Úvod makroekonomický rámec hospodaření českých domácností v roce 2007

Úvod – makroekonomický rámec hospodaření českých domácností v roce 2007

Hospodářský vývoj České republiky se po většinu roku 2007 vyznačoval stabilitou a vytvářel relativně příznivé prostředí pro hospodaření domácností. Dosažený ekonomický růst byl nejvyšší za dobu existence samostatné České republiky, přičemž

Příznivý ekonomický vývoj vytvářel pozitivní prostředí pro hospodaření domácností

ve srovnání s rokem 2006 bylo dosaženo rychlejšího nárůstu hrubého domácího produktu. Příznivý vývoj ekonomiky měl značný podíl na vzestupu životní úrovně obyvatelstva, kterou charakterizoval převažující růst reálných příjmů a reálných mezd

Přírůstek kupní síly příjmů a mezd většiny domácností

a poměrně vysoký meziroční přírůstek jejich kupní síly. Významnou skutečností bylo, že spolu s produktivitou práce rostla také zaměstnanost (zhruba ve stejném rozsahu jako v roce 2006), přičemž její úroveň byla nejvyšší od roku 1997. V důsledku

toho

průběžně

klesala

míra

nezaměstnanosti.

Nejvyšší zaměstnanost od roku 1997

Pozitivním prvkem – i ve vztahu k domácnostem – byla poměrně velká redukce schodku státního rozpočtu v poměru k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Na

poptávkové

straně

přispěly

více

než

40

%

k ekonomickému růstu a meziročnímu zvýšení reálného hrubého domácího produktu výdaje na konečnou spotřebu domácností (její vliv se však v průběhu roku postupně snižoval – zejména

Významný podíl výdajů na konečnou spotřebu domácností na růstu HDP

pak na jeho konci); naopak výdaje státu se celkově zvedly podstatně mírnějším tempem a měly na růst HDP nepatrný vliv. Vzestup výdajů na konečnou spotřebu vázal na příznivý vývoj reálných příjmů, mezd a měnící se životní styl obyvatelstva směřující k větší poptávce po službách (i zbytnějších) a bydlení. Spotřeba domácností byla v roce 2007 v ještě větší míře než v roce 2006 z části financována jejich zadlužením, které je (objemově a dynamikou) na vysokém (a stabilním) vzestupu již od roku 2001. I při tomto růstu je však úroveň zadlužení českých

Posun v životním stylu domácností, vyšší poptávka po službách a bydlení Zadlužení domácností vzrostlo, nenarušilo však ekonomickou rovnováhu

domácností ve srovnání se zeměmi Evropské unie prozatím výrazně nižší (lze odhadnout, že v roce 2007 činil poměr úvěrů poskytnutých domácnostem k HDP v ČR cca 20 %, zatímco v EU to bylo více než 55 %). Přírůstek byl v hodnoceném roce vyvolán nejvíce úvěry na bydlení (hypoteční, ze stavebního spoření),

Nejvíce rostly úvěry na bydlení

rostly i půjčky spotřební povahy. Přesto, že spotřebitelské výdaje domácností se zvýšily více než jejich hrubý disponibilní důchod a v úhrnu klesla celková míra úspor, objem vkladů domácností u peněžních ústavů stoupl. I když tento vzestup zcela neodpovídal zvyšujícím se příjmům,

Celková míra úspor klesla, objem korunových depozit se zvýšil

zůstala depozita domácností hlavním zdrojem financování investic do fixních aktiv a ovlivňovala zdravý růst ekonomiky i v roce 2007 (byla vyšší než vklady firem i vládního sektoru). Na přírůstek bankovních depozit měly určitý pozitivní vliv i mírně zlepšené úrokové podmínky. To vedlo k určité renesanci

2

Mírný vzestup úrokových sazeb

významu termínovaných vkladů v tuzemské měně, nezabránilo však v dalším posílení alternativních vkladových instrumentů (stavební spoření, investice do podílových fondů, životní a důchodové

pojištění

apod.).

Z mezinárodního

srovnání

Trval zvýšený zájem obyvatelstva o alternativní a výnosnější formy spoření

je zřejmé, že míra úspor v České republice i nadále zaostává za průměrem v Eurozóně.

Kupní sílu příjmů ovlivnily – zejména koncem roku dosti výrazně spotřebitelské ceny. Zatímco zhruba do září byl jejich úhrnný index (cenová inflace) ovlivňován zejména změnami tzv. regulovaných cen ve sféře bydlení (nájemné, elektřina, plyn), v posledním čtvrtletí převážil vliv tržních faktorů. K akceleraci

Relativně stabilní vývoj spotřebitelských cen byl v posledním čtvrtletí vystřídán jejich akcelerací

cenového pohybu přispěly zejména ceny potravin, jejichž růst převýšil 10 %. Významný byl také vzestup cen pohonných hmot. Ceny pro konečné spotřebitele rostly především v důsledku zdražení cen paliv a energií na světovém trhu a zvýšené světové poptávce po potravinách. Ještě většímu dopadu těchto vlivů na tuzemské spotřebitelské ceny do určité míry zabránilo posilování kursu koruny vůči americkému dolaru a euru. Vnitřními proinflačně působícími faktory byly jak růst jednotkových

Vzestup cen potravin a energií jako důsledek jejich celosvětového zdražení Pozitivní dopad posilování kursu koruny vůči USD a €

mzdových nákladů a zvýšená spotřebitelská poptávka, tak i ceny průmyslových výrobců (o pětinu podražila na konci roku produkce rafinérských odvětví) a především producentů v zemědělství (zejména

v rostlinné

výrobě).

Harmonizovaný

index

spotřebitelských cen (srovnatelný se státy Evropské unie) se po několika letech, kdy byl výrazně nižší než průměr zemí EU, dostal v pomyslném žebříčku do horší poloviny (v prosinci 2007 byl tento index osmý nejvyšší ze všech 27 členských států EU).

3

Harmonizovaný index spotřebitelských cen převýšil průměr EU

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2007 Příjmová situace domácností byla v roce 2007 příznivější než v letech 2005 a 2006. Tempo růstu nominálních příjmů se v meziročním srovnání zrychlilo natolik, že ani vyšší vykázaná průměrná meziroční míra cenové inflace (meziročně +2,8 %) citelněji neovlivnila vzestup jejich kupní síly (na makroúrovni i u všech sociálních skupin podchycených na mikroúrovni). Vysoký nárůst nominálních i reálných příjmů domácností byl vykázán především v 1. pololetí roku, počínaje 3. čtvrtletím se začal zpomalovat a navíc se objevily první náznaky pozdějšího tržního zvýšení spotřebitelských cen (potraviny apod.) v závěru roku. Jak ukazuje následující graf, v roce 2007 nedošlo k zásadnímu narušení vztahu reálné dynamiky hlavních ukazatelů sektoru domácností a souvisejících makroekonomických veličin – relace úhrnného disponibilního důchodu k hrubému domácímu produktu se znovu mírně snížila (pro srovnání uvedena i léta 2006 a 2005, meziroční přírůstky v %):

4

Přehled meziroční reálné dynamiky vybraných makroekonomických ukazatelů souvisejících s příjmy a výdaji sektoru domácností v letech 2005 - 2007

meziiroční nárůst v %

7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0

rok 2005

rok 2006

Míra inflace Mzdy a platy Hrubý disponibilní důchod

rok 2007 HDP ve s.c. Výdaje na individuální spotřebu

Z dalších dostupných dat o příjmové situaci domácností (obyvatelstva) v hodnoceném roce vyplynuly tyto hlavní poznatky: ™ částka (čistých) peněžních příjmů připadající na 1 člena z celého souboru domácností statistiky rodinných účtů činila celkem 10 482 Kč měsíčně – při zohlednění cenové inflace se kupní síla průměrného příjmu na této úrovni (meziročně) zvedla o 5,0 %; příznivý byl i fakt, že reálné příjmy všech šetřených typů domácností (i když diferencovaně) meziročně vzrostly a dominantním faktorem jejich navýšení byly převážně jejich sociální příjmy), ™ rozbor dlouhodoběji platných diferenciačních charakteristik ukázal, že nejvyšších příjmů dosahovaly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním, výdělky žen ve srovnatelných profesích zaostávaly o více než 25 % za muži, nejvyšší míra

příjmové

nerovnosti

byla

vykázána

v rámci

domácností

osob

samostatně výdělečně činných a nejnižší naopak u důchodců; téměř 10 % obyvatelstva (především neúplných a vícedětných rodin) bylo ohroženo příjmovou chudobou, ™ nejvyšší průměrné příjmy měly domácnosti v hl.m. Praze, Středočeském, Plzeňském

a

Libereckém

kraji,

Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

5

nejnižší

naopak

v Olomouckém,

Objemově nejvýznamnější část peněžních příjmů domácností (více než 40 %) představovaly v roce 2007 mzdy – jejich pohyb charakterizovaly tyto skutečnosti: ™ průměrná hrubá nominální mzda (na fyzické osoby) v národním hospodářství činila 21 692 Kč a byla o 7,3 % vyšší než v roce 2006 – její kupní síla stoupla meziročně o 4,4 %, ™ po meziročním nárůstu o 7,5 % dosáhla průměrná nominální mzda v podnikatelském sektoru v průměru 21 853 Kč měsíčně a v nepodnikatelské sféře to bylo 21 117 Kč (+6,7 %); za zrychlením růstu výdělků v podnikatelském sektoru stály zejména relativně vysoký hospodářský růst, nižší nezaměstnanost a obavy z vyššího růstu spotřebitelských cen v dalším období; relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru se znovu zhoršila, ™ přírůstek kupní síly výdělků byl (v průměru) v souladu s vykázanou dynamikou produktivity práce, ™ dále se prohloubila diferenciace mezd (měřená rozdílem extrémních výdělkových hodnot), a to ve všech monitorovaných makroekonomických průřezech (odvětví, vlastnické sektory, kraje, muži x ženy) i na úrovni jednotlivých organizací. Druhá objemově nejvýznamnější součást celkových peněžních příjmů domácností - sociální příjmy – byla v hodnoceném období zřetelně vyšší než v roce 2006. Jejich reálný přírůstek činil 9,0 %. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery však stoupla jen nepatrně (na 11,0 %). Z jejich vývoje vyplynuly tyto základní poznatky: ™ zvýšila se kupní síla objemu nejvýznamnější složky sociálních transferů – dávek důchodového pojištění – ve vzestupu se projevil jak přírůstek průměrné úrovně důchodů (vliv valorizace uskutečněné k 1. 1. 2007 – průměrný měsíční starobní důchod stoupl oproti roku 2006 o 6,9 % na 8 736 Kč), tak i zvýšení počtu důchodců,

6

™ v meziročním

pohledu

došlo

jen

k mírnému

rozevření

diferenciace

vyplácených starobních důchodů – poměr mediánu k průměrné výši důchodu stoupl na 98,6 %, průměrná výše důchodu žen činila 87 % starobního důchodu mužů; diferenciaci ovlivnil mj. i pokles podílu důchodů starodůchodců na celkovém počtu důchodů, ™ objem dávek státní sociální podpory se meziročně zvedl v reálném vyjádření o extrémních 38,6 % – zásadní podíl na tom měl přírůstek kupní síly (objemu) rodičovských příspěvků, značné navýšení bylo vykázáno také u porodného a dávek pěstounské péče, meziroční reálný pokles byl naopak zaznamenán u přídavků na děti, příspěvků na bydlení a pohřebného, ™ diferenciace průměrné úrovně dávek státní sociální podpory souvisela zejména s regionální

mzdovou

mírou

hladinou,

nezaměstnanosti

a rozsahem

dlouhodobé nezaměstnanosti (nejvyšší částka dávek na 1 obyvatele byla poskytnuta v Ústeckém a Moravskoslezském kraji), ™ mírný přírůstek kupní síly objemu dávek nemocenského pojištění zajistil ze tří čtvrtin vzestup reálné hodnoty objemu peněžité pomoci v mateřství, v menší

míře pak i

reálný

objem

dávek nemocenského a podpor

při ošetřování člena rodiny, ™ od počátku roku 2007 došlo k významným změnám v systému dávek sociální péče: na nově zavedeném příspěvku na péči, který mj. nahradil dřívější příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost, bylo vyplaceno 14,7 mld. Kč, na rovněž nově zavedených dávkách pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci) poskytl stát domácnostem 4,2 mld. Kč (nejvíce v regionech s nejvyšší nezaměstnaností, tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji); k větším systémovým změnám nedošlo u dávek sociální péče podmíněných zdravotním stavem, ™ nezanedbatelně klesl celkový objem příjmů domácností plynoucí z podpor v nezaměstnanosti, neboť se snížila průměrná míra nezaměstnanosti (6,6 % – o 1,5 procentního bodu méně než před rokem); průběžný růst příjmů, i změna kritéria použitého pro stanovení maximální částky podpory (která

7

od 1. 1. 2007

závisí

na

výši

průměrné

mzdy

v národním

hospodářství)

ale umožnily, že průměrná částka podpory vzrostla na 4 830 Kč.

Z makroekonomického hlediska nemalý podíl na celkových příjmech domácností měly tzv. „ostatní“ příjmy (podle odhadu až 40 % – přitom jejich povaha objektivně neumožňuje dlouhodobě komplexní statistickou kvantifikaci). Analýza ukázala, že jejich klíčovými položkami byly v hodnoceném roce hrubý smíšený důchod (zisky drobných podnikatelů, odhadované příjmy z šedé ekonomiky apod.), důchody z vlastnictví (zejména zhodnocení prostředků investovaných do životního pojištění a penzijního připojištění, přijaté úroky a dividendy) a tzv. ostatní běžné příjmy (mj. náhrady z neživotního pojištění, výhry, stipendia, výživné, dary). Výrazně menší příjmy tohoto charakteru byly vykázány na úrovni konkrétních skupin domácností (zřejmě vzhledem k určité výjimečnosti sledování takových příjmů v rodinách). Naopak se ukazuje, že domácnosti mají poměrně dobrý přehled o svých tzv. naturálních zdrojích – tj. pěstitelské a chovatelské zdroje, nefinanční plnění od zaměstnavatele apod. V širším pojetí lze mezi „ostatní“ příjmy domácností zahrnout také (přijaté) úvěry; jejich celkový objem u bank v závěru roku 2007 dosáhl nejvyšší částky v historii České republiky, a to 720,9 mld. Kč – tj. o 184,5 mld. Kč více než před rokem. Zadlužení domácností tak dosáhlo rekordní úrovně – na 1 obyvatele ČR připadalo cca 69,8 tis. Kč těchto půjček (o třetinu více než v roce 2006); navýšení bylo přitom (podle dostupných dat) vykázáno zejména u objemu hypotečních úvěrů

na

bydlení

au

spotřebitelských

úvěrů.

Obdobně

úspěšné

byly

při poskytování půjček i nebankovní úvěrové instituce, které na tzv. úvěrech pro osobní spotřebu zapůjčily téměř 48 mld. Kč (rovněž o třetinu více než před rokem). Vzestup všech hlavních kategorií příjmů částečně znehodnotila cenová inflace a vyšší životní náklady domácností (v meziročním průměru činila inflace 2,8 %, resp. 5,4 % v pohledu prosinec 2007 / prosinec 2006). Jejich pohyb se v lednu – září příliš nevymykal z trendu posledních let, výraznější přírůstek se prosadil až v závěru roku (zejména nárůst nákladů na potraviny, paliva a energie).

8

Vývoj spotřebitelských cen a životních nákladů domácností ovlivnily tyto faktory: ™ z více než poloviny (konkrétně 58 %) se na přírůstku cenové inflace (v porovnání prosinec 2007 / prosinec 2006) podílel tržní cenový pohyb: z potravin podražily (hlavně koncem roku) vedle tradičních sezónních komodit, jako je zelenina a ovoce, v rozsahu desítek procent i pečivo, mléko, sýry, vejce a tuky, v dopravě (pohonné hmoty) a u některých položek bydlení (neregulované nájemné, komunální služby apod.), ™ z cca 40 % bylo navýšení spotřebitelských cen způsobeno realizovanými netržními

opatřeními,

a to

zejména

v oblastech

bydlení

(vzestup

maximálních cen elektřiny a plynu, postupná deregulace čistého nájemného, tepla, vodného a stočného apod.), spotřebních daní u tabákových výrobků a televizního koncesionářského poplatku, ™ pohyb životních nákladů sledovaných skupin domácností se rámcově odvíjel od změn spotřebitelských cen a struktury jejich spotřebního koše – meziročně vzrostly průměrně o 2,5 % (domácnosti v hl. m. Praze) až 3,7 % (domácnosti důchodců) – u všech typů domácností byl vzestup jejich životních nákladů vyvolán zejména nárůstem cen potravin a bydlení. Dostupné údaje o vývoji peněžních výdajů svědčí o

posílení sklonu

domácností ke spotřebě (až na drobné výjimky byla vyšší než tempo růstu jejich příjmů – jistý vliv zde však mohla mít také vyšší inflace na konci roku), rostoucí příjmy jim však umožnily více investovat do nemovitostí i posílit úspory: ™ na mikroúrovni vydal jeden člen „průměrné“ domácnosti měsíčně v průměru 10 022 Kč, což bylo nominálně o 11,8 % a reálně o 8,7 % více než před rokem, přičemž reálný přírůstek zaznamenaly všechny sledované typy domácností, ™ největší díl výdajů byl určen na potraviny a bydlení (spolu průměrně cca 35 %), zhruba 14 % na investice (hlavně do pořízení domu či bytu) a cca 9 % na dopravu a výdaje na rekreace a kulturu, ™ velmi intenzivně zapůsobil dlouhodobější trend růstu vydání nespotřebních (tj. hlavně investic do pořízení či rekonstrukce nemovitostí), neboť přírůstek jejich objemu proti roku 2006 činil téměř 60 %,

9

™ o nárůst celkových výdajů konkrétních skupin domácností se v reálném vyjádření postaraly zejména skupiny vydání méně dotčené inflací (rekreace, odívání a obuv, bytové vybavení, pošty a telekomunikace) i ty, po nichž je víceméně stálá („nezbytná“) poptávka (mj. základní potraviny, bydlení, finanční platby, pojistné, vzdělání apod.), ™ o něco méně, než by odpovídalo dynamice příjmů, vzrostl v důsledku výše uvedených skutečností objem úsporných vkladů – podle dat ČNB domácnosti nadále preferovaly tvorbu vkladů v tuzemské měně a orientovaly se na alternativní finanční produkty s perspektivně vyššími výnosy, a to nejvíce na stavební

spoření,

investice

do životního

pojištění

a

penzijního

připojištění a na podílové listy.

Podrobnější vyhodnocení vývoje příjmové a výdajové situace domácností na makro i mikroúrovni je zpracováno v části B materiálu (vč. použité terminologie). Rozsáhlejší datová dokumentace je obsažena v tabulkové příloze (část II).

B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností a) na makroúrovni Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 2 661,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 8,2 % (+201,4 mld. Kč) a reálně o 5,3 %, tj. o 0,7, resp. o 0,4 procentního bodu více než v porovnání stejného období let 2006 a 2005 (při přírůstku hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 6,5 %).

Na vykázaném reálném nárůstu úhrnného objemu běžných příjmů se z poloviny podílely náhrady zaměstnancům (reálný vzestup jejich objemu o 4,9 % byl ovlivněn jak mírným zvýšením zaměstnanosti, tak dalším růstem 10

mezd – viz část 1. 1. materiálu). Přibližně jednou čtvrtinou na něm participovaly sociální dávky (jejich reálný objem meziročně stoupl o 8,5 %). Vzrostla rovněž kupní síla (objemu) smíšeného důchodu (zahrnujícího zejména příjmy z podnikatelských aktivit), důchodů z vlastnictví a tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.), a to (ve stejném pořadí) o 0,9 %, 16,1 %, resp. o 5,0 %. Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 752,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 7,0 % a reálně o 4,1 % více než ve srovnatelném období roku 2006 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2005 zvýšila o 5,1 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,4 procentního bodu na 49,3 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze.

b) na mikroúrovni Statistika rodinných účtů je prioritně zaměřena na výdajovou stránku hospodaření konkrétních sociálních skupin domácností. Data o jejich peněžních příjmech jsou pouze orientační, nicméně i z analýzy dostupných údajů si lze vytvořit základní představu o jejich vývoji v hodnoceném roce: ™ „průměrný“ měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 10 482 Kč (o 769 Kč, tj. o 7,9 % více než v roce 2006, kdy meziročně rostl o 0,6 procentního bodu pomaleji) – při zohlednění průměrné meziroční míry cenové inflace (+2,8 %) se kupní síla tohoto příjmu zvedla o 5,0 % (předloni v obdobném srovnání meziročně stoupla o 4,6 %); následující graf ukazuje vývoj celkových příjmů člena průměrné domácnosti v průběhu let 2006 a 2007 – při rozkolísané dynamice nominálních příjmů byl postupný pokles růstu reálných příjmů v roce 2007 výrazně ovlivněn vzestupem cenové inflace (zpracováno z dat ČSÚ, meziroční přírůstek v jednotlivých čtvrtletích v %):

11

Vývoj průměrného nominálního a reálného příjmu na 1 člena průměrné domácnosti v průběhu let 2006 a 2007

9,7 8,7

8,3

7,6

6,5

meziroční růst v %

8,8 7,5 5,9

8,1

5,6

5,2

6,3

6,0

3,3

2,2

1.Q

06

2.Q

06

3.Q

06

4.Q

06

Reálný příjem

1.Q

07

2.Q

07

Nominální příjem

3.Q

07

2,6

4.Q

07

Inflace

™ největší absolutní výši průměrného měsíčního nominálního čistého příjmu na osobu

vykázaly

domácnosti

zaměstnanců

bez dětí

(15

609

Kč),

domácnosti zaměstnanců s dětmi a domácnosti důchodců zaznamenaly naopak jeho nejrychlejší meziroční nárůst (+8,7 %, resp. +8,5 %); nejnižší úroveň i dynamiku tohoto příjmu zaznamenaly v základním souboru statistiky rodinných účtů domácnosti nezaměstnaných osob (6 113 Kč, index 104,4 %) – diference mezi průměrnou výší měsíčního příjmu připadající na 1 člena v takové domácnosti a bezdětné zaměstnanecké domácnosti se zvýšila z 8 624 Kč v roce 2006 na 9 496 Kč v roce 2007, domácnosti nezaměstnaných tak hospodařily pouze s 39 % příjmu zaměstnanců bez dětí, ™ dynamika reálných čistých peněžních příjmů všech typů domácností se v průběhu roku postupně zpomalovala (obdobně jako v předchozím grafu); jejich (meziroční) nárůst (po korekci o míru vzestupu spotřebitelských cen) se diferencoval a pohyboval se v základním souboru od 1,6 % u domácností nezaměstnaných osob po 5,7 % u zaměstnaneckých domácností s dětmi (v tomto kontextu je nutné zmínit i vykázaný vzestup kupní síly příjmů domácností důchodců, který činil 5,5 %) – podrobněji viz tabulku č. 2 v příloze,

12

™ nárůst nominálních i reálných příjmů domácností ovlivnily v různém rozsahu všechny druhy příjmů; je však významnou skutečností, že u zaměstnanců s dětmi a u domácností důchodců se o to zasloužily nejvíce jejich sociální příjmy (do jejichž úrovně se promítlo zejména více než dvojnásobné zvýšení částky rodičovského příspěvku od 1. 1. 2007 u rodin s dětmi a přírůstek příjmů z důchodů u domácností důchodců) – podrobněji v části 1. 2. materiálu, ™ ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností obecně (a poměrně výrazně) klesl podíl pracovních příjmů a naopak stoupla váha sociálních příjmů (číselný přehled podle typů domácností obsahuje tabulka č. 3 v příloze), ™ průměrný

čistý

měsíční

(nominální)

příjem

na

celou

domácnost

zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů představoval v roce 2007 částku 24 085 Kč – bylo to o 1 758 Kč (7,9 %) více než před rokem; jeho kupní síla se zvedla o 1 094 Kč (4,9 %), což byl téměř dvojnásobek jejího meziročního navýšení z roku 2006. Výše uvedené poznatky a některá aktuální data statistiky rodinných účtů za rok

2007

ukazují

jen

základní

zjištění

o

příjmové

situaci

domácností

v hodnoceném období. Je proto žádoucí připojit i některé další údaje z jiných šetření příjmů u obyvatelstva – sice o něco méně (časově) aktuální, ale podle našeho názoru vyjadřují tendence obecně platné i v roce 2007. Příkladem jsou výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ „Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2006“ (z dat za rok 2005 publikované koncem roku 2007). Z jejich analýzy mj. vyplynula tato doplňující zjištění: ™ významným fenoménem v České republice dosud bylo přerozdělování příjmů domácností přes veřejné instituce – např. srážky na povinné pojištění a daně z příjmů fyzických osob (tj. odvody obyvatelstva do veřejných rozpočtů) ze závislé činnosti a podnikání činily cca 17 % hrubých příjmů a byly o čtvrtinu menší než úhrn domácnostmi získaných sociálních příjmů; rozdíl byl přitom nezbytně kryt ostatními příjmy veřejných rozpočtů (mj. nepřímými daněmi) – tento problém by měla alespoň částečně řešit reforma veřejných financí zahájená od 1. ledna 2008, ™ v souhrnných datech lze postrádat rovněž charakteristiku příjmové diferenciace domácností, jejíž potřeba postupně roste; byly zjištěny tyto dílčí (ale i dnes pravděpodobně platné) poznatky (podíly podle hrubého příjmu na domácnost): o nejvyšší čistý příjem na osobu měly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (130,1 tis. Kč/rok), na opačném pólu příjmového

13

spektra se nacházely domácnosti nezaměstnaných (příjem na osobu tvořil jen 52 % průměru za celou ČR, tj. 56,5 tis. Kč/rok), o nejvyšší míra příjmové nerovnosti byla vykázána u domácností osob samostatně výdělečně činných a nejnižší u důchodců (Giniho koeficient 32,7 %, resp. 13,8 %), o porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen je prováděno především na základě jejich pracovních příjmů (tj. mezd – viz dále), obecně ale platí, že diference mezi pracovními příjmy mužů a žen dosahuje v ČR trvale 25 – 27 % v neprospěch žen a stále se zvětšuje, a to i bez ohledu na stejnou kvalifikaci; největší rozdíly v úrovni pracovních příjmů se projevují u lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním (v těchto kategoriích jsou příjmy žen o 30 %, resp. o 26 % nižší než u mužů) – pokud jde o pracovní zařazení, existují největší rozdíly v úrovni příjmů manažerů, kde příjmy žen jsou v porovnání s muži výrazně nižší, o decilové rozdělení příjmů ukázalo, že 10 % domácností s nejvyššími příjmy mělo průměrný příjem na osobu 5 x vyšší než 10 % domácností s nejnižšími příjmy, členové desetiny nejbohatších domácností však platili 30 x vyšší daně z příjmu; nejvíce nepracujících důchodců se nacházelo v příjmově středních skupinách (4. – 6. decil), o pod úrovní dříve platného životního minima se nacházelo 2,5 % domácností (tj. cca 100 tisíc domácností s 294 tis. osobami); z ukazatelů, které využívá Evropská unie pro měření chudoby, pak vyplývá, že v České republice bylo ohroženo finanční chudobou1) 9,8 % obyvatelstva, přičemž jsou jí dotčeny obdobně jako i v jiných zemích nejvíce nezaměstnaní, neúplné domácnosti s dětmi a vícedětné rodiny (v porovnání s ostatními zeměmi EU patříme k zemím s nejnižší mírou chudoby – průměr 27 zemí EU činí 16 %), o prohlubuje se nepřímá úměra mezi výší celkového příjmu domácnosti a počtem nezaopatřených dětí v domácnosti – v dolní polovině domácností seřazených podle úrovně čistých příjmů se nacházely ¾ dětí a naopak ve 20 % nejbohatších domácností se nacházelo pouze cca 8 % dětí, o rozbor příjmové diferenciace podle krajů ukázal, že nejvyšší průměrné příjmy dosahovaly domácnosti v hl. m. Praze, Středočeském, Plzeňském a Libereckém kraji, nejnižší naopak v krajích Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém.

1. 1. Mzdy

1)

hranice příjmové chudoby je definována jako 60 % mediánu, tj. střední hodnoty upraveného příjmu domácnosti (zohledňujícího skutečnost, že část výdajů neroste lineárně s počtem členů domácnosti)

14

Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily v roce 2007 mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely v makropohledu cca 43 % (zhruba na úrovni roku 2006). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných zaměstnancům2) k výplatě představoval 1 009,8 mld. Kč a byl tak o 8,8 % větší než před rokem.

1. 1. 1 Základní údaje o vývoji mezd Průměrná nominální mzda (na fyzické osoby) v národním hospodářství představovala 21 692 Kč a meziročně tak vzrostla o 7,3 % (1 485 Kč) – v roce 2006 se (proti roku 2005) zvýšila o 6,4 % (1 215 Kč). V podnikatelském sektoru (jehož zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny) přitom činila

2)

v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle odhadu Českého statistického úřadu

15

21 853 Kč po meziročním nárůstu ve výši 7,5 % (1 525 Kč). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře (organizace plně nebo částečně financované ze státního nebo místního rozpočtu a instituce, které nehospodaří za účelem dosažení zisku) stoupl o 6,7 % (1 333 Kč) na 21 117 Kč. V pojetí na přepočtené počty zaměstnanců (po eliminování vlivu zkrácených pracovních úvazků) dosáhla průměrná nominální mzda (v národním hospodářství) hodnoty 22 382 Kč (v porovnání s předchozím rokem přírůstek 1 537 Kč, tj. 7,4 %) – viz tabulku č. 4 v příloze. Průměrná nominální mzda za všechny zaměstnance2) meziročně vzrostla o 7,1 % a činila 20 333 Kč. Největší (průměrná) růstová dynamika mezd byla vykázána u středních a velkých podnikatelských subjektů; nejméně se zvýšily výdělky zaměstnanců malých firem (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci) působících v podnikatelském sektoru (o 6,0 %), což vedlo k opětovnému

mírnému

prohloubení

zaostávání

úrovně

těchto

výdělků

za celospolečenským výdělkovým průměrem2) (podíl 72,7 %, v roce 2006 činil 73,5 %) – viz tabulku č. 5 v příloze. Průměrná

reálná

(hrubá)

měsíční

mzda

v národním

hospodářství

meziročně stoupla o 4,4 % (v roce 2006 o 3,8 %), z toho v podnikatelské sféře o 4,6 % (v roce 2006 o 4,1 %) a v nepodnikatelském sektoru o 3,8 % (v roce 2006 o 2,8 %).

1. 1. 2 Hlavní tendence mzdového vývoje Vývoj

mezd

v roce

2007

charakterizovaly

především

následující

skutečnosti: ™ vyšší meziroční vzestup průměrné (nominální i reálné) mzdy v národním hospodářství než v předchozích letech, ™ poměrně vyrovnaný nárůst (nominálních) mezd bez velkých výkyvů v průběhu roku,

16

™ vcelku výrazné zvýšení kupní síly výdělků, které pocítila zřetelná většina zaměstnanců, a to i přes vyšší úroveň (průměrné meziroční) cenové inflace ve srovnání s rokem 2006 – viz dále, ™ dynamika růstu reálných mezd byla za celoroční období nižší než dynamika růstu produktivity práce, ™ růst

mezd

neohrožoval

konkurenceschopnost

tuzemské

produkce

a neovlivnil poptávkovou inflaci, ™ posílení

výdělkové

pozice

podnikatelské

sféry

v porovnání

s nepodnikatelským sektorem, ™ v podstatě neexistující souvztažnost mezi vývojem mezd a situací na trhu práce v jednotlivých krajích, ™ další zvětšení rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců.

V samotném 4. čtvrtletí roku 2007 dosáhla průměrná nominální mzda částky 23 435 Kč a její meziroční přírůstek činil 6,8 %. Byl to nejpomalejší nárůst v průběhu hodnoceného roku, i když po nečekaně vysokém přírůstku v lednu – březnu (o 7,9 %) se tempo růstu ve 2. čtvrtletí poněkud zpomalilo (o 7,4 %) a ve 3. čtvrtletí prakticky stagnovalo (+7,5 %). Stále se však jednalo o nadprůměrné tempo vzhledem k tomu, že za poslední čtyři roky činil průměrný růst nominálních mezd 6,4 %. Potvrdila se tak tendence, zaznamenaná již v roce 2006, že po letech zpomalování (meziročního) růstu průměrné nominální mzdy došlo k jeho opětovnému zrychlení. Průměrná reálná mzda se však v říjnu – prosinci 2007 zvýšila pouze o 1,9 %; přitom v průměru za poslední čtyři roky rostla dvakrát rychleji. Za zpomalením růstu reálných mezd v posledních měsících minulého roku stálo především zvýšení spotřebitelských cen (o 4,8 % – zejména potravin a energií). Průměrná reálná mzda v podnikatelském sektoru se vyvíjela obdobně, v nepodnikatelské sféře však rostla kupní síla platů ve 4. čtvrtletí (na rozdíl od předchozích čtvrtletí) rychleji (o 0,4 procentního bodu). Tato skutečnost byla

17

zřejmě částečně ovlivněna i průběhem čerpání mimořádných prostředků na platy vybraným zaměstnancům ústředních orgánů z kapitoly Státního rozpočtu – Všeobecná pokladní správa v souvislosti se zajištěním příprav předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a z dotací Evropské unie v návaznosti na řešení administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (ve smyslu příslušných usnesení vlády České republiky). Ve srovnání s rokem 2006 byl v roce 2007 (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd vyšší o 0,6 procentního bodu, na čemž se podílel zejména jejich vyšší nominální vzestup (o 0,9 procentního bodu) a naopak jej brzdila (o 0,3 procentního bodu) vyšší průměrná meziroční míra cenové inflace. Zvýšení průměrné reálné mzdy bylo přitom zaznamenáno v 52 z 54 sledovaných odvětvových agregací, ve všech vlastnických sektorech i krajích a u cca 70 % organizací (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2007 / rok 2006) vyplynulo, že přibližně 81 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 6 % víceméně stagnovala a u 13 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v těžebním průmyslu a ve veřejné správě, v krajích Plzeňském, Karlovarském a Vysočina, v kategoriích „technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků“, „vědeckých, odborných a duševních pracovníků“ a „provozních pracovníků ve službách a obchodě“. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy pak převažovali zaměstnanci ve stavebnictví a energetice, v kraji Jihočeském a v hl. m. Praze a kategorie „vedoucí a řídící pracovníci“, „obsluha strojů a zařízení“ a „kvalifikovaní dělníci a výrobci“.

V roce 2007 byl – stejně jako o rok dříve - přírůstek kupní síly výdělků nižší než

vykázaná

dynamika

produktivity

práce.

Meziroční

vzestup

úhrnné

produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) překročil o 0,4 procentního bodu tempo růstu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice2), a to zejména v důsledku značně příznivého (z pohledu sledované relace) vývoje ve 4. čtvrtletí (kdy rozdíl činil 2,9 procentního bodu) – viz následující graf (zpracováno z dat ČSÚ):

18

Srovnání vývoje reálné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2004 až 2007 (meziroční růst, pokles v % - jednotlivá čtvrtletí) reálná mzda

úhrnná produktivita práce

6,1 5,5 4,7

4,4 3,9

5,1 4,0

3,6

5,1

3,7

5,4

5,7 5,0

4,1

4,0

4,7

3,0

2.Q.04

4,6

4,7

4,6

3,8

1,9

1,5

1.Q.04

4,7

4,3

3,6

2,9 3,4

4,8

4,7 4,1

1,7

3.Q.04

4.Q.04

1.Q.05

2.Q.05

3.Q.05

4.Q.05

1.Q.06

2.Q.06

3.Q.06

4.Q.06

1.Q.07

2.Q.07

3.Q.07

4.Q.07

Vykázaná relace mezi vývojem mezd a produktivity práce se vcelku přijatelně

promítla

do

vývoje

jednotkových

mzdových

nákladů,

které

v meziročním pohledu (2007/2006) vzrostly nominálně o 2,4 %, reálně však o 0,4 % poklesly. Růst mezd tak v zásadě neohrožoval konkurenceschopnost tuzemské produkce a nepředstavoval významný zdroj posilování poptávkově – inflačních tlaků ani jiných nerovnovážných stavů. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě2) stoupla oproti roku 2006 o 5,8 %, jeho relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) ale ve stejném porovnání poklesla (o 0,3 procentního bodu) na 28,4 %. Disponibilní mzdové příjmy byly znovu menší o sumu zúčtovaných (statisticky podchycených), ale ve skutečnosti nevyplacených mezd. Český statistický úřad vykazuje tyto údaje jen za podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci a navíc od 1. 1. 2007 již pouze za celé roční období (v předchozích letech byly publikovány vždy za příslušná čtvrtletí i v průběhu kalendářního roku); data ke konci 4. čtvrtletí 2007 nejsou však zatím k dispozici – budou publikována až v průběhu 2. pololetí tohoto roku. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, byla těmto zaměstnancům vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně 19

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (a o změně některých zákonů – ve znění pozdějších předpisů). Celkem jim bylo v hodnoceném období z tohoto titulu poskytnuto 295,4 mil. Kč (o 111,8 mil. Kč více než v roce 2006), z toho nejvíce v okresech Pardubice (27,7 mil. Kč), Trutnov (24,0 mil Kč), Brno – město (12,4 mil. Kč), Příbram (11,7 mil. Kč) a v hl. m. Praze (23,9 mil. Kč).

Meziroční nárůst (objemu) mzdových nákladů (bez ostatních osobních nákladů) byl v roce 2007 u podnikatelských subjektů3) nižší než přírůstek (objemu) účetní přidané hodnoty (o 0,9 procentního bodu). Z toho vyplývá, že na úrovni firem růst mezd většinou nevytvářel nepřiměřené tlaky omezující prostor pro tvorbu zisku a potřebné investice. Intenzita vzestupu výdělků v nepodnikatelské sféře byla v roce 2007 (obdobně jako v předchozím roce) i přes realizované obecné zvýšení platových tarifů od 1. 1. 2007 nižší než jejich dynamika v podnikatelském sektoru. U podnikatelských organizací tak bylo meziroční tempo růstu nominálních mezd o 0,8 procentního bodu vyšší oproti nárůstu výdělků v nepodnikatelské sféře; v roce 2006 tento předstih představoval 1,3 procentního bodu. Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětví „veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení“ (+7,6 %), nejnižší pak v odvětví „zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti“ (+4,7 %). Z podrobnějšího členění vyplývá, že nejméně vzrostl průměrný plat v soukromém sektoru „vzdělávání“ – o 4,3 %, což znamenalo nárůst jeho reálné úrovně pouze o 1,5 %. Ve státní správě se průměrný nominální výdělek zvýšil o 7,5 %. Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru dosáhla meziročního nárůstu průměrného reálného platu – viz tabulku č. 6 v příloze. V sektorovém členění byl v úhrnu za celou nepodnikatelskou sféru největší vzestup

průměrného

reálného platu

(+5,7

%)

vykázán

u

organizací

ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví, naopak u organizací 3)

údaje za nefinanční podniky (vč. fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) s 50 a více zaměstnanci

20

ve smíšeném

vlastnictví

(se

zcela

zanedbatelným

podílem

na

celkové

zaměstnanosti) tento plat meziročně o 0,3 % poklesl. Na zrychlení růstu výdělků v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: ™ relativně vysoký hospodářský růst a s ním spojené příznivé výsledky finančního hospodaření většiny firem, ™ velmi významný pokles míry registrované nezaměstnanosti a s tím související pociťovaný výrazný nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců celé řady profesí na trhu práce, ™ reakce na reálné obavy z

výrazně vyššího růstu spotřebitelských cen

(životních nákladů) domácností v závěru roku a zejména na počátku roku 2008, ™ příznivé klimatické podmínky (velmi mírná zima, zatímco ve srovnatelném období roku 2006 byly podmínky naopak extrémně nepříznivé), při nichž např. práce ve stavebnictví probíhaly bez významnějších sezónních výkyvů, ™ dřívější uzavření kolektivního vyjednávání o mzdovém vývoji na rok 2007 (v porovnání se situací na počátku roku 2006) ve významných organizacích.

V těchto podmínkách dosáhly největšího přírůstku průměrné nominální mzdy (ve srovnání s rokem 2006) kromě již dříve zmíněných podnikatelských subjektů ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví (+15,1 %) také organizace ve smíšeném vlastnictví (+8,9 %), nejméně naopak stouply výdělky u firem komunálních (o 4,7 %) a mezinárodních (o 5,3 %). Uvedené skutečnosti se projevily ve zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru – z 97,3 % v roce 2006 na 96,6 % v roce 2007 (absolutní rozdíl těchto výdělkových hladin vzrostl o 192 Kč na 736 Kč). Obdobně jako v roce 2006 se ani v roce 2007 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) jakákoliv prokazatelnější vazba mezi regionální

21

mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2006) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Ve sledovaném období se (v meziročním pohledu) dále prohloubila diferenciace mezd měřená rozpětím extrémních absolutních hodnot, a to ve všech monitorovaných makroekonomických průřezech. V odvětvovém rozlišení rozpětí maximálního (aktuálně „letecká a kosmická doprava“) a minimálního (již tradičně „výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin“) průměrného výdělku meziročně stouplo o 5 501 Kč na 45 146 Kč, přičemž přírůstek průměrné mzdy (proti roku 2006) byl v prvně jmenovaném odvětví druhý nejvyšší, zatímco v odvětví na konci mzdového žebříčku byl podprůměrný. Hodnota variačního koeficientu propočteného na bázi 54 odvětvových agregací se zvýšila, a to z 35,5 % na 35,7 %. Největší vzestup průměrné nominální mzdy ve srovnání se shodným obdobím roku 2006 zaznamenala odvětví „vodní doprava“ (+15,2 %), „letecká a kosmická doprava“ (+12,3 %), a „pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním“ – tj. např. činnost burzy cenných papírů, burzovních makléřů, směnárenská činnost (+12,1 %). Přitom ve všech sledovaných odvětvích byla současně tato mzda proti roku 2006 vyšší. K meziročnímu poklesu průměrné reálné mzdy došlo ve sledovaném období pouze v odvětvích „pronájem strojů a přístrojů bez

obsluhy“

(-1,9

%)

a

„finanční

zprostředkování

kromě

pojišťovnictví a penzijního financování“ (-0,5 %) – viz tabulku č. 7 v příloze. V průřezu

podle

vlastnických

sektorů

vzrostl

rozptyl

krajních

výdělkových úrovní (s maximem u mezinárodních a minimem u družstevních organizací) o 194 Kč na 11 515 Kč. Nejvíce stoupla průměrná (nominální) mzda v organizacích ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví (v průměru o 9,0 %) a v organizacích se smíšeným vlastnictvím (+8,8 %), naopak její nejnižší zvýšení bylo vykázáno v mezinárodních organizacích (o 5,3 %) a komunálních organizacích (o 5,5 %). Kupní síla průměrné mzdy byla ve všech sektorech podstatně vyšší než v roce 2006 (viz tabulku č. 8 v příloze). 22

Znovu se prohloubila diference extrémních mzdových hladin na úrovni krajů, které se meziročně vzdálily o 388 Kč na 8 670 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Nejvýznamnější (průměrný) relativní vzestup mezd vykázaly kraje Středočeský (+9,2 %), Jihomoravský a Olomoucký (oba +8,3 %). Nejméně se zvýšila průměrná nominální mzda v hl. m. Praze (o 6,0 %), kde však byla její dosažená absolutní úroveň o 5 117 Kč vyšší než činil celorepublikový průměr. Kupní síla průměrné mzdy tak byla ve všech krajích výrazně větší než v roce 2006 (viz tabulku č. 9 v příloze). Následující graf – zpracovaný z dat ČSÚ – názorně ukazuje diferenciaci průměrné nominální mzdy v Kč v krajském členění:

Liberecký

Ústecký Karlovarský

Královéhradecký

Hlavní město Praha Plzeňský Pardubický

Středočeský

Moravskoslezský Vysočina

Olomoucký

Jihočeský

Zlínský Jihomoravský

Kraje podle průměrné mzdy 21 630 19 880 19 110 18 600 18 130

Hodnota variačního koeficientu v krajském členění klesla na 10,6 % (z 11,0 % roku 2006).

23

až 26 810 až 21 630 až 19 880 až 19 110 až 18 600

(1) (3) (4) (3) (3)

Zhruba obdobnou míru diferenciace růstu mezd (měřenou četností výskytu „extrémních“ hodnot) jako v roce 2006 ukázaly údaje zjištěné na úrovni (celých) organizací. U 24,1 % firem (o 2,3 procentního bodu vyšší podíl než v roce 2006) byl vykázán meziroční pokles (nebo stagnace) průměrné nominální mzdy a u 30,4 % organizací (v roce 2006 jich bylo 28,9 %) pokles (nebo stagnace) reálné mzdy. V obou případech mezi nimi byly relativně nejvíce zastoupeny subjekty působící ve „veřejné správě a obraně“, resp. v sektoru komunálních organizací (podle poměru k celkovému počtu firem v daném vlastnickém sektoru nebo odvětví). Extrémně vysoký (nad 30 %) přírůstek průměrné nominální mzdy byl zaznamenán u 8,2 % firem (meziročně pokles o 4,6 procentního bodu) především ve „veřejné správě a obraně“ a „finančním zprostředkování“, resp. v sektoru „organizací ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví“ – viz tabulky č. 10 a 11 v příloze. Mírné zvětšení, resp. stagnaci rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců ve 4. čtvrtletí roku 2007 (ve srovnání se 4. čtvrtletím 2006) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV):

Ukazatel

4. čtvrtletí 2006

4. čtvrtletí 2007

Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)

3 111

3 395

Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)

63,6

64,0

Decilový poměr (9. decil : 1. decil)

3,09

3,09

90

85

Giniho koeficient

0,27

0,27

Paretův koeficient

0,35

0,35

Variační koeficient (%)

Ve směru prohloubení diferenciace mezd působil především větší nárůst výdělků mužů oproti dynamice jejich růstu u žen (v průměru o 2,1 procentního bodu). V reakci na to se zhoršila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů – ze 75,3 % ve 4. čtvrtletí 2006 na 73,9 % ve stejném čtvrtletí 2007.

24

Z hlediska věku byla tato relace nejpříznivější u mužů a žen – zaměstnanců v kategorii do 20 let (87,1%) a 20 – 29 let (86,9 %) a nejméně příznivá v kategoriích 30 – 39 let a 40 – 49 let (shodně 68,6 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u neúplného základního vzdělání (98,3%), kde však je velmi malá četnost zařazených osob, základního vzdělání (79,5 %) a vyššího odborného vzdělání (78,0 %) a nejnižší hodnota u vysokoškolského vzdělání (66,1 %) a nižšího středního vzdělání (70,4 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrných výdělcích uvedených v samostatné příloze) dosáhly nejlepší relace automechaničky – 109,4 % a hasičky – 100,9 %, naopak u profese ředitelek velkých firem činila tato relace pouze 41,8 %. Objektivnější pohled na rozsah „mzdové diskriminace“ žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků – výsledná relace ve 4. čtvrtletí minulého roku činila 78,7 % (ve 4. čtvrtletí 2006 dosáhla 80,5 %). Mzdy žen jsou totiž nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V podnikatelském sektoru činila hodnota výše uvedené relace 77,7 % a v nepodnikatelské sféře 83,2 %.

Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem se ve 4. čtvrtletí 2007 oproti stejnému období předchozího roku zvýšil o 0,4 procentního bodu na 64,0 %. V podnikatelském sektoru došlo k poklesu tohoto podílu pouze o 0,1 procentního bodu na 67,6 %, v nepodnikatelské sféře představoval 55,9 % (při meziročním zvýšení o 1,4 procentního bodu). Medián (prostřední hodnota) průměrné mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2007 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrného měsíčního výdělku nižší o 3 395 Kč (diference se zvýšila meziročně o 284 Kč). V nepodnikatelském sektoru představoval tento rozdíl 1 104 Kč (nárůst rozdílu o 321 Kč); v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 045 Kč (zvýšení rozdílu o 274 Kč), což bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní

úrovní

vyplácených

mezd

vrcholovým

manažerům

a

špičkovým

specialistům v tomto sektoru. Naopak na rozdíl od situace v roce 2006 bylo průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM – R)

nižší

než

průměrná

intenzita

zaměstnanců (konkrétně o 2 procentní body).

25

nárůstu

mezd

jimi

řízených

Rovněž určitý dílčí nivelizační efekt měl zřejmě vykázaný o něco rychlejší růst nižších výdělků. Hodnota výdělku v 1. decilu stoupla oproti 4. čtvrtletí 2006 o 0,2 procentního bodu více než hodnota výdělku v 9. decilu. V rozdělení průměrných měsíčních mezd na přepočtené zaměstnance (srovnání 4. čtvrtletí 2007/ 4. čtvrtletí 2006) došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v příloze). V nejčetnějším pásmu 16 001 – 20 000 Kč pobíralo mzdu celkem 20,9 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 21,7 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ve 4. čtvrtletí 2007 ukázala rozpětí v intervalech průměrné hrubé měsíční mzdy 16 – 17 tis. Kč, 17 – 18 tis. Kč a 18 – 19 tis. Kč vždy v každém s četností 5,3 % zaměstnanců, zatímco ve stejném období roku 2006 byl nejčetnější pouze interval 16 – 17 tis. Kč (s 5,6 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč mělo ve 4. čtvrtletí 2007 jen 1,3 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 1,9 % zaměstnanců) – ovšem v „oděvním

průmyslu,

zpracování

kožešin“

9,9

%,

v odvětví

„nemovitosti,

podnikatelská činnost“ 7,2 % a v „ubytování a stravování“ 5,5 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč pak byla vyplacena 14,0 % zaměstnanců (o 2,9 procentního bodu většímu podílu než ve 4. čtvrtletí 2006) – v „koksování, rafinérském zpracování ropy“ ji však obdrželo téměř 43 %, ve „finančním zprostředkování“ více než 42 % a ve „výrobě a rozvodu energií“ necelých 32 % zaměstnanců.

1. 2. Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností představoval (stejně jako v roce 2006) 17,0 %. Nárůst sociálních příjmů domácností byl v hodnoceném období citelně vyšší než v roce 2006; nominální přírůstek činil 12,1 % a jejich celkový objem

26

dosáhl částky 392,9 mld. Kč (tj. meziročně o 42,4 mld. Kč více) – viz tabulku č. 12 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery (relace objemu sociálních příjmů k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) oproti roku 2006 nepatrně stoupla (o 0,2 % na 11,0 %). Strukturu celkových sociálních příjmů v členění na jejich hlavní skupiny charakterizuje následující graf (údaje v závorkách vyjadřují meziroční změnu podílu v procentních bodech – zpracováno z dat MPSV):

Struktura sociálních příjmů v roce 2007 Dávky důchodového pojištění 71,5 % (-2,6)

Dávky podmíněné zdravotním stavem 0,7 % (-0,1)

Dávky pomoci v hmotné nouzi 1,1 % (-1,4)

Dávky státní sociální podpory 12,4 % (+2,6)

Příspěvek na péč i 3,7 % (+2,3)

Podpory v nezaměstnanosti 1,8 % (-0,3)

Dávky nemocenského pojištění 8,8 % (-0,5)

Objemově nejvýznamnější složkou (71,5 %) sociálních transferů byly i nadále dávky důchodového pojištění. V roce 2007 na nich bylo poskytnuto celkem 281,0 mld. Kč (o 21,2 mld. Kč více než v roce 2006). Reálný přírůstek objemu těchto dávek (+5,3 %) se z více než jedné třetiny podílel na meziročním vzestupu kupní síly úhrnného objemu sociálních příjmů.

27

Z analýzy vývoje dávek důchodového pojištění vyplynuly tyto základní poznatky: ™ významný podíl na vykázaném nárůstu objemu těchto dávek měla především vyšší průměrná úroveň vyplacených důchodů (viz dále), zvýšil se ale i počet důchodců (mezi prosincem 2006 a prosincem 2007 o 35,4 tis., tj. o 1,3 %), ™ vzrostl počet příjemců starobních důchodů (o 34,6 tis., tj. o 1,7 %), zejména trvale krácených předčasných starobních důchodů (důchod byl přiznán před dosažením důchodového věku – o 27,9 tis.) a řádných starobních důchodů (o 9,8 tis.) – srovnání průměrné výše (obou typů) předčasných starobních důchodů

s průměrnou

výší

starobních

důchodů

přiznaných

při dosažení

důchodového věku obsahuje tabulka č. 13 v příloze, ™ zvýšil se také počet příjemců částečných invalidních důchodů (o 8,5 tis., tj. o 4,4 %), mj. v návaznosti na zrušení ekonomické podmínky pro jejich výplatu od 1. února 2006 (výše příjmu z výdělečné činnosti nemá od uvedeného data vliv na výši ani na vyplácení těchto důchodů) – viz tabulku č. 14 v příloze, ™ valorizace důchodů

(uskutečněná

k 1.

lednu

2007)

vedla

k

nárůstu

průměrného měsíčního starobního důchodu oproti roku 2006 o 6,9 % (563 Kč) na 8 736 Kč – v reálném vyjádření (po korekci o vzestup životních nákladů domácností důchodců) se zvýšil o 3,1 % (základní přehled o průměrné výši důchodů mezi prosincem 2006 a prosincem 2007 podává rovněž tabulka č. 14 v příloze), ™ v prosinci 2007 pobíralo starobní důchod 1,3 mil. žen a 0,7 mil. mužů, přičemž jeho průměrná výše u žen (8 625 Kč) představovala (stejně jako v prosinci 2006) 87,0 % průměrné výše starobního důchodu u mužů (9 918 Kč); průměrný věk žen byl 69 let, mužů 70 let (věk žen s trvale kráceným, resp. dočasně kráceným starobním důchodem byl 60, resp. 58 let, u mužů 64, resp. 62 let), ™ v meziročním pohledu (prosinec 2007 / prosinec 2006) došlo k jen mírnému rozevření diferenciace vyplacených (starobních) důchodů; variační koeficient se zvýšil z 19,9 % na 20,0 %, decilový poměr vzrostl z 1,61 na 1,63 a kvartilový poměr stagnoval na hodnotě 1,29; pouze poměr mediánu (8 640 Kč) k průměrné výši důchodu (8 761 Kč) stoupl na 98,6 %,

28

™ podíl jednotné částky základní výměry důchodu na celkové (průměrné) výši (starobního) důchodu setrval na 17,9 %, ™ nejčetnějšími intervaly úrovně (starobních) důchodů byly v prosinci 2007 pásma 7 500 – 7 999 Kč a 8 000 – 8 499 Kč (v prosinci 2006 to bylo pásmo 7 000 – 7 499 Kč) – viz následující graf zpracovaný z údajů ČSSZ:

Rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů v% 14 prosinec 2007 12

prosinec 2006

10 8 6 4 2

12 000-a více

11 500-11 999

11 000-11 499

10 500-10 999

10 000-10 499

9 500-9 999

9 000-9 499

8 500-8 999

8 000-8 499

7 500-7 999

7 000-7 499

6 500-6 999

6 000-6 499

5 500-5 999

5 000-5 499

4 500-4 999

4 000-4 499

3 500-3 999

3 000-3 499

1-2 999

0

Druhou největší položkou sociálních příjmů domácností zůstaly dávky státní sociální podpory (s cca 12% podílem na jejich úhrnu). Celkem představovaly vyplacenou částku 48,5 mld. Kč (proti lednu – prosinci 2006 se nominálně zvýšily o extrémních 42,5 %, resp. reálně o 38,6 %). Nárůst kupní síly jejich objemu měl významný podíl na vzestupu reálné úrovně celkového objemu sociálních transferů. Podstatný vliv na zvýšení celkového objemu dávek státní sociální podpory měl výrazný nárůst objemu rodičovských příspěvků. Celkem na nich bylo poskytnuto 28,7 mld. Kč (tj. více než 59 % celkového objemu dávek státní sociální podpory) při meziročním nominálním indexu této dávky 212,1 % (reálně 206,3 %). Příčinou bylo zejména výrazné zvýšení její úrovně z 3 696 Kč (resp. 3 897 Kč – 29

pro rodiče, jímž je nezaopatřené dítě) v roce 2006 na 7 582 Kč od 1. ledna 2007, kdy byla úroveň této dávky navázána na výši průměrného platu v nepodnikatelské sféře. V návaznosti na větší počet dětí v příslušném věku a uvolněním podmínek pro nárok na rodičovské příspěvky od 1. února 2006 (možnost umístění dítěte staršího 3 let v předškolním zařízení až na 4 hodiny denně při zachování nároku na výplatu příspěvku) vzrostl o 10,6 % i počet jejich příjemců. K výraznému zvýšení došlo také u objemu porodného (nominálně o 31,8 %, reálně o 28,2 %), kde se projevilo nejen zvýšení úrovně dávky, ale i nárůst počtu narozených dětí. Jeho úroveň stoupla (při narození jednoho dítěte) z 8 750 Kč od 1. ledna 2006 nejprve na 17 500 Kč (od 1. dubna 2006) a od 1. ledna 2007 dále na 17 760 Kč (při současném narození dvou dětí z 21 000 Kč na 53 120 Kč, tří dětí z 52 500 Kč na 79 680 Kč a čtyř dětí ze 70 000 Kč na 106 240 Kč). V roce 2007 se narodilo 114,6 tis. dětí, tj. o 12,4 tis. více než v roce 2006. Meziročně také vzrostl nominální a reálný objem dávek pěstounské péče (+31,6 %, resp. +28,0 %), na čemž se podílelo především zvýšení objemu odměn pěstounům (počet příjemců této dávky vzrostl o 8,1 % a její průměrná výše dokonce o 61,1 % – ve spojitosti s dvojím zvýšením úrovně odměny od 1. června 2006 a 1. ledna 2007). K nárůstu došlo i u objemu sociálních příplatků – nominálně o 4,3 %, reálně o 1,5 %), a to výhradně z důvodu nárůstu jejich průměrné úrovně (+28,5 % – souvisejícího od 1. ledna 2007 s úpravou parametrů pro stanovení nároku a výše dávky po změně konstrukce životního minima a zejména se snížením počtu věkových skupin dětí, pro něž se stanovují částky životního minima), přičemž počet příjemců této dávky se v závislosti na průběžném růstu rozhodných příjmů pro její přiznání i úroveň proti roku 2006 snížil (o 18,9 %). Naopak u objemu dalších dvou druhů dávek, závislých na výši příjmu domácnosti – přídavků na děti a příspěvků na bydlení (v úzké souvislosti s legislativními úpravami – životního minima a nového pojetí příspěvku na bydlení závislého také na výši uhrazovaných a stanovených normativních nákladů 30

na bydlení) došlo ke snížení jejich kupní síly. Zatímco u přídavků na děti se na tom spolupodílely propad počtu příjemců o 5,1 % i průměrná výše dávky o 2,2 % (ovlivněná mj. již zmíněným průběžným růstem příjmů rozhodných pro vznik nároku na dávku i její úroveň), u příspěvků na bydlení jej po změně konstrukce a podmínek od 1. ledna 2007 způsobil pouze výrazný pokles počtu příjemců této dávky; její průměrná částka stoupla o 39,1 %. Snížil se i reálný objem pohřebného – v návaznosti na nominální stagnaci výše této dávky (o 0,7 %) – blíže viz tabulky č. 15 a 16 v příloze. V územním členění připadla nejvyšší částka dávek státní sociální podpory na 1 obyvatele opakovaně v nezaměstnaností nejvíce postižených Ústeckém a Moravskoslezském kraji (468 Kč, resp. 433 Kč měsíčně), nejnižší potom již tradičně v Praze (308 Kč) a Plzeňském kraji (362 Kč). V reálném vyjádření byla ve všech krajích znatelně vyšší než v roce 2006 (v hl. m. Praze např. o více než polovinu) – viz tabulku č. 17 v příloze. Z regresní analýzy dostupných souvisejících dat vyplynuly tyto další poznatky: ™ regionální diferenciace průměrné úrovně dávek státní sociální podpory souvisela s regionální mzdovou hladinou a sociální situací na daném území významně ovlivněnou průměrnou mírou nezaměstnanosti a rozsahem tzv. dlouhodobé nezaměstnanosti (korelační koeficient 0,93, resp. 0,83) – nejvyšší průměrné hodnoty dávek státní sociální podpory tak byly dosaženy v krajích s nejvyšší (resp. velmi vysokou) dlouhodobou nezaměstnaností (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) a (nebo) nejnižší úrovní průměrné mzdy (znovu Karlovarský kraj, dále Olomoucký a Pardubický kraj), zatímco v hl. m. Praze, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji s menší nezaměstnaností a zpravidla (s výjimkou Jihočeského kraje) i s nadprůměrnými výdělky byla jejich úroveň nejnižší, ™ u podílu příjemců přídavků na děti (na celkovém počtu dětí v regionu) byl rozhodující (stejně jako v roce 2006) vliv regionální mzdové hladiny (hodnota korelačního koeficientu -0,93 byla obdobná jako před rokem); zřetelná ale byla i přímá závislost tohoto podílu na míře nezaměstnanosti v příslušném regionu; ze 4 krajů s nejvyšší hodnotou zmíněného podílu byly dva (Olomoucký a Pardubický kraj) s velmi nízkou mzdovou úrovní, jeho vůbec největší hodnota (81,3 %) byla ale zaznamenána v kraji Vysočina; nejmenší podíl příjemců přídavků na děti byl vykázán v hl. m. Praze (40,9 %) a Středočeském kraji s nejvyšší cenou práce – v úhrnu za celou Českou republiku tento podíl meziročně poklesl o 3,9 procentního bodu na 69,8 % (viz tabulku č. 18 v příloze),

31

™ výši podílu příjemců sociálních příplatků v daném kraji významně ovlivnila míra (dlouhodobé) nezaměstnanosti i regionální mzdová hladina; kraji s největší hodnotou tohoto podílu byly Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský a Olomoucký (mají zpravidla největší nezaměstnanost, včetně té dlouhodobé), naopak v hl. m. Praze, Plzeňském a Středočeském kraji bylo příjemců sociálních příplatků relativně nejméně (také nízká nezaměstnanost, resp. nejvyšší úroveň mezd); průměrná výše tohoto podílu byla o 3,9 procentního bodu menší než v roce 2006 a činila 18,9 % – viz rovněž tabulku č. 18 v příloze.

Třetí největší část úhrnných sociálních příjmů domácností představovaly dávky nemocenského pojištění, na kterých bylo poskytnuto 34,7 mld. Kč4). Jejich celkový objem byl nominálně o 5,8 % (1,9 mld. Kč) a reálně o 2,9 % větší než v roce 2006. Následující tabulka podává podrobnější informace (vlastní propočty MPSV z Bilance příjmů a výdajů ČSSZ) v mld. Kč:

rok

rok

2006

2007

nominální

reálnýx)

rok 2006

rok 2007

32,773

34,671

105,8

102,9

100,0

100,0

Nemocenské

26,963

27,881

103,4

100,6

82,3

80,4

Peněžitá pomoc v mateřství

4,981

5,893

118,3

115,1

15,2

17,0

Podpora při ošetřování člena rodiny

0,825

0,893

108,3

105,4

2,5

2,6

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

0,004

0,004

-

-

-

-

Celkem

Meziroční index v %

Struktura v %

v tom:

x)

při použití indexu spotřebitelských cen (102,8 %)

Ke zvýšení reálné hodnoty objemu došlo i u jedné z největších dávek nemocenského pojištění – nemocenského. Kupní síla průměrné denní výše nemocenského (284 Kč) vzrostla o 2,8 % (tento nárůst byl ovlivněn především zvýšením redukčních hranic a rostoucí úrovní započitatelných příjmů pojištěných osob). Počet proplacených dnů pracovní neschopnosti však byl nižší (o 0,8 %), naopak vzrostl počet jejích ukončených případů o 1,5 % a průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti se v porovnání s rokem 2006 ve všech

4)

prezentované údaje zahrnují dávky v pojetí odpovídajícím poznámce č. 2 pod tabulkou č. 12 v příloze

32

krajích zkrátila (pojištěnci tak byli častěji práce neschopní, ale po kratší dobu). Nejmenší její hodnotu vykázaly hl. m. Praha (30,9 dne), Karlovarský (32,1 dne) a Ústecký kraj (33,1 dne), naopak nejvyšší byla v Moravskoslezském (38,7 dne), Olomouckém (38,4 dne) a Zlínském kraji (38,2 dne). Následující graf – zpracovaný z dat ČSÚ – názorně ukazuje diferenciaci průměrné délky trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech v krajském členění: Průměrná délka trvání 1 případu prac. neschopnosti v roce 2007

Liberecký Ústecký Karlovarský Hlavní město Praha

Královéhradecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický Moravskoslezský Olomoucký

Vysočina Jihočeský

Zlínský Jihomoravský 38,4 35,22 34,59 33,39 30,85

až až až až až

38,73 38,4 35,22 34,59 33,39

Průměrné procento pracovní neschopnosti bylo nejnižší v hl. m. Praze a Středočeském

kraji

(tedy

regionech

s vysokou

cenou

práce

a

nízkou

nezaměstnaností), zatímco nejvyšší v Moravskoslezském a Zlínském kraji (s vysokou, resp. nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti). Ve srovnání s rokem 2006 ve všech krajích toto procento kleslo – blíže viz tabulku č. 19. Z genderového hlediska byly ženy častěji nemocné než muži a rovněž stonaly více dnů. Také průměrné procento pracovní neschopnosti a průměrná doba trvání 1 jejího případu u nich byly vyšší než u mužů (6,2 % x 5,1 %, resp. 36,2 dne x 33,0 dne), což platilo pro všechny kraje – viz tabulku č. 20. 33

(2) (3) (3) (2) (4)

Na reálný růst kupní síly úhrnného objemu dávek nemocenského pojištění měl rozhodující vliv významný meziroční vzestup reálné hodnoty objemu peněžité pomoci v mateřství (+15,1 %) související s větším počtem narozených dětí (než v roce 2006), průběžným růstem příjmů, z nichž se tato dávka odvozuje, a skutečností, že roste průměrný věk rodiček a tím i úroveň příjmů rozhodných pro výpočet této dávky. V hodnoceném období se rovněž zvýšil nominální objem (+5,3 %) podpory při ošetřování člena rodiny, a to především v návaznosti na demografický vývoj vyznačující se vyšším počtem dětí v příslušné věkové skupině.

V návaznosti na novou právní úpravu (zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) došlo od 1. 1. 2007 k zásadním změnám v systému dávek sociální péče (tj. dávek pomáhajících občanům v nepříznivých životních situacích, které nemohou sami překonat) a statistická data tak nejsou srovnatelná s rokem 2006. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, byl zaveden nový příspěvek na péči, který mimo jiné nahradil příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou

osobu

z dřívějšího

systému

dávek

sociální

péče

a zvýšení

důchodu pro bezmocnost z důchodového systému (a rovněž výdaje státního rozpočtu na některé sociální – např. pobytové – služby). Na této dávce, která je poskytována ve čtyřech stupních podle rozsahu péče (ve výši 2 000 - 11 000 Kč) bylo v roce 2007 vyplaceno 14,7 mld. Kč (viz poznámku č. 3 pod tabulkou č. 12 v příloze). Nově byly zavedeny tři nové dávky pomoci v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Většina dávek sociální péče byla zrušena – s výjimkou několika dávek sociální péče podmíněných zdravotním stavem. Vzhledem k čtyřměsíční překlenovací době pro přechod dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností na dávky pomoci v hmotné nouzi byly v hodnoceném období vypláceny současně oba druhy dávek. Na dávky pomoci v hmotné nouzi bylo v lednu – prosinci 2007 vyplaceno 4,2 mld. Kč, 34

tj. o 51,4 % méně než v roce 2006 (při vědomí ne zcela identické struktury věcně odpovídajících dávek). V důsledku zpřísnění podmínek pro vyplácení těchto dávek v nových zákonech (o životním a existenčním minimu a o pomoci v hmotné nouzi – nové vymezení okruhu společně posuzovaných osob, zavedení institutu existenčního minima, apod.) a významnému zvýšení některých nárokových dávek státní sociální podpory (především rodičovského příspěvku) byla rozhodující dávka pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí – vyplacena v prosinci 2007 pouze 66,7 tis. (1,7 %) domácností. V prosinci 2006 byl počet domácností s opakujícími se dávkami sociální péče podmíněnými sociální potřebností o více než 100 tis. vyšší. Téměř polovina (47,7 %) z celkového počtu dávek pomoci v hmotné nouzi byla vyplacena v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti – v Moravskoslezském a Ústeckém kraji – blíže viz tabulku č. 21 v příloze. Na

dávkách

sociální

péče

podmíněných

zdravotním

stavem

(u nichž nedošlo k významnějším systémovým změnám) bylo celkem poskytnuto 2,8 mld. Kč. Proti lednu - prosinci 2006 jejich objem nominálně vzrostl o 3,1 %.

U objemu příjmů domácností plynoucích z podpor v nezaměstnanosti došlo – v porovnání s rokem 2006 – k poklesu nominálně o 4,0 % (na 7,0 mld. Kč) a reálně o 6,6 %. Ve

vývoji

těchto

příjmů

se projevil

meziroční

pokles

průměrné

registrované míry nezaměstnanosti z 8,1 % na 6,6 %. Ta byla v regionálním pohledu – obdobně jako v roce 2006 – nejvyšší v okresech Most (17,6 %), Karviná (15,1 %) a Teplice (13,2 %), nejnižší pak v okresech Praha-západ (1,8 %), Prahavýchod (2,0 %) a v hl. m. Praze (2,5 %). Celkový počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti se snížil o 17,0 tis. na 116,5 tis. osob. Průměrná podpora v nezaměstnanosti se zvýšila o 7,5 % (339 Kč) na 4 830 Kč a její kupní síla vzrostla proti roku 2006 o 4,6 %. Umožnily to jak kontinuální růst příjmů, z nichž je podpora odvozována, tak i změna kritéria použitého

pro

výpočet

maximální

částky

podpory

v nezaměstnanosti

(od 1. 1. 2007 závisí na výši průměrné mzdy v národním hospodářství). Znatelná byla i nadále diferenciace průměrné výše podpory v nezaměstnanosti podle regionů 35

(na úrovni krajů rozpětí 4 528 Kč – 6 120 Kč). Nejvíce byla ovlivněna regionální mzdovou hladinou a strukturou příjemců této podpory (dosažené vzdělání, věk, pohlaví, odvětví bývalého zaměstnání apod.). Mezi kraji byla ze stejných důvodů její nejvyšší

průměrná

hodnota

vykázána

v hl.

m.

Praze,

Plzeňském

a Středočeském kraji (regiony s nejvyšší cenou práce) a nejnižší ve Zlínském, Olomouckém a Ústeckém kraji (blíže viz tabulku č. 22 v příloze). V okresním členění (bez Prahy) dosáhly její největší průměrné úrovně okresy Praha - západ, Praha - východ a Mladá Boleslav, naopak nejmenší průměrná částka byla zaznamenána v okresech Jeseník, Bruntál a Teplice. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti u žen (4 289 Kč) představovala 79,0 % průměrné výše podpory u mužů (5 429 Kč), přičemž tato relace v meziročním pohledu klesla o 1,2 procentního bodu. Nejvíce uchazečů o zaměstnání – téměř pětina – pobíralo v prosinci 2007 (stejně jako v prosinci 2006) podporu v nezaměstnanosti v rozmezí 3 500 – 4 500 Kč. Rozdělení osob do stanovených pásem podle úrovně jejich měsíční podpory v nezaměstnanosti znázorňuje následující graf zpracovaný z dat MPSV: Rozdělení příjemců podpory v nezaměstnanosti do pásem podle její výše k 31. 12. 2006 a 2007

25,0

21,3 20,0

18,1

18,4 15,5

15,5

16,0 11,4

10,0

10,3

11,7

4,0 1,2

1,0

Intervaly v Kč

36

4,1

0,1

0,1 9501-10500

6501-7500

5501-6500

4501-5500

3501-4500

2501-3500

2,0 8501-9500

2006

3,3

1,5

3,2 1501-2500

do 1500

2007

2,4

5,1

11501 a více

7,5

10501-11501

5,0

0,0

6,4

7501-8500

Podíly v %

19,8 15,0

Průměrná výše podpory odpovídala 28,2 % průměrné čisté (nominální) mzdy v národním hospodářství (meziroční pokles relace v rozsahu 0,6 procentního bodu).

1. 3. Ostatní příjmy Podíl „ostatních“ příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval v roce 2007 přibližně 40 % (zhruba o jeden procentní bod více než o rok dříve). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca 910 – 930 mld. Kč. Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie „ostatních“) jsou zejména: − příjmy z (drobného) podnikání, − příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.), − přijaté půjčky, − příjmy z pojištění, − přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů, − příjmy ze zahraničí, − dary, výhry, stipendia, výživné, − příjmy z dědictví, − příjmy z tzv. šedé („stínové“) ekonomiky. Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů Českého statistického úřadu a evidence České národní banky lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy): ™ hrubý smíšený důchod – zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) 37

a rovněž odhadované příjmy ze „šedé“ ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun – představoval 487,9 mld. Kč a meziročně (nominálně) vzrostl o 3,7 % (17,3 mld. Kč), ™ důchody z vlastnictví činily 135,4 mld. Kč (proti roku 2006 zvýšení o 19,4 % – v porovnání let 2006 / 2005 byl vykázán nárůst o 16,6 %); v jejich rámci došlo k výraznému reálnému vzestupu (+22,6 %) přijatých úroků (+48,6 mld. Kč); vzrostla také kupní síla rozdělovaných důchodů korporací (+69,7 mld. Kč jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku), důchodů z vlastnictví prostředků

náležejících investovaných

pojištěncům, do

životního

které

reprezentují

pojištění

a penzijního

zhodnocení připojištění

(představovaly celkem 13,0 mld. Kč) a (méně významných – jedná se „jen“ o 4,1 mld. Kč) důchodů z půdy (pachtovného), a to o 14,4 %, 7,5 %, resp. o 6,5 %, ™ tzv. ostatní běžné příjmy (transfery) v celkové výši 117,3 mld. Kč se meziročně zvýšily o 7,9 % (v roce 2006 proti roku 2005 stouply o 8,0 %); z toho 18,6 mld. Kč představovaly náhrady z neživotního pojištění (ve srovnání s rokem 2006 to znamenalo reálný pokles jejich objemu o 1,5 %) a 98,8 mld. Kč „jiné“ běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a

příjmy

plynoucí

z odškodnění

obětí

nacistické

perzekuce,

účastníků

zahraničního a národního odboje a politických vězňů) (jejich objem v reálném vyjádření vzrostl o 6,2 %). Pro vývoj „ostatních“ příjmů (jednotlivých skupin) domácností sledovaných statistikou rodinných účtů jen jako souhrnná doplňující (příjmová) položka (na této úrovni zahrnují příjmy často nahodilé nebo mimořádné – zejména příjmy z prodeje nemovitého a movitého majetku a dary od příbuzných, v již menší míře pak i pojistné náhrady, dědictví apod.) byl charakteristický jejich převažující meziroční reálný přírůstek při víceméně stagnující pozici ve struktuře celkových příjmů těchto domácností. Určitou specifickou část prostředků svou povahou souvisejících s širšími příjmy domácností představují tzv. naturální příjmy. Jejich sledování je v šetřeních u domácností založeno na odhadu podle množství jimi spotřebovaných potravin a ostatních výrobků a služeb produkovaných

38

vlastním hospodařením (např. ovoce, zelenina, užitková zvířata), ale i ocenění naturálních požitků zaměstnanců (např. služební motorová vozidla pro soukromé účely apod.). Na člena průměrné domácnosti rodinných účtů činila hodnota těchto příjmů v roce 2007 měsíčně 556 Kč, tj. v poměru k jeho čistým peněžním příjmům nezanedbatelných cca 5 %. O postupném růstu významu příjmů naturální povahy svědčí mj. fakt, že za posledních 5 let jejich hodnota vzrostla o 21,4 %. Největší částku naturálních příjmů v roce 2007 vykázaly bezdětné zaměstnanecké domácnosti a nezaměstnaní. Za určitou (a významnou) formu „ostatních“ příjmů domácností lze považovat (přijaté) úvěry. Podle údajů České národní banky vzrostlo zadlužení domácností v roce 2007 o 184,5 mld. Kč. (ještě o 63 mld. Kč více než v roce 2006, který byl považován za výjimečný). Úhrnný objem jejich úvěrů (u peněžních ústavů, tj. v bankovní sféře) činil ke konci prosince m. r. 720,9 mld. Kč. Celý meziroční nárůst tohoto objemu byl přitom způsoben vzestupem stavu korunových (zejména dlouhodobých) půjček domácností (stav jejich devizových půjček se snížil). Základními příčinami zvýšeného zájmu domácností o půjčky byly jejich vyšší příjmy (umožňující je splácet), stále ještě relativně výhodné úročení, u mladých rodin jedna z mála forem, jak si pořídit vlastní bydlení a v neposlední řadě i určitý společenský

trend

zkusit

si

„žít

na

dluh“.

Průměrná

úroková

sazba

z převládajících korunových úvěrů činila 6,6 % a byla o 0,3 procentního bodu nižší než v roce 2006. U nově poskytnutých úvěrů však šla úroková sazba postupně nahoru (úroková sazba u úvěrů na bydlení se zvýšila od prosince 2006 do prosince 2007 o 0,7 procentního bodu). V rámci celkového objemu korunových úvěrů domácností dosáhly opět největšího meziročního přírůstku jejich úvěry spojené s bydlením (zejména hypoteční); přetrvával také zájem domácností o spotřebitelské úvěry – viz následující tabulku (údaje ČNB v mld. Kč):

Stav ke konci roku: Úvěry - na bydlení v tom: - hypoteční - ze stavebního spoření - spotřebitelské celkem

Meziroční přírůstek v roce:

2005

2006

2007

2006

2007

280,2

371,3

510,9

+91,1

+139,6

166,9

238,4

333,9

+71,5

+95,5

95,0

114,5

150,7

+19,5

+36,2

73,7

91,6

115,0

+17,9

+23,4

39

Zpřístupnění hypoték většímu počtu domácností (vzhledem k příznivým podmínkám jejich úročení) vyvolalo větší zájem o koupi bytů, resp. výstavbu vlastního domu, před jejich pronájmy, které preferují spíše méně majetné, věkově starší a menší rodiny. Postupně rostla i výše hypoték, když jejich průměrná částka dosáhla loni podle odhadu 1,6 mil. Kč. Současně se zvýšil zájem o úvěry ze stavebního spoření, a to i přesto, že české domácnosti jej využívají ve větším měřítku k výhodné formě spoření. Důležité z hlediska udržení ekonomické rovnováhy však je, že ve struktuře nových dluhů domácností převažuje výrazně pořízení vlastního bydlení, neboť takové domácnosti se prozatím jen minimálně dostávaly do problémů se splácením půjček. Dostupná data sice neumožňují zmapovat strukturu dlužníků, lze však předpokládat, že se stále jedná spíše o domácnosti s vyššími příjmy. Poměrně výrazně vzrostl v roce 2007 celkový objem nebankovních spotřebitelských úvěrů poskytnutých členskými subjekty České leasingové a finanční asociace (ČLFA). Dostupné údaje ukázaly, že členské společnosti této asociace poskytly úvěry pro osobní spotřebu ve výši 47,9 mld. Kč, což bylo o 30,3 % více než v roce 2006 (při 1,5 mil. nově uzavřených smluv, tj. o 0,3 mil. více než před rokem).

2. Spotřebitelské ceny a životní náklady 2. 1 Spotřebitelské ceny Výrazná akcelerace míry cenové inflace ve 4. čtvrtletí roku 2007 způsobila nejrychlejší růst úhrnného indexu spotřebitelských cen (v pojetí prosinec 2007 / prosinec 2006) za posledních devět let, a to ve výši 5,4 % (naposledy obdobně vysoko – o 6,8 % – vzrostly ceny v roce 1998), z toho zboží a služby s cenami regulovanými (nebo jinak administrativně stanovenými) podražily o 13,1 % a tržní ceny se zvýšily o 3,8 % (z toho trh potravin o 11,2 %). V porovnání rok 2007 / rok 2006 činilo navýšení spotřebitelských cen v průměru 2,8 %5) (v obdobném porovnání let 2006 a 2005 se ceny zvýšily o 0,3 procentního bodu pomaleji). Vývoj spotřebitelských cen v průběhu roku 2007 charakterizuje následující graf (zpracovaný z dat ČSÚ) a rovněž tabulka č. 23 v příloze: 5)

harmonizovaný index spotřebitelských cen umožňující porovnání se zeměmi EU byl v roce 2007 v ČR vyšší než průměr EU: dosáhl hodnoty 103,0 %, tj. 0,6 procentního bodu nad průměrem EU – při obecném vzestupu inflace v EU nejnižší průměrnou meziroční míru inflace v tomto pojetí vykázala Malta (0,7 %), naopak v Lotyšsku ve stejném srovnání ceny vzrostly o 10,1 %

40

Vývoj cenové inflace v průběhu roku 2007 (růst, pokles v %)

5,0

5,4

4,0

1,3 1,0

1,5 0,3

1,9 0,3

2,5

0,7

2,4

2,5

2,3

0,4

0,3

0,4

2,4

2,8

0,6

0,3

0,9

0,5

-0,3

1

2

3

4

meziměsíční

5

6

7

8

9

10 11 12

proti stejnému měsíci r.2006

Zatímco až do konce září ovlivňovaly cenový růst hlavně regulované (resp. administrativně stanovené) ceny, ve 4. čtvrtletí se výrazně prosadil fenomén růstu cen určených tržním prostředím. Tento vliv byl tak intenzivní, že nakonec celkový růst cen zboží a služeb mezi prosincem 2006 a prosincem 2007 byl způsoben ve větší míře (z 58 %) působením trhu. Jak je zřejmé z tabulky č. 24 v příloze, v tržním navýšení se projevilo zejména enormní zvýšení cen „potravin a nealkoholických nápojů“ (o více než 20 % podražilo pečivo, mléko, sýry, vejce a tuky, avšak zřetelný přírůstek cen byl vykázán také u většiny dalších skupin potravinářského zboží). O značný nárůst cen potravinářského zboží se v hodnoceném roce zasloužili především farmáři – v prosinci 2007 prodávali suroviny potravinářskému průmyslu v průměru o 26,6 % dráže než v prosinci 2006 (z toho u obilovin byl vykázán nárůst téměř o polovinu). Ceny produkce v potravinářském průmyslu se ve stejném srovnání zvýšily o 11,3 % a téměř shodný byl i vzestup spotřebitelských cen. Z pravidelných týdenních šetření Českého statistického úřadu lze provést alespoň přibližný odhad regionální diferenciace cen potravin, nealkoholických a alkoholických nápojů. Z těchto pravidelných zjišťování (vybraných reprezentantů, které by měly charakterizovat základní „spotřební koš“ domácností za potraviny a nápoje) lze odvodit, že v roce 2007 byly ceny těchto komodit (v průměru) nejvyšší

41

v Královéhradeckém, Karlovarském a Jihočeském kraji, zatímco v Moravskoslezském, Pardubickém a Ústeckém kraji bylo možné základní výživu pořídit relativně nejlaciněji (diferenciace mezi kraji se přitom proti roku 2006 prohloubila) – viz graf za tabulkou č. 24 v příloze. Relativně větší dopad do tržního cenového vzestupu měly ještě „výdajové“ skupiny „bydlení, vody, energií, paliv“ (nárůst úhrad za bydlení v družstevních bytech, vyšší imputované nájemné u vlastnického bydlení a dražší komunální služby), „doprava“ (průměrná cena pohonných hmot stoupla o 12 %, tj. o polovinu více než před rokem) a „stravování a ubytování“ (odraz dražších potravin i ubytovacích služeb). Zřetelný tržní pokles cen byl v roce 2007 vykázán u „pošt a telekomunikací“ (o 17 % zlevnila telefonní a telefaxová zařízení) – podrobnější údaje jsou obsaženy rovněž v tabulce č. 24 v příloze. O zhruba 42 % celkového cenového vzestupu (mezi prosincem 2006 a prosincem

2007)

se

zasloužila

realizovaná

netržní

cenová

opatření,

a to zejména v oblasti bydlení – vzrostly mj. ceny nájemného (v průměru +8,4 %), ceny elektřiny (+7,9 %), vodného (+6,7 %), stočného (+5,5 %) a plynu (+3,6 %). Téměř o třetinu podražily tabákové výrobky (mj. v souvislosti s opožděným dopadem zvýšení spotřební daně u této komodity v roce 2006 a jejím dalším zvýšením od dubna 2007), ve „výdajové“ skupině „rekreace a kultura“ se projevilo zvýšení televizního koncesionářského poplatku na počátku roku 2007 (o 20 %) a ve skupině „ostatní zboží a služby“ byly navýšeny úhrady za sociální péči (+16,8 %) – viz tabulku č. 25 v příloze, Na celkovém nárůstu spotřebitelských cen (v porovnání prosince 2007 s prosincem 2006) se v úhrnu tržních a netržních inflačních faktorů nejvíce (34 %) podílelo – z dříve uvedených důvodů – zvýšení cen ve skupině „potraviny a nealkoholické nápoje“, zhruba čtvrtinový podíl na něm měly i „bydlení, voda, energie, paliva“ a „alkoholické nápoje, tabák“, zřetelněji (z 10 %) jej ovlivnil ještě vzestup cen pohonných hmot ve skupině „doprava“– viz tabulky č. 25 a 26 v příloze.

2. 2 Životní náklady Enormní růst cen potravin v závěru roku a jejich významné postavení ve spotřebním

koši

obyvatelstva

byly 42

nejvýznamnějšími

činiteli

vyššího

nárůstu životních nákladů6) sledovaných skupin domácností proti roku 2006. V porovnání (ledna – prosince) let 2007 a 2006 vzrostly průměrně o 2,5 % (domácnosti v hl. m. Praze) až 3,7 % (domácnosti důchodců) – viz tabulku č. 23 v příloze. Diferencovaný vzestup životních

(a

proti

nákladů

nárůstu

mezi

v

roce

prosincem

2006 2006

značně a

vyšší)

prosincem

byl

2007:

pohyboval se v intervalu 4,7 % - 6,5 %, přičemž jeho rozrůznění bylo – kromě již zmíněných potravin – předurčeno rozdílnou vahou konkrétních položek zboží a služeb s cenovým přírůstkem (zejména bydlení), popř. poklesem („pošty a telekomunikace“) ve struktuře jejich spotřebního koše. Jak

je

zřejmé

z následujícího

grafu,

tyto

odchylky

byly

založeny

již v průběhu 1. čtvrtletí, nejvíce se však diferenciace prosadila v říjnu – prosinci (zpracováno z dat ČSÚ):

Růst životních nákladů domácností v průběhu roku 2007 (v %, kumulativně proti prosinci 2006) 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 1

2

3

4

5

6 7 m ěsíc

inflace celkem důchodci dom.v Praze

8

9

10

11

12

zaměstnanci dom. s dětmi v níz. příjm.pásmu

6)

tj. spotřebitelských cen zboží a služeb, za něž jednotlivé sledované typy domácností realizují své výdaje v závislosti na struktuře jejich spotřebního koše

43

Až na pražské domácnosti byl vykázaný vzestup životních nákladů domácností vyvolán nejvíce nárůstem cen „potravin a nealkoholických nápojů“ (zhruba 34 – 45 %) a „bydlení, vody, energií, paliv“ (18 – 33 % u pražských domácností, kde byl tento prvek dominantní). Proti tomuto růstu působil obecně pokles spotřebitelských cen ve „výdajové“ skupině „pošty a telekomunikace“– podrobnější přehled obsahuje tabulka č. 26 v příloze. Vyšší přírůstek životních nákladů oproti průměrné inflaci (shodně o 1,1 procentního bodu nad úrovní úhrnné cenové inflace) zaznamenaly domácnosti důchodců a domácnosti s dětmi s minimálními příjmy. U domácností důchodců se na tom podílel zejména nadprůměrný dopad nárůstu cen bydlení, potravin a poplatků za poskytování sociální péče (ve skupině „ostatní zboží a služby“). Zdražení potravin postihlo podle provedených propočtů nejvíce domácnosti s dětmi s minimálními příjmy (v menší míře i náklady na bydlení). Příznivější

vývoj

životních

nákladů

domácností

zaměstnanců

a pražských domácností (ve stejném pohledu byly nižší oproti průměru o 0,2, resp. o 0,7 procentního bodu) souvisel u domácností zaměstnanců hlavně s výrazně menším dopadem zvýšení cen „bydlení, vody, energií, paliv“, u pražských domácností pak s nižším vzestupem cen v dopravě (vyšší koncentrace a tím i konkurence prodejců aut i pohonných hmot).

3. Peněžní výdaje a úspory domácností 3. 1 Peněžní výdaje Z makroekonomických

údajů

statistiky

národních

účtů

vyplynulo,

že 1 689,0 mld. Kč (96,4 % ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou. Meziroční nominální přírůstek těchto výdajů byl o 1 procentní bod vyšší než před rokem a činil 8,7 % (v reálném vyjádření +5,7 %). Vysoký nárůst běžných příjmů přitom ještě umožnil domácnostem navýšit své rezervy ve formě hrubých úspor (+89,9 mld. Kč) – viz dále a tabulku č. 1 v příloze. 44

Meziroční vývoj nominálních čistých peněžních výdajů propočtený na 1 člena domácnosti souboru statistiky rodinných účtů (tj. na mikroúrovni) se podle předběžných výsledků za rok 2007 vyznačoval většinou značně vyšší dynamikou ve srovnání s příjmy domácností. Jak již bylo dříve uvedeno, vedle vyšší dynamiky příjmů působil po větší část roku příznivě faktor nízké inflace a zejména další radikální rozmach pořizování nemovitostí, zboží a služeb na dluh. Následující tabulka obsahuje základní charakteristiku vývoje výdajové stránky hospodaření domácností v průběhu hodnoceného roku (vlastní propočty MPSV z dat ČSÚ):

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

rok

9 032

10 447

9 810

10 805

10 022

Index v % (stejné období roku 2006 =100) - nominální

113,8

117,1

105,1

111,8

111,8

- reálný

112,1

114,4

102,5

106,7

108,7

Přírůstek v Kč (proti st. období roku 2006) - nominální - reálný

1 096 960

1 525 1 285

479 233

1 143 647

1 057 780

+4,1

+8,3

-0,8

+4,3

+3,9

Nominální čisté výdaje celkem (měsíční průměr v Kč)

Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech)

V roce 2006 byl meziroční index peněžních výdajů nominálně o 2,8 procentního bodu a reálně o 2,4 procentního bodu nižší. Větší část meziročního přírůstku výdajů člena domácností statistiky rodinných účtů v korunovém vyjádření představovaly „spotřební“ výdaje (+562 Kč průměrně měsíčně), v jejichž rámci o 106 Kč měsíčně vzrostla vydání za potraviny a nealkoholické nápoje, o 89 Kč tzv. ostatní zboží a služby (za finanční platby, pojistné a osobní služby), o 82 Kč za rekreace a kulturu a o 52 Kč za bydlení. Jen mírně naopak stoupla vydání za vzdělávání a pošty a telekomunikace. Nejrychlejší

meziroční

dynamiku

nominálních

výdajů

vykázaly

skupiny

zdraví (+18,7 % – vliv vydání za léky), vzdělávání (+15,3 % – platby za vyšší a vysokoškolské vzdělání) a ostatní zboží a služby (+10,5 %). Dlouhodobě působící trend výrazného růstu vydání nezahrnutých do kategorie spotřebních, tj. investic do pořízení či rekonstrukce nemovitostí apod., intenzivně pokračoval i v roce 2007, když meziroční přírůstek představoval zřetelných +57,8 % (495 Kč měsíčně na člena 45

průměrné domácnosti), což byla o 30 procentních bodů rychlejší dynamika než mezi roky 2006 a 2005. Vzhledem k jen 4% vzestupu cen stavebních prací (které se ukazují u těchto vydání jako nejvhodnější deflátor) byl vykázán i velmi vysoký reálný růst těchto vydání. Významně vzrostla váha investičních výdajů ve struktuře celkových výdajů (u průměrné domácnosti o 4 procentní body na 13,5 %). Strukturu čistých peněžních měsíčních výdajů domácností v roce 2007 charakterizuje následující graf (zpracováno z dat ČSÚ, údaje v závorkách představují změnu proti roku 2006 v procentních bodech):

Struktura výdajů domácností v roce 2007 Pošty a Rekreace a kultura Doprava telekomunikace 9,1% (-0,1) 9,3% (-0,5) 4,0% (-0,3)

Vzdělávání 0,5% (0,0)

Zdraví 2,0,8% (+0,1)

Stravování a ubytování 4,5% (-0,1)

Bytové vybavení,zařízení domácnosti 6,1% (-0,1)

Ost.zboží a služby 9,3% (-0,1)

Bydlení,voda, energie,paliva 17,3% (-1,5) Odívání a obuv 4,6% (-0,3)

Nespotřební "investiční" vydání 13,5% (+3,9) Potraviny,nealkoholické nápoje 17,3% (-0,9)

Alkoholické nápoje, tabák 2,5% (-0,1)

Vysoký vzestup váhy v celkových vydáních u domácností (ve srovnání s rokem 2006) byl vykázán právě u nespotřebních (investičních) výdajů (nepatrně se zvedla již jen váha vydání za zdravotní péči), což u ostatních skupin vydání znamenalo obecný pokles jejich strukturálního podílu (nejvíce u objemově nejvýznamnějších potravin, bydlení a dopravy). Také ve vývoji výdajů všech konkrétních sledovaných typů domácností (viz tabulku č. 27) se v roce 2007 nepřehlédnutelně prosadil prvek větších investic do pořízení nemovitostí (největší nárůst – 803 Kč na osobu měsíčně – vykázaly domácnosti osob samostatně výdělečně činných). Vzhledem k

46

specifickému

postavení „investičních“ výdajů je další rozbor zaměřen na objemově významnější a kompaktnější výdaje spotřební povahy. Po akceleraci cen ve 4. čtvrtletí se potvrdil předpoklad a u všech skupin domácností byl zaznamenán vysoký nominální přírůstek výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje (nejvíce domácnosti zaměstnanců bez dětí – měsíčně o 151 Kč). Nadprůměrný byl u větší části sledovaných domácností rovněž přírůstek vydání za dopravu, bydlení, bytové vybavení a tzv. ostatní zboží a služby (z důvodů již dříve uvedených).

Po konfrontaci s pohybem spotřebitelských cen byl nárůst celkových výdajů v reálném vyjádření o něco nižší a zajistily jej ty skupiny výdajů domácností, které nebyly příliš dotčeny cenovou inflací (rekreace a kultura, doprava, odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, pošty a telekomunikace), popř. u nich poptávka (resp. nezbytnost pořízení) převýšila dopad jejich zdražení (některé komponenty bydlení, základní potraviny a nápoje, finanční platby, pojistné, vzdělávání apod.). Specifická (ale očekávaná) situace nastala u výdajové skupiny „alkoholické nápoje, tabák“, kde po výrazném zdražení tabákových výrobků stouply výdaje za toto zboží jen nepatrně (popř. byly i nižší), což ukazuje významné omezení jejich spotřeby. Ve struktuře celkových výdajů klesl u všech sledovaných skupin domácností poměrně značně podíl rozhodujících skupin „spotřebních“ vydání, když u větší části z nich se v této kategorii zvýšila váha peněžních prostředků vynaložených na vybavení a zařízení domácnosti (nábytek, výbava bytů a domů) a zdraví (léky). Zřetelná preference „investičního“ chování domácností znamenala ve svém důsledku obecně pokles relativního významu zejména u výdajů spojených s bydlením, výživou a s poštovními a telekomunikačními službami – podrobnější informace podává tabulka č. 28 v příloze.

3. 2 Úspory Základní přehled vývoje ukazatelů rozhodných pro tvorbu úspor sektoru domácností (tj. na makroúrovni) v roce 2007 podává následující tabulka (data statistiky národních účtů ČSÚ, meziroční indexy v %):

47

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí

rok

Hrubý disponibilní důchod

106,5

105,9

107,6

107,8

107,0

Výdaje na osobní spotřebu

108,5

109,0

108,4

108,7

108,7

Celkové hrubé úspory

85,8

68,6

90,3

91,1

83,7

Objem tímto sektorem vytvořených hrubých úspor byl o 17,5 mld. Kč nižší než před rokem a činil 89,9 mld. Kč. Celková míra úspor (poměr hrubých úspor k hrubému disponibilnímu důchodu) současně mírně klesla z

6,6 %

dosažených v roce 2006 na 5,1 % – viz tabulku č. 1 v příloze. O něco širší pohled na vývoj a strukturu úspor (na makroúrovni) poskytují data České národní banky. Objem korunových a devizových úsporných vkladů domácností podle jejích údajů dosáhl koncem roku 2007 celkové výše 1 289,5 mld. Kč (meziroční přírůstek 115,1 mld. Kč) – souhrnná data obsahuje tabulka č. 29 v příloze. Z podrobnější analýzy těchto dat vyplynuly následující poznatky: ™ domácnosti se orientovaly výhradně na tvorbu úspor v tuzemské měně (objem devizových vkladů klesl o 2,7 mld. Kč, zatímco přírůstek objemu korunových vkladů představoval 117,9 mld. Kč), ™ preference netermínovaných korunových vkladů a s ní spojený nižší vzestup stavu termínovaných korunových depozit již nebyly tak intenzivní jako v roce 2006 (od začátku ledna do konce prosince se objem netermínovaných vkladů zvýšil o 70,3 mld. Kč a objem termínovaných vkladů o 47,6 mld. Kč); na vzestupu termínovaných vkladů se v rozhodující míře podílel přírůstek objemu krátkodobých termínovaných vkladů (naopak objem střednědobých vkladů vykázal poměrně výrazný pokles), což souviselo s rozdílným úročením vkladů, ™ průměrná úroková míra ze všech korunových vkladů domácností uložených u peněžních institucí představovala v roce 2007 1,3 % a byla o 0,1 procentního bodu vyšší než v roce 2006, ™ meziroční pokles objemu vkladů v cizích měnách byl o něco nižší než před rokem – k 31. 12. 2007 dosáhly celkové částky 58,4 mld. Kč, což bylo o 2,8 mld. Kč méně než na konci roku 2006, a to v důsledku snížení stavu jejich 48

netermínované i termínované složky; rozhodující byl vliv trvalého posilování kursu koruny vůči americkému dolaru i euru, který nemohly nahradit ani rostoucí úroky z těchto vkladů: průměrná úroková sazba depozit v USD činila 3,1 % a byla tak o 0,4 procentního bodu vyšší než v roce 2006, vklady v eurech byly v průměru úročeny 2,3 %, což bylo meziročně o 0,9 procentního bodu více, ™ k vyhledávaným alternativním spořícím formám patřily již tradičně (v pořadí podle objemově nejvýznamnějších přírůstků) penzijní připojištění, stavební spoření a životní pojištění – jejich vývoj ukazuje následující tabulka (data ČNB a ČSÚ v mld. Kč): Stav k 31. 12.

Meziroční změna

2005

2006

2007

2006

2007

Stavební spoření

328,1

358,7

383,4

+30,6

+24,7

Životní pojištění

162,9

183,0

197,3

+20,1

+14,3

Penzijní připojištění

112,8

136,3

162,3

+23,5

+26,0

Počet účastníků penzijního připojištění dosáhl podle údajů ministerstva financí ke konci roku 2007 již téměř 4 mil. osob, což představuje meziroční vzestup o 9,5 %. V průběhu hodnoceného roku bylo uzavřeno 586 tis. nových smluv, formou státního příspěvku bylo klientům penzijních fondů poskytnuto celkem 4,7 mld. Kč (meziročně o 12 % více). Příspěvky samotných pojištěných dosáhly v roce 2007 celkové výše 20,2 mld. Kč. Ve stavebním spoření bylo v roce 2007 uzavřeno 580 tis. nových smluv (o 64 tis. více než v roce 2006) a jejich celkový počet činil 5,1 mil. I přes vyšší nárůst nových smluv však dále pokračoval trend poklesu jejich celkového počtu v průběhu spoření (o 165 tis.). Státní podpora stavebního spoření byla vyplacena v celkové výši 15 mld. Kč (o 0,8 mld. Kč méně než před rokem – jako důsledek snížení její maximální částky u nových smluv po roce 2003). ™ o něco více než v roce 2006 se zvýšil stav peněžních prostředků domácností investovaných

v tuzemských

i

zahraničních

otevřených

podílových

fondech – celkový objem prostředků svěřených obyvatelstvem těmto fondům představoval ke konci roku 2007 částku 315,2 mld. Kč, což bylo o 43,9 mld. Kč více než k 31. 12. 2006 (kdy byl roční přírůstek o cca 5 mld. Kč nižší); největší navýšení vykázaly tzv. zajištěné fondy a akciové fondy,

49

™ analýza dostupných dílčích dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala obecnou platnost výše získaných poznatků; v bilanční položce převyšovaly vklady domácností zpravodajského souboru vybrané úspory o 607 Kč na osobu a měsíc – nejvíce „spořily“ domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady byly v měsíčním průměru o 1 749 Kč vyšší než vybrané úspory), naopak (z domácností ekonomicky aktivních osob) ze svých úspor nejvíce čerpaly osoby samostatně výdělečně činné (o 163 Kč měsíčně více než uložily) – k vůbec největšímu převýšení vybraných úspor nad vklady došlo tradičně u rodin s dětmi s minimálními příjmy (353 Kč měsíčně). Na základě výše uvedených skutečností a vlastních odhadů lze usuzovat, že domácnosti v České republice měly na konci roku 2007 k dispozici úhrnné úspory ve výši cca 2,0 bil. Kč, tj. cca 526 tis. Kč na jednu českou domácnost (o 60 tis. Kč více než o rok

dříve). Odhad jejich struktury názorně zachycuje

následující graf (vlastní propočty a odhady z dat ČNB, ČSÚ, AKAT ČR – údaje v závorkách jsou meziroční rozdíly v procentních bodech):

Odhad struktury celkových úspor domácností ke konci roku 2007 vklady korunové netermínované 27,1 % (+0,8)

vklady devizové 2,9 % (-0,5)

vklady korunové termínované (bez stav.spoř.) 14,4 % (-0,4)

stavební spoření 18,8 % (-0,7)

hotovosti 3,2 % (-0,1) životní pojištění 9,7% (-0,3)

cenné papíry 0,6 % (-0,1) penzijní připojištění 8,0 % (+0,6)

podílové fondy 15,4 % (+0,7)

50

Z grafu je zřejmé, že proti roku 2006 vzrostl nejvíce strukturální podíl korunových

netermínovaných

vkladů

a

prostředků

investovaných

domácnostmi do podílových fondů.

C. Vývoj na počátku roku 2008 a predikce na další období Z oblasti příjmů jsou prozatím jedinými dostupnými údaji pouze základní data o mzdách v průmyslu a stavebnictví – vyplynuly z nich tyto dílčí poznatky: ™ mzdový vývoj v měsíčně sledovaných odvětvích průmyslu a stavebnictví v lednu a únoru charakterizovalo vyšší (meziroční) tempo růstu nominálních výdělků než ve stejném období roku 2007 – průměrná mzda v průmyslu vzrostla meziročně o 12,6 % a ve stavebnictví o 14,4 %, ™ výrazně vyšší nárůst spotřebitelských cen umožnil jen podstatně nižší vzestup kupní síly mezd v obou odvětvích (ve srovnání se skutečností zaznamenanou ve srovnatelných měsících roku 2007); reálná mzda v průmyslu se zvýšila o 4,7 % a ve stavebnictví o 6,4 %, ™ soulad mezi pohybem (reálných) mezd a produktivity práce přetrval v průmyslu, ve stavebnictví naopak došlo k určitému dílčímu rozvolnění jejich vzájemné vazby. Dynamičtější vývoj spotřebitelských cen a životních nákladů domácností ze závěru roku 2007 pokračoval také na počátku letošního roku. Úhrnná cenová hladina byla v březnu 2008 v porovnání s prosincem 2007 vyšší o 3,2 % (ve stejném období roku 2007 stoupla o polovinu méně) – statistická data ukázala, že: ™ výrazný nárůst spotřebitelských cen v lednu (meziměsíčně o 3 %) byl způsoben většinou očekávanými změnami regulovaných cen bydlení (čisté nájemné +11,6 %, elektřina +9,5 %, plyn +7,8 %, teplo +8,1 % apod.), zhruba třetinou se na lednovém cenovém vzestupu podílela změna snížené sazby DPH

51

(z 5 % na 9 %) a 0,5 procentního bodu představovalo zavedení povinných plateb ve zdravotnictví

(naopak nově vyměřované tzv. ekologické daně se

v úhrnné inflaci projevily minimálně); u cen určovaných trhem dále podražily potraviny a nealkoholické nápoje (+2,3 %), v souvislosti se sezónními výprodeji zlevnily naopak oděvy a obuv (-3,1 %), ™ příčinou únorové cenové inflace (proti lednu +0,3 %) bylo znovu bydlení (+1,0 % – podražilo vodné, stočné, nájemné a teplo), spotřebitelské ceny potravin naopak poprvé od srpna 2007 mírně klesly, což platí i pro dopravu (o něco levnější pohonné hmoty), ™ v březnu klesla hladina spotřebitelských cen o 0,1 %, a to zejména v důsledku zlevnění zimních rekreací (-2,7 % – vliv končící sezóny), potravin a nealkoholických nápojů (-0,3 % – nižší ceny ovoce, mouky, vajec, másla apod.) a ve skupině zdraví (-0,6 % – snížily se ceny a doplatky za léčiva); nastávající jarní sezóna naopak (o procento) zvedla ceny oděvů a obuvi a mírně podražilo znovu bydlení (čisté nájemné, úhrady v družstevních bytech), ™ životní náklady domácností se v důsledku výše uvedených skutečností vyvíjely diferencovaně: u zaměstnanců vzrostly mezi prosincem 2007 a březnem 2008 o 2,9 %, u důchodců o výrazných 4,5 % (větší váha bydlení a výživy ve spotřebě domácností seniorů), před rokem byl v tomto porovnání přírůstek životních nákladů zaměstnanců i důchodců „jen“ zhruba poloviční, ™ v úhrnu 1. čtvrtletí 2008 byly spotřebitelské ceny v průměru o 7,4 % vyšší než ve stejném období roku 2007, z toho zboží a služby s regulovanými (administrativně stanovenými) cenami podražily v průměru téměř o čtvrtinu, ostatní zboží a služby s tržně ovlivňovanými cenami zaznamenaly navýšení o 3,6 %; životní náklady domácností zaměstnanců a důchodců stouply proti lednu – březnu 2007 o 7,0 %, resp. o 9,4 %. Maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 6,3 %, přičemž dopad reformy veřejných financí byl v tomto ohledu menší než se očekávalo. Ve spotřebě domácností

převažovaly

výdaje

za

nepotravinářské

za potraviny rostly především v důsledku růstu jejich cen.

52

zboží,

zatímco

vydání

Z publikovaných dat ČNB o vývoji úsporných vkladů a poskytnutých úvěrů (bankovních) za leden – únor 2008 je zřejmé, že domácnosti se na počátku letošního roku chovaly v oblasti úspor obdobně jako na počátku roku 2007 – celkový objem vkladů vzrostl za dva měsíce o 33,8 mld. Kč (v roce 2007 to bylo +32,0 mld. Kč), z toho většinu (27,9 mld. Kč) představovaly netermínované vklady (opět zhruba jako před rokem). Tendence obvykle stagnujících přírůstků vkladů ve stavebním spoření na počátku roku se opakuje. O tom, že bankovní úvěry porostou ve zvýšené míře i v roce 2008, svědčí skutečnost, že v prvních dvou měsících roku jejich celkový objem vzrostl o 18,5 mld. Kč (o cca 2 mld. Kč více než v lednu – únoru 2007). Obvykle vysoký byl zejména přírůstek úvěrů ze stavebního spoření. Další údaje týkající se příjmové a výdajové situace domácností v roce 2008 nebyly v době zpracování Informace k dispozici.

x

x

x

Kupní sílu (celkových) příjmů domácností po celý rok 2008 bude s největší pravděpodobností snižovat vysoká míra cenové inflace – podle současných úvah lze očekávat, že úhrnný index spotřebitelských cen (v pojetí rok 2008 / rok 2007) bude na podstatně vyšší úrovni než v roce 2007 a může se pohybovat kolem 6 % (v prosinci roku 2008 by tak mohl být o cca 4,0 až 4,5 % vyšší než v prosinci 2007). Prozatím se ukazuje reálným předpoklad, že nárůst spotřebitelských cen dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 svého vrcholu a nadále bude zpomalovat, přitom vnější inflační tlaky budou zřejmě oslabovat jen pozvolna (ceny surovin, ropy, energií). Naopak pozitivně bude zřejmě působit posilování kursu koruny, konkurence obchodních řetězců a zvýšení úrokových sazeb z roku 2007. Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR lze očekávat aktuálně ve výši 7,6 % (tj. o 0,3 procentního bodu více než v roce 2007), z toho v podnikatelské sféře o 8,5 % (zohlednění vyšší inflace při kolektivním vyjednávání o mzdách) a v nepodnikatelském sektoru o 4,5 % (restrikce v rámci 53

reformy veřejných financí). Reálná mzda v národním hospodářství by tak za shora uvedených předpokladů mohla vzrůst zhruba o necelá 2 %. Významný podíl na zachování kupní síly příjmů domácností důchodců by měla mít připravovaná mimořádná valorizace důchodů od srpna 2008 (v průměru o 5,1 %, tj. o 465 Kč), která v příjmech důchodců zohlední růst cen na konci roku 2007 a v lednu roku 2008. Průměrný nominální starobní důchod po zvýšení by měl dosáhnout částky 9 611 Kč (přírůstek proti roku 2007 o 7,1 %). Lze očekávat, že zmíněný nárůst spotřebitelských cen ovlivní celkové výdaje domácností: ve struktuře vydání nejspíše dále poroste váha investic do vlastního i nájemního bydlení, přiměřeně (k růstu cen) stoupne i strukturální podíl výdajových položek určených na výživu, zdravotní péči a finanční služby. Jak ukázaly již první měsíce roku 2008, domácnosti budou zřejmě preferovat spíše své (prozatím výhodné) zadlužování před tvorbou úspor.

D. Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru)

domácností

vychází

z dat

statistiky

národních

účtů

Českého

statistického úřadu, České národní banky a Asociace pro kapitálový trh. K analýze (vnitřní struktury) sociálních příjmů byla využita především vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu, České správy sociálního zabezpečení, České národní banky a Ministerstva financí. K zásadním změnám došlo u dávek státní sociální podpory, kde se v návaznosti na novou právní úpravu konstrukce životního minima změnily parametry pro stanovení nároků a výše těchto dávek (ke změně došlo rovněž v pojetí některých dávek - konkrétně u příspěvku na bydlení), a u „ostatních“ sociálních dávek, které jsou od 1. 1. 2007 souhrnem dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností i zdravotním stavem a příspěvku na péči (podrobněji viz část 1. 2. materiálu).

54

Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných Českým statistickým úřadem. Při zpracování částí týkajících se příjmů, výdajů a úspor byly využity poznatky publikované v materiálech Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a odborně zaměřené články z denního a periodického tisku. Analýza mzdového vývoje do úrovně firem byla zpracována na základě údajů Českého statistického úřadu za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví „Finanční zprostředkování“ bez ohledu na počet

zaměstnanců)

a všechny

organizace

nepodnikatelské

sféry

(vč. ozbrojených složek) – na fyzické osoby, není-li uvedeno jinak. Data za jednotlivé regiony byla získána podnikovou metodou – podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu, nemusí proto plně charakterizovat situaci na daném území. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrných výdělcích za 4. čtvrtletí 2007 (pokrývající 17 748 organizačních jednotek zaměstnávajících 2 103 tis. pracovníků) v

gesci

Ministerstva práce a sociálních věcí. Hodnocení vývoje finančních ukazatelů vychází z údajů Českého statistického úřadu za nefinanční podniky (vč. fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) s 50 a více zaměstnanci. Od této instituce byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností je založena na rozboru údajů Českého statistického úřadu. Od počátku roku 2007 byl vývoj indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) vykazován na nových spotřebních koších (soubor reprezentantů včetně vah, které jim byly přiřazeny podle skutečné spotřeby zjištěné statistikou rodinných účtů za rok 2005). V rámci revize byl revidován jak výběr cenových reprezentantů, tak i metodika zjišťování cen a způsob výpočtu indexů tak, aby byly splněny požadavky Eurostatu vyplývající z harmonizace v rámci zemí Evropské unie (podrobnější popis revize obsahuje publikace „Indexy spotřebitelských cen – revize 2005“

55

zveřejněná na internetových stránkách ČSÚ na adrese http://www.czso.cz/ v části „Inflace“). S výjimkou údajů o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů a údajů Informačního systému o průměrných výdělcích je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle všech předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Informace obsahuje údaje platné k 23. dubnu 2008

56