Úvod do studia dějepisu

Úvod do studia dějepisu (zápis)

Věra VOŇKOVÁ

Úvod do studia dějepisu Strana 1 z 12

Věra VOŇKOVÁ

Věra VOŇKOVÁ © 2013

Obal: Komenského mapa Moravy

Strana 2 z 12


1. Obsah 1. OBSAH ____________________________________________________________________________________________________ 3 2. HISTORIE, DĚJINY, DĚJEPIS____________________________________________________________________________________ 4 3. KAŽDOU HISTORICKOU UDÁLOST MUSÍME ZAŘADIT DO PROSTORU A ČASU __________________________________________ 5 3.1. PRÁCE S MAPOU ___________________________________________________________________________________________ 5 3.2. POČÍTÁNÍ ČASU ____________________________________________________________________________________________ 6 3.2.1. Časová přímka podle měřítka ___________________________________________________________________________ 7 3.2.2. Časová přímka jako náčrtek ____________________________________________________________________________ 8 4. LITERATURA ______________________________________________________________________________________________ 10

Strana 3 z 12

Věra VOŇKOVÁ

2. Historie, dějiny, dějepis historie - věda, která zkoumá a popisuje minulost dějiny - proces vývoje, souhrn všech minulých událostí dějepis - název školního předmětu, v němž se žáci učí historické poznatky

HISTORIA MAGISTRA VITAE (= Historie je učitelkou života)  z historie se můžeme poučit pro současnost

Prameny: písemné letopisy, účetní doklady, matriky... hmotné keramika, zbytky koster, stavby... archeologie - věda, která zkoumá a popisuje hmotné pozůstatky činnosti člověka

Strana 4 z 12


3. Každou historickou událost musíme zařadit do prostoru a času 3.1. Práce s mapou Mapy rozlišujeme a) podle toho, co zobrazují mapy obecně zeměpisné mapy kulturních památek mapy hospodářské mapy historické b) podle toho, v jakém měřítku danou skutečnost zobrazují nástěnné mapy automapy turistické mapy

soubor map vydaný jako kniha se nazývá atlas v současné době lze s mapami pracovat také na internetu (http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl, www.mapy.cz, www.atlas.cz) v mapách se užívá různých značek, které jsou vysvětleny v legendě

Světové strany: sever

východ

jih

západ

Světadíly: Evropa

Severní a Jižní Amerika

Asie

Austrálie

Afrika

Antarktida

Hranice mezi Evropou a Asií: pohoří Ural

černomořské úžiny Bospor a Dardanely

řeka Ural

Černé moře

Kaspické moře

Strana 5 z 12

Věra VOŇKOVÁ

3.2. Počítání času letopočet - sled roků počítaných od určité pevně stanovené události křesťanský letopočet (původně užívaný v Evropě) začíná údajným rokem narození Ježíše Krista, zakladatele křesťanského náboženství události, které se staly před Kristovým narozením, označujeme před naším letopočtem (př. n. l., p. n. l.) nebo před Kristem (př. Kr.)

př. n. l.

n. l.

0

rok Kristova narození = počátek křesťanského letopočtu události, které se staly po Kristově narození, označujeme jako události našeho letopočtu (n. l.) datum - den, měsíc, rok

letopočty zařazujeme do desetiletí (desetiletí = deset let), staletí (století = sto let) a tisíciletí (tisíciletí = tisíc let) děláme to tak, že číslo, které vyjadřuje počet desítek (při zařazování do desetiletí), počet stovek (při zařazování do staletí) či počet tisícovek (při zařazování do tisíciletí) zvětšíme o 1, jestliže za ním nenásleduje jedna či více nul 10  1. desetiletí

100  1. století

1000  1. tisíciletí

12  2. desetiletí

101  2. století



110  2. století



1600  16. století



1601  17. století

kolikátou tisícovku počítáme, do toho


1620  17. století

tisíciletí letopočet patří

kolikátou desítku počítáme, do toho

kolikátou stovku počítáme, do toho

desetiletí letopočet patří

století letopočet patří

n. l.

př. n. l.

10

0

Strana 6 z 12

10


3.2.1. Časová přímka podle měřítka na časové přímce znázorňujeme podle měřítka jednotlivé letopočty nebo delší časové úseky měřítko může udávat, kolik cm, mm... zabírá na časové přímce jeden rok např.: znázorni na časové přímce léta 10 n. l. a 10 př. n. l. měřítko 1 rok = 1 cm neudává-li měřítko, kolik cm, mm... zabírá na časové přímce jeden rok, musíme tento údaj vypočítat, pak teprve můžeme zjistit další věci potřebné pro vytvoření časové přímky  Postup práce: 1) vzdálenost, kterou udává měřítko, vydělíme počtem let, jež udává měřítko např.: měřítko 100 let = 200 cm  200 : 100 = 2 cm  jeden rok se rovná 2 cm

2) údaj pro jeden rok vynásobíme počtem let, jež máme zobrazit např.: znázorni na časové přímce období 10 n. l. - 15 n. l. při měřítku 100 let = 200 cm 15 - 10 = 5  máme zobrazit 5 let  5 × 2 = 10 cm  zobrazovaný úsek bude dlouhý 10 cm

3) úsek vyznačíme na časové přímce POZOR NA TO, ZDA ZNAČENÝ ÚSEK SE NACHÁZÍ V DOBĚ PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM NEBO NAŠEHO LETOPOČTU

10

15

Strana 7 z 12

Věra VOŇKOVÁ

3.2.2. Časová přímka jako náčrtek Typy příkladů na časové přímce: 1) příklady, v nichž se ptáme, ve kterém roce se událost stala a) Událost se stala před 50 lety. Ve kterém roce to bylo ? 50 let

X 2

0

0 1 3 x = 2013 - 50 x = 1963 Událost se stala v roce 1963.

b) Událost se stala před 3000 lety. Ve kterém roce to bylo ? 3000 let

X

2013

0 x = 3000 - 2013 x = 987 Událost se stala v roce 987 před naším letopočtem.

2) příklady, v nichž se ptáme, před kolika lety se událost stala a) Událost se stala v roce 1420. Před kolika lety to bylo ? x let

1420

0 x = 2013 - 1420 x = 593 Událost se stala před 593 lety.

Strana 8 z 12

2013


b) Událost se stala v roce 490 př. n. l. Před kolika lety to bylo ?

x let

490

2013

0 x = 2013 + 490 x = 2503 Událost se stala před 2503 lety.

Strana 9 z 12

Věra VOŇKOVÁ

4. Literatura http://veduta-art.cz/?part1=mapy-veduty&part2=2-Morava&part3=102-Mapa-Moravy-1680

Strana 10 z 12


Strana 11 z 12

Věra VOŇKOVÁ

Strana 12 z 12

Úvod do studia dějepisu

Recommend Documents