ÚVOD DO SOCIOLOGICKÉ TEORIE (Text je ur en výhradn student m kombinovaného studia oboru VSRP jako orienta ní studijní materiál)
Okruhy ke zkoušce 1. Sociologie jako spole enská v da Vymezení a p edm t sociologie, struktura a funkce, vztah k jiným v dám, období a podmínky vzniku, stru ný vývoj sociologie. Pojmy: anomie, protosociologie, pozitivizmus 2. Sm ry a osobnosti v klasické sociologii Naturalistická sociologie, psychologický sm r, sociologismus, humanistická sociologie. August Comte, Emile Durkheim (Sociologismus), Max Weber, Arthur de Gobineau (Antroporasový sm r), Gustave Le Bon (Psychologie davu), Vilfredo Pareto (Elitologické teorie) Moderní sociologické sm ry Objektivistické a interpretativní paradigma. Konsensuální, konfliktologické a interpretativní koncepce. Talcot Parsons (Strukturální funkcionalismus), Robert K. Merton, George C. Homans (Teorie sociální sm ny), Lewis Coser (Teorie konfliktu), George H. Mead (Symbolický interakcionismus), Erwin Goffman (Dramaturgická sociologie), Harold Garfinkel (Etnometodologie) 4. Spole nost a její systém Definice spole nosti, podmínky, typy spole ností, determinanty, sociální útvary, struktura a stratifikace. Pojmy: Sociální status, sociální pozice a role, sociální mobilita, konformita, fylogeneze, ontogeneze, sociální kontrola, mechanismy sociální kontroly. 5. Jedinec ve skupin a teorie skupin Vymezení, charakteristika a rozd lení soc. skupin, malá skupina (procesy a vztahy, pozice a role len , typy vedení skupiny). Pojmy: Formální, neformální, exkluzivní, inklusivní, primární, sekundární, referen ní, majoritní a minoritní skupiny, marginální skupiny, sociometrie. 6. Základní sociální procesy Socializace, sociální a kulturní kapitál, konformita a deviace, interakce, sociální komunikace (model, typy, verbální a nonverbální komunikace), masová komunikace (vymezení, podmínky rozvoje, pozitiva a negativa). 7. Význam kultury v život spole nosti Vymezení pojmu kultura, znaky a funkce kultury, teorie a druhy kultury, sociologie kultury, kultura a civilizace, masová kultura. Pojmy: Enkulturace, subkultura a kontrakultura, kulturní difúze 8. Aplikované sociologie Vymezení pojmu aplikovaná sociologie a volný výb r aplikované sociologií dle zájmu. (Nap . socg. m sta, vesnice, práce a pr myslu, politiky, státu, práva, správy a byrokracie.)
1. SOCIOLOGIE JAKO SPOLE ENSKÁ V DA Sociologie vzniká v pol. 19. století, ale úvahy o spole nosti jsou staré jako lidstvo samo. Lidé p emýšleli a poznávali zákonitosti skupinového života, pokoušeli se zevšeobecnit sociální situace. Zabývali se spole enskými pravidly, zvyky, oby eji, tabu. Societás (z lat.) ...... spole nost logos (z e .) ..... v da
Definice sociologie: teoreticko empirická spole enská v da
zkoumá statiku a dynamiku ve spole nosti
zabývá se formální strukturou spole nosti (skupiny, soubory) zkoumá zm ny, vývoj, procesy, kt. v t chto strukturách i celé spole nosti probíhají Termín poprvé použil:
!
!"
Vznik sociologického myšlení: Protosociologie – období p ed konstituováním sociologie jako v dy P. Antika: Platón, Aristotelés K es anství: hlavní témata: stát, církev, politika, morálka Rozvoj buržoazie: p ináší téma o hospodá ství Atd.
Vznik sociologie: 1. pol. 19. stol. (40. léta)
Vznik je spjat s Augustem Comtem (1798 - 1857)- dal nové v d název, stanovil základní úkoly, systém. Rozhraní tradi ní (stavovské feudální) a moderní spole nosti (buržoazní revoluce, rozvoj techniky, vznik továren - lidé se st hují z venkova do m st, jejich život se radikáln m ní).
tradi ní spol.: homogenní, málo zm n, mechanická solidarita (silné pojítko, morálka, náboženství, tradice, rodinné vztahy) moderní spol.: diverzifikovaná, prom nlivá, organická solidarita (d lba práce) (viz nap . Keller – Úvod do sociologie) Sociologie vzniká v období ANOMIE: Tradi ní spole nost ztratila schopnost kontrolovat jednání svých len , zhroutil se systém legitimity moci a tím i zp sob vykládání sv ta. Stav dezintegrace a chaosu ve spole nosti, staré zákony už a nové ješt neplatí, radikální zm ny v hodnotových orientacích lidí. Sociologie se pokouší problémy ve spole nosti ešit. odraz POZITIVISMU: odmítá abstraktní spekulace, pravdivé je jen to m itelné
Vývoj sociologie: Období velkých teorií
- pokouší se o globální vymezení historické situace, periodizace vývoje spole nosti, teorie národ , stát . P. Herbert Spencer (1820 - 1903) - naturalisticko evolucionistický p ístup, spole nost je organismus. Karl Marx (1818 - 1883) - Kapitál, studium spole ensko-ekonomických formací, materialistické pojetí. Émile Durkheim (1858 - 1917) - Sociologismus, konsenzualista, zkoumal sociální jevy, pojem anomie.
2. Období velkých výzkum
- empiricky, prakticky orientovaná disciplína hlavn USA - výzkumy zam ené na spole enské problémy (rasismus, drogy, gangy) kvantitativní výzkumy
P. Lazarsfeld: výzkumy komunikace Znaniecki a Thomas: studie Polský sedlák v Evrop a Americe Mayo: výzkumy pr myslového podniku
3. Nové teorie (rozvoj hlavn po válce):
50. léta P. Parsons, Merton - strukturní funkcionalismus - konsenzualisté Dahrendorf, Coser - konfliktologové
4. Sou asnost:
P. Teorie postmodernismu - Foucault Teorie industriální a postindustriální spole nosti -Bell Habermas - teorie komunikativního jednání Bourdieu – sociologie um ní a estetiky, teorie kulturního a sociálního kapitálu, habitus
P edm t socg.:
soc. statika ( ád) a dynamika (procesy a zm ny) spole enské vztahy v r zných sférách spole enského života
Struktura socg. disciplín:
Obecná sociologická teorie Aplikované disciplíny - zkoumají ur itou konkrétní oblast spol. života p . socg. práce, um ní, sportu, pohlaví, životního zp sobu... 3. Konkrétní sociologické výzkumy # D jiny sociologie - paradigmata, školy a sm ry $ Sociologická metodologie
Funkce sociologie:
poznávací (diagnostická) podává celkový obraz spole nosti 2. prognostická (p edvídací) p etvá ecí (sociotechnická) # kritická - odhaluje problémy, upozor uje na rizika $ poradenská (strategie rozvoje lidských zdroj v podniku)
#
2. SM RY A OSOBNOSTI V SOCIOLOGII August Comte
Vytvo il název „sociologie“. Socg. je v da o spole enských jevech má zkoumat spole nost jako celek. vymezil p edm t, metody snažil se najít zp sob ešení krize ve spole nosti (po franc. revoluci) Cht l vytvo it novou soudržnou spole nost jako byla ve st edov ku. Rozd lil sociologii. na soc. statiku a dynamiku. Dílo: Kurz pozitivní filosofie
len ní sociologie v 19. století Z následujících sm r (sociologie 19. století) jsou povinné jen ty, které jsou napsané v tším písmem („ trnáctkou“) a podtržené. Ty ostatní jsou nepovinné vyberte si a zapamatujte z každého sm ru aspo jeden.
1. NATURALISTICKÁ SOCIOLOGIE Organicismus Všechny jevy ve spole nosti vysv tlují z analogie s biologickými organismy. Soc. darvinismus - vývoj spole nosti dle Darwinovy evolu ní teorie
Antroporasový sm r
ideologický základ nacionalistických a fašistických hnutí - právo p ežít má nejsiln jší v p irozeném výb ru, a tím je pouze kvalitní rasa
Arthur de Gobineau
Jednotlivé lidské rasy nemají stejnou hodnotu. Rasy: bílá – árijská - rasa pán a vládc žlutá - mužská - rasa obchodník erná - ženská - um lecká rasa Biometrický sm r Biometrie - m la být disciplína, která by pomocí statistických m ení zkoumala prom nlivost a odlišnost organism . Eugenika - usilovala o zlepšení genetického vybavení lidské populace. Demografický sm r - vychází z názoru, že hlavní initel pro spole ný rozvoj je po et a hustota obyvatel. Geografický sm r vysv tluje veškeré spole enské procesy p sobením geografických initel . lenitost terénu, srážky, fauna, flora, nerostné bohatství - podmínky pro existenci.
$
Mechanistický sm r snaží se vysv tlit spole enské zákonitosti pomocí zákonitostí mechaniky.
2. PSYCHOLOGICKÁ ŠKOLA V SOCIOLOGII 1/2 19. stol.
reakce na naturalistickou školu - ne vn jší, ale vnit ní vlivy jsou ve spole nosti ur ující teoretici se pokoušeli vysv tlovat jevy a procesy probíhající v lidských skupinách jako projevy duševního života jednotlivc . Psychologie národ - teorie objektivního ducha, který vystupuje jako duch národa.
Psychologie davu Gustave Le Bon
- snaha o postižení psychiky velké skupiny lidí - davu, kt. je zcela odlišná od psychiky jednotlivce. davová psychika vymaže individuální psychiku dav je abnormální spole enský jev, kterým lze manipulovat Rozlišoval r zné typy dav : organizovaný, neorganizovaný r znorodý a stejnorodý anonymní a neanonymní, atd. Psychologismus pokus redukovat sociální jevy na jevy psychické sociologie je oblastí psychologie Teorie psychologicko-kulturních initel na spole nost má nejv tší vliv duchovní kultura náboženství, ideologie, právo, um ní, mýty Behaviorismus - pozorování a popis chování jednotlivc a skupin v ur ité situaci - klí k objasn ní spol. proces . Psychoanalytický sm r duševní život lov ka je determinován sexuálním pudem ten proniká do v domí, racionalizuje se a stává se základní hybnou silou lidské spole nosti.
Elitologické teorie
Základní teze: Spole nost se d lí na skupiny „vládnoucí a ovládané“.
Vilfredo Pareto
Kolob h elit - d jiny lidstva jsou h bitovem elit.
%
SOCIOLOGISMUS
absolutizace sociálních determinant Spole nost je osobitá skute nost, zcela odlišná od materiální a psychické skute nosti. Spole nost je jakýsi nadlidský tvor, panující nad jedincem.
Emile Durkheim
nejvýznamn jší franc. sociolog cht l vytvo it podmínky pro sociologii jako samostatnou v du zabýval se náboženstvím - kolektivní v domí (náboženství bez boha)
Sociologie není v da o spole nosti (struktu e a vývoji), ale v da o spole enských faktech. P edm tem zkoumání sociologie jsou jevy sociální. Tyto jevy nespojoval s jednotlivcem - p ísluší nadindividuálním celk m. Spole nost není shluk jednotlivc , ale zcela nová nadindividuální skute nost - má kvalitativn vyšší úrove . Pojmy: anomie - stav dezorientace spole nosti (i jednotlivce) sociální solidarita: - mechanická - v tradi ní spole nosti (silné pojítko náboženství) - organická - r znorodá moderní spole nost - soudržnost vzniká z d lby práce
4. HUMANISTICKÁ SOCIOLOGIE Max Weber
p edstavitel chápající sociologie Velmi široký záb r: -zabýval se úlohou ekonomie, etiky a náboženství ve spole nosti, studoval d jiny, urbanizaci a m sto „Protestantská etika a duch kapitalismu“ Typolog: Metoda ideálních typ vytvá el ideální konstrukce n kterých spole enských jev Pojetí zdroj autority a legitimity ve spole nosti: Typologie panství: tradi ní (spole nost je ovládána tradicí a rutinou) charismatické (autorita silné osobnosti) legální (zákony) Teorie byrokracie - byrokracie je ideální typ organizace spole nosti. (nepo ítal s protekcí, úplatky, leností, arogancí dnešních byrokrat ) Byrokracie - organizace ve ejné správy Znaky (dle Webera): - p esnost, rychlost, jednozna nost, kontinuita, diskrétnost, jednotnost
&
- pevn stanovené kompetence a pravomoci - hierarchie - kontrola nižších ú edník vyššími - specializované v d ní ú edník - odborné vyškolení pro ovládnutí pravidel - ú ední jednání je fixováno písemnou formou - ú ední a soukromý život je striktn odd len - výkon ú adu je hlavním povoláním (zdrojem obživy) - výše mzdy neur uje výkon, ale stavovsky postem (nap . seniorita) - v cný, neosobní výkon ú adu - služební postup na vyšší ú ad a možnost kariéry Sociální d sledky byrokratické správy - umož uje demokratizaci spol. - rovnost mezi lidmi (postupuje se dle pravidel p ípad od p ípadu).
3. MODERNÍ SOCIOLOGICKÉ SM RY Paradigmata: 1. Objektivistické: Spole nost je souborem stabilních struktur, které vytvo ili lidé (nap . vztahy, hodnoty a normy, m sta, jazyk atd.). lov k se t mto strukturám p izp sobuje. Spole nost je tak souhrnem daností, na n ž lidé reagují. 2. Interpretativní paradigma lov k je sice situován do spole enských vztah a daných normativních struktur, ale uvádí je v život on sám, tím, že jim p isuzuje význam a interpretuje je. Sv t není souhrn „daností“ – je tím, za ho lidé, kte í v n m žijí, považují. Koncepce:
1. Spole nost jako systém, struktura a ád - TEORIE KONSENZUÁLNÍ
Spole nost usiluje o dosažení ádu a stability. Sociální ád stojí na nepsané úmluv lidí, podle níž lidé dodržují pravidla, která jim umož ují vzájemné soužití.
Strukturální funkcionalismus
- na spole nost musíme pohlížet jako na celek - systém, který je složen z prvk tyto prvky jsou navzájem v i sob v r zných vztazích a mají své funkce tyto funkce mají být pozitivní - eufunkce (Merton - poukázal na dysfunkce)
Talcot Parsons
Rozd luje spole nost na kulturní systém (hodnoty a normy), sociální systém (vztahy mezi lidmi), systém osobnosti (sv t každého z nás), systém behaviorálního organismu - lov k je biologický tvor pohybující se ve svém prost edí.
'
Robert K. Merton -
manifestní a latentní eufunkce a dysfunkce
Kritizoval byrokracii - m la to být p vodn výhradn funk ní instituce, ale je spíše dysfunk ní. Kritizuje:
1. rituálnost chování ú edník - úzkostné dodržování pravidel - trénovaná neschopnost - opakování jednou osvojených úkon bez ohledu na m nící se situaci "byrokratický virtuos" - „byrokrat intelektuál“ vše ovládá, ale nikomu neumí pomoci byrokrat je postihován za to, že porušil pravidlo a ne za to že nikomu nepomohl 2. neosobnost a stereotypy - byr. si nevšímá jedine nosti lidí a jejich situací - ú edník - reprezentant moci - má vždy navrch nad klientem 3. Kastovní duch - propast mezi ú edníky a ve ejností - nespokojenost a útoky na byrokraty - podporují jejich soudržnost 4. Nezamýšlené d sledky jednání - lidé nemohou ur it a zvážit všechny možnosti jak se bude situace vyvíjet - nezamýšlené d sledky mohou být siln jší než zamýšlené Teorie deviantního chování Lidé asto jednají podle toho, jak je to b žné v jejich kultu e, ale tato nemusí vyznávat stejné hodnoty a normy jako spole nost v níž existuje.
Teorie sociální sm ny
Chování lidí pochopíme nejlépe tehdy, když si je p edstavíme jako neustálou sm nu statk a služeb všeho druhu. Lidé sm ují vše - nejen v ci, ale i p átelství, lásku. Konsensus je p edpokladem sm ny - nikdo nem že být k vým n nucen, vychází jen ze svých pot eb. Každý lov k se vždy snaží maximalizovat sv j zisk, proto kalkuluje než do transakce vstoupí.. George Caspar Homans, Peter Blau
Spole nost jako konflikt a rozpor KONFLIKTOLOGICK0 TEORIE Základním momentem je konflikt (st et zájm ). sociální systémy jsou založeny na protikladech spole enský život generuje r znost zájm a nátlak v každé spole nosti je mocenská nerovnost (
Konflikty vede spole nost k vývoji a k pozitivním zm nám je t eba dynamickou prom nu spole nosti konflikty jsou tedy p irozené a pozitivní pro spole nost
Lewis Coser
Konflikt „pojistný ventil“ – konflikt uvol uje nap tí ve spole nosti, problémy se za nou ešit. Realistický konflikt – založený na reálném problému. Nerealistický konflikt – konflikt jen pro vybití agrese. Charles Wright Mills krajn kritická verze teorie konfliktu Zabýval se analýzou a kritikou moderní spole nosti Lidé jsou ohroženi válkami, nezam stnaností, jejich rodiny jsou nefunk ní a rozpadají se a lov k je v této situaci bezmocný. Sociologie má najít a bez milosti poukazovat na ko eny t chto problém .
3. INTERPRETATIVNÍ SOCIOLOGIE
Spole enský život je p íliš prom nlivý a není objektivizovatelný. Neexistují žádné vyšší struktury (nap . konflikt), všechno je jen na úrovni každodennosti. Sociologie má být reflexivní v každém okamžiku.
Symbolický interakcionismus
Lidé jednají na základ význam , které v cem (situacím) p ipisují. Tyto významy nejsou vlastností t ch v cí, významy se vytvá ejí tím, že lidé žijí pospolu a jsou v interakci. Tyto významy se m ní tak, jak se m ní život ve spole nosti. lov k je bytost sociální, ale nestvo ila ho žádná anonymní spole nost, ale jeho vlastní sv t, skupiny ve kterých žije, rodina, p átelé. Vše vychází z interakce lidí, která vytvá í životní sv t konkrétních spole ností.
George Herbert Mead
Proces socializace lov ka: Dít si hraje na n co (napodobuje ur itou roli (matka) ... Play Postupem tyto role p ijímá a hraje je ... Game Dít napodobuje své „významné druhé“ a uv domuje si, jaká o ekávání jsou s rolemi spojena. Pozd ji samo p íjme roli „generalizovaného druhého“ - uv dom ní, že i od n j jiní vzhledem k roli n co o ekávají.
Dramaturgická sociologie - (sociologie p etvá ky) Erwin Goffman
Popisuje „fasádu“, kterou lidé (herci sociálního dramatu) pe liv vytvá í. Ukazuje, jak to lidé d lají, aby v jiných vzbudili ur itý p íznivý dojem. Takto poukazuje na problém „sociálních rituál “.
)
Etnometodologie Harold Garfinkel
Analyzuje každodennost a hledá postupy, jakými se lidé pokouší porozum t sv tu, v n mž žijí, aby mu dali smysl - tzn. aby jej z hlediska svých cíl u inili racionálním. Etnometodolog je „cizinec“ a chce vyprovokovat „domorodce“, aby mu aby p edvedli, jak to d lají, že se ve svém sv t tak p irozen pohybují. Fenomenologie Alfred Schutz Lidé si sami vytvá ejí konstrukty každodenního života (chápou a interpretují sv t svým zp sobem a dokonce p edpokládají, že všichni ostatní ho chápou podobn ).
4. ESKÉ KLASICKÉ TEORIE Typické aspekty: 1. geografická poloha - srdce Evropy pocit sounáležitosti se slovanským sv tem vnit ní národní problémy # profrancouzská orientace $ silná citlivost pro soc. otázku % vysoká kulturní vysp lost
T. G. Masaryk
o povaze spol. reality nic nevíme - je nutné soustavné pozorování a kritická analýza Díla:
Moderní lov k a náboženství Sebevražda Rukov sociologie Jak pracovat Ideály humanitní O alkoholismu Nová Evropa, atd.
* Foustka 1. docent sociologie u nás žák TGM utvá el es. terminologii p edseda socg. spole nosti + I. Bláha zakl. Sociologického asopisu Socg. inteligence, socg. sedláka a d lníka, socg. d tství , Chalupný Systém sociologie Socg. je v da o kultu e a civilizaci.
5. SPOLE NOST A JEJÍ SYSTÉM Spole nost
V tší lidská jednotka, která je teritoriáln organizována a obnovována sexuální reprodukcí svých len . P esahuje svým trváním život svých len . Socializuje nové leny ve svých institucích.
Základní pojmy Sociální status souhrn postavení jednotlivce ve všech skupinách jíž je lenem Statusotvorný znak p edpoklady ovliv ující sociální status jednotlivce Sociální pozice místo v sociální hierarchii skupiny souhrn práv a povinností, které jedinec ve skupin má Sociální role - vzorce chování, které o ekáváno ve spojitostí s ur itou pozicí Sociální mobilita pohyb jednotlivce ( i skupiny) v sociální stratifikaci spole nosti Mobilita jednotlivce a skupiny (rodiny, rodu) Intergenera ní - mezi 2 generacemi Intragenera ní - uvnit generace Vertikální - soc. status se zm nil Horizontální - není zm na soc. statusu Mobilita ve smyslu st hování - imigrace, emigrace, exodus Konformita p izp sobení chování jedince ur itým hodnotám a normám, názor m a postoj m
Faktory ovliv ující spole nost
geografické - klimatické podmínky, ráz krajiny, nerostné bohatství, flora a fauna demografické - demografické struktura dle v ku, profese, typ rodin biologické - biologické rozdíly mezi lidmi (rasa, pohlaví, v k) ekonomické socio-kulturní Sociální struktura - len ní teritoriáln vymezené populace do ur itého po tu skupin mezi nimiž existují nenáhodné vztahy.
Sociální stratifikace lidé jsou rozvrstveni hierarchicky lenové jedné vrstvy mají stejné nebo podobné životní šance a životní zp sob Struktury: sociodemografická (soubor informací o stát , m st - pohlaví, v k, typ rodin) národních a etnických vztah profesní # dle p íjmu a majetku $ dle životního stylu a trávení volného asu % mocenská (nad ízenost a pod ízenost) & ekologická Západní sociologové rozlišují: t i typy spole nosti kasty - typické pro asijské zem (Indie, ína) charakteristické p ísné rozlišení ve všech stránkách života lov ka p íslušnost ke kast d di ná - nese status exkluzivní, nepropustné sk. „Kastovnictví“ v Evrop - skupiny, které tvrd hájí své zájmy (mafie). Stavy - vychází z modelu st edov ké spole nosti rozlišení je postaveno na rodu, postavení, výsadách stavy: panský kn žský m stský selský d lnictvo spodina Stavy dnes: stavovské unie, léka ská komora. T ídy - jsou to kategorie dnešní spole nosti jsou propustné, otev ené - vysoký stupe sociální mobility lov k dosahuje svého postavení svým výkonem (ne zrozením) T ídy: vyšší vyšší st ední st ední nižší st ední nižší
Vývoj spole nosti
Po átek lidské historie - vznik spole nosti vy len ní lov ka z p írody vyd lení pastevectví a zem d lství - po átek d lby práce organizace spole nosti - tradi ní státy, preindustriální spole nost # pr myslová revoluce - vznik industriálních spole ností - nástup kapitalismu, urbanizace $ v deckotechnická revoluce - industriální a postindustriální spole nosti
Spole nosti se m ní - spole enská dynamika zp sobem výroby zp sobem politické organizace zm ny v chápání a myšlení lidí zm ny v životním standardu
lov k ve spole nosti
Fylogeneze - vývoj lov ka jako spole enského druhu vývoj spole ností v historickém kontextu Ontogeneze - vývoj lov ka jako konkrétního jedince individuální životní b h jednoho lov ka Sociální kontrola nástroj jak vynutit dodržování hodnot a norem spole nosti Metody kontroly
fyzické násilí ekonomický nátlak mechanismus výsm chu, pomluvy a potupy sociální vylou ení
5. JEDINEC VE SKUPIN A TEORIE SKUPIN Sociální skupina
T i a více osob, mezi nimiž je vztah a komunikace. Tyto osoby se sdružují za ú elem dosažení cíle. Jedinec a skupina skupinový status vzor jednání konformita # hierarchie - systém pozic a rolí $ p ístup k prost edk m pro seskupení % cíl skupiny & kolektivní v le skupiny ' soustava faktor , které udržují stavbu skupiny hodnoty instituce systém spole enské kontroly vzory chování normy vzory vzájemného p sobení zp sob organizace ( expanzivita skupiny ) koheze skupiny - soudržnost sociální mobilita
#
Rozd lení skupin: Podle velikosti: Velké - nad 100 len st ední - 25 - 100 malé – mén než 25 len (je možná komunikace „tvá í v tvá “) Podle povahy sociálního kontaktu: Formální - neosobní kontakty jsou regulovány ú edními normami Neformální - vznikají spontánn na základ sympatií osobní vztahy Podle stability P echodné skupiny - publikum, auditorium, dav Stálé skupiny - rodina, pracovní tým Podle stejnorodosti (homogenity) Homogenní - ur ité znaky jsou spole né (v k, pohlaví, zájem) Heterogenní - r znorodé Podle náro nosti p ijetí nového lena: Exkluzivní - vysoké nároky na p ijetí Inklusivní - lenem m že být každý, kdo chce malé nároky na p ijetí len Primární skupiny niterní intimní vztahy velký význam p i tvorb osobnosti jedince silná socializace len , silná sociální kontrola identifikace lena je založena na emo ních vazbách rodina Sekundární - jiná než primární škola, pracovišt sekundární socializace - lov k už má sv j systém osobnosti a nová skupina jej ovliv uje Vzhledem k opozi nímu vyhran ní Vnit ní - „my“ Vn jší - „oni“ cizí skupina Referen ní lenská – jedinec je lenem a skupina na n j má velký vliv akceptuje hodnoty a normy ne lenská – jedinec není lenem, ale cht l by prezentuji postoje a názory skupiny, hodnoty a normy atd.
$
Systémy konfigurace skupin (Baumann) centralizovaný systém - jednotná skupina, v ní probíhají všechny vazby v tšinou vazby od len k v dci (mezi leny ídké) decentralizovaný systém - vazby jsou rozptýleny, vytvá í se podskupiny podskupiny jsou vzájemn propojeny polycentralizovaný systém - ve skupin je n kolik center, každé má svého v dce - v dci tvo í jádro skupiny
Role jedince ve skupin v dce formální - autorita na základ vytvo ených norem neformální - volen na základ osobních schopností celou skupinou je neformální autorita Typy vedení: Autoritativní - všichni lenové jsou pod ízeni vedoucí se separuje a nep ihlíží k zájm m len , odpov dnost za skupinu je výhradn na n m Liberální - vedoucí co nejmén zasahuje do d ní ve skupin spoléhá na zodpov dnost a zájem len Demokratické - vedoucí rozhoduje po dohod s leny nezbavuje se odpov dnosti za rozhodnutí
# $ % &
informátor - zajiš uje informace, které jsou pro skupinu d ležité iniciátor - motivuje skupinu k innosti p ichází s nápady a podn ty organizátor - organizuje život skupiny opozi ník - kritik, stojí v opozici a vyvolává diskusi vtipálek - udržuje dobrou náladu ve skupin („kanadské žertíky“) specialista na kompromisy - pomáhá ešit konfliktní situace len m že být nositelem více rolí.
Zvláštní typy skupin Majoritní skupina v tšinová ást spole enského útvaru sociáln , kulturn , ekonomicky a politicky dominantní skupina Minorita po etn menší ást spole enského celku liší se zpravidla: p vodem (rasou) národností náboženstvím jazykem, kulturou atd.
%
Marginální skupiny -okrajové skupiny dnešní pojetí - bezdomovci, alkoholici a devianti, zdravotn postižení Elity exkluzivní skupiny po etn malé lidé s výsadním postavením v ur ité oblasti
Sociometrie
Technika, která zjiš uje a m í socioprefere ní interpersonální vztahy v malých skupinách. zjiš uje vztahy sympatie, antipatie a lhostejnosti
7. ZÁKLADNÍ SOCIÁLNÍ PROCESY Socializace
Celoživotní proces postupného za le ování do spole nosti. Proces p em ny biologické bytosti v bytost sociální. Proces internalizace (zvnit ování) hodnot a norem, i vzor chování, probíhající skrze sociální interakci (vztahy mezi lidmi). Proces vytvá ení kulturních návyk , p ijetí spole enských rolí, sociálních postoj a mín ní, p ejímaní kultury, rozvíjení schopnosti komunikovat s jinými. Proces p izp sobení (konformita a adaptabilita). Sociální kapitál okamžité a potenciální zdroje, které m že lov k využívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi bohatství styk a známostí, které mohou být užite né sociabilita jedince Kulturní kapitál ur ité p edpoklady k dosažení sociálního statusu, který se váže na stupe enkulturace úrove vzd lání, schopnost kvalitní komunikace, apod. p ístup a schopnost pracovat s informacemi
Sociální interakce
procesy p sobení lov ka na jiného lov ka p sobení skupiny na jinou skupinu
P íklady: komunikace prosazování vlivu a moci spolupráce konflikt
&
Každý jev ve spole nosti je interak ní Spole enský život je et zec mezilidských interakcí, lidé na sebe p sobí, jednají, jsou aktivní. Typy interakce: organizovaná, neorganizovaná a desorganizovaná solidární, antagonistická a smíšené formy interakce
Sociální komunikace
Komunikace je vždy spole enský proces. p enos informací slovních i mimoslovních jde o vzájemné sd lování, dialog, domlouvání se Etapy lidské komunikace 1. Etapa znamení a signál l. komunikuje jako ostatní savci - nonverbální komunika ní prost edky 2. Etapa mluvení a jazyka - zákl. komunika ní prost edek je e - po átky e i p ed 90 – 40 tisíci lety - p ed 35 tisíci lety se jazyk už b žn používal 3. Etapa psaní - nezávisle na sob vzniká v r zných ástech sv ta - p ed 7 – 9 tisící lety 4. Etapa tisku - objevení knihtisku 1468 - hromadná produkce písemností - tisk umožnil nár st gramotnosti 5. Etapa masové komunikace Model komunikace (si jist n kde najdete) Metakomunikace - soubor expresívních, emo n - afektivních, orienta ních a interpreta ních faktor . Typy a druhy s.k. Interpersonální - mezi lidmi Intrapersonální - samomluva P ímá – „tvá í v tvá “ Nep ímá - zprost edkovaná t etím faktorem - technicky - dopis, lidsky - posel Jednosm rná Obousm rná - recipro ní Soukromá - ur ená úzkému okruhu lidí Ve ejná
Verbální komunikace:
Dosp lý lov k se st edoškolským vzd láním prý používá 9 až 10 tisíc slov, navíc pasivn rozumí dalším 20 tisíc m. Problémy v komunikaci - slova mají dva významy: Denotativní - slovníkový (pro všechny stejný) '
Konotativní - emocionální (pro každého jiný)
Konotace - významový i stylistický odstín slova dopl ující základní význam o hodnotící i emocionální aspekty.
Nonverbální komunikace
Komunikace - jejíž obsah není vázán na slova. Paralingvistika - vše co doprovází slovní projev hlasitost, výška a barva hlasu dikce a intonace, p estávky v e i Mimika - výrazy obli eje (pohyby obli ejových sval ) vyjad ují p edevším emoce Proxemika - fyzické oddalování a p ibližování
V dní obor zjiš ující citlivost lov ka na vzdálenost a prostor ve vztahu k lidem i p edm t m.
Posturologie - zkoumá e postoje (držení t la) sd lování postojem (konfigurací jednotlivých ástí t la) Kinezika komunikace r znými pohyby rukou, nohou a hlavy výrazn charakterizují osobnost mluv ího a temperament Gestika sd lování kulturn normalizovanými standardizovanými výrazy - gesty Haptika - e dotek dvou lidí v interakci podávání ruky, poplácání, pohlazení analýza sd lování informací kontaktem k že s k ží Celkový vzhled a image Prost edí
Teorie masové komunikace sou asnost - mediální a informa ní spole nost informace - nejv tší hodnota v postmoderní spole nosti
Masová komunikace - p enos informací a signál z malého (jednoho) po tu zdroj k po etn zna nému, plošn rozší enému množství p íjemc . P .Tisk, rozhlas, TV,film, (ale i plakáty, bulletiny, zvukové záznamy, video). Funkce masové komunikace: artikulování názor p sobení na ve ejnost výchova a vzd lávání ovliv ování hospodá ské innosti reklamou (
vytvá ení specifického ve ejného mín ní zábava a odstran ní nudy informace poskytování témat k diskusím zbavení se vnit ního psychického nap tí nahrážka reálného interpersonálního styku…
7. VÝZNAM KULTURY V ŽIVOT SPOLE NOSTI Kultura
Kultura - komplexní celek, zahrnuje poznání, víru, um ní, morálku, zákony a oby eje Vymezení široké: - je to sféra lidského v domí forma spole enského soužití a komunikace Vymezení úzké: - oblast um ní, vzd lanosti, hodnot Velmi úzké: - kultura chápána jen jako estetika a um ní Enkulturace osvojování si kulturních hodnot a jejich p edávání vr stání do kultury Kultura je: jev (daná kultura v tomto okamžiku) proces (prom nlivost a vývoj) vztah (odráží vztahy lov ka a okolního sv ta) komplex r zných subkultur V sociologii je významná, protože: hraje roli v procesu socializace utvá í systémy hodnot vytvá í modely sociálních institucí vytvá í vzory inností zachovává kontinuitu v ase je kolektivním produktem je zásobárnou v d ní umož uje komunikaci prost ednictvím symbol , slov je nau ená (ne vrozená)
Teorie vzniku kultury
Monogenetická - kultura vznikla v jednom míst a rozší ila se (p . válkami) do jiných oblastí. P . Egypt - kolébka kultury Polygenetická - vznikla v mnoha místech sou asn , protože lidé jsou si všude podobni. jednotlivé kultury se st etávaly, mísily apod.
)
Typy kultury Materiální kultura - souhrn jev , které uspokojují materiální pot eby lidí - p edm ty denní pot eby, pracovní prost edky, komunika ní prost edky Duchovní kultura - soubor jev , které uspokojují duchovní pot eby - p . v decké poznatky, um lecká a literární díla, etika, právo a zákony, ideje Individuální kultura Kultura osobnosti - souhrn znak , kterými disponuje každý jedinec (image, názory, ideje, hodnoty, mravy, atd.). Skupinová kultura kultura etnická, profesní, kastovní, rodinná Znaky kultury kultura je vždy vytvo ena lov kem p edává se z generace na generaci vyvíjí se novými objevy a myšlenkami # ší í se v ase i prostoru Difúze kultury - pronikání kultury do jiné kultury Kulturologie - v da o kultu e (zahrnuje psychologii, filosofii, historii, sociologii kultury) Sociologie kultury zakladatel Alfred Weber „Kulturní d jiny jako kulturní sociologie“ má zkoumat rozvoj spole nosti v d jinách jako kulturní rozvoj vztah civilizace a kultury
Masová kultura
typický projev moderní spole nosti produkt modernizace
Vznik a rozvoj masové kultury (p edpoklady): (vznik knihtisku) technický a technologický rozvoj gramotnost a r st vzd lanosti # r st životní úrovn a dostatek prost edk $ existence volného asu Demokratizace kultury kultura p ístupná širokému spektru obyvatel zna ná dostupnost kultury stírají se hranice sociálních t íd a vrstev standardizace vysílaného obsahu
orientace na pr m rnou a nižší hladinu kulturních schopností lidí podpora konzumního životního postoje Kritika: stádnost a pr m rnost likvidace individuality manipulace myšlení lov ka masové jednání odvádí lov ka do fiktivního sv ta vede ho k pasivnímu konzumu jde jen o zisk za každou cenu… Obrana: informovanost odpoutání se od každodenních starostí úto išt p ed cizím sv tem vybití agresivních sklon …
8. APLIKOVANÉ
SOCIOLOGIE
Zvolte si jakoukoli aplikovanou sociologii dle vlastního zájmu a nastudujte. (Zdroj: Velký sociologický slovník a jiné) P . Socg. m sta - lidských sídel vznik: konec 19.stol. M sto: prostorová organizace lids. spole ností Zkoumá: soc. morfologii m stských sídel sociální instituce a organizace zp sob života ve m st # znakovou stránku m st. objekt a prostor $ soc. vztahy, formy chování, motivace, komunika ní procesy lidí ve m stech Socg. venkova rurální studie vesnických komunit vztah krajina a lov k - ekologie socg. zem d lství struktura a funkce venkovských organizací formy spole enských a kulturních aktivit obyvatel kooperace komunity… A další…
