Úvod 4. Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5

SPOLEČNĚ O.P.S. Úvod 4

Studie dostupnosti péče o děti v JMK Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5 Věk dítěte 5

Mezigenerační výpomoc 6 Vzdělání matky 6 Finanční situace rodiny 6

Pestrost nabídky péče o děti 7 Kvalita nabízených služeb 7 Velikost obce 7

Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost 8 Veřejná péče 9 JESLE 11 MATEŘSKÉ ŠKOLY 14 DRUŽINY 18 Soukromý sektor 20 SOUKROMÉ JESLE 20 SOUKROMÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY 21 M INIŠKOLKY 24 CHŮVY 24 FIREMNÍ ŠKOLKY 24 M ATEŘSKÁ CENTRA 25 Rozhovory s rodiči 26

Shrnutí 28 Doporučení 31 Literatura 33

MENDLOVO

NÁMĚSTÍ

1A, BRNO, 60300

2012

Obsah Úvod

4

Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti

5

Věk dítěte

5

Mezigenerační výpomoc

6

Vzdělání matky

6

Finanční situace rodiny

6

Pestrost nabídky péče o děti

7

Kvalita nabízených služeb

7

Velikost obce

7

Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost

8

Veřejná péče

9

JESLE

11

MATEŘSKÉ ŠKOLY

14

DRUŽINY

18

Soukromý sektor

20

SOUKROMÉ JESLE

20

SOUKROMÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY

21

M INIŠKOLKY

24

CHŮVY

24

FIREMNÍ ŠKOLKY

24

M ATEŘSKÁ CENTRA

25

Rozhovory s rodiči

26

Shrnutí

28

Doporučení

31

Literatura

33

Úvod Rozhodujícím nástrojem pro sladění profesního a rodinného života je dle Evropské komise zajištění denní péče o děti. Stát tak činí prostřednictvím fungující a všem sociálním vrstvám dostupné sítě předškolních zařízení (jesle, mateřské školy). Tento záměr je formulován v mnoha koncepčních a analytických materiálech EU. Podpora denní péče o děti, jako nástroj státní rodinné politiky má pozitivní efekt pouze v případě, že splňuje všechny základní podmínky tzn., že je finančně a místně dostupná, kvalitní a zorganizovaná dle potřeb rodičů (většinou zaměstnaných). Finančně a prostorově dostupná, dobře organizovaná formální péče o děti umožní rodiči neopouštět své zaměstnání z důvodu péče o dítě na dlouhou dobu, uchovat si kontakt s trhem práce, případně se svým zaměstnavatelem a postupovat dále ve svých kvalifikačních předpokladech, např. dalším studiem, doškolováním nebo prostřednictvím rekvalifikace. Funkčnost služeb péče o dítě předškolního věku může tedy zásadním způsobem eliminovat znevýhodnění, především žen, na pracovním trhu. (Hohne, 2006) Jednou z možností jak hodnotit denní péči, je sledovat její efektivitu (Feasibility 2002) dle různých aspektů. Jako např: • dosažitelnost (accessibility) – ve smyslu nabídky, tj. existence služeb v relativní/odpovídající blízkosti bydliště, příp. že jsou místa pro handicapované děti apod.; • dostupnost (availability) – v tom smyslu, že alespoň v některém z dostupných zařízení je i dost volných míst; dostupnost hodnotí reálný vztah nabídky a poptávky po službách denní péče; • finanční dosažitelnost (affordability) – základní otázkou je, zda je služba placená a nakolik na ni přispívají stát či obec, ale důležité hledisko je to, zda cena/poplatky jsou rozumné/přijatelné s ohledem na hodnotu samotné služby a na její přínos pro rodinu (zda příjmy či samotná možnost výdělečné aktivity rodiče, který by jinak pečoval o dítě sám, dostatečně převyšují náklady na denní péči o dítě); • kvalita péče (quality) – její „objektivní“ aspekt, daný např. pedagogickými a hygienickými normami, a její „subjektivní“ aspekt, tj. míra spokojenosti s poskytovanými službami. (Kuchařová a kol., 2006) V České republice se touto problematikou zabývá množství odborníků. Tato práce představuje rešerši dostupné literatury a dalších zdrojů, doplněnou o aktuální data z posledních let a terénní průzkum v podobě rozhovoru se zaměstnanci školky v JMK, dětského centra v JMK a rodiči, kteří do těchto zařízení své děti umisťují.

Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti Faktory, které ovlivňují poptávku po zařízeních denní péče o děti jsou subjektivní a do značné míry určeny preferencemi jednotlivých rodičů. Hodnotový systém rodiny je podmíněn rodinným stavem, věkem dětí, vzděláním, výší příjmu atd. Pokud rodina nezvládá zajistit péči o dítě, kvůli zaměstnání rodičů, či chybějícím prarodičům, volí pak dle těchto preferencí optimální formu péče o dítě institucionální či péči nerodinnou osobou. V České republice je v současnosti zájem o skloubení profesního a rodinného života, tak aby byly naplněny potřeby rodičů z obou těchto sfér. V současné době existuje několik možností, kterých mohou rodiče využít, z nichž každá z těchto variant má odlišné parametry například z hlediska nastavení věku dítěte, typu zřizovatele, rozsahu služby a dostupnosti místní i finanční. Mezi tyto možnosti řadíme v této studii jesle, mateřské školy, firemní zařízení, mateřská centra, soukromé služby péče o dítě na komerčním základě a mezigenerační výpomoc. Zajišťování služeb péče o děti do tří let je motivováno především současným vývojem na trhu práce a potřebou harmonizovat pracovní a rodinný život. Přínos služeb péče lze spatřovat především v tom, že dávají rodičům možnost zvolit si, jakým způsobem naplní své pečovatelské závazky. Především v zahraničí zaznívají názory expertů domnívajících se, že raná výchova dítěte může přispět k nabývání dlouhodobých schopností (tzv. long-life skills), které jsou důležitým předpokladem pro efektivní participaci ve společnosti založené na znalostech a pro rozvoj plného osobního potenciálu (Mahon 2002, Plasová 2011). V neposlední řadě napomáhá efektivní a dostupná síť zařízení péče o děti redukci dětské chudoby. Objektivní poznatky o potřebách a požadavcích rodičů na služby denní péče o děti předškolního věku lze v zásadě rozdělit do tří skupin: kvantita služeb, struktura forem nabízených služeb a kvalita služeb. Mezi subjektivní faktory ovlivňující využívání péče o děti patří: Věk dítěte V Jihomoravském kraji jednoznačně převládá názor, že do dvou let věku dítěte by měla být celodenní péče zajištěna téměř výhradně matkou, která v tomto období zůstává na mateřské případně rodičovské dovolené. U dětí ve věku dvou až tří let je pak celodenní péče zajišťována převážně matkou, s tím že počet dětí v tomto mezidobí, které navštěvují zařízení péče (převážně soukromého či neziskového charakteru) mírně narůstá. Dovršení 3 let věku dítěte je pro řadu matek spojeno s nutným rozhodnutím, zda nastoupit do práce či ne, protože po třech letech končí zákonný nárok k návratu na původní pracovní pozici. K návratu

do zaměstnání dříve nebo v okamžiku ukončení nároku na rodičovskou dovolenou vedou ženy nejčastěji ekonomické důvody (potřeba opětovného zajištění dvojího pracovního příjmu) a snaha využít dobrou pracovní příležitost. V období, kdy jsou dítěti více než čtyři roky, pak zcela jasně dominuje preference institucionální péče o děti. V roce 1956 zpracoval Státní ústav statistický výzkum, který byl organizován jako odezva na rapidní pokles porodnosti. V tomto šetření bylo zjištěno, že na trh práce se v polovině 50. let vracela více než polovina žen-matek ihned po ukončení mateřské dovolené (tedy po 18-ti týdnech). Z tohoto šetření vyplynulo, že i přes poměrně rozsáhlou politickou podporu jeslí, téměř v 80 % případů to byly babičky dětí, které pečovaly o děti v době nepřítomnosti matky (Srb, Kučera, 1959 cit. in Hašková, 2007). Mezigenerační výpomoc Rodiče se často spoléhají na výpomoc s péčí o děti ze strany širší rodiny, nejčastěji prarodičů. Mezigenerační výpomoc dle výzkumu Kuchařové, Ettlerové et. al.(2006) poskytuje 74 % prarodičů (v celé ČR). Přesto ale dnešní trend směřuje k vyššímu využívání různých zařízení poskytujících péči o děti. Jedním z důvodů je také to, že průměrný věk prvorodiček se zvyšuje a tedy i průměrný věk prarodičů vzrůstá. Dalším důvodem je fakt, že velká část prarodičů je ekonomicky aktivní až do pozdního věku, a tedy logicky nemohou péči o dítě zajistit. Vzdělání matky Významný vliv na dobu setrvání matky v domácnosti má dosažené vzdělání a kvalifikace. Platí zde, že čím vyšší vzdělání matky a kvalifikační nároky vykonávané profese, tím kratší doba strávená v domácnosti péčí o dítě. Tento fakt potvrzuje i Maříková (2005), když uvádí, že jen 1-2 % žen zůstává doma s dítětem minimální dobu (asi do půl roku dítěte) a volí návrat do práce. V tomto případě se většinou jedná o vysoce kvalifikovanou ženskou pracovní sílu s profesionální orientací. Návraty vzdělanějších žen do práce jsou snadnější, neboť tyto ženy mají více možností, jak si udržet nezbytné kontakty se svým zaměstnavatelem pomocí flexibilních forem zaměstnání. Rychlejší návrat do zaměstnání jim též umožňují vyšší očekávané výdělky, díky nimž si mohou najmout chůvy k dětem (Kuchař, 2007). Finanční situace rodiny Rodiny, ve kterých je partner schopen svým platem zajistit potřeby spojené s výchovou dítěte a chodu rodiny, nepociťují tak silně sníženou dostupnost péče o děti, protože v případě nutnosti volí dražší variantu péče o dítě, a to buď prostřednictvím hlídací agentury nebo chůvy, případně soukromé miniškoličky. Vysokopříjmové rodiny upřednostňují péči o dítě v domácím prostředí, před umisťováním dítěte do zařízení poskytujícího péči. V Jihomoravském kraji je v soukromých zařízeních (MŠ) umístěno 598 dětí, což odpovídá přibližně 2% z celkového počtu dětí, které navštěvují zařízení denní péče v JMK. Tento údaj je ale značně zkreslený, protože statistiky ze všech existujících zařízení nejsou dostupné.

Pestrost nabídky péče o děti Platí, že čím více možností pro umístění dítěte mají rodiče v dosažitelném okolí od bydliště tím spíše těchto zařízení využívají. Jedná se zejména o větší města. V obcích pod 500 obyvatel tato centra, či jiné služby péče o dítě téměř výhradně neexistují. Tam, kde je nabídka služeb širší se také méně často objevuje problém s umístěním dítěte (kvůli omezené kapacitě zařízení). V obcích (městech), kde jsou služby jeslí dostupné, bývají k dispozici i další formy pomoci matkám nejmladších dětí. Jen v malém měřítku jsou to ale alternativy klasické jeselské péče v plném jejím rozsahu. Naopak tam, kde rodiče nemají možnost dávat děti do jeslí, se jim nenabízí ani obdobná péče jinou formou Kvalita nabízených služeb Společnost APERIO provedla v roce 2007 sociologický průzkum na téma: Problémy a potřeby rodičů. Z výsledků této ankety mimojiné vyplývá, že si rodiče stále více všímají i kvality péče v zařízeních poskytujících péči o děti. V Oblastech, kde je vyšší počet mateřských škol, může tento fakt, vysvětlit, že vedle sebe existují přeplněné mateřské školy s vyšším počtem odmítnutých žádostí a školky, které namjí kapacitu naplněnou. Velikost obce Velikost poplatků za využívání MŠ je úzce spjato s velikostí obce, kde se školka nachází. Roli zde hraje i vztah nabídky a poptávky. Zatímco v obcích nad 2000 obyvatel téměř všechny MŠ úplatu vybírají, v nejmenších obcích do 500 obyvatel v některých mateřských školách rodiče za docházku dětí dokonce neplatí. V malých obcích jsou děti přijímány mnohem častěji a stává se mnohem častěji, že jejich kapacita není naplněna.

Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost Mezinárodní srovnávací analýzy poukazují na nedostatek zařízení denní péče o děti v mnohých evropských zemích jako na brzdu vyšší zaměstnanosti žen. Tento stav se odvozuje od vztahu mezi podílem dětí navštěvujících zařízení denní péče a mírou zaměstnanosti žen v různých zemích. V České republice jsou jak objektivní, tak subjektivní faktory poptávky po zařízeních denní péče o děti významné a do jisté míry se vzájemně podmiňují. V Jihomoravském kraji je denní péče o děti zajišťována ve dvou formách: v rámci veřejné (ústavní) péče a soukromé péče. Síť zařízení v rámci veřejné (ústavní) péče představují jeselská zařízení, pro děti do 3 let, mateřské školy, pro děti od 3-6ti let a základní školy, které nabízí péči o děti v podobě školních družin a zájmových kroužků. Vývoj poskytování služeb v soukromém a neziskovém sektoru je úzce spjat se situací ve veřejné nabídce služeb péče o děti. Dlouhodobý vývoj, který vedl k postupnému slučování nebo přímo rušení jeslí a mateřských škol, vedl k tomu, že v současné době, kdy se počet dětí opět zvyšuje, jsou tyto zařízení kapacitně nedostatečná. Proto se v poslední době pomalu rozvíjí i nabídka alternativních (doplňkových) forem péče. Soukromý sektor představují soukromé školky, hlídací agentury, soukromé chůvy, miniškolky a různá dětská centra. V roce 2012 působilo na území Jihomoravského kraje 11 soukromých mateřských škol (registrovaných ve školském rejstříku) a jedna mateřská škola, jejímž zřizovatelem je církev.

Demografické údaje JMK Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to o 2 643 osob, na 1 000 obyvatel tak přibylo 12,9 osob, což byla mezi 77 okresy hodnota 4. nejvyšší. Ke snížení počtu obyvatel došlo v okresech Brno-město (906 osob) a Hodonín (341 osob). V okrese Hodonín byl úbytek obyvatel způsoben přirozeným úbytkem obyvatel i migrací, v Brně byl úbytek obyvatel důsledkem stěhování, přirozený přírůstek byl kladný. V okrese Blansko, Brno-venkov, Vyškov a Znojmo byl zaznamenán současně migrační i přirozený přírůstek obyvatel. Pouze v okresech Břeclav a Hodonín byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. V populaci okresu Brno-město žije 51,8 % žen, podíl žen je nejvyšší z okresů ČR. Protikladem v ČR je okres Plzeň-jih, kde podíl žen dosahuje pouze 49,4 %. V roce 2011 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 12 404 dětí (6 362 chlapců a 6 042 děvčat), což bylo o 636 dětí méně než v roce minulém. Pokles počtu narozených dětí pokračuje od roku 2008, kdy se narodilo 13 196 dětí, tedy o 792 více. Případ, kdy se matce narodilo první dítě, byl v kraji zaznamenán u 5 847 z živě narozených dětí, pro matku druhé dítě v pořadí představovalo 4 878 z živě narozených dětí a 1 679 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozených na 1 000 obyvatel) byla v mezikrajském porovnání na jižní Moravě 3. nejvyšší (10,7); okres Brno-město s hodnotou 11,6 obsadil 3. místo mezi 77 okresy republiky. Tabulka č. 1: Počet narozených dětí dle okresů JMK Narození podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2011 v tom živě narození Narození celkem

pořadí dítěte celkem

z toho chlapci

1.

2.

3. a další

12 442

12 404

6 362

5 847

4 878

1 679

Blansko Brno-město

1 113 4 413

1 110 4 401

564 2 279

498 2 173

441 1 660

171 568

Brno-venkov

2 305

2 300

1 170

1 034

948

318

Břeclav Hodonín Vyškov

1 108 1 448 933

1 104 1 440 932

578 719 490

479 713 434

456 557 372

169 170 126

Znojmo

1 122

1 117

562

516

444

157

Olomoucký

6 336

6 311

3 229

2 939

2 470

902

Zlínský

5 581

5 570

2 856

2 536

2 206

828

Moravskoslezský

11 849

11 807

6 129

5 485

4 346

1 976

Jihomoravský v tom okresy:

(http://www.czso.cz)

Predikci věkové struktury obyvatelstva uvádí tabulka č.2:

Predikce věkové struktury obyvatelstva JMK 2015

2020

2030

2040

2050

0-14

149.768

145.366

126.218

114.112

108.103

15-64

732.671

696.679

643.838

564.665

476.510

65 a více

207.237

229.211

248.595

274.617

299.523

celkem

1.089.676

1.071.256

1.018.651 953.394 884.136 (Zdroj: Prokopcová, 2005)

Z tabulky je patrné, že počet jedinců mladších 14ti let se bude postupně snižovat, zatímco počet seniorů bude narůstat. Podobný trend můžeme pozorovat v celé České republice i Evropě. Ekonomické údaje JMK Průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji je 23.439 Kč (údaj platný k 25.1.2013). Dle údajů MPSV byla průměrná mzda v roce 2012 v JMK 24.195 Kč. Medián hrubé měsíční mzdy pak činil 20.095 Kč (údaj púlatný k 21.3.2012). Podíl zaměstnanců, jejichž hrubá měsíční mzda nedosahovala této výše činil cca 65%. Průměrná hrubá mzda mužů je v průměru o 5.149 Kč vyšší než průměrná hrubá mzda žen. Za celorepublikovým průměrem zaostávají mzdy v JMK o 1104 Kč. Tabulka č. 3 uvádí příjmy a výdaje domácností v roce 2003. Příjmy a výdaje domácností v roce 2003 v Kč/rok počet dětí v 1 2 3 domácnosti čisté peněžní 99.949 82.508 64.704 příjmy čisté peněžní 91.434 78.649 64.091 výdaje potraviny, nápoje, 21.944 19.200 16.813 veř.stravování průmyslové 31.615 26.953 21.368 zboží Služby 29.619 24.617 19.428 Platby 8.257 7.879 6.483

Tabulka č. 4 udává přepočet přímých vydání domácností vztažený na děti za rok 2003. Přímá vydání na děti v roce 2003 v Kč/rok počet dětí v 1 2 3 domácnosti rekreace, 7.168 13.056 15.731 kultura stravování, 4.420 8.085 10.084 ubytování vzdělávání

1.665

2.708

3.489

ostatní služby a zboží

6.733

9.936

12.249

(Zdroj: MPSV) Z tabulky č. 4 je vidět, že na vzdělání dětí jde z rodinného rozpočtu zanedbatelná částka ( cca 8%) zatímco na rekreaci a kulturu je vynaloženo více než 36%. Pod tuto položku zřejmě spadají i volnočasové aktivity dětí jako například kroužky atd. Veřejná péče

JESLE Ze zahraničních zkušeností vyplývá velká obliba zařízení typu jeslí, především proto, že jsou insitucializovaná a tedy snadno kontrolovatelná a s potenciálem zlepšování kvality péče. V České republice se k argumentům „pro“ přidává i dlouhodobá zkušenost s tímto typem péče. Od osmdesátých let se situace v jeslích začala zlepšovat a v současné době se vychovatelé a vychovatelky snaží naplňovat nejnovější trendy ve vedení a výchově takto malých dětí. Jesle jsou svázány zastaralým zákonem a také jejich zařazení pod resort Ministerstva zdravotnictví je zavádějící. V průběhu devadesátých let byly jesle systematicky zatlačovány na okraj zájmu, takže nebyla inciována žádná novela. V nové koncepci rodinné politiky týkající se péče o děti do tří let se se ale tato problematika neřeší. Neuvažuje se ani o novele zákona a není snaha postarat se o zkvalitnění péče v jeslích, přitom jsou místem, kde je na čem stavět a kde by změny s minimem nákladů mohly přinášet velký efekt. (Wichterlová, 2007) Jesle jsou nejčastěji zřizovány obcí. Není zákonem stanovená povinnost zřizovat jesle a vzhledem k tomu, že jejich provoz je plně hrazen z rozpočtu obce, nejsou obce žádným způsobem motivovány k jejich zřizování. Obec rozhoduje o výši poplatků za pobyt dětí v jeslích. Financování není zákonem blíže ošetřeno, proto záleží pouze na zřizovateli (obci), zda od klientů bude požadovat částečnou nebo úplnou náhradu poskytované péče, zda budou přihlížet k ekonomické situaci rodin apod. (MPSV, Odbor rodinné politiky).

Do jeslí mohou docházet děti na celý měsíc, či jen na několik dní v týdnu. Dle statistických dat je poptávka po celoměsíční péči v jeslích ještě menší než po několikadenní. Interpretace těchto dat je však složitá z dřívě zmíněných důvodů. Dalším důvodem pro sníženou poptávku využívání jeslí je pravděpodobně fakt, že oproti mateřské škole, představuje poplatek za službu v jeslích podstatně finančně nákladnější položku. Poplatek za celodenní pobyt dítěte v jeslích je od 1. 1. 2012 jednotný 6.000 kč. Mohlo by se zdát, že částka je vysoká, ale poplatek za jesle hrazený rodiči pokrývá pouze zhruba 5 % - 19 % celkových měsíčních nákladů na celodenní pobyt dítěte v obecních jeslích, většinu zbývající částky musí hradit zřizovatel, tj. obec. Proto je provoz jeslí pro obec podstatně finančně náročnější než chod mateřských škol, které získávají v průměru 2/3 objemu peněz na provoz ze státního (příp. krajského) rozpočtu. Pro rodiče však jesle představují finančně nákladnější službu ve srovnání s mateřskou školou. Jeselská zařízení by tedy za nejefektivnější způsob financování považovala krom plateb od rodičů a z rozpočtu obce také zdroje ze státního rozpočtu, které by pokrývaly v průměru polovinu všech nákladů. (DP) V soukromých zařízeních je poplatek mnohem vyšší od 9-15.000kč. Počet jeslí se v ČR v posledních letech příliš nemění. Stejně jako v předchozím roce bylo i v roce 2011 v provozu 45 jeslí (viz tabulka č.1 ). Celková kapacita jeslí se snížila o 27 míst na 1 425 a během roku bylo nově přijato 1 876 dětí. Často jsou děti přijímány pouze na několik dní v měsíci, což rodičům umožňuje částečně pracovat při zachování rodičovského příspěvku. Péči o děti v jeslích zajišťovalo 204 pracovníků ZPBD a 30 ostatních odborných pracovníků (průměrné roční přepočtené počty pracovníků – úvazků). (ročenka 2011, ÚZIS) Tabulka č. 5: Počet jeslí v České republice od roku 2007 Počet jeslí v ČR rok počet 2007 49 2008 48 2009 46 2010 46 2011 45 2012 45 (Zdroj: ÚZIS)

Obrázek č. 1: Rozmístění jeslí a dalších zdravotnických zařízení v ČR v roce 2012

V Jihomoravském kraji jsou zřízeny troje jesle. Všechny jsou na území krajského města Brna. Jejich zřizovatelem je Magistrát města Brna, provozovatelem je Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, jedná se o příspěvkovou organizaci statutárního města Brna. V jeslích je poskytována zdravotně-výchovná péče zdravým dětem od 1 - 3 let, jedno zařízení přijímá děti až od 18 měsíců. Zařízení jsou zaměřená na individuální, harmonický a všestranný rozvoj dítěte, dodržování zásad zdravé výživy, včetně pitného režimu a posilování obranyschopnosti dítěte pobytem na čerstvém vzduchu a přiměřeným otužováním (CDOZS Brno). Dvoje jesle jsou situované téměř v sousedících městských částí, v relativní blízkosti středu města Brna. Třetí jesle se nacházejí spíše v okrajové městské části. Kapacita jeslí je zcela zaplněna. Kapacita jeslí v Jihomoravském kraji je 110 míst, bez nadstavu. Ke konci roku 2011 bylo v kraji 40 225 dětí od jednoho do tří let. Z tohoto pohledu jsou jesle v Jihomoravském kraji naprosto nedostupné, kapacita může pojmout pouze 0,3% dětí příslušného věku. Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními patří ke čtyřem krajům, kde počet jeslí od roku 2006 do roku 2009 vzrostl.

O rostoucí poptávce po službách pro nejmladší děti svědčí také vysoký podíl dětí do 3 let v mateřských školkách. (Urbánková, M., Diplomová práce, 2010) Dostupnost jeslí je výrazně omezena z důvodu jejich nízkého počtu a také faktu, že jsou pouze v Brně, tedy pro okolní vesnice a města místně nedostupné. Naprostá většina obcí, které nezřizují jesle (70 %), uvádí jako důvod nezájem o ně nebo nedostatečný počet dětí daného věku v obci. Je velmi těžké říci, co je hlavním faktorem nezájmu o jesle, zejména proto, že se všeobecně ví, že jeslí je málo a proto rodiče ani nemohou svůj zájem formálně projevit. MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřské školy a speciální mateřské školy jsou součástí předškolního vzdělávání v ČR. Mateřská škola rozvíjí specifické formy výchovného působení na děti, působí také na děti zdravotně, výchovně a sociálně ohrožené, rovněž na děti talentované (Zákon o předškolních zařízeních a školských zařízeních). Speciální mateřská škola zajišťuje péči o děti mentálně, smyslově nebo tělesně postižené, o děti s vadami řeči, o děti s více vadami nebo o děti nemocné nebo zdravotně oslabené umístěné ve zdravotnickém zařízení. Mentálně, smyslově nebo tělesné postižené děti a děti s vadami řeči mohou být zařazeny do mateřské školy nebo do speciálních mateřských škol. Mateřská škola a specifická mateřská škola se zřizují s celodenní nebo i polodenní péčí, mohou být zřizovány i jako školy internátní. Legislativa ohledně mateřských škol se řídí zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podle tohoto zákona je mateřská škola druhem školy a je součástí vzdělávací soustavy. Cílem předškolního vzdělávání je podporovat rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílet se na jeho zdravém, citovém, rozumovém a tělesném rozvoji, na osvojení základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, také napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. V neposlední řadě poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem, které mají speciální vzdělávací potřeby. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti zpravidla od tří do šesti let věku. Mateřské školy zřizuje kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, a to jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu. Ředitel mateřské školy má několik pravomocí, např. v dohodě se zřizovatelem stanoví místo, termín a dobu pro podávání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku, rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, o stanovení zkušebního pobytu dítěte, kdy délka pobytu nesmí přesáhnout tři měsíce. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti, které jsou v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V případě že takovéto dítě nelze z kapacitních důvodů přijmout, je povinností obce, ve které

má dítě místo trvalého pobytu, zajistit zařazení dítěte do jiné mateřské školy. Při přijímání dětí do mateřské školy je důležité dodržet podmínky, které stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, nebo registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, rozhodne o přijetí dítěte se zdravotním postižením. Existuje i možnost přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. Ředitel mateřské školy také může rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání. (Kuchařová, 2009) Mateřská škola s polodenním provozem poskytuje vzdělávání dětem nejdéle 6,5 hodiny denně. Mateřská škola s celodenním provozem déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle ale 12 hodin denně. Vzdělávání v mateřské škole má tři ročníky. Třídy ovšem nemusejí být striktně rozděleny, ale třídu mohou tvořit děti z různých ročníků. Ředitel mateřské školy se společně se zákonným zástupcem dohodne na tom, ve kterých dnech a na kolik hodin bude dítě školu navštěvovat a také společně stanoví rozsah a způsob stravování dítěte. Po dobu letních prázdnin je provoz mateřských škol v Jihomoravském kraji obvykle omezen, většinou na polovinu tohoto období. Úplně přerušen je provoz ve 30 % mateřských škol, výrazně častěji se jedná o malé, obvykle jednotřídní MŠ, nacházející se v obcích o velikosti do 1000 obyvatel. V těchto MŠ je ve srovnání s velkými městy rovněž zhruba o hodinu kratší běžná denní otevírací doba. Výše měsíčního poplatku za MŠ nesmí přesáhnout 50% skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy. Poplatek je pro všechny děti stejný bez ohledu na věk. V roce 2011 při hlasování o novele školského zákona poslanci schválili bezplatný poslední ročník mateřské školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Zavedení bezplatného posledního ročníku značně ovlivnilo počet předškolních dětí ve školkách a odklad povinné docházky meziročně vzrostl o 10%. Tyto dva faktory značně ztížily umístění mladších dětí do mateřské školy. Zkrácená varianta pobírání rodičovského příspěvku, která vešla v platnost v roce 2008, způsobila, že matky, které tuto formu zvolily musí řešit, jak zajistit péči o svoje dvouleté dítě . Vesnické školky sice přijímají i děti mladší 3 let a doplňují tak nenaplněnou kapacitu, ale právě ve městech, kde ženy dvouletou mateřskou využívají více se školek, které přijmou dítě mladší než 3 roky nedostává. Zařazení dvouletých dětí, vyžadujících specifickou péči, do jedné třídy spolu s dětmi předškolního věku však klade na učitelky v těchto školkách neobyčejné nároky. Kuchařová (2009) ve svém výzkumu uvádí, že vzhledem ke specifikám, která péče o děti do tří let vyžaduje, a její obtížnější skloubení s rámcovým vzdělávacím programem, podle kterého je realizován program mateřských školách, setkáváme se ze strany mateřských škol s

výrazným nesouhlasem s možností, aby se snížila věková hranice pro přijímání dětí do MŠ ze tří na dva roky. Polovina dotázaných s tímto rozhodně nesouhlasí, třetina pak spíše nesouhlasí. Každá třetí mateřská škola tak děti mladší tří let vůbec nepřijímá, v dalších dvou třetinách je sice oficiálně přijímají, avšak často (ve 40 % případů) mohou tyto děti reálně nastoupit až v okamžiku, kdy dosáhnou 3 let. Z tohoto důvodu tak mohou být údaje o dvouletých dětech navštěvujících MŠ v oficiálních statistikách nadhodnocené, neboť část těchto dětí je sice ke konci září (tj. k datu, k němuž jsou oficiální statistiky publikovány) do MŠ přijatá, reálně však do ní docházet ještě nemůže a v podstatě je jim tam tímto způsobem pouze „drženo místo“. V Jihomoravském kraji je zřízeno ve školním roce 2012/2013 641 školek s kapacitou 38 072 míst. Oproti loňskému roku se počet školek zřizovaných obcí rozrostl o 6 (viz tabulka č.7.). Z dostupných dat je možné vidět, že se obce i soukromníci snaží přizpůsobit zvýšené poptávce po místech v mateřské škole, kapacitně ale školky nevyhovují současnému počtu dětí a poptávce po péči o děti mladší 3 let (viz tabulka č.6.). Využívání soukromých zařízení je dosažitelné pouze pro vysokopříjmové rodiny. Tabulka č.6:

Počet dětí v MŠ v JMK dle věku ve šk. roce 2011/2012 mladší 3 let

3.172

3 leté

10.109

4leté

11.148

5ti leté

10.871

6ti leté

2.687

starší 6ti let Celkem

85 38.072 (Zdroj: ÚIV)

Tabulka č.7:

Počet MŠ v JMK dle zřizovatele šk.rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 zřizovatel MŠMT

2

2

2

2

2

obec

606

605

606

608

614

kraj

16

17

15

14

13

církev

0

0

0

0

1

jiný resort

0

0

0

0

0 (Zdroj: ÚIV)

O vztahu nabídky a poptávky vypovídají do značné míry údaje o míře odmítnutí podaných žádostí. V Jihomoravském kraji se počet odmítnutých žádosti výrazně zvyšuje. V roce 2007/2008 bylo odmítnuto 1768 žádostí, zatímco v roce 2011/2012 je to už 9014 odmítnutých žádostí (viz tabulka č.8.). V mezikrajském srovnání je situace v JMK třetí nejhorší. Tabulka č.8:

Žádosti o přijetí do MŠ v JMK, jimž nebylo vyhověno šk. rok

děti celkem

MŠ celkem s postižením

bez postižení

2007/2008

1768

11

1754

2008/2009

3133

19

3109

2009/2010

5007

20

4990

2010/2011

7057

21

7037

2011/2012

9014

41

8978 Zdroj: ÚIV

Názory na dostupnost MŠ ze strany rodičů a i ze strany provozovatelů MŠ se v mnohém shodují. Míra uspokojení poptávky po MŠ je úzce spjatá s velikostí obce. V menších obcích je

zpravidla poptávka po MŠ pokryta lépe než ve větších městech. Ve městech nad 10.000 obyvatel uspokojuje kapacita MŠ cca 60% zájemců. Mateřské školy v malých obcích se naopak začínají potýkat s klesající poptávkou po umístění dětí. Zdá se, že statistická data, týkající se poptávky po MŠ jsou příznivější než skutečná situace. Dle výpovědí rodičů je pouze v 58 % obcí dostupnost MŠ reálná pro všechny zájemce. V roce 2009 nebylo přijato 22% dětí a alespoň některou ze žádostí nepřijalo 71% mateřských škol. S ohledem na dříve zmíněné informace se ukazuje, že nejhorší je situace zejména v okolí Brna. Dostupnost z hlediska skutečného zájmu o konkrétní školku – Ve zkoumané školce na území města Brna bylo podáno 142 žádostí a přijato 28 dětí. Úspěšných tedy bylo jen 19% žádostí a 81% žádostí bylo zamítnuto. Výše školného je 500 Kč a cca 700 Kč za stravu. Dalším výdajem je příspěvek do klubu rodičů, který je pro mladší děti 900 Kč a starší děti 1600 Kč. Z tohoto příspěvku se hradí aktivity jako návštěva divadla, výlety atd. Průměrná výše školného v JMK je 272 Kč. Kvalita péče a služeb této MŠ vyhovuje 100% dotázaných rodičů. To je pravděpodobně spojeno s tím, že umístění dítěte do této školky je všeobecně vnímáno jako prestižní. Délka možného denního pobytu v MŠ vyhovovala také všem rodinám. V létě nabízí školka rodičům zůstat v areálu školní zahrady do pozdějších hodin. Během roku organizují zaměstnanci školky a klub rodičů množství doprovodných akcí. Situaci ohledně interpretace dostupnosti školek a míry odmítnutých žádostí komplikuje také fakt, že většina rodičů si podává více přihlášek (od 3 do 5ti a více), tento fakt do velké míry zkresluje data o žádostech na umístění dítěte do MŠ. DRUŽINY

Téměř všechny obce, které jsou zřizovatelem základní školy, v ní také zřizují školní družinu. Obdobně to vyplývá ze statistik ÚIV. Školní družiny navštěvuje asi polovina žáků příslušných ročníků základních škol a škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž tento podíl v posledních letech vzrůstal. Zatímco počty škol v posledních letech klesají, mj. v souvislosti s jejich slučováním (nikoliv jen rušením), počty družin se s počtem škol vyrovnávají. Lze z toho odvozovat, že se snižují počty malých a málotřídních základních škol, na nichž bývá problém se zajištěním prostor a personálu pro činnost družin. To může vysvětlovat i naše zjištění, uváděná dále, o neexistenci družin v nejmenších obcích. (Kuchařová, 2009) Kromě družin tráví děti čas také v zájmových kroužcích. Tyto kroužky jsou organizovány buď školami, středisky či domy dětí a mládeže, či dalšími insitucemi a organizacemi soukromého nebo neziskového charakteru. Zájmové kroužky jsou nabízeny téměř ve všech obcích nad 1000 obyvatel. V menších obích musí děti dojíždět. Zájmové aktivity v menších obcích

zajišťují mimoškolní subjekty pouze ojediněle. Naopak ve větších obcích a městech je tento poměr opačný. Podle celostátních údajů o počtu středisek a domů pro děti a mládež, které se zaměřují na volný čas, je zřejmé, že působí pouze ve městech. Neplatí však silná závislost na velikosti města, spíše na tradici a aktivitě místních aktérů. V letech 1990-2007 poklesl počet středisek o 20 %, ale v posledních dvou letech zaznamenaly opět vzestup. Z šetření na obcích se zdá, že nejvyšší aktivitu v oblasti péče o děti v mimoškolním čase vykazují organizace veřejné sféry (především obecní a městské úřady), a i to ovšem (až na výjimky) pouze ve větších obcích. Zásadním problémem školních družin je dle Kuchařové nedostatek finančích prostředků na vybavení družin a zajištění pomůcek pro děti. Dle názorů zaměstnanců oslovených škol je příspěvek směšně malý. Dalším nedostatkem je kvalifikovaný personál. Částečný úvazek a nedostatečné ohodnocení je pro uchazeče o práci demotivující, a tak je těžké sehnat pro školní družinu kvalitní externí spolupracovníky. Nedostatek učitelů ze školy pro vedení kroužků a dalších zájmových činností musela v posledních dvou letech řešit zhruba každá desátá oslovená družina. Zmiňován je i fakt, že na jednu vychovatelku připadá ve školní družině příliš mnoho dětí a to brání kvalitnímu využití času pro zvládnutí aktivit v družině. Naplněnost kapacity školních družin není vždy stoprocentní. Plně obsazených je více než třetina družin, v nadpoloviční většině družin je kapacita naplněna v průměru z necelých 80 %. S častější nenaplněností se (obdobně jako u mateřských škol) setkáváme v družinách působících v nejmenších obcích do 500 obyvatel a zároveň v největších městech (nad 100 000 obyvatel). Na druhou stranu téměř každá desátá družina počtem přijatých žáků převyšuje svoji kapacitu, což lze připisovat tomu, že ne všichni přihlášení žáci docházejí do družiny ve stejný čas. Ve městech nad 20 tisíc obyvatel, se setkáváme i s odmítáním žáku z kapacitních důvodů. (Kuchařová, 2006) Školní družiny jsou obecně přednostně naplňovány žáky z nejnižších tříd, v některých případech nemají žáci pátých, případně čtvrtých ročníků ani možnost se do družiny přihlásit. Kromě věku dítěte mají družiny často stanovená ještě další kritéria pro přijetí. Nejčastěji vyžadují ekonomickou aktivitu obou rodičů, dále upřednostňují děti z neúplných či ze sociálně slabých rodin a také ty, které mají v družině sourozence. Pro pracující rodiče je z hlediska harmonizace jejich profesních a rodinných povinností důležitá časová dostupnost školních družin, jak před, tak po vyučování. Čtvrtina školních družin není ráno před začátkem vyučování v provozu, naprostá většina ostatních otevírá nejpozději v 7 hodin. V odpoledních hodinách družina navazuje na školní vyučování a funguje průměrně do 16 hodin. Téměř žádná z dotázaných družin není v provozu déle než do 17 hodin. S rostoucí velikostní kategorií obce se prodlužuje také doba, po kterou jsou školní

družiny ráno i odpoledne otevřené. V obcích do 1000 obyvatel je sice provoz školních družin v průměru nejkratší, nicméně provozovatelé se zde nejméně často setkávají s žádostmi rodičů o úpravu otevíracích hodin. Ve velkých městech jsou družiny otevřeny nejdéle jak ráno, tak odpoledne, což je pravděpodobně důsledkem široké variability pracovních činností rodičů a jejich časových možností dítě ráno do družiny dovést a odpoledne jej vyzvednout. Během letních prázdnin je naprostá většina školních družin zavřená, z důvodu nezájmu o jejich služby. Pokud pořádají družiny nějaký program pak je to například formou výletu, či tábora. Finanční náročnost družin je pro rodiče téměř zanedbatelná. V podstatě neexistují bariéry umísťování dětí do školních družin z hlediska prostorového i finančního. Většina matek dětí v mladším školním věku je zaměstnaná a služby družin příležitostně využívá. Přibližně jedna čtvrtina dotázaných matek dává svoje děti do družiny před vyučováním. Jedná se zejména o rodiče, kteří mají děti mladšího školního věku (první tři ročníky ZŠ). Družinu po skončení vyučování navštěvuje téměř polovina dětí na 1. Stupni ZŠ. Odpolední družinu zajišťují ZŠ ve všech obcích. Zájem o službu družin se liší podle velikosti obce. Ve větších obcích je důvodem nezájmu o družinu širší spektrum nabídky volnočasových aktivit, zatímco na menších obcích je u 13% rodičů důvodem chybějící nabídka péče. Zájem o družinu je do značné míry ovlivněn pracovním vytížením žen. Pokud je matka na mateřské dovolené s mladším dítětem umisťuje staršího sourozence do družiny spíše vyjímečně. Soukromý sektor Zatímco veřejná péče o děti má v České republice dlouhý historický vývoj, poskytovatelé služeb v soukromém sektoru jsou v českém prostředí poměrně novým, ne příliš rozšířeným aktérem. SOUKROMÉ JESLE Soukromé jesle jsou provozovány pod hlavičkou vázané živnosti „péče o dítě do tří let věku v denním režimu“. V roce 2008 v celé ČR bylo zaregistrováno přibližně 93 těchto služeb. V Jihomoravském kraji je zaregistrováno 6 těchto zařízení z toho 5 je jich v Brně a jedno v Hodoníně. Tyto jesle poskytují celodenní péči dětem od 1 do 5ti let, včetně stravy, spaní a výchovného programu. Kapacita těchto zařízení není dohledatelná pouze jedny jesle deklarující rodinné prostředí uvádí na svých stránkách kapacitu max. 9 dětí. Otevírací doba je flexibilní pohybuje se nejčastěji mezi 7-18hod. Cena za celodenní pobyt v těchto zařízeních je od 7-15. tisíc kč za měsíc. Finanční dostupnost zařízení tohoto typu je velmi špatná a jsou využívány pouze cca 2% rodin v JMK. Prostorová dostupnost je vzhledem k tomu, že se soukromé jesle nachází pouze v Brně a Hodoníně (dle oficiálních zdrojů) také nedostačující. Z rozhovorů vyplývá, že zatímco do veřejných jeslí chodí hygienická kontrola přibližně jednou do roka, do soukromých jeslí chodí ve větších intervalech (jednou za dva až tři roky) nebo vůbec. Legislativní opatření by dodalo na důvěryhodnosti, pokud by bylo pravidelně kontrolováno jejich dodržování (především v soukromém sektoru) a jejich systém byl

zpřehledněn tak, aby bylo po všech požadováno stejné respektive, aby mohla mít jednotlivá jeslová zařízení pocit, že jsou na ně kladeny stejné požadavky. SOUKROMÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY Dle oficiálních statistik je na území JMK zřízeno 11 soukromých mateřských škol. Jedná se o soukromé mateřské škly, keré jsou zapsány v rejstříku škol, akreditované MŠMT. Celkem je v těchto školkách umístěno 598 dětí, což tvoří cca 2% z celkového počtu dětí, které navštěvují mateřskou školku v JMK. Z tabulky č. 7. je zřejmé, že počet soukromých mateřských škol pomalu roste. Významnou bariérou pro využívání těchto zařízení jsou finační náklady na umístění dítěte do tohoto zařízení. Soukromé mateřské školky se soustředí do větších měst, v obcích s menším počtem obyvatel nejsou zakládány. Rozmístění školek je tedy s ohledem na dostupnost v celém regionu nerovnoměrné. Je téměř nemožné definovat hranici mezi soukromou školkou a miniškoličkou, jejich nabídka služeb se mnohdy značně prolíná. Pro účely této analýzy jsou za soukromé školky považovány ty, jejichž hlavním záměrem je péče o děti od 2 let. Kapacita soukromých zařízení, kterou se podařilo dohledat je v Jihomoravském kraji 598 míst. Pokud bychom považovali průměrnou kapacitu zbývajících zařízení 15 míst navýšila by se kapacita o 180 míst. Celkový počet míst v soukromých školkách by tedy činil 672. Legislativní podmínky k založení soukromé MŠ V mnohých materiálech se objevují kritiky současné striktní legislativy, týkající se zakládání zařízení péče o děti, zejména pokud se jedná i o péči o děti do 3 let. Soukromá mateřská škola vzniká založením právnické osoby, je zapsána do rejstříku škol a školských zařízení a poté může čerpat dotace ze státního rozpočtu (v prvním roce činnosti max. do výše 60% neinvestičních nákladů, ve druhém roce pak může zažádat o dotaci ve výši 100% nákladů). Vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Podmínky, úroveň a výsledky vzdělávání kontroluje a hodnotí ČŠI. Právnická osoba je založena notářským zápisem. Název právnické osoby musí obsahovat vždy označení příslušného druhu školy, součástí názvu může být i upřesňující přívlastek. Dle novely živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., účinnost od 1. 7. 2008, výchova a vzdělávání ve školách zařazených do rejstříku škol není živností. Zápis do rejstříku škol a školských zařízení provádí krajský úřad a probíhá až po zápisu do obchodního rejstříku. Postup zápisu do školského rejstříku dle školského zákona § 147 - 148. Všechny mateřské školy musí mít vypracován školní vzdělávací program, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Základní právní předpisy pro zřizování a provozování soukromých mateřských škol zapsaných ve školském rejstříku: * Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (např. § 142 a násl. - Rejstřík škol a školských zařízení) * Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

* Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů („Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2011 pro účely poskytování dotací soukromému školství", č.j. 20/2011-26) * Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. * Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých * Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů * Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby * Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Tabulka č.9 uvádí přehled soukromých mateřských škol na území Jihomoravského kraje, u kterých bylo k datu předání analýzy možno dohledat jejich kapacitu. MŠ

Akreditovaná MŠMT

Fantazie

ano

Mateřídouška

ano

Pramínek

ano

Perličkamontessori Základní a mateřská škola Basic, o.p.s. Mary Poppins

ano

Zřizovatel I. Německé zemské gymnasium, základní škola a mateřská škola, o.p.s. MATEŘÍDOUŠKA - soukromá mateřská škola, s.r.o. Základní škola a Mateřská škola Pramínek, o. p. s. Mgr. Pavlos Gurutidis MUDr. Darina Gurutidu Mgr. David Schejbal Mgr. Martina Schejbalová

ano

Kapacita 16 dětí ve skupině

kontakt www.msfantazie.cz

54

www.skolka.cz

119

http://www.praminek.cz/

30

http://www.msperlicka.cz/

20

www.skolabasic.cz

ne

Eva Neumanová

16

http://www.marypoppins.cz/

Kulíškova školička

ne

Darina Kandráčová

15

http://www.kuliskovaskolicka.com/

Mateřinka Lesní mateřská školka Lesní skřítci Ententyky

ne

Věra Dohnalová

55

http://www.msjarni.cz/

ne

17

http://www.lesniskritci.cz

ne

Zdenka Švehlová

12

http://www.miniskolka-ententyky.cz

Malý strom

ne

Malý strom o.s.

20

http://www.malystrom.cz

MŠ Valtrovice Montessori mateřská škola Klíček o.p.s. Školka tety Lenky Montessori školka Brouček Agentura Skřítek s.r.o. Anglická školička s.r.o. MŠ Krteček

ne

Minipampeliška

ne

ne

20 Montessori Morava o.s.Iva Čapková,Kateřina Medveďová

ne ne

Mateřská škola BROUČEK, s.p.o.

28

http://www.msklicek.org/

13

http://www.skolkatetylenky.cz/

28

http://www.montessori-bzenec.cz/

ne

13

ne

16

ne

Lucie Marková Minipampeliška o.s.

http://www.agentura-skritek.cz

10

www.anglickaskolicka.cz [email protected]

10

http://www.minipampeliska.cz/

Tabulka č.10. uvádí soukromé školky, které jsou v JMK a nepodařilo se dohledat jejich kapacitu či zřizovatele MŠ

Akreditovaná MŠMT

Zřizovatel

Kapacita

kontakt

Jazyková školka Smolíček (Břeclav) Viki kids club

ne

http://www.smolicek.eu/

ne

http://www.vikikidsclub.cz/

Ponny Brno

ne

http://www.ponny-brno.cz/

Kids Garden s.r.o. Anglicko-česká školka Pšeník 18 Safirka s.r.o. Kindergarten s.r.o. Soukromá mateřská škola a základní škola s.r.o. BABYBOOMER

ne

http://www.kidsgarden.cz

ne

http://www.dvojjazycnaskolicka.cz/

ne

http://www.safirka.cz/cs/

Emily club SOUKROMÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA Břeclav, s.r.o. International school of Brno o.p.s. Sluníčkomontessori CREATIVE KIDS

ano

-

http://skolni.info/

ne

http://www.babyboomer.cz/

ne

http://www.emilyclub.cz

ne www.isob.cz ano

Bc. Jolana Opluštilová

www.slunicko-montessori.cz

ne

Mgr. Jaroslav Morbacher

http://www.creativekids.cz/

Tabulka č.11. Počet dětí v soukromých MŠ v JMK:

Počet dětí v soukromých MŠ v JMK šk.rok

počet dětí

počet MŠ

2007/2008

339

6

2008/2009

374

6

2009/2010

396

7

2010/2011

494

9

2011/2012

598

11 Zdroj: ÚIV

MINIŠKOLKY

Nabízí hlídání dětí od cca půl roku do 4 let. V Jihomoravském kraji je v současné době zřízeno 18 miniškolek. Cena za celodenní docházku se pohybuje okolo osmi tisíc korun za měsíc. Pro využívání k celodenní péči o dítě jsou finančně nedostupné pro většinu rodin. Stejně tak jako soukromé školky, vzhledem ke své flexibilitě mohou být alternativou v mezidobích, kdy veřejná péče není dostupná (např. letní prázdniny, odpolední kroužky, období mezi dovršením 3 let a začátkem školního roku, noční hlídání). V současné době slouží také jako alternativa k chybějícím jeslím. CHŮVY Vzhledem k tomu, že tento typ péče nerodinnou osobou u nás nemá tradici, jsou služby chův využívány spíše nárazově, pro občasné hlídání. S využíváním této služby je spojena poměrně značná finanční nákladnost. Chůva zprostředkovaná agenturou sotjí cca kolem 150 kč na hodinu, zatímco chůva „na černo“ vyjde mezi 60-100 kč. Bariérou k využívání této služby je také fakt, že pro rodiče to znamená svěřit dítě do péče „cizímu člověku“ bez předchozího doporučení. Největší poptávka je mezi rodiči, kteří mají děti ve věku 0-6 let. Služby chův se rozvíjí zejména ve větších městech nad 20.000 obyvatel. V menších obcích dávají rodiče přednost rodinné péči. Z hlediska finančního je pro většinu rodin tato služba nedostupná, jako alternativa k celodenní péči o dítě. Soukromé agentury a soukromé chůvy se stávají spíše určitým doplňkem veřejných MŠ v případě jejich nedostupnosti (např. přeplněná kapacita, nedostatečná flexibilita ohledně věku dítěte a zápisu do MŠ, případ nemoci apod.) a zejména v určité míře nahrazují mizející síť veřejné péče o děti do 3 let, tedy jeslí. Podle dostupných dat využívá služby agentur či chův přibližně 2-5% rodin. Tato informace je velmi zkreslená, protože relevantní data v podstatě neexistují. Využívání těchto služeb se odehrává převážně v šedé zóně ekonomiky. FIREMNÍ ŠKOLKY V Brně byla vybudována firemní školka pro zaměstnance Jihomoravského hejtmanství. Kapacita této školky je 25 míst a je plně obsazena. Mendlova univerzita otevře v září 2013 svoji školku Hrášek. Vzhledem k finanční, legislativní a prostorové náročnosti zřizování mateřské školky nejsou firmy v Jihomoravském kraji dostatečně motivovány k zakládání firemních školek. Pro zjištění zájmu zaměstnanců a studentů o vznik mateřské školy v areálu Mendelovy univerzity bylo uspořádáno dotazníkové šetření formou on-line formuláře. Během jednoho měsíce se v ní vyjádřilo 1136 respondentů, z nichž 95 % souhlasí se vznikem univerzitní školky. Počet dětí, které by rodiče umístili do univerzitní školky, je 201.

MATEŘSKÁ CENTRA

Potenciál mateřských center je v různých materiálech často zmiňován. Problémem je, že pokud by mateřská centra chtěla sloužit jako mateřské školy, musely by projít hygienickými normami a jejich změstnanci by museli mít příslušnou kvalifikaci. V současné době se uskutečnění tohoto cíle jeví jako nemožné. Mateřská centra slouží převážně jako doplněk klasické péče, případaně zpestření pro mladší děti (nové hračky, nové prostředí, kroužky...), ale nesjou schopna plně nahradit klasickou institucionální péči. Mateřské centrum nelze využívat pro umístění dítěte samotného, ale jako způsob zapojení dítěte s rodiči do kolektivu dalších dětí a rodičů. Kluby maminek (KM) a mateřská nebo rodinná centra (MC) napomáhají snižování sociální izolace, do které se ženy odchodem ze zaměstnání a celodenní péčí o dítě dostávají. Umožňují ženám prožít aktivně rodičovskou dovolenou. Ženy na rodičovské dovolené se prostřednictvím KM/MC zapojují do místní komunity a aktivně ovlivňují život a rozhodovací procesy městské části nebo obce. DĚTSKÁ SKUPINA

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který reaguje na Programové prohlášení vlády. Cílem návrhu věcného záměru zákona je v souladu s výše uvedeným programovým prohlášením vlády zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, která upraví oblast péče o děti od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky dosud právně neregulovanou. Umožní se tak zapojení do poskytování péče o děti zaměstnavatelů a prorodinných nestátních neziskových organizací. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů obsahuje následující opatření: Dětská skupina - nový typ služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívající v poskytování pravidelné péče o dítě do zahájení povinné školní docházky mimo režim školských předpisů za účelem zapojení rodičů do pracovního procesu. Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí, na nekomerčním základě a jejím účelem není generování zisku. Daňová opatření - zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a podpora rodičů v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti v souvislosti s návratem na trh práce. Konkrétní podmínky poskytování péče jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů. Návrh věcného záměru zákona byl schválen usnesením vlády č. 607 ze dne 22. 8. 2012, kterým bylo zároveň uloženo vypracovat paragrafové znění návrhu zákona a předložit jej vládě do 31. 3. 2013.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) od 1. 7. 2011 provozuje Dětskou skupinu MPSV pro děti zaměstnanců MPSV a pro děti zaměstnanců organizačních složek státu zřizovaných MPSV, případně pro děti zaměstnanců jiných organizačních složek státu. V Dětské skupině MPSV je poskytována pravidelná služba péče o dítě s variabilní možností využití buď celotýdně, nebo jen po část dne, nebo jen některé dny v týdnu. V Dětské skupině MPSV je pečováno současně o maximálně 12 dětí od 2 let věku do zahájení povinné školní docházky vzhledem k prostorovým podmínkám. O děti pečují dvě pečující osoby na plný úvazek a jedna vypomáhající pečující osoba, které jsou zaměstnankyněmi MPSV. V současné době dochází do dětské skupiny MPSV okolo 25 dětí.(http://www.mpsv.cz/cs/13500#2)

Rozhovory s rodiči Z rozhovorů s rodiči vyplynulo, že jedním ze zásadních opatření rodinné politiky JMK, by mělo být zajištění dostupnosti zařízení péče o děti. Větší důraz je pak tomuto opatření přikládán pro děti ve věku 3-6 let. Výrazně jsou upřednostněna opatření finančně podporující rodinu. Podobné výsledky na reprezentativním vzorku obyvatelstva má analýza oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR z roku 2006. Rodiče většinou nesouhlasí s tím, aby se snížila věková hranice pro přijímání dětí do školky. Převládá názor, že děti do 3 let by měly být v rodinném prostředí, protože nejsou dostatečně mentálně zralí na „výuku ve školce. Více jak polovina rodičů měla problém s umístěním dítěte ve věku 3 let do MŠ. Do školky se poté dostali na odvolání, případně až v příštím roce. Převážná většina oslovených rodičů využívala příležitostně služby střediska pro děti, či dětkého klubu před nástupem dítěte do školky. Jednalo se o příležitostné hlídání, které většinou sloužilo k vyřízení nutných záležitostí, či k odpočinku. Na otázku dostatku financí rodiče uvedli, že vhodnou podporou jsou slevy na dani pro pracující rodiče, výše sociálních dávek by neměla být motivací k pořízení dítěte. Poplatek za veřejnou MŠ není diskriminační. Služby soukromých školek nevyužívají, protože by to značně ovlivnilo jejich rodinný rozpočet. Jedna maminka uvedla, že výše rodičovského příspěvku slouží k pokrytí základních potřeb dítěte, ostatní musí pokrýt plat manžela. Objevil se i návrh, že by po dobu rodičovské dovolené matky (nebo otce) druhý rodič byl osvobozen od daně z příjmu a tím by se vyrovnal finanční deficit rodiny a zároveň by to sloužilo jako motivace k založení rodiny. Plošné řešení zvednutím rodičovského příspěvku se rodičům jeví jako nesmysl. Jedna z matek měla špatné zkušenosti s personálem mateřského centra, tato zkušenost je ale ojedinělá, protože většina matek, pokud mateřské centrum navštěvovaly, byla vždy přítomna i s dítětem a nevyužívaly mateřského centra k občasnému hlídání.

Matky, které navštěvují se svými dětmi DDM Helceletova oceňovaly hlavně ochotu personálu vyjít jim vstříc. Flexibilně reagují na poptávku po volných místech a v případě, že se nějaké místo uvolní, samy volají a informují maminky, jestli jejich zájem stále platí. Většinou není problém aby některá ze zaměstnankyň počkala s dítětem pokud se rodiče opozdí. Jako jednu z velkých výhod zmiňují matky, doprovod dětí od školy do kroužku a zase zpět ke škole, kde si je vyzvdenou rodiče, čímž se značně snižuje riziko, že se dětem po cestě něco stane a zároveň rodiče nemusí opouštět práci o hodinu dřívě pouze kvůli doprovodu dítěte do kroužku. Matky hodnotí pozitivně atmosféru v DDM, odbornost personálu, kolektiv dětí. Na základě zvýšené poptávky je dokonce možné děti nechat dvakrát týdně v DDM přespat i po obědě, s tím, že si donesou vlastní jídlo a pití. Matky shodně deklarují, že v případě práce na zkrácený úvazek, je využívání DDM ideální přestože pokud dítě je v DDM plný počet možných hodin týdně (tzn. 3X do 8-13 hod a 2x 815:30hod) stojí tato péče kolem 5000/měsíc, vychází to stále lépe než, kdyby bylo dítě v soukromém zařízení, kde se cena za tento počet hodin týdně pohybuje okolo 7-8 tisíc. Některé matky uvádí, že mají v okolí množství matek, které by se rády vrátily do práce na alespoň zkrácený úvazek, ale nemohou, protože nemají kam dítě umístit. Z rozhovorů s rodiči ve školce v Brně vyplynuly podobné závěry jako z dotazníkového šetření v rámci diplomové práce Urbánkové a to, že: Jako celkově nejdůležitější potřeba zcela jednoznačně z rohovorů vyvstává potřeba zajištění péče o dítě, a to jak ve formě zajištění hlídání, tak ve smyslu dát dítěti to nejlepší, věnovat se mu jak jen to je možné a dělat všechno pro to, aby bylo spokojené a dobře se vyvíjelo. Podstatné je, že potřeba zajištění hlídání dítěte se jeví jako klíčová pro naplnění ostatních potřeb rodičů. Pokud není zajištěno hlídání, nemohou chodit do práce, sami se realizovat, relaxovat a uspokojovat další své potřeby nutné zpětně k tomu, aby byli spokojení a naplnění a aby tuto spokojenost mohli předávat i dítěti a dávat mu to, co by chtěli. Jak samy informantky říkají a jak i literatura potvrzuje, zařízení zajišťujících péči o děti do tří let věku je velmi málo a vzhledem k jejich důležitosti jejich kapacita skutečně nedostačuje.(Urbánková, 2010) Ředitelka MŠ uvedla, že zapojení dvouletého dítěte do skupiny dětí o rok a více starších je pro učitelky i rodiče velmi náročné. Na druhou stranu se nebrání představě sloučení jeslí a školky pod jedno zařízení a říká, že při správně organizaci může takovéto zařízení velmi dobře fungovat, jak to viděla při návštěvě v Rakousku a Německu. Stejný postoj, týkající se umisťování 2letých dětí do MŠ vyjadřují i rodiče, kteří cítí, že tak malé dítě má být vychováváno převážně rodinou. V diplomové práci ….. uvádí jedna ze zaměstnankyň tento postoj: „Dítě ve věku 2 let se nachází v tzv. období batolecím, které se vyznačuje teprve získáváním různých pocitů, potřeb, dovedností ve vývojovém stupni, vytváří se nejprve předpoklady pro duševní, tělesný i zdravotní vývoj dítěte. Od 3let věku bychom tento proces měli postupně doplňovat o činnost pedagogickou (nemám na mysli činnost výchovnou, která se prolíná celým životem dítěte). … Vývoj v prvních 3 letech života je zvlášť rychlý a významný.

Duševní vývoj má zde hluboké kořeny, které se odrážejí v duševním zdraví či různých poruchách ještě v dospělosti.“ „Vycházím ze zkušeností učitelek v MŠ a také našich z jeslí, děti mladší tří let jsou nezralé, nesamostatné, vyžadují pomalejší tempo, individuální přístup, menší počet dětí, což by bylo při 25 dětech v MŠ poněkud náročné zajistit již s ohledem na ostatní děti, rodiče a personál.“

Shrnutí Nabídka služeb denní péče o děti do 3 let je v JMK velmi omezená a celorepublikově je situace v této oblasti podprůměrná. Tento fakt je kritizován, jak Evropskou unií, tak řadou odborníků, neziskových organizací a v neposlení řadě rodiči. Z provedeného šetření a rešerše dostupných zdrojů vyplývá, že nabídka služeb v oblasti péče o děti do 3 let věku je omezená a prostorově nerovnoměrně rozložená. Jesle jsou vzhledem k malému počtu a nízké kapacitě dostupné pouze úzkému okruhu rodin a nabídka soukromých služeb je tak finančně náročná, že je pro většinu rodin v JMK nedosažitelná. Vzhledem k tomu, že ve společnosti i mezi většinou rodičů převládá názor, že dítě do 3 let věku má být výhradně v péči rodiny, není poptávka po zařízeních péče o děti do 3 let, taková, aby vyvíjela tlak na zřizovatele (především obce). Na druhou stranu, je třeba vzít v úvahu fakt, že obecný názor je, že je nemožné dítě umístit do jeslí, a tak se mnoho rodičů ani nepokusí zájem o jesle projevit. Z hlediska legislativního nejsou obce žádným způsobem nuceny ke zřizování jeslí a na rozdíl od mateřských škola nejsou dotovány z veřejných zdrojů. Kromě hygienických a odborných požadavků je finanční náročnost provozu jeslí dalším důvodem, proč nevznikají nová zařízení tohoto typu. Jednou z bariér zájmu o jesle je také fakt, že většina rodičů má tento pojem spojený s negativními zkušenostmi předchozích generací a tak tuto službu automaticky zavrhuje. V současné době se ale vychovatelky v jeslích snaží držet krok s nejnovějšími trendy. Denní péče o děti od 3 do 6ti let je ovlivňována množstvím faktorů a její hodnocení je tedy značně komplikované. Poznatky se liší regionálně a také požadavky rodičů v jednotlivých lokalitách jsou velmi variabilní. Velký vliv na poptávku po službách péče o děti má vzdělání rodičů, velikost obce, ve které rodina žije, stáří dětí a v neposlední řadě finační situace rodiny. Preference nerodinné péče o děti výrazně narůstá po dosažení 3tího roku věku dítěte a dosahuje maxima mezi 4-6 rokem. Statistický počet veřejných mateřských škol v poměru k počtu dětí vytváří dojem, že nabídka uspokojuje poptávku téměř bezvýhradně. Reálný obraz je ale velmi odlišný, protože zaměříme-li se na prostorové rozmístění mateřských škol, zjistíme, že ve velkých městech je nabídka institucionální péče zcela nedostačující. Ve velkých městech se objevuje ještě další

úkaz a to, že vedle sebe existují školky, které mají problém naplnit kapacitu a školky, které mají vysoké procento odmítnutých žádostí. Tento fakt přisuzuji tomu, že v posledních letech vzrůstá zájem rodičů o kvalitu péče o předškolní děti a dochází tak na základě referencí a osobních zkušeností k preferenci určitých MŠ před jinými. Malé obce se naopak v současné době začínají potýkat s nedostatečně naplněnou kapacitou, kterou zaplňují dětmi mladšími 3 let. Alternativní formy péče v malých obcích až na výjimky chybí. Finanční dostupnost mateřských škol nepředstavuje v podstatě žádný problém. Poplatky za MŠ (na rozdíl od poplatků za jesle) nezatěžují rodiný rozpočet a v některých MŠ se dokonce poplatky nepltí vůbec. O výši poplatků rozhodují ředitelé a v případě sociálně slabých rodin povolují slevy či poplatky odpouští. Firemní školky jsou dosud nedostatečně frekventovanou, ale také málo promyšlenou alternativou ostatních MŠ i dalších forem péče. Nejsou dost zanalyzovány právní souvislosti jejich zřizování, ani požadavky na kvalitativní ukazatele jejich zřizování, a tím také přínos nebo vůbec výchovné podmínky pro děti. Nejméně pochyb je o přínosu pro rodiče (dostupnost zaměstnání, časové úspory). Mnoho otázek je spojeno s konkretizací funkcí a služeb firemních školek. Pokud by měly splňovat požadavky školského zákona, stávají se pro podniky, zejména střední a menší, neadekvátně nákladnými. Pokud slevíme z požadavků vyrovnané úrovně služeb s MŠ veřejného sektoru, pak je třeba volit vhodný standard nároků na služby firemních školek z hlediska potřeb rodičů i potřeb dětí, především výchovného a psychologického dopadu na děti. Nejasné podmínky zatím nevyvolávají zájem firem se zde angažovat. Dosavadní průzkumy prokázaly, že nabídka alternativních forem péče o děti je nedostatečná. Podle různých zdrojů ji využívá cca 2-5% rodin. Alternativní formy péče navíc nevznikají tam, kde by mohly vyplnit mezery v zajištění péče veřejnou institucí. Naopak tyto formy péče se rozvíjí tam, kde spíše rozšiřují nabídku možností péče o dítě a zvyšují tak kapacitu této oblasti. Využívání soukromých zařízení péče o děti je spojeno se značnými finačními náklady a je tak dostupné pro cca 10% rodin z Jihomoravského kraje. Potenciál ve využívání soukromých zařízení je využití pro vyplnění mezidobí, kdy dítě dosáhne tří let věku a nástupem do veřejné mateřské školy, případně občasné využívání během letních prázdnin, kdy je provoz veřejných zařízení ve většině případů omezen. Je možné také využívat tyto zařízení v odpoledních hodinách, kdy jsou připraveny pro děti zájmové kroužky. Zařízení péče zakládaná neziskovými nebo příspěvkovými organizacemi je finančně lépe dostupné, přesto ale oproti veřejným zařízením představuje citelný zásah do rodinného rozpočtu. Rozsahem péče však tyto zařízení rozhodně nemohou plně nahradit veřejné instituce péče o děti. Tato charakteristika se týká také možnosti využití současné sítě mateřských center, která za stávající legislativy nemohou veřejné zařízení péče o děti zcela nahradit. Vzhledem k tomu,

že se alternativní formy péče soustřeďují do městských center, jejich prostorová dostupnost je z krajského hlediska také neodstatečná. Důvodem malého rozšíření alternativních forem denní péče o děti mimo velká městská centra je malá rozvinutost tohoto druhu služeb i malá tradice, která může být mj. příčinou i jisté nedůvěry. Častější je pomoc prarodičů, příp. Jiných příbuzných. Přitom ne vždy je tento způsob preferovaný. Zájem o alternativní formy je větší, než jejich skutečná míra využívání (Kuchařová et.al. 2006, Kuchařová, Svobodová 2006, Höhne 2008). Je otázkou, zda nabídka alternativních forem péče na malých obcích neexistuje v důsledku malé poptávky, nebo je naopak malá poptávka po těchto formách důsledkem toho, že reálně není co poptávat. Péče o děti mladšího školního věku před a po vyučování ve školních družinách je z hlediska finační i prostorové dostupnosti nejméně komplikovaná. Téměř každá obec, která zřizuje školu v ní zřizuje také družinu. Ojedinělé jsou situace, kdy musí školní družiny žáky odmítat. Pokud ano jedná se většinou o starší děti ve věku 10-12 let. Problémem družin, stejně jako všech předchozích zařízení jsou malé finance a nedostatek kvalifikovaného personálu. Jako problematický se jeví také maximální počet dětí na jednu vychovatelku (v současné době 25), který degraduje kvalitu trávení času v družině a je pro vychovatelky náročný a demotivující. Alternativou k trávení času ve školní družině je nabídka zájmových kroužků. Data, která by mapovala využívání zájmových kroužků nejsou v současné době k dispozici. Předpokládáme, že situace bude obdobná jako v předchozích oblastech a to, že s rostoucí velikostí obce se bude zvětšovat nabídka zájmových kroužků pro děti a zároveň narůstat nedostatečná kapacita v preferovaných typech kroužků.

Doporučení Zvyšování dostupnosti péče o děti se dotýká samotné koncepce rodinné politiky. Je otázkou do jaké míry má stát garantovat dostupnost denní péče pro všechny matky a jejich děti, případně od jaké věkové hranice. Otázkou je také, zda by se kraj měl zaměřit na rozšiřování současných zařízení nebo na podporu alternativních (doplňkových) forem péče. Vzhledem k tomu, že je alternativní forma péče poskytována soukromým sektorem, vyvstává otázka, jestli by měl stát tyto služby dotovat, tak aby poskytovaly péči srovnatelnou s veřejnými mateřskými školami či jeslemi. Jedním z možných řešení by bylo poskytnutí dotace kraje soukromým zřizovatelům pouze pod podmínkou udržení ceny služeb, v takové výši aby byly dostupné většinové populaci a zároveň nebyly pro zřizovatele likvidační. Tyto zařízení by pak mohly doplnit chybějící kapacitu volných míst v JMK. Je velmi nepravděpodobné, že se podaří zvyšovat počty jeslí, zejména v malých obcích Je třeba se zaměřit na podporu znovuotevření těchto zařízení ve středně velkých obích, kde dříve tato zařízení existovala. Tato problematika nelze vzhledem ke své varibilitě řešit plošně, zároveň je ekonomicky neúnosné aby malé obce zřizovaly tyto zařízení samostatně. Možným řešením optimálního vztahu mezi plošně dostupnými službami péče o děti a jejich ekonomickou efektivností (ale nejen ekonomickou) jsou kombinovaná zařízení jeslí a mateřských škol, kde jsou prostory, správa a zajištění stravování společné. Z rozhovorů s ředitelkou MŠ je tato alternativa, pokud je správně a efektivně zorganizována vhodným nástrojem ke zlepšení situace v kapacitní dostupnosti jeslí a MŠ. Jako příklad uvádí fungování obdobného zařízení v Rakousku a Německu, které měla možnost navštívit. Ve prospěch tohoto řešení hovoří řada důvodů. Jeden z argumentů ve prospěch takových zařízení poukazuje na to, že na základě zkušeností ze zahraničí by bylo dobré vytvořit podmínky pro zřizování zařízení, které by zahrnovalo jesle a mateřskou školu, děti by je mohly navštěvovat kontinuálně od 0 do 6 let. Výhodou těchto zařízení je kontinuita docházky do známého prostředí, možnost pro rodiče umístit sourozence širší věkové skupiny do jednoho zařízení a kontakt s personálem a pedagogy, které znají. V České republice existují jesle, školky, družiny pouze odděleně a řídí se odlišnými právními předpisy. Obcím by to zracionalizovalo financování denní péče o děti při zachování dostatečně vysokých nároků na hygienu a kvalifikaci pracovníků apod. (Kuchařová, 2009) Neziskové organizace se v současné době orientují na trochu jiné služby, tak aby rozšířily spektrum nabídky služeb. Soukromé mateřské školy, které jsou zapsané ve Školském rejstříku, dostávají dotace na vzdělávání jako zařízení obcí, krajů apod. Dotovat jejich další neinvestiční náklady by popíralo jejich podstatu a bylo by diskriminující k ostatním

soukromníkům, kteří podnikají v jiných oblastech. Finanční zdroje, pokud by byly, je třeba uplatnit na rozšíření veřejných zařízení. Podpora vytváření lepších podmínek (hygienické nároky, nároky na prostředí, administrativa, daňové zatížení) pro soukromý sektor v oblasti péče o děti ve věku 3-6 let, může sloužit jako motivace pro soukromé subjekty k tomu aby poskytovaly služby legálními formami a rozšiřovaly tak možnosti v nabídce služeb péče o dítě. Zavedení možnosti certifikace soukromých zařízení a pravidelné kontroly povedou ke snadnější orientaci rodičů a k vybudování důvěry k těmto zařízením. Je zapotřebí srovnat standardy kvality služeb pro neziskové a příspěvkové organizace ve vztahu k získávání dotací od kraje. V současnosti jsou podmínky nerovné. Je třeba prověřit adekvátnost některých legislativních norem vzhledem ke každému konkrétnímu typu služeb, jeho funkcím a rozsahu působnosti. Pro celkovou efektivitu systému služeb denní péče o děti je velmi důležitá kooperace mezi různými zúčastněnými subjekty. Přitom na nejvyšší úrovni je sporné rozdělení příslušných kompetencí mezi ministerstvy, konkrétně podřízenost jeslí ministerstvu zdravotnictví, ačkoliv svými funkcemi by spíše náležely do kompetence MPSV nebo MŠMT. Za stávajícího stavu vzniká např. dvojkolejnost požadavků na jesle a na fyzické a právnické osoby poskytující péči o stejně staré děti. Spolupráce různých subjektů může nejen zlepšit nabídku služeb, ale také překonávat potíže plynoucí z legislativních nebo organizačních podmínek. Dobrým příkladem může být podpora MŠ ekonomickým subjektem působícím v obci. Naopak MŠ může více vyhovět potřebám zaměstnaných rodičů flexibilnější otevírací dobou. Dalším předpokladem efektivnosti celého systému služeb je to, aby v souhrnu vytvářely co nejširší spektrum služeb péče, vyznačujících se různými specifickými charakteristikami. V současnosti lze v tomto smyslu rozlišit služby veřejného sektoru, zajišťující vysokou kvalitu, v případě MŠ také finanční a do velké míry i prostorovou dostupnost. (Kuchařová, 2009) Školní družiny jsou z hlediska dostupnosti nejméně komplikovanou oblastí. Nedostatky jsou podfinancování, nedostatek kvalifikovaného personálu a příliš vysoká norma na počet dětí na jednu vychovatelku, která brání kvalitnímu využívání času v družině. Pravděpodobně jediným možným řešením je zvýšení dotací na školní družiny, nebo pomoc při nalézání dalších zdrojů financování (školení, semináře se zaměřením na tématiku čerpání dotací ze státních či evropských zdrojů atd.).

Literatura Císařová, Z.: Harmonizace rodiny, rodičovství a zaměstnání. 2010. Diplomová práce. Foldynová ,M.: Životní strategie mladých matek v oblasti harmonizace práce a rodiny. 2012. Diplomová práce. Gelnarová, Kateřina - Plasová, Blanka. Podkladová studie pro strategický rozvoj služby jeslí v Brně. Brno: Masarykova univerzita. 2005. Holub, M., Šlapák, M.: Alternativní formy podpory rodin s dětmi v sociálním pojištění. 2010. VÚPSV Praha Höhne, S., Kuchařová, V., Svobodová, K., Šťastná A., Žáčková, L.: Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. 2010. VÚPSV Praha Höhne, S.: Dostupnost služeb péče o děti předškolního věku. Mezinárodní konference "Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je ČR státem přátelským k rodině?" Listopad 2006, Praha: MPSV ČR Höhne, Sylva. Podpora rodin s dětmi a vliv peněžních transferů na formu rodinného soužití. 1. vyd. Praha: VÚPSV,v.v.i. 2008. 63 s. Hrubá, J.: Škola versus rodina. 2007. Učitelské listy: web o změnách ve vzdělávání. [online], poslední aktualizace 20. 2. 2007, [cit. 30. 7. 2008]. Dostupné z: http://www.ucitelske– listy.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=102981&CAI=2147. Implementation of the Barcelona objectives concerning childcare facilities for pre-school-age children.Brusel, Evropská komise 2008. Kuchařová, V. a kol.: Péče o děti předškolního a raného školního věku. 2009 Kuchařová, V. - Ettlerová, S. - Nešporová, O. - Svobodová, K. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha: VÚPSV, 2006 Kuchařová, Věra a kol. Postoje a zkušenosti s harmonizací rodiny a zaměstnání rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku. Praha: VÚPSV, 2006. Kuchařová, Věra - Svobodová, Kamila. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Praha: VÚPSV, 2006.

Kuchařová a kol.: Zmapování dostupnosti a podmínek pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, školních družinách a obdobných zařízeních a jiných neinstitucionálních forem péče o děti v ČR včetně identifikace překážek jejich využívání s návrhy možných opatření k jejich rozvoji. 2008. VÚSPV Praha Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. 2001. [online], poslední aktualizace 4. 12. 2002, [cit. 30. 7. 2008]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf. Prokopcová, S.: Demografická analýza Jihomoravského kraje. 2005. Atestační práce Štýsová, S.: Ženy na rodičovské dovolené a podnikání. 2011. Bakalářská diplomová práce Urbánková, M.: Analýza potřeb rodičů dětí do tří let. 2010. Bakalářská diplomová práce Vendera, P., DEMA a.s.: Aperio, Problémy a potřeby rodičů. 2008. Sociologický průzkum Wichterlová, L.: Zahodíme potenciál jeslí? 2008. Žižlavská H.: Identifikace překážek v procesu poskytování služeb péče o děti mladší 3 let. 2012. Magisterská práce. www.uiv.cz www.uzis.cz www.socioweb.cz http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/demograficky_vyvoj_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_2 011 www.firmy.cz