Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ÚČTOVÁNÍ O VLASTNÍM KAPITÁLU PODLE ČESKÝCH A MEZINÁRODNÍCH PRAVIDEL Recognition of Equity According to Czech and International Rules Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSc.
Barbora BOBKOVÁ
Brno, 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2014/2015
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Studentka:
BOBKOVÁ, Barbora
Obor:
Finance
Název tématu (česky):
Účtování o vlastním kapitálu podle českých a mezinárodních pravidel
Název tématu (anglicky):
Recognition of Equity according to Czech and International Rules
Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem práce je vymezit vlastní kapitál podle literárních zdrojů, porovnat postupy účtování o vlastním kapitálu podle českých a mezinárodních pravidel a poukázat na příkladech na možné rozdíly a jejich dopady na finanční situaci obchodních společností. Postup práce a použité metody: Postup práce 1. Úvod (předmět a cíl práce) 2. Analýza současného stavu řešené problematiky, jeho příčin a důsledků 3. Teoretické poznatky (výběr relevantních informací, jejich analýza, komparace, diskuze a hodnocení) 4. Aplikační část (výběr analytických nástroj, organizace zpracování dat, interpretace výsledků) 5. Shrnutí a závěry bakalářské práce (vlastní stanoviska) Použité metody - literární rešerše - deskripce - analýza - komparace - syntéza zjištěných poznatků
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept: IFRS/IAS. 5. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2005. ix, 526 s. ISBN 80-7273-129-7. VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí :(vyšší účetnictví). 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Polygon, 2009. 553 s. ISBN 978-80-7273-157-2. International financial reporting standards: as issued at 1 January 2011. London: International Accounting Standards Board, 2011. vii, 1948. ISBN 9781907877001. ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových společností: daňové a právní souvislosti. 3. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. 250 s. ISBN 9788024740188.
Vedoucí práce:
doc. Ing. Jaroslav Sedláček
Datum zadání práce:
1. 10. 2013
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 7. 12. 2014
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Barbora Bobková
Náz ev bakal á řské pr áce:
Účtování o vlastním mezinárodních pravidel
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Recognition of Equity According to Czech and International Rules
Kat edra:
financí
Vedoucí bak al ářské práce:
doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.
R ok obhaj ob y:
2015
kapitálu
podle
českých
a
Anotace Bakalářská práce Účtování o vlastním kapitálu podle českých a mezinárodních pravidel porovnává účtování o vlastním kapitálu podle Českých účetních standardů a podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Práce se zaměřuje jak na účtování v průběhu účetního období, tak i na výkaznictví v účetní závěrce. Teoretická část práce vymezuje základní terminologii týkající se vlastního kapitálu, popisuje strukturu vlastního kapitálu podle české i mezinárodní legislativy a soustřeďuje se na prvky vlastního kapitálu, kterými se zabývají jak ČÚS, tak i IFRS. Praktická část zobrazuje postupy účtování a obsahuje příklady, na kterých si lze představit dopady na finanční situaci podniku. Teoretická i praktická část se v celé práci prolínají.
Annotation This bachelor thesis Recognition of Equity According to Czech and International Rules compares the equity according to Czech accounting standards and International Financial Reporting Standards. The thesis is focused on accounting during accounting period and also on reporting in financial statements. The theoretical part of the thesis defines the basic terminology of equity, describes structure of equity according to both Czech and international legislation and focuses on elements of equity which are concerned in both Czech accounting standards and IFRS as well. The practical part of the thesis displays accounting methods and contains examples that show the effects on financial situation of company. Both theoretical and practical part is merged within whole thesis.
Klíčová slova IFRS • České účetní standardy • vlastní kapitál • účetnictví • komparace
Keywords IFRS • Czech accounting standards • equity • accounting • comparison
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účtování o vlastním kapitálu podle českých a mezinárodních pravidel vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. 12. 2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky.
OBSAH Úvod............................................................................................................................................8 1
Vlastní kapitál podle českých předpisů ..............................................................................10 1.1 Výkazy účetní závěrky podle české legislativy ...............................................................10 1.1.1 Rozvaha podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. .................................................................11 1.1.2 České účetní standardy pro podnikatele ....................................................................12 1.2 Vlastní kapitál ..................................................................................................................12 1.2.1 Základní kapitál .........................................................................................................13 1.2.2 Kapitálové fondy .......................................................................................................14 1.2.3 Fondy tvořené ze zisku..............................................................................................16 1.2.4 Výsledek hospodaření účetní jednotky .....................................................................17
2
Vlastní kapitál podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví ...............................19 2.1 Výkazy účetní závěrky sestavené podle IFRS .................................................................20 2.2 Vlastní kapitál ..................................................................................................................23 2.2.1 Základní (akciový) kapitál ........................................................................................24 2.2.2 Ostatní složky vlastního kapitálu ..............................................................................28 2.2.3 Výsledek hospodaření účetní jednotky .....................................................................28
3
Výkaz změn vlastního kapitálu ..........................................................................................31 3.1 Přehled o změnách ve vlastním kapitálu v účetní závěrce podle české legislativy .........31 3.2 Výkaz změn vlastního kapitálu v účetní závěrce podle IFRS .........................................33
4
Transakce ovlivňující výši vlastního kapitálu ....................................................................37 4.1 Zvyšování základního kapitálu ........................................................................................37 4.2 Snižování základního kapitálu .........................................................................................39
5
Transformace vlastního kapitálu z českých účetních předpisů do IFRS ............................41 5.1 Charakteristika Akciové společnosti ................................................................................41 5.2 Převod vlastního kapitálu v rozvaze do IFRS .................................................................42 5.3 Převod výsledovky do IFRS ............................................................................................44 5.4 Shrnutí rozdílů .................................................................................................................45
Závěr .........................................................................................................................................47 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................49 Seznam schémat a příkladů ...................................................................................................51 Seznam použitých zkratek .....................................................................................................52 Seznam příloh ........................................................................................................................53
ÚVOD Cílem bakalářské práce je vymezit vlastní kapitál, porovnat postupy jeho účtování podle českých a mezinárodních pravidel a na praktických příkladech poukázat na dopady možných rozdílů na finanční situaci obchodních společností. Téma jsem zvolila na základě zájmu blíže se seznámit s pravidly účtování v mezinárodní rovině, neboť se v současnosti pohybuji pouze v rovině národní. S ohledem na přetrvávající snahy o harmonizaci účetnictví v rámci celé Evropské unie to je a stále i bude téma aktuální a hojně probírané především zainteresovanými účetními jednotkami. Práce je zaměřena na zobrazení operací s vlastním kapitálem a komparaci jeho vykazování v účetnictví podle české legislativy (mj. zákona o účetnictví či Českých účetních standardů) a podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards) u akciových společností, u nichž lze předpokládat, že jako obchodní společnosti emitující cenné papíry mohou být ze zákona povinny vést účetnictví podle IFRS z důvodu obchodování těchto cenných papírů na regulovaných veřejných trzích v členských státech Evropské unie. Dále také pro zjednodušení nejsou zahrnuty konsolidované účetní výkazy, ve kterých se mohou objevit nekontrolní podíly. Struktura práce je postupně rozvíjena tak, že se nejprve věnuji vlastnímu kapitálu z pohledu české legislativy – popisuji základní terminologii, která s vlastním kapitálem souvisí, charakterizuji vlastní kapitál, jeho význam v účetnictví akciových společností a zastoupení v účetní závěrce, jeho jednotlivé složky a operace, které s nimi lze provést. Práce dále popisuje, jak je vlastní kapitál vnímán prostřednictvím IFRS. Protože IFRS neupravují postupy účtování, ale především účetní závěrku, zaměřuji se na porovnání informací, které účetní závěrka musí obsahovat, a uvádím členění vlastního kapitálu v rozvaze reálného podniku účtujícího podle IFRS. Dále blíže popisuji výkaz změn vlastního kapitálu, který je z pohledu IFRS důležitou součástí účetní závěrky a který složky rozvahy obohacuje o konkrétnější informace důležité a zajímavé pro uživatele účetní závěrky. Závěr práce obsahuje transakce, které mají vliv na výši či strukturu vlastního kapitálu, a to se zaměřením na zvyšování a snižování základního kapitálu, a také příklad transformace vlastního kapitálu účetní jednotky do podoby, kterou vyžadují IFRS.
8
V práci jsem použila metody analytické, popisné a komparativní. Pro praktické srovnání jsem použila data z účetních závěrek dvou akciových společností, z nichž jedna je sestavena na základě české legislativy a druhá podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Transformace vlastního kapitálu je provedena na smyšleném podniku. Hlavní přínos bakalářské práce spatřuji pro potencionální čtenáře, kteří si díky ní ucelí pohled na podobnosti a rozdíly ve vnímání vlastního kapitálu podle české a mezinárodní legislativy.
9
1 VLASTNÍ KAPITÁL PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ Smyslem vedení účetnictví a sestavování výkazů je podávat poctivou, věrnou, správnou, průkaznou, srozumitelnou a objektivní informaci o finanční situaci účetní jednotky a o změnách, které ve finanční situaci proběhly. Tyto účetní zásady musí být dodržovány především v účetních výkazech, které slouží externím uživatelům – věřitelům, zaměstnancům, dodavatelům, zákazníkům, státu a státním orgánům, investorům aj. K tomu napomáhá legislativa vytvořená tak, aby všechny účetní zásady bylo možné dodržovat. V průběhu existence České republiky legislativa prošla určitými změnami, které vždy proběhly za účelem zefektivnění vedení účetnictví a odstranění zjištěných nedostatků. V současnosti se v české legislativě účetnictvím zabývá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále v textu pouze ZoÚ), který představuje stěžejní právní předpis – jakousi první úroveň systému regulace účetnictví, na kterou navazují předpisy ostatní. Těmi jsou vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., dále České účetní standardy pro podnikatele (dále v textu pouze ČÚS) a nově dlouhé roky připravovaný zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále v textu pouze ZOK), který vstoupil v platnost k 1. 1. 2014 a nahradil původní zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Na nejnižším stupni potom stojí vnitřní účetní směrnice, které si každá účetní jednotka sama sestavuje v souladu s výše uvedenými právními předpisy. V této kapitole se blíže seznámíme s obsahem některých legislativních dokumentů. Zaměříme se na rozvahu a její jednotlivé složky, které si blíže popíšeme a na příkladech si ukážeme jejich promítnutí v účetnictví.
1.1 Výkazy účetní závěrky podle české legislativy Vyhláška č. 500/2002 Sb. představuje druhou úroveň systému regulace účetnictví účetních jednotek účtujících v soustavě podvojného účetnictví. Na ni navazují ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu a ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, které představují poslední úroveň legislativních předpisů. Ve vyhlášce nalezneme jak úpravu účetní závěrky, tak i vymezení některých účetních metod. Účetní závěrku může podle ní účetní jednotka sestavit v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Akciové společnosti mají povinnost sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu vždy, může se tedy skládat z (Ryneš [2014], s. 270-271): 10
rozvahy;
výkazu zisků a ztrát;
přílohy k účetní závěrce;
přehledu peněžních toků;
přehledu o změnách vlastního kapitálu.
Výkazy obsahují data vždy za běžné a minulé období. První tři výše jmenované výkazy jsou povinnou součástí účetní závěrky. Přehled peněžních toků ani přehled o změnách vlastního kapitálu povinnou součástí závěrky nejsou. Informace, které tyto dva výkazy obsahují, lze zahrnout do přílohy k účetní závěrce. 1.1.1 Rozvaha podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. V příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. nalezneme uspořádání položek vlastního kapitálu v rozvaze. Vlastní kapitál se zde člení do pěti podkategorií v závislosti na zdroji financování. Některé položky rozvahy vyhláška vymezuje podrobněji. Jsou to např. základní kapitál, kapitálové fondy či rezervní fondy a výsledky hospodaření, o kterých se budeme zmiňovat v jiných částech této kapitoly. V příloze č. 1 této práce je znázorněna nejaktuálnější verze rozčlenění vlastního kapitálu v rozvaze se změnami podle ZOK, která vychází z účetní závěrky v plném rozsahu, kterou akciové společnosti povinně vytváří. Následující tabulka zobrazuje obsah vlastního kapitálu dodavatele elektrické energie E.ON Energie, a.s., která účetní závěrku zpracovává podle českých předpisů: Schéma č. 1 – Vlastní kapitál v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 E.ON Energie, a.s. 31. 12. 2013 31. 12. 2012 A. VLASTNÍ KAPITÁL 3 456 707 2 389 311 A.I. Základní kapitál 1 676 381 1 676 381 A.I. 1. Základní kapitál 1 676 381 1 676 381 A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 231 600 231 194 A.III. 1. Zákonný rezervní fond 230 501 230 501 2. Statutární a ostatní fondy 1 099 693 A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 478 736 1 172 249 A.IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let 478 736 1 172 249 A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období 1 069 990 -690 513 Zdroj: E.ON Energie, a.s. – Zpráva nezávislého auditora a účetní závěrka 31. prosince 2013
11
E.ON Energie, a.s. v současnosti nedrží žádné vlastní akcie, ani nevede účet emisního ážia. Základní kapitál tvoří 1 676 381 ks kmenových akcií o nominální hodnotě 1 Kč. Základní kapitál ani již vytvořený zákonný rezervní fond, který zatím nedosáhl stanovené minimální výše 20 % ze základního kapitálu, se během sledovaných období neměnil. Zákonný rezervní fond se vytváří každoročně z 5 % zisku po zdanění výhradně za účelem krytí ztrát. Společnost vytváří a průběžně doplňuje účet statutárních a ostatních fondů. V běžném účetním období podnik hospodařil se ziskem, o jehož použití se bude účtovat v účetním období následujícím na základě rozhodnutí valné hromady. K úhradě ztráty z roku 2012 se použil nerozdělený zisk minulých let (viz E.ON Energie, a.s. – Účetní závěrka za rok končící 31. prosince 2013). 1.1.2 České účetní standardy pro podnikatele ČÚS v současnosti čítají 23 standardů, které si kladou za cíl stanovit postupy účtování jednotlivých složek účetnictví. Charakter vymezení rozvahových položek vlastního kapitálu navazuje na vyhlášku č. 500/2002 Sb., ČÚS však podrobněji stanovují účtové skupiny, na kterých se o rozvahových položkách účtuje. Postupy účtování nejdůležitějších položek vlastního kapitálu jsou uvedeny dále v této kapitole. Kompletní seznam standardů je uveden v příloze č. 4 této práce. Z hlediska vlastního kapitálu je podstatný ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu, který upravuje mj. postup účtování při vzniku akciové společnosti a zvyšování či snižování základního kapitálu, a také ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, který zase sjednocuje postupy účtování vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků.
1.2 Vlastní kapitál Vlastní kapitál představuje část pasiv, kterou podnik financuje z vlastních zdrojů. Je pasivní stranou rozvahy a tvoří jej vklady společníků, kapitálové fondy, fondy tvořené ze zisku a výsledky hospodaření vzniklé v průběhu chodu podniku. Kromě vlastního kapitálu pasiva zahrnují ještě kapitál cizí, tedy zdroje produkované institucemi a osobami, od kterých si je podnik musel vypůjčit. Konkrétní struktura vlastního kapitálu závisí na typu účetní jednotky a rovněž na rozhodnutí, zda bude svůj majetek krýt spíše ze zdrojů vlastních, nebo ze zdrojů cizích, přičemž by se měl zohlednit ukazatel zadluženosti. V účetnictví je vlastní kapitál členěn podle jednotlivých zdrojů financování a ve směrné účtové osnově mu jsou v účtové třídě 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky věnovány účtové skupiny 41 až 43 podle 12
směrné účtové osnovy v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví:
41 – Základní kapitál a kapitálové fondy;
42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření;
43 – Výsledek hospodaření.
Uvedené účtové skupiny se podle § 46 vyhlášky č. 500/2002 Sb. při vedení účetnictví v plném rozsahu rozšiřují o syntetické účty. Účetní jednotka si syntetické účty ve svém účtovém rozvrhu vytváří, případně doplňuje podle své potřeby. Protože akciová společnost na základě ZoÚ vede účetnictví v plném rozsahu, pro účely této práce si v praktických příkladech uvedeme některé vzorové syntetické účty, přičemž vzorový účtový rozvrh účtů použitých v této práci je k nahlédnutí v příloze č. 2 této práce, a je sepsán s ohledem na nejnovější změny v legislativě.1 1.2.1 Základní kapitál Definice základního kapitálu byla počátkem roku 2014 značně zjednodušena pomocí nového Zákona o obchodních korporacích. V tomto zákoně jsou obchodními korporacemi podle § 1 míněny jak obchodní společnosti (osobní, kapitálové a evropské společnosti a evropské hospodářské zájmové sdružení), tak družstva. Základním kapitálem obchodní korporace se dle § 30 ZOK rozumí souhrn všech vkladů, jehož výše u akciové společnosti je i nadále stanovena na min. 2 000 000 Kč v případě vedení účetnictví v českých korunách, nebo nově 80 000 € v případě vedení účetnictví v eurech podle zvláštního zákona (§ 246 ZOK). Vyhláška č. 500/2002 Sb. chápe v § 14 odst. 1 základní kapitál jako zapsaný základní kapitál obchodních korporací, čímž zpřesňuje ZOK. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií. Tyto akcie představují vlastníkův podíl na základním kapitálu společnosti a jeho podíl na hlasovacích právech společnosti, na výplatu dividend, či podíl na likvidačním zůstatku v případě zániku společnosti (§ 243 ZOK). Vlastního kapitálu může akciová společnosti dosáhnout již jen neveřejnou nabídkou emitovaných akcií, neboť v ZOK se upustilo od veřejné nabídky akcií, a tím i od minimální výše základního kapitálu stanovené v případě tohoto založení na 1
Tato práce čerpá podobu vzorového účtového rozvrhu z ÚZ 1009 – Vzorový účtový rozvrh, rozvaha a výsledovka 2014.
13
20 000 000 Kč. Pomocí veřejné nabídky akcií se akciová společnost zakládala v případě, že nedisponovala dostatečnými prostředky pro neveřejnou nabídku akcií a mohla tím získat prostředky od širšího okruhu zájemců. Nevýhodou ovšem byla vyšší administrativní náročnost a rovněž existovalo riziko, že akcie nebudou převzaty. Výhodou založení akciové společnosti pomocí neveřejné nabídky akcií je, že je jednodušší a akcionáři jsou obvykle předem známi. Základní kapitál může být splacen peněžitým i nepeněžitým vkladem (§ 251 ZOK). Při založení společnosti je nejpozději do okamžiku zápisu do obchodního rejstříku nutno splatit minimálně 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií, celý nepeněžitý vklad a splatit celé emisní ážio (§ 253 ZOK). Tvorbu základního kapitálu lze rozvrhnout do tří kroků. V prvním kroku dochází k úpisu základního kapitálu, který představuje závazek společníka vložit nějaký kapitál do podniku. V druhém kroku se upsaný základní kapitál splácí – společník vkládá do společnosti konkrétní peněžitý či nepeněžitý vklad. V kroku třetím je poté základní kapitál zapsán do obchodního rejstříku. O základním kapitálu se účtuje pomocí těchto syntetických účtů:
411 – Základní kapitál, na který se zaúčtuje výše kapitálu zapsaná do obchodního rejstříku;
419 – Změny základního kapitálu, na který se zachycují změny, které proběhnou před zápisem do obchodního rejstříku.
Příklad č. 1 – Založení akciové společnosti 1. 2. 3. 4.
Upsání akcií ve jmenovité hodnotě Úhrada upsaných akcií na bankovní účet od akcionáře A Úhrada upsaných akcií v hotovosti od akcionáře B Zápis základního kapitálu do obchodního rejstříku
2 000 000,-1 000 000,-1 000 000,-2 000 000,--
353/419 221/353 211/353 419/411
1.2.2 Kapitálové fondy Kapitálové fondy se tvoří z externích či interních zdrojů, např. emisním ážiem, bezúplatným převzetím majetku, dotacemi ze státního rozpočtu nebo podobných zdrojů, přeceněním majetku podle právních předpisů, přijatými členskými podíly u družstev apod. (Sedláček [2005], s. 230). O externích kapitálových fondech se účtuje pomocí účtu 412 – Emisní ážio a 413 – Ostatní kapitálové fondy. Interní kapitálové fondy čítají oceňovací rozdíly účtované 14
v účtové skupině 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy. Převážně se jedná o oceňovací rozdíly při přeměnách společností a při přecenění. Podívejme se nyní blíže na emisní ážio a ostatní kapitálové fondy. Emisní ážio je kladný rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcie (§ 248 ZOK). Hraje důležitou roli při zakládání společnosti u nepeněžitých vkladů, protože je nezbytně nutné splatit jeho celou výši ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Emisní kurz představuje hodnotu, za kterou akciová společnost akcie vydává. Je to jakási přirážka, která by měla mít vyšší hodnotu, než má jmenovitá hodnota akcie. Například pokud je nominální hodnota akcie 1 000 Kč, a emisní hodnota 1 500 Kč, emisní ážio činí 500 Kč. Emisní ážio se používá i v případě úpisu nových akcií např. při zvyšování základního kapitálu a v tomto případě zamezuje, aby noví akcionáři neprofitovali na dříve vytvořeném vlastním kapitálu v podobě fondů a nerozděleného zisku z minulých let. Emisní ážio tím představuje „podíl vytvořeného vlastního kapitálu společnosti v minulém období na výši základního kapitálu“ (Ryneš [2014], s. 244). Není ovšem pravidlem, že emisní ážio vzniká pouze při zvyšování základního kapitálu. Může vzniknout i při založení společnosti, a to díky nepeněžitým vkladům. Potom představuje rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a oceněnou výší nepeněžitého vkladu. Emisní ážio používáme např. ke zvýšení základního kapitálu nebo úhradě ztráty (Ryneš [2014], s. 244). Účtujeme o něm na účtu 412 – Emisní ážio. Příklad č. 2 – Vznik emisního ážia při úpisu nových akcií 1. 2. 3. 4.
Upsání nových akcií ve jmenovité hodnotě Vznik emisního ážia Úhrada upsaných akcií v hotovosti včetně emisního ážia Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku
2 000 000,-100 000,-2 100 000,-2 000 000,--
353/419 353/412 211/353 419/411
Ostatními kapitálovými fondy se rozumí peněžité i nepeněžité vklady určené na zvýšení vlastního kapitálu. Zachycují se na účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy, který používáme k účtování obdržených darů a dotací (zásoby, pohledávky či majetek), k účtování vkladů společníků nezvyšujících základní kapitál, členských podílů u bytových družstev atd. Ostatní kapitálové fondy lze také použít k úhradě ztráty z předchozích období (Sedláček [2005], s. 231). Pomocí rozvahové položky Ostatní kapitálové fondy navyšujeme vlastní kapitál z externích zdrojů, a to pomocí peněžitých i nepeněžitých prostředků.
15
Příklad č. 3 – Příklady použití účtu 413 1. 2. 3.
Přijatý dar v podobě zásob zboží Úhrada ztráty z minulých let Bezplatné nabytí pozemku
30 000,-860 000,-1 500 000,--
131/413 413/429 042/413
1.2.3 Fondy tvořené ze zisku Fondy tvořené ze zisku u akciové společnosti zahrnují tyto účty:
421 – Rezervní fond;
423 – Statutární fondy;
427 – Ostatní fondy.
ZOK již déle neukládá povinnost vytvářet z výsledku hospodaření zákonný rezervní fond, nicméně způsob účtování jeho tvorby si zde uvést můžeme, protože většina akciových společností nejenže má tento rezervní fond již zanesený v účetnictví podle původní legislativy, ale u mnoha z těchto společností chvíli potrvá případná změna společenských stanov. Z toho důvodu již vytvořený rezervní fond v jejich účetnictví ještě nějakou dobu zůstane, dokud se valná hromada při schvalování účetní závěrky nedohodne na způsobu jeho zrušení. Případně se může účetní jednotka rozhodnout, že rezervní fond bude tvořit dál. Rovněž musí akciová společnost dbát na to, aby se zrušením rezervního fondu nedostala do úpadku. Neukládáním povinnosti vytvářet rezervní fond se řídí společnosti vzniklé po roce 2014 (Bohdalová [2014]). Důvod, proč se rezervní fond vytvářel, spočíval v krytí ztráty účetní jednotky. Podle legislativy zrušeného obchodního zákoníku jej akciové společnosti vytvářely ze zisku po zdanění v roce, ve kterém jej poprvé vytvořily, ve výši nejméně 20 %, ale ne více než 10 % z hodnoty základního kapitálu. Poté se každý rok fond doplňoval o částku určenou stanovami, nejméně 5 % ze zisku, a to tak dlouho, dokud jeho celková částka nedosáhla 20 % ze základního kapitálu. Příklad č. 4 – Úhrada ztráty z rezervního fondu 1. 2.
Úhrada ztráty běžného období Úhrada ztráty z minulých let
70 000,-70 000,--
16
421/431 421/429
V případě, že účetní jednotka změní své stanovy a nebude již déle dobrovolně rezervní fond vytvářet, může jej zrušit a jeho zůstatek zúčtovat ve prospěch jiné složky vlastního kapitálu. Statutární fondy mohou zřídit účetní jednotky na základě svých stanov zcela dobrovolně. Náleží sem např. sociální fond pro krytí sociálních potřeb zaměstnanců (příspěvky na rekreaci, životní nebo penzijní připojištění) či kulturní fond pro financování kulturních akcí nebo fond odměn pro čerpání mimořádných mzdových nákladů. Ostatní fondy tvoří účetní jednotky podle rozhodnutí valné hromady, představenstva nebo v průběhu účetního období i vedení podniku. V případě tvorby ostatních fondů je vhodné zavést analytickou evidenci podle jednotlivých zdrojů financování. Příklad č. 5 – Tvorba a zúčtování sociálního fondu 1. 2. 3.
Každoroční příděl do sociálního fondu ze zisku Čerpání ze sociálního fondu – peněžitý dar zaměstnanci Čerpání ze sociálního fondu – vstupenky na výstavu
30 000,-2 000,-5 000,--
431/423 423/211 423/325
1.2.4 Výsledek hospodaření účetní jednotky Výsledek hospodaření účetní jednotky rovněž patří mezi zdroje financování vytvářené ze zdrojů vlastních. Patří sem tyto účty:
428 – Nerozdělený zisk minulých let;
429 – Neuhrazená ztráta minulých let;
431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Pokud účetní jednotka v minulých letech dosáhla zisku nebo ztráty a nerozhodla se jej celý nebo jeho část rozdělovat, může jej kumulovat na účtech 428 – Nerozdělený zisk z minulých let, případně 429 – Neuhrazená ztráta z minulých let. V případě ztráty může valná hromada rozhodnout, že bude uhrazena z vytvořených fondů, převedených výsledků hospodaření či snížením základního kapitálu. Pokud účetní jednotka nemá dostatečné prostředky k okamžitému vyrovnání ztráty, které shromažďovala ve formě rezervního fondu nebo nerozděleného zisku minulých let, ztrátu jednoduše převede na účet 429 – Neuhrazená ztráta z minulých let. Valná hromada také může společníkům udělit
17
povinnost úhrady ztráty, což v případě akciové společnosti nenastává, neboť, jak jsme si uvedli, akcionáři za závazky společnosti neručí. Jestliže účetní jednotka hospodařil se ziskem, valná hromada může rozhodnout o vytvoření fondu, o výplatě dividend akcionářům, tantiém členům představenstva a dozorčí rady, o zvýšení základního kapitálu, případně o tom, že se zisk nebude rozdělovat a převede se na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let. Zisk, pro který nemáme využití, potom může na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulých let sloužit jako další rezerva pro případné ztráty v budoucnosti nebo jiná rozhodnutí, která mohou proběhnout – od zvýšení základního kapitálu po doplnění fondů. Výsledkem hospodaření běžného období zachyceným na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení se rozumí čistý zisk po zdanění vzniklý v aktuálně uzavíraném účetním období. Může jím být zisk či ztráta, o kterých valná hromada v nadcházejícím schvalovacím řízení rozhodne, jak s nimi bude naloženo. Na základě rozhodnutí valné hromady se poté výsledek hospodaření zanesený na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení přeúčtuje. Rozhodnutí valné hromady o naložení s výsledkem hospodaření v běžném období musí proběhnout do šesti měsíců od konce účetního období. Příklad č. 6 – Rozdělení výsledku hospodaření ve výši 800 000,-- za účetní období 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Příděl do sociálního fondu – 5 % ze zisku Výplata dividend – 20 % ze zisku Srážková daň z dividend 15 % Zvýšení základního kapitálu Úhrada ztráty z minulých let Převod zbylé hodnoty do nerozděleného zisku
18
40 000,-160 000,-24 000,-80 000,-340 000,-180 000,--
431/423 431/364 342/364 431/419 431/429 431/428
2 VLASTNÍ KAPITÁL PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ Mezinárodní účetní standardy vznikly a vyvíjí se z důvodu harmonizace účetnictví jednotlivých zemí v rámci Evropské unie i v celosvětovém měřítku, kdy široký okruh uživatelů účetních výkazů vyžaduje stále vyšší úroveň průkaznosti a objektivnosti vedení účetnictví a zároveň i vyšší úroveň srovnatelnosti v celosvětovém měřítku. V rámci Evropské unie (a v podstatě i napříč celým světem, neboť jsou využívány v mnoha zemích mimo EU a v některých zemích se dokonce ani jiné účetní předpisy nezavedly) jsou nejdůležitějšími standardy International Financial Reporting Standards, které se transformovaly z původních International Accounting Standards. Stejnou měrou se v rámci EU přijímají i zásady účtování Všeobecně uznávaných účetních principů US GAAP právě díky své kvalitě v oblasti společností, které své akcie kotují na burze cenných papírů. Pro účely této práce se nicméně omezíme pouze na IFRS, které byly zvoleny za nástroj regulace evropského účetnictví (Dvořáková [2014], s. 4). V současnosti jsou složeny z Koncepčního rámce a několika standardů – jak původních IAS, tak i nově vzniklých IFRS, které některé původní IAS nahradily z důvodu novelizace (souhrnně v této práci označme jako IFRS)2. Vlastnímu kapitálu se v rámci IFRS nevěnuje jeden samostatný mezinárodní účetní standard, ale je obsažen hned v několika standardech. IFRS stanovuje jen stručně svoje požadavky ohledně vlastního kapitálu, a to, jak se domnívá Dana Dvořáková, z důvodu „úzké vazby vlastního kapitálu a jeho struktury na zákony upravující oblast obchodního práva, které jsou v jednotlivých zemích odlišné“ [2014, s. 217]. V této práci se budeme zabývat především Koncepčním rámcem, IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetních výkazů, a IAS 32 Finanční nástroje: Zveřejňování a vykazování, s případným odklonem k dalším standardům. Tato kapitola vyjmenovává účetní výkazy závěrky sestavené podle IFRS a podrobněji mapuje, jak IFRS chápou jednotlivé složky rozvahy. Součástí je i praktická ukázka rozvahy reálného podniku, která blíže vyobrazuje, jakou podobu výkaz může mít, a rovněž příklad účtování transakce ovlivňující vlastní kapitál. Případné odlišnosti od české legislativy budou zmíněny.
2
Kompletní seznam IFRS/IAS standardů je obsažen v příloze č. 3 této práce.
19
2.1 Výkazy účetní závěrky sestavené podle IFRS Sestavování a zveřejňování účetní závěrky se věnuje mj. standard IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetních výkazů za účelem sjednocení požadavků na její obsah. Cílem tohoto standardu je upravit způsob sestavování a zveřejňování obecné účetní závěrky tak, aby bylo možné ji srovnat nejen s účetními závěrkami účetní jednotky za předchozí období, ale i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek (IAS 1 [2012], odst. 1). Účetní závěrka sestavená za účetní období podle IFRS by měla být složena z těchto výkazů (Jílek [2013], s. 79):
výkaz o finanční situaci ke konci období;
výkaz o výsledku a ostatním úplném výsledku za období;
výkaz změn vlastního kapitálu za období;
výkaz o peněžních tocích za období;
komentář k účetním výkazům;
srovnávací informace;
výkaz o finanční pozici k počátku předchozího období.
Všechny výkazy jsou sestavovány povinně. Výkazy se stejně jako podle české legislativy připravují za běžné i minulé účetní období. Pokud ale účetní jednotka použila retrospektivní úpravy3, připraví i výkaz o finanční situaci k začátku srovnávacího období, a to tak, jako by aplikace byla použita odjakživa. Naopak podle českých účetních předpisů účetní jednotka změny účetních pravidel vykáže v rozvaze v položce A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let, změny se tedy promítnou do výkazu běžného období. Každá složka účetní závěrky podává uživatelům informace využitelné pro finanční analýzu podniku. Například výkaz o finanční situaci (rozvaha) obsahuje informace důležité pro finanční řízení podniku – prostřednictvím skladby dlouhodobých a krátkodobých aktiv a pasiv v rozvaze. Výkaz o výsledku a ostatním úplném výsledku (výsledovka) nám potom prostřednictvím skladby nákladů a výnosů podává informace o struktuře zisku nebo ztráty, čímž lze zjistit, zda zisk nebo ztráta vznikly již v provozní činnosti, nebo ve finanční či mimořádné činnosti. Pro externí uživatele, kterým je závěrka určena také, jsou pak účetní 3
Retrospektivním úpravám se věnuje IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby a v této práci jsou podrobněji vysvětleny v podkapitole 3.2.
20
výkazy cenné z hlediska informací o finanční pozici podniku, jeho výkonnosti a změnách ve finanční pozici (Kovanicová [2005], s. 37-38). Účetní závěrka sestavená podle IFRS poskytuje informace o (IAS 1 [2012], odst. 9):
aktivech;
závazcích;
vlastním kapitálu;
výnosech a nákladech včetně zisků a ztrát;
vkladech a výplatách vlastníkům jednajícím v rámci své pravomoci jako vlastníci;
peněžních tocích.
Na účetní závěrku sestavenou podle IFRS jsou kladeny víceméně totožné nároky jako na účetní závěrku sestavenou podle české legislativy. Musí věrně, neutrálně, opatrně, důvěryhodně a kompletně zobrazovat finanční situaci a výkonnost podniku. Závěrku účetní jednotka obvykle sestavuje s předpokladem trvání podniku, periodicity vykazování a na akruální bázi účetnictví. Akruálním účetnictvím rozumíme takové účetnictví, kde se „dopady operací a jiných událostí a okolností odrazí v ekonomických zdrojích a nárocích vůči jednotce v období, kdy k nim dojde, i když k odpovídajícímu peněžnímu toku dojde v jiném období“ (Jílek [2013], s. 75). V podstatě to znamená nutnost časového rozlišování výnosů a nákladů. Pokud tedy např. v roce 2013 obdržíme fakturu za pronájem nebytových prostor za rok 2014, je nutné tuto položku do nákladů zahrnout až v roce 2014. V roce 2013 bude faktura zaúčtována na účet 381 – Náklady příštích období. Na základě periodicity vykazování si účetní jednotka volí účetní období v podobě kalendářního nebo hospodářského roku. Předpoklad trvání podniku by měl být uplatněn vždy, pokud účetní jednotka nezamýšlí ukončit svou činnost. Mělo by se tedy předpokládat, že v blízké budoucnosti bude činnost podniku nepřetržitě pokračovat. Pokud účetní jednotka ví, že bude činnost podniku ukončena, měla by tuto skutečnost uvést ve výkazech účetní závěrky (Jílek [2013], s. 81). Je nutné si uvědomit, že IFRS nemají z pohledu českých daňových zákonů žádný vliv. Přiznání k dani z příjmu právnických osob je stále nutné předkládat podle daňové legislativy, která čerpá svou podobu z českých účetních předpisů. IFRS ani nijak významně neupravují účetní postupy, ale spíše se zaměřují na informační funkci pro uživatele účetní závěrky, proto 21
dochází obvykle k tomu, že se účetnictví vede podle českých účetních předpisů, přičemž se respektují některé podmínky IFRS, které v českých účetních předpisech upraveny nejsou. Účetní závěrka se dále upravuje na podmínky IFRS a poté se odsouhlasí výše hospodářského výsledku a vlastního kapitálu. Toto je tedy významný rozdíl mezi českou legislativou a IFRS (PwC [2009], s. 15). Přejděme nyní k výkazu o finanční situaci – rozvaze. Požadavky IFRS na sestavení rozvahy spočívají v jejím formátu a formálních náležitostech. Z pohledu formátu lze rozvahu sestavit horizontálně nebo vertikálně, přičemž v případě horizontální rozvahy se respektuje bilanční rovnice (Dvořáková [2014], s. 78): ∑ AKTIVA = ∑ PASIVA V případě vertikální rozvahy se potom bilanční rovnice modifikuje: ∑ AKTIVA - ∑ ZÁVAZKY = VLASTNÍ KAPITÁL V následující tabulce je zobrazena rozvaha společnosti ČEZ, a.s. zpracovaná podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví: Schéma č. 2 – Vlastní kapitál v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 ČEZ, a.s. 2013 2012 Základní kapitál 53 799 53 799 Vlastní akcie -4 382 -4 382 Nerozdělené zisky a kapitálové fondy 155 826 161 494 Vlastní kapitál celkem 205 243 210 911 Zdroj: ČEZ, a.s. – Účetní závěrka zpracovaná v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví k 31. 12. 2013 a zpráva nezávislého auditora
Je patrné, že rozvaha podle IFRS je mnohem stručnější, než rozvaha podle české legislativy. Navíc uspořádání položek není na rozdíl od české legislativy striktně dáno. Na rozdíl od české legislativy je také povinně vyžadováno více výkazů. Mj. je povinný výkaz změn vlastního kapitálu, který podrobněji informuje o situaci podniku a kterému bude věnována samostatná kapitola. To znamená, že přestože se z rozvahy dozvíme pouze souhrnná čísla, ostatní výkazy podají mnohem více informací v podobě doprovodných textů a tabulek.
22
Na rozvaze sledovaného podniku například můžeme vidět, jak vykazování vlastních akcií, které má účetní jednotka v držení, snižuje základní kapitál společnosti. Také lze vypozorovat, že IFRS ve výkazu o finanční situaci nerozlišují výsledky hospodaření na minulá a současné období, ale spojují je dohromady. Sledovaná společnost spojila dohromady jak výsledky hospodaření, tak i kapitálové fondy, ale to nemusí být pravidlem. Některé účetní jednotky mohou zvolit, že položky vykážou zvlášť. Podrobněji bude problematika popsána v následujících kapitolách.
2.2 Vlastní kapitál Vlastní kapitál popisuje Koncepční rámec jako „zbytkový podíl na aktivech účetní jednotky po odečtení všech jejích závazků“. Jeho výše se odvíjí od ocenění aktiv a závazků, jak můžeme vyvodit z výše uvedené modifikované bilanční rovnice. V IAS 1 se uvádí, že se vlastní kapitál člení do různých tříd např. na splacený kapitál, emisní ážio a rezervní fondy (odst. 78 písm. e). Koncepční rámec navrhuje složení vlastního kapitálu pro akciovou společnost následovně (Dvořáková [2014], s. 217):
základní kapitál tvořený vklady akcionářů;
fondy z kapitálově zachyceného přecenění aktiv a závazků;
nerozdělený zisk či neuhrazená ztráta;
fondy představující účelově vyhrazené části nerozdělného zisku.
Konkrétnější rozčlenění vlastního kapitálu potom závisí na volbě účetní jednotky podle právní formy podnikání nebo jiných skutečnostech použitých při sestavení účetních výkazů. V případě akciové společnosti jako kapitálové formy podniku má vlastní kapitál důležitý význam z pohledu věřitelů. Jeho složení a poměr jednotlivých složek jim totiž prozradí informace potřebné pro další rozhodování. Společníci akciové společnosti například ručí za závazky společnosti omezeně do výše splacených vkladů a ve chvíli kdy se podnik z důvodu nepříznivých podmínek rozhodne ukončit podnikání, o své vložené prostředky nenávratně přicházejí, protože společnost nemá povinnost zavázat se vložené prostředky vracet. Věřitelé pak mohou reagovat negativně např. na snižování vlastního kapitálu. Může to totiž znamenat, že hospodaření podniku není ziskové, nebo se zisk snižuje, nebo byly prostředky tvořených fondů použity pro překonání nepříznivých událostí, anebo valná hromada rozhodla o snížení základního kapitálu, které současně znamená i snížení omezeného ručení společníků za 23
závazky společnosti. Samotná velikost vlastního kapitálu podává informaci o tom, jakou část majetku společnosti podnik kryje z vlastních zdrojů. V rozvaze může být vlastní kapitál členěn následovně (Kovanicová [2005], s. 277):
základní (akciový) kapitál;
kumulované (nerozdělené zisky);
ostatní složky vlastního kapitálu.
Kumulovaným ziskem rozumíme společně výsledek hospodaření běžného období a výsledek hospodaření z minulých let, které se v rozvaze podle IFRS nijak nerozlišují, ale shrnují se do jedné položky. Členění vlastního kapitálu dále můžeme pojmout podle právních omezení dispozice s jeho složkami (Dvořáková [2014], s. 218):
na části vlastního kapitálu, které nejsou určeny k výplatě dividend nebo k rozdělení provedenému jiným způsobem;
na část vlastního kapitálu, kterou lze uvolnit k výplatě dividend, ta představuje účelově nerozdělený zisk.
Co se týče první skupiny, obsahuje vklady společníků v podobě základního kapitálu a/nebo emisního ážia, dále fondy vzniklé z kapitálového přecenění aktiv, ostatní kapitálové fondy nevytvořené z kumulovaného zisku a účelově vzniklé fondy tvořené z kumulovaného zisku. Část vlastního kapitálu určená k výplatě dividend se v podmínkách české legislativy obvykle vytváří ze zisku z běžného období. Účetní jednotka by z důvodu ochrany věřitelů měla podávat informaci o tom, jaká výše vlastního kapitálu je použita na výplatu dividend a jaká výše vlastního kapitálu má omezenou dispozici (Dvořáková [2014], s. 217). Podle IAS 1 by rozvaha měla obsahovat minimálně výši základního kapitálu a tvořených fondů. U jiných informací se lze rozhodnout, zda budou zveřejněny přímo v rozvaze, nebo v komentáři či výkazu o změnách vlastního kapitálu (Kovanicová [2005], 277). 2.2.1 Základní (akciový) kapitál Základní kapitál patří mezi stálou část vlastního kapitálu. Vypovídá, že společníci do obchodní korporace na začátku podnikání nebo v jeho průběhu museli vložit peněžité či 24
nepeněžité prostředky a tím nám podává informaci o tom, že vzniku společnosti zřejmě předcházela určitá forma analýzy podnikatelského záměru. Podmínky vzniku základního kapitálu či jeho změn provedených v průběhu podnikání (snižování či zvyšování jeho výše) upravují zákony konkrétní země, proto se zaměříme spíše na informace o základním kapitálu, které by účetní závěrka podle IFRS měla obsahovat, a další přidružené problematiky. Oproti sestavování výkazů podle české legislativy musí účetní jednotka v případě IFRS zveřejnit informaci o maximální předpokládané výši základního kapitálu, podle které se mohou řídit současní i potenciální akcionáři. Účetní jednotka zveřejňuje celkový počet schválených akcií, které může v souladu se svými stanovami emitovat, a jejich nominální hodnotu. Pokud má akcie v držení nějaké vlastní akcie, musí zveřejnit jejich hodnotu, která může představovat budoucí snížení základního kapitálu. Držení vlastních akcií upravuje rovněž legislativa konkrétní země (Dvořáková [2014], s. 219). Na základě IAS 32 Finanční nástroje: Zveřejňování a vykazování je nutné v rámci základního kapitálu vyřešit:
rozlišení kapitálového a dluhového nástroje;
zobrazení transakčních nákladů;
zobrazení vlastních akcií.
V rámci této kapitoly tedy nastíníme rozdíly v kapitálových a dluhových nástrojích. Za dluhový nástroj jsou považovány takové emitované akcie, u kterých existuje závazek emitenta, že je k určitému datu odkoupí zpět. Mezi dluhové nástroje se mohou řadit prioritní akcie, u nichž se může objevit právo na zpětný odkup k určitému datu. Naopak kapitálovým závazkem je podle IAS 32 smluvní závazek předat peněžní prostředky nebo vyměnit finanční nástroj se třetí stranou za potenciálně nevýhodných podmínek. Finanční závazky jsou splatné k určitému stanovenému dni. Kapitálovým nástrojem jsou kmenové akcie, které závazek splatit je k určitému datu neobsahují. Mimo dluhové a kapitálové nástroje se mohou objevit ještě nástroje složené, které spojují oba nástroje dohromady a je nutné je tedy rozdělit na dvě části. Typickým složeným nástrojem jsou konvertibilní dluhopisy, které představují závazek emitenta uhradit hodnotu dluhopisu a zároveň i případnou povinnost vyměnit dluhopis za akcie (Dvořáková [2014], s. 209-210).
25
Transakční náklady vznikají při emisi akcií účetní jednotky a přímo snižují vlastní kapitál, nicméně nijak neovlivňují výsledek hospodaření. Typickými transakčními náklady jsou různé regulační poplatky, náklady na tisk, registraci a účetní, právní či jiné odborné služby. Vlastní kapitál je nutné snížit v čisté výši, tzn. z transakčních nákladů se musí vyčíslit příslušná daň ze zisku podle platné daňové sazby. Transakční náklady vzniklé během účetního období potom účetní jednotka samostatně zveřejňuje v souladu s IAS 1 (Dvořáková [2014], s. 220). V případě emise složeného finančního nástroje účetní jednotka transakční náklady poměrně rozděluje mezi kapitálový a dluhový nástroj. Dále je nutno podotknout, že české účetní předpisy se kapitálovými a dluhovými nástroji vůbec nezabývají. Příklad č. 7 – Vznik transakčních nákladů při emisi akcií 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Upsání akcií ve jmenovité hodnotě Vznik emisního ážia Snížení emisního ážia o transakční náklady v čisté výši Daň 15 % z transakčních nákladů Úhrada upsaných akcií v hotovosti včetně emisního ážia Zápis základního kapitálu do obchodního rejstříku
2 000 000,-100 000,-15 000,-2 250,-2 100 000,-2 000 000,--
353/419 353/412 412/221 412/221 211/353 419/411
Na výše uvedeném příkladu vidíme, že na rozdíl od české legislativy, která transakční náklady zahrnují do výsledku hospodaření, se v případě účtování podle IFRS pohledávka emitenta vůči upisovateli akcií nemění, nicméně emisní ážio se snižuje a vznikají výdaje účetní jednotky na transakční náklady a účetní jednotka je rovněž povinna odvést daň ze zisku. Akciová společnost získává vlastní akcie zpět např. z důvodu zpětného odkupu od zaměstnanců v případě ukončení pracovního poměru, při intervenčních nákupech, za účelem jejich prodeje či zničení nebo se záměrem si je nějakou dobu podržet u sebe. Tyto zpětně získané akcie sice nesníží počet vydaných akcií, ale sníží počet těch akcií, které jsou v oběhu, a celkovou výši základního kapitálu, což může být také důvodem pro jejich nabytí (Dvořáková [2014], s. 221). K zobrazení vlastních akcií ve výkazech lze využít dvě varianty. První varianta je pouze teoretickou a nabízí vykazování i oceňování vlastních akcií stejně jako u jiných koupených akcií. Vlastní akcie tedy budou představovat aktivum a oceněny budou v pořizovacích cenách
26
nebo ve fair value4. Tuto variantu lze použít v případě, že účetní jednotka nabývá své akcie za účelem dalšího prodeje, v rámci IFRS však není povolena. Druhá varianta vnímá akcie jako prostředek ke snížení vlastního kapitálu a z toho důvodu je vykazuje v nominální hodnotě. Při volbě této varianty je ale potřeba zúčtovat rozdíl mezi nominální a pořizovací cenou akcie, který lze do účetnictví zanést kapitálově v podobě emisního ážia. Druhá alternativa se tedy více shoduje s požadavky IFRS, které vyžadují, aby vlastní akcie byly vykázány jako snížení vlastního kapitálu. Žádná operace s vlastními akciemi by neměla mít vliv na hospodářský výsledek účetní jednotky, který by mohl pro vlastníky znamenat podíl na zisku (Dvořáková [2014], s. 221). V rámci operací s vlastními akciemi vznikají různé druhy rozdílů (Dvořáková [2014], s. 221):
rozdíl mezi nominální hodnotou vlastní akcie a pořizovacími náklady, který je třeba vypořádat buď v okamžiku pořízení akcie, k bilančnímu dni, nebo při zničení vlastních akcií v okamžiku snížení základního kapitálu;
rozdíl mezi účetní hodnotou akcie a příjmem z jejího prodeje.
Rozdíly vznikají logicky v závislosti na vývoji tržních cen akcií, přičemž nominální hodnota může být vyšší či nižší než hodnota tržní. Přestože IFRS neurčují způsob vypořádání rozdílů, nejvhodnějším se jeví vyrovnání pomocí výše zmíněného emisního ážia. Účtování o vlastních akcií podle české legislativy je obdobné. Zde se vlastní akcie oceňují v pořizovacích cenách v případě nákupu a v pořizovacích cenách, prodejních cenách či v hodnotě snižovaného základního kapitálu v případě prodeje. Vykazují se v účtové skupině 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek. V této účtové skupině se účtování o vlastních akcií provádí na účtu 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly. V rozvaze se potom tento účet rovněž vykazuje se zápornou hodnotou v kategorii A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (Ryneš [2014], s. 152). Zisk nebo ztráta z prodeje vlastních akcií se vykazují ve výsledovce.
4
Fair value je označením pro ocenění reálnou hodnotou, již upravuje IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou. Používá se pro ocenění aktiv a závazků a slouží k vyjádření hodnoty, za kterou by aktiva a závazky bylo možno směnit.
27
2.2.2 Ostatní složky vlastního kapitálu Do této kategorie bych přiřadila fondy tvořené ze zisku. Ty představují rezervy tvořené ze zisků, které nelze použít na jiný než na předem určený účel, a část zisku vloženou do fondů nelze rozdělit mezi společníky ani ji použít k výplatě dividend. Existují různé formy fondů, z nichž nejpoužívanějším je rezervní fond, jehož tvorbu upravují zákony konkrétních zemí, proto byl popis, tvorba a zúčtování fondů obsažen v první kapitole. Prostředky kumulované na účtu rezervního fondu slouží k vyrovnání případné ztráty. V rozvaze se rezervní fond může zahrnout společně s nerozděleným ziskem. Podle IAS 1 je účetní jednotka povinna uvádět podstatu a účel tvorby všech dalších fondů, které vytváří (IAS 1 [2012], odst. 79b). Podle českých účetních pravidel není nutné fondy takto podrobně upřesňovat. Rozdíl mezi IFRS a českými předpisy se projevuje např. u sociálního fondu, který se v českém prostředí řadí mezi vlastní kapitál v rozvahové položce Statutární a ostatní fondy. Podle IFRS má takový fond charakter cizího zdroje a přesunuli bychom jej mezi závazky k zaměstnancům. Další rozdíl se týká darů a dotací zahrnutých v rozvahové položce Ostatní kapitálové fondy. Dary a dotace je nutné reklasifikovat jako výnosy nebo výnosy příštích období (Krupová [2005], s. 757) 2.2.3 Výsledek hospodaření účetní jednotky V IAS 1 nalezneme definici různých forem výsledků hospodaření:
ostatní úplný výsledek;
hospodářský výsledek;
úplný výsledek celkem.
Protože česká legislativa nezná pojem úplný výsledek a nikde jej neaplikuje (používá pouze výsledovku), tuto definici nalezneme v IFRS a podle jejich pravidel by se také účetní jednotka měla řídit a hospodářský výsledek upravit takovým způsobem, aby byl vykázán v souladu s IFRS. V ostatním úplném výsledku jsou zahrnuty výnosy a náklady a reklasifikační úpravy nevykázané v hospodářském výsledku. Reklasifikačními úpravami se rozumí částky zahrnuté 28
v hospodářském výsledku běžného období, které účetní jednotka v běžném období nebo minulých obdobích vykázala jako ostatní úplný výsledek. Součástmi ostatního úplného výsledku jsou (IAS 1 [2012], odst. 7):
změny ve fondu z přecenění podle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva;
přecenění plánů definovaných požitků podle IAS 19 Zaměstnanecké požitky;
zisky a ztráty vyplývající z převodů účetních závěrek zahraničních subjektů na měnu vykazování podle IAS 21 Dopady změn měnových kurzů;
zisky a ztráty z přecenění realizovatelných finančních aktiv podle IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování;
efektivní část zisků a ztrát ze zajišťovacích nástrojů při zajišťování peněžních toků podle IAS 39.
Hospodářský výsledek potom představuje rozdíl celkových výnosů a nákladů bez položek ostatního úplného výsledku. Obsahuje tyto položky (Jílek [2013], s. 84):
výnosy;
finanční náklady;
podíl na zisku přidružených a společných jednotek za použití ekvivalenční metody;
daňové náklady;
jedinou položku za ukončované činnosti.
Ostatní úplný výsledek a hospodářský výsledek jsou zahrnuty v úplném výsledku celkem, který představuje změnu ve vlastním kapitálu za období vyplývající z jiných transakcí a událostí, než jsou změny vzniklé z transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci. Účetní jednotka výnosy a náklady za účetní období stanoví (Jílek [2013], s. 84):
v jednom výkazu – o úplném výsledku hospodaření;
ve dvou výkazech – výkazu o výsledku a výkazu o ostatním úplném výsledku.
29
Můžeme tedy snadno odhalit rozdíl oproti českým předpisům, kdy ke zveřejnění hospodářského výsledku slouží jediný výkaz – výsledovka. Ta má zároveň pevně stanovenou strukturu.
30
3 VÝKAZ ZMĚN VLASTNÍHO KAPITÁLU Výkaz změn vlastního kapitálu informuje uživatele účetní závěrky o změnách, které v rámci vlastního kapitálu během účetního období mezi dvěma rozvahovými dny proběhly. Může se jednat např. o zvyšování či snižování základního kapitálu, výplatu dividend, příděly do fondů apod. V podstatě se jedná o podrobnější rozbor informací podaných v rozvaze. V této kapitole se blíže seznámíme s tím, jaké informace účetní jednotky povinně zahrnují do výkazu změn vlastního kapitálu podle českých i mezinárodních účetních pravidel.
3.1 Přehled o změnách ve vlastním kapitálu v účetní závěrce podle české legislativy Účetní jednotky účtující podle české legislativy si podle ZoÚ mohou zvolit, zda přehled o změnách ve vlastním kapitálu do účetní závěrky zahrnou či nikoli. Přehled podrobněji rozepisuje všechny položky rozvahy uvedené v kategorii A. Vlastní kapitál – jejich strukturu a změny vzniklé v průběhu účetního období (§ 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). V případě, že se účetní jednotka rozhodne, že přehled sestavovat nebude, skutečnosti vzniklé během účetního období uvede v příloze k účetní závěrce. V souladu s tím si můžeme uvést podrobnější informace o příloze. Příloha k účetní závěrce obsahuje doplňující informace ke všem výkazům, které účetní jednotka považuje za důležité sdělit. Mj. může například popsat nejen změny ve vlastním kapitálu, ale také podrobněji rozepsat informace z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. V rámci vlastního kapitálu může obsahovat informace o proběhnutých změnách, rozdělení zisku, struktuře základního kapitálu aj. Přehled o změnách vlastního kapitálu by měl mít formu tabulky, jejíž podoba není zákonem striktně stanovena, nicméně zákon stanovuje alespoň částečně požadavky na její obsah. Přehled by měl obsahovat jak informace za současné účetní období, tak i za období bezprostředně předcházející. V § 44 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se uvádí, že je potřeba „vyčíslit vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno“. Víceméně závisí na rozhodnutí účetní jednotky, jaké další informace do přehledu vykáže. Tabulku lze například sestavit jako soupis jednotlivých položek kategorie rozvahy A. Vlastní kapitál s uvedením počátečního a konečného stavu jednotlivých rozvahových dnů a popisu a částky přírůstku či úbytků v těchto kategoriích včetně popisu změny. K přehledu o změnách vlastního kapitálu 31
náleží komentář, který se uvede v příloze k účetní závěrce a v němž účetní jednotka popisuje průběh významných změn vlastního kapitálu. Tento komentář může obsahovat informace např. o (Ryneš [2014], s. 312):
základním kapitálu;
výplatě dividend;
přídělu do rezervního fondu;
úhradě ztrát minulých let.
Následující tabulka podává přehled o změnách vlastního kapitálu společnosti E.ON Energie, a.s., která dle výše zmíněné podmínky platné legislativy uvádí změny stavu běžného i bezprostředně přecházejícího období: Schéma č. 3 – Přehled o změnách ve vlastním kapitálu v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 E.ON Energie, a.s.
Zůstatek k 1. lednu 2012 Převod výsledku hospodaření minulého období Příděl do statutárních a ostatních fondů Použití statutárních a ostatních fondů Příděl do zákonného rezervního fondu Výplata podílů na zisku – tantiémy Výplata podílů na zisku – dividendy Výsledek hospodaření za účetní období Zaokrouhlení Zůstatek k 31. prosinci 2012 Převod výsledku hospodaření minulého roku do nerozděleného zisku Příděl do statutárních a ostatních fondů Použití statutárních a ostatních fondů Výsledek hospodaření za účetní období Zůstatek k 31. prosinci 2013
Nerozdělený zisk 284 523
Výsledek hospodaření běžného období 1 257 249
Celkem 3 386 461
0
887 725
-887 725
0
0
2 700
0
-2 700
0
0
0
-2 677
0
0
-2 677
0
62 862
0
0
-62 862
0
0
0
0
0
-3 962
-3 962
0
0
0
0
-300 000
-300 000
0
0
0
0
-690 513
-690 513
0 1 676 381
1 230 501
0 693
1 1 172 249
0 -690 513
2 2 389 311
0
0
0
-690 513
690 513
0
0
0
3 000
-3 000
0
0
0
0
-2 594
0
0
-2 594
Základní kapitál 1 676 381
Zákonný rezervní fond 167 638
Statutární a ostatní fondy 670
0
0
0
0
0
0
0
1 069 990
1 069 990
1 676 381
230 501
1 099
478 736
1 069 990
3 456 707
Zdroj: E.ON Energie, a.s. – Zpráva nezávislého auditora a účetní závěrka 31. prosince 2013
Sledovaná účetní jednotka pojala přehled o změnách vlastního kapitálu v podobě vertikálního členění jednotlivých zdrojů financování a horizontálního popisu změn. Jak bylo zmíněno již v první kapitole, účetní jednotka v běžném období hospodařila se ziskem. Rovněž je patrné, 32
že z nerozděleného zisku minulých období přidělila částku do statutárních a ostatních fondů a rovněž z těchto fondů čerpala. V bezprostředně předcházejícím účetním období hospodařila se ztrátou, kterou v běžném období vyrovnala pomocí nerozděleného zisku minulých let. V bezprostředně přecházejícím účetním období rovněž účetní jednotka rozhodla o vyplacení dividend a tantiém, zatímco v běžném účetním období k výplatě podílů na zisku nedošlo.
3.2 Výkaz změn vlastního kapitálu v účetní závěrce podle IFRS V souladu s IFRS je výkaz změn vlastního kapitálu povinnou součástí účetní závěrky. Od české verze se liší i obsahem povinných údajů. IFRS striktně vyjmenovávají požadavky na informace obsažené v tomto výkazu. V rámci IAS 1 je uvedeno, že se ve výkazu zveřejňuje (Jílek [2013], s. 85):
celkový úplný výsledek za období; odděleně se uvádějí celkové částky připadající vlastníkům mateřské jednotky a menšinového podílu;
pro každou složku vlastního kapitálu dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivní úpravy podle IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby;
pro každou složku vlastního kapitálu sesouhlasení účetní hodnoty na počátku a na konci období znázorňující změny odpovídající: o výsledku; o ostatního úplného výsledku; o operacím s vlastníky jednajícími v rámci své vlastnické pravomoci a znázorňující odděleně příspěvky vlastníků a distribuci vlastníkům a změny vlastnictví v dceřiných jednotkách, které neznamenají ztrátu kontroly.
Na základě tohoto seznamu je vhodné vysvětlit si pojem retrospektivní aplikace či retrospektivní úpravy. V podstatě to znamená povinnost účetní jednotky v případě aplikování nových účetních pravidel pohlížet na ně jako na pravidla, která se používala vždy. Je tedy nutné, aby se počáteční zůstatky jednotlivých složek vlastního kapitálu v předchozím účetním období upravily tak, aby korespondovaly s těmito novými účetními pravidly. Tato povinnost nemusí být dodržena v případě, že dopady změn účetních pravidel nelze určit (Jílek [2013], s. 95). Retrospektivní aplikace se neomezují jen na složky vlastního kapitálu, ale aplikují se na všechny složky rozvahy. V rámci vlastního kapitálu se jedná o úpravy počátečního stavu 33
nerozdělených zisků za předpokladu, že podle IFRS není nutné retrospektivně upravit jiné složky vlastního kapitálu. Účetní jednotka zveřejní celkové úpravy jednotlivých složek vlastního kapitálu tak, aby odděleně vykázala dopady retrospektivní aplikace vzniklé ze změn v účetních pravidlech a vzniklé z oprav chyb (IAS 1 [2012], odst. 110). Pokud tedy například účetní jednotka v běžném období změní způsob oceňování zásob zboží z metody váženého průměru na metodu FIFO z důvodu jejího přesnějšího odhadu, změní se zároveň i výše naskladněných zásob k rozvahovému dni, tudíž by na základě této skutečnosti měla účetní jednotka v příští účetní závěrce upravit počáteční stav. Ze změny ocenění zásob potom vyplývá i změna nerozděleného zisku, která může zvýšit či snížit zisk nebo ztrátu, protože účetní jednotka podle starých účetních metod účtovala výdeje ze skladu zboží z důvodu prodeje jinou částkou, než by účtovala podle nových účetních metod. Účetní jednotka si dále může zvolit, zda využije výkaz změn vlastního kapitálu nebo přílohu účetní závěrky pro zveřejnění (IAS 1 [2012], odst. 106-108):
analýzy ostatního úplného výsledku podle položek pro každou složku vlastního kapitálu (např. každá třída vloženého kapitálu, kumulovaná hodnota každé třídy ostatního úplného výsledku a nerozdělené zisky);
částky dividend, které účetní jednotka vyplatila vlastníkům v průběhu období, a související částky na akcii.
Obecně platí, že výkaz změn vlastního kapitálu je stručnější a vhodný pro porovnávání údajů, protože je uspořádaný do formy tabulky, na rozdíl od přílohy k účetní závěrce, která je rozdělena do jednotlivých oddílů a víceméně je zpracována jako souvislý text, který popisuje zásady, směrnice a události vzniklé v účetním období a případně k těmto událostem přidává jednoduché tabulkové uspořádání. Povinností účetní jednotky je dále podle IAS 1 odst. 79 [2012] zveřejnit ve výkazu změn vlastního kapitálu, případně ve výkazu o finanční situaci nebo v komentáři:
pro každou kategorii základního kapitálu: o počet autorizovaných akcií; o počet akcií vydaných a plně splacených a vydaných, ale plně nesplacených; 34
o nominální hodnotu akcie nebo to, že akcie nemají nominální hodnotu; o sesouhlasení počtu akcií v oběhu na počátku a na konci období; o práva, přednostní práva a omezení přiřazená k dané kategorii včetně omezení výplaty dividend a splacení kapitálu; o vlastní akcie v držení účetní jednotky nebo v držení jejích dceřiných společností nebo přidružených podniků; o akcie vyhrazené k vydání na základě opcí a smluv o prodeji akcií včetně smluvních podmínek a částek;
popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu.
Dále musí účetní jednotka uvést i popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu. Zveřejněním těchto skutečností mají věřitelé informace o stavu základního kapitálu. Důležité jsou také informace o stavu dosud nesplacených akcií a jejich nominálních hodnot, které zatím pro účetní jednotku nemají žádný přínos a do budoucna mohou přinést riziko nedobytné pohledávky v případě, že upisovatelé svých závazků nedostojí. Následující tabulka zobrazuje výkaz změn vlastního kapitálu společnosti ČEZ, a.s., která zpracovává účetní závěrku v souladu s IFRS: Schéma č. 4 – Výkaz změn vlastního kapitálu v mil. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 ČEZ, a.s.
Stav k 31. 12. 2011 Zisk po zdanění Ostatní úplný výsledek Úplný výsledek celkem Dividendy Opční práva na nákup akcií Převod uplatněných a zaniklých opčních práv v rámci vlastního kapitálu Stav k 31. 12. 2012 Zisk po zdanění Ostatní úplný výsledek Úplný výsledek celkem Vliv fúze Dividendy Opční práva na nákup akcií Převod uplatněných a zaniklých opčních práv v rámci vlastního kapitálu Stav k 31. 12. 2013
Realizovatelné cenné papíry a ostatní rezervy 715 594 594 75
Nerozdělené zisky 147 289 35 336 35 336 -23 982 -
Vlastní kapitál celkem 192 600 35 336 6 882 42 218 -23 982 75
Základní kapitál 53 799 -
Vlastní akcie -4 382 -
Zajištění peněžních toků -4 821 6 288 6 288 -
-
-
-
-216
216
-
53 799 -
-4 382 -
1 467 -10 159 -10 159 -
1 168 -332 -332 33
158 859 26 373 26 373 -289 -21 294 -
210 911 26 373 -10 491 15 882 -289 -21 294 33
-
-
-
-97
97
-
53 799
-4 382
-8 692
772
163 746
205 243
Zdroj: ČEZ, a.s. – Účetní závěrka zpracovaná v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví k 31. 12. 2013 a zpráva nezávislého auditora
35
Z tabulky je patrné, že se struktura výkazu podle IFRS poměrně liší od české legislativy jak z hlediska kategorií zdrojů financování, tak i z hlediska popisu změn. Tento faktor víceméně rovněž závisí na struktuře podniku jako celku, na jeho předmětu podnikání a jiných skutečnostech, které v účetním období proběhly. Ve výkazu změn vlastního kapitálu podle IFRS se podrobněji rozepisuje kategorie Nerozdělené zisky a kapitálové fondy z rozvahy. Rovněž v souladu s výše uvedeným členěním výsledku hospodaření můžeme zjistit, jaká jeho část spadá do zisku po zdanění (čili hospodářský výsledek) a jaká část spadá do ostatního úplného výsledku, případně jak s těmito výsledky účetní jednotka naložila. Např. v běžném účetním období i v období bezprostředně předcházejícím sledovaná účetní jednotka vyplácela svým akcionářům dividendy z nerozděleného zisku. Také si pro zajímavost můžeme všimnout ztrátového ostatního úplného výsledku a ziskového hospodářského výsledku v běžném období.
36
4 TRANSAKCE OVLIVŇUJÍCÍ VÝŠI VLASTNÍHO KAPITÁLU Změny vlastního kapitálu lze rozdělit do dvou typů. V prvním případě není změněna výše vlastního kapitálu, ale pouze se transformuje jeho struktura. Řadíme sem např. rozdělování zisku nebo úhrady ztráty, příděly do fondů či zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. V druhém případě již ke zvyšování a snižování vlastního kapitálu dochází. Např. při zvyšování tak dochází z externích zdrojů od nových či stávajících akcionářů. Snížit základní kapitál lze pouze do zákonem stanovené minimální výše, zvyšování je v podstatě neomezené, nicméně je nutné dbát na to, aby v základním kapitálu nebylo vázáno příliš mnoho prostředků. Transakce, které zvyšují či snižují vlastní kapitál, upravuje v české legislativě ČÚS č. 012 – Změny vlastního kapitálu současně s přihlédnutím k právním úpravám v ZOK. Cílem ČÚS č. 012 je dosáhnout toho, aby všechny účetní jednotky používali při změnách vlastního kapitálu stejné metody. Účtování o změnách vlastního kapitálu probíhá v rámci účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky na stejných syntetických účtech, na jakých jsme si v první kapitole práce ukázali jeho tvorbu a čerpání. Protože změny vlastního kapitálu v rámci jeho struktury jsme si ukázali v první kapitole této práce, tato kapitola popisuje způsoby zvyšování a snižování základního kapitálu.
4.1 Zvyšování základního kapitálu Zvyšování základního kapitálu je poměrně složitý proces. Rozhoduje o něm valná hromada a předchází mu povinné kroky. Během doby, kdy ještě nedošlo k zápisu do obchodního rejstříku a zvýšení tedy nenabylo účinnosti, používá účetní jednotka přechodný účet 419 – Změny základního kapitálu, ze kterého se následně po zápisu přeúčtovává na účet 411 – Základní kapitál. Zvyšování základního kapitálu lze u kapitálových společností provést třemi způsoby (Ryneš [2014], s. 241):
efektivním zvýšením dalšími vklady;
z vlastních zdrojů;
kombinací.
K efektivnímu zvýšení dalšími vklady dochází z externích zdrojů financování, a to na základě úpisu nových akcií, nebo vydáním dluhopisů vyměnitelných za akcie v nominální hodnotě. 37
V každém případě vlastní zdroje účetní jednotky narůstají a v souvislosti s tím se navyšuje i její peněžitý či nepeněžitý majetek. Při úpisu nových akcií je nezbytně nutné, aby akcionáři splatili emisní kurz dříve upsaných akcií. Nově upsané akcie lze stejně jako ty dříve upsané splatit peněžitými i nepeněžitými vklady. Úpis akcií nabývá účinnosti v případě, že se účetní jednotce podaří upsat a splatit alespoň 30 % upisované hodnoty. Pokud se nezdaří dosáhnout této hodnoty, tedy úpis nenabude účinnosti, je účetní jednotka povinna zaplacené vklady upisovatelům vrátit (Ryneš [2014], s. 242). Příklad č. 8 – Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úpis nových akcií Emisní ážio Splacení akcií včetně ážia peněžitými vklady Splacení akcií včetně ážia vkladem automobilu Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku Zařazení automobilu do majetku účetní jednotky
200 000,-30 000,-80 000,-150 000,-200 000,-150 000,--
353/419 353/412 221/353 042/353 419/411 022/042
V případě vydání dluhopisů a jejich následné výměny za akcie se valná hromada rozhodne, že ke zvýšení základního kapitálu využije vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy. V podstatě to znamená, že účetní jednotka nejprve vydá dluhopisy s krátkou dobou splatnosti, které upíšou současní nebo potenciální akcionáři. Splacené dluhopisy jsou následně vyměněny za akcie. Příklad č. 9 – Výměna vydaných dluhopisů za akcie 1. 2. 3. 4. 5.
Vydání krátkodobých dluhopisů Úhrada dluhopisů na běžný účet Emise a úpis akcií vyměnitelných za dluhopisy Zápis o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku Výměna dluhopisů za akcie
200 000,-200 000,-200 000,-200 000,-200 000,--
375/241 221/375 353/419 419/411 241/353
Při navyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů se jedna složka vlastního kapitálu proměňuje v jinou. Financování probíhá z interních zdrojů a o zvýšení rozhoduje valná hromada po schválení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky. Financování je možné pouze v případě, že auditor účetní závěrku schválil bez výhrad. Účetní jednotka může zvyšovat základní kapitál maximálně do výše vlastního kapitálu sníženého o základní kapitál a účelově vázané zdroje, které účetní jednotka eviduje na účtech fondů ze zisku, protože v opačném případě by neměla z čeho zvýšení pokrýt a z pohledu vlastního kapitálu by se ocitla v záporných hodnotách. Ke zvyšování se nejčastěji využívají prostředky nakumulované na účtu nerozděleného zisku minulých let nebo ostatních kapitálových fondů. Při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů účetní jednotka buď vydá nové akcie, které bezplatně 38
rozdělí mezi stávající akcionáře, nebo navýší jmenovitou hodnotu akcií již vydaných (Ryneš [2014], s. 243). Navýšení jmenovité hodnoty v zásadě probíhá dvěma způsoby, a to vydáním nových akcií s vyšší jmenovitou hodnotou, nebo se toto zvýšení vyznačí na již vydaných akciích. Příklad č. 10 - Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů 1. 2.
Rozhodnutí valné hromady o zvýšení z nerozděleného zisku Zápis zvýšení do obchodního rejstříku
100 000,-100 000,--
428/419 419/411
V případě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je dopad na strukturu vlastního kapitálu závislý na způsobu, jakým jej podnik provede, v každém případě je ovšem zvýšení provedeno na úkor jiného vlastního zdroje, dochází tedy k transformaci ve složení.
4.2 Snižování základního kapitálu Důvodem pro snížení základního kapitálu účetní jednotky může být například pokrytí ztráty nebo jeho nadbytečnost. Pro snižování základního kapitálu platí stejné pravidlo jako pro jeho zvyšování – je účinné až zápisem do obchodního rejstříku, do té doby účetní jednotka musí použít přechodný účet 419 – Změny základního kapitálu. O snižování rozhoduje valná hromada. Akciová společnost může podle ZOK snížit základní kapitál těmito způsoby:
snížením jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů;
vzetím akcií z oběhu;
upuštěním od vydání akcií.
Snižování jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů probíhá stejně jako její zvyšování dvěma způsoby. Účetní jednotka může buď vydat nové akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou, nebo ji pouze vyznačí na již vydaných cenných papírech. Jmenovitá hodnota se u všech cenných papírů snižuje rovnoměrně (§ 524-525 ZOK). Účetní jednotka má právo rozhodnout, zda bude akcionářům rozdíl mezi původní a sníženou jmenovitou hodnotou proplacen. V případě, že se rozhodne o proplacení rozdílu, proúčtuje jej jako závazek vůči akcionářům, ze kterého je potřeba odvést srážkovou daň. O tuto daň potom akcionáři obdrží méně. Úhradou rozdílu dochází ke snížení vlastního kapitálu (Ryneš [2014], s. 246).
39
Příklad č. 11 – Snížení jmenovité hodnoty akcií s výplatou akcionářům 1. 2. 3. 4. 5.
Zápis snížení do obchodního rejstříku Rozdíl původní a jmenovité hodnoty akcií Proplacení rozdílu na bankovní účet Předpis srážkové daně Úhrada srážkové daně finančnímu úřadu
100 000,-100 000,-75 000,-15 000,-15 000,--
411/419 419/365 365/221 365/342 342/221
Pokud snížení jmenovité hodnoty proběhne bez proplacení rozdílu mezi původní a jmenovitou hodnotou, změní se pouze struktura vlastního kapitálu. Rozdíl vzniklý snížením jmenovité hodnoty akcie se převádí do jiné složky vlastního kapitálu. V případě snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu dochází k odkoupení akcií na základě slosování nebo veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro losování, vylosovaní majitelé obdrží peníze za akcie, které představenstvu předložili. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro veřejný návrh smlouvy o koupi akcií, základní kapitál se snižuje o pevnou částku – a v tom případě se musí stanovit, za jakou cenu se akcie budou vykupovat –, nebo o částku podle jmenovitých hodnot akcií, které byly vzaty z oběhu (ZOK § 527 – 535). Pokud při vzetí akcií z oběhu vzniká rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a vykupovanou částkou akcií, vypořádá se na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulých let pro kladný rozdíl a na účtu 429 – Neuhrazená ztráta minulých let pro záporný rozdíl (Chalupa a kol. [2014], s. 272-273). Příklad č. 12 – Snížení základního kapitálu stažením části akcií z oběhu a jejich zničením 1. 2. 3. 4. 5.
Nákup vlastních akcií v pořizovací ceně Úhrada akcií z bankovního účtu Zničení akcií v nominální hodnotě Zničení akcií – emisní kurz Zápis snížení do obchodního rejstříku
120 000,-120 000,-130 000,-10 000,-130 000,--
252/259 259/221 419/252 252/412 411/419
Upuštění od vydání akcií je provedeno tak, že se vrátí zatímní listy a akcie vázané na tyto zatímní listy vydány nebudou. Tato situace nastává v případě, že některý akcionář zatím nesplatil upsané akcie (ZOK § 536).
40
5 TRANSFORMACE VLASTNÍHO KAPITÁLU Z ČESKÝCH ÚČETNÍCH PŘEDPISŮ DO IFRS Cílem této kapitoly je na účetní závěrce smyšleného podniku stručně představit dopady na finanční situaci podniku vyplývající z transformace rozvahy z českých účetních předpisů do IFRS. Vzhledem k zaměření práce a jejímu rozsahu nebude možné zkoumat celou účetní závěrku, proto se i zde omezím jen na vykázání vlastního kapitálu v rozvaze a na pár nejtypičtějších operací. Podnik, na kterém transformaci budu provádět, je smyšlený. Abych mohla transformaci uskutečnit, bude potřeba uvést o podniku některé podstatné údaje i mimo vlastní kapitál.
5.1 Charakteristika Akciové společnosti Akciová společnost se zabývá prodejem nábytku. Její základní kapitál je složen z 230 000 ks akcií o nominální hodnotě 10 000 Kč, které jsou veřejně obchodovatelné na burze cenných papírů. Akcionáři upsané akcie již zcela splatili. Společnost v průběhu podnikání vytvářela čistého zisku rezervní fond. Dále má ve stanovách uvedeno, že z čistého zisku tvoří sociální fond za účelem krytí nákladů při skončení pracovního poměru jako penze a odstupné. Vlastní kapitál v rozvaze na konci účetního období měl následující podobu: Schéma č. 5 – Vlastní kapitál v tis. Kč v rozvaze podle českých pravidel A. A.I.
A.II. A.III. A.III. A.IV. A.V.1.
VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál 1. Základní kapitál 2 Vlastní akcie a obchodní podíly (-) Kapitálové fondy 2. Ostatní kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond 2. Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Zdroj: Vlastní zpracování
Dále bude potřeba uvést zjednodušenou podobu výsledovky pro účely převodu:
41
7 943 390 2 100 000 2 300 000 -200 000 540 000 540 000 291 235 181 895 109 340 3 434 795 3 434 795 1 577 360
Schéma č. 6 – Vybrané položky výsledovky v tis. Kč podstatné pro převod výsledku hospodaření do IFRS Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Ostatní provozní náklady Ostatní provozní výnosy Ostatní finanční náklady Ostatní finanční výnosy Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek po zdanění Zdroj: Vlastní zpracování
14 106 053 -7 547 390 -182 880 -1 026 000 -2 682 550 -361 800 -333 334 834 -61 238 14 598 -12 325 7 468 -344 076 1 577 360
5.2 Převod vlastního kapitálu v rozvaze do IFRS Při transformaci rozvahy se některé rozvahové položky slučují. V případě vlastního kapitálu se nerozdělený zisk z minulých let, výsledek hospodaření a rezervní fond vykazují společně. Položka statutárních a ostatních fondů se z rozvahy zcela vypouští. Základní kapitál je v českém prostředí účtován na syntetický účet 411 – Základní kapitál. V rámci IFRS se o něm účtuje totožně, protože splňuje podmínky IAS 32 Finanční nástroje: vykazování – je zcela splacen. Základní kapitál v rozvaze zahrneme do položky Základní kapitál. Výše připadající do této položky se nezmění. v tis. Kč A.I. 1. Základní kapitál
Stav podle ČÚS 2 300 000
Stav podle IFRS 2 300 000
Základní kapitál je snížen o vlastní akcie, které společnost emitovala na základě rozhodnutí valné hromady, že tak vysoký základní kapitál nepotřebuje. O vlastních akciích se v průběhu roku sice účtuje jako o aktivní položce na účtu 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly, nicméně je nutné je v rozvaze uvést jako snížení základního kapitálu. Podle IFRS se nic nezmění a začleníme tuto položku mezi Vlastní akcie. v tis. Kč A.I. 2 Vlastní akcie a obchodní podíly (-)
Stav podle ČÚS -200 000
42
Stav podle IFRS -200 000
Společnost eviduje nevratný dar v hodnotě 540 000 tis. Kč, který se podle české legislativy zaúčtuje na účet 413 – Ostatní kapitálové fondy. Podle IFRS se ale dary a dotace považují za výnosy, které je nutné rozpočítat mezi běžné a příští období. Do rozvahy tedy tento dar bude zahrnut do výnosů příštích období. v tis. Kč A.II. 2. Ostatní kapitálové fondy
Stav podle ČÚS 540 000
Stav podle IFRS 0
Rezervní fond, který společnost vytváří každoročně z 5 % čistého zisku, prozatím nedosáhl 20 % ze základního kapitálu. Jeho výše činí 181 895 Kč. Společnost účtuje rezervní fond na účet 421 – Rezervní fond. V IFRS se rezervní fond upravuje dle IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování a IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a v rozvaze podle IFRS je součástí složky Nerozdělený zisk. v tis. Kč A.III. 1. Zákonný rezervní fond
Stav podle ČÚS 181 895
Stav podle IFRS 181 895
Sociální fond vytvářený podle stanov společnosti je účtován na účet 423 – Statutární fondy a v IFRS je upraven podle IAS 19 Zaměstnanecké požitky. Jako fond se sociálním charakterem souvisí s benefity zaměstnanců a IFRS jej chápe jako závazek vůči zaměstnancům, nikoli součást vlastního kapitálu, vykazuje se tedy v závazcích. Bude proto zcela vyloučen. v tis. Kč A.III. 2. Statutární a ostatní fondy
Stav podle ČÚS 109 340
Stav podle IFRS 0
Společnost v rozvahové položce nerozděleného zisku eviduje zůstatek, se kterým zatím nenaložila. České účetní předpisy vykazují nerozdělený zisk na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulých let. IFRS nemají žádný standard, který by se výsledkem hospodaření minulých let zabýval, k žádné změně tedy nedojde a do rozvahy se tato položka promítne v plné výši jako součást položky Nerozdělený zisk. v tis. Kč A.IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let
Stav podle ČÚS 3 434 795
Stav podle IFRS 3 434 795
Výsledek hospodaření běžného účetního období byl ziskový. Podle českých předpisů se účtuje na účet 431 – Výsledek hospodaření běžného účetního období, odkud se v následujícím 43
účetním období přeúčtuje podle rozhodnutí valné hromady. Nicméně podle IFRS je potřeba výsledek hospodaření upravit kvůli korekcím provedeným ve výsledovce.
5.3 Převod výsledovky do IFRS Korekce výsledovky představuje vyloučení některých výnosových či nákladových položek a také zahrnutí nákladů a výnosů, které podle české legislativy náklady a výnosy nejsou, ale podle IFRS je za ně lze považovat. S ohledem na rozsah práce zde uvedu pouze příklady položek, u kterých se mohou objevit rozdílné požadavky. Tržby za prodej zboží se podle české legislativy účtují do účtové skupiny 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží. Současně se účtují náklady na prodej zboží do účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy. Při účtování podle IFRS se společnost řídí IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a IAS 18 Výnosy. Hodnota tržeb za zboží zůstane stejná a zahrne se do položky Tržby, protože splňuje podmínky pro zaúčtování do výnosů obsažené v tomto standardu. v tis. Kč Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
Stav podle ČÚS 14 106 053 -7 547 390
Stav podle IFRS 14 106 053 -7 547 390
Spotřeba materiálu a energie se podle českých předpisů účtuje na účtovou skupinu 50 – Spotřebované nákupy v závislosti na druhu nákladu a předmětu podnikání účetní jednotky. Nicméně podle IFRS tato položka s názvem Spotřeba materiálu a surovin zahrnuje pouze spotřebovaný materiál a suroviny k případné výrobě, proto se vyloučí hodnota drobného hmotného majetku, který se podle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení zařadí do aktiv pod dlouhodobý hmotný majetek, protože splňuje požadavky k zařazení, tzn. „očekává se, že budou užívána během více než jednoho období“ (Jílek [2013], s. 109). V případě této společnosti tvoří drobný hmotný majetek 67 350 tis. Kč, hodnota bude tedy o tuto částku snížena. v tis. Kč Spotřeba materiálu a energie
Stav podle ČÚS -182 880
Stav podle IFRS -115 530
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se řídí IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a budou navýšeny o odpisy drobného hmotného majetku, který se považuje za 44
klasický dlouhodobý hmotný majetek. Tyto odpisy tvoří 5 790 tis. Kč a zahrnuty budou v položce Odpisy. v tis. Kč Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Stav podle ČÚS -333 334
Stav podle IFRS -339 124
Ve výsledovce podle IFRS dále pod Ostatní náklady zahrneme Služby, Daně a poplatky, Ostatní provozní náklady a Ostatní provozní výnosy. Osobní náklady spadají pod kategorii Náklady na zaměstnance. Ostatní výnosy čítají Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. V položce Daňové náklady nalezneme Daň z příjmu z běžné činnosti. Finanční náklady jsou rozdílem Ostatních finančních nákladů a Ostatních finančních výnosů.5 Schéma č. 7 – Vybrané položky výsledovky v tis. Kč po převodu do IFRS Tržby Náklady vynaložené na prodané zboží Ostatní výnosy Spotřeba materiálu a surovin Náklady na zaměstnance Odpisy Ostatní náklady Finanční náklady Daňové náklady Zisk za účetní období
14 106 053 -7 547 390 834 -115 530 -2 682 550 -339 124 -1 434 440 -4 857 -344 076 1 638 920 Zdroj: Vlastní zpracování
5.4 Shrnutí rozdílů Na základě zobrazených rozdílů ve vykazování jednotlivých položek rozvahy podle českých účetních předpisů si můžeme všimnout, že hodnota vlastního kapitálu celkem vzrostla. Je to způsobeno především úpravami ve výsledovce, ve které zisk po zdanění vzrostl z 1 577 360 tis. Kč na 1 638 920 tis. Kč – o 61 560 tis. Kč, které zahrnovaly snížení nákladů z důvodu vyloučení drobného hmotného majetku a výpočtu odpisů u tohoto majetku. Struktura vlastního kapitálu v rozvaze nabyla poněkud jiné podoby. Položky Základní kapitál a Vlastní akcie zůstávají stejné, nicméně kapitálové fondy v podobě sociálního fondu v hodnotě 109 340 tis. Kč a daru v hodnotě 540 000 tis. Kč se vyloučí. Nerozdělený zisk a
5
Struktura výsledovky podle IFRS čerpá z Metodické pomůcky pro audit podle IFRS (KAČR, 2011).
45
fondy čítají rezervní fond v hodnotě 181 895 tis. Kč, nerozdělený zisk z minulých let v hodnotě 3 434 795 tis. Kč a upravený zisk z běžného období 1 638 920 tis. Kč. Celková hodnota vlastního kapitálu byla původně 7 943 390 tis. Kč a díky aplikaci Mezinárodních účetních standardů se tato hodnota snížila na 7 355 610 tis. Kč. Z toho důvodu můžeme konstatovat, že se pravděpodobně při použití ukazatele zadluženosti sníží jeho hodnota. Schéma č. 8 – Vlastní kapitál v tis. Kč v rozvaze po převodu do IFRS Základní kapitál Vlastní akcie Nerozdělený zisk a fondy VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM
2 300 000 -200 000 5 255 610 7 355 610 Zdroj: Vlastní zpracování
S ohledem na neúplnost výkazů je třeba tento názorný příklad brát s rezervou, nicméně lze vypozorovat, že IFRS chápou některé složky účetních výkazů chápe jinak, než legislativa dané země. Např. jak jsme si výše ukázali na složkách vlastního kapitálu, přestože bychom o sociálním fondu účtovali jako jedné z jeho složek, pro IFRS jsou závazkem. Naopak dary a dotace nejsou součástí vlastního kapitálu, ale je nutné je zúčtovat do výnosů. Největší rozdíly potom vznikají při převodu výsledovky do podoby platné podle IFRS, kde je potřeba aplikovat pravidla mnoha standardů. V této práci jsme si ukázali pár příkladů, nicméně praxe je mnohem obsáhlejší.
46
ZÁVĚR Hlavním cílem této práce bylo popsat rozdíly či podobnosti v účtování o vlastním kapitálu podle českých a mezinárodních pravidel a poukázat na dopady na finanční situaci podniku u těchto změn, k čemuž bylo zapotřební cíle vedlejšího, a to popsat vlastní kapitál podle platné legislativy. Pro zjednodušení jsem se zaměřila výhradně na akciové společnosti a individuální účetní závěrku, nikoli závěrku konsolidovanou. Zvolená metoda komparace zobrazuje praktické účetní příklady, které vyobrazují dopady na finanční situaci podniku, a výstupní data dvou reálných akciových společností, které figurují na českém trhu a přibližují výkaznictví účetní závěrky podle českých a mezinárodních pravidel. Mezinárodní účetní pravidla zastupují IFRS jako celosvětově uznávaný a hojně rozšířený standard, který je v rámci Evropské unie považován za hlavní nástroj harmonizace účetnictví. Teoretická a praktická část se v rámci celé práce prolínají – každá důležitá kapitola či podkapitola obsahuje příklad nebo schéma, které ukazuje praktičtější stránku problému. Vlastní kapitál jako jedna ze složek pasivní strany rozvahy je poměrně citlivá na rozsah legislativní úpravy v mezinárodním měřítku. Mezinárodní standardy IFRS do stanovení postupů účtování, které jsou v kompetenci každého jednotlivého státu, příliš nezasahují, ale spíše se zaměřují na výkaznictví účetní závěrky. Navíc neexistuje žádný samostatný standard, který by vlastní kapitál upravoval, a z toho důvodu je porovnání dopadů na finanční situaci poměrně náročné. Obsah účetní závěrky podle IFRS je dost rozsáhlý a zahrnuje povinné výkazy, které podle českých účetních pravidel povinné být nemusí. Typickým příkladem je výkaz změn vlastního kapitálu, který rozšiřuje stručné informace v rozvaze a povinně se sestavuje pouze v případě sestavení účetní závěrky podle mezinárodních standardů. Liší se i struktura tohoto výkazu a informace, které musí podávat. Podle české legislativy je jedinou povinnou položkou nepovinného výkazu změn vlastního kapitálu vyčíslení vyplacených dividend a zdrojů, ze kterých bylo čerpáno. Povinné informace podle IFRS jsou mnohem podrobnější. Zahrnují změny, které vyplývají z hospodářského výsledku, ostatního úplného výsledku a transakcí s vlastníky. Významně rozdílné jsou dále retrospektivní úpravy v případě změny účetních metod. Podle českých účetních předpisů se vykazují v běžném období účetní závěrky v položce A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let, což má dopad na položku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let. Pokud se jedná o změnu významnou, při které jsme např. vykázali
47
nižší náklady v minulých obdobích, může se stát, že bude mít podstatný vliv na ukazatel zadluženosti. Naopak podle IFRS se vytvoří výkaz za období, ve kterém se změna účetní metody odehrála, což je zcela v souladu s pravidlem, že se k retrospektivním úpravám přihlíží tak, jako by byly používány odjakživa. Další rozdíl spočívá v tom, že české předpisy neupravují kapitálové a dluhové finanční nástroje. Ty jsou podstatné ve vykazování základního – akciového – kapitálu podle IFRS. Je potřeba totiž uvést, z jakých typů akcií je základní kapitál složen. S finančními nástroji souvisí transakční náklady, které jsou v rámci českých předpisů vykázány v hospodářském výsledku, ale v rámci IFRS snižují vlastní kapitál tím, že snižují emisní ážio akcií. Neméně důležité je zmínit, že české účetní předpisy pro rozvahu a výsledovku striktně definují jejich strukturu, která je poměrně rozsáhlá a detailní, kdežto v případě IFRS je v rozvaze pouze nutné, aby byla zveřejněna výše základního kapitálu a tvořených fondů. Na tomto místě stručně připomeňme i rozdíly ve vykázání hospodářského výsledku. České předpisy znají jen výsledovku, IFRS dávají na výběr mezi jedním nebo dvěma výkazy v závislosti na tom, zda chceme zveřejnit pouze výkaz o úplném výsledku hospodaření, nebo odděleně hospodářský výsledek a ostatní výsledek hospodaření. Co se týče rozvahy, její struktura podle českých předpisů je mnohem podrobnější než podle IFRS, nicméně na druhou stranu se všechny detailní informace dozvíme z přílohy k účetní závěrce nebo z výkazu změn vlastního kapitálu. V závěru práce jsme si na vlastním kapitálu smyšleného podniku ukázali, jak může aplikace pravidel IFRS na účetní závěrku ovlivnit finanční situaci podniku. Po použití těchto pravidel může nastat situace, kdy některé položky vlastního kapitálu musí být vyloučeny – např. sociální fond nebo dary a dotace. Dále jsem zběžně na pár položkách výsledovky poukázala na rozdíly v tom, jaké náklady a výnosy se zahrnují či vylučují, což se týká drobného hmotného majetku, který se vyloučí, a do nákladů vstupují pouze jeho odpisy. Z příkladu vyplynulo zvýšení vlastního kapitálu, což může mít negativní vliv na ukazatel zadluženosti podniku. Hlavní přínos této práce spatřuji ve zmapování podobností a rozdílů českých a mezinárodních pravidel účtování. Podstatnou součástí práce jsou také praktické příklady, které vyobrazují, jak se jednotlivé účetní transakce promítají do finanční situace účetní jednotky. 48
Seznam použitých zdrojů 1.
BOHDALOVÁ, Marie. Rezervní fond po rekodifikaci 2014. In: Účtování.net [online]. 2014 [cit. 2014-09-25]. Dostupné z:
2.
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dostupné
z:
standardy/podnikatele/> 3.
České znění IFRS (překlad EU). Komora auditorů České republiky [online]. 2012, 13. 3. 2013 [cit. 2014-09-07]. Dostupné z WWW:
4.
ČEZ, a.s. – Účetní závěrka zpracovaná v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví k 31. 12. 2013 a zpráva nezávislého auditora [online]. 14. 7. 2014, [cit. 2014-09-07].
Dostupné
z
WWW:
sl?subjektId=isor%3a20928&klic=sca6dg> 5.
DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS: aktualizované a rozšířené vydání. 4. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 327 s. ISBN 978-80-265-0149-7.
6.
E.ON Energie, a.s. – Zpráva nezávislého auditora a účetní závěrka 31. prosince 2013 [online].
27.
8.
2014,
[cit.
2014-09-07].
Dostupné
z
WWW:
7.
CHALUPA, Roman a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2014. Olomouc: ANAG, 2014, 424 s. ISBN 978-80-7263-862-8.
8.
IFRS a české účetní předpisy: podobnosti a rozdíly. In: PricewaterhouseCoopers [online]. 2009 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.pwc.com/cz/cs/ucetnictvi/ifrspublikace/ifrs-a-cz-gaap-podobnosti-rozdily.pdf
9.
JÍLEK, Josef a SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013: aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2013, 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1.
10. JINDRÁK, Jaroslav. Sbírka souvztažností k účtům směrné účtové osnovy s opravami pro rok 2014: příručka pro účetní a jiné ekonomické pracovníky. Olomouc: ANAG, 2014, 304 s. ISBN 978-80-904256-5-1. 11. KOMORA AUDITORŮ ČR, výbor pro IFRS. Metodická pomůcka pro audit společností připravujících účetní závěrku podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS): Mimořádná příloha časopisu Auditor č. 8/2011. 2011. [cit. 201449
11-16].
Dostupné
z:
Metodicka%20pomucka.pdf> 12. KOVANICOVÁ, Dana a SVOBODOVÁ, Jitka. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, ix, 526 s. ISBN 80-7273129-7. 13. KRUPOVÁ, Lenka. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví: [principy, metodologie, interpretace: novelizovaná verze k 1. 1. 2005]. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, iv, 1050 s. ISBN 80-863-2444-3. 14. PROCHÁZKOVÁ, Dagmar a VLACH, Pavel. Vzorový účtový rozvrh, rozvaha a výsledovka 2014: aktualizované a rozšířené vydání. 4. vyd. Ostrava: Sagit, 2014, 48 s. ISBN 978-80-7488-035-3. 15. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2014. Olomouc: ANAG, 2014, 1144 s. ISBN 978-80-7263-853-6. 16. SEDLÁČEK, Jaroslav a VLACH, Pavel. Základy finančního účetnictví: aktualizované a rozšířené vydání. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2005, 331 s. ISBN 80-861-1995-5. 17. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví 18. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 19. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
50
Seznam schémat a příkladů Seznam schémat Schéma č. 1 – Vlastní kapitál v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 E.ON Energie, a.s. Schéma č. 2 – Vlastní kapitál v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 ČEZ, a.s. Schéma č. 3 – Přehled o změnách ve vlastním kapitálu v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 E.ON Energie, a.s. Schéma č. 4 – Výkaz změn vlastního kapitálu v celých tis. Kč podle účetní závěrky k 31. 12. 2013 ČEZ, a.s. Schéma č. 5 – Vlastní kapitál v tis. Kč v rozvaze podle českých pravidel Schéma č. 6 – Vybrané položky výsledovky v tis. Kč podstatné pro převod výsledku hospodaření do IFRS Schéma č. 7 – Vybrané položky výsledovky v tis. Kč po převodu do IFRS Schéma č. 8 – Vlastní kapitál v tis. Kč v rozvaze po převodu do IFRS Seznam příkladů Příklad č. 1 – Založení akciové společnosti Příklad č. 2 – Vznik emisního ážia při úpisu akcií Příklad č. 3 – Příklady použití účtu 413 Příklad č. 4 – Úhrada ztráty z rezervního fondu Příklad č. 5 – Tvorba a zúčtování sociálního fondu Příklad č. 6 – Rozdělení výsledku hospodaření ve výši 800 000,-- za účetní období Příklad č. 7 – Vznik transakčních nákladů při emisi akcií Příklad č. 8 – Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií Příklad č. 9 – Výměna vydaných dluhopisů za akcie Příklad č. 10 – Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Příklad č. 11 – Snížení jmenovité hodnoty akcií s výplatou akcionářům Příklad č. 12 – Snížení základního kapitálu stažením části akcií z oběhu a jejich zničením
51
Seznam použitých zkratek ČÚS – České účetní standardy EU – Evropská unie IAS – International Accounting Standards IFRS - International Financial Reporting Standards ÚZ – Úplné znění zákona ZOK – Zákon o obchodních korporacích ZoÚ – Zákon o účetnictví
52
Seznam příloh Příloha 1 – Uspořádání položek vlastního kapitálu v rozvaze Příloha 2 – Vzorový účtový rozvrh Příloha 3 – Přehled standardů IFRS Příloha 4 – České účetní standardy
53
Příloha 1 – Uspořádání položek vlastního kapitálu v rozvaze A. A.I. A.I.
A.II. A.II.
A.III. A.III. A.IV. A.IV.
A.V.1. A.V.2.
VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny základního kapitálu Kapitálové fondy 1. Ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací 5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací 6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 1. Rezervní fond 2. Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Nerozdělená ztráta minulých let 3. Jiný výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (-) Zdroj: Příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Příloha 2 – Vzorový účtový rozvrh Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 022 – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Účtová třída 1 – Zásoby 13 – Zboží 131 – Pořízení zboží Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 21 – Peníze 211 – Pokladna 22 – Účty v bankách 221 – Účty peněžních prostředků 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 259 – Pořizování krátkodobého finančního majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 32 – Závazky (krátkodobé) 325 – Ostatní dluhy 34 – Zúčtování daní a dotací 342 – Ostatní přímé daně 35 – Pohledávky za společníky 353 – Pohledávky za upsaný základní kapitál 36 – Závazky ke společníkům 364 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace 37 – Jiné pohledávky a závazky 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 411 – Základní kapitál 412 – Emisní ážio 413 – Ostatní kapitálové fondy 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů 416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací 417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací 419 – Změny základního kapitálu 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 – Rezervní fond 423 – Statutární fondy 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let 427 – Ostatní fondy 428 – Nerozdělený zisk minulých let 429 – Neuhrazená ztráta minulých let 43 – Výsledek hospodaření 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
Příloha 3 – Přehled standardů IFRS IFRS 1 – První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS 2 – Úhrady vázané na akcie IFRS 3 – Podnikové kombinace IFRS 4 – Pojistné smlouvy IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti IFRS 6 – Průzkum a hodnocení nerostných zdrojů IFRS 7 – Finanční nástroje: zveřejňování IFRS 8 – Provozní segmenty IFRS 9 – Finanční nástroje IFRS 10 – Konsolidovaná účetní závěrka IFRS 11 – Společná uspořádání IFRS 12 – Zveřejnění účastí v jiných účetních jednotkách IFRS 13 – Oceňování ve fair value IFRS 14 – Regulatory Deferral Accounts IFRS 15 – Revenue from Contracts with Customers IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky IAS 2 – Zásoby IAS 7 – Výkaz peněžních toků IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby IAS 10 – Události po rozvahovém dni IAS 11 – Smlouvy o zhotovení IAS 12 – Daně ze zisku IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení IAS 17 – Leasingy IAS 18 – Výnosy IAS 19 – Zaměstnanecké požitky IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory IAS 21 – Dopady změn měnových kurzů IAS 23 – Výpůjční náklady IAS 24 – Zveřejnění spřízněných stran IAS 26 – Penzijní plány IAS 27 – Separátní účetní výkazy IAS 28 – Investice do přidružených podniků IAS 29 – Vykazování v hyperinflačních ekonomikách IAS 32 – Finanční nástroje: zveřejňování a vykazování IAS 33 – Zisk na akcii IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv IAS 37 – Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky IAS 38 – Nehmotná aktiva IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování IAS 40 – Investice do nemovitostí IAS 41 – Zemědělství
Příloha 4 – České účetní standardy 001 – Účty a zásady účtování na účtech 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih 003 – Odložená daň 004 – Rezervy 005 – Opravné položky 006 – Kursové rozdíly 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků 008 – Operace s cennými papíry a podíly 009 – Deriváty 010 – Zvláštní operace s pohledávkami 011 – Operace s podnikem 012 – Změny vlastního kapitálu 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 014 – Dlouhodobý finanční majetek 015 – Zásoby 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 017 – Zúčtovací vztahy 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 019 – Náklady a výnosy 020 – Konsolidace 021 – Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace 022 – Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby 023 – Přehled o peněžních tocích
