Evropská unie se rozbíhá podle nových pravidel

Jiří Paroubek a Jan Zahradil hodnotí nové složení Evropské komise a budoucí směřování EU Zaměřeno na téma měsíce, str. 3

Milan Šmíd Mediální analytik hodnotí postup digitalizace Rozhovor, str. 7

Zuzana Roithová, Jiří Havel Proč není v EU povinné označovat, kde byl výrobek vyroben? Co na to europoslanci, str. 9

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 12 / 2009

ročník 6

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Svět jednal o klimatu v Kodani Komentář, str. 3 Rok ratifikace

Štefan Füle, evropský komisař pro rozšíření Oblast rozšíření patřila mezi ty, o které  Česká republika usilovala, a jsem proto velmi rád, že se podařilo toto portfolio získat. Česká republika má nedávnou zkušenost se vstupem do Evropské unie a  během předsednictví si získala respekt u zemí, které o integraci usilují.  Je pozitivní, že součástí portfolia bude i politika sousedství, jejichž hlavním cílem je rozšíření zóny stability a prosperity. Proces rozšíření je bezesporu jedním z jejích  největších úspěchů,  jeho pokračování je zároveň ale i jednou z nejzásadnějších výzev, před kterými Evropská unie v současnosti stojí.  Jsem proto připraven úzce spolupracovat nejen s předsedou Evropské komise J. M. Barossem, ale také vysokou představitelkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní Komise Catherine Ashton, jejichž podpora je pro toto portfolio klíčová. Úlohou  komisaře není výhradně práce na konkrétním portfoliu, ale také sdílená zodpovědnost za činnost celé Evropské komise, kterou považuji za neméně důležitou. V rámci své práce jsem připraven klást důraz nejen na  spolupráci uvnitř Komise, ale také směrem k jejím hlavním partnerům, především pak Evropskému parlamentu.

Kultura, str. 14 Bezmasé pondělky?

Zástupci Evropské unie přijeli na konferenci OSN o klimatu v Kodani s velkými cíli. Jedním ze schválených opatření proti emisím skleníkových plynů bude příspěvek 7,2 miliardy eur od Unie chudým zemím. Česko se na něm bude podílet částkou 300 milionů korun. O konferenci v Kodani více na straně 2. Foto: se2009.eu

Evropská unie se rozbíhá podle nových pravidel Od prvního prosince funguje Evropská unie podle Lisabonské smlouvy. Podaří se díky ní zavést nezbytné reformy a posílit roli sedmadvacítky na mezinárodní scéně? K největším změnám patří rozšíření pravomocí Evropského parlamentu nebo vytvoření nových funkcí „evropského prezidenta“a šéfa unijní diplomacie. „Lisabonská smlouva činí z občanů středobod evropského projektu. Mám nesmírnou radost, že nyní máme schopné instituce a období stability, takže můžeme zaměřit veškerou energii na to, co zajímá naše občany,“ uvedl v prohlášení předseda Evropské komise José Manuel Barroso. ZMĚNY V INSTITUCÍCH EU Zásadní institucionální změnou

je funkce předsedy Evropské rady. „Evropský prezident“ bude volen na 2,5 leté funkční období s možností jednoho znovuzvolení. Bruselský summit na tento post jmenoval belgického premiéra Hermana Van Rompuyho. Bývá označován jako mistr kompromisů, právě on umírnil rozhádané Vlámy a Valony. Lídrům velkých států konvenuje nevýrazný politik s výbornými vyjednávacími schopnostmi, který je na tak vý-

znamném postu nezastíní, spíš než charizmatická osobnost. Je ale otázka, je-li takový kandidát vhodný i pro malé a střední země jako je ČR. Rompuy je pro svou nevyhraněnost a nevýraznost mnohými nazýván spíše „prvním úředníkem EU“. Další novou funkcí je post vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Lídři členských států EU na tuto pozici vybrali Britku Catherine Ashton, úřadu se ujala prvního prosince. Zároveň bude zasedat v Evropské komisi jako její místopředsedkyně. Do roku 2014 se podle smlouvy má snížit počet eurokomisařů na dvě třetiny (toto ustanovení je ale flexibilní a je podmíněno

jednomyslným souhlasem Rady – ta rozhodla před rokem, po neúspěšném irském referendu, že se počet komisařů měnit nebude). Evropský parlament podle nové smlouvy zvýší počet europoslanců – ze současných 736 na 751.

Člen legendárních Beatles Paul McCartney vystoupil v Evropském parlamentu v Bruselu v rámci slyšení o boji proti globálnímu oteplování, které neslo název „Méně masa = méně tepla“. Vyzval ke snížení spotřeby masa, a to alespoň jednou týdně. McCartney je známý vegetarián, což připomněl i ve svém proslovu. Navrhl proto lidem bezmasé pondělky. „Většina lidí se o víkendu nacpe a v pondělí pak jdou do posilovny. Proto říkám, že pondělí je dobré i na to, aby nejedli maso. Může to být ale i kterýkoli jiný den,“ řekl Paul McCartney. Foto: archiv EP

slovenskému eurokomisárovi Marošovi Šefčovičovi sa ušlo privilegované miesto v  rezorte medziinštitucionálnych vzťahov a  administratívy, bonusom je už spomínané podpredsednícke kreslo, hoci ako jediný nepôsobil v  komisii celé 5 ročné obdobie (v tejto pozícii len prednedávnom vystriedal Jána Fígeľa – pozn.autora). „Dal som mu jedno z najdôležitejších portfólií, pretože za minulý mesiac mojej spolupráce s ním som zistil, že ide o mimoriadne schopného politika s obrovskými diplomatickými skúsenosťami. Zároveň som chcel niekoho, komu môžem dôverovať

vo veciach vzťahov s radou i s parlamentom“, odôvodnil svoje kroky k nominácii Barroso. ŠEFČOVIČOVA NÁPLŇ PRÁCE Čo teda bude Šefčovič v novej komisii robiť? Bude zodpovedný za vzťahy komisie s ostatnými európskymi inštitúciami, najmä s Európskym parlamentom a Radou ministrov. „Dohliadať bude aj na zahraničnú diplomatickú službu Únie a výber zamestnancov európskych inštitúcií,“ hovorí Zuzana Gabrižová z portálu Euractiv.sk. Podľa analytika Milana Niča bude jednou z prvých Šefčovi-

Téma měsíce v Evropě, str. 4 Podle Lisabonu

ZMĚNY PRAVOMOCÍ PODLE LISABONSKÉ SMLOUVY Unie bude nadále rozhodovat váženým hlasováním podle Smlouvy z Nice. Od roku 2014 se bude hlasovat podle systému dvojité většiny – pro bude muset hlasovat 55 % členských států, které dohromady reprezentují 65 % evropské populace. (pokračování na straně 3)

Slováci sa dočkali historického úspechu Účinnosť Lisabonskej zmluvy a  významné podpredsednícke miesto v Európskej komisii (EK) je pod Tatrami hodnotené ako fantastický úspech slovenskej politickej scény. Po prvýkrát v histórii bol totiž reprezentant našej krajiny zvolený za jedného z  piatich zástupcov šéfa EK Jose Manuela Barrosa. Úspech to je neodškriepiteľný, je otázne, do akej miery... Slovenskému premiérovi Robertovi Ficovi totiž nevyšlo ani jedno zo želaní. Prial si bývalého britského premiéra Tony Blaira v  pozícii nového europrezidenta. Okrem toho mal aj záujem o portfólio energetiky, no novému

Komentátor EN Zdeněk Velíšek se zamýšlí nad letošním rokem z  pohledu rozvoje Evropské unie. Po dlouhých osmi letech konečně vstoupila v  platnost Lisabonská smlouva. To je fakt, který zřejmě v  budoucnu přebije pocity, které zůstaly v  EU z  nestandardního českého předsednictví i z obstrukcí, které dělali při ratifikaci někteří naši odpůrci smlouvy. Český humor typu „Evropě to osladíme“ se moc neujal a více se mluvilo o „našich furiantech“. Foto: archiv Úřadu vlády ČR

čových úloh „pretlačiť“ zloženie novej komisie v Európskom parlamente. „Bude Barrosovým diplomatom, tieňovým hráčom komisie. Je to veľké ocenenie jeho osoby, ale „výprask“ ambíciám slovenskej vlády, ktorá z toho ekonomicky a rezortne nebude mať veľa,“ myslí si Nič. „Získané portfólio odráža skutočne proeurópsku pozíciu, ktorú Slovensko zaujímalo vždy, keď boli zložité diskusie v Bruseli a odráža aj ten veľký proeurópsky entuziazmus občanov Slovenskej republiky,“ povedal Šefčovič po oficiálnom zverejnení rozdelenia rezortov v novej EK. (pokračovanie na strane 2)

Jak si vybírali své nové eurokomisaře v  Maďarsku, Německu a Španělsku a čím žijí tyto země, se dozvíte od zpravodajů Evropských novin. Zvláště Španělsko, které se chystá převzít předsednictví EU už v  lednu, se nyní intenzivně zabývá evropskými otázkami. Kromě překonání krize je pro něj zásadní pokračovat v  budování mostu nad propastí, která dělí občany a struktury Evropské unie. Jednu z  klíčových úloh bude hrát státní tajemník pro EU Diego López Garrido. Foto (c): eu2009.cz

2

EN č. 12 / 2009

SR A EVROPSKÁ UNIE

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Ako možno vyhovieť všetkým? Aj na Slovensku máme euroskeptikov, i keď už nie vo funkciách. Jeden z niekdajších ministrov sa po nedávnej návšteve v Bruseli rozčertil: „Tisíce úradníkov tam pobehuje z jednej budovy do druhej, prenášajú tony papierov – a my to platíme.“ A poslucháči mu zatlieskali. Nuž, pokiaľ úradníci nevymýšľajú normy o zakrivenosti banánov, uhoriek či nebodaj okrúhlosti paradajok, mám pre „úradníkov“ a ďalšie orgány Únie poľahčujúce okolnosti. Predovšetkým – z eurofondov podstatne viac dostávame, ako tam platíme. Neúčasťou v EU by sme si teda ani len finančne nepolepšili. Ale najmä – na veľkých globálnych hráčov si veľmi netrúfajú nielen Fico či Fischer, ale ani Sarkozy či Merkel. Každý sa skloní pred hrozbou ich odchodu z krajiny. Ale môže si dovoliť stúpiť im na otlak Európska únia. Privysoké úroky či poplatky bánk a mobilných operátorov sú toho príkladom. Na rozdiel od národných vlád EU by si mohla dovoliť aj zaviesť limity na dovoz tovarov z Orientu. Európa má konečne prezidenta a ministerku zahraničia. Teda viacmenej. Okamžite sa vynorili aj obavy, či to nie je plíživé zakrádanie sa k európskej federácii. A súčasne aj výhrady, či obaja menej známi nevýrazní predstavitelia nebudú pri rokovaniach s Obamom a Hilary Clinton, s Rusmi či Číňanmi ťahať za tenší koniec palice. Iste Merkel, Sarkozy, ale i Brown či Blair by vedeli byť dôraznejší. Ale to by sme len počuli pokrik tých „menších“: „Tri veľmoci (nnno, bývalé!) ovládajú EU už aj tak počtom a ekonomicky. Čo sa trepú aj do funkcií?“ A ešte k poslednej otázke. V Bezpečnostnej rade sa tomu hovorilo právo veta a dlho tento orgán totálne paralyzovalo. U nás sme to volali „zákaz majorizácie“. Ak by bol zoznam aktov, kde sa vyžaduje jednohlasnosť, príliš široký, môže to aj Európu sparalyzovať. Nedohodneme sa na ničom. Nemal by byť ani príliš úzky, aby sme si tam my „malí“, nepripadali ako figúrky do počtu. Na otázku z titulku teda možno odpovedať: „Nijako!“ Riešenie je v kompromisoch a teoretik by povedal – v postupných aproximáciách.

Slováci sa dočkali historického úspechu (pokračovanie zo strany 1)

„Za najvýraznejšiu právomoc považujem to, že by som mal koordinovať prácu Komisie voči Európskemu parlamentu, to znamená, každý legislatívny návrh, ktorý pôjde do Rady EÚ a do EP, by mal byť konzultovaný so mnou do takej miery, aby bol naozaj zabezpečený čo najhladší priebeh prijatia tejto legislatívy,“ objasnil Šefčovič. Okrem toho bude zastupovať EK počas rokovaní Rady EÚ pre všeobecné záležitosti (t.j. ministrov zahraničných vecí) a bude zastupovať EK pri príprave zasadnutí európskych lídrov. Do jeho kompetencií spadá aj manažment ľudských zdrojov. „Čiže zodpovednosť za 33 000 pracovníkov. S tým je samozrejme spojený kopec personálnych a rozpočtových otázok,“ konštatoval slovenský komisár. PREČO NIE ENERGETIKA? Barroso od začiatku videl Šefčoviča v politickom a nie technickom rezorte vzhľadom na jeho skúsenosť z práce s európskymi inštitúciami a prax v diplomacii. „V podstate pomerne rýchlo mi bolo naznačené, že špecialistov na ekonomické otázky je v EK pomerne dosť, ale chýbajú ľudia so skúsenosťou z Bruselu, chýbajú komisári, ktorí boli zapojení do týchto medziinštitucionálnych vzťahov,“ prezradil Šefčovič obsah rokovaní s Barrosom v uplynulom období. Definitívne rozdelenie portfólií je podľa slovenského komisára odlišné od pôvodných očakávaní a predstáv

mnohých členov EK, avšak Šefčovič rozhodne odmieta hovoriť o sklamaní. „Keď sa pozriete na rozpísanie tých portfólií, ako aj na rozsah tých kompetencií, ktorý mi bol zverený, tak to je niečo, o čom som naozaj nemohol snívať pred nejakými dvoma-troma mesiacmi. Myslím si, že SR aj ja osobne môžem byť s týmto rozhodnutím veľmi spokojný,“ dodal Šefčovič. Jozef Halecký z ĽS-HZDS konštatoval, že Slovensko si na energetiku robilo vysoké ambície. „Ide o takú dôležitú oblasť v Európe, že bolo zbytočne snívať. To je pre veľké, bohaté a mocné štáty,“ uviedol. Podľa neho najsilnejšie krajiny majú aj najsilnejšie komisariáty, očakával preto, že Nemecko si energetiku z rúk nepustí. Dodal, že portfólio, ktoré Slovensko získalo, je primerané, aj keď obsahovo nie príliš známe. Zodpovedá však podľa neho veľkosti Slovenska z hľadiska územného, ľudského či spoločenského. Získanie postu podpredsedu EK je podľa Haleckého uznaním a významným úspechom súčasnej vlády. KUKAN: NESPRÁVNA TAKTIKA VLÁDY Taktika slovenskej vlády, keď premiér Robert Fico viackrát opakoval, že SR má v Európskej komisii záujem o portfólio energetiky, sa podľa podpredsedu SDKÚ a  europoslanca Eduarda Kukana ukazuje ako nesprávna a škodlivá. „Našim ambíciám skôr poškodila, ako ich posilnila. Keď sa pozrieme na iné porov-

Maroš Šefčovič. nateľné štáty ako je Slovensko, získali silné portfóliá bez toho, aby to mediálne prezentovali. Napríklad Česká republika, Slovinsko, Estónsko, Rumunsko,“ povedal Kukan pre média. Na druhej strane podľa bývalého šéfa diplomacie, keďže Lisabonská zmluva vstúpila 1. decembra do platnosti, bude úlohou slovenského eurokomisára Maroša Šefčoviča spolupracovať s novými predstaviteľmi EÚ, s predsedom Európskej rady a vysokou predstaviteľkou pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku EÚ Catherine Ashton pri organizovaní práce a nových štruktúr v rámci EÚ, tak aby fungovali čo najefektívnejšie. „Z tohto pohľadu ide o dôležitý post. Keď sa pozrieme na ďalšie agendy slovenského predstaviteľa, ide o administratívne kompetencie. Tie sú dôležité pre hladké fungovanie EÚ, ale ich dosah je

foto: internet administratívny. Preto nemožno vydávať post, ktorý sme získali, za mimoriadne významný,“ vyhlásil Kukan. DO FUNKCIE AŽ PO NOVOM ROKU Nový slovenský eurokomisár sa chopí svojej moci až v  novom roku. Komisiu totiž musí najprv schváliť Európsky parlament na základe vypočutia jej členov v príslušných parlamentných výboroch zodpovedajúcich jednotlivým portfóliám. Tieto tzv. híringy sa budú konať v dňoch 11.-19. januára. EP nehlasuje v pléne o každom komisárovi extra, ale schvaľuje EK ako celok. Hlasovanie je na programe 26. januára. Tak či onak, Slovensko dosiahlo v  európskej politike historický výsledok. Jozef Havrilla

Summit v Kodani nesmí skončit neúspěchem, zní od rozvojových zemí V hlavním městě Dánska začala veledůležitá mezinárodní konference o změnách klimatu a boji s  tímto negativním jevem. Cílem setkání bylo alespoň naznačit obrysy nové mezinárodní dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda má nahradit stávající dokument - tzv. Kjótský protokol, který má platnost do roku 2012. Účast na závěrečném zasedání přislíbila celá řada vysokých představitelů různých států světa včetně prezidenta USA Baracka Obamy. Českou republiku na summitu zastupoval premiér Jan Fischer. „Máme to správné politické naladění. Všechny hlavy států a vlád mají jediný cíl: zamezit globálnímu oteplování,“ prohlásil na úvod setkání generální tajemník OSN pan Ki-mun. Summit provází už od jeho začátku problémy a skandály. Začalo to už těsně před zahájením první schůze. Nezisková organizace Oxfam totiž prohlásila,

že plánovanou finanční pomoc rozvojovým zemím pro boj s klimatickými změnami chce OSN vzít z fondů pro rozvojové projekty.  A tím nečekané aféry a výroky neskončily. Zásadním výstupem konference má být způsob, jak chudým zemím poslat  co nejdříve obrovské sumy peněz na omezení škodlivin, jejichž produkcí  se podílejí na

poškozování klimatu. A právě chudé země nejvíce pobouřila neoficiální závěrečná zpráva konference, která z  neznámých příčin unikla do médií. Ta údajně neodpovídá duchu Kjótského protokolu, snižuje vliv OSN a umožňuje bohatým státům vypouštět do ovzduší mnohem více emisí než chudým. Pobouření, které text vyvolal, se marně snažil mírnit šéf klimatického panelu OSN Yvo de Boera. „Šlo o neformální dokument, který dostalo několik lidí za účelem konzultace. Jediné formální texty v procesu OSN jsou v rukou představitelů účastnících se jednání konference v Kodani,“ prohlásil de Boer. To však rozhodně neuklidni-

foto: se2009.eu

foto: se2009.eu

lo představitele rozvojových zemí, kteří si od této schůzky slibují mnoho. „Tento text okrádá rozvojové země o jejich spravedlivý a rovnoprávný podíl v atmosférickém prostoru,“ prohlásil súdánský předseda početné skupiny rozvojových zemí Lumumba Di-Aping a dodal, že jednání opustit nechtějí. Kodaň podle nich nesmí skončit neúspěchem. „Nepřijmeme ale takovou smlouvu, která odsuzuje 80 procent světové populace k dalšímu utrpení a

nespravedlnosti.“ A s  čím přijeli do Kodaně zástupci Evropské unie? Tak především je Evropská unie uskupením, které se staví do neoficiální pozice tahouna v boji proti globálnímu oteplování. V dlouhodobém horizontu chce EU vydat na pomoc rozvojovým zemím v  boji s  klimatickými změnami asi sto miliard eur. V  pátek 18. prosince vyvrcholil summit setkáním 15 tisíc delegátů ze 192 členských zemí OSN. Všichni doufali, že toto

setkání definitivně posune debatu o emisních limitech, pomoci rozvojovým zemím či výši a způsobu financování boje proti změnám klimatu zase o trochu blíže k reálným činům. Protože ať už je globální oteplování a vliv člověka na něj reálným fenoménem nebo ne, konkrétní kroky mohou život na naší planetě jen a jen zlepšit. Výsledky summitu, které budou známy až po uzávěrce tohoto čísla, rozebereme v  dalším vydání Evropských novin. Filip Appl

EN č. 12 / 2009

3

ČR A EVROPSKÁ UNIE

Evropská unie se rozbíhá podle nových pravidel

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

2009: rok ratifikace

(pokračování ze strany 1)

Do roku 2017 ale může kterýkoli členský stát požádat, aby se rozhodovalo podle starých „niceských“ pravidel. Lisabonská smlouva dále rozšiřuje počet oblastí, ve kterých budou členské země hlasovat pomocí kvalifikované většiny. Zahraniční a bezpečnostní politika, daňové záležitosti a evropský rozpočet budou však i nadále vyžadovat jednomyslnost. Lisabon posiluje roli národních parlamentů – mohou požádat o přezkoumání návrhů legislativy EU, a pokud se třetina z nich vysloví proti návrhu, Komise ho musí upravit. “Žlutá karta” je mechanismus, kdy se národní parlamenty mohou ozvat vždy, když mají podezření, že není dodržován princip subsidiarity (rozhodování na nejnižší možné úrovni). “Oranžová karta” je pak uplatňována v případě, že Komise trvá na pokračování jednání o návrhu, spor posuzuje Evropský parlament a Rada EU. Lisabonská smlouva také poprvé formalizuje tzv. Eurogroup, tedy skupinu ministrů financí členských států, ve kterých platí jednotná měna euro. Předseda skupiny je volen na dva a půl roku. Také Evropský soudní dvůr se dočká rozšíření pravomocí – bude moci posoudit, zda je národní legislativa v oblasti spravedlnosti a vnitra v souladu s evropským právem. Výjimku si v této oblasti vyjednala Británie společně s Irskem. Listina základních práv EU, která je součástí smlouvy, bude platit ve všech státech kromě Velké Británie a Polska, jejichž vlády si vyjedna-

foto: archiv EN ly výjimku. Listina požaduje, aby evropské instituce respektovaly občanská, politická, ekonomická a sociální práva. NOVÁ JMÉNA V EVROPSKÉ KOMISI Český kandidát na pozici eurokomisaře v nové Barrosově komisi Štefan Füle dostal portfolio rozšíření. Zatímco pro jeho jmenování do české vlády a později i na eurokomisařský post hovořily bohaté zkušenosti v české diplomacii, mínusem byla  komunistická minulost. Füle v  letech 1981-1986 studoval na prestižním Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a sedm let (až do roku 1989) byl členem KSČ. I na to se ho zřejmě zeptají europoslanci při tradičním “grilování” kandidátů na eurokomisaře. Známá jsou i další jména Barroso-

vy komise II. Bývalý komisař pro rozšíření Fin Olli Rehn bude zřejmě zodpovědný za hospodářské a měnové záležitosti, jeho předchůdce Joaquín Almunia se zase uchází o komisariát pro hospodářskou soutěž. Portfolio obchodu by podle bruselských zdrojů mohl získat bývalý belgický ministr zahraničí Karel De Gucht, který má na teď na starost rozvoj a humanitární pomoc. Němec Günther Oettinger má získat významnou oblast energetiky. Bývalý šéf francouzské diplomacie Michel Barnier pravděpodobně dostane post komisaře pro vnitřní trh a služby. Italský eurokomisař pro dopravu a energetiku Antonio Tajani nejspíše získá oblast průmyslu a polský zástupce v Komisi Janusz Lewandowski bude mít na  starost rozpočtové portfolio. Počet žen v nové Komisi vzrostl na devět – do týmu přibyla Connie Hedegaard z

Dánska – má získat post eurokomisařky pro klima, dále dosavadní komisařka pro hospodářskou soutěž z Nizozemska Neelie Kroes, Cecilia Malmström ze Švédska, Vivianne Reding z Lucemburska (stávající komisařka pro informační společnost a média má získat nové portfolio spravedlnost a lidská práva), Rumjana Želeva z Bulharska, Androulla Vassiliou z  Kypru – dosud zodpovědná za zdraví Evropanů, Máire Geoghegan-Quinn z Irska a vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která bude zároveň místopředsedkyní Komise (někdejší komisařka pro obchod). Kandidáti na komisaře se před jednotlivými výbory  Evropského parlamentu představí 11.-19. ledna a plénum bude o nové Komisi hlasovat pravděpodobně 26. ledna. Eva Potužníková

zaostřeno na téma měsíce

Nebyl to promarněný rok. Ani pro Česko, ani pro Evropskou unii. Naopak, s  odstupem času dojdeme možná v příštích měsících a letech k závěru, že rok 2009 byl rokem podstatné změny. Zahraniční politika České republiky dostala v  tomto roce příležitost vystřízlivět z iluze, že se pojistí proti všem rizikům odklonem od Evropské unie ke Spojeným státům. Že to byla od samého počátku iluze, si mohu dovolit psát proto, že jsem to tak pojmenoval už ve chvíli, kdy se k tomu Topolánkova vláda  hned po svém jmenování rozhodla, aby nakonec pochopila, že ve Washingtonu, ať s Bushem či Obamou v Bílém domě, se zájem české vlády vždy protne s globálním zájmem supervelmoci. A bude mu podřízen. Ale ani toto poznání ještě českou zahraniční politiku do náruče evropské rodiny tak úplně nepřivedlo. Heslo „Evropě to osladíme“, kterým „naši furianti“ rok 2009 předznamenali, nevěštilo žádné klidné splynutí Česka s evropskou většinou. České předsednictví pak začalo tuto předzvěst naplňovat – a nikoli jen výměnou celého týmu za chodu. Třeba už na počátku ledna stanoviskem, které české předsednictví v prvním okamžiku zaujalo k izraelské vojenské operaci v pásmu Gazy. Závěr předsednictví dostal s příchodem Jana Fischera důstojný ráz a vrátila se mu akceschopnost. Škoda jen, že už ani premiérův talent ani zkušenosti jeho ministra zahraničí nedokázaly zapsat české předsednictví mezi ty, na něž se v Unii vzpomíná dobře. Jakoukoli stopu příznivého názoru na schopnost české zahraniční politiky ztotožnit se s převládajícím trendem ve vývoji EU, smyly pak v druhé půli roku perfidně načasované manévry českých odpůrců Lisabonské smlouvy - v senátu i na Hradě - o zmaření její ratifikace, eo ipso o udržení Evropské unie na její nedobrovolné sestupné dráze k bezvýznamnosti v globální aréně. Světlou stránkou této nepěkné epizody bylo to, že nakonec odhalila před Evropou pravdu o tom, že nikoli česká veřejnost a české demokratické instituce, ale několik jednotlivců stálo na okamžik v cestě Evropy k pevnější soudržnosti a k větší váze v multipolárním světě. Konec dobrý, všecko dobré. Letos to, jak se zatím zdá, pro Evropskou unii platí. Ještě dříve než českou „obezličku“, překonala lisabonská smlouva nebezpečí svého konečného pohřbení v Irsku. V obou případech vyšel celek vstříc požadavkům až směšně malých menšin. Unie se už déle než půl století rodí z kompromisů! Jen díky jim byla Lisabonská smlouva podepsána, jen díky kompromisům vstoupila v r. 2009 v platnost a začíná se naplňovat. Skončilo tak konečně osmileté období, kdy se EU zmítala ve vnitřní křeči, ztrácela u Evropanů tvář a v ostatním světě vliv. Teď mají Evropská rada, Evropská komise i sedmadvacet národních vlád šanci dokázat, že přijetím Lisabonské smlouvy si vytvořily dobrý nástroj k reformě unijních institucí, k obhájení pozic sjednocené Evropy v globální aréně a k právu spoluurčovat běh multipolárního světa. Šance ještě neznamená jistotu výsledku. Ale tu už může přinést až rok následující a všechny další. Rok 2009 dal Evropské unii naději, že se pohne kupředu. Třeba i významně.

Jak hodnotíte složení nové Evropské komise a vedení Evropské rady? Eurofon 800 200 200 odpovídá Přinese nové směry v politice EU? Složení nové Evropské komise pro mne osobně není žádným velkým překvapením, v dobrém ani ve špatném smyslu. José Manuel Barroso, který mimochodem novou Komisi povede hlavně díky podpoře naší skupiny Evropských konzervativců a reformistů, je velice schopný úředník a obratný diplomat.  Nemalou část postů obsadil bývalými komisaři, a  program těch  nových si poslechneme v polovině ledna v Evropském parlamentu, až se budeme rozhodovat, jestli Komisi jako celku dáme zelenou.  Nepřekvapuje mne ani to, že významná portfolia budou mít na starosti zástupci silných zemí. Je ale dobře, že Česká republika dostala právě oblast Rozšíření a politiky sousedství.

Ačkoli si stále myslím, že Alexandr Vondra byl nejlepším kandidátem, doufám, že Štefan Füle dokáže posunout váznoucí rozhovory s Tureckem a že dokáže důstojně pokračovat v tom, co tak úspěšně nastartovalo české předsednictví: tedy vztahy se zeměmi na východ od Unie. Konec konců právě naši východní sousedé podle nepsané dohody spadnou pod resort sousedství, zatímco Catherine Ashton jako vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku bude zodpovídat za vztahy s ostatními kontinenty. Pokud jde o nové funkce dané Lisabonskou smlouvou, opět se ukazuje, jak  racionálně a trefně  předvídali Evropští konzervativci podobu

Evropy „po Lisabonu“, ačkoli si za to vysloužili nevybíravou kritiku. Kolem „evropského prezidenta“ a „evropské ministryně zahraničí“ bylo hodně nadšených proklamací. Federalisté doufali, že Unie dostane první obrysy budoucí vlády, jiní věřili, že Evropa bude mít konečně ono pověstně kissingerovské telefonní číslo, na kterém budou moci světoví státníci hovořit s Evropskou unií. Členské státy ale do vrcholných funkcí prosadili nevýrazné úředníky, čímž nahlas řekli, kdo v Unii skutečně rozhoduje. Catherin Ashton nikdy neprošla jedinou volenou funkcí a o jejích nijak vynikajících znalostech zahraniční politiky se už europoslanci mohli na vlastní uši přesvědčit, a životopis

belgického premiéra Van Rompuye si teď museli nastudovat dokonce sami Belgičané. Nevidím v tom žádnou tragédii, jen konstatuji, že musíme Evropskou unii  vnímat realisticky. Jako silný celek vzájemně spolupracujících národních států. A s národními státy - hlavně pak s těmi nejsilnějšími - budou i nadále chtít spolupracovat světové velmoci.

S volbou prezidenta Evropské rady jsme v podstatě spokojeni. Odráží současný poměr sil v EU i mezi pravicí a levicí. Vše nasvědčuje tomu, že nový prezident Evropské rady má všechny předpoklady úspěšně plnit to, co se od něj očekává – tj. nalézat bez velkého šumu a na základě kompromisu společné jmenovatele v zájmu členských zemí Evropské unie.

Pokud jde o Evropskou komisi, portfolio pro eurokomisaře z  České republiky je významné, navíc téma rozšíření bylo doplněno politikou východního partnerství. Očekáváme konstruktivní a účinné aktivity od vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku,  tím spíše, že je jediným zástupcem socialistů v nejužším vedení institucí EU.

Významnou úlohu bude hrát francouzský komisař Michel Barnier, jehož portfolio vnitřního trhu bylo doplněno finančními službami. Pro nové členské země není bez významu, že odpovědnost za jeden z klíčových resortů – tedy za zemědělství – dostal komisař z Rumunska. První dojem je, že Komise, tak jak ji navrhuje předseda Barroso, může být akční a bude schopná se vyrov-

nat s těmi složitými úkoly, kterým Evropa čelí.  

Přiznám se, že tato nová sestava ve mně budí dojem obrovského kompromisu, kde šly stranou zkušenosti a aktivita jednotlivých kandidátů a jejich renomé, a spíše se vyvažovalo mezi zájmy velkých států a států střední velikosti. Takže si myslím, že byl silnější kompro-

mis než odbornost a kompetence, že to bude mnohem více politická Komise postavená na křehkém kompromisu a na politických dohodách, než na té odbornosti a aktivitě. Navíc to ukazuje, že skrze tyto komisaře budou poměrně silné národní státy a národní karty.

Mám na mysli například komisaře pro vnitřní trh, kterým je zástupce Francie, ale samozřejmě i další komisaře, ať je to pro otázku daní nebo pro otázku reformy Evropské unie. Tam se ukazuje, že to budou víc národní kandidáti než ti v uvozovkách evropští komisaři.

Jan Zahradil, místopředseda skupiny EKR

Jiří Paroubek, předseda ČSSD

Jan Kubáček, politolog

Co je to Evropská komise, jaké má úkoly a kdy se ujme funkce nová Komise? Evropská komise je instituce, která byla ustanovena v  50. letech 20. století zakládajícími smlouvami EU. Reprezentuje nadnárodní princip, tzn. je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a prosazovat zájmy EU jako celku. Komise připravuje návrhy právních předpisů a předkládá je Evropskému parlamentu a Radě ke schválení. Představuje také výkonnou moc EU. Je zodpovědná za provádění rozhodnutí Parlamentu a Rady, má na starosti jednotlivé politiky EU, řízení jejích programů a plnění rozpočtu. V  součinnosti se Soudním dvorem dohlíží na řádné uplatňování zákonů EU v členských státech. Komise také zastupuje EU navenek, například při sjednávání mezinárodních dohod. Komise se skládá z 27 členů (komisařů) včetně předsedy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Každému komisaři je svěřena konkrétní odborná oblast. Komisaři jednají v  zájmu EU, nikoliv podle pokynů svých vnitrostátních vlád. Komise je stálým orgánem, obvykle se schází každý týden v Bruselu. Funkční období Komise trvá pět let. Nová Komise by měla být jmenována do šesti měsíců po volbách do Evropského Parlamentu. V současné době probíhá proces jmenování nové Komise. Členské státy navrhly své komisaře a předseda Komise José Manuel Barroso jim přidělil odborné oblasti, které by měli mít na starost. Parlament nyní rozeslal navrženým komisařům písemné dotazy. Na ty musí během prosince odpovědět a poté se bude od 11. do 19. ledna konat v Parlamentu slyšení komisařů. Závěrečné hlasování o složení Evropské komise proběhne 26. ledna 2010. Pokud Evropský parlament schválí novou Komisi jako celek, může být formálně jmenována Evropskou radou.

4

EN č. 12 / 2009

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE - EVROPA

Španielsko: Echo Lisabonu O  najväčšiu osvetu sa v  súvislosti s Lisabonskou zmluvou za Pyrenejami nepriamo postaral Václav Klaus. Vďaka neúnavnému euroskeptikovi začalo nejednému Španielovi vŕtať v hlave, prečo sa Česi pri zapriahaní do „lisabonského“ chomúta tak vytrvalo stavajú na zadné. Samozrejme, aj podobné osvieženie bolo slabou konkurenciou posledných udalostí, ktoré zaujali pozornosť občana natoľko, že namiesto toho, aby upriamil zrak na Brusel, s  obavami pokukával smerom na juh. Lisabon sa ocitol v tieni somálskych pirátov požadujúcich výkupné za španielskych rybárov, hladujúcej marockej aktivistky a únoscov španielskych dobrovoľníkov v Mauretánii. Napriek podobným silným emocionálnym zážitkom Španieli natoľko avizovaný prvý december nezabudli. Štátny tajomník pre Európsku úniu Diego López Garrido privítal vstup Lisabonu do plat-

nosti s patričnou dávkou vážnosti. Na stránkach mienkotvorného El País sa zjavila jeho óda na európsku budúcnosť „Dnes sa mení Európa“, ktorú zavŕšil výzvou, aby Španieli využili nadchádzajúce predsedníctvo EÚ produktívne a  dokázali ostatným krajinám, že záujem o aktívne členstvo nie je len „virtuálny“. Španielske predsedníctvo, ktoré bude odštartované v  januári,  sa má niesť v znamení Lisabonskej zmluvy a jej osadenia do občanovho vedomia. Spolu s reštartovaním národnej ekonomiky predstavuje Lisabon hlavný pilier budúcich aktivít Španielska. Ich spoločným me-

novateľom bude budovanie mostu nad priepasťou, ktorá delí Európu od občana, a snaha o rozvíjanie jeho európskeho povedomia. Španielske plány sa rozhodne nedajú označiť ako skromné. Diego López neskrýva extrovertné záujmy a avizuje dialógy hneď na niekoľkých frontoch. V nasledujúcom polroku by sa mali uskutočniť tradičné summity EÚ s USA, Ruskom, Kanadou, predstaviteľmi Latinskej Ameriky a po prvýkrát v dejinách s Marokom. Zdá sa, že Španieli sa rozhodli schytiť príležitosť za pačesy a  svoje predsedníctvo poriadne okoreniť nielen rokovaniami s  exotickými krajinami, ale aj problémom, ktorý López Garrido označil ako „najhorší hriech“ španielskej spoločnosti. Je ním násilie páchané na ženách, ktoré si každoročne v  krajine vyžiada niekoľko desiatok obetí. Práve tento

Za Španělsko by mal v Európskej komisii zostať Joaquín Almunia ako podpredseda a komisár pre hospodársku súťaž. foto: archiv EK Batoh s víziami praská vo švíkoch. Či sa ho však zdvihnúť a  úspešne preniesť do cieľa podarí, uvidíme v lete. Dana Miháliková

fakt poslúžil po posledných parlamentných voľbách v roku 2008 ako hlavný motív pre vytvorenie ministerstva pre rovnosť šancí.

Španielski vládni predstavitelia vnímajú rotujúce predsedníctvo ako výzvu a určite nemajú v úmysle figurovať v pozícii „mladšieho brata“.

vého eurokomisára sa ešte opozícia vyrútila na vládu, že nominuje neznámeho, sivého, diplomatickými skúsenosťami nedisponujúceho ľavičiara Lászlóa Andora, ktorý sedel v  tichej kancelárii viceprezidenta EBRD v  Londýne (Fidesz: „L. Andor je červený bankár“), troška aj potom, čo predseda EK Barroso vymenoval členov svojej „vlády“ a maďarský kandidát dostal bývalý Špidlov rezort. Inak samotná Lisabonská zmluva nie je na programe každodenných politických diskusií. Nečudo, veď Maďarsko sa chystá na parlamentné voľby (apríl 2010) a  aktéri scény sa venujú predovšetkým svojim voličom. Ale to je už samostatná kapitola, v  ktorej EÚ nedostáva príliš veľký priestor. Gregor Martin Papucsek

Do Európskej komisie je za Maďarsko nominovaný ekonóm Lázsló Andor, ktorý by mal prevziať referát po Vladimíru Špidlovi. foto: archiv EK

„Maďarský“ Lisabon Maďarský parlament bol prvý, ktorý ratifikoval Lisabonskú zmluvu, bolo to dva dni po jej schválení. Spory medzi parlamentnými politickými stranami v  tejto záležitosti teda neboli, vládol vzácny súlad. Diskusie boli živšie v prípravnom štádiu zmluvy, pretože nebolo jasné, ako dopadne otázka národnostných menšín, na ktorej Maďarsku osobitne záležalo. Je známe, že každú maďarskú vládu zaväzuje ústava krajiny: musí sa starať o osud maďarskej menšiny v  iných krajinách. Vo dvojstranných medzivládnych zmluvách so susedmi sa aj podarilo zakotviť, že obojstranný „záujem“ o  postavenie menšín nie je zasahovaním do vnútorných záležitostí (hoci takéto obvinenie často zaznie na adresu Budapešti napríklad z Bratislavy). V  rôznych konfliktoch maďarská strana obišla ako „porazená“ strana práve preto, lebo na európskej úrovni

sa v  žiadnom dokumente nehovorí o kolektívnych právach menšín, čo druhá strana (slovenská, rumunská, srbská...) často aj využila. Nuž, a  v  tejto oblasti načrtáva Lisabonská zmluva zmenu. Nie grandióznu, ale predsa. „Je to historický deň, lebo po prvý raz začína platiť taká európska zmluva, ktorá deklaruje pestrofarebnosť jazykov a  kultúr ako hodnotu a  osobitne sa zmieňuje o  právach menšín,“ povedala napríklad maďarská europoslankyňa za SMK zo Slovenska Edit Bauer.

Kľúčová veta v  Lisabonskej zmluve znie takto: „Únia je založená na hodnotách rešpektovania ľudskej dôstojnosti, slobody, demokracie, rovnosti, právneho štátu a  ľudských práv (Pozor, tu to je! - GMP) vrátane práv ľudí patriacich k  menšinám“. Na túto vetu, ktorá už teda má aj právnu relevantnosť, sa možno odvolávať – mienia predstavitelia maďarských menšín a  dodávajú, že bude možné obracať sa v  konkrétnych záležitostiach porušovania menšinových práv na európske súdne orgány. O  Lisabonskej zmluve sa v  Maďarsku intenzívne hovorilo okolo 1. decembra, keď dokument vstupoval do platnosti,  predtým v  súvislosti s  českými (Klausovými) výhradami. Počas výberu no-

Německo: Hlavním tématem je urychlení konce recese Po dlouhé době se jednotlivé státy EU dohodly na novém fungování Lisabonské smlouvy. Novým německým eurokomisařem by se měl stát premiér spolkové země Bádensko-Württembersko Günther Oettinger z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkel. V Bruselu tak vystřídal sociálního demokrata Güntera Verheugena, který byl v Evropské komisi (EK) od roku 1999. Oettinger je dlouholetým členem CDU a vede její zemskou organizaci. Od roku 1984 zasedá v bádensko-württemberském parlamentu a od roku 2005 stojí v čele tamní vlády. Po celém Německu je pověstný tím, že mluví švábským dialektem, a to navíc hodně rychle. Podle DPA je paradox, že volba padla zrovna na něj. V poslední době se prý mluvilo o tom, že ho brzy čeká pád kvůli jeho „nehodám“. Například před volbami si pohrával s myšlenkou na zvýšení daně z přidané hodnoty, což se ve straně nesetkalo s pochopením. Největší přešlap se mu ale zřejmě podařil v dubnu 2007 na pohřbu Hanse Filbingera, který byl jedním z jeho předchůdců ve funkci zemského premiéra. Ve svém projevu se snažil pozitivně vylíčit Filbingerovu minulost. Zesnulý politik byl přitom vojenským soudcem a za války se podílel na rozsudcích smrti pro zběhy. Oettinger se narodil 15. října 1953 ve Stuttgartu. Po studiích práv a ekonomie na univerzitě v Tübinge-

nu pracoval jako advokát. Je ženatý a má jednoho syna, ale s manželkou žijí od roku 2007 odděleně. Pro Německo to ale není jedno z nejaktuálnějších témat. V současnosti se v  tato země snaží všemi prostředky o zlepšení hospodářské situace a o nárůst ekonomiky a tím i o co nejrychlejší cestu z recese. Bohužel, údaje o množství průmyslových zakázek v Německu za měsíc říjen měly klesající charakter. Ještě o měsíc dříve se zdálo, že cesta z krize ven se vydařila, v říjnu zakázek opět ubylo. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství. Jedná se evidentně o signál zpomalení rychlosti, s jakou se největší evropská ekonomika snaží vymanit z  krize. Zatímco v září rostly průmyslové zakázky o 1,3 procenta, v říjnu se v meziměsíčním srovnání o 2,1 procenta snížily. Podle agentury Reuters je na vině především slabší zahraniční poptávka. Odborníci ve svých prognózách předpovídali celkový nárůst zakázek o 0,6 procenta. Ve skutečnosti se však zahraniční zakázky určené pro

německé podniky propadly o celé 3,5 procenta. Poptávka zemí, které platí eurem, se dokonce snížila až o 5,5 procenta. Objednávky, které přichází od domácích podniků, pak přispěly ke snížení o 0,5 procenta. Ministerstvo však tím není zděšeno a konstatovalo, že vývoj směřuje v blízké budoucnosti k opětovnému růstu, předpokládá se, že kladný nárůst průmyslové výroby bude pokračovat i v posledním čtvrtletí roku, jen nebude tak dynamický. Pozitivní prognóza ministerstva vychází z meziročního porovnání údajů. Ty totiž ukazují ve srovnání posledních dvou měsíců nárůst zakázek o 1,2 procenta, u zahraničních dokonce o 5,2 procenta a o 3,1 procenta u zakázek z německých podniků. Také míra inflace byla v Německu v listopadu vyšší, než se původně zdálo. Podle zpřesněných dat, která zveřejnil spolkový statistický úřad, spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 0,4 procenta, zatímco předběžné údaje hovořily o růstu v rozsahu 0,3 procenta. Proti říjnu se ceny snížily pouze o 0,1 procenta, nikoli o 0,2 procenta, jak se zdálo z předběžných údajů. Zvyšovaly se především ceny potravin a nápojů, které proti říjnu vzrostly o 0,4 procenta. Meziročně jsou ale stále ještě nižší o dvě procenta. Ceny za dopravu vzrostly o 0,6 procenta a meziročně jsou vyšší

Novým německým eurokomisařem se má stát premiér spolkové země Bádensko-Württembersko Günther Oettinger. foto: archiv EK už o 2,5 procenta. Výrazně se naopak snížily ceny oděvů a obuvi, kde pokles proti říjnu dosáhl 1,6 procenta. Meziročně jsou ale tyto ceny o 0,1 procenta vyšší. Statistický úřad zároveň sdělil, že harmonizovaný index spotřebitelských cen po revizi ukázal meziměsíční pokles o 0,2 procenta, zatímco meziročně vykázal růst o 0,3 procenta. Podle předběžných dat ceny meziměsíčně klesly o 0,1 procenta a meziročně jejich růst činil 0,4 procenta. A tak spolková vláda „černo-žluté“ koalice Liberálů FDP a Křesťansko-sociálních demokratů CDU-CSU zahájila realizaci svého koaličního plánu. Na svém pondělním zasedá-

ní schválila daňové úlevy pro rodiny s dětmi, firmy, dědice a hotelový průmysl ve výši 8,5 miliardy eur za rok 2010. Návrh tzv. Zákona pro urychlení růstu je již třetím balíčkem opatření na podporu konjunktury, který spolková vláda realizuje v průběhu jediného roku. Schválení návrhu zákona Spolkovým sněmem a Spolkovou radou by mělo následovat ještě do konce letošního roku. Největší díl úlev ve výši 4,6 miliardy eur ročně se bude týkat rodin s dětmi. Základní nezdanitelná položka na jedno dítě má být zvýšena z 6 024 na 7 008 eur ročně a navíc mají být zvýšeny přídavky na děti o 20 eur

měsíčně. Pod tlakem bavorské CSU by měly být ubytovací služby přesunuty do snížené sazby DPH ve výši 7 %. Další úlevy ve výši 2,4 miliardy eur jsou připravovány pro německé firmy. Nově oznámené úlevy navazují na již dříve schválené úlevy pro zaměstnance ve výši 14 miliard eur, které spočívají v možnosti daňově odečíst příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Vláda CDU-CSU a FDP plánuje i další úlevy v oblasti daně z příjmu, které by spolu s výše uvedenými ulehčeními měly dosáhnout v roce 2 011 až 24 miliardy eur. Jana Lochmanová

EN č. 12 / 2009

5

ČESKÁ REPUBLIKA

Lákavé silvestrovské menu Nápaditá, zábavná, skvělá… a úplně pro každého. Tak by se dala charakterizovat nabídka silvestrovských programů v metropoli i na dalších místech České republiky. Pořadatelé myslí na rodiny s dětmi, na mladé lidi, na sportovce i na každého, kdo si chce dopřát něco zvláštního. Tady je naše silvestrovské menu. známé Stodolní ulici v  Ostravě (www.stodolni.cz) najdete pěkně na jednom místě desítky klubů, barů i hospod. Tady to na Silvestra roztočíte!

jsou pro hosty zážitkem. V poslední den v roce vás pak určitě zaujme Hot Caribbean Party s kubánskou kapelou, břišními tanečnicemi, barmanskou show i ohňostrojem. Nezapomenutelného Silvestra prožijete také v  lázních. Lákavě vypadá čtyř nebo pětidenní silvestrovský balíček známého karlovarského Grandhotelu Pupp (www.pupp.cz). Zahrnuje také slavnostní galavečer i volný vstup do  hotelových Římských lázní a kasina. Pravý moravský folklor

okusíte během čtyřdenního silvestrovsko-gastronomického pobytu v areálu Bukovanský mlýn na jižní Moravě. Po celou dobu je připraveno mnoho zajímavých aktivit a na Silvestra bude hostům k tanci i poslechu hrát cimbálová muzika (www.bukovansky-mlyn.cz).   Eva Tajanovská, CzechTourism

OSLAVY PRO ZVÍDAVÉ

PRO MALÉ I VELKÉ Pražané i turisté každoročně míří na Staroměstské náměstí, aby strávili Silvestra uprostřed historického města. Užijí si tu bohatý kulturní program a zahřejí se horkým punčem nebo svařeným vínem koupeným ve stánku. Rodiny určitě uvítají, že odpoledne se na Staroměstském náměstí koná Silvestr se zábavou pro děti. Ohňostroj nad Prahou První den v  roce podnikněte procházku centrem Prahy. Zpestří ji ohňostroj, který je v  metropoli k vidění vždy na Nový rok (zpravidla od šesti hodin večer) a dobře se dá pozorovat z vltavských nábřeží a mostů. Pro milovníky kultury Metropole toho nabízí hodně všem, kdo si chtějí zpříjemnit poslední den v roce kulturou. Na baletní představení Zlatovláska můžete zajít do Stavovského divadla (www.narodni-divadlo.cz). Státní opera Praha chystá celý silvestrovský galavečer (www.opera.cz). Příznivci klasické hudby si určitě vychutnají silvestrovský koncert České filharmonie v Rudolfinu (www.ceskafilharmonie.cz). Silvestr (nejen) pro mladé Snad každý klub nebo diskotéka připravuje silvestrovský program. Mezi známé pražské kluby patří například  Lucerna Music Bar (www.musicbar.cz), kde na vás na Silvestra čeká party ve stylu 80. a 90. let. Aktuální program všech pražských hudebních klubů (a další kulturní tipy) najdou lidé na stránkách www.pis.cz. Nejen v  Praze to ale žije. Tak třeba ve

Bohatý středověký program bude ve středověké krčmě Dětenice v Českém ráji. Organizátoři slibují bujarou zábavu, plné korbele i prohýbající se hodovní stoly a ohňostroj. (www.krcmadetenice.cz). Stejně tak to bude žít i na zámku Zbiroh, který leží mezi Prahou a Plzní. O silvestrovské noci tu pořádají barokní karneval a další kratochvíle, i tady se bude královsky jíst a užijete si i ohňostroj (www.zbiroh. com). Praktické je, že na obou místech mají i hotel.   Pro sportovní rodiny Město Liberec leží uprostřed hor a je perfektním místem pro vaši zimní dovolenou (mimochodem, právě tady se dá dojet tramvají prakticky až ke sjezdovce). Pokud si tam pojedete na sklonku roku zalyžovat, určitě nevynechejte velkou silvestrovskou party v multifunkčním centru Babylon (www.babylonliberec.cz). Taneční orchestry a skupiny budou znít celkem v osmi sálech. Děti klidně vezměte s sebou, protože až do jedenácté večer bude fungovat dětský koutek s klaunem Ferdou. Silvestr na horách Pokud jsou právě hory to, po čem na sklonku roku toužíte ze všeho nejvíc, má vám Česká republika opravdu co nabídnout. Mnoho různých pobytů v lyžařských střediscích najdete na www.holidayinfo.cz. INSPIRACE PRO VŠECHNY, CO CHTĚJÍ NĚCO ZVLÁŠTNÍHO Silvestrovská plavba historickou Prahou, to je zážitek, na který hned tak nezapomenete Nabízejí ji např. na stránkách www.europe-rp.cz. Lahůdkou bude i silvestrovský pobyt v design Hotelu Yasmin (www.hotel-yasmin.cz). Už interiéry tohoto hotelu

Lisabonská smlouva – vývoj a hlavní změny „Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství“ začala platit 1. prosince 2009. Co se Lisabonskou smlouvou, která nahrazuje smlouvu z  Nice, mění, a proč trvala ratifikace téměř dva roky?

Lisabonskou smlouvu podepsali politici členských států 13. prosince 2007 v klášteře sv. Jeronýma na konci portugalského předsednictví EU. Českou republiku v  Lisabonu zastupovali premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. OD LAEKENU K LISABONU Smlouva završuje několik let trvající snahy o větší efektivitu rozhodovacích procesů Evropské unie, která se jen od roku 2004 rozšířila o dvanáct nových členských států – včetně České republiky. Počátkem byla Deklarace o budoucnosti Evropy z 5. prosince 2001 přijatá na Evropské radě ve finském Laekenu, která definovala 60 otázek klíčových pro budoucnost EU. Jejím vyústěním byl Konvent EU, který 10. července 2003 předložil návrh Smlouvy o založení Ústavy pro Evropu. Tuto smlouvu, která nahrazo-

vala všechny zakládající dokumenty novým textem, odmítli v květnu a červnu 2005 v referendech občané ve Francii a Nizozemí. Lisabonská smlouva opustila snahu o nahrazení zakládajících smluv textem „Ústavy“ a vnesla do nich pouze nové prvky vyplývající z mezivládní konference v  roce 2004. Vyjednávání nové smlouvy proběhlo během roku 2007 za německého a portugalského předsednictví. Konečné znění tzv. Reformní smlouvy, která se následně pojmenovala Lisabonská, odsouhlasili představitelé členských států na summitu 18.-19. října 2007. NOVÉ TVÁŘE EVROPSKÉ UNIE Nejviditelnější změnou vyplývající z  Lisabonské smlouvy je vznik dvou nových postů – předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku. Předseda Evropské rady, volený představiteli členských států na dva a půl roku, bude řídit summity nejvyšších představitelů členských států. Rotační předsednictví zůstane zachováno, zástupci předsednické země však budou předsedat jen pravidelným Radám ministrů. Ve funkci vysokého představitele pro zahraniční otázky a bez-

pečnostní politiku Lisabonská smlouva spojuje dosavadní úřad vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro zahraniční vztahy. Vysoký představitel je volen členskými státy na období pěti let a bude zároveň místopředsedou Evropské komise. Lisabonská smlouva zřizuje Evropský útvar pro vnější činnost, složený z úředníků Rady, Komise a diplomatických služeb členských států. ZMĚNY ROZHODOVÁNÍ V RADĚ MINISTRŮ Důležitou změnou v rozhodovacím procesu EU je rozšíření počtu oblastí, v kterých bude Rada rozhodovat kvalifikovanou většinou. Lisabonská smlouva rozšiřuje tento způsob hlasování o 68 nových oblastí. Po vstupu smlouvy v  platnost se bude používat již ve 218 oblastech. Princip jednomyslnosti zůstává zachován v  citlivých oblastech jako jsou daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková pravidla a otázka sídel institucí. Niceská smlouva rozdělila mezi členské státy EU celkem 345 vážených hlasů na základě jejich velikosti, přičemž menší státy byly zvýhodněné. Ke schválení návrhu Komise je v  současnosti potřeba 255 vážených hlasů. Pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise, vyžaduje se, aby tento minimální počet hlasů reprezentoval alespoň dvě

třetiny členských států. Každý stát může navíc požádat o přezkoumání, zda členské státy tvořící kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 procent celkové populace EU. Podle Lisabonské smlouvy se způsob hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů od 1. listopadu 2014 změní. Kvalifikovanou většinu bude představovat 55 procent členských států, které reprezentují alespoň 65 procent obyvatel EU. Do roku 2017 může kterákoli země požádat o hlasování systémem podle smlouvy z Nice. JEDNA ZEMĚ, JEDEN KOMISAŘ Podle záruk vyjednaných Irskem před uskutečněním druhého referenda budou Komisi tvořit zástupci všech členských států, zatímco podle současných Smluv by byl počet komisařů nižší. Předseda Evropské komise získává novou pravomoc odvolávat jednotlivé komisaře. NOVÉ PRAVOMOCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU Smlouva posiluje postavení Evropského parlamentu, protože rozšiřuje počet oblastí, ve kterých spolurozhoduje s  Radou ministrů v tzv. řádném legislativním postupu. Evropský parlament získává větší vliv na rozhodování o finanční perspektivě a rozpočtu EU. Ruší se dosavadní rozlišování mezi nepovinnými a povinnými výdaji (například přímé podpory pro země-

Staronový předseda Evropské komise José Manuel Durăo Barroso. dělství). Evropský parlament také musí dát souhlas k uzavření všech mezinárodních dohod, které se týkají otázek podléhajících řádnému legislativnímu postupu. Horní hranice pro počet evropských poslanců je 751. Tento strop bude platit až od roku 2014, v přechodném období budou ve Štrasburku zasedat 754 europoslanci.

služby pro vnější činnost. Dohody ze třetími státy budou v  budoucnu uzavírány jménem EU, a nikoli jménem Evropského společenství a členských států. Právní subjektivita ale Evropskou unii neopravňuje k přijímání právních předpisů nebo k jednání v oblastech mimo pravomoci, které jí byly svěřeny členskými státy ve smlouvách.

PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA EU

VYSTOUPENÍ Z EU

Lisabonská smlouva také zavádí právní subjektivitu Evropské unie. V  praktické rovině se tato změna projeví např. v  přeměně delegací Evropské komise ve třetích zemích na delegace Evropské unie, které budou integrální součástí Evropské

Lisabonská smlouva nově obsahuje ustanovení o dobrovolném vystoupení z EU, čímž uznává, že členské státy mají právo kdykoli z Unie vystoupit. (pokračování na straně 9)

6 Měsíc v Evropské unii Logo na biovýrobcích Jaký motiv bude na biovýrobcích? Evropská komise vyzvala všechny Evropany, aby hlasovali v  soutěži o logo. Jeho účelem je posílit ochranu spotřebitele a propagovat ekologické zemědělství. Na rozdíl od současného loga bude povinné pro veškeré balené ekologické produkty, které pocházejí z 27 členských států. Hlasovat online pro jeden ze tří finálových návrhů mohou lidé do 31. ledna. Nové linky pomoci Jak se oběti trestných činů domohou v EU pomoci? Komu by měli občané zavolat, potřebují-li například radu od lékaře? Rozhodnutím Komise z 30. listopadu by měly být nové „linky pomoci“ brzy k  dispozici v  celé EU. „Rozhodnutí vyhrazuje dvě nová čísla 116 pro služby sociálního charakteru. Linky pomoci 116 006 a 116 117 budou v celé EU vyhrazeny pro oběti trestných činů a občany volající netísňovou lékařskou pohotovostní službu,“ uvedli zástupci Komise. Pokračovat v reformách Stávající i potenciální kandidátské země musí pokračovat ve svých reformách, chtějí-li se i nadále ucházet o členství v EU, říká ve svém usnesení Evropský parlament. Za stěžejní oblasti v této souvislosti poslanci považují zajištění právního státu, svobody projevu, dobrých sousedských vztahů, zlepšení situace etnických menšin a boj proti korupci a organizovanému zločinu. Parta, co jí chutná Kampaň EU na podporu zdravé výživy „Parta, co jí chutná“ se prostřednictvím putovních autobusů s kvízy a hrami dostala na 173 školní dvory po celé Evropě. Cílem bylo poučit děti o tom, jak je důležitá zdravá výživa. Asi 17 tisíc dětí se zúčastnilo akcí, které se konaly do konce listopadu, a přitom se dozvědělo něco o přednostech ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Nebezpečná vánoční světla U 30 % vánočních světel hrozí nebezpečí požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Uvedla to zpráva Evropské komise. Přinesla závěry společného projektu dozoru nad trhem, na kterém se podílí Evropská komise spolu s příslušnými orgány pěti členských států: Maďarska, Německa, Slovenska, Slovinska a Nizozemska. Hodně mrtvých na silnicích V roce 2008 zahynulo na evropských silnicích 39 tisíc lidí. Cíle Evropské unie o polovinu snížit počet úmrtí v důsledku dopravních nehod do roku 2010 bude obtížné dosáhnout, přiznala Evropská komise. Ta také na začátku prosince pořádala konferenci, na které odborníci řešili bezpečnost silničního provozu v letech 2011 až 2020. Poslanci jednali o pirátech Námořní mise EU proti pirátům u  somálského pobřeží je úspěšná, ale pirátství není možné odstranit, aniž by se vyřešily jeho základní příčiny na pevnině. To stojí v usnesení, které ve čtvrtek 26. listopadu přijal Evropský parlament. Poslanci v něm odsuzují měkký přístup k  požadavkům somálských pirátů a  požadují, aby všechna plavidla byla registrována v organizaci pro koordinaci námořní bezpečnosti. HDP se v eurozóně zvýšil Počet cestujících  leteckou přepravou v EU  za rok 2008 vzrostl oproti  roku 2007  pouze o 0,6 %, což je nejnižší přírůstek od roku 2002. HDP ve třetím čtvrtletí roku 2009 se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,4 % v eurozóně a o 0,3 % v EU27. Nezaměstnanost v eurozóně v říjnu 2009 setrvala v porovnání s předchozím měsícem na hodnotě 9,8 %, vloni ve stejném období dosahovala 7,9 %. Nezaměstnanost v EU27 byla v říjnu 2009 9,3 %. V prosinci to uvedl Eurostat. Zakázané letecké společnosti Komise zveřejnila dvanáctou aktualizaci seznamu leteckých společností, které mají zákaz létat do Evropské unie. Z důvodu bezpečnostních nedostatků zjištěných při kontrolách do seznamu přibyly firmy tří dalších zemí. Evropa se bojí záplav a bouří Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr mají akce Evropské unie zaměřené na prevenci katastrof a jejich řešení širší podporu občanů EU. Evropané také souhlasí se záchrannými akcemi v zemích mimo EU. Z výsledků vyplývá, že Evropané se nejvíce obávají záplav (45 %), ničivých bouří (40 %) a průmyslových havárií (29 %). Telefonický balíček Evropský parlament schválil balíček opatření k reformě telekomunikací EU, který Komise navrhla v listopadu 2007. „Pět set milionů občanů EU bude moci brzy využít rozsáhlejšího spotřebitelského výběru díky intenzivnější hospodářské soutěži, lepšího pokrytí širokopásmovým připojením a posílení práva na soukromí ve vztahu k  telekomunikačním operátorům. Evropským spotřebitelům také poskytne řadu nových práv,“ uvedly orgány Evropské unie. Pneumatiky s označením Od listopadu 2012 budou všechny nově prodávané pneumatiky v Evropě seřazeny a označeny podle palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a hladiny hluku, který vydávají. Systém označení pneumatik bude podobný systému užívanému pro domácí spotřebiče, a potenciální uživatelé tak budou moci porovnat vlastnosti ještě před tím, než se rozhodnout pneumatiky zakoupit. (stf)

EN č. 12 / 2009

EVROPSKÁ UNIE

Překladatelství má budoucnost V Bruselu se 9. prosince konalo ustavující setkání sítě evropského studijního programu v oboru překladatelství („European Master‘s in Translation“, EMT). Sešli se na něm zástupci členských univerzit, které nabízejí studijní programy v oboru překladatelství, aby stanovili, jaká bude struktura řízení sítě a určili, jaké dovednosti by profesionální překladatelé mohli v budoucnosti potřebovat. V  září tohoto roku bylo vybráno 34 magisterských studijních programů v oboru překladatelství, které nabízejí univerzity z celé Evropy a které budou tvořit síť EMT v počátečním čtyřletém období. Mezi 34 úspěšnými programy není ani jeden z České republiky. Další výzva k  přihlášení se do programu bude zveřejněna koncem roku 2010. Síť EMT znamená zavedení značky kvality pro magisterské studijní programy v  oboru překladatelství. Tím se otevře cesta k  vysoce kvalitnímu vzdělávání pro studenty translatologie. Ti si tak rozšíří profesionální obzory a zároveň se zajistí kompetentní pracovní síla i pro veřejné instituce. „Podle studie zaměřené na odvětví jazykových služeb, kterou jsme nedávno představili, je překladatelství zaměstnáním, které má budouc-

nost,“ řekl komisař pro mnohojazyčnost Leonard Orban. „Je to také povolání, které se neustále vyvíjí: zahrnuje titulkování, lokalizaci, redakční práci, editaci internetových stránek atd. Může také vyžadovat jiné než čistě překladatelské schopnosti: mezi jinými například schopnost řízení projektů, jednání s klienty, dovednosti v organizování času, ve správě financí nebo fakturaci. EMT je první projekt, který se zabývá všemi těmito aspekty. Pokud EMT navíc vyvolá debatu na téma, co to obnáší být prvotřídním překladatelem, pomůže nasměrovat výzkum v této oblasti a v dlouhodobém horizontu také zlepšit kvalitu ve vzdělávání překladatelů.“ Na tomto prvním zasedání byla zvolena správní rada sítě EMT a ustanovily se tři pracovní skupiny. Skupiny budou fórem pro disku-

se a akce v těchto třech hlavních oblastech týkajících se vzdělávání překladatelů: budoucnost povolání překladatele, překladatelské nástroje a technologie (aplikovaný výzkum), vzdělávání překladatelů a jeho výsledky. První den setkání byl věnován diskusi mezi zúčastněnými univerzitami. V průběhu druhého dne byly o svůj příspěvek k rozvoji projektu požádány také univerzity, jejichž žádosti neuspěly v  první výzvě k podávání přihlášek. Cílem setkání členů sítě EMT bylo také zahájit analýzu zaměřenou do budoucna, která se bude zabývat tím, jaké dovednosti budou překladatelé v budoucnu potřebovat a jaké dovednosti by tedy měly univerzity účastnící se programu EMT nabízet. Podle současných kritérií, kterými se řídil zářijový výběr 34 studijních programů v oboru překladatelství, získají studenti magisterských programů se značkou kvality EMT takové dovednosti, které jim umožní poskytovat překladatelské služby v  nejširším slova smyslu včetně všech typů mnohojazyčné a  mul-

timediální komunikace. Osvojí si tedy dovednosti související s poskytováním překladatelských služeb, kromě jiného se naučí, jak své služby prodat na trhu, jak jednat se zákazníky, jak řídit čas a spravovat finance, jak provádět fakturaci. Získají také jazykové a mezikulturní dovednosti, naučí se například, jak shrnout obsah textu či porozumět nepřímým odkazům, dozvědí se, jak vyhledávat informace a rozšiřovat jak své technologické dovednosti (překladatelské a terminologické nástroje, správa databází atd.), tak tematické dovednosti (znalosti v různých odborných oblastech a aplikacích). Seznam studijních programů v oboru překladatelství, které byly vybrány do sítě EMT, lze nalézt na internetových stránkách: http://ec.europa.eu/dgs/translation/programmes/emt/network/index_en.htm. Více informací o projektu EMT naleznete na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/dgs/translation/ programmes/emt/index_en.htm. (red)

Plynovod South Stream má dalšího spojence: Francii Projekt plynovodu South Stream, který vede ruský energetický gigant Gazprom, získal dalšího silného spojence. Je jím francouzská energetická společnost EDF. Je to pouze lepší zajištění dodávek plynu do celé Evropy, nebo se Rusko snaží energeticky ovládnout Evropu? Oba názory se mezi politiky i občany Evropského společenství objevují. Nicméně když jde o obchod, politika jde stranou. Koncem listopadu přijel ruský premiér Vladimir Putin do Paříže. A ta ho uvítala v plné parádě. Vždyť Francie patří dlouhodobě k největším spojencům Ruska v  Evropské unii. Během Putinovy návštěvy se v  Paříži setkali zástupci vedení dvou energetických obrů: ruského Gazpromu a francouzského EDF. Společně podepsali dohodu o budoucí účasti na projektu rusko-italského plynovodu South Stream. Francie se tak připojila k  Bulharsku, Řecku, Srbsku a Slovinsku, které se k projektu připojili v  minulosti. Francouzská společnost přitom bude spolupra-

covat především s italskou ENI, která je vlastníkem poloviny podílu projektu South Stream. „V EDF získáváme nového, spolehlivého a dlouhodobého partnera,“ uvedl šéf Gazpromu Alexej Miller. „Jsme přesvědčeni, že South Stream, který si podobně jako Nord Stream získává uznání více a více evropských zemí, zajistí spokojenost všech zákazníků Gazpromu.“ Novou spolupráci už stačila ocenit i francouzská vláda. Premiér François Fillon údajně vyjádřil spokojenost nad tím, že Francie z hlediska objemu investic v Rusku překonala už i Spojené státy. Navzdory sílící podpoře ruských plynovodů South Stream a Nord Stream, dává řada evropských zemí, včetně České republiky, která je na ruském plynu závislá ze tří čtvrtin, stále přednost unijnímu projektu Nabucco. Ten má

foto: google.com zajistit menší energetickou závislost právě na Rusku. Projekt však čelí řadě problémů. Tím nejaktuálnějším jsou nejasnosti ohledně země, která bude plynovodu Nabucco dodávat plyn. Ve hře jsou země Ázerbajdžán, Turkmenistán, Egypt či Irák. Velký zájem o projekt projevil také Írán. Ten by mohl mít šanci, protože kontroluje druhé největší zásoby plynu na světě. Odborníci i politici se však obávají možné nestability dohody s  touto zemí. Íránská

účast by navíc projekt prodražila o dalších osm miliard eur. South Stream je tak mnohem blíže konečné realizaci. Pozornost dalších evropských zemí si navíc získalo prohlášení, že se kapacita South Streamu zdvojnásobí z 31 miliardy na 63 miliardy kubíků plynu ročně. Nabucco sice počítá s  kapacitou „pouze“ 30 miliard kubíků, nicméně plyn má tímto plynovodem téct oběma směry. Filip Appl

Na finanční instituce mají dohlížet nové unijní orgány Ministři financí Evropské unie se shodli na reformě systému dohlížení nad finančními institucemi. Návrh, který ministři schválili, vychází z původní koncepce Evropské komise a ustanovuje nové unijní orgány, které budou mít na starost dohled na jednotlivými finančními sektory. Návrh ministrů financí je do určité míry kompromisní. S  tím původním, který vypracovala Evropská komise, totiž nesouhlasila především Velká Británie a nové členské státy včetně České republiky. Panovala totiž obava z toho, že by národní centrální banky mohly částečně ztratit kontrolu nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. Přitom dceřiné banky jsou v  největší míře právě v  nových členských státech, jako je Česká republika.

Kompromisní návrh je proto obecnější a snaží se méně zasahovat do finančního trhu. Pravomoc rozhodovat o konkrétních finančních institucích by nově ustanovené orgány měly jen v několika málo případech. A co tedy tvoří nový Systém finančních dohlížitelů (ESFS)? Jsou to tři nové orgány, které budou dohlížet na jednotlivé složky finančního trhu. European Banking Authority (EBA) bude mít na starosti dohled nad bankami,

European Securities and Market Authority (ESMA) bude dohlížet nad trhy cenných papírů a European Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA) bude kontrolovat pojišťovny a penzijní fondy. I na toto opatření se snáší kritika ze všech stran. Někteří kritizují politiky, že je schválený návrh nevýrazný a zásadní opatření si stejně budou muset udělat samotné členské státy. Objevují se ale také hlasy z  řad konzervativních politiků a odborníků, že je tímto opatřením ohrožena suverenita bank i členských zemí. S takovou kritikou ovšem nesouhlasí komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia.

„Vytvořením Evropského výboru pro systémová rizika, který bude odhalovat rizika ovlivňující finanční stabilitu v EU a předcházet jim, a novými ujednáními ke zlepšení dohledu na institucionální úrovni se významně přispěje k odstraňování nevyvážeností v našich finančních systémech,“ prohlásil komisař. Zda bude nakonec celý návrh, který má být první vlaštovkou a inspirací pro ostatní země G20, uveden v  život, ještě není jasné. Nejprve o něm totiž musí hlasovat Evropský parlament. A je více než jisté, že minimálně konzervativci se budou velice snažit celou novou koncepci poslat k ledu. Filip Appl

EN č. 12 / 2009

7

ROZHOVOR

Česká digitalizace se konečně rozjela Ačkoli procházela česká digitalizace rozhlasového a televizního vysílání mnohými peripetiemi, má podle slov mediálního analytika z  Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Milana Šmída dobře našlápnuto. Překonala dětské nemoci, byl vytvořen její právní rámec a zahájena cesta k digitální očistě. Časový harmonogram plné digitalizace doporučený Evropskou konferencí poštovních a telekomunikačních správ (do roku 2012) rozhodně splní. O digitalizaci rozhlasového a televizního vysílání už bylo napsáno mnohé. Proběhlo bezpočet konferencí a seminářů. Mohl byste zhodnotit, co přinesly tyto konference – existuje už nějaký ucelený pohled na tento proces? Odborné konference jsou určitě prospěšné. Lze na nich prostřednictvím referátů přednášejících sledovat, jak proces digitalizace pokračuje. Po nepříliš úspěšném rozjezdu jsou u nás konečně stanoveny základní linie, vše je v pohybu, který dává nějaký smysl. Po nejrůznějších tahanicích a tlacích se dostávají ke slovu technici, realizace plánu přechodu na digitální vysílání je schválena, dolaďují se detaily. Proces probíhá k mému překvapení dokonce rychleji, než jsem předpokládal. Je pravda, že za některými zeměmi západní Evropy zaostáváme, ale co se týče východní a střední Evropy, jsme rozhodně vpředu. Červencovým usnesením v  roce 2001 vzala vláda na vědomí návrh koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání, ovšem právní rámec procesu digitalizace byl stanoven až novelou zákona o digitalizaci a technickým plánem přechodu v  roce 2007. Mohli bychom v  krátkosti zopakovat tento proces a zhodnotit jej. V případě většiny ostatních zemí stál první rámec digitalizace vždy na počátku. Ano, právní rámec dala české digitalizaci až novela z roku 2007 a následující technický plán přechodu, který byl schválen jako vládní usnesení na jaře roku 2008. Komerčním televizím se do procesu digitalizace příliš nechtělo, protože předpokládaly riziko ztráty diváků – byť třeba dočasné. Následovala takzvaná metoda cukru a biče – digitální novela zajistila aktérům určité bonusy a jakékoli zdržování digitalizace mohlo být přísně penalizováno. Buďme konkrétní. Které dosavadní kroky byly podle vás největší chybou a jak byste hodnotil současný stav? Největší chybou bylo to, že se dlouho tápalo. Česká republika se podpisem mezinárodní dohody členských států Evropské konference poštovních a telekomunikačních správ v  Chesteru přihlásila k  aktivitám přechodu na zemské digitální vysílání v roce 1997. V roce 2000 vznikla meziresortní pracovní skupina pro digitální vysílání, která vytvořila koncepci přechodu na digitální vysílání, a poslanecká sněmovna se jí začala zabývat v březnu 2001. Mezi tím probíhalo zkušební zemské digitální vysílání v Praze, v roce 2004 se začalo zkušebně vysílat v  Brně. Důležité je říci, že zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání (mediální zákon) sice učinil zadost harmonizaci s právem Evropské unie, ale neupravoval přechod na zemské digitální vysílání v České republice. Hlavní chybou byl podle mého soudu pasivní postoj české vlády v  otázkách právních mantinelů digitalizace,

při jejich tvorbě často zaskakoval za vládu parlament, své sehrála také uspěchaná licenční řízení. Licence se velkoryse rozdaly mnoha subjektům, aniž se zkoumaly možnosti jejich financování, aniž se vytvořily podmínky pro jejich úspěšný rozvoj. Kde je dnes televize Pohoda, Febio TV a další? Ohlásily, že budou vysílat už v roce 2010. Věříte tomu? Přál bych jim to. Ale nebudou to mít lehké. Jistou šanci má dotovaná TV Noe, která šíří signál pomocí digitálního satelitního vysílání. Program lze sledovat i na internetu a přes televizní kabelové sítě. To by mohla být cesta do budoucna pro malé televize. Vraťme se ale k úloze státu v procesu digitalizace. Jaká je vlastně jeho role, jakožto správce kmitočtového spektra? Stát by se měl prostřednictvím svých volených zástupců kromě jiného starat i o to, aby kmitočtové spektrum bylo efektivně využito nikoli ve prospěch ambiciózních podnikatelů, ale ve prospěch veřejnosti. Měl by zabránit spekulativnímu jednání, nastavit jasná a transparentní pravidla pro všechny. Zároveň nelze stanovit přehnané nároky na aspekty veřejnoprávní služby a zapomenout na ty subjekty, které pořady vyrábějí. Veřejný zájem spočívá v  širokém záběru televizních programů za přijatelných podmínek pro diváka. Je to komplexní proces, který musí být vybalancovaný, legislativně ošetřený a ekonomicky efektivní. Je třeba nastavit takové podmínky, které zajišťují pluralitu na mediálním trhu. Což ovšem samo o sobě nestačí, jak jsme se mohli přesvědčit u přidělování licencí – to sice sledovalo posílení plurality v nabídce televizních programů, ale nebylo adekvátní možnostem českého trhu, navíc bez jasného právního rámce, bez ochrany vložených investic. Netřeba dodávat, že následovaly žaloby, které celý proces digitalizace pozdržely. Můžeme uvést nějaký příklad ze světa, na kterém lze demonstrovat příkladný přístup přechodu na digitální vysílání a určování podmínek pro vysílání? Nedělejme si iluze – u většiny států lze vysledovat problémy s přechodem na digitální vysílání. Někde větší, jinde menší. Ovšem na západ o nás měli pro digitalizaci lepší podmínky, protože většina lidí prošla zkušeností se satelitním či kabelovým vysíláním. Jako příklad můžeme uvést sousední Německo, kde více než devadesát procent lidí přijímalo signál přes kabel nebo satelit. Jednání tam probíhala věcněji a koordinovaněji, vytvořila se mimovládní iniciativa, která opravila původní vládní koncept přechodu na digitalizaci a prakticky okamžitě se našel vyhovující model. V současné době jsou sice původní představy trochu korigovány, ale základní kostra je pevná. Také Velká Británie prošla několika zkouškami. Dlouhou dobu hledala svého tahouna digitalizace mezi komerčními subjekty, aby

PhDr. Milan Šmíd (1944), mediální analytik, odborný asistent na FSV UK Praha. Dříve pracoval v Československé televizi. Ve volném čase se věnuje psaní blogů, turistice a vnoučatům. foto: Petr Novák, Wikipedia se nakonec vrátila ke staré dobré BBC. Nicméně základní pravidla stanovila zákonem z  roku 1996, vědělo se, že bude šest multiplexů. Také ve Francii sehrál velkou roli stát jasným stanovením pravidel. Velkým problémem české digitalizace bylo kromě jiného i to, že šla proti zájmu komerčních stanic. Měly být tahounem české digitalizace? To neříkám. Ale měly být více motivovány ke spolupráci. Tahounem má být spíše ten, kdo vyprodukoval kanály pro veřejnoprávní sektor. Je tomu tak ve Velké Británii, v Německu, v Rakousku i v dalších státech, kde digitalizace nabrala na obrátkách. Pokusy s komerčními televizemi většinou zkrachovaly – typickým příkladem může být Španělsko nebo již zmíněná Velká Británie. Ta se snažila prostřednictvím projektu ITV Digital, který financovaly podniky sdružené kolem komerční televize ITV, rozjet vysílání na šesti multiplexech, na třech volných a třech placených, rozdávala set-top boxy za podpis smlouvy, ale projekt stejně za tři roky zkrachoval. Lidé odmítali investovat do zemského digitálního vysílání, za které se muselo platit, a které nenabízelo tak velkou

nabídku jako placený satelit Sky Digital. Když ITV Digital na jaře 2002 zkrachoval, zůstaly v  éteru jen tři veřejnoprávní multiplexy a hlavní tíha nákladů se přesunula na BBC. Posléze stát vytvořil konsorcium tří velkých subjektů, kam patřila veřejnoprávní BBC spolu s komerční BSKyB a Crown Castle International, rozjelo se šest volných multiplexů, tedy třicet neplacených programů pod hlavičkou nového projektu FreeView, lidé jednorázově investovali do set-top boxů a dál už nemuseli nic platit. Digitalizace se rozjela naplno a dnes už je prakticky u konce. Proč do toho šly komerční subjekty, jmenovitě BskyB, která provozuje digitální satelit, a do Freeview dokonce vložila některé své volné programy? Pochopily, že musejí být přítomny na všech platformách. Věděly, že tak trochu posilují konkurenci, ale u diváků rozhodně získávají. Nicméně i velké trhy mají své limity. Poté, co se Britové vybavili set-top boxy a digitálními televizory, protože tím získávali třicet programů zdarma, některé ze šesti multiplexů dnes přecházejí na placené služby. Z  reklamy se tak velký počet volných televizních programů prostě

financovat nedá. Na menším trhu, jako je například Finsko, jsou dnes k dispozici tři volné multiplexy, ten čtvrtý je již placený. Nebyl projekt FreeView ve Velké Británii tak trochu účelový tah, aby rozhýbal digitalizaci? Zřejmě ano. Lidem se muselo nabídnout něco, co by je pohnulo k tomu, aby odešli od analogového příjmu, a aby se analogové vysílání mohlo vypnout. Plně digitální vysílání na našem území by mělo začít v roce 2012. Lze očekávat v tomto směru nějakou změnu, jaká je vaše prognóza? Vidím to na tři volné multiplexy a čtvrtý pro placené služby. Hlavní roli bude hrát i nadále veřejnoprávní Česká televize, komerční televize Nova a Prima. Otázkou i nadále zůstává, zda bylo rozumné rozdělit telekomunikační licence mezi tři operátory, z  nichž jeden dosud neprojevil zájem stavět síť (O2). Navíc telekomunikační operátoři mají zájem co nejvíce vydělat a ceny neustále rostou. Například TV Óčko kvůli cenám z multiplexu odešlo. Pro srovnání – v Německu jsou dva operátoři, ve Švédsku dokonce jeden.

Jedním z  důvodů digitalizace televizního vysílání bylo nejen rozšíření výběru a kvality televizních programů, ale také efektivnější využití kmitočtového spektra, tedy frekvencí vhodných pro  vysílání rozhlasu, televize, ale i pro další telekomunikační služby. Co se stane s ušetřenými kmitočty, s  takzvanou digitální dividendou? Kvalifikovanou odpověď na tuto otázku by vám mohli dát spíše lidé z  Českého telekomunikačního úřadu. Není totiž jisté, jak se ušetřené kmitočty využijí, zda pro HDTV televizi s  vysokým rozlišením, mobilní televizi, regionální vysílání nebo pro nejrůznější mobilní telekomunikační služby včetně rychlého internetu. Já osobně bych preferoval mobilní rychlý internet. Rozhodovat se však bude i na celoevropské úrovni, kde se Evropská unie snaží vytvořit jednotný a otevřený telekomunikační trh. Ať už se frekvence přidělí komukoli, mělo by se tak dít transparentně, s přihlédnutím k zájmům veřejnosti a nejen k  zájmům telekomunikačních firem. Děkuji Vám za rozhovor. Vlastimil Růžička

8

EN č. 12 / 2009 2. STRUČNÝ PŘEHLED ČERPÁNÍ

ČESKÁ REPUBLIKA

Obr.než 3: Souhrnný čerpánítisíce SF/ FS v mld. Kč, zdroj: MSC2007 Z fondů EU dokončeno již více dvapřehled a půl projektů Od roku 2007 již bylo v  České republice dokončeno více než 2 600 projektů financovaných z fondů EU. Uvádí to Měsíční monitorovací zpráva za měsíc říjen, kterou vydává Národní orgán pro koordinaci – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Za uplynulý měsíc také opět narostly prostředky vyplacené českým příjemcům z fondů EU, a to o 10 procent. ZÁJEM O FONDY EU NEOPADÁ Od začátku programového období 2007–2013 bylo v České republice dokončeno 2 634 projektů financovaných z fondů EU v celkové hodnotě 18,3 miliardy korun. Jen za poslední měsíc počet dokončených projektů vzrostl více než dvojnásobně. Nejvíce dokončených projektů eviduje Operační program (OP) Životní prostředí. Projekt je dokončen v  tom okamžiku, kdy příjemce předá závěrečnou zprávu a závěrečnou žádost o platbu. Zájem Čechů o fondy EU rozhodně neopadá. V  meziměsíčním srovnání došlo k nárůstu o téměř tisíc podaných žádostí. V říjnu tak bylo evidováno 29 063 žádostí o podporu ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Zatím bylo schváleno 13 444 projektových žádostí v celkové výši 226,7 miliardy korun. Největšího pokroku dosahuje regionální operační program (ROP) Severozápad. Za uplynulý měsíc narostly

i proplacené prostředky příjemcům. Meziměsíční nárůst o již zmiňovaných 10 procent tak znamená, že Češi již z fondů Evropské unie obdrželi 46,4 miliardy korun. Nejvíce proplacených prostředků je v  ROP Severovýchod a Operačním programu Doprava. Od března 2009 tak proplacené dotace dosáhly výše 40,8 miliardy korun (údaje o čerpání za jednotlivé měsíce viz tabulka). CHYB ŽADATELŮ UBÝVÁ Měsíc 2009

Proplaceno v Kč

Březen

5,6 mld.

Duben

8,2 mld.

Květen

10,2 mld.

Červen

19,9 mld.

Červenec

23,6 mld.

Srpen

28,6 mld.

Září

42,2 mld.

Říjen

46,4 mld.

Národní orgán pro koordinaci – ministerstvo pro místní rozvoj eviduje také počet neúspěšných žádostí o podporu z evropských fondů. Na základě porušení formálních požadavků či nedostatečné kvality předloženého projektu bylo od počátku programového období vyřazeno 28,7 procenta žádostí z celkového počtu předložených. Nejvíce vyřazených žádostí je zaznamenáno v rámci ROP Severozápad – 59,6 procenta a také v  obou pražských programech. OP Praha - Adaptabilita vyřadil 59,2 procenta žádostí a OP - Praha konkurenceschopnost vyřadil 56,8 procenta žádostí. Nicméně formální chyby žadatelů provázely zejména první rok po spuštění operačních programů. Nyní jsou díky koordinační aktivitě MMR (pracovní skupiny, metodiky, semináře) méně časté.

Souhrnný stav čerpání SF/ FS v mld. Kč k 4. listopadu 2009, EU a národní zdroje, 1 EUR = 26,495 CZK, zdroj: MSC2007

celková alokace 2007-2013

818,4

disponibilní alokace 2007+2008+2009

350,7

předložené projekty

636,3

schválené projekty

226,7

proplaceno

46,4

certifikováno

4,7

nutí dotací uzavírá ROP Jiho- dem (tzv. způsob ex-ante) nebo - bezplatná telefonní linka poskyvýchod. V  objemu proplacených v  průběhu realizace projektu. tující informace o Evropské unii prostředků vede ROP Severový- Výhodou tohoto způsobu je, že info@strukturalni‑fondy.cz chod, následovaný OP Doprava. příjemci nebudou muset vkládat - e‑mailová adresa k zasílání dotolik vlastních zdrojů a ušetříana Třetici programů, které Stav již pří-schválených projektů GGtazů v %o evropských fondech v ČR jemcům proplatily nejvíce peněz, úrocích z  bankovních překleno- www.euroskop.cz vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, vacích úvěrů. Např. u ROP Seve- - nabízí údaje o EU a adresy Eurodoplňuje ROP Střední Morava. k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007 rovýchod trvalo před zrychlením center – kontaktních míst pro veproplacení 70 dní po zaplacení řejnost v každém krajském městě. OPERAČNÍ PROGRAMY 54,5 faktur dodavateli, nyní je tato Národní orgán pro koordinaci (NOK) ZRYCHLUJÍ PROPLÁCENÍ doba pouhých 5 dní, kdy je pří- Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 42,7 39,5 38,3 projemci faktura proplacena po za- e-mail: [email protected] Dosud většina operačních 37,4 37,2 36,2 (nok) gramů vyplácela dotace až po re- placení dodavateli. 30,3 alizování akce (způsob ex-post). www.strukturalni‑fondy.cz 28,0 28,0 26,5 25,0 24,7 V  zájmu zrychlení tak nyní do- - rozcestník pro informace o ev21,8 19,2 chází u některých operačních ropských fondech v ČR 16,5 programů k  proplácení již pře- EUROFON 800 200 200

Obr. 4: Schválené projekty, zdroj: MSC2007

JAK ČERPAJÍ JEDNOTLIVÉ OPERAČNÍ PROGRAMY? Statistické údaje k začátku listopadu ukazují, že nejvíce schválených projektů, vzhledem k vlastní alokaci, má OP Lidské zdroje a zaměstnanost, následován ROP Severozápad. První trojku programů, které schválily nejvíce předložených žádostí o poskyt-

pI

P O

R

P

Va V

IO

M S

PI

O

P

P O

P

JZ

TP

R O

P

SČ

O

P

VK

R O

P O

O

O

P

ŽP

PD O

P

P O R

PA

SM

PK P

SV

O

R

O

P

P

JV

SZ P

RO

R O

O

P

LZ Z

0,0

Fondy Evropské unieObr. – 5:šance pro váš projekt Proplacené finanční prostředky, zdroj: MSC2007 Národní orgán pro koordinaci, který v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR zastřešuje získávání dotací z Evropské unie, radí Stav proplacených finančních prostředků v %„Jak na projekt“. NÁPAD A VYHLEDÁNÍ VHODNÉHO PROGRAMU Napadla vás aktivita uskutečnitelná ve vaší obci, škole, podniku, neziskové organizaci apod., na niž byste rádi dostali podporu z Evropské unie? V první fázi je třeba si zjistit, který operační program (OP) by ve vašem případě pro získání dotace připadal v úvahu. Na webu www.strukturalni-fondy.cz najdete charakteristiky každého z nich. Řídit se lze podle sféry vaší činnosti (tématické operační programy), nebo podle místa, kde realizujete své aktivity (regionální operační programy, programy pro Prahu a programy přeshraniční spolupráce).

vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, Tento seznam slouží jen k celkové orientaci, protože konkrétní požadavky k 4. listopadu 2009,příloh zdroj: MSC2007

ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ Ž ÁDOSTI

Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne tom, zda si určuje každý operační program samostatně. budete se snahou získat finance z evropských 12,1 fondů úspěšní či nikoli. Vaším 11,7 11,6 průvodcem při její tvorbě budou příručky pro žadatele a další metodické po- Výběr subjektů, jimž bude dotace udělena, probíhá podle hodnotících a 10,3 kyny připravené odpovídajícím operačním programem. Zároveň jsou k dispo- bodovacích kritérií, která jsou předem veřejně dostupná. Bývají součástí infor8,9 MONITOROVACÍ 2009 ziciMĚSÍČNÍ konzultace s pracovníky řídicíhoZPRÁVA orgánu či –ŘÍJEN zprostředkovatelského subjek- mací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP. tu, semináře, konference atd. V přípravné fázi se nebojte klást dotazy, abyste 7,2 V případě, projekt byl úspěšný, bude s vámi uzavřena smlouva o fi6,9 6,9že váš 6,7 do projektové žádosti zařadili vše potřebné. nancování. Je to chvíle 5,7vhodná pro oslavu, ale zároveň teprve začátek dlouhé cesty... 4,0 podle jednotlivých OP/ROP a fondů EU (EU a národní zdroje) Žádosti musejí být vyplňovány v elektronické podobě. Většina operačních 2,5 REALIZACI programů k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT. OP Životní prostředí NA CO SI DÁT POZOR PŘI 1,6 1,2 Projekty / GG schválené Schválené žádosti Proplacené prostředky Prostředky předložené 1,7Certifikované prostředky 1,0 ale připravil pro žadatele elektronické prostředí BENE-FILL a OP Podnikání a Administrativa k financování o platbu ** příjemcům k certifikaci předložené EK0,0 inovace eAccount. Všechny vyjmenované aplikace jsou k dispozici na adrese Při uvádění projektu v život si musíte také najít čas na přípravu monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak jste již provedli a jak plníte indikátory https://www.eu-zadost.cz/stromFormularu.aspx. mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % nastavené vámi samotnými v projektové žádosti. Vedle toho je třeba vyhotoc c/a d d/a e e/a f f/a g g/a Přílohy, které mohou30,3 být požadovány žádosti: i žádosti o platbu. Finanční prostředky jsou vypláceny buď po skončení 54 464,7 22 635,6 k projektové 12,6 21 083,3 vovat 11,7 10 066,5 5,6 0,0 0,0 projektu jednotlivých etapách, předem naplánovány 42 950,1 28,0 3 865,7 2,5 3 782,6 2,5nebo po 2jeho 387,1 1,6 které 2 byly 387,1 1,6 • Logický rámec ve studii a další součástech žádosti. 20 672,7 21,8 6 499,3 6,9 6 499,3 6,9proveditelnosti 5 029,6 5,3 projektové0,0 0,0

Přehledný 0,0 materiál popisující 0,0 krátce záměry 0,0 projektu, 0,0dané do souvislos0,0 ti s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit. 15 986,3 28,0 792,9 1,4 576,2

• Studie proveditelnosti 31 130,9 54,5

951,1

1,7

905,9

Studie7proveditelnosti slouží uskutečnitelnosti 894,6 16,5 k posouzení 579,1 1,2 a životaschop576,3 nosti projektu. finanční stránku všech aktivit1,8 a hodnotí efektivitu 1 933,0 Popisuje 25,0 135,5 132,0 vynaložených Většinou má 839,6 rozsah 20-50 stran. 9 933,6prostředků.42,7 3,6 Tento dokument 925,6 je závazný a cíle v něm stanovené muset být dosaženy, ode4 277,4 19,2 budou 1 238,5 5,5 jinak hrozí 1 281,2 brání dotace. méně nákladné nebo tzv. měkké se 8 677,9Pro projekty39,5 2 330,5 10,6 (neinvestiční) 2 262,4 požaduje zjednodušená studie 7 618,9 37,2 proveditelnosti. 2 303,1 U dražších, 11,2 zpravidla2investič375,7 ních projektů studie proveditelnosti. 7 845,5musí být standardní 38,3 2 322,0 11,3 2 479,4

pI

VK

Va V

P

P

O

O

O

P

IO

LZ Z

TP

P

P

ŽP

O

P

O

P

SZ

M S

O

R

P

PA

RO

P

SČ

O

P

PI

P

O

R

O

JZ

P

O

P

PK

R

O

R

O

P

JV

SM

P

O PD

R O

P

R O

Celková

Váš projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něPodané projektové alokace hož chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP se dozvíte v prograOperační podpory žádosti / GG ŘO dokumentech vydávaných jednotlivými řídicími program mových a prováděcích 2007-2013 / Fond orgány. mil. Kč mil. Kč % Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, ktea b b/a ré přispějí a ekonomického prostředí v členských OP D ke zlepšení MD sociálního 179 981,5 89,8 161 632,9 zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné OP ŽP MŽP 153 355,1 115 447,4 finanční 75,3 injekce krajů či jakýchkoli OPdo PI neziskového MPOsektoru, soukromých 94 799,5firem, obcí 49, 726,5 52,5 jiných subjektů. Právě naopak – příjemci musí vždy prokázat OP VaVpI MŠMT 64 544,3 39,0 25 170,4a konkrétně doložit prospěšnost svého 57 záměru. OP obecnou VK MŠMT 002,1 71,9 40 998,7 Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, OP LZZ MPSV 57 145,5 77,4 44 nejen 236,8jako sociální aktivity. podpory z evropských IOPProto se rozhodně MMR ze získávání 47 956,7 50,2 24 071,1fondů nevylučují soukromé firmy žádající dotace 7 např. na novou technologii, OP TP MMR 723,5 48,3 3 732,7 vzdělávání zaměstnanců apod. Všichni žadatelé musejí doložit v projektové žáROP SZ RR SZ 23 však 250,5 25 567,9 110,0 dosti společenský přesah U soukromých ROP MS RR MS plánovaných 22aktivit 316,6jejich projektu. 15 897,1 71,2 firem často podporu zaměstnanosti ROP JV jde např. RRoJV 21 950,4 v regionu. 22 190,0 101,1

SV

Údaje o stavu čerpání prostředků podle jednotlivých OP/ROP a fondů EU (EU a národní zdroje) Tab. 3 - Údaje o stavu čerpání finančních finančních prostředků

Financování 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 Náklady na výjimky proplácejí žadatelům 1,0projektu se až0,0 0,0 0,0zpětně. Po dobu 0,0 realizace projektu nebo přinejmenším její části jej musíte financovat z vlastních 1,6 29,6 0,1 0,0 0,0 zdrojů1,2 či bankovní půjčkou. 158,9 0,3 0,0 0,0

6

Zajištění 1,7 udržitelnosti 71,5 projektu 0,9

0,0

0,0

Ve většině aby se výsledky dosažené 4,0 případů evropské 380,8 normy vyžadují, 1,6 0,0 0,0projektem přetrvaly, tento projektu) 5,7nějakou dobu 835,4 3,7termín (=udržitelnost 835,4 3,7bývá nejčastěji může se lišit dle požadavků OP.724,5 10,3 pět let, ale724,5 3,3 3,3

Veřejná 13 249,7 64,7 11,6 podpora 1 310,8 6,4 0,0 0,0 V EU12,1 obecně platí zákaz z veřejných 21 746,4 106,2 726,3podpory podnikání 3,5 726,3 rozpočtů, která 3,5 by ROP JZ JZ projektové 19žádosti 314,9v rámci tzv. 37 výzev, 458,6tedy časově 193,9 • Analýza 4 767,7 24,7 1 369,3 7,1 1 384,0 mohla7,2 660,6 3,4státy. I evropské 0,0fondy toto pravidlo 0,0 Operační programyRR přijímají nákladů a přínosů (CBA) ovlivnit obchod mezi členskými ROP SČ úsekůRR SČ 17žádosti 427,0o dotaci.15 4 619,2 26,5 1 395,8 8,0a co si naopak 1 208,4 6,9 ale v jejich736,7 4,2 vyplývající0,0 0,0 Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší bere dodržují, vymezených určených k podání Pro932,8 váš úspěch je91,4 klírámci existují výjimky ze smlouvy o založení OP PK HMP 7 323,1 8 852,5 120,9 2 737,5 37,4 652,9 8,9 654,8 8,9 540,8 7,4 0,0 jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Zkratka pochází z anglic- ES, které se běžně využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis aj.).0,0 čové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližOP PA HMP 3 378,4 10 411,2 308,2 1 221,3 277,1 8,2 226,4 Přesto6,7 4,4 0,1 tzv. zakládá nedovolenou 0,0 0,0 kého pojmu Cost-Benefit36,2 Analysis. ší období. Radou vám v tom budou nápomocni pracovníci řídicích orgánů. je důležité vědět, zda váš projekt veřejnou ESF 117 526,0 95 646,8 81,4 48 338,5 41,1 2 021,1 1,7 1 708,4 1,5 33,9 0,0 0,0 0,0 Časové „okno“ výzvy bývá otevřeno po několik týdnů až měsíců. U složitějších • Rozpočet projektu podporu, i když se něj vztahuje výjimka. Projekty zakládající a nezakládající ERDF 425 947,5 314 409,6 73,8 112 530,0 26,4 31 383,0 30 399,6 7,1 podporu 16 se 812,6 3,9 financování. 2 583,7Projekty zakládající 0,6 Je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z 7,4 fondů Evropské unie. veřejnou projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování prototiž liší způsobem 274 954,7 226 266,3 82,3 65 862,9 24,0v tom, že 14se783,9 14 245,5 5,2 podporu6mají 816,9 2,5 nižší procento 2 089,6 nákladů a svůj 0,8 zisk Jeho význam tkví mimo jiné z něj vychází 5,4 při závěrečném vyúč- veřejnou jektovéFS žádosti. zpravidla hrazeno NSRR * se tedy- si projektovou 818 428,2 636 322,7 77,7 226 731,4 27,7 48 188,0 5,9 46 353,5 5,7 dotace 23odečítají. 663,4 2,9 4 673,3 0,6 tování. Doporučuje žádost připravit s předstihem. z udělené *Poznámka: Do NSRR patří ještě OP Cíl3 přeshraniční spolupráce ČR-Polsko, na který je alokováno 258 mil. EUR. Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 - 4. 11. 2009 * Do NSRR patří ještě OP Cíl3 přeshraniční spolupráce ČR-Polsko, na který je alokováno 258 mil. EUR. Měnový kurz: 1 EUR = 26, 495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 - 4.11.2009 ROP SM

RR SM

20 491,2

URČENÍ ROP SVVHODNÉ RR SV VÝZVY 20 467,7

EN č. 12 / 2009

9

PUBLICISTIKA

Lisabonská smlouva – vývoj a hlavní změny (pokračování ze strany 5)

POSÍLENÍ NÁRODNÍCH PARLAMENTŮ Národní parlamenty mohou určitý návrh Komise zpochybnit, protože není v souladu s principem subsidiarity. Pokud tento názor zastává třetina parlamentů členských států musí Komise svůj návrh přezkoumat a rozhodnout, zda jej zachová, pozmění nebo stáhne. Tento mechanismus se nazývá „žlutá karta“. Pokud obavy sdílí většina parlamentů členských států a Komise se přesto rozhodne trvat na svém návrhu, zahájí se tzv. mechanismus „oranžové karty“. Komise pak musí objasnit důvody pro svůj návrh a Evropský parlament a Rada rozhodnou, zda bude legislativní postup pokračovat. OBČANSKÁ INICIATIVA Lisabonská smlouva zavádí institut občanské iniciativy. Pokud iniciativa získá podporu jednoho milionu občanů většího počtu členských států, může vyzvat Komisi k předložení určitého návrhu v  oblasti působení EU. Podmínky této iniciativy jsou však stanoveny pouze obecně a měly by být upřesněny prováděcím předpisem. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD S Lisabonskou smlouvou se stává právně závaznou i Listina základ-

ních práv Evropské unie přijatá 7. prosince 2000 v Nice, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007. Výjimku z  této Listiny mají Velká Británie, Polsko a Česká republika. Listina stanoví základní práva v těchto šesti hlavách: důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví. Dokument obsahuje ustanovení týkající se základních lidských práv, občanských a politických práv. Její součástí jsou také práva ekonomická a sociální, která byla předmětem největších kontroverzí. IRSKÉ ZÁRUKY A DVĚ REFERENDA Lisabonská smlouva měla původně začít platit 1. ledna 2009. Diskuse a spory kolem smlouvy v  některých členských státech EU ale předpokládaný termín odsunuly. Voliči v  Irsku pak Lisabonskou smlouvu v  referendu 12. června 2008 odmítli. Irská vláda si nechala udělat průzkum, který ukázal obavy Irů z toho, že Lisabonská smlouva narušuje některé principy irské ústavy (např. neutralita nebo právo na život). Ačkoli obavy neměly reálný základ, dohodli se představitelé členských států na summitu v Bruselu 18.-19. června 2009, že Irsku poskytnou speciální záruky, které výslovně zmiňují, že ustanovení Lisabonské smlouvy nijak neovlivní články irské ústavy o ochraně práva na život, ochraně

rodiny a ochraně práv týkající se vzdělání. Potvrzují také, že smlouva nijak nemění pravomoci EU v oblasti daní a irské neutrality. K vyjednání záruk, které stvrzují a osvětlují to, co se již nachází v textu Lisabonské smlouvy, významně přispělo české předsednictví EU. Irské záruky měly formu mezivládní dohody, a proto již nebyla nutná nová ratifikace v  členských státech. Ve druhém referendu 2. října 2009 Lisabonskou smlouvu podpořilo 67,1 procenta voličů. RATIFIKACE V ČR, POLSKU A NĚMECKU Dne 10. října ratifikoval Lisabonskou smlouvu také polský prezident Lech Kaczynski, který podmiňoval svůj podpis kladným výsledkem referenda v Irsku. Ještě před konáním irského referenda skončil komplikovaný proces ratifikace v  Německu. Ústavní soud v Karlsruhe 30. června 2009 rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem země, podmínil ale dokončení ratifikace posílením spolurozhodovacích pravomocí obou komor německého parlamentu v otázkách evropské integrace. Jako poslední členský stát Lisabonskou smlouvu ratifikovala Česká republika. Premiér Jan Fischer listiny přivezl 13. listopadu do Říma, kde se v  depozitáři uchovávají důležité dokumenty EU. Podle jednoho z článků smlouvy může dokument začít platit prvního dne následují-

cího měsíce po uložení ratifikační listiny posledním signatářským státem – tedy 1. prosince 2009. VÁZANÝ MANDÁT A VÝJIMKA Z LISTINY Ukončení procesu ratifikace v  ČR předcházelo dvojí přezkoumání Lisabonské smlouvy českým ústavním soudem, který 26. listopadu 2008 i 3. listopadu 2009 potvrdil, že dokument není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Poslanecká sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu 18. února 2009, Senát stejný krok učinil 6. května 2009. Součástí ratifikace smlouvy bylo také zavedení tzv. vázaného mandátu vlády, který vyžaduje pro převod rozhodovacích kompetencí na EU souhlas obou komor parlamentu. Český prezident Václav Klaus pro Českou republiku požadoval výjimku z  Listiny základních práv EU, kterou má rovněž Velká Británie a Polsko. Na summitu 29. října 2009 v Bruselu hlavy států či vlád 27 členských států odsouhlasily Protokol o  uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice, který bude připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Po rozhodnutí Ústavního soudu z 3. listopadu 2009, podepsal Lisabonskou smlouvu také český prezident Václav Klaus. Marie Bydžovská, Petr Zenkner, redaktoři Euroskopu

Klimatické desatero Evropské unie Evropská unie má poměrně jasné představy, jak by svět měl proti klimatickým změnám bojovat. Tady jsou hlavní myšlenky shrnuté do deseti bodů: 1. Snížení emisí V porovnání s rokem 1990 chce EU do roku 2020 snížit emise CO2 o 20 %. Evropský systém obchodování s emisemi napomáhá tyto cíle splnit. Do roku 2050 by se podle představ měly emise snížit až o 80 %, což ovšem předpokládá širší mezinárodní spolupráci. 2. Společné úsilí Každá členská země EU musí plnit své vlastní národní cíle, které se týkají emisí jak z dopravy, tak i služeb, vytápění budov a zemědělství. Tyto emise tvoří okolo 60 % všech emisí CO2 v rámci EU. 3. Podzemní uskladňování CO2 Evropská unie má připravený právní rámec pro podzemní uskladňování CO2, v mnohých

oblastech k tomuto účelů mohou posloužit vhodné geologické formace. Průmyslové podniky a elektrárny tvoří 40 % všech emisí CO2 v EU. 4. Ekologičtější auta V Evropské unii budou platit přísnější pravidla pro provoz osobních automobilů, ekologicky příznivá vozidla budou daňově zvýhodněna. Hraniční hodnota v EU byla stanovena na 130 g CO2/km. Osobní přeprava se podílí 12 % na emisích CO2 v Evropě. 5. Více obnovitelných energií Vodní, solární a větrné elektrárny by se měly do roku 2020 společně s biomasou a geotermickými zdroji podílet na 20 % výroby energie v EU. V roce 2005 se podíl obnovitelných energií pohyboval okolo 7 %.

Evropská směrnice určuje členským zemím národní cíle, aby se věci začaly hýbat kupředu. 6. Méně CO2 z paliva Do roku 2020 by se o 10 % měly snížit emise CO2 v souvislosti s výrobou, přepravou a spalováním paliva. Vyšší podíl biopaliv a snižování spalování odvětrávacích plynů v elektrárnách a rafineriích mohou být příklady efektivnějšího přístupu. 7. Energeticky efektivní pneumatiky Nový systém označování pneumatik umožní řidičům zvolit ekologicky výhodnější pneumatiky. Čtvrtina emisí CO2 pochází v Evropské unii ze silniční  dopravy. Nové evropské předpisy začnou platit od roku 2012. 8. Energeticky efektivní bydlení Veškeré budovy, které budou stavěny po roce 2020, musí splňovat přísná energetická kritéria a

čerpat z velké části svou energii z obnovitelných zdrojů. Při renovaci domu budou majitelé pobízeni k instalaci ekologičtějšího topení a klimatizace. 9. Energeticky efektivní výrobky Označování spotřebičů se dále zlepší zavedením štítků upřesňujících míru energetické efektivity (například zavedení označení A+++ pro nejšetrnější spotřebiče). Celkově bude počet označovacích kategorií omezen na sedm. Pračky, myčky a sušičky tak budou v budoucnosti povinně vyznačovat svou energetickou spotřebu. 10. Ekologické instituce, například Evropský parlament Evropský parlament se snaží jít příkladem a používá již od roku 2008 výhradně ekologickou energii. Zavedením ekologického managementu a hodnocení (systém EMAS) pomáhá plnit vlastní cíle efektivněji.

CO NA TO EUROPOSLANCI

Proč není v EU povinné označovat, v které zemi byly výrobky vyrobeny? Evropská unie poskytuje všem rovnou šanci bez ohledu na jeho původ, rasu, vyznání a politické přesvědčení. Nechť jsou na výrobku napsány jeho technické charakteristiky, zdravotní škodlivost, energetická náročnost atd. Není tedy  přípustné, aby někdo šířil hesla typu: „Nekupujte u Židů nebo nekupujte u Němců.“ V

tomto smyslu je zákonité, že nelze stanovit takovou povinnost označování původu, která by mohla působit negativní nebo pozitivní diskriminaci. Jako pro zemi, která má výrazný obchodní přebytek s Německem a řadou dalších zemí západní Evropy, je  tato praxe výhodná pro české podnikatele a zaměstnanost. Nestanovení

povinnosti však nijak  nebrání výrobcům označit produkt označením země nebo jejího regionu. Je to však jejich svobodným rozhodnutím. Prodej českých autobusů pod značkou Renault či Iveco, prodej českých aut pod značkami Peugeot, Citroen či Toyota či českých televizí pod značkou Panasonic je

úspěšný. A tak to má být: Nechť rozhoduje pouze kvalita výrobku.  

Bohužel se na tom neshodly členské státy. Už v roce 2005 přišla Evropská komise s  návrhem směrnice, podle které by musely výrobky povinně nést označení původu. Europoslanci směrnici podpořili, Rada ale nikoli. Říkám bohužel, protože zákazníci si tak nemohou být jisti původem ani kvalitou výrobků, navíc je poškozován i samotný evrop-

ský průmysl – neobstojí v  soutěži s  konkurenty, kteří pravidla o původu uplatňují (USA, Kanada, Čína nebo Japonsko). Navrhované povinné označování země původu se týká jen omezeného počtu výrobků, u kterých je tato informace důležitá pro zákazníkův výběr (jde například o šperky, oblečení, obuv, nábytek, kožené výrobky nebo  svítidla). Je

to mezera v legislativě, kterou musíme zaplnit, aby vnitřní trh EU mohl zdravě fungovat. Po schválení Lisabonské smlouvy se zvětší pravomoci Evropského parlamentu v  oblasti mezinárodního obchodu a doufám, že s Radou konečně najdeme společnou řeč. Vždyť už Lisabonská strategie chce posilovat evropské hospodářství zvýšením jeho

konkurenceschopnosti, to znamená jasná pravidla pro výrobce, vývozce i dovozce.

Jiří Havel, poslanec EP

Zuzana Roithová, poslankyně EP

Eurocentra informují Složení nové Evropské komise Rok 2009 byl pro události v Evropské unii velice významným a přinesl celou řadu změn. Mezi nejdůležitějšími lze zmínit dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy a její následný vstup v platnost, uskutečnění voleb do Evropského parlamentu, konec funkčního období Evropské komise a ustavení nové. Právě akt ustavení nové Komise nepatří v procesech v rámci Evropské unie k těm nejsnadnějším. Předsedou Komise byl po delších debatách zvolen jako staronový předseda José Manuel Barroso, jenž je původem z Portugalska. Ačkoli je Komise evropský orgán a jeho fungování není závislé na vůli jednotlivých členských států, při jejím sestavování je tomu jinak. Každý stát deleguje jednoho kandidáta na post eurokomisaře a na předem zvoleném předsedovi je, aby mezi tyto kandidáty rozdělil jednotlivé resorty. Není třeba zdůrazňovat, že ne každý resort se v očích vlád členských zemí těší stejně velké míře důležitosti. Z této premisy následně vyplývá, že o některé posty je zájem větší než o jiné. Přidělování komisařství testuje diplomatické schopnosti předsedy Evropské komise i jednotlivých vlád. Poslední chvíle jednání o podobě nové Komise provázela diskuze zejména mezi velkými státy EU. Mimořádný zájem byl o post komisaře pro vnitřní trh, oblast zahraničních politiky a energetiky. Tato portfolia byla přidělena nejlidnatějším členským státům. Funkci komisaře pro vnitřní trh zastává francouz Michel Barnier, německý komisař Günther Oettinger spravuje oblast energetiky. Spokojena může být i Velká Británie, jelikož baronka Catherine Ashton bude zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Italskému komisaři Antonio Tajanimu bylo svěřeno důležité odvětví průmyslu a podnikání. V České republice byl na post eurokomisaře nominován Štefan Füle. Akt delegace provádí vláda. Vzhledem k tomu, že je zde u moci vláda úřednická, záleželo na dohodě jednotlivých stran. Tomuto jmenování tedy předcházely dlouhé debaty politických stran, přičemž z  vnitropolitické situace vyplynulo, že rozhodující slovo měly dvě nejsilnější strany v zemi, jejichž názory se velice často zásadně různí. Po několika pokusech dohodnout se na jediném jméně, bylo dosaženo shody v osobě výše zmíněného kariérního diplomata. Jeho zájem o post eurokomisaře pro rozšíření byl vyslyšen. Obecně se tento skutek považuje za úspěch, jelikož se jedná o funkci patřící mezi prestižnější. Nutno však podotknout, že žádná z větších ani starších členských zemích o tuto pozici nežádala. Tato skutečnost souvisí zřejmě s faktem, že nynější členové EU nejsou dalšímu rozšiřování v současnosti příliš nakloněni. Zda dojde k určitému posunu v této otázce, ukáže teprve čas. Pokud jednotlivé členy Komise i její celek schválí všechny členské státy a Evropský parlament může začít fungovat. Teprve budoucnost však ukáže, jak úspěšná Komise byla nedávno navržena. Radka Slezáková vedoucí Eurocentra Pardubice

Změny v čerpání z fondů EU Vláda České republiky schválila materiál ministerstva pro místní rozvoj, který analyzuje čerpání v jednotlivých operačních programech a posuzuje vliv finanční krize na implementaci operačních programů, a zároveň přijala navržená řešení. Předložená analýza se také zaměřila zejména na aktuální stav čerpání, rizika jednotlivých operačních programů a navrhla doporučení ke zrychlení čerpání a k protikrizovým opatřením. Tímto dokumentem ministerstvo pro místní rozvoj naplňuje svou koordinační roli a informovalo vládu o aktuálním stavu čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU v programovém období 2007-2013. Doporučení vztahující se ke krizi a k urychlení čerpání již byla několika operačními programy také implementována. Vláda ČR zároveň uložila ministrovi pro místní rozvoj, aby do konce února 2010 předložil legislativní balíček, který bude navrhovat úpravu některých národních legislativních aktů zejména pro možnost zjednodušení čerpání. Dále ministrovi vláda uložila vypracování podrobnější analýzy realizace jednotlivých programů v závislosti na výstupech Strategické zprávy, která se předkládá Evropské komisi a jejíž cílem je zhodnotit dosavadní naplňování cílů kohezní politiky. „Legislativní balíček, který nyní na ministerstvu dokončujeme, obsahuje návrhy na změny některých současných legislativních opatření, která nyní zbytečně omezují či zdržují čerpání. Přijetí námi navržených změn by mělo čerpání z fondů EU významně zefektivnit,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Aktuální stav implementace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti k 3. prosinci 2009 se nachází na výši 211,6 miliardy korun v kategorii schválených projektů. Proplacené peníze jsou v objemu 56,2 miliardy korun. V květnu 2009, tedy při nástupu nového ministra Rostislava Vondrušky, měla Česká republika objem schválených projektů ve výši 131 miliardy korun. Českým příjemcům bylo do května 2009 proplaceno 10 miliard korun. Ze srovnání květen 2009 - listopad 2009 tedy vyplývá, že během této doby došlo k nárůstu schválených projektů ve výši 62 %. Proplacené peníze za toto období stouply 551 %. Zmíněná čísla jasně dokládají stoupající trend čerpání financí z fondů EU. Hlavní prioritou ministerstva nadále zůstává snaha o ještě efektivnější čerpání a také snaha zajistit úspěšnou a zejména efektivní realizaci všech programů. (mmr)

10

PREZENTACE / INZERCE

Třídění má smysl Průměrný Čech vyprodukuje každé čtyři měsíce tolik odpadků, kolik sám váží. Zhruba 20 % z nich se recykluje, tedy vrátí zpět v podobě mnoha nových výrobků. Recyklace nejenže ušetří přírodní suroviny, ale i finanční prostředky při opětovném použití recyklátu k výrobě užitečných předmětů.

Každá druhá PET lahev odchází k recyklaci a přemění se na umělá vlákna, geotextilie nebo izolace. Polovina vytříděných PET lahví putuje k dalšímu zpracování do zahraničí, zejména do Číny. K nám se pak vrací třeba v podobě sportovního oblečení, výplní peřin, spacáků nebo zimních kabátů z dutých vláken, plastových dílů v automobilech, koberců, vodovodních trubek. A ze staré PET lahve se dá vyrobit i nová. Je stejně kva-

litní a její výroba je levnější. Čtyřicet PET lahví postačí k výrobě fleece mikiny, na tričko jich je třeba jen deset. Z deseti časopisů lze vyrobit jednu bednu na televizi, z patnácti kartónů po džusu vznikne dětské leporelo. Recyklovat ale můžeme i jiné materiály. Například skleněné lahve mají, proti jiným obalovým materiálům, tu výhodu, že se nemusí pro nové použití nijak náročně upravovat a dalším zpracováním se jeho kvalita nesnižuje. Teoreticky může být sklo recyklováno donekonečna. Recyklací tuny skla se ušetří 1,2 tuny přírodních surovin a velké množství energie. Recyklace je náročná na jedinou

věc - na čistotu materiálu. Mezi skleněnými střepy nesmí být ani kousek keramiky nebo porcelánu - surovinu by mohl nezvratně znehodnotit. Důležité je také třídění na bílé a barevné sklo, technologie výroby bílé a barevné skloviny je totiž odlišná. Velmi úspěšně se dá recyklovat také papír. Recyklační cyklus lze u papíru opakovat až sedmkrát. Výroba recyklovaného papíru spotřebuje méně energie a méně vody než výroba papíru z buničiny. Každá tuna recyklovaného papíru ušetří asi 14 stromů. „Je tedy jasně vidět, že třídění má smysl. Čím více odpadů vytřídíme, tím více jich můžeme recyklovat a použít k výrobě nových výrobků,“ uvedla Lenka Bacovská z Centra evropského projektování v Hradci Králové. Více informací lze nalézt na www.cistykraj.cz.

EN č. 12 / 2009

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně bezpečné! Možná jste nevěděli, že i Váš automobil, který denně používáte, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

Třídění odpadu nekončí u popelnic Třídění odpadu nekončí u popelnic, to bylo hlavním mottem exkurze, která se uskutečnila ve společnosti Transform, a.s., v Lázních Bohdaneč. Cílem exkurze bylo upozornit na skutečnost, co se s odpadky děje poté, co se dostanou do kontejnerů. Otázka zpracování odpadů je totiž stále málo diskutovaná a o tom, co se s odpadky skutečně děje, má naše společnost jen mlhavé představy. „Třídění odpadů má svůj smysl a já jsem velmi rád, že existují firmy, které dokážou odpad dobře a efektivně zpracovat. Osobně považuji třídění odpadu za součást ekologické gramotnosti,“ zahájil exkurzi Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Z republikového pohledu je to právě Pardubický kraj, který se z hlediska množství vytříděného odpadu pravidelně umisťuje na prvních místech. K výbornému výsledku Pardubického kraje napomáhá

především soustředěná a úspěšná kampaň kraje a společnosti EKO-KOM. V současné době společnost EKO-KOM realizuje kampaň, která má mimo jiné za cíl upozornit veřejnost na to, jakým způsobem je s odpady nakládáno a co z nich vzniká. „Lidé, kteří správně třídí odpad, umožňují jeho další zpracování. Důležité je, abychom si tento fakt uvědomili. Zejména proto, že právě díky systému recyklace vzniká plno výrobků, o kterých mnoho lidí neví, že vznikly touto cestou,“ vyjádřil se

Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. pro Královehradecký a Pardubický kraj. Jednou ze společností, která zpracovává tříděný odpad, je právě společnost Transform, a.s., která má své sídlo v Lázních Bohdaneč. Transform, a.s., se zabývá zpracováním - recyklací plastových odpadů z komunálních i průmyslových zdrojů. Jedná se o závod na efektivní využití odpadů, které dříve končily bez užitku na skládkách. Zpracování odpadů navíc probíhá „pod jednou střechou“. Do areálu společnosti se dostávají odpadky z celého Pardubického kraje. Dodaný materiál je nejprve ručně tříděn. Plasty jsou roztříděny do stanovených frakcí podle typu výrobku a materiálu, ze kterého byl zhotoven. PET láhve jsou tříděny jako samostatná frakce a po slisování jsou dodávány k dalšímu zpracování specializovaným podnikům. Ostatní vytříděný materiál se v Transformu dále zpracovává – drcením, mletím a také tepelně. Výsledkem celého procesu je potom více než 70 druhů výrobků (zatravňovací dlažba, protihlukové stěny, plotovky atd.), které lze i dále recyklovat. „Snažíme se ukázat, jak konkrétně lze odpady využít, aby si lidé skutečně uvědomili, že třídit má smysl,“ uvedl František Prokop, předseda představenstva společnosti Transform, a.s., Lázně Bohdaneč.

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

Dejte si dárek, začněte třídit o Vánocích Vánoční svátky se přibližují mílovými kroky, v kuchyni voní cukroví a obchodníci se radují ze zvýšených tržeb. Už jen několik málo dní a pod rozzářeným stromečkem se objeví plno dárků – užitečných i těch „jenom“ pro radost. Vánoce jsou nejen časem domácí pohody, dárků a televizních pohádek, ale také obdobím plným odpadů. Jejich množství v domácnostech se těsně před koncem roku zvyšuje řádově o desítky procent. Po vánočních svátcích jsou odpadky nejen v přeplněných popelnicích, ale často se povalují i kolem nich. Co s tím? Ti z vás, kteří odpad třídí, odpověď znají. Nevyhazovat do popelnice nic, co se dá vytřídit a tím pádem i recyklovat. Ti ostatní si mohou nadělit pod stromeček dárek navíc – méně skládek a čistší životní prostředí. V okamžiku, kdy rozbalíte dárek, se z obalu stává odpad. Všechny papírové obaly (pokud je nechcete sami znovu použít) by měly skončit v modrém kontejneru. Třeba právě z vašeho papíru vzniknou noviny, obaly na vajíčka nebo tak důležitá věc jako je toaletní papír. Plastové obaly, igelity nebo poly-

styren, který chránil před poškozením vaši novou elektroniku, mají putovat do žlutého kontejneru. V létě si možná právě z těchto plastů koupíte zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu nebo nový odpadkový koš. Připijete si s přáteli na Nový rok na zdraví? Víte kam s lahví od šampaňského? Neváhejte ani chvíli a využijte zelený kontejner. Na oslavu konce roku si poté můžete vzpomenout kdykoliv při pití lahvového piva nebo sklenice minerálky. Pokud jste pod stromečkem našli nějaký nový elektrospotřebič, vraťte starý na sběrný dvůr. Na stejném místě můžete odložit i nepoužívaný nábytek, hudební nástroje nebo staré hrnce. „ Lidé, kteří třídí odpad, umožňují jeho další zpracování -recyklaci. Díky recyklaci se ušetří mnoho energie i surovin. Chtěl bych popřát nám všem, aby těch zodpovědných lidí, kteří třídí odpad, bylo čím dál víc. A začít s tříděním, může být pro některé z nás předsevzetím do nového roku.,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Podrobnější informace najdete na www.ekontejnery.cz. EKO_KN_EN_410_278_CMYK.indd 1

7/20/09 2:55 PM

EN č. 12 / 2009

090897_INZ_ZIMA_LOPATA.indd 1

INZERCE

11

2.12.09 13:40

12 BYZNYS Zachycování CO2 frčí Komise dnes schválila 15 energetických projektů, které významně přispějí k  hospodářskému oživení v EU a zároveň zvýší bezpečnost dodávek energie a značně sníží emise CO2. Komise poskytne jednu miliardu eur na šest projektů zachycování a ukládání CO2  (CCS) a 565 milionů eur na devět projektů výroby elektřiny pomocí větrné energie na moři. Rozhodnutí o  15 projektech je prvním krokem k využití téměř 4 miliard eur, které EU vyčlenila v květnu 2009 na energetické projekty na podporu hospodářského oživení. Simulace ekonomiky na počítači Jak se změní hospodářská politika v  roce 2020, kdy bude čtvrtině obyvatel EU přes 65 let? Na tuto a další otázky by měly pomoci najít odpověď superpočítače vybavené ekonomickým simulační software. Jedná se o výsledek výzkumu v  hodnotě 2,5 milionu eur. Simuluje vztahy domácností, firem, bank, dlužníků a dalších subjektů Každý prvek má individuální a reálné chování a vztahy k  ostatním. Je to poprvé, co se tato technologie používá v  tak velkém měřítku s  použitím vysokokapacitních počítačů. Každá ze simulovaných domácností se bude rozhodovat, zda zůstat v práci, hledat si novou a podobně. Výzkum financovala Evropská komise a spolupracovali na něm vědci z osmi univerzit (v Itálii, Francii, Německu, Turecku a ve Spojeném království). Čerpejme, dokud je co Tempo čerpání z evropských fondů se zrychluje. V listopadu Češi získali z fondů EU dalších 9,7 miliardy korun. Celkově se proplacené prostředky pro české příjemce dostaly už na 56,2 miliardy korun. Na současném meziměsíčním nárůstu říjen-listopad se nejvíce podílí Operační program Doprava (cca 3,6 miliardy korun), dále OP Životní prostředí (cca 2 miliardy korun) a OP Lidské zdroje a zaměstnanost (cca 0,8 miliardy korun). Zatímco v říjnu byl objem proplacených peněz pro české příjemce ve výši 46,4 miliardy korun, ke konci listopadu se objem peněz zvýšil na 56,2 miliardy korun. Česká republika má pro programové období 2007–2013 možnost z fondů EU vyčerpat až 26,7 miliardy eur (okolo 800 miliard korun). Co ti lidé stahují? Podíl širokopásmového internetu v  Evropě stále roste. Za rok přibylo více než 11 milionů nových pevných linek. V červenci 2009 mělo 24  % obyvatel EU předplacenou linku pro přístup k  širokopásmovému internetu, což je meziročně o 21,6  % více. To znamená nárůst o více než 11 milionů připojení. V  Evropě je stále oblíbenější mobilní širokopásmový internet, u kterého byl od ledna zaznamenán nárůst ve výši 54 %, a jeho rozšíření na trhu představuje 4,2  %. 80  % širokopásmových linek v  EU má dnes rychlost stahování 2 megabity za sekundu (Mbit/s) a vyšší. Nejvíce širokopásmových připojení na obyvatele má Dánsko a Nizozemsko. Nejrozšířenější technologií je DSL.

EN č. 12 / 2009

EKONOMIKA

Peněz na zdraví dáváme méně než jiní, ale účinně se vynakládají České zdravotnictví bylo vždy považováno za velmi problémovou oblast. V  posledním roce je velká pozornost věnována tématu zdravotnických poplatků, které ve skutečnosti nejsou tolik zásadní. Důležitější je to, z  čeho bude zdravotnictví financováno v době hospodářského útlumu. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR budou muset zdravotní pojišťovny v roce 2010 vydat všechny své rezervy, aby byly schopny zaplatit stávající rozsah, kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro občany. Ve svém prohlášení ministerstvo uvádí, že by zrušení regulačních poplatků znamenalo ztrátu zdravotnických zařízení v celkové výši pěti miliard korun. Z VÝCHODNÍHO BLOKU NEJLEPŠÍ I přes potíže tuzemského zdravotnictví nelze označit kvalitu péče za špatnou. Podle posledního srovnání zdravotnictví států OECD je pravděpodobná délka života při narození v České republice 74 let u mužů a 80 let u žen. Průměr OECD je o 2 roky vyšší. V tomto ukazateli je Česko mezi zeměmi OECD šesté od konce žebříčku před Polskem, Mexikem, Slovenskem, Maďarskem a Tureckem. V  rámci postkomunistických zemí, které jsou členy prestižní organizace OECD, jsme tedy první. USA je však hned před námi, přestože se tam na zdravotní péči na obyvatele vynakládá téměř čtyřikrát tolik. Reforma amerického systému zdravotnictví se zdá nutná, přesto je velmi kontroverzní. Naopak ve druhém Švýcarsku se na obyvatele utrácí jen zhruba dvakrát tolik, přitom muži se tam dožívají v  průměru skoro 80 a ženy 84,5 let. Státy dávají na zdravotnictví různý podíl HDP. Česká republika je u spodního konce žebříčku, na zdraví zde jde necelých 7 procent HDP. Více dávají i Slováci, kteří věnují o procento více. Česká republika patří mezi země, kde je zdravotnictví z  drtivé většiny financováno z veřejných zdrojů, tím se myslí zdravotní pojištění a státní rozpočet. V  České republice je to 85 procent všech peněz na zdravotnictví, což je dru-

hé místo mezi zeměmi OECD. Podíl soukromého sektoru se však pomalu zvyšuje. (První je Lucembursko.) V USA je to naopak pouze 45 procent z veřejných zdrojů.

opět vyšší hodnota. Průměr OECD je necelých 10 procent, první je Norsko, kde ve zdravotním sektoru pracuje 20 procent všech zaměstnaných obyvatel. U počtu praktikujících lékařů na obyvatele je však situace jiná. V  České republice je 3,6 lékařů na tisíc obyvatel, průměr OECD je přitom 3,1. Pod průměrem OECD je mnoho vyspělých západoevropských zemí, například Velká Británie nebo Finsko. První jsou naopak Řekové. Tento ukazatel také trochu napovídá o efektivitě zdravotnických systémů v  jednotlivých zemích.

MÁLO LIDÍ

REZERVY V PLATECH SESTER

Pro úroveň zdravotní péče je důležitý dobrý a správně motivovaný personál. Odměňování lékařů a sester je jedním z  hlavních faktorů, který přímo ovlivňuje celkové náklady na zdravotní péči. V  roce 2008 bylo v českém zdravotnictví zaměstnáno 6,5 procenta všech pracujících. Mezi našimi postkomunistickými sousedy je to

Pokud se podíváme na platy lékařů ve srovnání s  průměrnou mzdou dané země, vychází z toho Česká republika poměrně dobře. Praktický lékař si u nás přijde na téměř trojnásobek průměrné mzdy. Ukazatel průměrné mzdy je navíc zkreslen vysokými platy poměrně malé skupiny velmi dobře odměňovaných lidí. V Česku je 8 sester

na tisíc obyvatel. Průměr OECD je 9,6 a pod námi je například Francie, Španělsko nebo Řecko. Sestry u nás nedosáhnou na průměrnou mzdu, v  průměru berou 90 procent. Například v Německu mají sestry plat o 20 procent nad tamní průměrnou mzdou. OBČANE, PŘIPLAŤ? Představená data lze chápat a interpretovat různě. Na  ukazatelích kvality péče je vidět, že efektivita českého zdravotnictví je srovnatelná s  mnoha jinými zeměmi EU. Čísla také ukazují, že rezervy existují u platů sester, které jsou vedle lékařů neméně důležité pro zdraví a spokojenost pacientů. Příčinu nižšího utrácení za zdravotnictví v  Česku ale nelze hledat jen u platů zaměstnanců. Ve vyspělých zemích jsou vyšší ceny péče a také větší míra použití moderních technologií. Otázkou do budoucna je, jakým podílem se budou na zdravotnictví podílet soukromé peníze, tedy i každého z nás. Tomáš Fridrich

Ilustrační foto.

Archiv EK

Státy pouštějí žilou Podle Evropské komise se zvýšil celkový objem státních podpor. Během hospodářského poklesu se snaží země EU podpořit své ekonomiky různými způsoby. Patří mezi ně všechny možné cesty, jak do ekonomiky „nalít“ peníze. Zvýšení je několikanásobné, z 66,5 miliardy v roce 2007 na 280 miliard eur v roce 2008. To znamená z půl procenta HDP EU na 2,2 procenta. V České republice dosáhla v roce 2008 státní podpora 1,4 miliardy eur, to je téměř procento HDP.

tyto podpory rychle prošetřovaly a přísně kontrolovaly, stala se ze státní podpory součást protikrizového řešení.“ Podle ní je potřeba postupovat v oblasti podpor disciplinovaně a podporovat cíle jako je výzkum, které jsou prospěšné pro všechny.

MOHUTNÁ REAKCE NA KRIZI

NIC NETRVÁ VĚČNĚ

příštího roku s vládními schodky kolem 7 procent HDP. To je úroveň běžná kolem roku 2000. Zaměstnanost se zvýší až k 10 procentům, ale jde pouze o průměr, Španělsko má nyní nezaměstnanost přes 18 procent. PODPORU ANO, ALE SPRÁVNĚ

Celková podpora, kterou členské státy uvolnily přímo na boj s krizí, a která byla Komisí schválena, dosáhla v roce 2008 částky 3,361 miliardy eur. Jedná se o podporu ad hoc, která byla vytvořena v  reakci na propuklou krizi. Jmenovitá hodnota protikrizové podpory, kterou nakonec státy poskytly, však byla mnohem nižší a dosáhla jen 958 miliard eur. Objem prvku státní podpory se v  rámci této částky odhaduje na 212,2 miliardy eur, tedy na 1,7 procenta HDP EU. Objem této podpory je výrazně nižší než jmenovitá hodnota, a to především proto, že prvek pomoci u státních záruk představuje

normálně pouze malou část zaručených částek. Skutečný rozpočtový výdaj navíc nastává pouze ve chvíli, kdy je státní záruka čerpána. PODPORA NENÍ JEN TAK Komise se snažila na udělování podpory dohlížet, aby byla koordinovaná a neúměrně nenarušila hospodářskou soutěž. Podpory nesouvisející s krizí vykazují v zásadě stabilní trend a orientovaly se především na cíle společného zájmu. Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes k tomu poznamenala: „V  uplynulých čtrnácti měsících umožnila záchranná opatření stabilizovat evropské finanční trhy a pomohla tak začít s postupným oživením. Tím, že se

Během posledních deseti let zažívala EU setrvalý ekonomický růst v  průměrné výši 1,5 procenta HDP. Mezi roky 2002 a 2007 klesala úroveň státních podpor pro sektor průmyslu a služeb průměrně o 2 procenta a v roce 2007 byla menší než půl procenta HDP. Snižovaly se také schodky státních rozpočtů až na úroveň 0,8 procenta unijního HDP, což byl nejlepší výsledek za předchozích 30 let. Finanční krize znamenala pro všechny tyto veličiny zlom. Státní podpora byla v  roce 2008 téměř čtyřnásobná, přičemž hlavním důvodem byla pomoc ohroženým bankám a dalším finančním institucím. Stabilizace ekonomik se očekává během

Evropská komise při poskytování pomoci několikrát zasáhla. Irsko se například chystalo poskytnout záruky za bankovní vklady u šesti bank a hrozilo, že by nastal masivní odliv vkladů z  těch ostatních. Po zásahu Komise změnila irská vláda pokrytí zárukami u všech bank, které mají význam pro irskou ekonomiku. Ve Francii chtěla vláda na začátku tohoto roku podpořit automobilový sektor a musela si dát pozor, aby státní pomoc nebyla v  rozporu s pravidly jednotného trhu. Obavy vzbudilo prohlášení francouzského premiéra Sarkozyho, že by automobilky, které dostanou pomoc, měly uvažovat o návratu výroby z východní a střední Evropy zpět do Francie. Tomáš Fridrich

PERSONÁLIE Další náměstek na ministerstvu Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška jmenoval náměstka pro regionální a kohezní politiku Petra Osvalda (43). Osvald pracoval v minulosti jako člen předsednictva Výboru regionů v Bruselu (orgán EU) a byl také 1.vicepresident Komise pro kohezní teritoriální politiku (COTER) Výboru regionů v Bruselu. Nový náměstek pro regionální a kohezní politiku by měl začít pracovat především na ovlivňování budoucí podoby kohezní politiky EU tak, aby nejvíce vyhovovala zájmům České republiky. Po jmenování nového náměstka má v současnosti ministerstvo pro místní rozvoj čtyři náměstky. Kerio potřebuje ukočírovat rostoucí vývoj Společnost Kerio Technologies, Inc., přední poskytovatel světově uznávaných softwarových řešení pro komunikaci a síťovou bezpečnost, oznámila, že jmenovala Pavla Šuka na pozici Vice President of Engineering. V Keriu je zodpovědný za vedení produktové strategie a řízení vývoje produktů Kerio WinRoute Firewall a Kerio MailServer. V nové pozici bude řídit rychle rostoucí tým více než 70 vývojářů sídlících v plzeňské pobočce společnosti. Předtím strávil Pavel Šuk devět let ve společnosti Sun Microsystems. Od roku 2005 byl ředitelem pražského vývojového centra společnosti Sun Microsystems Czech Republic, které se pod jeho vedením rozšířilo ze 150 na 300 osob.  Změna ve Žluté Novým ředitelem odboru řízení vlastní prodejní sítě Raiffeisen stavební spořitelny a. s. se stal Michael Pupala (26), který do RSTS přišel z oboru bankovnictví. Dříve působil jako ředitel prodejní sítě regionu Čechy v LBBW Bank CZ či na pozici ředitele regionální pobočky v BAWAG Bank CZ. K  jeho profesním zkušenostem se řadí také funkce zástupce ředitele regionální pobočky eBanky. Pupala vystudoval Bankovní Institut Vysoká škola, obor Bankovní management, se specializací na komerční bankovnictví. Je svobodný, hovoří anglicky a německy a mezi jeho nejoblíbenější volnočasové aktivity patří sport, zejména fitness, tenis, jízda na horském kole, lyžování a nově i golf. Noví ministři úřednické vlády Premiér Jan Fischer uvedl do funkce nové ministry. Jako prvního uvedl do funkce premiér Jan Fischer ministra a předsedu legislativní rady vlády Pavla Zářeckého. Dalším jmenovaným je Juraj Chmiel, který obsadí post ministra pro evropské záležitosti a dosud působil jako velvyslanec ČR v Austrálii. Třetím jmenovaným ministrem je Jan Dusík, který bude vykonávat funkci ministra životního prostředí. Dosavadní ministr Ladislav Miko, se vrací na své předchozí působiště na půdě Evropské komise v Bruselu. Další zastávka v síťovém odvětví D-Link, dodavatel end-to-end síťových řešení pro firmy i domácnosti, přijal Tomáše Ošťádala (37), který bude zastávat nově vytvořenou pozici Business Solution Manager. Ošťádal přichází do D-Linku ze společnosti Cisco Systems, předtím působil ve společnosti Avaya. Ošťádal absolvoval v roce 2007 studium na Fakultě podnikového manažmentu Ekonomické univerzity v Bratislavě. Je ženatý a ve svém volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

EN č. 12 / 2009

13

DOPRAVA

Prodej a distribuce dálničních kupónů pro emisi roku 2010 Od 1. prosince 2009 byl zahájen prodej ročních dálničních kupónů (dále jen „DK“) emise roku 2010 k úhradě časového poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla. DK prokazující úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo deset dní bude možné zakoupit od 1. ledna 2010. DK budou prodávány na všech pobočkách České pošty, s. p. a na dalších prodejních místech označených speciální nálepkou. Distribuci všech druhů DK zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury prostřednictvím České pošty, s. p. a Autoklubu Bohemia Assistance, a.s. a jejich oprávněných prodejců.

Nově dochází od 1. ledna 2010 k převodu motorových vozidel o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny do méně než 12 tun do systému mýtného. V případě, že motorové vozidlo má vylepen kupón časového zpoplatnění platný i v lednu 2010, povinnost platit mýtné nastane až od skončení platnosti kupónu. CENY A PLATNOST DK EMISE 2010 Cena ročního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 1 200 Kč. Roční DK pro rok 2010 má platnost od 1. prosince 2009 do 31. ledna 2011. Cena měsíčního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 350 Kč. Platnost měsíčního DK pro rok 2010 počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na kupónu. Není-li takový den v příslušném následujícím kalendářním měsíci, připadne konec platnosti na jeho poslední den. Cena desetidenního DK pro motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t je 250 Kč. Platnost desetidenního DK pro rok 2010 počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého kalendářního dne.

něné. Pokud se jedná o úsek, kde je umožněna jízda bez předchozího zakoupení známky, je to vždy označeno příslušnou dopravní značkou. Z počátku byly neplacené úseky jednoduše označovány dodatkovou tabulkou s textem „bez poplatku“ a v místě odkud již začínal úsek placený, byla dodatková tabulka přeškrtnuta červenou čarou. Bohužel, toto nešťastné označování spíše klamalo, neboť hlavně cizinci značku zaměňovali za podobnou dopravní značku označující začátek a konec obce. Proto byla společně s novou úpravou dopravních předpisů u nás v roce 2000 zavedena nová dopravní značka E11 „Bez poplatku“, obsahující přeškrtnutý symbol dálničního kupónu. Do úseku takto označeného mohou tedy vjíždět i vozidla bez nalepené dálniční známky. Všechny placené úseky naopak tuto dodatkovou tabulku značku E11 neobsahují. První dálniční kupóny v  České republice byly zavedeny v roce 1995. O povinnosti placení za používání dálnic se u nás dlouho uvažovalo, a to hned po pádu komunistického režimu, kdy byla nutnost co nejrychleji dostavět započatou dálniční síť. Zpočátku se mělo jednat o klasický způsob placení mýtného, kdy by se stejně jako ve většině zemí světa musel zaplatit příslušný poplatek vždy při najíždění na dálnici. Tedy u každého nájezdu měla být tzv. mýtnice, kde by si řidič vyzvedl např. lístek a u výjezdu z dálnice by zase u jiné mýtnice zaplatil částku, podle vzdálenosti kterou skutečně ujel. Jiným typem jsou pak plošná mýta, která se platí již při nájezdu na dálnici, a je jedno kolik kilometrů řidič ujede. Samozřejmě existují i různé předplacené kupóny, kterými se vozidlo při průjezdu mýtnicí, většinou pomocí automatu, prokazuje.

ve Švýcarsku, k dálničním známkám. Vycházelo se mimo jiné také z toho, že naši občané jsou na podobný způsob předplatného zvyklí např. z průkazek MHD.

vozidla invalidů anebo převážející invalidu (ZTP, ZTP/P). Tato vozidla ovšem musí být registrována a označena příslušnou kartou „O 1“, tj. symbolem invalidního vozíku.

Hned po zavedení dálničních poplatků platila povinnost používat dálniční známku i pro motocykly. Nastávaly však komplikace s určením mís-

Dálniční kupóny je možno zakoupit ve všech provozovnách České pošty, na čerpacích stanicích, na hraničních přechodech a na jiných místech

Dálniční známky

Úseky s poplatkem Úseky bez poplatku Úseky s poplatkem od jejich zprovoznění v průběhu roku 2009

Stav k 1.1.2009 D8 R 35

R 63

R 10

D8 R6 R7 R6

D 11

R1

R 35

R1 D5 D5 R4

D1

D1 R 35

D3

R 56 D1

R 35

R 48

R 48

R 46 D1 D1

HISTORIE DÁLNIČNÍCH KUPÓNŮ Dálniční kupóny, resp. známky, slouží k předplacení vybraných úseků českých dálnic a rychlostních silnic. To znamená, že ne všechny dálnice a rychlostní silnice anebo jejich úseky jsou zpoplat-

(časové zpoplatnění)

R 55

Podle tehdejších průzkumů by se však stalo vybudování mýtnic jen drahým a nevratným řešením, především kvůli objíždění zpoplatněných úseků drtivou většinou řidičů. Vláda proto přistoupila k jinému řešení, a to stejnému jako mají např.

R 52

D2

ta, kam známku přesně vylepovat. Navíc právě motocykly bývaly terčem krádeží a to stylem, že zloděj celý plechový díl i se známkou jednoduše odmontoval. Ke všemu po českých dálnicích jezdí motocyklů poměrně málo (většinou jde o cizince), že by se speciální kupóny nevyplácelo ani vyrábět. Proto byly motocykly od poplatků osvobozeny, což se vztahuje i na veškeré motorové tříkolky. VÁHA VOZIDEL Ceny kupónů se různí nejen podle doby platnosti, ale také podle typu vozidla. Povinnost platit mají všechna vozidla nejméně se čtyřmi koly (motocykly zpoplatněny nejsou). Vozidla jsou rozdělena do tří hmotnostních kategorií: méně než 3,5 tuny (sem patří nejpočetnější skupina osobních automobilů), mezi 3,5 a 12 tunami a automobily těžší než 12 tun včetně. Hmotností vozidla se rozumí celková hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy uvedená v jeho technickém průkazu. Při připojení přívěsu nebo návěsu k vozidlu se jejich hmotnost sčítá. V roce 2007 byly veškeré kupóny pro vozidla nad 12 tun nahrazeny elektronickým výběrem mýtného. Namísto známky musí mít vozidlo u předního skla umístěno zařízení, díky němuž mu při průjezdu mýtnou bránou systém odečte (v případě předplacené varianty) nebo přičte (v případě vyúčtování) částku. Tento systém zpoplatnění se bude od 1. ledna 2010 vztahovat také na skupinu motorových vozidel v kategorii od 3,5 do 12 tun. Cena mýtného není pro každý úsek stejná, ale liší se od sebe různou vzdáleností bran, časem průjezdu (den, noc, špička aj.) a samozřejmě počtem náprav. Jsou však i vozidla, která jsou od placení dálničních poplatků osvobozena. Kromě vozidel záchranné služby, policie, hasičů apod. jsou to i

poskytujících služby pro motoristy. Prodejní místa kupónů jsou označena samolepkou a při jejich koupi je k dispozici informační leták. Zaplacení dálničního poplatku se prokazuje dvoudílným kupónem, jehož první díl s vyplněným registračním číslem musí být vylepen celou svou plochou přímo na vnitřní straně skla předního okna a musí být umístěn na pravém dolním okraji. Druhý díl kupónu (rovněž vyplněný) si řidič ponechá u sebe pro případnou kontrolu Policií případně příslušníky Celní správy v uniformě nebo poškození prvního dílu (například při poškození předního skla). Použití zpoplatněné komunikace bez platného dálničního kupónu (ať už chybějící nebo prošlé) může být pokutováno Policií do výše 5 000 Kč, ve správním řízení až do výše 500 000 Kč. OBA DÍLY KUPÓNU Kupón je platný, jestliže jsou splněny následující podmínky: * obsahuje údaj o registračním čísle (na obou částech kupónu), který se shoduje s registračním číslem, kterým je opatřeno motorové vozidlo nebo první motorové vozidlo jízdní soupravy. V případě změny registračního čísla vozidla se kupón nemění, * obě části mají shodné označení – dvoupísmennou sérii a šestimístné pořadové číslo, * u časových kupónů (měsíční, desetidenní) část kupónu nalepená na sklo obsahuje vyznačení doby platnosti – provedené prodejcem proděravěním kleštěmi – odpovídající době, kdy je motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou dálnice nebo rychlostní silnice užita. Časový kupón bez označení doby platnosti je neplatný. Po uplynutí doby platnosti kupónu musí být nalepený díl z předního skla vozidla odstraněn.

14 Tipy Evropských novin Česko-německou hrou „Zazděná - Mauerschau“ mladé dramatičky Barbory Vaculové a inscenačního týmu divadla Letí vstoupí do České republiky mezinárodní divadelní festival „After the Fall – Evropa po roce 1989“. Bude to již osmá premiéra v rámci evropského divadelního projektu Goethe institutu, v jehož rámci 17 dramatiků z 15 evropských zemí reflektuje společensko-politický vývoj ve své zemi od pádu Berlínské zdi před dvaceti lety do současnosti. Inscenační tým byl záměrně vytvořen tak, aby se ho téma česko-německých vztahů a společné moderní historie dotýkalo zcela osobně skrze osudy a rodinnou historii jeho členů. Vstupenky je možné rezervovat v pokladně Švandova divadla. Inscenace je dvojjazyčná a srozumitelná pro české i německé publikum. 18. prosince, 13. a 25. ledna, 1. a 8. února, vždy od 20 hodin. Studio Švandova divadla, Štefánikova 57, Praha 5. Cyklus filmových projekcí pro veřejnost, který pořádá Zastoupení Evropské komise v České republice spolu s Informační kanceláří Evropského parlamentu, pokračuje první lednovou středu snímkem Proti zdi. Vypráví o Vanilu Tomrukovi, který se po nehodě ocitne v péči psychiatrů. V léčebně se setká s tureckou dívkou, uzavřenou do světa ortodoxních představ na postavění ženy ve společnosti. Řešením se zdá být sňatek s tureckým mužem... 6. ledna od 19 hodin, Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1. Severoskotské Orkneje nejsou zrovna typickou turistickou destinací. Pár desítek cizinců potkáte v hlavním městě Kirkwall, několik dalších u nejvýznamnějších památek na západní části hlavního ostrova - kamenných megalitických kruhů a vykopávek vesnice Skara Brae staré 5 500 let. Na ostatních místech ale jako by se zastavil čas... Skandinávský dům zve na cestopisnou přednášku s promítáním fotografií Michala Švece. 13. ledna od 18 hodin, Klubovna Městské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1. Výstava dokumentačního materiálu v Italském institutu je věnovaná grafickému dílu Josefa Čapka a jeho vztahu k evropské avantgardě, zvláště pak k italskému futurismu. Expozice Josef Čapek – Pan Evropa je veřejnosti přístupná do 15. ledna v 1. poschodí institutu – Šporkova 14, Praha 1. Paloma Pedrero je herečka, režisérka a autorka divadelních her. Je jedním z nejvíce uváděných španělských autorů v zahraničí. V češtině vyšly Polibky, Noci letmé lásky a také Anna 11. března. Posledně jmenovaná hra bude mít premiéru 17. ledna ve Slezském divadle Opava. Paloma Pedrero vede také profesionální divadelní soubor tvořený bezdomovci. Do Prahy přijede, aby nám vyprávěla o svých aktivitách a své nové hře. Besedu můžete navštívit 18. ledna od 18 hodin, Institut Cervantes, Na Rybníčku 6, Praha 2. Malá dívka uprostřed Francie, umístěná v sirotčinci se svou sestrou, marně čeká každou neděli, že se pro ně jejich tatínek vrátí. Kabaretní zpěvačka s příliš slabým hlasem stojící před publikem podnapilých vojáků. Mladá švadlena, jejíž prací je opravovat lemy v zadní místnosti obchodu venkovského krejčího. To je příběh Coco Chanel, příběh moderní ženy, která navždy změnila svět módy. Kino 35, Francouzský institut, v úterý 19. ledna od 19 hodin. Polský institut si připravil promítání snímku, který sami komunisté označili za nejvíce antikomunistický film v historii PLR. Po jeho natočení režisér Bugajski emigroval. Jedná se o radikální psychologické monodrama z šedivých 50. let. Kabaretní zpěvačka Antonina Dziwiszová vystupuje se souborem pro dělnické publikum. Jednoho večera ji v restauraci opijí dva muži a Antonina končí ve vězení. Začíná dlouhý, beznadějný výslech. 19. ledna od 18 hodin, Polský institut v Praze, Malé nám. 1. Výstava TRIAL zahajuje nové období spolupráce pražské a vídeňské Akademie výtvarných umění. Exkurze studentů, jejich výstavy a diskuse budou po dva roky spojeny s tématem Transformace architektury a umění ve veřejném prostoru. Třída textuálního sochařství se zabývá jazykem umění, jeho analýzou a zkoumáním, jak funguje v různých uměleckých i sociálních kontextech, jak překračuje hranice různých médií a dostává se do blízkosti architektury. Výstava je otevřena do 5. února 2010, pondělí až pátek 10-17 h kromě rakouských a českých svátků. Galerie Rakouského kulturního fóra v Praze, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1. Processing a Mirage je výstavní projekt zahrnující umělce různých národností, generací i uměleckých tendencí, který si bere za cíl analyzovat myšlenku optického klamu v umění a jeho schopnost interpretovat realitu skrze manipulaci existujících dat, bereme-li v potaz, že cílem díla je zvrátit proces vnímání, pozměnit souvislosti, jeho komponenty i konvenční diktát vizuálního vnímání. Do 7. února, Futura, Holečkova 49, Praha 5. Pavel Farkaš

EN č. 12 / 2009

KULTURA

Souboj o Evropské město kultury 2015 Plzeň nebo Ostrava ?

Porota pověřená hodnocením měst kandidujících na titul „Evropské hlavní město kultury 2015“ se sešla v Praze a doporučila, aby do užšího seznamu kandidujících měst byla na rok 2015 vybrána města Plzeň a Ostrava. Poté, co Česká republika toto doporučení schválí, musí předběžně vybraná města do léta roku 2010 ještě hlouběji propracovat a doplnit svou kandidaturu. „Blahopřeji Plzni a Ostravě k nominacím na titul „Hlavní město kultury 2015“. Nominace byla těmto městům udělena na základě výsledků prvního kola soutěže. Tato událost je příležitostí, které je třeba využít ve prospěch dlouhodobého rozvoje příslušných měst, nejen z kulturního, ale i  socioekonomického a turistického hlediska,“ uvedl evropský komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a  mládež Maroš Šefčovič. „Klíčem k úspěchu, pokud jde o získání tohoto titulu, je evropský rozměr události a účast občanů. Chtěl bych všechna tři města, která se o  titul ucházejí, vybídnout, aby pokračovala ve svém úsilí.“ V souladu s rozhodnutím o zavedení projektu Evropské hlavní město kultury budou v roce 2015 vybrána dvě města, jedno v  Belgii a jedno v  České republice. V Belgii bylo již předběžně vybráno město Mons. Podle nyní platného postupu pro udělení titulu Evropské hlavní měs-

didátských měst, a po ní za devět měsíců následuje konečný výběr. Obě vybraná města jsou poté oficiálně jmenována Radou ministrů EU. Letošními hlavními městy kultury jsou Linec (Linz; Rakousko) a Vilnius (Litva), dále to budou Essen (Německo), Pětikostelí (Pécs; Maďarsko) a Istanbul (Turecko) v roce

2010, poté Turku (Finsko) a Tallinn (Estonsko) v roce 2011, Guimarăes (Portugalsko) a Maribor (Slovinsko) v roce 2012, Marseille (Francie) a Košice (Slovensko) v roce 2013 a Umeĺ (Švédsko) a Riga (Lotyšsko) v roce 2014. Další informace: http://ec.europa. eu/culture/our-programmes-and-actions/doc413_fr.htm

Letošním městem evropské kultury je i rakouský Linec.

Foto: Andreas Kepplinger

to kultury se výběr skládá ze dvou částí: fáze předběžného výběru, jejímž výsledkem je užší seznam kan-

Bezmasé pondělky Paula McCartneyho Člen legendárních Beatles Paul McCartney vystoupil v Evropském parlamentu v Bruselu v rámci slyšení o boji proti globálnímu oteplování, které neslo název „Méně masa = méně tepla“. Vyzval ke snížení spotřeby masa, a to alespoň jednou týdně. McCartney je známý vegetarián, což připomněl i ve svém proslovu. Dodal ovšem, že i vědci, kteří maso jí, vidí nutnost snížení jeho spotřeby a omezení živočišné produkce. Podle odborných studií totiž živočišná výroba produkuje více emisí než celý sektor dopravy. Zhruba 80 procent emisí skleníkových plynů ze zemědělství pochází právě z živočišné výroby a produkce dobytka. Kromě toho má produkce masa dopady například také na odlesňování, čímž dále ovlivňuje životní prostředí. Navrhl proto lidem bezmasé pondělky. „Většina lidí se o víkendu nacpe a v pondělí pak jdou do posilovny. Proto říkám, že pondělí je dobré i na to, aby nejedli maso. Může to být ale i kterýkoli jiný den,“ řekl Paul McCartney. Podle něj člověk, který nebude jíst jednou týdně maso, uleví světu o tolik emisí, jako když vynechá 1600 kilometrů dlouhou cestu autem. Odříct si steak navíc mnohým prospěje: kdyby například Britové jedli o 30 procent míň živočišných tuků, snížil by se podle odborníků počet úmrtí na srdeční choroby o 18 000 dospělých ročně. „Jeden bezmasý den týdně se může stát něčím tak obvyklým, jako jsou hybridní vozy. Je to běžné třeba pro státní zaměstnance v  Gentu nebo pro školní děti v Baltimoru,“

popsal svou vizi McCartney. Vyzval evropské zákonodárce, aby tuto myšlenku podpořili, propagovali ji a informovali obyvatele o těchto jednoduchých řešeních. Na druhé straně by ale také měli pomoci farmářům se na nové podmínky adaptovat. Evropský parlament má totiž po schválení Lisabonské

smlouvy mnohem větší pravomoci. „Mohlo by se to udělat a mělo by se to udělat pro naše děti, které zdědí tuto planetu,“ řekl Paul McCartney na závěr. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek tuto iniciativu před kodaňským setkáním přivítal: „Čas je proti nám. Potřebujeme v  Kodani dosáhnout globální dohodu a Evropa půjde v tomto úsilí v čele. Vyzýváme rozvinuté země k  výraznému snížení emisí, a to až o 25 – 40 % v  období do roku

2020. Kampaň Bezmasé pondělky Sira Paula McCartneyho je dobrým nápadem. Dnes již je evidentní dopad nadprodukce masa na životní prostředí. Takže abych parafrázoval známou píseň: Tady vychází slunce a musíme udělat vše pro to, aby bylo v pořádku.“ V den slyšení se v jídelně Evropského parlamentu nepodávalo jen jedno vegetariánské jídlo, jak je tu zvykem, ale hned polovina nabídky byla bez masa. (zun)

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 12, vychází 18. 12. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

PŘÍLOHA EN

I

OP DOPRAVA

Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007-2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR, což je cca 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro toto období. OPD je financováno ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává pro OPD roli Řídícího orgánu, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. V  rámci ministerstva dopravy byl výkonem činností Řídícího orgánu pověřen Odbor fondů EU. Do realizace OPD je v  roli Zprostředkujícího subjektu zapojen i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro většinu projektů zajišťuje faktické uvolňování finančních prostředků.

OPD je věcně zaměřen především na naplňování dopravních priorit evropského a nadregionálního významu a zároveň na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005-2013. Globálním cílem OPD je pak Zlepšení dostupnosti dopravou. Tento cíl vychází z  Národního strategického referenčního rámce. Globálního cíle OPD bude dosaženo prostřednictvím speci-

fických cílů, které jsou vyjádřeny prostřednictvím jednotlivých prioritních os OPD. Konkrétně je z OPD podporována především výstavba modernizace dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky. Většina prostředků programu (až 65 %) je směřována na podporu infrastruktury na železniční a silniční síti na takzvaných Trans-evrop-

ských dopravních sítích (TEN-T). OPD je dále zaměřen i na podporu infrastruktury na sítích mimo TEN-T a také na podporu městské hromadné dopravy v Praze, multimodální dopravu, infrastrukturu pro vnitrozemskou plavbu, modernizaci plavidel a rozvoj inteligentních dopravních systémů.

také prostřednictvím Regionálních operačních programů, které financují především dopravní infrastrukturu v majetku krajů a obcí. OPD je se všemi regionálními operačními programy komplementární.

Sektor dopravy v  ČR čerpá prostředky z fondů EU kromě OPD

Majoritními příjemci podpory jsou Ředitelství silnic a dálnic

Projekty silniční Prioritní osy a oblasti podpory dopravní infrastruktury podporované z prostředků Celková alokace OPD Evropské unie

Vyhlášeno 2. kolo výzvy pro modernizaci vnitrozemských plavidel

1. Modernizace železniční sítě TEN-T

1.1 – Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů

1.2 – Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů

2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T

2.2. – Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy

3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

3.1 – Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T

4.1 – Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 5.1 – Rozvoj sítě metra v Praze

5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze

6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 6.1 – Podpora multimodální nákladní přepravy

6.2 – Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T silniční dopravy 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel 7. Technická pomoc OPD

Podle prioritních os Číslo a název prioritní osy

Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc Celkem

Fond

Podíl na alokaci Příspěvek z fondů EU(€)

HLAVNÍ PŘÍJEMCI PODPORY

(ŘSD), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), pro které je vyčleněno 91 % celkové alokace OPD a projekty těchto příjemců budou financovány prostřednictvím SFDI. Dalším velmi významným příjemcem je hlavní město Praha, které bude čerpat prostředky především na výstavbu metra. www.opd.cz

Celkové zdroje (€)

FS

37,9%

2 190 331 352

2 576 860 414

FS

27,8%

1 607 696 540

1 891 407 695

FS

6,8%

393 547 402

462 996 944

ERDF

18,2%

1 051 016 928

1 236 490 504

FS

5,7%

330 076 926

388 325 795

ERDF

2,1%

119 426 722

140 502 026

FS FS + ERDF

1,4% 100%

81 985 333 5 774 081 203

96 453 333 6 793 036 711

Ministerstvo dopravy ČR (MD) jako Řídící orgán Operačního programu Doprava (OPD) vyhlásilo 2. kolo výzvy pro předkládání projektových žádostí v rámci oblasti podpory 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel. Projektové žádosti bude možné předkládat od 15. prosince 2009 do 26. února 2010. Pro žadatele budou v rámci 2. kola výzvy k dispozici prostředky až do celkové výše 133 000 000 Kč. Podpora z OPD pro plavidla je realizována na základě Programu modernizace plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy. Program modernizace plavidel je plně v souladu s Dopravní politikou České republiky, která MD mimo jiné ukládá podporovat vyšší využití vodních cest a zavádění nových multimodálních technologií. Program je také plně v souladu s Integrovaným evropským akčním programem pro vnitrozemskou vodní dopravu Evropské komise (NAIADES), který obsahuje doporučení kroků, které by měla učinit EU, jednotlivé členské státy a další dotčené strany v  letech 2006 – 2013. Cílem NAIADES je podpořit vnitrozemskou vodní dopravu, „která je vysoce bezpečná a šetrná k životnímu prostředí a může napomoci přechodu na jiné způsoby dopravy a usnadnit tak problémy se zahlcením a přetížením, které se vyskytují u ostatních druhů doprav“. S odkazem na cíle programu NAIADES schválila Evropská komise v květnu 2008 tuzemský program modernizace plavidel s ohledem na jeho prokázaný soulad s pravidly ES v oblasti veřejné podpory. Program umožňuje čerpat finanční prostředky z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava za spoluúčasti státního rozpočtu ČR a soukromých finančních zdrojů ze strany provozovatelů a vlastníků vnitrozemských nákladních plavidel, a to do roku 2013. Vyhlášení 2. kola výzvy programu modernizace plavidel zahrnuje všechny 3 podprogramy s  celkovým objemem veřejné podpory 133 000 000 Kč. Podprogram 1 je zaměřen na pořízení nízkoemisních pohonných jednotek a pomocných agregátů (s finančním objemem veřejné podpory ve výši 70 mil. Kč),  podprogram 2 na modernizaci plavidel za účelem zvýšení multimodality (pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladového prostoru, zvýšení jícnů, přepravní rámy na osobní automobily) s finančním objemem veřejné podpory ve výši 22  000  000 Kč a podprogram 3 bude zahrnovat modernizace vedoucí

ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy (dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, výměna obšívek, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů, vybavení radarovým zařízením, vybavení autopilotem) s finančním objem veřejné podpory ve výši 41 000 000 Kč. Uvedené finanční částky jsou plánovány pro 2. kolo výzvy a doba realizace projektů musí skončit  nejpozději do 31. prosince 2011. Maximální míra veřejné podpory bude činit 49 % způsobilých výdajů. Celková míra veřejné podpory se skládá z prostředků veřejných rozpočtů ČR (15 % celkové veřejné podpory) a z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF (tvoří zbývajících 85 % veřejné podpory). Podíl soukromých prostředků musí tedy činit alespoň 51 %. Jednou z podmínek programu je přitom zvýhodnění těch žádostí, které požadují nižší podíl veřejné podpory. Příjemci podpory mohou být vlastníci nebo provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v  plavebním rejstříku České republiky bez ohledu na státní příslušnost provozovatele. Bližší údaje jsou uvedeny na www.opd.cz/cz/plavidla a www.mdcr.cz.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

Předkládání a schvalování žádostí o podporu z OPD 1. Všechny požadavky a postupy, které musí být ze strany žadatelů dodržovány, jsou uvedeny v dokumentu Pokyny pro žadatele OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Pokyny-pro-zadatele 2. Žádosti o podporu z OPD jsou zpracovávány elektronicky v aplikaci Benefit 7 – www.eu-zadost.cz 3. Žádosti jsou po předložení v tištěné i elektronické formě na Řídící orgán OPD odborně posuzovány, a to v souladu s kriterii pro výběr projektů OPD. 4. O schválení projektů k financování z OPD rozhoduje Řídící orgán OPD, u projektů s celkovým veřejným příspěvkem nad 50 resp. 25 mil. EUR o schválení podpory rozhoduje přímo Evropská komise. 5. Schvalovací proces končí Rozhodnutím o poskytnutí dotace resp. uzavřením Rámcové smlouvy o financování mezi příjemci a SFDI. Dokončením schvalovacího procesu se z žadatele o podporu stává příjemce. 6. Povinnosti příjemců jsou upraveny v Metodických pokynech pro příjemce OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Informace-pro-prijemce

II

PŘÍLOHA EN

OP DOPRAVA

Přehled podporovaných aktivit v rámci prioritních os OPD a vymezení příjemců podpory PRIORITNÍ OSA 1 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Podpora v této prioritní ose je soustředěna především na ty úseky železniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v  rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně bude podporována např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu včetně úprav železničních vozidel, realizace technických opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.), v případě zavádění interoperability i vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy. PRIORITNÍ OSA 2 – VÝSTAVBA A MODERNIZACE DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose je výstavba nových úseků dálniční a silniční sítě, které nahradí v současnosti již nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T. Dále je předmětem podpory zlepšování parametrů na již existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Podpora je soustředěna především na ty úseky dálniční a silniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v  rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně je podporována např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zvýšení kapacity již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. třídy sítě TEN-T, zavádění inteligentních dopravních systémů na dálniční síti a sítích navazujících apod. Dále je podporována také realizace technických opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 3 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ MIMO SÍŤ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose je především modernizace a rozvoj železničních tratí celostátní důležitosti ležících mimo síť TEN-T. Konkrétně je podporována např. elektrizace železničních tratí, modernizace zabezpečovacích zařízení, zvyšování traťových rychlostí, zajišťování souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI), vybavování prostor pro cestující za účelem zvýšení kultury cestování a zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále jsou podporovány také intervence pro snížení negativního vlivu železniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.) PRIORITNÍ OSA 4 – MODERNIZACE SILNIC I. TŘÍDY MIMO TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN-T a ostatních silnic I. třídy. Konkrétně je podporováno např. odstraňování závad na silnicích I. třídy, modernizace silnic I. třídy, budování silnic I. třídy sloužících jako obchvaty měst a obcí, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy a zabezpečování dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Dále je podporována také realizace technických opatření vedoucích k  minimalizaci vlivů již dokončených staveb na jednotlivé složky ži-

votního prostředí a veřejného zdraví a ke zvýšení bezpečnosti. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 5 – MODERNIZACE A ROZVOJ PRAŽSKÉHO METRA A SYSTÉMU ŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY V HL. M. PRAZE Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose bude především výstavba nových úseků pražského metra a dále také podpora systémů řízení a regulace městského silničního provozu na hlavní uliční síti Prahy. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (Magistrát hl. m. Prahy, případně jím zřízené organizace) PRIORITNÍ OSA 6 – PODPORA MULTIMODÁLNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVY A ROZVOJ VNITROZEMSKÉ VODNÍ DOPRAVY Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose může být jednak rozvoj multimodálních přepravních systémů a dále pak i rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest. V oblasti multimodální dopravy se může jednat o podporu revitalizace železničních vleček nebo dále např. i podporu vzniku multimodálních terminálů a veřejných logistických center. V oblasti vodní dopravy je podporováno především dobudování vnitrozemských vodních cest splavněním dosud nesplavných úseků a dále pak i zlepšování parametrů již využívaných vodních cest, a to především v rámci sítě TEN-T. Dále je podporována i modernizace říčních plavidel. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury multimodální dopravy, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy (zejména ŘVC ČR), provozovatelé/vlastníci říčních plavidel.

Stav vyhlášených výzev a realizace OP Doprava Ke dni 4. listopadu 2009 bylo na všechny vyhlášené výzvy v rámci OP Doprava alokováno celkem cca 98 % z alokace na operační program na celé programové období. Řídící orgán vyhlásil příjem žádostí v jedné ze dvou dosud neotevřených oblastí podpory. Výzva na oblast podpory 5.1 „Rozvoj sítě metra v Praze“ byla vyhlášena v polovině října 2009 a její alokace dosahuje 100 % z alokace na tuto oblast podpory na roky 2007-2013. Zbývá vyhlásit výzvu pro předkládání projektových žádostí v oblasti podpory zaměřené na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy (oblasti podpory 2.2). V současné době je otevřeno devět kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry do poloviny roku 2015 (viz tabulka „Přehled vyhlášených výzev“).

Přehled vyhlášených výzev Operačního programu Doprava

PŘEHLED PLÁNOVANÝCH VÝZEV Řídící orgán připravuje výzvu pro oblast podpory 1.2 „Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů“ konkrétně pro neinfrastrukturní aktivity v rámci této oblasti podpory (pro infrastrukturní projekty je otevřena výzva kontinuální). K vyhlášení by mělo dojít během listopadu 2009. Vyhlášení výzvy pro příjem projektových žádostí v poslední dosud nevyhlášené oblasti podpory 2.2 „Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy“ není řídícím orgánem do konce roku 2009 plánováno. Tato oblast podpory je realizovaná v rámci pravidel, která jsou stanovena vyhláškou č. 560/2006 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Nejdříve je tedy nutné schválit příslušnou dokumentaci programu a teprve poté realizovat danou problematiku v rámci OP Doprava. Stejně tak není do konce roku 2009 plánováno vyhlášení kolových výzev pro příjem žádostí v oblasti podpory 6.1 a 6.3. REALIZACE OPERAČNÍHO PROGRAMU Od počátku realizace Operačního programu Doprava bylo ke 4. listopadu 2009 zaregistrováno 146 projektových žádostí v celkové hodnotě 162 mld. Kč. Z předložených projektových žádostí jich bylo schváleno 75 v souhrnné hodnotě 54,5 mld. Kč. Proplacena byla 21 mld. Kč, což představuje 11,7 % z alokace na období 2007-2013. Prostředky předložené k certifikaci dosahují 5,6 % z alokace na celé programové období. Počet předložených projektových žádostí se mezimě-

* Alokace (národní zdroje a příspěvek Společenství) byla uvedena souhrnně pro více oblastí podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (164 547,2 mil. Kč). Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC2007 – 4. 11. 2009, webové stránky ŘO OP Doprava síčně zvýšil o dvě zaregistrované žádosti ve finanční výši 4,1 mld. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v předložených projektových žádostech dosahuje 90 % z alokace OP Doprava na celé programové období. Porovnání alokace na celé programové období a finančního objemu v podaných projektových žádostech poukazuje na vysoký zájem žadatelů o dotaci. V průběhu měsíce října 2009 byly na národní úrovni nově schváleny dva projekty (souhrnně ve výši 883,5 mil. Kč). Objem nasmlouvaných finančních prostředků činí 30,3 % z alokace na roky 2007-2013. Změny ve schválených projektech jsou evidovány v 6. prioritní ose „Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy“. Oblast podpory 6.3 „Podpora a modernizace říčních plavidel“ zaznamenala vůbec první schválený projekt. Finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude využit na rekonstrukci dna na plavidle LABE 4 společnosti ČSPL, a. s. Celkově eviduje tato oblast podpory dalších 18 projektových žádostí (21 mil. Kč), které se nachází ve fázi hodnocení. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace

provedených prací v měsíčních intervalech. Přestože se v meziměsíčním srovnání počet dokončených projektů nezměnil, prostřednictvím průběžných žádostí o platby se objem prostředků proplacených příjemcům zvýšil o 1,1 mld. Kč. Objem všech proplacených prostředků tvoří cca 21,1 mld. Kč, což představuje 11,7 % z alokace

určené pro celé programové období 2007-2013. K nárůstu došlo i v oblasti prostředků předložených certifikaci. Jejich celkový objem se zvýšil o cca 0,5 mld. Kč na celkových 10,1 mld. Kč (5,6 % z celkové alokace programu). OP Doprava dosud nedisponuje žádnými certifikovanými prostředky.

PŘÍLOHA EN

III

OP DOPRAVA

Údaje o projektech Operačního programu Doprava EU a národní zdroje

Zdroj: MSC2007 – 4. 11. 2009

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava EU a národní zdroje

* Do tabulky se nenačítá vlastní podíl žadatele, a to i v případě, že žadatelem je obec nebo kraj, tj. může nastat situace, že výše schválených žádostí o platbu neodpovídá proplaceným prostředkům. Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC2007 - 4. 11. 2009

Vyřazené projektové žádosti

Velké projekty

V Operačním programu Doprava bylo vyřazeno cca 16 % z celkového počtu podaných projektových žádostí. V rámci těchto žádostí bylo požadováno zhruba 11 mld. Kč. V porovnání s minulým měsícem došlo k vyřazení dvou projektových žádostí v 6. prioritní ose „Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy“. Tato prioritní osa disponuje nejvyšším počtem vyřazených projektových žádostí. Konkrétně v oblasti podpory 6.1 „Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD“ bylo od počátku programového období vyřazeno 12 projektových žádostí. Hlavním důvodem zamítnutí projektových žádostí bylo nesplnění podmínek stanovených blokovou výjimkou a příslušnou dokumentací programu.

V  Operačním programu Doprava bylo předloženo 29 velkých projektů. V průběhu měsíce října 2009 řídící orgán zaslal do EK další velký projekt ke schválení. Celkem již bylo Evropské komisi předloženo sedm velkých projektů o objemu 45,1 mld. Kč. Doposud nebyl žádný velký projekt ze strany Evropské komise schválen. Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnějším operačním programem ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní do-

pady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.

Důležité události Dne 23. listopadu 2009 se uskutečnilo již šesté zasedání Monitorovacího výboru OP Doprava. V průběhu jednání byla mj. představena a následně schválena Zpráva o realizaci Operačního programu Doprava.

IV

OP DOPRAVA

OPD

Lépe se vám pojede

Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA PÍSECKU:

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 MIROTICE-TŘEBKOV Více o projektu: Stavba R4 Mirotice–Třebkov přímo navazuje na již dokončený projekt nové mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda. Stavba je důležitou součástí silnice I/4 a R4 Praha – Strakonice – hranice se SRN. Do budoucna je tato komunikace v úseku Praha – Nová Hospoda navržena k postupné přestavbě na rychlostní silnici R4. Nový úsek Mirotice–Třebkov umožní zrychlit spojení z Prahy do Českých Budějovic přes Písek. Stavba také díky oddělení dálkové a místní obslužné dopravy přispěje ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu. Stavba je spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 KŘIŽOVATKA I/20 – NOVÁ HOSPODA Více o projektu: U Nové Hospody (SZ od Písku) se vzájemně kříží dvě silnice I. třídy. Jedna vede od Prahy na Strakonice a Strážný (I/4), druhá z Českých Budějovic na Plzeň (I/20). Nová stavba odstranila nevyhovující umístění průsečné úrovňové křižovatky se špatnými rozhledovými parametry. Hlavním cílem výstavby úseku bylo řešit nehodovost s těžkými následky. Celková délka včetně mimoúrovňových křižovatek a připojovacích úseků je 8,1 km. Součástí stavby, dokončené v září 2008, je i 6 mostních objektů. Stavba byla spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA NYMBURSKU:

SILNICE I/38 NYMBURK, PŘELOŽKA II. A III. STAVBA Více o tomto projektu: Silnice I/38 je významnou dopravní tepnou, spojující dálnici D1 a D11. Jedná se o důležitou spojku silniční sítě a vnitrostátně umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Z mezinárodního hlediska má silnice I/38 velký význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Stavba úseku „Nymburk – obchvat“ má vyřešit problém právě s velkou intenzitou těžké nákladní přepravy, která je v současnosti vedena středem města po jediném mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburka. Nově budovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odkloní. Úsek je stavěn z převážné části v katastru města Nymburka. Část je v katastru obce Velké Zboží a nepatrně zasahuje i do katastru obce Budiměřice. Výstavba obchvatu byla zahájena v říjnu 2008. Uvedení do provozu plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v říjnu 2010. Výstavba je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OPD.

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO MOSTU NYMBURK Více o tomto projektu: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby po ní lodě mohly volně plout, je zapotřebí nejen voda, ale také odstranění překážek, které tvoří mosty s nízkou podjezdnou výškou. Proto Ředitelství vodních cest ČR zahájilo projekt „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“, v rámci kterého byl zrekonstruován i železniční most v Nymburce. Původní most z roku 1958 měl podjezdnou výškou 4,30 m. Při rekonstrukci byl zvýšen na 5,25 m s výhledovou možností zřídit zdvižné pole, které by umožnilo v budoucnu proplout až 7 m vysokým lodím. Pro větší bezpečnost plavby byl most osazen novým osvětleným plavebním značením a radarovými odražeči. Most tak nyní splňuje za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj požadavky, které jsou kladeny na parametry vodní cesty evropského významu. Z rekonstrukce mají užitek i chodci a cyklisté. Nová lávka pro pěší s ocelovými rošty je mnohem bezpečnější i v případě nepříznivého počasí. Zároveň bylo při rekonstrukci upraveno i 788 m železniční trati a zrekonstruovány dva železniční přejezdy. Zvolenou technologií došlo ke snížení hlukové zátěže a vibrací z provozu vlaků.

VD NYMBURK – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY VD KOSTOMLÁTKY – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY Více o těchto projektech: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby lodě po ní mohly volně plout, potřebují nejen vodu, ale také plavební komory, které jim umožňují překonávat výškové rozdíly vzniklé stavbou jezů a hrází. Jejich dobrý technický stav je základním předpokladem spolehlivosti vodní cesty, protože výpadek v provozu znamená její úplné zneprůjezdnění. Proto Ředitelství vodních cest ČR rekonstruuje plavební komory Nymburk a Kostomlátky. Plavební komora Nymburk byla dána do provozu v roce 1922, plavební komora Kostomlátky v roce 1937. Obě tyto komory získají v rámci rekonstrukce, na jejímž spolufinancování se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, nové zdi a úvazné prvky a bude na nich též modernizována elektroinstalace. Zvýší se tak spolehlivost jejich provozu a prodlouží životnost těchto staveb o dalších nejméně 30 let.

www.OPD.cz

PŘÍLOHA EN

EN č. 12 / 2009

Zusammenfassung

Europäische Union fängt an nach neuen Regeln zu laufen Seit erstem Dezember funktioniert die Europäische Union nach dem Lisabon-Vertrag. Wird es dank ihm gelingen unumgängliche Reformen einzuführen und die Rolle der Siebenundzwanzig auf der internationalen Szene zu stärken? Zu den größten Veränderungen gehört die Erweiterung der Befugnisse des Europäischen Parlaments oder die Schaffung der neuen Ämter des „europäischen Präsidenten“ und des Chefs der Unionsdiplomatie. Der tschechische Kandidat für die Position des europäischen Kommissars in der neuen Barroso-Kommission Štefan Füle hat das Portfolio der Erweiterung gekriegt. Während für seine Ernennung in die tschechische Regierung und später auch auf den Posten des europäischen Kommissars seine reichen Erfahrungen in der tschechischen Diplomatie sprachen, ein Minus war seine kommunistische Vergangenheit. Füle studierte in den Jahren 1981-1986 an dem prestigeträchtigen Staatlichen Institut internationaler Beziehungen in Moskau und war sieben Jahre (bis 1989) Mitglied der Kommunistischen Partei der Tschechischen Republik. Auch danach wird er vermutlich von den europäischen Abgeordneten beim traditionellen „Grillen“ der Eurokommissarskandidaten gefragt. Die Zahl der Frauen in der neuen Kommission ist auf neun gestiegen – in das Team kam zum Beispiel Connie Hedegaard aus Dänemark hinzu– sie soll den Posten der europäischen Kommissarin für Klima kriegen. Die Kommissarskandidaten werden sich von einzelnen Ausschüssen des Europäischen Parlaments am 11.-19. Januar vorstellen und das Plenum wird über die neue Kommission wahrscheinlich am 26. Januar abstimmen. (ep)

Slowaken feiern geschichtlichen Erfolg Die Wirksamkeit des Lisabon-Vertrags und eine bedeutende Vizepräsidentenstelle in der Europäischen Kommission (EK) werden unter der Tatra als ein fantastischer Erfolg der slowakischen politischen Szene bewertet. Zum ersten Mal in der Geschichte ist nämlich ein Repräsentant unseres Landes zu einem von fünf Vertretern des Chefs der EK Jose Manuel Barroso gewählt worden. Dem neuen slowakischen europäischen Kommissar Maroš Šefčovič hat man die privilegierte Stelle im Ressort der interinstitutionalen Beziehungen und der Administrative gefunden, ein Bonus ist schon der erwähne Vizepräsidentenposten, obwohl er als einziger in der Kommission nicht den ganzen 5-jährigen Zeitraum tätig war (er löste in dieser Position unlängst Ján Fígeľ ab – Bem. des Autors). „Ich hab ihm eines der wichtigsten Portfolios gegeben, weil ich für den letzten Monat meiner Zusammenarbeit mit ihm festgestellt habe, dass es sich um einen außerordentlich qualifizierten Politiker mit riesigen diplomatischen Erfahrungen handelt. Gleichzeitig wollte ich jemanden, dem ich in der Sache der Beziehungen mit dem Rat und auch mit dem Parlament vertrauen kann“, hat Barroso seine Motive für die Nominierung begründet. (jh)

Tschechische Digitalisierung kam endlich ins Laufen Obwohl die tschechische Digitalisierung der Rundfunk- und Fernsehsendung viele Peripetien durchmachte, hat sie zufolge der Worte des tschechischen Medienanalytikers aus der Fakultät der Sozialstudien der Karlsuniversität Milan Šmíd guten Weg angetreten. Sie hat Kinderkrankheiten überwunden, es wurde ihr Rechtsrahmen gebildet und der Weg zur digitalen Bereinigung angeleitet. Sie wird den Zeitplan der vollen Digitalisierung, der durch die Europäische Konferenz der Post- und Telekommunikationsverwaltungen empfohlen wurde, (bis 2012) ganz bestimmt erfüllen. „Der Staat sollte sich durch seine gewählten Vertreter außer anderem auch darum kümmern, dass das Frequenzspektrum effektiv nicht zu Gunsten von ambitiösen Unternehmern, sondern zu Gunsten der Öffentlichkeit genutzt wird,“ sagt Milan Šmíd.

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

The European Union is gaining a momentum under the new rules

RÉSUMÉ

The European Union has been operating in accordance with the Lisbon Treaty since the first day of December. Will the Treaty allow the Union to introduce the necessary reforms and to strengthen the role of its twenty seven members on the international scene? The biggest changes include extending the powers of the European Parliament or the creation of new positions, such as the “European president” and the head of the Union’s diplomacy.

Depuis le 1er décembre, l’Union Européenne fonctionne selon les règles du Traité de Lisbonne. Réussira-t-elle enfin à mettre en place les réformes nécessaires et renforcer le rôle des vingt-sept sur la scène internationale? Parmi les principaux changements introduits par le traité, il y a un élargissement des compétences du Parlement européen ainsi que la création des nouvelles fonctions de « président de l’Europe » et de chef de la diplomatie de l’Union.

A fundamental change is the position of the Chairman of the European Council. The “European president” will be elected for the period of 2 1/2 years, with a chance for one reelection. The Brussels summit has appointed to this position the Belgian Premier Herman Van Rompuy. He has been known as the master of compromise, it was him who calmed down the squabbling Flemish and Walloons. Leaders of large countries see this lackluster politician with excellent negotiating skills as a suitable choice, because he will not overshadow them in his very important position. For his neutrality and a lack of distinction, Rompuy is more known as the “principal European Union bureaucrat”. Another new position is the post of the High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy. Leaders of the EU member countries have selected the Britain’s Catherine Ashton to this position; she took over her office on December 1. At the same time she will also sit in the European Commission as its Vice President. According to the Treaty, by the year 2014 the number of Euro-Commissioners should be reduced to two thirds

(nevertheless this provision is flexible and it is subject to unanimous approval by the Council, which after the unsuccessful Irish referendum a year ago has decided that the number of commissioners will not be changed). According to the new treaty the European Parliament will increase the number of Euro-Commissioners from the current 736 to 751. Since 2014 the voting will be conducted under the system of double majority – votes will have to be cast by 55% of the member countries, which together represent 65% of the European population. Lisbon has strengthened the role of national parliaments – they can request a review of the EU legislative proposals and if a third of them will vote against the proposals, the Commission will have to modify them. Štefan Füle, the Czech candidate to the position of the Euro-Commissioner in the new Barroso Commission was given the portfolio of expansion. This portfolio was among the ones the Czech Republic was trying to get and therefore I am very happy that we have managed to get it. The Czech Republic has recent experience with joining the European Union and during

its presidency it has gained respect from the countries which seek the integration. It is a positive sign that this portfolio will also include the European Neighbourhood Policy, with its main objective of expanding the zone of stability and prosperity,” said Füle. The number of women in the new Commission has grown to nine – the new members of the team include Connie Hedegaard from Denmark – she is supposed to be appointed to the position of the Euro-Commissioner for Climate, the current Commissioner for Economic Competition Neelie Kroes from the Netherlands, Cecilia Malmström from Sweden, Vivianne Reding from Luxembourg (the current Commissioner for Information Society and Media is supposed to be appointed to the new portfolio of Justice and Human Rights), Rumjana Želeva from Bulgaria, Androulla Vassiliou from Cyprus – who is currently responsible for the health of Europeans, Máire Geoghegan-Quinn from Ireland and Catherine Ashton, the High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy, who will be also sitting in the European Commission as its Vice President (the former Trade Commissioner). The candidates for the position of the Commissioner will introduce themselves to the various committees of the European Parliament during January 11 to January 19 and the plenum of all members will likely vote on the new Commission on January 26.

Slovaks are celebrating their historic success This country under the Tatra Mountains evaluates the effectiveness of the Lisbon Treaty and its important vice presidency of the European Commission as a fantastic success of the Slovak political scene. It is the first time in the history that the representative of our country was elected as one of the five deputies of the European Commission chief Jose Manuel Barroso. The new Slovak Euro-Commissioner Maroš Šefčovič was designated to the privileged position in the resort of inter-institutional relations and administration, his bonus is the already mentioned vice presidency chair, even though he is the only one who was not active in the Commission for the entire period of five years (it is only recently that he replaced Ján Fígeľ in this position – author’s note). “I gave him one of the most important portfolios, because during the last month of my work with him, I have learned that this is an exceptionally competent politician

with a huge diplomatic experience. And at the same time I wanted to get someone who I can trust in the matters of relations between the Council and Parliament”, explained Barosso his reasons for the nomination. And so what is it that Šefčovič will be doing in the new commission? He will be responsible for the relations between the Commission and other European institutions, in particular the European Parliament and the Council of Ministers. “He will also oversee the Union‘s diplomatic service and the selection of employees in the European institutions,“ said

Zuzana Gabrižová from the Euractiv.sk portal. According to an analyst Milan Nič, one of the first tasks that Šefčovič will be facing will be to “push through” the composition of the new Commission in the European Parliament. “He will be the Barroso’s diplomat, a shadow player in the Commission. It is a great expression of appreciation for him, but it is a “punch in the eye“ to the ambitions of the Slovak government, which will gain very little of economic benefits from this appointment,” thinks Nič. “This portfolio reflects the truly pro -European position, which Slovakia has always maintained when there were difficult discussions in Brussels and it also reflects that great pro -European enthusiasm of the Slovak citizens,” said Šefčovič when the allocation of resorts in the new EC was officially announced.

Czech digitization is finally moving Even though the Czech digitization of radio and television broadcasting had gone through many twists and turns, according to an opinion expressed by Milan Šmíd, the media analyst from the Faculty of Social Sciences at the Charles University, the process has taken off very well. It has overcome its childhood illnesses, its legal framework has been established and the journey to digital cleansing has started. Deadline for full digitization recommended by the European Conference of Postal and Telecommunications Administration (by the year 2012) will be definitely complied with. And as the administrator of the frequency spectrum, what does Milan Šmíd thinks about the government’s role in the digitization process? Among other things, the government should use its elected representatives to ensure that the frequency spectrum is efficiently used not only for the benefit of ambitious entrepreneurs, but for the benefit of pub-

lic. The government should prevent any speculative deals and should set clear and transparent rules for all. At the same time it is not possible to prescribe excessive demands on the aspects of public service and to

forget the subjects that produce the programs. The public interest lies in the broad spectrum of television programs provided to the viewers under reasonable terms. It is a complicated process which must be balanced, legislatively treated and which must be cost-effective. It will be necessary to set such conditions, which will guarantee the pluralism in the media market. But that alone is not enough, as we could see during the allocation of licenses – while that intended to strengthen the plurality in the selection of television programs, it did not provide adequate opportunities in the Czech market and in addition to that, it did not have a clear legal framework and it did not provide protection for investments.

L’Europe démarre selon les nouvelles règles

Štefan Füle, le candidat tchèque à la nouvelle Commission Barroso, se chargera du portefeuille de l’élargissement. Son principal atout, au moment de sa désignation au gouvernement tchèque puis au poste de commissaire, est un long parcours dans la diplomate, par contre son passé communiste joue contre lui. Dans les années 1981-1986, il a fait ses études au prestigieux Institut d’État des relations internationales de Moscou et il a été membre du Parti communiste tchécoslovaque pendant sept ans (jusqu’en 1989). Les députés européens ne manqueront certainement pas de lui poser des questions à ce sujet lors des auditions réservées à chaque candidat aux postes de commissaires européens. Le nombre de femmes à la nouvelle Commission a augmenté, elles sont devenues neuf avec la nouvelle Connie Hedegaard du Danemark qui devrait devenir commissaire européenne au climat. Les commissaires candidats se présenteront devant les différentes commissions du Parlement européen entre le 11 et le 19 janvier, puis le vote sur la Commission européenne aura lieu à la séance plénière du 26 janvier prochain. (ep)

Les Slovaques marquent une succès historique L’entrée en vigueur du Traité de Lisbonne ainsi que le poste de vice-président à la Commission européenne (CE) sont considérés sous les Tatra comme un succès inouï de la scène politique slovaque. Pour la première fois dans l’histoire, un représentant de la Slovaquie est élu vice-président à la Commission Européenne et deviendra l’un des cinq adjoints de José Manuel Barroso. Maroš Šefčovič, le nouveau commissaire européen de Slovaquie a eu droit à la fonction privilégiée de commissaire aux relations institutionnelles et administratives, avec en guise de bonus, le fameux poste de vice-président, bien qu’il ait été le seul à ne pas avoir fait un mandat complet de cinq ans pendant la période précédente (il n’a remplacé que récemment le commissaire Ján Fígeľ – note de l’auteur). « Je lui ai attribué l’un des portefeuilles les plus importants, parce que pendant ce mois de coopération avec lui, j’ai constaté qu’il s’agit d’un homme politique très compétent avec une grande expérience diplomatique. En même temps, je voulais quelqu’un à qui je pourrais faire confiance dans le domaine des relations avec le Conseil et le Parlement, » explique Barroso sa décision. (jh)

La numérisation tchèque est en route Bien qu’en Tchéquie la numérisation de la diffusion de radio et télévision ait subi différentes péripéties, Milan Šmíd, analyste médiatique de la faculté des études sociales de l’Université Charles, pense désormais que c’est bien parti. Elle a surmonté ses maladies enfantines, elle a acquis un cadre juridique et la voie vers un nettoyage numérique est ouverte. En tout cas, le calendrier de pleine numérisation, recommandé par la Conférence européenne des administrations des postes et télécommunications (pour avant 2012), sera respecté. « L’État devrait veiller à ce que le spectre de fréquences soit exploité de manière utile, non pas au profit d’hommes d’affaires ambitieux, mais pour le bien du public, » affirme Milan Šmíd.

16

EN č. 12 / 2009

INZERCE

Fondy Evropské unie – Investice do Vaší budoucnosti Aktuální výzvy k podávání projektových žádostí končící v prosinci 2009

Bezplatná telefonní linka EUROFON o Evropské unii: 800 200 200 Národní orgán pro koordinaci (NOK) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15, Praha 1 tel.: +420 224 861 111 e-mail: [email protected]

OBLAST PODPORY

ALOKACE V KČ

UKONČENÍ VÝZVY

ROP Severozápad

1.1. Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM* Chomutov

652 343 727 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Děčín

411 792 975 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Karlovy Vary

295 802 212 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Ústí nad Labem

770 801 431 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

3.II Rozvoj dopravní obslužnosti regionu

599 091 563 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

1.1 Regionální dopravní infrastruktura

500 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

2. 2 Rozvoj měst - Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu

100 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3. 2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - mateřské školy

ROP Střední Čechy

3. 3 Rozvoj venkova – oblast vzdělávání - mateřské školy

105 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - základní školy

105 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.3 Rozvoj venkova – oblast vzdělávání - základní školy

95 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - ostatní vzdělávací zařízení dle zákona 561/2004 Sb.

65 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – volnočasové aktivity

30 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.3 Rozvoj venkova – volnočasové aktivity

35 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Moravskoslezsko

1.1.1 Výstavba, modernizace a rekonstrukce komunikací II. a III. třídy

750 mil.

4.12.2009/12:00

ROP Moravskoslezsko

1.1.2 Bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší doprava

32 mil.

4.12.2009/12:00

ROP Moravskoslezsko

3.1 Rozvojové póly regionu - IPRM

1 mld. 31.12.2009/12:00

70 mil. 15.12.2009/12:00

OP Podnikaní a inovace 1.1 Záruka

1,65 mld. 31.12.2009/23:59

OP Podnikaní a inovace 2.1 Progres

0,85 mld. 31.12.2009/23:59

OP Podnikaní a inovace 4.1 Inovace-projekt

4 mld. 31.12.2009/18:00

OP Podnikaní a inovace 5.1 Potenciál

2 mld. 31.12.2009/23:59

Rozvoj ve všech oblastech

Šťastnou cestu rokem 2010 Vám přeje Státní fond dopravní infrastruktury.

*IPRM - Integrovaný plán rozvoje města

NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU