Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ÚČTOVÁNÍ GOODWILLU DLE VYBRANÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ ACCOUNTING FOR GOODWILL ACCORDING TO SELECTED STANDARDS
Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.
Brno, 2014
Autor práce: Václav Daněk
Jméno a příjmení autora:
Václav Daněk
Název bakalářské práce:
Účtování goodwillu dle v ybran ých účetních standardů
Název práce v angličtině:
Accounting for goodwill according to selected standards
Katedra:
financí
Vedoucí bakalářské práce:
doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.
Rok obhajob y:
2015
Anotace Bakalářská práce „Účtování goodwillu dle vybraných účetních standardů“ se zaobírá účetním pojmem goodwill a problematikou spojenou s jeho uznáním, výpočtem, vykázáním a účtováním dle vybraných národních účetních standardů, které později také vzájemně srovnává. Jsou to České účetní standardy (ČÚS), Britské Všeobecně uznávané účetní principy (UK GAAP) a Australské účetní standardy (AAS). Teoretická část práce je věnována nejprve definici a významu samotného pojmu. Dále jsou představeny podstatné aspekty účtování goodwillu dle ČÚS, UK GAAP a AAS. Praktická část práce je rozvržena do dvou kapitol. V první z nich jsou aplikovány teoretické poznatky o vykazování kladného goodwillu v účetnictví podniku. Druhá část se zabývá účtováním goodwillu záporného.
Annotation The bachelor thesis “Accounting for goodwill according to selected standards” is dealing with a concept of goodwill and the matters related to its acknowledgement, calculation and accounting according to selected national accounting standards, which are being consequently mutually compared. There are 3 standards to be compared: Czech accounting standards (CAS), United Kingdom Generally Accepted Accounting Principles (UK GAAP) and Australian Accounting Standards (AAS). The theoretical part is focused on the definition and implication of the term goodwill. Subsequently the considerable aspects of accounting with goodwill according to CAS, UK GAAP and AAS are provided. The practical section is divided into 2 parts. The first one focuses on application of theoretical knowledge on reporting of goodwill in the systems in terms of accounting with positive goodwill. The second one is focused on negative goodwill.
Klíčová slova Goodwill, nehmotná aktiva, akvizice, české účetní standardy, britské účetní standardy, australské účetní standardy
Keywords Goodwill, intangible assets, acquisitions, Czech accounting standards, UK Generally Accepted Accounting Standards, Australian Generally Accepted Accounting Standards
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Účtování Goodwillu dle vybraných účetních standardů vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. 12. 2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1
VYMEZENÍ GOODWILLU......................................................................................................................... 9 1.1 PRVOTNÍ VS. DRUHOTNÝ GOODWILL ....................................................................................................... 11 1.1.1 Prvotní goodwill............................................................................................................................. 11 1.1.2 Druhotný goodwill ......................................................................................................................... 12
2
VYKAZOVÁNÍ GOODWILLU DLE ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ ................................... 13 2.1 NÁKUP ZÁSADNÍHO PODÍLU NA NABÝVANÉM PODNIKU .......................................................................... 13 2.1.1 Konsolidační rozdíl ........................................................................................................................ 14 2.2 NÁKUP ČISTÝCH AKTIV PODNIKU ............................................................................................................ 16 2.2.1 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku .................................................................................................. 17 2.2.2 Goodwill......................................................................................................................................... 18 2.3 FÚZE ....................................................................................................................................................... 19
3
VYKAZOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ GOODWILLU DLE JINÝCH NÁRODNÍCH STANDARDŮ ......... 22 3.1 VYKAZOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ GOODWILLU DLE UK GAAP ........................................................................ 22 3.1.1 Historický vývoj účtování Goodwillu dle UK GAAP...................................................................... 22 3.1.2 Účtování dle současných standardů............................................................................................... 22 3.2 VYKAZOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ GOODWILLU DLE AUSTRALIAN ACCOUNTING STANDARDS ......................... 26 3.2.1 Účtování dle současných standardů............................................................................................... 26
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 29 4
KLADNÝ GOODWILL .............................................................................................................................. 29 4.1 VYKÁZÁNÍ POZITIVNÍHO GOODWILLU ..................................................................................................... 30 4.1.1 Vykázání dle ČSÚ .......................................................................................................................... 30 4.1.2 UK GAAP ....................................................................................................................................... 32 4.1.3 AAS................................................................................................................................................. 34 4.2 NAKLÁDÁNÍ S GOODWILLEM .................................................................................................................. 34 4.2.1 Nakládání dle ČÚS ........................................................................................................................ 34 4.2.2 Nakládání dle UK GAAP ............................................................................................................... 34 4.2.3 Nakládání dle ASS.......................................................................................................................... 36
5
ZÁPORNÝ GOODWILL ............................................................................................................................ 37 5.1 VYKÁZÁNÍ NEGATIVNÍHO GOODWILLU ................................................................................................... 38 5.1.1 Vykázání dle ČSÚ .......................................................................................................................... 38 5.1.2 Vykázání dle UK GAAP ................................................................................................................. 39 5.1.3 Vykázání dle ASS............................................................................................................................ 40 5.2 NAKLÁDÁNÍ S NEGATIVNÍM GOODWILLEM ............................................................................................. 41
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 42 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 43 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 46
ÚVOD Fenomén globalizace a důsledky jeho stále naléhavějších projevů se nevyhnuly snad nikomu z nás a jsou patrné ve všech oblastech lidského konání. Stejně lehce jako smývají kulturní a společenské odlišnosti jednotlivých zemí a národů, prosadili se také v ekonomice a přirozeně i na finančních a kapitálových trzích. Právě nepřeberné množství a vzájemná rozmanitost subjektů na takovýchto trzích působících, zavdaly zřejmě příčinu k rozvoji standardizace v oblasti mezinárodního účetnictví. Ač se již mnoho podniků, vzhledem k jejich účasti na daných trzích, řídí povinností sestavovat účetní závěrku dle Mezinárodních účetních standardů IFRS, stále existuje velké množství takových, které se řídí národními účetními standardy. I ty se k sobě svými principy a pravidly stále více přibližují. Některá pravidla jsou již takřka shodná, jiná se teprve do takové pozice dostávají. Vzájemná nekonzistence různých standardů pochopitelně může podat uživateli účetních informací matoucí či nepřesnou zprávu o ekonomické a finanční situaci zkoumaného podniku. Mezi taková pravidla se řadí i ta spojená s účetním pojmem Goodwill. Jeho význam a definice doznali v běhu času stejně výrazných proměn jako metodika jeho výpočtu, vykázání a následného účtování. Tato práce si klade za cíl poukázat na to zda vůbec, případně jakým způsobem se liší tyto postupy v současné době napříč vybranými národními účetními standardy a jak se takové odlišnosti mohou projevit na vykazované finanční situaci obchodních společností. Pro účel daného srovnání byly pochopitelně vybrány České účetní standardy. Ty budou srovnány jak s tradičními britskými Všeobecně uznávanými účetními standardy (UK GAAP), tak i poněkud méně významnými australskými Účetními standardy (AAS). Vzhledem ke skutečnosti, že kolegové v předešlých pracích podobného charakteru a zaměření věnovali mezinárodním standardům IFRS již poměrně mnoho prostoru, zmiňuji tyto pouze velmi okrajově. Práce je rozdělena do 5 kapitol. První tři se zaměřují jak na definici a význam pojmu goodwill, tak rovněž na právní a systémová specifika jeho účtování dle jednotlivých národních standardů. Poslední 2 kapitoly poskytují praktický vhled do procedury výpočtu, vykázání a účtování kladného i záporného goodwillu a poukazují na hlavní rozdíly vzniklé vlivem nekonzistence jednotlivých systémů.
8
Teoretická část 1 VYMEZENÍ GOODWILLU Přístup k tomuto dozajista nejen ekonomickému a účetnímu, ale také právnímu pojmu doznal přirozeně v postupně mnoha výrazných proměn. Vývoj definice a vůbec samotného významu celého pojmu můžeme vysledovat již z dobových citací. Mezi historicky nejstarší záznamy se například řadí výrok jistého soudce lorda Eldona1, který goodwill označuje jako „nic víc, než pravděpodobnost, že se staří zákazníci uchýlí na stará místa“. Na počátku 80. let 20. století již ekonom Hughes2 fenomén specifikuje mnohem obšírněji a definuje goodwill jako „diferenční schopnost jednoho podniku vytvářet zisk ve srovnání s jiným nebo pomyslným průměrným podnikem.“ Je tak nasnadě, že povědomí o potřebě správné identifikace a zaznamenání goodwillu s vývojem ekonomického a byrokratického systému v posledních dekádách značně vzrostlo. Účetní definice Z účetně formálního hlediska je goodwill považován za zbytkovou, rozdílovou rozvahovou položku, která je vázána k podniku jako celku. Praxe většinou chápe, že věcně představuje goodwill hodnoty jednotlivě nepřiřaditelné uznaným aktivům nebo uznaným závazkům.3 Jak uvádí Vladimír Zelenka, z hlediska goodwillu jeden nejplodnějších českých autorů zaměřujících se na daný fenomén, lze na goodwill pohlížet hned z několika úhlů. Na tomto místě tedy uveďme 3 různé typové přístupy, kterých si všímá4: 1. Goodwill jako ocenění příznivého nehmotného postoje k firmě Daný přístup klade důraz na co nejdůkladnější rozpoznání jednotlivých příčin toho, že je za podnikatelskou jednotku jejím pořizovatelem zaplaceno více, než by odpovídalo platbám za jednotlivé složky jejích čistých aktiv. Častými důvody takového jevu jsou např. výhodné obchodní vztahy, monopolní privilegia či všeobecná důvěra v kvalitní vedení podniku. Celý pohled je založen na atomizaci goodwillu na jednotlivé nehmotné složky. Snaha o co 1 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s.17. 2 Hughes, H. P.: Goodwill in Accounting: A history of issues and Problems. Georgia State University, Atlanta 1982 3 VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 3.aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2005, 508 s. ISBN 80-727-3127-0. s. 80-81. 4 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s.21-27
9
nejpodrobnější specifikaci však přináší pochybnosti o tom, zda se beze zbytku podaří identifikovat veškeré okolnosti vedoucí ke zmíněnému pozitivnímu postoji nabyvatele podnikatelské jednotky. Problematickým se jeví fakt, že prostý výčet jednotlivých nehmotných složek goodwillu opomíjí možnost výskytu vzájemné synergie libovolných aktiv či jejich skupin, a to na různých úrovních. Pokud totiž připustíme, že každou identifikovatelnou synergii lze označit jako „příznivou nehmotnou složku“, musíme si uvědomit možnost vzniku takových synergií na různých hierarchických úrovních, od pozitivního působení dvou různých aktiv až např. po vzájemné působení technologické. Nesporně tedy vzniká hrozba duplicitního zahrnutí synergií. Další nesnáze při přesné identifikaci složek goodwillu přináší požadavek některých účtovacích standardů na spolehlivé vyčíslení aktiva a kritérium dostatečné jistoty budoucího ekonomického prospěchu. 2. Goodwill jako současná hodnota nadstandardních výdělků Další z přístupů zacílených na přesnou identifikaci a zhodnocení goodwillu se zaměřuje na jeho vyčíslení pomocí výpočtu jeho diskontované hodnoty. Cílem je vypočítat diskontovanou hodnotu očekávaných budoucích výdělků podniku převyšující takové výdělky, které mohou být považovány za obvyklý výsledek. Taková snaha však přirozeně naráží jak na neschopnost jednotky přesně určit budoucí výdělky podniku, tak i na pochybnost, zda je přijatelné budoucí výdělky zařazovat do účetnictví podniku. 3. Goodwill jakožto vrcholný oceňovací dopočet Tato teorie vychází z předpokladu, že každé aktivum skýtá pro podnik určitou hodnotu, jelikož přispívá k jeho budoucím peněžním tokům. Pokud lze vlivem akvizice očekávat od jistých aktiv zvýšení takovýchto toků, je tedy možné i tato aktiva považovat za hodnotnější. U aktiv krátkodobého charakteru tak lze vcelku bez problémů určit hodnotu, která odráží jejich příspěvek k úhrnnému výdělku. Není tomu tak však u dlouhodobých hmotných nebo nehmotných aktiv, u nichž jejich ocenění nemusí být spojováno s očekávanými peněžními toky. Goodwill je pak tudíž vykazován jako jakýsi vrcholný oceňovací dopočet. Jeho hodnota v sobě absorbuje ty součásti hodnot určitých specifických aktiv, které nemohly být jednoznačně přiřazeny. Jako zřejmě největší úskalí dané teorie, se jeví problém, zda může takto koncepčně pojatý goodwill nabývat záporných hodnot. Jakýkoli záporný rozdíl, který by vznikl v souvislosti s akvizicí, se totiž vymyká pojetí goodwillu jakožto vrcholného oceňovacího dopočtu a není ho tedy možné z tohoto titulu považovat za inverzní podobu dopočtu5.
5 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 27
10
Základní ekonomickou podstatou je skutečnost, že pokud někdo nakupuje za nižší nebo vyšší prodejní cenu, než je účetní hodnota majetku po odpočtu závazků, má k tomu obvykle dva racionální důvody: 1. účetní hodnota pořizovaných individuálních aktiv neodráží tržní hodnotu tohoto aktiva, 2. majetek jako celek má pro kupujícího, resp. pro podnik, do kterého je vkládán, větší či menší hodnotu, než je účetní hodnota majetku po případné přecenění jednotlivých aktiv z titulu např. získání obchodní sítě a klientely, dobrého jména podniku, likvidace podniku6
1.1 Prvotní vs. druhotný goodwill 1.1.1
Prvotní goodwill
Za prvotní goodwill obecně považujeme takový, jež vznikl jako důsledek různých pozitivních stimulů v rámci dané organizace či podniku, avšak doposud nebyl rozpoznán na základě uskutečněné kombinace podniků. A to ani jako goodwill nabývané podnikatelské jednotky, ani jako goodwill plynoucí ze synergie vzniklé spojením nabyvatele a nabývaného podniku. Takto definovaný goodwill se skládá ze 2 složek7: • Podnikem vytvořený goodwill Složka vzniklá jaksi přirozeně, na základě snahy podnikatelské jednotky o trvalou prosperitu podniku. Její vznik je často spojen s vynaložením jistých konkrétních nákladů. Mezi ty můžeme zařadit např. nadstandardní kvalifikaci zaměstnanců, reklamu či pozitivní vztahy s ekonomickým okolím. • Goodwill vyplívající z příznivých exogenních okolností Složka, která rovněž přispívá k nadstandardní prosperitě podniku, avšak jednotka za ni nevynakládá žádné pořizovací náklady. Typicky se jedná např. o příznivou polohu podniku z hlediska kulturního či geologického.
6
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2013. Olomouc: ANAG, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-793-5. s. 117 7 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 29-30
11
1.1.2
Druhotný goodwill
Jako druhotný označujeme takový goodwill, jež vznikl v důsledku podnikové kombinace, (označované též jako akvizice). Stejně jako u podnikem vytvořeného prvotního goodwillu je i zde nabytí aktiva obvykle doprovázeno peněžně vyjádřitelnou obětí vynaložených pořizovacích nákladů. Vynaložení takovýchto nákladů však není zcela nezbytným rozpoznávacím znakem druhotného goodwillu. Jak Zelenka uvádí, druhotný goodwill je vhodné členit na8: a) Goodwill nabytý při akvizici jako dříve vzniklá součást nabývané podnikatelské jednotky, b) Goodwill vyjadřující synergie z propojení nabyvatele s nabývanou podnikatelskou jednotkou (například vzniklý v důsledku omezení konkurence či snížení fixních nákladů) Jak podotýká Kovanicová9: „právě goodwill velmi názorně ilustruje, jak důležité jsou pro účetnictví externí operace, tj. transakce prováděné prováděné s okolním prostředním. Existuje samozřejmě řada vlastníků, kteří by oprávněně mohli obdržet prémiovou cenu za svoji společnost, ale takový goodwill se nikdy v účetnictví neobjeví jako nehmotné aktivum. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že dle v současnosti platných, a to zdaleka nejenom českých, právních norem, je objektem účetního vykazování pouze goodwill druhotný, tedy takový, který vznikl na základě podnikové kombinace. Poté co byl tedy pojem Goodwill teoreticky stručně představen jako možná složka nehmotného majetku podniku, zaměřme se na to, jak se vyvíjela historie vykazování a účtování takového druhu vlastnictví v českých zemích. Historický vhled je uveden od počátku 90. let minulého století, doby dramatické přeměny českého ekonomického systému, která se zjevně stala zcela novou kapitolou vývoje účtovacího systému na našem území.
8 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s.31.
9
KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 2.aktual.vyd. Praha: Polygon, 1999, 428 s. ISBN 80-859-6798-7. s. 106
12
2 Vykazování goodwillu dle Českých účetních standardů Historický vývoj účtování akvizičního rozdílů po roce 1992 Poslední dekáda 20. století přinesla do hospodářství Československé a následně České republiky celou řadu zásadních změn. Některé z nich se uskutečnily na úrovni změn systémových, s průběhem času pak rovněž neustále přicházely impulsy značící změny spíše charakteru parametrického. Jako zjevně nejzávažnější z nich jmenujme transformaci téměř celého státního ekonomického sektoru na sektor soukromý (privatizace) a přijetí nové obchodní a účetní legislativy. Tyto právní rámce (Obchodní zákoník a Zákon o účetnictví) byly uvedeny v platnost právě roku 1992. Oba tyto zákony rovněž prošli v následujících letech dalším vývojem a především rozšířením. Zákon o účetnictví byl doplněn o další podrobnější normy, přičemž se jednalo zejména o Účtovou osnovu a Postupy účtování. Tyto a jiné proměny účtovacího legislativního uspořádání se dále nesly jak ve znamení reakce na potřeby různých uživatelů účetních závěrek, tak rovněž i na postupnou harmonizaci národních účtovacích standardů. Co se samotného vývoje vykazování goodwillu dle Českých účetních standardů týče, Zelenka postupně poukazuje na 3 rozdílné možnosti vzniku druhotného goodwillu a k nim se vztahující postupy vykázání a účtování, jedná se o10: • Nákup zásadního podílu na nabývaném podniku • Nákup položek čistých aktiv podniku • Fúze
2.1 Nákup zásadního podílu na nabývaném podniku Definice Ve své podstatě se při nákupu zásadního podílu jiného podniku jedná o majetkovou akvizici, při níž akvizitor získává (nakupuje) od jiné společnosti majetek (soubor majetku a závazků, např. provozní celek, celý podnik či jeho část) vč. všech práv a závazků jako předpoklad k převzetí podniku a jeho podnikání. Při akvizici dochází ke skutečnému (hmotnému) spojení dvou podniků avšak po právní stránce se postavení obou podniků nezměnilo. Oba si nadále zachovávají právní subjektivitu. Akcionáři resp. společníci kupujícího podniku ovládají jeho
10 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 201-211.
13
prostřednictvím i nový podnik. Na rozdíl od kapitálové akvizice se koupě neuskutečňuje na kapitálovém trhu. 11 Vývoj účtovacích pravidel pro nákup zásadního podniku na českém území Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku vyplynula v českém prostředí poprvé ze Zákona o účetnictví, samotná pravidla pro konsolidaci však byla určena až zhruba o 2 roky později. Prvně v historii českého účetnictví tak mohl v účetních výkazech figurovat i akviziční rozdíl z nákupu kontrolního podílu na dceřiném podniku. Pokud měl tento kladnou hodnotu, byl označen za „Konsolidační rozdíl aktivní“ a byl vykazován jako aktivum. V případě hodnoty záporné se jednalo o „Konsolidační rozdíl pasivní“, takový byl v účetní bilanci vykazován jako součást vlastního kapitálu. Vzorec pro výpočet hodnoty konsolidačního rozdílu následuje:
2.1.1
Konsolidační rozdíl
KR = Cp – Pzd * (VKuh,zd – VHzd), kde
KR Cp Pzd
= konsolidační rozdíl = investice do dceřiného podniku (v ceně pořízení) = podíl mateřského podniku na vlastním kapitálu dceřiného podniku k rozvahovému dni v roce první konsolidace VKDUH,ZD = vlastní kapitál dceřiného podniku k rozvahovému dni v roce první konsolidace odvozený od účetních hodnot VHzd = zisk nebo ztráta k rozvahovému dni (v roce první konsolidace)
Opatření Ministerstva Financí umožňovalo 2 alternativní způsoby odpisu vzniklého konsolidačního rozdílu. • Jednorázový odpis přímo do konsolidovaného mimořádného zisku, či ztráty. 11 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 142 s. ISBN 80210-3489-0. s.44-45.
14
• V případě kladného rozdílu následovalo jeho uznání za dlouhodobé aktivum. Záporný rozdíl uznán za specifickou součást vlastního kapitálu. V obou případech byla doba amortizace stanovena na 5 účetních období.
Výše zmíněná pravidla doznala podstatných změn roku 2001, kdy bylo dané opatření Ministerstva financí nahrazeno novým. Nastalé změny se nesly v duchu přibližováním se standardům IFRS a rovněž reflexe narůstajících požadavků ze strany uživatelů konsolidovaných účetních závěrek. Nový přístup mj. přinesl změnu samotného výpočtu konsolidačního rozdílu. Ten byl nyní určen jako rozdíl mezi výší pořizovacích nákladů akvizice a hodnotou vlastního kapitálu dceřiného podniku oceněné jejich reálnou hodnotou a na určení výše rozdílu již tedy neměl hospodářský výsledek podniku v roce první konsolidace vliv. Rozdíl je pak vždy v rozvaze vykazován na straně aktiv, kladný rozdíl jako aktivum, záporný rozdíl jako korekce čistých aktiv se záporným znaménkem. Dle Opatření z roku 2001 pak amortizace rozdílu probíhá rovnoměrně po dobu 20 let. 12 Další etapa v účtování Konsolidačního rozdílu započala rokem 2004, kdy v platnost vstoupily České účetní standardy (ČÚS), které formují pravidla účetnictví a sestavování účetních závěrek. Problematice konsolidace je v ČÚS věnován Standard č. 020. Ten stanovuje „základní postupy při konsolidaci účetní závěrky za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami“. Konsolidační rozdíl je zde definován jako: „rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidovaného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti konsolidující účetní jednotky na výši vlastního kapitálu vyjádřeného reálnou hodnotou, která vyplývá jako rozdíl reálných hodnot aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni akvizice nebo ke dni dalšího zvýšení účasti (dalšího pořízení cenných papírů nebo podílů). Za den akvizice se považuje datum, od něhož začíná účinně ovládající a řídící osoba uplatňovat příslušný vliv nad konsolidovaným podnikem. Konsolidační rozdíl se odepisuje do 20 let rovnoměrným odpisem, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odpisování. Zvolená doba odpisování musí být spolehlivě prokazatelná a nesmí porušovat princip věrného a poctivého obrazu předmětu
12 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 201-211. s.204
15
účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Konsolidační rozdíl se zúčtovává do položky zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu nebo zúčtování záporného konsolidačního rozdílu na vrub nákladů respektive ve prospěch výnosů z běžné činnosti …“. Odpisy konsolidačního rozdílu se vykazují ve zvláštní položce konsolidovaného výkazu zisku a ztráty.13
2.2 Nákup čistých aktiv podniku Samotná možnost dané transakce, tedy nákupu podniku podnikem jiným vyplynula v českém prostředí na základě přechodu ekonomiky na vztahy tržní v první polovině 90. let. Daný proces byl rovněž doprovázen postupnou privatizací, při níž mohly být nabývány také podniky prostřednictvím veřejných dražeb nebo přímým nákupem. Obchodně právní rámec takovýchto transakcí představoval Obchodní zákoník z roku 1991. Pravidla upravující účtování transakcí s čistými aktivy podniku vešla v platnost od roku 1993 jako Opatření federálního ministerstva financí, Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, čj. V/20 100/1992. Vzniklý akviziční rozdíl je v tomto předpisu označován jako Opravná položka k nabytému majetku (OP). Ta mohla nabývat jak kladných, tak i záporných hodnot a byla vymezena jako rozdíl mezi Kupní cenou podniku a Aktivy podniku v účetní hodnotě: OP = (KC−P)−( AUH−P), OP KC AUH P
= = = =
Opravná položka k nabytému majetku Kupní cena (při nákupu podniku) aktiva nabývaného podniku v účetní hodnotě pozemky v dohodnuté nebo odhadnuté ceně
Hodnotě pozemků je ve výpočtu věnována pozornost, jelikož nemohly být součástí Opravné položky a jejich cena byla stanovena odděleně. Speciální režim pro pozemky byl roku 1996 zrušen. Zelenka dále poukazuje na fakt, že pominutí závazků podniku v daném výpočtu bylo zřejmou chybou předpisu. Novela z roku 2000 připouští do výpočtu zahrnout i vedlejší náklady akvizice a kupní cena se tedy ve výpočtu změnila na cenu pořizovací. Dalším specifikem je, že do výpočtu nebyly zahrnuty závazky nabývaného podniku.
13
České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Český účetní standard pro
podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka, odstavec 4.2.5
účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. 16
Opravná položka k nabytému majetku byla zahrnuta mezi dlouhodobá hmotná aktiva a amortizovala se po dobu 15 let. Odpis kladné OP byl zahrnut do nákladů a odpis záporné OP do výnosů. Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. znamenala pro vykazování akvizičního rozdílu poměrně značný vývoj. Z daného předpisu totiž plyne, že akviziční rozdíl z nákupu podniku může být vykázán ve dvou jiných, do dané doby nepoužívaných položkách, a to jako14:
•
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
•
Goodwill
2.2.1 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Oceňovací rozdíl k nabytému majetku může být kladný nebo záporný a je určen jako:
OR= HJ−CAUH, HJ CAUH
= =
hodnota nabyté jednotky (náklady akvizice) čistá aktiva nabyté jednotky v účetních hodnotách
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku dle vyhlášky k zákonu o účetnictví z roku 2002 obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté závazky. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části do nákladů, v případě přeměny společnosti se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně patnáct let od nabytí podniku nebo jeho části do výnosů, v případě přeměny společnosti se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze účetní závěrky. 14 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 206-209.
17
Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny podniku nebo jeho části se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování15.
2.2.2
Goodwill
Uvedením vyhlášky z roku 2002 v platnost se vůbec poprvé po ekonomických změnách 90. let v české účetní terminologii objevuje termín Goodwill. Jeho hodnota může být jak kladná, tak i záporná a vyplývá z výpočtu:
Goodwill = HJ−CAp, HJ CAp
= =
hodnota nabyté jednotky čistá aktiva nabyté jednotky v přeceněných hodnotách aktiv
Goodwill je vyhláškou k zákonu o účetnictví charakterizován jako „kladný“ nebo „záporný“ rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části do nákladů, v případě přeměny společnosti se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně pět let od nabytí podniku nebo jeho části do výnosů, v případě přeměny společnosti se tento goodwill odpisuje do výnosů ode dne rozhodného přeměny. Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. O případnou následnou změnu kupní ceny podniku nebo jeho části se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování“.16
15
Vyhláška č. 500/200 Sb., k provedení zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) pro podnikatele účtújící v podvojném
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů: §7, odst. 10 16 Vyhláška č. 500/200 Sb., k provedení zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) pro podnikatele účtújící v podvojném účetnictví, ve znění pozdějších předpisů: §6 odst. 3 písm. d)
18
Daňově se goodwill i oceňovací rozdíl odpisují pouze v případě, pokud vznikly úplatně, tedy např. koupí, nikoliv ale přeměnou společnosti.17 Postup, zda přeceňovat jednotlivá aktiva, popř. závazky nebo vycházet z účetních cen prodávajících, vkládajících či zanikajících účetních jednotek u přeměn, je plně v kompetenci účetní jednotky, která účtuje nabytý majetek a přecházející závazky. Podle tohoto vnitřního rozhodnutí se bude účtovat buď o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku nebo goodwillu. 18
2.3 Fúze Právní definice fúze Pojem fúze je v současném právním uspořádání definován Zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společenství a družstev. Ve své podstatě tento právní předpis rozeznává 2 možné druhy fúze společností, které mohou nastat. Jedná se o fúze sloučením a splynutím. •
Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. Fúzí sloučením též nazýváme takovou, při níž se slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem.19
•
Fúzí splynutím, se slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem.20
Zákon rovněž určuje, že: „při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající 17
Účetní zpravodaj [online]. Deloitte, Duben 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://edu.deloitte.cz/Upload/Newsletters/accounting/2011/ucetni_zpravodaj_1104.pdf 18
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2013. Olomouc: ANAG, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-793-5. s. 117-118. 19 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev: §61, odst. 1 20 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev: §62
19
společnosti“. Pokud však dochází k fúzi splynutím, jsou povinny nechat ocenit své jmění posudkem znalce všechny zúčastněné společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti vždy21. Pravidla spjatá s vykazování druhotného goodwillu vzniklého na základě fúze podniků prošla od počátku 90. let minulého století poměrně značným vývojem, avšak i v současné době se hned z několika formálních hledisek nezdají být ve všech ohledech ideální. Ač se na českém území první fúze začaly uskutečňovat již počátkem 90. let, vůbec první účetní pravidla, která formulovala otázky jejich vykazování vešla v platnost až v roce 1996. Je tedy zřejmé, že zmíněné první roky vykazování byli spojované s jistou mírou improvizace v dané oblasti a účtování bylo obvykle založeno na ocenění na bázi účetních hodnot spojovaných podniků. Akviziční rozdíl byl nejčastěji vykazován v celé částce jako položka vlastního kapitálu po fúzi. Posun nastal až s reakcí na novelu Obchodního zákoníku roku 1996, který zavedl povinnost stanovit odhadcem hodnotu podniku společností rušených fúzí. Po formální stránce samotný výpočet goodwillu vzniklého fúzí v podstatě odpovídal pravidlům odvozeným z mezinárodních standardů, konkrétně se jednalo o standard IAS 22. Docházelo k uplatnění metody koupě pro tuto podnikovou kombinaci, a pokud se jednalo o spojení více než jedné společnosti do společnosti nové, byla uplatněna metoda nové jednotky. Takovéto koncepce byly aplikovány bez ohledu na to, zda šlo o typ podnikové kombinace označovaný v IAS 22 za akvizici, nebo spojení podílů. Další z novel obchodního zákoníku z roku 2001 s sebou přinesla pravidlo, že se hodnota podniku může do účetnictví promítnout pouze na základě specifického účetního zákona. Vzhledem k tomu, že na toto reagovala až novela Zákona o účetnictví platná od roku 2002, fúze se začaly vykazovat způsobem blízkým metodě spojení podílů bez jakéhokoli akvizičního rozdílu. Jestliže se jednalo o fúzi mezi podnikem a investorem, který již dříve do daného podniku peníze vložil, jakýkoli identifikovaný akviziční rozdíl byl zařazen do vlastního kapitálu společnosti. Již výše zmíněná novela Zákona o účetnictví z roku 2002 umožnila v jistých případech použít reálnou hodnotu. Jedním z takových případů byly i fúze. Rozdíl identifikovaný při fúzi byl nejčastěji vykazován jako Opravná položka k nabytému majetku, mohl být však vykázán i jako součást vlastního kapitálu. Samotné přijetí novely sice přineslo poměrně dobré legislativní možnosti vykazování akvizičního rozdílu, avšak stále panovala poměrně vysoká nejednoznačnost výkladu pravidel, jež přirozeně vedla k rozdílným řešením vykazování fúzí.
21 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev: §73, odst. 1
20
Roku 2002 byla přijata prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/1992 Sb., která již byla vzpomenuta v souvislosti s problematikou nákupu čistých aktiv podniku a stejně jako u tohoto druhu akvizice i zde byla Opravná položka k nabytému majetku nahrazena 2 různými položkami, představujícími akviziční rozdíl, jednalo se o: •
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku (dlouhodobé hmotné aktivum)
•
Goodwill (nehmotné aktivum)
Z výše uvedených skutečností je tedy patrno, že stále platí jistá podřízenost účetních řešení právní formě, a nikoli ekonomickému obsahu fúze a různé typy samotných fúzí tak mohou být řešeny dle jejich formálních znaků a účetně tedy zachyceny velice různě. Jak tedy Zelenka poznamenává „česká účetní legislativa neumí rozlišit akvizice od případně jiných typů podnikových kombinací“. 22
22 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 206-209. s.212.
21
3 VYKAZOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ GOODWILLU DLE JINÝCH NÁRODNÍCH STANDARDŮ
3.1 Vykazování a účtování goodwillu dle UK GAAP 3.1.1 Historický vývoj účtování Goodwillu dle UK GAAP Projekt zaměřený na standardizaci vykazování goodwillu byl rozpracován již koncem 70. let 20 století, vůbec první standard týkající se tohoto aktiva byl pak publikován koncem roku 1984. Jednalo se o standard SSAP 22 „Účtování goodwillu“. Ten umožňoval jednotkám volbu mezi 2 zcela odlišnými způsoby nakládání s goodwillem: • jednorázový odpis na vrub vlastního kapitálu mimo výsledek hospodaření • postupný systematický odpis na vrub nákladů Případný akviziční záporný akviziční rozdíl se stával součástí vlastního kapitálu společnosti. SSAP 22 byl ve druhé polovině 90. let minulého století nahrazen standardem FRS 10. Ten mimo jiné zrušil možnost volby mezi použitými metodami pro nakládání s goodwillem tím, že zakázal jeho jednorázový odpis. 23
3.1.2
Účtování dle současných standardů
V současné době lze za nejaktuálnější verzi Britských účetních standardů v oblasti vykazování goodwillu považovat Standard FRS 10 – „Goodwilll and Intangible assets" (Goodwill and nehmotná aktiva) vydaný komisí Accounting Standards Board v prosinci roku 1997. FRS 10 Druhotný goodwill, standardem doslova označovaný jako „Nakoupený goodwill“, je definován jako „rozdíl mezi náklady vynaloženými za účelem získání podnikatelské jednotky a rozdílem mezi jejími aktivy a pasivy. Určení hodnot položek rozvahy je prováděno tzv. způsobem „Fair values“. Tento způsob je svým pojetím velice blízký způsobu reálné
23 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922-1. s. 180-181.
22
hodnoty, tak jak ho používají české standardy. Z důvodů, které budou vysvětleny níže však nelze mluvit vzájemné zaměnitelnosti těchto způsobů. O Pozitivním goodwillu mluvíme, jestliže náklady akvizice převyšují celkovou hodnotu čistých aktiv. Pokud jsou však náklady nižší, jedná se o Negativní goodwill. Standard dále vymezuje, že povinnost jednotky vzniklé aktivum vykázat se vztahuje pouze ke goodwillu nakoupenému, goodwill vytvořený vnitřně v rozvaze vykazován být nemá. Interně vytvořené nehmotné aktivum totiž může být vyčísleno a vykázáno pouze pokud je možné jednoduše a průkazně vyčíslení jeho tržní hodnoty.24 Definice „fair value“ Samotná povinnost jednotek provádějících podnikovou kombinaci ocenit všechna aktiva a pasiva tzv. způsobem „fair value25“ (v ČÚS je tomuto termínu nejblíže podstata reálné hodnoty) vyplývá ze standardu FRS 7 - „Fair Value in Acquisition Accounting“ a je zdůvodněna potřebou co nejvěrnějšího zobrazení skutečnosti, která přirozeně obvykle nebývá při transakcích spojených s akvizicemi beze zbytku uspokojena. Daný standard vyžaduje, aby ocenění jakéhokoli nehmotného aktiva či pasiva bylo, při jeho rozpoznání, založeno na odhadnutých, tedy předpokládaných nákladech jeho směny v prostředí teoretického trhu takovýchto položek, a to ke dni akvizice. V případě, že jsou podobná aktiva nabízena na jednoduše dostupném trhu, předpokládá se, že tržní cena takového aktiva odráží jeho fair value. Tam kde výše kupních (kotovaných) cen není dostupná, mohou být pro účel určení fair value použity buď odhady nezávislých znalců, či různé sofistikované oceňovací techniky. Mezi takové se řadí například odhadovaná výše diskontovaných peněžních toků (cash-flow) plynoucích do společnosti vlivem vlastnictví daného aktiva. V případě, že realizovatelná hodnota určité skupiny aktiv vypovídá o její hodnotě věrohodněji než prostý součet hodnot jednotlivých aktiv ve skupině, FRS v takovém případě umožňuje využít fair value takovéto skupiny (penězotvorné jednotky). Pokud charakter aktiva neumožňuje určení jeho hodnoty odhadem budoucích příjmů z něho plynoucích a tržní cena srovnatelného aktiva rovněž není dostupná, může účetní jednotka přistoupit k výpočtu pomocí indexovaných historických cen. 26
24
Financial Reporting Standard 10 – Goodwill and Intangible Assets. Accounting Standards Board. 1997.
25
Samotný způsob ocenění tzv. fair value je jistým způsobem jedním z příkladů odlišnosti analyzovaných standardů. Nelze jej totiž považovat za doslovné synonymum pojmu „reálná hodnota“, kterému je však metodologicky nejbližší. Tento pojem tedy bude následujícím textu figurovat vždy ve svém původním znění, tedy jako „real value“. 26
Financial Reporting Standard 7 - Fair Values in Acquisition Accounting. Accounting Standards Board. 1994.
23
Odpisování goodwillu dle UK GAAP Standard FRS 10 stanoví, že goodwill, u něhož je předpokládána časem omezená použitelnost, by měl být po tuto dobu systematicky odepisován. Pokud však jednotka vykazuje goodwill, jehož doba použitelnosti je předem neznámá, aktivum se neodepisuje vůbec. FRS předpokládá, že životnost standardního nehmotného aktiva či goodwillu nepřesahuje délku 20 let. Uznává však, že tento předpoklad může být vyvrácen (a tím uznána delší životnost) pokud: • životnost podnikovou kombinací nabytého nehmotného majetku delší než 20 let může být prokázána zdůvodněným odhadem a zároveň • je možné průběžně přezkoumávat, zda-li se hodnota aktiva nesnížila (tedy provádět tzv. testy na snížení hodnoty) Samotný odhad doby použitelnosti aktiva bývá sice obvykle přirozeně nejistý, avšak tato nejistota sama o sobě ještě není předpokladem pro to, aby automaticky jednotka uváděla délku použitelnosti jako 20ti letou či neurčitou. Z tohoto důvodu tedy standard vyžaduje, aby byl učiněn odhad doby použitelnosti. Ohledně doby ekonomické životnosti aktiva je navíc vznesen požadavek na její pravidelnou revizi. Ta je prováděna na konci každého účetního období. V případě, že v průběhu účetního období skutečně dojde k prodloužení doby použitelnosti aktiva, takové by mělo být odpisováno po zbytek jeho životnosti. V případě, že doba použitelnosti aktiva nově vzroste nad 20 let od doby akvizice, vyplyne pro účetní jednotku rovněž povinnost provádět pravidelně test na snížení hodnoty. Zde je potřeba zdůraznit, že nový pozměňovací návrh standardu, vstupující v platnost prvním dnem roku 2015, snižuje dobu odpisování na 5 let. Toto pravidlo se bude týkat kombinací uskutečněných po zmíněném datu.27 Metody odpisování Rovnoměrný způsob odpisování goodwillu je sice považován za standardní, avšak nikoli jediný možný. Výjimku může tvořit například goodwill, jehož hodnota je úzce spjata s licencemi umožňujícími vyprodukovat pouze omezené množství statků či služeb. V takovýchto případech mohou jednotky využít jiných, vhodnější, typů odpisování. Jejich využití však musí být dostatečně vysvětleno a ospravedlněno.28
27
Financial Reporting Standard 102 – Financial Reporting Standard applicable in the UK and Republic of Ireland, 2013. s.104. 28 Financial Reporting Standard 10 – Goodwill and Intangible Assets. Accounting Standards Board. 1997. §15-33
24
Testování na snížení hodnoty aktiva Testování aktiva na snížení jeho hodnoty probíhá u goodwillu, jehož životnost byla odhadnuta v délce nižší než 20 let: • na konci prvního celého účetního období, jež následovalo po akvizici („The first year review“) a rovněž • v jiných obdobích, pokud důsledky jistých událostí či změn okolností poukazují na možnou změnu hodnoty aktiva Goodwill, jehož odhadovaná životnost přesahuje 20 let, nebo ten, jež není odepisován by měl být na snížení hodnoty testován na konci každého účetního období. Postup testování Test „The first year review“ může být proveden ve dvou fázích: • počáteční identifikace možných snížení hodnot – ta je založena na srovnání hodnot a výkonnosti předpokládané v době před akvizicí (na jejímž základě byla mj. určena hodnota akvizice) a hodnot a výkonnosti v prvním roce po proběhlé akvizi • pokud předchozí fáze výpočtu naznačí nenaplnění se před-akvizičních očekávání, následuje provedení kompletního testu na snížení hodnoty, tak jak jej vyžaduje FRS 11 jak pro dlouhodobá aktiv, tak i neodpisovaný, případně déle než 20 let odpisovaný goodwill Testování na snížení hodnoty dle FRS 11 Pro potřebu představení algoritmu kalkulace daného testu si nejprve představme 2 z jeho stěžejních hodnot, jedná se o: • Čistá realizovatelná hodnota (Net Realisable Value) - Odhadovaná prodejní cena při běžném obchodování snížena o případné odhadované přímé náklady prodeje • Value in Use - Čistá současná hodnota aktiva, odhadovaná například na základě předpokládané výše peněžních toků plynoucích do podniku na základě držení aktiva Při samotném testu na snížení hodnoty účetní jednotka porovnává, zda-li se reálná hodnota úhrnu jejích dlouhodobých aktiv či skupiny aktiv (vč. goodwillu) rovná hodnotě vedené v účetnictví či nikoli. V případě, že se reálná hodnota skutečně rovná hodnotě účetní nebo ji 25
převyšuje, jednotka nepřistupuje k žádným účetním operacím. Pokud však ke snížení reálné hodnoty aktiv došlo, je potřeba takové snížení jednorázově odepsat: • nejprve je odepisována účetní hodnota goodwillu, následně pak • hodnoty ostatních dlouhodobých aktiv, proporcionálně vzhledem k jejich podílu na celkové hodnotě.29 Záporný goodwill (Negative goodwill) V případě, že ze vzájemné kombinace podniků vyplyne Záporný goodwill, paragraf 48 daného standardu nástupnické jednotce ukládá povinnost otestovat, zda-li nedošlo ke snížení fair value nabývaných aktiv a zároveň kontrolu, zda nebyly některé ze závazků přehlédnuty či podhodnoceny. Daný předpis vychází z jisté obavy, že k samotné identifikaci záporného goodwillu došlo na základě pochybení jednotky určit správně fair value všech aktiv, závazků či i tzv. podmíněných závazků a nákladů, tedy např. v blízké budoucnosti pravděpodobně vzniknuvších výdajů.30 V samotném textu standardu a ani v jeho přílohách však, bohužel, nejsou formální požadavky na danou proceduru testování kladené, nijak blíže specifikovány. Pokud se snížení hodnoty aktiv či naopak zvýšení hodnoty závazků neprokáže, negativní goodwill je vykázán se záporným znaménkem na aktivní straně rozvahy a postupně odepisován jako výnos.31
3.2 Vykazování a účtování goodwillu dle Australian Accounting Standards 3.2.1
Účtování dle současných standardů
V současné době je samotný proces identifikace a účtování goodwillu podřízen především pravidlům standardu AASB 1013 „Accounting for Goodwill“. Další specifika týkající se jak druhotného tak i prvotního goodwillu jsou rovněž zmíněna v dalších standardech. Především se jedná o AASB 3 „Business combinations“ (Podnikové kombinace), AASB 136 „Impairment of Assets“ (Snížení hodnot aktiv) a AASB 138 „Intangible assets“ (Nehmotná aktiva).
29
Financial Reporting Standard 11 – Impairment of Fixed Assets and Goodwill. Accounting Standards Board.1998 UK ACCOUNTING CONSULTING SERVICES, PricewaterhouseCoopers LLP. Manual of accounting: new UK GAAP 2013. Haywards Heath: Bloomsbury Professional, 2013, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-178-0434-162. 31 Financial Reporting Standard 10 – Goodwill and Intangible Assets. Accounting Standards Board. 1997. §48-51 30
26
Standard AASB 1013 Standard explicitně zakazuje jednotkám ve svém účetnictví vykazovat interně vytvořený goodwill. Naproti tomu u goodwillu tzv. nakoupeného - „Purchased goodwill“ jim zadává povinnost jej vykázat jako dlouhodobé aktivum. Hodnota takové aktiva je stanovena jako „rozdíl mezi náklady akvizice a čistými nabývanými a zároveň identifikovatelnými aktivy“. I zde se uplatňuje způsob ocenění fair value.32
Záporný goodwill – „Discount on acquisition“ „Discount on acquisition“ do češtiny volně přeložený jako „Výhodná koupě při akvizici“ je ve své podstatě obdobou českého záporného goodwillu, přičemž jeho hodnota určena standardem 1013 vychází z rozdílu, kdy hodnota čistých aktiv ve fair values nabývané jednotky překračuje její kupní cenu. „Discount on acquisition“ je účtován poměrným snížením fair values jednotkou nabývaných dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv. Snižování probíhá až do chvíle kdy je hodnota celého „Discount on acquisiton“ eliminována a může tedy teoreticky způsobit i snížení účetní hodnoty aktiv na nulovou částku. 33 Daný předpis tedy ve své podstatě neumožňuje identifikaci záporného goodwillu jako aktiva, ale předpokládá jeho jednorázový odpis již v okamžiku identifikace. Odpisování Goodwillu Goodwill je nutné odpisovat do nákladů rovnoměrným způsobem, přičemž doba odpisování by měla odpovídat době, po kterou existence goodwillu trvá, tato doba však nesmí překročit 20 let od data akvizice. Jako faktory, které mohou mít podstatný vliv na životnost goodwillu, je standardem uváděna například předpokládaná doba působení významných pracovníků či jejich skupin v podniku či odhadované aktivity konkurentů či potenciálních konkurentů podniku.34 AASB 136 - Testy na snížení hodnoty Stejně jako výše představený Standard UK GAAP, rovněž Australské účetní standardy od jednotek vyžadují, aby účetních hodnota jejich aktiv nebyla dlouhodobě vykazována nad úrovní, za kterou by bylo možné aktivum na reálném trhu nahradit. Proto od nich tedy vyžaduje provádět na pravidelné bázi testy na snížení hodnot a v případě zjištěného rozdílu dále vykazovat ztrátu ze snížení hodnoty tzv. „impairment 32
Accounting Standard AASB 1013 – Accounting for Goodwilll. Australian Accounting Standards Board. 1996. §5 Accounting Standard AASB 1013 – Accounting for Goodwilll. Australian Accounting Standards Board. 1996. §8 34 Accounting Standard AASB 1013 – Accounting for Goodwilll. Australian Accounting Standards Board. 1996. §5 33
27
loss“. Přezkoumání by mělo proběhnout vždy, když jakékoli události či okolnosti naznačují, že mohlo ke snížení hodnoty dojít. Mezi takové se dokonce mohou počítat např. i poruchy významného strojního zařízení podniku. V případě, že charakter osamoceného aktiva neumožňuje jeho dostatečně věrohodné a přesné ocenění, standard umožňuje ocenit jej v rámci širší skupiny aktiv. Tato je v daném předpisu nazývána jako „Cash-generating unit“ (penězotvorná jednotka). Goodwill jako samostatné aktivum má být zařazen právě do takové skupiny aktiv, která z předchozí podnikové kombinace těží nejvíce. Samotné provedení testu i zaúčtování jeho následků je v podstatě obdobné jako u UK GAAP. Rozpoznané snížení hodnoty se musí v účetnictví projevit okamžitě, a to primárně snížením aktivní položky goodwillu. V případě odečtení celé hodnoty jeho hodnoty pak nastává potřeba proporcionálně snížit i hodnoty ostatních dlouhodobých aktiv podniku. 35
35
Accounting Standard AASB 136 – Impairment of Assets. Australian Accounting Standards Board. 2007. §65-108
28
PRAKTICKÁ ČÁST 4 KLADNÝ GOODWILL Následující kapitola je zaměřena na praktickou aplikaci teoretických poznatků nabytých ve vztahu k účtování Goodwillu dle 3 vybraných účetních standardů. Na příkladu dvou teoretických společností, u nichž na počátku příkladu dochází k podnikové kombinaci, bude naznačeno, jakým způsobem se mohou lišit účetní výkazy, pokud jsou stejné operace účtovány dle různých národních pravidel. Pro účel prezentace příkladu byly zvoleny 2 fiktivní akciové společnosti, které si nyní ve stručnosti představme: 1) Nová strojírenská, a.s., je společnost s poměrně krátkou tradicí. Založena byla roku 2008. V současné době se zaměřuje především na zakázkovou výrobu forem a příslušenství pro betonářský průmysl. Společnost díky rozmachu dílčích odvětví stavebního průmyslu dynamicky roste. Jen v loňském roce se počet zaměstnanců zvýšil o 20% na současných 150. Rostoucí produkce a počet zaměstnanců však s sebou rovněž přináší potřebu ohlédnout se po dalších výrobních prostorách, které by byly, pokud možno situovány na logisticky přívětivějším místě, než prostory současné. Strojírenská, a. s., se sice rozvíjí značným tempem, avšak vedení společnosti si rovněž uvědomuje, že s přihlédnutím k absenci některých obtížně získatelných certifikátů by v budoucnu mohla mít potíže při ucházení se o některé z velkých subdodavatelských zakázek. 2) Tradiční strojírenská, a.s., je společností budovanou již od roku 1993. Vzhledem ke svému více než 20letému působení na zdejším trhu výrobků pro tzv. těžký stavební průmysl, již získala jisté renomé. Její zaměstnanci v technickém oddělení mají za sebou mnoho zdařilých realizací velkých projektů a těší se rovněž z držení nejvyšších certifikátů jakosti. Společnost v současné době zaměstnává zhruba 80 pracovníků. Momentálně se však mimo jiné potýká s poměrně značně zastaralou výbavou a to především v oblasti výrobních strojů. Na druhou stranu v okolí samotné budovy továrny vlastní poměrně rozlehlé pozemky, jejichž samotná poloha je takřka předurčuje k zastavění dalšími výrobními objekty.
Z výše popsaných skutečností je patrné, že jedním z vhodných řešení situace obou podniků je jejich vzájemná kombinace fúzí. S Nová strojírenská, a.s. odkoupí 100% podíl ve společnosti Tradiční strojírenská a.s. 29
Dohodnutá cena činí 14,5 mil. Kč. Vedlejší náklady akvizice zahrnující jak právní služby, tak i úřední poplatky činí 80 tis. Kč. Nyní si představme rozvahu první ze společností. Tabulka 1: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč36).
Co se týče rozvahy druhé ze společností, tu si uvedeme pro každý ze standardů v lehce pozměněné struktuře tak, aby vždy co nejvíce odpovídala potřebám daného předepsaného výpočtu. Nyní již nahlédněme, jak bude probíhat rozpoznání, vykázání a především také účtování vzniklého goodwillu dle různých národních standardů.
4.1 Vykázání pozitivního goodwillu 4.1.1
Vykázání dle ČSÚ
Následuje přehled položek rozvahy Tradiční strojírenské, a.s., potřebných k výpočtu goodwillu. U aktiv je vyžadováno ocenění v současné reálné hodnotě (obvykle ocenění znalcem). Co se závazků týče, pro potřebu výpočtu postačí jejich účetní hodnota.
36
V celém následujícím textu se používá ve výpočtech a účtování jako měna Koruna česká. Je tomu tak i v oddílech věnovaných britským či australským standardům. K „vytvoření“ dané nepřesnosti bylo přistoupeno z důvodu vyšší přehlednosti a názornosti. 30
Tabulka 2: Položky rozvahy společnosti Tradiční strojírenská, a. s., před kombinací (v tis. Kč)
Jelikož daná podniková kombinace zřejmě naplňuje specifika fúze splynutím a jejímu provedení předcházelo ocenění majetku fúzující společnosti soudním znalcem, budeme při výpočtu akvizičního rozdílu vycházet ze vzorce pro výpočet Goodwillu, tak jak je popsán v kapitole 2.2.2.: Goodwill = HJ−CAp, a tedy, Goodwill = 14 580 – (16 000 – 3 020) = 1 600 Tabulka 3: Výpočet hodnoty goodwillu dle ČÚS (v celých tis. Kč)
Jak je patrné z výše sestrojené tabulky, společnost Nová strojírna, a.s. vykáže ve svém nehmotném majetku položku goodwill v hodnotě 1 600 tis. Kč. Její existence se přirozeně promítne již do počáteční rozvahy nově vzniklé jednotky.
31
Tabulka 4: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s., po proběhlé kombinaci (v tis. Kč)
4.1.2
UK GAAP
Ač je výpočet goodwillu dle UK GAAP principiálně podobný, nesmíme opomenout 2 vcelku podstatné odlišnosti: • do nákladů pořízení jednotky nejsou zahrnuty náklady spojené s nabytím jednotky • výpočet vyžaduje ocenění ve fair values nejen u aktiv, ale rovněž také závazků Předpokládejme, že fair value závazků byla určena o 1 400 tis. Kč vyšší, než je jejich hodnota účetní. Pak tedy bude neúplná rozvaha druhé ze vypadat následovně:
32
Tabulka 5: Položky rozvahy společnosti Stará Strojírenská, a.s., před kombinací dle UK GAAP (v tis.
Kč)
Goodwill bude vypočítán jako rozdíl kupní ceny podniku a jeho čistých aktiv oceněných ve fair value. Tabulka 6: Výpočet goodwillu dle UK GAAP (v tis. Kč)
Hodnota goodwillu se rovná 2 920 tis. Kč, a je tedy o 1320 tis. Kč, vyšší než hodnota vypočítána dle pravidel ČSÚ. U jednotky účtující dle UK GAAP se náklady spojené s podnikovou kombinací promítnou na straně výdajů okamžitě, dle ČŠÚ jsou i tyto postupně účetně odepisovány po předepsanou dobu. V tomto konkrétním případě je pozorovaný, poměrně značný, rozdíl hodnot jednotlivých identifikovaných goodwillů způsoben především účetně podhodnocenými závazky. Jak si můžeme povšimnout v následujícím grafu, jejich přecenění jednotce způsobí nárůst aktiv a pasiv. Patrným kladem užití fair value u závazků je tedy věrněji podaný obraz finanční situace jednotky. Na druhou stranu je povinnost ocenění dalších položek v jednotce nesporně spojena s dalšími administrativními výdaji.
33
Tabulka 7: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s. po kombinaci dle UK GAAP (v tis. KČ).
4.1.3
AAS
Vzhledem k tomu, že výpočet goodwillu je dle AAS ve své podstatě shodný s UK GAAP, je jeho hodnota stejná jako v předchozím případě. Stejná bude i jeho pozice v rozvaze, vykázán je jako dlouhodobé nehmotné aktivum. Aplikované poznatky týkající se rozdílů mezi UK GAAP a ČSÚ platí tedy i zde.
4.2 Nakládání s goodwillem 4.2.1
Nakládání dle ČÚS
Jak již bylo konstatováno v kapitole č. 5.1.1., hodnota goodwillu vypočtená dle standardu ČÚS se rovná 1 600 000 Kč. Doba rovnoměrného odpisování je určena na 60 měsíců. Tabulka 8: Výpočet měsíčního účetního odpisu dle ČÚS (v Kč)
4.2.2
Nakládání dle UK GAAP
Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1.3, délka trvání odpisování standardního goodwillu se předpokládá na 20 let. 34
Tabulka 9: Výpočet měsíčního odpisu dle UK GAAP (v Kč)
Odlišná hodnota měsíčních odpisů je vzhledem k značně rozdílným dobám odpisování (a v daném případě i hodnotám) pochopitelně markantní. Další odlišností UK GAAP je možnost, při splnění jistých podmínek, aktivum vůbec neodepisovat. V takovém případě však vzniká jednotce povinnost provádět test na snížení hodnoty aktiva. Ten je prováděn, pokud okolnosti nasvědčují možnému poklesu hodnoty aktiv nebo skupiny aktiv. I v případě, že jednotka provádí pravidelné odpisy, je povinna na konci prvního celého účetního období, které od akvizice uplyne, tento test provést. Pro zjednodušení předpokládejme, že celá skupina aktiv v jednotce tvoří penězotvornou jednotku, jejíž hodnotu budeme posuzovat. Testování Goodwillu na každoroční bázi vyžaduje určení hodnoty, za kterou by v současných podmínkách bylo možné penězotvornou jednotku na běžném trhu směnit (viz. kapitola: 3.1.2). Předpokládejme, že akcie Nové Strojírenské, a.s. jsou dostupné na aktivním kapitálovém trhu, počet akcií je celkem 100 000, přičemž současná kótovaná cena jedné akcie činí 800 Kč. Nyní porovnáme zpětně získatelnou částku s účetní hodnotou aktiv a s goodwillem, tak, abychom odhalili případnou možnou ztrátu ze snížení hodnoty.
Tabulka 10: Výpočet ze snížení hodnoty (v tis. Kč)
Následně musí být ztráta hodnoty přiřazena k jednotlivým aktivum, tak že proporcionálně sníží jejich hodnoty. Hodnota goodwillu je snižována primárně.
35
Tabulka 11: Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty (v tis. Kč)
4.2.3
Nakládání dle ASS
Předepsaný postup výpočtu odpisu goodwillu je v případě Australského standardu totožný s UK GAAP. Výše odpisů se však budou lišit u kombinací, ke kterým podniky přistoupí po 1. 1. 2015. Metodika výpočtu ztráty způsobené poklesem aktiv a její dopad na účetní hodnotu aktiv je rovněž obdobná. Významnější odlišnosti je možné najít pouze ve smyslu samotné frekvence provádění testu, ta je u ASS vyšší.
36
5 ZÁPORNÝ GOODWILL V druhé části praktické kapitoly budou prezentována podniková kombinace, v jejímž následku je identifikován goodwill záporný. Tuto imaginární podnikovou kombinaci provedly 2 obchodní společnosti, jejichž krátká charakterizace následuje: 1) Internetová, a. s., se od roku 2009, kdy byla založena, zabývá službami spojenými s maloobchodní distribucí drobných elektronických spotřebičů. Tuto činnost provádí prostřednictvím svého internetového obchodu. Samotná distribuce zboží zákazníkům probíhá na základě smluvních dohod s významnými přepravními společnostmi, které zboží převážejí zákazníkům z centrálního skladu. V nedávné době se vedení společnosti rozhodlo přizpůsobit se současným trendům a zřídit ve velkých městech pro zákazníky odběrná místa, kde si zboží budou moci jak vyzvednout tak i vrátit či reklamovat. 2)
Kamenné obchody, a. s., byla založena roku 1994. V současné době se zaměřuje na maloobchodní prodej zboží rozmanitého charakteru. Provozované prodejní pobočky, jež zároveň vlastní, se nacházejí na celém území naší republiky. Prodejce se však bohužel v poslední době potýká s poklesem prodejů patrně zapříčiněných odklonem zákazníků k jiným formám prodeje. Vlastník obchodní společnosti se tedy rozhodl celý svůj 100% podíl urychleně odprodat.
Z výše popsaných skutečností je patrné, že jednou z vhodných řešení situace obou podniků je jejich vzájemná kombinace fúzí. Společnost Internetová, a.s. tedy odkoupí 100% podíl ve společnosti Kamenné obchody, a. s. Dohodnutá kupní cena činí 10 mil Kč. Vedlejší náklady akvizice zahrnující jak právní služby, tak i úřední poplatky činí 100 tis. Kč. Nyní bude představena rozvaha první ze společnosti. V rámci výpočtu goodwillu dle jednotlivých standardů pak budou představeny i vybrané položky rozvahy u společnosti druhé.
Tabulka 12: Rozvaha společnosti Internetová a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč).
5.1 Vykázání negativního goodwillu 5.1.1
Vykázání dle ČSÚ
Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, pro výpočet goodwillu dle ČSÚ používáme znalecky oceněných aktiv. Hodnota závazků je v účetních hodnotách. Tabulka 13: Položky rozvahy společnosti Kamenné obchody a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč).
Při kombinaci podniků tedy došlo ke vzniku následujícího záporného goodwillu. Tabulka 14: Výpočet hodnoty záporného goodwillu dle ČÚS (v celých tis. Kč)
Tabulka 15: Rozvaha společnosti Internetová, a.s., po proběhlé kombinaci (v tis. Kč)
5.1.2
Vykázání dle UK GAAP
Stejně jako v předchozí kapitole i zde používáme pro výpočet případného goodwillu fair value majetku i závazků. Jejich přehled nabízí následující tabulka. Tabulka 16: Rozvaha společnosti Stará Strojírenská, a.s., před kombinací dle UK GAAP (v tis. Kč)
Na základě již známého vztahu kupní ceny a čistých aktiv vypočítáme hodnotu negativního goodwillu. Tabulka 17: Výpočet hodnoty negativního goodwillu dle UK GAAP(v celých tis. Kč)
Jak již bylo zmíněno, rozdíly hodnot identifikovaného goodwillu mezi českými a britskými standardy budou plynout především z rozdílu mezi fair value a účetní hodnotou závazků. Ta je v tomto případě vcelku nízká.
Negativní goodwill se stejně jako ten pozitivní řadí mezi dlouhodobý nehmotný majetek. Tabulka 18: Rozvaha společnosti Internetová, a.s. po kombinaci dle UK GAAP (v tis. KČ)
5.1.3
Vykázání dle ASS
Patrně nejvýraznější odlišnost co se vykazování záporného goodwillu týče, se váže k australskému standardu. Ten v podstatě neuznává takovýto oceňovací rozdíl jako aktivum, ale jednotkám určuje, aby o vzniklý rozdíl snížily účetní hodnotu dlouhodobých aktiv rozvahy. Ke snížení hodnoty dochází v poměrné výši, tedy závisle na jejich podílu z celku. Tabulka 19: Odečtení hodnoty záporného goodwillu od hodnot dlouhodobých aktiv (v tis. Kč)
Tabulka 20: Rozvaha společnosti Internetová, a.s. po kombinaci a vypořádání se se záporným goodwillem dle ASS (v tis. Kč)
De facto tedy dochází k jednorázovému odpisu negativního goodwillu prostřednictvím jiných aktiv. Ty měli zřejmě svými kvalitami a charakterem na jeho vznik jistý vliv.
5.2 Nakládání s negativním goodwillem Nakládání je obdobné jako v předchozí kapitole. Rozdíl je pochopitelně jen v účtování odpisu, ten zvyšuje výnosy dané jednotky. Výjimku tvoří pouze australské standardy. Vzhledem k tomu, že je částka rozdílu v ocenění odečtena z aktiv, není o něm již dále účtováno.
ZÁVĚR Složitý, často až překotný historický vývoj definování a vykazování goodwillu jako by předznamenal i komplikovanou cestu k dosažení sjednocení pravidel platných v současnosti. I s přihlédnutím k nesporně značnému vývoji českých účetních pravidel v oblasti vnímání akvizičního rozdílu a také metodiky jeho výpočtu, jeví se stále současná úprava ve srovnání s jinými národními standardy v mnohém odlišná. Z podstatných rozdílů jmenujme již například samotnou možnost vzniku tří zcela odlišných typů akvizičního rozdílu. Taková odlišnost je určena buď způsobem nebo rozsahem akvizice, či zvolenou metodikou výpočtu. Rozdílný dopad na finanční situaci podniku je pak zapříčiněn především značně odlišnými délkami jejich odpisování. Další specifikum českých standardů oproti UK GAAP i AAS tkví v neschopnosti jednotky promítnout do účetních dat předpoklad, že goodwill bude nerozlučně spojen s aktivy podniku po celou dobu jeho existence a nebude tedy postupně odepisován. Možnost odpisu goodwillu (a dalších aktiv) naopak není garantována v případě razantního snížení jejich reálné hodnoty, vyjádřené explicitně jejich realizovatelnou cenou. Domnívám se, že právě nepřítomnost požadavku na provádění testů snížení hodnoty v ČÚS relevantně snižuje schopnost účetních závěrek věrně a pravdivě zobrazit dané ekonomické skutečnosti. Při aplikaci teoreticky představených pravidel bylo u výpočtu možného kladného goodwillu poukázáno především na možné zdroje rozdílnosti jeho hodnot při srovnání systémů. Rozdílnost je způsobena užitím účetní hodnot a reálných hodnot (fair value), její výše se pak odvíjí od míry účetního podhodnocení či naopak nadhodnocení závazků. Výše účetního odpisu kladného goodwillu se liší v závislosti na druhu vykázaného akvizičního rozdílu v ČÚS, u britských a australských standardů se délka odpisování neliší. To se však změní na začátku roku 2015, kdy vstoupí v platnost pozměňovací návrhy pro UK GAAP. U záporného goodwillu panuje obdobná situace. Jedinou podstatnou výjimkou je fakt, že australské standardy nepovažují takovýto goodwill za aktivum a okamžitě po identifikaci jej de facto stanovují odepsat. Tato odlišnost je zároveň nejpodstatnějším rozdílem mezi jinak velmi konzistentními UK GAAP a AAS. Problematika spojená s celým procesem rozpoznání, výpočtu, vykázání a účtování goodwillu se tedy jeví stále jako nedořešená a lze zřejmě předpokládat její další vývoj nesoucí se především ve znamení potřebného sjednocování pohledu na tento jistě pozoruhodný ekonomicky a účetní jev.
Seznam použitých zdrojů Monografie
[1] Hughes, H. P.: Goodwill in Accounting: A history of issues and Problems. Georgia State University, Atlanta 1982. [2] KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 2.aktual.vyd. Praha: Polygon, 1999, 428 s. ISBN 80-859-6798-7.
[3] RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2013. Olomouc: ANAG, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-793-5.
[4] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 142 s. ISBN 80-210-3489-0. [5] UK ACCOUNTING CONSULTING SERVICES, PricewaterhouseCoopers LLP. Manual of accounting: new UK GAAP - 2013. Haywards Heath: Bloomsbury Professional, 2013, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-178-0434-162. [6] VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 3.aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2005, 508 s. ISBN 80-727-3127-0.
[7] ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-869-2922.
Legislativa [8] České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. [9] Vyhláška č. 500/200 Sb., k provedení zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev [11] Financial Reporting Standard 10 – Goodwill and Intangible Assets. Accounting Standards Board. 1997. [12] Financial Reporting Standard 7 - Fair Values in Acquisition Accounting. Accounting Standards Board. 1994. [13] Financial Reporting Standard 11 – Impairment of Fixed Assets and Goodwill. Accounting Standards Board.1998.
[14] Accounting Standard AASB 1013 – Accounting for Goodwilll. Australian Accounting Standards Board. 1996. [15] Accounting Standard AASB 136 – Impairment of Assets. Australian Accounting Standards Board. 2007. [16] Financial Reporting Standard 102 – Financial Reporting Standard applicable in the UK and Republic of Ireland, 2013. Internetové zdroje [17] Účetní zpravodaj [online]. Deloitte, Duben 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://edu.deloitte.cz/Upload/Newsletters/accounting/2011/ucetni_zpravodaj_1104.pdf
Seznam tabulek Tabulka 1: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč).....30 Tabulka 2: Položky rozvahy společnosti Tradiční strojírenská, a. s., před kombinací (v tis. Kč) .........31 Tabulka 3: Výpočet hodnoty goodwillu dle ČÚS (v celých tis. Kč)......................................................31 Tabulka 4: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s., po proběhlé kombinaci (v tis. Kč)...............32 Tabulka 5: Položky rozvahy společnosti Stará Strojírenská, a.s., před kombinací dle UK GAAP (v tis. Kč)..........................................................................................................................................................33 Tabulka 6: Výpočet goodwillu dle UK GAAP (v tis. Kč) .....................................................................33 Tabulka 7: Rozvaha společnosti Nová Strojírenská, a.s. po kombinaci dle UK GAAP (v tis. KČ). .....34 Tabulka 8: Výpočet měsíčního účetního odpisu dle ČÚS (v Kč) ..........................................................34 Tabulka 9: Výpočet měsíčního odpisu dle UK GAAP (v Kč) ...............................................................35 Tabulka 10: Výpočet ze snížení hodnoty (v tis. Kč) ..............................................................................35 Tabulka 11: Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty (v tis. Kč) ...................................................................36 Tabulka 12: Rozvaha společnosti Internetová a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč). .............38 Tabulka 13: Položky rozvahy společnosti Kamenné obchody a.s. před uskutečněním kombinace (v tis. Kč)..........................................................................................................................................................38 Tabulka 14: Výpočet hodnoty záporného goodwillu dle ČÚS (v celých tis. Kč) ..................................38 Tabulka 15: Rozvaha společnosti Internetová, a.s., po proběhlé kombinaci (v tis. Kč) .......................39 Tabulka 16: Rozvaha společnosti Stará Strojírenská, a.s., před kombinací dle UK GAAP (v tis. Kč) .39 Tabulka 17: Výpočet hodnoty negativního goodwillu dle UK GAAP(v celých tis. Kč) .......................39 Tabulka 18: Rozvaha společnosti Internetová, a.s. po kombinaci dle UK GAAP (v tis. KČ) ...............40 Tabulka 19: Odečtení hodnoty záporného goodwillu od hodnot dlouhodobých aktiv (v tis. Kč) .........40 Tabulka 20: Rozvaha společnosti Internetová, a.s. po kombinaci a vypořádání se se záporným goodwillem dle ASS (v tis. Kč) .............................................................................................................40
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AASB
Australian Accounting Standards Board
ČÚS
České Účetní Standardy
FRS
Financial Reports Standards
IAS
International Accounting Standards
IFRS
International Financial Reporting Standards
OP
Opravná položka
UK GAAP
United Kingdom Generally Accepted Accounting Principles