Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Hana Meitnerová

Autor: Jana Pudíková

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku, vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury na konci této práce.

V Brně 25. května 2010

...........................................

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Haně Meitnerové za konzultace, metodické vedení a cenné připomínky, které mi poskytla při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat firmě APIA INDUSTRY s.r.o., a to zejména Heleně Kladivové, která mi poskytla informace a podklady pro vypracování praktické části bakalářské práce.

Abstrakt PUDÍKOVÁ, J. Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tématem této bakalářské práce je Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku. Řádné vedení účetnictví je nezbytné pro správné řízení zásob. Zásoby patří mezi oběžný majetek podniku a tvoří jeho podstatnou část. Mezi operace se zásobami lze zařadit jejich účtování, koloběh v podniku a pravidelné inventarizace. Tato práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je zaměřena na právní legislativu týkající se účetnictví, vymezení základních pojmů a charakteristiku zásob včetně účtování a inventarizace. V praktické části je krátce představena firma, ve které provádím analýzu zásob, SWOT analýzu a v závěru práce navrhuji řešení na efektivní využívání zásob.

Abstract PUDÍKOVÁ, J. Accounting and analysis of stock in a particular company. Bachelor thesis. Brno, 2010. The theme of this bachelor thesis is Accounting and analyse of reserves in particulary enterprise. Proper accounting is necessary for proper inventory management. Stocks are among the circulating property the company and form an essential part. Among the transaction with the stocks we may classify theirs billing, circulation in business and regular inventory. This thesis is dividend into two parts. The theoretical part is oriented for juridical legislation concerned accounting, as well as demarcation of basic concepts and charakteristic of stock, including accounting and inventory. The practical part is briefly introduced society in which I doing analysis inventory, SWOT analysis and in the conclusion of the work I propose solution to efficient use of stocks.

1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

2.1

Cíl práce......................................................................................................... 8

2.2

Metodika........................................................................................................ 8

Teoretická část 3.1

9

Charakteristika a legislativní úprava účetnictví.............................................9

3.1.1

Význam a funkce účetnictví ...................................................................9

3.1.2

Právní normy..........................................................................................9

3.1.3

Zákon o účetnictví ................................................................................10

3.1.4

Vyhlášky Ministerstva financí..............................................................10

3.1.5

Obecné účetní zásady ...........................................................................10

3.2

Definování základních pojmů ...................................................................... 11

3.2.1

Rozvaha ................................................................................................ 11

3.2.2

Účtová osnova pro podnikatele............................................................ 12

3.3

Zásoby........................................................................................................... 13

3.3.1

Vymezení zásob.................................................................................... 13

3.3.2

Pořízení zásob ...................................................................................... 14

3.3.3

Oceňování zásob................................................................................... 15

3.3.4

Koloběh zásob v podniku ..................................................................... 17

3.3.5

Účtování zásob ..................................................................................... 19

3.3.6

Účtování daně z přidané hodnoty (DPH) ............................................23

3.3.7

Materiál na cestě a nevyfakturované dodávky.....................................23

3.4

Inventarizace ............................................................................................... 24

3.4.1

Inventarizační rozdíly zásob ................................................................25

3.4.2

Účtování inventarizačních rozdílů ...................................................... 26

3.4.3

Účtování přebytků............................................................................... 26

3.5

Analýza zásob .............................................................................................. 26

3.5.1

Analýza absolutních ukazatelů............................................................ 26

3.5.2

Obrat zásob ......................................................................................... 26

3.5.3

Doba obratu zásob................................................................................27

3.6

SWOT analýza ..............................................................................................27

4

Praktická část

29

4.1

Základní údaje o společnosti....................................................................... 29

4.2

Sortiment firmy ........................................................................................... 30

4.3

Služby .......................................................................................................... 30

4.4

Účetnictví ve firmě ....................................................................................... 31

4.4.1

Účetní doklady a jejich archivace.........................................................33

4.4.2

Zásoby v podniku .................................................................................34

4.4.3

Koloběh zásob v podniku .....................................................................34

4.4.4

Oceňování zásob...................................................................................35

4.4.5

Inventarizace........................................................................................35

4.5

Dodavatelé firmy ..........................................................................................36

4.6

Analýza zásob ...............................................................................................36

4.6.1

Stavy zásob v průběhu let.....................................................................36

4.6.2

Stavy jednotlivých druhů zásob v průběhu let.....................................37

4.6.3

Analýza absolutních ukazatelů............................................................ 40

4.6.4

Podíl zásob na celkovém majetku ........................................................ 41

4.6.5

Podíl zásob na oběžném majetku.........................................................45

4.6.6

Obrat zásob a doba obratu zásob ........................................................ 48

4.7

SWOT analýza ............................................................................................. 49

4.7.1

Strategie .............................................................................................. 49

5

Diskuze

51

6

Závěr

53

7

Použitá literatura

54

8

Seznam tabulek a obrázků

56

9

8.1

Seznam tabulek ............................................................................................56

8.2

Seznam obrázků ...........................................................................................57

Seznam příloh

59

1 Úvod Účetnictví ve firmě má své opodstatnění. V České republice je účetnictví upravováno množstvím norem, které lze rozčlenit podle právní síly. Základním předpisem s největší právní sílou je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Z účetnictví je možné vyčíst hlavní ekonomické informace, ovšem bez dalšího zpracování dat a analýzy výsledků by bylo téměř nemožné rozpoznat stav podniku a navrhnout řešení pro zlepšení finanční situace podniku, postavení na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti. Zaznamenávání potřebných dokladů a vedení účetnictví je podstatné pro správné řízení zásob. Zásoby patří mezi oběžný majetek podniku a je třeba zajistit nejen jejich příjem, ale i odbyt, aby zbytečně nezatěžovaly finanční stránku podniku a aby byla zajištěna i likvidita společnosti. Zásoby, jejich koloběh a operace s nimi jsou neodmyslitelnou součástí zejména ve výrobním podniku. Zásoby, jak je uvedeno v praktické části bakalářské práce, jsou tvořeny surovinami, nedokončenou výrobou, polotovary, výrobky, materiálem a zvířaty. V každém podniku je nutné nejen zaznamenávat veškeré operace se zásobami, ale je nezbytná i jejich následná kontrola, která se v oblasti účetnictví nazývá inventura. Při provádění inventury podnik provádí sčítání, měření a případně vážení fyzického stavu zásob a dále pak je provedena dokladová část inventury, u které se ověřuje správnost účtů pomocí účetních dokladů. Proces, při kterém dochází ke srovnání skutečného stavu zásob se stavem zásob vykázaným v účetnictví, bývá označován jako inventarizace. Současné podnikatelské prostředí je značně ovlivněno celosvětovou finanční krizí, tato situace se dotkla i firmy APIA INDUSTRY s.r.o., ve které provádím analýzu zásob. Tato situace nutí podniky snižovat ceny svých výrobků, proto je důležité snižovat zásoby na skladě, jejichž vysoký zůstatek způsobuje velkou finanční zátěž v podobě vázaného kapitálu. Stav zásob na skladě by měl být tak vysoký, aby firma mohla dodržet stanovený plán výroby a byla schopna pružně reagovat na poptávku zákazníků. Dostatečné množství zásob zabezpečuje nepřetržitý chod podniku a tím maximální efektivnost výroby, s čímž souvisí i schopnost včasného dodávání zboží svým odběratelům.

7

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je návrh na zvýšení finanční efektivnosti podniku APIA INDUSTRY s.r.o. v oblasti zásob, s čímž úzce souvisí i množství uskladněných zásob, v němž by nemělo být vázáno příliš mnoho kapitálu, který firma může použít jiným, mnohem prospěšnějším způsobem. Množství zásob na skladě je závislé na poptávce po produktech firmy. Na základě analýzy zásob, pomocí ukazatele obrat zásob, doba obratu zásob a podíl zásob, jak na celkovém majetku podniku, tak i na oběžném majetku, se pokusím vystihnout finanční zatížení podniku v oblasti zásob. Dále se ve své práci pokusím nahlédnout do způsobu, jakým firma provádí inventarizaci včetně způsobu jejich účtování. Po provedení jednotlivých analýz se snažím posoudit, jaké jsou ekonomické dopady na podnik, a snažím se navrhnout některé z možných řešení situace podniku, která je vyvozena z výsledků provedené analýzy zásob.

2.2 Metodika Bakalářská práce na téma Účtování a analýza zásob v konkrétním podniku se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části používám metodu deskripce, definuji pojem zásoby a legislativu s nimi související, dále rozebírám možné způsoby oceňování a účtování zásob včetně inventarizace. Na konci teoretické části je rozebrán možný způsob analýzy zásob a situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí, pomocí které lze zajistit informace pro SWOT analýzu. V praktické části je krátce představen podnik APIA INDUSTRY s.r.o., účetnictví ve firmě a jsou zde ukázány stavy jednotlivých druhů zásob v průběhu let 2005–2009, stav celkového a oběžného majetku a také velikost tržeb během vymezených let. Dále jsem analyzovala absolutní a procentní změny sledovaných druhů zásob, podíl jak jednotlivých druhů zásob, tak celkových zásob na celkových aktivech podniku a stejně tak podíl zásob na oběžném majetku podniku. Ke konci analýzy zásob jsem za využití tržeb podniku v jednotlivých letech analyzovala obrat zásob a dobu obratu zásob. Veškeré výpočty a analýzy jsem dále převedla do grafu pro přehlednější zobrazení. V závěru praktické části je provedena SWOT analýza, ve které jsem určila silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby, které působí na podnik. Z pořízených výsledků jsem vyvodila závěry, které jsou uvedeny na konci praktické části bakalářské práce.

8

3 Teoretická část 3.1 Charakteristika a legislativní úprava účetnictví 3.1.1

Význam a funkce účetnictví

Účetnictví lze považovat za systém založený na přesně vymezených pravidlech a zásadách, jehož cílem je informovat o majetku, závazcích a výsledku hospodaření účetní jednotky. Základní funkcí účetnictví je podle Kovanicové (2004) poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky zdatný. Od účetnictví se požaduje, aby poskytovalo informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku hospodaření za dané časové období, o tom, jak jsou vedoucí pracovníci podniku úspěšní ve finančním řízení podniku, zda zajišťují jeho dlouhodobou stabilitu, dosahují přiměřené výnosnosti vložených prostředků a zda jsou schopni průběžně hradit dluhy podniku. Informace o finanční situaci podniku a účetní data nejsou vymezeny pouze interním uživatelům, což jsou majitelé firem, manažeři a zaměstnanci, ale slouží i externím uživatelům, pro které tyto informace mohou být důležité. Jedná se zejména o tyto kategorie zájemců: • fyzické a právnické osoby, které se na financování podniku podílejí přímo, • ostatní organizace a subjekty, které finanční situace účetní jednotky určitým způsobem ovlivňuje (daňové orgány, vlastní zaměstnanci, konkurenční podniky, vlády a jejich orgány, potencionální investoři, veřejnost aj.). Kromě své informační funkce plní účetnictví řadu dalších funkcí: • Funkce registrační – systematicky eviduje záznamy o podnikových jevech. • Je důkazním prostředkem při vedení sporů. • Je východiskem pro stanovení základů daně. • Funkce kontrolní – řádné vedení účetnictví umožňuje zpětnou kontrolu o hospodaření s majetkem podniku. 3.1.2

Právní normy

V České republice je účetnictví upravováno řadou norem, které je možné seřadit podle právní síly. Základním předpisem s největší právní sílou je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé skupiny účetních jednotek upravují vyhlášky Ministerstva financí. Další normy týkající se účetnictví jsou opatření Ministerstva financí, České účetní standardy, obchodní zákoník, zákon o dani silniční, zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty apod. 9

3.1.3

Zákon o účetnictví

Obsah zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o účetnictví) dle Rubákové (2007) definuje účetní jednotky, předmět účetnictví a účetní období, vymezí základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účetních metod a stanoví pravidla pro oceňování jak v průběhu účetního období, tak i k rozvahovému dni. V zákoně o účetnictví jsou dále definovány účetní knihy a jejich otevírání a uzavírání, účetní doklady, směrná účtová osnova a základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejňování. Povinnost vést účetnictví mají právnické osoby ode dne svého vzniku až do dne svého zániku a též fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou v důsledku překročení obratu, mají povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou. 3.1.4

Vyhlášky Ministerstva financí

Stejně jako ostatní ústřední orgány státní správy, tak i Ministerstvo financí vydává množství vyhlášek k zákonu. Lze zmínit například vyhlášku č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ze dne 11. listopadu 2009. Zmíněná vyhláška nabyla účinnost 1. ledna 2010 a obsahuje 7 příloh, mezi které patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu, příloha, přehled tvorby a použití fondu privatizace a směrná účtová osnova. 3.1.5

Obecné účetní zásady

Způsob, podle kterých podnikatelé vedou účetnictví, jsou zakotveny v první části zákona o účetnictví. Mezi vybraná obecná pravidla patří vymezení účetní jednotky, nepřetržité trvání účetní jednotky, nezávislost účetních období, zásada objektivity, opatrnosti, oceňování majetku a závazků, zásada zákazu kompenzace aj. Zmíněné obecné účetní zásady lze popsat následovně: • Zásada účetní jednotky – ze zákona o účetnictví vyplývá, že účetní jednotky jsou osoby, jež vedou účetnictví dle pravidel a zásad, které se na ně vztahují. • Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – vést účetnictví musí účetní jednotky nepřetržitě od vzniku až do zániku účetní jednotky. • Zásada nezávislosti účetních období – Procházka (2000) říká: „účetní jednotka zaznamenává účetní případy do období, s nímž časově a věcně souvisejí. Za den uskutečnění účetního případu se považuje den, v němž došlo ke splnění dodávky, platbě závazků aj.“

10

• Zásada objektivity – účetní jednotky musí zaručit trvalost účetních záznamů a vést účetnictví správně, úplně, průkazně a srozumitelně. • Zásada oceňování majetku a závazků – způsoby oceňování majetku jsou blíže rozepsány v jedné z další části bakalářské práce. • Zásada opatrnosti – povinností účetní jednotky je promítnout do ocenění majetku a závazků rizika, ztráty a znehodnocení, která jsou účetní jednotce známa při sestavování účetní závěrky. Aktiva a výnosy se nesmí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat (Procházka, 2000). • Zásada zákazu kompenzace – kompenzace neboli vzájemné zúčtování znamená zákaz vzájemného vyrovnávání aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, příjmů a výdajů. Kompenzovat ovšem lze doměrky a vratky daní, daně nepřímé, poplatky a dobropisy týkající se určité položky nákladů nebo výnosů připadající k totožnému účetnímu období.

3.2 Definování základních pojmů 3.2.1

Rozvaha

Rozvaha se skládá z aktiv, uspořádaného majetku podniku, a pasiv. Zásoby podniku patří mezi aktiva, spadající pod oběžný majetek, jak je patrné z tabulky č. 1, která ukazuje rozdělení aktiv a pasiv podniku. Rubáková (2000) říká: „rozvaha je východiskem podvojného účetnictví, zobrazuje změnu objemu, složení a krytí majetku podniku. Je přehledem aktiv a pasiv uspořádaných určitým způsobem k rozvahovému dni.“

11

Tabulka 1

Zjednodušené schéma rozvahy

Aktiva (majetek)

Pasiva (kapitál)

Investiční majetek

Vlastní zdroje

tři Hmotný investiční majetek

tři Základní jmění

tři Nehmotný investiční majetek

tři Fondy: fond rezervní tři Fondy::fond tvořené ze zisku tři Fondy::fond kapitálové

tři Finanční investice

tři Nerozdělený zisk z minulých let tři Hospodářský výsledek běžného roku

Oběžný majetek

Cizí zdroje

tři Zásoby:tři suroviny tři Zásoby:tři pomocné látky tři Zásoby:tři drobný hmotný investiční majetek tři Zásoby:tři nedokončená výroba tři Zásoby:tři polotovary tři Zásoby:tři výrobky tři Zásoby:tři zvířata tři Zásoby:tři náhradní díly tři Pohledávky tři Peněžní prostředky:fond pokladna tři Peněžní prostředky:fond bankovní účty tři Peněžní prostředky:fond ceniny

tři Dlouhodobé závazky: tři Fondy:fond dlouhodobé úvěry tři Krátkodobé závazky: tři Fondy:fond k dodavatelům tři Fondy:fond k zaměstnancům tři Fondy:fond ke státu tři Fondy:fond krátkodobé úvěry tři Ostatní závazky

zdroj: Procházka (2000)

3.2.2

Účtová osnova pro podnikatele

Účtové osnovy, které jsou závazné pro podnikatele, vydává Ministerstvo financí jako směrné účtové osnovy. Jak říká Mrkosová (2009) „účtovou osnovu pro podnikatele používají tuzemské obchodní společnosti i společnosti se zahraniční majetkovou účastí (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti), zahraniční podnikatelské subjekty, které podnikají na území našeho státu a jsou zapsány v obchodním rejstříku, dále družstva, státní podniky a fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami.“ Při konstrukci účetní osnovy se vycházelo z požadavků účetní závěrky, jak uvádí Mrkosová (2009), to znamená, že „účty jsou roztříděny na rozvahové a výsledkové. Dalším kritériem je členění majetku a závazků z hlediska dlouhodobosti a krátkodobosti, což je dáno dobou splatnosti nebo použitelnosti.“ Splatnost nebo doba použitelnosti do jednoho roku je přisuzována krátkodobému majetku, naopak u dlouhodobého majetku je doba splatnosti nebo použitelnosti přesahující jeden rok.

12

Směrná účtová osnova pro podnikatele je rozdělena do deseti tříd, 0 až 9. Třídy jsou dále členěny do jednotlivých účtových skupin. Účetní jednotka si potom volí uspořádání a obsah jednotlivých syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Uspořádání účtové osnovy pro podnikatele do tříd: 0 – Dlouhodobý majetek 1 – Zásoby 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 – Zúčtovací vztahy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 – Náklady 6 – Výnosy 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví Účtová třída 1 zaznamenává stav a pohyb zásob všeho druhu, a to jednak zásob získaných nákupem od dodavatelů, tak i zásob vytvořených vlastní činností uvnitř podniku. Již zmíněná účtová třída obsahuje čtyři skupiny: 11 Materiál 12 Zásoby vlastní výroby 13 Zboží 19 Opravné položky k zásobám

3.3 Zásoby 3.3.1

Vymezení zásob

Zásoby v podniku jsou hmotná aktiva, která se jednorázově spotřebovávají. Zásoby lze rozdělit na materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, zvířata a zboží, jejichž pořizovací cena za jednotku je nižší než 40 000 Kč a doba životnosti je kratší než jeden rok, jsou zařazeny mezi oběžný majetek. Jednotlivé druhy zásob jsou dále blíže popsány: 1.

Materiál, kam patří zejména: 1.1. Suroviny, tj. základní materiál, který během procesu výroby přechází zcela nebo částečně do zhotovovaného výrobku a tvoří jeho podstatu. 1.2. Pomocné látky, stejně jako suroviny přecházejí do zhotovovaného výrobky, ovšem netvoří jeho podstatnou část. 1.3. Látky potřebné k provozu podniku.

13

1.4. Náhradní díly. 1.5. Obaly sloužící k ochraně zboží při manipulaci. Mohou být vratné a nevratné. 1.6. Další movité věci s dobou použitelnosti 1 rok a kratší, bez ohledu na výši ocenění.

2.

1.7. Drobný hmotný majetek, tj. samostatné movité věci, jejichž ocenění je nižší než částka stanovená účetní jednotkou a jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok, pokud účetní jednotka rozhodla, že tento majetek povede jako zásoby. Jeho převedení do užívání se zaúčtuje na účet Spotřeba materiálu (Kovanicová, 1994). Nedokončená výroba a polotovary: 2.1. Nedokončená výroba, tj. produkty v různé fázi rozpracovanosti tvoří přechod mezi materiálem a hotovým výrobkem (Procházka, 2000). 2.2. Polotovary vlastní výroby, tj. výrobky které nelze definovat jako hotový produkt, ale je možné je již samostatně prodávat.

3.

Výrobky, tj. konečný produkt vlastní výroby určený k prodeji odběratelům.

4.

Zvířata, jedná se dle Rubákové (2007) o mladá chovná zvířata a zvířata ve výkrmu. Chovná a tažná zvířata tvoří kategorii dlouhodobého hmotného majetku. Mimo vykrmovaných zvířat určených pro trh se jedná např. o kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, krůt, perliček a hus na výkrm.

5.

Zboží, tj. movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud podnik s těmito věcmi obchoduje. Patří sem i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též nemovitosti (včetně pozemků), které podniky, jehož předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sám je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení (Kovanicová, 1994).

3.3.2

Pořízení zásob

Zásoby v sobě zahrnují dvě velké skupiny podle původu jejich nabytí v podniku. Jedná se o nakoupené zásoby, mezi které patří převážně materiál a zboží, a dále o zásoby vyrobené vlastní činností, kam patří zejména hotové výrobky, nedokončená výroba a zvířata. Pořízení zásob nákupem Zásoby pořízené nákupem jsou oceněny pořizovací cenou, která v sobě zahrnuje cenu pořízení a náklady s pořízením související, což jsou například náklady na dopravu a skladování. V případě vnitropodnikových služeb spojených s pořízením zásob se do pořizovací ceny zahrnuje kromě ceny pořízení jen přepravné a vlastní náklady na úpravu (zpracování) materiálu. Do nákladů souvisejících s pořízením 14

se zahrnuje kromě výše uvedených položek i např. poštovné, pojistné při přepravě nebo skladné v meziskladech (Louša, 1994). Pořízení zásob vlastní výrobou Zásoby pořízené vlastní výrobou jsou vytvořeny zaměstnanci podniku z nakoupeného materiálu nebo jeho úpravou. Tyto zásoby v sobě zahrnují nedokončenou výrobu, polotovary a hotové výrobky. Pokud vyrábíme hmotný investiční majetek ve vlastní režii, pak je do ukončení součástí nedokončené výroby, tedy zásob. Na účet pořízení investic může být aktivován i postupně, při ukončení jednotlivých dílčích částí, či měsíčně. Všechny tyto zásoby jsou oceňovány vlastními náklady (Louša, 1994). 3.3.3

Oceňování zásob

Ve skladové evidenci je nutné oceňovat zásoby a to jak při jejich přírůstku, tak při úbytku. Způsoby, kterými účetní jednotky zásoby oceňují, musí být v souladu se zákonem o účetnictví. V následujícím textu jsou rozebrány jednotlivé metody oceňování. Oceňování přírůstku zásob Při přírůstku zásob je možné použít ocenění pomocí pořizovací ceny, vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny. Zásoby se oceňují na bázi historických cen pomocí: 1.

Pořizovacích cen – cena, za kterou byly zásoby skutečně pořízeny včetně vedlejších nákladů s pořízením související. Mezi nejčastější náklady spojené s pořízením zásob patří přeprava, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou dle Kovanicové (2004) „zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.“

2.

Vlastních nákladů – pomocí vlastních nákladů se oceňují zásoby, které byly vytvořené vlastní činností podniku. Do vlastních nákladů spadají přímé náklady vynaložené na jejich výrobu, popřípadě i část nepřímých nákladů. Mezi přímé náklady lze zahrnout přímý materiál a přímé mzdy. Do nepřímých nákladů je možné zahrnout odpisy, spotřebovanou energii aj. Pří výpočtu vlastních nákladů je možné použít kalkulační vzorec (Hlaváčková, 2006): + přímý materiál (prvotní, druhotný) + přímé mzdy a ostatní osobní náklady + odpisy dlouhodobého majetku + ostatní přímé náklady

15

= přímé náklady celkem + výrobní režie = vlastní náklady výroby + správní režie + odbytová režie = úplné vlastní náklady výkonu V případě, že je k úplným vlastním nákladům výkonu přičten zisk, získáme cenu výrobku. 3.

Reprodukční pořizovací ceny – cena, za kterou by bylo možné pořídit zásoby v době, kdy jsou účtovány, aby odpovídala skutečné hodnotě na trhu. Reprodukční pořizovací cenu stanoví soudní znalec. Tímto způsobem oceňujeme zásoby nabyté darováním, vzniklé inventarizačními přebytky aj.

Oceňování úbytku zásob K oceňování úbytku zásob přistupujeme v případě, kdy jsou nakoupené zásoby stejného druhu pořízeny od různých dodavatelů nebo od stejného dodavatele za jinou cenu. Zásoby na skladě je možné ocenit metodou FIFO, metodou oceňování v průměrných cenách nebo metodou pevných (skladových cen). 1.

Metoda FIFO U této metody je nutné sledovat pořadí, v jakém byly zásoby přijaty na sklad. V pořadí první použitá cena při převzetí zboží se použije jako první při vydání zboží.

2.

Metoda oceňování v průměrných cenách U této metody je možné uplatnit způsob váženého aritmetického průměru proměnlivého nebo periodického.

3.

2.1.

Metoda váženého aritmetického průměru proměnlivého – při každém nákupu jednotlivých druhů zásob je nutné vypočítat novou průměrnou cenu, tedy cena je přepočítávána průběžně při přírůstcích zásob.

2.2.

Metoda váženého aritmetického průměru periodického – průměrná cena, za kterou jsou zásoby vydávány ze skladu, se počítá po určitém období nikoliv po každém přírůstku zásob. Toto periodické období určuje účetní jednotka, ovšem nesmí překročit jeden měsíc.

Metoda pevných (skladových cen) Účetní jednotka oceňuje úbytky zásob na skladě pevnou cenou, bez ohledu na skutečnou cenu. Jednou za období se zjistí rozdíl mezi pevnou cenou a skutečnou cenou a případné rozdíly se doúčtují na dva analytické účty: • 112/1 Materiál na skladě v pevné ceně • 112/2 Materiál na skladě – cenový rozdíl

16

3.3.4

Koloběh zásob v podniku

U zásob lze sledovat životní cyklus v podniku. V první řadě se jedná o pořízení zásob na základě dodacího listu a jejich umístění na sklad, pomocí příjemky. Při přijetí zásob na sklad je vystavena skladová karta dle druhu zásob. Výdej zásob ze skladu do výroby nebo prodej odběrateli je proveden na základě výdejky. Následující obrázek 1 znázorňuje koloběh zásob v podniku

Obrázek 1

Koloběh zásob v podniku, zdroj: Trupl, Horad (2000)

Příjemka Příjemka dokumentuje veškeré uskladnění zásob. Na zaznamenávání údajů v příjemce se podílejí minimálně tři pověřené osoby, mezi které patří skladník, účetní a konečná osoba, která uvedené operace překontroluje. Ve vzorové příjemce v následující tabulce č. 2, lze vidět kromě povinných obecných náležitostí účetního dokladu především: • Identifikaci přijímaných zásob, • Měrnou jednotku zásob, • Datum přijetí zásob, • Množství přijatých zásob vyjádřené v Kč i v ks, Tabulka 2

Příjemka pro metody FIFO a váženého aritmetického průměru

Příjemka

Název firmy:

Datum přijetí:

Dodací list č.:

Č.

ID materiálu

Název

MJ

Cena za Počet 1 ks

Cena celkem

Přijal: Petr Nováček Schválil: Petr Nováček Zaúčtoval: zdroj: Trupl, Horad (2000)

17

Skladování zásob V podniku často dochází k situacím, kdy je třeba nakoupené zásoby skladovat a později opět vydat do spotřeby. Skladování zásob je doprovázeno dokumentem, nazývaný skladní karta, který slouží k evidenci zásob, plánování výroby, provádění inventarizace a k dalším operacím s uskladněnými zásobami. Rozmanitost skladních karet je dle Trupla a Horada (2000) dána požadovanou vypovídající schopností pro uživatele, kromě standardních údajů o zásobách lze připojit např. zvláštní podmínky skladování, místo uskladnění zásob, konkrétní odpovědnou osobu za zásobování jednotlivou položkou apod. Součástí každé skladní karty je „hlavička“, v které jsou zaznamenány základní informace o skladovaných zásobách. Hlavička skladní karty zpravidla obsahuje následující informace: •

Název firmy,

•

Pořadové číslo skladní karty,

•

Název a popis materiálu, výrobku,

•

Měrnou jednotku,

•

U metody pevných cen a oceňovacích odchylek pevnou cenu.

Druhá část skladní karty, která následuje po „hlavičce“ bývá některými autory nazývána jako „tělo“ skladní karty a informuje o dalších podstatných náležitostech, jako je množství materiálu na skladě a jeho cena. Následující tabulky č. 3 a č. 4 ukazují možnou podobu skladních karet pro metody oceňování FIFO, váženého aritmetického průměru a pro metodu pevných cen s oceňovací odchylkou. Tabulka 3

Skladní karta pro metody FIFO a váženého aritmetického průměru

Datum Příjem

Množství Výdej Zbývá

Stav

Cena za kus

Příjem

Kč Výdej

Stav

zdroj: Trupl, Horad (2000) Tabulka 4

Datum

Skladní karta pro metodu pevných cen s oceňovací odchylkou

Množství Příjem Výdej

Stav

Cena za Pevná cena v Kč +/Stav kus

Odchylka v Kč +/Stav

zdroj: Trupl, Horad (2000)

18

Vyskladnění Po etapě pořízení a uskladnění zásob přichází poslední část koloběhu zásob, vyskladnění zásob. K vyskladňování dochází z důvodu další výroby nebo za účelem prodeje. Zatímco vyskladnění v rámci vnitropodnikových vztahů je zajištěno meziútvarovou výdejkou, výdej doprovázející prodej by měl mít zajištěnou vazbu na dodací list a prostřednictvím něj i na fakturu či jiný doklad, pomocí kterého se zásoby prodávají. Jako každá operace v podniku nesmí být ani výdej zásob ze skladu operací samoúčelnou, nýbrž zapadající do přirozeného výrobního cyklu. Dokladové zachycení výdeje zásob ze skladu zajišťuje výdejka. Strukturou je velice podobná příjemce, a to ať pro variantu oceňování FIFO a váženého aritmetického průměru, tak i pro metodu pevné a oceňovací odchylky (Trupl, Horad, 2000). Mezi nejdůležitější náležitosti, kterými se od ostatních dokladů liší, patří zejména: • Datum vyskladnění, • Údaj o tom, kterému vnitropodnikovému útvaru se vyskladňuje, • Označení, co se vyskladňuje (druh, množství a ocenění zásob), • Osoba pověřená vyskladněním. 3.3.5

Účtování zásob

Jak uvádí zákon o účetnictví1, o zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.

1

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

19

Způsob A Způsob A je složitější, má však výhodu v tom, že účetní jednotka může v každém okamžiku účetního období zjistit stav na účtech zásob. Zaznamenává počáteční stav, každý pohyb zásob a stav konečný. Fyzická inventura slouží pak jen k ověření účetně evidovaného stavu se skutečným stavem. Metodu A může použít každá účetní jednotka, pro kterou platí schválená účetní osnova (Mrkosová, 2009). Do účetnictví jsou zapisovány změny stavu zásob dle jednotlivých skladových dokladů, dodávky od externích dodavatelů jsou účtovány dle dodavatelských faktur, respektive jiných dokladů osvědčujících splnění dodávky, koncem roku případně i pomocí dohadných položek. Případné rozdíly mezi oceněním zásob a pořizovací cenou jsou zajišťovány na účtu pořízení zásob. Zásoby vlastní výroby jsou účtovány obdobně, pouze vyúčtování dodavatele je nahrazeno vnitropodnikovým dokladem, a proto namísto účtu dodavatelů je výroba zúčtována na účet aktivace (Louša, 1994). Jak již bylo zmíněno, účetní jednotka může pořídit zásoby dvojím způsobem. 1.

Dodavatelsky, tzn., že se zásoby nakoupí od externího dodavatele na fakturu, nebo je zaplatí v hotovosti. Nákup materiálu účtujeme na účet 111 – Pořízení materiálu, na kterém sledujeme všechny náklady spojené s pořízením, tj. vlastní cenu materiálu, přepravné, pojistné, clo apod. Na základě příjemky se převede materiál do skladu a zaúčtuje na účet 112 – Materiál na skladě. Některé účetní jednotky účet 111 – Pořízení materiálu nepoužívají a pořizovaný materiál účtují přímo na účet 112 – Materiál na skladě (nutno upravit vnitřní směrnicí). Záleží na tom, jakou metodu oceňování účetní jednotka zvolí (Mrkosová, 2009). Na obrázku č. 2 je ukázka účtování materiálu. V případě účtování zboží by se postupovalo obdobně ovšem se specifickými účty pro účtování zboží. Rozdíly v použitých účtech při účtování materiálu a zboží jsou přehledně rozděleny v tabulce č. 5

Tabulka 5

Porovnání syntetických účtů pro materiál a zboží

Materiál

Zboží Rozvahové účty

111 - Pořízení materiálu

131 - Pořízení zboží

112 - Materiál na skladě

132 - Zboží na skladě a v prodejnách

119 - Materiál na cestě

139 - Zboží na cestě

191 - Opravná položka k materiálu

196 - Opravná položka ke zboží

Výsledkové účty 542 - Prodaný materiál

504 - Prodané zboží

642 - Tržby z prodeje materiálu

604 - Tržby za zboží

zdroj: Rubáková (2007)

20

321 – Dodavatelé

111 - Pořízení materiálu faktura za materiál

112 - Materiál na skladě

příjemka materiálu na sklad

211 – Pokladna přepravné placené v hotovosti

Obrázek 2

2.

Ukázka účtování zásob metodou A, zdroj: Rubáková (2007)

Vlastní činností (aktivace). V některých případech je pro podnik výhodné, aby si materiál pro svou výrobu zhotovil sám. S výrobou mu vznikají náklady, které zaúčtuje na příslušné účty nákladů a zároveň vzniká nová hodnota tj. výkon v podobě vyrobeného materiálu. Proto účtujeme materiál pořízený vlastní činností na výnosový účet 621 – Aktivace materiálu a zboží se souvztažným zápisem na účet 111 – Pořízení materiálu nebo přímo na účet 112 – Materiál na skladě (viz. Obrázek 3). Cena pořízeného materiálu se rovná součtu všech nákladů vynaložených na pořízení (vlastní náklady). Obdobně účtujeme různé služby provedené vlastním podnikem, např. dopravu, v souvislosti s pořízením materiálu (Mrkosová, 2009).

Při vyskladňování zásob uvažujeme dva způsoby, jednak prodej zásob nebo, zejména u výrobních podniků, vyskladnění z důvodu spotřeby. U způsobu A je prodej zásob, konkrétně materiálu, účtován na základě vystavené výdejky na prodej materiálu na stranu MD účtu 542 – Prodaný materiál oproti účtu 112 – Materiál na skladě. V případě vydání materiálu do spotřeby je účtováno způsobem, který je ukázán na obrázku č. 5. 621 - Aktivace materiálu a zboží

112 - Materiál na skladě vlastní výroba materiálu

Obrázek 3

Aktivace materiálu, zdroj: Rubáková (2007)

21

622 - Aktivace vnitropodnikových služeb

111 - Pořízení materiálu

vnitropodniková faktura za dopravu

Obrázek 4

Aktivace vnitropodnikových služeb, zdroj: Rubáková (2007)

112 - Materiál na skladě

501 - Spotřeba materiálu výdejka materiálu

Obrázek 5

Spotřeba materiálových zásob, zdroj: Rubáková (2007)

Způsob B Metoda účtování B je oproti výše uvedenému způsobu, považována za zjednodušenou formu, která ovšem zahrnuje i množství problémů. Při použití této metody účtování jsou pořízené zásoby účtovány přímo do spotřeby. Pořízení materiálu je tedy zaúčtováno na účet 501 – Spotřeba materiálu. U zmíněného způsobu účtování nejsou používány, na rozdíl od způsobu A, účty 111 – Pořízení materiálu a 112 – Materiál na skladě. Zásoby vyrobené vlastní činností jsou aktivovány pomocí účtu 621 – Aktivace materiálu a zboží a též účtu nákladového. Při použití tohoto způsobu účtování vzniká několik problémů, které popisuje Louša (2004)“Jde především o to, že při nákupu nemůže být leckdy známo, jak bude nakupovaný materiál použit, zda jako přímý či režijní, na jakou zakázku, pro jaké středisko atd. Dalším problémem je, že poškozený materiál či zboží je nutno přeúčtovat z položky, na kterou byl původně zúčtován na škody, podobně použití nakoupeného či vyrobeného materiálu na reprezentační účely či dary. V případě darů a poskytovaných propagačních předmětů s užitnou hodnotou je nutno u plátců DPH vystavit doklad o použití a odvést daň na výstupu. Protože u způsobu B není vedena účetní evidence o zásobách v průběhu roku a nejde tedy provést ke dni účetní závěrky dokladovou inventuru, která musí být provedena, pokud je fyzická inventura vykonána k jinému datu, než k datu účetní závěrky je možno provádět inventarizace pouze k tomu dni, ke kterému je sestavována účetní závěrka.“ Zmíněný způsob účtování při pořízení materiálu by byl použit i v případě účtování zboží, ovšem se specifickými účty pro účtování zboží, které jsou uvedeny v tabulce č. 5.

22

3.3.6

Účtování daně z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty (DPH) patří mezi daň nepřímou, která je již zahrnuta v ceně zboží a služeb. Cena zboží je o DPH navýšena a tím se pro kupujícího stává dražším. Problematiku DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (zákon o DPH). Zákon o DPH definuje předmět daně, základ a výpočet daně, daňové subjekty, osoby osvobozené od uplatnění daně, místa plnění, zdaňovací období, vystavování daňových dokladů a další. V oblasti účtování DPH lze rozlišovat základní sazbu daně, která je nyní 20% a sníženou 10ti% sazbu. Podle Procházky (2000) jsou plátci DPH daňové subjekty, které jsou zaregistrovány na finančním úřadě jako plátci DPH. Tyto subjekty musí evidovat jak daň na vstupu, kterou zaplatili, tak i daň na výstupu, o kterou zvýší cenu prodávaných zásob. Ta se však nestává součástí jejich výnosů, ale odvedou ji místně příslušnému finančnímu úřadu. Daní se vždy jen ta hodnota, kterou podnikatel dodal do výroby (rozdíl mezi vstupy a výstupy). Za daň na vstupu považujeme daň, kterou účtují dodavatelé za poskytnutá plnění. Naproti tomu daň na výstupu je účtována odběratelům k poskytnutým plněním. V případě, kdy daň na výstupu je větší než daň na vstupu, nastane osobě povinné k dani skutečná daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu. V opačném případě se jedná o nadměrný odpočet a převyšující částku stát vrátí. Pro účtování DPH se používá účet 343 – DPH, na jehož straně Má dáti se účtuje daň na vstupu a na straně Dal téhož účtu daň na výstupu. 3.3.7

Materiál na cestě a nevyfakturované dodávky

Při účtování materiálu mohou nastat na konci účetního období situace, kdy účetní jednotka sice obdrží fakturu od dodavatele, ovšem materiál zatím nedošel nebo účetní jednotka materiál již obdržela, ovšem faktura od dodavatele nebyla prozatím doručena. Tyto situace jsou nazývány jako materiál na cestě a nevyfakturované dodávky. V případě materiálu na cestě se došlá faktura účtuje obvyklým způsobem, chybějící příjemka se nahradí vnitřním účetním dokladem, jímž se převede částka faktury z účtu 111 – Pořízení materiálu na vrub účtu 119 – Materiál na cestě. V příštím období se dodávka na základě příjemky eviduje z účtu materiálu na cestě na účet 112 – Materiál na skladě (Rubáková, 2007). V případě nevyfakturované dodávky se na místo faktury vyhotovuje vnitřní účetní doklad, cenu určí zpravidla podle dodacího listu nebo kupní smlouvy, podle kterého zaúčtuje na vrub účtu 111 – Pořízení materiálu a ve prospěch účtu 389 – Dohadné účty pasivní (Mrkosová, 2009). Na vrub tohoto účtu se v následujícím účetním období zaúčtuje došlá faktura od dodavatele. Zmíněný způsob účtování ukazuje obrázek č. 6.

23

321 – Dodavatelé

111 - Pořízení materiálu faktura od dodavatelů

převzetí materiálu

389 – Dohadné účty pasivní nevyfakturované dodávky

Obrázek 6

112 - Materiál na skladě

119 – Materiál na cestě vyfakturované, ale nepřevzaté zásoby

Schéma účtování, zdroj: Rubáková (2007)

3.4 Inventarizace Se zásobami úzce souvisí sledování jejich stavu pomocí inventarizace, kterou upravuje zákon o účetnictví. Při provádění inventarizace je nejdříve nutné provést inventuru, která je tedy úvodní částí inventarizace. Inventurou se rozumí zjišťování skutečného stavu majetku a závazků, vyhotovuje se zde pro každou položku majetku takzvaný inventurní soupis, což je písemné zaznamenávání zjištěných skutečností, kde u každé položky je přesné označení majetku a jeho zjištěné množství. Inventurní soupisy musí být podepsány odpovědnou osobou za provedenou inventarizaci. Po provedení inventury následuje porovnání stavů zjištěných inventurou se stavem účetním a zjištění případných rozdílů (inventarizační rozdíly), kterými mohou být přebytek nebo manko, případně ztráta v rámci norem přirozených úbytků. Při zjištění inventarizačních rozdílů je třeba dle Kovanicové (2004) prošetřit a objasnit každý rozdíl s cílem správně určit jeho příčinu a dále pak následuje vypořádání inventarizačních rozdílů, tj. provedení takových účetních zápisů, jimiž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným, a to podle povahy a příčiny rozdílů. V závěrečné fázi inventarizace je vhodné provést opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílům docházelo jen zřídka. Způsob, jakým je inventarizace provedena si každá účetní jednotka určí sama ve vnitřním předpise. Minimální kroky jsou stanovit časový harmonogram, určit inventarizační komisi a osoby odpovědné za provedení inventarizace. Dále je třeba učit způsob provádění inventury a postup v případě zjištění inventarizačních rozdílů. Podle zákona o účetnictví inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou.

24

1.

Řádná inventarizace – sestavuje se ke dni řádné účetní závěrky a může být periodická nebo průběžná. Periodická inventarizace se provádí pravidelně k určitému datu. Průběžnou inventarizaci mohou dle zákona o účetnictví provádět účetní jednotky pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

2.

Mimořádná inventarizace – sestavuje se ke dni mimořádné účetní závěrky, která může být způsobena změnou odpovědného pracovníka, při vzniku nebo zániku podniku nebo v případech, kdy dojde ke škodě na majetku, vzniku živelné události aj. Umožní nám tak zjistit rozsah škody.

Podle povahy aktiv a pasiv lze rozlišovat fyzickou a dokladovou inventuru. Fyzickou inventuru lze provádět u majetku podniku, který má hmotnou povahu, tedy i u zásob, u kterých se jejich skutečný stav zjišťuje měřením, počítáním a vážením. Dokladová inventura bývá prováděna u takových položek, u nichž není možné provádět fyzickou inventuru, jako třeba u pohledávek, závazků apod. U dokladové inventury se ověřuje správnost účtu prostřednictvím účetních dokladů. 3.4.1

Inventarizační rozdíly zásob

Při provádění inventarizace může nastat několik výsledků, tzv. inventarizační rozdíly. Za tyto rozdíly se u zásob považují případy, kdy: 1.

Stav zásob zachycený v účetnictví (účetní stav) je vyšší než stav zjištěný fyzickou inventurou (skutečný stav). V tomto případě se jedná o manko.

Manka lze rozlišovat podle odpovědnosti a druhu na manka nezaviněná a manka zaviněná. Manka nezaviněná, jsou v rámci přirozených úbytků. Jak říká Procházka (2000) „účetní jednotka si stanoví určité normy úbytků, které mohou vznikat u určitých zásob, například při manipulaci (rozprášení) či skladování (seschnutí).“ Tato manka se doúčtují pomocí účtu 501 – Spotřeba materiálu v případě materiálu nebo v případě zboží účet 504 – Prodané zboží. Manka zaviněná jsou všechna ostatní vzniklá manka, které po zjištění projednává inventarizační komise a určí míru zaviněný jednotlivce a způsob vypořádání. Manka nad normu se doúčtují jako náklad na účet 549 – Manka a škody. 2.

Účetní stav zásob je nižší než skutečný stav zjištěný fyzickou inventurou. V tomto případě se jedná o přebytek.

25

3.4.2

Účtování inventarizačních rozdílů

Vzniklé inventarizační rozdíly je třeba následně vypořádat a zaúčtovat pomocí příslušných účtů dle druhu vzniklých rozdílů. Může se jednat o manka nezaviněná, která se účtují jako spotřeba, v případě materiálu na účty 501/112. Manka zaviněná, jenž se považují za mimořádné náklady 582/112 nebo náhrady za manka, účtující se jako mimořádný výnos na účet 688 – Ostatní mimořádné náklady a jako pohledávka na účet 335 – Pohledávky za zaměstnance. Náhrady škody mohou být odpovědnou osobou vypořádány buď: a. V hotovosti (Příjmový pokladní doklad) 211/335 b. Poštovní poukázkou (Výpis z bankovního účtu) 211/335 c. Srážkou ze mzdy (Zúčtovací a výplatní listina) 331/335 3.4.3

Účtování přebytků

Přebytek zásob se účtuje na výnosový účet 648 – Ostatní provozní výnosy a přírůstek aktiv na účet 112 – Materiál na skladě. Pokud je vzniklý přebytek zásob důsledkem chybného zaúčtování při vyskladnění, účtuje se na 501 – Spotřeba materiálu, popř. 504 – Prodané zboží.

3.5 Analýza zásob Analyzovat zásoby lze několika způsoby, mezi nejčastější metody patří zejména analýza absolutních ukazatelů, obrat zásob, doba obratu zásob a další. 3.5.1

Analýza absolutních ukazatelů

Analýzu absolutních ukazatelů lze provádět prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy. Horizontální analýza poskytuje informace o absolutních a relativních změnách položek vůči předchozímu roku a bývá využívána při rozvoji vývojových trendů. Absolutní změna je počítána jako ukazatel roku t-1 odečtený od ukazatele roku t, kde t = příslušný rok. Procentní změnu zjistíme jako podíl absolutní změny a ukazatele t-1, to celé vynásobené 100. Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu (Živělová, 2007). 3.5.2

Obrat zásob

Obrat zásob, pojmenovaný i jako ukazatel intenzity využití zásob, poskytuje informace o tom, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob prodána a znovu nakoupena a uskladněna. Slabinou tohoto ukazatele je, že tržby odrážejí tržní hodnotu, zatímco zásoby se uvádějí v nákladových (pořizovacích) cenách. Proto ukazatel často nadhodnocuje skutečnou obrátku. Pro odstranění této slabé stránky by bylo 26

vhodnější použít v čitateli náklady na prodané zboží (účet 504), avšak tradičně se používají tržby. Druhým problémem je, že tržby jsou tokovou veličinou odrážející výsledek celoroční aktivity, zatímco zásoby postihují stav k jednomu okamžiku. Pro získání reálnějšího obrazu by bylo vhodnější použít průměrné roční zásoby (průměr konečných měsíčních stavů podle účtu 132 – Zbožní na skladě a v prodejnách), avšak s ohledem na prostorové srovnávání se ani tato úprava většinou nepoužívá (Sedláček, 1999). Obrat zásob bývá nejčastěji počítán jako podíl tržeb a zásob. 3.5.3

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob ukazuje intenzitu využití skladovaných zásob, vyjádřenou ve dnech. Sedláček (1999) říká, že „udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby (jde-li o suroviny a materiál) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby)“.

3.6 SWOT analýza Pro zjištění dopadů zásob na podnik bývá využívána SWOT analýza. SWOT analýza patří mezi podstatné marketingové metody sloužící k poskytnutí informací pro podnikatele při rozhodování a plánování. Pomocí situační analýzy vnějšího a vnitřního prostředí lze zajistit informace pro SWOT analýzu. Situační analýzu lze rozdělit na silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné stránky (Strengths): vyjadřují vše, co podnik dělá lépe než ostatní konkurenční firmy bez zvláštního vypětí sil. Díky silným stránkám získává podnik tzv. konkurenční výhodu a lepší postavení na trhu. Slabé stránky (Weaknesses): vyjadřují to, co podnik dělá hůře než ostatní firmy na trhu. Přestože podnik věnuje své úsilí ke zlepšení situace, nedosahuje lepších výsledků než konkurence. Příležitosti (Opportunities): tržní příležitosti patří do vnějšího prostředí. Jedná se o možnosti, které mohou být využity pro dosažení zisku a lepší pozice na trhu. Hrozby (Threats): tyto situace působí negativním způsobem na organizace. Stejně jak příležitosti patří hrozby do situační analýzy vnějšího prostředí. Na základně vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v matici 4 možné skupiny strategií (opatření) pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí (Pošvář, Erbes, 2008): 1.

Strategie SO, zaměřené na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

2.

Strategie ST, zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci resp. snížení negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí. 27

3.

Strategie WO, zaměřené na překonávání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí vnějšího prostředí.

4.

Strategie WT, zaměřené na minimalizaci se hrozbách z vnějšího prostředí.

slabých

stránek

a vyhnutí

Při vyhodnocování a volbě strategií by měly jako prioritní být realizovány SO a WT na něž by měly být soustřeďovány podnikové zdroje. Následující tabulka č. 6, zobrazuje přehledné uspořádání SWOT matice. Tabulka 6

SWOT matice

Vnitřní prostředí

Silné stránky

Slabé stránky

Strategie SO

Strategie WO

Maxi-maxi

Mini-maxi

Strategie ST

Strategie WT

Maxi-maxi

Mini-maxi

Vnější prostředí

Příležitosti

Hrozby

28

4 Praktická část V praktické části mé bakalářské práce, jsem se především zaměřila na provedení analýz, které se v oblasti zásob používají, což je např. obrat zásob. Z výsledků analýz a po zhodnocení postavení podniku na trhu se pokusím udělat konkrétní závěry pro současnou a budoucí situaci podniku. Pro tuto práci jsem si zvolila podnik APIA INDUSTRY s.r.o., jehož hlavním předmětem podnikání je práce se dřevem a jeho úprava zejména do podoby parket.

Obrázek 7

Logo firmy APIA INDUSTRY s.r.o., zdroj: www.parkety.com

4.1 Základní údaje o společnosti Výroba parket začala již v roce 1992 v malé dílně v obci Lesná u Znojma. Firma APIA CZ s.r.o. byla v roce 2006 přepsána na APIA INDUSTRY s.r.o., s tím, že veškeré zásoby nová firma od původní odkoupila. Právní forma této firmy je společnost s ručením omezeným s předmětem podnikání: • Podlahářství • Truhlářství • Výroba dřevěných výrobků (kromě truhlářských a tesařských, nábytku a hraček) • Výroba pilařská a impregnace dřeva • Zprostředkování obchodu a služeb • Velkoobchod • Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím Ředitelkou výrobního závodu v Lesné u Znojma je Lenka Valterová, která je zároveň jednatelkou celé firmy APIA INDUSTRY s.r.o. a od konce roku 2008 je i majitelkou. Základní kapitál společnosti, jehož výše činila 200 000 Kč, byl již splacen v plné výši. Firma APIA INDUSTRY s.r.o. vlastní pobočky v Lesné u Znojma, Praze a Brně, kde jsou vzorkové prodejny, které mají pronajaté skladovací prostory v blízkosti prodejen. Každá z poboček má svého vedoucího, který odpovídá za její

29

chod, skladníka a ekonoma, který zpracovává účetnictví a vyřizuje veškeré administrativní práce. APIA INDUSTRY s.r.o. nabízí profesionální úpravy dřeva, které zpracovává do interiérů a exteriérů dle přání zákazníka. Podrobnější informace o sortimentu jsou uvedeny v jedné z dalších podkapitol bakalářské práce.

4.2 Sortiment firmy Dřevo je příjemný přírodní materiál, který se v posledních letech začal velmi využívat v různých odvětvích na trhu. Dřevo čím dál více proniká do popředí a nahrazuje i řadu stavebních materiálů. Tento přírodní materiál s velmi jedinečnými kresbami, barvou, vůní a typickými vlastnostmi příjemně působí na člověka a jeho psychiku. Dřevo se řadí na rozdíl od jeho umělých náhražek mezi „živý“ materiál, tedy působení času ho poznamenává. Nejen nezlomný čas, ale i ostatní vlivy na dřevo působí, což jsou např. škůdci, cizopasníci nebo oheň. Proto je třeba používat chemické a fyzické prostředky a zabezpečit optimální podmínky, jako je dostatečně vzdušné prostředí a příznivá teplota. Firma nabízí tytu druhy sortimentu: • Dřeviny • Masivní parkety a lamely • Kazetové parkety • Intarzie, bordury • PVC • Korek • Doplňkový sortiment – obvodové lišty, masivní lišty schodové • Chemie

4.3 Služby Firma nabízí svým klientům velkou škálu služeb a snaží se vždy vyhovět jejich přáním a představám. Společnost vyrábí pouze dřevěné podlahy z dubu, jasanu a javoru, který nakupuje v kulatině a dále upravuje na řezivo a přířezy. Ostatní druhy dřeva, jak tuzemské, tak exotické nakupuje v řezivu dle přání zákazníka. Některé druhy parket, které firma sama nevyrábí, překupuje od jiných podlahových firem, s kterými spolupracuje už řadu let, a prodává dál. Ve zkratce lze služby, které nabízí popsat následovně: • Prodej masivních a dřevěných podlahových krytin, plovoucích laminátových a třívrstvých podlah • Pokládka masivních a dřevěných podlahových krytin

30

• Renovace podlahových krytin • Technické poradenství • Průmyslová mozaika • Architektonické poradenství • Zpracování návrhu podlah do konkrétních prostorů • Dovoz a montáž masivních parket z exotických dřevin • Prodej stavební chemie pro pokládku a údržbu dřevěných podlah • Výroba na zakázku • Další služby dle přání zákazníka Firma využívá služeb některých živnostníku, kteří pokládají parkety, jelikož vlastní zaměstnanci tyto služby neposkytují, jedná se zejména o podlahářství Mocko René z Karvinné a firmu ČOTA Podlahářství ze Šatova u Znojma. Dále podnik využívá služeb přepravních firem, jelikož vlastní jen dodávku s vozíkem na cca 1300 kg nosnosti. Na odvoz většího množství objednávají přepravu např. firmu PROFISPED CZ s.r.o. se sídlem v Brně nebo firmu MESPEDO s.r.o. ze Znojma, jejichž logo je na obrázku 8.

Obrázek 8

Logo firmy MESPEDO s.r.o., zdroj: www.mespedo.cz

4.4 Účetnictví ve firmě Firma APIA INDUSTRY s.r.o. vede společné účetnictví s pobočkami v Praze, Brně a Lesné, v soustavě podvojného účetnictví. Každá z uvedených míst vede samostatně záznamy ekonomických informací o majetku a financích podniku a poté jsou shromážděná data zahrnuty do společného účetnictví, s čímž se zabývá hlavní účetní, se sídlem v Brně, paní Ing. Marie Hánová, která kompletuje celé účetnictví firmy. Firma používá účetní program KelSQL, který je nastaven přes společný server na internetu. Ve své práci jsem se zaměřila pouze na účetnictví vedené v obci Lesná, kde mi byl umožněn přístup k interním informacím podniku. Účetní jednotka definovala účetní období totožné s kalendářním rokem, tedy dvanáct nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců od 1.1 do 31.12. Firma má sice pokladnu a banku v Eurech, ale ty se podle kurzů ČNB přepočítávají do účetnictví v CZK, vždy k poslednímu dnu měsíce, tedy účetnictví je vedeno pouze v Kč. Ve firmě je používán způsob účtování metodou A, tedy nakoupené zásoby jsou uskladněny a zaúčtovány na příslušné účty a při vydání do spotřeby

31

je použita výdejka a zaúčtováno na tomu určené účty. Firma postupuje totožným, v teoretické části vymezeným, způsobem účtování A, ovšem s jedinou změnou, že veškeré účty jsou blíže specifikovány pro konkrétní odběratele, dodavatele, jednotlivé druhy zásob apod. Systém zaúčtování dle konkrétního případu podle účtového rozvrhu (viz. Příloha 3), který firma při vedení účtování používá lze ukázat následovně: MD/D 1. Přijatá faktura za materiál – konkrétně dřevo, které bude použito na výrobu parket ve výrobním závodu Lesná.

11111A/32111P

2. Přepravné placené v hotovosti – přeprava dřeva z předchozího účetního případu, které bylo zaplaceno v hotovosti na pokladně v Lesné.

11111A/21105A

3. Příjemka materiálu na sklad – příjem dřeva na výrobu parket na sklad.

11211A/11111A

Ve firmě je rozdělena rozvaha (viz. Příloha 1) na aktiva a na pasiva. Mezi aktivní účty patří: 112A – Materiál na skladě, který je dle druhu materiálu dále rozdělen na následující účty: 11211A Dřevo – Parkety Lesná 11212A Chemie – Parkety 11213A Ostatní výrobní materiál – Parkety 11214A Obalový materiál – Parkety 11215A Stavební materiál 11244A Brusný náhradní materiál 11260A Spotřební chemie Dále firma používá účet 121A – Nedokončená výroba, který je opět rozdělen na dílčí účty: 12111A Nedokončená výroba – Řezivo 12112A Nedokončená výroba – Sibiř 12114A Nedokončená výroba – Přířezy 12115A Nedokončená výroba - Sušárny Používaný účet 122A – Polotovary vlastní výroby, není blíže rozdělen. Účet 123A – Výrobky je souhrnným účtem pro dílčí účty: 12316A Výrobky – Dílna 12317A Výrobky – Czaker 12318A Výrobky – Stolaři 12399A Výrobky - Odpad

32

Mezi další účty, které firma používá a jež jsou v rozvaze zařazeny, jako aktiva jsou bezpochyby účty 211A Pokladna, 221A Bankovní účty, 261A Peníze na cestě, 311A Odběratelé, 314A poskytnuté provozní zálohy a účet 381A Náklady příštích období. Co se týká pasiv, firma používá následující účty: 321P Dodavatelé, 331P Zaměstnanci, 343P Daň z přidané hodnoty, která je blíže rozepisována na účty: 34305P Přijatá 10% DPH 34306P Přijatá 20% DPH 34315P Uskutečněná 10% DPH 34316P Uskutečněná 20% DPH. 379P Jiné závazky, jenž mimo účtu 37900P Jiné závazky používá účet 37920P Jiné závazky – spoření. 389P Dohadné účty pasivní a jeho podrozvahový účet 38901P Přechodný účet pasivní elektřina. 395P Vnitřní zúčtování, kde je využíváno účtu 39500P Vnitřní zúčtování, 39501P Převod Lesná – Praha a účet 39502P Převod Lesná – Brno, Heršpická. 4.4.1

Účetní doklady a jejich archivace

Firma užívá množství účetních dokladů, kam lze zařadit doklady, které vystavuje a též doklady, jenž přijímá od svých dodavatelů. Mezi zmíněné doklady patří pokladní příjmové a výdajové doklady, pokladní kniha, výpisy z účtu, mezi které paří jak denní výpisy, které jsou stažené z internetového bankovnictví, tak měsíční výpisy došlé poštou. Dále se jedná o faktury přijaté a faktury vystavené, kam lze zařadit faktury zálohové. Zjednodušené daňové doklady/dodací listy firma používá při fakturaci do 10 000 Kč. Mezi interní doklady lze zařadit skladové doklady, jako je příjemka, převodka a výdejka, dále pak kniha odbytu a mzdové doklady, což jsou např. docházkové karty jednotlivých zaměstnanců, měsíční evidenční listy docházky, výplatní pásky a evidenční listy důchodového pojištění. Firma eviduje pracovní smlouvy, mzdové výměry, dodatky k pracovním smlouvám, evidenci pracovních úrazů, soupisy daňových dokladů (podle kterých se kontroluje odvod DPH každý měsíc), protokoly zařazení a vyřazení majetku, inventární knihu drobného a dlouhodobého hmotného majetku, inventarizační soupisy a knihy jízd (k jednotlivým služebním automobilům). Firma zakládá všechny sjednané smlouvy vč. smluv o dílo a kupních smluv s obchodními partnery a zákazníky, cenové návrhy, objednávky, výrobní plány, listy pořezu kulatiny a evidenci přijmu do sušáren. Veškeré doklady firma archivuje po dobu deseti let bez ohledu na druh dokladu.

33

4.4.2

Zásoby v podniku

Jak již bylo zmíněno, mezi zásoby patří materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, zvířata a zboží. Firma se při svém působení se zvířaty a se zbožím nesetkává, proto ani nejsou v rozvaze evidovány. Materiál pro firmu představuje nakoupenou kulatinu, řezivo, přířezy, nakoupené parkety, lišty, podlahářskou chemii, obalový a další výrobní materiál a brusný materiál. Mezi nedokončenou výrobu lze zařadit přířezy suché i mokré (mokré musejí projít sušárnou) včetně řeziva, z čehož se vyrábí hotové parkety. Polotovary jsou nařezané dílky, z kterých se skládají kazetové parkety (čtvercové vzory o různých velikostech). Výrobky jsou parkety vyrobené na dílně (tj. klasické vlysy, lamely, mozaika, lišty), na Czakeru (tj. název budovy, kde se skládají ručně kazetové parkety), dále výrobky od stolaře (tj. na zakázku ručně skládané bordury, intarzie, speciální kazety, přechodové a schodové lišty včetně nosů dle daných nákresů) a nakonec výrobky jako palivové dříví neboli odpad (tj. dřevěné brikety a palivové dříví řezané a skládané do palet). 4.4.3

Koloběh zásob v podniku

Za zásoby ve firmě je zodpovědný skladník spolu s účetní. Skladník provádí příjem a výdej na sklad, vypisuje skladové doklady dle fyzického stavu a účetní je zahrne do účetnictví. Skladník i účetní ve firmě mají hmotnou zodpovědnost. Koloběh zásob v konkrétním podniku lze uvést na příkladě: pokud je nakoupen materiál na sklad, skladník dle přijaté faktury vypíše příjemku – nákup a převezme jej fyzicky na sklad materiálu. Účetní příjem zaúčtuje na základě příjemky, která musí být shodná s fakturou přijatou. V případě příjmu vlastních výrobků, skladník vypíše příjemku – výroba (daného typu podlahy) a převodku, která výrobky převede na sklad výrobků. Materiál i výrobky jsou skladovány ve dvou halách, v jedné jsou polotovary a nedokončená výroba (tj. přířezy, řezivo mokré i suché, palivové dříví), v druhé hale jsou uskladněny hotové výrobky spolu s nakoupeným dřevařským materiálem, které jsou v druhé třetině odděleny příčkou (nesmí být pohromadě kvůli bezpečnosti, neboť většina chemie je hořlavá) od podlahářské chemie. Výdej zboží fyzicky provádí skladník, na základě toho vypisuje i výdejky, které rovněž předává účetní k zaúčtování. Skladník si vede a zapisuje ručně skladní karty (viz Příloha 4), které potom kontroluje při inventuře se stavem na skladě, který má účetní zaúčtován v počítači.

34

4.4.4

Oceňování zásob

Oceňování přírůstku zásob Při oceňování přírůstku zásob vychází firma z pořizovacích nákupních cen, což znamená cena pořízení a doprava (jak vlastní, tak vyfakturovaná). Na základě přijatých faktur je materiál přijat na sklad s nákupními cenami. U výrobků vlastní výroby je vycházeno z výrobní ceny, tedy nákladů vynaložených na výrobu jednotky. Firma má zkalkulované nákupní ceny kulatiny, přířezů a řeziva, k tomu se připočítá práce dle daného výrobku, náklady na sušení a režijní náklady (elektřina). Oceňování úbytku zásob Nakoupené zásoby stejného druhu v konkrétní firmě bývají zpravidla od stejných dodavatelů, ovšem občas dochází ke změně nákupní ceny, proto je třeba použít některou z možných způsobů oceňování. Firma i při úbytku zásob vychází z pořizovacích cen, tedy používá metodu FIFO, u které je nutné sledovat pořadí, v jakém byly zásoby převzaty na sklad. V pořadí první použitou cenu při přebírání zboží na sklad použije firma jako první při vydání do spotřeby. 4.4.5

Inventarizace

Inventarizace je ve firmě prováděna pravidelně, a to vždy ke konci roku. Postup inventarizace je realizován následujícím způsobem: skladník spolu s další nezávislou osobou z výroby, která se pověří na zápis inventury, provádí fyzickou inventuru. Provede se nejen fyzická inventura skladu, ale i majetku a dokladová inventarizace závazků, pohledávek, pokladny a bankovních účtů, kterou provádí účetní po zaúčtování všech potřebných dokladů, které spadají do minulého roku, vždy do konce ledna roku následujícího. Před prováděním inventarizace je sestavena inventarizační komise, jejímž předsedou byla ve většině případů zvolena vedoucí závodu a další čtyři členové (dva na provedení fyzické inventury a dva na inventuru dokladovou). Firma za dobu své existence nezaznamenala žádné inventarizační rozdíly, jednalo se pouze v několika případech o chybné nebo chybějící zaúčtování (vzniklé buď vlivem špatně vypsaného dokladu od skladníka, chybějícího dokladu nebo „překlepem“ účetní při zaúčtování), které se zjistilo a následně opravilo.

35

4.5 Dodavatelé firmy Firma APIA INDUSTRY s.r.o. je výrobní podnik, mezi jehož dodavatele patří zejména výrobci dřevěné kulatiny, dřevěného řeziva a přířezů a dodavatelé dalšího výrobního a obalového materiálu. Dodavatele firmy lze tedy rozdělit dle druhu dodávaného materiálu. Mezi firmy dodávající kulatinu patří INSSANIA Distribution, spol. s.r.o. a Správa lesů města Olomouce. Přířezy odebírá firma převážně od dodavatelů Pila K+L, s.r.o. a Javazd s.r.o. Mezi dodavatele řeziva patří zejména František Břinek a ROVA TRADE s.r.o. (viz. Obrázek 9).

Obrázek 9

Logo společnosti ROVA TRADE s.r.o., zdroj: www.rova.cz

Dodavatelé lišt a parket, které firma sama nevyrobí a ostatního výrobního materiálu jsou: Dřevoobchod K&C, FK Dřevěné lišty, spol. s.r.o., Jitka Peřinková DUHA, METEOR spol. s.r.o., MASIV PARKET CENTRUM s.r.o., (viz. Obrázek 10) a PECHAR s.r.o.

Obrázek 10

Logo firmy MASIV PARKET CENTRUM s.r.o., zdroj: www.mpcbrno.cz

4.6 Analýza zásob Stejně, jak asi v každé firmě je i v podniku APIA INDUSTRY s.r.o. prioritním cílem zvyšování tržního podílu na trhu, objemu produkce a v oblasti ekonomické nelze opomenout rentabilitu podniku. Bez účetních dat se firma neobejde, z účetnictví je možné vyčíst hlavní ekonomické informace, ovšem bez dalšího zpracování dat a analýzy výsledků by bylo téměř nemožné rozpoznat stav podniku. Finanční analýza vychází z rozvah společnosti (viz. Příloha č. 1) za jednotlivé sledované roky. 4.6.1

Stavy zásob v průběhu let

Firma APIA INDUSTRY s.r.o. mi poskytla účetní data za posledních pět let, tedy roky 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009. Stav celkových zásob za zmíněné roky, je uveden v následující tabulce č. 7.

36

Tabulka 7

Stav zásob v Kč

Zásoby celkem

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

7 207 485

9 283 629

7 499 049

9 396 883

11 871 272

Zdroj: účetní data firmy APIA INDUSTRY s.r.o.

Z tabulky č. 7 je zřejmé, že zásoby firmy se od roku 2005 značně zvýšily, nárůst k 31.12.2009 oproti roku 2005 byl téměř o 65%. Rok 2007 byl jediným rokem, kdy se zásoby oproti předchozímu roku nezvýšily, naopak se snížily o částku 1 784 580 Kč. V posledním roce byl zaznamenán největší meziroční růst o 2 474 389 Kč. Uvedená tabulka je následně převedena do grafu, obrázek č. 11.

Obrázek 11

4.6.2

Stav zásob v letech 2005–2009

Stavy jednotlivých druhů zásob v průběhu let

Jak je popsáno v teoretické části bakalářské práce, zásoby lze rozdělit na materiál, nedokončenou výrobu, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata a zboží. V tabulce č. 8 jsou rozepsány jednotlivé druhy zásob, u kterých firma vykazuje nějaký konečný zůstatek. Tabulka 8

Stavy jednotlivých druhů zásob v Kč

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Materiál

1 882 106

1 906 295

2 773 041

3 245 401

3 772 793

Nedokončená výroba

2 559 011

2 992 647

1 690 113

1 964 398

2 456 962

185 782

27 966

20 292

11 916

8 950

Výrobky

2 580 586

4 356 721

3 015 603

4 175 168

5 632 567

Zásoby celkem

7 207 485

9 283 629

7 499 049

9 396 883

11 871 272

Polotovary

Zdroj: účetní data firmy APIA INDUSTRY s.r.o.

37

V předešlé tabulce vidíme, že největší část zásob ve všech uvedených letech tvoří výrobky. Stav materiálu je rok od roku vyšší, lze tedy jeho stav považovat za rostoucí. Polotovary jsou jediná zásoba, která v průběhu let zaznamenává postupné snižování. Oproti roku 2005 klesly zásoby přibližně o 95%, na částku 8 950 Kč. Nedokončená výroba je příkladem toho, že stav zásob ve firmě se nevyvíjí vždy jedním směrem. Po růstu z roku 2005 na rok 2006 byl zaznamenán pokles o více než 1,3 milionu Kč a poté opět začaly stoupat. Následující grafy, označeny jako obrázek 12 až obrázek 15 ukazují stavy jednotlivých druhů zásob.

Obrázek 12

Stav materiálu v letech 2005–2009

V grafu je znázorněn každoroční růst stavu materiálu v jednotlivých letech. V roce 2006 byl oproti předchozímu roku zaznamenán pouze procentní růst skladových zásob materiálu, avšak po zmíněném roce je vidět poměrně prudký růst zůstatku na skladě.

Obrázek 13

Stav nedokončené výroby v letech 2005–2009

38

Na obrázku 13 je vidět kolísavost stavu zásob nedokončené výroby. Z roku 2005 na rok 2006 se stav zásob zvýšil o více než 400 tisíc Kč, ovšem následující rok byl zaznamenán výrazný pokles. V posledních dvou letech se zůstatek zásob uvedeného druhu začal opět zvyšovat. Následující obrázek č. 14 znázorňuje vývoj polotovarů během let 2005–2009.

Obrázek 14

Stav polotovarů v letech 2005–2009

Na obrázku č. 14 je graficky znázorněn prudký pokles stavu polotovarů vlastní výroby na skladě v roce 2006 oproti předchozímu roku o více než 80%. Stejně i v ostatních letech je vidět, že klesající tendence zůstatku zásob zmíněného druhu stále pokračuje. Jak se v průběhu vyvíjel stav výrobků na skladě je znázorněno v následujícím grafu, obrázku 15.

Obrázek 15

Stav výrobků v letech 2005–2009

Stav výrobků se vyvíjel podobným způsobem jako stav nedokončené výroby během let 2005–2009. Nejdříve je vidět růst v roce 2006 oproti prvnímu sledovanému roku, dále se stav snižuje a od roku 2007 se opět stav zásob výrobků začal zvyšovat až na částku přesahující 5,6 mil. Kč.

39

4.6.3

Analýza absolutních ukazatelů

Horizontální analýza Horizontální analýza se používá při zjišťování vývoje jednotlivých položek v čase, bývá také označována jako analýza vývojových trendů. U rozboru této analýzy zjišťujeme absolutní a relativní (procentní) změnu položek. V následující tabulce č. 9 jsou ukázány absolutní změny položek oproti předchozímu roku a v tabulce č. 10 je zobrazena procentní změna položek. Tabulka 9

Absolutní změna položek v Kč

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

24 189

866 746

472 360

527 392

433 636

-1 302 534

274 285

492 564

-157 816

-7 674

-8 376

-2 966

Výrobky

1 776 135

-1 341 118

1 159 565

1 457 399

Zásoby celkem

2 076 144

-1 784 580

1 897 834

2 474 389

Materiál Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby

Z předchozí tabulky je zřejmé, že materiál v čase jednoznačně rostl. Největší růst zaznamenal v roce 2007, kdy oproti předchozímu roku vzrost o 866 746 Kč. Nedokončená výroba a výrobky v roce 2007 oproti roku 2006 zaznamenaly pokles o více než 1,3 mil. Kč. Polotovary vlastní výroby na rozdíl od materiálu po celou dobu sledování stavu zaznamenávaly pokles. Celkové zásoby podniku v jednotlivých letech, mimo roku 2007, oproti předcházejícím letem rostly. Na pokles celkových zásob v roce 2007 měly vliv především výrobky a nedokončená výroba. Tabulka č. 10 zaznamenává stejné skutečnosti výsledků jako tabulka 9, ovšem je tato skutečnost vyjádřena v procentech. Tabulka 10

Procentní změna položek

Materiál Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby Výrobky Zásoby celkem

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

1,29%

45,47%

17,03%

16,25%

16,95%

-43,52%

16,23%

25,07%

-84,95%

-27,44%

-41,28%

-24,89%

68,83%

-30,78%

38,45%

34,91%

28,81%

-19,22%

25,31%

26,33%

40

Vertikální analýza U vertikální analýzy je zjišťován podíl jednotlivých položek v roce k celkovým hodnotám v tomtéž roce. V případě firmy APIA INDUSTRY s.r.o., je zjišťován podíl jednotlivých druhů zásob k celkovým zásobám, jak je vidět v tabulce č. 11. Tabulka 11

Vertikální analýza zásob za rok 2005–2009

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Materiál

26,11%

20,53%

36,98%

34,54%

31,78%

Nedokončená výroba Polotovary

35,50%

32,24%

22,54%

20,90%

20,70%

2,58%

0,30%

0,27%

0,13%

0,08%

Výrobky

35,80%

46,93%

40,21%

44,43%

47,45%

Zásoby celkem

Z vertikální analýzy zásob je zřejmé, že největší podíl tvoří materiál, nedokončená výroba a výrobky. Minimálně se na celkových zásobách podílí polotovary. Pro lepší znázornění slouží obrázek 16.

Obrázek 16

4.6.4

Podíl jednotlivých druhů zásob na celkových zásobách

Podíl zásob na celkovém majetku

Nyní se zaměřím na zjištění podílu zásob na celkovém majetku podniku. Složení aktiv v podniku dává informace o tom, do čeho firma vkládala peněžní prostředky. V tabulce č. 12 je uvedená částka celkových aktiv v Kč a v tabulce č. 13 je vypočítán podíl zásob na celkových aktivech.

41

Tabulka 12

Stav celkových aktiv v Kč

Celková aktiva

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

Zdroj: účetní data firmy APIA INDUSTRY s.r.o.

Tabulka č. 12 ukazuje konečný zůstatek celkových aktiv během let 2005–2009. Maximální výše celkových aktiv byla vykázána v roce 2009 s částkou převyšující 15 milionů Kč, naopak nejmenší stav byl zaznamenán v roce 2007. Od roku 2007 lze považovat stav celkových aktiv za rostoucí. Tabulka 13

Podíl zásob na celkových aktivech v %

Zásoby Celková aktiva Podíl zásob

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

7 207 485

9 283 629

7 499 050

9 396 883

11 871 272

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

58,64%

76,46%

72,48%

69,42%

78,88%

Předešlá tabulka poukazuje na podíl zásob na celkových aktivech podniku. Ve všech uvedených letech převyšuje procentní podíl zásob 50%. V posledním zkoumaném roce bylo dosaženo největšího podílu, který dosahuje téměř 79%, v tomtéž roce byl zaznamenán největší stav zásob a celkových aktiv. Změna podílu zásob na celkových aktivech je graficky znázorněna na obrázku 17.

Obrázek 17

Podíl zásob na celkových aktivech v letech 2005–2009

V následujících čtyřech tabulkách je zaznamenán podíl jednotlivých druhů zásob na celkových aktivech a to v pořadí materiál, nedokončená výroba, polotovary a výrobky. Jednotlivé tabulky jsou též doplněny grafickým znázorněním pro lepší orientaci. Podíl zvířat a zboží není třeba uvádět, protože je ve všech zkoumaných letech nulový.

42

Tabulka 14

Podíl materiálu na celkových aktivech %

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

1 882 106

1 906 295

2 773 041

3 245 401

3 772 793

Celková aktiva

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

Podíl materiálu

15,31%

15,70%

26,80%

23,98%

25,07%

Materiál

Tabulka 14, ukazuje podíl materiálu na celkových aktivech podniku. V roce 2007 bylo dosaženo růstu na 26,80% což je rozdíl cca 11% oproti předchozímu roku. Procentní podíl v tomto roce byl největší ze všech sledovaných let. Vývoj podílu jmenovaného druhu zásob je pro lepší orientaci vidět na obrázku 18.

Obrázek 18

Podíl materiálu na celkových aktivech v letech 2005–2009

Tabulka 15

Podíl nedokončené výroby na celkových aktivech

Nedokončená výroba Celková aktiva Podíl nedokončené výroby

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

2 559 011

2 992 647

1 690 113

1 964 398

2 456 962

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

20,82%

24,65%

16,33%

14,51%

16,33%

Jak je vidět v předchozí tabulce, podíl nedokončené výroby na aktivech podniku dosahuje nejnižší hodnoty v roce 2008 a to 14,51% a naopak největší podíl byl dosažen v roce 2006, kde dosáhl téměř 25%. V roce 2007 a 2009 bylo dosaženo totožného procentního podílu, v případě zaokrouhlování na dvě desetinná místa. Grafické znázornění této skutečnosti lze vidět na obrázku 19.

43

Obrázek 19

Podíl nedokončené výroby na celkových aktivech v letech 2005–2009

Tabulka 16

Podíl polotovarů na celkových aktivech

Polotovary Celková aktiva Podíl polotovarů

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

185 782

27 966

20 292

11 916

8 950

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

1,51%

0,23%

0,20%

0,09%

0,06%

V předchozí tabulce je vidět, že polotovary tvoří minimální podíl na celkových aktivech a postupem času jsou klesající. Podíl 1,51% je největší ze zmíněných let a byl dosažen v roce 2005. Rok 2006 zaznamenává pouze 0,23% podílu a poslední sledovaný rok dosahuje pouze 0,06% podílu polotovarů na celkových aktivech. Grafické znázornění na obrázku č. 20 ukazuje postupný pokles podílu polotovarů v jednotlivých letech.

Obrázek 20

Podíl polotovarů na celkových aktivech v letech 2005–2009

44

Tabulka 17

Podíl výrobků na celkových aktivech

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

2 580 586

4 356 721

3 015 603

4 175 168

5 632 567

Celková aktiva

12 290 154

12 141 632

10 347 006

13 535 593

15 049 994

Podíl výrobků

21,00%

35,88%

29,14%

30,85%

37,43%

Výrobky

Posledním sledovaným podílem z celkových aktiv je podíl výrobků, který je vyčíslen v tabulce 17. V roce 2009 bylo dosaženo největšího podílu výrobků a to téměř 38%. Oproti nejnižšímu podílu s 21%, v roce 2005, je to rozdíl téměř 17%. Obrázek 21 graficky vystihuje podíl výrobků na celkových aktivech podniku během let 2005 až 2009.

Obrázek 21

4.6.5

Podíl výrobků na celkových aktivech v letech 2005–2009

Podíl zásob na oběžném majetku

Obecně platí, že je výhodnější vkládat kapitál do dlouhodobějších aktiv z důvodu dosažení vyššího výnosu. Poměr stálých a oběžných aktiv na celkovém majetku závisí na předmětu podnikání. Stav zásob v letech 2005–2009 je znázorněn v tabulce 18. Tabulka 18

Oběžná aktiva

Stav oběžných aktiv v Kč

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

Zdroj: účetní data firmy APIA INDUSTRY s.r.o.

Podíl zásob na oběžném majetku ve firmě APIA INDUSTRY s.r.o., lze vidět v tabulce č. 19.

45

Tabulka 19

Podíl zásob na oběžném majetku

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Zásoby

7 207 485

9 283 629

7 499 050

9 396 883

11 871 272

Oběžná aktiva

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

78,17%

81,30%

77,99%

90,91%

95,50%

Podíl zásob

V tabulce č. 19 je vidět jednak zůstatek oběžných aktiv vyjádřený v Kč a dále podíl zásob na těchto aktivech. Zásoby tvoří převážnou část oběžných aktiv s největším dosaženým podílem v roce 2009, kde dosahují 95,50%. V roce 2009 bylo dosaženo, jak největšího zůstatku oběžných aktiv, tak také zásob. Nejnižší podíl zásob na oběžném majetku byl v roce 2007 a od té doby lze vidět poměrně vysoký nárůst. V následujících tabulkách č. 20–23 je vypočítán podíl jednotlivých druhů zásob na oběžném majetku. Podíl zvířat a zboží není uveden z důvodu nulového zůstatku na skladě. Grafické znázornění jednotlivých druhů zásob je ukázáno na obrázku č. 22. Tabulka 20

Podíl materiálu na oběžném majetku

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Materiál

1 882 106

1 906 295

2 773 041

3 245 401

3 772 793

Oběžná aktiva

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

20,41%

16,69%

28,84%

31,40%

30,35%

Podíl materiálu

Tabulka, v pořadí 20tá ukazuje, kolika procenty se materiál podílí na oběžných aktivech. Nejnižší podíl byl zaregistrován v roce 2006 a to 16,69% a naopak největší podíl byl zaznamenán o dva roky později s rozdílem téměř 15%. Tabulka 21

Podíl nedokončené výroby na oběžném majetku

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Nedokončená výroba

2 559 011

2 992 647

1 690 113

1 964 398

2 456 962

Oběžná aktiva

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

27,76%

26,21%

17,58%

19,00%

19,76%

Podíl nedok. výroby

Z tabulky 21, ukazující podíl nedokončené výroby na oběžném majetku během let 2005–2009 je zřejmé, že v prvním sledovaném roce bylo dosaženo největšího podílu nedokončené výroby. V roce 2007 byl vykázán nejnižší podíl zmíněného druhu zásob na oběžném majetku podniku, který v dalších letech mírně stoupal.

46

Tabulka 22

Podíl polotovarů na oběžném majetku

Polotovary Oběžná aktiva Podíl polotovarů

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

185 782

27 966

20 292

11 916

8 950

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

2,02%

0,24%

0,21%

0,12%

0,07%

Tabulka č. 22 poukazuje na nízký podíl polotovarů na oběžném majetku podniku, který je neustále klesající. V posledním sledovaném roce podíl polotovarů nedosahuje ani 0,1%. Tabulka 23

Podíl výrobků na oběžném majetku

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Výrobky

2 580 586

4 356 721

3 015 603

4 175 168

5 632 567

Oběžná aktiva

9 219 743

11 419 548

9 615 422

10 337 002

12 430 909

Podíl výrobků

27,99%

38,15%

31,36%

40,39%

45,31%

Již poslední tabulka zabývající se podílem výrobků na oběžném majetku ukazuje, že rok 2005 zaznamenal nejnižší podíl výrobků, necelých 28% a rok poté byl nárůst na 38,15%, jenž v roce 2007 opět klesl na necelých 32%. Od roku 2007 dochází k růstu podílu výrobků na oběžném majetku.

Obrázek 22

Podíl jednotlivých druhů zásob na oběžném majetku

47

4.6.6

Obrat zásob a doba obratu zásob

Obrat zásob bývá někdy nazýván jako ukazatel intenzity využití zásob a informuje o tom, kolikrát byla každá položka zásob vyskladněna a znovu umístěna na sklad během roku. V tabulce č. 24 je vyčíslen celkový stav zásob a tržby, kterých firma dosáhla během let 2005–2009. Tabulka 24

Přehled tržeb a zásob v letech 2005–2009

Tržby Zásoby

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

13 737 069

13 024 815

14 604 999

13 113 125

9 127 936

7 207 485

9 283 629

7 499 050

9 396 883

11 871 272

Zdroj: účetní data firmy APIA INDUSTRY s.r.o.

V tabulce č. 24 je vidět jaký je stav zásob a tržeb. V roce 2005 dosahuje podíl zásob na tržbách přes 52%, který byl další rok navýšen ještě o dalších téměř 20%. V roce 2007 opět podíl zásob na tržbách klesl na 51,3% a následně znovu stoupl na 71,66%. Poslední sledovaný rok stav zásob převýšil celkový stav tržeb a byl zde zaznamenán podíl zásob na celkových tržbách 130, 05%. Podíl tržeb a zásob ukazuje jaký je obrat zásob, který nás informuje o tom, kolikrát za rok je firma schopna proměnit uskladněné zásoby na tržby. Vypočtený obrat zásob v konkrétním podniku je uveden v tabulce 25. Tabulka 25

Obrat zásob

Obrat zásob

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

1,91

1,40

1,95

1,40

0,77

Ukazatel doba obratu zásob vyjadřuje, jaký je čas nutný k tomu, kdy peníze vnořené do podnikání v podobě zásob přejdou do peněžní podoby. Pro vyhodnocení ukazatele je žádoucí jeho klesající vývoj v čase. Doba obratu zásob, vyjádřená ve dnech, ve firmě APIA INDUSTRY s.r.o. během let 2005–2009, je zobrazena v tabulce 26. Tabulka 26

Doba obratu zásob vyjádřená ve dnech

Doba obratu zásob

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

191,51

260,16

187,41

261,56

474,70

Jak lze vyčíst z tabulky, doba obratu zásob v jednotlivých letech kolísá. V roce 2009 byla doba obratu zásob jednoznačně nejvyšší s růstem oproti předchozímu roku o více než 80%. Tento stav je způsoben značným poklesem tržeb a zvýšením zásob na skladě, především výrobků, nedokončené výroby a materiálu.

48

4.7 SWOT analýza Jaké jsou, z mého pohledu, silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby podniku APIA INDUSTRY s.r.o. je vidět v následujícím textu, pomocí kterého jsem dále nastínila možné strategie.

Silné stránky • • • • • • • • •

Kladen důraz na kvalitu Široký sortiment a nabídka služeb Využití odpadních pilin na výrobu briket Zajištění komplexního servisu Rozmanitost vyráběného sortimentu Specializovaná ruční práce Důraz na kvalitu Individuální přístup k zákazníkovi Spolupráce se zahraničním trhem

Slabé stránky • • • • • • •

Příležitosti • • • • •

Stálá poptávka po parketách Zvyšující se poptávka po přírodních materiálech Nové technologie Zahraniční odběratelé Zefektivnění výroby

4.7.1

Propagace firmy Málo propracované webové stránky Zastaralé strojní zařízení Nákladná a omezená provozuschopnost Slabá efektivnost a produktivita výroby Kontrola ze strany vedení a majitele ve výrobě Slabá organizace jednotlivých výrobních procesů navazujících na sebe Hrozby

• • • • •

Konkurence na domácím trhu Zahraniční konkurence Nové levnější produkty nahrazující dřevo Nedostatek surovin k výrobě Snížený odbyt

Strategie

Strategie SO – Firma spolupracuje již řadu let se zahraničním trhem, kde si získala v této době cenné kontakty a utvořila si dobré jméno, které je ovšem třeba dále utužovat tím, že firma „neusne na vavřínech“ a bude ochotna a schopna používat nové technologické postupy. Strategie ST – Pokud by firma nebyla schopna udržet konkurenční cenu za kvalitní výrobky, hrozí zde ztráta poptávky. Firma využívá veškerý odpad

49

ze zpracování dřeva na výrobu briket, tudíž nedochází k žádnému nevyužitému materiálu, který by zvyšoval cenu finálního výrobku. Strategie WO – Jestliže by firma zapracovala na propagaci produktů firmy a zdůraznění kvality a tradice dřeva mohla by získat více klientů, kteří přírodní materiály poptávají. Strategie WT – V případě, že by se firma nebyla schopna nebo ochotna zaměřit více na zákazníka propracovaným informačním a propagačním systémem, hrozí ji, že potenciální klienti dají přednost sice levnější, přesto leckdy méně kvalitní konkurenci.

50

5 Diskuze Firma při své práci využívá druhy zásob jako materiál, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a výrobky. Zůstatek zvířat a zboží na skladě firma nevykazuje, což je vzhledem k jejímu oboru podnikání pochopitelné. Z provedené analýzy zásob v konkrétním podniku během let 2005–2009 vyplívá, že stav celkových zásob v jednotlivých letech značně kolísal, ovšem největší zůstatek na skladě byl zaznamenán právě v posledním sledovaném roce a to 11 871 272 Kč. Podíl zásob na celkových aktivech podniku převyšuje v každém ze sledovaných let 58% a největší podíl byl dosažen opět v roce 2009, u podílu zásob na oběžném majetku stav ve dvou posledních letech převyšuje 90%. Na rozdíl od zásob, které dosahují v posledním ze sledovaných let největšího zůstatku a lze je považovat za rostoucí, dosažené tržby v roce 2009 oproti všem předešlých let radikálně poklesly. Doba obratu zásob dosahuje v posledním roce 474,7 dnů, což je doba, která výrazně přesahuje délku jednoho roku. Je zřejmé, že tento stav není pro podnik příliš příznivý, proto bych se pokusila navrhnout některé z možných způsobů řešení, kterým by bylo možné snížit zůstatek zásob na skladě. Mým doporučením je jednoznačně podpoření prodeje a tím zvýšení odbytu, o což bych se pokusila prodejními akcemi na parkety do vyprodání zásob. Dále je důležité zvyšovat obrat zásob, jelikož je velmi mnoho kapitálu vázaného v zásobách, jenž by mohl být využit jiným, efektivnějším způsobem. Firma používá poměrně staré, technologicky zaostalé stroje, které produkuji finančně náročné výrobky. Proto bych navrhovala investovat do strojního zařízení a snížit tak výrobní cenu finálního výrobku. Jelikož část firmy v obci Lesné není jediná pobočka a firma vlastní ještě řadu obchodů, lze očekávat pomoc od nich, případně vstřícný krok od majitele, který zruší a prodá několik nerentabilních obchodů a vloží tak část peněžních prostředků do výrobního závodu, který je finančně prospěšnější. Dalším, z mého pohledu, poměrně významným nedostatkem firmy je její propagace, která mi připadá jako velmi slabá. Navrhovala bych lepší propracování webových stránek, zcela mi zde chybí dle mého názoru podstatná věc, jako je ceník, jak jednotlivých služeb, tak i materiálu a případná kalkulace celkového nákupu klienta. Firma uvádí, že její jednání s klienty je velmi osobní a vlídné, ovšem její webové stránky na mě působí spíše neosobně, pouze jako obecné vymezení sortimentu a služeb podniku a kontaktní údaje. Na stránky bych mimo zmiňovaného ceníku přidala fotky realizovaných výrobků firmy, diskusní fórum, kde by bylo možné, aby jednotliví zákazníci sdělili své zkušenosti s firmou nebo alespoň elektronickou poštu „napište nám“, kde by bylo možné klást jakékoliv dotazy týkající se produktů a služeb firmy.

51

Protože je konkurence v odvětví poměrně vysoká, jak z tuzemského trhu, tak i ze zahraničí, je třeba zdůraznit kvalitu práce a individuální přístup k jednotlivým zákazníkům. Jak je již uvedeno v textu, firma prochází poměrně tíživou finanční situací, proto je nutné zvýšit poptávku po produktech firmy, aby byly jednak potřebné finanční prostředky na provoz firmy a aby se snížil stav zásob na skladě a tím i schopnost podniku splácet své závazky. Ze zmíněného důvodu je pro firmu, dle mého názoru, důležité dojednat ceny s odběrateli, jelikož ti chtějí dosahovat co nejvýhodnějších cen a odběratelských podmínek. Pro zvýšení objemu nákupů je možné nabídnout množstevní slevy, které firma určí buď z celkového nakoupeného množství, nebo z finanční hodnoty nákupu. Tím, že by firma zvýšila objem prodaných zásob, snížila by zároveň zůstatek na skladě a tím by přispěla k efektivnějšímu využívání výrobních kapacit. Dalším druhem slev, který bych navrhovala, jsou slevy sezónní, které pobídnou odběratelské firmy, aby si objednaly zboží již před zahájením sezóny.

52

6 Závěr Závěrem této bakalářské práce bych krátce shrnula teoretickou část, výsledky praktické části a pokusila bych se navrhnout možné řešení pro situaci ve firmě. Dále bych chtěla v závěru práce odpovědět na definovaný cíl práce. V teoretické části jsem pomocí literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury, popsala způsoby účtování, oceňování a inventarizaci zásob včetně charakteristiky zásob a právní legislativu, kterou jsou zásoby a jejich použití ve firmě definovány. Praktická část této práce je převážně zaměřena na charakteristiku a analýzu zásob v podniku APIA INDUSTRY s.r.o. v letech 2005 až 2009, kterou jsem zpracovala pomocí dat, které mi poskytnula firma. Pro větší přehlednost jsem ve své práci využívala grafické znázornění. Zásoby firmy tvoří zejména nedokončenou výrobu, materiál a výrobky na skladě. Nutný stav zásob ve výrobních podnicích je pochopitelný a v mnoha případech nezbytný vzhledem k dostupnosti zásob potřebného k výrobě, přesto je nutné konstatovat, že zůstatek zásob ve vybraném podniku je velmi vysoký a bylo by vhodné ho snížit. Od 3. čtvrtletí roku 2009 začala být celková situace v podniku dosti kritická a tento stav trvá dodnes, jedná se zejména o značný pokles odbytu a klesající poptávku. V posledních letech byl zaznamenán pokles tržeb a celkový stav zásob na skladě se zvýšil. Firma tuto situaci musí již řešit omezením provozu ve výrobě, na čtyři dny v týdnu, což považuji za nevyhnutelný krok, jelikož nejsou téměř žádné zakázky. Z provedené analýzy jsem vyvodila závěry a navrhla doporučení, která se týkají zejména příliš vysokého zůstatku zásob na skladě, jehož vlivem je příliš nízký obrat zásob, technologicky zaostalých strojů a nedostačující propagace firmy. Zůstatek zásob na skladě lze považovat za nezbytný v případě výrobního podniku, který se snaží být flexibilní vůči svým odběratelům, ovšem příliš vysoký zůstatek je pro firmu spíše finanční zátěží. Tuto situaci bych se snažila řešit podpořením prodeje a tím zvýšením odbytu, o což bych usilovala prodejními akcemi na vybrané druhy parket. Stroje, které firma používá lze považovat za technologicky zaostalé, což se odráží na ceně výrobku. Přestože firma v současné době nemá příliš volného kapitálu, doporučovala bych investici do nového strojního vybavení podniku, které by produkovalo levnější finální výrobky. Propagace firmy je v současné době, kdy je tlak konkurence vysoký, nezbytná a z mého pohledu velmi nedostačující. Zaměřila bych se převážně na propracování webových stránek, kde zcela chybí, dle mého názoru, podstatná náležitost, jako je ceník jednotlivých služeb a následná kalkulace celkového nákupu klienta.

53

7 Použitá literatura 1.

APIA INDUSTRY s.r.o. [online]. [cit. 2010-04-02]. Dostupné na internetu: .

2.

DOLEŽAL, J; FIREŠ, B; MÍKOVÁ, M. Finanční účetnictví. Praha: Grada, 1992. 301 s. ISBN 80-85623-10-2.

3.

FORET, M; PROCHÁZKA, P; URBÁNEK, T. Marketing: Základy a principy. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2003. 199 s. ISBN 80-722-6888-0.

4.

HLAVÁČKOVÁ, R. Podniková ekonomika: Ekonomický systém podniku. [online]. 2006. [cit. 2010-04-02]. Dostupné na internetu: .

5.

KOVALÍKOVÁ, H. Zákon o účetnictví: Jednoduchý průvodce v každodenní praxi. 1. vydání. Olomouc: Anag, 2010. 159 s. ISBN 978-80-7263-590-0.

6.

KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. XIV., aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2004. 444 s. ISBN 80-7273-098-3.

7.

Masiv parket centrum. [online]. [cit. 2010-04-02]. Dostupné na internetu: .

8.

Mespedo spol. s.r.o. [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupné na internetu: .

9.

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2009: Učebnice pro SŠ a VOŠ. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2009. 291 s. ISBN 978-80-251-2368-3.

10. POŠVÁŘ, Z; ERBES, J. Management I. 2. nezměněné vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 155 s. ISBN 978-80-7375-231-6. 11. PROCHÁZKA, J. Základy účetnictví v kostce: Nejen pro střední školy. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 2000. 118 s. ISBN 80-7200-382-8. 12. Rova trade s.r.o. [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupné na internetu: . 13. RUBÁKOVÁ, V. Účetnictví pro úplné začátečníky. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 172 s. ISBN 978-80-247-2003-6.

54

14. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1. vydání. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1. 15. TRUPL, J; HORAD, D. Účetní a daňové doklady: Vzory písemností. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2000. 132 s. ISBN 80-7169742-7. 16. VALOUCH, P. Účetnictví. 2. přepracované vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 113 s. ISBN 978-80-7375-204-0. 17. Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 19. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 21. ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

55

8 Seznam tabulek a obrázků 8.1 Seznam tabulek Tabulka 1

Zjednodušené schéma rozvahy............................................................................ 12

Tabulka 2

Příjemka pro metody FIFO a váženého aritmetického průměru ......................... 17

Tabulka 3

Skladní karta pro metody FIFO a váženého aritmetického průměru................... 18

Tabulka 4

Skladní karta pro metodu pevných cen s oceňovací odchylkou .......................... 18

Tabulka 5

Porovnání syntetických účtů pro materiál a zboží............................................... 20

Tabulka 6

SWOT matice....................................................................................................... 28

Tabulka 7

Stav zásob v Kč ..................................................................................................... 37

Tabulka 8

Stavy jednotlivých druhů zásob v Kč.................................................................... 37

Tabulka 9

Absolutní změna položek v Kč.............................................................................. 40

Tabulka 10

Procentní změna položek..................................................................................... 40

Tabulka 11

Vertikální analýza zásob za rok 2005–2009 ......................................................... 41

Tabulka 12

Stav celkových aktiv v Kč...................................................................................... 42

Tabulka 13

Podíl zásob na celkových aktivech v %................................................................. 42

Tabulka 14

Podíl materiálu na celkových aktivech % ............................................................. 43

Tabulka 15

Podíl nedokončené výroby na celkových aktivech .............................................. 43

Tabulka 16

Podíl polotovarů na celkových aktivech............................................................... 44

Tabulka 17

Podíl výrobků na celkových aktivech ................................................................... 45

Tabulka 18

Stav oběžných aktiv v Kč ...................................................................................... 45

Tabulka 19

Podíl zásob na oběžném majetku ........................................................................ 46

Tabulka 20

Podíl materiálu na oběžném majetku.................................................................. 46

Tabulka 21

Podíl nedokončené výroby na oběžném majetku................................................ 46

56

Tabulka 22

Podíl polotovarů na oběžném majetku................................................................ 47

Tabulka 23

Podíl výrobků na oběžném majetku .................................................................... 47

Tabulka 24

Přehled tržeb a zásob v letech 2005–2009 .......................................................... 48

Tabulka 25

Obrat zásob.......................................................................................................... 48

Tabulka 26

Doba obratu zásob vyjádřená ve dnech............................................................... 48

8.2 Seznam obrázků Obrázek 1

Koloběh zásob v podniku, zdroj: Trupl, Horad (2000)......................................... 17

Obrázek 2

Ukázka účtování zásob metodou A, zdroj: Rubáková (2007).............................. 21

Obrázek 3

Aktivace materiálu, zdroj: Rubáková (2007) ....................................................... 21

Obrázek 4

Aktivace vnitropodnikových služeb, zdroj: Rubáková (2007) ............................. 22

Obrázek 5

Spotřeba materiálových zásob, zdroj: Rubáková (2007)..................................... 22

Obrázek 6

Schéma účtování, zdroj: Rubáková (2007).......................................................... 24

Obrázek 7

Logo firmy APIA INDUSTRY s.r.o., zdroj: www.parkety.com............................... 29

Obrázek 8

Logo firmy MESPEDO s.r.o., zdroj: www.mespedo.cz......................................... 31

Obrázek 9

Logo společnosti ROVA TRADE s.r.o., zdroj: www.rova.cz.................................. 36

Obrázek 10

Logo firmy MASIV PARKET CENTRUM s.r.o., zdroj: www.mpcbrno.cz ............... 36

Obrázek 11

Stav zásob v letech 2005–2009 ........................................................................... 37

Obrázek 12

Stav materiálu v letech 2005–2009..................................................................... 38

Obrázek 13

Stav nedokončené výroby v letech 2005–2009 .................................................. 38

Obrázek 14

Stav polotovarů v letech 2005–2009 .................................................................. 39

Obrázek 15

Stav výrobků v letech 2005–2009 ....................................................................... 39

Obrázek 16

Podíl jednotlivých druhů zásob na celkových zásobách...................................... 41

Obrázek 17

Podíl zásob na celkových aktivech v letech 2005–2009...................................... 42

Obrázek 18

Podíl materiálu na celkových aktivech v letech 2005–2009 ............................... 43 57

Obrázek 19

Podíl nedokončené výroby na celkových aktivech v letech 2005–2009 ............. 44

Obrázek 20

Podíl polotovarů na celkových aktivech v letech 2005–2009 ............................. 44

Obrázek 21

Podíl výrobků na celkových aktivech v letech 2005–2009.................................. 45

Obrázek 22

Podíl jednotlivých druhů zásob na oběžném majetku ........................................ 47

58

9 Seznam příloh Příloha 1

Rozvaha ................................................................................................................... 60

Příloha 2

Výkaz zisku a ztrát ................................................................................................... 62

Příloha 3

Účtový rozvrh .......................................................................................................... 65

Příloha 4

Skladní karta............................................................................................................ 69

59

Příloha 1

Rozvaha

Příloha 2

Výkaz zisku a ztrát

Příloha 3

Účtový rozvrh

Příloha 4

Skladní karta