Předběžný program stav: únor 2009
Utopie moderny : Zlín Mezinárodní sympozium 19.-23. kveˇtna 2009, Zlín a Praha 19.–23. května 2009 ZLÍN A PRAHA
Moravské město Zlín má dnes dvojí podobu: je nejen historicky významnou stavební památkou, ale také dynamickým městem s vitálním společenským životem a Univerzitou Tomáše Bati s deseti tisíci studenty. Zlín, zbudovaný Baťovým obuvnickým koncernem ve dvacátých letech 20. století jako tovární město, v němž se měly život a práce spojit v dokonalé symbióze, v sobě chová významné architektonické a duchovní dědictví, které je zde všude přítomné a zřetelné. Díváme-li se na budovy bývalé továrny ve středu města, uvědomíme si, že tu svorně vedle sebe působí minulost, přítomnost a budoucnost moderního místa vzdělání a služeb: vedle někdejšího firemního sídla podniku v „Jednadvacítce“, dnešním sídle Krajského úřadu Zlínského kraje, stojí bývalé tovární budovy, které na své nové využití a opravu teprve čekají. Nová budova univerzity v centru se začleňuje do celku města, které má díky přísné řadové zástavbě a standardizovaným fasádám baťovských staveb nezaměnitelný charakter. Zlín představuje ukázkový příklad města vzniklého podle plánu, v němž měl být veškerý život, tedy bydlení, vzdělání a volný čas, podřízen jedinému cíli – v tomto případě výkonnosti prudce expandujícího obuvnického podniku. V tom spočívá jeho nesporný význam pro urbanisty a architekty. Toto město, jež leží uprostřed jihovýchodní Moravy, je svého druhu v Evropě jedinečné. Podle fordovského vzoru zde vyráběli zaměstnanci u pásu to, co mělo značce dopomoci ke světovému úspěchu. Vedle moderního architektonického tvarosloví se funkční oddělení městských částí určených k bydlení, práci, odpočinku a dopravě a úprava obytných čtvrtí, opírající se o koncept zahradního města Ebenezera Howarda, ve Zlíně křížilo s pokrokovým nasazením moderních masových médií ke vzdělávacím a propagandistickým účelům. Město je tak jakousi uskutečněnou sociální utopií. Nepracovalo se tu jen na sériové produkci průmyslových výrobků, nýbrž také na „Novém člověku“. Tento model se strukturně vztahoval k levicovým společenským vizím a může být vzhledem ke své optimistické perspektivě budoucnosti pokládán za pokrokový; zároveň však majitel továrny Baťa vytvořil kontrolní aparát, který podřídil život celého města jeho vlastním ekonomickým cílům. K obdivu výkonnosti tohoto geniálního kapitalistického modelu se proto brzy přidala kritika jeho antidemokratických rysů. Zlín nebyl jen centrem sériové průmyslové práce – město samo se sériově rozmnožovalo. Baťa nechal všude ve světě vystavět nová satelitní města podle předobrazu Zlína, na základě týchž architektonických zadání. Sympozium, kterého se zúčastní renomovaní odborníci – mimo jiné urbanisté, architekti a historikové –, se bude věnovat otázce, nakolik je v rámci současných diskusí možné chápat Zlín jako model pro budoucnost. Dnešní Zlín je totiž problematický v tom smyslu, že jej nelze jednoduše uvést v soulad ani s kritickými názory postmoderny, ani s tvrzeními obhájců moderny. Baťa sám se při koncipování Zlína řídil jedním příkladem: při cestě do Spojených států se seznámil s fordistickými výrobními metodami, jejichž obecný vliv na evropskou modernu dosud nebyl dostatečně diskutován. Při současných urbanistických úvahách hrají roli i vlastnické vztahy, které souvisejí s komplexní majetkoprávní situací po privatizaci bývalého státního majetku po roce 1989. Při debatě o tom, jaké poučení nám bývalá sociální utopie Zlín může nabídnout, bude třeba hovořit i o hierarchických kontrolních mechanismech tohoto naplánovaného města, které je třeba pojednat z našeho současného chápání demokracie. Zůstává paradoxem, že prostor disciplíny a kontroly v rámci továrny byl zároveň místem emancipace. Další otázkou je, zda se v případě Zlína z dnešního pohledu, kdy městský život charakterizuje hustota a funkční promíšení, vůbec ještě jedná o urbánní město. Tak zní postmodernou postulovaný názor na město moderny a Zlín v mnoha ohledech vyzývá k tomu, aby se tato otázka znovu dostala na pořad dne. Zlín byl očividně Baťovou „corporate identity“ - firemním stylem postaveným z betonu a cihel. Rozvoj značky Baťa, již zakladatel firmy úzce spojil s plánováním města, pro současnost rozhodně poučný je: tento mechanismus není
1
nepodobný dnešním strategiím šíření značek, brandingu, a mělo by se o něm diskutovat i na této rovině. Rovněž technicky pokročilý způsob využití masové reklamy a propagandy přesahuje dobu vzniku města a také vzdělávací systém ve Zlíně je pro následující generace z mnoha hledisek exemplární. Sympozium se nekoná jen na jednom místě: jeho formát má meandrovitou podobu, díky níž je možné předmět diskuse – architekturu a městské prostředí – zažít na vlastní kůži. Takzvané „Walks & Talks“ skýtají možnost k projití Baťova kosmu a ukazují, jak dnes vypadá všední den obyvatel tohoto pomníku moderny. Komentované exkurze povedou do obytných domů, jejichž původní stav se zčásti proměnil vlivem přestaveb. Při návštěvě „Klubu absolventů Baťovy školy“ se dostanou ke slovu bývalí Baťovi zaměstnanci; ve smyslu orálních dějin tak ožijí již několik generací vzdálené příběhy pracovníků, kteří jsou dnes roztroušeni po celém světě. Na pozadí jednotlivých objektů z dvacátých a třicátých let se přímo na místě ukáže, jak se zájmy památkové péče střetávají s technickými a prostorovými nároky nových uživatelů, diskutovat se bude i o tom, zda je vůbec slučitelná muzealizace s budoucím vitálním využitím města. Rekonstrukce bývalého hlavního sídla Baťovy firmy (21. správní budova) představuje s ohledem na otázku památkové péče hlavní cíl jedné z procházek. Ve zlínském Muzeu obuvi bude stát v popředí historický zrod sériové výroby obuvi, jejíž vývoj od luxusního předmětu k předmětu užitkovému neměl jen ekonomický, nýbrž i sociálně utopický aspekt – pojil se s ním i ortopedický výzkum. Jeden „Walk“ povede nakonec i do zlínských filmových ateliérů, v nichž podnik od roku 1936 vyráběl své reklamní filmy. Toto místo se stalo pokrokovým centrem československého filmu a vznikaly zde vynikající kreslené a loutkové filmy – o výsledcích filmové tvorby se účastníci sympozia budou moci přesvědčit v rámci dlouhé filmové noci.
2
Předběžný program stav: únor 2009
Utopie moderny : Zlín Mezinárodní sympozium 19.-23. kveˇtna 2009, Zlín a Praha Úterý, 19. května 2009 PRAHA
„FENOMÉN BATˇA. ZLÍNSKÁ ARCHITEKTURA 1910-1960“ Prohlídka výstavy v Národní galerii v Praze a přednáškový program 14 hodin „Zlín jest zářivým fenoménem.“ Tento slavný Le Corbusierův výrok slouží jako leitmotiv souborné výstavy s názvem „Fenomén Baťa. Zlínská architektura 1910 –1960“, kterou připravují Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Národní galerie v Praze. Výstava bude ke shlédnutí od 19. března do 31. května ve Veletržním paláci v Praze (více informací na www.ngprague.cz). První den sympozia bude věnován prohlídce výstavy a doprovodnému přednáškovému programu. Vystoupí kurátorky Ladislava Horňáková (zastupující ředitelka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně) a Radomíra Sedláková (kurátorka Národní galerie v Praze), Tomáš Vlček (ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze) a Dagmar Prášilová (architektka, Paříž). Následovat bude recepce, k níž zve ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák.
Středa, 20. května 2009 ZLÍN
HIGHLIGHT TOUR od 15 hodin Procházka po městě povede k architektonickým „highlights“ Zlína – bude se věnovat urbanistickému konceptu a představí konstrukční a projektové principy „města funkcionalismu“. Účastníky doprovodí mj.: Ladislava Horňáková (zastupující ředitelka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně), Rostislav Koryčánek (ředitel Domu umění města Brna, bývalý šéfredaktor architektonického časopisu era21), Zdeněk Pokluda (bývalý ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně - Klečůvce) a Dagmar Nová (hlavní architektka Města Zlína). Trvání: ca. 3 hodiny
ZAHÁJENÍ SYMPOZIA 18.30 hodin V rámci slavnostního zahájení sympozia ve Zlíně zazní ve dvou úvodních přednáškách, které poskytnou vodítko k pohledu na tuto ranou sociální a městskou utopii, důležité podněty ke střízlivé reflexi historických témat. Úvodní přednášky se z americké i evropské perspektivy budou na základě vybraných příkladů věnovat vývoji ideálního města a company town (firemního města) z hlediska dějin architektury a na příkladu Zlína pak ukáží jejich vliv na modernu. Přednášky prosloví Richard Ingersoll (historik architektury a filosof, profesor na Syracuse University ve Florencii) a N. N.
3
Následovat bude recepce, k níž zve Zlínský kraj. Koncert / Instalace v Silu V rámci sympozia bude budova bývalého sila přeměněna na místo setkávání a oddechu jak pro mezinárodní hosty, tak pro domácí scénu. Spolek Hucot, který se věnuje podpoře současné audiovizuální kultury ve Zlíně, uspořádá v rámci sympozia řadu koncertů a představí audiovizuální instalace mladých českých umělců, kteří tematizují topografii místa a krajiny a osobní prožitek pozorovatele. Čtvrtek, 21. května 2009
FENOMÉN BATˇA A MODERNA 9 – 12 hodin Souhra hospodářské racionalizace, technologického pokroku a nového vizionářského pojetí architektury a společnosti tvoří základ fenoménu Baťa. Tomáš Baťa, inspirován mj. zkušenostmi, které nasbíral při svých cestách a pracovních pobytech ve Spojených státech, zde stvořil jedinečný společenský a architektonický experiment. Továrna a město splynuly na rovině hospodářské, společenské a sociální do jediného celku, jenž nepřestal působit až do současnosti. Úvodní přednášky se budou zabývat rámcovými podmínkami fenoménu Baťa. V přednáškách a diskusích vystoupí mj: Eric Mumford (docent na College of Architecture, Graduate School of Architecture and Urban Design, Washington University, St. Louis), Radomíra Sedláková (kurátorka Národní galerie v Praze) a Vladimír Šlapeta (děkan Fakulty architektury VUT v Brně a vedoucí tamního Ústavu teorie). Moderuje: Winfried Nerdinger (vedoucí Katedry teorie a dějin architektury, umění a designu Technické Univerzity v Mnichově a ředitel Muzea architektury v Pinakothek der Moderne).
SOCIÁLNÍ UTOPIE / MEˇSTSKÁ UTOPIE 13 – 16 hodin „Experiment Zlín“ v sobě skloubil architektonické ideály s ideály sociálního inženýrství, s cílem vytvořit nový typ člověka, který bude věřit v pokrok a zároveň bude „ztělesňovat“ naděje moderny a jehož veškeré konání bude směřovat k blahu celku. Tomuto ideálnímu typu se ve Zlíně říkalo „Nový průmyslový člověk“. Na základě prosperity a společenské harmonie měl jeho celý život stát ve znamení loajální služby firmě, jež ho zaměstnávala. „Zlín je zvláštní město – a to nejen z hlediska stavebního. Je jen málo měst, o nichž se toho ví tak mnoho a tak málo zároveň: máme sice celou řadu studií o dějinách architektury, dějinách města a biografie různých osobností, avšak o lidech, kteří žili se Zlínem a ve Zlíně v době jeho největšího růstu – mezi dvěma světovými válkami – a kteří zde prožívali svůj všední den se všemi radostmi a strastmi, se téměř nic neví“ (Annett Steinführer). Důsledná výstavba a rozvoj Zlína, které Tomáš Baťa podněcoval nejen jako továrník, ale v letech 1923–1932 i jako starosta města, kontrastují s dnešní situací v centru Zlína, s celou řadou nových vlastníků a nepřehlednými majetkoprávními vztahy. V přednáškách a diskusích vystoupí mj: Annett Steinführer (Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung v Lipsku, Oddělení sociologie města a životního prostředí) a Rostislav Švácha (profesor na Katedře dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Oloumouci a vědecký pracovník Ústavu dějin umění AV ČR). 4
WALKS & TALKS na výběr od 16.30 hodin „Walks and Talks“ pokračují také v pátek 22. května a v sobotu 23. května. Tematické procházky po městě a rozhovory s odborníky, tzv. „Walks & Talks“, připravené specielně u příležitosti sympozia, nabídnou možnost k intenzivnímu projití Baťova světa a budou podnětem k navazujícím diskusím a rozhovorům. Program viz str. 8.
FILMOVÁ NOC od 21.30 hodin Ve „Velkém kině“, ústřední budově na náměstí Práce. Podnikatel Tomáš Baťa rozeznal již brzy přitažlivou sílu pohyblivých obrázků a uměl je vhodně využít. V roce 1936 byly založeny filmové ateliéry firmy Tomáš Baťa a díky známým režisérům, jako byl Alexander Hackenschmid, Elmar Klos a Ladislav Kolda, dosáhly světové slávy. Vedle populárních reklamních a dokumentárních filmů vznikly nespočetné filmy, které sloužily nejen k výukovým účelům v průmyslu, ale byly promítány i ve zlínských školách, aby připravily žáky na budoucí život ve výrobě. Ze 150 filmů, které za Baťovy éry vznikly, se dochovalo pouhých 50 kopií, na jejichž základě je možné vytušit široké pracovní spektrum filmových ateliérů. V rámci dlouhého filmového večera představí kurátorka Markéta Dvořáčková výběr historických filmů, které budou doplněny a rozšířeny současnými pracemi absolventů zlínských filmových škol. Barevný kaleidoskop filmových momentek ukáže moderní Zlín a aktuální pohled na město v mnohostranné a zábavné konfrontaci. Moderátorka a autorka koncepce: Markéta Dvořáčková (pověřená ředitelka Kabinetu teoretických studií na Fakultě multimediální komunikace Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně)
WALKS & TALKS na výběr od 16.30 hodin viz str. 8.
Pátek, 22. května 2009
MODERNA A URBANITA: Protiklad? 14 – 19 Uhr Případ Zlín by mohl být pobídkou k přehodnocení již známých a postmodernou postulovaných názorů na město moderny, které se shodují v tom, že funkcionalistické město je vlastně antiurbánní. Přitom je třeba přiznat, že Baťovo obuvnické město toto tvrzení v některých ohledech dokládá: ve Zlíně například chybí celá řada rozlišení, která z města dělají komplexní sociální, politický, kulturní a fyzický prostor. Mechanismy městské regulace a plánování byly ve Zlíně v rukou obuvnické továrny, z tradic vyvázaní obyvatelé města pocházeli z venkova a téměř výlučně byli zaměstnaní v továrně. Architektura sledovala pevně stanovený rastr s nemnoha variacemi, které nevyplývaly z místních kontextů, ale spíše z rytmu běžícího pásu. Město však zároveň nabízelo příjemné aspekty moderního života: vysoký standard bydlení v domech a bytech, moderní instituce volného času, vzdělání a zábavy a v neposlední řadě emancipaci z tradičních vazeb a závazků života na venkově. Kdo se zabývá Zlínem, setkává se s paradoxem, že prostor, v němž byl jedinec podřízen disciplíně a kontrole ze strany všudypřítomné firmy, byl zároveň i místem emancipace. Na pozadí všeobecných pochyb o tom, zda se města dají naplánovat, přitahují na sebe dnes utopická města minulosti
5
zvýšenou pozornost. Zlín by proto mohl sloužit jako zajímavá platforma, na níž architekti, urbanisté a historici mohou diskutovat o aktuálnosti moderního urbanismu. V přednáškách a diskusích vystoupí mj.: Angelus Eisinger (profesor na Ústavu dějin a kultury metropole, HafenCity Universität v Hamburku), Arnold Reijndorp (profesor urbánní geografie, Faculty of Social and Behavioural Sciences, University Amsterdam), Cyril Říha (vědecký pracovník Centra pro teoretická studia UK v Praze a AV ČR, proděkan Fakulty humanitárních studií UK, přednáší na VŠUP v Praze), Karin Wilhelm (vedoucí Ústavu dějin a teorie architektury a města Technické univerzity v Braunschweigu). Moderátorka a autorka koncepce: Regina Bittner (vedoucí mezinárodního Bauhaus Kollegu, Stiftung Bauhaus Dessau).
Následuje: Diskuse V budoucím Zlíneˇ: Budoucnost urbanity ve Zlíneˇ O otázkách budoucího urbanistického vývoje „města funkcionalismu“, o urbánních vzorech a o možném „poučení ze Zlína“ se bude hovořit v otevřené, interdisciplinární diskusi mezi místními odborníky, představiteli české architektonické scény a mezinárodními vědci. Vystoupí mj.: Adam Gebrian (architekt, Praha), Pavel Hnilička (architekt, Praha, osloven), Pavel Chládek (architekt, Zlín), Lukáš Kohl (architekt, Praha), Dagmar Nová (hlavní architektka města Zlín), Jan Obšívač (památkář, Národní památkový ústav Kroměříž), Jitka Ressová (architektka a tajemnice Katedry designu VŠUP ve Zlíně), Svatopluk Sládeček (architekt, studio New Work, Brno), Petr Všetečka (architekt, Brno) Moderuje: Igor Kovačevič (architekt a teoretik architektury, ředitel Centra for Central European Architecture, Praha)
KONCERT/PÁRTY od 21 hodin V rámci sympozia bude budova bývalého sila přeměněna na místo setkávání a oddechu jak pro mezinárodní hosty, tak pro domácí scénu. Spolek Hucot, který se věnuje podpoře současné audiovizuální kultury ve Zlíně, uspořádá v rámci sympozia řadu koncertů a představí audiovizuální instalace mladých českých umělců, kteří tematizují topografii místa a krajiny a osobní prožitek pozorovatele.
6
Sobota, 23. května 2009
MARKETING SOCIÁLNÍ UTOPIE 9 – 13 hodin Rozvoj značky Baťa, již zakladatel firmy úzce spojil s plánováním města, není nepodobný strategiím šíření značek, brandingu, jak je známe ze současnosti: Zlín nebyl konec konců ničím jiným než z betonu a cihel postavenou „corporate identity“, firemním stylem. Technicky pokročilý způsob využití masové reklamy a propagandy rovněž přesahuje dobu vzniku města; také vzdělávací systém ve Zlíně je pro následující generace z mnoha hledisek exemplární. V přednáškách a diskusích vystoupí mj. Daniel M. Abramson (docent na Department of Art and Art History, Tufts University Medford), Annette Baldauf (socioložka a kulturoložka, Vídeň/New York City), Gunter Henn (architekt, profesor na Katedře průmyslových staveb Technické univerzity Drážďany a hostující profesor na Massachusetts Institute of Technology, MIT), Ladislava Horňáková (zastupující ředitelka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně), Petr Szczepanik (docent na Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně), Mária Topolčanská (architektka, Institut stavebnictví a architektury Slovenské akademie věd v Bratislavě). Moderuje: Andreas Ruby (kritik a teoretik architektury, Berlín)
Následovat bude „Centrála firmy: 21. správní budova“ Na konci sympozia budou účastníci moci navštívit Baťův mrakodrap, bývalé sídlo vedení firmy a svézt se slavným Baťovým výtahem – mobilní kanceláří šéfa firmy, která je přistavená k venkovní fasádě a představuje zvlášť výstižný příklad tehdejší firemní architektury. Koncept a provedení: Petr Všetečka (architekt, Brno)
7
WALKS & TALKS Specielně pro sympozium vyvinutá řada tematických procházek po městě a rozhovorů s odborníky má za cíl přiblížit Zlín tak, aby jej účastníci mohli zažít prostorově, na vlastní kůži. Účastníci konference v malých skupinkách navštíví a prohlédnou si vybrané architektonické památky a historické budovy baťovské epochy. Provázet je budou místní odborníci a znalci zlínské kultury. Hlavním záměrem těchto procházek s průvodci je zprostředkovat současný obraz Zlína a seznámit se se všednodenním životem v tomto „pomníku moderny“. „Zlínská kultura bydlení“ Osobní životní prostor, soukromé prostředí a stopy různého užívání obyvateli jsou témata, která budou hrát roli v rámci procházky na téma „Zlínská kultura bydlení“. Tato procházka představí téma město a bydlení v různých měřítkách – od městského prostřední přes bytovou jednotku až po vnitřní prostor – a ukáže vybrané typy domů a čtvrtí. Koncepce a průvodce: Jitka Ressová (architektka a tajemnice Katedry designu VŠUP ve Zlíně), Lucie Galčanová a Barbora Vacková (socioložky a odborné pracovnice Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně) Trvání: 2,5 hodin
„Vladimír Karfík a Zlín“ Architekt Vladimír Karfík působil v projekčním oddělení firmy Baťa v letech 1930–1946, ke konci jako jeho vedoucí. Jeho projekty zvlášť významně formovaly architekturu podniku i obraz města. Kromě obytných budov, škol, obchodních domů a římsko-katolického kostela a dalších staveb je autorem „Jednadvacítky“, bývalé správní budovy baťovského koncernu o sedmnácti patrech s mobilní kanceláří Jana Bati, jež se stala nesporným symbolem Zlína. Architektovo dílo a dědictví ve Zlíně představí Štefan Šlachta (hlavní architekt města Bratislavy, president Spolku architektů Slovenska), důvěrně obeznámený s pracemi Vladimíra Karfíka, s nímž řadu let osobně spolupracoval. Trvání: 2,5 hodin
„Bat’a sveˇtový – vzpomínky“ „Klub absolventů Baťovy školy práce“, který sídlí v bývalé vile Tomáše Bati, dodnes pečuje o památku firmy a organizuje kulturní a společenské aktivity absolventů. Pro mnoho absolventů, kteří dnes žijí po celém světě, představuje čas strávený v Baťově škole jednu z nejvýraznějších zkušeností jejich života. Ve vzpomínkách pamětníků ožijí okamžiky ze života a práce v tehdejším Zlíně. Koncepce ve spolupráci s: Pavlem Velevem (ředitel Nadace Tomáše Bati ve Zlíně) a Zdeňkem Pokludou (bývalý ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně – Klečůvce) Trvání: 2 hodin
8
„Fetišismus zameˇrˇený na boty: od Bat’ovy optimalizace výrobního procesu obuvi k ortopedii“ Sériová a tudíž nenákladná výroba při současném udržení vysoké kvality produktu – to byl vyhlášený cíl Tomáše Bati, který platil jak pro architekturu továrních budov, tak pro „zboží obuv“. Boty se vyráběly masově, pro normovaného člověka, pro každý typ a pro každý den, a vyvážely se do celého světa. Jaké představy o životě a o všedním dnu těch, kteří boty nosili, měli autoři tehdejších designů, jak vypadal proces výzkumu a vývoje Baťova masového produktu? Kde demokratizace konzumu dosáhla svých fyzických hranic? Petr Hlaváček, děkan Technologické fakulty Baťovy univerzity ve Zlíně, je jedním z hlavních badatelů v oblasti dějin a výroby obuvi a bude na základě výukových materiálů a názorných předmětů hovořit o Baťově výzkumu na poli optimalizace výroby a ortopedie. Procházka povede mj. do městského Muzea obuvi, které vlastní nejrozsáhlejší sbírku produkce Baťovy firmy. S: Petrem Hlaváčkem (děkan Technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a vedoucí tamního Ústavu inženýrství a hygieny obouvání). Trvání: ca. 1,5 hodiny
„Památková pécˇe“ Budovy New Heritage, městské soubory z dvacátých a třicátých let a poválečná architektura a jejich zachování, sanace, rekonstrukce a budoucí využití se v posledních letech dostaly do centra pozornosti mezinárodních odborníků. S 21. správní budovou, bývalou centrálou firmy Baťa a dnes správní budovou Zlínského Kraje, divadlem „Malá scéna“ a dalšími stavbami disponuje Zlín již dnes vynikajícími příklady z hlediska památkové péče citlivě provedených rekonstrukcí, které zároveň odpovídají současným prostorovým a technickým požadavkům, aniž by potlačily nezaměnitelný charakter budov. Při prohlídce se účastníci dozví více o situaci památkové péče ve Zlíně, což bude podnětem pro výměnu zkušeností mezi odborníky. Koncepce, provedení: Petr Všetečka (architekt, Brno) Trvání: ca. 2 hodiny
„Filmové ateliéry“ Prohlídka povede do legendárních zlínských filmových ateliérů, které byly založeny roku 1936 jako reklamní studia firmy Baťa. K prvním filmařům, kteří ve Zlíně pracovali, patřil Alexander Hackenschmid, Elmar Klos a Ladislav Kolda, kteří vedle reklamních filmů točili i první dokumentární filmy. Ve čtyřicátých letech vznikaly experimentální animované filmy a od šedesátých let 20. století se Zlín stal centrem československé produkce filmů pro děti a mládež. Prohlídka umožní pohled za kulisy legendárního studia. Koncepce, provedení: Zdene˘ k Skaunic (ředitel Filmových ateliérů ve Zlíně) a Jiří Novotný (filmový historik, Zlín) Trvání: ca. 2 hodiny
9
Informace
Účast na sympoziu je bezplatná. Přihlášky zasílejte na adresu
[email protected] Jazyky: němčina/čeština/angličtina Text, program a praktické informace o sympoziu naleznete na stránkách www.projekt-zipp.de/cz.
Kontakt
Zipp / relations e. V. Blücherstraße 37A 10961 Berlin Německo E:
[email protected] www.projekt-zipp.de Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 602 00 Brno Česká republika E
[email protected] www.dumb.cz Sympozium „Utopie moderny : Zlín“ pořádají Zipp – česko-německé kulturní projekty, iniciativa německé Spolkové kulturní nadace, společně s Domem umění města Brna, Krajskou galerií výtvarných umění ve Zlíně a Národní galerií v Praze, ve spolupráci s nadací Stiftung Bauhaus Dessau, Bauhaus Kolleg. S přátelskou podporou Zlínského kraje a Statutárního města Zlína.
Koncepce a provedení: Katrin Klingan, Kerstin Gust s Rostislavem Koryčánkem, Petrou Hlaváčkovou, Patricií Maurer, Zuzanou Jürgens, ve spolupráci s Ladislavou Horňákovou a Radomírou Sedlákovou.
10
