20. století Na počátku 20.století byla Evropa ve znamení nejrůznějších revolučních směrů. Společnost se měnila a typografie samozřejmně s ní. Společenský vývoj provázel i ohromný nárůst informací. Mechanizace reprodukčních prostředků a práce typografů a výtvarníků umožnily tento mediální rozvoj — dokonce se staly nezbytnými pro samotnou společenskou přeměnu. Typografie myšlenkami, oficiálních či směrů první secese kubismu futurismu
byla poháněna novými měnila se pod vlivem všech avantgardních uměleckých čtvrtiny století:
Začátek moderny (1890 – 1910) Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti a potřeba vysvětlovat její dramatické změny. Modernismus (1890 – 1940)
Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti a potřeba vysvětlovat její dramatické změny.V každodenním životě se projevovala logotypy, jako je například znak Londýnského Metra (navržený Edwardem Johnstonem). Toto logo sloužilo
Edward Johnston logo pro londýnské metro
20. století Z typografického pohledu tyto směry revolucionalizují způsob jakým je typografie používána a snaží znovu definovat samotné určení či účel jednotlivých písmen.
Kubismus umělci jako Georges Braque, Pablo Picasso, Robert Delaunay atd. exponují svět abstrakcí, který postihuje realitu z více úhlú pohledu skrze analýzu a syntézu geometrických tvarů. Dochází k vrstvení perspektiv, zachycení objektů z různých úhlů pohledu najednou – vše ve snaze dosáhnout objektivního zobrazení reality.
Sbořte vše staré! Kostely, muzea, instituce, hřbitovy!
Futurismus
za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. Futuristická typografie umísťovala slova všemi směry, hrála si s písmeny, znaky. I dnes je považována za novátorskou a stále ovlivňuje některé typografické proudy.
Toto dílo je tvořeno více než osmdesáti sešroubovanými tiskovými deskami se soustavami znaků. Je až příručkou lámání sazby.
Fortunato Depero: Depero Futurista Příklady typografických kompozic
ruský konstruktivismus
Rusko pod vlivem ukrajinského umělce Vladimíra Tatlina a ruského umělce Alexandra Rodčenka je zaplavováno konstruktivistickým hnutím. Toto hnutí podobně jako Futuristé odmítá reprodukovat či opakovat staré formy. Snaží se vytvořit novou umělecky orientovanou strojovou estetiku, která se odkazuje ke geometrické konstrukci. Klade důraz na použití základních geometrických elementů jako je čára, kruh, čtverec. Kromně jiného zanechali velký odkaz v plakátové tvorbě, kdy toto medium sloužilo jako součást propagace revolučních tendencí. Díky kombinaci barevných soutisků, fotografie, typografie jsou jejich díla dosud považována za mistrovská tis-
Charakter plakátů ruského konstruktivismu – barevné plochy, typografické kompozice, diagonály, fotografická koláž.
malevich, maja-
Lazar Markovich Lissitzky
Alexandr Rodčenko byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Velké říjnové revoluci. Vymýšlel také plakáty pro kina, továrny a knižní nakladatele. Než se zaměřil na fotomontáže a fotografii, pracoval jako sochař, malíř a grafik.
"Začínal jsem dělat tuhle práci v reklamě sám. Měl jsem potíže s texty. Ty které jsem dostával, byly moc dlouhé, nudné, bez náboje. Musel jsem dlouze diskutovat o každé změně sloganu, vyjednával jsem se zadavatelem. Jednou jsem dostal špatný text, verše ani slova nebyly v pořádku.
"Je třeba pracovat pro život ne pro paláce, kostely, hřbitovy a muzea (...) Vlevo: Ruská bezpatková mohutná typografie
El Lisickij – Prouny
ŠKOLY A UMĚLECKÁ HNUTÍ Změnit život... Toto heslo se neslo Evropou. Stály za ním celé školy a umělecká hnutí. Nástává masivní proces transformace pohledu na svět a přístupu k němu, jehož je typografie nedílnou součástí.
Školy: – Vgutemas v Rusku
Bauhaus byl založen roku 1919 ve Výmaru.Walterem Gropiem Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Každý student Bauhausu se tedy musel naučit řemeslu. Škola si kladla za jeden z cílů setřít rozdíl mezi uměním a řemeslem. Jednalo se o boj a vyrovnávání se s již nastíněnými myšlenkami Arts and Crafts, že přáce ve velkém nutně musí snižovat kvalitu. Práce spočívala ve zkoumání fyziologických a psychických potřeb člověka. Vizuální principy Bauhausu se v rámci funkcionalistických tendencí odvíjejí od zkoumání užití nejzákladnějších geometrických prvků: krychle, kruhu, trojůhelníku. V architektuře pak v rámci trojrozměrného vyjádření: krychle, koule, jehlan, válec Hlavní osobnosti Bauhausu: Walter Gropius – zakladatel Bauhausu Jan Tsichhold –učitel typografie na Bauhausu Theo Van Doesburg Laszlo Moholy-Nagy
Manifest funkcionalismu: Forma následuje funkci! Evropské země: Funkčnost a pokrok se staly klíčovými v pokusu posunout se „Ornament je zločin!"
„Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“ Le Corbusier
za vnější fyzické vyobrazení reality pomocí experimentování. Zastánci moderny se snažili naplňovat představu o tomAdolf co je Loos v jejich době
Vila Savoye
Peter Behrens Německý malíř a architekt. Zaměřil se na architekturu, design a výtvarnictví. Jeho výtvarné práce pro AEG byli inspirovány stavbami velkých architektů Wrighta a Mendelsohna. Tento inspirační zdroj se promítl do obrazů, písmen, slov, do sazby. Guggenheim Museum
Bears Run http://byricardomarcenaroi. blogspot.cz/2010/07/architecture-frank-lloyd-wright.html Einstein Tower
Paul Renner – Futura
Paul Renner: Písmo Fu-
Klasifikační skupina bezpatkových písem vznikla v 19. století a prosadila se z popudu umělců školy Bauhausu. Stalo se tak mj. i z popudu Paula Rennera.
FUTURA
Futura, první návrhy, které se datují do roku 1924 byli velmi inspirovány Bauhausem. Renner považoval písmo jako překonání zdánlivé "neslučitelnosti římských velkých písmen a latinských malých písmen, které pocházejí z karolinské minuskuly". Jeho Futura byla prototypem kategorie geometrické bezpatkové lineární antikvy.
Příklady
použi-
Futura je příkladem velkého úspěchu na poli typografie. V třicátých letech se užívala hojně v avantgardní oblasti. Znovu našla své místo v šedesátých letech a dodnes ji nalezneme úplně všude. Futura je příkladem stále moderní a módní typografie.
Edward Johnston font Underground Bezpatkový font vyrobený Edwardem Johnstonem roku 1916 za účelem signalizace Londýnského metra. Původně originálně nazvaný Underground. Nazýval se také Johnstonovo železniční písmo nebo také pouze Johnston. Font je charakteristický širokými kruhový-
Eric Gill font Gill Sans
Tajemství Gill Sans: Vychází z římských forem a na tyto nabaluje geometrickou konstrukci. Vpravo: Kresba Erika Gilla 1933
https://www.typotheque.com/ar-
Adolphe JeanMarie Mouron
rus žijící ve francii, která se v té době zaměřovala především na obsah děl něžli na jejich formální podobu.
Tento rus ve Francii vynikl na mezinárodním poli plakáty v jednotném stylu s velmi osobitou typografií. Nejslavnějším plakátem je Nord-Express. Je dokladem perfektního souznění textu s obrazem.
Svými kompozicemi ovlivnil celou generaci typografů.
Je známý nejen díky Bifur – písmo sporevolučnímu jující typografii spřístugrafickými elementy.
Nord-Express. Plakát vytvořený na zakázku Francouzskými železnicemi
Peignot Alexandre Cassandre 1937
Theo Van Doesburg Holandský malíř, architekt a teoretik, který tvořil pod vlivem rusa Kandinského. Podobnost k mohutnosti ruských liter není náhodná.
Abeceda navržená Theo Van Doesburgem
Jan Tschichold nastoupil r. 1923 na Bauhausu ve Výmaru Je autorem knihy
Základní typografie, Die Neue Typographie, Typgrafický deAutor začíná od slova, pokračuje přes řádky, odstavce, bílé místo, tabulky, barvy.. až k abstraktnímu umění a fotografiím/kresbám v typografické kompozici. Užitečné tipy • omezte množství barev v textu • další barvy používejte minimálně – zvýšíte tak jejich zvýrazňovací funkci (aneb když zvýrazníte vše, tak nebude výrazné nic) • bez nastudování obsahu nevytvoříte skvělou kompozici Typograf má dle Tschicholda primárně 3 úkoly – uspořádat text tak, aby byl co nejčitelnější, výsledek musí být vizuálně atraktivní pro čtenáře a musí při své práci brát ohled na specifika a limity prostředí.
Část své kariéry strávil s Penguin Books pro které navrhl logo, jednotný typografický přebal a vnitřní sazební úpravu.
Jan Tschichold propagoval asymetrickou kompozici a zavrhoval kompozici na osu. Podle Tscicholda musí sazba obsahovat "vizuální léčku", která přitáhne pohled.
Plakát k výstavě konstruktivismu
Manifest Elementární typografie
Definoval pravidla sazby a její samotnou podobu.
Tvořil asymetrické filmové plakáty pro filmovou společnost Phoebus Palast, kde aplikoval své principy asymetrie, jednoduchosti, postupné výstavby díla končící u fotografie, abstracke atd.
písmo Transito – Jan Tschichold 1930
Příklady písem té doby
Herbert Bayer (5. dubna 1900, Haag am Hausruck, Rakousko-Uhersko – 30. září 1985, Montecito, Kalifornie, USA) byl rakousko-americký grafik, typograf, malíř, fotograf, sochař, návrhář a architekt. V roce 1937 byl jedním z umělců, jejichž díla byla vystavena na Entartete Kunst v Mnichově. Patřil mezi protagonisty radikální „bauhausovské“ moderny.
Písmo navržené Herbertem Bayerem
De Stijl
De Stijl (v nizozemštině znamená styl) je původem nizozemské umělecké hnutí založené roku 1917. V užším slova smyslu je termín De Stijl používán pro označení díla vytvořeného skupinou nizozemských umělců mezi lety 1917 a 1931. Kromě toho ještě existoval časopis s názvem De Stijl vydávaný malířem a kritikem Theem van Doesburgem, který propagoval názory této skupiny umělců. Kromě Van Doesburga do skupiny patřili malíři Piet Mondrian a Bart van der Leck a architekti Gerrit Rietveld a J.J.P. Oud. Umělecká filozofie, která vytvořila základ tohoto díla je známá jako neoplasticismus. Proponenti tohoto stylu se snaží vyjádřit nový utopický ideál [poznámka 1] duchovní harmonie a řádu. Dosahují čisté abstrakce a univerzálnosti tím, že redukují základy tvaru a barvy - vizuální kompozici zjednodušili na vertikální a horizontální směr a používají pouze základní barvy spolu s černou a bílou.
Stanley Morisson: Times New Roman (1931) Times New Roman je jeden z nejpoužívanějších serifových typografických písem. Byl navržen v roce 1931 Stanleym Morisonem a Victorem Lardentem pro britský deník The Times. Tvůrci vycházeli ze staršího písma Plantin, které upravili pro lepší čitelnost a úsporu místa. Pro nový font se vžilo označení Times New Roman. Poprvé bylo písmo použito v deníku The Times 3. října 1932. Díky své všudypřítomnosti měl Times New Roman velký vliv na další vývoj mnoha fontů před i po nástupu digitálních médií. Příkladem je písmo Georgia, jež má velmi podobný řez, ale o něco širší serify (též patky). Ačkoliv deník The Times font nadále nevyužívá, je Times New Roman hojně používán pro sazbu knih. Zejména díky přijetí společností Microsoft (font je používán jako výchozí ve většině jejích textových procesorů a internetových prohlížečů) se tak stal jedním z nejpoužívanějších typografických písem historie.
Times New
Mezinárodní švýcarský styl (International swiss style) 1950-1960
Mezinárodní švýcarský styl Toto hnutí mělo tři oblasti zájmu: 1. bezpatková písma 2. asymetrii 3. typgrafický rastr Osobnosti s tím spojené: Theo Ballmer byl jedním z podněcovatelů, dále potom Adrian Frutiger (tvůrce písma Univers), Max Miedinger (Helvetica), Ernst Keller.
Pro všechny tyto výtvarníky byla čitelnost a jednoduchost základní hodnotou. Vědomí, že typografie má svá omezení, že tvůrce se musí přizpůsobit, jim umožňovalo dobrat se podstaty. Systematicky používali pomoc tzv. typografické mřížky. Průkopník Mezinárodního švýsarského stylu Max Bill vytvořil minimalistické lámání sazby.
obálka katalogu Konkrete Kunst pro uměleckou výstavu r.1944 byla prvním významným příkladem minimalistické koncepce Maxe Billa
