UTIM í V H '- Vf Mi vlilf\

ČÍSLO

2.

PROSINEC

'

I

lili

i

U

s|| f

i

i

:

-v

*

1

i |

\ I 1

I !

i

1

I

1

»

I

lí i I $ % i ti_v-y

I i

i

i

i

1/ \

I

1

I I

n i

s

t

li

I

I

í

|

I

S

:

f

*

v/1

*

i

5

•

\

\ I

\

5

|

w

:

:' I

I

i

.(V i

IA

i 1

|.r

!

i

VIMYHi

IV I

/

=!

M;i M

j

i-

i

i

i

1 I

i

t

|

i

|

i

i

t

I

I

I

-iL~

tu.

■

.1

I

y

/ | A

%

v

i/i r# 'í 4

r

I

I I I

I

| I / v/

_

'

"

íl"X"lit

l\

,

I

Í

"

r i

ROČNÍK

1896.

\7i\íit li 11

V!

li 5

«

i

M

I

i

i

? f

i

'-

Hi

/

»

1 J

! f

s

I

I

1

í

'«

Í*/J

■*

t/

y

i

1

i

•

\

i

v?

lilií! .«

/

!

!;/\i Vf 1

n

!

i

I

i

I |

«

!

1

*1

|I jí

5

WI

i

I

%

i

I

X

I 1

i

I

|

vLi

|

!l

$

II

i

f ss

v >

-rt

i

i

rf*

\ \ UTIM i

/

IA

III \

i

Mi

I

I »

i

i «

I

I

|

\ »

i »

í

vlilf\ 1t \ *

11 1

í

li i 4

5

1 I

i

li

11 !

s

t *

| I

|

|

y

\

J í: $1

i

i I |

i

|

i

«

/

L,\«/

�•

I

ČÁSTI LITERÁRNÍ:

OBSAH

Otomar: Dohra.

V.

Viktor

Petr Kles:

Jaroslav Karel

V

Drama

Jaroslavu

Panu

Dyk:

Mašek:

čtyřech jednáních.

Vrchlickému.

chumáči.

jediném

Vrchlický;

ve

Slovo.

Bohatýr.

Otroci.

(První

Elegie.

pokračování.)

v

Milan Fučík:

Ci

Ztracený

Hilbert:

Jaro

Kronika.

nejsem

Soutěže

ráj.

(První

pokračování.) Slova

pokračování.)

(První

stracím.

cynikem?

umělecké.

Zprávy

k

illu-

Výstavy.

umělecké.

ILLUSTRACE:

Jul.

Prof. K.

f

L.

Frant.

Prof.

Mařák:

Klusáček:

Hošek:

V

přírodě.

Skizza.

Ženíšek:

Frant.

Jan

Preisler:

Jar.

Spillar:

Řemeslo.

Umění.

Studie.

Vánek.

v

Jožka M.

Prof.

Péci

a

nákladem

spolku

Zodpovědný Literární

příspěvky

buďte

>Manes«.

redaktor

zasílány

na

Vedou:

K.

L.

Jaro

Hilbert,

Klusáček.

adressu:

Jaroslav

K.

L.

Klusáček,

Administrace

Hilbert,

Rudolfovo

a

nábřeží

č.

83.

Odpočinek. z

pochodu

Rakocziho.

Přítel

řPí. Celda Klouček:

Karel

expedice

Praha-11.

Črta

Alrš: tří

Melancholie.

Uprka:

v

Jan

Mašek, Praze,

Jungmanova

Vigaeta

v

ul.

sgraffito.

Preisler

Tůních

c.

a

c.

7., nebo

a

Stan.

Sucharda.

8 —II.

Karel

Mašek,

Praha

VOLNÉ SMĔRY.

JUL.

MAŘÁK.

V

PŘÍRODĚ.

»V OL N

51

JEDNÁNÍCH.

ČTYŘECH

VE

DOHRA. — DRAMA

É

NAPSAL V.

»Übohý

52

hošíku,

ji slysel.

(Nové

Ale

vždyť

že

to

tě

zase

A

údery.)

—

OTOMAR.

SMĚRY«

je tady!

ven!«

nepustí

ty rány.

zas

jsem

si

(Přejede

je Pavla,

to

Pavla,

tak

celo.)

já věděl,

přijde!

OSOBY:

Dvorský, Pavla,

podnikatel

jeho

Soukup, Marta

inženýr,

Budil,

nám

jsi

351etý.

neumřel

Karel

281etá

učitelka

Otevři Budile,

Soukup.

501etý.

201etá.

dcera,

Záleská,

Karel

staveb,

Ah,

otevře).

a

to

jsi

hudby.

ty,

Soukupe.

301etý.

Tak

Soukup. Jednání

dveřím

ke

(jde

Snad

všudy.

měsíc?

ten

za

všech

u

druhé

první,

Či

pusť.

mne

hněváš

se

na

třetí.

a

dosud?

mne

Bylo

to

hloupé, kolego!

(Ob sah.) Karel třicátém

V

vysokých

samota

a

Na

sklíčily.

jej

měla

která

sestřenka

byl

vrátila

jen

Karlovi

toužil,

kdyby

žijící

vzorné

jehož

v

která

paní, své

otec

její

jedné, nuta.

sobě

mu

Její

slušnou

otec

té

cd

zátiší.

i

ji pozoruje doby,

mluví

co

něm

v

druhé

vidí

rovněž

řádného

straně.

Není

odejet.

Tento

čtrnáct

dní

byl tě

chce

poslal,

námi toho

hněv

kanceláři,

v

tento

jej

nezdrží

se

to,

na

otce

že

vypuká

není

srážce

ve

Následek

prchlivosti.

v

Karel

dosti

s

na

Karlem,

že

Vím,

vším

se

chceš

když

hotov,

mermomocí

řečeno

by

Budile.

mi

nedalo,

zítra

již

že

slyšel, že

a

nám

jsi

návrh

jeho

podržet,

vyjednával.

nemusel dali

mu

Já

proto

a

za

je

ti

mne

mezi

Hlupák

tolik

tak

práci

offertu

škrtit,

bez-

tak.

jak

nerozumím.

To

Soukup. jsme rok.

tě

Kdyby

divné.

je

neviděli.

se

Kare.

Jak

měsíc

Celý

(Pomlčí.)

sestaral,

jsi

viděla

tak

(trhne

nepo-

hochu,

celý

o

Pavla.

Pavla?

sebou).

znelíbí.

spolehlivým

čilení!

Nu,

štěstí

Na

myslil.

Starý

já

to

to

sic

Dvorský

Takové

pochopuji.

dopadlo

které

při

onemocní

toho: strýc

řekl,

přátelství

Starý,

abych

Karel:

Její

muže,

a

mu

se

Hloupost!

Soukup. Soukup upozorní

i

kamarády.

rozhod-

neupřímnou

mu

byli

pří-

po

Pavlu.

o

(pře-

přece jsi ty,

dobře

tos

dávné

tě nenavštívil.

abych

jen

vychování jsou

a

Karlem.

s

se

malička

Vidíš,

(rád).

Naše

(Povzneseně).

ženy,

Soukupa,

Teprve

ucházeti

od

To

nevím

kterém

po

žije

hněval.

se

jsme

11ÍC

vě-

nebožky jeho

za

Soukup

připadá

se

žila

mohla

nebylo

doma

Zvyk

na

lety

mlčelivé

dcerušce.

Ona

Karlovi

ke

kdyby

úmysl,

získáno.

ještě

A

družkou.

svůj

Soukup

Já

pohovky).

bych

Přece

Soukup.

sem

tajemně

že

celo),

přijat,

té

malé

soudruh

která

přátelství,

byla jako

nakloněn.

není

příchylnost

vzácné

své

a

zjevuje

ovšem

srdce

v

Pavlínou

byla

Karlově

jest

hudby

Pavla,

zá-

byl

před

snad

do

Dvorský,

Strýc

Marta

toužit,

a

Marty,

domácnosti

domácnosti:

chodu

leč

učitelka

jako

zde

nebylo

i

si

jíždí

tom,

po

Karlův

a

minulosti. snít

a

studií.

ze

Leč

jediná žena,

strýc

(sklesne

Chlad

Zarathustry,

Zatoužil

doma:

venkově,

na

jejich

prosté

to

ním.

s

jej

soudruh

nemajíc kdy

domácnosti,

novati

Cekali

o

stopách

opustila Marta,

službách.

pověsť

zastavil.

se

ve

síly, jiti

staveb

jeho

v

ní

as

než

se.

podnikatelem

inženýrem

jej

Soukup,

a

Budil

stoupal

níže

vrátil

Pavla

možným

kde

hor,

odvahy,

a

Karel

roce

svahu

více

dole

býti

svém

než

lépe,

jsem

ale

onemocněl,

roz-

si

přece

v

a

Karel

své

zdrží

práce

stojí

místě

v

pouze

odejel.

pak

a

která

ville,

se

na

Byt

konci

ještě

jeho

velké

měsíc,

jest

ve

domě

zahrady při

dokončil

aby staré

opuštěné

jeho strýce.

jen z

se

toho

jsi

div

v

v

právo právo

ním

Karlův. vedle ní

Pozdní

U

Probouzí

jsem

zastřené,

pouzdro

tikající. Obraz

postel

a

V

s

právo

zrcadlo.

se

takže

je přítmí;

revolverem u

zdi

Květiny.

byl

doma:

zavřel.

Tu

usnul

pohovce

na

Tedy jsem přece jen

usedá.)

krásně

sešlý,

spal!

zase

Dal

se

maličký,

jsem

přijde

Co

se

mi

tak

do

maminka

to

a

Pavla,

nad

stolem

před

a

tluče

jménu

oba

jsem

Pavla

mluv

(tišeji)

Soukup. anděli!

Jaké

Jak to

mi

o

rád

vždy

se

Víš,

co

A

co

Pavla

těšit.

Ano,

zachvěje).

Pavle.

bych

rozumné

seznala,

tvrdošíjnost,

že

otec

ní

o

dítě,

sama

trápí

a

na

mluvil,

o

tom

jak je poslušná.

pro že

jeji domnělou

teď

teprve

pro-

hledla.

Ah, Kar

zdálo? nechali

někdo

se

řekla,

mu

vysílením.

však

pláče;

měl

Silná vůně.

usnul.

pětiletý

(při

spletky.

budou

záclonami,

Když

(značně

se;

Jakobych mne

rohu

odpoledne.)

Karel

to

židle.

v

docela

něm

na

jednotvárně stolu

vlevo

skoro

okno, stůl,

rohu

v

hodiny,

pohovka.

Pokoj:

jaké

že

jsem,

řekl, bylo pod paragraf.

nestonala;

Karel (Byt

ví

kdo

a

starému

čtvrté.

Cekal

vykřesal.

soudy

tomu

také

Jednání

toho

z

mne

dvéře.

e

1

(vstane

Soukup víš,

myslil

vidět

a

(sleduje

si

blaženy,

chodí

jej,

chudák a

svou

po

pokoji).

nejistě).

starý,

Přání OtcOVO bylo

že

dceru

v

umře,

a

chtěl

pevných

.

.

nás

rukou,

»VOLNÉ

53

tak

nemusila

aby mně

ve

našla

by

Karel

Soukup líto,

kolego,

zítra

již

dráze

(jej

pozoruje

že

tvůj

zadržet.

štěstí

býti překážkou.

pana

Dvorského, Buď

dobře;

srdce

ti

bude

mohli

ti

zaslati

ti

kolego.

přeje tvůj

nám

o

A

sobě

te

se

další

návrh tebou

s

Měj

vždy

se

A

jestli

abychom

našem !

zabij U

mi

nás

v

přijati

vědět,

zprávu

já

tě

přítel.

o

Je

budoucímu

jsem

zpíval

sňatku.

(Namíří revolver.)

k

O U

U

p (zavrávorá

dveřím. Rázem

ke

otevře

a

když

jsem

Pomoc!

věnčí.)

slyšet kroky

(Je

žízeň, já ti

a

revolver

(odloží

ještě

Ale

tady

otevřeš

udělal,

zas

docela

Spoutal? Tolik

chvíli.)

za

chvíli

usnul.

mluvil

(Chopí nocí

a

můj

ty

jsem

mne

Chodí

po

Teď

nespal.

Proč

hochu!

»Wiener

tom

šel?

sem

ta

kde

zahrada,

dům,

ten

domku

celém

v

kde

nikoho.

ďábel pokoji;

Co

na

to

těch

do

krásných

oken

Pavla.

políbila

mne

A

bydlí.

tamhle

A

zahradou

život

řádný ten

Ne, ještě

paměť.

tu

byl

jsem

(Qhodí

a

mluvil.

mnou

nepomátl,

se

po

se

jde

ten

jsme

ještě jsem

neztratil

všecko

věrná?

nejvíc

a

Ne,

ona

Pavlo!

tebe,

na

přijde!

(Slyšetje

pak

zaklepání.

otevře

Karel

(zjev

Co

poznala.

kroky

til

jsem

Sotva

Soukupa.

jsem

ho

jak

Zašla

vypadal.

jsem, aby

mne

on

však

tak

tak

jako

Nic

umřít

mne

více

pokoji.) kde

ve

nikdo Vídni.

hezčí;

co

Karel

Marta

hodlí,

ale

od

zde

nechce Ale

říkáš, (stojí

tam,

hochu.

(Rozhlíží

zastrčené

Skoro

tam

Jdu

přicházím?

té

to

hezčí

bylo

snad

se

po

ville,

než

tam

přece

jen

tam

k

oknu, Tam

ruce

jsi

útulněji,

složené

neměl nežli

a

naslouchá).

takové zde.

trpěla

přišel

věděl.

jsi

A

nám

se

lidmi

šla,

mezi

kde

jsem

jsi

sem

bála.

se

dívalo

přišel

po-

konečně

a

sem.

proč jsi

tak

jen

sem

tebou

as

se

mne

Karla.)

na

odstonal

že sotva

jsi

jsi

jsem ani

ó

tady

A

Ani

jak

srdce!

hloupé

změnil?

slečno ?

někdy,

přišel

Viď,

že

übohé, se

že

jsem uslyšela

řekl,

to

měli

šosáky

myslila,

hanebně,

když

to

těmi

(Obrátí

hochu?

jak jsi

ale

tvé

jsem jen

byl jsi hezčí,

po-

Tam

ani

zatím v

ohlíželi

duchu.

tě

to

A

ty

Jak

pouze:

nevěděla,

jsem

oči,

to

byly

hezčí

než

tytéž,

tenkráte!

přišlo

umře,

on

a

můžeš jít

můj

se

žebrat

na

pohřeb,

dceru,,

jestli

svatbu, chceš-li.

tu

druha

a

komedie

u

těch

aby

zůstaneš

hochu,

ale

ne

se

šosáci

ti

tě

prosím

tě,

A

pak

na

starému,

že

zaslíbila

ještě na

roz-

litovali

lidí?

se

jak jsem

jsi A

Namluvili

nej lepší.

přinutil teď,

na

ta

když

slušelo.

to

druh

přišla

pak

to

ti

O

den?

večer,

pak

jak

napadlo,

konec

kupovi

A

nevíš,

první

ten

tady,

se

chvíli.

tu

ohnil,

co

Karle?

zády

mi

Viděla

tehdy,

Pamatuješ

Ah,

v

ty,

Marto?

chceš,

pohovky.)

sebe,

hezké

(pokračuje).

bylo

do

zůstávat.

ne,

tu

ty

sem

(Sklesne

nezapudíš to

že

se,

Karle.

Máš

Co

nebylo.

Divíš

Marta.

sem

tu

zde

ptáš.

se

jako Karel.

Ty jsi

jaro

Zde

můj

srdce,

vypadáš,

nedíval.

se

?

ne-

že

potkal;

kdo

již,

Hráváte

poznala,

jsem

Tenkrát,

zabušilo

asi

Potkala

bylo?

týden

nešťastná

osamocení,

sem

ty

Vypadáš opravdu

ne-

to

A

mlčíš,

náhle.)

neobyčejné energie, vejde).

než

dřív

přišla jsem

Zde,

nenajde.

proč

mi Marta

kdy

rozumnými

(pokračuje).

vidět.

se

nevím a

pořádné

Marto !

Ale

byl

byla

nežli

čas

proč jsi

čeho

tě

Ona

přijde.

Tys

A

všechno,

to?

zapoměl

Já

jsi přišel

šťastna.

dříve

největší:

Marta

vidím

Soukup.

na

straší.

jen

pak

byla

ne-

je

Je to

Kdybych

pokoji.)

Proč

(Vzpomíná.)

více

A

(Pomlčí.)

jsem potom byla šťastna,

dnech,

mezi

úpadek

nikdo

člověk, jenž

ty.

černé

tu

To

tam

tak

přišel

brr,

Karel.

oknu.)

jsi

tu

Byl jsem

k

(Jde

jsem

Luft«,

tvou

jsem

byla

jsem

jsem

zapomeň

nic

bídy.

nezaslouženě

příliš

chodila,

sám,

Jak

šel

tu

přece

subretou

a

že

nic.

za

jsem byla

jsem

se

tma.

a

mít

tenkrát

uvidí,

než

darmo,

ani

být

nás

vůně

se

hlouposti

z

když jsem

hezčí,

těžká

Vídni

Byla

ještě

snad

Neříká

bude

nedíval. Měl takové

se

a

nechtěla

děvče. to

aby

bloudil

rád

kanárek

že

něho,

na

prchne.

Co

se).

Což

hlavu.

za

jsem

člověk?

ten

se

všecko

Na

Bože.

můj

Bože,

okna?

ve

A

doma, žertem,

tak

je

Tenkrát

po to

něj zapoměla.

tmavší

tu

bych

tak

Pojďme již domů,

zastřel jsi klec,

žárlil

tys

a

Měla

den.

celičký

jak jsi

říkala

ti

na

oči,

kanár

Víš,

odbíhajícího.)

vzpamatuje

a

vesele

ráda.

bránila, víš,

a

Karel

tak

Prateru.

až Z

okně

v

ho

v

vS

54

jsem

v

pevný,

tvému

přišel

stolu,

u

se

vstává).

tak

je

toho

Kare 1 (vykřikne).

že

ví,

je).

nechceš

Když

Pavlou

s

si

nemůžeme

Bohem,

s

Zastaví

předtuše

v

úmysl

tedy

dej

libo,

a

nemůžeme

My

rozloučiti.

dál.

prohlíží

a

On

oporu.

jde

a

Nicméně

opustiti.

od

nej

na

revolverem

s

obávat.

nezdolnou

(pohlédne

pouzdro

vezme

ničeho

se

SMĚRY«

pár

svou.

Sou-

dní, A na

»VOLNÉ

55

Karel staví

se

Já

Já

jsem

lidem.

bylo Jen

tak

slavík

křoví A

ven.)

nocích,

v

mi

hvězdy že

chvíle,

zpíval.

můj. (Ukáže

dálky

z

svítily

šťasten !

kem

Všem

ne-

měl

ony

štěstí.

mezi

zápasu

.

Marta

žena

Ty

hezky tě

jsem

naproti,

hlady;

mně,

ji také.

chtěla A

a

Ona

tě

mít

zpívat

dřív.

jako nikdy

vody. žena,

ta

kdežto

vln

!

k

a

ty

oknu.)

Nikoli,

to

příliš

neví.

jej

Ti

Ale

krásný

hloupí

též

kdy

sám, otevřel

zde

smír

všecko

a

kteří

lidé,

tom

o

nevěděl. chodil

jsem mi

se

celý

ve-

jsem pochopil. štěstí

jsem

Ale

(Sklesle.)

nikdo

a

tom

o

noci,

ty

krásný,

hanebně,

utrácejí Já

tak

je

tobě

života. to

marno

po-

vídat. Marta

bušilo

šla

A

srdce

tedy to

jsem

jsem.

Jak

teď?

Teď

a

tiše.

jde

zahrát.

věděla

sem.

Já

pohovce).

sama,

cestou mi

(na

Ten

Karel.

obraz!

(Shodí

v

mi

se

ruce

Umřít?

Život

je

umru

klavír

něco

ti

bych

Pavla

jde

aspoň

za

Karle, pojď, umřeme spolu

Pochopil

jedno.

miluje a

by-

v

nepůjdu

že

(Vstane zvolna

Měl bys tu

tam

neuvidím.

ji

Marta.

jsem

věděl:

miluje,

dokud

dřív,

abych

mi

bylo

jedno jsem

stará

to

mluvili

Co o

mne

dobrá

ani

přijít

do

pláče,

do

strhává

ji

život

Nějaká

Ona

Ani

my

vzíti

skočit

společně

jaká

může

také

mohli

(K obrazu.)

Víš,

lásky?

že

kdy

se

Marto.

přišla někdy,

sem

nežádal.

že

netušila,

neví.

neumřel

Jen

jsem

okamžik,

první

Karel.

dávno. Karel.

umříti.

přání

všechno

neslyšela

to

Tehdy přála jsem

a.

tebou

s

on

obraz).

na

my.

jsou

a

se

za-

zemdlení

dva

Mart si

všechno

MartO. (Dívá

jsou

jsme

na

Fausta.

Nebylo

(vášnivě).

mluvíš

To

moz-

miloval.

jsem

Já

Karel.

pomel,

Slunce

svítilo!

jasně

my,

rozuměl,

jsem

tak

hrudi.

v

buši

mi

Srdce

bylo.

vesele

tak

chom

bylo

.

srdcem.

a

byly

To

nebeského

více

Nebylo

ne-

zvony

a

půlnocích, kdy jsem

okamžiky

lo

Tady

jsem byl šťasten,

výslovně v

ticho!

kdy jsem

spal, slyšel jsem a

tak

miláček

je,

čas

ten

jen otevřeným

mi

dnes

odvykl

Celý

hodiny šly,

56

to

za-

povídáš.

co

hezky,

a

mluvíš,

měsíc

ten

(Chodí).

oknem

v

nevím,

za

tu

pokojem Proč

Marty).

u

Marto?

(přejde

směry«

chce,

zpívat,

Kdys byla

já

Zít

jej.) mi

mi

se

chce

chce!

žít.

Tolik

Snad

se

se

ne-

do

za-

v

ti

slavíkem.

da do

toho

(Slabé popěvuje.) Sko-

milování,

skonání.

zem),

Ah,

(Zastaví

máš

tady Je

Lebensmíiden.

který

jsem

ti

dala

Tenkrát, když jsme kopech, Stáli

tolik

jsme

výkladní se

k

sobě,

na

se

se

netrvá

v

a

obra-

před

obraz: to

Vídni?

ve

šli

po

nám

tulili

páži.

die

tentýž,

chodníku

skříní

páž

že

Přílíbil.

před

báli

o

hrady. chodil,

Pavlu? Zde

sem

byl zapadl mnou,

bych v

byl

bylo

se

ní

s

zátiší

to

bych

dobře

by

navždy bych

Oni

ten.

a

Vidím

byl

však báli,

se

šťas-

oni

ne-

věřili. Marta. mne

tu

jsme

budeš

Jakoby

necne

Oni

nebude, šťasten. také.

ti

uvěří,

Karle. A

(Složí

Ah,

ty ko-

já

hlavu

až

na

ruce.)

»

57

Kare 1. zešli

boda

mne

každou

za

Vídni

ve

chopila,

a

na

Chci

ty

mne

táhneš

je jakoby zátiší

těch

ní

nečiní.

Ona

tiny

Marto, a

lidí.

skály

a

přírodě.

Jdu

a

mi

ty

mně

stromy

síly,

soko

duše.

a

Karel

v

se

sejiti,

osud, Smrt

bys umřít?

také

Já

Marta.

žné

umru,

mnou?

Se

Je

mo-

štěstí ?

to

Až

přijde

Ty

bys

Pavla,

Marto.

žít

lítá

nevím, jestli

těmito

mezi nim

chtěl

tu

lidmi ?

Já

nepůjdu.

více

mi

Karel. Jest

bude

dobře.

ti

vstaneš

až

Usni,

ona

snění

jak

Marto

krásná.

tak

je

Marta.

vy-

čaruplná

Neměli

mne

něm

vskutku

Karle.

náš

to

Byl

Nechtěl

Karle.

ty

přátelství

(Vznešeně).

šíje.)

Marto.

do-

rozumíš.

kol

ruce

nikdy

Marta.

k

Já

mu

políbí).

rád;

skály

sladce,

tedy

(ji

Karel.

a

hlavu;

nikdy!

kvě-

že

zdá,

na

od

lidí, a

ruce

ještě polibení,

Karel.

mám

se

květiny

dává

mi

jsme

nerozumí,

je

Takové

milují.

od

Stromy

přece

a

také

v

daleko

zlých

■

jsi

zpět.

Pavla nic takového

k

Dej

zavě-

Ale

jí

Spi

hlasem.)

Marta (ovíjí

nadčlověkem,

býti

mne

rád

dnes

(položí

Marto.

jsi

mně

těžce

58

cizím

nepo-

jsi

až

svobody,

znovu

ani

přála

pak

dlouho

sila.

snad

SMĚRY«

Karel

svo-

Ty

cenu.

É

ro-

můj

svoboda,

jím

jest

se

Znáš

Marto!

stejně,

sen:

se

My bychom

V OL N

ti

Bude

dobře,

Marto.

dítěte.

Vždyť

ještě

to

je

dítě, Marta

Marto,

ty?

a

Nedivím

sebou.

život

máš

Ty

Umění

deliriu).

božský

to

jaký

že chceš

ti,

se

(v

za

mohli

sen

_

těmito Marta

chci

Odstroj

tišeji.)

voněl

svléknu

se

hochu.

Vidíš,

nespala A

sama.

snad

a

pak jsem

léku.

já

tom

šatů.)

věci

zdát.

(Svlékne

Připij

tenkráte

jsem

také

než

Jaké

do

mnou,

se

ty.

Kdy-

budou

se

Co

Mal' ta

(vášnivě,

Ale

po

jestli

nechej (Ukáže

z

clony

a

lip,

bílých

nerozbije. Karel.

(Chce

Nech

napít.)

toho,

ať

usnu.

(Pije).

vyrve.)

točí

mi

Karel

její

rozhrne

zá-

zvolna

a

sténá.)

hlava

mne,

po-

podepři

mne

(uloží Martu,

sedne

k

ní,

ruku).

Marto!

lým

tělem

Dej

sem,

(zaúpí).

a

Karle

zachvěje,

se

! !

(Ce-

je

pak

bez

hnutí). Karel

(ji

ní,

Karle!

jako

{Béře jí fiolu.) Marta

k

sklenka

tato

se

Tam.

posteli).

(jde

drž

malu

ne-

ona,

Martu).

vede

se

k

(jde

Marta Jak

(Lekne se.)

tu, miláčku.

těžká

Karel

Miluj

tiše).

přijde

sem

mne

Mart se

Marto ?

ti,

je

máš rád!

jako ji

vezme

večer

(Zasténá).

Kare 1.

mne,

trochu

opia.)

mi

se

si

spat,

opijí.

to

ne,

Půjdu

tuhle

(Vyndá lahvičku

krásné

Ale

déle

vzala

věděl, jak

bys

i

roz-

které

vlasy,

mezi

po-

Karle,

mne,

rád.

tak

na

vlasy

černé

poutej, ty jsi

A

tenkráte.

jako

(Sklesne

lidmi?

zde

Zde,

Co

(vybuchne zoufale).

bláhová?

já

hovku,

snít?

jsme jej

umřít.

(po chvíli

mne

někdo?

(Delší

pausa;

ticha).

(Otevře dvéře.) hodiny

tikají.

Volal Nikdo.

Vrátí

se

»V OL N

É

SMĚRY«

60

59 k

Martě

uchopí

a

Ona

dýše.

Byl

(Pausa.)

závidělo.

nesměl

A

jak

šinky

ze

písku

a

z

jest

nic

oknu,

a

vzíti

zastřelím

pak

i

i

ji

nemá

FR.

mi

A

přijde

tu

Děťátko

SKIZZA.

z

viděla,

daleka

Nemůže

zdí

za

Aby

vlasy, tak

bude

a

ho

to

není

jsem

(Otevře

jak

smutno,

okno

tak

to

povídá, Ona

až

jsem měl

a

to

dítě.

k

pak

Teď

Marta.

jaká hrůza,

Někdo

(Sejme

chodí).

Ta

chodí.)

zrcadlu.)

bál!

se

a

jsi

Kdy

Aby

Ah,

jsem

Proud

ona

slunce

při-

jaká

řekla?

nejde.

S

(řítí

moje!

(Kroky

z

(Na

věnčí

nohám,

zeď

na

se

a

ona,

do

stojí ona!! rozletí.

se

pokoje.

Pavla

zjeví.)

se

revolver

Pro

Zahrada

.

upadá).

hlavu

Krista,

rozepjatýma

k

Pavlo,

zemi.)

Karle!

Co

rukama.)

mužů.) rána!

věnčí).

postřílí!

vysoko,

Dvéře

kroky. dveřmi

s

tak

Všichni

letí

modlitbě,

hrozně).

padla

(z

zjeví

v

několika

Zde

nás

prahu

k

růže

šatech

život

slunce, celý

lidé?

běžící

točí,

se

tamhle

ti

padá

(Klečí jako

Soukup

Všechny

jí

se

a

lehkých

a

(Vrávorá

Hlasy:

letí

slyšeti

(vykřikne

tebou?!

chtí

paprsků

světlých

Karel

je

Je

červánkových

modrých,

Co

za-

Pavlu !

u

.

Za-

slavíka,

Země

.

to

říkám,

to

Martu,

jsem býti je

více

Kdo

Já

!

vzdu-

bil jsem

chtěl Ono

jak

umru.

se.)

to-

hlava

Světlo,

Ah,

květiny

okna.

(Potácí

sly-

protože

bil

ji

jsem

to

mne

okna)

rád!

lidé!

stromy letí, od

(z

tobě,

tak

tu

Pavly

slyšela,

to

Jsou

nevím.

—.

po

tě

po

mne

zrcadlo,

Opravdu,

když

tak

Myslí

toužil

(Odskočí

jak

točí

se

jsem

žije!

nic

Já

se.)

slunce

v

Ale

zdráva.«

stojí?

řekla

Poznal

čaroději.

(Vstane

(Přistoupí tam

nemůže

(Lekne

vzali, musí pryč vlasy.

mladý.

konce.

Jak

ho

Vezmu zas

dítě.

to

kou-

ten

chodit,

»Půjdu,«

mladý.

dítě,

Kdo

chodí

i\le

vlásky

strašně!

miluje

jedenkrát vidět!

doktor.

má

zlaté

děťátko,

Miluje

to

vůně,

zastře

a

Proč

zabij

dítě?

uleť.

HOŠEK.

?

dítě.

oknu).

(jde

Výstřely

řekl?

schvátil.

ji

to to

těžká

půjdeme

a

chu!

ji

myslí

dusinko,

sebe,

světla!

?

oknem

vypálí

a

Vzduch, více

u-

tam

poslouchá?

je

A

ránu. )

jinému,

(Vezme revolver

om-

pryč

doktor,

Jak

zastřelím.

ho

žádnému

víc

zpívat

oči.

to

zase

Půjdou

tu

takhle

už

a

poznal

pro

k

nesmí

ji

slavíka,

bolí

mohla

celou

stoupí

protože

pak

jejich

zlata.

zelník

hádka

(Objímá Martu.)

takle

zastřelím

noucích!

bylo

je

vzíti,

obejmu.

A

neroztrhne.

A

budeme

se

my

šela?

neřekne.

Kdyby

uvidí

nás

celé

milovali.

se

střílel ?

nemoc

ryzího

»sám

nikdo

a

A

políbila.

mne

bude

zde

zlata,

již

co

doktor,

milovat

zase

jsme

se

krásný

zas

docela).

Povídá král:

Mlčí,

k

pě-

kde

zahrady,

zpívat,

kde

zahrady,

ten

zpívával

rozstona-

a

to

z

a

Ze

mi

který

an-

Donesli

Jaká

a

květů

krásných

a

princezna?

oknem.

bude

zas

nadýchat

a

Hle,

ven).

se

děťát-

jen

a

Ptá se,

zlatovlasá

slavík,

oknu

vlásky

Princezna

se.

přes vysokou

ten

(Dívá A

přichází.

k

Martě

spálí všechny

la

kouzelník

vzduchu.

již

zpívat

Ze

jít

přece,

a

k

plamenný

domů

růží

jednou

čerstvého

noci

Musím

neslouží

jaksi

nich

lesk

dlela.

vidí

Tu

co

dívá

nikdo

a

——.

večer

mi

Martě.

na

skočila

vidět, se

ale

nebyl starý

zahradu

jí

přece

Hlava

přijde.

ona

k

pravého

takže

co

mladou

slunce

že

zahradě.

jak

pohádku.

A

zlatého

má

a

A

plnou

ko, krásné jak děl

té

v

ne-

Marto!

měl

a

měla,

měl

Musím

dívá,

se

prochází

se

má

šla.

a

zahradu

Vidí

vlasy

ten

a

princezna:

a

povídat

král

starý

zlaté

co

zahradě

v

ti

zde.

je

byl jeden kouzelník,

vidět,

povídá

zeď

jeden král,

kouzelník

přísný

budu

ani

snad

spí,

duch

její

já

a

Takové

dceru.

má

slyší,

ještě

Ona

ruku.)

za

mne

mi

zazpívej

ji

Tady

Pozor!

je

to,

ty

dvéře.

Pavlo!

příchozí.)

(Opona

padá.)

61

PANU

čtení

Při

kritiky

Jak A

hrá

ruka,

variace

Odešli!

Co

okna

v

která

Nepřítelka,

A

cizinec-li

dvůr. ženou

krmný

Před

nice

v

k

hospodářů

bytu

proti prodeji

na

životem,

Bezzubé

podivném

s

energickou

čelisti

smýkají

přežvykování,

přesunutí, svaly

tváří.

jak

a

lících

na

se

jí

čepci,

v

Vlastsebe

o

skráních

při

silné

hluboce!

kráčí

dvoru

až

přežvykování

tom

dávajícího

svůj

rozvaha

je

dobytek,

který

člověka

řadu

po

:

k

pláči,

divoce!

drze,

VIKTOR

Nehýbala a

se

každé

hotova,

ale

místa,

s

chvíle

DYK.

stála

vzkřiknouti

tu

pozorná

přes

rozsáhlé

nádvoří.

vyděšení spoután lých

lalochatý hlavami, tlum.

v

tahounů,

blahobyt položil svého

vystupují. V

nízká

Veliký,

přilehnou

a

vzdory!

Baudelaira,

jatky.

okny bytu stojí stará, šedivá paní

dvora.

každém

Veliký hospodářský

stájů

dobytek

naduřelým

chechtá,

tu?!

zpívá

Příšera,

zoufale,

CHUMÁČI. — NAPSAL

KLES. Ze

se

chorý.

vysíleny

spila

teskno,

návratu!

to

žena

kolem

mori!«

zůstal,

Kdo

ona

kdysi

ta

druhý

PETR

věrným

civí

dvory!

záchvatu,

Není

všechno

marno

Poutníka".

Sabbatu!

»Memento

na

Přijdou?!

jednomu

V

62

~Písní

opuštěny

křeče

ještě zbylo?!

ta,

JEDINÉM

chvíle

jsou

v

hallucinac

Roj

A

vážná

všech

ode

Ptáčníka

B.

p.

byla

bílá

Je

SMĚRY«

JAROSLAVU VRCHLICKÉMU.

TPo

s

É

»V OL N

v

dobytek něž

za

Jeden

krmníku

na

dobráckém

souseda,

byl

těch

z

teď

který

po

asi

starých,

se

a

řetězy

že

neskončí

jen

tupém

vyslouži-

temně,

náhlý dobře,

hlavu

přes hřbet

hleděl

vyděšeně

kamarádství

přikrčil

v

těžkými

tušil

přece

hýbal

stranou. pro-

týdnů

Mladičké

děvče

s

hezkou

snědou

tváří,

ztý-

v v

Člověk

krmil.

pilné

žvykováním řezník

tak

Ruce o

klidu

neforemné

*

díme, vyšlo,

umiňoval

a

snadno

staré

hospodář

si

dodával že

si,

tu

ho

pře-

taškář

nezkrátí.

paní, boky.

služka kteří

sevřené Snad

ranou

v

tak

pěstě,

opíraly

volněji

že

báseň

napsal

toliko

zaslal

ji, aniž

přání

nám o

pana

dříve,

feuilletonu

V.

než

v

Dýka,

dýchala.

první

něm

když číslo

věděl.

tu

»V.

prací,

bilo

stáje

ze

svěsili

surovostmi

hlavy

a

do

dvou

nehýbali

a

sprostotou

volů

uprostřed,

se.

se

Vysoký, chumáče trhl

Vyhovujeme

těžkou

sebou

uváSm.« Red.

přes ku

a

oči.

středu

ramenatý

řezník stál

rozplétal sdrhnutý prudce

Hlavy řetězu,

řetěz.

pod jeho holí, ostatních kde

jím

v

samém Jeden

která

mu

středu z

volů

mířila

spoutaných hnuly zacloumal

se

poděšený

»VOLNÉ

63

vůl.

holí

od

pouto

A

šíje

truchlém

a

dlouhou

dobu

jediné hromadě,

v

dechem

široce

holčice

hlavu

a

část

jen její

sobě

dlouhým

nozder.

a

kolem

silněného že

už

jí

života,

Tvář

dítěte,

skryto

špinavých

ze

náhle

říkala

vyzvání

a

ale

je

co

proč

musím

výrazem

tvář

plecí

celou

Slepá, se

ní

k

vahou

těžká

své

vlna

oběma

mezi

zachvívající

cestou

těžké,

leva,

ztrnula

a

tupém

v

potácivé

se

nebyl pouhý mu

očích

v

kterým

jí

Byla

v

po-

hmoty.

Jak strach

tiše

a

tupém

hlav

kymácení

němém

dlouhém

a

slizkých

chřípí,

naplnila jí

Vyděšený

starý

nejbližším

hřbetu,'

projevil

dětským

tu

dech

ku

několika

předu

měkce

o

jinými

vztýčenou zatkl

něj

po,

starci,

chce

utíkati roh

Stará se

a

iéta

náhle

a

svalití

hrozí

jen jen

paní

s

pod

místa

vzduchu

holčice

hledě

proklid.

nabažený

obou

lidí,

hrozný

strach,

proti

byla

nevinnou

hrou.

drsně.

a.

Něco

kmitlo

jí

očích

v

které

dítěte,

již'zase

týrají.

Již

vousáč,

který

sevře,

až

ji

—.

už

se

se

jeho

k

nad zadku

hřbetě,

stranou

a

rozčileně

oběma

jen

na.

kamaráda dlouze

zkrvavenýma

držíc

a

ssaje očima.

už

sobě,

dral

jí

se

Tak

z

jenom

prsou,

hrozně

vzkřikla

slyšíte!«

no,

polohlasný,

paže

víčka

a

němé to

bylo

—.

stará

paní

pod

oběma

s

pěstěmi

už

klidně*

zase

vetknutými

se

boky.

-

růžové o

■

tváři

přirazil

tíhnul

jeho

Oba

mdlý

třásli

se

jako

Ona

listy.

hanbu

skryti

pokus,

uličnictví,

něco,

sevřené

Vůl

ji.

a

jevila

zmatek

vý-

prsa razem

vzkřikla

boky.

k

popadnut,

nezaklesl

okny,

srazil

se

sobě

nehýbajíc

a

pustý

situacích

holčice,

úzkost

bezvládně.

klesaly jí

v

po

tváři

na

na

slin-

Podobal

šíji.

který

krůčky.

drobnými

Rozložitý

holčiny.

pěmi

chtivost

vraždě.

k

pohledy

takový

oddech

drsný

»No, lalochaťé

na

ztloustlému

ji

Pustil

strachem,

bedra

docela

podobných

až

její

pohledu

je

ztrácí

o

procházel

ve

Divoká

svůj povýšený,

se

dřívější

v

okny, velikému,

pěstě

žert.

oddechu

velikým

tísněn

aby

bradu

svou

vůl,

hlavou

slepě

se

dítě.

její kyčlích.

po

zapomněl

v

setkaly

se

Jak

tavou

udýchán

a

proletářů.

strachem

hnal

bled

se

civění

zase

oči

Vzepřel

žebra

jako v

vztáhl

a

ruce

a

vážná

Vzkřikla .dlouze

pak,

mu

vzpomínky

opar

triumfů.

hrubý

jindy

tvář

to

němuž

volně

se

vzedmula

která

těl,

aby

širokých

tlumu

v

voly

znám, vtip,

sobě

k

velikých

i

zprava

polámala

uprostřed

se

tíhnoucích

hřbetů,

a

pudu

ocitla

dusný

pohlavních

jevoval kavalírsky Tato

zvedl

kterým

ne,

rozumíš ?«

já chtít,

také

už

já všecko

to

tom,

na

plačtivým

se

svítila

chceš-li,

bezmocným,

bez

drze,

»Ano,

holčice

zvířecích

opojný,

surových

To

mužům:

očí

do

kterým

se

svém

ve

ztlustlých

výrazem,

hlavě'

tajemství velké,

vousáčů

pažím

silným

volů

nozdry

vzbouřen

Byl

pýchou

kterým vymkla

se

široce

se

hltavým

a

tupých,

dvou

líČek,

k

stehny vzdoru,

těl

za-

jeho

troškou

as

hloupičkou

rozvíraly

drážděn

a

dvěma

byly

mladých boků lehkomyslné

plecemi

hlavě

k

hůl. Byl jako omámen

velkých

soudruhů.

tísní

se

zná-

hrůzy

zbytkem

se

bolestně

s

není

nic

linií

ještě

chumáč

hlavy

sevřeny

odhodil

poprsí divošství

od

se

ještě

dotykem

hřbetech

zadků,

uvolňovalo.

náhle

jímž

dětských

líček!

růžovělých

měkkou

s

její

slintavé

ranami,

a

napínaly

boky

páchnoucím

pod

se

hřbetů

se

se

muž

plecemi,

se

holčice

Když

těl

tvář,

její

mhouřily

řetězy

zakolísal,

šijí. Mladičká

oči

zvedaly

brady

mezi a

čumáky melancholicky skloněné, veliké,

o

truchlé

na

útlého

širokých hřbetů

roji

a

64

vdychem,

mladého,

tísni

v

třeskala

poutáni

náhle

sobě

k

dýchali

rozevřených

viděti

Bylo

strachu

ve

na

hrubém,

v

Osaměle

laskání.

teď

a

plec

dobrácky

a

hřbety ■soudruhů,

a

děsilo.

a

kupu,

smutně

kladlo

nezvyklé

mátlo

je

pevnou

v

několik volů

již

ucítili

teprv

které

hlavě,

strach

je

nemotorném

blízci,

k

hlavy

přes

hlavy

po

jakoby byli

srazil

Rázem

plec.

Teď

SMĚRY«

chří-

výpar

Tváří děv-

prozatím

Muž dechu

shýbal

formu

odplivl, a

se

Stará

v

němž

náhle

či

patrně

přemožení zaslintal

brunátně

viděla

přiměřenou

života. Potácela

spíše, polo zbledlé

ve

ještě tváři,

lhostejným, pomalým posuňkem paní

pod

okny

živěji

pro

přesunovala

se.

bez

jak hůl. bez

V

Q

čete

trhl

se

výraz dětsky plačtivý.

Řezníkova

hul

zubé

čelisti,

jako

v

nějaké

vzpomínce

bodlivé.

FR.

ŽENJEK.

STUDIE.

»VOLNÉ

67

SMĚRY«

68

BOHATÝR.

\y

Í4il

na

rád

pil

a

každému,

a

jehož

rád

a

kdo

vše

němu

nářek duše

plné

z

smál

se

k

prosby,

I

král,

severu

přišel,

slyšel,

kam

dal.

stál

Dej chci

před mi

hory

a

jeleny

mým

budiž

Král a

pil

synu

a

a

synu

sob

jen

se

teď

vším,

co

třetí

Přec máš kde

není,

s

smál,

Král

a

Tu

dál

vše

a

hořký,

Co Tvé

pil

se

co

on

lež,

otče,

země

v

perla

se

hloubi,

snoubí,

věž.

jich

jen

a

:

smál,

se

dal,

synu

žal!

tázal

král

srdce!

usmál

číš

se,

bohatýru

celý

kam

věděl, že

též

lidu,

z

On Jen

klín.

bídu

hořký

chceš?

jeho

král,

ten

dívka

její celý jevil a

má

smál.

se

chudá

přišla

zjev

pil

prostoře

prý

plna

poklady

rozdal

po

vždy

rubínem

jest

Tak

moře,

mi

přišel

poklady

pták.

dal.

hory

Dej

Syn

pláně,

i

pravil:

stín,

smál,

se

laně,

a

syn.

svého

dal.

moře

mrak:

jako

lesy,

lovit

jen

pak,

přišel

ním

pil

první

otce

dojede s

a

druhý

hrdě

a

Král

Syn

přišel

Byl

on

je

k

nebi

je

dal.

zved,

svět,

jen

pravý

kolem

hled,

král!

SLOVO.

TTak

nestřežené

ve

a

slovo

padne

štěstí

vše

A

dopito je

jen

hořkne

proč Bez

nikde

milosti

chvíli,

jest

jest víno, jež

Jak

jen

pili.

a

rtu

vše

Jen

posud;

011

muška ve

již

má

Osud.

a

již

se

slovo

kde

jste

My

mohli

bez

toho

ó

potlačit dnové dlouho

slova

krásní ?

být

šťastni!

stín,

zavadí

svém

a

Jen

stkáno,

jest rozerváno.

odpověď? je

blaho

křídla

ptačího

teď, na

tenkých pavučin

všecko

je

sen,

jsme

z

po

letu

plachém

mládí

chvěje

strachem.

»VOLNÉ

69

SMĚRY«

70

ELEGIE.

Hluboce

duši

v

slavnostní

Jásati

chtěl

bíle

Staré

mi

nálada

v

růže

žhavé závrati

Nevím, jak

němž

ohně

náhle

usedla

naň.

Po

Po

rozházel

pojednou

Banquův

Po

astry, mi

jak

Venku

z

Spáti,

ó

nich

vál.

všem,

ó

naříká, spáti,

však

Takto po

tramway

jen

unikneš

smutek

těšit, nezní

Odpověď

Zavřena

okna

hosté

zrakem

OTROCI. — NAPSAL MAŠEK. Asi

zvítězila;

kořistí.

domnívala

holé

nabyla

pak

snadnou

mi

civí,

trud.

a

hostům,

tě

zor.

Ale

se

že

Božka,

že

jistoty,

bránila

tomu

stala

se

oněch

citů,

jenž

kterými provázela

že

to,

zdál

životě.

snadno,

vždyť A touze

uspokojiti

on

jí

ani

potom a

bez

ihned,

nemohlo

hodí

jediná

ona

byla

pak

bytost

ani

jeho

VRCHLICKÝ. VRCHLICKÝ.

vnutila

okolí,

se

uměle

k

v

náhodou

Ničeho

nestýskalo dní

probudil

mohl

jej

pochopit?

duši

v

u

jeho

si

nepřál

tom

stavu

ničem

živ

pak

se

se

vždy

byl

mu

řadu

vzdoru,

ze

změnu.

hledal

a

pročinil

tak

a

zá-

ze

hůlkou,

po

ruchu

trochu

netěšilo

jej

cesty

a

neukojené

lásky

procházce

a

takové

dny jedině bývala

neboť

pak

jí

votu

nad

ní

on

Ostatní

mínka

citem

že

a

své až

ta

zdávalo,

jí alespoň

její dny

Probouzela

pak

ve

se

se

se

během

übíhaly

pomaleji

strašlivé

chvění,

oloupena on

v

že

květy

jsa jím utýrán vzchopil

a

lásku

mu.

němu

při

je

tolik,

trhá

vykvetly

ma-

Vzdala

že

sráží

muk

žena,

Karlovi,

vítězství

poznala,

šíleným. Jako

jiný

tože

měl

každá

se

neznal

toužit,

úspěchů,

takových

pokořila

Někdo

probírat.

se

V

samolibost,

přilnula

sobě,

o

osamělým

že

tak

teprve

opuštěnosti

ke

se

sobě

v

citlivou;

svého

přemožena.

boje,

nechtěl,

ona

se

převyšuje ženy

Vypěstovala a

se

domnívajíc

a

jí rovněž podivně

se

němu

stala

muži

po

Karla

potom

za

lém k

touhou

duševním životem

měla

jimi

plný

vzpomínek

a

Karel.

Trvalou

že

vášně

byl

mužství

nikdy

se

domnění

Karlovu.

seznala

síle jeho

nenaučil

se

život

jeho

liby sil

všech

ze

jeden

surové

(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)

den

Celý

sluch.

v

zde.

jsou

stáří

ti

dveře,

i

tvář

ve

únava,

radost,

radovat,

se

příšerní

již

pukla

JAROSLAV

KAREL

táh.

jest.

příšerným

sklenný jich

zas

Nelze

dál,

již.

požat}' jsou.

»proč?«

trud,

ní

v

cinká,

tu

vítá

!

jen

se

víno

spícím jezerem

vše

laury

vyhaslým

něm

v

a

nad

Mladosti

všem!

nehnou

a

lékem

posledním

spát,

ránu

stáří

kol,

se

po

kruhu,

v

mlčí

poslední

ó

tedy

mrak

všem

po

ptáš

zhořknulo

všem!

vše

zvonů,

hlaholy

hluboký, bezměrný

jak

po

tedy

únava,

duch.

příšerný

spáti!

běda

všem,

Sedí

vichr

spáti,

tedy

slavné

dotk,

se

duše

nadarmo

jsem.

cizí,

podivná,

všem,

mé

smutek,

uvadly růže

kraj.

vstříc

smutek,

jen

duši

v

cíše

ret

hlubinou

dřímal,

stříbrné

dostaly

střed

A

kolem

stole

po

jakás,

myšlenek

Hélia

zlatistý

poháry

své

povstala

v

cíše

o

dech

jeseně mrazivý

Duma

postavil

utichly

sotva

dobách,

mladosti

v

Rázem

vstříc.

mi

písní

poháry

ně

mezi

se

těch

stůl,

mezi

radosti

tonů

z

zvonů,

hlaholy

jak

své

granáty

jako

cos

zrovna

prostřel jsem

tříštilo

v

vlá

»Evoe!«

jsem

víno, paprsk

Růže,

táhne

o

poslouchati

tu

jeho

je

vzrostla

pomaleji

bázeň, chvíli, hlas,

že

kdy

v

jí

a

ho

jí

opírati

ži-

neklidem.

na

něj

a

touhu;

vzpo-

hodiny

zmocňovalo

neuvidí,

přáno

se

jeho

náleží.

byly

vzpomínkou

dne

šťastnou,

nutnou

trochu

přesyceny

se

a

že

Božka

o

že

jej

jeho

se

bude

viděti, rámě

»V OL

71

pokorně

a

líbí

či

obejme

Denně

řeknu,

když klesla

brannou.

neměla

vnutila

bála

a

tak

je

směšností za

ním

trpkým,

nim

že

se,

jen

ji

hráze

tísnivým

sama

se

Ten

bolesti

v

i

fysický

pocit

A to

přece

ani

jej

milovat.

Brzy

přestaly

večery

stejně jako

byl

prsou

Nebyla

ném

kruhu

vedla

a

závist,

to

nebo

zaujmouti chtěla

ona

livost

hněvati

šťastnou

vzdálena,

také

je

štěstí.

se

Nebyla

smísen

tou

s

jakmile

závist

ji

ale

bytu

hněv

ji-

žár-

a

sám

ne-

tehdy když

či

vypravoval večera

minulého

jí

konal

tom,

o

se

bez

spokojen

valy

ní

v

že

kniha,

bez

jej

dovedl

do

mohl

se

třebas

vymknouti, není

Karlovi

lhostejnou; pením

a

sluhovala

přikována

lepé

věděla, duši

povznesla

sycenou

sebou

třebas

umdlenou,

odměny

za

velikou

vlastnost

sobectví.

poníženějším,

že

v

že

že

nad

ona

ji mu

sobě

duši

oddanost.

tak

na

večery

této.

pokojíku

vždy větší, opozdil-li

divokých

v

prsa

se

přece

když

zatínajíc

své

zuby

vzpomínkami, když

jej

zasypávala výčitkami

Přece

lidi,

jichž

v

trávil.

upadala

malomocné

v

zou-

rostla

její netrpělivost

a

nezmínil

se

Proč

poután jinam. se

ni

na

odříkavé

že

tom,

o

by

Chvíli

zapomněl?

resignaci,

bojíc

byl pod-

ať

se

pudila.

Pak

Mříž

se

rozhodla,

byla

zavřena

Proto

zaklepat přec

mu vem

utr-

jistě

a

za-

jak-

k

němu

ta

nesla velko-

páchati

k

vůli

zýval

se

slonami,

opět

nikdo

slabé,

nadarmo.

Nač

přímou

žebrati cestu.

snad

chodbu,

na

kohokoli

byl

hně-

bylo

mříže

okno

jeho

bylo

světlo.

okna

as

její neopatrností

uvnitř

Zabušila

proto

pokojíku

.

blikavé

Dům

Božčiných

byt

jejího

zamknutí

ale

u

vyhledá.

na

burcovat

klepala

neod-

jej

klíč.

dvéře

na

že

jej

nemohl

on

neobvyklé

chvíli

Za

na

zvoncem

odešel,

že

uzavírající

pavlači,

na

chováním

svým

jednati, aby

jen

způsobem nej-

odvahu,

a

celé

on

radostí,

lásce

Minuty míjely

hrází.

zaviněno

nešťastnou:

otročit

mu

zdálo,

se

falství.

pře-

jeho,

Byla

láskou

se

Když nepřicházel,

nemohl

je

skutečně

by

jeho

v

krku.

večer

společnosti

nemohl

přece

dnů

řady

že

touhou

s

divou

zuřivé

v

nedovedla

svým vnitřním

smyslnou

Chtěla cítila

celé

svou

svou

činící

které

poznávala, že

ničím,

láska,

vrhala

že

rozlítostněna,

uchvácena

nemohl

přijíti

denně

jej

pronásledovala

Proto!

veliká

Karla

tak,

malém

v

očekáváním,

Tam

rodičů,

ní.

Podmaňoyala ji

Božkou

silného

jeho

mrtvé

i

kterých

a

Chladné

den

konečně

krajina,

těšily

pře-

by

vzbuzo-

ale

hněvu,

bez

obrazy,

které

cigaretta

užívati

lidé

nejenom

netušila,

Pak

koli

žárlivost

tuto

předměty i

A

ní.

ani

a

dávala

býti

matka

jinde;

přes

co

jistě

a

navštěvovati

se

provésti

s

Nešel.

viděla,

a

tak

ne

přírodě.

v

to

záchvatech,

bez i

jeho

něho

od

že baví

procházky

čekávala

chvíli

ona

býti

jakmile byla

jí zdál,

dovedla

jakoby její

nedo-

také

pouze

domnívala,

v

nepřející

to

je

dovedla

byla jí stále,

a

se

která

nedovedla,

se

všecky její

bavil-li

cítila,

co

se

stejný

zajímala-li jej řeč,

jeho

vždyť

naplňovala

nyní

zdráhala

Božka

přišel.

dny.

na

lásce.

nepřály

Tam

lítost

býti

spoutaného,

pak

jej

si

nepřála

nikdy

snad

nikdy,

tak

o

nesmírná

byla

mu

před

nitro

její

stala

rozčilena

Lítost,

by

jakým

štěstí.

ve

nevzpomněla: Viděla

si

nepřála

jednoho

silného,

že

a

která

lítostí,

v

sama

vším.

tráví láska.

aby

mu

Bázeň

chování

svírala

pocitem

jiný,

nesměl

tak

aby

vý-

odpudil,

proto

neskonalou

s

nikdo

chtěla,

bez-

bez

mlčení,

jejímu

činiti

něj

dne,

Byla

obtížná.

láskou

přišel,

příbězích

práva;

by

Karel

a

jen pokorné

ale

.

úmysly.

zmizely

k

stavěla

.

všedních

o

cho-

72

zločiny

ženou.

citu

večer

se

mu

přiznání, .

svojí

mu

němu

strašlivě

jak

a

něho

z

trochu

a

Zbývalo

čitek

miluju

vynutím

odvaha

její

jej

mluviti

počali

po-

konečně

dnes

Dnes,

dostavil

když

a

SMĚRY«

pro

přece

mne

pro

vlídným

.

.

strašlivě

.

.

Ale

šla

.

tak

on

umiňovala:

si

jak

.

vá-li

již

ji

Dnes

trpím

bude-li

čekati,

NÉ

.

její

světlo

láska v

zá-

za

znova

shaslo

přístupný,

Neo-

bytu.

Klepala

světlo

.

.

.

.

otevře

si

průjezdě

VANĚK.

PREISL R. JAN

»VOLNÉ

75

nikoho s

do

až

hlasem

Konečně

dveří

nebylo,

tu

stála

jen

vrhla

tváři

v

»ta

ona,

tvář

v

druhá«,

řekla

mova

už

život

nádražní

tého

zalomcovala

již

kterou

zděšeně

»Kdo

pláče.

kde

vidět«

musela

tak,

nepřekvapena

pokorně,

jej

A

vadilo

jemu

od-

překáželo

mluvit

se

zbaví,

mne

souvi-

překonávání

to

pouze

maloměstském

v

A

nevolno

trochu

bylo;

mu

křečovitě

ženy,

němu

k

se

té

hořící

touhou

přimknouti

přece

a

hořce, dotěrností

pohněvati jej

se

své

lásky.

přec.

dním

není

on

ho

matce

byl

u

A

mne.

domů

křísil

tam

a

ho

aby byl

pláče

křeči

v

»Chci

křičela:

chci,

dětského

do

nevěděli šla

si

a

chci,

aby

nesmírně.

On

rady.

Otec

ka-

sina.

chvíli

poslední

vostí,

šel,

předpokládal, domnívajíc

Božce

se,

že

neohlásiv.

toho

dala

vyvolat

Božka

že k

Karel

zábava.

nějaká

matka

Božčina

pak jej řekla,

dne

toho

tam

vůli

signálů, jen aby

nezrozené

to,

Trhlo

bála

Dal

první

se

slovo

• Štěstí, věřila, jen

že

ní

že

se

ní

k

prosila její

byla

»Odpusť vrátil,

šel za

přivésti

tedy

bylo

matkou

on

odpuštění,

neopatrností

její

»

zapudilo

aniž

a

tušíc

o

tom

že

ji ujišťoval

mříž

na

pavlači

lena

.

.

jící.

zas

Nikde

poddajná,

nenalézal

která

by

byla jako

chtěla

k

promluvit. věcí,

jimiž

čeho

tomu,

se

jsem

do

ji

něj,

štkala

jen

k

zkrátka,

oddanosti.

očekával,

který hněvu:

okamžik

pláče. vozu

a

okamžik,

popudil

ji

odbyl

bezmezné

její

nejvíce

jej

šátkem,

na

zhřešila

prosit

hloupostí,«

nastal

ovšem

koutě

v

tě

jak

usedavě

upírajíc

na

zboží,

něj,

vzpírajíc

červený,

aby

tam

a

dlouho,

se,

schou-

zakrýti

opuchlý

zrak

dlouho

užila

.

otrocká, ustupující,

síly,

teď

strašlivého

drahou

■ Byla

nech

tu

oči

jen

zamčena

a

.«

Naložil

si

nouzi

na

něho

od

přijala

a

na

.

opětný projev

který

nežárlila,

rozlučoval

všedních

ze

přeskočila

musím

—■

.

pláče, vše;

zoufale

Boha »Ale

a

v

sebe,

na

nejvíc.

A k

že

byla

jí jakési odhodlání,

»Karle

ji opustil.

neboť

je,

je

již přijížděl, přece

vlak

zabírala,

mu

druhé«

Přijala

Když

žárli-

osud, který

na

elek-

ženou.

jeho

pro

»té

dítě,

zvuku

nemyslila

pokořovalo ji nejvíc:

co

Když

snad

návratu

tam

vše

a

bouří

be-

světla,

dávajících znamení,

pozorností

trických

se

Byla

veškerou

se

těšil,

tedy

úřednického

do

něj

pro

ji

nádražní

luceren,

chytala

utí-

svíjejíc

se

mít,

pozorování

tupé

v

spočítala

stopovala kyvy

peníze.

plakala usedavě,

matka

a

vidět,

jen

ostatní.«

—«

plakala,

matka

ni

Božka

se

nohou

u

ho

Důkladně

okolí.

mezi

kasina,

chci

mít,

utíkala

kala

do

již

zapadala

vše-

zcela

pak

dlivě

dala

mne,«

dodala

doma,«

»musel

tonem,

»Musím

a

čem

o

»Nyní

ona.

rozčilení

mu

Božka

v

ani

Zkameněl již také

zlenošil.

bojící

»Ale

u

večerní

klidný

zase

neuražena

usmívala;

se

matkou.

s

.

jsem

a

do-

z

bývá.«

to

ještě Trochu

Kristina.

povídala ale

jen

ji

horečku.

její

nebylo

chystala

odvedl

neloučila

se

Prahy.«

když

prsou,

Večer

nyní ještě

do

jedeš

odváděl,

ji

myslila

konec,«

klidu,

»Přijela jsem

bude

ale

dost,

jasno.

.«

.

v

skoro

zvětšoval

sících starostí.

Karel

je

tak

křečovi-

předzvěst

první

jste

Božka,

vykřikla

jí

odjela.

dávno

řečí

a

věci.

když

tiši;

byli

»Je

ani

aby

»Zítra

trhala

temno,

bylo

řekl:

své

kvap,

na

smíchu

a

hrůza

Bylo

vše

chcete?«

se

jí,

ovšem již

bylo

že

mu,

tupém spěchu

Oba

tu

městě

po

Ledová

Kristina.

»Co

potom poručil

zamračil

víc,

v

klíč;

76

krátko

Řečí

opět

přístup.

o

a

vi-

Zaklepala

zarachotil

konečně

Karla

dveřmi

pode

světlo.

se

poprosila

pootevřených

ženě.

měla

tam

kdyby

skulinou

kmitnouti

opět

do

nedá,

když

chvíli,

slabým

se

se

Za

tabulka

se

rána.

Čekala děla

bělá

kde

dveří,

zahnati

jeho jmenem,

klečeti

a

ode

a

SMĚRY«

jej

žebraA

přemohla. tu

jeho

když

těžkou

spůsob

tvář.

se

vlak

chvíli

života.

za

rozjel, byli sebou.

oba

Zbývalo

rádi,

že

mají

chystati nový

»VOLNÉ SMĚRY«

77

V

Praze

ulice.

tiché

bytu Více

okna

a

snila své

sliti,

jen lásce

a

asi

co

lidí,

líně

Dny übíhaly

hledíc o

chudých

u

než

zahálela,

u

o

bydlela

Nečinně

pracovala.

bez

myšlenky

všem

rozloučení

přijde,

bude

jak

s

sedávala

v

svém

o

večerem temnu

si

řila

starosti

Ale

vymy-

Byla

slabá,

rosti,

bída.

vždy jen příjemné

bo-

jimiž

sny,

nami

Psala, vždyť

nouzi.

neuměla;

Práce,

i

živila

jež by ji

ne-

kterých

a

předpokládajíce, ona

tím

se

láska

její

těšili

bydlila,

že

přece

posýlal jen časem, má

se

ji,

dost

delší

a

kvapem

blížil

pro-

touha, Lidé,

plakala.

smutek

neznajíce její

starost.

jen jediná že

netajila,

hřích.

k

čas

viď?

uchýliti

mínce u

něho

čím

s

více

ji

trýzní

Přijela

tedy.

Přišla

z

jistotou,

dosti

milém,

druhé klid

no st

čas

směla

ní

že

ta

je

mu

vášně,

touhy,

sta-

tužkou,

velkými

písme-

papíru.

mi

to

vlídně,

nitru,

slovem

ani že

a

zvykl že

vším

lidé

bys

ještě

nezavrhneš

a

Tě

k

jen

dobře

navštívit?

mne.

stýská

a

chtěla

lásky

mám

brzo;

jsou hodní,

mne

z

nevadí;

napsat

a

věř

Tobě,

mi

Ne-

ošetřují.

Je

vše

horečku.

trochu

mne

se

dlouho

ještě

té

doby,

kdy

se

stav

můj

to,

jak

změní

Často .

.

.

teď

vzpomínám

odjížděla,

na

tu

na

noc

na

jsem

nádraží.

sem

Zdá

poprvé se

mi

že

-

k

němu, se.

o

že

cítila,

vzdálenost

i

zvykl

zde

se

jenom

Ti

tím,

veselém,

na

vše je

Ti

říci.

abych řekla

to

Miluji

jsem

co

než

vinnice

.

myslím

jinak

jeho pokoji

v

;

vše,

..

mně,

nedovedu

ještě

příliš,

zhřešila

píši

zcela

vůli

k

starostí

ta

vzpo-

neklamala

večer

je

Tě

jsem

jsem

to

Ti

jedno

snad

Byla

ona

skoro

hovoru,

se

mu

večera

a

ztrávili

touhy

jeho

o

jak

Uzdravím

to.

mít

klidná,

miluji

že

Víš,

dělám,

co

ale

čem

o

zcela

jen

hřích,

nevíš

Ale

nebudeš

jsem

miláčku

nemocna,

na

myšlenka,

býti

zastihne

jej

chvíli.

v

temnu

v

nepoznávajíc,

na

té

je té

nepřítom

její.

K dotkla hlasil

matce

s

a

byla

její tajným

ráda,

že

klidnější

chvílemi

jak bezútěšný,

ani,

tak

jen

když

toho

se

zákazem

sou-

přáním.

nezvěděl,

mnohem

kojnými

nechtěla

nešla,

řeči,

v

Nikdo

jela

druhá,

všedním

jeho

druhé

archu

nějak

jaký.

ale

si

na

vznikla

ta

nezmínili

v

horečky.

návrat

jí

prudké

přesvědčena

nádraží že

aspoň

chvílu

krátký

na

učiniti

chvíli

ve

proě

snad

měl

který

stav,

se

se

Karlovi

tu

v

je

Přijal ji v

ke

se

ale

posteli,

na

dříve

Mám

do

odhodlala

nevěděla

sama

dnové

smutnější,

.

Já

než

Ti

nemožným

naprosto

němu,

dnové

Ale

mohl

Když

níž

při

lucerny,

snila.

velkém

cesta

Ti

a

tísní

ji

její

než

on

jí nepřekonatelná

Přemahala

Karla.

domova

mohla.

co

zalomcovala

nechtěla.

z

že

jej ujišťovala,

u

A

Ale

on.

zastavovala

Někdy viděti

peněz

jí posýlá

sama

dávala

uliční

kam

okna,

u

skutečnosti.

měla

že

zář

přemohl ji život,

mu

na

..

a

židli

svou

dále.

»Jsem

měla

na

padala

nastaly

v

Často

zase

pokoje

Psala

Vytvořila

se

ulici

hříchu,

si

nedovedla

a

rychle.

prázdnou

v

zašlo,

co

přece

a

Vrátila

přízemním

v

78

byla než

u

něho.

poprvé

předcházejícími

smutný

je její

stav

Z

a

rána

šťastna

od-

po-

nevzpomněla, teprve

nyní.

JAR.

ŠPILLAR.

MELANCHOLIE.

»VOLNÉ

79

o

každou

skoro

tom

vidím

nění, byla-li

to

přece

jen

mám

dost,

nic

teď

.

nešťastna

než

lépe

věčné

to

luceren

kývání

tenkrát

jsem

slyším

noc,

anebo

Peníze

teď.

až

nepotřebuji,

snad

potom

požárech

života a

víno

šílené

Od

výkřiky

zděšeně

vzala's

mne

Na V

květech

dívali

a

vedla

nevěděl

o

bolestech

Tvé

jsme

v

oči

cudně

se

mezi

Ty,

hýřili bez

se

smáli

položil

jsem

bílých

opilí teplem,

slova, těch

v

hodinách

mluvit

blouznivě

když

již

je

či

jsou

či

nejsem

všem

po

a

přec pravdou cynikem,

o

a

lásce

tak

když

tě

ta

jež

krátké

a

muka

vyrvána

mi

Tys

plála

k

Tebe

jen

jenom

a

Karlíčku .

.

tam

jsem

Tobě

po

.«

je

a

sveden

jsem

požehnaná,

mi

rozkoš

jen

vášeň

své

a

nepoznaná.

mládí.

naivní

zpívali

objetím

to

hloupé,

a

svádí,

tak

přec jenom tak

matka

nocí

a

mělké

horečkou

hloupé, snivé,

a

teď

teta

zoufalých

žhavou

ZTRACENÝ RAJ. — NAPSAL JAROSLAV

je, a

(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)

dnes

již

hrány

od

jako

propuknutí obzorem.

rozlézají

třetí sítí

bouře,

Konečně se

po

Mé

hodiny.

na

tůních

zjevuje:

obloze,

nalézám

nervy

jsou

touhou

as

příliš

již se

rozčilení

brzy těžce

vzduch

cekají již

nabité

tuhne

se

roze-

vyvětřily

a

za

mraky

že

vdává

výkřiky

divé,

puká těžká

mi

Nollová*

buchá a

objevuje

se

dech, díky, myslím

ve

si,

stínech. už

Nebe

propukne

v

tají křeč,

se

kroky

se

svým

hlava

.

.

?

.

řádí

Odpor je

v

mé

v

ní

a

známý

a

se

FUČÍK.

marný,

.

.

Paní

blíží

spěšně

pekelný

zuřivostí

poddávám

jen

..

se

zpět

.

již jako třaskavina

a

.

však

doléhá.

pozdravuji

a

starý

celou

s

hlas

průvodem

pohled

hrudi

okamžik

slyšel;

Kloním

kývnutí

padne

ji

motýla

oknu.

mému

vy

let

bys

ozývají

se

smích

odpoutané také

cele,

trhá

a

síly.

vždyť

děsivá *

modř

dáie.)

Eden.

všední,

a

HILBERT.

nesnesitelném

mi

se

(Příště

MILAN

V

nikdy

štěstí

výhodně

vzpomínek

neměla

pryč

jsem

písně

mi

života

písničky

čistého

tak

města,

že

se

zpátky,

jsi

svou

A

tak

ráda,

jsem

nestýská

tísně

zbloudil

jež v

všechno, rudých,

a

kam

nitru

v

své

a

utíkal

divoce

útulně a

můj

úsměvu

v

ženami

mne

stýská,

Ale

doma?

nikom,

po

našeho ráda

nás

u

Přírody matky

Smrti,

a

duše

oltář

království

z

nich,

po

nikoho

smutky

chtěl

jsem

ruku

za

již jsem

Pak

změnit

zoufaství

ústrety,

v

své

ňadrech

na

touhy jsem

jsem

mi

vyšla's

chtěl

propasti

prchal

šel

dělají

CYNIKEM ...?

NEJSEM

spálit

jsem

piti

jsem

příšerné

Tu

leta

80

co

toho

z

ntposýlej,

ČI

V

mi

mi

bylo-li

mi

Nevíš

zvo-

nevím

Ani

.

.

SMĚRY«

K

označení

ženské

zlobně hodou a

jméno,

sta-

dokázal,

že

které

stalo

je

se

postavy

známo tak

bez

novele

v

váženo

a

každé

v

zlé

přijal jsem

našem

světě.

tendence

a

ná-

Abych uklidnil

V

vím

se

k

oknu.

Živé

duse

r

není

na

návsi

a

ticho

mysle,

zaměňuji je

jiným,

jemu

zvukově

podobným,

J.

H.

ODP ČINEK.

ÚPRKA. JOŽKA

»VOLNÉ

83

ulehne. k

Ovšem,

že

ach,

k

oknu

určitě

a

čemu

toho

ním

s

leží

nyní

přece

když

více,

mně

ve

se

i

Bouře

zatím

zašlehl

mou

řinčela.

Na

oči. ale

znak

mění

brzy

kási

hromem, Pod

se

pěte

díky

hutném

té

z

rozkácel

hukotu

se

dáli

v

sebezapomění jehož

bitvy

spíjí

a

se

ó

díky,

hází

vám

vzteklé dou-

z

samého

do

ztrácí

a

skla

tleská

liják

a

vtrhá

mysl

kraji.

země,

se

jejím

v

tím

nad

celém

po

jež

klíčí ja-

snad

burácení

do

zavírám

a

opět již

otřásá

ranami

tvor,

vaší

a

za-

zmocňuje,

mne

nevím-čím,

řinčejí

za

lidský

středu

nad

ostrými

umíravému

mraky,

úlevu

v

zatím

úzkostlivě

se

okna

a

postel

na

dech

modravý

zarachotil

se

ochabnutí

jenž

jeho

oken

vrhám

radost'

radost',

hrom

síňkou,

Okamžité

První

provalila.

se

Své

—.

v

velkým

kusem

přímo

lidé

jenom

zvědavost

Touha

po

mi

uvízl

čila Je

si

mysl

a

její

neděle,

jsem

se

již jen

vostí

návštěvníka

je

kazatelna mohl

mi

rosa

leného

nitra

se

leskla,

nebe

přímo

to

a

zornost

a

které

ve

kési

dej

hudba

něž

skoro

celé

na

Země

vtíravě

chvíle

konejšivou

cele

přece

varhan, jež zní

neobyčejné vrhám

zcela

světlo,

přiblížit!

docházím

pod

se

jeho nitra,

rozčilení

rychlý ním,

které

z

a

po-

chrá-

Trpce paní

mne

se

mi

nalézaje

průčelí, se

vyzařovati

ze

touhu,

leč .

.

.

náhle

mne

mne

ne-

ke

mluvily

nezbloudilému což

eh,

má

se

mé

vím Nu

trpkost'.

proti

dobře!

Kloním

»Byl podívat

jsem

tu

Ani

v

který

právě

vzpomínka cítím

a

za-

šel

a

ptá

jsem

působí teplo které

hloupost'

se.

v

se

duši

nebesa

s

velkýma

nepohnula

souhlasu

smíchu,

Obrátila

propukl.

služka

k

do

zvedla

k

se

náruče

a

Aničce,

jíž

upravovala

šat.

»A

mimo to

události,«

ja-

krátká,

jako

tičká.

Setkal

Hned

sama

jsem

kdesi.

mne

»která

rozhovoru

Děkuji.

honu

vyhnala

pokračuji,

poslednímu

na

sá-

—.«

brvou

byste?

synů Tvých

»trochu

dělám,

milostpaní,

bodrou

pravou,

tu

co

Člověku

hloupost'

jsem

za-

mi

náladě

špatné

ve

důvěry

»Zájem,

dámě

této

pozdravu;

ovečky.

časem

mne;

šlehne

hlavou

zřím

když

osudu,

chrámu.

z

k

—?

který

a

nitru.

v

k

se

na

žehnají,

a

je

napadá

důvěrnosti

vzteku

hryznutí

očima

něm,«

zapotřebí podpory,

házím

vycházeti

na

přílišné

vidět

dík

dokládám

delný,«

který

byl,

sladký

již

oslňuje

nejnehodnějšímu

cenných,

který

tomu

se

se

které

Nemám

brány!

Nohovou

chytni

Stlu-

vzbuzuje

mohutné

pohled, zdá

kostela.

klenba

;

barroku,

tam,

proti

vzbouřila

který

duch,

jí

však

čemu

já,

cvrli-

moji

suggesci

se

nálady.

mně

na

ptáci

let-

slunce

stopy

skutečně

symbolům,

vytlačilo

své

spále-

jsouc

vyhlazovat.

modří,

strhávalo

rozmetalo

Konečně mená

náruživě

my-

hlučném

barvami

dešti, jehož

prohýhalo

vše

svým

tu

odporem,

zmocňuje

tomu

hmotou,

svou

Střežte si

když vždy

. .

.

dnes

žáru

V

bolestí

tiší

a

vydal

již cítím, jak

skutečnost'

mne

včerejším

po

zdálo

mové

ochlazuje je

utrpení.

prodlení

mého

do

padá

Příroda křičela

dne.

zmokřena

kali,

a

vyrušila

znovu

ního

útěchy

zveli-

a

s

se

zvěda-

se

zalíbením

se

obrazů

proti

těm

proti

a

předměty tu

já

a

ne

ráno

se

městečka.

že

chvílemi,

té

svého

bez

tedy

a

sousedního

klášteru

ku

měřítka

vztek

kostela.

ozvala

let,

tu

opět pod oblohou,

lítostivý

rozlehlo,

se

již jít.

bych

A

zvonění

chef-ďoeuvre

pravé

ohyzdně

s

realita

výstavy,

několik

zajímavá,

dřevěné

i

sklánějí hlavy,

úsměvem,

ironickým

s

zdi

.

jednotlivé

na

skříň

realita

pronikavé

dívám

před

se

kamene,

z

štukové

mnou

kolena,

na

dojmu, jak

památky

se

dle

štěstí,

dychtění bylo stická

chopila

také

do

vznešeném

dětských

z

význam na

dnes

mne

studeně

paměti

v

mně

ve

vedla

onom

ale

ustaly,

padají

komu

potřeba věřícího,

přede

ku

obráceni kloní

a

sloupy

malby,

oděným manekýnem Varhany

koženek

přešlapuje

nich

na

záře

ze

duši!

a

nábytku,

sochy

zdraví, čistá

masa

který

a

a

z

kroji,

omítnuté

mně

snad

lidé

paprsek

skytni

a

toužící

jeho

člověku

přijal,

Ne

Tvého

velebnosti

Vesničtí

mo-

řevu

84

trůnu

stupňů

ona

troskách.

v

k

že

cítím,

vracím

já spěšně

ulehl,

SMĚRY«

proto

a

domu

z

se

Zté

s

blízka

je

bych

jsem hotov, naše

neboť

známost' oním

tlupy

vzpomínka

byla

našemu

dovolila-li

událost'je jen

člověkem

zdravých

v

kraloni

nimrodů

»V OL N

85

hned

upoutal vem

věděl

a

stébla

sil

není

a

než

byla

možno

jaká

se

své

projevovala

v

se

chytá se

po

pointrů,

vroucnější každém

těch

z

která

rodu

z

zje-

přimkl

a

Athe,

geniem

představiti

není

si

jsem

o

pravým

si

že

Tonoucí,

sportu.

pomyslil

bědným

svým

okamžitě,

do

Rozhovořil

zdání

jeho

žene

života,

němu.

k

také

jsem

jež přebytek se

pozornost

mou

É

něžnosý slově

jeho

SMĚR

Y«

někdo.

86

historkou,

vymyslil

byla

její

v

k

lhostejná době

si

vás ale

promiňte, Ta

dojata

zvedá

přece

Pak

vzpomenete

ale

ji vymyslil?

se

však

věci.

mou

pravdivost,

jsem

Ve

ji.

oklamána.

jste

dlouhé

po

si

jsem

jste

vy

že

vám,

zlost

budete

a

věříte

řeknu-li

bolestná že

příkladu

protože

jak bude, Ano,

ku

Tak

přejde někdy

zase

ni

na

jen zlost,

časem

ale

nyní

dáte

tu

a

se

v

ní.

0

Člověk musí

tenkrát

někoho

vás

jako

milovat, ale

onehdy,

.

.

napadlo

mne

nenudím

vás

chvilku

na

ovšem

A

klamete.

se

unésti více

nikdy

.

?«

milostpaní

již

klamem,

tak

to

je

.

neboť

trvale,

na

chvilinku

na

a

.

že

víte,

vy

všemi

se

.

sebe

se %

»Naprosto »Ptal

jsem

Promiňte

právě Byl

je

soucit

vzbouzely

časem že

taktní,

ani

city, dali

a

tři

níž

lilií.

Atha

se

se

zbraň

a

a

rozběhl

hluboké

křičím dám než

je

bahno

protrhl

to

líci,

Děs

rudou

obrací

tu

Paní hluboce

chvěje,

vody

hladký jako

zase

ač

Nollová, dojata

z

počátku

prošel

jakoby byl

ale

to

se

každému

léciti

člověka

a

cíl

zve-

.

.

ale

.

hryžu

bídy

pro

brachu,

zrcadlo.«

odmítavá, její

jaký

jsem

na

ale,

a

dosti

cíl

věřil,

ho

kdyby

v

v

skutečnost

mnohému

ani

ne-

nepřesvědčila.«

básni

Jakou

Já

svěřil

ta

mlčela

1

pravím

nedosvědčenému,

milostpaní.

Zle

je

pak,

dokud

ovšem,

»člověk se

dovede

spokojí

rozmete-li

s

mu

celkem

sláva

není

vždy od-

a

hryžu

a

nudné,

tu

je

satanu,

humoru

kdyby

bídě.

k

Oh,

zavěsiv

jsem,

dosti

smutek

z

se

té

masa?

pomoc?

ženě

ale

ovšem, se

vyssát,

nadzvedne

pósa

do

dáli,

svoje

trudy,

plakala

dáma

zdravou

věřit

illusý tuto

než

Ural,

zásluhu s

ní

o

skoro

věčné

aby

se

slova

trhá

zasveholí

s

pravda

kloním trvání na

se

jí

radosti

venkově ní

z

zdálo,

že

to

a

pro

líbeznou

moudrost

Vaše

až

českém

na

jakoby hruď,

hlubin

připravena

milostpaní!

jest,*

mráz.

že

pláče jí svůj

a

zadívá

svou

Ticho. »To

zničí

se

slzami.

světě

obil-

»neboť

si,

mém nitru

v

sledoval

krk

čekal?

je nyní hlas

tak

humor

paní

již

byl

plodu sedím

smíchu,

nebylo

spodnějších by

dvěma

lehko

se

rudý

jeho nasládlým

se

Zaměstnání

—.

hodné

zraku,

v

»Ano.«

člověk

—.

varem.«

Jako červ

»Utonul ?«

»Věru,

dálce

v

také,

prý

obrátiv

a

myslím

jež

je

po-

spolu,

že

se,

mezi

nezb}ďno,«

slastno

okamžik

ještě

rýze

v

má-li

a

stráni,

jsem

pravdou

sevřel!

mne

»Blázne!«

koncem;

tragickým

»Je

ku

je choulostivé koření,

Ostatně

Co

povrch

zahlédl

ní

v

běda,

a

hrobu!«

omlouvala

a

stočil

se,

pohybující

poli.

soucit

ruku

jsem

náhodou,

nými

zápasily

na

odhodil

plavbě

v

mi

podala

sluník,

a

žena

a

k

ní,

v

krále

toho

opět

kdosi

nesmrtelnost

se

králem

půdou putujícímu

býti

Poroučel

stává

tak

pochybným

člověk

vám

až

více,

pak

sestřelil

mlhu

se

pak

zavěsil

jež

rostlin,

blázne !!«

mu

hlaď,

vodních

a

chůzi

k

tropíte,

víc

ještě,

ku

a

vy-

nich.

z

stonky

stále

mělká

abych

jsem

listů

o

vody.

osudno

»Co k

pušku

do

se

bařina

naň:

nimi

s

Zahvízdl

tone.

a

že

Vidím,

nohama

a

klidnou

chňapla ji

tak

večeru

k

jednu

na

ne-

ušlechtilé

ostatních

Bůh

a

Dáma

mně

ve

jsem

mé

několik

ní,

za

a

byl

srazil

břehu

od

zápasu

v

noří

již

střelec

zachytivši

...

zaplétá

se

Leč

pohádkou

potřebujé-li

člověk

ano,

od

mi

prozrazo-

kachny. Bylo již

sotva

se

vrhla

ale

zpět

na

kroků

plazilo

ano,

odtrhli

Výborný

patnáct

oči

neprozradil

se

tůním

k

.

sobě!

v

mu

když jsme

vytáhly.

Padla

po

jsem

sami

se

křesťana

.

je

illusemi,

později je ztrhal,

a

hádka

přemožených

ním .

,Ne;

nemluví.'

a

strhané

jeho

nos

ženu ?'

za

řekl:

nežádá

trpkost s

Athu

to

na

že

ovšem;

hlubokou

tu

co

krásnějšími

lhostejně.

,Dal byste

:

dražší,

proto

zapře

ho

se

brutálni,

churav,

valy

odvětila

ne,«

také v

malinkou

ani

o

ba

nej-

když

brávo,

měsíc

hluboce

světě,

z

rozšafností

brávo, není

chtěla

mladší

pro

její

souhlasím

odchylku jen:

že

to,

É

»VO L N

musíme

co

může býti

milovat,

že

zbývá,

co

života

z

nemůžeme.

vat

modré

ptáčat

líc;

šikmé

v

dolů,

se

tmy,

tící k

žlutě

trčí

a

ní

v

dvě oči .

.

šklebí

se

.

chlu-

z

jsem, když si

do

libo

kloní

illusí

se

hruď

mírní

nimi

pi-

vykouřím že

fati, Ta

poslední

vše

drzá

teď.

hlavu

co

tím

ani

a

Budeš

známá

náves

topena

svitem

letní

v

rozvalují

se

půda

dosud

je

držeti. do

Z

Čela

spánku

pokojně že

musím

můstku. na

jíž i

tím

těm

aby

nás

a

minulosti, není

víry

co

v

by

příští.

z

mazu

chvíle

Nu ale třeba stálo

za

Prázdno

již

na

hruď,

A

snad

kochat

chvíle

se

vna-

pro

skončiti. Není

další

přede

věčných

»Jsi

ruku

na

útěchy

skráně

její

tak

žhne,

a

čekám

rosou

Mé

hlava

ó .

.

mi slova

tě

mo-

srdce

žhne

šeptej

li-

na

kácí

.

a

ráno

kterém

—!

pták,

něž

objetí

Když

V

tu?

do

pro

jejích

a

se

Helo

dlani

v

slov

třpytí

těla

stíny

věci,

oblaků.

dvou

tajíš?

okna

za-

Opouštějí

si

Svěřují

besed

jako

mnou

se

se

na

přijď, něžné

sestro

se

noci

v

podivná do

schyl

tak

postavy

vlnami.

.

netuší,

si

úzkostí

přede

za

vane

spí

ostrou

na

má

vítr

nich

z

dvě

se

svět

ano,

radost' veškerenstva! v

díval

zápachem

ano,

láká

Jediný

třese

nemá

se

tuhnou

lehounké

jako

se

měsíce.

stínu

ale

m.itou,

a

však,

možno

tom

dravém

Velké

noci.

povídávala.

.

ní

——

stromy

nyní

roz-

blíží,

se

Bohu

lehký

všem

černými

se

pronikavým

jimiž

již

jsem snílek, jenž vyšel

prořezává

plachtou ..

..

se

ulétají, povídávala.

těch

sled

stech

leží

dotyku

podstěnek

nu-

ticho

pažení

nejvýš ty

rozkoší

s

při

pytlech.

mysl

a

kotouče

duní.

přijde,

choulím

a

Ticho,

za

a

lidé

skončiti

si

díky

a

vrzá

to

chudí

přišel didla,

první

pevná

svých

Eh,

příď, loď

ti

na

nás.

dou-

nervech,

po

záře

čistší

jsou

usedají,

rozlétnou

a

jazyk

sobě

spánku.

měkkou

plní prostor

a

hlubin

a

hrála

tou

na

spánek;

dobrému

podušky

do

v

hotov

pravím

spat,

pod

hodila

noc

k

piva

jsem

a

dne

za

snad

nešpetnout

přijde

brzy

jež

nejpohodlněji

jíž

tmy,

papirosu

připraveno

je

horečka,

ulehá

množstvím

dostatečným

domky

takových

krouží

hrnou,

dobu

zničení

konečně!

a

V

—?«

let,

konec,

do

zalknu!

se

vě-

srdce

tluče

Vyděšeně než

Kam

nějakou

tu

po-

S

bude

než

trosek!

se

s

postupujícím

v

vzpírá

se

kamsi

stíny již

do

ní?

Potrvá?

ven!

zalknu!

se

okno

a

hnusnější

vzduch

na

hmota

je

ztraceno

Či

dále?

potrvá

jen ještě

a

svět?

ještě

bude

zalehne

bude

co

skončí

vody

vždy

pro

Bože,

bytí

stále

je

za-

ním?

s

kde

Moře

hlenu.

Uzří

Co

—.

červům

či

dvacet,

.

Malé

je lhostejno,

země

a

.

ještě?

volna

aje

že

však

všemu

konec

vln

tělem

svého

lidský s

mně

ve

pročekat

říci,

odebéře ?

se

stříbrné

Lehám

úzko

chutného

Ona

domím

šnupe-

malý

RAKOCZIHO. M. ALEŠ. — ČRTA Z POCHODU ček

ní

skřípe:

a

»Je

u

plácne

tom

v

dlaní,

tvorně

až

tmě;

ve

vrchu.

mete

si

těžkým

svým

než

paté tváře jakési mátolrp černé

chuchvalem

ona

let

červům

zdali

a

ven!

.

jsou

.

tak

a

měkkých

odvahu

zůstane

sví-

.

ďasu!

jež

do

houstne

Dva

body

to,

dolů

kamsi

houstne.

táhne

ploše

která

na

šťastný

jako

mne

hanebných

Mějme

sebou, a

třicet

škrcení od

nemá

vzduchu

ve

květů

zemi

nad

oblohy

ono,

milo-

a

88

.

- Nepří-

jemný rub, zajisté

R Y«

útěšno kolem

ne-

a

zase

SMĚ

oplakávání mnou,

bez-

Půjdu

němu.

k

předsudku

pravím,

člověkem, mé

cestě,

uprostřed přestal a

a

a

té

odvrací

Lákavo? sama

vrhnouti

že

je

netečné

se;

stín

je

Což?

nebýti

pohled se

Je

tou

mi

hrozila

v

přece a

v

tom

konečně

pevně velkou

ve

urdousiti

svým

námi,

mozku.

tmu

nulou

dobrým

Zjevil

jíž jsem

Projdi mezi

Jizlivému

především

přírody,

cize

tančí

mi

nešel?

knězem.

teprve

zábavným.

více

zatnout

pak

proč bych

kdy opuštěnost

b}Hi

černý

A

se

na

srdce

patrně již

peklem

jdu

Zničení!

úspěch,

tedy

.

.

.

.

.

.

Zničení! pro

sebe

i

cosi

velikého:

a

pak

střemhlav

smrti

do

prázdna

»V OL N

89

kam .

a

.

tetelí

bázlivé

přes

.

ďáble!«

»Ďáble

hrudi

v

někomu

v

té

celou

s

K

chvíli.

jsou kolem,

není....

měkký

vrhl,

do

nich

kal

—■

vášnivě

a

Ztrnu

jakby zjevení byli, bezděčně, vím.

Patrně

již

mne,

když

padá

má

mizí, má

zase

si

náhle

cítím,

se

ten

»Děkuj i

někdy

on

ke

mi

vlídně

mně.

As

žhavosť

chápou

se

mé

praví: bohem

n}mí

.

.

.

chcete-li.«

a ...

přijdu,

otče.« (Příště

dále.)

někd

bych

takto

na-

spěch?

hlava

hlava,

proč

již še-

stesk

a

šlo

kolem, díval

a

mrazu

chodců

»Promiňte,

se.

zalévají

mne

»Promiňte, Luděk

od

osobu,

Zajikl jsem slovil

se

zmlkl.

a

mi

Vyruku

snad

ním

s

příbuzný,

Klesi?«

»Ne,

důstojný

roztržitě více

pravdou

.

a

lháti, řekl

.

.«

ticho.

opět

nevím, a

Ticho.

pane«.

zemřel

»Tedy

mu

—.«

se:

»Jste pane

velmi

se

jakés jméno, podal

ptal

jsem

znovu;

zajímám

níž

oči

údivem.

vlídným

a

pane,«

šedé

a

se

prosím

Kles

kloním

a

důstojný

Zastavil

pravím.

a

zítra,

a

prsty

očích

jen. Dobíhám

o

ale

teplo

v

»Přijďte

ji

jeho

iv

monstranci

krásná

že

stál

já

co

zřím

nevěda

ptám

tisknou

měkké

již

a

do

proudem

postupuji

a

bělovlasá

velká

dlaně,

tu

skráně

horkým

ce-

pomazání,

proč

pouzdru,

A

od

což

když

mi

se

zdra-

teprve

hlasně

Děkují

dál.

v

chvíli

po

ach

tu

rozpaluje

cítím,

Třeba

žene

pohledem,

setrvav

a

tvora

hlavy,

Stud

vtiskl

záhybu

nich

na

stromů

zmaten.

90

kostelník

a

ze

mnou

SMĚRY«

rozpla-

se

Kněz

náhle

se

nohám

hlava

je,

pny

živého

jen

jehož

»Ustaneš,

přimknouti

dítěte,

psa,

býti!

k

sevřel

—.

vynořili sty.

má

jím

ne

krčí

příkopem ohybná

za

jediného

a

ženy,

dobrý,

a

se

vysoko

Ne

kdo

vím,

prašno,

se

jež třese

tvrdé

a

...

:

měl

se

úzkosti,

někomu

které

vzkřiknu

!

bych

silou

cestě

na

obloha

tráva,

že

mi,

aje

k

života,

ano

É

jsem

ozvu

se

Nemožno

co

bych

nadobro

M.

ALEŠ.

PŘÍTEL TŘÍ ŘJÍ.

NÉ

»V OL

91

KRONIKA.

—

MALBY

ZACHOVÁNÍ

—

CHRÁMECH.

NAŠICH

V

STAROBYLÉHO

RÁZU PRAHY,

SMĚRY«

92

snům

žovým Veliké

o

budoucí,

tudíž

podivno,

jak

praví

se

píše,

a

Praze.

UMĚLCI, JEJÍ UMĚLCI ÚPRAVA A CO NAKLADATELÉ. — S NÍ SOUVISÍ. — NAKLADATELÉ

Nebylo

svolány byly schůze,

(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)

že Poučnou

historie

jest

ruchu

záchranného

postěžováno

bylo

letech

který

nás

u

»Zachování

historie

jest

celku

v

schůze

A snila

se

k

se

jednotlivostech. úpravy

Prahy

toho

jest

způsobu,

denně

ni

smyslů

otázka

čivů,

a

téměř

nám

hlavy

na

klopýtáme,

člověku

českému

nej různější

v

padá, ta

dotýká

nemůže býti

náhod

vždyť

téměř

báj

i

osudu

o

dějiny,

život

drahého

nějž

v

minulých

nám

snahy,

generací

vložily

tak

cítilo,

že

kané

sluší

ať

šťastně

již

rozhodnouti

Prahy, téměř

se

mnohém

o

má

co

nešťastně

neb

nezměněnou.

ne

souvisící

s

tím

upravení

nenasytně

kapitál

pokladů

hledající

svých, čeho

toho,

z

něný

vzhled

její

nedaleké

věky

Vltavy, přímo,

rozmnožení

k

cesty

div,

vždy

jemné, o

ni

k

Zprávy ostrovů

veliké

lecké

ceně

Nebylo jest

i

má

pozmě-

že

krásy

matky

a

té

majestátu

měst

o

zamyšleném

zprávy

čtyr

bloky

o

o

o

českých

a

břehů

zvýšení přistavení

nasypání

zastavení

ta-

jsou

a

pětipatrových

širokých

obezdění

ostrova

Menšího ramp

možná

co

schůzí

vy-

veškeré

dovolil

po-

Kampy

činžáků,

města k

mož-

k

přihlížet!

lze

všeho,

zajištění

vzhled

aby

své

při

Prahy

při-

by

co

rázu

v

otázkou

krásy

sice

co

umě-

a

všemožně

možná

klidně

neodporující

Praž-

mostu Kar-

širší.

volnější

jinak

a

a

imitací

na

svobodu,

že

s

že

obtížemi

a

rýč

se

co

s

zájmu

se

dvě

konservativní,

druhé

částech

Lopata

to

různá

přihlíží

Praze,

v

objevila

k

tomu,

zachován užitím

a

ukázal

mají

potká

i

u

aby sice

historických

stavebních.

konservativismus

Staré

sluší

a

jen

starých památek

proveditelným.

a

přece

veskrze

nových

sympatický

změn

které

Praze

byl

novějších

slohů

jící

ráz

plně

—■

všeho

sebe

však

sobě,

Jedno,

sobě

se-

se

stráži.

na

vedle

užší

jedno

všímati

souvisí,

důležitou

souhlasem

širokým

neustále

býti

neutrpěl. chvíle

nynější

všeobecným

a

schůzích

starý

že

úpravy Prahy

Prahy

města

rozvoji

popíráno,

dlužno

kruhům

V

vzejiti

k

a

Prahu,

pro

tkalo,

iv

Pražských,

velikými

ského,

ctitelé

se

úpravě Prahy podni-

Průběh

nadějemi

Prahy. že

k

jistého

správně

a

zodpovědnost

odborné.

mohlo,

dozrávání

obavách.

v

zíti

jakými

s

hlediska,

Jaký

v

spět!

nutí

po

nábřeží

působí

nepřímo době

v

a

zajištění

Po-

vy-

vzhledu

se

splavnění

břehů

k

důležitější práce

změn,

práce,

dotýká

Assanace,

provésti

postupu,

jak

se,

rozhodujících.

nadšení,

žádá

začaté

co

Zjistilo

obja-

nějž

v

tajemný

tvářnost

pozměniti

za

Věc

místech

neodvislého

ným nápravám boj,

doba

letí,

Prahy.

rozhodnouti

v

Casy

půvab.

cestách

a

snadno

o

slovitelný

konečně

našich

se

města,

práce,

prostředcích

o

stránkách.

formě

soudí ti má

na

sluší

co

inteligenci

lhostejnou,

že

a

ono,

nezajímavý.

nebyly

ty

přihlíží

se,

že od

přes

a

rozkvétání

a

různých

po

ní

znalo

Otázka

to

na

za

ladné

a

ta

krásu

zajišťujících

projevil

rázu

starobylého

Poučnou

úpravy Prahy.«

hlasitěji

byly vyměněny náhledy,

přemýšleno bylo

třech

posledních

v

místech

různých

na

hesly:

iv

se

místech

různých

na

a

usilovně

upravovacího,

že

že

Tento

nepřipouštěbýti

se

nás

ne-

takovou

ustanovení

jen

v ř

lovu,

o

zasypání

Velkých ovšem

Benátek, k

Certovky, a

nějakému

jiné

o

zastavení

podobné,

uklidnění

myslí

ostrova

nepřispívají ani

k

rů-

několika

ležitých

nezměnitelných okrsků, místech

které

by

zachovaly nejmalebnější

ricky důležité části

Staré

a

na

dů-

histo-

Prahy neporušeny. Když

»V OL N

93

nevidělo

to

se

náměstí

pro

čáru

novou

dařiti?

severní

Kde

je

to

v

Posavadriím

však

dosažení

neklade

uspokojujíc

umělecky

toto

hledisko

Jim

nevadí,

ovšem

náměstí,

tudíž,

dají byla

zvláštní

aby

oživí

Na

Poznati

ono

užší

nelze

snadno

dobré

opravdově v

a

savadní

toužiti

zřídka

věnována

žádají

vládl

části

uměže

Prahy

tím

to

hesla

budou,

jeví. rázu

Praha.«

slučitelná,

obou

aby Praha do-

spíše, jelikož Prahy

vidí hlavní

a

úpravu

Prahy

téměř

absolutní

naprostou

Při v

se

kalo,

důvěru,

rozhovorech

až

se

o

tom,

a

Těžko

zákonů,

víme

co

bez

co

by

míti

je

hříchy

poměry

v

pak to

tu

velikých se

změní

činiti

aby a

obtíží. mělo se

če-

možným

nejtěžší

umění

hlasy

kroků,

které

druhům

se

k

se

zjevy

umožní

se

nej-

půda

se

kde

tam,

prostřednost

náležitého

pevně

mocí

postavení i

prospěti

až

do

a

budeme,

nesluší

doby,

Až

váhy.

do-

podaří

jim

se

jedno-

co

teprvé pak

moci

ovšem

dvojnásob

i

věcí těch

do

proti

přičin-

kdy

pravili,

věcem, nám

vzdor

za

budeme

svého

rozho-

a

radily sourozencům

a

snahou

obecním

nyní

mohly

působení

státi

zrazovaly

závažných

řádu,

a

posečkání

tlivci

snaživých,

na

pokládati

opravdovou

a

Praze,

by

zřízení

stávajícímu

moci

by

prý

by

bezduchá

se

krásu,

pro

opravdovosti

a

nikdy hlavně

zde

smyslu

opatrných,

místech

dujících

livostí

i

prý

šíře

do

roztahuje

a

Cechách

v

vymizely

a

heslem

frázovitost.

Mladé

a

tkví

za

bezodklad-

pro

nemožnými

Pracováním

vítězí

planá

od

zla

vzděláváním,

skutečnému

a

níž ani

domácích.

které

hlasy,

šířením

hlouposti;

křiklavější.

nyní

Kořen

otázek

horlily

bez

práci,

nebylo.

náležitým staly

zdravé

koláče,«

hospodář-

důležitých

kulturních

a

byly

vytrvalou

lidské

übohé

té

jakkoli

za-

sahovati.

Tiché

starších,

hlasy k

též

valy

mohli

pracovníci

kruzích

v

náležité

Zřídka

lanějších, tiků, v

ozvaly

jimž

v

tomto

to, zda

řadu

ještě

nejde

směru

a

ne-

mařiti

o

o

aby

schůzí které

věc,

Více

zajímati

za-

pro-

níž

o

abychom

to,

jej

mohli.

různých,

zájem

zde

a

než

úpravných

hlasů

kri-

uměleckých

a

vyčerpávali.

měly schůze ty

hlasy nejpovo-

drahým,

a

menší

tu

Však

jednalo.

příliš

záchranných

větší,

tu

jevil}/

schůzích

schůzích

bezvýznamných Historie

ve

se

čas

jest

smělé

za

kantorování.

a

odborníků

hlasy

zejména však

by vykládáno býti

co

rozhodujících

poučování

cítiti nemile

se

mladších,

vystupováním

jinak by

vystupování,

varovaly nepodnikati ničeho, mohlo

upozorňo-

starostlivých,

opatrnému

zasloužilí

dotčeni

se

věc bude

rozhovory nějaké zřejmé

výsledky. Kronika

uzákoněných

odporučovali mnozí,

politické

ladnou

pro

doplňků slibují

denně přestupuje

zájmu Prahy,

staveb

patřičných

zákonných nápravu.

umě-

zachování

pro

nedostatku

v

náležitých

příkazů

závady

historicky důležitých

leckých

sobě

v

velkém

ve

ani

práce

znamenala

Mnozí

od

řešení

technických

ničeho

pro-

spěly.

a

»Bez

Pokud

stoupenci

vzhledu

jen

i

94

Vzácnými

starší

krásná

lehce

ských,

přidati

zahrnouti.

souhlasně

změny

žá-

a

dovede

jsou

lepším,

nebyla,

dosaženo

starobylého

nahraditi

měněna

ničem

ulic

průhledy.

širším

lze

rázu

se

důvěřovati,

lze

»Ladná

ta

projeví

budov

»Zachování

hlediska

že

lze,

stave-

náměstí,

novější

a

širší

význam

to

hlediska, kteráž již

heslo

pak

i

pohledy

straně

druhé

tak

a

hlavní

jsou

jedné

na

nové,

když

náhodě,

stává,

co

jen

péče

a

řádění

a

toho

malebnými

Toť

ulic

jemuž jedině

respektování

rovnocenné

bude

lepsdílí

v

by

zvýšená

nových

cit,

jemný

že

při

kdož

památkám

způsobem

sta-

bude

domů,

naše

po

i

když

Ti,

doba

však,

dále, aby při skupení

při

i

když

ponechána

konfiguraci

lecký

starým

a

nedoufají věc

tím,

rázu

umělecký

a

pa-

částech

nahrazeno

ráz

uměleckým

když

bylo,

plně

nových

svůj

veškerých

důležitých

cennějším.

se

starším

rovnocenný

a

nebojí

jest

Y«

stane

se

nou

svobodo-

řekl,

nedůvodného

dobré

cenné,

míti

budou

svým

doufá?

nových

v

se

přestavbách,

ším,

bním.

váhy

dobou

nějakého

robylého,

ony

tak

historicky

a

po-

odůvodněno

abych

SMĚR

zde

má

to

se

ještě

věcí

stavem

podnět

sama

ustanovivši

jinde

kdo

víry,

cenných

umělecky

nutných

obec

kteréž žádá ovšem zachování

myslnější,

mátek,

kde

druhé hledisko,

volnější

kde

strany,

regulační,

místech

rozhodujících

na

staroměstské,

změnám

k

dala

nutným

É

král. lik

vání

města

o

tom

Prahy

pamětních

zaznamenává

zařadil

spisů

starobylého

rázu

různými korporacemi

do

svých

podaných Prahy, slavné

prostě

v

jež radě

:

Archiv

listin

zájmu

někozacho-

podány městské.

byly

»V OL

95

Nu

jaké

a

spisů

slavné

u

Kronika

rázu

aby

se

dálší

na

počtem

obětí,

bylého

rázu že

knutím,

učiněno,

nové

mentu

krásy?

Nu, a

není

proč

vůbec

často

povrchně,

a

nemohly,

listů

přinese těch

věřující času

v

mážděné uši

chým

v

by

výmluvnosti, že

Mizí

vínku

síla důvodů

zájem

denních Pisatelé

Je

to

promluvil spící

i

zmizel,

a

ona

s

uctivým

pak povinnost'

jim

nejtupší

ke

oproti

projevům

ležitou

uctivostí

volný,

hromadný

projev?

měst

trhová

domy.

Pražských

na

Vltavském.

břehu

ulice

zapomění upadl

v

Václavského

a

mavých domů náhrada

nové

nynější

se,

zelném

zda

nachází

radostného

těch

v

Bůh

Na

něco

prostého,

nastupuje vět-

malicherné

suď!

to

otažme

Prahy

místě

malebného,

a

Města,

jinde,

vzhled

nepřirozené,

vyšňořené,

malebné.

změnách.

silného

přirozeného,

pro

ulic,

pohledy

Menšího a

těch

uměleckou

svědomitě

náměstí

někdo

jakou byla

vzhled

přestavbou

při

zají-

místech

na

drůbežném

a

A

hodnotou

Srovnejme

dřívějšími

s

trhu

šinou

svou

získal

ráz?

jejich

Nahražují

ty?

domy

shořené,

získal

na

domy

za

řada

zmizela

drůbežném.

trhu

na

Jindřišské

nároží

náměstí,

již

Veleslavínův,

dům

charakteristické

jest

Dávno

(Příště

ne-

a

dokončení.)

shro-

a

vdechli

hlu-

těch

vřelost,

lhostejnost

takový

ani

nedovedou

vzácný

důvěřivými,

v

dar

oče-

pakli

způsobí nápravu

kříž se

s

k

listem

kterém-

pamětnými vrchnosti

spisy.

žádáme-li

vůlí

podaným?

jistou

celkovým

celé

blahovolnosť i as

ná-

respektovati

zájmem

prof. Jul.

gestivní nálady.

Jediný

1879.

v

Mařáka. verš

Vzpomínáme

eposy.

»Čtyři

diktovaným

Nemáliž

PŘÍRODĚ

Berlíne

a

roční

nástěnné

Všecky v

malby

z

Mnichove

do

z

v

doby«,

13

královské

posledních

let

jenž

velkých

dovede malovali

jeho

vystavenou

cyklů

»Lesní

»Lesních

kartonů loži

uhlem, plná sug-

Národního

zmizely

ihned

r.

1878

samotu«,

karakterů« divadla.

po

zemřelého

jídelny.

Fr ant.

Ho ška

(ý

9.

května

•

dokončení

soukromém.

SKIZZA vlis

denní

obrazy

majetku

diktovaný

a

Skizza

básníka,

Nemáliž

pamětním.

zachovati

dobrou

loubí

levém

zbouráno

a

než

straší vybouranými

ulice

věru

hlasů

do

vložit

blížiti

Menšího

náměstí

Města,

silným

budil,

dokud

nemalý

přece jak jinak

něco,

malebná

V

věru

byli

dů-

lidé

velikým

Však

věru

jsou

Starého

Ostruhová

pravém

směru.

koli

A

ani

z

si

bychom

mnohé, kdyby

včarovali

kdyby

neopravdovost.

je

velmi

velmi,

víry,

se

spisy,

který

krajní

do

by

čas

polnic,

kde

tam,

zuřivě

téměř

místech

mnoha

použili.

pravý

kdyby

spisy

důvodů, jinak by

pamětní

by

to

které

jakoby

silné

změnilo

otevřel, a

Jsou

píší.

lidé

by neodstrašovala

kávají.

mo-

zvláštně

stručnou zprávu.

moc

vrchnosti,

dílu

upra-

nemohou,

pochopiti

svět

kterou

svému

že

zcela

to

se

čilého ruchu

době

v

práva.

nezměněnou.

Náměstí

domy

přečtou

aneb

býti

ovšem

bubnů

sílu

po-

něco

Bylo

vrchnostem,

jistě výhodněji

který

hlasem,

má

vůbec

takovém

opatřili

pisatelé

?

výminečně jen některý

zázračnou

věci

Na

o

svá

již

fi-

mlčí.

mnozí

ostatní

musí

svého

z

důležitého

budou

určené

pro

míti

spisů

podot-

dále

záruka,

byla

listy

nečtou,

Praze

v

hlavně

a

Prahu

přáli

vý-

návrhy

úpravy Prahy

takové

spisy

důstojné,

vážné,

uváženy

dosaváde

když

divu,

se

bourá

povstalé

pamětními

s

radou

dbáti

plány

Na

má

staro-

s

na

zatím

se

záchranného? se

Vrchnost'

stačiti.

poskytnuta

kronika

tom

té

žádoucí

aby

vovací

O

věci

i

činiti ?

děje

Města,

přinesla

možno

bude

městskou

zájmu

v

městská,

zachování

zájmu

v

doposud

sotva

ji

byly

dané

Prahy

rada

sl.

se

starobylého

jednotlivě odpovídalo

obec

důvodu

nančních

A

usnesla

listy

jež

pamětním

96

co

Co

zachování

zájmu

úpravy Prahy,

a

Nu,

pamětních

několikátém

Po

praví: v

SMĚRY«

městské?

rady

podaném

spise

těchto

výsledky

byly

NÉ

1895.)

»VOLNÉ

97

Pastelová studií

tečných obrazu,

č.

k

jeho

Ženíška,

Fr.

prof.

bohužel

dobrozdání, rada s

Směry«

Prahou

dítěte

jednak

nám,

lid,

pro

úplně,

předmětu.

To

od

ní

z

případným doplněním, rozpočtů

Aleš

důkazem

také

platí

svůj

časem

vždycky

mezi

kraj,

ukázka

nějaká

blízkosti

60

tisků,

a

umělec

žije,

anglického

dosti

87.

str.

na

svoje komposice

váme

»PŘÍTELE

RAKOCZIHO«.

ukázku

jako

blikace

jedné

11.

z

dílu

(posledního)

TŘÍ

Z

Návrh

SGRAFFITO

na

z

hlavu

vydané

ské

r.

1885.

minulého

architektů

Spolkem

štaci

žádajíc

něm

v

vyjádření

připadaly

umělecké.

skou

členy

Stibral,

Schulz,

Veškeré

otázky

vyřízení

náměstí

Zítek.

Komise

pravidelně

bývají

okolí

bývalé

trestnici)

Socha

uznávaje

vysokou

stečně

opět

1890

že

radě,

dle

možná, níž

o

částka

či

nutno-li

uměleckých 800

zl.

pro

sestávajícíko

Golla, ředitele

soší váno

to

a

a

a

jako na

kopii

otázkách

skupiny

Jelínka,

Stanislava

zástupců vzorná

původní

uvedenou

dra

inženýra Suchardy,

úřadu

Heraina i

a

umění

postaveno

bylo.

sešla

se

Mockra

Kouly,

Celakovského

sochařů

městských

Maudra,

radních

navrhla,

století

debatě,

advokáti,

řijnu

prof.

stavebního, jež

památka

místo

Hlávky,

Chytila,

sestaví,

restaurace

naši

měsíci

a

čá-

paláce

dlouhé

Po

po-

městské

se

dalo, zda

rozhodovati

Fanty,

sesuly

výše se

Schnirch

zahradě

nabídl

povolena. V

arch.

pp.

při

se

v

novou.

chtěli

kritikář-

v

výstava

z

Zorn, Unger,

zkomolený některý

přejít

cizí

neradi

kommer

tak

kdy

konečně

kdy

i

není

pak

Praze

v

letošní

na

grafické jedním

z

novin-

jarní

vý-

nejzajíma-

kvalitou.

opakují

se

Liebermann,

postrádáme

mistr,

ale

úsměvem,

lhostejnost,

zvláště

jarní výstavy

Thoma,

vypjatém«

moderní

grafická

oddělení

bylo

samo-

strpení!

letech,

listů

docela ovšem

se

Jen že

množstvím,

Mnohé

napodobený,

nekonečná

všeobecná,

nafouklosť

—,

nebo

a

dají

(na

př. Raffaeli,

Greiner

Lautrec,

mnoho

jmen

nejlepších

Za

atd.).

(Klinger,

Her-

atd.).

Ze

známých místě

jmen

Topiče

u

Feliciena

přece jen

lečnosti,

hlavně

svůj

zastoupených

Ropse,

a

silný

jmenujeme ač

kterýž,

názor

osobitý

a

rade

první

v

technicky hotových,

velké

ulici,

skupiny určiti

opatřiti

z

byly

skupinu

prof. Hostinského,

Polívky,

Tichny

800 zl.

sestavené

takto

Schnircha a

honorář

za

pak

Letenské

v

straně

ale

moderní

snad

Skoda, že

tak

leptaných rytinách jen

zastoupen

osmi

na

jedno-

moderní

ženy

době

Václava

pan

jež

Karlova

mostu

uloženy

hraběte Trautmansdorfa

Sochař

skupin,

cenu

oblouky

vyloveny,

upravení

sv.

úplnou

spo-

svých

ve

výtečně uplatňuje. něho

listy.— Vedle

Andreas

re-staurován.

Lojoly.

z

uměleckou

s

či

kostel

Ta-

obecen-

komisi

poslední

V

starý

posledních

ač

Zorn,

Ignáce

sv.

září

4.

sbořen

býti

atd.

druhé

na

»aristokratickém

po

bezkrevne

Rudolfinu

předním

o

umění!

zvykli jsme viděti

pak prázdnou

rozšířiti.

této

rokováno

vážném

ale

vážném

po

»uměnímilovné«

straně

nad nimi

řekneme,

vějších jak

to

Ohman,

se

radou

má-li

tom,

o

sama

obzoru

po

výtvarnému,

prolomena?

stranný, Tak

Rudolfina

rozhodnouti

komisi

právo

výstavy

pořádané.

měst-

Bělský,

Roštlapil,

městskou

nyní

archit.

pánové:

má

regulační

jmenováni

a

Topičově

širokých vrstev,

svého

toužiti

jedné

touze

v

zatím

ta

V

stavě

jíž

komise,

stavební,

Polívka,

předkládány.

Senovážného,

uloženo

vodni

Klouček,

memorandum,

umělecké

zřízena

následující

jejími

radě

otázky

skutečně

tato

sochař

Koula,

zvláštní

všechny

by

Komise

radou

Fanta,

sestavení

o

městské

Na

jako jednotlivci

Zatím

podala Umělecká Beseda společně

inženýrů

a

vkus

pro

kameno-

a

vedle

výstav,

tamtéž

vychvalované

umění

kterým

bude

UMĚLECKÉ.

roku

vůči

hodně

již

kou.

dubnu

čísel

kdepak

nase

všerozumitelství,

umem

at

ta

V

Crane-a

Saloně

v

téměř

zastoupeno

pu-

konečně

ZPRÁVY

si

neláme.

lhostejnost

právě

lito

a

rozhodnutí.

leptaných rytin

listopadu

rozšíření

pro

Ale

věcmi

ŘJk podá-

1890.

r.

kdo

toužili.

zvanců,

a

základě

postav

z

ALEŠ«.

»MIK.

Waltra

neimprovisuje,

VIGNETA, návrh sochaře prof. Celdy Kloučkaz

mise,

Na

toho.

níž

v

nejzajímavějších

z

sensacních

tu

ty,

pro

kovými

črta

připojená

jedna

160 listů

počátkem

stylisty

Nebylo

podání předsevza-

v

otevřena byla

odporu

po-

GRAFICKÝCH UMĚNÍ,

jmen sbírkou

zvučných

bez

láska

jednak

VÝSTAVA

spojení

»Odpočinku.«

o

celé

vždycky

toho

»POCHODU

v

rekonstrukci

na

VÝSTAVY.

stvo

aby

definitivní

pak

se

por-

umění

(v

stane

sousoší

kopii

na

městská

požádala

podání rozpočtu

o

a

str.

prostě

své

doby

rodný

v

rázovitosť

a

podal

nějaké

bezprostřední

samostatnost

úplná

Mik.

k

Schnircha

p.

komise,

allegorisovati.

zbloudí-li

a

vane

jehož

v

úmyslu

zapadnuv

moravské,

k

jeho

chopení

tého

skorém

bez

přerušil

Uprka

Slováky

činnosti

»MELANCHOLII«

svojí

ar

těžkomyslného

čacké

a

technické

onom

r

Spili

Jožka

se

po

a

sochaře

těchto »Volné

Viz

V

s

odloženo.

98

1.

Jar. trét

vý-

z

historickému

čas

nějaký

na

»VÁNEK.«

Preisler

jest jednou

velkému

»ADAMITUM«,

dokončení

jehož

Jan

46

kresba

SMĚRY«

aby

minulého

Vzhledem

k

Péra sou-

zachotomuto

bravurním

přece jen 3

stavil

které

letek),

Thoma,

kterých

nemečtí

listem.

spolku

dobré

věci

Mayer,

pak

Unger,

zde

Dále

podanými

zmiňujeme lept.

Alex. Lunois

Tissot

jméno

E.

listů.

pocitu

příliš

rytinu

a

se

v

Frenc,

Welti

Orlik.

ba-

Hans Při

jisté

něstro-

fotograficky

věcmi. Leibl o

aj.

Dva

výborných

Kirchner, Z

nej

zastoupeni

Karlsruhe

aH. Lautrec-a.

Greiner,

Lander,

života

(ze

7

čítají

zastoupen výbornými,

Liebermann

vystavují

pouze

se

übrániti

(vy-

naturali-

hraničí.

vystavuje

Vogeler

pro původní

ných litografiích

studie

Stauffera

jednoduše

naturalisté

jedním

grafiích

K.

připadají.

pohádkovitými

každý

záme

nemůžeme

karakt.)

nejpřednějším

výborné

naivista

rytiny

Raffaeliho něho

triviálnost

na

slavený

J.

pro

svým

vystavuje

listech

nám

ku

zůstává

charakterisuje,

F.

provedení

leckde

Leptané

pečlivými snivě

tak

výborně

technikem.

právem

Němci

jeho

jenosti.

lepši

vším

Legrand

-

věci

způsobem

listy

Francouzi

stům

své

všechny

a

lito-

barev-

Vesměs

Overbeck,

domácích

nalé-

»VOl

99

Vyjmenovali

výstavkou

práce

přece lokálky bule

dnes,

Salon

A

navštívilo.

ohromné

návěštní

nešli

A

afiiché

i

lokálky

ty

jmen,

rozehřálo

dobou

cloumající!

se

strpení«

»jen

jsme

Tou

viděli

listech,

třídách

nebyly

kdyby

řekli

denních

v

hlavních

po

shlíželi.

jejich

uměleckých

byl zájem pražského publika,

kde

denně, aby Topičův

lidí

deset

sotva

zajímavých

ale

zastoupených,

jsme

když

řadu

jsme

NÉ

by

tam

se

četli ta-

ani

vždyť

doplněny

řádkami:

novými

jakož c.

i

dosud

akademie

k.

hause

kteří

děl rektora

nevystavených Brožíka

V.

umění, prof.

atelierech řadě

prvé

v

lávali

Vídni

ve

vídeňském

ve

zdejší

Kunstler-

»Proc zůstávají vnucuje nám trpkou otázku do péra:

kterých

jiné

100

jiných

i

tichounce

otázkou

jsou

z

ve

pouze

díla

aby i

povoláni,

Prahy,

tak

se

mnohá

tak

ukryta

zájem kruhů

budili

Netážeme

COSTENOBLOVÉ

ANNY

SMĚRY*

nikdy

všetečnosti,

aniž

tato

zlomyslné

se

nezřela ?« obracíme

se

výtvarníka

vynikajícího

jednoho

na

vzdě-

odklízí

proč

více

jich

veličin,

umělecký

dorost

mimouměleckých,

aby

těch

právě

ně-

v

českého.

ŽENY

TRAGEDIE

(6 opravuje

se

5

na

při

a

z

té

od

umění

básníkům

váme

položení,

théma co

rozsoudí,

vystiženo.

Řekneme

je

stránce

po

dlužno:

vnitřní

cyklu

spojitosťi

jako malby derního«

sice

nesou

nazírání

Porota

těm

snad

Tělo ku

pocitů.

touze

»v

(obr. v

»čisté

sea

2.

osvětlovací

autorky

30.

»zoufalá, horoucí

(obr. 3.) leném«

srší

jiskrami Štěstí

atd.

»obsah«

aby

obrazů,

publiku

s

je

zelenou

a

opět

účelem

jádření

Takto

dekadence veškeré

a

stavu

tak

by

své

VÝSTAVA »Tu

Péčí

a

k

1

architekta

Mockra,

podmínek

sochařů,

jednoho soutěži

v}'psané

(700

sklá-

dvou

po

školy

archi-

by,

firmou

várny

že

(500

ab-

a

školy

Devrient pro

mk.)

300

po

sice

p.

prof.

při

300

mk.

konkurenci na

11

po-

také

díla žáka

Župan-

Hynaise.

došlých

a

Šimůnka,

výrobu velocipédů ze

ná-

cenami

se

Giesecke

a

700

Vladimíra

a

libo-

pro

na

těmito

nacházejí

obdržel

to

cen

Grimme

(po 1000 mk.),

ceny

Mezi

Pirnera,

žáka

mimo

nesmyslné

ad

prof.

ského,

platí

mk.

českých

ne-

víru

mk.),

pracemi

umělců

došlo

2 druhé

6

firmou

plakát

na

němuž

k

200

ctěnými

barvou.

názoru,

Lipsku

v

obor,

třetí

cen

jindy

co

přiváděli

6.

novinami

sochařů

dle

jury

býti

dni

pp.

malíře.

vrhů, uděleny

těla,

myslel

a

a

dvou

ze

Hempel

volný

1 1

jakou

ve

to,

na

přichází

ne-

umělec-dekadent

nemocné

duše

k

POSLEDNÍ

vy-

potřebuje.

Professor c.

obrazu,

úplná má

se

tektů

a

své

umění

vývoj

však

jmenování

Myslbeka

a

ačkoliv

ke

Tento

lipskou

plakát

druhou

to-

cenu

návrhů.

prostředky, jichž každý

také

tedy

jediné

jmenována

ruce

lidská

malovati

je,

ohlášeno

fontánu

městskou

Dodnes

potřebí,

s

indigovou

výtvarném jest

1896.

Maudra

temna

červenou,

zapomněl

jeho

banálnosti.

odvahou,

Lhůta

knihovou.

monumentální

na

listopadu

dati

zvědavém

city

člověk

umění

o

rak,

máme po

vykládala

pro

vazbu

vzdá-

po

bylo

kovaného,

železa

ze

mu-

před-

1.

předměty:

radou

jury

Při

jednou

to

by

slov

účelem

umělec

by

jindy

dobře:

smělých

surdum

jinak

průmyslového

listopadem.

1.)

zelené,

do

zpotvořená

natírá

bylo

skonale

že

plátno

na

dosud

že

drzou

tou

s

jakou

A

ještě,

básnické

namalované,

touha

odkudsi

Costenoblová

sl.

rýsuje

špinavě

hodin

svého času

vypsalo

Rudolfinum

měla

plove

lásky«

6

v

vy-

vší

ženy (obr.

ryzí

náladě

v

3.

šperk,

končí

vy-

jako

soutěž

následující

na

mět

mo-

beze

zčervení

Lhůta

1896

prosince

rady,

znalců,

a

přibere.

kuratorium uměleckého

»nejniternějších«

štěstí

30.

K soutěži

mladistvé

př.

lásce«

po

2.)

duši

noci

vyjádření

odboru

rada

Zajímavou

před žaduje

stavebního

dnem

městské

delegátů

z

1000 korun

dvě:

se

získání

na

večer.

uspořádání;

ale

bude

městská

prší

to,

pouze

Ceny vypisují

sestávati

dané

zda

nekonsekventnosť

tuto

konsekvence,

korun.

radnice.

které

obrazům

barvy,

na

600

stavbu

svůj

sobě ráz

na

a

na

soutěž

veřejnou

vypisuje

obecního

říci

zevnější

znamenitě!

návrhů

Kladna

roz-

ona

o

schází

sensace

města

ba-

nich

výtvarnické

Jako

policie

největší

táhnou

duševního

nechť

Oni

cyklus.

k.

ponechá-

pracovala

jakém

v

c.

Obec

»ukázky

plný,

berlínského«

stejného

že

nedovolila).

Costenoblové

slečny

SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.

proslýchá,

se

»nejmodernějších«

Vysvětlování nálností

salon

doby je

dekadentského

tom

vystaviti

jeden

A

obrazů

6

cyklus

posledního felix

a

historického

Austria

nákladem

spolku

nube«,

»MANES«.

k.

akademie

stitut G.

KLOUČEK.

Zodpovědný Reprodukce

redaktor K.

fotozinkografie

SGRAFFITO.

L.

J.

KLUSÁČEK. VILÍJVIA

v

Praze.

v

třídě

Tiskem

de

V.

Dia

Brožik,

umění

France«

výtvarných

EDV.

ZPRÁVA.

zvolen

rektor

zdejší

členem

in-

(»MembreAssocie«)

umění.

GRÉGRA

v

Praze.

v

Číslo

Listárna

MUC.

V.

V.

(Prométheovi níme.

SI.

•

E.

V. K.

další

o

K.

práce;

ze

hominum.)

A.

4

od

2.

Adolfa

Donatka,

Marce

Vás

V

Karla Kamínka Stud. nelze

nebuďtež

fil.

O.

S.

literárního

Hilbert,

Praha

Praha

83,

I.

buďtež

11.,

zasýlány

Jungmannova

adresu:

na

třída

7.

Karel

V.

1896.

padu

VI., třetí

obsahem:

s

F.

V.

umění.

čís 1

o

1.

dne

ze

Ročník

Emancipace

a

statí

dle

ženské

vyšší

Hermann

Krejčí

Bahr.

Práh,

intimnímu

k

listo-

K.

B.

Ze

Nebuďte

Hájek

Mladé

Klen

Schwening,

tvrdi.

Karel

od

koedukce V.

ze

Víta

Stazová

V.

od J.

od

od

Terezy

S.

tické

a

F.

sociální.

a

X.

(Báseň),

P.

duše.

tomu

literatuře,

Řídí:

F.

V.

umění

Krejčí.

z

čísla

předešlého

Nákladem

234

a

Světová

J.

vědě.

a

rozhled}

Časopis přátel

dělba

Rozhledy

Pel cl.

a

»VLASTI« zl.

F.

poli-

Jaroši.

Kvapila.

Kellnera,

hrab.

od

Labské

Soukup

38

Celkem

kr.

zl.

249

O

I.

Práce

Díl

11.

Pokračování

Vede

Vit

.

starožitností.

dílu

Cas.

Naše

Těšínské

Červený,

Kiev

Oponský

Studentský

proudy.

5

Radikální

Listy. r

ř

v

Osvěta.

týdenník.

sborník.

Tábor.

zl.,

sbírkou

p.

Fr.

Lichtáka

v

Poličce

v

1.,

různé

se

Národní písně

dotýkající.

illustrace

a

práce

Celé

dílo

v

svazky

původní

Předplatitelé

prodávají

vazbě

8

»VOLNÝCH

říkadla.

a

se

po

2

zl.

Původní

plátěné

desky

na

celé

dílo

1

zl.

zl.

obdrží

SMERU«

Z (vydané

za

sníženou

cenu

50

kr.

Objednávky

roku

vyřizuje

1894) administrace

v

pokladník

spolku

J.

Stene

v

Praze

11.,

Plavecká

ulice

čís.

Zlatá

listy.

vyšly:

historie

předmětero

hnutí Básně

Kellner.

dekorační.

Jednotlivé

lny

studie

ženském

kr.

38

»MANES«

spolku

péčí

Otokar

V.

přispěli:

Díl

111.

Na-

Božena

Schleisingerové-Ecksteinové. r

r

Lípa.

list}'.

r

Díl

listo-

r

Sebkove

Praha.

zakoupení Alešovy

10.

v

Žofie

(Román.)

Jiřík.

Na k

po

dne

Svědomí,

Turgenčva.

v

Rozhledy

posudky

a

podává

Petrohradě

v

r

práce.

Kyselý

Dostál-Lutinov.

číslo

17.

1.,

/

Hladík.

Rozhledy

Vede

kursy

novela

dramatu

Rakousku

v V

V.

Fr.

11.

zaslané. Kapnistovy.

Ročník

Obzor.

Stazova,

Jiránková,

Rozhledy.

Verlain.

vzdělání.

a

Březinovi,

o

Paul

výtvarného

a

Obsah:

děžda

Spisy

Bouska

Bouška

Ženský

Mašek,

padu.

redakci

S.

zábavu

Jaroslav

nábřeží.

Rudolfovo

2.

Hlaváčka,

Arnošt Procházka.

Vede:

umění

René

Huysmaosa,

Zikové, Karla

Luisy

pro

111. ročník

Jiří Karáska,

od:

Karla

Procházky.

Měsíčník

číslo

půlrok,

Jous

Neumanna,

život.

a

příspěvky

jsou

Dýka,

Arnošta

život.

Nový poštovní

K.

literaturu

umění,

části

Viktora

a

M.

soudit.

zasýlány

tedy

H.

pro

textové

St.

Kilke,

Nevěsta,

příspěvky

Revue

číslo S.

známky. Literární

rozšířeno.

sloupce

Neuveřej-

Četli jsme

j.)

a

ukázky.

zaslaného

neodpovídáme;

Dopisy

(Horno

další

o

o

Moderní

Šumavský.

J.

Libušina

(.Smrt

prosíme

lepší verše; Prosíme

Jos.

j.)

a

výminečně

redakční. Boř.

(Dohra.)

2.

13.

»Volných

Směrů

«

nebo

10

zl.,

Vývoj miniaturniho maliřstvi českého ýf o

SO

£>

CL >2

Cri

o^

fá

é


4Í

"V

v

Yýstavy Národopisné SESIT

Dílo oborů

toto

práce

rukopisných služebná

pracují,

umělecké.

vazby,

roucha

a

vhodné

při

řezby,

faiance

poslouží studiu

I.

množství

Nábytek,

památek,

náčiní

jako

světlotiskem

podá

a

a

předmětů

vynikajících

výšivky kdož

součásti

a

majolika,

všem,

vzory

1895.

r.

sklo,

lístky

kovu,

boho-

těchto

oborů

z

z

širší

kruhy

různých

krojové,

práce

kterémkoli

v

obeznámí

z

dobrou

s

prací

domácí, Dílo sešitu

sešitu

vycházeti l2O

náležitý

text

na

Král.

na

a

ve

utvoří

listech

Předplatné sochař

bude

lhůtách

měsíčních k

celek,

němuž

celé

dílo

přejí

bude

při

obrazích.

posledním

aneb

na

sešitů

6

přijímá

p.

18

zl.

Boh.

Schnirch,

Vinohradech.

pro

Prahu

obnáší:

na

celé

na

6

(i si

přiložen

10

o

seznam.

Předplatné

kdož

sešitech

po

dílo

toto

poštou

odebírati,

komandovanou

zásylku

dílo

sešitů

přidejtež každého

9 laskavě

r.

m.

«

20

kr.

na

re-

sešitu.

w Cena

sešitu

v

knihkupectví

výrobní '

Věc

a

proto

zl.

PlO

nelze

r.

m.

povoliti

Dílo

toto

nižádných

prodává srážek.

se

v

ceně