ČÍSLO
2.
PROSINEC
'
I
lili
i
U
s|| f
i
i
:
-v
*
1
i |
\ I 1
I !
i
1
I
1
»
I
lí i I $ % i ti_v-y
I i
i
i
i
1/ \
I
1
I I
n i
s
t
li
I
I
í
|
I
S
:
f
*
v/1
*
i
5
•
\
\ I
\
5
|
w
:
:' I
I
i
.(V i
IA
i 1
|.r
!
i
VIMYHi
IV I
/
=!
M;i M
j
i-
i
i
i
1 I
i
t
|
i
|
i
i
t
I
I
I
-iL~
tu.
■
.1
I
y
/ | A
%
v
i/i r# 'í 4
r
I
I I I
I
| I / v/
_
'
"
íl"X"lit
l\
,
I
Í
"
r i
ROČNÍK
1896.
\7i\íit li 11
V!
li 5
«
i
M
I
i
i
? f
i
'-
Hi
/
»
1 J
! f
s
I
I
1
í
'«
Í*/J
■*
t/
y
i
1
i
•
\
i
v?
lilií! .«
/
!
!;/\i Vf 1
n
!
i
I
i
I |
«
!
1
*1
|I jí
5
WI
i
I
%
i
I
X
I 1
i
I
|
vLi
|
!l
$
II
i
f ss
v >
-rt
i
i
rf*
\ \ UTIM i
/
IA
III \
i
Mi
I
I »
i
i «
I
I
|
\ »
i »
í
vlilf\ 1t \ *
11 1
í
li i 4
5
1 I
i
li
11 !
s
t *
| I
|
|
y
\
J í: $1
i
i I |
i
|
i
«
/
L,\«/
�•
I
ČÁSTI LITERÁRNÍ:
OBSAH
Otomar: Dohra.
V.
Viktor
Petr Kles:
Jaroslav Karel
V
Drama
Jaroslavu
Panu
Dyk:
Mašek:
čtyřech jednáních.
Vrchlickému.
chumáči.
jediném
Vrchlický;
ve
Slovo.
Bohatýr.
Otroci.
(První
Elegie.
pokračování.)
v
Milan Fučík:
Ci
Ztracený
Hilbert:
Jaro
Kronika.
nejsem
Soutěže
ráj.
(První
pokračování.) Slova
pokračování.)
(První
stracím.
cynikem?
umělecké.
Zprávy
k
illu-
Výstavy.
umělecké.
ILLUSTRACE:
Jul.
Prof. K.
f
L.
Frant.
Prof.
Mařák:
Klusáček:
Hošek:
V
přírodě.
Skizza.
Ženíšek:
Frant.
Jan
Preisler:
Jar.
Spillar:
Řemeslo.
Umění.
Studie.
Vánek.
v
Jožka M.
Prof.
Péci
a
nákladem
spolku
Zodpovědný Literární
příspěvky
buďte
>Manes«.
redaktor
zasílány
na
Vedou:
K.
L.
Jaro
Hilbert,
Klusáček.
adressu:
Jaroslav
K.
L.
Klusáček,
Administrace
Hilbert,
Rudolfovo
a
nábřeží
č.
83.
Odpočinek. z
pochodu
Rakocziho.
Přítel
řPí. Celda Klouček:
Karel
expedice
Praha-11.
Črta
Alrš: tří
Melancholie.
Uprka:
v
Jan
Mašek, Praze,
Jungmanova
Vigaeta
v
ul.
sgraffito.
Preisler
Tůních
c.
a
c.
7., nebo
a
Stan.
Sucharda.
8 —II.
Karel
Mašek,
Praha
VOLNÉ SMĔRY.
JUL.
MAŘÁK.
V
PŘÍRODĚ.
»V OL N
51
JEDNÁNÍCH.
ČTYŘECH
VE
DOHRA. — DRAMA
É
NAPSAL V.
»Übohý
52
hošíku,
ji slysel.
(Nové
Ale
vždyť
že
to
tě
zase
A
údery.)
—
OTOMAR.
SMĚRY«
je tady!
ven!«
nepustí
ty rány.
zas
jsem
si
(Přejede
je Pavla,
to
Pavla,
tak
celo.)
já věděl,
přijde!
OSOBY:
Dvorský, Pavla,
podnikatel
jeho
Soukup, Marta
inženýr,
Budil,
nám
jsi
351etý.
neumřel
Karel
281etá
učitelka
Otevři Budile,
Soukup.
501etý.
201etá.
dcera,
Záleská,
Karel
staveb,
Ah,
otevře).
a
to
jsi
hudby.
ty,
Soukupe.
301etý.
Tak
Soukup. Jednání
dveřím
ke
(jde
Snad
všudy.
měsíc?
ten
za
všech
u
druhé
první,
Či
pusť.
mne
hněváš
se
na
třetí.
a
dosud?
mne
Bylo
to
hloupé, kolego!
(Ob sah.) Karel třicátém
V
vysokých
samota
a
Na
sklíčily.
jej
měla
která
sestřenka
byl
vrátila
jen
Karlovi
toužil,
kdyby
žijící
vzorné
jehož
v
která
paní, své
otec
její
jedné, nuta.
sobě
mu
Její
slušnou
otec
té
cd
zátiší.
i
ji pozoruje doby,
mluví
co
něm
v
druhé
vidí
rovněž
řádného
straně.
Není
odejet.
Tento
čtrnáct
dní
byl tě
chce
poslal,
námi toho
hněv
kanceláři,
v
tento
jej
nezdrží
se
to,
na
otce
že
vypuká
není
srážce
ve
Následek
prchlivosti.
v
Karel
dosti
s
na
Karlem,
že
Vím,
vším
se
chceš
když
hotov,
mermomocí
řečeno
by
Budile.
mi
nedalo,
zítra
již
že
slyšel, že
a
nám
jsi
návrh
jeho
podržet,
vyjednával.
nemusel dali
mu
Já
proto
a
za
je
ti
mne
mezi
Hlupák
tolik
tak
práci
offertu
škrtit,
bez-
tak.
jak
nerozumím.
To
Soukup. jsme rok.
tě
Kdyby
divné.
je
neviděli.
se
Kare.
Jak
měsíc
Celý
(Pomlčí.)
sestaral,
jsi
viděla
tak
(trhne
nepo-
hochu,
celý
o
Pavla.
Pavla?
sebou).
znelíbí.
spolehlivým
čilení!
Nu,
štěstí
Na
myslil.
Starý
já
to
to
sic
Dvorský
Takové
pochopuji.
dopadlo
které
při
onemocní
toho: strýc
řekl,
přátelství
Starý,
abych
Karel:
Její
muže,
a
mu
se
Hloupost!
Soukup. Soukup upozorní
i
kamarády.
rozhod-
neupřímnou
mu
byli
pří-
po
Pavlu.
o
(pře-
přece jsi ty,
dobře
tos
dávné
tě nenavštívil.
abych
jen
vychování jsou
a
Karlem.
s
se
malička
Vidíš,
(rád).
Naše
(Povzneseně).
ženy,
Soukupa,
Teprve
ucházeti
od
To
nevím
kterém
po
žije
hněval.
se
jsme
11ÍC
vě-
nebožky jeho
za
Soukup
připadá
se
žila
mohla
nebylo
doma
Zvyk
na
lety
mlčelivé
dcerušce.
Ona
Karlovi
ke
kdyby
úmysl,
získáno.
ještě
A
družkou.
svůj
Soukup
Já
pohovky).
bych
Přece
Soukup.
sem
tajemně
že
celo),
přijat,
té
malé
soudruh
která
přátelství,
byla jako
nakloněn.
není
příchylnost
vzácné
své
a
zjevuje
ovšem
srdce
v
Pavlínou
byla
Karlově
jest
hudby
Pavla,
zá-
byl
před
snad
do
Dvorský,
Strýc
Marta
toužit,
a
Marty,
domácnosti
domácnosti:
chodu
leč
učitelka
jako
zde
nebylo
i
si
jíždí
tom,
po
Karlův
a
minulosti. snít
a
studií.
ze
Leč
jediná žena,
strýc
(sklesne
Chlad
Zarathustry,
Zatoužil
doma:
venkově,
na
jejich
prosté
to
ním.
s
jej
soudruh
nemajíc kdy
domácnosti,
novati
Cekali
o
stopách
opustila Marta,
službách.
pověsť
zastavil.
se
ve
síly, jiti
staveb
jeho
v
ní
as
než
se.
podnikatelem
inženýrem
jej
Soukup,
a
Budil
stoupal
níže
vrátil
Pavla
možným
kde
hor,
odvahy,
a
Karel
roce
svahu
více
dole
býti
svém
než
lépe,
jsem
ale
onemocněl,
roz-
si
přece
v
a
Karel
své
zdrží
práce
stojí
místě
v
pouze
odejel.
pak
a
která
ville,
se
na
Byt
konci
ještě
jeho
velké
měsíc,
jest
ve
domě
zahrady při
dokončil
aby staré
opuštěné
jeho strýce.
jen z
se
toho
jsi
div
v
v
právo právo
ním
Karlův. vedle ní
Pozdní
U
Probouzí
jsem
zastřené,
pouzdro
tikající. Obraz
postel
a
V
s
právo
zrcadlo.
se
takže
je přítmí;
revolverem u
zdi
Květiny.
byl
doma:
zavřel.
Tu
usnul
pohovce
na
Tedy jsem přece jen
usedá.)
krásně
sešlý,
spal!
zase
Dal
se
maličký,
jsem
přijde
Co
se
mi
tak
do
maminka
to
a
Pavla,
nad
stolem
před
a
tluče
jménu
oba
jsem
Pavla
mluv
(tišeji)
Soukup. anděli!
Jaké
Jak to
mi
o
rád
vždy
se
Víš,
co
A
co
Pavla
těšit.
Ano,
zachvěje).
Pavle.
bych
rozumné
seznala,
tvrdošíjnost,
že
otec
ní
o
dítě,
sama
trápí
a
na
mluvil,
o
tom
jak je poslušná.
pro že
jeji domnělou
teď
teprve
pro-
hledla.
Ah, Kar
zdálo? nechali
někdo
se
řekla,
mu
vysílením.
však
pláče;
měl
Silná vůně.
usnul.
pětiletý
(při
spletky.
budou
záclonami,
Když
(značně
se;
Jakobych mne
rohu
odpoledne.)
Karel
to
židle.
v
docela
něm
na
jednotvárně stolu
vlevo
skoro
okno, stůl,
rohu
v
hodiny,
pohovka.
Pokoj:
jaké
že
jsem,
řekl, bylo pod paragraf.
nestonala;
Karel (Byt
ví
kdo
a
starému
čtvrté.
Cekal
vykřesal.
soudy
tomu
také
Jednání
toho
z
mne
dvéře.
e
1
(vstane
Soukup víš,
myslil
vidět
a
(sleduje
si
blaženy,
chodí
jej,
chudák a
svou
po
pokoji).
nejistě).
starý,
Přání OtcOVO bylo
že
dceru
v
umře,
a
chtěl
pevných
.
.
nás
rukou,
»VOLNÉ
53
tak
nemusila
aby mně
ve
našla
by
Karel
Soukup líto,
kolego,
zítra
již
dráze
(jej
pozoruje
že
tvůj
zadržet.
štěstí
býti překážkou.
pana
Dvorského, Buď
dobře;
srdce
ti
bude
mohli
ti
zaslati
ti
kolego.
přeje tvůj
nám
o
A
sobě
te
se
další
návrh tebou
s
Měj
vždy
se
A
jestli
abychom
našem !
zabij U
mi
nás
v
přijati
vědět,
zprávu
já
tě
přítel.
o
Je
budoucímu
jsem
zpíval
sňatku.
(Namíří revolver.)
k
O U
U
p (zavrávorá
dveřím. Rázem
ke
otevře
a
když
jsem
Pomoc!
věnčí.)
slyšet kroky
(Je
žízeň, já ti
a
revolver
(odloží
ještě
Ale
tady
otevřeš
udělal,
zas
docela
Spoutal? Tolik
chvíli.)
za
chvíli
usnul.
mluvil
(Chopí nocí
a
můj
ty
jsem
mne
Chodí
po
Teď
nespal.
Proč
hochu!
»Wiener
tom
šel?
sem
ta
kde
zahrada,
dům,
ten
domku
celém
v
kde
nikoho.
ďábel pokoji;
Co
na
to
těch
do
krásných
oken
Pavla.
políbila
mne
A
bydlí.
tamhle
A
zahradou
život
řádný ten
Ne, ještě
paměť.
tu
byl
jsem
(Qhodí
a
mluvil.
mnou
nepomátl,
se
po
se
jde
ten
jsme
ještě jsem
neztratil
všecko
věrná?
nejvíc
a
Ne,
ona
Pavlo!
tebe,
na
přijde!
(Slyšetje
pak
zaklepání.
otevře
Karel
(zjev
Co
poznala.
kroky
til
jsem
Sotva
Soukupa.
jsem
ho
jak
Zašla
vypadal.
jsem, aby
mne
on
však
tak
tak
jako
Nic
umřít
mne
více
pokoji.) kde
ve
nikdo Vídni.
hezčí;
co
Karel
Marta
hodlí,
ale
od
zde
nechce Ale
říkáš, (stojí
tam,
hochu.
(Rozhlíží
zastrčené
Skoro
tam
Jdu
přicházím?
té
to
hezčí
bylo
snad
se
po
ville,
než
tam
přece
jen
tam
k
oknu, Tam
ruce
jsi
útulněji,
složené
neměl nežli
a
naslouchá).
takové zde.
trpěla
přišel
věděl.
jsi
A
nám
se
lidmi
šla,
mezi
kde
jsem
jsi
sem
bála.
se
dívalo
přišel
po-
konečně
a
sem.
proč jsi
tak
jen
sem
tebou
as
se
mne
Karla.)
na
odstonal
že sotva
jsi
jsi
jsem ani
ó
tady
A
Ani
jak
srdce!
hloupé
změnil?
slečno ?
někdy,
přišel
Viď,
že
übohé, se
že
jsem uslyšela
řekl,
to
měli
šosáky
myslila,
hanebně,
když
to
těmi
(Obrátí
hochu?
jak jsi
ale
tvé
jsem jen
byl jsi hezčí,
po-
Tam
ani
zatím v
ohlíželi
duchu.
tě
to
A
ty
Jak
pouze:
nevěděla,
jsem
oči,
to
byly
hezčí
než
tytéž,
tenkráte!
přišlo
umře,
on
a
můžeš jít
můj
se
žebrat
na
pohřeb,
dceru,,
jestli
svatbu, chceš-li.
tu
druha
a
komedie
u
těch
aby
zůstaneš
hochu,
ale
ne
se
šosáci
ti
tě
prosím
tě,
A
pak
na
starému,
že
zaslíbila
ještě na
roz-
litovali
lidí?
se
jak jsem
jsi A
Namluvili
nej lepší.
přinutil teď,
na
ta
když
slušelo.
to
druh
přišla
pak
to
ti
O
den?
večer,
pak
jak
napadlo,
konec
kupovi
A
nevíš,
první
ten
tady,
se
chvíli.
tu
ohnil,
co
Karle?
zády
mi
Viděla
tehdy,
Pamatuješ
Ah,
v
ty,
Marto?
chceš,
pohovky.)
sebe,
hezké
(pokračuje).
bylo
do
zůstávat.
ne,
tu
ty
sem
(Sklesne
nezapudíš to
že
se,
Karle.
Máš
Co
nebylo.
Divíš
Marta.
sem
tu
zde
ptáš.
se
jako Karel.
Ty jsi
jaro
Zde
můj
srdce,
vypadáš,
nedíval.
se
?
ne-
že
potkal;
kdo
již,
Hráváte
poznala,
jsem
Tenkrát,
zabušilo
asi
Potkala
bylo?
týden
nešťastná
osamocení,
sem
ty
Vypadáš opravdu
ne-
to
A
mlčíš,
náhle.)
neobyčejné energie, vejde).
než
dřív
přišla jsem
Zde,
nenajde.
proč
mi Marta
kdy
rozumnými
(pokračuje).
vidět.
se
nevím a
pořádné
Marto !
Ale
byl
byla
nežli
čas
proč jsi
čeho
tě
Ona
přijde.
Tys
A
všechno,
to?
zapoměl
Já
jsi přišel
šťastna.
dříve
největší:
Marta
vidím
Soukup.
na
straší.
jen
pak
byla
ne-
je
Je to
Kdybych
pokoji.)
Proč
(Vzpomíná.)
více
A
(Pomlčí.)
jsem potom byla šťastna,
dnech,
mezi
úpadek
nikdo
člověk, jenž
ty.
černé
tu
To
tam
tak
přišel
brr,
Karel.
oknu.)
jsi
tu
Byl jsem
k
(Jde
jsem
Luft«,
tvou
jsem
byla
jsem
jsem
zapomeň
nic
bídy.
nezaslouženě
příliš
chodila,
sám,
Jak
šel
tu
přece
subretou
a
že
nic.
za
jsem byla
jsem
se
tma.
a
mít
tenkrát
uvidí,
než
darmo,
ani
být
nás
vůně
se
hlouposti
z
když jsem
hezčí,
těžká
Vídni
Byla
ještě
snad
Neříká
bude
nedíval. Měl takové
se
a
nechtěla
děvče. to
aby
bloudil
rád
kanárek
že
něho,
na
prchne.
Co
se).
Což
hlavu.
za
jsem
člověk?
ten
se
všecko
Na
Bože.
můj
Bože,
okna?
ve
A
doma, žertem,
tak
je
Tenkrát
po to
něj zapoměla.
tmavší
tu
bych
tak
Pojďme již domů,
zastřel jsi klec,
žárlil
tys
a
Měla
den.
celičký
jak jsi
říkala
ti
na
oči,
kanár
Víš,
odbíhajícího.)
vzpamatuje
a
vesele
ráda.
bránila, víš,
a
Karel
tak
Prateru.
až Z
okně
v
ho
v
vS
54
jsem
v
pevný,
tvému
přišel
stolu,
u
se
vstává).
tak
je
toho
Kare 1 (vykřikne).
že
ví,
je).
nechceš
Když
Pavlou
s
si
nemůžeme
Bohem,
s
Zastaví
předtuše
v
úmysl
tedy
dej
libo,
a
nemůžeme
My
rozloučiti.
dál.
prohlíží
a
On
oporu.
jde
a
Nicméně
opustiti.
od
nej
na
revolverem
s
obávat.
nezdolnou
(pohlédne
pouzdro
vezme
ničeho
se
SMĚRY«
pár
svou.
Sou-
dní, A na
»VOLNÉ
55
Karel staví
se
Já
Já
jsem
lidem.
bylo Jen
tak
slavík
křoví A
ven.)
nocích,
v
mi
hvězdy že
chvíle,
zpíval.
můj. (Ukáže
dálky
z
svítily
šťasten !
kem
Všem
ne-
měl
ony
štěstí.
mezi
zápasu
.
Marta
žena
Ty
hezky tě
jsem
naproti,
hlady;
mně,
ji také.
chtěla A
a
Ona
tě
mít
zpívat
dřív.
jako nikdy
vody. žena,
ta
kdežto
vln
!
k
a
ty
oknu.)
Nikoli,
to
příliš
neví.
jej
Ti
Ale
krásný
hloupí
též
kdy
sám, otevřel
zde
smír
všecko
a
kteří
lidé,
tom
o
nevěděl. chodil
jsem mi
se
celý
ve-
jsem pochopil. štěstí
jsem
Ale
(Sklesle.)
nikdo
a
tom
o
noci,
ty
krásný,
hanebně,
utrácejí Já
tak
je
tobě
života. to
marno
po-
vídat. Marta
bušilo
šla
A
srdce
tedy to
jsem
jsem.
Jak
teď?
Teď
a
tiše.
jde
zahrát.
věděla
sem.
Já
pohovce).
sama,
cestou mi
(na
Ten
Karel.
obraz!
(Shodí
v
mi
se
ruce
Umřít?
Život
je
umru
klavír
něco
ti
bych
Pavla
jde
aspoň
za
Karle, pojď, umřeme spolu
Pochopil
jedno.
miluje a
by-
v
nepůjdu
že
(Vstane zvolna
Měl bys tu
tam
neuvidím.
ji
Marta.
jsem
věděl:
miluje,
dokud
dřív,
abych
mi
bylo
jedno jsem
stará
to
mluvili
Co o
mne
dobrá
ani
přijít
do
pláče,
do
strhává
ji
život
Nějaká
Ona
Ani
my
vzíti
skočit
společně
jaká
může
také
mohli
(K obrazu.)
Víš,
lásky?
že
kdy
se
Marto.
přišla někdy,
sem
nežádal.
že
netušila,
neví.
neumřel
Jen
jsem
okamžik,
první
Karel.
dávno. Karel.
umříti.
přání
všechno
neslyšela
to
Tehdy přála jsem
a.
tebou
s
on
obraz).
na
my.
jsou
a
se
za-
zemdlení
dva
Mart si
všechno
MartO. (Dívá
jsou
jsme
na
Fausta.
Nebylo
(vášnivě).
mluvíš
To
moz-
miloval.
jsem
Já
Karel.
pomel,
Slunce
svítilo!
jasně
my,
rozuměl,
jsem
tak
hrudi.
v
buši
mi
Srdce
bylo.
vesele
tak
chom
bylo
.
srdcem.
a
byly
To
nebeského
více
Nebylo
ne-
zvony
a
půlnocích, kdy jsem
okamžiky
lo
Tady
jsem byl šťasten,
výslovně v
ticho!
kdy jsem
spal, slyšel jsem a
tak
miláček
je,
čas
ten
jen otevřeným
mi
dnes
odvykl
Celý
hodiny šly,
56
to
za-
povídáš.
co
hezky,
a
mluvíš,
měsíc
ten
(Chodí).
oknem
v
nevím,
za
tu
pokojem Proč
Marty).
u
Marto?
(přejde
směry«
chce,
zpívat,
Kdys byla
já
Zít
jej.) mi
mi
se
chce
chce!
žít.
Tolik
Snad
se
se
ne-
do
za-
v
ti
slavíkem.
da do
toho
(Slabé popěvuje.) Sko-
milování,
skonání.
zem),
Ah,
(Zastaví
máš
tady Je
Lebensmíiden.
který
jsem
ti
dala
Tenkrát, když jsme kopech, Stáli
tolik
jsme
výkladní se
k
sobě,
na
se
se
netrvá
v
a
obra-
před
obraz: to
Vídni?
ve
šli
po
nám
tulili
páži.
die
tentýž,
chodníku
skříní
páž
že
Přílíbil.
před
báli
o
hrady. chodil,
Pavlu? Zde
sem
byl zapadl mnou,
bych v
byl
bylo
se
ní
s
zátiší
to
bych
dobře
by
navždy bych
Oni
ten.
a
Vidím
byl
však báli,
se
šťas-
oni
ne-
věřili. Marta. mne
tu
jsme
budeš
Jakoby
necne
Oni
nebude, šťasten. také.
ti
uvěří,
Karle. A
(Složí
Ah,
ty ko-
já
hlavu
až
na
ruce.)
»
57
Kare 1. zešli
boda
mne
každou
za
Vídni
ve
chopila,
a
na
Chci
ty
mne
táhneš
je jakoby zátiší
těch
ní
nečiní.
Ona
tiny
Marto, a
lidí.
skály
a
přírodě.
Jdu
a
mi
ty
mně
stromy
síly,
soko
duše.
a
Karel
v
se
sejiti,
osud, Smrt
bys umřít?
také
Já
Marta.
žné
umru,
mnou?
Se
Je
mo-
štěstí ?
to
Až
přijde
Ty
bys
Pavla,
Marto.
žít
lítá
nevím, jestli
těmito
mezi nim
chtěl
tu
lidmi ?
Já
nepůjdu.
více
mi
Karel. Jest
bude
dobře.
ti
vstaneš
až
Usni,
ona
snění
jak
Marto
krásná.
tak
je
Marta.
vy-
čaruplná
Neměli
mne
něm
vskutku
Karle.
náš
to
Byl
Nechtěl
Karle.
ty
přátelství
(Vznešeně).
šíje.)
Marto.
do-
rozumíš.
kol
ruce
nikdy
Marta.
k
Já
mu
políbí).
rád;
skály
sladce,
tedy
(ji
Karel.
a
hlavu;
nikdy!
kvě-
že
zdá,
na
od
lidí, a
ruce
ještě polibení,
Karel.
mám
se
květiny
dává
mi
jsme
nerozumí,
je
Takové
milují.
od
Stromy
přece
a
také
v
daleko
zlých
■
jsi
zpět.
Pavla nic takového
k
Dej
zavě-
Ale
jí
Spi
hlasem.)
Marta (ovíjí
nadčlověkem,
býti
mne
rád
dnes
(položí
Marto.
jsi
mně
těžce
58
cizím
nepo-
jsi
až
svobody,
znovu
ani
přála
pak
dlouho
sila.
snad
SMĚRY«
Karel
svo-
Ty
cenu.
É
ro-
můj
svoboda,
jím
jest
se
Znáš
Marto!
stejně,
sen:
se
My bychom
V OL N
ti
Bude
dobře,
Marto.
dítěte.
Vždyť
ještě
to
je
dítě, Marta
Marto,
ty?
a
Nedivím
sebou.
život
máš
Ty
Umění
deliriu).
božský
to
jaký
že chceš
ti,
se
(v
za
mohli
sen
_
těmito Marta
chci
Odstroj
tišeji.)
voněl
svléknu
se
hochu.
Vidíš,
nespala A
sama.
snad
a
pak jsem
léku.
já
tom
šatů.)
věci
zdát.
(Svlékne
Připij
tenkráte
jsem
také
než
Jaké
do
mnou,
se
ty.
Kdy-
budou
se
Co
Mal' ta
(vášnivě,
Ale
po
jestli
nechej (Ukáže
z
clony
a
lip,
bílých
nerozbije. Karel.
(Chce
Nech
napít.)
toho,
ať
usnu.
(Pije).
vyrve.)
točí
mi
Karel
její
rozhrne
zá-
zvolna
a
sténá.)
hlava
mne,
po-
podepři
mne
(uloží Martu,
sedne
k
ní,
ruku).
Marto!
lým
tělem
Dej
sem,
(zaúpí).
a
Karle
zachvěje,
se
! !
(Ce-
je
pak
bez
hnutí). Karel
(ji
ní,
Karle!
jako
{Béře jí fiolu.) Marta
k
sklenka
tato
se
Tam.
posteli).
(jde
drž
malu
ne-
ona,
Martu).
vede
se
k
(jde
Marta Jak
(Lekne se.)
tu, miláčku.
těžká
Karel
Miluj
tiše).
přijde
sem
mne
Mart se
Marto ?
ti,
je
máš rád!
jako ji
vezme
večer
(Zasténá).
Kare 1.
mne,
trochu
opia.)
mi
se
si
spat,
opijí.
to
ne,
Půjdu
tuhle
(Vyndá lahvičku
krásné
Ale
déle
vzala
věděl, jak
bys
i
roz-
které
vlasy,
mezi
po-
Karle,
mne,
rád.
tak
na
vlasy
černé
poutej, ty jsi
A
tenkráte.
jako
(Sklesne
lidmi?
zde
Zde,
Co
(vybuchne zoufale).
bláhová?
já
hovku,
snít?
jsme jej
umřít.
(po chvíli
mne
někdo?
(Delší
pausa;
ticha).
(Otevře dvéře.) hodiny
tikají.
Volal Nikdo.
Vrátí
se
»V OL N
É
SMĚRY«
60
59 k
Martě
uchopí
a
Ona
dýše.
Byl
(Pausa.)
závidělo.
nesměl
A
jak
šinky
ze
písku
a
z
jest
nic
oknu,
a
vzíti
zastřelím
pak
i
i
ji
nemá
FR.
mi
A
přijde
tu
Děťátko
SKIZZA.
z
viděla,
daleka
Nemůže
zdí
za
Aby
vlasy, tak
bude
a
ho
to
není
jsem
(Otevře
jak
smutno,
okno
tak
to
povídá, Ona
až
jsem měl
a
to
dítě.
k
pak
Teď
Marta.
jaká hrůza,
Někdo
(Sejme
chodí).
Ta
chodí.)
zrcadlu.)
bál!
se
a
jsi
Kdy
Aby
Ah,
jsem
Proud
ona
slunce
při-
jaká
řekla?
nejde.
S
(řítí
moje!
(Kroky
z
(Na
věnčí
nohám,
zeď
na
se
a
ona,
do
stojí ona!! rozletí.
se
pokoje.
Pavla
zjeví.)
se
revolver
Pro
Zahrada
.
upadá).
hlavu
Krista,
rozepjatýma
k
Pavlo,
zemi.)
Karle!
Co
rukama.)
mužů.) rána!
věnčí).
postřílí!
vysoko,
Dvéře
kroky. dveřmi
s
tak
Všichni
letí
modlitbě,
hrozně).
padla
(z
zjeví
v
několika
Zde
nás
prahu
k
růže
šatech
život
slunce, celý
lidé?
běžící
točí,
se
tamhle
ti
padá
(Klečí jako
Soukup
Všechny
jí
se
a
lehkých
a
(Vrávorá
Hlasy:
letí
slyšeti
(vykřikne
tebou?!
chtí
paprsků
světlých
Karel
je
Je
červánkových
modrých,
Co
za-
Pavlu !
u
.
Za-
slavíka,
Země
.
to
říkám,
to
Martu,
jsem býti je
více
Kdo
Já
!
vzdu-
bil jsem
chtěl Ono
jak
umru.
se.)
to-
hlava
Světlo,
Ah,
květiny
okna.
(Potácí
sly-
protože
bil
ji
jsem
to
mne
okna)
rád!
lidé!
stromy letí, od
(z
tobě,
tak
tu
Pavly
slyšela,
to
Jsou
nevím.
—.
po
tě
po
mne
zrcadlo,
Opravdu,
když
tak
Myslí
toužil
(Odskočí
jak
točí
se
jsem
žije!
nic
Já
se.)
slunce
v
Ale
zdráva.«
stojí?
řekla
Poznal
čaroději.
(Vstane
(Přistoupí tam
nemůže
(Lekne
vzali, musí pryč vlasy.
mladý.
konce.
Jak
ho
Vezmu zas
dítě.
to
kou-
ten
chodit,
»Půjdu,«
mladý.
dítě,
Kdo
chodí
i\le
vlásky
strašně!
miluje
jedenkrát vidět!
doktor.
má
zlaté
děťátko,
Miluje
to
vůně,
zastře
a
Proč
zabij
dítě?
uleť.
HOŠEK.
?
dítě.
oknu).
(jde
Výstřely
řekl?
schvátil.
ji
to to
těžká
půjdeme
a
chu!
ji
myslí
dusinko,
sebe,
světla!
?
oknem
vypálí
a
Vzduch, více
u-
tam
poslouchá?
je
A
ránu. )
jinému,
(Vezme revolver
om-
pryč
doktor,
Jak
zastřelím.
ho
žádnému
víc
zpívat
oči.
to
zase
Půjdou
tu
takhle
už
a
poznal
pro
k
nesmí
ji
slavíka,
bolí
mohla
celou
stoupí
protože
pak
jejich
zlata.
zelník
hádka
(Objímá Martu.)
takle
zastřelím
noucích!
bylo
je
vzíti,
obejmu.
A
neroztrhne.
A
budeme
se
my
šela?
neřekne.
Kdyby
uvidí
nás
celé
milovali.
se
střílel ?
nemoc
ryzího
»sám
nikdo
a
A
políbila.
mne
bude
zde
zlata,
již
co
doktor,
milovat
zase
jsme
se
krásný
zas
docela).
Povídá král:
Mlčí,
k
pě-
kde
zahrady,
zpívat,
kde
zahrady,
ten
zpívával
rozstona-
a
to
z
a
Ze
mi
který
an-
Donesli
Jaká
a
květů
krásných
a
princezna?
oknem.
bude
zas
nadýchat
a
Hle,
ven).
se
děťát-
jen
a
Ptá se,
zlatovlasá
slavík,
oknu
vlásky
Princezna
se.
přes vysokou
ten
(Dívá A
přichází.
k
Martě
spálí všechny
la
kouzelník
vzduchu.
již
zpívat
Ze
jít
přece,
a
k
plamenný
domů
růží
jednou
čerstvého
noci
Musím
neslouží
jaksi
nich
lesk
dlela.
vidí
Tu
co
dívá
nikdo
a
——.
večer
mi
Martě.
na
skočila
vidět, se
ale
nebyl starý
zahradu
jí
přece
Hlava
přijde.
ona
k
pravého
takže
co
mladou
slunce
že
zahradě.
jak
pohádku.
A
zlatého
má
a
A
plnou
ko, krásné jak děl
té
v
ne-
Marto!
měl
a
měla,
měl
Musím
dívá,
se
prochází
se
má
šla.
a
zahradu
Vidí
vlasy
ten
a
princezna:
a
povídat
král
starý
zlaté
co
zahradě
v
ti
zde.
je
byl jeden kouzelník,
vidět,
povídá
zeď
jeden král,
kouzelník
přísný
budu
ani
snad
spí,
duch
její
já
a
Takové
dceru.
má
slyší,
ještě
Ona
ruku.)
za
mne
mi
zazpívej
ji
Tady
Pozor!
je
to,
ty
dvéře.
Pavlo!
příchozí.)
(Opona
padá.)
61
PANU
čtení
Při
kritiky
Jak A
hrá
ruka,
variace
Odešli!
Co
okna
v
která
Nepřítelka,
A
cizinec-li
dvůr. ženou
krmný
Před
nice
v
k
hospodářů
bytu
proti prodeji
na
životem,
Bezzubé
podivném
s
energickou
čelisti
smýkají
přežvykování,
přesunutí, svaly
tváří.
jak
a
lících
na
se
jí
čepci,
v
Vlastsebe
o
skráních
při
silné
hluboce!
kráčí
dvoru
až
přežvykování
tom
dávajícího
svůj
rozvaha
je
dobytek,
který
člověka
řadu
po
:
k
pláči,
divoce!
drze,
VIKTOR
Nehýbala a
se
každé
hotova,
ale
místa,
s
chvíle
DYK.
stála
vzkřiknouti
tu
pozorná
přes
rozsáhlé
nádvoří.
vyděšení spoután lých
lalochatý hlavami, tlum.
v
tahounů,
blahobyt položil svého
vystupují. V
nízká
Veliký,
přilehnou
a
vzdory!
Baudelaira,
jatky.
okny bytu stojí stará, šedivá paní
dvora.
každém
Veliký hospodářský
stájů
dobytek
naduřelým
chechtá,
tu?!
zpívá
Příšera,
zoufale,
CHUMÁČI. — NAPSAL
KLES. Ze
se
chorý.
vysíleny
spila
teskno,
návratu!
to
žena
kolem
mori!«
zůstal,
Kdo
ona
kdysi
ta
druhý
PETR
věrným
civí
dvory!
záchvatu,
Není
všechno
marno
Poutníka".
Sabbatu!
»Memento
na
Přijdou?!
jednomu
V
62
~Písní
opuštěny
křeče
ještě zbylo?!
ta,
JEDINÉM
chvíle
jsou
v
hallucinac
Roj
A
vážná
všech
ode
Ptáčníka
B.
p.
byla
bílá
Je
SMĚRY«
JAROSLAVU VRCHLICKÉMU.
TPo
s
É
»V OL N
v
dobytek něž
za
Jeden
krmníku
na
dobráckém
souseda,
byl
těch
z
teď
který
po
asi
starých,
se
a
řetězy
že
neskončí
jen
tupém
vyslouži-
temně,
náhlý dobře,
hlavu
přes hřbet
hleděl
vyděšeně
kamarádství
přikrčil
v
těžkými
tušil
přece
hýbal
stranou. pro-
týdnů
Mladičké
děvče
s
hezkou
snědou
tváří,
ztý-
v v
Člověk
krmil.
pilné
žvykováním řezník
tak
Ruce o
klidu
neforemné
*
díme, vyšlo,
umiňoval
a
snadno
staré
hospodář
si
dodával že
si,
tu
ho
pře-
taškář
nezkrátí.
paní, boky.
služka kteří
sevřené Snad
ranou
v
tak
pěstě,
opíraly
volněji
že
báseň
napsal
toliko
zaslal
ji, aniž
přání
nám o
pana
dříve,
feuilletonu
V.
než
v
Dýka,
dýchala.
první
něm
když číslo
věděl.
tu
»V.
prací,
bilo
stáje
ze
svěsili
surovostmi
hlavy
a
do
dvou
nehýbali
a
sprostotou
volů
uprostřed,
se.
se
Vysoký, chumáče trhl
Vyhovujeme
těžkou
sebou
uváSm.« Red.
přes ku
a
oči.
středu
ramenatý
řezník stál
rozplétal sdrhnutý prudce
Hlavy řetězu,
řetěz.
pod jeho holí, ostatních kde
jím
v
samém Jeden
která
mu
středu z
volů
mířila
spoutaných hnuly zacloumal
se
poděšený
»VOLNÉ
63
vůl.
holí
od
pouto
A
šíje
truchlém
a
dlouhou
dobu
jediné hromadě,
v
dechem
široce
holčice
hlavu
a
část
jen její
sobě
dlouhým
nozder.
a
kolem
silněného že
už
jí
života,
Tvář
dítěte,
skryto
špinavých
ze
náhle
říkala
vyzvání
a
ale
je
co
proč
musím
výrazem
tvář
plecí
celou
Slepá, se
ní
k
vahou
těžká
své
vlna
oběma
mezi
zachvívající
cestou
těžké,
leva,
ztrnula
a
tupém
v
potácivé
se
nebyl pouhý mu
očích
v
kterým
jí
Byla
v
po-
hmoty.
Jak strach
tiše
a
tupém
hlav
kymácení
němém
dlouhém
a
slizkých
chřípí,
naplnila jí
Vyděšený
starý
nejbližším
hřbetu,'
projevil
dětským
tu
dech
ku
několika
předu
měkce
o
jinými
vztýčenou zatkl
něj
po,
starci,
chce
utíkati roh
Stará se
a
iéta
náhle
a
svalití
hrozí
jen jen
paní
s
pod
místa
vzduchu
holčice
hledě
proklid.
nabažený
obou
lidí,
hrozný
strach,
proti
byla
nevinnou
hrou.
drsně.
a.
Něco
kmitlo
jí
očích
v
které
dítěte,
již'zase
týrají.
Již
vousáč,
který
sevře,
až
ji
—.
už
se
se
jeho
k
nad zadku
hřbetě,
stranou
a
rozčileně
oběma
jen
na.
kamaráda dlouze
zkrvavenýma
držíc
a
ssaje očima.
už
sobě,
dral
jí
se
Tak
z
jenom
prsou,
hrozně
vzkřikla
slyšíte!«
no,
polohlasný,
paže
víčka
a
němé to
bylo
—.
stará
paní
pod
oběma
s
pěstěmi
už
klidně*
zase
vetknutými
se
boky.
-
růžové o
■
tváři
přirazil
tíhnul
jeho
Oba
mdlý
třásli
se
jako
Ona
listy.
hanbu
skryti
pokus,
uličnictví,
něco,
sevřené
Vůl
ji.
a
jevila
zmatek
vý-
prsa razem
vzkřikla
boky.
k
popadnut,
nezaklesl
okny,
srazil
se
sobě
nehýbajíc
a
pustý
situacích
holčice,
úzkost
bezvládně.
klesaly jí
v
po
tváři
na
na
slin-
Podobal
šíji.
který
krůčky.
drobnými
Rozložitý
holčiny.
pěmi
chtivost
vraždě.
k
pohledy
takový
oddech
drsný
»No, lalochaťé
na
ztloustlému
ji
Pustil
strachem,
bedra
docela
podobných
až
její
pohledu
je
ztrácí
o
procházel
ve
Divoká
svůj povýšený,
se
dřívější
v
okny, velikému,
pěstě
žert.
oddechu
velikým
tísněn
aby
bradu
svou
vůl,
hlavou
slepě
se
dítě.
její kyčlích.
po
zapomněl
v
setkaly
se
Jak
tavou
udýchán
a
proletářů.
strachem
hnal
bled
se
civění
zase
oči
Vzepřel
žebra
jako v
vztáhl
a
ruce
a
vážná
Vzkřikla .dlouze
pak,
mu
vzpomínky
opar
triumfů.
hrubý
jindy
tvář
to
němuž
volně
se
vzedmula
která
těl,
aby
širokých
tlumu
v
voly
znám, vtip,
sobě
k
velikých
i
zprava
polámala
uprostřed
se
tíhnoucích
hřbetů,
a
pudu
ocitla
dusný
pohlavních
jevoval kavalírsky Tato
zvedl
kterým
ne,
rozumíš ?«
já chtít,
také
už
já všecko
to
tom,
na
plačtivým
se
svítila
chceš-li,
bezmocným,
bez
drze,
»Ano,
holčice
zvířecích
opojný,
surových
To
mužům:
očí
do
kterým
se
svém
ve
ztlustlých
výrazem,
hlavě'
tajemství velké,
vousáčů
pažím
silným
volů
nozdry
vzbouřen
Byl
pýchou
kterým vymkla
se
široce
se
hltavým
a
tupých,
dvou
líČek,
k
stehny vzdoru,
těl
za-
jeho
troškou
as
hloupičkou
rozvíraly
drážděn
a
dvěma
byly
mladých boků lehkomyslné
plecemi
hlavě
k
hůl. Byl jako omámen
velkých
soudruhů.
tísní
se
zná-
hrůzy
zbytkem
se
bolestně
s
není
nic
linií
ještě
chumáč
hlavy
sevřeny
odhodil
poprsí divošství
od
se
ještě
dotykem
hřbetech
zadků,
uvolňovalo.
náhle
jímž
dětských
líček!
růžovělých
měkkou
s
její
slintavé
ranami,
a
napínaly
boky
páchnoucím
pod
se
hřbetů
se
se
muž
plecemi,
se
holčice
Když
těl
tvář,
její
mhouřily
řetězy
zakolísal,
šijí. Mladičká
oči
zvedaly
brady
mezi a
čumáky melancholicky skloněné, veliké,
o
truchlé
na
útlého
širokých hřbetů
roji
a
64
vdychem,
mladého,
tísni
v
třeskala
poutáni
náhle
sobě
k
dýchali
rozevřených
viděti
Bylo
strachu
ve
na
hrubém,
v
Osaměle
laskání.
teď
a
plec
dobrácky
a
hřbety ■soudruhů,
a
děsilo.
a
kupu,
smutně
kladlo
nezvyklé
mátlo
je
pevnou
v
několik volů
již
ucítili
teprv
které
hlavě,
strach
je
nemotorném
blízci,
k
hlavy
přes
hlavy
po
jakoby byli
srazil
Rázem
plec.
Teď
SMĚRY«
chří-
výpar
Tváří děv-
prozatím
Muž dechu
shýbal
formu
odplivl, a
se
Stará
v
němž
náhle
či
patrně
přemožení zaslintal
brunátně
viděla
přiměřenou
života. Potácela
spíše, polo zbledlé
ve
ještě tváři,
lhostejným, pomalým posuňkem paní
pod
okny
živěji
pro
přesunovala
se.
bez
jak hůl. bez
V
Q
čete
trhl
se
výraz dětsky plačtivý.
Řezníkova
hul
zubé
čelisti,
jako
v
nějaké
vzpomínce
bodlivé.
FR.
ŽENJEK.
STUDIE.
»VOLNÉ
67
SMĚRY«
68
BOHATÝR.
\y
Í4il
na
rád
pil
a
každému,
a
jehož
rád
a
kdo
vše
němu
nářek duše
plné
z
smál
se
k
prosby,
I
král,
severu
přišel,
slyšel,
kam
dal.
stál
Dej chci
před mi
hory
a
jeleny
mým
budiž
Král a
pil
synu
a
a
synu
sob
jen
se
teď
vším,
co
třetí
Přec máš kde
není,
s
smál,
Král
a
Tu
dál
vše
a
hořký,
Co Tvé
pil
se
co
on
lež,
otče,
země
v
perla
se
hloubi,
snoubí,
věž.
jich
jen
a
:
smál,
se
dal,
synu
žal!
tázal
král
srdce!
usmál
číš
se,
bohatýru
celý
kam
věděl, že
též
lidu,
z
On Jen
klín.
bídu
hořký
chceš?
jeho
král,
ten
dívka
její celý jevil a
má
smál.
se
chudá
přišla
zjev
pil
prostoře
prý
plna
poklady
rozdal
po
vždy
rubínem
jest
Tak
moře,
mi
přišel
poklady
pták.
dal.
hory
Dej
Syn
pláně,
i
pravil:
stín,
smál,
se
laně,
a
syn.
svého
dal.
moře
mrak:
jako
lesy,
lovit
jen
pak,
přišel
ním
pil
první
otce
dojede s
a
druhý
hrdě
a
Král
Syn
přišel
Byl
on
je
k
nebi
je
dal.
zved,
svět,
jen
pravý
kolem
hled,
král!
SLOVO.
TTak
nestřežené
ve
a
slovo
padne
štěstí
vše
A
dopito je
jen
hořkne
proč Bez
nikde
milosti
chvíli,
jest
jest víno, jež
Jak
jen
pili.
a
rtu
vše
Jen
posud;
011
muška ve
již
má
Osud.
a
již
se
slovo
kde
jste
My
mohli
bez
toho
ó
potlačit dnové dlouho
slova
krásní ?
být
šťastni!
stín,
zavadí
svém
a
Jen
stkáno,
jest rozerváno.
odpověď? je
blaho
křídla
ptačího
teď, na
tenkých pavučin
všecko
je
sen,
jsme
z
po
letu
plachém
mládí
chvěje
strachem.
»VOLNÉ
69
SMĚRY«
70
ELEGIE.
Hluboce
duši
v
slavnostní
Jásati
chtěl
bíle
Staré
mi
nálada
v
růže
žhavé závrati
Nevím, jak
němž
ohně
náhle
usedla
naň.
Po
Po
rozházel
pojednou
Banquův
Po
astry, mi
jak
Venku
z
Spáti,
ó
nich
vál.
všem,
ó
naříká, spáti,
však
Takto po
tramway
jen
unikneš
smutek
těšit, nezní
Odpověď
Zavřena
okna
hosté
zrakem
OTROCI. — NAPSAL MAŠEK. Asi
zvítězila;
kořistí.
domnívala
holé
nabyla
pak
snadnou
mi
civí,
trud.
a
hostům,
tě
zor.
Ale
se
že
Božka,
že
jistoty,
bránila
tomu
stala
se
oněch
citů,
jenž
kterými provázela
že
to,
zdál
životě.
snadno,
vždyť A touze
uspokojiti
on
jí
ani
potom a
bez
ihned,
nemohlo
hodí
jediná
ona
byla
pak
bytost
ani
jeho
VRCHLICKÝ. VRCHLICKÝ.
vnutila
okolí,
se
uměle
k
v
náhodou
Ničeho
nestýskalo dní
probudil
mohl
jej
pochopit?
duši
v
u
jeho
si
nepřál
tom
stavu
ničem
živ
pak
se
se
vždy
byl
mu
řadu
vzdoru,
ze
změnu.
hledal
a
pročinil
tak
a
zá-
ze
hůlkou,
po
ruchu
trochu
netěšilo
jej
cesty
a
neukojené
lásky
procházce
a
takové
dny jedině bývala
neboť
pak
jí
votu
nad
ní
on
Ostatní
mínka
citem
že
a
své až
ta
zdávalo,
jí alespoň
její dny
Probouzela
pak
ve
se
se
se
během
übíhaly
pomaleji
strašlivé
chvění,
oloupena on
v
že
květy
jsa jím utýrán vzchopil
a
lásku
mu.
němu
při
je
tolik,
trhá
vykvetly
ma-
Vzdala
že
sráží
muk
žena,
Karlovi,
vítězství
poznala,
šíleným. Jako
jiný
tože
měl
každá
se
neznal
toužit,
úspěchů,
takových
pokořila
Někdo
probírat.
se
V
samolibost,
přilnula
sobě,
o
osamělým
že
tak
teprve
opuštěnosti
ke
se
sobě
v
citlivou;
svého
přemožena.
boje,
nechtěl,
ona
se
převyšuje ženy
Vypěstovala a
se
domnívajíc
a
jí rovněž podivně
se
němu
stala
muži
po
Karla
potom
za
lém k
touhou
duševním životem
měla
jimi
plný
vzpomínek
a
Karel.
Trvalou
že
vášně
byl
mužství
nikdy
se
domnění
Karlovu.
seznala
síle jeho
nenaučil
se
život
jeho
liby sil
všech
ze
jeden
surové
(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)
den
Celý
sluch.
v
zde.
jsou
stáří
ti
dveře,
i
tvář
ve
únava,
radost,
radovat,
se
příšerní
již
pukla
JAROSLAV
KAREL
táh.
jest.
příšerným
sklenný jich
zas
Nelze
dál,
již.
požat}' jsou.
»proč?«
trud,
ní
v
cinká,
tu
vítá
!
jen
se
víno
spícím jezerem
vše
laury
vyhaslým
něm
v
a
nad
Mladosti
všem!
nehnou
a
lékem
posledním
spát,
ránu
stáří
kol,
se
po
kruhu,
v
mlčí
poslední
ó
tedy
mrak
všem
po
ptáš
zhořknulo
všem!
vše
zvonů,
hlaholy
hluboký, bezměrný
jak
po
tedy
únava,
duch.
příšerný
spáti!
běda
všem,
Sedí
vichr
spáti,
tedy
slavné
dotk,
se
duše
nadarmo
jsem.
cizí,
podivná,
všem,
mé
smutek,
uvadly růže
kraj.
vstříc
smutek,
jen
duši
v
cíše
ret
hlubinou
dřímal,
stříbrné
dostaly
střed
A
kolem
stole
po
jakás,
myšlenek
Hélia
zlatistý
poháry
své
povstala
v
cíše
o
dech
jeseně mrazivý
Duma
postavil
utichly
sotva
dobách,
mladosti
v
Rázem
vstříc.
mi
písní
poháry
ně
mezi
se
těch
stůl,
mezi
radosti
tonů
z
zvonů,
hlaholy
jak
své
granáty
jako
cos
zrovna
prostřel jsem
tříštilo
v
vlá
»Evoe!«
jsem
víno, paprsk
Růže,
táhne
o
poslouchati
tu
jeho
je
vzrostla
pomaleji
bázeň, chvíli, hlas,
že
kdy
v
jí
a
ho
jí
opírati
ži-
neklidem.
na
něj
a
touhu;
vzpo-
hodiny
zmocňovalo
neuvidí,
přáno
se
jeho
náleží.
byly
vzpomínkou
dne
šťastnou,
nutnou
trochu
přesyceny
se
a
že
Božka
o
že
jej
jeho
se
bude
viděti, rámě
»V OL
71
pokorně
a
líbí
či
obejme
Denně
řeknu,
když klesla
brannou.
neměla
vnutila
bála
a
tak
je
směšností za
ním
trpkým,
nim
že
se,
jen
ji
hráze
tísnivým
sama
se
Ten
bolesti
v
i
fysický
pocit
A to
přece
ani
jej
milovat.
Brzy
přestaly
večery
stejně jako
byl
prsou
Nebyla
ném
kruhu
vedla
a
závist,
to
nebo
zaujmouti chtěla
ona
livost
hněvati
šťastnou
vzdálena,
také
je
štěstí.
se
Nebyla
smísen
tou
s
jakmile
závist
ji
ale
bytu
hněv
ji-
žár-
a
sám
ne-
tehdy když
či
vypravoval večera
minulého
jí
konal
tom,
o
se
bez
spokojen
valy
ní
v
že
kniha,
bez
jej
dovedl
do
mohl
se
třebas
vymknouti, není
Karlovi
lhostejnou; pením
a
sluhovala
přikována
lepé
věděla, duši
povznesla
sycenou
sebou
třebas
umdlenou,
odměny
za
velikou
vlastnost
sobectví.
poníženějším,
že
v
že
že
nad
ona
ji mu
sobě
duši
oddanost.
tak
na
večery
této.
pokojíku
vždy větší, opozdil-li
divokých
v
prsa
se
přece
když
zatínajíc
své
zuby
vzpomínkami, když
jej
zasypávala výčitkami
Přece
lidi,
jichž
v
trávil.
upadala
malomocné
v
zou-
rostla
její netrpělivost
a
nezmínil
se
Proč
poután jinam. se
ni
na
odříkavé
že
tom,
o
by
Chvíli
zapomněl?
resignaci,
bojíc
byl pod-
ať
se
pudila.
Pak
Mříž
se
rozhodla,
byla
zavřena
Proto
zaklepat přec
mu vem
utr-
jistě
a
za-
jak-
k
němu
ta
nesla velko-
páchati
k
vůli
zýval
se
slonami,
opět
nikdo
slabé,
nadarmo.
Nač
přímou
žebrati cestu.
snad
chodbu,
na
kohokoli
byl
hně-
bylo
mříže
okno
jeho
bylo
světlo.
okna
as
její neopatrností
uvnitř
Zabušila
proto
pokojíku
.
blikavé
Dům
Božčiných
byt
jejího
zamknutí
ale
u
vyhledá.
na
burcovat
klepala
neod-
jej
klíč.
dvéře
na
že
jej
nemohl
on
neobvyklé
chvíli
Za
na
zvoncem
odešel,
že
uzavírající
pavlači,
na
chováním
svým
jednati, aby
jen
způsobem nej-
odvahu,
a
celé
on
radostí,
lásce
Minuty míjely
hrází.
zaviněno
nešťastnou:
otročit
mu
zdálo,
se
falství.
pře-
jeho,
Byla
láskou
se
Když nepřicházel,
nemohl
je
skutečně
by
jeho
v
krku.
večer
společnosti
nemohl
přece
dnů
řady
že
touhou
s
divou
zuřivé
v
nedovedla
svým vnitřním
smyslnou
Chtěla cítila
celé
svou
svou
činící
které
poznávala, že
ničím,
láska,
vrhala
že
rozlítostněna,
uchvácena
nemohl
přijíti
denně
jej
pronásledovala
Proto!
veliká
Karla
tak,
malém
v
očekáváním,
Tam
rodičů,
ní.
Podmaňoyala ji
Božkou
silného
jeho
mrtvé
i
kterých
a
Chladné
den
konečně
krajina,
těšily
pře-
by
vzbuzo-
ale
hněvu,
bez
obrazy,
které
cigaretta
užívati
lidé
nejenom
netušila,
Pak
koli
žárlivost
tuto
předměty i
A
ní.
ani
a
dávala
býti
matka
jinde;
přes
co
jistě
a
navštěvovati
se
provésti
s
Nešel.
viděla,
a
tak
ne
přírodě.
v
to
záchvatech,
bez i
jeho
něho
od
že baví
procházky
čekávala
chvíli
ona
býti
jakmile byla
jí zdál,
dovedla
jakoby její
nedo-
také
pouze
domnívala,
v
nepřející
to
je
dovedla
byla jí stále,
a
se
která
nedovedla,
se
všecky její
bavil-li
cítila,
co
se
stejný
zajímala-li jej řeč,
jeho
vždyť
naplňovala
nyní
zdráhala
Božka
přišel.
dny.
na
lásce.
nepřály
Tam
lítost
býti
spoutaného,
pak
jej
si
nepřála
nikdy
snad
nikdy,
tak
o
nesmírná
byla
mu
před
nitro
její
stala
rozčilena
Lítost,
by
jakým
štěstí.
ve
nevzpomněla: Viděla
si
nepřála
jednoho
silného,
že
a
která
lítostí,
v
sama
vším.
tráví láska.
aby
mu
Bázeň
chování
svírala
pocitem
jiný,
nesměl
tak
aby
vý-
odpudil,
proto
neskonalou
s
nikdo
chtěla,
bez-
bez
mlčení,
jejímu
činiti
něj
dne,
Byla
obtížná.
láskou
přišel,
příbězích
práva;
by
Karel
a
jen pokorné
ale
.
úmysly.
zmizely
k
stavěla
.
všedních
o
cho-
72
zločiny
ženou.
citu
večer
se
mu
přiznání, .
svojí
mu
němu
strašlivě
jak
a
něho
z
trochu
a
Zbývalo
čitek
miluju
vynutím
odvaha
její
jej
mluviti
počali
po-
konečně
dnes
Dnes,
dostavil
když
a
SMĚRY«
pro
přece
mne
pro
vlídným
.
.
strašlivě
.
.
Ale
šla
.
tak
on
umiňovala:
si
jak
.
vá-li
již
ji
Dnes
trpím
bude-li
čekati,
NÉ
.
její
světlo
láska v
zá-
za
znova
shaslo
přístupný,
Neo-
bytu.
Klepala
světlo
.
.
.
.
otevře
si
průjezdě
VANĚK.
PREISL R. JAN
»VOLNÉ
75
nikoho s
do
až
hlasem
Konečně
dveří
nebylo,
tu
stála
jen
vrhla
tváři
v
»ta
ona,
tvář
v
druhá«,
řekla
mova
už
život
nádražní
tého
zalomcovala
již
kterou
zděšeně
»Kdo
pláče.
kde
vidět«
musela
tak,
nepřekvapena
pokorně,
jej
A
vadilo
jemu
od-
překáželo
mluvit
se
zbaví,
mne
souvi-
překonávání
to
pouze
maloměstském
v
A
nevolno
trochu
bylo;
mu
křečovitě
ženy,
němu
k
se
té
hořící
touhou
přimknouti
přece
a
hořce, dotěrností
pohněvati jej
se
své
lásky.
přec.
dním
není
on
ho
matce
byl
u
A
mne.
domů
křísil
tam
a
ho
aby byl
pláče
křeči
v
»Chci
křičela:
chci,
dětského
do
nevěděli šla
si
a
chci,
aby
nesmírně.
On
rady.
Otec
ka-
sina.
chvíli
poslední
vostí,
šel,
předpokládal, domnívajíc
Božce
se,
že
neohlásiv.
toho
dala
vyvolat
Božka
že k
Karel
zábava.
nějaká
matka
Božčina
pak jej řekla,
dne
toho
tam
vůli
signálů, jen aby
nezrozené
to,
Trhlo
bála
Dal
první
se
slovo
• Štěstí, věřila, jen
že
ní
že
se
ní
k
prosila její
byla
»Odpusť vrátil,
šel za
přivésti
tedy
bylo
matkou
on
odpuštění,
neopatrností
její
»
zapudilo
aniž
a
tušíc
o
tom
že
ji ujišťoval
mříž
na
pavlači
lena
.
.
jící.
zas
Nikde
poddajná,
nenalézal
která
by
byla jako
chtěla
k
promluvit. věcí,
jimiž
čeho
tomu,
se
jsem
do
ji
něj,
štkala
jen
k
zkrátka,
oddanosti.
očekával,
který hněvu:
okamžik
pláče. vozu
a
okamžik,
popudil
ji
odbyl
bezmezné
její
nejvíce
jej
šátkem,
na
zhřešila
prosit
hloupostí,«
nastal
ovšem
koutě
v
tě
jak
usedavě
upírajíc
na
zboží,
něj,
vzpírajíc
červený,
aby
tam
a
dlouho,
se,
schou-
zakrýti
opuchlý
zrak
dlouho
užila
.
otrocká, ustupující,
síly,
teď
strašlivého
drahou
■ Byla
nech
tu
oči
jen
zamčena
a
.«
Naložil
si
nouzi
na
něho
od
přijala
a
na
.
opětný projev
který
nežárlila,
rozlučoval
všedních
ze
přeskočila
musím
—■
.
pláče, vše;
zoufale
Boha »Ale
a
v
sebe,
na
nejvíc.
A k
že
byla
jí jakési odhodlání,
»Karle
ji opustil.
neboť
je,
je
již přijížděl, přece
vlak
zabírala,
mu
druhé«
Přijala
Když
žárli-
osud, který
na
elek-
ženou.
jeho
pro
»té
dítě,
zvuku
nemyslila
pokořovalo ji nejvíc:
co
Když
snad
návratu
tam
vše
a
bouří
be-
světla,
dávajících znamení,
pozorností
trických
se
Byla
veškerou
se
těšil,
tedy
úřednického
do
něj
pro
ji
nádražní
luceren,
chytala
utí-
svíjejíc
se
mít,
pozorování
tupé
v
spočítala
stopovala kyvy
peníze.
plakala usedavě,
matka
a
vidět,
jen
ostatní.«
—«
plakala,
matka
ni
Božka
se
nohou
u
ho
Důkladně
okolí.
mezi
kasina,
chci
mít,
utíkala
kala
do
již
zapadala
vše-
zcela
pak
dlivě
dala
mne,«
dodala
doma,«
»musel
tonem,
»Musím
a
čem
o
»Nyní
ona.
rozčilení
mu
Božka
v
ani
Zkameněl již také
zlenošil.
bojící
»Ale
u
večerní
klidný
zase
neuražena
usmívala;
se
matkou.
s
.
jsem
a
do-
z
bývá.«
to
ještě Trochu
Kristina.
povídala ale
jen
ji
horečku.
její
nebylo
chystala
odvedl
neloučila
se
Prahy.«
když
prsou,
Večer
nyní ještě
do
jedeš
odváděl,
ji
myslila
konec,«
klidu,
»Přijela jsem
bude
ale
dost,
jasno.
.«
.
v
skoro
zvětšoval
sících starostí.
Karel
je
tak
křečovi-
předzvěst
první
jste
Božka,
vykřikla
jí
odjela.
dávno
řečí
a
věci.
když
tiši;
byli
»Je
ani
aby
»Zítra
trhala
temno,
bylo
řekl:
své
kvap,
na
smíchu
a
hrůza
Bylo
vše
chcete?«
se
jí,
ovšem již
bylo
že
mu,
tupém spěchu
Oba
tu
městě
po
Ledová
Kristina.
»Co
potom poručil
zamračil
víc,
v
klíč;
76
krátko
Řečí
opět
přístup.
o
a
vi-
Zaklepala
zarachotil
konečně
Karla
dveřmi
pode
světlo.
se
poprosila
pootevřených
ženě.
měla
tam
kdyby
skulinou
kmitnouti
opět
do
nedá,
když
chvíli,
slabým
se
se
Za
tabulka
se
rána.
Čekala děla
bělá
kde
dveří,
zahnati
jeho jmenem,
klečeti
a
ode
a
SMĚRY«
jej
žebraA
přemohla. tu
jeho
když
těžkou
spůsob
tvář.
se
vlak
chvíli
života.
za
rozjel, byli sebou.
oba
Zbývalo
rádi,
že
mají
chystati nový
»VOLNÉ SMĚRY«
77
V
Praze
ulice.
tiché
bytu Více
okna
a
snila své
sliti,
jen lásce
a
asi
co
lidí,
líně
Dny übíhaly
hledíc o
chudých
u
než
zahálela,
u
o
bydlela
Nečinně
pracovala.
bez
myšlenky
všem
rozloučení
přijde,
bude
jak
s
sedávala
v
svém
o
večerem temnu
si
řila
starosti
Ale
vymy-
Byla
slabá,
rosti,
bída.
vždy jen příjemné
bo-
jimiž
sny,
nami
Psala, vždyť
nouzi.
neuměla;
Práce,
i
živila
jež by ji
ne-
kterých
a
předpokládajíce, ona
tím
se
láska
její
těšili
bydlila,
že
přece
posýlal jen časem, má
se
ji,
dost
delší
a
kvapem
blížil
pro-
touha, Lidé,
plakala.
smutek
neznajíce její
starost.
jen jediná že
netajila,
hřích.
k
čas
viď?
uchýliti
mínce u
něho
čím
s
více
ji
trýzní
Přijela
tedy.
Přišla
z
jistotou,
dosti
milém,
druhé klid
no st
čas
směla
ní
že
ta
je
mu
vášně,
touhy,
sta-
tužkou,
velkými
písme-
papíru.
mi
to
vlídně,
nitru,
slovem
ani že
a
zvykl že
vším
lidé
bys
ještě
nezavrhneš
a
Tě
k
jen
dobře
navštívit?
mne.
stýská
a
chtěla
lásky
mám
brzo;
jsou hodní,
mne
z
nevadí;
napsat
a
věř
Tobě,
mi
Ne-
ošetřují.
Je
vše
horečku.
trochu
mne
se
dlouho
ještě
té
doby,
kdy
se
stav
můj
to,
jak
změní
Často .
.
.
teď
vzpomínám
odjížděla,
na
tu
na
noc
na
jsem
nádraží.
sem
Zdá
poprvé se
mi
že
-
k
němu, se.
o
že
cítila,
vzdálenost
i
zvykl
zde
se
jenom
Ti
tím,
veselém,
na
vše je
Ti
říci.
abych řekla
to
Miluji
jsem
co
než
vinnice
.
myslím
jinak
jeho pokoji
v
;
vše,
..
mně,
nedovedu
ještě
příliš,
zhřešila
píši
zcela
vůli
k
starostí
ta
vzpo-
neklamala
večer
je
Tě
jsem
jsem
to
Ti
jedno
snad
Byla
ona
skoro
hovoru,
se
mu
večera
a
ztrávili
touhy
jeho
o
jak
Uzdravím
to.
mít
klidná,
miluji
že
Víš,
dělám,
co
ale
čem
o
zcela
jen
hřích,
nevíš
Ale
nebudeš
jsem
miláčku
nemocna,
na
myšlenka,
býti
zastihne
jej
chvíli.
v
temnu
v
nepoznávajíc,
na
té
je té
nepřítom
její.
K dotkla hlasil
matce
s
a
byla
její tajným
ráda,
že
klidnější
chvílemi
jak bezútěšný,
ani,
tak
jen
když
toho
se
zákazem
sou-
přáním.
nezvěděl,
mnohem
kojnými
nechtěla
nešla,
řeči,
v
Nikdo
jela
druhá,
všedním
jeho
druhé
archu
nějak
jaký.
ale
si
na
vznikla
ta
nezmínili
v
horečky.
návrat
jí
prudké
přesvědčena
nádraží že
aspoň
chvílu
krátký
na
učiniti
chvíli
ve
proě
snad
měl
který
stav,
se
se
Karlovi
tu
v
je
Přijal ji v
ke
se
ale
posteli,
na
dříve
Mám
do
odhodlala
nevěděla
sama
dnové
smutnější,
.
Já
než
Ti
nemožným
naprosto
němu,
dnové
Ale
mohl
Když
níž
při
lucerny,
snila.
velkém
cesta
Ti
a
tísní
ji
její
než
on
jí nepřekonatelná
Přemahala
Karla.
domova
mohla.
co
zalomcovala
nechtěla.
z
že
jej ujišťovala,
u
A
Ale
on.
zastavovala
Někdy viděti
peněz
jí posýlá
sama
dávala
uliční
kam
okna,
u
skutečnosti.
měla
že
zář
přemohl ji život,
mu
na
..
a
židli
svou
dále.
»Jsem
měla
na
padala
nastaly
v
Často
zase
pokoje
Psala
Vytvořila
se
ulici
hříchu,
si
nedovedla
a
rychle.
prázdnou
v
zašlo,
co
přece
a
Vrátila
přízemním
v
78
byla než
u
něho.
poprvé
předcházejícími
smutný
je její
stav
Z
a
rána
šťastna
od-
po-
nevzpomněla, teprve
nyní.
JAR.
ŠPILLAR.
MELANCHOLIE.
»VOLNÉ
79
o
každou
skoro
tom
vidím
nění, byla-li
to
přece
jen
mám
dost,
nic
teď
.
nešťastna
než
lépe
věčné
to
luceren
kývání
tenkrát
jsem
slyším
noc,
anebo
Peníze
teď.
až
nepotřebuji,
snad
potom
požárech
života a
víno
šílené
Od
výkřiky
zděšeně
vzala's
mne
Na V
květech
dívali
a
vedla
nevěděl
o
bolestech
Tvé
jsme
v
oči
cudně
se
mezi
Ty,
hýřili bez
se
smáli
položil
jsem
bílých
opilí teplem,
slova, těch
v
hodinách
mluvit
blouznivě
když
již
je
či
jsou
či
nejsem
všem
po
a
přec pravdou cynikem,
o
a
lásce
tak
když
tě
ta
jež
krátké
a
muka
vyrvána
mi
Tys
plála
k
Tebe
jen
jenom
a
Karlíčku .
.
tam
jsem
Tobě
po
.«
je
a
sveden
jsem
požehnaná,
mi
rozkoš
jen
vášeň
své
a
nepoznaná.
mládí.
naivní
zpívali
objetím
to
hloupé,
a
svádí,
tak
přec jenom tak
matka
nocí
a
mělké
horečkou
hloupé, snivé,
a
teď
teta
zoufalých
žhavou
ZTRACENÝ RAJ. — NAPSAL JAROSLAV
je, a
(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)
dnes
již
hrány
od
jako
propuknutí obzorem.
rozlézají
třetí sítí
bouře,
Konečně se
po
Mé
hodiny.
na
tůních
zjevuje:
obloze,
nalézám
nervy
jsou
touhou
as
příliš
již se
rozčilení
brzy těžce
vzduch
cekají již
nabité
tuhne
se
roze-
vyvětřily
a
za
mraky
že
vdává
výkřiky
divé,
puká těžká
mi
Nollová*
buchá a
objevuje
se
dech, díky, myslím
ve
si,
stínech. už
Nebe
propukne
v
tají křeč,
se
kroky
se
svým
hlava
.
.
?
.
řádí
Odpor je
v
mé
v
ní
a
známý
a
se
FUČÍK.
marný,
.
.
Paní
blíží
spěšně
pekelný
zuřivostí
poddávám
jen
..
se
zpět
.
již jako třaskavina
a
.
však
doléhá.
pozdravuji
a
starý
celou
s
hlas
průvodem
pohled
hrudi
okamžik
slyšel;
Kloním
kývnutí
padne
ji
motýla
oknu.
mému
vy
let
bys
ozývají
se
smích
odpoutané také
cele,
trhá
a
síly.
vždyť
děsivá *
modř
dáie.)
Eden.
všední,
a
HILBERT.
nesnesitelném
mi
se
(Příště
MILAN
V
nikdy
štěstí
výhodně
vzpomínek
neměla
pryč
jsem
písně
mi
života
písničky
čistého
tak
města,
že
se
zpátky,
jsi
svou
A
tak
ráda,
jsem
nestýská
tísně
zbloudil
jež v
všechno, rudých,
a
kam
nitru
v
své
a
utíkal
divoce
útulně a
můj
úsměvu
v
ženami
mne
stýská,
Ale
doma?
nikom,
po
našeho ráda
nás
u
Přírody matky
Smrti,
a
duše
oltář
království
z
nich,
po
nikoho
smutky
chtěl
jsem
ruku
za
již jsem
Pak
změnit
zoufaství
ústrety,
v
své
ňadrech
na
touhy jsem
jsem
mi
vyšla's
chtěl
propasti
prchal
šel
dělají
CYNIKEM ...?
NEJSEM
spálit
jsem
piti
jsem
příšerné
Tu
leta
80
co
toho
z
ntposýlej,
ČI
V
mi
mi
bylo-li
mi
Nevíš
zvo-
nevím
Ani
.
.
SMĚRY«
K
označení
ženské
zlobně hodou a
jméno,
sta-
dokázal,
že
které
stalo
je
se
postavy
známo tak
bez
novele
v
váženo
a
každé
v
zlé
přijal jsem
našem
světě.
tendence
a
ná-
Abych uklidnil
V
vím
se
k
oknu.
Živé
duse
r
není
na
návsi
a
ticho
mysle,
zaměňuji je
jiným,
jemu
zvukově
podobným,
J.
H.
ODP ČINEK.
ÚPRKA. JOŽKA
»VOLNÉ
83
ulehne. k
Ovšem,
že
ach,
k
oknu
určitě
a
čemu
toho
ním
s
leží
nyní
přece
když
více,
mně
ve
se
i
Bouře
zatím
zašlehl
mou
řinčela.
Na
oči. ale
znak
mění
brzy
kási
hromem, Pod
se
pěte
díky
hutném
té
z
rozkácel
hukotu
se
dáli
v
sebezapomění jehož
bitvy
spíjí
a
se
ó
díky,
hází
vám
vzteklé dou-
z
samého
do
ztrácí
a
skla
tleská
liják
a
vtrhá
mysl
kraji.
země,
se
jejím
v
tím
nad
celém
po
jež
klíčí ja-
snad
burácení
do
zavírám
a
opět již
otřásá
ranami
tvor,
vaší
a
za-
zmocňuje,
mne
nevím-čím,
řinčejí
za
lidský
středu
nad
ostrými
umíravému
mraky,
úlevu
v
zatím
úzkostlivě
se
okna
a
postel
na
dech
modravý
zarachotil
se
ochabnutí
jenž
jeho
oken
vrhám
radost'
radost',
hrom
síňkou,
Okamžité
První
provalila.
se
Své
—.
v
velkým
kusem
přímo
lidé
jenom
zvědavost
Touha
po
mi
uvízl
čila Je
si
mysl
a
její
neděle,
jsem
se
již jen
vostí
návštěvníka
je
kazatelna mohl
mi
rosa
leného
nitra
se
leskla,
nebe
přímo
to
a
zornost
a
které
ve
kési
dej
hudba
něž
skoro
celé
na
Země
vtíravě
chvíle
konejšivou
cele
přece
varhan, jež zní
neobyčejné vrhám
zcela
světlo,
přiblížit!
docházím
pod
se
jeho nitra,
rozčilení
rychlý ním,
které
z
a
po-
chrá-
Trpce paní
mne
se
mi
nalézaje
průčelí, se
vyzařovati
ze
touhu,
leč .
.
.
náhle
mne
mne
ne-
ke
mluvily
nezbloudilému což
eh,
má
se
mé
vím Nu
trpkost'.
proti
dobře!
Kloním
»Byl podívat
jsem
tu
Ani
v
který
právě
vzpomínka cítím
a
za-
šel
a
ptá
jsem
působí teplo které
hloupost'
se.
v
se
duši
nebesa
s
velkýma
nepohnula
souhlasu
smíchu,
Obrátila
propukl.
služka
k
do
zvedla
k
se
náruče
a
Aničce,
jíž
upravovala
šat.
»A
mimo to
události,«
ja-
krátká,
jako
tičká.
Setkal
Hned
sama
jsem
kdesi.
mne
»která
rozhovoru
Děkuji.
honu
vyhnala
pokračuji,
poslednímu
na
sá-
—.«
brvou
byste?
synů Tvých
»trochu
dělám,
milostpaní,
bodrou
pravou,
tu
co
Člověku
hloupost'
jsem
za-
mi
náladě
špatné
ve
důvěry
»Zájem,
dámě
této
pozdravu;
ovečky.
časem
mne;
šlehne
hlavou
zřím
když
osudu,
chrámu.
z
k
—?
který
a
nitru.
v
k
se
na
žehnají,
a
je
napadá
důvěrnosti
vzteku
hryznutí
očima
něm,«
zapotřebí podpory,
házím
vycházeti
na
přílišné
vidět
dík
dokládám
delný,«
který
byl,
sladký
již
oslňuje
nejnehodnějšímu
cenných,
který
tomu
se
se
které
Nemám
brány!
Nohovou
chytni
Stlu-
vzbuzuje
mohutné
pohled, zdá
kostela.
klenba
;
barroku,
tam,
proti
vzbouřila
který
duch,
jí
však
čemu
já,
cvrli-
moji
suggesci
se
nálady.
mně
na
ptáci
let-
slunce
stopy
skutečně
symbolům,
vytlačilo
své
spále-
jsouc
vyhlazovat.
modří,
strhávalo
rozmetalo
Konečně mená
náruživě
my-
hlučném
barvami
dešti, jehož
prohýhalo
vše
svým
tu
odporem,
zmocňuje
tomu
hmotou,
svou
Střežte si
když vždy
. .
.
dnes
žáru
V
bolestí
tiší
a
vydal
již cítím, jak
skutečnost'
mne
včerejším
po
zdálo
mové
ochlazuje je
utrpení.
prodlení
mého
do
padá
Příroda křičela
dne.
zmokřena
kali,
a
vyrušila
znovu
ního
útěchy
zveli-
a
s
se
zvěda-
se
zalíbením
se
obrazů
proti
těm
proti
a
předměty tu
já
a
ne
ráno
se
městečka.
že
chvílemi,
té
svého
bez
tedy
a
sousedního
klášteru
ku
měřítka
vztek
kostela.
ozvala
let,
tu
opět pod oblohou,
lítostivý
rozlehlo,
se
již jít.
bych
A
zvonění
chef-ďoeuvre
pravé
ohyzdně
s
realita
výstavy,
několik
zajímavá,
dřevěné
i
sklánějí hlavy,
úsměvem,
ironickým
s
zdi
.
jednotlivé
na
skříň
realita
pronikavé
dívám
před
se
kamene,
z
štukové
mnou
kolena,
na
dojmu, jak
památky
se
dle
štěstí,
dychtění bylo stická
chopila
také
do
vznešeném
dětských
z
význam na
dnes
mne
studeně
paměti
v
mně
ve
vedla
onom
ale
ustaly,
padají
komu
potřeba věřícího,
přede
ku
obráceni kloní
a
sloupy
malby,
oděným manekýnem Varhany
koženek
přešlapuje
nich
na
záře
ze
duši!
a
nábytku,
sochy
zdraví, čistá
masa
který
a
a
z
kroji,
omítnuté
mně
snad
lidé
paprsek
skytni
a
toužící
jeho
člověku
přijal,
Ne
Tvého
velebnosti
Vesničtí
mo-
řevu
84
trůnu
stupňů
ona
troskách.
v
k
že
cítím,
vracím
já spěšně
ulehl,
SMĚRY«
proto
a
domu
z
se
Zté
s
blízka
je
bych
jsem hotov, naše
neboť
známost' oním
tlupy
vzpomínka
byla
našemu
dovolila-li
událost'je jen
člověkem
zdravých
v
kraloni
nimrodů
»V OL N
85
hned
upoutal vem
věděl
a
stébla
sil
není
a
než
byla
možno
jaká
se
své
projevovala
v
se
chytá se
po
pointrů,
vroucnější každém
těch
z
která
rodu
z
zje-
přimkl
a
Athe,
geniem
představiti
není
si
jsem
o
pravým
si
že
Tonoucí,
sportu.
pomyslil
bědným
svým
okamžitě,
do
Rozhovořil
zdání
jeho
žene
života,
němu.
k
také
jsem
jež přebytek se
pozornost
mou
É
něžnosý slově
jeho
SMĚR
Y«
někdo.
86
historkou,
vymyslil
byla
její
v
k
lhostejná době
si
vás ale
promiňte, Ta
dojata
zvedá
přece
Pak
vzpomenete
ale
ji vymyslil?
se
však
věci.
mou
pravdivost,
jsem
Ve
ji.
oklamána.
jste
dlouhé
po
si
jsem
jste
vy
že
vám,
zlost
budete
a
věříte
řeknu-li
bolestná že
příkladu
protože
jak bude, Ano,
ku
Tak
přejde někdy
zase
ni
na
jen zlost,
časem
ale
nyní
dáte
tu
a
se
v
ní.
0
Člověk musí
tenkrát
někoho
vás
jako
milovat, ale
onehdy,
.
.
napadlo
mne
nenudím
vás
chvilku
na
ovšem
A
klamete.
se
unésti více
nikdy
.
?«
milostpaní
již
klamem,
tak
to
je
.
neboť
trvale,
na
chvilinku
na
a
.
že
víte,
vy
všemi
se
.
sebe
se %
»Naprosto »Ptal
jsem
Promiňte
právě Byl
je
soucit
vzbouzely
časem že
taktní,
ani
city, dali
a
tři
níž
lilií.
Atha
se
se
zbraň
a
a
rozběhl
hluboké
křičím dám než
je
bahno
protrhl
to
líci,
Děs
rudou
obrací
tu
Paní hluboce
chvěje,
vody
hladký jako
zase
ač
Nollová, dojata
z
počátku
prošel
jakoby byl
ale
to
se
každému
léciti
člověka
a
cíl
zve-
.
.
ale
.
hryžu
bídy
pro
brachu,
zrcadlo.«
odmítavá, její
jaký
jsem
na
ale,
a
dosti
cíl
věřil,
ho
kdyby
v
v
skutečnost
mnohému
ani
ne-
nepřesvědčila.«
básni
Jakou
Já
svěřil
ta
mlčela
1
pravím
nedosvědčenému,
milostpaní.
Zle
je
pak,
dokud
ovšem,
»člověk se
dovede
spokojí
rozmete-li
s
mu
celkem
sláva
není
vždy od-
a
hryžu
a
nudné,
tu
je
satanu,
humoru
kdyby
bídě.
k
Oh,
zavěsiv
jsem,
dosti
smutek
z
se
té
masa?
pomoc?
ženě
ale
ovšem, se
vyssát,
nadzvedne
pósa
do
dáli,
svoje
trudy,
plakala
dáma
zdravou
věřit
illusý tuto
než
Ural,
zásluhu s
ní
o
skoro
věčné
aby
se
slova
trhá
zasveholí
s
pravda
kloním trvání na
se
jí
radosti
venkově ní
z
zdálo,
že
to
a
pro
líbeznou
moudrost
Vaše
až
českém
na
jakoby hruď,
hlubin
připravena
milostpaní!
jest,*
mráz.
že
pláče jí svůj
a
zadívá
svou
Ticho. »To
zničí
se
slzami.
světě
obil-
»neboť
si,
mém nitru
v
sledoval
krk
čekal?
je nyní hlas
tak
humor
paní
již
byl
plodu sedím
smíchu,
nebylo
spodnějších by
dvěma
lehko
se
rudý
jeho nasládlým
se
Zaměstnání
—.
hodné
zraku,
v
»Ano.«
člověk
—.
varem.«
Jako červ
»Utonul ?«
»Věru,
dálce
v
také,
prý
obrátiv
a
myslím
jež
je
po-
spolu,
že
se,
mezi
nezb}ďno,«
slastno
okamžik
ještě
rýze
v
má-li
a
stráni,
jsem
pravdou
sevřel!
mne
»Blázne!«
koncem;
tragickým
»Je
ku
je choulostivé koření,
Ostatně
Co
povrch
zahlédl
ní
v
běda,
a
hrobu!«
omlouvala
a
stočil
se,
pohybující
poli.
soucit
ruku
jsem
náhodou,
nými
zápasily
na
odhodil
plavbě
v
mi
podala
sluník,
a
žena
a
k
ní,
v
krále
toho
opět
kdosi
nesmrtelnost
se
králem
půdou putujícímu
býti
Poroučel
stává
tak
pochybným
člověk
vám
až
více,
pak
sestřelil
mlhu
se
pak
zavěsil
jež
rostlin,
blázne !!«
mu
hlaď,
vodních
a
chůzi
k
tropíte,
víc
ještě,
ku
a
vy-
nich.
z
stonky
stále
mělká
abych
jsem
listů
o
vody.
osudno
»Co k
pušku
do
se
bařina
naň:
nimi
s
Zahvízdl
tone.
a
že
Vidím,
nohama
a
klidnou
chňapla ji
tak
večeru
k
jednu
na
ne-
ušlechtilé
ostatních
Bůh
a
Dáma
mně
ve
jsem
mé
několik
ní,
za
a
byl
srazil
břehu
od
zápasu
v
noří
již
střelec
zachytivši
...
zaplétá
se
Leč
pohádkou
potřebujé-li
člověk
ano,
od
mi
prozrazo-
kachny. Bylo již
sotva
se
vrhla
ale
zpět
na
kroků
plazilo
ano,
odtrhli
Výborný
patnáct
oči
neprozradil
se
tůním
k
.
sobě!
v
mu
když jsme
vytáhly.
Padla
po
jsem
sami
se
křesťana
.
je
illusemi,
později je ztrhal,
a
hádka
přemožených
ním .
,Ne;
nemluví.'
a
strhané
jeho
nos
ženu ?'
za
řekl:
nežádá
trpkost s
Athu
to
na
že
ovšem;
hlubokou
tu
co
krásnějšími
lhostejně.
,Dal byste
:
dražší,
proto
zapře
ho
se
brutálni,
churav,
valy
odvětila
ne,«
také v
malinkou
ani
o
ba
nej-
když
brávo,
měsíc
hluboce
světě,
z
rozšafností
brávo, není
chtěla
mladší
pro
její
souhlasím
odchylku jen:
že
to,
É
»VO L N
musíme
co
může býti
milovat,
že
zbývá,
co
života
z
nemůžeme.
vat
modré
ptáčat
líc;
šikmé
v
dolů,
se
tmy,
tící k
žlutě
trčí
a
ní
v
dvě oči .
.
šklebí
se
.
chlu-
z
jsem, když si
do
libo
kloní
illusí
se
hruď
mírní
nimi
pi-
vykouřím že
fati, Ta
poslední
vše
drzá
teď.
hlavu
co
tím
ani
a
Budeš
známá
náves
topena
svitem
letní
v
rozvalují
se
půda
dosud
je
držeti. do
Z
Čela
spánku
pokojně že
musím
můstku. na
jíž i
tím
těm
aby
nás
a
minulosti, není
víry
co
v
by
příští.
z
mazu
chvíle
Nu ale třeba stálo
za
Prázdno
již
na
hruď,
A
snad
kochat
chvíle
se
vna-
pro
skončiti. Není
další
přede
věčných
»Jsi
ruku
na
útěchy
skráně
její
tak
žhne,
a
čekám
rosou
Mé
hlava
ó .
.
mi slova
tě
mo-
srdce
žhne
šeptej
li-
na
kácí
.
a
ráno
kterém
—!
pták,
něž
objetí
Když
V
tu?
do
pro
jejích
a
se
Helo
dlani
v
slov
třpytí
těla
stíny
věci,
oblaků.
dvou
tajíš?
okna
za-
Opouštějí
si
Svěřují
besed
jako
mnou
se
se
na
přijď, něžné
sestro
se
noci
v
podivná do
schyl
tak
postavy
vlnami.
.
netuší,
si
úzkostí
přede
za
vane
spí
ostrou
na
má
vítr
nich
z
dvě
se
svět
ano,
radost' veškerenstva! v
díval
zápachem
ano,
láká
Jediný
třese
nemá
se
tuhnou
lehounké
jako
se
měsíce.
stínu
ale
m.itou,
a
však,
možno
tom
dravém
Velké
noci.
povídávala.
.
ní
——
stromy
nyní
roz-
blíží,
se
Bohu
lehký
všem
černými
se
pronikavým
jimiž
již
jsem snílek, jenž vyšel
prořezává
plachtou ..
..
se
ulétají, povídávala.
těch
sled
stech
leží
dotyku
podstěnek
nu-
ticho
pažení
nejvýš ty
rozkoší
s
při
pytlech.
mysl
a
kotouče
duní.
přijde,
choulím
a
Ticho,
za
a
lidé
skončiti
si
díky
a
vrzá
to
chudí
přišel didla,
první
pevná
svých
Eh,
příď, loď
ti
na
nás.
dou-
nervech,
po
záře
čistší
jsou
usedají,
rozlétnou
a
jazyk
sobě
spánku.
měkkou
plní prostor
a
hlubin
a
hrála
tou
na
spánek;
dobrému
podušky
do
v
hotov
pravím
spat,
pod
hodila
noc
k
piva
jsem
a
dne
za
snad
nešpetnout
přijde
brzy
jež
nejpohodlněji
jíž
tmy,
papirosu
připraveno
je
horečka,
ulehá
množstvím
dostatečným
domky
takových
krouží
hrnou,
dobu
zničení
konečně!
a
V
—?«
let,
konec,
do
zalknu!
se
vě-
srdce
tluče
Vyděšeně než
Kam
nějakou
tu
po-
S
bude
než
trosek!
se
s
postupujícím
v
vzpírá
se
kamsi
stíny již
do
ní?
Potrvá?
ven!
zalknu!
se
okno
a
hnusnější
vzduch
na
hmota
je
ztraceno
Či
dále?
potrvá
jen ještě
a
svět?
ještě
bude
zalehne
bude
co
skončí
vody
vždy
pro
Bože,
bytí
stále
je
za-
ním?
s
kde
Moře
hlenu.
Uzří
Co
—.
červům
či
dvacet,
.
Malé
je lhostejno,
země
a
.
ještě?
volna
aje
že
však
všemu
konec
vln
tělem
svého
lidský s
mně
ve
pročekat
říci,
odebéře ?
se
stříbrné
Lehám
úzko
chutného
Ona
domím
šnupe-
malý
RAKOCZIHO. M. ALEŠ. — ČRTA Z POCHODU ček
ní
skřípe:
a
»Je
u
plácne
tom
v
dlaní,
tvorně
až
tmě;
ve
vrchu.
mete
si
těžkým
svým
než
paté tváře jakési mátolrp černé
chuchvalem
ona
let
červům
zdali
a
ven!
.
jsou
.
tak
a
měkkých
odvahu
zůstane
sví-
.
ďasu!
jež
do
houstne
Dva
body
to,
dolů
kamsi
houstne.
táhne
ploše
která
na
šťastný
jako
mne
hanebných
Mějme
sebou, a
třicet
škrcení od
nemá
vzduchu
ve
květů
zemi
nad
oblohy
ono,
milo-
a
88
.
- Nepří-
jemný rub, zajisté
R Y«
útěšno kolem
ne-
a
zase
SMĚ
oplakávání mnou,
bez-
Půjdu
němu.
k
předsudku
pravím,
člověkem, mé
cestě,
uprostřed přestal a
a
a
té
odvrací
Lákavo? sama
vrhnouti
že
je
netečné
se;
stín
je
Což?
nebýti
pohled se
Je
tou
mi
hrozila
v
přece a
v
tom
konečně
pevně velkou
ve
urdousiti
svým
námi,
mozku.
tmu
nulou
dobrým
Zjevil
jíž jsem
Projdi mezi
Jizlivému
především
přírody,
cize
tančí
mi
nešel?
knězem.
teprve
zábavným.
více
zatnout
pak
proč bych
kdy opuštěnost
b}Hi
černý
A
se
na
srdce
patrně již
peklem
jdu
Zničení!
úspěch,
tedy
.
.
.
.
.
.
Zničení! pro
sebe
i
cosi
velikého:
a
pak
střemhlav
smrti
do
prázdna
»V OL N
89
kam .
a
.
tetelí
bázlivé
přes
.
ďáble!«
»Ďáble
hrudi
v
někomu
v
té
celou
s
K
chvíli.
jsou kolem,
není....
měkký
vrhl,
do
nich
kal
—■
vášnivě
a
Ztrnu
jakby zjevení byli, bezděčně, vím.
Patrně
již
mne,
když
padá
má
mizí, má
zase
si
náhle
cítím,
se
ten
»Děkuj i
někdy
on
ke
mi
vlídně
mně.
As
žhavosť
chápou
se
mé
praví: bohem
n}mí
.
.
.
chcete-li.«
a ...
přijdu,
otče.« (Příště
dále.)
někd
bych
takto
na-
spěch?
hlava
hlava,
proč
již še-
stesk
a
šlo
kolem, díval
a
mrazu
chodců
»Promiňte,
se.
zalévají
mne
»Promiňte, Luděk
od
osobu,
Zajikl jsem slovil
se
zmlkl.
a
mi
Vyruku
snad
ním
s
příbuzný,
Klesi?«
»Ne,
důstojný
roztržitě více
pravdou
.
a
lháti, řekl
.
.«
ticho.
opět
nevím, a
Ticho.
pane«.
zemřel
»Tedy
mu
—.«
se:
»Jste pane
velmi
se
jakés jméno, podal
ptal
jsem
znovu;
zajímám
níž
oči
údivem.
vlídným
a
pane,«
šedé
a
se
prosím
Kles
kloním
a
důstojný
Zastavil
pravím.
a
zítra,
a
prsty
očích
jen. Dobíhám
o
ale
teplo
v
»Přijďte
ji
jeho
iv
monstranci
krásná
že
stál
já
co
zřím
nevěda
ptám
tisknou
měkké
již
a
do
proudem
postupuji
a
bělovlasá
velká
dlaně,
tu
skráně
horkým
ce-
pomazání,
proč
pouzdru,
A
od
což
když
mi
se
zdra-
teprve
hlasně
Děkují
dál.
v
chvíli
po
ach
tu
rozpaluje
cítím,
Třeba
žene
pohledem,
setrvav
a
tvora
hlavy,
Stud
vtiskl
záhybu
nich
na
stromů
zmaten.
90
kostelník
a
ze
mnou
SMĚRY«
rozpla-
se
Kněz
náhle
se
nohám
hlava
je,
pny
živého
jen
jehož
»Ustaneš,
přimknouti
dítěte,
psa,
býti!
k
sevřel
—.
vynořili sty.
má
jím
ne
krčí
příkopem ohybná
za
jediného
a
ženy,
dobrý,
a
se
vysoko
Ne
kdo
vím,
prašno,
se
jež třese
tvrdé
a
...
:
měl
se
úzkosti,
někomu
které
vzkřiknu
!
bych
silou
cestě
na
obloha
tráva,
že
mi,
aje
k
života,
ano
É
jsem
ozvu
se
Nemožno
co
bych
nadobro
M.
ALEŠ.
PŘÍTEL TŘÍ ŘJÍ.
NÉ
»V OL
91
KRONIKA.
—
MALBY
ZACHOVÁNÍ
—
CHRÁMECH.
NAŠICH
V
STAROBYLÉHO
RÁZU PRAHY,
SMĚRY«
92
snům
žovým Veliké
o
budoucí,
tudíž
podivno,
jak
praví
se
píše,
a
Praze.
UMĚLCI, JEJÍ UMĚLCI ÚPRAVA A CO NAKLADATELÉ. — S NÍ SOUVISÍ. — NAKLADATELÉ
Nebylo
svolány byly schůze,
(PRVNÍ POKRAČOVÁNÍ.)
že Poučnou
historie
jest
ruchu
záchranného
postěžováno
bylo
letech
který
nás
u
»Zachování
historie
jest
celku
v
schůze
A snila
se
k
se
jednotlivostech. úpravy
Prahy
toho
jest
způsobu,
denně
ni
smyslů
otázka
čivů,
a
téměř
nám
hlavy
na
klopýtáme,
člověku
českému
nej různější
v
padá, ta
dotýká
nemůže býti
náhod
vždyť
téměř
báj
i
osudu
o
dějiny,
život
drahého
nějž
v
minulých
nám
snahy,
generací
vložily
tak
cítilo,
že
kané
sluší
ať
šťastně
již
rozhodnouti
Prahy, téměř
se
mnohém
o
má
co
nešťastně
neb
nezměněnou.
ne
souvisící
s
tím
upravení
nenasytně
kapitál
pokladů
hledající
svých, čeho
toho,
z
něný
vzhled
její
nedaleké
věky
Vltavy, přímo,
rozmnožení
k
cesty
div,
vždy
jemné, o
ni
k
Zprávy ostrovů
veliké
lecké
ceně
Nebylo jest
i
má
pozmě-
že
krásy
matky
a
té
majestátu
měst
o
zamyšleném
zprávy
čtyr
bloky
o
o
o
českých
a
břehů
zvýšení přistavení
nasypání
zastavení
ta-
jsou
a
pětipatrových
širokých
obezdění
ostrova
Menšího ramp
možná
co
schůzí
vy-
veškeré
dovolil
po-
Kampy
činžáků,
města k
mož-
k
přihlížet!
lze
všeho,
zajištění
vzhled
aby
své
při
Prahy
při-
by
co
rázu
v
otázkou
krásy
sice
co
umě-
a
všemožně
možná
klidně
neodporující
Praž-
mostu Kar-
širší.
volnější
jinak
a
a
imitací
na
svobodu,
že
s
že
obtížemi
a
rýč
se
co
s
zájmu
se
dvě
konservativní,
druhé
částech
Lopata
to
různá
přihlíží
Praze,
v
objevila
k
tomu,
zachován užitím
a
ukázal
mají
potká
i
u
aby sice
historických
stavebních.
konservativismus
Staré
sluší
a
jen
starých památek
proveditelným.
a
přece
veskrze
nových
sympatický
změn
které
Praze
byl
novějších
slohů
jící
ráz
plně
—■
všeho
sebe
však
sobě,
Jedno,
sobě
se-
se
stráži.
na
vedle
užší
jedno
všímati
souvisí,
důležitou
souhlasem
širokým
neustále
býti
neutrpěl. chvíle
nynější
všeobecným
a
schůzích
starý
že
úpravy Prahy
Prahy
města
rozvoji
popíráno,
dlužno
kruhům
V
vzejiti
k
a
Prahu,
pro
tkalo,
iv
Pražských,
velikými
ského,
ctitelé
se
úpravě Prahy podni-
Průběh
nadějemi
Prahy. že
k
jistého
správně
a
zodpovědnost
odborné.
mohlo,
dozrávání
obavách.
v
zíti
jakými
s
hlediska,
Jaký
v
spět!
nutí
po
nábřeží
působí
nepřímo době
v
a
zajištění
Po-
vy-
vzhledu
se
splavnění
břehů
k
důležitější práce
změn,
práce,
dotýká
Assanace,
provésti
postupu,
jak
se,
rozhodujících.
nadšení,
žádá
začaté
co
Zjistilo
obja-
nějž
v
tajemný
tvářnost
pozměniti
za
Věc
místech
neodvislého
ným nápravám boj,
doba
letí,
Prahy.
rozhodnouti
v
Casy
půvab.
cestách
a
snadno
o
slovitelný
konečně
našich
se
města,
práce,
prostředcích
o
stránkách.
formě
soudí ti má
na
sluší
co
inteligenci
lhostejnou,
že
a
ono,
nezajímavý.
nebyly
ty
přihlíží
se,
že od
přes
a
rozkvétání
a
různých
po
ní
znalo
Otázka
to
na
za
ladné
a
ta
krásu
zajišťujících
projevil
rázu
starobylého
Poučnou
úpravy Prahy.«
hlasitěji
byly vyměněny náhledy,
přemýšleno bylo
třech
posledních
v
místech
různých
na
hesly:
iv
se
místech
různých
na
a
usilovně
upravovacího,
že
že
Tento
nepřipouštěbýti
se
nás
ne-
takovou
ustanovení
jen
v ř
lovu,
o
zasypání
Velkých ovšem
Benátek, k
Certovky, a
nějakému
jiné
o
zastavení
podobné,
uklidnění
myslí
ostrova
nepřispívají ani
k
rů-
několika
ležitých
nezměnitelných okrsků, místech
které
by
zachovaly nejmalebnější
ricky důležité části
Staré
a
na
dů-
histo-
Prahy neporušeny. Když
»V OL N
93
nevidělo
to
se
náměstí
pro
čáru
novou
dařiti?
severní
Kde
je
to
v
Posavadriím
však
dosažení
neklade
uspokojujíc
umělecky
toto
hledisko
Jim
nevadí,
ovšem
náměstí,
tudíž,
dají byla
zvláštní
aby
oživí
Na
Poznati
ono
užší
nelze
snadno
dobré
opravdově v
a
savadní
toužiti
zřídka
věnována
žádají
vládl
části
uměže
Prahy
tím
to
hesla
budou,
jeví. rázu
Praha.«
slučitelná,
obou
aby Praha do-
spíše, jelikož Prahy
vidí hlavní
a
úpravu
Prahy
téměř
absolutní
naprostou
Při v
se
kalo,
důvěru,
rozhovorech
až
se
o
tom,
a
Těžko
zákonů,
víme
co
bez
co
by
míti
je
hříchy
poměry
v
pak to
tu
velikých se
změní
činiti
aby a
obtíží. mělo se
če-
možným
nejtěžší
umění
hlasy
kroků,
které
druhům
se
k
se
zjevy
umožní
se
nej-
půda
se
kde
tam,
prostřednost
náležitého
pevně
mocí
postavení i
prospěti
až
do
a
budeme,
nesluší
doby,
Až
váhy.
do-
podaří
jim
se
jedno-
co
teprvé pak
moci
ovšem
dvojnásob
i
věcí těch
do
proti
přičin-
kdy
pravili,
věcem, nám
vzdor
za
budeme
svého
rozho-
a
radily sourozencům
a
snahou
obecním
nyní
mohly
působení
státi
zrazovaly
závažných
řádu,
a
posečkání
tlivci
snaživých,
na
pokládati
opravdovou
a
Praze,
by
zřízení
stávajícímu
moci
by
prý
by
bezduchá
se
krásu,
pro
opravdovosti
a
nikdy hlavně
zde
smyslu
opatrných,
místech
dujících
livostí
i
prý
šíře
do
roztahuje
a
Cechách
v
vymizely
a
heslem
frázovitost.
Mladé
a
tkví
za
bezodklad-
pro
nemožnými
Pracováním
vítězí
planá
od
zla
vzděláváním,
skutečnému
a
níž ani
domácích.
které
hlasy,
šířením
hlouposti;
křiklavější.
nyní
Kořen
otázek
horlily
bez
práci,
nebylo.
náležitým staly
zdravé
koláče,«
hospodář-
důležitých
kulturních
a
byly
vytrvalou
lidské
übohé
té
jakkoli
za-
sahovati.
Tiché
starších,
hlasy k
též
valy
mohli
pracovníci
kruzích
v
náležité
Zřídka
lanějších, tiků, v
ozvaly
jimž
v
tomto
to, zda
řadu
ještě
nejde
směru
a
ne-
mařiti
o
o
aby
schůzí které
věc,
Více
zajímati
za-
pro-
níž
o
abychom
to,
jej
mohli.
různých,
zájem
zde
a
než
úpravných
hlasů
kri-
uměleckých
a
vyčerpávali.
měly schůze ty
hlasy nejpovo-
drahým,
a
menší
tu
Však
jednalo.
příliš
záchranných
větší,
tu
jevil}/
schůzích
schůzích
bezvýznamných Historie
ve
se
čas
jest
smělé
za
kantorování.
a
odborníků
hlasy
zejména však
by vykládáno býti
co
rozhodujících
poučování
cítiti nemile
se
mladších,
vystupováním
jinak by
vystupování,
varovaly nepodnikati ničeho, mohlo
upozorňo-
starostlivých,
opatrnému
zasloužilí
dotčeni
se
věc bude
rozhovory nějaké zřejmé
výsledky. Kronika
uzákoněných
odporučovali mnozí,
politické
ladnou
pro
doplňků slibují
denně přestupuje
zájmu Prahy,
staveb
patřičných
zákonných nápravu.
umě-
zachování
pro
nedostatku
v
náležitých
příkazů
závady
historicky důležitých
leckých
sobě
v
velkém
ve
ani
práce
znamenala
Mnozí
od
řešení
technických
ničeho
pro-
spěly.
a
»Bez
Pokud
stoupenci
vzhledu
jen
i
94
Vzácnými
starší
krásná
lehce
ských,
přidati
zahrnouti.
souhlasně
změny
žá-
a
dovede
jsou
lepším,
nebyla,
dosaženo
starobylého
nahraditi
měněna
ničem
ulic
průhledy.
širším
lze
rázu
se
důvěřovati,
lze
»Ladná
ta
projeví
budov
»Zachování
hlediska
že
lze,
stave-
náměstí,
novější
a
širší
význam
to
hlediska, kteráž již
heslo
pak
i
pohledy
straně
druhé
tak
a
hlavní
jsou
jedné
na
nové,
když
náhodě,
stává,
co
jen
péče
a
řádění
a
toho
malebnými
Toť
ulic
jemuž jedině
respektování
rovnocenné
bude
lepsdílí
v
by
zvýšená
nových
cit,
jemný
že
při
kdož
památkám
způsobem
sta-
bude
domů,
naše
po
i
když
Ti,
doba
však,
dále, aby při skupení
při
i
když
ponechána
konfiguraci
lecký
starým
a
nedoufají věc
tím,
rázu
umělecký
a
pa-
částech
nahrazeno
ráz
uměleckým
když
bylo,
plně
nových
svůj
veškerých
důležitých
cennějším.
se
starším
rovnocenný
a
nebojí
jest
Y«
stane
se
nou
svobodo-
řekl,
nedůvodného
dobré
cenné,
míti
budou
svým
doufá?
nových
v
se
přestavbách,
ším,
bním.
váhy
dobou
nějakého
robylého,
ony
tak
historicky
a
po-
odůvodněno
abych
SMĚR
zde
má
to
se
ještě
věcí
stavem
podnět
sama
ustanovivši
jinde
kdo
víry,
cenných
umělecky
nutných
obec
kteréž žádá ovšem zachování
myslnější,
mátek,
kde
druhé hledisko,
volnější
kde
strany,
regulační,
místech
rozhodujících
na
staroměstské,
změnám
k
dala
nutným
É
král. lik
vání
města
o
tom
Prahy
pamětních
zaznamenává
zařadil
spisů
starobylého
rázu
různými korporacemi
do
svých
podaných Prahy, slavné
prostě
v
jež radě
:
Archiv
listin
zájmu
někozacho-
podány městské.
byly
»V OL
95
Nu
jaké
a
spisů
slavné
u
Kronika
rázu
aby
se
dálší
na
počtem
obětí,
bylého
rázu že
knutím,
učiněno,
nové
mentu
krásy?
Nu, a
není
proč
vůbec
často
povrchně,
a
nemohly,
listů
přinese těch
věřující času
v
mážděné uši
chým
v
by
výmluvnosti, že
Mizí
vínku
síla důvodů
zájem
denních Pisatelé
Je
to
promluvil spící
i
zmizel,
a
ona
s
uctivým
pak povinnost'
jim
nejtupší
ke
oproti
projevům
ležitou
uctivostí
volný,
hromadný
projev?
měst
trhová
domy.
Pražských
na
Vltavském.
břehu
ulice
zapomění upadl
v
Václavského
a
mavých domů náhrada
nové
nynější
se,
zelném
zda
nachází
radostného
těch
v
Bůh
Na
něco
prostého,
nastupuje vět-
malicherné
suď!
to
otažme
Prahy
místě
malebného,
a
Města,
jinde,
vzhled
nepřirozené,
vyšňořené,
malebné.
změnách.
silného
přirozeného,
pro
ulic,
pohledy
Menšího a
těch
uměleckou
svědomitě
náměstí
někdo
jakou byla
vzhled
přestavbou
při
zají-
místech
na
drůbežném
a
A
hodnotou
Srovnejme
dřívějšími
s
trhu
šinou
svou
získal
ráz?
jejich
Nahražují
ty?
domy
shořené,
získal
na
domy
za
řada
zmizela
drůbežném.
trhu
na
Jindřišské
nároží
náměstí,
již
Veleslavínův,
dům
charakteristické
jest
Dávno
(Příště
ne-
a
dokončení.)
shro-
a
vdechli
hlu-
těch
vřelost,
lhostejnost
takový
ani
nedovedou
vzácný
důvěřivými,
v
dar
oče-
pakli
způsobí nápravu
kříž se
s
k
listem
kterém-
pamětnými vrchnosti
spisy.
žádáme-li
vůlí
podaným?
jistou
celkovým
celé
blahovolnosť i as
ná-
respektovati
zájmem
prof. Jul.
gestivní nálady.
Jediný
1879.
v
Mařáka. verš
Vzpomínáme
eposy.
»Čtyři
diktovaným
Nemáliž
PŘÍRODĚ
Berlíne
a
roční
nástěnné
Všecky v
malby
z
Mnichove
do
z
v
doby«,
13
královské
posledních
let
jenž
velkých
dovede malovali
jeho
vystavenou
cyklů
»Lesní
»Lesních
kartonů loži
uhlem, plná sug-
Národního
zmizely
ihned
r.
1878
samotu«,
karakterů« divadla.
po
zemřelého
jídelny.
Fr ant.
Ho ška
(ý
9.
května
•
dokončení
soukromém.
SKIZZA vlis
denní
obrazy
majetku
diktovaný
a
Skizza
básníka,
Nemáliž
pamětním.
zachovati
dobrou
loubí
levém
zbouráno
a
než
straší vybouranými
ulice
věru
hlasů
do
vložit
blížiti
Menšího
náměstí
Města,
silným
budil,
dokud
nemalý
přece jak jinak
něco,
malebná
V
věru
byli
dů-
lidé
velikým
Však
věru
jsou
Starého
Ostruhová
pravém
směru.
koli
A
ani
z
si
bychom
mnohé, kdyby
včarovali
kdyby
neopravdovost.
je
velmi
velmi,
víry,
se
spisy,
který
krajní
do
by
čas
polnic,
kde
tam,
zuřivě
téměř
místech
mnoha
použili.
pravý
kdyby
spisy
důvodů, jinak by
pamětní
by
to
které
jakoby
silné
změnilo
otevřel, a
Jsou
píší.
lidé
by neodstrašovala
kávají.
mo-
zvláštně
stručnou zprávu.
moc
vrchnosti,
dílu
upra-
nemohou,
pochopiti
svět
kterou
svému
že
zcela
to
se
čilého ruchu
době
v
práva.
nezměněnou.
Náměstí
domy
přečtou
aneb
býti
ovšem
bubnů
sílu
po-
něco
Bylo
vrchnostem,
jistě výhodněji
který
hlasem,
má
vůbec
takovém
opatřili
pisatelé
?
výminečně jen některý
zázračnou
věci
Na
o
svá
již
fi-
mlčí.
mnozí
ostatní
musí
svého
z
důležitého
budou
určené
pro
míti
spisů
podot-
dále
záruka,
byla
listy
nečtou,
Praze
v
hlavně
a
Prahu
přáli
vý-
návrhy
úpravy Prahy
takové
spisy
důstojné,
vážné,
uváženy
dosaváde
když
divu,
se
bourá
povstalé
pamětními
s
radou
dbáti
plány
Na
má
staro-
s
na
zatím
se
záchranného? se
Vrchnost'
stačiti.
poskytnuta
kronika
tom
té
žádoucí
aby
vovací
O
věci
i
činiti ?
děje
Města,
přinesla
možno
bude
městskou
zájmu
v
městská,
zachování
zájmu
v
doposud
sotva
ji
byly
dané
Prahy
rada
sl.
se
starobylého
jednotlivě odpovídalo
obec
důvodu
nančních
A
usnesla
listy
jež
pamětním
96
co
Co
zachování
zájmu
úpravy Prahy,
a
Nu,
pamětních
několikátém
Po
praví: v
SMĚRY«
městské?
rady
podaném
spise
těchto
výsledky
byly
NÉ
1895.)
»VOLNÉ
97
Pastelová studií
tečných obrazu,
č.
k
jeho
Ženíška,
Fr.
prof.
bohužel
dobrozdání, rada s
Směry«
Prahou
dítěte
jednak
nám,
lid,
pro
úplně,
předmětu.
To
od
ní
z
případným doplněním, rozpočtů
Aleš
důkazem
také
platí
svůj
časem
vždycky
mezi
kraj,
ukázka
nějaká
blízkosti
60
tisků,
a
umělec
žije,
anglického
dosti
87.
str.
na
svoje komposice
váme
»PŘÍTELE
RAKOCZIHO«.
ukázku
jako
blikace
jedné
11.
z
dílu
(posledního)
TŘÍ
Z
Návrh
SGRAFFITO
na
z
hlavu
vydané
ské
r.
1885.
minulého
architektů
Spolkem
štaci
žádajíc
něm
v
vyjádření
připadaly
umělecké.
skou
členy
Stibral,
Schulz,
Veškeré
otázky
vyřízení
náměstí
Zítek.
Komise
pravidelně
bývají
okolí
bývalé
trestnici)
Socha
uznávaje
vysokou
stečně
opět
1890
že
radě,
dle
možná, níž
o
částka
či
nutno-li
uměleckých 800
zl.
pro
sestávajícíko
Golla, ředitele
soší váno
to
a
a
a
jako na
kopii
otázkách
skupiny
Jelínka,
Stanislava
zástupců vzorná
původní
uvedenou
dra
inženýra Suchardy,
úřadu
Heraina i
a
umění
postaveno
bylo.
sešla
se
Mockra
Kouly,
Celakovského
sochařů
městských
Maudra,
radních
navrhla,
století
debatě,
advokáti,
řijnu
prof.
stavebního, jež
památka
místo
Hlávky,
Chytila,
sestaví,
restaurace
naši
měsíci
a
čá-
paláce
dlouhé
Po
po-
městské
se
dalo, zda
rozhodovati
Fanty,
sesuly
výše se
Schnirch
zahradě
nabídl
povolena. V
arch.
pp.
při
se
v
novou.
chtěli
kritikář-
v
výstava
z
Zorn, Unger,
zkomolený některý
přejít
cizí
neradi
kommer
tak
kdy
konečně
kdy
i
není
pak
Praze
v
letošní
na
grafické jedním
z
novin-
jarní
vý-
nejzajíma-
kvalitou.
opakují
se
Liebermann,
postrádáme
mistr,
ale
úsměvem,
lhostejnost,
zvláště
jarní výstavy
Thoma,
vypjatém«
moderní
grafická
oddělení
bylo
samo-
strpení!
letech,
listů
docela ovšem
se
Jen že
množstvím,
Mnohé
napodobený,
nekonečná
všeobecná,
nafouklosť
—,
nebo
a
dají
(na
př. Raffaeli,
Greiner
Lautrec,
mnoho
jmen
nejlepších
Za
atd.).
(Klinger,
Her-
atd.).
Ze
známých místě
jmen
Topiče
u
Feliciena
přece jen
lečnosti,
hlavně
svůj
zastoupených
Ropse,
a
silný
jmenujeme ač
kterýž,
názor
osobitý
a
rade
první
v
technicky hotových,
velké
ulici,
skupiny určiti
opatřiti
z
byly
skupinu
prof. Hostinského,
Polívky,
Tichny
800 zl.
sestavené
takto
Schnircha a
honorář
za
pak
Letenské
v
straně
ale
moderní
snad
Skoda, že
tak
leptaných rytinách jen
zastoupen
osmi
na
jedno-
moderní
ženy
době
Václava
pan
jež
Karlova
mostu
uloženy
hraběte Trautmansdorfa
Sochař
skupin,
cenu
oblouky
vyloveny,
upravení
sv.
úplnou
spo-
svých
ve
výtečně uplatňuje. něho
listy.— Vedle
Andreas
re-staurován.
Lojoly.
z
uměleckou
s
či
kostel
Ta-
obecen-
komisi
poslední
V
starý
posledních
ač
Zorn,
Ignáce
sv.
září
4.
sbořen
býti
atd.
druhé
na
»aristokratickém
po
bezkrevne
Rudolfinu
předním
o
umění!
zvykli jsme viděti
pak prázdnou
rozšířiti.
této
rokováno
vážném
ale
vážném
po
»uměnímilovné«
straně
nad nimi
řekneme,
vějších jak
to
Ohman,
se
radou
má-li
tom,
o
sama
obzoru
po
výtvarnému,
prolomena?
stranný, Tak
Rudolfina
rozhodnouti
komisi
právo
výstavy
pořádané.
měst-
Bělský,
Roštlapil,
městskou
nyní
archit.
pánové:
má
regulační
jmenováni
a
Topičově
širokých vrstev,
svého
toužiti
jedné
touze
v
zatím
ta
V
stavě
jíž
komise,
stavební,
Polívka,
předkládány.
Senovážného,
uloženo
vodni
Klouček,
memorandum,
umělecké
zřízena
následující
jejími
radě
otázky
skutečně
tato
sochař
Koula,
zvláštní
všechny
by
Komise
radou
Fanta,
sestavení
o
městské
Na
jako jednotlivci
Zatím
podala Umělecká Beseda společně
inženýrů
a
vkus
pro
kameno-
a
vedle
výstav,
tamtéž
vychvalované
umění
kterým
bude
UMĚLECKÉ.
roku
vůči
hodně
již
kou.
dubnu
čísel
kdepak
nase
všerozumitelství,
umem
at
ta
V
Crane-a
Saloně
v
téměř
zastoupeno
pu-
konečně
ZPRÁVY
si
neláme.
lhostejnost
právě
lito
a
rozhodnutí.
leptaných rytin
listopadu
rozšíření
pro
Ale
věcmi
ŘJk podá-
1890.
r.
kdo
toužili.
zvanců,
a
základě
postav
z
ALEŠ«.
»MIK.
Waltra
neimprovisuje,
VIGNETA, návrh sochaře prof. Celdy Kloučkaz
mise,
Na
toho.
níž
v
nejzajímavějších
z
sensacních
tu
ty,
pro
kovými
črta
připojená
jedna
160 listů
počátkem
stylisty
Nebylo
podání předsevza-
v
otevřena byla
odporu
po-
GRAFICKÝCH UMĚNÍ,
jmen sbírkou
zvučných
bez
láska
jednak
VÝSTAVA
spojení
»Odpočinku.«
o
celé
vždycky
toho
»POCHODU
v
rekonstrukci
na
VÝSTAVY.
stvo
aby
definitivní
pak
se
por-
umění
(v
stane
sousoší
kopii
na
městská
požádala
podání rozpočtu
o
a
str.
prostě
své
doby
rodný
v
rázovitosť
a
podal
nějaké
bezprostřední
samostatnost
úplná
Mik.
k
Schnircha
p.
komise,
allegorisovati.
zbloudí-li
a
vane
jehož
v
úmyslu
zapadnuv
moravské,
k
jeho
chopení
tého
skorém
bez
přerušil
Uprka
Slováky
činnosti
»MELANCHOLII«
svojí
ar
těžkomyslného
čacké
a
technické
onom
r
Spili
Jožka
se
po
a
sochaře
těchto »Volné
Viz
V
s
odloženo.
98
1.
Jar. trét
vý-
z
historickému
čas
nějaký
na
»VÁNEK.«
Preisler
jest jednou
velkému
»ADAMITUM«,
dokončení
jehož
Jan
46
kresba
SMĚRY«
aby
minulého
Vzhledem
k
Péra sou-
zachotomuto
bravurním
přece jen 3
stavil
které
letek),
Thoma,
kterých
nemečtí
listem.
spolku
dobré
věci
Mayer,
pak
Unger,
zde
Dále
podanými
zmiňujeme lept.
Alex. Lunois
Tissot
jméno
E.
listů.
pocitu
příliš
rytinu
a
se
v
Frenc,
Welti
Orlik.
ba-
Hans Při
jisté
něstro-
fotograficky
věcmi. Leibl o
aj.
Dva
výborných
Kirchner, Z
nej
zastoupeni
Karlsruhe
aH. Lautrec-a.
Greiner,
Lander,
života
(ze
7
čítají
zastoupen výbornými,
Liebermann
vystavují
pouze
se
übrániti
(vy-
naturali-
hraničí.
vystavuje
Vogeler
pro původní
ných litografiích
studie
Stauffera
jednoduše
naturalisté
jedním
grafiích
K.
připadají.
pohádkovitými
každý
záme
nemůžeme
karakt.)
nejpřednějším
výborné
naivista
rytiny
Raffaeliho něho
triviálnost
na
slavený
J.
pro
svým
vystavuje
listech
nám
ku
zůstává
charakterisuje,
F.
provedení
leckde
Leptané
pečlivými snivě
tak
výborně
technikem.
právem
Němci
jeho
jenosti.
lepši
vším
Legrand
-
věci
způsobem
listy
Francouzi
stům
své
všechny
a
lito-
barev-
Vesměs
Overbeck,
domácích
nalé-
»VOl
99
Vyjmenovali
výstavkou
práce
přece lokálky bule
dnes,
Salon
A
navštívilo.
ohromné
návěštní
nešli
A
afiiché
i
lokálky
ty
jmen,
rozehřálo
dobou
cloumající!
se
strpení«
»jen
jsme
Tou
viděli
listech,
třídách
nebyly
kdyby
řekli
denních
v
hlavních
po
shlíželi.
jejich
uměleckých
byl zájem pražského publika,
kde
denně, aby Topičův
lidí
deset
sotva
zajímavých
ale
zastoupených,
jsme
když
řadu
jsme
NÉ
by
tam
se
četli ta-
ani
vždyť
doplněny
řádkami:
novými
jakož c.
i
dosud
akademie
k.
hause
kteří
děl rektora
nevystavených Brožíka
V.
umění, prof.
atelierech řadě
prvé
v
lávali
Vídni
ve
vídeňském
ve
zdejší
Kunstler-
»Proc zůstávají vnucuje nám trpkou otázku do péra:
kterých
jiné
100
jiných
i
tichounce
otázkou
jsou
z
ve
pouze
díla
aby i
povoláni,
Prahy,
tak
se
mnohá
tak
ukryta
zájem kruhů
budili
Netážeme
COSTENOBLOVÉ
ANNY
SMĚRY*
nikdy
všetečnosti,
aniž
tato
zlomyslné
se
nezřela ?« obracíme
se
výtvarníka
vynikajícího
jednoho
na
vzdě-
odklízí
proč
více
jich
veličin,
umělecký
dorost
mimouměleckých,
aby
těch
právě
ně-
v
českého.
ŽENY
TRAGEDIE
(6 opravuje
se
5
na
při
a
z
té
od
umění
básníkům
váme
položení,
théma co
rozsoudí,
vystiženo.
Řekneme
je
stránce
po
dlužno:
vnitřní
cyklu
spojitosťi
jako malby derního«
sice
nesou
nazírání
Porota
těm
snad
Tělo ku
pocitů.
touze
»v
(obr. v
»čisté
sea
2.
osvětlovací
autorky
30.
»zoufalá, horoucí
(obr. 3.) leném«
srší
jiskrami Štěstí
atd.
»obsah«
aby
obrazů,
publiku
s
je
zelenou
a
opět
účelem
jádření
Takto
dekadence veškeré
a
stavu
tak
by
své
VÝSTAVA »Tu
Péčí
a
k
1
architekta
Mockra,
podmínek
sochařů,
jednoho soutěži
v}'psané
(700
sklá-
dvou
po
školy
archi-
by,
firmou
várny
že
(500
ab-
a
školy
Devrient pro
mk.)
300
po
sice
p.
prof.
při
300
mk.
konkurenci na
11
po-
také
díla žáka
Župan-
Hynaise.
došlých
a
Šimůnka,
výrobu velocipédů ze
ná-
cenami
se
Giesecke
a
700
Vladimíra
a
libo-
pro
na
těmito
nacházejí
obdržel
to
cen
Grimme
(po 1000 mk.),
ceny
Mezi
Pirnera,
žáka
mimo
nesmyslné
ad
prof.
ského,
platí
mk.
českých
ne-
víru
mk.),
pracemi
umělců
došlo
2 druhé
6
firmou
plakát
na
němuž
k
200
ctěnými
barvou.
názoru,
Lipsku
v
obor,
třetí
cen
jindy
co
přiváděli
6.
novinami
sochařů
dle
jury
býti
dni
pp.
malíře.
vrhů, uděleny
těla,
myslel
a
a
dvou
ze
Hempel
volný
1 1
jakou
ve
to,
na
přichází
ne-
umělec-dekadent
nemocné
duše
k
POSLEDNÍ
vy-
potřebuje.
Professor c.
obrazu,
úplná má
se
tektů
a
své
umění
vývoj
však
jmenování
Myslbeka
a
ačkoliv
ke
Tento
lipskou
plakát
druhou
to-
cenu
návrhů.
prostředky, jichž každý
také
tedy
jediné
jmenována
ruce
lidská
malovati
je,
ohlášeno
fontánu
městskou
Dodnes
potřebí,
s
indigovou
výtvarném jest
1896.
Maudra
temna
červenou,
zapomněl
jeho
banálnosti.
odvahou,
Lhůta
knihovou.
monumentální
na
listopadu
dati
zvědavém
city
člověk
umění
o
rak,
máme po
vykládala
pro
vazbu
vzdá-
po
bylo
kovaného,
železa
ze
mu-
před-
1.
předměty:
radou
jury
Při
jednou
to
by
slov
účelem
umělec
by
jindy
dobře:
smělých
surdum
jinak
průmyslového
listopadem.
1.)
zelené,
do
zpotvořená
natírá
bylo
skonale
že
plátno
na
dosud
že
drzou
tou
s
jakou
A
ještě,
básnické
namalované,
touha
odkudsi
Costenoblová
sl.
rýsuje
špinavě
hodin
svého času
vypsalo
Rudolfinum
měla
plove
lásky«
6
v
vy-
vší
ženy (obr.
ryzí
náladě
v
3.
šperk,
končí
vy-
jako
soutěž
následující
na
mět
mo-
beze
zčervení
Lhůta
1896
prosince
rady,
znalců,
a
přibere.
kuratorium uměleckého
»nejniternějších«
štěstí
30.
K soutěži
mladistvé
př.
lásce«
po
2.)
duši
noci
vyjádření
odboru
rada
Zajímavou
před žaduje
stavebního
dnem
městské
delegátů
z
1000 korun
dvě:
se
získání
na
večer.
uspořádání;
ale
bude
městská
prší
to,
pouze
Ceny vypisují
sestávati
dané
zda
nekonsekventnosť
tuto
konsekvence,
korun.
radnice.
které
obrazům
barvy,
na
600
stavbu
svůj
sobě ráz
na
a
na
soutěž
veřejnou
vypisuje
obecního
říci
zevnější
znamenitě!
návrhů
Kladna
roz-
ona
o
schází
sensace
města
ba-
nich
výtvarnické
Jako
policie
největší
táhnou
duševního
nechť
Oni
cyklus.
k.
ponechá-
pracovala
jakém
v
c.
Obec
»ukázky
plný,
berlínského«
stejného
že
nedovolila).
Costenoblové
slečny
SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.
proslýchá,
se
»nejmodernějších«
Vysvětlování nálností
salon
doby je
dekadentského
tom
vystaviti
jeden
A
obrazů
6
cyklus
posledního felix
a
historického
Austria
nákladem
spolku
nube«,
»MANES«.
k.
akademie
stitut G.
KLOUČEK.
Zodpovědný Reprodukce
redaktor K.
fotozinkografie
SGRAFFITO.
L.
J.
KLUSÁČEK. VILÍJVIA
v
Praze.
v
třídě
Tiskem
de
V.
Dia
Brožik,
umění
France«
výtvarných
EDV.
ZPRÁVA.
zvolen
rektor
zdejší
členem
in-
(»MembreAssocie«)
umění.
GRÉGRA
v
Praze.
v
Číslo
Listárna
MUC.
V.
V.
(Prométheovi níme.
SI.
•
E.
V. K.
další
o
K.
práce;
ze
hominum.)
A.
4
od
2.
Adolfa
Donatka,
Marce
Vás
V
Karla Kamínka Stud. nelze
nebuďtež
fil.
O.
S.
literárního
Hilbert,
Praha
Praha
83,
I.
buďtež
11.,
zasýlány
Jungmannova
adresu:
na
třída
7.
Karel
V.
1896.
padu
VI., třetí
obsahem:
s
F.
V.
umění.
čís 1
o
1.
dne
ze
Ročník
Emancipace
a
statí
dle
ženské
vyšší
Hermann
Krejčí
Bahr.
Práh,
intimnímu
k
listo-
K.
B.
Ze
Nebuďte
Hájek
Mladé
Klen
Schwening,
tvrdi.
Karel
od
koedukce V.
ze
Víta
Stazová
V.
od J.
od
od
Terezy
S.
tické
a
F.
sociální.
a
X.
(Báseň),
P.
duše.
tomu
literatuře,
Řídí:
F.
V.
umění
Krejčí.
z
čísla
předešlého
Nákladem
234
a
Světová
J.
vědě.
a
rozhled}
Časopis přátel
dělba
Rozhledy
Pel cl.
a
»VLASTI« zl.
F.
poli-
Jaroši.
Kvapila.
Kellnera,
hrab.
od
Labské
Soukup
38
Celkem
kr.
zl.
249
O
I.
Práce
Díl
11.
Pokračování
Vede
Vit
.
starožitností.
dílu
Cas.
Naše
Těšínské
Červený,
Kiev
Oponský
Studentský
proudy.
5
Radikální
Listy. r
ř
v
Osvěta.
týdenník.
sborník.
Tábor.
zl.,
sbírkou
p.
Fr.
Lichtáka
v
Poličce
v
1.,
různé
se
Národní písně
dotýkající.
illustrace
a
práce
Celé
dílo
v
svazky
původní
Předplatitelé
prodávají
vazbě
8
»VOLNÝCH
říkadla.
a
se
po
2
zl.
Původní
plátěné
desky
na
celé
dílo
1
zl.
zl.
obdrží
SMERU«
Z (vydané
za
sníženou
cenu
50
kr.
Objednávky
roku
vyřizuje
1894) administrace
v
pokladník
spolku
J.
Stene
v
Praze
11.,
Plavecká
ulice
čís.
Zlatá
listy.
vyšly:
historie
předmětero
hnutí Básně
Kellner.
dekorační.
Jednotlivé
lny
studie
ženském
kr.
38
»MANES«
spolku
péčí
Otokar
V.
přispěli:
Díl
111.
Na-
Božena
Schleisingerové-Ecksteinové. r
r
Lípa.
list}'.
r
Díl
listo-
r
Sebkove
Praha.
zakoupení Alešovy
10.
v
Žofie
(Román.)
Jiřík.
Na k
po
dne
Svědomí,
Turgenčva.
v
Rozhledy
posudky
a
podává
Petrohradě
v
r
práce.
Kyselý
Dostál-Lutinov.
číslo
17.
1.,
/
Hladík.
Rozhledy
Vede
kursy
novela
dramatu
Rakousku
v V
V.
Fr.
11.
zaslané. Kapnistovy.
Ročník
Obzor.
Stazova,
Jiránková,
Rozhledy.
Verlain.
vzdělání.
a
Březinovi,
o
Paul
výtvarného
a
Obsah:
děžda
Spisy
Bouska
Bouška
Ženský
Mašek,
padu.
redakci
S.
zábavu
Jaroslav
nábřeží.
Rudolfovo
2.
Hlaváčka,
Arnošt Procházka.
Vede:
umění
René
Huysmaosa,
Zikové, Karla
Luisy
pro
111. ročník
Jiří Karáska,
od:
Karla
Procházky.
Měsíčník
číslo
půlrok,
Jous
Neumanna,
život.
a
příspěvky
jsou
Dýka,
Arnošta
život.
Nový poštovní
K.
literaturu
umění,
části
Viktora
a
M.
soudit.
zasýlány
tedy
H.
pro
textové
St.
Kilke,
Nevěsta,
příspěvky
Revue
číslo S.
známky. Literární
rozšířeno.
sloupce
Neuveřej-
Četli jsme
j.)
a
ukázky.
zaslaného
neodpovídáme;
Dopisy
(Horno
další
o
o
Moderní
Šumavský.
J.
Libušina
(.Smrt
prosíme
lepší verše; Prosíme
Jos.
j.)
a
výminečně
redakční. Boř.
(Dohra.)
2.
13.
»Volných
Směrů
«
nebo
10
zl.,
Vývoj miniaturniho maliřstvi českého ýf o
SO
£>
CL >2
Cri
o^
fá
é
4Í
"V
v
Yýstavy Národopisné SESIT
Dílo oborů
toto
práce
rukopisných služebná
pracují,
umělecké.
vazby,
roucha
a
vhodné
při
řezby,
faiance
poslouží studiu
I.
množství
Nábytek,
památek,
náčiní
jako
světlotiskem
podá
a
a
předmětů
vynikajících
výšivky kdož
součásti
a
majolika,
všem,
vzory
1895.
r.
sklo,
lístky
kovu,
boho-
těchto
oborů
z
z
širší
kruhy
různých
krojové,
práce
kterémkoli
v
obeznámí
z
dobrou
s
prací
domácí, Dílo sešitu
sešitu
vycházeti l2O
náležitý
text
na
Král.
na
a
ve
utvoří
listech
Předplatné sochař
bude
lhůtách
měsíčních k
celek,
němuž
celé
dílo
přejí
bude
při
obrazích.
posledním
aneb
na
sešitů
6
přijímá
p.
18
zl.
Boh.
Schnirch,
Vinohradech.
pro
Prahu
obnáší:
na
celé
na
6
(i si
přiložen
10
o
seznam.
Předplatné
kdož
sešitech
po
dílo
toto
poštou
odebírati,
komandovanou
zásylku
dílo
sešitů
přidejtež každého
9 laskavě
r.
m.
«
20
kr.
na
re-
sešitu.
w Cena
sešitu
v
knihkupectví
výrobní '
Věc
a
proto
zl.
PlO
nelze
r.
m.
povoliti
Dílo
toto
nižádných
prodává srážek.
se
v
ceně