ÚTERÝ, 13. LISTOPADU 2007

13-11-2007

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

ÚTERÝ, 13. LISTOPADU 2007 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:00.) 2. Návrh souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2008 Návrh souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2008 lhůta pro předložení předloh změn): viz zápis 3. Rozpravy o přípradech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis 4. Legislativní a pracovní program Komise pro rok 2008 (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je rozprava o legislativním a pracovním programu Komise na rok 2008. José Manuel Barroso, Předseda Komise . − Pane předsedo, následujících 12 měsíců bude mít pro Evropu zásadní význam kvůli naší budoucí efektivitě , našemu místu ve světě, důvěře našich občanů v naši schopnost splnit jejich očekávání. Máme, proč být sebevědomí. Dohoda o Lisabonské smlouvě byla velmi dobře přijata stejně jako způsob, kterým jí bylo dosaženo. Odmítli jsme odvrátit svou pozornost od hlavního záměru vybavit Unii nástroji, které potřebuje pro budoucnost. Panovalo tu skutečné odhodlání pustit se do práce. Náš ekonomický program zároveň přinesl výsledky v podobě ekonomického růstu a pracovních míst a letos pomohl vyvážit rizika zvýšené nestability. Řešíme důležité problémy: od energetiky po migraci, od zaměstnanosti po rozvojovou pomoc, především v Africe, a za pouhých několik týdnů budeme mít na Bali příležitost potvrdit naše celosvětové vedoucí postavení v boji proti změně klimatu. Stručně řečeno, Evropská unie má výsledky. Dokázala překonat velmi obtížnou situaci, jíž jsme čelili v roce 2005. Dvojí strategie, navržená Komisí v roce 2006, se vyplatila. Evropská unie se zaměřila na konkrétní výsledky pro občany a zároveň se podílela na řešení institucionálního uspořádání. Jsem přesvědčen, že Unie je na rok 2008 dobře připravena. Potřebujeme toho využít k co nejlepším výsledkům, plněním našich závazků, prosazováním klíčových návrhů, které jsou již předloženy, držením kroku s novými iniciativami a zároveň pečlivým sledováním dlouhodobých výzev. Mimoto musíme samozřejmě respektovat a podporovat proces ratifikace Lisabonské smlouvy a ukázat občanům, co může Evropská unie nabídnout před blížícími se volbami do Evropského parlamentu v roce 2009. Vítám proto tuto příležitost vysvětlit příspěvek Komise k úspěšnému roku 2008 představením našeho legislativního a pracovního programu na rok 2008. V této souvislosti bych rád poděkoval Evropskému parlamentu za jeho aktivní účast při vytváření tohoto programu. Především vyčerpávající souhrnná zpráva, připravená Konferencí předsedů výborů a schválená Konferencí předsedů, pomohla vytvořit náš program. Mnohé návrhy Komise přímo odpovídají prioritám popsaným ve vaší souhrnné zprávě.

1

2

CS


Nejdřív mi však dovolte krátce promluvit o uplatňování programu pro rok 2007. V loňském roce jsme touhle dobou projednávali cílový seznam strategických iniciativ plánovaných na letošní rok. To znamenalo řadu klíčových aktivit jako například strategický přezkum energetiky, nedávné návrhy týkající se pracovního přistěhovalectví, flexikurity, trhu s vínem a přístupu na trh, abych zmínil jen několik nejviditelnějších iniciativ. Do konce příštího měsíce budou všechny strategické iniciativy přijaty, až na jedinou výjimku. Je to směrnice o obchodování s emisemi, kterou jsem se rozhodl odložit o měsíc, tj. na leden. Důvodem bylo zajistit, aby zásadní rozhovory probíhající na Bali nebyly ničím narušovány, neboť chci, aby při nich Evropská unie vystupovala jednotně. Dá nám to rovněž čas dokončit nezbytná jednání o tom, jak uskutečnit dohodnuté cíle Evropské unie týkající se skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů energie. Jsem si jistý, že budete souhlasit, že tohle dává smysl a může to znamenat čas, který získáme, protože příprava jistě snáze umožní dosáhnout shody s našimi členskými státy. Vedle strategických iniciativ jsme se zavázali učinit v 18měsíčním období velké množství prioritních iniciativ. Mnohé z nich se nyní hlásí o slovo. V následujících týdnech se objeví návrhy na hypoteční úvěr, nástroje na ochranu obchodu a snižování emisí CO2 z automobilů. Do konce roku by mělo dojít ke snížení o 70 % a za 18 měsíců, tj. v červnu příštího roku, o celých či téměř 100 %. Rok 2007 se také ukazuje být rozhodujícím pro přípravu na budoucnost. Zejména příští týden, kdy předložíme soubor klíčových návrhů souvisejících s ekonomickou a sociální budoucností Unie. Přezkum jednotného trhu učiní jednotný trh silným, inovačním a konkurenceschopným trhem, přinese přímý prospěch spotřebitelům a podnikatelům a umožní Evropě co nejpozitivněji ovlivňovat globalizaci. Vedle toho přijdeme s představou, jak podporovat příležitosti, přístup a solidaritu v Evropě 21. století, která bude příští rok podpořena úplným sdělením o modernizovaném sociálním programu. Budeme věnovat zvláštní pozornost tomu, jak budeme moci využít Lisabonskou smlouvu a její protokoly k pokroku ve službách obecného zájmu. Využijeme tyto nové příležitosti k tomu, abychom zjistili, jak můžeme přinést skutečnou přidanou hodnotu k zajištění úlohy těchto služeb při zlepšování kvality života všech Evropanů. Velice se těším na reakce Evropského parlamentu a Rady na přezkum vnitřního trhu a sociální představu. Věřím, že nám společně poskytnou rovnováhu potřebnou pro pokrok v klíčových částech našeho ekonomického a sociálního programu. Ukazují, že Evropa má správné nástroje a našim občanům nabízí správný program, jak se přizpůsobit globalizaci a jak ji ovlivňovat. Dovolte my nyní zaměřit se na legislativní a pracovní program Komise na rok 2008. To je náš politický program pro rok 2008. Vysvětluje naše hlavní iniciativy a staví na našem závazku poskytnout občanům Evropy přidanou hodnotu. Usilovali jsme o posílení obsahu politik i procesu. V porovnání s rokem 2007, se pracovní program na rok 2008 soustřeďuje na omezený počet nových politických iniciativ včetně 26 strategických iniciativ, uspořádaných ve 12 balíčcích, které se Komise zavazuje předložit během roku, a 61 prioritních iniciativ, uspořádaných ve 49 balíčcích, které mají být předloženy v rozmezí 12 až 18 měsíců. Soustředíme naše iniciativy do pěti oblastí, které mají bezprostřední význam pro každého v Evropě: ekonomický růst a pracovní místa, udržitelná Evropa, řízení přistěhovalectví,

13-11-2007

13-11-2007

CS


upřednostňování občanů a Evropa jako světový partner. Jsme také odhodláni posílit svůj závazek související s lepší regulací a zárukou, že splníme, co slíbíme. Se zvláštním potěšením jsme zaznamenali, že souhrnná zpráva Evropského parlamentu souhlasí s klíčovými oblastmi zásadního významu, které jsme pro rok 2008 určili. Těsná spolupráce mezi institucemi a členskými státy bude pro splnění těchto cílů nezbytná V několika dalších oblastech zmíněných ve vaší zprávě jsou konkrétní iniciativy buď již přijaty nebo mají být přijaty ještě v roce 2007. Pokud jde o příští rok, jsem potěšen, že mohu poukázat na to, že byla do programu začleněna řada iniciativ, které mají pro Evropský parlament zvlášť velký význam. Abych uvedl některé z těchto klíčových oblastí: Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost, která, jak se shodneme, zůstává nejdůležitější pro náš cíl – více prosperující, ekologicky zodpovědnou Evropskou unii podporující sociální začlenění; změna klimatu s letošním důrazem na snižování emisí, který doplňuje nový přístup k adaptaci, ekologická doprava; zákon o malých podnicích pro malé a střední podniky (ve skutečnosti je to balíček opatření pro malé a střední podniky); právní předpisy k posílení ochrany spotřebitele týkající se smluvních práv a nové výsledkové tabule v oblasti ochrany spotřebitelů; lepší přístup občanů ke spravedlnosti; zlepšení regulačního prostředí v Evropě se strategickým přezkumem lepší regulace. U velké většiny našeho programu panuje mezi Komisí a Parlamentem značná shoda na nutnosti jednat a na cestě vpřed. Je pravda, že v souhrnné zprávě jsou některé návrhy, na něž v současné době nemůžeme jednoznačně odpovědět. Aktivně na příklad pracujeme na duševním vlastnictví a finančních službách, ale máme dojem, že je nyní předčasné stanovit podobu a míru ambicí jednotlivých iniciativ. Co se týká nakládání s odpady, problémy, na něž jste upozornili, bychom v současné době řešili prostřednictvím akčního plánu pro lepší uplatňování právních předpisů o odpadech spíše než novou iniciativou. Dovolte mi vysvětlit jednu věc: to, co není zahrnuto v seznamu nových iniciativ, není opomíjeno. Nejdůležitější činnost Komise, tj. uplatňování práva Společenství, uskutečňování programů a sjednávání mezinárodních dohod bude pokračovat a je daleko více zviditelněna v ostatních částech programu. Nová kapitola o ‘utváření nových politik’ se také snaží odrážet víceleté trvání většiny aktivit Komise. Do pracovního programu jsme rovněž zařadili komunikační priority, ale v tomto ohledu jsme přidali novinku: navrhujeme řadu těchto priorit ostatním institucím, abychom je mohli společně prosazovat. Tohle ale není o centralizaci, právě naopak. Domníváme se, že společné chápání priorit představuje odrazový můstek pro ‘působení na místní úrovni’, přizpůsobením komunikace tak, aby nejlépe vyhovovala různým potřebám v různých částech Unie. Také věříme, že v této komunikaci je nejdůležitější spolupráce, pokud skutečně chceme spojit Evropu s jejími občany. Komise se těší na živou a přínosnou debatu odrážející strategický rozměr pracovního programu Komise a silné politické poselství našim občanům. Rok 2008 je pro Evropu bezpochyby rozhodujícím rokem. Evropská komise a Evropský parlament mohou společně

3

4

CS


stavět na naší vynikající společné práci v roce 2007, mohou mít význam a mohou, tím jsem si jist, z roku 2008 učinit skvělý rok pro Evropu. (Potlesk) Předseda. − Pane předsedo Komise, rád bych vřele přivítal také mnohé členy Komise, kteří jsou dnes na této debatě přítomni. Hartmut Nassauer, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi začít sdělením předsedovi Komise, že poté, co jsme v minulém roce vyslechli jeho výhružná slova týkající se účasti členů tohoto Parlamentu, je dnes v Parlamentu přítomno více poslanců než komisařů. A věřím, že jste si této skutečnosti všiml s potěšením. Jménem skupiny PPE-DE bych také rád pronesl několik povzbudivých slov: v následujícím roce, rozhodujícím pro schválení nové smlouvy, vás budeme podporovat, abyste využili nejdůležitější pravomoci Komise, práva předkládat legislativní návrhy pro Evropu způsobem, který zajistí, že se účinně vypořádáte s vážnými problémy občanů a využijete příležitosti, které máte, ke zmenšení propasti mezi občany a Evropskou unií. Podporujeme váš celkový přístup vysvětlený ve vašem programu stejně jako priority, které jste zvolili, od ekonomického růstu a pracovních míst, které jsou nezbytné pro udržení sociální soudržnosti v Evropě, přes mnoho dalších detailních aspektů až po migraci a výzkum. Moji kolegové se zaměří na jednotlivé problémy. Vítáme skutečnost, že jste se jistě zabývali různými návrhy vzešlými ze strukturovaného dialogu s výbory. Byli bychom rádi, aby byl tento dialog ještě intenzivnější. Také bychom uvítali, kdyby cílem vašeho plánování nebylo pokrýt jen prvních pár měsíců roku 2009, nýbrž obsáhnout na příklad dvouletý cyklus, který by se mohl rozvíjet na každoroční bázi. Postrádáme informativní časový plán a také vidíme rozpor mezi vaším programem a rozpočtovým procesem, který by bylo rozumné ukončit. Plánujete předložit celkem 79 legislativních iniciativ a přibližně stejný počet nelegislativních návrhů. Pokud se na to díváme z pohledu vašeho deklarovaného záměru omezit byrokracii, nejsem si jist, zda skutečně sledujete tento cíl. Legislativní body, jejichž zrušení jste oznámili, jmenovitě zahrnují mnohé, které by stejně pozbyly platnost. Do té míry je omezování byrokracie spíše o dlouhém řečnění než o dosažení skutečného a účinného cíle. Příští rok je rokem nové reformní smlouvy. Máte příležitost – a já jsem přesvědčen, že tato smlouva vstoupí v platnost – již nyní tuto smlouvu začlenit do svého programu. Smlouva přinese nové důležité prvky: provozuschopnost, průhlednost a demokracii. Přinese také prvek, který je pro nás zásadní a jemuž vám doporučuji věnovat pozornost, a to princip subsidiarity. V Evropě začíná nová debata o subsidiaritě a hlavním partnerem pro tuto debatu jste Vy, pane předsedo, a Vaše Komise. Před několika dny vypukly v některých částech Německa protesty související s otázkou ovocných a jablečných vín. Nechci podrobně probírat reakci veřejnosti na tuto otázku, ale dovolte mi, pane předsedo, říci toto: jak charakterizovat exekutivu, která jedním škrtem pera zničí regionální tradice staré stovky let a učiní to tak lhostejným a necitlivým způsobem? Takový přístup je problematický a to je váš problém, pane předsedo. Je to problém vaší Komise. Nyní máte příležitost, vytvořit v duchu nové smlouvy novou kulturu subsidiarity. Tohle je příležitost, skvělá příležitost, pro vaši Komisi dosáhnout větší shody u široké populace a my ve skupině PPE-DE vás vyzýváme, abyste se chopil této příležitosti oběma rukama

13-11-2007

13-11-2007

CS


(Potlesk) Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo Parlamentu, pane předsedo Komise, komisaři, dámy a pánové dovolte mi vás také vřele přivítat jménem své politické skupiny. Mnohé z toho, co řekl předseda Komise a co je zahrnuto v tomto dokumentu má naši podporu. Rád bych se zaměřil na dva body, které jsou podle našeho názoru zásadní. Tyto body jsou zmíněny v závěru vašeho programu. Byl bych je rád viděl na jeho začátku, ale jejich umístění v textu je nečiní o nic méně důležitými. Prvním bodem je komunikace. Nemohu než souhlasit s tím, co řekl pan Nassauer. Musíme občanům sdělit jasné poselství o tom, co všechno Evropa znamená a čeho se pokoušíme našimi nejrůznějšími legislativními návrhy dosáhnout, jinak marníme svůj čas. Jsem velmi potěšen přístupem k otázce komunikace, která leží také v rukou paní místopředsedkyně, a návrhy, které předložila a které předpokládají společný přístup s Parlamentem. Je to však také otázka jazyka, který používáme, když komunikujeme s občany a jak sdělujeme poselství o tom, co se pokoušíme dělat. V loňském roce jsme se zabývali řadou legislativních bodů, které zlepšily právní postavení spotřebitelů, zvláště v telekomunikacích a dalších odvětvích. Přesto se nám dosud nepodařilo dostatečně přesvědčit naše občany, že jsme tu pro ně aže nejsme privilegovaná skupina lidí pracující kdesi v Bruselu. V této oblasti musíme udělat víc. Doufám, paní místopředsedkyně, že v závěru této debaty budete moci říci několik slov o tom, co konkrétního plánujete, neboť je to náš společný cíl a tohle je poselství, které musíme v roce 2008 sdělit především. V závěru dokumentu lze nalézt rovněž jinou důležitou větu. Hovoří o sociálních problémech a sociálním rozměru EU v kontextu globalizace, především o zaměstnanosti a přistěhovalectví a obavách občanů. Dokument, který jste nám, pane předsedo, představil, naneštěstí neobsahuje mnoho odpovědí na tyto otázky. Není to jen záležitost komisaře pro sociální věci, který také dělá dobrou práci. Touto dimenzí se musí zabývat Komise jako celek. Zcela jistě je to i záležitost samotného předsedy Komise. I on se musí zaměřit na dosažení této sociální Evropy. Souvisí s tím mnoho oblastí a já bych rád uvedl jen dvě z nich. Jednou z nich je mezinárodní obchod. Není skandální, že stále ještě existují evropské společnosti, které spoléhají na práci dětí v Indii a jiných zemích? Co děláme, abychom se s tím vypořádali? Tato situace vyvolává v Evropě obavy a zvyšuje chudobu. To potvrdily různé studie: zvyšuje chudobu v zemích, které jsou našimi obchodními partnery. Jinými slovy, obchodní politika musí mít i sociální rozměr, na příklad prostřednictvím sociálních doložek. (Potlesk) Pokud jde o přistěhovaleckou politiku, váš dokument hovoří o ‘jednotném přístupu k migraci’. Nebylo by ale lepší říci: ‘žádnou migraci bez integrace’? Nevyslala by tím Komise mnohem zřetelnější a jednoznačnější poselství? Včera jsme o této otázce jednali s komisařem Frattinim. Jeho původní poznámky o situaci romského obyvatelstva v Římě například nebyly příliš povzbudivé. Jeho včerejší prohlášení byla mnohem jasnější a užitečnější. Není snad pravda, že romská otázka je také často opomíjena, ne jen v nových členských státech, ale iv těch starých? Paní Merkelová a pan Sarkozy říkají ‘žádnou migrační politikubez integrační politiky’. Je tohle určitě ten přístup, který měla Komise přijmout již dávno? Pochybuji, že pan Sarkozy a paní Merkelová míní totéž co my, sociální demokraté, když hovoří o integraci. Hlavní

5

6

CS


poselství je nicméně zcela správné a Komise musí k této věci zaujmout mnohem jasnější přístup. (Potlesk) Boj proti pravicovému extremismu proto není jen o řešení tohoto problému v ideologické rovině, je samozřejmě také o sociálních otázkách. Nezaměstnanost, sociální vyloučení a antisociální prvky jsou v naší společnosti stále přítomny a jsou zneužívány krajní pravicí v její kampani proti Evropě. Z tohoto důvodu musí Evropa a Evropská komise v této věci jednat. Můj kolega pan Schulz, předseda skupiny socialistů v Evropském parlamentu, často říká, že chceme sociální Evropu. To je náš prvořadý cíl a to by měl být prvořadý cíl také tohoto programu. Řekl jste, že můžeme učinit rok 2008 ‘skvělým rokem pro Evropu.’ Domníváme se, rok 2008 by měl být skvělým rokem pro sociální Evropu. Má prosba k vám, pane předsedo Komise, je tato: hrajte prosím vedoucí úlohu na cestě k dosažení této sociální Evropy! (Potlesk) Andrew Duff, jménem skupiny ALDE . − Pane předsedo, tohle je politický program, který odpovídá roku, v němž se díky dokončení procesu reformní smlouvy a rozšíření schengenského prostoru i eurozóny tempo integrace dramaticky zrychlí. Naším hlavním úkolem však bude příprava na vstup reformní smlouvy v platnost a v této věci má skupina liberálů dva hlavní zájmy. Za prvé: při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva by propojení třetího pilíře s prvním mělo být co nejrychlejší a nejtěsnější. A za druhé, co se týká společné zahraniční a bezpečnostní politiky, uzavření exkluzivní dohody mezi Radou, Komisí a Parlamentem o zřízení zahraniční služby vypadá jako docela vzrušující a dosti ošidné. Abychom smlouvu vysvětlili a obhájili ji před národními parlamenty i veřejným míněním, měli bychom dát větší důraz na sociální a kulturní rozměr jednotného trhu, jako je například migrační politika, stejně jako na boj proti změně klimatu. Tyto věci nám pomohou smlouvu lépe „prodat“. Kontrola společné zemědělské politiky by měla být přímo spojena s budoucí reformou finančního systému pomocí rozšíření spolufinancování společné zemědělské politiky. Konečně, bych chtěl vyjádřit vděk za to, jak sbor zhodnotil plán prezidenta Sarkozyho na ustavení dalšího ‘Výboru moudrých’, který by přemýšlel o budoucnosti Evropy. Pierre Jonckheer, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, pane předsedo Komise, komisaři, představili jste nám 26 strategických iniciativ a 61 prioritních iniciativ. Nebudu se během čtyř minut vyjadřovat ke všem. V rozpravách tohoto druhu je nutné mít vždy na paměti, že Komise má zodpovědnost a docela zvláštní roli v rozhodovacím procesu Společenství svou zodpovědnost a docela výjimečnou roli. Jste to vy, kteří máte výhradní právo na legislativní iniciativy a jste to vy, kteří tuto pravomoc vykonáváte prověřováním různých pozměňovacích návrhů, ať už pocházejí z Parlamentu nebo z Rady. Máte velikou zodpovědnost za výsledek, kterého můžeme dosáhnout, co se týče právních předpisů Společenství. Mohu vás proto ujistit, že, skupina Zelení/Evropská svobodná aliance je, jako vždy, patrně ze všech politických skupin nejvíce jednotná ve své podpoře tohoto

13-11-2007

13-11-2007

CS


postupu Společenství, neboť se domnívám, že Komise byla pověřena ohromným úkolem, když musí čelit nejen národním zájmům, ale také podráždění různých národních vlád. Abych se dostal přímo k podstatě věci, jsou tu tři body, které bych chtěl vyzdvihnout. Prvním je energetická politika: rok 2007 je významným rokem. Byla udělena Nobelova cena míru a Evropská rada v březnu schválila řadu cílů , které podle našeho názoru bývaly mohly být ambicióznější, ale které jsme přesto podpořili. Jak jste zdůraznili, rok 2008 nyní bude rokem uskutečňování. A právě to bude z naší strany vyžadovat skutečnou pozornost. Byli jsme opravdu zklamáni množstvím emisí z automobilů. Domníváme se, že váš přístup k biopalivům nebere v úvahu negativní dopad, který má tento druh technologie na naše životní prostředí. Jsme toho názoru, že bychom se v druhé fázi emisních povolenek měli přiblížit systému nabídek spíše něž bez omezení rozdělovat nové finanční prostředky. Jsme poněkud překvapeni, že ohledně internalizace nákladů dopravní politiky, jste předložili pouze metodologické studie Mám dojem, že ekonomové o tom jednají již nejméně 15 let, a Komise by mohla následovat příkladu v podobě dobrých zkušeností na národní úrovni. Také se domníváme, že tento způsob myšlení je třeba použít na všech stránky energetické politiky a že byste měli odmítnout myšlenku nadměrného používání takzvaných ‘měkkých’ nástrojů s cílem uspokojit různé zájmové skupiny nebo vyhovět požadavkům různých vlád. Potřebujeme používat restriktivní nástroje, neboť příklad z automobilového průmyslu nám ukazuje, že dobrovolné dohody ve skutečnosti nefungují. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, nepovažujeme za příliš dobrý nápad zavádět flexibilní dohody mezi členskými státy. Každý by měl přispět svým dílem. Druhé téma, na které chci poukázat, se týká přistěhovalecké politiky. To je jedna z oblastí, za něž máte nejvyšší odpovědnost. Vzpomínám si na projev, který před několika lety pronesl v Evropském parlamentu Kofi Annan. Bylo by úžasné, kdyby mohla Evropská unie získat Nobelovu cenu míru za úspěšnou přistěhovaleckou politiku. Spoléháme na vás, že dohlédnete na to, aby přistěhovalecká politika, kterou jste zahrnuli do svého pracovního programu a která již začala, neskončila zavedením společného pasu s biometrickými údaji pro všechny členské státy. Domnívám se, že by to jednak vyvolalo hroznou situaci pro evropské občany a také by to poškodilo důvěryhodnost EU v očích zbytku světa. Konečně, posledním bodem, který chci vyzdvihnout, což mě, pane Barosso, překvapuje, je skutečnost, že váš program neobsahuje nic o mezinárodních finančních trzích. Pokud chcete, aby občané tohoto Společenství, nebo přinejmenším velká většina z nich, byli lépe připraveni na globalizaci a její různé problémy, pak se Evropská unie a zvlášť Komise nemůže distancovat od situace na finančních trzích, pokračujícího vyšetřování daňových rájů ani od naší neschopnosti jednat o problémech souvisejících se směnnými kurzy mezi eurem, čínským jüanem a dolarem. Domnívám se, že lidé čekají na to, až Evropská unie přijde s ambiciózními iniciativami, které zajistí, aby finanční trhy fungovaly ku prospěchu ekonomiky a společnosti a ne opačným způsobem. To mi připomíná rozpravy, které Parlament o tomto tématu vedl na začátku současného legislativního období. Zdá se, že různí lidé o tuto věc nyní ztratili veškerý zájem. Z toho důvodu považuji za důležité, abyste s podporou Parlamentu opět přišli s touto iniciativou. Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedo, pane předsedo Komise, komisaři, dámy a pánové, spolu se svými stranickými kolegy jsem bedlivě poslouchal, co pan Barroso řekl.

7

8

CS


Vysvětlil strategické cíle Komise, přičemž růst a zaměstnanost jsou pochopitelně v čele seznamu priorit. Všiml jsem si však, že, stejně jako ve sdělení Komise, i v jeho vystoupení něco zvlášť chybělo a přesně na to bych se nyní rád předsedy Komise zeptal. Je pravda, že 23. října jednal sbor komisařů o návrhu, jenž předložil pan Mandelson a jenž se týkal evropských firem a podniků, které přesunuly svou výrobu do třetích zemí, kde byla nízká úroveň mezd? Tento návrh měl patrně v úmyslu zprostit již zmíněné společnosti antidumpingových povinností, které se týkají produktů vyvážených do Unie za ceny, které jsou mnohem nižší než jejich obvyklá hodnota. Je pravda, že tento návrh získal značnou podporu a že má v této věci Komise po 5. prosinci učinit formální rozhodnutí? Jak odpovíte těm, kteří v tomto opatření nevidí nic jiného než finanční podporu přemísťování výroby? Nebyl by snad takový krok zcela neslučitelný s těmi částmi sdělení Komise, o nichž tu dnes nyní jednáme, včetně následující. Poslední výzkum ukazuje, že hlavní starostí občanů EU je ‘sociální rozměr EU v kontextu globalizace (především pracovní místa a strach z nezaměstnanosti).’ Jinak řečeno: ‘Program globální konkurenceschopnosti přispívá k vytváření trvalého růstu a pracovních míst doma.’ (FR) Proč nebyla ve vašem vystoupení ani ve sdělení Komise ani zmínka o legislativním programu na rok 2008 nebo o jakémkoli projektu týkajícím se hlavních politických otázek jako je podpora zaměstnanosti v EU, průmyslová politika a obecněji výhody, které může Společenství získat ze současného fenoménu globalizace? A na závěr, je pravda, že v očekávání velkého rozruchu, který by takové téma mohlo způsobit při hlasování v Parlamentu, nemluvě o Radě, máte v plánu obejít poslance upřednostněním obecných zásad? Věřím, že má skupina tu není jediná, která doufá ve Vaši jasnou odpověď na tyto otázky. V opačném případě bude muset každý z nás zvážit, jaká reakce by byla nejvhodnější. Pokud se vám líbilo, jakým způsobem Parlament zmobilizoval své síly proti Bolkesteinově směrnici, jistě se Vám bude velmi líbit pobouření, které způsobí Mandelsonovo nařízení. Brian Crowley, jménem skupiny UEN . – Pane předsedo, s vaším dovolením bych rád zahájil svůj projev v irštině. (GA) Navrhovaný legislativní a pracovní program Komise podporuji. Komise se především snaží podporovat vytváření pracovních míst a rozvoj v Evropě, přimět EU vypořádat se s problémem změny klimatu, docílit společné přistěhovalecké politiky, poskytnout občanům EU vrcholnou pozici a zajistit, aby EU na celém světě jednala jako síla dobra. Celou otázkou globalizace se samozřejmě budeme zabývat po několik dalších let, nejen v krátkém období roku 2008, a já vítám iniciativy podniknuté především Komisí s cílem připravit Evropu na to, aby se vypořádala s následky a dopady globalizace, a to pozitivními i negativními. Po celém světě vidíme také hrozbu pro demokracii a kroky , které musíme podniknout, abychom zajistili, že budeme moci co nejlépe poskytovat nejen pomoc a podporu těm, kteří jsou v nesnázích, ale také podporu demokratických hodnot, právního státu a dělby moci. V posledních týdnech jsme viděli, že Pákistán, Gruzie a další části světa trpí novými

13-11-2007

13-11-2007

CS


formami odporu proti demokratickým vládám, novými hrozbami týkajícími se svobody tisku a především zničením odhodlání lidu být v těchto systémech vyslyšen a uznáván. Především probíhající krize na celém světě, a především v rozvojovém světě, související s nemocemi AIDS a HIV i dalšími problémy po nás vyžaduje, abychom byli nápaditější a vynalézavější ve způsobech, jak se nejlépe vypořádat s těmito problémy. Při pohledu do budoucnosti, a zejména do blízké budoucnosti, mne však především znepokojuje celá otázka daní v Evropské unii. Mnozí z nás mají vážné obavy vzhledem k návrhům přicházejícím z Komise, které se týkají daně z příjmu právnických osob, společného základu pro daň z příjmu právnických osob a především neutuchající touhu některých komisařů prosadit návrh, pro jehož prosazování, podle mne i dalších v této sněmovně, Komise nemá legislativní ani právní základ. Jsem potěšen, že reformní Lisabonská smlouva zajišťuje, že daňové otázky nadále vyžadují jednomyslnost. Jsem potěšen skutečností, že bez souhlasu 27 vlád nemohou být učiněny žádné změny. V Evropě je prostor pro zajištění konkurence nejen v ekonomickém a ekologickém odvětví, ale také v celé daňové oblasti. Tato daňová konkurence je prospěšná a my musíme dostat záruky, že jakékoli přicházející návrhy nebudou mít negativní dopad na hospodářský růst a růst zaměstnanosti, který je pro národy Evropy tak nezbytný. Dokonce i když se podíváte na Ameriku, i tam existuje daňová konkurence v jednotlivých státech a zdá se, že tam funguje neobyčejně dobře. Poslední bod, na který bych rád poukázal, zatímco vzhlížíme k budoucnosti a postupujeme vpřed, národy Evropy nechtějí více byrokracie ani větší regulaci. Chtějí vizi a rychlou odpověď na skutečné problémy, jimž každý den čelí, ne nějaké abstraktní ideologie z dávné minulosti, které jsme, jak doufám, již opustili. Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Pane předsedo, dnes se v Dánsku konají volby. Doufám, že v novém dánském parlamentu budou poslanci, kteří se budou obtěžovat přečíst si roční program Komise i legislativní návrhy EU a zváží je. Neboť je to EU, která určuje naše zákony, a je smutné zažít volební souboj, v němž se o formulaci zákonů vůbec nedebatuje. Místo toho v Dánsku probíhaly diskuse o obecních a regionálních záležitostech jako například o jídle ve školkách, školském systému a nemocnicích. O účasti Dánska na legislativním procesu v EU volení představitelé občanů vůbec nejednají. Demokracie se jako forma vlády vytrácí. Roční program Komise by měl být, pokud možno, rozeslán ke zvážení všem odborným výborům ve všech národních parlamentech a v souvislosti s tím by měly všechny politické strany zaujmout stanovisko k tomu, o čem by se mělo rozhodovat na úrovni EU a co by mělo zůstat v pravomoci členských států. Kontrola blízkosti a nezbytnosti, neboli subsidiarita a proporcionalita, abychom použili žargon EU, by měly být posouzeny národními parlamenty, nejprve v souvislosti s ročním programem a následně poté, co Komise předloží různé legislativní návrhy. To by mohlo propojit národní parlamenty s EU a dát občanům příležitost se zapojit předtím, než obdrží rozhodnutí z Bruselu, který rovněž slíbil vyhovět doporučením národních parlamentů, třebaže jich přichází velmi málo. Národní parlamenty tuto činnost zanedbávají a pro ty z nás, kteří za ně bojují, je to skličující, ale zároveň je dobré vidět tolik komisařů najednou.

9

10

CS


Frank Vanhecke, jménem skupiny ITS. – (NL) Pane předsedo, zde představený pracovní program přesně ukazuje, jak lehce úřednická Evropa pracuje se zásadním pojmem ‘subsidiarita’. Komise tak předpokládá, zcela v souladu s dřívějšími iniciativami pana Frattiniho, že má konečnou pravomoc nad právní stránkou pracovního přistěhovalectví, jež je však, podle mého názoru, výhradně v kompetenci členských států. Komise vyvíjí tlak na evropské občany tím, co považuji za velmi diskutabilní odpověď na demografické výzvy v podobě dalšího masového přílivu pracovníků z neevropských zemí, k čemuž nemá ani tu nejmenší demokratickou podporu či souhlas našich vlastních evropských občanů. Dovolte mi, abych se v této věci vyjádřil zcela jasně: nová vlna přistěhovalectví, dokonce i legálního, se vším, co doprovází pokračující přistěhovalectví a takzvané slučování rodin existující a již tak vážné problémy spojené s integrací ještě zhorší nemluvě o odlivu mozků, který zjevně beze studu umožňujeme ke škodě zemí původu. Toto probíhá v době, a to chci zdůraznit, kdy jsou v Evropě již miliony a miliony někdejších přistěhovalců neevropského původu, z nichž někteří patří již ke třetí či dokonce čtvrté generaci, které jsou dosud bez zaměstnání a stěží mají takové vzdělání, jež by umožnilo jejich integraci, natož asimilaci. Je to proletariát závislý na sociálním zabezpečení. Je pozoruhodné, že Komise na sebe rovněž vzala závazek zapojit se do vzdělávací politiky členských států. Sdělení nazvané ‘Partnerství pro komunikaci o Evropě’, na něž se tento pracovní program odvolává, ve skutečnosti říká, že Komise prozkoumá, jak by školy mohly studenty nejlépe vybavit nejdůležitějšími schopnostmi a jak mohou školní komunity pomoci připravit mladé lidi na to, aby bylizodpovědnými občany, a to v souladu se základními evropskými hodnotami. Zajímalo by mě, zda nám budou v budoucnu osvícení evropští vysocí úředníci říkat, jak máme myslet a jak se máme chovat. Je ‘Velký bratr Evropa’ již tak blízko? Komise prohlašuje, že jsou pro ni její vlastní evropští občané na prvním místě, ale ve skutečnosti se často chová jako absolutní vládce či keizer-koster, který je často připravený kárat a hrozit jako rozzlobený učitel. Sám pan Barosso letos přijel do Nizozemska říci Nizozemcům, že teď už je toho dost, že by si raději neměli dělat starosti s referendem a že je nejvyšší čas, aby přijali principy evropské ústavy. Tito velcí evropští demokraté tak dělají vše pro to, aby zajistili, že naši občané nebudou mít šanci vyjádřit své názory jak na pseudoústavu tak na možné přijetí Turecka. Co se týká mé vlastní země, pan Barroso spolu s dalšími evropskými vysokými úředníky rád přijíždí a říká nám co dělat s problémy mezi Flandrami a Valonskem aniž by se obtěžoval zjistit, co se v této oblasti děje. Abych to shrnul, a obávám se, že to není poprvé, co to v této zasedací místnosti říkám, a ani to nemusí být naposled, tato úřednická Evropa zjevně nezajišťuje demokracii, subsidiaritu ani jasné a přesné vymezení pravomocí Evropy a členských států. Proto mě také nepřekvapuje, že tato takzvaná reformní smlouva je, až na několik kosmetických úprav, identická s někdejší evropskou ústavou a je to tedy jen přestrojená verze onoho naprosto nečitelného, nesrozumitelného a utajeného dokumentu, který znemožňuje normální fungování demokratického, občany kontrolovaného systému.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Hans-Peter Martin (NI). - (DE) Pane předsedo, o sonho europeo, evropský sen, der Europäische Traum! Domnívám se, že velká většina Evropanů má dosti jasnou představu a v zásadě se shoduje v tom, co by to mělo být. Když tomu tak je, proč je v tolika zemích vůči Komisi tolik nedůvěry? Říkáte, že to souvisí s komunikací. Mnozí občané, dokonce i ti, kteří o těchto problémech jen zběžně přemýšlejí, s tím však nesouhlasí, neboť to souvisí s konkrétními projekty a také s Lisabonskou strategií a jejím dosavadním zjevným selháním. Pan Swoboda říká, že chybí sociální rozměr a musím uznat, že má v této věci pravdu. Zároveň však pan Duff řekl, že sociální rozměr ústavní smlouvy, promiňte, reformní smlouvy, jak ji nazýváte, musí být ústředním bodem. To je všechno velmi hezké, ale kde je v ní jakákoli zmínka o sociálním rozměru? V jaké podobě je tato smlouva opravdu čitelná a kde je v této smlouvě jakákoli zmínka o základních demokratických principech jako například o rozdělení moci? Kdybyste opravdu udělali to, co jste řekli a co zřejmě zamýšlíte, tj. hlavně účinně sdělit toto poselství a provést své záměry způsobem, který je ověřitelný čísly, nebyla by komunikace zdaleka takovým problémem. Předseda Evropského účetního dvora vám včera večer nabídl velmi jasné východisko. Poprvé zmínil velmi konkrétní čísla: 4 miliardy eur nepatřičným způsobem vyplaceny jen ze strukturálních fondů. Dovolte mi citovat z jeho projevu: ‘Nejčastějšími chybami byly žádosti o neoprávněné výdaje, neschopnost provádět veřejné soutěže a rovněž nedostatek podkladů pro výpočty režijních či osobních nákladů. Dozorčí a kontrolní systémy v členských státech byly v zásadě buď neúčinné či účinné jen zčásti a Komise nadále zajišťuje pouze nepříliš účinný dohled nad jejich fungováním.’ Je třeba, abyste jednali. Nepokoušejte se prosím zlepšovat způsob sdělování toho, co neděláte! To nevyhnutelně skončí neúspěchem. José Manuel Barroso, Předseda Komise . − Pane předsedo, rád bych poděkoval všem skupinám za jejich velmi zajímavé a odvážné komentáře. Dovolte mi nejprve pokusit se odpovědět na některé konkrétní otázky a poté učiním nějaké obecné závěry. Rád bych poděkoval panu Nassauerovi za všeobecnou podporu, kterou vyjádřil našim prioritám. V souvislosti s hlavní otázkou, subsidiaritou, zmínil, dovolte mi říci, že jsme stejně jako on odhodlaní prosazovat cíl, který zmínil, přesněji řečeno cíli vytvořit v Evropě novou kulturu subsidiarity a dát vlastní příklad. Já osobně jsem skutečně odhodlaný subsidiaritu prosazovat. Nepředstírám, že jsme dokonalí. Někdy je obtížné změnit staré zvyky, ale ubíráme se tím správným směrem. Když dojde k chybám, což se někdy stává, pokoušíme se je napravit. Nedávný případ, který jsme zmínili, týkající se jablečného vína Apfelwein, je toho dobrým příkladem a měli bychom se smířit s tím, že někdy nemůžeme předvídat všechny důsledky nařízení, která připravujeme. Chci vás ujistit, že já i sbor, který je zde přítomen, jsme odhodlaní subsidiaritu prosazovat. Ve všech našich iniciativách nyní přihlížíme k potřebnosti zvláštní legislativní iniciativy zhodnocení dopadů a kvality našich návrhů, a pokoušíme se to tímto způsobem dělat. Dovolte mi pouze zdůraznit, že z 26 strategických iniciativ, které jsem předložil, je jen 8 legislativní povahy a z 61 prioritních iniciativ je legislativní povahy jen 28; z celkového počtu 87 iniciativ je obecně legislativní povahy tedy jen 36. Navíc zrušíme 30 právních předpisů. Přesto bych vám rád sdělil následující: když mluvíme o nové kultuře subsidiarity, potřebuji vaši pomoc, když našim občanům vysvětluji, že naším cílem je Evropskou unii posílit, ne ji oslabit, učinit instituce demokratičtějšími a odpovědnějšími a neustoupit těm, kteří na

11

12

CS


Evropu a Evropskou unii populistickým a demagogickým způsobem útočí. Takto já subsidiaritu nechápu. V některých našich členských státech lidé občas říkají, že kvůli subsidiaritě by Komise nebo Evropský parlament neměly přicházet s takovým programem, protože je to v rozporu se subsidiaritou. Pokud ovšem ve skutečnosti nechtějí, aby Evropská unie jednala tehdy, když jsou kroky na evropské úrovni nezbytné, pak samozřejmě nesouhlasím s tím, že je to v zájmu subsidiarity. Abych uvedl nedávný příklad: v březnu Evropská rada, jak jistě víte, přijala některé velmi významné plány související s energií a životním prostředím, především s ochranou proti změně klimatu. Přijali jsme například obecné principy rozdělení. To bylo rozhodnutí Evropské rady. Přesto občas zaslechnu, jak některý členský stát prohlašuje, že by Komise neměla na rozdělení trvat, protože je to proti principu subsidiarity. Musím říci, že s tím nesouhlasím. Ve skutečnosti se jedná o odpor vůči významnému evropskému hnutí, které podporuje vytvoření skutečného vnitřního trhu s energií a velmi důslednou politiku proti změně klimatu. Tohle není v zájmu subsidiarity. Právě zde potřebujeme vaši pomoc. Potřebujeme, abyste nám pomohli vysvětlit, kdy je aktivita Evropské unie nezbytná, a byli k nám kritičtí, když se domníváte, že aktivita Evropské unie nezbytná není, abychom mohli, pokud je to třeba, některé právní přepisy zrušit. Ke komentáři pana Swobody o komunikaci se vrátím později, domnívám se však, že má pravdu. Já spolu s paní místopředsedkyní Wallströmovou a celým sborem na tom ve skutečnosti pracujeme. Ale hlavní myšlenkou je právě spolupráce. Dovolte, abychom byli v této věci upřímní. Nemůžeme dělat všechno sami. A když říkám ‘my’, mám tím na mysli evropské instituce, Komisi a Evropský parlament. Potřebujeme aktivní účast vedoucích představitelů na všech úrovních, státní i regionální. To je důležité pro subsidiaritu. Naprosto zásadní význam zde mají například spolkové země v Německu a regiony ve většině ostatních členských států. Já i můj sbor jsme navštívili národní parlamenty po celé Evropě, někdy i různé regiony, a vysvětlovali. Nedávno jsem byl v Polsku, kde jsem jasně řekl, že Evropa nejsou ti v Bruselu nebo ve Štrasburku, že Evropa jsme my, v celé Evropě, a tohle je kolektivní odpovědnost. To je opět změna paradigmatu, protože jestli chcete občany získat pro evropskou myšlenku, musíme s nimi tyto priority sdílet a ne jen přemýšlet o ‘nějakých lidech v Bruselu nebo ve Štrasburku’, kteří ostatním občanům říkají, co by měli nebo neměli dělat. Zmínili jsme sociální rozměr. Nemohl jsem pochopitelně vyzdvihnout všechny body. Dovolte mi vám říci, že v našem programu je mnoho legislativních i nelegislativních iniciativ týkajících se této oblasti. Především završíme práci na inventuře evropské společnosti vizí, jak v Evropě 21. století podporovat příležitosti, přístup a solidaritu. To připraví půdu pro nový sociální program a poskytne rámec pro dynamický a moderní přístup k tomu, co dnes politika Evropské unie evropské společnosti přináší. Komise rovněž předloží pozměňovací návrhy k evropské směrnici o zřízení rady zaměstnanců, aby se zaměstnanci mohli připravit a podílet na restrukturalizaci. Další právní předpis bude souviset s podmínkami těhotných žen a jeho záměrem bude vylepšení stávajících ustanovení o ochraně mateřství s cílem sladit profesní, soukromý a rodinný život. Jedna iniciativa se bude týkat prohloubení otevřené metody koordinace v oblastech sociální ochrany sociálního začlenění. Toto bude doprovázeno doporučením o aktivním začlenění lidí, kteří jsou nejvíce vyčleněni z trhu práce, zaměřeným na tři pilíře: pracovní příležitosti

13-11-2007

13-11-2007

CS


a odborné vzdělávání, podporu k příjmu a lepší přístup ke kvalitním službám. Toto se odehrává v celkovém kontextu Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Konečně, Komise přijme sdělení o přípravě a řízení změn a zahájí druhou fázi jednání evropských sociálních partnerů o přípravě restrukturalizace společností. To jen, abych uvedl několik příkladů toho, že jsme v Evropě rozhodně odhodláni prosazovat sociální program. Pane Duffe, co se týká potřeby ratifikovat Lisabonskou smlouvu, vězte, že zcela sdílím tuto prioritu a stejně tak se domnívám, že by sociální a kulturní rozměr Evropy měl být zdůrazňován. V této věci dělám, co mohu a pokouším se vysvětlovat, že v Evropě potřebujeme silný vnitřní trh, avšak Evropa je víc než trh a myslím, že souhlasíte, že je to také společný závazek. Co se týká návrhu prezidenta Sarkozyho na ustavení ‘Skupiny moudrých’, u něhož jste se ptal na můj názor, Komise o této věci již jednala. Přirozeně jsme pro jakoukoli iniciativu, jež podporuje debatu a úvahy o budoucnosti Evropy. Jako skuteční demokraté máme debaty rádi. Možná to je naším tropismem, ale debaty máme rádi stejně jako názory avýměnu názorů. Jsem proto toho názoru, že iniciativa prezidenta Sarkozyho by měla být chápána jako součást propagace takových debat a úvah. Přesto se Komise hodlá ujistit, že tato iniciativa, pokud by byla schválena Evropskou radou, nenarušuje naše snahy stavět na úspěchu Lisabonské smlouvy a především, že nebrání jejímu schválení. Toto musíme říci zcela jasně. Proto se domníváme, že tato skupina, v případě jejího schválení Evropskou radou, by se neměla pouštět do nové institucionální debaty. Nemyslím si, že by to bylo moudré, a proto budu ‘Moudré muže’, (a doufejme i ženy!), žádat, aby byli dostatečně moudří, nezahajovali nové institucionální debaty a raději se zaměřili na vizi Evropy za 20 či 30 let. Tohle je důležité a proč bychom tedy o tom nemohli vést rozumnou debatu? Neměli bychom se pouštět ani do nepříjemné debaty o zeměpisných hranicích Evropy. To by mohlo vést k rozporům a nemělo by to narušovat naše probíhající procesy na evropské úrovni, jako například přezkum rozpočtu a obvyklé vedení jednání o rozšíření. Toto je důležité pro obhajobu institucí. Jsme pro všechny druhy debat, ale přiznejme si, že tu máme instituce. Máme Evropský parlament, Komisi a Evropskou radu a nakonec to jsou instituce, které mají odpovědnost, ne moudří muži či ‘bystré děti’, jak bychom možná raději řekli, ať už by přispěli do naší debaty jakýmkoli podnětem. Jsme rovněž toho názoru, že načasování zprávy takovéto skupiny by mělo být pečlivě zváženo. Vhodným termínem se zdá konec roku 2009. předseda Komise . − Pane Jonckheere, děkuji vám za vaše poznámky, zvláště za ty související s metodou a podporou Společenství, kterou má u Zelených. Budeme to mít na paměti. Jistě jste zaznamenal, že během debaty o reformní smlouvě, Lisabonské smlouvě, byly učiněny jisté pokusy oslabit proces Společenství. Komisi, která s Parlamentem účinně spolupracovala, se podařilo zabránit čemukoliv, co by mohlo zpochybnit principy systému Společenství. Řekl jste, že rok 2007 je významným rokem pro ‘velké cíle’, především v souvislosti s výzvou v podobě změny klimatu, a my v Komisi a v Evropské unii jsme pyšní, že jsme k tomuto úsilí přispěli. Zelená kniha Komise jistě znamenala základ pro dohodu, které bylo nakonec dosaženo na březnové Evropské radě. Evropská unie může být pyšná na to, že v této oblasti zaujala vedoucí postavení, a v tomto směru má v úmyslu ve svém úsilí pokračovat, zvláště

13

14

CS


v době nadcházející konference na Bali a bezprostředně po nedávných významných zasedáních, například setkání na vysoké úrovni v New Yorku a summitu G8 v Heiligendammu, která se také ukázala jako rozhodující. Učiní tak s cílem zahájit proces, jenž do zasedání v Kodani v roce 2009, jak doufáme, povedeme k ustavení post-kjótského režimu do roku 2012. To je skutečně ambiciózní cíl. V každém případě jsme si vědomi toho, že potřebujeme získat pro tento záměr naše partnery. A nyní k otázce migrace. Říkáte, že by měla být Evropské unii udělena Nobelova cena míru. Podobným způsobem by mohla být oceněna i za své aktivity v dalších oblastech. Vlastně se domnívám, že si Evropská unie Nobelovu cenu míru již dlouho zasluhuje, neboť když přijde na zkušenosti s mírem, je na světě jen málo oblastí, které mají větší zásluhy než Evropské společenství, nynější Evropská unie. Dovolte mi vám dát jeden příklad. Tento měsíc odjíždím do Singapuru, abych se zúčastnil summitu organizace ASEAN a toto sdružení mne pozvalo, protože hledá inspiraci založenou na naší zkušenosti s regionální integrací, s úsilím o mír, ekonomický růst a sociální rozvoj. Měli bychom být pyšní, že jsme příkladem pro ostatní ve světě a to je něco, na čem neustále pracujeme. V souvislosti s otázkou přistěhovalectví zde chci odpovědět na několik otázek, které položili členové tohoto Parlamentu. Řekl jsem to opakovaně a říkám to tu znovu: Považuji za nesmyslné, že se v Evropě musíme zabývat 27 migračními politikami. Máme tu integrovanou oblast a proto potřebujeme mít společný přístup. Řekněme si to teď otevřeně: některé členské státy jsou proti tomu. My však na tom budeme trvat, neboť v integrované oblasti je větší pravděpodobnost, že staneme před problémy podobnými těm, jimž musela nedávno čelit Itálie, včetně těch, které představují někteří občané Rumunska. V Evropě potřebujeme více přistěhovalců, ne méně: taková je pravda. Proto požadujeme přistěhovaleckou politiku, která je zodpovědná a je založena na dvou klíčových aspektech. Zaprvé, musíme být rázní, pokud jde o bezpečnost, otevřeně bojovat se všemi druhy zneužívání na pracovišti a vymýtit nelegální trh práce. Z tohoto důvodu plně podporujeme iniciativu předloženou místopředsedou Frattinim v podobě směrnice, podle níž bude zaměstnávání osob nelegálně pobývajících na území EU trestným činem. Jejím cílem je zabránit zneužívání těchto pracovníků a zasáhnout proti zločineckým sítím, které se na něm podílejí. Musíme se tvrdě vypořádat s ilegálním přistěhovalectvím a všemi druhy aktivit, které slouží jako zástěrka pro jisté sítě, jež častou nejsou ničím jiným než zločineckými gangy, neboť tyto skupiny nejsou spojeny jen s ilegálním přistěhovalectvím, ale také s prodejem drog, s obchodováním s lidmi a s dalšími druhy organizovaného zločinu. Zároveň potřebujeme zaujmout otevřený, velkorysý a jednotný přístup k otázce, jak v první řadě integrovat občany Společenství, a poté obecně ty, kteří patří k různým skupinám přistěhovalců. Potřebujeme mít odvahu říci, že tohle je úkol, okterý je nutné se podělit. Úlohou evropských institucí je vytvořit rámec, ale když přijde na praktickou stránku věcí, kdo zajistí skutečný integrační proces v praxi? Nebude to Evropský parlament ani Komise, ale národní vlády, regiony, místní orgány, nevládní organizace a někdy i církve, vlastně každý, kdo působí v terénu a kdo je povinen pracovat na integraci. Tohle všechno je velká výzva. Zmínil jste Kofiho Annana. Při několika příležitostech jsem s ním o této věci jednal. Existuje-li oblast, která je v celosvětovém měřítku velmi málo regulovaná, pak je to migrace. Stanovili jsme jisté organizační principy světového obchodu a samozřejmě také ochrany životního prostředí. Je udivující uvědomit si, že migrace, které je jednou z největších výzev, jíž musí svět čelit, je jednou z oblastí, v nichž na mezinárodní úrovni chybí jakákoli

13-11-2007

13-11-2007

CS


organizace. Podporuji váš návrh, abychom my v Evropské unii, právě proto, že jsme zvláštním případem integrace a svobody pohybu, zdvojnásobili své úsilí při podpoře určitých principů. Evropa a svět totiž v současné době čelí skutečným hrozbám v podobě xenofobie, populistických hnutí a negativním silám z minulosti. Tyto síly se stavějí proti principům, které podporujeme, jmenovitě proti humanismu a pohostinnosti. Musíme se vyhnout radikálním pozicím a musíme pracovat na racionálním, spravedlivém a pokrokovém přístupu. (Potlesk) Pane Wurtzi, položil jste řadu otázek týkajících se nástrojů na ochranu obchodu. Především jsem se o těchto nástrojích zmínil ve svém projevu, když jsem řekl, že velmi brzy v této oblasti přijdeme s několika iniciativami. Dovolte mi vám říci, že velice podporujeme vytvoření účinných mechanismů zaručujících naše obchodní zájmy a zajišťujících ochranu před nekalými praktikami. Proto nyní hledáme různé způsoby, jak zvýšit účinnost těchto nástrojů. A navíc tak učiníme transparentním způsobem. Právě proběhlo významné jednání, jehož cílem bylo zajistit, aby byly naše podniky, především malé a střední podniky, lépe připraveny na boj s mezinárodní konkurencí. V prosinci hodláme v této oblasti učinit příslušná rozhodnutí. Je třeba si uvědomit, že evropské podniky jsou nejmezinárodnější na světě. Evropské výrobní a prodejní řetězce se nyní nacházejí po celé planetě a nejsou omezeny pouze na členské státy. Domníváme se, že přítomnost těchto podniků na celosvětové scéně je zdrojem konkurenceschopnosti a růstu evropské ekonomiky i zaměstnanosti. Mohu vás ujistit, že nemáme v úmyslu odměňovat ani dotovat evropské společnosti, které se rozhodnou přesídlit do třetích zemí nebo v nich postavit část svých výrobních závodů. Budu k vám však naprosto upřímný, když řeknu, že nebudeme postihovat nebo trestat evropské společnosti, které jsou nejglobálnějšími a nejkonkurenceschopnějšími na světě. Potřebujeme proto nástroje na ochranu obchodu, které jsou spolehlivé a zároveň transparentní. Budeme přezkoumávat naše nástroje na ochranu obchodu s cílem zavést razantnější opatření, která pochopitelně přizpůsobíme nové realitě globalizace. Jejich oslabení nikdy nebude naším záměrem. Téma globalizace nebudu podrobně rozebírat. Zítra se sem opět vrátím, abych jednal o dokumentu, který jsme představili poslední Evropské radě a celému Společenství, o přinášení přidané hodnoty Evropě a o prostředcích ovlivňování globalizace k co nejlepším výsledkům. Jsme si dobře vědomi nutnosti hájit evropské zájmy na celém světě, chránit naše zájmy aniž bychom se uchýlili k protekcionismu, pochopit a mít odvahu říci lidem v Evropě, že pokud my v Evropě zavřeme své dveře, budeme prvními, kteří tím budou trpět. Nebude to snadné, ale je nutné to udělat. Evropa je největší vývozce na světě. Bylo by sebezničující a proti našim vlastním zájmům, pokud bychom se vydali cestou protekcionismu. Je důležité najít řešení, jak nechat své dveře otevřené, a nebýt přitom naivní, jak udržet a dokonce rozšířit otevírání celosvětových trhů a zároveň bránit své vlastní zájmy, což předpokládá uvědomit si své zájmy v oblasti zaměstnanosti. Předseda Komise . − Pane Crowley, také vám děkuji za vaši podporu našeho souhrnného programu. Co se týká onoho konkrétního problému, vím, že vám to dělá starosti, dovolte mi tedy objasnit iniciativy týkající se zdanění. Jak víte, Komise již nějakou dobu pracuje na problematice společného daňového základu. Jedná se o velmi složitou oblast a názory členských států se od sebe značně liší. Jsem si dobře vědom citlivosti tohoto tématu v Irsku i v dalších členských státech. V souladu

15

16


CS

s obvyklou praxí Komise provádí posouzení dopadů, které má analyzovat problémy a posoudit pravděpodobný dopad nejrůznějších možných řešení dříve, než přijde s nějakým formálním návrhem. Tohle vše je všeobecně známo a je zcela na místě, že se o tom Komise ve svém pracovním programu pro rok 2008 zmiňuje. Souhlasím však s vámi, že je jasné, že jednomyslnost je v Reformní smlouvě pravidlem pro jakýkoli právní předpis týkající se otázek zdanění. Věřím tedy, že jsou naše zájmy správně pochopeny. Domnívám se, že jsem odpověděl na většinu vašich zajímavých poznámek. Dovolte mi pouze říci, že jsem se samozřejmě soustředil na ty řekněme nejkontroverznější otázky. Chci říci, že jsme tu viděli dostatečnou shodu názorů týkajících se Evropy. Věřím, že mezi institucemi je tato shoda větší, i s přihlédnutím k přirozeným rozdílům mezi politickými rodinami, a doufám také ve shodu mezi různými částmi naší velmi rozmanité Unie. Myslím si, že to není shoda založená na nejmenším společném jmenovateli. Je to především výsledek tří faktorů. Za prvé, mnohé výzvy, jimž dnes čelíme, není možné zpochybnit. Naléhavé požadavky související se změnou klimatu, realita migrace a hrozba celosvětové chudoby: to všechno jsou jasné výzvy. A ať už patříte k levici, pravici nebo středu, pocházíte ze severu či jihu Evropy, ze starých či nových členských států, z malých nebo velkých členských zemí, přesto to jsou společné výzvy, jimž můžeme čelit jen spolu. Za druhé, dáváme postupně jasně najevo, že Evropská unie má pro řešení těchto problémů zásadní význam. Aktivita jednotlivých členských států má pouze omezený rozsah a je stále zjevnější, že evropský rozměr je nezbytný. Samozřejmě musíme vědět, jaká je patřičná míra používání evropského rozměru, což souvisí s otázkou subsidiarity, kterou někteří z vás zmínili, ale domnívám se, že se shodneme, že i ty největší členské státy nemohou samy čelit všem těmto výzvám a že potřebujeme určitou míru evropských závazků. Konečně se domnívám, že úsilí, které všechny instituce vložily do dialogu a spolupráce, se vyplácí. Vynakládáme méně energie na vzájemné soupeření a více se zaměřujeme na to, jak sloužit našim občanům a vždy klást důraz na občany. Silná Unie ano, ale nikoli v zájmu institucí samotných, nýbrž proto, aby v zájmu našich občanů dosáhla konkrétních výsledků: takový je náš program. Domnívám se, že po 50 letech je duch otců zakladatelů, jenž stvořil naši jedinečnou směsici institucí, stejně silný jako vždy. Proto se velice těším na úzkou spolupráci s Parlamentem, až budeme předložené návrhy realizovat, přetvářet své názory v konkrétní opatření a vyvíjet svůj nový program pro budoucnost. Jménem svým icelého sboru vám chci říci, že si skutečně přejeme mít s Parlamentem produktivní, loajální a dynamický vztah. (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT místopředseda Růst a zaměstnanost Piia-Noora Kauppi, jménem skupiny PPE-DE . – Pane předsedající, chtěla bych se zabývat pracovním programem Komise, konkrétně v hospodářském sektoru, nejen proto, že to je

13-11-2007

13-11-2007

CS


oblast, o kterou má Hospodářský a měnový výbor největší zájem, ale také proto, že tato oblast má zásadní význam pro Lisabonskou strategii. Komise musí udržovat svou aktivní úlohu při budování skutečně jednotného trhu finančních služeb. Aktuálnost tohoto tématu má dobrý důvod. Za prvé nedávný neklid ve finanční oblasti poukázal na význam zdravé finanční regulace. Za druhé je finanční svět stále provázanější. Musíme být schopni dosahovat konvergence s našimi hlavními spojenci v zámoří. Iniciativy transatlantického trhu zahájily velmi důležitý proces, který má zvláště zásadní význam pro kapitálové trhy. Před několika lety byl úspěšně započat průlomový legislativní postup v podobě Lamfalussyho procesu. Lamfalussyho proces je prvním pokusem o široký přechod k delegované tvorbě právních předpisů v Evropské unii. Ačkoli jsou první zkušenosti z tohoto procesu kladné, je naprosto nutné dále budovat důvěru mezi orgány. Pracovní vztahy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí v tomto procesu jsou velice důležité. Pokud jde o následné kroky: za prvé, Lamfalussyho proces je v zásadě zdravý proces, který zúčastněné subjekty vítají. Je to také proces nacházející se v rané fázi. Stále se vyvíjí. Proto není v této chvíli nutná žádná zásadní změna a většina zúčastněných subjektů si ji ani nepřeje. Potřebujeme spíše cílená zlepšení, zvláště u výborů úrovně 3, zde existuje velký prostor pro zlepšení jejich mezinárodní spolupráce, aby vzájemně vznášely připomínky a podávaly si vysvětlení. Konečně bych chtěla říci o daňových otázkách, že by si Komise měla udržet svou aktivní úlohu. Jakkoli se zdanění může zdát poněkud obtížné a všichni víme, že v této otázce zdaleka neexistuje jednomyslný postoj, musíme být při předkládání opatření v této oblasti velmi odvážní. Zvýšená spolupráce je dobou inovací a ostatní položky programu Komise v oblasti zdanění jsou rovněž velmi důležité. Harlem Désir, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane předsedo Komise, jsem přesvědčen, že lidé v Evropě mají ve věci sociálního rozměru evropské integrace velmi vysoká očekávání a že posilování tohoto sociálního pilíře je slabým, ne-li přímo chybějícím článkem strategie Komise. Musíme ukončit odpor vůči strategii pro růst, budování jednotného trhu a posilování sociálního pilíře. To je klíčový činitel podpory ze strany národů Evropy a je to i nezbytná podmínka úspěchu Lisabonské strategie a posilování konkurenceschopnosti a hospodářské účinnosti Evropské unie. V tomto ohledu existuje pozoruhodný rozdíl oproti informovanosti o výzvách představovaných změnou klimatu, která měla zřejmě kořeny v loňském jarním summitu, a priority stanovené v pracovním programu Komise skutečně obsahují více než náznaky této skutečnosti. v otázce plnění úkolů vyvolaných sociálním začleňováním a potřebou vytvořit Evropu fungující pro všechny, Evropu schopnou prosazovat nejen větší počet pracovních míst, ale i jejich lepší kvalitu však máme ke stejnému nadšení daleko. Existují prohlášení o záměrech a různé odkazy v úvodu a preambuli, ty jsou však v akčním programu zastoupeny velmi řídce a nejsou zahrnuty ani v legislativních iniciativách. Vezměme si například celoživotní vzdělávání, které je zmíněno a které je jako doplněk úspěchu nové politiky pro reformu trhu práce nezbytné, chceme-li mít spravedlivý a účinný

17

18

CS


systém tzv. „flexicurity“. Neexistuje však žádný velký náročný program, něco rovnocenného například starému systému Erasmus, který nejen nese ovoce, ale také se ukázal být velmi účinným propojením, jehož prostřednictvím mohou občané EU uznat a ocenit práci Evropské unie. V otázce boje se sociálním vyloučením a chudobou a prosazování sociální ochrany jsou návrhy opatření v podstatě omezeny na nelegislativní iniciativy. Rovněž litujeme toho, že nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti směrnice o pracovní době a směrnice o částečném pracovním úvazku. Podobně v oblasti zdanění si nemůžeme nevšimnout, že v důsledku chybějící iniciativy ve věci skutečného základu daně ze zisku právnických osob, což je něco, co Parlament hájí a na čem dotčený komisař pracoval, jsme v tomto konkrétním ohledu stále nepokročili ke spravedlivějšímu jednotnému trhu. A konečně netrpělivě čekáme na dvě iniciativy, které jste oznámil. První se týká přezkumu směrnice o evropské radě zaměstnanců, který Parlament požaduje již od roku 2001, a druhá, o které jste se zmínil, se týká mateřské dovolené. Rád bych se na závěr zmínil o dvou příkladech patu, které se nám zdají naprosto nepochopitelné a nepřijatelné: týkají se za prvé služeb obecného hospodářského zájmu a za druhé sociálních služeb obecného zájmu. Po tolika bílých knihách, zelených knihách, oznámeních, sporech u Soudního dvora a řadě jasných a opakovaných požadavků ze strany Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru a i přes dosažení konsenzu mezi členskými státy v Radě o zařazení nového článku do Lisabonské smlouvy, který by poskytl jasný základ pro legislativní iniciativy – v procesu spolurozhodování s Parlamentem – o veřejných službách, které jsou službami obecného zájmu, stále nepřichází konkrétní návrh. Veřejné služby tvoří samotné jádro našeho sociálního modelu. Národy Evropy čekají na vyjasnění toho, že na ně nebudou náhle uvalena pravidla hospodářské soutěže a pravidla jednotného trhu. Pane předsedající, v této věci byste měl Parlamentu předložit iniciativu. Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, mnoho aspektů programu Komise vítám. Zejména jsem potěšena snahou Komise o předložení zvláštní horizontální směrnice podle článku 13 o boji proti diskriminaci v přístupu ke zboží a službám, ačkoli bych možná ráda viděla zvláštní směrnice ve všech odvětvích. Nicméně směrnici vítám. Je to něco, co jsme já i mnoho mých kolegů požadovali, a těším se na úzkou spolupráci s Komisí v této věci. Rovněž vítám závazek Komise ke sdělení o infekcích získaných v nemocnici. Musíme pracovat na kodexu postupů na evropské úrovni, který zajistí sdílení nejlepších postupů a zvýšení standardů, vzhledem k obrovským rozdílům, které mezi členskými státy existují. Ráda bych rovněž viděla změnu směrnice o biologických činitelích z r. 2000 chránící zdravotnické pracovníky před nákazou virem HIV a hepatitidou C prostřednictvím zranění jehlou. v Evropské unii každoročně dochází k více než milionu takových zranění a jsem zklamána tím, že v tomto pracovním programu na rok 2008 není plánováno žádné opatření. Chci vyzvat Komisi, aby uvedenou změnu předložila co nejdříve v souladu s požadavkem Parlamentu. Rovněž bych v otázce právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti ráda řekla, že mě těší vaše snaha mít před předložením každého nového právního předpisu k dispozici

13-11-2007

13-11-2007

CS


posouzení dopadů. Naléhavě však žádám, abyste zkoumali i provádění stávajících právních předpisů. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, velmi mě těší výsadní postavení energetické politiky v plánech Komise. Nicméně bych chtěl upozornit na to, že je nutné dosáhnout rovnováhy mezi cíli v oblasti ochrany životního prostředí a cíli strategickými. Je velmi snadné uložit nové environmentální daně a je snadné požadovat lepší normy ochrany životního prostředí pro stavebnictví a průmysl, to však problém naší energetické bezpečnosti nevyřeší. Jsou nutná politická opatření zaměřená na energetickou solidaritu v krizi. Na vlastníky energií, kteří ovládají i distribuci, by měly být ihned uplatněny zásady společného trhu. Zvláštní význam to má v případech, kdy vlastníci pocházejí ze třetích zemí, například z Ruska, u kterých není v oblasti zahraničních investic uplatňována zásada subsidiarity. Země ohrožené ekonomickým vydíráním budou ochotněji nést náklady environmentálních programů v případě, že tyto programy budou spojeny se strategickými řešeními nezbytnými pro energetickou bezpečnost Evropy. Mám stále dojem, že se nám v této oblasti nepodařilo dosáhnout rovnováhy. Nigel Farage, jménem skupiny IND/DEM . – Pane předsedající, pan Barroso dnes dopoledne zní jako špatný generál z první světové války: udělejme totéž, co jsme dělali minulý týden, i když to nefungovalo. Naprosto zde chybí uznání skutečnosti, že daný model prostě nefunguje. Mám tím na mysli, jak mohl hovořit o růstu a zaměstnanosti, aniž by uznal, že tato úžasná a proslulá Lisabonská strategie je naprostou katastrofou? Nedosáhli jsme jediného z cílů. a přesto mluvíme o růstu a zaměstnanosti, co však hodláme dělat? Hodláme deregulovat? Hodláme zbavit podniky zátěže? Ne, nic takového. Nechápu, jak může hovořit o udržitelné Evropě, když stále máme stejnou společnou politiku rybolovu, stále házíme zpátky až 50 % ryb, které ulovíme, a chceme přesto dodržovat systém kvót. Ale snad nejvíc se mi líbí myšlenka, že tento program Komise hodlá postavit na první místo občany. To je k smíchu! Kdybyste chtěli dát občany na první místo, respektovali byste jejich názory. Naslouchali byste tomu, co řekli Francouzi a Holanďané a touto novou Smlouvou byste jim dali možnost prostřednictvím svobodných a otevřených referend zjistit, zda sdílejí vaši vizi budoucnosti Evropy. Ale vy nic takového neděláte. Strkáte hlavy do písku. Předstíráte, že se nic neděje a vlastně ničíte svou vlastní Evropskou unii, protože je předmětem čím dál většího veřejného pohrdání. László Surján (PPE-DE). - (HU) Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Dámy a pánové, poslanci ze skupiny PPE-DE, kteří se zabývají rozpočtovými otázkami, v podstatě s radostí schválili plány Komise na rok 2008 a pan Barroso vyjádřil jasné sdělení, které odráží politický závazek. Pracovní program sám je však spíše nekonečný seznam přání. Pokud bychom měli debatovat o legislativním programu a roční politické strategii hned na počátku roku a spojovat je dohromady, bylo by možné přizpůsobit rozpočet naším cílům a nikoli cíle rozpočtu.

19

20

CS


Parlament je odhodlán prosazovat program Galileo a Evropský technologický institut a očekává, že Komise a Rada přijmou v této oblasti rozhodnutí ku prospěchu evropských občanů. Konečně bych také rád zdůraznil, že Komise prostřednictvím mnoha programů nejen slouží růstu a zaměstnanosti, ale také odpovědně využívá finanční prostředky daňových poplatníků a požaduje podobnou odpovědnost od členských států. Souhlasím s tím, že v případě závažného zneužití je Komise připravena pozastavit platby dotčenému členskému státu. Doufejme, že tento bolestný krok nebude třeba učinit, ale každý, vlády i evropští občané, by měl vědět, že cílem podpory je rozvoj nedostatečně rozvinutých regionů a že růst a tvorba pracovních míst nepředstavují nárůst zůstatků bankovních účtů uhlazených podnikatelů a příživníků. Komise může rovněž počítat se silnou podporou a spoluprací Parlamentu v této oblasti. Děkuji vám za pozornost. Dariusz Rosati (PSE). (PL) Pane předsedající, jsem velmi rád, že otázky růstu a zaměstnanosti jsou na čelném místě seznamu priorit Evropské komise na rok 2008. Je to důkaz pochopení toho, že plné zaměstnanosti a zachování široké škály sociálních služeb typických pro evropský sociální model nelze dosáhnout bez rychlého a udržitelného růstu. Dokument Komise je bohužel zklamáním, protože postrádá podrobnosti. Situace se nezlepší jen opakováním manter, jako je „znalostní společnost“ a „flexicurity“, zůstává-li Lisabonská strategie do značné míry omezena na pouhý dokument. Je nutné konkrétní a rozhodnější opatření, které by evropské společnosti povzbudilo k větší aktivitě na trhu práce, odstranilo překážky uvnitř jednotného trhu, zejména v oblasti volného pohybu pracovních sil a služeb, a vytvořilo příznivější podmínky pro podnikatele. Evropa má ve světě vůdčí postavení v oblasti sociální ochrany a ochrany životního prostředí. Potenciál růstu Evropy je však příliš nízký a nedovolí jí si toto postavení udržet. Opatření by se mělo zaměřit hlavně na rozvoj vzdělávání a zvyšování flexibility a připravenosti k práci. Musíme pokročit od paternalistické sociální politiky, která ochraňuje nečinnost, k sociální politice, která odměňuje aktivitu na trhu práce. Při tvorbě hospodářské soutěže má důležitou úlohu společná měna. Vítám rozšíření eurozóny o Slovinsko, Kypr a Maltu. Diskriminační zacházení uplatňované vůči některým členským státům, které se o připojení k eurozóně pokoušejí, by však mělo být důvodem k obavám. Takovým případem je Litva. Jakékoli opakování těchto chyb v budoucnosti by mohlo být škodlivé především pro eurozónu. Věříme, že nám Evropská komise předloží konkrétní návrhy ohledně podpory pro růst a zaměstnanost, aby zajistila vysokou a trvale rostoucí životní úroveň ve sjednocené Evropě. Andreas Schwab (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane předsedo Komise, dámy a pánové, pokud jde o skupinu PPE-DE, cíle pro nadcházející rok v oblasti vnitřního trhu a ochrany spotřebitele jsou velice jasné. Za prvé chceme dosáhnout dokončení vnitřního trhu odstraněním zbývajících bariér a překážek. Proto, pane Kyprianou, vítáme váš návrh na směrnici o zdravotnických službách na základě článku 95, která by uplatňovala velice široký přístup k odvětví zdravotnictví. Také vítáme, že se pan McCreevy a jeho generální ředitelství budou zabývat dalšími aspekty veřejných zakázek v návaznosti na směrnici o službách. Za druhé chceme dosáhnout stanovení srovnatelných standardů ochrany spotřebitele ve všech členských státech Evropské unie a velmi vítáme váš přezkum všech příslušných právních předpisů Evropské unie v této oblasti, paní Kunevová. Jsme rovněž potěšeni tím,

13-11-2007

13-11-2007

CS


že v rámci tohoto přezkumu můžeme využít dvě směrnice, jednak v horizontálním nástroji a pak v revidující směrnici, která upraví všechny ostatní oblasti, které je třeba řešit. Za třetí chceme pomoci dosáhnout stavu, ve kterém budeme mít nakonec jasnější, jednodušší a tedy i méně početné předpisy Evropské unie. Obracím se nyní na vás, pane Verheugene: jako poslanci tohoto Parlamentu budeme z tohoto hlediska velmi pečlivě sledovat všechny návrhy týkající se volného pohybu zboží. Bude předložena směrnice o bezpečnosti hraček i směrnice o stavebních výrobcích a jsem si jist, že zaznamenáme určitý pohyb i v oblasti traktorů a obranné výzbroje. Doufáme, že zde bude dosaženo hmatatelného pokroku. Také se velmi těšíme na vaši očekávanou studii o spotřebitelském označování. Udržitelná Evropa John Bowis, jménem skupiny PPE-DE . – Pane předsedající, děkuji Komisi. Politikou Komise je politika lisabonská. Politikou Parlamentu je politika lisabonská, ale ta se neuskutečňuje. Chceme vědět, proč se neuskutečňuje, chceme vidět pokrok a chceme vidět monitoring a vymáhání. Předseda Barroso hovořil o cenách. Mějme každý rok Barrosovu cenu za dosažené výsledky pro členský stát, který dosáhl největšího pokroku. Proč ne? Povzbuďme je trochu. Pokroku chceme dosáhnout právě v některých otázkách zařazených do programu. Samozřejmě chceme pokrok v obchodování emisemi. Nechceme vidět větší zpoždění než onen jeden měsíc, který pan předseda zmiňoval. Zcela jasně chceme pokrok v oblasti změny klimatu. Chceme pokrok z hlediska toho, co můžeme učinit legislativním omezením emisí a podobně, ale i z hlediska toho, jak můžeme povzbuzovat jednotlivce. Předložte nám tedy návrhy na ekologické značení a podobné věci. Chceme i určitý pokrok v oblasti informování pacientů – návrh pana Verheugena. Chceme vidět pokrok v mobilitě pacientů a přeshraniční zdravotní péči. To je naléhavé. Jinak za nás budou o politice rozhodovat právníci. Chceme vidět takovýto pokrok spolu s opatřeními v oblasti bezpečnosti pacientů, informování zdravotnických odborníků, práce v oblasti infekcí získávaných v nemocnicích, opatření proti padělání léčiv atd. Chceme vidět návrh v oblasti duševního zdraví, který byl slíben a dosud se neobjevil. Byl přislíben na tento rok. Dejte nám ho, prosím. Je to důležitý krok. A konečně, v tomto týdnu máme úplně první Světový den diabetu, který podpořila OSN stejně jako členské státy, Rada a Parlament. Poskytněte nám trochu podpory Komise pro pokrok v této oblasti, při pohledu na symbol, který hodláme zítra vztyčit na nádvoří tohoto Parlamentu. Ať je připomínkou toho, že chceme opatření na podporu mnoha rodin, a zejména dětí, které trpí tímto vysilujícím onemocněním. Linda McAvan, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, velmi ráda vidím, že změna klimatu zůstává jednou z hlavních priorit Komise pro nadcházející rok. Je zde třeba udělat mnoho práce a myslím, že bychom se měli na tuto práci zaměřit. Chápu, proč komisař Dimas zdržuje zveřejnění systémů obchodování s emisními povolenkami a ostatních částí energetického balíčku do nového roku, ale doufám, že to neznamená ztrátu našeho odhodlání ve věci změny klimatu. Ve Washingtonu i jinde existuje určitý skepticismus ohledně toho, jak vážně ke změně klimatu Evropská unie přistupuje. v době, kdy pozorujeme změny ve Washingtonu na obou stranách, u republikánů i demokratů, kdy pozorujeme změny v Austrálii a ochotu k navázání dialogu

21

22

CS


v Číně a Indii, by byla velká ostuda, kdybychom s naším reformním balíčkem pro změnu klimatu začali klopýtat. V březnu jsme měli summit, ale hovořit o cílích nestačí. Musíme je provádět. Nemůžeme na téma změny klimatu jen mluvit, musíme v oblasti změny klimatu skutečně jednat. Vy, jakožto Komise, to nemůžete učinit sami. Potřebujete vlády Evropy, aby vás podpořily, a v novém roce nastane náročná debata o sdílení zátěže. Doufám, že se jí tento Parlament bude také účastnit a že nebude jen přihlížet, a těšíme se na to, jak se budeme moci zapojit. Potřebujete i podporu tohoto Parlamentu a já říkám svém opozičním kolegům a liberálům: minulý měsíc jste nás při jednání o automobilech v otázce změny klimatu zklamali, protože jste spláchli návrhy Komise. Dnes dopoledne proběhne další zkouška v otázce emisí z letecké dopravy a já doufám, že budeme mít přesvědčivý balíček. A konečně, pan Barroso zmínil výbor moudrých, který chce zřídit pan Sarkozy. Proč tito moudří – ano, souhlasím, že by se neměli zabývat institucionální reformou – proč by nemohli posoudit výsledky, to, jak vlastně plníme sliby Evropy, a pak začneme znovu navazovat spojení s občany, o kterém se tak často mluví. Fiona Hall, jménem skupiny ALDE. Pane předsedající, velmi vítám důraz, který je v pracovním programu na rok 2008 kladen na důležitost udržitelné evropské energetické politiky. Předseda Barroso hovořil o „zelenání“ odvětví dopravy, a to je samozřejmě nezbytné. Dle mého názoru jsou však skutečně šokující statistické údaje o tom, že v Evropě spotřebováváme 40 % naší energie v budovách (na vytápění, chlazení a osvětlení), ačkoli máme technologii na projektování a stavbu našich budov, které by neměly v podstatě žádné energetické požadavky. Proto chci vyzvat Komisi k radikálnímu přístupu k přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov v příštím roce – což je bod 2 odst. c) strategických iniciativ. Jsou nutné dvě věci. Za prvé by měly být zpřísněny minimální energetické požadavky na nové budovy. Potřebujeme rychle přejít ke standardu pasivního domu nebo „nulového uhlíku“ bez čistých energetických požadavků. v Evropě se nyní staví tisíce pasivních domů, bohužel však jen v několika zemích a regionech. Za druhé se především potřebujeme zbavit prahové hodnoty 1 000 m2 a zařadit všechny budovy s požadavky na vytápění nebo chlazení do oblasti působnosti uvedené směrnice. To by znamenalo, že by všechny budovy procházející zásadní renovací byly sladěny s vysokými energetickými standardy. Musíme se zabývat energií vyplýtvanou ve stávajících budovách a nikoli jen v budovách nových, protože 75 % budov, které existují nyní, bude stále stát i v roce 2050. Poslanci Evropského parlamentu jednali o akčním plánu Komise pro energetickou účinnost ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a zdá se mi, že v Parlamentu existuje politická vůle k radikální revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Doufám, že můžeme počítat s tím, že Komise v příštím roce přijde s přesvědčivými návrhy, abychom mohli toto zcela zbytečné plýtvání energií v našich budovách zastavit. Adamos Adamou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, i my vítáme důrazné úsilí Komise, legislativní program a pracovní program. Program odhaluje potřebu přijmout v odvětví dopravy opatření příznivější pro životní prostředí, upozorňuje na

13-11-2007

13-11-2007

CS


strategický energetický přezkum EU, potlačování biologické rozmanitosti a strategii pro mořské prostředí. Uznáváme dosavadní zásadní přínos EU k boji proti změně klimatu, o které již několik poslanců hovořilo. Mou jedinou připomínkou k přijetí nevyhnutelného období změny klimatu, kterým budeme muset projít, je, že nesouhlasím. Namísto přijetí tohoto období bychom měli vyvíjet tlak na naše partnery, aby plnili Kjótský protokol a dodržovali závazky přijaté po Kjótském protokolu v oblasti snižování emisí. i my Evropané bychom měli činit to, o čem stále kážeme. Evropská komise rovněž zdůrazňuje zdraví a navrhuje řadu legislativních a nelegislativních balíčků. k otázkám, které Komise hodlá zahrnout do svého programu, patří zdravotní pojištění a kvalita zdravotnických služeb, farmaceutické výrobky, transplantace orgánů, vzácná onemocnění a inovační technologie pro boj s chronickými onemocněními. Cíle Komise jsou velmi ambiciózní, budeme však muset počkat na jejich jemnější podrobnosti. A konečně musím zmínit směrnici o zdravotnických službách. Za jakých podmínek bude povolen volný pohyb pacientů a zdravotníků? Jak se můžeme vyhnout neúměrnému zatížení fondů úhrady zdravotní péče? To jsou jen některé z otázek, které budeme muset v souvislosti s novou směrnicí zvážit. Giles Chichester (PPE-DE). - Pane předsedající, vítám pracovní program Komise a se zájmem očekávám, jak bude EU plnit své mimořádně náročné cíle v oblasti emisí skleníkových plynů a energie. Nedávno jsem se Washingtonu účastnil setkání se členy Kongresu. Jsou fascinováni, když slyší o našem systému obchodování emisemi a hovoří o systému „omez a obchoduj“, jsou však poněkud skeptičtí ohledně ambicióznosti našich cílů. Také se zájmem očekávám, až se dozvím, jak hodláme dále rozvíjet společný výzkumný prostor. Protože zde předseda Barroso není, zdržím se připomínek ohledně Evropského technologického institutu a rychle přejdu k Aktu o drobném podnikání, sdělení Komise pro malé podniky, protože malé podniky od tohoto návrhu očekávají mnoho. Musím však říci, že v mém členském státě to může způsobit určitý zmatek, protože nelegislativní opatření popsané v anglickém znění jako „act“ je v podmínkách Spojeného království něco jako oxymoron. Nicméně, sektor malých podniků je životně důležitý pro naše hospodářství, pro inovace a flexibilitu, pro tvorbu pracovních míst a je třeba jej podporovat. Na evropské úrovni však máme zvyk o opatřeních na podporu malých podniků rozsáhle řečnit, ale málo činit. Karin Scheele (PSE). - (DE) Pane předsedající, zaměření na udržitelnou Evropu vyplývá mimo jiné z naší priority, kterou je ochrana klimatu. Dnes byla mnohokrát zmiňována nadměrná byrokracie, přílišná regulace a porušování subsidiarity. Bylo velmi jasně řečeno, že tyto argumenty jsou stále předkládány v případech, že nové pravidlo nebo předpis nejsou vítány. z hlediska účinné ochrany klimatu je však jasné, že pokud bychom před deseti lety pokročili a přijali předpisy pro snížení emisí CO2 z vozidel, byla by nyní Evropská unie v lepší pozici a my bychom nebyli pod tlakem na zajištění požadované účinné ochrany klimatu, který nyní pociťujeme. Z různých posouzení Evropské komise bylo též zjevné, že jednoho z našich rozhodnutí, jmenovitě snížení emisí CO2 o 20 % do roku 2020, by bylo možné dosáhnout prostě jen

23

24

CS


dodržením již existujících právních předpisů, a proto se Komise ptám: jaké konkrétní kroky jsou prováděny ke sledování stavu provádění stávajících právních předpisů? Mám ještě jednu otázku týkající se posouzení rizik geneticky modifikovaných organismů, které rovněž program Komise zmiňuje. Moje otázka zní: jaká zlepšení se Komise pokouší v této oblasti provést? Jak víme z četných debat, je to rovněž jeden z mnoha důvodů kritiky naší práce a právních předpisů v této oblasti. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). - (NL) Pane předsedající, pane komisaři, politika soudržnosti a regionální politika fungují na základě předpisů, kterými jsme v roce 2006 stanovili sedmiletý rámec. Celkem byla pro růst a zaměstnanost vyhrazena částka 350 miliard EUR s prioritou pro lisabonské cíle a byl přitom sledován konkrétní cíl. Můžete říci, že to je všechno pěkné, ale co chybí? Mně v plánu na příští rok chybí pátá zpráva o soudržnosti: byla slíbena na červen 2008. Zpráva musí položit základy pro dlouhodobé úpravy politiky soudržnosti a pro naše plány ohledně regionů a měst. v našich členských státech existuje trend k vracení záležitostí na vnitrostátní úroveň, který Parlament důrazně odmítá, protože se týká celé škály oblastí politiky: výzkumu a vývoje, inovací, regionální soudržnosti a politiky venkova. V této souvislosti bych se rád obrátil na komisařku Hübnerovou a komisaře Potočnika. Skupina PPE-DE zahájila v tomto týdnu debatu o střednědobém přístupu parlamentním slyšením, kterým chce zcela správně danou otázku prozkoumat do větší hloubky a soustředit v následujících letech pozornost na občany a regiony. A konečně, snahu o větší pružnost nového Fondu solidarity, pane předsedající, zablokovala Rada, a v této věci bychom rádi viděli určitý průlom. Pokud jde o Komisi, je nutná daleko větší podpora. Lutz Goepel (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych velmi stručně uvést výčet věcí, které považuji za nejdůležitější otázky vyplývající z tohoto pracovního programu. Nepochybně klíčovým tématem pro rok 2008 je kontrola stavu společné zemědělské politiky. Reforma společné zemědělské politiky z roku 2003 by měla být přezkoumána a zjednodušena, na tom se všichni shodneme, a v tomto ohledu jako zpravodaj doufám, že důležité příspěvky, které v Parlamentu k této zprávě z vlastního podnětu vypracujeme, budou ve výsledném legislativním návrhu vzaty v úvahu. Tato kontrola stavu nám musí pomoci nalézt správnou cestu ke společné zemědělské politice na období po roce 2013. Další projektem je plánovaná zelená kniha o kvalitě zemědělských produktů. Na kvalitu se v zemědělství musí soustředit ještě větší pozornost, to platí i pro dovozy ze zemědělských podniků ze třetích zemí, které musí splňovat stejné standardy, jaké platí pro producenty z Evropské unie. Zvláště mě velmi zajímá iniciativa na podporu konzumace ovoce ve školách. Je to něco, co jsme ve skupině PPE-DE nějakou dobu prosazovali a jsme potěšeni, že Komise se hodlá této iniciativy chopit. Další klíčové otázky pro rok 2008, například balíček předpisů týkajících se mléka, přezkum rozpočtu 2008-2009, akční plán pro strategii EU v oblasti zdraví zvířat a přezkum podpory pro znevýhodněné oblasti nepochybně zajistí, že v Parlamentu nebude místo pro nudu! Mathieu Grosch (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, otázka dopravy a mobility je v programu 2008 přirozeně vnímána jako priorita. v této oblasti před námi samozřejmě

13-11-2007

13-11-2007

CS


stojí jasné výzvy. v roce 2008 musíme stanovit priority v celé škále oblastí zahrnující ekonomickou účinnost, dopad na životní prostředí a v neposlední řadě práva uživatelů a jejich bezpečnost: otázky, kterých se zde můžeme jen stručně dotknout. Například předpisy o bezpečnostních kontrolách na letištích byly zavedeny jako odezva na tlak tehdy velmi aktuálních událostí. Ve skupině PPE-DE se domníváme, že by příslušnou směrnici bylo nyní možné přezkoumat. Pokud jde o práva cestujících, tuto otázku by bylo možné přesvědčivě řešit, pokud bychom se podrobněji zaměřili i na práva cestujících v mezinárodní autobusové dopravě. To by znamenalo, že v Evropě by práva cestujících byla upravena ve všech druzích dopravy: letecké, železniční i silniční. Pokud jde o transevropské sítě, o tomto tématu jsme v posledních měsících jednali často. Zde samozřejmě stojíme před zvláštní situací: příliš málo peněz a mnoho projektů, zvláště nyní, kdy Rada v posledních týdnech oznámila několik nových projektů. Jsme toho názoru, že v otázce transevropských sítí musí být v roce 2008 přijata jasná rozhodnutí a že přeshraniční trasy musí mít naprostou prioritu, aby zmizela dopravně přetížená místa a bylo možné účinně uplatňovat zásadu multimodální dopravy. Musí a mohlo by být přijato rychlé rozhodnutí, která zohlední ty země, kde se již předpokládá spolufinancování a kde se projekty dostaly na dobrou výchozí úroveň z technického hlediska. Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, jménem skupiny PPE-DE, pokud jde o návrhy Komise pro oblast společné rybářské politiky, stojíme znovu před řadou problémů, které Komise neřešila tak rychle, jak měla. Stačí říci, že se o několik let zpožďujeme se zajištěním nové úpravy technických opatření v atlantické oblasti: to je zásadní aspekt řízení rybolovu, který jsme chtěli zajistit do roku 2008, protože by to byl nejlepší možný příspěvek společné rybářské politiky k cíli spočívajícímu ve zjednodušení právních předpisů. Také bychom chtěli, aby Komise začala vydávat přesné pokyny ohledně způsobu, jakým hodlá uplatňovat model maximálního udržitelného výnosu v odvětví rybolovu Evropské unie, zejména u rybolovných zdrojů tvořených různými druhy. Máme pocit, že je důležité, aby byly předloženy konkrétní legislativní návrhy na ekologické značení produktů rybolovu, protože se tím značně zvýší zpětná sledovatelnost těchto produktů a budou dány záruky předcházející spotřebě a prodeji produktů získaných z nezákonného rybolovu. A konečně, po oznámení Komise, podle kterého hodlá stáhnout návrh dohody s Tanzanií, musím tlumočit žádost odvětví, aby Komise udělala vše, co je v jejích silách, pro pokračování jednání s touto zemí: jsou nezbytná k zajištění rybolovných oblastí pro lodě lovící tuňáky v této části Afriky prostřednictvím řady dohod s přilehlými výhradními hospodářskými zónami. Integrovaný přístup k migraci Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, ačkoli jednáme o programu na rok 2008, rád bych začal upozorněním, že jsme v posledních měsících dosáhli velkého pokroku v oblasti vnitřní politiky, a rád bych za to vyjádřil ocenění komisaři Frattinimu. Máme Schengen a tento týden jsme v plénu učinili zásadní kroky v oblasti dohody z Prümu, vízového informačního systému (VIS) a ochrany údajů. To je velký pokrok.

25

26

CS


Nemůžeme však zůstat jen u něj. Nyní jde o praktickou práci pro zítřek. Klíčovou prioritou je v praktické rovině pro nás všechny dosáhnout zásadního pokroku se Schengenským informačním systémem II. Ve skupině PPE-DE máme obavy hlavně z toho, že po velkém úspěchu rozšíření schengenského prostoru se nyní objeví únava a mnoho členských států upadne do stavu netečnosti. To si nemůžeme dovolit. Potřebujeme SIS II jako hlavní projekt pro příští rok. V legislativní oblasti bych se rád znovu dotkl zvláště otázky bezpečnosti hranic. Zde musíme zvážit, zda by v budoucnosti neměla vyhodnocení ochrany vnější hranice namísto vlastních týmů členských států Schengenské dohody provádět agentura Frontex. Ta by měla nést odpovědnost. Chtěl bych požádat Komisi, aby byla statečná a ve věci návrhů týkajících se migrace skutečně definovala evropskou přidanou hodnotu. Bude-li předložen návrh na modrou kartu pro vysoce kvalifikované pracovníky, neměl by to být jen návrh potvrzující vnitrostátní pravidla a uplatňující společné označení: musí to být návrh skutečně evropský. Totéž platí pro boj s terorismem. Bude-li vybudován systém pro přenos záznamů o cestujících v letecké dopravě, nemůžeme mít 27 jednotlivých pravidel, která bychom mohli hned zavést, opravdu potřebujeme evropský návrh. Claudio Fava, jménem skupiny PSE . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nemůžeme souhlasit s řadou věcí, které předseda Barroso řekl, zvláště pokud říká, že Komise postupuje tvrdě proti nezákonnému přistěhovalectví, ale je velmi štědrá a poskytuje velkou podporu při začlenění. Jistě můžeme souhlasit se směrnicí o trestání zaměstnavatelů nelegálně zaměstnávajících pracovníky migrující ze zemí mimo Společenství, ale v programu nenacházíme žádnou zmínku o těchto legislativních opatřeních, která již dříve oznámil místopředseda Frattini. Není zde žádná zmínka o směrnici o sezónních pracovnících a vysoce kvalifikovaných pracovnících, ani o otevření cest legální migrace pro nekvalifikované pracovníky ze zemí mimo Společenství tvořící většinu přistěhovalců, kteří se na půdě Evropské unie nyní nacházejí. Jsme přesvědčeni, že tato opatření jsou nezbytná, přinejmenším pro boj s vykořisťováním a pro odhalení nehlášené práce. Odkaz na společný celkový přístup je pěkný a nelze nesouhlasit s tím, že je nutné vyhnout se tomu, abychom měli 27 různých imigračních politik, chceme však dostat poněkud hmatatelnější informace o Evropském systému dohledu oznámeném v programu. a konečně, pane předsedající, bych rád připomněl, že podle nové Lisabonské smlouvy bude mnoho těchto otázek od 1. ledna 2009 procházet postupem spolurozhodování a tento Parlament převezme plnou zákonodárnou odpovědnost spolu s Radou a Komisí. Možná by bylo dobré připravit půdu pro lepší spolupráci mezi orgány Evropské unie. Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedající, jedna z věcí, na které jsem chtěla upozornit, se velmi podobá tomu, co právě řekl pan Fava ohledně chybějícího důrazu na nutnost politiky Evropské unie pro legální migraci. Měli jsme tu návrhy komisaře Frattiniho, budiž mu všechna čest, ale potřebujeme větší tlak na členské státy, aby na tyto návrhy odpověděly, protože spolu s výzvou změny klimatu by měla být řešena i výzva k získání obecného a dobře řízeného systému legální migrace pro Evropskou unii. Tato otázka má vazby na tolik dalších hospodářských a sociálních problémů. Měli bychom zajistit, aby se summit předsedů vlád zabýval nejen pravomocemi Evropské unie, ale i výměnou nejlepších postupů při řízení migrace stejně jako při začleňování.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Musím se přiznat, že mám své pochybnosti o důrazu, který Komise přikládá výhodám cirkulační migrace. Nevím, zda to nedopadne zase tak špatně, jako naše zkušenost s otázkou gastarbeiterů před mnoha lety. Nejsem si jista, že to bude fungovat dobře. Lidé nemusí nutně odejít, pokud se předpokládá, že odejdou. Má poslední poznámka se týká obav o ochranu údajů v předpokládaném systému vstupu a výstupu a elektronickém cestovním povolení. Nevím, co bude elektronické cestovní povolení doplňovat k vízovému informačnímu systému, a těším se, že mi komisař Frattini o těchto systémech poví daleko víc. Jan Tadeusz Masiel, jménem skupiny UEN . – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, rozšíření z let 2004 a 2007, při kterých k Unii přistoupilo 12 nových zemí, jsou již za námi. Nyní je čas zaměřit se na integraci občanů všech 27 zemí a stanovit společný kurz a společné výzvy pro Evropu. Jedním z bodů programu Komise je učinit občany prioritou. s touto myšlenkou je třeba k příštím rozšířením přistupovat opatrně a s řádnou rozvahou. Měli bychom se vyhnout rozšířením, se kterými občané nesouhlasí. Mám na mysli Turecko. Jak pan Barroso upozornil, chybí nám společná imigrační politika. Věřím, že přijaté zásady budou obsahovat kontrolovanou imigraci s pečlivým výběrem, jako ve Spojených státech. Imigrace přece jen není jednoduše odpověď na konkrétní okolnosti ovlivňující trh práce nebo starobní důchody. Týká se lidí, se kterými budeme muset společně žít po staletí. Měli bychom vybírat jednotlivce, pro které bude začlenění do evropské civilizace spíše radostí než povinností. Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Pane předsedající, Evropa těží ze své imigrace, ale xenofobie v dnešní Evropě spíše roste než mizí. Máme v čerstvé paměti příklad Itálie. v mé zemi, v Řecku, nedávno delegace Evropského parlamentu sama viděla zoufalé podmínky, ve kterých jsou stovky přistěhovalců a žadatelů o azyl drženy na ostrově Samos. Bylo to ve vazebním středisku, které ministři přislíbili ihned uzavřít, ale které je dosud otevřeno, i přes zprávu mezinárodní nevládní organizace, která je odsuzuje za mučení nelegálních přistěhovalců. Komise bohužel v současné nebezpečné situaci reaguje na ovzduší strachu uměle vytvářené v některých sektorech, namísto aby prosazovala kladné aspekty imigrace. Problém, který jste nám přednesli, se zaměřuje hlavně na dohled, což je poněkud zaujatý přístup. Je samozřejmě nutné bojovat proti nezákonnému přistěhovalectví. Je nutná solidarita se zeměmi, které jsou cílem velkého přílivu přistěhovalců. Jsou nutné řádné dohody o předávání a zpětném přebírání osob na evropské úrovni a společná evropská ochrana základních práv přistěhovalců. Přistěhovalce nelze posílat zpět do nebezpečí a bídy. Evropa potřebuje seriózní zahraniční a hospodářskou politiku pro boj s hlavními příčinami migrace, jako je chudoba a válka, pomocí mírových, ale důrazných opatření. Především je samozřejmě nutná mnohostranná politika pro začlenění přistěhovalců do našich společností. Namísto toho váš program staví přistěhovalectví naroveň trestné činnosti. Komisaři, zvlášť uvádíte, že evropský systém ostrahy hranic, program začleněný do rámce imigračních politik, zvýší vnitřní bezpečnost schengenského prostoru tím, že zamezí nezákonnému přistěhovalectví, terorismu atd. Co má bezpečnost společného s přistěhovalectvím nebo i s nezákonným přistěhovalectvím?

27

28

CS


Co má společného s terorismem? Obávám se, že spojováním těchto hrozeb s přistěhovalectvím v představách veřejnosti a v politikách Evropy hrajete hru sil extrémní pravice v EU. Odstraňte prosím tyto nebezpečné postoje ze svých strategických dokumentů. Nepochybně existují přistěhovalci dopouštějící se trestné činnosti, stejně jako existují angličtí, němečtí a řečtí pachatelé trestné činnosti, jediným skutečným zločinem přistěhovalců je však to, že se narodili v chudých nebo válkou ničených zemích. Občan prioritou Ingeborg Gräßle, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, z hlediska rozpočtové kontroly je legislativní a pracovní program Komise na rok 2008 zklamáním, protože hlavní otázky a problémy týkající se rozpočtové kontroly program prostě postrádá. Lze namítat, že je to věc běžného řízení, naše obava však spočívá v tomto: podíváme-li se na několik minulých let „běžného řízení“, je jasné, že pro vyřešení problému Komise měla skutečně přijmout agendu přesahující rámec běžného řízení. Není pravděpodobné, že dosáhneme pokroku ve věci prohlášení o věrohodnosti, ačkoli Komise by měla v tomto ohledu na členské státy vyvíjet značný tlak. Máte v této záležitosti naši podporu, dosud však nevidíme, že byste tak činili. v důsledku toho velmi pravděpodobně nedodržíte své vlastní závazky: závazky, která předseda Komise osobně jménem této Komise převzal. Zavázal se pokročit ke kladnému prohlášení o věrohodnosti. Nyní jsme od toho nejméně tak daleko, jako ve všech předcházejících letech, jak od včerejšího večera víme. Pokud dojde na provádění závazků, postrádáme podle našeho přesvědčení seriózní přístup. To mimochodem platí i pro legislativní program Komise samotný. Měli byste být mistry světa v praktickém provádění a nikoli v plánování! Ze 200 položek určených ke kodifikaci a oznámených v roce 2007 bylo dosud Parlamentu skutečně předloženo jen 23 a ze 43 oznámených nových položek bylo dáno k projednání pouze šest. Vyvstává následující otázka: proč vlastně vůbec o tomto programu hovoříme, když ho nebudete provádět? Musíte se v roce 2008 skutečně více snažit. Bárbara Dührkop Dührkop, jménem skupiny PSE . – (ES) Pane předsedající, chci vyjádřit své poděkování Komisi. Pracovní program není jen prohlášením zásad, ale i nástrojem k provádění konkrétních politik. Nejskromnější nabídka k provádění však může být vlastně klenot a podle mě jsou klenoty tohoto pracovního programu iniciativy, které staví do středu pozornosti evropské občany: iniciativy týkající se například bezpečnosti pacientů, kvality zdravotnických služeb nebo sladění rodinného a profesního života, jak ve svém projevu uvedl pan Barroso. Rádi bychom toto prohlášení měli stejně podrobně v písemné podobě jako součást pracovního programu. Snad největším klenotem ze všech je však návrh směrnice pro boj s diskriminací ve všech členských státech. v tomto roce rovných příležitostí tuto směrnici potřebujeme, protože musí ukázat, že diskriminace není jen sociální, morální a politickou chybou, ale i plýtváním lidskými zdroji. Reformní smlouva uvádí, že Evropská unie musí podporovat nejen sociální soudržnost, ale i nediskriminaci. v důsledku toho jsou nutné správné iniciativy, protože všechny

13-11-2007

13-11-2007

CS


evropské země musí mít stejnou úroveň ochrany proti diskriminaci. Nesmí existovat hierarchie diskriminace. Evropa, která toleruje jakýkoli druh diskriminace, se nemůže prohlašovat za příklad pro kohokoli. Vidím zde však jeden problém, a tím je úloha Evropského parlamentu v této věci. Máme jen jeho stanovisko a je poněkud ironické, že zde podporujeme rovnost, ale dojde-li na orgány, jsou si všechny rovny, některé jsou si však rovnější. Rovněž lituji toho, že úvod k tomuto pracovnímu programu jen málo zmiňuje nebo odkazuje na diskriminaci přistěhovalců a jejich začleňování. Vyzýváme Komisi, aby dodržela slib, který tomuto Parlamentu dala, podle kterého budou opatření Evropské unie zahrnovat všechny oblasti diskriminace. Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE . – (NL) Pane předsedající, slogan pana Barrosa zní „přinášet výsledky pro Evropu“, tyto výsledky však musí existovat i v oblasti nehmotné, nikoli jen na trhu. Komise pana Barrosa se měla stát mistrem v oblasti občanských práv a svobod. Tato oblast byla dosud velkým zklamáním, ale nyní, kdy nám zbývají necelé dva roky, možná vidíme světlo na konci tunelu. Pokud jde o mě, je nejdůležitějším bodem pracovního programu na rok 2008 návrh směrnice o rovnosti mimo pracoviště, tedy obecný zákaz diskriminace. Komise alespoň naslouchá tomu, po čem Parlament řadu posledních let volá. Tato věc musí získat prioritu. Komise však musí zaručit lepší dodržování stávajících právních předpisů, protože existuje rozpor mezi vynikajícími právními předpisy proti diskriminaci, které již máme, a neschopností Komise je skutečně vymáhat. Antidiskriminační zásada musí být zavedena i v ostatních oblastech, jako jsou dědické daně a poslední vůle a Komise musí v tomto ohledu uznat moderní rodinné struktury. Rovněž vítám návrhy na posílení rovnosti mezi muži a ženami, například sladění práce a rodinného života. Pokud jde o postavení žen na trhu práce, významné jsou návrhy ve prospěch větší flexibility. Flexibilita je kupodivu pro ženy dobrá. Rigidní pravidla ochrany zaměstnanců ženy znevýhodňují. Jako priorita byl vyzdvižen mezikulturní dialog. Záměrem je zbavit se sociálního napětí prostřednictvím dialogu, ve skutečnosti se však často jedná o dialog mezináboženský, a proto mám proti němu námitky, pane komisaři. v návrzích na příští rok není nic konkrétního, a tudíž není jasné, jaký mezikulturní dialog to bude, obávám se však, že by mohl spočívat ve výroční fotografii pana Barrosa a obecně konzervativních církevních vůdců. Chtěla bych jejich program... Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE . – Pane předsedající, ráda bych vás upozornila na následující otázky. Za prvé, pokud jde o víceletou strategii pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti: návrh reformní smlouvy předpokládá dodržování práv osob, které jsou příslušníky menšin. Jsem přesvědčena, že nyní skutečně potřebujeme společnou evropskou politiku pro práva a sociální začlenění menšin – poslední události v Itálii to jasně prokázaly. Hovoříme-li o tezi „občan prioritou“, jsem si jista, že se musíme zase vrátit ke koncepci občanského občanství, která zahrnuje všechny osoby s trvalým pobytem v Evropské unii. Pane Frattini, Komise by k tomu měla zaujmout postoj.

29

30

CS


Pokud jde o mnohojazyčnost, musí evropské politiky podporující jazykovou různorodost přihlížet k tomu, že existují nejen úřední jazyky, ale i jazyky regionální a jazyky menšin. i tyto jazyky by měly mít prospěch z politik mnohojazyčnosti. Patrick Louis, jménem skupiny IND/DEM. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, v tvrzení Komise uvedeném v jejím legislativním programu na rok 2008, podle kterého chce postavit občana do středu pozornosti evropského projektu, je jistá ironie. Je pravda, že občan, ubohý prostý občan, nikdy nebyl středem zájmu trojúhelníku Brusel – Frankfurt – Lucemburk, kde se od nynějška bude soustřeďovat v postatě veškerá pravomoc, jinými slovy orgánů, které nerespektují ani základní zásady demokracie. Jak tedy můžeme tvrdit, že prosazujeme blaho našich občanů v éře globalizace, když ve skutečnosti opouštíme princip republiky, kterým je vláda lidu, vykonávaná lidem a pro lid? Starost o občana znamená respektování toho, co chce občan říci. v tomto ohledu je Lisabonská smlouva urážkou našich národů, protože je to jen okopírování a vložení textu Evropské ústavy, která byla drtivou většinou odmítnuta, a protože potvrzuje logiku současných Smluv, které nám zakazují kontrolovat euro, chránit naše trhy, chránit naše hranice před nezákonným přistěhovalectvím a hájit nás při mezinárodních obchodních jednáních. Zvláště, a tyto poznámky jsou určeny především mým francouzským kolegům ve všech parlamentních skupinách, tato Lisabonská smlouva nemění dogmatickou koncepci hospodářské soutěže bez vyváženosti, bez národních zájmů, bez hranic a bez zájmu o demokracii. Její Listina základních práv, která má přednost před právy jednotlivých členských států, smetla pojem občana republiky ve smyslu stanoveném v naší ústavě a nahradila jej nejnebezpečnější formou multikulturalismu. Pokud jde o občana Evropy, toho dosud nikdo nepotkal: vlastně neexistuje. Proto chci závěrem říci, že má-li zde někdo zájem o občana, ať začne požadavkem na všeobecné referendum o Lisabonské smlouvě. Klaus-Heiner Lehne (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, z hlediska skupiny PPE-DE ve Výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti bych chtěl učinit následující tři poznámky. Za prvé velmi vítáme, že Evropská komise do svého legislativního programu na příští rok zařadila návrh statutu evropské společnosti. To tento Parlament požaduje již velmi dlouhou dobu, a proto je to skutečně velmi vítáno. Politováníhodné podle nás je, že Komise byla vlastně k tomuto kroku donucena poté, co jsme využili právní nástroj podle článku 192 a rozhodli jsme se předložit legislativní zprávu z vlastního podnětu, přestože si Komise byla tohoto problému velmi dlouhou dobu dobře vědoma. Tato věc byla opakovaně zmíněna v celé sérii programů v oblasti práva společností již od časů komisaře Bolkesteina. Za druhé je podle nás velmi politováníhodné, že Komise letos pozastavila proces přijetí čtrnácté směrnice v oblasti práva společností o přeshraničním převodu sídla společností s ručením omezeným a akciových společností. To je skutečně zásadní problém. Očekáváme, že Komise tuto záležitost znovu zváží a zařadí ji do příštích legislativních programů. Pokud k tomu nedojde, rád bych na tomto místě jasně řekl, že opět využijeme článku 192 a donutíme Komisi k předložení příslušného legislativního návrhu.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Názory pana komisaře, podle nichž by uplatňování směrnice o fúzích nejprve vyžadovalo zřízení společnosti v jiné zemi, aby bylo možné se společností provést fúzi, jsou byrokratické a absurdní. Toto řešení nepovažujeme za přijatelné. Pokud jde alespoň o příští legislativní období, byli bychom také rádi, kdyby Komise uvažovala i o určitém pokroku ve vztahu k autorským právům a možná zadala vypracování zelené knihy na toto téma. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). - (ES) Pane předsedající, jsme samozřejmě mimořádně potěšeni tím, že v popředí evropského projektu jsou občané, musím však upozornit, že jedním z největších problémů Evropské unie je to, že veřejnost do značné míry vůbec neví, co vlastně Unie znamená. Myslím, že tento jev zaznamenává každý z nás, kdo vede rozhovory, vyučuje nebo přednáší o tomto tématu. Zrovna nedávno sdělovací prostředky v mé zemi hovořily o vaší kolegyni paní Ferrero-Waldnerové jako o švýcarské komisařce. Vzhledem k tomu potřebujeme rok co rok zvláštní a širokou informační kampaň, která by evropský projekt přiblížila občanům a postupně zvyšovala informovanost o orgánech a způsobu jejich práce. Rovněž bych Komisi rád požádal o přesnější definici a lepší komunikaci s tímto Parlamentem a Výborem pro kulturu a vzdělávání ve věci roku 2008 jako evropského roku mezikulturního dialogu 2008, protože internetová stránka má zcela jasně určitá zásadní omezení. Evropa jako světový partner José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE-DE . – (ES) Pane předsedající, je pravda, že rok 2008 bude rokem důležitým, jak řekl předseda Komise, bude to však rok přechodný před skončením funkčního období této Komise. Můžeme-li vyvodit určitý závěr, bude to podle mě to, že se Komise pana Durăo Barrosy i přes obtížné okolnosti, ve kterých musela řídit záležitosti Evropské unie, se svým úkolem vyrovnala dobře, ať vnitřně v podobě pracovního programu nebo z hlediska svého vnějšího obrazu. Ve své funkci koordinátora skupiny ve Výboru pro zahraniční věci mám obavy z řady budoucích mezinárodních událostí, jako jsou volby příštího prezidenta Spojených států a jejich dopady na konflikty ve Střední Asii, rozhovory s novým ruským prezidentem, rozvoj politiky sousedství a přístupových jednání, pomoc ve věci statusu Kosova, výsledek annapoliské konference pro Střední východ, volby, které si přejeme v Pákistánu, Olympijské hry v Číně po sjezdu Komunistické strany a příští summit Evropské unie a Latinské Ameriky v Peru. Avšak paní místopředsedkyně, požádejte prosím předsedu Komise, aby znovu zopakoval naši chválu komisařům odpovědným za zahraniční vztahy. Vidím, že je zde dnes pouze pan Rehn a chci své blahopřání vyjádřit i panu Mandelsonovi, panu Michelovi a samozřejmě paní Ferrero-Waldnerové. Nejdůležitější je, aby byla vnější činnost Evropské unie viditelná a účinná a rád bych vás požádal, paní místopředsedkyně, o mimořádnou obezřetnost při uplatňování ustanovení nové Smlouvy o ES, aby nedošlo k ústupkům od výsledků a úspěchů Evropské unie v zahraniční politice.

31

32

CS


Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE . – (NL) Pane předsedající, většina občanů Evropské unie souhlasí s tím, že Unie musí hrát ve světě větší úlohu. v tomto ohledu by větší úlohu měla mít Rada, ta je však často ochromena nebo pracuje neúčinně v důsledku vnitřních rozporů. Doufejme, že Komise bude v příštím roce dobrým příkladem, počínaje Evropou. v Turecku musí jednání probíhat hladce a je třeba zajistit, aby zůstala na správné koleji. Mnoho je třeba udělat na Balkáně: Bosna potřebuje pomoc, aby začala budovat nový stát, a Makedonie se musí připravit na začátek jednání o členství. Kromě toho doufejme, že Evropská unie významně přispěje k obnově Kosova a při troše štěstí do konce tohoto roku nebo někdy v roce příštím bude nalezeno řešení otázky jeho statusu. Velmi si však přejeme, aby Komise pokračovala v černomořské iniciativě, kterou započala. Je velmi důležité, aby se Evropská unie snažila o regionální spolupráci v oblasti kolem svých hranic. Co bude Komise dělat v otázce strategie pro Střední Asi, kterou nedávno schválila Evropská rada? V tomto ohledu se chci zeptat, zda můžeme očekávat další vývoj energetické politiky, který Parlament v tomto roce již požadoval. To je velmi důležité, i pokud jde o vztahy k regionu, kterému říkám „zonet“. Pak zde máme evropskou politiku sousedství. Myslím, že prioritou v nadcházejícím roce musí být uzavření jednání s Ukrajinou: v tomto ohledu doufáme (a Parlament o tom bude jednat zítra odpoledne), že lze v uvedené zemi dosáhnout stavu, který v příštích letech umožní nový druh dohody, jakousi formu přidružení, v jejímž rámci by Ukrajina mohla pokračovat v reformním procesu s novou vládou směrem k další integraci s Evropskou unií. V tomto procesu nelze zapomenout ani na Moldavsko, protože to potřebuje novou dohodu o partnerství. Doufám, že Komise v příštím roce předloží návrhy i v této věci. Přirozeně se musíme zabývat i tím, jak naložit se zemí, jako je Gruzie: je to něco, co bude předmětem rozpravy zítra odpoledně a rádi bychom v tomto ohledu požádali Komise o aktivní přístup. A konečně, bylo dosaženo jen malého pokroku s Ruskem, co tedy můžeme udělat, aby se věci pohnuly kupředu? Navrhovali bychom novou akci po prezidentských volbách. Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE . – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, lituji, že musím říci, že jsem zklamána částí vašeho legislativního a pracovního programu týkající se Evropy jako světového hráče. Samozřejmě v oblasti vnějších vztahů existuje málo právních předpisů, jak všichni víme, ale v této oblasti zbývá ještě mnoho práce a podle mě je to, co bylo o tomto tématu napsáno, s několika výjimkami velmi nedostatečné. Rovněž je zde zjevně problém s jasným určením základního problému Evropy v otázce zahraniční politiky. Text jednoduše uvádí, že Evropa má ve světě vedoucí postavení v boji proti chudobě, v prosazování trvale udržitelného vývoje, lidských práv a řádné správy atd. atd. Možná tomu tak je, ale zbytek světa to tak nevnímá, jistě ne členské státy Evropské unie, a slyšela jsem na to mnoho stížností.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Pravda však je, že Evropská unie všechny uváděné věci zajišťuje v největší míře. Promítnout to do našeho obrazu světového vůdce, subjektu ve vedoucím postavení ve světě, je něco zcela jiného. Povzbudilo mě příznivé zaměření návrhů programu týkajících se Afriky. Například se domnívám, že návrh třístranných rozhovorů mezi EU, Afrikou a Čínou je zvláště nadějný a pozitivní. Rovněž si myslím, že návrhy týkající se většího úsilí na podporu hospodářského rozvoje v Africe jsou stejně tak důležité. Jdeme tedy správným směrem, ačkoli stále nemáme dost konkrétních cílů. Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN . – (PL) Pane předsedající, rok 2008 se bude od letošního roku lišit v tom, že nepřinese Unii další rozšíření. Nadcházející rok však poskytne příležitost rozvinout politické a hospodářské vztahy mezi Unií a řadou důležitých zemí v Asii, Africe, Latinské Americe a například na Jižním Kavkazu, jak již zmínili předešlí řečníci. Musíme mít na mysli dvě priority Unie. Za prvé účast na mírové stabilizaci, zejména na Středním východě a v Jižní Asii. Za druhé, vyvíjení tlaku na naše partnery, aby zajistili propojení rozvoje našich dvoustranných vztahů v oblastech ekonomiky a politiky s dodržováním lidských práv. To platí pro každého z našich partnerů bez ohledu na to, zda je konkrétní dotčená země chudý africký nebo asijský stát, mocné Rusko nebo rychle se rozvíjející Čína. Tyto dvě oblasti, politickou a ekonomickou na jedné straně a lidská práva na straně druhé, nelze od sebe oddělit a řešit samostatně. Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, „Evropa jako světový partner“ je velmi hezký nadpis pro program Komise, ale my hovoříme o Evropské unii, ne o Evropě, a použití tohoto nadpisu je velmi troufalé, protože Evropa je daleko víc než jen Evropská unie. Evropská unie se chce předvádět jako světový partner a program Komise je v tomto ohledu velmi upřímný: hovoří o zahraniční politice, která má úspěšně realizovat, prosazovat a chránit (a tím uplatňovat) evropské zájmy a hodnoty. Jak k tomu má dojít? Odpověď stále více spočívá ve využití vojenských prostředků! Evropská unie nyní vyvíjí vojenskou činnost na celém světě. Na papíře jde o poskytování pomoci lidem, ale v praxi jsou zájmy Evropské unie nebo zájmy členských států Evropské unie prosazovány vojenskými prostředky. Dobrým příkladem je Kongo. Vojenský zásah Evropské unie v zemi zajistil, že na základě voleb je nyní u moci Joseph Kabila, pro Evropskou unii přijatelný autokrat, a jeho oponent byl nucen odejít do exilu. Ve východním Kongu vypukla krutá válka, ve které bylo zhruba 350 000 lidí nuceno uprchnout z domova. Vojenský zásah Evropské unie v Čadu také sloužil především k upevnění pozice vojenského vládce Idrisse Débyho, starého přítele Francie. Tento druh vojenských operací Evropské unie je prostě jen pokračováním neokoloniálních politik členských států. Zdá se, že je obtížné vyslovit prostou kritiku politických přátel. v současné době je takovým případem Pákistán. Základem toho všeho je reformní smlouva, která jasně militarizovanou politiku Evropské unie umožňuje. Dalším problémem je Kosovo a vidíme, co se zde může stát. Jednotlivé členské státy již oznámily, že hodlají Kosovo jednostranně uznat. Naléhavě žádám Komisi, aby taková opatření jednoznačně odmítla a aby nepřehlížela žádné jednostranné uznání Kosova. Robert Sturdy (PPE-DE). - Pane předsedající, s rizikem, že opět zarmoutím komisaře Dimase, zopakuji něco z toho, co jsem říkal včera večer. Prosím, členové a členky Komise,

33

34

CS


přijímejte v novém pracovním programu právní předpisy jen tam, kde je to nutné. Vymáhejte předpisy, které již máme a vymáhejte je v celé Evropské unii. Nezavádějte politiky, které vlastně diskriminují průmysl, podniky, příležitosti v Evropské unii. Komisař Barroso zmínil něco, co je mi s ohledem na Výbor pro mezinárodní obchod velmi blízké, a to jsou nástroje ochrany obchodu. Použijte je, pokud je to nutné k ochraně zdraví a bezpečnosti spotřebitelů v Evropské unii, nepoužívejte je však jako protekcionistické opatření. Jak komisař správně řekl, žijeme v globální ekonomice a já se na to těším. Pokud jde o komisaře Mandelsona, přeji mu mnoho úspěchů při dohodě na jednání Světové obchodní organizace v Dohá a doufám, že budeme moci se Spojenými státy pokročit v otázce zemědělství a že Evropská unie zajistí naše vypořádání na základě věcí, jako je Euromed, které jsou pro Evropskou unii velice důležité. Máme dohody s Marokem a musíme se takovým druhem situací zabývat. Spojené státy v této věci právě předložily dohodu o volném obchodu. A konečně k dohodám o hospodářském partnerství: právě zhruba před měsícem komisař pro obchod Peter Mandelson trval na svém závazku uzavřít jednání o dohodách o hospodářském partnerství do prosince. Doufejme, že svůj postoj zmírnil a dosáhne v této věci pokroku. Pasqualina Napoletano (PSE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsme si vědomi souvislostí a omezení, které v oblasti zahraniční politiky Komisi ovlivňují, proto jsme vděční za úsilí, které vynaložila například na zajištění toho, aby byla palestinskému lidu nadále dodávána pomoc po dramatickém obratu událostí po volbách zákonodárných orgánů. v této věci bychom chtěli Komisi navrhnout, aby se již nyní připravila na možné scénáře podle toho, zda bude konference v Annapolisu úspěchem (v což doufáme) či nikoli. V oblasti politiky sousedství, jak již bylo řečeno, bychom skutečně očekávali víc než stručnou zprávu o dosaženém pokroku uvedenou v textu programu. Začala rozprava o budoucnosti naší politiky ve středomořské oblasti – nevím, zda se president Sarkozy rozhodne toto téma ve svém dnešním projevu dále rozvést – a Komise by nepochybně měla provést pečlivější posouzení těchto politik. Měla by rovněž připravit návrhy pro budoucnost, které by tento Parlament zapojovaly více než v minulosti, vzhledem k tomu, že zítra máme jednat o zprávě Parlamentu o politice sousedství. Kromě toho bychom chtěli žádat o větší soulad vnitřních politik EU – například v oblasti zemědělství, rybolovu, obchodu a imigrace – a našich politik rozvojové spolupráce s nejchudšími zeměmi, zvláště v Africe. A konečně, odkaz na Latinku Ameriku nás překvapuje svou nedůrazností. Skutečně bychom očekávali, že vztahy mezi Evropskou unií a tímto velkým kontinentem budou v programu Evropy zaujímat důležitější místo, vzhledem k tomu, že Latinská Amerika má tak zásadní význam pro rozhodování o životním prostředí i ostatní politiky, například v oblasti obchodu a energetiky. To jsou tedy hlavní věci, na které jsem jménem své skupiny chtěla upozornit. Maria Martens (PPE-DE). - (NL) Pane předsedající, hovořím jako koordinátorka skupiny ve Výboru pro rozvoj. Proto pro vás nebude překvapením, že chci Komisi poblahopřát k tomu, že kladla důraz na prosperitu solidaritu, bezpečnost, svobodu a posilování postavení Evropy ve světě.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Všechny tyto věci mají přímou souvislost se situací v chudých zemích. Choroba, válka a nestabilita v rozvojových zemích mají přímý dopad na náš kontinent. Projevy solidarity a podpory pro chudé země nejsou jen v zájmu těchto zemí, ale i v zájmu Evropy samé. Pouze cestou spolupráce s chudými zeměmi lze nalézt vhodná řešení problémů, jako je migrace, energetika a změna klimatu. Jak komisař říká, je skutečně ihned nutný komplexní a sladěný přístup. Pane předsedající, právě v této souvislosti je tak důležité, aby Evropa a Afrika společně pracovaly na přípravě společné strategie Evropské unie a Afriky pro rozvoj Afriky. Tato strategie bude definována na africkém summitu v prosinci v Lisabonu. Doufám, že to bude dobrý příklad nové cesty spolupráce. Pokud jde o efektivitu naší politiky, jsem pevně přesvědčena o významu kontroly jakosti a posouzení dopadů a o potřebě omezení byrokracie. Doufám, že tímto způsobem budou Parlament a Komise moci společně pracovat a že Komise nás bude průběžně pravidelně a včas informovat o situaci, jak by skutečně měla. Margot Wallström, místopředsedkyně Komise . − Pane předsedající, nejprve bych chtěla vyjádřit své poděkování vám všem za vaše připomínky, podrobné i obecné, kritizující i podporující návrh pracovního programu Komise na příští rok. Rozsah této rozpravy dokresluje i rozsah všech úkolů a poslání a činností evropských orgánů. Sahá od připomínek k politice rybolovu nebo dohod o rybolovu s Tanzanií po mírový proces na Středním východě – postihuje celou škálu našich činností. Také si myslím, že tato rozprava dobře zdůrazňuje, že obecné cíle, které si Barrosova Komise vytyčila, jsou nadále platné a naléhavé. Souvisí to s prosperitou, bezpečností, solidaritou a ve všem, co děláme, i s úlohou Evropské unie na globální scéně. Velmi jasně to zaznělo v posledních vystoupeních. Prošla jsem tímto postupem a jednala jsem s Evropským parlamentem, ve výborech a i zde v plénu. Myslím, že můžeme říci, že to, jak se tento postup zlepšil, zlepšilo i kvalitu našeho návrhu nového legislativního a pracovního programu. Rovněž oceňuji, že i všichni mí kolegové v Komisi navštívili své výbory; myslím, že jsem to velmi ocenili u některých podrobností, které jsme mohli v tomto postupu doplnit nebo změnit. Doufám, že můžeme nadále ještě zvyšovat političnost postupu, a vaše připomínky prokázaly, že jsme zde proto, abychom jednali o politickém obsahu a celkové vyváženosti. Rovněž je jasné, že na tuto celkovou vyváženost by různé politické skupiny mohly mít odlišné názory. Ráda bych uvedla něco k obsahu návrhu ve vztahu ke čtyřem či pěti konkrétním otázkám. Především se tyto otázky vracejí do programu jednání Evropské komise téměř každý týden. Začnu-li lisabonským procesem a růstem zaměstnanosti: myslím, že poprvé dostáváme velmi viditelné výsledky. Není správné říkat, že to je naprostý neúspěch a že nejsou vidět žádná zlepšení. Vytvořili jsme jasnější zaměření lisabonské agendy. Dosáhli jsme političtějšího uchopení otázky a máme určitou „výsledkovou tabuli“, na které uvádíme doporučení pro konkrétní země – kladné či záporné připomínky k tomu, co každý členský stát dělá. To bude i další cesta: soustředěnější, političtější uchopení, větší viditelnost opatření. Je to dlouhodobý úkol, dlouhodobý cíl Evropské unie, musíme však nadále vyvíjet tlak na členské státy, aby plnily své úkoly.

35

36

CS


Další oblast se týká sociálních otázek a sociální agendy, která, jak soudím podle jejich připomínek, zajímá v Parlamentu hlavně skupinu PSE. Zde existují také určité konkrétní otázky v oblasti služeb obecného zájmu. Komise dlouho uznává význam služeb obecného zájmu a roky vedeme o této konkrétní otázce debaty. Jsme velmi rádi, že byla schválena Lisabonská smlouva a protokol o službách obecného zájmu. Příští týden v rámci našeho přezkumu vnitřního trhu přijme Komise sdělení, ve kterém nastíní, jak budeme ke službám obecného zájmu přistupovat. Doufám, že Parlament velmi vážně prostuduje naše sdělení i doprovodné dokumenty, které vysvětlí, jak a kdy se na tyto služby obecného zájmu použijí předpisy pro státní podporu a jak se použijí předpisy pro veřejné zakázky. Chci jasně říci, že Komise nechce tuto debatu ukončit. Chce, aby se debata zaměřila na aktuální problémy, abychom mohli své úsilí soustředit na zajištění konkrétních řešení. Proto bude diskuse pokračovat a doufáme, že Parlament k této debatě přispěje. Další významný problém, u kterého bych vám chtěla poděkovat za podrobné připomínky, se týká energie. (Předsedající přerušil řečníka, aby požádal o klid v Parlamentu.) Nebudu moci zajít do všech podrobností, které byly v této rozpravě zmíněny; jsem si jistá, že dialog bude pokračovat v příslušných výborech i v Evropském parlamentu. Jen zopakuji co je v našem návrhu: v energetickém balíčku jsou čtyři různé iniciativy. Dotkli jste se jich, protože se jedná o politický dokument zaměřený na vnitřní energetický trh, bezpečnost dodávek a technologický vývoj. Dojde k revizi směrnice o zásobách ropy. Bude proveden úplný přezkum směrnice o energetické náročnosti budov; toho se týkala konkrétní otázka během této rozpravy. Rovněž dojde k přezkumu směrnice o zdanění energie, protože zdanění je možné využít k upřednostnění spotřeby nepoškozující životní prostředí. Dalším problémem, který je trvale v popředí našeho politického programu nejen v Evropské komisi, ale jistě i v tomto Parlamentu a ve všech vládách v celé Evropě, je samozřejmě migrace. Předseda Barroso velmi jasně vysvětlil, jak tuto otázku řešíme. Mohu vás ujistit, že díky našemu kolegovi panu Frattinimu téměř každý týden nalézáme tento bod na programu jednání Komise a probíhají diskuse a jsou předkládány návrhy k řešení otázky migrace. Víte, že politika legální migrace nebude v příštím roce zastoupena, protože jsme již přijali řadu návrhů ve věci legální migrace, a proto tato oblast není pro příští rok hlavním ohniskem zájmu. V roce 2008 však budou dvě prioritní iniciativy: bude se jednat o iniciativu o podmínkách vstupu a trvalého pobytu sezónních pracovníků a rovně bude projednávána směrnice o vstupu, přechodném pobytu a trvalém pobytu osob převedených v rámci společnosti a o podmínkách vstupu a trvalého pobytu placených stážistů. To můžete v této konkrétní oblasti očekávat. Pokud jde o hlavní stanovisko Komise k těmto otázkám, odkazuji na to, co v rozpravě uvedl předseda Barroso. Proto zjistíte, že i tyto otázky zůstanou v příštím roce v popředí našeho programu.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Pokud jde o vnější frontu – protože jste zmínili celou řadu vnějších otázek a činností a událostí, ve kterých má Evropská unie vystupovat a hrát významnou úlohu – máme pro příští rok tři strategické iniciativy. Máme strategický dokument o rozšíření; máme sérii zpráv o pokroku v evropské politice sousedství – protože tu zmínilo mnoho z vás – a máme i sdělení o konkrétních následných opatřeních ohledně strategie Evropské unie a Afriky. Proto budeme mít v příštím roce mnoho příležitostí k jednání o vnějších otázkách. Mohu vám říci, protože je to pro mě druhé volební období Komise, že se podle mě pozornost soustředí, jak již bylo v rozpravě zmíněno, na provádění. Denně se snažíme zaměřovat se na provádění a právní akt je jen tak dobrý, jak je dobré jeho provádění. Na tuto oblast se budeme zaměřovat i nadále. Rovněž vám mohu říci, že není pravda, že se nesnažíme o vnější komunikaci. Podíváme-li se na poslední údaje průzkumu Eurobarometr, nikdy nebyly tak kladné v otázce konkrétních výsledků, které jsme byli schopni zajistit. Jakmile bude viditelná rozprava v Evropském parlamentu a konkrétní plnění a jakmile budou občané moci vidět výsledky, zvýší se i naše demokratická legitimita a na to se musíme zaměřit. K našim návrhům pro příští rok doplníme i shrnutí pro občany. Před koncem tohoto roku představíme novou internetovou strategii, protože o tu někteří z vás žádali. Na počátku příštího roku rovněž přijdeme s novou audiovizuální strategií. Je důležité, abychom se společně zaměřili na řadu komunikačních priorit, a v našem pracovním programu najdete návrhy na priority meziinstitucionální komunikace. A konečně, příští rok je rokem mezikulturního dialogu, který bude zahájen počátkem ledna v rámci slovinského předsednictví. v prosinci bude i určité předběžné zahájení za účasti Evropského parlamentu a aktivní účast Evropského parlamentu očekáváme v celém roce. Znovu vám děkuji za tuto rozpravu. Pokud v legislativním a pracovním programu scházejí určité body, které pociťujete jako významné, neznamená to, že by byly opomenuty: Komise bude nadále provádět měsíční aktualizace plánování včetně iniciativ, které nebyly zdůrazněny nebo iniciativ, které budou nutné v reakci na nepředvídané události. Dialog mezi vámi v Evropském parlamentu a Komisí se dnes nezastaví: budeme nadále společně pracovat v pozitivním duchu, který charakterizoval celé toto jednání a postup i naše společné ambice vyjádřené v pracovním programu. Podle mě se naše názory odchylují méně, než se k sobě blíží, a máme společný pohled na obecné cíle a priority pro rok 2008. Rovněž doufám, že váš návrh usnesení to potvrdí a zajistíme vynikající základ další spolupráce. (Potlesk) Předsedající. − Děkuji kolegům za jejich příspěvky k rozpravě, kolegiu komisařů za jejich přítomnost a zvláště paní Wallströmové za její šarm a odvahu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat na prosincovém dílčím zasedání. Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu) Richard Corbett (PSE), písemně . – Projev pana Nassauera měl sklon klást rovnítko mezi objem právních předpisů a objem byrokracie. To je, mírně řečeno, zjednodušující. Evropské právní předpisy, které tvoří jediný soubor společných pravidel pro společný trh (namísto

37

38

CS


27 protichůdných a odchylujících se pravidel), usnadňují život podnikům a omezují byrokracii. Právní předpisy, které chrání veřejné zdraví nebo životní prostředí, mohou v krátkodobém výhledu stát peníze, ale v dlouhodobém výhledu daleko víc peněz šetří. Samozřejmě se všichni chceme vyhnout zbytečné administrativě a byrokracii, ale vyvolávat dojem, že žádné právní předpisy nejsou vítány, protože nevyhnutelně vedou k byrokracii, je absurdní. Katalin Lévai (PSE), písemně. – (HU) Dámy a pánové, Pane předsedající, vítám pracovní program Evropské komise na rok 2008, který definuje budoucnost Unie a příští kroky jejího rozvoje. Myslím, že je důležité zdůraznit, že dokument musí obsahovat nejen zásady, ale i konkrétní doporučení v zájmu základních opatření v evropské politice, zvláště v oblasti sociální politiky. v posledních letech stále narůstající imigrace je pro všechny země Evropské unie velkou výzvou. Dosud neexistují řádné vhodné odpovědi v oblasti řešení s ní souvisejících sociálních a hospodářských problémů. Souhlasím s tím, že pracovní dokumenty zahrnují integrovaný přístup k migraci a usilují o vhodné řízení pohybu pracovních sil nutných pro hospodářský rozvoj. Evropa potřebuje pracovní sílu přistěhovalců, namísto toho jsou však přistěhovalci pravidelně obětí diskriminace a různých ohavností. Nemůžeme v naší evropské migrační politice odmítnout základní požadavky humanity a laskavosti. Přijímací programy pro uprchlíky musí zahrnovat zaměstnanost, odbornou přípravu a plné začlenění přistěhovalců do evropské společnosti na humánní úrovni, a především boj proti xenofobii a rasismu. Legální migraci je nutno podporovat a současně je třeba přijmout účinná opatření proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi. k dosažení všech těchto cílů by bylo nutné vypracovat společnou evropskou politiku pro uprchlíky. K tomuto účelu a k tomu, aby Unie získala důvěru občanů, jsou nezbytné lepší, srozumitelnější a důsledně uplatňované právní předpisy. Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně . – Vítám, že Komise představila svůj pracovní program na rok 2008. Jsem přesvědčena, že její přístup k úkolům, kterým nyní Evropská unie čelí, jako jsou například výkyvy finančních trhů, boj se změnou klimatu a zajištění energetické bezpečnosti, zdůrazňuje, že Evropská unie je společně schopna dosáhnout toho, čeho by žádný členský stát izolovaně dosáhnout nemohl. Pouze bude-li zajišťovat vedení a dosahovat výsledků v těchto oblastech, si Evropská unie může být jista další důvěrou svých občanů. Chtěla bych však vyjádřit jisté varování ohledně přístupu Komise ve dvou konkrétních oblastech: jsem přesvědčena, že kroky k rozvoji celounijního základu daně nejsou namístě. Politika zdanění je nadále ve výhradní pravomoci členských států a navržený jednotný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob se i přes tvrzení svých zastánců snaží narušit pravomoci členských států v této oblasti. Jsem přesvědčena, že to povede k povinné daňové harmonizaci a já bych byla zcela proti takovémuto kroku. Takové iniciativy mhou sloužit jen k rozdělování členských států a podrývání důvěry občanů v evropský projekt. Za druhé si myslím, že je naprosto zásadní, aby Komise dosáhla řádné vyváženosti v oblasti nadcházející „kontroly stavu“ společné zemědělské politiky a souběžné debaty týkající se rozpočtu Evropské unie.

13-11-2007

13-11-2007

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: pan COCILOVO místopředseda 5. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis) 5.1. Účast Bulharska a Rumunska na Evropském hospodářském prostoru (hlasování) – Zpráva: Markov (A6-0413/2007) 5.2. Dohoda mezi ES a Ukrajinou o krátkodobých vízech (hlasování) – Zpráva: Kudrycka (A6-0363/2007) 5.3. Dohoda mezi ES a Ukrajinou o předávání a zpětném přebírání osob (hlasování) – Zpráva: Kudrycka (A6-0364/2007) 5.4. Dohoda mezi ES a Moldavskem o krátkodobých vízech (hlasování) – Zpráva: Marinescu (A6-0426/2007) 5.5. Dohoda mezi ES a Moldavskem o předávání a zpětném přebírání osob (hlasování) – Zpráva: Marinescu (A6-0427/2007) 5.6. Interoperabilita interaktivních digitálních televizních služeb (hlasování) – Zpráva: Weber (A6-0390/2007) – Před hlasováním: Henri Weber (PSE), zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, se sbližováním televize, telekomunikací a internetu se televize stává interaktivním sdělovacím prostředkem a televizní diváci se stávají „aktéry“. Divák může nyní vyhledávat obsah, volit programy a reagovat na vysílání; to však vyžaduje stále větší počet zařízení. Aby se usnadnilo používání těchto zařízení a aby se předešlo zbytečným nákladům pro spotřebitele, je nutné, aby tato zařízení byla schopna vzájemně komunikovat a pracovat společně. Tomu se říká „interoperabilita“. Dnes předkládaná zpráva se snaží prosadit interoperabilitu v rámci Evropské unie. Jejím cílem je i zajistit respektování plurality informací a rozmanitosti obsahu v nové technologické éře, což vyžaduje aktivní, dlouhodobou a bdělou politiku veřejných orgánů na vnitrostátní i evropské úrovni.

39

40

CS


5.7. Údaje o rybolovu a vědecká stanoviska ke společné rybářské politice (hlasování) – Zpráva: Casaca (A6-0407/2007) 5.8. Složení Konference předsedů (změna článku 23 jednacího řádu) (hlasování) – Zpráva: Papastamkos (A6-0355/2007) – Před hlasováním: Georgios Papastamkos (PPE-DE), zpravodaj. – (EL) Pane předsedající, počet nezařazených poslanců se může v důsledku nepředvídatelných událostí kdykoliv zvýšit. To je v souladu s politickou soudržností stávajících politických skupin a možností docílit shody mezi nezařazenými poslanci, je-li jejich počet dostatečný k vytvoření politické skupiny. Z hlediska zákonodárné politiky by proto ustanovení jednacího řádu týkající se složení Konference předsedů neměla být omezena na případy, kdy je počet nezařazených poslanců nízký. Jednací řád Evropského parlamentu obsahuje ustanovení s především dlouhodobou platností. Ta by měla přinášet užitečné výsledky nejen v okamžiku jejich schválení nebo úpravy, ale i s ohledem na měnící se okolnosti v budoucnosti. Z tohoto důvodu by aktuální situace, které se mohou kdykoliv a mohou se i vrátit do předchozího stavu, neměly vždy vést k přijímání nových předpisů. Tento problém se dotýká parlamentní svrchovanosti, parlamentní autonomie a schopnosti Parlamentu se organizovat, a já bych vás chtěl požádat, abyste hlasovali pro návrh. 5.9. Změna jednacího řádu s ohledem na statut poslanců (hlasování) – Zpráva: Friedrich (A6-0368/2007) – Před hlasováním: Ingo Friedrich (PPE-DE), zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, velmi stručně, jde o změnu jednacího řádu na základě nového statutu od roku 2009. Posiluje individuální právo iniciativy poslance, vytváří větší transparentnost, stanoví jasnou definici toho, do jakých spisů lze nahlížet, a nabízí podle mě inteligentní řešení otázky jazyků, aby nebyly menší jazyky diskriminovány. Protože se k této otázce nekonala rozprava, myslím, že je důležité, abyste o ní byli informováni. Děkuji vám za pozornost. 5.10. Statistiky v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (hlasování) – Zpráva: Scheele (A6-0365/2007) Předsedající. − Vzhledem k délce nadcházejícího hlasování o zprávě, kterou předkládá Peter Liese (A6-0402/2007), a k tomu, že ve 12:00 je nutné zahájit slavnostní zasedání, navrhuji, dámy a pánové, abychom přesunuli hlasování o zprávách, které předkládají Romana Jordan Cizeljová (A6-0376/2007), Pál Schmitt (A6-0415/2007) a Vittorio Prodi (A6-0411/2007) a hlasovali o zprávě, kterou předkládá pan Liese, až po slavnostním zasedání.

13-11-2007

13-11-2007

CS


(Parlament návrh schválil) 5.11. Status Zásobovací agentury Euratomu (hlasování) – Zpráva: Jordan Cizelj (A6-0376/2007) 5.12. Úloha sportu ve vzdělávacím procesu (hlasování) – Zpráva: Schmitt (A6-0415/2007) 5.13. Tematická strategie pro ochranu půdy (hlasování) – Zpráva: Prodi (A6-0411/2007) (Zasedání bylo přerušeno v 11:55 a znovu zahájeno ve 12:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda 6. Slavnostní zasedání - Francie Předseda. - Pane prezidente Sarkozy, kolegové poslanci, dámy a pánové, Evropský parlament je potěšen, že vás jako prezidenta Francouzské republiky může dnes přivítat na svém slavnostním zasedání ve Štrasburku. Vaše návštěva je pro tento orgán velkou ctí a mohu vás ujistit, že vaše vystoupení bylo mezi poslanci tohoto Parlamentu dychtivě očekáváno, jak dosvědčuje velký počet mých parlamentních kolegů, kteří se zde dnes sešli. Během prezidentské kampaně a následně pak po vašem zvolení dne 6. května jste důsledně a neochvějně potvrzoval, že budování Evropy je jednou z vašich hlavních priorit, a že proto bude i jedním z prvořadých zájmů francouzské vlády. Předseda (DE) Pane prezidente, již v roce 1849 se velký francouzský spisovatel Victor Hugo vyslovil pro unii evropských států. Během stovky let, která od té doby uplynula, došlo v historii evropské integrace k velkým událostem a pokroku, zvláště z podnětu Francouzů. Patří sem zvláště počátky naší dnešní Evropské unie, která je výsledkem plánu, jež v roce 1950 představil Robert Schuman. Robert Schuman úzce spolupracoval s Jeanem Monnetem. Protože jsme se sešli ve Štrasburku, rád bych složil hold Pierru Pflimlinovi, který byl předsedou vlády Francie, předsedou Evropského parlamentu a po mnoho let starostou Štrasburku. Bylo zvlášť bolestné, že to byli občané Francie, kteří v referendu odmítli návrh ústavní smlouvy, který obsahoval tolik odpovědí důležitých pro budoucnost Evropy. Krátce před svým zvolením jste však pane prezidente jasně řekl, že jako hlava státu učiníte vše, abyste Francii vrátil na ústřední místo v Evropě. Toto odhodlání jste nepochybně rychle a rozhodně prokázal svým příspěvkem při dosahování řešení při jednáních o reformní smlouvě a svou podporou úsilí tehdejší předsedkyně Evropské rady Angely Merkelové v této věci. Pane prezidente, rád bych skončil připomínkou toho, že po svém zvolení jsme mě vlídně pozval do Elysejského paláce jako svého prvního nefrancouzského hosta. Chtěl bych využít této příležitosti a ještě jednou vám jménem Evropského parlamentu za toto pozvání poděkovat, protože jste tím prokázal nejen svou oddanost Evropě, ale také, a to je

41

42

CS


mimořádně důležité, své ocenění Evropského parlamentu jako orgánu zastupujícího lid Evropské unie. (Potlesk) Pane prezidente, dne 2. července, několik týdnů po svém zvolení jste hovořil k obyvatelům Štrasburku a řekl jste: „Chci, aby Francie převzala svou vlastní odpovědnost, a chci, aby si všichni Evropané byli vědomi své vlastní odpovědnosti k historii. Chci zahájit debaty, chci pokládat otázky a chci upozornit na všechny problémy.“ Pane prezidente, s velkou pozorností očekáváme váš projev. Tímto bych vás chtěl vyzvat k vystoupení v Evropském parlamentu. (Potlesk) Nicolas Sarkozy, prezident Francouzské republiky . − (FR) Pane předsedo Evropského parlamentu, vážení poslanci, pane předsedo Komise, dámy a pánové, děkuji vám, že jste mě pozvali k vystoupení v této budově, kde tluče demokratické srdce Evropy. Děkuji vám, že jste mi k tomu poskytli příležitost nyní, kdy se po určitém zdánlivém zaváhání Evropa opět sdružuje a začíná kráčet kupředu. Děkuji vám, že jste mi umožnili před vámi zopakovat závazek Francie vůči Evropě a jasně říci, že hlasování „ne“ Evropské ústavě nebylo výrazem toho, že by se francouzský lid obracel zády k Evropě; byl to spíše výraz toho, že od Evropy očekává více. (Potlesk) Od samého počátku byla evropské integrace spojena s nadějí. Nyní – a to je odpovědnost, kterou neseme my všichni – lidé očekávají, že Evropa tuto naději naplní. Naději na mír, naději na bratrství, naději na pokrok. Tato naděje se zrodila z velkých tragédií 20. století. Tato naděje se zrodila z krve a slz milionů mužů, žen a dětí. Tato naděje se zrodila z obrovského utrpení. Je to naděje, že již nikdy spolu nebudou obyvatelé Evropy válčit, že na evropské půdě již nikdy nebudeme svědky pokusů o podrobení, dominanci a vyhlazení, které naše národy přivedly na pokraj hmotné a morální zkázy. Evropská myšlenka vznikla proto, že jednoho dne k sobě velcí Evropané napřáhli ruce přes hranice, hranice, na kterých tolik lidí zahynulo. a lidé, kteří tolik trpěli, je následovali, protože se rozhodli, že nenávist je věcí minulosti a nyní je třeba přátelství. Evropská integrace byla možná z toho důvodu, že se naši lidé zhrozili nad tím, co učinili. Odmítli dále bojovat, protože v hloubi duše věděli, že další válka by byla osudná. Namísto toho si vybrali vzájemnou lásku, vzájemné porozumění a spolupráci na tvorbě společného osudu. Evropská integrace musí být chápána podle toho, co znamená: morální nutnost, politickou nutnost, duchovní nutnost. Evropská integrace je výrazem touhy sdílené národy Evropy, které uznávají určité hodnoty, které uznávají společnou civilizaci a které chtějí tyto hodnoty a tuto civilizaci uchovat naživu. Evropa nemůže být jen stroj. Evropa nemůže být administrativní stroj. Evropa nemůže být právnický stroj, který chrlí normy, nařízení a směrnice, stroj na postupy a pravidla.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Evropa nemůže být oddělena od skutečného života, oddělena od pocitů, oddělena od lidských vášní. Evropa nemůže být skutečností a nemůže existovat, pokud pro miliony mužů a žen bez ohledu na jejich světový názor nebude něčím, co je živé, něčím, co k nim hovoří, co jim dává naději na lepší život a lepší svět. Evropa bude buď velkým ideálem nebo přestane existovat. Řeknou-li lidé „ne“, nesmíme říkat, že se mýlí, musíme se ptát, proč řekli „ne“. Všichni víme (a mimochodem, já jsem hlasoval „ano“), že francouzské „ne“ a holandské „ne“ bohužel znamenalo mnohem víc, než odmítnutí textu, jakkoli důležitého. Všichni víme, že toto „ne“ bylo nejviditelnějším projevem hluboce zakořeněné krize důvěry, kterou nelze ignorovat a kterou je třeba řešit. Všichni, kdo milují Evropu, musí toto „ne“ dvou zakladatelských národů, dvou národů, které Evropu vždy podporovaly, brát skutečně velmi vážně. Toto „ne“ vyjadřovalo hluboce pociťované napětí: miliony mužů a žen začaly ztrácet svou víru v Evropu. Proč? Protože tito lidé měli pocit, že Evropa jim již neposkytuje dostatečnou ochranu. Protože měli pocit, že Evropa si přestala všímat obtíží, kterým ve svých životech čelí. Není podstatné, zda je tento pocit nespravedlivý či nikoli. Jsem přesvědčen, že miliony mužů a žen ve všech našich zemích tento pocit sdílejí. Toto „ne“ bylo katastrofou. Uvrhlo Evropu do nejzávažnější krize její historie. Ale tato krize, která mohla být zkázou Evropy, mohla pro ni být i prospěšná, protože povzbudila ty, kdo byli neochvějně oddáni evropské myšlence, aby se nad důvody krize zamysleli. To, čeho bylo od vzniku Evropského společenství uhlí a oceli dosaženo, je pozoruhodné. Všichni zde zastupujeme národy, které se vzájemně nenáviděly, které se pokusily vzájemně zničit a které po staletí mezi sebou vedly války. Na počátku Paul-Henri Spaak, velký Evropan, předseda prvního Evropského parlamentního shromáždění, vyslovil obecně platná a věčná slova: „Nezapomeňme na nic, protože by to bylo znevážení, ale rozhodli jsme se podstoupit velké dobrodružství, které nám v případě úspěchu umožní zachránit to, co máme společné a co nám je nejdražší.“ Polovinu století toto velké dobrodružství i přes nespočetné obtíže pokračovalo. Parlamentní shromáždění sehrála rozhodující úlohu. a dovolte mi složit hold všem těm, kdo v nich pracovali, protože zastupovali občany Evropy v celé jejich různorodosti. Jsem přesvědčen, že této různorodosti bychom se neměli bát. Tato různorodost je něco, co bychom měli respektovat, je to naše největší hodnota. Demokracie znamená debatu. Znamená pluralitu názorů. Je to opak systému, kde je každý nucen myslet si totéž. Evropa by zahynula, kdybychom všichni museli myslet stejně a kdyby ti, kdo smýšlejí odlišně, byli považováni za špatné Evropany. Neexistuje nic takového, jako špatní Evropané. Existuje jen Evropa a každý by měl mít možnost být součástí Evropa. Věřím ve změny, věřím v diskusi. Proto jsem vždy dával přednost pravidlu většiny před jednomyslností. a to není pro francouzského prezidenta malý závazek. Jednomyslnost je systém, který několika málo lidem umožňuje vnutit svou vůli všem ostatním. Jednomyslnost je jistota, že nikdy nebudou přijata velká nebo důležitá rozhodnutí, že nebudou podstupována žádná rizika, protože s jednomyslností musíme kráčet ve stopách těch, kdo chtějí od Evropy nejméně.

43

44

CS


Jednomyslnost znamená bezmocnost. Jednomyslnost znamená nemožnost jednat. Znamená, že není možné vrátit se k již rozhodnutému, a proto jsem ve zjednodušené Smlouvě o ES podpořil rozšíření většinového hlasování. Věřím v demokracii. Věřím, že Evropa musí být co nejdemokratičtější. Proto jsem vždy věřil, že neděláme Evropě žádnou službu odmítáním debaty, potlačováním kritiky, skrýváním našich rozdílů. Jsem přesvědčen, že Evropa potřebuje více debaty, více demokracie a nakonec i více politiky. Evropě se podařilo uniknout z tohoto mrtvého bodu, protože na bruselském summitu hlavy států a vlád s vědomím, že mají osud Evropy ve svých rukou, přijaly politické rozhodnutí. v ten den v Bruselu smetla politická vůle hlav států a vlád všechny překážky, které se dosud zdály nepřekonatelné. Co jednání politiků znamenalo? Znamenalo to uznání neúspěchu návrhu ústavy. Znamenala návrh pro Francouze, kteří hlasovali „ne“, aby sjednali zjednodušenou smlouvu, která by ukončila pat v Evropě, a aby ji nechali ratifikovat parlamentem, jak jsem prohlašoval během své prezidentské kampaně. Francouzský lid mě zmocnil, abych umožnil ratifikaci zjednodušené smlouvy v parlamentu. (Potlesk) Rád bych dodal, že je zvláštní říkat, že Evropský parlament je místem, kde tluče demokratické srdce Evropy, když současně říkáte, že parlamentní ratifikace ve Francii by nebyla demokratická: je-li Evropa demokratická v Evropském parlamentu, je Francie demokratická ve francouzském parlamentu. (Potlesk) Politici ze zemí, které ústavu ratifikovaly, kterým chci vyslovit uznání, a zde přítomní poslanci, kteří podpořili návrh ústavy, měli na mysli souhlas se zahájením jednání o novém, méně ambiciózním textu. Podařilo se nám ukončit pat v Evropě, protože země, které hlasovaly „ne“, vynaložily určité úsilí. Chci zde složit hold těm z vás, kdo jste byli pro ústavu a kdo jste souhlasili s jednáním o novém návrhu. Evropa se vymanila z krize, protože existovala dobrá vůle na obou frontách. Zjednodušená ústava je pro Evropu politickým vítězstvím. Je to vítězství evropské uvědomělosti vyjádřené prostřednictvím politiky. Nyní – a já přijímám svou odpovědnost – by bylo chybou si myslet, že zjednodušenou smlouvou jsme vše v Evropě vyřešili, že můžeme klidně odpočívat a že už nebudou další otázky. Zjednodušená smlouva řeší institucionální krizi, zjednodušená smlouva však neřeší ani politickou ani morální krizi v Evropě. Umožňuje Evropě přijímat rozhodnutí a jednat. Neříká však proč a za jakým účelem. Neříká nám, jak bude Evropa zítra vypadat a jak pomůže zlepšit životy našich občanů. Těm, kdo v Evropu přestali věřit, nedává žádné důvody k obnově jejich víry v ní. Byla vyřešena institucionální otázka. Nyní musíme řešit otázky politické. Musíme je řešit beze strachu a jednat o nich bez jakýchkoli tabu. Evropa si zvolila demokracii a v demokracii musíme být schopni debatovat o čemkoli a o všem: o rozpočtové politice, obchodní politice, měnové politice, průmyslové politice, fiskální politice, o všech politikách, ať jsou jakékoli. Jinak nemá cenu říkat, že chceme demokratickou Evropu.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Evropa si zvolila demokracii a v demokracii nelze zaměňovat nezávislost za úplný nedostatek odpovědnosti. Nikdo by neměl mít možnost uvádět svou vlastní nezávislost jako důvod, proč by neměl nést osobní odpovědnost, podávat vysvětlení nebo být předmětem kontroly. v demokracii je politická odpovědnost všeobecnou a základní zásadou. V evropské demokracii bychom měli být schopni diskutovat o cílích a úkolech Evropy. Navrhl jsem zřízení výboru moudrých, který by se zabýval otázkami budoucnosti. Rovněž jsem přesvědčen, že bychom měli být schopni společně diskutovat o různých možných budoucnostech Evropy: máme k dispozici různé cesty a nevím, jak si budeme moci zvolit tu správnou, pokud o nich rovnou odmítneme jednat. V evropské demokracii bychom měli být schopni diskutovat o evropské identitě a národních identitách. Měli bychom být schopni jednat o tom, jak Evropa buduje svou identitu a jak ji, omlouvám se, hájí. Měli bychom být schopni jednat o tom, jak Evropa chrání své národní identity, které jsou jednou z hodnot Evropy. Neměli bychom se těchto identit bát. Chtít si zachovat vlastní identitu není choroba. Jestliže jsou identity ohroženy, jestliže mají pocit, že se na ně útočí, pak povstávají a začínají být nebezpečné a agresivní. Národy Evropy zažívají mimořádně hlubokou krizi identity. Je to krize, která ovlivňuje naše národy i myšlenku civilizace, která je společná všem Evropanům a která spojuje Evropu. Je to krize spojená s globalizací a komercionalizací světa. Založení Evropy na hospodářském základě, pomocí uhlí a oceli, prostřednictvím obchodu, bylo geniální myšlenkou jejích zakladatelů. Politici však byli ve vztahu k hospodářství příliš pomalí a ještě pomalejší byli ve vztahu ke kultuře. Bylo chybou přehlížet kulturní Evropu. (Potlesk) Ve světě ohrožovaném standardizací, ve světě ovládaném technologií, kde mají ekonomické hodnoty sklon převládat nad všemi ostatními hodnotami, nemůže být Evropa v očích všech Evropou, pokud nehájí hodnoty, hodnoty civilizace, duchovní hodnoty, pokud nečiní vše, co je v její moci, aby hájila kulturní rozmanitost. Ale hovoříme-li o rozmanitosti, co budeme hájit, jestliže nezachováme své identity? Evropa musí zajistit, aby nebyla vnímána jako hrozba pro identity, ale jako forma ochrany, způsob, jak je udržet naživu. Na morální úrovni jsou součástí evropské identity lidská práva. Vždy, je-li kdekoli na světě utlačován člověk, je-li někdo pronásledován, je-li zneužíváno dítě, je-li vykořisťován národ, musí Evropa stát při něm, protože Evropa lidských práv dostojí svému slovu. Je na Evropě, aby šířila lidská práva do všech oblastí světa. (Potlesk) Dovolte mi dodat, že všichni, kdo v minulosti odmítli hájit lidská práva, aby získali smlouvy, o tyto smlouvy přišli a ztratili i z hlediska hodnot. (Potlesk) V evropské demokracii by slovo ochrana nemělo být stavěno mimo zákon. Pokud nechceme, aby naše národy otrávené tím, že jsou obětí nekalé hospodářské soutěže

45

46

CS


a dumpingu, jednoho dne začaly volat po protekcionismu a uzavření hranic, musíme mít odvahu jednat o tom, co by měla být skutečná preference Společenství. Měli bychom být schopni učinit na svou ochranu vše, co činí ostatní. Měli bychom být schopni opatřit si stejné nástroje, jaké mají ostatní. Mají-li jiné oblasti světa právo se chránit před dumpingem, proč ne Evropa? Mají-li všechny země směnné politiky, proč ne Evropa? Mohou-li jiné národy vyhradit část svých trhů veřejných zakázek pro své malé a střední podniky, proč ne Evropa? Provádějí-li jiné národy průmyslové politiky, proč ne Evropa? Hájí-li jiné národy své zemědělce, proč ne Evropa? (Potlesk) Evropa nechce protekcionismus, ale musí požadovat reciprocitu. Evropa nechce protekcionismus, ale má povinnost zajistit svou energetickou a potravinovou nezávislost. Evropa chce být na prvním místě například v boji proti globálnímu oteplování, ale nemůže přistoupit na nekalou hospodářskou soutěž zemí, které svým vlastním společnostem neukládají žádná ekologické omezení. (Potlesk) Evropa usiluje o hospodářskou soutěž, nemůže však na světě ze soutěže činit přesvědčení jen sama. Proto bylo na bruselském summitu rozhodnuto, že pro Evropu je hospodářská soutěž prostředkem spíše než samotným cílem. Evropa se rozhodla pro tržní hospodářství a kapitalismus, to však neznamená absolutní volný trh a finanční kapitalismus upřednostňující spekulanty a akcionáře na úkor podnikatelů a pracujících. (Potlesk) Evropský kapitalismus byl vždy kapitalismem podnikatelů, kapitalismem výroby a nikoli kapitalismem spekulací a tržního obchodování. Ano, jasně a hlasitě říkám, že Evropa musí hrát svou úlohu při vnášení tak potřebné etiky do finančního kapitalismu, a to, co vidíme na vedlejším trhu, kde několik spekulantů podkopává globální hospodářskou soutěž, je pro Evropu nepřijatelné. (Potlesk) Ohledně těchto otázek máme různé myšlenky a různá stanoviska, to však neznamená, že bychom o nich neměli jednat. Musíme o nich debatovat, dokud se nám nepodaří dosáhnout kompromisu, který nám umožní budovat společnou politiku. Všechny tyto otázky budou jádrem priorit francouzského předsednictví. Existuje daleko víc témat k diskusi: přepracování společné zemědělské politiky, ekologické daně, energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie, obrana. Jak může být Evropa nezávislá a mít politický vliv na světové scéně? Jak může být Evropa činitelem míru a stability, není-li schopna zaručit svou vlastní bezpečnost? Co znamená náš závazek vůči Evropě, nejsme-li schopni jednat o vybudování evropského obranného systému a obnově atlantické aliance? Co znamená náš závazek vůči Evropě, pokud každý jeden z nás není schopen vynaložit úsilí pro zajištění obrany všech? Od smlouvy o ESUO až po zjednodušenou ústavní smlouvu budovali lidé Evropy solidaritu. Můžeme to vidět v regionální politice, měli bychom to však vidět i v obraně. Měli bychom to vidět i v evropské imigrační politice. v Evropě, kde se lidé mohou volně pohybovat mezi

13-11-2007

13-11-2007

CS


členskými státy, může být touto politikou pouze společná imigrační politika. Nemůžete být členem Schengenského prostoru a stanovovat pravidla, aniž byste informovali ostatní země, protože stanovení pravidel v jedné zemi má dopad na všechny ostatní v Schengenském prostoru. (Potlesk) Když jsem byl zvolen prezidentem republiky, stanovil jsem si jako prioritu vrátit Francii do středu evropské integrace. Chtěl jsem, aby Francie překonala své pochybnosti větším zapojením do Evropy. Vím velmi dobře, že Francie nebude schopna jít v každém ohledu vlastní cestou, ale chci, aby znovu získala své místo v srdci Evropy. Obnovil jsem dialog s orgány Společenství a chci poděkovat předsedovi Barrosovi za vztah důvěry, který byl mezi Francii a Evropskou komisí navázán. Politikou Francie je nyní úzce a s plnou důvěrou spolupracovat s evropskými orgány, tedy Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Učiním vše, co je v mých silách, abych se postaral o to, aby každý cítil, že tato vize je jeho vlastní, aby Spojené království ratifikovalo ústavní smlouvu, protože Evropa Spojené království potřebuje … (Potlesk) Učiním vše, co je v mých silách, abych se zapojil do dialogu se zeměmi z východu, zeměmi, které měly často oprávněný pocit, že jim není dostatečně nasloucháno. Není to tak, že historie odsoudila národy Evropy, které se k Evropě připojily později, aby měly méně práv. Mají stejná práva jako zakládající země. To je evropský duch. (Potlesk) To jsem měl na mysli při navrhování unie středomořských zemí. Nechci, aby byl někdo vyloučen a chci stavět na výsledcích práce z Barcelony. Pokud by Barcelona stačila, věděli bychom to. Proto musíme být opět ambiciózní. Chci, aby Francie vdechla Evropě dynamiku, protože budou-li se věci ve Francii dařit, může z toho mít prospěch celá Evropa. Nikdo v Evropě nestojí o slabou Francii neschopnou růstu. Nikdo v Evropě nestojí o Francii, která upadá, Francii, která trpí krizí identity nebo Francii, která má strach z budoucnosti. Provádím program reforem. Neúspěch těchto reforem není v zájmu Evropy, protože reformy Francii umožní dát své veřejné finance do pořádku a plnit své závazky. Francouzi tyto reformy schválili. Vše jsem jim před volbami vysvětlil. Proto dohlédnu, aby tyto reformy byly v plném rozsahu prováděny. Nic mi nezabrání dosáhnout tohoto cíle a to je to nejlepší, co může Francie pro Evropu udělat. Dámy a pánové, v tomto městě, ve Štrasburku, tak drahém francouzskému lidu a v myslích všech Evropanů navždy spojeném s vaším shromážděním, vaším Parlamentem, který udržuje při životě demokratickou debatu, zde na tomto pódiu, kde tak často promlouvala, si připomínám Simone Veilovou, který byla v roce 1979 první předsedkyní prvního přímo voleného Evropského parlamentu. Rád bych vzdal hold jejímu přínosu evropské myšlence a jejímu přínosu záležitostem žen. Bojovala za dodržování jejich práv, respektování jejich důstojnosti a váš Parlament byl jejím zásadám vždy věrný. Simone Veillová řekla: „Ať jsou naše rozpory jakékoli, myslím,

47

48


CS

že všichni sdílíme stejnou touhu vytvořit společenství založené na společném dědictví a společné úctě k základním lidským hodnotám. v tomto duchu vás vyzývám k plnění úkolů, které jsou před námi, v duchu přátelství.“ Beru tato slova za vlastní. Tato slova jsou výzvou. Tato výzva je výzvou, které se podle očekávání občanů musí Evropa zhostit. Nesmíme již dále plýtvat časem. Evropa již za posledních deset let promarnila příliš mnoho času. Nesmíme plýtvat časem při snaze vrátit lidem jejich víru v Evropu. Můžete se spolehnout na neochvějnou oddanost Francie Evropě. (Parlament povstal a odměnil řečníka potleskem.) Předseda. – Pane prezidente Sarkozy, chtěl bych vám poděkovat za tyto upřímné a hluboce evropské myšlenky. Opět jste prokázal své evropské přesvědčení a oddanost svou i oddanost francouzského lidu evropské myšlence. s důvěrou očekáváme francouzské předsednictví, které nastane v okamžiku klíčovém pro budoucnost Evropské unie, kdy budou země Evropy ratifikovat reformní smlouvu. Jsem přesvědčen, že toto období bude poznamenáno velkým pokrokem na cestě k Evropě míru a solidarity. Evropský parlament jako zástupce občanů Evropské unie vám v této snaze bude stát po boku a doufá v úzkou spolupráci s vámi, aby byl zajištěn úspěch tohoto předsednictví a tím i jeho prospěšnost pro lid Evropy. Pane prezidente Sarkozy, Parlament vám přeje mnoho úspěchů při práci ve Francii i při sjednocování našeho evropského kontinentu. Děkuji vám. (Slavnostní zasedání bylo ukončeno ve 24:40.) PŘEDSEDAJÍCÍ: pan COCILOVO místopředseda 7. Hlasování (pokračování) (Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis) 7.1. Změna směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (hlasování) – Zpráva: Liese (A6-0402/2007) 8. Vysvětlení hlasování - Zpráva: Helmuth Markov (A6-0413/2007) Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Ačkoli se Bulharsku a Rumunsku podařilo dosáhnout přistoupení k Evropskému hospodářskému prostoru, je Brusel zřejmě překvapen nedostatečným pokrokem v boji proti organizované trestné činnosti a korupci. Jedná se však o rozšířené problémy, jejichž kořeny spočívají v sociálním a politickém vývoji v postkomunistických zemích. Veřejnost je znepokojena anonymitou a lhostejností kapitalismu a uchyluje se ke známým a vyzkoušeným sítím. To znovu prokazuje, že sociální transformaci nelze nařídit zvenčí: je to něco, čeho se Spojené státy pokouší dosáhnout svými agresivními válkami, zatímco EU mává vyhlídkou na „přistoupení“. Skutečností je, že přistoupení ztrácí svou účinnost a ztrácí jakoukoli

13-11-2007

13-11-2007

CS


možnost vykonávat vliv, jakmile země vstoupí do „klubu“, a proto nesmí Evropská unie tuto chybu opakovat v případě Turecka. - Zpráva: Barbara Kudrycka (A6-0363/2007) Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, rád bych řekl něco ke zprávě paní Kudrycké o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou. Tato věc je mimořádně důležitá pro vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi a národy, které po staletí spojují historická pouta. Nezbytné opatření nutné k zavedení významně jednodušších postupů vydávání víz pro naše ukrajinské přátele by mělo být provedeno co nejdříve, zejména pokud jde o mladé lidi, studenty, akademiky a sezónní pracovníky. V dlouhodobém výhledu bychom se měli snažit o zavedení bezvízového cestovního styku. To má zvláštní význam z hlediska položení základů pro integraci Ukrajiny do Evropské unie v budoucnosti. Unie musí podporovat rozvoj demokracie na Ukrajině, pomáhat při vzniku občanské společnosti a usnadňovat kontakt mezi našimi občany. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato dohoda o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou má být podepsána souběžně s dohodou o předávání a zpětném přebírání osob, protože tyto dvě dohody jsou „vzájemně podmíněny”. Jak bylo uvedeno, tyto dohody tvoří součást boje Evropské unie proti nezákonnému přistěhovalectví a jeho nástrojů. Zpráva výslovně přijímá doporučení ohledně požadavku, aby „ES a zejména Evropská komise Ukrajině poskytovaly přiměřenou technickou a finanční podporu při dosahování vysokého stupně provádění dohody o předávání a zpětném přebírání osob“. v tomto ohledu jsme však kritičtí. I přes dohodu, která zavádí přísné procesní lhůty, stanoví výhodnější poplatky za víza včetně úplného zproštění poplatků u některých „kategorií osob“(?) a v řadě případů umožňuje zjednodušený postup, je to méně, než bylo požadováno a než chtějí tisíce ukrajinských občanů. Zpravodajové si neuvědomili, že je nutné efektivně provádět opatření, která mají usnadnit vydávání víz pro širší skupiny ukrajinské společnosti nebo i nediskriminační režim osvobození od víz, který Ukrajina poskytuje občanům různých států Evropské unie. Proto jsme podle toho hlasovali. - Zpráva: Barbara Kudrycka (A6-0364/2007) Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Příliš dlouho podává Evropská unie pomocnou ruku zemím na celém světě a nepodmiňuje tyto peníze předáváním a zpětným přebíráním nezákonných přistěhovalců. Tím se zhoršil příliv nezákonných ekonomických přistěhovalců proudících do zemí určení bez jakéhokoli vzdělání či vyhlídek na budoucnost. Spolu s tím docházelo k různým vízovým skandálům, při nichž bezpočet lidí vstupoval do Evropské unie pod rouškou cestovního ruchu a rychle mizel v sektoru nízkých mezd Evropské unie, což v masovém měřítku ničilo pracovní místa. Je nejvyšší čas učinit doložky o předávání a zpětném přebírání osob pevnou součástí dohod. Za jakoukoli cenu je třeba odstranit i možnosti zmizení v anonymitě našich městských aglomerací.

49

50

CS


Pozorně je třeba se zabývat narůstajícím trendem zřizování vízových středisek, která jsou pak uzavírána v důsledku nedostatku žádostí. Tento postup nesmí nikdy vést k situaci, kdy by byla víza vydávána libovolně jen proto, aby se předešlo takovému uzavření. - Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A6-0426/2007) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato dohoda o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou má být podepsána souběžně s dohodou o předávání a zpětném přebírání osob, protože tyto dvě dohody jsou „vzájemně podmíněny”. I přes dohodu, která zavádí přísné procesní lhůty, stanoví výhodnější poplatky za víza včetně úplného zproštění poplatků u některých „kategorií osob“(?) (jako jsou členové oficiálních delegací, podnikatelé, novináři, účastníci vědeckých, kulturních a sportovních akcí, studenti, účastníci výměnných programů, blízcí příbuzní, zástupci občanské společnosti nebo osoby cestující ze zdravotních důvodů) a v řadě případů umožňuje zjednodušený postup, je to méně, než bylo požadováno a než chtějí tisíce moldavských občanů. Je nutné efektivně provádět opatření, která mají usnadnit vydávání víz pro širší skupiny moldavské společnosti nebo i nediskriminační režim osvobození od víz, který Moldavsko poskytuje občanům různých států Evropské unie. Kromě toho tyto dohody spadají do politik Společenství pro přistěhovalectví a „Schengenský prostor“, které zahrnují nástroje k uchovávání biometrických údajů. Proto jsme podle toho hlasovali. Adrian Severin (PSE), písemně − (RO) Rumunští poslanci Evropského parlamentu, členové skupiny PSE, budou hlasovat proti nebo se zdrží hlasování o Dohodě o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou. Neznamená to nesouhlas s obsahem uvedených dokumentů, ale s nepřesnými pojmy, které jsou v nich uvedeny a které zavedl stalinistický sovětský režim, aby odůvodnil myšlenku existence moldavštiny jako jazyka odlišného od rumunštiny. Odkaz na moldavštinu je pro uvedené poslance Evropského parlamentu nadále neplatný. - Zpráva: Henri Weber (A6-0390/2007) Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Pane předsedající, již jsem toto vyjádření předkládal. Týká se vysvětlení mého hlasování o zprávě o digitálních interaktivních televizních službách, kterou předložil pan Weber. Rád bych řekl, že v tomto dokument je velice zajímavá část, která tvrdí, že veřejné audiovizuální služby by měly být posíleny a nikoli oslabeny. Hlasoval jsem pro zprávu, protože nedávno kandidát na funkci předsedy vlády v mé zemi prohlásil, že veřejná televize by měla být oslabena. Jsem rád, že Evropský parlament se v tomto ohledu vyslovuje jasně a říká, že veřejná televize a veřejné audiovizuální služby by měly být posíleny. Hélène Goudin (IND/DEM), písemně − (SV) s veškerou úctou k tématu bych chtěla poukázat na to, že se jedná o zprávu, bez které se Evropská unie mohla obejít. Tento Evropský parlament by se měl věnovat problémům v menší oblasti a neměl by vydávat stanoviska ke každé věci pod sluncem. Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání by měl být zrušen, protože se zabývá záležitostmi mimo oblast působnosti spolupráce v rámci Evropské unie. Výbor

13-11-2007

13-11-2007

CS


většinou vypracovává zprávy, které navrhují, aby Unie vstupovala a zaváděla regulaci do podrobných oblastí, pro které nemá Evropská unie pravomoc. V rámci současného rámce spolupráce Evropské unie je stanoveno, že členské státy mají výlučnou odpovědnost za organizaci vzdělávání. Kulturní záležitosti jsou rovněž věcí členských států a Unie se nyní zapojuje do velmi omezené spolupráce týkající se různých kulturních programů. Z těchto důvodů neexistuje žádné odůvodnění existence Výboru Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání. David Martin (PSE), písemně . − Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Podporuji využívání interaktivní digitální televizní technologie ve prospěch evropských občanů s celou řadou možností. Zpráva zdůrazňuje význam přechodu z analogového vysílání, které ve Spojeném království probíhá, ale v některých jiných členských státech Evropské unie je pozadu. Joseph Muscat (PSE), písemně − (MT) Rád bych využil příležitosti, kterou tato rozprava nabízí, abych oficiálně vyjádřil své zklamání ze způsobu, jakým se vyvíjí digitální televize na Maltě. Je třeba dodržovat určité základní zásady. Za prvé by maltští spotřebitelé měli mít právo nadále bez poplatku sledovat bezplatné vnitrostátní stanice. V praxi by všichni poskytovatelé služeb digitálního televizního vysílání měli tyto programy vysílat bezplatně. Kromě toho, každý, kdo si nekoupí digitální přijímač od těchto společností, by měl mít stále právo přijímat signál z těchto stanic. Má druhá poznámka se týká interoperability jednotlivých platforem, v případě Malty digitální pozemní a kabelové. Nedostatek interoperability v maltském systému vede k menšímu výběru pro spotřebitele, protože chtějí-li využít služeb jiné společnosti, musí si instalovat jiný přijímač. Doufám, že aktualizovaná politika úřadů příslušných v této věci se těmito problémy bude zabývat. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně . – (PL) Pan Weber předložil velmi zajímavou zprávu o tom, co nyní představuje sporný problém. v současném digitálním prostředí prošly služby, sítě a podnikové systémy významnými změnami a spotřebitelé mají nyní k dispozici velký výběr. Interoperabilita se tak pro informační a telekomunikační sítě stala základním pojmem. Souhlasím s tím, že potřeby uživatelů by měly mít při rozvoji trhu prvořadý význam. Je tudíž důležité zaměřit se na diváky a umožnit jim plně informovaný výběr, aby mohli skutečně využívat všech výhod potenciálu nové technologie. Diskuse o interoperabilitě se týká hlavně rozšíření výběru nabízeného spotřebitelům v oblasti interaktivních televizních služeb. Tento výběr se však do velké míry týká spíše služeb nabízených operátory, než vybavení, a to tím spíše, že může nabývat různých forem a předplatitelé si mohou volit mezi různými platformami v závislosti na obsahu a dostupných službách. Souhlasím se zpravodajem, že je vhodné nadále podporovat otevřené normy vypracované normalizačními orgány Evropské unie v rámci přechodu k digitálnímu vysílání a

51

52

CS


k interoperabilitě služeb a urychlit tento krok prostřednictvím podpory evropských norem digitální televize v dalších oblastech světa. - Zpráva: Paulo Casaca (A6-0407/2007) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) Nedomníváme se, že pozměňovací návrh Výboru pro rybolov doplňuje k návrhu Komise cokoli kladného, naopak je krokem zpět. Nemůžeme přistoupit na omezení transparentnosti, která zpráva vlastně obsahuje. Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Cílem návrhu Komise týkajícího se nového nařízení Rady o shromažďování údajů v odvětví rybolovu je vypracování dlouhodobých, dobře integrovaných regionálních výběrových programů, zahrnujících ekologické, hospodářské, environmentální a sociální údaje. Revize nařízení o shromažďování údajů má reagovat na nové požadavky vytvářené potřebou přejít na řízení rybolovu (podle loďstva a rybolovné oblasti, nikoli podle rybích populací) a na řízení rybolovu založené na přístupu zohledňujícím ekosystém. Cílem je zajistit přístup, který bude více v souladu s různými situacemi v odvětví rybolovu, které vyžadují celou škálu strategií boje se společným problémem. Cílem je také dosáhnout větší transparentnosti postupů, a tím zaručit lepší a ziskovější nakládání s údaji o rybolovu a jejich zpracování. Tato zpráva Parlamentu si tedy zasluhuje mou podporu. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tento návrh má od roku 2008 nahradit nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 ze dne 29. června 2000, kterým se stanoví rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky. Měly by být zdůrazněny určité rozdíly mezi tímto návrhem a současným nařízením, například: zařazení nových druhů údajů, využití přístupu více zaměřeného na loďstva a rozlišení jednotlivých regionů (rybolovných oblastí) a příprava národních tříletých programů. Dnes přijatý text mimo jiné vyjasňuje druh údajů, ke kterým bude mít Komise přístup, trvá na zajištění důvěrnosti těchto údajů a stanoví různé úrovně sankcionování podle závažnosti neplnění nového nařízení ze strany členských států, včetně podmínění finančního příspěvku Společenství tím, že členské státy vypracují národní programy. Rovněž požaduje, aby Komise jasně definovala, co se má rozumět pojmy „oficiální žádost o údaje“ a „neúplný národní program“. Je třeba ponechat na každém členském státu, aby přijímal opatření, která mají zajistit řádné řízení jeho rybolovných zdrojů (na základě spolehlivých a co nejúplnějších údajů pro účely vědeckého výzkumu rybolovu). Tato pravomoc každého členského státu je však nepřijatelně zpochybněna „reformní“ smlouvou. David Martin (PSE), písemně . − Hlasoval jsem pro návrh o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku předložený Komisí. Je to nekonfliktní zpráva, která by měla umožnit lepší fungování společné rybářské politiky.

13-11-2007

13-11-2007

CS


- Zpráva: Georgios Papastamkos (A6-0355/2007) Glyn Ford (PSE), písemně . − Je jen správné, že malé skupiny nemají v tomto Parlamentu neúměrný vliv. Jakkoli respektuji právo na zajištění toho, aby byla v rozpravě respektována různost názorů, nemělo by to zasahovat do správy Parlamentu a jiných technických záležitostí. Proto vítám tuto redukci zastoupení nezařazených poslanců v Konferenci předsedů, kde měla hrstka poslanců dosud vyšší zastoupení než politické skupiny s více než 200 poslanci. - Zpráva: Karin Scheele (A6-0365/2007) Karin Scheele (PSE). – (DE) Pane předsedající, to, co jsem chtěla říci, jsem uvedla při vysvětlení hlasování, abych ušetřila čas při hlasování. Jsem ráda, že Parlament tuto zprávu naprostou většinou přijal, také proto, že jsem si vědoma, že v pracovních skupinách Rady probíhaly velmi náročné a intenzivní diskuse. Dnes z tohoto Parlamentu vysíláme jasný vzkaz. Zpráva nám nabízí možnost získat kvalitní statistické údaje v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To bude nutný předpoklad mnoha politik, které budeme v budoucnosti prosazovat. Romano Maria La Russa (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hovořím částečně jako budoucí navrhovatel stanoviska ke strategii Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Chci vyjasnit své stanovisko, které je neochvějně ve prospěch navrhovaného nařízení, které má stanovit právní rámec pro systematické vypracovávání statistiky v uvedené oblasti. Rád bych využil této příležitosti a zdůraznil, že je nutné využít všechny iniciativy, které mohou pomoci poskytnout jasnější obraz o situaci v Evropě a v různých členských státech, aby na tomto základě mohly státy provádět své politiky, které považují za nejvhodnější. Z toho důvodu je v rámci Evropské unie třeba přijmout celoevropštější přístup k pracovním úrazům, které jsou v některých zemích skutečnou metlou. Přístup musí překročit rámec současné gentlemanské dohody a zajistit systematické shromažďování údajů v pravidelných a předem určených intervalech. Je také třeba zohlednit studie a průzkumy provedené Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Srovnatelné údaje kombinované s výměnou osvědčených postupů a šířením výsledků mohou být samy užitečné tím, že povzbudí země k napodobování nejlepších jinde používaných postupů. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Komise je povinna vypracovat statistiku Společenství tak, že koordinuje nezbytnou harmonizaci statistických informací, zatímco sběr údajů provádějí členské státy, například pokud jde o definice proměnných, členění, datum provádění sběrů a jejich četnost atd. Do členění by mělo být zavedeno hledisko pohlaví, aby byly k dispozici informace týkající se případných rozdílů podle pohlaví. Pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, je také třeba zohlednit studie a průzkumy provedené Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Mimo Evropu by dále měla být posílena spolupráce s OSN, zejména s Mezinárodní organizací práce a Světovou zdravotnickou organizací. Doplňkové financování veřejného zdraví a zdraví a bezpečnosti na pracovišti se bude poskytovat v rámci programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu

53

54

CS


(PROGRESS). v zásadě by sem měla být zahrnuta finanční podpora na pomoc členským státům při dalším budování vnitrostátních kapacit pro zavádění zlepšení a nových nástrojů sběru statistických údajů. Jules Maaten (ALDE), písemně . − (NL) Přenosná onemocnění, která ohrožují Evropu, například SARS a ptačí chřipka, ukazují, že prevence možné pandemie v Evropě vyžaduje evropská opatření s velkým dosahem. Jednostranné opatření členských států k odvrácení hrozby těchto onemocnění nestačí. Je nutné koordinovaný evropský plán, a k tomu je nutné určit míru ochrany v členských státech. Proto je nutné mít srovnatelné a aktualizované údaje na úrovni Společenství týkající se ochrany proti možným pandemickým a rozšířeným onemocněním. Musíme zvláště zvážit množství zásob protivirových zdrojů a vakcín v členských státech. Byl bych raději, kdybych věděl, že na evropské úrovni již existují zásoby protivirových zdrojů a vakcín. Bez nových pravomocí bude Komise v případě pandemie nucena bezmocně přihlížet. - Zpráva: Romana Jordan Cizelj (A6-0376/2007) Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . − Hlasoval jsem proti zprávě Jordany Cizeljové o Zásobovací agentuře Euratom. Domnívám se, že agentura by měla být nezávislá na Euratomu, protože úlohy spočívající v prosazování jaderné energie a její kontrole by neměly být sdružovány. Jaderný průmysl nenabízí řešení energetických potřeb Evropy. Evropa se musí snažit vytěžit více ze svého potenciálu energie z obnovitelných zdrojů a snažit se postupně utlumovat potřebu jaderné energie. - Zpráva: Pál Schmitt (A6-0415/2007) Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Pane předsedající, chtěl bych vysvětlit, proč jsem o tomto velmi důležitém usnesení hlasoval tak, jak jsem hlasoval. Evropský parlament se zapojil do otázky, která je obvykle spíše přehlížena. v jednotlivých členských státech Evropské unie klesá míra tělesné aktivity a sport je posuzován ještě méně vážně, i přes svou významnou sociální a kulturní úlohu. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení s plným vědomím toho, čeho se týká. Vítám postoj Parlamentu k tomuto tématu. Tomáš Zatloukal (PPE-DE). - (CS) Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, zprávu kolegy Schmitta o úloze sportu ve vzdělávání jsem velmi rád podpořil, a to především z toho důvodu, že sport a tělesná aktivita mohou výrazně přispět v boji proti trendům negativně ovlivňujícím zdraví. Podporuji také modernizace aktivit v oblasti tělovýchovy zejména s cílem zajistit nastolení rovnováhy mezi tělesnými a duševními činnostmi ve školách. Podporuji investice do kvalitních sportovních zařízení a přijetí vhodných opatření za účelem zpřístupnění sportovních prostor a učebních plánů ve školách všem studentům včetně studentů se zdravotním postižením. Vytvoříme tím podmínky pro to, aby každý student měl možnost zapojit se do různých druhů sportů. Dalšími pozitivními kroky jsou zvýšení časové dotace pro tělesnou výchovu na školách a uznávání institucí a organizací, které přispívají k lepšímu začlenění sportovních aktivit do škol a předškolních zařízení Rád bych poděkoval kolegu Schmittovi za velmi dobře připravenou zprávu.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Frank Vanhecke (ITS). - (NL) Pane předsedající, hlasování o zprávě pana Schmitta o úloze sportu ve vzdělávacím procesu jsem se zdržel. Jen do zápisu bych chtěl říci, že samozřejmě nejsem proti sportu ve vzdělávacím procesu ani proti tomu, aby školy nabízely co možné největší počet hodin tělesné výchovy: můj názor je právě opačný. Nepochybně si myslím, že učitelé tělesné výchovy by měli mít stejné postavení jako ostatní učitelé. Zdržel jsem se, protože si myslím, sport a vzdělávání a jistě i výuka tělesné výchovy obecně musí rozhodně zůstat v rámci pravomocí členských států samotných a že Evropa nemusí řídit každou oblast. Na této zprávě mi také vadí to, že je v ní vláčena zleva doprava i do středu multikulturní společnost a tzv. otázka rovnosti mužů a žen a až příliš se dbá na politickou korektnost, které je tato zpráva plná. Ševče, drž se svého kopyta a Evropská unie, pro všechno na světě, drž se svých oblastí pravomoci. Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli se konečného hlasování zdržet (A6-0415/2007). Důvodem je to, že tato zpráva se zabývá řadou důležitých aspektů sportu ve vzdělávacím procesu, ale současně věcmi, které jsou a měly by nadále zůstat ve vnitrostátní pravomoci. Rozhodli jsme se hlasovat proti prohlášením v bodech 10, 24 a 47. Sdílíme názor, že tělesná výchova je důležitá a že dobrovolnická práce je důležitou součástí sportovního hnutí v Evropě. Ale to, zda byste měli mít dvě, tři nebo čtyři hodiny tělesné výchovy týdně, není otázka, do které by měla mluvit Evropská unie. Samozřejmě je také důležité, aby se nedílnou součástí osnov stala i rovnost žen a mužů a aby byli v této oblasti učitelé tělesné výchovy vzděláni. Rovněž sdílíme názor, že koedukace ve sportu je dobrý nápad, ani to však není věc Evropské unie. Chtěli bychom však zdůraznit, že sdílíme ve zprávě vyjádřený názor, že sport je z několika důvodů důležitý. Může být důležitým příspěvkem v boji proti trendům negativně ovlivňujícím zdraví, například obezitě. Může rovněž přispět k přidané sociální hodnotě pro společnost obecně prostřednictvím své výchovné povahy. Derek Roland Clark a Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně . − Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) schvaluje větší investice a účast v oblasti sportu. Nemůžeme však přistoupit na to, že by byla tělesná výchova zavedena povinně pro všechny a že by Evropská unie zrušila možnost rodičů ve Spojeném království tělesnou výchovu odmítnout, vzhledem k tomu, že mnoho skupin má proti sportu náboženské nebo kulturní námitky a že i některé zdravotně postižené děti mohou být fyzicky neschopny se určitých sportů účastnit, jakkoli by si to přály. Povinná tělesná výchova je otázkou pro ředitele a správní rady škol a nikoli pro Evropskou unii. v každém případě Evropská unie nemá v oblasti sportu žádné pravomoci. UKIP vítá chválu tvrdé práce dobrovolníků v oblasti sportu, ale je přesvědčena, že duch přátelského soupeření znamená, že je to třeba provádět na vnitrostátní úrovni a nikoli na úrovni Evropské unie. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jak zpráva uvádí, je třeba věnovat plnou pozornost sportu v souvislosti s jeho sociálními a kulturními aspekty i se vzdělávacími a sociálními hodnotami, které sport zprostředkovává, jako je sebekázeň, překonávání sama

55

56

CS


sebe, solidarita, zdravá soutěž, ohled na soupeře, sociální začlenění, odpor vůči jakékoli formě diskriminace, týmový duch a tolerance. V naší multikulturní společnosti by tedy sport měl být nedílnou součástí formálního i neformálního vzdělávání vzhledem k tomu, že studie ukázaly, že pravidelná tělesná aktivita zlepšuje duševní i tělesnou pohodu a zároveň má kladný vliv na schopnost učit se. Proto souhlasíme s výzvou, aby členské státy a příslušné orgány zajistily, že se ve školních a předškolních pedagogických programech bude klást větší důraz na rozvoj zdraví podporováním specifických forem tělesné aktivity vhodné pro tuto věkovou skupinu a zvyšováním informovanosti v rámci klubů a sdružení, aby se zajistilo, že děti budou moci začít s tělesnou aktivitou v co nejnižším věku ve prospěch svého rozvoje a zdraví, a aby tak zaručily status tělesné výchovy podle profilu vzdělávacího zařízení a odpovídající úrovně studia. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně . − Bezvýhradně podporuji Schmittovu zprávu o úloze sportu ve vzdělávacím procesu. Podpora účasti na sportovní činnosti mezi mladými lidmi je naprosto nezbytná v mnoha oblastech; sportovní činnost znamená pro obyvatelstvo nejen zjevný zdravotní přínos, ale přispívá i k cílům sociálního začlenění, posilování smyslu pro společenství a vnitrostátní a evropské soudržnosti. Má vlastní země, Skotsko, má jedny z nejhorších výsledků v oblasti zdraví v Evropě. Nedávné skotské sportovní úspěchy včetně úspěchu města Glasgow, které získalo pořadatelství Her Britského společenství národů v roce 2014, však přitáhly pozornost obyvatel. Je třeba doufat, že tyto úspěchy bude možné pozitivně využít a že Skotsko ztratí svou nálepku „nemocného“ a stane se v Evropě příkladem toho, jak lze sport využít k co nejvyššímu prospěchu společenství. Genowefa Grabowska (PSE), písemně . – (PL) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože se zabývá věcí, která je mimořádně důležitá pro zdraví celé generace mladých Evropanů, a proto pro celý jejich život. Zvýšená marginalizace tělesné výchovy ve školních osnovách znamená, že doba vyhrazená tělesné výchově ve školách v členských státech Evropské unie se postupně zkracuje. Financování školních sportovních budov a zařízení zdaleka není dostatečné. Kromě toho je nezbytné vybavení pro výuku tělesné výchovy ve špatném stavu. Rovněž existují obavy ohledně kvality odborné přípravy, kterou procházejí učitelé tělesné výchovy. Celková situace jen stěží vzbuzuje důvěru. Proto bychom měli podporovat iniciativu Evropského parlamentu, která chce současný stav zvrátit. Je třeba doufat, že kladné účinky této iniciativy budou znát již za několik let. Zajištění více sportovní činnosti ve školách není jen součást snahy o získání lepších výsledků na soutěžích a budoucích Olympijských hrách. Je to také způsob, jak zajistit, aby tato generace mladých Evropanů byla výrazně zdravější, zdatnější a neměla nadváhu, jak tomu dnes často je. Vím, o čem mluvím, protože v mé zemi, v Polsku, se počet dětí a mladých lidí s obezitou či nadváhou zvyšuje alarmující rychlostí. Chtěl bych věřit, že úsilí Evropského parlamentu, který chce upozornit na nedostatky evropského vzdělávacího systému v tomto ohledu, a jeho návrhy na nápravná opatření přinesou dlouhodobé kladné výsledky. David Martin (PSE), písemně . − Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, která vyzývá všechny členské státy Evropské unie, aby vyžadovaly zařazení tělesné výchovy pro všechny děti ve školním věku. Podpora fyzické aktivity mezi mladými lidmi pomůže

13-11-2007

13-11-2007

CS


řešit problémy s obezitou a obecným nedostatkem zdatnosti spolu s všemi vedlejšími zdravotními obtížemi, které postupně vznikají v důsledku nedostatečné aktivity. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Úloha sportu ve vzdělávacím procesu je důležitá z několika aspektů. Můžeme například uvést obezitu, která v celé Evropě narůstá, zvláště mezi mladými lidmi. To je znepokojivá skutečnost a velký problém v oblasti veřejného zdraví, jehož důsledky budou tito lidé pociťovat po celý svůj život. Zvláště nemůžeme zapomínat, že tito lidé budou mít zdravotní obtíže po celý život, což bude mít značné sociální a ekonomické důsledky na organizaci a budoucnost našich společností. Další důležitou skutečností jsou důkazy o tom, že čas vymezený pro tělesnou výchovu se v celé EU postupně zkracuje. Proto je zjevné, že nárůst fyzické nečinnosti vyústil v nanejvýš znepokojivý údaj, podle kterého v rámci celé EU 27 nadváhou trpí téměř jedno dítě ze čtyř. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která chce pomoci zajistit přijetí kladných opatření na podporu zdraví příštích generací. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Nutnost podpory evropské mládeže k provozování sportu jistě nikdy nebyla tak naléhavá, jako dnes. Důvod je prostý: vzhledem k sedavému životního stylu, kterému jsou nyní naše děti vystaveny, musíme přijít s alternativou rychlých občerstvení a herních konzolí a musíme to udělat rychle. Proto plně souhlasím se sdělením, které pan Schmitt vyjádřil ve své zprávě z vlastního podnětu, jež požaduje více povinné tělesné výchovy od úrovně základních škol. Je to sdělení, které zasahuje cíl jako dvojitá povzbuzující injekce. Dvojitá proto, že za prvé je škola přirozeným místem, kde lze nejmladším členům naší společnosti vštípit důležité společenské hodnoty jako je čestnost, solidarita, týmový duch, tolerance a fair play. Jsou to i hodnoty, které musí být uplatňovány i v rodinném kruhu, protože to má zásadní význam. Za druhé, s ohledem na dvojí hrozbu, které nyní čelíme, jmenovitě na problém veřejného zdraví vyplývající z výskytu obezity mezi našimi mladými lidmi a sociální problém zosobněný vzdělávacím systémem založeným na personalizované volbě, musí Evropská unie a 27 členských států reagovat a znovu přehodnotit vztah mezi sportem a vzděláváním. Tato bitva zdaleka není vyhraná: průměrné dítě se nyní dívá na televizi dvě hodiny denně, což je daleko víc, než 109 minut týdně, které školy vyhrazují na hodiny tělesné výchovy. Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Ve zprávě je mnoho kladných cílů, například působení ve prospěch veřejného zdraví a proti diskriminaci a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, ale přesto zpráva obsahuje příliš výzev a požadavků na podrobné předpisy, které by neměly být vydávány na úrovni Evropské unie. Proto se při konečném hlasování zdržím. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Málokdo zpochybňuje význam tělesné výchovy dětí ve školách. Škodlivý trend nezdravého životního stylu mezi mladými lidmi zřejmě z roku na rok narůstá. Zpráva pana Schmitta se proto dotýká naléhavého a důležitého tématu. Problém zprávy, přinejmenším u bodů, o kterých se hlasuje samostatně, spočívá v tom, že pan Schmitt zachází příliš daleko. Je těžké nalézt důvod, proč by měla Evropská unie konkrétně podrobně regulovat počet hodin tělesné výchovy ve škole nejen u žáků

57

58

CS


základních škol, ale i u žáků škol středních. Nemohu také nalézt žádný důvod, proč by měl Brusel řídit tělesnou výchovu požadavky na smíšené skupiny chlapců a dívek a zvláštní sexuální vzdělávání. Poslední bod, který má zavést zvláštní systém oceňování různých druhů dobrovolnické práce, je velmi zvláštní, ne proto, že by této práci oddaní Evropané nezasluhovali uznání, ale protože lze těžko určit, jak by taková věc byla strukturována, spravována a financována. Není pochyb, že cíl zprávy je správný. Současná formulace však dopadla velmi pochybně. Proto jsem hlasoval ne. Brian Simpson (PSE), písemně . − Jako bývalý učitel tělesné výchovy budu podporovat Schmittovu zprávu, protože se zabývá nejen potřebou zajistit výuku tělesné výchovy na školách, ale i tím, že členské státy musí zajistit i vhodné vzdělávání učitelů tělesné výchovy. Příliš často zvláště v základních školách vedou hodiny tělesné výchovy učitelé, kteří nemají v oboru tělesné výchovy specializaci, v hale, která slouží současně jako jídelna či divadelní sál, zejména o Vánocích. Pokud máme vážně bojovat s dětskou obezitou, pokud chceme vážně zlepšit zdraví dětí a pokud chceme vážně dostat děti od videoher ke sportu, musíme zajistit lepší zařízení pro tělesnou výchovu ve všech školách a zajistit, aby měli učitelé pro výuku tohoto předmětu odborné vzdělání. Tělesná výchova byla příliš dlouho podřadným předmětem, zvláště na základních školách, a její hodiny se časti ruší s prvním deštíkem. To vedlo k vzniku generace dětí, která je ze všech dosavadních nejméně zdatná. Zdraví a tělesná výchova jsou stejně důležité jako matematika a přírodní vědy, ačkoli byste to v mnoha našich školách nepoznali. - Zpráva: Vittorio Prodi (A6-0411/2007) Avril Doyle (PPE-DE), písemně . − Po jistých úvahách a závažných pochybnostech ohledně slova „zcela“ v 8. bodu jsem hlasovala pro body 8 a 10 Prodiho zprávy, protože na druhé straně mám pocit, že je třeba, aby rámcová směrnice EU v oblasti ochrany půdy zaplnila mezery. Takový návrh musí být v „souladu se zásadami lepší tvorby právních předpisů“ a plně respektovat zásadu subsidiarity; zítra podpořím návrh paní Gutiérrez-Cortinesové na proporcionální směrnici EU. která obnoví subsidiaritu, odstraní duplikaci povinností a bude celkově lépe vyvážená než návrh Komise o ochraně půdy. Je-li v Evropě 300 typů půdy, má-li pouze 9 členských států v této oblasti vnitrostátní právní předpisy a stojí-li před námi výzva změny klimatu, má spravedlivý přístup Evropské unie při řešení mezinárodních výzev vyvolaných odlesňováním a zhoršováním kvality vod, závažnou erozí půdy, záplavami a sesuvy půdy a zabezpečováním bezpečné produkce potravin svou přidanou hodnotu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Je dobře známo, že půda má základní sociální funkci, protože je nezbytná k produkci potravin a dalších zemědělských plodin a uchovávání a přeměně energie a nerostů, kromě toho, že funguje jako přírodní filtr podzemních vod, hlavního zdroje pitné vody, je domovem řady organismů žijících v půdě i na jejím povrchu, platformou pro lidskou činnost a významnou součástí krajiny a kulturního dědictví. Proto je klíčovým prvkem životního prostředí Země. Již existuje několik politik Společenství, jejichž cílem je ochrana těchto základních funkcí, ačkoli nikoli půdy samotné. Protože posouzení dopadů, které provedla Komise, prokazuje, že degradace půdy se zhoršuje, vzrůstají obavy ohledně ochrany půdy, spojené i obavami

13-11-2007

13-11-2007

CS


o změnu klimatu, zabezpečení dostatečného množství vody a její čistoty, ochrany biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci a odlesňování. Větší počet právních předpisů Společenství konkrétně zaměřených na ochranu půdy samotné by měl vést k výměně informací a koordinaci mezi členskými státy, aniž by dodával jakoukoli zbytečnou administrativní zátěž nebo zpochybňoval zemědělskou produkci a sociální funkci půdy. Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Považuji posouzení Komise za důležité a souhlasím s navrhovanou strategií k ochraně půdy, neobnovitelného zdroje, který poskytuje životně důležité služby pro lidskou činnost a přežití ekosystémů. Podporuji Prodiho zprávu a domnívám se, že zvláště významné jsou její návrhy na lepší definování vztahu půdy a otázek biologické rozmanitosti, desertifikace a změny klimatu. Marian Harkin (ALDE), písemně . − Pozměňovací návrh 10: rámcová směrnice není proporcionální a nerespektuje subsidiaritu. v tomto případě je otevřená metoda koordinace lepším mechanismem než rámcová směrnice. Problémy půdy jsou téměř vždy místní a regionální. Pozměňovací návrh 8: nedomnívám se, že rámcová směrnice EU je plně odůvodněná. Jsem přesvědčena, že ochrana půdy by měla zůstat v pravomoci členských států. Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrh Komise na ochranu půdy je obecný a neurčitý. Nijak neupravuje financování Společenství ani základní nezbytné projekty prevence a náhrady zničených půd. Zvláště ve středomořských zemích a Řecku jsou problémy naléhavější v důsledku teplého suchého klimatu, geografického reliéfu, silných větrů atd., které přispívají k desertifikaci a erozi půd. Kromě toho pobřeží, která jsou v poměru k celkové velikosti těchto zemí dlouhá, poskytují dobré podmínky pro zasolování půdy a zabírání půdy pro účely bytové výstavby. To, že chybí půdní mapa a tématické mapy, vede k nadměrnému využívání zemědělských chemikálií. v praxi rovněž není možné prosazovat obměnu plodin v důsledku neprávně chápaného stanovení cen podle společné zemědělské politiky a systému dotací zemědělské produkce. Kromě toho je situace hrozivá díky neexistenci státního orgánu určeného k evidenci, prevenci a obnově patogenních půd atd. Návrh Komise zřejmě není schopen zabývat se těmito problémy, z nichž mnohé již měly být řešeny. Pokud jde o výmluvu spojenou s velkou různorodostí půd (320), tento problém by bylo možné řešit, pokud by byla navrhovaná opatření vypracována na základě prevence a nápravy půdních patogenů a nikoli na základě konkrétních druhů půd. David Martin (PSE), písemně . − Hlasoval jsem pro tuto zprávu o plánech Komise na ochranu půdy v prvním čtení. Souhlasím s tím, že je nutné půdu chránit, dosud však nejsem zcela přesvědčen, že správným přístupem je směrnice nebo zda by nebyl vhodnější méně preskriptivní přístup. Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně . − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ale proti bodům 8 a 10, protože nesouhlasím s tím, že jsou nutné další právní předpisy týkající se ochrany půdy.

59

60

CS


Již existuje celá škála právních nástrojů, které mohou zajistit nejvyšší možnou ochranu půdy, a dokud tyto právní předpisy nebudou plně prováděny a nebudou plně analyzovány jejich účinky, nevěřím, že jsou další právní předpisy v této oblasti nutné či žádoucí. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Ochrana životního prostředí je v Evropě politicky důležitá otázka, která se v posledních letech rychle rozvíjí a ve které je pro Unii stále prioritou výzkum. Životní prostředí však v Evropě nelze chránit bez ochrany půdy, která je vystavena různým procesům degradace. Potřeba zvláštních ochranných opatření v novém evropském rámci v této oblasti proto naprosto dává smysl. Celkově uznáváme, že půda je v soukromém vlastnictví, ale půda je i přírodním zdrojem veřejného zájmu, a proto je třeba ji chránit ve prospěch příštích generací. Protože je ochrana půdy pevně svázána s hlavními mezinárodními úkoly v oblasti životního prostředí, je zapotřebí zvážit právní předpisy Společenství, které by si kladly za cíl ochranu samotné půdy a které by mohly povzbuzovat výměnu informací a koordinaci osvědčených postupů mezi členskými státy. Začlenění ochrany půdy do budoucího klimatického režimu zřejmě vyžaduje uznání potřeby lepších znalostí týkajících se úlohy tohoto zdroje při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jejím dopadům. Luca Romagnoli (ITS), písemně . − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chci vyjádřit svou podporu Prodiho zprávě. Evropa skutečně potřebuje společnou strategii v oblasti půdy. v celé Evropě pokračuje degradace půdy, vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy nestačí pro boj s jevy, jakými jsou eroze, úbytek organického materiálu, zhutňování, zasolování, sesuvy a kontaminace půd. Na evropské úrovni je třeba vypracovat akční plán a opatření, samozřejmě řádně zohledňující vnitrostátní podmínky a připravené v rámci subsidiarity a spolupráce s členskými státy. To je zásadní především z hlediska určení ohrožených oblastí a vypracování balíčků opatření. Kromě toho je životně důležité, aby všech 27 členských států mělo v této oblasti minimální úroveň právních předpisů a aby byly prováděny vzdělávací a osvětové kampaně. Bogusław Sonik (PPE-DE), písemně . – (PL) Mnohostranná ochrana půdy je jednou z hlavních výzev ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni. Má rovněž obrovský dopad na hospodářství členských států. Chci vyjádřit své obavy z důsledků přirozené degradace půdy a degradace způsobené lidskou činností. Degradace půdy je často výsledkem nevhodné lidské činnosti v zemědělství a lesnictví. Může být i důsledkem průmyslu, cestovního ruchu a rozvoje měst. Rád bych Parlament upozornil, že dodržování ustanovení směrnice umožní novou klasifikaci degradované půdy, a tím zabrání využívání dosud nezastavěných ploch pro průmyslové a komerční účely. Směrnice rovněž zajistí klasifikaci půdy z hlediska jejího potenciálu pro rostlinnou a živočišnou produkci, se zvláštním odkazem na produkci vysoce jakostních potravin. Chtěl bych upozornit na potřebu vypracování evropské strategie zaměřené na určení a řešení problémů týkajících se degradace půdy. v důsledku velké různorodosti druhů půd je nutná evropská strategie nezávisle na vnitrostátních opatřeních. Taková evropská strategie by byla založena na prevenci a jejím cílem by bylo zvyšovat veřejnou informovanost a přesvědčovat veřejnost o potřebě ochrany půdy. Kromě toho by strategie určovala ohrožené oblasti z hlediska řešení tohoto problému na evropské úrovni.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Je třeba poznamenat, že je důležité jasně vymezit hranice mezi touto směrnicí a ostatními evropskými právními normami, které se týkají ochrany půdy, aby se v oblasti právních předpisů předešlo zdvojování. Současné evropské právní předpisy zřejmě degradaci půdy nebrání. Současně je ochrana půdy pevně spojena s hlavními mezinárodními výzvami v oblasti ochrany přírodního prostředí. Proto jsem přesvědčen, že existuje jasná potřeba vypracování právních předpisů Společenství, jejichž cílem by byla ochrana půdy jako taková. Glenis Willmott (PSE), písemně . − Evropská parlamentní labouristická strana (EPLP) hlasovala proti bodům 8 a 10 Prodiho zprávy o tematické strategii pro ochranu půdy, protože nebyla prokázána potřeba rámcové směrnice pro ochranu půdy. v současné podobě by opatření navržená v těchto bodech nebyla proporcionální, protože neexistuje dostatečná flexibilita nebo subsidiarita. - Zpráva: Peter Liese (A6-0402/2007) Hans-Peter Mayer (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, dle mého názoru je začlenění činnosti v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise krokem ke splnění podmínek Kjótského protokolu, to je pravda. Chtěl bych však připomenout, co právě řekl pan Sarkozy. Řekl, že Evropa musí požadovat reciprocitu, a ta zde chybí nebo téměř zcela chybí. Obchodování emisemi by nemělo začít dříve než v roce 2012. Stejně jako u malých automobilů musí existovat výjimky pro malá letadla do 20 tun, aby se předešlo disproporcionalitě. Jumbo jet není totéž co Cessna! Mnoho věcí ve zprávě Výboru pro životní prostředí zachází prostě příliš daleko a neponechává evropským podnikům prostor pro manévrování a čas na provedení opatření. Je zde obrovský rozpor. Znovu připomínám slova francouzského prezidenta a říkám, že o strukturování tohoto systému obchodování emisemi musíme ještě jednou důkladně přemýšlet. Lasse Lehtinen (PSE). - (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy 77, 81 a 82 ve zprávě, kterou předložil pan Liese, abych zajistil, že letecké společnosti, které působí v okrajových regionech Evropy, budou schopny spravedlivě konkurovat společnostem ze středu Evropy. Většina však bohužel uvažovala jinak. Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, Evropský parlament rozhodl nad rámec Kjótského protokolu, že i letectví bude zahrnuto do obchodování s emisemi CO2. Letectví emituje sice jen 3 procenta, ale za 15 let se jeho emise zdvojnásobily. Evropa dnes opět potvrzuje svou vůdčí úlohu v boji proti klimatickým změnám a jde o to, aby to bylo vyrovnané. Je správné, že část povolenek se bude dražit a ne rozdávat, to umožní i rozvoj mladých společností. Výnosy z dražeb by měly být využívány pro vývoj technologií snižujících emise v letectví a ne pro jiné účely. Velká rezerva pro snížení emisí, jak všichni víme, je také v integrovaném řízení letových řádů. Zasazovala jsem se, aby datum zahájení pro dálkové lety bylo stejné jako pro vnitroevropské lety. Komise musí přimět třetí země, aby se připojily do konce roku 2011. Považuji to za nutnou podmínku pro rovnou soutěž všech operátorů na evropském nebi nehledě na adresu společnosti. Snížit oteplení planety do roku 2020 o dva stupně znamená přesvědčit o tom totiž především zbytek světa. Jak se to bude dařit ukáže brzy mezivládní konference na Bali.

61

62

CS


Christoph Konrad (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, pokud jde o účel zprávy, kterým je začlenění letecké dopravy do systému obchodování s povolenkami na emise, vyvstává řada otázek. Je však nepochybné, že existují jasné známky toho, že to není systém zvlášť úspěšný, a ačkoli má Komise údaje prokazující jeho neúspěšnost, hodláme nyní do tohoto systému začlenit i leteckou dopravu. To je můj hlavní důvod kritiky, který mě vedl k tomu, abych pro zprávu nehlasoval. Začleněním evropské letecké dopravy do systému k věci přistupujeme jako k izolovanému řešení. Ale právě to nakonec ohrožuje konkurenceschopnost evropských leteckých společností a vedle těchto společností i konkurenceschopnost evropských letišť. Podle mě to není přijatelné a musíme učinit vše, abychom nalezli globální řešení zahrnující i ostatní letecké společnosti a ostatní letiště. Pouze tak můžeme najít řešení dobré pro životní prostředí ale dobré i pro hospodářskou soutěž v Evropské unii. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - (FI) Pane předsedající, chci poděkovat svému kolegovi panu Liesemu za jeho vynikající spolupráci. Jedna konkrétní záležitost, ve které jsme hledali kompromis, se týkala směřování příjmů z aukcí. Byla bych ráda, kdyby všechny příjmy šly do letecké dopravy, ale jsem vděčná, že byly moje názory vzaty v úvahu alespoň částečně. Vycházím z přesvědčení, že letecká doprava je nezbytná i z hlediska životního prostředí, protože například podle průzkumu MIPS jsou její přínosy jasně viditelné. Dalším základním předpokladem je to, že cílem musí být nakonec letecká doprava bez emisí. Proto jsem pro směřování příjmů do výzkumu a vývoje v oblasti letecké dopravy. Pokud je podle nás dramatický nárůst emisí z letecké dopravy skutečně problém, musíme vynaložit veškeré dostupné zdroje na to, aby peníze na výzkum šly na rozvoj letecké dopravy bez emisí. Doufám, že Rada k tomu v budoucnosti přihlédne. Také chci říci, že si myslím totéž, co právě řekl pan Lehtinen. Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli podpořit zprávu Parlamentu, protože je prvním krokem ke snížení dopadu letecké dopravy na klima. Je však podle nás politováníhodné, že většina v Parlamentu hájí vysoké emisní stropy a nevýznamný objem prodeje emisních povolenek na aukcích. Kromě toho byl vstup v platnost odložen o rok oproti tomu, jak rozhodl parlamentní Výbor pro životní prostředí. V budoucnosti bychom chtěli, aby měla letecká doprava zcela samostatný systém obchodování s povolenkami na emise. Liam Aylward, Brian Crowley a Seán Ó Neachtain (UEN), písemně. − Systém obchodování s emisemi je nejúčinnějším způsobem řešení emisí při změně klimatu, který Evropské unii umožňuje dosáhnout jejího cíle spočívajícího ve snížení o 20 až 30 % do roku 2020. Dnes jsme hlasovali pro to, aby byly v této směrnici zohledněny nejvzdálenější regiony, a pro vypuštění návrhu Komise, který umožňuje, aby letecká společnost požádala o bezplatnou výměnu povolenky pro leteckou dopravu za povolenku podle Kjótského protokolu! Hlasovali jsme pro snížení horního limitu, kterým bude předpokládaná skutečná hodnota sjednaná v příštích týdnech, zhruba 85 až 90 % úrovně emisí v letech 2004 až 2006. Hlasovali jsme pro budoucí přezkum aukčního prodeje, bude-li proveden přezkum pro jiná odvětví. Jakkoli jsme dnes nehlasovali pro aukční prodej, měly by být aukce zváženy

13-11-2007

13-11-2007

CS


ve všech odvětvích, protože by snížily možnost náhodných zisků a zvýšily konkurenceschopnost a inovace. A co je nejdůležitější, průmysl nese svůj podíl snižování emisí inovačním způsobem, aniž by kladl celé břemeno na spotřebitele využívajícího leteckých služeb. Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, kterou pan Liese předložil o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, protože se domnívám, že začlenění letecké dopravy do tohoto systému je nezbytné pro zmírnění účinků změny klimatu. Přínos letecké dopravy ke změně klimatu je značný a rychle roste, a proto tento návrh směrnice představuje důležitý krok při plnění náročných cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v Evropské unie. Je však naprosto nutné přijmout taková opatření, aby tato směrnice zohlednila situaci v nejvzdálenějších regionech, s cílem předejít příliš velkým sociálním a hospodářským dopadům systému obchodování emisemi na tyto regiony. Proto lituji toho, že nebyly přijaty pozměňovací návrhy 98=100/rev a 97=99/rev. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Máme vážné pochybnosti o obecném obsahu návrhů přijatých v tomto usnesení Evropského parlamentu, a proto jsme hlasovali proti němu. Za prvé nesouhlasíme s obchodováním s emisemi, které vždy chrání ty, kdo mají peníze na nákup emisích práv, a neřeší problém nadměrných emisí CO2. Za druhé nebyly zohledněny ty země a regiony, kde jsou služby letecké dopravy službami základními, jako jsou nejvzdálenější regiony Azorských ostrovů a Madeiry. Například lety mezi těmito ostrovy i lety mezi kontinentální Evropou a těmito regiony jsou významné zejména pro územní soudržnost Evropské unie, a proto si tyto lety zasluhují zvláštní zacházení. Litujeme, že posouzení dopadů této směrnice nevzalo v úvahu zařazení nejvzdálenějších regionů na území Evropské unie a všech příchozích a odchozích letů na evropských letištích. Tento dopad bude větší v regionech než v průměru v Evropě, díky tomu, že jejich obyvatelé využívají letadla, a díky dopadu cestovního ruchu na regionální rozvoj. Podobně nebyly zohledněny ani dramatické důsledky, které má na konkurenceschopnost regionů zdanění letů, od kterého jsou jejich sousedé osvobozeni. Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Nepodpořil jsem zprávu, která se snaží začlenit emise CO2 z letecké dopravy do systému pro obchodování s povolenkami na emise v Evropské unii. Kjótský protokol leteckou dopravu vyloučil a jakkoli většina států světa Kjótské dohody neuznává, Evropská unie nyní chce učinit, víc, než protokol požaduje. Tento idealismus je z intelektuálního hlediska velmi hezký, ale nezachrání planetu, která ještě není ani skutečně ohrožena. Evropa však hodlá obětovat veškerý svůj průmysl včetně letecké dopravy bez jakéhokoli významného dopadu na klima. Musím protestovat.

63

64

CS


Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, polští poslanci se rozhodli hlasovat proti této zprávě z velmi prostého důvodu, jmenovitě proto, že nebyla zohledněna žádná naše připomínka. Ráda bych poukázala na to, že polská letecká doprava byla na snížení emisí CO2 v rámci plnění závazků z Kjótského protokolu (36 % z povinnosti ve výši 6 %) velmi dobře připravena a emise CO2 nepředstavují problém pro země, jako je naše. Země staré patnáctky však dosud splnily pouze 1,5 % z přijatých závazků ve výši 8 %. Tak vznikla myšlenka tohoto návrhu směrnice, která by staré patnáctce umožnila splnit její závazky na účet nových členských států. o tohle v Evropské unii jde? Nemyslím si to, a proto požaduji podrobnější propracování a reflexe pro druhé čtení. David Martin (PSE), písemně . − Hlasoval jsem v prvním čtení ve prospěch této zprávy o návrhu Komise na začlenění oblasti letectví do systému pro obchodování emisemi v EU a podpořil jsem i pozměňovací návrhy na snížení povolených emisí z navržených 100 % na 90 %. Podpořil jsem i pozměňovací návrhy skupiny socialistů na zařazení všech letů s odletem z letiště nebo s příletem na letiště v EU, bohužel ostatní strany tyto návrhy nepodpořily a ty nebyly přijaty. Letecká doprava je důležitým a rychle rostoucím zdrojem emisí skleníkových plynů a opatření ke snížení těchto emisí jsou nutná pro boj proti změně klimatu. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) v Evropské unii a ostatních průmyslových zemích jsou přijímána opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a tento návrh Komise na začlenění letecké dopravy do systému pro obchodování s povolenkami na emise je důležitým prvkem v souboru opatření, která mají být přijata v mezinárodním měřítku. Nemůžeme popřít značný nárůst emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy. Řešení problému pomocí obchodování s povolenkami na emise se proto jeví být užitečným opatření, zvláště pokud bude správně pojato a propojeno s ostatními opatřeními k podpoře stability trhu a prevenci narušení hospodářské soutěže. Dnes přijatá opatření budou precedentem pro další mezinárodní jednání. Proto musí EU zaujmout pevný postoj s řešeními, která jsou skutečně účinná z hlediska ochrany životního prostředí, a současně hájit náš průmysl a naše svobody. Vzhledem k tomu, že to je obtížný úkol, je třeba pochválit práci zpravodaje a všech za jejich úsilí o dosažení kompromisů, konkrétně zaměřených na zmírnění účinků změny klimatu a vyvážení sociální a hospodářské činnosti v Evropě. Luca Romagnoli (ITS), písemně . − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chci vyjádřit svou podporu zprávě, kterou předložil pan Liese. Nicméně jsem považoval za příhodné podpořit některé pozměňovací návrhy upravující původní návrh, zvláště pozměňovací návrhy týkající se roku 2011 jako data vstupu systému v platnost. To je mimořádně významná otázka, pokud jde o to, jak předejít narušení trhu v Evropské unii, i když jen po přechodná období, kdy by někteří provozovatelé byli proti ostatním zvýhodněni. Podpořil jsem i určité další pozměňovací návrhy v otázkách, jako je procento povolenek určených pro aukce a využití takto získaných prostředků, za předpokladu, že tím není dán precedent pro snižování finančního manévrovacího prostoru spadajícího do výhradní pravomoci členských států.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Brian Simpson (PSE), písemně . − Hlasoval jsem pro zprávu, kterou předložil pan Liese, ačkoli mám pochyby o jejím praktickém významu a jejím provádění. Souhlasím s tím, že letecká doprava musí být zařazena do veškerých systémů obchodování s emisemi, ale je třeba nalézt rovnováhu mezi hledisky ochrany životního prostředí a hledisky letecké dopravy. Kromě toho, tento systém je navržen jako velmi sporný mimo Evropskou unii, kde mnoho států včetně Spojených států, Indie a Číny hrozí soudní žalobou proti EU, protože jsou přesvědčeny, že jakýkoli systém týkající se letecké dopravy musí být před prováděním dohodnut na mezinárodní úrovni. Je správné, aby byla letecká doprava začleněna do systému obchodování s emisemi. Není správné vydělovat leteckou dopravu jako hlavní zdroj CO2 a nezabývat se přitom námořní dopravou a největším zdrojem CO2 v dopravě, dopravou silniční. Některé z návrhů Výboru pro životní prostředí v této zprávě byly skutečně extrémní. Parlament zaujal pragmatičtější a vyvážené stanovisko. Přesto si však myslím, že tento návrh čekají v příštích měsících problémy, přinejmenším na mezinárodní scéně a v oblasti osvobození soukromých tryskových letadel. Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. − (DA) Hlasoval jsem pro konečné znění zprávy, kterou předložil pan Liese, protože to byl malý krok kupředu oproti návrhu Komise. Zpráva však ponechává mnoho neřešených otázek, pokud jde o kroky nutné k boji se změnou klimatu, a proto prokazuje, že Evropský parlament nestojí v čele tohoto boje. Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Nejvzdálenější regiony společně přispívají k boji se změnou klimatu a pravidelně prokazují svou snahu v tomto boji pokračovat tím, že se stanou skutečnými centry inovací v této oblasti. Podporuji cíle sledované začleněním činností v oblasti letectví začlenily do systému obchodování emisemi. Nejvzdálenější regiony však nemohou podpořit provádění návrhu Komise v jeho současné podobě, protože jinak by letecké společnosti činné v těchto oblastech neměly jinou možnost než přenést nové příplatky přímo do ceny letenek na úkor zámořských cestujících a turistů, kteří jsou již trestáni vysokými náklady letecké dopravy, a do nákladů letecké nákladní dopravy, což pak povede k nárůstu cen, jež postihne spotřebitele a podniky v nejvzdálenějších regionech. Chci vyjádřit své poděkování zpravodaji za to, že naslouchal mým připomínkám k tématu, a Parlamentu, že nakonec podpořil zásadu udělení zvláštních režimu pro nejvzdálenější regiony v této konkrétní věci. Rovněž vítám, že Parlament přistoupil na možnost, aby část prostředků plynoucích ze systému aukčního prodeje emisních kvót bylo možné využít ke snížení negativního dopadu tohoto projektu na dostupnost a konkurenceschopnost nejvzdálenějších regionů. Hannu Takkula (ALDE), písemně . − (FI) Pane předsedající, všichni víme, že je důležité zajistit ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu. Naše opatření však musí zůstat v mezích zdravého rozumu a my jako osoby, které přijímají rozhodnutí, bychom měli věci vnímat jako celek. Dle mého názoru většina členů parlamentního Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin neposoudila u této zprávy celou záležitost ze všech aspektů. Emise z letecké dopravy tvoří jen 2 % celkových emisí, a proto by k nim mělo být přistupováno úměrně celku. Tedy i pokud by veškeré naše služby letecké dopravy měly skončit, mělo by to stěží jakýkoli vliv na globální oteplování. Rovněž si

65

66

CS


musíme uvědomit, že mnoho leteckých společností již významně investovalo do zlepšení vlivu jejich letadel na životní prostředí. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy 77, 81 a 82, které umožňují veškeré letecké dopravě nadále pokračovat v nejvzdálenějších regionech Evropy. Nevím, proč by se měla letecká doprava soustřeďovat hlavně kolem několika málo velkých letišť. Konkurenceschopnost vnitrostátních leteckých společností by neměla být krátkozrace narušována kvůli dopravcům s nízkými cenami. Proto souhlasím s tím, co ve svém vystoupení řekl pan Lehtinen. Předsedající. − Tím je ukončeno hlasování. 9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 13:15 a znovu zahájeno v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda 10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 11. Předložení dokumentů: viz zápis 12. Písemná prohlášení (předložení): viz zápis 13. Provádění ustanovení Schengenského acquis – Uplatňování schengenského acquis na Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava o – prohlášení Rady o provádění ustanovení schengenského acquis a – zpráva (A6-0441/2007) Carlose Coelha, jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis na Českou republiku, Estonskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Maďarskou republiku, Maltskou republiku, Polskou republiku, Slovinskou republiku a Slovenskou republiku (11722/2007 – C6-0244/2007 – 2007/0810(CNS)). Jo Magalhães, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, je mi nesmírným potěšením, že mohu být dnes zde v této Sněmovně, abych jménem předsednictví a Portugalské republiky jednal o blížícím se rozšíření schengenského prostoru. Ještě před rokem se nad Evropou stahovaly temné mraky a hrozila velmi vážná politická krize v důsledku technické nemožnosti uvést v roce 2007 do provozu Schengenský informační systém (SIS) druhé generace. Odklad splnění oprávněných očekávání týkajících se volného pohybu občanů členských států, jež přistoupily k Evropské unii v roce 2004, na neurčito by byl nejen nepřípustným projevem technické nemohoucnosti, ale zejména také těžkou porážkou evropských ideálů a důkazem neschopnosti a nekompetentnosti našich institucí a členských států. Mohli bychom poskytnout těmto občanům tisíc

13-11-2007

13-11-2007

CS


vysvětlení, ale všechna by zněla jako chabé výmluvy a vybízela by ke hledání viníků, což by překáželo praktickému řešení problému. Naštěstí jsme zvolili jinou cestu se skutečně bezprecedentní rychlostí a soudržností. Především jsme v Lisabonu našli vhodné technické řešení vzniklé technické krize. Zhruba za 30 dní byl připraven projekt SISone4all a přibližně stejnou dobu trvala kontrola studie jeho proveditelnosti špičkovými evropskými experty. V prosinci 2006 tak mohla Rada SVV dát pokyn k odstartování procesu s časovým programem, který by se dal označit za evropskou verzi filmu Mission Impossible, a s nepatrným rozpočtem jen o málo přesahujícím půl milionu eur. V březnu, jak bylo přislíbeno, byla dokončena softwarová aplikace – naklonovaná z portugalského N.SIS (National SIS) – a byla předána novým účastníkům projektu. Rozsáhlou modernizací prošel také C.SIS (Central SIS), a to díky maximálnímu úsilí Francouzské republiky, které za to patří náš dík. Německé předsednictví s dokonalým načasováním urychlilo přijetí příslušných právních opatření. 31. srpna se nám podařilo dokončit instalaci aplikací a přesun údajů, což byl obtížný a složitý proces. Den poté byly tyto nové prostředky zpřístupněny bezpečnostním silám nových členských států, které jich pak začaly s velkým úspěchem využívat. Zbývalo jen prověřit, zda byla stejně úspěšně přijata také všechna ostatní z mnoha opatření potřebných pro přistoupení k schengenskému prostoru, týkající se například pozemních i námořních hranic, policejní spolupráce, ochrany osobních údajů a otázky víz. Všechna byla naštěstí přijata. V minulém týdnu, 8. listopadu, Rada SVV shledala, že příslušné členské státy prokázaly dostatečnou míru připravenosti, aby mohly uspokojivě provádět jak ustanovení nesouvisející se SIS, tak ustanovení související se Schengenským informačním systémem schengenského acquis. Chtěl bych zde, v této sněmovně, poděkovat všem, kdo tyto změny v uplynulých měsících provedli a podíleli se na programu vyhodnocení. Zvláštní zmínku zasluhuje důležitá práce mnoha expertů podílejících se na návštěvách, jež umožnily, aby transformace dosažené během pouhých několika měsíců mohly být bez stínu pochybnosti potvrzeny. Nyní máme tam, kudy povede nová vnější hranice naší Evropské unie, jedno z nejvyspělejších a nejmodernějších zařízení, vysoce inovační organizační řešení i vhodné postupy k zajištění velmi vysoké úrovně boje proti trestné činnosti. Budou je doplňovat zvláštní policejní opatření již dohodnutá na bilaterální nebo multilaterální úrovni, takže v „den poté“, po zrušení kontrol, bude větší svoboda, ale nebude menší bezpečnost. Musím také zdůraznit, že portugalské předsednictví ve snaze o co největší transparentnost podniklo velmi úspěšné kroky umožňující, aby k informacím vyplývajícím z tohoto mimořádného úsilí měl přístup Evropský parlament. Tato sněmovna si tak mohla ověřit absolutní přísnost shrnutí posouzení dopadů, které jsme také chtěli poskytnout jako samostatný dokument. Musím gratulovat zpravodaji panu Coelhovi k přesnému dodržení stanovených termínů a k vynikající kvalitě jeho zprávy. Dámy a pánové, toto je metoda, jakou musíme používat, abychom se vyrovnali s budoucími výzvami integrovaného zavedení a správě SIS II, VIS (Vízového informačního systému) a nových informačních systémů o cestujících, o kterých nedávno informoval místopředseda Frattini. Nikdo by neměl podléhat iluzím, neboť obří projekty tohoto typu mohou skončit buď velkým úspěchem, nebo těžkým nezdarem. Úspěchu lze dosáhnout jen se silnými řídícími strukturami, odhodlaným vedením a ve velmi krátkých lhůtách.

67

68

CS


Nepotřebujeme žádného technologického krále, ale spíše spoustu práce v demokratické struktuře tvořené Komisí, členskými státy a Evropským parlamentem, jak se to přesvědčivě ukázalo v tomto případě. Chtěl bych také oficiálně poděkovat všem, kdo k tomuto úspěchu přispěli. Takové je tajemství úspěchu SISone4all a jedině takto můžeme uspořit zdroje, vytvořit synergie mezi projekty a zejména, dámy a pánové, dodržet lhůty. K tomu, aby mohla Rada přijmout rozhodnutí o plném provedení ustanovení schengenského acquis v nových členských státech, což se plánuje na prosinec 2007, zbývá splnit už jen jednu podmínku. Touto podmínkou je vaše hlasování, hlasování Evropského parlamentu. Doufám, že s jeho výsledkem mohu počítat a že si mohu být v tomto směru jistý vzhledem k velmi pozitivnímu obsahu návrhu usnesení, který již byl zařazen na pořad tohoto jednání. Závěrem mi dovolte poděkovat za velmi lichotivá slova, jež Evropský parlament v tomto návrhu usnesení adresuje prezidentství a Portugalské republice. Jménem mužů a žen, kteří se v uplynulých měsících s nadšením podíleli na tomto úkolu, na přípravě tohoto historického rozhodnutí, které konečně pohřbí železnou oponu, chci říci, že nás nepoháněla jen touha po vítězství a snaha zabránit vážné krizi. Zmobilizovali jsme nejlepší know-how v Evropě, využili jsme prostředků nové digitální Evropy k urychlenému projednání svých plánů a obtíží, a abychom našli řešení, vytvořili jsme skvělou síť expertů a oddělení podpory funkční 24 hodin denně sedm dní v týdnu. To vše doplňovaly bezprecedentně úzké vztahy mezi experty a politiky, ministry pro tuto oblast, kteří se pravidelně scházeli na zvláštních zasedáních, aby tento proces řídili za plné solidarity ze strany Komise. Zvlášť musím vyzdvihnout úlohu místopředsedy Frattiniho. Nikdy také nezapomínáme, dámy a pánové, že Evropa má své parlamentní představitele a že musí existovat návaznost mezi jejich stanoviskem a tím, co děláme. Věnujeme patřičnou pozornost vašim doporučením a počítáme s vašim zastoupením na vzpomínkových oslavách na počest historického rozšíření evropské zóny volného pohybu, které se budou konat 21. a 22. listopadu. Děkuji vám, dámy a pánové, také za váš příspěvek k tomuto historickému úspěchu. Franco Frattini, místopředseda Komise. − Pane předsedající, chtěl bych především blahopřát všem členským státům k jimi dosaženým výsledkům, které konečně umožní občanům Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska, České republiky, Slovinska, Maďarska, Slovenska, Malty a stávajících zemí Schengenu, aby konečně mohly plně využívat volného pohybu osob, který je jedním z pilířů Evropské unie. Pro občany členských států, jež přistoupily k EU v roce 2004, je to skutečným přínosem. Cestování bude nyní rychlejší a snadnější. Všem členským státům Evropské unie to ukazuje, že je výhodné v evropském rámci spolupracovat. Prostor bez vnitřní hraniční kontroly je skvělá vymoženost, která nemá v historii obdobu. Od 21. prosince bude možné cestovat bez hraničních kontrol například z Pyrenejského poloostrova do pobaltských států nebo z Řecka do Finska. To je skutečný symbol sjednocené Evropy a základní právo všech evropských občanů. Jak všichni víte, tomuto historickému úspěchu předcházela rozsáhlá příprava. Není jednoduché stát se součástí schengenského prostoru. Je to výzva, a musíme nalézt správný vzájemný poměr mezi svobodou a bezpečností. Odstranění vnitřních hraničních kontrol je také otázkou důvěry mezi členskými státy. Na základě zevrubného hodnocení, „schengenského hodnocení“, nabývají členské státy vzájemné důvěry ve schopnost každého

13-11-2007

13-11-2007

CS


z nich ochraňovat vnější hranice jménem všech ostatních států a udělovat víza platná pro celý schengenský prostor. Zlepší se také policejní spolupráce členských států a bezpečnostní kontroly uvnitř širšího schengenského prostoru s cílem zabránit tomu, aby volného pohybu a lepších příležitostí využívali pachatelé trestných činů k nezákonným aktivitám. To vše by nebylo možné bez finanční solidarity. Nástroj pro schengenské acquis, jehož prostřednictvím byla poskytnuta téměř 1 miliarda eur, umožnil novým členským státům, aby se vyrovnaly zejména s výzvou spojenou s vybudováním účinné hraniční kontroly a staly se plnohodnotnými partnery v schengenském prostoru. Chtěl bych také poděkovat zpravodaji panu Coelhovi a Evropskému parlamentu za jejich pozitivní podporu při dosažení tohoto zásadního úspěchu, a v neposlední řadě blahopřeji portugalskému předsednictví. Blahopřeji Vám osobně a ministrům vnitra, ministru Costovi a ministru Pereirovi, k vašemu strategickému partnerství a k jasnému vytyčení cíle v zájmu úspěšné implementace projektu Schengenského informačního systému známého jako SISone4all. Společně s předchozím německým a budoucím slovinským předsednictvím jsme nelitovali sil, abychom své portugalské kolegy podpořili, a dokázali jsme to. Ukazuje to, čeho lze dosáhnout, pokud se všichni plně zaměří na nějaký složitý projekt. Nicméně, dámy a pánové, práce ještě neskončila. Naším konečným cílem je učinit do prosince 2008 Schengenský informační systém II plně funkčním. Budeme na tom muset znovu všichni společně jaksepatří zapracovat. Carlos Coelho, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, schengenský prostor je jedním z největších úspěchů v dějinách evropské integrace. Zrušení vnitřních hranic a provedení některých náhradních opatření, jako je posílení kontrol na vnějších hranicích, policejní a justiční spolupráce a vytvoření Schengenského informačního systému, jsou nejlepším způsobem, jak umožnit svobodu pohybu. Schengen roste, stejně jako Evropská unie. Z pěti původních členských států je nás nyní 15 včetně Islandu a Norska, dvou zemí, které nejsou členy Společenství, a při částečném zapojením Irska a Spojeného království. Dnes stojíme před dějinnou událostí: největším rozšířením v historii Schengenu, přičemž současně budou zrušeny vnitřní hranice s devíti členskými státy: Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Polskem, Litvou, Slovinskem, Slovenskem a Maltou. Pro Evropu, pro volný pohyb a pro tyto nové členské státy a jejich občany je to událost velkého významu. Musím je nejprve přivítat a poblahopřát jim. Chci jim gratulovat nejen ke vstupu do tohoto prostoru, ale zejména také k systematickému a energickému úsilí, které vynaložily na splnění všech požadavků stanovených přísnými schengenskými pravidly. Ve zprávách z prosince 2006, o kterých se již zmínil ministr Magalhães, bylo poukázáno na různé problémy, jež byly z větší části již překonány. V hodnotících týmech byli experti ze všech členských států. Vydali se na hranice a na konzuláty a vypracovali vyčerpávající zprávy, jež obsahují věcné popisy, hodnocení a doporučení, mnohé z nich si vyžádaly dodatečná opatření a navazující návštěvy vzhledem k problémům, jež se v naprosté většině členských zemí stále ještě vyskytovaly. Chci poblahopřát hodnotícímu týmu v čele s dr. Carlosem Moreirou k náročné práci, kterou v tak krátké době vykonali, a také proto, že pouze neplnili své inspekční úkoly, ale často doporučovali i opatření a řešení umožňující zjištěné problémy řešit.

69

70

CS


Pane předsedající, neexistence vnitřních hranic jednak vyžaduje lepší kontrolu na vnějších hranicích a účinnou výměnu informací a údajů prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS), ale zjevně je to i projev vzájemné důvěry, kdy každý musí striktně dodržovat přijatá pravidla. Záruka účinné kontroly na hranicích umožňuje zajistit bezpečnost všech evropských občanů. Bezpečnost schengenského prostoru skutečně závisí na tom, jak důrazně a účinně každý z členských provádí kontrolu na svých vnějších hranicích, a také na tom, jak kvalitní a rychlá je výměna informací prostřednictvím SIS. Jakékoli oslabení nebo nesprávné fungování kterékoli z uvedených prvků může ohrozit bezpečnost Unie. Proto musí být odstraněny i zbývající menší problémy. Nejsou sice překážkou pro zrušení vnitřních hranic, ale musí se vyřešit. Proto Evropský parlament v politickém usnesení, které bude přijato a které spolupodepsalo pět politických skupin, i v legislativním usnesení požaduje, aby byl do šesti měsíců podrobně informován o všech dosud nevyřešených otázkách. Proto také požadujeme, aby bylo do dvou let provedeno celkové zhodnocení fungování schengenského prostoru, na kterém se budou podílet všechny členské státy, nové i staré. A konečně chci poděkovat portugalskému předsednictví za úsilí a duch spolupráce, zejména portugalské vládě a portugalskému státnímu tajemníkovi José Magalhãesovi, který je dnes zde, a za nalezené řešení v podobě SISone4all, jak již zdůraznil místopředseda Frattini. Toto řešení umožnilo připojit nové členské státy k SIS. Bez něho by rozšíření schengenského prostoru v tomto roce, vzhledem ke zpoždění v SIS, nebylo možné. Ministře Magalhãesi, plně si uvědomuji vaše velké osobní přispění, a chci také blahopřát dr. Eduardě Peixeirové, která má velkou zásluhu na přijetí tohoto řešení. Na závěr ještě dvě poznámky. První je určena Evropské komisi. Rád bych znovu připomněl, že vytvoření SIS II je pro Evropský parlament i nadále prioritou, ani ne tak proto, abychom novým členským státům umožnili do tohoto systému přístup, ale hlavně proto, že to v rámci Společenství umožní účinněji využívat údaje a díky ukládání biometrických údajů a propojení záznamů se zvýší bezpečnost. Druhá moje poznámka je určena Radě. Musím vyjádřit politování nad tím, že na počátku tohoto procesu konzultací nedodržela zásadu přiměřené spolupráce s Parlamentem, neboť mu z bezpečnostních důvodů odmítla zaslat hodnotící zprávy expertů. Byl sice nalezen kompromis, který umožnil krátkodobě vyřešit vzniklou situaci, ale musí být nalezeno i dlouhodobé řešení. Je absurdní odpírat Parlamentu materiál, na základě kterého vykonává své legislativní pravomoci. Pane předsedající, učinili jsme další krok k evropské integraci. Je na nás všech, abychom zajistili, že tento krok přinese více svobody a větší bezpečnost. József Szájer, jménem skupiny PPE-DE . – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů vítám zavedení schengenského systému a chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat jménem devíti nových členských států německému a portugalskému předsednictví, Radě, Komisi a zejména panu Coelhovi za obrovskou práci, kterou si to vyžádalo. Musím se také zmínit o úsilí nových členských států, neboť jejich práce umožnila, abychom se dostali tam, kde dnes jsme. Volný pohyb osob je jednou ze čtyř svobod Unie. Nyní tuto vymoženost, tento nový prostor svobody rozšiřujeme na mnoho milionů nových občanů Unie. Je to společný čin nás všech: my Evropané jsme to vytvořili společně, a měli bychom na to být hrdí.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Dámy a pánové v této sněmovně, pocházím z malého města na hranici Rakouska a Maďarska. Moje město Šoproň po mnoho desetiletí oddělovala od jeho bezprostředního okolí a od Rakouska železná opona. Kousek této železné opony jsem si, stejně jako mnohokrát předtím, vzal s sebou do Parlamentu. Byla to tato železná opona, která znemožnila, aby byla Evropa svobodná. Zavedením schengenského systému odstraňujeme její poslední zbytky. Tento kus železa by nám měl připomínat, že naše nedávná minulost nebyla svobodná a že bychom již nikdy neměli dovolit, aby nám byla svoboda odňata. Se svobodou přichází zodpovědnost. Nové členské státy přejímají odpovědnost za důslednou ochranu společných evropských vnějších hranic, neboť na tom závisí bezpečnost nás všech. Nesmíme si také dovolit podkopávat širokou společenskou podporu práva volného pohybu. Proto musí každý občan Unie dodržovat její právní předpisy; jak řekl před chvílí komisař Frattini, svoboda pohybu neznamená svobodu páchání trestné činnosti bez hranic. Svoboda nesmí a nemůže být zneužívána, protože to ohrožuje samotnou svobodu a právo volného pohybu. Nesmíme dovolit ani to, aby určité síly ve snaze podkopat právo volného pohybu oživovaly zásadu kolektivní viny, což vyvolává temné vzpomínky. Nesmíme dovolit, aby pachatelé trestné činnosti zůstávali bez potrestání. Právě z toho důvodu bych chtěl znovu vyjádřit dík za to, že schengenský systém může být rozšířen na těchto devět členských států. Je to historická událost. Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, jménem své skupiny bych chtěl také blahopřát občanům devíti nových členských států k dárku, který jim předá portugalské předsednictví ve dnech 21. a 22. prosince. Plně se ztotožňuji s ministrem a předsednictvím, kteří skutečně likvidují poslední zbytky železné opony. Volný pohyb občanů bez vnitřních hranic je věc velmi pozitivní, je to jedna z nejdůležitějších svobod Evropské unie a nelze než uvítat, že se nyní bude vztahovat i na obyvatele devíti nových členských států. Schengenská dohoda však znamená víc než pouhé odstranění vnitřních hranic. Znamená také to, že tyto nové země musí nyní v zájmu všech ostatních členských států monitorovat vnější hranice Unie. Je velmi důležité, že rozšíření schengenského prostoru neohrožuje naši bezpečnost. Pan Frattini i ministr o tom již hovořili. Proto je nezbytná účinná a účelná hraniční kontrola. Hodnocení provedená Radou a Komisí ukazují, že těchto devět zemí je v zásadě připraveno na převzatí tohoto úkolu, ale v řadě oblastí by mělo ještě dojít ke zlepšení, například pokud jde o personální zajištění a letištní infrastrukturu, a jsme zvědavi, jak dopadnou následná hodnocení a monitoring. Také doufáme, že Parlament bude o tom urychleně informován. Schengen samozřejmě znamená mnohem víc než hraniční kontroly. Předpokládá větší policejní a justiční spolupráci mezi zeměmi Schengenu. Jsme rádi, že v případě těchto devíti členských států našlo portugalské předsednictví řešení v podobě SIS 1+, přesto se však domníváme, že musí být co nejdřív dosažen pokrok v SIS II. Těší mne příslib pana Frattiniho, že do prosince 2008 bude hotový, a samozřejmě na to dohlédneme. Chápeme, že Bulharsko a Rumunsko si budou muset ještě několik let počkat, ale současně doufáme, že tyto země budou s naší pomocí dál usilovně pracovat na tom, aby se za několik málo let mohly rovněž stát součástí schengenského prostoru. Totéž platí o Kypru. Je ostudou, že problém, který tuto zemi brzdí již tak dlouho, brání dnes i jejímu připojení k schengenskému prostoru. To je další důvod k tomu, abychom

71

72

CS


společně usilovali o nalezení řešení tohoto problému, který zatěžuje tuto zemi již příliš dlouho. Tato otázka vyvolává problémy i v jiných oblastech, například ve vztazích Tureckem. Řešení ovšem musí být nalezeno také v zájmu samotného kyperského lidu. Závěrem se chci ještě vrátit ke včerejší diskusi. Oprávněně se poukazuje na to, že rozšíření schengenského prostoru a celý schengenský systém vyžaduje vzájemnou solidaritu členských států. Jak jsem již uvedl, kontrola vnějších hranic je úkol, který se týká bezpečnosti nás všech a na kterém se nyní podílí i těchto devět zemí. Budeme s nimi nyní o tom hovořit. Tato bezpečnost a potřeba spolupráce představují samy o sobě možné budoucí problémy, například pokud jde o vnitřní migraci. Musíme se také dohodnout na tom, že se nebudeme pokoušet řešit problémy jednostranně, ale že budeme usilovat o spolupráci se všemi zeměmi, které jsou součástí schengenského prostoru, a spolupracovat při řešení problémů, jež v budoucnu vzniknou. Jak jsem řekl, musíme zajistit, aby nedocházelo k tomu, se děje nyní v Itálii, tj. když se jedna země pokouší sama řešit to, co je ve skutečnosti společným problémem. Henrik Lax, jménem skupiny ALDE. – (SV) Pane předsedající, rád bych se také připojil ke gratulantům. Blahopřeji novým účastníkům Schengenu k tomu, že se jim podařilo v tak krátké době splnit požadavky schengenských pravidel. Chtěl bych také poblahopřát Portugalsku, a to hned dvakrát. Portugalsko přišlo jako první s návrhem SISone4all. A nyní, za svého předsednictví, Portugalsko dokázalo energicky popohnat proces hodnocení. Slyšíme zde, jaký historický krok to je. Sjednocení Evropy i touto formou, prostřednictvím volného pohybu, je úspěchem, který ani nelze docenit. Cesta k tomu je obtížná. Zejména problém SIS II, který se protahuje z důvodů, které nemůžeme akceptovat a které Parlament často kritizoval. Jak jsme slyšeli, pro posílení bezpečnosti v tomto nově rozšířeném prostoru potřebujeme SIS II. Parlament kritizoval i to, že hned na počátku nebyla zajištěna plná transparentnost a přístup k hodnotícím dokumentům. Zvláště bych chtěl poděkovat svému příteli a kolegovi panu Coelhovi. Bez jeho úsilí bychom nedokázali parlamentní kontrolu dovést do konce. A konečně bych rád připomněl, že mnohé nové členské státy mají dávné historické styky se svými evropskými sousedy. Nyní musíme zajistit, aby rozšíření Schengenu nevedlo ve vztahu k nim k zatažení schengenské železné opony. Naši sousedé musí mít také přístup ke znalostem, které máme my, pokud chceme, aby mohli kráčet v našich šlépějích a vybudovali společnost právního státu, demokracie a tržního hospodářství. Ještě jednou blahopřeji všem třem zúčastněným stranám, které to dokázaly. Brian Crowley , jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, chtěl bych se připojit ke svým kolegům a blahopřát portugalskému předsednictví k tomu, že, pokud jde o Schengen, dokázalo nastolit shodu a porozumění, a skutečně jde o událost historického významu. Podobného významu, jako rozšíření Evropské Unie, a měli bychom ji tedy uvítat. Existují však obavy, jak oprávněně poukázali jiní kolegové, pokud jde o naše vnější hranice a o to, co můžeme udělat a jak se k nim máme postavit, a pokud jde o otázku solidarity a projevování solidarity s jinými členskými státy. Konkrétně z mého pohledu, neboť pocházím z Irska, kvůli tomu, že existuje společný prostor cestování mezi Irskem a Británií,

13-11-2007

13-11-2007

CS


máme určité problémy s tím, aby se Irsko stalo součástí Schengenské dohody; má to snad jen jediný důvod, ale zato nad jiné důležitý: a sice, že by to znovu zavedlo hranici mezi severní a jižní částí Irska. Takže je s tím určitý problém, ale nechceme, aby to bránilo pokroku, ke kterému dochází. A nyní, když dovolíte, bych chtěl říci něco v irštině. (GA) EU se bude dál potýkat s problémy dovozu narkotik do EU a nezákonného obchodu s dětmi a bude pokračovat ve společné migrační politice, společné azylové politice, v celoevropské policejní spolupráci a boji proti organizovanému zločinu. Europol odvádí skvělou práci v boji proti mezinárodní trestné činnosti v Evropě. , jménem skupiny UEN. – A společně opravdu můžeme dosáhnout požadovaného dvojího výsledku, volného pohybu osob a bezpečnosti a jistoty pro všechny země. Tatjana Ždanoka , jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, především bych chtěla jménem své skupiny blahopřát novým členským státům včetně mého vlastního státu, Lotyšska, k připojení k schengenskému prostoru. Děkuji také Portugalsku za jeho iniciativu SIS I, která otevřela pro mnoho Evropanů možnost volnému pohybu. Děkuji všem, kdo se na této práci podíleli a dělali vše, co bylo v jejich silách, aby byl tento vánoční dárek možný. V této oblasti však stále ještě existuje řada problémů. Co se děje se SIS II? Kdy bude funkční? Znepokojuje nás také použití citlivých údajů v SIS II. Režim ochrany údajů, ze kterého mají tato pravidla SIS II vycházet, je příliš složitý. Budeme mít do konce tohoto roku politickou dohodu o rámcovém rozhodnutí o ochraně osobních údajů ve třetím pilíři? Vyřeší rámcové rozhodnutí všechny tyto problémy? Mají orgány zodpovědné za ochranu údajů dostatek zdrojů na to, aby bylo zaručeno dodržení pravidel ochrany osobních údajů v rámci SIS II? Budou všechny členské státy při zpracování údajů Schengenu postupovat v dobré víře? Proč kladu nyní tolik otázek? Chci vám pouze připomenout, že schengenský systém není ani zdaleka dokončený. Udělal se kus pořádné práce ve prospěch rozšíření schengenského prostoru, ale nyní máme nový úkol – možná ještě obtížnější –, a sice zajistit, aby prostor svobody a volnosti měl zaručen každý. Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jménem své skupiny také věřím, že dnešek je velmi významným dnem, protože rozšiřujeme možnost volného pohybu na mnohé občany Společenství. To je průlomový krok, ze kterého máme velkou radost, protože zaručuje větší svobodu pohybu. Je to velký úspěch, který nás posunuje blíž k jedinému evropskému prostoru. Moje skupina má však určité výhrady k některým jiným aspektům, zejména pokud jde o vnější dimenzi schengenského prostoru. Ve skutečnosti posilujeme tuto vnější dimenzi schengenského prostoru, upevňujeme a v jistém smyslu vlastně militarizujeme své vnější hranice. Máme v tomto směru vážné pochybnosti: na jedné straně zaručujeme ještě větší svobodu pohybu pro občany Společenství, kteří žijí v schengenském prostoru, ale současně ztěžujeme přístup těm, kdo nejsou občany Společenství. To je důvod, proč nemáme z tohoto celého procesu radost. Máme také pochyby pokud jde o zavedení SIS II: domníváme se, že v určitých případech tyto výměny informací neumožňují náležitou ochranu citlivých údajů, a to nás velmi znepokojuje. Myslíme si proto, že dnes byl učiněn velmi konkrétní krok při budování Evropské unie, ale současně vysíláme velmi negativní signál o povaze a podstatě této Evropské unie.

73

74

CS


Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, chtěl bych vystoupit jménem svého kolegy pana Bloklanda. V předchozích týdnech jsme se z médií dozvěděli, že od přistoupení Rumunska k Evropské unii odešlo již 500 000 Rumunů do Itálie. V Evropské unii tedy i bez uplatnění schengenského acquis existuje rozsáhlý volný pohyb osob. Velice mě proto znepokojuje stav kontroly nežádoucích osob překračujících naše vnitřní hranice. Rozhodnutí Itálie vrátit evropské občany zpět je krajním opatřením, které jasně ukazuje, že otevření hranic může mít i negativní důsledky. Proto budou nezbytná specifická kontrolní opatření. Mohou být na hranicích, ale kontroly je možné provádět i na letištích a na železničních nádražích. Proto je nezbytné, aby byl v krátké době uveden do provozu funkční SIS. Může se Komise ve svém schengenském hodnocení zaměřit také na volný pohyb osob ze zemí, které jsou součástí Unie, ale nikoli součástí schengenského prostoru? Andreas Mölzer, jménem skupiny ITS . – (DE) Pane předsedající, i nás těší, že železná opona, kterou komunisté s takovým pohrdáním lidskou důstojností zatáhli na více než půl století napříč Evropou, konečně padla. Říkám to jako Rakušan, kterému se nyní opět otevřel přístup k našim sousedům, Čechům, Slovákům, Maďarům a Slovincům, stejně jako tomu bylo před sto lety. Přesto si dovolím jednu kritickou připomínku: když jde o tak závažné rozhodnutí, pak skutečnost, že správně funguje Schengenský informační systém, v žádném případě nestačí. Domnívám se, že noví ochránci vnějších hranic musí být skutečně schopni tento úkol plnit. Když zvážíme, že některé země EU ve východní části střední Evropy byly ještě v roce 2006 důležitými tranzitními zeměmi a že údaje o počtu nelegálních migrantů zadržených na stávajících schengenských hranicích EU v Rakousku a Německu byly mnohem vyšší než na vnějších hranicích EU, nelze tuto obavu ignorovat. Nicméně je velmi dobré, že železná opona konečně již patří minulosti. Irena Belohorská (NI). - (SK) Věřím, že nové členské státy včetně Slovenské republiky jsou na vstup do schengenského prostoru dobře připraveny. Slovenská republika splňuje jednotlivá kritéria v oblastech schengenské spolupráce a splnila tak základní podmínky pro to, aby byly v prosinci 2007 pro slovenské občany zrušeny veškeré kontroly na vnitřních pozemních hranicích a v březnu 2008 také na vzdušných hranicích. Slovenská republika provedla schengenské acquis pokud jde o Schengenský informační systém k 1. září 2007, a nyní tímto systémem proudí policejní informace oběma směry. Vybudovali jsme síť společných kontaktních pracovišť určených pro výměnu informací z policejních informačních systémů. Hraniční dozor a hraniční kontroly jsou nyní v souladu s požadavky kodexu schengenských hranic. Nedostatky zjištěné v oblasti ochrany osobních údajů a na bratislavském letišti byly odstraněny. Není proto důvod, aby po tříapůlletém členství v EU konečně občané Slovenska nenabyli právo, které jim podle Smlouvy o ES náleží, právo volného pohybu osob. Pevně věřím, že naši občané co nejdříve dostanou od Evropské unie i další právo, které jim náleží, a sice právo pracovat bez omezení v jiných zemích Evropské unie, a že Evropská unie přestane preferovat imigranty z třetích zemí a přednost dostanou občané EU z východní části Evropy.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Manfred Weber (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, zastupuji zde v Evropském parlamentu Dolní Bavorsko, které hraničí s Českou republikou. Když jsem byl mladší, než jsem dnes, byl tento prostor skutečně koncem světa. Při pohledu na galerii vidím, že je tam mnoho mladých posluchačů, a domnívám se, že si můžeme připomenout, že je to historický den, kdy konečně padají hranice a my jsme v Evropě sjednoceni. Takže ano, je to důvod k oslavě! Jako politický představitel snad mohu zcela otevřeně říci, že mnozí lidé si nebyli jistí tím, že to dopadne tak dobře, jak to dopadlo, nebo že naši východoevropští přátelé implementují SIS tímto způsobem. Přijměte můj obdiv a blahopřání k tomuto úspěchu. Chtěl bych také poděkovat Carlosi Coelhovi. Za to, že Evropský parlament má, pokud jde o Schengen, tak důležitou roli, vděčíme svému zpravodaji.I to bych zde chtěl zdůraznit. Politikové však vždy musí myslet na zítřek a na to, co nás čeká. Zde bych chtěl všem připomenout to, co uvedl na posledním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci Ilkka Laitinen, výkonný ředitel Frontexu: řekl, že migrační toky se již prokazatelně mění, přesouvají se od jižní hranice přes Středomoří k východní hranici. Na to se již dnes musíme připravit. Musíme také vyřešit problémy uvedené v hodnotících zprávách. Proto je hodnotící doložka navržená Parlamentem tak důležitá. Potřebujeme SIS II a prosím místopředsedu Komise, aby i nadále vyvíjel tlak v tomto směru, neboť je důležité, aby členské státy odolaly pokušení vzít si oddechový čas se slovy už je to hotovo, dokázali jsme to. Potřebujeme, aby nyní se stejným nasazením usilovaly také o implementaci SIS II. Když jsme otevřeli hranice občanům, otevřeli jsme je také pachatelům trestné činnosti, a když jsme otevřeli hranice pachatelům trestné činnosti, musíme je otevřít také našim policistům. Proto nesmíme nyní polevovat v úsilí, pokud jde o Prümskou smlouvu; i zde potřebujeme užší spolupráci. Za páté bych chtěl říci, že musíme posílit Frontex. Chtěl bych, aby Frontex v budoucnu převzal zodpovědnost za hodnocení norem na vnějších hranicích. V prosinci budeme oslavovat a doufám, že výsledkem nebude kocovina, ale dobrý pocit z oslavy samotné i důvodů, které k ní vedly. Irena Belohorská (NI). – (SK) Pane předsedající, omlouvám se, že vyrušuji, ale informovali mě, že v anglickém překladu byla uvedena Česká republika místo Slovenské republiky. Chtěla bych apelovat na naše tlumočníky, aby si zvykli na to, že Československo se rozdělilo na dva svrchované státy, a že jsem tedy v celém kontextu svého vystoupení hovořila o splnění podmínek Slovenskou republikou. Předsedající. − Děkuji, paní Belohorská. Bereme na vědomí, co se stalo, a vy víte, že k něčemu takovému zde dochází jen zcela výjimečně. V každém případě to bereme plně na vědomí, a pokud je nutné provést jakékoli opravy, budou náležitě provedeny. Po pravdě řečeno, nejsem si zcela jist, koho máte na mysli, kdo se zmínil o Československu. Nemyslím, že to bylo ze strany předsednictví. Magda Kósáné Kovács (PSE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Dnešní rozhodnutí je opravdu symbolické, a mohou si ho nejlépe vychutnat ti z nás, kdo vyrůstali za plotem z ostnatého drátu, hranici na Západ směli překročit jednou za tři roky a dodnes si pamatují onen svíravý pocit v žaludku ve chvíli, kdy tuto hranici překračovali.

75

76

CS


Maďarsko provedlo nezbytné právní předpisy v roce 2004, v době svého přistoupení k EU. Od té doby rozvíjelo také systém nástrojů nezbytný pro ochranu Schengenu. Při prověrkách byly tyto přípravy označeny za výborné jak na pozemních, tak na vzdušných hranicích. Maďarsko navíc převezme zodpovědnost za 15 % východní hranice. Chtěli bychom poděkovat členským státům, které nám projevily solidaritu, a zejména portugalskému předsednictví za tuto příležitost, která je naplněna odpovědností. Chceme také poděkovat Radě za flexibilitu, která nám pomohla vyřešit problém, který jsme měli s Chorvatskem, a umožnila také prostřednictvím bilaterálních dohod vyřešit situaci Maďarů žijících v zahraničí v souladu s jejich tužbami a za souhlasu sousedních zemí. Děkuji vám všem! Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Toomas Savi (ALDE). - Pane předsedající, se vstupem devíti nových členských států do schengenského prostoru, které znamená skutečný a definitivní pád historické železné opony, EU skutečně umožnila jejich evropským občanům reciproční cestování a sbližování. Minulý podzim jsem upozorňoval estonskou veřejnost na nebezpečí, že vstup těchto nových členských států by mohl být odložen až na podzim roku 2009. Jsem rád, že Evropská komise našla prostředky pro urychlení touho procesu, a doufám, že to neovlivnilo způsobilost tohoto systému. Vedle pozitivních dopadů tohoto vstupu však EU musí být schopná vyrovnat se s výzvou spojenou s řešením případných hrozeb, jež mohou vyplynout z tak rozsáhlé administrativní jednotky. SIS je nezbytným ochranným opatřením pro zajištění normálního fungování schengenského prostoru, a rozhodně by měl být otevřen pro budoucí zdokonalení. Z praxe mohou nyní vyplynout některé nové otázky. SIS nás musí zbavit hrozeb a musí zůstat zachována jeho flexibilita, abychom mohli čelit výzvám, které toto rozšíření s sebou přináší. Mario Borghezio (UEN). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, podstatou Schengenské smlouvy je ochrana bezpečnosti evropských občanů. Proto je nepochybně lepší mít občas fronty na hranicích a na letištích, než umožnit volný vstup nejen slušným lidem, ale také nejotrlejším pachatelům trestné činnosti, které v našich zemích nechceme. Chceme mít hraniční kontroly, například pro rumunské Romy, s povinnou detekcí biometrických údajů včetně digitálních otisků prstů. Musíme vědět, koho do svých zemí vpouštíme, a znát přesné datum vstupu, abychom mohli například přesně provádět evropskou směrnici, která nám umožňuje – jak bylo před chvílí zmíněno – vyhostit po třech měsících každého, kdo nemá prostředky k obživě. Komise Romana Prodiho přijala vůči novým členským státům závazky zcela bez ohledu na mimořádné události, ke kterým od té doby v několika případech došlo. V důsledku toho nyní vznikají palčivé bezpečnostní problémy a Evropská unie musí myslet nejen na práva evropských občanů, ale i na jejich bezpečnost. Bezpečnost je nezcizitelným právem, přirozeným právem. Nyní je třeba konat, a komisař Frattini zcela oprávněně vysílá v tomto směru vyvážené, pozitivní signály, ale neměli bychom zapomínat na to, že Schengen se musí také postarat o kontroly na vnějších hranicích Evropské unie, a musí to dělat ještě účinněji. Nemáme nic proti kterékoli etnické skupině nebo skupině obyvatelstva, a tím spíš proti svým bratrům ve východní Evropě; nechceme však, aby se po naší zemi volně pohybovali pachatelé trestné činnosti.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Padanie je zemí poctivých, pracovitých lidí. Její dveře jsou otevřeny pouze těm, kdo přicházejí za prací, řádně se chovají a – což se týká celého prostoru spravedlnosti a svobody v Evropské unii – dodržují pravidla, a sice pravidla poctivosti, práva a pořádku. Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - (CS) Historie rozšiřování schengenského prostoru je historie uplatňování dvojího standardu, dvojího metru, chcete-li. V roce 1995, když došlo k rozšíření o tři nové státy, bylo řečeno, že tyto státy musí splnit pouze některé formality, zatímco nové členské státy v roce 2004 byly vystaveny sérii ponižujících kontrolních a hodnotících procedur. Trvalo to tři a půl roku. Chtěl bych říci, že také zaznívaly, zejména z Německa a Rakouska, některé obstrukční hlasy, které tvrdily, že není možné rozšířit existující schengenský informační systém o nové země. To se nakonec podařilo překonat díky portugalskému předsednictví, kterému patří obrovský dík, že tyto obstrukční hlasy dokázalo překonat. Nyní SAS for all splňuje všechny předpoklady. Nové členské země jsou připraveny na to, aby byl zajištěn schengenský prostor dostatečnou měrou. I když zůstávají některé otevřené otázky, jako je ochrana dat, případně zajištění prostoru v nových členských zemích proti dovozům toxických odpadů, jak je v případě převozů toxických odpadů z Německa do České republiky, věřím, že všechny tyto problémy se podaří zvládnout a že při tom nebude Evropa přeměněna v jakousi uzavřenou pevnost, ale že zůstane otevřená pro spolupráci s dalšími národy ze střední, východní a jihovýchodní Evropy. Bez východní Evropy a Balkánu Evropa není a nemůže být úplná. Koenraad Dillen (ITS). - (NL) Pane předsedající, tento Parlament, stejně jako evropští ministři vnitřních věcí, nyní vyslovuje souhlas s rozšířením schengenského systému o členské státy, které přistoupily k EU v roce 2004. Pro mnohé to bude úleva. Poněkud menší euforii však pociťuji, pokud jde o Schengen jako takový: je skutečností, že evropská politika otevřených hranic také značně rozšiřuje možnosti mezinárodního organizovaného zločinu. V důsledku toho má Schengen efekt přelévání. Systém otevřených hranic vždy vyžaduje další přenos pravomocí a ještě užší policejní spolupráci, což nakonec povede k rozkvětu evropských policejních sil, státních zástupců a trestního práva, což má své pozitivní, ale i negativní dopady. Politika otevřených dveří však činí jednotlivé členské státy bezmocnými tváří v tvář opatřením upravujícím postavení nelegálních migrantů přijímaným v některých zemích – mám na mysli zejména Španělsko a Itálii – které přitahují stále více migrantů k nedostatečně chráněným hranicím Evropy. Musím říci, že zde zcela schází známá evropská solidarita. Barbara Kudrycka (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, rozhodnutí o schengenské otázce byl, jak řekl pan Magalhães, nemožný úkol. Potvrzuje se, že když se hodně chce, je možné v praxi dosáhnout pro občany Evropy rozšíření sféry svobody, včetně svobody cestování, při současném posílení bezpečnosti pro tytéž občany, vnitřní bezpečnosti. Přípravy k tomuto rozhodnutí trvaly nejméně 10 let, a v posledních dvou letech byly velmi intenzivní. V současné podobě je Schengen úplně jiný projekt, než jaký byl v polovině 80. let. Hlavní rozdíl je v tom, že je nyní plně zakotven v právním a organizačním řádu Společenství. Jinými slovy, pokud jde o nové země, nezní otázka zda, ale kdy začneme v plném rozsahu využívat výhod schengenského prostoru. V této chvíli stojí za to se historicky i symbolicky ohlédnout zpět. Po druhé světové válce otázka hranic a jejich kontroly vedla k tomu, že na mapě Evropy byly narýsovány krvavé

77

78

CS


dělící čáry. Za překročení hranic často hrozila smrt. Dnes můžeme prohlásit, že část našeho poválečného dědictví je navždy pryč. Nové země úspěšně absolvovaly období příprav. Je zcela očividné, že mnohá z řešení přijatých Polskem a dalšími novými členskými státy mohou a musí sloužit jako příklad pro současné účastníky schengenského prostoru. Tento svěží vítr z nových zemí bude pro starou Unii inspirací, a nikoli hrozbou. Přispěje i ke zvýšení vzájemné důvěry. Proces rozšíření Schengenu také znamená výzvu a usilovnou práci pro nás v Parlamentu. Pro mne osobně bylo ctí spolupracovat s tak vynikajícím zpravodajem jako je pan Coelho, s mými kolegy ze skupiny a s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Chtěla bych poděkovat portugalskému předsednictví za jeho obrovské úsilí. Děkuji také panu Frattinimu za jeho pozitivní přístup a zásluhy o tento skvělý úspěch, jaký v dějinách nemá obdoby. Wolfgang Kreissl-Dörfler (PSE). - (DE) Pane předsedající, rozšíření schengenského prostoru o devět nových členských států je historickým krokem. Završuje rozšíření Evropské unie a odstraňuje hraniční závory tam, kde naše národy kdysi rozdělovala železná opona. V přípravné fázi se ozývaly hlasy, které označovaly odstranění hranic za předčasné, ale tyto obavy můžeme nyní rozptýlit. Nejnovější hodnocení ukázalo, že noví členové provádějí schengenské acquis ke všeobecné spokojenosti. Buďme upřímní: hraniční kontroly a s nimi spojené dopravní zácpy přispívaly k bezpečnosti našich zemí vždy jen omezeně. Se skutečným přeshraničním organizovaným zločinem lze účinně bojovat jedině prostřednictvím intenzivní spolupráce našich policejních a bezpečnostních složek. Tato spolupráce se v budoucnu musí zlepšit, a uvítáme každého, kdo se bude chtít zapojit. Vždyť Německo mezi starými členskými státy patří mezi ty, jejichž hranice jsou odstraněním kontrol nejvíce postiženy. Chtěl bych proto přivítat občany sousedních zemí v našem společném prostoru s volným pohybem. Avšak z této nově nabyté svobody budou mít prospěch i lidé v našich vlastních zemích – Německu, Rakousku, Itálii, Francii a Španělsku, ať již během dovolených nebo návštěv u přátel. Evropa se 21. prosince semkne zase o něco těsněji. Je to dobře pro lidi, a je to dobře pro Evropu. Ještě jednou mnoho díků panu Coelhovi, úřadujícímu předsedovi a komisaři Frattinimu. Jan Jerzy Kułakowski (ALDE). - (PL) Pane předsedající, Polsko se spolu s dalšími novými členskými státy má letošního 21. prosince stát součástí schengenského prostoru.Bude to znamenat další významný krok k plnému členství v Evropské unii. Chceme v souvislosti s tím vyjádřit své hluboké uspokojení. Příští etapou bude naše připojení k eurozóně. Vstup do schengenského prostoru neznamená, že bychom se obraceli zády ke svým východním sousedům. V rámci svých schengenských závazků se budeme snažit usnadnit jejich občanům vstup do Polska. Chtěl bych však zdůraznit, že to učiníme jen v souladu se svými závazky vyplývajícími z naší účasti v schengenském prostoru. Kinga Gál (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Na dosah se nám přibližuje nová Evropa, ve které přestávají existovat dělící linie tak důkladně narýsované v minulosti, a bude to mít větší dopad na každodenní život nás všech, kdo žijeme v tomto prostoru, než cokoli předtím. Chci blahopřát a poděkovat portugalskému předsednictví

13-11-2007

13-11-2007

CS


za to, že poskytlo tuto příležitost a vytvořilo technický rámec pro tyto dnešní události. Chceme poděkovat komisaři Frattinimu za pomoc, která byla těmto členským státům poskytnuta. V neposlední řadě chci poděkovat svému kolegovi panu Coelhovi za zanícení, s jakým k této záležitosti přistupoval. Nyní můžeme pociťovat výhody rozšíření jako skutečnou realitu, a také symbolický a praktický význam toho, že můžeme například přecházet po mostech přes Dunaj bez kontrol nebo veslovat z jednoho dunajského břehu na druhý, což bylo pro naše rodiče nesplnitelným snem. Toužebná přání mnoha pokolení se stávají skutečností. Dějinný vývoj takovýmto způsobem dává nyní za pravdu našim mladým hrdinům z roku 1956. Na druhé straně musíme udělat vše pro to, abychom tento prostor co nejdříve rozšířili o Bulharsko a Rumunsko, jež se nedávno staly členy EU. V tomto posledně jmenovaném případě – například pokud jde o Transylvánii – bude velmi důležitá hranice mezi Rumunskem a Maďarskem, a lze to srovnat pouze s tím, co asi museli pociťovat lidé žijící u francouzsko-německé hranice při jejím zrušení. Zároveň nesmíme zapomínat na to, že na vnějších hranicích schengenského prostoru budou prohlídky ještě přísnější než dosud. Etnické skupiny žijící vně našich hranic, Maďaři ve Vojvodině a v Podkarpatí budou proto v nevýhodě: náš úzký kontakt s nimi je jednou z podmínek jejich tamního života a naší ústavní povinností. Vnější hranice se pro tato společenství nesmí stát novou železnou oponou. Pouze takto, když budeme myslet i na ty, kdo zůstávají mimo, může být oslava otevření hranic pro nás úplná. Děkuji za slovo. Genowefa Grabowska (PSE). - (PL) Pane předsedající, stejně jako moji předřečníci chci poděkovat portugalskému předsednictví za cílevědomé úsilí o rozšíření schengenského systému. Mám radost z toho, že 21. prosince tohoto roku zmizí jeden z posledních rozdílů v přístupu k občanům staré a nové Unie. Jako Polka jsem zejména hrdá na to, že moje země zodpovídá za ochranu více než 1 200 kilometrů vnější pozemní hranice Unie a že agentura Frontex má sídlo ve Varšavě. Současně bych chtěla zdůraznit, že cílem schengenského systému není izolovat Unii od jejích sousedů. Není zaměřen na vybudování takzvané evropské pevnosti. Domnívám se, že bychom při této příležitosti měli z této sněmovny vyslat signál svým sousedům za hranicemi Unie včetně občanů Ruska, Ukrajiny a Běloruska a dát jasně najevo, že posílená hranice Unie rozhodně není zdí, která nás má před nimi uchránit. Musíme ukázat, že je to prostě jeden z atributů naší bezpečnosti v Unii a že nepřestaneme být dobrými sousedy. István Szent-Iványi (ALDE). - (HU) Vstup devíti členských států je pro Evropskou unii i příslušné členské státy důležitým krokem k integraci. Občané konečně budou mít z členství v Evropské unii konkrétní prospěch. Za to musíme poděkovat portugalskému předsednictví, které učinilo vše pro to, abychom se mohli připojit k Schengenu v plánovaném termínu, v roce 2007, a to i přesto, že se vyskytly pokusy tomu zabránit. Uznání zaslouží i příslušné členské státy, které vyvinuly značné úsilí, aby splnily přísná kritéria a podmínky. Je velmi důležité, aby se nezatáhla nová železná opona mezi novými účastníky Schengenu a zeměmi, které s nimi sousedí. Velmi tomu mohou napomoci dohody o zmírnění vízových postupů a o místní příhraniční dopravě, ale konečným cílem je v každém případě zrušení víz. Musíme stanovit konkrétní a reálný časový plán, který umožní zrušit víza co nejdříve. Děkuji vám.

79

80

CS


14. Přivítání Předsedající. − Jsme rádi, že můžeme dnes přivítat na naší galerii delegaci ESVO vedenou paní Katrín Júlíusdóttirovou, její členy z Islandu, Norska a Lichtenštejnska a několik pozorovatelů ze Švýcarska. Delegace navštívila tuto sněmovnu v rámci 29. zasedání Smíšeného parlamentního výboru Evropského hospodářského prostoru, které se bude konat ve dnech 14. a 15. listopadu zde ve Štrasburku. Přeji našim kolegům mnoho úspěchů, pokud jde o dohodu o EHP a budoucí vyhlídky tohoto prostoru, otázky energetiky a změny klimatu, a také při jednání s komisařem Borgem o námořní politice EU, které je na pořadu jednání. Jsem velmi rád, že se rozhodli navštívit Evropský parlament během tohoto dílčího zasedání. Děkuji vám všem a buďte u nás dnes vítáni. (Potlesk) 15. Provádění ustanovení Schengenského acquis – Uplatňování schengenského acquis na Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (pokračování rozpravy) Předsedající. − Dalším bodem na pořadu je rozprava o prohlášení Rady o provádění ustanovení Schengenského acquis a o zprávě Carlose Coelha o uplatňování schengenského acquis na Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko. Marek Aleksander Czarnecki (UEN). - (PL) Pane předsedající, úvodem bych chtěl poděkovat portugalskému předsednictví za návrh technického řešení pro přechodné období. To umožní připojení nových členských států k SIS ještě letos, než bude Komisí schválen a zaveden nový systém. Jsem rád vzhledem ke svým krajanům, kteří se budou vracet do Polska na Vánoční svátky. Tentokrát nebudou muset cestou domů trávit dlouhé hodiny v kolonách a čekat, než budou moci překročit hranici. To vše je však možné jen proto, že všechny zainteresované země se po počátečních potížích vypořádaly s problémy vznikajícími v souvislosti se zavedením systému SIS a přizpůsobily ho místním podmínkám. PŘEDSEDAJÍCÍ PAN GÉRARD ONESTA Místopředseda Edit Bauer (PPE-DE) . – (SK) Ráda bych při této příležitosti také vyjádřila uznání portugalskému předsednictví za iniciativu a za nalezení řešení v podobě návrhu SISone4all, který umožnil připojení devíti nových členských států k schengenskému prostoru. Historický význam tohoto kroku pro občany těchto zemí je nepochybný. Je naplněním zásady volného pohybu lidí, ale i historickým krokem ke znovusjednocení Evropy.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Zároveň bych chtěla poděkovat zpravodaji Carlosi Coelhovi za velmi dobrou spolupráci a za vynikající zvládnutí této problematiky. Poděkováni patří také komisaři Frattinimu za jeho velkou angažovanost a pomoc při naplnění schengenských kritérií. V této zprávě se vícekrát zdůrazňuje, že připojení k schengenskému prostoru je otázkou vzájemné důvěry, a myslím si, že je to také zásadní téma naší dnešní rozpravy. Otázka bezpečnosti hranic je nepochybně nejen otázkou technickou, ale je také otázkou vzájemné důvěry. Platí to však také opačně. Technicky vyspělejší systémy by nepochybně přispěly také k tomu, aby se jednotlivé země mohly spolehnout na členské státy zajišťující bezpečnost vnějších hranic Unie. Je tedy na místě, abychom si položili otázku, proč a dokdy máme čekat na SIS II, který vytvoří novou úroveň bezpečnosti a usnadní justiční a policejní spolupráci mezi členskými státy v této oblasti.Prodlužování náhradních řešení je jen nákladnou a nikoli plnohodnotnou kompenzací za neexistující SIS II. Chci také podpořit pozměňující a doplňující návrh o naplnění schengenských kritérií, aby Parlament po půlroce dostal informaci o hodnocení situace v členských zemích. Neměla by se opakovat situace, kdy Rada nechtěla poskytnout Parlamentu informace, které jsou však pro jeho rozhodnutí nepostradatelné. Justas Vincas Paleckis (PSE). - Pane předsedající, radost nových evropských občanů 21. století z velkolepého vánočního dárku je pochopitelná. Rozšíření schengenského prostoru – okořeněné speciálním portugalským espritem – je historickou událostí velkého psychologického a symbolického dosahu, neboť neodstraňuje pouze hranice a rozdělení v Evropě. Zatímco my můžeme nyní cestovat z pobaltského Vilniusu až do atlantického Lisabonu, zatahuje se nová evropská opona, finanční a byrokratická namísto někdejší železné opony, před Ukrajinou, Ruskem, Moldavskem a Běloruskem. Donedávna mohli naši sousedé cestovat do mnoha nových schengenských zemí bez víz, ale nyní musí platit 35–60 eur. v některých z uvedených zemí je to čtvrtina nebo dokonce třetina měsíčního platu. Nechceme evropskou pevnost, zatímco schengenské acquis s určitými vylepšeními je klíčem k silnější a integrovanější Evropě. Arūnas Degutis (ALDE). – (LT) Nemohu než uvítat a vyjádřit radost nad nadcházejícím rozšířením schengenského prostoru, ke kterému má dojít koncem tohoto roku. „Schengen“ a „roaming“, to jsou pojmy, které občané EU chápou nejlépe. Můžete se přesvědčit, že opravdu fungují; a tak či onak ovlivňují každého z nás. Pro většinu Evropanů jsou úzce spojeny s pojmem sjednocené Evropy. Připojení devíti nových členských států je historickým krokem nejen pro Litvu, ale pro celou Evropu. Pro Litvu to znamená další postupný krok k hlubší evropské integraci. Přípravy vyžadují mnoho práce a úsilí. Jsem rád, že experti toto úsilí oceňují a považují je za dostatečné že devět kandidátů tuto zkoušku úspěšně složilo a budou se moci stát součástí Schengenu. Chtěl bych poděkovat předsedající zemi, Portugalsku, za to, že přišlo s řešením pokud jde o Schengenský informační systém, které zabránilo tomu, aby naše země ztratily několik let. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Pane předsedající, ze zprávy pana Coelha vyplývá, že devět nových členských států je řádně připraveno na otevření svých pozemních hranic 21. prosince tohoto roku a na otevření vzdušných hranic 30. března 2008.

81

82

CS


Nehledě na počáteční obavy se všem těmto zemím podařilo dohnat zpoždění a zavést informační systém umožňující výměnu údajů mezi orgány odpovědnými za ochranu vnějších hranic Unie. Přibližně tři roky po přistoupení těchto zemí k Unii tedy bude naplněna zásada volného pohybu osob, která je jednou ze čtyř nejdůležitějších zásad fungování Evropské unie. Bylo také dobré, že Rada Evropské unie v souladu s tím, v co doufal Evropský parlament, oficiálně rozhodla o otevření hranic v noci z 20. na 21. prosince tohoto roku. Bude to krásný vánoční dárek pro mnoho tisíc Evropanů cestujících mezi starými a novými členskými státy v období Vánočních svátků a Nového roku. Simon Busuttil (PPE-DE). - (MT) Úvodem bych se chtěl připojit ke kolegům poslancům a poděkovat a poblahopřát panu Coelhovi za užitečnou práci, kterou vykonal. Pane předsedající, rozšíření schengenského prostoru není jen dalším historickým krokem ve vývoji Evropy; je to také velká vymoženost pro evropské občany, neboť jim poskytuje nová práva. Pane předsedající, někdy zapomínáme na to, že byla doba, kdy vám při cestách po Evropě hraniční orgány dávaly do pasů razítka. Abyste mohli vyjet ze své země a znovu se do ní vrátit, museli jste vyplnit výstupní formulář a informovat v něm orgány, kam jedete a jak dlouho tam budete. Při vstupu jste znovu procházeli hraniční kontrolou, čekali v kolonách a poté se vás vyptávali: proč přijíždíte, co tam budete dělat, jak dlouho tam zůstanete? Místo aby vás vítali, chovali se k vám spíše podezíravě, což mnoho lidí uráželo. Při návratu do své země jste absolvovali totéž, kontroly v zemi výjezdu a kontroly při návratu do své vlastní země. Neměli bychom zapomínat ani na to, že donedávna vám celníci prohlíželi zavazadla, ptali se, co jste si koupili, kolik jste utratili, jako byste něco pašovali. Pane předsedající, to nebylo před 50 lety; bylo to zcela nedávno. Nyní konečně kontroly jednou provždy skončí. To znamená, že je země v schengenském prostoru. Když cestujete v rámci schengenského prostoru, máte stejnou volnost jako ve své vlastní zemi; vyjíždíte ze své země, přijíždíte do jiné a vracíte se bez kontrol, bez razítek, bez hranic, bez otázek. Pocit svobody, který přináší volnost pohybu bez kontrol, je velkou vymožeností, které si opravdu vážíme jako jednoho z největších úspěchů Evropské unie. Nás, kdo pocházíme z ostrovů, Schengen stále více sjednocuje, vytváří most mezi okrajem a centrem; Schengen pro nás znamená pocit svobody, znamená pocit osvobození. Monika Beňová (PSE). – (SK) Vytvoření schengenského prostoru, který odstraňuje kontroly na společných hranicích mezi všemi zúčastněnými státy a zavádí skutečnou svobodu volného pohybu na území Evropské unie, lze zcela oprávněně považovat za jeden z největších úspěchů Evropské unie. Občané států, jež se stanou součástí schengenského prostoru letos v prosinci, toto naše rozhodnutí ocení jako rozhodnutí v zájmu lidí, naplňující podstatu svobody volného pohybu. Oprávněnou součástí rozhodnutí o rozšíření schengenského prostoru je však současně také povinnost zavedení určitých kompenzačních opatření, jež zahrnují i zavedení účinných kontrol na vnějších hranicích, posílení spolupráce mezi správními, policejními, celními a justičními orgány, společná vízová politika a vytvoření Schengenského informačního systému. Vláda Slovenské republiky zvládla přípravnou fázi podle všech hodnocení výborně a pro mne je dnes ctí, že mohu na půdě Evropského parlamentu prohlásit, že Slovenská republika je na vstup do schengenského prostoru plně připravena.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Dnes se chystáme ukončit diskusi o uplatnění ustanovení Schengenského acquis na nové členské státy. Vítám skutečnost, že veškeré úsilí vynaložené těmito státy za účelem vstupu do schengenského prostoru i úsilí stávajících účastnických států a Komise vedlo k úspěchu. Vytvoření schengenského prostoru je jedním z největších projektů EU. Členské státy prokázaly skutečnou solidaritu, aby usnadnily jeho naplnění po rozšíření v roce 2004, kdy jsme měli potíže se zavedením SIS II; Portugalsko navrhlo verzi SISone4all, což umožnilo otevřít hranice mezi 15 stávajícími a devíti novými členským i státy před letošními Vánocemi. Znamená to větší svobodu pohybu v Evropě, a je to také rozhodnutí racionální, které zabraňuje poškození nových členských států v důsledku odkladu data zavedení SIS II. SISone4all, který má být v provozu téměř rok, usnadní pohyb osob a zároveň bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst těchto zemí. Marianne Mikko (PSE). - (ET) Dámy a pánové, rozšíření Schengenu je událostí pro všech 500 milionů Evropanů a fakticky pro celý svět. Odstraněním kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie končí dlouhé období, které se vyznačovalo rozdělením na proti sobě stojící Východ a Západ. Dětství a roky dospívání jsem prožila v Sovětském svazu. Vzpomínám si na pocit úzkosti vyplývající z vědomí toho, že země a obloha jsou uzavřeny, že železnou oponu stráží vojáci okupační armády. Připojení k Schengenu znamená definitivní vysvobození od minulosti. Pro 75 milionu Evropanů je zmizení hranic mocným symbolem. Devět zemí připojujících se k Schengenu je připraveno se podílet na výměně údajů, která jde ruku v ruce s výsadou volného pohybu. Má země, Estonsko, ochraňuje jednu z našich vnějších hranic. Mrzí mne však, že tato historická událost byla z nepřesvědčivých důvodů rozdělena do dvou menších, protože vzdušné hranice pro Východoevropany samozřejmě nezmizí dřív než koncem března příštího roku. John Attard-Montalto (PSE). - (MT) Chci se podělit o některé myšlenky týkající se Schengenu a jak ho vidím já. Pro mě není ani tak podstatné, co je ve Smlouvě a co to přinese, nebo jaká pravidla se uplatňují; vidím to jako součást procesu, důležitého procesu zahrnujícího různé evropské státy – v daném případě dva státy ESVO –, které se díky tomu mohou cítit integrovaněji a mohou se více přiblížit jeden druhému. Ačkoli jsme země nezávislá a svrchovaná, měli bychom na druhé straně být hrdí na to, že jsme součástí něčeho většího. V tomto případě vstup a výstup přes společné hranice – protože se nyní stanou společnými hranicemi – je podobně jako euro součástí procesu, jehož prostřednictvím se moje země stala součástí Evropy. Všichni bychom měli být hrdi na to, že jsme součástí tak moudrého kontinentu, který hodnoty, v něž věří, také vyváží. José Magalhães, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, domnívám se, že v této sněmovně existuje plný konsensus pokud jde o to, že nadcházející rozšíření není jen historické, ale i vysoce symbolické. Není to však konsensus čistě institucionální, ale, což je mnohem důležitější, je také sociální, neboť je to něco co skutečně chtějí naši občané. Je správné, aby orgány EU naslouchaly občanům a včas reagovaly na jejich tužby. To jsme také učinili. Děkuji vám za pozitivní slova, jimiž jste vysoce ocenili práci portugalského předsednictví i všech, kdo v pravou chvíli přispěli k tomu, že tak tolik dílů této složité skládanky mohlo být připraveno k použití a uloženo na správné místo. Ještě před rokem jsme stáli před zcela

83

84

CS


odlišnou situací a nejde jen o technický výkon, který je sám o sobě velmi důležitý, ale také o výkon politický, kterého naše instituce dosáhly pro naše občany, což posiluje důvěryhodnost těchto institucí. Za druhé, musím zdůraznit, že nově vnější hranice jsou velkolepým vánočním dárkem pro naše občany a budou jím i po mnoho dalších Vánoc. Poskytují nám však také návod, jak nově řídit vnější vztahy, neboť nechceme vytvořit železnou oponu druhé generace pro naše sousedy. Jsme na počátku elektronické hranice, rázně zadržující pachatele trestné činnosti a, stejně jako vše elektronické, flexibilně umožňující rychlý průchod občanů dobré vůle, ať je to kdokoli a přichází odkudkoli. To je model, který Evropa přináší světu, a závazek, ke kterému se hlásíme. Za třetí, základem této práce a tohoto výsledky byla pečlivá příprava, která poskytla partnerským státům projekt SISone4all s velmi dobrou technickou vybaveností a systémem policejní přípravy, na který musí navazovat nová opatření, jako je Komisí nedávno oznámené posílení Frontexu a náš nový model integrované správy hranic. To je tedy další část komplexní politiky, kterou je nutné provádět a rozvíjet. Za čtvrté bych chtěl zdůraznit, že jedno z tajemství úspěchu tohoto projektu spočívá v tom, že jsme dokázali správně skloubit bezpečnost a svobodu, volný pohyb, mnohem více volného pohybu s náležitou ochranou údajů. Tyto dvě věci nelze od sebe oddělit. To je cesta, která vede Evropu kupředu, a naštěstí i důležitý prvek konsensu mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. Jiná cesta neexistuje, jen tato jediná. Toto pravidlo platí pro SISone4all a bude platit také pro SIS II, pro Schengenský informační systém druhé generace. Jasně to potvrzují právní předpisy schválené Evropským parlamentem a je to patrné i z návrhů, které obsahuje zpráva vypracovaná panem Coelhem. Musím říci, že totéž se týká i otázky zajištění důvěrnosti a transparentnosti. Důvěrnost a transparentnost mohou být navzájem vyvážené a je nutné nalézt mezi nimi takový optimální poměr, aby všichni, kdo se podílejí na rozhodování, měli nezbytné informace a mohli rozhodovat s plnou znalostí věci. To bylo v tomto případě dosaženo a je to jistě jeden z momentů, které dávají záruku budoucích úspěchů, zvláště když v tomto důležitém bodě mezi Komisí a Radou existuje naprostá shoda. A konečně, musím znovu zdůraznit význam námi zvolené metody. Neutekli jsme před špatnými zprávami a před problémy. V roce 2006 jsme si uvědomili, že máme co dělat se závažným problémem, a vzali jsme tento závažný problém na vědomí. Nezvolili jsme přístup hledání viníků, ale místo toho jsme se snažili najít pozitivní řešení problémů cestou zajištění příkladné spolupráce příslušných institucí. Nebudu kritizovat Komisi za její chování během tohoto procesu, a domnívám se, že Komise by neměla kritizovat chování Rady za předchozího německého, nynějšího portugalského a příštího slovinského předsednictví a těch, které budou následovat po něm. Považuji takovou spolupráci za nezbytnou v zájmu řešení evropských problémů. A úplně na konec, musíme toto vítězství oslavit a připravit se na budoucnost. Chtěl bych proto představitele této sněmovny pozvat na oslavu, která se bude konat 21. a 22. listopadu. Bude to symbolická cesta po místech, které dříve byly symboly uzavřenosti a které se od 21. prosince stanou symboly svobody, která je vzduchem a kyslíkem vdechujícím Evropě život a štěstí. Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám. I mne naplňuje výsledek této rozpravy obrovským uspokojením.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Výsledek, který máme dnes na dosah, jasně ukazuje, že země chystající se 21. a 22. prosince připojit se k Schengenu a jejich občané si tento vánoční dárek skutečně zaslouží. Zaslouží si ho proto, že když jsme se během posledních 12 až 15 měsíců snažili překonat určité technické obtíže – a nelze dostatečně ocenit zásluhy portugalského předsednictví –, i oni splnili to, co měli. Překonali těžkosti a nedostatky – na letištích, na hraničních přechodech a při přípravě personálu –, které se ještě před 12, 13 či 14 měsíci zdály těžko překonatelné. Proto si opravdu zaslouží to, co je tak hezky označováno za vánoční dárek, a mohu si dovolit to říci, neboť jsem osobně navštívil řadu hraničních přechodů spolu s mnoha kolegy – ministry vnitra –, kteří mi ukázali, jak neskutečný pokrok byl dosažen v porovnání s předchozími návštěvami. Věřím, že tento vývoj má obrovský politický význam pro Evropu a má i velký dopad sociální, jinými slovy, na naše občany. Obrovský politický význam má proto, že počínaje 21. prosincem bude každý členský stát považovat vnější hranice jiného členského státu za své vlastní. Já jako Ital budu považovat vzdálenou hranici mezi Polskem a Ukrajinou za svou vlastní. Bude to hranice mé země: takový politický dosah má toto rozhodnutí, které Evropa dokázala přijmout ve velmi přiměřeném časovém období. Pak je zde sociální dopad, tedy dopad na každodenní život našich občanů, který, mám-li to tak říci, dokonce přesahuje symbolický vliv toho, že již nemusí stát fronty na hraničních přechodech. Znamená to, že každý evropský občan dodržující zákony se bude cítit doma v kterékoli jiné zemí Evropské unie. Znamená to svobodu pohybu a to, že člověk nemusí ukazovat cestovní pas; znamená to, že se nemusí čekat ve frontě na hraniční odbavení, ale spíše také pocit, že evropské občanství se stalo skutečností. Mnozí z vás poukazovali na otázku bezpečnosti, a plně souhlasím s tím, co před chvílí řekl pan Magalhães. Bezpečnost a svoboda musí očividně jít ruku v ruce. Čím víc podporujeme rozšíření tohoto práva, této velké svobody, tím víc musíme bránit pachatelům trestné činnosti v tom, aby využívali této velké svobody ke stupňování svých vlastních aktivit a nezákonné činnosti. Proto se Evropa, tento velký schengenský prostor, nestane pevností, ale bude zcela jistě ochraňovat občany EU před pohybem pachatelů trestné činnosti. Je proto očividné, že schengenský systém – nynější schengenský systém „one for all“, a brzy také Schengen II – musí být vybaven nejmodernější technikou. Pachatelé trestné činnosti se samozřejmě většinou snaží kontrolám vyhnout a musíme mít technické nástroje na to, abychom jim v tom zabránili, například použitím biometrických údajů, musíme plně respektovat svobodu každého, ale – jak se říká – zahánět pokušení. Poslední poznámka: Velice mě oslovilo to, co zde bylo řečeno o sousedech Evropy. Rozšířený schengenský prostor rozhodně nesmí být spojen s rizikem uzavření zemí, které nyní přistupují do rozšířených hranic Schengenu. Jak víte, musíme využít tohoto schengenského prostoru k monitorování a správě 80 000 km vnějších hranic EU, a zde bude stále rostoucí úloha patřit Frontexu. Jen si pomyslete, jak obrovský úkol to je, ale splnit ho musíme. Nesmí to ovšem poškodit naše sousedy a vztahy, o kterých někteří hovořili: s Ruskou federací, Ukrajinou, Moldavskem a západním Balkánem. Proto začínáme uplatňovat nový přístup, a chtěl bych vás, Evropský parlament, ještě jednou požádat, abyste dnes, kdy vyslovujete s tímto krokem definitivní souhlas, potvrdili svou podporu politiky, kterou jsem navrhl Radě a kterou podpořila i Rada ministrů. Je to vízová politika nového stylu zaměřená na usnadnění pohybu poctivých lidí, doplněná opatřeními týkajícími se bezpečnosti dokumentů, identifikace osob a použití biometrických údajů,

85

86

CS


ale která nabízí občanům, kteří nyní žijí velmi blízko, ale ne uvnitř tohoto evropského prostoru, reálnou možnost zajet si občas do Vídně do divadla, do Říma na prohlídku Kolosea nebo navštívit Lisabon, bez přílišných obtíží a nákladů, s jakými je nyní spojeno získání víza. Nový přístup spočívá v následujícím. Učiňme vízovou politiku jedním z nástrojů své politiky sousedství, a současně rozšiřujme schengenský prostor. To by měl být podle mého názoru další politický, ryze politický krok; nejde o byrokratickou, ani o úzce právní záležitost. Je to politické poselství, které můžeme vyslat ostatním státům a jejich občanům, kteří nás sledují ze sousedství Evropy, ale nemusí hledět se závistí nad tím, že my se můžeme všude volně pohybovat, a oni nemohou dokonce ani studovat na univerzitě v některém z evropských měst. Abychom zajistili, že žádná taková závist tu nebude a že sousedi budou mít Evropu rádi, spojme rozšíření Schengenu s politikou přátelství a používejme víza a větší svobodu pohybu jako jeden ze strategických nástrojů. Předsedající. - Než ukončím rozpravu, obdržel jsem od pěti politických skupin návrhy usnesení (1) podle čl. 103 odst. 2. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek ve 12:00 hod. Písemná prohlášení (článek 142) Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Ještě si pamatujeme strach, který jsme pociťovali, když jsme s platnými pasy v kapse překračovali tehdejší železnou oponu. Platný pas byl k ničemu, a všechna razítka, které jsme v něm měli, byla také k ničemu, protože na hranici se vždy mohlo něco přihodit. A i kdyby ne, stejně jsme se báli, protože překračování hranice bylo v Evropě čímsi mimořádným. Po pádu železné opony se přechod hranice zjednodušil, ale prohlídky zůstaly, a hranice bylo stále ještě možné přecházet na jen několika vyznačených místech, což především tamním lidem ztěžovalo život. Nyní skončilo i to, a hranice – jak si to přáli maďarští demokraté po desetiletí – zmizely v nenávratnu. Od nynějška budeme také považovat za přirozené, že lidé žijící poblíž hranic smí jezdit do druhé země stejně přirozeně jako dejme tomu z Budapešti do Budakeszi autem, autobusem číslo 22 nebo pěšky po stezkách pro chodce. Úplná svoboda pohybu bez prohlídek je zvlášť důležitá pro lidi stejné národnosti žijící po obou stranách hranice. V poslední době jsme nepřijali mnoho právních předpisů důležitějších než je tento, a já jsem hrdý na to, že se mohu na tomto úžasném procesu podílet! 16. EUROMED (rozprava) Předsedající. – Následujícím bodem je prohlášení Rady a Komise k přípravám na ministerskou konferenci Euromed o migraci.

(1)

Viz zápis.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Než předám slovo Radě a poté Komisi, chtěl bych vás požádat, abyste dodržovali vymezený čas svého vystoupení, neboť malé zpoždění, které jsme měli, jsme nyní vyrovnali. Je pravda, že předchozí debata byla zajímavá. Teoreticky, pokud všichni budou dodržovat svůj vymezený čas, budeme na tom výborně. José Magalhães, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, první ministerská konference Euromed o migraci se bude konat v hotelu Santa Eulália v Algarve v Portugalsku ve dnech 18. a 19. listopadu. Takto řečeno to zní úplně obyčejně, ale není tomu tak. Podařilo se nám uspořádat tuto ministerskou konferenci na vysoké úrovni poté, co v listopadu v roce 2005 to naše hlavy států a vlád označily za prioritu. To bylo téměř před dvěma lety, při příležitosti 10. výročí vrcholné schůzky barcelonského procesu, kdy bylo uznáno, že otázky migrace mají v rámci našeho euro-středomořského partnerství rostoucí důležitost. Následně, jak si někteří z vás jistě budou pamatovat, jsme v Rabatu a Tripolisu měli příležitost znovu potvrdit naši společnou politickou agendu. Dle názoru Rady jsme to provedli věcně a jasně. V současné době jsou na obou stranách Středomořského regionu velké přistěhovalecké komunity, které v našich společnostech hrají významnou úlohu. Máme povinnost dát nový impuls partnerství, které může existence těchto silných komunit využít. Složitost a závažnost problematiky přistěhovalectví znamená, že je musí řešit všichni, země původu, tranzitní země i země cílové. Rada má za to, že na této první konferenci v Algarve by se debata měla soustředit na nejnaléhavější otázky, a nejen na ně, a tyto otázky by měly být probírány systematicky. Hlavními body na pořadu jednání budou oblasti priorit schválené na ministerské schůzce v Tampere, tedy přistěhovalectví a rozvoj, legální migrace a boj proti nelegální migraci. Tyto oblasti zahrnují taková důležitá témata, jako je rámec pro peněžní převody migrantů, nova výzva v podobě mikroúvěrů, možnosti, které pro legální migraci vytváříme v Evropské unii a na obou stranách Středozemního moře, zásadní otázka bezpečnosti dokladů, kterou v jiné souvislosti připomněl pan místopředseda Frattini – bezpečnost cestovních dokladů je klíčová pro zajištění rozvoje migračních toků za bezpečných podmínek – a velice důležitá otázka podmínek návratu tam, kde je to možné. Domnívám se, že přípravné práce prováděné v minulých týdnech mohou vyústit v přesvědčivý závěr, který je dobrým znamením pro debatu v Algarve. Na obou stranách panuje jasné odhodlání najít vhodná řešení a konkrétní opatření a tato opatření schválit a provádět je. V tomto ohledu Rada informuje Evropský parlament, že je přesvědčena, že na konferenci budou dohodnuta o konkrétních opatřeních, které nám umožní posunout naše partnerství kupředu. Doufáme, že toto úsilí povede k sestavení závěrečného prohlášení a že vzhledem k pečlivé přípravě s ním ministři v Algarve budou souhlasit. Toto prohlášení musí jednoznačně vymezit hlavní priority a také určit konkrétní projekty, které budou v krátké době zahájeny. Domníváme se proto, že tato iniciativa se rozvíjí v pevném rámci a že může být inspirativním a významným momentem v našem euro-středomořském partnerství. To je povinností Rady a také výsledkem, kterého chceme dosáhnout, a je to plně v našich silách. Franco Frattini, místopředseda Komise . − Pane předsedající, jednou z priorit EU a jejích partnerů v rámci Euromed bude určitě lepší řízení migrace. Příliš mnoho lidí se utopí a nedostatečně využíváme možností dobře řízené migrace.

87

88

CS


Na vrcholné schůzce v roce 2005, o které právě padla zmínka, hlavy států a vlád Euromed přijaly pracovní plán, který stanoví cíle spolupráce v oblasti přistěhovalectví, sociální integrace, spravedlnosti a bezpečnosti. Díky promyšlené iniciativě portugalského předsednictví ministři odpovědní za oblast přistěhovalectví budou moci nyní přijímat další opatření na cestě k hmatatelnější spolupráci. Konference se může stát milníkem. Vítám, že předsednictví zdůrazňuje konkrétní pracovní závěry konference, protože naši občané chtějí vidět velice konkrétní výsledky. Všechna tři témata tohoto jednání jsou vyvážená a plně v souladu s globálním přístupem. V první řadě legální přistěhovalectví: žijeme ve světě rostoucí mobility a dobře řízená migrace je v zájmu všech partnerů. Evropská unie potřebuje přistěhovalectví plně v mezích zákona. Již je zřejmé, že mnohé členské státy potřebují pracovníky, například v oblasti zemědělství, zdravotní péče a turistiky. Avšak Evropská unie musí umět tyto přistěhovalce zvládnout a integrovat. Lépe než v minulosti musíme vybírat potřebné kvalifikace a připravit přistěhovalce na život v EU a jejich případný návrat, pokud zde pobývají pouze dočasně nebo přijíždějí opakovaně. Není možné vypracovat žádnou strategii přistěhovalectví, dokud evropská politika vůči integrujícím se přistěhovalcům, kteří v Evropské unii žijí a pracují, nebude plně respektovat právo. Budeme diskutovat o tom, jak využít Evropský fond pro integraci, který se v EU objevuje poprvé díky návrhu, který před rokem a půl vypracovala Komise a který schválily Rada a Parlament. Musíme se snažit, aby naše Evropa byla pro legální přistěhovalce přitažlivější. Náš nedávný návrh na zavedení evropské „modré karty“ pro vysoce kvalifikované přistěhovalce je prvním příkladem a v souvislosti s Euromed významným krokem. V příštím roce budou následovat legislativní návrhy, které se týkají nekvalifikovaných a sezónních přistěhovalců. Návrhy na zahájení diskuse na tato témata s našimi partnery v rámci Euromed se mi zdají logické aktuální. Druhým bodem je migrace a rozvoj. Abychom úspěšně zvládali přistěhovalectví, musíme se zabývat také hlavními příčinami migrace, jako je ekonomická nerovnost, nedostatek profesních příležitostí, nestabilita, špatná veřejná správa atd. V tomto úsilí je nezbytná dobrá spolupráce s partnerskými zeměmi a důkladná znalost situace na místě z hlediska potřeby pracovní síly, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a požadavků na vytváření schopností. Ministři budou proto jednat s Komisí o konkrétních návrzích na peněžní převody přistěhovalců a o tom, jakým způsobem by mohli více přispívat k rozvoji – tuto diskusi je třeba přivítat. Třetím diskutovaným okruhem je nelegální přistěhovalectví neboť v zájmu komplexního řešení se musíme zabývat rovněž nelegální migrací a chránit evropské vnější hranice. Našimi partnery v rámci Euromed jsou cílové země, tranzitní země a země původu. Měli bychom se snažit navázat spolupráci, abychom předcházeli situacím, kdy lidé utonou v moři. Na konferenci Euromed budeme hovořit s ministry o spolupráci a případné nové úloze agentury Frontex při pátracích a záchranných akcích, nejen při hlídkování a navracení nelegálních přistěhovalců. Při tom musíme dodržovat své závazky, pokud jde o mezinárodní ochranu a lidská práva. Podpořili bychom takový vývoj, kdy se Frontex stane nástrojem podpory pro třetí země, aby jim pomáhal lépe zvládat migraci a při kontrole hranic v plném souladu s mezinárodními závazky. Na toto setkání ministrů se těšíme. Přistěhovalectví je předmětem živého zájmu nás všech a vyvolává vášnivé emoce na úrovni členských států a na úrovni Společenství. Stejné je to

13-11-2007

13-11-2007

CS


v našich partnerských zemích. Nicméně společný postup je jedinou cestou vpřed. Řekl bych, že samotná spolupráce již nestačí. Potřebujeme partnerství vycházející ze společných cílů a rovnosti všech partnerů. Potřebujeme soubory politických opatření včetně opatření zaměřených na zlepšení pohybu lidí s poctivými úmysly, na dodržování vnitrostátních i evropských zákonů a na zvýšení místního tempa růstu v zemích původu. Jsem přesvědčen, že se ministrům podaří vytyčit konkrétní oblasti spolupráce. Komise je připravena podpořit vlastní provádění a zároveň poskytnout i finanční podporu. Zaměřujeme se na podporu takové činnosti prostřednictvím programu MEDA a s pomocí nástroje evropského sousedství a partnerství a nových tematických programů. Francisco José Millán Mon, jménem skupiny PPE-DE . – (ES) Pane předsedající, toto setkání se středomořskými partnery nepochybně vítám. Avšak byl bych raději, kdyby se zúčastnili ministři zahraničí, jako na schůzce EU-Afrika v Rabatu. Proč? Chtěl jsem, aby zde zdůraznili skutečnost, že přistěhovalectví se musí stát hlavním tématem v našich vztazích se zeměmi jižního Středomoří. Jedná se o sousední země s obrovskými rozdíly v příjmech. Mnozí jejich příslušníci pracují nyní na sever od oblasti Středomoří a jak již bylo řečeno, jejich přesun tvoří základní problém rozvoje. Tyto země zažívají výrazný nárůst obyvatel a tito obyvatelé hledají nový život v Evropě. Na nás doléhají dopady nelegálního přistěhovalectví z těchto zemí, které jsou zase zeměmi tranzitními pro emigranty ze subsaharské oblasti. To znamená, že nesmírně důležité je začlenění trvale žijících osob, spojení mezi přistěhovalectvím a rozvojem a také otázka nelegálního přistěhovalectví. Takže na setkání v Algarve čeká ministry hodně práce. O otázce přistěhovalectví jsme nedávno ve Sněmovně diskutovali. Odkazuji na zprávy pana Klicha a pana Morena. Věřím, že v diskusích jim bude věnována náležitá pozornost. V této souvislosti bych rád učinil několik poznámek. Zaprvé je nutné navázat úzkou spolupráci s jižními zeměmi s cílem kontrolovat migrační toky a podporovat je způsobem, který bych označil jako „pozitivní podmíněnost“. Přistěhovalectví je fenomén, který se mnohem snáze zvládá tam, kde k tomu existuje politická vůle. Výsledky se dostavují, pokud soused o spolupráci skutečně stojí. Zadruhé velice aktuální stále zůstává nelegální přistěhovalectví. Musíme zabránit tomu, aby nelegální přistěhovalci přijížděli po moři; tito přistěhovalci také riskují život. Dokonce i děti se stávají oběťmi těch, kteří bezohledně zacházejí s lidskými životy. Je třeba vyzvat středomořské státy, aby podepsaly a ratifikovaly dva protokoly k Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, co se týče obchodování s lidmi. Zatřetí musím znovu opakovat, že je zapotřebí vypracovat readmisní dohody o předávání a přejímání osob. To se povedlo s Ruskem, Ukrajinou a Moldavskem, tak proč se to po tolika letech dosud neudělalo s Marokem? A co se děje s Alžírskem? Přeji konferenci Euromed hodně úspěchů, pane předsedající. Doufám, že účastníci přijmou konkrétní závazky a zajistí pevné dohody, které budou skutečně prováděny a neskončí jako pouhá řada vzájemných přání, která nejsou realizována v praxi. Javier Moreno Sánchez, jménem skupiny PSE . – (ES) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, vědci tvrdí, že téměř

89

90

CS


před dvěma miliony let změna klimatu vedla k první rozsáhlé migraci z Afriky do Evropy. V naší době, ačkoli změna klimatu s tím může nějak souviset, hlavními příčinami toho, proč emigranti v tak velkém počtu riskují svůj život, aby si zajistili lepší úděl na našem kontinentě, stále zůstává chudoba a nedostatek svobody a příležitostí. Jako Evropané čelíme výzvě udělat z přistěhovalectví skutečnou součást rozvoje jak v zemích původu, tak v zemích cílových, a zajistit, aby rozvoj přispíval ke snížení nelegálního přistěhovalectví. Proto se musíme snažit společně se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi dosáhnout skutečné mobility pracovní síly s právy a povinnostmi, nikoli pracovní síly otroků. Dovolte mi proto, abych zopakoval, že k vytvoření prostoru soužití mezi severem a jihem Středomoří potřebujeme dialog, spolupráci a solidaritu. Proto upřímně vítáme tuto vrcholnou schůzku Euromed v souladu s ministerskou konferencí v Rabatu a Tripolisu. Dialog mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a evropskými státy, které přijímají přistěhovalce, musí probíhat na úrovni institucí s cílem zajistit pevný základ pro pravé společenství založené na rozvoji. Dámy a pánové, chci si povšimnout řady oblastí, jimiž by se mohla zabývat vrcholná schůzka. Přistěhovalci musí vstoupit do Evropy a pracovat zde v plném souladu se zákonem. To znamená, že iniciativy, jako je směrnice o modré kartě, představují potřebný krok, ale to nestačí. Je nutné posílit to směrnicí použitelnou na přistěhovalce s nižší kvalifikací a dále doprovodnými opatřeními, která mají zvýšit cirkulární migraci, skutečnou cirkulární migraci, která zabraňuje odlivu mozků a umožňuje návrat emigrantů, kteří mohou provádět důležité projekty ve své vlastní zemi, kde pro to budou mít vhodné sociální a ekonomické podmínky. Prostor Euromed musí být prostorem prosperity, svobody a rozvoje. Musíme i nadále zkoumat, stejně jako to v řadě těchto zemí nyní dělá Španělsko, možnost najímání a odborné přípravy pracovníků ještě doma zřizováním praktických škol a zařízení odborné přípravy. Dámy a pánové, vyšleme jasný vzkaz prostřednictvím informační kampaně o tom, jaká je naděje na vystěhování a legální práci v Evropě, a varování před zbytečnými riziky spojenými s nelegální emigrací, s cílem zabránit tomu, aby tisíce mladých lidí padlo do rukou mafiánů a riskovalo svůj život v chatrných člunech nebo kanoích. Na závěr bych vás chtěl požádat, abyste na vrcholné schůzce věnovali zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším emigrantům, ženám a dětem, zejména dětem bez doprovodu. Marco Pannella, jménem skupiny ALDE . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, o těchto věcech se bude diskutovat na zasedání, které se uskuteční v tomto parlamentu ve dnech od 6. do 8. prosince z iniciativy skupiny ALDE a společně s nadnárodními radikály. Myslím, že zde potřebujeme novou cestu vpřed. Možná jsem trochu opovážlivý, ale osobně na vás apeluji, dámy a pánové úřadujícího předsednictví, pane komisaři Frattini, i na vás, pane předsedající, dbejte, ať vaše instituce nepoleví v pozornosti. Diskutovaná otázka, politika sousedství, tato chvályhodná iniciativa, nepochybně zabředne do byrokracie jako už tolik jiných: Lisabon, ale také Barcelona a všechny zbývající. Pan předseda Prodi řekl hodně, když představoval politiku sousedství; hovořil o všem, kromě institucí. Ne, problém je jinde!

13-11-2007

13-11-2007

CS


Řekl jste, pane Frattini, že ve svém okruhu činnosti musíme dělat víc. To není tradičně problém; máme dostatek nejnovějších informací. Avšak na druhé straně Středomoří je zapotřebí podnikání takového druhu, jaké ve svých pouštních oblastech dlouhodobě rozvinul Izrael. Můj čas téměř vypršel, a tak vás skutečně naléhavě žádám, abyste vzali na vědomí datum konání tohoto jednání a měli na paměti, že problémem, sporným bodem, je partnerství, výzvou je členství. Evropa sama by nevznikla, kdyby se omezila na partnerství, jak někteří v té době chtěli. Problém je, že naše Evropa má svá omezení. Sultán Hassan II upozornil na řešení v roce 1987; sledujme je nyní tváří v tvář slepotě Evropy. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, jak všichni říkají, i ti, kteří hovořili dnes dopoledne, přistěhovalectví je prioritou pro Evropskou unii a pro vztahy v rámci Euromed. Je to hlavní téma pro lidi, kteří jsou často nuceni odejít z rodné země zdevastované chudobou, postupující pouští, záplavami, válečnými konflikty a podobně. Bude konference ministrů Euromed na tento úkol stačit? Nic nemůže být méně jisté. Přípravné dokumenty beznadějně postrádají podstatu věci. Jen stěží to překvapí, neboť víme, že žádná z organizací přímo v místě – včetně těch, které jsou každý den skutečně konfrontovány se situací, tváří v tvář migrantům, kteří se nacházejí v tranzitní zemi, kde se bezcílně potulují nebo riskují život ve vodách Středozemního moře – ani jedna z nich není zapojena do příprav, ani vysoký komisař pro uprchlíky. Předsudky znamenají být slepý k právu na azyl, k nezákonnému zadržování přistěhovalců a k dodržování jejich práv, ať jsou legální, či nikoli, nebo k nepřijatelnému násilí, jemuž jsou vystaveni, a to zejména ženy přistěhovalkyně, k právům menšin a ke kriminalizování pomoci poskytnuté přistěhovalcům a jejich rodinám. Tato slepota je úplná, jedná-li se o plnění mezinárodních závazků a dohod Unie, které mají být prováděny nebo ratifikovány: je to Ženevská úmluva pro všechny země Evropské unie, je to Úmluva o ochraně práv migrujících pracovníků a jejich rodin. Kam doufáme, že skutečně jdeme s takovou euro-středomořskou politikou, s tak jasnou absencí nároků, když začne jít o sdílená práva a povinnosti států? Co nám hrozí? Hrozí, že se nám zamlží obraz pečlivě vybraných legálních přistěhovalců, za nímž se skrývá trvalé a masivní porušování práv všech ostatních. Pokud se konference pokouší šetřit citlivější duše tím, že se vzdá skutečně ambiciózní politiky, potom dělá maximum pro to, aby byla opravdovou ztrátou času. Předem by to ospravedlnilo rozšíření dvoustranných dohod podobných, jako byla tajně podepsaná dohoda mezi Itálií a Libyí, které porušují zásadu upuštění od vrácení, a to zcela beztrestně. Ještě není příliš pozdě na to začít jednat. Pozvěte vysokého komisaře pro uprchlíky, pozvěte nějakého zástupce za nevládní organizace, začněte znovu s původním dokumentem předloženým zeměmi jižního Středomoří, který je mnohem ambicióznější, a z konference se může stát pevný a významný milník. Luisa Morgantini, jménem skupiny GUE/NGL . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nadcházející konference ministrů Euromed je bezpochyby důležitá, komplexní a naléhavá z pohledu tragédií, jichž jsme každodenně svědky na našich mořích. Myslím si však, že je škoda, že se nezapojily žádné nevládní organizace, které s problematikou migrace mají skutečně velké zkušenosti, včetně zkušeností s projekty, například s projektem mikrofinancování.

91

92

CS


Minulý víkend proběhla schůzka poslanců Parlamentu, vysídlených osob, uprchlíků a nevládních organizací ve Volteře, kterou jsme zahájili listinou o právu na azyl a uprchlících, tématem, které podle mého názoru na konferenci ministrů chybí. Při té příležitosti jsme jasně stanovili rozdíl mezi uprchlíky a migranty a hájili práva obou skupin: první skupiny oficiálně uznané Ženevskou úmluvou z roku 1951 a druhé skupiny uznané Mezinárodní úmluvou o o ochraně práv migrujících pracovníků a jejich rodin, která byla ratifikována, tuším, pouze pěti zeměmi ze 37, které jsou zapojeny do barcelonského procesu. Proto doufám, že Komise a Rada se budou snažit zjistit, jaké jsou překážky, a prosazovat ratifikaci. Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM . – Děkuji vám, pane předsedající, pan Magalhães uvedl, že jednání Euromed ve dnech 18. a 19. listopadu by bylo první schůzkou o přistěhovalectví v rámci Euromed. Nelegální přistěhovalectví do Evropy představuje skutečně obrovský problém pro mnoho evropských zemí a problémy působí zvláště zemím, jejichž pobřeží se nachází poblíž severní Afriky. Rovněž Velká Británie má své specifické problémy s přistěhovalectvím. Nelegální – a legální – přistěhovalectví do Británie probíhá nyní nekontrolovaně, neomezeně a bez rozlišování, v pravém smyslu toho slova. Británie má obrovský problém s nelegálním přistěhovalectvím, ale v současné době největší problém působí legální přistěhovalectví z Evropské unie. Míra přistěhovalectví do Británie, pokud to vůbec někdo dokáže říci, činí kolem 500 000-600 000 lidí ročně, přičemž čistý přírůstek obyvatel činí zhruba 200 000 lidí ročně, což znamená zvýšení počtu obyvatel o jeden milion lidí každých pět let. Británie je jednou z nejhustěji obydlených zemí světa a Anglie, bereme-li ji samostatně, zaujímá úplně nejvyšší příčku mezi hustě obydlenými zeměmi. Přistěhovalectví do Británie na této úrovni je prostě neudržitelné. Neúnosným způsobem to zatěžuje infrastrukturu a veřejné služby. Přistěhovalectví do Británie by bylo možné regulovat přijetím některých velice základních opatření. Žádné z těchto opatření by ovšem nebylo možné, dokud budeme členy EU, byla by nezákonná. Chce-li Británie své přistěhovalectví regulovat, řešením spočívá jednoduše v odchodu z Evropské unie. Dimitar Stoyanov (ITS) - (BG) Naše skupina navštívila nejjižnější bod Evropy – ostrov Lampedusu, kde je umístěno imigrační středisko. Zde jsme se setkali se skupinou lidí, jejichž člun se potopil a zahynuli lidé. Ačkoli tito nelegální přistěhovalci přišli o přátele, byli v dobré náladě a důvodem podle mého názoru bylo to, že v Evropském společenství panuje vůči nelegálním přistěhovalcům příliš velká tolerance. Jsou natolik tolerováni, že jakmile se dostanou na břehy Unie, mají pocit, jakoby už dosáhli svého cíle. Proto je zapotřebí zavést opatření, která mají nelegálním přistěhovalcům dát najevo, ještě než se vydají na cestu, že nebezpečí utonutí je příliš velké. A i když k němu nedojde a přistěhovalci se dostanou na území Evropské unie, musí být jasné, že zde nezůstanou. Neboť staráme-li se o lidské bytosti, které umírají při pokusu o nelegální imigraci, pak si můžeme být jisti, že nikdo takové pokusy podnikat nebude. Děkuji vám! Patrick Gaubert (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl v krátkosti vyjádřit svou podporu, naši podporu, panu komisaři Frattinimu a zdůraznit mu, že útoky vedené vůči němu v souvislosti s Romy v Itálii naprosto nelze tolerovat.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Všichni známe hodnoty, které komisař brání, hodnoty spojené s obranou lidských práv, hodnoty, které jsou hodnotami Evropské unie, a na základě těchto hodnot vám, pane komisaři, nelze nic vyčítat. Vraťme se teď ke konferenci Euromed, vítám svolání euro-středomořské ministerské konference o migraci, která se má konat v Algarve, neboť bude první svého druhu, první, která se bude zabývat výhradně otázkou migračních pohybů v euro-středomořské oblasti. Téma migračních pohybů je klíčovým tématem, na které se musí zaměřit náš dialog, naše partnerství a naše spolupráce se zeměmi euro-středomořského regionu a kterým se zabývaly již konference v Rabatu a Tripolisu. To je oblast, kde členské státy nemohou jednat samy. Má-li být naše migrační politika účinnější, potřebujeme podporu a spolupráci našich partnerských států, jež samy často bývají zdrojovými nebo tranzitními zeměmi. Musíme s nimi spolupracovat s cílem dosáhnout shody v otázce návratové politiky, zvýšit počet readmisních dohod a společně provádět inteligentní politiku společného rozvoje, aby státní příslušníci z těchto zemí mohli zůstat ve svých vlastech a přispívat k jejich růstu. Otázka migračních pohybů má bezpečnostní rozměr, ale zároveň má také lidský rozměr, který by neměl být přehlížen. Byl bych proto rád, kdyby se dodržovala základní lidská práva, která jsou jedním z témat konference. Doufám, že toto setkání poskytne příležitost k otevřené a realistické výměně názorů, abychom společně našli to nejvhodnější řešení pro všechny, kterých se to týká. Béatrice Patrie (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, dámy a pánové, také jsem velmi ráda, že pro příští jednání ministrů zahraničí zóny Euromed bylo vybráno téma přistěhovalectví. Myslím, že se nám dosud nepodařilo zavést evropskou politiku přistěhovalectví. Víme, že se jedná o složitý problém, neboť to ovlivňuje suverenitu členských států, a ty by nadšeně uvítaly velmi přísné uplatňování zásad subsidiarity v této oblasti. Víme také, že téma přistěhovalectví, či migrace, je problematické téma při jednání s partnerskými zeměmi na jih od nás, které nám často vytýkají, že tento problém řešíme čistě z hlediska bezpečnosti. Děkuji panu komisaři Frattinimu, že k této otázce zaujal mnohem globálnější přístup, který zahrnuje ekonomický a sociální rozměr spojený s migračními pohyby. Legální přistěhovalectví a nelegální přistěhovalectví jsou dvě strany téže mince a není možné bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví, aniž bychom zároveň vytvořili cesty pro legalizované přistěhovalectví v Evropě. Vítám proto plán „modrá karta”, který je evropskou obdobou americké zelené karty, a mám radost, že cesty pro legální přistěhovalectví doporučované Radou evidentně zohledňují ekonomické požadavky Evropy a rovněž naplňují skutečné potřeby zemí Jihu. Pokud jde o vydávání víz, mám za to, že Unie by měla celý proces zjednodušit, zejména pro studenty, výzkumné pracovníky a osoby pracující pro občanskou společnost. Domnívám se, že readmisní dohody o předávání a přejímání osob, zejména s Alžírskem a Marokem, by měly zajistit přísnou kontrolu návratových postupů s pomocí mechanismů, které zaručují práva migrujících lidí. Na závěr mi dovolte, abych vzhledem k nové vlně migrace, které aktuálně čelíme, vyjádřila pevnou podporu myšlence, že Evropa nesmí využívat barcelonský proces k tomu, aby přesunula odpovědnost za řízení migračních

93

94

CS


pohybů zpět na hranice středomořské zóny, protože není schopná zvládnout tento problém na svých vlastních hranicích. Cem Özdemir (Verts/ALE). - (DE) Pane předsedající, otázka přistěhovalectví je jednou z priorit Evropské unie. Region Euromed je pro nás v tomto směru strategicky důležitým regionem. Konference ministrů Euromed o migraci bude první svého druhu, která se zaměří pouze na tuto otázku a zahrne partnery Euromed. Tím více je politováníhodné, že před konferencí neproběhly žádné konzultace s organizacemi občanské společnosti. Stejně tak politováníhodné je, že z pořadu jednání konference byla vyloučena otázka azylu, zejména když si uvědomíme zoufalou situaci uprchlíků v mnoha částech jižního a východního Středomoří vzhledem k neexistenci příslušných právních předpisů, které by je chránily. Žádná z těchto zemí, jak víme, nemá azylové zákony. Pouze některé z nich uznávají vysokého komisaře pro uprchlíky Organizace spojených národů. Libye, Sýrie, Libanon a Jordánsko neratifikovaly Ženevskou úmluvu o statutu uprchlíků. Je rovněž politováníhodné, že účastníci barcelonského procesu hovoří o právech přistěhovalců, ale mlčí, když dojde na práva nelegálních přistěhovalců. Skutečností je, že nelegální přistěhovalci mají také práva, zejména co se týče vymahatelnosti mezd, přístupu ke vzdělání pro jejich děti nebo základní zdravotní péče, zejména pro migrující ženy, kde platí příslušná ochranná opatření. Pokud stojíme o spolupráci ve svém úsilí bojovat proti nelegální migraci, nesmíme popírat či zanedbávat jeden aspekt: respektování práv migrantů a uprchlíků. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). (SK) Je důležité, aby Unie, která ve dnech 18. a 19. listopadu připravuje ministerskou konferenci Euromed, vzala na vědomí, že parlamentní shromáždění Euromed je jedinečným místem, kde jsou zastoupeni jak poslanci Evropského parlamentu ze zemí Evropské unie, tak i členové národních parlamentů z jihu Středomoří včetně Izraele a Palestiny. Jsem velmi rád, že se mohu podílet na činnosti politické sekce Euromed, která mi připadá v rámci barcelonského procesu klíčová. Téma tohoto zasedání nemohlo být zvoleno lépe. Problém migrace představuje mnoho výzev, ať se jedná o problém rozvoje, kde je třeba migranty informovat o možnosti poskytování mikroúvěrů a dalších druhů půjček, či o jednotlivé aspekty legální migrace do zemí EU, ale také o palčivou otázku nelegální migrace, která naléhavě vyžaduje řešení. Je dobré, že EU prohlubuje své vztahy s některými zeměmi středomořské oblasti, které projevují dobrou vůli a podnikají transformační kroky. A s některými z nich již byly podepsány dohody o přidružení. Pokud jde o nelegální migraci, je nutné řešit těžkou situaci vznikající v důsledku příchodu tisíců nevítaných migrantů, kteří prudce zhoršují zejména bezpečnostní situaci na Maltě a v Itálii, ale i v dalších členských státech Evropské unie. Také moje země zažívá příliv legálních i nelegálních migrantů. Souhlasím s tím, aby Evropská unie umožnila příchod kvalifikovaných migrantů, jejichž schopnosti jsou potřeba, a jak prohlásil pan komisař Frattini, mohou být pro Evropskou unii přínosem v zemědělství, zdravotnictví a cestovním ruchu, musí však už mít potřebnou kvalifikaci, když jsou vpouštěni do země, nekvalifikovaní migranti by zásadně neměli být přijímáni a věřím, že systém modré karty pomůže i při řešení tohoto problému.

13-11-2007

13-11-2007

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU místopředsedkyně Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo Komise, pane úřadující předsedo, otázka migrace nám velice jasně ukazuje, jak blízko je to z Afriky do Evropy. To, co se děje v Africe, přímo ovlivňuje Evropu. Migrační toky z krizových oblastí směrem na jih Středozemního moře končí ve středomořských zemích jižní Evropy, což pochopitelně znamená, že přímo ovlivňují Evropu jako celek. Afrika je kontinent s velkým množstvím talentovaných lidí. My sami a Afrika musíme chytře využít tento potenciál na území Afriky i ve prospěch Afriky. Toto partnerství, o které se s Afrikou snažíme, nabízí ohromnou příležitost. Nabídka přicházející z Evropské unie je velice zajímavá a náročná. Zahrnuje pomoc ke svépomoci v oblasti bezpečnosti, obchodu a řádné správy až po stabilizační programy, rovněž pomoc v boji s kriminalitou a při zajišťování odborné přípravy a vytváření pracovních míst, nabídku mikroúvěrů a informační kampaně o možnostech legálních forem migrace a veškerých důsledcích nelegální migrace a opatření, jak proti ní bojovat. Avšak na příští vrcholné schůzce musí Evropská unie vznést také požadavky. Jedním z těchto požadavků musí být požadavek na uzavření readmisních dohod se všemi zeměmi v jižním Středomoří, ještě než spustíme všechny své akční programy, protože všechny tyto aspekty na sebe vzájemně působí a protože chceme partnerství. Souhlasím s panem komisařem Frattinim, když říká, že v současné době hovoříme o partnerství, a nikoli již o spolupráci; jedná se o partnerství a o nabídku komplexních souborů opatření. Evropský parlament je na to připraven, Komise i Parlament vyjadřují svou podporu a je zapotřebí vyzvat Afriku, aby využila těchto nabídek v zájmu stabilizace severní Afriky a také v zájmu bezpečnosti občanů EU. Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Komise a Parlament již daly zelenou proaktivní imigrační a hlavně společné politice, i když to není populární. Pro stárnoucí bohatou Evropu je ovšem imigrace realitou. Víme, že nelegální forma snižuje až o 20 % HDP řady zemí, a přitom jejich hospodářský růst limituje ubývání kvalifikovaných pracovníků. Uzrál čas posílit mezinárodní koordinaci a dohodnout společná racionální pravidla. Věřím, že ministerská konference EUROMED příští týden v Algarve tomu půjde naproti a nejen projedná, ale shodne se na společných krocích pro zvládnutí migrace a navrhne opatření na zmírnění dopadů pro transitní země. Potřebujeme dojednat mezinárodní závazky se třetími zeměmi, které by ochránily životy migrantů riskující útěky přes moře. Postavení zemí Středomoří, které jako transitní čelí nepřiměřenému náporu imigrantů do EU, je vážným oříškem a vyžaduje specifická opatření. Zdůrazňuji tady, že nadcházející konference může počítat s tím, že to bereme velmi vážně jako naši společnou starost o důstojná retenční místa pro imigranty ze třetích zemí stejně jako boj proti jevům, které masovou migraci vyvolávají. Musíme ochránit životy a důstojnost migrantů. Uvítala bych, kdyby EUROMED také zřetelně vyjádřil, že modré karty pro regulaci kvalifikovaných imigrantů nejsou hrozbou pro Evropany, ale naopak příležitostí, kterou nám nabízí globalizace. Odpor odborové centrály vůči modrým kartám je neodpovědné, populistické až xenofobní gesto. Nikoli legální, ale nelegální migrace je příčinou dumpingu na evropském trhu práce.

95

96

CS


Komisař Frattini chce, aby Evropa byla magnetem pro kvalifikované pracovníky. Budeme se o ně přetahovat s americkým kontinentem, kam jich směřuje ročně 55 %, do Evropy je to dnes jen 5 %. Jsem přesvědčena, že to je správná strategie odpovídající postavení EU v globalizovaném prostředí. Legální migrace je spojitá nádoba s tou nelegální. Úspěšnost důsledné, bezpečné migrační a společné politiky bude testem dospělosti EU. José Magalhães, úřadující předseda Rady. − (PT) Paní předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, Rada si z této rozpravy odnese pevné přesvědčení, že euro-středomořské partnerství je nutno rozvíjet a upevňovat a že je dobré pořádat ministerskou konferenci v Santa Eulália. Tato spolupráce, toto partnerství – které je novým slovem a konceptem – musí být založeno na konkrétních projektech, aby mohlo uspět. Je k tomu mnoho dobrých důvodů a poslanci této sněmovny velice působivě připomněli řadu dramatických situací, což vyžaduje, abychom změnili status quo. K tomu dojde pouze tehdy, když budeme jednat z dlouhodobého hlediska a rychle. Máme celkovou vizi, globální přístup, akční plány a ambiciózní legislativní návrhy, jak zde dnes uvedl místopředseda Frattini. Co se týče projektů, musíme podniknout konkrétní kroky, zejména ve třech zmíněných oblastech. Zaprvé v oblasti migrace a rozvoje musíme přijmout opatření na rozvinutí konkrétních akcí. Právě to plánuje ministerská konference v oblasti převodu peněz a mikroúvěrů. Proto budeme muset zorganizovat setkání všech subjektů (o tom nemohou rozhodnout poslanci, Komise ani Rada), jako jsou banky, Světová banka, Evropská investiční banka, sdružení přistěhovalců a občanská společnost, aby našly konkrétní způsoby, jak podpořit využívání finančních služeb a zvýšit jejich efektivitu, zejména využitím alternativních metod převodu peněz a využitím nových technologií, které nám rovněž mohou pomoci skutečně dosáhnout cílů. Určitě pro nás nebude problém založit webové stránky středomořského regionu, kde budou uváděny úplné informace o převodech peněz včetně nákladů, s cílem povzbudit hospodářskou soutěž a snížit tyto náklady, což je hlavním cílem, který nás pojí s našimi partnery. Pokud jde o legální migraci, v této oblasti také potřebujeme konkrétní iniciativy. Chtěli bychom ustavit pracovní skupinu, v níž budou zastoupeni partneři Euromed a další sociální partneři a která by se hlouběji zabývala situací pracovní síly a potřebami trhů práce, zajišťovala odbornou přípravu migrujících pracovníků ještě než se vydají na cestu, zkoumala možnost zpřístupnění portálu Evropské unie v oblasti migrace a zaměstnanosti všem partnerům Euromed a zřizovala poradenská a informační střediska poskytující pomoc při hledání pracovního místa v zemích Euromed, pochopitelně v souladu s vnitrostátními pravomocemi v této oblasti. Potřebujeme rovněž konkrétní projekty pro oblast nelegální migrace. Uvědomujeme si, že mnoho partnerů Euromed je pro migrační toky zároveň zeměmi cílovými a tranzitními, a je tedy důležité, abychom posilovali pravomoci institucí v oblasti boje s nelegální migrací. Proto musíme také připravovat zvláštní akce, jako například: zaprvé, měli bychom zajistit bezpečnost dokladů, neboť pouze to umožní správně identifikovat osoby a toky, větší důvěru a snazší pohyb; zadruhé, měli bychom zajistit přístup partnerů Euromed ke kursům odborné přípravy Frontex, aby zlepšili své know-how v oblasti boje s nelegální migrací v souladu s mezinárodními nástroji, jimiž jsme vázáni, zejména nástroji námořního pátrání a záchrany. To by mohlo být počátečním konkrétním krokem směrem k zapojení do společných akcí koordinovaných agenturou Frontex. Potřebujeme rovněž iniciativy v oblasti dobrovolného návratu a v oblasti předávání a přebírání osob. Byla by užitečná otevřená diskuse na toto téma, abychom posoudili informační kampaně, procesy identifikace,

13-11-2007

13-11-2007

CS


průběh asistovaného dobrovolného návratu a vyjednávání readmisních dohod se zeměmi původu. Tyto a mnohé další body se budou řešit v Santa Eulália v Algarve. Paní předsedající, dámy a pánové, existuje mnoho různých názorů, ale jedna věc je naprosto jistá, a já si z této rozpravy odnáším následující dojem: k této cestě dialogu a účinného partnerství neexistuje žádná alternativa. Je to jediná cesta jak změnit status quo a všichni se naprosto shodneme na tom, že změna současného stavu je nezbytná. Santa Eulália by v tomto ohledu mohla být velice důležitým krokem. Franco Frattini, místopředseda Komise . − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, tato rozprava vynesla do popředí řadu praktických podnětů i některé zajímavé myšlenky. Domnívám se, že jedním z aspektů strategické politiky je přechod od spolupráce ke skutečnému partnerství, přičemž konečným cílem je členství ve skutečném euro-středomořském společném prostoru. Myšlenka pana Pannelly je velmi zajímavá a nepochybně taková strategie vyžaduje z naší strany dlouhodobou úvahu. Jednotný euro-středomořský prostor bude existovat pouze tehdy, bude–li existovat společný pocit sounáležitosti, který nás podněcuje k práci na společném cíli, který je právě vymezován. Museli jsme nejprve získat souhlas všech 27 členských států; nyní vedeme konzultace s našimi partnery na jižním pobřeží. Cesta vpřed zmapována. Druhá velice praktická myšlenka, kterou na jednání Euromed určitě zmíním, je výzva všem účastníkům, aby se snažili přimět své vlády k ratifikaci existujících mezinárodních úmluv. Než si začneme vymýšlet jakákoli nová pravidla, nezapomínejme, že velmi málo zemí ratifikovalo a provedlo některé nesmírně důležité mezinárodní úmluvy. Mám na mysli, mezi jinými, Úmluvu o opatřeních proti obchodování s lidmi. Existuje-li jediné téma, o němž musí být neprodleně ratifikována úmluva, je to mezinárodní pašování lidí a obchod s lidmi. Třetí myšlenka pochází od pana Gauberta, jemuž jsem obzvlášť vděčný, neboť zdůraznil humanitární rozměr této hlavní rozpravy. Nehovoříme zde o zákonech nebo o byrokratických záležitostech, hovoříme o ženách, mužích a dětech, kteří – jak zde již zaznělo – riskují život a často o něj přicházejí. Je to tedy věc solidarity. Domnívám se, že projevovat solidaritu vůči lidem, kteří trpí, je tím hlavním, na čem záleží při budování vztahu založeném čistě na rovných právech pro naše partnery. Čtvrtou myšlenkou, kterou si z této rozpravy odnesu, je jak postupovat vpřed, bez obalu řečeno, od závěrečných dokumentů k hmatatelnému opatření. Vypracovali jsme řadu dokumentů, a je pravda, zahájili jsme některé důležité praktické iniciativy. Z této praktické činnosti musíme nyní vycházet, například při rozhodování jak nejlépe využít fondy rozvojové pomoci. Pokud v Evropské unii máme k dispozici fondy na podporu místního rozvoje, musíme být zároveň schopni určit, jak nejlépe je využít. Jak již někdo řekl, musíme například vědět, jak dávat pozitivní podněty těm partnerům, těm zemím, které aktivně spolupracují na naší společné strategii. Vzhledem k tomu, že existuje společná strategie, známá od Barcelony jako euro-středomořská strategie, a vzhledem k tomu, že některé země ji provádějí ve větší míře než jiné, mám za to, že by těmto zemím měla být poskytnuta pobídka, určité kladné uznání. To je například podle mého názoru smysluplný způsob jak vymýtit korupci. Korupce je jednou z hlavních příčin nelegálního přistěhovalectví. Kdyby v zemích původu neexistovala tak velká korupce a kdyby nebylo tolik korupce v tranzitních zemích, mnoho pašeráků

97

98

CS


lidí by na cestě do Evropy bylo zastaveno a existovala by větší spolupráce; ale to je jen jeden příklad. Nakonec je tady otázka zaujmutí hodnověrného, pevného postoje k nezákonnému jednání. Pan Magalhães tuto věc zdůraznil a já plně souhlasím: nebudeme mít žádnou důvěryhodnost, dokud nedáme jasně najevo, že nezákonné jednání se nevyplácí, ani netoleruje. V tomto musíme postupovat průzračně čistě. Někteří se v této souvislosti dotkli otázky readmisních dohod. Readmisní dohody dodávají naší politice na důvěryhodnosti, neboť lidé, kteří podle našich zákonů nemohou zůstat, musí být vráceni při náležitém dodržování jejich individuálních práv. Je tu však politické hledisko: státy původu, které přebírají své spoluobčany zpět, nemohou fungovat jako ostraha hranic Evropské unie. Říkám to poněkud bez obalu: nejsou ochotny s námi spolupracovat pouze kvůli bezpečnosti. Z toho důvodu se jedno téma, které na této konferenci nadnesu, týká využití naší vízové politiky a pohybu osob jako politické pobídky pro tyto země, jedná se například o větší mobilitu studentů a obchodníků. Využijme tedy vízové politiky Evropy k tomu, abychom usnadnili svobodu pohybu, a vyslali tak jasný politický signál státům, s nimiž usilujeme o uzavření readmisních dohod. To jsme udělali v případě zemí Západního Balkánu a domnívám se, že již nadešel čas, abychom o stejném celkovém přístupu uvažovali pro oblast Středomoří. Předsedající. – Rozprava je ukončena. 17. Statut politických stran na evropské úrovni a pravidla pro jejich financování (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0412/2007) pana Leinena jménem Výboru pro ústavní záležitosti o statutu politických stran na evropské úrovni a pravidlech pro jejich fungování [COM(2007)0634 – C6-0202/2007 – 2007/0130(COD)]. Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jak víte, dne 27. června tohoto roku na základě článku 191 Smlouvy o ES pan komisař předložil návrh, který má zdokonalit a upravit nařízení ES č.2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni. Po tomto návrhu následovala zpráva, která hodnotila uplatňování tohoto nařízení. Příslušné usnesení přijal Evropský parlament dne 23. března 2006. Návrh pana komisaře zavádí nový prvek: možnost financování evropských politických nadací, přičemž se bere v úvahu, že hrají důležitou úlohu při podpoře a prosazování aktivit a cílů politických stran na evropské úrovni. Jelikož politické nadace jsou úzce přidruženy k politickým stranám, je navrhováno, aby měly povinnost předložit žádost o financování prostřednictvím politické strany na evropské úrovni, k níž mají vazbu, na stejném právním základě jako je financování této strany, jinými slovy podle článku 191 Smlouvy o ES. Vím, že politické strany zastoupené v této sněmovně zakládají nebo již založily nadace na evropské úrovni. Rada příznivě se staví k možnosti poskytnout Společenství finanční podporu na činnost těchto nadací na základě velice jasných pravidel, která mimo jiné umožní jednoznačně rozlišit oblasti stranických zájmů, které se musí doplňovat, nikoli překrývat.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Druhým hlavním záměrem návrhu Komise je revise finančních ustanovení, která upravují financování politických stran na evropské úrovni ve světle dosavadních zkušeností. Za tím účelem Komise navrhuje, kromě dalších opatření, dvě odchylky od pravidla neziskovosti uvedeného v článku 109 finančního nařízení. První opatření umožňuje převést až 25 % celkového ročního příjmu stran z jednoho roku na první čtvrtinu následujícího roku, aby strany mohly lépe reagovat na měnící se politickou situaci a priority. Cílem druhého opatření je umožnit politickým stranám na evropské úrovni vytvářet si finanční rezervy ukládáním zisku, kterého dosahují strany samy, nad nově sníženou minimální úrovní spolufinancování 15 %. Musím rovněž upozornit na návrh, který požaduje, aby bylo jasně stanoveno, že částky získané z rozpočtu EU mohou být použity také na financování kampaní vedených politickými stranami na evropské úrovni v rámci voleb do Evropského parlamentu, za předpokladu, že to neznamená přímé či nepřímé financování politických stran jednotlivých států nebo jejich kandidátů. Na zasedání Rady byl tento návrh nejprve třikrát posuzován pracovní skupinou pro všeobecné záležitosti v září a v říjnu tohoto roku a delegáti jej obecně přijali příznivě. Avšak některé delegace vyjádřily obavy nad navrhovaným právním základem a porušováním rozpočtové discipliny. O stanovisko k této problematice byla požádána Právní služba Rady. Ta usoudila, že odchylky od pravidla neziskovosti stanovené v nařízení Rady č. 1605/2002 čl. 109 odst. 2 by mohly být zakotveny pouze v samostatném předpisu vycházejícím z článku 279 Smlouvy o ES a určeném k zavedení těchto odchylek do vlastního finančního nařízení, které upravuje. Toto stanovisko vedlo k rozdělení návrhu na dva právní akty a ke konzultaci Evropského parlamentu a Účetního dvora. Dne 17.října 2007, tedy nedávno, Coreper II poprvé projednal kompromisní znění textu předloženého portugalským předsednictvím a stanovisko Právního servisu Rady. O týden později, dne 24. října 2007, Coreper II dosáhl shody ve dvou bodech: zaprvé ohledně rozdělení návrhu na dva právní akty, a to jeden předpis vycházející z článku 279 Smlouvy o ES a obsahující ustanovení pozměňující finanční nařízení a jeden předpis obsahující ostatní ustanovení návrhu na základě článku 191 Smlouvy o ES, a zadruhé ohledně konzultace Evropského parlamentu a Účetního dvora o úpravě článku 109 nařízení č. 1605/2002 v souladu s článkem 279 Smlouvy o ES. Tato konzultace okamžitě proběhla. Dva kompromisní texty vzniklé po rozdělení posoudila pracovní skupina pro všeobecné záležitosti dne 9. listopadu 2007, tedy zcela nedávno. Na základě toho vám mohu s radostí oznámit, že pracovní skupina pro všeobecné záležitosti, která se sešla minulý pátek, potvrdila, že došlo k široké shodě mezi delegacemi jednotlivých států o otázkách, na něž se vztahují dva předpisy vzniklé v důsledku rozdělení. V podstatě bych zopakoval, že neexistuje žádný významný rozpor mezi příslušnými třemi orgány. Komise, Parlament a Rada, všechny tyto orgány se shodují v základních věcech, pokud jde o evropské politické nadace a změnu ustanovení upravujících fungování evropských politických stran. Otázka právního základu byla a je striktně právní otázkou a záměrem Rady nebylo a není bránit dohodě těchto tří orgánů. Jménem Rady mohu potvrdit, že chceme, aby tyto dva předpisy vzniklé na základě rozdělení byly přijaty do konce tohoto roku, a mohly tak nabýt platnosti od 1. ledna 2008. Navrhuji proto, aby Parlament odložil hlasování o vašem stanovisku plánované na tento týden,

99

100

CS


abychom mohli s využitím příslušných kontaktů a spolurozhodovacím procesem, dosáhnout dohody ohledně předpisu na základě článku 191 Smlouvy ES. V tom případě by stanovisko Parlamentu ke změně finančního nařízení mělo být přijato co nejdříve. Rovněž jsme požádali Účetní dvůr, aby jednal rychle. Nemáme moc času, ale podle našeho názoru je dost času na to, abychom přijali tyto dva předpisy za podmínek, které požaduje Parlament, Komise a Rada. Margot Wallström, místopředsedkyně Komise . − Paní předsedající, v období reflexe jsme zjistili, že existuje jasný požadavek a příležitost přijmout opatření, která prohloubí a rozšíří politický dialog. Vždy jsem tvrdila, že chceme-li vytvořit evropský veřejný prostor, musíme zároveň vytvářet více evropské politické kultury, a právě tato otázka je při tom naprosto zásadní. Jistě, že neexistuje žádné kouzelné řešení, které odstraní odstup mezi evropskými politiky a našimi občany, a neexistuje žádný jednoduchý způsob jak naplnit demokratické aspirace občanů a jejich přání aktivněji se zapojit. Tyto aspirace musí být podpořeny rozsáhlou škálou iniciativ se společným záměrem zajistit co nejširší účast občanů včetně, v neposlední řadě, mladých lidí, a já bych dodala žen, v demokratickém životě Unie. Činnost evropských politických stran spolu se zakládáním evropských politických nadací je nedílnou součástí vytváření tohoto skutečného evropského veřejného prostoru, kde spolu mohou vzájemně soupeřit různé názory a kde občané mohou lépe pochopit výzvy, které jsou v sázce, a poučeně si vybírat. Politická diskuse a politické spory jsou součástí demokracie a my doufáme, že nám to zároveň pomůže zvýšit účast ve volbách do Evropského parlamentu. Mám radost, že mohu říci, že Komise a Parlament se v této otázce vždy shodují. Komise dokázala rychle zareagovat na žádost Parlamentu a náš návrh získal velkou podporu parlamentního výboru pro ústavní záležitosti. Dne 25. října jsem se před touto sněmovnou zmínila o svých obavách z toho, že se Coreper rozhodl vydat se cestou, která se odchýlila od cesty Komise a Parlamentu, a že tyto obavy sdílejí poslanci včetně pana předsedy Pötteringa a pana Leinena. Ale zároveň jsem vyjádřila naději, že nejdůležitější cíl Rady, Parlamentu a Komise zůstane i nadále stejný: schválení hlavního obsahu našeho návrhu před koncem tohoto roku. O tři týdny později, poté co jsme se dozvěděli, co prohlásilo předsednictví, mohu jenom přivítat vývoj poslední doby a vyjádřit své uspokojení, že jsme opět na společné cestě. Rada naslouchala a minulý pátek pracovní skupina hlavní obsah našeho návrhu jednomyslně schválila. To znamená, že nyní můžeme pokračovat dál. Ale třebaže dohoda, k níž Rada dospěla na svém zasedání, je důležitým krokem kupředu a velice jasnou zprávou, proces tím ještě nekončí. Musíme dotáhnout jednotlivosti, aby bylo možno toho nařízení urychleně přijmout a nabylo platnost. I když rozdělení našeho návrhu nakonec na jeho podstatu nemá vliv, vyžaduje to samostatný, složitější legislativní postup, a stanovisko Účetního dvora, které, jako doufám, bude předáno včas. Harmonogram je velice náročný a napjatý. Chtěla bych poděkovat panu Leinenovi za jeho obětavou práci na tomto souboru a všem ostatním zúčastněným poslancům. Chci poděkovat také panu předsedovi Pötteringovi, konferenci předsedů a členů politickým skupin, kteří plnili důležitou úlohu při přípravě

13-11-2007

13-11-2007

CS


půdy pro dosažení dohody v této otázce. Tak tedy paní předsedající, pane předsedo Rady, pane Leinene, místopředsedkyně Komise . − Můžeme pokračovat vpřed společně. Jo Leinen, zpravodaj . – (DE) Paní předsedající, paní místopředsedkyně Komise, pane úřadující předsedo, kolegové, dámy a pánové, nova Lisabonská smlouva je vůdčí vizí parlamentní demokracie na úrovni EU. Pro parlamentní demokracii potřebujete politické strany. Potřebujete politické strany, které budou zastupovat zájmy společnosti a nabídnou občanům možnost vybrat si ve volbách z různých kandidátů a různých politických programů. Ve všech našich 27 členských státech máme strany, které se účastní vnitrostátních voleb; teď musíme těmto evropským stranám umožnit, aby vyvíjely svoji demokratickou činnost i na úrovni Evropy. Chceme ještě před konáním evropských voleb také zajistit, aby si naši občané mohli vybírat z řady aktivních politických frakcí, které dokáží zmobilizovat své voliče a říci jim, kam se chystají je vést. Chceme, aby si občané mohli rozhodovat o tom, jaká bude Evropa, pro kterou hlasují, a umožnit jim skutečnou volbu. První nařízení o statutu a financování evropských politických stran, které jsme přijali již v roce 2004, bylo obrovským úspěchem. Nyní máme deset zaregistrovaných politických frakcí, což ukazuje šíři politického spektra v Evropské unii. Toto revidované nařízení má nyní dodat do těchto demokratických struktur trochu flexibility a zároveň je rozšířit. Ve většině našich zemí nemáme jenom politické strany, ale také politické nadace. Jsou to prostředky sloužící k hlubší analýze sociálního vývoje a jsou prostorem pro diskusi, která přesahuje hranice stranického členství. Tyto nadace se osvědčily v mnoha zemích. Dělají dobrou práci, a tak čím dál tím víc vystupuje nutnost vytvořit podmínky, aby tato diskuse, tento dialog o Evropě mohly být vedeny i na evropské úrovni přes hranice států. Vítám proto, že se tomuto nástroji, který je jakýmsi doplňkem vlastních politických stran, dostalo požehnání Rady. Dámy a pánové, žádná agenda politické strany není vázaná na finanční rok. Reaguje na politické události, a je tedy nutné přistupovat k politickým stranám jinak než k různým sdružením. Účelem tohoto nového nařízení je zavést do finančního řízení flexibilitu. Máme zde tři cíle: zaprvé chceme mít možnost prodloužit finanční rok o tři měsíce na straně výdajů, aby strany mohly reagovat na politické události. Zadruhé nechceme, aby strany utratily veškerou svoji hotovost na konci roku. Chtěli bychom, aby si z vlastních zdrojů, členských příspěvků a darů mohly vytvářet rezervy, které lze použít, je-li potřeba reagovat na klíčové události v politice, a samozřejmě hlavně na evropské volby. Takže abychom pomohli zejména malým politickým frakcím, ale také abychom podpořili fungování evropských politických nadací, potřebujeme stanovit podíl grantů a vlastních zdrojů. Počítáme, že v novém nařízení na vlastní prostředky připadne 15 % a na podpory z veřejných prostředků 85 %. Dámy a pánové, Rada rozhodla o rozdělení právního základu. Tvrdili jsme, že to není nutné. Povede to bohužel ke ztrátě transparentnosti, protože pokud jde o právní základ tohoto nového nařízení, občané se nyní budou muset dívat na dvě místa. Avšak nepřejeme si protahovat neshodu ohledně právních otázek. To by celý proces prostě jen protahovalo a odvádělo pozornost od skutečného záměru tohoto nařízení. V zájmu evropských politických stran a jejich příprav na evropskou volební kampaň v roce 2009 bychom se měli soustředit na otázku hlavního obsahu a uzavřít tuto záležitost před koncem roku.

101

102

CS


Velice mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že hlavní obsah tohoto nařízení se setkal se širokým souhlasem. Myslím si, že teď bychom měli udělat vše, co je v našich silách, a tuto důležitou část legislativy dovést do konce během portugalského předsednictví, abychom tak získali právní základ pro politické nadace a základ pro flexibilnější řízení financí v rozpočtovém roce 2008. K tomu bude zapotřebí, aby Rada zajistila přechodná opatření, jak jsme původně navrhovali ve Výboru pro ústavní záležitosti. Paní místopředsedkyně Komise, chtěl bych vám poděkovat za převzetí iniciativy jménem Komise. Děkuji rovněž portugalskému předsednictví za to, že se této věci skutečně důsledně věnuje, a také panu Leitão, s nímž jsem hodně spolupracoval. Zároveň bych rád poděkoval Rozpočtovému výboru a Výboru pro kontrolu rozpočtu, paní Guy-Quintové a paní Mathieuové za cenný přínos v jejich zprávách, který spočívá v zavedení větší transparentnosti a větší kontroly při přidělování těchto prostředků. Jsme opravdu na dobré cestě a já doufám, že do konce tohoto roku dosáhneme nějakého výsledku. Véronique Mathieu, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. – (FR) Paní předsedající, pane ministře, pane komisaři, dámy a pánové, když jsem předkládala své stanovisko ke kontrole rozpočtu, zdůraznila jsem čtyři požadavky, které mi připadají podstatné: zdokonalení kontrolních mechanismů, a tím zvýšení pravomocí vnitřních a vnějších auditorů a schvalujícího úředníka; zavedení doplňujícího kontrolního postupu; jasné oddělení finančních zdrojů politických stran a finančních zdrojů nadací; a konečně objasnění pravidel financování kampaní pro evropské volby. Jsem ráda, že Rada přijímá pověstné pravidlo 25 %, které loni navrhla Ingeborg Gräßlová a které Rada odmítla. Plně chápeme, že dohoda sjednaná v tomto roce obsahovala výraznou nesrovnalost, která souvisela s touto zprávou. Avšak určitá nerozhodnost, pokud jde o právní základ zprávy, v nás vyvolává pochybnosti o výsledku hlasování v závěru tohoto zasedání, což je politováníhodné. Parlament velice rychle vypracoval tuto zprávu a předložil stanoviska. Bylo by škoda, pokud rozhodnutí Rady rozdělit zprávu na dvě části znamená, že ztrácíme čas. Proto bychom chtěli, aby byla rychle schválena ještě před koncem tohoto roku. Děkuji vám. Ingo Friedrich, jménem skupiny PPE-DE . – (DE) Paní předsedající, především mi dovolte, abych vám upřímně blahopřál a vyjádřil poděkování zpravodaji panu Jo Leinenovi za to, že odvedl velice dobrou práci. Tuto zprávu může moje skupina plně podpořit a schvalujeme také změny. Zpráva mění politické strany na evropské úrovni a nový mechanismus v podobě politických nadací v účinný nástroj na zvýšení účasti evropských občanů a zvýšení demokratické legitimity Evropy. Referenda ve Francii a Nizozemsku ukázala, že je důležité znovu upevňovat důvěru občanů, a to rovněž prostřednictvím politických stran a nadací. Je také pravda, že finanční pravidla musí být přizpůsobena rychle se měnícím potřebám politických stran. Zajištěna musí být samozřejmě také transparentnost. Evropský parlament bude proto poskytovat informace o finančních prostředcích vyplacených stranám a nadacím v každém finančním roce a bude to uvedeno na našich webových stránkách. Další dobrou novinkou je, že úloha politických stran v souvislosti s evropskými volbami je nakonec uznána. Pouze tehdy, budou-li se evropské strany moci aktivně účastnit voleb do Evropského parlamentu, stanou se skutečnými hráči evropské sítě měst a regionů a přispějí k vytvoření evropského povědomí, a tím pomohou překonat aktuální nedostatek demokracie.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Dalším důležitým prvkem je podpora politických nadací. Jejich působení v oblasti politických informací a vzdělání doplňuje činnost politických stran. Tyto nadace mají plnit zvláštní úlohu při prohlubování procesů vzdělávání a zlepšovat znalosti o Evropské unii, a tím zmenšovat vzdálenost mezi občany a Evropskou unií. Jsem přesvědčen, že nadace mohou posílit aktivní účast občanů v evropském politickém životě a že mohou hrát důležitou úlohu rovněž při odborné přípravě politiků zítřka. Právně formalistické uvažování Rady je velmi těžké pochopit, ale jak vždy říkal Helmut Kohl, nejdůležitější je výsledek. Proto s touto zprávou souhlasím a chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za jejich nasazení a spolupráci. Richard Corbett, jménem skupiny PSE . – Paní předsedající, moje skupina tento návrh podporuje a domnívá se, že se jedná o praktický soubor úprav pro stávající právní předpisy a že je skutečně užitečné, aby evropské politické strany byly schopny provádět výzkum a tak dále prostřednictvím svých nadací a mohly pružně převádět peníze z jednoho roku na rok následující a tak dále. Byla tady otázka právního základu: Parlament a Komise s námi v tomto směru souhlasily, Rada nesouhlasila. Ale důležitější než právní základ je hlavní obsah a troufnu si dokonce říci, že je lepší mít právní jistotu než později řešit v tomto směru problém u soudů. Jsme s tím tedy spokojeni a odložením hlasování se snažíme dosáhnout dohod s Radou v prvním čtení. Dovolte mi však, abych dodal, že z důvodů, které uvedl sám zpravodaj, jsou evropské politické strany důležité, neboť vyjadřují politickou volbu, před kterou jako Evropská unie stojíme. Sdělovací prostředky se příliš často soustředí pouze na Radu a zejména Evropská rada jako by byla jakýmsi gladiátorským zápasem mezi zeměmi. Zvítězila dnes Británie nebo Francouzi? Uzavřeli Němci dohodu s Italy? Nicméně když tytéž subjekty vstoupí na půdu tohoto parlamentu, jen zřídka se stává, že poslanci z jedné země volí jedním způsobem a všichni poslanci z jiné země volí jiným způsobem, protože provádíme politickou volbu – volbu politiky. Chcete lepší životního prostředí, ale za vyšší cenu, nebo ne? V každé zemi budou existovat lidé na obou názorových stranách a totéž platí ve většině případů, kdy se musíme rozhodovat. Politické skupiny a politické strany zdůrazňují, že se jedná o politickou volbu, volbu politiky, kterou provádíme v naší Unii, nikoli o boj mezi stanovisky jednotlivých států. Proto je zapotřebí podpořit je v jejich činnosti; to občanům pomůže pochopit problematiku, kterou se zabýváme; zlepší to fungování naší Unie. Andrew Duff, jménem skupiny ALDE . – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat Předsednictví Rady za to, jak úspěšně si vede ohledně dohody v prvním čtení. Věřím, že Účetní dvůr se rozhoupe k činnosti a nečekaně svižně nám předloží své stanovisko. Neotřelé politické uvažování je nezbytnou složkou pluralitní živé parlamentní demokracie a na nás je přijmout opatření, které to podpoří a povzbudí, tedy založit stranicko-politické nadace. To podnítí narůstání vlivu stranické politiky na evropské úrovni a rostoucí sebedůvěru vznikajících evropských politických stran a jejich účelné zapojení do kampaní. Musím říci, že kolem problému politických stran kroužíme již několik let, neboť představují samozřejmě potenciální soupeře a konkurenty tradičních národních politických stran, které, jak si někdy myslívám, budou poslední baštou bráněnou v zájmu národní suverenity. Měli bychom tedy postupovat rychle a vytvořit platformy na evropské úrovni, které by

103

104

CS


podporovaly a prosazovaly postnacionální politiky, které pravdivě odrážejí paradigmata 21. století. Janusz Wojciechowski jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, vítám aktuálně probíhající práce na smysluplné regulaci financování politických stran na evropské úrovni. Je to velice nutné a chválím pana Leinena za jeho zprávu. Stojíme však zároveň před velkým problémem. Jedná se o dopady, které bude mít financování politických stran na kvalitu demokracie na úrovni Unie i na úrovni jednotlivých členských států. Z právních důvodů bylo straně, kterou zastupuji, po určitou dobu odepřeno financování rozpočtu v průběhu volebního období. Vím, jak velice těžké je čelit politické opozici, která má peníze, když vy žádné nemáte. Jedna z největších politických stran v Polsku nedávno téměř přestala existovat, neboť jí hrozilo odejmutí státní podpory vzhledem k drobným finančním nesrovnalostem. Peníze jsou důležité, ale neměl by to být jediný činitel, který ovlivňuje povahu politické scény, jak tomu někdy bývá. Je to pochopitelně věc na samostatnou diskusi, která by měla proběhnout zde ve Sněmovně. Konec konců, demokracie nemůže záviset pouze na financování. Andreas Mölzer, jménem skupiny ITS . – (DE) Paní předsedající, občané v EU se k tomu dosud staví mírně řečeno zdrženlivě a důvodem jsou mimo jiné její neprůhledné struktury, nepochopitelná rozhodnutí a nedostatečný zájem sdělovacích prostředků. Současné politické strany Evropy měly jen malý vliv na snížení tohoto deficitu a není vůbec jasné, zda jsou skutečně vhodným prostředkem, který vyplní přání občanů požadujících větší míru spolurozhodování. Toho lze podle mého názoru dosáhnout pouze větší mírou demokracie. Kosmeticky upravená Ústava EU v novém balení, která se naprosto nepochopitelně objevila poté, co bylo rozhodnuto za zavřenými dveřmi a už nehrozila referenda, také určitě poškozuje předpokládaný a vychvalovaný cíl vzbuzující mezi občany nadšení pro EU. Za těchto okolností je vysoce nepravděpodobné, že evropské strany a jejich přidružené nadace v občanech oživí EU-forii, ale pokud se jim podaří zlepšit diskusi na evropské úrovni a komunikaci s občany a pokud budou zároveň zastupovat jejich zájmy, minimálně něčeho dosáhneme. Avšak jejich financování musí být jasné a transparentní a domnívám se, že je nutno, aby audit prováděly nezávislé subjekty. Roger Helmer (NI). - Paní předsedající, o zprávě pana Leinena si řekněme jasně: nejedná se v ní o demokracii, jedná se o propagandu, o použití daní vybíraných od neochotných občanů na pokračování evropského projektu, který v nich vyvolává je stále větší znepokojení. Dánové hlasovali proti Maastrichtu, Irové proti smlouvě z Nice, Švédové odmítli euro, Francouzi a Nizozemci hlasovali proti Ústavě, přesto budou jejich daně použity na podporu integrace. Dnes v této sněmovně prezident Sarkozy hovořil o evropské demokracii, ale v našich různorodých členských státech společné veřejné stanovisko nutné pro zastupitelskou demokracii neexistuje. Demokracie na evropské úrovni je podvod a klam. Vyhrazením financování pro panevropské strany pan Leinen výslovně vylučuje euroskeptické strany, které se nesnaží o získání panevropského statutu, a peníze daňových poplatníků budou

13-11-2007

13-11-2007

CS


tedy směrovány integracionistickým stranám a jiným budou upírány. V Evropě, která hovoří o demokracii, je to zločin vůči lidem. Íñigo Méndez de Vigo (PPE-DE). - (ES) Paní předsedající, dnes pan prezident Francie hovořil k tomuto parlamentu o nutnosti dialogu a diskuse. Myslím si, že právě to jsme se všichni dozvěděli v období reflexe, jak uvedla místopředsedkyně paní Wallströmová. K dialogu a diskusi však potřebujeme nástroje a jedněmi z nejdůležitějších a skutečně základních nástrojů – ačkoli nikoli nástroji jedinými – jsou politické strany. Evropské politické strany, stejně jako národní politické strany, formují vůli lidí. To musí být také jejich úkolem v zastupitelských orgánech Evropy. Mluvit o politických stranách na evropské úrovni a nemluvit o financování by nemělo smysl. Musíme se podívat na to, jak jsou tyto politické strany, tak nezbytné pro formování vůle lidí, financovány. Myslím si, že tím nejdůležitějším ve vztahu k politickým stranám na evropské úrovni – také na vnitrostátní úrovni, ale nás zde zajímá právě evropská úroveň – je to, že financování by mělo být odpovědné, jasné a transparentní. Právě to je důležité pro daňové poplatníky: aby jejich peníze byly dobře vynaloženy a aby tady byly orgány odpovědné za to, jakým způsobem jsou jejich peníze použity. Domnívám se, že lidé v Evropě, ačkoli mohou mít určité pochybnosti nebo pociťovat váhavost, pokud jde o to, jakým směrem by se Evropa měla ubírat, nepochybují o tom, že jejich budoucnost leží v Evropě. Zde v Parlamentu vždycky slyším i ty, kteří se nejvíce staví proti evropským myšlenkám, jak tvrdí, že jsou proevropští a nejsou proti Evropě. Vrátím se k tomu, co jsem říkal na začátku, a znovu cituji pana Sarkozyho: diskuse je nutná, a aby mohla být diskuse, musíme vytvořit potřebné nástroje, které nám ji pomohu zajistit. Vítám proto zprávu pana Leinena, která vzala v úvahu návrh Komise, a také děkuji vám, pane úřadující předsedo Rady, můj dobrý příteli, pane Lobo Antunesi, za předložený návrh. Evropská lidová strana zde nebude jednat o základu. Jestliže nařízení musí být rozděleno na dvě části, aby bylo možné najít řešení přijatelné pro všechny, pak ať to tak je. S naší podporou můžete počítat. Costas Botopoulos (PSE). – (EL) Paní předsedající, jsem rád, že další kolega poslanec bude poslouchat diskusi, zejména o této otázce, v našem překrásném jazyce. Zdá se mi, že bychom zde mohli použít politické strany, které jsou cenným nástrojem. Naneštěstí ukrýváme tyto cenné nástroje v naší institucionální skříni, kde jim hrozí, že chytnou rez. Většina z nás, pokud ne všichni, se shodneme na tom, že politické strany měly hrát v Evropě demokratickou úlohu, ale já si myslím, že bychom se měli shodnout také na tom, že dosud tuto úlohu nehrají. A to z toho důvodu, že současné strany, jak prohlásilo již několik řečníků, nejsou skutečnými politickými stranami. Jsou to volné konfederace stran, jak ve své zprávě již v roce 1996 uvedl můj učitel a toho času zpravodaj Dimitris Tsatsos. Nemáme skutečné politické strany a tato diskuse nám poskytuje dobrou příležitost, abychom poznali, zda jsme schopni založit skutečné politické strany na úrovni EU. Mám dvě poznámky ke konkrétním tématům ve zprávě, o níž mluvíme. Zpráva představuje významný pokrok ve dvou věcech. Jak jsme již konstatovali, neřeší všechny politické problémy, ale jsou tady dva hlavní úspěchy. Jednak to, že nyní poznáváme, jak fungují politické instituce, v naší diskusi se objevuje prvek úvahy. Byl zaveden velice důležitý prvek

105

106

CS


ideologického kvasu. Jedním ze skutečných problémů v EU je právě to, že se nezapojujeme do vážných politických úvah, a tyto instituce mohou tuto potřebu naplnit. Druhým hlavním úspěchem je transparentnost. To je obzvlášť zřejmé v pravidlech transparentnosti stanovených pro strany samotné, ale především bych řekl s novým čl. 9 písm. B pravidel transparentnosti pro samotný Parlament. Dovolte mi, abych zakončil krátkou poznámkou na téma rozdělení právního základu. Chápu, že jsou zde technické problémy. Osobně tohoto rozdělení lituji. Jedná se o to, že shodneme-li se všichni, že z ekonomického hlediska je nezávislost a transparentnost nedílnou součástí vlastního politického mechanismu, nebyl by pak jednotný právní mechanismus mnohem výkonnější? Roberto Musacchio (GUE/NGL). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, tomuto řešení jsem příznivě nakloněn, jelikož napomáhá demokratickému životu Evropy. Skupina Evropské levice, která bude pořádat svůj druhý kongres, vždy říkala, že globalizovaný svět, a také tato naše Evropa, zažívá spojování trhů, obchodních zájmů a byrokracie, zatímco demokracie zaostává. To všechno je zkrátka a dobře pro silné státy, nikoli však pro ty z nás, kteří věříme v jiný typ společnosti dbající o potřeby svých nejslabších členů. Toto byla úloha masových stran v minulosti. Dnes je tu nová výzva, a to vytvořit strany schopné vyrovnat se s novými úrovněmi konfliktu a rozhodování; strany, které obnoví demokratickou účast a demokratickou úlohu Parlamentu mimo systém širokých koalic a mezivládní spolupráce, která dusí demokratickou diskusi. Samozřejmě je nutná transparentnost při používání finančních prostředků, ale politika nemůže být výhradní výsadou bohatých. Javier Moreno Sánchez (PSE). - (ES) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve chci poblahopřát zpravodaji panu Leinenovi. Pan Leinen je jedním z otců tohoto nařízení a neúnavným obhájcem politických stran, s nímž společně svádíme podivný boj s cílem zabezpečit dohody, mohlo by se říci. Dámy a pánové, tento návrh nemohl a nemůže být vězněm bojů mezi právními službami orgánů Společenství. Musíme dosáhnout dohody dříve, než bude pozdě, protože když se nám to nepodaří, jedinými oběťmi v tomto konfliktu budou politické strany, které hrají velmi důležitou úlohu v přibližování EU k občanům a povzbuzují je, aby se zapojili do politiky, a měli tak pocit, že jsou součástí společného politického projektu a politické budoucnosti. Strany zároveň představují nadnárodní rozměr procesu politické integrace EU. Tato zpráva ukazuje flexibilitu a provozní schopnosti Parlamentu. Tuto sněmovnu nelze vinit z nedostatku spolupráce na dosažení dohody při prvním čtení před koncem roku 2007. Dámy a pánové, dovolím si uvést tři myšlenky, tři základní vylepšení tohoto projektu, který vítáme a který zajistí rozvoj stran a nadací. Prvním je rozhodující úloha evropských politických stran ve volbách do Evropského parlamentu, která se odráží v možnosti využít přidělené finanční prostředky na evropské volební kampaně. Druhým je nezávislé řízení evropských politických stran s možností převádět roční rezervy a vytvářet rezervy z vlastních zdrojů v průběhu několika let.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Třetím a posledním je podpora politických nadací v evropském měřítku, která povzbuzuje činnost evropských politických stran. Nadace jsou důležitým nástrojem pro rozšiřování činnosti politických stran a posilování vazeb na občany a budou hrát hlavní úlohu, co se týče informací, diskuse a politického vzdělávání. Esko Seppänen (GUE/NGL). - (FI) Paní předsedající, naše skupina je v tomto rozdělena. Já zastupuji ty, kteří nevěří, že eurostrany přispívají k větší demokracii. Jsou to strany stran a s nimi se moc vzdaluje od lidí. Přinášejí centralizované politiky, o nichž rozhodují velké strany ve velkých zemích. Mohou využívat eurostranické fondy k šíření centralizované propagandy v evropských volbách na vnitrostátní úrovni. Dostávají eurostranické finanční prostředky na šíření evropského povědomí mezi lidmi. Cílem centralizované moci je, aby k ní lidé zaujali souhlasnější postoj – aby se podřizovali. Nový prostředek propagandy je nyní navrhován ve formě právního základu pro zvláštní evropské nadace, který sníží míru samofinancování eurostran a umožní jim, aby nemuseli dodržovat finanční nařízení, jimiž se druzí musí řídit. Někteří v naší pracovní skupině říkají tomu všemu „Ne“. Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – (DA) Paní předsedající, nejsem žádný antifederalista. Myslím si, že spolkový systém je dobrou formou vlády v Německu, Kanadě, Švýcarsku a ve Spojených státech. Avšak vyžaduje národ a tady dosud neexistuje evropský národ připravený na evropskou demokracii. Od té doby, co jsem byl poprvé zvolen, účast ve volbách poklesla ze 63 % na 46 % v poslední době. Příště toto číslo pravděpodobně klesne pod 40 %. Evropských sdělovacích prostředků je jen pár a jsou malá. Žijí z umělých podpor. Nejsou zde žádné společné strany, jejichž členové se sami zapsali, dobrovolně platí členské příspěvky a podílejí se na přípravě volebních programů. Strany jsou kontrolované národními stranami a financované daňovými poplatníky. Nyní chtějí více peněz a možnost použít je ve vnitrostátních volbách. To deformuje rovnou soutěž, je to nespravedlivé a pravděpodobně protiprávní, neboť je porušována zásada rovnosti. O podporu stran se starají členové největších stran; moje strana přišla o své dotace, protože od každého z našich členů je vyžadován samostatný podpis, i když ne všichni členové druhých stran podepsali své členství individuálně. Jedná se s námi rozdílným způsobem, nicméně neexistuje kritický tisk, který by upozorňoval na případy diskriminace. Rád bych hlasoval pro finanční podporu evropských politických stran, pokud by voliči chtěli evropskou demokracii. Začněte s tím, že dáte voleným zástupcům lidu pravomoc nad legislativním procesem a odejmete tuto pravomoc vládním úředníkům a lobbistům, aby voliči mohli ovlivňovat situaci tím, že půjdou k volbám a zvolí jinou stranu. Vytvořte životaschopné strany s přímými členskými příspěvky a dobrovolnými členskými příspěvky, abychom mohli zajišťovat veřejnou podporu, kterou voliči považují za rozumnou a která není diskriminující. V současné době nás sotva voliči podpoří v dalším tlaku na peněženky občanů. Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, paní komisařka Wallströmová zakončila své úvodní vystoupení v této rozpravě přáním, abychom postupovali dopředu společně. Závěr, který jsem si z této rozpravy udělal, je ten, že postupujeme společně dopředu efektivně. Pro Radu a portugalské předsednictví to může být jenom dobrá zpráva a já musím poděkovat Komisi a Evropskému parlamentu, že můžeme postupovat dopředu společně na základě návrhu, který jsem vám dnes předložil.

107

108

CS


Jak již bylo řečeno, forma není důležitá, skutečně důležitá je podstata. Podstatou návrhu v tomto případě je poskytnout evropským politickým stranám dodatečné prostředky, aby mohly v plném rozsahu provádět svou politickou činnost a vykonávat své pravomoci a aby mohly plně zapojit všechny naše občany do tohoto fascinujícího procesu evropské konstrukce. To je skutečná podstata, skutečný důvod a skutečné východisko. Jak jsem již řekl, mohu se jen radovat z toho, že tři orgány se dokázaly dohodnout jak postupovat dál kupředu. Musím zároveň konstatovat, pokud mohu být upřímný, že skutečnost, že jsme dosáhli této dohody během portugalského předsednictví, je pro mě a pro portugalskou vládu klíčovým aspektem našeho předsednictví, které se rychle blíží ke konci. Musím vám sdělit tři věci. Zaprvé doufáme, že brzy obdržíme stanovisko Účetního dvora, a že tedy budeme moci v tomto směru dospět k rychlému závěru. Zadruhé, jeden poslanec dnes uvedl, že některé evropské politické strany budou vyloučeny z působnosti nových předpisů. Není tomu tak, neboť všechny strany jsou způsobilé. Nakonec chci velice upřímně znovu zdůraznit náš závazek, že uděláme, co bude v našich silách, abychom tento proces uzavřeli do konce roku. Jo Leinen, zpravodaj . – (DE) Paní předsedající, Rada právě konstatovala, že panuje široká shoda o obsahu tohoto nařízení. Ve čtvrtek, před hlasováním o tomto bodu, navrhnu odložení hlasování, abychom dosáhli dohody při prvním čtení před koncem tohoto roku, pravděpodobně na prosincovém dílčím zasedání. Předsedající. – Beru na vědomí informaci, kterou jste nám poskytl, pane Leinene, a naši rozpravu zakončíme příspěvkem paní komisařky Wallströmové. Margot Wallström, místopředsedkyně Komise . − Paní předsedající, pane Lobo Antunesi, rozhodně si myslím, že by se vám mělo dostat veškerého uznání, které si zasloužíte, neboť, doufejme, budete moci uzavřít tuto zvláštní složku před koncem roku. Pak bychom si myslím měli dát sklenku vína či portského na oslavu úspěchu portugalského předsednictví, pokud jde o tuto velice důležitou složku. Kdyby pan Helmer zůstal na plénu, řekla bych mu, že je živoucím důkazem fungování evropské demokracie, protože evropští daňoví poplatníci ho platí, aby tady oponoval, aby byl proti Evropské unii a proti nám všem zbývajícím. Vítáme ho tady, přijímáme ho tady, protože jeho hlas je v této rozpravě také nutný. Tak tedy ti, kteří jsou v opozici, hrají v této sněmovně také velice důležitou úlohu v evropské politické debatě. Právě na základě tohoto pojetí mohou všechny politické strany založit evropskou politickou nadaci a přispívat do ní, vést živou diskusi, kde se mohou vyjádřit obě strany a mohou zaznít všechny rozdílné názory. A my to otevřeně a transparentně děláme, pokud jde o kritéria, o pravidla, přesně o to, co právní základ na toto všechno uplatňuje. Tento konkrétní návrh neobsahuje žádná tajemství. Právě teď je situace taková, že všech 10 stávajících politických stran na evropské úrovni založilo politické nadace, které představují velice široké spektrum politických názorů a programů. To může jen povzbudit tuto živou diskusi, kde zaznívají nejrůznější názory na otázky evropské politiky, a napomůže přiblížení Evropy k jejím občanům. Předsedající. – Rozprava je ukončena.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Hlasování se bude konat ve čtvrtek. Písemná prohlášení (článek 142) Alexandra Dobolyi (PSE), písemně. – (HU) Domnívám se, že doporučení Komise je důležité a ukazuje, jak pokračovat dál. V politice na evropské úrovni hrají evropské politické strany důležitou úlohu. Velkou úlohu hrají nejen v evropském politickém životě, ale také při vytváření evropského veřejného sektoru v nejširším smyslu, a tak mám za to, že jejich úloha a nové vymezení jejich činnosti je aktuální. Hlavní otázkou je, zda bychom měli podporovat iniciativy těchto evropských politických stran s cílem povzbuzovat občany, aby se vědomě zapojovali do demokratického života Unie a spoluvytvářeli ho. Věřím, že existuje poptávka i příležitost zavést opatření, která posílí a rozšíří politický dialog: zajištění co nejširší účasti občanů na demokratickém životě Unie, v neposlední řadě zapojení mladých lidí, aby byli slyšet všichni. Chtěla bych zde uvést, že jedním z politických cílů stanovených pro Evropskou unii stále zůstává podpora a rozvoj evropského veřejného života. Jedním z prvků, které k tomuto účelu potřebujeme a na nějž je kladen důraz v dokumentu Komise, je podpora politických nadací na evropské úrovni, které poskytují pomoc nebo podporu a doplňují činnost pracovních skupin jim blízkých politických stran, a to prostřednictvím různých iniciativ, například pořádáním evropských seminářů, školení a konferencí. Takové nadace na evropské úrovni mohou zajistit účinný finanční rámec pro spolupráci politických nadací jednotlivých států a učitelů na evropské úrovni včetně dalších zástupců mládežnických organizací a občanské společnosti. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS místopředsedkyně 18. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Komisi) Předsedající. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0382/2007) Začínáme již se zpožděním, a tak laskavě žádám kolegy, aby dodržovali vymezený čas, a chtěla bych vás požádat, stejně jako tomu bylo minule, abyste si laskavě poposedli dopředu jednacího sálu. Pojďte prosím dopředu. Nikdo vám nebude vytýkat, že sedíte na cizím sedadle! Když se všichni posuneme dopředu, bude to mnohem příjemnější a bezprostřednější. Následující otázky jsou určeny Komisi. Část jedna Předsedající. − Otázka č. 36, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0778/07) Věc: Vliv hodnoty eura na konkurenceschopnost cestovního ruchu Vzhledem k tomu, že rostoucí hodnota eura vedla ke ztrátě konkurenceschopnosti průmyslu cestovního ruchu Evropy, jaká opatření Komise plánuje, aby posílila toto odvětví a zachovala postavení Evropy jako turistické destinace? Günter Verheugen, místopředseda Komise . − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, vývoj kursu eura samozřejmě ovlivňuje relativní cenu evropských turistických produktů pro spotřebitele ze třetích zemí. Ačkoli kurs eura není politickým nástrojem, ale tvoří se

109

110

CS


volně na trhu zahraničních měn, důsledky, které měl růst kursu eura vůči dolaru pro cestovní ruch, je třeba posuzovat diferencovaně. V první řadě kolísání směnného kursu eura vůči dolaru má velmi malý dopad na turistické toky uvnitř Evropské unie. Podle dostupných údajů 70 % příjmů pochází z přeshraniční turistiky uvnitř Evropské unie, jinými slovy, od turistů z jiných členských států EU. Zadruhé bychom se neměli soustředit pouze na směnný kurs eura vůči dolaru. Výpočty efektivního kursu eura ukazují, že celkový vývoj je daleko méně dramatický. Růst eura vůči čínskému jüanu byl například letos mnohem méně výrazný, a přesto příjem z turistů ze zemí mimo EU se v letech 1995 až 2005 sotva zdvojnásobil, zatímco příjem, který lze přičíst turistům z Číny, vzrostl za stejné období dvanáctkrát. Komise si je vědoma, že pro konkurenceschopnost je cena klíčová. Nicméně vize Komise o evropském cestovním ruchu do budoucna, tak jak byla představena v jejím nedávno schváleném sdělení, je založena na vysoké kvalitě, nikoli na nízkých nákladech. Jsme přesvědčeni, že i se silným eurem Evropa stále bude světovou destinací číslo jedna, pokud co nejlépe využije svých výhod: svého dědictví, svých přírodních krás, množství atraktivních míst, která se zde nacházejí, a své dobré pověsti, pokud jde o úroveň služeb. Manuel Medina Ortega (PSE). - (ES) Paní předsedající, poslední výroky pana komisaře jsou v rozporu se skutečností. V tuto chvíli dochází k tomu, že velká část evropského cestovního ruchu míří do zemí mimo evropský prostor – do Karibské oblasti, rozvojového světa, na Dálný východ, do Afriky – do značné míry v důsledku rostoucí hodnoty naší evropské měny. Kromě toho existují plány na zavedení nových opatření, která budou rovněž negativně ovlivňovat evropský cestovní ruch, například kompenzace podniků v důsledku emisí CO2. Jinými slovy, zdá se, že cestovní ruch je ohrožován mnoha faktory a nevypadá to, že by se v současné době na obzoru rýsovala nějaká evropská politika týkající se cestovního ruchu. To je očividně záležitostí vlád jednotlivých států a chci se zeptat pana komisaře, zda se domnívá, že Komise může podpořit určitý druh evropské politiky, která by zvrátila tento jasný vývoj směřující ke snížení konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu. Günter Verheugen, místopředseda Komise . − (DE) Obávám se, že pan poslanec a já se asi shodneme, že spolu nesouhlasíme. Jak víte, před několika dny se v Portugalsku konala významná konference o evropském cestovním ruchu a o všech těchto otázkách se tam podrobně jednalo. Konference se zúčastnilo 500 předních odborníků z celé Evropy a nenabyl jsem tam dojmu, že evropský cestovní ruch či vlastně členské státy se obávají, že Evropa jako turistická destinace ztrácí svůj lesk. Oficiální čísla, která máme k dispozici, slova pana poslance nepotvrzují, zejména to, že čelíme obzvláště vážné situaci. Dovolte mi, abych znovu opakoval: Samozřejmě, že kolísání směnného kursu má dopad na cenu, ale to, co Evropa návštěvníkům z jiných zemí nabízí, není určováno v první řadě cenou. Rozhodnutí cestovat do Evropy je ovlivněno nikoli hlavně cenou, nýbrž kvalitou toho, co Evropa může nabídnout. Nicméně souhlasím s panem poslancem, že musíme velice bedlivě sledovat, co evropský cestovní ruch tíží a zavést rámcové podmínky, které umožní, aby toto odvětví skutečně využilo obrovského růstu a pracovních možností, které může nabídnout.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Předsedající. − Otázky 37, 38 a 39 budou vynechány, jelikož autoři nejsou přítomni. Část dvě Předsedající. − Otázka č. 40, kterou pokládá Bart Staes (H-0786/07) Věc: Evropské rozvojové dny - Maumoon Abdul Gayoom Zahájení Evropských rozvojových dnů (ERD), které se budou konat ve dnech 7. až 9. listopadu, se zúčastní pan Maumoon Abdul Gayoom, prezident ostrovního státu Maledivy. Je to možné proto, že Maledivy jsou vážně ohroženy změnou klimatu a změna klimatu a rozvoj jsou hlavními tématy ERD. Na druhé straně to znamená legitimizaci tohoto prezidenta a jeho režimu. Mezinárodní organizace pro lidská práva důrazně kritizují prezidenta Gayooma kvůli autokratické povaze jeho režimu a závažnému porušování lidských práv, kterých se dopouští policie a bezpečnostní složky jeho země. Proč Komise pozvala pana Maumoona Abdula Gayooma (vždyť i jiné země jsou ohrožené změnou klimatu, ale u moci jsou tam demokratické vlády) a jaký postoj zaujímá Komise vůči jeho režimu na Maledivách? Louis Michel, člen Komise. – (FR) Velice vám děkuji za otázku, která mi umožňuje, abych upozornil na situaci na Maledivách. Jak prezident Maumoon Abdul Gayoom zdůraznil na nedávné vrcholné schůzce Organizace spojených národů, Maledivy, jejichž nadmořská výška nepřesahuje 1,5 metru, jsou ohroženy neustále stoupající hladinou oceánů v důsledku oteplování klimatu. To donutilo více než 300 000 lidí, aby ostrovy opustili. Proto, jak zcela správně poukázal pan poslanec, pozvání prezidenta Malediv nám poskytuje příležitost, abychom upozornili na nebezpečí, které nyní ohrožuje lidi na těchto ostrovech. Kromě toho Maledivy se vždy aktivně účastnily mezinárodních konferencí o méně rozvinutých zemích a malých rozvojových ostrovních zemích. Tuto aktivitu potvrdily Maledivy svou účastí na Třetí konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích, kterou uspořádal Evropský parlament v roce 2001, a znovu když na sebe Maledivy vzaly důležitou úlohu předsedat skupině expertů na konferenci stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Co se týče politické situace na Maledivách, a v souladu s prohlášením předsednictví Rady Evropské unie Komise vítá poslední vývoj na Maledivách a má radost z reforem, které byly k dnešnímu dni zavedeny. Uveřejnění cestovního plánu programu reforem v roce 2006 bylo opravdu dobrou zprávou. Volby, které se mají konat příští rok, v roce 2008, budou důležitým vykročením k větší demokracii. Komise je připravena podpořit proces reforem a zároveň poskytnout speciální pomoc ve volbách 2008. Samozřejmě pozorně sledujeme situaci v oblasti lidských práv. Komise je spokojena s nedávnými pokroky, včetně propuštění dvou důležitých aktivistů v loňském roce: Jennifer Latheefové a Mohammeda Nasheeda. Bart Staes (Verts/ALE). - (NL) Paní předsedající, pane komisaři, chtěl bych vám poděkovat za odpověď. Od nevládních organizací jsem se dozvěděl, že jejich zástupci se zúčastnili Evropských rozvojových dnů a že byli velmi spokojeni s iniciativou a následnými rozhodnutími, takže v tomto směru blahopřeji. Avšak přesto nejsem úplně spokojen.

111

112

CS


Říkáte, že politická situace na Maledivách se zlepšuje a že tam již mají cestovní plán, ale na druhé straně, není to příliš předčasné – konec konců prezidenta můžeme označit přinejmenším za polovičního diktátora – nabídnout mu účast na takovémto fóru, na tak důležitém zasedání? Myslím si, že zde musíme být velice opatrní a nesmíme mu nabízet platformu, pokud to není naprosto nezbytné. Pokud jde o ostatní body, samozřejmě nepodceňuji problémy, s nimiž se Maledivy musí vyrovnávat. Myslím, že si zaslouží velkou pozornost, ale znovu opakuji, musíme být politicky prozíraví. Louis Michel, člen Komise. – (FR) Rozumím otázce a připomínkám pana poslance, ale je bez jakýchkoli pochyb, že změna klimatu ovlivní hlavně nejzranitelnější země. Je důležité, že jednání na Bali odstartovalo proces, který tuto skutečnost zahrnuje, a že nejzranitelnější země si to začínají samy uvědomovat. Tři základní zúčastněné skupiny, které spadají pod Organizaci spojených národů, země G-77 a Evropskou unii, jsou skupina nejméně rozvinutých zemí, skupina malých ostrovních rozvojových se zemí a skupina zámořských zemí a území. Na naše Evropské rozvojové dny jsme pozvali všechny tyto tři skupiny. Maledivy vedou pracovní skupinu nejméně rozvinutých zemí pro změnu klimatu při Organizaci spojených národů a žádným jiným důvodem toto pozvání motivováno nebylo. Poslední rozvojový den, který byl věnován závěrům, vystoupil na této platformě s projevem také náměstek kubánského ministra. Po jeho vystoupení jsem musel některé záležitosti urovnávat, neboť některé z věcí, které řekl, byly jednoznačně nepatřičné a nevhodné. Využil jsem této příležitosti a poukázal na to, že demokracie má stále své výhody, neboť umožňuje lidem, aby svobodně vyjádřili, co si myslí, včetně věcí, které někdy šokují. Vašim poznámkám proto rozumím až příliš dobře, ale v tomto případě je poněkud obtížné Maledivy ignorovat, když se jedná o zemi, která je typickým příkladem skutečné zranitelnosti. Předsedající. − Otázka č. 41, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0793/07) Věc: Slumy a rozvoj Závratných 900 milionů lidí, jeden ze šesti, žije v městském slumu. Tito lidé mají malé nebo žádné legální právo na svůj domov, mají malý nebo žádný přístup k elektřině, vodě a hygienickým zařízením a přístup k dalším sociálním službám je velice špatný. Jaká konkrétní opatření přijímá Komise v této oblasti a existuje nějaká konkrétní strategie na řešení této důležité otázky rozvoje? Předsedající. − Bohužel pan Mitchell není ve Sněmovně přítomen ... Mairead McGuinness (PPE-DE). - Paní předsedající, často přebírám otázky za svého kolegu pana Mitchella. Pokud proti tomu nic nemáte, paní předsedající, tuto otázku zodpovíme. Louis Michel, člen Komise. – (FR) Rychlý růst městských oblastí je pokračujícím trendem v rozvojových se zemích. V posledních letech značně vzrostl počet lidí žijících v malých i velkých městech. Mezi rozvojovými zeměmi je Afrika také regionem, kde došlo k většímu městskému růstu než

13-11-2007

13-11-2007

CS


kdekoli jinde ve světě. Její městské obyvatelstvo se za posledních 25 let ztrojnásobilo a do roku 2030 má svůj počet opět zdvojnásobit. Tento obrovský demografický posun vedl k rychlému rozšíření chudinských čtvrtí a nezdravých slumů, často v obtížném terénu, na okrajích měst. Nejistota pracovního místa, neformální trh s byty a pozemky a chybějící odborné služby, to všechno jsou problémy, které ovlivňují zejména nejchudší městské obyvatele a jsou ukazatelem toho, jak tyto městské oblasti dokáží zajistit bezpečné životní prostředí pro místní obyvatele a pro růst. Boj s chudobou v souvislosti s cíli rozvoje pro nové tisíciletí je hlavním úkolem rozvojové politiky Komise a je tím, co vede Komisi ve všech jejích iniciativách v této oblasti. Komise podporuje trvalý městský rozvoj prostřednictvím řádné správy a dobrého řízení města. Pomoc městským oblastem je poskytována v rámci boje proti chudobě a zlepšené kvality života obyvatel chudinských čtvrtí se tedy dosahuje na základě globálního přístupu, který vychází z lepšího řízení města. V rámci své městské strategie se Komise snaží pomáhat obyvatelům chudinských čtvrtí a využívá řady programů, které jsou uskutečňovány v různých zeměpisných oblastech spadajících do našich rozvojových programů. Patří sem Latinská Amerika, která využívá program URB-AL, a Asie, která má svůj vlastní program Asia-Urbs. (Předsedající požádala mluvčího, aby hovořil pomaleji) Odpověď je dlouhá a trochu se obávám, že poslanci nebudou mít trpělivost vyslechnout můj příspěvek až do konce, ale budu hovořit pomaleji. (FR) Komise poskytuje finanční pomoc různým skupinám z afrických, karibských a tichomořských států. Zaměřuje se na globální iniciativy a programy, jejichž cílem je zlepšení situace v chudinských čtvrtích, jedná se o iniciativu Cities Alliance a program OSN UN-Habitat. Cílem iniciativy Cities Alliance je zvýšení vlivu a efektivity spolupráce v rámci městského rozvoje zlepšováním životních podmínek chudých městských obyvatel a vypracováním programů na zlepšení situace v chudinských čtvrtích podle městských a celostátních norem. Komise se zapojila do iniciativy Cities Alliance v roce 2007. Tato iniciativa se zaměřuje na chudá města a na chudé obyvatele, kteří v nich žijí. Konečným cílem je prosazení udržitelného městského rozvoje. Prostřednictvím aliance Komise podporuje komplexní a participativní přístup k městskému rozvoji a prosazuje své cíle zaměřené na zlepšení situace v chudinských čtvrtích. V roce 2007 Komise schválila grant ve výši 4 miliony EUR z devátého evropského rozvojového fondu na podporu regionálního programu modernizace chudých čtvrtí. Tento program je zaměřen na zlepšení dialogu, podporu výměny zkušeností na regionální, národní a místní úrovni a sdílení zkušeností s přijímáním politických opatření ke zlepšení podmínek v chudinských čtvrtích. V rámci programu je poskytována finanční podpora pro zpracování regionálních plánů na zlepšení situace v chudých čtvrtích, na vypracování studie proveditelnosti a na posílení stávajících zařízení a prostředků. Komise se zvlášť aktivně snaží zlepšit podmínky lidí žijících v chudinských čtvrtích, jedná se zejména o zajištění vody a sanitárních zařízení. Lepší přístup k vodě a hygieně v městských a poloměstských oblastech je nepochybně nedílnou součástí naší odvětvové

113

114

CS


politiky. V konkrétním případě chudých městských obyvatel se zvláštní důraz klade na zlepšení výkonu všech, kteří zajišťují a poskytují decentralizované a městské služby. V Africe, kde značná část veřejných a městských služeb funguje špatně, je nutno celkovou organizaci a finanční řízení tohoto odvětví reformovat, aby se zlepšila úroveň zásobování, zejména má-li tato oblast přilákat investice. Tyto veřejné služby je nutno posílit, zejména pokud jde o stanovení sazeb, vybírání plateb a provozní aspekty spojené se systémem údržby. Víte, že jsme zavedli také vodohospodářský program, který je financován z devátého evropského rozvojového fondu a zajišťuje chudým a zranitelným obyvatelům městských a poloměstských oblastí přístup k vodě a k sanitárním zařízením. Byly tady dvě výzvy k předkládání návrhů zaměřené na zajištění přístupu k vodě a k sanitárním službám těm nejchudším a nejzranitelnějším. Z částky 416 milionů EUR, kterou Komise přidělila všem dotčeným regionům afrických, karibských a tichomořských zemí, se financovalo zhruba 175 projektů. Z tohoto celkového počtu se 38 projektů týkalo městských oblastí a 29 poloměstských oblastí. Voda je ústředním bodem většiny těchto projektů, přičemž tento program je podpořen kanalizačními a sanitárními službami. Do vodohospodářského programu pro městské a poloměstské oblasti bylo celkově investováno již zhruba 191,7 milionů EUR. Vzhledem k chudobě velkého počtu příjemců, kteří žijí v chudinských čtvrtích a nejchudších částech příslušných území, většina projektů, pokud ne všechny, poskytuje chudým obyvatelům určitou formu výhod v tom, že upravené sazby jsou součástí balíčku. Téměř na závěr tohoto dlouhého povídání, které mi bylo domluveno, bych mohl přidat něco jiného, setkal jsem se totiž s výkonnou ředitelkou programu UN-Habitat a dlouho jsme si povídali. Využil jsem tohoto setkání v první řadě k tomu, abych si zajistil její podporu při přípravě rozvojových dní, které se budou konat koncem tohoto roku. Hlavním bodem budou místní pravomoci a decentralizace – což je jedním z hlavních témat, druhým tématem jsou sdělovací prostředky a rozvoj – a já jsem ji požádal, aby připravila toto téma společně s námi, neboť otázka extrémního zahuštění městských center a hlavních měst je skutečný problém rozvoje. V této souvislosti, a právě o tom jsem chtěl zvláště hovořit, existuje rovněž závažný problém plánovitého využívání půdy v rozvojových zemích a tato otázka by nám měla poskytnou nové ústřední téma pro naši rozvojovou politiku. Velice usilovně na tom pracujeme a k tomuto specifickému tématu v blízké budoucnosti pravděpodobně vydám prohlášení – jmenovitě k plánovitému využívání půdy v rozvojových zemích –, protože je to věc skutečně důležitá. Vezměme si například Kinshasu, v níž žije více než šest milionů lidí. Už teď je naprosto jasné, že Kinshasa se stala nezvladatelnou, pokud jde o bezpečnost, zajištění služeb, sanitární projekty atd. Jsme si proto dobře vědomi závažností této otázky, kterou vznesl pan poslanec. Předsedající. − Chtěla bych v první řadě poděkovat panu komisaři a podotknout, že ačkoli jeho odpověď byla dlouhá, není to ta nejdelší, kterou jsme si v době vyhrazené pro otázky vyslechli, ale má zásluhu na tom, že vyvolala několik požadavků na doplňující otázky. Ráda bych ty tři, které mi přišly jako první, shrnula do jedné, byla by to tedy paní McGuinnessová, pan Mitchell, který položil první otázku, a paní Budreikaitėová. Gay Mitchell (PPE-DE). - Paní předsedající, s patřičnou úctou k paní McGuinnessové, domnívám se, že je nezvyklé, když někdo položí otázku a musí čekat na někoho jiného.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Předsedající. − Velice se omlouvám. Začali jsme se zpožděním, a dalo se tedy čekat, že tu budete dříve. Gay Mitchell (PPE-DE). - Paní předsedající, začali jste pozdě na obrazovce a potom jste vynechali otázky. Pak povolíte sedmiminutovou odpověď a přejdete k někomu jinému, který položil doplňující otázku, místo k prvnímu tazateli. Je to absurdní postup a já protestuji. Předsedající. − Velice se omlouvám, pokud poslanci nejsou zde ve Sněmovně, máme povinnost jejich otázky vynechat. Navrhla jsem, že budeme dodržovat pořadí. Mairead McGuinness (PPE-DE). - Paní předsedající, omlouvám se za tyto potíže. Vzala jsem si otázku za pana Mitchella, protože jsem věděla, že jde dolů. Pane komisaři, nejsem si jistá, že jsem v té dlouhé odpovědi zaslechla, že byste alespoň jednou pronesl slova „venkovský“, „zemědělství“ nebo „potřeba investic“, protože problém se slumy spočívá v tom, že 900 milionů lidí se do nich žene za lepším životem, protože ve venkovských oblastech není nic lepšího. Mám za to, že je zapotřebí řešit otázku investic do zemědělství a rozvoje venkova v rozvojovém světě, abychom nevytvářeli ještě větší slumy. Louis Michel, člen Komise. – (FR)Zřejmě máte pravdu, ale měl jsem možnost zabývat se touto otázkou rozvoje venkova teprve nedávno. Asi budete vědět, že desátý evropský rozvojový fond klade větší důraz na rozvoj venkova a investice do zemědělství než například devátý ERF, kde rozpočet určený na projekty pro rozvoj venkova a zemědělství představoval – pokud si dobře vzpomínám – 9 % z přidělených prostředků. V desátém evropském rozvojovém fondu tento podíl stoupl na více než 12 %. Částka 666 milionů EUR poskytnutá z devátého evropského rozvojového fondu se nyní v desátém fondu zvýšila na 1,1 miliardu EUR. Je samozřejmé, že tento vývoj podporujeme a souhlasím s vaším tvrzením, že toto je nejlepší způsob jak na daný problém reagovat; totéž platí o plánovitém využívání půdy. Rozvoj zemědělství je nepochybně účinný způsob jak zmírnit přetížení městských center, dát chudým lidem, kteří nyní obývají městská centra, šanci na lepší život a přilákat je znovu k půdě. Potřebujeme také infrastrukturu, která umožní přístup a vzájemné propojení a lepší sociální a sanitární služby. Proto na této problematice pracujeme a souhlasím s vaším názorem, i když jsem se konkrétně o této otázce nezmínil. Jsou jiná řešení, která lze předložit, ale máte naprostou pravdu, a buďte ujištěna, že na seznamu našich priorit to bude na prvním místě. Během Evropských rozvojových dní se touto otázkou do určité míry zabýval Kofi Annan, který založil nadaci na pomoc venkovským regionům a pro rozvoj zemědělství. Gay Mitchell (PPE-DE). - Paní předsedající, mohu se zeptat pana komisaře, zda si je vědom toho, že hlavním cílem 11 rozvojových cílů nového tisíciletí je významné zlepšení života 100 milionů lidí, kteří žijí ve slumech? A ve skutečnosti je tady okolo 900 milionů lidí – přinejmenším v otázce zaznělo 900 milionů a myslím, že pan komisař to nezpochybnil – žijících v městských slumech?

115

116

CS


Pan komisař se v druhé půlce tohoto měsíce zúčastní parlamentního shromáždění EU-ACP ve Rwandě. Bude schopen na tamním shromáždění uvést přesná čísla v souvislosti s naplňováním tohoto dlouhodobého cíle, nebo kdy toho bude schopen na tomto shromáždění ? Řekl jste, že se vrátíte s plánem, že se vrátíte se zprávou, ale poskytne nám tato zpráva přesné informace, jakým způsobem tohoto dlouhodobého cíle dosáhnout, jak dostat 100 milionů lidí pryč ze slumových obydlí? Louis Michel, člen Komise. – (FR) Statistické údaje budeme mít, až je získáme a až budou systémy pro sběr dat spolehlivé, ale toto jsou vnitrostátní údaje. V každém případě za současné situace nemohu zaručit, že budeme mít k dispozici úplný soubor statistických údajů o této konkrétní věci; tím spíš že definice v jednotlivých zemích se navzájem nesmírně liší. Proto na tom pracujeme. Běžně když provádíme posouzení a když o tom předkládám zprávu, máme již k dispozici – doufám – určitý počet prvků, které nám umožňují do jisté míry ozřejmit informace, které požadujete. Avšak neodvažuji se dnes slíbit, že v tomto případě budeme mít spolehlivé a přesné údaje. To je jedna z věcí, na které v současné době pracujeme. Prošli jsme již informace, které mají k dispozici jiné mezinárodní organizace. Získané údaje jsou obvykle velmi neúplné a často sporné, protože základy, které máme, a metody používané pro kvantitativní vyjádření těchto statistických jevů nejsou vždy spolehlivé. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Lidé odešli z vesnic do měst, kde hledají práci. Jaká opatření budou přijata, jaké projekty mají být v těchto zemích realizovány, aby podpory nezískávaly pouze zemědělské oblasti, nejen venkovské regiony, aby se nová pracovní místa vytvářela i v jiných regionech? Náhodou jsem se dozvěděla, že například v Mozambiku je pouze 5 % podpůrných finančních prostředků přiděleno na rozvoj infrastruktury a pracovní místa. Myslíte si, že to stačí? Louis Michel, člen Komise. – (FR) Zaprvé, akční programy jsou financovány zpravidla z rozvojových programů, nikoli z humanitární pomoci. Nejsou to tedy programy pro humanitární pomoc. V některých regionech financujeme pracovní programy pro intenzívní rozvoj zaměstnanosti, zejména v postkonfliktních zemích, jako je Rwanda, Burundi a Demokratická republika Kongo. Poskytujeme finanční prostředky na celou řadu programů náročných na pracovní sílu, včetně na výstavbu a modernizaci silnic, na drobné projekty údržby a podobně, které zajišťují lidem práci. To je výchozí bod. Zadruhé využiji vaší otázky, abych znovu zdůraznil – ať se vám to líbí, nebo ne, ať máte jakýkoli názor, ale jelikož toto je otevřená rozprava, tak to stejně řeknu – že to, o co se v současnosti Komise snaží prostřednictvím dohod o hospodářském partnerství, které se nyní pokoušíme uzavírat s různými regiony rozvojového světa, je v zásadě zaměřeno na vytváření určitého dynamického procesu a rozvoj soukromého sektoru, které budou schopné podporovat zaměstnanost, vytvářet bohatství a prosperitu a hlavně zajistit postupné otevírání trhů v rozvojových se zemích, které tak budou moci využívat těch nejpozitivnějších účinků globalizace – a vím až příliš dobře, že její dopady nejsou pouze pozitivní. Navíc mě vždycky velmi překvapí, když zaznamenám, že i v této sněmovně jsou mnozí, kteří nesouhlasí s podpisem dohod o hospodářském partnerství. Když si uvědomíte, že 1% nárůst obchodu v Africe se rovná dva a půl násobku celkového objemu pomoci určené na rozvoj tohoto kontinentu, pak pochopíte, že v nejchudších zemích nikdy nebude dosaženo udržitelného rozvoje, dokud jejich hospodářství nebude více prosperovat. Jako

13-11-2007

13-11-2007

CS


odpověď na vaši otázku vás mohu ujistit, že skutečně máme mimořádná následná opatření včetně opatření pro postkonfliktní období a že se je snažíme uplatňovat. Vlastně financujeme plány na podporu zaměstnanosti a projekty náročné na pracovní sílu. To jsou okamžité reakce. To jsou mimořádné situace. Nehledě k tomu, politiky „pomoc za obchod“ jsou jediné, které případně mohou vytvářet zaměstnanost a při tom trvalá pracovní místa. Je nereálné navrhovat, abychom například financovali programy na vytváření pracovních míst, a skutečně jsem již takový návrh zaslechl. V některých zemích je 60 % až 70 % obyvatel mladších než 25 let. Nelze vytvářet pracovní místa v rámci veřejného sektoru pro tak obrovské množství lidí. Jediná odpověď na tento problém musí být ve skutečnosti ekonomická. Tato otázka má tedy dva aspekty. Prvním je zemědělství, které je důležitým prvkem, protože vytváří trvalou zaměstnanost a poskytuje potraviny pro celou rodinu. Pravdou asi je, když řekneme, že jsme v posledních letech do zemědělského sektoru dostatečně neinvestovali. Druhým prvkem je nepochybně hospodářství. Je velice důležité vytvořit a upevnit integrované regionální trhy, a vytvořit tak podmínky k tomu, aby místní obyvatelstvo mělo z globalizace a z hospodářského růstu užitek. Claude Moraes (PSE). - Paní předsedající, chápu nespokojenost pana Mitchella, tutéž nespokojenost pociťuje mnoho poslanců Evropského parlamentu – neboť každý měsíc se doba vyhrazená pro otázky na Komisi zkracuje a začíná se pozdě. Měl jsem dotaz ohledně Dárfúru a chci se vás zeptat, když doba vyhrazená pro otázky začala pozdě, v 18.15, zda se během deseti minut probralo pět otázek, protože já jsem přišel do Sněmovny těsně po 18.20. Je-li tomu tak, je to správné vůči poslancům vytvořit situaci, kdy pobíhají někde kolem, mají různé schůzky a při tom se snaží odhadnout, kdy jejich otázka přijde na řadu? Je možné s tím něco dělat, především s pozdními začátky doby vyhrazené pro otázky na Komisi, jak se to děje téměř každý měsíc ve Štrasburku? Předsedající. − Děkuji vám za připomínky, pane Moraesi. Já a moji kolegové místopředsedové, kteří zodpovídáme za dobu vyhrazenou pro otázky, jsme vždy otevření ke všemu, co přinese zlepšení a pomůže nám dělat to lépe, proto jsme taky již třeba začali vyzývat poslance, aby se posunuli dopředu jednacího sálu. Pokud jde o dnešní časové rozvržení, je to nešťastné, ale k vaší situaci a situaci pana Mitchella mohu pouze podotknout, že pan Staes byl přítomen zde v sále a na jeho otázka bylo možné odpovídat, i když následovala až po té vaší. Je to politováníhodné, ale v dané chvíli vám mohu pouze doporučit, abyste sledovali obrazovky. Nemohli jsme tady nečinně sedět, takže musíme přejít k další otázce a snažit se dělat, co je v našich silách. Předsedající. − Otázka č. 42, kterou pokládá Jim Higgins (H-0800/07) Předmět: Zvyšování bezpečnosti silničního provozu v rozvojových zemích. Mohla by Komise nastínit kroky, které v současnosti podniká pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu v rozvojových zemích, a vyjádřit se k účinnosti opatření, jež byla dosud uvedena v praxi? Louis Michel, člen Komise. - (FR) Pomoc vládám rozvojových zemí v otázkách zlepšování bezpečnosti přepravy, což zahrnuje i bezpečnost na silnicích, je jednou z priorit Komise v oblasti spolupráce při rozvoji dopravního sektoru. To se odráží v politice Komise. Potřeba

117

118

CS


politiky zaměřené na zvyšování bezpečnosti dopravy je klíčovým aspektem probíhajících odvětvových rozhovorů s partnerskými vládami a vnitřní směrnice nyní doporučují, že určitá opatření pro zvýšení bezpečnosti by měla být součástí plánovaných silničních projektů financovaných Komisí. Posouzení zásahů Komise do odvětví dopravy v rozvojových zemích, které bylo dokončeno v roce 2004, poznamenává, že většina projektů silnic brala bezpečnostní aspekty v úvahu. Abych uvedl některé konkrétní příklady, většina plánů silnic obsahovala dopravní značky a značení a stanovená omezení rychlosti, řada projektů také navrhovala rozšíření krajnic, aby byl umožněn bezpečný provoz bezmotorových vozidel a chodců. V určitých zemích Komise financovala projekty zaměřené přímo na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, jako například vypracování pravidel silničního provozu a vybavení zkušebních středisek pro vozidla, zejména v Albánii, nebo zavedení pravidel pro testování bezpečnosti vozidel v Mali. V současnosti probíhá projekt v Kamerunu, který pomáhá financovat různé stavby, například svodidla, která mají zvýšit bezpečnost provozu na hlavní silnici Douala-Yaoundé. Dále je v jeho rámci vedena osvětová kampaň o bezpečnosti silničního provozu. Je zřejmé, že můžeme dělat více. Pokrok závisí hlavně a především na partnerských vládách a na jejich odhodlání, s nímž budou zdůrazňovat otázky bezpečnosti silničního provozu, sbírat a analyzovat údaje o nehodách, zavádět nová nařízení a předpisy, stanovovat normy a ustavovat a posilovat organizace zodpovědné za celkové provádění politiky zvyšování bezpečnosti provozu. Jim Higgins (PPE-DE). - Paní předsedající, jak pan komisař jistě ví, Evropská rada pro bezpečnost dopravy pravidelně zveřejňuje velmi užitečné zprávy týkající se bezpečnostních statistik kvality silnic a obecně úspěšnosti různých zemí. Ty jasně ukazují, že východoevropské státy a bohužel také moje vlastní země Irsko se pohybují daleko na konci seznamu. Souhlasí pan komisař s tím, že hlavním problémem je fakt, že události, označené jako nehody, vlastně žádnými nehodami nejsou? Jsou ve skutečnosti výsledkem nepřiměřené rychlosti, špatné kvality silnic a v mnoha případech nadměrné konzumace alkoholu. Víme, že v roce 2013 začnou platit jednotné evropské řidičské průkazy, a já bych se pana komisaře rád zeptal, zda by tyto společné evropské řidičské průkazy nemohly být upřednostněny a zavedeny rychleji. Za další, souhlasí pan komisař s tím, že pokud se řidič přemístí z jednoho členského státu do dalšího a má platný řidičský průkaz, mělo by po něm být požadováno, aby složil teoretickou zkoušku týkající se pravidel silničního provozu, dopravního značení a různých dalších prvků v zemi, v níž nyní pobývá? Louis Michel, člen Komise. - (FR) Nejsem si jistý, jestli tato otázka směřovala na mne. Hovoříte o rozvoji, nebo je to spíše obecnější otázka, protože nemám pocit, že by byla položena konkrétně mně jako komisaři pro rozvoj? Co se týká otázky pana Higginse, měl jsem dojem, že jsem na ni již odpověděl, ale je zřejmé, že zejména v kontextu projektů silniční infrastruktury, které financujeme, jsou obvykle zapracované podmínky údržby, ale jsou i podmínky jiné. Financovali jsme například vypracování pravidel silničního provozu a je jasné, že naše činnost v Evropě může být zdrojem inspirace pro některé země, o nichž tu hovoříme. Co se týká otázky, která byla určena přímo mně, obávám se, že nejsem kompetentní na ni odpovědět, ale pokud si přejete, rád ji předám svému kolegovi panu Barrotovi. Ano, tak to udělám, předám tuto otázku svému kolegovi.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Robert Evans (PSE). - Stejně jako komisař, i já jsem se domníval, že otázka se týkala bezpečnosti silničního provozu v rozvojových zemích, ne v členských státech EU. Cestoval pan komisař někdy po silnicích jižní Asie, kde, při vší úctě, by jeho odvolávání se na pravidla silničního provozu mohlo vyvolat smích, protože provoz probíhá velmi rychle po obou stranách silnice současně oběma směry, což pochopitelně vede k dopravním nehodám, tím spíš když se mezi sebou proplétají nákladní auta a rikši? Naznačil pan komisař při rozhovorech s jihoasijskými státy, že by jim Evropská unie – s radami, které by jim mohl poskytnout třeba pan Higgins na základě zkušeností z Irska a jiných zemí – mohla poskytnout pomoc při zlepšení bezpečnosti silnic, při zavádění neexistujících pravidel silničního provozu a pomoc při snižování počtu úmrtí na jejich silnicích? Louis Michel, člen Komise. - (FR) Nejsem proti tomu, aby Evropská unie přispívala a poskytovala pomoc. Dával jsem zde za příklad přesně ten případ, který jste zmiňoval, konkrétně pravidla silničního provozu. Je zřejmé, že toto by mohlo být součástí projektu financovaného Komisí například v kontextu řádné správy věcí veřejných, posilování právního státu a posílení výkonnosti státních orgánů. To je něco, co už děláme. Co se týká silnic, je pravda, že v některých oblastech, zejména tam, kde víme, že je velké množství chodců, se snažíme vylepšovat krajnice a zahrnout prevenci nehod do našich projektů bezpečnosti silnic. V globálním měřítku a v rámci politického dialogu o těchto otázkách hovoříme, ale poselství, které někdy vysíláme směrem k našim partnerů, by mělo též říkat, že těmito politickými otázkami se musí zabývat i oni sami. Když slyším takovéto otázky, vždycky mne napadá: „Požádají nás snad, abychom za ně vyřešili úplně všechno?“ Ale po nás přece nelze chtít, abychom udělali úplně všechno. Můžeme inspirovat a navrhovat, můžeme poskytnout finanční prostředky a pomoc, ale nemůžeme vše řídit místo těch, kteří to mají v náplni práce. To je jako vybírání dárků pod vánočním stromkem. Lidé si myslí, že rozvojová spolupráce udělá všechno a cokoli. Musíte také chápat, že s dostupnými rozpočtovými prostředky se musím zaměřit na hlavní priority. Pan Mitchell oprávněně zdůraznil rozvojové cíle tisíciletí. Právě ty jsou hlavními prioritami. Jsme připraveni pomoci a poskytujeme financování, ale partnerské země o ně musí požádat. To je jedna z podmínek. V průběhu dialogu se podobné věci někdy snažíme navrhnout. Pan Bowis tu není, ale mohu vám například říci, že při provádění našich rozvojových politik se snažím v našich partnerech vzbudit větší porozumění pro situaci tělesně postižených. Problémy postižených osob partnerské země nebo partnerské vlády obecně neberou příliš v úvahu. Máme tedy celou řadu paralelních iniciativ a politik, jež se snažíme předložit a provést, ale nezapomínejte, že tyto projekty můžeme financovat pouze v případě, že nás osloví nebo požádá partnerská země. Vzhledem k tomu, že Evropská unie financuje velké množství projektů stavby silnic a silniční infrastruktury, objevuje se přirozeně tento konkrétní aspekt – a rozhodně také otázka bezpečnosti silnic – v podobných debatách a diskusích velmi často. Justas Vincas Paleckis (PSE). - (LT) Statistiky ukazují, že ztráty způsobené nehodami a jejich následky v zemích Evropské unie představují kolem 2% HDP Evropské unie, což znamená, že jsou obrovské. Máme podobné údaje pro země třetího světa a rozvojové země? Je toto procento vyšší nebo nižší? Zjevně v těchto zemích jezdí méně vozidel, takže tento procentní podíl je možná menší. I když si plně uvědomuji, že Komise nemůže za

119

120

CS


dotyčné země udělat všechno, zajímalo by mne, zda tyto země využívají zkušeností z Evropské unie, kde v posledních pěti letech pokles počet nehod o padesát procent. Louis Michel , člen Komise. - (FR) Souhlasím, souhlasím. Nemám však prostě prostředky, abych spočítal počet silničních nehod v rozvojových zemích. Musím tedy spoléhat na to, co mi sdělí vlády. Samozřejmě, že k nehodám dochází, ale menší hustota provozu a nižší počet vozidel například znamená, že k mnohem většímu počtu nehod dochází na pracovištích, v polích a podobně. Jasné je, že k velmi vysokému počtu nehod dochází na pracovištích. Co se týká silničních nehod, mohu se řídit jen údaji, jež dostanu z partnerských zemí, pokud tedy vůbec nějaké dostanu. Pokud mne ale požádáte, abychom financovali projekty na získání statistických údajů, budu silně proti, protože si nemyslím, že máme dostatečné zdroje, abychom se mohli zapojit do jejich řízení jménem našich partnerů. Jsem přesvědčený, že se musíme zaměřit na celkový obraz. Pokud máme být efektivní, tak není žádné jiné řešení. Pokud začneme řídit každý detail, ztratí naše politika směr, budeme se zabývat úplně vším, nebudeme mít žádnou skutečnou strategii nebo systém, kterých bychom se mohli přidržet, ztratíme soudržnost, ztratíme toto vše. Otázky, které tu zazněly jsou očividně dobré a je správné o těchto záležitostech hovořit v dialogu s našimi partnery. Musím vám však říct, že věci nejsou tak přímočaré, pokud se jedná o vzbuzení zájmu a pozornosti našich partnerů v této oblasti. Slíbil jsem proto panu Bowisovi – který tu dnes není, ale já jsem mu tento slib dal přinejmenším před dvěma lety a dodržím ho už jen pro účel soustavnosti – že k politikám týkajícím se rovnosti pohlaví a práv dětí připojíme i kategorii postižených osob. Mohu vás však ujistit, že realita není tak jednoduchá. Nic není tak jednoznačné a my se musíme znovu a znovu pokoušet o dosažení svých cílů. Se vším, co jste tu řekli, plně souhlasím, ale já nemohu za naše partnerské státy dělat věci, které ony samy zjevně nejsou připraveny dělat. Komise se tedy snaží prosadit všechny tyto body, které představují závažné otázky, ale nemůže zacházet tak daleko, aby řídila všechny detaily. Předsedající. − Otázka č. 47, kterou pokládá Marco Cappato. (H-0783/07) Předmět: Dialog o usmíření na Kypru Jak Komise hodnotí setkání mezi prezidentem Kyperské republiky, Tassosem Papadopoulosem, a představitelem komunity kyperských Turků, Melmetem Ali Talatem, které se konalo 5. září 2007? Souhlasí Komise, že by hledání řešení na základě dohody obou komunit mělo učinit kvalitativní krok vpřed, tím že by se po Nikósii žádalo, aby pokračovala v rozhovorech na nejvyšší politické úrovni (přinejmenším na úrovni ministrů) na základě přesně stanoveného harmonogramu, namísto svěřování jednání do rukou výborů odborníků? Co se stalo se zbytkem oznámených finančních prostředků pro severní část ostrova, když do dnešního dne bylo vyplaceno jen 10%? Olli Rehn, člen Komise . − Komise vítá setkání těchto dvou představitelů, ke kterému došlo 5. září tohoto roku, a dohodu o potřebě co nejdříve zahájit proces vedoucí ke komplexnímu řešení kyperského problému. Naším záměrem je, aby vážná jednání pod záštitou OSN o tomto komplexním řešení byla zahájena bez zbytečných průtahů. Dohoda z 8. července 2006 mezi představiteli obou komunit na ostrově by měla připravit půdu

13-11-2007

13-11-2007

CS


pro tyto rozhovory jako prostředek pro plné znovuzahájení těchto rozhovorů o celkovém řešení. Ohledně otázky týkající se využití pomoci do konce září tohoto roku, celkový objem nasmlouvaný v rámci programu pomoci pro komunitu kyperských Turků činil 24 miliónů EUR – tedy 9 % celkového objemu – a objem prostředků v nabídkovém řízení dosáhl 44 miliónů EUR. Velká část programu je věnována investicím do infrastruktury, které vyžadují delší čas k přípravě a jejichž proplácení se z největší části uskuteční v pozdější fázi programového období, která má trvat do prosince 2012. Přes veškeré výzvy vyplývající z ojedinělého politického, diplomatického a právního statutu oblasti se Komise domnívá, že plnění programu pomoci probíhá zhruba podle plánu. Marco Cappato (ALDE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu komisaři a zdůraznil, že Komise musí po obou stranách požadovat, aby jednaly na ministerské, tedy nejvyšší, úrovni, aby se dostaly ze slepé uličky. Pochopitelně volby plánované v Nikósii na řecké straně na únor mohou momentálně znesnadnit snahu o urychlení postupu, ale je dobré začít již nyní investovat do povolebního období. Olli Rehn, člen Komise . − Rád bych váženému panu poslanci poděkoval za tento návrh. Ve skutečnosti jsme se o toto pokusili koncem roku 2006 během finského předsednictví Evropské unie. Bylo vyvinuto vážné diplomatické úsilí o uvolnění ekonomických a obchodních vztahů na Kypru a kolem něho, které vyvrcholilo několika setkáními v Helsinkách, jež však nepřinesla výsledky. Domnívám se tedy, že poučení pro nás je, že musíme usilovat o komplexní řešení a že potřebujeme služby Organizace spojených národů. Z našeho úhlu pohledu čím dříve jednání začnou, tím lépe, nejpozději po prezidentských volbách, aby rok 2008 byl rokem seriózního vyjednávání a přinesl výsledky ohledně komplexního řešení pro opětovné sjednocení Kypru. Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, pane komisaři, bylo nám sděleno, že jen malé procento unijních fondů je k určeno pro severní část Kypru. Jaká je situace, co se týká závazků, jež mají být plněny samotnou severní částí Kypru? Nedochází zde také k prodlevám? Mám také doplňující otázku pro našeho kolegu poslance. Terminologie, kterou užívá, není terminologie popisující vztah dvou komunit, ale dvou samostatných států, mluvilo se tu o ministerské úrovni, prezidentech a kolezích. Je to pro tuto debatu prospěšné? Olli Rehn, člen Komise . − Domnívám se, že tento dotaz byl částečně směřován na pana Cappata. Je zjevné, že Evropská komise v souvislosti se severní částí Kypru nehovoří o žádné vládě, ale na druhou stranu na ostrově samozřejmě existují dvě komunity. Je zde komunita kyperských Řeků a je zde komunita kyperských Turků. My podporujeme představitele obou komunit v jejich úsilí o znovuzahájení vyjednávání o komplexním řešení pod záštitou OSN a očekáváme, že toto úsilí bude pokračovat. Předsedající. − Než postoupíme k další otázce, rád bych poslancům zopakoval, že pokud se chtějí zapojit do pokládání dotazů, mohou přijít do přední části sněmovny. Skutečně se tak vše trochu urychlí.

121

122

CS


Předsedající. − Otázka č. 48, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0789/07) Předmět: Správa EU v Kosovu Jak Komise hodnotí postup příprav pro zřízení správy EU v Kosovu v příštím roce and jaká je pravděpodobnost, že se problém statusu vyřeší do 10. prosince 2007? Olli Rehn, člen Komise . − Evropská unie se připravuje v Kosovu po vyřešení jeho statusu převzít významnější úlohu. Bez ohledu na probíhající vyjednávání o statusu jsou konány významné přípravy pro budoucí mezinárodní civilní úřad a misi EBOP pro právní stát v Kosovu. Komise financuje společné akce SZBP pro zřizování plánovacích týmů v Prištině. Tyto týmy na základě Ahtisaariho plánu vypracovaly plány pro budoucí mise. Konečná podoba budoucích mezinárodních misí bude však záležet na konkrétním výsledku vyjednávání o statusu. Komise úzce spolupracuje s oběma týmy, aby byla zajištěna souvislá přítomnost EU v Kosovu po vyřešení jeho statusu. Rád bych také využil této příležitosti k poděkování Evropskému parlamentu za vynikající spolupráci při umožnění financování těchto velmi významných misí. Komise plně podporuje práci mezinárodní Trojky, která v současnosti vede vyjednávání. Její činnost skončí 10. prosince, jak bylo potvrzeno na ministerské schůzce kontaktní skupiny v New Yorku v září. V současné době je ještě předčasné spekulovat, kdy přesně bude vyřešen status Kosova, nicméně je zřejmé, že prodlužování této agónie neprospívá nikomu. Za nás mohu říci, že jsme připraveni zkusit všechno a ještě víc, abychom vyjednali řešení, jež by nejlépe vyhovovalo všem. Totéž žádáme od obou stran a od našich partnerů v mezinárodním společenství, i když se samozřejmě současně připravujeme na lepší i horší scénáře ohledně statusu Kosova. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, děkuji vám za dobrou odpověď. Rád bych učinil dvě poznámky. Za prvé, jak víte, tato sněmovna 75% většinou hlasovala pro mezinárodně kontrolovanou nezávislost Kosova na základě Ahtisaariho plánu. Hlasovali jsme proti plánům na rozdělení Kosova a proti jakémukoli návratu pod vládu Bělehradu. Rád bych věděl, zda Komise zastává toto stanovisko. Za druhé, stejně jako vy jsem byl minulý týden v Bělehradě a jak jste řekl, čím déle bude rozhodování trvat, tím větší destabilizující účinek bude mít na Srbsko. Srbsko potřebuje rychlé řešení, aby mohlo nastoupit cestu k evropské budoucnosti. Olli Rehn, člen Komise . − Srbsko je skutečně, jak řekl pan Posselt, klíčová země a to je důvod, proč jsme minulý týden s místopředsedou vlády Đelićem za přítomnosti prezidenta Tadiće parafovali dohodu o stabilizaci a přidružení. To je první konkrétní krok, který Srbsko učinilo směrem k Evropské unii. Za podmínky, že Srbsko bude plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, můžeme my a členské státy podepsat dohodu, která se pak stane vstupní branou pro status kandidátské země pro Srbsko. My jsme tedy připraveni, až bude Srbsko připraveno, pohnout věcmi kupředu a toto Srbsku pomáhá překonat nacionalistickou minulost a vykročit směrem k evropské budoucnosti. Hubert Pirker (PPE-DE). -(DE) Pane komisaři, všichni doufáme, že se otázku statusu skutečně podaří 10. prosince vyřešit. Otázka však zní: Co se stane, pokud k vyřešení nedojde? Jaká rizika to podle vašeho názoru znamená pro celý region? Máme připraveny

13-11-2007

13-11-2007

CS


nějaké způsoby řešení této situace, nebo nějaké alternativní strategie, pokud tedy 10. prosince k dohodě skutečně nedojde? Olli Rehn, člen Komise . − Skutečně pracujeme velmi zodpovědně a usilovně, abychom dosáhli dohody o vyřešení uspořádání. Podporujeme velvyslance Wolfganga Ischingera, který je zodpovědný za řízení činnosti Trojky jako zástupce Evropské unie. Domnívám se, že je zapotřebí naše myšlenky a veřejná prohlášení zaměřit na pomoc práci Trojky a na podporu obou stran k uchopení příležitosti na využití této poslední šance, tohoto nastaveného času k dosažení konkrétních výsledků ve vyjednávání. Jako každá zodpovědná instituce musí být i Evropská unie a její členské státy, Komise a Parlament, připraveny na různé varianty vývoje, ale teď bych nerad spekuloval o neúspěchu. Zaměřme se nyní na vyjednávání a, jak jsem řekl, současně připravujme obě mise, misi Komise i misi EBOP Rady, abychom až dojde k rozhodnutí o statusu Kosova, byli připraveni splnit svoji úlohu a nést svou zodpovědnost. Předsedající. − Otázka č. 49, kterou pokládá Michl Ebner (H-0805/07) Předmět: Jednání o přistoupení s Chorvatskem V červnu 2004 byl Chorvatsku konečně udělen status oficiálního kandidáta na členství v EU. V říjnu 2005 oficiálně započala jednání o přistoupení, v nichž bylo doposud otevřeno prvních 12 kapitol. Samo Chorvatsko chce jednání ukončit do roku 2008/2009. S přihlédnutím k pozitivnímu vývoji Chorvatska v oblasti tržního hospodářství, právního státu, demokracie a lidských práv se tento termín dá rozhodně považovat za splnitelný. Není však zcela jisté, zda EU může dodržet tento termín, protože byly vzneseny námitky ve smyslu, že k rozšíření nemůže dojít bez institucionální reformy EU. Jaký je podle odhadu Komise status jednání o přistoupení? Jakou podporu Komise poskytuje (nebo hodlá poskytnout) k zajištění co nejbližšího vstupu Chorvatska do EU? Olli Rehn, člen Komise . − Jednání o přistoupení Chorvatska nyní postupují cestovní rychlostí. Jak si možná vzpomínáte, rozhovory byly zahájeny 3. října nebo, abychom byli přesnější, 4. října, protože byla pozdní noc nebo časné ráno, to podle definice v Lucemburku. Proces screeningu byl dokončen o rok později v říjnu 2006 a všech 33 zpráv o screeningu bylo předloženo Radě. Současný stav věci je takový, že bylo otevřeno vyjednávání o 14 kapitolách z 35, dvě kapitoly byly uzavřeny. Postupujeme stálým tempem. Rád bych dodal, že u 10 kapitol jsme se dohodli na referenčních kritériích – či spíše, abychom byli přesnější, Rada se na nich dohodla – která byla sdělena Chorvatsku. V současnosti považujeme za splněná pouze kritéria v oblasti práva, svobody a bezpečnosti. Doufáme však, že Chorvatsko pracuje na plnění referenčních kritérií, což nám umožní brzy doporučit otevřít jednání o další kapitole či dvou. Uzavřel bych tím, že nejdůležitější z pohledu dalšího vývoje je větší pokrok v nejobtížnějších kapitolách. To se týká zejména těch kapitol, kde byla stanovena referenční kritéria. Tempo chorvatského postupu směrem k Evropské unii bude nakonec určeno jeho vlastní schopností splnit vlastním úsilím všechny nezbytné podmínky. Michl Ebner (PPE-DE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji panu komisaři za vysvětlení situace. Podle mého názoru je dosavadní postup rozhodně uspokojující, ale lze učinit více. Co se mne týče – a já jsem členem parlamentární smíšené komise EU-Chorvatsko – jsou to Chorvaté, kdo vyvíjí úsilí, ale nedostává se jim pozitivní reakce ze strany Evropské

123

124

CS


komise. Rád bych proto požádal Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí ve prospěch Chorvatska, aby mohlo v roce 2009 vstoupit do EU. Olli Rehn, člen Komise . − Souhlasím, že je především zapotřebí další aktivity ze strany Chorvatska. Jen pro ilustraci výzev, které před námi stojí: technická vyjednávání tvoří nástavbu jednání o acquis communautaire, zatímco reformy v zemi představují základy těchto vyjednávání. V mnoha oblastech je zřejmé, že Chorvatsko, Turecko nebo kterákoli budoucí kandidátská země musí nejdříve pokročit s vnitřními reformami, aby splnily referenční kritéria pro technická vyjednávání. Konkrétně mám na mysli příklad loďařství a ocelářství. My budeme moci doporučit otevření kapitoly o hospodářské soutěži a státní podpoře, která je jednou z ústředních kapitol evropské legislativy, teprve až uvidíme, že Chorvatsko zahájilo provádění strukturálních reforem a dosáhlo výsledků v oblasti loďařského a ocelářského průmyslu. Proto v prvé řadě závisí na chorvatské vládě a parlamentu, aby pokročily v těchto reformách a umožnily tím postup technických vyjednávání. Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Je nanejvýš pravděpodobné, že se 21. prosince posune hranice schengenského prostoru v Itálii a Rakousku a zahrne další stát, jmenovitě Slovinsko. Má toto nějaký vztah k otevření další kapitoly – kapitoly o svobodě, bezpečnosti a právu – ve vyjednávání o přistoupení? Má skutečně smysl budovat novou silnou vnější hranici, kterou bude třeba zrušit jen o pár let později? Olli Rehn, člen Komise . − Myslím, že při použití selského rozumu, což je povoleno i komisařům, dává vaše otázka rozhodně smysl. Na druhou stranu Slovinsko po vynaložení značného úsilí dosáhlo stavu, kdy se stane součástí schengenského acquis pro volný pohyb osob a je prostě realitou, že Slovinsko je členem Evropské unie. Chorvatsko se stane členem Evropské unie za několik let a proto do doby, kdy se bude moci připojit k schengenskému acquis jako člen EU, budeme muset žít s uspořádáním, o němž tu mluvil vážený pan poslanec. Ale samozřejmě ve střednědobém až dlouhodobém výhledu by měla nastat situace, kdy všechny západobalkánské státy budou součástí Evropské unie a jednoho dne také součástí schengenského acquis pro volný pohyb osob. To je v dlouhodobém horizontu velmi důležité pro poevropštění občanské společnosti v západní části Balkánu. Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Pane komisaři, domnívám se, že Sanaderova vláda a hlavní vyjednávač, pan Drobnjak, odvádějí výbornou práci, ale podle mého tu existují dva problémy. Za prvé, ze slovenské strany jsem zaslechl, že pro Chorvatsko jsou stanovovány podmínky, které v této podobě nebyly stanoveny pro Slovensko. Má druhá otázka zní: jaká je situace co se týká vlastních kapacit Komise pro řešení této otázky? Slyšel jsem, že celá řada záležitostí je odložena stranou, protože Komise nemá dostatečné kapacity pro zpracování chorvatského spisu. Je to pravda? Olli Rehn, člen Komise . − Paní předsedající, domnívám se, že při tlumočení došlo k určitému zamlžení, protože se mi nechce věřit, že by vážený pan poslanec řekl, že Komise má potíže řádně řešit tuto otázku. Zabýváme se jí s veškerou důkladností a odhodláním, kterých je zapotřebí. Jak jsem již řekl, ve skutečnosti jsme díky chorvatskému úsilí dosáhli pokroku.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Pokud se otázka vztahovala k otázce hranic a ekologické a rybolovné zóny, což se týká zejména bilaterálních vztahů Chorvatska a Slovinska, to je dvoustranná záležitost a my podporujeme Chorvatsko i Slovinsko v hledání řešení těchto dlouhodobých problémů. Věřím, že nejpozději hned po parlamentních volbách v Chorvatsku obě země zintenzívní své úsilí a práci, aby využily této příležitosti k vyřešení přetrvávajících problému, jako je třeba otázka hranic. Předsedající. − Otázka č. 56, kterou položila paní Marie Panayotopoulos-Cassiotouová (H-0782/07) Předmět: Životní podmínky a vzdělávání ilegálních dětských přistěhovalců Mezi ilegálními přistěhovalci v EU je řada mladistvých, jejichž budoucí pobyt a vzdělávání na evropském území jsou nejisté a nezakládá se na běžných normách. Je možné, v rámci budoucí strategie pro ochranu práv dětí, nastínit společnou evropskou politiku, jež by byla v souladu s mezinárodními závazky členských států, k zajištění důstojných životních podmínek a vzdělání pro mladistvé, kteří do EU vstoupí nelegálně? Franco Frattini, místopředseda Komise. − Je pravda, že děti velmi často nemají příležitost navštěvovat školu z důvodu nezákonnosti svého pobytu, a tím jsou hned od začátku připraveny o svou šanci. Jak se uvádí v našem sdělení o evropské strategii týkající se práv dítěte, je zapotřebí smlouvami položit základ pro akci v konkrétní oblasti ochrany práv dětí, a v oblasti přistěhovalecké politiky žádný takový konkrétní základ neexistuje. Co se však týká věcné podstaty, společná norma už existuje – přinejmenším minimální norma – neboť všechny členské státy jsou vázány mezinárodními úmluvami o lidských právech. Členské státy zejména musí v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv zaručit osobám určitá práva bez ohledu na jejich přistěhovalecký status, například neodkladnou lékařskou péči či prostředky k zajištění obživy. Co se týká Úmluvy o právech dítěte, musíme si připomenout, že kromě konkrétních ustanovení úmluva zavazuje členské státy vždy brát v úvahu zájmy dítěte. Na úrovni Společenství návrh směrnice o navracení předložený Komisí předpokládá, že v případech, kdy jsou členské státy vázány závazky vyplývajícími z mezinárodních základních práv, jako je například právo na vzdělání nebo právo na rodinu, bude vydáno rozhodnutí o nenavrácení. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, děkuji vám za stručnou odpověď. Moje doplňující otázka zní: plní členské státy své závazky a uvědomujete si, že kromě nelegálních dětských přistěhovalců máme též děti, které nelegálně obchodují s lidmi? Na mém ostrově Chiosu, který se nachází naproti pobřeží Malé Asie, byl zatčen čtrnáctiletý obchodník s lidmi. Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, problém, který jste tu předložila patří přirozeně k těm nejcitlivějším. Samozřejmě si zaslouží čin ze strany Evropy. Právě proto jsem před několika měsíci, s přihlédnutím k nehlášenému zaměstnávání přistěhovalců na jedné straně a na druhé straně k lidem, kteří vstoupí do EU a pak překročí povolenou dobu pobytu, navrhl směrnici zamířenou na penalizaci zaměstnavatelů.

125

126

CS


V případech, kdy nehlášené zaměstnávání zasahuje nejzranitelnější skupiny – případ, který jste zmínila – jako například děti, které jsou ilegálně zaměstnány a potom zneužívány, v těchto případech jsem navrhl tresty vězení. Podle mého názoru je zneužívání zvláště zranitelných skupin, mezi něž patří děti, černým trhem tím nejzávažnějším případem. Ne všechny členské státy EU mají v současnosti přísné trestní sankce pro zaměstnavatele, kteří zneužívají práci dětí a žen, a já se domnívám že potřebujeme takovou legislativu na evropské úrovni. Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Pane komisaři, hovoříme-li o vzdělávání nebo odborné přípravě ilegálních dětských přistěhovalců, jedná se o velmi citlivou otázku. Víme také, že organizace obchodující s lidmi se nezastaví před ničím. Nevidíte určité riziko v tom, že děti mohou být poslány napřed, aby se k nim rodiče mohli připojit později v rámci procesu sloučení rodiny, čímž by se prostě jen urychlilo ilegální přistěhovalectví? Vítám sice úsilí zmírnit dopady na děti, nicméně zde vidím nebezpečí, že by to mohlo dát nový impuls nelegálnímu přistěhovalectví. Franco Frattini , místopředseda Komise. - (FR) Myslím, že máte pravdu. Je zapotřebí větší obezřetnosti, protože se spolu s vámi domnívám, že je nanejvýš důležité monitorovat činnost soukromých organizací, které se starají o tyto děti nebo které předkládají zdánlivě atraktivní nabídky vzdělávání a podobně, protože některé z nich mohou být jen zástěrkou pro nezákonnou činnost. Z tohoto důvodu jsme této problematice věnovali zvláštní pozornost při provádění evropské strategie pro prevenci a potírání obchodu s lidmi obecně a zejména obchodu s nejzranitelnějšími skupinami, především dětmi. Do svého návrhu na evropskou strategii pro ochranu práv dětí jsem vložil i zvláštní ustanovení týkající se činnosti soukromých organizací, které mají být monitorovány, když se jim svěří děti do péče. Předsedající. − Otázka č. 57, kterou položila paní Sarah Ludfordová (H-0791/07) Předmět: Režim evidence vstupu a výstupu V nedávné korespondenci komisař Frattini řekl, že nějaký návrh systému evidence vstupu a výstupu bude podán až počátkem roku 2008, až budou k dispozici výsledky dvou probíhajících studií. Následně však tisk přinesl zprávu, že komisař Frattini počátkem října na neformálním setkání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU požadoval zřízení registru biometrických identifikátorů. Jak mohl komisař Frattini oznámit režim evidence vstupu a výstupu EU, když Komise dosud nepředložila žádné zhodnocení dotyčných studií proveditelnosti? Franco Frattini, místopředseda Komise. − Jak vážená paní poslankyně ví, portugalské předsednictvo zařadilo 1. října téma nových technologií a integrované správy hranic do diskuse neformální rady ministrů vnitra. Předsednictvo představilo myšlenky související se zvýšením bezpečnosti i s usnadněním cestování. Já jsem se pochopitelně debaty Rady účastnil. Evropa bude muset účinně využívat možností, které nové technologie poskytují v oblasti kontroly hranic. Pokrok v oboru biometrických technologií umožní rychlejší a spolehlivější identifikaci cestujících. Jako konkrétní příklad kroků učiněných dosud Unií lze uvést zavádění biometrických pasů a vývoj vízového informačního systému (VIS) a schengenského informačního systému II (SIS II), které vydláždí cestu většímu využívání biometrické

13-11-2007

13-11-2007

CS


identifikace na hranicích. Samozřejmě jsme v obou oblastech velmi těsně spolupracovali s Parlamentem. Změna hraničních procesů se nepřihodí ze dne na den. Musí se proto postupovat krok za krokem. Nejdříve se musí uskutečnit to, co už je naplánováno, a teprve potom se lze pustit do ještě ambicióznějších projektů. Je však třeba vypracovat a dodržovat dlouhodobou strategii a vizi, které jsou podloženy důkladnou analýzou nákladů a přínosů. Začátkem příštího roku předložím sdělení, nikoli legislativní návrh, které nastíní možnou podobu systému evidujícího vstup a výstup a programu pro registrované cestující. Toto sdělení ohodnotí různé varianty a jejich dopady, včetně oblasti ochrany osobních dat a dalších základních práv. Systém evidence vstupu a výstupu a program pro registrované cestující by měly být považovány za součást jednoho balíčku opatření. Zjednodušení kontrol pro osoby cestující v dobré víře nám umožní soustředit zdroje na rizikové cestující. Rychlejší hraniční kontroly pro osoby cestující v dobré víře mohou vyrovnat dopad prodloužení času čekání na hranicích, které vyplývá ze zavedení systému evidence vstupu a výstupu. Při zavádění těchto synergií zautomatizovaného systému s obchodními procesy a zařízeními pro SIS II a VIS musíme pečlivě ověřit, zda skutečně účinně využíváme již existující infrastrukturu. Toto sdělení o systému evidence vstupu a výstupu, jež předložím v únoru, bude součástí pohraničního balíčku, který bude též obsahovat hodnotící zprávu o agentuře Frontex, jak je požadováno v rámci haagského programu, a sdělení o Evropském systému kontroly hranic (EUROSUR). Těším se, že se na tomto základě rozvine skutečně strategická diskuse s členskými státy a Parlamentem o budoucím směřování hraniční politiky Unie, v níž budou moderní technologie hrát rozhodující roli. Jinými slovy to bude východisko pro komplexní strategický přístup a diskusi. Sarah Ludford (ALDE). - I já se těším na takovou strategickou diskusi a co se týká první části vaší odpovědi, pane komisaři, nemám žádné připomínky. Co však ve mně vzbuzuje obavy je skutečnost, že v říjnu jste na neformální radě JVV údajně vyzýval k zřízení evidence vstupu a výstupu, o níž jste prohlásil, že je extrémně důležitá, aniž byste měl vypracovanou studii proveditelnosti. Sdělení z roku 2005 konstatovalo, že by se jednalo o obrovskou organizační změnu, jejíž provedení by proto mohlo být riskantní a nákladné. Nesnažíte se tomu předejít? Druhá část vaší odpovědi byla reklamou na evidenci vstupu a výstupu. Nemáme vůbec tušení, jaké implikace to přinese – včetně oblasti ochrany dat či organizační struktury. Jsou přiměřené? Přesto už nyní prohlašujete, že je to nezbytné. To mi připadá jako zapřahat káru před koně, jak se u nás říká. Franco Frattini, místopředseda Komise. − - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jak víte, Evropský parlament v osobě předsedy Výboru pro občanské svobody je pochopitelně zván – a účastní se – neformálních setkání Rady. Já osobně jsem však při té příležitosti prohlásil přesně totéž, co říkám dnes vám. Konkrétně jsem řekl, že výsledky posouzení dopadu budou představeny a zveřejněny na webové stránce Komise spolu s návrhem sdělení. Kdokoli bude mít možnost seznámit se s posouzením dopadu, s jeho různými implikacemi a s naším návrhem. Posléze bude samozřejmě zahájena diskuse, a to z důvodu, který jsem vám sdělil: nehovoříme o legislativním návrhu, ale o sdělení uvádějícím možné způsoby práce.

127

128

CS


Mairead McGuinness (PPE-DE). - Ráda bych pana komisaře požádala o vyjádření k otázce evropského systému evidence vstupu a výstupu: na možnost, že by Irsko, snad se souhlasem Severního Irska, vstoupilo do schengenského prostoru, zejména s přihlédnutím k tomu, co se děje se Spojeným královstvím a jeho iniciativou e-hranic. Možná byste mohl odpovědět jen na tento konkrétní problém, protože o něm se hodně mluví. Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, to je trochu předčasné, protože pak by si baronka Ludfordová okamžitě vzala slovo a řekla mi, že zapřahám káru před koně. A to já dělat nechci. Mohu říci, že bych pochopitelně přivítal, kdyby byla země jako Irsko přesvědčována nebo podporována, aby se ještě více zapojila do společného prostoru svobody a bezpečí. Mohu vám sdělit, že až budou zveřejněny veškeré technické varianty vedoucí k podání návrhu – k čemuž dojde velmi brzy – Irsko, spolu s ostatními, pravděpodobně nalezne uspokojivou odpověď v tom smyslu, že ta či ona možnost je či není výhodná pro jeho občany. Až k tomu dojde, pak se zde samozřejmě znovu sejdeme a povedeme důkladnou diskusi. Předsedající. − Otázka č. 58, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0802/07) Předmět: Ustanovení nové smlouvy, která se týkají poskytování osobních údajů občanů EU třetím zemím. Poslanec Evropského parlamentu Elmar Brok, člen delegace Evropského parlamentu na mezivládní konferenci, si stěžoval, že členové Rady souhlasili s tím, že do nové smlouvy bude začleněno ustanovení, které umožní předávat osobní údaje občanů EU třetím zemím. Toto ustanovení je nyní prosazováno, aniž by o něm občané byli předem uvědoměni a aniž by se k němu mohli vyjádřit. Navíc nebere do úvahy nesouhlas Evropského parlamentu s tímto krokem, jak bylo vyjádřeno usnesením P6_TA(2007)0347 o dohodě o PNR se Spojenými státy americkými. Souhlasí Komise se začleněním tohoto ustanovení do nové smlouvy? V případě, že s ním nesouhlasí, jak svůj nesouhlas vyjádří? Franco Frattini, místopředseda Komise. − Nová smlouva, která už je dohodnutá ale dosud nepodepsaná, neobsahuje žádné obecné ustanovení povolující předávání osobních údajů občanů EU do třetích zemí. Ve skutečnosti článek 15a nové smlouvy zaručuje právo, obecné právo, na ochranu osobních údajů. Článek 24 se týká uplatňování tohoto obecného práva a zpracování dat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. To znamená, že poskytování osobních dat třetím zemím se řídí obecnými zásadami nebo příslušnými ustanoveními směrnice 95/46/EC o osobních údajích, zejména články 25 a 26. Tato směrnice o osobních údajích zůstává v platnosti. Podle článku 25 této konkrétní směrnice je možno osobní údaje poskytnout pouze v případě, že třetí země zajistí přiměřený stupeň ochrany. Článek 26 stejné směrnice stanovuje přísné, jasně formulované podmínky, za nichž je možné poskytnout osobní údaje třetím zemím v ostatních případech. Rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů v oblasti justiční a policejní spolupráce pak také bude dalším velmi užitečným nástrojem. Dali jsme slib. Tímto slibem bylo do prosince přijmout v souladu s Parlamentem rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů. Jsem přesvědčen, že tohoto velmi významného politického výsledku dosáhneme. Proč? Protože portugalské předsednictví se zdá být odhodláno tohoto cíle dosáhnout a mezi členskými státy zdá se panuje všeobecná shoda. Možná víte, že jsme o rámcovém rozhodnutí o ochraně údajů hovořili na posledním formálním setkání rady pro spravedlnost a vnitřní věci. V této oblasti si samozřejmě ze

13-11-2007

13-11-2007

CS


srdce přeji v následujících týdnech ještě těsněji spolupracovat s Parlamentem. Domnívám se, že máme společný cíl, aby rozhodnutí bylo přijato do konce prosince. Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, pane komisaři, vykličkoval jste z otázky týkající se článků smlouvy se zručností právníka. Dejte mi laskavě jasnější odpověď na mou otázku. Souhlasí Komise, že dotyčná rozhodnutí Rady nerespektují jasné stanovisko Evropského parlamentu a příslušného usnesení? Neoslabuje to ochranu osobních údajů občanů a není to snad pokus obejít kontrolu Evropského soudního dvora? Můj dotaz je prostý: Má Evropský soudní dvůr, na základě těchto rozhodnutí Rady, možnost zvrátit toto rozhodnutí Rady přijaté podle článku 24? Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jak všichni dobře víte, celkovým záměrem je zaručit právo na ochranu osobních údajů. Článek 24 je výjimka, jinými slovy řečeno stanovuje, že na danou oblast a na určitý druh informací a údajů se vztahuje zvláštní pravidlo. To podle mého názoru rozhodně neznamená, že když jednou dojde k porušení obecné zásady, pak přestává platit veškerá ochrana, protože tato obecná zásada samozřejmě nebyla odvržena. Výjimka z běžných postupů je ospravedlněna tím, že se pohybujeme na poli společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Nicméně znovu opakuji, že podle mého názoru – a v této fázi se jedná jen o mou osobní interpretaci, neboť smlouva ještě nebyla ani podepsána ani ratifikována – pokud dojde k jednotlivým výjimkám z obecného pravidla, tyto výjimky nemohou zrušit právo na ochranu, mohou regulovat způsob užívání tohoto práva, což je samozřejmě jiná záležitost. Sarah Ludford (ALDE). - Pane komisaři Frattini, vy jste si samozřejmě dobře vědom skutečnosti, že poslanci Parlamentu a zejména členové Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jsou stále více nespokojeni s vývojem v oblasti poskytování údajů bez jejich náležité ochrany a bez parlamentního spolurozhodování nebo skutečné kontroly, a to včetně kontroly vnitrostátními parlamenty. Obávám se též, že zde dochází k určité ztrátě důvěry, protože máme pocit, že Komise a členské státy mají snad i prospěch z nepřesných a nedbalých transatlantických dohod. Čím nás můžete ujistit, že se nenacházíme na kluzké šikmé ploše, kde se údaje předávané pro bezpečnostní účely ve skutečnosti používají pro profilování a nám nikdy nebude zaručena ochrana soukromí? Franco Frattini, místopředseda Komise. − Jak velmi dobře víte, pokusil jsem se v minulosti o několik soukromých politických iniciativ, i když jsem v některých případech neměl formální pověření Rady. Mám zde na mysli to, že jsem vám poskytl některé dokumenty a informace, aniž bych toto předem formálně konzultoval s Radou. Naprosto chápu vaše obavy. Ale já nemohu jednat jen sám za sebe. V některých případech musím obdržet svolení, v jiných případech konsensus. Mohu tu zopakovat, co jsem kdysi řekl Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Jsem připraven se zapojit do politického procesu úzké spolupráce s Parlamentem, přestože smlouva ještě nebyla podepsána ani ratifikována. Hovořím o politické spolupráci ve smyslu, že budeme přemýšlet o dalším postupu, jako by smlouva už platila. To je upřímně řečeno moje osobní politické stanovisko, protože si nejsem jistý a netuším, zda by Rada s takovým stanoviskem souhlasila. Tato zásada by například mohla být aplikována na přijetí rámcového rozhodnutí o ochraně údajů, které by podle mého názoru mělo být přijato do prosince. Mělo by být přijato po

129

130

CS


úzké spolupráci, nejen po vyslechnutí stanoviska Parlamentu, ale po zvážení všech pozměňovacích návrhů, návrhů a po jejich formálním a věcným zapracování. Jste si jisti, že Rada bude s tímto postojem souhlasit? Já si tím jistý nejsem, ale budu ji vytrvale přesvědčovat, aby učinila kroky tímto směrem. Předsedající. − Již jsme překročili vymezený čas o více, než bylo naše počáteční zpoždění. Otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha). Tím končí doba vyhrazená pro otázky. 19. Členství v politických skupinách: viz zápis 20. Provádění směrnice 2004/38/EC o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (předložené návrhy usnesení) viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 19:50 a pokračovalo ve 21:05.) PŘEDSEDAJÍCÍ: paní MORGANTINI místopředsedkyně 21. Stížnost Boeingu (US) proti Airbusu (EU) v rámci WTO (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je vyjádření Komise ke stížnosti Boeingu (US) proti Airbusu (EU) v rámci WTO. Louis Michel , člen Komise. − (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je třeba mít na paměti, že jste sem dnes pozvali Komisi k diskusi o sporu mezi Spojenými státy a Evropskou unií o podpoře, již dotčené vlády poskytují Airbusu a Boeingu. Psaním o těchto problémech již byla vyplýtvána spousta inkoustu, začněme tedy připomenutím základních fakt. O co se tedy jedná? Vláda Spojených států tvrdí, že peníze, které evropské vlády investovaly do Airbusu, porušují pravidla WTO o dotacích. V říjnu 2004 Spojené státy jednostranně a bez předchozího oznámení odstoupily od bilaterální dohody s Evropskou unií z roku 1992, v níž je tento druh investic výslovně povolen, a rozhodly se předložit případ u WTO. Evropská unie vzala na vědomí, že Spojené státy upřednostnily soudní při před vyjednáváním, a za sebe požádala WTO, aby prohlásila za nedovolené dotace poskytnuté Boeingu Spojenými státy. Jaká je situace dnes, o tři roky později? Navzdory několika pokusům učiněných v několika posledních letech se pro rozdíly mezi oběma stranami nepodařilo spor vyřešit smírem. Spojené státy popřely poskytnutí dodací Boeingu a prohlásily, že před zahájením jakýchkoli vyjednávání by Evropská unie musela zastavit podporu Airbusu, která dříve byla poskytována prostřednictvím systému návratných půjček. Jistě uznáte, že za takových podmínek je nemožné stanovit spravedlivý a vyrovnaný základ pro vyjednávání o vyřešení sporu. Před několika týdny Boeing veřejně odmítl další olivovou ratolest, mohu-li to tak nazvat, nabídnutou Airbusem. To bylo 18. října.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Jsme tedy skeptičtí, co se týče možnosti, že by se spor mohlo podařit v blízké budoucnosti vyřešit u jednacího stolu. Znamená to, že budeme dále v rámci WTO bránit podporu Airbusu ze strany EU, která umožnila větší inovaci v oblasti letectví a zlepšila bezpečnost a efektivnost letecké dopravy. Je třeba si uvědomit, že Airbus vrátil o 40 % více, než kolik od roku 1992 obdržel od evropských vlád, a že tento rozdíl činil přes 7 miliard EUR. Doufáme tedy, že panel prokáže, že dosti skromné částky, které Evropa poskytla Airbusu ve formě podpory výzkumu a vývoje a návratných půjček, neměly žádný dopad na konkurenceschopnost Boeingu. Domnívám se, že si úsudek můžete udělat sami: Boeing právě ohlásil že jeho nový letoun B 787 Dreamliner se od svého představení stal komerčně nejúspěšnějším letadlem v dějinách. Je snad letadlem nejúspěšnějším, ale také dost možná letadlem nejvíce dotovaným. Před slyšením u WTO konaném toto září jsme poskytli podle mého názoru solidní důkazy o dotacích, které Spojené státy pro tento letoun Boeingu poskytly. Ukázali jsme zejména, že celková částka této finanční pomoci činila 24 miliard dolarů od federálních orgánů a určitých států, včetně 16 miliard od NASA a ministerstva obrany ve formě podpory výzkumu vývoje v oblasti letectví, díky čemuž byl Boeing schopen vyvinout špičkové letecké technologie a know-how při nulových nákladech. K tomu přibyly zakázané státní dotace ušité na míru Boeingu, mezi ně patří zejména dotace od státu Washington, kde Boeing získal dotace v celkové hodnotě 4 miliard dolarů, ale i Kansasu, kde měly formu „Boeingových obligací”, a Illinois. Třetím prvkem jsou protiprávní vývozní dotace, které Boeing získává na základě legislativy FSC/ETI (předpisů o vývozních společnostech a příjmech nabytých mimo území USA), přestože WTO tuto legislativu při několika příležitostech zakázala. Je velmi nepravděpodobné, že celá záležitost skončí v okamžiku, kdy WTO rozhodne, což by mělo být asi v roce 2008. Obě strany budou mít možnost se odvolat, čímž bychom se dostali do roku 2009. Jsme toho názoru, že poté co WTO dojde k rozhodnutí v obou případech, by bylo rozumné se Spojenými státy projednat, jak se vypořádat s následnými implikacemi, ale samozřejmě si nemůžeme být jisti, že nakonec dojde k řádnému vyjednávání. Závěrem lze říci, že z pohledu Komise by dojednané řešení poskytlo potřebné dlouhodobé řešení, které trh potřebuje, aby v oboru letectví zavládla pokojná a korektní hospodářská soutěž. Pokud se takového vyjednaného řešení dosáhnout nepodaří, bude Komise pokračovat v rozhodné, energické ochraně evropských zájmů na půdě WTO. Korektní hospodářská soutěž koneckonců není jenom v zájmu Airbusu, ale ze zdravé konkurence mezi těmito významnými výrobci budou profitovat i dodavatelé, letecké společnosti i jejich zákazníci. K hospodářské soutěži mezi Airbusem a Boeingem by mělo docházet na trhu. Očekáváme, že to bude soutěž tvrdá, ale zároveň korektní a rozumná. Toto však neplatí, pokud se dotyčný americký konkurent snaží vykreslit některé naše členské státy jako, cituji, „nespolehlivé obchodní partnery v oboru letectví a bezpečnostní riziko pro americkou vojenskou připravenost“, nebo pokud na půdě amerického Kongresu podněcuje legislativu k zablokování finančních prostředků k úpravě amerických letišť pro přijímání A380. Podobná kampaň poškozuje transatlantické vztahy a nehodí se pro společnost, která sebe sama představuje jako globálního (někdy dokonce i evropského) hráče, když se jí to hodí do krámu.

131

132

CS


Hlavní poselství, které bych však dnes rád předal je, že na oficiální úrovni Evropská unie i Spojené státy vyvinuly úsilí – a já doufám, že v něm uspěly – k zajištění, aby tento spor nepoškodil širší partnerství mezi EU a USA. Hodláme v tomto pokračovat a věříme, že vláda Spojených států udělá totéž, aby zajistila, že spory mezi Boeingem a Airbusem neovlivní jejich možnosti korektní soutěže v tendrech o veřejné zakázky. Zejména by nemělo dojít k legislativním nebo vládním akcím narušujícím hospodářskou soutěž, které by omezily možnost evropských podniků účastnit se probíhajícího rekapitalizačního programu USA na tankovací letouny. Rádi bychom zdůraznili významnou úlohu, kterou může Evropský parlament i národní parlamenty příslušných zemí hrát v monitorování situace. Vaše meziparlamentní kontakty budou velmi cenné pro předávání tohoto poselství napříč Evropskou unií a snad i přes Atlantický oceán. Christine De Veyrac, jménem skupiny PPE-DE. - (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, mluvím jménem paní Takii Saďfiové, která je členkou Výboru pro mezinárodní obchod. Boeing kvůli své stížnosti proti Airbusu v rámci WTO vypadá, že neumí prohrávat. Toto průmyslové uskupení po několik desetiletí dominovalo trhu. Nyní, na začátku nového desetiletí, ho v letech 2003 a 2004 předstihl Airbus. Koho by to před dvaceti lety napadlo? A právě v tento okamžik se u WTO objeví stížnost Boeingu. Stížnost, která je zcela nesmyslná, protože tento americký výrobce vždy těžil v významných vojenských výzkumných a vývojových programů zadávaných Pentagonem a NASA. Mnohé technologie byly nejdříve použity ve vojenských letounech, a poté Boeing využíval volného převodu technologií z vojenského do civilního sektoru, podobně jako využívá výhod různých daňových úlev poskytovaných vládou Spojených států. Co obdržel evropský výrobce Airbus? Namísto dotací získal návratné půjčky, které, jak jejich jméno napovídá, musí být vráceny. Nejenom že musejí být splaceny, ale, jak jste, pane komisaři, řekl, vrácená částka daleko přesahuje původní půjčku, protože se odvíjí od počtu prodaných letounů a v podstatě všechny letouny vyráběné Airbusem byly úspěšné. To bude určitě platit i v budoucnosti, jak je vidět z hromadících se objednávek na A380 a A350. Navíc je tento systém provozován veřejně, otevřeně a naprosto transparentně. Airbus nedostává žádnou skrytou pomoc. Pane komisaři, jménem svým a jménem svých kolegů v pracovní skupině pro letectví Evropského parlamentu vám musím sdělit, že my budeme situaci pozorně, velmi pozorně sledovat. Očekáváme od vás – a vy jste nám v tomto ohledu dal své ujištění – že budete rozhodným způsobem hájit ekonomické zájmy tohoto evropského výrobce. Úlohou Evropské unie a stejně tak Spojených států není ukázat v rámci WTO, že je někdo lepší, ale přivést obě strany k dvoustranným rozhovorům, aby tak vyřešily své neshody. Erika Mann, jménem skupiny PSE . - Jak víte, Evropská unie v současnosti obhajuje Airbus v případu, který u WTO předložily jménem Boeingu Spojené státy. Domnívám se, že v současné fázi sporu je zapotřebí, aby tato instituce získala podporu pro pozici Evropské unie a proti názoru Spojených států. Úvodem bych ráda prohlásila, že celý tento spor vznikl proto, že Boeing se už nechtěl dále podílet na mezinárodní smlouvě, kterou vzájemně odsouhlasily Spojené státy a Evropská unie – smlouvě, která umožňovala určité formy vládní podpory pro Airbus i Boeing, jediné dva výrobce velkých dopravních letounů na světě. Jak moji kolegové vědí, podobné dohody

13-11-2007

13-11-2007

CS


jsou nejlepším základem, na němž lze postavit vztahy mezi národy. Dotyčné národy musí plnit své závazky vyplývající z těchto smluv. Airbus tak učinil. Stejně tak Evropská unie. Bohužel, v případě Spojených států tomu tak nebylo. Airbus a Evropská unie se trvale řídily duchem a záměrem bilaterální dohody o obchodování s letadly z roku 1992. Po 11 let se rozvíjela hospodářská soutěž mezi Boeingem a Airbusem, jejímž výsledkem byly důležité průlomy v oblasti technologií a konstrukce civilních letadel, které přinesly bezpečnější, efektivnější leteckou dopravu s větším ohledem na ochranu životního prostředí. Boeing se však rozhodl, že už nechce plnit závazky vyplývající z této smlouvy. Namísto toho s pomocí Spojených států napadl Airbus a obvinil ho z využívání takzvaných „nepovolených dotací“ – té samé státní pomoci, s níž v roce 1992 Boeing původně ve smlouvě souhlasil. Jak celá řada mých kolegů dobře ví, vládní půjčky Airbusu představují cílené, trh nenarušující užití omezených státních zdrojů na podporu výzkumu. Vlády z nich mají přiměřený zisk a na trh se dostávají nové produkty, z čehož mají užitek všichni. Stručně řečeno, evropské státní financování výzkumu a vývoje je omezené rozsahem, půjčky musí být vráceny a nemají žádný vliv na konkurenceschopnost Boeingu. Na druhé straně Boeing, který vyrábí civilní i vojenská letadla pro Spojené státy, těží ve velké míře z toho, že v civilních letounech využívá technologií vyvinutých za pomoci vládní podpory Boeingu v oblasti vojenského výzkumu a vývoje. Například znalosti o kompozitních materiálech, které Boeing ve velké míře užívá ve svém novém modelu 787 Dreamliner, pocházejí – jak firma sama přiznává – z její práce na V-22, F-22, B-2 a útočném stíhacím letounu Joint Strike Fighter. Tato federální pomoc je doplněna podporou jednotlivých států a místních správ ve formě daňových úlev, výhodných prodejů nemovitostí a úprav infrastruktury, aby podnik zachoval svou činnost a pracovní místa ve vybraných městech USA. Boeing na jedné straně protestuje proti programu návratných půjček poskytnutých Airbusu, ale na druhé straně mu připadají naprosto v pořádku totožné programy, z nichž těží Boeing v Japonsku. Upozorňuji na tyto body ne proto, že bych naznačoval, že pomoc Boeingu (splatná v Japonsku , ale ne v USA) je nějakým způsobem horší, než evropské návratné půjčky pro Airbus. Zmiňuji tuto pomoc pro Boeing, abych ilustroval skutečnost, že obě strany určitým způsobem využívaly nějaké formy vládní pomoci od států, které si chtějí uchovat vůdčí světové postavení v letectví. Zatímco Boeing využívá výhod státní podpory, snaží se podobné výhody Evropě upřít. Domnívám se, že bychom měli po Komisi požadovat, aby Airbus a Boeing nasměrovala k vypracování perspektivního uspořádání, které oběma stranám daleko do budoucnosti poskytne stabilní prostředí pro soutěž a vývoj špičkových letadel. Šestiměsíční moratorium na případ u WTO by mohlo oběma stranám poskytnout čas pro nové zvážení situace. Taková je příležitost před námi. Buď se můžeme neustále zaobírat minulostí, nebo můžeme hledět vstříc budoucnosti. Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. - (DE) Paní předsedající, pane komisaři, mnohým pozorovatelům začíná spor Boeingu a Airbusu u WTO připomínat nekonečný příběh. Jsem rád, že jste nám alespoň ukázal světlo na konci tunelu. Podle mého názoru by ke správnému zhodnocení současné situace a pro předložení doporučení k dalšímu postupu bylo vhodné, abychom se znovu přezkoumali pozadí celého sporu a hospodářský vývoj těchto dvou leteckých gigantů.

133

134

CS


Počátek současné situace lze najít na začátku devadesátých let, kdy došlo k mohutnému nárůstu v mezinárodní letecké dopravě, jenž byl doprovázen silnou konkurencí mezi leteckými společnostmi. Rád bych na tomto místě znovu vzdal hold Komisi za to, čeho v této oblasti dosáhla. Bez vytvoření společného trhu pro letecký průmysl v devadesátých letech a bez poevropštění smluv se zámořskými státy by nebylo možné dosáhnout konkurenceschopnosti – a tedy úspěchu – evropských výrobců letadel. Konkurence však byla neúprosná a přitlačila některé výrobce ke zdi. V devadesátých letech se zformovala poptávka po úspornějších, bezpečnějších, větších, rychlejších a modernějších letounech , což vedlo k tomu, že na trhu zůstaly jen dvě výkonné společnosti. Těmi byly Airbus a Boeing. Reálné alternativy k jejich letounům existují pouze v oblasti regionální nebo obchodní letecké dopravy. Jsem hrdý, že Airbus dokázal najít pro sebe novou cestu jako evropský podnik. Pro evropské hospodářství je letectví neskonale důležitý faktor, bez něhož by se hospodářský život rychle zhroutil. Už jen z tohoto důvodu mají země s rozvinutým hospodářstvím silný zájem zajistit si dostupnost výkonné letecké dopravy. Letecký průmysl byl nucen tuto skutečnost vzít na vědomí, ale nebyl schopný se s ní vyrovnat. Především mu scházel kapitál a záruky, které by mu umožnily podstoupit obrovská rizika a masivní výdaje spojené s procesem vývoje letounů. S narůstající intenzitou dualismu mezi Airbusem a Boeingem v leteckém průmyslu se nevyhnutelně zostřovala i vzájemná soutěž. V obdobích slabší poptávky ve světě Airbus a Boeing vedly a vedou intenzívní cenovou válku. K zajištění toho, že tato soutěž nepřeroste do soutěže o získání co největšího podílu státní pomoci, byla v roce 1992 uzavřena přelomová dohoda. Když v roce 2004 dolehly na Boeing těžké časy, Spojené státy tuto dohodu porušily a odvolaly se k WTO. Evropská unie dlouho neváhala a podnikla stejný krok. Také Boeing předložil svůj případ u WTO. Pravidla Světové obchodní organizace jsou prostá. My je dobře známe a hovořili jsme o nich v této sněmovně. Podle mého názoru musí nyní obě strany znovu zasednout k jednacímu stolu. Obě musí připustit, že letecký průmysl potřebuje dotace. To platí zejména v případě, že chceme zvládnout nové potíže – potřebu snížit emise CO2, snížit hlučnost a nutnost vyrovnat se s nárůstem leteckého provozu. Posouváme se tu do oblasti nových technologií a rizika pro poskytovatele kapitálu jsou obrovská. Doporučil bych zástupcům Evropské unie, aby nevyužívali současné síly Airbusu jako záminky k příliš vehementnímu utahování šroubů vůči Boeingu a Spojeným státům. Ani ne před rokem bychom tu vedli naprosto odlišnou debatu. Proto musí obě strany nyní najít schůdnou cestu. Léta sporů a hraní na slepou bábu nepřispějí k technologickému pokroku. Pokrok je však nezbytný. Klíčové slovo - CO2 - už tu zaznělo. Nerad bych, aby ze strany Komise došlo k nepochopení toho, co říkám. Neznamená to, že si necháme Spojenými státy věšet bulíky na nos o skrytých vojenských dotacích a následných křížových dotacích. Podpořme Američany a přimějme je k poctivé hře. Jsem si jistý, že pak nalezneme oboustranně přijatelné řešení. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. - (PL) Paní předsedající, u příležitosti svého příspěvku jménem skupiny UEN na téma stížnosti Boeingu proti Airbusu v rámci WTO bych rád upozornil na skutečnost, že hořká rivalita mezi dvěma

13-11-2007

13-11-2007

CS


hospodářskými a mocenskopolitickými základnami na protějších stranách Atlantiku trvá již po mnoho let. Hovořím zde samozřejmě o Spojených státech a Evropské unii. Nikoho by nemělo překvapit, že se tato debata rozšiřuje do stále modernějších oblastí hospodářství. Letecký průmysl je příkladem jedné takové oblasti. Je to odvětví, kde jsou vyvíjeny a testovány nové materiály a spolu s nimi i technologie pro jejich výrobu, vznikají nová konstrukční řešení, nové automatizační, měřící a komunikační systémy. Jsou vynalézány i nové postupy pro rychlejší testování nových přístrojů a pro hodnocení jejich spolehlivosti. Dává smysl, že se vlády jednotlivých zemí a také Evropské unie snaží podporovat tuto oblast výroby, neboť doufají, že budou moci využít nově objevených špičkových technologií napříč celým hospodářstvím. Jelikož obě strany sporu přímo či nepřímo poskytují finanční podporu průmyslu svých zemí, lze dojít jen k jednomu rozumnému řešení. Je třeba zahájit bilaterální jednání a dohodnout se na postupném snižování dotací poskytovaných oběma stranám sporu. Případy, které jsou řešeny mezinárodní arbitráží v rámci WTO, se mohou vléci léta a mohou být velmi nákladné. V tomto konkrétním případě by pak konečné rozhodnutí mohlo ohrozit samotnou existenci Boeingu i Airbusu. Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. - (FR) Vysvětlení poskytnuté Komisí potvrzuje, že pro Spojené státy je liberalismus především vývozním artiklem. Je vidět, že stejně jako v jiný oblastech si i zde rádi sami na sebe upleteme smyčku. Vlády Spojených států a Japonska mohutně podporují Boeing prostřednictvím vojenských zakázek a veřejného a veřejno-soukromého výzkumu. Následkem toho, jak zde již zaznělo, bude Boeing 787 nejdotovanějším civilním letadlem v dějinách. Komise musí Airbus na půdě WTO neúnavně hájit. Je to její povinností a občané budou hodnotit, jakých výsledků dosáhla. Airbus využívá výhod sytému návratných půjček: je to systém vhodný a účinný. Zajišťuje, že se Airbus nestane obětí diktátu finančních trhů. Zajišťuje, že státy nepřijdou o peníze, které do leteckého průmyslu investovaly. Tento systém musí být doplněn silnějším sektorem leteckého výzkumu, který by evropské usilí pozvedl na stejnou úroveň se Spojenými státy. To je klíčová otázka z hlediska naší současné i budoucí konkurenceschopnosti. Skutečnost je taková, že bez rozsáhlé veřejné intervence a podpory by neexistoval žádný letecký průmysl. Důkazem toho je neschopnost a slabost, kterou prokázali dva hlavní soukromí akcionáři EADS. Dalším jasným dokladem jsou problémy kolem systému Galileo. Jsem pevně přesvědčen, že jedinou cestou k zabezpečení budoucnosti Airbusu je vytvořit z EADS první evropskou většinovou veřejnou společnost. Tento návrh byl také předložen řadou odborářů na slyšení o Airbusu, které moje skupina uspořádala 28. března. Domníváme se, že vedení Boeingu musí urychleně stáhnout plán Power 8, jehož jediným cílem je zajistit, že průmyslový model Airbusu bude totožný s Boeingem. Tento model však Boeingu působí problémy, jak se ukazuje na závažných potížích, s nimiž se potýká při spouštění průmyslové výroby svého modelu 787 Dreamliner. Evropa potřebuje silný letecký průmysl, který vytváří pracovní příležitosti. Pro dosažení tohoto cíle je třeba zajistit, aby zaměstnanci měli silné pravomoci zasahovat do strategických plánů svého podniku. Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, spor mezi Boeingem a Airbusem vynáší na světlo významné rozdíly v obchodní politice a má vážné hospodářské

135

136

CS


implikace. Nedramatizujme však celou situaci přespříliš. Tento spor nelze ani zdaleka srovnávat s bilaterálními obchodními bitvami, jež jsme viděli v minulosti. Co z něj činí problematickou záležitost je skutečnost, že k němu došlo, když Spojené státy jednostranně zrušily bilaterální smluvní rámec. To následně vyvolalo odůvodněný protest Evropské unie proti dotacím poskytovaným Spojenými státy, které porušovaly pravidla WTO. Bez ohledu na oprávněnost argumentů obou stran je pravda, že nové přeskupení podílu na trhu ve prospěch Airbusu a následná ztráta konkurenční výhody Boeingu se staly předmětem značné politizace. Ta vyvolala reflexivní obrannou reakci ze strany Spojených států, které záležitost svěřily systému řešení sporů v rámci WTO. Evropská unie oprávněně usilovala o vyřešení sporu dohodou, která by zabránila jeho eskalaci za hranice vyjednávání. Nedošlo však k žádné reakci. Doufám, že k ní dojde s tím, jak vážnost sporu a jeho silné zpolitizování bezpochyby budou podrobovat zkoušce jurisdikční sílu systému WTO. V tomto případě by urovnání sporu velmi pravděpodobně dále posílilo důvěryhodnost a vůdčí kvality WTO v mezinárodním měřítku, neboť WTO činí více než je pouhé vyvažování sil a zvažování různých zájmů. Dá se očekávat, že výsledek tohoto sporu bude mít širší dopady na hospodářství obou partnerů, bude mít vliv v oblasti zaměstnanosti, obchodní bilance a technologického rozvoje. K urovnání tohoto sporu vážeme velké naděje. Kader Arif (PSE). - (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem rád, že dochází k této rozpravě a že je to přítomen pan komisař, abychom s ním mohli diskutovat o právním sporu mezi Evropou a Spojenými státy, který začal v roce 2004, kdy Spojené státy u WTO předložily případ proti evropské pomoci poskytnuté Airbusu. Tváří v tvář tomuto útoku musí Evropa a zejména Evropská komise ukázat přesvědčivé odhodlání a hájit odvětví, jež má nezpochybnitelný hospodářský význam. Odvětví civilního letectví, jehož je Airbus zářivým klenotem, je vskutku výkladní skříní evropské spolupráce a dosažené technologické odbornosti. Poté co Kongres Spojených států přislíbil plnou podporu Boeingu, je nyní povinností Evropské komise a Evropy jako celku projevit politické odhodlání postavit se na stranu Airbusu. Do vynesení rozhodnutí sporu u WTO zbývá jen několik týdnů a já se domnívám, že je nezbytné, aby Evropská unie znovu vyjádřila svoji podporu Airbusu. Jde zde o mnohem víc, než pouhý konflikt dvou leteckých obrů. Je zde dotčena naše schopnost hájit určitou vizi evropského závazku vůči významným projektům a průmyslu. Naše průmyslová politika se nesmí omezovat na pouhou unijní politiku hospodářské soutěže. Stížnost, kterou Spojené státy podaly u WTO na evropský mechanismus návratných půjček pro odvětví letectví, je podle mého názoru nepodložená a překvapivá. Nepodložená proto, že už ze samé definice pojmu se návratné půjčky musí splácet. Splácí se do té míry, že evropské státy dokázaly své investice zhodnotit a Airbus od roku 1992 zaplatil o 40 % více, než kolik činila hodnota půjček. Americká kritika je nepodložená i proto, že bilaterální smlouva uzavřená mezi Spojenými státy a Evropskou unií – kterou, jak zde pan komisař řekl, Spojené státy jednostranně porušily v roce 2004 – schválila přímou a nepřímou veřejnou pomoc pro letecký průmysl. Tato stížnost je překvapivá, protože Spojené státy viní Airbus ze získávání dotací, zatímco Boeing těží z téměř monopolu na rozsáhlé programy na vybavení pro armádu a NASA a z veřejné podpory programů vývoje v oblasti vojenství. Takže na rozdíl od nepřímé pomoci poskytované Spojenými státy, která se neslučuje s ustanoveními SMC a Všeobecné dohody

13-11-2007

13-11-2007

CS


o clech a obchodu z roku 1994, nemůže být systém návratných půjček považován za porušení pravidel WTO. Doufám tedy, že Evropská komise toto legitimní stanovisko rozhodně obhajuje. S přihlédnutím k této skutečnosti a také při vědomí nesmírného významu této záležitosti pro budoucnost evropského leteckého průmyslu, jaké konkrétní argumenty hodlá Komise přednést při obraně Airbusu na půdě WTO? Rád bych také upozornil na skutečnost, že Spojené státy i Evropská unie podstupují riziko, že jejich mechanismy podpory civilního letectví budou zcela nebo částečně ze strany WTO odsouzeny. Aby se tomuto nebezpečí vyhnuly, strany sporu nastolily možnost smírného urovnání. Může nám Evropská komise sdělit, zda má v úmyslu se vydat touto cestou, jak zmínila? Je nezbytné zvážit veškerá možná řešení, protože na tomto odvětví a pozitivním výsledku tohoto sporu závisí budoucnost tisíců lidí, podniků a regionů po celé Evropě. Vural Öger (PSE). - (DE) Paní předsedající, pane komisaři, Airbus je ukázkou evropského úspěchu a modelovým příkladem evropské spolupráce. Poskytuje pracovní příležitosti na šesti místech Evropy a zaměstnává celkem 58 000 pracovníků. V Hamburku, odkud pocházím, pro Airbus pracuje 12 000 lidí. V minulosti Airbus ukázal, že evropský průmysl, pokud sleduje správnou strategii, může úspěšně soutěžit se špičkovými technologiemi na nejnáročnějších trzích. Ve sporu mezi americkým Boeingem a evropským Airbusem se obě strany navzájem obviňují z vyplácení miliardových dotací a v roce 2004 předložily stížnosti u WTO. To by mohlo mít negativní následky pro transatlantické obchodní vztahy, před čímž bych varoval, ale na druhou stranu je velmi důležité, aby Evropská unie dala jasně najevo, že finanční podpora, kterou poskytnula Airbusu, neodporovala pravidlům WTO. Obě strany oznámily ochotu hledat řešení mimo rámec WTO a uzavřít bilaterální dohodu. Naším cílem jako politiků by mělo být vyhnutí se sporu o dotacích v leteckém průmyslu. Nesmí dojít k ohrožení hospodářské výkonnosti obou společností a finanční pomoc by se měla především zaměřovat na oblast výzkumu. Zvýšený důraz musí být kladen na aspekty ochrany životního prostředí a sociální a zaměstnanecké politiky. Pro zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu je důležité zachovat i konkurenceschopnost Airbusu. V Evropském parlamentu se musíme postavit za korektní hospodářskou soutěž. Komise v tomto smyslu musí jednat, protože všichni máme společný zájem zajistit, aby se do roku 2010 Evropská unie stala nejvýkonnějším a nejdynamičtějším světovým hospodářstvím založeným na znalostech. V cestě k dosažení tohoto cíle bude hrát nanejvýš významnou roli hospodářská a zaměstnanecká politika spolu s technologickými inovacemi. Louis Michel , člen Komise. − (FR) Paní předsedající, především myslím, že mohu jménem komisaře Mandelsona vyjádřit díky za vaši jednomyslnou podporu důrazné a oprávněné obrany evropských zájmů v této záležitosti. Dva lidé se zeptali, zda bychom se neměli pokusit o znovuzahájení jednání o smírném urovnání sporu. Nemohu pochopitelně mluvit za komisaře Mandelsona, ale mohu prohlásit, že v tomto případě je k takovému jednání potřeba dvou. Evropská komise je rozhodně připravena k jednání o smírném urovnání, pokud budou jednání transparentní, na rovném základě, protože podle mého názoru je případ předložený komisařem Mandelsonem nanejvýš přesvědčivý. Několik řečníků řeklo totéž. Domnívám se, že mohu prohlásit, že naše pozice je silná.

137

138

CS


Co se týká výzvy k obezřetnosti, způsob, kterým Komise hovořila a kterým komisař v celé záležitosti jedná, jasně ukazují, že jsme v této otázce nanejvýš obezřetní, a to z důvodů, které byly v této rozpravě přesvědčivě vyjádřeny. Můžete se tedy na Komisi spolehnout. Samozřejmě komisaři Mandelsonovi vyřídím, že má vaši plnou podporu a také vaši žádost o velkou obezřetnost a odhodlání při řešení problému, který se přímo dotýká evropských hospodářských zájmů. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Tokia Saïfi (PPE-DE) , písemně. – (FR) Boeing a Airbus se již léta vzájemně obviňují ze získávání nepovolených vládních dotací. Tato hra vzájemných stížností, jež jsou zkoumány orgánem WTO pro řešení sporů, neustále přilévá olej do ohně sporu mezi těmito dvěma největšími světovými výrobci letounů. Pokud se tato obvinění o přímých dotacích potvrdí, budou představovat vážnou překážku pro globální hospodářství a narušení volného trhu s vážným překročením soutěžních pravidel, která stanovila WTO. V době, kdy obhajujeme globální systém bez jakýchkoli překážek, je tato obchodní válka zádrhelem v celosvětovém systému hospodářské soutěže, která by měla být korektní a spravedlivá. Pouze příslušný orgán WTO bude moci poskytnout nestranná rozhodnutí. Víme však, že Boeing chce získat pozici světového lídra, a tato stížnost se nesmí zvrhnout v pokus o destabilizaci Airbusu. Jedná se o citlivý obchodní spor, který by však neměl vést k poškození transatlantické spolupráce v době, kdy jednání v Dohá uvázla na mrtvém bodě a doufá se, že k příznivému výsledku se dospěje do konce roku. 22. Jednání Petičního výboru v roce 2006 (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0392/2007) Carlose José Iturgaize Angula jménem Petičního výboru o jednání Petičního výboru v roce 2006 (2007/2132(INI)). Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, práce Petičního výboru je obdivuhodným zdrojem poznatků, které nám umožňují důkladně pochopit potíže a stížnosti občanů týkající se evropských záležitostí. I když pokrývají rozsáhlou škálu problémů, velmi často se dotýkají otázek územního plánování a ochrany životního prostředí. V podstatě se týkají všech členských států a zahrnují rozsáhlé úseky spektra občanské společnosti od jednotlivých občanů až po mnohonárodní nevládní organizace. Váš zpravodaj podle mého názoru správně zdůrazňuje význam práce spojené s 1 000 či více peticemi, které každoročně obdržíte. Rád bych zmínil tři aspekty zprávy a usnesení. Prvním z nich je změna, ke které došlo v nedávné minulosti: návštěvy Komise v místech, kde došlo k nějakému konkrétnímu problému. Tyto návštěvy si mohou získat značnou pozornost médií a jistě přispějí ke zviditelnění vaší práce. Kromě toho, že se o těchto misích hovoří v tisku a obecně v médiích, přinášejí též velmi podrobné zprávy, které podle mého názoru mají vysokou kvalitu. Domnívám se, že jsou důležitým dokladem vaší činnosti a rozhodně si zaslouží širokou publicitu. Ti z vás, kteří jste měli minulý týden možnost poslouchat rozhlasové pořady o činnosti Petičního výboru, jistě pochopíte, jak je důležité, abyste dopřáli lidem předkládajícím petice osobní slyšení za přítomnosti všech potřebných odborníků. Znamená to obrovskou investici času i prostředků, ale jsem si jistý, že se vyplatí.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Druhým bodem, na který bych rád obrátil pozornost, je tradičně oblíbené téma těchto rozprav: koexistence či dokonce duplikace peticí a stížností, která může vést k rozporům v postupech. Zpráva uvádí, že přinejmenším v roce 2006 Komise opět neposkytla Parlamentu tolik informací, kolik by si přál. Určitě jste již odhadli, že v tomto bodě zareaguji odkazem na naše nedávné sdělení o prosazování práva Společenství, které nese titul Evropa přinášející výsledky. Toto sdělení obsahuje závazky k transparentnosti, stanovení priorit, modernizaci, lepší spolupráci s národními orgány a vše, co si lze přát v případech, kdy dojde k takové duplikaci. To však není vše. Už jsme zahájili práci na dokumentu, který vymezí směr této politiky. Tento dokument bude využit v oblasti ochrany životního prostředí, která je, jak jsem pochopil z vaší zprávy, jednou z oblastí nejproblematičtějších. Třetí a poslední bod, který bych tu rád zmínil, se týká spíše budoucnosti. Rád bych vás ujistil, že usilujeme o co nejlepší spolupráci mezi Komisí a Parlamentem. Taková spolupráce přináší výhody oběma stranám. Systematická spolupráce vede k lepší výměně informací a tím i ke zlepšení úrovně služeb, které našim občanům poskytujeme ve všech oblastech. To je náš společný cíl, takže se snažme o to, aby petice procházely příkladným prozkoumáním. Ještě jednou bych rád poděkoval zpravodajovi za nastolení této otázky. Carlos José Iturgaiz Angulo, zpravodaj. - (ES) Paní předsedající, především bych rád poděkoval komisaři Dimasovi za jeho připomínky a názory, samozřejmě bych také rád poděkoval všem, kteří přispěli ke vzniku této zprávy včetně zaměstnanců sekretariátu, všech mých kolegů, kteří se účastnili rozprav výboru, a všech, kteří nastolením pozměňovacích návrhu pomohli k jejímu zdokonalení. Díky vám všem. Dámy a pánové, předkládám tuto zprávu podle článku 192 jednacího řádu o jednání Petičního výboru v parlamentním roce 2006. Tato zpráva poskytuje přehled hlavních prvků, které jednání Petičního výboru v minulém roce charakterizovaly. Uvádí dosažené výsledky a odhaluje určité oblasti, v nichž je třeba dalšího pokroku, neboť svoji činnost musíme stále zlepšovat. Petiční výbor má ze všech parlamentních výborů k občanům nejblíže. Občané se na něj mohou obrátit jako jednotlivci nebo jako skupiny a výbor se jim snaží poskytnout nejlepší řešení jejich problémů, snaží se s peticemi nakládat transparentním a účinným způsobem, aby se občanům dostalo komplexních odpovědí na otázky, jež předloží. Petiční právo zakotvené v článcích 21 a 194 Smlouvy o ES je významným rysem evropského občanství, neboť umožňuje každému občanu Unie a každé fyzické osobě s bydlištěm nebo právnické osobě se statutárním sídlem v některém členském státě předložit Evropskému parlamentu petici ve věcech spadajících do působnosti EU Rád bych tedy s určitým potěšením poukázal na skutečnost, že statistiky opět hovoří o plynulém toku peticí. Například v roce 2005 bylo podáno 1032 petic, v roce 2006 jich bylo 1016. Přibližně třetina z nich byla zamítnuta. Je třeba poukázat na to, že hlavními oblastmi zájmu předkladatelů obecně stále zůstávají oblasti ochrany životního prostředí a volného pohybu zboží, osob a kapitálu. Petice poskytují důležitý obraz toho, jak se aplikuje evropská legislativa a jaký dopad má na jednotlivce. Prostřednictvím peticí mohou evropští občané poukázat na nedostatky a potíže procesu provádění a aplikace legislativy: právě oni jsou v ideální pozici pro sledování, jak je evropská legislativa uplatňována na národní úrovni.

139

140

CS


Velký podíl zamítnutých petic poukazuje na neustálou potřebu zvýšit informovanost veřejnosti a lépe seznámit občany s evropskou legislativou a politikou a s jejich legitimním právem podat petici k Evropskému parlamentu. K dosažení těchto cílů je třeba spojeného úsilí této evropské instituce, které však musí být doprovázeno úsilím ze strany různých národních institucí všech členských států. Rád bych také prohlásil v souvislosti s Evropskou komisí, že Petiční výbor spoléhá na odborné znalosti Komise při vyšetřování možných porušení legislativy Společenství, která jsou vynesena na světlo pomocí petic. Její doporučení stále významně přispívají k hledání nejvhodnějších odpovědí na problémy předkladatelů petic. Přes to všechno výbor Evropskou komisi nabádal a nabádá k hledání jiných než standardních, v řadě případů velmi obecných odpovědí, které jsou založené na přísné interpretaci jejích kompetencí a na informacích poskytnutých členskými státy. Petiční výbor stále zdůrazňoval, jak je důležité zajistit, aby se při posuzování petic kladl hlavní důraz na skutečné problémy občanů, a po Evropské komisi vyžadoval, aby vedla nezávislá vyšetřování, jež umožní konzistentnější přístup ke konkrétním problémům. Dále bych rád poukázal na fakt, že v dialogu s Evropskou komisí výbor neustále zdůrazňoval významnou roli, kterou petice mají v přibližování Evropy k občanům, což je naším společným cílem. Mělo by také zaznít, že výbor měl velmi konstruktivní vztah s evropským veřejným ochráncem práv, který byl založený na neustálém dialogu a vzájemném respektování kompetencí a pravomocí, a že byly předloženy dvě zprávy. Rainer Wieland, , jménem skupiny PPE-DE. - (DE) Paní předsedající, především bych si rád znovu postěžoval na skutečnost, že se právě touto konkrétní zprávou zabýváme v tak nevhodnou hodinu z hlediska jejího ohlasu mezi veřejností. Celkem mám pět poznámek. Moje druhá poznámka je, že ze strany Komise potřebujeme rozhodnutí týkající se řízení o nesplnění Smlouvy. Nestačí, pane komisaři, jen vyrobit dokument, který má za cíl zaznamenat vlastní odhodlání k činům, což právě v přetlumočení zaznělo. Je třeba skutečně dospět k zlepšením. Vaší prací je umožnit rozhodnutí o řízení o nesplnění Smlouvy, která pak zveřejníte, v případě potřeby i s následnými soudními verdikty. Za třetí, dochází k větší politizaci Rady. S nárůstem počtu hlasování kvalifikovanou většinou na sebe Rada, jako spoluzákonodárce, bere větší celkovou zodpovědnost za svou legislativu, a tedy i za výkon těchto zákonů. Rádi bychom znovu zdůraznili, že bychom velmi přivítali větší zapojení Rady do činnosti Petičního výboru a například pověření vyššího úředníka koordinací záležitostí spojených s peticemi. Závěrem mi dovolte prohlásit, že my nechceme jen kritizovat ostatní. Prostřednictvím této zprávy chceme předat poselství, že i my sami, jako Evropský parlament, se musíme zlepšit. Můžete si to přečíst v odstavcích 25 a 26. V Evropském parlamentu je zapotřebí lepšího pracovního procesu. Potřebujeme odpovídající pracovníky, potřebujeme přiměřený čas na odpovědi, potřebujeme lepší pracovní toky, potřebujeme transparentnější postup pro občany a potřebujeme lepší způsob filtrování nedůležitých a nepřípustných petic v raných fázích procesu, abychom se mohli soustředit na ty přípustné a důležité. Parlament učinil významný pokrok, když zde ustanovil vyšetřovací komisi, takže jsme na správné cestě.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Proinsias De Rossa, jménem skupiny PSE. – Paní předsedající, já nesouhlasím s pozměňovacím návrhem 1 k odstavci 15 a překvapuje mne, že pan Atkins k němu připojil své jméno. Domnívám se, že podkopává postavení Petičního výboru a veřejného ochránce práv, a vyzývám poslance, aby ho nepodpořili. Petiční výbor hraje významnou roli v přibližování Unie občanům. Při mnoha příležitostech se nám vskutku podařilo dosáhnout odškodnění a spravedlivého jednání pro jednotlivé stěžovatele i celé komunity. Občanům se Evropský parlament stále více jeví jako důležitá platforma, na níž mohou hájit své životní prostředí, kvalitu pitné vody, kterou pijí, a archeologický odkaz zanechaný předky. V mechanismech, jež má výbor a Komise k dispozici, jsou však nedostatky z hlediska možností získat odškodnění a vymáhat na vládách a místních orgánech rozhodnutí o zanedbání a v některých případech o úmyslném vyhýbání se uplatňování evropského práva. Existují konkrétní příklady: projekt dálnice M30 v Madridu, který jsem jménem výboru osobně navštívil a kde státní orgány stále neuskutečňují dohodnuté kroky směřující k nápravě porušení evropského práva z jejich strany. Podobný případ týkající se lettori v Itálií, jejichž frustrace s domáháním se poctivé hry trvá už 20 let, a dále nedostatečné zákony a postupy na ochranu pitné vody a archeologického dědictví v Irsku. Jsem přesvědčený, že jako Petiční výbor a jako Unie jsme předkladatelům petic dlužni přinejmenším provedení rozhodnutí, která byla přijata v neprospěch vlád a místních orgánů. Komisařka Wallströmová tu dnes na půdě tohoto Parlamentu poukázala, že zákon je pouze tak dobrý, jako jeho provádění. Zcela zjevně existuje řada evropských zákonů, které na národní úrovni nejsou řádně prováděny a občané nebudou mít k Evropské unii důvěru do té doby, než tomu tak bude. Marian Harkin, jménem skupiny ALDE . - Paní předsedající, především bych ráda poblahopřála panu zpravodaji k vynikající zprávě. Já sama jsem členkou Petičního výboru jen něco málo přes rok a za tu dobu jsem se na vlastní kůži seznámila s velmi cennou prací tohoto výboru. Jak často však my politici slýcháme o demokratickém deficitu a jak často jsme proto vyzýváni k většímu zapojení do práce s občany? Petiční výbor je hmatatelným, praktickým způsobem takového zapojení evropských občanů. Ve výroku, že veškerá politika je místní, se skrývá pravdivé jádro, protože i když se jednotliví obyvatelé evropské sedmadvacítky zajímají o rozsáhlé otázky jako je globalizace, rozšiřování EU, vystěhovalectví, energetická politika a podobně, nejvíce jim na srdci leží, jak se tyto problémy dotknou jejich životů, jejich rodin a společenství. Podobně je tomu i s evropskou legislativou, kde občany zajímá, jaký bude mít dopad na jejich život a jejich komunitu. V případě, kdy mají pocit, že dochází ke špatnému či nespravedlivému uplatňování této legislativy, chtějí mít relativně jednoduchý, snadný a účinný způsob umožňující nápravu situace. A právě ten hledají v Petičním výboru. Je-li jejich petice prohlášena za přípustnou, chtějí, aby byla řešena účinně a aktuálně, a já zejména v tomto bodě souhlasím se zpravodajem v odstavcích 9, 10 a 12, v nichž požaduje po Komisi i výboru, aby svou aktuálnost zvýšily. Se zpravodajem souhlasím i v odstavcích 25 a 26, v nichž poukazuje na potřebu posílit sekretariát a potřebu najít nezbytné finanční prostředky k pokračování vývoje softwarového systému pro elektronické petice.

141

142

CS


Domnívám se, že Petiční výbor do značné míry představuje veřejnou tvář evropských institucí: občané se na něj mohou obrátit a předložit svůj případ, což je klíčovou součástí evropského občanství. Tento systém však musí pracovat účinně. Pokud tomu tak není, nastává nejhorší varianta, protože občané pak mají pocit, že špatná aplikace evropské legislativy nebo její úplná neaplikace nejenže má negativní dopad na jejich život, ale zrazuje je i systém, který byl ustanoven pro jejich ochranu. Právě proto je správně fungující a dobře zabezpečený Petiční výbor, který spolupracuje s Komisí a Radou, základním kamenem pro zajištění a uplatňování práv občanů EU. Naprosto souhlasím s myšlenkou zviditelnění této občanské brány v souvislosti s právem předkládat petice. Jestliže si občané budou vědomi svého práva na předložení petice a jestliže budou očekávat spravedlivou a aktuální odpověď, posílí se evropská legislativa, dodáme jí větší legitimitu a transparentnost a tím posílíme Evropskou unii. Závěrem bych ráda panu komisaři řekla, že musíme zlepšit fungování výboru, jak bylo naznačeno ve zprávě, a pak nádherná věta „spojení s občany“ přestane být jen toužebným přáním a stane se skutečností. Marcin Libicki , jménem skupiny UEN. - (PL) Paní předsedající, rád bych upřímně poděkoval panu zpravodaji Iturgaizovi, členům Petičního výboru a také jeho sekretariátu pod řízením pana Lowa za vůdčí práci, kterou odváděli v posledních třech letech současného volebního období. Petiční výbor se zabýval nejrůznějšími otázkami, které trápí občany Evropské unie a které tito považují za důležité. Mezi těmito otázkami byl odkaz na Boha a křesťanství v preambuli Ústavní smlouvy, bankrot osob spojených se společnostmi Lloyds a Equitable Life či případ katolického Rádia Cope v Barceloně. Petiční výbor se též zabýval plány pro využití pozemků ve Valencii, spotřební daní pro motorová vozidla, obchvatem údolím Rospudy v Polsku, porušením nařízení Evropské unie poškozujícím Irsko (Taru) a obchvatem Orléans ve Francii. Dále výbor posuzoval činnost takzvaného Jugendamtu, německého orgánu zabývajícího se mládeží, neboť proti němu byla vznesena řada stížností. Jak prohlásil pan Iturgaiz, Petiční výbor je pro obyvatele Evropy velmi důležitý. Přibližuje evropské instituce občanům a má klíčovou úlohu při objasňování skutečné povahy těchto institucí společnostem. David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE . – (ES) Paní předsedající, pane Iturgaizi, rád bych vám poděkoval za vynikající zprávu. Rád bych nejdříve požádal paní předsedající, aby Komisi vyřídila vážné obavy všech členů Petičního výboru týkající se naprostého nedostatku lidských zdrojů na sekretariátu výboru. Rád bych také, aby tyto obavy vyřídila i předsednictvu Evropského parlamentu, které zodpovídá za přidělení dostatečných zdrojů pro zajištění nesmírně důležitého úkolu plynulé komunikace s občany EU. Dále bych rád využil přítomnosti komisaře Dimase. Jelikož se řada petic týká otázek ochrany životního prostředí a mnohé z nich pocházejí ze Španělska, rád bych prodiskutoval, jak by je bylo možné lépe řešit. Za prvé, Evropská komise jako ochránce Smluv očividně neplní svou roli, když není schopna konat s dostatečnou rychlostí ve vztahu k mnoha peticím. V mnoha případech se ocitáme v situaci, kdy jednáme in articulo mortis: to jest, v okamžiku, kdy se dopracujeme k úvahám o řízení pro porušení práva, je už pozdě.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Jak už řekli někteří mí kolegové, musíme se také zabývat informacemi, jež nám poskytují předkladatelé petic. Došlo k přílišnému množství případů, zejména ve Španělsku, kde nedošlo k žádné jasné reakci na petice a dokonce ani k žádnému skutečnému posouzení poskytnutých informací, jako příklad mohou sloužit petice ve věci povrchových dolů či lyžařských areálů v srdci oblastí spadajících do Natury 2000. Na druhou stranu Evropská komise jednala příkladně v otázce jiných petic, zde bychom mohli uvést případ údolí Raspudy v Polsku. Máme však obavy, jak jsem již zmínil, že v mnoha případech se Komise dostaví na scénu příliš pozdě po hrubém porušení zákonů na ochranu životního prostředí. Za ukázku může sloužit případ dálnice 501 v autonomní obci Madrid, kde bylo řízení pro porušení práva zahájeno až po dokončení stavebních prací. Další znepokojení panuje ohledně aplikace směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí. V mnoha zemích, zejména ve Španělsku, nejsou tyto směrnice řádně aplikovány a projekty jsou rozmělněny, aby se na ně tyto předpisy nevztahovaly. A konečně, aplikace rámcové směrnice o vodě je stále nejednotná a v mnoha případech týkajících se rozsáhlých pozemků ve Španělsku, o kterých byly vydány závazné zprávy proti samotné španělské vládě, odmítá Evropská komise podniknout preventivní kroky. Předsedající. − Děkuji, Davide. Slibuji, že předsednictvu zprostředkuji váš požadavek týkající se dalších lidských zdrojů pro práci sekretariátu Petičního výboru. Willy Meyer Pleite, jménem skupiny GUE/NGL . – (ES) Paní předsedající, je pravda, že jednou z nejčastěji porušovaných směrnic je směrnice o posouzení vlivů na životní prostředí, která je povinná pro veškeré stavební a plánovací projekty. Naším problémem je prostě fakt, že na scénu vstupujeme s přílišným zpožděním od podání petice občany, v době, kdy už došlo k neodstranitelným škodám. Ve Španělsku jsme byli svědky velmi agresivních stavebních projektů podél celého pobřeží, které měly extrémně negativní dopady. V současnosti ve Španělsku probíhá stavba podniku na znovuzplyňování ve středu ústí řeky El Ferrol, jejíž ochrana je zájmem Společenství a která je součástí sítě Natura 2000, a přitom nebylo provedeno žádné hodnocení vlivů na životní prostředí. Je to jediný španělský podnik na znovuzplyňování, u něhož toto hodnocení nebude provedeno a který tak způsobuje nedostatek bezpečnosti a porušuje jasné směrnice. Každý z nás bude muset usilovat o urychlení našich reakcí, aby občané viděli, že nedochází k porušování jejich práv. Kathy Sinnott , jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, podle mého názoru je Petiční výbor jedním nejcennějších výborů Parlamentu, pokud není vůbec výborem nejcennějším. Občané jeho prostřednictvím sdělují, jak se jich dotýkají nebo nedotýkají zákony, s nimiž se babráme v ostatních výborech. Bez této zpětné vazby jsme odsouzeni k práci ve vzduchoprázdnu. Ale co se týká řádného konání naší práce ještě v tomto procesu něco chybí: Rada a stálé zastoupení členských států. Jak můžeme dosáhnout výsledků ve prospěch občana v jeho sporu se státem, pokud tento stát není v Petičním výboru zastoupen? Další otázkou, kterou bych ráda zmínila, je jedna konkrétní petice. Obyvatelé Irska se na Petiční výbor obrátili celkem s třemi peticemi týkajícími se naší nejcitlivější archeologické

143

144

CS


lokality: Tary, sídla irských králů a svatého Patrika. Petiční výbor na ně zareagoval a požadoval zastavení ničivé činnosti. Komise předložila případ proti irským orgánům, avšak než k něčemu dojde, bude už dálnice stát, už tam pravděpodobně bude tři nebo čtyři roky, a veškerá destrukce bude dokončena. Obyvatelé Irska se pak nezbaví svého rozčarování. Simon Busuttil (PPE-DE). – Paní předsedající, rád bych poblahopřál svému kolegovi panu Iturgaizi Angulovi k vynikající zprávě. Počátkem letošního roku jsem se sám stal členem Petičního výboru a musím přiznat, že se stávám jeho nadšeným stoupencem a zastáncem jeho významné úlohy. Odvážím se však tvrdit, že mnozí poslanci této sněmovny výboru nepřisuzují význam, který si zaslouží, a to by se mělo změnit. Pokud má občanství EU něco znamenat, pak rozhodně musí znamenat, že občané Evropy mají možnost postavit se na obranu svých práv a nechat zaznít svůj hlas bez ohledu na to, zda stojí proti podnikům, místním nebo regionálním orgánům, veřejným institucím či dokonce proti národním vládám svých států. Toto právo lze nejlépe uplatnit prostřednictvím petic k Evropskému parlamentu – je to právo uznané za základní ve Smlouvě. V případě, že se jejich stížnost týká práv spadajících pod právo Evropské unie, mohou se lidé spolehnout, že se jich Evropa a my jako zástupci Evropanů zastaneme. Řekl bych, že petice představují hold Evropě a tomu, co představuje, ale velké uznání patří i členským státům, protože ty samy podepsaly Smlouvu, která ustanovila právo předkládat petice, i když právě tyto petice mohou být použity proti orgánům samotných členských států. Naléhavě tedy vyzývám občany EU, aby se postavili za svá práva, aby využívali petic jako nástroje k jejich obraně. Ti, kteří tak učiní, nás dozajista naleznou po svém boku. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Paní předsedající, v roce 2006 obdržel Evropský parlament 1016 peticí. Podobně jako v roce 2005 přibližně třetina z nich nespadala do sféry kompetencí Evropské unie a byly tedy označeny za nepřípustné. Tato skutečnost ukazuje na potřebu zajistit, aby občané byli řádně informováni o působnosti Evropské unie a jejích institucí. V této souvislosti bych ráda zdůraznila nesmírný příspěvek Petičního výboru k práci Evropského parlamentu co se týká komunikace s občany a prosazování transparentnosti a zodpovědnosti v rámci unijního rozhodovacího procesu. Chválu si zaslouží i těsná spolupráce Petičního výboru s evropským veřejným ochráncem práv. Je však nutně zapotřebí většího úsilí ze strany Rady. Konkrétně by měl být jmenován vyšší úředník ke koordinaci peticí, protože mnohé z nich se týkají citlivých politických otázek spojených s prováděním předpisů Společenství v národních legislativách členských států. Jediným způsobem, vedoucím k naplnění očekávání občanů co se týče rychlé a účinné odpovědi na jejich stížnosti, je urychlení procesu přezkoumávání petic a zajištění spolupráce mezi jednotlivými institucemi. Závěrem bych ráda poděkovala zpravodaji za velmi dobře připravený dokument. Marios Matsakis (ALDE). Paní předsedající, i já bych rád poblahopřál panu zpravodaji k vynikající zprávě. Zároveň bych rád poblahopřál předsedovi Petičního výboru, jeho členům a sekretariátu k úžasné práci, již vykonávají. Přestože docházka poslanců Parlamentu je v některých případech bídná, je podle mého názoru Petiční výbor jedním nejdůležitějších výborů, neboť umožňuje spojení prostých

13-11-2007

13-11-2007

CS


občanů Evropské unie s jejími institucemi. Poskytuje mechanismus, jehož prostřednictvím se voliči cítí těsněji spjati s EU, a šíří mezi občany pocit, že Evropské instituce nejsou beztvářní, nepostižitelní úředníci, ale že mohou být pohnáni k zodpovědnosti za své činy a že je možné hledat odpovědné osoby a kritizovat ty, kteří svou práci nevykonávají dobře. Významným bodem zprávy je, že stálý dialog mezi Petičním výborem, veřejným zastáncem práv a Komisí byl velmi přínosný, ale bohužel spolupráce s členskými státy a Radou stále není ideální, a právě v této oblasti je urychleně třeba značného zlepšení. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, Petiční výbor nedocenitelně přispívá ke komunikaci mezi Evropským parlamentem a občany členských států a plní očekávání společnosti. Každoročně obdrží přibližně 1000 peticí, zhruba 2500 dokumentů, a stejný počet dokumentů ročně odešle. Je proto zjevné, že občané našich zemí takový přímý kontakt s Evropským parlamentem potřebují a že jim dodává naději, že jejich problémy lze řešit. To samozřejmě neznamená, že autoři těchto petic mají vždy pravdu. Představují rozdílné názory a zájmy. Avšak samotná skutečnost, že Petiční výbor tyto petice prošetřuje, umožňuje chápat problémy, které společnost zajímají. Nabízí také příležitost vylepšit legislativu, která není vždy jednoznačná a transparentní, odstranit právní mezery a zabránit porušování či chybnému provádění legislativy Společenství. Ráda bych Petičnímu výboru poděkovala za výsledky jejich záslužné práce. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Paní předsedající, těší mne, že mám příležitost zde být, neboť se domnívám, že práce Petičního výboru se velmi liší – a chtěla bych blahopřát zpravodaji k práci týkající se této zprávy – od práce všech ostatních výborů a od všech zpráv, na které se podíváte. Jako členové Petičního výboru předpokládám jsme, použiji teď obnošenou frázi, kterou nemám ráda, „blízko občanům.“ Myslím si, že to je velmi důležité. Telefonují do naší kanceláře, znají naše asistenty, žádají nás o pomoc a my ji poskytujeme. My jim pomáháme a přinášíme jejich petice na půdu Parlamentu. Zabýváme se také celou škálou otázek, což po členech vyžaduje, aby se vzdělávali ve všech oblastech problémů, které se nám dostanou na stůl, od ochrany životního prostředí přes finanční služby až po nevím co. Náš výbor se nejčastěji setkává a jedná se „skutečnými lidmi“ – což je opět fráze, kterou nerada používám, ale je velmi důležitá při takto pozdní rozpravě v této sněmovně. Pravda je ale taková, že značně spoléháme na Komisi, že nám poskytne odpovědi, musím říct, že někdy je kvalita ale i množství reakcí na schůzích ubohá, ne vždy, ale v některých případech už nejsou aktuální a mohli bychom pracovat o něco lépe. Veškerá úsilí a poznámky ve zprávě směřující k tomuto cíli mají moji podporu. Domnívám se však, že to vyžaduje zvláštní osobnost, aby se člověk obrátil na Petiční výbor Parlamentu. Mnozí lidé by tak rádi učinili, ale nedokáží to, takže jednáme s lidmi plnými odhodlání a samozřejmě s lidmi, kteří jsou také rozzlobeni tím, co se děje v jejich členském státě, a požadují činy. Dám vám příklad skládky zvané Whiteriver v mé vlastní zemi, v hrabství Louth. Budeme se jí zabývat někdy v budoucnu, ale už pouhá hrozba, že se záležitostí bude zabývat Petiční výbor, vedla k pozitivnímu vývoji situace. Takže někdy účinně působíme, aniž o tom víme, ještě než petice dorazí do Parlamentu.

145

146

CS


Ráda bych zmínila zejména loňský případ kolem Equitable Life, který byl, pokud chcete, dítkem práce výboru. Ve vztahu k Equitable Life bylo opět velmi důležité, abychom lidem neslibovali více, než jsme mohli splnit. Lidé se po nás očividně chtěli domoci práv pokud šlo o kompenzace jejich ztrát. To jsme nemohli učinit a velmi jednoznačně jsme to prohlašovali, ale myslím, že velmi významné bylo, že jsme ukázali, na kom leží zodpovědnost – a ta ležela na vládě Spojeného království. Domnívám se, že je též důležité, že neustále vyvíjíme tlak na zodpovědné instituce, opět orgány Spojeného království, ve spojení s Equitable Life a nutíme je k činnosti. Množství naší práce je práce politická a to znamená prosazovat určité body a musíme projevit odhodlání, abychom dosáhli výsledků. Ráda bych řekla následující, což jsem už řekla svým kolegům ze skupiny PPE-DE: domnívám se, že potřebujeme určité opatření pro kontrolu kvality práce výboru, aby se naše práce dále zlepšovala. Po skončení řízení bychom se měli ptát předkladatelů petic, co si myslí o práci, kterou jsme odvedli. Domnívám se, že se toho nemusíme obávat. Závěrem bych ráda řekla, protože to říkám při každé příležitosti, že je třeba se zabývat otázkou průvodců po evropských městech, k čemuž doufám dojde. Stavros Dimas, člen Komise . − Paní předsedající, rád bych poděkoval všem řečníkům v této velmi zajímavé rozpravě za jejich pozitivní příspěvky. Souhlasím s většinou řečníků, zejména s paní McGuinessovou, paní Tomaszewskou a panem Matsakisem, kteří prohlásili, že tento výbor je jedním z nejdůležitějších a že spojuje občany Evropy s evropskými institucemi. S tímto tvrzením zcela souhlasím a jsem ochoten spolupracovat v nejvyšší možné míře na řešení obav evropských občanů. Rád bych odpověděl na dvě hlavní otázky: jak dát do rovnováhy zásadu předběžné opatrnosti s potřebou získat důkazy před napadnutím členského státu. Jsem si vědom otázek, jež zmínil pan Hammerstein, a rád bych řekl, že právní donucovací akce může být použita pouze na formální rozhodnutí členských států, která porušují právo Evropské unie. Komise nemůže zahájit právní řízení proti úmyslu. Dokud tedy nedojde k přijetí formálního rozhodnutí, nelze podniknout žádné právní kroky. Co se týká otázky rychlosti konání, Komise musí respektovat procedurální požadavky Smlouvy a zajistit, že v případě potřeby soudního řízení bude disponovat správnými argumenty a potřebnými důkazy. To vše vyžaduje čas. Přesto všechno v prosinci 2006 Komise – konkrétně já – poprvé obdržela od Evropského soudního dvora prozatímní příkaz v oblasti ochrany životního prostředí, jímž byla pozastavena nezákonná pravidla lovu v Itálii ještě před zahájením hlavního líčení. Dne 18. dubna 2007 jsme obdrželi první prozatímní příkaz týkající se infrastrukturního projektu. Každý případ musí být posuzován jednotlivě, i když nedávné iniciativy Komise, podpořené Evropským parlamentem, jako například ty, vztahující se ke mnou zmíněnému nezákonnému lovu v Itálii či k problému údolí Rospudy, ukazují na zájem využívat tohoto postupu k ochraně životního prostředí. Neměl by se však stát rutinním mechanismem. Měl by se využívat jen ve viditelných případech, kde přijetí prozatímního opatření může mít výchovný účinek. Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval zpravodaji za velmi informativní zprávu, která, jak upřímně doufám, přispěje ke zviditelnění práce Petičního výboru, a znovu vás ujišťuji, že Komise je pevně odhodlána s vámi všemi spolupracovat. Předsedající. − Rozprava je ukončena.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. 23. Regionální dopady zemětřesení (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0388/2007) Nikolaose Vakalise, přednesená jménem Výboru pro regionální rozvoj, týkající se regionálních dopadů zemětřesení (2007/2151(INI)). Nikolaos Vakalis (PPE-DE), zpravodaj. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, požádal jsem o tuto zprávu poté, co jsem učinil následující zjištění: ačkoliv v celosvětovém měřítku bylo při zemětřeseních ve 20. století zabito 1,5 milionů lidí a mnoho dalších bylo zraněno; ačkoliv jsou zemětřesení druhou nejsmrtelnější přírodní katastrofou na světě; a ačkoliv v letech 2002-2007 byla zemětřesení čtvrtou nejčastější přírodní katastrofou v členských zemích a v kandidátských zemích, my v EU jsme na problém reagovali jen příležitostně a okrajově a pouze v kontextu jiných přírodních katastrof. Cítím se nyní ospravedlněn a spokojen, že má zpráva byla Výborem pro regionální rozvoj schválena a těší se podpoře všech politických skupin. Vzkaz Evropského parlamentu je jasný: v budoucnosti se my, EU, nesmíme a nemůžeme problémem zemětřesení zabývat nesouvisle a okrajově; musíme se na něj zaměřit jako na nesporný oddělený problém a zkoumat všechny jeho individuální aspekty a složky. Zpráva od Komise zejména požaduje, aby neztrácela čas a připravila komuniké, které bude obsahovat hodnocení rizik zemětřesení a posouzení prevence, řízení, opatření pro pomoc a obnovu. Jinými slovy, prohlášení musí být rovnocenné s prohlášením k záplavám. Evropský parlament očekává, že Komise alespoň v rámci takovéhoto komuniké prozkoumá návrhy, které zpráva obsahuje. Za prvé, přijetí ochranných opatření proti zemětřesení by v budoucnu mělo být základním požadavkem pro financování infrastruktury ze strukturálních fondů, a to zejména se zřetelem ke skutečnosti, že zemětřesení v zasažených oblastech ohrožují celkovou ekonomickou a sociální soudržnost. Zemětřesení představují především hrozbu pro život a zdraví, infrastrukturu, zaměstnanost, životní prostředí, kulturní dědictví a turistiku. Za druhé bychom měli podporovat výstavbu nových budov a také údržbu a vylepšení starých budov a konstrukcí, což zahrnuje i památky, které nevyhovují technickým podmínkám pro zemětřesení. Za třetí, Evropská komise by měla zajistit, že bude vyčleněno více prostředků na informování veřejnosti a na školení odborníků, kteří se zemětřeseními zabývají. Za čtvrté, měla by být rozpracována Evropská strategie pro výzkum zemětřesení. Měly by být vzaty v potaz nejen společenské, ale i ekonomické výhody, které taková opatření s sebou nesou. Za páté by měl být koncipován technický protokol o společné akci EU v případě závažných seismických katastrof se zvláštním důrazem na klíčové dopravní, energetické, telekomunikační a zdravotnické infrastruktury. A nakonec, Barnierův návrh by měl být oživen. Mělo by se také navázat na návrh Sarkozyho a Karamanlise na zřízení evropské jednotky civilní ochrany prostřednictvím legislativního – zdůrazňuji slovo legislativního – návrhu Komise.

147

148

CS


Paní předsedající, pane komisaři zpráva, která má být zítra tímto parlamentem schválena přichází se specifickými návrhy. My – jak Komise tak členské státy - si přejeme na ně reagovat okamžitě a přijmout opatření v souladu s odpovědnostmi každé ze stran. Dovolte mi zakončit poděkováním stínovým zpravodajům za jejich skvělou spolupráci a také mým kolegům ve všech politických skupinách, kteří můj původní návrh svými intervencemi a dodatky vylepšili. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, pane předsedo, dámy a pánové. Komise i já osobně děkujeme zpravodaji, panu Vakalisovi, za tuto nesmírně informativní a cennou zprávu. Není jednoduché se se zemětřeseními vyrovnat. Je nutná adekvátní příprava a musejí být předem přijata dostatečná opatření tak, abychom se mohli vypořádat s nejzávažnějšími důsledky. Rok 2007 byl důležitý pro rozpracování metod řešení přírodních katastrof na úrovni EU. Nejenže jsme zažili nejrozsáhlejší mobilizaci mechanismů civilní ochrany EU v boji s řeckými lesními požáry, ale byly také přijaty dvě nové právní úpravy civilní ochrany: finanční nástroj pro civilní ochranu a revidovaný evropský mechanismus civilní ochrany. Navíc jak byl oznámeno v září po přijetí usnesení Evropského parlamentu o lesních požárech a záplavách, Komise plánuje zvláštní iniciativu na posílení schopnosti EU vypořádat se s katastrofami. Rychlá a efektivní reakce na mimořádné události je samozřejmě nesmírně důležitá zejména v případě rizik jakými jsou zemětřesení, která jsou prakticky nepředvídatelná. Nicméně i když se přihodí nepředvídatelné události, efektivní reakce může a musí být doplněna vhodnými preventivními opatřeními jakými jsou systém včasného varování pro omezení možných škod a umožnění dostat situaci pod kontrolu. Z těchto důvodů Komise rozpracuje v roce 2008 kompletní iniciativu pro celkové zlepšené prevence katastrof. Po reakci a prevenci je obnova třetím stádiem managementu katastrof jakými jsou zemětřesení. V tomto kontextu vítám výzvu Parlamentu k Radě, aby podpořila návrh na fond solidarity. Finanční nástroj pro civilní ochranu poskytuje dlouhodobý finanční rámec pro civilní ochranu jakými jsou operace reagující na zemětřesení. Nový předpis téměř zdvojnásobil prostředky, které jsou k dispozici. Komise má také zvláštní plány pro vypořádání se s problémy souvisejícími se zemětřesením a díky kapitálu vyčleněnému Evropským parlamentem do rozpočtu EU v roce 2006 podporuje již Komise projekt STEP. Tento projekt je realizován prostřednictvím partnerství mezi Itálií, Portugalskem a Německem a má za cíl vybudovat mobilní jednotku pro vyhodnocení a administraci řízení zemětřesení. Komise podporuje apel zpravodaje, pana Vakalise, na lepší koordinaci. Události loňského léta ukázaly, že ačkoliv byla reakce civilní ochrany EU působivá, existuje stále prostor ke zlepšení. Na základě doporučení Barnierovy zprávy Komise nyní připravuje zformované jednotky civilní ochrany, které sestávají z odborníků na řešení katastrof, jež mohou být okamžitě mobilizovány. Nakonec zpravodaj, pan Vakalis, zdůrazňuje důležitost spolupráce se třetími zeměmi. Mechanismus civilní ochrany umožňuje v oblasti prevence, zmírnění a řízení přírodních

13-11-2007

13-11-2007

CS


katastrof a katastrof způsobených lidmi spolupráci se třetími zeměmi a s programem Euromed a je dalším dobrým příkladem spolupráce v této oblasti. Lambert van Nistelrooij, jménem skupiny PPE-DE . – (NL) Paní přesedající, pane komisaři, rád bych především pogratuloval panu Vakalisovi k jeho zprávě. Jako Řek se pustil do tématu, které se také dotýká jeho regionu a občanů. Dokončil zprávu vzniklou z jeho vlastní iniciativy ve velmi krátké době a já jí dávám svou plnou podporu. Velmi rád bych se podíval na řízení a prevenci katastrof v širším kontextu, zejména změn klimatu. Srážky, závažné dešťové srážky, záplavy, vzestup hladin moří, atd. budou stále více převažovat. V tomto ohledu lidé přirozeně spoléhají na Evropskou unii. Od 31. října do 2. listopadu jsem se účastnil rozpravy v OSN v New Yorku spolu s představiteli mnoha kontinentů a regionů. Také spoléhají na Evropu a žádají nás, abychom udělali co je v našich silách co do prevence, preventivních programů a prevence katastrof, a chtějí, abychom zapojili naše znalosti do hry. Myslím, že bychom toto opravdu měli nabídnout, společně s inovacemi a solidaritou, a to v globálním měřítku. Má země, Nizozemí, také leží částečně pod úrovní moře a nabízí specifické znalosti, které v této oblasti můžeme využít. Jsem proto potěšen, že můžeme dát s různými fondy v Evropské unii dobrý příklad. Znovu bych rád zdůraznil svou podporu tomu, co bylo dnes ráno řečeno v rozpravě s Komisí: náš fond solidarity musí být flexibilnější. Máme velmi dobrý fond, velmi dobrý příklad, ale Evropská rada má k němu stále výhrady. Nakonec, paní předsedající, zpráva pana Vakalise má specificky evropskou dimenzi. Katastrofy jsou často multinárodní, nezastavují se na hranicích, a rád bych proto vyzval Komisi, aby navrhla iniciativy se zaměřením na ochranu a podporu našich občanů. Vasile Dîncu, jménem skupiny PSE . – (RO) Paní předsedající, pane zpravodaji, vážení kolegové, zpráva o regionálním dopadu zemětřesení nebyla snadným podnikem, zvláště proto, že přišla způsobem, jakým se objevují zemětřesení: velmi rychle a neočekávaně. Z tohoto důvodu bych rád našemu kolegovi, panu Vakalisovi, pogratuloval ke způsobu jakým dokázal stát se kapitánem na této lodi. Vzhledem k tomu, že zemětřesení nemají žádné ideologické konotace, nedostali jsme se mezi skupinami do názorových rozporů. Naším jediným posláním bylo nalézt pragmatické formulace k zaplnění mezer v legislativě a vytvořit výkonné mechanismy reakce na evropské úrovni. Rád bych řekl, že podle prvotního tušení pana Vakalise jsme v průběhu výzkumné fáze této zprávy zjistili, že na úrovni Evropské unie existují vážné mezery v ochraně před zemětřesením. Nemáme žádné jednotné mechanismy zásahu v případě zemětřesení. V mnoha evropských zemích a regionech chybějí mapy rizikových oblastí. V mnoha zemích nemáme žádné relevantní národní zákony. Velmi málo investujeme do výzkumu. Nemáme žádný evropský výzkumný program v oblasti seismického rizika. Například ochrana před seismickým rizikem chybí v pojištěních nebo je nevýznamná. Nemáme žádnou vzdělávací kampaň pro obyvatelstvo ačkoliv máme Eurokód 8, který

149

150

CS


obsahuje instrukce pro ochranu před zemětřesením. Nicméně se nevztahuje na předpisy pro městské plánování u nových staveb. Jedním slovem, navrhli jsme také jiné věci. Pan Vakalis některé z nich zmínil. Ti z nás, kteří jsou ze strany evropských socialistů, znovu zdůraznili podporu vytvoření evropských jednotek civilní ochrany a vyzvali Komisi, aby za tímto účelem podala návrh. Navrhli jsme evropský centralizovaný nástroj pro prevenci a řízení krizí způsobených zemětřesením. Kladli jsme důraz na vyspělý výzkum a program financovaný na evropské úrovni. Ve všech těchto oblastech působil pan Vakalis jako perfektní katalyzátor, připravil vynikající shrnutí pro kompromisní návrhy na změny když jsme vyhrožovali, že vytvoříme zprávu o rozsahu slovníku. Z tohoto důvodu věřím, že je zpráva výsledkem vynikající týmové práce a gratuluji panu Vakalisovi a všem kolegům, kteří se na této zprávě podíleli. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS místopředseda Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedající, gratuluji panu Vakalisovi k jeho vynikající práci. Tato zpráva zdůrazňuje skutečnost, že ačkoliv mohou mít zemětřesení zničující ekonomické a společenské dopady v seismicky zasažených regionech, EU jim nevěnovala dostatečnou pozornost. Zpravodaj obhajuje – a právem – že jsou akutně potřebná regulační a finanční opatření, aby bylo možné napravit tento nešťastný stav. Taková opatření by měla směřovat k minimalizaci způsobených škod, stejně jako by měla usnadnit rychlou a efektivní reakci a kompenzaci postiženým jednotlivcům a komunitám. Pan Vakalis uvádí, že oblastí, které by měla být věnována zvláštní pozornost, je výzkum. Souhlasím. Samozřejmě ne nutně výzkum v předvídání zemětřesení, což je oblast, u které byla prokázána omezení, ale výzkum toho, jak stavíme naše budovy. Jedním příkladem je pozornost věnovaná stabilnějším, robustnějším a lehčím materiálům. Bezpečnostní prvky, které předejdou zranění zásahem proudu v důsledku otřesu, jsou další oblastí kde výzkum může pomoci předejít ztrátám na životech. Výzkum v telekomunikačních systémech, které nebudou tak snadno vypadávat při panice, která provází zemětřesení, a výzkum specializovaného vybavení na detekci a vyprošťování obětí zřícených budov jsou dalším polem, kde může být výzkum nanejvýš užitečný a prospěšný. Sebastiano (Nello) Musumeci, jménem skupiny UEN . – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že návrh na usnesení o regionálních dopadech zemětřesení se poprvé logickým a souvislým způsobem zabývá otázkou seismické zranitelnosti částí Unie a v důsledku ochabnutí služeb civilní ochrany. Proto na adresu zpravodaje říkám: komu chvála tomu chvála! Žiji v evropském regionu s největším rizikem seismické a sopečné aktivity, na Sicílii, na úpatí hory Etna, a jsem touto záležitostí fascinován a jsem v ní i přímo zaangažován. Měl jsem tu čest sloužit jako italský vládní komisař pro stavy nouze, a to nedávno v průběhu vážné erupce této sopky. Znám proto tento problém důvěrně a také vím, jak je Itálie pozadu, když se jedná o předvídání rizik a prevenci, a to samozřejmě nejen u seismických rizik. Nicméně také Evropa v tomto směru velmi pokulhává. Například jsem léta vyzýval Parlament a Komisi, aby zřídila Evropskou agenturu pro civilní ochranu zodpovědnou za koordinaci služeb řízení mimořádných situací členských států a za koncipování jednotné politiky prevence, prognostiky a školení personálu a dobrovolníků.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Dnešní usnesení se konečně zdá jít tímto směrem. Mám-li říci pravdu, Evropská unie jako celek stále postrádá kulturu civilní ochrany, která často není ničím jiným než tématem kulatých stolů a volebních slibů, ačkoliv to, co je v sázce, je právo každého z nás na bezpečnost. Dříve, než se Evropa obrátí na místní aktéry, provincie, obce a regiony o konkrétní příklady, měla by demonstrovat vůli konečně obrátit list a věřím, že toto usnesení by mohlo představovat první řádný krok tímto směrem. Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, zemětřesení jsou nevyhnutelná, ale mohou být přijata ochranná opatření k minimalizaci smrti a zkázy a k tomu, aby lidé mohli požívat větší bezpečnosti. Zpravodaj navrhuje řadu oprávněných opatření, která nebudu znovu opakovat. Nicméně musím k tomu ještě zdůraznit potřebu před-seismických inspekcí a vyztužení konstrukcí tam, kde je problém, a to jak ve veřejných, tak v soukromých budovách, jako např. továrnách, školách, rekreačních zařízeních. Mám na mysli místa, kde se lidé shromažďují ve větším počtu. Zároveň musíme chránit a rozšiřovat otevřené prostory k ubytování obyvatelstva po katastrofickém zemětřesení, protože rentabilita půdy podnítila stavební rozvoj. Co se týká nových staveb, kvalita materiálů a hodnověrnost stavbařů musí být ověřena, jelikož lidské životy jsou někdy přehlíženy v zájmu většího zisku, jak víme ze zemětřesení v Řecku. Zvláštní ochranná opatření musejí být nejdříve uplatněna v oblastech s vyšším seismickým rizikem. Jedná se v podstatě o hustě zastavěná území, která jsou sociálně, ekonomicky a z hlediska bydlení zanedbaná. Je v pořádku, že by měla existovat pomoc Společenství pro obnovu. Jedná se o peníze lidu. Vláda se také bude muset řídit postupy přizpůsobenými zemi a bytovými poměry dané oblasti tak, aby mohla poskytnout co největší možnou ochranu před zemětřesením a vylepšení obytných budov. Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Pane předsedající, rád bych pogratuloval svému spoluposlanci, panu Vakalisovi, a poděkoval komisaři, panu Dimasovi, za naději, kterou nám do budoucna dává. Můžete uniknout ohni, pane předsedající, a pokud umíte plavat, můžete uniknout povodním. V případě zemětřesení můžete jen doufat, že máte Boha na své straně. Protože toto se dotýká našich metafyzických cílů a nadějí, bylo by dobré mít na své straně EU. Někdy bohužel nemáme, protože jsme viděli fond solidarity oživený pouze pro jeden případ zemětřesení, zatímco v případě záplav a požáru projevil velkou ochotu. Samozřejmě chápeme, že podle směrnic by měla škoda přesahovat 3 miliardy, jenže domy, které padají, nepatří Onassisovi nebo Billu Gatesovi; jsou to domovy chudých. Můžeme proto předpisy obejít. Vzhledem k tomu, že Středozemí často trpí nesnesitelnými zkouškami na pokraji nespravedlivého tělesného trestu, vyzýváme, pokud možno, k oživení Strukturálního fondu pro rozvoj, fondu solidarity (za předpokladu, že lze tvrdá pravidla zmírnit), evropského fondu pro regionální rozvoj a také fondu civilní ochrany. To umožní financování životně důležitých výzkumných programů a také to umožní nápravu škod kdekoliv toho bude možné lidsky a spravedlivě dosáhnout. Rolf Berend (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tato vynikající zpráva našeho kolegy, pana Vakalise, hladce navazuje na tři zprávy o přírodních pohromách přijaté v loňském roce Parlamentem a je jejich důležitým doplňkem, protože ty předešlé zprávy se nezabývaly zemětřeseními. Nicméně víme, že mnoho zemí a regionů

151

152

CS


– zvláště v jižní Evropě a Středozemí — vykazují vysoké riziko zemětřesení. Proto podporuji výzvu zpravodaje ke Komisi, aby koncipovala komuniké, které by vyhodnotilo ohrožení způsobená zemětřeseními a navrhlo protiopatření a následná opatření nezbytná pro jejich řešení tak, jak to udělala v případě povodní. Klíčovou otázkou je samozřejmě financování a jako zpravodaj fondu solidarity nechápu, proč Rada stále přešlapuje – v podstatě odložila ad acta – přijetí fondu solidarity, jenž tato sněmovna podpořila. Je nutné okamžitě jednat, aby tento nástroj solidarity a financování byl v budoucnosti k dispozici tak, aby škody způsobené přírodními katastrofami, včetně zemětřesení, mohly být rychle, efektivně a pružně napraveny. Bez takové pružnosti, zejména co do časových rozvrhů a opatření pro financování, se již v minulosti ukázalo, že byly potřeby obětí zemětřesení fakticky ignorovány. Musíme brát v úvahu – jak již řekl předchozí řečník – že fond solidarity, který již existuje, byl na odstranění škod po zemětřesení použit jen jednou. Nicméně zemětřesení jsou stejné přírodní katastrofy jako povodně, lesní požáry nebo bouře. Kromě přímého financování existují i jiné formy financování, které by měly být také použity, jako například regionální státní dotace nebo půjčky z Evropského investičního fondu. Jedná se o jediný způsob, jak zajistit, aby byly k dispozici odpovídající zdroje na řešení zemětřesení. Zpráva představuje dobrý příspěvek k tomuto procesu. Wolfgang Bulfon (PSE). - (DE) Pane předsedající, zemětřesení ve Friaulu před 30 lety zabilo přes 3 000 osob a je něčím, co si stále velmi živě pamatuji. Obrazy zkázy, způsobené během vteřin, a závod s časem při vyprošťování zraněných ze suti je něco, co nikdy nezapomenu. Je proto obzvláště vítané, že Evropský parlament se tímto důležitým tématem zabývá. Bez bezmezného nasazení záchranářů – včetně dobrovolníků ze sousedních zemí – se takovýto typ zemětřesení prakticky nedá zvládnout, protože jen rychlá pomoc je užitečná. Bez ohledu na tuto skutečnost je v EU stále ještě jen velmi malá spolupráce na výzkumu týkajícím se rizik spojených se zemětřesením a neexistují společné mechanismy krizové intervence na evropské úrovni. Jsou potřebná závazná pravidla pro přeshraniční spolupráci a spolupráce s organizacemi pro nápravu následků neštěstí musí být upevněna. Vítám návrh, aby byly začleněny instrukce Eurokódu 8 do předpisů plánování zranitelných zemí. V současnosti ve většině evropských zemí neexistuje právní základ pro vyhodnocení konstrukcí významných budov, ale jsou to tyto veřejné budovy strategického významu pro civilní ochranu a další důležité infrastruktury, které v případě katastrofy musejí zůstat nepoškozené a funkční a které vyžadují zvláštní ochranu. Hodnocení důležitých budov musí proto být zahrnuto do regionálních programů jako klíčový prvek. Konečně bych rád složil poklonu obnově, kterou realizovali lidé zasažení těmito katastrofami. Jsou dobrým příkladem toho, jak za pomoci vlastního úsilí existuje naděje lepší budoucnosti i po totální zkáze. Rád bych proto upřímně poděkoval zpravodaji za jeho práci. Oldřich Vlasák (PPE-DE). - (CS) Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi začít citátem, který před více než 150 lety napsal Johann Wolfgang von Goethe a který platí dodnes: „Se zemětřesením se nedá hádat.“ Jak však vystihuje zpráva pana poslance Vakalise, se zemětřeseními se musíme naučit žít a dokonale se na ně připravit. Za to, že tato zpráva přináší konkrétní návody a ukazuje cestu, kterou bychom se měli vydat, bych chtěl svého kolegu ocenit.

13-11-2007

13-11-2007

CS


O tom, že je zemětřesení ničivým fenoménem, není sporu. Podle odhadů geofyziků a historiků od počátku civilizace zahynulo na následky zemětřesení na 150 milionů lidí a celá polovina lidstva žije dnes v seismicky aktivních oblastech. V Evropě zemětřesení nemá vždy katastrofický charakter, ale přesto je na ochranu před ním potřeba pamatovat. Už síla zemětřesení nad 5 stupňů Richterovy stupnice totiž může být nebezpečná, protože při něm padají uvolněné předměty, létají tašky ze střech, dochází k poruše tektoniky budov, jsou porušeny rozvody plynu a elektřiny. Osobně jsem přesvědčen, že kroky, které jsme v minulém období v oblasti eliminace negativních dopadů zemětřesení učinili, jsou správné. Zavedení společného čísla tísňového volání, budování integrovaných záchranných systémů, podpora mezinárodní spolupráce a výměny informací záchranných složek, to jsou všechno kroky pozitivní. Na tyto kroky je třeba navázat a neustále posilovat zvláště spolupráci mezi sousedícími regiony a státy v oblasti záchranné služby, zlepšit kvalifikaci a schopnosti odborníků zabývajících se civilní ochranou, masově využívat možnosti informačních technologií či podpořit pořádání cvičení a simulací možných katastrof. Neměli bychom si ale vytyčovat nereálné cíle, budovat společné orgány či harmonizovat legislativu, ale spíše se zaměřit na základní nedostatky stávajícího systému. V neposlední řadě si musíme uvědomit, že zemětřesení jsou jedním z typů přírodních katastrof jako povodně, požáry či vyčerpávající vlna sucha. Na problematiku přírodních katastrof bychom proto měli nahlížet komplexně. Ljudmila Novak (PPE-DE). - (SL) Říká se, že v nouzi poznáš přítele. Region, kde se objevilo silné nebo dokonce katastrofické zemětřesení, přirozeně potřebuje rychlou a efektivní pomoc Evropské unie, zvláště tam, kde dotčená země není sama schopna si plně pomoci. Se zřetelem na četnost zemětřesení v Evropě, počet obětí a příslušné materiální škody, je vysoce nepravděpodobné, že by zdroje z fondu solidarity na pomoc obětem zemětřesení byly použity jen jednou. Katastrofické požáry v Řecku ukázaly, že Evropská unie není na řešení takovýchto katastrof dostatečně dobře připravena. Souhlasím s návrhem, že bychom měli investovat více prostředků do výzkumu zaměřeného na zlepšení monitoringu seismických rizik a zdroje pro tento účel již byly poskytnuty v 7. rámcovém programu pro výzkum. Je také rozumné spolupracovat se zeměmi, které již mají v této oblasti značné znalosti a zkušenosti. Strategický plán pro řešení zemětřesení, rychlá reakce, koordinovaná záchranná a přeshraniční pomoc může zachránit velké množství lidských životů. Přirozeně, vyspělá opatření mohou také předcházet mnoha problémům. Kdo by si uměl představit Brusel bez Velkého náměstí, Paříž bez Eiffelovy věže nebo Londýn bez Buckinghamského paláce? Každá země a region má svůj klenot a kulturní dědictví, které musí chránit jak jen to jde před zemětřeseními. Standardy pro budovy odolné vůči zemětřesení musejí také být konzistentně dodržovány, zejména v oblastech s vysokou úrovní seismické aktivity. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, ještě jednou bych rád poděkoval všem řečníkům v dnešní rozpravě za jejich velmi pozitivní příspěvky. Komise podporuje schválení zprávy o regionálním dopadu zemětřesení. Občané od členských států a institucionálních orgánů očekávají, že v konfrontaci s katastrofami budou jednat efektivně a v duchu solidarity. Prevence environmentálních škod a škod způsobených lidskou činností vyžaduje posílení a rozvoj zdrojů a způsobilosti k civilní ochraně na místní,

153

154

CS


národní a evropské úrovni. Komise je přesvědčena, že Parlament bude v budoucnu pokračovat v podpoře tohoto cíle. Dámy a pánové, dovolte mi konečně připomenout, že 22. a 23. listopadu Komise pořádá v Bruselu své druhé fórum o civilní ochraně. Fóra se zúčastní přibližně 500 účastníků, kteří pracují v oblasti civilní ochrany nebo se o ni zajímají. Umožní účastníkům výměnu myšlenek a dá jim příležitost setkat se s ostatními, kteří sdílejí jejich zájem o civilní ochranu a kteří pracují v té samé oblasti. Proto vyzývám své kolegy poslance, aby se fóra zúčastnili a setkali se se společenstvím civilní ochrany. Ještě jednou mi dovolte pogratulovat zpravodaji, panu Vakalisovi, k jeho vynikající zprávě. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Margie Sudre (PPE-DE), písemně . – (FR) Tektonické pohyby se projevují nejen při zemětřeseních, ale také při sopečných erupcích. K tomu ještě mohou být následky těchto přírodních ohrožení značně zhoršeny sesuvy půdy a tsunami. Nejokrajovější regiony Evropské unie, které často trpí tímto typem pohromy, rozvinuly klíčové zkušenosti při pozorování, prevenci a reakci na tyto jevy. Doufám, že Komise a členské státy podpoří vznik středisek znalostí ve výzkumných, technologických a architektonických inovacích v regionech zasažených těmito přírodními ohroženími, zejména v okrajových regionech. Dvojím cílem těchto struktur by bylo zajistit bezpečnost veřejnosti a umožnit udržitelné zvelebování půdy prostřednictvím meziregionální spolupráce a síťování výzkumných zařízení, MSP a místních úřadů v dotčených regionech. Ráda bych poděkovala zpravodaji za schválení mých doplňků formulovaných v tomto smyslu a ujišťuji ho, že plně podporuji jeho obnovený požadavek na Komisi, aby co nejdříve zveřejnila ambiciózní návrh na skutečnou evropskou jednotku civilní ochrany. 24. Vyhlášení konsensu o humanitární pomoci - Evropská unie a humanitární pomoc (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava o: - stanovisku Komise k vyhlášení konsensu o humanitární pomoci, a - zprávě (A6-0372/2007) pana Cornilleta jménem Výboru pro rozvoj, o Evropské unii a humanitární pomoci [2007/2139(INI)]. Louis Michel, člen Komise . − (FR) Pane předsedající, pane zpravodaji, dámy a pánové, rád bych začal poděkováním panu Cornilletovi a pogratuloval mu k jeho zprávě, jež přesně identifikuje výzvy, kterým čelí humanitární úsilí, a zvláště pak ke skutečnosti, že také dokonale identifikuje postupy, které je nutno přijmout ve vztahu k evropskému humanitárnímu působení. Tato zpráva je zásadním příspěvkem ke společné práci Parlamentu, Rady a Komise zaměřené na uskutečnění budoucího Evropského konsensu o humanitární pomoci. Naším společným cílem je ve společné deklaraci tří institucí

13-11-2007

13-11-2007

CS


formalizovat naši vizi a náš společný postoj k politice humanitární pomoci. Nepochybuji, že aktivní zapojení Evropského parlamentu je zásadní pro úspěch procesu přijetí prohlášení. Dovolte mi velmi stručně zopakovat důvod této politické iniciativy: v zásadě se humanitární kontext v posledních letech změnil a my se tomu potřebujeme přizpůsobit pokud chceme, aby naše humanitární akce byly i nadále logické a efektivní. Jaké jsou hlavní změny a jaké jsou hlavní výzvy? Domnívám se, že mohou být shrnuty následovně. Za prvé, existuje stále více konfliktů a přírodních pohrom a daně na životech, které si vybírají, také rostou. Konkrétně přírodní katastrofy jsou často způsobeny změnou klimatu: nedávné záplavy v Mexiku odrážejí skutečnost a rozsah tohoto znepokojujícího trendu. Za druhé, jsme také svědky narůstajících složitých krizí a významných změn v povaze konfliktů. Například metody a prostředky používané v ozbrojených konfliktech čím dál tím více komplikují práci humanitárních organizací. Rizika útoků a drancování humanitární pomoci patří také do neblahé každodenní reality, ať už se jedná o Dárfúr nebo Somálsko, Srí Lanku nebo Myanmar, Kolumbii nebo východní DRK. Stáváme se také ve větší míře svědky systematických porušování mezinárodního humanitárního práva a v důsledku toho omezení humanitárních hodnot. Existuje stálé riziko zaměňování politických a humanitárních agend. Pevně věřím, že Evropská unie, jako největší globální dárce – myslím, že je důležité připomenout, že dohromady zodpovídáme za 40 % celosvětové humanitární pomoci – ale také jako politický pilíř mezinárodního práva a multilateralismu má, pokud se mě týká, zvláštní odpovědnost za zajištění efektivní a odpovídající humanitární pomoci. Můžeme a musíme jednat jako politický katalyzátor a být i politickým vztažným a referenčním bodem. To je kontext, ve kterém jsme se téměř před rokem rozhodli na úrovni EU spustit iniciativu pro dosažení jasného konsensu o humanitární pomoci. Tyto záležitosti jasně odráží zpráva pana Cornilleta a přirozeně podporuji klíčové prvky, které si Evropský parlament přeje zdůraznit a obhajovat při přípravě evropského humanitárního konsensu. Tento konsensus a odpovídající monitoring zahrnující všech 27 členských zemí EU a Společenství poprvé poskytne společné politické hodnoty, cíle a zásady podporované členskými zeměmi a Komisí, což napomůže zlepšit doplňkovost a koordinaci práce členských zemí a Komise. Jaké jsou hlavní prvky návrhu konsensu ? Prvním je respekt k humanitárním zásadám: lidskost, nestrannost, neutralita, nezávislost. Samozřejmě víte, co to znamená. Druhým prvkem je potřeba posílit respekt a uplatňování mezinárodního humanitárního práva na mezinárodní úrovni. Dovolte mi v tomto směru říci krátkou anekdotu. Nebudu zmiňovat zemi, ale pamatuji se, a nebylo to dávno, že jsem byl z humanitárního pohledu v obzvláště dramatické situaci uprostřed vojenských operací. Kladl jsem otázky jednomu z představitelů země, jenž byl zodpovědný za to, co se tam dělo, řekl jsem mu: „Nedodržujete mezinárodní humanitární právo“. Odpověděl mi opravdu hrozně: „To je pravda, ale jsme ve válce“. Je zřejmé, že mezinárodní humanitární právo je koncipováno přesně pro válečnou dobu. Můžete si proto představit, jak moc se od něj vzdalujeme, svým způsobem bez jediné zpětné vazby, nebo se v tomto ohledu vzdalujeme od nejzákladnějších standardů. Za třetí, je důležité zlepšit praxi a metody dárců stejně jako kvalitu partnerství s humanitárními organizacemi tak, aby poskytovaná pomoc byla efektivnější.

155

156

CS


Za čtvrté, musí existovat dobrovolný závazek ze strany členských států k posílení doplňkovosti a koordinace humanitárních akcí, a to je samozřejmě ještě důležitější při rozšíření na 27 členských zemí. Budoucí konsensus bude také muset poskytnout všeobecný rámec a definovat vztah mezi humanitární pomocí a dalšími vnějšími politikami EU. Hlavním cílem je pak učinit humanitární akce EU konzistentnějšími a efektivnějšími. Toto všechno výrazně přispěje k posílení mezinárodního systému pod záštitou OSN, což je bod, který bych chtěl zdůraznit. Krok k prosazení evropského postoje nemá samozřejmě za cíl oslabit ústřední rolí Spojených národů nebo s ní soutěžit . Právě naopak: bude sloužit k posílení této ústřední role a je smutné občas vidět jistou zdrženlivost vůči tomuto evropskému konsensu z toho důvodu, že je v kompetenci Spojených národů. To absolutně není ten případ. Opak je pravdou: má za cíl posílit evropský pilíř v rámci Spojených národů, a to je naprostá samozřejmost. Návrh prohlášení o konsensu jasně odkazuje k prvkům konsensu, které budou do určité míry v budoucnu formovat humanitární doktrínu Evropské unie. Rád bych poděkoval Parlamentu a portugalskému předsednictví za jejich práci v průběhu vyjednávání o tomto textu. Nyní se dostáváme do závěrečných fází této třístranné procedury, což by nám mělo umožnit naplnit naši ambici mít toto společné prohlášení podepsané všemi třemi institucemi 18. prosince. Toto prohlášení o konsensu je jen začátkem procesu. Není konečným cílem, ale začátkem procesu. Víme, že tento přístup bude vyžadovat značné úsilí k zajištění toho, aby se naše slova změnila v činy. Za tímto účelem počátkem příštího roku hodláme představit akční plán zavádění budoucího humanitárního konsensu. V průběhu měsíců rozpravy k přípravě konsensu Evropský parlament předložil některé velmi specifické návrhy a cítíme, že je naprosto vhodné zahrnout je do akčního plánu, jako například vytvoření atlasu humanitární pomoci založeného na modelu rozvojového atlasu. Dovolte mi přidat pár poznámek ke dvěma tématům zvláštního zájmu pro poslance této sněmovny. Týkají se kvazi-filozofických prvků humanitární pomoci, které jsou v současnosti v centru jistých debat a které tvoří navíc prvky cíle samotné humanitární pomoci. Prvním je otázka odpovědnosti chránit. V tomto směru jsme v návaznosti na návrh Parlamentu v návrhu textu konsensu zdůraznili přijaté závazky zemí v rámci OSN a mezinárodního společenství. Měl bych zdůraznit, že humanitární akce a odpovědnost chránit jsou založeny na dvou odlišných přístupech, byť mají jeden důležitý bod společný, zejména zastavení lidského utrpení. Musíme předejít zmatení mezi těmito dvěma přístupy, protože by to mohlo poškodit obraz humanitárních aktérů jako neutrálních a nezávislých, tedy něco co je pro nás životně důležité k tomu, abychom mohli pomáhat lidem zasaženým humanitárními krizemi. Koncept odpovědnosti chránit je stále ještě poměrně nejednoznačný. Tento koncept, v minulosti a dokonce i dnes, je velmi úzce spojen s myšlenkou práva na vměšování a vojenskou intervenci pro humanitární účely v extrémních situacích, například jako prevence genocidy. Nicméně samotný výklad je přesně tím důvodem, proč některé režimy odmítají koncept odpovědnosti chránit: chápou jej jako politickou zástěrku zápaďáků pro ospravedlnění jejich imperialismu, k ospravedlnění intervencí založených ne na humanitárních zájmech, ale na touze po moci. Občas dojde k záměně mezi touto doktrínou o odpovědnosti chránit a ochrannými humanitárními akcemi, které jsou mimo jiné tradičně součástí mandátu ICRC. Plně podporujeme poslední zmíněnou aktivitu prostřednictvím naší humanitární pomoci.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Zpráva pana Cornilleta také vyvolává velmi důležitou otázku týkající se institucionálního rámce pro diskusi o humanitární politice. Parlament jmenoval stálého zpravodaje pro humanitární pomoc a my mu k tomu gratulujeme. Zpráva správně vznáší otázku takových představitelů v Radě. Jménem Komise vděčně kvitujeme značné úsilí portugalského předsednictví poskytnout Radě čas potřebný pro přípravu konsensu v pracovní skupině. Institucionální rozhodnutí zřídit skupinu Rady, která by se zaměřila na humanitární koncepci, je samozřejmě věcí členských zemí, ale souhlasím zcela s panem Cornilletem, že je důležité zřídit odpovídající orgán, který by se systematicky zabýval humanitárními otázkami, rovnocenně s dalšími vnějšími politikami Unie. Humanitární pomoc je neutrální a nezávislá na jakýchkoliv politických nebo jiných cílech, ale to neznamená, že politika není žádným způsobem zapojena. Naopak, prvky a aktéři, které ohrožují humanitární hodnoty, jsou ve své podstatě politické. Lisabonská úmluva jasně uznává, že humanitární pomoc je samostatnou kapitolou naší mezinárodní činnosti a cítím, že by tuto okolnost měla odrážet institucionální struktura. V tomto smyslu musím říci, že cítím, že zde existuje narůstající trend – který zatím nekritizuji, protože neexistuje důvod jej kritizovat, když se nic pochybného ještě neděje – domnívat se, například, že logistické kapacity vojsk by snadno mohly být, do určité míry, těsněji zapojeny do humanitární oblasti. Nebudu ihned nic zamítat, ale říkám, že bychom měli odmítnout jakékoliv vměšování sektorem, jenž nemá humanitární účel. Pochopím, že v jistých specifických případech je vojenská logistika využita při pomoci v humanitárních akcích. Nicméně nebudu zapírat, že já osobně bych upřednostňoval, aby takovéto akce byly v politické odpovědnosti ministerstev zahraničních věcí, jako je tomu v některých zemích, namísto toho, aby byly prováděny pod záštitou jednoho nebo více ministrů obrany. Tato diskuse bude pokračovat, ale cítím, že je v humanitární sféře stále běžněji vidět odvětví nebo logistiku – tělesa – která mohou nepochybně mást. Závěrem, pane předsedající, pane Cornillete, dámy a pánové, jsem potěšen značným přínosem Evropského společenství v humanitárním úsilí a zejména skládám poklonu všem mužům a ženám, kteří pracují v terénu ve velmi obtížných podmínkách, aby mohli poskytnout humanitární pomoc těm, kdo ji potřebují. Pevně věřím, že by tento konsensus měl umožnit systematičtější, koordinovaný postup. Do určité míry je základem doktríny, základní zásadou a vážně nabízí rámec pro stálou koordinaci na evropské úrovni. Na základě tohoto budoucího konsensu se můžeme stát efektivnějšími, což je konec konců cílem. Thierry Cornillet, zpravodaj . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pokusím se neopakovat vynikající body, které komisař právě uvedl. Dostáváme se do zcela nového prostředí. Do té míry jak to ústava umožňovala a zjednodušená Smlouva zahrne, vytvoříme ucelenou politiku Unie, politiku humanitární pomoci, a jak pan komisař uvedl, jsme největším světovým zdrojem pomoci. V této souvislosti musí být zpráva zkoumána. Není jen odpovědí na komuniké Komise, je i pracovním dokumentem o konsensu dosaženém s mými kolegy. Poprvé budou tři instituce publikovat společný dokument. Je to poprvé od přijetí Nařízení o humanitární pomoci v roce 1996. Nastal čas pro promyšlený text, který našim třem institucím poskytne obecné politické prohlášení o humanitární pomoci.

157

158

CS


Rád bych zdůraznil vynikající spolupráci, která zahrnovala tuto diskusi, jak ve Výboru pro rozvoj, kde byla moje zpráva jednomyslně přijata, tak v Evropské komisi a portugalském předsednictví. Rád bych také zdůraznil, že poslanci této sněmovny podpořili 12 specifických bodů a také bod týkající se rozpočtu. Rád bych je zde načrtl, abych mohl především vysvětlit, v jakém rozsahu je podporujeme a proč, a zejména abych mohl říci, že tyto body byly zahrnuty v konsensu a že Evropský parlament byl spokojen se všemi body, které požadoval. Co se týká prvního bodu, úzce spojeného s předchozím tématem přírodních katastrof, požadovali jsme novou definici humanitární akce, protože samozřejmě existují válečné konflikty, které svou povahou nemusejí být nutně předvídány, a existují přírodní katastrofy, které paradoxně začínají být zejména v důsledku klimatické změny předvídatelné. Víme, že v některých zemích se katastrofy stanou, i když přesně nevíme kdy: záplavy v Jihovýchodní Asii jsou jedním příkladem. Věříme proto, že hranice humanitární akce mohou být položeny daleko dříve, vyškolením personálu a předběžným rozmístěním. V pozdější fázi jasně uvidíme, že šedá zóna, která existuje mezi tím, co je ještě součástí humanitárního úsilí, přičemž se zároveň stává součástí obnovy, se postupně stane rozvojovou pomocí. Pevně jsme věřili, že by tyto hranice měly být rozšířeny a to by mělo rozpočtové dopady, o kterých se zmíním později. Dalším důležitým prvkem těchto hranic, co se týká Parlamentu, jsou zapomenuté krize, které jsou zapomenuty občany, ale nejsou zapomenuty těmi, kteří uprostřed nich žijí. Například v Kolumbii existuje skoro tolik vysídlených lidí jako v Dárfúru, což je něco co si žádá naši pozornost. Druhým bodem je samozřejmě definice humanitární pomoci a jejích principů, které byly opětovně zdůrazněny komisařem: lidskost, neutralita, nestrannost, nezávislost. Konsensus definuje tyto akční principy, na nichž je humanitární akce našich institucí založena. A konečně jsme zdůraznili zranitelné skupiny, se zvláštním zřetelem k ženám, genderu a specifické roli, kterou ženy hrají v oblasti humanitární akce. Chtěli jsme také zdůraznit roli místních aktérů a občanské společnosti. Vrátím se k tomuto tématu při diskusi o potravinové pomoci. Co se týká využití vojenských zdrojů – a pan komisař se v tomto bodě vyjádřil jasně – vojenské zdroje, zvláště logistické zdroje – mám na mysli samozřejmě vrtulníky, které mohou být klíčové při zásahu v první linii v případě přírodní katastrofy – mohou být využity pouze jako poslední možnost a v rámci mandátu, takže je jejich použití naprosto jasně definováno. Vždy existuje riziko, že jsou stranou konfliktu nebo jsou považovány za stranu ozbrojeného konfliktu, a je proto důležité se na celu věc podívat důkladněji. Totéž se týká civilní ochrany: zde také doufáme, že použití prostředků civilní ochrany bude vždy výjimkou a bude se odehrávat v rámci jasných hranic tak, aby se zajistilo, že humanitární úsilí nebude zastřeno intervencemi aktérů, kteří nejsou přímými aktéry v přední linii. Zde v Evropském parlamentu samozřejmě podporujeme reformy uvnitř OSN s jednou výhradou, pane komisaři. Doufáme, že fondy, které mají být vyčleněny pro CERF, jsou dodatečnými fondy. Neexistuje důvod, proč by naše instituce měly být připraveny o schopnost být hnacím motorem zejména v rámci GŘ ECHO. Pokud členské státy nebo jiní dárci chtějí přispívat do fondů OSN pro operace první linie, nesmí to být na újmu toho, co se již dělá, ale mělo by to být navíc, nad rámec.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Dalším aspektem, který je pro nás velmi důležitý, je potravinová pomoc. Byla přirozeně zahrnuta do rámce humanitární pomoci, ale chtěli jsme zdůraznit, že může mít občas škodlivý dopad tím, že naruší místní trhy. Když je potravinová pomoc nabídnuta a není řádně promyšlena, může narušit princip primo non nocere: „neškodit“. Je důležité se učit z příkladu jiných zemí, které jsou tímto ve svých humanitárních akcích známy, abychom neudělaly tytéž chyby . Konečně chci pohovořit o odpovědnosti chránit. To, co jste, pane komisaři, řekl, bylo velmi důležité a plně podporujeme Vaše poznámky k právu na vměšování a potřebě se zastavit a přemýšlet a k úplnému respektu k humanitárnímu úsilí, což by možná mohlo na úrovni EU vyústit ve zvažování sankcí. Konečně jsme zajistili našeho zástupce a děkujeme za upozornění. Chceme prostě, aby tato zpráva o konsensu nezahrnovala jen soubor zásad, ale také mapu, se kterou budeme mít – a to bylo odsouhlaseno - výroční schůzku, takže i Parlament může plně hrát svou roli. Vittorio Agnoletto, navrhovatel stanoviska Výboru pro zahraniční věci . – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Výbor pro zahraniční věci podporuje návrh komisaře Michela na meziinstitucionální prohlášení o evropském konsensu o humanitární pomoci, ale jednotlivé vlády 27 členských států stále sledují cíle národní politiky humanitární práce, které se někdy zásadně liší od evropských cílů. Rada a členské státy musejí z humanitární pomoci učinit morální a politický imperativ inspirovaný spíše efektivností této pomoci než národními nebo postkoloniálními zájmy. Nemůžeme se omezit na distribuci rýže a chleba, jakkoliv to může být nezbytné. Humanitární pomoc EU musí být doprovázena politickou a diplomatickou aktivitou, která je ve shodě s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním humanitárním právem, prioritou tzv. přijímajícího státu. Principy lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti musí být zajištěny a odlišeny od jakékoliv vojenské intervence v oblasti humanitární pomoci. Neschopnost dodržet tyto zásady by byla škodlivá jak pro humanitární pracovníky, tak pro dotčené obyvatelstvo. Je také důležité si zapamatovat, že při humanitárních operacích by měla být věnována zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám, jakými jsou ženy a děti. Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE-DE . – (PL) Pane předsedající, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropští demokraté uvítala komuniké Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie nazvané „Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci“. Měli bychom mít na paměti, že Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci ve světě. V roce 2006 uvolnila 2 miliardy EUR na humanitární pomoc. Tyto finanční prostředky přinesly pomoc více než 100 milionům jednotlivců v 75 zemích světa. Je ale také pravda, že potenciál Evropské unie není plně vyčerpán. Potvrzuje to i zpráva OECD, která upozorňuje na strukturální nedostatky a na určité paradoxy ve vztahu k aktivitám Evropské unie. Společné a jasné prohlášení tří největších institucí Evropské unie je výjimečnou příležitostí dosáhnout politického konsensu o způsobu, jakým by Evropská unie měla reagovat na narůstající složité krizové situace objevující se ve světě.

159

160

CS


Prohlášení umožní určit rámec a definici humanitární pomoci a zformuluje zásady a strategie Evropské unie týkající se dodávky pomoci těm nejpotřebnějším. Navíc prohlášení pomůže zajistit a prezentovat jednotné stanovisko Evropské unie na fórech zahrnujících různé humanitární organizace. Kromě toho nám to umožní upoutat pozornost na skutečnost, že Evropská unie se nezaměřuje jen na přidělování humanitární pomoci, ale je také zapojena do analyzování důvodů proč je taková pomoc požadována. Kdekoliv je to možné, snažíme se pomoci v nalezení vhodného politického řešení, jehož prostřednictvím eliminujeme výše uvedené důvody. Věřím, že pan Cornillet, zpravodaj, předložil vynikající analýzu složitého a komplikovaného kontextu, ve kterém byla humanitární pomoc v uplynulých 15 letech poskytována. Komisař Michel dnes na tuto složitost také poukazoval. Okolnosti se mění a v důsledku toho Evropská unie a mezinárodní společenství jako celek čelí novým výzvám. Změny zahrnují zásadní rozdíl v povaze ozbrojených konfliktů a častější výskyt přírodních katastrof, jejichž důsledky jsou stále bolestnější. Množství vnitřních konfliktů také narůstá a jejich výsledkem je větší počet uprchlíků. Na mnoha místech je ignorováno mezinárodní humanitární právo nebo je úmyslně porušováno. Pracovníci patřící k mezinárodním humanitárním organizacím jsou vystaveni narůstajícímu ohrožení. Stále více subjektů je zapojeno do poskytování humanitární pomoci. Proto souhlasím se zpravodajem, že doplňkovost, soudržnost, efektivita a koordinace humanitární pomoci na technické a politické úrovni mezi 25 členskými státy Unie je nezbytná. Jedná se o nezbytnou podmínku posílení postavení Evropské unie jako hlavního mezinárodního dárce mezinárodní humanitární pomoci. Pro rozvoj silné evropské politiky v kontextu mezinárodních institucí je také nezbytností politika více odpovídající rozpočtovým zdrojům, které Unie dává k dispozici. Rád bych se také zmínil o takzvané povinnosti ochraňovat. Podporuji názor zpravodaje, že by Evropská unie měla zaujmout vůdčí roli v proměnění tohoto konceptu povinnosti v realitu. Zahrnuje přednost diplomatické a preventivní akce, podporu vlád v naplňování povinnosti chránit vlastní občany a uplatnění odpovídajícího tlaku kde je to nezbytné. Tlak by mohl zahrnovat diplomatické a ekonomické sankce. Použití síly, jakou je vojenská intervence, by mělo být posledním řešením a mělo by být použito jen ve výjimečných případech, zatímco je plně respektováno a dodržováno mezinárodní právo. Alain Hutchinson, jménem skupiny PSE . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Rád bych nejprve poděkoval našemu kolegovi, panu Cornilletovi, za jeho práci na této zprávě a za diskuse, které vedl v našem Výboru pro rozvoj. Také bych rád poděkoval komisaři za jeho trefnou analýzu na začátku této rozpravy. Zpráva o humanitární pomoci se správně zaměřuje na ochranu humanitárních pracovníků a na přístup k obětem, což jsou dvě hlavní témata, která humanitární pomoc musí nyní řešit a bude řešit ve větší míře i v budoucnu. V tomto směru bych rád poukázal, podobně jako pan komisař, na skutečnost, že změny toho, jak jsou využívány ozbrojené síly, mohou zastřít obraz humanitárních aktérů. Zmatek způsobený použitím vojenských zdrojů k doprovázení humanitárních pracovníků má nezbytně za následek ztrátu imunity pro nevládní organizace a jejich týmy, kterou v terénu mívaly. Navíc, aby bylo možné dostat se k obětem a vyžadovat jistou míru svobody projevu, je důležité nevzbuzovat dojem zapojení do těchto konfliktů nebo závislosti na politikách zemí původu organizací. V oblastech konfliktu způsobily nedávné změny složitější vnímání

13-11-2007

13-11-2007

CS


pozice nevládních organizací. Konkrétně v Dárfúru různé mezinárodní nevládní organizace, včetně Médecins du Monde, říkají, že je pro ně stále obtížnější dostat se k obětem mimo tábory pro vysídlené osoby a že zde v poslední době vidí vzestup násilí proti lidem a humanitárním pracovníkům. Jejich manévrovací prostor závisí na znovupotvrzení jejich nezávislosti na ozbrojených silách zapojených v poli a na politické situaci. Je také důležité si všimnout, že narůstající podíl finančních zdrojů humanitárních nevládních organizací přichází od finančních institucí, zejména evropských institucí. Tato situace také může posílit nedůvěru vůči těmto nevládním organizacím, což někdy může způsobit, že jejich působení je považováno za geostrategické usazování dárcovských zemí nebo Unie. Z tohoto důvodu si zde přeji zdůraznit nárůst veřejného financování, které vítáme a které je vynikající, nicméně nesmí vést k použití nevládních organizací jako zástavy. V posledních 10 letech bylo více než 1 000 humanitárních pracovníků zabito ve více než 500 útocích při civilních pomocných operacích. Pokud neučiníme vše, co je v našich silách, abychom garantovali nezávislost nevládních organizací, jejich schopnost pracovat bude nepochybně zmenšena a následně množství oblastí, v nichž je mezinárodní humanitární právo uplatňováno, bude velmi omezeno. Přístup médií znamená, že se dnes celý svět zaměřuje na Zoe’s Ark, což je velmi malé amatérské sdružení v porovnání s valnou většinou humanitárních operací, které jsou realizovány uznávanými strukturami, jejichž personál má velkou odvahu a lidské a profesionální kvality. Tento izolovaný případ proto nesmí diskreditovat všechny humanitární aktéry. Naopak nám připomíná, že je pro humanitární operace zásadní, aby byly vedeny přísně v souladu s mezinárodním humanitárním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Proto vítáme skutečnost, že evropský konsensus, jenž bude přijat v příštím zkráceném zasedání, zahrnuje náš požadavek na vytvoření formální struktury v Radě, která bude výslovně odpovědná za humanitární záležitosti a za roční vyhodnocení konsensu a jeho doprovodného akčního plánu. Toomas Savi, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedající, nejprve bych rád odkázal na článek 21 zprávy pana Cornilleta, jenž má za to, že by konsensus měl uznat a dále definovat různé role, mandáty a srovnatelné výhody různých humanitárních aktérů. V případě nových členských států existují některé země, včetně mé vlastní, jejichž práce by byla nejúčinnější ve spolupráci s ostatními, kdyby do společného fondu vložily své dovednosti a zdroje a sdílely individuální know-how. Když se toto uvede do života, mohlo by to přinést užitek humanitárním aktivitám EU a umožnit novým členským zemím, aby se dále zapojily do evropských politik. Nicméně Evropská unie by měla být připravena začít centralizovat své agentury ke koordinaci svých aktivit nejlepším možným způsobem. Druhým bodem, který bych rád přednesl, je, že příspěvek nových členských zemí do humanitární pomoci je poněkud skromný. Nové členské státy, které závisely na rozvojové pomoci a humanitární pomoci ještě téměř před dvaceti lety, nyní bohatnou díky rychlému ekonomickému růstu. Doporučuji těmto zemím, aby značně zvýšily svůj příspěvek a aby si uvědomily, že se jedná o příležitost pomoci méně rozvinutým zemím stejným způsobem jakým poměrně nedávno přispěl na pomoc rozvinutý svět jim. Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN . – (PL) Pane předsedající, přesvědčení, že je morální povinností poskytnout humanitární pomoc obětem krizových situací, je v současné

161

162

CS


době v evropských společnostech velmi rozšířené. Měli bychom být hrdi na to, že je Evropská unie největším dárcem pomoci. Nicméně vzhledem k rozsahu přírodních katastrof a jiných krizových situací se často stane, že pomoc je nedostatečná, nebo že dochází k jejímu opoždění. Někdy se pomoc nedostane k těm nejpotřebnějším. Efektivita pomoci by mohla být velmi zlepšena dobrou organizací, včetně spolupráce s jinými dárci pomoci, jasnými zásadami a jednoznačnými kritérii. Je důležité koordinovat humanitární pomoc s rozvojovou pomocí. To poskytne příležitost příjemcům stát se soběstačnými, což znamená, že v budoucnu nebudou na pomoci závislí. Proto je Evropský konsensus o humanitární pomoci tak důležitý. Další relevantní úvaha se týká požadavku na ochranu dobrovolníků před násilím. Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, zpráva, kterou dnes projednáváme, zdůrazňuje, že humanitární aktivita EU musí být řízena zásadami tak, jak jsou definovány pravidly a osvědčenými postupy vztahujícími se k humanitární pomoci. Když čteme něco podobného, můžeme se podivovat dvojí tváři EU, kdy jednou rukou dává a druhou rukou bere. Palestina je takovým případem. Zde dáváme peníze, abychom se chvástali naším humanitarismem, zatímco zároveň naše zahraniční politika marginalizuje 1,5 milionu lidí, a to jak ekonomicky, tak společensky, bez toho, že bychom jim do budoucna dali naději na zlepšení. Morální lekcí by mělo být to, že humanitární pomoc bez realistické zahraniční politiky nedává smysl: oboje jde ruku v ruce. Je na čase, aby se v tomto ohledu Komise probudila. Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM . – Pane předsedající, v posledních letech došlo k mnoha humanitárním krizím a také k mnoha programům mimořádné pomoci. Každý den lidé trpí nedostatkem potravin a nemocemi; každý rok dojde k četným přírodním katastrofám, které zanechají tisíce lidí bez přístřeší a bez možnosti návratu k normálnímu životu. Základním problémem v takovýchto krizích je zajistit bezpečnost oblasti a lidí, postarat se o zdravotní potřeby a zajistit jídlo, vodu a přístřeší. Tyto okamžité záležitosti jsou primární a veškeré úsilí by mělo směřovat k nim. Bohužel oběti mají omezený přístup k humanitární pomoci a životy humanitárních pracovníků jsou vystaveny riziku díky narůstajícím vnitřním konfliktům v některých zemích. Někdy, když je bezprostřední krize zažehnána a končí pomoc, utrpení se opět může stát akutním, protože nic, co by pomohlo lidem rekonstruovat a dlouhodobě se stát nezávislými, nebylo vytvořeno. Toto je naší nejdůležitější povinností: pomoci jiným v době kdy jsou nejpotřebnější. Problémy tohoto druhy by neměly pokračovat a musíme nalézt jinou cestu jak pomoci v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, velmi oceňuji profesionální úroveň zprávy pana Cornilleta o humanitární pomoci. Potřeba této pomoci neklesá, zvyšuje se četnost a rozsah přírodních katastrof, neubývá ozbrojených konfliktů v rozvojových zemích a mění se jejich charakter. Humanitární pracovníci často čelí útokům a jiným projevům porušování mezinárodního práva. 40 % veškerých světových prostředků pro humanitární pomoc poskytují Evropané přímo či prostřednictvím států či cestou Evropské unie. Loni to byly 2 miliardy EUR. To je dost na to, abychom usilovali o efektivnější poskytování této pomoci, víme, že by měla být systematická a dobře koordinovaná s ostatními aktéry.

13-11-2007

13-11-2007

CS


Ztotožňuji se s názorem, že humanitární pomoc má být propojena rovněž s rozvojovou pomocí, a měly by ji provázet také politické a diplomatické aktivity, zejména proto, abychom ochránili humanitární pracovníky a aby se vůbec oni dostali na místa zásahů. Je zajímavé, že podle průzkumů podporuje poskytování humanitární pomoci devět z deseti Evropanů a polovina z nich se domnívá, že poskytování pomoci na úrovni Unie je efektivnější. Je tedy logické, že letos byla humanitární pomoc povýšena na politiku Evropské unie se svými právy. Je to ovšem také velký závazek. Musíme si být vědomi, že humanitární pomoc není řešením krizí, neměla by mít vliv na místní politiku a obchod, měla by být nezávislá na politických okolnostech. A proto se plně ztotožňuji se zásadami pro její poskytování, jakými jsou lidskost, nestrannost, neutralita, nezávislost, naléhavost a účinnost. Podporuji také myšlenku ústředního fondu pro naléhavé zásahy, protože katastrofy vyžadují rychlý zásah, a zejména podporuji společný rámec Evropské unie pro posuzování potřeb. Corina Creţu (PSE). - Pane předsedající, především bych ráda pogratuloval našemu zpravodaji, panu Cornilletovi, za jeho tvrdou a cennou práci na toto velmi složité téma. Ráda bych také přivítala komisaře Michela a zdůraznila jeho výzvu k dobré spolupráci s naším Výborem pro rozvoj. Evropský konsensus o humanitární pomoci bude hrát velmi důležitou roli pro rozvoj v humanitárních politikách. Myslím, že je velmi důležité, že je schválen společně Radou, Parlamentem a Komisí. Tímto chceme potvrdit náš závazek vůči humanitárním zásadám a položit základy užší spolupráce tak, abychom mohli zajistit co nejefektivnější provádění humanitární pomoci EU v nadcházejících letech a pomoci moha lidem, kteří trpí při humanitárních krizích. Jako členka Výboru pro rozvoj jsem potěšena, že konečný text obsahuje klíčové prvky, jakými jsou jasné uvedení rezoluce OSN o odpovědnosti chránit, a že bere v úvahu specifické potřeby zranitelného obyvatelstva se zvláštní pozorností vůči dětem, ženám, starým lidem a nemocným a postiženým. Možnost každoroční revize opatření humanitární pomoci je také v textu zmíněna, což je velmi důležitý bod, jenž umožňuje humanitární odpověď založenou na financování adekvátnímu k potřebám. Navíc text zmiňuje myšlenku využití místních podpůrných kapacit a nevládních organizací působících v oblasti, což umožňuje využití kvalifikací a znalostí místních podmínek pro rychlejší a lepší odpověď na naléhavé humanitární potřeby. Nesmíme zapomenout, že ti, kdo nejvíce trpí katastrofami, přírodními nebo způsobenými lidmi, jsou ti, kdo se již nalézají v nestabilních situacích díky chudobě. Žijí hlavně v rozvojových zemích a mají jen málo možností k lepšímu životu. Je proto důležité, aby Evropská unie vyslala vzkaz solidarity a podpory. Aby se tak stalo, je nezbytná patřičná, rychlá a efektivní odpověď v případě humanitárních stavů nouze. Lepší koordinace je také důležitá pro dosažení lepší vazby mezi pomocí, rehabilitací a rozvojem tak, aby bylo zajištěno, že si následek katastrofy vyžádá co nejméně lidských životů. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych poděkoval zpravodaji za dobře vyváženou zprávu na velmi důležité téma. Jen málo věcí je pro Unii důležitějších než schopnost reagovat a reagovat energicky když někde vypukne válka nebo když se stane přírodní katastrofa. EU má vůli a schopnost, ale je zapotřebí více. Dovolte mi dotknout se dvou citlivých bodů. Za prvé, v určitých případech je, podle mého názoru, rozumné být schopen použít vojenské akce na ochranu humanitárního úsilí.

163

164

CS


V Dárfúru je k zajištění humanitárních snah nutná přímá ozbrojená ochrana. Zde musíme především zvážit výsledek – záchranu životů. Za druhé, pomoc může být použita k propagaci demokratického vývoje. Zde musíme také zvážit výsledky. Dovolte mi uvést konkrétní příklad, který pan komisař dobře zná. V Eritreji byl švédský novinář vězněn více jak šest let prostě proto, že uplatnil svobodu projevu. Třicet švédských šéfredaktorů nyní žádá, aby byla dána do souvislosti švédská pomoc a uvěznění Davida Isaaka, jak se novinář jmenuje. Jsem nakloněn tomu stát při nich. Eritrea by měla vědět, že ochota poskytnout pomoc může zmizet, pokud jsou demokratické zásady pošlapány tak křiklavě, jako dnes v Eritreji. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). - (CS) Komisaři Micheli i pane Cornillete, děkuji vám za odvedenou práci. Milé kolegyně, vážení kolegové, velmi potřebný a cenný materiál je hned v názvu znehodnocen. Evropská unie je geograficky pouze jednou polovinou Evropy. Nebo snad již někdo o návrhu Komise jedná se státy Evropy mimo Evropskou unii? Minimálně s Ruskem, Ukrajinou, Tureckem, Kazachstánem, Srbskem, Běloruskem atd.? Jistě ně, bohužel. Proto doporučuji podobné jednání neprodleně zahájit. Ano, jsem pro přijetí této velmi pěkné, potřebné rezoluce. Jak budeme podporovat její plnění ve věznicích našich transatlantických spojenců na Guantanámu nebo v Afghánistánu? Nebo s jejich postupem v rámci prohlubování transatlantického partnerství souhlasíme? Ano, rezoluce je potřebná a správná. Zamysleme se ale také nad tím jak dokázat, aby humanitární principy byly uznávány a v praxi uplatňovány i našimi partnery za velkou louží. Jinak v řadě případů budeme řešit problémy, které někdo jiný spustil. Luis Yañez-Barnuevo García (PSE). - (ES) Pane předsedající, poděkováním zpravodaji, panu Cornilletovi, a také komisaři za jeho návrh a projev a opakováním slov řečníka z mé skupiny, pana Hutchinsona, v tuto noční dobu zdobím svou řeč a daruji minutu, kterou jsem ušetřil, Vám, komisaři. Mimochodem, pan Borrell mi řekl, že komisař Michel předvedl minulý týden na schůzce v Lisabonu brilantní výkon. Pane předsedající, ušetřil jsem jednu minutu. Louis Michel, člen Komise . − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vám krátce poděkoval za velmi širokou podporu zpráv pana Cornilleta a stanoviskům Komise. Odpovědí na zapomenuté krize je právě lepší dělba práce. Je jasné, že pokud není žádná dělba práce, humanitární pomoc nebo rozvoj závisejí na politické příležitosti, na zahraniční politice země, pak přirozeně budete mít zapomenuté krize a osiřelé země; proto je dělba práce jedinou odpovědí. Například myšlenka humanitárního atlasu, podobně jako rozvojového atlasu, který se výborně rozvíjí a již uplatňuje, je zřejmě dobrým řešením. Také souhlasím s mnoha mluvčími, kteří odkazovali na potřebu zdůraznit klíčovou roli místních aktérů a zapojení občanské společnosti. Co se týká CERF, zcela souhlasím – a řekl jsem to při mnoha příležitostech Spojeným národům, OCHA, každému a znáte v této věci mé stanovisko – ECHO nepřispěje CERF, pokud nebudou k dispozici další fondy. Každý rok ECHO utratí vše, co má k dispozici na humanitární akce, a pokud příspěvek ECHO bude nezbytný, měl by být k tomuto navíc. Za druhé, ECHO je ve skutečnosti evropským CERF. To je nutné mít na paměti. Proto není tak příliš zapotřebí. ECHO je stejně pružné – sním o tom, že budu mít tutéž pružnost i

13-11-2007

13-11-2007

CS


v oblasti rozvoje – a možná ještě pružnější než CERF. Za třetí, rád bych, aby se OSN ve vztahu k humanitární pomoci zaměřila na svůj hlavní předmět činnosti, což je především koordinace humanitární pomoci, a to tam, kde se OCHA zapojuje. V této oblasti se musí ještě hodně udělat. Pan Hutchinson položil důležitou otázku o označení, nebo do určité míry značce – byť by to mohlo být nebezpečné slovo – kterou dostaly nevládní organizace a aktéři občanské společnosti. Souhlasím s ním, že samozřejmě nemůžeme nevládní organizace vystavit veřejné kritice kvůli nějakému spojení. Měl bych letmo zmínit, že Komise nikdy nepřispěla Zoe’s Ark, ani ji nikdy nefinancovala ani ji nepoužila jako specialistu, chci abyste to věděli, aby nedošlo k žádnému nedorozumění. Když už jsem to uvedl, otázka kterou jste položil mně, nutí zamyslet se nad otázkou, kterou bychom patrně měli diskutovat s nevládními organizacemi – a již jsem měl možnost o ní hovořit – zejména vytvoření vysokého orgánu nevládních organizací a aktérů občanského sektoru, který by sestával výhradně ze zástupců nevládních organizací a občanského sektoru. Neexistuje proto ustanovení pro zastoupení veřejných úřadů v tomto vysokém orgánu a viděl jsem, že Bernard Kouchner na tento návrh reagoval. Do určité míry by mohl být modelován podle toho, co známe například jako lékařské sdružení nebo profesní sdružení, která sama řeší řadu problémů, jež by jinak mohly nastat, na základě profesního a etického kodexu. To je jeden návrh, který předkládám, i když by stálo za to podívat se na něj blíže. Co se týká nových členských zemí, jsem potěšen, že existuje vysoký stupeň ochoty, zejména ze strany některých – a mám na mysli zvláště Českou republiku – projevit mezinárodní solidaritu prostřednictvím větší humanitární pomoci v budoucnu. Je také důležité zdůraznit, že šest členských zemí (z EU 25) samo o sobě poskytuje 49 % celkové pomoci EU a že podíl ostatních 19 členských zemí dělá 18 % z celku. Závazek v humanitární oblasti tedy zdaleka není vyvážený. Co se týká Palestiny, nemyslím si, že Evropská unie jednou rukou dává a druhou bere. Existují samozřejmě otázky týkající se skutečnosti, že naše rozvojová pomoc a zejména naše humanitární pomoc slouží často jako výkupné situace v Palestině, ale nemám pocit, že by si Evropská unie, a určitě ne Komise, zasloužila osočení z toho, že si zpět bere tolik, kolik dává. Rád bych uvedl krátkou poznámku, pane Schmidte, o humanitární pomoci v Eritreji. Do Eritreje žádná humanitární pomoc nejde; ani cent tam na humanitární pomoc neutratíme. Předpokládám, že jste si to spletl s rozvojovou pomocí. V našem politickém dialogu s Eritrejí je otázka novináře, kterého jste zmínil, vždy na programu. Zavolal jsem Issaiasovi, vlastně jsem se s ním setkal, a mluvil s ním o této záležitosti. Schovává se za skutečnost, že problém je striktně záležitostí eritrejského práva. Samozřejmě v této záležitosti sdílím Váš názor a stanovisko, ale spojovat rozvojovou pomoc s tímto problémem je velmi nebezpečné. Když budete například propuštění novináře vázat na politické rozhodnutí, když budete vázat rozvojovou pomoc na tento případ, kdo bude trpět? Ne eritrejské úřady, ale lidé, kterým chcete pomoci, jinými slovy obyvatelstvo. Je to o něco komplikovanější, než si zřejmě myslíte. Tato témata nemusíme nutně provazovat. I když se jedná o velmi nešťastné záležitosti, kvůli kterým se znepokojuji a která jsou stálým tématem v našem dialogu – a soustavně vyvíjím tlak ve snaze problém vyřešit – nemůžeme je spojit s rozvojovou pomocí.

165

166

CS


V každém případě, co se týká humanitární pomoci, mohu vám říci, že neexistuje evropská humanitární pomoc v Eritreji, i když tam financujeme rozvojové projekty. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Musím vás upozornit na skutečnost, že hlasování o prohlášení Komise se bude konat v Bruselu 29. listopadu 2007 a že hlasování o zprávě pana Cornilleta se uskuteční zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Gay Mitchell (PPE-DE), písemně . – Vítám tuto iniciativu institucí ustavit Konsensus o humanitární pomoci EU. Poprvé poskytne jasné stanovisko o politice EU týkající se humanitární pomoci. Prostředí, v němž se odehrávají humanitární akce, se rychle vyvíjí a průběžně předkládá nové výzvy. Zvyšují se počty zranitelných lidí v krizových situacích a přírodních katastrofách. V roce 2003 bylo zasaženo 200 milionů lidí a 45 milionů lidí potřebovalo pomoc na záchranu života. Od té doby jsme měli asijské tsunami, řadu zemětřesení, záplav a hurikánů, které zasáhly Střední Ameriku, a strašnou situaci v Dárfúru. Konsensus zdůrazní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Rozvojová pomoc je důležitým pojítkem prevence humanitárních stavů nouze. Snížení rizik katastrof a jasný závazek propojit pomoc, obnovu a rozvoj jsou nezbytností. Vojenské jednotky jsou ve zvýšené míře zapojeny do poskytování pomoci a pomoci při obnově civilnímu obyvatelstvu. Takový zásah do toho, co je tradičně nazíráno jako humanitární nebo rozvojový prostor, klade důležité otázky. Rozdíl mezi civilními a vojenskými aktéry trápí mnoho lidí pracujících v humanitární oblasti. Mandáty různých aktérů je nutné jasně definovat. 25. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 26. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:45 )

13-11-2007

ÚTERÝ, 13. LISTOPADU 2007

Recommend Documents