ÚSTECKÝ KRAJ mìsta a obce Ústeckého kraje
PROXIMA Bohemia www.mistopisy.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÚSTÍ NAD LABEM Mìsto Ústí nad Labem leží na severozápadì Èeské republiky, v pøekrásné krajinì Èeského støedohoøí, v místech, kde øeka Bílina ústí do mohutného toku Labe. Od hlavního mìsta Prahy je vzdáleno necelých 90 km, od hranic s Nìmeckem pak 25 km. Se svými bezmála 100 000 obyvateli je 7. nejvìtším mìstem Èeské republiky, sídlem Ústeckého kraje a Univerzity Jana Evangelisty Purkynì.
První zmínky o Ústí pocházejí z období kolem roku 1000. Královským mìstem se Ústí nad Labem stalo za panování krále Václava I. pøed rokem 1249. Patøí tak k nejstarším z pøibližnì ètyøiceti královských mìst v Èechách. Období nejvìtšího rozkvìtu mìsto zažilo ve 2. polovinì 19. století, kdy se díky prudkému rozvoji prùmyslu a dopravy stalo jedním z nejvýznamnìjších prùmyslových a obchodních center Èech. Jihovýchodnì od Ústí, v údolí øeky Bíliny se nalézá slavná ves Stadice, odkud byl podle legendy povolán na èeský trùn knìžnou Libuší Pøemysl Oráè. Tento pøíbìh dnes pøipomíná nejen pomník z roku 1841, ale také Pøemyslùv statek, Královský pramen, Volská skála èi Pøemyslova líska. Ústecko bylo v minulosti dìjištìm øady významných váleèných událostí, v roce 1126 Èeši porazili øímského krále Lothara u Chlumce, v roce 1426 porazili husité u Ústí saská vojska v jedné z nejkrvavìjších bitev støedovìku. V roce 1813 se u Chlumce nedaleko Ústí nad Labem odehrála bitva francouzské armády císaøe Napoleona I. se spojeneckými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska. V této bitvì spojenci odrazili Napoleonùv pokus o vpád do Èech a pøedznamenali tak Napoleonovu porážku v Bitvì národù u Lipska. Váleèné události dodnes pøipomíná øada pomníkù a pamìtních desek na nauèné stezce v okolí. Na dávných bojištích se poøádají rekonstrukce bitev. Na území mìsta se nachází velké
10
množství zajímavých kulturních památek. Dominantu jeho jižní èásti tvoøí zøícenina hradu Støekov ze 14. století, jedna z nejromantiètìjších hradních zøícenin v Èeské republice, pod níž bylo v letech 1923– 1936 postaveno Masarykovo zdymadlo, národní technická památka, která slouží k zajištìní splavnosti øeky Labe. Oblíbeným cílem výletù je zámeèek Vìtruše, jehož souèasná podoba je z let 1895–1897 a jehož vìž nabízí návštìvníkùm krásný výhled na labské údolí. Turisté zde mohou poobìdvat v restauraci èi navštívit pøírodní i zrcadlové bludištì a sportovní areál. Od roku 2010 vede na Vìtruši lanová dráha s výchozí stanicí na støeše obchodního centra Forum. Z církevních památek Ústí nad Labem je nejvíce proslavený pozdnì gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící
v centru mìsta. Je znám jako kostel se šikmou vìží, což je dùsledek bombardování mìsta na konci 2. svìtové války. Bombardování bylo pøíèinou vychýlení kostelní vìže o 201 cm, a ta je tak nejšikmìjší vìží ve støední Evropì. Architektonicky zajímavý je Mariánský most pøes øeku Labe z roku 1998, jenž se stal jedním ze symbolù mìsta. V roce 2001 byl zaøazen mezi 10 nejkrásnìjších svìtových staveb posledního desetiletí 20. století, je také nejvìtším jednostrannì zavìšeným mostem v Èeské republice. V novorenesanèním areálu z let 1876 a 1897 sídlí Muzeum mìsta Ústí nad Labem, ve kterém je možné zhlédnout expozici Antický sen, seznamující návštìvníky s historií starovìké øecké a øímské
kultury. Kromì toho muzeum nabízí nejrùznìjší tematické výstavy a další doprovodný kulturní program. Ve mìstì pùsobí øada dalších kulturních institucí. Severoèeské divadlo opery a baletu dosahuje øady národních i mezinárodních úspìchù, významnou divadelní scénou je též Èinoherní studio, kterým prošla øada slavných èeských hercù. Aktivnì zde pracují tøi profesionální divadelní soubory, komorní orchestr, nìkolik pìveckých sborù i taneèních skupin. Milovníky kultury na Ústecku zaujmou muzea, galerie, divadla i kina, dìtem se bude líbit v ústecké zoologické zahradì, která je otevøena celý rok. Ve mìstì se poøádá nìkolik mezinárodních kulturních akcí, napøíklad soutìž mladých klavíristù, country festival Trampská porta, mezinárodní festival sborového zpìvu èi jazzový a bluesový festival. Milovníci sportu mají ve mìstì k dispozici atletický stadion, zimní stadion, plavecký stadion, krytou sportovní halu, støelnici, bowling, fitness centra a øadu dalších krytých i venkovních sportovních zaøízení a høiš. Èlenitá kopcovitá krajina kolem Ústí poskytuje ideální podmínky pro turistiku, cyklistiku, horolezectví a hipoturistiku. Plavecké areály a pøírodní koupalištì lákají ke koupání, Labská stezka je využívána rekreaèními cyklisty a pro in-line bruslení. Pøekrásné výhledy na Èeské støedohoøí si lze užít bìhem pravidelných plaveb rekreaèních lodí od nìmeckého Bad Schandau až po Mìlník. Na lodích je možné obèerstvit se v restauraci, degustovat regionální vína èi se pobavit na taneèních veèerech s hudbou. Ústí nad Labem se nachází v srdci Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, které vedle Milešovky dominuje údolí Labe s Portou Bohemicou – tzv. Bránou Èech. Pro zdejší krajinu jsou typické kužely kopcù dávno vyhaslých sopek, krásné výhledy nabízí øada vyhlídkových míst a rozhleden. Èetné potoky, které se z kopcù sbíhají k Labi, vytvoøily øadu vodopádù, v blízkosti mìsta se jich nachází celkem dvanáct. Nejznámìjším z nich je Vaòovský, který je se svou výškou 12 metrù nejvyšším v Èeském støedohoøí. www.usti-nad-labem.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
DOLNÍ ZÁLEZLY Obec se rozkládá na levém bøehu øeky Labe, 10 km jižnì od Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese. Její katastrální území má celkovou výmìru 357 hektarù a nadmoøskou výšku 170 metrù. V souèasnosti žije v Dolních Zálezlech asi 580 trvale hlášených obyvatel. Poèátky osídlení území dnešní obce spadají až do mladší doby kamenné. Ves samotná je prvnì zmiòována již v roce 1057 v zakládací listinì litomìøické kapituly. Na katastru obce se nachází nìkolik zajímavých kulturních památek, které stojí za zhlédnutí. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1779 byla v roce 2004 zrestaurována a pøemístìna do obce z Ústí nad Labem. V tom samém roce prošla rekonstrukcí i jediná pùvodní drážní památka na železnièní trase Praha – Dresden, nádražní budova z roku 1850. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat sochu Ecce Homo nebo památný strom na ulici Na Horkách, cca 350 let starý dub.
Turisticky atraktivní je pìší stezka od vlakového nádraží na tzv. Mlynáøùv kámen, který je vhodný k horolezectví. V Dolních Zálezlech byla vybudována kanalizace, plynofikace i veøejný vodovod, obyvatelùm slouží služebna policie, zdravotnické zaøízení, pošta, restaurace, prodejna potravin a nìkolik provozoven soukromých živnostníkù. Místní dìti mohou navštìvovat vlastní mateøskou školku, øidièùm je k dispozici èerpací stanice. Milovníci sportu mohou využívat moderní víceúèelové høištì. Dopravní obslužnost vesnice zajišují pravidelné autobusové, vlakové, ale také lodní linky, které míøí do obce Církvice, ležící na proti-
lehlém bøehu Labe. Loï Marie, která vyplouvá ze zdejšího pøístavištì, pojme až 35 osob. Pøedstavitelé obce poøádají pro své spoluobèany bìhem roku øadu kulturních a spoleèenských akcí. Obyvatelstvo se schází pøi pálení èarodìjnic, vítání obèánkù, na spoleèenském plese, dìtském dni a pøi dalších pøíležitostech. www.dolni-zalezly.cz
HABROVANY Obec Habrovany, nìmecky Habrowan, se nachází v Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, 10 km severozápadnì od Ústí nad Labem. V souèasné dobì jsou Habrovany tvoøeny jedinou samostatnou èástí, jež má katastrální výmìru 282 ha a 198 stálých obyvatel. Ves byla v letech 1341–1383 jako souèást panství Krupka v majetku Tìmy II. z Koldic. Habrovany leží na Radejèínském potoce a byly vsí dìlenou, jejíž èást v roce 1512 patøila k panství Teplice. Ve støedu vsi se nachází barokní ètvercová kaple Panny Marie z roku 1840 s pùlkruhovým závìrem. Na nízké kuželové støeše je umístìna polygonální døevìná zvonièka s cibulkou a nad obloukovým vchodem je vytažena oblouková øímsa se štukovým køížem. Vnitøek kaplièky je sklenut valenou klenbou. Vesnice má vybudovaný veøejný vodovod, kanalizace s èistièkou odpadních vod ani plynofikace zde zatím není. Dopravní spojení zajišují pravidelné autobu-
ristice i cykloturistice. Cílem výletù mùže být tøeba nedaleká obec Stadice, známá z povìsti o Pøemyslu Oráèovi, vyhlídka Mlynáøùv kámen v Dolních Zálezlech èi rozhledna Radejèín. www.mesta.obce.cz/habrovany sové linky, které umožòují obyvatelùm obce dojíždìní za pracovními pøíležitostmi, lékaøskou péèí èi službami úøadù. Vlaková zastávka je nejblíže v nedalekých Øehlovicích. V obci Habrovany funguje obecní úøad a veøejná knihovna, která nabízí kromì pùjèování knih a èasopisù i bezplatný pøístup k internetu. Obec je èlenem mikroregionu Milada, jehož cílem je rozvoj èlenských obcí a mìst. Souèástí tohoto svazku, založeného v roce 2000, je 11 obcí: Krupka, Modlany, Žalany, Chlumec, Trmice, Dolní Zálezly, Øehlovice, Chabaøovice, Pøestanov, Stebno a Habrovany. Okolí Habrovan je ideální k pìší tu-
11
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
HOMOLE U PANNY Obec s pøibližnì 380 stálými obyvateli se nachází asi 10 km jihovýchodnì od mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese v Ústeckém kraji. Její katastrální území tvoøí èásti Homole u Panny, Haslice, Doubravice, Bláhov, Nová Ves u Plánì, Babiny II, Suletice, Byòov a Lhota pod Pannou s celkovou výmìrou 1 175 ha. V historických pramenech je obec poprvé zmiòována v roce 1407. Pùvodnì
se jmenovala Høibojedy, tj. ves lidí, kteøí jedí høiby. Nejprve se o vsi píše v listinách libìšického kláštera, pozdìji také v listinì císaøe Zikmunda, který obec Homoli spoleènì s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna. V Homoli stojí rodný dùm Josefa Emanuela Hibsche (1852–1941), který geologicky zmapoval Èeské støedohoøí a zachránil pøed znièením èetné vzácné vrchy. Na návrší pøed kostelem je na balvanu umístìna jeho pamìtní deska. Obec vybudovala svému slavnému rodákovi muzeum, které bylo otevøeno v roce 2002 u pøíležitosti 150. výroèí vìdcova narození.
Významnou církevní památkou obce je barokní kostel sv. Pia V. z 2. poloviny 18. století s barokní farou, vybudovanou na poèátku 19. století. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat kaplièku sv. Jakuba v Doubravici, kapli na návsi v Bláhovì a nìkolik dalších drobných sakrálních památek, roztroušených na území ostatních obcí. Obyvatelùm Homole u Panny slouží obchod s potravinami, høištì, restauraèní zaøízení a høbitov. Dopravní obslužnost zajišují autobusové linky. Bìhem roku žije obec bohatým spoleèenským a kulturním životem. Její pøedstavitelé poøádají pro své spoluobèany masopust, pálení èarodìjnic, dìtský den, modeláøské odpoledne, country bál, fotbalový turnaj, taneèní zábavu èi mikulášskou besídku. O pøipravovaných akcích i dùležitých událostech v obci informuje obèany zpravodaj s názvem Homolský obèasník. www.homoleupanny.cz
CHABAØOVICE Mìsteèko Chabaøovice leží v severních Èechách, v tìsné blízkosti mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese. Jeho katastrálním územím rozlohy 1 689 ha protéká Ždírnický potok, nachází se zde také Školní a Malý a Velký Luèní rybník. V souèasnosti ve mìstì žije okolo 2 500 stálých obyvatel. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení mìsta je považován seznam farních kostelù pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg. Významný je pro mìsto rok 1549, ve kterém Ferdinand I. Habsburský udìlil Chabaøovicím právo užívání mìstského znaku a peèetìní zeleným voskem. V 80. letech 20. století mìlo být mìsteèko zrušeno kvùli tìžbì uhlí, tento zámìr se ale nakonec naštìstí neuskuteènil. Nejvýznamnìjší církevní památkou Chabaøovic je pùvodnì gotický kostel Narození Panny Marie, doložený již roku 1352, jehož dnešní barokní podoba je vý-
12
sledkem pøestavby v 17. století. Návštìvník si mùže prohlédnout také pravoslavnou kaplièku sv. Jana Køtitele, høbitovní kapli sv. Michaela z poèátku 17. století nebo kostel sv. Václava v Roudníkách, který zde byl vystavìn již v 15. století. Chabaøovice mají svou vlastní základní školu a mateøskou školku, ale také praktickou a umìleckou školu. Kulturní akce se odehrávají v kulturním domì Zátiší, jmenovat lze alespoò divadelní pøedstavení, nedìlní èaje, maškarní a spoleèenské plesy, dìtské karnevaly nebo hudební koncerty. Dalšími kulturními zaøízeními jsou mìstská knihovna a Muzeum Chabaøovice.
Ve mìstì funguje celá øada aktivních zájmových spolkù. Smysluplné trávení volného èasu nabízí napøíklad klub sportovního rybolovu, klub plochodrážníkù a tìlovýchovná jednota s oddíly volejbalu, nohejbalu, florbalu, tance, tenisu, pingpongu atd. Obyvatelùm slouží udržované sportovní høištì, krytá tìlocvièna, koupalištì i høištì pro nejmenší dìti. www.chabarovice.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
CHLUMEC Chlumec se nachází v severních Èechách v Ústeckém kraji v okrese Ústí nad Labem. Leží v krajinné památkové zónì bitvy u Chlumce (1813), pøímo pod Krušnými horami bohatými na turistické stezky a cyklotrasy. Chlumec tvoøí 5 èástí 2 o celkové plošné výmìøe 12,88 km – Chlumec, Stradov, Žandov, Èeský Újezd a Støížovice. K 1. 1. 2011 mìl Chlumec 4 662 obyvatel. Svým urbanistickým charakterem, obèanskou vybaveností a poètem obyvatel již obec naplòuje znaky mìsta a proto v roce 2011 požádala, aby byla prohlášena mìstem.
Již roku 993 se objevila první historická zmínka o Chlumci, a to v listinì Boleslava II., kterou urèil desátek cla Nachlumcy pro právì založený první mužský klášter benediktinù v Èechách. V únoru 1126 se k Chlumci pøes hranièní hory valila vojska krále Lothara I. Saského, aby svým meèem dùraznì domluvil èeskému knížeti Sobìslavovi I. Ten však chytøe a odvážnì využil horského terénu u Chlumce a se svými lidmi Lothara a jeho vojska na hlavu porazil. Význam tohoto vítìzství pro další vývoj èeské státnosti je všeobecnì dobøe znám. Za napoleonských válek se Chlumecko dostalo pøímo do støedu váleèných událostí. Za tìžkých bojù v srpnu a záøí 1813 byly zdejší obce zcela znièeny. Porážka francouzských jednotek u Chlumce ale znamenala obrat ve vývoji války a konec plánù Napoleona na ovládnutí Evropy. Na chlumeckém zámku, sídle jednoho z nejvìtších panství v Èechách, se bìhem staletí vystøídala øada šlechtických rodù. Byly mezi nimi i rody dobøe známé, jejichž pøíslušníci zastávali vysoké státní funkce, pøes Kölbly, Stralendorfy, Kolovraty, Thuny, až po Westphaleny, kteøí se podíleli na prùmyslovém rozvoji celé oblasti a její dnešní podobì.
Významnou památkou Chlumce je barokní kostel sv. Havla, jenž byl vybudován již ve 30. letech 12. století. Mohutnou hranolovou vìž získal svatostánek až na sklonku 16. století, do vnitøní zdi kostela jsou vezdìny figurální renesanèní náhrobky rodiny Kölblù z let 1606–1619. Do vnìjší zdi presbytáøe je vezdìno jedenáct náhrobkù z pùvodního renesanèního kostela. Bìhem napoleonských válek byl kostel výraznì ponièen, obnoven byl v letech 1847–1849. Další pamìtihodností v obci je kaple Nejsvìtìjší Trojice s trojúhelníkovým pùdorysem, která je významnou památkou barokního stavitelství, uvnitø s bohatou freskovou výzdobou. Podle zakládací listiny z roku 1685 byla postavena v letech
V souèasnosti funguje v obci základní škola, dvì mateøské školy, mateøské centrum, tøi lékaøské praxe, dùm s peèovatelskou službou, domov pro seniory, pošta, hasièi, knihovna, høbitov, kostel, nìkolik obchodù a restaurací, lékárna, bowling, sportovní areál a obvodní oddìlení Policie ÈR. Dopravní spojení Chlumce zajišuje 12 linek autobusové dopravy. Velice významná je pro život v obci kulturní a sportovní èinnost. Mezi tradièní akce patøí napø. rekonstrukce boje k výroèí bitvy u Chlumce, rodinná turistická soutìž Pochoduje celá rodina, masopust, oslavy dìtského dne, hasièská soutìž O Floriánovu putýnku, hudební festival Chlumecké léto a country-folkový festival Chlumecký guláš. Mezi nejaktivnìjší spolky patøí dìtský pìvecký sbor KOATA a Chlumecký dìtský a pìvecký sbor, klub vojenské historie – 42. pìší pluk hrabìte Erbacha, dobrovolní hasièi, sportovci, autoklub a kynologové. Okolí Chlumce je protkáno sítí turistických stezek, nejvíce jich je na høebenu Krušných hor. Vìtšinu stezek mohou využívat i cyklisté, v zimì se zase znaèené trasy mìní v bìžecké trati. Obec je turisticky velmi vyhledávaná nejen pro svou historii, ale i pro možnost rekreace, nebo se mùže pyšnit fascinující zelení a velkým rybníkem s možností nejen koupání, ale také rybolovu. Dalším lákadlem mùže být sportovní areál s fotbalovým høištìm a tenisovými i volejbalovými kurty. www.ouchlumec.cz
1690–1691 na pamì odvrácení morové epidemie z roku 1680. Od roku 1838 je pod kaplí umístìna rodinná hrobka Westphalenù. V Chlumci si lze prohlédnout rovnìž památník bitvy z roku 1813 s plastikou lva od A. Mayerleho, který byl postaven roku 1913 ke stému výroèí bitvy u Chlumce. Památník vznikl dle návrhu Julia Schmiedela jako historický doklad této významné události. Odhalen byl za pøítomnosti arcivévody Karla, místodržitele Thuna a potomkù rodin nìkterých generálù.
13
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
CHUDEROV Obec leží v malebném kraji Èeského støedohoøí, asi 5 km od centra krajského mìsta Ústí nad Labem. V souèasné dobì ji obývá okolo 980 stálých obyvatel, kte kte-øí žijí v èástech Chuderov, Chuderovec, Libov, Lipová, Radešín a Žežice a v osaosadách Mlýništì, Neznabohy a Sovolusky. Katastrální výmìra obce je 1 535 ha. V historických pramenech je vesnice zmiòována poprvé v roce 1348. Do dnešní doby se na území Chuderova a jeho místních èástí dochovalo nìkolik zajímavých kulturních památek.
V Lipové si mùže návštìvník prohlédnout kostel sv. Martina z 15. století, v roce 1692 zbarokizovaný, v obci Radešín je k vidìní nìkolik hrázdìných lidových staveb, z nichž dùm èp. 11 je památkovì chránìn. Památkou Žežic je kostel sv. Petra a Pavla s ohradní zdí, jehož dnešní budova vznikla sice až roku 1780, ale zøejmì zde stál už v polovinì 14. století. V osadì Mlýništì se nachází unikátní technická památka – vodní zdroj z roku 1903. Kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století se sochou tohoto svìtce, stojící na chuderovské návsi, byla kvùli své znaèné zchátralosti zbourána, stejnì jako barokní sloup Ukøižování. Oblast okolo Chuderova je považována z hlediska turistiky, pøírody, obèanské vybavenosti, bydlení a dopravní dostupnosti do mìsta Ústí nad Labem za velice atraktivní. V obci se nachází mateøská škola s vlastní jídelnou, lékaøská ordinace, knihovna s internetem zdarma, fotbalové i dìtské høištì a prodejna potravin. Ná-
kupní centrum v ústecké mìstské èásti Severní Terasa je vzdáleno necelý kilometr. V souèasné dobì probíhá v Chuderovì výstavba nových rodinných domù, a tak je pravdìpodobné, že se bude poèet obyvatel v budoucnu nadále zvyšovat. Bìhem roku žije obec pestrým spoleèenským a kulturním životem, pro obèany je organizován napøíklad dìtský den, maškarní karneval, spoleèenský ples, slavnostní rozsvìcování vánoèního stromu a další akce. www.chuderov.cz
LIBOUCHEC Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který oddìluje Èeské støedohoøí od Labských pískovcù. Více jak 1 800 obyvatel obce žije na katastrálním území výmìry 2 802 ha, které je tvoøeno èástmi Èermná, Knínice, Libouchec a Žïárek. První písemná zmínka o vsi Libouchec pochází z roku 1169. Od 14. století patøila vesnice dìèínským Vartenberkùm, potom Trèkùm z Lípy, po nich Salhausenùm a Býnovským. V roce 1628 získali Libouchec dìèínští Thunové. Ti ještì nìkolikrát pøebývali na zdejším pùvodnì renesanèním zámku, ale po jeho znièení švédskými vojsky bìhem tøicetileté války pøenesli své sídlo do nedalekého Jílového. Již v 15. století byl z Libouchce vybudován vodovod do mìsta Ústí nad Labem. Na konci feudalismu tu vznikla rozsáhlá manufakturní výroba knoflíkù a textilu. Primitivní stroje mlýnù, manufaktur a hamrù dokázal svou silou roztoèit kdysi vodnatý Jílovský potok.
14
Dominantou obce je kostel sv. Tøí králù, jenž byl v minulosti èastokrát pøestavován, a tak v nìm lze nalézt odkazy na øadu umìleckých slohù od renesance až po novogotiku. Další významnou pamìtihodností je rekonstruovaný libouchecký zámek, který je cennou ukázkou renesan-
èního hospodáøského dvora se zámeckou obytnou èástí. Dvùr byl vybudován saským rytíøským rodem z Bünau ve 2. polovinì 16. století. V Liboucheci je možné vidìt také øadu domù s prvky pùvodní lidové architektury nebo barokní sousoší Kalvárie z roku 1728. Obec má vlastní mateøskou školu a základní školu s jídelnou a družinou, poštu, zdravotnické zaøízení, služebnu policie i vybudovaný vodovod, plynofikaci a kanalizaci s èistièkou odpadních vod. Milovníkùm sportu je k dispozici udržované høištì a moderní sportovní hala, která nabízí i možnost ubytování, od roku 2000 funguje v obci také golfový klub. V Libouchci pùsobí také myslivecké sdružení a sbor dobrovolných hasièù. Obec je èlenem mikroregionu Labské skály, jehož 9 èlenských obcí nabízí návštìvníkùm nejen pøekrásnou pøírodu, ale i øadu kulturních památek s pohnutou historií. www.libouchec.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
MALÉ BØEZNO Vesnièka Malé Bøezno leží na pravém bøehu Labe, 8 km východnì od Ústí nad Labem, pod vrchem Lichá (462 m n. m.). Pod správu obecního úøadu patøí kromì Malého Bøezna i obec Leština. Celková katastrální výmìra obce je 1 106 ha, žije zde pøes 500 trvale hlášených obyvatel. Ves Malé Bøezno je pùvodnì okrouhlice z 9. – 10. století. Je zøejmì totožná s lokalitou Breznec, doloženou v majetku velmože Hroznaty v roce 1178 a pak johanitù v roce 1188, není to však dokázáno. Své jméno vesnice dostala od bøízy, pøívlastkové urèení ji má odlišit od blízkého
Velkého Bøezna. Leština je rovnìž pùvodnì slovanská okrouhlice z 9. – 10. století, která se rozléhá pøi prùjezdní komunikaci v údolí Luèního potoka. Poprvé v historii byla ves zmiòována roku 1437, tehdy patøila zdejší tvrz k Býèkovicím a sloužila jako ochrana litomìøického proboštství. Státem chránìnou kulturní památkou v obci je kaple, stojící pøi prùjezdní silnici, jež má nad vchodem na desce uvedeno jméno svého stavitele a rok vzniku – Joannes Keckerk – 1704. V roce 1993 byla opravena. Do obce byl zaveden veøejný vodovod, kanalizace s ÈOV ani plynofikace zde zatím není. Malé Bøezno má autobusové i železnièní spojení, které využívají jeho obyvatelé k dojíždìní do vìtších obcí, ve kterých hledají pracovní pøíležitosti, lékaøskou péèi nebo vzdìlání. Pøímo v obci funguje obecní úøad, mateøská škola, knihovna s bezplatným pøístupem k internetu, høbitov a sportovní høištì.
Aktivními spolky v obci, které se starají o smysluplné trávení volného èasu dìtí i dospìlých, jsou fotbalový oddíl FK Malé Bøezno a Sbor dobrovolných hasièù Malé Bøezno. Oba spolky se také podílí na organizaci kulturních a sportovních akcí v obci a reprezentují ji v regionálních soutìžích. www.malebrezno.cz
MALEÈOV Maleèov, jenž bývá èasto nazýván prahem k Portì Bohemice, se nachází v malebné krajinì Èeského støedohoøí, 8 km jihovýchodnì od Ústí nad Labem. Jeho místní èásti Maleèov, Bøezí, ÈeÈeøeništì, Horní Zálezly, Nìmèí, Pohoøí, Proboštov, Rýdeè, Øetouò a Babiny I zazabírají celkovou katastrální výmìru 2 369 ha, žije v nich asi 770 obyvatel. Ves Maleèov je v historických pramenech zmiòována poprvé v roce 1057, a to v zakládací listinì litomìøické kapituly jako Malešùv dvùr se 6 usedlostmi a jednou zahradou. V roce 1410 ves zastavil
král Václav IV. spolu s dalšími osadami Haškovi z Robeè. Od roku 1548 náležela Salhausenùm a od roku 1676 patøila spoleènì se zbožím svádovským k panství Ploskovice. Posledním feudálním majitelem Maleèova byl císaø Ferdinand I. V obci si lze prohlédnout nìkolik zajímavých staveb. Stavení èp. 8 a èp. 30 z 19. století jsou státem chránìné památky, drobná kaplièka na kraji lesa na kopci Trpaslièí kameny (659 m n. m.) je výklenková s pùlkruhovým závìrem a pochází ze zaèátku 19. století. V obci Bøezí stojí barokní ètvercová kaple z roku 1780, v Èeøeništi si lze prohlédnout barokní høbitovní kapli s plastikou Panny Marie a kostel Panny Marie Pomocnice køesanù, stojící ve stráni nad vsí. Horní Zálezly se mohou chlubit pozoruhodným kamenným køížem z roku 1831, Nìmèí zase výklenkovou kaplièkou z 19. století se sedlovou støechou. Kostel Narození sv. Jana Køtitele v Proboštovì byl v historických dokumentech zmiòován již
roku 1352, pod kostelem se zachovala barokní fara, postavená kolem roku 1700. Za zmínku jistì stojí i ètvercová kaple sv. Antonína Paduánského v Øetouni. Maleèov žije pestrým kulturním a spoleèenským životem, bìhem roku zde probíhá øada zajímavých akcí, které pro své obyvatele pøipravuje obec ve spolupráci se zájmovými spolky. Oblíbené je tøeba stavìní máje, dìtský den, maškarní ples èi vítání obèánkù . U místní èásti Pohoøí se nachází lyžaøský vlek s umìlým zasnìžováním. www.malecovsko.cz
15
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
PETROVICE Petrovice leží severnì od Ústí nad Labem v nadmoøské výšce 551 m, u stát stát-ních hranic ÈR a SRN. Obec Petrovice je tvoøena místními èástmi Petrovice, Krás Krás-ný Les, Nakléøov a Vìtrov. Na katastru celkové rozlohy 5 119 ha v souèasnosti žije kolem 870 stálých obyvatel. Obec vznikla pøi zemské bránì, kterou se z nìmeckého Halle dovážela do èeského vnitrozemí sùl. Svým øazením budov podél obou stran cesty a s rozšíøeným prostorem ve støedu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou nìmeckými kolonisty. Jméno obce Peterswald je v této nìmecké formì poprvé zmiòováno v roce 1352 a s nejvìtší pravdìpodobností se jedná o jméno lokátora, který odpovídal králi za osídlení zdejší oblasti. Prvními známými majiteli vsi jsou páni z Wartenberka, kteøí jsou roku 1352 uvádìni jako patroni zdejšího kostela. První zmínka o petrovickém kostelu, který stával uprostøed místního høbitova, je datována již do 2. poloviny 14. století.
Dnešní kostel sv. Mikuláše byl ve støedu obce vystavìn roku 1793. Bìhem napoleonských válek sloužil jako skladištì i jako lazaret, kostelní fara byla využívána jako
velitelské stanovištì. Na obnovì válkou znièeného kostela se podílela široká veøejnost vèetnì okolních vesnic. Fara pod kostelem byla opravena v letech 1994– 1996. Další památkou Petrovic je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709, umístìná u kostela na vysokém hranolovém soklu, a sloup Ecce homo od Antona Bauera z Teplic z roku 1874, stojící pøi boèním kostelním vstupu. Nad petrovickým høbitovem si lze prohlédnout kamenný morový køíž s litinovým korpusem ukøižovaného Krista. Køíž byl zøízen na hromadném hrobu obìtí zemøelých v roce 1814 na úplavici po napoleonském tažení. V souèasné dobì jsou Petrovice moderní obcí s dobrou obèanskou vybaveností i dopravní dostupností. Obyvatelé mají k dispozici dostateèné kulturní i sportovní vyžití, ale také bohaté turistické možnosti v krásné krajinì CHKO Labské pískovce. www.obecpetrovice.cz
POVRLY Obec s více jak 2 200 stálými obyvateli se skládá z èástí Povrly, Neštìdice, Roztoky, Mašovice, Lužec, Mírkov, Blansko, Slavošov, Lysá, Šachov, Èeský Bukov a Maškovice. Její katastrální území rozlohy 2 557 ha leží 9 km východnì od mìsta Ústí nad Labem, na levém bøehu øeky Labe. Osada Povrly vznikla na levém bøehu Labe a nepochybnì profitovala ze své polohy pøi pøechodu obchodní stezky pøes øeku. Povrly a ostatní obce, které
16
dnes tvoøí jeden správní celek, byly vždy vesnicemi hospodáøsko-pìstitelskými. Povrly jsou zmiòovány kolem roku 1200, pøièemž první doložitelná písemná zpráva o vsích Povrly a Roztoky pochází z roku 1186. Na území obce se do dnešních dnù dochovalo velké množství zajímavých kulturních památek. Moderní kostel Navštívení Panny Marie zde byl postaven v roce 1936, jeho souèástí je vysoká jižní vìž se zvonem. V èásti Roztoky, v krátkém údolí levého pøítoku Labe, stojí kostel Narození sv. Jana Køtitele, který má osmibokou loï s nízkou stanovou støechou a k západu orientovaný presbytáø. Na vrcholu støe-
chy lodi se nachází barokní zvonièka, vnitøní zaøízení kostela pochází z konce 18. a z 19. století. Nad Neštìdicemi se tyèí výrazný skalnatý kopec Kozí vrch, který je dnes celý chránìný jako pøírodní rezervace o výmìøe témìø 37 ha, jejímž úèelem je ochrana vzácných druhù rostlin. Na vrchol vede zelenì znaèená turistická trasa z Neštìdic nebo z Mašovic. Poblíž Mírkova je na 545 m vysokém kopci Blansko k vidìní zøícenina hradu Blansko, jenž zpustl již v 16. století. Dnes jsou Povrly moderní obcí s dobrou dopravní dostupností a obèanskou vybaveností. Obyvatelstvu slouží základní škola, dvì mateøské školky, pošta, policie, zdravotní støedisko, peèovatelský dùm, dìtské centrum, knihovna a nìkolik prodejen, restaurací a ubytovacích zaøízení. Pøíznivci sportu mohou využívat koupalištì, letní a zimní stadion èi tìlocviènu a bazén místní ZŠ. www.povrly.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÚSTÍ NAD LABEM Mìsto Ústí nad Labem leží na severozápadì Èeské republiky, v pøekrásné krajinì Èeského støedohoøí, v místech, kde øeka Bílina ústí do mohutného toku Labe. Od hlavního mìsta Prahy je vzdáleno necelých 90 km, od hranic s Nìmeckem pak 25 km. Se svými bezmála 100 000 obyvateli je 7. nejvìtším mìstem Èeské republiky, sídlem Ústeckého kraje a Univerzity Jana Evangelisty Purkynì.
První zmínky o Ústí pocházejí z období kolem roku 1000. Královským mìstem se Ústí nad Labem stalo za panování krále Václava I. pøed rokem 1249. Patøí tak k nejstarším z pøibližnì ètyøiceti královských mìst v Èechách. Období nejvìtšího rozkvìtu mìsto zažilo ve 2. polovinì 19. století, kdy se díky prudkému rozvoji prùmyslu a dopravy stalo jedním z nejvýznamnìjších prùmyslových a obchodních center Èech. Jihovýchodnì od Ústí, v údolí øeky Bíliny se nalézá slavná ves Stadice, odkud byl podle legendy povolán na èeský trùn knìžnou Libuší Pøemysl Oráè. Tento pøíbìh dnes pøipomíná nejen pomník z roku 1841, ale také Pøemyslùv statek, Královský pramen, Volská skála èi Pøemyslova líska. Ústecko bylo v minulosti dìjištìm øady významných váleèných událostí, v roce 1126 Èeši porazili øímského krále Lothara u Chlumce, v roce 1426 porazili husité u Ústí saská vojska v jedné z nejkrvavìjších bitev støedovìku. V roce 1813 se u Chlumce nedaleko Ústí nad Labem odehrála bitva francouzské armády císaøe Napoleona I. se spojeneckými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska. V této bitvì spojenci odrazili Napoleonùv pokus o vpád do Èech a pøedznamenali tak Napoleonovu porážku v Bitvì národù u Lipska. Váleèné události dodnes pøipomíná øada pomníkù a pamìtních desek na nauèné stezce v okolí. Na dávných bojištích se poøádají rekonstrukce bitev. Na území mìsta se nachází velké
10
množství zajímavých kulturních památek. Dominantu jeho jižní èásti tvoøí zøícenina hradu Støekov ze 14. století, jedna z nejromantiètìjších hradních zøícenin v Èeské republice, pod níž bylo v letech 1923– 1936 postaveno Masarykovo zdymadlo, národní technická památka, která slouží k zajištìní splavnosti øeky Labe. Oblíbeným cílem výletù je zámeèek Vìtruše, jehož souèasná podoba je z let 1895–1897 a jehož vìž nabízí návštìvníkùm krásný výhled na labské údolí. Turisté zde mohou poobìdvat v restauraci èi navštívit pøírodní i zrcadlové bludištì a sportovní areál. Od roku 2010 vede na Vìtruši lanová dráha s výchozí stanicí na støeše obchodního centra Forum. Z církevních památek Ústí nad Labem je nejvíce proslavený pozdnì gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící
v centru mìsta. Je znám jako kostel se šikmou vìží, což je dùsledek bombardování mìsta na konci 2. svìtové války. Bombardování bylo pøíèinou vychýlení kostelní vìže o 201 cm, a ta je tak nejšikmìjší vìží ve støední Evropì. Architektonicky zajímavý je Mariánský most pøes øeku Labe z roku 1998, jenž se stal jedním ze symbolù mìsta. V roce 2001 byl zaøazen mezi 10 nejkrásnìjších svìtových staveb posledního desetiletí 20. století, je také nejvìtším jednostrannì zavìšeným mostem v Èeské republice. V novorenesanèním areálu z let 1876 a 1897 sídlí Muzeum mìsta Ústí nad Labem, ve kterém je možné zhlédnout expozici Antický sen, seznamující návštìvníky s historií starovìké øecké a øímské
kultury. Kromì toho muzeum nabízí nejrùznìjší tematické výstavy a další doprovodný kulturní program. Ve mìstì pùsobí øada dalších kulturních institucí. Severoèeské divadlo opery a baletu dosahuje øady národních i mezinárodních úspìchù, významnou divadelní scénou je též Èinoherní studio, kterým prošla øada slavných èeských hercù. Aktivnì zde pracují tøi profesionální divadelní soubory, komorní orchestr, nìkolik pìveckých sborù i taneèních skupin. Milovníky kultury na Ústecku zaujmou muzea, galerie, divadla i kina, dìtem se bude líbit v ústecké zoologické zahradì, která je otevøena celý rok. Ve mìstì se poøádá nìkolik mezinárodních kulturních akcí, napøíklad soutìž mladých klavíristù, country festival Trampská porta, mezinárodní festival sborového zpìvu èi jazzový a bluesový festival. Milovníci sportu mají ve mìstì k dispozici atletický stadion, zimní stadion, plavecký stadion, krytou sportovní halu, støelnici, bowling, fitness centra a øadu dalších krytých i venkovních sportovních zaøízení a høiš. Èlenitá kopcovitá krajina kolem Ústí poskytuje ideální podmínky pro turistiku, cyklistiku, horolezectví a hipoturistiku. Plavecké areály a pøírodní koupalištì lákají ke koupání, Labská stezka je využívána rekreaèními cyklisty a pro in-line bruslení. Pøekrásné výhledy na Èeské støedohoøí si lze užít bìhem pravidelných plaveb rekreaèních lodí od nìmeckého Bad Schandau až po Mìlník. Na lodích je možné obèerstvit se v restauraci, degustovat regionální vína èi se pobavit na taneèních veèerech s hudbou. Ústí nad Labem se nachází v srdci Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, které vedle Milešovky dominuje údolí Labe s Portou Bohemicou – tzv. Bránou Èech. Pro zdejší krajinu jsou typické kužely kopcù dávno vyhaslých sopek, krásné výhledy nabízí øada vyhlídkových míst a rozhleden. Èetné potoky, které se z kopcù sbíhají k Labi, vytvoøily øadu vodopádù, v blízkosti mìsta se jich nachází celkem dvanáct. Nejznámìjším z nich je Vaòovský, který je se svou výškou 12 metrù nejvyšším v Èeském støedohoøí. www.usti-nad-labem.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
DOLNÍ ZÁLEZLY Obec se rozkládá na levém bøehu øeky Labe, 10 km jižnì od Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese. Její katastrální území má celkovou výmìru 357 hektarù a nadmoøskou výšku 170 metrù. V souèasnosti žije v Dolních Zálezlech asi 580 trvale hlášených obyvatel. Poèátky osídlení území dnešní obce spadají až do mladší doby kamenné. Ves samotná je prvnì zmiòována již v roce 1057 v zakládací listinì litomìøické kapituly. Na katastru obce se nachází nìkolik zajímavých kulturních památek, které stojí za zhlédnutí. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1779 byla v roce 2004 zrestaurována a pøemístìna do obce z Ústí nad Labem. V tom samém roce prošla rekonstrukcí i jediná pùvodní drážní památka na železnièní trase Praha – Dresden, nádražní budova z roku 1850. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat sochu Ecce Homo nebo památný strom na ulici Na Horkách, cca 350 let starý dub.
Turisticky atraktivní je pìší stezka od vlakového nádraží na tzv. Mlynáøùv kámen, který je vhodný k horolezectví. V Dolních Zálezlech byla vybudována kanalizace, plynofikace i veøejný vodovod, obyvatelùm slouží služebna policie, zdravotnické zaøízení, pošta, restaurace, prodejna potravin a nìkolik provozoven soukromých živnostníkù. Místní dìti mohou navštìvovat vlastní mateøskou školku, øidièùm je k dispozici èerpací stanice. Milovníci sportu mohou využívat moderní víceúèelové høištì. Dopravní obslužnost vesnice zajišují pravidelné autobusové, vlakové, ale také lodní linky, které míøí do obce Církvice, ležící na proti-
lehlém bøehu Labe. Loï Marie, která vyplouvá ze zdejšího pøístavištì, pojme až 35 osob. Pøedstavitelé obce poøádají pro své spoluobèany bìhem roku øadu kulturních a spoleèenských akcí. Obyvatelstvo se schází pøi pálení èarodìjnic, vítání obèánkù, na spoleèenském plese, dìtském dni a pøi dalších pøíležitostech. www.dolni-zalezly.cz
HABROVANY Obec Habrovany, nìmecky Habrowan, se nachází v Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, 10 km severozápadnì od Ústí nad Labem. V souèasné dobì jsou Habrovany tvoøeny jedinou samostatnou èástí, jež má katastrální výmìru 282 ha a 198 stálých obyvatel. Ves byla v letech 1341–1383 jako souèást panství Krupka v majetku Tìmy II. z Koldic. Habrovany leží na Radejèínském potoce a byly vsí dìlenou, jejíž èást v roce 1512 patøila k panství Teplice. Ve støedu vsi se nachází barokní ètvercová kaple Panny Marie z roku 1840 s pùlkruhovým závìrem. Na nízké kuželové støeše je umístìna polygonální døevìná zvonièka s cibulkou a nad obloukovým vchodem je vytažena oblouková øímsa se štukovým køížem. Vnitøek kaplièky je sklenut valenou klenbou. Vesnice má vybudovaný veøejný vodovod, kanalizace s èistièkou odpadních vod ani plynofikace zde zatím není. Dopravní spojení zajišují pravidelné autobu-
ristice i cykloturistice. Cílem výletù mùže být tøeba nedaleká obec Stadice, známá z povìsti o Pøemyslu Oráèovi, vyhlídka Mlynáøùv kámen v Dolních Zálezlech èi rozhledna Radejèín. www.mesta.obce.cz/habrovany sové linky, které umožòují obyvatelùm obce dojíždìní za pracovními pøíležitostmi, lékaøskou péèí èi službami úøadù. Vlaková zastávka je nejblíže v nedalekých Øehlovicích. V obci Habrovany funguje obecní úøad a veøejná knihovna, která nabízí kromì pùjèování knih a èasopisù i bezplatný pøístup k internetu. Obec je èlenem mikroregionu Milada, jehož cílem je rozvoj èlenských obcí a mìst. Souèástí tohoto svazku, založeného v roce 2000, je 11 obcí: Krupka, Modlany, Žalany, Chlumec, Trmice, Dolní Zálezly, Øehlovice, Chabaøovice, Pøestanov, Stebno a Habrovany. Okolí Habrovan je ideální k pìší tu-
11
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
HOMOLE U PANNY Obec s pøibližnì 380 stálými obyvateli se nachází asi 10 km jihovýchodnì od mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese v Ústeckém kraji. Její katastrální území tvoøí èásti Homole u Panny, Haslice, Doubravice, Bláhov, Nová Ves u Plánì, Babiny II, Suletice, Byòov a Lhota pod Pannou s celkovou výmìrou 1 175 ha. V historických pramenech je obec poprvé zmiòována v roce 1407. Pùvodnì
se jmenovala Høibojedy, tj. ves lidí, kteøí jedí høiby. Nejprve se o vsi píše v listinách libìšického kláštera, pozdìji také v listinì císaøe Zikmunda, který obec Homoli spoleènì s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna. V Homoli stojí rodný dùm Josefa Emanuela Hibsche (1852–1941), který geologicky zmapoval Èeské støedohoøí a zachránil pøed znièením èetné vzácné vrchy. Na návrší pøed kostelem je na balvanu umístìna jeho pamìtní deska. Obec vybudovala svému slavnému rodákovi muzeum, které bylo otevøeno v roce 2002 u pøíležitosti 150. výroèí vìdcova narození.
Významnou církevní památkou obce je barokní kostel sv. Pia V. z 2. poloviny 18. století s barokní farou, vybudovanou na poèátku 19. století. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat kaplièku sv. Jakuba v Doubravici, kapli na návsi v Bláhovì a nìkolik dalších drobných sakrálních památek, roztroušených na území ostatních obcí. Obyvatelùm Homole u Panny slouží obchod s potravinami, høištì, restauraèní zaøízení a høbitov. Dopravní obslužnost zajišují autobusové linky. Bìhem roku žije obec bohatým spoleèenským a kulturním životem. Její pøedstavitelé poøádají pro své spoluobèany masopust, pálení èarodìjnic, dìtský den, modeláøské odpoledne, country bál, fotbalový turnaj, taneèní zábavu èi mikulášskou besídku. O pøipravovaných akcích i dùležitých událostech v obci informuje obèany zpravodaj s názvem Homolský obèasník. www.homoleupanny.cz
CHABAØOVICE Mìsteèko Chabaøovice leží v severních Èechách, v tìsné blízkosti mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese. Jeho katastrálním územím rozlohy 1 689 ha protéká Ždírnický potok, nachází se zde také Školní a Malý a Velký Luèní rybník. V souèasnosti ve mìstì žije okolo 2 500 stálých obyvatel. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení mìsta je považován seznam farních kostelù pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg. Významný je pro mìsto rok 1549, ve kterém Ferdinand I. Habsburský udìlil Chabaøovicím právo užívání mìstského znaku a peèetìní zeleným voskem. V 80. letech 20. století mìlo být mìsteèko zrušeno kvùli tìžbì uhlí, tento zámìr se ale nakonec naštìstí neuskuteènil. Nejvýznamnìjší církevní památkou Chabaøovic je pùvodnì gotický kostel Narození Panny Marie, doložený již roku 1352, jehož dnešní barokní podoba je vý-
12
sledkem pøestavby v 17. století. Návštìvník si mùže prohlédnout také pravoslavnou kaplièku sv. Jana Køtitele, høbitovní kapli sv. Michaela z poèátku 17. století nebo kostel sv. Václava v Roudníkách, který zde byl vystavìn již v 15. století. Chabaøovice mají svou vlastní základní školu a mateøskou školku, ale také praktickou a umìleckou školu. Kulturní akce se odehrávají v kulturním domì Zátiší, jmenovat lze alespoò divadelní pøedstavení, nedìlní èaje, maškarní a spoleèenské plesy, dìtské karnevaly nebo hudební koncerty. Dalšími kulturními zaøízeními jsou mìstská knihovna a Muzeum Chabaøovice.
Ve mìstì funguje celá øada aktivních zájmových spolkù. Smysluplné trávení volného èasu nabízí napøíklad klub sportovního rybolovu, klub plochodrážníkù a tìlovýchovná jednota s oddíly volejbalu, nohejbalu, florbalu, tance, tenisu, pingpongu atd. Obyvatelùm slouží udržované sportovní høištì, krytá tìlocvièna, koupalištì i høištì pro nejmenší dìti. www.chabarovice.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
CHLUMEC Chlumec se nachází v severních Èechách v Ústeckém kraji v okrese Ústí nad Labem. Leží v krajinné památkové zónì bitvy u Chlumce (1813), pøímo pod Krušnými horami bohatými na turistické stezky a cyklotrasy. Chlumec tvoøí 5 èástí 2 o celkové plošné výmìøe 12,88 km – Chlumec, Stradov, Žandov, Èeský Újezd a Støížovice. K 1. 1. 2011 mìl Chlumec 4 662 obyvatel. Svým urbanistickým charakterem, obèanskou vybaveností a poètem obyvatel již obec naplòuje znaky mìsta a proto v roce 2011 požádala, aby byla prohlášena mìstem.
Již roku 993 se objevila první historická zmínka o Chlumci, a to v listinì Boleslava II., kterou urèil desátek cla Nachlumcy pro právì založený první mužský klášter benediktinù v Èechách. V únoru 1126 se k Chlumci pøes hranièní hory valila vojska krále Lothara I. Saského, aby svým meèem dùraznì domluvil èeskému knížeti Sobìslavovi I. Ten však chytøe a odvážnì využil horského terénu u Chlumce a se svými lidmi Lothara a jeho vojska na hlavu porazil. Význam tohoto vítìzství pro další vývoj èeské státnosti je všeobecnì dobøe znám. Za napoleonských válek se Chlumecko dostalo pøímo do støedu váleèných událostí. Za tìžkých bojù v srpnu a záøí 1813 byly zdejší obce zcela znièeny. Porážka francouzských jednotek u Chlumce ale znamenala obrat ve vývoji války a konec plánù Napoleona na ovládnutí Evropy. Na chlumeckém zámku, sídle jednoho z nejvìtších panství v Èechách, se bìhem staletí vystøídala øada šlechtických rodù. Byly mezi nimi i rody dobøe známé, jejichž pøíslušníci zastávali vysoké státní funkce, pøes Kölbly, Stralendorfy, Kolovraty, Thuny, až po Westphaleny, kteøí se podíleli na prùmyslovém rozvoji celé oblasti a její dnešní podobì.
Významnou památkou Chlumce je barokní kostel sv. Havla, jenž byl vybudován již ve 30. letech 12. století. Mohutnou hranolovou vìž získal svatostánek až na sklonku 16. století, do vnitøní zdi kostela jsou vezdìny figurální renesanèní náhrobky rodiny Kölblù z let 1606–1619. Do vnìjší zdi presbytáøe je vezdìno jedenáct náhrobkù z pùvodního renesanèního kostela. Bìhem napoleonských válek byl kostel výraznì ponièen, obnoven byl v letech 1847–1849. Další pamìtihodností v obci je kaple Nejsvìtìjší Trojice s trojúhelníkovým pùdorysem, která je významnou památkou barokního stavitelství, uvnitø s bohatou freskovou výzdobou. Podle zakládací listiny z roku 1685 byla postavena v letech
V souèasnosti funguje v obci základní škola, dvì mateøské školy, mateøské centrum, tøi lékaøské praxe, dùm s peèovatelskou službou, domov pro seniory, pošta, hasièi, knihovna, høbitov, kostel, nìkolik obchodù a restaurací, lékárna, bowling, sportovní areál a obvodní oddìlení Policie ÈR. Dopravní spojení Chlumce zajišuje 12 linek autobusové dopravy. Velice významná je pro život v obci kulturní a sportovní èinnost. Mezi tradièní akce patøí napø. rekonstrukce boje k výroèí bitvy u Chlumce, rodinná turistická soutìž Pochoduje celá rodina, masopust, oslavy dìtského dne, hasièská soutìž O Floriánovu putýnku, hudební festival Chlumecké léto a country-folkový festival Chlumecký guláš. Mezi nejaktivnìjší spolky patøí dìtský pìvecký sbor KOATA a Chlumecký dìtský a pìvecký sbor, klub vojenské historie – 42. pìší pluk hrabìte Erbacha, dobrovolní hasièi, sportovci, autoklub a kynologové. Okolí Chlumce je protkáno sítí turistických stezek, nejvíce jich je na høebenu Krušných hor. Vìtšinu stezek mohou využívat i cyklisté, v zimì se zase znaèené trasy mìní v bìžecké trati. Obec je turisticky velmi vyhledávaná nejen pro svou historii, ale i pro možnost rekreace, nebo se mùže pyšnit fascinující zelení a velkým rybníkem s možností nejen koupání, ale také rybolovu. Dalším lákadlem mùže být sportovní areál s fotbalovým høištìm a tenisovými i volejbalovými kurty. www.ouchlumec.cz
1690–1691 na pamì odvrácení morové epidemie z roku 1680. Od roku 1838 je pod kaplí umístìna rodinná hrobka Westphalenù. V Chlumci si lze prohlédnout rovnìž památník bitvy z roku 1813 s plastikou lva od A. Mayerleho, který byl postaven roku 1913 ke stému výroèí bitvy u Chlumce. Památník vznikl dle návrhu Julia Schmiedela jako historický doklad této významné události. Odhalen byl za pøítomnosti arcivévody Karla, místodržitele Thuna a potomkù rodin nìkterých generálù.
13
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
CHUDEROV Obec leží v malebném kraji Èeského støedohoøí, asi 5 km od centra krajského mìsta Ústí nad Labem. V souèasné dobì ji obývá okolo 980 stálých obyvatel, kte kte-øí žijí v èástech Chuderov, Chuderovec, Libov, Lipová, Radešín a Žežice a v osaosadách Mlýništì, Neznabohy a Sovolusky. Katastrální výmìra obce je 1 535 ha. V historických pramenech je vesnice zmiòována poprvé v roce 1348. Do dnešní doby se na území Chuderova a jeho místních èástí dochovalo nìkolik zajímavých kulturních památek.
V Lipové si mùže návštìvník prohlédnout kostel sv. Martina z 15. století, v roce 1692 zbarokizovaný, v obci Radešín je k vidìní nìkolik hrázdìných lidových staveb, z nichž dùm èp. 11 je památkovì chránìn. Památkou Žežic je kostel sv. Petra a Pavla s ohradní zdí, jehož dnešní budova vznikla sice až roku 1780, ale zøejmì zde stál už v polovinì 14. století. V osadì Mlýništì se nachází unikátní technická památka – vodní zdroj z roku 1903. Kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století se sochou tohoto svìtce, stojící na chuderovské návsi, byla kvùli své znaèné zchátralosti zbourána, stejnì jako barokní sloup Ukøižování. Oblast okolo Chuderova je považována z hlediska turistiky, pøírody, obèanské vybavenosti, bydlení a dopravní dostupnosti do mìsta Ústí nad Labem za velice atraktivní. V obci se nachází mateøská škola s vlastní jídelnou, lékaøská ordinace, knihovna s internetem zdarma, fotbalové i dìtské høištì a prodejna potravin. Ná-
kupní centrum v ústecké mìstské èásti Severní Terasa je vzdáleno necelý kilometr. V souèasné dobì probíhá v Chuderovì výstavba nových rodinných domù, a tak je pravdìpodobné, že se bude poèet obyvatel v budoucnu nadále zvyšovat. Bìhem roku žije obec pestrým spoleèenským a kulturním životem, pro obèany je organizován napøíklad dìtský den, maškarní karneval, spoleèenský ples, slavnostní rozsvìcování vánoèního stromu a další akce. www.chuderov.cz
LIBOUCHEC Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který oddìluje Èeské støedohoøí od Labských pískovcù. Více jak 1 800 obyvatel obce žije na katastrálním území výmìry 2 802 ha, které je tvoøeno èástmi Èermná, Knínice, Libouchec a Žïárek. První písemná zmínka o vsi Libouchec pochází z roku 1169. Od 14. století patøila vesnice dìèínským Vartenberkùm, potom Trèkùm z Lípy, po nich Salhausenùm a Býnovským. V roce 1628 získali Libouchec dìèínští Thunové. Ti ještì nìkolikrát pøebývali na zdejším pùvodnì renesanèním zámku, ale po jeho znièení švédskými vojsky bìhem tøicetileté války pøenesli své sídlo do nedalekého Jílového. Již v 15. století byl z Libouchce vybudován vodovod do mìsta Ústí nad Labem. Na konci feudalismu tu vznikla rozsáhlá manufakturní výroba knoflíkù a textilu. Primitivní stroje mlýnù, manufaktur a hamrù dokázal svou silou roztoèit kdysi vodnatý Jílovský potok.
14
Dominantou obce je kostel sv. Tøí králù, jenž byl v minulosti èastokrát pøestavován, a tak v nìm lze nalézt odkazy na øadu umìleckých slohù od renesance až po novogotiku. Další významnou pamìtihodností je rekonstruovaný libouchecký zámek, který je cennou ukázkou renesan-
èního hospodáøského dvora se zámeckou obytnou èástí. Dvùr byl vybudován saským rytíøským rodem z Bünau ve 2. polovinì 16. století. V Liboucheci je možné vidìt také øadu domù s prvky pùvodní lidové architektury nebo barokní sousoší Kalvárie z roku 1728. Obec má vlastní mateøskou školu a základní školu s jídelnou a družinou, poštu, zdravotnické zaøízení, služebnu policie i vybudovaný vodovod, plynofikaci a kanalizaci s èistièkou odpadních vod. Milovníkùm sportu je k dispozici udržované høištì a moderní sportovní hala, která nabízí i možnost ubytování, od roku 2000 funguje v obci také golfový klub. V Libouchci pùsobí také myslivecké sdružení a sbor dobrovolných hasièù. Obec je èlenem mikroregionu Labské skály, jehož 9 èlenských obcí nabízí návštìvníkùm nejen pøekrásnou pøírodu, ale i øadu kulturních památek s pohnutou historií. www.libouchec.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
MALÉ BØEZNO Vesnièka Malé Bøezno leží na pravém bøehu Labe, 8 km východnì od Ústí nad Labem, pod vrchem Lichá (462 m n. m.). Pod správu obecního úøadu patøí kromì Malého Bøezna i obec Leština. Celková katastrální výmìra obce je 1 106 ha, žije zde pøes 500 trvale hlášených obyvatel. Ves Malé Bøezno je pùvodnì okrouhlice z 9. – 10. století. Je zøejmì totožná s lokalitou Breznec, doloženou v majetku velmože Hroznaty v roce 1178 a pak johanitù v roce 1188, není to však dokázáno. Své jméno vesnice dostala od bøízy, pøívlastkové urèení ji má odlišit od blízkého
Velkého Bøezna. Leština je rovnìž pùvodnì slovanská okrouhlice z 9. – 10. století, která se rozléhá pøi prùjezdní komunikaci v údolí Luèního potoka. Poprvé v historii byla ves zmiòována roku 1437, tehdy patøila zdejší tvrz k Býèkovicím a sloužila jako ochrana litomìøického proboštství. Státem chránìnou kulturní památkou v obci je kaple, stojící pøi prùjezdní silnici, jež má nad vchodem na desce uvedeno jméno svého stavitele a rok vzniku – Joannes Keckerk – 1704. V roce 1993 byla opravena. Do obce byl zaveden veøejný vodovod, kanalizace s ÈOV ani plynofikace zde zatím není. Malé Bøezno má autobusové i železnièní spojení, které využívají jeho obyvatelé k dojíždìní do vìtších obcí, ve kterých hledají pracovní pøíležitosti, lékaøskou péèi nebo vzdìlání. Pøímo v obci funguje obecní úøad, mateøská škola, knihovna s bezplatným pøístupem k internetu, høbitov a sportovní høištì.
Aktivními spolky v obci, které se starají o smysluplné trávení volného èasu dìtí i dospìlých, jsou fotbalový oddíl FK Malé Bøezno a Sbor dobrovolných hasièù Malé Bøezno. Oba spolky se také podílí na organizaci kulturních a sportovních akcí v obci a reprezentují ji v regionálních soutìžích. www.malebrezno.cz
MALEÈOV Maleèov, jenž bývá èasto nazýván prahem k Portì Bohemice, se nachází v malebné krajinì Èeského støedohoøí, 8 km jihovýchodnì od Ústí nad Labem. Jeho místní èásti Maleèov, Bøezí, ÈeÈeøeništì, Horní Zálezly, Nìmèí, Pohoøí, Proboštov, Rýdeè, Øetouò a Babiny I zazabírají celkovou katastrální výmìru 2 369 ha, žije v nich asi 770 obyvatel. Ves Maleèov je v historických pramenech zmiòována poprvé v roce 1057, a to v zakládací listinì litomìøické kapituly jako Malešùv dvùr se 6 usedlostmi a jednou zahradou. V roce 1410 ves zastavil
král Václav IV. spolu s dalšími osadami Haškovi z Robeè. Od roku 1548 náležela Salhausenùm a od roku 1676 patøila spoleènì se zbožím svádovským k panství Ploskovice. Posledním feudálním majitelem Maleèova byl císaø Ferdinand I. V obci si lze prohlédnout nìkolik zajímavých staveb. Stavení èp. 8 a èp. 30 z 19. století jsou státem chránìné památky, drobná kaplièka na kraji lesa na kopci Trpaslièí kameny (659 m n. m.) je výklenková s pùlkruhovým závìrem a pochází ze zaèátku 19. století. V obci Bøezí stojí barokní ètvercová kaple z roku 1780, v Èeøeništi si lze prohlédnout barokní høbitovní kapli s plastikou Panny Marie a kostel Panny Marie Pomocnice køesanù, stojící ve stráni nad vsí. Horní Zálezly se mohou chlubit pozoruhodným kamenným køížem z roku 1831, Nìmèí zase výklenkovou kaplièkou z 19. století se sedlovou støechou. Kostel Narození sv. Jana Køtitele v Proboštovì byl v historických dokumentech zmiòován již
roku 1352, pod kostelem se zachovala barokní fara, postavená kolem roku 1700. Za zmínku jistì stojí i ètvercová kaple sv. Antonína Paduánského v Øetouni. Maleèov žije pestrým kulturním a spoleèenským životem, bìhem roku zde probíhá øada zajímavých akcí, které pro své obyvatele pøipravuje obec ve spolupráci se zájmovými spolky. Oblíbené je tøeba stavìní máje, dìtský den, maškarní ples èi vítání obèánkù . U místní èásti Pohoøí se nachází lyžaøský vlek s umìlým zasnìžováním. www.malecovsko.cz
15
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
PETROVICE Petrovice leží severnì od Ústí nad Labem v nadmoøské výšce 551 m, u stát stát-ních hranic ÈR a SRN. Obec Petrovice je tvoøena místními èástmi Petrovice, Krás Krás-ný Les, Nakléøov a Vìtrov. Na katastru celkové rozlohy 5 119 ha v souèasnosti žije kolem 870 stálých obyvatel. Obec vznikla pøi zemské bránì, kterou se z nìmeckého Halle dovážela do èeského vnitrozemí sùl. Svým øazením budov podél obou stran cesty a s rozšíøeným prostorem ve støedu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou nìmeckými kolonisty. Jméno obce Peterswald je v této nìmecké formì poprvé zmiòováno v roce 1352 a s nejvìtší pravdìpodobností se jedná o jméno lokátora, který odpovídal králi za osídlení zdejší oblasti. Prvními známými majiteli vsi jsou páni z Wartenberka, kteøí jsou roku 1352 uvádìni jako patroni zdejšího kostela. První zmínka o petrovickém kostelu, který stával uprostøed místního høbitova, je datována již do 2. poloviny 14. století.
Dnešní kostel sv. Mikuláše byl ve støedu obce vystavìn roku 1793. Bìhem napoleonských válek sloužil jako skladištì i jako lazaret, kostelní fara byla využívána jako
velitelské stanovištì. Na obnovì válkou znièeného kostela se podílela široká veøejnost vèetnì okolních vesnic. Fara pod kostelem byla opravena v letech 1994– 1996. Další památkou Petrovic je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709, umístìná u kostela na vysokém hranolovém soklu, a sloup Ecce homo od Antona Bauera z Teplic z roku 1874, stojící pøi boèním kostelním vstupu. Nad petrovickým høbitovem si lze prohlédnout kamenný morový køíž s litinovým korpusem ukøižovaného Krista. Køíž byl zøízen na hromadném hrobu obìtí zemøelých v roce 1814 na úplavici po napoleonském tažení. V souèasné dobì jsou Petrovice moderní obcí s dobrou obèanskou vybaveností i dopravní dostupností. Obyvatelé mají k dispozici dostateèné kulturní i sportovní vyžití, ale také bohaté turistické možnosti v krásné krajinì CHKO Labské pískovce. www.obecpetrovice.cz
POVRLY Obec s více jak 2 200 stálými obyvateli se skládá z èástí Povrly, Neštìdice, Roztoky, Mašovice, Lužec, Mírkov, Blansko, Slavošov, Lysá, Šachov, Èeský Bukov a Maškovice. Její katastrální území rozlohy 2 557 ha leží 9 km východnì od mìsta Ústí nad Labem, na levém bøehu øeky Labe. Osada Povrly vznikla na levém bøehu Labe a nepochybnì profitovala ze své polohy pøi pøechodu obchodní stezky pøes øeku. Povrly a ostatní obce, které
16
dnes tvoøí jeden správní celek, byly vždy vesnicemi hospodáøsko-pìstitelskými. Povrly jsou zmiòovány kolem roku 1200, pøièemž první doložitelná písemná zpráva o vsích Povrly a Roztoky pochází z roku 1186. Na území obce se do dnešních dnù dochovalo velké množství zajímavých kulturních památek. Moderní kostel Navštívení Panny Marie zde byl postaven v roce 1936, jeho souèástí je vysoká jižní vìž se zvonem. V èásti Roztoky, v krátkém údolí levého pøítoku Labe, stojí kostel Narození sv. Jana Køtitele, který má osmibokou loï s nízkou stanovou støechou a k západu orientovaný presbytáø. Na vrcholu støe-
chy lodi se nachází barokní zvonièka, vnitøní zaøízení kostela pochází z konce 18. a z 19. století. Nad Neštìdicemi se tyèí výrazný skalnatý kopec Kozí vrch, který je dnes celý chránìný jako pøírodní rezervace o výmìøe témìø 37 ha, jejímž úèelem je ochrana vzácných druhù rostlin. Na vrchol vede zelenì znaèená turistická trasa z Neštìdic nebo z Mašovic. Poblíž Mírkova je na 545 m vysokém kopci Blansko k vidìní zøícenina hradu Blansko, jenž zpustl již v 16. století. Dnes jsou Povrly moderní obcí s dobrou dopravní dostupností a obèanskou vybaveností. Obyvatelstvu slouží základní škola, dvì mateøské školky, pošta, policie, zdravotní støedisko, peèovatelský dùm, dìtské centrum, knihovna a nìkolik prodejen, restaurací a ubytovacích zaøízení. Pøíznivci sportu mohou využívat koupalištì, letní a zimní stadion èi tìlocviènu a bazén místní ZŠ. www.povrly.cz
