KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ mìsta a obce Královéhradeckého kraje
PROXIMA Bohemia www.mistopisy.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
VRCHLABÍ Mìsto Vrchlabí, k nìmuž náleží místní èásti Hoøejší Vrchlabí a Podhùøí, tvoøí vstupní bránu do støední èásti Krkonoš a je pøirozenou krkonošskou metropolí. Nachází se severozápadním smìrem od Trutnova. Katastrální rozlohu 2 766 ha obývá 13 415 lidí.
První doložitelná zmínka o èeském sídle na horním toku Labe - Wrchlabu - pochází z roku 1359. Osada byla založena vladykou Haškem, osídlení bylo tvoøeno pøevážnì horníky a døevorubci. Rozmach sídla a jeho povýšení na mìsto nastal roku 1533, kdy osadu koupil v rámci kutacího práva Kryštof Gendorf z Gendorfu. Roku 1624 pøešlo Vrchlabí do rukou Albrechta z Valdštejna, po jehož smrti vìnoval Ferdinand II. roku 1635 panství Janu Rudolfovi z Morzinu. V roce 1651 probìhlo ve Vrchlabí povstání, to muselo potlaèit 50 mušketýrù.
Mìsto prošlo tøemi vlnami prosperity v 17. století obdobím zpracování rud, v 18. století lnáøství a textilního prùmyslu, od zaèátku 20. století pak lehkého strojírenství a v neposlední øadì i turistiky a cestovního ruchu. Dominantou mìsta je zámek, jehož stavbu v roce 1546 zapoèal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven je v renesanèním slohu a patøí k prvním stavbám svého druhu v Èechách. Dnes je zámek sídlem mìstského úøadu. Spolu s výstavbou zámku byla založena pùvodnì okrasná zahrada, která pøe-
290
cházela do volné pøírody. Dnešní podoba parku je z druhé poloviny pøedminulého století. Park je na seznamu nemovitých kulturních památek. Na konci devadesátých let byla zahájena rozsáhlá obnova parku do jeho romantické podoby. Ze zámeckého parku vede døevìný visutý most (nyní mimo provoz) k zámecké hrobce. Tu nechala vystavìt hrabìnka Luisa Èernínová-Morzinová v letech 1887–1890 v novogotickém slohu.
Klášter augustiniánù byl založen roku 1705 Maxmiliánem z Morzinù. Vnitøní zaøízení kostela tvoøí harmonický a jednotný celek. Obytná budova kláštera je sídlem pøírodovìdné a historické expozice Krkonošského muzea, èást ambitu se využívá k hojným výstavám. Kostel slouží zejména jako koncertní sál, který disponuje výbornou akustikou. K dalším památkám ve mìstì patøí
chrám svatého Vavøince, mariánský morový sloup stojící nedaleko kostela, barokní budova fary z let 1739–1740, historické domy èp. 222, 223, 224, stará radnice, která patøí mezi nejstarší stavební památky mìsta, nejstarší vrchlabský dùm se sedmi štíty a významná technická památka – starý most. Mìsto Vrchlabí žije po celý rok bohatým kulturním a sportovním životem. Pro obyvatele, turisty a hosty regionu jsou tu pravidelnì v létì poøádány Dny øemesel, Turistický pochod Krakonošova stovka,
Vrchlabské hudební léto, Krkonošské pivní slavnosti, výstavy z historie i souèasnosti regionu i øada dalších tradièních setkání. Kulturní dùm Støelnice také nabízí milovníkùm kultury bohaté hudební a divadelní festivaly. Obèané Vrchlabí pracují pøevážnì ve službách a prùmyslu. Dìtem jsou k dispozici ètyøi základní a dvì støední školy. Nechybí odborná uèilištì a základní umìlecká škola. Tìlovýchovné spolky peèují o sportovce všech vìkových kategorií. Za mìstem je rybník, u kterého v létì stanují a karavany obývají tuzemští i zahranièní návštìvníci. Odtud vyráží na turistické, pìší a cyklistické výlety. www.muvrchlabi.cz
V R C H L A B Í
ÈERMNÁ Obec Èermná leží jihozápadním smìrem od mìsta Trutnov, severovýchodnì od Hostinného. Na území o katastrální rozloze 929 ha žije trvale asi 390 obyvatel.
Èermná vznikla pravdìpodobnì ve 13. století ještì pøed zaèátkem nìmecké kolonizace. Jméno Èermná je slovanského pùvodu a vzniklo ze jména místního potoka, jenž byl pøíchozími osadníky nazván podle barvy dna Èervená voda. Nynìjší rozestavìní domù je charakteristické pro nìmecký typ osídlení, proto se uvažuje o zániku slovanské vsi v prùbìhu nì-
obce ve 2. polovinì 15. století a drželi ji do roku 1699. Tvrz i ves toho roku prodali Oktaviánu Vladislavovi z Valdštejna. Noví majitelé, kterými byla po roce 1785 rodina Bolzù, tvrz v Èermné již nepotøebovali, takže postupnì chátrala, až v 19. století zanikla. Bolzové vlastnili ves až do roku 1848. Do té doby byla Èermná rozdìlena na Horní a Dolní Èermnou. Kostelík sv. Václava byl vystavìn roku 1384. Pùvodní starý kostelík i se zvonicí
pøetrval 529 let. Byl vystavìn z hrubých polních kamenù spojovaných maltou z hlíny. Støecha byla pøíkrá, šindelová s malou zvonièkou, ve které byl jediný menší zvon umíráèek. V roce 1861 byl již kostelík ve špatném stavu, také zeï okolo høbitova byla vìtším dílem znièena. V roce 1910 kostelík dosloužil a byl prohlášen za nevyhovující stavebním a bezpeènostním pøedpisùm. Roku 1913 byl kostelík
rozboøen a stavební místo urovnáno. Nový kostel byl dostavìn v roce 1915, stavba byla zadána Ottu Friedlerovi z Hostinného. Staré kostelní zvony byly v roce 1915 zrekvírovány k váleèným úèelùm a roztaveny na dìlovinu. Hodiny na vìži byly instalovány koncem ledna roku 1916 hodináøem Bokem z Hostinného. Pa-
mátku na jedny z majitelù obce, Cikány, lze nalézt uvnitø dnešního kostela v podobì náhrobku se dvìma figurkami a znakem rodu Cikánù z Èermné. Souèasná obec má vybudován veøejný vodovod, kanalizaci s napojením na èistírnu odpadních vod a plynofikaci. V obci funguje prodejna potravin, pošta, penzion, hostinec a ke sportu slouží høištì. Dopravní obslužnost zajišují autobusové spoje. Severovýchodnì od vsi se rozprostírá Pøírodní park Hrádeèek a pøímo Èermnou prochází cyklostezka èíslo 4300. www.obec-cermna.cz
mecké kolonizace pohranièních oblastí èeského království ve 13. století. Pùvodní slovanské obyvatelstvo se buï odstìhovalo nebo splynulo s nìmeckou vìtšinou. První písemná zmínka se datuje k roku 1362, kdy zde hospodaøil první známý držitel obce Tyèek z Ivanovic. Samostatná ves byla manským stateèkem náležícím k trutnovskému kraji. V první polovinì 15. století vlastnili Èermnou èlenové starobylého vladyckého roku Zilvárù. Pravdìpodobnì nìkterý z nich vybudoval v blízkosti kostela v horní èásti obce, v místì dnešního èp. 1, menší tvrz. Zde pak sídlili všichni èlenové mìšanské rodiny Cikánù z Hostinného, kteøí získali vìtšinu
291
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÈERNÝ DÙL Mìstys Èerný Dùl, k nìmuž náleží místní èásti Èistá v Krkonoších a Foøt, se nachází severovýchodnì od Vrchlabí. Celková katastrální rozloha èiní 2 218 ha a žije zde 794 obyvatel.
Název vznikl patrnì díky poloze uprostøed hlubokých èerných lesù. Vznik Èerného Dolu souvisí s poèátky tìžby rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou uvádìny poèátky tìžby železné rudy v údolí okolo potoka Èisté, které provádìli majitelé Kryštof Gendorf z Gendorfu Hostinného páni z Turgova. V tìžbì pak pokraèoval poèátkem 16. století i majitel vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. V roce 1533 od nìj získal panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolù nazývaná Gottes Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která mìla stejný název. Roku 1563 zemøel Gendorf bez mužského dìdice a o jeho majetek se rozdìlily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf pøepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléøe lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právì Eusta-
chie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na mìsteèko s novým názvem Èerný Dùl a dává mu hornické svobody. První sakrální stavbou postavenou v Èerném Dole byla kaple založená roku 1556. V roce 1607 byla pøestavìna a rozšíøena v kostel sv. Michaela Archandìla. Poslední pøestavba probìhla v letech 1830–1832, kdy byl kostel také prodloužen. Obecní høbitov byl založen roku 1902 jako mezikonfesijní, téhož roku byla postavena novogotická høbitovní kaple.
Z dalších památek zde najdeme ve Foøtu kostel Nejsvìtìjší Trojice s oltáøem, barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, v Èerném Dole pak barokní sochu sv. Michaela na námìstí a barokní sochu sv. Jana Nepomuckého. V neposlední øadì také hrob rudoarmìjce na námìstí v Èerném Dole. Tento hrob každoroènì bez-
platnì udržují èlenové klubu dùchodcù Èerný Dùl. V souèasné dobì se v obci nachází mateøská a základní škola, prodejna smíšeného zboží, samoobsluha, penziony a restaurace. Široké spektrum služeb poskytují místní podnikatelé. Obyvatelé mohou využít služeb místní pošty, praktického lékaøe i kadeønictví. K využití vol-
ného èasu slouží sportovní høištì a tìlocvièna, která je k dispozici pro volejbal, nohejbal, basketbal, líný tenis a jiné hry. V místì pùsobí Sbor dobrovolných hasièù, Klub dùchodcù a FC Sokol. Pravidelnì se zde poøádá mnoho kulturních a sportovních akcí, jako napøíklad novoroèní nohejbalový turnaj trojic, hasièský bál, dìtský maškarní ples, zdobení kraslic, pálení èarodìjnic a tøeba také Èernodolská drakiáda.
Tato zajímavá oblast východních Krkonoš s blízkou Èernou horou (1299 metrù n.m.) umožòuje uspokojení zájmù a potøeb turistù, cykloturistù, vyznavaèù zimních sportù i milovníkù odpoèinku v létì u vody. www.cernydul.cz
292
V R C H L A B Í
DOLNÍ BRANNÁ Dolní Branná leží asi 4 km jižnì od brány Krkonoš, mìsta Vrchlabí. Nachází se v údolí potoka Sovinky. V souèasnosti má obec 900 obyvatel a rozlohu katastru 791 hektarù. Obec vznikla asi v polovinì 13. století. První písemná zmínka je z roku 1352. Od svých poèátkù mìla zemìdìlský ráz. Nad vesnicí se nachází nejstarší stavba v obci, a to kaplièka sv. Josefa postavená okolo roku 1294. V roce 1398 byl vystavìn první døevìný kostel. Kamenný kostel sv. Jiøí získal svoji podobu v roce 1857. Hlavní zvon kostela je druhým nejstarším v Královéhradecké diecézi a pochází z roku 1499.
sportovním a spoleèenským zázemím. Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù, který se zúèastòuje okrskových soutìží a vyjíždí k požárùm v blízkém okolí, TJ Sokol, Èeský èervený køíž, myslivci a Spolek pro obèanské záležitosti. www.dbranna.cz V souèasnosti je tu pro dìti mateøská škola a nižší stupeò školy základní. Do dalších roèníkù dìti dojíždìjí, a to pøevážnì do Vrchlabí. Je tu dobré vlakové i autobusové spojení. V obci je možnost ubytování v motorestu Na Kovárnì nebo v soukromí. Na okraji obce smìrem do Vrchlabí je hotel Lišèí farma s kvalitním
DOLNÍ LÁNOV Obec Dolní Lánov se rozkládá asi 20 kilometrù západnì od Trutnova a 6 kilo kilo-metrù jihovýchodnì od mìsta Vrchlabí. Poèet trvale žijících osob této støednì velké vesnice se pohybuje kolem 700 obyvatel. Katastrální rozloha èiní 1 576 h ektarù. hektarù. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Ke zdejším pamìtihodnostem patøí kostel svatého Jakuba Vìtšího, boží muka, pomník osvobození, køížek a kovárna. V souèasné dobì ve vsi funguje knihovna, kulturní zaøízení, mateøská a základní škola nižšího stupnì, ordinace lékaøù, prodejna potravin a hostinec. Kaž-
jemná krajina podhùøí Krkonoš a pøímo Dolním Lánovem prochází cyklotrasa èíslo 4299. www.dolnilanov.cz
doroènì se zde poøádá mnoho kulturních a spoleèenských akcí jako napøíklad drakiáda, dìtský karneval, zpívání u vánoèního stromu, setkávání seniorù, tenisové a nohejbalové turnaje a rùzné zábavy a plesy. V místì pùsobí Sbor dobrovolných hasièù. V okolí vesnice se rozprostírá pøí-
HORNÍ KALNÁ Obec Horní Kalná se rozkládá 7 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí. Trvalý pobyt na území této menší vesnice má nahlášeno 323 obyvatel a ti obývají katastrální plochu o výmìøe 891 ha. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1369. Památky v obci zastupuje øada drobných sakrálních staveb v podobì kaplí, zvonièek, božích muk, soch svatých a køížkù. Souèasná Horní Kalná se øadí ke èlenùm svazku obcí Mikroregion Krkonoše a svazku Mikroregion Horní Labe. Ve vsi se nachází prodejna potravin, hostinec a nìkolik podnikatelských subjektù. Ško-
V severozápadní èásti Horní Kalné se nachází westernová vesnice. Krásná okolní pøíroda láká turisty z celé republiky. www.hornikalna.cz
lou povinné dìti mohou v obci navštìvovat jednu základní školu nižšího stupnì a pøedškoláci mohou navštìvovat i školu mateøskou. Pro využití volného èasu je k dispozici høištì a tìlocvièna. Místní obyvatelé mohou využívat veøejný vodovod. Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù a Myslivecké sdružení.
293
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
DOLNÍ DVÙR Dolní Dvùr je horská obec nacházející se pøímo v srdci nejvyššího èeského pohoøí Krkonoše. Katastrální rozlohu o celkové výmìøe 1 531 hektarù trvale obývá 250 osob.
První zmínky o osídlení této oblasti pocházejí již ze 14. století, ovšem založení Dolního Dvora – tehdy Niederhof se datuje až v roce 1601, kdy osada získala status obce a vlastní znak. Nejprve vznikly dvì salaše, horní (pozdìji nazývaná Horní Dvùr) na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní (pozdìji nazývaná Dolní Dvùr) na soutoku Kotelského a Klínového potoka. Do tìchto salaší se na léto vyhánìl panský dobytek. Pùvodním zdrojem obživy tehdejších obyvatel bylo dolování železné rudy a støíbra a jejich následné zpracování v tzv. „hamrech“. Stopy po tìžbì i zbytky rozpadlých hamrù jsou patrné v okolí obce dodnes. S postupem èasu, hlavnì v 19. století, se rozvíjel prùmysl, byly zde papírny, textilní továrna, pila, mlýn. Poèátkem 20. století se hojnì rozvíjel i turistický ruch. V dobì pøed 2. svìtovou válkou zde žilo až 1 200 obyvatel.
294
Dnes má obec sice jen 250 trvale žijících obyvatel, ale v letní a zimní sezonì sem pøibude až 1 000 návštìvníkù, kteøí užívají rodinné atmosféry malebné horské vesnice. Obdivovat mohou množství zachovalých pùvodních krkonošských roubenek nebo zídky na strmých stráních z nasucho poskládaných kamenù, které tu postavili pùvodní nìmeètí obyvatelé, a které dodnes výbornì slouží svému úèelu, tj. protierozní zábrany.
K památkám patøí kostel sv. Josefa z roku 1806, socha sv. Josefa u kostela a socha sv. Jana Nepomuckého. Za vidìní jistì stojí unikátní zvonkohra o 11 zvoncích umístìná na kostele sv. Josefa. Pro každé roèní období hraje jinou sérii melodií a jednu také pro vánoèní svátky.
Øíká se tu proto, že v Dolním Dvoøe mùžete prožít 5 roèních období. V budovì Obecního úøadu v Dolním Dvoøe se nachází výstava modelù budov a starých øemeslných postupù, figurek Krakonošù a betlémù vyrobených z rozlièných materiálù. Výstava návštìvníky zavede až do dob raného støedovìku a pøiblíží mu historii a vývoj obce i pøilehlého okolí. Vysvìtlí postup dolování a zpracovávání železné rudy znázornìný na maketì hamru, popíše výrobu døevìného uhlí v milíøích nebo pøedvede na modelu znázornìné svážení døeva z hor.
Místní obyvatelé i návštìvníci mohou využít služeb prodejny smíšeného zboží s obèerstvením, nìkolika restaurací a pošty. Ke sportovnímu vyžití lze používat høištì a také tìlocviènu v budovì OÚ. Co se spolkové èinnosti týèe, je v obci aktivní Sbor dobrovolných hasièù. Obcí prochází nìkolik znaèených turistických tras a cyklotras. V zimní sezónì je možno využít služeb dvou ski areálù poskytujících kompletní servis – pùjèovna lyží, ski servis, lyžaøská škola, obèerstvení. Sjezdovky jsou v pøípadì nedostatku pøírodního snìhu zasnìžované technickým snìhem a pravidelnì upravované. Dolní Dvùr je zaèlenìn do projektu „Krkonoše – lyžaøský bìžecký ráj“. Souèástí tohoto projektu je také tzv. Krkonošská magistrála, která vede napøíè Krkonošemi. Plánovat túry je tedy možné v kombinaci se zimobusy, které jsou urèeny pøevážnì pro bìžkaøe. www.dolnidvur.cz
V R C H L A B Í
DOLNÍ KALNÁ Obec Dolní Kalná se rozkládá asi 21 kilometrù západnì od Trutnova a zhru zhru-ba 11 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí. K Dolní Kalné patøí místní èást Sleme Sleme-no. Na katastrálním území o velikosti 970 hektarù v souèasné dobì žije pøi pøi-bližnì 650 obyvatel.
Název vsi bývá spojován s vodou zdejšího potoka, zkaleného vždy po dešti typickou èervenou hlínou. Nejstarší zpráva o Kalné je již ze 13. století. Prvním známým majitelem byl Petr ze Zásady. Od roku 1372 byla Kalná a okolní obce majetkem benediktinského kláštera ve Lhotì. Po znièení kláštera husity roku 1424 získal celý klášterní majetek Hynek Krušina z Lichtemberka, tehdejší pán hradu Kumburk. Roku 1454 koupil toto území král Jiøí z Podìbrad, který ho postoupil Valdštejnùm. Roku 1688 se Kalná a okolní vsi stávají až do roku 1796 majetkem hrabìcího rodu Morzinù. V 18. století zaèaly snahy o rozdìlení obce na Horní a Dolní Kalnou. K úøednímu rozdìlení došlo roku 1849 za panství knížete Karla Rohana. V roce 1976 se obce slouèily a v roce 1990 se opìt osamostatnily. Nejvýznamnìjší památkou Dolní Kalné je kostel svatého Václava, prvnì zmiòován roku 1352. Za Žižkova tažení roku 1424 byl kostel poboøen. Za Václava z Valdštejna v roce 1609 byl postaven nový renesanèní kostel na místì zboøené gotické stavby, který byl pøedán èeským bratøím. Zde kázal i J. A. Komenský. Barokní pøestavba a výstavba vìže byla provedena roku 1723 v dobì, kdy panství vlastnil Hrabì Václav z Morzinu. Nejcennìjším umìleckým pøedmìtem vnitøního vybavení kostela je gotická døevìná soška madony nazývaná Panna Maria Kalenská z roku 1350, památným je i malý a velký zvon z let 1522 a 1565 a varhany Ignáce Predigera z 18. století. V døívìjších dobách vedla kolem Dolní Kalné a Sle-
mena stará zemská stezka, místnì zvaná „Pøíènice“, v jejímž okolí se zachovalo mnoho kaplièek, pískovcových soch, božích muk i smírèí køíž z roku 1719, které jsou pøipomínkou historických událostí. Dolní Kalná je pøíjemným místem pro bydlení a rozrùstá se novou výstavbou. Je zde mateøská a základní škola, obecní knihovna, zdravotní støedisko, terénní peèovatelská služba, pošta, kadeønictví, obchody i restaurace. Návštìvníkùm i místním lidem slouží lesní rekreaèní areál s kempem a koupalištìm. V obci je fotbalové høištì, fungující sokolovna a høištì na tenis.
Velký význam hraje nebývale pestrý spolkový život. Aktivnì zde pracuje TJ Sokol, fotbalový klub, loutkové divadlo, sbor dobrovolných hasièù, myslivecké sdružení, modeláøi, na akcích zde i v okolí hraje nìkolik místních kapel. Obec vydává pravidelnì 4 x roènì obèasník. V prùbìhu roku se poøádá celá øada sportovních i spoleèenských akcí pro dìti i dospìlé. Snad nejslavnìjší kalenskou akcí je každoroèní „Noèní výstup na
Snìžku za východem slunce“ poøádaný místní TJ Sokol. Díky èinnosti spolkù byla Dolní Kalná v roce 2010 ocenìna v soutìži Vesnice roku Královéhradeckého kraje modrou stuhou. Dolní Kalná leží pod Rovnìmi kde se nacházejí acháty, jaspisy, køišály a jiné polodrahokamy. Procházejí tudy znaèené cyklotrasy a v zimì se udržují bìžkaøské tratì. Okolní krajina je malebná
a z kopcù jsou nádherné výhledy do kraje a na panorama Krkonoš. Èistá pøíroda, ladnì zvlnìný terén, spousta lesù a houbaøský ráj, ideální místo k rodinné turistice. www.dolnikalna.cz
295
