Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ÊÇÍÑÕW ËXÛÒS ÌÛÝØÒ×ÝÕW Ê ÞÎÒT ÞÎÒÑ ËÒ×ÊÛÎÍ×ÌÇ ÑÚ ÌÛÝØÒÑÔÑÙÇ

ÚßÕËÔÌß ÍÌÎÑÖÒSØÑ ×Ò’ÛÒCÎÍÌÊS FÍÌßÊ ÊCÎÑÞÒSÝØ ÍÌÎÑÖGô ÍÇÍÌWÓG ß ÎÑÞÑÌ×ÕÇ ÚßÝËÔÌÇ ÑÚ ÓÛÝØßÒ×ÝßÔ ÛÒÙ×ÒÛÛÎ×ÒÙ ×ÒÍÌ×ÌËÌÛ ÑÚ ÐÎÑÜËÝÌ×ÑÒ ÓßÝØ×ÒÛÍô ÍÇÍÌÛÓÍ ßÒÜ ÎÑÞÑÌ×ÝÍ

ÜÛÍÕÎ×ÐÝÛ ÊÛÎÌ×Õ_ÔÒSÝØ ÚÎWÆÑÊßÝSÝØ ÍÌÎÑÖG ÜÛÍÝÎ×ÐÌ×ÑÒ ÑÚ ÊÛÎÌ×ÝßÔ Ó×ÔÔ×ÒÙ ÓßÝØ×ÒÛÍ

ÞßÕßÔ_HÍÕ_ ÐÎ_ÝÛ ÞßÝØÛÔÑÎùÍ ÌØÛÍ×Í

ßËÌÑÎ ÐÎ_ÝÛ

ÐÛÌÎ ÜÑÔÛ’ßÔ

ßËÌØÑÎ

ÊÛÜÑËÝS ÐÎ_ÝÛ ÍËÐÛÎÊ×ÍÑÎ

ÞÎÒÑ îððè

×²¹ò ÐÛÌÎ ÞÔÛÝØßô Ð¸òÜò

Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Str. 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Abstrakt Cílem této bakalářské práce je provést rešerši vertikálních frézovacích strojů a také provést popis a roztřídění vertikálních frézovacích strojů současné produkce. Počátek práce je věnován obecnému popisu frézování, frézovacích strojů a základnímu roztřídění vertikálních frézovacích strojů. Následující část práce je věnována základním částem vertikálních frézovacích strojů a jejich popisu. V závěrečné části rešerše je uvedeno porovnání vertikálních frézovacích strojů současné produkce od českých a zahraničních výrobců frézovacích strojů. Konec práce obsahuje zhodnocení získaných informací.

Klíčová slova: vertikální, frézovací stroj, popis stroje, výrobce frézovacích strojů

Abstract Object this bachelor's thesis is accomplished recherché vertical milling machines and make description and classification vertical milling machines today’s production. Beginning of this bachelor's thesis is devoted common description of milling, milling machines and basic distribution vertical milling machines. Next part of thesis is devoted basic parts of vertical milling machines and their description. In final part of recherché is introduced comparison of today’s production of vertical milling machines from Czech and from external producers milling machines. End of this bachelor's thesis includes estimation of extract information. Key words: vertical, milling machine, description of machine, producer of milling machines


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Bibliografická citace: DOLEŽAL, P. Deskripce vertikálních frézovacích strojů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2008. 44 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr Blecha, Ph.D.



ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Tímto prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně, s využitím uvedené literatury a podkladů, na základě konzultací a pod vedením vedoucího bakalářské práce.

V Brně dne 21.5.2008

………………………… Podpis



PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Blechovi, Ph.D. za poskytnuté rady a připomínky k této práci. Dále děkuji svým rodičům za poskytnutí technického a finančního zázemí k vytvoření této práce.


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Obsah OBSAH .......................................................................................................................9 1

ÚVOD.................................................................................................................11 1.1 CHARAKTERISTIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...........................................................11 1.1.1 Charakteristika problematiky úkolu..........................................................11 1.1.2 Cíl bakalářské práce................................................................................11

2

POPIS A ROZDĚLENÍ FRÉZOVACÍCH STROJŮ.............................................12 2.1 2.2 2.3 2.4

3

FRÉZOVACÍ STROJ - FRÉZKA ...........................................................................12 FRÉZOVACÍ NÁSTROJ – FRÉZA.........................................................................12 ROZDĚLENÍ FRÉZOVACÍCH STROJŮ ..................................................................13 ROZDĚLENÍ FRÉZOVÁNÍ ..................................................................................13

VERTIKÁLNÍ FRÉZOVACÍ STROJE.................................................................15 3.1 ZÁKLADNÍ ČÁSTI SVISLÉHO FRÉZOVACÍHO STROJE.............................................15 3.2 RÁM FRÉZOVACÍHO STROJE A MATERIÁLY K JEHO VÝROBĚ .................................16 3.2.1 Litina ........................................................................................................16 3.2.2 Ocel .........................................................................................................16 3.2.3 Beton .......................................................................................................16 3.2.4 Hydrobeton ..............................................................................................17 3.2.5 Polymerický beton ...................................................................................17 3.2.6 Žula..........................................................................................................17 3.3 PŘEVODOVÉ SYSTÉMY ...................................................................................18 3.3.1 Převodové systémy ozubenými koly........................................................18 3.3.2 Převodové systémy řemenové ................................................................19 3.3.3 Převodové systém hydraulické ................................................................19 3.3.4 Elektrické systémy...................................................................................19 3.4 MECHANISMUS PRO PŘÍMOČARÝ POHYB...........................................................20 3.4.1 Kuličkový šroub a matice .........................................................................20 3.4.2 Kluzný pohybový šroub a matice .............................................................21 3.4.3 Šnek a šnekový hřeben ...........................................................................21 3.4.4 Pastorek a hřeben ...................................................................................21 3.5 VŘETENO ......................................................................................................22 3.6 LOŽISKA........................................................................................................23 3.6.1 Valivá ložiska ...........................................................................................23 3.6.2 Lineární kuličková ložiska ........................................................................24 3.6.3 Kluzná ložiska..........................................................................................25 3.7 ŘÍDÍCÍ SYSTÉM...............................................................................................26

4

VERTIKÁLNÍ (SVISLÉ) FRÉZOVACÍ STROJE.................................................27 4.1 4.2 4.3 4.4

KONZOLOVÁ FRÉZKA SE SVISLÝM ULOŽENÍM VŘETENA .......................................27 STOLOVÁ FRÉZKA SVISLÁ................................................................................28 ROVINNÉ FRÉZKY SVISLÉ ................................................................................29 SVISLÁ FRÉZOVACÍ CENTRA ............................................................................30



5

VÝROBCI VERTIKÁLNÍCH FRÉZOVACÍCH STROJŮ.....................................31 5.1 OSO OLOMOUC ............................................................................................31 5.1.1 Vertikální konzolová frézka se souvislým řízením FNG40 CNC ..............31 5.2 TOS KUŘIM ..................................................................................................32 5.2.1 Vertikální obráběcí centrum FMVQ 36 ....................................................32 5.3 INTOS – ŽEBRÁK ..........................................................................................33 5.3.1 FNG 40 CNC E........................................................................................33 5.4 FERMAT .....................................................................................................34 5.4.1 Vertikální obráběcí centrum VMCF-760 ..................................................34 5.5 DMG - DECKEL MAHO GILDEMEISTER ..................................................35 5.5.1 Vertikální obráběcí centrum DMC 635 V .................................................35 5.6 HAAS AUTOMATION........................................................................................36 5.6.1 Vertikální obráběcí centrum řady Super Speed VF-6 ..............................36 5.7 MORI SEIKI ...................................................................................................37 5.7.1 Vertikální obráběcí centrum Mori Seiki NV 4000 .....................................37

6

ZHODNOCENÍ ...................................................................................................38

7

SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................39

8

SEZNAM TABULEK ..........................................................................................40

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................41


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 1 Úvod Frézování je obor strojírenské technologie, který se v současné době progresivně vyvíjí. Velikou zásluhu na tom má využití výpočetní techniky. Výpočetní technika se dá využít v mnoha směrech, ať už je to jako řídícího programu stroje nebo jako návrhového prostředku obrobku. Vertikální (svislé) frézovací stroje mají nezastupitelnou úlohu ve výrobě. Obrábí se s nimi veliké množství různorodých součástí (rotační, rovinné, zakřivené, … ). Trh s frézovacími stroji se velmi rozvíjí a má velikou budoucnost. Česká republika má velikou tradici ve výrobě frézovacích strojů, ale jedničkou na trhu jsou firmy zahraniční. Cílem bakalářské práce je uvedení do problematiky vertikálních frézovacích strojů současné produkce.

1.1 Charakteristika bakalářské práce 1.1.1 Charakteristika problematiky úkolu Jak už z názvu vyplývá, tato práce se zabývá stručnou charakteristikou roztřídění vertikálních frézovacích strojů současné produkce a jejich popisem. U každého typu frézovacího stroje je uvedena stručná charakteristika a také jeho vyobrazení, případně technické parametry stroje.

1.1.2 Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je provést rešerši vertikálních frézovacích strojů současné produkce a také popis a roztřídění vertikálních frézovacích strojů. Ve studii jsou uvedeny základní typy frézovacích strojů, které se používají v praxi. Závěr práce je věnován porovnání základních technických parametrů vertikálních frézovacích strojů současné produkce od domácích a zahraničních výrobců obráběcích strojů.


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2 Popis a rozdělení frézovacích strojů 2.1 Frézovací stroj - frézka Frézka je obráběcí stroj určený k technologické operaci, které se nazývá frézování. Pomocí frézky se obrábí rovinné, tvarové a při použití zvláštního příslušenství i rotační plochy a závity. Nástroj, který frézka používá se nazývá fréza. Fréza koná hlavní rotační pohyb. Obráběná součást koná vedlejší přímočarý pohyb, tento pohyb může probíhat v několika rovinách [1]. Frézovací stroje se v současné době řadí mezi nejproduktivnější a nejvýkonnější obráběcí stroje. Tyto stroje se používají k obrábění různých ploch ať už ploch rovinných tak i ploch zakřivených.

2.2 Frézovací nástroj – fréza Fréza je vícebřitý obráběcí nástroj (obr. 2.1, obr. 2.2) určený pro technologickou operaci frézování. Materiály z kterých může být fréza vyrobena jsou např. rychlořezná ocel, slinuté karbidy, kubický nitrid boru (KNB), cermet nebo rychlořezná ocel pokrytá vrstvičkou karbidu (např. WC – karbid wolframu) pro zlepšení mechanických vlastností nástroje.

Obr. 2.1 Válcová fréza [2] Obr. 2.2 Čelní frézovací hlava [2]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2.3 Rozdělení frézovacích strojů Frézovací stroje lze rozdělit podle různých hledisek např. podle polohy osy vřetene, podle konstrukce apod. V praxi se vyskytuji jejich kombinace např. vertikální konzolová frézka, univerzální konzolová frézka, …. [1] Podle osy vřetene: o

horizontální (vodorovné)

o

vertikální (svislé)

o

univerzální

Podle konstrukce: o

konzolová

o

nástrojařská

o

portálová

o

odvalovací

Podle druhu řízení o

ruční

o

pomocí počítače – CNC (Computer Numeric Control)

2.4 Rozdělení frézování Frézování lze rozdělit podle orientace polohy nástroje vůči obrobku nebo podle orientace hlavních pohybů nástroje a obrobku. Podle orientace polohy nástroje vůči obrobku o válcové frézování (obr. 2.3 – a) – zuby frézy jsou vytvořeny pouze na obvodu nástroje [2] o čelní frézování (obr. 2.3 – b, obr. 2.4) – břity jsou vytvořeny na čele a obvodu nástroje [2]

Obr. 2.3 Frézování a - válcové, b - čelní; 1 - fréza, 2 – obrobek [2]



Obr. 2.4 Čelní frézování [3]

Podle orientace hlavních pohybů nástroje a obrobku o sousledné frézování (obr. 2.5 – b) – rotace nástroje je ve směru posuvu obrobku [2] o nesousledné frézování (obr. 2.5 – a) – rotace nástroje je proti směru posuvu obrobku [2]

Obr. 2.5 Válcové frézování a - nesousledné, b – sousledné [3]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3 Vertikální frézovací stroje Svislé frézovací stroje se vyznačují tím, že mají svisle uložené vřeteno. Na obr. 3.1 je znázorněn příklad vertikálního frézovacího stroje. Mohou být jedno vřetenová nebo dvou vřetenová či více vřetenová. Dále mohou být vybavena konvenčním řízením nebo se řídí pomocí počítače.

3.1 Základní části svislého frézovacího stroje

1 – základna 2 – stojan 3 – konzola 4 – příčné saně 5 – podélný pracovní stůl 6 – naklápěcí vřeteník 7 – kruhová základna vřeteníku

Obr. 3.1 Svislá konzolová frézka [2]

Mezi základní části svislého frézovacího stroje patří ty to části: • • • • • •

Rám Převodový systém Mechanismus pro přímočarý pohyb Vřeteno Ložiska Řídící systém


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.2 Rám frézovacího stroje a materiály k jeho výrobě Mezi základní části frézovacího stroje patří rám. Ve velké míře na něm závisí přesnost obrábění. Zejména na jeho tuhosti a dynamické stabilitě (odolnost proti vzniku chvění) [4]. Rám obráběcího stroje je ve velké většině případů zkonstruován jako uzavřený dutý profil případně vyztužený žebry pro zvýšení tuhosti rámu proti kroucení. Rám může být odlit nebo svařen z více částí. Tvar základních dílů a jejich žebrování se většinou počítá metodu konečných prvků [4]. Důležitým požadavkem na rám stroje je umožnění dokonalého odpadu třísek. Tento požadavek platí zejména u vysokovýkonných frézovacích strojů [4].

K výrobě rámů frézovacích strojů se používají klasické materiály jako je šedá litina (odlitky), ocel (svařovaná konstrukce). Tyto materiály splňují požadavky na pevnost a tuhost, ale mají jeden nedostatek – nízké vlastní tlumení. Z tohoto důvodu se hledají jiné materiály které by vyhovovaly požadavkům na rám obráběcího stroje [5], [6], [7]. V poslední době se proto k výrobě rámů obráběcího stroje využívají materiály na bázi betonu či přírodní žuly.

3.2.1 Litina Litina je slitina železa s uhlíkem. Obsah uhlíku je více než 2%. Je to zatím nejrozšířenější materiál pro výrobu a konstrukci rámů obráběcích strojů. Velikou výhodou rámů z litiny je, že tlumí nežádoucí chvění. Vlastní rám je litinový odlitek [4], [5].

3.2.2 Ocel Ocel je slitina železa s uhlíkem, kde obsah uhlíku je menší jak 2%. Na výrobu rámů obráběcích strojů se používají svařence, které jsou svařeny z ocelových plátů, plechů či profilů. Hmotnost rámů vyrobených touto technologií je menší než hmotnost rámů odlitých [4], [5].

3.2.3 Beton První pokusy s betonem jako základním materiálem byly provedeny již za 1. světové války. Výraznější využití bylo během 2. světové války, poněvadž kovové materiály byly nedostatkovým zbožím. Znovuobjevení betonu souvisí s vývojem moderních vysokovýkonných obráběcích strojů. Beton má mnoho výhod oproti klasickým materiálům. Zejména má vyšší dynamickou stabilitu a také doba výroby je kratší než u litinových či ocelových rámů [5], [6], [7].


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.2.4 Hydrobeton Jedná se o klasický cementový beton, užívaný ke zvýšení tuhosti a dynamického tlumení. V podstatě je to výplň konstrukce rámu. Pro zlepšení vlastností hydrobetonu se používá armování. V dnešní době existují specializované firmy na výrobu loží a rámů z hydrobetonu ( rakouská firma Framag ) [5], [6], [7]. .

3.2.5 Polymerický beton Jedná se o směs štěrku nebo umělé keramiky a syntetického pojiva. Tato směs tuhne během 10 minut. Mezi nejznámější polymerický beton patří Granitan S 100 (umělá žula). I tento beton lze armovat pro zlepšení vlastností. Z důvodu jednoduché technologie výroby se tento materiál stále častěji stává základem obráběcího stroje. Jedna z nejznámějších firem zabývající se výrobou rámů z polymerického betonu je společnost SCHNEEBERGER. Na obr. 3.2 je zobrazeno lože laserového obráběcího stroje [5], [6], [7].

Obr. 3.2 Lože laserového obráběcího stroje [6]

3.2.6 Žula Opracované žulové bloky slouží jako rám pro vysoce přesné obráběcí stroje. Pracovní plochy jsou jemně a přesně opracovány a v některých případech slouží i jako vodící plochy. Hlavním důvodem použití tohoto materiálu jsou velmi příznivé vlastnosti (vysoká tvarová stabilita, odolnost proti opotřebení atd.) [5], [6], [7].


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.3 Převodové systémy Pro správný chod obráběcího stroje je nutné aby relativní pohyb mezi nástrojem a obrobkem se dal rozložit do tří různých směrů. Do směru řezné rychlosti do směru rovnoběžného s obráběnou plochou, nebo do směru kolmého na směr řezné rychlosti a do směru kolmého k obráběné ploše [4] Řezná rychlost je závislá na materiálu obrobku a materiálu nástroje, tvaru a velikosti třísky, na druhu a intenzitě chlazení a také na požadované kvalitě obrobené plochy [4].

Změna otáček Změnu otáček a posuvů lze provádět buď stupňovitou změnou nebo změnou plynulou. Ke stupňovité změně se používají převodovky a podobné mechanismy. Při stupňovité změně dochází ke ztrátám na strojním čase. Jemnějším odstupňováním dosáhneme zmenšením těchto ztrát. Plynulou změnu dosáhneme použitím variátorů čí elektromotorů s plynulým řízením otáček (toto se provádí pomocí měniče frekvence). K dosažení co nejkratšího strojního času je třeba obrábět tzv. hospodárnou řeznou rychlostí. Této rychlosti lze nejlépe dosáhnout použitím plynulé změny otáček [4].

Základní převodové systémy změny otáček

3.3.1 Převodové systémy ozubenými koly Výměnná kola Tento způsob změny otáček je jednoduchý a také levný. Používá se ke změně celého otáčkového rozsahu či jen jeho části. Tato kola musí být tuhá a přesná z důvodu přenášení velkého zatížení. V dnešní době se tento způsob moc nepoužívá. Dříve se používal ve strojích na výrobu ozubení [4]. Přesuvná kola Přesouváním jednotlivých kol se provádí stupňovitá změna otáček. Přesouvání jednotlivých kol se děje v době kdy nedochází k přenosu kroutícího momentu (za klidu) [4]. Předlohy Tento způsob změny otáček se využívá tam, kde je třeba vysoký převodový poměr. Při nepoužití předlohy, by přímý převod činil konstrukční potíže [4].


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.3.2 Převodové systémy řemenové Přenos kroutícího momentu je prováděn pomocí tření mezi řemenicí a řemenem. Výhody tohoto převodového systému jsou: tichý chod, ochrana stroje proti přetížení, tlumení vibrací a rázů. Mezi nevýhody patří zejména nutnost užití napínacího ústrojí a také špatná odolnost proti vyšším teplotám. Změna otáček se provádí přehazováním řemenů na různé průměry řemenic.

3.3.3 Převodové systém hydraulické Moderní způsob řízení otáček. V tomto způsobu řízení otáček je využito hydraulického čerpadla a hydraulického motoru. Systém má poměrně vysoký regulační rozsah rychlostí i otáček. Nejčastější použití tohoto systému je ve spojení s posuvovým šroubem [4].

3.3.4 Elektrické systémy Progresivní způsob řízení otáček. Využívá se spojení elektromotoru a měniče frekvence. Spojením těchto dvou částí dosáhneme velikého rozsahu řízení otáček. Opět nejčastější použití tohoto systému je ve spojení s posuvovým šroubem [4].


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.4 Mechanismus pro přímočarý pohyb Mechanismus pro přímočarý pohyb slouží u obráběcích strojů k přeměně rotačního pohybu na pohyb přímočarý.

3.4.1 Kuličkový šroub a matice Ke zvýšení účinnosti a zmenšení opotřebení se používá kuličkového šroubu s maticí. V závitech, které jsou broušené obíhají mezi maticí a šroubem kuličky. Schéma kuličkového šroubu je na obr. 3.3 a obr. 3.4. Tímto systémem se vymezí vůle mezi maticí a šroubem. Opotřebení je minimální a životnost je velmi vysoká [4].

Obr. 3.3 Schéma kuličkové matice [3]

Obr. 3.4 Kuličkový šroub s maticí – max. nosnost 1 milion N (Steinmeyer) [8]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.4.2 Kluzný pohybový šroub a matice Kluzný pohybový šroub a matice (obr. 3.5) se používá pro malé rychlosti přímočarého pohybu, velikou nevýhodou tohoto systému je poměrně velké opotřebení a malá účinnost. Veliká pozornost se musí věnovat mazání, při nedostatku mazadla nastává trhavý pohyb, který je nežádoucí [4]. Nejpoužívanější typ závitu je závit lichoběžníkový pro jeho snadnou výrobu a dobrou vymezitelnou vůle. Vůle vznikají nepřesností z výroby a také jsou důsledkem opotřebení závitu [4], [9].

Obr. 3.5 Schéma kluzného pohybového šroub [9]

3.4.3 Šnek a šnekový hřeben Tento systém převodu je tvořen šnekem a šnekovým kolem (obr. 3.6). Šnekový hřeben tvoří částečně matici. Šnek se otáčí a zároveň posunuje šnekovým hřebenem, který je připevněn ke stolu obráběcího stroje. Šnek se brodí v oleji, což má za následek zlepšení účinnosti mechanismu [4], [10].

Obr. 3.6 Schéma šneku a šnekového hřebenu [10].

3.4.4 Pastorek a hřeben Použitím pastorku a hřebene dosáhneme lepší účinnosti než při použití matice a šroubu, nevýhodou je menší přesnost šroubu a matice [4].


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.5 Vřeteno Vřeteno je část obráběcího stroje, které uděluje nástroji přesný pohyb. V našem případě je to pohyb otáčivý. Je to jedna z hlavních součástí stroje a proto jsou na něj kladeny vysoké požadavky (přesný chodu, dokonalé vedení a dostatečná tuhost). Přesnost chodu vřetena je dána jeho axiálním a radiálním házením [4]. Vřeteno se skládá z několika částí. Hlavní částí jsou ložiska (radiální a axiální), které udávají vřetenu přesnou polohu. Další částí jsou konce vřetena, přičemž jeden konec je ve vřeteníku a druhý konec vyčnívá ven z vřeteníku. Na tento konec se upínají nástroje pro obrábění [4]. V praxi se můžeme setkat tzv. vřetenovou jednotkou tj. vřeteno a vřetenový motor je sloučen v jeden celek (obr. 3.7).

Obr. 3.7 Pohon vřetena frézovacího CNC centra Mori Seiki HVM 630 [3]

Na obr. 3.8 je řez vysokootáčkovým vřetenem s integrovaným asynchronním motorem, s přední skupinou ložisek a kapalinou chlazeným rotorem. U tohoto vřetena se výměna nástrojů děje manuálním způsobem. Vřeteno je od firmy GMN [11].

Obr. 3.8 Vysokootáčkové vřeteno HSP (GMN) [11]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.6 Ložiska 3.6.1 Valivá ložiska Valivá ložiska opět patří mezi důležité části obráběcího stroje. Tato ložiska slouží k uložení hřídelů, vřeten, atd. Mezi jejich vlastnosti patří značná provozní spolehlivost, dostatečná tuhost pro vedení vřetena, a také možnost zcela odstranit vůle, které jsou zdrojem nepřesností při obrábění [4]. Používá se několik typů valivých ložisek: • Dvouřadé válečkové ložisko • Jednořadé kuličkové ložisko • Ložisko s kosoúhlým stykem • Jehlové ložisko • Axiální kuličkové ložisko Dále se používají: • Ložiska otevřená • Ložiska uzavřená Ložiska otevřená jsou mazána tukem, olejem či olejovou mlhou. Ložiska uzavřená jsou mazána tukem, který je dodán do ložiska již při výrobě. Utěsnění ložiska japonské firmy NSK je zobrazeno na obr. 3.9. [12]

Obr. 3.9 Schéma utěsnění ložiska [12]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.6.2 Lineární kuličková ložiska Lineární kuličková ložiska slouží k přesnému vedení lineárního (přímočarého) pohybu. Tyto ložiska mají nízký průřez, proto lze navrhovat kompaktní uložení. Součinitel tření je malý, a malý je také rozdíl mezi součinitelem tření za pohybu a za klidu, což vede k snížení trhavých pohybů, které jsou nežádoucí. Ve většině případů je tolerance vnějšího průměru lineárních ložisek volena tak, že nevyžadují další axiální pojištění. Ložiska obsahují těsnění, které zabraňují vnikáním nečistot do ložiska. Nevýhodou těchto ložisek je náročná výroba. Lineární kuličková ložiska mohou být otevřená (obr. 3.10) nebo uzavřená (obr. 3.11 ) [13], [14].

Obr. 3.10 Otevřené lineární ložisko [14]

Obr. 3.11 Uzavřené lineární ložisko [14]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.6.3 Kluzná ložiska Kluzná ložiska se používají k uložení vřetene. Dále se užívají k málo zatíženým hřídelům či pák a také jako vodící části pohybových šroubů obráběcího stroje [4]. Rozeznáváme několik typu kluzných ložisek: •

Hydrodynamická ložiska (tlak nosného prostředí je dán vlastním otáčením čepu v pánvi) [4]

•

Hydrostatická ložiska (tlak nosného prostředí je dán cizím zdrojem např. olejovým čerpadlem) [4]

Výroba kluzných ložisek je levná ve srovnání s výrobou ložisek valivých. Princip kluzných ložisek je založen na vytvoření vrstvy mazadla mezi čepem a pánví. V ideálním případě je životnost kluzného ložiska neomezená. Mezním případy pro chod ložiska je rozběh a doběh v těchto případech není vrstva mazadla ideální. Velikou výhodou kluzných ložisek je tichý chod a také možnost provozu v opotřebovaném stavu. Mezi největší výrobce kluzných ložisek patří švédská společnost SKF (obr. 3.12) [15], [16].

Obr. 3.12 Kluzná ložiska firmy SKF (Švédsko) [15]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 3.7 Řídící systém Řídící systém je programovatelné zařízení které slouží k ovládání obráběcího stroje. Řídící systém nahrazuje většinu ovládacích prvků konvenčního stroje. Umožňuje řízení s vysokou rychlostí a vysokým stupněm přesnosti obráběné součásti. Součástí systému je řídící pult, kde jsou umístěny ovládací prvky, dále je na pultu umístěna obrazovka kde se zobrazují potřebné informace [17], [18]. V poslední době je velmi rozšířené používání CNC strojů. Konvenční stroje se používají ke kusové výrobě či renovaci součástí. Aby bylo možné využít potenciál CNC strojů je nutné je efektivně řídit, což má za následek vývoj kvalitních řídících systémů pro ovládání těchto strojů. Ve světě existuje několik výrobců řídících systémů. Mezi hlavní výrobce patří: • FANUC (Japonsko) – obr. 3.13 • SIEMENS SINUMERIK (Německo) • HEIDENHAIN (Německo) • FAGOR Sestava řízení pro obráběcí stroje CNC • řídící systém • modulární kompaktní digitální pohonný systém • asynchronní a synchronní motory CNC řízení lze aplikovat i na stroje, které původně měli konvenční řízení, tato modernizace se nazývá retrofit. Modernizací rozumíme rekonstrukci pohonů a řídících systémů za použití číslicové techniky. Důležitou součástí moderních řídících systému je použití bezpečnostních funkcí. Tyto funkce zabraňují úrazu obsluhy či poškození stroje a nástroje při otevřených ochranných zařízení. Při rozpoznání nebezpečné situace tento systém způsobí zastavení pohybu. Např. německá společnost Siemens nabízí řídící systémy Sinumerik s integrovanou bezpečností (Sinumerik Safety Integrated) [17], [18].

Obr. 3.13 Řídící systém FANUC-18i MC [18]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 4 Vertikální (svislé) frézovací stroje 4.1 Konzolová frézka se svislým uložením vřetena Mezi svislé frézovací stroje patří svislá konzolová frézka (obr. 4.1, obr. 4.2, obr. 4.3). Její hlavní užití je obrábění rovinných i tvarových ploch malých a středně velkých součástí. To znamená že se užívá pro malosériovou a středně sériovou výrobu [2], [19].

1 – základna 2 – stojan 3 – konzola 4 – příčné saně 5 – podélný pracovní stůl 6 – naklápěcí vřeteník 7 – kruhová základna vřeteníku

Obr. 4.1 Svislá konzolová frézka [2]

Obr. 4.2 Svislá konzolová frézka se souvislým řízením FNG40 CNC (výrobce OSO-Olomouc, ČR) [2] Obr. 4.3 Svislá konzolová frézka F2VR (výrobce OSO-Olomouc, ČR) [2]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 4.2 Stolová frézka svislá Stolová frézka svislá (obr. 4.4, obr. 4.5) opět patří mezi svislé frézovací stroje. Tyto frézky nahrazují v určité oblasti frézky konzolové. Na loži se pohybuje pracovní stůl příčně i podélně. Svislý pohyb vykonává vřeteník, který je uložen ve vedení [19].

Jejich hlavní výhodou je neměnná výška upínací plochy stolu. Svislý pohyb koná vřeteno. Výhodou oproti konzolovým frézkám je tužší konstrukce. V současné době se vyrábějí s CNC řízením [19].

1 – základní deska 2 – stojan 3 – vřeteník 4 – vřeteno 5 – pracovní stůl 6 – ovládací panel

Obr. 4.4 Stolová frézka svislá [2]

Obr. 4.5 Stolová frézka svislá FGS 80 CNC (STROJTOS LIPNÍK a.s) [20]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 4.3 Rovinné frézky svislé Tyto frézky jsou určený pro obrábění rovinných ploch větších rozměrů. Pracovní stůl je uložen po celé své délce na pevném loži a koná s obrobkem podélný pracovní posuv. Příčný posuv nebo přísuv koná vřeteník nebo vřeteno. Rovinné frézky lze rozdělit na jednostojanové (obr. 4.6) a dvoustojanové, které se nazývají portálové (obr. 4.7). U portálových frézek je obrobek umístěn na pracovním stole a pracovní posuv koná portál na kterém je umístěno vřeteno [19].

1 – lože 2 – stojan 3 – svislý vřeteník 4 – vodorovný vřeteník 5 – pracovní stůl 6 – ovládací panel

Obr. 4.6 Rovinná frézka svislá [2]

Obr. 4.7 Rovinná frézka svislá s posuvným portálem FRF(Q) 200 (výrobce TOS Kuřim, ČR) [21]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 4.4 Svislá frézovací centra Svislá frézovací centra (obr. 4.8, obr. 4.9) jsou vysoce výkonné obráběcí stroje. Mají tři a více os. Tyto stroje slouží k obrábění rotačních, ale většinou nerotačních součástí. Vřeteno je svisle umístěno na portálu, který koná přímočarý pohyb. Obráběná součást je umístěna na otočném stole a lze jej natočit o libovolný úhel [22].

Obr. 4.8 Svislé frézovací centrum VF 1 (výrobce HAAS, USA) [23]

Obr. 4.9 Svislé frézovací centrum BN6 (výrobce STYLE) [24]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5 Výrobci vertikálních frézovacích strojů 5.1 OSO Olomouc Tradice firmy OSO, s. r. o., začíná již v roce 1922, kdy byla založena firma Wagner. Od roku 1950 firma přijala název TOS Olomouc a plně se orientovala na výrobu konzolových frézek. Nejprve klasických a od roku 1972 i číslicově řízených. Kvalitní výrobky lze vyrábět jen na kvalitním výrobním zařízení. V roce 1993 přešel podnik v rámci privatizace do vlastnictví společnosti OSO, která dále rozvíjí tradiční výrobní program. Dnes znají kvalitu a technickou úroveň frézek z Olomouce zákazníci téměř po celém světě [25].

5.1.1 Vertikální konzolová frézka se souvislým řízením FNG40 CNC Stroj FNG40 CNC (obr. 5.1) je nástrojařská frézka se souvislým řízením ve třech souřadnicích, určená pro frézovací, vrtací, vyvrtávací a závitovací operace na obrobcích do hmotnosti 350kg. Najde uplatnění ve všech oblastech průmyslové výroby, zejména v nástrojárnách. Dokonalé upnutí nástroje je zajištěno pneu-hydraulickým upínáním nástroje ve vertikálním vřetenu [26]. .

Obr. 5.1 Vertikální konzolová frézka se souvislým řízením FNG40 CNC [2]

Rozměry pracovního stolu

(mm)

800x400

Počet vřeten

(-)

1

Max. otáčky vřetena

(min-1)

4000

Max. výkon pohonu vřetena

(kW)

5,5

Řídící systém

-

HEIDENHAIN TNC310

Tab. 5.1 Technické parametry FNG 40 CNC [26]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.2 TOS Kuřim Společnost patří k nejstarším výrobcům frézek, jednoúčelových strojů a automatických obráběcích linek v České republice. Závod byl založen v roce 1942 jako pobočný závod Zbrojovky Brno. Během šedesátileté výroby obráběcích strojů získali zaměstnanci společnosti zkušenosti z výzkumu, vývoje, konstrukce, výroby a provozu více než 83 000 obráběcích strojů, 60 automatických obráběcích linek a 3 500 jednoúčelových strojů [27].

5.2.1 Vertikální obráběcí centrum FMVQ 36 Obráběcí centrum FMVQ 36 (obr. 5.2) je sestaven z pevného lože, po kterém se v podélném směru posouvají křížové sáně s příčným vedením. Na saních se příčně posouvá stojan se svislým vedením, po kterém se posouvá vřeteník. Obrobky se upínají na stůl nebo otočný výměník umístěný na loži. Stroj je vybaven zásobníkem nástrojů upevněný na saních. Stroj je určen pro vysoce produktivní obrábění převážně nerotačních součástí menších velikostí z oceli, litiny ap., především v sériové výrobě [28].

Obr. 5.2 Vertikální obráběcí centrum FMVQ 36 [28]


(mm)

300x360

Počet vřeten

(-)

2


(min-1)

10 000


(kW)

11

Řídící systém

-

SIEMENS 840D

Tab. 5.2 Technické parametry FMVQ 35 [28]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.3 INTOS – Žebrák Tradice výroby obráběcích strojů v Žebráku je spojena se jménem Volman. V roce 1872 založil František Volman zámečnickou dílnu, kde se nejprve opravovalo zemědělské nářadí, ale již v roce 1880 začala vlastní výroba obráběcích strojů. V průběhu trvání změnila firma několikrát majitele. Po znárodnění pak byl TOS Žebrák několikrát samostatný nebo opakovaně začleněn k podniku TOS Čelákovice Státní podnik. TOS Žebrák byl zprivatizován a stal se tak soukromou společnost INTOS spol. s r.o. Hlavní výrobní program tvořily univerzální nástrojařské frézky řady FN a FNGJ a číslicově řízené nástrojařské frézky s pravoúhlým a souvislým numerickým řízením [29].

5.3.1 FNG 40 CNC E Vertikální konzolovou frézku (obr. 5.3) lze efektivně využít k třískovému obrábění tvarově složitých součástí v kusové, nebo malosériové výrobě. Umožňuje vysokou přesnost obrábění, která je předepsána u přípravků, nástrojů a forem [30].

Obr. 5.3 Vertikální konzolová frézka FNG 40 CNC E [30]


(mm)

800x400

Počet vřeten

(-)

1


(min-1)

3150


(kW)

5,5

Řídící systém

-

HEIDENHAIN TNC310

Tab. 5.3 Technické parametry FNG 40 CNC E [30]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.4 FERMAT Mezinárodní společnost Fermat byla založena panem Jiřím Ferencem v roce 1993. V současné době sdružuje ve střední a západní Evropě (ČR, SR, DE, HU) 6 samostatných firem, ve kterých je zaměstnaných více než 200 zaměstnanců. Firma patří mezi přední dodavatele nových i použitých kovoobráběcích a tvářecích strojů, modernizovaných vodorovných vyvrtávaček, modernizovaných lisů včetně lisovacích linek a brusek [31]. 5.4.1 Vertikální obráběcí centrum VMCF-760 Vertikální obráběcí centrum VMCF-760 (obr. 5.4) patří mezi malá výkonná vyvrtávací a frézovací centra s pracovním stolem 900x410mm. Stroj je vybaven systémem pro automatickou výměnu nástrojů. Vysokou produktivitou zkracuje výrobní cyklus výroby a snižuje výrobní náklady [32].

Obr. 5.4 Vertikální obráběcí centrum VMCF-760 [32]


(mm)

900x410

Počet vřeten

(-)

1


(min-1)

8000


(kW)

5,5

Řídící systém

-

FANUC 0i-Mc

Tab. 5.4 Technické parametry VMCF-760 [32]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.5 DMG - DECKEL MAHO GILDEMEISTER Deckel maho gildemeister je jedna z největších společností na světě zabývající se výrobou obráběcích strojů. Působí ve více jak 28 zemí s rozsáhlou servisní a prodejní sítí. Hlavní výrobní sortiment DMG jsou soustružnické a frézovací stroje s řízením CNC. Uplatnění strojů této německé společnosti je velmi veliké, pracují v mnoha odvětví strojírenského průmyslu (automobilový průmysl, letecký průmysl, výroba lékařských pomůcek, atd.) [33].

5.5.1 Vertikální obráběcí centrum DMC 635 V DMC 635 V (obr. 5.5) je výkonné vertikální obráběcí centrum s technicky vyspělými ovládacími prvky pro pohodlnou obsluhu stroje. Zásobník má kapacitu 20 nástrojů s krátkou dobou výměny nástroje. Zákazník si může zvolit z několika řídících systémů (Siemensem, Heidenhain nebo Fanuc) [33]

Obr. 5.5 Vertikální frézovací centrum DMC 635 V [34]


(mm)

560x790

Počet vřeten

(-)

1


(min-1)

10 000


(kW)

13

Řídící systém

-

Siemens 840D

Tab. 5.5 Technické parametry DMC 635 V [35]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.6 Haas Automation Haas Automation je výrobce obráběcích strojů sídlící v USA. Výrobní sortiment zahrnuje vertikální a horizontální centra s řízením CNC, soustruhy s řízením CNC, otočné stoly a děličky. Společnost byla založena v roce 1983 a od té doby se stala největším výrobcem obráběcích strojů nejenom v USA [36].

5.6.1 Vertikální obráběcí centrum řady Super Speed VF-6 Tento stroj (obr. 5.6) má dostatečnou pružnost na vysoký kroutící moment a náročné obráběcí kapacity a také na jemné obrábění při vysoké rychlosti. Snadné řízení každého vertikálního obráběcího centra umožňuje řízení Haas [37].

Obr. 5.6 Vertikální obráběcí centrum VF-6 [37]


(mm)

1626x711

Počet vřeten

(-)

1


(min-1)

7500


(kW)

22,4

Řídící systém

-

HAAS

Tab. 5.6 Technické parametry VF-6 [37]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 5.7 Mori Seiki Mori Seiki je japonská společnost zabývající se výrobou a prodejem obráběcích strojů. Její vznik je datován do roku 1947. V dnešní době se řadí mezi největší výrobce obráběcích strojů na světě. Mori Seiki vyrábí soustruhy s řízením CNC, soustružnická centra, vertikální a horizontální obráběcí centra, operační systémy, podpůrné systémy pro obrábění [38].

5.7.1 Vertikální obráběcí centrum Mori Seiki NV 4000 Mori Seiki NV 4000 (obr. 5.7) patří mezi výkonná vertikální obráběcí centra. Zásobník nástrojů obsahuje 30 míst pro umístění nástrojů. Čas na výměnu nástroje jen 1 sekunda. Pohon vřetena zajišťuje přímý náhon bez ozubeného převodu, což napomáhá snížení vibrací nástroje [39].

Obr. 5.7 Vertikální obráběcí centrum Mori Seiki NV 4000 [39]


(mm)

700x450

Počet vřeten

(-)

1


(min-1)

12 000


(kW)

11

Řídící systém

-

Ultimax (2 obrazovky)

Tab. 5.7 Technické parametry NV 4000 [39]


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 6 Zhodnocení Cílem této bakalářské práce bakalářské práce bylo provést rešerši vertikálních frézovacích strojů a následně jejich popis a roztřídění. Frézovací stroj je velmi složité zařízení. Stroj je spolehlivý, tak jako jeho nejméně spolehlivá součástka. Každá jeho součást (rám, převodové systémy, vřeteno, atd.) je důležitá pro správnou funkci stroje, proto výrobci hledají kvalitní materiály pro tyto části stroje. Hlavním kritériem při výběru frézovacího stroje je jeho využitelnost ve výrobním podniku. Je zbytečné pořizovat drahou CNC frézku, která se bude využívat velmi zřídka nebo naopak je zbytečné pořizovat konvenční stroj s ručním řízením pro obrábění velkého počtu velmi složitých obrobků. Výrobci frézovacích strojů při konstrukci využívají těch nejmodernějších prostředků, které jsou ve světě k dostání. Vývoj jde neustále dopředu a vyvíjejí se stále nové materiály. Dále se výrobci snaží přizpůsobit stroj podle přání zákazníka, který zadá své požadavky (typ vřetena, typ řídícího systému, provedení elektrického zařízení dle jiných norem, atd.). Vertikální frézovací stroj je univerzální obráběcí stroj, který najde uplatnění v mnoha oborech strojírenství (automobilový průmysl, letecký průmysl, ….). Záleží pouze na zákazníkovi jaký stroj si vybere, poněvadž nabídka vertikálních frézovacích strojů je velmi široká.


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 7 Seznam obrázků OBR. 2.1 VÁLCOVÁ FRÉZA .................................................................................................................. 12 OBR. 2.2 ČELNÍ FRÉZOVACÍ HLAVA ...................................................................................................... 12 OBR. 2.3 FRÉZOVÁNÍ A - VÁLCOVÉ, B - ČELNÍ; 1 - FRÉZA, 2 – OBROBEK .................................................... 13 OBR. 2.4 ČELNÍ FRÉZOVÁNÍ ................................................................................................................ 14 OBR. 2.5 VÁLCOVÉ FRÉZOVÁNÍ A - NESOUSLEDNÉ, B – SOUSLEDNÉ ........................................................ 14 OBR. 3.1 SVISLÁ KONZOLOVÁ FRÉZKA .................................................................................................. 15 OBR. 3.2 LOŽE LASEROVÉHO OBRÁBĚCÍHO STROJE ............................................................................... 17 OBR. 3.3 SCHÉMA KULIČKOVÉ MATICE ................................................................................................. 20 OBR. 3.4 KULIČKOVÝ ŠROUB S MATICÍ – MAX. NOSNOST 1 MILION N (STEINMEYER) ................................... 20 OBR. 3.5 SCHÉMA KLUZNÉHO POHYBOVÉHO ŠROUB .............................................................................. 21 OBR. 3.6 SCHÉMA ŠNEKU A ŠNEKOVÉHO HŘEBENU ................................................................................ 21 OBR. 3.7 POHON VŘETENA FRÉZOVACÍHO CNC CENTRA MORI SEIKI HVM 630 ........................................ 22 OBR. 3.8 VYSOKOOTÁČKOVÉ VŘETENO HSP (GMN) ............................................................................. 22 OBR. 3.9 SCHÉMA UTĚSNĚNÍ LOŽISKA .................................................................................................. 23 OBR. 3.10 OTEVŘENÉ LINEÁRNÍ LOŽISKO ............................................................................................. 24 OBR. 3.11 UZAVŘENÉ LINEÁRNÍ LOŽISKO .............................................................................................. 24 OBR. 3.12 KLUZNÁ LOŽISKA FIRMY SKF (ŠVÉDSKO) .............................................................................. 25 OBR. 3.13 ŘÍDÍCÍ SYSTÉM FANUC-18I MC .......................................................................................... 26 OBR. 4.1 SVISLÁ KONZOLOVÁ FRÉZKA .................................................................................................. 27 OBR. 4.2 SVISLÁ KONZOLOVÁ FRÉZKA SE SOUVISLÝM ............................................................................. 27 OBR. 4.3 SVISLÁ KONZOLOVÁ FRÉZKA F2VR......................................................................................... 27 OBR. 4.4 STOLOVÁ FRÉZKA SVISLÁ ...................................................................................................... 28 OBR. 4.5 STOLOVÁ FRÉZKA SVISLÁ FGS 80 CNC (STROJTOS LIPNÍK A.S) .......................................... 28 OBR. 4.6 ROVINNÁ FRÉZKA SVISLÁ ...................................................................................................... 29 OBR. 4.7 ROVINNÁ FRÉZKA SVISLÁ S POSUVNÝM PORTÁLEM FRF(Q) 200 (VÝROBCE TOS KUŘIM, ČR) ..... 29 OBR. 4.8 SVISLÉ FRÉZOVACÍ CENTRUM VF 1 (VÝROBCE HAAS, USA) .................................................... 30 OBR. 4.9 SVISLÉ FRÉZOVACÍ CENTRUM BN6 (VÝROBCE STYLE)............................................................. 30 OBR. 5.1 VERTIKÁLNÍ KONZOLOVÁ FRÉZKA SE SOUVISLÝM ŘÍZENÍM FNG40 CNC ...................................... 31 OBR. 5.2 VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRUM FMVQ 36 ............................................................................ 32 OBR. 5.3 VERTIKÁLNÍ KONZOLOVÁ FRÉZKA FNG 40 CNC E.................................................................... 33 OBR. 5.4 VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRUM VMCF-760 .......................................................................... 34 OBR. 5.5 VERTIKÁLNÍ FRÉZOVACÍ CENTRUM DMC 635 V ....................................................................... 35 OBR. 5.6 VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRUM VF-6 ................................................................................... 36 OBR. 5.7 VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRUM MORI SEIKI NV 4000 ............................................................ 37


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 8 Seznam tabulek TAB. 5.1 TECHNICKÉ PARAMETRY FNG 40 CNC ....................................................................................31 TAB. 5.2 TECHNICKÉ PARAMETRY FMVQ 35 .........................................................................................32 TAB. 5.3 TECHNICKÉ PARAMETRY FNG 40 CNC E .................................................................................33 TAB. 5.4 TECHNICKÉ PARAMETRY VMCF-760 .......................................................................................34 TAB. 5.5 TECHNICKÉ PARAMETRY DMC 635 V ......................................................................................35 TAB. 5.6 TECHNICKÉ PARAMETRY VF-6 ................................................................................................36 TAB. 5.7 TECHNICKÉ PARAMETRY NV 4000 ..........................................................................................37


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 9 Seznam použité literatury [1]

Frézka [online]. [2006] , 20.3.2008 [cit. 2008-03-22]. Dostupný z WWW: .

[2]

HUMÁR, Anton. Výrobní technologie II : Sylaby předmětu Výrobní technologie II. VUT v Brně : Fakulta strojního inženýrství, 2002. 84 s. Dostupný z WWW: .

[3]

HUMÁR, Anton. Technologie I : Technologie obrábění - 1. část. VUT v Brně : Fakulta strojního inženýrství, 2003. 138 s. Dostupný z WWW: .

[4]

BORSKÝ, V. Základy stavby obráběcích strojů. 1. vyd. Brno : Rektorát Vysokého učení technického v Brně, 1986. 300 s.

[5]

NOVOTNÝ, Ondřej. Nové technologie při výrobě nosných dílů obráběcích strojů. Průmyslové spektrum [online]. 2002/4 [cit. 2008-05-18]. Dostupný z WWW: .

[6]

VANĚK, J. Beton a přírodní žula při výrobě loží a rámů obráběcích strojů. MM Průmyslové spektrum [online]. 2003/5 [cit. 2008-03-27]. Dostupný z WWW: .

[7]

KRUŠINA, Luboš. Minerální kompozit. MM Průmyslové spektrum [online]. listopad 2007 [cit. 2008-03-27]. Dostupný z WWW: .

[8]

NOVÁK , Zdeněk. Pohonové a převodové jednotky. MM Průmyslové spektrum [online]. 2007/7 [cit. 2008-03-30]. Dostupný z WWW: .

[9]

Převod pohybový šroub [online]. [2001] [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: .

[10] Šneková soukolí [online]. [2001] [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: . [11] Strojní vřetena [online]. [2005] [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: .



[12] HOUŠTĚK, Martin. Utěsněná ložiska pro obráběcí stroje. MM Průmyslové spektrum [online]. 2007/9 [cit. 2008-04-30]. Dostupný z WWW: . [13] Lineární vedení LBBR, LBCR [online]. [2006] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . [14] HIWIN : Kuličkové pouzdra [online]. 2005 [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: .

[15] Kluzná pouzdra SKF [online]. [2000] [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: . [16] ČECH, Jiří. Teorie motoru 2. [online]. 2002 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: . [17] URBAN, Jiří. CNC řídicí systémy s integrovanou bezpečností. MM Průmyslové spektrum [online]. 2001/4 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: . [18] Řídící systémy [online]. c2007 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: . [19] BORSKÝ, V. Obráběcí stroje. 1. vyd. Brno : Nakladatelství Vysokého učení technického v Brně, 1992. 216 s. ISBN 80-214-0470-1. [20] STOLOVÉ FRÉZKY FGS 80 CNC a FGS 100 CNC [online]. [2000] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . [21] Milling machining centres [online]. c2007-2008 [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: . [22] HUMÁR, Anton. Technologie I : Základní metody obrábění - 1. část. VUT v Brně : Fakulta strojního inženýrství, 2004. 17 s. Dostupný z WWW: . [23] Haas Automation, Inc : Podrobnosti - VMC - VF-1BHE [online]. 2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: .


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE [24] Strojní zařízení : Vertikální frézovací centra [online]. [2006] [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: . [25] OBRÁBĚCÍ STROJE OLOMOUC, spol. s r.o. [online]. 2001 [cit. 2008-0310]. Dostupný z WWW: . [26] Nabídka obráběcího stroje FNG40 CNC, Obráběcí stroje Olomouc, spol. s.r.o. : OSO Olomouc, 2006. [27] Profil společnosti [online]. 2005 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: . [28] Vertikální frézky [online]. [2005] [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: . [29] INTOS, spol. s r. o. Žebrák [online]. c2005 [cit. 2008-05-12]. Dostupný z WWW: . [30] INTOS, spol. s r. o. Žebrák [online]. c2005 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: . [31] Fermatmachinery : O společnosti [online]. 2007 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: . [32] Fermatmachinery - Nové stroje - Obráběcí centra [online]. 2007 [cit. 200803-10]. Dostupný z WWW: . [33] GILDEMEISTER [online]. [2006] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . [34] Me-Metal economic [online]. [2006] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . [35] Used Machining Center [online]. [2003-2008] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . [36] O společnosti Haas [online]. 2006 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: . [37] Haas Automation, Inc : Podrobnosti - VMC - VF-6SSHE [online]. 2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: .


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE [38] Mori Seiki [online]. 2008 , 3.2.2008 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: . [39] Mori Seiki - UK [online]. c2008 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: .

Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents