MENDELOVA LESNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU
Analýza zaměstnanosti cizinců v ČR Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracoval
Mgr. Martin Řezáč, Ph.D.
Martin Hrdlík
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 21. května 2008
Martin Hrdlík
Rád bych touto cestou poděkoval svému vedoucímu práce, Mgr. Martinu Řezáčovi, Ph.D., za cenné rady a odbornou pomoc při řešení této bakalářské práce. Dále bych poděkoval zaměstnancům Úřadu práce Brno-město a Vyškov za poskytnutí informací pro moji bakalářskou práci a za ochotu při konzultování problematiky zaměstnávání cizích státních příslušníků na území České republiky.
Hrdlík, M.: Analýza zaměstnanosti cizinců v ČR
V této bakalářské práci byla provedena statistická analýza pracujících cizích státních příslušníků v České republice v letech 2001-2006. Byly vytvořeny časové řady, ze kterých byly odvozeny prognózy budoucího vývoje. Rozbory byly zhotoveny dle stanovených kritérií, podle pohlaví, věku, státní příslušnosti, vzdělání, nebo vlastnictví živnostenského oprávnění. Následně byly porovnány ve vybraných regionech a vyhodnoceny.
Klíčová slova: cizí státní příslušník, zaměstnávání, podnikání, časová řada, trend
Hrdlík, M.: Analysis of employment rate of foreigners in Czech Republic
In this thesis was performed the statistic analysis of national foreign workers in the Czech Republic between 2001 and 2006. Then were created time series from which were derived prognoses of future development. Analyses were made according to determined criterions, such as sex, age, nationality, education or ownership of craft. Subsequently were collated in select regions and reviewed.
Keywords: time series, trend curve, foreigner, employ, business
OBSAH 1
ÚVOD............................................................................................................................7
2
CÍL PRÁCE..................................................................................................................9
3
TEORETICKÁ A METODICKÁ ČÁST ................................................................10 3.1
VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ ............................................................................10
3.2
PRÁVNÍ ÚPRAVA PRACUJÍCÍCH CIZINCŮ V ČR .......................................................10
3.2.1 3.3
ČASOVÉ ŘADY A JEJICH DĚLENÍ ............................................................................11
3.4
ELEMENTÁRNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE ...........................................................13
3.5
ZÁKLADNÍ KONCEPCE MODELOVÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD ...........................................14
3.6
MECHANICKÉ VYROVNÁNÍ....................................................................................16
3.7
ANALYTICKÉ VYROVNÁNÍ ....................................................................................16
3.8
IDENTIFIKACE A POPIS SEZÓNNÍ SLOŽKY ...............................................................18
3.8.1 3.9 4
Cizinci v postavení zaměstnanců .....................................................................10
Triviální model sezónnosti ...............................................................................20 MĚŘENÍ KVALITY VYROVNÁNÍ ..............................................................................20
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................22 4.1
ANALÝZA VÝVOJE PRACUJÍCÍCH CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČR .......................................22
4.2
ANALYTICKÉ VYROVNÁNÍ ....................................................................................23
4.2.1 4.3 4.3.1
Lineární, parabolický, exponenciální trend.....................................................24 MECHANICKÉ VYROVNÁNÍ....................................................................................24 Klouzavé průměry ............................................................................................24
4.4
VOLBA VHODNÉHO VYROVNÁNÍ ...........................................................................26
4.5
PARABOLICKÝ TREND ...........................................................................................27
4.5.1
Měření trendu ..................................................................................................27
4.5.2
Měření sezónnosti ............................................................................................28
4.5.3
Porovnání předpovědi se skutečností ..............................................................29
4.5.4
Předpověď na rok 2008 ...................................................................................30
4.6
ROZDĚLENÍ DLE VĚKU A POHLAVÍ .........................................................................30
4.7
ROZDĚLENÍ DLE TYPU ZAMĚSTNÁNÍ ......................................................................33
4.7.1
Analýza počtu zaměstnaných a podnikajících cizinců .....................................33
4.7.2
Odhadovaný vývoj............................................................................................33
4.8
ČLENSKÉ ZEMĚ EU A ZEMĚ OSTATNÍ ....................................................................34
4.9
ROZDĚLENÍ DLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ .................................................................35
4.9.1
4.10
Podíly na pracovní síle ....................................................................................36
4.9.1.1
Struktura odvětví OKEČ u občanů SR ....................................................36
4.9.1.2
Podíl a struktura odvětví OKEČ u občanů Ukrajiny ...............................37
4.9.1.3
Podíl a struktura odvětví OKEČ u občanů Polska...................................39
KRAJSKÉ ROZLOŽENÍ ............................................................................................40
4.10.1
Analýza ČR v krajském rozdělení ................................................................40
4.10.2
Analýza Jihomoravského kraje ....................................................................41
4.11
HODNOCENÍ VYBRANÝCH OKRESŮ ........................................................................42
4.11.1
Brno-město...................................................................................................42
4.11.1.1 Členství v EU, národnostní struktura a pohlaví .......................................43 4.11.1.2 Struktura podle věku a pohlaví ................................................................46 4.11.1.3 Dosažená úroveň vzdělání .......................................................................47 4.11.2
Vyškov ..........................................................................................................48
4.11.2.1 Členství v EU, národnostní struktura a pohlaví .......................................49 4.11.2.2 Struktura podle věku a pohlaví ................................................................50 4.11.2.3 Dosažená úroveň vzdělání .......................................................................51 5
ZÁVĚR .......................................................................................................................53
6
LITERÁRNÍ PŘEHLED ..........................................................................................56
7
PŘÍLOHY............................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
1 ÚVOD Již mnoho let se okolo každého z nás objevují zprávy o demografickém vývoji obyvatelstva světa. Tyto celosvětové informace jsou blíže specifikovány pro jednotlivé kontinenty, v našem případě Evropu, a ty se opět sestávají z demografických zpráv příslušných oblastí (Západní, Střední, Východní Evropa), a následně států. I v případě České republiky je tento postup zachován. Stále častější zmínky o demografickém vývoji České republiky jsou v drtivé většině spojovány s pojmem demografické stárnutí, respektive stárnutí obyvatelstva. Je samozřejmě důležité vědět o tomto jevu, kdy naše populace prodělává přechod od progresivní demografické struktury ke struktuře regresivní. To znamená, že jsme v minulosti měli silné zastoupení mladší generace ve věku 0-14 let, a s postupným narůstáním dožitých let se zastoupení obyvatel snižovalo. Nyní je tomu naopak. Při těchto zmínkách se často zapomíná na to, že demografický vývoj vybraného území či státu v sobě může zohlednit nejen složky úmrtnosti (vymírání) a porodnosti (rozmnožování), ale také velice podstatný vliv procesu migrace. Všechny lze do jisté míry ovlivnit státním aparátem, ať jsou to například propopulační opatření (kvalitní zdravotní péče, sociální dávky, podpora bydlení, apod.), a nebo čisté životní prostředí a zdraví životní styl. V případě migrace je tento vliv téměř rozhodující. Podle Hany Pořízkové [1] (2008) je v podmínkách České republiky proces migrace také ovlivnitelný. Avšak skutečnost, že jsme součástí Evropského společenství, které se snaží na nadnárodní úrovni o regulaci migrace, je okolností, která vede k úvahám nad budoucím vývojem migrace a integrace cizinců na území našeho státu. Jak uvádí Masery [2] (2005), potenciál vzrůstající migrace se objevuje v zemích bývalého socialistického bloku v souvislosti s průnikem kapitalistické ekonomiky a nárůstem investic, z čehož je možné odvodit budoucí potenciál růstu migrantů v zemích střední a východní Evropy. Prakticky od vzniku České republiky v roce 1993 jsme svědky každoročního nárůstu počtu cizinců na našem území, a proto se objevuje celá řada otázek souvisejících s integrací cizinců do života české společnosti. První z otázek, kterou si běžný občan České republiky položí, je, zda-li jej cizinec, který na naše území vstoupí, nemůže nějakým způsobem ohrozit, zejména na výdělku. Neboť patřičný příjem je rozhodující pro každého, kdo hodlá zajistit nejen sebe a svoji rodinu, ale má
i snahu vytvářet rezervy pro případ nenadálé události, popřípadě pro zvýšení svého životního standardu. Proto se bude zajímat o uplatnění těchto cizinců na trhu práce. Existují i jiné otázky, které se mohou týkat počtu cizinců na území ČR. Ať už se jedná o jejich rozmístění do jednotlivých regionů, krajů či okresů, členění dle pohlaví, typu a účelu pobytu, státního občanství, věku či vzdělání. Dále lze zohlednit jejich ekonomickou aktivitu, nejen na trhu práce, ale i jejich peněžní odvody vůči státu, příspěvky na platební bilanci a mnohé další. Jsou zde možné i negativní dopady, jako je například nelegální migrace přes státní hranice ČR a také kriminalita, kterou mohou tito cizinci na našem území páchat. Je na každém občanovi České republiky, kterou z otázek týkajících se cizinců si vybere, a jaké stanovisko k ní zaujme. Náplní mé práce nebude veškerý výčet dopadů, které nám mohou cizí státní příslušníci způsobit. Ale chci, aby pojednávala o statistické analýze zaměstnávání těchto osob na našem území s tím, že právě některé z výše uvedených otázek zohledním jako kritéria, podle kterých lze tyto osoby rozdělit. K tomu využiji znalosti získané během studia na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je provést analýzu vývoje počtu pracujících osob s cizím státním občanstvím na území České republiky (ČR) v letech 2001-2006. Nejprve bude stručně popsán právní rámec související s problematikou zaměstnávání osob s cizím státním občanstvím na území ČR. Následně popis metodického postupu a na jeho základě provedena statistická analýza počtu osob, které vlastní jiné než české státní občanství a pracují na území České republiky. Podstatou bude zhotovení časových řad z celorepublikových hodnot, ze kterých budou odvozeny prognózy budoucího vývoje a určeny vybrané charakteristiky. V souvislosti s vývojem počtu pracujících cizích státních příslušníků bude třeba zodpovědět otázky jako: •
zda-li se ve zvoleném období jedná o rovnoměrný vývoj,
•
pokud se nejedná o vývoj rovnoměrný, tak z jakých příčin se tak děje,
•
nastala-li je změna ve vývoji, tak jaký vliv tato změna přinesla, krátkodobý nebo dlouhodobý?
Následovat budou rozbory dle předem zvolených kritérií, jako jsou například rozlišení podle pohlaví, věku a státní příslušnosti. Zda-li se jedná o osobu podnikající nebo v zaměstnaneckém poměru, kam se řadí podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a jiné. U jednotlivých rozborů bude kladen důraz na četnost zastoupení, faktory, které hodnotu zastoupení ovlivňují, a v některých případech i možné dopady na pracovní sílu České republiky. Dále budou tyto rozbory porovnány v geografickém měřítku na úrovni zvoleného kraje a dvou okresů, podle věcné a místní příslušnosti řešitele a školy, na které studuje.
3 TEORETICKÁ A METODICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení vybraných pojmů Cizinec Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou cenu. Zahraniční zaměstnanost Zahraniční zaměstnanost je součtem zaměstnanosti občanů EU/EHP a Švýcarska v postavení zaměstnanců, občanů třetích zemí v postavení zaměstnanců a cizinců s živnostenským oprávněním.
3.2 Právní úprava pracujících cizinců v ČR Pracovní podmínky pro zaměstnávání cizinců na našem území upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Legislativní podmínky pro podnikání cizinců se řídí zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
3.2.1 Cizinci v postavení zaměstnanců Zákon o zaměstnanosti stanovuje podmínky pro zaměstnávání cizinců v postavení zaměstnanců. Ode dne vstupu České republiky do Evropské unie rozlišujeme z hlediska podmínek pro zaměstnávání dvě skupiny cizinců: a) občany EU/EHP a Švýcarska; b) občany třetích zemí. Od 1.5.2004 nejsou již občané EU/EHP a Švýcarska z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince, a tudíž mají volný přístup na český trh práce. Pro výkon svého zaměstnání na území České republiky nepotřebují pracovní povolení, jejich zaměstnavatel má
vůči místně příslušnému úřadu práce pouze oznamovací povinnost prostřednictvím tzv. informační karty (§102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Podmínky pro zaměstnávání občanů třetích zemí stanovuje §85-101 zákona o zaměstnanosti. K legálnímu zaměstnání občanů třetích zemí na území ČR je třeba, aby zaměstnavatel, který má zájem zaměstnat cizince, nejdříve získal povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí (viz příloha č. I). Vydání tohoto povolení je vázáno na situaci na trhu práce a je možné jej vydat pouze na volná pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Od vydání rozhodnutí získávat zaměstnance ze zahraničí může zaměstnavatel provádět nábor zahraničních pracovníků. Žádost o povolení k zaměstnání cizince podává cizinec, který má přislíbeno na území České republiky zaměstnání. Toto povolení se vydává pro konkrétního zaměstnavatele a konkrétní pracovní místo a úřad práce jej může vydat pouze za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak.
3.3 Časové řady a jejich dělení Statistikové se ve svých činnostech zabývají především prezentací svých závěrů a prognóz, kterým předchází mnoho činností jako jsou zjišťování, shromažďování a zpracování dat. V ekonomické oblasti jsou pozorování uspořádána do časové řady. Ekonomickou časovou řadou se rozumí řada hodnot jistého věcně a prostorově vymezeného ekonomického ukazatele, která je uspořádána v čase směrem od minulosti do přítomnosti. Ekonomické časové řady lze klasifikovat podle typu ukazatele, který se sleduje, na intervalové a okamžikové.
1. Časové řady úsekové (intervalové) Intervalové (úsekové) časové řady jsou řadami ukazatelů, jejichž hodnoty závisí na délce časového intervalu sledování. Bohumil Minařík [3] (2007) dodává, že pro tento typ časové řady je charakteristická sčitatelnost znaku a tedy současně možnost určit hodnotu znaku za delší časový interval sčítáním jeho hodnot za dílčí části tohoto intervalu. A také, že lze pro časové řady tohoto typu sestrojovat kromě řady běžných hodnot i řady odvozené. Odvozené existují pouze pro úsekové časové řady. Pro každou úsekovou časovou řadu lze sestrojit dvě odvozené řady: součtovou (kumulativní) řadu a klouzavou řadu. •
Součtová řada vzniká postupným načítáním hodnot časové řady.
•
Klouzavá řada, kterou sestrojíme sčítáním posledních p hodnot časové řady. Číslo p nazýváme délka klouzavé části. Klouzavé hodnoty – klouzavé úhrny – lze tedy určit jen pro n − ( p − 1) posledních období řady.
2. Časové řady okamžikové Okamžikové časové řady jsou řadami ukazatelů, jejichž hodnoty se vztahují k jistým
časovým okamžikům. Hodnoty takových ukazatelů nezávisí na délce časového intervalu sledování. Příkladem je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k určitému datu.
Podle Josefa a Markéty Antlových [4] (2007) lze klasifikaci ekonomických časových řad provést také podle délky intervalu sledování hodnot. Dlouhodobé časové řady mají hodnoty sledované v ročních či delších časových úsecích, hodnoty krátkodobých časových řad se sledují v úsecích kratších, než je jeden rok.
3.4 Elementární charakteristiky vývoje Richard Hindls [5] (2006) uvádí, že mezi základní metody zcela běžně patří vizuální analýza chování ukazatele využívající grafů spolu s určováním elementárních statistických charakteristik. K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady aj. Upřesnění lze nalézt v knize Bohumila Minaříka [3] (2007), který uvádí, že pro časovou
řadu délky n lze určit n-1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) d t = yt − yt −1 ,
pro t=2,3, ..., n.
s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Proces výpočtu diferencí lze vztáhnout i na
časovou řadu absolutních přírůstků a výsledkem je řada n-2 druhých diferencí 2 d t . Pro tutéž řadu časovou řadu lze dále určit opět n-1 bezrozměrných řetězových indexů – koeficientů růstu
kt =
yt yt −1 ,
pro t=2,3, ..., n.
Kombinací obou výše uvedených přístupů k měření dynamiky je relativní přírůstek – koeficient přírůstku
δt =
dt y − yt −1 = t = kt − 1 , yt −1 yt −1
pro t=2,3, ..., n.
Charakteristiky koeficient růstu a koeficient přírůstku bývají uváděny rovněž v procentech. V tomto případě se charakteristiky 100kt, 100 δ t nazývají tempo růstu a tempo přírůstku a existuje mezi nimi analogický vztah 100δ t = 100k t − 100 . U delších časových řad s větším počtem výše uvedených charakteristik přichází v úvahu výpočet jejich průměrných hodnot. Průměrný absolutní přírůstek je aritmetickým průměrem, který lze ovšem modifikovat do zjednodušené podoby: d=
1 n y − y1 dt = t ∑ n − 1 t =2 n −1 ,
z níž vyplývá, že hodnota průměrného absolutního přírůstku závisí na obou krajních hodnotách řady. Použití této charakteristiky se z tohoto důvodu doporučuje pouze pro časové
řady s monotónním rostoucím nebo klesajícím průběhem.
Průměrný koeficient růstu je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu a lze jej opět upravit do zjednodušené podoby n
k = n −1 Π k t = n−1 t =2
yt . y1
3.5 Základní koncepce modelování časových řad Richard Hindls [6] (2000) píše, že nejjednodušší koncepcí modelování časové řady reálných hodnot yt (a také koncepcí nejužívanější) je model jednorozměrný ve tvaru některé elementární funkce času. Obecnou rovnici od téhož autora nejdeme v novější publikaci z roku 2006 [2] ve tvaru yt = f (t , ε t ) ,
funkce
kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t, t=1, 2, ..., n (o proměnné t často hovoříme jako o proměnné časové), ε t je hodnota náhodné složky (poruchy) v čase t. K jednorozměrnému modelu se v zásadě přistupuje trojím způsobem:
1. Pomocí klasického (formálního) modelu
Jde pouze o popis forem pohybu. Tento model vychází z dekompozice řady na čtyři složky (formy) časového pohybu. Souběžná existence všech čtyř forem není nutná a je podmíněna věcným
charakterem zkoumaného ukazatele. Časovou
dekomponovat na
- trendovou složku Tt, - sezónní složku St, - cyklickou složku Ct, - náhodnou složku ε t ,
řadu
lze tedy
přičemž vlastní tvar rozkladu může být dvojího typu:
o aditivní, v němž yt= Tt + St + Ct + ε t = Yt + ε t ,
t=1, 2, ..., n,
kde Yt se často označuje souhrnně jako teoretická složka ve tvaru Tt + St + Ct,
o multiplikativní, v němž yt = Tt ∗ S t ∗ Ct ∗ ε t ,
t=1, 2, ..., n.
Trendem se podle Richarda Hindlse [5] (2006) rozumí hlavní tendence dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí (např. řada údajů o počtu dovezených osobních automobilů do České republiky po roce 1990), klesající (např. podíl konečné spotřeby vládních institucí na HDP České republiky) nebo konstantní, kdy hodnoty ukazatele dané časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísat kolem určité, v podstatě neměnné úrovně.
Sezónní složka je pravidelně se opakují odchylka od trendové složky, vyskytující se u
časových řad s periodicitou kratší než jeden rok nebo rovnou právě jednomu roku. Příčiny sezónního kolísání mohou být různé. Dochází k nim důsledkem přímého působení sluneční soustavy na Zemi, tj. vlivem změn jednotlivých ročních období, dále vlivem různé délky měsíčního či pracovního cyklu nebo též vlivem různých společenských zvyklostí.
Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Statistika chápe cyklus jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou, která může mít i jiné příčiny než klasický ekonomický cyklus. V této souvislosti se mluví např. o cyklech demografických, inovačních apod. Někdy nebývá cyklická složka považována za samostatnou složku časové řady, ale je zahrnována pod složku trendovou jako její část (tzv. střednědobý trend), vyjadřující střednědobou tendenci vývoje, která má často oscilační charakter s neznámou, zpravidla proměnlivou periodou. Náhodná složka je taková veličina, kterou nelze popsat žádnou funkcí času. Je to složka, která zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. V ideálním případě lze počítat s tím, že jejím zdrojem jsou drobné a v jednotlivostech nepostižitelné příčiny, které jsou vzájemně nezávislé.
Druhým možným přístupem řešení jednorozměrného modelu je pomocí Boxovy-
Jenkinsovy metodologie, kdy je za základní prvek považována náhodná složka a pozornost se upíná na uspořádání více či méně závislých pozorování do tvaru časové řady. Jako třetí přístup lze označit řešení pomocí spektrální analýzy, ve které lze nalézt složky periodicity, které se podílejí na věcných vlastnostech zkoumaného procesu. Proto je v této koncepci stěžejní frekvenční proměnná.
3.6 Mechanické vyrovnání Podle Minaříka [3] (2007) jedním z teoreticky zdůvodněných a prakticky osvědčených přístupů k vyrovnání časových řad je použití tzv. klouzavých průměrů. Vzhledem k tomu, že klouzavý průměr je vypočten jako prostý aritmetický průměr a je umístěn do středu klouzavé
části, označujeme jej jako prostý symetrický klouzavý průměr. Vyhlazující účinek klouzavých průměrů roste spolu s rostoucí délkou klouzavé části. Současně s tím se zvětšuje délka nevyrovnané části na začátku a konci řady, která činí na každém z obou řady
p −1 období. 2
Pokud je to možné a účelné, volíme číslo p jako liché číslo. Je-li p sudé, neexistuje prostřední období klouzavé části a je třeba provést tzv. centrování, které spočívá ve výpočtu prostého průměru vždy ze dvou sousedních „necentrovaných“ klouzavých průměrů. Rozhodujícím problémem mechanického vyrovnání je právě stanovení vhodné délky klouzavé části. Dále je nutné vědět, že pomocí klouzavých průměrů nelze vytvářet prognózy vývoje, i když se jedná o velmi přesný způsob vyrovnání časové řady.
3.7 Analytické vyrovnání Minařík [3] (2006) uvádí, že analytické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou spojitou funkcí času – trendovou funkcí. Hindls [5] (2006) dále píše, že se nejčastěji používá lineární trend, parabolický trend a exponenciální trend, které patří mezi funkce jednoduché. Modifikovaný (posunutý) exponenciální trend, logistický trend a Gompertzova křivka již tak jednoduchý průběh a ani metody odhadu parametrů nemají. Základní metodou proložení trendové funkce je metoda minimálních čtverců, která je použitelná v případě, že zvolená trendová funkce je lineární v parametrech. Touto metodou lze získat přímo odhady parametrů lineární a parabolické trendové funkce. V případě
jednoduché exponenciální trendové funkce lze použít metodu nejmenších čtverců až po provedení linearizující transformace, tzn., že původní model trendu, který je z hlediska parametrů nelineární, převedeme vhodnou transformací (zde logaritmizací) na funkci lineární z hlediska parametrů. Pokud se týče modifikované (posunuté) exponenciální trendové funkce, logistické trendové funkce a Gompertzovy křivky, jde o funkce, které jsou nelineární z hlediska parametrů a které nedokážeme na tvar potřebný pro aplikaci metody nejmenších
čtverců převést ani vhodnou linearizující transformací.
1. Lineární trend Jedná se o nejčastěji používaný typ trendové funkce. Jeho značný význam spočívá především v tom, že jej lze použít vždy, když hodláme alespoň orientačně určit základní směr vývoje analyzované časové řady. Lineární trend neboli trendovou přímku vyjádříme ve tvaru Tt = β 0 + β1 t , kde β 0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1,2,....n je časová proměnná. Lze jej použít vždy, když hodláme orientačně určit základní směr vývoje analyzované časové řady. K odhadu parametrů β 0 a β1 použijeme metodu nejmenších čtverců na základě dvou normálních rovnic:
∑y
t
− nβ 0 − β1 ∑ t = 0
∑ y t − β ∑t − β ∑t t
Platí-li, že
0
1
2
=0
∑ t = 0 , můžeme pro parametry trendové přímky psát: β0 =
∑y
t
n
,
β1 =
∑yt ∑t t 2
Parametr β 0 interpretujeme jako aritmetický průměr vyrovnané řady yt, parametr β1 udává, jaký přírůstek trendové hodnoty T odpovídá jednotkovému přírůstku proměnné t.
2. Parabolický trend
Jde o poměrně často používaný typ trendové funkce. Rovnice má podobu: T = b0 + b1t + b2t 2 ,
kde b0, b1 a b2 jsou neznámé parametry a t = 1,2,....n je časová proměnná. Protože i tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů, použijeme k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců. Znamená to řešit tři normální rovnice.
∑ y = nb + b ∑ t + b ∑ t , ∑ y t = b ∑t + b ∑t + b ∑t , ∑ y t = b ∑t + b ∑t + b ∑t 2
t
0
1
2
2
t
0
2
2
2
t
3
1
0
3
1
2
4
.
Při zavedení časové proměnné t tak, aby suma časových hodnot t byla rovna nule, vypočítáme parametry b0, b1 a b2 z následujících vzorců:
∑ y ∑t − ∑t ∑ y t n ∑ t − (∑ t ) 4
b0 =
2
t
t
4
2 2
∑yt, ∑t n∑ y t − ∑ y ∑ t = n ∑ t − (∑ t )
b1 =
,
t 2
2
b2
2
t
t
4
2 2
2
.
3. Exponenciální trend
Minařík [3] (2007) uvádí, že tento typ funkce, trendovou exponenciálu, lze vyjádřit ve tvaru T = e b0 +b1t ,
nebo
do
podoby linearizované logaritmickou
transformací
ln T = b0 + b1t , kdy v obou případech jsou b0 a b1 neznámé parametry tohoto trendu a
t = 1,2,....n je znovu časová proměnná.
3.8 Identifikace a popis sezónní složky Richard Hindls [5] (2006) píše, že při analýze časových řad s periodicitou zjišťování kratší než jeden rok se setkáváme téměř vždy s existencí sezónních vlivů, reprezentovaných v modelu časové řady sezónní složkou. Sezónními vlivy rozumíme soubor přímých či nepřímých příčin, které se rok co rok pravidelně opakují v důsledku existence pravidelného koloběhu Země okolo Slunce. Nejčastěji jde o vlivy klimatické či zprostředkované. Výsledkem působení sezónních vlivů na analyzovanou časovou řadu jsou tzv. sezónní výkyvy
tj. pravidelné výkyvy zkoumané řady nahoru a dolů vůči určitému nesezónnímu vývoji řady v průběhu let. Bohumil Minařík [2] (2006) dodává, že ze statistického hlediska lze sezónnost modelovat jako:
1. Proporcionální sezónnost
Velikost jejíhož kolísání souvisí s trendem. Amplituda sezónního výkyvu se systematicky zvyšuje u řad s rostoucím trendem a snižuje u řad s trendem klesajícím. Pouze u stacionárních časových řad (bez trendu) je amplituda sezónního výkyvu konstantní. Sezónní výkyv a trendová složka se skládají násobením a charakteristikou sezónnosti je relativní bezrozměrná charakteristika – sezónní index.
2. Konstantní sezónnost
Amplituda konstantní sezónnosti se nemění v závislosti na směru trendové složky a chová se tedy stejně jako proporcionálně chápaná sezónnost ve zvláštním případě stacionární časové řady. V tomto případě je charakteristikou sezónního kolísání rozměrná absolutní charakteristika – sezónní konstanta, která se s trendem skládá sčítáním.
3.8.1 Triviální model sezónnosti Podle Bohumila Minaříka [3] (2007) vychází z proporcionálního pojetí sezónní složky a používá k jejímu měření triviální charakteristiku – empirický sezónní index. Empirický sezení index pro j-té dílčí období je číslo Ij, kdy j = 1,2,....m a vyrovnaná hodnota Yij (obsahující trend a sezónnost) je dána jako součin Yij = Tij ∗ I ji , kde Tij je trendová složka řady.
Empirický sezónní index Ij =
1 k yij ∑ k i =1 Tij
Je definován jako podíl pozorovaných a vyrovnaných hodnot příslušného dílčího období za všechny periody řady.
3.9 Měření kvality vyrovnání Bohumil Minařík [3] (2007) uvádí, že v časových řadách dáváme většinou přednost rozměrným charakteristikám měřícím velikost reziduální složky časové řady, kterou
stanovíme jako rozdíl pozorovaných hodnot a systematické složky, tj. et = yt − Yt a je odhadem neznámé náhodné složky časové řady. Průměrné reziduum e =
1 n ∑ et je rovno nule pro trendové funkce. V jiných případech n t =1
(např. při mechanickém vyrovnání) je průměrné reziduum měřítkem velikosti systematické chyby, tj. nadhodnocení či podhodnocení skutečných hodnot, kterého se dopustíme jejich nahrazením hodnotami vyrovnanými. Velikost náhodné chyby spojené s vyrovnáním časové řady měří buď průměrná absolutní reziduální odchylka d e =
1 n ∑ et n t =1
(ve statistických programech označovaná jako střední
absolutní chyba odhadu M.A.E.) nebo reziduální rozptyl se2 =
1 n 2 ∑ et ( též střední čtvercová n t =1
chyba odhadu M.S.E.) a z něj odvozená reziduální směrodatná odchylka se. Vydělením absolutní nebo směrodatné odchylky vhodnou charakteristikou úrovně získáme bezrozměrné charakteristiky náhodné chyby. Jiným často používaným kritériem je z korelační analýzy známý index korelace, který lze vypočíst ze tvaru vzorce jako:
I =
Q 1− e = Q
∑ (y 1− ∑ (y
t
− Tt )
t
− yt
2
)
2
,
kde yt je aritmetický průměr pozorovaných hodnot. Za nejvhodnější trendovou funkci je pak pokládána ta, která vede k největší hodnotě indexu korelace.
4 PRAKTICKÁ ČÁST Vlastní práce sleduje dvě hlavní linie. V první z nich se jedná o analýzu vývoje počtu pracujících občanů s cizí státní příslušností na území České republiky v rozmezí let 20012006 v sezónně neočištěných datech a provedení prognózy na následující roky. Získanou předpověď komparujeme s reálnými hodnotami roku 2007 a stanovíme novou předpověď pro rok 2008. Takto zvolený způsob práce aplikujeme i na vybrané oblasti České republiky, které jsem zvolil dle kritéria své věcné a místní příslušnosti, tedy okres Vyškov, respektive věcné a místní příslušnosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity-okres Brno-město, a Jihomoravský kraj. Podstatou druhé linie jsou jednotlivé rozbory vybraných regionů podle předem vybraných kritérií, kdy jsem zohlednil především hlediska jako jsou věk, pohlaví, postavení v zaměstnání, státní příslušnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), a dalších.
4.1 Analýza vývoje pracujících cizinců na území ČR Analýzu vývoje počtu pracujících cizinců provádím na souboru dat, který je složený z občanů EU/EHP a cizinců vedených na úřadech práce (jinak také v pozici zaměstnanců) a osob pracujících na živnostenské oprávnění (živnostníci) ve čtvrtletních časových úsecích. Délku zkoumaného období jsem zvolil na rozmezí let 2001-2006, respektive porovnání s rokem 2007. Důvodem bylo především zachycení předpokládané změny ve vývoji od roku 2004, což potvrzují hodnoty v tabulce č.1.
Tab. č. 1: Počty pracujících cizinců v ČR v letech 2001-2006
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1. čtvrtletí
165 255
166 421
163 497
169 362
184 115
218 188
2. čtvrtletí
166 199
165 582
165 658
171 415
200 658
232 043
3. čtvrtletí
167 111
163 940
167 195
172 610
210 724
244 481
4. čtvrtletí
167 652
161 711
168 031
173 203
218 982
250 797
Prameny: MPSV ČR, ČSÚ
Obr. č. 1: Vývoj zaměstnanosti cizinců v ČR v letech 2001 – 2006
Vývoj počtu pracujících cizinců v ČR
počty cizinců
275 000 250 000 225 000 200 000 175 000 150 000 I
II III IV I II III IV I
II III IV I
II III IV I II III IV I
II III IV
2001
2003
2004
2006
2002
2005
skutečné hodnoty
Na základě dat uvedených v tabulce č. 1 byl vytvořen graf, který zachycuje kolísání počtu pracujících cizinců na našem území od počátku roku 2001 do konce roku 2004. Již od prvního
čtvrtletí roku 2005 je velmi dobře patrný prudký nárůst, který až na výjimku přelomu let 2005 a 2006 stále převládá. Pokud budeme hledat příčinu této stagnace, tak zjistíme, že za ní stojí pravděpodobně nejdelší a nejchladnější zima za posledních několik roků. Značně omezila především činnost stavebního průmyslu, do kterého směřuje významný počet cizích státních příslušníků. Pokud se vrátíme k již zmíněným rokům 2004 a 2005, je nutné uvést datum 1.5. 2004, kterým vstoupila Česká republika do Evropské unie, a především datum 1.10. 2004, kdy vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Následujících několik měsíců lze chápat jako vyčkávání především občanů východních zemí na to, zda-li se neobjeví možnost, jak této změny zákona využít. Jelikož byl místní pracovní trh výdělečně zajímavý a existovalo velké množství pozic, které bylo potřeba na tomto trhu obsadit. Jejich rozhodnutí jistě podpořil rostoucí HDP České republiky, rostoucí průměrný plat, sílící česká měna, míra zaměstnanosti a mnohé jiné ekonomické i neekonomické faktory.
4.2 Analytické vyrovnání Pro analýzu vývoje počtu pracujících cizinců použijeme analytické vyrovnání časové
řady, které spočívá v proložení dat zvolenými trendovými funkcemi. V našem případě budeme uvažovat lineární, parabolický a exponenciální trend.
4.2.1 Lineární, parabolický, exponenciální trend Použitím metody nejmenších čtverců za předpokladu
∑t = 0 ,
lze určit parametry
trendové přímky a následnou rovnici trendové přímky T = 184.784,6 + 3.392,0 ∗ t . Její grafické znázornění je součástí obrázku č.2, na kterém jsou zachyceny i zbylé dva typy analytického vyrovnání (parabolický a exponenciální trend). Při určení parabolického trendu jsem po zavedení časové proměnné t tak, že její suma je rovna nule, vypočetl parametry rovnice trendové paraboly a následně tak získal i její tvar T = 169.057,4 + 3.392,0 ∗ t + 328,2 ∗ t 2 . Pro úplnost lze uvést ještě tvar exponenciální rovnice, který po úpravách vypadá asi takto: ln T = 182.902,97 + 1,02 ∗ t .
Obr. č. 2: Vývoj zaměstnanosti cizinců v ČR v letech 2001 – 2006
Vývoj počtu pracujících cizinců v ČR
počty cizinců
260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 I
II III IV
I
II III IV
2001 skutečné hodnoty
I
2002 lineární trend
II III IV 2003
I
II III IV 2004
parabolický trend
I
II III IV 2005
I
II III IV 2006
exponenciální trend
4.3 Mechanické vyrovnání 4.3.1 Klouzavé průměry Získané hodnoty vyrovnáme prostými symetrickými klouzavými průměry. Pro délku klouzavé části si zvolíme p=4, jelikož pracujeme s kvartálními daty. Vzhledem k sudé délce klouzavé části musíme klouzavé průměry centrovat, proto zůstanou první dvě a poslední dvě hodnoty nevyrovnané.
Obr. č. 3 Vyrovnání pomocí klouzavých průměrů
Mechanické vyrovnání
počty cizinců
300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV
2001
2002
2003
2004
2005
2006
skutečné hodnoty
klouzavé průměry
4.4 Volba vhodného vyrovnání Při volbě vhodného typu vyrovnání je nutné zohlednit jak výše uvedené postupy výpočtů (příloha č. II) a tvary rovnic trendových funkcí, tak i vizuální hledisko vyrovnání časové řady. Obr. č. 4: Lineární a exponenciální trend pro zaměstnávání cizinců v ČR
Vývoj počtu pracujících cizinců v ČR
počty cizinců
260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 I
II III IV I
II III IV I
II III IV
2001
2002
2003
skutečné hodnoty
I
II III IV I
II III IV I
II III IV
2004
2005
2006
lineární vyrovnání
exponenciální vyrovnání
Obr. č. 5: Parabolická trend a metoda klouzavých úhrnů pro zaměstnávání cizinců v ČR
Vývoj počtu pracujících cizinců v ČR
počty cizinců
260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV I
II III IV
2001
2002
2003
2004
2005
2006
skutečné hodnoty
parabolický trend
klouzavé průměry
Do čtvrtého obrázku byly umístěny trendy lineární a exponenciální proto, že jsou si opticky velmi podobné. Dalším společným znakem těchto způsobů analytického vyrovnání je, že jsou v porovnání se způsoby v obrázku třetím poměrně nepřesné. Což potvrzují i výsledky průměrné absolutní reziduální odchylky ( d e ), reziduálního rozptylu ( se2 ), reziduální
směrodatné odchylky ( se ) a indexu korelace (I) v tabulce č. 2. Proto využití lineárního a exponenciálního trendu ve zbytku práce značně omezíme.
Tab. č. 2 Volba vhodného modelu Lineární trend Parabolický trend Exponenciální trend de se2 se
I
210
42
1136
217 370 300
19 459 385
30 975 286
14 743
4 411
5 566
0,8462
0,9858
0,8682
Jak již bylo zmíněno v teoretické části, mechanický způsob vyrovnání pomocí klouzavých průměrů obecně nejlépe vystihuje průběh zkoumaných hodnot. I v případě analyzovaných dat vývoje počtu pracujících cizinců se tento předpoklad potvrdil, i když se analytický způsob vyrovnání pomocí parabolické funkce k němu velmi blíží. Bohužel se metoda klouzavých průměrů nedá použít při vytváření prognóz, proto se s parabolickou funkcí setkáme ve většině následujících grafů.
4.5 Parabolický trend 4.5.1 Měření trendu Postup výpočtu a rovnice parabolického trendu T = 169057,4 + 3.392,0 ∗ t + 328,2 ∗ t 2 zde již byla uvedena, a proto nemá smysl se k ní znovu vracet.
4.5.2 Měření sezónnosti Protože známe trendovou složku, lze nyní přistoupit k výpočtu sezónnosti. Sezónní složku měříme pomocí empirických sezónních indexů (Ij), které vypočítáme podle vzorce: 1 m yij Ij = ∗∑ kde m je počet sezónních období. m i =1 Tij Dosazením příslušných hodnot získáme čtyři sezónní indexy (tab. č.3). Pro kontrolu výpočtů můžeme provést součet empirických sezónních indexů, který by měl být přibližně roven počtu sezónních období m, tj. 4, v našem případě 4,00063. Tab. č. 3 Empirické sezónní indexy 0,98897 I1 1,00467 I2 1,00763 I3 0,99936 I4 Pro stanovení vyrovnané hodnoty (Yij) časové řady nyní zbývá určit součin trendové složky a empirických sezónních indexů ( Yij = Tij ∗ I ij ). Jak dokládá obrázek č.6, lze z takto získaných hodnot vytvořit předpověď na rok 2007.
Obr. č. 6 Předpověď pracujících cizinců v ČR pomocí parabolického trendu
počty cizinců
Parabolický trend pracujících cizinců 310 000 270 000 230 000 190 000 150 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 2001
2002
2003
skutečné hodnoty
2004
2005
trendová složka
2006
2007
vyrovnané hodnoty
Předpověď počtu pracujících osob s cizím státním občanstvím na další rok má rostoucí charakter, dodržuje se tedy rostoucí trend. Ve čtvrtém čtvrtletí dosahujeme hodnoty okolo 300 000 pracujících osob, což by znamenalo i při zohlednění patřičných odchylek nárůst
počtu pracujících během jednoho roku přibližně o 50 000 cizinců. Jednalo by se tedy o dosud nejvýraznější nárůst počtu pracujících osob s cizím občanstvím na našem území.
4.5.3 Porovnání předpovědi se skutečností Jelikož jsou již známy počty pracujících cizinců pro kvartály roku 2007, můžeme provést srovnání vytvořené předpovědi se skutečnými hodnotami.
Tab. č. 4 Porovnání předpověděných a skutečných hodnot pro rok 2007 Předpověď na rok 2007 Skutečné hodnoty 2007 259 843 260 115 275 951 275 140 289 443 290 673 300 296 309 027 Prameny: MPSV ČR, ČSÚ
Hodnoty uvedené v tabulce č.4 potvrzují, že zvolená předpověď byla naprosto správná. Došlo k vystižení budoucího vývoje počtu pracujících osob na našem území, kdy až na hodnotu posledního čtvrtletí, byly předpovězeny budoucí počty velmi přesně. Hodnota posledního kvartálu opustila rozmezí vypočtené přípustné odchylky, čímž ji lze vysvětlit jako hodnotu ovlivněnou nahodilou událostí. Důvody této nahodilosti mohou být například zvýšený zájem o práci ze strany cizinců díky ekonomickému růstu, který podporovaly zejména odvětví průmyslu a stavebnictví. Nebo se také mohlo jednat o dozvuk změny zákona o zaměstnanosti, případně o zvýšenou poptávku českých firem po méně i vysoce kvalifikovaných pracovnících ze zahraničí (Bulharska a Rumunska) z důvodu jejich nedostatku.
4.5.4 Předpověď na rok 2008 Pokud se vrátíme k měření trendu v rozmezí let 2001-2006, tak jsme po dosazení parametrů b0, b1, b2 dostali tvar rovnice T = 169057,4 + 3.392,0 ∗ t + 328,2 ∗ t 2 . Po přidání hodnot za všechna čtvrtletí roku 2007 se nám rovnice parabolické funkce změnila, a to na tvar T = 176664,0 + 4779,3 ∗ t + 341,1 ∗ t 2 . Proto vytvoříme novou předpověď pro následující čtyři
čtvrtletí , tentokrát roku 2008 (tab. č. 5 a obr. č. 7). Tab. č. 5 Předpověď počtu pracujících cizinců v ČR na rok 2008 Čtvrtletí Předpověď na rok 2008 313 970 I 333 810 II 350 881 III 365 550 IV Obr. č. 7 Prognóza vývoje počtu pracujících cizinců v ČR na rok 2008 (příloha č. III) Parabolický trend s daty roku 2007 380 000 320 000 260 000 200 000 140 000 I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV 2001
2002
2003
skuteční hodnoty
2004
2005
trendová složka
2006
2007
2008
vyrovnané hodnoty
Se změnou rovnice parabolické funkce došlo i ke změnám v oblasti reziduálních odchylek. Za zmínku stojí především změna reziduální směrodatné odchylky ( se ) z hodnoty 4 411 na hodnotu 4 279 a indexu korelace z hodnoty 0,9858 na hodnotu 0,9945. Znamená to, že vlivem dosazení kvartálů roku 2007 došlo k upřesnění vyrovnání časové řady.
4.6 Rozdělení dle věku a pohlaví Pokud jsme se na začátku práce rozhodli provést některé rozbory, tak tím pravděpodobně nejzákladnějším je rozlišení podle pohlaví, následně dle věku. Je však nutné uvést, že
následující rozbory jsou dosti specifické, a proto nebyla data těchto a následujících rozborů pro rok 2007 v momentě tvorby dostupná. Ve zbytku práce tedy vycházíme z hodnot roku 2006.
Obr. č.8 Rozdělení struktury cizinců dle věku a pohlaví v roce 2006 Rozdělení cizinců dle pohlaví a věku 125 000
počet
100 000
81 521
75 000 36 935
50 000
24 194
2 681 25 000
55 248 20 245 6 978
15 394
1 957
795
1 945 2 091
489
324
0 -19
20-24
25-39
40-54
55-59
60-64
65+
věk
Muži
Ženy
Pramen: MPSV ČR, MPO ČR
Nejobecnější předpokladem je, že u nás pracuje více mužů než žen, což nám potvrzuje obr. č.8. Procentuálně je pracujících cizinek u nás necelých 31 % a zbytek připadá na mužské pohlaví. Graf věkového rozložení pracujících cizinců dále vypovídá o tom, že nejvyššího počtu dosahuje věková kategorie 25-39 roků. Jedná se tedy o relativně mladé osoby, převážně muže. Ti se na této kategorii podílí více než 68 %, tj. počtem 81 521 z celkových 118 456. Zbylých 36 935 žen tvoří více než součet žen ve dvou dalších nejpočetnějších věkových skupinách, tedy v kategorii 40-54 a 20-24 roků. Komplexně lze říci, že převládá zastoupení mladších osob, tj. do 39 let, nad osobami staršími, tj. nad 39 let. Z hlediska poměrů je zastoupení mladších osob vyjádřeno téměř 65 % z celkového počtu a zbylých 35 % tvoří osoby starší. Tyto hodnoty jsou téměř obdobné při rozlišení podle pohlaví, kdy zastoupení mladých mužů na všech mužích je necelých 63 % a u žen je toto zastoupení nepatrně nad hranicí 70 %. Proto lze tvrdit, že počet starších žen, které u nás pracují, je převážně odvislý na věkové kategorii 40-54 roků, jelikož zbylé kategorie mají minimální zastoupení. Důvodů vyšší zahraniční zaměstnanosti mladších věkových kategorií je hned několik. V prvé řadě se jedná o rodinný stav cizinců, kdy svobodní lidé mají větší tendenci k migraci než osoby, které již žijí v manželském svazku. S tejně tak to bude i s osobami, které jsou
bezdětné. Větší váhu mají tyto faktory u mužské části populace, což je jen potvrzením výše uvedených údajů. Pokud předběhneme do následujícího rozdělení dle postavení v zaměstnání, tak se nám dostane možnosti porovnat věkové struktury i v tomto rozlišení (obr. č.9 ). Je patrné, že pořadí zastoupení jednotlivých věkových skupin je u zaměstnaných i podnikajících cizinců stejné, ale liší se procentním zastoupením. Jedná se o kategorie 40-54 a 55-59, kde si lze 11% rozdíly vysvětlit jako snahu, o maximálně efektivní využití know-how u osob, které jsou schopny ve věku 40-54 dosahovat nejvyšších peněžitých výdělků. Proto je v této věkové kategorii vyšší zastoupení (38 %) u osob podnikajících než u osob zaměstnaných (27 %) ve věkové kategorii 40-54.
Obr. č. 9 Věková struktura cizích státních příslušníků (hodnoty příloha č.IV) Věková struktura podnikajicích cizinců
Věková struktura zaměstnaných cizinců 4% 1% 0%2%
1%1% 7% 4% 1%
19%
27%
48% 38%
47% -19
20-24
25-39
40-54
Pramen: Horáková [8] (2008)
55-59
60-64
65+
-19
20-24
25-39
40-54
55-59
60-64
65+
4.7 Rozdělení dle typu zaměstnání S výjimkou předchozího odstavce jsme osoby s cizím občanstvím chápali jako celek, jako součet osob zaměstnaných a živnostníků. Pro bližší zkoumání je nutné tyto dvě formy postavení v zaměstnání oddělit a provést příslušné rozbory. V hledem k tomu, že nebyly k dispozici kvartální hodnoty cizinců pracujících na živnostenské oprávnění, musíme provést dané rozbory na celoročních hodnotách.
4.7.1 Analýza počtu zaměstnaných a podnikajících cizinců Obr. č. 10 Vývoj počtu podnikajících a zaměstnaných cizích státních příslušníků Vývoj počtu živnostníků a zaměstnaných cizinců 200 000
počet
160 000 120 000 80 000 40 000 2001
2002
2003
2004
Evidovaní úřady práce
2005
2006
Živnostníci
Pramen: Cizinci v České republice 2006
Je patrné, že za nárůstem počtu pracujících cizinců u nás, stojí osoby evidované na úřadech práce, tedy zaměstnanci. Změna vývoje po roce 2004 nám jen potvrzuje, že se vstupem ČR do Evropské Unie a změnou zákona o zaměstnanosti zvýšila poptávka českých firem po osobách do zaměstnaneckého poměru, nejčastěji na méně až středně kvalifikované pozice. Na druhé straně počet živnostníků osciluje s malými výkyvy okolo hodnoty 65 000. Jedním z důvodů je právě poptávka firem po nekvalifikované pracovní síle, které preferují zaměstnanecký poměr, a tím druhým je stagnace počtu především asijských a východoevropských občanů, kteří se nebáli v minulosti začít v ČR podnikat.
4.7.2 Odhadovaný vývoj
Předpokládáme, že podíl podnikajících cizinců bude velmi pozvolna klesat, tak jak to bylo v posledních dvou letech (obr. č. 11). Výjimky lze snad hledat u některých specifických průmyslových oborů, konkrétně v oblasti lehkého strojírenství, jako jsou například svařování, lakování a broušení. Zde lze předpokládat mírný růst, díky poptávce na pracovním trhu, avšak v souhrnných hodnotách by to celkovému poklesu nemělo zabránit. Obr. č. 11 Vývoj podílu podnikajících a zaměstnaných cizinců Vývoj podílu cizinců podle postavení v zaměstnání v % 80
procenta
70 60 50 40 30 20 2001
2002
2003
2004
Evidovaní úřady práce
2005
2006
2007
Živnostníci
4.8 Členské země EU a země ostatní Česká republika je již několikátým rokem členem Evropské unie, a proto je vhodné zohlednit toto členství i ve vztahu k cizím státním příslušníkům. A pokud k tomu připojíme geografickou polohu, stává se český pracovní trh spojnicí pracovníků rozvinutých zemí (EU/EHP) a rozvojových zemí (ostatní země). Toto potvrzuje i obr. č. 12, který zobrazuje velmi vyrovnané zastoupení.
Obr. č. 12 Rozdělení dle členství v EU Struktura cizinců podle vztahu k EU/EHP 260 000 220 000 180 000 140 000 100 000 60 000 2001
2002
cizinci celkem
2003
2004
občané EU/EHP
2005
2006
občané ostatních zemí
Pramen: MPSV, SSZ, MPO
Podíváme-li se na hodnoty roku 2006 (tab. č. 6), zjistíme, že pouze 10 % občanů EU si u nás zřídí živnostenské oprávnění, zbytek působí v zaměstnaneckém poměru. Celkový počet osob z Evropské unie je 129 623 občanů. Když k nim přičteme dalších 171 osob, získáme počet všech osob z Evropského hospodářského prostoru.
Tab. č. 6 Počty pracujících podle členství v EU pro rok 2006 Evidovaní ÚP Živnostníci Cizí státní 185 075 65 722 příslušníci celkem EU 25 116 722 12 901 EU/EHP 171
Celkem 250 797 129 623 129 794
Pramen: ČSÚ
4.9 Rozdělení dle státního občanství Dalším možným vytyčením pracujících osob s jiným státním občanství než českým, je rozdělení dle jejich státního občanství. Je zřejmé, že uvést každé z více než 150-ti státních občanství, které jsou oficiálně na našem území. Proto se zaměříme jen na 6 vybraných. U tří z nich provedeme rozbory podle OKEČ, pouze však u občanů vedených na ÚP. S živnostníky tento rozbor provést nelze z toho důvodu, že jsou i osoby, které vlastní více než jedno živnostenské oprávnění, a tím bychom chybně navýšili celkový počet pracujících občanů EU/EHP a cizinců z ostatních zemí u nás. Při tvorbě časových řad využijeme roční hodnoty v rozmezí let 1997-2006.
4.9.1 Podíly na pracovní síle Důvodem k výběru šesti státních občanství (obr. č. 13) bylo v prvé řadě jejich úzké napojení na českou ekonomiku. Nejedná se totiž o šestici nejčetnějších státních občanství pracujících u nás, ale v případě Německa jde především o obyvatele ekonomiky, kam směřuje většina českého exportu. V případě Ruska bereme v úvahu možný exportní potenciál místního trhu, ale především značný vliv těchto občanů v lokalitě západních Čech, kterou blíže rozvedeme ve zbylých částech práce. U občanů Polska, Slovenska a Ukrajiny provedeme rozbor podle struktury OKEČ.
Obr. č. 13 Vývoj podílů cizinců na pracovní síle ČR (hodnoty v příloze č. V)
procenta
Vývoj podílu cizinců na pracovní síle 1.90% 1.66% 1.43% 1.19% 0.95% 0.71% 0.48% 0.24% 0.00% 1997
1998
Slovensko
1999
2000
Ukrajina
2001 Vietnam
2002
2003
Polsko
2004 Rusko
2005
2006
Německo
Největšího podílu pracujících cizinců na pracovní síle ČR, tedy i největšího počtu, dosahují dlouhodobě na našem území občané Slovenské republiky. Důvody jsou nasnadě, vyšší výdělky než na území Slovenské republiky, kurzy obou měn, minimální vzdálenost sousedních států, schopnost se dorozumět, a další. Podíváme-li se na podíl živnostníků (příloha č. 4), zjistíme, že z celkové hodnoty podílu na pracovní síle ČR 1,80 % roku 2006 tvoří 0,15 procentního bodu právě část živnostníků (příloha č. VI) a zbylých 1,65 procentních bodů připadá na osoby v zaměstnaneckém poměru. Již tento výrazný nepoměr mezi živnostníky a zaměstnanci předjímá pravděpodobnou pestrost oborů, ve kterých nacházejí Slováci na území České republiky své uplatnění. To potvrzuje následující obrázek struktury odvětví podle OKEČ (obr. č.14).
4.9.1.1 Struktura odvětví OKEČ u občanů SR
Obr. č. 14 Pracovní odvětví u občanů SR v České republice Struktura odvětví podle OKEČ u občanů SR 9%
5%
4% 38%
11%
14% 19% Zpracovatelský průmysl Obchod; opravy Doprava, skladování a spoje
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Ostatní
Stavebnictví Zdravotní a sociální péče
Prameny: Horáková [7] (2007), ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR
Občané SR při výběru pracovního odvětví nejčastěji volí oblast zpracovatelského průmyslu, následně oblast nemovitostí a pronájmu. V těchto dvou odvětvích pracuje více než polovina občanů SR. Z hlediska kvalifikace je pro český pracovní trh velice významný téměř 90% podíl ze všech cizinců v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Zde je třeba dodat, že nejde pouze o slovenské zdravotní sestry, ale stále častěji i o lékaře a lékárníky. Podstatný podíl (70 % ze všech cizích státních příslušníků) je patrný také v oblasti dopravy, skladování a spojů. Je také důležité si uvědomit, že výše uvedená pracovní odvětví požadují určitý stupeň dosaženého vzdělání. Až na některé výjimky se jedná především o střední až vyšší úroveň vzdělanosti, a proto lze obecně tvrdit, že k nám přicházejí převážně kvalifikované pracovní síly ze Slovenské republiky.
4.9.1.2 Podíl a struktura odvětví OKEČ u občanů Ukrajiny Druhé nejčastější cizí státní občanství, které u nás pracuje, je ukrajinské. Dosahuje podílu na celkové pracovní síle ČR hodnoty 1,25 %, jak to dokládá výše uvedený obrázek číslo 13 vývoje podílů národností na pracovní síle. Je zřejmé, že výrazný podíl Ukrajinců má dlouhodobý charakter, který ode dne 1.10.2004 kdy vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, získal dalšího téměř 0,5 procentního bodu podílu na celkové pracovní síle
ČR. Proto tento zákon blíže rozvedeme. Jak uvádí Marek Čaněk [14] zákon č. 235/2004 Sb. přinesl řadu změn do charakteru zaměstnávání cizinců na území České republiky. Tou nejpodstatnější byla povinnost žádat příslušný úřad práce o povolení k zaměstnání pro společníky obchodních společností a družstev, nebo členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev, kteří se kromě
účasti na řízení společnosti věnují plnění běžných úkolů. To znamená, že pracují například jako prodavači, skladníci, zedníci anebo se obecně věnují čemukoliv kromě účasti na řízení. Důvodem přijetí této změny v zákoně byl jistě správný záměr přinutit alespoň část nelegálně pracujících cizinců legálně se zaměstnat, ale také ochránit český pracovní trh a zavést minimální pracovní i mzdové standardy. Ochrana měla spočívat v tom, že se mohl cizinec ucházet o jedno konkrétní pracovní místo až tehdy, pokud nebylo toto volné pracovní místo po dobu jednoho měsíce obsazeno tuzemským uchazečem o zaměstnání. Bohužel praxe byla a je taková, že došlo sice k navýšení počtu legálně pracujících cizincůUkrajinců, především ale proto, že nelze bránit společníkovi obchodní společnosti či družstva v plnění běžných úkolů a nelze jej nahradit při jejich plnění některým uchazečem o zaměstnání. Proto se stalo potvrzení k zaměstnání v podání ukrajinských žadatelů pouze formálním dokladem, který alespoň slouží pro evidenci počtu legálně pracujících cizinců v ČR. Na druhou stranu se vláda snaží vytvářet motivační projekty pro kvalifikované pracovníky, jako je například „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, kterým při splnění všech podmínek dovolí žádat o trvalý pobyt výrazně dříve než ukládá zákon.
Obr. č. 15 Pracovní odvětví u občanů Ukrajiny v České republice Struktura odvětví podle OKEČ u občanů Ukrajiny
4%
3% 2%
5%
51%
12% 23% Stavebnictví Zemědělství, lesnictví, rybolov Ostatní veřejné, soc. služby
Zpracovatelský průmysl Obchod; opravy
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Ostatní
Prameny: ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR
Podíváme-li se na strukturu pracovních odvětví u osob pocházejících z Ukrajiny (obrázek
č. 15), tak každý druhý pracující občan Ukrajiny je v České republice spojen se stavebnictvím, což představuje více než 55 % ze všech pracujících cizích státních příslušníků v tomto odvětví. Zajímavostí se může zdát 5% podíl občanů Ukrajiny v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, který také představuje více než polovinu ze všech cizinců na území ČR v tomto odvětví. Důvodem nemusí být pouze nízká úroveň vzdělání, ale i třeba ochota pracovat v obtížnějších podmínkách za mzdu, která nemusí být pro občany České republiky dostačující s ohledem na náročnost povolání.
4.9.1.3 Podíl a struktura odvětví OKEČ u občanů Polska Dalším státem, který má značné zastoupení na našem pracovním trhu a který s Českou Republikou dokonce sousedí, je Polsko. Tento silně katolický stát má dlouhodobou tradici v odvětví těžby nerostných surovin, které občané Polska u nás náležitě využívají (obr. č. 16). S podílem 16 % na struktuře OKEČ je toto odvětví na pomyslném druhém místě. Avšak tato téměř šestina pracujících Poláků tvoří více než 2/3 podíl všech pracujících cizích státních příslušníků, kteří pracují v tomto odvětví. Nejčastěji jsou polští pracující zaměstnáni v oblasti zpracovatelského průmyslu, kam směřuje každý druhý občan této země.
Obr. č. 16 Pracovní odvětví u občanů Polska v České republice
Struktura odvětví podle OKEČ u občanů Polska
10%
7%
3%
12%
52% 16%
Zpracovatelský průmysl Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Ostatní
Těžba nerostných surovin Stavebnictví Obchod; opravy
Pramen ČSÚ, MPSV ČR, MPO ČR
4.10 Krajské rozložení Doposud jsme hodnotili cizince v celorepublikovém měřítku, kdy jsme uvažovali spíše celoplošný vliv. Jako každá činnost, má i zaměstnávání cizích státních příslušníků své regionální charakteristiky a specifika.
4.10.1 Analýza ČR v krajském rozdělení Rozdělení České republiky na 14 vyšších samosprávných celků, krajů, zobrazuje obr.
číslo 17. V barevných odstínech je zde uveden podíl občanů EU/EHP a cizinců příslušného
11%
13%
22%
27%
15%
8%
30%
2%
48%
21%
10%
5%
42%
6%
2%
68%
9%
27%
8%
6%
50%
Legenda podílů na pracovní síle ČR v %: ■ ………<0 – 0,20%), ■ ………<0,20 – 0,40%), ■ ………<0,40 – 0,60%), ■ ………<0,60 – 0,80%), ■ ………<0,80 – ∞%).
kraje na pracovní síle ČR. Čím tmavší barevný odstín, tím je podíl na pracovní síle vyšší.
Krajem s nejvyšším podílem pracujících osob, které nevlastní české státní občanství, na pracovní síle je hlavní město Praha. Její podíl je více než dvojnásobný v porovnání s druhým krajem v pořadí, kterým se stal kraj Středočeský. Rozdíly mezi oběma kraji jsou patrné z číselných hodnot. V případě Prahy je nejčastější cizí státní občanství ukrajinské (nejvíce z celé ČR), naproti tomu ve Středočeském kraji je to slovenské. Podíl ostatních států v Praze je vůči Středočeskému kraji dvojnásobný. Důvodem je samotná Praha, jediné významné (mononodální) centrum v regionu Čech, které nabízí široké možnosti uplatnění na svém pracovním trhu. Nejedná se jen o pobočky zahraničních firem v oblasti IT technologií, lehkého průmyslu, bankovnictví, ale také o poradenská a informační centra, vzdělávací a jiné služby. Karlovarský kraj je pracovně vyhledávanou lokalitou vietnamské národnosti. Téměř každý druhý cizinec zde je právě na živnostenské oprávnění pracující Vietnamec. Celkově je podnikání cizinců v tomto kraji rozšířené, neboť skoro dvě třetiny z nich jsou živnostníci, a jen zbylá třetina se řadí mezi zaměstnance. Mezi tyto podnikatele se řadí i početná část Rusů, kteří se snaží využít místní tradice lázeňství, a své pracovní činnosti směřují především do oblasti nemovitostí a pronájmů, čímž způsobují předražení místních stavebních pozemků. Velké zastoupení Poláků je patrné v příhraničních oblastech, nejvíce v Moravskoslezském a Královehradeckém kraji. Zde se potvrzuje volba dvou nejčastějších odvětví ekonomické
činnosti, zpracovatelského průmyslu a těžby nerostných surovin.
4.10.2 Analýza Jihomoravského kraje Třetím nejvyhledávanějším krajem pro pracující občany EU/EHP a cizince z tzv. třetích zemí je kraj Jihomoravský. Na jeho území byla v roce 2006 téměř polovina ze všech registrovaných osob, které nemají české státní občanství, ze Slovenské republiky. Je to přibližně o 10 % více, než je celorepublikový podíl. Důvody jsou „nulová“ vzdálenost mezi krajem a Slovenskou republikou a význam metropole Brna jako centra průmyslu, obchodu, vědy, techniky, vzdělání a dalších služeb. To napomáhá Slovákům snáze nalézt zaměstnanecké uplatnění, a proto jen 10 % z nich pracuje na území JMK na živnostenské oprávnění. Druhým nejčetnějším cizím státním občanstvím na území JMK je ukrajinské. Dvě třetiny Ukrajinců pracují v zaměstnaneckém poměru a zbylá jedna třetina vlastní živnostenské oprávnění. Právě tato třetina představuje největší podíl mezi podnikajícími osobami, které nevlastní české státní občanství.
Jen 8 % podíl na celkovém počtu zaujímají občané Vietnamu s tím, že jen necelé 2 % z nich u nás pracují v zaměstnaneckém poměru, tedy drtivá většina podniká. Oblasti podnikání jsou pro tyto občany již dlouhou dobu charakteristické, jedná se především o sféru prodeje textilií, kosmetiky, drobné elektroniky a v poslední době stále častější prodej potravin. Metropole Brno má podstatný vliv na ostatní státní občanství (15 %), která díky rozvoji infrastruktury a zakládání nových center přibývá. Například se jedná o Bulhary, Rumuny, Indy, kteří představují kvalifikovanou pracovní sílu, naproti tomu k méně kvalifikované síle lze zařadit například občany Mongolska a Moldavska. zástupci těchto států budou blíže rozvedeni později. Co se týká vývoje počtu pracujících osob s cizím občanstvím na území JMK, tak ve zvoleném rozmezí let 2001-2006 odpovídá celorepublikovému vývoji, včetně příčin a důsledků od roku 2004. Obr.č. 18. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců na území JMK (příloha č. VI) Vývoj počtu cizinců v JMK 30 000 26 000 22 000 18 000 14 000 10 000 6 000 1997
1998
1999
2000
2001
cizinci celkem
2002
2003
vyrovnané hodnoty
2004
2005
2006
2007
evidovaní ÚP
4.11 Hodnocení vybraných okresů 4.11.1 Brno-město Na konci roku 2006 evidoval Úřad práce Brno-město 11 812 zahraničních pracovníků a Živnostenský úřad registroval dalších 3 011 cizinců podnikatelů. U podnikatelů se jednalo o meziroční pokles o 179 podnikajících osob ve srovnání s rokem 2005, kdy o důvodech lze pouze spekulovat. Naproti tomu se počet cizích státních příslušníků evidovaných ÚP zvýšil o 3 973 osob, což představuje meziroční nárůst 50 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podíleli občané Ukrajiny (o přibližně 1500 osob) a Slovenska (o 1 300 osob).
Obr. č. 19 Vývoj počtu pracujících v okrese Brno-město (příloha č. VII) Vývoj počtu cizinců v okrese Brno-město 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 cizinci celkem
vyrovnané hodnoty
evidovaní ÚP
Pramen: Bulletin č. 18, 2007
Při vývoji počtu zaměstnaných cizích státních příslušníků na území okresu Brno-město je velmi patrná podobnost s vývojem v Jihomoravském kraji. Je to způsobeno především vzájemnou provázaností, kdy (jak již bylo zmíněno) je Brno význačným ekonomickým centrem, které dává pracovní příležitost více než polovině cizinců na území JMK. Právě na okrese Brno-město je nejlépe patrná změna zákona o zaměstnanosti z roku 2004, kdy do té doby zejména nelegálně pracující Ukrajinci, zapříčinili nárůst počtu evidovaných cizinců o více než 60 %.
4.11.1.1 Členství v EU, národnostní struktura a pohlaví Pokud bychom zohlednili příslušnost k Evropské unii a pohlaví, využijeme hodnot z tab.č. 7, kde je patrné, že bylo v Brně asi o 10 % více občanů z EU než občanů nečlenských zemí. Dle hlediska pohlaví je celkový podíl mužů 71 % a žen zbylých 29 %, což jsou hodnoty srovnatelné s republikovými. Tento stav odpovídá i pokud toto srovnání provedeme při rozlišení na členské i nečlenské země.
Tab. č. 7 Počty občanů EU a tzv. třetích zemí Celkem Muži Ženy Země EU
6 483
4 534
1 949
z toho Slovensko
5 781
3 999
1 785
Země mimo EU
5 329
3 851
1 478
Celkem
11 812
8 385
3 427
Pramen Statistiky ÚP Brno-město, 2007
Velmi výrazné (téměř 90 %) zastoupení mají Slováci mezi občany Evropské unie. Je to dáno tím, že škála oborů které nabízejí, je velmi široká. To potvrzuje tabulka č. 8, kde jsou uvedeny i nejčetnější profese, které jsou s daným státem spjaty. Z uvedených států je patrné pořadí šestice nejčetnějších, zbylé státy jsou náhodně vybrané. Zajímavostí je podíl žen u států Indie a Mongolska. V prvním případě pouze 7,1 % žen pracuje v zaměstnaneckém poměru. Naproti tomu 57,6 % mongolských žen jde k nám za prací jako baličky a obsluha textilních strojů. Důvody těchto rozdílů najdeme v kulturních a náboženských zvyklostech.
Tab. č. 8 Národnostní a profesní struktura cizinců registrovaných na ÚP v Brně
Muži
Ženy
Podíl žen (%)
Stát
Celkem
Slovensko
5 781
3 999 1 785
30,8
Ukrajina
4 124
2 972 1 152
27,9
Polsko
283
211
72
25,4
Rumunsko
226
174
52
23,0
projektant a analytik IS.
Bulharsko
159
113
46
28,9
projektant a analytik IS.
Moldavsko
136
99
37
27,2
Indie
84
78
6
7,1
Rusko
72
46
26
38,7
Mongolsko
59
25
34
57,6
Čína
27
16
11
40,7
Ostatní
861
652
209
24,3
Celkem
11 812
8 385 3 427
Pramen: Pololetní statistiky ÚP, 2007
29,0
Nejčastější profese stavební dělníci, zedníci, zdravotní sestry, analytici IS, elektromontéři. pomocní dělníci ve stavebnictví a v průmyslu, uklízeči, baliči, zedníci. projektant a analytik IS, programátoři, kovodělník, duchovní.
pomocný dělní hlavní stavební výroby, zedník. technici správci oper. systémů. programátor specialista v oboru výpočetní techniky. balič ruční, obsluha strojů a zařízení na úpravu textilu. kuchaři, vedoucí pracovníci, elektroinženýři. učitelé cizího jazyka, vedoucí a řídící pracovníci, vědečtí pracovníci.
4.11.1.2 Struktura podle věku a pohlaví Pří analyzování struktury evidovaných cizích státních příslušníků, je velmi důležité u jednotlivých pohlaví kritérium věku (obr. č.20). V celorepublikových hodnotách bylo zastoupení mužů v jednotlivých věkových skupinách výrazně vyšší, což při stejném (ale i podrobnějším – příloha č. 7) věkovém rozlišení zůstává v okrese Brno-město zachováno. Celkový počet evidovaných mužů je 8 381 (71% podíl) a evidovaných žen 3 426 (29 %). Nejzastoupenější věkovou kategorií je pro mužské i ženské pohlaví rozmezí mezi 25-39 roky, tedy shodně jako v celorepublikovém měřítku. Podíly mužů ve věkových kategoriích 50-59 a 60-64 jsou o devět procent vyšší než celorepublikový průměr. Důvody toho mírného zvýšení lze hledat v kvalitě místního pracovního trhu, který dokáže získané zkušenosti a know-how adekvátně ocenit (zástupci spíše rozvinutých zemí), a také snaze těchto věkových skupin finančně zabezpečit nejen sebe, ale také často pomoci se vstupem do života svým dětem.
Obr. č. 20 Věkové rozložení cizinců evidovaných na ÚP v Brně (příloha č. VIII) Rozdělení cizinců dle pohlaví a věku 4056
4500
počet
3750 3000
1690
2250 1500 750
2273
1474 913
141
663
96
0 -19
20-24
25-39
40-54 věk Muži
Pramen Statistiky ÚP Brno-město, 2007
Ženy
331
48
55-59
84 9
22 7
60-64
65+
4.11.1.3 Dosažená úroveň vzdělání Kritériem, podle kterého čeští zaměstnavatelé poptávají své pracovníky, je úroveň dosaženého vzdělání (tab. č.9). Předpoklad, že by na okrese Brno-město byla většina evidovaných cizích státních příslušníků nevzdělaná, je mylný. Přibližně 30% cizinců dosáhlo nejvýše na základní úroveň vzdělání, dalších asi 32 % evidovaných cizinců dosáhlo nižšího středního až středního (středního odborného) vzdělání bez maturity. Z toho tedy plyne, že se jedná o více než polovinu nekvalifikované, respektive méně kvalifikované pracovní síly, která k nám přicestovala za prací, ale nejedná se o pracovní sílu nevzdělanou. Úplného středního až vyššího odborného vzdělání dosáhlo dalších 20 % evidovaných cizinců a zbylých 18 % představuje vysokoškolsky vzdělané osoby, které na okrese Brnoměsto pracují. Lze tedy tvrdit, že podíl kvalifikované a vysoce kvalifikované pracovní síly ze zahraničí je v městě Brně menší, ale není zanedbatelný.
Tab. č. 9 Úroveň dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání
Celkem
Muži
Ženy
bez vzdělání
0
0
0
neúplné základní
4
4
0
základní, praktická škola
3249
2240
1009
nižší střední
5
4
1
nižší střední odborné
57
42
15
střední odborné s výučním listem
3066
2596
470
střední nebo stř. odborné bez maturity i výuč. listu
232
131
101
ÚSV
753
456
297
ÚSO s vyučením a maturitou
162
127
35
ÚSO s maturitou
1248
711
537
vyšší odborné
41
22
19
bakalářské
165
124
41
vysokoškolské
1963
1335
628
doktorské
14
9
5
Pramen Statistiky ÚP Brno-město, 2007
4.11.2 Vyškov Pracovní trh okresu Vyškov, i když je v porovnání s brněnským pracovním trhem menší, nabízí dostatek pracovních příležitostí pro občany EU/EHP a nečlenských zemí. Proto bylo na konci roku 2006 registrováno na Úřadu práce ve Vyškově 579 cizích státních příslušníků, z nichž bylo 539 občanů členských zemí (podíl 93 %) a zbylých 40 osob pocházelo z tzv. třetích zemí. K tomuto počtu registroval Živnostenský úřad dalších 365 cizinců podnikatelů. V porovnání s rokem 2005 se počet evidovaných cizinců zvýšil o 22 osob. U cizinců podnikatelů se jednalo také o meziroční nárůst, a to o 20 podnikajících cizích státních příslušníků. Nejvíce se na tomto růstu podíleli tradičně občané Slovenska a Ukrajiny. Jde tedy o stejný průběh jako v okrese Brno-město. Obr. č. 21 Vývoj počtu pracujících cizinců v okrese Vyškov (příloha č. IX)
Vývoj počtu pracujících cizinců na okrese Vyškov 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 cizinci celkem
vyrovnané hodnoty
evidovaní ÚP
4.11.2.1 Členství v EU, národnostní struktura a pohlaví Jak již bylo uvedeno, tak existuje na okrese Vyškov výrazný nepoměr mezi pracujícími občany, kteří pocházejí ze třetích zemí a občany z EU/EHP. Pouze 7% podíl osob z nečlenských států je v porovnání s okresem Brno-město, kde zaujímají 45% podíl, velmi zajímavý. Svědčí tak o veliké rozdílnosti pracovních trhů. Z toho plyne, že nabídka práce vyškovských firem na méně kvalifikované pozice není dostatečně vysoká pro potřeby zaměstnávání osob ze třetích zemí, a je tedy adekvátně pokryta poptávkou ze strany místních občanů. Při porovnání státních občanství mezi okresy Vyškov a Brno-město je překvapující, že se liší nejen v počtu zastoupených občanství, ale i v podílech žen u zastoupených národů. Například zastoupení občanů z Rumunska a Bulharska, kteří jsou na čtvrté a páté pozici v četnosti v okrese Brno-město, v okrese Vyškov nenajdeme. To samé platí například pro Indy, Mongoly a Číňany. Důvodem jsou především vzdělanostní nároky, které daný místní pracovní trh poptává, a zájem zahraničních společností vybudovat v dané lokalitě své pobočky. V případě okresu Vyškov jsou obě dvě varianty naplněny jen minimálně.
Tab. č. 10 Národnostní struktura cizinců registrovaných ÚP ve Vyškově Stát Celkem Muži Ženy Podíl žen Slovensko
516
425
91
18%
Ukrajina
31
29
2
6%
Polsko
8
7
1
13%
Francie
4
4
0
0%
Moldavsko
4
2
2
50%
Rusko
4
1
3
75%
Velká Británie
4
3
1
25%
Rakousko
2
2
0
0%
Bělorusko
1
0
1
100%
Dánsko
1
1
0
0%
Itálie
1
1
0
0%
Lichtenštejnsko 1
0
1
100%
Německo
1
1
0
0%
Nizozemí
1
1
0
0%
Celkem
579
477
102
18%
Pramen Statistiky ÚP Brno-město, 2007
4.11.2.2 Struktura podle věku a pohlaví Odlišností u věkové struktury okresu Vyškov od okresu Brno-město, popřípadě od celorepublikových hodnot, je to, že až po věkovou kategorii 55-59 včetně je podíl mužských cizích státních příslušníků vyšší o 10-25 % dle příslušné věkové kategorie. Z celkového počtu 579 evidovaných cizinců je 477 osob mužského pohlaví a zbylých 102 osob pohlaví ženského. Jedná se tedy o více než 82% podíl mužů. Pro porovnání celorepubliková hodnota podílu mužských cizinců je 68 %, což představuje čtrnáctiprocentní rozdíl. Důvodem tohoto majoritního podílu mužského pohlaví je fakt, že necelých 50 % ze všech cizinců jde do zaměstnání jako pomocný a nekvalifikovaný pracovník. Převážně tedy jde o fyzicky náročná povolání. A pokud bychom k těmto pracovníkům přičetli i řemeslníky a kvalifikované výrobce, dosáhli bychom celkového podílu 80 % na všech cizincích v okrese Vyškov. Podíl žen by v tom případě byl pouze 15%. Pro doplnění ještě nutno dodat, že z hlediska požadavků na vzdělání je nabídka na méně kvalifikovaná místa zaplněna přibližně z poloviny. Z údajů tedy plyne, že za menším podílem pracujících cizinek v okrese Vyškov stojí nezájem o práci pro nekvalifikované a méně kvalifikované ženy.
Obr. č. 22 Věkové rozložení cizinců evidovaných na ÚP ve Vyškově (příloha č. X)
Rozdělení cizinců dle pohlaví a věku 250
207
počet
200
156
150 79
100 50
15 3
36
34
27
15
3
1
1
2
0
0 -19
20-24
25-39
40-54
55-59
60-64
65+
věk Muži
Ženy
Pramen Statistiky ÚP Vyškov, 2007
4.11.2.3 Dosažená úroveň vzdělání Již několikrát bylo hledisko vzdělání bráno jako jeden z důležitých činitelů při řešení věkové struktury na okrese Vyškov, případně při zohlednění členství v EU/EHP. Při porovnání dosaženého vzdělání u pracujících cizích státních příslušníků na okresech Vyškov a Brno-město je patrný výrazný rozdíl v zastoupení cizinců, kteří dosáhli nižšího středního až středního (středního odborného) vzdělání bez maturity. Jejich podíl je přibližně 55 %. Ve srovnání s okresem Brno-město se jedná o hodnotu vyšší přibližně o dvacet procentních bodů. Naopak cizinci s dosaženým nejvýše úplným základním vzděláním představují jen 20% podíl, který v okrese Brno-město byl o polovinu vyšší. Zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob, kteří zaujímají poloviční procentní podíl ve srovnání s okresem Brno-město, je převážně z řad občanů EU/EHP. Jedná se zejména o Slováky, Brity, Francouze, Rakušany. Z nečlenských zemí zde působí vysokoškolsky vzdělaní Rusové, dokonce i jeden občan Ukrajiny. Důvody nižšího počtu vysokoškolsky vzdělaných cizinců na Vyškovsku jsou zřejmé a odpovídají ekonomické významnosti zdejšího okresu. Národnostní složení víceméně koresponduje se zastoupením evropských společností, které zde sídlí, a také s klesajícím významem vojenské tradice.
Tab. č. 11 Úroveň dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání
Celkem
Muži
Ženy
bez vzdělání
0
0
0
neúplné základní
0
0
0
základní, praktická škola
62
51
11
nižší střední
0
0
0
nižší střední odborné
7
6
1
střední odborné s výučním listem
225
193
32
střední nebo střední. odborné bez maturity i výučního listu
2
1
1
ÚSV
12
5
7
ÚSO s vyučením a maturitou
16
14
2
ÚSO s maturitou
42
19
23
vyšší odborné
1
1
0
bakalářské
0
0
0
vysokoškolské
30
23
7
doktorské
0
0
0
Pramen Statistiky ÚP Vyškov, 2007
5 ZÁVĚR Náplní této bakalářské práce bylo provedení statistické analýzy vývoje počtu pracujících cizích státních příslušníků na území České republiky v rozmezí let 2001-2006. Bylo prokázáno, že vývoj počtu pracujících cizinců má po téměř celé sledované období rostoucí charakter, nikoli však rovnoměrný. Tuto časovou řadu lze vhodně vyrovnat pomocí parabolického trendu, což potvrdilo nejen vizuální hledisko, ale i výpočty patřičných odchylek. Na základě určeného trendu byla vytvořená prognóza pro rok 2007 komparována se skutečnými hodnotami, čímž bylo dosaženo potvrzení zvoleného trendu, a tedy i správnosti budoucího vývoje. Následně byla vytvořena nová předpověď pro kalendářní rok 2008. Nerovnoměrný růst počtu pracujících cizinců na našem území má několik příčin, z nichž nejvýznamnější jsou dvě: změna zákona o zaměstnanosti (č. 235) a vstup České republiky do Evropské unie. Obě dvě se datují od roku 2004, odkdy je patrný výrazný nárůst počtu pracujících osob s cizím státním občanstvím v ČR. Změna zákona s sebou přinesla mnoho správných myšlenek. Jak ochránit český pracovní trh před nadbytečnou pracovní silou z tzv. třetích zemí, jak přinutit nelegální pracovníky se zaměstnat a jak zavést pro cizince minimální pracovní a platové standardy. Avšak v praxi bylo dosaženo jen polovičního vítězství, které alespoň přineslo výrazné zvýšení počtu evidovaných cizinců na úřadech práce, zejména Ukrajinců. Druhou významnou příčinou, vstupem ČR do Evropské unie, se na našem území zjednodušilo zaměstnávání občanů EU, případně osob z EHP. Ti tak využívají možnosti pracovat v rámci celé Evropské unie. Českou republiku volí zejména z důvodu rostoucí ekonomiky, životního standardu a přílivu zahraničních společností, které zde vytvářejí své pobočky. Obě dvě příčiny mají na počet zahraničních pracovníků spíše dlouhodobý vliv, tedy pokud nebude zákon č. 235/2004 Sb. novelizován. Proto lze v budoucnu očekávat další nárůst počtu pracujících cizinců na našem území, ať už to bude z tzv. třetích zemí nebo ze zemí Evropské unie. Po zohlednění zvolených kritérií bylo dále zjištěno, že nejčastěji u nás pracují muži cizinci ve věkové kategorii 25-39 roků. Je to dáno zejména jejich rodinným stavem a počtem zplozených dětí. Tyto faktory ovlivňují i ženské pohlaví, které dosahuje nejvyššího počtu ve
stejné věkové kategorii. Podíl všech legálně pracujících cizinců vůči legálně pracujícím cizinkám je přibližně 7:3. Podle typu zaměstnání došlo od roku 2001 k výraznému nárůstu zaměstnaných cizinců z původních 103 652 na 206 355 ke konci roku 2006. Vyjádřeno podílem oproti podnikajícím cizincům se tak jednalo o nárůst z přibližných 62 % v roce 2001 na 74 % v roce 2006, což jen potvrzuje výrazný růst zaměstnaných osob a velmi pozvolný růst podnikajících cizinců. Nejčastěji pracujícími osobami s jiným než českým státním občanstvím jsou v ČR Slováci, což je dáno zejména geografickou polohou, jazykovou podobností a širokou paletou oborů, ve kterých nacházejí uplatnění. Po Slovácích následují Ukrajinci, Vietnamci a Poláci. Rozmístění
čtyř nejčetnějších
cizích
státních
občanství
je v České republice
nerovnoměrné a v případě Slováků a Poláků značně ovlivněno skutečností, že se jedná o sousední národy. Proto je v příhraničních krajích, které s Polskem a Slovenskem sousedí, zastoupení těchto dvou skupin občanů vyšší. Krajem s největším počtem pracujících cizinců u nás je Hlavní město Praha, dále je to Středočeský a Jihomoravský kraj. Některé regiony mají svá dlouhodobá specifika, jako je tomu například v Moravskoslezském kraji s těžbou nerostných surovin, kde pracuje početná polská národnost. Nebo se může jednat o rozvíjející se Karlovarský kraj, ve kterém se početná ruská menšina snaží realizovat své obchodní činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmů, které spojují s místní tradicí lázeňství. Situace v Jihomoravském kraji je do značné míry ovlivněna metropolí Brnem, které je hlavním centrem pracovních sil. Proto je vhodnější porovnání okresů Brno-město a Vyškov, ze kterých neplynou pouze početní rozdíly, ale zejména rozdíly v zastoupení občanství. Rozhodujícím faktorem je zde pracovní nabídka, kdy malý pracovní trh okresu Vyškov není schopen nabídnout práci například vysoce kvalifikovaným Indům, Rumunům, Bulharům a
Číňanům, tak jako tomu je v okrese Brno-město. Proto i úroveň dosaženého vzdělání pracovníků na okrese Vyškov je nižší než v Brně. Z hlediska pohlaví je zastoupení mužů cizinců výraznější na Vyškovsku než v okrese Brno-město, což částečně odráží i úroveň dosaženého vzdělání, které je na okrese Vyškov převážně nízké až střední. Závěrem lze tedy říci, že i přes existující regionální rozlišnosti, bude růst počtu pracujících cizinců na našem území pokračovat a je pouze na schopnostech české vlády, jaké stanovisko zaujme. Její rozhodnutí více omezit příliv nekvalifikované pracovní síly z Východu, bude záviset na změně legislativy. Na druhou stranu bude třeba vytvořit další motivační projekty pro kvalifikované pracovníky, jako je například pilotní projekt „Výběr
kvalifikovaných zahraničních pracovníků“, který dává při splnění patřičných podmínek možnost, žádat o trvalý pobyt na území České republiky ve zkrácené lhůtě 2,5 roku nebo dokonce 1,5 roku, oproti legislativně stanovené lhůtě pěti let.
6 LITERÁRNÍ PŘEHLED [1]
POŘÍZKOVÁ, H. Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu práce a podmínky jejich integrace. Praha: VÚPSV, 2008. 76 s. ISBN 978-80-870007-83-9
[2]
MASSEY, D. Worlds in Motion: Understanding International Migration at the end of the Millenium. Oxford: Clarendon Press, 2005. 359 s. ISBN 0-19-829-442-5
[3]
MINAŘÍK, B.: Statistika I, Popisná statistika, 2. část, MZLU v Brně, dotisk 2007. 107 s. ISBN 80-7157-929-8
[4]
ARTL, J., ARTLOVÁ, M., Ekonomické časové řady. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1319-9
[5]
HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISHER, J., Statistika pro ekonomy. 7. vydání. Praha: Professional Publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-16-9
[6]
HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I.:Metody statistické analýzy pro ekonomy. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-7261-013-9
[7]
HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 18. Praha: VÚPSV, 2007
[8]
HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 20. Praha: VÚPSV, 2008
[9]
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Webové stránky [on-line]. Dostupné na http://portal.mpsv.cz
[10]
Cizinci v České republice 2006. Praha: Český statistický úřad, 2006
[11]
Český
statistický
úřad.
Webové
stránky
[on-line].
Dostupné
na
http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf [12]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Webové stránky [on-line]. Dostupné na http://www.mpo.cz/
[13]
Migraceonline.cz. Webové stránky [on-line]. Dokument ve formátu html [citace 200412-04] Dostupné na http://migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1955304
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Seznam použitých zkratek
•
yt
= hodnota zkoumaného znaku
•
i
= pořadí znaku
•
t
= časová proměnná
•
Yt
= vyrovnané hodnoty
•
I1-4
= empirický sezónní index
•
T
= trend pro jednotlivé roky
•
ČSÚ
= Český statistický úřad
•
MPSV ČR
= Ministerstvo práce a sociálních věcí
•
MPO ČR
= Ministerstvo průmyslu a obchodu
•
SSZ
= Státní správa sociálního zabezpečení
•
I
= index korelace
•
de
= průměrná absolutní reziduální odchylka
•
se2
= reziduální rozptyl
•
se
= směrodatná odchylka
