ÚSPORY ENERGIE A MY OBSAH. metodika energeticky uvědomělého chování v environmentálních souvislostech 1. ÚVOD DO TÉMATU 3

ÚVOD

Vážené učitelky, vážení učitelé, s radostí Vám předkládáme metodickou příručku Úspory energie a my, která měla možnost vzniknout ve spolupráci se Základní školou v Rousínově, v rámci projektu Podpora výuky přírodovědných předmětů a informatiky ve vazbě na environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu. Naše společnost prochází nutnými změnami souvisejícími s ochranou klimatu či energetickou bezpečností. Jako člen Evropské unie jsme si dali do roku 2020 progresivní závazek nazvaný cíle 20-20-20, který v procentech vyjadřuje snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetických úspor a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Tato příručka si dává za cíl přispět k výchově uvědomělých mladých lidí se smyslem pro zodpovědnost a komplexně informovaných o změně k trvalé udržitelnosti. Výukový program se zaměřuje zejména na environmentální souvislosti úspory energie v návaznosti na náš každodenní život. Jelikož uvnitř budov trávíme až neuvěřitelných devadesát procent času, stěžejním tématem příručky jsou právě obnovitelné zdroje energie a úspory v budovách. Proto jsme také do výuky zařadili oblast, která se škol, a zejména těch renovovaných, úzce týká – větrání ve školách. Jedná se o velmi podceňované a zanedbávané téma, nicméně s přímým dosahem na kvalitu učebního procesu. Značná část programu je věnovaná pasivním domům, které jsou logickou odpovědí na potřebu vysoké úspory energie a současně zdravého vnitřního prostředí. Výuková metodika je primárně určena pro žáky 9. třídy základní školy. Navazuje na předešlé technické a environmentální vědomosti, které mohou žáci získat v rámci běžné výuky na II. stupni, nebo v doplňujícím výukovém programu NUEVA, vytvořeném Základní školou v Rousínově. Metodická příručka je sestavená jako komplexní výukový program, který lze použít vcelku, nebo výběrem jednotlivých kapitol či samostatných aktivit do jednotlivých předmětů. Kromě informační hodnoty v dané oblasti si metodika dává za cíl jít hlouběji do formování postoje žáků. Navržené aktivity podporují rozvoj komplexního myšlení v souvislostech. Vědomosti získané při výuce mohou žáci využít v běžném životě a ve svém okolí. Výukový program používá formu aktivního učení. Ke každému tématu jsou navrženy různé interaktivní metody – práce s textem, kvíz, názorná hra, brainstorming, skupinová práce, prezentace, video a jiné zážitkové metody. Žáci často pracují ve skupinách a učí se spolupracovat, rozvíjí své logické myšlení i kreativitu. Větší část výuky se přenáší na žáky a učitel tak nepotřebuje rozsáhlou přípravu na vyučování. Učiteli je k dispozici metodická příručka, pracovní listy a DVD s navazujícími prezentacemi, videoukázkami a dalšími zdroji použitelnými pro výuku. K výukovému programu zajišťujeme pro pedagogy a školy následnou technickou podporu: • poradenství a konzultace (telefonické, e-mailové i osobní) • možnost externího lektorování programu nebo rozšíření o tematické přednášky • zajištění domu v okolí pro exkurzi • možnost dalších kontaktů s firmami a architekty a přednáškovou činnost Uvítáme Vaši zpětnou vazbu, podněty a připomínky, které mohou být nápomocné i ostatním učitelům. Přejeme Vám při práci s touto příručkou hodně úspěchů.

ÚSPORY ENERGIE A MY

www.pasivnidomy.cz 1

OBSAH

ÚSPORY ENERGIE A MY metodika energeticky uvědomělého chování v environmentálních souvislostech

OBSAH 1. ÚVOD DO TÉMATU 3 2. SPOTŘEBA ENERGIE A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI 5 3. ÚVOD DO ÚSPOR ENERGIE 7 4. PASIVNÍ DŮM 10 5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE 13 6. VÍC NEŽ OKNA 17 7. VĚTRÁNÍ aneb JAK DÝCHÁ DŮM? 20 8. VE ZDRAVÉM DOMĚ ZDRAVÝ (VZ)DUCH! 23 9. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE 25 10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN

27

11. KLIMA MÁ PROBLÉM 32 12. ENERGIE V NÁS 34 13. PRACOVNÍ LISTY 36



1. ÚVOD DO TÉMATU

1. ÚVOD DO TÉMATU Cíl/hlavní sdělení: Žáci vnímají vzájemnou závislost a propojenost přírodního a lidského světa. Aktivita

Časová dotace

1.1 PŘÍRODĚ DĚKUJI ZA… 1.2 OHROŽENÉ HODNOTY

5 - 10 min.

1.3 SKLENÍKOVÉ PLYNY 1.4 ZPRÁVA O STAVU PLANETY

Metoda Asociování

20 min. Videoukázka, konceptuální mapa, skupinová práce a prezentace, diskuze 10 min. Videoukázka, diskuze 5 min. Fixace, dialog

Varianta: Každý v tichosti během 2 minut sepíše na papírek min. 5 hodnot dle návodu výše. Ty se hodí do společné klobouku/krabice, aby byla zaručena anonymita. Krabice se podává postupně mezi žáky, kteří vždy přečítají náhodně vytažený lísteček. Přechod k další aktivitě: Zaznělo tu mnoho hodnot cenných/důležitých pro náš život, například zvířata, rodina, voda, vzduch, jídlo a další. Je však dnes všechno v našem okolí nebo i ve světě v pořádku? Které hodnoty vnímáte vy, že jsou ohroženy nebo narušeny?

Poznámky k části: Učitel může uvést hodinu s odvolávkou na nový projekt, čímž vysvětlí změnu oproti běžným hodinám a metodám.

1.1 PŘÍRODĚ DĚKUJI ZA… Cíl: Žáci ocení a popíší hodnotu přírody ve vztahu ke svému životu. Časová dotace: 5 - 10 min. Pomůcky: žádné Postup: Učitel dá žákům zadání: Každý si najde k sobě pár. Cvičení, které nás čeká, má tradici u indiánského kmene Irokézů. Sedněte si proti sobě a vaším úkolem bude, aby jeden z dvojice po dobu 1 minuty nepřetržitě dokončoval větu: „Přírodě vděčím za…“. Druhý z dvojice tiše a pozorně poslouchá, pak se vymění. Je to maratón vděčnosti. Učitel měří čas a po uplynutí 1 minuty je vyzve k výměně. Vyhodnocení: Po uplynutí času pro asociace nechá učitel aktivitu chvilku doznít a může dokončit aktivitu doplňujícími otázkami: Bylo to pro vás těžké? Jak se cítíte? Chtěl by někdo k tomu něco říct, sdílet své pocity? Překvapilo vás něco? Indiáni praktikovali toto cvičení pravidelně, posilovali se tak v těžkých obdobích kolonizace. Dodávalo jim silu, hrdost a nezlomnost. Je to užitečné cvičení i pro nás – pro náš každodenní život.


1.1 Naslouchejme planetě Zemi! Autor: Lan Ngo - BORG Hegelgasse 14

1.2 OHROŽENÉ HODNOTY Cíl: Žáci specifikují problémy dnešní společnosti, ohrožení a možné důsledky. Časová dotace: 20 min. Pomůcky: videoukázka 1.2, PC/notebook, audiovizuální technika, flipchartový papír do každé skupiny, barevné fixy Postup: 1. Motivace: Učitel pustí motivační videoukázku 1.2 ECO Earth – Mother. Po jejím skončení uvede pokračování aktivity: „Sepíšeme si teď pomocí konceptuální mapy ohrožení naší planety Země a nás“. 2. Konceptuální mapa: Pomocí metody konceptuální mapy žáci ve skupinách (4-5 žáků) určí, které důležité hodnoty zmíněné v Aktivitě 1. jsou podle nich ohrožené, jak a jaké to může mít následky. Úkolem studentů je ve skupinách vytvořit a přiřadit k hlavnímu spojení slova/ pojmy k tématu „Ohrožení přírody a nás“. Slovní spojení je napsané ve středu flipchartového papíru. Je potřeba vymyslet a sepsat co největší počet souvisejících slov/ slovních spojení/pojmů, které se jim při daném klíčovém pojmu vybaví. (Používají se jednotlivá slova nebo slovní www.pasivnidomy.cz 3

1. ÚVOD DO TÉMATU spojení, ne celé věty, mohou se použít obrázky, grafické symboly a barvy). Vzniklá myšlenková mapa (schéma) slouží ke komplexnímu zobrazení vzájemných vztahů a souvislostí.

Royal College of Art 2008: Bod zvratu je před námi!, Hnutí DUHA: Velká výzva - Teď hned!

1.4 ZPRÁVA O STAVU PLANETY Cíl: Žáci si zopakují a zafixují nové informace a zjištění. Časová dotace: 5 min. Pomůcky: žádné

1.2 Příklad konceptuální mapy. Zdroj: Sdružení Tereza

Vyhodnocení/závěr: V závěru aktivity vybraná skupina žáků prezentuje svou myšlenkovou mapu před celou třídou. Přechod k další aktivitě: Naše tzv. vyspělá a moderní společnost má dost ohrožení a problémů k řešení. Je pravda, že si mnoho z nás jen málo uvědomuje, kam naše společnost spěje.

Postup: Žáci pracují ve dvojicích. Mají sdělit pomocí dvou vět kamarádovi z jiné planety nejdůležitější informace a zjištění z dnešní hodiny. Asi jednu minutu mají na promyšlení. Obyvatel planety Země pak sdělí mimozemskému kamarádovi z vyspělejší civilizace tyto informace formou dialogu: Pozemšťan: „Dnes jsem si uvědomil, že na Zemi je to v současnosti takto… (sdělení). Jak je to u Vás?“ Mimozemský kamarád: „U nás je to už jinak, protože… (doplní, co způsobilo změnu ve společnosti) Následně si role vymění. Ukončení aktivity: Učitel se zeptá, kdo se chce podělit se zajímavým sdělením nebo reakcí mimozemšťana.

1.3 ZMĚNY KLIMATU Cíl: Na základě videoukázky si žáci dají do souvislosti lidskou činnost s narušením rovnováhy životního prostředí a zamyslí se nad jejím směřováním. Časová dotace: 10 min. Pomůcky: videoukázka 1.3, PC/notebook, audiovizuální technika Postup: Učitel pustí videoukázku z dokumentu České televize, z pořadu Přidej se - Skleníkové plyny. Po skončení následuje diskuze například pomocí otázek: • Jakou roli hraje CO2 při změně klimatu? • Jak můžeme ovlivnit proces změny klimatu? • Co pohlcuje obrovské množství CO2? • Jaký je váš názor na hrozící změny klimatu? Jsou podle vás reálné?

1.3 Korelace mezi koncentrací CO2 v atmosféře a vývojem průměrné teploty je vědecky potvrzená a vychází z dlouhodobých měření. Současně je zřejmá skutečnost, že obsah CO2 v atmosféře od počátku industrializace nepřetržitě stoupá, Zdroj: Carbon Dioxide Information Analysis Center, Oak Ridge National Laboratory, U.S..

Závěr: Je zásadní, zdali se budeme tvářit, že je vše v pořádku, nebo něco pro přírodu opravdu uděláme. Možné doplnění tématu: Učitel může v případě zájmu pustit další videoukázky na doplnění tématu:



2. SPOTŘEBA ENERGIE A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

2. SPOTŘEBA ENERGIE A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI Cíl bloku/hlavní sdělení: Žáci propojí trvale udržitelný způsob života se svým vlastním životem. Časová Metoda dotace 2.1 ŽIVOTNÍ 10 min. Icebreak, skupinová PROSTOR pohybová hra 2.2 MŮJ OBYČEJNÝ 25 min. Psaní a práce s texDEN tem 2.3 TRVALE UDRŽI10 min. Videoukázka, fixace TELNÝ ŽIVOT Aktivita

Co mohou mizející smyčky symbolizovat? (Žáci vyjmenovávají např. ubývání rostlinných a živočišných druhů, čerpání zdrojů, úbytek pitné vody, orné půdy atd.) Jak to udělat, aby zdroje nemizely jako v naší hře? Jak si zachovat svůj současný životní styl a přitom nevyčerpat z přírody příliš? Je to možné? 4. Co všechno můžeme podle vás sdílet a proč tomu tak není? Přechod k další aktivitě: Udělejme si malou sondu do našeho běžného života.

2.1 ŽIVOTNÍ PROSTOR Cíl: Žáci překonávají stereotypy při řešení problémové situace. Časová dotace: 10 min. Pomůcky: upravená třída pro pohyb žáků; 20 smyček různých velikostí, z toho 1 musí být dost velká, aby se do ní vešli všichni žáci (průměr asi 2 m / obvod 6 m); píšťalka nebo ekvivalent pro zvukový signál Postup: Učitel rozdá žákům smyčky, přičemž někteří žáci mají společnou smyčku. Smyčky jsou položené na zemi a cvičení začíná ve chvíli, kdy mají všichni obě nohy ve smyčce. Učitel zadá jednoduché pravidlo: když zapíská, nebo použije jiný domluvený zvukový signál, každý musí mít nohy ve smyčce. Žáci se jinak volně pohybují po třídě. Učitel postupně odebírá smyčky. Když zazní signál, musí se každý postavit oběma nohama do smyčky. Hra nepokračuje, pokud se tak nestane. Postupně zmizí všechny smyčky, až na tu největší. Závěr/vyhodnocení aktivity: 1. Aktivita prověří schopnost třídy jako týmu vyřešit problémovou situaci. Poukazuje na to, jestli se skupina rozhodne v krizové situaci pro spolupráci nebo soutěž. Soutěž a boj není pro vyhrocené situace vhodné řešení, protože zvyšuje sociální napětí. Vhodnější je spolupráce, která ústí v tzv. win x win výsledek, jenž je výhrou pro všechny. Většina situací je takto řešitelná. 2. V jakém okamžiku jste začali spolupracovat? Jak se mezi vámi změnilo chování? 3. Učitel se dotazuje bez napovídání na paralelu mezi hrou (mizením smyček) a problémy životního prostředí. ÚSPORY ENERGIE A MY

2.1 Jak zachovat svůj životní prostor?

2.2 MŮJ OBYČEJNÝ DEN Cíl: Žáci si uvědomí propojení a závislost svého každodenního života s čerpáním přírodních zdrojů a spotřebou energie. Časová dotace: 25 min. Pomůcky: nic (běžné školní pomůcky – sešit, psací potřeby) Postup: žáci si během 5 minut sepíšou průběh svého dne (v max. 15 větách). Pak si své papíry ve dvojicích vymění a navzájem ve svých denních činnostech vyhledají ty, ve kterých dochází ke spotřebě a čerpání přírodních zdrojů nebo znečištění prostředí. Upozorněte žáky, ať hledají pozorně a důsledně, protože prakticky takřka za vším, u kořenu věci, se nacházejí přírodní zdroje (např. oblečení – pěstování bavlny – spotřeba vody – agrochemikálie – chemické barvy – doprava napříč kontinenty) Závěr/diskuze: • Jak se vám tvořil text? • Co všechno ve vašem běžném životě spotřebovává energii nebo jiný přírodní zdroj? Kde dochází ke znečištění přírody? • Překvapilo vás něco? www.pasivnidomy.cz 5

2. SPOTŘEBA ENERGIE A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI • Většina našich činností může mít negativní dopad na životní prostředí. Máte ve vašich dnech i činnosti, které mají pozitivní dopad na životní prostředí? • Jak je to se spotřebou přírodních zdrojů v ostatních krajinách světa v porovnání s námi, víte, jak na tom jsme? Přechod k další aktivitě: Myslíte, že můžeme pořád spotřebovávat zdroje tak, jak je tomu dnes? To si ukážeme na další aktivitě. Možné doplnění tématu: Učitel může pustit krátkou ukázku Greenpeace – Detox, která pojednává o vlivu módy na životní prostředí. Lze doplnit o krátkou diskuzi, jestli ví, v jakých podmínkách se oblečení, které nosíme, vyrábí a jestli věděli, že i takto našim výběrem můžeme ovlivnit životní prostředí a společnost na jiných kontinentech.

2.3 TRVALE UDRŽITELNÝ DEN Cíl: Na základě videa si žáci vyvodí možnosti trvale udržitelného chování a aplikují je do svého života. Zhodnotí svůj život ve vztahu trvalé udržitelnosti. Časová dotace: 10 min. Pomůcky: videoukázka 2.1, PC/notebook, audiovizuální technika

2.3 Trvalou udržitelnost lze vysvětli pomocí modelu skládajícího se ze tří pilířů: environmentálního, ekonomického a sociálního, které vždy neoddělitelně patří k sobě. Zdroj: Sustainability explained (by explainity®)

Postup: Učitel pustí videoukázku. Po zhlédnutí animace se žáků zeptá, jestli dokážou „trvalou udržitelnost“ převést do svého běžného života. Vyzve žáky, ať zkusí přeformulovat/upravit alespoň pár vět z aktivity „Můj obyčejný den“ ze začátku hodiny na „Můj trvale udržitelný den“. Kdo chce, může sdělit ostatním svoji změnu. Ukončení: Ve svém každodenním jednání můžeme většinu činností vykonávat šetrně a ohleduplně k životnímu prostředí, živočišným druhům, rostlinám i ostatním lidem.



3. ÚVOD DO ÚSPOR ENERGIE

3. ÚVOD DO ÚSPOR ENERGIE Cíl: Žáci vyhodnotí spotřebu energie v ČR a ve světě a navrhnou možné změny pro trvalou udržitelnost společnosti při hospodaření s energií. Aktivita

Časová dotace

Přechod k další aktivitě: Můžeme my sami ovlivnit tyto hodnoty v grafech?

Metoda

3.1 NEJVĚTŠÍ SPOTŘEBIČ

10 min. Interaktivní prezentace 3.2 ENERGIE 15 min. Videoukázka, diskuV DOMÁCNOSTI ze 3.3 (NE)ZÁVISLÍ NA 10 min. Brainstorming ENERGII 3.4 NAŠE CESTA 10 min. Skupinová práce, kreK ZÁCHRANĚ ativní myšlení, fixace

3.1 NEJVĚTŠÍ SPOTŘEBIČ Cíl: Určit procentuální podíl v jednotlivých oblastech spotřeby energie v ČR a nárůst spotřeby energie. Identifikovat rozložení spotřeby energie v naší společnosti. Časová dotace: max. 10 min. Pomůcky: prezentace 3.1, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Na připomenutí témat z minulých hodin promítne učitel několik úvodních snímků na téma lidská činnost a nárůst průměrné vnější teploty. Pak dle prezentace zadá do dvojic, ať tipují a sestaví pořadí největších znečišťovatelů u nás (doprava, průmysl, polnohospodářství, výroba energie). Na základě grafu v prezentaci „Struktura emisí skleníkových plynů v ČR“ pak vyhodnotí jejich dohady. V další části prezentace se zaměří na identifikaci, v kterých oblastech života dochází k největší spotřebě energie. Během prezentace se ptá žáků na jejich názor. Ze statistik lze vyvodit, že nejvíce energie spotřebovávají u nás provoz budov (elektřina a teplo), dále doprava a průmysl. Pro dotazování a rozvinutí diskuze může učitel použít dotazy: • Překvapil vás nějaký údaj? • Jsou podle vás spotřeby energie rozděleny po světě férově? Víte, co by znamenalo, kdyby všichni žili takový standard jako my? • Kde je tedy největší potenciál úspor a také možnost snížení emisí skleníkových plynů?

3.1 Struktura globálních emisí skleníkových plynů ze spalovacích procesů v roce 2009 [%], zdroj: IEA

3.2 ENERGIE V DOMÁCNOSTI Cíl: Žáci zjistí, jak je rozvrstvená spotřeba energie v domácnostech a určí, kde jsou možné úspory. Žáci si připomenou pojmy týkající se spotřeby energie a její výroby. Časová dotace: 15 min. Pomůcky: videoukázka 3.2, notebook/PC, audiovizuální technika Příprava: Učitel zadá žákům domácí úkol, ať zjistí z faktur podíl vytápění, ohřevu teplé vody a tzv. zásuvkové elektřiny (světla, spotřebiče). Nemají zjišťovat sumu, pouze procentuální zastoupení jednotlivých složek. Postup: V úvodu učitel zhodnotí přípravu žáků. „U koho tvoří vytápění nadpoloviční většinu z plateb na bydlení energie?“ (asi to bude většina). Následně požádá žáky o tipy/odhady na rozdělení grafu a přidělení procent. Pustíme si k tomu krátkou videoukázku z projektu CzechGreenSchool – Energie kolem nás. Učitel po ukončení naváže otázkou: Na grafu jsme viděli rozvrstvení spotřeby energie v domácnosti. Jak to vypadalo? Kde je podle vás největší šance uspořit zdroje energie a snížit produkci skleníkových plynů?

3.2 Energie v domácnosti - Zdroj: CzechGreenSchool



3. ÚVOD DO ÚSPOR ENERGIE Vyhodnocení/závěr: Z grafu rozvrstvení spotřeb vychází, že bychom se nejvíce měli soustředit na spotřebu tepla – tedy vytápění a ohřev teplé vody, které dohromady tvoří víc než 4/5 spotřeby energie. Přechod k další aktivitě: Jak dosáhnout snížení závislosti na energiích u nás doma, ve škole atd. si ukážeme dál.

3.3 (NE)ZÁVISLÍ NA ENERGII Cíl: Studenti formou brainstormingu (tzv. „bouřky v mozku“) vytvoří co nejobsáhlejší seznam asociací pro snížení spotřeby energie v různých oblastech života. Časová dotace: 10 min. Pomůcky: tabule nebo flipchart Postup: Učitel vyzve studenty, aby volně říkali/vyjmenovali všechno, co je napadne, když se řekne „Jak snížit spotřebu energie na vytápění a ohřev teplé vody?“ Vysvětlení pravidel brainstormingu: • všechny nápady se zapisují na tabuli • nic se nekomentuje ani nehodnotí • všechny nápady jsou vítány – čím více, tím lépe Tento seznam poslouží pro další diskuzi a také pro závěrečné shrnutí. Učitel řadí nápady rovnou do kategorií: ZDROJE UŽIVATEL ÚSPORNÁ ENERGIE • snížená vnitřní OPATŘENÍ • slunce • zateplení - stěteplota / lepší • vítr ny / střecha / oblečení • voda / moře podlaha • otužování, síla • geotermální mysli • výměna oken energie • fólie za radiá- • vypínání světla • vyšší účinnost tory • jízda na kole, zdrojů ener• větrání s rekupěšky gie perací tepla • sdílená do• elektromobily prava auta • palivový / komunitní / rekuperace článek brzd bydlení • fotovoltaika • recyklace • lokální potravi•… ny / biopotra•… viny • třídění odpadu •… Vyhodnocení: Sepsané pojmy barevně roztříděné do 3 oblastí. Pokud je dost návrhů, může učitel pochvalou ohodnotit a přejít k diskuzi. V opačném případě může k jednotlivým oblastem pokládat vhodné otázky a získat tak dostawww.pasivnidomy.cz 8

tek podnětů. 1. ZDROJE ENERGIE Doporučené otázky pro učitele: Využíváme všechny „čisté“ zdroje kolem nás? Jsou stávající zdroje podle Vás dostatečně účinné? Jaké nové, zatím neznámé, zdroje energie by mohly být použity v budoucnu – napadá vás něco? (Cokoliv, mohou být i výmysly: např. kosmické záření, energie ze zemského jádra, atd.) 2. ÚSPORNÁ OPATŘENÍ Doporučené otázky pro učitele: Nejčistější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit… Co si pod tím představujete? Kde můžeme uspořit? Jaká úsporná opatření jste viděli ve svém okolí? A co dopravní prostředky, používají se u nich nějaká úsporná opatření? 3. UŽIVATEL Doporučené otázky pro učitele: Každý stupeň celsia, o který snížíme teplotu v interiéru, znamená 6% úsporu spotřebované energie. Byli byste ochotni snížit vnitřní teplotu? Co dalšího byste byli ochotni udělat pro šetrnější životní styl? Jak bychom mohli sdílet zdroje energie, napadá vás něco? Byli byste ochotni s někým chodit autem nebo bydlet v komunitě, aby byla vaše ekologická stopa menší? Jaké další výhody může přinést takové sdílení věcí, zdrojů (např. víc času, menší náklady, kooperace).

Autoři: Konrad Brack, Andreas Mayer - AHS Rahlgasse, Grafika: Marco Müllner

Následuje diskuze na otázky: Pokud byste se rozhodovali jako lídři, zhodnoťte, která opatření jsou podle vás reálná a co považujete za nejsmysluplnější – cestu technologií, úspor nebo změny uživatelského chování? Co považujete za nejdůležitější, aby se tyto změny udály? Jsou to vnější změny, nebo jsou to spíš vnitřní změny? Které vlastnosti bychom měli rozvíjet, abychom toho byli ÚSPORY ENERGIE A MY

3. ÚVOD DO ÚSPOR ENERGIE schopni (respekt, tolerance, odpovědnost, soucitnost, pokora, atd.)? Které jsou podle vás ty nejdůležitější kroky pro vytvoření takové změny (např. vzdělání, rovnoprávnost, potlačení chudoby, atd.)? Přechod k další aktivitě: Zkuste tedy jako lídři, kteří mají moc toto zapsat a vytvořit si tak cestu k záchraně společnosti.

3.4 NAŠE CESTA K ZÁCHRANĚ Cíl: Žáci zhodnotí a vyberou možná řešení a zobrazí je do grafické podoby labyrintu. Žáci určí hlavní možnosti řešení – potenciál změny. Uvědomí si svou roli v procesu změn. Časová dotace: cca 10 min. Pomůcky: Pracovní list 3.4 vytištěný na A3 do skupin Postup: Účastníci pracují ve skupinách (4 – 5 žáků). Žáci v roli lídrů společnosti definují do grafické podoby labyrintu jednotlivé kroky možných řešení a změn pro dosažení rovnováhy mezi našim chováním, spotřebou energie a limity životního prostředí. Každá skupina dostane pracovní list, na kterém je znázorněný labyrint. V 1. fázi najdou cestu, ve 2. fázi vyplní dle uvážení jednotlivé kroky. Měly by se tam objevit všechny nejdůležitější věci, které je potřeba rozvíjet nebo používat, abychom naši společnost zachránili. Závěr: Chce se někdo podělit s tím, co zapsal? Skupiny zavěsí vyplněné pracovní listy po třídě, aby si je mohli prohlídnout i ostatní.

3.4 Zdroj: Umweltbildung.at



4. PASIVNÍ DŮM

4. PASIVNÍ DŮM Cíl: Žáci poznají základní principy pasivního domu. Časová Metoda dotace 4.1 FILM: BYDLENÍ 20 min. Videoukázka, BUDOUCNOSTI diskuze 4.2 PRINCIPY PASIV- 15 min. Skupinová práce, NÍHO DOMU hra, fixace 4.3 TVAR A UMÍSTĚ- 15 min. Pokus, kvíz, diskuze NÍ NA POZEMKU 4.4 HÁDANKY NA 5 min. Interaktivní prezenKONEC tace Aktivita

4.1 BYDLENÍ BUDOUCNOSTI Cíl: Žáci na základě filmové ukázky určí a sepíšou důležité principy pasivních domů jako nejúspornějšího standardu bydlení dneška. Dále se dozvědí o budoucím vývoji energeticky úsporných staveb. Časová dotace: 20 min. Pomůcky: Prezentace 4.1 včetně videoukázky, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Aktivita obsahuje tři části – evokace, filmová ukázka s diskuzí a shrnující prezentace. 1. Učitel použije na začátku evokaci formou brainstormingu. Zeptá se žáků: „Co vás napadne, když se řekne pasivní dům?“ Po 1 – 2 minutách podněty ukončí bez konkrétního hodnocení, pouze s ohledem na množství. Může se zeptat, co z toho si myslí, že je nejblíž pravdě? Učitel uvede další část se slovy: „Ukážeme si tedy, co přesně pasivní domy jsou a jak fungují.“ 2. Učitel pustí žákům videoukázku Bydlení budoucnosti a upozorní je, ať si dělají poznámky pro zodpovězení otázek na konci. Je vhodné, aby si učitel dělal průběžně k filmu poznámky a využil je při závěrečném shrnutí tématu. Vyhodnocení/závěr: Po skončení filmu učitel položí žákům otázku: „Co vás nejvíc oslovilo?“ „Proč byste si vy vybrali pasivní dům?“ Pro rozvinutí diskuze může použít další otázky: • Jaké hlavní výhody pasivního domu jste si zapamatovali? • Co jste se dověděli o historii pasivního domu? Proč vznikl PD? www.pasivnidomy.cz 10

• Jaké vidíte rozdíly oproti běžnému domu? • Jaká jsou řešení energetické krize? Čím se dá ropa a další fosilní paliva nahradit? 3. Učitel ukončí část shrnující prezentací o budoucnosti budov s ohledem na energetickou úspornost. Do roku 2020 si státy Evropské unie společně daly takzvané cíle 20-20-20, tedy: • snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990 • zvýšit podíl krytí spotřeby pomocí obnovitelných zdrojů energie na 20 % • snížit energetickou náročnost budov o 20 %. V budovách coby „největším“ spotřebiči, se pro naplňování těchto cílů zavedla: a. povinnost zpracování průkazů energetické náročnosti budov (PENB-ů nebo také energetických štítků) a jejich dokladování při renovaci, prodeji i pronájmu budov. b. postupné zpřísňování požadavků na energetickou náročnost budov až po téměř nulové domy od roku 2020 (od roku 2018 pro budovy veřejné správy). Naváže otázkami: Co si myslíte o zavádění povinnosti energetických štítků pro budovy? Důležité závěry: Pasivní dům a obecně energeticky úsporné stavění má kromě ekonomických výhod ve formě vysokých úspor energie i další přednosti. Mezi ně patří například vysoký komfort a kvalita vnitřního prostředí, jistota do budoucnosti v případě energetické krize, vyšší cena na trhu nemovitostí a také příspěvek ke snižování zátěže životního prostředí. Přechod k další aktivitě: Teď si sami zkusíte navrhnout vlastní pasivní dům.

4.2 PRINCIPY PASIVNÍHO DOMU Cíl: Žáci si zopakují principy návrhu domu a určí nejdůležitější z nich. Časová dotace: 15 min. Pomůcky: schéma domu A3 (A2) a sada kartiček/popisů do každé skupiny, prezentace 4.2, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Učitel rozdělí žáky do skupin po 4-5 žácích. Do každé skupiny učitel rozdá schéma pasivního domu a sadu popisů. Žáci mají vybrat správné popisy a rozhodnout se, která řešení zvolí. Vyhodnocení: Jak se pracovalo? Bylo to náročné? Podařilo se vám umístit bez problémů všechny kartičky? ÚSPORY ENERGIE A MY

4. PASIVNÍ DŮM Které prvky jsou podle vás nejzásadnější? Jsou některé důležitější a další méně důležité? (pozn. pro učitele - komplexnost a vyváženost všech parametrů je nejdůležitější. Je to stejné jako s námi - je jedno, jak kvalitní máme bundu, čepici a rukavice, když nemáme teplé boty, můžeme mít v mrazech vážné problémy. Mercedes s koly od trabantu jako mercedes nepojede.) Co kromě úspor energie nám tyto principy zabezpečují? (např. tepelná pohoda, čerstvý vzduch, bez průvanu…) Přechod k další aktivitě: Zkusíme si teď experimentálně posoudit vliv některých zásadních principů jako tvar, vnitřní dispozice a umístění na pozemku.

4.2 Principy pasivního domu

4.3 PRINCIPY: TVAR A UMÍSTĚNÍ NA POZEMKU Cíl: Žáci si uvědomí vliv jednotlivých principů na spotřebu energie. Časová dotace: 15 min. Pomůcky: rychlovarná konvice, ponorné teploměry, 3 nádoby (plechový hrnek cca 3 dl, dva hrnce objemu asi 2 l rozdílné velikosti – hlubší a vyšší, nízký a široký, příp. plech na pečení); pracovní list 4.3 do dvojic, prezentace 4.3, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: 1. Žáci si v úvodu připraví pokus. Naplní nádoby vroucí vodou (hrnek asi 2 dl a do ostatních nádob nalijí shodně po 1 l). Je vhodné, aby učitel měl připravené pomůcky předem. 2. Během doby od naplnění nádob žáci ve dvojicích řeší kvíz. Učitel měří čas a asi po 5 minutách ukončí a provede vyhodnocení pomocí prezentace.


3. Při vyhodnocení se učitel u poslední otázky kvízu věnované tvaru budovy dostane k dokončení pokusu. Žáci v této fázi změří teploty v jednotlivých nádobách. Voda chladne v závislosti od poměru ochlazované plochy k vnitřnímu objemu. Nejchladnější bude tedy voda v malém hrníčku, pak rozlehlý hrnec nebo plech a následně vyšší hrnec. Na základě vyhodnocení pokusu si žáci přijdou na správné řešení poslední otázky – seřazení domů podle tvaru (panelák až bungalov). Vyhodnocení/závěr: Učitel provede vyhodnocení kvízu i pokusu pomocí prezentace. Možné otázky učitele k pokusu: Co lze z naměřených údajů vyvodit? Čím je to způsobeno? Jak lze závěry z pokusu uplatnit při návrhu domů a budov? Máme nějaké paralely v přírodě? (pomůcka: způsoby adaptace zvířat na extrémní mrazy - lední medvěd nebo velryba) Správné řešení kvízu: 1. Klimatické vlivy: velký vliv - slunce, vnější teplota; malý vliv – vítr; zanedbatelný vliv - srážky, vlhkost vzduchu 2. Volba pozemku: pořadí c), a), d), b) 3. Orientace domu na pozemku: ideální – jižní orientace, vhodná - od jihovýchodu po jihozápad 4. Tvar domu: 1. panelový dům / 2. řadová zástavba / 3. patrový kvádr / 4. patrová krychle / 5. přízemní RD / 6. přízemní RD větší Přechod k další aktivitě: Je vidět, že pasivní domy by měly mít kompaktní jednoduchý tvar. Myslíte, že dokážete poznat pasivní dům mezi běžnými domy? Vyzkoušíme si to na hádance.

4.4 HÁDANKY NA KONEC Cíl: Studenti zdůvodní svůj názor na architekturu a typologii stavby pasivního domu. Časová dotace: 7 min. Pomůcky: prezentace 4.4, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Učitel promítne studentům postupně dvě hádanky. Studenti se snaží určit, který dům je/není pasivní. Následuje krátká diskuze a shrnutí tématu. 1. Které z těchto domů nejsou pasivní? (Jak vypadá pasivní dům?) Řešení: Učitel říká, co uhodli a co ne. Je to trochu chyták, podle vnějšku nelze rozeznat pasivní dům od běžného. Tři z nich však skutečně pasivní nejsou (č. 4, www.pasivnidomy.cz 11

4. PASIVNÍ DŮM 24, 25). Otázky: Podle čeho jste vybírali, který dům je pasivní? Co vám nejvíce připomíná architekturu úsporných domů? Musí podle vás takto vypadat pasivní domy? 2. Vyberte, co všechno může být postaveno jako pasivní dům? Řešení: Jako pasivní může být postaveno všechno. Rodinný dům, bytový dům, administrační budova, škola, kino, domov důchodců, horská chata, nemocnice, kostel, továrna, koleje, sportovní hala, obchodní dům… Řešení: Použití principů PD není omezeno na určitý vzhled a typ budovy. Otázky: Je podle vás výhodné stavět různé domy jako pasivní? Jaké stavby podle vás pasivní nemohou být? (např. historické budovy – tam je to složitější s izolací).

Jako pasivní dům může být postaveno prakticky cokoliv rodinný dům, bytový dům, vysokohorská chata, dům pro seniory, škola nebo dokonce i kostel. Na obrázcích jsou pěkné domácí příklady.

Bytový dům pro seniory Modřice Architekt: Josef Smola, Aleš Brotánek | Foto: CPD


Mateřská škola Praha - Slivenec | Architekt: ABatelier | Foto: CPD

Vzdělávací centrum Veronica Hostětín Architekt: Architektbüro Reinberg | Foto: Skanska

Vzdělávací centrum Otevřená zahrada, Nadace partnerství, Brno Architekt: Projektil Architekti | Foto: Lenka Grossmannová


5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE

5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE Cíl: Žáci porozumí nutnosti kvalitně izolovat budovy, změří rozdíly mezi různými materiály a získají povědomí o principech zabudování tepelné izolace. Aktivita 5.1 DŮM V KOŽICHU 5.2 IZOLUJE CIHLA? 5.3 IZOLACE A VODIČ TEPLA – LABORATORNÍ PRÁCE 5.4 POZNÁVAČKA – PŘÍBĚHY IZOLACÍ 5.5 ABY IZOLACE FUNGOVALA…

Časová Metoda dotace 12 min. Práce s textem, diskuze 8 min. Skupinová hra, demonstrace, diskuze 45 min. Pokus, skupinová práce 25 min. Skupinová práce, práce s textem a ukázkami 10 min. Videoukázka, prezentace, opakování

5.1 DŮM V KOŽICHU Cíl: Studenti vyberou z textu důležité pojmy a sdělení ohledně zateplení a vlastními slovy formulují jejich definici. Časová dotace: 12 min. Pomůcky: Pracovní list 5.1 „Dům v kožichu“ do dvojic, prezentace, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Učitel rozdá žákům pracovní list s názvem „Dům v kožichu“ a zadá úkol, aby ve dvojicích v textu vyhledali a vysvětlili důležité pojmy a sdělení o úsporách energie a zateplení. Úkolem je najít minimálně 4 - 5 pojmů/sdělení, které považují za důležité. Studenti si dělají poznámky do svých textů. Následuje společná prezentace odpovědí. Dům v kožichu Táta a máma bydleli ve starším domě. Byla jim ale zima a i domu byla zima. A jelikož vytápění plynem bylo stále dražší a dražší, rozhodli se dům „obléct do kožichu“. Soused, který loni zateploval, jim radil: „Dejte si tam 8 centimetrů polystyrénu. To úplně stačí a polystyrén je navíc levný.“ „Vždyť právě! Když je tak levný, tak proč si ho tam nedat rovnou víc?!“, radil jim druhý soused, který zateplil pořádně. Že prý mohou ušetřit až 80 % energie, a to už je něco! To ale musí zateplit minimálně 20-ti centimetry, vyměnit okna a použít větrání se zpětným ziskem tepla - rekuperací. Účko stěny by ÚSPORY ENERGIE A MY

mělo být alespoň 0,15. „ Co je to, to Účko?“, ptali se táta s mámou. „To je součinitel prostupu tepla, takzvaná U-hodnota. Říká, kolik tepla prochází 1 m2 stěny. Čím je číslo nižší, tím prochází stěnou méně tepla. Vaše cihlová zeď má teď U hodnotu až desetkrát větší, než když ji pořádně zateplíte. A nemusí to být ani o moc dražší než těch 8 centimetrů, co vám tak krátkozrace radil ten držgrešle odvedle. Vždyť práce, omítky a materiálu je tam stejně. Více je pouze izolace, která je ovšem nejlevnější,“ vysvětloval soused. Tak šli do toho. Zateplili pořádně stěny a podlahu 25 centimetry polystyrenu, střechu vyfoukali celulózou a vyměnili také okna za nová, s izolačními trojskly a pořídili si tu rekuperaci. Při velkých mrazech se jim ale zdálo, že v domě odněkud táhne. Navíc roh dole u podlahy a také pod střechou začal jakoby vlhnout. Pozvali si proto na prohlídku odborníka. „Vždyť jste zapomněli izolovat sokl a atiku! Tam máte tepelný most jak prase!“, zděsil se zkušený stavitel. „Jak to, táto? Vždyť nás to tolik stálo…“, naříkala máma. „Podívejte!“, řekl odborník a ukázal jim termovizní kamerou místo u podlahy: „Tady je chladné místo, kterým vám kvůli chybějící izolaci na soklu utíká teplo ven. Proto vám tam v zimě kondenzovala voda.“ řekl a už bylo všechno jasné. Táta s mámou si pozvali odbornou firmu a ta jim zateplila sokl pěkně pod úroveň terénu a zároveň zabalila izolací i atiku. Dům tak začal konečně fungovat jak má a táta s mámou si konečně mohli začít užívat tepla, aniž by museli platit přehnané účty za energie. A pokud nezemřeli, žijí tam pěkně v teple ještě dodnes. Pozn. pro učitele: Tepelný most je místo, kterým v důsledku oslabené tepelné izolace proudí víc tepla. V takovém místě je zvýšený tepelný tok. U hodnota, neboli součinitel prostupu tepla udává, kolik tepla ve wattech nám prochází konstrukcí při teplotním rozdílu 1 °C (1K) a má proto jednotku W/(m2K). Vyhodnocení a závěr: Společné vyhodnocení pomocí prezentace – rozsvěcují se pojmy, které jsou důležité. Učitel může při vyhodnocení vysvětlit/zopakovat fyzikální jednotky – U hodnota W/(m2K). Důležitá sdělení: • Zateplením a dalšími úspornými kroky mohou uspořit až 80% energie. • Na tloušťce izolace nemá význam šetřit, cenu to zásadně neovlivní. • U-hodnota stěny by měla být minimálně 0,15 W/(m2K) a čím menší hodnota, tím lépe izoluje. • Tepelná izolace nesmí být přerušená a oslabením se www.pasivnidomy.cz 13

5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE říká tepelné mosty. • Tepelné mosty mohou způsobit kondenzaci vlhkosti (tepelné ztráty, snížení povrchové teploty, kondenzace vlhkosti).

by byla pak velmi tlustá. Vzhledem k tomu, že každý metr čtvereční podlahové plochy je docela drahý, vyplatí se mít stěny co nejužší.

Přechod k další aktivitě: Izolují všechny izolace stejně? O kolik jsou izolace účinnější v porovnání s běžnými stavebními materiály?

5.2 Jak izoluje cihla?

5.3 IZOLACE A VODIČ TEPLA – LABORATORNÍ PRÁCE (samostatná hodina)

Autor: Alexandra Tomašovičová

5.2 IZOLUJE CIHLA? Klíčové pojmy: izolační vlastnosti, stavební materiály

Časová dotace: 45 min.

Cíl: Žáci demonstrují izolační vlastnosti různých materiálů.

Pomůcky: pracovní list 5.3 do skupin, chladnička nebo mrazicí box, izolační panel z polystyrenu se vzorky materiálů, bezdotykový a dotykový teploměr, termovizní kamera (dle možností).

Pomůcky: svinovací metr délky 8 m (2 – 3 ks dle počtu žáků), prezentace 5.2, notebook/PC, audiovizuální technika Časová dotace: 8 min. Postup: Učitel uvede žáky do tématu otázkou: „Mnoho lidí tvrdí, že nemusí izolovat, protože už mají dostatečně tlusté cihlové zdi. Jak ale izoluje cihla? A co kdybychom chtěli zdi pouze ze dřeva nebo z betonu? Jak tlustá by pak zeď musela být? Pojďme si to ukázat.“ Žáci se rozdělí do 3 skupin po 8 – 10 a do každé skupiny si vezmou svinovací metr. Postaví se do uličky, aby mohl jeden ze skupiny vytahovat metr a ukazovat tloušťku materiálu. Ve skupinách následně odhadují/demonstrují pomocí vytaženého metru potřebnou tloušťku materiálu pro pasivní dům. Vždy se musí domluvit. Učitel ukazuje na prezentaci skutečné tloušťky. Vyhodnocení a závěr: Izolace je nejúčinnější a nejlevnější způsob jak snížit tepelné ztráty domu. Ostatní materiály jsou dražší a stěna www.pasivnidomy.cz 14

Cíl: Žáci změří jednotlivé konstrukční a izolační materiály a na základě experimentu dokáží určit, které z nich jsou vhodné jako izolace a které naopak vedou lépe teplo a izolaci spíš oslabují. Žáci identifikují vliv reflexe při bezdotykovém měření povrchových teplot termovizního snímkování.

Příprava pomůcek: Podle vnitřních rozměrů ledničky vyřežte z desky pěnového polystyrenu tloušťky 6 cm izolační panel. Následně vyřežte otvory pro vzorky materiálů. Vzorky je nutné v izolačním panelu utěsnit, například silikonovým tmelem. V ideálním případě by měly mít všechny vzorky izolace stejnou tloušťku např. 4 cm. U některých materiálů, jako kov nebo plast, zvolte tloušťku dle dostupných materiálů. Měkké vláknité materiály jako například skelná vata, dřevitá vlna, nebo konopná izolace, je potřeba z vnitřní strany utěsnit například vrstvou papíru nebo fólií, aby nedocházelo k přestupu tepla prouděním. Vhodné je mezi vzorky zařadit i materiály jako kov např. hliník a plast. Do otevřené ledničky se místo dveří osadí izolační panel z polystyrenu s vyřezanými otvory a vloženými vzorky materiálů (izolace, dřevo, kov, cihla). Panel je potřeba osadit do ledničky minimálně 2 hodiny před započetím experimentu, kvůli temperování vzorků. ÚSPORY ENERGIE A MY

5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE Vyhodnocení: Skupiny provedou prezentaci výsledků a prezentují rozdíly mezi bezdotykovým a dotykovým měřením (alt. termovizním snímkem). Učitel pokládá přitom otázky a dovede tak žáky k odpovědím: Čím jsou podle vás rozdíly způsobeny? Měření teploty bezdotykově je založeno na odrazu infračerveného záření. Čím může být nepřesnost způsobena? Vysoce odrazivé materiály (např. hliník) má vysokou emisivitu povrchu, který pak odráží objekty, které jsou kolem, například lidi, oblohu, atd. Pro určité povrchy a podmínky proto může dávat termovizní měření zavádějící výsledky. Co další lze z naměřených výsledků vyvodit pro praxi při použití materiálů? Měli by přijít na dvě věci: 1. Vodivější materiály zabudované v konstrukci budou vykazovat větší tepelné ztráty. Je potřeba je dobře zaizolovat. 2. Vodivější materiály mají nižší povrchovou teplotu a na nezaizolovaných místech může kondenzovat vlhkost (bude možná viditelné orosení na kovových materiálech). Co to může mít za následek? V kombinaci s nedostatečným větráním to může způsobit růst plísní, které jsou zdraví škodlivé.

5.3. Příprava panelu se vzorky materiálů

Poznámky pro učitele: Průběh aktivity může variovat dle přebrané látky, může se odkázat na pokusy z minulého ročníku. 5.3 Panel se vzorky Zdroj: ZŠ Rousínov

5.3 Termovize Zdroj: ZŠ Rousínov

Postup: Učitel rozdělí žáky do skupinek po 4 – 5 žácích a rozdá do skupin pracovní listy. V případě nedostatků učebních pomůcek (teploměrů) pro všechny skupiny, je vhodné dalším skupinám zadat úlohu z aktivity 5.4 POZNÁVAČKA – PŘÍBĚHY IZOLACÍ. Žáci mají dle pracovního listu provést úkoly: • prohlédnout vzorky a udělat náčrt panelu s určením materiálů • změřit teploty ve třídě a v ledničce pomocí dotykového teploměru • změřit teploty materiálů pomocí bezdotykového a dotykového teploměru, alternativně termovizní kamery • porovnat rozdíl mezi bezdotykovým a dotykovým měřením • určit dle měření dotykovým teploměrem, který materiál je nejlepší izolant a který naopak nejlepší vodič tepla Na reálném příkladu si žáci změří povrchovou teplotu materiálů a seřadí je dle izolačních vlastností. Z experimentu nelze přesně zjistit tepelnou vodivost materiálů. ÚSPORY ENERGIE A MY

5.4 POZNÁVAČKA – PŘÍBĚHY IZOLACÍ Cíl: Žáci se seznámí s různými izolačními materiály i s ohledem na jejich životní cyklus a energii spotřebovanou při jejich výrobě. Časová dotace: 25 min. Pomůcky: nakopírované pracovní listy 5.4 do dvojic, 5 sad zalaminovaných kartiček „Poznávačka“, vzorky izolací, prezentace 5.4, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Učitel rozdá pracovní listy do dvojic. Žáci mají tři úkoly: 1. Ve skupinách po šesti (tři dvojice) spojit kartičky - obrázky a názvy mezi sebou a dopsat k nim číslo příslušného vzorku izolačního materiálu. 2. Učitel přidělí každé dvojici materiál, pro který v krátkosti popíší životní cyklus od základního zdroje, přes výrobu až po možnou likvidaci/recyklaci. 3. Ve dvojicích pro vybraný materiál vypočítat, kolik krát víc energie uspoří izolace za životní cyklus 30 let, než je potřeba na její výrobu a kolikrát víc nám zateplení uspoří korun, než do něj investujeme. www.pasivnidomy.cz 15

5. TEPLÝ KOŽÍŠEK - IZOLACE Vyhodnocení: Učitel pomocí prezentace provede vyhodnocení. Důležitý závěr: Izolační materiály se liší co do původu a zabudované energie a samozřejmě použití v praxi. Každý má své pro a proti. Může to být finanční náročnost nebo požadavky na voděodolnost nebo únosnost. V každém případě každý izolační materiál během své životnosti, pokud je správně zabudován, uspoří mnohonásobně víc energie, než je spotřebováno při jeho výrobě. Přechod k další aktivitě: Aby izolace správně izolovala, je potřeba splnit několik principů. 5.4 Poznávačka

5.5 ABY IZOLACE FUNGOVALA… Cíl: Na základě paralely s naším oblečením žáci pochopí základní principy pro dosažení funkční izolace domu. Časová dotace: 10 min. Pomůcky: prezentace 5.5 včetně videoukázek, notebook/PC, audiovizuální technika Postup: Učitel pustí žákům dvě krátké videoukázky. Vyhodnocení / závěr: Pomocí prezentace učitel zopakuje získané znalosti o izolaci a vzduchotěsné vrstvě. Na závěr promítne snímek zobrazující ptáka při různých teplotách a dotazuje se, které principy pasivního domu jsou tam vidět (kompaktní tvar bez výstupků, velká tloušťka tepelné izolace, žádné tepelné mosty, rekuperace tepla přes pírka, větrotěsná vrstva).

5.4 Řešení úlohy č. 1 - kartičky

5.5 Příroda je dokonale vybavená pro venkovní podmínky - my je s našimi domy napodobujeme, Zdroj: Impuls Program Hessen



6. VÍC NEŽ OKNA

6. VÍC NEŽ OKNA Cíl: Žáci poznají rozdíl mezi okny v běžném a pasivním domě. Pomocí pokusu si žáci určí základní prvky vysoce efektivních oken. Aktivita 6.1 LOVCI SLUNCE 6.2 TEPELNÉ ZRCADLO 6.3 PASIVNÍ ZISKY A LÉTO 6.4 OPAKOVÁNÍ

Časová Metoda dotace 15 min. Prezentace, videoukázka 20 min. Pokus, skupinová práce, prezentace 10 min. Práce s počítačovou aplikací, diskuze 5 min. Tvořivé myšlení, fixace

6.1 LOVCI SLUNCE Cíl: Žáci porozumí rozdílu mezi okny v běžném a pasivním domě. Pomůcky: Prezentace 6.1, alternativně vzorky oken (běžná a okna pro pasivní dům), videoukázka, notebook/ PC, audiovizuální technika

Víte, jak to funguje, v čem jsou tato skla neobyčejná? Izolační skla mají na sobě odrazivou vrstvu, něco jako průhledné zrcadlo, které propouští sluneční záření dovnitř, ale proměněné teplo odráží zpátky a nepustí ven. Zrcadlo, tak zvané pokovení, je složeno z oxidů kovů jako stříbro, zlato a dalších. Skla udržují teplo uvnitř domu i díky obsahu vzácného plynu uzavřeného mezi skly. Používá se Argon nebo Krypton, protože mají nižší tepelnou vodivost než vzduch. Otázky k textu: • Jaký jev na Zemi vám tyto skla připomínají? Učitel může navázat na tuto část s vysvětlením jevu proměny krátkovlnného záření na teplo a paralelu na naší planetě ve formě skleníkového jevu. • Kde ještě používáme odrazivé vrstvy? Proč má například karimatka na sobě hliníkovou reflexní fólii? Dává se i za radiátory, aby odrážela teplo zpět do místnosti. 3. Učitel pustí krátkou videoukázku jako shrnutí tématu. Přechod k další aktivitě: Posvítíme si teď blíž na skla a jejich odrazivé vrstvy a zkontrolujeme, jaká okna máme tady ve škole.

Časová dotace: 15 min. Postup: 1. Učitel jako vtažení do tématu pustí prezentaci s textem: Slunce svítí na všechny stejně – na nás lidi i na domy. Ne všichni to však dokážeme plně využít! Bavit se o lidech by znamenalo filozofickou debatu, proto se radši budeme věnovat domům a konkrétně se zaměříme na okna. K čemu slouží okna u běžného domu, to asi všichni víme. Tak si to jenom prolítneme – zkuste jmenovat! (Žáci vědí, k čemu běžně slouží okna: osvětlení, výhled, větrání, bezpečnost proti vloupání, ochrana proti hluku, je možné, že zmíní i sluneční zisky.) 2. Pustí snímek z prezentace, kde je vidět řez běžným oknem a následně vedle něj okno pro pasivní dům. Žáci mají za úkol najít minimálně 3 rozdíly (tři skla, širší rám, tři těsnění, izolace v rámu). Během toho jim může poslat na ukázku vzorky oken. Jako vysvětlení může použít text: Okna v pasivním domě slouží podobně jako v běžném domě, ale navíc fungují jako skuteční lovci slunečního záření. Pustí slunce dovnitř, ale ven už ne! Spolu s dobře zaizolovaným a zatěsněným pasivním domem vytvářejí past na sluneční paprsky. Tato past nám slouží, není to žádná krutá past na myši J. Je to záchytná síť, která vytopí celý dům, ušetří naše peníze a k tomu i přírodní zdroje. To je síla, že jo? ÚSPORY ENERGIE A MY

6.1 Prvky a fungování izolačních trojskel, Zdroj: Saint-Gobain Glass Solutions

6.2 TEPELNÉ ZRCADLO Cíl: Žáci zjistí, jak fungují izolační skla a umí určit rozdíly v jednotlivých typech zasklení. Pomůcky: Izolační panel se vzorky skel (izolační trojskla s výplní argonem a trojskla bez pokovení s výplní vzduchem), mraznička, dotykový teploměr (případně bezdotykový), LED lampička, prezentace Časová dotace: 20 min. Příprava pomůcek: Dle velikosti použité mrazničky se vyřeže podobně jako v aktivitě 5.3 izolační panel z polystyrenu a osadí se do něj požadované vzorky skla. Miniwww.pasivnidomy.cz 17

6. VÍC NEŽ OKNA mální rozměr izolačních skel je dle výrobce asi 200 x 200 mm. Vhodné je použít skla (může sloužit jako zadání pro výrobce): 1. trojsklo – 4/18/4/18/4, výplň Argon, dvě vrstvy pokovení, Ug = 0,5 W/(m2K), distanční rámeček plast 2. trojsklo (alt. dvojsklo) – 4/18/4/18/4 výplň vzduch, bez pokovení, distanční rámeček hliník. Izolační panel se vzorky je nutné umístit do mrazničky již den předem, kvůli temperování vzorků. Postup: Učitel rozdělí třídu do skupin dle počtu pomůcek a rozdá jim pracovní listy. V případě nedostatku vzorků může třída dělat jednotlivé příklady společně, nebo část žáků může na počítači řešit úkol 6.3 PASIVNÍ ZISKY A LÉTO. Skupiny se u jednotlivých stanovišť a pomůcek mění. 1. skupina: Určí počet skel a umístění vrstvy/vrstev pokovení na oknech školy. Zasvítí led lampičkou na zasklení. Počet dvojic odrazů se rovná počtu skel a barevné rozdíly (většinou do modra nebo zelena) indikují vrstvy pokovení. Zjištění zakreslí do pracovního listu. 2. skupina: Určí počet skel a umístění vrstvy/vrstev pokovení na vzorkách zasklení na mrazničce. Zasvítí led lampičkou na zasklení. Počet dvojic odrazů se rovná počtu skel a barevné rozdíly (většinou do modra nebo zelena) indikují vrstvy pokovení. Zjištění zakreslí do pracovního listu. 3. skupina: Zjistí a porovná povrchové teploty vzorků zasklení. Žáci změří dotykovým teploměrem teploty ve středu skla a v místě okraje u distančního rámečku. Zjištění zapíší do pracovního listu. Určí, který vzorek obsahuje vrstvu pokovení a výplň argonem. Zkusí si pocitově rukou teplotu zasklení. 4. skupina: Zjistí a porovná povrchové teploty skla, rámu a zdi na školských oknech. Pozn. tato úloha má smysl pouze při větším rozdílu teplot, při vnější teplotě nižší než 0°C. Žáci změří dotykovým teploměrem teploty zasklení rámu okna a zdi. Zjištění zapíší do pracovního listu. Vyhodnocení: Učitel provede vyhodnocení pomocí otázek a prezentace: Podařilo se vám určit počet skel a umístění vrstev pokovení? Proč je pokovení zevnitř skla? Z vnější strany by vzdušnou vlhkostí zkorodovalo. Jaké byly rozdíly teplot mezi skly na vzorkách a okny ve škole, případně zdmi? Co znamenají tak velké rozdíly teplot? Nízká povrchová teplota běžných oken může být vnímána jako nepříjemně chladná a okna potřebují mít pod sebou radiátory, aby nedocházelo k jejich orosování. Pasivní okna jsou i při velmi nízkých teplowww.pasivnidomy.cz 18

tách teplá stejně jako ostatní povrchy, proto se tam cítíme příjemně. Navíc otopné těleso může být o mnoho menší a umístěné kdekoliv v místnosti. Důležitý závěr: Okna v pasivním domě fungují jako solární radiátor. Běžný dům má okny o mnoho větší ztráty okny jako zisky. Pasivní dům ze solárních zisků doslova žije a přitom minimum tepla pouští ven. Navíc díky kvalitním oknům můžeme dispozice místností využít opravdu naplno včetně míst v blízkosti zasklení.

6.2 Odraz plamene v zasklení ukazuje kromě počtu skel i vrstvy nízkoemisivního pokovení.

6.3 PASIVNÍ ZISKY A LÉTO Cíl: Žáci porozumí řešení dispozic s ohledem na solární zisky a také možnosti, jak zabránit letnímu přehřívání. Pomůcky: pracovní list 6.3, prezentace 6.3, notebook/ PC, audiovizuální technka Časová dotace: 10 min. Postup: Aktivitu může provádět učitel s dotazováním žáků nebo v případě počítačového vybavení mohou pracovat s aktivitou samostatně s použitím pracovního listu. Učitel pustí aplikaci, kde je možné upravovat parametry domu a zadá postupně tři úlohy, které jsou i v pracovním listu: 1. Orientace ke světovým stranám. Otočte dům o 90° na západ a pozorujte, nakolik se změnila potřeba tepla na vytápění. Už se nebude jednat o pasivní dům. Zjistěte, kolik izolace je potřeba přidat do stěn, aby se kompenzovala tato nevýhodná orientace. Vyhodnocení: Orientace domu vůči světovým stranám je zásadní. Pasivní dům žije ze slunce, které je tu zdarma pro všechny. Pokud porovnáme bilanci ztrát a zisků, jižní orientace oken je zisková, okna na východ a západ mají bilanci vyrovnanou a okna na sever jsou významně ztrátová. ÚSPORY ENERGIE A MY

6. VÍC NEŽ OKNA 2. Vnitřní dispozice: Jste teď architekti nového domu. Určete pro jednotlivé místnosti v domě potřebu oken a jejich ideální orientaci. Pak do půdorysu naznačte, jak byste tyto místnosti uspořádali. Vyhodnocení: Pobytové místnosti mají největší potřebu přirozeného osvětlení a potřebují také největší okna. Pokud je to možné, orientujeme je přímo na jih. Ostatní místnosti jako koupelna, technická místnost, vstupní hala, schodiště mají minimální nebo žádné nároky na přirozené osvětlení a proto jsou vhodnější na sever, abychom minimalizovali tepelné ztráty. Dále je potřeba přemýšlet ohledně délky rozvodů teplé vody. Místnosti jako kuchyně a koupelna by měly být co nejblíž technické místnosti, aby se zbytečně neochlazovala voda v rozvodech. 3. Letní přehřívání: Když umístíme většinu oken na jih, je to super, protože nám slunce zdarma pokrývá tepelné ztráty. Jaké je tam však riziko? Pokud okna nejsou v létě stíněná, může docházet k přehřívání. Pasivní dům musí být komfortní v létě i v zimě a většinou si uživatelé nestěžují, že jim je zima, ale že jim je v létě teplo. S pomocí aplikace si zkusí, jaký typ stínění je nejvýhodnější a jaký má efekt na přehřívání. Vyhodnocení: jako nejvhodnější je venkovní stínění v kombinaci s nočním předvětráním/předchlazením okny. Důležitý závěr: Okna jsou nesmírně důležitým prvkem pasivního domu. Správná orientace a velikost oken ovlivňuje spotřebu energie a letní stínění zase tepelnou pohodu. Pasivní dům musí být komfortní a úsporný nejen v zimě, ale i v letním období. Správně navržený pasivní dům v našem klimatickém pásmu by se měl obejít bez systému chlazení.

6.4 OPAKOVÁNÍ Cíl: Žáci si zafixují získané informace. Pomůcky: žádné Časová dotace: 5 min. Postup: Ve dvojicích vymyslete pro vašeho klienta jednoduchou argumentaci na 2 věty, proč by si měl zvolit okna pro pasivní domy místo běžných. Učitel může žáky vyzvat, ať se někdo podělí se svou argumentací.


Zdroj: Albert, Righter and Tittmann Archiects


7. VĚTRÁNÍ aneb JAK DÝCHÁ DŮM?


řízeného větrání, který zabezpečuje potřebnou výměnu vzduchu s minimálními tepelnými ztrátami.

Cíl: Žáci porozumí důležitosti větrání v budovách a možnostem větrání s rekuperací tepla.

7.2 SMRÁDEK VEN, TEPLO ZPÁTKY!

Aktivita 7.1 DÝCHÁNÍ KŮŽÍ 7.2 SMRÁDEK VEN, TEPLO ZPÁTKY 7.3 REKUPERACE TEPLA 7.4 COANDŮV EFEKT

Časová Metoda dotace 10 min. Simulace, cvičení 20 min. Simulační hra, interaktivní prezentace 20 min. Experiment

7.5 ANAGRAMY

Cíl: Studenti názorně předvedou princip rekuperace, pak vlastními slovy vysvětlí princip fungování rekuperační jednotky. Pomůcky: karty pro studenty (modré a červené), prezentace 7.2, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 20 min.

15 min. Experiment, prezentace 7 min. Fixace učiva

7.1 DÝCHÁNÍ KŮŽÍ Cíl: Studenti jsou zážitkovou formou motivováni na téma hodiny a sami identifikují omezení přirozeného větrání okny. Studenti se seznámí se systémem větrání s rekuperací tepla. Pomůcky: prezentace 8.1, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 7 min. Postup: Aktivita se člení do dvou částí: 1. Učitel vyzve třídu, ať se přihlásí dva odvážní dobrovolníci. Vybraní studenti se pak snaží co nejdéle zadržet dech. Učitel může, ale nemusí, čas měřit. Vítěze pochválí a poděkuje mu za demonstraci. Naváže otázkami: Je možné žít bez dýchání? Jak „dýchá“ dům? Po zaznění odpovědi „větráním“ nebo „okny“, učitel požádá studenty, ať otevřou okna (vyvětrají) a pokračuje v dotazování: Co cítíte? Co všechno se s větráním okny spojuje? (Chlad/teplo, čerstvý vzduch, zápach, hluk, prach, průvan). Víte, jak dýchá pasivní dům? 2. Učitel pomocí prezentace představí systém větrání s rekuperací tepla. Přechod k další aktivitě: Abyste dobře porozuměli, jak funguje zpětný zisk tepla (rekuperace) ve výměníku, sami si na výměnu tepla zahrajete. Důležitý závěr: Větráním okny nelze zabezpečit dostatečnou výměnu vzduchu a potřebné parametry vnitřního prostředí. Současně s sebou přirozené větrání nese značné tepelné ztráty. V pasivním domě se proto používá systém www.pasivnidomy.cz 20

7.2 Náčrt rozdělení místnosti

Postup: Náčrt hry je k dispozici v prezentaci pro učitele. Učitel rozdělí prostor třídy na dvě části: interiér a exteriér. Pak rozdá žákům barevné karty, na základě kterých se rozdělí do dvou skupin. První skupina „červených“ se nachází v interiéru a představuje teplý vzduch. Druhá skupina „modrých“ se nachází venku a představuje studený vzduch. Karty jsou oboustranné, označené čísly 1. a 2., navíc obsahují název a teplotu. Ulička mezi lavicemi představuje rekuperační výměník tepla. 1. část: Na začátku se žáci volně pohybují v rámci svého prostoru a svoji kartu drží obrácenou v poloze č. 1. Učitel pak vydá pokyn: „Za chvíli dojde k výměně vzduchu v rekuperační jednotce (uličce)“. Všichni žáci (vzduchy) se pohybují proti sobě uličkou (výměníkem) a v momentě, kdy se potkají, si vymění karty (teplo/ chlad). Teplý vzduch řekne studenému při odevzdání: „Děkuji za teplo.“ Studený vzduch odpoví: „Není zač, je to zadarmo.“ Kartu, kterou dostali, si obrátí do polohy č. 2. Učitel se dotazuje žáků, jak funguje rekuperační jednotka. Pozn.: Žáci si vyměňují karty jenom jednou.


7. VĚTRÁNÍ aneb JAK DÝCHÁ DŮM? Text na kartách: Teplý vydýchaný vzduch + 22 °C Čerstvý ohřátý vzduch + 19 °C Ochlazený odpadní vzduch 0 °C Chladný venkovní vzduch - 3 °C Účinnost rekuperační jednotky 88% 2. část: Učitel položí otázku: Jaké další prvky musí obsahovat rekuperační jednotka, aby fungovala? (Odpovědi: ventilátory, filtry). Pak učitel vybere dva žáky, kteří budou mít funkci ventilátorů. Jeden žák (ventilátor) se nachází na začátku uličky (výměníku) a vhání čerstvý vzduch do- vnitř pohybem ruky, druhý žák (ventilátor) se nachází na konci uličky a odvádí odpadní vzduch. Dále jsou do uličky umístěny židle (3 - 4 pro demonstraci), které představují filtry, studenti je musí překročit nebo obejít. Vzhledem k tomu, že byl přidán ventilátor, by měli zrychlit. V závěru učitel s pomocí prezentace společně s žáky aktivitu shrne. Pozn.: Pokud není ulička k dispozici, je potřeba ji nahradit, např. vytvořit ze židlí. Přechod k další aktivitě: Můžeme si zkusit na reálném příkladu jednotky se zpětným ziskem tepla její účinnost.

měnit, proto měří teplotu ve třech časech a vypočítají průměrnou teplotu přiváděného vzduchu. Z rozdílu teploty vnějšího a přiváděného vzduchu určí účinnost zpětného zisku tepla - rekuperace. Žáci pak posoudí, jestli je účinnost dostatečná pro pasivní domy, kde je požadované minimum 75 %, neboli teplota přiváděného vzduchu do místnosti 16,5°C při vnější teplotě -3°C. Pozn.: Dle použité větrací jednotky bude variovat postup měření a pracovní list. V případě potřeby můžete kontaktovat autory metodiky, kteří Vám s úpravou aktivity pomůžou. Vyhodnocení: Učitel pomocí prezentace ukáže možnosti větrací jednotky se zpětným ziskem tepla v domě a zhodnotí využití této jednotky. Důležitý závěr: Jednotka umožňuje zpětný zisk tepla, ale s nedostatečnou účinností a není proto vhodná do pasivního domu, protože by teplota přiváděného vzduchu byla příliš nízká. Současně ji nelze použít pro odvětrání prostorů se vznikem znečištění, protože by přiváděla do pobytových místností znečištěný vzduch. Vhodnější je proto jednotka s účinnějším výměníkem a systém s řízeným prouděním. Přiváděný vzduch je do pobytových místností a odváděný z místností se vznikem znečištění nebo vlhkostí jako kuchyň, koupelna nebo WC.

7.3 REKUPERACE TEPLA - laboratorní práce pro zimní období Cíl: Studenti ověří účinnost zpětného zisku tepla větrací jednotky. Pomůcky: malá větrací jednotka se zpětným ziskem tepla, bezdotykový teploměr, prezentace 7.3, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 15 min. Postup: Pokus je vhodný pouze pro vnější teploty pod 5°C. Na jednotku se připojí zaizolované flexibilní potrubí, které nasává vnější studený vzduch. Toto potrubí se vystrčí ven z okna třídy. Konkrétní jednotka použitá v pokusu (inVENTer) pracuje ve střídavých fázích – přívod a odtah vzduchu, které se mění každých 70 sekund. Teplý odváděný vzduch po dobu 70 sekund nabíjí keramický výměník a následně jednotka jede v obráceném chodu a po dobu 70 sekund vnější nasávaný vzduch vybíjí keramický výměník a ohřívá se od něj. Žáci mají za úkol změřit teploty přiváděného vzduchu během vybíjení výměníku, tedy za přívodu vnějšího vzduchu při nejvyšším stupni větrání. Teploty se budou během doby vybíjení ÚSPORY ENERGIE A MY

7.3 Téměř dokonalou výměnu tepla mezi nasávaným čerstvým vzduchem a ohřátým odpadním vzduchem zajišťují rekuperační výměníky tepla. Dosahují účinnosti až 95 % a pouze zbylých pár stupňů je nutno dohřát. Zdroj: Atrea



7.4 COANDŮV EFEKT Cíl: Žáci pomocí pokusu porozumí možnému využití aerodynamického Coandova efektu při větrání domů.

na konec místnosti. Postačí vyústka nade dveřmi a strop místnosti pomocí Coandova efektu dovede vzduch do protějšího rohu místnosti.

Pomůcky: čajová svíčka, zapalovač, dvě zavařovací sklenice 7 dl nebo 2 lahve, lžička, videoukázka, PC/notebook, audiovizuální technika

7.5 ANAGRAMY

Časová dotace: 15 min.

Pomůcky: prezentace 7.5

Postup: Učitel rozdělí třídu na dvě skupiny a každé zadá jiný úkol, který trvá několik minut. Následně se vymění. Úkoly jsou: 1. Umístit zapálenou čajovou svíčku do osy za dvě lahve. Žáci mají zkusit čajovou svíčku sfouknout přes tyto dvě lahve dle nákresu.

7.4 Coanda 01

Cíl: Žáci s pomocí anagramů zopakují téma větrání. Časová dotace: 7 min. Postup: Učitel promítne prezentaci s anagramy/přesmyčkami, které mají žáci vyluštit a následně pojem vysvětlit: ERUPCEKERA – REKUPERACE (zpětný zisk tepla, snížení ztrát větráním) DYZORVO – ROZVODY (vedení vzduchu, měly by být co nejkratší) ROTÁTILVEN – VENTILÁTOR (žene čerstvý vzduch do domu a odtahuje vydýchaný vzduch) XIDO ČILUHITÝ – OXID UHLIČITÝ (škodlivý plyn, který vzniká při dýchání) RILFT – FILTR (je potřeba, aby se nám rozvody a rekuperační výměník neznečistily) ČINÚNOST – ÚČINNOST (minimální účinnost rekuperace je 75 %, tehdy je vzduch ohříván na příjemnou teplotu)

2. Přibližovat volně zavěšenou lžičku k proudu vody z kohoutku a pozorovat, co se děje, když se lžička dostane do proudu vody.

7.4 Coanda 02

Vyhodnocení: Učitel vysvětlí, že to, co si zkusili, je takzvaný Coandův efekt. Zeptá se jich, jestli dokáží z pokusů vyvodit, v čem spočívá. Coandův efekt spočívá ve schopnosti proudu přilnout k obtékanému povrchu. Ve vzduchotechnice se používá při proudění vzduchu. S pomocí prezentace vysvětlí praktické využití. Coandův efekt umožňuje zkrátit rozvody vzduchu a přitom zabezpečit kvalitní provětrání prostoru. Vyústka totiž nemusí dojít pod stropem až www.pasivnidomy.cz 22


8. VE ZDRAVÉM DOMĚ ZDRAVÝ (VZ)UCH!

8. VE ZDRAVÉM DOMĚ ZDRAVÝ (VZ)DUCH! Cíl: Žáci si určí kvalitu vnitřního prostředí uvnitř třídy a nastaví si způsob větrání okny, aby předešli zvýšené koncentraci škodlivin v místnosti. Aktivita 8.1 OBSAH CO2 V BUDOVÁCH – „UČÍME SE VĚTRAT“ 8.2 VĚTRACÍ HLÍDKA

Časová Metoda dotace 30 min. Prezentace, pokus/ měření 30 min. Pokus/měření, skupinová práce

8.1 OBSAH CO2 V BUDOVÁCH – „UČÍME SE VĚTRAT“ Cíl: Žáci si měřením určí kvalitu vnitřního prostředí při běžném provozu ve třídě. Pomůcky: prezentace 8.1, PC/notebook, audiovizuální technika, pracovní list 8.1, CO2 měřič Časová dotace: 20 min. Postup: Tuto aktivitu je vhodné provádět v zimním období (prosinec – únor), kdy je omezeno přirozené větrání okny. Jedině tak lze určit skutečné hodnoty koncentrace oxidu uhličitého při běžné provozu ve třídě. 1. část: Učitel v úvodu promítne krátkou motivační prezentaci na zamyšlení. Pro vysvětlení může posloužit tento text, který vysvětluje jednotlivé snímky: Proč je důležité sledování oxidu uhličitého v budovách? Určitě jste každý sám na sobě někdy pocítil ospalost, únavu, bolest hlavy a pocit „vydýchaného vzduchu“ například při pobytu ve školní třídě, kde je v jeden okamžik mnoho lidí. Čím je to způsobeno? Nemusí to být tím, že jste šli pozdě spát a jste unaveni. Častým důvodem je nízká výměna vzduchu. Nevětráním stoupá množství škodlivin, které produkujeme my lidé a také celé spektrum škodlivých látek obsažených ve stavebních materiálech, vybavení a spotřebičích. Jak zjistíme, že nemáme vyvětráno? Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí funguje oxid uhličitý - CO2, který se jednoduše měří. Jeho největším producentem je člověk, takže nám dává představu, nakolik nám rostou i ostatní škodliviny v místnostech, kde pobýváme. Množství CO2 venku se pohybuje v hodnotách mezi 350 až 400 ppm (ppm=parts ÚSPORY ENERGIE A MY

per milion, tedy počet částic CO2 na jeden milion). Jeho koncentrace v dobře vyvětraném prostoru by se správně měla pohybovat pod hodnotou 1.000 ppm. Limit pro pobytové místnosti, který by neměl být překračován, je 1.500 ppm. To jsou hodnoty, které nám zaručují zdravé vnitřní prostředí. Množství oxidu uhličitého a dalších škodlivin v místnosti jsme schopni ovlivnit správným větráním. Starší budovy, zejména ty nezateplené, se starými okny, mají mnoho spár ve svých zdech a konstrukcích, kterými se větrá, i když nechceme. Pokud však vyměníme okna a zateplíme konstrukce, což je dobře kvůli úsporám energie, tyto spáry utěsníme a snížíme přirozenou výměnu vzduchu. Běžné větrání okny mnohdy nestačí a uvnitř budovy dochází ke zvyšování koncentrace CO2 nad únosnou mez. Zvláště je to patrné tam, kde se shromažďuje více osob, jako například škola. 2. část: Učitel vyzve žáky, že si v této fázi posoudí kvalitu vnitřního prostředí uvnitř třídy. Rozdá do třídy pracovní list s pokyny pro měření. Vybraný žák jej přečte pro celou třídu a pak se vyberou žáci, kteří budou měření provádět a další, kteří budou zapisovat údaje do formuláře. Během měření už může učitel projít k normální výuce nebo k dalšímu tématu. Měření by mělo probíhat celý den za normálního provozu – žáci mají větrat běžným způsobem. Důležité je, aby žáci po celý čas zapisovali změny v režimu větrání do formuláře (otevírání oken, dveří) a příslušné časy. CO2 měřiče by měli mít ukládání dat, aby bylo možné dohledat konkrétní nárůst koncentrace oxidu uhličitého. Vyhodnocení: V budovách bez řízeného větrání je nutné pravidelně větrat, jinak hodnoty koncentrace oxidu uhličitého stoupají rychle nad doporučené hodnoty. Na další hodině by si měli žáci provést vyhodnocení formuláře pro běžný režim užívání. Pak by měli přejít do další fáze – nastavit si větrací režim tak, aby hodnota koncentrace oxidu uhličitého nestoupala nad 1500 ppm.

8.2 VĚTRACÍ HLÍDKA Cíl: Žáci si měřením určí způsob, jak správně větrat pro zabezpečení potřebné kvality vnitřního prostředí a určí si „větrací hlídku“, která bude režim větrání dodržovat. Pomůcky: pracovní list 8.1 – formulář pro měření, CO2 měřič Časová dotace: 30 min. www.pasivnidomy.cz 23

8. VE ZDRAVÉM DOMĚ ZDRAVÝ (VZ)UCH!

Postup: Tuto aktivitu je vhodné provádět v zimním období (prosinec – únor), kdy je omezeno ve třídě. Aktivita navazuje na vyhodnocení měření v části 8.1. Měření probíhá ve třech fázích: Den 1: První den, kdy budete měření provádět, zachovejte ve třídě svůj běžný režim. Otevírejte okna tak, jak jste zvyklí a důsledně vyplňujte formulář. Tuto fázi by měli mít vyhodnocenou z aktivity 8.1. Den 2: Další den se snažte otvírat okna např. vždy o přestávkách – po dobu minimálně 5 minut. Zkuste si různé varianty – větrání otevřenými okny, vyklopenými okny a srovnejte rozdíl při zavřených a otevřených dveřích do třídy. Sledujte vliv větrání na růst/pokles CO2 ve třídě. Pečlivě vyplňujte formulář. Den 3: Na základě zkušeností z předchozích dvou dnů si sami sestavte vhodný „větrací režim“ a na výkres si rozepište časy, dobu a počet otevřených oken. Výkres vyvěste na nástěnku. Určete si „větrací hlídku“, která bude okna podle předepsaného režimu otvírat a zavírat. V průběhu měření sledujte koncentraci CO2.

8.1 Kvalita vnitřního prostředí je pro nás zásadní. Hodnota koncentrace CO2 1500 ppm je limitní, nad kterou už dochází k výrazné únavě, ospalosti až zdravotním problémům. Zdroj: ASHRAE, autor: CPD

Závěr/vyhodnocení: Tento větrací režim může být porovnán ve vícero třídách. Dále je možné podobný systém větrání a větracích hlídek aplikovat i pro další třídy ve škole. Současně může probíhat dlouhodobý monitoring i v ostatních třídách i s online přístupem k datům. To může posloužit jako přesvědčovací argument pro místní samosprávy rozhodující o renovacích budov, aby nezapomínali při energeticky úsporných opatřeních na instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla. Jedině tak lze dosáhnout opravdové vylepšení stavu budov, nejen energeticky ale i uživatelsky. Důležitý závěr: Dostatečný přísun čerstvého vzduchu je nesmírně důležitý pro kvalitu našeho života, ale i efektivitu práce. Existuje vícero studií, které potvrzují, že při lepším větrání dochází ke zvýšení výkonnosti nebo schopnosti koncentrace o 5 – 10 %. Pokud bychom úsporu času, kdy žáci „nevnímají“, převedli na peníze za provoz školy, systém řízeného větrání s rekuperací tepla by se ve školských zařízeních zaplatil do 5 let.



9. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

9. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Cíl: Žáci zažijí dopady čerpání neobnovitelných zdrojů energie, určí potenciál obnovitelných zdrojů energie a získají přehled o jejich možnostech využití. Aktivita 9.1 POPCORNOVÁ GENERACE 9.2 TECHNOLOGIE NEBO ÚSPORY? 9.3 ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

Časová Metoda dotace 10 min. Simulační hra 20 min. Příklad, prezentace 15 min. Práce s videoukázkou, diskuze

bylo v naší hře/ukázce? • Jak by to bylo s obnovitelnými zdroji? Můžeme je čerpat bez omezení? • Jaké paralely vidíte v tom, co bylo v ukázce/hře a co se děje ve skutečném světě? Přechod k další aktivitě: Můžeme však současnou spotřebu energie nahradit obnovitelnými zdroji?

9.2 TECHNOLOGIE NEBO ÚSPORY? Cíl: Žáci zjistí na příkladu energetické náročnosti budovy možnosti, jak se chovat trvale udržitelně. Pomůcky: prezentace 9.2, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 20 min.

9.1 POPCORNOVÁ GENERACE Cíl: Žáci demonstrují lidské jednání v akci a posoudí jeho možné důsledky v kontextu čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů a lidských hodnot. Časová dotace: max. 10 min. Pomůcky: popcorn – 1 balíček (+ 1 balíček pro žáky, kteří se neúčastní), sada kartiček v počtu: 2 ks - 1. generace/otec 4 ks - 2. generace/syn 8 ks - 3. generace/vnuk Postup: Nejdřív si vybraných 14 žáků vytáhne po 1 papírku. Nikomu nesmí říct, co na něm mají napsané. (posoudit rozdání papírových sáčků) Učitel ukáže sáček plný popcornu a vysvětlí, že popcorn představuje zásoby neobnovitelných zdrojů. Nabízí se možnost, aby si žáci zopakovali, jaké neobnovitelné zdroje znají. Učitel požádá žáky, kteří mají na lístečku 1. generace, ať si přijdou nabrat k tabuli ze sáčku, kolik chtějí. Po nich přistoupí žáci 2. generace a také si naberou, kolik chtějí. Ostatní generace pak dostanou zbytek. Pozn. pro učitele: pro 3. generaci obyčejně zbyde jen málo nebo nic. Vyhodnocení: Následuje vyhodnocení s učitelem pomocí dotazů: • Napadlo vás, že když si naberete moc popcornu, je to na úkor dalších generací, vašich potomků? • Kolik zůstalo pro každou další generaci, která má být úspěšná? • Co to bude znamenat, když se skutečně stane to, co ÚSPORY ENERGIE A MY

Postup: Učitel promítne prezentaci s příkladem, na základě kterého žáci vyvodí potenciál obnovitelných zdrojů (biomasy v našem okolí), slunečního záření a potenciál úspor. Z výsledku žáci porozumí posloupnosti opatření pro trvalou udržitelnost domu. Postup výpočtu: 1. Množství lesa v ČR, rozloha produkčních lesů, výpočet plochy na osobu, výpočet ročního přírůstku dřevní hmoty. 2. Výpočet spotřeby dřeva pro spotřebu běžného domu, výsledek - plocha lesa je nedostatečná, přírůstek nestačí na pokrytí spotřeby. 3. Možná opatření - solární kolektory na ohřev TV, pasivní dům (zateplení, okna…). Plocha lesa je stále relativně velká, ale lze už zabezpečit trvalou udržitelnost. Důležitý závěr: Dnešní výzkumy a odhady směřují ke kombinaci jednotlivých možností. V současnosti není možné pokrýt spotřebu jenom z obnovitelných zdrojů energie. Řešením je posloupnost: úsporná opatření, efektivní technologie, co největší podíl OZE a lokálních zdrojů. Graficky se uvedené dá vyjádřit jako pyramida úsporných opatření, kde na konci je minimální čerpání zdrojů a odpovědný přístup. Přechod k další aktivitě: Pojďme se podívat, jaké máme možnosti při využívání obnovitelných zdrojů energie.


9. ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

9.3 ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Cíl: Žáci si zopakují možnosti volby zdrojů energie a zjistí výhody nebo nevýhody jednotlivých zdrojů. Pomůcky: videoukázka 9.3, notebook/PC, audiovizuální technika Časová dotace: 15 min. Postup: Učitel uvede videoukázku o alternativních zdrojích energie. Upozorní je, ať dávají pozor, protože na konec jsou připraveny kontrolní otázky, ale nemusí až tak sledovat čísla, ceny, kilowatthodiny. Po skončení videoukázky pustí prezentaci s otázkami, odpovědi. Otázky v prezentaci: 1. Proč jsou obnovitelné zdroje energie bezpečnější? Co znamená energetická závislost ČR? 2. Patří dřevo a biomasa mezi obnovitelné zdroje energie a proč? 3. Jaký je podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR? 4. Jaké jsou dva způsoby proměny solární energie? Na co se používají? 5. Co je největším čistým zdrojem energie v ČR? 6. Jak si vysvětlujete závěrečnou větu, že Česko je na tom špatně?

9.3 Obnovitelné zdroje energie spolu s úsporami energie jsou ideální kombinací do budoucna.

Vyhodnocení/závěr: Učitel může vztáhnout informace z filmu ke zdrojům nainstalovaným ve škole a porovnat je co do produkce energie.



10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN

10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN Cíl: Žáci poznají jednotlivé zdroje energie z různých úhlů pohledu. Aktivita 10.1 EVOKACE 10.2 ENERGIE V SOUVISLOSTECH 10.3 OZE A MOJE „SYSTÉMOVÉ BRÝLE“ 10.4 DŮM BUDOUCNOSTI

Časová Metoda dotace 5 min. Videoukázka 20 min. Hra, prezentace

15 min. Prezentace, kritické myšlení 30 min. Skupinová práce, příklad

10.1 EVOKACE Cíl: Žáci pomocí videoukázky pochopí globální propojenost vlastní činnosti a čerpání zdrojů energie ve světě. Pomůcky: videoukázka 10.1, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 5 min. Postup: Učitel jako vtažení do tématu pustí krátkou, zajímavou a originální videoukázku Facebook - Unfriend Coal (Greenpeace). Uvede jej ve smyslu, že věci jsou ve světě propojenější, než se nám to na první pohled zdá. Toto video se týká každého z vás, kdo používá Facebook. Důležitý závěr: Žáci se dozvěděli pro většinu novou informaci, a to přímou souvislost mezi svými aktivitami na Facebooku (nebo jiných sociálních sítích), čerpáním přírodních zdrojů a vlivem na životní prostředí. V dnešním globálně propojeném světě jsou taková, na první pohled ukrytá propojení, bohužel běžné.


10.3 Vzájemnou propojenost věcí můžeme vnímat pomocí systémového myšlení. Zdroj: Pädagogische Hochschule Rorschach, Pädagogische Hochschule Zürich

10.2 ENERGIE V SOUVISLOSTECH Cíl: Žáci si zopakují možnosti volby zdrojů energie a zjistí jejich výhody nebo nevýhody z pohledu jednotlivce i celé společnosti. Pomůcky: sada zalaminovaných kartiček ke zdrojům energie, příručka „Naučíme se šetřit energií“ rozdělená na části dle použitých zdrojů energie Časová dotace: 30 min. Postup: Učitel rozdělí žáky ve třídě na 9 skupin dle počtu zdrojů energie. Do skupin rozdá pomíchané kartičky různých barev dle témat – Zdroj energie, Ekologické kritérium, Uživatelské kritérium, Společenské kritérium, Potenciál využití. Cílem je najít u ostatních skupin kartičku, která patří ke zdroji energie, jenž mají ve skupině. 1. část – hledání: Skupiny dostanou zamíchanou sadu kartiček. Skupiny se mezi sebou potkávají a snaží se společně přijít na to, která kartička s popisem přináleží tomu „jejich“ zdroji energie. Pokud najdou příslušnou kartičku u sousední skupiny, vymění ji za stejnou barvu kartičky. Takto postupně najdou všichni správné popisy svého zdroje energie. Tato část končí, když všechny skupiny mají zdroj popsaný správně ze všech pohledů (Ekologie, Uživatel, Společnost, Potenciál využití) a mohou přejít k vyhodnocení. 2. část – vyhodnocení: Vyhodnocení probíhá pomocí „tržiště“. Skupina rozloží své kartičky na stůl a zůstane tam přítomen jeden ze skupiny (mohou se průběžně střídat), který „nabízí a snaží se prodat“ ten svůj zdroj energie. Ostatní chodí a zjišťují, jaké jsou nabídky a ptají se na výhody nebo nevýhody nabízených zdrojů energie. Skupiny si mohou načítat krátký text ke svému zdroji energie z příručky „Naučíme se šetřit energií“, aby mohli jako „prodejci“ lépe argumentovat případné dotazy, ovšem www.pasivnidomy.cz 27

10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN bez zavádění. Učitel může napsat na tabuli návod na otázky pro žáky - „zákazníky“: • Proč bych si měl zvolit tento zdroj energie? Jaké mi přináší výhody? • Jak je na tom zdroj, co se ekologie týče? • Jaké má zdroj přínosy pro společnost? • Jsou tam nějaká rizika/omezení použití zdroje?

Zdroj

Ekologické kritérium

Biomasa

**** Obnovitelný zdroj energie Lokální produkce Produkuje spaliny – pouze zdroje s vysokou účinností nad 80 % jsou vhodné.

Solární energie

Přechod k další aktivitě: Ukážeme si malý návod, jak systémové myšlení může pomoct při posuzování zdrojů energie. Řešení: tabulka obsahuje přiřazená kritéria k jednotlivým zdrojům energie.

Uživatelské kritérium

*** Přináší možnou nezávislost na vnějších dodávkách energie a levný provoz. Má vyšší pořizovací náklady - je potřeba skladovací prostory, komín, případně akumulaci. Je náročnější na provoz – obsluha, údržba, čištění. Provoz není plně automatizovaný pouze u sypaného materiálu. ***** *** Obnovitelný zdroj Poskytuje nezávislost energie na vnější dodávce Čistá energie bez emisí energie. Nejčastěji se Nevyčerpatelný zdroj umisťuje na střechu energie nebo fasádu domů. Používá se na ohřev teplé vody nebo přímo na výrobu elektřiny. Vyšší počáteční cena a zatím delší návratnost.


Vyhodnocení/závěr: Který zdroj vám přijde nejperspektivnější, a který byste chtěli vy na svém domě? Učitel může nechat hlasovat.

Společenské kritérium

Potenciál použití zdroje

*** Zdroj je dostupný po celé ČR ve velké míře, není jej potřeba dovážet. Napomáhá lokální produkci a nezávislosti státu na cizích zdrojích energie. Stát musí regulovat účinnost - staré kotle produkují velké emise. Někteří navíc pálí odpad.

** Zdroj má omezený potenciál. I když je ho v ČR hodně, nestačí, aby pokryl potřeby celé společnosti. Musí se s ním zacházet trvale udržitelně. Umožňuje kogeneraci – společnou výrobu elektřiny a tepla, která má vyšší účinnost využití zdroje.

**** Umožňuje lokální výrobu elektřiny a přispívá energetické bezpečnosti krajiny. Je nutná úprava rozvodné sítě proti přetížení, pokud by došlo k velkému rozšíření použití. Negativně vnímán je zábor orné půdy pro stavbu elektráren.

**** Zdroj má největší potenciál využití v ČR. Zdroj je však časově nestabilní a v zimním období, kdy je potřeba nejvíce energie, je ho nejméně. Neexistuje zatím účinný a ekonomicky výhodný způsob sezónního ukládání energie.


10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN Větrná energie

Vodní energie

Zemní plyn

Energie prostředí – země/vzduchu (tepelné čerpadlo)

**** Obnovitelný zdroj energie Čistá energie bez emisí Nevyčerpatelný zdroj energie

*** Relativně jednoduchá konstrukce umožňující lokální využití. Nehodí se pro malé instalace na rodinné domy, umisťuje se do otevřené krajiny. Velké počáteční náklady, ale nízká jednotková cena vyrobené energie – velice efektivní a finančně výhodný zdroj energie. ***** *** Obnovitelný zdroj Pro menší instalace energie do rodinných domů se Čistá energie bez emisí nepoužívá. Nevyčerpatelný zdroj Jedná se o výhodný a energie levný zdroj elektřiny.

*** Neobnovitelný zdroj energie Nejmenší emise skleníkových plynů ze všech fosilních paliv Zatím je ho dost.

*** Časté využití pro jednotlivé rodinné domy i větší stavby. Rozsáhlá infrastruktura, dlouhé zkušenosti, snadná využitelnost. Relativně levné na pořízení.

*** Energeticky výhodný zdroj. Problémy jsou někdy s ovlivněním krajinného rázu a v důsledku předsudků s občasným odporem obyvatel v okolí. Pomáhá decentralizaci výroby energie a státní energetické bezpečnosti.

** Časově proměnlivý zdroj závislý na roční době a na počasí. Omezený počet lokalit, nejlepší lokality se často nacházejí v chráněných oblastech. Zatím však není potenciál v ČR zdaleka využit. Problémy s dopravou těžkých částí elektrárny do některých lokalit.

*** Společensky výhodný zdroj, který navíc díky přečerpávacím elektrárnám umožňuje regulovat špičky při výrobě a spotřebě. Nutnost budování nádrží či jezů. Větší zaplavená území vyžadují vystěhování obyvatel a mohou porušit ekologicky cenné lokality. * ČR je kompletně závislá na dovozu paliva zejména z Ruska, proto není společensky bezpečný.

*** Nejvíc využívaný obnovitelný zdroj energie v ČR. Omezený počet vhodných lokalit v ČR a velká část je již využívána. Prakticky přináší celoročně rovnoměrný výkon a nepoškozuje životní prostředí.

** Musí se dovážet, často z nestabilních oblastí světa. Potenciál rozvoje je omezený - je to relativně drahé palivo. Uvažuje se o nahrazení do budoucna výrobou metanu. *** *** *** **** Prakticky bez vlivu na Snadno využitelná Společensky vhodná Je možné získávat jen ŽP v místě použití technologie s jednodu- technologie, která zvy- nízkopotenciálové Problém emisí a získá- chou instalací. Při pošuje účinnost používání teplo. vání primární energie užití půdy jako zdroje elektrické energie. Eko- Využívá elektřinu k poto řeší jen částečně tepla jsou nutné vrty. logii však při dnešním honu kompresoru. (zhruba třetina vyrobe- Zatím vyšší pořizovací poměru zdrojů energie Po snížení ceny má ného tepla je z eleknáklady. v ČR řeší jen částečně. velký potenciál využití, třiny). Výhodná cena provozu zejména při spojení se a snižuje se tím navíc solární energií. i sazba na elektřinu v domácnosti.



10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN Uhlí

Geotermální energie

Jaderná energie

* Neobnovitelný zdroj energie Ekologicky nejškodlivější zdroj energie Nejvyšší emise skleníkových plynů Poškození krajiny

** Palivo se používá u rodinných domů. Je však uživatelsky nepřívětivé, náročné na údržbu, vyžaduje kvalitní kotel, komín a místo na uskladnění. Jsou s ním dlouholeté zkušenosti. Palivo je oblíbené pro nízkou cenu.

* Pokrývá asi 50 % výroby elektřiny v ČR. Jeho spalování však způsobuje emise škodlivých látek. V některých oblastech způsobuje významné zhoršení kvality ovzduší (Ostravsko, Mostecko…). Poškozování krajiny těžbou, stát reguluje limity těžby. **** *** ** Obnovitelný zdroj Velmi stabilní dodávka Potenciál v ČR není energie energie. velký. Je třeba dělat Při vhodném provozu Vysoké investice, ale řadu hlubokých vrtů, nepředstavuje význam- velmi příznivé provozní někdy odpor veřejnosti nou ekologickou zátěž. náklady – pro vhodkvůli obavám o zdroje Vyžadují hluboké vrty. nou lokalitu se jedná o podzemních vod. efektivní zdroj energie. Vyžaduje rozsáhlé podzemní práce. *** ** * Neobnovitelný zdroj Velmi vysoké investice Pro ČR se jedná o energie na stavbu elektrárny. investičně nákladný Nulové emise skleníko- Náročný a drahý zazdroj energie, který vých plynů bezpečovací systém. není při dnešních ceProblém s ukládáním Relativně nízké provoz- nách energie efektivní. dlouhodobě radioaktiv- ní náklady. Palivo se dováží a po ního odpadu. použití vyváží k ukládání. Po negativních zkušenostech výbuchů jaderných elektráren jej nelze považovat za bezpečný zdroj energie. Existuje souvislost mezi jadernou energetikou a výrobou zbraní.

* Nutnost odsiřování a odprašování u velkých elektráren. Je ho zatím dostatek a je levné. Významně poškozuje velké oblasti, kde se povrchově těží. Stát zejména kvůli emisím limituje těžbu. Používá se i pro chemický průmysl. * Pro využití v ČR má nízký potenciál. Velmi málo vhodných lokalit, zpravidla jen v místech sopečné činnosti a geologických zlomů.

* Produkce vysoce radioaktivních odpadů. Náročné zabezpečení proti možným únikům radioaktivity a teroristickým útokům či sabotážím.

Autor textu ke zdrojům energie: Karel Murtinger



10. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ZE VŠECH STRAN

10.3 OZE A MOJE „SYSTÉMOVÉ BRÝLE“ „Jak nádherné je procítit jednotu celého komplexu jevů, které se při bezprostředním chápání zdají být nesourodými.“ Albert Einstein Cíl: Žáci aplikují formu systémového myšlení na vybraný obnovitelný zdroj. Pomůcky: prezentace 10.3, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 15 min. Postup: Pomocí prezentace učitel vysvětlí a předvede, v čem spočívá systémový pohled. Tuto metodu vidění v souvislostech lze použít nejen na zdroje energie, ale i v dalších oblastech života. Žáci pomocí systémového pohledu posoudí solární energii. Technika vyžaduje hlubší zamyšlení, proto učitel poskytne žákům dostatek času a počká na jejich odpovědi. Poznámka pro učitele: Systémové myšlení v nejširším smyslu zahrnuje rozsáhlou oblast metod, nástrojů a pravidel. Obor vychází hlavně z kybernetiky, s cílem vidět propojenost dějů, sil a věcí. Pomocí systémového pohledu člověk automaticky vidí propojenost a souvislosti mezi zdánlivě odlišnými a vzdálenými jevy, jinak vnímá pojem globální a lokální, tady a tam, my a oni. Holistické, celostní vidění světa odpovídá nejlépe dalšímu možnému pojetí systémového myšlení, tedy schopnosti vidět zároveň stromy i les. Další možné využití: Žáci si mohou plakát „Myslím systémově“ překreslit/vytisknout, vyvěsit na nástěnku a pracovat s ním v jiných předmětech.

10.4 DŮM BUDOUCNOSTI Cíl: Žáci posoudí možnosti reálných úspor energie a CO2 a jejich efektivitu na základě příkladu. Pomůcky: příklad v tabulkovém editoru, PC/notebook do každé skupiny, případně pro variantu společný workshop počítač a audiovizuální technika pro učitele

odpovědně k životnímu prostředí. Chcete jej zachovat ve stejném, ne-li lepším stavu i pro příští generace. Rozhodujete se proto o jeho rekonstrukci. Zkuste navrhnout jednotlivé kroky a opatření pro snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy, ale zároveň vnímejte i ekonomickou výhodnost. Na vyřešení úkolu mají 20 minut, pak následuje společné vyhodnocení. Vyhodnocení: Učitel může provést vyhodnocení pomocí dotazování. Jakých výsledků jste dosáhli? Které opatření bylo podle vás nejefektivnější? Kde jste naopak nejvíc zvažovali efektivnost volby? Kde jste se rozhodovali podle ceny a kde naopak podle dalších výhod? Kolik energie a emisí CO2 je možné ušetřit u rekonstrukcí? Jaký podíl v ČR podle vás tvoří stávající domy starší než 20 let? Varianta – společný workshop: V případě nedostatku počítačového vybavení pro všechny skupiny může učitel provést příklad společně před žáky. Může je rozdělit do skupin, které se při každém opatření domluví na volbě řešení. Skupiny pak hlasují a mohou o řešeních diskutovat. Vyhodnocení může učitel provést pomocí podobných otázek, jako v předchozí variantě. Důležitý závěr: Budov postavených před rokem 1990 je u nás víc než 90 % a jen malé procento staveb je každý rok dostavěno. Energeticky efektivní renovace jsou tedy hlavním cílem při snižování emisí skleníkových plynů v budovách. Asi třetina panelových domů prošla renovací, bohužel z naprosté většiny byly voleny pouze polovičatá řešení, která jsou do budoucna extrémně nevýhodná. Vytváří tzv. LOCK-IN efekt, neboli uzamčení či zakonzervování nevyužitého potenciálu úspor na dlouhou dobu často 30 i víc let. Právě LOCK-IN efekt je spatřován odborníky jako největší nebezpečí při naplňování cílů a do roku 2050 může vytvořit rozdíl až neuvěřitelných 80 %. Proto je nesmírně důležité využít šanci dnes a volit ty dlouhodobě nejefektivnější řešení pro naše budovy i nás samých.

Časová dotace: 30 min. Postup: Učitel rozdělí žáky do skupin po 3 - 4 a nahraje do počítačů příklad, kde je možné měnit parametry domu. Následně jim přečte zadání: Zdědili jste dům z roku 1960 na Vysočině. Jeho energetická náročnost je velmi vysoká a vy jednak chcete minimalizovat provozní náklady a svou závislost na dodávkách energie, ale stejně tak vám záleží, abyste se chovali ÚSPORY ENERGIE A MY

10.4 Vliv LOCK-IN efektu. Zdroj: Prof. Diana Ürge Vorsatz Center for Climate Change and Sustainable Energy Policies


11. KLIMA MÁ PROBLÉM

11. KLIMA MÁ PROBLÉM

11.2 MYSLI GLOBÁLNĚ, JEDNEJ LOKÁLNĚ

Cíl: Žáci kriticky posoudí možná řešení klimatických změn.

Cíl: Žáci pochopí pojmy globální a lokální a dají je do souvislosti.

Aktivita 11.1 PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST 11.2 MYSLI GLOBÁLNĚ, JEDNEJ LOKÁLNĚ 11.3 VÁŽNÁ HRA 2020 ENERGY

Časová Metoda dotace 30 min. Řízená diskuze, práce s textem metodou kritického myšlení 25 min. Skupinová práce, hra

45 min. Skupinová práce, hra

11.1 PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST Cíl: Žáci zváží svoje dosavadní postoje ohledně klimatických změn a možných řešení z různých úrovní pohledu – přítomnost i budoucnost. Žáci zaujmou stanovisko a obhájí svůj názor. Pomůcky: pracovní list 11.1 Časová dotace: 30 min. Postup: Žáci pracují ve dvojicích, kde jeden představuje člověka z přítomnosti a druhý člověka z budoucnosti. Všem žákům rozdá pracovní list s popisem přístupů, nástrojů a vizí řešení. Žáci mají 10 minut na nastudování textu. Lidé z budoucnosti budou následující úkol vypracovávat z pohledu budoucnosti, z pozice budoucích generací. Úlohou je pro lidi z přítomnosti i pro lidi z budoucnosti: • vybrat přístup, se kterým se nejvíce ztotožňují • vybrat nástroje a řešení, které považují za nejúčinnější/nejdůležitější, které by sami podpořily. Vyhodnocení/závěr: Učitel provede vyhodnocení pomocí diskuze o jednotlivých volbách. Zejména se zaměří na porovnání výběru řešení lidí z přítomnosti a budoucnosti. Předpokládá se, že lidé z budoucnosti budou mít větší zájem o důslednější řešení problematiky klimatických změn pomocí kombinace všech možných způsobů, protože logicky chtějí mít pro sebe vhodné podmínky pro přežití. Diskuzi lze směřovat i k posouzení, který pohled se jim jeví jako vhodnější pro dnešní dobu. Máme na výběr krátkodobý, spíše egoistický pohled typu „po nás potopa“ ve srovnání s dlouhodobým ohleduplným trvale udržitelným přístupem. www.pasivnidomy.cz 32

Pomůcky: kartičky, třídu je nutné upravit, aby vznikl dostatečný prostor Časová dotace: 25 min. Postup: Učitel začne aktivitu tím, že napíše na tabuli heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“. Ujistí se, že žáci rozumějí jednotlivým pojmům globální/lokální a dále se dotazuje, jak chápou význam celého hesla. K pojmům jim může poskytnout pomůcku ze slovníku cizích slov: Globální = souhrnný, celkový, celosvětový; Lokální = místní, vztahující se k určitému místu např. Rousínov, sounáležitost s místem/bydlištěm, územím Učitel si vyslechne pár názorů na význam hesla a pozve je k aktivitě, kde bude heslo přesně vysvětleno. Aktivita je dělená do dvou částí: 1. rozdělení do skupin globální – lokální a seřazení se do kruhů Každému žákovi rozdá jednu kartičku s textem. Pak zadá úkol: Přečtěte si text na kartičce a rozhodněte, jestli se obsah textu řadí k lokálnímu nebo globálnímu pojmu. Podle toho vytvořte dvě skupiny seřazené do kruhů. Vnější kruh bude tvořit skupina lokální a uvnitř bude globální. V rychlosti učitel zkontroluje zařazení žáků a pokračuje v zadání další části úkolu, kde mají najít souvislost mezi globálním a lokálním. 2. vytvoření propojení „myslím globálně, jednám lokálně“. Jaké globální důsledky má moje lokální konání? Vnitřní „globální“ skupina zůstane stát a „lokální“ žáci vyhledají podle obsahu související globální důsledek. Učitel doporučí, aby žáci zvážili všechny souvislosti na základě předchozích vědomostí a logického úsudku. Během aktivity se mohou radit a diskutovat. Když všichni vytvoří skupinky globální – lokální, prezentují ostatním své propojení, a to ve stylu „Myslím globálně, konám lokálně“, tedy např. Myslím globálně na úbytek pralesů, proto jednám lokálně a sázím stromy. Závěr: Učitel uzavře aktivitu v tomto smyslu: „Všechny velké věci se skládají z malých zdánlivě nevýznamných částí a procesů. Tak jako naše tělo se skládá z miliard vzájemně propojených buněk a orgánů, tak i planeta Země a lidská společnost jako živý organizmus funguje na základě lokálních procesů, které ovlivňují celek. Globální problémy ÚSPORY ENERGIE A MY

11. KLIMA MÁ PROBLÉM jsou bez hranic a týkají se všech. Mnohé z nich mají lokální, regionální nebo národní původ a tedy i lokální řešení.“ Cílem je pochopení aktuálního a známého hesla s odkazem na praktické použití v každodenním životě. Varianta: Žáci se rozdělí na 5 skupin, do každé skupiny dostanou sadu kartiček. V rámci skupiny mají kartičky rozdělit na globální a lokální. Následně přiřadí vzájemně související lokální řešení ke globálním důsledkům a diskutují. Řešení: Přiložená tabulka je jednou z možností propojení globální - lokální. Existuje vícero kombinací a možností, důležité je, aby žáci chápali principy a souvislosti a dokázali si svůj názor logicky obhájit. Čerpání přírodních zdrojů

třídění a recyklace odpadů vypnutí spotřebiče místo Stand-by režimu piji kohoutkovou vodu místo balené Znečištění moří nákup s vlastní textilní taškou a oceánů podpis pod petici proti těžbě ropy v Arktidě Znečištění pořízení elektromobilu/elektro skútru ovzduší/produk- doprava na kole nebo pešky ce skleníkových stavba a bydlení v pasivním domě plynů používání solárních kolektorů na ohřev teplé vody Úbytek rostlinných a živočišných druhů

nákup zeleniny od místních Bio farmářů konzumace kapra z rybníka ve vedlejší vesnici Úbytek pralesů sázení stromů nákup Bio banánů nábytek z FSC – certifikovaných trvale udržitelných lesů Snižování zásob praní ekologicky šetrným pracím prášpitné vody kem používání úsporných splachovačů využívání dešťové vody v domácnosti Hladomor/Chu- Fair trade káva/čokoláda doba adopce na dálku darování nepoužívaných věcí charitě

Muž, který sázel stromy, Kanada, 1987, 30 min.

11.3 VÁŽNÁ HRA - 2020 ENERGY Cíl: Žáci posoudí pomocí hry svá rozhodnutí s ohledem na trvalou udržitelnost. Pomůcky: PC/notebook do každé skupiny, (případně jen pro učitele pro variantu společný workshop) Časová dotace: 30 - 45 min. Postup: Učitel použije poučnou online hru Vážná hra - 2020 Energy dostupnou na http://www.2020energy. eu/cs/vazna-hra. Otázky související se zvládnutím energií a obnovitelných zdrojů jsou zábavnou formou řešeny prostřednictvím těchto nástrojů: • Odpovědnost a dopady našich činů na planetu a společnost • Dočasný rozměr našich činů a jejich dlouhodobé následky • Souvislost mezi individuálním, místním a globálním faktorem problémů. Vážná hra je inspirována aktivním učením a vytváří dokonalé učební prostředí, které pomáhá rozvíjet kritické myšlení a motivaci. Hra 2020 Energy nabízí perspektivu pro diskuzi a přidává alternativu k tradičním výukovým metodám, které však nemůže nahradit. Hru je možné použít pro individuální workshop ve skupinách nebo kolektivní workshop se společnou diskuzí. Pro každé téma jsou k dispozici doplňující videoukázky – dokumentární pořady ENERGYBITS, které jsou nadabovány česky.

Další zdroje a inspirace k tématu – jsou k dispozici na DVD: Film Mysli globálně, jednej lokálně, FR 2014, 112 min. Příběh Věcí, Free Range Studios 2007, 20 min. Příběh balené vody, Free Range Studios 2007, 8 min. ÚSPORY ENERGIE A MY


12. ENERGIE V NÁS

12. ENERGIE V NÁS Aktivita 12.1 EVOKACE – CITÁTY 12.2 KVĚTINA MOCI 12.3 SÍLA JEDINCE 12.4 POŠLI TO DÁL

Časová Metoda dotace 10 min. Zamyšlení nad výroky 20 min. Práce s pracovním listem, diskuze 10 min. Videoukázka Skupinová práce, navazující projekt

12.1 EVOKACE - CITÁTY Cíl: Žáci se zamyslí nad citáty, které slouží jako vtažení do tématu. Pomůcky: lepící guma; citáty každý na barevnou A4 (2 sady) Časová dotace: 10 min. Postup: Učitel začne aktivitu tím, že rozloží/vyvěsí po třídě citáty různých autorů. Žáci se v tichosti pohybují po třídě asi 5 minut, projdou si všechny citáty a zamyslí se nad nimi. Použité citáty: „Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové, kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci.“ Jan Werich „I samotné vědění je moc.“ Francis Bacon „Je lepší rozsvítit, byť jen malou svíčku, než proklínat temnotu.“ Konfucius „Zvedni svůj zrak a podívej se nahoru. Pohlédni na tu krásnou oblohu, která se klene nad tebou. Celý ten vesmír je také v tobě. Pamatuješ, jak jsi hořel ve hvězdách? Možná jsou v tobě skryty netušené možnosti.“ J. Seed, P. Flemingová, M. Sims a J. Holuša z knihy Myslet jako hora Učitel se v závěru zeptá žáků, jak citáty chápou a jestli vnímají jejich společné poselství/myšlenku. Často máme pocit, že se v některých oblastech cítíme bezmocní, že nemáme vůbec možnost stav nějakých věcí ovlivnit, protože o nich rozhoduje někdo jiný. Když však poznáme možnosti řešení nebo máme vizi, kterou se ubírat, je už „jen“ potřeba najít způsob, jak tuto vizi prosadit. Přechod k další aktivitě: téma vlastní moci je tématem následující aktivity


11.3 Květina moci

12.2 KVĚTINA MOCI Cíl: Žáci identifikují míru moci a bezmoci v konkrétních otázkách ve vztahu ke společnosti. Pomůcky: pracovní list 12.2 „Květina moci“, flipchartový papír Časová dotace: 25 min. Postup: 1. část: Učitel rozdá žákům pracovní list „Květina moci“. Žáci pracují ze začátku samostatně. V pracovním listu posoudí některé oblasti jejich života z hlediska moci a možnosti je ovlivnit. Každou oblast mají oznámkovat čísly 1 – 5 (1 – jsem bezmocný, nemůžu danou oblast vůbec ovlivnit; 5 – rozhoduji plně o této oblasti, můžu ji plně ovlivnit). Ke každé oblasti pak doplní zdroje své moci nebo bezmoci. Následně doplní minimálně jeden konkrétní nápad, jak zvýšit vliv na danou oblast. Kategorie v květině moci: Bydlení; Nakupování; Stravování a životní styl; Doprava; Šetření energie; Rozhodování obce nebo školy 2. část: Všechny nápady z diagramu „Květina moci“ žáci společně sepíšou na větší flipchartový papír a vytvoří tak seznam nápadů nebo kroků ke zlepšení stavu dané oblasti. S tímto seznamem/nápadníkem mohou pracovat na další hodině programu nebo dlouhodobějším školním projektu. Vyhodnocení/závěr: Učitel může provést vyhodnocení pomocí otázek. V jakých oblastech jste se cítili opravdu bezmocní? Kde jste naopak cítili svou sílu a moc? Které nápady ostatních vám mohou posloužit jako inspirace pro ÚSPORY ENERGIE A MY

12. ENERGIE V NÁS zvýšení vlivu? Jaké odpovědnosti by měly jít podle vás ruka v ruce se zvyšováním moci? Upraveno podle: G. Pike, D. Selby: Cvičení a hry pro globální výchovu 2, Portál 2000

12.3 SÍLA JEDINCE Cíl: Na příkladech osobností v historii lidstva se žáci inspirují a uvědomí si vlastní potenciál při změně stavu životního prostředí nebo našeho světa. Pomůcky: videoukázka 12.3 „Síla jedince“, PC/notebook, audiovizuální technika Časová dotace: 7 min. Postup: Učitel pustí videoukázku s názvem Síla jedince. Závěr: Učitel nechá v tichosti odeznít ukázku nebo nabídne možnost společného sdílení. Pro učitele: Podle potřeby může a nemusí sdílení ukončit v tomto duchu: V každém z nás je ukryta velká síla. Možná i z vás vyrostou osobnosti, které ovlivní celý svět. Měly bychom si být vědomi svého potenciálu a nevzdávat se.

12.4 POŠLI TO DÁL

tazníku, nástěnky, setkání, blogu, pozorování nebo jiné. 2. část: Plánování konkrétních cílů a kroků - forem realizace V této části si projektový tým stanoví cíle, kroky a ukazatele hodnocení. Současně si ke stanoveným cílům doplní potřebné zdroje (lidské, materiální, finanční) a možné formy, jak je získají. Pro vybranou oblast si mohou cíle projektu vyhodnotit pomocí SWOT analýzy: • S (Strengths) – silné stránky projektu, výhody řešení, faktory, které projekt „prodají“ • W (Weaknesses) – slabé stránky nebo nevýhody, omezení, věci nutné zlepšit • O (Oportunities) – příležitosti a šance na posílení silných stránek, dostupné zdroje • T (Threads) – ohrožení, tedy faktory, které ohrožují proveditelnost projektu, vnější vlivy, se kterými je potřeba počítat a je potřeba minimalizovat Příklady možných realizací jsou: • článek do místních novin, školního časopisu • vytvoření nástěnky/posteru/blogu • dramatizace tématu a organizace vystoupení • organizace přednášky • zapojení školy do dlouhodobých projektů ekologických organizací (např. http://nepz.cz/jak-nam-pomoci/)

Cíl: Žáci si ve spolupráci s pedagogy vytvoří akční plán na zlepšení životního prostředí kolem nich a realizují ho v rámci školního nebo mimoškolního projektu.

3. část: Realizace Během domluveného časového období žáci naplňují stanovené cíle.

Časová dotace: dlouhodobější projekt, školský/mimoškolský

4. část: Vyhodnocení Možné metody pro vyhodnocení dopadu projektu jsou: pozorování, vedení dokumentace, rozhovory, dotazníky. Zde budou při vyhodnocení padat i návrhy na zlepšení.

Postup: Žáci si vyberou zajímavé téma/oblast, ve kterém cítí potenciál na vylepšení a formou projektu jej zpracují. Jako podklad jim může posloužit výstupy z „nápadníku“ z aktivity 12.1 Květina moci nebo mohou udělat společný sběr nápadů. Možné tematické oblasti jsou: bydlení, energetická náročnost, kvalita vnitřního prostředí (ve škole nebo doma), domácí ekologie (čisticí prostředky, osvětlení, spotřebiče atd.). Oblasti se mohou týkat školy nebo širší komunity školy (např. jídelny, domácností žáků, okolí školy), bytového domu, obce atp. Pro sestavení akčního plánu projektu mohou použít následující body: 1. část: Monitoring a zhodnocení výchozí situace Žáci zhodnotí možnosti a výchozí situaci, potřeby a priority ve vybrané oblasti. Zde mohou použít metodu do ÚSPORY ENERGIE A MY

Jak uvádí Jan Krajhanzl (Ekopsychologie), čtyři kroky ke kvalitní přípravě projektu se dají shrnout slovy: zacílit, zmapovat stav, zmapovat potenciál a určit postup. V nadsázce lze odkázat na uplatnění obecných a nepsaných principů, které jsou často v environmentální praxi dodržovány: • Uvažujme o celku. Poznávejme vazby v (eko)systému. • Jednejme tam, kde je to potřebné a možné. • Počínejme si odpovědně a s respektem ke všem, kterých se to týká. Další možnosti rozšíření tématu – přiložené na DVD: 1. Na hodině angličtiny si mohou žáci přeložit plakát - 5 KROKŮ JAK VYTVOŘIT KOMUNITNÍ PROJEKT 2. Film Pošli to dál, USA, 2000, 123 min www.pasivnidomy.cz 35

PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 3.4 – NAŠE CESTA K ZÁCHRANĚ Zadání: Jako společenští lídři najděte cestu ven z labyrintu a cestu vyskládejte/vydlážděte z pojmů nebo kroků potřebných pro záchranu. Měly by se tam objevit všechny nejdůležitější věci, které je potřeba rozvíjet nebo používat, abychom naši společnost zachránili.



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 4.3 – PRINCIPY: TVAR A UMÍSTĚNÍ NA POZEMKU Zadání: vyřešte kvíz. U některých otázek může existovat víc než jedna správná odpověď. 1. Klimatické vlivy Určete z obrázku, které klimatické vlivy mají velký, malý nebo zanedbatelný vliv na energetickou náročnost domu

2. Volba pozemku Na jakém pozemku je nejsnadnější postavit PD? (seřaďte čísly 1-4 od nejsnadnějšího po nejobtížnější) a) na rovině b) v údolí c) na jižním svahu d) na kopci

3. Orientace na pozemku Jaká orientace je vhodná pro výstavbu PD? a) jižní b) severní c) jihovýchodní

d) jihozápadní

4. Tvar domu: Na základě fotek seřaďte tvarová řešení pasivního domu z hlediska tepelných ztrát (čísly 1-6 od nejvhodnějšího po nejméně vhodný). Uvažujeme, že domy mají stejné tepelně-izolační parametry obálky.

patrový kvádr

řadová zástavba

přízemní RD

panelový dům

přízemní RD větší

patrová krychle



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 5.1 - DŮM V KOŽICHU Zadání: pročtěte si text „Dům v kožichu“. Následně v textu vyhledejte a označte důležité pojmy a sdělení o úsporách energie a zateplení. Dům v kožichu Táta a máma bydleli ve starším domě. Byla jim ale zima a i domu byla zima. A jelikož vytápění plynem bylo stále dražší a dražší, rozhodli se dům „obléct do kožichu“. Soused, který loni zateploval, jim radil: „Dejte si tam 8 centimetrů polystyrénu. To úplně stačí a polystyrén je navíc levný.“ „Vždyť právě! Když je tak levný, tak proč si ho tam nedat rovnou víc?!“, radil jim druhý soused, který zateplil pořádně. Že prý mohou ušetřit až 80 % energie, a to už je něco! To ale musí zateplit minimálně 20-ti centimetry, vyměnit okna a použít větrání se zpětným ziskem tepla - rekuperací. Účko stěny by mělo být alespoň 0,15. „Co je to, to Účko?“, ptali se táta s mámou. „To je součinitel prostupu tepla, takzvaná U-hodnota. Říká, kolik tepla Autor: Alexandra Tomašovičová prochází 1 m2 stěny. Čím je číslo nižší, tím prochází stěnou méně tepla. Vaše cihlová zeď má teď U hodnotu až desetkrát větší, než když ji pořádně zateplíte. A nemusí to být ani o moc dražší než těch 8 centimetrů, co vám tak krátkozrace radil ten držgrešle odvedle. Vždyť práce, omítky a materiálu je tam stejně. Více je pouze izolace, která je ovšem nejlevnější,“ vysvětloval soused. Tak šli do toho. Zateplili pořádně stěny a podlahu 25 centimetry polystyrenu, střechu vyfoukali celulózou a vyměnili také okna za nová, s izolačními trojskly a pořídili si tu rekuperaci. Při velkých mrazech se jim ale zdálo, že v domě odněkud táhne. Navíc roh dole u podlahy a také pod střechou začal jakoby vlhnout. Pozvali si proto na prohlídku odborníka. „Vždyť jste zapomněli izolovat sokl a atiku! Tam máte tepelný most jak prase!“, zděsil se zkušený stavitel. „Jak to, táto? Vždyť nás to tolik stálo…“, naříkala máma. „Podívejte!“, řekl odborník a ukázal jim termovizní kamerou místo u podlahy: „Tady je chladné místo, kterým vám kvůli chybějící izolaci na soklu utíká teplo ven. Proto vám tam v zimě kondenzovala voda.“ řekl a už bylo všechno jasné. Táta s mámou si pozvali odbornou firmu a ta jim zateplila sokl pěkně pod úroveň terénu a zároveň zabalila izolací i atiku. Dům tak začal konečně fungovat jak má a táta s mámou si konečně mohli začít užívat tepla, aniž by museli platit přehnané účty za energie. A pokud nezemřeli, žijí tam pěkně v teple ještě dodnes.



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 5.3 – IZOLACE A VODIČ TEPLA Zadání: 1. udělejte si náčrt s očíslováním použitých vzorků a použitými materiály

2. Změřte si teploty: místnost: …….. °C

lednička/mrazící box: ………. °C

3. Do tabulky níže si zapište povrchové teploty jednotlivých vzorků změřené různými způsoby: Vzorek č.

Povrchová teplota měřená dotykovým teploměrem [°C]

Povrchová teplota měřená Povrchová teplota měřená bezdotykovým teploměrem [°C] termovizní kamerou [°C]

4. Seřaďte materiály podle povrchové teploty měřené dotykovým teploměrem od nejlepšího izolantu po nejlepší vodič.

5. Kde jsou rozdíly mezi měřením dotykovým teploměrem a bezdotykovým (alt. termovizní kamerou)? Napište, čím jsou podle vás způsobeny?



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 5.4 – POZNÁVAČKA/PŘÍBĚHY IZOLACÍ 2. část: Vžijte se do role učitelem přidělené izolace a popište v krátkosti životní cyklus izolace od základního zdroje, přes výrobu až po možnou likvidaci/recyklaci dle osnovy, jako by to byl váš osobní příběh. Původ - z čeho pocházím, jak jsem rostla/ Přeměna na izolaci - doprava, zpracování, výroba/ Použití – kde a jak sloužím/ Když dosloužím – likvidace, možná recyklace

3. část: Z předcházející části je patrné, že izolace se budou lišit co do „zabudované energie“, neboli energie použité k jejich výrobě. Možná vás napadne - a vrátí se vůbec za 30 let života izolace energie do její výroby vložená? A vyplatí se izolovat z hlediska financí - vrátí se nám peníze, investované do zateplení? Zadání: Máte starší cihlový dům, který jste se rozhodli zateplit 25 cm izolace. Před zateplením byly roční tepelné ztráty 1 m2 zdi 140 kWh/m2.rok. Po zateplení tyto roční tepelné ztráty klesly na 12 kWh/m2.rok. Vypočítejte: 1. Kolikrát víc energie je ušetřeno zateplením cihlové zdi, než je spotřebováno při výrobě? Počítejte se stejnou izolací jako v předchozí úloze a se životností izolace 30 let. Zabudovaná energie – PEI (Primary Energy Input) v kWh na 1m3 materiálu: minerální vlna – 370; sláma – 20; celulóza – 110; ovčí vlna – 120; dřevitá vlna – 245; polystyren – 490;

Zateplení 25 cm mi během 30 let ušetří ……….. násobně víc energie, než bylo potřeba na její výrobu. 2. Kolik korun vám ušetří izolace za 30 let na celém domě? Rozměry domu jsou na obrázku, okna tvoří 20 m2. Cena izolace včetně práce a omítek je 2000 Kč/m2, cena 1 kWh energie je 2,50 Kč. Investice: …………….. Kč Úspora za 30 let: …………….. Kč Rozdíl:

zateplení zdí 25 cm mi během 30 let ušetří


…………….. Kč ÚSPORY ENERGIE A MY

PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 6.2 – TEPELNÉ ZRCADLO Počet skel, výplň vzácným plynem, vrstvy pokovení a teplý distanční rámeček jsou základní prvky izolačního zasklení. Zkuste si na příkladech změřit, jaké rozdíly v zasklení jsou. Pomůcky: led lampička nebo zapalovač, dotykový teploměr (alt. bezdotykový teploměr nebo termovizní kamera)

1. Určete počet skel a umístění vrstvy/vrstev pokovení na oknech školy. Zasviťte led lampičkou nebo zapalovačem na zasklení. Počet dvojic odrazů se rovná počtu skel a barevné rozdíly (většinou do modra nebo zelena) indikují vrstvy pokovení. Zjištění zakreslete do pracovního listu.

Zdroj: Saint-Gobain Glass

2. Změřte pomocí dotykového teploměru (případně bezdotykového nebo termovizní kamery) povrchové teploty skel a rámů oken školy, vnější zdi a styku zasklení a rámu okna, místa napojení rámu okna na stěnu. (Tento úkol se řeší pouze v zimním období, při teplotách nižších než 0 °C). Kde je tepelně nejslabší místo vůbec a proč? Seřaďte prvky podle povrchových teplot od nejchladnějšího po nejteplejší. místo

sklo

rám

styk sklo - rám styk rám - stěna

stěna

Teplota

3. Určete počet skel a umístění vrstvy/vrstev pokovení na vzorkách zasklení na mrazničce. Zasviťte led lampičkou nebo zapalovačem na zasklení. Počet dvojic odrazů se rovná počtu skel a barevné rozdíly (většinou do modra nebo zelena) indikují vrstvy pokovení. Zjištění zakreslete do pracovního listu. Vzorek 1. Vzorek 2. Vzorek 3.

4. Zjistěte a porovnejte povrchové teploty vzorků zasklení. Změřte dotykovým teploměrem teploty ve středu skla a v místě okraje u distančního rámečku. Zjištěné teploty zapište k nákresům z úlohy č. 3. Určete, který vzorek obsahuje vrstvu pokovení a výplň argonem. Zkuste si pocitově rukou teplotu zasklení a zkuste odpovědět, co všechno může způsobit slabé zasklení.



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 6.3 – PASIVNÍ ZISKY A LÉTO 1. Orientace ke světovým stranám. Otočte dům o 90° na západ a pozorujte, nakolik se změnila potřeba tepla na vytápění. Už se nebude jednat o pasivní dům. Zjistěte, kolik izolace je potřeba přidat do stěn, aby se kompenzovala tato nevýhodná orientace. Na to, aby se kompenzovalo snížení solárních zisků nevhodnou orientací oken, je potřeba přidat ……. cm izolace do stěn.

Autor: Oxana Berešneva

2. Vnitřní dispozice. Jste teď architekti nového domu. Určete pro jednotlivé místnosti v domě potřebu oken (velké, menší, žádné). Potřeba oken: kuchyň - ……….., koupelna - …………., obyvák - ……………, dětský pokoj - ……………., ložnice - …………., chodba - ………….., WC - ……………. Naznačte do půdorysu, jak byste tyto místnosti uspořádali a kam byste dali okna.

3. Letní přehřívání Pasivní dům musí být komfortní v létě i v zimě a většinou si lidi nestěžují, že jim je zima, ale že jim je v létě teplo. S pomocí aplikace si zkuste, jaký typ stínění je nejvýhodnější a jaký má efekt na přehřívání. Seřaďte od nejúčinnějšího prostředku na letní horka po nejméně účinný čísly od 1 – 5. žaluzie vnitřní …. | vnější roleta …. | přesah střechy …. | žaluzie vnější …. | noční větrání



PRACOVNÍ LISTY

Pracovní list 6.3 – REKUPERACE TEPLA Čerstvý vzduch je nutný pro náš život - při jeho nedostatku jsme unavení, pokud se nevětrá, zvyšuje se vlhkost v interiéru a může docházet k růstu plísní. Větrání okny přináší velké tepelné ztráty a zejména kvůli průvanu a chladnému vzduchu nevětráme ani zdaleka tolik, kolik by bylo potřeba. V pasivních domech se proto používá větrání se zpětným ziskem tepla - rekuperací, které větrá a bez narušení komfortu zároveň snižuje tepelné ztráty. Minimální účinnost rekuperace však musí dosahovat 75 %, aby i při nízkých teplotách přicházel do místnosti vzduch o příjemné teplotě nad 16,5 °C. Ty nejúčinnější jednotky dosahují účinnost rekuperace přes 90 %. Ke zpětnému zisku tepla dochází ve výměníku tepla, kde v kanálcích kolem sebe proudí odtahovaný teplý vzduch z místnosti a nasávaný čerstvý se od něj ohřívá. Účinnost rekuperace závisí od velikosti teplosměnné plochy výměníku, tedy od plochy, na které dochází k odevzdání tepla. Konkrétní jednotka použitá v pokusu (inVENTer) pracuje ve střídavých fázích – přívod a odtah vzduchu, které se mění každých 70 sekund. Teplý odváděný vzduch po dobu 70 sekund nabíjí keramický výměník a následně jednotka jede v obráceném chodu a po dobu 70 sekund vnější nasávaný vzduch vybíjí keramický výměník a ohřívá se od něj.

Zdroj: inVENTer

Někteří výrobci uvádí pro svoje jednotky výborné parametry. Pomocí pokusu zjistěte, jakou účinnost má jednotka. Výrobce dle technického listu uvádí účinnost max. 91 %, jaká je však běžná průměrná účinnost této jednotky? Je vhodná pro pasivní dům? 1. Prohlédněte si jednotku a otestujte si, jak funguje, kdy vzduch přivádí a kdy naopak vyfukuje. Místo venkovního krytu je připojená izolovaná flexibilní hadice, kterou vystrčte ven z okna min. 1 m. Vnitřní kryt je odnímatelný a pod ním je filtr. Na filtru budeme měřit teplotu přiváděného vzduchu. 2. Změřte venkovní teplotu vzduchu a vnitřní teplotu ve třídě. Venkovní vzduch - Te

Vnitřní vzduch - Ti

Rozdíl teplot Ti - Te

Teplota vzduchu [°C] 3. Změřte teplotu přiváděného vzduchu bezdotykovým teploměrem na filtru. Fáze přívodu vzduchu trvá 70 sekund, během které se vybíjí keramický výměník. Proto měřte teplotu ve třech časech této fáze a následně z toho udělejte průměr. 5. sekunda

35. sekunda

65. sekunda

Průměr

Teplota přiváděného vzduchu - T1 [°C] Teplota vyfukovaného vzduchu - T2 [°C] Stejně tak si můžete změřit i teploty vyfukovaného vzduchu tak, že si hadici vtáhnete během fáze odsávaní vzduchu dovnitř místnosti a změřte zase ve třech časech teplotu vyfukovaného vzduchu. 4. Z rozdílu teplot vypočítejte účinnost zpětného zisku tepla (ZZT). Účinnost ZZT = (T1 – Te) / (Ti – Te) Účinnost ZZT = (T1 – Te) / (Ti – Te)

podle měření teploty přiváděného vzduchu podle měření teploty vyfukovaného vzduchu

Výsledná účinnost zpětného zisku tepla je průměrem těchto dvou měření, nebo pouze z měření přiváděného vzduchu. Jaká je tedy střední účinnost zpětného zisku tepla? Jsou teploty přiváděného vzduchu i pro mrazivé dny dostatečné? ÚSPORY ENERGIE A MY


PRACOVNÍ LISTY

PRACOVNÍ LIST 8.1 - OBSAH CO2 V BUDOVÁCH – „UČÍME SE VĚTRAT“ Proč je důležité sledování oxidu uhličitého v budovách? Určitě jste každý sám na sobě někdy pocítil ospalost, únavu, bolest hlavy a pocit „vydýchaného vzduchu“ například při pobytu ve školní třídě, kde je v jeden okamžik mnoho lidí. Čím je to způsobeno? Nemusí to být tím, že jste šli pozdě spát a jste unaveni. Častým důvodem je nízká výměna vzduchu. Nevětráním stoupá množství škodlivin, které produkujeme my lidé a také celé spektrum škodlivých látek obsažených ve stavebních materiálech, vybavení a spotřebičích. Jak zjistíme, že nemáme vyvětráno? Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí funguje oxid uhličitý - CO2, který se jednoduše měří. Jeho největším producentem je člověk, takže nám dává představu, nakolik nám rostou i ostatní škodliviny v místnostech, kde pobýváme. Množství CO2 venku se pohybuje v hodnotách mezi 350 až 400 ppm (ppm=parts per milion, tedy počet částic CO2 na jeden milion). Jeho koncentrace v dobře vyvětraném prostoru by se správně měla pohybovat pod hodnotou 1.000 ppm. Limit pro pobytové místnosti, který by neměl být překračován, je 1.500 ppm. To jsou hodnoty, které nám zaručují zdravé vnitřní prostředí. Množství oxidu uhličitého a dalších škodlivin v místnosti jsme schopni ovlivnit správným větráním. Starší budovy, zejména ty nezateplené, se starými okny, mají mnoho spár ve svých zdech a konstrukcích, kterými se větrá, i když nechceme. Pokud však vyměníme okna a zateplíme konstrukce, což je dobře kvůli úsporám energie, tyto spáry utěsníme a snížíme přirozenou výměnu vzduchu. Běžné větrání okny mnohdy nestačí a uvnitř budovy dochází ke zvyšování koncentrace CO2 nad únosnou mez. Zvláště je to patrné tam, kde se shromažďuje více osob, jako například škola nebo obývací pokoj. Pokyny pro měření: ● Před tím, než začnete cokoliv dělat, si prostudujte pokyny pro měření a formulář pro měření. ● Vyplňte údaje ve formuláři pro měření: ▪ Identifikace školy. ▪ Charakteristika budovy. ▪ Charakteristika třídy, jednotlivé rozměry změřte. ● Vlastní měření: ▪ Zaznamenejte čas zahájení měření a stav počasí (jasno/polojasno/zataženo). ▪ Nejprve proveďte měření venku za oknem (přístroj opatrně položte na parapet a nechte ustálit měřené hodnoty). Zapište: − teplotu, − vlhkost, − počáteční koncentraci CO2. ▪ Pak opatrně přesuňte přístroj zpět do třídy, umístěte jej do prostoru před tabuli, nebo v zadní části třídy, mimo bezprostřední blízkost osob, na vodorovnou plochu (vhodný je stůl nebo židle) a zapojte do zásuvky. ▪ Nechte na přístroji ustálit hodnoty uvnitř třídy a zapište: − teplotu, − vlhkost, − počáteční koncentraci CO2. ▪ Určete si dva žáky, kteří budou v průběhu měření zaznamenávat čas, počet a dobu otevření oken. ▪ Těsně před ukončením měření ke konci vyučovací doby zaznamenejte hodnoty z přístroje uvnitř třídy: − teplotu, − vlhkost, − koncentraci CO2. ▪ Na závěr opět proveďte měření venku za oknem (přístroj opatrně položte na parapet a nechte ustálit měřené hodnoty). Zapište: − teplotu, − vlhkost, − koncentraci CO2. ▪ Zaznamenejte čas ukončení měření a opět stav počasí (jasno/polojasno/zataženo). ● Doporučená doba měření CO2 je minimálně 5 vyučovacích hodin. www.pasivnidomy.cz 44


PRACOVNÍ LISTY

Formulář pro podrobné vyplnění sledovaného měření CO2 budovy pro vzdělávání Identifikační údaje Název školy ………………………………………………………………………………………………………………………. Adresa ………………………………………………………………………………………………………………………. Třída ……………………………………………………………………………………………………………………….

Charakteristika budovy Umístění budovy Zateplení Okna

□ centrum □ ano □ stará (stávající)

□ okraj □ ne □ nová (plast/euro)

□ dopravní komunikace rok provedení……………… rok výměny ………………..

Charakteristika místností rozměry počet žáků orientace oken místností

výška………………..m ……………….. J JV

□ □

šířka………………..m

□ Z □ JZ

□ V □ SV

délka………………..m

□ S □ SZ

Zahájení měření ………………….. hod.

„vyhodnocení-vítr (dle Beaforta)“

vnitřní hodnoty venkovní hodnoty teplota…………………..……°C teplota…………………..……°C vlhkost………………………….% vlhkost………………………….% koncentrace CO2………….ppm koncentrace CO2………….ppm

Záznam větrání v průběhu měření Otevírání oken čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….

doba otevření……………..

čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


čas

…………………

počet

vyklopeno

………….

otevřeno

………….


Ukončení měření ………………….. hod.

„vyhodnocení-vítr (dle Beaforta)“

vnitřní hodnoty venkovní hodnoty teplota…………………..……°C teplota…………………..……°C vlhkost………………………….% vlhkost………………………….% koncentrace CO2………….ppm koncentrace CO2………….ppm

Vyhodnocení měření MIN/MAX naměřené hodnoty ppm MIN……………………………..ppm MAX……………………………..ppm ÚSPORY ENERGIE A MY


PRACOVNÍ LISTY

PRACOVNÍ LIST 11.1 - PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST Představujete člověka z přítomnosti nebo budoucnosti. V textu je popis přístupů, nástrojů a vizí řešení klimatických změn. Lidé z budoucnosti budou následující úkol vypracovávat z pohledu budoucnosti, z pozice budoucích generací. Vaší úlohou jako pro lidi z přítomnosti i pro lidi z budoucnosti je: • vybrat přístup, se kterým se nejvíce ztotožňují • vybrat nástroje a řešení, které považují za nejúčinnější/nejdůležitější, které by sami podpořily PŘÍSTUPY KE KLIMATICKÝM ZMĚNÁM Společnost má tři základní možnosti, jak ke klimatickým změnám přistupovat: a) mitigace - zmírňování klimatických změn Nejde o zastavení klimatických změn, což není ani možné, nýbrž o snahu snižovat množství skleníkových plynů v atmosféře a tím ovlivňovat dopady lidmi způsobeného skleníkového efektu. Jde o nejaktivnější přístup. Společnost se snaží odstranit následky své dřívější aktivity a snížit dopady své činnosti současné. b) adaptace - přizpůsobování se klimatickým změnám I kdybychom od zítřka přestali vypouštět všechny skleníkové plyny, klima už bylo člověkem natolik ovlivněno, že se změnám nevyhneme. Adaptační přístup počítá s jistými klimatickými dopady a mluví o nutnosti se včas a vhodně na tyto dopady připravit. Zejména půjde o dopady na zemědělství, hladiny moří a častější výkyvy v počasí. Zatímco mitigace je přístup globální, adaptaci je třeba provádět na místní a regionální úrovni. c) nedělat nic - Existují i názory, které tvrdí, že vliv člověka na klima je zanedbatelný a že jeho snahy ovlivňovat klima jsou bláhové pokusy „poručit větru a dešti“. Tento přístup navrhuje, že prostředky, které bychom investovali do ochrany klimatu, lze využít jinak, zejména pro odstraňování jiných palčivých globálních problémů (např. hladomor, nedostatek pitné vody, HIV infekce, prevence epidemií atp.). Pokud přece jen člověk klima ovlivňuje, bude se na jeho změny postupně adaptovat, příp. jimi trpět a nést následky své dřívější pasivity. NÁSTROJE ŘEŠENÍ Společnost má škálu nástrojů, kterými lze řešit klimatické změny. Ty můžeme rozdělit takto: a) nástroje politické a administrativní Jde o politiky, politická rozhodnutí, cíle a nařízení, kterými se direktivně a závazně vymezují pravidla ve společnosti. Používají se jak na mezinárodní úrovni (závazek států snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % v Kjótském protokolu), tak na úrovni evropské (evropský závazek pro Českou republiku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020) a národní (v Česku se od roku 2020 počítá s výstavbou pouze téměř nulových domů). Administrativní nástroje nutně vyžadují silné kontrolní mechanizmy, jinak je jejich naplňování ohroženo. b) nástroje ekonomické U ekonomických nástrojů zajišťují motivaci tržní mechanizmy prostřednictvím ceny. Znečišťující výrobky jsou dražší (např. díky vyšší dani, poplatkům), čistější zdroje jsou naopak levnější (např. díky dotacím nebo úlevě). Zákazník, který se orientuje podle ceny, pak dá přednost ekologicky šetrnějším výrobkům. Jednou z ukázek je státní dotace Zelená úsporám, která podporuje energeticky úsporné renovace, výměnu zdrojů energie a výstavbu pasivních domů. Poptávka povzbudí zelenou výrobu a naopak odsune výrobu z tradičních, znečišťujících zdrojů a energií. c) informovanost, společenské změny Třetí cestou, jak lidi motivovat k ekologicky šetrnějšímu chování, je zejména vyrovnávání informačního nedostatku a výchova ke vhodnému spotřebitelskému chování. Dostatek informací o klimatických změnách je prvním předpokladem pro to, že se lidé zamyslí nad svým jednáním a změní své chování tak, aby bylo k atmosféře a přírodě šetrnější. Tento úkol je zejména naléhavý při výchově dětí - budoucích spotřebitelů.



PRACOVNÍ LISTY PRINCIPY ŘEŠENÍ Doteď jsme spíše škatulkovali jednotlivé možnosti, ze kterých možná ještě není úplně jasné, jak tedy má vypadat skutečné řešení klimatických změn. Mezi hlavní principy, jimiž se navrhovaná řešení mohou řídit, patří: a) princip udržitelnosti (angl. sustainability) Nejjednodušší význam principu udržitelnosti vychází z úvahy, že Země je uzavřený systém s omezenými zdroji a s omezenou schopností vyrovnat se se změnami. Člověk tuto omezenost nesmí překračovat, protože by tak nenávratně narušil rovnováhu globálního ekosystému Země a ohrozil tak zachování vhodných podmínek pro budoucí generace. b) princip spravedlivého (fair) rozdělení Spravedlivé rozdělení neznamená vždycky rovným dílem. V klimatické politice si každý stát totiž stojí jinak. Rozvinuté země, které nejvíce znečišťují, se na řešení mají podílet větším dílem, než státy rozvojové, které neznečišťují vůbec. Těm se dokonce má kompenzovat škoda, která jim vzniká v důsledku klimatických změn. K principu spravedlnosti lze zařadit i princip znečišťovatel platí (angl. polluter pays principle). Jde o jednoduché vyjádření právní a ekonomické odpovědnosti za činy toho, kdo znečišťuje. c) princip efektivity Snížení produkce skleníkových plynů má být založeno na zvýšené účinnosti použitých technologií. Jedná se o úsporná opatření v průmyslu, stavebnictví, dopravě a dalších odvětvích. d) princip decentralizace V dnešní energetice je většina elektřiny vyráběna centrálně v elektrárnách a rozváděna na území státu prostřednictvím distribuční sítě. Je náročné stavět a udržovat rozsáhlou rozvodnou infrastrukturu a navíc se při transportu část energie ztrácí. Centrální jsou i zdroje energie jako plyn nebo ropa, kde jsme závislí na několika zahraničních dodavatelích (např. Rusku). Udržitelný a bezpečný koncept energetiky předpokládá s mnohem větší decentralizací energetické produkce, tedy menší zdroje, místní rozvodné sítě, ale zároveň s možností přepravovat energii volně přes hranice státu. Této vizi vyhovují zejména obnovitelné zdroje energie. Text je upraven z publikace: Bohouš a Dáša: Klima v tísni; Člověk v tísni, o. p. s., Praha, 2009



PRACOVNÍ LISTY

PRACOVNÍ LIST 12.2 - KVĚTINA MOCI Zadání: posuďte oblasti svého života z hlediska moci a možnosti je ovlivnit. 1. Každou oblast oznámkujte čísly 1 – 5 (1 – jsem bezmocný, nemůžu danou oblast vůbec ovlivnit; 5 – rozhoduji plně o této oblasti, můžu ji plně ovlivnit). 2. Ke každé oblasti doplňte zdroje své moci nebo bezmoci. Plus doplňte minimálně jeden konkrétní nápad, jak zvýšit vliv na danou oblast.



ÚSPORY ENERGIE A MY OBSAH. metodika energeticky uvědomělého chování v environmentálních souvislostech 1. ÚVOD DO TÉMATU 3

Recommend Documents