Úspory a zadluženost domácností v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Úspory a zadluženost domácností v České republice

Diplomová práce

Autor:

Tereza Lukášová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. František Záhlava, DrSc.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne

Bc. Tereza Lukášová

Poděkování Velmi ráda bych tímto poděkovala Ing. Františku Záhlavovi, DrSc. za jeho cenné připomínky, rady a přístup, které mi byly velkou oporou při zpracování této diplomové práce.

Anotace práce Práce podává ucelený přehled o moţnostech a jednotlivých nabízených produktech v oblasti spoření a půjčování peněz pro domácnosti v České republice. Její součástí je i porovnání zadluţenosti České republiky. Práce je rozdělena na tři části. První shrnuje běţně uţívané formy spoření českých domácností. Druhá část se věnuje produktům úvěrovým, srovnání úrokových sazeb jednotlivých produktů, nárůstu počtu nesplácených dluhů a tím rostoucího počtu exekucí, ale také otázce finanční gramotnosti obyvatelstva. Poslední třetí část shrnuje zadluţenost domácností v ČR a její důvody a přináší porovnání se zeměmi v Evropské unii.

The thesis presents a comprehensive survey of available instruments and individual savings and lending financial products offered to households in the Czech Republic. An overview of the Czech households‘ indebtedness is also included. The thesis is made up of three parts. The first part reviews forms of savings commonly used by the Czech households. The second part describes credit products, compares the interest rates of the individual products, examines the increase in the number of unpaid loans and ensuing increase in the number of executions and also pays attention to the financial literacy of the population. The last part summarizes the indebtedness of the Czech households and its causes and compares it to other EU countries.

Obsah Obsah .................................................................................................................................... 5 Úvod ...................................................................................................................................... 6 1. Úspory domácností....................................................................................................... 7 1.1. Úroky z úspor 8 1.2. Vklady na viděnou neboli netermínové vklady 16 1.3. Vkladní kníţky 16 1.4. Objem netermínovaných vkladů 17 1.5. Termínované vklady v CZK 17 1.6. Termínované vklady v cizí měně 18 1.7. Vkladové listy 18 1.8. Depozitní certifikáty 19 1.9. Dluhopisy, obligace 19 1.9.1. Hypoteční zástavní list 20 1.10. Pokladniční poukázka 21 1.11. Stavební spoření 22 1.12. Penzijní připojištění 22 1.13. Ţivotní pojištění 23 1.14. Spotřeba domácností 24 2. Zadluženost domácností ............................................................................................ 28 2.1. Úrok z úvěru 32 2.2. Funkce, členění a typy úvěrů 35 2.3. Kontokorentní účet 42 2.4. Spotřebitelský úvěr 43 2.5. Kreditní karta 46 2.6. Úvěry na bydlení 48 2.7. Dluhy a finanční gramotnost 54 3. Srovnání zadluženosti ................................................................................................ 63 Závěry a doporučení.......................................................................................................... 70 Seznam použité literatury ................................................................................................. 73 Seznam tabulek .................................................................................................................. 75 Seznam grafů ..................................................................................................................... 76

Úvod Při výběru tématu diplomové práce mě ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla současná ekonomická situace ve světě, stav světových obchodních bank a jimi poskytovaných úvěrů a v neposlední řadě i mé poslední pracovní zařazení na oddělení vymáhání pohledávek v jedné z velkých českých bank. Denně jsem se setkávala s problémy klientů při splácení svých úvěrů. Způsobila je třeba ztráta zaměstnání, rozvod s partnerem, ale velmi často také nepříliš velká zodpovědnost jednotlivců. Často tyto případy končily soudním vymáháním pohledávky a nařízenou exekucí. Vzít si úvěr je obvykle velmi snadné, ale ne kaţdý klient si uvědomí, jak jeho rozpočet ovlivní výše splátky a také doba po jakou bude půjčené peníze bance nebo jiné instituci splácet. Cílem mé práce bylo podat přehled produktů spořicích a úvěrových, souhrn důvodů, proč si české domácnosti půjčují rok od roku více peněz, jak jsou na tom se znalostmi rizik a nástrah finančních instrumentů a srovnání zadluţenosti ČR a zemí EU. V několika posledních měsících došlo k velmi závaţným událostem, které, dle mého názoru, výrazně změnily a do budoucna ještě ovlivní oblast bankovních produktů a obchodů v oblasti aktivních a moţná i pasivních obchodů. V první části práce předkládá moţnosti, jak zhodnotit své úspory a jaké sluţby a produkty se v této oblasti nabízejí v České republice. Druhá část této práce zkoumá opačnou stranu mince a tou jsou produkty úvěrové. V posledních letech stále roste míra zadluţenosti domácností, a to jak z důvodu půjčování si na spotřebu, tak i nárůstem poskytnutých úvěrů na bydlení. Součástí je i srovnání úrokových sazeb u jednotlivých typů úvěrů, dotkneme se i oblasti úvěrů nesplácených a nastíníme si pojem finanční gramotnosti. V poslední kapitole se věnuji srovnání zadluţenosti vybraných zemí v rámci Evropy, neboť země bývalého východního bloku jsou na tom stále o něco lépe neţ země na západ od nás. Jak tomu bude v budoucnu, ukáţe ekonomické chování domácností jednotlivých států.

6

1. Úspory domácností Kaţdý jednotlivec či domácnost hospodaří s nějakým rozpočtem a jsou prakticky neustále vystavováni rozhodnutím, jak naloţí se svými penězi, zda-li, je všechny spotřebují, a pokud ne, a vznikne tak přebytek finančních prostředků, jak s nimi naloţí. Toto rozhodování je rozlišné a ovlivňuje jej mnoho různých faktorů, např. míra jiţ existujícího bohatství, výše výdělku, sociální prostředí, ve kterém tento jednotlivec ţije a z jakého pochází, tradice spoření v rodině, výchova, věk, ale i vzdělání, ţivotní styl a momentální ţivotní situace. Jinak ke spoření bude přistupovat dvacetiletý mladík, který právě dostudoval a začal si sám vydělávat a jinak čtyřicetiletý muţ, který má dvě děti. V konečném důsledku z makroekonomického hlediska ovlivňuje rozdílná míra sklonu k úsporám důleţitou veličinu, neboť domácími úsporami je podmíněn vysoký ekonomický růst. Pokud ale máme přebytek finančních prostředků, jak s nimi naloţit? Existuje široké spektrum nástrojů a forem, jak své peníze zhodnotit. Kaţdého bude samozřejmě zajímat otázka likvidity neboli rychlost dostupnosti uloţených peněz, rizika související s touto investicí, ale především výnos, který obdrţí v podobě obdrţeného úroku, odměny nebo rozdílu v ceně nákupu a prodeje určité komodity. Co se týče českých domácností, tradice ukládání peněz do různých finančních institucí je dlouhá. Ještě před dvaceti lety domácnosti raději spořily, neţ peníze utrácely za spotřebu. Jedním z důvodů byl i fakt, ţe některé banky nabízely vysoké úrokové sazby. Ačkoliv v posledních letech rostou příjmy domácností, tyto přebytky jsou spotřebovávány. Ţebříček oblíbenosti způsobu ukládání volných peněţních prostředků vede běţný účet neboli vklad na viděnou, dalším tradičním nástrojem je „slamník“, z důvodu zajímavé odměny a úroku následuje stavební spoření, ţivotní pojištění respektive jeho investiční část, penzijní připojištění a po dlouhá léta oblíbená vkladní kníţka. Dle statistik má své volné peněţní prostředky uloţeno na běţném účtu 7 z 10 obyvatel České republiky, ale právě bankovní vklady a vkladní kníţky přestávají být synonymem nejčastějších forem úspor našich domácností. V oblasti termínovaných vkladů a spořicích účtů došlo k výraznému poklesu objemu v letech 2001 – 2004 a to především z důvodu přesunu těchto prostředků do stavebních spořitelen, ale také díky neatraktivní výši úrokových sazeb, které se odvíjely od vývoje základních sazeb v ekonomice, a kterými ČNB

7

korigovala pohyby inflace. Postupně se ale klienti bank navraceli k přepáţkám a i v roce 2008 byl zaznamenán nárůst termínovaných vkladů spojený s růstem úrokových sazeb. Všeobecně lze říci, ţe investiční nástroje podporované státem, které jsou navíc nerizikové, např. stavební spoření, ţivotní pojištění a penzijní připojištění, jsou mezi českými střadateli nejoblíbenější. Objemy peněz na těchto účtech tak nadále rostou. Statistiky za posledních několik let ale ukazují i jiný nový trend ve zvýšení investic do domácích a zahraničních podílových fondů. Spoření do slamníku neboli tezaurované peníze se v posledních třech letech zvýšilo, odhad Českého statistického úřadu hovoří o cca 40 mld. Kč takto uspořených peněz. Kaţdý druhý střadatel ukládá své peníze právě tímto způsobem a aţ dvě třetiny z nich mají pocit, ţe se jedná o investici efektivní. Ačkoliv se jedná o nulové zhodnocení, obliba tohoto způsobu ukládání přebytečných peněţních prostředků nadále roste.

Tabulka č. 1: Objem příjmů a úspor domácností v ČR v mld. Kč Rok 2001 2002 2003 2004 2005

2006

2007

Běţné příjmy celkem

184

194

205

219

228

246

266

Hrubé úspory

95,6

111

104

78,5

98,1

107

89,9

Zdroj: www.mpsv.cr

1.1.

Úroky z úspor

Co je vlastně úrok? Je to částka peněz placená dluţníkem např. bankou věřiteli/střadateli za zapůjčení peněz, můţeme jej nazvat také cenou peněz, kapitálu nebo téţ cenou za sluţbu peněz. Úroková míra nebo sazba je potom poměr úroku k objemu půjčených peněz a vyjadřuje se v procentech. Dle teorie úroků bychom mohli hovořit o: a) čisté úrokové sazbě – zápůjčka peněz na zcela bezrizikový záměr b) přirozené/normální úrokové sazbě – která vyjadřuje mezní efektivnost kapitálu c) odvozené/trţní úrokové sazbě – která odráţí nabídku a poptávku po penězích

8

Relativně nejbezpečnější, nejjednodušší a také velmi častou investicí jsou vklady u bank. Přinášejí ale díky tomu také niţší úrokový výnos neţ ostatní investice, které jsou náročnější, jako např. investice do cenných papírů. Určení výše úrokové sazby – vklady u bank Faktory ovlivňující výši úrokové míry u depozit, kterou určuje obchodní banka: 1. všeobecná situace na finančním trhu: sem patří poměr nabídky a poptávky po penězích, konkurence účastníků na trhu 2. míra inflace a očekávání jejího budoucího vývoje: v této otázce je důleţité si uvědomit, ţe dle známé Fischerovy rovnice musíme očekávanou míru inflace přičíst k reálné úrokové míře a získáme tak nominální úrokovou míru 3. rozsah investičních moţností na finančním trhu 4. doba úloţky volných peněţních prostředků a výše vkladu – čím delší doba a větší obnos, tím je obvykle vyšší úroková sazba 5. naléhavost potřeby výpůjčky od střadatelů – pro poskytování úvěrů ostatním klientům 6. cenou „nakupovaných“ peněz – je ovlivněna dalšími náklady, které jsou spojeny s činností banky a přijímáním primárním vkladů jako je např. míra minimálních povinných rezerv, které ČNB neúročí, pojištění vkladů ad. Úroková sazba se můţe lišit jak výší, tak i obdobím na jaké je banka střadateli garantuje, můţeme rozlišovat tyto druhy: 1) pevná (fixní) úroková sazba 2) pohyblivá (variabilní) úroková sazba 3) kombinovaná úroková sazba 4) úroková sazba sjednaná na rok a připsání úroku, nebo na období kratší jako např. půlrok, čtvrtrok nebo měsíc

9

1) pevná úroková sazba - je stejná po celou dobu trvání vkladu, a pokud není domluveno jinak, nemůţe dojít k její změně. Je sazbou, která je nejvíce ovlivněna působením makroekonomických činitelů, jako jsou: např. rovnováha finančního trhu, míra inflace, likvidita ostatních nástrojů finančního trhu. V České republice ale nadále převládají konzervativní střadatelé, kteří upřednostňují tuto formu úrokové míry. 2) pohyblivá úroková sazba - její změna můţe nastat po určitém období, kdy banka uzná tuto změnu za vhodnou a je dána jako absolutní veličina nebo změnou vývoje proměnlivé trţní úrokové sazby. Banka se musí řídit situací na finančním trhu, úrokovými sazbami vyhlašovanými centrální bankou (ČNB), ale i vlastním odhadem a prognózou vývoje inflace, poptávky a nabídky po penězích a dalších ukazatelů. 3) kombinovaná úroková sazba - je tvořena částí pevné a částí proměnlivé úrokové sazby a do určité míry zmenšuje riziko střadatele spojené s nejistotou proměnných, na které je daná úroková sazba vázána. Část proměnlivá je měněna po určeném časovém období. Platí, ţe čím častěji se úrok připíše k původní výši vkladu a je dále investován jako nárůst základní investované sumy, tím se zvyšuje úrokový výnos. Efektivní úroková sazba v intervalech kratších neţ rok, kterou bychom přepočetli na roční úrokovou sazbu, je vyšší neţ u připisování úroků v intervalu jednou ročně. Tabulka č. 2: Úrokové sazby vkladů v CZK přijatých bankami od rezidentů ČR (v %)

K datu

Jednodenní

do 2 let

nad 2 roky

do 3 měsíců

nad 3 měsíce

28. 2. 2010

0,662

1,788

2,186

2,224

1,168

31. 1. 2010

0,65

1,784

2,115

2,242

1,132

31. 12. 2009

0,655

1,884

2,112

2,234

0,831

30. 11. 2009

0,657

1,938

2,082

2,231

0,829

31. 10. 2009

0,649

1,929

2,082

2,232

0,827

30. 9. 2009

0,662

1,927

2,073

2,23

0,822

31. 8. 2009

0,689

1,918

2,077

2,239

0,848

31. 7. 2009

0,683

2,003

2,079

2,249

0,947

10

30. 6. 2009

0,683

2,057

2,178

2,27

0,972

31. 5. 2009

0,671

2,045

2,175

2,31

1,011

30. 4. 2009

0,663

1,971

2,292

2,318

0,994

31. 3. 2009

0,674

1,967

2,298

2,32

0,957

28. 2. 2009

0,715

1,987

2,287

2,332

0,95

31. 1. 2009

0,841

2,218

2,292

2,344

0,96

Zdroj: www.cnb.cz, vlastní úpravy

Nominální a reálná hodnota peněz Inflace (růst spotřebitelských cen) představuje procentuální změnu cen zboţí a sluţeb v daném období. Musíme s ní počítat při kaţdém svém finančním rozhodnutí, které ovlivňuje, stejně jako deflace, která se ale vyskytuje mnohem méně. Z toho plyne, ţe pro chování investora – v našem případě střadatele – jsou důleţité reálné hodnoty, reálný výnos, reálný úrok, které na základě určité finanční transakce získá a ne hodnoty nominální, které nezohledňují inflaci. Dle Fischerovy rovnice platí vztah mezi reálnou a nominální úrokovou mírou1: Reálná úroková sazba v % = (nominální roční úrok. sazba v %) – (roční inflace v %) Index inflace vyjadřuje míru znehodnocení peněz příp. investice za určité období. Získáme jej pro kaţdý rok daného období tak, ţe index inflace z roku předchozího vynásobíme mírou inflace v daném roce. Výchozí hodnota indexu inflace pro začátek prvního roku období je 1, v procentním vyjádření 100%. Tabulka č. 3: Míra a indexy inflace Míra a indexy inflace v letech 2004 - 2009 Rok

Míra inflace

Index inflace

2004

2,8

2,8

2005

1,9

5,3

2006

2,5

13,3

2007

2,8

37,2

2008

6,3

234,6

2009

1

234,6

Zdroj: www.czso.cz, vlastní úpravy

1

Zdroj: PTÁČEK, J., Úspory a vklady. 2.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, strana 13-17

11

Dalším důleţitým faktorem, který ovlivňuje rozhodování střadatele, je míra zdanění jeho budoucího výnosu, úroku, která také koriguje reálnou úrokovou sazbu. Úpravou Fischerovy rovnice můţeme zohlednit vliv zdanění: RZ = {[1 + N/100 x (1 – Z/100)] / (1 + I / 100)} – 1 RZ – reálná úroková míra po zdanění N – nominální úroková míra v % Z – míra zdanění v % z celkové částky vyplacených úroků I – roční inflace v %

Inflační tendence signalizuje Česká národní banka vyhlašovanou diskontní úrokovou sazbou, která udává, za kolik půjčuje peníze ČNB obchodním bankám. Pokud tato diskontní sazba roste, znamená obavu centrální banky z inflace. Další riziko zvýšení inflace znamená zvětšení objemu peněz v ekonomice, které neodpovídá ţádoucímu vývoji peněţních agregátů a HDP. Dnešní a budoucí hodnota investice Pokud disponujeme volnými peněţními prostředky a chceme-li je nějakým způsobem zhodnotit, jedním z nejdůleţitějších faktorů, kam a kolik investovat, bude moţný a očekávaný výnos, který z této investice v budoucnu získáme. Z tohoto důvodu je nutné propočítat moţnosti výnosových charakteristik pro danou investici a porovnat je s výnosy z běţných, bezrizikových nebo minimálně rizikových nástrojů, jakými jsou vklady v bance nebo koupě vkladového certifikátu či pokladniční poukázky. Výnosové charakteristiky známe následující: 1. budoucí výnosová hodnota investice – FV (future value) - umoţňuje k určitému datu zjistit na základě očekávaných budoucích příjmů z investice její předpokládanou hodnotu, počítá se sloţeným úročením 2. současná hodnota budoucích výnosů investice – PV (present value) - na základě znalosti budoucích výnosů máme moţnost zjistit současnou moţnou kupní cenu investice, samozřejmě musí být tento výnos vyšší neţ výnos z téměř bezrizikových 12

investičních nástrojů např. vkladní kníţky. Je proto nutné znát – výnosy z této investice za jednotlivá období (např. nájem, budoucí prodejní cena) a procentní zúročení investice. Po zadání těchto údajů do výpočetních tabulek pro FV i PV, získáme výši částky, za kterou se dnes vyplatí do daného nástroje investovat. Present value je základním ukazatelem, kterým se řídí investiční rozhodování. Pokud je PV vyšší neţ cena pořízení investice – investujeme, je-li tomu naopak, peníze investujeme jiným způsobem. 3. čistá současná hodnota budoucího výnosu – NPV (net present value) 4. předpokládané zúročení investice s ohledem na délku 5. vnitřní očekávané nebo dosaţené výnosové procento Dalším výrazem, který je v této souvislosti nutné uvést, je pojem úročitel a odúročitel. Úročitel udává, kolikrát se zvýší počáteční vklad obecně PV při dané úrokové sazbě za daný počet let = (1 + r)n Naproti tomu odúročitel vyjadřuje, kolikrát menší bude peněţní hodnota, kterou získáme koncem n-tého roku při dané úrokové sazbě z pohledu současné hodnoty = 1 / (1 + r)n Příklady propočtu úroků u vkladových účtů V případě uloţených peněz je moţné vypočíst z dané úrokové sazby (většinou se udává roční úroková míra) u vkladu, kolik obdrţíme jako úrokový výnos2. Úrokový výnos = jistina x roční úrok. sazba v % x doba splatnosti v letech / 100

Pokud se jedná o dobu splatnosti kratší neţ jeden rok, můţeme jej spočítat pomocí přepočtu na počet dnů. Úrokový výnos = jistina x roční úrok.sazba v % x doba splatnosti ve dnech / 100 x 360 Většina bank pouţívá pro tyto propočty danou uzanci, kdy se délka roku počítá na 360 dnů s 30 dny v kaţdém měsíci. Ale můţe se to i lišit, existují ještě další dvě uzance a to

2

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000

13

francouzská 360 dnů rok + skutečný počet dnů v měsíci nebo anglická, ta jediná pouţívá počet dnů v roce 365 + skutečný počet dnů v měsíci. V následujícím příkladu ukáţeme, jak vypočteme úrokový výnos při jednoduchém úročení, to znamená: banka vyplácí úrok pouze z původní vloţené částky a nenavyšuje ji o připsané úroky. Příklad: Pan Chytrý si v bance uloží 2,5 mil Kč na termínový vklad na 6 měsíců při úrokové míře 6,8%. a) Jaké výše dosáhne úrokový výnos? Úrokový výnos = 2,500.000 x 6,8 x 6 x 30(dnů) / 100 x 360 = 85.000 Kč Pan Chytrý tedy na svém vkladu „vydělá“ rovných 85.000 Kč. U některých spoření a jiných forem vkladů se úrokový výnos přičítá k jistině a v dalším období se jiţ úročí jistina nevýšené o předchozí úrokový výnos, v tomto případě se jedná o úročení sloţené. Uvedeme vzorce, podle kterých můţeme spočítat jistinu na konci doby splatnosti. Konečná jistina = počáteční jistina x faktor úroku z úroků A jak získáme faktor úroku z úroků? Lze jej spočítat následovně: Faktor úroku z úroků = (1 + úroková sazba v % / 100) doba splatnosti Při tomto výpočtu pozor, úroková sazba a doba splatnosti musí být za stejné období (roční/roční nebo měsíční/měsíční). Pokud známe konečnou a počáteční jistinu nebo částku úroků a počáteční jistinu, můţeme faktor dopočítat a z tabulek zjistit délku období. Faktor úroku z úroků = konečná jistina / počáteční jistina Faktor úroku z úroků = 1 + částka úroků / počáteční jistina

14

Příklad: Paní Nová si založí spořicí účet s počátečním vkladem 50.000 Kč a úrokem ve výši 2,15%, banka připisuje úrokový výnos ročně. a) Kolik bude mít paní Nová na tomto účtu po 4 letech? Faktor úroku z úroků jsme spočítali = 1,088813 Konečná jistina = 50.000 x 1,088813 = 54.440,65 Kč Po skončení 4 let bude paní Nová disponovat částkou 54.440,65 Kč. Pokud se jedná o vklady nebo drobné půjčky mezi soukromými osobami, kde známe výši získaných úroků, úroky nejsou v tomto případě připisovány k jistině a úroková sazba se mění, je moţné průměrnou úrokovou sazbu dopočítat pomocí tohoto vzorečku: Úroková sazba = částka úroků x 100 x 360 / jistina x doba splatnosti ve dnech Příklad: Známý pana Brzobohatého si od něj zapůjčí částku 20.000 Kč na 6 měsíců, pan Brzobohatý na konci tohoto období obdrží částku 22.000 Kč, to znamená 2.000 Kč jako úrokový výnos. a) Jak vysoká je roční úroková sazba? Roční úroková sazba = 2.000 x 100 x 360/ 20.000 x 180 = 20% Můţeme si dopočítat ještě faktor úroku z úroků: Faktor = 22.000 / 20.000 = 1,1 neboli

1 + 2.000 / 20.000 = 1,1 pokud bychom neznali

délku splatnosti, dle vypočteného faktoru úroku z úroků bychom jej nalezli v příslušných úrokovacích tabulkách Pan Brzobohatý tedy známému půjčil peníze za roční sazbu 20%.

15

1.2.

Vklady na viděnou neboli netermínové vklady

Tento nástroj nabízejí prakticky všechny obchodní banky na českém trhu. Jedná se o poskytnutí základní sluţby spojené s primární činností bank a tou je přijímání vkladů. Ţivot bez běţného účtu si dnes jiţ nedovedeme představit a v některých případech se bez něj zkrátka obejít nelze např. téměř ţádný zaměstnavatel není ochoten vyplácet svým zaměstnancům mzdu hotově, a tak nám vlastně ani nezbývá jiná moţnost, neţ si vybrat z široké nabídky a některý z nabízených běţných účtů si otevřít. Vlastnictví takového účtu je spojeno také většinou s vydáním platební karty, která dále ulehčuje disponování s peněţními prostředky, které jsou na běţném účtu deponované. Co tedy jsou vklady na viděnou? Povaţujeme za ně vklady na soukromých běţných nebo ţirových účtech, s kterými můţeme volně disponovat bez jakékoliv časové prodlevy. Dalšími výrazy, které se někdy poţívají, jsou vklady na poţádání, a vista, v anglickém jazyce at sight nebo on demand. Peníze z těchto účtů lze vybírat přímo v hotovosti na přepáţkách bank nebo v bankomatech, zaplatit s nimi prostřednictvím platební karty nebo převádět šekem. Pro všechny tyto činnosti neexistují ţádné lhůty ani nutnost předchozí výpovědi. Na druhé straně ale nemůţeme očekávat, ţe z takto uloţených peněz obdrţíme nějakou vysokou odměnu. Tyto účty jsou úročeny nízkou úrokovou sazbou a existují i země, kde nejsou úročeny vůbec. Dalším faktorem, který ovlivňuje úročení, je výše průměrného zůstatku na účtu. Význam vkladů na těchto účtech je ten, ţe jsou to tzv. transakční peníze a jejich charakter se příliš neliší od peněz hotovostních. Domácnosti je pouţívají na své pravidelné platby, kterými jsou např. platby za nájem, inkasní platby za různé sluţby a také skrze ně probíhá platební styk mezi všemi subjekty trhu (podniky, stát, obyvatelstvo, státní orgány). Z pohledu banky, která má takové účty ve svém portfoliu, je důleţitá jen část peněz na těchto účtech – hovoříme o tzv. vkladové sedlině. Je to objem peněz, které na běţných účtech zůstávají permanentně, a s kterými můţe obchodní banka počítat pro své další obchody – většinou krátkodobé úvěry.

1.3.

Vkladní kníţky

Další nástroj pro uloţení peněz je v naší zemi tradičně oblíbená a po léta nejvýznamnější vkladní kníţka. V dnešní době není uţ právě nejvýnosnější moţností, ale její obliba především u starší generace nadále přetrvává. Definice vkladní kníţky uvádí, ţe se jedná o

16

zúčtovatelný tiskopis, ve kterém jsou vedeny záznamy o úloţkách příp. výběrech a připisování úroků. Vklady na tyto účty je moţné provádět s různou mírou návratnosti těchto vkladů např. na viděnou (bez výpovědní lhůty) nebo s výpovědní lhůtou s termínem většinou tři, šest, devět měsíců nebo jeden nebo dva roky. Existuje velká řada druhů a kombinací, mezi nejběţnější patří: výherní (výnos závisí na slosování čísel vkladních kníţek), cestovní (umoţňují na základě průkazního listu výběry v různých místech) a poštovní (moţnost získání hotovosti výběrem u poštovní přepáţky). Banky ve své depozitní politice pouţívají progresivní úročení, tzn. čím delší je doba vkladu dočasně volných peněz, tím vyšší úrokovou sazbu banka poskytne. Vkladní kníţka má několik výhod, mezi které patří např. uloţení jakékoliv i nezaokrouhlené částky, další úročení nevyzvednutých úroků z předchozích let (sloţené úročení), výnosy jsou zdaňovány sazbou 15%. Mezi nevýhody patří moţnost peněţního ústavu měnit výši úroku v průběhu trvání vkladu (pokud není ve smlouvě pevné úročení), v případě vkladů s výpovědní lhůtou je to pak niţší úročení a vyměření pokuty při případném vybrání peněz před stanovenou lhůtou a dále pak problémy spjaté přímo s vlastnictvím vkladní kníţky a její nedokonalou ochranou a bezpečností, ať uţ se jedná o její ztrátu, zcizení nebo zneuţití třetí osobou.

1.4.

Objem netermínovaných vkladů

České domácnosti i nadále pokračují v ukládání peněz na netermínované účty, pokračování tohoto trendu lze očekávat aţ do doby uklidnění kapitálových trhů. Lidé investovali peníze do podílových fondů, a to zejména akciových a smíšených. Nákup podílových listů činil několik desítek miliard, v letech 2002 – 2007 šlo o zhruba 30 mld. Kč ročně. Vzhledem k poklesům a také pokračujícím výkyvům na finančních trzích obyvatelstvo tyto peníze přesunuje zpět na relativně bezpečné netermínované vklady. V roce 2007 dosáhly výše 471,7 mld. Kč a v květnu 2008 dokonce překročily částku 531,6 mld. Kč.

1.5.

Termínované vklady v CZK

U tohoto typu účtu střadatel ukládá peníze u banky na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu a to buď s moţností výpovědní lhůty, nebo bez ní. Z této definice vyplývá, ţe existují dva druhy termínovaných účtů na pevně danou dobu a to s moţností předčasné výpovědi nebo bez ní. Úročí se zpravidla sazbou proměnlivou v závislosti na výši uloţené částky a době úloţky. Opět zde platí, ţe čím delší doba a vyšší vklad, tím lépe úročeno. Jako sankce při předčasném vypovězení se většinou pouţije sníţené úročení.

17

Známe i termínované účty revolvingové („opakované“), coţ v tomto případě znamená, ţe pokud klient banku neinstruuje před skončením dohodnuté lhůty jinak, banka tento vklad automaticky prodlouţí a to za stejných podmínek na stejně dlouhé období. Jedná se o jednorázové vklady na jméno s předem danou dobou trvání. Zpravidla se tyto typy termínovaných účtů otevírají na danou minimální výši vkladu, která můţe být např. 1 mil. Kč. Doba trvání bývá zpravidla 1, 2, 3 týdny a 1 měsíc. Výnos z účtu banka převádí po skončení úrokového období a to na běţný nebo jiný účet dle dohody s klientem. Revolvingový termínovaný účet nabízí moţnost předčasného výběru (většinou ale celého vkladu). Střadatel musí bance oznámit svůj záměr v předem dohodnuté výpovědní lhůtě. Pokud ji dodrţí, banka jej sice pokutuje, ale sráţka je niţší neţ v případě jejího nedodrţení.

1.6.

Termínované vklady v cizí měně

Jedná se o podobný typ účtu jako v případě korunových termínovaných vkladů. Obvykle se vyţaduje jednorázové sloţení určitého počátečního vkladu. Vzhledem k zájmu banky získávat devizové prostředky a z nich plynoucí kurzové výhody to můţe vést k poskytování dalších zvýhodnění těchto účtů. Jsou určeny pro rezidenty i nerezidenty. Úročení většinou vychází ze sazeb na mezinárodních peněţních trzích a dále je ovlivněno objemem vkladu, termínem splatnosti ale i druhem měny. Úrok je dán jako pevný po celou dobu trvání vkladu, o úrokový výnos se zvyšuje zůstatek účtu a po uplynutí sjednané lhůty je vyplacen majiteli nebo je mu převeden na jeho běţný devizový účet. Jeho existence nebo zaloţení bývá u některých bank podmínkou pro zřízení termínovaného vkladu v cizí měně. Předčasné ukončení je moţné ale s úrokovou ztrátou. Objem vkladů v cizích měnách je ovlivněn vývojem směnného kurzu české koruny. Není logické drţet prostředky na těchto účtech, pokud naše měna dlouhodobě posiluje, neboť kurzové ztráty pak nestačí vykrýt ani vyšší úrokový výnos na devizových vkladech proti úrokovým sazbám vkladů v Kč. Mnoţství prostředků uloţených na devizových účtech klesá a v roce 2008 se jednalo o částku 53,7 mld. Kč.

1.7.

Vkladové listy

Jedná se o jednorázové vklady na jméno případně na doručitele a to v závislosti na podmínkách emitující banky. Rizika spojená se zničením, ztrátou či odcizením nese majitel a je moţné z těchto důvodů vyuţít sluţeb banky a vkladový list deponovat v sejfu této banky. Doba úloţky je sjednávána na dobu od dvou do pěti let a to na předem sjednanou

18

výši nebo na jinou libovolnou částku zaokrouhlenou na celé tisíce korun. Vkladové listy jsou splatné vţdy po uplynutí smluvené doby vkladu. Některé banky mohou nabízet i odkoupení tohoto listu před vypršením této lhůty a to za určitou sankci.

1.8.

Depozitní certifikáty

Jedná se o další moţnost investování volných peněţních prostředků. Depozitní certifikát je cenný papír peněţního trhu, na kterém banka potvrzuje, ţe majitel cenného papíru sloţil bance uvedenou peněţní částku a to na danou dobu a za sjednaný úrok. Neţ je tento certifikát vyplněn, jedná se pouze o přísně zúčtovatelný tiskopis. Cenným papírem se stává aţ po vyplnění. Depozitní certifikáty mají nízkou likviditu a málokterá banka, která je vydala, by nabízela moţnost vykoupení před uplynutím sjednané doby, a pokud ano tak za vysoký poplatek. Jsou většinou sjednávány s lhůtou do jednoho roku splatnosti. Výnosy se mohou vyplácet dvěma způsoby. Pokud vkladatel sloţil při nákupu niţší částku tzv. pod pari, ale certifikát zněl na nominále vyšší, obdrţí v den splatnosti částku, která je uvedena na certifikátu. V případě, ţe zaplatil částku nominální, uvedenou na certifikátu, v den splatnosti obdrţí tu zvýšenou o obdrţený úrok. Depozitní certifikáty zpravidla znějí na doručitele a jsou úročeny fixní úrokovou sazbou. Jejich výnosy jsou zdaněny sazbou 25%.

1.9.

Dluhopisy, obligace

Dluhopisy a obligace jsou dalšími druhy cenných papírů, ve kterých se dluţník (banka) zavazuje věřiteli (střadateli) vyplatit danou částku ve sjednaném termínu spolu s určitým výnosem. Je s nimi spojeno právo majitele dluhopisu poţadovat splnění tohoto závazku. Banky dluhopisy emitují poměrně hojně, jednak rozšiřují jejich nabídku produktů kapitálového trhu a dále jim obstarávají peněţní prostředky, které mohou vyuţít jako zdroj pro financování dlouhodobějších úvěrů. Jejich vydávání je moţné pouze s povolením Ministerstva financí a při souhlasném stanovisku České národní banky. Důleţitou podmínkou udělení takového povolení je věrohodnost zabezpečení návratnosti poţadované emise. Výnosy z dluhopisů jsou zdaněny sazbou 25 %. Pro investory představují dluhopisy vcelku dobře zabezpečenou investici a to z toho důvodu, ţe výnosy z těchto cenných papírů jsou vypláceny v předem dohodnuté výši a hospodářské výsledky banky je nemohou ovlivnit. Můţe ale dojít ke změně výhodnosti

19

takové investice, která má smluvené úročení pevnou fixní sazbou po celou dobu trvání z důvodu změny trţních úrokových sazeb. To můţe do určité míry odstranit variabilní úročení, jeţ zaručuje, ţe úroková sazba bude odpovídat momentální situaci na trhu. Při tomto typu úročení se úroková sazba skládá ze dvou částí: proměnlivé – např. na úrovni diskontní sazby, PRIBORu či jiného ukazatele plus fixní – která je dána jako pevná, neměnná.

1.9.1.

Hypoteční zástavní list

Do kapitoly dluhopisů spadá i hypoteční zástavní list. S tímto termínem se v současnosti setkáváme poměrně často, a to především v souvislosti s ekonomickou krizí, kterou z části spustily americké banky a jejich obchodování s hypotékami a hypotečními zástavními listy. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, které vydávají banky poskytující hypotéky a to s cílem získat finanční prostředky na další poskytování hypotečních úvěrů. Jmenovitá hodnota a hodnota poměrného výnosu hypotečního zástavního listu je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Pro jejich krytí mohou být pouţity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které nepřevyšují 70 % ceny zastavených nemovitostí. Funguje také tzv. náhradní krytí, coţ mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prostředky jako jsou např. hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u ČNB. Díky tomuto kvalitnímu krytí jsou hypoteční zástavní listy jedny z vůbec nejbezpečnějších cenných papírů. Jsou tak vhodné pro konzervativní investory, kteří nemají příliš velké zkušenosti a nechtějí podstupovat významnější riziko. Proč si pořídit hypoteční zástavní listy? Hypoteční zástavní listy jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. Ty jsou navíc zajištěny prostřednictvím zástavního práva reálně existující nemovitosti, to vše klientovi poskytuje jistotu dvojího zajištění. Důleţitým faktem je i to, ţe jej můţe vydávat pouze banka. Dá se říci, ţe hypoteční zástavní listy přinášejí téměř stejnou jistotou jako např. vkladní kníţky nebo státní dluhopisy, svému majiteli ale přinesou vyšší výnos. Úrok, který na základě vlastnictví zástavního listu obdrţíte, je obvykle stanoven jako fixní (bude platit po celou dobu trvání hypotečního zástavního listu). Tento výnos navíc nepodléhá dani z příjmu jako např. u termínovaných vkladů nebo vkladních kníţek. Za předpokladu klesajících úrokových sazeb můţete realizovat zisk, který pramení z nárůstu kurzu hypotečního zástavního listu na praţské

20

burze nebo na RM-Systému. Lze tak získat rozdíl ceny zástavního listu při jeho nákupu a předčasném prodeji na některém z našich kapitálových trhů. A jak je na tom tento dluhopis se svojí likviditou? Patří mezi veřejně obchodovatelný cenný papír. To znamená, ţe jej můţe majitel kdykoliv prodat. Pokud se ocitne v situaci, kdy bude potřebovat hotovost uloţenou v hypotečním zástavním listu ještě před jeho splatností, můţe se k ní jednoduše dostat. To platí i o nákupu. Hypoteční zástavní listy je moţné je zakoupit na vybraných pobočkách emitující banky nebo na veřejných kapitálových trzích (burza, RM-Systém) a to jiţ v nominální hodnotě 10.000 Kč. Je zapotřebí mít s sebou občanský průkaz, případně výpis z majetkového účtu Střediska cenných papírů. Nemají ţádnou výpovědní lhůtu a tak je lze v kterékoli obchodní dny prodat na praţské burze či na RM-Systému. O moţnostech odkupu je moţné se informovat i na pobočce banky, která jej vydala. S předčasným prodejem jsou samozřejmě spojené moţné poplatky bance nebo obchodníkovi s cennými papíry. Hypoteční zástavní listy jsou upraveny zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Nákupní ceny zástavních listů se stanovují v závislosti na vyhlašované úrokové sazbě a situaci na kapitálovém trhu.

1.10.

Pokladniční poukázka

Jedná se o další druh krátkodobého cenného papíru. Je vysoce likvidní, mívá zpravidla podobu diskontovaného dluhopisu, který je vystaven na doručitele a je vydáván v zaknihované podobě. Její splatnost je velmi krátká. Umoţňuje svým majitelům i dluţníkům rychlou reakci na změnu tempa růstu inflace nebo na změny úrokové sazby. Např. je-li pro stát vhodná doba pro vydávání dlouhodobých cenných papírů, bude je nabízet výměnou za pokladniční poukázky nebo jejich hodnotu vyplatí v hotovosti. Pokladniční poukázky můţe vydávat Česká republika a Česká národní banka. Státní pokladniční poukázky jsou dluhopisy, které vydává stát pro krytí krátkodobých potřeb státního rozpočtu v důsledku jejich krátkodobého nesouladu se zdroji. Poukázky České národní banky jsou vydávány k měnovým operacím podle potřeb ČNB, jsou to obvykle diskontované dluhopisy znějící na doručitele v zaknihované podobě – evidenci majitelů vede Středisko cenných papírů. Obchodování s pokladničními poukázkami se provádí formou aukce, které pořádá Česká národní banka, ta je také správcem trhu pokladničních poukázek.

21

1.11.

Stavební spoření

Jde o nejoblíbenější spořící produkt českých domácností. Střadatel ukládá pravidelné měsíční úloţky na účet stavebního spoření, ten je úročen a jako jakýsi bonus obdrţí státem poskytovaný příspěvek tzv. státní podporu. Ta je připisována vţdy k 31. 12. kaţdého z pěti let stavebního spoření. Úroky ani podpora nejsou zdaněny Po ukončení smlouvy můţe klient s vkladem volně disponovat, nebo můţe vyuţít moţnosti získat nízce úročený úvěr, který lze pouţít pouze na financování potřeb spojených s bydlením (nákup pozemku, domu, bytu, přestavba, rekonstrukce). Konečná uspořená suma se skládá z vlastních úspor účastníka, ze získaných úroků a ze státní podpory. Provozovateli stavebního spoření jsou stavební spořitelny, většinou se jedná o dceřiné společnosti velkých bank (např. Komerční banka – Modrá pyramida, Raiffeisenbank – Raiffeisenbank stavební spořitelna apod.). Činnosti těchto spořitelen jsou vymezeny jak zákonem o bankách tak i zákonem o stavebním spoření. Nashromáţděné finanční prostředky mohou investovat jen za přesně stanovených podmínek a to: -

na úvěry a půjčky svým klientům

-

k uloţení do jiných bank

-

k nákupu bezpečných cenných papírů, jakými jsou státní dluhopisy, dluhopisy se státní zárukou, poukázky ČNB apod.

Aby nebyly stavební spořitelny vystaveny vysokým rizikům a mohly zajišťovat bezpečnost vkladů, jsou jejich podnikatelské aktivity stanoveny zákonem přesně s tímto cílem. Objem takto uloţených peněz byl v roce 2008 přibliţně 380 mld. Kč.

1.12.

Penzijní připojištění

Část obyvatelstva je pravděpodobně motivována k ukládání peněz „na stáří“ na tyto účty reformou důchodového pojištění. Roste totiţ jak počet penzijně připojištěných tak i objem takto uloţených peněz. Jedná se o další produkt, který je podporován státem a to formou příspěvku, ale na rozdíl od stavebního spoření je moţné v určité kombinaci si díky němu ulevit i daňově. Jako obvykle se jedná o pravidelné měsíční úloţky na účet u penzijního fondu. Z něj je pak následně po splnění sjednaných podmínek střadateli pravidelně vyplácena domluvená výše penze. Je moţné vyplatit částku i jednorázově v plné výši.

22

Výslednou sumou jsou naspořené prostředky plus státní přípěvek a podíl z výnosu hospodaření tohoto fondu. Smlouvu můţe zaloţit jakákoliv osoba starší 18 let s trvalým pobytem v České republice. Je zde domluvena výše měsíčního příspěvku, pojistná doba, druh penze (starobní, výsluhová, pozůstalostní) a penzijní věk. Na doţivotní starobní penzi vzniká nárok po uplynutí pojistné doby a dosaţení penzijního věku, u starobní penze na určitou dobu jsou podmínky stejné s tím, ţe ta je poskytována pouze po sjednanou dobu. Je také moţné ve smlouvě určit osobu (příp. více osob), které bude v případě úmrtí střadatele po dobu 2 let vyplácena pozůstalostní penze. Je dána minimální výše úloţky a to 100,- Kč, horní hranice stanovena není. Výši příspěvku je moţné na základě dohody měnit, pokud se například účastník ocitne v nepříznivé finanční situaci má moţnost poţádat o odklad nebo přerušení placení. Lze jej platit čtvrtletně, pololetně nebo ročně předem. Variantou je také moţnost placení příspěvku třetí osobou (př. zaměstnavatel za své zaměstnance, rodiče za studenta). Stejně jako u stavebního spoření banky tento produkt nabízejí prostřednictvím svých dceřiných společností. Banky mohou tyto relativně stabilní zdroje peněţních prostředků pouţívat k financování dlouhodobějších aktivních obchodů.

1.13.

Ţivotní pojištění

Ţivotní pojištění je finanční produkt, který v první řadě funguje jako zabezpečení proti nečekaným událostem, ale můţe také fungovat i jako obdoba dlouhodobého spoření s výnosem. V takovém případě se ukládané peníze dělí na sloţku, která se pouţije pro krytí případných pojistných událostí a kapitálovou sloţku, která se zhodnocuje a slouţí jako částečná metoda finančního zajištění na stáří. Druhy ţivotního pojištění: -

rizikové ţivotní pojištění – kryje riziko smrti, úrazu, onemocnění apod.

-

kapitálové ţivotní pojištění – kombinace pojistné ochrany pro případ úmrtí a doţití se spořením

23

-

investiční ţivotní pojištění – pojistná ochrana s moţností investic do fondů

V případě uzavření pojistné smlouvy je tu také moţnost – stejně jako u penzijního připojištění – daňové úlevy. Kaţdý střadatel, který uzavře smlouvu a hradí pojistné, můţe uplatnit odpočet ze základu daně a to aţ do výše 12 tis. Kč za dané zdaňovací období. Stejně tak je osvobozen od daně příspěvek zaměstnavatele na soukromé ţivotní pojištění zaměstnanců aţ do výše 24 tis. Kč ročně – tento limit je společný právě pro penzijní a ţivotní pojištění.

1.14.

Spotřeba domácností

Měli bychom také uvést, co se děje s druhou větší částí příjmů domácností, která musí být vynaloţena na běţnou spotřebu tj. na sluţby a výrobky, které potřebujeme k uspokojení svých úplně základních potřeb. Jedná se o výdaje nezbytné (bydlení, potraviny), ale také o sluţby a výrobky, kterými si „střadatel“ uspokojuje svá přání a individuální potřeby (výdaje na sport, kulturu apod.). Výše a členění těchto výdajů je velmi individuální a faktory, které ovlivňují spotřebu a chuť utrácet peníze za určité statky nebo sluţby, jsou velmi proměnlivé. Ovlivňuje je věk, vzdělání, status, profese ale i místo bydliště. Členění výdajů na konečnou spotřebu domácností3:

3

-

potraviny a nealkoholické nápoje

-

alkoholické nápoje a tabák

-

odívání a obuv

-

nájemné

-

bydlení, voda, elektřina, plyn

-

bytové vybavení, zařízení domácností, opravy

-

zdravotnictví

-

doprava

Zdroj: http:/www.cszo/csu/2005edicniplan.nsf/t/0C00311BEB/$File/tab5.pdf

24

-

pošta a telekomunikace

-

rekreace, kultura a sport

-

vzdělání

-

stravovací a ubytovací sluţby

-

ostatní zboţí a sluţby jinde neuvedené

V České republice se pohyboval poměr výdajů domácností na HDP zhruba na 60 % a to do roku 2004, od této doby se tento poměr pohybuje těsně pod hranicí 50 %, z toho vyplývá, ţe domácnosti svou spotřebu (vzhledem k výši HDP) sniţovaly. Pokud budeme chtít rámcově srovnat spotřebu našich domácností například s domácnostmi v USA a pouţijeme měření výdajů na konečnou spotřebu, tak v USA se spotřebují zhruba dvě třetiny výdajů na HDP. Chování domácností resp. spotřebitelů ve významu utlumení či posílení poptávky po zboţí a sluţbách velkou měrou ovlivňuje ekonomický růst dané země. Tabulka č. 4: Výdaje na spotřebu domácností v mld. Kč, HDP v mld. Kč

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Výdaje na konečnou spotřebu domácností

HDP

736,1 862,2 960,3 1 037,2 1 086,8 1 134,7 1 206,9 1 248,1 1 317,4 1 399,2 1 442,7 1 537,2 1 658,8 1 803,7 1 804,4

1 466,5 1 683,3 1 811,1 1 996,5 2 080,8 2 189,2 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 222,4 3 535,5 3 689,0 3 627,2

Zdroj: www.czso.cz; vlastní propočty, vlastní úprava

25

Výdaje na konečnou spotřebu domácností/HDP 50,2 % 51,2 % 53,0 % 51,9 % 52,2 % 51,8 % 51,3 % 50,6 % 51,1 % 49,7 % 48,3 % 47,7 % 46,9 % 48,9 % 49,7 %

V souvislosti se spotřebou domácností je nezbytné v této kapitole zmínit dva důleţité termíny a to jsou: míra hrubých úspor domácností a hrubý disponibilní důchod domácnosti. Míra hrubých úspor je vyjádřením sklonu domácností ke spoření. Je to poměr hrubé úspory domácností k hrubému disponibilnímu důchodu, který tvoří příjmy domácností mínus jejich výdaje. HRUBÉ ÚSPORY DOMÁCNOSTÍ MÍRA HRUBÝCH ÚSPOR = ____________________________________________ HRUBÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTI Při porovnávání hrubé míry úspor domácností českých a evropských domácností, dojdeme k závěru, ţe v ČR je stále menší tendence k úsporám a rozdíl v hodnotách se zvyšuje. V roce 2004 byla oproti hodnotě v EU pouze třetinová.

Tabulka č. 5: Míra hrubých domácích úspor v ČR a eurozóně v %

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Česká republika Eurozóna 8,5 14,3 8,4 13,6 7,4 14,3 8,3 14,8 7,4 14,6 5,4 14,5 8,2 14,0 9,6 13,7 10,9 13,9 10,4 14,2 9,5 údaj nebyl v době zpracování práce k dispozici

Zdroj: www.cszo.cz a www.ecb.int, vlastní úpravy

Hrubý disponibilní důchod 1) příjmy:

=

PŘÍJMY - VÝDAJE

- běţné příjmy z ekonomické činnosti a majetku - příjmy z transferů: sociální transfery, úrokové příjmy, dividendy

2) výdaje:

- daně z příjmu, platby úroků

26

Hrubý disponibilní důchod, který zůstane po zohlednění všech příjmových i výdajových poloţek, můţeme dále pouţít na pokrytí své běţné spotřeby nebo na spoření přebytku peněz. Poměr mezi spotřebou a úsporami se v čase mění. HRUBÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD = SPOTŘEBA +

ÚSPORY

V České republice došlo k prudkému sníţení míry hrubých úspor domácností v roce 1995 a to z hodnoty 15,2% na úroveň 5,4% v roce 2004. Po tomto rapidním poklesu došlo k mírnému nárůstu na hodnotu asi 9% a pak k nepatrnému poklesu na hladinu 8,2% v roce 2008. Vysvětlením poklesu jsou tyto důvody: -

domácnosti dávají přednost spotřebě

-

úspory nepřinášejí příliš velký výnos (úročení termínovaných vkladů je v posledních letech na nízké úrovni a dá se srovnat s mírou úroku na běţném účtu)

-

v České republice jsou domácnosti ve svém investování stále konzervativní a nemají odvahu zainvestovat do rizikových aktiv, která nesou vyšší výnos, ale s vyšším rizikem

Tabulka č. 6: Hrubé úspory domácností v ČR

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Hrubé úspory v % 15,2 11,5 11,3 9,3 8,5 8,4 7,4 8,3 7,4 5,4 8,2 9,6 10,9 10,4 9,5

Zdroj: www.czso.cz, vlastní úprava 27

2. Zadluženost domácností V první kapitole jsme se zabývali analýzou moţností, co udělat s přebytkem peněz. V druhé kapitole naopak zjistíme, jaké mají domácnosti moţnosti a nástroje, pokud se jim finančních prostředků nedostává. Asi kaţdý v ţivotě zaţil situaci, kdy mu na určité potřeby chyběly finance, a musel se potýkat s otázkou, jak si s tím poradit. V uplynulých letech byly domácnosti v České republice velmi konzervativní a spíše neţ dluhy převaţovaly úspory. Bylo to jistou averzí k zadluţování, která se sníţila aţ v 90. letech 20. století, kdy došlo v České republice k růstu ţivotní úrovně. To se projevilo i změnou náhledu na zadluţování. Touha po vlastním bydlení, nárůst ţivotního standardu, příklon ke spotřebě a v neposlední řadě také vysoká výkonnost ekonomiky způsobily v českých domácnostech pozitivní očekávání. Tato situace s sebou nesla úspěšnost bank a dalších finančních zprostředkovatelů na poli poskytování úvěrů na bydlení i spotřebu. Snadná dostupnost cizích peněz se stala cestou k zadluţování domácností v České republice. Dnes je nárůst zadluţování domácností z úvěrů poskytnutých bankami nejdynamičtější poloţkou. Dalšími dluhy, které domácnosti mají, jsou úvěry poskytované nebankovními finančními subjekty. Co se týče účelovosti úvěru, nejrychleji roste počet poskytnutých úvěrů na bydlení, a to ať se jedná o hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření nebo spotřebitelský úvěr na nemovitost. Pokud bychom chtěli udělat přesný přehled zadluţenosti domácností od vzniku ČR, bylo by to velmi komplikované a to díky několika skutečnostem. Jednou z nich byl nárůst různých poskytovatelů úvěrů, kromě tradičních obchodních bank se zde objevily další finanční subjekty. Příkladem jsou leasingové společnosti, které po poklesu leasingového trhu, který způsobily změny daňových sazeb po vstupu ČR do EU, přišly na trh s nabídkou klasických spotřebitelských úvěrů. Další skutečností byly i provedené změny ve statistikách České národní banky, která v roce 2005 přijala novou metodiku Evropské centrální banky. Díky této změně figurují v segmentu úvěrů domácnosti-obyvatelstvo i tzv. ostatní úvěry. Patří sem úvěry, které nejsou součástí dvou hlavních kategorií – na bydlení a spotřebu, a dále pak úvěry poskytnuté segmentu domácnosti-ţivnosti a neziskovým institucím slouţícím domácnostem.

28

Podíl dluhů domácností na hrubém domácím produktu V období let 1997 - 2007 byl nárůst zadluţenosti velký, segment domácnosti-obyvatelstvo měl na svém kontě bankovní úvěry v hodnotě 105 mld. Kč, coţ v roce 1997 představovalo pouhá 5,8 % nominálního HDP. O deset let později byl objem takto půjčených peněz segmentu domácnosti-obyvatelstvo jiţ 719,80 mld. Kč, tj. 20,35 % HDP. Zadluţenost domácností stoupla 14x a u úvěrů poskytnutých na bydlení aţ 43x. Naprosto největší nárůst úvěrů proběhl v letech 2004 – 2007, podíl na HDP se zvýšil o téměř 9 %. K tomuto růstu došlo díky velkému růstu ekonomiky ČR. V tomto období rostl počet poskytnutých úvěrů tempem 30,23 % (dle stavu k stejnému období předchozího roku) a to při silném růstu nominálního HDP. Předstih růstu tempa zadluţování před růstem HDP znamená i nárůst objemového podílu na HDP.

Tabulka č. 7: Podíl úvěrů domácnostem na HDP

Česká republika Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009

Objem úvěrů domácnostem celkem v mld. Kč 312,65 413,73 535,20 719,80 872,28 973,52

HDP v mld. Kč

Objem úvěrů domácnostem/HDP v %

2 814,8 2 983,9 3 215,6 3 535,5 3 689,0 3 627,2

11,10 13,86 16,64 20,35 23,64 26,83

Zdroj: www.cnb.cz, vlastní úpravy

V celkovém objemu dluhů domácností, který zahrnuje úvěry od všech typů finančních zprostředkovatelů, připadalo na konci roku 2008 zhruba 85 % ze všech poskytnutých na banky (a to včetně ČNB a druţstevních záloţen), o zbývající část se dělí ostatní finanční zprostředkovatelé zaměřující se především na spotřebitelské úvěry. Nominální hodnota všech úvěrů poskytnutých sektoru domácnosti-obyvatelstvo činila ke konci roku 2008 872,28 mld. Kč, na konci roku 2009 to bylo 973,52 mld. Kč Domácnosti s niţšími příjmy mají většinou zájem o spotřebitelské úvěry, naproti tomu domácnosti s příjmy vyššími ţádají především o úvěry na bydlení a současně čerpají i úvěry spotřebitelské, coţ můţe souviset s vybavováním nové nemovitosti.

29

Tabulka č. 8: Objem úvěrů domácnostem – údaje za čtvrtletí

Období

31.12.2005 31.3.2006 30.6.2006 30.9.2006 31.12.2006 31.3.2007 30.6.2007 30.9.2007 31.12.2007 31.3.2008 30.6.2008 30.9.2008 31.12.2008 31.3.2009 30.6.2009 30.9.2009 31.12.2009

Objem úvěrů domácnostem celkem (v mld. Kč)

Meziroční změny (v %)

413,73 433,33 463,66 497,14 535,20 566,27 610,85 655,77 719,80 749,98 792,41 834,82 872,28 898,40 924,68 949,48 973,52

Čtvrtletní změny (v %)

4,7 6,9 7,2 7,6 5,8 7,8 7,4 9,8 4,2 5,7 5,4 4,5 3,0 2,9 2,7 2,5

29,35

34,49

21,18

11,60

Zdroj: www.cnb.cz, vlastní úpravy a výpočty

Z údajů ve výše uvedené tabulce je patrné, ţe i v roce 2009 se objem poskytnutých úvěrů zvyšoval, ačkoliv ne v takové míře jako v letech předchozích. V prvním čtvrtletí roku 2009 stoupl o 3 % a i v dalších čtvrtletních roku 2009 objem úvěrů rostl velmi pomalu. V posledním čtvrtletí roku 2009 to bylo jen o pouhá 2,5 %. Od roku 2005 Česká národní banka sleduje souhrn úvěrů od všech finančních zprostředkovatelů. To ale nijak nesouvisí se změnou trendu. Jak lze z tabulky a dostupných statistik vysledovat, v prvních třech měsících let 2005 – 2008 je nárůst úvěrů vţdy niţší neţ v ostatních čtvrtletích. V loňském roce tomu bylo ale přesně naopak. Na konci roku 2007 nastal největší procentní nárůst a to o téměř 10% za poslední čtvrtletí. Jak ukazuje níţe uvedený graf, v lednu letošního roku byl opět zaznamenán niţší objem nově poskytnutých úvěrů a tyto niţší hodnoty se vyskytují 15 měsíců za sebou (hodnota 1 znamená v meziročním srovnání niţší objem nově poskytnutých úvěrů).

30

Graf č. 1: Nově poskytnuté úvěry - meziroční srovnání

Graf č. 2: Nově poskytnuté úvěry celkem

Zdroj: www.cbcb.cz

31

Objem nově poskytnutých úvěrů v lednu 2010 byl z dlouhodobého hlediska nejniţší. To znamená, ţe v lednu 2010 jsme zaznamenali nové minimum z hlediska objemu poskytnutých úvěrů. Ve srovnání s lednem 2009 bylo poskytnuto o 10 % méně úvěrů. Ještě výraznější pokles, o téměř 35 %, nastal v porovnání s lednem 2008. Nejniţší objem úvěrů byl zaznamenán nejen u hypotečních úvěrů, ale i u ostatních úvěrů. Meziroční pokles nastal i u úvěrů ze stavebního spoření. Na rozdíl od hypoték a od ostatních úvěrů se však v lednu 2010 nejednalo o nejniţší hodnoty. Z tohoto pohledu byl zatím nejniţší objem v únoru 2009. Meziměsíčně klesá objem nově poskytnutých úvěrů jiţ od října 2009. U všech typů úvěrů byl tedy zaznamenán meziměsíční pokles třikrát za sebou. Vzhledem k probíhající ekonomické krizi je chuť domácností zadluţovat se slábnoucí. Ekonomické očekávání obyvatel, zvyšující se míra nezaměstnanosti (propouštění se dotklo zejména některých odvětví např. sklářství) a také rostoucí úrokové sazby úvěrů mají za následek opadnutí původního nadšení a zájmu o levné peníze, díky kterým došlo k obrovské úvěrové expanzi domácností v České republice. Podstatnou částí jsou úvěry do bydlení a menší pak tvoří úvěry na spotřebu, které tvoří zhruba 30 %. I přesto se ale Češi i nadále rekordně zadluţují, obzvláště mladší ročníky neberou ţivot na dluh jako něco neakceptovatelného. Touha po uspokojení potřeb, tuţeb a přání dost často přemůţe obavu z nesplácení úvěru. Dobrým znamením ale je, ţe míra úspor v bankách i nadále převyšuje objem úvěrů. V sektoru domácností zatím akutní nebezpečí v podobě dluhové pasti (výrazné omezení schopnosti splácet) zatím nehrozí a to proto, ţe celkový objem půjček představuje takřka dvě třetiny objemu jejich úspor uloţených v bankách. Pokud ale dojde k dalšímu růstu úrokových sazeb nebo se výrazněji sníţí tempo růstu mezd, mohou mít některé domácnosti problém, aby dostály svým závazkům z čerpaných úvěrů.

2.1.

Úrok z úvěru

Poplatkem za poskytnuté peníze ve formě úvěru je úrok. Je cenou za moţnost spotřebovat peníze, které jsem ještě nevydělal a tak uspokojit své potřeby spojené třeba s touhou po vlastním bydlení, novém automobilu nebo třeba luxusní letní dovolené neboli „úrok je

32

cenou vyjádřenou v procentech z obchodované=půjčené částky peněz, skutečné mnoţství peněz zaplacené za moţnost disponovat obchodovanou částkou peněz po určitou dobu“4. Reálné mnoţství zaplacených úroků je závislé na: velikosti dluţné částky=jistiny výši úrokové sazby vyjádřené v procentech z jistiny době, po kterou se úvěrový obchod realizuje Standardní úroková sazba Standardní úroková sazba je tvořena třemi sloţkami: 1) inflační – pokrývá ztráty věřitele, které plynou z vývoje inflace a znehodnocování peněz v důsledku růstu cen 2) nákladová – pokrývá náklady věřitele spojené s opatřováním zdrojů a s jeho vlastním fungováním (úroková marţe) 3) riziková – pokrývá moţné ztráty z případného neúspěchu úvěrového obchodu Skutečná úroková míra je nakonec od té standardní odlišná a to z několika důvodů. Nejvýznamnější je vliv trhu neboli nabídky a poptávky a konkurence. Z tohoto hlediska můţeme úrokové sazby rozdělit na sazby trţní a intervenční (sazby pouţívané centrálními bankami na mezibankovních peněţních trzích např. sazba diskontní a repo sazba). Pokud si peníze od banky půjčuje rizikový klient, zaplatí vyšší úrok jako kompenzaci za moţné riziko nesplacení pohledávky. Banky mají systémy na hodnocení svých klientů a také na sledování jejich splátkové disciplíny, kterými se pak mohou řídit i nabízené úrokové sazby. Dalšími důleţitými veličinami jsou výše zapůjčené částky a délka splatnosti, sazby tzv. “rychle dostupných peněz“ jakými jsou např. kontokorentní běţný účet (moţnost přečerpat zůstatek účtu aţ do stanoveného maxima) nebo kreditní karta jsou vyšší neţ u úvěrů na bydlení, přestoţe se jedná o velmi rozdílné objemy peněz.

4

Zdroj: Úvěrové obchody, autoři: F. Pavelka, D. Bardová, R. Opltová, Bankovní institut , 2001, str. 93

33

Tabulka č. 9: Roční úrokové sazby různých typů úvěrů pro fyzické osoby

Spotřebitelský úvěr od banky

10 – 18 %

Kreditní karta

20 a více %

Kontokorentní účet

15 – 20 %

Nákup na splátky

Aţ 35 %

Úvěr od nebankovní společnosti

Aţ 450 %

Zdroj: Hospodářské noviny, vlastní úpravy

Příklady úrokových nákladů při zapůjčení peněz Pokud si klient vezme u banky spotřebitelský úvěr, banka s ním sepíše smlouvu, ve které bude stanovena částka úvěru, výše úrokové sazby (můţe se v průběhu splácení úvěru také měnit) a také stanovená výše měsíční splátky. Ta bývá zpravidla po celou dobu splácená stejná a jsou v ní zahrnuty úroky, i částečné umořování jistiny úvěru – tzv. anuitní splácení úvěru. Úrokové náklady = výše půjčky x úroková sazba v % x (doba splatnosti úvěru v měsících + 1) / 100 x 12 x 2 Tento výpočet se hodí kdykoliv se rozhodujeme, zda-li si peníze máme vypůjčit, od které banky a za jakých podmínek. Díky němu zjistíme celkové úrokové náklady, které vynaloţíme na tuto finanční operaci. Abychom mohli propočítat měsíční splátku, musíme součet půjčky a úrokových nákladů rozloţit na dobu splatnosti. Měsíční splátka (anuita) = výše půjčky + úrokové náklady / doba splatnosti v měsících Příklad: Paní Malá si v bance vezme úvěr ve výši 65.000,- Kč na 19 měsíců při úrokové sazbě 14,25%. a) Jaké budou její celkové náklady za vypůjčené peníze? b) Jak vysoká bude měsíční splátka? Úrokové náklady = 65.000 x 14,25 x (19+1) / 100 x 12 x 2 = 7.718,75 Kč

34

Měsíční splátka = 65.000 + 7.718,75 / 19 = 3.827,30 Kč Paní Malá tedy celkově zaplatí částku 72.718,75 Kč a každý měsíc bude po dobu 19 měsíců splácet částku 3.827,30 Kč.

2.2.

Funkce, členění a typy úvěrů

V této části se podíváme na jednotlivá členění a typy úvěrů z pohledu banky i klienta. Zjistíme, jaký průběh má proces poskytnutí úvěru, čerpání úvěru a také např. zajištění úvěru. Uveďme pár pojmů, které se v oblasti úvěrových obchodů vyskytují, a budeme je v následujícím textu hojně pouţívat. Ve chvíli, kdy si půjčíme peníze od banky, stáváme se jejím dlužníkem a vůči bance máme dluh = závazek. Naopak banka je naším věřitelem a má za námi pohledávku ve výši poskytnutého úvěru případně jeho příslušenství (úroky, poplatky, úroky z prodlení). Dluţník bance platí úrok za poskytnutý úvěr, který je vyjádřením ceny úvěru. Pokud se klient dostane do potíţí se splácením a jeho splátky se zpozdí, můţe mu banka – věřitel začít vyměřovat pokutu - úrok z prodlení, jehoţ výše je o mnoho vyšší neţ běţný úrok. Bankovní úvěr můţeme definovat různými způsoby: jako časově omezené zapůjčení peněz klientovi banky k volnému nebo smluvně danému účelu nebo pouţití, nebo jej lze popsat jako předání určité hodnoty dluţníkovi k dočasné dispozici nebo financování výdajů někoho jiného proti jeho splátkám v budoucnu. V této souvislosti bychom měli připomenout pojem časová hodnota peněz. Věřitel půjčuje peníze v současnosti, zatímco dluţník je vrací v budoucnosti, z toho vyplývá, ţe současná hodnota poskytovaných úvěrových prostředků se rovná budoucí hodnotě jejich splacení diskontované poţadovanou výnosovou mírou.

5

Mezinárodně je pouţíván pro pojem úvěr výraz kredit (z latin.slova

credere – věřit, důvěřovat, darovat).

5

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.105

35

Funkce úvěru Banky pouţívají nashromáţděné peněţní prostředky k tomu, aby mohly poskytovat úvěry, kterými jsou tyto peníze přerozděleny a zároveň vytvářejí nová depozita, z toho pohledu hovoříme o následujících funkcích úvěru:6 -

makroekonomické: a) peněţní/emisní b) rozdělovací/distribuční c) kreační

-

mikroekonomické

Makroekonomické: 

Emisní funkce

Uvádění peněz do oběhu nebo jejich stahování probíhá díky bankovním úvěrům a tím je splněna jeho emisní funkce. Podle toho jak se mění potřeby, usměrňuje se tím tok a zdroje tvorby peněţních fondů. Lidé si prostřednictvím úvěru zvyšují svůj dodatkový peněţní fond, pokud mají vyšší potřebu mnoţství peněţních prostředků nebo naopak peníze se stahují z oběhu při poklesu této potřeby ve formě splátek úvěru. 

Distribuční funkce

Banky a další peněţní ústavy mají disponibilní peněţní zdroje, kterými formou poskytování úvěrů přerozdělují tyto prostředky. Úzké spojení s funkcí emisní plyne ze znovurozdělení peněz, díky kterému můţe dojít ke zrychlení a rozšíření hospodářského koloběhu. 

Kreační funkce

Úvěr má také funkci multiplikace depozit, z čehoţ vyplývá, ţe z původní jednotky uloţených peněz se díky poskytnutému úvěru mohou stát další odvozené jednotky depozit.

6

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.106

36

Ty mohou být dále uloţeny a následně pouţity na poskytnutí dalších úvěrů, vytváří se tím násobky původních depozit. Mikroekonomická funkce: Úvěr z pohledu dluţníka čili z hlediska mikroekonomického je jeho příjmem / důchodem, který je součástí jeho peněţního fondu, se kterým můţe disponovat, dalším nárůstem příjmu se zvýší jeho kupní síla. Členění a typy úvěrů Poskytované úvěry můţeme členit podle různých hledisek na několik skupin a typů. Pro přehled uvedeme pouze několik členění, která vyplývají z různorodosti potřeb klientů, kteří spadají do skupiny obyvatelstvo-domácnosti. 1. dle doby splatnosti a) krátkodobý úvěr (do 1 roku) b) střednědobý (1 – 5 let) c) dlouhodobý (nad 5 let) 2. dle účelu poskytnutí a) kontokorentní běţný účet (povolené přečerpání běţného účtu aţ do sjednaného limitu) b) spotřebitelský úvěr (můţe být účelový i neúčelový) c) kreditní karta (neúčelové čerpání peněţních prostředků prostřednictvím platební karty) d) úvěr na bydlení příp. úvěr ze stavebního spoření (peněţní prostředky na nákup pozemku, bytu, domu nebo na jejich rekonstrukci, velký objem finančních prostředků, dlouhodobý úvěr aţ v délce trvání 35 let, banka poţaduje kvalitní zajištění např. dluţník dává většinou do zástavy pozemek, dům)

37

3. metoda úvěrování -

jednorázové poskytnutí (např. spotřebitelský úvěr)

-

variabilní čerpání (např. kontokorent)

-

revolvingový (poskytnutí v dílčích částkách a opakovaně)

Průběh poskytnutí a čerpání úvěru Chybí nám peněţní prostředky a tak se rozhodneme, ţe si půjčíme od banky. V tomto případě nás čeká proces několika činností, kterými musíme projít, abychom na konci byli „majiteli úvěru“. Je samozřejmé, ţe je v zájmu banky mít o ţadateli o úvěr co nejvíce informací. Ty následně vyhodnotí a na jejich základě se rozhodne, zda nový obchod realizuje či nikoli. Tento proces můţeme rozdělit na 2 fáze: 1. posouzení úvěruhodnosti a úvěruschopnosti klienta 2. uzavření smlouvy o úvěry, případně o zajištění Pravděpodobně úplně první fází bude vaše ústní ţádost o úvěr například na pobočce s vaším bankovním poradcem, který od vás bude poţadovat základní informace: o výši úvěru, předpokládané splatnosti, účelu a moţnosti zajištění. Jiţ po tomto prvním kontaktu s bankou se vám většinou dostane alespoň základní informace, zda-li vůbec máte moţnost ţádat o úvěr. Písemná ţádost je jiţ podrobnější a obvykle obsahuje tyto údaje:7 údaje o klientovi poţadovaný druh úvěru částka a měna úvěru doba splatnosti

7

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.127

38

způsob splácení způsob zajištění účel pouţití Dále si vysvětlíme dva výše uvedené pojmy, se kterými se moţná také setkáte, a těmi jsou: úvěruschopnost a úvěruhodnost klienta. Úvěruschopnost klienta znamená, ţe klient je způsobilý uzavírat právoplatné úvěrové obchody neboli vůči bance se právně a účinně zavázat, tato schopnost vzniká dosaţením plnoletosti. Úvěruhodností klienta označujeme schopnost dluţníka dostát svým závazkům, které vyplývají ze smluvního úvěrového vztahu tzn. splatit vypůjčený obnos peněţních prostředků plus úroky dle podmínek smlouvy. Ověření identity klienta a také jeho způsobilosti vstupovat do závazků není jednoduché. Někdy se můţe stát, ţe poskytnutí úvěru skončí uţ v této prvotní fázi. U všech klientů je ţádoucí prokázat tyto skutečnosti: existence a právní subjektivita, morální zachovalost, způsobilost vstupovat do závazků a také schopnost ručit za jejich plnění. U fyzických osob se totoţnost prokazuje příslušným dokladem – občanským průkazem. Klient se identifikuje jménem, příjmením, bydlištěm a také rodným číslem. Co se týče morální zachovalosti, banky většinou poţadují doklad o stálém zaměstnání (je dobré, pokud jej klient často nemění) a doklad o příjmech. Jakmile je klient zletilý, znamená to, ţe je i způsobilý vstupovat do závazků, pokud ovšem nemá způsobilost k právním úkonům omezenou soudem nebo je jí úplně zbaven (v tomto případě má stanoveného zákonného zástupce, který jedná za něj). Klient – fyzická osoba ručí bance za své závazky celým svým majetkem. Vzhledem k tomu, ţe banky někdy pouţívají trochu odlišná kritéria hodnocení a mají vlastní ratingové systémy, je moţné, ţe se posouzení jednotlivých klientů v různých bankách bude odlišovat. V důsledku se můţe stát, ţe například klient ţádající o hypotéku neuspěje u dvou bank, ale ve třetí jiţ úspěšný bude. Dalším důleţitým faktorem především u objemově větších úvěru je zajištění úvěru a tím eliminování rizika při nesplacení úvěru. Banka tím zamezí ztrátě v případě, kdy klient přestane být schopen svůj dluh splácet. Zajištění pak věřiteli umoţní uplatnit své nároky vůči dluţníkovi a dosáhnout tak náhrady své pohledávky.

39

Při posouzení moţnosti zajištění poskytnutého úvěru zvaţuje banka tyto skutečnosti: 8 

soudní vymahatelnost práva banky k předmětu zajištění, které je garantované kvalitní a úplnou smluvní dokumentací



objektivita ocenění předmětu zajištění: -

vhodnost druhu zajištění

-

odborné ocenění zajištění

-

stanovení likvidační hodnoty

-

odhad nákladů spojených s nuceným prodejem v případě realizace zajištění



likvidita zajištění (jak snadné bude předmět zajištění zpeněţit)



stabilita hodnoty zajištění



moţnost kontroly (řádná dokumentace)

V případě úvěru poskytovaných domácnostem můţeme jmenovat alespoň některá z pouţívaných zajištění u větších spotřebitelských úvěrů nebo úvěrů na bydlení. Jedná se o: Ručení U spotřebitelských úvěrů poskytnutých na vyšší částky banka většinou po dluţníkovi ţádá jednoho či několik ručitelů. Ručitelem je osoba, která se bance zaváţe, ţe v případě nesplacení dluhu dluţníkem, jej uhradí. Ručení má formu prohlášení ručitele, které musí mít písemnou podobu a podpis ručitele musí být úředně ověřený. Jak jiţ bylo řečeno, ručitelů můţe být více a kaţdý ručí do stanovené výše. Banka musí ručiteli kdykoliv na jeho poţádání sdělit výši pohledávky za dluţníkem. U tohoto zajištění si banka i velmi detailně ověřuje kvalitu ručitele. Banky toto zajištění přijímají v případě krátkodobých a menších úvěrů.

8

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.128

40

Zástavní právo k věci nemovité Toto zajištění je pouţíváno v případě poskytnutí úvěru na bydlení a předmětem zajištění se stává pozemek, dům či byt. Banka si musí předem prověřit, zda nabízená nemovitost k zajištění, jiţ není zatíţena jiným zástavním právem nebo věcným břemenem. To můţe totiţ velmi omezit nebo úplně znemoţnit realizaci takovéhoto zajištění. Vzniká sepsáním zástavní smlouvy mezi bankou – zástavním věřitelem a dluţníkem – zástavcem (zástavcem můţe být i osoba odlišná od dluţníka, např. půjčuji si na dům, ale jako zajištění předkládám bance dům svým rodičů) vloţením zástavního práva do katastru nemovitostí. Kvalita a likvidita tohoto zajištění je sporná. Velmi jej ovlivňuje momentální situace na trhu s nemovitostmi. Je proto v zájmu banky tento vývoj sledovat a v případě velkého poklesu cen ţádat další dodatečné zajištění úvěru. Poskytnutí a splácení úvěru Poté co banka zváţí všechna pro a proti, zváţí způsob splácení a stanoví úrok (to se opět týká především objemově větších úvěrů) a rozhodne se, ţe vám – svému novému dluţníkovi peníze půjčí, předloţí vám k podpisu úvěrovou smlouvu příp. smlouvu o zajištění – zástavní smlouvu, ručitelské prohlášení atd. Co musí úvěrová smlouva obsahovat9:  závazek banky poskytnout klientovi úvěr ve stanovené výši  závazek dluţníka peněţní prostředky splatit včetně úroků dle sjednaných termínů  úrokovou sazbu  účel  podmínky čerpání  případně sankční podmínky při neplnění závazku  číslo účtu, na který je úvěr poskytnut  způsob zajištění 9

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.132

41

V průběhu trvání smluvního úvěrového vztahu banka kontroluje, jak klient plní podmínky a to především: zda klient včas splácí jistinu a úrok úvěru, v případě účelového úvěru jeho pouţití, případně další podmínky stanovené bankou. Pokud se objeví nějaké nedostatky např. pozdní splácení úvěru nebo úplné zastavení splácení, banka můţe přistoupit k sankčním opatřením, mezi která patří: zvýšení úroku z úvěru, ţádost o jednorázové splacení úvěru. Banka nesmí podcenit varovné signály vypovídající o ohroţené návratnosti úvěru (tzv. problémové úvěry – klient není schopen plně jednat v souladu s úvěrovou smlouvou) a můţe přistoupit k individuálním řešením v podobě odloţení splátek, sníţení úrokové sazby, prodlouţení splatnosti úvěru. Teprve po vyčerpání všech moţností o běţné splacení pohledávky, banka přistupuje k realizaci zajištění, soudnímu vymáhání, exekuci majetku apod. V úvěrové smlouvě je i stanoveno jakým způsobem bude úvěr splácen. U úvěrů domácnostem se bude jednat o splátky pravidelné měsíční. Z hlediska úroku a jistiny rozlišujeme splácení10: běţné – to znamená, ţe splátka jistiny a úroku je vyčíslena samostatně, výše úroku je pokaţdé jiná, neboť se mění zůstatek úvěru, ze kterého je úrok vypočítáván anuitní splácení – splátka je stále ve stejné výši a obsahuje jak splácenou jistinu, tak úrok, v průběhu času se mění poměr mezi těmito dvěma částmi, zpočátku převaţuje splátka úroku a aţ postupem času se zvyšuje umořování jistiny

2.3.

Kontokorentní účet

Tento typ úvěru je u domácností velmi oblíbený, přestoţe se jedná o peníze, které jsou poměrně drahé – banky si účtují poměrně vysoký úrok. Kontokorentní úvěr je čerpání peněţních prostředků v měnícím se rozsahu dle dluţníkovy potřeby aţ do sjednané maximální výše, zúčtování plateb došlých i odchozích probíhá na jednom bankovním účtu. Tento účet můţe vykazovat kreditní zůstatek, klient je pak v pozici věřitele banky, při debetním zůstatku přechází do pozice dluţníka. Jeho poskytnutí je také vázáno na úvěrovou smlouvu. Úvěrový rámec neboli hranice debetu, pod kterou klient jiţ nemůţe, je stanovena a také časově limitována např. měsíční, čtvrtletní, pololetní (u domácností nejčastěji bývá 180 dnů). Jeho nespornou předností je moţnost čerpání kdykoliv je potřeba. 10

Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4.vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000, str.131

42

Zda-li klient zrovna úvěr vyuţívá nebo ne, je zcela na něm (samozřejmě pokud plní všechny poţadované podmínky), a můţe jej vyuţít zcela nebo jen částečně. Úroky pak odráţejí skutečný stav, tzn., jaká byla výše dluţné částky, po jakou dobu, jakou dobu byl na účtu kredit – připsání kreditních úroků. Ke splácení dochází všemi došlými platbami na účet, kaţdá úhrada sniţuje výši vyčerpaného úvěru a dává moţnost dále čerpat. Pro srovnání uveďme přehled nabízených kontokorentních nástrojů bank v České republice, uvedené údaje jsou k 30. 11. 2009. Tabulka č. 10: Úrokové sazby kontokorentních účtů Název banky Název úvěru

Výše úrokové sazby p.a.

Česká spořitelna

Kontokorent ke sporoţiru

18,90%

ČSOB

Povolené přečerpání účtu

16,90%

Fio, druţstevní záloţna

Kontokorentní úvěr

14,30%

GE Money bank

Flexikredit

17,90%

Komerční banka

Povolené debety pro občany

19,00%

LBBW Bank CZ

IQ Kredit

15,50%

Oberbank

Kontokorentní úvěr k privátnímu účtu

11,00%

Poštovní spořitelna

Povolené přečerpání k postţirovému účtu

16,90%

Raiffeisenbank

Kontokorentní úvěr

19,90%

UniCredit Bank

Kontokorentní úvěr

15,00%

Volksbank CZ

Kontokorentní úvěr

15,60%

VolksbankShop

Kontokorentní úvěr

18,10%

WALDVIERTLER SPARKASSE von 1842 Kontokorent Zdroj: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kontokorentni/ vlastní úpravy

2.4.

12,00%

Spotřebitelský úvěr

Pokud jsou vaše potřeby dodatečných peněţních prostředků větší, asi budete chtít vyuţít jiný produkt neţ kontokorent, který se rozhodně nehodí a nevyplatí na dlouhodobé pokrývání nedostatku financí. Dalším produktem je spotřebitelský úvěr, banka ho poskytuje svým klientům v různých podobách na řešení jejich nenadálé finanční potřeby. Spotřebitelské úvěry jsou půjčky fyzickým osobám na financování jejich potřeb. Často slouţí k nákupu spotřebního zboţí, k financování sluţeb např. školné, dovolená a nebo je moţné je pouţít k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. V případě úvěru neúčelového, jej můţe klient vyuţít k libovolnému účelu.

Spotřebitelský úvěr banka

poskytuje fyzickým osobám-občanům starším 18 let, se státním občanstvím ČR a trvalým

43

bydlištěm na území ČR. V některých případech můţe být jeho poskytnutí vázáno na podmínku vedení běţného účtu v bance a to po určitou stanovenou dobu (např. 3 měsíce) nebo si jej musíte zaloţit při kladném vyřízení ţádosti o úvěr. Některé banky tuto podmínku nemají a ţadatel o úvěr nemusí být jejich klientem Úroková sazba spotřebitelského úvěru závisí na jeho typu např. úvěr účelový nebo neúčelový, na době splatnosti, případně i na jiných okolnostech, které banka při stanovení výše úrokové sazby zohledňuje. V současnosti se úroková sazba pohybuje v rozpětí od 9,5 aţ do 19 % p.a. Členění spotřebitelských úvěrů: podle účelovosti účelový úvěr – peníze jsou poskytnuty na předem stanovený účel např. nákup automobilu neúčelový úvěr – klient sám rozhoduje, na co poskytnutý úvěr pouţije – tato moţnost se projeví na vyšším úroku podle typu výplaty 

hotovostní úvěr - finanční prostředky jsou klientovi vyplaceny v hotovosti



bezhotovostní úvěr – klient obdrţí peníze na svůj účet

Tabulka č. 11: Srovnání účelových spotřebitelských úvěrů Název banky Název úvěru

Výše úrokové sazby p.a.

ČSOB

Půjčka na lepší bydlení

7,70%

Česká Spořitelna

Spotřebitelský úvěr účelový

8,50%

Home Credit

Ideal Credit

9,50%

LBBW Bank

Rychlopůjčka - účelová varianta

Oberbank

Spotřebitelský úvěr účelový

6,85%

Poštovní spořitelna

Účelový úvěr na bydlení

6,90%

Poštovní spořitelna

Účelový úvěr na vzdělání

8,80%

Raiffeisenbank

Účelová půjčka na bydlení

6,30%

Raiffeisenbank

Účelový úvěr na ostatní investice

8,40%

10,50%

UniCredit Bank Osobní úvěr účelový 10,13% Zdroj: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-ucelovych-uveru/, vlastní úpravy

44

Tabulka č. 12: Srovnání neúčelových spotřebitelských úvěrů Název banky Název úvěru

Výše úrokové sazby p.a.

Cetelem

On-Line půjčka Cetelem

8,50%

Cetelem

Combi půjčka Cetelem

8,50%

Cetelem

Osobní půjčka Cetelem

8,50%

LBBW Bank

Rychlopůjčka

Citibank

Citi půjčka

Cofidis

Půjčka Cofidis

Česká Spořitelna

Půjčka

7,50%

Česká Spořitelna

Hotovostní úvěr

8,00%

ČSOB

Půjčka na cokoliv

GE Money Bank

Konsolidace Půjček

7,90%

GE Money Bank

Expres půjčka

5,70%

Home Credit

Telefonní půjčka Home Credit

12,61%

Komerční banka

Perfektní půjčka

14,90%

Komerční banka

Osobní úvěr

9,07%

Komerční banka

Úvěr Garant

7,02%

mBank

půjčka

16,25%

mBank

mPůjčka Plus

10,00%

Oberbank

Spotřebitelský úvěr neúčelový

7,10%

Poštovní spořitelna

Spotřebitelský úvěr neúčelový

8,80%

Raiffeisenbank

Rychlá půjčka

8,80%

Raiffeisenbank

Nízká splátka

7,90%

Raiffeisenbank

Půjčka na kliknutí

7,90%

UniCredit Bank

Osobní úvěr neúčelový

11,13%

Volksbank

Spotřebitelský úvěr od Volksbank

12,10%

VolksbankShop

Aktiv půjčka

10,49%

14,90% 9,90% 15,90%

10,90%

Waldviertler Sparkasse von 1842 Spotřebitelský úvěr Zdroj: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-uveru/, vlastní úpravy

8,90%

Prostřednictvím spotřebitelského úvěru je moţné uspokojit současné potřeby bez nutnosti omezovat své výdaje a dlouhodobě spořit. Příklady moţností pouţití spotřebitelského úvěru: zařízení a vybavení domácnosti nákup spotřební elektroniky koupě, rekonstrukce nebo modernizace bydlení

45

koupě automobilu úhrada nákladů spojených se studiem (v tuzemsku ale i v zahraničí) vypořádání závazku v rámci dědictví nebo manţelství Počet poskytnutých spotřebitelských úvěrů v poměru ke všem úvěrům domácností klesá. Příčinnou souvislost je moţné najít především v nárůstu počtu úvěrů na bydlení, ještě v roce 2005 se tyto úvěry podílely více jak třetinou, v následujících letech došlo k poklesu na necelých 30 %. Co se týče poskytovatelů těchto úvěrů, velké zastoupení mají finanční zprostředkovatelé z řad společností splátkového prodeje a leasingových společností, které se zabývají finančním leasingem. Objem jimi poskytnutých úvěrů sektoru domácností činil v roce 2008 téměř polovinu všech těchto spotřebitelských úvěrů. Proč mají tyto úvěry tak významný podíl? Jedním z nejdůleţitějších faktorů jsou mnohem menší nároky na kvalitu a bonitu klienta. To nahrává především klientům z řad sociálně slabších domácností, coţ se projevuje i v regionálním pohledu. Právě tyto půjčky mohou znamenat velký problém v podobě zvyšujícího se počtu nesplácených úvěrů a následně počtu nařízených exekucí, jeţ kaţdým rokem stoupá.

2.5.

Kreditní karta

Kreditní karta je vlastně jakýmsi druhem kontokorentu. Na první pohled se zdá stejná jako klasická platební neboli debetní karta, s tím rozdílem, ţe má přidělen stanovenou výši úvěrového limitu. Ten umoţňuje platit či vybírat hotovost i v případě, kdy vašem účtu není dostatek prostředků. Při kaţdém pouţití kreditní karty je čerpán úvěr, zatímco u karty debetní je moţné čerpat prostředky jen do výše zůstatku na účtu nebo do výše kontokorentního rámce. Úvěr je revolvingový, tzn., kaţdá uskutečněná splátka úvěru úvěrový limit automaticky obnovuje. Odloţení splácení je nespornou výhodou kreditní karty, cenou za to je ale hodně vysoký úrok. Kreditní kartu je moţné pouţívat buď pouze na území České republiky, nebo i v zahraničí. Pokud se rozhodnete pro kartu mezinárodně platnou, vyberte si takovou, se kterou můţete platit v obchodech a také vybírat z bankomatu. Je pochopitelné, ţe poplatky za tyto karty jsou vyšší neţ u karet domácích.

46

Platnost kreditní karty je stejně jako u platebních karet na dobu určitou a to zhruba 1 - 3 roky. V případě, ţe se jedná o kreditní karty vydávané splátkovými společnostmi, můţe být jejich platnost neomezená. V okamţiku, kdy platnost karty vyprší, klient můţe zaţádat o vystavení nové. V některých případech jsou nové karty vydávány automaticky. Primárním pouţitím kreditní karty je nákup zboţí a sluţeb u obchodníků, spousta z nich však umoţňuje i výběr hotovosti. Splátkové společnosti mohou mít u svých kreditních karet tuto moţnost omezenu a klient můţe hotovost čerpat pouze na přepáţkách smluvních bank. Další nevýhodou výběru hotovosti je nemoţnost uplatnění výhody bezúročného období - úrok se počítá ode dne čerpání aţ do splacení. Splácení úvěru a úroková sazba Klient splácí úvěr pravidelnými měsíčními splátkami společně s úrokem. Z nesplacené výše úvěru se začíná vyměřovat úrok po skončení bezúročného období a je nutné počítat s vysokými úrokovými sazbami, které jsou vyšší neţ u kontokorentu nebo u spotřebitelského úvěru, úroková sazba se pohybuje mezi 20 – 26 % p.a. Pokud stihnete splatit vyčerpanou částku během bezúročného období, nebudete platit ţádné úroky. Klient je povinen uhradit minimální částku, která je uvedena v měsíčním vyúčtování, a kterou se klient zavázal splácet ve smlouvě. Minimální splátka bývá často stanovena jako 5 - 10 % z celkové výše půjčky, kterou je pro tyto účely myšlena jistina, úroky a poplatky. Niţší splátka znamená zákonitě delší splátkové období a pro klienta mnohem draţší půjčku. Je moţné si stanovit splátku vyšší neţ je stanovené minimum, některé banky umoţňují i jednorázové splacení dluţné částky. Splácení úvěru: příkaz k úhradě z účtu klienta inkaso z účtu klienta platba sloţenkou Úroková sazba úvěru z kreditní karty bývá udávána v procentech za měsíc např. od 0,87 % p.m. do 2,46 % p.m., jakmile tuto sazbu převedeme na roční, můţe její výše dosáhnout i více neţ 20 % p.a..

47

Naprosto největší a nespornou výhodou kreditní karty je bezúročné období. Pokud totiţ úvěr splatíte včas, nezaplatíte nic navíc. Délka tohoto období bývá obvykle 45 dnů. V podmínkách poskytnutého úvěru z kreditní karty je např. stanoveno, ţe pokud do určitého data splatíte celou vyčerpanou výši úvěru, nezaplatíte za jeho čerpání ţádný úrok. Za podmínky, ţe splátku nestihnete, je vám nesplacená část úvěru úročena normálně. Jsou ovšem i takové kreditní karty, které tuto moţnost bezúročného období nenabízejí. Proto si je třeba zjistit všechny důleţité informace předem, abyste se podle nich mohli rozhodnout pro produkt, který bude nejlépe odpovídat vašim individuálním poţadavkům. Mezi další výhody kreditní karty patří: finanční rezerva rychlé a jednoduché pouţití bezúročné období doplňkové sluţby např. různé formy pojištění, které jsou zdarma Na druhou stranou má poskytnutý úvěr z kreditní karty i své nevýhody, ať se jiţ jedná o vysoký úrok, nevýhodné výběry hotovosti, tak ale také nedostupnost kreditní karty. Banky mají totiţ mnohdy na klienta velké poţadavky, především pokud se jedná o kreditní kartu platnou i zahraničí.

2.6.

Úvěry na bydlení

Kaţdý z nás během svého ţivota řeší bytovou otázku. Pokud nemáte to štěstí a nejste rentiér či restituent a nevlastníte nějakou nemovitost, asi vás nemine otázka, jak vyřešit nákup bytu, domu nebo financování rekonstrukce starého domu. Naštěstí je tu moţnost zaţádat o poskytnutí hypotečního úvěru. Jedná se o úvěr v řádech statisíců aţ milionů a tak si kaţdý jistě velmi dobře rozmyslí, do čeho investuje a také od které banky si tento úvěr vezme. Co to je hypoteční úvěr? Jednou z moţností jak vysvětlit tento pojem je pouţití definice ze zákona č.190/2004 Sb. (v ČR začal platit dnem vstupu do Evropské unie – 1. 5. 2004) „Hypoteční úvěr je úvěr, jehoţ splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se povaţuje za hypoteční úvěr dnem vzniku

48

právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část pouţít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“11 Další podmínkou je, ţe zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který tvoří Evropský hospodářský prostor. Do května 2004 měly hypoteční úvěry zásadní podmínku, bylo moţné je poskytnout pouze na investice do nemovitostí na území ČR a to na jejich výstavbu nebo pořízení, jako zajištění bylo poţadováno zástavní právo k nemovitosti. Dnes tato podmínka jiţ neplatí, hypotečním úvěrem je vlastně kaţdý úvěr zajištěný nemovitostí. Banky tak mohou díky zdrojům z vydaných hypotečních zástavních listů poskytnout klientům lepší podmínky u nabízených účelových hypoték a to co se týče doby splatnosti, fixace úrokové sazby, výše úrokové

sazby,

poţadovaných

procent

zastavené

nemovitosti

neţ tomu

je

u

spotřebitelských úvěrů. Pokud banka klientovi poskytuje účelovou hypotéku vázanou na pořízení nemovitosti, vţdy bude splňovat lepší podmínky neţ tzv. hypotéka americká, která je neúčelová. V současné době je moţné čerpat hypoteční úvěr také např. na koupi druţstevního bytu, sloţení členského podílu do bytového druţstva, zaplacení odstupného dosavadnímu uţivateli druţstevního bytu nebo zaplacení odstupného uvedeného v darovací smlouvě k nemovitosti, rekonstrukci bytu v majetku obce nebo druţstva s cílem získání uţívacího práva k bytu apod., vţdy ale platí nezbytné podmínka – ručení nemovitostí. Poskytování hypotečních úvěrů spadá do činností zákona o bankách č. 21/1992Sb, činnost vydávání hypotečních zástavních listů jiţ není zvláštní licencovanou činností a podřazuje se pod činnost přijímání vkladů od veřejnosti dle §1 odst. 1 tohoto zákona. V praxi to znamená, ţe hypoteční úvěry můţe poskytnout ta banka, která vydá hypoteční zástavní listy a výnosy z nich pouţije k financování hypotečních úvěrů.

11

Zdroj: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/co-to-je/

49

Co se týče dělení hypoték, jak jsme si řekli jiţ výše, existují dva základní typy dle účelu: účelové - podmínka pouţití pouze na předem definované účely k zajištění potřeb bydlení, klient můţe od banky získat hypoteční úvěr ve výši 70, 80, 90, 100, dokonce i výjimečně nad 100 % z hodnoty zastavené nebo pořizované nemovitosti neúčelové - klient nemá při jeho pouţití ţádná omezení, můţe s ním financovat i movité věci např. koupi automobilu, studium v zahraničí, úrokové sazby jsou cca o 2 % vyšší neţ u hypoték účelových a stejně jako u nich je nezbytnou podmínkou zastavení nemovitosti, u tohoto typu úvěru se výše poskytnutého úvěru pohybuje kolem 60 % ceny obvyklé zastavené nemovitosti Co můţe být objektem hypotečního úvěru:  stavební pozemek  nemovitost slouţící k bydlení např. rodinný dům, byt  nemovitost slouţící k individuální rekreaci  bytový dům, provozní dům  nemovité příslušenství, které je součástí výše uvedených nemovitostí např. garáţ, bazén, sauna, terénní úpravy pozemku atd. Na trhu je moţné se setkat s tím, ţe některé banky nabízí hypoteční úvěry v kombinaci s jinými produkty, jako jsou např.: stavební nebo ţivotní pojištění. U těchto kombinovaných produktů platí, ţe klient splácí bance pouze úroky z neměnné jistiny hypotéky, na spořicím účtu ukládá peníze. Z něj pak následně jednorázově splatí celou hypotéku nebo její část. Pro klienta je tato varianta velmi nevýhodná, neboť se mu po celou dobu trvání vyměřují úroky z celé výše jistiny. Splácení hypotéky také rozlišujeme a to dle způsobu na: 

anuitní – stejná výše měsíční splátky, mění se poměr splátky úroku a jistiny



progresivní – splátky jsou zpočátku niţší, v průběhu let se zvyšují



degresivní - na počátku vyšší měsíční splátka, která se sniţuje

50

Zajištění hypotečních úvěrů Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, nezbytnou a základní podmínkou poskytnutí hypotečního úvěru je jeho zajištění zástavním právem k nemovitosti. Zastavovaná nemovitost můţe být přímo objektem úvěru – úvěr je čerpán na její koupi, výstavbu nebo rekonstrukci nebo se můţe jednat o jinou nemovitost, kterou poskytneme jako záruku splácení (dle platného zákona se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který tvoří Evropský hospodářský prostor). Zákon bance dále ukládá, ţe můţe poskytnout úvěr max. do výše 70 % zástavní hodnoty zastavované nemovitosti (úvěr musí být zajištěn nemovitostí min na 143 %). Pokud tomu tak není, banka má povinnost zajistit náhradní krytí nad tuto zákonnou výši. Důleţité vlastnosti zastavované nemovitosti: Na zastavované nemovitosti nesmí váznout jiné zástavní právo třetí osoby. Výjimkou můţe být zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý např. stavební spořitelnou. Ovšem pouze za předpokladu, ţe stavební spořitelna s přednostním pořadím svého zástavního práva dala předchozí písemný souhlas emitentovi hypotečního zástavního listu ke zřízení zástavního práva v dalším pořadí, to znamená: první v pořadí je stavební spořitelna a teprve po ní banka poskytující hypoteční úvěr. Pro účely krytí hypotečního zástavního listu je moţné zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovitosti a pohledávkou z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou. Nemovitost musí být v zástavě celá, banky neakceptují např. polovinu domu, na takové nemovitosti také nesmí váznout ţádné věcné břemeno bránící uţívání. Do zástavy je moţné dát i rozestavěnou nemovitost, pokud je jako rozestavěná zapsaná v katastru nemovitostí, a na níţ je čerpán úvěr. Stavbu lze jako rozestavěnou stavbu zapsat do katastru nemovitostí, pokud má postaveno alespoň jedno nadzemní podlaţí. Pokud je objekt úvěru a zástava totoţná a jedná se o výstavbu, musí být v kaţdém okamţiku vyčerpané peníze z úvěru zajištěny nejméně na 143 %, to znamená, ţe banka uvolňuje peníze postupně, podle toho jak roste cena nemovitosti v důsledku její výstavby. Banky někdy vyţadují i vinkulaci pojištění zastavované nemovitosti ve prospěch banky. Dalšími poţadavky mohou být uzavření ţivotního nebo úvěrového pojištění klienta s

51

vinkulací ve prospěch banky. Můţe se stát, ţe v případě vyššího věku klienta nebo nízké bonity, bude banka poţadovat dalšího spoludluţníka nebo ručitele. Čerpání hypotečního úvěru Pokud ţádáme v bance o účelový hypoteční úvěr k financování nemovitosti, musíme mít jasno ve financování celého záměru. Prostředky získané z úvěru je moţné pouţít teprve ve chvíli, kdy vyčerpáte vlastní zdroje, případně úvěr ze stavebního spoření. Hypoteční úvěr přichází na řadu aţ jako poslední alternativa a daná investice by tím měla být jiţ kompletně uzavřena. Čerpat peníze z hypotečního úvěru můţete, pokud splníte podmínky uvedené v úvěrové smlouvě.

Jednou z nich je potvrzení o vkladu zástavního práva banky k

zastavované nemovitosti do katastru nemovitostí, to jsme si popsali jiţ výše. Některé banky svým klientům umoţňují vyčerpání části nebo i celého úvěru pouze na základě návrhu na zápis o vkladu zástavního práva -

to je výhodné pro klienta, který se

k prostředkům dostane dřív. Čerpání probíhá bezhotovostně. Rozdíl je dle druhu úvěru, u neúčelového úvěru klient obdrţí peníze na jím uvedený účet, u úvěru účelového dochází k čerpání prostřednictvím proplacení dodavatelských faktur, zasláním kupní ceny na účet prodávajícího podle kupní smlouvy atd. Klient by si měl banku vybírat také podle přístupu k čerpání a to zejména jedná-li se o financování stavby, některé administrativní postupy jej ztěţují jiné naopak. Klient můţe výši úvěru vyčerpat jednorázově a to především v případech koupě nemovitosti nebo také u neúčelového úvěru, nebo můţe probíhat postupně – příkladem je stavba nebo rekonstrukce nemovitosti. Tyto skutečnosti jsou pak ošetřeny v úvěrové smlouvě, kde jsou uvedeny orientační termíny jednotlivých čerpání a také konečný termín dočerpání. Splatnost hypotečního úvěru se můţe pohybovat v období 5 do 45 let. Klienti, kterým banka poskytuje hypoteční úvěr, by měli být po celou dobu splácení v produktivním věku, v opačném případě je nutné, aby tuto podmínku splňoval další spoludluţník, nebo je nutné bance poskytnout ručitele. S délkou splatnosti úvěru se také mění výše splátky – delší doba splatnosti = niţší splátka. Optimální délkou splácení je 15 aţ 20 let. Jde o nejlepší poměr mezi výší splátka a náklady na úvěr.

52

Splácení hypotečního úvěru Splácení závisí na způsobu čerpání úvěru, je-li hypoteční úvěr čerpán postupně, klient začíná splácet měsíčně pouze úrok z vyčerpané částky. Teprve po ukončení čerpání začne klient splácet měsíční splátku - ve většině případů se jedná o splátky anuitní, těmi jiţ klient umořuje i vyčerpanou jistinu úvěru. V úvěrové smlouvě je stanovena přesná výše měsíční splátky, dohodnutá výše úrokové sazby a také přesný den v měsíci, kdy dochází ke splácení a to většinou z běţného účtu klienta. V termínu, kdy dojde ke změně úrokové sazby, kterou si klient volí a to dobou fixace platné úrokové sazby (např. 1, 2 roky nebo 5 i více let), má klient moţnost předčasně splatit část nebo celou výši úvěru a to bez jakékoliv sankce ze strany banky. Pokud klient uhradí mimořádnou splátku mimo tento termín, banka si za takové splátky obvykle stanoví vysoké sankce. Jinak je tomu v případě neúčelové hypotéky, která se řídí reţimem zákona o spotřebitelském úvěru (č. 321/2001 Sb.), u něhoţ je moţné splatit část nebo celý úvěr kdykoliv. Úroky z úvěru jako nezdanitelná částka Na základě novelizace zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (§15, odst. 10 a 11) je moţné daňové zvýhodnění pro fyzické osoby, které řeší svou bytovou potřebu prostřednictvím hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření, popř. jinými úvěry poskytnutými na financování bytových potřeb. Klient si můţe ze základu daně z příjmu fyzických osob odečíst částku, kterou zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru případně z úvěru ze stavebního spoření, u hypotečního úvěru sníţenou o státní finanční příspěvek, a to aţ do výše 300.000 Kč ročně. Pokud dochází k placení úroků jen po část roku, nesmí tato nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za kaţdý měsíc placení úroků. Tento odečet můţe uplatnit osoba, která je účastníkem úvěrové smlouvy. Pokud je účastníků více, můţe o odečet poţádat jedna z nich nebo kaţdá a to rovným dílem.

Tabulka č. 13: Úrokové sazby hypotečních úvěrů Název banky Název úvěru

3letý fix (%)

mBank

hypotéka

4,98

LBBW Bank

IQ Hypotéka

4,59

Česká spořitelna

Ideální hypotéka

5,19

Česká pojišťovna

Hypotéka České pojišťovny na 80 %

6,44

53

ČSOB

ČSOB Hypotéka na 100 %

6,49

ČSOB

ČSOB Hypotéka 2 v 1 na 85 %

5,39

ČSOB

ČSOB Hypotéka bez dokládání příjmů

8,24

ČSOB

ČSOB Hypotéka na druţstevní bydlení do 85 %

5,39

GE Money Bank

Hypotéka do 85 %

4,69

GE Money Bank

Hypotéka do 100 %

5,59

Hypoteční banka

Hypoteční úvěr 85

5,39

Hypoteční banka

Hypotéka po webu 85 %

5,39

Hypoteční banka

Hypoteční úvěr 100

6,49

Hypoteční banka

Hypotéka bez doloţení příjmu

8,24

Hypoteční banka

Hypoteční úvěr na druţstevní bydlení

5,29

Hypoteční banka

Hypoteční úvěr s IŢP do 70 %

5,29

Komerční banka

Klasik

4,65

Komerční banka

Plus

5,5

Oberbank

Oberbank KombiHypotéka

4,87

Oberbank

Oberbank StandardHypotéka

4,87

Poštovní spořitelna

Účelový hypoteční úvěr - HUF 100

6,49

Poštovní spořitelna

Účelový hypoteční úvěr - HUF 85

5,29

Poštovní spořitelna

Účelový hypoteční úvěr - HUF 70

5,29

Raiffeisenbank

Klasik

5,19

Raiffeisenbank

Profit

6,89

Raiffeisenbank

Hypoteční úvěr bez dokládání příjmu

8,47

UniCredit Bank

HÚ účelový nerezidenční

4,89

UniCredit Bank

HÚ účelový rezidenční

4,54

Volksbank

Standardní hypoteční úvěr

4,94

Volksbank

Hypoteční úvěr bez doloţení příjmů, Hypoteční úvěr na obrat

7,49

Wüstenrot hypoteční banka

Hypotéka Wüstenrot

4,89

Zdroj http://www.finance.cz/financovani-bydleni/hypoteky/srovnani/, vlastní úpravy

2.7.

Dluhy a finanční gramotnost

Důsledkem nesplácených úvěrů poskytnutých bankami nebo nebankovními finančními institucemi je kaţdoroční nárůst počtu nařízených exekucí v České republice. Většina je jich vykonána na pohledávky za fyzickými osobami. Zdá se, ţe lidé „přecenily“ své síly splácet, přestávají toho být schopni a ocitají se tak na pokraji dluhové pasti. Někteří se v ní jiţ bohuţel nacházejí. V předchozích letech se exekutoři zabývali většinou vymáháním drobných pohledávek. V roce 2007 došlo k rekordnímu nárůstu nařízených exekucí o 118 tisíc na 427 800 případů. V roce 2008 jejich počet stoupl o dalších 128 328 exekucí, celkový počet byl tedy 554 128 exekucí. Důvodem růstu v roce jsou dle Exekutorské 54

komory nezaplacené účty telekomunikačním operátorům, zdravotním pojišťovnám apod. Tři čtvrtiny exekucí se týkají fyzických osob. Celkové dluţné částky těchto exekucí nepřesahují stovky tisíc, jen výjimečně se jedná o částky milionové. Údaje za rok 2009 Exekutorská komora dosud nezveřejnila. Tabulka č. 14: Nařízené a skončené exekuce

Nařízené exekuce

Absolutní nárůst

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

4 302 57 954 132 469 155 156 270 480 309 457 427 800

----53 652 74 515 22 687 115 324 38 977 118 343

----1 247 129 17 74 14 38

942 18 566 45 234 56 686 66 170 111 170 125 271

----17 624 26 668 11 452 9 484 45 000 14 101

----1 871 144 25 17 68 13

2008

554 128

126 328

29

81 623

-43648

-35

Rok

Nárůst v %

Skončené Absolutní nárůst exekuce

Nárůst v %

zdroj: www.exekutorskakomora.cz, vlastní úpravy Graf č. 3: Počty nařízených a skončených exekucí

Počty exekucí 600000 500000 400000 Neskončené exekuce

300000

Skončené exekuce 200000 100000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: www.exekutorskakomora.cz, vlastní úpravy

S vyšší nezaměstnaností, kterou způsobila finanční krize, se české banky chystají na nárůst klientů – neplatičů. Celkem banky evidují přes 2 miliony spotřebitelských půjček. Některé banky sestavují týmy specialistů, kteří se budou zabývat právě těmito klienty, některé chystají zasílání SMS zpráv s upozorněním na následující splátku úvěru. Banky budou přistupovat na sniţování nebo odkládání splátek, neboť se tím zvyšuje jejich šance na

55

alespoň částečné vrácení půjčených peněz a sníţení počtu odepsaných pohledávek. Je tu také moţnost konsolidace půjček – poptávka po ní roste, ale nabídka ze strany bank spíše klesá. Pro některé klienty můţe být jedinou záchranou před pádem do splátkové pasti. Stále častěji také banky vyuţívají odprodejů pohledávek agenturám, které se věnují vymáhání dluhů. S nárůstem těchto odprodejů souvisí i vzrůstající počet firem, které se touto činností zabývají. Dalším jevem na trhu s úvěry je i rostoucí obezřetnost bank při zkoumání a zjišťování údajů o klientovi jako jsou např. profese, místo bydliště apod., které mohou bance napovědět, jak na tom bude návratnost půjčky. Banky a další firmy vyuţívají sluţeb negativních registrů, které shromaţďují informace o klientech, kteří nesplácejí své pohledávky. Nejdůleţitějším z nich je Centrální registr dluţníků České republiky. Je největším národním i nadnárodním bankovním a nebankovním informačním systémem, který umoţňuje vyhledávat nesplacené závazky osob a ekonomických subjektů. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých členských registrech státní správy, bankovních registrů, databází soukromých subjektů atd. CERD zajišťuje tu nejdokonalejší kontrolu a prevenci před vznikem neplatiče a u jiţ vzniklých dluţníků výrazně zvyšuje vymahatelnost neuhrazených pohledávek. Centrální registr dluţníků klade vysoký důraz na ochranu dat a jejich následnou zpětnou kontrolu. Jak funguje registr CERD? Centrální registr dluţníků je informační systém, který umoţňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice s napojením na registry v EU, USA a dalších zemích prostřednictvím mezinárodního Centrálního registru dluţníků a jeho národních podsystémů BRKI a NRKI. Zprostředkovává zobrazení negativních i pozitivních údajů vedených v jednotlivých registrech, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). CERD spravuje komplexní přehled o dluţnících a jejich platební historii. Shromaţduje informace o nebonitních subjektech v několika stupních: Pro občany zajišťuje CERD tyto sluţby: Potvrzení o bezdluţnosti - osobní výpis o bezdluţnosti je zasílán do vlastních rukou ţadatele na základě podané elektronické ţádosti. O výpis můţe ţádat fyzická osoba, která potřebuje doloţit bankovním, leasingovým či jiným společnostem, ţe není vedena v registrech nesplacených či problémově hrazených závazků.

56

Sluţba Moje závazky - tato sluţba umoţňuje fyzickým osobám nahlíţet do seznamu vlastních dluhů a prohřešků v databázi CERD. Sluţba je tarifována jednorázovým poplatkem dle platného ceníku Přístup do registru dluţníků - Centrální registr dluţníků se tímto jako jediný otevírá široké veřejnosti nad rámec přístupů do databází dluţníků, kde je moţné vyhledávat i jiné závazky – například záznam z podezření z trestné činnosti, dluhy vašich zaměstnavatelů, dluhy jiných osob, atd.12 Na základě informací získaných z tohoto nebo jiného registru získá banka či jiná finanční instituce potřebné informace, které také přispějí ke konečnému rozhodnutí, zda s tímto klientem uzavře nějaký obchod ve formě poskytnutého úvěru. A tady se dostáváme do bodu, kdy se klient můţe ocitnout na hranici dluhové pasti. Jak si takovou situaci představit? Banka klientovi jiţ nechce půjčit, ať uţ z důvodu maximální moţné částky, kterou je mu ochotna půjčit a kterou jiţ vyčerpal, nebo z důvodu jeho špatné platební morálky. Klient se svými splátkami opoţďuje, splácí jen část nebo nesplácí vůbec. Vlastní úspory jiţ utratil, kreditní karta je vyčerpaná, kontokorent také celý vyčerpán a co teď. Čím dál tím větší počet klientů se uchýlí k splácení půjčky půjčkou. Ale v tomto momentě uţ půjde o úvěr poskytnutý nebankovní institucí – nabídka úvěrů „aţ do domu“ je dnes veliká a nabízí ji např. tyto firmy Provident Financial, CZ Marketing, CETELEM a další. Veřejnosti jsou známé díky svým cíleným reklamním kampaním, například předvánoční. Té často podlehnou nejen lidé v nouzi, ale i ti, kteří nemají dostatek informací a je pro ně lákavý nákup na splátky bez navýšení. Jestliţe se klient rozhodne řešit nedostatek financí tímto způsobem, čekají ho odlišné podmínky neţ u produktů, který nabízejí banky. Nabídkou i podmínkami se jednotlivé společnosti příliš neliší, jedna z nich působí v České republice jiţ od roku 1997 a své sluţby poskytuje prostřednictvím svých obchodních zástupců v počtu zhruba 2800 a 25 poboček. V její nabídce je bezúčelová hotovostní půjčka v rozmezí 4 – 50 000 Kč, s moţností splatnosti úvěru v délce 26, 39 nebo 52 týdnů. Úvěr si klient sjedná prostřednictvím telefonátu na bezplatnou telefonní linku a obchodní zástupce mu následně vyţádaný obnos zanese aţ do domu. Zdálo by se, ţe se jedná o velmi komfortní sluţbu a jednoduché získání potřebných peněz, druhou stranou mince je ale fakt, ţe úvěr je draze 12

www.cerd.cz 57

zaplacen. Jednou z moţností, jak se o této nevýhodnosti přesvědčit je ukazatel RPSN – roční procentní sazba nákladů, která vypovídá o celkové úrovni platebních podmínek poskytnutého úvěru. Tento ukazatel zohledňuje všechny náklady spojené s vyřízením, čerpáním, správou a také splácením úvěru. RPSN u úvěrů poskytovaných prostřednictvím těchto splátkových společností bývá i ve výši několika stovek procent. Jedním z „triků“ je uvádění úrokové sazby za měsíc – banky uvádějí roční úrokovou sazbu. Novým fenoménem na trhu je získání úvěru díky zaslání SMS zprávy, tu poskytuje firma Ferratum. Výše půjčky je pouze do 5 tis Kč. Soustředí se především na méně bonitní klienty, kteří takto řeší např. dočasný nedostatek peněz před výplatou. Úrok u tohoto úvěru je neuvěřitelných 25 % na 15 dnů. Právě koloběh půjčování si na splácení jiné půjčky přivádí klienty do ještě většího zadluţování, kdy je odkládáno reálné splácení dluhů. Tyto případy velmi často končí nařízenými exekucemi, zabavováním majetku a dalšími s tím spojenými nepříjemnostmi. Spousta klientů totiţ zaujímá postoj, ţe si peníze půjčí, ale jestli budou mít z čeho svůj dluh splatit, moc neřeší. Tento postoj vede ale velmi často do velkých problémů a kaţdý z nás by měl při zvaţování otázky úvěru reálně zváţit své moţnosti a udělat si jednoduchou kalkulaci. První a zásadní otázkou je výše disponibilního měsíčního příjmu. Následně si pak mohu spočítat, kolik ze zbývajících peněz mohu měsíčně pouţít na splátku dalšího úvěru. Nejlépe se klient ubrání dluhové pasti, pokud odolá nabídce „levných“ půjček a svůj rozpočet nebude přepínat dalšími splátkami. Pokud se uţ do problémů s úhradami svých pohledávek dostaneme, měli bychom se drţet několika zásad:  Problémům je nutné se postavit čelem a řešit je  V ţádném případě problémy se splácením neřešit novou půjčkou  Udělat si pořádek ve svých pohledávkách – zjistit komu a kolik dluţíme, kolik nám zbývá uhradit splátek  Rozdělit dluhy dle důleţitosti – přednost by měly mít úvěry na bydlení a dluhy, kde hrozí vysoké sankce  Informovat banku (či jiného věřitele) o nemoţnosti splácení, domluvit řešení situace 58

 Informovat také členy rodiny, kterých se nastalá situace týká  Přebírat poštu, komunikovat s věřitelem, odmítnutí celou situaci zhoršuje  Sestavit osobní příp. rodinný rozpočet – nutnost maximálního omezení výdajů  Zvýšit příjmovou stranu rozpočtu – brigády, večerní práce  Poradit se s odborníky – vyuţít občanských poraden, příp. sluţeb právníka Zatím se zdá, ţe českým domácnostem riziko dluhové pasti nehrozí, ale mohl by to změnit růst úrokových sazeb nebo nečekaný pád na trhu s realitami. Zvýšení sazeb by vedlo k nárůstu výše splátky nebo délky splácení úvěrů, to se můţe velmi negativně promítnout v jiţ tak napjatých rozpočtech. Boj s lichvou a půjčkami s příliš vysokými úrokovými sazbami vedou i naši zákonodárci a snaţí se o zavedení tzv. úrokového stropu. Jeho hodnota by měla být 20 – 30 % p.a., bohuţel se v tomto návrhu nepočítá také se stropem u ukazatele RPSN. Tudíţ bude klient ochráněn pouze před vysokými ročními úroky. Návrh by měl zamezit rozhodčím doloţkám. Klient ji podepíše v dobré víře a aţ poté zjistí, ţe se tím vzdal moţnosti obrátit se na soud. Lichva je obecně závazek nepřiměřený k zisku závazkem získaným. Nejčastějším příkladem jsou půjčky s velkými nebo dokonce obrovskými úroky, třeba i 100 % za kaţdý den. Podle českého zákona je lichva trestný čin, jehoţ se dopustí ten, kdo zneuţívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehoţ hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede. Poslanecký návrh spočívá v tom, ţe na spotřebitelské úvěry, které si lidé berou od bank, ale hlavně od soukromých nebankovních firem, by se měla vztahovat nejvyšší povolená hranice úrokové sazby. Kdo by ji překročil, vystavoval by se obvinění z lichvy podle trestního zákoníku. Řečeno slovy čísel, roční cena úvěru by teď nesměla překročit

59

19,25 procenta. Vypočítávat se má jako sedminásobek lombardní sazby pravidelně stanovované centrální bankou. Nyní úrok bývá i několikanásobný.13 Dne 10. 3. 2010 schválila Sněmovna Zákon o spotřebitelském úvěru, který by měl pomoci v boji proti lichvě. Kaţdá společnost, která takový úvěr poskytuje, bude muset prověřovat bonitu klienta. V současnosti to není běţné a to především u některých nebankovních subjektů. Právě naopak - tito poskytovatelé půjčky nabízejí klientům, u kterých předpokládají, ţe nebudou schopni je splatit. Následně se zahojí na majetku tohoto klienta. Dále budou muset zájemci o úvěr obdrţet všechny potřebné a důleţité informace a vysvětlení, které by je měly upozornit na moţnou nevýhodnost (např. o jaký druh úvěru se jedná, jaký důsledek bude mít jeho nesplácení) a to vţdy v písemné podobě. Často nejsou největším problémem lichvářských půjček vysoké úrokové sazby, ale drobné detaily, které následně ohrozí především klienty neschopné splácet a jsou vystaveni neúměrným sankcím. Zákon bude platit od roku 2011 a jeho přínos je zřejmý. Pokud by se ale podařilo zajistit podřízení nebankovních poskytovatelů úvěrů dohledu České národní banky, jednalo by se o ještě důleţitější krok v boji s lichvou. Dosud je dohledem nad těmito společnostmi pověřena Česká obchodní inspekce. Finanční gramotnost Tento pojem je poměrně nový a přímo souvisí s předchozí částí této kapitoly. Je nezbytné, aby populace v České republice byla obeznámena se základy finančního chování. Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace. Definice finanční gramotnosti je strukturovaná. Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři sloţky: gramotnost peněţní, cenovou a rozpočtovou.

13

Zdroj http://www.novinky.cz/domaci/166710-lidovci-a-cssd-navrhli-zakony-proti-lichve.html 60

Peněţní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a správu nástrojů k tomu určených např. běţný účet, platební nástroje apod. Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou

gramotnost

představují

kompetence

nezbytné

pro správu

osobního/rodinného rozpočtu např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů a zahrnuje i schopnost zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné sloţky také dvě sloţky specializované: správu finančních aktiv např. vkladů, investic a pojištění a správu finančních závazků např. úvěrů nebo leasingu. To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a sluţeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či sluţby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní ţivotní situaci.14 V souvislosti se změnou reţimu a tudíţ i hospodářství v České republice po roce 1989 se začaly rozvíjet i veškeré finanční sluţby. Došlo ke změnám v postoji českých domácností k úsporám i zadluţování. Roste spotřeba, domácnosti jsou ochotny půjčovat si na spotřební zboţí i bydlení. Tento vývoj je v souladu s moderní trţní ekonomikou, ale společně s ním je nutné vzdělávat populaci na poli finanční gramotnosti. Pokud klient nemá alespoň základní ekonomické a finanční znalosti, můţe se jen velmi těţko správně rozhodovat v oblasti správy svých financí. Je důleţité znát všechna rizika a následky spojené s čerpáním peněz prostřednictvím úvěr ale i podmínky produktů vkladových. Pouze na jejich základě je moţné učinit kvalifikované rozhodnutí, kterého klient nebude muset v budoucnu litovat. V České republice je bohuţel finanční gramotnost domácností a jednotlivců nedostačující. Nejvíce je ohroţena mladá generace, která vstupuje do aktivní části ţivota, mnohem více tíhne k rizikům, je méně konzervativní a můţe činit ukvapená rozhodnutí právě na poli finančních sluţeb respektive čerpání úvěrů. Právě to ale můţe mít v budoucnu dalekosáhlé následky. Znalosti ekonomických souvislostí, základů fungování trţní ekonomiky ale i 14

Zdroj:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/G/Gramotnost/Finan%C4%8Dn%C3%AD_gramo tnost 61

finančních produktů nemůţe zajistit jen domácí výchova, je proto nutné, aby se v této oblasti ţivota angaţoval stát a prostřednictvím škol vzdělával další generace. Česká národní banka tuto oblast vzdělávání povaţuje také za velmi důleţitou. Od roku 2006 je zodpovědná za celý finanční sektor a mezi další povinnosti patří i ochrana spotřebitele na finančním trhu. Ministerstvo financí spolu s ČNB vypracovaly standardy FinGram. Zároveň podpořily vydání ucelené výukové pomůcky, která je určena pro vzdělávání vyšších ročníků základních škol a niţších ročníků víceletých gymnázií v ekonomických otázkách a finanční gramotnosti. Toto vzdělávání budoucích klientů bank by mohlo předejít problémům, kterým dnes čelí ti, kteří nejsou schopni splácet své závazky a tyto informace neměli předem k dispozici.

62

3. Srovnání zadluženosti Přestoţe je nárůst zadluţování českých domácností poměrně rychlý, celková míra dluhů je stále nesrovnatelně niţší neţ v zemích západní Evropy. Pokud budeme porovnávat vývoj zadluţenosti našich domácností s ostatními zeměmi eurozóny, zjistíme, ţe se tato úroveň postupně přibliţuje úrovni zadluţenosti sektoru domácností eurozóny, ale rozdíl mezi nimi zůstává veliký. Z těchto údajů vyplývá, ţe domácnosti v ČR stále nemůţeme povaţovat za předluţené. Jednou z výhod je i rozdíl v čerpaných úvěrech. U nás prakticky nejsou úvěry v cizích měnách, tudíţ nehrozí ztráty z kurzových rozdílů. Spotřeba v České republice není příliš vázána na ceny aktiv. České domácnosti drţí jen malý podíl aktiv v podobě cenných papírů, také nevyuţívají spotřební úvěry, které jsou zajištěné nemovitostmi. Na hodnotě ukazatele výdajů na konečnou spotřebu domácností v poměru k HDP si ukáţeme, jak je na tom Česká republika ve srovnání se zeměmi eurozóny. V České republice je ukazatel niţší, neţ vykazovaná průměrná hodnota zemí EU i zemí eurozóny. Tabulka níţe ukazuje, ţe rozdíl tohoto ukazatele, je oproti průměru v zemích Eurozóny menší o 5 – 10 %. Hodnota za ČR od roku 1999 klesá, tzn. ţe Češi svoji spotřebu sniţovali. V posledních dvou letech, ale došlo k obratu a tento ukazatel zase mírně vzrostl. Změna tohoto ukazatele ale není nijak výrazná, stejně jako v ostatních zemích EU a eurozóny, kde uvedený ukazatel osciluje za posledních 10 let kolem 57 %. Tabulka č. 15: Výdaje na konečnou spotřebu ČR a eurozóny/HDP v %

Rok Eurozóna Česká republika 1999 57,4 52,2 2000 57,6 51,8 2001 57,6 51,3 2002 57,2 50,6 2003 57,4 51,1 2004 57,2 49,7 2005 57,3 48,3 2006 56,9 48,0 2007 56,3 47,3 2008 56,5 48,9 2009 57,4 52,2 Zdroj: www.czso.cz, vlastní úpravy

63

Tabulka č. 16: HDP a výdaje na konečnou spotřebu v mil. EUR

HDP Česká republika EU

Výdaje na konečnou spotřebu - domácnosti

134.653,2

70.415,9

9,010.366,5

5,174.546,7

Zdroj: www.czso.cz – data z Eurostatu

Většina členských zemí Evropské unie vykazuje míru výdajů na konečnou spotřebu domácností v poměru k HDP mezi 50 – 60 %. Nejvyšší hodnoty vykazuje Bulharsko a Řecko přes 70 %, následuje Kypr s 69%. K dalším zemím s vysokým podílem se řadí také Rumunsko a Malta. Mezi země s nejniţším ukazatelem patří Dánsko, Švédsko, Irsko, Nizozemí a Česká republika. Lucembursko je se svými 42 % úplným pomyslným „vítězem“. Dalším ukazatelem, který nám můţe pomoci se zorientovat v zadluţenosti domácností je podíl úvěrů domácnostem na HDP. V České republice je tento podíl na rozdíl od zemí západní Evropy stále nízký, ale tempo růstu je mnohem vyšší, jak ukazuje tabulka níţe. Hodnota České republiky dosahuje asi poloviční hodnoty ve srovnání s eurozónou.

Tabulka č. 17: Srovnání - podíl objemu úvěru domácnostem v ČR a eurozóně k HDP

Česká republika v mld. Kč rok

Objem úvěrů

HDP

Podíl v %

Eurozóna v mld. EUR Objem úvěrů

HDP

Podíl v %

2007

719,80

3 535,5

20,35

4 814,6

11 488,2

41,90

2008

872,28

3 689,0

23,64

4 883,3

11 521,3

42,40

2009

973,52

3 627,2

26,83

Tento údaj nebyl v době zpracování práce k dispozici

9 010,3

Zdroj: www.czso.cz, www.cnb.cz, www.ecb.int, vlastní úpravy

Co se týče objemu úvěrů domácnostem v poměru k jejich disponibilnímu důchodu, v České republice dochází k poměrně výraznému nárůstu. V eurozóně činil tento poměr v roce 2007 82,9 % a v roce 2008 81,1 % – dochází tedy k malému poklesu na rozdíl od České republiky, coţ vyplývá z níţe uvedené tabulky. V České republice dochází k meziročnímu nárůstu v průměru o 3 %, z čehoţ vyplývá trend většího zadluţování domácností, které tak velmi pomalu dohánějí země eurozóny. Data za eurozónu nebyla za rok 2009 k dispozici.

64

Tabulka č. 18: Podíl objemu úvěrů domácnostem v ČR k jejich hrubému disponibilnímu důchodu

Česká republika Rok

Objem úvěrů v mld. Kč

2007 2008 2009

719,80 872,28 973,52

Hrubý disponibilní důchod v mld. Kč 3 268,1 3 394,2 3 382,1

Podíl v % 22,02 25,69 28,78

Zdroj: www.cnb.cz, www.czso.cz, vlastní úpravy

Na konci roku 2009 dluţily české domácnosti téměř bilion korun. Tempo růstu výrazně zbrzdila celosvětová krize, ale míra zadluţení neustále roste, i kdyţ daleko pomalejším tempem. Ekonomický boom, nárůst mezd a uvolnění trhu s bydlením vedl v letech 2004 2008 k masivnímu nárůstu zadluţení v ČR. České domácnosti dále měly od ostatních poskytovatelů aktiv vypůjčených (podle statistik leasingových společností a ostatních finančních zprostředkovatelů) dalších 104,1 mld. korun. Toto číslo a celkový vývoj zadluţenosti je nutné vnímat v kontextu vývoje ekonomiky, reálných příjmů domácností a také z pohledu vývoje v ostatních zemích. Graf č. 4: Vývoj zadluženosti domácností ČR

zdroj: www.cnb.cz, www.czso.cz, vlastní úpravy

Absolutní hodnota dluhu vůči hrubému disponibilnímu důchodu českých domácností činila na konci roku 2008 49,6 %. V porovnání se zeměmi eurozóny byla téměř poloviční. Evropská šestnáctka na konci téhoţ roku vykazovala relativní zadluţenost 93,2 %. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, ţe jsou na tom naše domácnosti a s nimi i česká ekonomika vcelku dobře.

65

Graf č. 5: Vývoj relativní zadluženosti ČR a zemích eurozóny

Zdroj: www.cnb.cz, www.czso.cz, vlastní úpravy

Zadluţenost v letech 2003 – 2008 rostla meziročním tempem o více neţ 30 % a v celkovém úhrnu a absolutních číslech se zvýšila zadluţenost českých domácností od roku 2000 osmkrát. ČNB, vláda a komerční banky

zůstávají i přes rychlé tempo

zadluţování v klidu. České domácnosti své úvěry zatím zvládají splácet a míra delikvence je asi 3,75 % - podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu poskytnutých. Z pohledu makroekonomického je pozitivní i sloţení dluhů domácností, neboť více jak ¾ jsou tvořeny hypotečními úvěry (o objemu zhruba 684 miliard). Ty jsou z pohledu nesplácení méně rizikové. Klienti se bojí o střechu nad hlavou, nechtějí přijít o prostředky, které vloţili v podobě jiţ uhrazených splátek. Ukazatel LTV - loan-to-value (poměr výše úvěru a hodnoty zajištění) činil v roce 2007, i v roce 2008 jen asi 56 %. Platební morálka se trochu zhoršuje, ke konci loňského roku tvořil podíl problémových úvěrů u hypoték asi 2,5 procenta (úvěry zajištěné alespoň z 50 % zástavním právem k nemovitosti). Na rozdíl od situace v USA, kde hypoteční úvěry ohrozily stabilitu celého finančního systému, u nás obdobné problémy nehrozí.

66

Graf č. 6: Podíl úvěrů na bydlení a hypoték na celkovém dluhu

Zdroj: www.cnb.cz, www.czso.cz

Na začátku roku 2009 byly do kategorie hypoték přeřazeny také překlenovací úvěry stavebních spořitelen, coţ způsobilo zlom ve vykazovaných údajích. Dnešní míra zadluţení tedy pro ekonomiku jako celek neznamená ohroţení a bankovní sektor prošel nejhorším obdobím krize a jeho stabilita je i nadále více neţ uspokojivá. To vše jsou dobré zprávy, ale neměli bychom propadat euforii a rozhodně bychom se neměli nevrhat do dalšího zadluţování. Zdá se, ţe i klientům je to jasné a nově k zadluţování přistupují zodpovědněji, k čemuţ je pravděpodobně nutí i stále hrozící riziko ztráty zaměstnání nebo sníţení mzdy. O tom svědčí především poměrně veliký meziroční pokles nárůstu objemu úvěrů domácnostem a to jak mezi lety 2007 a 2008, tak 2008 a 2009. Na kaţdého občana ČR na konci února 2010 připadaly dluhy ve výši 94.124 Kč.

Tabulka č. 19: Meziroční nárůst objemu úvěrů v letech 2005 - 2009

Období

31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009

Objem úvěrů domácnostem celkem (v mld. Kč) 413,73 535,20 719,80 872,28 973,52

Meziroční změny (v %)

32,33 29,35 34,49 21,18 11,60

Zdroj: www.cnb.cz, vlastní úpravy a výpočty

67

Tabulka č. 20: Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem v mld. Kč

Rok Bankovní úvěry na bydlení a

2005

2006

2007

2008

268,37

371,34

510,97

613,58

114,01

127,68

157,81

194,76

104,98

114,79

147,94

149,80

487,4

613,8

816,7

958,2

nebytové nemovitosti Bankovní úvěry spotřebitelské a ostatní Nebankovní úvěry spotřebitelské povahy Celkem

Zdroj: www.cnb.cz, ČNB - Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009 Graf č. 7: Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem v mld. Kč

600 500 400 300 200 100 0 1998

2000

2002

2004

2006

2008

Bankovní úvěry na bydlení a nebytové nemovitosti Bankovní úvěry spotřebitelské a ostatní Nebankovní úvěry spotřebitelské povahy

zdroj: www.cnb.cz, ČNB - Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009

Ještě uveďme pro zajímavost průzkum zadaný jednou z bank v České republice. Tento průzkum se zabýval hospodařením obyvatel vybraných zemí východní Evropy a ukázal, ţe české domácnosti hospodaří se svými financemi nejlépe (bylo sem zařazeno Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Lotyšsko a Rusko). Bylo sledováno, jaká je úroveň finanční gramotnosti, schopnost vyuţít finanční produkty ve svůj prospěch a míra zadluţování. České domácnosti dosáhly nejvyššího ohodnocení a to i přes skutečnost, ţe více jak třetině Čechů postačí vydělané peníze jen do další výplaty. Ze sledovaných národů nejvíce utrácejí Rusové, následují Lotyši, na opačném konci pomyslného ţebříčku a tudíţ nejvíce spořiví jsou Maďaři. Češi jsou asi někde uprostřed. Aţ jedna čtvrtina Čechů nemá přehled o svém majetku ani o svých dluzích. České domácnosti na rozdíl od ostatních národů důvěřují finančním poradcům a jejich sluţby by vyuţilo celých 26 %. Zajímavý je také údaj, podle kterého 44 % ţen kontroluje rozpočet domácnosti. Stejně jsou na tom i Lotyši.

68

Aţ 70 % ţen kontroluje výdaje a příjmy domácností v Rusku a Maďarsku. Češi také patří k aktivně hospodařící skupině a to aţ v 35 %. Tito obyvatelé vědí, jak své finance vhodně vynaloţit - volné prostředky investují tak, aby jim přinesly výdělek, zároveň se ale neodmítají zadluţit, jsou schopni si spočítat výši úvěru a také splátky, které jsou pro ně ještě únosné. Aţ 27 % populace ČR tvoří střadatelé, kteří dají na jistotu a peníze ukládají na běţný účet nebo je drţí v hotovosti. Do této skupiny patří především důchodci. Mladých lidí ve věku 18 – 29 let, kteří si půjčují a ţijí na dluh, je 9 %. A co můţeme očekávat v budoucnosti? Zadluţování domácností s sebou nese jistá rizika. Trh ve své nynější podobě funguje v České republice poměrně krátkou dobu a tak se jeví srovnávání se západními zeměmi jako ne úplně vypovídající, neboť tyto země jsou stabilní a jejich trhy méně náchylné k velkým výkyvům. Je proto nutné se zaobírat situacemi, které by vedly k tomu, ţe by domácnosti přestaly být schopné dostát svým závazkům z úvěrů. Mohlo by se tak stát z důvodu růstu úrokových sazeb, předluţení nebo poklesu objemu disponibilních důchodů. Především posledně zmiňovaný důvod se ukazuje jako reálné nebezpečí – nárůst nezaměstnanosti, neboť míra dlouhodobé nezaměstnanosti vzrostla v posledních třech letech skoro o 5 % (rok 2007 – 5,3 %, 2008 – 4,4 %, 2009 – 6,7 %, rok 2010 téměř 10 %).

69

Závěry a doporučení Téma diplomové práce bylo poměrně široké a z pohledu dnešního vývoje a situace v ekonomice v České republice i ve světě velmi zajímavé. Cílem bylo podat celkový přehled o produktech spořicích a úvěrových, které jsou v nabídce bank a zanalyzovat chování českých domácností. Během získávání a následném zpracování dostupných materiálů týkajících se zmiňovaného tématu, jsem došla ke spoustě poznatků, které mi rozšířily náhled a obzor v této problematice. Jak jsem jiţ zmiňovala v úvodu, téma jsem si vybírala záměrně i z důvodu svého zaměstnání a musím říct, ţe mě většina poznatků obohatila a také ovlivnila můj názor na klienty, kteří se dostanou do potíţí se splácením. Jak ukázala první kapitola, Češi jsou, co se týče úspor, stále velmi konzervativní a jen velmi pomalu se odvaţují investovat do výnosnějších instrumentů. Zůstávají věrni spoření v základních podobách, kterými je v posledních letech např. velmi oblíbené stavební spoření a dále pak termínované účty. Na druhou stranu se ale pomalu zvyšuje počet klientů, kteří investují pomocí investičních fondů nebo se sami vrhají do víru finančních trhů a učí se obchodovat s cennými papíry např. akciemi. V posledním roce a půl byl zaznamenán výběr úspor a jejich ukládání do bezpečnostních schránek nebo do „slamníků“. Způsobily to ne úplně neopodstatněné obavy z celosvětové krize. Mezi velmi často vyuţívané produkty patří také různé typy spořicích účtů s garantovanými úrokovými sazbami, které jsou oblíbené i díky pojištění vkladů ze zákona a jistoty alespoň určitého výnosu. Objem míry úspor je také ovlivněn mírou nezaměstnanosti, která v posledních třech letech roste a v letošním roce dosahuje téměř 10 %. V uplynulých deseti letech je tendence spořit stále menší a oproti roku 2005 došlo ke sníţení spořené částky o více jak polovinu. Domácnosti stále častěji své peníze spotřebovávají. Míra hrubých úspor je klesající a Česká republika se tak přidala k ostatním zemím EU, kde je dávána přednost spotřebě. Úspory u bank i nadále převyšují dluhy, coţ je velmi pozitivní zjištění, i kdyţ se tato rezerva v předešlých deseti letech zmenšila. Prostřednictvím hypoték ale i přímými investicemi české domácnosti stále zvyšují objem investovaných peněz do nemovitostí. Problematikou druhé části jsou produkty úvěrové, jejich vyuţití, účelovost, míry úrokových sazeb u jednotlivých produktů a obliba u domácností. Dotkla jsem se i oblasti zajištění úvěrů a také následků, které plynou z nesplácení úvěrů, jako jsou nařízené

70

exekuce a jejich zvyšující se počet. Součástí je i zmínka o finanční gramotnosti českého obyvatelstva, kterou je třeba v této oblasti vzdělávat, aby se dokázala správně a zodpovědně rozhodovat v oblasti finančních produktů a to i na základě znalostí o fungování trhu. Dobrou zprávou pro nás všechny je, ţe se touto otázkou zabývá vláda a prostřednictvím Ministerstva školství zahájila projekt výuky finanční gramotnosti. Dále také fakt, ţe českým zákonodárcům nejsou lhostejné praktiky různých nebankovních společností nabízejících úvěry za velmi nevýhodných podmínek, někdy aţ na hranici lichvy, a snaţí se jim v tom pomocí zákonů zamezit a ochránit tak spotřebitele. Růst počtu spotřebitelských úvěrů, které jsou neúčelové, vede k hypotéze, ţe si těmito penězi spousta domácností pomáhá ve financování běţného chodu, coţ je bohuţel cesta k velkým problémům se splácením v budoucnu, ne-li ke konečnému stadiu, kterém je dluhová past. Také nárůst objemu těchto úvěrů od nebankovních institucí není úplně pozitivní. K těmto druhům úvěrů se lidé uchylují, aţ kdyţ mají potíţe tak veliké, ţe jim banka uţ nepůjčí, a tudíţ si vyberou produkt s velmi nevýhodnými podmínkami. Proto by měl kaţdý velmi dobře předem zvaţovat své moţnosti a také nutnost čerpání jakéhokoliv druhu úvěru. Banky ale například v souvislosti s rostoucím počtem nesplácených úvěrů zvýšily svoji obezřetnost a zpřísnily pravidla pro poskytování některých druhů úvěrů. Třetí a poslední část je věnována zadluţenosti domácností v České republice a jejímu porovnání s EU. Ze získaných dat je patrné, ţe Česká republika na tom není o mnoho hůře a v některých oblastech dokonce lépe neţ země v rámci eurozóny. Přestoţe je tempo zadluţování domácností mnohem rychlejší, stále nedosahujeme takového podílu k HDP jako země eurozóny. Míra úspor je zatím dostačující, ale fakt, ţe domácnosti spoří čím dál méně, není úplně pozitivní. Naopak by si obyvatelé České republiky měli tyto rezervy uchovávat a jejich objem zvyšovat. Podíl objemu úvěrů domácnostem k HDP je oproti zemím eurozóny poloviční, coţ je ukazatel uspokojivý. Pod hrozbou finanční krize se také české domácnosti pravděpodobně začaly více zamýšlet nad svými potřebami, coţ se projevilo v pomalejším nárůstu objemu úvěrů za poslední dva roky. To dle mého názoru dokazuje stále zvyšující se znalost a zodpovědnost domácností v České republice. V této kapitole jsou některá srovnání neúplná a to především díky nedostupnosti některých dat v době zpracování této práce. Snaţila jsem se podat ucelený přehled o těchto dvou oblastech financí, které ovlivňují náš kaţdodenní ţivot, a tak by mohla tato práce pomoci čtenáři, který se rozhoduje, jak naloţí

71

se svými penězi, zda dá přednost investování a pokud si bude potřebovat půjčit, jaký typ úvěru zvolí.

72

Seznam použité literatury 1.

PAVELKA F., BARDOVÁ D., OPLTOVÁ R. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2002. 278 s. ISBN 80-7265-0378.

2.

KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2000. 329 s. ISBN 80-7265-099-8.

3.

PTÁČEK, J. Úspory a vklady. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. 208 s. ISBN 80-7265-047-5.

4.

KRABEC, J. Finanční trhy. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2004. 147 s. ISBN 80-7265-061-0.

5.

KIPIELOVÁ, I. Bankovnictví. 1. vyd.Praha: Fortuna, 1995. 208 s. ISBN 80-7168-273-X.

6.

KROH, M. Jak si vzít úvěr. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 1999. 154 s. ISBN 80-7169-617-X.

7.

PAVELKA, F. Jak správně na hypotéky. 2. vyd. Praha: CONSULINVEST, 2003. 151 s. ISBN 80-901486-7-3.

8.

DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví. 1. vyd. Praha: LINDE, 1999. 475 s. ISBN 80-7201-141-3.

9.

VRBKOVÁ L. Uţ nikdy dluţníkem. Praha: Cofet, a.s., 2008. 96 s.

Internetové publikace 1.

Dubská D. Změny v sektoru domácností ČR – úspory a zadluženost v období 1995 až 2005 ze dne 30.7.2008; dostupná na: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1533-05

2.

Dubská D. Úspory a zadluženost: ocitly se české domácnosti v dluhové pasti? ze dne 30.7.2008; dostupná na : http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1151-08

3.

Statistické ročenky České republiky z let 2001-2008; dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky

Internetové stránky 1.

Internetové stránky České národní banky, a.s. www.cnb.cz

2.

Internetové stránky Českého statistického úřadu www.czso.cz

73

3.

Internetové stránky finančního portálu www.finance.cz

4.

Internetové stránky Exekutorské komory www.exekutorskakomora.cz

5.

Internetový portál www.centralniregistrdluzniku.cz

6.

Internetový portál www.ecb.int

7.

Internetový portál www.financnigramotnost.eu

8.

Internetový portál www.cbcb.cz

9.

Internetový portál www.mesec.cz

74

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Objem příjmů a úspor domácností v ČR v mld. Kč ........................................ 8 Tabulka č. 2: Úrokové sazby vkladů v CZK přijatých bankami od rezidentů ČR (v %) .... 10 Tabulka č. 3: Míra a indexy inflace ..................................................................................... 11 Tabulka č. 4: Výdaje na spotřebu domácností v mld. Kč, HDP v mld. Kč ......................... 25 Tabulka č. 5: Míra hrubých domácích úspor v ČR a eurozóně v % .................................... 26 Tabulka č. 6: Hrubé úspory domácností v ČR .................................................................... 27 Tabulka č. 7: Podíl úvěrů domácnostem na HDP ................................................................ 29 Tabulka č. 8: Objem úvěrů domácnostem – údaje za čtvrtletí ............................................ 30 Tabulka č. 9: Roční úrokové sazby různých typů úvěrů pro fyzické osoby........................ 34 Tabulka č. 10: Úrokové sazby kontokorentních účtů .......................................................... 43 Tabulka č. 11: Srovnání účelových spotřebitelských úvěrů ................................................ 44 Tabulka č. 12: Srovnání neúčelových spotřebitelských úvěrů ............................................ 45 Tabulka č. 13: Úrokové sazby hypotečních úvěrů .............................................................. 53 Tabulka č. 14: Nařízené a skončené exekuce ...................................................................... 55 Tabulka č. 15: Výdaje na konečnou spotřebu ČR a eurozóny/HDP v % ............................ 63 Tabulka č. 16: HDP a výdaje na konečnou spotřebu v mil. EUR ....................................... 64 Tabulka č. 17: Srovnání - podíl objemu úvěru domácnostem v ČR a eurozóně k HDP ..... 64 Tabulka č. 18: Podíl objemu úvěrů domácnostem v ČR k jejich hrubému disponibilnímu důchodu ............................................................................................................................... 65 Tabulka č. 19: Meziroční nárůst objemu úvěrů v letech 2005 - 2009 ................................. 67 Tabulka č. 20: Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem v mld. Kč ............................. 68

75

Seznam grafů Graf č. 1: Nově poskytnuté úvěry - meziroční srovnání...................................................... 31 Graf č. 2: Nově poskytnuté úvěry celkem ........................................................................... 31 Graf č. 3: Počty nařízených a skončených exekucí ............................................................. 55 Graf č. 4: Vývoj zadluţenosti domácností ČR .................................................................... 65 Graf č. 5: Vývoj relativní zadluţenosti ČR a zemích eurozóny .......................................... 66 Graf č. 6: Podíl úvěrů na bydlení a hypoték na celkovém dluhu......................................... 67 Graf č. 7: Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem v mld. Kč ..................................... 68

76