Úspěšnost práce NKÚ – analýza Výroční zprávy Ing. Stanislav Hotra, Husova 783, Chrudim Na internetových stránkách Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“)1 byla 27. února letošního roku zveřejněna jeho již šestnáctá Výroční zpráva (za rok 2008)2. Na rozdíl od jednotlivých kontrol, resp. jejich kontrolních závěrů (dále jen „KZ“), nebyla dosud Výročním zprávám věnována prakticky žádná pozornost. To je velká škoda, jelikož tyto zprávy o NKÚ a o jeho činnosti řeknou podstatně více než jednotlivé KZ. Ve Výroční zprávě je řada zajímavých informací, které si zaslouží zamyšlení. Tento příspěvek se však bude věnovat jen jednomu tématu a to finančnímu zhodnocení přínosů kontrolní činnosti NKÚ, jež požaduje zákon3.
Dodržuje NKÚ zákon? „Finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti“ ukládá jako povinnou součást obsahu Výroční zprávy NKÚ zákon v § 18 odst. 2 pod bodem b). Pokud však budeme ve Výroční zprávě hledat kapitolu s názvem „Finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti“, budeme zklamaní. Žádný takový nadpis ve Výroční zprávě není. Nejblíže znějící je název podkapitoly „2.1 Souhrnné finanční zhodnocení kontrolních akcí“ (délka 1/2 stránky). V ní je „finanční zhodnocení kontrolní činnosti za rok 2007 vyjádřeno prostřednictvím ukazatele objemu zkontrolovaných finančních prostředků a majetku státu“ v celkové výši 157 663,9 mil. Kč. Jak je ve zprávě uvedeno jedná se o ukazatel informativní, který vypovídá o rozsahu kontrolních akcí. Může být významně ovlivněn jak předmětem kontroly, tak vymezením kontrolovaného období (může zahrnovat jeden rok i několik let), zahrnuje kontroly provedené z různého hlediska (soulad s právními předpisy, věcnou a formální správnost, účelnost a hospodárnost, vč. jejich kombinací), obsahuje finanční prostředky i majetek, bez ohledu na velikost rizika jejich ztráty, či znehodnocení nebo detailnost provedené kontroly. Přestože lze z připojeného grafu vyčíst strukturu ukazatele, nelze říci, jakou část majetku státu tento údaj zahrnuje ani jakou část rozpočtových prostředků z roku 2008 nebo z předchozích let NKÚ prověřil (různá kontrolovaná období). Toto číslo možná do určité míry vypovídá o rozsahu kontrolní činnosti NKÚ, ale nelze z něj vyvozovat žádné závěry. Takže souhrnné finanční zhodnocení kontrolních akcí náročnějšího čtenáře neuspokojí a s finančním zhodnocením přínosů kontrolní činnosti požadovaným zákonem nemá nic společného. Začteme-li se do následující podkapitoly „2.2 Plnění oznamovací povinnosti NKÚ podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků“ (2 krátké odstavečky), narazíme na 1
http://www.nku.cz. http://www.nku.cz/vyr-zpravy/vyrocni-zprava-nku-2008.pdf 3 Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. 2
1
celkovou částku finančních prostředků týkajících se odeslaných oznámení ve výši 22 711 066,20 Kč. V předchozí Výroční zprávě za rok 2007 bylo poněkud odlišné, tučně vytištěné tvrzení: „Oznámení se v souhrnu týkala celkové částky 259,026 mil. Kč, která představuje finanční zhodnocení přínosu kontrolní činnosti za rok 2007.“ V letošní zprávě už taková zavádějící informace není, není však v ní ani žádná zmínka o finančních či jiných přínosech NKÚ. Ve výroční zprávě je slovo „přínos“ použito pouze třikrát, vždy v souvislosti s nedostatky u kontrolovaných osob. Lze konstatovat, že Výroční zpráva zcela ignoruje požadavek § 18 zákona a ani se nesnaží o obligatorní finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti. NKÚ tedy porušil zákon a zřejmě jej porušuje již více než 15 let.
Úspěšnost práce NKÚ Vyjádření přínosů kontrolní činnosti NKÚ, resp. vyhodnocení její účelnosti a efektivnosti je z hlediska občanů a Poslanecké sněmovny Parlamentu (dále jen „PSP“) snad nejdůležitější informací, protože umožňuje říci, jakou protihodnotu NKÚ poskytuje za peníze daňových poplatníků, jež utratil, neboli jak je NKÚ prospěšný pro občany. Má-li NKÚ dohlížet, aby občané dostávali za peníze předané státu ve formě daní odpovídající protihodnotu, musí sám být v tomto ohledu vzorem. To, že Výroční zpráva neuvádí ze zákona povinné finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti, je u takové instituce na pováženou, ale není nutné se vzdávat. Pokusme se z informací dostupných ve Výroční zprávě o jiný pohled na úspěšnost práce NKÚ, který by umožnil vytvořit si alespoň rámcovou představu. Účelnost práce NKÚ Jako účelnou lze označit činnost, která má žádoucí dopady bez vedlejších negativních účinků. V případě kontrolní činnosti NKÚ to jsou změny, jež povedou k lepšímu hospodaření s prostředky státního rozpočtu a se státním majetkem. Rozsah vyvolaných žádoucích změn sice z Výroční zprávy nezjistíme, ale najdeme indicie, které o účelnosti práce NKÚ alespoň do určité míry vypovídají. Je to jednak opakované upozorňování na nedostatky zjištěné NKÚ (jestliže jedno, příp. opakované upozornění na nedostatky nevede k jejich nápravě, jsou zřejmě účinky kontrolní činnosti NKÚ nedostatečné – jeho práce je málo účelná) a výsledky projednávání KZ v PSP a ve vládě (jestliže např. vláda vezme KZ pouze na vědomí, nelze asi očekávat, že dojde k nápravě nedostatků ve zprávě uvedených). Účelnost kontrolní činnosti NKÚ ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž NKÚ může přímo ovlivňovat jen některé z nich. Možnosti nepřímého ovlivňování jsou ale omezeny jen ambicemi prezidenta NKÚ. Opakování nedostatků Ve Výroční zprávě se vyskytuje slovo „opakovaný“, „opakovat“ nebo „přetrvávat“ ve spojitosti s nedostatky v různých vazbách (např. opakovaně zjišťuje; přes opakovanou kritiku, stále se opakující nedodržování; přetrvávají nedostatky). Reprezentantem může být věta ze 2
Závěru Výroční zprávy: „Výsledky kontrolní činnosti NKÚ za rok 2008 poukazují na přetrvávající systémové nedostatky, a to zejména v oblastech financování programů, zadávání veřejných zakázek, hospodaření státních podniků, dotační politiky, v účetních systémech kontrolovaných osob a fungování vnitřních kontrolních systémů.“ Lze přijmout logický předpoklad, že čím častěji bude Výroční zpráva mluvit o opakování či přetrvávání nedostatků, tím menší bude účelnost práce NKÚ. V posledních šesti letech byl výskyt těchto informací ve Výročních zprávách následující: Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
4
4
9
12
14
17
Opakovanost
Vývoj tohoto byť velmi hrubého ukazatele říká, že NKÚ stále naráží na přetrvávání nedostatků, na něž již jednou nebo opakovaně upozornil. Účelnost kontrolní činnosti NKÚ je z tohoto pohledu viditelně nevyhovující a zatím vykazuje klesající trend. Je zřejmé, že účinky a tím i účelnost kontrolní činnosti NKÚ jsou nízké. O účelnosti práce NKÚ do určité míry také vypovídají výsledky projednávání KZ v PSP a ve vládě. Je možné přijmout předpoklad, že pokud bude PSP nebo vláda požadovat na příslušném resortu opatření, budou pravděpodobně i realizována a kontrolní činnost NKÚ bude mít účinky, bude tudíž účelná. V opačném případě bude zřejmě účelnost minimální. Projednávání v PSP Kontrolní výbor PSP projednal v roce 2008 celkem 31 KZ hlavně z plánu kontrolní činnosti na roky 2005-74. Na základě shrnutí usnesení výboru uvedeném v příloze č. 2 Výroční zprávy lze jednání rozdělit do tabulky: Zjednodušené shrnutí usnesení kontrolního výboru
Počet usnesení
Vzal na vědomí KZ a stanovisko resortu; konstatoval nedostatky; žádal zprávu o realizaci přijatých nápravných opatření / o odstranění zjištěných nedostatků / vyhodnocení nápravných opatření.
5
Vzal na vědomí KZ a stanovisko resortu; konstatoval nedostatky; žádal předložení návrhů / aktuálních nápravných opatření / zprávu o hospodaření / zprávu o výsledcích následných kontrol.
9
Vzal na vědomí KZ a stanovisko resortu; konstatoval nedostatky; doporučil školení / žádal zprávu o plnění zákona o finanční kontrole / analýzu aktuálního stavu / zprávu o možných dopadech přijetí návrhu zákona / ekonomickou analýzu / koncepci rozvoje resortu / zprávy z kontrol MF / …
6
Vzal na vědomí KZ a stanovisko resortu; (konstatoval nedostatky).
11
Tabulka ukazuje, že 4
2008 – 1 KZ; 2007 – 12 KZ; 2006 – 10 KZ; 2005 – 8 KZ. 3
• 14 usnesení (45 %) dokumentuje žádoucí ukončení jednání, tj. požadavek na opatření nebo konstatování nějaké fáze realizace opatření, příp. požadavek předložení materiálů, u nichž je alespoň určitá pravděpodobnost, že přispějí ke zlepšení. • 17 usnesení (55 %) nenaplnilo svůj účel
∗ z jednání nevyplynul žádný úkol ∗ z jednání vyplynuly úkoly, u nichž je vazba na nápravu nedostatků nejasná. Z hlediska účelnosti lze konstatovat, že z 31 KZ mělo při projednávání v kontrolním výboru žádoucí výsledek 13 KZ, tj. 45 %. Vývoj počtu projednaných KZ v kontrolním výboru (od jeho ustavení po volbách v roce 20065) s uvedením počtu KZ k nimž byla požadována opatření (dle Výročních zpráv): Kontrolní výbor PSP
2006
2007
2008
Počet projednaných KZ
6
38
31
Přijatá opatření ke KZ
3
20
14
Procento KZ k nimž byla přijata opatření
50 %
52,6 % 45,2 %
V letech 2007-2008 přijímal kontrolní výbor opatření - u nichž je poměrně vysoká pravděpodobnost ovlivnění nežádoucího stavu - u cca 50 % projednávaných KZ. Tento stav nelze rozhodně považovat za uspokojivý. Projednávání ve vládě Vláda v roce 2008 projednala celkem 39 KZ zejména z plánu kontrolní činnosti na rok 20076 s následujícím výsledkem (vyhodnocení čerpá z přílohy č. 3 Výroční zprávy): Vláda
Počet KZ
bere na vědomí, ukládá opatření nebo realizaci opatření; ukládá informovat o realizovaných opatřeních, vyhodnotit opatření a informovat vládu a čl. NKÚ (+ příp. další požadavky)
19
bere na vědomí, ukládá informovat vládu o plnění opatření / ministerstvu provést následnou kontrolu/ bere na vědomí plnění opatření (+ příp. další požadavky)
11
bere na vědomí, ukládá realizovat opatření bez požadování následného informování vlády o plnění / ukládá využít zkušenosti
3
opatření neuloženo – NKÚ souhlasí
2
NKÚ s opatřením (zatím) nesouhlasí
4
5 6
Před tím v rámci rozpočtového výboru působil podvýbor pro kontrolu. Bez významnějšího vlivu. 2008 – 3 KZ; 2007 – 31 KZ; 2006 – 2 KZ; 2005 – 3 KZ. 4
Z tabulky vyplývá, že vláda přijala adekvátní opatření k 30 KZ. V 9 případech nebyl závěr jednání vlády plně vyhovující: NKÚ s opatřením vlády nesouhlasil, opatření nebylo uloženo (zřejmě nebylo třeba = zbytečná kontrolní akce); uložení opatření bez následného ověření plnění pravděpodobně svědčí o jejich malé důležitosti. Z hlediska účelnosti lze konstatovat, že vláda uložila opatření k 30 KZ z 39 projednávaných. Žádoucí výsledek projednání tedy mělo 77 % KZ. Vývoj počtu projednaných KZ ve vládě s uvedením počtu těch, k nimž vláda uložila úkoly. 2004
2005
2006
2007
2008
Počet KZ projednaných ve vládě
20
25
49
32
39
Počet těch, k nimž byly uloženy úkoly
8
9
19
18
30
40 %
36 %
39 %
56 %
77 %
Procento KZ k nimž byla přijata opatření
Projednávání KZ ve vládě naznačuje pozitivní trend v účelnosti kontrolní činnosti NKÚ. Je však otázkou, zda tento způsob prosazování výsledků kontrolní činnosti je optimální a skutečně povede k žádoucím změnám. Efektivnost práce NKÚ Efektivnost je definována jako poměr vstupů a výstupů, příp. výsledků nebo dopadů hodnocené činnosti. Výsledkem kontrolní činnosti NKÚ jsou podle zákona7 KZ8, které v podstatě reprezentují jednotlivé kontrolní akce. Kontrolní protokoly zaznamenané v rámci jedné kontrolní akce jsou podkladem pro zpracování KZ; stanovisko ke zprávě o průběžném plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu ČR využívají informací z KZ. Stanoviska k návrhům právních předpisů na vyžádání PSP nebo senátu se vyskytují velmi zřídka (1 v roce 2007 a 1 v roce 2003). Bez velké nadsázky lze říci, že hlavním výstupem/výsledkem jsou KZ a ostatní jsou spíše vedlejšími produkty. Právě na základě KZ by měla být prováděna opatření a zásadní změny, které by měly občanům přinést žádoucí protihodnotu za peníze odvedené na daních, jež NKÚ utratí. Vzhledem k tomu, že NKÚ nesleduje skutečné výsledky ani dopady své kontrolní činnosti (na rozdíl např. od NAO9), musíme zůstat u výstupu, tj. u KZ, kterých bylo v roce 2007 schváleno 36. Vstupy kontrolní činnosti v roce 2008 můžeme vyčíslit jako celkové výdaje v daném roce10. V roce 2008 byly celkové výdaje 572 297 610,-- Kč. Ukazatel efektivnosti = celkové výdaje/počet KZ = 572 297 610/36 = 15 897 156 Kč/1 KZ Ukazatel říká, že NKÚ v roce 2008 produkoval 1 KZ v průměru za cca 15,9 mil. Kč. U konkrétní kontrolní akce by bylo možné určit i konkrétní hodnotu, která by závisela 7
§ 4 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Věcně se samozřejmě jedná o výstup. 9 National Audit Office Spojeného království – obdoba NKÚ. 10 Příjmy NKÚ nesouvisí s jeho hlavní činností a jsou velmi malé, vesměs výrazně nižší než 1 % výdajů.
8
5
především na délce kontroly a počtu zapojených pracovníků, ale i na využití expertů, množství služebních cest a rozsahu práce člena NKÚ. Byla by pravděpodobně v rozmezí od několika milionů do několika desítek milionů Kč. Její určení by nemělo být pro NKÚ problémem. Je průměrných 15,9 mil. Kč výdajů na 1 KZ hodně nebo málo? Obecnou odpověď nelze dát, ale informovaný čtenář si může z Věstníků NKÚ za rok 2008 nahodile vybrat některé KZ a odpovědět si na otázku: Dal bych jako vrcholový představitel státní správy za takové zprávy téměř 16 milionů korun, jež mi svěřili daňoví poplatníci? Nebo: Kolik milionů korun bych dal za takovou zprávu, kdyby byla zpracována pro mou firmu? Názor na výši tohoto ukazatele může dokreslit i jeho vývoj v posledních pěti letech uvedený v následující tabulce. 2004 Celkové výdaje [tis. Kč] Počet kontrolních akcí Výdaje na 1 KZ [tis. Kč/KZ]
2005
2006
2007
2008
498 253 490 342 503 763 582 117
572 298
42
39
44
30
36
11 863
12 573
11 449
19 404
15 897
Ukazatel v roce 2007 skokově stoupl o téměř 73 %. To je dáno jednak výrazným poklesem počtu kontrolních akcí (o 32 %) a nárůstem výdajů (o 18 % - tento nárůst by byl vyšší, pokud by nedošlo poklesu počtu zaměstnanců o 55, tj. téměř o 11 %). V roce 2008 ukazatel poklesl (zlepšil se) o 18 %, což umožnilo snížení výdajů o 8 % (také díky opětovnému snížení počtu zaměstnanců o 10 na 441) a zvýšení počtu kontrolních akcí o 20 %. Shrnutí hodnocení Na základě údajů z Výroční zprávy za rok 2008 lze konstatovat, že účelnost kontrolní činnosti NKÚ je stále nedostatečná, o čemž svědčí přetrvávání zjištěných nedostatků a málo účinná práce Kontrolního výboru PSP s kontrolními závěry. Určité zlepšení je v projednávání kontrolních závěrů vládou. Projednávání zpráv ve vládě není však u vyspělejších nejvyšších auditních institucí obvyklé. Podle Auditních standardů INTOSAI11 by měl být rozhodující rolí nejvyšší auditní instituce externí audit vládního sektoru ve službě zákonodárnému sboru jako zástupci občanů, který má povinnost vládu kontrolovat. Proto je podstatně důležitější projednávání zpráv v PSP než ve vládě. Efektivnost vyjádřená jako poměr vstupů a výsledků je téměř 16 mil. Kč výdajů na jeden KZ. Je pravda, že výše uvedené ukazatele nemají dostatečnou vypovídací schopnost, ale dávají příležitost k manažerským úvahám, kterým se nelze vyhnout, pokud má být NKÚ důvěryhodnou institucí. Validní a spolehlivé informace a ukazatele, které objektivně zhodnotí přínosy kontrolní činnosti NKÚ, může předložit pouze NKÚ. Výše uvedené ukazatele 11
Mezinárodní organizace nejvyšších auditních institucí, jejímž členem je i NKÚ. 6
a úvahy je možné kritizovat z různých hledisek, ale dokud NKÚ nepředloží seriozní zhodnocení přínosů kontrolní činnosti (jak to vyžaduje zákon v § 18), které by mělo dostatečnou validitu a spolehlivost, zůstane „černý Petr“ v jeho ruce. Zlepšení ze strany NKÚ je akutní, jelikož povinnost uvádět ve Výroční zprávě „finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti“ má NKÚ zákonem uloženo již téměř 16 let. Možné řešení naznačuje např. praxe NAO Spojeného království12 uvedené dále.
Přínosy práce NAO v jeho Výroční zprávě Na čtvrté straně Výroční zprávy NAO za rok 2007-813 najdeme klíčové výsledky a úspěchy NAO. Z hlediska tématu tohoto příspěvku je velmi názorné konstatování jeho přínosů: 656 milionů liber ověřených finančních dopadů, což představuje navrácení více než 9 £ za každou 1 £ spotřebovanou provozem NAO. Tyto finanční dopady jsou zdokumentovány ve Výkazu NAO finančních dopadů za rok 2007 na stranách 93-96 Výroční zprávy dvaadvaceti konkrétními dopady nad 5 mil. £, které jsou rozděleny mezi audit výkonnosti, finanční audit a dobrou správu a řízení. Přehledu předchází vysvětlení, jak finanční dopady vznikají, naznačení problematiky jejich kvantifikace, požadavky interní směrnice pro přípravu výkazů finančních dopadů a 8 principů14, jež musí být dodrženy, aby mohl být dopad uznán. Za přehledem finančních dopadů následuje nezávislé prohlášení pro Výbor pro veřejné účty parlamentu od nezávislé auditorské a poradenské firmy (Tenon Audit Limited – auditor závěrky NAO určený Výborem pro veřejné účty Parlamentu), jež svým výrokem potvrzuje věrohodnost Výkazu NAO finančních dopadů za rok 2008. Hlavní zdroj přínosů NAO Nejvíce přínosů výkaz připisuje auditu výkonnosti15 - více než 544 mil. £, tj. 83 % všech přínosů. Audit výkonnosti však vyčerpal ze zdrojů NAO jen 19,8 mil. £, tj. 28 %. Takže audit výkonnosti přinesl zhruba z 1/4 zdrojů 4/5 přínosů a za 1 £ vloženou přinesl 27,5 £. Audit výkonnosti je nejúčinnější prostředek pro dohled nad penězi daňových poplatníků. Samozřejmě vyžaduje splnění řady předpokladů: nezávislost, profesionalitu, pokud možno partnerský vztah s auditovanými subjekty, úzké vztahy s parlamentem (který důsledně plní svou kontrolní funkci vůči vládě), neustálé monitorování a prakticky neomezený přístup k informacím, nutný pro všestranné zkoumání problémů, následné činnosti atd. Kontrola (tak
12 Britský National Audit Office http://www.nao.org.uk je obdobou NKÚ, avšak na jiné kvalitativní úrovni. Samozřejmě je také členem INTOSAI. Základní informace o NAO jsou v rámečku na konci příspěvku. 13 http://www.nao.org.uk/publications/0708/nao_annual_report_2008.aspx. Rozpočtový rok NAO končí únorem, proto je jeho výroční zpráva zveřejňována obvykle v červnu. 14 Uplatnění pouze čistých úspor; prokázání kauzálního vztahu mezi doporučením NAO a dopady; dosažení úspor v době uplatnění dopadů; potvrzení úspory klientem; dohodnutí dopadů s klientem; jedná se buď o úsporu, nebo o zvýšení výstupů; kvalitativní dopady jen když extra kvalitu koupí klient; víceleté úspory jen v souladu s kauzálním vztahem k doporučením NAO. 15 Více o auditu výkonnosti viz např. Hotra, S., Nováčková. V., Ochrana, F.: Teoretické a praktické aspekty auditu výkonnosti. http://kvf.vse.cz/storage/1168940922_sb_hotra_novackova_ochrana.pdf.
7
jak je chápána odbornou veřejností a českým právním řádem) je podstatně užší, je v jiné pozici a je nesrovnatelně méně účinná. Na druhou stranu však nelze omezovat finanční audit (vč. auditu souladu), jež by měl zajišťovat audit závěrek jednotlivých rozpočtových kapitol a celého konsolidovaného státního závěrečného účtu a v lepším případě všech veřejných rozpočtů. Velké přínosy auditu výkonnosti by byly problematické, pokud by nebylo možné spoléhat na údaje v účetnictví ani finanční a účetní výkazy ani na celý státní závěrečný účet.16 Projednávání zpráv NAO v parlamentu Inspirativní může být i způsob projednávání zpráv NAO v parlamentu. Principy jsou zřejmé i ze zjednodušeného popisu. Východiskem je přesvědčivá zpráva NAO, jež obsahuje doporučení, která byla cca 3 měsíce projednávána s auditovaným subjektem. Na jejím základě svolá výbor parlamentu pro veřejné účty slyšení, na něž je povolán představitel auditované organizace, který je dotazován na základě zprávy NAO. Zástupci NAO jsou přítomni pro případ, že by bylo nutno něco dovysvětlit. Výbor zpracuje na základě zprávy NAO a výsledků jednání vlastní zprávu, v níž doporučí, co má organizace udělat k odstranění nedostatků (vychází z doporučení NAO; cca 90 % jich je akceptováno). Auditovaná organitzace musí na zprávu výboru reagovat a ohlásit, jaké kroky udělá a do kdy. Dva měsíce až 1 rok (podle charakteru přijatých opatření) po zveřejnění zprávy je ve stejném výboru slyšení k nápravě nedostatků. Zprávy nejsou projednávány ve vládě, protože z logiky dělby moci je to zbytečné. Vláda zajišťuje moc výkonnou a parlament ji kontroluje. NAO jako externí auditor v zastoupení parlamentu zkoumá hospodaření s veřejnými prostředky, potřebná opatření dohodne s jednotlivými auditovanými subjekty (ministerstva, agentury a další) a poskytne parlamentu informace potřebné pro účinnou a efektivní kontrolu.
Závěr Finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti, jehož provedení ve Výroční zprávě požaduje § 18 zákona, NKÚ neprovedl a porušil tím vlastní zákon. Úvahy o účelnosti a efektivnosti kontrolní činnosti NKÚ na základě informací uvedených ve Výroční zprávě poměrně silně naznačují, že daňoví poplatníci nemají důvod ke spokojenosti. Bylo by možné uvést řadu doporuční, která by s velkou pravděpodobností vedla v relativně krátké době ke zlepšení. Stačí jen připomenout závazek NKÚ z jednání o přistoupení ČR k EU (tj. implementaci finačního auditu, auditu výkonnosti a mezinárodně uznávaných auditních standardů), workshopy a další akce, jež implementaci měly napomoci. Bohužel
16
Výsledky finančních auditů NKÚ za posledních 6 let zatím z tohoto hlediska optimisticky nevyznívají. 8
v tomto směru lze mluvit spíše o stagnaci. NKÚ stále ještě ani nerespektuje zásadní rozdíly mezi auditem a kontrolou. Daňoví poplatníci by jistě přivítali zásadní zlepšení a NKÚ ve spolupráci s PSP by měly jejich očekávání splnit. Aktivní podněty ze strany odborné veřejnosti a zájem občanů by mohly sehrát zásadní roli a přispět k vytvoření moderní instituce blízké NAO Velké Británie. Anotace: Na účelnost, efektivnost a hospodárnost veřejných politik, veřejných výdajových programů i veřejných financí má významný vliv činnost nejvyšších auditních institucí. Jak si v tomto směru počíná Nejvyšší kontrolní úřad? Podle zákona č. 166/1993 Sb. má Nejvyšší kontrolní úřad povinnost každý rok ve výroční zprávě zveřejnit finanční zhodnocení přínosů kontrolní činnosti. Příspěvek z tohoto hlediska analyzuje výroční zprávu a snaží se alespoň o dílčí závěry. Uvádí rovněž, jakým způsobem se se stejnou povinností vyrovnává britský National Audit Office. Summary: Activity of the supreme audit institutions exercise the major influence on effectiveness, efficiency and economy of public policies, public expenditure programmes and public finance. How does the Supreme Inspection Office behave in this way? According to the act no. 166/1993 Sb. has the Supreme Inspection Office obligation to publish the finance evaluation of assets of inspection activity. In light of this the contribution analyses the Annual Report and endeavour to do at least particular conclusion. It also shows how the British National Audit Office faces up to the same obligation. Klíčová slova: Nejvyšší kontrolní úřad, přínosy kontrolní činnosti, účelnost, efektivnost, National Audit Office. Key words: Supreme Inspection Office, assets of inspection activity, effectiveness, efficiency, National Audit Office. Zdroje: [1] Výroční zprávy NKÚ za roky 2004-8 http://www.nku.cz/pages/cs/publikace/vyrocnizpravy.htm [2] Výroční zpráva National Audit Office za rok 2007-8 http://www.nao.org.uk/publications/0708/nao_annual_report_2008.aspx [3] http://www.nku.cz [4] http://www.nao.org.uk Ing. Stanislav Hotra Husova 783 537 01 Chrudim
[email protected]
9
National Audit Office (NAO - britská obdoba NKÚ) - www.nao.org.uk Externí auditor pro Spojené království a Anglii (navíc jsou ještě Auditní úřady pro Skotsko, Wales a Severní Irsko a pro audit municipalit je Audit Commission). NAO audituje účetní závěrky všech ministerstev, agentur a širokého okruhu dalších veřejných institucí a podává zprávy parlamentu o hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, se kterou tyto organizace státní peníze užívaly. Zprávy projednává Výbor pro veřejné účty (Committee of Public Accounts). Audit a kontrolu právně zaručuje Comptroller and Auditor General (Comptroller General of the Receipt and Issue of Her Majesty's Exchequer and Auditor General of Public Accounts), personál NAO provádí tyto úkoly jeho jménem. Comptroller and Auditor General je úřední osobou Dolní sněmovny. Konkrétně je odpovědný Komisi pro veřejné účty (Public Accounts Commission) – ta stanoví osobu odpovědnou za hospodaření NAO (Accounting Officer), zkoumá roční předběžný rozpočet zdrojů a stanovuje auditora roční závěrky. NAO má 850 zaměstnanců. Celkové výdaje v roce 2007-8 dosáhly 88,5 milionů £. Využití zdrojů: finanční audit 46 %; audit výkonnosti 28 %; prověřování resortních systémů 11 %; přímá podpora parlamentu 15 %; funkce comptrollera 0,22 %. Pět klíčových výsledků a úspěchů NAO v roce 2007-8: •
462 auditovaných účetních závěrek do čtyř měsíců od relevantního konce fiskálního roku;
•
60 hlavních zpráv doručených Parlamentu pokrývajících práci všech významnějších resortů a zaměřených na klíčová témata pro poskytování veřejných služeb (vesměs auditů výkonnosti);
•
poskytnutí podpory 17 vybraným parlamentním výborům; navíc k práci pro Výbor pro veřejné účty;
•
podpora silného řízení a správy a zodpovědnosti ve 40 rozvojových zemích a v dalších státech;
•
656 milionů £ ověřených finančních dopadů představuje navrácení více než 9 £ za každou 1 £ spotřebovanou provozem NAO.
10
