Úspěch ve stáji. KONĚ Velká Karlovarská steeplechase firmy SCHAUMANN Mobilmix-krmiva s.r.o. partner firmy SCHAUMANN

1. září 1998, číslo 2/1998

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji

SKOT

PRASATA

Cílená přestavba: zdravé stájové klima a vyšší užitkovost (volná boxová stáj) Hospodaření s kyselinami a zásadami – DCAB bilance Praktické zkušenosti s TMR SCHAUMASIL TMR – ochrana živin v TMR Použití SILA-BAC® při vyšší sušině Soukromý zemědělec pan Josef Pařízek

Tekuté krmení pro prasnice Respo Tachov a.s. – produkční stanice Víchov Jak vysoké má být procento brakace ? Boj s PRRS Kanibalismus u prasat Použití kukuřice (CCM) ve výkrmu prasat

KRÁLÍCI

Velká Karlovarská steeplechase firmy SCHAUMANN

Větší užitkovost díky Kanin-Phosphoral

Mobilmix-krmiva s.r.o. – partner firmy SCHAUMANN

KONĚ

Voln· boxov· st·j na H¸lsenbergu

Cílená přestavba: zdravé stájové klima a vyšší užitkovost Pod pojmem hülsenbergská volná boxová stáj konce 70. let byla známá teplá stáj koncipovaná na chovný cíl 7000 kg FEKM (tuk-bílkovina-korigované mléko). Po uplynutí dvou desetiletí se užitkovost hülsenbergského stáda posunula k dosažení 10000 kg FEKM. Současný průměr užitkovosti stáda je 9400 kg FEKM (graf 1). Dnes jako tehdy platí: optimální podmínky ustájení a ošetřování jsou lepší než terapie. Významný předpoklad pro pohodu a dobré cítění se zvířat je dostatečné množství světla a čerstvého vzduchu. Se stoupající mléčnou užitkovostí se u dojnic zvyšuje vývoj tělesného tepla a vypařování (tab.1). V závislosti na teplotě a úrovni mléčné produkce dojnice odpaří 20 až 40 litrů vody za den. Při 80 kravách se musí ze stáje odvést přes 2500 l vody. Bez odpovídajícího stupně výměny vzduchu toho nelze dosáhnout. Stupeň výměny vzduchu, přizpůsobený vnějšímu klimatu, má vliv na zlepšení stájového klimatu. Štěrbinový způsob větrání upřednostňovaný v našich zeměpisných šířkách odpovídá úrovni užitkovosti a zohledňuje data uvedená v tabulce. Tento systém spočívá na holandských doporučeních. Otvory pro přívod vzduchu by měly být konstrukčně stanoveny na 1,5 násobek hodnot v tabulce 1. Sítě proti větru dovolují ideální přívod vzduchu bez průvanu.

Pokud se nedosahuje dostatečného vyvětrání, je stáj vlhká a teplá, dusná a zatuchlá. Dojnice reaguje sníženou užitkovostí, zhoršením zdravotního stavu a horším zabřezáváním. Špatně klimatizované stáje způsobují tepelný stres, dojnice reagují zvýšenou dechovou frekvencí (normální hodnota je 30 - 40 dechů/ minuta) a nadměrným vylučováním slin. Přitom dochází ke ztrátám bikarbonátového pufru.

Změna na vnější klima Přeměna na dobře větrané volné boxové stáje je v našich zeměpisných šířkách, zvláště při vysokých užitkovostech, neproblematická. Skot má výbornou termoregulaci a může být bez problémů chován za podmínek vnějšího klimatu. Tzv. kritická teplota (teplota, při níž se nepohybující zvíře musí zahřát vynaložením energie) je při denní užitkovosti cca 20 kg mléka při-

Hülsenbergská volná boxová stáj, postavená na konci 70. let, byla přestavěna na podmínky vnějšího klimatu. Výsledkem je lepší vyvětrání stáje a lepší klima ve stáji pro zvířata. bližně minus 15°C, při vyšších užitkovostech je ještě nižší. Zvláštní pozornost si zaslouží silně prokrvované vemeno, které k zamezení ztrát tepla při ležení vyžaduje izolaci. Světlo popř. sluneční záření má vedle dostatečného vyvětrání důležitou funkci podporující zdravotní stav. Především při celoročním ustájení musí i během ročního období s nižším počtem světelných hodin do stáje proudit štěrbinami dostatečné množství světla. V dobře osvětlených a vzdušných stájích jsou podstatně lepší výsledky v plodnosti, což přináší zvýšení celkové hospodárnosti. Velmi důležitý okamžik je při zřízení stáje s vnějším klimatem, věnovat zásadní pozornost zá-

sobení vodou. Potřeba vody u dojnice je v průměru 120 l na den, stoupá ovšem za určitých podmínek při vysoké užitkovosti až na 180 l. V horkých letních dnech při teplotě ve stáji nad 28°C může potřeba vody vystoupit až na 300 l. U stáda s 80 kravami musí být denně volně k dispozici cca 15000 l vody. Ve stáji s vnějším klimatem je nezbytně nutné izolovat napáječky a rovněž izolovat přívod vody. Pro zabezpečení funkčnosti i během několikatýdenních extrémních teplot, zabránění zamrznutí trubek, je vhodná instalace zpětného přívodu vody s čerpadlem umožňujícím cirkulaci vody. Je nutno zabezpečit i dostatečný průměr trubek.

Graf 1: Vývoj užitkovosti hülsenbergského stáda dojnic ve srovnání s Německou plemennou knihou 1975 až 1997 11.000

kg FEKM

10.000 9.000 8.000 7.000 6.000 Část lehacích boxů je vybavena vodními postelemi a přenosnou konstrukcí zábran. Sítě proti větru umožňují bezprůvanové větrání. 2

Úspěch ve stáji 2/98

5.000 1973

1979

Hülsenberg

1985

1991

1997

2003

Německá plemenná kniha

Předcházení nemocem Velká výměna vzduchu s sebou přináší zdravější stájové podmínky, což se projevuje i v lepším prosychání lehacích boxů a hnojné chodby. Čisté a suché hnojné chodby jsou nejlepším opatřením v profylaxi onemocnění paznehtů. Z pohledu hospodářských ztrát jsou onemocnění paznehtů na třetím místě po zánětech mléčné žlázy a neplodnosti. Se stoupající mléčnou užitkovostí na ustajovací místo popř. stáj je hnojná chodba znečišována větším množstvím výkalů a moče. Bez odpovídajících protiopatření se častěji výskytuje poškození paznehtů. Kejda způsobuje destabilizaci rohové tkáně paznehtů. Důležité je, aby chodby byly často zbavovány pevných i tekutých výkalů. Dnes už nestačí spolehnout se jen na „prošlapávání“. Šípová radlice napojená na volně programovatelné vypínání vykoná velmi dobrou službu. Pokud jsou chodby čištěny ve dvou až tříhodinovém rytmu, jsou zvířata čistější, co se končetin a vemene týká. Celková hygiena se na základě větší čistoty zvířat výrazně zlepší, nejen v lehacích boxech, ale i v dojírně. Počet onemocnění paznehtů a končetin (nemoc Mortellaro) podstatně klesá. Hospodárnost chovu krav je v přímé souvislosti se způsobem chovu popř. ustájením. Zda je systém chovu pro zvířata vhodný, určuje kromě celé řady subjektivních kritérií objektivní vy-

hodnocení. Objektivně zodpovězená a dobře vysledovaná je otázka týkající se optimálního vybavení lehacích boxů (videozáznamy). Lehací box by měl být měkký, rozměrově přizpůsobený rámci zvířat, proti odvádění tepla je izolovaný. Základní parametry musí zajišovat vysoký hygienický standard s možností snadného vyčištění, vrchní vrstva rychle oschne, lehací box má dlouhou životnost.

Vyšší hospodárnost při správném chovu Tzv. vodní postele užívané nyní na Hülsenbergu požadavky splnily. Vodní postele se skládají ze dvou vrstev vulkanizovaného SBR-kaučuku a vyztuženy jsou tkanivem z polyamidu. Po instalaci se postel naplní cca 50 litry vody. Matrace se zcela přizpůsobí tělu zvířete. S každým pohybem zvířete se dostaví masážní efekt, čímž podstatně klesají kožní poranění a otlačeniny. Jakmile kráva postel opustí, tvar se vrací do původní polohy. Tato „pružnost“ zabraňuje ulpívání výkalů na matraci. Stupeň samočištění je neobvykle vysoký. Poškození postele paznehty je vyloučeno. Záruka výrobce je 10 let.

Ve snaze minimalizovat stavební náklady není vhodné, předsevzít si, ušetřit prostor pro ležení a pohyb zvířat. Velikost lehacích boxů by měla být stanovena podle tělesného rámce největších zvířat. Standardní je vnitřní šířka 1,2 m a délka 2,5m. Zařízení stáje má zajistit krávě během ležení a fáze odpočinku v tzv. „šikmé poloze“co možná největší volnost pohybu. Přenosná konstrukce zábran lehacích boxů je předností.

SCHAUMANN – PROGRAM PRO SKOT

Snížit náklady – ale na správném místě Současná úroveň nákupních cen mléka vyžaduje využití všech možností pro snížení nákladů. Do úvahy pro budoucí vývoj v chovu mléčného skotu by měly být zohledněny ze stájových systémů jen volné boxové stáje s podmínkami vnějšího klimatu. Ve snaze zjednodušit způsob výroby nesmí být zanedbány požadavky na ustájení zvířat, vysokou mléčnou užitkovost, maximální zhodnocení krmiv, minimální zatížení životního prostředí, vysokou kvalitu výrobku a humánní pracovní výkony. Dr. Jobst Wallenburg ing. Dušan Kořínek

Tab. 1: Produkce tepla, kapacita větrání a doporučená velikost větracích štěrbin při různé hladině užitkovosti, podle Pirkelmanna, 1995 mléčná produkce průchod velikost užitkovost tepla vzduchu větracích štěrbin cm2/krávu kg Watt m3/hod. 6000 759 460 1080 8000 865 524 1230 10000 971 588 1380

Uûitkovost od samÈho poË·tku. Vysoce kvalitní Schaumann-výrobky splňují požadavky skotu, jsou vhodné pro každý způsob krmení, výborně na sebe navazují. # RINDAMIN/RINDAVIT Pro zdraví, plodnost a vysokou užitkovost krav. # KALBI- MILCH Bezproblémový a bezpečný odchov a výkrm telat. # RINDAMAST Kratší doba výkrmu a více svalové hmoty.

Automaticky otáčející se kartáč (zapíná jej čidlo, snímající pohyb) krávy rády vyhledávají.

SCHAUMANN »R s.r.o. ï n·m. Svobody 35 ï 387 01 VolynÏ Tel.: (0342) 372 376, 372 379 ï Fax: (0342) 372 157 E-MAIL: [email protected]

Úspěch ve stáji 2/98

3

Větší užitkovost při optimální látkové výměně

Hospoda¯enÌ s kyselinami a z·sadami

Již Justus von Liebig informoval o tom, že obsah aniontů a kationtů v krmivu ovlivňuje vnitřní prostředí v těle zvířat. Vnitřnímu prostředí v organismu, poměru kyselin a zásad v látkové výměně, se ne vždy věnovala dostatečná pozornost, i když pH-hodnota v bachoru a pH-hodnota krve mají velký význam. Poměr kyselin a zásad v látkové výměně se přitom reguluje právě pomocí výživy. Rovnováha kyselin a zásad může být určena např. u předcházejícího krmení v moči. Zpravidla je důležitější, umět říci předem jaký vliv bude mít krmivo v krmné dávce na hospodaření s kyselinami a zásadami. Z tohoto důvodu se provádí rozbory na obsah kationtů a aniontů. V celé řadě rozborů se zjistilo, že nejvýznamnější kationty pro metabolismus jsou draslík a sodík a anionty chlór a síra. Je stanovena jednoduchá rovnice: součet sodík a draslík minus součet síra a chlór. Uvedené prvky ovšem mají mimo jiné různé atomové hmotnosti, není tedy možné sčítat pouze procentuální obsahy. Tyto vztahy jsou zohledněny v následujícím vzorci (obsahy v sušině): (% Na x 435 + % K x 256) − (% Cl x 282 + % S x 624). Výsledek této rovnice je tzv. výživná bilance kationtů a aniontů (DCAB), někdy se označuje také výživný rozdíl kationtů a aniontů. Jednotkou jsou miliekvivalenty (meq). Pokud je součet sodíku a draslíku vyšší než součet chlóru a síry, dostaneme pozitivní hodnotu, která v látkové výměně pH-hodnotu zvyšuje. Pokud je součet Na a K menší, dostaneme negativní hodnotu, která v látkové výměně způsobuje nižší pH-hodnotu. V praktických případech je mož-

ph-hodnota

DCAB 4

Krmení v době stání na sucho Rozbory z posledních týdnů stání na sucho ukázaly, že „okyselení” látkové výměny podporuje snížení výskytu mléčné horečky. Účinný mechanismus je následující : Zvýšením koncentrace parathormonu a vitaminu D3 se v organismu zvyšuje resorpce vápníku a ve větší míře se uvolňuje vápník z kostí. Z toho vychází vyšší krevní obraz vápníku a více vápníku se vyloučí močí. Z tohoto důvodu jsou hodnoty vápníku v krvi v období telení při ”kyselém” krmení vyšší než u konvenční výživy, a snižuje se tímto způsobem riziko mléčné horečky. V důsledku vyšších hodnot vápníku v krvi dochází méně častěji k zadržení poporodních očistků a dodatečně se snižuje riziko změny polohy slezu. Při tomto na anionty bohatém krmení se vyloučí více vápníku močí, Graf 2: Poměr mezi DCAB-hodnotou a příjmem krmiva popř. mléčnou užitkovostí příjem krmiva, mléčná užitkovost

Graf 1: Vztah mezi pH-hodnotou moče a DCAB (výživná kationt-aniontová bilance)

né tento stav jednoduše určit díky pH-hodnotě moči, nebo existuje vztah mezi DCAB-hodnotami a pH-hodnotou moče (graf 1). Pokud chceme v krmné dávce nastavit optimální DCAB-hodnoty, musí být výrazný rozdíl mezi posledními týdny stání na sucho a laktací.

Úspěch ve stáji 2/98

Při překročení optimální hodnoty klesá příjem krmiva a mléčná užitkovost

DCAB

Optimální DCAB-bilance vyžaduje znalost krmných hodnot krmiv v KD a odpovídající Rindamin/Rindavit výrobek. a proto je nezbytně nutné do krmné dávky více vápníku doplnit. Toto je opak ke konvenčnímu systému profylaxe mléčné horečky, proto se pracuje s vysokým obsahem vápníku. Zpravidla je obsah vápníku vyšší než 100 g na dojnici a den. Optimální DCAB-hodnota se dnes udává – 100 meq na kg sušiny.

Jak vypadá praktické sestavení krmné dávky ? Zásadně musí být od začátku jasné, jestli se bude provádět konvenční profylaxe mléčné horečky (krmit co možná nejméně vápníku a přidávat RINDAVIT VK) nebo systém s kyselými solemi. Oba systémy kombinovat dohromady nelze! Krmení s kyselými solemi probíhá jen v posledních třech nebo čtyřech týdnech před otelením! Po otelení se musí přejít ihned na jiný typ RINDAMIN/ RINDAVIT. K okyselení látkové výměny se doporučuje RINDAVIT MF SAUER. Množství RINDAVIT MF SAUER se pohybuje kolem cca 300 g na dojnici a den

a závisí na zásaditosti (alkalitě) ostatních komponentů. Pokud je v objemném krmivu např. v travní siláži, vysoký obsah draslíku, pak se k vyrovnání používá RINDAVIT MF SAUER. Kyselé soli nejsou příliš chutné, proto je nutné RINDAVIT MF SAUER zamíchat - existují i mezní hranice pro použití kyselých solí, od nichž klesá příjem krmiva v krmné dávce. Možné alternativy: 1) Pokud je to možné, zkrmovat travní siláž s nižším obsahem draslíku. V malých a středních podnicích se může zpravidla otevřít jen jedno silo s travní siláží. 2) Místo travní siláže zkrmovat více kukuřičné siláže, která obsahuje zpravidla méně draslíku. Pufrující látky jako NaHCO3 nebo louhované obilí by se samozřejmě neměly do krmné dávky zařazovat. Hodnota pH v moči může potvrdit, jestli bylo dosaženo dostatečného okyselení.

# # # # # # # # #

RINDAVIT MF SAUER

RINDAVIT TMR 21 / RINDAVIT TMR 51

⁄Ëinn· profylaxe mlÈËnÈ horeËky

Optim·lnÌ DCAB-hodnota v laktaci

s kyselými solemi pro negativní kationt-aniontovou bilanci s vysokým podílem vápníku a hořčíku bez sodíku a fosforu s vysokým doplňkem vitaminů a stopových prvků předcházení mléčné horečce snížení zadržování poporodních očistků zvýšení obsahu účinných látek v mlezivu podpora zdravotního stavu vemene zajištění dobré plodnosti

Správná výživa dojnic, především v posledních 3 – 4 týdnech před termínem otelení, zvyšuje tělesnou kondici zvířat. Využití podpůrného účinku kyselých solí z RINDAVIT MF SAUER.

Krmení v laktaci Již shora bylo upozorněno, že kyselé soli se nesmí zkrmovat během laktace - naopak v této se musí krmit zásaditě (alkalicky). To znamená, že součet kationtů draslíku a sodíku musí být výrazně vyšší než součet aniontů chlóru a síry. V mnoha pokusech bylo prokázáno, že s narůstající DCAB-hodnotou se zvyšuje příjem krmiva a mléčná užitkovost. Jeden z důvodů spočívá v tom, že během laktace se díky velkému příjmu krmiva a velkým přeměnám nejen v bachoru, ale i v látkové přeměně

uvolňuje hodně kyselin. Aby mohla kráva toto množství kyselin „zpracovat” potřebuje v laktaci více kationtů než aniontů. Toto je zohledněno u výrobků RINDAVIT LF AKTIV nebo RINDAVIT AKTIV PLUS. Pro DCAB-hodnotu v laktaci existuje také optimum (graf 2). Pokud se toto optimum přesáhne, poklesne příjem krmiva a mléčná užitkovost. Optimální DCAB-hodnota se dnes udává + 200 až + 300 meq/ kg sušiny. Toto optimum může být překročeno, pokud krmná dávka :

SCHAUMANN – program doplňující pastevní sezónu

# # # # # # #

poměr Ca : P je 2 : 1 popř. 5 : 1 výrazně navýšený obsah chlóru látky pufrující obsah bachoru optimální bilance kationtů a aniontů zlepšená látková výměna v bachoru vyšší mléčná užitkovost zajištění plodnosti

RINDAVIT TMR 21 popř. RINDAVIT TMR 51 jsou speciálně přizpůsobeny na krmné dávky s převahou travních siláží (sena) z intenzivně hnojených ploch (s vysokým obsahem draslíku), s nízkým zastoupením chlóru a síry popř. krmné dávky s velkým podílem alkalických komponentů.

1) obsahuje hodně draslíku díky intenzivnímu hnojení, 2) v objemném krmivu je málo chlóru a síry, 3) je zařazeno větší množství alkalických komponentů (NaHCO3, louhované obilí). Může se jednat i o kombinaci všech tří faktorů. Za těchto podmínek má smysl, změnit složení minerálního krmiva. Tomuto systému odpovídají nové výrobky RINDAVIT TMR 21 a RINDAVIT TMR 51. V obou výrobcích byl při stejném obsahu sodíku navýšen chlór. Má ovšem dále docházet k puf-

raci bachoru, k tomu se používá oxid hořečnatý, protože nijak neovlivňuje DCAB-hodnotu. Celkově se tak dosáhne snížení DCAB-hodnoty, která se dostane do optimální oblasti. Kationt-aniontová bilance umožňuje přesné usměrnění látkové výměny podle požadavků odpovídajících užitkovosti, a se jedná o stání na sucho nebo laktaci. Pro správné využití kationtaniontové bilance je kromě znalosti krmných hodnot nutné kompetentní poradenství. Dr.Leonhard Raab ing. Dušan Kořínek

Pro dojnice a skot: Schaumann-minerální krmivo v 25 kg kbelíku pro krávy stojící na sucho chované na pastvě nebo ve volné boxové stáji. Zabezpečuje profylaxi mléčné horečky, podporuje zdraví vemene a vitalitu telat. RINDAVIT PRE-LICK

Schaumann-minerální krmivo v 25 kg kbelíku pro krávy a mladý skot s lehce resorbovatelnou mědí, určeno pro pastvu nebo volnou boxovou stáj. RINDAVIT LICK

SCHAUMANN-LECKMASSE

Aromatický minerální liz v 20 kg kbelíku pro doplnění makroprvků, stopo-

vých prvků a vitaminu E.

Pro ovce, kozy a konÏ: Doplněk všech důležitých minerálních látek a vitaminů pro ovce a kozy chované na pastvě i ve stáji (bez mědi), 10 kg miska. MILLAPHOS-LECKSCHALE

HORSAL-LECKMASSE

Při extenzivním chovu na pastvě musí být pokryta potřeba minerálních látek, stopových prvků a vitaminů. Krmné dávky pro krávy bez tržní produkce mléka, mladý skot, ovce a koně založené na pastevním porostu vykazují výrazný deficit těchto účinných látek, který je nutno vyrovnat.

Doplněk makroprvků, stopových prvků a vitaminů pro chov koní na pastvě, 10 kg miska.

Úspěch ve stáji 2/98

5

Cílem použití Schaumasilu TMR je zachování krmné hodnoty krmiva a optimální zásobení krav energií.

SCHAUMASIL TMR

Lépe chránit živiny, znamená lépe krmit dojnice Se stoupající koncentrací živin se zvyšují i požadavky na jejich ochranu. Chovatelé rovněž chrání svá stáda před škodlivými vnějšími vlivy. Za zmínku stojí např. uzavřené stáje, dezinfekce a očkovací programy. Velmi často není ovšem poskytnuta dostatečná ochrana výživné hodnotě krmiv. Pomocí moderní sklízecí techniky, volby odrůd, změnou termínu seče a použitím efektivních silážních prostředků se v mnoha podnicích výrazně zlep-

šila kvalita objemného krmiva. Tento trend je charakterizován vyšší koncentrací energie a živin v silážích. Se zvýšením výživných hodnot krmiva jde ruku

rozdíl – zahřátí v °C

Graf 1: Se Schaumasilem TMR zůstává teplota namíchané krmné dávky nízká 16 14 12 10 8 6 4 2 0

kontrola SCHAUMASIL TMR

0

3 6 9 12 15 18 hodiny po namíchání směsné dávky

21

24

příjem krmiva v kg sušiny

Graf 2: Schaumasil TMR zvyšuje příjem krmiva dojnicemi 20,8 20,6 20,4 20,4 20,0 19,8 19,6

Ketóza patří mezi nejvýznamnější poruchy látkové výměny u krav. Za iniciátory tohoto onemocnění se považují : velmi vysoká užitkovost, stresové faktory, genetické založení a nedostatečná příprava na laktaci. Vlastní příčina tkví v nedostatečném zásobení zvířete energií, které vzniká na začátku laktace z důvodu vysoké potřeby tvorby mléčného cukru a deficitu cukru v krvi z glukoneogenese. Přídavkem antiketogenních látek, tak jak jsou obsaženy v SCHAUMASILU TMR, dochází k účinné podpoře nové tvorby glukózy, je k dispozici dostatečné množství energie. Doporučená dávka SCHAUMASILU TMR je 200 až 300 g na den pro vysokoužitkovou dojnici! Tímto způsobem lze podpořit tvorbu mléka současně s ulehčením látkové výměně dojnice.

Schaumann vyvinul doplněk do krmiv SCHAUMASIL TMR s kombinací účinných látek: sůl kyseliny propionové a propylenglykol. Konzervační účinek tohoto speciálního tekutého výrobku je zaměřen především proti aktivitě kvasinek a jiných mikroorganismů odbourávajících živiny. Přídavek 0,2 – 0,5 % SCHAUMASIL TMR do směsné krmné dávky účinně působí proti zahřívání, přičemž obsažené živiny jsou ochráněny. Efektivní dávko-

Podle dávky a doby použití je možné SCHAUMASIL TMR úspěšně podávat vysokoužitkovým dojnicím pro podporu tvorby glukózy. Na druhé straně lze s tímto produktem dosáhnout stabilní ochranu živin a podporu příjmu celkové krmné dávky. Zvýšení mléčné užitkovosti a stabilizace zdravotního stavu dojnic v praktických podnicích a výzkumném centru Hülsenberg potvrzují, že se ochrana živin rozhodně vyplatí. Dr. Jörg Winkelmann ing. Lenka Vorschneiderová

Doplňkové látky z SCHAUMANN-programu zajišující ochranu živin v krmivech

výnos z energie a živin ztráty na poli a při sklizni ztráty při konzervaci

1.

SILA-BAC®

ztráty při kvašení

+0,8 kg suš. na krávu a den bez přídavku

Schaumasil TMR

Pramen: Schaumann výzkumné centrum Hülsenberg, 1998 Úspěch ve stáji 2/98

Účinek proti ketóze

Jeden výrobek - dva cíle

Speciální výrobek na konzervaci

Schéma 1:

Pramen: Schaumann výzkumné centrum Hülsenberg, 1998

6

v ruce zvýšené nebezpečí zkázy krmiv, potřeba ochrany u velmi kvalitních siláží stoupá. Od doby, co se v mnoha podnicích rozšířilo využívání celkové směsné krmné dávky (TMR), se vědecký zájem soustřeuje na ochranu energie a výživných látek v krmné dávce po namíchání popř. na krmném stole. Velmi často jsou součástí míchanice krmiv kromě výborných travních a kukuřičných siláží cukrovarské řízky, mláto, melasa a samozřejmě obilí a extrahované šroty. Část těchto komponentů je podle způsobu zpracování (šrotování, mačkání) připravena pro lepší stravitelnost přežvýkavců. Složení ale i úprava směsné dávky zvyšuje dispozice k zahřívání hmoty na krmném stole. Ve směsných krmných dávkách pro vysokoužitkové dojnice bylo naměřeno střednědobé zahřátí cca 15 °C (graf 1). Při tomto stupni zahřátí krmiva lze prokázat značné ztráty živin krmiva. S klesající krmnou hodnotou použitých komponentů se snižuje výrazně příjem krmiva. Situace se zhoršuje v letních měsících při vysokých teplotách vzduchu.

vání závisí na vnější teplotě, druhu komponentů a kvalitě siláží. Porovnávané množství přijatého krmiva udává v průměru o 0,8 kg zvýšený příjem sušiny z celkové krmné dávky (graf 2). Způsob účinku SCHAUMASIL TMR umožňuje podle okolností v podniku, založit směsnou krmnou dávku jen jednou denně. Směs zůstává čerstvá, na krmný stůl se přihrnuje 6x až 8x za den.

toxiny plísní a hnilobné bakterie ztráty energie a živin po namíchání TMR

příjem krmiva

stravitelnost

2.

SCHAUMASIL tekutý SCHAUMASIL granulát

3. SCHAUMASIL TMR

užitkovost

PraktickÈ zkuöenosti s TMR

Zkrmování částečné a celkové směsné krmné dávky Míchací krmný vůz se v podnicích s chovem skotu využívá různým způsobem. V mnoha provozech se uplatňuje částečná směsná krmná dávka - kombinace směsné dávky s přidáváním jadrné krmné směsi. Jen malý podíl chovatelů skotu, toto číslo ovšem neustále narůstá, vyrábí míchacím vozem výhradně klasickou směsnou krmnou dávku (TMR), přičemž se krmí jedna nebo dvě užitkové skupiny. Neustále se hovoří o příjmu krmiva a zásobení energií - dostatečný důvod pro představení praktických zkušeností s TMR v Schleswig-Holstein. Nejdiskutovanějším bodem v souvislosti s TMR je zásobení energií. Oproti konvenčnímu způsobu krmení se odlišují celková a částečná směsná krmná dávka v následujícím: 1) Zvyšuje se nabídka energie, protože koncentrace energie stoupá díky zařazení obilovin, sójového šrotu nebo vedlejších krmiv ze zpracovatelského průmyslu. 2) Zpravidla je kalkulované zásobení energií vyšší než průměrná dojivost stáda.

V prvním roce po změně se může zlepšení pohybovat kolem 400 - 600 kg mléka na krávu. Velmi pozitivní projevy jsou: • klid ve stáji • krávy lépe žerou • užitkovost jalovic je vyšší • méně problémů látkové výměny ve stádě • vyšší mléčná užitkovost • stabilnější dojivost

Proč přináší TMR výhody ? Pokud vezmeme fyziologické požadavky jako základ, má bilance energie krávy dominantní postavení. První třetina laktace se vyznačuje negativní energetickou bilancí. Na začátku laktace mobilizuje kráva odbouráním vlastní tělesné substance 700 1000 kg mléka. V průměru se počítá na 1 kg tělesné hmoty množství energie, které stačí na 7 kg mléka. Tato ztráta energie musí být opět vyrovnána. Optimální konstituci krávy lze znovu dosáhnout jen tehdy, pokud se při výpočtu podle dojivosti zohlední přebytek energie. Mnohem důležitější je toto u prvotelek. Prvotelky ještě dorůstají a nadbytek energie znamená ještě větší výhodu a odráží se zpětně na mléčné užitkovosti. Početní nadbytek energie je důležitý otázku, v jaké míře, lze principiálně odpovědět podle specifiky podniku a závisí na stavu stáda. Stádo se rozděluje podle následujících kritérií:

Stání na sucho Nejlepší zkušenosti s rozdělením stáda se ukázaly ve skupině krav stojících na sucho. Zvířata se rozdělují do dvou skupin: První skupina do tří, čtyř týdnů před otelením, druhá skupina se začíná přikrmovat jádrem - tři až čtyři týdny před otelením. Toto rozdělení se osvědčilo především za předpokladu pou-

Ztloustnou krávy ? Krávy mohou přijmout více energie, než jim vlastně ”přísluší”. Jako důsledek krmení směsnou krmnou dávkou se uvádí luxusní výživa, tloustnutí krav a vyšší náklady na krmiva. Zkušenosti z praxe vypadají ovšem úplně jinak. Podniky, které mají víceleté zkušenosti, neshledávají, že by mělo být tématem k řešení překrmování krav. Dobře vedené podniky se zkrmováním TMR vykazují ve srovnání s celkovým průměrem vyšší průměrné stáří krav, což poukazuje na lepší produkční podmínky. Zvláště v podnicích jen s jednou produkční skupinou je to tento případ. Procento vyřazení krav není v podnicích s TMR vyšší než u jiných podniků. Pozitivně se ke směsné krmné dávce vyjadřují především podniky, které právě na krmení směsné dávky přešli. V mnohých případech se již krátce po změně významně projeví výhody tohoto krmení - nárůst dojivosti a vyšší obsah mléčných složek. Samozřejmě skok ve zvýšení užitkovosti je o to vyšší, čím nepříznivější byla výchozí situace. Zvláš vysoké rozdíly dojivosti se projevují v podnicích s průměrnou užitkovostí stáda 6000 - 6500 kg mléka.

Zkrmování vyvážené TMR odpovídá požadavkům vysokoužitkových krav.

žití RINDAVIT VK k cílené přípravě dojnic na hospodaření s minerálními látkami. Velikost stáda a stájová oddělení nejsou vždy optimální, aby bylo rozdělení v této formě vždy možné. Jako kompromis se často krávy 10 - 14 dní před otelením zařazují do užitkové skupiny. Tím je zajištěn návyk na produkční krmnou dávku.

Produkční krmná dávka Další rozdělení zvířat závisí na velikosti stáda a možnosti využití krmných boxů na jadrná krmiva. Pokud jsou krmné boxy, zkrmuje se zpravidla jen jedna směsná krmná dávka. Při výhradním zkrmování TMR se na skupiny rozdělí početnější stádo nebo v podnicích, které mají menší míchací vozy a na jedno krmení musí míchat směsnou dávku dvakrát. Rozdíl v zásobení energií mezi oběma produkčními skupinami je zpravidla 8 až 12 kg mléka. Ani na zásobení bílkovinami se nesmí zapomínat. Nejlepší výsledky jsou při koncentraci močoviny cca 270 až 300 mg na kg mléka. Podniky s menšími stády mohou s jednou produkční skupinou pracovat tím lépe, čím vyšší je užitkovost dojnic. Selekce zvířat v podnicích zaměřených na užitkovost není beztoho žádným tématem. Cesta je často předurčena: od dvou produkčních skupin vede cesta k jedné.

Stačí samotný míchací vůz ? Určitě ne! Aby bylo možné využít plně fyziologické výhody, musí být krmná dávka zcela v pořádku. Kromě zásobení energií a bílkovinami je nezbytné dodržet i doplnění minerálními a účinnými látkami. Jako vysokohodnotné vyrovnávací minerální krmivo pro částečnou i celkovou směsnou krmnou dávku se v mnohých podnicích používá RINDAVIT AKTIV PLUS a RINDAVIT ASS-CO. Podniky směřující k vysoké užitkovosti využívají výhody, které nabízí SILA-BAC® pro přípravu konzervovaných objemných krmiv a sestavování krmných dávek. Ve zkrmování TMR může být plně využita rovněž vyšší stravitelnost ošetřených siláží a zlepšení příjmu krmiva. Mnohé podniky mají s míchacími krmnými vozy velmi dobré výsledky. Především u zvířat s průměrnou dojivostí se docílí ve velmi krátké době velké zlepšení užitkovosti. Lepší zásobení energií je hlavně příčinou lepší užitkovosti. V žádném případě nesmí vycházet sestavování, plánování krmné dávky jen podle množství mléka. Pokud je krmná dávka optimálně sestavená, jsou typické poruchy, které trápí chovatele nejčastěji (acidóza, acetonémie, plodnost, zdravotní stav paznehtů, kvalita mléka) mnohem lépe podchyceny. Je patrné, že krmení celkové směsné krmné dávky nabývá neustále na důležitosti. Dr.Dieter Wiesmann ing. Lenka Vorschneiderová Úspěch ve stáji 2/98

7

Optimální obsah sušiny je u trav 35 až 40 %. SILA-BAC® zabezpečuje úspěch při silážování také při vyšším obsahu sušiny – až do 55 %.

SILA-BACÆ

Jistota také při vysokém obsahu sušiny

Rychlost okyselení rozhoduje o kvalitě siláže Účinek spočívá na rychlém vyblokování konkurenčních kmenů, např. mikroorganismy vytvářející kyselinu octovou a původci hnilobného rozkladu, stejně jako rychlá a důsledná inhibice odbourávání bílkoviny na základě rostlinných a bakteriálních enzymů. V této souvislosti vzniká přímý vliv na stravitelnost siláže.

Rychlé okyselení na začátku silážního procesu potlačuje aktivitu klostridií, a tím tvorbu kyseliny máselné. Zvýšený obsah kyseliny máselné má negativní vliv na příjem krmiva. Rychlost okyselení je určena přímo počtem mléčných bakterií, které za nepřístupu vzduchu přeměňují cukr obsažený v krmných plodinách na kyselinu mléčnou. Počet mléčných bakterií je opět v závislosti na obsahu sušiny (stupeň zavadnutí).

Stupeň zavadnutí určuje přirozený obsah kmenů

Tab. 1: Rychlost dělení (rozmnožování) přirozených mléčných bakterií v silážích v závislosti na stupni zavadání (podle Lanigana) stupeň zavadání, % sušiny 20 30 40 50 počet hodin pro rozdělení při 30°C bakterie mléčného kvašení 1,5 2,0 2,7 5,4

Tab. 2: Působení SILA-BAC® na průběh kvašení při vysokém obsahu sušiny u travní siláže (1. seč, 6 měsíců skladování) suš. %

Přirozený obsah mléčných bakterií na travách velmi kolísá. Podíl samotných tvůrců kyseliny mléčné je velmi malý a nelze

55

Z hlediska inhibičního účinku má význam nejen míra okyselení, nýbrž i její časový průběh, tj. rychlost prokvašení popř. intenzita v časné fázi kvašení. Toto má přímý vliv na kvalitu a krmnou hodnotu vyráběné siláže.

jej spolehlivě předpovědět. Novější, rozsáhlá sledování ukazují, že jen málo z přirozených mléčných bakteriích na travách se rychle rozmnoží a produkují dostatečné množství kyseliny. V průměru je možné vycházet z podílu 10 %. Silážní vlastnosti se zlepší pokud dojde k navýšení obsahu cukru díky rychlému a bezztrátovému zavadnutí krmiva. Co se týká mikrobiálně podmíněné vhodnosti k silážování, musí se počítat s úbytkem mléčných bakterií. Zvýšení sušiny na 30 %

40

Konzervací siláží o vysoké sušině se SILA-BAC® se dosahuje rychlého snížení pH-hodnoty, a tím se zabrání hrozícímu snížení kvality. Silážování krmných plodin má za cíl okyselení hmoty v sile, které potlačí schopnost přežití nežádoucích mikroorganismů popř. je úplně usmrtí.

již vede k inhibici přirozených mléčných bakterií (tab. 1). V závislosti na obsahu sušiny se snižuje potenciál rozmnožování přirozených mléčných bakterií na 20 % původní počáteční rychlosti při 20 % sušiny. Tato sledování dokládají, že na krmných plodinách je možno počítat jen s velmi nízkým podílem přirozených mléčných bakterií tolerujících vysoký obsah sušiny. Doplnění bakterií ze SILABAC® v silážích překrývá tyto nedostatky. Použitím SILA-BAC® lze i u zavadlé siláže dosáhnout velmi dobrého výsledku v silážování a vystavět silážní flóru převládající z mléčných bakterií. Bakterie v SILA-BAC® jsou vybrané v rámci dlouholeté vývojové práce pro využití při vyšším obsahu sušiny. Účinek je i při vysokém stupni zavadnutí jen velmi málo ovlivněn. Dávkování mléčných bakterií v SILA-BAC® přináší za pod-

ošetření

pH

kys. mléčná

kys. octová etanol v % v suš.

ztráty NH3 – N% suš. celkový N

neošetřeno

4,7

4,3

1,3

1,0

2,9

8,7

Sila-Bac®

4,1

7,2

1,0

0,8

2,5

5,6

neošetřeno

5,4

1,0

0,6

4,5

5,4

6,5

Sila-Bac®

4,4

4,0

0,7

0,7

1,6

4,5

Tab. 3: Vývoj pH-hodnoty v travní siláži při suš. 43 % popř. 56 %, ID-DLO, Lelystad, Holandsko 1995 43 % suš.

pH-hodnota

6,0 5,5

6,5

SILA-BAC®, 2. seč SILA-BAC®, 3. seč Kontrola, 2. seč Kontrola, 3. seč

5,0 4,5

5,5

SILA-BAC®, 2. seč SILA-BAC®, 3. seč Kontrola, 2. seč Kontrola, 3. seč

5,0 4,5

4,0

4,0 0

8

56 % suš.

6,0 pH-hodnota

6,5

Úspěch ve stáji 2/98

30

60

90 120 dny po zasilážování

150

180

0

30

60

90 120 dny po zasilážování

150

180

mínek hodnocení DLG zlepšení a zintenzivnění průběhu kvašení, zvýšení krmné hodnoty krmiv a zvýšení užitkovosti zvířat.

Jistota a kvalita SILA-BAC® vykazuje oproti přirozeným mléčným bakteriím vysokou toleranci vůči zvýšenému obsahu sušiny. Sledování v tabulce 2 zahrnuje dva rozdílné druhy siláží: obsah sušiny – 40% a 55 %, ošetřené a neošetřené.

Především při vyšší sušině cca 55 % je významný účinek SILABAC® viditelný - odpovídající nízkou pH-hodnotou a lepším obsahem kvasných kyselin. Současně s tím jsou nižší ztráty sušiny a odbourávání bílkovin. Právě při klesajícím obsahu vody není účinek kmenů v SILABAC® omezený. Dosahuje se nadprůměrného úspěchu v silážním procesu. Silné okyselení může být spojováno s vývojem pH-hodnoty

MOBILMIX – krmiva s.r.o. Krmné směsi pro hospodářská zvířata se vyráběly před několika lety pouze ve velkých výrobnách krmných směsí (ZZN), popř. v míchárnách krmných směsí v zemědělských podnicích. V obou případech se jednalo o stacionární výrobny.

v přímé souvislosti s tvorbou mléčné kyseliny. Tab.3 znázorňuje pokles pH-hodnoty u dvou zavadlých siláží. Extrémní rozdíl mezi ošetřenou siláží se SILA-BAC® a neošetřenou siláží je patrný na základě vývoje pH-hodnoty během prvních deseti dní po zasilážování. Vysoká aktivita bakterií mléčného kvašení v SILA-BAC® vede k dramatickému okyselení i při vysoké sušině cca 55 % i v druhé nebo třetí seči. Touto oblastí 55 % sušiny - je současně dosa-

žena maximální hranice, která může v silážování představovat výjimečnou situaci: 1/ optimální udusání hmoty s tak vysokou sušinou lze jen těžko dosáhnout, 2/ celková intenzita kvašení klesá a snižuje se i příjem krmiva. Největší efekt při použití bakterií mléčného kvašení SILA-BAC®, a proto optimální obsah sušiny pro siláže, je od 30 do 45 %.

byla založena v únoru 1995 firma MOBILMIX – krmiva s.r.o. Jednatelem se stal pan Zdeněk Polánka. Začátky podnikání byly složité, protože se začínalo se staršími typy mícháren. Poruchovost byla na denním pořádku a shánění náhradních dílů nebylo jednoduchou záležitostí. V roce 1995 zajišovala firma výrobu krmných směsí na území jižních, západních a středních Čech. Spokojených zákazníků s touto službou přibývalo, a MOBILMIX se vybavil novějšími, ale především výkonnějšími a spolehlivějšími typy pojízdných mícháren. MOBILMIX upřednostňuje technologii – typ míchacího zařízení – firmy GMELIN. V současné době provozuje MOBILMIX tři míchací vozy. Plánování a organizaci jejich práce řídí slečna Petra Hejt-

mánková, asistentka pana Polánky. Firma není samozřejmě kompletní bez samotných posádek míchacích vozů, které jsou vzhledem k počtu namíchaných tun směsí za den a k dojezdovým vzdálenostem dvoučlenné. Spolupráce firem SCHAUMANN ČR a MOBILMIX ovšem nekončí u pojízdných mícháren krmných směsí. MOBILMIX plně zajišuje svými třemi nákladními vozy rozvoz výrobků firmy SCHAUMANN k zákazníkům. Předpokladem dalšího rozvoje firmy jsou zvyšující se objemy namíchaných krmných směsí a rozvezeného zboží (graf 1 a 2). Přejeme firmě MOBILMIX – krmiva s.r.o. stále více spokojených zákazníků a věříme, že spolupráce obou firem se bude i nadále rozvíjet. Ing. Lenka Vorschneiderová

Dr.Edmund Mathies ing. Lenka Vorschneiderová

Graf. 1: Počet rozvezených tun 4000 3000 2000

V roce 1993 se možnosti výroby směsí rozšířily o službu pojízdných míchacích vozů krmných směsí. Výhodou pojízdných mícháren krmných směsí je výroba vysoce hodnotných směsí přímo u zákazníka z obilovin a bílkovinných krmiv, které má k dispozici. Toto zařízení si samo nasává komponenty (např. obiloviny, sójový šrot), které našrotuje nebo namačká a zamíchá s minerálním doplňkovým krmivem, olejem

nebo konzervačním přípravkem do podoby kompletní nebo doplňkové krmné směsi. Hotové směsi napytluje nebo „nafouká“ do sila. Systém mobilních mícháren pracuje velmi úspěšně u našeho západního souseda, v SRN. Myšlenka zavést stejnou službu i v České republice nabyla konkrétní podobu na jaře v roce 1993. Po dvouletém získávání zkušeností a ověřování zájmu o tuto službu v zemědělských podnicích

1000 0

1995

1996

1997

Graf 2: Výkony míchacích vozů v tunách 15000 10000 5000 0

1995

1996

1997 Úspěch ve stáji 2/98

9

Tekuté krmení pro prasnice Od určité doby nabývá stále více na významu, především ve větších podnicích, tekuté krmení prasnic. Toto souvisí s přáním komfortního automatizovaného krmení ve všech užitkových stádiích prasnic, od zapouštěcího centra po porodnu. Rovněž rostoucí náklady na pracovní sílu a s tím spojený tlak na časovou racionalizaci práce způsobují, že se tato krmná technika v produkci selat jeví stále zajímavější. i v případě, že se krmivo dávkuje podle „čipů” jednotlivých zvířat. Krmivo pak může být namícháno řidší (20 - 22 % sušiny), aby i směs s vyšším obsahem energie byla „objemová” a vhodná pro březost (tab.1). Kromě toho se krmivo rychleji rozlije v korytu a zabezpečí se rovnoměrné zásobení všech prasnic u jednoho ventilu. Pozor!: bezpodmínečně nabídnout vodu – napáječky, popř. doplnit vodu do koryt po nakrmení (graf 1). Krmení v porodně je intenzivní a krmivo se musí dávkovat absolutně přesně. Nároky na výživu jsou vysoké, takže při vysokém obsahu energie, bílkovin a účinných látek v suché směsi, jako např. laktační směs s TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO (tab.1), nesmí být voda ředícím faktorem a brzdou v příjmu krmiva. Podávání krmiva častěji během dne a koncentrovanější krmná kaše (min. 25 % sušiny) umožňují bezpečné pokrytí nároků na živiny u prasnic v období kojení. Dodatečně se uplatní exaktní nastavení čerpadla (nastavení frekvence), přesně pracující ventily a menší průměry potrubí. Jen tak lze přesně využít relativně malé množství krmiva dávkované ventilem (1-5 kg/dávkovací proces). Při cíleném krmení jednotlivých zvířat (kojící prasnice) je velkou výhodou využití terminálu ve stáji k průběžné úpravě množství dávkovaného krmiva. I v tomto případě je třeba myslet na doplňkové zásobení vodou (graf 1). Mnohé problémy s MMA mohou mít příčiny již zde.

Již více než 10 let se tato krmná technika s úspěchem využívá v rozmnožovacím chovu Hülsenbergských prasat, u březích prasnic. Díky zlepšení zařízení, přesnějšímu dávkování menších dávek krmiva, častějšímu dávkování krmiva během dne a zlepšené hygieně - bezezbytkové vyprazdňování, se rozšířil tento druh technologie i pro kojící prasnice. Kromě nákladových a pracovně-hospodárných výhod, z důvodu ”postradatelnosti” krmné chodby, lze snadno realizovat nové stájové formy jako „intenzivní zapouštěcí centrum” (obr.1) a přestavby stájí.

Vybavení stájí a hygiena Technologie je téměř shodná se zařízením ve stájích pro výkrm prasat. Skládá se z míchačky s váhou, čerpadla s elektropneumatickým dávkovacím ventilem a z počítačové jednotky. K zajištění optimální hygieny krmiv je zařízení vybaveno (pro bezezbytkové krmení) oddělovacím špuntem, popř. systémem čištění s využitím tlaku vzduchu nebo vody a nádrží na zbytkové krmivo, do tekutého krmiva je rovněž možné dávkovat kyseliny. Aby bylo možné splnit požadované nároky v krmení prasnic na přesnost dávkování, musí být instalována výkonná čerpadla (s frekvenčním řízením), přesně pracující dávkovací ventily a potrubí s menším průměrem (50 mm). V jalovárně a připouštěcím centru by měl jeden ventil obsloužit 4 - 6 prasnic. S tekutým krmením lze pracovat

Se správnou technikou a bezpečnou hygienou krmiva přináší tekuté krmení snížení nákladů. „Napájení” přes mokré krmení nemusí vždy zjednat nápravu.

Selata a tekuté krmení ? Krmení sajících a odchovávaných selat pouze mokrým krmením se vzhledem k omezenému příjmu krmiva selaty hodnotí jako kritické. Zde se jasně ukázaly zkušenosti z praxe. Pro výkrmce s tekutým krmením by bylo ale zajímavé, aby byla selata již v odchovu převedena na tekuté krmení. Lze tak snížit důsledky změny ustájení a výživy u výkrmu prasat. V současné době jsou v testu speciální zařízení, kde se ověřují koncentrované krmné kaše (>30 % sušiny). Dříve než se tekuté krmení doporučí v odchovu selat např. ve druhé fázi odchovu (od 18 kg ž.hmot.), musí být předloženy přesvědčivé výsledky.

Hygiena krmiv

s použitím tekutého krmení u prasnic je zvláště důležitá. Kromě pravidelného vyplachování potrubí a nádrží se při rutinní práci osvědčilo použití SCHAUMASILu popř. SCHAUMACIDu v tekutém krmení. SCHAUMACID se svým baktericidním účinkem snižuje významně tlak mikroorganismů v okolí prasnic a selat. Tekuté krmení může být dnes pro velké producenty selat řešení v automatizaci dávkování krmiva. Rozhodující přitom je, aby krmná směs ale také technika odpovídala požadavkům zvířat v určitém stádiu užitkovosti. K tomu patří např. schopnost pracovat s tekutým krmením s vyšším obsahem sušiny (25%) i ve velkých stájích. Ten, kdo si nechá od horší techniky diktovat, jak budou zvířata vyživována, musí počítat se sníženou užitkovostí. Dr.Hans-Peter Pecher ing. Dušan Kořínek

Hygiena krmiv v souvislosti

Obr. 1: „Intenzivní zapouštěcí systém“, přímý kontakt prasnice s kancem.

Tab. 1: Příklady krmných směsí pro tekuté krmení prasnic

pšenice ječmen pšeničné otruby CCM sójový šrot voda Bi-Phosphoral Zucht T Schaumaphos Z Tri-Phosphoral Zucht Pro

BŘEZÍ PRASNICE % % % % % % % % %

JALOVÉ A KOJÍCI

1

2

3

1

2

— 14,6 6,0 — 2,5 76,2 0,7 — —

— 16,1 4,8 — 2,2 76,2 — 0,7 —

— 12,1 3,9 6,5 2,7 74,1 — 0,7 —

18,5 4,4 — — 4,4 71,6 — — 1,1

17,3 — — 7,7 4,7 69,2 — — 1,1

OBSAH ŽIVIN / KG KRMIVA sušina ME N-látky Lysin

10

Úspěch ve stáji 2/98

% MJ/kg g/kg g/kg

21,0 2,7 36,0 1,6

21,0 2,8 35,0 1,6

21,0 2,8 35,0 1,7

25,0 3,7 47,0 2,7

25,0 3,7 47,0 2,7

Graf 1: Zásobení vodou (tekuté krmení u prasnic) Voda, l / prasnice + den

KOMPONENTY

30

potřeba vody

25

nabídka vody

20 15 10 5 0

jalovost

březost

oprašení

kojení

+/- 1 týden

suché krmivo šrot : voda

3,5 kg 1:3,2

2,5 kg 1:3,2

2,0 kg 1:2,5

5,5 kg 1:2,5

Jak vysoké má být procento brakace ? Kdy se má prasnice vyřadit z chovu ? Pro chovatele prasnic je tohle stále se opakující otázka, na níž neexistuje jednoznačná odpově. Problém: všechny informace, které jsou k dispozici, postihují minulost zvířat. Rozdílné způsoby řešení by měly usnadnit rozhodování. I když jsou nabízeny počítačové programy, nejsou bohužel ještě dosti „vyzrálé” pro využití v praxi.

35 nebo 40 % vyřazených zvířat Počet vrhů a průměrná užitkovost prasnic určují počet dodaných zvířat na rok. Přestárnutí stáda prasnic znamená nebezpečí poklesu užitkovosti. Graf 2 ”Pořadí vrhů” ukazuje, že s přibývajícím stářím počet živě narozených selat do 6.vrhu narůstá, a pak klesá. Současně s tím roste s přibývajícím počtem vrhů kvóta ztrát z důvodu nízké porodní hmotnosti a vyššího počtu mrtvě narozených selat. Podle stavu užitkovosti jednotlivých zvířat je třeba se včas rozhodnout, která prasnice ve stavu zůstane a která se vyřadí. Doplnění stáda novými zvířaty v rozsahu nižším než 30 % za rok vede dlouhodobě k přestárnutí stáda a k poklesu užitkovosti. Brakace vyšší než 40 % přináší vedle finanční zátěže pro podnik i zdravotní rizika v důsledku většího přenosu cizí mikroflóry do stáda. Přesné sledování výsledků vrhů u jednotlivých prasnic, pře-

Brakace stáda 35 – 40% zabezpečuje optimální hladinu užitkovosti prasnic. Graf 1: Vztah mezi odchovanými selaty a hrubým ziskem na prasnici 1800 1600 1400 1200 hrubý zisk, DM

Na základě vztahu mezi odchovanými selaty a hrubým ziskem na prasnici je jasné, jakou úlohu v určování rentability má počet odchovaných selat (graf 1). Velký počet selat sám o sobě nezabezpečí vysoký hrubý zisk, jsou ovšem předpoklady pro výrobu selat, které také v budoucnu zaručují pro chovatele trvalý příjem. Zvýšení počtu odchovaných selat na prasnici a rok lze dosáhnout pomocí různých opatření: zvýšení frekvence vrhů, snížení ztrátových dní prasnic nebo také optimalizace průměrného stáří stáda.

devším po odstavu, podporuje rozhodování, jestli má dojít k dalšímu zapuštění nebo ne. Počet vrhů musí být sledován z několika aspektů: předcházející užitkovost jako odchovaná selata, mezidobí a chování po porodu. Pravidelné doplňování stáda slouží k udržení hladiny užitkovosti prasnic. Ideální je, pokud se věk stáda pohybuje v průměru na 5 vrzích. Od 5. do 6. vrhu klesá počet živě narozených selat stejně jako počet odchovaných selat. Ztráty se zvyšují se stářím prasnic. Smysl má obnovovat stádo ročně z 35 až 40 % (tab. 3). Při předpokladu užitkovosti 5,5 vrhů za život prasnice a 2,2 vrhů na prasnici a rok lze vyvodit následující: 2,2 vrhy na prasnici a rok = 2,5 roku využití pro prasnici. Pokud se prasnice v průměru budou využívat 2,5 roku, musí být ročně doplněno do stáda 40% zvířat. Při brakaci 35 % je možné vypočítat: 2,2 vrhy na prasnici a rok x doba využití zvířete 2,85 roku, odpovídá průměrné užitkovosti stáda 6,27 vrhů na prasnici.

1000 800 600 400 200 0 -200 10

12

14

16

18

20

22

Pramen: Hospodářský zpravodaj Agrární komory Schleswig-Holstein

24 26 odchovaná selata

Graf 2: Pořadí vrhů – s narůstajícím počtem vrhů se zvyšuje počet živě narozených selat popř. paralelně k tomu i ztráty živě narozená selata popř. ztráty

Velký počet selat zajišuje zisk

Dipl.-Ing. agr. Ludger Blass ing. Lenka Vorschneiderová

20

živě narozená selata na vrh ztráty %

18 16 14 12 10 8

0

1

2

3

4 5 6 pořadí vrhu

7

8

9

10

Tab. 3: Porovnání úspěšných a méně úspěšných podniků – produkce selat 1995/1996 (Pramen: Hospodářský zpravodaj Agrární komory Schleswig-Holstein) Data počet podniků prasnic v podniku brakace živě nar. selata na vrh vrhů na prasnici a rok živě nar. selata na prasnici ztráty selat odchovaná selata na prasnici prodejní hmotnost selat krmivo / sele

kusy kusy % kusy kusy kusy % kusy kg kg

celkem/průměr 272 92 38,67 10,81 2,11 22,83 17,94 18,76 28,15 37,59

úspěšný 68 103 33,32 11,22 2,23 25,05 14,34 21,44 29,05 37,41

méně úspěšný 68 69 43,99 10,47 1,93 20,19 22,04 15,69 28,12 39,76

rozdíl — 34 -10,67 0,75 0,30 4,86 -7,70 5,75 0,93 -2,35 Úspěch ve stáji 2/98

11

Boj s PRRS

Nová očkovací látka dává naději

Prasečí, reproduktivní a respiratorní syndrom (PRRS) je i nadále hádankou. Nová očkovací látka proti PRRSviru dává naději na zlepšení situace. V roce 1992 v Minnesotě a v roce 1995 v Kodani se konala mezinárodní výměna zkušeností uznávaných vědců, PRRS – označený jako záhadná nemoc – i po tomto setkání zůstal nevysvětlenou otázkou. V roce 1991 byl v Holandsku, v institutu pro zdraví zvířat ID-DLO v Lelystadu, virus identifikován. Tímto byly vyvráceny domněnky, že by se mohlo jednat o virus encefalomyokardie (EMC) nebo novou variantu chřipkového viru. Nicméně v dalších letech vykrystalizoval požadavek, vyvinout speciální strategii boje proti této nemoci. V této době se prokázalo, že komplex poruch plodnosti, reproduktivní podíl syndromu, je samostatné onemocnění. Naproti tomu komplex onemocnění dýchacích cest, tj. respiratorní část, je zřejmě výsledkem interakce mezi PRRS-virem a ostatních virů a bakteriálních původců stejně jako poměrů životního prostředí zvířat. Forma onemocnění a rozšíření Při epidemickém rozšíření PRRS-viru na začátku 90.let stály v popředí poruchy plodnosti u prasnic, které se z části projevovaly převážně všeobecnými poruchami (Blue ear - Disease). Pozdější potraty po 100. dni březosti, mumifikované plody, málo životaschopná selata, problémy s říjí a významně zhoršené výsledky v zapouštění a březosti prasnic vedou k citelným ztrátám v podnicích s chovem prasnic. Extrémně rychlé rozšíření viru není jistě možné přičítat jen na úkor „turismu prasat” , který je v Německu obvyklý. Také přenos větrem – a ještě rychlejší přes sperma při inseminaci prasnic – hrají důležitou roli. Podle novějších výsledků výzkumu nelze vyloučit 12

Úspěch ve stáji 2/98

ani možnost přenosu nákazy ptáky. Reproduktivní forma by mohla být pravidelně prokazatelná díky infekčním sledováním, u respiratorní formy se toto daří jen v ojedinělých případech, přičemž hlavní problém je ve výkrmu prasat. Stáda prasnic se zatím zřejmě s virem vyrovnala, nebo jeho virulence – soubor jeho vlastností vyvolávajících onemocnění, se patrně výrazně zmírnila. Možná důvod proto, že dříve jen ve Španělsku povolená mrtvá očkovací látka pro prasnice nemohla přinést přesvědčivé úspěchy. Ostatně to nejsou nízkobřezí ale vysokobřezí prasnice, jejichž plody jsou na virus zvláště vnímavé. Pokus vynuceného aktivního promoření celého stáda prasnic podle klasického způsobu („kontaktní polévka”) může působit jako bumerang a neměl by se proto praktikovat. Co se respiratorní formy týká, ukazuje se pokles citlivosti se zvyšujícím se stářím zvířat. Podle toho mohou být selata velmi různě postižena, kromě poškození dýchacích cest může docházet k zánětům kloubů, zánětům mozkových blan, průjmům. Zvláště silná reakce PRRS-virové infekce se vyvíjí, pokud se ve stádě setká se Streptococcus suis, Haemophilus parasuis nebo s virem chřipky. Naopak v kombinaci s Actinobacillus pleuromonie a prasečím respiratorním koronavirem (PRCV) vykazuje jen malou reakci. Důvod proto, např. využít možnost očkování proti viru chřipky. Stupeň promoření Otázku, zda a jak intenzivně je stádo promořené, lze zodpovědět na základě výsledků namátkových krevních zkoušek. U starších prasnic a užitkové skupiny stačí zpravidla 10 testů. Ty-

Pouze ve spojení s vhodnou stájovou hygienou, stájovým klimatem, výživou a vakcinačním programem lze proti PRRS účinně bojovat.

pickým znakem průběhu čerstvé infekce je vysoký podíl pozitivně reagujících zvířat v populaci prasniček, přičemž chronicky promořené stádo vykazuje ve všech skupinách starších prasnic stejný stupeň promoření. Novou infekci je možno dokázat jen rozborem séra, který je proveden v rozpětí 14 dnů. Prokázán je přibližně 4 násobný nárůst titrů, tj. obsah protilátek v krevním séru.

Od kdy bude platit povolení očkovací látky také pro prasnice, nelze zatím říci. V této souvislosti bude jistě výhodou připravovaný národní očkovací program v Dánsku, předpokládaný nejprve na 5 let. Očkovací program má zahrnovat infikovaná stáda, stejně jako inseminační stanice kanců. Mohlo by se možná podařit, virus touto cestou potlačit.

Nalezena nová očkovací látka

Se zavedením praktické ochrany očkováním u prasat ve výkrmu a později také u prasnic, budou vyvolána očekávání, která očkovací látka-PRRS s jistotou uspokojí jen z malé části. Vzniká dokonce nebezpečí, že přemrštěná očekávání mohou krátkodobě nebo i na delší čas způsobit očkovací látce špatnou pověst. Zde je nutné vysvětlení, podané především veterinárními lékaři v zemědělských podnicích, kteří ve snaze o zajištění lepší kvality produkce v podnicích s chovem prasat, dávají k dispozici nový „pomocný prvek”. Ve spojení s dalšími opatřeními jako je dobrá stájová hygiena, optimální stájové klima, výživa zvířat a očkovací program, např. proti prasečí chřipce, lze říci, že se chovatel prasat pohybuje na té jistější straně.

Bylo zjištěno, že se v těle prasat vyvíjí po infekci imunita. Toto ovšem odporuje pověstem, že se jedná o formu prasečího AIDS. To vedlo již krátce po izolaci viru a jeho namnožení v laboratoři k vývoji očkovací látky. Kromě shora uvedené, zřejmě málo použitelné mrtvé očkovací látky-varianty pro prasnice, byla ve spolupráci s výzkumníky ID-DLO Lelystad, univerzity v Minesotě a americkou vývojovou laboratoří firmy Boehringer-Ingelheim vyvinuta živá očkovací látka. Pod názvem „Ingelvac-PRRS-MLV” je povolena rovněž v Německu, předně pro výkrm prasat. Přestože je očkovací látka vybavena především na virus americké linie, ukazuje se velmi uspokojující účinek proti evropské linii.

Mnohá opatření podporují úspěch

Dr.med.vet. Peter Westendorf ing. Lenka Vorschneiderová

Pramen: Klinika pro malé sudokopytníky Veterinární vysoké školy Hannover

Kanibalismus u prasat Stěží existuje problém, který je u producentů selat a výkrmců, ale i u mnoha poradců a zvěrolékařů tak frustrující: řeč je o kanibalismu u prasat. Většina chovatelů prasat se cítí bezmocně, když se během noci změní zdravá a dobře vyvinutá prasata ve strašlivou podívanou. Někteří jedinci i skupiny zvířat okusují ponejvíce ocasy ale i uši svých kolegů v kotci, občas dokonce i boky. Jak tento problém řešit ? U chovatelů se nakonec projevuje pragmatismus, aby se minimalizovaly potenciální škody. Štěstí pro toho, kdo původce včas objeví a vyřadí ze skupiny. Pozdější zjištění může směřovat jen na omezení škod. Zraněná zvířata by se měla izolovat, ošetřit antibiotiky nebo chirurgicky. Pokud se tak nestane, mohou se tak z infikovaných ran rozvinout infekce, které způsobují zaostávání nebo až úhyn zvířat. Poranění ocasu zapříčiňují za určitých okolností narůstající infekci v páteřním kanále - tvorba abscesů a následných ochrnutí. V těchto případech mohou být postižená zvířata pouze poslána na nutnou porážku. Vzhledem k této dramatičnosti, kterou není možné jako infekční nemoci v mnohých případech dostat pod kontrolu pomocí antibiotik nebo vakcinačním programem, ujala se tohoto problému zemědělská praxe a výzkum. Konečnou odpově na otázku po příčinách a z toho vyplývajících možnostech předcházení dodnes zatím neznáme. K tomu všemu jsou ještě možné příčiny poruchy chování prasat velmi rozmanité. Přiblížení se k řešení této problematiky je proto myslitelné jen po velmi malých krocích.

Agresivita, která vede k okusování ocasů, má jen velmi málo společného s počátečními boji o postavení ve skupině po jejím novém sestavení. Uspořádání hierarchie ve skupině je zpravidla ukončeno do 24 hodin. Tato hierarchie se ovšem jeví stabilní při velikosti skupiny 20 až 30 zvířat. Dominantní tzv. alfa - zvířata lze rozpoznat ještě po 3 až 4 týdnech, když byla mimo skupinu. Podřízená beta - zvířata vyvolávají nové boje o postavení již po třech až čtyřech dnech po odloučení. Poruchy chování často vycházejí z této skupiny slabších zvířat. Jak se zdá začíná vše během příjmu krmiva, kdy ne každé zvíře najde odpovídající místo, a tak mohou vzít za vděk mnohá slabá zvířata jen nabídnutými ocasy svých silnějších kolegů. Zatímco bezbolestné ocucávání je nejprve trpěno, vede odvážné okusovaní k podivuhodným reakcím většiny velmi nízko postavených pachatelů. Zvíře začne svým způsobem chování výše postavená zvířata ovládat. Naneštěstí najdou i zprvu nezúčastněná zvířata oblibu v tomto druhu úspěchu a samozřejmě i v zajímavé chuti otevřených ran. Tím se ábelský kruh uzavírá.

Výzkum sociálního chování Nevyřešené problémy poskytují mnoho volného prostoru spekulacím. Do té míry je mimořádně důležité, zásadně prozkoumat rámcové podmínky, které znamenají zvýšené riziko pro kanibalismus. Je nasnadě, zabývat se nejdříve sociálním chováním prasete domácího, které na rozdíl od divokého prasete žije ve stereotypním prostředí kotců pro odchov a výkrm. Sociální konflikty ve skupině nemohou být dlouhodobě vyřešeny, protože neexistuje možnost úniku. Hranice mezi prostorem pro žraní, ležení, pohyb a kálení se ztrácejí tím více, čím vyšší je koncentrace zvířat v kotci.

Rozpoznání rizik Největší riziko kanibalismu nastupuje ve stáří od 12 do 16 týdnů. Kastrovaná ale i nekastrovaná zvířata jsou postižena častěji než samičí zvířata. Selata brzy odstavená a odchovávaná ve flatdecku a klecích tíhnou k tomuto chybnému chování spíše. Další rámcové podmínky, které riziko okusování ocasů podporují, jsou uvedeny v tabulce. Ukazuje se, že jedním z nejdůležitějších faktorů je bezstelivový chov. Zásadně se vychází z toho, že mnohé vlivy, které vedou k potížím zvířat a jimž se zvířata nemohou vyhnout, vyvolávají

Příčiny kanibalismu, okusování ocasů, jsou rozmanité – zbavit se tohoto problému znamená uskutečnit mnohá opatření. chybné chování. V této souvislosti jsou uváděny - kromě ostatních parametrů - špatná kvalita krmiv, vysoká koncentrace škodlivých plynů, velké kolísání teplot, toxické látky v krmivech, chronická onemocnění stejně jako ekto a endoparaziti. Hádanka kolem nejpodstatnějších příčin kanibalismu se jeví principiálně vyřešená, ale mohlo by být těžké využít je bezprostředně v praxi. Který chovatel by chtěl změnit stáj zpět na podestýlku, když optimalizoval podmínky pomocí ”postelí” pro prasata.

měty umístěné v kotcích. Na zákonem požadovanou dobu osvětlení, minimálně osm hodin denně, se rádo opomnělo. Někdy se chovají prasata téměř v úplné tmě, protože pak se problém kanibalismu vyskytuje o poznání méně často. Postřikování zvířat odporně páchnoucími látkami, starý olej nebo nafta, má stejně dočasné účinky jako podávání uklidňujících látek a může mít nanejvýš určitý účinek při vytvoření nových skupin. Zavedení nosních kroužků je oproti ostatním krutým opatřením,

Tab. 1: Jednoduchá analýza podmínek pro zvířata napadající ostatní v kotcích (okusování ocasů) podmínka zkrácení ocasů roštová podlaha podestýlka krmné automaty ruční krmení tekuté krmení suché krmení

ano ne ano ne ne ano

počet zvířat „útočící“ 26 3 18 1 20 6 19 8 13 15

Chovat prasata správně Zatočený ocas nepatří už dlouhá léta k obvyklým znakům našich domácích prasat. Ve většině podniků se zkracování ocasů prosadilo, zákonem se povoluje zkrácení ocasu do tří dnů života selat (podle zákona v SRN). Zákon dále předepisuje pro bezstelivové provozy, že prasata musí mít možnost se min. hodinu zaměstnat se slámou, suchou pící nebo jinými vhodnými předměty (tzv. ”hračky”). Všeobecně se v tomto smyslu využívají řetězy nebo podobné před-

počet zvířat „neútočící“ 7 9 1 13 0 14 4 10 2 12

významnost 0,001 (podle Fischera)

0,006 0,0001 0,02 — 0,06 —

k nimž se mnozí chovatelé prasat schylují, možno hodnotit jako neškodnější metodu. U mnohých těchto metod sloužících k předcházení nebo boji proti kanibalismu se pouští chovatel do nebezpečí konfliktu se zákonem. Na druhé straně chov přesně podle požadavků zákona v pravém smyslu slova, a tím rozvinutí přesného vzorového způsobu chování, lze realizovat v praxi jen v minimálním množství případů. Dr.med.vet. Peter Westendorf ing. Dušan Kořínek Úspěch ve stáji 2/98

13

Ve výzkumném centru Hülsenberg je exaktní navažování krmiva i vážení zbytků rutinním opatřením u pokusných prací.

H¸lsenbergsk˝ pokus

Výkrm s použitím kukuřice a pšenice Využití kukuřice ve výkrmu prasat má hlavně regionální význam, při zkrmování CCM (Corn-Cob-Mix-siláž). V posledních letech se významně rozšířilo pěstování zrnové kukuřice a v mnohých podnicích s chovem prasat je proto k dispozici ve větších množstvích. Ovšem i podniky, které obilí nakupují, řeší otázku, jestli se vyplatí nakoupit pšenici nebo kukuřici. Není to jen otázka ceny. Oba druhy obilovin se odlišují krmnou hodnotou. Krmivářský pokus na Hülsenbergu měl odpovědět na otázku: Liší se výsledky výkrmu a jatečná kvalita, pokud se zkrmují směsi s vysokým podílem pšenice nebo kukuřice ?

Krmná hodnota pšenice a kukuřice Při srovnání nejdůležitějších obsahů živin (tab.1) obou druhů obilovin je patrný vysoký obsah energie u kukuřice. V první řadě je to způsobeno

vysokým obsahem škrobu ale i vysokým obsahem tuku. Především obsah tuku v kukuřici způsoboval v minulosti stále větší výhrady. Zastoupení mastných kyselin ukazuje (tab.1), že kukuřice má s 29 g nenasycených mastných kyselin (z toho 19 g kyselina linolová) značně vyšší obsah než např. pšenice s 11,5 g nenasycených mastných kyselin a 6 g kyseliny linolové. Nenasycené mastné kyseliny mohou v těle zvířat způsobovat příliš „měkký špek” a tuk s větší citlivostí k oxidaci. Pro-

Tab. 1: Porovnání obsahu živin u pšenice a kukuřice (vztaženo na 88% sušiny) ME škrob tuk nasycené mastné kyseliny nenasycené mastné kyseliny vláknina N-látky vápník fosfor 14

Úspěch ve stáji 2/98

MJ g g g g g g g g

PŠENICE

KUKUŘICE

13,79 594,0 18,0 3,8 11,5 25,0 121,0 0,6 3,3

14,08 612,0 40,0 6,0 29,0 23,0 93,0 0,35 2,82

to celkový obsah nenasycených mastných kyselin v krmivu nepřekračuje 10 - 15 g. Při vhodném sestavení krmné dávky jsou výhrady vůči kukuřici nepodložené. Jednoznačně výhodnější je pšenice s obsahem bílkovin o 23 % vyšším. Vyšší kvalita bílkoviny se prokazuje rovněž při posouzení nejdůležitějších esenciálních aminokyselin a jejich stravitelnosti, měřeno

v tenkém střevě (tab.2). Příčina lepší stravitelnosti může být mj. ponejvíce relativně důraznějším sušením kukuřice, která se sklízí s obsahem 28 -30% vody. U vlhké kukuřice ošetřené SCHAUMASILEM se tento negativní účinek na stravitelnost v tenkém střevě neočekává. Rovněž sledování obsahu nativních minerálních látek – vápníku a fosforu – se vyplatí. Zvláštnost kukuřice je v tom, že obsah fosforu a jeho stravitelnost je nižší než v pšenici. Stravitelnost fosforu v pšenici může být až 60 -70 %, u kukuřice je cca 18 %. Použitím enzymu phytázy v DYNAPHOS A a DYNAPHOS M se může stravitelnost v pšenici zvýšit jen nepatrně (na 70 %), v kukuřici významně (až 62%). Při srovnání krmné hodnoty pšenice a kukuřice vykazuje

Tab. 2: Obsahy nejdůležitějších esenciálních aminokyselin a jejich stravitelnost (měřeno v tenkém střevě) u pšenice a kukuřice (vztaženo na 88% sušiny) N-látky lysin methionin cystin treonin tryptofan

g g g g g g

PŠENICE

KUKUŘICE

121 3,39 (75) 1,94 (86) 2,66 (79) 3,51 (71) 1,45 (75)

93 2,70 (55) 1,95 (81) 2,05 (68) 3,26 (63) 0,65 (41)

Tab. 3: Složení a vybrané živiny testovaných krmných směsí ve výkrmu prasat SKUPINA 1

SKUPINA 2

předvýkrm

výkrm

předvýkrm

výkrm

% % % % % % %

60,0 — 17,5 18,0 1,0 3,5 —

45,0 — 33,0 18,0 1,0 — 3,0

— 50,0 27,0 19,0 0,5 3,5 —

— 40,0 37,5 19,0 0,5 — 3,0

MJ g g g g g

13,22 173,0 10,3 6,2 6,2 4,6

13,0 171,0 9,0 6,0 6,5 4,4

13,1 161,0 10,3 6,0 6,1 4,4

13,0 164,0 9,0 5,9 0,4 4,2

složení pšenice kukuřice ječmen sójový šrot sójový olej DYNAPHOS A* DYNAPHOS M* obsah živin ME N-látky lysin M+C vápník fosfor

* speciální výrobky s fytázou umožňují snížit ve výživě obsah fosforu

kukuřice významně vyšší energii, ale nízkou kvalitu bílkovin. Při správném sestavení krmné dávky je nutno zohlednit, že kukuřice má nevýhody v přísunu minerálních látek. V uskutečněném pokusu ve výkrmu prasat mělo být prověřeno, jaké lze dosáhnout výsledky užitkovosti ve výkrmu a kvalitě jatečného těla, pokud bude ve směsích pro předvýkrm a výkrm podíl kukuřice, při zohlednění bílkovin a fosforu v krmné dávce.

Provedení pokusu Pokusný materiál byla hülsenbergská hybridní prasata, chovaná v boxech po dvou, na celoroštové podlaze, bez podestýlky. Prasata o hmotnosti cca 24 – 60 kg ž.hmot. byla krmena ad libitum sypkou směsí. Na konci výkrmu od 60 – 120 kg ž.hmot. se krmilo restriktivně, 2,8 kg krmiva na zvíře a den. Složení krmné směsi pro předvýkrm a výkrm u obou skupin uvádí tab. 3. V obou krmených skupinách byla stejná hodnota

energie při zohlednění stejného poměru energie k lysinu. Po dobu celého výkrmu se každých 14 dní zjišovala hmotnost zvířat a příjem krmiva, po porážce se vyhodnotily údaje o jatečné výtěžnosti a kvalitě masa.

Výsledky ve výkrmu Denní přírůstky ukazují, že obě skupiny dosahovaly úrovně cca 860 g (viz tab. 4). Při odděleném posouzení předvýkrmu a výkrmu dosahovala zvířata při krmení ad libitum (v předvýkrmu), skupina se zastoupením kukuřice denní přírůstek přes 900 g. Vztaženo na celý rozsah pokusu – jsou rozdíly v přírůstcích čistě náhodné a lze je vysvětlit přesným dávkováním na konci výkrmu. V příjmu krmiva při průměru 2,36 kg u pšeničné varianty a 2,39 kg u kukuřičné varianty není žádný rozdíl. Podobného výsledku bylo dosaženo v podstatě i u spotřeby krmiva na 1 kg přírůstku – 2,79 a 2,78 kg. Zjistilo se, že u směsí s kuku-

Tab. 4: Výsledky ve výkrmu a jatečné užitkovosti SKUPINA 1

SKUPINA 2

řicí optimálně sestavených a zkrmovaných nevznikají rozdíly oproti směsím s pšenicí.

Výsledky jatečné užitkovosti Tab. 4 dokládá, že i s energeticky bohatými krmnými směsmi v předvýkrmu lze s odpovídajícím typem zvířat jako je hülsenbergský hybrid docílit vysokého podílu libové svaloviny. S podílem 57,5 % dosahovala kukuřičná varianta tendenčně vyššího podílu libové svaloviny než varianta pšeničná. Také u znaků jatečné užitkovosti bylo potvrzeno, že při vyvážené krmné dávce může být hülsenbergský hybrid krmený směsí s vysokým obsahem energie a lze dosáhnout vysokého podílu libové svaloviny. Přitom je lhostejné, pokud je nosičem energie pšenice nebo kukuřice.

Hospodářské vyhodnocení Pokus byl směřován rovněž na otázku, jaký účinek má krmení kukuřicí nebo pšenicí

na hospodárnost výkrmu prasat. Vypočítával se hrubý zisk, přičemž se zohledňovaly výsledky ve výkrmu a jatečná užitkovost spolu s dosaženými výnosy v tomto časovém úseku. Při porovnání obou vypočtených hrubých zisků se ukázalo (tab.5), že ani rozdíl v ceně 4 DM/q v neprospěch kukuřice (pšenice 26 DM/q, kukuřice 30 DM/q) nepřináší žádný rozdíl v hospodárnosti. Výsledek pokusu : – Hülsenbergský hybrid přesvědčil rychlým růstem a vysokým podílem libové svaloviny. – Dynaphos – program zajistí ve výkrmu prasat s použitím pšenice a kukuřice jistou, vysokou užitkovost. – Otázka, jestli má být ve výkrmových směsích zařazeno více pšenice nebo kukuřice, je pouze otázkou ceny obou těchto energetických obilovin. Dr.Ute Schmidt ing. Lenka Vorschneiderová

Tab. 5: Porovnání výpočtu hospodárnosti ve výkrmu prasat s pšenicí a kukuřicí PŠENICE

užitkovost ve výkrmu počáteční hmotnost konečná hmotnost denní přírůstek denní spotřeba krmiva spotřeba krmiva na kg přírůstku

kg kg g kg 1:

24,60 112,60 852,00 2,36 2,79

24,60 113,50 865,00 2,39 2,78

kg % %

88,40 80,70 56,50

88,70 80,60 57,10

jatečná užitkovost jatečná hmotnost výtěžnost podíl libové svaloviny

výnos na prase speciální náklady – náklady na krmiva* – náklady na selata – ostatní náklady celkové náklady hrubý zisk na prase hrubý zisk na místo ve výkrmu**

KUKUŘICE

DM

320,90

325,50

DM DM DM DM DM DM

102,50 155,00 15,00 272,50 48,40 141,30

106,65 155,00 15,00 276,65 48,85 142,60

* krmivo – předvýkrm: 43,55/45,29 DM/q; krmivo – výkrm: 40,60/42 DM/q ** obrátky: 2,92

DobrÈ jmÈno je cennÈ:

H¸lsenbergsk· chovn· prasata

# Produkce podle poûadavk˘ trhu a vysok· rentabilita # Produkce selat: zdravÈ a robustnÌ prasnice ñ vysok· plodnost ñ dob¯e rostoucÌ a vit·lnÌ selata # V˝krm ñ v˝born· uûitkovost i p¯i vyööÌ koneËnÈ hmotnosti zv̯at ñ vysok˝ podÌl libovÈ svaloviny, vyrovnan· zv̯ata a vysok· kvalita masa # ObchodnÌci vyhled·vajÌ H¸lsenbergsk· prasata

H¸lsenbergsk· chovn· prasata ... vysok· plodnost p¯i vysokÈ masnÈ uûitkovosti.

SCHAUMANN »R s.r.o. ï n·m. Svobody 35 ï 387 01 VolynÏ tel. 0342 / 372 376, 372 379 ï fax 0342 / 372 157 Úspěch ve stáji 2/98

15

Zika-hybrid je oblíbený díky své příznivé konverzi živin, robustnosti a kvalitě jatečného těla.

Minerální krmivo pro vysokou užitkovost

Chov kr·lÌk˘

Větší užitkovost díky Kanin-Phosphoral Vysokých denních přírůstků a optimálního rozmnožování je možno dosáhnout jen při vhodném systému krmení. Speciální krmné doplňky Schaumann zvyšují účinnost doma vyráběných směsí. Trávicí systém králíků se vyznačuje některými zvláštnostmi. Dva řezáky v dolní a horní čelisti, které denně přirůstají o 0,3 až 0,5 mm, umožňují králíkům rozmělnit i tvrdou potravu. Pro rozklad strukturních látek jsou králíci, stejně jako přežvýkavci, vybaveni bakteriemi ve slepém střevě. Žaludek králíků zaujímá cca 35 % trávicího traktu a umožňuje tak vyrovnat nízkou koncentraci živin krmiva příjmem odpovídající většího množství. Slepé střevo je ve srovnání s ostatními druhy zvířat s 40 - 45 % trávicího traktu relativně velké. Sem se dostává jen tekutý obsah střev s jemnými částicemi (<0,1 mm) a může zde setrvat až 12 hodin. Částice větší než 0,3 mm postupují přímo do tlustého střeva a již po třech hodinách od příjmu krmiva jsou vyloučeny jako nestrávený zbytek. Ve srovnání s přežvýkavci tráví králíci lépe obiloviny a kořenovou zeleninu, hůře naopak zelenou a suchou píci. Vysoký 16

Úspěch ve stáji 2/98

obsah vlákniny v krmné dávce urychluje trávení. Pokud není v kompletním krmivu dostatečný obsah vlákniny cca 12 - 14 %, musí mít králíci možnost přijímat seno a slámu.

Vitaminy a aminokyseliny Zabezpečeny musí být esenciální aminokyseliny stejně jako B-vitaminy. Vitamin C mohou králíci syntetizovat sami. Je třeba dbát na dostatečný přísun vitaminu E v krmné dávce. Na nedostatek vitaminu E reaguje králík velmi citlivě degenerací svaloviny. Mladá zvířata do stáří 8-9 týdnů nejsou ještě schopná kompenzovat nízkou koncentraci živin v krmivu odpovídajícím zvýšením příjmu krmiva. Je třeba zohlednit, že mladí králíci nemohou trávit škrob a tuk ve stejném rozsahu jako starší zvířata. Z toho důvodu cca do 7. týdne života opatrně předkládat vysoce stravitelná krmiva, především bohatá na škrob a bílkovi-

ny. Jinak hrozí nebezpečí nadýmání a průjmů spojené se střevním onemocněním. Obsah vlákniny v odstavovém krmivu by měl být minimálně 15,5 %. Po časném odstavu se nebezpečí střevních onemocnění snižuje díky omezení příjmu kompletního krmiva v prvních třech týdnech na cca 60 - 70 % ad libitního krmení. Ve všech užitkovostních stádiích by měl být poměr Ca : P = 2 : 1. Příliš vysoký obsah vápníku v krmné dávce poškozuje přijetí mláat ramlicí po porodu stejně jako vývoj mladých zvířat. Kromě toho je králík náchylný ke kornatění cév (ukládání vápníku v cévách).

U králíků vede nízký obsah energie v krmivu k většímu příjmu krmiva, při nízkém obsahu bílkovin příjem krmiva klesá! Vysokých denních přírůstků a rozmnožování je možno dosáhnout jen s pomocí správně sestaveného krmiva. KANIN-PHOSPHORAL je vysoce koncentrované minerální krmivo, které spolu s obilovinami, sójovým šrotem a sójovým olejem umožňuje připravit výborné směsi pro výkrm i chov. Kromě minerálních a účinných látek obsahuje probiotikum Bacillus toyoi ke stabilizaci střevní flóry. Ve všech kategoriích se dávkují 4 % KANIN-PHOSPHORAL. Obsah dusíkatých látek v krmné dávce by měl být podle stádia užitkovosti, 15 až 18 %, tj. 18 - 22 % sójového šrotu. Část sójového šrotu lze nahradit vojtěškovými úsušky, které přinesou do krmné dávky relativně vysoký podíl vápníku. Energie je zajištěna obilovinami, přičemž králíci upřednostňují oves a pšenici. Obiloviny by měly být hrubě šrotované nebo mačkané. Některé typy směsí jsou uvedeny v tabulce. S KANIN-PHOSPHORAL lze doma vyrobené obilí efektivně využít v krmení králíků. Dipl.-Ing. agr. Birgit Waterloh ing. Dušan Kořínek

Tabulka: V krmných směsích pro králíky (složení na bázi obilovin, sójového šrotu, 4% Kanin-Phosphoral) jsou následující živiny: odstav

výkrm*

chov*

univerzální

g

880

880

890

890

MJ

9,5

12,0

11,9

10,5

N-látky

g/kg

150

177

184

160

vláknina

g/kg

155

64

77

130

tuk

g/kg

38

46

54

39

lysin

g/kg

8,6

9,6

10,0

8,3

vápník

g/kg

10,0

9,9

11,6

10,0

fosfor

g/kg

5,0

5,5

5,6

4,9

vitamin A mj.x1000

12

12

12

12

vitamin D mj.x1000

0,4

0,4

0,4

0,4

vitamin E

60

60

60

60

sušina ME

mg/kg

* doplnit seno a/nebo slámu

Respo Tachov a.s.

Respo Tachov a.s. Respo Tachov a.s. je podnik, který se zabývá chovem prasat, drůbeže a krav. Přičemž hlavní zaměření je chov prasat a drůbeže.Navštívili jsme produkční stanici Víchov u Stříbra, kde jsme požádali paní Němečkovou, vedoucí této stanice, o rozhovor. U: Můžete nám přiblížit Vaši farmu? Paní Němečková: Na této farmě je ustájeno 380 prasnic a 180 prasniček březích a 2350 selat v předvýkrmu. Zaměstanců je zde jedenáct, z toho 2 noční hlídači, 2 technici a 7 pracovníků v provozu. U: Proč jste začali spolupracovat s firmou Schaumann? N: Směsi pro výživu prasat jsme odebírali od velkých výrobců, protože produkce vlastních obilovin nestačí pokrýt naši potřebu. Obilí prodáváme a odebíráme kompletní směsi. Na této produkční stanici jsme měli zdravotní problémy u selat pod prasnicemi. Vím, že již v roce 1995 jsme se rozhodli po jednání s panem ing. Slepičkou, odborným poradcem Vaší firmy, začít zkrmovat směs pro selata podle vašeho doporučení. Bohužel však směs od jednoho velkého výrobce nevyhovovala v požadovaných parametrech. Byla příliš jemně šrotovaná a ani hodnoty NL a energie nebyly

v pořádku. Z tohoto důvodu byla spolupráce přerušena. V roce 1997 jsme začali odebírat směsi pro selata od ZZN Plzeň, které byly zpracovány dle vašich receptur. Protože se výsledky v naší nejproblematičtější oblasti výrazně zlepšily, rozhodli jsme se odebírat od tohoto výrobce vaše směsi i pro prasnice a předvýkrm. U: Od tohoto výrobce odebíráte směsi již jeden rok, jsou znát nějaké pozitivní výsledky? N: Ano. Výrazné zlepšení nastalo v odchovu selat, dále pak jsme spokojeni se snížením % úhynu selat. Průměrná spotřeba směsí pro prasnice se snížila při zlepšení ukazatelů odchovu (tab. 1). U: Zcela určitě máte ještě nějakou oblast, kde by mohlo dojít ke zlepšení. N: Problematická byla výživa selat po odstavu, kde se vyskytovaly průjmy, případně i kompenzační žraní a následné úhyny. Na toto jsme se snažili společně

s panem ing. Slepičkou reagovat a na jeho doporučení jsme zařadili speciální okyselenou ČOS (tab. 2). Po zařazení této směsi 3 dny před odstavem a týden po odstavu se situace zlepšila. U: Musíme poznamenat, že celá farma byla postavena před 40 lety. I přes toto

stáří objektů byl všude příkladný pořádek. Zjevný byl i zájem pracovníků o dění na farmě.

Závěrem bychom chtěli popřát další úspěchy nejen paní Němečkové, ale i všem pracovníkům na produkční stanici Víchov u Stříbra.

Tab. 1: Výsledky odchovu na stanici Víchov

Odchov selat na prasnici % úhynu z narozených ∅ Spotřeba směsí pro prasnice

k 1. pol. 97

k 1. pol. 98

7,52 14,39 3

9,62 8,03 2,88

Tab. 2: Receptury směsí krmené na stanici Víchov, výrobce ZZN Plzeň (soja je používaná 44-46 % NL) ČOS Tri Phosphoral F Schaumasil Ječmen Pšenice Soja

% 5 0,5 15,5 60 19

KPB I Tri Phosphoral Zucht-G Ječmen Oves Pšeničné otruby

% 3 49 25 23

A1 VP 4725 Ječmen Pšenice Soja

3 52,5 28 16,5

KPK Tri Phosphoral Zucht-G Ječmen Pšenice Soja

% 4 21 62 13

KPB II Tri Phosphoral Zucht-G Ječmen Oves Pšeničné otruby

% 3 52 10 35

ČOS okyselená Tri Phosphoral F Schaumasil Schaumacid Soja Ječmen Pšenice

4,5 0,5 1 20 15 59 Úspěch ve stáji 2/98

17

KonÏ

Velká karlovarská steeplechase firmy Schaumann V rámci Mezinárodního filmového festivalu se 5.7.1998 na dostihovém závodišti v Karlových Varech uskutečnil dostihový mítink. Běžely se jak rovinné tak i překážkové dostihy. Hlavním rovinným dostihem byla cena Sokolovské uhelné společnosti. Hlavním překážkovým dostihem byla Velká karlovarská steeplechase firmy Schaumann s dotací 70 000 Kč na 5000 m, byla vypsána pro 5-ti leté a starší koně. Startovací listina vypadala následovně: 1. Belovodsk ž. F. Jasinský 2. Limita ž. V. Chaloupka 3. Zinmo ž. P. Gehm 4. Carnal ž. V. Špalek 5. Tres Belle ž. Z. Kotlík 6. Emil ž. J. Váňa 7. Aplaus ž. L. Štencl Jako největší favorit byl před dostihem tipován Belovodsk, také svěřenci trenéra Josefa

Váni Emil a Carnal se počítali k favoritům. Začátek dostihu byl charakteristický velice pomalým tempem, v prvním kilometru vedl pole koní Belovodsk s žokejem Františkem Jasinským, v tomto úseku žádný z koní neztrácel, všichni se drželi ve skupině. Všichni koně skákali překážky dobře, bez pádu. V polovině dostihu před druhým nájezdem na tribunní skok, začala ztrácet kon-

KonÏ Stejně jako v loňském roce bychom Vás rádi informovali o výsledcích koní v tréninku pana Josefa Váni.

takt s ostatními koňmi Limita s žokejem Václavem Chaloupkou. V posledním okruhu na protilehlé rovince zrychlila tempo Tres Belle s žokejem Kotlíkem. Dostala se na chvíli do vedení, byla však dostižena trojicí Belovodsk, Carnal, Emil. Do poslední zatáčky šla tato trojice sledována Tres Belle a Zinmem, Limita a Aplaus ztráceli kontakt s touto skupinkou. Na jednom z posledních živých plotů padl Aplaus s žokejem Liborem Štenclem. Do cílové rovinky vbíhala dvojice Emil

s žokejem Josefem Váňou a zvenčí na něj útočil Belovodsk s žokejem Františkem Jasinským, na třetím místě běžel Carnal s jezdcem Vlastimilem Špalkem sledován Zinmem s německým žokejem Peterem Gehmem, na pátém místě Tres Belle. Po poslední proutěné překážce již nedal Emil Belovodskovi šanci a náskokem 4 délek vítězně proběhl cílem. Třetí místo nakonec vybojoval těsně Zinmo před Carnalem. Pátá doběhla Tres Belle, Limita dostih nedokončila.

Velice rádi jsme blahopřáli jezdci a současně i trenérovi Josefu Váňovi k vítězství v tomto dostihu.

27.6. Pardubice

Cipísek St. Roger Vronsky Barrow Sankt Moritz

steepl. 4.200 m kvalifikace V.P. kvalifikace V.P. Paramo 4.700 m steepl. 3.900 m

Váňa Kašný Váňa Špalek Kašný

1. 5. 2. 4. 1.

28.6. V. Chuchle

Kedon

rovina 2.200 m

Törek

1.

4.7. Netolice

Whippet

steepl. 4.100 m

Váňa

2.

5.7. Karlovy Vary

Carnal Emil Pueblo

steepl. 5.000 m steepl. 5.000 m steepl. 3.400 m

Špalek Váňa Kašný

4. 1. 3.

6.7. Lysá n. Labem

Subret steepl 3.600 m Tamburine Man hyrdy 2.800 m

Kašný Luka

3. 1.

datum, místo

kůň

dostih

jezdec

umíst.

15.3. Köln (SRN)

Garibaldi

hyrdy 3.400 m

Špalek

4.

19.4. V. Chuchle

Sankt Moritz

hyrdy 2.800 m

Špalek

5.

26.4. V. Chuchle

Uno Sobotica

hyrdy 2.800 m

Špalek

4.

1.5. Lysá n. Labem

Lacus St. Roger

steepl. 3.600 m steepl. 4.200 m

Váňa Váňa

4. 4

11.7. Benešov

Growing Fast Polebos

hyrdy 2.800 m steepl. 4.500 m

Luka Špalek

1. 1.

3.5. Bratislava

Barrow

steepl. 5.000 m

Špalek

1.

12.7. Most

Uno Sobotica

hyrdy 3.400 m

Kašný

2.

8.5. Pardubice

Subret Pueblo

streepl. 3.600 m steepl. 3.300 m

Špalek Kašný

5. 4.

18.7. Světlá Hora

Toblino

steepl. 4.100 m

Váňa

2.

19.7. Karlovy Vary

Kedon

rovina 2.000 m

Törek

1.

Whippet Garibaldi Vronsky Hironbleu D’Acots

steepl. 3.300 m steepl. 4.100 m steepl. 4.300 m steepl. 4.100 m

Kašný Kašný Váňa Špalek

4. 3. 2. 4.

19.7 Hluboká n. Vlt.

Pueblo Pas Perdu Whippet Carnal Lataster

steepl 3.400 m steepl. 3.600 m steepl. 3.800 m steepl. 3.800 m steepl. 3.200 m

Kašný Špalek Kašný Špalek Špalek

3. 1. 1. 2. 5.

9.5. Pardubice

16.5. Benešov

Polebos

steepl. 4.200 m

Špalek

1.

30.5. Pardubice

Carnal Chalco

steepl. 3.600 m steepl. 4.500 m

Kašný Kašný

2. 2.

7.6. Most

Emil

steepl. 3.600 m

Kašný

2.

13.6. Benešov

Toblino Subret

steepl. 4.200 m steepl 3.700 m

Špalek Kašný

2. 4.

Garibaldi Sankt Moritz Pueblo Carnal Whippet Pas Perdu

rovina 3.400 m steepl. 3.400 m steepl. 3.400 m steepl. 3.800 m steepl. 3.800 m steepl. 3.200 m

Luka Kašný Špalek Špalek Kašný Špalek

4. 1. 2. 2. 3. 1.

Válečník Barrow

steepl. 3.400 m steepl. 5.500 m

Váňa Váňa

2. 2.

14.6. Hluboká n. Vlt.

14.6. Bratislava 18

Úspěch ve stáji 2/98

25.7. Kolesa

Tamburine Man steepl. 3.600 m

Luka

1.

25.7. Bad-Harzburg

Sankt Moritz Emil

hyrdy 3.400 m steepl 4.000 m

Nehasil Nehasil

1. 3.

2.8. V. Chuchle

Kedon

hyrdy 2.600 m

Kašný

1.

8.8. Benešov

Alaska Dancer Whippet

steepl. 3.200 m steepl. 5.000 m

Kašný Kameníček

1. 1.

23.8. Hluboká n. Vlt.

Oxana

steepl. 3.400 m

Špalek

3.

Vysvětlivky: rovina = rovinný dostih steepl. = steeplechase hyrdy = proutěné překážky

Pan Pařízek a nastupující generace.

Soukrom˝ zemÏdÏlec pan Josef Pa¯Ìzek

S firmou SCHAUMANN na užitkovost 7300 litrů Přizpůsobit se a překonat současnou ekonomickou situaci není dnes jednoduché pro nikoho. V zemědělství tento fakt platí dvojnásobně. Přežít mohou pouze úspěšní. V rámci tohoto rozhovoru bychom Vám rádi představili farmáře Josefa Pařízka, který úspěšně hospodaří také proto, že se nebránil novým přístupům pronikajícím do zemědělské prvovýroby. Úspěch ve stáji: Kdy a jak jste začal hospodařit? p. Pařízek: V zemědělství pracuji odjakživa. Začínal jsem v družstvu, kde jsem prakticky pracoval celý život. Obecný trend rozpadu zemědělských družstev se projevil i u nás a já se rozhodl raději převzít rodinný majetek, který čítal přibližně 60 hektarů. Hospodařit jsem začal v roce 1993, kdy jsem si také vzal úvěr na asi 550 tisíc korun, což s dnešním odstupem hodnotím jako svoji chy-

bu. Měl jsem být v té době samozřejmě odvážnější.

tečně, možná až příliš. Výhodou tohoto trochu předimenzovaného strojového parku je však rychlost veškerých pracovních operací v rostlinné výrobě, a to je myslím plně ospravedlňující. Co se týče našeho záměru, plně jsme se soustředili na chov holštýnského pleme-

ne a na výrobu mléka. Bylo to tehdy trochu riskantní rozhodnutí. S živočišnou výrobou jsem neměl příliš zkušeností a holštýnské plemeno u nás také nebylo v té době příliš rozšířené. Původní starou stodolu jsme předělali na volnou stáj, což byla další neobvyklá věc. Veškeré práce týkající se rekonstrukce stáje a jejího vybavení jsme si udělali víceméně se synem sami. V této stáji dnes chováme 20 krav s tím, že máme v plánu určité rozšíření. Stáj není průjezdná a veškerou manipulaci s hnojem obstará malý nakladač UNC, který se nám podařilo velice výhodně koupit. Hnůj odvážíme na polní hnojiště. Součástí stáje je i dojírna z naší vlastní dílny. U: Platící mlékárna je předpoklad úspěchu chovatele. Jaké jsou vaše zkušenosti? P: Myslím, že jsme našli velice solidního partnera v podniku Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany, které od nás denně odebírají přibližně 300 litrů mléka. Cena za jeden litr se pohybuje přibližně okolo osmi korun a co je pro nás snad nejdůležitější, je pokračování na straně 20

U:S jakým vybavením a s jakým záměrem jste začínal? P: Tak jako všichni začínající soukromníci jsem i já pocioval potřebu investice především do strojového parku, který byl v dost zoufalém stavu. Problém sehnat techniku pro rozměry našeho statku nám pomohla vyřešit STS Olbramovice, která vyšla vstříc veškerým našim přáním. Vybavili jsme se dostaÚspěch ve stáji 2/98

19

dokončení ze strany 19 fakt, že platí včas a pravidelně. Na druhou stranu od nás mlékárna dostává mléko velmi dobré kvality, třídy Q. Příjemné jsou pro nás také příplatky, které dostáváme od mlékárny za obsah bílkovin, který se pohybuje okolo 3,30 – 3,40 procent. U: Jak máte postaráno o krmení? P: Děláme pochopitelně kukuřičnou siláž, jetelotravní senáž a něco sena. Jinak mohu říci, že se nám v podstatě o naše krmení stará firma Schaumann. Spolupracovat jsme začali před třemi lety, během nichž se podařilo zvýšit užitkovost na nynějších přibližně 7300 litrů. Výhody systému krmení od firmy Schaumann vidím především v rychlosti poskytovaných služeb, solidnosti jednání a vysokých odborných znalostí. Myslím, že sami bychom takových výsledků nikdy nedosáhli a naše schopnost vyrábět kvalitní mléko by byla podstatně menší.

Úspěch ve stáji 20

Úspěch ve stáji 2/98

Pohled na penzion z hospodářského dvora.

U: Hovořil jste také o rozšíření stáda. Budete mít dostatečné ustajovací kapacity? P: Tento problém nám vyřeší nová stáj pro 25 kusů mladého skotu, jejíž stavbu právě dokončujeme. Díky ní již nebudeme muset dávat jalovičky k odchovu do Družstva pro živočišnou výrobu v Janově. Myslím, že o vlastní zvířata se

postaráme sami nejlépe a také nás to vyjde levněji. Na závěr bychom rádi představili pana Pařízka ještě v trochu jiné rovině. To, že v zemědělství upřednostňoval vždy nové metody je zřejmé, on se však „vrhl“ i na tak „pole neorané“, jakým je agroturistika v domácím prostředí. Součástí jeho farmy je i penzion,

kde si mohou přijít na své milovníci přírody a aktivního odpočinku v podobě jízdě na koni, rybaření atd. O hosty, které mohou ubytovat ve třech pokojích se vzorně stará snacha pana Pařízka. Celoroční provoz tohoto penzionu si již vyzkoušeli i hosté ze zahraničí a „objevovat“ ho začínají i naši lidé.

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: [email protected] • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.8.1998 • Číslo 2/98 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné