Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN

Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN

PRASATA Pozitivní účinek Schauma Omni-S.................................6

SILÁŽOVÁNÍ Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka...........................15

1 2012

SKOT Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku?.........26

Vážení čtenáři. Otevíráme společně nové číslo časopisu, první v  roce 2012. Tento rok poznamenaly v únoru extrémně silné mrazy, které zásadně prověřily zejména stájovou technologii. Naše zvířata ať už skot nebo prasata zvládly již zmíněné extrémy bez problémů, pokud jim život nekomplikovala nefunkční stájová technologie. Doufám jen, že vlna silných a dlouhotrvajících mrazů byla jediným extrémem roku 2012. Stejně jako na Slovensku tak i v Čechách a na Moravě jsme ukončili sérii velmi úspěšných jarních odborných seminářů na téma SILÁŽOVÁNÍ. Na všech sedmi místech jsme se setkali s  velmi vnímavými posluchači, kteří výrazným způsobem přispěli k odbornému a srdečnému průběhu všech seminářů. I v rámci tohoto úvodníku bych chtěl všechny čtenáře pozvat na druhou sérii odborných seminářů, která se bude konat v letních měsících, hlavními tématy bude řešení výživy vysokoprodukčních dojnic a hlavní úskalí se kterými se v této souvislosti setkáváme, druhou oblastí potom kukuřice – kukuřičná siláž jako základní krmivo v dávkách dojnic. Včas všechny zájemce oslovíme konkrétní pozvánkou s přesně definovanými tématy, místy a datem konání. Nerad bych zapomněl na činnost našich specialistů pro bioplyn, kteří pořádají v dubnu dva velké workshopy. Na setkáních budou mít možnost všichni provozovatelé bioplynových stanic konzultovat navzájem své dotazy, případně problémy se kterými se setkávají při své práci. Odbornou patronací jim budou naši specialisté. Přeji vám, abyste při čtení časopisu i na našich odborných seminářích získali dostatek informací, které vám pomohou při práci.

Milí čitatelia, v  prvom tohtoročnom čísle časopisu skupiny SCHAUMANN ponúkame zmes článkov a príspevkov s témami ako doplnkové krmivo SCHAUMA OMNI-S pre prasnice s účinkom skrátenia odstupu medzi jednotlivými pôrodmi prasiatok alebo použitie glukoplastických látok v TIRSANA 1312 pre a súčasné zvýšenie obsahu vitamínu B12 v krvnom sére. Priestor dávame aj intenzívnemu odchovu teliat či unaveným baktériam vo fermentoroch bioplynových staníc. Článok Tomáša Mitríka s vyhodnotením minuloročných siláži mi živo pripomína práve skončené turné tradičných odborných podujatí SCHAUMANN po Slovensku. Na väčšine z nich som aktívne počúval prednášky rečníkov, ktorým ďakujem za ich plné nasadenie. Z ich rôznorodých príspevkov je pre mňa číslo 1 oceňovanie siláže, a to najmä v súvislosti s výpočtom efektivity výroby mlieka. Jednoduchý vzorec: tržby za mlieko mínus náklady na krmivá. Niečo mi to pripomína. DB alebo Deckungsbeitrag (čítaj débé, dekungsbajtrág) alebo po slovensky príspevok na úhradu fixných nákladov. Ukazovateľ ziskovosti objavený v  tridsiatych rokoch v  USA na základe poznania, že zisk nezávisí len od predaja, ale aj od množstva vyprodukovaného tovaru. Dôvodom sú fixné náklady. Celkové tržby kryjú najprv variabilné náklady, teda náklady priamo súvisiace s výrobou. Po ich odčítaní ostane celkový DB, ktorý kryje celkové fixné náklady, ktorých výška nezávisí od vyprodukovaného množstva. Po odčítaní fixných nákladov od DB ostane celkový zisk. A aký je ten váš DB na kravu? Mesačná tržba z mlieka mínus mesačné náklady na krmivá delené počet kráv?

Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.

Mgr. Martin Kračmár, jednatel

OBSAH PRASATA 3

Prasata / Výživa Bonvital ve výživě prasat

4

Chov prasat Ustájení prasnic v EU od roku 2013

6

Prasata / Produkce selat Pozitivní účinek Schauma Omni-S

8

Výživa kanců Aby byli plemenní kanci fit

9

Prasnice Výživa je základ

11 BONSILAGE BONSILAGE-program – účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů 12 Silážování Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka 14 Silážování Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka

NA NÁVŠTĚVĚ V CHOVU SILÁŽOVÁNÍ 10 Silážování Stabilní siláže s vysokou stravitelností

18 Na návštěvě v chovu Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací

Tiráž: Úspěch ve stáji • Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • ISSN 1214-5440 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: [email protected], web: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Lenka Procházková • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka: 27. 2. 2012 • Úspěch ve stáji 1/2012 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

2

SKOT 20 Produkce mléka Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? 22 Výživa dojnic Stabilnější průběh procesů v bachoru 23 Skot / Přechodné období Speciální doplněk energie a vitaminu B12 24 Odchov telat Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí 26 Výživa dojnic Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku? 29 Na návštěvě v chovu S linií KALBI MILCH Protect

BIOPLYN 30 Bioplyn Jak se tváří unavené bakterie? 32 Schaumann Bioenergy Často podceňované nebezpečí

1/2012

Prasata / Výživa

Uznávaný a úspěšný

Bonvital ve výživě prasat Pokračuje trend bezpečného a trvalého zemědělství. Po vydání zákazu používat v EU antibiotické stimulátory růstu v roce 2006 a při narůstající citlivosti spotřebitele na kvalitu potravin, je stále častěji vyhledáváno „přírodní“ řešení. VÝHODY BONVITAL M.sc.agr. Henrike Kaack Více než kdy jindy usiluje zemědělství o přijetí a přízeň spotřebitele – platí to především pro chovatele zvířat, krmivářský a zpracovatelský průmysl. Mínění spotřebitelů a jejich přízeň sehrává dlouhodobě důležitou roli v zemědělsko-politických procesech rozhodování a zákonech. Pro chovatele prasat platí, dosáhnout v souladu s platnými právními rámci co největší možné produktivity – k tomu ještě v napjaté situaci na agrárním trhu.

Intenzivní výzkum Probiotikum Bonvital vyvinuté firmou Schaumann bude již brzy deset let úspěšně používáno ve výživě prasat jako pevná součást Schaumann-konceptu. Pozitivní účinek Bonvitalu spočívá v přísné selekci bakterie mléčného kvašení Enterococcus faecium, která ve střevním traktu prasat zajišťuje regulační a stabilizační funkci. Bonvital získal povolení v rámci EU, které garantuje mikrobiologicky přesné definování bakteriálního kmene s vysokou stabilitou a koncentrací. Bakterie „vyrobené“ pomocí fermentačního procesu jsou navázány na nosič a inaktivovány (metodou šetrného vysušení). Tak mohou být delší dobu uskladněny. Pokud přijdou bakterie mléčného kvašení do kontaktu s tekutinou (ve střevě), jsou okamžitě vysoce aktivní. U probiotik (odvozeno z řeckého pro bios = pro život) se jedná na rozdíl od prebiotik, o živé mikroorganismy. Bakterie mléčného kvašení mají ve střevě prasat přímý vliv na okolní prostředí. Nespotřebují se v látkové výměně, nýbrž změní aktivně mikroflóru střeva ve prospěch zvířete. Pro zabezpečení trvalého osídlení střevní sliznice musí být zásobení probiotickými účinnými látkami pravidelné. Rozsah účinku Bonvitalu je od vyloučení působení mikroorganismů způsobujících onemocnění přes tvorbu různých žádaných produktů látkové výměny až po stimulaci imunitního systému. Tímto lze pozitivně ovlivnit důležité parametry užitkovosti.

Probiotika a látková výměna ve střevě Především zadní části střeva jsou velmi hustě osídleny nejrůznějšími druhy bakterií. V jednom gramu střevního obsahu se u prasat nachází 1010 až 1011 bakterií, to odpovídá 10 až 100 miliard kmenů. Lze najít několik set druhů. Druhy střevních kmenů se velmi liší podle druhu zvířete a jsou ovlivněny dalšími faktory jako výživa, stáří a podmínky prostředí. Cílem by mělo být dosažení vyváženého osídlení trávicího traktu. Užitek pro zvíře je pak vysoký a  profituje z  toho také chovatel. Tuto situaci nazýváme eubióza. Pro zvíře vyvstávají následující výhody: Enzymatická aktivita mikroorganismů zajišťuje zpřístupnění živin krmiva, které není 1/2012

výstavba biologického ochranného filmu v trávicím traktu potlačení popř. znemožnění patogenním kmenům navázat se na střevní sliznici ovlivnění pH-hodnoty ve střevě, přičemž dochází k omezení podmínek růstu nežádoucích kmenů ovlivnění střevního epitelu zlepšení absorpční kapacity umožněno vlastnímu trávení. Jako příklad slouží fermentace uhlovodíků řízená mikroorganismy. Vytvořené těkavé mastné kyseliny představují pro organismus důležitý zdroj energie. Mikroorganismy jsou rovněž schopné vytvářet určité živiny jako např. aminokyseliny a vitaminy.

Zdravý růst s Bonvital Pozitivní účinek Bonvital na užitkovost a zdraví v živočišné produkci potvrdila mnohá sledování (dolní rámeček). Zaměřujeme se na jistotu a hospodárnost, při posuzování Bonvitalu se sledují v první řadě parametry užitkovosti – denní přírůstek a konverze krmiva. Nasazení probiotika u selat má navíc za cíl profylaxi průjmů. Bonvital je obsažen ve všech minerálních krmivech a mnohých speciálních a doplňkových výrobcích pro výživu prasat a výkrm drůbeže. Využijte i Vy výhody Bonvital.

VYŠŠÍ UŽITKOVOST S BONVITAL Bonvital, SCHAUMANN-probiotikum potvrdilo svou produkční schopnost v nezávislých pokusech a tisíckrát se již osvědčilo v praxi.

Produkce selat o 6,5 % více odstavených selat o 13,2 % vyšší hmotnost při odstavu ve 28. dnu života Nízké ztráty hmotnosti prasnic během laktace: Po 1. vrhu : - 31 %; po 2. vrhu: - 60 % S tím souvisí plodnost.

Přikrmování selat a odchov selat o 5,7 % vyšší přírůstek a o 4,9 % nižší spotřeba krmiva v odchovu

Výkrm prasat Zvýšení denního přírůstku: + 3,4 % Zlepšení konverze krmiva: - 5,1 % Zvýšení podílu libové svaloviny: + 1,7 %

Výkrm brojlerů Přírůstek živé hmotnosti: + 4,5 % Konverze krmiva: - 0,65 %

3

Chov prasat

Ustájení prasnic v EU od roku 2013 Která stavební řešení pro skupinové ustájení jalových a březích prasnic jsou hospodárná a přináší úspěch? Dr. Wilhelm Pflanz a Rudolf Wiedmann, LSZ Boxberg Březí a jalové prasnice musí být v celé evropské unii počínaje 1. lednem 2013 ustájeny ve skupinách. Podle předpisů mají být prasnice a prasničky ustájeny ve skupinách nejpozději od 29. dne březosti až do jednoho týdne před předpokládaným termínem oprašení. Vyjmuty z toho jsou pouze podniky, které mají ve stavu méně než deset prasnic. Zde je individuální ustájení nadále možné, prasnice ovšem musí mít v kotci tolik prostoru, aby se mohla otočit. V textu budou dále představeny a ohodnoceny čtyři systémy skupinového ustájení, které se v praxi nejčastěji používají.

První systém První systém je zpravidla kotec trochu stabilnější a výše provedený než kotec pro výkrm (obr. 1). Podle nařízení pro ochranu a ustájení hospodářských zvířat musí být kotec od počtu šest prasnic dlouhý minimálně 2,8 m. V kotcích se krmí většinou do jednoho dlouhého žlabu. Technika krmení může být tekuté nebo suché krmení. U tekutého krmení se osvědčil systém oddělených krmných míst, aby se zabránilo sporům o krmení, není ovšem povinný. Výhodou tohoto systému jsou nízké stavební náklady stejně jako vysoká flexibilita ve využití prostoru (především při přestavbách starých stájí) a jednoduché čištění a dezinfekce kotců. Nevýhodou tohoto systému je, že může docházet k velkému rozpětí kondice zvířat ve skupině. Funkční oblasti pro kálení, aktivity a ležení se překrývají a prasnice je nemusí vzít diferencovaně v úvahu.

Druhý systém Druhý systém se většinou skládá z prostoru pro krmení a ležení v klecovém stání a z prostoru pro aktivity a kálení na betonové celoroštové podlaze nebo pevné nastlané ploše. Dveře (zábrana) v klecovém stání musí být podle nařízení pro ochranu a ustájení zvířat ovládána zvířetem, tak aby mohlo do stání přijít nebo jej opustit (obr. 2). Šířka stání by měla být uzpůsobená tak, aby si zvíře při poloze na boku mohlo pohodlně natáhnout končetiny, doporučení je cca 70 cm vnitřní průměr. Pokud jsou stání uspořádána do dvou řad, musí být mezi řadami chodba minimálně 2 m široká. Zkušenosti z praxe ovšem ukazují, že to nestačí. Pro bezproblémový pohyb zvířat se doporučuje 3,5 až 4 m.

Obr. 1 4

Obr. 3 Výhodou tohoto systému je ochrana prasnic při žraní. Snáze mohou být prasnice také ošetřeny (např. očkování). Stávající stáje s klecovým ustájením mohou být při adekvátních prostorových poměrech relativně jednoduše přestavěny. Nevýhody tohoto systému: Zvířata postavená níže v hierarchii skupiny nechtějí ze strachu před zvířaty výše postavenými opouštět stání. Při špatném nastavení stojanů může být ve stáji velký hluk, který u prasnic vyvolává stres, proto by na kovových trubkách neměly chybět jednoduché gumové zarážky.

Třetí systém: Krmení pomocí automatu (kompident) při konstantní nebo měnící se skupině Stanice kompidentu může zajistit bez stresu krmení pro 40 až 50 zvířat. Před automatem by měl být dostatečně rozšířený prostor, aby se mohla vytlačená zvířata od stanice bez zranění vzdálit (obr. 3). V každém případě by mělo být v blízkosti stanice nabízeno objemné krmivo s dostatkem vlákniny, aby čekající prasnice, většinou zvířata níže postavená v hierarchii, netrpěla příliš stresem, než se dostanou k vlastnímu příjmu jadrné směsi. Výhody tohoto systému jsou: výživa jednotlivých zvířat podle kondice a možnost zachovat přirozený způsob chování v jednotlivých funkčních odděleních. Tento systém je velmi praktický i pro přestavby stávajících starých budov, protože není předem dán žádný vymezený prostor a např. dveře atd. v kotci nenarušují provedení přestavby. Nevýhodou tohoto systému je, že zvířata svého druhu nemohou současně žrát a tím je vyvolán stres (závist krmiva). Současně jsou vyšší požadavky na ošetřovatele zvířat, jak po technické stránce stanice včetně elektronického zpracování dat, tak po stránce vizuální kontroly.

Obr. 2 1/2012

PIGGY WEAN Kompletní krmná směs pro selata od 2. dne života do cca 14 dní po odstavu

Čtvrtý systém U čtvrtého systému jsou jednotlivé funkční oblasti odděleny (obr. 4). Prasnice žerou ve stáních, která na rozdíl od stání pro žraní a ležení musí být jen cca 50 cm široká. Kóje pro ležení jsou k dispozici v izolované oblasti na rovné betonové ploše s nižší podestýlkou. Tato plocha musí být pro prasnici cca 1,3 m2 a pro prasničku cca 0,95 m2. Funkční oblasti jsou zpravidla ve volně větratelné stavbě, doporučuje se izolovaná střecha, která chrání v létě před velkým vedrem. Výhody tohoto systému jsou: pro zvířata je uspořádání kotce jasně strukturované a  mohou žrát současně. Během žraní je možno udělat jednoduše a přehledně kontrolu zvířat. Pohodlně lze provést i ošetření zvířat. Podmínky vnějšího klimatu ovlivňují projevy říje a celkově zdraví zvířat. Nevýhodou je o něco vyšší potřeba místa na zvíře a nižší teploty pro chovatele v zimním období ve srovnání s teplou stájí. Z hlediska zákonných povolení není také možné provozovat všude volně větranou stavbu s odpovídajícími emisemi. Shrnutí: K těmto čtyřem představeným způsobům existuje ještě celá řada modifikací a provedení. Konečné rozhodnutí je na majiteli podniku nebo chovateli, jak bude podle okolností a specifik postupovat a který systém bude pro podnik nejvhodnější. V zásadě se u všech čtyř variant ukazuje, že zákonem předepsané minimální požadavky na plochy často nepostačují, aby bylo možné chovat zvířata úspěšně ve skupinách a s odpovídající vysokou biologickou užitkovostí. Zde platí: Stavět levně – ale přesto racionálně a nešetřit na špatném místě.

Bez dodatečné medikace. Vysoce hodnotné mléčné komponenty a lehce stravitelné zdroje bílkovin pro trávení malých selat. 100 % stravitelné doplněné aminokyseliny – lysin, methionin, treonin a tryptofan - umožňují snížit obsah dusíkatých látek a předcházet poruchám trávení. Speciální směs organických kyselin zabraňuje průjmům. Kombinace probiotika BONVITAL, fytázy, enzymů a aromatických látek zvyšuje příjem krmiva a využití živin, stabilizuje trávicí pochody a podporuje růst. Cílené zlepšení hospodaření s elektrolyty a zabezpečení správné funkce sliznic. Vyvážené zastoupení minerálních látek, stopových prvků a vitaminů podporuje zdraví a růst selat.

= bezpečný odstav a jistý odchov selat s vysokým potenciálem užitkovosti Obsah živin v 1 kg směsi: hrubý protein

175,0 g

lysin

13,8 g

hrubé oleje a tuky

55,0 g

methionin

4,6 g

hrubá vláknina

36,0 g

vápník

7,1 g

hrubý popel

54,0 g

fosfor

5,8 g

13,55 MJ

sodík

1,9 g

ME

Obr. 4 1/2012

SCHAUMANN ČR s.r.o. • NÁMĚSTÍ SVOBODY 35 • 387 01 VOLYNĚ TEL.: 383 339 110 • FAX: 383 339 111 E-MAIL: [email protected]

5

Prasata / Produkce selat

Pozitivní účinek Schauma Omni-S Ověřování speciálních doplňkových krmiv, která mají pomoci během porodní fáze prasnic, potvrdilo vliv na dřívější zahájení a rychlejší průběh porodu.

Eckhard Meyer a Claudia Thamm, LFUG, Lehr- und Versuchsgut Köllitsch

V  praxi stoupá s  počtem živě narozených selat také podíl mrtvě narozených. Výsledkem je dnes již podstatně více než 1 sele na vrh. Tento vývoj především ukazuje, že větším vrhům trvá déle, než přijdou na svět. Zvláště starším prasnicím pak v závěru porodu chybí síly, aby selata rychleji porodily. Nejdůležitějším podpůrným opatřením je proto intenzivní péče během porodu. Překročí-li doba mezi porody jednotlivých selat 30 min, neměla by se dále pomoc odkládat – použít rukavice nebo si dezinfikovat ruce. Další možnost podpory prasnic během prašení nabízí použití speciálních krmiv. Tyto přípravky mají v době prašení zabránit fyziologickým nedostatkům, především doplnit energii, rozběhnout trávicí pochody a zabránit pomnožení nežádoucí mikroflóry. V následujícím sledování byl prověřen vliv takového speciálního krmiva na porody, mléčnost prasnic a přežitelnost selat.

Výsledky a diskuse

Materiál a metody V zimním období 2010/2011 bylo sledováno celkem 60 vrhů ve čtyřech na sebe navazujících turnusech prašení. Prasnice byly kříženky plemen Large White (LW) a Deutsche Landrasse (DL). Při ustájení v porodně se prasnicím změnilo krmení ze směsi pro březí na směs pro kojící. Rozdělení prasnic na skupinu pokusnou a kontrolní proběhlo podle pokud možno stejného Tab. 1: Parametry užitkovosti prasnic Schauma Omni-S

kontrola

rozdíl

stat. průkaznost

prasnice

30

30

–

–

pořadí vrhu

4,1

3,7

–

–

celkem narozených selat

13,0

12,5

0,5

ne

živě narozených selat

12,2

12,0

0,2

ne

odchovaných selat

11,2

10,5

0,7

ne

váha vrhu

kg

77,9

74,5

3,4

ne

váha při nastájení

kg

280,5

257,7

22,8

ano

váha při vystájení

kg

245,9

220,3

25,6

ano

ztráta živé váhy

kg

34,6

37,4

-2,8

ne

6

počtu odchovaných selat v předcházejícím vrhu a stejného pořadí vrhu. Od sedmého dne před vypočítaným termínem prašení až do tří dnů po oprašení dostávaly prasnice v pokusné skupině ke standardní laktační směsi ještě každý den 150 g speciálního doplňkového krmiva (Schauma Omni-S). Kontrolní skupina nedostávala žádný přídavek. Prasnice a selata byla vážena při nastájení a vystájení popř. v den narození a při odstavu a změny hmotnosti byly zaznamenány. Zadokumentovány byly ztráty a příčiny ztrát sajících selat. U prasnic byla ještě určena ztráta výšky hřbetního špeku během laktační fáze. Při vyhodnocení naměřených hodnot byl průběžný vliv statisticky korigován pomocí analýzy rozptylu. Přesné protokoly o oprašení, vedené přímo při porodu, dokládají začátek a dobu trvání porodu, stejně jako časový odstup mezi narozením jednotlivých selat.

Z důvodu malého počtu prasnic a zaměření minulého pokusu, v  předcházejícím vrhu, na užitkovost se nepodařilo současně zohlednit tělesnou hmotnost prasnic. Nekorigovány byly prasnice v pokusné skupině o zhruba půl vrhu starší a v průměru o 17 kg těžší. Ztráta tělesné hmoty u prasnic: v pokusné skupině byla potvrzena zhruba o 1 mm menší ztráta výšky hřbetního špeku než v kontrolní skupině (4,0 mm ku 4,9 mm). Nastajovací a vystajovací hmotnosti jsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné, všechny ostatní parametry užitkovosti získané od prasnic ne.

Užitkovost vrhu a vývoj hmotnosti Zde nebyly kvůli relativně krátké době dávkování speciálního krmiva očekávány žádné přímé účinky. Užitkovost v  odchovu, přírůstek v  době kojení stejně jako hmotnost selat při odstavu nejsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné (tab. 1). Zatímco možné pozitivní vlivy na užitkovost selat a prasnic nejsou statisticky průkazné, podává vyhodnocení sestavených porodních protokolů významně pozitivnější obrázek. Sledovány byly porody od 6 hod ráno do 21 hod večer, to je více než 85 % všech porodů. Noční služba nebyla ustavena. Porody trvaly průměrně 3 hodiny a 6 minut. 77 % sledovaných porodů v pokusné skupině proběhlo mezi 6 hodinou ráno a 15 hodinou odpoledne, v kontrolní skupině to bylo pouze 46 % porodů. Zkrmování speciálního doplňkového krmiva vedlo k tomu, že porody se uskutečnily dříve během dne (graf 1). Průběh porodu byl rovněž příznivější. Zatímco prasnice v kontrolní skupině bez 1/2012

Graf 1: Rozvržení porodů v průběhu dne – od 6 do 21 hodin počet porodů

Schauma Omni-S

kontrola

45 40 35

Tab. 2: Klasifikace porodů podle jejich délky trvání

30 25 15 10 5

Schauma Omni-S Ø 2:48

kontrola Ø 3:33

1–2

35

13

2–4

41

66

4–6

24

10

6–8

0

11

hodiny

20

6 – 9 hod.

9 – 12 hod.

12 – 15 hod. 15 – 18 hod. 18 – 21 hod.

přídavku doplňkového krmiva potřebovaly na porod jednoho selete 17 minut, v pokusné skupině to bylo statisticky potvrzených 12 minut. U starších prasnic bylo dosaženo nejvýznamnějšího efektu. Prasnice (> 4. vrh) v pokusné skupině porodily jedno sele v průměru o 10 minut rychleji než prasnice v kontrolní skupině (11 versus 21 minut). Průměrná doba trvání celého porodu byla snížena především díky podílu velmi rychlých porodů, které trvaly méně než dvě hodiny (tab. 2). U rychleji probíhajících porodů ve skupině se Schauma Omni-S muselo být ošetřeno méně selat (5 % versus 10 %).

Shrnutí Pozitivní vliv na průběh porodu byl statisticky potvrzen. Prasnice z pokusné skupiny se speciálním doplňkovým krmivem se

prasily rychleji. Časový odstup mezi porody jednotlivých selat byl kratší. Toto zjištění platí především u starších prasnic, s pěti a více vrhy. Posuzovaný výrobek lze doporučit u starších zvířat, správnou pomoc při porodu ovšem nemůže nahradit.

Schauma Omni-S Účinný inovativní doplněk

Lososový olej a lignocelulóza jsou hodnotné živiny, tepelně upravená pšenice jako nosič, organické kyseliny a antioxidanty jako stabilizátory zajišťují zdraví, plodnost a vitalitu pro vysokou užitkovost a rentabilitu.

Omega-3-mastné kyseliny z lososového oleje

podpora tvorby tkáňových hormonů posílení nervových buněk protizánětlivé účinky zlepšení plodnosti podpora zahnízdění embryí stimulace imunitního systému

Funkční lignocelulóza

urychlení pasáže v tlustém střevě potlačení patogenních kmenů zlepšení konzistence výkalů protistresový účinek bez obsahu mykotoxinů a GMO

Dávkování Schauma Omni-S Jako top-dresing nebo jako pevná součást krmné dávky s následujícím podílem: pro březí prasnice: 2,0 – 4,0 % pro kojící prasnice: 3,0 – 5,0 % při zapouštění: 4,0 – 6,0 %

1/2012

7

Výživa kanců

Aby byli plemenní kanci fit

Zohlednění speciálních požadavků ve výživě kanců přináší vyšší vitalitu, dlouhověkost a schopnost podávat optimální výkony. M.sc.agr. Henrike Kaack

Zdraví a připravenost k výkonu jsou vedle optimalizované strategie krmení nejdůležitějšími kritérii pro vysoké libido a odpovídající kvalitu spermatu plemenných kanců. Pouze intenzivní využití v ideálním produkčním věku kance na inseminační stanici nebo ve vlastním chovném stádě pomáhá zachovat hospodárnost (přináší ekonomický efekt). Potenciál užitkovosti kance by měl být vždy plně využit. Kanci by neměli být překrmováni energií. Nadváha snižuje kondici a chuť skákat. Pokud se vyskytnou problémy s končetinami může to znamenat úplné vyřazení kance. Pro zajištění záchovné potřeby kance se počítá minimálně 30 MJ ME na den. Denní přídavek v případě odběru spermatu (připouštění) je cca 10 MJ ME. Kompletní krmná směs by měla mít koncentraci energie minimálně 12 MJ ME /kg. Všechna krmiva použitá v krmné směsi musí splňovat nejvyšší požadavky na kvalitu. Přítomnost mykotoxinů negativně ovlivňuje chuť skákat a současně kvalitu a objem spermatu. V  porovnání s  ostatními hospodářskými zvířaty je objem ejakulátu kanců relativně velký – 200 až 300 ml. Také z tohoto důvodu je důležité dbát na odpovídající zásobení aminokyselinami methioninem a cysteinem. Obě sirnaté aminokyseliny plní důležité funkce při spermatogenezi. Pro optimální výživu kanců je důležité dodržovat zastoupení aminokyselin – lysin : methionin/cystein = 1 : 0,7. Nedostatečný přísun aminokyselin se odráží na množství získaného spermatu. Poměr energie : lysin by měl být v kompletní krmné směsi minimálně 1 : 0,9 a obsah dusíkatých látek cca 150 g. Vitaminy A, D, E a C doplněné ve výživě podporují „trvanlivost“ a vysokou kvalitu spermatu a současně snižují oxidativní stres.

Dynamik – topdressing pro plemenné kance Dobře vybavená minerální krmiva pro březí a kojící prasnice odpovídají po doplnění Dynamikem speciálním požadavkům kanců. Dynamik se stává pevnou součástí receptury při sestavování individuální krmné směsi např. na inseminačních stanicích 8

kanců. Kombinací speciálních složek lze cíleně zvýšit plodnost. Organicky vázaný selen pozitivně ovlivňuje koncentraci a počet spermií v ejakulátu. Podíl abnormálních spermií klesá. Vysokou využitelnost mají další organicky vázané stopové prvky – zinek, mangan, železo, měď – a zabezpečují zásobení kanců na vysoké úrovni. Intenzivní látková výměna kanců tak umožňuje realizovat nejvyšší užitkovost – plodnost.

Kvalita se vyplatí L-karnitin cíleně podporuje zásobení buněk energií. Vyšší vitalita spermií zvyšuje procento zapuštění. Množství a kvalitu spermií lze zvýšit přídavkem karnitinu. Platí: odpovídající obsahy všech vitaminů, makroprvků a stopových prvků mají příznivý vliv na vysokou kvalitu a trvanlivost spermatu. Kvalitní výživa podporuje vitalitu a dlouhověkost plemenných kanců. Vysoký obsah vitaminu C má pozitivní efekt na parametry plodnosti, především v nepříznivém období jako je např. stres při vysokých letních teplotách. Přídavek sirné aminokyseliny methionin má přímý vliv na spermatogenezi a zabezpečuje velmi dobrou kvalitu spermií. Ve výživě plemenných kanců musí být zajištěn správný obsah lysinu a optimální poměr důležitých aminokyselin. Kanec pak může plně využít rezervy v užitkovosti a je také vitálnější a ochotnější skákat. Kombinace aromatických látek a zchutňovadel zvyšuje chutnost a příjem krmiva.

Výhody omega-3-mastných kyselin Fosfolipidy ve spermiích vykazují charakteristické složení mastných kyselin. Omega-3-mastná kyselina DHA, která se ve velké míře nachází v tucích mořských ryb, je také zastoupená ve spermiích. Přídavkem Schauma-Omni-S lze zlepšit hustotu a aktivitu spermií a snížit podíl abnormálních spermií. 1/2012

Prasnice

Zdraví špárků

Schéma 1: Stavba špárku prasnice (KTBL)

Výživa je základ Na konci roku 2012 končí všechna rozhodující přechodná období pro skupinové ustájení prasnic – platí to i pro starší stáje prasnic. Zavedení těchto EU-směrnic může vést k častějším problémům se špárky. Příčiny jsou komplexnější. Kvalita špárků může být ovlivněna bojem o postavení, vlastnostmi podlahových povrchů, technikou krmení, stavem kondice, stájovou hygienou, opotřebováním špárků, genetikou a přirozeně také výživou. Dr. Martin Rimbach, Dr. Hans-Peter Pecher

Choulostivé prasečí špárky Prasečí špárky (schéma 1) jsou citlivé a anatomicky spíše vhodné pro smíšené a  měkké výběhové plochy. Ve srovnání s paznehty ostatních zvířat mají prasečí špárky relativně malé nosné plochy, na kterých ale musí stát poměrně velké množství živé hmoty (v průměru více než 300 kg). Ve srovnání s paznehty skotu vykazuje prasečí špárek velmi rozdílné zóny rohoviny s různou tvrdostí. Především hraniční oblasti mezi stěnou a chodidlem až k měkké rohovině patky jsou náchylné na poranění. Proniknutí bakteriálních kmenů a vznik bolestivých infekcí ovlivňuje celý organismus a látkovou výměnu postižených prasnic. Následkem je horší užitkovost s odpovídajícími hospodářskými ztrátami. Převážná část onemocnění špárků se vyskytuje na zadních končetinách prasnic. Panaritium, zbytnění patky, trhliny v rohovině a poškození bílé čáry jsou časté příčiny pro těžká onemocnění špárků. Ve skupinovém chovu má nekontrolovaný pohyb mnohem vyšší vliv na zdraví špárků než např. vlastnosti povrchů podlah. Prasata chodí obvykle rovně (dopředu) nebo obloukovitě, jen při střetech o postavení ve skupině nebo o krmení se od tohoto způsobu pohybu odchylují. Přitom vzniká většina poranění, převážně na zadních končetinách. Méně bojů o postavení ve skupině a méně stresu pomáhá minimalizovat zranění špárků. Kromě stavebně technických požadavků na stáj, na systém krmení a prostorové uspořádání je samozřejmě důležité i optimální zabezpečení živinami a energií s odpovídajícím zásobením vlákninou pro zajištění fyziologických potřeb i pocitu nasycení prasnic. Neboť syté prasnice jsou klidnější.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

spěnková kost šlacha natahovače prstů korunková kost korunka paznehtní kost rohovina stěny špárku bílá čára rohovina chodidla rohovina patky kůže vazivová střelka střelková kost šlacha ohybače prstů pašpárek

Zinek, měď a biotin pro tvorbu pevné a elastické rohoviny patek, chodidel a stěn. Zinek podporuje zdraví kůže a dobré hojení ran. Mangan je důležitý pro vývoj šlach, kloubů, chrupavek a hustotu kostí. Měď má význam pro posílení pojivové tkáně a zdravé bílé čáry. Biologická využitelnost stopových prvků je negativně ovlivněna fytinem, který je obsažený v  rostlinných komponentech krmných směsí pro prasata. Tato antinutritivní složka váže především zinek, ale i  další dvojmocné stopové prvky (např. mangan, měď). Prase ve svém trávicím traktu nevytváří vlastní fytázu, proto je důležité přidání mikrobiální fytázy nejen pro uvolnění fosforu, ale i pro zlepšení využitelnosti a zásobení stopovými prvky. Zvyšovat obsahy stopových prvků v krmných směsích není možné, krmivářský zákon určuje maximální povolené hranice. To znamená, že je nutné věnovat pozornost právě využitelnosti sloučenin stopových prvků. Organicky vázané stopové prvky, především vysoce hodnotné glycinové cheláty, vykazují vyšší biologickou využitelnost než anorganické sloučeniny stopových prvků (oxidy, uhličitany, sírany) a mají v doplňkovém zásobení jasné výhody. Ovšem i uvnitř skupiny organicky vázaných stopových prvků jsou rozdíly v biologické využitelnosti. Firma Schaumann využívá tyto poznatky ve vývoji výrobků. Krmné směsi podle Schaumann-doporučení (tab. 1) zajišťují i při rozdílných způsobech chovu stabilitu končetin a špárků prasnic, a tím možnost plné užitkovosti v produkci selat. Tab. 1: Příklady Schaumann-krmných směsí pro odchov prasniček

Úloha výživy Odchov a zařazování prasniček do stáda musí do budoucna probíhat ještě pečlivěji. Téměř polovina prasnic vyřazených z důvodu problematických končetin jsou právě prasničky. Podmínky ustájení, režim výživy a složení krmiv během odchovu prasniček ovlivňují kvalitu špárků a jsou základem pro budoucí užitkovost prasnic. Krmné křivky a výkrmové krmné směsi postavené na vysokých přírůstcích živé hmoty patří do stájí s výkrmem prasat a ne do stájí pro odchov. Pozvolný růst ve fázi odchovu a odpovídající zásobení živinami pozitivně působí na vývoj kostí a špárků u prasniček. Kvalita rohoviny špárků reaguje na nabídku živin. Zatímco každá nevyváženost v  zásobení živinami může mít negativní vliv na kvalitu špárků, je nabídka některých esenciálních živin velmi důležitá: 1/2012

obiloviny

%

35 – 50 kg ž. hmot.

50 – 105 kg ž. hmot.

74,0

70,5

cukrovkové řízky

%

–

10,0

sójový šrot

%

21,5

16,0

sójový olej

%

0,5

0,5

Schaumacid tekutý %

0,5

–

SchaumaLac JS 55 %

3,5

3,0

Obsah živin/kg : ME (DLG)

MJ

12,7

12,4

ME (MFF)

MJ

12,9

12,5

N-látky

%

17,0

15,5

lysin

%

1,0

0,88

vápník

%

0,85

0,78

fosfor

%

0,55

0,50

9

Silážování

Bonsilage Mais a CCM

Stabilní siláže s vysokou stravitelností Kvasinky a plísně jsou známé jako hlavní původci zkázy po narušení vzduchotěsnosti sila a způsobují společně vysoké ztráty sušiny. Dr. Ewald Kramer Proti plísním a  kvasinkám existují účinné prostředky pro každou situaci. Zatím je ze strany oficiálního poradenství stále poukazováno na neuspokojivou hygienickou kvalitu kukuřičné siláže z důvodu vysokého osazení kvasinkami. Často jsou průměrné hodnoty zjištěných kvasinek vysoko nad akceptovatelnou hraniční hodnotou 105 CFU/g krmiva (např. kukuřičné siláže ze soutěže LWK Schleswig-Holstein; 2008: průměrná hodnota počtu kvasinek z 97 sledovaných siláží: 5,7 x 107 CFU/g krmiva). Z toho je zřejmé: Největší problémy při přípravě a zkrmování kukuřičných siláží vycházejí neustále z druhotného zahřívání hmoty. Výsledkem jsou drahé ztráty sušiny, také ale mohou vznikat mykotoxiny jako produkty látkové výměny některých plísní, které zatěžují zkrmované krmivo. Toto má negativní účinky na zdraví zvířat.

Bonsilage Mais Pomocí speciální kombinace homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Mais se daří druhotné zahřívání úspěšně potlačit. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové díky L. buchneri stabilizuje siláže na odebírané ploše a snižuje významně ztráty sušiny. Potvrzuje to i DLG-známka kvality ve skupině 2 – zlepšení aerobní stability. Dodatečně zvyšuje Bonsilage Mais stravitelnost a koncentraci energie v kukuřičné siláži (průměr pokusů + 0,27 MJ NEL/kg sušiny, graf 1a/b).

Využijte Bonsilage Mais a profitujte díky zkrmování aerobně stabilních, hygienicky nezávadných a vysoce stravitelných siláží. Vaše zvířata vám vynaložené prostředky vrátí svou užitkovostí a zdravím. V popředí konzervace CCM je tvorba kyseliny mléčné. Především vysoký podíl lehce zkvasitelných uhlovodíků je pro bakterie mléčného kvašení velmi vhodným nosičem energie. Rovněž kvasinky a plísně využívají tyto substance jako živné médium. I přes dodržení všech silážních pravidel se nepodaří v neošetřených CCM-silážích plně potlačit kvasinky a plísně, což přináší známé následky jako druhotné zahřívání a krmivo zatížené mykotoxiny. Pomocí Bonsilage CCM, biologického silážního přípravku složeného z homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení pro speciální oblast CCM, se daří přeměnit efektivně přítomné uhlovodíky v kvasné kyseliny. Tak vzniká v silážích vyvážený poměr kyseliny mléčné a octové. Homofermentativní bakterie mléčného kvašení způsobují rychlý vznik kyseliny mléčné a  ve srovnání s  neošetřenou siláží nebo siláží ošetřenou kyselinou propionovou se postarají i o lepší chutnost. Kyselina mléčná je v těle zvířete dále využitelná, má pozitivní účinek na přirozenou střevní mikroflóru v zažívacím traktu. Graf 2: BONSILAGE CCM – účinek na kvasinky ve srovnání s působením kyseliny kvasinky, CFU/g krmiva 100.000

Graf 1a: BONSILAGE MAIS zlepšuje aerobní stabilitu

0,5 % kyselina

BONSILAGE CCM

10.000 aerobní stabilita, hodiny 1.000

110 105

100

100

90 10

80 70



60

podnik 1

podnik 2

podnik 3

50 38

40 30



kontrola

BONSILAGE MAIS

Graf 1b: BONSILAGE MAIS zlepšuje stravitelnost stravitelnost, % 85 80

77,9b

75

74,5a

70

kontrola 75,4a

BONSILAGE MAIS

78,8b

67,0b

65 61,2a

60 55 50 45

45,4a a,b

10

sušina

organická hmota

statisticky průkazný rozdíl (p<0,1)

vláknina

49,2b

dusíkaté látky

Heterofermentativní bakterie mléčného kvašení v Bonsilage CCM zajišťují stabilitu po přístupu vzduchu do siláže. V průběhu kvašení produkuje tento druh bakterií určité množství kyseliny octové, které přímo inhibuje kvasinky a plísně, a tím výrazně snižuje ztráty způsobené druhotným zahříváním po otevření sila. DLG-známka kvality pro skupinu 2 – zlepšení aerobní stability – potvrzuje účinek. Bonsilage CCM je biologická alternativa pro bezpečnou konzervaci CCM a siláže ze šrotovaných kukuřičných zrn se sušinou nižší než 65 %. Bonsilage CCM se vyplatí teprve, pokud se používá jako alternativa ke konzervaci kyselinami (graf 2). Bonsilage CCM je při manipulaci zcela bezpečná a nekorozivní. Po té, co se dávkovač kyselin dobře vypláchne vodou, je možné dávkovat Bonsilage CCM bez dalších úprav dávkovače. 1 g Bonsilage CCM se rozpustí v 5 l vody a aplikuje se do 1 tuny silážované hmoty. Toto množství odpovídá dávce 5 l kyseliny propionové na tunu hmoty. Využijte tuto variantu konzervace a zeptejte se vašeho Schaumann-odborného poradce. 1/2012

BONSILAGE

BONSILAGE-program – účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů Se čtyřmi různými výrobky pro silážování zelených siláží má SCHAUMANN možnost nabídnout pro každý výchozí materiál a každou situaci vhodnou odpověď ve formě silážního přípravku. Produkty jsou přizpůsobeny speciálním podmínkám silážování a odlišují se díky vybraným kmenům homo- a/nebo heterofermentativních bakterií mléčného kvašení (BMK), které plní v silážích různé funkce. Dr. Ewald Kramer

Bonsilage Tento produkt se skládá ze dvou kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a  zlepšuje průběh kvašení (DLG-známka kvality 1b) a chutnost travních/jetelotravních popř. vojtěškových siláží při nižším až středně vysokém obsahu sušiny. Tyto siláže vykazují vysoký podíl chutné kyseliny mléčné, nízké pH-hodnoty a velmi dobrou kvalitu rostlinného proteinu.

Bonsilage Forte Bonsilage Forte (DLG-známka kvality 1b, 5a) je specialistou na travní/jetelotravní/vojtěškové siláže s nízkým obsahem sušiny. Hodnota pH je rychle a účinně snížena, i když se siláže často vyznačují nízkým obsahem lehce zkvasitelných cukrů a vysokou pufrovací kapacitou. Bonsilage Forte chrání rostlinný protein před nadměrným odbouráváním a zabraňuje nežádoucímu kvašení způsobenému aktivitou klostridií. Speciálně vybrané homofermentativní kmeny bakterií mléčného kvašení aktivně inhibují klostridia (jediný silážní přípravek s DLG-známkou kvality 5a – inhibice klostridií). I přes nižší obsahy sušiny si podniky chválí prvotřídní chutnost ošetřených siláží.

Bonsilage Plus V  Bonsilage Plus jsou kombinovány účinky pěti homoa  heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení

(DLG-známka kvality 1b, 2, 4c). Při použití pro silážní hmotu se středním až vysokým obsahem sušiny zabezpečují homofermentativní BMK intenzivní mléčné kvašení od počátku procesu silážování. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové vychází z látkové výměny heterofermentativních bakterií a potlačuje aktivně kvasinky a plísně. Produkovány jsou siláže s vyšší stravitelností, lepší aerobní stabilitou a také lepší kvalitou proteinů. Aktuální výsledky z  LWK Niedersachsen (agrární komora Dolní Sasko) a Univerzity Hohenheim tato tvrzení dokládají.

Bonsilage Extra Pokud jsou podmínky pro růst hmoty jako např. na jaře 2011, delší setrvávající slunečná perioda při současně studených nocích, stoupá velmi významně obsah cukru v travních hybridech s vysokým podílem cukrů. Výsledkem jsou siláže s nezvykle vysokým obsahem zbytkových cukrů, hodnoty výrazně vyšší než 10 % v sušině nejsou žádnou výjimkou. Tyto siláže představují extrémně vysoké riziko druhotného zahřívání. Účinné homoa heterofermentativní BMK v Bonsilage Extra jsou speciálně uzpůsobeny na hmotu s vysokým obsahem rostlinných cukrů a zajišťují jejich rozsáhlou přeměnu. Vznikají tyto kvasné produkty: kyselina mléčná, kyselina octová, 1,2-propandiol. Obsah zbytkových cukrů je v siláži minimalizován. Siláže, které byly náchylné na druhotné zahřívání zůstávají stabilní také po otevření sila. Pomocí Bonsilage Extra lze vyrábět i přes vysoký potenciál druhotného zahřívání aerobně stabilní a extrémně chutné siláže.

Schéma: Obsah sušiny ve hmotě a Bonsilage-výrobky

BONSILAGE EXTRA Zabraňuje druhotnému zahřívání hmoty u trav bohatých na cukry BONSILAGE PLUS Vyšší stravitelnost a lepší aerobní stabilita BONSILAGE Zlepšení průběhu kvašení a chutnosti BONSILAGE FORTE Specialista na potlačení klostridií v silážích s nízkou sušinou



1/2012

25

30

35 % sušiny

40

45

11

Silážování

Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka Už päť rokov intenzívne monitorujeme vývoj v oblasti živinovej kvality objemových krmív nielen na území Slovenska, ale v posledných rokoch aj na území Českej republiky. Aj keď na kvalite minuloročných objemových krmív v súčasnosti už nemôžeme nič zmeniť, určite je prínosné zhodnotiť a uporovnať minuloročné výsledky s priebehom posledných piatich produkčných rokov a hľadať súvislosti. Je všeobecne známe a akceptované, že objemové krmivá zohrávajú kľúčovú rolu v procese efektívnej výroby kravského mlieka a zásadne tento proces ovplyvňujú. Z chovateľského hľadiska bielkovinové krmivá predstavujú z nakúpených krmív jednu zo závažných položiek a tak má veľký význam hľadať cesty ako vyrobiť viac bielkovín z vlastnej produkcie. V tomto príspevku sa sústredíme špeciálne na výrobu leguminóznych siláží a v budúcnosti aj na trávy, kukurice a ostatné konzervovane plodiny. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria V priebehu silážnych sezón rokov 2007 až 2011 sme analyzovali 981 zelených vzoriek leguminóznych krmív a 1.660 vzoriek silážovaných leguminóz. Najčastejšou plodinou bola lucerna, ďalej ďateliny a miešanky týchto dvoch dominantných plodín s trávami. Vo vzorkách sa pomerne často nachádzali aj prímesy burín (pastierska kapsička, pyr a pod.), čo v niektorých prípadoch zásadne ovplyvňovnilo živinové zloženie vzoriek. V roku 2007 sme začali a na niektorých miestach už rutinne uplatňujeme monitoring silážnej zrelosti objemových krmív, ktorého princípom je poznanie dynamiky živinového zloženia jednotlivých porastov v priebehu ich vegetačného vývoja. Na základe týchto informácií sa rozhoduje o nástupe do zberu jednotlivých parciel resp. zostavuje sa postup prác. V každodennom zhone nebýva totiž žiadnou zriedkavosťou, že živinovo menej hodnotný porast je zberaný z rôznych dôvodov skôr ako hodnotnejší porast, ktorý v priebehu niekoľkých dní čakania na zber stráca kvalitu a stáva sa tiež menejhodnotným. Je bežné, že denný pokles stráviteľnosti NDV v lucerne (graf 1) môže dosahovať 0,2 %. Pri príjme sušiny 10 kg za deň to predstavuje na každú kravu o 0,5 kg nižšiu produkciu mlieka. Pri cene mlieka 0,320 € a pri 100 produkčných kravách môže strata produkcie dosahovať až 80 € denne. Preto námahy a investície vložené do systematického monitoringu vegetačného vývoja objemových krmív budú pri správnej aplikácii vždy prínosné. Rok 2010 bol poveternostne extrémny, pričom do monitoringu silážnej zrelosti bola vložená taká námaha ako v roku 2009. Je logické, že odraz týchto námah v posune kvality pozitívnym smerom nebol prakticky žiadny. Je však namieste zamyslieť aj nad otázkou, až ako hlboko by bola klesla kvalita v roku 2010, ak by sme neboli robili nič? Žiaľ zmiernenia prepadov v  každodennom zhone často prehliadame, pričom je to tiež pozitívny, ale podstatne ťažšie merateľný parameter. V konečnom dôsledku, skúsenosť roku 2010 bola najpravdepodobnejším zdrojom určitej frustrácie a tak v roku 2011 počet monitorovacích odberov poklesol (tab. 1). No napriek tomu bol dostatočne reprezentatívny na to, aby sme na jeho základe mohli vysloviť závery a hodnotenia.

12

Tab. 1: Počet analýz jednotlivých živín* vo vzorkách čerstvej hmoty 2007

139 – 319

2008

165 – 394

2009

207 – 508

2010

215 – 495

2011

73 – 191 * sušina, NL, NDV, stráv.NDV, ADV Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených leguminózach podiel vzoriek 10 %

20 %

40 %

20 %

10 % priemer

2007

2008

2009

2010

2011

235

249

165

165

229

319

307

303

288

280

320

308

304

289

281

361

342

336

330

312

362

343

337

331

313

433

406

402

411

389

434

407

403

412

390

493

469

466

478

438

494

470

467

479

439

628

566

605

628

628

400

380

373

375

357

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NL v zelených leguminózach podiel vzoriek 10 %

Zelené leguminózy

20 %

Priemerná koncentrácia NDV dosiahla v roku 2011 historické minimum 357 g/kg sušiny (tab. 2). Rekordnou je aj tá skutočnosť, že 70 % vzoriek dosiahlo koncentráciu od 229 do 389 g/kg sušiny, čo predstavovalo veľmi dobré východisko pre vysoký príjem sušiny zo siláží. Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 3) nedosiahla medziročné maximum, ale bola na úrovni päťročného priemeru (230 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 220 g/kg sušiny a len 10 % pod 190 g/kg sušiny.

40 %

20 %

10 % priemer

2007

2008

2009

2010

107

127

116

116

2011 129

186

192

164

163

189

187

193

165

164

190

211

219

208

211

220

212

220

209

212

221

257

259

245

249

249

258

260

246

250

250

285

285

268

266

263

286

286

269

267

264

326

326

323

306

294

234

238

223

225

229

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

1/2012

Graf 1: Stráviteľnosť NDV u lucerny od fázy butonizácie

Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných leguminózach

60,00

podiel vzoriek

strávite nos NDV (%/48 hod.)

58,00 56,00

2007

10 %

54,00 52,00 50,00

20 %

2008

2009

2010

2011

269

140

327

160

310

354

368

394

402

364

355

369

395

403

365

48,00

389

407

422

448

404

46,00

390

408

423

449

405

450

472

488

500

469

40 %

44,00 42,00 40,00 05

10

15

20

25

30

po et dni od fázy butonizácie

35

40

45

50

20 %

Zdroj: Mertens, 1988

10 %

Graf 2: Stráviteľnosť NDV zelených a silážovaných leguminóz

priemer

451

473

489

501

470

519

517

541

551

519

520

518

542

552

520

697

627

666

677

634

428

442

461

476

440

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 5: Porovnanie stráviteľnosti NDV v silážovaných leguminózach podiel vzoriek

2007

10 %

20 %

40 %

Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre, avšak vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov podmienil výslednú živinovú kvalitu siláží.

20 %

10 % priemer

2008

Siláže – stráviteľnosť NDV Priemerná stráviteľnosť NDV bola v roku 2011 na úrovni 38,06 % a v porovnaní s rokom 2010 o 1,03 % vyššia (graf 2). Na prvý 1/2012

2010

2011

17,30

13,40

14,80

14,20

17,50

21,53

24,90

23,35

23,42

25,00

21,54

24,91

23,36

23,43

25,01

27,43

30,40

28,75

27,94

29,90

27,44

30,41

28,76

27,95

29,91

43,67

45,80

45,12

44,90

45,30

43,68

45,81

45,13

44,91

45,31

49,47

49,94

50,95

50,06

50,08

49,48

49,95

50,96

50,07

50,09

75,02

78,84

83,00

80,30

83,00

35,98

38,89

38,61

37,03

38,06

Legenda: stráviteľnosť NDV v % za 30 hod. in vitro Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Siláže – NDV

Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality leguminóznych siláží a zhodnotenie leguminóznych siláží z roku 2011 (k 31.12.2011) živina

NL

jednotka

trieda

Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 5) dosiahla 440 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 449 g/kg sušiny. Je zaujímavé porovnať namerané koncentrácie NDV a  následne aj koncentrácie NL z rozborov vlastných leguminóznych siláží s hodnotami NDV (tab. 5) resp. NL (tab. 7) s hodnotami v príslušných tabuľkách. Získame tak pohľad polohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky. Pri porovnaní 40 % vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede rozptylu (tab. 5) je rok 2011 najporovnateľnejší a najbližší s rokom 2008. Koncentrácia NDV v sušine zásadne ovplyvňuje príjem sušiny kravami a aj preto je tento parameter veľmi dôležitý nielen z živinového hľadiska. Len 30 % vzoriek sa dostalo pod hranicu 405 g/kg sušiny, pričom koncentrácia 400 g/kg suš. predstavuje najčastejšie doporučovanú hornú hranicu v leguminóznych silážach pre vysokoprodukčné kravy. Z hľadiska živinovej kvality podľa kritéria koncentrácie NDV (tab. 6) je 14 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej treidy, 32 % do 2. akostnej triedy a 30 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pod úrovňou 3. akostnej triedy (2,76).

2009

g/kg suš.

NDV 2011

g/kg suš.

2011

2011

1.

≥ 225

2%

≤ 375

14 %

2%

2.

≥ 200 – <225

14 %

> 375 – ≤ 425

32 %

13 %

3.

≥ 175 – <200

37 %

> 425 – ≤ 475

30 %

37 %

4.

≥ 150 – <175

28 %

> 475 – ≤ 525

16 %

29 %

5.

< 150

18 %

> 525

9%

19 %

2,76

3,50

priemerná trieda

3,45

Zdroj: Mitrík, 2010, 2012

pohľad je to symbolický nárast, avšak je potrebné nezabúdať na to, že takáto zmena stráviteľnosti v 1 kg sušiny môže ovplyvniť jeho produkčnú účinnosť o ± 0,25kg mlieka! Porovnanie hodnôt stráviteľnosti NDV medzi zelenými a silážovanými krmivami nie je úplne objektívne, pretože zelené vzorky nereprezentujú všetkú hmotu tesne pred jej silážovaním. Vychádzajúc z  živinovej kvality siláží môžeme predpokladať, že stráviteľnosť NDV v  silážovanej hmote bola nižšia ako 34,2 %, čo je nameraný priemer roku 2011 v zelených vzorkách. Je evidentné, že pôsobenie silážnych kyselín a  mikrobiálnych enzýmov v priebehu silážneho procesu významne zvyšuje stráviteľnosť NDV v silážach. 13

Silážování Tab. 7: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných leguminózach podiel vzoriek

2007

10 %

20 %

40 %

20 %

10 % priemer

2008

2009

2010

2011

104

90

88

78

89

150

146

143

135

130

151

147

144

136

131

176

170

166

159

162

177

171

167

160

163

200

200

191

186

190

201

201

192

187

191

217

217

207

201

208

218

218

208

202

209

308

264

268

234

251

187

183

176

171

174

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Siláže – NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 7) dosiahla 174 g/kg sušiny a podobne ako NDV sa nachádza veľmi blízko pri päťročnom priemere, ktorý predstavuje 178 g/kg sušiny. Len 16 % vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 200 g/kg sušiny (tab. 6), ktorá je najčastejšie doporučovaným minimom pre bielkovinové siláže vo výžive vysokoprodukčných kráv. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží sa podarilo dosiahnuť len o málo vyššiu priemernú koncentráciu N-látok (3 g/kg suš. t.j. +0,3 %). Možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou, ale aj s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. akostnej triedy splnili len 5 vzoriek vzoriek, čo súčasne limituje aj hodnotenie výslednej živinovej kvality. Ďalších 14 % bolo zatriedených do 2. akostnej triedy. Skoro polovica siláží (46 %) bola zatriedená z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Kŕmne dávky s použitím takýchto siláží budú jednoznačne vyžadovať vyšší prívod koncentrovaných bielkovinových krmív, čo podstatne zvyšuje náklady na výrobu mlieka. Priemerná živinová kvalita z hľadiska NL sa nachádza medzi 3. a 4. akostnou triedou (3,45).

Najlepšie siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 244 leguminóznych siláží. Ich

základnými živinovými charakteristikami sme sa zaoberali vyššie a je zreteľné, že sa pohybujú v širokom rozptyle. Priemerná trieda živinovej kvality je na úrovni 3,5 a predstavuje nelichotivú polohu (tab. 6). Niekto môže namietať, že priemerné čísla, porovnávanie maximálnych a  minimálnych hodnôt či percentilov sú vedľajšie, a tak pre získanie komplexnejšieho, ale aj praktickejšieho pohľadu a tiež pre lepšiu motiváciu do nastávajúcej sezóny pozrieme sa aj na jednotlivé konkrétne rozbory. Samozrejme, že na tie najlepšie, aby sme mali méty, ktoré je možné dosiahnuť a dosahovať aj v našich podmienkach. Rebríček TOP 10 pre leguminózne siláže (tab. 8) k 31. 12. 2012 je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží, v ktorej je uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV. Je viditeľné, že aj v našich podmienkach je možné vyrobiť vysokú kvalitu. Na otázku, ako dosiahnuť takúto kvalitu dáva veľkú časť odpovede aj nasledovná situácia: ešte pred publikovaním a zverejnením týchto výsledkov požiadalo vedenie spoločnosti, ktorá má dve siláže v tejto desiatke o seminár na tému kvality a oceňovania siláží pre svojich agronómov, zootechnikov a aj ekonómov. Práca výsledky chovateľov z  prvej desiatku sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že je možné dosiahnuť vysokú živinovú kvalitu objemových krmív aj v našich výrobných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj diskusia na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie 2012.

Tab 8: TOP 10 – leguminóznych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. – sezóna 2011 – stav k 31. 12. 2011 čís. roz.

sušina

NL

NDV

NEL

trieda

1.

Siláž lucernová – 3. kosba (Vak 2)

2324-10-2011

378

227,3

372,5

5,39

1

Agricola, spol. s r.o., Šoporňa

výrobca SK

2.

Senáž vojtěšková 2011 – 1. seč

1373-08-2011

548

234,2

320,1

5,23

1

ZD Pňovice

SK

3.

Siláž lucerno-trávna – R

2613-12-2011

381

232,3

364,5

5,23

1

PD podielnikov, Sedlice

CZ

4.

Siláž lucernová

1444-08-2011

439

226,4

368,8

5,13

1

PD Pribeta

SK

5.

Siláž lucernová 2011 – 4.kosba – Jasová

2492-11-2011

472

235,3

375,0

5,06

1

AgroContract mliečna farma, a.s, Jasová

SK

6.

Siláž ďatelino-trávna

1281-07-2011

345

208,5

317,1

6,32

2

PD Hranovnica

SK

7.

Siláž lucernová – Prievaly

2125-10-2011

349

209,1

332,6

5,97

2

AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly

SK

8.

Siláž ďatelino-trávna – 2. kosba (Vak 3) BI

1848-09-2011

350

206,1

321,1

5,64

2

AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly

SK

9.

Siláž lucernová – 2.kosba

1211-07-2011

430

224,8

358,7

5,62

2

PD Ponitrie, Preseľany

SK

10.

Siláž lucernová

1483-08-2011

435

209,6

362,7

5,59

2

PD Kukučínov

SK

244 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

14

1/2012

Silážování

Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka V tomto príspevku pokračujeme v hodnotení živinovej kvality objemových krmív zo sezóny 2011. Sústredíme pozornosť nielen na výrobu, kvalitatívne charakteristiky a hodnotenia trávnych siláží, ale aj na produkčný mliekový potenciál a ohodnotenie kvality trávnych siláží. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria

Tab. 1: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených trávach podiel vzoriek

V priebehu silážnych sezón 2007 až 2011 sme analyzovali 128 zelených vzoriek trávnych porastov a 758 vzoriek silážovaných tráv. Najčastejšou to boli trávy a ich miešanky s menším podielom ďatelín. Počty vzoriek zelených tráv odoberaných v rámci monitoringu sú relatívne nízke v porovnaní s analyzovanými silážami. Menšia intenzita a nasadenie nielen v monitorovaní trávnych porastov, ale aj celková koncentrácia na tento typ krmív nachádza svoj reálny odraz aj vo výslednej živinovej kvalite siláží.

Zelené trávne porasty – NDV Priemerná koncentrácia NDV z hľadiska poasledných piatich rokov sa dostala v roku 2011 na dolnú hranicu t.j. 516 g/kg sušiny (tab. 1). V uplynulom roku 60 % vzoriek dosiahlo koncentráciu NDV pod 543 g/kg sušiny, čo vytváralo veľmi dobré východisko a možnosti pre výrobu kvalitných trávnych siláží s potenciálom vysokého príjmu sušiny pre kravy a súčasne vytváral predpoklad na výrobu trávnych siláží v 2. živinovej akostnej triede.

Zelené trávne porasty – NL Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 2) bola na úrovni päťročného priemeru (148 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 134 g/kg sušiny a len 10 % pod 114 g/kg sušiny. Zhruba polovica analyzovaných zelených vzoriek mala z hľadiska koncentrácie NL v sušine predpoklad pre výrobu trávnych siláží v 2. akostnej triede, podobne ako pri koncentrácii NDV. Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre a dal sa predpokladať výsledné zatriedenie siláží na úrovni 2. živinovej akostnej triedy. Aký bol a ako sa uplatnil vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov na výslednú živinovú kvalitu siláží to najlepši dokumentujú parametre vyrobených siláží. Analýze výskytu a mechanizmom pôsobenia

10 % vynikajúcich

20 % výborných

40 % priemerných

20 % horších

10 % najhorších priemer

2009

2010

2011

364

364

481

317

317

410

476

510

453

442

411

477

511

454

443

490

494

538

499

483

491

495

539

500

484

536

540

604

597

542

537

541

605

598

543

591

575

639

637

617

592

576

640

638

618

674

657

739

739

704

511

516

573

545

516

Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NL v zelených trávach podiel vzoriek 10 % najhorších

20 % horších

40 % priemerných

20 % výborných

10 % vynikajúcich priemer

2007

2008

2009

2010

74

74

74

69

2011 69

108

123

98

100

114

109

124

99

101

115

138

137

106

114

133

139

138

107

115

134

175

165

141

153

164

176

166

142

154

165

195

192

153

175

176

196

193

154

176

177

233

233

192

245

245

155

154

125

137

148

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných trávach (n = 164)

10 % vynikajúcich

20 % výborných

40 % priemerných

20 % horších

10 % najhorších priemer

1/2012

2008

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

podiel vzoriek

Obr. 1: Prezrievajúci trávny porast z podhorskej oblasti

2007

2007

2008

2009

2010

2011

400

386

401

412

406

457

498

482

504

454

458

499

483

505

455

527

544

528

546

500

528

545

529

547

501

579

604

579

597

554

580

605

580

598

555

613

658

621

644

599

614

659

622

645

600

707

764

768

809

731

550

574

553

574

528

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

15

Silážování týchto vplyvov je potrebné venovať pozornosť v každej výrobnej jednotke, ktorá využíva trávne siláže v širšom rozsahu. Inak sa efektívnosť trávnych siláží vo výrobe mlieka prepadá na dno.

Siláže – NDV Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 3) dosiahla 528 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 558 g/kg sušiny. V porovnaní so zelenými vzorkami je to 10 % nárast, čo by bolo vcelku aj akceptovateľné. Pri porovnaní 40 % priemerných vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede (tab. 3) bol rok 2011 najúspešnejším (501 až 554 g/kg suš.). Koncentrácia NDV v sušine v tomto rozsahu vytvára predpoklady pre vysoký príjem sušiny. Len 30 % vzoriek sa dostalo nad hranicu 554 g/kg sušiny, čo siláže, u ktorých veľmi prudko klesá príjem sušiny a sú len okrajovo využiteľné v kŕmení vysokoprodukčných kráv. Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných trávach (n = 164) podiel

2007

2008

2009

2010

2011

74

66

62

49

61

98

89

92

88

88

99

90

93

89

89

113

100

110

107

102

114

101

111

108

103

151

133

145

136

127

152

134

146

137

128

193

169

172

158

150

194

170

173

159

151

10 % najhorších

20 % horších

40 % priemerných

20 % výborných

10 % vynikajúcich priemer

236

240

218

211

206

137

122

129

123

116

Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 5: Živinové zloženie trávnych siláží zo sezóny 2011 NL g/kg suš.

n = 164 10 % vynikajúcich

20 % výborných

40 % priemerných

20 % horších

10 % najhorších

NDV g/kg suš.

str NDV % 30 hod.

206

406

77,40

151

454

50,37

150

455

50,36

128

500

45,10

127

501

45,09

103

554

30,10

102

555

30,09

89

599

23,32

88

600

23,31

61

731

14,10 Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality trávnych siláží Zatriedenie trávnych siláží z roku 2011 – k 31. 12. (n = 164) živina

NL

trieda

kvalita

g/kg suš.

1.

veľmi vysoká

2.

vysoká

NDV 2011

g/kg suš.

2011

2011

≥ 170

3%

≤ 500

30 %

2%

≥ 150 – < 170

7%

> 500 – ≤ 550

34 %

6%

3.

dobrá

≥ 130 – < 150

16 %

> 550 – ≤ 600

27 %

17 %

4.

nízká

≥ 110 – < 130

30 %

> 600 – ≤ 650

8%

30 %

5.

veľmi nízka

< 110

44 %

> 650

2%

45 %

2,18

3,10

priemerná trieda

4,05

Zdroj: Mitrík, 2010 – 2012

16

Obr. 2: Prezretý trávny porast na juhu Slovenska Z hľadiska koncentrácie NDV (tab. 6) je 30 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej triedy, 34 % do 2. akostnej triedy a 27 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pri úrovni 2. akostnej triedy (2,18), čo možno považovať za veľmi dobrý výsledok.

Siláže – NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 4) dosiahla 116 g/kg sušiny a z hľadiska päťročného sledovaniaje je to najnižšia hodnota. Len 10% vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 150 g/kg sušiny (tab. 4), ktorá predstavuje minimum pre 2. živinovú akostnú triedu. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží je priemerná koncentrácia N-látok nižšia (7 g/kg suš. t.j. -5,7 %). Praktickým dopadom pri používaní týchto siláží vo výžive kráv budú zvýšené nároky na nákup bielkovinových krmív resp. pokles produkcie, v prípade ak nedôjde ku kompenzácii nízkej koncentrácie N-látok. Podobne ako u leguminóznych siláží možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou a v extenzívnych podmienkach aj s vysokým podielom nekultúrnych tráv a s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. živinovej akostnej triedy splnili len 3 % vzoriek, čo súčasne predstavuje limit aj v hodnotení výslednej živinovej kvality. Len 7 % siláži bolo zatriedených do 2. živinovej akostnej triedy. Prakticky tri štvrtiny siláží (74 %) bolo zatriedených z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. živinovej akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Neskorá kosba a nedostatočná výživa porastov sú najčastejšími a kľúčovými problémami vo všetkých oblastiach Slovenska (obr. 1 a 2). Priemerná živinová kvalita (tab. 6) z hľadiska koncentrácie NL sa nachádza až na úrovni 4. živinovej akostnej triedy (4,05). Živinová kvalita trávnych siláží zo sezóny 2011 a jej výsledné zatriedenie do akostných tried vyznieva veľmi pesimisticky. Len 3 vzorky dosiahli v obdivoch hodnotiacich a tým aj v celkovom zatriedení 1. triedu. Len jedna štvrtina trávnych siláží dosahuje zatriedeni do prvých troch tried, čo prakticky znamená koncentráciu N-látok vyššiu ako 150 g/kg sušiny a koncentráciu NDV pod 600 g/kg sušiny. Až 75 % vzoriek bolo zatriedených do 4. a 5. výslednej živinovej akostnej triedy. Základné živinové parametre trávnych siláží z uplynulej sezóny uvedené v tabuľke č. 5 tvoria základňu, ktorá umožňuje každému čitateľovi porovnať parametre koncentrácie NDV a NL z vlastných rozborov trávnych siláží a získať tak pohľad na po1/2012

Obr. 3: Optimálna vegetačná zrelosť trávno-ďatelinového porastu v podhorskej oblasti so a správnou výškou kosby

Obr. 4: Najlepšia siláž v TOP 10 roku 2011 pochádza z PD Vršatec Pruského

lohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží v porovnaní s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky v roku 2011. Zistiť či naše trávne siláže patria medzi vynikajúce alebo niekde nižšie je poznanie, ktoré vytvára východisko pre pozitívnu zmenu.

nákupnej ceny mlieka (33 centov/kg), a ďalej zohľadňujúca: trhové ceny sójového extrahovaného šrotu 46 (35 €/100kg) a kukurice (20 €/100kg), rentabilitu výroby mlieka (5 %), podiel nákladov na krmivá (45 %) je 4,44 €/100kg. Hodnota živinovo najnekvalitnejšej trávnej siláže zo sezóny 2011 vyjadrená rovnakou metodikou predstavuje len 0,84 €/100kg a jej produkčný mliekový potenciál je len necelé 3 litre mlieka na 1 deň. U najkvalitnejšej siláže dosahuje tento potenciál 17 litrov mlieka na 1 deň. Čo najobjektívnejšie ohodnotenie kvality siláží je akceleračným a motivačným nástrojom nástrojom nielen pre agronómov ale aj pre zootechnikov. Výsledky pestovateľov z prvej desiatky sú najpresvedčivejším dôkazom toho, že vysokú živinovú kvalitu a hodnotu objemových krmív je možné dosiahnuť aj v našich výrobných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj o stanovovaní hodnoty siláží (viď vyššie), a tiež diskusia k tejto problematike prebieha na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie 2012. Ak Vám okolnosti nedovoľujú zúčastniť sa na seminároch, neváhajte nás kontaktovať a budeme sa spolu touto problematikou zaoberať.

Najlepšie trávne siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analyzovaných a hodnotených celkom 164 trávnych siláží. Živinovo kvalitné trávne siláže je možné vyrobiť len z kvalitných porastov (obr. 3), ktoré sú kosené v optimálnej vegetačnej fáze (radšej skôr ako neskôr) a s optimálnou technológiou kosby. Podobne ako pre leguminózne siláže, tak aj pre trávne siláže sme vyhodnotili a zostavili rebríček TOP 10 najkvalitnejších siláží (tab. 7), ktorý je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží (v ktorej je aktívne uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV). Vyrovnaná zostava piatich slovenských a piatich českých trávnych siláží predstavuje špičku, ktorá je porovnateľná s vyspelým svetom. Je to súčasne aj méta, ku ktorej by sme sa mali aj v priemere čo najskôr priblížiť. Hodnota živinovo najlepšej trávnej siláže (obr. 4) vychádzajúca z:

Tab. 7: TOP 10 - trávnych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. - sezóna 2011 - stav k 31.12.2011 čís. roz.

sušina

NL

NDV

NEL

trieda

1.

Siláž trávno-ďatelinová

2038-09-2011

300

179,1

405,5

5,50

1

PD Vršatec, Pruské

výrobca SK

2.

Senáž trávna

2474-11-2011

312

206,4

486,6

5,16

1

AGRIFOP Stakčín (Snina)

SK

3.

Senáž trávna

2571-12-2011

316

171,6

476,3

5,56

1

RD Krouna

CZ

4.

Senáž trávna

2003-09-2011

397

169,9

466,0

5,78

2

ZEPO Loukov

CZ

5.

Senáž trávna

1418-08-2011

259

153,7

479,2

5,12

2

ZD Koryta

CZ

6.

Siláž trávna - Brdo

1798-09-2011

366

150,9

424,1

5,44

2

AGROCHOV Stará Paka a. s.

CZ

7.

Siláž trávna (Na GPS) – Radkyně

2388-11-2011

345

156,7

487,0

4,86

2

AGROCHOV Stará Paka a. s.

CZ

8.

Senáž trávna

2231-10-2011

360

157,0

491,3

5,82

2

DAKNA Námestovo, družstvo

SK

9.

Siláž trávna (Balík)

2095-10-2011

342

159,9

486,2

4,92

2

PPD Brezov

SK

10.

Senáž trávna

1332-08-2011

284

157,4

450,6

5,13

2

PD Magura, Zborov

SK

164 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

1/2012

17

Na návštěvě v chovu

Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací Optimismus, rozvaha, pořádek a píle. To jsou asi základní slova, která charakterizují zemědělský podnik na jihozápadě Čech v obci Číhaň nedaleko Plánice. Farma Číhaň s.r.o. zabývající se chovem dojeného a masného skotu i klasickou rostlinnou výrobou je ukázkou toho, že se dá bez přílišného plakání a bez investičních dotací postupně dosáhnout dobré úrovně podniku. ing. Lukáš Rytina, Náš Chov „Čeští zemědělci jsou typičtí tím, že si neustále na něco stěžují. My to dělat nechceme – nemáme proč, navíc víme, že to většinou k ničemu nevede,“ shodují se ředitel farmy Zdeněk Weber s hlavním zootechnikem Miroslavem Paukertem, kteří nás přivítali v areálu zemědělského podniku v Číhani. Zdeněk Weber nastoupil do podniku Farma Číhaň, s. r. o, hned po škole na pozici zootechnika. Když mu majitelé v roce 2004 sdělili: „Od zítřka to tady budeš řídit,“ prý mu nebylo v 27 letech příliš do zpěvu. Dnes, s odstupem času, snad všichni tuší, že to tenkrát nebylo špatné rozhodnutí. Vzhled a úroveň fungování farmy pod jeho vedením to potvrzuje. Značnou měrou k tomu však přispívá dobrý a spolehlivý kolektiv pracovníků, který čítá 22 osob a v neposlední řadě také důvěra a určitá volnost v rozhodování daná majiteli firmy.

Ředitel farmy Číhaň Zdeněk Weber (vlevo) a hlavní zootechnik Miroslav Paukert

Společně znamená více než individuálně Podnik je součástí zemědělské skupiny, která dohromady obdělává kolem 5000 ha. Obchod s obilím, mlékem, jatečným dobytek a další komodity realizuje společnost přes Odbytové družstvo Bítovka, kterým je členem. Přes toto družstvo rovněž nakupuje většinu vstupů: osiva, hnojiva, chemickou ochranu rostlin, minerální látky pro skot, mléčné náhražky, desinfekce nebo naftu, kdy tyto jsou pak vzhledem k množství o dost levnější, než kdyby je podnik nakupoval samostatně.

Mléko, maso i produkty rostlinné výroby Holštýnský skot se v Číhani chová od samého začátku. První jalovice byly dovezeny z Itálie. Nyní stádo čítá 150 krav. V roce

Rekonstruovaná budova hlavní stáje pro dojnice 18

1/2012

2003 stádo dojilo kolem 5000 kg. Avšak užitkovost se podařilo podstatně vylepšit až v posledních několika letech. V lednu tohoto roku tvořil průměr chovaných dojených krav 9300 kg mléka při tuku kolem 4 % a bílkovině kolem 3,55 %. V letních měsících loňského roku dosahovala užitkovost až 11 000 kg mléka. Mléko putuje prostřednictvím již zmíněného odbytového družstva do Klatovské mlékárny. Podnik se také specializuje na chov masného skotu. Pastevním způsobem je chováno 250 krav plemene masný simentál. Na zdejších podhorských pastvinách se však pasou i ostatní kategorie jak holštýnského tak simentálského skotu. Celkový počet kusů chovaného skotu se blíží k jednomu tisíci. Společnost obdělává 1555 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 550 – 720 m. Půda se skládá větší měrou z trvalých travních porostů (956 ha), orná půda je pak 599 ha. Na té se pěstuje ozimý ječmen (75 ha), ozimá pšenice (175 ha), řepka (100 ha), tritikále (50 ha), žito (40 ha), oves (40 ha), jeteloviny (30 ha) a kukuřice (85 ha). Kukuřice je z větší části jako silážní, menší část pak jako konzervované zrno CCM. Přestože je půda kolem Číhaně a Plánice samý kámen a skála a ornice dosahuje stěží 20 cm, byly výnosy v loňském „dobrém“ roce velice uspokojivé: Pšenice ozimá 6,7 t/ha Ječmen 5,5 t/ha Žito 5 t/ha Řepka 3,8 t/ha Oves 4,7 t/ha Tritikále 5,3 t/ha

V Plánici bylo nedávno opraveno jedno ze zimovišť pro krávy plemene masný simentál sedm stájí, kompletně vyasfaltovat areály v Číhani a v Plánici a obnovit kompletně strojový park. Další značnou investicí jsou nákupy zemědělských pozemků.

Podniku se společně s jeho agronomem Václavem Boučkem daří výnosy plodin každoročně zvedat, a to zejména kvůli 100% dodržování osevních postupů a bez ohledu na tržnost plodin v daném roce. Podnik má vzhledem k vysokému stavu skotu dostatečné množství hnoje, které samozřejmě využívá k vylepšení složení půdy.

Z hluboké podestýlky do boxů Holštýnské dojnice byly až donedávna chované na hluboké podestýlce ve skupinách po čtyřiceti. K  jejich ustájení slouží starší rekonstruovaná budova. Se vzrůstající užitkovostí, která přesahovala v letních měsících více než 11 tisíc kg se krávy nedařilo udržet v čistotě i přes každodenní přistýlání. Rostly také problémy se záněty, zejména v létě, kdy se dojnice snažily ochlazovat v mokřejších místech u napáječek. Proto společnost přistoupila k rekonstrukci na boxy v nákladu asi milion Kč. Při naší návštěvě si krávy ještě teprve zvykaly na nové podmínky, některé stále uléhaly v  uličkách. Je třeba přiznat, že každá výrazná změna kravám vadí. Užitkovost se dočasně snížila a vznikl tzv. technologický odpad v podobě krav, které byly celý život zvyklé ležet volně a do boxů se jim nechtělo. Nicméně spotřeba stelivové slámy se ze 40 balíků ustálila na osm týdně a stádo se pomalu začínalo vracet do původní formy. Investice do ustájení byla však nezbytností.

Ustájení mladého skotu

Investiční dotace nejsou vždy nezbytné „Někteří nechápou mé rozhodnutí nežádat o investiční dotace, když se rozdávají. Avšak já mám takovou zkušenost, že dodavatelská firma většinou při vědomí dotačního titulu navyšuje cenu o třetinu i polovinu. Já vždy při oslovení dodavatelské firmy hned uvádím, že vše bude hrazeno z naší kapsy a aby nám proto udělali k tomu adekvátní nabídku. Nemalou výhodou je i to, že odpadne značná administrativa spojená s čerpáním těchto investičních dotací a hlavně také následné kontroly. Za posledních sedm let jsme proinvestovali jen za pomoci provozních úvěrů a leasingu přes 30 milionů korun. Podařilo se nám opravit všech 1/2012

Příkladný vak kukuřice CCM 19

Produkce mléka

Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? U přežvýkavců největší podíl cukru a velkou část škrobu fermentují mikroorganismy v bachoru. Množství glukózy, které může resorbovat v tenkém střevě, nepostačuje pro zabezpečení správné hladiny krevního cukru dojnice.

Dr. Leonhard Raab

Graf 1: Rychlost odbourávání uhlovodíkových frakcí

odbouratelnost

lehce rozpustné uhlovodíky

Graf 2: Tvorba mastných kyselin v závislosti na pH-hodnotě v bachoru podíl v % 70

kys. octová

60

kys. mléčná

50 40

mikroflóra odbourávající celulózu mikroflóra odbourávající škrob

30 20

kys. propionová

10

kys. máselná

7,0

6,5

6,0 pH v bachoru

5,5

5,0

acidóza

Schéma 1: Zásobení glukózou – kráva s dojivostí 40 kg mléka/den

bílkoviny kys.propionová využitelné ve střevě kys. mléčná 1200 – 2000 g

aminokyseliny

bypasse-glukóza (škrob) 100 – 1300 g

cca 1000 g

glukóza „zbytek“ 0 – 500 g

potřeba: cca 3000g

intermediární látková výměna

20

součásti buněčné stěny

čas

Procesy v bachoru Ze škrobu vytváří bachorové bakterie kyselinu propionovou, nejvýznamnější zdroj pro novotvorbu glukózy. Škrob je proto pro vyšší užitkovost nezastupitelný. Cukr v krmné dávce nepředstavuje žádný závazný komponent. Cukr je často spojován se sacharózou, známou z  řepného cukru. Rostliny mohou obsahovat ovšem cukry i v jiných sloučeninách. Přesné množství, např. u trav, lze právě z důvodu různých druhů cukrů jen těžko určit. S jistotou lze říci: Obsah cukrů je obecně v praxi vyšší, než hodnoty stanovené laboratorním rozborem. Cukry mají velkou výhodu: 1. Díky rychlé fermentaci v bachoru vzniká volné místo pro nové krmivo. 2. Krmiva s  vysokým obsahem cukrů jsou bohatá na energii a jsou chutná. Je proto snaha, šlechtit trávy na vyšší obsah cukrů. Laboratorní výsledky potvrzují, že se to daří. Cukry jsou v bachoru na rozdíl od škrobu, který je fermentován na kyselinu propionovou, přeměňovány na kyselinu máselnou. Z této – stejně jako z kyseliny octové – může být vytvořen mléčný tuk. Proto mohou být obsahy mléčného tuku při krmení bohatém na cukry velmi vysoké. Pro zásobení krav glukoplastickými komponenty ovšem nic nepřispívají. Mimo jiné vznikají velká množství mastných kyselin. S  klesající pH-hodnotou se zlepší podmínky pro bakterie vytvářející kyselinu mléčnou. Kyselina mléčná ovšem snižuje pH-hodnotu 10x silněji než kyseliny octová a propionová a může rychle dojít k překyselení bachoru (graf 2). Z tohoto důvodu by neměl obsah cukru a škrobu příliš přesáhnout 25 %. Pouze pokud jsou v krmné dávce vyšší množství škrobu stravitelného v tenkém střevě, může tato hodnota dosahovat max. 30 %. Současně je nutno zajistit dostatečné množství strukturované vlákniny pro přežvykování a tvorbu slin. Pokud obsahují kukuřičné siláže až 40 % škrobu a travní siláže až 25 % cukrů, lze jen těžko sestavit krmnou dávku vhodnou

uhlovodíky

mléčná bílkovina látková výměna

Cukr (glukóza) musí být z tohoto důvodu v látkové výměně nově vytvářen (glukoneogeneze). To znamená, že kráva má dvojí potřebu cukru: pro fermentaci v bachoru a pro látkovou výměnu. Cukr není vždy stejný cukr. Co musíme zohlednit při sestavování krmné dávky vhodné pro přežvýkavce? Bachorové bakterie jsou schopné zužitkovat nejen buněčný obsah např. u trav, ale také součásti buněčné stěny. Rychlost odbourávání uhlovodíků se výrazně zpomaluje od cukrů přes škrob až po celulózu (graf 1). Součásti buněčných stěn proto setrvávají v bachoru podstatně déle. Nesmí se na ně zapomínat, protože se využívají jako funkční fermentační „struktura“. Strukturu mohou dodávat ale jen součásti buněčných stěn s určitou minimální velikostí částic (délka řezanky).

tělo mléko-laktóza cca 2000 g zdroj: Steingass, 2005

1/2012

pro přežvýkavce, protože v  silážích zůstává vysoký zbytkový cukr (10 % a více). Bez ošetření této hmoty silážními přípravky typu Bonsilage Plus nebo Bonsilage Extra se výrazně zvyšuje riziko druhotného zahřívání. Živé kvasinky v Ass-Co výrobcích přeměňují kyselinu mléčnou pocházející ze siláží. Protože se současně potlačuje tvorba nové kyseliny mléčné v bachoru, stoupá pH-hodnota v bachoru „biologickou“ cestou. Bachorové pufry obsažené např. v Rumi Top HS nebo Rindamin BP, stabilizují pHhodnotu „chemickou“ cestou.

Průběh látkové výměny Mobilizace glukózy v látkové výměně zdravé a plodné krávy je stěžejním bodem pro vysokou mléčnou užitkovost (Voigt et al. 2005). Kráva s mléčnou užitkovostí cca 40 kg potřebuje zhruba 3000 g glukózy. Dvě třetiny se spotřebují na laktózu, zbytek pro intermediární látkovou výměnu (schéma 1). U přežvýkavců se musí největší podíl glukózy nově vytvořit. Nejdůležitějším předstupněm je kyselina propionová. Enormní potřeba energie na počátku laktace nemůže být většinou pokryta příjmem krmiva. Následky: odbourávání tělesné hmoty a vysoké zatížení jater s nebezpečím ztučnění jater. K pokrytí potřeby glukózy se využívají také aminokyseliny, které pak chybí ve vemeni pro syntézu mléčné bílkoviny. V mléce je pak nízký obsah mléčné bílkoviny. 1/2012

Pro zlepšení zásobení glukózou se nabízí tři cesty. Jednou možností je maximalizace příjmu energie po otelení, buď zvýšením příjmu krmiva a/nebo koncentrace energie. Zvýšení příjmu krmiva je omezeno chemickými a fyzikálními faktory. Vysoká kvalita krmiv, siláže ošetřené přípravky Bonsilage a směsné krmné dávky stabilizované Schaumasilem, má pozitivní vliv na příjem krmiv. Rovněž doplnění krmné dávky v přechodném období propylenglykolem a glycerinem může zásobení krávy glukózou optimalizovat. Tyto komponenty jsou obsaženy ve výrobcích Tirsana. Podporují novotvorbu glukózy, odlehčují zatížení jater a stabilizují látkovou výměnu, čímž podporují příjem krmiva a energie. Jako třetí možnost je vhodné, především po ukončení přechodné fáze, zařazení chráněných tuků do krmné dávky. V  Schaumann Energy-výrobcích jsou obsažené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, obcházejí játra a dostávají se přímo do mléčného tuku. Ušetří se syntéza nových mastných kyselin, což uleví i hospodaření s glukózou. V nejvyšší fázi užitkovosti potřebuje kráva více než 3000 g glukózy, proto má význam doplnit krmiva v přechodném období produkty řady Tirsana. Příliš vysoké obsahy cukrů v travních silážích popř. v krmných dávkách jako celku zvyšují nebezpečí acidózy. Nejdůležitějším kritériem zůstává sestavení krmné dávky odpovídající požadavkům přežvýkavců. 21

Výživa dojnic

Ass-Co Ferm

Stabilnější průběh procesů v bachoru

Graf 1: Zrychlené odbourávání vlákniny díky ASS-CO FERM ADF-odbouratelnost v bachoru 35 30 25 20 15 10 5

200 různých druhů bakterií v celkovém počtu 10 miliard, 25 druhů prvoků v celkovém množství 1 milion v 1 ml bachorové tekutiny, k tomu ještě anaerobní houby. To jsou hlavní aktéři v bachoru. Jejich funkce by měly být v rovnováze.



seno

travní siláž

kukuřičná siláž kontrola

Graf 2: Příjem krmiva u čerstvě otelených krav po přidání živých kvasinek příjem krmiva, kg/kráva a den

Dr.Leonhard Raab

živé kvasinky

21

Ekosystém bachor vytváří základ pro látkovou výměnu přežvýkavců. Tento systém se vyvíjel tisíce let. Na jedné straně se nachází ve velmi stabilní rovnováze, na druhé straně může druh dodávané živiny např. množství škrobu a cukru a nedostatečné zásobení účinnou strukturní vlákninou tuto rovnováhu významně narušit anebo dokonce úplně vyvést z míry. U dojnic k tomuto dochází nejčastěji formou překyselení bachoru jako následek např. příliš vysokých dávek jadrných krmiv, ve výkrmu býků díky kombinaci jadrných krmiv a kukuřičných siláží bohatých na obsah škrobu. Pomocí pufrujících látek (obsažené v Rumi Top HS nebo Rindamin BP) lze pH-hodnotu v bachoru „chemickou“ cestou stabilizovat. Pokusy o udržení rovnováhy v bachoru a řízení procesu správným směrem probíhaly s využitím rostlinných extraktů a probiotik. Nejúspěšnějším se jeví přidání živých kvasinkových buněk.

ASS-CO FERM

19 17 15

kontrola

13 11 9 3 2 1 před otelením

1

2

3

4

5

po otelení

6 7 týdny

8

9

10 11 12

Ettle a Schwarz, 2002

Graf 3: Mléčná užitkovost u čerstvě otelených krav po přidání živých kvasinek mléčná užitkovost, kg/kráva a den 45

živé kvasinky

40 35

Kvasinky, snímek z elektronového mikroskopu

30

Co jsou to živé kvasinky? Živé kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které se rozmnožují pučením. Největší význam mají Saccharomyces cerevisiae, které se využívají v pekárenství, při výrobě piva i vína. Pozitivní účinky u  přežvýkavců jsou: 1. Spotřeba kyslíku Živé kvasinky spotřebovávají zbytkový kyslík v bachoru a vytváří tak lepší podmínky pro růst bakterií v bachoru.

22

kontrola

25 20 15 1

2

3

4

5

6 7 týdny

8

9

10

11

12

po otelení

Ettle a Schwarz, 2002

2. Redukce kyseliny mléčné Živé kvasinky podporují na jedné straně druhy bakterií, které kyselinu mléčnou spotřebovávají. To znamená snížení kyseliny mléčné přijaté v siláži. Na druhé straně jsou potlačovány druhy bakterií, které kyselinu mléčnou vytváří, tak aby nová kyselina mléčná nevznikala nebo jen minimálně. Bachorová pH-hodnota je tak stabilizována „biologickou“ cestou. 1/2012

Skot / Přechodné období Výsledek: V bachoru se zlepší životní podmínky pro bakte­ riál­ní druhy odbourávající vlákninu, odbourávání vlákniny v bachoru je tím podpořeno (graf 1). Toto vede rovněž k vyššímu příjmu krmiva a k navýšení mikrobiálního proteinu. Se zlepšením stravitelnosti živin může být dosaženo zvýšení konverze krmiva. Tyto pozitivní efekty, ověřené již před 15 lety v rámci Schaumann-výzkumu na statku Hülsenberg, zlepšují konverzi krmiva, zvyšují příjem krmiva a také množství využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě.

Kdy živé kvasinky? Na základě mechanismu účinku lze očekávat největší efekty u následujících typů krmných dávek: KD bohaté na škrob (s převahou kukuřičné siláže) KD s vysokým obsahem energie (vysoké dávky jadrného krmiva) KD pro dojnice s vysokou užitkovostí KD, u nichž je nutno stabilizovat pH-hodnotu z důvodu vyššího zužitkování kyseliny mléčné V roce 2002 představili Ettle a Schwarz vlastní sledování s živými kvasinkami. Graf 2 názorně představuje rychlý nárůst příjmu krmiva po zařazení živých kvasinek. Stejným způsobem reaguje i mléčná užitkovost. V týdnech s doplňkem živých kvasinek je dojivost vždy vyšší než bez něho (graf 3). Novější mezinárodní vyhodnocení mnohých exaktních pokusů potvrzují pozitivní výsledky u množství mléka a konverze krmiva.

Živé kvasinky v Ass-Co Ferm Tyto speciální živé kvasinky jsou obsažené v kombinaci s jinými živinami v Schaumann-účinné látce Ass-Co Ferm. Obsah živých kvasinek je přizpůsoben doporučením pro výživu a odpovídajícímu minerálnímu krmivu. Tímto je v bachoru zajištěno stálé, optimální osídlení živými kvasinkami. V posledních dvou letech byl Ass-Co Ferm doplněn rovněž do výrobků Rindamast pro výkrm býků. Ve výkrmu býků jsou krmné dávky všeobecně bohatší na obsah škrobů, než je tomu u dojnic. Ukázalo se, že zvířata krmená s Ass-Co Ferm vykazují vyšší přírůstky. Příznivé podmínky pro bachorovou fermentaci a celkovou látkovou výměnu jsou patrné na menších zbytcích zrn ve výkalech. Kladným vedlejším efektem jsou klidnější zvířata. Zvyšující se počet minerálních krmiv s doplňkem Ass-Co Ferm je reakcí na pozitivní ohlasy z praxe, týká se dojnic i vykrmovaných býků. SCHAUMANN-výrobky s ASS-CO FERM RINDAVIT LC-15 Minerální krmivo do produkční jadrné směsi

TIRSANA 1312

Speciální doplněk energie a vitaminu B12 Tirsana 1312 obsahuje glukoplastické komponenty: propylenglykol a glycerin, dále pak vitamin B12, který se podílí na mnoha důležitých procesech látkové výměny. Dr. Leonhard Raab Vitamin B12 sehrává klíčovou roli při dělení a vzniku buněk, tvorbě krve a výstavbě koenzymů. Aktivuje tvorbu kyseliny listové a tím je esenciální pro novotvorbu glykózy (glukoneogeneze). Bez vitaminu B12 nemohou být glukoplastické komponenty – propylenglykol, glycerin a propionát – přeměněny na glukózu. Z tohoto důvodu dochází díky vitaminu B12 ke zvýšení krevního cukru, zvyšuje se příjem krmiva a sníží se zatížení játer.

Praktický pokus Za normálního stavu se vitamin B12 ve velké míře odbourává v bachoru. V jednom praktickém podniku se ověřovalo, jestli podáním vitaminu B12 ve speciální formě – Tirsana 1312 – dojde ke zvýšení koncentrace vitaminu B12 v krvi. V pokusné i kontrolní skupině bylo 15 zdravých krav. Kravám v pokusné skupině bylo tři dny po sobě podáno 0,5 kg Tirsany 1312.

Výsledky Výsledky pokusu jednoznačně potvrzují očekávání. U krav v pokusné skupině se koncentrace vitaminu B12 v krvi téměř ztrojnásobila (graf). Pokus potvrdil, že velká část vitaminu B12 z Tirsany 1312 prochází bachorem neodbouraná a je k dispozici pro procesy metabolismu. Vitamin B12 v Tirsana 1312 efektivně podporuje přeměnu glukoplastických komponentů – propylenglykolu a glycerinu – na glukózu. U krav, které se nachází v negativní energetické bilanci, posiluje Tirsana 1312 látkovou výměnu, zvyšuje příjem krmiva a snižuje zatížení jater. Již po dvou až třech dávkách jsou u krav sledovány lepší výsledky.

Po nasazení TIRSANA 1312 se významně zvýší obsah vitaminu B12 v krevním séru vitamin B12, pg/ml krevního séra kontrola TIRSANA 1312 kontrola

1200

RINDAVIT TMR 51 ASS-CO Doplňuje směsnou krmnou dávku RINDAVITAL ENERGIETRUNK Speciální produkt přímo po otelení SME BOVI JOD Speciální produkt pro zlepšení reprodukce RINDAMAST UNI ASS-CO Univerzální minerální krmivo pro výkrm býků se sírou

1/2012

TIRSANA 1312

1000 800 600 400 200



1

2 dny

3

23

Odchov telat

Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí Hlavním cílem v odchovu telat je rychlý vývoj k vysokoužitkové, robustní jalovici a krávě. Vliv intenzity napájení v odchovu se velmi živě diskutuje. Dipl.-Ing. agr. Dirk Breer Před několika desetiletími se ještě napájelo ad libitum, např. okyseleným nápojem, později se přistoupilo k restriktivním režimům napájení, aby se podpořil časný příjem objemného a jadrného krmiva. Před nedávnem se stalo středem zájmu tzv. „naprogramování metabolismu“, což představuje intenzivnější strategii napájení. Poukazuje se na souvislost mezi intenzitou výživy v časné fázi odchovu a úrovní užitkovosti v pozdějším produktivním životě těchto zvířat – již dlouho je toto středem zájmu v poradenství firmy Schaumann. Sledování na laboratorních potkanech ukazují, že dlouhodobý vliv úrovně výživy v  časném mládí na metabolismus setrvává i v dospělosti. Nyní by mělo být toto „naprogramování metabolismu“ využito v odchovu telat. Cílem je, pomocí ad libitního napájení v prvních týdnech života docílit pozitivních efektů na mléčnou užitkovost u pozdějších jalovic a dojnic. Co od toho očekávat?

vodit z takto extrémních pokusů doporučení ad libitního krmení je odborně neseriózní. K tomu se většinou nezmiňuje, že skupina krmená ad libitum vykazovala po odstavu pokles denních přírůstků až ztrátu tělesné hmotnosti v průměru 1400 g na den.

Doporučení výživy

Pokusy s intenzitou napájení Výzkum „naprogramování metabolismu“ u  skotu je dosud v plenkách. Ověřené výsledky týkající se vlivu intenzity napájení na vylučování inzulinu u dojnic nejsou zatím k dispozici. Oblíbeným příkladem pro zvýšení užitkovosti u jalovic díky vysokému zásobení mlékem v telecím věku se používá v oficiálním poradenství sledování Bar-Peleda z roku 1997. Odchovávaná telata byla krmena restriktivně kompletní mléčnou krmnou směsí (MKS) nebo ad libitum plnotučným mlékem. Ačkoli výsledek na první laktaci u ad libitum krmených telat byl o 9,624 kg mléka vyšší než u restriktivně krmených zvířat (9,171 kg), je nutno zohlednit, že u restriktivně krmené skupiny se jednalo o skupinu s velmi malým příjmem – „hladovou skupinu“ (max. 3 litry mléčné krmné směsi/den), přičemž telata krmená ad libitum pila až 21 kg plnotučného mléka denně. Od-

Z literatury jsou známá mnohá další sledování k optimálnímu zásobení telat. U kontrolních skupin se jedná většinou o telata s nízkou úrovní výživy, která se napájela podle zastaralých doporučení NRC (National Research Council, USA). 1 % živé hmotnosti určovalo množství mléčné krmné směsi (pro tele s 50 kg ž.hmot. tak 500 g mléčné krmné směsi/den). Toto pokrývá, jak ukazuje Schaumann-výzkum z let 2004 až 2006, cca polovinu skutečné potřeby nutné pro adekvátní vývoj. Novější doporučení NRC (2001) s 1,75 – 2 % živé hmotnosti pro určení množství mléčné krmné směsi – cca 1 kg mléčné krmné směsi na zvíře a den – tak odpovídají doporučením Schaumann-výzkumu. Větší vliv než zásobení energií má na růst telat obsah dusíkatých látek. Graf 1 představuje: těsný obsah dusíkatých látek v  mléčné krmné směsi (MKS) prodlužuje nutnost zkrmování mléčného nápoje.

Graf 1: Vývoj hmotnosti telat při různých obsazích dusíkatých látek v mléčné krmné směsi Graf 2: Vliv obsahu dusíkatých látek v mléčné krmné směsi na denní přírůstky, příjem jadrného a příjem krmiva telaty celkem

živá hmotnost (kg) 90

MKS (24 % NL)

85

MKS (18 % NL)

80

18 % NL

%

75



150

+35 %

+45 %

20 % NL

24% NL +25 %

70 65

100

60

+2 týdny!

55

50

50 45

0

1

2

3

4 5 týdny života

6

7

8

9 (ISF 2006)

24

0



denní přírůstek

příjem jadrného krmiva

příjem krmiva celkem (ISF 2006)

1/2012

Schaumann-program pro telata je založen na přesném uspořádání jednotlivých mléčných krmných směsí podle strategie napájení – od časného odstavu až pro konvenční odchov. Pro časný odstav se doporučují pouze MKS s vysokým obsahem dusíkatých látek z nejkvalitnějších zdrojů, Kalbi Milch AMS (45 % odstředěného mléka; 22,5 % dusíkatých látek) nebo Kalbi Milch Primus (30 % odstředěného mléka; 23 % dusíkatých látek). MKS s vysokým obsahem dusíkatých látek umožňují dosahovat vysokou užitkovost, v pokusech se to mnohokrát potvrdilo. Kromě lepšího růstu telat byl sledován vyšší příjem krmiva (graf 2). Důležitou roli při zásobení dusíkatými látkami sehrává výběr komponentů. Nezřídka se v praxi objevují MKS s 24, 26 nebo dokonce s 28 % dusíkatých látek za úžasné ceny. Obsahují ovšem často pro tele těžko stravitelné součásti, např. sóju. Při použití takových výrobků budeme na vysokou užitkovost čekat marně.

Tipy pro praxi Pro telata v hlavní fázi napájení (do konce 5. týdne života) se doporučuje 960 g MKS/den. Toto množství odpovídá energií šesti litrům nezředěného plnotučného mléka, které by muselo být doplněno makroprvky, stopovými prvky i vitaminy. Vhodný plán napájení pro časný odstav s vysokým obsahem NL představuje graf 3. Tento plán zajistí vhodné zásobení telat v časné fázi odchovu a časný příjem odpovídajícího množství krmiva. Přitom je třeba mít neustále na zřeteli kvalitu bílkovinných komponentů. Schaumann-program pro telata nabízí vhodné, vysoce kvalitní mléčné krmné směsi pro každou situaci, od časného odstavu po konvenční odchov.

1/2012

Graf 3: Plán napájení pro časný odstav s mléčnou krmnou směsí s vysokým obsahem dusíkatých látek (např. Kalbi Milch Primus Protect nebo Kalbi Milch AMS) (ISF 2011) MKScelkem: 38 kg/tele

MKS g/den 1200 960

1000

mlezivo

Mléčná krmná směs a strategie napájení

800

960

700

možnosti dávkování: 6 l s 160 g MKS/l 7 l s 135 g MKS/l 8 l s 120 g MKS/l

600 400

450

200 0

0

1

2

3

4 týdny života

5

6

7

8

SCHAUMANN-mléčné krmné směsi pro nejvyšší nároky časného odstavu KALBI MILCH AMS 45 % sušené odstředěné mléko bez rostlinných nosičů proteinu, 22,5 % dusíkaté látky, probiotikum PROVITA LE KALBI MILCH PRIMUS PROTECT 30 % sušené odstředěné mléko, 23 % dusíkaté látky, vysoce stravitelné komponenty v kombinaci s RZJ-faktorem (probiotikum PROVITA LE, speciální lignocelulóza, MCFA)

25

Výživa dojnic

Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku? V snahe dosiahnuť čo najvyššiu efektívnosť vo výrobe kravského mlieka sa každý deň stretáme s novými problémami a s nimi prichádzajú aj nové výzvy. Tí, ktorí vydržali chovať kravy a vyrábať mlieko až doteraz a pohybujú sa s produkciou okolo priemeru a nad ním, majú nádej do budúcnosti. Čo robiť, ako postupovať a k akej tendecii, či k akým trendom sa pridať, to sú veľmi dôležité otázky. Ešte dôležitejšie sú však správne odpovede a z nich plynúce rozhodnutia. Prechodové alebo tranzitné obdobie u kráv predstavuje kľúčovú periódu v každom produkčnom cykle. Počas sto dní sa rozoduje aj otom, aký bude efekt z nasledujúcich 350 až 400 dní. Východisko a základ úspechu vo výrobe mlieka sa formuje úspešným zvládnutím prípravy kravy na pôrod počas posledných 30 dní gravidity a následne za tým aj úspešným rozbehom laktácie počas prvých 60 až 70 po pôrode. Za chyby sa draho platí a zvlášť v tejto veľmi citlivej fáze. Preto nezaškodí na prelome rokov pripomenúť si niektoré z kľúčových zásad a tiež doplniť, čo nové pribudlo v poznaní tranzitnej fázy života kráv. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD. SCHAUMANN Agri Austria GmbH & Co. KG

Čo ohrozuje kravu? Vymenovanie všetkých rizikových faktorov by vyžadovalo omnoho väčší priestor ako je rozsah dvoch strán. Na druhej strane je pravdou, že snaha povedať všetko a naraz je prakticky takmer vždy kontraproduktívna. Problémy a stavy ohrozujúce od efektívnosti produkcie mlieka až po zdravie majú rôzny pôvod a medzi tri kľúčové patria: nízka nákupná cena, hospodárenie s telesnými rezervami po pôrode, zloženie a štruktúra kŕmnej dávky.

Nízka nákupná cena mlieka V roku 2009 sme na Slovensku veľmi silne pociťovali priam krutý vplyv tohto faktora. Avšak tento problém sa dotýkal nielen celej Európy ale aj Spojených štátov amerických. Prežitá kríza by mala byť vždy posilnením ale aj poučením. Na otázku, ktoré manažérske rozhodnutia boli v  podmienkach štátov Illinois a Minnesota správne a ktoré nesprávne odpovedalo 32 popredných výživárov, 9 veterinárov a 10 pedagogických pracovníkov z oblasti poľnohospodárstva (Hutjens, 2010). Koncentrácia na kvalitu objemových krmív je považovaná za najsprávnejšie rozhodnutie. Udržanie vysokého pracovného nasadenia a odolnosť voči tlaku obsadilo druhú priečku. Zvýšená koncentrácia a pozornosť zostavaniu a vybilancovaniu kŕmnych dávok dali respondenti na tretie miesto. Z nesprávnych rozhodnutí sa na prvých dvoch priečkach s vysokým „náskokom“ umiestnili znižovanie príjmu krmiva vplyvom vyradenie krmív z kŕmnych dávok a obmedzovnie resp. kvality t.j. stráviteľnosti živín je na prvom mieste ovplyvňovaná produkcia mlieka a podiel nákladov

Obr. 1: Zasušená krava – požieranie pôdy

na záchovnú dávku stúpa, čo negatívne ovplyvňuje efektívnosť výroby. Následky rôznych „osvedčených redukcií“ môžeme vidieť ešte aj dnes na jalovociach a prvotelkách, ktoré boli „postihnuté“ obmedzeniami v  tomto období. Príkladov rôznych prístupov a  rozhodnutí je nemálo a  najcharakteristickejšie to vidieť pri pohľade na chovateľov v klimaticky kontrastných podmienkach. Viacero chovov v podtatranských podmienkach udržalo resp. dokonca aj zvyšovalo produkciu mlieka, pričom na druhej strane nebolo zriedkavosťou, že situáciu nezvládli niektorí chovatelia z produkčných oblastí. Následky nesprávnych rozhodnutí, ktoré sa dotýkali najmä tranzitného obdobia kráv boli ťažké. Kravy,

Graf 1: Maximálne tolerovateľná zmena živej hmotnosti po pôrode pri kondičnom skóre BCS od 3,00 do 4,50

26

1/2012

Graf 2: Potreba energie a bielkovín (PDIM, PDIA) vo vzťahu ku kapacite bachora pre príjem objemových a koncentrovaných krmív

ktoré sa dostali mimo betónovú plochu mali snahu všemožne kompenezovať následky nedostatkov v ich výžive (obr. 1) nielen olizovaním predmetov, ale aj masívnym požieraním pôdy. Aj v súčasnosti na Slovensku registrujeme nielen chýry, ale aj reálny trend poklesu nákupných cien mlieka, čo nemožno považovať za dobrý signál. O to dôležitejšie venovať maximálnu pozornosť aj detailom, o ktoré sme sa v minulosti nezaujímali a považovali sme ich za vedľajšie: nemali by sme sa spoliehať na tabuľkové hodnoty zloženia krmív, ale poznať reálne živinové zloženie používaných krmív a pravidlen sledovať zmeny, pravidelne zostavovať a prehodnocovať kŕmne dávky a ich zloženie, pri zostavovaní kŕmnych dávok používať maximum dostupných a použiteľných parametrov na dosiahnutie optimálnych koncentrácií a pomerov živín, pri zaradení nového druhu krmiva alebo iného komponentu či doplnku do kŕmnej dávky sledovať nielen krátkodobý, ale aj dlhodobý vplyv na efektívnosť výroby mlieka, hľadať a využívať všetky možnosti, ktoré poskytuje riadená výživa kráv na zachovanie ich zdravia, efektívnu produkciu mlieka a dosiahnutie primeraných reprodukčných parametrov.

Zmena hmotnosti V popôrodnom období dojnica aktívne využíva telové rezervy na produkciu mlieka. Tento mechanizmus môžeme považovať za fyziologický, pokiaľ sa pohybuje v primeraných hraniciach. V momentoch, keď sa vymyká spod kontroly nastáva pre kravu krízový stav a silná metabolická záťaž. maximálna denná strata hmotnosti by nemala prekročiť 2,5 až 3,0 kg za 1 deň, pričom kulminácia straty hmotnosti by sa nemala posúvať za 14. až 21. deň po pôrode (graf 1). Chudnutie by malo skončiť v závislosti na kondícii a telesnom rámci najneskôr v 60. až 80. deň po pôrode a celková strata hmotnosti by nemala presiahnuť 80 až 110 kg (INRA, 2007). So zrýchľovaním a prehĺbovaním straty hmotnosti a taktiež s posunom jej „dna“ do neskorších období sú spojené nielen priame straty spôsobené nižšou produkciou, zhoršovaním reprodukčných a zdravotných parametrov, ale aj s trvalým poškodením zdravia kráv, ktoré sa bude prejavovať pri nasledujúcich záťažiach. Aj od zvládnutia tohto mechanizmu sa odvíja predĺžovanie produkčného veku kráv, ktorý je silným intenzifikačným faktrorom efektívnosti produkcie mlieka a chovu kráv. Kľúčovú úlohu v mechanizme uvoľňovania a využívania telových rezerv predstavuje metabolizácia vlastného tuku (lipomobilizácia). Ak prebieha veľmi intenzívne, dochádza k zvyšovaniu hladiny neestirifikovaných mastných kyselín v krvi a k silnej záťaži až poškodeniu pečene. Obdobie troch týždňov po pôrode je pre kravu jedným z najcitlivejších v jej živote a doliehajú na ňu: stres a záťaž z fyziologických zmien súvisiacich s pôrodom, adaptácia na prostredie v novej skupine, zmena kŕmnej dávky, nedostatočne rozvinutá bachorová fermentácia, nízka fermentačná výkonnosť bachorovej mikroflóry, využívanie telových rezerv na produkciu mlieka. Pri rýchlom vzostupe produkcie počas prvých troch týždňov laktácie, ale aj nedostatočnej a nesprávnej výžive dojníc pred pôrodom sa veľmi dynamicky zväčšuje a prehlbuje negatívna energetická bilancia (graf 2: červená plocha). Súčasne kulminuje aj potreba bielkovín nedegradovateľných v bachore, čo spolu 1/2012

Tab. 1: Správne a nesprávne rozhodnutia v roku 2009 vo výrobe mlieka rozhodnutie/sústredenie sa

VÝŽIVÁRI

VETERINÁRI

VEDA

kvalita objemových krmív

42

4

19

CELKOM 65

zostať v kurze

36

4

16

56

bilancia dávok/živín

29

8

12

49

stratégia pripúšťania

25

6

0

31

zložky a kvalita mlieka

14

5

4

23

prispôsobenie financií

11

0

3

14 10

použitie vedľajších prod.

10

0

0

manažment práce

5

0

0

9

vyraďovanie krmív

41

14

11

66

obmedzovanie doplnkov

29

5

9

43

nezostať v kurze

16

3

1

20

zníženie kvality obj. krmív

7

8

4

19

menší záujem o paznechty

12

2

1

15

zlý komfort kráv

10

3

0

13

prekrmovanie výpalkami

3

0

6

9

bez záznamov o produkcii

3

0

3

6

Legenda: bodovanie: 3, 2, 1 bod na prvé tri zvolené rozhodnutia Zdroj: Hutjens, 2010

vytvára veľmi zložité prostredie. Maximum potreby bielkovín kulminuje v 2. až 3. laktačnom týždni. Dojnica s produkciou 7.000 až 9.000 kg mlieka má na začiatku laktácie potrebu: 4 – 5 násobku záchovnej potreby energie 5 – 6 násobku záchovnej potreby bielkovín. Príjem živín z krmív je na začiatku laktácie je veľmi obmedzený tým, že objem bachora sa znižoval vplyvom rozvíjajúceho sa plodu a plodových obalov. Príjem krmív, zvlášť objemových závisí hlavne od kvality objemových krmív (stráviteľnosť NDV). Pri 27

Výživa dojnic vysokej kvalite objemových dosahuje príjem živín 70 až 80 % svojho maxima už v  druhom mesiaci laktácie (Wolter, 1997). V prípade nižšej kvality je to podstatne neskôr, čo negatívne ovplyvní nielen produkciu, ale aj reprodukciu. Čím vyššia je potreba kompenzácie prívodu živín cez mobilizáciu telových rezerv, tým vyššie je riziko závažných zdravotných problémov (steatóza pečene, ketóza, mastitídy, metritídy, laminitídy atď.) a tým sú aj vyššie straty na produkcii mlieka. Pri nedostatočne zvládnutej príprave kráv na pôrod trvá 2 až 3 týždne adaptácia bachorovej mikroflóry a 5 až 6 týždňov rozvoj bachorových kĺkov pre zvýšenie jeho rezorbčnej kapacity. Je to najrizikovejšie obdobie v živote kráv. V každodennej praxi na podporu energetického metabolizmu a v záujme čo najrýchlejšieho prekonania negatívnej energetickej bilancie podávame kravám (najlepšie vnápoji alebo nálevom) glukoplastické energetické zložky (zvyčajne propylénglykol, glycerol, propionáty a ich rôzne kombinácie). Toto je však pohľad len z hľadiska prívodu energie. Pomerne často pritom zabúdame na ostatné „stavebné“ prvky energetického metabolizmu, ktoré majú nenahraditeľné miesto a úlohu. Jedným z nich je aj vitamín B12, ktorý zohráva kľúčovú úlohu nielen v metabolizme bielkovín, kde dochádza k tvorbe metio­ Graf 3: Hladina neesterifikovaných mastných kyselín a vitamínu B12 v krvi kráv po aplikácii prípravkov: Catosal (parenterálne) a TIRSANA 1312 (perorálne)

Obr. 2: Vitamín B12 a kobalt nínu z homocysteínu pomocou metylkobalamínu. Veľmi významnú úlohu zohráva aj v energetickom metabolizme, kde sa adenosylkobalamín zúčastňuje na tvorbe sukcinylkoenzýmu A a ten zohráva kľúčovú úlohu v tvorbe propionátu v energetickom metabolizme kravy (Schwab a  kol. 2005; Bützer, 2008; Suttle, 2010). Pri jeho nedostatku nenastupuje očakávaný nárast laktácie, naopak klesá žravosť a dramaticky stúpa záťaž pečene. Využívanie propionátu v energetickom metabolizme je teda významne podmienené vitamínom B12. Nemali by sme zabudnúť ani na kľúčový stavebný prvok vitamínu B12 ktorým je kobalt (obr. 2), a ktorý je pre syntézu tohto vitamínu (u kravy aj bachorovou mikroflórou) nevyhnutný. Dostatočné zásobenie organizmu vitamínom B12 a kobaltom má zásadný vplyv na znižovanie hladiny neesterifikovaných mastných kyselín (NEMK). Pri sledovaní vplyvu injekčnej aplikácie vitamínu B12 kravám dochádzalo k 30 až 40%-nej redukcii ich hladiny (TopAgrar 7/2011). Avšak aj pri použití aplikácie účinných látok cez perorálny nálev došlo v porovnaní s injekčnou formou aplikácie až k trojnásobnému zvýšeniu hladiny vitamínu B12 v krvi a k zníženiu hladiny NEMK v krvi až o 54 % dosiahol Fürll a kol. (2011). Vitamín B12 má pozitívny vplyv má aj na produkciu mlieka (Elliot a kol. 1977; Croom a kol. 1981; Girard a Matté 2005).

Zloženie a štruktúra kŕmnej dávky Tak ako krásu mozaiky na jednej strane vytvára kombinácia a postavenie mnohých malých častí, z ktorých každá sama osebe je len jedným malým kamienkom, tak aj efektívnosť produkcie mlieka je postavená na zvládnutí mnohých a rôznych detailov, ktoré len v  kombinácii a  vo vzájomnej súčinnosti tvoria východisko pre dosiahnutie pozitívneho výsledku. Na úspešnosť a  efektívnosť kŕmnej dávky vplýva nielen jej komponentné zloženie a živinové vybilancovanie, ale aj presnosť kŕmenia, správna technológia prípravy kŕmnych dávok, programové modelovanie kŕmnych dávok a hľadanie najefektívnejších alternatív, či využívanie nových účinných doplnkov (Hutjens, 2010) a ďalšie intenzifikačné faktory. Efektívna produkcia kravského mlieka vyžaduje dostatočné poznanie a zvládnutie problematiky vo veľmi širokom okruhu. Ďalej je nevyhnutné čo najlepšie poznať aj vzájomné súvislosti a prepojenia medzi jednotlivými zložkami tohto systému. Takto vytvárame predpoklady pre to, aby naše cielene zamerané aktivity boli skutočne a čo najskôr aj prakticky merateľné a efektívne. A tak na jednej strane kvalifikované a kompetentné zostavenie kŕmnej dávky a na strane druhej cielený pozitívny zásah a podpora metabolizmu kravy v popôrodnom období prípravkom Tirsana 1312 predstavujú okrem mnohých ďalších možností postupy vedúce k úspechu v maštali. 28

1/2012

Na návštěvě v chovu

Úspěšnost koncepce odchovu telat

S linií KALBI MILCH Protect Začínáme v přelomu let 2007 a 2008, kdy úhyn telat každoročně končí někde nad 15 % z počtů narozených v jednotlivých letech. ing. Zdeněk Matoušek, zootechnik Zemědělské obchodní družstvo se sídlem v Plumlově Na úvod něco o podniku, o němž je řeč. Jedná se o zemědělský podnik prostějovského okresu, konkrétně Zemědělské obchodní družstvo se sídlem v Plumlově. Jde o podnik s 550 ha půdy a chovem skotu. Ustájeno je 120 dojnic ve vazné stáji původně pro200 kusů, zde jsou společně s dojnicemi jalovice od jednoho roku až po jalovice vysokobřezí. K tomu se podnik věnuje ještě výkrmu býků v průměrném stavu 55 kusů a odchovu 70 kusů telat. Rostlinná výroba produkuje kromě krmných plodin pro dobytek také pšenici, ječmen, řepku, hořčici a v některých letech také kukuřici na zrno a mák. Začátek změn v odchovu telat je datován do roku 2008, kdy v jeho počátku byl zakoupen krmný vozík Milktaxi, to umožnilo krmit všem telatům vždy stejné mléko o stabilní teplotě. Napájení telat bylo zprvu hladinové, až koncem roku jako další opatření bylo zavedeno používání kbelíků s  cucáky. Nejprve byly všechny odchovné boudy opatřeny kbelíky. Docházelo však k ničení cucáků telaty, někdy k vyhazování kbelíků a výjimečně i k jejich rozbití. Později bylo zavedeno použití jen 10 kbelíků, což se projevilo jako dostatečné vzhledem k rychlosti pití telat. Ostatní kbelíky jsou využívány pro podávání vody. Telata jsou ustájena v individuálních boudách do věku 6 až 8 týdnů, kdy jsou převáděna do skupinových boxů na odchovně. Hygiena prostředí v  individuálním ustájení je na velmi nízké úrovni, neboť boudy jsou vesměs staré a při použití vysokotlakého čističe by se polovina z nich rozpadla. Krmeno bylo od konce roku 2007 do počátku roku 2009 mléko KALBI MILCH FIT Sauer, tedy okyselená mléčná náhražka, přesto se jak vyplývá z přiložené tabulky nepodařilo pohnout s ukazateli úhynu ani o kousíček dolů. Nadále se vyskytovaly průjmy, často končící úhynem. Neustále také rostla spotřeba rehydratačních přípravků. V  roce 2009 začal přechod na nový druh náhražky s označením KALBI MILCH FIT Protect s obsahem hemicelulózy a mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem. Doplněním bylo v prvním roce také použití KALBI START Protect. Tento přípravek byl používán již do mleziva a postupně i do náhražky. První dojem byl spíše negativní, neboť se zdálo, že telata rostou pomaleji, než dříve. V závěru prvního roku použití této kombinace se již začalo projevovat snižování výskytu průjmů a úhynů. Proto byl tento koncept ponechán i pro rok 2010 s tím, že v jeho průběhu z důvodu úspor bylo ukončeno používání KALBI START Protect. V tomto roce došlo k radikálnímu zlomu, pokles úhynů byl téměř deset procent, poklesla rovněž výrazně spotřeba rehydratačních přípravků, přibližně šestinásobně. Praktickým poznatkem z několikaletého použití těchto výrobků je výborný baktericidní účinek uváděný u tohoto výrobku, kdy jeho vlivem patrně došlo k vyčištění prostředí a vymizení průjmů bez použití desinfekce. Mírné průjmy se dnes mohou u některých telat vyskytnout pouze při přechodu z mleziva na MKN, což přičítáme nepoužívání přípravku KALBI START Protect, jak bylo popsáno dříve. Tento problém řešíme preventivním podáním přípravku Isolyt po tři dny. Tento pří1/2012

pravek je také jediným, který používáme při náhodném výskytu průjmu u telat. Jeho nespornou výhodou je možnost použití do mléka, čímž teleti poskytujeme dostatek přirozených živin místo míchání jiných nápojů bez zkrmování mléka. Telatům je po celé tři roky sledování krmen statér Kalvi A. Tento vykazuje vyšší obsah dusíkatých látek než ostatní na trhu, jeho největší předností je však vyšší obsah vitamínů, což souvisí s vytvářením imunity telat. Tyto ho velmi rády přijímají, dokonce některá v  prvním týdnu života, vždy však do konce druhého týdne. To zajišťuje rychlejší růst a rozvoj předžaludků u mláďat. Má patrně souvislost i s lepší imunitou telat a výskytem onemocnění vzhledem k odchovným podmínkám jen ojedinělým. Pro úplnost obrazu je třeba zmínit, že zlepšené výsledky odchovu telat mohou mít souvislost se zlepšením imunity přes dojnice, zde však je třeba podotknout, že suchostojné dojnice i dojnice v přípravě jsou ustájeny s jalovicemi a také s nimi krmeny, tedy krmná dávka je kompromisní spíše pro růst jalovic než pro dojnice. Jen v přípravě je doplněna směs s vyrovnáním potřeby živin, podávaná na koryto individuálně. V posledních dvou letech se rovněž potýkáme s ne zrovna nejlepší kvalitou objemných krmiv a v roce 2010 jich byl i množstevní nedostatek. Ještě je nutno zmínit podíl veterinární činnosti na úseku telat. Také zde došlo k výraznému posunu směrem dolů, zatímco v roce 2008 bylo očkováno téměř vše, co se dochovalo, tak vloni to bylo celkově jen asi 12 kusů s onemocněním pupku či respiračními obtížemi. Telata nejsou vakcinována vůbec, jedinou vakcinací je Kolibin u dojnic a jalovic asi jeden měsíc před porodem. Při narození je použit přípravek Kalbiferm pro posílení imunity telat.

Tab.: 2006

2007

2008

2009

2010

otelení

128

131

145

136

142

úhyn

17

16

23

25

10

13,3

12,2

15,9

18,4

7,0

% úhynu

29

Bioplyn

Jak se projevují unavené bakterie? Stopové prvky Zásobení fermentoru stopovými prvky by mělo být překontrolováno nejpozději při prvních projevech jejich nedostatku a po jeho případném potvrzení by měly být chybějící prvky doplněny. Optimální řízení procesu a co možná nejlepší využití substrátů v podstatě předpokládá specifické doplnění, které vyloučí jak podprůměrné zásobení, tak i přezásobení. Dr. Harald Lindorfer, Pinneberg, SRN Překlad: Ing. Jaroslava Zachová, Ph.D. (SCHAUMANN ČR, s. r. o.) Na čem závisí obsah stopových prvků ve fermentoru? V první řadě jsou zodpovědné za koncentraci makro- a mikro-prvků ve fermentoru dávkované substráty. Statková hnojiva (kejda, hnůj, atd.) většinou obsahují značné množství stopových prvků. Ty jsou opět ve velké míře závislé na výživě zvířat, konkrétně na krmení minerálních doplňků. Koncentrace mikroprvků v energetických rostlinách jsou nízké a mezi druhy se příliš neliší. Hlavní roli hraje především odlišný příjem rostlin makro- a mikro-prvků z půdy, resp. půdní zásoba. Na obrázku 2 je znázorněn regionální výskyt wolframu a selenu v bioplynových stanicích v Německu, do nichž jsou dávkovány výhradně energetické rostliny.

Obr. 1: I bioplynové stanice s nedostatkem stopových prvků mohou po jejich doplnění běžet na plný výkon.

Kyseliny stoupají Obsah prvků v substrátech, a tím také ve fermentoru, může mimo jiné také ovlivnit klima (množství srážek), eventuelně ztráty silážních šťáv. Složení obsahu fermentoru je také závislé na počtu zvířat. Tabulka 1 ukazuje rozdíly v obsazích některých mikroprvků a makroprvků ze vzorků odebraných z bioplynových stanic. Faktor mezi naměřenou minimální a maximální hodnotou vyjadřuje míru rozdílů. Proto doplnění stopovými prvky je nutné přizpůsobit individuálním potřebám příslušného fermentoru. Které symptomy jsou typické pro nedostatek mikroživin? Nedostatek důležitých živin se projevuje většinou tím, že se zvýší obsah organických kyselin, zejména kyseliny propionové a nižších mastných kyselin s delším řetězcem jako je např. kyselina iso -valerová a iso-máselná. To vede k inhibici metanogeneze, která může přejít až k okyselení celého fermentoru. Plný výkon bioplynové stanice je ještě možné udržet nějakou dobu zvýšeným dávkováním substrátu. To vede kromě pomalého navyšování organických kyselin k nahromadění nedostatečně odbourané

Tab. 1: Rozdíly v koncentraci Některé makro- a mikro- prvky ve fermentorech bioplynových stanic (n=700). Poslední řádek – faktor vyjadřuje podíl mezi maximální a minimální hodnotou.

Minimum

N-NH4 g/kg ve vzorku

Na g/kg suš.

S g/kg suš.

Cu g/kg suš.

Fe g/kg suš.

Mo g/kg suš.

0,3

0,37

0,5

7,3

280

0,26

Maximum

6,97

75,3

15,8

501

20160

9,53

Průměr

2,77

4,5

1,84

52,24

2413

2,6

Faktor

23

204

32

69

72

37

30

biomasy ve fermentoru. Toto je další typický projev nedostatku stopových prvků – zvyšující se viskozita, a tudíž horší promíchatelnost obsahu fermentoru nebo intenzivnější tvorba krust. Dalším z typických symptomů je také pomalé snížení obsahu metanu v bioplynu. V zařízení, které je kontinuálně zásobeno specifickými stopovými prvky, nejsou detekovatelné žádné nižší mastné kyseliny s delším řetězcem jako je kyselina máselná, valerová nebo kapronová. Také úroveň kyseliny octové a propionové je velmi nízká, protože je v populaci dostatek metanogenních mikroorganismů, které rychle odbourají kyseliny vzniklé během hydrolýzy. Díky vysoké populační hustotě metanogenů reagují takováto zařízení mnohem klidněji na technologické poruchy i na chyby jako je „překrmení“ a dají se po odstávce kvůli údržbě a opravám podstatně rychleji přivést k plnému výkonu. Graf 1 znázorňuje průměrný nárůst bakteriální biomasy v hlavním fermentoru u 60 bioplynových stanic po kontinuálním dávkování individuálně sestavené směsi stopových prvků. Díky úplnému rozkladu všech využitelných živin substrátu je také redukován zbytkový potenciál metanu v koncovém skladu a je zlepšena míchatelnost obsahu fermentoru. V praxi se potvrdilo, že během přidávání stopových prvků do zařízení, která nedávkovala žádná nebo málo statkových hnojiv, došlo k podstatnému navýšení produkce bioplynu, a tudíž výkonu kogenerační jednotky.

Pravidelné přesné analýzy Koho by mělo doplnění stopových prvků zajímat? Pro stopové prvky platí, že přezásobení nemá žádné výhody oproti dobrému zásobení. Dokonce může vzniknout v nejhorším případě inhibice procesu. Ve fermentoru bez nedostatku byť jen jediného důle1/2012

Obr. 2: Rozdíly v zásobení mikroživin Ve fermentorech bioplynových stanic dávkující výhradně energetické rostliny (n=600) a) wolfram

žitého prvku se neprojeví přídavek stopových prvků. Při zjištění nedostatku je třeba začít přemýšlet o doplnění. Vyskytnou-li se již symptomy nedostatku nebo poruchy procesu, je jejich použití doporučeno v  každém případě. Přesná analýza není tak jednoduchá z důvodu nízké koncentrace stopových prvků jako i komplexního složení a vysoké viskozity obsahu fermentoru. Navíc hraje významnou roli biologická využitelnost potřebných stopových prvků. Pro stanovení zásobení biologicky dostupných stopových prvků ve fermentoru je nutná náročná příprava vzorku a vysoce citlivé přístroje. Často jsou výše jmenované symptomy pro nedostatek stopových prvků nespecifické. Je mnoho dalších příčin, které mohou vést k poruše procesu fermentace nebo nižšímu výkonu zařízení, jako např. kolísání teploty, inhibice amoniakem nebo přítomnost jiných inhibitorů, popř. jen nedostatečný efekt míchacího zařízení. Proto se před dávkováním individuálně připravovaných směsí analyticky zjišťuje, zda se nedostatek stopových prvků potvrdí. V některých případech se může účinek stopových prvků projevit, po té co jsou z procesu vyloučeny inhibitory. Jedním z problémů v bioplynových stanicích je například inhibice amoniakem. V lehčích případech amoniakální inhibice dojde jen ke snížení výtěžnosti metanu. Závažnější případy intoxikace amoniakem mohou končit kompletním kolapsem produkce bioplynu. Ve fermentoru s velmi vysokým obsahem dusíku může být po podání kombinovaného přípravku složeného z účinného komplexu vyvazující amoniakální dusík a specifických stopových prvků výtěžnost bioplynu opět výrazně navýšena. Pro maximální využití podpory na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů je žádoucí provozovat zařízení na plný výkon. Výpadky produkce bioplynu působí nepříznivě na celkový roční ekonomický výsledek a je jedno zda v důsledku inhibice biologie fermentace nebo nedostatkem substrátů. Sníží-li se pro1/2012

b) selen

vozovateli 500 kW bioplynové stanice výkon o 5 %, dosahuje jeho ztráta z prodeje elektřiny za rok cca jeden milión korun. Při poklesu průměrného výkonu zařízení o 15 %, činí tato ztráta téměř cca tři milióny korun za rok. Náklady při pravidelném dávkování stopových prvků činí pro takto velké zařízení 200 – 300 tisíc Kč za rok. Použití individuálně namíchaných směsí stopových prvků navíc zvyšuje výtěžnost metanu a stupeň odbouratelnosti.

Graf 1: Průměrný přírůstek bakteriální biomasy Ve fermentorech 60 bioplynových stanic při kontinuálním dávkování specifické směsi stopových prvků. 6,6 bakteriální biomasa ve fermentoru

6,4 bakteriální biomasa [%]



11 % nárůst

6,45

n = 60

6,24 6,2 7,4 % nárůst 6,0 5,81 5,8

5,6

5,4



před aplikací

3 týdny po začátku aplikace BC.PRO

po 3 měsíční pravidelné aplikaci

31

Schaumann Bioenergy

Plísně v silážích pro výrobu bioplynu

Často podceňované nebezpečí Důležitým předpokladem pro zajištění výnosů v produkci bioplynu je kontinuální plnění substrátem, pokud možno bez přítomnosti toxinů.

Dr. Jörg Winkelmann

Výnos plynu ze siláže je charakterizován nejen obsahem živin – uhlovodíky, bílkoviny a tuky, ale i hygienickými parametry. Především energeticky bohaté krmné plodiny představují nebezpečí jako vhodné živné půdy pro nežádoucí a často až patogenní kmeny. Každý rostlinný materiál je v čerstvém stavu po sklizni různou měrou osazen mikroorganismy. Před silážováním může být ve hmotě stanoveno až 50 různých zástupců plísní. V závislosti na silážní zralosti, složení plynu a obsahu nižších mastných kyselin je v dobře vedeném silážním procesu počet a zastoupení druhů plísní drasticky redukován. Některé druhy plísní jsou schopné přežít v mikroaerofilní plynové atmosféře i přes přítomnost vyšší koncentrace kvasných kyselin. K těmto patří Penicilium roqueforti a Monascus ruber. Obě plísně mohou vytvářet celou řadu jedovatých látek (mykotoxinů), které vyvolávají antibiotické účinky a mohou tímto způsobem ve stabilním bioplynovém fermentoru přispívat ke značným škodám biocenózy.

Potenciální nebezpečí Také některé druhy plísní, které patří mezi typické silážní plísně, jsou obligatorně aerobní. To znamená: potřebují ke svému růstu minimálně stopy kyslíku. Nadále platí „bez kyslíku není žádné plísně“. Přičemž i  v  dobře udusaném sile, pokud proniká vzduch úplně malými otvory, je možný růst hlíznatých

plísní. Pouze mléčným kvašením nelze docílit antimykotický efekt! Čistě homofermentativní silážní přípravek nemůže přispět k ochraně před plísněmi, protože plísně tvoří celé množství nebezpečných toxinů. Pomocí moderního řízení silážního procesu musí být toto nebezpečí co nejvíce minimalizováno. Graf 1 znázorňuje výsledky polního pokusu – vliv mykotoxinů v kukuřičné siláži na bioplynovou stanici. V průběhu pěti dní byla methan tvořící Archaea takovou měrou redukována, že ve fermentoru masivně vzrostl podíl kyseliny octové. Denní množství krmiva muselo být se všemi důsledky sníženo. Teprve po 50 dnech se zařízení vzpamatovalo ze všech škod. Odklizení zaplísněné siláže včetně ztrát představovalo pro podnik zatížení v rozsahu cca 16 000 €.

Speciální produkt Silasil Energy Graf 1: Vliv toxinů silážních plísní na bioplynový proces (podnik bioplynová stanice R.)

krmení (kukuřičná siláž, t/den) 35

plné zatížení: 526 kW

výkon zařízení (kWel/den) 600

období narušení procesu: cca 50 dní kompenzace ztrát: 15 860 €

500

30 krmení siláží s toxiny plísní

25

400

300 20 200 výkon BHKW krmení kukuřice

15

100

počátek nárůstu kyseliny octové 10

32

1

2

3

4

5

6

7 týdny

8

9

10

11

12

0

Z celé palety bakteriálních kmenů byly pomocí testů a selekce nalezeny bakterie, které se mimo jiné vyznačují cílenou tvorbou antimykotických kvasných kyselin. Kombinace homo a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení (BMK) chrání siláže bohaté na uhlovodíky cíleným potlačením růstu plísní. Komplexního účinku lze dosáhnout pouze v případě, že jsou optimalizovány technické podmínky silážování (udusání, zakrytí fólií, odebírání hmoty – hladký řez a odebírané množství). Díky současnému potlačení kvasinek se zlepšuje aerobní stabilita siláže, která zajistí zachování důležitých živin v siláži. Zachování živin na jedné straně a enzymaticky řízené zpřístupnění buněk na straně druhé přináší u siláží ošetřených Silasil Energy vyšší výnosy metanu. Jestliže má být ze stejného sila vedle bioplynové stanice krmeno také stádo krav, mladého skotu nebo býků, je potřeba zohlednit jejich požadavky na optimální chutnost siláže. Bakterie mléčného kvašení, které se používají pro výživu zvířat, musí mít speciální povolení. Toto zohledňuje kombinovaný silážní přípravek Silasil Energy.C, který je po úspěšném testování příjmu krmiva neomezeně doporučován pro praktické použití. 1/2012