Usnesení Rady pro lidská práva předložené dne 21. června 2001 její sekcí pro práva dítěte Rada vlády ČR pro lidská práva (dále jen Rada) se obrací na 1. místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj, ministra spravedlnosti, ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra zdravotnictví s podnětem, aby při činnosti svých resortů zvážili a využili doporučení z průzkumu, provedeného v zařízeních ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy členy pracovní skupiny sekce pro práva dítěte a sekce proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání Rady vlády ČR pro lidská práva a o těchto přijatých opatřeních Radu do 31. srpna 2001 informovali.
Odůvodnění: Sekce Rady pro práva dítěte a sekce proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání z podnětu svých členů iniciovaly provedení průzkumu ke získání základních srovnávacích dat a zmapování situace ohledně možného nelidského či ponižujícího zacházení s dětmi v dětských domovech, výchovných ústavech a diagnostických ústavech..V listopadu a prosinci 2000 provedli členové pracovní skupiny sekce pro práva dítěte a sekce proti mučení sběr dat ve 42 zařízeních MŠMT. Průzkum proběhl formou dotazníku, na který odpovídala jednak samotná zařízení a jednak děti umístěné v těchto zařízeních. Souhrnné statisticky zpracované výsledky tohoto průzkumu jsou obsaženy v části III. Při vyhodnocování průzkumu a tvorbě doporučení vyšlo najevo, že daná problematiky nespadá pouze do kompetence ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale dotýká se i dalších resortů. Na základě těchto zjištění byla sekcí pro práva dítěte vypracována doporučení pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zdravotnictví, která jsou obsažena v části II. Doporučení k jednotlivým resortům jsou v případě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozdělena do tří oblastí na doporučení ke změně právní úpravy, doporučení realizovatelná v rámci stávající právní úpravy a na doporučení týkající se etických, odborných a lidských kvalit pracovníků těchto zařízení. Doporučení pro ministerstvo práce a sociálních věcí jsou také rozlišena na ta, která vyžadují změnu právní úpravy a na ta, která lze realizovat v rámci stávající právní úpravy. Ostatních resortů se týká jedno, v případě ministerstva pro místní rozvoj dvě doporučení, která je možné realizovat v rámci stávající právní úpravy. Vypracovaná doporučení byla zaslána dotčeným resortům k vyjádření stanoviska a k případným připomínkám, ty byly zohledněny při konečné úpravě doporučení. Vypořádání připomínek je obsaženo v části IV.
II. Doporučení na základě výsledků průzkumu v zařízeních MŠMT k jednotlivým resortům V resortu MŠMT a v působnosti České školní inspekce: 1. doporučení, k jejichž naplnění je třeba změna zákona nebo jiných právních předpisů:
1. Okamžitý zákaz těchto trestů – zákaz odjezdu domů, výchovná izolace, zákaz přidání jídla, zákaz návštěv blízkých osob, nošení erárního oblečení, klečení a jiné tělesné tresty, “hanba”, odebírání silně osobních věcí, nařízení úklidu po předchozím úmyslném rozházení věcí dítěte. 2. Okamžitý zákaz používání následujících věcí jako odměn – odjezd domů, vycházka s rodiči, TV po večerce. Zejména je nutné obecně podporovat kontakt dítěte s rodinou, rozhodně není možné zahrnout tento kontakt do systému trestů a odměn. 3. Omezit počet dětí v jednom zařízení max. na 60, počet dětí na jedné ložnici pak omezit na 3 při stanovení určitého minimálního standardu na vybavení ložnice, zejména zajištění uzamykatelného prostoru (skříňky) dítěti pro jeho osobní věci. 4. Pokračovat v posilování společného soužití a vzdělávání dívek a hochů, jen ve přesně vymezených zařízeních zachovat rozdělení podle pohlaví (mělo by se týkat minimálního počtu zařízení). 5. Při umisťování dětí do zařízení zbytečně dítě nevzdalovat od blízkých osob, jen v případě, kdy by to mohlo jinak ohrozit jeho zdárný vývoj. 6. Zákonem zavést podrobnější diferenciaci zařízení, především výchovných ústavů. 7. Účinná pomoc dětem odcházejícím ze zařízení po dosažení zletilosti, větší finanční příspěvek – věcná odměna (nebyl již 10 let valorizován), větší součinnost a spolupráce pracovníků zařízení a orgány sociálně-právní ochrany dětí při řešení otázek bydlení, práce apod. – zde je nutná spolupráce s obcemi a úřady práce. 8. Při kontrole došlé pošty a balíků, stejně tak při kontrole svých věcí, musí být děti vždy přítomny. 9. Zákonně upravit podmínky odesílání, přijímaní a cenzurování pošty dětí jiným osobám nebo od jiných osob, nekontrolovat poštu adresovanou úřadům, zákonným zástupcům, mezinárodním mezivládním organizacím a mezinárodním i vnitrostátním nevládním organizacím, zabývajícím se ochranou lidských práv. 10. Zajistit psychologa pro práci s dětmi, třeba i na zkrácený úvazek. Je potřeba pravidelné dlouhodobé terapeutické práce s dětmi ve všech zařízeních. 11. Klást větší důraz na kvalifikaci, včetně pregraduální přípravy budoucích pedagogických pracovníků, veškerého odborného personálu, zejména pak nočních vychovatelů, dále pro přijetí do pracovního poměru by zaměstnanci měli splňovat obdobné podmínky jako žadatelé o náhradní rodinnou péči a podrobit se psychologickému vyšetření. Zařízení by se také měla zabývat problematikou tzv. vyhoření a jeho prevencí. 1. doporučení, k jejichž naplnění je potřebná důsledná kontrola dodržování platných norem nebo jde o formální změny v rámci platných norem (např. vnitřních řádů zařízení):
1. Sladit faktický a právní stav označování výchovných jednotek v dětských domovech – fakticky již někde existují rodinné buňky, jsou však evidovány jako výchovné skupiny, je tím zkreslený faktický poměr rodinných buněk a výchovných skupin. 2. Zvýšení rozsahu a mírnější režim vycházek u dětí v dětských domovech, zvláštních a pomocných internátních školách – pak tyto děti mají snadnější a rychlejší integraci do společnosti. 3. Neprodlužovat v žádném případě pobyt dítěte v diagnostickém ústavu nad 8 týdnů . 4. Ve všech zařízeních změnit úpravu vnitřního řádu tak, aby po předchozí dohodě zákonní zástupci mohli dítě navštívit kdykoliv, s přihlédnutím k chodu zařízení a školní docházce. 5. Okamžitě zajistit a kontrolovat sledování právně volných dětí pro náhradní rodinnou péči, je to povinnost uložená zařízením zákonem, ne všechna tak ale činí. 6. Zajistit sledování všech případů, kdy z kojeneckých ústavů a dětských domovů do 3 let jsou do dětských domovů předávány děti starší 3 let. 7. V dětských domovech nepoužívat systém bodování v hodnocení dítěte. 8. Ve všech zařízeních realizovat preventivní programy na odhalení a odstranění šikany a závislostí, pokud tak již nečiní. 9. Snižovat procento dětí, která navštěvují školu přímo ve svém zařízení, pro jejich snadnější integraci do společnosti. 10. Dospívající děti nekontrolovat vizuálně při úkonech osobní hygieny a jiných osobních úkonech. 11. Zamezit a důsledněji kontrolovat používání tělesných trestů, slovního ponižování či napadání vůči dětem ze strany vychovatelů a ostatního personálu.
12. V maximální možné míře zajistit, aby sourozenci nebyli rozděleni do různých zařízení, pokud si to sami (alespoň jeden z nich) nepřejí. 1. doporučení, jejichž naplnění je podmíněno kladením důrazu na odbornou, morální a společenskou vyspělost všech zaměstnanců a jejich vzdělávání v těchto směrech:
1. Zamezit oslovování dětí ze strany vychovatelů a ostatního personálu příjmením. 2. K přiblížení se ke stavu v běžné společnosti zajistit podmínky ze strany personálu, aby děti správně rozlišovaly použití tykání a vykání vůči dospělým osobám. 3. Věnovat zvýšenou pozornost a snažit se všemi dostupnými prostředky předcházet a zabránit šikaně, bití a nadávání mezi dětmi. 4. Orientovat ústavní výchovu a práci s dětmi na posílení jejich osobních kompetencí integrovat se do běžného života. V resortu MPSV: 1. doporučení, k jejichž naplnění je třeba změna zákona nebo jiné právní předpisy:
1. Zřídit profesionální pěstounské rodiny, zvláště vhodné je umístit do těchto rodin děti se syndromem CAN, pro které je umístění ve velkých kolektivech jiných zařízení nevhodné. 2. Před udělením souhlasu podle § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, orgán sociálně-právní ochrany dětí navštíví rodinu a pokud s návštěvou dítěte v rodině nesouhlasí, uvede důvody nesouhlasu a navrhne opatření k odstranění důvodu nesouhlasu. 3. Orgány sociálně-právní ochrany dětí se musí snažit o sanaci rodiny tak, aby se do ní dítě umístěné v zařízení mohlo co nejdříve vrátit, pokud to je možné. 1. doporučení, realizovatelná v rámci stávající právní úpravy:
1. Případy, kdy je dítě umístěno do zařízení, protože tíživá sociální situace rodiny (bytové nebo finanční problémy) narušuje jeho zdárný vývoj, je potřebné řešit zajištěním lepších podmínek pro rodinu jako celek, aby bylo zajištěno její fungování a dítě mohlo zůstat v rodině. 2. Považujeme za potřebnou větší podporu dočasného pobytu (tzv. hostitelské péče) za strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí, které by měly zajistit odbornou podporu a poradenství hostitelským rodinám ve spolupráci s nestátními organizacemi, které tak činí v současnosti takřka výhradně samy. V resortu MS:
1. Je potřebné zvyšovat školením povědomí soudců o rozdílech mezi ústavní a ochrannou výchovou, aby nedocházelo k prolínání dětí s relativně malými výchovnými problémy a dětí se závažnými výchovnými problémy. V resortu MMR:
1. Je potřebná intenzivní podpora dětí opouštějících zařízení po dosažení zletilosti při zlepšení přístupu k bydlení. Dále je vhodné navrhnout mechanismus (pro jednání s obcemi), aby si děti mohly podat žádost o přidělení obecního bytu i před dosažením zletilosti (např. od 16 let).
2. Ve spolupráci s MPSV v případech kdy je dítě umístěno do zařízení, protože tíživá sociální situace rodiny (bytové nebo finanční problémy) narušuje jeho zdárný vývoj, je potřebné zajistit jiné řešení, aby dítě v rodině mohlo zůstat. V resortu MZd: 1. Zajistit, aby děti v kojeneckých ústavech a dětských domovech do 3 let nezůstávaly déle, než do dosažení patřičného věku,a po té je bez zbytečných odkladů předaly do dětských domovů.
Odůvodnění: Ad Doporučení v resortu MŠMT a působnosti České školní inspekce: K bodu 1) 1. a 2.: V bodech uvedené výchovné prostředky nejsou akceptovatelné z hlediska souladu s Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o právech dítěte. Rozsah kontaktu s rodiči nelze využívat jako prostředek trestů a odměn, čl. 9 Úmluvy hovoří o právu dítěte udržovat styk s oběma rodiči, je-li odděleno od jednoho z nich nebo od obou, čl. 10 odst. 2 Listiny zaručuje právo před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, není tedy dost dobře možné tato práva udělovat jako odměnu popř. odnímat jako trest. Další v doporučení obsažené příklady trestů jsou neakceptovatelné pro svůj ponižující charakter, možnost trestu takového charakteru je vyloučena čl. 7 odst. 2 Listiny. K bodu 1) 3. a 4.: Toto doporučení má za cíl přiblížení charakteru ústavní výchovy reálnému rodinnému prostředí, jak z hlediska zachování určité míry soukromí, která je při menším počtu dětí v jedné ložnici snáze dosažitelná, tak i kontaktu hochů a dívek v rámci běžného sociálního styku. K bodu 1) 5.: Potřeba umístění dítěte co nejblíže blízkých osob je dána zejména nutností zajistit možnost co možná nejčastějšího kontaktu dítěte s jeho blízkými (často se jedná o sociálně slabé osoby, pro které představují náklady na cestu za dítětem značný výdaj), pokud by to nebylo v rozporu se zájmem dítěte a jeho zdárným vývojem. K bodu 1) 6.: Průzkum ukázal potřebu specializovaných zařízení popř. oddělení v zařízeních např. pro závislé děti s nabídkou odborné pomoci na co nejlepší úrovni, především se jedná o zařízení na úrovni dnešních výchovných ústavů. K bodu 1) 7.: Je nutná práce s dětmi v této oblasti min. 2 roky před dosažením zletilosti tak, aby dítě bylo schopné se adaptovat na podmínky samostatného života ve společnosti. Další pomoc je třeba poskytovat ve spolupráci s obcemi, úřady práce apod. Zde je nutná součinnost i s MPSV a MMR, viz též doporučení k těmto resortům (doporučení v resortu MPSV – bod 2) 2., v resortu MMR bod 2.). K bodu 1) 8. a 9.:
Je zapotřebí zákonné ošetření problematiky zachovávání listovního tajemství v souladu s čl. 13 Listiny, včetně zajištění necenzurování a nekontrolování pošty zmiňovaným institucím. Osobní přítomnost dítěte při kontrole došlé pošty je nezbytná pro jeho důvěru v celý výchovný systém, ve kterém se nachází. K bodům 1) 10. a 11.: Potřeba spolupráce s dětskými psychology a terapeutická práce s dětmi vyvstaly jako jeden z nejpalčivějších problémů v práci zařízení, dále je nutné velice pečlivě nastavit předpoklady (včetně psychologických předpokladů pro práci v takovýchto zařízeních) a podmínky pro odborné pracovníky výchovných zařízení k zajištění co nejvyšší úrovně péče o děti a dále zajistit a důsledně vyžadovat další prohlubování odborné kvalifikace včetně práce se syndromem vyhoření, který není dosud vždy vnímán jako aktuální problém, nicméně k němu při tomto druhu práce nastává ve vysokém procentu případů. K bodu 2) 1.: Tato situace opticky zhoršuje vnímání stavu v ústavní výchově, kdy kýženým stavem má být přeměna výchovných skupin v dětských domovech na rodinné skupiny. K bodu 2) 2.: Cílem je dosáhnout stavu, kdy je režim vycházek maximálně volný s přihlédnutím ke školním a dalším výchovným povinnostem dítěte a jeho celkové vyspělosti, zejména možnost samostatných neorganizovaných vycházek ve všech zmiňovaných zařízeních. K bodu 2) 3.: Diagnostický ústav není určen k dlouhodobému pobytu dítěte, proto je i v právních předpisech stanovena lhůta maximálně 8 týdenního pobytu dítěte v diagnostickém ústavu. Při potřebě dlouhodobější práce zvláště s obtížně zvladatelnými a vychovatelnými dětmi je nutné vytvořit podmínky pro jejich výchovu ve specializovaných zařízeních (viz též odůvodnění k bodu 1) 6.). K bodu 2) 4.: Není důvodu omezovat možnost návštěv na formální návštěvní hodiny, s přihlédnutím ke zmíněným skutečnostem je vhodné zajistit možnost návštěv prakticky kdykoli, vhledem k udržování a posilování kontaktu dítěte s rodinou a blízkými osobami. K bodu 2) 5.: Z průzkumu vyplynulo, že ne všechna zařízení plní zákonem uloženou povinnost, tomu je třeba zamezit důslednou kontrolou. K bodu 2) 6.: Průzkum v jednom případě odhalil v kojeneckém ústavu dítě ve věku 7 let, je potřeba důsledně sledovat a zamezit takovýmto situacím. K bodu 2) 7.: Vzhledem k ústupu od výlučně klasického známkování ve školách a jeho postupným nahrazováním pestřejší paletou hodnocení je nevhodné zachovávat takovýto přístup v zařízeních, která mají dítěti nahradit vlastní rodinu. K bodu 2) 8.:
Problémy závislostí a šikany jsou natolik závažné, že patřičné preventivní programy jsou v zařízeních nezbytností, podle průzkumu však nejsou zdaleka ve všech zařízeních realizovány. K bodu 2) 9.: Současným trendem, který je obsažen i v Bíle knize vypracované MŠMT, je integrace různě handicapovaných dětí do běžných škol. Je tedy zapotřebí tuto integraci v maximální míře poskytnout i dětem ve výchovných zařízeních. K bodu 2) 10.: Taková kontrola je nedůstojná a u větších dětí i zbytečná, dohled a bezpečnost je možné zajistit jiným, důstojnějším způsobem. K bodu 2) 11.: Tělesné tresty je nutné odmítnout jako takové, verbální napadání a ponižování je také neslučitelné s morálními a etickými normami, které je naopak nutné dětem vštěpovat, zejména osobním příkladem. Často je takovéto chování vůči dětem problémem u neodborného popř. nedostatečně kvalifikovaného personálu. K bodu 2) 12.: Rozdělování sourozenců, pokud nejde o případy, kdy je to důsledkem jejich předchozího vzájemného konfliktního a nebezpečného jednání, je třeba v co nejvyšší míře vyloučit. Přičemž je nutné říci, že existují situace, kdy takovéto rozdělení může být vhodnější, než spolužití, ale tyto situace by měly nastávat jen zcela výjimečně.
Ad Doporučení v resortu MPSV: K bodu 1) 1.: Profesionální pěstounské rodiny mohou dětem poskytnout prostředí, které se velice blíží standardnímu rodinnému prostředí a je i mně stresující, než pobyt ve velkém kolektivu zařízení typu dětských domovů. Tato forma náhradní výchovu dosud není v právním řádu ČR upravena, povazujeme tedy za potřebné právně upravit postavení takovýchto rodin a poskytnout jim podporu ze strany státu. K bodu 1) 2.: Je nutné před vydáním souhlasu podle zmiňovaného ustanovení zjistit aktuální podmínky v rodině a dále dát rodině možnost napravit nevhodné podmínky, kvůli kterým byl souhlas odepřen, to je také potřebné pro možnost případného odvolání proti zamítavému rozhodnutí. K bodu 1) 3.: Jako naprosto nedostatečná se jeví práce s rodinou jako celkem, kdy je třeba její nefunkčnost odstranit, aby se dítě do rodiny mohlo vrátit, daleko větší pozornost než dosud je nutné věnovat prevenci, možnostem ambulantní péče a práci s rodinou, aby nebylo vůbec zapotřebí dítě z rodiny odebírat. K bodu 2) 1.:
Tíživou sociální situaci rodiny jako příčiny problémů dítěte je nutné řešit jinými prostředky, než odebráním dítěte z rodiny. Zde je třeba spolupráce MPSV, MMR, obcí a dalších vhodných subjektů při sociální práci a pomoci takovýmto rodinám. K bodu 2) 2.: Tento dočasný pobyt umožňuje dětem umístěným v zařízeních, které z různých důvodů nebyly osvojeny, nemají kontakt s rodinou nebo se nedostanou do pěstounské péče, na určitou dobu změnit prostředí a získat určitou zkušenost s prostředím, které se více blíží standardnímu rodinnému prostředí, což velmi důležité pro jejich další integraci do běžné společnosti. Proto je nezbytná podpora takovéhoto pobytu.
Ad Doporučení v resortu MS: K bodu 1.: Je nutné dobře rozlišovat různý režim v závislosti na závažnosti poruchového chování dítěte a tomu také uzpůsobovat jeho zařazení do systému výchovných zařízení. Dobrá orientace soudců v těchto věcech rozhodujících je jednou ze základních podmínek pro ochranu a zajištění práv dítěte.
Ad Doporučení v resortu MMR: K bodu 1.: Bytový problém dětí opouštějících po dosažení zletilosti výchovná zařízení, je jedním z nejpalčivějších. Je zapotřebí podpory a servisu jak pro tyto děti, tak formou pomoci zejména obcím, které by těmto dětem měly pomáhat k zajištění vhodného bydlení. K bodu 2. viz odůvodnění k bodu 2) 1. Doporučení v resortu MPSV. Ad Doporučení v resortu MZ: K bodu 1. viz odůvodnění k bodu 2) 6. Doporučení v resortu MŠMT.
III. Statistické zpracování dotazníků s komentářem sekce pro práva dítěte Náhodným výběrem bylo vybráno 42 zařízení. Vyhodnocení odpovědí samotných zařízení Z tohoto počtu bylo 23 dětských domovů, tj. 54,8 %, 5 Zvláštních nebo pomocných škol internátních, tj. 11,9 %, 10 výchovných zařízení, tj. 23,8 %, 4 diagnostické ústavy, tj. 9,5 %. Státních zařízení bylo 41, což je 97,6 %, 1 nestátní-soukromé, což je 2,4%. Zřizovateli jsou: 37 zařízení MŠMT, což je 88,1 %, 4 zařízení – školský úřad, což je 9,5 %, 1 zařízení soukromá osoba – 2,4 %.
Aktuální poměr počtu dětí v zařízeních k celkové kapacitě zařízení: 86,7 %. Aktuálně byla kapacita překročena u 2 zařízení: 1 – 110,4 %, 2 – 108,3 %. Aktuální počet dětí v zařízení nejméně: 9 dětí, nejvíce: 80 dětí. Kapacita nejméně: 9 dětí, nejvíce: 90 dětí. 90 dětí na 1 zařízení je příliš, doporučujeme max. kapacitu 1 zařízení 60 dětí. V DgÚ bylo vyhověno všem žádostem o přijetí dítěte. Zařízení, která mají výchovné skupiny je 32, tj. 76,2 %, rodinné buňky jsou v 8 zařízeních, tj. 19 % a oboje současně je ve 2 zařízeních, tj. 4,8 %. Z výsledků plynou vyšší náklady na přeměnu výchovných skupin na rodinné buňky, než bylo uvedeno při předložení návrhu zákona o výkonu ústavní a ochranné výchovy. Dále je v současnosti nepřijatelně vysoký podíl výchovných skupin. Počet výchovných skupin nebo rodinných buněk: prům. na 1 zařízení 3,7, nejméně 1, nejvíce 7. V souvislosti s max. celkovou kapacitou zařízení by měl být max. počet skupin nebo buněk v zařízení 6. Počet dětí ve skupině nebo buňce: prům. 10,2 dítěte, nejméně 6 dětí, nejvíce 15. Koedukovaných zařízení je 30, tj. 71,4, % zařízení, nekoedukovaných zařízení je 12, tj. 28,6 %. S ohledem na podmínky doporučujeme ještě vyšší koedukaci. Škola je součástí 20 zařízení, tj. 47,6 %, nejčastěji ZvŠ – 13, dále ZŠ – 8, PrŠ – 5, PŠ – 4, škola není součástí 22 zařízení, tj. 52,4 %. Počet zařízení s vlastní školou je příliš vysoký, nutná je větší integrace dětí do běžných škol. Doba pobytu dětí v zařízení (nejsou zahrnuty pobyty dětí v DgÚ): Nad 5 let
4-5 let
4-2 roky
Do 2 let
Do 1 roku
Do 6 měsíců
Do 3 měsíců
Do 1 měsíce
23,4 %
8,5 %
21,8 %
15,9 %
13,2 %
7,5 %
5,5 %
4,2 %
Více než 50% dětí je v zařízeních déle než 2 roky, tento stav je nepřijatelný! Děti by měly v zařízeních pobývat jen nejnutnější dobu, než se pro ně najde náhradní nebo pěstounská rodina nebo se vrátí do původní rodiny. Nejdelší pobyt dítěte: DD – 18 let, ZvŠI nebo PŠI – 10 let, výchovné ústavy – 5 let, diagnostické ústavy – 9 měsíců. Nepřijatelně dlouhé pobyty, viz. předchozí poznámka, pobyt dítěte v DÚ 9 měsíců – naprosto nepřijatelný, měl by být max. 2 měsíce. Možnost návštěv dětí: kdykoliv, kdykoliv po dohodě, kdykoliv po ohlášení: 33 zařízení, 9 zařízení má přesně stanovené dny a hodiny, a to 1x týdně 3 zařízení, 2x týdně 1 zařízení, 1x měsíčně 4 zařízení, 2x měsíčně 1 zařízení.
Návštěva 1x nebo 2x do měsíce – velice málo, obecně by ve všech zařízeních měla být možnost návštěv kdykoliv po dohodě (s přihlédnutím k programu a vyučování). Telefonování: nemohou 5 zařízení, mohou 2 zařízení, 35 zařízení s různou mírou omezení, a to : 17x jen v odůvodněných případech 8x na požádání 3x s omezeným limitem 2x jen za své finance 1x jen pod dohledem 1x bezproblémové děti bez dohledu, problémové s dohledem 1x na požádání s odůvodněním 1x požádání s omezením limitu 1x dle hodnocení a v určeném čase 5 případů, kdy nelze volat vůbec není dobré, mělo by to být přinejmenším v odůvodněných případech umožněno. Telefonní automat je umístěn ve třech zařízeních. Bylo by dobré prozkoumat možnosti umístění tel. automatu do všech zařízení (v dohodě s Českým Telecomem). Příjmy od sponzorů finanční má 31 zařízení, tj. 73,8 %, věcné dary dostává 5 zařízení, tj. 11,9 %, příjmy nemá 6 zařízení, tj. 14,3 %. Využití příjmů od sponzorů: 13x dárky, sportovní a kulturní aktivity, prázdninové pobyty 10x vybavení ústavu 4x budování zázemí pro aktivity, ozdravné pobyty 3x nadstandard Nejvyšší počet dětí v ložnici je 10 (3 zařízení), nejmenší je jedno dítě v ložnici. Průměrný počet je přijatelný, v ložnici by však obecně měly být max. 3 děti. Prům. ložnic 12,3 / 1 zařízení, prům. velikost ložnice je 22,1 m, prům. počet dětí v ložnici je 2,9 dítěte. V zařízeních je 52,6 % děvčat a 47,4 % chlapců. Děti umístěné v zařízení a typy rozhodnutí na jaké v nich pobývají
Předběžné opatření
Nařízená ústavní výchova
Prodloužená ústavní výchova
Uložená ochranná výchova
Žádost rodičů o dobrovolný pobyt
Žádost dítěte o dobrovolný pobyt za účelem přípravy na budoucí povolání
19,5 %
70,4 %
1,6 %
0,8 %
5,5 %
2,2 %
Příliš vysoký počet dětí umístěných na základě předběžného opatření, které by mělo být zcela výjimečným opatřením, tyto děti jsou znevýhodněné, neboť mají oproti ostatním dětem omezená práva. Příčiny umístění dle četnosti výskytu: 34x nedostatečná péče rodiny 32x výchovné problémy 7x trestná činnost dítěte 7x zneužívání drog 6x bytový problém rodičů 5x nedostatek finančních prostředků 5x týrání dítěte 4x alkoholismus rodičů 3x úmrtí rodičů 3x selhání pěstounské péče 2x rodiče ve vězení 2x specifické vývojové poruchy 1x nemoc rodičů 1x těhotenství dítěte 1x prostituce dítěte Bytový problém rodičů, nedostatek finančních prostředků – mělo by se řešit jako sociální problém rodiny v kompetenci MPSV popř. MMR a ne umístěním dítěte ve výchovném zařízení! V případě týrání dítěte neumisťovat dítě v DÚ ale v profesionální pěstounské rodině, aby se minimalizovala jeho další traumatizace. 8 zařízení nesleduje, zda je někdo volný pro NRP, 33 zařízení toto sleduje, 1 bez odpovědi. Jednotlivec toto sleduje ve 20 zařízení ( 13x sociální pracovnice, 4x ředitel, 2x vychovatel, 1x etoped), více zaměstnanců toto sleduje ve 13 zařízeních. Je nepřípustné, že 8 zařízení vůbec nesleduje děti volné pro NRP, je to jejich zákonná povinnost! Počet dětí nahlášených jako volné k NRP 87, z toho DD 79, ZvŠI a PŠI 7, VÚ 0, Dg 1.
Odešly 3 děti do předadopční péče, 54 do předpěstounské péče. Dovolenka byla povolena 86,7 % dětí, nebyla povolena 13,3 %. Poměrně velký počet nepovolených dovolenek, nelze však přesně rozlišit důvody, ty by však v žádném případě neměly být kázeňské. Důvody nedovolení odjezdu na dovolenku: 12x nezájem rodičů 8x nevyhovující sociální poměry rodičů 7x nedoporučeno OPD 4x kázeňské důvody 2x neznámé místo pobytu rodičů 1x nemoc v rodině 1x krátký dosavadní pobyt V případě nedoporučení OPD je nutné, aby OPD rodinu nejdříve navštívilo, dále uvedlo a specifikovalo důvody nedoporučení – zakotvit v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí, kázeňské důvody jsou zcela nepřípustné. 117 dětem byly prodlouženy 14-ti denní pobyty, aby mohly být v rodině žadatelů o NRP. Z NRP zpět do zařízení se vrátilo 30 dětí, 29 z pěstounské péče a jedno od osvojitelů. Příčiny návratu do zařízení: selhání pěstounské péče 25 dětí, trestná činnost dětí 2, výchovné problémy 1, zrušení PP 2. Přemístěno do jiného zařízení (bez DgÚ) 137 dětí, tj. 9,9 % dětí. Důvody přemístění: 20x výchovné důvody 8x žádost rodiny 6x ukončení povinné školní docházky 4x rediagnostika 3x léčba závislosti 3x v dosahu zařízení není určitý typ školy 2x těhotenství dítěte 2x věznice 2x přemístění do ÚSP 1x zdravotní důvody, doporučeno psychologem, spojení sourozenců, narození dítěte klientce
Chybí zařízení pro léčbu závislostí – nutnost diferenciace zařízení, u těhotenství by mělo jít vždy o přemístění kvůli výchovným problémům, samotné těhotenství by tímto důvodem nemá být. Zpět do své rodiny se vrátilo (bez DgÚ)218, tj. 15,5 %. Je to velmi málo – chybí práce s rodinou směrem k obnovení jejího fungování. Zařízení opustilo z důvodů zletilosti 203 dětí, tj. 13,8 %. Vedení zařízení uvedlo, kam se vrátily zletilé děti, dle četnosti: zpět 21x k rodičům 12x do domu na půli cesty 8x na ubytovnu 3x k příbuzným 3x do vlastního bytu 2x k přítelkyni/příteli 1x do náhradní rodiny 1x do ÚSP 1x do azylového domu Hodně dětí se vrací k rodičům – proč tam nemohly jít už dříve? Opět se ukazuje chybějící práce s rodinou. Dále chybí pomoc při zajištění bydlení (zde by mělo pomoci MMR) a je nízká věcná odměna (od roku 1990 nevalorizována!). Typy škol, které děti navštěvovaly: MŠ,spec. ZŠ MŠ
ZvŠ
5, 4 %
26,7% 1,5% 1,8% 8,7% 7,7% 4%
39 %
PŠ
U
OU
SOU PrŠ Samostané Spec. Škola třídy pro děti s více vadami 2,1%
1,3%
SŠ
VOŠ VŠ
1,4% 0,1% 0,2%
Poměrně hodně dětí navštěvuje ZvŠ, lepší by byla integrace do běžné školy. Je velmi málo středoškoláků! Věkové kategorie dětí: 3 – 6 let
7 – 11 let
12 – 15 let
15 – 18 let
Nad 18 let
6,4 %
18,5 %
30,3 %
40,5 %
4,3 %
V kategorii 3-6 let by prakticky všechny děti měly jít do náhradní rodiny, v ústavní výchově by měly zůstávat jen výjimečně. Děti mladší 15-ti let, které se dopustily činů, které by jinak byly trestné: 103 dětí.
Děti trestně odpovědné , které spáchaly trestnou činnost: 89 dětí. Odhad zkušeností: drogy
alkohol
kouření
Automaty
27,8 %
47,8 %
59,5 %
10,8 %
drogy
alkohol
kouření
Automaty
15,8 %
23,8 %
49,5 %
5,1 %
Prokazatelné zkušenosti:
Z výsledků je zřejmá potřeba diferenciace výchovných zařízení pro práci se závislostmi a dále potřeba soustavné prevence ve všech zařízeních. Syndromem CAN trpělo 296 dětí, tj. 20 %. Sexuálně zneužito před příchodem do zařízení bylo 88 dětí, tj. 5,7 %. Poměrně malé procento, jsou to pouze prokázané případy, jde zřejmě jen o špičku ledovce. Informace o přicházejících dětech nechybí ve 12 zařízeních, uváděné chybějící informace dle četnosti: 10x informace o rodině 6x informace o osobnosti dítěte 6x aktuální diagnostika 3x zdravotní dokumentace 2x většina informací 2x neúplná školní dokumentace 2x předchozí trestná činnost 1x úplná dokumentace z DgÚ, osvědčení o státním občanství, návody, jak pracovat s dětmi, nabytí právní moci rozsudků o dítěti, informace od rodiny, o financích rodiny, o možnostech placení ošetřovného, informace o trvalém nebo přechodném pobytu. Zařízení má mít všechny dostupné informace o dítěti a rodině – ty mu musí poskytnout OPD! Děti na útěku: Celkem
DD
ZvŠI
VÚ
DgÚ
360
44
10
192
114
23,3 % ze všech dětí
12,2 %
2,8 %
53,3 %
31,7 %
Počet útěků: Celkem
DD
ZvŠI
VÚ
DgÚ
699
64
15
458
162
Na jedno utečené dítě připadá 1,9 útěků. 11 zařízení nemělo žádný útěk. Na jedno zařízení připadá 16,7 útěků. Odměny dle četnosti: 26x pochvala 23x volná vycházka 19x věcná odměna 18x účast na akci 11x finanční odměna 10x odjezd domů 9x sladkosti 6x jiná výhoda 4x rekreace 3x prominutí trestu 3x TV po večerce 2x přeřazení do skupiny s volnějším režimem 2x vycházka s rodiči 2x sledování TV 1x podmínečné propuštění 1x pusa či pohlazení Odjezd domů, vycházka s rodiči jsou jako odměna zcela nepřípustné, TV po večerce je přinejmenším problematická. Naopak málo je takových samozřejmostí jako je pusa či pohlazení, které by měly být tou nejpřirozenější odměnou. Tresty dle četnosti: 22x zákaz vycházek 20x napomenutí 12x zákaz TV, videa
10x snížení kapesného 10x odejmutí výhody 10x neúčast na akci 7x zákaz dovolenky, odjezdu domů 5x důtka 2x nepřeřazení do skupiny s volnějším režimem, omezení disponování s penězi, neúčast na rekreaci, výchovný rozhovor, výchovná izolace 1x dřívější večerka, přísný pohled, úklid, zákaz nákupu, zákaz přidání jídla, nošení ústavního oblečení, zákaz PC, zákaz činnosti, kterou má dítě rádo, učení, dočasné vyloučení z kolektivu (přemístění do DgÚ). Zcela nepřípustné jsou tresty zákaz odjezdu domů (dovolenky), výchovná izolace, zákaz přidání jídla, nošení ústavního oblečení, vyloučení z kolektivu (přemístění do DÚ), u zákazu vycházek je nutno diferenciovat dle typu zařízení (např. by byl tento trest povolen jen ve výchovných ústavech) Naopak přísný pohled braný jako trest je kýžený stav, kterého je potřeba dosáhnout. Šikana: Celkem
D
ZvŠI
VÚ
DgÚ
38
10
17
7
4
0,5 případu/ústav
0,5případu/DD
3,4 případu/ZvŠI
0,8 případu/VÚ
1případ/ DgÚ
U VÚ jde jen o šikanu odhalenou = špička ledovce, u ZvŠI je pravděpodobnou příčinou vyššího počtu případů velký počet dětí na jednom pokoji, celková nadměrná velikost zařízení a celková izolovanost dětí v zařízení. 39 zařízení realizuje preventivní programy na odhalení a odstranění šikany a drogových závislostí, 3 tyto programy nerealizují, z toho jsou 2 DD a 1 DgÚ. Je nepřípustné, aby DÚ nerealizoval preventivní programy! Je to jedna z jeho základních povinností! Ve výchovné izolaci byly umístěny 2 dětí, stalo se tak pouze v jednom zařízení. Důvody k umístění do izolace: agresivita, šikana, rušení nočního klidu. Problematický a málo přípustný se jeví důvod rušení nočního klidu. Prohlídka věcí dětí: 3 zařízení neprovádí 32 zařízení - děti přítomny 3 zařízení - děti většinou přítomny 4 zařízení - děti u prohlídky nepřítomny U prohlídky mají být děti přítomny vždy.
Prohlídka písemností a zásilek: 17 zařízení - neprohlíží 9 zařízení - prohlíží 5 zařízení - ojediněle 11 zařízení - pouze zásilky Ve všech zařízení jsou děti vždy přítomny. Zde je rozpor mezi tvrzením zařízení a tvrzením dětí. Děti samy ven: 30 zařízení - mohou 3 zařízení- nemohou 1 zařízení - pouze za odměnu 2 zařízení - jen určité skupiny 5 zařízení - pouze jako povolená vycházka 1 zařízení - za odměnu či aktivitu či vycházku Nemělo by být nikde vyloučeno úplně, nutno diferenciovat dle typu zařízení,u DD, ZvŠI a PŠI by mělo být volné (jen oznámení, že dítě jde ven a kdy se vrátí, s přihlédnutím k jeho ostatním povinnostem), také je obecně nevhodná vycházka jako odměna. Večer se mohou jít bavit děti z 29 zařízení, nemohou z 13 zařízení. Nejmladší věk je 15 let, nejdřívější návrat je 20 hodin, nejpozdější je 03 hodiny. Pravidelně jezdí domů (bez DgÚ) 35,7 %. Ojediněle jezdí domů 33,2 %. K oběma zjištěním (návštěvy a prázdniny doma) – pokud prakticky 2/3 dětí mohou o víkendu a na prázdniny domů, proč tam nemohou být trvale = opět nedostatečná práce s rodinou k návratu k normálnímu fungování rodiny. Na prázdniny jelo 855 dětí, tj. 61,5 % dětí (bez DgÚ). Do hostitelské péče chodí 95 dětí, tj. 6,4 %, tj. 1,1 dítěte / zařízení. DD
ZvŠI
VÚ
DgÚ
76
8
11
0
3,3 dítěte/DD
1,6 dítěte/ZvŠI
1,1 dítěte/VÚ
0
80% z celkové počtu HP
8,4 %
11,6 %
0
Je to velmi malý počet dětí, děti, které vůbec nejezdí domů, by tuto možnost měly mít všechny
Děti pochází dle četnosti z : 34x neúplná rodina 25x úplná rodina 19x úplná doplněná rodina 17x z ústavního zařízení 11x péče jiné osoby 4x jiné Ošetřovné neplatí rodiče na 44,5 % dětí Bylo by vhodné využít na návrh úpravy výživného, které by platil stát a pak ho vymáhal na tom, kdo má vyživovací povinnost, aby tato úprava platila i pro ošetřovné a zařízení nemusela ošetřovné vymáhat sama. Úvazků pedagogických pracovníků, včetně pomocných vychovatelů: prům. 16,2 pracovníků/zařízení. Počet všech zaměstnanců je prům. 27,2 zaměstnance / zařízení. V zařízeních pracuje 77,8 % žen a 22,8 % mužů. Bylo by vhodné, aby zde pracovalo více mužů, hlavně na pedagogických a vychovatelských místech (situace je opticky vylepšena zahrnutím technických profesí – správců apod.). Prům. pečuje o jednu skupinu 4,1 pedagogických pracovníků a 7,6 všech pracovníků. Počet pracovníků pečujících o skupinu by měl být spíše nižší k navázání bližšího vztahu s dětmi, problémem je obsazení a kvalifikace pracovníků na nočních službách, kde ovšem náročnost služby může být stejná jako přes den Nejdelší směna trvá 48 hodin. Nejkratší směna trvá 4 hodiny. Kvalifikační předpoklady nesplňuje 14,3 % pracovníků. Všichni zaměstnanci všech zařízení se věnují nějaké formě studia. Z těch, kteří nemají potřebnou kvalifikaci si ji dorovnává 53,8 %. Kvalifikaci si zvyšuje 42 osob. Problematika kvalifikace nočních vychovatelů – viz. předchozí poznámka. Se syndromem vyhoření nepracují v 18 zařízeních, ve 24 pracují. Způsoby práce se syndromem vyhoření dle četnosti: 4x více rekreace pro zaměstnance, přednášky, dobrá relaxace 3x speciální a terapeutické výcviky, ocenění práce, týmová spolupráce, individuálně pomocí psychologa, seznámení s novými přístupy a metodami 2x společné zájmové aktivity, zlepšení pracovního prostředí, pozitivní atmosféra, změna druhu práce, dostupnost odborné literatury 1x ocenění práce, nepřenášení práce domů a naopak, přeřazení na jiné pracoviště, studijní pobyty, další vzdělávání
Práce s tímto syndromem je nutností, nelze s ním vůbec nepracovat! Je potřebná supervize nezávislých odborníků. Se systémem náhradní rodinné péče je spokojeno 10 zařízení, 8 zařízení neodpovědělo, 2 zařízení neznají lepší řešení, 5 zařízení nemá zkušenosti s NRP. Navrhované změny v systému NRP dle četnosti: 8x rychleji vřazovat děti do NRP 3x lépe vybírat náhradní rodiče 2x zřízení profesionálních pěstounských rodin, zintenzivnit spolupráci v rámci forem NRP 1x odstranit rivalitu mezi NRP a ústavní a ochrannou výchovou, nedostatek NRP u dětí 15-18, zlepšení legislativy, méně dětí v pěstounské rodině, lepší spolupráce mezi resorty, více pěstounské péče, včasné vyslovení nezájmu o dítě soudem, nejdříve navázat vztah dítěte s náhradními rodiče, až poté MPSV. Je nutná podpora profesionální pěstounské péče, rozhodně by mezi NRP a ÚV a OV neměla být rivalita. Navrhované změny v ústavní a ochranné výchově dle četnosti: 7x méně početné výchovné skupiny nebo buňky 7x prohloubení diferenciace VÚM 5x více péče o zletilé děti po odchodu ze zařízení 5x doplnit legislativu 5x posílit ekonomické a materiální zajištění ústavů 4x více VÚM s léčebně výchovným programem zaměřeným na drogy 4x více pravomocí pro zastoupení dítěte 3x zvýšení hranice pro přijetí do VÚ 3x transformace na zařízení rodinného typu 3x zajistit domovského psychologa na plný úvazek 3x snížení počtu dětí ve velkých zařízeních 3x včas podchytit nefunkční rodinu 2x více individuální práce s dětmi 2x větší využití tzv. "podmíněného propuštění svěřenek" 2x po 2 letech přezkoumávat soudem účinnost nařízení ústavní výchovy, nad 15 let s účastí nezletilých 2x zřízení léčebně výchovných skupin nebo zařízení
2x nepodmiňovat některá rozhodnutí ředitele souhlasem biologických rodičů 2x vytvoření VÚM s ochranným režimem 2x rozdíl ústavní x ochranné výchovy 2x odejmutí povinnosti vymáhat ošetřovné ústavu 1x nezabývá se tím 1x široká nabídka profes.přípravy pro personál 1x odstranit "výchovný" z názvu DVÚ 1x ochranná výchova pro děti pod 15 s trestnou činností 1x řešení umístění těhotných pod 15 let 1x zkrácení předběžného opatření 1x malá prostupnost jednotlivých zařízení 1x zjednodušit administrativu 1x větší možnost vyučení pro děti ve VÚ 1x nepatřit pod kraje 1x vymezení profilu klienta(někteří k nám nepatří) 1x zvýšení hranice pro prodloužení ústavní výchovy(více než 19) 1x větší meziresortní spolupráce 1x kvalifikovaný přístup pracovníků Vesměs všechny tyto změny mají podporu v sekci , zejména méně početné buňky a vých. skupiny, větší diferenciace zařízení, péče zletilé děti po odchodu ze zařízení a speciální zařízení pro závislé. 5 ředitelů zařízení nemá problémy, pracovní problémy ředitelů zařízení dle četnosti: 18x nedostatek financí 5x složitost řízení s rodiči neplatiči, vymáhání ošetřovného 4x příliš administrativy 3x nedostatek kvalifikovaného personálu 3x majetkové vztahy k objektu 3x více času je nutno věnovat ekonomické oblasti řízení, na úkor pedagogické činnosti 2x nedostatek vychovatelů - mužů
2x nedostatek prostoru 2x převrácený hodnotový systém dětí, agresivita 1x omezené pravomoci 1x nízká motivace a perspektivy dítěte 1x nedostatečně vážená práce 1x nedostupnost vlastního bytu u odcházejících svěřenců 1x realizace investičního rozvoje zařízení 1x přechod na regionální zřízení 1x nesoulad v zákonu o právní ochraně dětí a školskými zákony 1x občas únava, vyčerpání 1x transformace na DD 1x pomalost soudů 1x souboj se ŠÚ 1x nedostatek času 1x klienti,kteří k nám nepatří 1x transformace školství 1x transformace na DD rodinného typu 1x absence učňů ve škole 1x neexistence zařízení pro narkomany ml.15 let 1x zneužívání drog dětmi a s tím související problémy Nejčastější problém – finance, navrhujeme změnit způsob financování – rozdělit na 2 části – 1) fixní částka na provoz zařízení, 2) částka na dítě. V posledních pěti letech bylo ve všech zařízeních sexuálně zneužito jedno dítě. Může jít o špičku ledovce. 32 zařízení spolupracuje s nestátními organizacemi, 9 nespolupracuje, 1 zařízení neodpovědělo. 8 zařízení nemotivuje rodiče k častějším návštěvám, 1 zařízení neodpovědělo. Motivace uváděné dle četnosti: 11x návštěva možná kdykoliv 10x písemné pozvánky rodičům 7x spolupráce s OPD
6x zajištění ubytování pro rodiče 6x osobní pozvání 5x telefonické pozvání 3x vycházka s rodiči po celý den mimo zařízení 3x vyzývání dítěte ke korespondenci 3x vyzývání rodičů ke korespondenci 3x informace o prospěchu dítěte 2x vyzývání rodičů k návštěvám (způsob neuveden) 2x pořádání dnů otevřených dveří 2x pozvání na besídky 1x osobní návštěvy ředitele s dítětem u rodičů 1x pomoc rodičům v osobních věcech 1x občerstvení pro rodiče. Většina zařízení se snaží rodiče motivovat, nelze ovšem akceptovat, že některá zařízení nemotivují vůbec! 1 zařízení má podmínky dobré, není třeba nic. Co by dokázalo vedení zařízení zlepšit pracovní podmínky, usnadnit práci: 21x finance 5x rekonstrukce objektu 5x lepší legislativa 3x psycholog či terapeut 3x existence zařízení výchovně léčebného typu 3x umístit děti do jiného objektu 3x méně administrativy 3x nevymáhání ošetřovného 3x snížení počtu dětí ve skupině 2x meziresortní spolupráce 2x lepší a včasné informace 2x komplexnější přístup soudů při jednání o ústavní výchově
1x více kvalifikovaného personálu 1x celková prevence negativ.jevů u dětí, práce s dysfunkční rodinou 1x objektivní informace o zařízeních v médiích 1x lepší dopravní obslužnost 1x možnost více trestů za výrazné výchovné přestupky a útěky 1x kompetentnější přístup OPD 1x možnost lepšího zastoupení dítěte 1x změna vlastnických vztahů k objektu zařízení 1x placení ošetřovného rodiči 1x větší prostor pro výchovnou,relaxační činnost 1x lepší spolupráce s DgÚ Problém s financemi – viz. změna systému financování, dále rozhodně podporujeme psychologa nebo terapeuta v zařízení. 40 zařízení si myslí, že děti mají dostatek práv, 1 zařízení si myslí, že ne, 1 zařízení neodpovědělo. Dle jednoho zařízení se děti nedomáhají žádných práv. V praxi nejčastěji děti využívají nebo se domáhají těchto práv dle četnosti: 17x větší volnost,více vycházek 9x právo na svobodu projevu 9x právo být s rodinou,návštěva rodičů 4x ochrana soukromí 3x více kapesného 2x právo na slušné zacházení 2x sledování TV 2x právo na rozhovor se sociální pracovnicí nebo ředitelem 2x sociální zabezpečení 2x informace o svých úsporách 2x více a lepší materiální zajištění 2x právo hovořit se svým kurátorem 2x právo rozhodovat o sobě
1x ty,které jsou výhodné 1x všechna práva 1x práva dospělých 1x právo na svobodný přístup k informacím 1x právo na svobodný přístup k informacím
41 zařízení si myslí, že děti znají svá práva, 1 zařízení neodpovědělo. 26 zařízení si myslí, že by neměl být omezen obsah některých práv, 8 zařízení neodpovědělo, 8 zařízení si myslí, že by měl být obsah některých práv omezen nebo pozměněn. Omezení dle četnosti: 3x nižší hranice trestní odpovědnosti 1x zjednodušení pravidel kontroly a zacházení s osobními věcmi 1x větší možnost trestů a izolace ve větší míře 1x omezit právo shromažďovací (např. různé sekty či neonacisti) 1x zvýšení hranice pro prodej tabákových výrobků 1x právo na rychlé rozhodnutí soudu o ústavní výchově. Větší možnost trestů a izolace – jak toto může ředitel vůbec požadovat! 28 zařízení se domnívá, že je mezi právy a povinnostmi vyvážený vztah, 9 se tak nedomnívá, 4 neodpověděla. Stížnost nebyla podána na 34 zařízení, byla na 8. Z toho 5x vyhodnocena jako neoprávněná, 1x bylo výsledkem zřízení další výchovné skupiny, 1x přijato organizační opatření, 1x část oprávněná, část neoprávněná. Bylo by vhodné zřízení nezávislého orgánu pro vyřizování stížností. Údaje o dětech, zpracované odpovědi dětí Počet vyslechnutých dětí: Dětí celkem
Děvčata
Chlapci
Neuvedeno
214
90
119
5
100 %
42,1 %
55,6 %
2,3 %
Vybrané děti dle typů zařízení: DD
ZvŠI
VÚ
DgÚ
116
27
51
20
54,2 %
12, 6 %
23,8 %
9,4 %
Věk dětí: 3 – 6 let
7 – 11 let
12 – 14 let
15 – 18 let
18 a více let
Neuvedeno
9
46
56
101
1
1
4,2 %
21,5 %
26,2 %
47,2 %
0,5 %
0,5 %
Co by si děti přály v zařízení změnit dle četnosti: 70x nic 29x větší volnost,více a delší vycházky 18x lepší vybavení pokojů,rekonstrukce zařízení 10x vybudovat sportoviště 10x změnit ředitele a režim,případně vychovatele a režim nebo pouze režim či pouze vyměnit určitého vychovatele 10x koupit vybavení(koberec, video,klávesy,více hraček,TV atd.) 6x častěji domů 5x menší přísnost vychovatelů 4x nákup PC nebo více PC,možnost hrát hry na PC 4x méně práce 3x více aktivit,činností,více rekreace 3x aby děti nebyly drzé k vychovatelům 3x více jídla 3x aby nebylo erární oblečení 2x zlidštění izolace-pryč s kachlíky 2x hygiena WC, koupelny 2x povolit kouření v zařízení 2x aby se děti nehádaly,aby byly hodnější 2x dát sestru do jiného oddílu, abych já šla do jiného oddílu 2x aby tu nebyly schody, bolí mě z nich nohy nebo, aby tu byl výtah 2x abychom mohli chodit sami ven
2x mít tady psa 2x aby mě pustili domů 2x špatné chování dětí 2x pozdější budíček 2x aby bylo více prostoru 2x pryč s mřížemi 2x víc návštěv, delší telefonáty 2x kratší tůry Je nutné zaměřit pozornost zejména na výhrady dětí k potřebě větší volnosti a počtu vycházek, častější návštěvy doma, požadavku na změnu ředitele, více sportovišť. Erární oblečení, málo jídla, návštěva doma, izolace nesmí být předmětem trestů! Mříže by měly být jen v nezbytné míře a jen u některých zařízení (typicky ne v DD). Jak se děti oslovují navzájem: Křestní jméno
Křestní a příjmení
Křestní a přezdívka
přezdívka
příjmení
Křestní,příjmení, Neuvedeno přezdívka
159
18
16
3
1
13
4
74,3 %
8,4 %
7,5 %
1,4 %
0,5 %
6,1 %
1,9 %
Jak děti oslovuje personál:
Křestní příjmení přezdívka Křestní Křestní Křestní Příjmení,přezdívka neuv jméno jméno,příjmení jméno,přezdívka jméno,přezdívka,příjmení 179
2
83,6 % 0,9 %
2
23
5
1
1
1
0,9 %
10,8 %
2,3 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
Personál by děti neměl oslovovat příjmením. Oslovení vychovatelů dětmi: Tykání
Vykání
Tykání i vykání
Nelze určit
28
153
7
26
13,1 %
71,5 %
3,3 %
12,1 %
Vykání by mělo být odlišeno a rozděleno mezi vychovateli tak, aby děti získaly správné návyky pro začlenění do společnosti (blízkým dospělým tykám, jinak vykám a posléze mi tykání je nabídnuto, jinak vykám dál). Oslovení vychovatelů:
87x teto, strejdo 47x názvem funkce 32x příjmení 16x paní, pane 14x křestní jméno 4x tetinko, strejdo Oslovení názvem funkce používat v rozumně nezbytné míře. Přezdívku nemá 112 dětí, tj. 52,3 %, přezdívku má 102 dětí, tj. 47,7 %. Z těch co mají přezdívku: Líbí
nelíbí
Nezáleží na tom
nevadí
Některé líbí,některé ne
neuvedeno
63
13
2
11
2
11
61,8 %
12,8 %
1,9 %
10,8 %
1,9 %
10,8 %
Kdo říká dětem přezdívkou: Ostatní děti
vychovatelé Ostatní sourozenci Děti i Děti, nikdo zaměstnanci vychovatelé vychovatelé a ostatní zam.
Neuvedeno
50
3
1
2
19
3
2
22
49 %
2,9 %
1%
2%
18,6 %
2,9 %
2%
21,6%
Vychovatelé by měli děti oslovovat přezdívkou jen v případě, že se dětem přezdívka líbí. Nadávají ti děti? ne
ano
někdy Ano, ale ve zlém
Výjimečně,ojediněle Tak, jak je běžné mezi dětmi
neuvedeno
105
41
55
3
5
4
1
49 %
19,2 %
25,7 %
1,4 %
2,3 %
1,9 %
0,5 %
Je velké procento nadávání mezi dětmi, je nutné sledovat, působit preventivně a výchovně. Bijí tě někdy děti? ne
ano
Bily, když jsem byl nový
Ano, ale ne vážně
Výjimečně,ojediněle Ano, ne vážně, pereme se
Pereme se neuvedeno
155
32
3
4
10
1
8
1
72,4 %
15 %
1,4 %
1,9 %
4,7 %
0,5 %
3,7 %
0,5 %
Je poměrně velké procento(20%) bití mezi dětmi, je nutné sledovat, působit preventivně a výchovně.
Neubližují děti někomu jinému? ne
ano
Asi ne
nevím
Jen verbálně
někdy
Když si to zaslouží
Někdy se děti perou
Asi neuvedeno ne,nevím
133
44
2
8
5
12
6
5
1
1
62,2 %
20,6 %
0,9 %
3,7 %
2,3 %
5,6 %
2,8 %
2,3 %
0,5 %
0,5 %
Odpovídá předchozí poznámce. Nadávají ti vychovatelé / ostatní personál? ne
ano
Někdy z legrace
1x
Neuvedeno
190
19
1
2
2
88,8 %
8,9 %
0,5 %
0,9 %
0,9 %
Nikdy nesmí docházet k nadávání dětem ze strany personálu (zde v 9% případů)! Bijí / bili tě někdy vychovatelé / ostatní zaměstnanci nebo ti jinak ubližují? ne
ano
někdy
Někdy pohlavek
1x pohlavek
1x facka
2x facka
Dostal na zadek
neuvedeno
172
16
1
11
2
7
1
1
3
80,3 %
7,5 %
0,5 %
5,1 %
0,9 %
3,3 %
0,5 %
0,5 %
1,4 %
Celkem v 18% případů – nemá existovat vůbec!! Kdo tě bije / bil dle četnosti: 18x vychovatel / ka 14x neuvedeno 2x údržbář 1x ředitel 1x zástupce ředitele 1x vychovatel / ka, ředitel
Viz. předchozí poznámka. Ubližuje personál někomu jinému? ne
Menší Rvačky neví Někdy neuvedeno ano Někdy Výjimečně,ojediněle Někdy Někdy ano facka pohlavek děti dětí s pohlavek na vychovateli či menší zadek děti na zadek
172
21
80,4 9,8 % %
3
2
2
6
2
1,4 %
0,9 %
0,9 %
2,8 %
0,9 % 0,5 %
Odpovídá předchozímu zjištění (asi 17%). Nejčastější tresty uváděné dětmi dle četnosti: 65x zákaz TV 60x zákaz vycházek, zákaz osobního volna 29x snížení bodů, ohodnocení 18x zákaz odjezdu domů 17x snížení kapesného 16x úklid 9x práce 8x jít se učit nebo něco psát 7x izolace 6x být na hanbě 6x přeřazení do horší skupiny 6x zákaz činnosti, kterou mám rád 5x zákaz kouření 4x povinné erární oblečení 4x dřívější večerka 4x důtka 4x nesmí si přidat jídlo 3x tělesné cvičení (dřepy, kliky)
1
3
1
1
1,4 %
0,5 %
0,5 %
3x výprask, bití 3x neúčast na akci 3x zákaz PC 3x nepřeřazení do lepší skupiny 2x služba navíc 2x klečení 2x zákaz nákupu 1x nezájem nebo nemluvení ze strany vychovatelů 1x odebrání šperků 1x zákaz hrát si 1x nedostane sladkosti 1x zavření v pokoji 1x ležení v posteli 1x vyházet skříňku a znovu uklidit 1x domluva Tresty zákazu odjezdu domů, izolace, být na hanbě, povinné erární oblečení, zákaz přidání jídla, výprask nebo bití, klečení, odebrání šperků, zavření v pokoji, ležení v posteli, vyházení a znovuuklizení skříňky jsou nepřípustné! Nejhorší tresty uváděné dětmi dle četnosti: 28x zákaz vycházek, osobního volna 18x zákaz TV 13x zákaz odjezdu domů 7x povinné erární oblečení 7x úklid 4x snížení kapesného 4x zákaz činnosti, kterou mám rád 3x práce 2x snížení bodů, ohodnocení 2x izolace
2x výprask, bití 2x být na hanbě 2x zákaz kouření 2x zavření v pokoji 2x zákaz nákupu 1x zákaz pouštět kazeťák, tělesné cvičení, menší děti bití, nezájem, nemluvení ze strany vychovatelů, jít se učit, zákaz si hrát, důtka, nepřeřazení do lepší skupiny, klečení, ležení v posteli, nesmí si přidat jídlo, vyházet skříňku a znovu uklidit, vězení Viz. předchozí poznámka. Odměny uváděné dětmi podle četnosti: 82x dobroty, sladkosti 75x pochvala 44x vyšší kapesné 35x vycházka 26x body navíc, lepší ohodnocení 15x odjezd domů 15x věcná odměna 13x TV po večerce 8x přeřazení do lepší skupiny 7x účast na akci 4x jídlo 3x pozdější večerka 2x vycházka s rodiči nebo návštěva rodičů 1x vrácení šperků, vrácení vlastního oblečení, pohlazení, panenka do postele, nákup, možnost telefonovat Odjezd domů, jídlo, vycházka s rodiči nebo návštěva rodičů, vrácení šperků – je nepřípustné, aby tyto věci byly za odměnu! Naopak pohlazení, panenka do postele – takové odměny by měly být samozřejmé, nic nestojí a tak by to mělo normálně fungovat. Nejoblíbenější odměny uváděné dle četnosti: 27x dobroty, sladkosti
15x vycházka 14x odjezd domů 12x vyšší kapesné 9x pochvala 8x účast na akci 4x body navíc, lepší hodnocení 2x TV po večerce 1x cigareta, věcná odměna, pohlazení Viz. předchozí připomínka. Vlastní skříňka nebo stolek, který se dá uzamykat: ne
ano
Ano, ale klíč Ano, ale nezamykám ji, pasuje i k jiným skříňkám není to potřeba
Ano, ale stejně ji vždy někdo otevře
Ano, ale klíč mají vychovatelé
Ne, ale není třeba
131
55
11
4
1
3
9
61,2 %
25,7 %
5,1 %
1,9 %
0,5 %
1,4 %
4,2
2/3 dětí nemají vlastní zamykatelnou skříňku na osobní věci, což není správné, mít by ji měly. Pokud je podezření, že dítě něco ukrývá, provádí se prohlídka v jeho přítomnosti: ano
ne
neví
Někdy ne
Prohlídky se neprovádí
Někdy ano, někdy ne
Někdy ne, když Nerozumí je “letecký den” otázce
neuvedeno
119
32
18
2
25
5
1
8
4
55,6 %
15 %
8,4 %
0,9 %
11,7 %
2,3 %
0,5 %
3,7 %
1,9 %
20% dětí uvádí, že u kontroly není, to příliš nekoresponduje s údajem uvedeným zařízeními (uvádí to 4 zařízení z 42). Dopis otevíráš sám? ano
ne
Sám pod Neotevírá kontrolou sám, ale je vychovatele přítomen
Nedostává Vychovatele dopisy někdy dopis přečtou
Vychovatel Nutno ukázat vždy dopis, když má přečte trest
119
17
28
15
9
1
3
1
55,6 %
7,9 %
13,1 %
7%
4,2 %
0,5 %
1,4 %
0,5 %
Ano,ale neumí číst, čte starší dítě nebo vychovatel
Ne a nejsem u toho
Ano, ale někdy vych. přečte
Sám pod kontrolou vych., nutno odevzdat peníze
Sám pod kontrolou vych., někdy dopis přečtou
Někdy sám pod kontrolou vych., někdy pouze přítomen
neuvedeno
8
1
1
1
1
2
7
3,7 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
0,9 %
3,9 %
Když dítě dostane balík otevírá ho samo: Ano Ne Sám pod Neotevírá Nedostává Otevírá Ne Pod kontrolou kontrolou sám, ale balíky starší a vychovatele,nutno vych. je sestra není odevzdat peníze přítomen u toho
Někdy pod kontrolou vych., někdy pouze přítomen
Pod Neuvedeno kontrolou vych. otevírá st. sestra
116
18
31
54,2 8,4 14,4 % % %
16
9
3
1
2
1
1
16
7,5 %
4,2 %
1,4 %
0,5 %
0,9 %
0,5 %
0,5 %
7,5 %
Odesílání dopisů: Neodesílá Neumí psát Dítě Po pomáhá samo personálu dopisy kamarád, vych.
Někdy ho vych. čtou
Kontrola chyb při psaní
Vždy přečte vych.
Dítě samo nebo po personálu
77
54
20
5
2
1
18
15
36 %
25,2 %
9,4 %
2,3 %
0,9 %
0,5 %
8,4 %
7%
Dítě samo, kontrola chyb při psaní
Po personálu, někdy ho vych. čtou
Po personálu, kontrola chyb při psaní
Po personálu, vždy ho vych. přečte
Někdy ho vych. Přečtou, kontrola chyb při psaní
Po Nerozumí Neuvedeno personálu, otázce neumí psát
2
1
3
5
1
1
2
7
0,9 %
0,5 %
1,4 %
2,3 %
0,5 %
0,5 %
0,9 %
3,3 %
K celému oddílu o dopisech a balících – je potřeba podmínky otevírání a kontroly pošty upravit zákonem při uchování soukromí dětí a jen v nezbytné míře listovní tajemství narušovat. U kontroly odchozí pošty se nám zdají uváděné počty kontrol nepřiměřeně vysoké, což není vhodné. Můžeš si vybrat, co si vezmeš na sebe? Ano Ne
Ano, Někdy Ano, s omezením ale teta schválí
Neví Ne, v zařízení se nosí ústavní obl.
Někdy já, někdy vych.
Dle skupiny, v které jsem
Ven ano, Neuvedeno v zařízení ústavní
148
34
4
69,1 15,9 1,9 % % %
3
10
1
6
1
3
2
2
1,4 %
4,7 %
0,5 %
2,8 %
0,5 %
1,4 %
0,9 %
0,9 %
20% dětí uvádí zápornou odpověď, měly by si oblečení vybírat sami, s přihlédnutím k počasí, příležitosti apod. Můžeš si koupit oblečení dle svého přání či výběru: ano
ne
Neušetřím nic
neví
Ano s dohledem vych.
někdy
Neuvedeno
176
22
2
4
2
1
7
82,2 %
10,3 %
0,9 %
1,9 %
0,9 %
0,5 %
3,3 %
Omezení na výběr by se mělo vztahovat na určitý kus oblečení, nemělo by být znemožněno úplně. Budíček ve všední den: nejdříve 4:15 hod. (dojíždí do vzdálené školy), nejčastěji 6:30 hod. – 75x. Večerka ve všední den: nejdříve 19 hodin, nejpozději 24 hod. Hlídá tě někdo při koupání? ne
ano
Ne,ale vych. poblíž
Někdy neví Někdy Vychovatelky Jsme 2 ve starší ano,někdy i vychovatele sprše a děvčata ne máme omezen čas
Výjimečně, neuvedeno ojediněle
138
40
4
3
1
12
7
1
2
6
64,4 %
18,7 1,9 % %
1,4 %
0,5 %
5,6 %
3,3 %
0,5 %
0,9 %
2,8 %
Vadí dětem hlídání při koupání / sprchování, uváděné odpovědi dle četnosti: 33x nevadí 13x vadí 1x trochu vadí 1x je mi to jedno 1x někdy ano, někdy ne U starších dětí není namístě vůbec, nemělo by se u nich vykytovat. Budíček o víkendu: nejdříve 7:30 hod., 21 x uvedeno kdy chceme. Večerka o víkendu: nejdříve 19:30 hod., nejpozději 24 hod. Můžeš chodit sám ven?
Ano
Ne
Jen vycházky a zájmové aktivity
Pouze během návštěvy rodičů
Dle skupiny
Pouze určité dny
Pouze vycházky, zájmové aktivity, během návštěvy rod.
Jen neuvedeno vycházky a aktivity v určité dny
112
74
15
1
4
2
1
1
4
52,3 %
34,5 7 % %
0,5 %
1,9 %
0,9 %
0,5 %
0,5 %
1,9 %
Není přijatelné, aby 45% dětí nemohlo chodit samostatně ven! Můžeš se večer chodit bavit? ne
ano
Pouze Propustka a vycházka doprovod rodičů
Ano, ale ne na disko
Pouze s dalším dítětem
Jen za Pouze odměnu vycházka za odměnu
neuvedeno
160
41
3
1
2
1
1
1
4
74,7 %
19,1 %
1,4 %
0,5 %
0,9 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
1,9 %
Věk od kolika se děti mohou jít bavit večer ven dle četnosti: 8x 15 let 7x 16 let 2x 18 let 2x 10 let 1x 12 let 1x 17 let Počet zájmových kroužků navštěvovaných dětmi byl 209, tj. 0,98 kroužku / dítě. Na zájomé kroužky v zařízení chodilo 39 dětí, mimo zařízení 27 dětí, oboje 9 dětí, 47 dětí neuvedlo. Jak často se díváš na TV nebo video? vůbec
denně
Někdy, asi 3x týdně
Často, asi 4-5 x týdně
Zřídka 12x týdně
nevím
Dle počtu bodů
Nesmíme se dívat na TV v této skupině
neuvedeno
4
105
33
17
23
2
3
1
26
1,9 %
49,1 %
15,4 %
7,9 %
10,7 %
0,9 %
1,4 %
0,5 %
12,2 %
202 dětí má v zařízení kamarády, tj. 94,4 %, 11 dětí nemá v zařízení kamarády, tj. 5,1 %, 1 dítě neuvedlo. 197 dětí má kamarády mimo zařízení, tj. 92 %, 16 dětí nemá kamarády mimo zařízení, tj. 7,5 %, 1 dítě neuvedlo.
Oba předešlé výsledky jsou velice příznivé, u dětí, které nemají kamarády ať v zařízení nebo mimo něj, je třeba zvýšené péče a pozornosti. Úraz v zařízení utrpělo 46 dětí, tj. 21,5 %, neutrpělo 167 dětí, tj. 78 %, 1 dítě neuvedlo. Druh úrazu dle četnosti: 14x zlomená končetina 6x podvrtnutá noha 4x naražená končetina 4x řezná rána 4x tržná rána 4x rozbitá hlava 2x něco s krkem nebo zády 1x poranění oka 1x rozbitá hlava, bodná rána Způsob úrazu dle četnosti: 8x hraní fotbalu 8x pád 8x při sportu 4x potyčka s jiným dítětem 2x pád z kola 1x pád ze schodů, stěhování, uhodil se, spadl ze střechy, úmyslně zavinilo jiné dítě, řez pilou, houpání Ze zařízení neuteklo 159 dětí, tj. 74,3 %, uteklo 50 dětí, tj. 23,4 %, z jiného zařízení 2 děti, 1x pozdější návrat z dovolenky, 2 děti neuvedly. Počet útěků je vysoký bez ohledu na důvody. Důvody útěku dle četnosti 10x dítě chtělo domů 8x nelíbí se mu v zařízení, nebaví ho to tam 2x nově příchozí, nezvyk 2x kvůli holce / klukovi 2x za kamarádem či partou
2x chtěl na diskotéku 2x konflikt s vychovatelem 2x nechal se svést kamarádem 1x umírající matka, dítě chtělo vyzkoušet útěk, chtěl dokázat rodině, že si umí sám vydělat, hádky s jiným dítětem, venku je větší volnost, špatný vztah s ostatními dětmi, matka v nemocnici, problém s chováním a školou, myslela si, že ji máma nechce 5x uvedena kombinace výše uvedených důvodů 8 útěků u důvodu nespokojenosti v zařízení je dost, kontakt s blízkými ve špatném zdravotním stavu (umírající matka, v nemocnici apod. ) by měl být umožněn vždy (bez ohledu na problémy a tresty). Spokojenost v zařízení: Ano
Docela ano
Ne
Moc ne
Nevím
Trochu,ale doma je lépe
Ano,ale doma je lépe
Trochu
130
14
20
4
2
4
10
10
60,8 %
6,5 %
9,4 %
1,9 %
0,9 %
1,9 %
4,7 %
4,7 %
Někdy ano,někdy ne
Ano, lepší než doma
Ano, ale šel Ne, chtěl bych do NRP bych domů
Nevím,chci domů
Je to nutnost
Neuvedeno
5
4
1
6
1
1
2
2,3 %
1,9 %
0,5 %
2,8 %
0,5 %
0,5 %
0,9 %
Poměrně hodně dětí je v zařízeních nespokojeno (25%). Pocit nespravedlnosti má 70 dětí, tj. 32,7 %, nemá 136 dětí, tj. 63,6 %, neví 5 dětí, tj. 2,3 %, nerozumí otázce 2 děti, 1 dítěti je to jedno. 2/3 dětí má pocit nespravedlnost, což je vysoký podíl . Důvody pocitů nespravedlnosti a křivdy dle četnosti: 7x když na mne někdo něco svede 5x nespravedlivé nařčení a eventuální důsledky 4x užití principu kolektivní viny ze strany vychovatelů 3x bodování 2x ostatní děti si vyžadují pozornost vychovatelů 2x krátké nebo málo vycházek 2x nevěří ji/mu
2x nemůže jít domů 2x když mě děti ubližují,bijí 2x když mě vych. vynadá za něco co jsem neudělala 2x vychovatel je zlý nebo vych.se chovají špatně 1x děti jí/ho odsuzují, děti jí/ho předbíhají, doktorka ji nepustila do "činnosti", nesmí si půjčovat věci, starší děti si s ní/m nechtějí hrát, napadalo ho děvče a hádali se, problémy s mámou, nerada vstává a cvičí, zákaz kouření, pocit malého pochopení problému, vyjel jsem na vych. a dostal pár facek, nechci o tom mluvit, neocenění dobrého, záslužného skutku, posílají mě spát dřív než malé děti, jsem neoblíben, nemůžu jít ven kdy chci, málo jídla když ostatní ubližují slabším dětem, když je doma,tak se mu nechce zpět, s někým se pohádá a pak toho lituje, protože se neozývají rodiče, nesmí telefonovat mámě a když ona volá, tak mi jí nedají, nedovolení prodloužit dovolenku o 1 den, příliš mnoho času je organizováno, když mi někdo nadává, chybí individuální přístup vychovatelů, vychovatelé sprostě křičí Je nutné především odmítnout princip kolektivní viny a zákaz návštěvy domova, dále je nutné pečlivě posuzovat tzv. bodovací systémy. V následujících přehledech jsou k sobě vztaženy některá zjištění, čísla v závorkách vyjadřují srovnání s celým souborem dětí: Samostatný výběr oblečení x spokojenost dětí v zařízení Ze 148 dětí, které si mohou vybrat oblečení samy, je spokojeno 98 dětí, tj. 66,2 % (60,8 %), není 14, tj. 9,5 % (9,4 %). Z 95 dětí, které odpověděly ano nebo někdy, na otázku zda jim nadávají ostatní děti má pocit nespravedlnosti nebo křivdy 37 dětí, tj. 39 % (32,7 %). Pocit nespravedlnosti nebo křivdy nemá 55 dětí, tj. 57,9 % (63,6 %). Z 95 dětí, které odpověděly ano nebo někdy, na otázku zda jim nadávají ostatní děti je spokojených 50 dětí, tj. 52,6 % (60,8 %), 14 nespokojených, tj. 14,7 % (9,4%). Z 95 dětí, které odpověděly ano nebo někdy, na otázku zda jim nadávají ostatní děti uteklo ze zařízení 26 dětí, tj. 27,4 % (23,4 %), neuteklo 67 dětí, tj. 70,5 % (74,3 %). Ze 32 dětí, které jsou bity jinými dětmi má pocit nespravedlnosti nebo křivdy 11, tj. 34,4 % (32,7 %), pocit nespravedlnosti nebo křivdy nemá 19 dětí, tj. 59,4 % (63,6 %). Ze 32, které jsou bity jinými dětmi je spokojeno 14 dětí, tj. 43,8 % (60,8%), nespokojeny 4 děti, tj. 12,5 % (9,4 %). Z 32 dětí, které jsou bity jinými dětmi uteklo 10 dětí, tj. 31,3 % (23,4 %), neuteklo 21 dětí, tj. 65,6 % (74,3 %). Z 19 dětí, kterým nadává personál má pocity nespravedlnosti nebo křivdy 8 dětí, tj. 42,1 % (32,7 %), nemá 11 dětí, tj. 57,9 % (63,6 %). Z 19 dětí, kterým nadává personál je spokojeno 8 dětí, tj. 42,1 % (60,8 %), nespokojeny 3 děti, tj. 15,8 % (9,4 %). Z 19 dětí, kterým nadává personál uteklo 6 dětí, tj. 31,6 % (23,4 %), neuteklo 13 dětí, tj. 68,4 % (74,3 %).
Ze 42 dětí, které bije personál má pocit křivdy nebo nespravedlnosti 14 dětí, tj. 33,3 % (32,7 %), nemá 25 dětí, tj. 59,5 % (63,6 %). Ze 42 dětí, které bije personál je spokojeno 24 dětí, tj. 57,1 % (60,8 %), nejsou spokojeny 4 děti, tj. 9,5 % (9,4 %). Ze 42 dětí, které bije personál uteklo ze zařízení 11 dětí, tj. 26,2 % (23,4 %), neuteklo 31 dětí, tj. 73,8 % (74,3 %). Z 50 dětí, které utekly je spokojeno v zařízení 25 dětí, tj. 50 % (60,8 %), není spokojeno 9 dětí, tj. 18 % (9,4 %). Ze 112 dětí, které mohou chodit samy ven má pocit křivdy a nespravedlnosti 38 dětí, tj. 33,9 % (32,7 %), nemají tento pocit 72 dětí, tj. 64,3 % (63,6 %). Ze 112 dětí, které mohou chodit ven je spokojeno 81 dětí, tj. 72,3 % (60,8 %), není spokojeno7 dětí, tj. 6,3 % (9,4 %). Ze 112, které mohou samy ven uteklo 27 dětí, tj. 24,1 % (23,4 %), neuteklo 84 dětí, tj. 75 % (74,3 %). Pocity nespravedlnosti a křivdy: Děti umístěné v rodinách buňkách ne
ano
neví
Nerozumí otázce
Je mi to jedno
28
8
2
1
X
71,8 %
20,5 %
5,1 %
2,7 %
X
Děti z výchovných skupin 102
58
3
1
1
61,8 %
35,2 %
1,8 %
0,6 %
0,6 %
6
4
X
X
X
60 %
40 %
X
X
X
2,3 %
0,9 %
0,5 %
Děti z obou forem
Srovnání s celým souborem 63,6 %
32,7 %
Ve srovnání s celým souborem dětí vykazují děti z rodinných buněk výrazně menší pocit nespravedlnosti a křivdy. Útěky: Děti z rodinných buněk ne
ano
Z jiného zařízení
Pozdější návrat z dovolenky
Neuvedeno
35
4
X
X
X
89,7 %
10,3 %
X
X
X
Děti z výchovných skupin
116
44
2
1
2
70,3 %
26,7 %
1,2 %
0,6 %
1,2 %
8
2
X
X
X
80 %
20 %
X
X
X
0,9 %
0,5 %
0,9 %
Děti z obou forem
Srovnání s celým souborem 74,3 %
23,4 %
Výrazně nižší počet útěků u dětí z rodinných buněk. Spokojenost dětí: Děti z rodinných buněk ne
ano
Moc ne
Docela ano
nevím
Trochu, ale doma je lépe
Ano, ale doma je lépe
X
32
X
1
1
1
X
X
82,1 %
X
2,6 %
2,6 %
2,6 %
X
Děti z výchovných skupin 20
96
4
12
1
2
8
12,1 %
58,2 %
2,4 %
7,3 %
0,6 %
1,2 %
4,8 %
Děti z obou forem X
2
X
1
X
1
2
X
20 %
X
10 %
X
10 %
20 %
1,9 %
6,5 %
0,9 %
1,9 %
4,7 %
Srovnání s celým souborem 9,4 %
60,8 %
pokr. tab. spokojenost dětí Děti z rodinných buněk Někdy ano, někdy ne
Ne, chtěla bych domů
Ano, lepší než doma
Ano, ale šel Nevím, chci bych do NRP domů
trochu
Je to nutnost
X
X
2
1
X
1
X
X
X
5,1 %
2,6 %
X
2,6 %
X
Děti z výchovných skupin 5
6
1
X
1
6
1
3%
3,6 %
0,6 %
X
0,6 %
3,6 %
0,6 %
1
X
X
3
X
Děti z obou forem X
X
X
X
10 %
X
X
30 %
X
1,9 %
0,5 %
0,5 %
4,7 %
0,5 %
Srovnání s celým souborem 2,3 %
2,8 %
Žádné z dětí z rodinných buněk neuvedlo, že je nespokojen! Celková spokojenost dětí z rodinných buněk je výrazně vyšší proti celému souboru Nadávání mezi dětmi dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
někdy
Ano,ale ne ve zlém
Výjimečně,ojediněle Tak, jak je běžné mezi dětmi
neuvedeno
57
16
36
1
4
2
X
49,1 %
13,8 %
31 %
0,9 %
3,4 %
1,7 %
X
16
5
5
X
X
1
X
59,3 %
18,5 %
18,5 %
X
X
3,7 %
X
20
15
13
1
1
1
X
39,2 %
29,4 %
25,5 %
2%
2%
2%
X
12
5
1
1
X
X
1
60 %
25 %
5%
5%
X
X
5%
2,3 %
1,9 %
0,5 %
Děti ZvŠI, PŠI
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 49 %
19,2 %
25,7 %
1,4 %
Výrazně nižší nadávání mezi dětmi v DD, naopak výrazně vyšší u dětí ve VÚ. Bití mezi dětmi dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
Bily,když jsem byl nový/á
ojediněle
Ano,ale ne Pereme vážně se
Ano,ne neuvedeno vážně,pereme se
84
15
2
6
3
4
1
1
72,4 %
12,9 %
1,7 %
5,2 %
2,6 %
3,5 %
0,9 %
0,9 %
19
6
X
1
X
1
X
X
70,4 %
22,2 %
X
3,7 %
X
3,7 %
X
X
Děti ZvŠI
Děti VÚ 35
9
X
3
1
3
X
X
68,6 %
17,7 %
X
5,9 %
2%
5,9 %
X
X
17
2
1
X
X
X
X
X
85 %
10 %
5%
X
X
X
X
X
4,7 %
1,9 %
3,7 %
0,5 %
0,5 %
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 72,4 %
15 %
1,4 %
Výrazně vyšší procento bití mezi dětmi u ZvŠI. Nadává personál dětem dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
Někdy z legrace
1x
neuvedeno
106
8
X
X
2
91,4 %
6,9 %
X
X
1,7 %
21
5
X
1
X
7,8 %
18,5 %
X
3,7 %
X
47
3
X
1
X
92,2 %
5,9 %
X
2%
X
16
3
1
X
X
80 %
15 %
5%
X
X
0,5 %
0,9 %
0,9 %
Děti ZvŠI
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 88,8 %
8,9 %
Výrazně vyšší procento nadávek ze strany personálu v ZvŠI. Bije / bil tě personál dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
1x facka
někdy
Někdy pohlavek
1x pohlavek
2x facka
Dostal na zadek
neuvedeno
90
9
3
1
9
1
X
1
2
77,6 %
7,8 %
2,6 %
0,9 %
7,8 %
0,9 %
X
0,9 %
1,7 %
Děti ZvŠI
19
4
1
X
1
1
X
X
1
70,4 %
14,8 %
3,7 %
X
3,7 %
3,7 %
X
X
3,7 %
43
3
3
X
1
X
1
X
X
84,3 %
5,9 %
5,9 %
X
2%
X
2%
X
X
20
X
X
X
X
X
X
X
X
100 %
X
X
X
X
X
X
X
X
5,1 %
0,9 %
3,3 %
0,5 %
0,5 %
1,4 %
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 80,3 %
7,5 %
0,5 %
Výrazně vyšší procento bití ze strany personálu v ZvŠI.
Samostatný výběr oblečení dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
Ano s někdy Ano,ale Ne, v omezením teta zařízení schválí se nosí ústavní
neví
Někdy já, někdy vych.
Podle toho, v jaké jsem skupině
Ven neuvedeno ano, v ústavu erární obl.
20
80
1
3
X
1
1
X
X
1
17,2 %
69 %
0,9 %
2,6 % 7,8 %
X
0,9 %
0,9 %
X
X
0,9 %
9
Děti ZvŠI 9
18
X
X
X
X
X
X
X
X
X
33,3 %
66,7 %
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Děti VÚ 2
38
3
X
X
3
X
X
3
2
X
3,9 %
74,5 %
5,9 %
X
X
5,9 %
X
X
5,9 %
3,9 %
X
Děti DgÚ 3
12
X
1
1
3
X
X
X
X
X
15 %
60 %
X
5%
5%
15 %
X
X
X
X
X
Srovnání s celým souborem
15,9 %
69,1 %
1,9 %
1,4 % 4,7 %
2,8 %
0,5 %
0,5 %
1,4 %
0,9 %
0,9 %
Výrazně vyšší omezení samostatného výběru v ZvŠI. Naopak velmi neomezené v samostatném výběru oblečení jsou děti v VÚ.
Jak mohou chodit děti samy ven dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
jen vycházky nebo zájm.aktivity
Pouze během návštěvy rodičů
podle toho v jaké jsem skupině
pouze v určité dny
Jen vycházky či aktivity či pouze návštěvy rod.
Jen vycházky či aktivity v určitých dnech
neuvedeno
35
76
1
X
X
2
X
X
2
30,2 %
65,5 %
0,9 %
X
X
1,7 %
X
X
1,7 %
Děti ZvŠI 13
13
1
X
X
X
X
X
X
48,2 %
48,2 %
3,7 %
X
X
X
X
X
X
9
23
13
X
4
X
1
1
X
17,6 %
45,1 %
25,5 %
X
7,8 %
X
2%
2%
X
Děti VÚ
Děti DgÚ 17
X
X
1
X
X
X
X
2
85 %
X
X
5%
X
X
X
X
10 %
0,5 %
1,9 %
0,9 %
0,5 %
0,5 %
1,9 %
Srovnání s celým souborem 34,5 %
52,3 %
7%
Výrazně větší možnost chodit samostatně ven mají děti v DD. Útěky dětí ze zařízení dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
Ano,z jiného zařízení
Pozdější návrat z dovolenky
neuvedeno
104
12
X
X
X
89,7 %
10,3 %
X
X
X
Děti ZvŠI 16
11
X
X
X
59,3 %
40,7 %
X
X
X
21
27
2
1
X
41,2 %
52,9 %
3,9 %
2%
X
18
X
X
X
2
90 %
X
X
X
10 %
0,9 %
0,5 %
0,9 %
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 74,3 %
23,4 %
Výrazně nižší počet útěků je u dětí z DD, naproti tomu výrazně vyšší je u dětí v ZvŠI a VÚ. Spokojenost dětí dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
moc ne
docela ano
nevím
trochu,ale doma je lépe
ano,ale doma je lépe
někdy ano,někdy ne
4
84
X
4
1
3
5
2
3,5 %
72,4 %
X
3,5 %
0,9 %
2,6 %
4,3 %
1,7 %
X
18
2
3
X
X
X
1
X
66,7 %
7,4 %
11,1 %
X
X
X
3,7 %
12
21
X
5
1
1
4
2
23,5 %
41,2 %
X
9,8 %
2%
2%
7,8 %
3,9 %
4
7
2
2
X
X
1
X
20 %
35 %
10 %
10 %
X
X
5%
X
6,5 %
0,9 %
1,9 %
4,7 %
2,3 %
Děti ZvŠI
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 9,4 %
60,8 %
1,9 %
Děti DD ne,chtěla bych domů
Ano,lepší než doma
ano,ale šel bych do NRP
nevím,chci domů
trochu
je to nutnost neuvedeno
3
4
1
X
4
X
1
2,6 %
3,5 %
0,9 %
X
3,5 %
X
0,9 %
Děti ZvŠI 1
X
X
1
1
X
X
3,7 %
X
X
3,7 %
3,7 %
X
X
2
X
X
X
2
1
X
3,9 %
X
X
X
3,9 %
2%
X
X
X
X
X
3
X
1
X
X
X
X
15 %
X
5%
0,5 %
0,5 %
4,7 %
0,5 %
0,9 %
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 2,8 %
1,9 %
Výrazně spokojenější jsou děti z ZvŠI a také DD, výrazně méně spokojené jsou děti z VÚ.
Pocity nespravedlnosti a křivdy dle typu zařízení: Děti DD ne
ano
neví
Nerozumí otázce
Je mi to jedno
78
34
2
2
X
67,2 %
29,3 %
1,7 %
1,7 %
X
23
3
1
X
X
85,2 %
11,1 %
3,7 %
X
X
23
26
1
X
1
45,1 %
50,1 %
2%
X
2%
12
7
1
X
X
60 %
35 %
5%
X
X
32,7 %
2,3 %
0,9 %
0,5 %
Děti ZvŠI
Děti VÚ
Děti DgÚ
Srovnání s celým souborem 63,6 %
Výrazně nižší pocit nespravedlnosti a křivdy mají děti z ZvŠI, výrazně vyšší je u dětí z VÚ.
Obecně lze říci, že lépe svoji situaci vnímají děti v DD, zejména pokud jsou umístěné v rodinných buňkách, naopak problematické z hlediska vztahů mezi dětmi navzájem a mezi dětmi a personálem jsou ZvŠI, patrně z důvodu velkého počtu dětí na pokojích a celkové izolovanosti dětí od ostatního světa. Naopak ovšem děti v ZvŠI nemají pocity nespravedlnosti a křivdy a jsou poměrně spokojeny, což neodpovídá předešlým zjištěním, nejspíše to souvisí s celkovou psychickou vyspělostí těchto dětí, které jsou velmi vděčné za jakýkoli projevený zájem. Děti ve výchovných ústavech jsou obecně nespokojenější a mají větší pocit nespravedlnosti a křivdy, také více utíkají. IV. Vypořádání připomínek ze stanovisek dotčených resortů k doporučením: Připomínky MŠMT: K bodům 1) 1. a 2.: MŠMT nesouhlasí s doporučeními dotýkajícími se systému odměn a trestů (jde o používání výchovných prostředků - zákazu odjezdu domů, zákazu přidání jídla, klečení, odjezdu domů za odměnu, vycházky s rodiči za odměnu, apod.), neboť jde podle jeho názoru o jediný možný motivační nástroj, kterým lze ovlivňovat či usměrňovat chování a jednání dítěte. Neakceptováno – z odůvodnění doporučení plyne, že se jedná o zásadní otázku ústavnosti resp. neústavnosti takovýchto postupů, zejména z hlediska souladu s čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte, čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv s svobod, popř. čl. 7 odst. 2 Listiny. Proto nelze přijmout zdůvodnění motivace a ovlivňování dětí takovýmto způsobem. Je třeba využívat jiných postupů k zajištění řádné výchovy ve výchovných zařízeních. K bodům 2) 9. a 12.: MŠMT uvádí, že tyto doporučení není možné realizovat ve všech případech, doporučení ovšem hovoří o případech možných, zde tedy není rozpor mezi stanoviskem MŠMT a doporučeními. Připomínky MPSV: V diskusi ze zástupcem MPSV v sekci pro práva dítěte byly upraveny formulace v bodu 1) 1. a v bodu 2) 2. Jiné připomínky nebyly vzneseny. Připomínky MS: Připomínka k bodu 1. byla akceptována, bod byl vypuštěn vzhledem k nevhodnosti jiné zákonné úpravy, než jaká je v současnosti obsažena v § 76a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Připomínky MMR: MMR k doporučením připomínky nevzneslo, s přihlédnutím ke stanovisku k bodu 2. byl bod 2. přeformulován ve vztahu k dikci bodu 2) 1. Doporučení v resortu MPSV. Připomínky MZ: MZ k doporučení připomínky nevzneslo.