VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ARCHITEKTURY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ARCHITECTURE
URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ NÁBŘEŽÍ ŘEKY JIHLAVY V TŘEBÍČI URBAN DESIGN OF WATERFRONT IN TŘEBÍČ
DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS
AUTOR PRÁCE
BC. VIKTOR JINDRA
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2014
Ing. arch. TOMÁŠ PAVLOVSKÝ, Ph.D.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště
N3504 Architektura a rozvoj sídel Navazující magisterský studijní program s prezenční formou studia 3501T014 Architektura a rozvoj sídel Ústav architektury
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant
Bc. Viktor Jindra
Název
Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči
Vedoucí diplomové práce
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce Datum odevzdání diplomové práce V Brně dne 30. 11. 2013
30. 11. 2013 23. 5. 2014
............................................. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. Vedoucí ústavu
................................................... prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Děkan Fakulty stavební VUT
Podklady a literatura Územní plán města Třebíč – výřez Situace místa stavby – polohopis a výškopis Hon, Milan: Vývoj koncepce kompaktního bydlení. [s.l.] : Nakladatelství ČVUT, 2007. 26 s. ISBN 978-80-01-03742 Holl,Steven. Paralaxa. Zadražilová, Miroslava: Intenzivní městské struktury, pojednání k disertační práci, 2010 Neufert Ernst: „Navrhování staveb“,Consultinvest Praha 2000 Související vyhlášky, technické normy a hygienické předpisy Zásady pro vypracování Tématem zadání je urbanistický návrh nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, v těsném sousedství historického středu města. Řešením by měl být návrh nábřeží i přelehlých objektů k němumíchání různých funkcí s převahou bydlení(bydlení, dílny, obchody, kanceláře, restaurace a vhodné pracovní příležitosti). Diplomová práce bude obsahovat: - Dokladovou část - Urbanisticko - architektonickou studii - Model Výkresová část bude zpracována s využitím CAD, textová část a případné tabulkové přílohy budou zpracovány v textovém a tabulkovém editoru PC. Ve stanoveném termínu bude výsledný elaborát odevzdán vedoucímu diplomové práce v úpravě a kompletaci podle jednotných pokynů Ústavu architektury FAST VUT v Brně. Při zpracování diplomového projektu je nezbytné řídit se směrnicí děkana č. 12/2009 vč. příloh č.1,2,3: Úprava odevzdání a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) na FAST VUT. Předepsané přílohy: Seznam složek: A.DOKLADOVÁ ČÁST B.URBANISTICKÁ STUDIE: - textová část A4 v předepsané podobě - urbanistická studie v úměrném měřítku - urbanistický detail v úměrném měřítku - úplný projekt ve formátu A3, A2 - presentační plakát 700/1000mm na výšku C.MODEL v úměrném měřítku CD s dokumentací celého projektu Předepsané přílohy
............................................. Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D.
Vedoucí diplomové práce
Abstrakt Diplomová práce se zabývá urbanistickým řešením nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, jeho návazností na centrum města a obnovou městské části Stařečka, původního historického jádra osídlení, částečně asanovaného v 80. letech 20. Století. Cílem práce je integrace daného území do centra města a revitalizace nábřeží jako funkčního veřejného prostoru. Klíčová slova Třebíč, řeka Jihlava, nábřeží, Stařečka, Komenského náměstí, historické centrum, dopravní situace, revitalizace, zástavba
Abstract Master’s thesis focuses on urban design of Jihlava river waterfront in Třebíč, its connection to the city center and urban renewal of Stařečka, former historic settlement, partially demolished in the 80s. The goal is to integrate given area into the city center and revive the waterfront as a functional public space. Keywords Třebíč, Jihlava river, waterfront, Komenský square, historic city center, traffic, urban renewal, development …
Bibliografická citace VŠKP Bc. Viktor Jindra Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči. Brno, 2014. 6 s., 17 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav architektury. Vedoucí práce Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje.
V Brně dne 23.5.2014
……………………………………………………… podpis autora Bc. Viktor Jindra
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ FORMY VŠKP
Prohlášení: Prohlašuji, že elektronická forma odevzdané diplomové práce je shodná s odevzdanou listinnou formou.
V Brně dne 23.5.2014
……………………………………………………… podpis autora Bc. Viktor Jindra
Poděkování: Tímto bych rád poděkoval vedoucímu práce Ing. Arch. Tomáši Pavlovskému, Ph.D. za časté a přínosné konzultace.
SEZNAM PŘÍLOH: PRŮVODNÍ ZPRÁVA -PRŮVODNÍ ZPRÁVA -SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ -PROHLÁŠENÍ
PORTFOLIO – ELABORÁT A1 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15
HISTORIE ÚZEMÍ ORTOFOTOMAPA FOTODOKUMENTACE STRUKTURA A MORFOLOGIE STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN ANALÝZA DOPRAVNÍ SITUACE PROBLÉMOVÝ VÝKRES KONCEPT NÁVRH – FUNKČNÍ PLOCHY NÁVRH – SITUACE NÁVRH – DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH – ZÁSTAVBA NÁVRH – NÁBŘEŽÍ DETAIL ÚZEMÍ VIZUALIZACE
1:2000 1:2000 1:2000 1:2000 1:2000 1:2000 1:2000 1:2000 1:1000 1:2000 1:500
PLAKÁT ARCHIVAČNÍ KOPIE ELABORÁTU – FORMÁT A3 FOTODOKUMENTACE FYZICKÉHO MODELU – FORMÁT A3 CD
PRŮVODNÍ ZPRÁVA URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ NÁBŘEŽÍ ŘEKY JIHLAVY V TŘEBÍČI Diplomová práce květen 2014 Vedoucí práce: Ing. Arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. Autor práce: Bc. Viktor Jindra
Místo Třebíč se nachází v jihovýchodní části kraje Vysočina. Území města leží na obou březích řeky Jihlavy na celkové ploše 56 km2, v nadmořských výškách od 392 do 503m.n.m. Město je rozděleno na 17 městských částí a v současnosti zde žije na 37 tisíc obyvatel. Historie Počátky města sahají do roku 1101, kdy byl na místě současného zámku založen benediktínský klášter. První písemná zmínka o Třebíči se pak datuje do roku 1277. Na konci 19. století město zažilo rozmach průmyslu a výroby a před začátkem druhé světové války se zde nacházela řada významných podniků, jako například sodovkárna ZON, Hasskův podnik v židovské obci nebo koželužské závody Budischowski, později vlastněné společností Tomáše Bati. Po roce 1948 byly tyto podniky znárodněny a další velký rozvoj město zaznamenalo až v 70. letech, kdy zde byla budována nová sídliště v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Dukovany. Od 90. let minulého století průmyslová produkce poklesla a nový impuls k rozvoji města, tentokrát v oblasti cestovního ruchu, přineslo zapsání Třebíčské židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa na seznam kulturních památek UNESCO v roce 2003. Řeka Řeka Jihlava pramení v Jihlavských vrších na Českomoravské vysočině, teče v hluboké dolině (až 160m, v Třebíči cca 60m) a před Novomlýnskými nádržemi ústí do Svratky. Délka činí 184,5km, na jejím toku se nachází vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Doprava Městem prochází několik významných silničních tahů I. a II. třídy, železniční trať Brno - Třebíč - Jihlava a v blízkosti se také nachází dálnice D1 z Prahy do Brna. V současnosti je ve městě v provozu 9 autobusových linek městské hromadné dopravy a autobusové nádraží pro dálkové spoje. Třebíč se dlouhodobě potýká se špatnou dopravní situací způsobenou vysokým podílem individuální automobilové dopravy ve městě. Kritickým místem je silniční průtah I/23 v blízkosti historického centra, který zajišťuje průjezd jak pro tranzitní dopravu, tak i dopravní obsluhu zastavěných částí města a stává se tak nadměrně vytíženou komunikací, trvale zhoršující kvalitu života v okolí. Sociální a kulturní prostředí Neoficiální předlistopadová kultura v Třebíči obsáhla mnoho žánrů – výtvarné umění, divadlo, hudbu, přepisoval se samizdat. Devadesátá léta pak byla vyvrcholením již dávno čilého kulturního a uměleckého života Třebíče (surrealista Ladislav Novák, ilustrátor Josef Kremláček, malíři Zdeněk Šplíchal, Václav Dosbaba, básník Pavel Herot,…). Koncerty a festivaly, autorská čtení, básnění, výstavy a performance najednou mohly probíhat veřejně, netrestalo se za ně a lidé se jich nemohli nabažit. Euforická vlna po letech přirozeně opadla, nálada se vrátila k normálu, ale i tak si Třebíč dodnes drží svojí svébytnou uměleckou a kulturní scénu. Podnikání a zaměstnanost Historicky byla Třebíč orientována především na průmysl strojírenský a kožedělný. Zemědělská činnost byla provozována především v přilehlých obcích. V 90. letech došlo ve většině podniků k organizačním změnám, poklesla průmyslová produkce, snížil se počet pracovníků v průmyslu. Na druhou stranu vznikla řada malých a středních firem.
Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 12%, což je v rámci republiky, ale i kraje Vysočina, vysoká hodnota. Třebíč tak trpí stálým nedostatkem pracovních míst. Dnes jsou dotovány průmyslové zóny, podnikatelské a výzkumné inkubátory. V Třebíči funguje značné množství živnostníků a zájem místních obyvatel o podnikání nadále vzrůstá. Zástavba Po druhé světové válce začal v Třebíči významným způsobem vzrůstat počet obyvatel, k překotnému urbanistickému rozvoji ale dochází až při výstavbě sídlišť pro zaměstnance jaderné elektrárny Dukovany v 70. a 80.letech 20. století. Rozvoj provází vznik silničního průtahu I/23 v blízkosti historického centra, dále vznikají autobusové nádraží, sídliště po obvodu města (Mariánka, Hájek, Nové Dvory, Horka-Domky), zástavba samostatnými rodinnými domy, dvojdomky, případně řadovými domy v Týně, Podklášteří, Nových Dvorech, Horka-Domcích, Borovině, s tím související velké množství škol a některé průmyslové areály. Asanována zcela byla osada Horka s křivolakou strukturou drobných uliček a částečně i Stařečka, jež byla nejstarší částí města, svébytným jádrem s pevnou uliční strukturou a jasně definovaným náměstím. V současnosti počet obyvatel Třebíče klesá, ale plocha zástavby nadále výrazně roste a v centru města zeje díra. Historické jádro bylo asanací rozpůleno, veřejný prostor zde zničen, ulice Vítězslava Nezvala obnažena předimenzovaným autobusovým nádražím. V ploše Komenského náměstí dnes zcela dominuje automobilová doprava s jednou z nejvytíženějších křižovatek v regionu, a chodci se pouze mrzutě shromažďují kolem semaforů, což je v historickém jádru města nepřijatelné.
Idea „Každý jedinec potřebuje získat zkušenost ze střetnutí s druhými, aby se rozvíjel jak ve smyslu psychologickém, tak etickém. Psychologicky – lidská bytost se rozvíjí ve střídavém rytmu dezorientace a znovunabytí rovnováhy. A eticky – bolestná a nepohodlná setkání s těmi, kteří jsou odlišní, jsou jedinou cestou, jak se člověk naučí skromnosti.“ Richard Sennet, Prostory demokracie, V: Petr Kratochvíl (ed.) Architektura a veřejný prostor, Zlatý Řez, Praha, 2012 Bavíme sebe i ostatní, povrchními příběhy, které o podstatě našich životů nevypovídají nic, charakterizujeme se extrémními situacemi, ve kterých zkušenost nejde prohlubovat, toužíme získávat stále víc, různorodě, šokem, aby zábava nikdy neskončila. Čím dál méně jsme schopni předávat zkušenost hlubokou, vytvořit pouto, nezvratitelný vztah a prostřednictvím předaného na sobě pracovat a rozvíjet se. K budování kořenů, pokory, vztahu k prostředí, ve kterém žijeme, ke společenství lidí kolem nás, je potřeba veřejného prostoru. Schopnost identifikovat se s veřejným prostorem a užívat jej plně, je podmíněna kontinuitou jeho vývoje, změnami natolik přirozenými, abychom neztratili vztah k místu. Nikoliv vztah jednotlivce, ale dlouho budované strukturní vztahy společnosti, vztahy mezi lidmi vyjádřené prostřednictvím tohoto prostoru. Stavba města je o kontinuálním vývoji a pokoře.
Řeka ve městě Řeka přináší do naší statické a bezpečné současnosti vědomí nespoutanosti přírody. Nelze ji podrobit, nemůžeme ji ovládat. Tekoucí živel si svou cestu Třebíčským masivem hledá od variského vrásnění v prvohorách, tedy o nějakých 300 milionů let déle, než Třebíčané. A my jej dnes poutáme a oklešťujeme – jsme ovládáni strachem, protože jsme stavěli, kde to není vhodné, neznali pravidla, a chceme absolutní kontrolu. Kontrolu ale nezískáme a při snaze o ni ztrácíme schopnost z potenciálu řeky těžit. Hospodářské využití Jihlavy zcela vymizelo, vodácky je od výstavby přehrad (Mohelno, Dalešice) využitelná jen minimálně. A potenciál společenský a relaxační ztrácíme ohrazováním živlu také. Kontakt s řekou není v umělém korytu se čtyřmetrovými zdmi možný, namísto žádaného okamžiku uvolnění městské zástavby, jak by bylo přirozené, stavíme bariéru. Návrh Doprava Cílem návrhu je v prvé řadě zklidnění automobilové dopravy v území a utlumení jejích negativních vlivů na život ve městě. Velkoplošná povrchová parkoviště nahrazují automatizované parkovací domy, počty jízdních pruhů jsou redukovány, stejně tak i počet světelně řízených křižovatek. Pro snadnější pohyb chodců v území jsou na silnicích uplatněny zpomalovací prvky, jako je zakřivení cest, oddělení jízdních směrů ostrůvkem nebo zpomalovací prahy. Tyto zásahy v dopravě jsou podmíněny přesunem současného autobusového nádraží a vybudováním jižního obchvatu (obojí dle stávajícího záměru města). Výstavba Je žádoucí navrátit řešenému území drobné měřítko odpovídající jeho poloze v centru. Proluky v zástavbě doplní nové polyfunkční, bytové a rodinné domy, stávající areály výroby a podnikatelských aktivit budou rekonstruovány, vzniknou čitelné veřejné prostory v odpovídajícím měřítku pro bezpečný a pohodlný pohyb chodců a cyklistů. Uličky se zahrádkami restaurací a kaváren, s obchody a byty, nad kterými se tyčí věže baziliky. Prostory s potenciálem pro rozmanitou skladbu společenských a sousedských aktivit. Řeka Současný stav nábřeží neumožňuje dostatečný kontakt s řekou a to jak vizuálně, tak pocitově, nevhodným rozmístěním laviček a zeleně v květináčích, využíváním ploch na nábřeží k parkování vozidel, ale zejména znemožněním přístupu k samotné vodní hladině. Většina Třebíčského nábřeží tak zeje prázdnotou i přes svoje bezprostřední sousedství s rušným centrem města. K tomu přispívá i fakt, že přímé cesty po nábřeží jsou na mnoha místech přerušeny buď fyzickými bariérami, nekvalitním nášlapným povrchem, ohrazením soukromého pozemku, nebo křížením s rušnou silniční komunikací. Navrhované řešení rozvíjí potenciál řeky ve městě jako klidového prostoru sloužícího ke každodenní rekreaci obyvatel, k jejich vzájemnému setkávání a k pořádání kulturních akcí. Jednotlivé oddělené úseky nábřeží jsou vzájemně propojeny do jednoho celku, jsou budovány nové přístupové cesty k nábřeží a na mnoha místech je umožněn přístup k vodní hladině. Cílem návrhu není zakrývat přirozené vlastnosti místa, maskovat dvorní trakty domů orientovaných k náměstí nebo přidávat řece umělé vrstvy atraktivity, ale nabídnout obyvatelům prostor pro bezprostřední kontakt s přírodou v autentickém prostředí historického centra jejich města.
Základní bilance
B O Os Vs Pg
Z
Plochy stavební- návrh Plochy bydlení Smíšená funkce centra Občanská vybavenost Sport a rekreace Výrobní aktivity Hlavní sběrné komunikace Parkovací domy Plochy nestavební- návrh Veřejné dopravní plochy Vodní plochy a toky Veřejná prostranství a zeleň Rozloha řešeného území
2,730 ha 9,106ha 0,708 ha 0,241 ha 0,107 ha 0,974 ha 0,190 ha 7,155 ha 4,315 ha 5,099 ha 30,625 ha
Základní bilance bytů a obyvatel Forma bydlení- návrh Bydlení v rodinných domech Bydlení v bytových domech Celkem
Počet BJ 36 154 190
Počet obyvatel 144 504 648
Plocha m2 1474 5860 3589
Počet obyvatel 37 147 90 274
Nové pracovní příležitosti Občanská vybavenost Kancelářské plochy Obchodní plochy Celkem
Základní bilance parkování Parkování na terénu Parkování v zakladačích Parkováni na pozemku Celkem
139 518 64 721
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ Literatura: GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0.
Kurfürst, Petr. Řízení poptávky po dopravě: jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky /Praha: Centrum pro dopravu a energetiku,2002. 1. vyd. 112 s.
MELKOVÁ, Pavla. Význam řeky ve městě: Řeka jako veřejný prostor současného města. [online]. [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.uppraha.cz/uploads/assets/dokumenty/aktuality/melkova_vyznam_reky_ve_meste.pdf
Richard Sennet, Prostory demokracie, V: Petr Kratochvíl (ed.) Architektura a veřejný prostor, Zlatý Řez, Praha, 2012
Hlukové mapy, dostupné na: http://hlukovemapy.mzcr.cz/ Mapový server seznam, dostupný na: http://www.mapy.cz/ Mapový server google, dostupný na: http://maps.google.com/ Nahlížení do katastru nemovitostí, dostupné na: http://www.cuzk.cz/
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ
POPISNÝ SOUBOR ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Vedoucí práce Autor práce
Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D. Bc. Viktor Jindra
Škola Fakulta Ústav Studijní obor Studijní program
Vysoké učení technické v Brně Stavební Ústav architektury 3501T014 Architektura a rozvoj sídel
Název práce Název práce v anglickém jazyce Typ práce Přidělovaný titul Jazyk práce Datový formát elektronické verze
N3504 Architektura a rozvoj sídel Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči Urban design of waterfront in Třebíč Diplomová práce Ing. arch. Čeština
Diplomová práce se zabývá urbanistickým řešením nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, jeho návazností na centrum města a obnovou městské části Stařečka, původního historického jádra osídlení, částečně asanovaného v 80. letech 20. Století. Cílem práce je integrace daného území do centra města a revitalizace nábřeží jako funkčního veřejného prostoru. Anotace práce v Master’s thesis focuses on urban design of Jihlava river waterfront in Třebíč, its connection to the city center and urban renewal of Stařečka, anglickém former historic settlement, partially demolished in the 80s. The goal is to jazyce integrate given area into the city center and revive the waterfront as a functional public space. Klíčová slova Třebíč, řeka Jihlava, nábřeží, Stařečka, Komenského náměstí, historické centrum, dopravní situace, revitalizace, zástavba Klíčová slova v Třebíč, Jihlava river, waterfront, Komenský square, historic city center, traffic, urban renewal, development anglickém Anotace práce
jazyce
