URBANISTICKÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ KOMÁROV ZADAVATEL. Městys Komárov ZPRACOVATELSKÝ TÝM

URBANISTICKÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ KOMÁROV

ZADAVATEL ZPRACOVATELSKÝ TÝM

DATUM

Městys Komárov Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Irena Mádlová Ing. Václav Novotný 2015 - 2016

URBANISTICKÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ KOMÁROV ANALYTICKÁ ČÁST ZADAVATEL ZPRACOVATELSKÝ TÝM

DATUM

Městys Komárov Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Irena Mádlová Ing. Václav Novotný říjen 2015

Urbanistická studie sídliště Komárov ANALYTICKÁ ČÁST

1 ÚVOD / OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

ÚVOD

NÁZEV DÍLA

O pořízení Urbanistické studie sídliště Komárov bylo rozhodnuto z podnětu Rady městyse v roce 2015. Zastupitelstvo Městyse Komárov rozhodlo o zadání zpracování urbanistické studie sídliště Komárov dne 23.6.2015. Urbanistickou studii sídliště Komárov tvoří dvě části: - analytická část - návrhová část koncepční

Urbanistická studie sídliště Komárov Analytická část ZADAVATEL Městys Komárov Nám. Míru 204 267 62 Komárov u Hořovic kontaktní osoby zadavatele: Antonín Merhaut (starosta městyse) Ing. Jaroslav Jonák Jindřich Vácha ZHOTOVITEL Ing. arch. Alena Švandelíková Osov 11 267 25 Osov IČ 75995123

Urbanistická studie sídliště Komárov bude v rozsahu analytické a návrhové části koncepční zpracována jako územní studie v souladu s § 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 30 územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Návrhovou koncepční část studie bude možné využít jako podklad pro zpracování Územního plánu Komárov nebo jeho změn, případně také dále dopracovat do návrhové části projektové, která bude podkladem pro zadání zpracování projektové dokumentace dílčích revitalizačních zásahů v území. OBSAH ANALYTICKÉ ČÁSTI STUDIE 1 ÚVOD / OBSAH

11 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

2 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ / VLASTNICKÉ VZTAHY

12 VÝKRES TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

ZPRACOVATELSKÝ TÝM

3 ŠIRŠÍ VZTAHY

13 ZELEŇ

Ing. arch. Alena Švandelíková (urbanismus)

4 FOTODOKUMENTACE STAVU

14 VÝKRES ZELENĚ

5 VÝKRES SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ

15 VYBAVENÍ / MOBILIÁŘ

6 PARTICIPACE

16 VYBAVENÍ / AKTIVITY

7 DOPRAVA / STAV ÚZEMÍ

17 VYBAVENÍ / PROBLÉMY

8 DOPRAVA / KOMUNIKACE

18 VÝKRES PROBLÉMŮ

9 DOPRAVA / PARKOVÁNÍ

19 POTENCIÁLY ROZVOJE ÚZEMÍ

Ing. arch. Irena Mádlová (urbanismus, zeleň) Ing. Václav Novotný autorizovaný inženýr pro dopravní stavby ČKAIT č. 0012939 (doprava) DATUM ZPRACOVÁNÍ

10 DOPRAVA / PROBLÉMY

říjen 2015 METODA PRÁCE HLAVNÍ OKRUHY ANALYTICKÉ ČÁSTI

VÝSTUPY ANALYTICKÉ ČÁSTI

POHLED NA SEVEROVÝCHODNÍ OKRAJ SÍDLIŠTĚ SMĚREM ZE SILNICE DO OSEKA

DOPRAVA

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

PROBLÉMY

ZELEŇ

POTENCIÁLY

VYBAVENÍ


2 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ / VLASTNICKÉ VZTAHY VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ (na podkladu katastrální mapy v rozsahu katastrálního území Komárov u Hořovic) Řešené území se nachází v severní části sídla Komárov a tvoří jedno z hlavních obytných území městyse. Řešené území zahrnuje celé sídliště včetně volných pozemků na okrajích sídliště, obvodových objektů garáží a dvou pozemků rodinných domů umístěných v prostoru sídliště v ulici Nad Oborou. Hranici sídliště v kontaktu s přilehlou okolní zástavbou tvoří ulice, které jsou v řešeném území také v celém rozsahu zahrnuty včetně hlavního dopravního napojení do ulice Sokolovická. Řešené území je vymezeno na severním okraji až k hranici správního území obce Osek. V prodoužení ulice Okružní zde na řešené území navazuje parcela s rodinným domem; další rozvoj zástavby v sousedství sídliště není plánován. SCHÉMA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ LEGENDA hranice řešeného území katastrální mapa doplnění hranic katastru nemovitostí budovy

vlastnictví pozemků: městys Komárov soukromí vlastníci obec Osek plochy pronajímaných zahrádek

Převážná část území (mimo pozemky budov) je ve vlastnictví městyse Komárov. Na severozápadním okraji území zasahuje pozemek v majetku sousedního Oseka. Budovy nejsou předmětem řešení této studie, proto jejich vlastnictví není ve schématu zobrazeno. Většina pozemků využívaných jako zahrádky jsou v soukromém vlastnictví vyjma dvou ploch, které vlastní městys a dlouhodobě je pronajímá jednotlivým zájemcům. Pro lepší orientaci jsou ve schématu i v následujících výkresech zakresleny hranice komunikací nezahrnuté v evidenci Katastru nemovitostí ČR.


3 ŠIRŠÍ VZTAHY SÍDELNÍ STRUKTURA Městys Komárov se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hořovice, od níž je vzdáleno cca 6 km po silnici II/117 vedoucí přes sousední obec Osek severně od Komárova. Městys je menším sídlem v zázemí Hořovic a na úpatí Brdských lesů. Těžiště sídla tvoří náměstí Míru a historické jádro. Zástavba pro individuální bydlení se rozvíjela podél hlavních dopravních tras a tvoří ji převážně rodinné domy. Směrem na Osek byly historicky rozvíjeny významné výrobní areály železáren (později strojírenské závody), které urbanisticky obě obce propojují. V souvislosti s rozvojem strojírenství ve 20. století bylo postupně vybudováno sídliště Komárov na severním okraji intravilánu. Počet obyvatel městyse činí 2 420 (k 1.1.2015), z toho téměř 1/3 bydlí na sídlišti Komárov. LEGENDA řešené území dopravní vztahy občanská vybavenost izochrony pěší dostupnosti 10 minut (500 metrů)

A

autobusová zastávka

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Dostupnost vybavenosti ze sídliště do centra městyse Komárov (náměstí Míru), kde je koncentrována základní a střední občanská vybavenost, je zhruba 15 minut pěšky z prostoru sídliště. Přímo na sídlišti v ulici Pionýrů čp. 521 je umístěna prodejna potravin a doplňkového zboží COOP. Dalším objektem občanského vybavení je objekt v ulici Odborářská čp. 372, 373; zahrnuje menší prodejnu potravin, hospodu a další nyní nevyužívané prostory. Obě stanoviště občanské vybavenosti jsou blízko u sebe, propojeny ulicí vytvářejí pomyslné centrum sídliště, kde se obyvatelé každodenně setkávají. Na severním okraji sídliště (mimo řešené území) naproti sportovním plochám se nachází hospůdka Na Cikánce. SILNIČNÍ DOPRAVA Sídliště v severozápadní části Komárova je napojeno na silnici krajského významu III/11713 Cerhovice (II/605) – Komárov (II/117) (ulice Sokolovická) prostřednictvím ulice Okružní. Nejbližší pozemní komunikace vyššího významu je silnice II/117 (Žebrák – D EXIT 34 – Hořovice – Mirošov – Spálené Poříčí – Ostřetice) (ulice Buzulucká). Nejbližší silnicí národního či mezinárodního významu (ve vlastnictví státu) je dálnice D5 vzdálená vzdušnou čarou cca 4 – 5 km. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Nejbližší železniční tratí je vlečka č. V1031 v závodě firmy Buzuluk v údolí Červeného potoka. Vlečka je zaústěna do celostátní koridorové tratě č. 170 (č. 713A dle NJŘ) (Praha – Plzeň) v obvodu žst. Hořovice. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Komárovem prochází mezinárodní cyklotrasa č. 3 (Praha – Plzeň – Folmava – SRN) a cyklotrasa 0006 Zbiroh Rpety. Doprava cyklistická Provoz cyklistů je společný s dopravou individuální automobilovou. V řešené oblasti se nenachází žádné vyznačené cyklopruhy, cyklopiktokoridory, stezka pro cyklisty nebo stezka pro chodce a cyklisty. Žádné stojany pro jízdní kola se v parteru nenachází. Řešeného území se dotýkají dvě cyklotrasy KČT: • Č. 3 Praha – Plzeň – Domažlice – Folmava - SRN; cyklotrasa I. třídy, tedy mezinárodního významu. Cyklotrasa je vedena po silnici II/117 a sídliště se tedy dotýká pouze v rámci širších vztahů. • Č. 0006 Rpety (CT 302) – Komárov – Kařez – Zbiroh (CT0043,CT0005); cyklotrasa IV. Třídy, tedy místního významu. Cyklotrasa je vedena po silnici III/11713 (ulice Sokolovická) a sídliště se tedy dotýká pouze v rámci širších vztahů. Do budoucna neexistuje předpoklad přeložení cyklotrasy na místní komunikace vedoucí Sídlištěm. PĚŠÍ TURISTIKA Podél Sokolovické ulice prochází územím modrá turistická trasa; od Železárenského a slévárenského muzea je vedena naučná stezka představující 10 km dlouhou vycházkou krásným okolím a přírodou Komárova, zpestřená informacemi o historii havířství, železářství a přírodních zajímavostech. LETECKÁ DOPRAVA Nejbližším letištěm je neveřejné vnitrostátní letiště Hořovice (LKHV) 1,5 km severně od Hořovic.


4 FOTODOKUMENTACE STAVU POHLEDY DO ULICE ODBORÁŘSKÁ

1

2

2 1

POHLEDY DO ULICE DRUŽSTEVNÍ

3

4

4 3

POHLEDY DO PLOCH ZELENĚ MEZI ULICEMI ODBORÁŘSKÁ A NAD OBOROU

5

5

6

6

POHLEDY DO ULICE OKRUŽNÍ

8 7

7

8


5 VÝKRES SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ

LEGENDA budovy vstupy do budov zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí nezpevněné plochy soukromé zahrady zahrádkové osady sportovní plochy a dětská hřiště stromy keře záhony lavička lampa veřejného osvětlení odpadní nádoby - separovaný odpad odpadní nádoby - komunální odpad

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ


6 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI SETKÁNÍ A KONZULTACE ANALYTICKÉ ČÁSTI S VEŘEJNOSTÍ Jedním z hlavních vstupů pro zpracování analytické části je znalost názorů, postřehů a námětu na změny v území od místních obyvatel. Představa místních obyvatel o rozvoji místa, kde žijí, je klíčová pro vytvoření kvalitního návrhu. Proto bylo v průběhu zpracování analytické části studie ve spolupráci s úřadem městyse Komárov uspořádáno dne 13.9.2015 setkání s obyvateli sídliště a představení záměru městyse Komárov na budoucí revitalizaci veřejných prostorů na sídlišti. Z diskuze nad pracovním výkresem a jednotlivými tématy vyplynulo několik důležitých poznámek a požadavků, které se promítly do analytické části urbanistické studie:

- stanovení rámcových pravidel pro využívání zahrádek, možnost jejich rozšíření - vytvoření obytných ulic, zjednosměrnění ulic - zachování garáží - kácení přerostlých a druhově nevhodných stromů a jejich nahrazení vhodnějšími druhy - nastavení jednoznačných pravidel pro parkování automobilů, vymezení parkovacích stání pro invalidy - návrh mobiliáře, klidových zón a dětských hřišť - řešení kontejnerových stání - další požadavky a problémy zobrazené ve schématu

zkapacitnění parkoviště

problematické hřiště

klidová zóna - potenciál parkových úprav

problematická křižovatka

el

zid vo st

lo

ch ry

nedostačující hřiště

zkapacitnění parkoviště

l los tv oz ide

nedostačující hřiště

ry ch

rychleost vozidel


špatné rozhledové poměry



7 DOPRAVA / STAV ÚZEMÍ DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SÍDLIŠTĚ

Doprava je přirozenou součástí všech sídel a je velmi výraznou funkční složkou v území. Doprava má svá pozitiva, ale také negativa, proto je nezbytné k plánování dopravy přistupovat velmi zodpovědně. Doprava ve městech téměř vždy plní více funkcí než pouze spojení místa A s místem B, má obvykle funkci urbanizační. Právě dopravní problém, a sice v dopravě statické, byl jedním z hlavních iniciátorů této studie. Sídliště vznikalo před několika desítkami let a je proto nezbytné i dopravní systém sídliště přizpůsobit změnám ve společnosti a výhledovým trendům. Poznámka: V následujícím textu je pojem „doprava“ použit jako souhrnný termín pro dopravní infrastrukturu (silnice, chodník, cyklostezka atd.) a provoz na dopravní infrastruktuře.

LEGENDA zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí počet bytových jednotek

24 20

20

24 24

Vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec

ká

6 á

ářsk dbor

8

8

O

12

32

32

212

Ob

rů

Pioný

or

ou

Okružní

511 498 45 100

8

í

1194

12

8

8 2

18

žn

- z toho v rámci obce - z toho v rámci okresu - z toho v rámci kraje - z toho do jiného kraje

Dr

12

ru

V následujícím jsou uvedeny souhrnné hodnoty pro celý Komárov. Na sídlišti žije cca 1/3 obyvatel Komárova, z uvedených čísel si tak lze udělat alespoň rámcovou představu. Dle Sčítání lidu domu a bytů 2011 vyjíždí z Komárova následující počty osob (zdroj: SLDB 2011, ČSÚ): Vyjíždějící do zaměstnání

u

24

vn

e žst

Ok

VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ

í

át

lád

24

Kr

ež ni ck

á

20

M

24

20

d

autobusová zastávka

Na

2

566 139

Z tabulky je patrné, že velká část relací za zaměstnáním vede po obci, pro takové cesty je ideálním dopravním prostředkem jízdní kolo, nebo chůze (Komárov má cca 2500 obyvatel). Další velká část relací je realizována v rámci okresu, pro takové cesty jsou pak vhodné prostředky hromadné dopravy, nebo osobní automobil.

8 8

DOPRAVNÍ SYSTÉM SÍDLIŠTĚ Dopravní systém sídliště je tvořen subsystémy individuální automobilové dopravy, hromadné autobusové dopravy, cyklistické dopravy a pěšího pohybu. Pro sídliště v Komárově je stěžejním subsystémem zajišťujícím dopravní obslužnost individuální automobilová doprava (IAD) doplněná dopravou hromadnou autobusovou. Samozřejmostí pohybu v sídlišti a okolí je doprava pěší a cyklistická, která je nezbytnou součástí každého dopravního systému především z pohledu udržitelného rozvoje. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA Veřejná hromadná doprava je reprezentována jedinou autobusovou linkou 210 036 (SID C36) Hořovice Chaloupky - Malá Víska – Zaječov provozovanou společností Probobus (rok 2015). Dopravní obslužnost zajišťují pouze 2 páry spojů denně. Širší nabídka autobusových spojů je na náměstí Jana Husa, které je však vzdáleno cca 15 minut. Lokálním cílem cest je především konurbace Komárov – Osek – Hořovice.


8 DOPRAVA / KOMUNIKACE POZEMNÍ KOMUNIKACE Síť pozemních komunikací sídliště městyse Komárov je tvořena místními komunikacemi funkční skupiny C (obslužné) a D2 (nepřístupné provozu silničních motorových vozidel) bez dalšího rozlišení. Síť je doplněna účelovými komunikacemi v blízkosti bytových a rodinných domů. Dopravní osu sídliště tvoří ulice Okružní a Nad Oborou. Další významné místní komunikace v sídlišti jsou ulice Odborářská a Družstevní. Nejméně významné jsou pak ulice ukončené kuse, tj. ulice Mládežnická a Krátká. Zpevněné plochy místních komunikací doplňují zpevněné plochy parkovišť v severní části ulice Okružní a v severní části ulice Družstevní. Na síti místních komunikací v sídlišti výrazně převažují křižovatky stykové nad křižovatkami průsečnými. Víceramenné křižovatky se nevyskytují. Provoz cyklistů je společný s motorovou dopravou v hlavním dopravním prostoru bez vyznačených integračních opatření. Intenzity motorové dopravy na síti místních komunikací v sídlišti nejsou známy, vzhledem k poloze sídliště v síti lze však konstatovat, že dopravní proudy jsou tvořeny především dopravou zdrojovou a cílovou (nemusí platit na ulici Nad Oborou) a intenzity se tak pohybují v adekvátních mezích. LEGENDA zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí

8

místní komunikace obslužná účelové komunikace

8

místní komunikace pro nemotorový provoz počet parkovacích stání úsek parkování pro výpočet počtu parkovacích stání

DOPRAVNÍ NEHODY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Dle Jednotné digitální vektorové mapy (JDVM), pro kterou je zdrojem databáze Policie ČR, se v řešeném území od 1. 1. 2007 do 31. 7. 2015 stalo celkem 12 nehod, převážná většina byla klasifikována jako srážka se zaparkovaným vozidlem nebo pevnou překážkou. Jediná nehoda více vozů se stala v ulici Nad Oborou, ovšem s minimální hmotnou škodou a bez škody na zdraví a životech osob a zvířat. V následujícím je uvedena lokalizace nehod dle JDVM. Lokalizace nehod dle JDVM (zdroj: JDVM, Policie ČR)

8

15

8 13 8

20

8

8 12

15 3

8 10

12

8 21

11

8

8 10

6 2

10 9

8

11

14 7

22 7

5 2

PĚŠÍ DOPRAVA Chůze je elementární pohyb, který využívají úplně všichni, proto je nezbytné k tomuto druhu pohybu tak i přistupovat. Pěší relace na sídlišti se odehrávají na chodnících v ulicích (případně ve vozovkách, pokud chodník blokují parkující vozidla), na zpevněných stezkách (nejdůležitější stezky pro chodce jsou Okružní – Družstevní – Krátká – Odborářská a Družstevní – Odborářská) a po vyšlapaných pěšinách v zeleni (některé jsou již zpevněny betonovými tvarovkami). V sídlišti se nenachází žádné vyznačené přechody pro chodce, nadchody ani podchody, což podtrhuje pobytovou funkci uliční sítě v řešené oblasti.


9 DOPRAVA / PARKOVÁNÍ STATICKÁ DOPRAVA (DOPRAVA V KLIDU) Převážná část parkování a odstavovaní vozidel se odehrává v uličním prostoru, menší část pak na dvou větších parkovištích a v garážích: • • • • • •

V uličním prostoru – cca 245 legálních stání (uvažovány běžné rozměry stání dle ČSN 73 6056) Parkoviště v severní části ulice Okružní – cca 15 stání Parkoviště u ulice Družstevní – cca 15 stání Garáže v bytových domech (Okružní, Mládežnická, Družstevní) – celkem 24 stání Garáže v ulici Okružní – celkem 57 stání Garáže v ulici Nad Oborou – celkem 9 stání

Celkem se v řešeném území nachází tedy cca 365 legálních stání, z čehož je 30 na parkovištích a 90 v garážích. Pro sídliště je vzhledem k deficitu odstavných stání charakteristické parkování na nezpevněných plochách a chodnících. Tento přestupek není městskou policií na sídlišti pokutován, což navíc vytváří nesystémový pohled na vymahatelnost práva. Deficit odstavných stání je nejmarkantnější u vícepatrových bytových domů, tedy v ulici Pionýrů a v oblouku ulice Okružní. Vzhledem k tolerovanému využití nelegálních stání na sídlišti v uličním prostoru parkuje cca 310 vozidel. Celkem se na sídlišti v současné době může nacházet cca 420 vozidel (uvažuje se využití cca 10 garáží pro jiné účely než odstavení vozidla). FOTODOKUMENTACE STAVU STATICKÉ DOPRAVY

1

2

3

4

1

pohled do ulice Družstevní z východu - parkování vozidel na chodnících

2

pohled do ulice Družstevní od západu - parkování vozidel na chodnících

3

pohled do ulice Mládežnická od západu - nedostatečné parametry komunikace pro podélné parkování vozidel

4

pohled na křižovatku ulic Nad Oborou a Okružní -křižovatka je rozlehlá, nepřehledná a se zalomenou předností -na křižovatce nejsou vyřešeny pěší vazby

CELKOVÁ BILANCE DLE ČSN 73 6110 Vzhledem k tomu, že norma ČSN 73 6110 doporučuje maximální vzdálenost odstavných stání 500 m od zdroje, PROJEKTOVÁNÍ MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ je na kapacitu statické dopravy posuzováno sídliště jako celek, neboť nejdelší vzdušná diagonála přes řešené území nedosahuje ani 400 m. Jsou uvažována pouze odstavná stání, jako parkovací stání pro služby na sídlišti (restaurace, večerka Patrik a potraviny Jednota) jsou uvažována v tu chvíli prázdná odstavná stání. STANOVENÍ POČTU ODSTAVNÝCH STÁNÍ Počet a typ účelových jednotek: DLE ČSN 73 6110 Celkem bytů (účelových jednotek) na sídlišti: Uvažovaný stupeň automobilizace: Koeficient vlivu stupně automobilizace ka: Koeficient redukce počtu stání kp: Výpočet počtu odstavných stání

byty do 100 m2; 1 stání na 1 účelovou jednotku 418 1:2 (expertně stanovený, ÚPD stupeň automobilizace neudává) 1,25 1,0 N = Oo * ka = (418*1,25) stání = 522 stání

Vzhledem k velkým prostorovým nárokům parkování (1 stání bez příjezdové komunikace odpovídá cca 12,5 m2) bude pro návrh nových odstavných stání uvažována maximální kapacita cca 470 vozidel (průměr 418 a 522), neboť při vymezení 522 stání by parkování zabíralo už více jak 10% řešeného území, což není z urbanistického hlediska vhodné. V uličním prostoru a na parkovištích bude nezbytné nalézt nových cca 135 stání, nelze přitom uvažovat pouze dnešní nelegální stání, neboť část z nich není k odstavování vhodná ani po legalizaci (zpevněný povrch, odstranění chodníku). Ve výkrese potenciálů jsou lokality potenciálně vhodné ke zkoumání nových parkovacích kapacit.


10 DOPRAVA / PROBLÉMY LEGENDA zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí pěší vazby s nedostatečným vybavením

6

BODOVÉ PROBLÉMY

8

1

Rozlehlá průsečná křižovatka s tzv. „zalomenou předností v jízdě“ ulic Nad Oborou a Okružní. Křižovatka neodpovídá normovým parametrům dle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, ani principům urbanistickým. Na křižovatce jsou navíc nedostatečně vyřešeny pěší vazby.

7

5 4

3

2

Zastávky autobusu nevhodně vybavené. Vybavení zastávek neodpovídá normě 73 6425. Zastávka autobusu je navíc vstupní „bránou“ do systému veřejné hromadné dopravy, měla by proto podle toho vypadat.

3

Rozlehlá nekanalizovaná křižovatka plnící zároveň funkci vjezdové brány do městyse. Na ulici Nad Oborou dochází k nedodržování maximální povolené rychlostí na vjezdu do obce. Kombinace styku ulic Okružní a Nad Oboru v kombinaci s překračování maximální povolené rychlosti zvyšuje rizikovost této křižovatky.

9

2

4

Chybějící obratiště v ulici Krátká. Obratiště je dle ČSN 73 6110 nezbytné zřídit je-li ulice delší než 40 m.

5

Neuspořádané parkoviště v ulici Družstevní. Uspořádáním parkoviště a případným mírným rozšířením vzniknou nové stání pro osobní automobily.

1

6

Neuspořádané parkoviště v ulici Okružní. Uspořádáním parkoviště a případným SYSTÉMOVÉ PROBLÉMY (nelze lokalizovat, týkají se více míst, nebo celého sídliště) mírným rozšířením vzniknou nové stání pro osobní automobily. A. Chybějící hierarchizace místních komunikací v sídlišti, zejména chybí kategorie místních komunikací D1. Vzhledem k charakteru ulic na sídlišti by bylo vhodné zdůraznit pobytový charakter 7 Rozlehlá nekanalizovaná křižovatka ulic Chybějící psychologické a fyzické prvky sloužící ke zklidnění dopravy. Vzhledem k charakteru ulic na Okružní a 28. Října. Prostor křižovatky je B. sídlišti by bylo vhodné zdůraznit pobytový charakter a zároveň snížit rychlost projíždějících vozidel a nepřehledný, což podtrhují 3 nehody, zvýšit tím bezpečnost zejména nemotorových účastníků provozu, snížit emise hluku a exhalací. které se na křižovatce staly (se zaparkovanými vozidly, nebo pevnou C. Nedostatečná kapacita pro statickou dopravu. Současné plochy pro dopravu v klidu jsou často překážkou). Křižovatku je nezbytné uvést neuspořádané, čímž dochází k nevyužití možného potenciálu. Parkovaní velmi často probíhá na do souladu s ČSN 73 6102 a zároveň chodnících, kde nezbývá místo pro chodce. Parkování na chodníku je vzhledem ke globálnímu vytvořit urbánně příznivé prostředí. nedostatku odstavných stání tolerováno.

8

Chybějící obratiště v ulici Mládežnická. D. Obratiště je dle ČSN 73 6110 nezbytné zřídit je-li ulice delší než 40 m. E. 9 Nepřehledné veřejné prostranství plnící zároveň funkci zásobovacího dvoru v ulici Pionýrů. Uspořádáním prostoru vzniknou F. nové parkovací kapacity a zvýší se estetická úroveň prostoru.

Rozhledové poměry. Problémy s rozhledy vlivem vzrostlé zeleně na některých křižovatkách a výjezdech nedopovídající rozhledovým poměrům dle ČSN 73 6102. Nedostatečná obsluha veřejnou hromadnou dopravou. Chybějící pěší vazba na blízké autobusové zastávky na silnici II/117. Taková úroveň kvality obsluhy veřejnou hromadnou dopravy nevytváří adekvátní konkurenci IAD. Chybějící zpevněné cesty pro pěší vazby uvnitř sídliště. Důkazem chybějících zpevněných cest jsou vyšlapané pěšiny v zeleni.


11 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA STAV TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Řešené území je vybaveno veškerými dostupnými sítěmi technické infrastruktury. Územím neprocházejí sítě V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ nadmístního významu, které by zásadně ovlivňovaly využití prostoru. VODOVOD Zásobování pitnou vodou je vyhovující, všechny budovy jsou napojeny na veřejný vodovod. Provozovatelem vodovodu je VaK Beroun a.s. Zásobovací řad vychází z vodojemu Kleštěnice. Vodovodní řady jsou vedeny pod komunikacemi nebo podél průčelí budov mimo zpevněné plochy. OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODU

KANALIZACE

Dle zákona č. 274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích) je nutné respektovat ochranná pásma (OP), která jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: - u vodovodních řadů do průměru 500 mm včetně je OP 1,5 m - u vodovodních řadů nad průměr 500 mm je OP 2,5 m Odstraňování odpadních vod je vyhovující, všechny budovy jsou napojeny na jednotnou kanalizaci vedenou hlavním řadem do čistírny odpadních vod (ČOV) v areálu průmyslového závodu Buzuluk a.s., recipientem je Červený potok. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály je doporučena postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Provozovatelem kanalizace je Vak Beroun a.s.

OCHRANNÁ PÁSMA KANALIZACE Dle zákona č. 274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích) je nutné respektovat ochranná pásma (OP), která jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: - u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně je OP 1,5 m - u kanalizačních stok nad průměr 500 mm je OP 2,5 m PLYNOVOD Řešené území je napojeno na plynovodní síť z regulační stanice VTL/STL umístěné východně, do níž je veden VTL distribuční plynovod podél severovýchodní hranice sídliště, zásobující městys Komárov a obce Osek a Chaloupky. Jeho ochranné pásmo nezasahuje do řešeného území. Ve výkrese je zakresleno vedení STL plynovodu včetně ochranného pásma, přípojky a objekty v podkladu nejsou. Plynovodní řady jsou vedeny v prostoru komunikací. OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODU Dle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je nutné respektovat ochranná pásma (OP), kterými se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení: - u u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce je OP 1,5 m na obě strany od půdorysu - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek je OP 2,5 m na obě strany od půdorysu - u technologických objektů je OP 4 m od půdorysu ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Zásobování elektrickou energií zajišťují rozvody nízkého napětí (NN) z trafostanice u severního hřiště, v ulici Okružní, většinou se jedná o podzemní kabelové vedení, podél západní hranice území jsou rozvody nadzemní. Zakreslení ve výkrese je orientační, sítě nejsou zaměřeny.

OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTROROZVODŮ OP nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,

A

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení do napětí 110 kV je 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV je 3 m po obou stranách krajního kabelu. OBECNÉ PROBLÉMY

B

A.

Předimenzované stavební objekty technické infrastruktury s ohledem na stáří systémů TI (např. velké transformační stanice, samostatně stojící sloupky). Systémy technické infrastruktury je nezbytné v každém sídle chránit, rozvíjet a postupně modernizovat. V rámci řešení Urbanistické studie je nutné upozornit na řešení nadzemních prvků TI, které vizuálně ovlivňují uspořádání a architektonickou kvalitu veřejného prostoru. Při budoucích úpravách bude vhodné v maximální možné míře izolovaně umístěné nadzemní prvky TI integrovat do stávajících budov.

B.

Podobně také lampy veřejného osvětlení doplňují a spoluutvářejí veřejný prostor a prostředí sídliště. V řešeném území jsou umístěny zastaralé lampy, z nichž některé jsou zcela nefunkční, střídají se typově odlišné lampy podle postupu výstavby sídliště. Lampy navíc ve většině případů nevhodně zabírají již tak úzké chodníky a zhoršují jejich využitelnost pro chůzi. Pro kvalitnější osvětlení komunikací a cest a pro lepší vizuální působení prvků bude vhodné všechny lampy veřejného osvětlení v budoucnu nahradit jednotným typem.


12 VÝKRES TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

LEGENDA budovy zpevněné plochy pojízdné vodovodní řad vodovodní přípojka

T

objekt na vodovodní síti kanalizační řad kanalizační přípojka objekt na kanalizační síti plynovod ochranné pásmo plynovodu elektrické vedení - slaboproud elektrické vedení - silnoproud

K

radioreléové trasy vedení veřejného osvětlení

T

K

nevyužitý prostor nad podzemními zásobníky nefunkční kotelny

T

transformační stanice

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY


13 ZELEŇ NEZPEVNĚNÉ PLOCHY Převážnou část veřejného prostoru mimo komunikace tvoří volně přístupná zeleň. V jižní části převažují travnaté (PLOCHY VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ) plochy s integrovanými zahrádkami, v severní části sídliště je větší kumulace vzrostlé zeleně. Na sídlišti se nachází převážně vzrostlé stromy různých druhů a s různou kvalitou. Není patrné, že by mělo sídliště nějaký výsadbový plán zeleně. Spíše se jedná o změť původních a postupně sázených rostlin, které by za normálních okolností byly v zahradách u rodinného domu. Převažují jehličnaté stromy nad listnatými a až na výjimky jsou všechny vysázené v zatravněných veřejných prostranství. Za plánovanou výsadbu lze považovat alej z břízy bělokoré u vyššího z bytových domů. Většina vzrostlých stromů (smrku stříbrných, či borovic) zabraňují růstu jak trávy, tak i nějakých kvetoucích keřů. Mnoho stromů je vysázeno až příliš blízko k objektům, což může způsobovat jednak vady konstrukcí domů, tak větvemi bránit výhledu či slunečnímu záření. Zcela chybí zeleň vhodná do zpevněných veřejných prostranství v blízkosti bytů a to s malou korunou a listím, co by měnilo charakter místa podle ročního období. FOTODOKUMENTACE ZELENĚ

1

2

1

alej bříz bělokorých

2

vzrostlá a příliš hustá zeleň zhoršující proslunění bytů SOUKROMÉ ZAHRADY

V řešeném území se nacházejí na jižním okraji podél ulice Nad Oborou dvě zahrady rodinných domů. Jejich řešení by nemělo být předmětem Urbanistické studie, přestože se nacházejí v prostoru sídliště. Zahrady mají obvyklý charakter pozemků okolo rodinného domu s nezpevněnými plochami a vzrostlými stromy.

ZAHRÁDKY

Specifikum tohoto sídliště jsou určitě soukromé zahrádky, které jsou umístěny buďto na soukromých pozemcích za řadou garáží, či jsou na plochách, které si majitelé pronajímají od městyse. Tento fenomén sídliště je velmi oblíbenou doplňkovou činností obyvatel sídliště a v návrhu bude podpořen i jeho rozvoj. Součástí ploch pro možné umístění dalších zahrádek musí být i případná regulace zeleně a dočasných staveb, které by ovlivňovaly celkový charakter zahrádek.

FOTODOKUMENTACE ZAHRÁDEK

3

4

3

soukromé zahrádky oplocené u bytových domů

4

pronajaté zahrádky neoplocené OBECNÉ PROBLÉMY

A.

Nevhodná druhová skladba dřevin v území, množství „přerostlých“ stromů, zejména jehličnanů. V blízké době je dle informací z městyse již plánováno prořezání stromů v ulici Mládežnická. Stromy stíní okna budov, zhoršují proslunění bytů a „zarůstají“ ulice. Využití okolních ploch je omezené zejména, pokud se jedná o jehličnany s nízko rostlými větvemi - takové stromy vytvářejí bariéru ve volně přístupné zeleni.

B.

Potřebnost základní rámcové regulace činností v plochách pronajímaných zahrádek (to se týká zejména vysazování dřevin, oplocování apod.). Plochy jsou v principu využívány vhodně, regulace je však potřebná zejména kvůli vysazování stromů, které později přerostou a je nutné je pokácet. Podobně je žádoucí nevysazovat „živé ploty,“ které se výrazně prostorově uplatňují a tvoří vizuální bariéru v jinak volných plochách s rozptýlenou zelení.

C.

Nejednotné doplňky v zeleni (zábradlí, sušáky a klepadla), reziduální prvky starých již nefunkčních sušáků na prádlo (jednotlivé kovové sloupy).

D.

Absence pěších cest, nevyjasněné rozhraní zpevněných a nezpevněných povrchů, nedostatečná prostupnost zeleně pro místní obyvatele.


14 VÝKRES ZELENĚ

LEGENDA budovy zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí nezpevněné plochy soukromé zahrady

SÍDLIŠTĚ

zahrádkové osady sportovní plochy a dětská hřiště stromy keře záhony

druhy stromů: 1 – borovice lesní – Pinus sylvestris 2 – bříza bělokorá – Betula pendula 3 – lípa srdčitá – Tilia cordata 4 – smrk ztepilý – Picea abies 5 – smrk pichlavý – Picea pungens 6 – tis červený – Taxus baccata 7 – jalovec obecný – Juniperus communus Hibernica 8 – zerav západní – Thuja occidentalis 9 – jalovec chvojka – Juniperus sabina L. 10 – modřín opadavý – Larix decidua 11 – jeřáb ptačí – Sorbus aucuparia 12 – jabloň domácí – Malus domestica 13 – třešeň ptačí – Prunus avium 14 – ořešák královský – Junglans regia 15 – jírovec maďal – Aesculus hippocastanum 16 – líska obecná – Corylus avellana 17 – javor klen – Acer pseudoplatanus 18 – dub letní – Quercus robur 19 – vrba bílá – Salix alba 20 – slivoň švestka – Prunus domestica druhy keřů: I – pámelník bílý – Symphoricarpos albus II – borovice kleč – Pinus mugo III – šeřík obecný – Syringa vulgaris IV – růže svraskalá – Rosa rugosa

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES ZELENĚ


15 VYBAVENÍ / AKTIVITY STRUKTURA SÍDLIŠTĚ A AKTIVITY Sídliště Komárov bylo budováno od jihu mezi ulicemi Okružní a Nad Oborou. Jižní část reprezentují nižší domy (2-4 nadzemní podlaží), zástavba má „lidské“ měřítko a je více rozvolněná, než je tomu na severu. Mezi obyvateli jižní části je vyšší podíl seniorů, kteří zde žijí již několik desítek let. Vnitřní veřejný prostor jižní části sídliště je výrazně více využíván, k čemuž přispívá existence soukromých nebo pronajatých zahrádek, místy zcela bez oplocení, volně umístěných ve veřejném prostoru. Vnitřní prostory mezi budovami mají charakter zklidněných parkových ploch s prošlapanými stezkami a s množstvím individuálně umístěných laviček. Vstupní prostory budov jsou zpravidla upravené, s umístěním záhonků, laviček a dekorativních nebo hracích prvků. Severní část sídliště je tvořena vyšší zástavbou (5-7 nadzemních podlaží) a také zejména větším podílem zpevněných ploch - ulice jsou rozšířeny o zpevněné plochy pro parkování a zpevněné vjezdy do garáží integrovaných v přízemí domů. Tato kombinace je příčinou nevyhovujících a vizuálně neutvářených ulic, které charakterizuje velké množství šedých ploch a vzrostlé, hustě osázené, často přestárlé stromy. Přesto jsou některé vstupní prostory zejména v severním úseku ulice Okružní upraveny a kultivovány. Z pohledu kvality veřejného prostoru je nejhorší situace v okolí bodových domů na severu podél ulice Okružní. Vnější strana (ulice Okružní a související prostory) je tvořena rozsáhlými neuspořádanými zpevněnými plochami, zatímco vnitřní prostor je zarostlý přestárlými stromy, vybavený pouze starými ohrádkami pískovišť a protkaný chaotickou sítí vyšlapaných cest. Podle dostupných informací od místních obyvatel v severní části sídliště bydlí více mladých rodin s dětmi, které by právě v tomto prostoru potřebovaly adekvátní hrací a odpočinkové plochy. V rámci budoucích úprav bude nezbytné přehodnotit uspořádání veřejného prostoru severní části sídliště a navrhnout zde adekvátní zázemí místních obyvatel. FOTODOKUMENTACE AKTIVIT NA SÍDLIŠTI

1

2

3

4

1

vnitřní prostory jižní části sídliště - volné parkové plochy - zahrádky podél domů

2

neoplocené pronajaté zahrádky v jižní části sídliště - funkční prostor pro sousedské vztahy

3

nevyužité prostory okolo bodových domů v severní části sídliště - vysoká hustota zeleně - neuspořádané prvky veřejného prostoru

4

volné zpevněné plochy v severním úseku ulice Okružní - absence „lidského“ měřítka - absence drobných prvků a zeleně SPORTOVNÍ PLOCHY

FOTODOKUMENTACE SPORTOVNÍCH PLOCH

5

nevyhovující ohrazené pískoviště v severní části sídliště u bodových domů

6

nové hřiště na severním okraji ulice Okružní

Sportovní aktivity mají v řešeném území zastoupení v těchto plochách: - nové hřiště na severním okraji ulice Okružní (dětské hřiště, zpevněné multifunkční hřiště) - staré nevyužívané hřiště podél východního úseku Okružní v prostoru mezi řadovými garážemi - stará nevyhovující pískoviště (1x u obchodu, 3x v severní části sídliště)

5

6


16 VYBAVENÍ / MOBILIÁŘ MOBILIÁŘ VE VEŘEJNÉM PROSTORU Mobiliář představuje základní předpoklad pro aktivní využívání veřejného prostoru sídliště. SÍDLIŠTĚ Na první pohled je zřejmé, že veřejný prostor sídliště nebyl v minulosti koncepčně utvářen. Hlavní hodnotu lze spatřovat v množství volných ploch a zeleně, která významně spoluutváří kvalitní obytné prostředí, její využití je ale absencí doplňkových prvků značně omezené. Významným fenoménem sídliště jsou soukromé nebo pronajímané zahrádky, které suplují komunitní prostory s adekvátním vybavením pro udržování sousedských vztahů a zajišťování sounáležitosti obyvatel se svým domovským územím. Obecně je mobiliář rozmístěn v prostoru nahodile, často neuspořádaně a přirozeně v místech, kde dochází k největší kumulaci lidí (vstupní prostory budov, volné travnaté plochy u zahrádek, slunná místa, stará dětská hřiště). Prvky mobiliáře jsou nesourodé vlivem postupné výstavby sídliště a také tím, že některé prvky vhodně doplnili místní obyvatelé pro lepší využitelnost a komfort ve svém nejbližším okolí. LAVIČKY A ODPOČINKOVÁ MÍSTA Lavičky jsou převážně rozmístěny v prostoru jižní části sídliště, kde je sepětí místních obyvatel s územím vyšší, a kde také žije více seniorů, kteří lavičky využívají k odpočinku. Většina laviček v území je umístěna místními obyvateli ve vymezených zahrádkách, před vstupními prostory do budov a mezi upravenými záhony. Vlastní iniciativa obyvatel je dobrým znamením, v rámci studie proto nebude v žádném případě navrhována redukce stávajících laviček, naopak by mělo být řešeno doplnění laviček pro celé území v určité jednotné formě a v dostatečném počtu a v uskupeních, která umožní krátkodobý odpočinek a setkávání obyvatel. FOTODOKUMENTACE LAVIČEK NA SÍDLIŠTI

1

2

1

jedna z mála původních, „oficiálních“ laviček před obchodem COOP

2

lavička volně umístěná v prostoru u domu v severní části sídliště ODPADNÍ NÁDOBY Většina kontejnerů a popelnic je umístěna volně ve veřejném prostoru na zpevněných, někde i nezpevněných plochách. Množství volně stojících odpadních nádob v řešeném území významně degraduje celý veřejný prostor sídliště. Kontejnery a popelnice stojí podél ulic, často na okraji jízdního pruhu komunikace nebo v prostoru mezi parkujícími auty. Množství odpadu a nároky na jeho separaci dlouhodobě rostou. Dosavadní venkovní zpevněné plochy proto již nedokážou pojmout počty odpadních nádob. Je nutné hledat řešení pro lepší organizaci odpadních nádob. Zejména kontejnery na separovaný odpad je nutné sdružovat a stavebně technickými opatřeními chránit před větrem a esteticky upravit jejich vymezení tak, aby nenarušovaly veřejný prostor a vizuální podobu ulic. Průměrná vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad se každoročně zkracuje, v současnosti činí zhruba 100m. V řešeném území bude v rámci návrhu úprav nutné zohlednit optimalizaci dostupnosti kontejnerů na separovaný odpad. FOTODOKUMENTACE ODPADNÍCH NÁDOB NA SÍDLIŠTI

3

4

3

odpadní nádoby na komunální odpad volně umístěné v prostoru komunikace

4

odpadní nádoby na separovaný odpad utvářející prostor a hranu ulice Okružní ODPADKOVÉ KOŠE V řešeném území se nachází naprosté minimum veřejných odpadkových košů, což souvisí s intenzitou využívání veřejného prostoru. V případě revitalizačních zásahů v území je nutné počítat s větší potřebností košů, například u dětských hřišť, u objektů občanského vybavení, podél pěších tras, které mohou procházet odpočinkovou zónou, kde se lidé na chvíli zdrží. Je doporučené v prostoru sídliště uvažovat o odpadkových koších s integrovanými zásobníky na psí exkrementy. SUŠÁKY NA PRÁDLO V plochách zeleně se zejména v jižní části sídliště nacházejí sušáky na prádlo. Část z nich se využívá, některé jsou ale zastaralé, rozbité či zcela nefunkční. Sušáky na prádlo je vhodné zachovat u domů, kde byty nemají balkón nebo lodžii. Rozbité nebo nevyužívané sušáky nebo jejich zbylé části by měly být nahrazeny novými, nebo odstraněny.


17 VYBAVENÍ / PROBLÉMYŠTĚ LEGENDA budovy zpevněné plochy pojízdné zpevněné plochy pochozí nezpevněné plochy soukromé zahrady zahrádkové osady sportovní plochy a dětská hřiště občanské vybavení frekventované pěší trasy starší část sídliště novější část sídliště

A

B

OBECNÉ PROBLÉMY

C

D

A.

„Neaktivní“ severní část sídliště. Prostor je obklopen ulicí Okružní zčásti lemovanou slepými průčelími řadových garáží. Vnitřní prostor severní části sídliště zahrnuje tři naprosto nevyhovující a zastaralá pískoviště, a je degradován zpevněnými plochami neuspořádaných parkovišť a již nefunkční podzemní kotelny. Z uspořádání prostoru je zřejmé, že jeho jednotlivé části vznikaly živelně a bez zasazení do širších souvislostí. Množství vyšlapaných cest poukazuje na absenci vhodně umístěného chodníku, cesty se navíc musejí vyhýbat zpevněných plochám a ohrádkám pískovišť. V této části sídliště je umístěno výrazně méně laviček než je tomu na jihu. Naopak hustota vzrostlé zeleně je na severu výrazně vyšší, což ale způsobuje příliš velké stínění ploch (nedostatečné oslunění) a určité omezení v prostoru pro pohyb a pobyt obyvatel.

B.

Absence adekvátních sportovních ploch, dětských hřišť a odpočinkových zón. V celém území se kromě zcela nevyhovujících a zastaralých pískovišť nacházejí pouze dvě sportovní plochy - obě na okraji sídliště. Severní hřiště je nové a těží z dobré polohy naproti hospůdce U Cikánky, která je jedním z míst občanské vybavenosti, kde se lidé setkávají. Jeho podoba je velice strohá; výrazné oplocení s betonovou podezdívkou vytvářejí dojem izolovaného areálu. Starší hřiště na východě je ve velmi okrajové poloze, navíc obklopeno řadovými garážemi, které dávají hřišti neosobní rámec. Hřiště není vyhovující.

C.

Nedostatek laviček ve veřejném prostoru sídliště, zejména v jeho severní části.

D.

Vizuální narušení veřejného prostoru množstvím a nevhodnou organizací odpadních nádob na komunální i separovaný odpad. Kontejnery zabírají zbytečně moc prostoru tím, že jsou v území řazeny do linií podél ulice. Zároveň negativně ovlivňují vizuální působení ulic. Na sídlišti je nedostatek odpadkových košů ve veřejných prostorech.


18 VÝKRES PROBLÉMŮ

LEGENDA PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY

A

křižovatka neodpovídající normovým parametrům, absence pěších vazeb nevhodně vybavené zastávky autobusu nedodržování maximální povolené rychlosti na vjezdu do obce chybějící obratiště

P

TI

P OBECNÉ (SYSTÉMOVÉ) PROBLÉMY

neuspořádané parkoviště neuspořádaný dopravní prostor, degradace veřejného prostoru stání pro invalidy neodpovídající ČSN a vyhlášce absence pěších propojení po zpevněném chodníku chybějící hierarchizace místních komunikací chybějící psychologické a fyzické prvky sloužící ke zklidnění dopravy nedostatečná kapacita pro statickou dopravu

P

nevyhovující rozhledové poměry nedostatečná obsluha veřejnou dopravou

TIP K V OBLASTI TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PROBLÉMY P TI BK

chybějící zpevněné cesty pro pěší vazby uvnitř sídliště

předimenzované nadzemní stavební objekty TI

P

K

OBECNÉ (SYSTÉMOVÉ) PROBLÉMY

B

nevyužitý prostor nad podzemními zásobníky nefunkční kotelny přílišná typová rozmanitost lamp veřejného osvětlení

PROBLÉMY V OBLASTI ZELENĚ absence nastavení pravidel pro využívání zahrádek plochy přílišné kumulace vzrostlé zeleně (nutnost prořízky)

TI

TI K PROBLÉMY V OBLASTI VYBAVENÍ OBECNÉ (SYSTÉMOVÉ) PROBLÉMY

TI KB

A B

B

OBECNÉ (SYSTÉMOVÉ) PROBLÉMY

nevhodná skladba dřevin (převaha jehličnanů a nepůvodních dřevin) nejednotné prvky v zeleni (zábradlí, sušáky na prádlo a klepadla)

nevyužitý dům, nevhodné umístění domu ve struktuře sídliště (brownfield) nevyhovující a nevyužívaná dětská hřiště (pískoviště) relikty starého, rozbitého nebo nevyhovujícího vybavení (části sušáků na prádlo, izolované kovové sloupky) absence funkčních dětských hřišť a odpočinkového prostoru pro dospělé a seniory nejednotné využití materiálů a prvků, přílišná typová rozmanitost nedostatek laviček a odpadkových košů nevhodné umístění a kumulace kontejnerů na odpad, degradace veřejného prostoru

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES PROBLÉMŮ


19 POTENCIÁLY ROZVOJE ÚZEMÍ LEGENDA budovy zpevněné plochy pojízdné

p

zpevněné plochy pochozí nezpevněné plochy

K

soukromé zahrady zahrádkové osady

p p pp

p

p

sportovní plochy a dětská hřiště

ZZ ZZ B B B B

p p p

p

POTENCIÁLY ROZVOJE ÚZEMÍ lokalita potenciálně vhodná pro umístění parkování zlepšení využití stávajících volných ploch zeleně

K K KK

p

Z

zvýšení obytné kvality ulic Mládežnická a Družstevní, případně také severní části ulice Okružní nové využití v ploše podzemních zásobníků nefunkční kotelny doplnění zástavby na východním okraji sídliště

p

možnost rozšíření ploch pronajímaných zahrádek lepší zapojení ploch do struktury sídliště a návrh jejich nového využití nová náplň v extenzivně využívaném domku (plocha brownfield)

Z p

Z

B

p p

p

p

dopravní napojení sídliště na plánovaný obchvat, přímá dopravní vazba na dálnici D5 rozvoj a zkvalitnění služeb a občanské vybavenosti na sídlišti OBECNÉ POTENCIÁLY ROZVOJE ÚZEMÍ POSÍLENÍ IDENTITY SÍDLIŠTĚ Sídliště Komárov tvoří sourodý, autonomní celek bytové zástavby v rámci sídla, které je jinak tvořeno převážně rodinnými domy. Prostor sídliště narozdíl od individuální zástavby zahrnuje velké plochy veřejných prostorů, které zajišťují kvalitní obytné prostředí obklopené zelení, mohou se stát kulisou setkávání obyvatel a aktivit (malé trhy, pikniková místa, sport a rekreace), ale také vyžadují větší udržbu. Prostor sídliště se může stát lepším místem pro neformální setkávání a pobyt s vybavením, které odpovídá soudobým požadavkům obyvatel. Je nezbytné podotknout, že dosavadní vývoj a stav území sídliště není špatný život, kvalita bydlení a nové nároky na obytné prostředí sídel se však od doby výstavby sídliště výrazně proměnily a veřejné prostory proto dnes nemohou adekvátně a dle současných nároků plnit svou úlohu. ZKLIDNĚNÍ A LEPŠÍ ORGANIZACE Význam dopravy v území roste, nároky na parkování vozidel se zvyšují, ale veřejný prostor tomu dosud nebyl DOPRAVY uzpůsoben. Koncepční plán změn uspořádání dopravních prostorů a parkovacích míst podpoří obytný a zklidněný charakter sídliště, stanoví jasná pravidla pro automobilovou dopravu a zlepší tak kvalitu obytného prostředí. VIZUÁLNÍ SJEDNOCENÍ VEŘEJNÝCH Pro budoucí rozvoj je vhodné dbát na vizuální sjednocení prostoru - prvků, materiálů, dílčích detailů řešení i PROSTORŮ obecného principu tvorby veřejných prostorů. Sídliště by tak mohlo získat vlastní identitu a v rámci ní také určitou iniciaci pro využívání prostoru (větší důraz na polosoukromé vstupní prostory a intenzivní veřejná místa setkávání, lepší využívání zeleně s rozdělením na aktivity dětí a odpočinek seniorů dle specifických nároků těchto skupin, lepší organizace a větší přehlednost dopravních prostorů, komfortní pěší trasy pro bezpečný pohyb obyvatel na sídlišti atd.). Vizuální jednotnost řešení povrchů, vybavení a prvků ve veřejném prostoru pak vytvoří místním obyvatelům esteticky hodnotné a příjemné prostředí pro život.

URBANISTICKÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ KOMÁROV NÁVRHOVÁ ČÁST KONCEPČNÍ ZADAVATEL ZPRACOVATELSKÝ TÝM

DATUM

Městys Komárov Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Irena Mádlová Ing. Václav Novotný březen 2016

Urbanistická studie sídliště Komárov NÁVRHOVÁ ČÁST KONCEPČNÍ

20 ÚVOD / OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

ÚVOD

NÁZEV DÍLA

Zpracování návrhové části koncepční navazuje na analytickou část Urbanistické studie sídliště Komárov a její závěry.

Urbanistická studie sídliště Komárov Návrhová část koncepční ZADAVATEL Městys Komárov Nám. Míru 204 267 62 Komárov u Hořovic kontaktní osoby zadavatele: Antonín Merhaut (starosta městyse) Ing. Jaroslav Jonák Jindřich Vácha ZHOTOVITEL Ing. arch. Alena Švandelíková Osov 11 267 25 Osov IČ 75995123 ZPRACOVATELSKÝ TÝM Ing. arch. Alena Švandelíková (urbanismus) Ing. arch. Irena Mádlová (urbanismus, zeleň) Ing. Václav Novotný autorizovaný inženýr pro dopravní stavby ČKAIT č. 0012939 (doprava) DATUM ZPRACOVÁNÍ březen 2016

Návrhová část koncepční je zpracována jako základní územně plánovací podklad pro zadání zpracování projektové dokumentace nebo podrobnější architektonické studie jednotlivých částí řešeného území. S ohledem na velikost území a rozsah navrhovaných změn se předpokládá rozpracování návrhu a jeho realizace v několika etapách (podrobně viz návrh etapizace). Návrhová část koncepční představuje základní cílové uspořádání území, organizaci dopravní obsluhy a parkování, veřejných prostranství, zeleně a aktivit v území. V měřítku koncepce a ideových návrhů přináší konkrétní doporučená opatření a zásahy, které je však nutné rozpracovat podrobněji v přesném geodetickém zaměření. Detailní řešení by se ale nemělo výrazně odchýlit od koncepčního návrhu.

OBSAH NÁVRHOVÉ - KONCEPČNÍ ČÁSTI STUDIE 20 ÚVOD / OBSAH

32 SOUTISK KONCEPCE S TECHNICKOU INFRA STRUKTUROU

21 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

33 KONCEPCE ZELENĚ / ZÁSADY

22 STŘETY VLASTNICKÝCH VZTAHŮ

34 KONCEPCE ZELENĚ / ULICE A POVRCHY

23 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI 24 VÝKRES KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ 25 NÁVRH ETAPIZACE

35 KONCEPCE ZELENĚ / RETENCE VODY 36 KONCEPCE ZELENĚ / ZAHRÁDKY 37 VÝKRES KONCEPCE ZELENĚ

26 KONCEPCE DOPRAVY / ÚVOD 27 KONCEPCE DOPRAVY / KATEGORIZACE 28 KONCEPCE DOPRAVY / ZKLIDNĚNÍ ULIC 29 KONCEPCE DOPRAVY / PARKOVÁNÍ 30 VÝKRES KONCEPCE DOPRAVY 31 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA / STŘETY

38 KONCEPCE VYBAVENÍ / ZÁSADY 39 KONCEPCE VYBAVENÍ / AKTIVITY 40 KONCEPCE VYBAVENÍ / AKTIVITY 41 KONCEPCE VYBAVENÍ / MOBILIÁŘ 42 KONCEPCE VYBAVENÍ / LAMPY

METODA PRÁCE HLAVNÍ OKRUHY ANALYTICKÉ ČÁSTI

DOPRAVA

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

ZELEŇ

VYBAVENÍ

PARTICIPACE VEŘEJNOSTI VÝSTUPY

PROBLÉMY

ANALYTICKÉ ČÁSTI

POTENCIÁLY

KONCEPCE

PRACOVNÍ NÁVRH

PARTICIPACE VEŘEJNOSTI VÝSTUPY NÁVRHOVÉ ČÁSTI KONCEPČNÍ

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

KONCEPCE DOPRAVY

KONCEPCE

KONCEPCE

ZELENĚ

VYBAVENÍ


21 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ ZÁSADY NÁVRHU KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Stávající uspořádání území je v zásadě zachováno. V rámci Studie jsou řešeny veřejné prostory sídliště Komárov, tedy celý prostor vyjma budov. Koncepce uspořádání území přináší úpravy a změny veřeného prostoru zejména komunikací, parkování, chodníků i zeleně. Principy, na nichž je návrh založen, jsou popsány v analytické části Studie, mezi ty hlavní patří následující zásady: - úprava dopravních prostorů do souladu s normami ČSN - vytvoření dostatečného počtu parkovacích stání - rozvoj aktivit v území, vybavení prostoru pro pohyb a pobyt obyvatel sídliště - vytvoření podmínek pro kvalitní pěší prostupnost území - kvalitativní rozvoj zeleně - celková revitalizace všech prvků v souladu se soudobými požadavky a potřebami Revitalizace sídlišť je nezbytným krokem ke zvyšování kvality bydlení na sídlištích. Mnohá sídliště nebyla po výstavbě budov doplněna také vytvořením veřejného prostoru - plochy mezi budovami tak zůstaly více méně bez zásahů, pouze s vymezením asfaltových komunikací pro motorovou dopravu. Se změnami životního stylu a celkovým stárnutím sídlištního prostoru přichází potřeba tyto prostory konečně „dostavět“ a naplnit tak vizi sídliště jakožto synonyma komforního kolektivního bydlení v zeleni. Sídliště Komárov od svého vzniku nezískalo adekvátní péči o veřejný prostor, které se mu dostává nyní. Revitalizací veřejného prostoru sídliště lze docílit výrazného zvaklitnění života místních obyvatel - návrhem míst pro jejich odpočinek, rekreaci, setkávání a hry. Koncepce uspořádání území vychází z předpokladu, že pro rozvoj aktivit v území a lepší využívání veřejných prostorů je nutné vytvořit dobré podmínky. Přestože prostor sídliště v současné době příliš „nežije,“ je nezbytné vnímat navrhované změny jako platformu pro budoucí, aktivnější život sídliště. Úspěšnost revitalizací sídlišť se založením aktivit obyvatel je zřejmá z již realizovaných projektů (viz ilustrační obrázky níže). Koncepce uspořádání území je navržena s cílem zvýšit kvalitu bydlení na sídlišti Komárov a vytvořit příjemné obytné prostředí pro všechny obyvatele.


22 STŘETY VLASTNICKÝCH VZTAHŮ SCHÉMA STŘETŮ KONCEPCE S POZEMKY V SOUKROMÉM VLASTNICTVÍ V rámci podrobnějších dokumentací nebo studií je nezbytné tyto střety řešit s vlastníky pozemků a usilovat o možnost vykoupení pozemků do vlastnictví městyse Komárov, neboť v řadě případů se jedná o pozemky, na nichž by měly býz realizovány komunikace, chodníky nebo parkoviště. POZNÁMKY KE SCHÉMATU: Červeně jsou vvyznačeny plochy v soukromém vlastnictví, jejichž úpravy je nutno konzultovat a řešit s dotčenými vlastníky pozemků. Významný střet koncepce s vlastnickými vztahy je v ulici Okružní podél řadových garáží, kde soukromé pozemky zasahují do veřejné místní obslužné komunikace, a to až do křižovatky s ulicí Nad Oborou. Další významný střet se nachází ve východní části ulice Odborářská, kde je pro zajištění podélných parkovacích stání v ulici nutno zasáhnout do soukromých pozemků; veřejný pozemek městyse může s ohledem na nedostatečné parametry zahrnovat pouze komunikaci bez parkovacích stání a chodníku.


23 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI SETKÁNÍ A BESEDA S VEŘEJNOSTÍ NAD PRACOVNÍM NÁVRHEM URBANISTICKÉ STUDIE

Návrh úprav sídliště se bude nejvíce dotýkat místních obyvatel - proto byla nad pracovním návrhem řešení svolána veřejná prezentace a beseda s obyvateli sídliště. Konání této besedy bylo oznámeno v časopise Komárovák (01/2016) a letáky přímo v prostoru sídliště. Veřejná beseda se konala dne 28.1.2016 v 19 hod. v kinosále komárovského Domu kultury za přítomnosti zpracovatelů studie, zástupců samosprávy městyse a obyvatel sídliště. V rámci prezentace byla představena koncepce celkového řešení a jednotlivých témat (doprava, technická infrastruktura, zeleň, vybavení). K jednotlivým tématům vždy proběhla diskuze.

VÝKRES KONCEPCE NÁVRHU

ORIENTACE VÝKRESU

zahrádkové osady, předzahrádky

chodníky a obytné zóny

Z veřejné besedy nad pracovním výkresem návrhu vyplynuly obecné požadavky a také již konkrétní požadavky (jsou označeny čísly v prezentovaném pracovním výkrese a popsané vlevo), které se v maximální možné míře promítly do finální verze návrhu urbanistické studie.

PREZENTOVANÝ PRACOVNÍ VÝKRES NÁVRHU S OZNAČENÍM KONKRÉTNÍCH POŽADAVKŮ

1 : 1000

navrhované stromy

stromy stávající

ak�v�ty v �zemí

ozelenělé plochy

zatravňované plochy

parkování

vstupy do budov

- zvýšení počtu parkovacích míst, zkapacitnění stání v některých ulicích - prořízka stromů v severní části sídliště - umístění dětských hřišť co možná mimo přímý dosah obytných objektů

MĚŘÍTKO

LEGENDA

budovy

Velké množství požadavků bylo uplatněno v souvislosti s objekty čp. 518 a 519, které s ohledem na své umístění na sídlišti disponují nejmenšími prostory pro vlastní obsluhu, parkovací stání, zeleň atd. Obecnými požadavky byly zejména tyto:

4

1

rozšíření parkoviště do zemědělské plochy s předpokladem vykoupení plochy od soukromého vlastníka

x

xx

x xx 5 x

8

2

zachovat dostatečné parametry pro vyjíždění z garáží

1

6

5

parkování vymezit pouze na jedné straně ulice (dál od domů čp. 518 a 519)

3

xx

x

xx

x

x

4

možnost zatrubnění kanalizace a vytvoření kapacitního parkoviště

5

x

x

nutnost zajistit dostatečný přístup pro složky IZS

x

1 VÝKRES KONCEPCE NÁVRHU

6

Urban�s�cká stud�e sídl��tě Komárov NÁVRHOVÁ ČÁST

umožnit dopravní prostupnost přes parkoviště pro případný vývoj zástavby na východním okraji sídliště za garážemi

7

2

8

x xx

dětské hřiště situovat mimo bezprostřední blízkost objektů čp. 518 a 519 problematika majetkoprávních vztahů

9

uvažovat pouze jako jednu z variant (pro novou výstavbu chybí záměr a prostředky)

10

zachování úvratě pro zásobování obchodu

x

označení bydliště každého z přítomných lidí na veřejné besedě

7 x x x x 5 10

3 xx xx x x 9


24 VÝKRES KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

LEGENDA

1

budovy vstupy do budov / počet podlaží

2

4

obytná ulice 4

2

chodníky

2 1

8

4

3

2

zatravňovací dlažba

2

4

SÍDLIŠTĚ

1

4

4

nezpevněná zeleň

4

stávající zahrádky 3

4 4 2

8

2

2 8

navrhované zahrádky a předzahrádky

2

3

plochy pro sport a další venkovní aktivity

3

2 2

parkovací stání 2

4

1

stromy stávající / navrhované

1 7 1

2

3

2

2 8

2

kontejnerová stání na separovaný i tříděný odpad 2

7

lampy veřejného osvětlení 2

3

lavičky

7

fontána na náměstí

2

2

1

1

2

7

2

území s variantním řešením 2

7

2

1

VARIANTNÍ ŘEŠENÍ: 1

2

1

2

2

1

2

1 1

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

1

VÝKRES KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ


25 NÁVRH ETAPIZACE POPIS ETAPIZACE

V případě postupné realizace stavebních prací na projektu revitalizaci sídliště je nutné stanovit priority pro investiční, projektové a stavební činnosti. Zásadní nedostatky v oblasti organizace dopravy a parkování vykazuje zejména severní část sídliště, přičemž i vnitřní veřejné prostory a zeleň sídliště jsou zanedbané více než v jižní části. Celková kultivace území se odvíjí od západní hranice řešeného území - úseku ulice Okružní, která je hlavní přístupovou komunikací na sídliště a obsluhuje také území rodinných domů západně - mimo řešené území. Po řešení území 1. etapy je prioritou revitalizace centrálního prostoru sídliště a navazujících okolních částí. S tím souvisí také realizace dalších významných ploch pro parkovací stání. Do poslední - 3. etapy je zařazena zejména východní část sídliště s nejnižší hustotou obyvatel a nejmenším potřebným počtem parkovacích míst a souvisejících úprav komunikací.

SCHEMA ETAPIZACE

1. ETAPA

2. ETAPA

1. ETAPA 3. ETAPA

1. ETAPA

2. ETAPA

3

3. ETAPA

4 2

3. ETAPA

14

DOPORUČENÍ ZPRACOVÁNÍ PODROBNÝCH V rámci navazující projektové přípravy revitalizace území, případně (nejpozději) v rámci 1. etapy doporučujeme STUDIÍ NĚKTERÝCH ČÁSTÍ SÍDLIŠTĚ zpracovat podrobné architektonické studie pro některé významné prostory (znázorněny fialovou a modrou na velkém schématu a čísly na malém schématu vlevo). Největší význam má prostor označený číslem 1 1 šrafou náměstí - hlavní veřejný prostor sídliště náměstí, následuje centrální park (2), velké hrací a odpočinkové plochy v severní části sídliště (3) a nakonec dvě větší dětská hřiště (4).

2

centrální park - hlavní parkové úpravy, odpočinkové místo pro všechny věkové kategorie obyvatel

3

významný veřejný prostor severní části sídliště

4

významná dětská hřiště a sportoviště

Jedná se o klíčová veřejná prostranství utvářející obraz sídliště a sloužící většině obyvatel sídliště, reprezentativní části veřejného prostoru na sídlišti. Protože řešení těchto míst zahrnuje také možné terénní úpravy, větší množství mobiliáře a dalších prvků (zejména herních, sportovních apod.), je nutné zpracovat úpravu a revitalizaci těchto míst v podstatně podrobnější dokumentaci (architektonická studie), která zpřesní navrhované řešení, prověří a doporučí případné terénní úpravy a zejména definuje konkrétní herní prvky, mobiliář a další vybavení místa.


26 KONCEPCE DOPRAVY / ÚVOD ÚVOD V analytické části byly zjištěny problémy týkající se: • Dopravy v klidu (parkování) • Chybějící kategorizace ulic a na to navazující chybějící opatření pro zklidnění dopravy • Rozlehlosti a nečitelnosti zpevněných ploch některých křižovatek • Nedostatečných rozhledových poměrů na křižovatkách • Zastávek autobusu v ulici Nad Oborou, na což výsledná podoba návrhu koncepce dopravy v urbanistické studii reaguje. V následujícím textu jsou použity tyto obecné odborné pojmy, které je nezbytné pro pochopení dalšího textu vysvětlit: POJMY Zklidňování dopravy: Je postupný proces aplikace různých fyzických a psychologických opatření na pozemních komunikacích (ulicích), který má za úkol harmonizovat dopravní a pobytovou funkci ulice. Ulice vhodné pro aplikací zklidňovacích opatření jsou obvykle v centrech měst, v obytných částech sídel či komerčních lokalitách, zkrátka všude tam, kde se koncentruje větší množství osob. Důsledky zklidnění dopravy jsou především zvýšení bezpečnosti provozu vlivem snížení rychlosti a snížení rozdílů rychlosti různých účastníků provozu na pozemních komunikacích, snížení vlivu dopravy na životní prostředí (snížení hluku a emisí exhalací) a veřejný prostor (zvýšení estetické úrovně). Zklidňování dopravy probíhá již od 60. Let 20. století ve městech na západ od našich hranic, v České republice se zklidňování dopravy provádí především od konce 90. let 20. století, kdy došlo k enormnímu nárůstu automobilové dopravy a s tím spojeného zvýšení negativních vlivů na obyvatelstvo. Příkladem fyzických prvků pro zklidnění dopravy jsou různé dělící ostrůvky, šikany, zvýšené prahy, zpomalovací polštáře atd. Příkladem psychologických prvků pro zklidnění dopravy jsou různé svislé či vodorovné dopravní značky (optická psychologická brzda V 18, nápisy na vozovce V 15 atd.) Zóna 30: Je oblast jedné, či více ulic, která je označena svislými dopravními značkami IP 25a a IP 25b s omezením maximální povolené rychlosti na 30 km/h. Pro návrh zón 30 platí technické podmínky Ministerstva dopravy TP 218 „Navrhování zón 30“, kterými by se měl příslušný projektant řídit. V zóně 30 je zachováno standardní členění na vozovku a chodník, aplikovány jsou fyzické a psychologické prvky pro zklidnění dopravy na začátku zóny 30 (aby si řidič uvědomil změnu dopravního režimu) a v průběhu zóny 30, které slouží pro podporu zachování maximální povolené rychlosti 30 km/h. Zásadou je minimum dopravního značení, z čehož vyplývá obvykle přednost zprava a nevyznačování přechodů pro chodce či vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. Pokud na zónu 30 navazuje obytná zóna, je nezbytné nejdříve zónu 30 ukončit svislou dopravní značkou IP 25b. Ulice zařazená jako zóna 30 je místní komunikací obslužnou (funkční skupina C dle ČSN 73 6110) s převažující funkcí pobytovou. Obytná zóna: Je oblast jedné či více ulic, která je označena svislými dopravními značkami IP 26a a IP 26b s omezením maximální povolené rychlosti na 20 km/h. Pro návrh obytných zón platí technické podmínky Ministerstva dopravy TP 103 „Navrhování obytných a pěších zón“, kterými by se měl příslušný projektant řídit. V obytné zóně je pouze jedna výšková úroveň povrchu, která se nazývá dopravní prostor, v dopravním prostoru probíhá společný provoz všech účastníků provozu na pozemních komunikacích, chodník se nezřizuje. V obytné zóně je nezbytné aplikovat fyzické a psychologické prvky pro zklidnění dopravy na začátku (aby si řidič uvědomil změnu dopravního režimu) a v průběhu každé obytné ulice, které slouží pro podporu zachování maximální povolené rychlosti 20 km/h. V obytné zóně je povoleno parkování pouze na místech k tomu určených. Základem obytné zóny je rovněž zvýšení estetické úrovně ulice mimo jiné pomocí zeleně. Obytná zóna je místní komunikací zklidněnou (funkční podskupina D1 dle ČSN 73 6110). Příklady zklidnění dopravy v ulicích:


27 KONCEPCE DOPRAVY / KATEGORIZACE KONCEPCE DOPRAVY Základní koncepce dopravy v urbanistické studii se opírá o důslednou kategorizaci ulic dle jejich reálné funkce, je tedy navrženo zřízení plošného zklidnění oblasti zónou 30 a obytnými zónami, nová parkoviště či parkovací stání jsou rozmístěná po celé ploše sídliště tak, aby co nejméně narušovala veřejná prostranství. Vzhledem k úpravě zeleně dochází ke zlepšení rozhledových poměrů na křižovatkách dle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích.

Autobusové zastávky v ulici Nad Oborou KONCEPCE DOPRAVY

Je navržena dvojice zastávek ve vstřícném uspořádání v jízdním pásu dle ČSN 73 6425 v ulici Nad Oborou. Vzhledem k velmi nízké intenzitě autobusové dopravy (2 páry spojů denně) je i při jejím nárůstu neekonomické budovat zálivy. Zastávka autobusu v jízdním pruhu působí rovněž jako zklidňovací prvek. Zastávka je dle ČSN 73 6425-1 zřízena vodorovným dopravním značením v délce 12 m (délka standardního autobusu) a umístěním (zdroj: cs.wikipedia.org) nástupiště s označníkem. Příklad zastávky autobusu v jízdním pruhu je uveden na obrázku vlevo. KATEGORIZACE ULIC Ulice na sídlišti jsou důsledně kategorizovány, na základě čehož jsou navrženy nové fyzické prvky pro zklidnění (ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY V ULICÍCH) dopravy. Celé sídliště je plošně zklidněno zónou 30 a v části ulic je navržena obytná zóna: • • •

Do zóny 30 jsou zahrnuty tyto ulice: Okružní, Odborářská, Družstevní (částečně) Do obytné zóny jsou zahrnuty tyto ulice: Pionýrů, Krátká, Mládežnická, Družstevní (částečně) Jedinou ulicí v původním režimu zůstává ulice Nad Oborou

Výhodou tohoto řešení je snížení maximální povolené rychlosti, která umožňuje zvýšení bezpečnosti, snížení negativních vlivů na obyvatelstvo a zvýšení možností na budovní parkovacích kapacit (v obytné zóně se nezřizuje chodník). Vjezd do zóny 30 je na jedné straně přes miniokružní křižovatku, na straně druhé přes zpomalovací polštář uvnitř křižovatky, který zároveň plní funkci zklidnění dopravy na vjezdu do Komárova. Veškeré vjezdy do obytných zón jsou řešeny přes chodníkové přejezdy, tj. přes zvýšenou plochu, která je zároveň chodníkem (viz níže). Povrch v obytných ulicích (zónách) je uvažován dlážděný, v ostatních ulicích pak asfaltový, některá parkovací stání jsou vybavena speciálními povrchy s možností zatravnění. Na komunikacích pro chodce a cyklisty (s vyloučením motorového provozu) je pak uvažována kombinace povrchů dlážděných a případně štěrkových. Příklady obytných zón a prvků zklidňujících dopravu v ulicích:


28 KONCEPCE DOPRAVY / ZKLIDNĚNÍ ULIC NAVRŽENÉ PRVKY PRO ZKLIDNĚNÍ •

(zdroj: commons.wikimedia.org)

Miniokružní křižovatky na křižovatkách ulic Nad Oborou, Okružní, Tichá a Okružní, 28. října

Miniokružní křižovatka je speciální typ okružní křižovatky s vnějším průměrem 13 - 23 m a pojižditelným středním ostrovem. Středový ostrov musí být pojižditelný pouze nízkou rychlostí, a proto je navržen mírně vypuklý s povrchem z žulové dlažby. Provoz na tomto typu okružní křižovatky probíhá standardním způsobem po okružním pásu, kdy mají přednost vozidla jedoucí po okružním pásu, avšak rozměrná vozidla mohou středový ostrov přejíždět. Miniokružní křižovatka musí být rovněž označena dvojicí značek C01 (kruhový objezd) a P 04 (dej přednost v jízdě). Výhodou tohoto typu okružní křižovatky je nutná změna stylu jízdy pro osobní vozidla při minimálním narušení jízdy rozměrných vozidel, což má za následek zklidnění dopravy a zároveň tento typ křižovatky může plnit funkci „vjezdové brány“ do zóny 30, což je i jedna z jejích funkcí v urbanistické studii. Příklad miniokružní křižovatky je uveden na obr. vlevo. •

Chodníkové přejezdy navržené na všech vjezdech a výjezdech z obytných zón

Chodníkový přejezd je místo, kde se setkává chodník a vozovka v jedné výškové úrovni, přičemž vozovka se přizpůsobuje výškou i druhem materiálu více chodníku. Jedná se tedy speciální druh zvýšeného prahu, který je v šířce a materiálové skladbě průběžného chodníku. Jedná se o zklidňující prvek pro motorovou dopravu a preferenční prvek pro dopravu pěší. Chodníkové přejezdy je nezbytné vybavit prvky pro pohyb osob nevidomých a slabozrakých. Příklad chodníkového přejezdu je uveden na obr. vlevo.

(zdroj: www.promonasta.cz) •

Zvýšená křižovatková plocha v ulici Odborářská (před Patrikem)

Zvýšená křižovatková plocha je speciální druh zvýšené plochy v prostoru křižovatky, které zklidňuje provoz na celé křižovatce a bezbariérově převádí pěší dopravu. Je nezbytné, aby zvýšená křižovatková plocha byla navržena s adekvátními nájezdovými rampami a odvodněním (před nájezdovými rampami se nesmí hromadit voda). Zvýšená křižovatková plocha by měla být barvou či typem povrchu odlišena od navazujících úseků místních komunikací (ulic), a proto je navržena z žulové dlažby. Přilehlé prostory je nezbytné vybavit sloupky pro zabránění parkování na chodníku a varovnými pásy pro ochranu vstupu osob nevidomých a slabozrakých. Příklad zvýšené křižovatkové plochy je uveden na obr. vlevo. (zdroj: www.cdv.cz) •

Zpomalovací polštář uvnitř křižovatky navržený na křižovatce ulic Nad Oborou a Okružní

Zpomalovací polštář uvnitř křižovatky je zvýšenou plochou uprostřed křižovatky, která umožňuje objezd cyklistům a zároveň zachování stávajícího odvodnění. Důsledkem navrženého prvku je jednak zřízení „vjezdové brány“ do zóny 30 a také snížení rychlosti na vjezdu do Komárova. Povrch je navržen z žulové dlažby. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o křižovatku stykovou, není vhodné navrhovat miniokružní křižovatku, která je funkčně velmi podobná zpomalovacímu polštáři uvnitř křižovatky (až na způsob jízdy, resp. přednosti). Model tohoto typu zvýšené plochy je uveden na obr. vlevo.

(zdroj: TP 218) •

Zjednosměrnění ulice s obousměrným provozem cyklistů, navržené v části ulice Družstevní.

Zjednosměrnění ulice má za úkol usměrnit motorovou dopravu při zachování obousměrné průjezdnosti pro dopravu cyklistickou. Hlavní výhodou navrženého řešení v ulici Družstevní je zvýšení kapacity parkování při zachování obousměrného vjezdu a výjezdu z parkoviště v této ulici. Vzhledem k šířce jízdního pásu 1 m a bezpečnostnímu odstupu 1,0 m od parkujících vozidel je šířka jízdního pásu 4,5 m dostatečná pro protisměrný provoz cyklistů s dodržením parametrů dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Na obr. vlevo je uveden příklad dopravního značení pro jednosměrnou komunikaci s obousměrným provozem cyklistů (zdroj: www.cyklodoprava.cz).


29 KONCEPCE DOPRAVY / PARKOVÁNÍ DOPRAVA V KLIDU (PARKOVÁNÍ)

V analytické části bylo z terénního průzkumu spočítáno, že se na sídlišti nachází celkem 365 legálních parkovacích míst (z čehož je 30 na parkovištích a 90 v garážích) při odhadované přítomnosti cca 420 vozů. Orientačním výpočtem dle ČSN 73 6110 bylo určeno, že by se na sídlišti mělo nacházet 418 - 522 parkovacích stání, ideální počet je do 470 vozidel). Vzhledem k neuspořádanosti stávajících parkovacích ploch a tolerování nelegálnímu parkování bylo kromě návrhu nových lokalit pro parkování současně optimalizováno parkování stávající. Velikosti stání byly uvažovány standardní dle ČSN 73 6056 pro osobní vozidla průměrné velikosti 4,75 m x 1,75 m, z tohoto rozměru vyplývají následující rozměry stání: • • •

Podélné 5,75 m x 2,0 m pro jízdu couváním. Krajní stání jsou rozšířena o 1 m Kolmé 2,5 m x 5,0 m s bezpečnostním odstupem od průběžného jízdního pásu 1,0 m a bezpečnostním odstupem 0,25 m od pevné překážky u krajního stání Šikmé 60o 2,90 m x 5,20 m s bezpečnostním odstupem od průběžného jízdního pásu 1,0 m a šířkou pásu přiléhající ke stání 3,50 m a bezpečnostním odstupem 0,25 m od pevné překážky u krajního stání

Při návrhu parkovacích stání bylo rovněž uvažováno orientační dodržení rozhledových trojúhelníků dle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích. Celkem je Studií navrženo 458 stání v ulicích a na parkovištích a 90 míst v stávajících garážích, kde je počítáno, že z celkového počtu 98 stání je 8 stání využito pro jiné účely než parkování vozidel. Uvedená čísla znamenají, že v jednom momentě může na sídlišti zaparkovat až 548 vozidel. Do celkového počtu není započítáno 9 parkovacích stání před restaurací a ubytováním v severní části ulice Okružní. Vzhledem k dlouhému procesu od urbanistické studie, přes stavební povolení k realizaci je pravděpodobné, že nebudeme možné realizovat všech 458 stání v uliční síti a na parkovištích z různých důvodů (finance, vlastnické vztahy, hlukové poměry atd.). Uvedená kapacita 548 vozidel je tedy maximální uvažovaná kapacita sídliště pro dopravu v klidu. Koncepce rozmístění parkovacích stání je založena na velkém počtu parkovacích stání v uliční síti, kde je využito pro příjezd a odjezd na a ze stání stávající jízdní pás. Stání v uliční síti doplňují stání na optimalizovaných stávajících nebo nových parkovištích. Celkem se v řešeném území nachází 7 parkovišť (5 u ulice Okružní, 1 u ulice Nad Oborou, 1 u ulice Družstevní; rozhodující pro lokalizaci je vjezd na parkoviště). Ve studii byla vyznačena stání s bezbariérovým užíváním pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu dle stavu z prosince 2015 (ve výkresu uvedeny v počtech stání za symbolem „+“) v rozměrech dle ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. Návrh nových míst pro bezbariérové užívání se řídí vyhláškou 398/2009 Sb. v platném znění a aktuálními požadavky v době tvorby dokumentace pro uzemní rozhodnutí a stavební povolení, vyznačení nových míst proto předmětem Studie není.

1

Plastové geomříže určené k zatravnění (zdroj:www.levnestavebniny.cz)

2

zatravňovací betonové tvarovky (zdroj: www.dcpraha.cz)

3

Zatravnitelné geomříže na parkovišti u zoologické zahrady v Hodoníně

Povrch části parkovišť je navržen jako zpevněný betonovými tvarovkami či plastovými geomřížemi a zatravněný, zbylé části jako asfaltový, či dlážděný. Zatravněné tvarovky jsou navrženy zejména s ohledem na možnost alespoň částečného vsaku srážkové vody. V případě, že by veškeré parkovací kapacity byly z asfaltu, či dlažby, zvýšilo by to nároky na kapacitu dešťové (jednotné) kanalizace. Příklady zatravňovacích tvarovek a geomříží jsou uvedeny na obrázcích.

1

2

3


30 VÝKRES KONCEPCE DOPRAVY

LEGENDA budovy zóna 30 - místní účelová komunikace obousměrná obytná zóna- obousměrná

9

obytná zóna - jednosměrná

8

4

6

6

11

8

18

6 16

15+1 6

16

13+2

15 10

5

počet parkovacích stání ve stávajících garážích počet parkovacích stání venkovních

navrhované dopravní značení

8 5+1

8

8

4 7

9+1

19

8

8

parkovací stání

lampy veřejného osvětlení Celkový počet parkovacích stání:

9 5

zpevněné plochy pro pohyb chodců

zpomalovací prvky v křižovatce

2+1

4

8 24

16

10+1

9

SÍDLIŠTĚ

8

8

10

4

5

5

10

7

8

18

8

5+1

obytná ulice

6

98 459 8

parkovací stání ve stávajících garážích parkovací stání nově vymezená parkovací stání pro invalidy

565

celkový počet parkovacích stání v řešeném území

8

23

13

9

4 12 5

9 9

24

7

21

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES KONCEPCE DOPRAVY


31 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA / STŘETY STŘETY KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ S TECHNICKOU INFRASTRUKTUROU

Vzhledem k novému rozmístění funkcí v řešeném území bylo nezbytné identifikovat střety s technickou infrastrukturou, tedy místa, kde bude v následujících fázích přípravy revitalizace sídliště nutné zvažovat přeložky či rekonstrukce inženýrských sítí. Na sídlišti se nachází vedení vodovodu, kanalizace, plynu a elektrických rozvodů silnoproudých a slaboproudých a veřejného osvětlení. V následujícím jsou uvedena místa, kde daný typ infrastruktury kříží nově vytvořenou plochu, na které se pohybují vozidla, a bude zde nutné konzultovat danou problematiku s odborníkem na danou technickou infrastrukturu:

VODOVOD

• • • • • • •

Parkoviště v severní části ulice Okružní u č.p. 422 Parkoviště v severní části ulice Okružní u č.p. 423 (v současné době pojížděno) Parkovací stání v ulici Okružní u č.p. 455 (kolmá i šikmá) Parkoviště v ulici Družstevní (v současné době pojížděno) Parkovací stání v ulici Družstevní u č.p. 422 Parkoviště na prostranství před č.p. 518 a 519 (v současné době pojížděno) Parkovací stání u č.p. 362 (v současné době pojížděno)

KANALIZACE

• • • • • • • • • •

Parkoviště v ulici Okružní u č.p.478 Parkoviště v severní části ulice Okružní u č.p. 423 (v současné době pojížděno) Kolmá stání podél ulice Okružní v západní části řešeného území Parkoviště v ulici Družstevní (v současné době pojížděno) Parkoviště na prostranství před věžovými panelovými domy č.p. 518 a 519 (v současné době pojížděno) Parkovací stání v ulici Krátká Parkoviště u ulice Nad Oborou Parkovací stání v Odborářské ulici u č.p. 365 Zvýšená křižovatková plocha v ulici Odborářská (zde lze s výhodou využít pro odvodnění) Parkovací stání v Družstevní ulici u č.p. 362

PLYNOVOD

• • • •

Parkovací stání (šikmá) v severní části ulice Okružní Parkovací stání (podélná) v ulici Odborářská Parkoviště u ulice Nad Oborou Parkovací stání (kolmá) v ulici Družstevní u č.p. 422

ELEKTRICKÉ VEDENÍ - SILNOPROUD

• • •

Parkovací stání (podélná) v ulici Okružní u č.p 475, 476, 477 a 478 Parkoviště v ulici Okružní u č.p. 478 Parkovací stání (podélná) v ulici Nad Oborou u č.p. 359

ELEKTRICKÉ VEDENÍ - SLABOPROUD

• • • • • •

Parkovací stání v ulici Okružní u č.p. 478 Parkoviště v ulici Družstevní (v současné době pojížděno) Parkovací stání v ulici Odborářská u č.p. 382 Parkoviště u ulice Nad Oborou Parkovací stání (podélná) v ulici Nad Oborou u č.p. 359 Parkoviště na prostranství před věžovými panelovými domy č.p. 518 a 519 (v současné době pojížděno)

VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

V případě veřejného osvětlení lze konstatovat nutnost přeložky v těchto lokalitách: • Ulice Okružní před garážemi • Parkovací stání (kolmá) v ulici Družstevní u č.p. 422 • Parkovací stání v ulici Krátká • Parkoviště u ulice Nad Oborou • Parkovací stání (podélná) v ulici Nad Oborou u č.p. 359 • Parkovací stání (šikmá) v ulici Pionýrů u č.p. 521 • Parkovací stání (kolmá) v ulici Mládežnická u č.p. 453 • Parkovací stání (kolmá) v ulici Okružní u č.p. 374 Veřejné osvětlení je nutné upravit v souladu s koncepcí uspořádání území. Kromě výměny a doplnění lamp veřejného osvětlení bude nutné z velké části přetrasovat stávající vedení tak, aby odpovídalo navrženému řešení (zejména v souvislosti s úpravami komunikací a chodníků). Více informací k úpravám veřejného osvětlení viz níže (koncepce vybavení / lampy).

ZÁVĚRY Veškeré střety s technickou infrastrukturou bude nutné důkladně prověřit s ohledem na relevanci údajů v technických dokumentacích a geodetické zaměření. Zejména v oblasti sdělovacích komunikací (slaboproudých vedení) bývají informace uváděné technickými dokumentacemi neúplné. Mnoho ploch, na kterých je ve Studii navrženo parkování vozidel, pod kterými se technická infrastruktura nachází, je využíváno k parkování vozidel již v době zpracování Studie.

on ýr ů Pi


Od

b

át

LEGENDA

Kr

32 SOUTISK KONCEPCE S TECHNICKOU INFRASTRUKTUROU Na

výkres koncepce uspořádání o území

d

rá

Ob

vodovodní řad

or

ou

řs

ká

vodovodní přípojka objekt na vodovodní síti

V K

K

VK

K

Okružní

K

M

lád

O

O

E K

K S

E

K V

on

ýr

ů

í

vn

bo

Ob

rá

řs

P ká

or

ou

O

K E

u

í n ž

P

r k O

radioreléové trasy

V

vedení veřejného osvětlení

O P V

K

á

E

k át

d

Kr

Na

ochranné pásmo plynovodu elektrické vedení - silnoproud

nové lampy veřejného osvětlení

O Od

u

r k O

elektrické vedení - slaboproud

ste

K

K

í n ž

plynovod

KV

á

Pi

V

ck

E

už

E

ni

objekt na kanalizační síti

Dr

O

kanalizační přípojka

S

ež

O

S

kanalizační řad

V Ok ruž Pní S

O

Střety koncepce uspořádání území se stávající technickou infrastrukturou - nutnost prověření konkrétních míst:

V K P S E O MĚŘÍTKO

střet s vodovodem střet s kanalizací střet s plynovodem střet se silnoproudem střet se slaboproudem střet s vedením veřejného osvětlení

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

SOUTISK KONCEPCE S TECHNICKOU INFRASTRUKTUROU


33 KONCEPCE ZELENĚ / ZÁSADY STÁVAJÍCÍ ZELEŇ VERSUS ÚPRAVY

HLAVNÍ ZÁSADY KONCEPCE ZELENĚ

Sídliště tak, jak je známe dnes, byla navrhována především jako bydlení v zeleni, která patří všem a udržuje ji obec. Obvykle prostor mezi objekty postupně zarůstal mnohdy nevhodnou zelení, která dnes dosahuje už střech objektů. Iniciativa jednotlivých obyvatel sídliště se pak projevovala ve výsadbě mnoha keřů či stromů, které do veřejného prostoru nejsou nejvhodnější. Stromy, které zasahují do oken objektů, jsou příliš blízko u sebe či jsou v konfliktu s navrženými úpravami, jsou navrženy k pokácení. Obecně je nezbytné v rámci revitalizace celého sídliště odstranit přerostlé stromy a přestárlé keře a nahradit je novou zelení (zejména nahradit jehličnany vhodnějšími - listnatými stromy). V rámci potřebných úprav a rozšíření komunikací, chodníků a parkovacích stání je pak nutné odstranit překážející stromy a nahradit je taktéž novou výsadbou. - redukce přestárlých stromů, výsadba druhově vhodnějších stromů, úpravy v rámci nových uličních profilů - zvýšení kvality zeleně na celém sídlišti - ochrana a rozvoj pronajímaných nebo soukromých zahrádek, rámcová regulace jejich využívání - diverzifikace „zeleného prostoru“ na veřejné, poloveřejné a soukromé prostory s cílem umožnit obyvatelům jednotlivých domů využití zeleně v jejich bezprostřední blízkosti pro soukromé aktivity a pěstitelství - snížení ekonomické náročnosti údržby zeleně - jasné vymezení veřejně využívaných ploch - návrh úprav na zajištění retenční schopnosti území Hlavní uspořádání území je vymezeno ve výkrese zeleně. Podrobnější řešení je ideově představeno na následujících listech, přičemž je nutné jej definovat a zpřesnit v detailnějším měřítku projektové dokumentace.

ÚPRAVA ZELENĚ V ULICÍCH A PODÉL KOMUNIKACÍ

Všechny ulice na sídlišti jsou v návrhu upraveny jednak dle dopravních nároků, ale také pro pohyb chodců a vytvoření kultivovaných přístupů k domům. Nedílnou součástí ulice je upravená zeleň doplňující uliční profil o nejen estetický prvek. Základním prvkem jsou navržená či doplněná stromořadí a dílčí plochy zeleně pro realizaci záhonů nebo trávníků. NÁMĚTY PRO DETAILNÍ ŘEŠENÍ ZELENĚ V ULIČNÍM PROFILU

PARKOVÉ ÚPRAVY VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH PLOCH ZELENĚ

1

zeleň na novém náměstí a v jeho okolí

2

centrální park - nejvýznamnější plocha veřejně přístupné zeleně pro rekreaci obyvatel

3

parkové úpravy v severní části sídliště Všechny plochy parkových úprav (včetně méně významných) jsou zobrazeny ve výkrese zeleně.

3 2 1

V rámci revitalizace zeleně na sídlišti by měl být kladen důraz zejména na kultivaci ploch zeleně, které nejsou součástí soukromých či pronajímaných zahrádek ani předzahrádek jednotlivých domů. V prostoru sídliště jsou navrženy parkové úpravy s rozmístěním aktivit pro zcela veřejné využívání. Tyto prostory by měl tvořit udržovaný trávník s možnou výsadbou nízkých křovin a okrasné zeleně a s množstvím vzrostlých stromů, které kompozičně dotvoří prostor, v letních měsících budou stínit podél pěších tras a zajistí příjemné prostředí pro každodenní rekreaci všech obyvatel sídliště. Úpravu těchto významných ploch veřejné zeleně je vhodné zvolit v jednotném stylu (výběr materiálů, typových prvků, skladba dřevin a rostlin, tvarování hranic povrchů apod.), aby sídliště získalo jednoznačně identifikovatelnou vizuální podobu. Nejdůležitějšími prostory pro uplatnění těchto zásad jsou centrální park a nové náměstí včetně navazujících ploch zeleně. NÁMĚTY PRO DETAILNÍ ŘEŠENÍ PARKOVÝCH ÚPRAV


34 KONCEPCE ZELENĚ / ULICE A POVRCHY STROMY V ULIČNÍM PROFILU Součástí návrhu je doplnění stromořadí, které bude součástí uličního profilu. Bylo navrženo několik stromořadí, které je součástí parkovacího pásu, nebo je navrženo v prostoru za chodníkem, kde navazuje na již vzrostlé stromy. Stromy plní ve veřejném prostoru řadu důležitých funkcí - kromě estetického přínosu 1 leckde schema výsadby stromů (Manuál tvorby vytváří v letních obdobích stín, zvlhčují prostředí, zadržují prach a pozitivně ovlivňují své okolí. Nejvhodnějšími veřejných prostranství - IPR Praha 2014) typy stromů do veřejného prostoru jsou listnaté stromy s kulovitou vysoko nasazenou korunou pro zajištění dostatečné podchodní výšky, malou korunou, dosahující výšky maximálně do 10 m. Ty mění svoji podobu 2 průběžně s měnícím se ročním obdobím a taktéž umožňují i růst trávy pod nimi, neboť tolik nestíní a javor babyka (acer campestre) nevyčerpávají půdu pod sebou. Pro výsadbu doporučujeme zejména javory (např. Javor babyka – acer campestre), které dosahují 8-10 m výšky, koruna má 4—6 m, snáší trvalejší zastínění i horka, poměrně dobře rostou také v nádobách a jsou tolerantní i k zadláždění.

1

2

2

2

Stromy ve veřejném prostoru doporučujeme umísťovat mezi parkovací stání tam, kde navazují dále předzahrádky bytových domů (ul. Odborářská, nad Oborou, ulice Okružní uprostřed sídliště). Mimo stromořadí do volné plochy trávníků pak tam, kde můžeme vysadit stromy blíže k fasádě a kde nejsou tedy umístěna okna bytových domů (ul. Okružní v severojižním směru). ŘEŠENÍ ZPEVNĚNÝCH POVRCHŮ Pro zlepšení odtoku vody i s ohledem na poměrně rozsáhlé zpevněné plochy na sídlišti z důvodu nutnosti UMOŽŇUJÍCÍCH RETENCI DEŠŤOVÝCH VOD rozšíření parkovacích stání, jsme navrhli větší parkovací plochy v zatravňovacích dlaždicích, které mohou mít různý design a charakter. Pro vytvoření pěších cest uprostřed parkově upravených ploch se nemusí vždy používat nutně dlažba, či zase naopak mlatové cesty, které jsou náročné na údržbu a hlavně prvotní zpracování. Tyto cesty lze vymezit velkoformátovou nepravidelnou kamennou dlažbou, či drobnými kameny, do kterých volně prorůstá tráva.

3

3

3

4

4

4

betonové zatravňovací dlaždice vhodné pro pojezd vozidel

užití různé kamenné dlažby pro vymezení pěších cest uprostřed parkově upravených ploch


35 KONCEPCE ZELENĚ / RETENCE VODY RETENCE DEŠŤOVÝCH VOD ZA POMOCÍ Jako doplňující formu zatravňovacích dlaždic, jsme vytipovali několik prostorů pro umístění tzv. dešťových INTELIGENTNÍCH ZÁHONŮ záhonů (v blízkosti velkých parkovacích ploch), které mají schopnost zachycovat přílivy dešťové vody, která se nestihne vsáknout do půdy. Podobnou funkci mají i tzv. štěrkové záhony, které je vhodné umísťovat podél ulic, aby mohly zasakovat vodu, která steče po asfaltových vozovkách. Rostliny, které jsou pro takovéto typy záhonů vhodné, jsou i odolnější vůči používání soli v zimním období. Stromy, které byly umístěny v parkovacích pásech, jsme navrhlI do rozšířených ostrůvků tak, aby umožnily jednak umístění stožárů veřejného osvětlení, ale i vytvoření štěrkového záhonu v okolí stromu, který by tak mohl plnit mimo jiné i funkci zadržování vody. SCHÉMA MOŽNOSTÍ UMÍSTĚNÍ INTELIGENTNÍCH ZÁHONŮ LEGENDA dešťové záhony štěrkové záhony

1

Příklady záhonů s odvodněním, umístěných podél vozovek:

1

1

2

Příklady dešťových záhonů s funkcí zachycování povrchové vody:

1

2 3

2

2

ŠTĚRKOVÉ ZÁHONY Štěrkové záhony mohou být i různě architektonicky ztvárněny, s obrubou, která bude v jednom místě po spádu přerušená tak, aby záhon mohl zachytit co nejvíce vody. Úpravou dna lze navrhnout záhon buťo pouze jako odváděcí, nebo i jako vsakovací.

DEŠŤOVÉ ZÁHONY Dešťové záhony, či zahrady jsou založeny na mělké terénní depresi, sloužící k akumulaci a vsakování dešťové vody. Voda z těchto záhonů není nikam odváděna, ale zůstává na místě. Jejich velikost a tvar nemá omezení adají se utvářet podle významu veřejného prostoru, která doplňují.


36 KONCEPCE ZELENĚ / ZAHRÁDKY ZELEŇ MEZI OBJEKTY, UVNITŘ JEDNOTLIVÝCH BLOKŮ

SCHEMATA MÍRY SOUKROMÍ LEGENDA

Tak aby prostor mezi budovami byl více čitelný a jeho údržba mohla být nastavena podle přání obyvatel a městyse, navrhli jsme členění volné zeleně do prostupných bloků, které utváření jak samotné objekty, tak pevně vymezené či pouze zelení oddělené předzahrádky či společné zahrady pro několik objektů. Na níže umístěných schématech je jasně vidět stávající míra soukromí a navrhovaná. Dle stávajícího stavu je vidět, že kromě oplocených zahrádek je prostor před objekty utvářen tak, že působí vesměs veřejně. Je to tedy prostor všech a zároveň nikoho. Tento stav generuje i neosobitost jednotlivých prostor, malou sociální kontrolu míst a následnou nechuť se o cokoliv starat. Návrh na tyto nedostatky se snaží reagovat vymezením polosoukromých předzahrádek, které by sloužily jednotlivým domům a mohly by být nabídnuty vlastníkům bytů k odprodeji či k pronájmu. Naopak prostory, které mají být pro všechny a mají být veřejné, budou těmito zahrádkami vymezené, doplněné o síť pěších cest, které umožní prostupnost celého sídliště a doplněné o jednotlivé prvky k trávení volného času pro všechny generace obyvatel.

STAV

NÁVRH

veřejné prostory Prostory jsou zcela veřejně přístupné a upravené pro pohyb a využívání všech obyvatel sídliště. poloveřejné prostory Prostory před domy nebo mezi domy využívané převážně obyvateli těchto domů. polosoukromé prostory Prostory přímo u domů vhodné k pronájmu obyvatelům těchto domů pro rozvoj zahrádek a dalších aktivit. soukromé prostory Prostory v soukromém vlastnictví (zahrádky nebo zahrady u RD).

KONCEPCE ROZVOJE ZAHRÁDEK Možnost využívání zahrady pro odpočinek a pěstování užitkové zeleniny byla upotřebena na lokálních pronajímatelných či soukromých zahrádkách, které dávají specifický charakter tomuto sídlišti. Jedná se zejména o zahrádky u objektů starší (jižní) části sídliště. Navrhujeme tento typ využití rozšířit o další plochy v těsné blízkosti domů, které tuto možnost zatím nemají. DOPORUČENÁ REGULACE PRONAJÍMANÝCH ZAHRÁDEK

VYUŽITÍ ZAHRÁDKY OPLOCENÍ

STAVBY

Doporučená regulace pronajímaných zahrádek představuje náměty na stanovení pravidel (resp. podmínek pronájmu) v polosoukromých prostorech tak, aby zahrádky i nadále dotvářely specifický charakter sídliště a nedocházelo k narušení tohoto charakteru nevhodnými zásahy v rámci pronajímaných ploch. Následující pravidla by měla sloužit samosprávě pro stanovení podmínek dalšího pronájmu. - zahrádky využívat pouze k k nevýdělečnému zahrádkářskému užívání, zejména k pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu, květin, užitkových a okrasných dřevin a rostlin, jejich zpracování a úpravě, a k rekreaci - max. do výšky 1,2 m z materiálů, které zajistí průhlednost (např. plaňkový plot, plot z drátěného pletiva) - živé ploty udržovat max. do výšky 1 m - nepřípustná je výstavba zídek, zdí (např. gabiony, betonové panely) - umožnit stavby skleníků, pergol, altánů, krytých sezení apod. - vyloučit výstavbu zděných, kamenných, betonových či jiných, obtížně odstranitelných konstrukcí

POVRCHY

- max. podíl zpevněných ploch 10 % z plochy zahrádky (např. chodníčky, dlažba pro umístění posezení) - udržovat zeleň a nepřipustit její přerůstání přes hranici zahrádky - umožnit vznik malých vodních prvků (jezírka, malé nádrže na vodu, pítka apod.), nepřipustit výstavbu bazénů

VÝSADBA

- preferovat výsadbu listnatých stromů, v případě výsadby jehličnanů udržovat jejich maximální výšku do 4 m

PŘÍKLADY VHODNĚ UDRŽOVANÝCH ZAHRÁDEK

1

subtilní, téměř neznatelné oplocení, udržovaná zeleň, vhodná velikost skleníku pro pěstební činnost

2

průhledné nízké ploty, udržovaná zeleň, listnaté stromy, celková kompozice navozuje pozitivní estetický dojem udržované zahrady před domem

1

2


37 VÝKRES KONCEPCE ZELENĚ

LEGENDA budovy místní účelová komunikace obytná ulice chodník zatravňovací dlažba

SÍDLIŠTĚ

nezpevněná zeleň stávající stromy stromy k pokácení navrhované stromy stávající zahrádky navrhované zahrádky a předzahrádky

MĚŘÍTKO

ORIENTACE VÝKRESU

1 : 1000

VÝKRES KONCEPCE ZELENĚ


38 KONCEPCE VYBAVENÍ / ZÁSADY STÁVAJÍCÍ VYBAVENÍ VERSUS ÚPRAVY

Současný stav vybavení sídliště pro aktivity a pobyt obyvatel ve veřejném prostoru je zcela nevyhovující. Návrh proto směřuje k rozvoji aktivit v území - založení prvků jako jsou místa pro setkávání a odpočinek obyvatel, dětská hřiště, parkové úpravy, místa pro posezení se sousedy apod. Realizace takového množství ploch se může zdát neodůvodněná, ale aby místní obyvatelé využívali volný veřejný prostor sídliště, je nezbytné nejdříve tento prostor upravit a vytvořit tak podmínky pro rozvoj aktivit. Klíčový význam mají zejména dětská hřiště v dobré dostupnosti (dnes funguje pouze jediné na severozápadním okraji sídliště) a odpočinkový park pro seniory. Dále považujeme za významné vytvořit hlavní prostor sídliště, který by fungoval jako místo setkání, reprezentativní prostor a centrum sídliště s možností rozvoje nejrůznějších komunitních aktivit.

HLAVNÍ ZÁSADY KONCEPCE VYBAVENÍ

- vytvoření náměstí, centrálního parku a míst pro hry dětí - založení prostorů pro aktivity a setkávání obyvatel - diverzifikace prostorů - rozdílné nároky na plochy pro děti / mládež / dospělé / seniory - provázání hlavních aktivit s občanskou vybaveností (obchod, Patrik) - umístění aktivit mimo přímý dosah motorové dopravy - zajištění dostatečného množství mobiliáře (lavičky odpadkové koše) - umožnění venkovních krytých sezení - eliminace prostorových bariér - vytvoření herních ploch pro děti - vytvoření idey vzniku klubu mládeže v nevyužívaném objektu v ulici Nad Oborou Aktivity jsou vymezeny ve výkrese koncepce uspořádání území. Podrobnější řešení je ideově představeno na následujících listech, přičemž je nutné jej definovat a zpřesnit v detailnějším měřítku projektové dokumentace. V rámci veřejného prostoru a zeleně jsou navržena místa pro venkovní aktivity obyvatel (procházky, posezení, sousedské setkávání, odpočinek, každodenní rekreace, sportovní aktivity, dětská hřiště atd.). Protože prostor sídliště koncentruje velké množství obyvatel, navrhujeme náměstí jako hlavní veřejný prostor pro setkávání obyvatel, konání veřejných a zájmových akcí - komunitní prostor ve vazbě na občanskou vybavenost. Pro odpočinek a rekreaci dospělých a seniorů navrhujeme centrální park, pro děti pak dvě velká hřiště a několik dalších hracích ploch, které dnes na sídlišti úplně absentují. V severní části sídliště vzhledem k větší hustotě osídlení navrhujeme větší veřejný prostor integrující dětské hry i odpočinková místa. Všechny aktivity jsou umístěny ve vnitřních prostorech sídliště, tedy co možná mimo dosah motorové dopravy, a v optimální dostupnosti ze všech objektů sídliště. V okrajových částech sídliště jsou vymezeny malá dětská hřiště

SCHEMA ROZMÍSTĚNÍ AKTIVIT V ÚZEMÍ

o3

S

4 o

o 2 14

o X

o o INSPIRACE

1

náměstí - hlavní veřejný prostor sídliště

2

centrální park - hlavní parkové úpravy, odpočinkové místo pro všechny věkové kategorie obyvatel

3

významný veřejný prostor severní části sídliště

4

významná dětská hřiště a sportoviště

o

malá dětská hřiště a sousedská posezení

S

stávající sportoviště a dětské hřiště

X

klub pro mládež

7

2

4


1

3

39 KONCEPCE VYBAVENÍ / AKTIVITY IDEOVÉ ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT 2

Jako hlavní veřejný prostor je navrženo náměstí před obchodem, kde je největší koncentrace lidí na sídlišti vzhledem k existenci základní občanské vybavenosti. Tímto územím také procházejí obyvatelé severní části sídliště. Stávající komunikace (ulice Pionýrů) je upravena jako obytná ulice se zklidněním automobilové dopravy. Celý prostor je navržen s převahou zpevněných ploch tak, aby plnil funkci intenzivně využívaného veřejného prostoru městského charakteru. Navržena je fontána (nebo obdobný výrazný prvek - skulptura, originálně řešené sezení apod.), která akcentuje celý prostor. Vedle obchodu je navržena plocha se stromy a posezením (pevné nebo mobilní) jako letní zahrádka. Prostor náměstí doplňují plochy pro aktivity (herní prvky pro děti, kuželky, okrasné záhony, umělecká díla atd.). Na náměstí je nutno rozmístit dostatek mobiliáře (laviček a odpadkových košů). Níže jsou uvedena možná řešení podobných prostorů:

2

7

2

7

7

1

8

2

1

1

1

1

1

2

2

2

2

3

2

NÁMĚSTÍ

Centrální park představuje největší (a nejdůležitější) parkovou úpravu na sídlišti. Přímo ve střední části sídliště v dnes nevyužívaném vnitrobloku jsou vymezeny plochy pro odpočinek a rekreaci zejména dospělých obyvatel a seniorů. Park by měl sloužit jako klidová zóna pro posezení, případně další aktivity (piknikové místo, pétanque, fitpark nebo jiné formy sportovních aktivit pro dospělé); plochy aktivit ale mohou tvořit také vodní prvky, okrasné záhony, komunitní zahrada, arboretum. Oproti náměstí je vhodné zde zachovat vyšší podíl trávníků a volné zeleně s dostatečně širokými a zpevněnými chodníky. Stejně jako na náměstí je nutné rozmístit dostatek mobiliáře (laviček a odpadkových košů). Níže jsou uvedena možná řešení podobných prostorů:

1

2

2

2

3

2

2

1

3

2

4

7

1

CENTRÁLNÍ PARK


1

1

40 KONCEPCE VYBAVENÍ / AKTIVITY IDEOVÉ ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT

1

V řešeném území jsou navržena dvě větší dětská hřiště. Mělo by se jednat o plochy, kde si mohou hrát malé i větší děti, proto by prostor měl být zčásti ohrazen, aby byl zajištěn bezpečný pohyb dětí. Podstatné je zajistit dostatek mobiliáře (laviček a odpadkových košů), vhodné je přidat také lavice se stoly pro trávení delšího času na místě. Herní prvky je nutné vybrat tak, aby uspokojily i starší děti - doporučujeme využít přírodní herní prvky a vytvořit např. opičí dráhu, zavěšené houpací sítě, prolézačky pletené z větví apod. Na podobě těchto míst a případně i na jejich částečné realizaci by se aktivně mohli zapojit místní obyvatelé. Variantou je také hrubá příprava těchto prostorů, výstavba dětského hřiště a ponechání ostatního prostoru pro iniciativu obyvatel. Níže jsou uvedena možná řešení podobných prostorů:

2

2

2

2

2

2

2

8

2

8

2

1

2

2

1

8

1

8

2

1

2

1

1

2 2

MALÁ DĚTSKÁ HŘIŠTĚ A SOUSEDSKÁ POSEZENÍ

2

2

2

2

7

1

2

1

3

2

3

2

2

2

2

7

7

1

3

3

4

3

1

2

2

2

4

V řešeném území jsou navržena dvě větší dětská hřiště. Mělo by se jednat o plochy, kde si mohou hrát malé i větší děti, proto by prostor měl být zčásti ohrazen, aby byl zajištěn bezpečný pohyb dětí. Podstatné je zajistit dostatek mobiliáře (laviček a odpadkových košů), vhodné je přidat také lavice se stoly pro trávení delšího času na místě. Herní prvky je nutné vybrat tak, aby uspokojily i starší děti. Níže jsou uvedena možná řešení podobných prostorů: 1

VÝZNAMNÁ DĚTSKÁ HŘIŠTĚ A SPORTOVIŠTĚ

3

4

7

1

2

4

4

7

7

7

4

7

1

1

7

7

7

1

1

4

1

VEŘEJNÝ PROSTOR Severní část sídliště diponuje podstatně menším rozsahem volných ploch i ploch zeleně. Proto jsou aktivity konV SEVERNÍ ČÁSTI SÍDLIŠTĚ centrovány do vnitrobloku a navrženy jako prostor, kde se mísí hry dětí, odpočinek dospělých a další, sportovní a rekreační aktivity. Navrženy jsou dostatečně široké chodníky a zpevněné plochy pro komfortní průchod směrem k severnímu okraji sídliště. Veřejný prostor je umístěn v blízkosti parkoviště (v ulici Družstevní), ale dotčení motorovou dopravou by mělo být minimální. V prostoru by mělo vzniknout zejména dětské hřiště pro malé i větší děti, posezení (lavice se stoly), a dále volně přístupné sportovní prvky, jako například houpací síť, prolézačky, skulptury, pingpongový stůl (viz obr níže). Důležitý je dostatek mobiliáře a dostatek zeleně pro oddělení prostoru od parkoviště (nízké keře, živý plot nebo jiná forma zeleně vytvářející prostorovou bariéru. Níže jsou uvedena možná řešení podobných prostorů:


41 KONCEPCE VYBAVENÍ / MOBILIÁŘ IDEOVÉ ŘEŠENÍ MOBILIÁŘE Celý veřejný prostor sídliště je nutné vybavit mobiliářem - lavičkami, odpadními koši, novými stanovišti kontejnerů a popelnic pro komunální a tříděný odpad, novými lampami veřejného osvětlení a dalšími potřebnými doplňky. Všechny prvky by měly vycházet z jednotného designu tak, aby definovaly charakter celého sídliště a přispívaly k vizuálně jednoznačné identitě sídliště. Konkrétní prvky je nutné zvolit až v podrobnější dokumentaci a na základě investičního rámce pro revitalizaci sídliště. V koncepční fázi Studie navrhujeme možná řešení a příklady jednotlivých typů mobiliáře vhodné pro umístění na sídliště. LAVIČKY A ODPOČINKOVÁ MÍSTA

V koncepci uspořádání území je navrženo rozmístění laviček, které by měly být koncentrovány zejména v nejvíce exponovaných veřejných prostorech (náměstí, centrální park, prostranství v severní části sídliště, dětská hřiště). Okolí domů a zejména vchodů doporučujeme ponechat vlastní iniciativě obyvatel, jako tomu bylo dosud.

ODPADNÍ NÁDOBY Odpadkové koše Odpadní nádoby ve veřejném prostoru (odpadkové koše) doporučujeme řešit ve stejném designu jako lavičky. Odpadkové koše nejsou s ohledem na měřítko Studie zakresleny ve výkresech; jejich umístění a množství bude předmětem podrobnějších dokumentací. Odpadkové koše je nutné umístit zejména v nejvíce exponovaných prostorech sídliště (náměstí, centrální park, prostranství v severní části sídliště, dětská hřiště). Kromě klasických odpadkových košů je vhodné uvažovat o umístění zásobníků sáčků na psí exkrementy, zejména v prostoru centrálního parku. Kontejnery na komunální a tříděný odpad Kontejnerová stání jsou navržena tak, aby docházková vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad byla max. 100 metrů. Stanoviště kontejnerů na tříděný odpad jsou umístěna v hlavních ulicích sídliště. Ve výkrese koncepce uspořádání území jsou kontejnerová stání zobrazena schematicky, většina hlavních stanovišť umožňuje i dostatečný prostor pro kontejnery komunálního odpadu z okolních budov. Doporučujeme řešit kontejnerová stanoviště jako krytá a alespoň částečně ohrazená tak, aby byla ze dvou nebo tří stran vizuálně zakrytá; toto řešení také snižuje znečištění okolí stanovišť a zajišťuje pozitivní vizuální působení ve veřejném prostoru. SCHEMA ROZMÍSTĚNÍ HLAVNÍCH STANOVIŠŤ KONTEJNERŮ NA TŘÍDĚNÝ ODPAD V ÚZEMÍ

o o

o o o

o

o o

SUŠÁKY NA PRÁDLO

S ohledem na měřítko Studie nejsou sušáky na prádlo řešeny ve výkrese koncepce uspořádání území. Doporučujeme odstranit staré a nefunkční sušáky v území; nové sušáky je však vhodné umisťovat pouze v rámci zahrádek a předzahrádek domů, aby nedocházelo k jejich umístění v plně veřejném prostoru. Konkrétní umístění sušáků je předmětem aktivity obyvatel v rámci poloveřejných, polosoukromých nebo soukromých prostorů.


42 KONCEPCE VYBAVENÍ / LAMPY ŘEŠENÍ VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ V rámci výkresu koncepce uspořádání území (případně také v soutisku koncepce s technickou infrastrukturou) jsou vymezeny nové lampy veřejného osvětlení. Přesné umístění a konkrétní vedení sítí je nutno upřesnit v podrobnější dokumentaci s přesným zaměřením chodníků a dalších prvků návrhu; umístění nových lamp veřejného osvětlení je orientační a musí být řešeno na základě přesného zakreslení a zaměření veřejných prostorů. Podstatným zásahem je sjednocení designu lamp veřejného osvětlení v celém prostoru sídliště a celková modernizace zajišťující úspornější osvětlení, větší efektivitu svítidel a snížení negativního vlivu světelného smogu. Dostatečné osvětlení ulic a pěších tras pak zvyšuje bezpečnost na celém sídle. Jedním z řešení je instalace typu veřejného osvětlení, které je realizováno také v jiných částech městyse Komárov (bezpaticový třístupňový stožár KL5, lomený výložník SK na průměr 60 mm, zářivkové svítidlo Modus Lv):

Alternativním řešením jsou atypické lampy s odlišným designem, který by dodal prostoru sídliště odlišný charakter od okolní zástavby rodinných domů. Podstatnou vlastností nového veřejného osvětlení je jeho výška. V celém prostoru sídliště by bylo vhodné rozmísťovat takzvané sadové lampy, tedy lampy s výškou do 6 m. Ty zajišťují osvětlení pro pohyb chodců či cyklistů bez nadbytečného světelného smogu. Lampy byly v návrhu umísťovány podél všech ulic buďto v jednostranné či střídavé soustavě vždy při kraji chodníku tak, aby nezužovaly průchozí profil. Na hlavní systém veřejného osvětlení podél ulic navazují dílčí osvětlení pěších cest propojující jednotlivá veřejná prostranství, která tak mohou být využívána bezpečně i za tmy, a to zejména pejskaři. Větší hustota svítidel zpřehledňuje prostor a vazby v území, ale hlavně tvoří důležitou bezpečnostní složku užívání prostoru se zamezením tmavých koutů bez dozoru.

URBANISTICKÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ KOMÁROV ZADAVATEL. Městys Komárov ZPRACOVATELSKÝ TÝM

Recommend Documents