URBANISTICKÁ STUDIE NÁDRAŽÍ SMÍCHOV OVĚŘENÍ PODMÍNEK SITUOVÁNÍ VÝŠKOVÝCH OBJEKTŮ V ÚZEMÍ
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ZADAVATEL: SMÍCHOV STATION DEVELOPMENT a.s. Ke Štvanici 656/3, 180 00 Praha 8 – Karlín ZPRACOVATEL: VHE a spol. - architektonická kancelář s.r.o Branická 82, 147 00 Praha 4 – Braník + A+R SYSTÉM s.r.o. Dělnická 30, 170 00 Praha 7 AUTOŘI : VHE a spol.
Ing. arch. Klement Valouch
A+R SYSTÉM
Ing. arch. Milan Hrůza Ing. arch. Pavel Obermann
Spolupráce
Ing. arch. Štěpán Landa
DATUM : Květen 2007
Dobový snímek ze stavby Empire State Building v New Yorku - 1931
1
1. Úvod, cíle studie (ale v podstatě to může být i závěr) Studie je zpracována jako doprovodný a doplňující materiál k rozpracované Urbanistické studii Nádraží Smíchov, která řeší využití území bývalého nákladového obvodu žst. Praha – Smíchov. Cílem US Nádraží Smíchov je především změna Územního plánu hl. m. Prahy a ukončení režimu tzv. velkého rozvojového území, stanoveného podle ÚPn HMP jako stavební uzávěra předmětné oblasti.
Eifelova věž z r. 1887 – 88, vysoká 324 m. V období přelomu 19., a 20. století dochází k novému oživení výstavby mrakodrapů – 1903 je to Fuller Building (zvaný dům – žehlička) v New Yorku s 21 podlažími a budova New York Times na Times Square, vysoká tehdy nevídaných 362 stop (cca 108 m) z roku 1904. Pravý boom ve stavbě výškových staveb ovšem nastává v následujících zhruba třech desetiletích – opět především v New Yorku a Chicagu – po dlouhou dobu nesla primát známá budova Empire State building z r. 1931 se 102 podlažími a výšce bezmála 450 m. V Evropě dostávají výškové stavby prostor zejména v Le Corbusierových urbanistických vizích.
Zadání US Nádraží Smíchov počítá v řešené oblasti se zachováním výškové hladiny, nepřesahující v podstatě okolní stávající zástavbu, danou předválečnou regulací, připouští pouze možnost situování drobných výškových dominant pro zvýraznění kompozice. Prakticky celé řešené území spadá do oblasti, kde podle platného ÚPn HMP platí zákaz výškových staveb jako regulativ ochrany panoramatu Pražské památkové rezervace a vnitřního města. Dosud zpracovaný „předběžný návrh US Nádraží Smíchov“ (03/2007) tyto zásady respektuje a dodržuje. Projekt přestavby a regenerace oblasti jižního Smíchova je z celoměstského hlediska jedním z největších a nejvýznamnějších urbanistických počinů v oblasti vnitřního města, který se bude dlouhodobě a významně podílet na budoucím obrazu a charakteru urbanistické struktury Prahy a trvale se promítne do vnitroměstského panoramatu. Je proto jistě legitimní věnovat diskusi o budoucím urbanistickém uspořádání a působení Smíchova v organismu města všestrannou a širokou pozornost a prostor. Z tohoto hlediska nelze považovat za dostatečné a vyčerpávající uvažovat pouze s tradičním modelem chápání urbanismu a prostorového utváření struktury širšího centra města, ale ověřit i některé jiné přístupy, které by ve svých důsledcích mohly dát šanci urbanistickou strukturu a městské panorama obohatit o nové pozitivní prvky. Je zřejmé, že tato diskuse otevírá v posledním období víceméně tabuizované téma, kdy odpor k jakémukoliv výraznějšímu zásahu do urbanismu a panoramatu vnitřního města pramení z všeobecné nedůvěry k novým počinům v historickém prostředí města, vyplývajícím v podstatě oprávněně z mnohých špatných zkušeností a necitlivých nebo ne zcela podařených zásahů posledních několika desetiletí. Na druhou stranu nelze nepostřehnout sílící hlasy, volající po překročení tohoto „Rubikonu“ a po znovuotevření diskuse o uplatnění nových (samozřejmě urbanisticky zdůvodněných a architektonicky kvalitních) městských dominant nejen v okrajových částech, ale i v oblasti širšího městského centra, kam mohou přinést žádoucí oživení, novou časovou dimenzi a soudobou tvůrčí vrstvu. Je však na druhou stranu zřejmé, že jde o problém nadmíru citlivý a jistě rozporuplný, který nikdy nebude jednoznačně a všestranně přijímán ani odmítán – o to více je podle našeho názoru důležité o něm diskutovat. Tato práce je tedy především prvním příspěvkem k paralelně probíhajícímu vývoji názorů na toto téma obecně a ve vztahu ke zpracovávané Urbanistické studii Nádraží Smíchov doplňujícím a polemickým materiálem a výchozím podkladem pro další veřejnou i odbornou diskusi.
Home Insurance Building v Chicagu
Fuller Building v New Yorku - 1903
Times Square v New Yorku - 1904
V českém prostředí lze za první pokus o výškovou budovu považovat soutěžní návrh Josefa Gočára na dostavbu Staroměstské radnice z r. 1908 – tento bezesporu avantgardní počin však byl ve své době rezolutně odmítnut a vyvolává rozpaky i z dnešního pohledu. Za první české „mrakodrapy“ lze tedy považovat jednak budovu Všeobecné penzijní pojišťovny v Praze na Žižkově od arch. Havlíčka a Honzíka z r. 1934 a správní budovu fy Baťa ve Zlíně od arch. Karfíka z r. 1937 – 38 – obě však nepřesahují výšku 13 pater. Návrhy výškových staveb se intenzivně zabýval zejména architekt Josef Havlíček - známé jsou jeho vize přestavby Nového Města se třemi mrakodrapy, vévodícími pražskému panoramatu z let1943 – 45. Později navrhl obdobné záměry i pro Bratislavu, Holešovice a Žižkov – realizoval se však pouze projekt věžových domu pro Kladno – Rozdělov z let 1952 – 58 (spoluautoři Bubeníček a Filsak).
2. Problematika výškových staveb obecně Fenomén výškové stavby či stavební dominanty se objevuje od samých počátků stavitelství. Ve starověku a středověku je situování vertikálních staveb motivováno jednak hledisky praktickými (strážní a obranné věže, hrady), jednak ideovými či symbolickými (kultovní stavba, chrám, kostelní věž). Výška staveb je v té době do značné míry omezována hledisky technickými, limitovanými možnostmi kamenných nebo cihelných staveb i hledisky ekonomickými, určovanými možností investovat úsilí a prostředky do staveb převyšujících běžný technický standard. Teprve období industrializace 19. století přináší nové technické i ekonomické možnosti, spojené s technickým pokrokem a mimo jiné s rozvojem využití oceli i se vznikem nových způsobů a odvětví podnikání. První výškové objekty měly ještě charakter technických objektů - majáky, vodárenské věže (např. Chicago Water Tower z r. 1869). Za první „mrakodrap“ ve smyslu výškové budovy je všeobecně považována budova Home Insurance Building v Chicagu, k jejímuž vzniku paradoxně přispěl rozsáhlý požár města v r. 1871. Byl realizován při obnově Chicaga v r. 1884 jako desetipodlažní vyzdívaný ocelový (litinový) skelet – v r. 1929 byl zbořen a nahrazen jinou vyšší stavbou. Stavitelství výškových staveb se v Americe postupně dále rozvíjelo, přesto koncem 19. století dosahují nejvyšší domy maximální výšky do 20 podlaží. Nejvyšší stavbou konce století se však stala stavba technická –
J. Gočár – soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice 1908
V. Karfík – Zlín - „Baťův mrakodrap“ 1938
2
zapracována do Územního plánu hl. m. Prahy, dokončeného v r. 1999. Současně jsou zformulovány urbanistické zásady pro dostavbu v zadání regulačního plánu pankrácké pláně. V téže době se stává vlastníkem rozhodujících budov a pozemků na Pankráci společnost ECM Finance a.s., která na základě zpracovaného zadání pořizuje urbanistickou studii, na které se autorsky podílí newyorská kancelář Richard Meier a Pastners (ve spolupráci se Spojprojektem Praha). Diskuse o vhodnosti či nevhodnosti a míře uplatnění výškových staveb na Pankráci i v Praze obecně nabyla v souvislosti s návrhem kanceláře arch. Meiera znovu na intenzitě a přinesla celou řadu často zcela protichůdných názorů od jednoznačné podpory posílení pankrácké pláně v panoramatu dalšími mrakodrapy až po požadavky odstranění stávajících výškových staveb. Proti dostavbě je často argumentováno potřebou ochrany panoramatu města, vyplývající ze zapsání Prahy na seznam kulturních památek UNECSO, tento názor je však opačným pólem názorového spektra odmítán jako neodůvodněný.
J. Havlíček – návrh na přestavbu Nového města a Albertova 1944
(situace viz dále)
Od 30. let 20. století je jako prostor pro realizaci výškových staveb uvažována Pankrácká pláň, významné soutěže, stabilizující tuto myšlenku proběhly na přelomu 50. a 60. let (autoři vítězných návrhů arch. Todl, Krise, Šmolík a další – viz dále) a od té doby je otázka dostavby Pankráce výškovými stavbami stále živá. Již předtím byl v Podbabě realizován 16 podlažní hotel Internacionál (původně Družba) o výšce 67 m (resp. 88m včetně kalichu a špice zakončené rudou hvězdou) v duchu „věže komunismu“ s inspirací v obdobné soudobé výstavbě v Moskvě a Varšavě, podle projektu arch. Františka Jeřábka. Obdobný charakter měla mít budova Ústředního domu armády (ÚDA) v Dejvicích na dnešním Vítězném náměstí – z její realizace sešlo jednak díky určitým společenským změnám konce 50. let, jednak díky tehdejšímu odmítavému postoji prof. Engela, který i jako důchodce vehementně bojoval za zachování své urbanistické koncepce Dejvic. Pro výstavbu výškových staveb v Praze je rozhodující zhruba dvacetileté období od konce 60. let do 80. let, kdy byla realizována většina z dnešních dominant vnitřní Prahy: •
Strojimport – Vinohradská ul. – výška 18 podlaží, 84 m
•
Hotel Panorama (Corinthia Panorama Hotel) – Pankrácká pláň – výška 24 podlaží, 79 m
•
Hotel Olympik – Karlín – 21 podlaží, 73 m
•
Kovo – Holešovice – 19 podlaží, 68 m
•
Koleje 17. listopadu - Pelc-Tyrolka – 21 podlaží, 69 m
•
Motokov (City Empiria) – Pankrácká pláň – 27 podlaží, 104 m
•
Československý rozhlas (City Tower) – Pankrácká pláň – 27 podlaží, 109 m
•
Telecom (Télefonica) – Žižkov – 18 podlaží – 85 m
•
Hotel Fórum (Corinthia Towers) – předmostí Nuselského mostu – 24 podlaží, 84 m
•
Budova ČS Budějovická – Budějovické nám. Na Pankráci – 24 podl, 81 m
•
Lighthouse Towers – předmostí Libeňského mostu Holešovice – 18 podlaží, 68 m
Od konce 80. let nastává, co se týče výstavby a plánování výškových staveb v Praze, prakticky doposud trvající pauza, která je zdůvodňována především hlubokou nedůvěrou veřejnosti k moderní architektuře, způsobenou érou sídlištní výstavby a některými ne zcela přesvědčivými architektonickými počiny na významných místech Prahy. Teprve koncem 90. let je znovu oživena myšlenka dostavby Pankrácké pláně – na toto téma je vypsána urbanisticko-architektonická soutěž a koncepce
V roce 2004 – 2005 se objevil návrh slovensko - německého architekta Považana na stavbu dosud v Praze nevídané více než 60ti podlažní budovy umístěné přímo uprostřed kruhu Vítězného náměstí v Dejvicích – a podle očekávání byl rezolutně odmítnut. Je však stále více zřejmé, že v chápání této problematiky (ať už se vztahuje konkrétně k Pankráci nebo obecně k celému prostoru vnitřního města) dochází v poslední době k určitému zatím Ivan Považan – návrh mrakodrapu na Vítězném nám 2005 ještě ne zcela jasně formulovanému, ale nepřehlédnutelnému posunu. Některé stavby, které v době svého vzniku byly považovány za „shora“ vnucený a v zásadě nepřiměřený zásah do panoramatu, jsou s odstupem doby alespoň částečně hodnoceny mnohem pozitivněji jako určité oživení a vygradování urbanistické struktury města (Strojimport, Motokov), jako stavby více škodící panoramatu a struktuře města jsou hodnoceny spíše některé objekty sice nižší, ale působící hmotně, měřítkově předimenzované, a architektonicky nepřesvědčivé (hotel Don Giovanni, dispečink MHD Na bojišti, Palác kultury - Kongresové centrum na Pankráci). Obdobně se mění i názory na dostavbu Pankrácké pláně, kde je současný stav stále silněji pociťován jako nedokončené torzo a přes četné protesty zde postupně a nezadržitelně vzniká ono nové městské administrativní centrum, proponované již v předválečném období. Tradiční opatrnost a konzervativismus jak u veřejnosti, tak u rozhodujících orgánů a organizací města, je však stále poměrně silnou a stále přítomnou skutečností. V posledním období se rozvíjí diskuse v tomto směru nejen co se týče oblasti Pankrácké pláně, ale do hry aktuálně vstupují významné investiční a developerské záměry i v dalších oblastech vnitřního města. První „vlaštovkou“ je nedávno realizovaná stavba budovy Lighthouse Tower jako protiváha paláce KOVO na holešovickém předmostí Libeňského mostu. Další projekty a záměry, zasahující do panoramatu vnitřního města, se objevují na Žižkově – obytný soubor Parukářka (původně objekty přes 20 podlaží, aktuálně varianta více nižších výškových budov) a opět v Holešovicích na místě asanovaného areálu Tesly – Tower City společnosti J&T (dvojice 42 podlažních budov výšky cca 150 m doplněná dalšími výškovými objekty) – projekt CMC architects – arch. Vít Máslo.
3
•
Příklady výškových staveb v širším centru Prahy •
Budova Všeobecné penzijní pojišťovny (ÚRO) – Churchilovo nám., Praha 3
Budova Motokov (City Empiria) – Pankrácká pláň , Praha 4 Počet podlaží:
27
Výška:
104 m
Počet podlaží:
max 13
Rok vzniku:
1975 - 77
Výška:
42 m
Projektant:
Kuna, Stupka, Honke - Houfek
Rok vzniku:
1934
Charakteristika:
Administrativní budova
Projektant:
Havlíček, Honzík
Charakteristika: administrativní budova, členěná do několika hmot prolínajících se navzájem, v parteru d Seifertova ul. dvoupodlažní podnož s vybaveností
• •
Budova hotelu Internacionál (Holliday Inn) – Podbaba, Praha 6
Budova hotelu Panorama (Corinthia Panorama Hotel) – Pankrácká pl., Praha 4 Počet podlaží:
24
Počet podlaží:
16 + špice
Výška:
79 m
Výška:
88 m
Rok vzniku:
1979 - 83
Rok vzniku:
1954
Projektant:
Projektant:
Jeřábek
Charakteristika:
hotel
Charakteristika: hotel, postavený ve stylu socialistického realismu, inspirovaný soudobými stavbami v SSSR a Polsku
•
•
Budova Strojimport – Vinohradská , Praha 3
Budova hotelu Fórum (Corinthia Towers) – předmostí Nuselského mostu , Praha 4
Počet podlaží:
18
Počet podlaží:
24
Výška:
84 m
Výška:
84 m
Rok vzniku:
1962 - 69
Rok vzniku:
1986 - 88
Projektant:
Kuna, Stupka, Honke - Houfek
Projektant:
Trávníček
Charakteristika:
hotel
Charakteristika: Administrativní budova – jedna z prvních realizací, použivající obvodový plášť FEAL, pozdeji přistavěna střešní nástavba
9
•
•
Budova Telecom (O2 Télefonica) – Olšanská , Praha 3
Budova České spořitelny (původně DDR) – Budějovické náměstí, Praha 4
Počet podlaží:
18
Počet podlaží:
20
Výška:
85 m
Výška:
68 m
Rok vzniku:
1973 - 76
Rok vzniku:
1988 - 92
Projektant: Štrácha, Oulík
Cubr,
Projektant:
Pešta
Rekonstrukce
90. léta - Dohnal
Hrubý,
Pokorný,
Charakteristika: Administrativní budova, původně projektovaná pro Dům družstevních rolníků (hotel a víceúčelová budova)
Charakteristika: Administrativní a provozní budova (dříve ÚTB - ústřední telekomunikační budova)
; •
Budova Kovo (TOKOVO) – Dělnická - Jankovcova , Praha 7
•
Budova hotelu Olympik – Invalidovna, Praha 8
Počet podlaží:
19
Počet podlaží:
21
Výška:
68 m
Výška:
73 m
Rok vzniku:
1974 - 77
Rok vzniku:
1969 - 71
Projektant:
Edl, Matyáš, Štefek, Štech
Projektant:
Polák, Reichl, Zelený, Šalda
Charakteristika:
Hotel
Charakteristika: Administrativní celková rekonstrukce 2004
budova,
Budova Lighthouse Tower – Dělnická - Jankovcova , Praha 7 •
Budova ČS rozhlasu (City Tower) – Pankrácká pláň , Praha 4 Počet podlaží:
18
Počet podlaží:
27
Výška:
68 m
Výška:
109 m
Rok vzniku:
2004
Rok vzniku:
rozestavěno
Projektant:
Alda Dvořák Němec Štempel
Projektant:
Richard Meier & partners
Charakteristika:
Administrativní budova,
Původní projekt: Šmolík, Haase, Kaprálek, Vlčková Charakteristika: Administrativní budova – stavba nedokončena, v současné době v rekonstrukci
10
•
Legislativní podmínky situování výškových staveb v Praze
Budova kolejí 17. listopadu – Pelc-Tyrolka , Praha 7
•
Základním podkladem, definujícím kromě funkčního využití i prostorový uspořádání území je územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy, schválený 9. 9. 1999 usnesením ZHMP č. 10/05 a jeho schválené změny, především změna 1000/00 z roku 2006.
Počet podlaží:
21
Výška:
69 m
Rok vzniku:
1974 - 77
Projektant:
Prager
Charakteristika:
Ubytovací budova VŠ kolejí
Vyhláška HMP o závazné části ÚPn SÚ hl. m. Prahy v příloze č. 1 „Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy“ definuje výškovou stavbu pouze obecně: Oddíl 17 – vymezení některých pojmů, bod 51 – výšková stavba je taková stavba, která svou výškou překračuje výškovou hladinu dané lokality. V téže příloze je v oddílu 8 – míra využití a prostorové uspořádání definováno území se zákazem výškových staveb: Bod 10 – území se zákazem výškových staveb je stanoveno v těsném kontaktu s Pražskou památkovou rezervací a slouží k ochraně výrazných kulturních hodnot struktury historické zástavby hlavního města Prahy a dochovaného panoramatu jádra města. Bod 11 – stávající výšková hladina může být v tomto území překročena pouze drobnými výškovými dominantami, jejichž přípustnost posoudí příslušný orgán v územním řízení. Bod 12 – území zákazu výškových staveb je vymezeno ve výkresu č. 4 schváleného územního plánu hl. m. Prahy.
Aktuálně připravované projekty výškových budov •
Rezidenční areál Central Park Praha - Parukářka , Praha 3 Investor: CPP Development a.s. Projektant: Atelier A69 Radčenkov, Tomášek, Wertig
–
Charakteristika: rozsáhlý obytný soubor věžových domů s terasovou podnoží v zeleni na okraji širšího městského centra s výhledem na pražské panorama
•
Areál Tower City Holešovice - Dělnická - Jankovcova , Praha 7 Investor: J & T a.s. Projektant: CMC architects – Máslo Charakteristika: multifunkční projekt, sestávající z bytů, kanceláří, služeb, obchodů a relaxačních zón, případně také hotelu Dosud nejvyšší projektované stavby v Praze – ústřední věže v nejvyšší variantě 42 podlaží, tj. cca 150 m, kompromisní varianty 20 a 33 podlaží
Obr.: ÚPn HMP - hranice zákazu výškových staveb (fialové tečky)
V dalších bodech je definován vztah výškových staveb k Pražské památkové rezervaci a jejímu ochrannému pásmu: Bod 13 – uvnitř ochranného pásma památkových rezervací (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů) je nutno každou výškovou stavbu posuzovat v územním řízení vždy jednotlivě zejména vůči vltavské kotlině a vlastnímu historickému jádru, v charakteristických panoramatických pohledech, určených stavebním úřadem a orgánem ochrany památek. (ochranné pásmo bylo vyhlášeno Odborem kultury NVP 1981 pod č.j. KUL/5 – 932/81 s doplňkem ze dne 9. 7. 1981). Bod 14 – všechny výškové stavby vně ochranného pásma památkových rezervací musí být vždy posuzovány jednotlivě v územním řízení v charakteristických panoramatických pohledech určených stavebním úřadem. Hranice Pražské památkové rezervace, její ochranné pásmo i hranice území se zákazem výškových staveb jsou závazným prvkem územního plánu SÚ hl. m. Prahy. Závaznou část územního plánu lze měnit pouze změnou ÚPn, kterou schvaluje Zastupitelstvo HMP. 11
Pro postup při podání podnětu na pořízení změny, zpracování návrhu změny, jeho projednání a schvalování je stanoven Metodický pokyn k Územnímu plánu SÚ hl. m. Prahy – část VI. V případě Urbanistické studie Nádraží Smíchov by eventuální změna závazné části (tzn. Povolení umístit v území výškové stavby) mohla být projednána buď v rámci celkového řešení územněplánovacího podkladu nebo v souběhu s ním jako samostatná změna ÚPn SÚ HMP. Dalším legislativním podkladem, ovlivňujícím umístění výškových staveb v území je vyhláška hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb. Hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších nařízení. Článek 8. vyhlášky definuje vzájemné odstupy staveb: Bod 1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). Bod (2) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. Z hlediska požární bezpečnosti a evakuace osob definuje tato vyhláška pro výškové stavby některé specifické podmínky: Článek 18, bod 5) Pro stavební konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají normovým hodnotám (například stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce musí vykazovat požární odolnost danou normovými hodnotami. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí mít požární odolnost alespoň a) 60 minut u budov s 9 až 12 nadzemními podlažími, b) 90 minut u budov s 13 až 20 nadzemními podlažími, c) 120 minut u budov s více než 20 nadzemními podlažími. Článek 21, bod 4) Ve stavbách vyšších než 45 m musí být vnitřní zásahové cesty vybaveny požárním výtahem. Požární výtah musí splňovat normové hodnoty a zajistit dopravu požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží stavby. Při rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 × 2100 mm může být požární výtah považován za evakuační. Funkce požárního (evakuačního) výtahu při požáru musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Podrobnější stavebně-technické podmínky pro zajištění požární bezpečnosti jsou předepsány příslušnými technickými normami: ČSN 73 08 33 – Požární bezpečnost staveb – budovy pro bydlení a ubytování. ČSN 73 08 02 - Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty. Omezujícím faktorem pro umístění výškových budov v území mohou být i radioreléové trasy a GSM trasy jednotlivých operátorů. Vesměs se ale jedná o technicky řešitelný problém, naopak každá výšková budova je atraktivní pro umístění telekomunikačních zařízení.
Varianty ověřující situování výškových objektů v lokalitách rozvojové oblasti Nádraží Smíchov Obdobně jako Holešovice leží rozvojová oblast Smíchova na hranici území, kde je podle územního plánu stanovena zóna se zákazem situování výškových staveb jako ochrana panoramatu Pražské památkové rezervace.
Projekt přestavby a regenerace prostoru bývalého nákladového obvodu žst, Praha – Smíchov je z celoměstského hlediska jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších urbanistických počinů, srovnatelných snad jen s připravovanou přestavbou nádraží Praha – Bubny a Nákladového nádraží na Žižkově (obě tyto přestavbové plochy jsou co do rozsahu menší a urbanisticky méně exponované). Přestavba a regenerace Smíchova byla zahájena již v průběhu 90. let v oblasti kolem Anděla a průmyslového areálu Tatry Smíchov, kde nově vzniklo významné oblastní centrum, akcentované na nároží Plzeňské a Nádražní ulice novou budovou Anděla od Jeana Novela – výškově však v podstatě překračující okolní zástavbu nepodstatným způsobem, takže se v panoramatu města prakticky neuplatňuje. Rozvojový potenciál jižní části Smíchova, navazující na oblast kolem Anděla, definují zpracované územně-plánovací podklady – US Smíchov z r. 1997 a US Smíchov – jih z r, 2003. Vstup do prostoru vnitřního města od jihu je podle těchto dokumentů akcentován v oblasti Zlíchova lokální dominantou (dosud nerealizovaný projekt Zlatý lihovar) – symbolickou „bránou“ Smíchova. Pro oblast mezi Zlíchovem a Andělem je v uvedených studiích proponována víceméně vyrovnaná hladina urbanistické struktury, navazující na stávající blokovou zástavbu Smíchova. V této struktuře však lze definovat několik významných urbanistických poloh, které jsou potenciálními prostory pro lokalizaci místních dominant. Tato místa strukturují zástavbu Smíchova nejen prostorově, ale i vertikálně a vnášejí do prostorového konceptu nový oživující prvek. V kontextu vnitřního města je potřeba hledat v tomto ohledu přiměřenou míru, vyváženost a vhodné měřítko prostorových akcentů, objektivně a odpovědně posoudit možné hrozby, ale i přínosy pro vývoj a formování urbanistické struktury města a jeho panoramatu. Celkové urbanistické řešení vychází z koncepce rozpracované US Nádraží Smíchov a modifikuje navrhované řešení ověřením lokalizace vyšších objektů v rámci předpokládané prostorové osnovy návrhu urbanistické studie.
Varianta A Kompozice vyšších objektů je určována hlavní prostorovou osou rozvojové oblasti, tvořené psy náměstí Na Knížecí a „Obchodního náměstí“ opři vyústění Radlického údolí a propojenými navzájem osou „pěší zóny“, navazující na oblast Anděla a na nové centrum západně od nádraží Smíchov. Prostor náměstí Na Knížecí je akcentován vstupní částí nové veřejné budovy (cca 12 podlaží). Protipólem a hlavním kompozičním uzlem oblasti je „Obchodní náměstí“ na křížení významných kompozičních a prostorových os (Městský okruh ve směru do centra, Radlická, „pěší zóna“) a spoluutvářející kompoziční závěr celé rozvojové oblasti směrem k jihu. Tento významný prostor je akcentován trojicí výškových budov, tvořících kompoziční celek (trojúhelníková budova 23 podlaží + dvě budovy 16 podlaží). Kompoziční osa mezi těmito póly území jen podpořena pravidelným rytmem vyšších obytných objektů kolem centrálního parku (10 – 11 podlaží). Okolní zástavba je v převaze ve výškové hladině 5-6 podlaží s místními akcenty max. výšky římsy 22,5 m.
Varianta B Kompozice zástavby je založena na umístění hlavní prostorové dominanty oblasti na křížení kompozičních os při „Obchodním náměstí“ – výškový objekt je ověřován jako výrazná dominanta (32 podlaží + nástavba, výška cca 118 m). Celková kompozice je doplněna situováním dalších vyšších objektů při západním okraji území na úpatí ozeleněného návrší Pavího vrchu s výškou od 8 do 12 podlaží. Prostorová osa „pěší zóny“ mezi nám Na Knížecí a „Obchodním náměstím“ je ukončena a zdůrazněna objekty s výškou 12 podlaží na obou koncích. Výšková gradace zástavby doznívá v prostoru kolem centrálního parku trojicí obytných objektů s výškou 9 podlaží.
12
nároky na odstupové vzdálenosti staveb a lze očekávat, že výrazná celoměstská dominanta nebo skupina výškových staveb bude mít dopad do prostorového uspořádání přilehlé oblasti. U dominant s vyšší podlažností – tj. 20 a více podlaží – už budou prioritní hlediska celoměstského panoramatu. Smíchovské výškové stavby jsou v poněkud odlišné situaci, než například stavby na Pankráci, které jsou situovány na horizontu. V případě Smíchova se v panoramatických pohledech uplatňuje pozadí návrší nad Smíchovem a působení výškových staveb tím pádem není tak razantní, jako na Pankráci či na Žižkově.
VARIANTA A
VARIANTA B
Pro obě varianty byl zpracován 3D digitální model a vygenerovány nadhledové vizualizace, dokumentující prostorové a kompoziční vztahy v území. Dále byly zpracovány zákresy ověřovaných variant, dokumentující jejich působení v panoramatu vnitřního města z významných stanovišť (Letná – Hanavský pavilon, Hrad – Na Opyši, Strahov – výdech tunelu, Rašínovo nábřeží – most Palackého, Vyšehrad – Libušina lázeň + terasa nad Starým proboštstvím, Kavčí Hory a Dívčí Hrady).
Hodnocení kompozičního a prostorového objektů v urbanistické struktuře Smíchova
působení
výškových
Pro historickou zástavbu Smíchova, která vznikla v úzkém pásu území levého vltavského břehu, byly hlavní dominantou především prudce se zvedající zelená návrší nad údolní nivou – Petřín, Sacré Coeur, Mrázovka, Rantoška, Paví vrch, Kesnerka a Dívčí Hrady. Z jednotné hladiny zástavby vyrůstaly pouze ojedinělé dominanty – malostranská vodárenská věž a především kostel sv. Václava. V rámci nové výstavby v prostoru Anděla byly do stávající uliční osnovy vsazeny nové objekty, které svou šesti až osmipodlažní hladinou respektovaly původní zástavbu, obklopující bývalý areál Tatrovky. Dominantním objektem této fáze rozvoje Smíchova se stalo nároží objektu Zlatý Anděl o výšce zhruba 11 podlaží – i díky architektonickému řešení (prosklení, ustupující hmoty horních podlaží) se však tento objekt v panoramatických pohledech projevuje minimálně. V oblasti smíchovského nádraží v území, které již není v bezprostředním kontaktu s historickou částí Smíchova vznikne nová urbanistická struktura s vlastní vnitřní kompozicí. Z návrhu nové uliční sítě a veřejných prostorů vychází i výškové uspořádání zástavby. Prostorové akcenty a výškové dominanty se v kompaktní struktuře zástavby uplatňují především v rámci otevřených prostorů náměstí a parků a v průhledech uličními osami. V nově koncipované části území jsou tedy logicky zdůrazněny hlavní uzlové body kompozice – prostor Na Knížecí, předprostor nového obchodního centra při vyústění Radlického údolí („obchodní náměstí“) a oblast centrálního parku. V interiéru nové čtvrti, tzn. v bezprostředním kontaktu, není výška dominant tak podstatná – více se projevuje v kontextu širšího území. Z hlediska vnitřní kompozice celé smíchovské oblasti a orientace v území je optimální výška prostorových akcentů 12 – 15 podlaží, tak aby nové dominanty signalizovaly významné body v městské kompozici a vytvářely prostorový účinek, srovnatelný s dominantou kostela sv. Václava v historické části Smíchova. Umístění výškové stavby v urbanistické struktuře vytváří
13
