Úrazy v horolezectví 2011-2012 Lucie Bloudková, 23.Pelikánův seminář, 27.-28.9.2012, Milovy
Informace o úrazech získává ČHS z hlášení prostřednictvím internetového formuláře a z formulářů vyplňovaných pro potřeby úrazového pojištění, v některých situacích jsou použity informace z otevřených zdrojů. Za rok 2011 byly nahlášeny 4 úrazy přes internetový formulář a informace o dalších 8 úrazech byly získány z formulářů pro pojišťovnu, za rok 2012 zatím 6 úrazů. Úrazy z roku 2011 byly zmiňovány v loňské zprávě, proto budou nyní popsány ty z roku 2012. Věk zraněných se se pohyboval od 27 do 59 let, průměrný věk byl 37 let. Zranili se 4 muži a 2 ženy. Graf č.1
30 25
21
15
16
10
10 0
22
18
20
5
28
26
22 22
6 1
6 2
4
8
7 2
3
4
10
12
smrtelné celkem
6 2
0
0
0 smrtelné
Graf č.1 ukazuje celkový počet úrazů nahlášených v jednotlivých letech mezi roky 2000 a 2012, počet všech úrazů znázorňují červené sloupce, počet smrtelných potom modré sloupce. Úrazy se nejčastěji (3x) staly na vápencových a jiných skálách (2x ČR – Jižní a střední Čechy, 1x, Francie – Calanque). Dále pak 2x na umělé stěně (1x Praha + 1x neuvedeno) a na ledech v Krkonoších.
Mechanismem úrazu byl: 2x pád po uklouznutí nohy, mačky …
2x silový či neobvyklý pohyb („kozí noha“, zdvih nad převis pouze za jednu ruku)
1x pád po vylomení chytu
1x pád po proklouznutí konce lana jistící pomůckou (spouštění prvolezce)
Obrázek č.1 – pohyb „kozí noha“
Objevily se následující druhy zranění: fraktury DK 2x
tržné rány a jiná povrch. poraň. 2x
fraktura žebra 1x
fraktura lícní kosti 1x
kontuze krčních obratlů 1x
komoce 1x
Uplatnily se následující vlivy přírodního prostředí a technické faktory: Lámavost terénu (vylomení chytu apod.) Lezení bez prsního úvazu 1x (otočení lezce při pádu- poranění v obličeji) Nevhodné oblečení 1x (nepružné) Bez jištění 1x (pod 1.jištěním) Chyba jističe 1x – proklouznutí konce lana jistítkem při spouštění prvolezce
Obrázek č.2 – stále znovu se bohužel opakují některé známé chyby jako např. proklouznutí konce lana jistítkem při spouštění prvolezce.
Z osobních faktorů měly na vznik úrazů vliv: Podcenění obtížnosti cesty 3x Nedostatečný trénink a zkušenosti 1x Únava, nesoustředěnost 1x „lámavost kostí, síla svalstva“, vliv věku? – infrakce žebra po zdvihu nad převis za 1 ruku u 59 letého lezce na umělé stěně
Sledování úrazů se velmi podrobně věnuje Německý alpský svaz (Deutscher Alpenverein – DAV). Úrazy hlásí jeho členové, pokud žádají např. úhradu nákladů na záchrannou akci. Údaje jsou sbírány již od roku 1952, na rozdíl od databáze vytvářené ČHS se nejedná jen o úrazy, ale i o jiné nouzové situace jako je např. záchrana sportovců, kteří nejsou zraněni, ale dostali se do situace, ze které sami nedokážou uniknout. Další rozdíl je v tom, že kromě vlastního horolezení statistika zahrnuje i další aktivity jako je vysokohorská turistika (VHT), jízda na horském kole (MTB), skialpinismus a sjezdové lyžování (včetně snowboardu a jízdy mimo sjezdovky- freeride). Tabulka č.1 – počty událostí v jednotlivých letech, počty smrtelných úrazů a údaje přepočtené na celkový počet členů DAV:
Události celkem
Smrtelné úrazy
rok
absol. čísla
v%
absol. čísla
v%
2007
620
0,079
33
0,004
2008
715
0,088
35
0,004
2009
761
0,089
37
0,004
2010
746
0,084
38
0,004
2011
884
0,094
44
0,005
Z přehledů v jednotlivých disciplínách se dají vyčíst trendy: Lehce klesá počet zraněných a mrtvých Stoupá počet záchranných akcí nezraněných sportovců Trendy se liší podle disciplín – více záchranných akcí na zajištěných cestách a sjezdovkách Zkušenější sportovci mají menší riziko úrazu
Pro pochopení dalších rozborů je třeba uvést rozdělení a definice jednotlivých sledovaných disciplín: VHT – ve středních horách (do 1500 m)
- ve vysokých horách (nad 1500 m)
Horské lezení – vysokohorské tůry (ledovcové tůry, led a skalní terén do obtížnosti II)
- zajištěné cesty (via ferrata, Klettersteig)
Sportovní lezení – alpské lezení (skalní terén od obtížnosti III nebo led se sklonem
nad 50 st.)
- skalní lezení/bouldering
- lezení na umělých stěnách
MTB – ve středních horách (do 1500 m)
- ve vysokých horách (nad 1500 m)
Skialpinismus Sjezdové lyžování – lyžování na sjezdovkách, snowboard, freeride
Počty událostí ukazují následující grafy: Graf č. 2 – ukazuje počty událostí v jednotlivých disciplínách, nejvíce záchranných akcí proběhlo na sjezdovkách, dále pak při horolezení (horské + alpské dohromady) a při VHT.
300 250
273 254 228 207
200 131
150 100 50 0
122 104
74
2010
66 72 21 30
20 28
2011
Graf č.3 – ukazuje počty smrtelných úrazů v jednotlivých disciplínách, nejvíce jich bylo při VHT, horolezení (zde opět horské + sportovní dohromady) a skialpinismu:
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
19
12
11
10 8
7
6
2010 3
3 0 0
3 0
Další významné trendy patrné ze statistiky záchranných akcí: Počet členů DAV se od roku 1952 zvýšil více než 9x Počet smrtelných úrazů se ale příliš nezvýšil: 1952 – 43
2011 – 45
Zajištěné cesty – od 2006 dvojnásobný počet úrazů Nejčastěji „zablokování“ (Blockierung)- nemohou tam ani zpět Většinou středně zkušení sportovci
0
2011
Obrázek č. 3 (převzat z publikace Smiech na lane – Ivan Bajo)- „zablokování“ (Blockierung)nemohou tam ani zpět …
Další trendy: Sjezdové lyžování, snowboard a freeride –počet událostí se od 90.let ztrojnásobil Pozor – tento jev může být ovlivněn tím, že státní instituce a pojišťovny stále častěji odmítají hradit náklady na záchranné akce Nutnost využití pojištění v rámci AV
27% jsou události při VHT Po přepočtu na počet osob a hodin ale VHT nejméně riziková Z toho 52% - pád, uklouznutí … 20% - tělesné problémy (především kardiovaskulární) 20% - „zablokování“ Příčiny nehod při VHT –nedostat. kondice, přecenění svých schopností Vybavení sportovců – bývá bez problémů
Dále jsou analyzovány příčiny záchranných akcí v jednotl. disciplínách: Graf č. 4 – DAV – události při VHT 2011 ostaní/neznámé 10%
zablokování 15% pád 51% tělesné problémy 22% pád nebo kardiovask. problémy 2%
Graf č.5 – DAV – horské lezení 2011
ostaní/neznámé 14%
zablokování 36%
pád 29%
tělesné problémy 17%
pád nebo kardiovask. problémy 4%
Graf č.6 – DAV – alpské lezení 2011
ostatní/nezná mé 14%
technika práce s lanem a jištění 2% pád kamení nebo ledu 10%
pád 24%
zablokování 37%
tělesné problémy 7%
Graf č.7 – DAV – skalní lezení, bouldering
chyba v technice jištění 15%
ostatní 15%
pád 70%
DAV – umělé stěny, MTB Umělé stěny – 90% úrazů – pád a náraz na stěnu nebo náraz na zem (při pádu pod 1.jištěním) MTB – 93% pád bez cizího zavinění - 7% ostatní
Graf č. 8 – DAV - skialpinismus
lavina 13% zablokování 11% tělesné problémy 15% pád nebo kardiovask. problémy 1%
ostatní 6% pád 54%
Graf č. 9 – DAV – sjezdové lyžování
tělesné problémy 3%
lavina 1%
pád v důsl. cizího zavinění 9%
ostatní 2%
pád bez cizího zavinění 85%
Statistika DAV obsahuje další podrobnější rozbory, např. - podle zkušenosti sportovců, jejich věku -
způsobu alarmování pomoci (mobilní telefon, telefon na chatě, ostatní)
-
způsobu záchrany (organizovaná s vrtulníkem, bez vrtulníku či svépomoc a kamarádská pomoc)
Celá analýza je obsáhlá, má 68 stran textu a grafů a nelze ji proto zde celou reprodukovat. Je Dostupná ke stažení na www.alpenverein.de
Na základě výše uvedených informací lze alespoň částečně srovnat situaci v DAV a ČHS: DAV – 939 000 členů v roce 2011 Hlášení o úrazu je součástí formuláře pro pojišťovnu ČHS – 11 322 členů Dvojí pojištění – Kooperativa – úrazové - Uniqa – pojišť.léčeb. výloh Na svaz se dostanou pouze formuláře Kooperativa (ČHS je potvrzuje).
ČHS je podstatně menší organizací než DAV, i ostatní podmínky fungování těchto dvou celků jsou značně odlišné, ale přesto je třeba sledování úrazů v rámci ČHS zdokonalovat, zatím jsou zvažovány tyto postupy: Oslovení členů ČHS (resp.oddílů) prostřednictvím dotazníku – zájem(nebo spíše nezájem) o hlášení, důvody nezájmu, návrhy na zlepšení sběru dat Jednání s pojišťovnou o případném nastavení podobného systému jako v Německu – hlášení přímo na formuláři pojišťovny ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Závěrem si dovoluji obrátit se i na čtenáře tohoto textu (kteří tím, že dočetli až sem, projevili značný zájem o sledování úrazů v horolezectví) a požádat je, aby případné další nápady a návrhy směřovali na e-mail:
[email protected] .
V Praze, 25.10.2012 MUDr.Lucie Bloudková
