uplynul rok od vydání prvního èísla e-metra. Uteklo to jako voda a já vlastnì ani nevím, co napsat. Život jde dál a jen co

DUBEN

WWW.VOLNY.CZ/E-METRO

2002

Obsah èísla

1 Jarní blahopøání..................2 Zastávecká kabelovka..........3 Už je nám rok!....................

TÉMA Taneèní škola ....................

3

Studentky žurnalistiky v uprchlickém táboøe Zastávka...................

6 Region na Internetu I..........7 Dìti – budoucnost národa?...........

8

Nauème se ctít demokracii....................

9 Koncert J. Nohavici....10 Boty v trávì .................10 Pamìtní kniha obce Zastávka (6. èást)....

11

E-metro. Tištìná verze Internetový mìsíèník obce Zastávka Duben 2002 Èíslo pøipravili: Katarina Rusnáková ([email protected]); Martin Horký ([email protected]); Petra Jancková ([email protected]); Edita Králová; Tereza Nováková; Václav Nìmec ([email protected])

www.volny.cz/e-metro Na Vaše pøíspìvky a komentáøe se tìšíme na adrese:

[email protected] [email protected]

Už je nám rok! Katarina Rusnáková Tak se nám to sešlo. Právì uplynul rok od vydání prvního èísla e-metra. Uteklo to jako voda a já vlastnì ani nevím, co napsat. Život jde dál a jen co dopíšu tento èlánek, budu pøemýšlet nad tématem dalšího, který vyjde v pøíštím èísle. Je to prostì kolotoè mravenèí práce jako je shánìní podkladù pro èlánky a následné napsání, nebo hlubokých zamyšlení nad tématy dnešní doby. Ale ohlédnìme se zpìt. V dobì, kdy se na svìtì objevilo první èíslo, jsme o e-metru psali: „Tento internetový èasopis má být odrazem života zastáveckých obèanù. Bude obsahovat reakce na kulturní akce, èinnost státní správy v naší obci a další vìci, které se týkají nás všech. Jeho úkolem bude informovat o vìcech, které se nedozvíte z oficiálních prostøedkù a popohánìt k aktivitì, která na urèitých místech chybí nebo je aplikovaná zcela nevhodnì. Nemìl by však pouze kritizovat, ale také navrhovat øešení, aby nespadal do kategorie èasopisù, které lze popsat jako pouze prázdná slova. Prostì èin dìlá muže“. Jestli se nám podaøilo toto pøedsevzetí splnit, nemùžu dost dobøe posoudit. Je ale pravda, že ne vše vycházelo a vychází podle plánù. Byly i krizové

chvíle, kdy hrozilo, že se metro úplnì zastaví. Jak fajn ale potom bylo, když vyšlo další èíslo a další lidé se chtìli na metru podílet. Hlavnì lidí si cením nejvíce. Od 1. dubna 2001, kdy jsem èlánky psala pouze já a Martin Horký byl webmasterem, se toho hodnì zmìnilo. Teï je nás v redakci osm – pøibyli Edita Králová, Vìra Mynáøová, Petra Jancková, Václav Nìmec, Monika Kolegarová a Tereza Nováková. Jak se nám to rozrostlo, vidíte sami. Tím bych chtìla také podìkovat tìmto lidem za trpìlivost a èas, který vkládají do tohoto informaènì-dopravního prostøedku a vùbec za zájem o vìci, co se dìjí kolem nás. Co se týèe obsahu, rozšíøilo metro své zamìøení. Už není lokalizováno pouze na Zastávku, èlánky se týkají celého rosickooslavanského regionu. I když napøíklad kulturní informace z jiných míst než Zastávky a nejbližšího okolí zatím chybí, doufáme, že se to v nejbližší dobì zlepší. Chtìlo by to prostì najít další pøispìvatele, kteøí na té dané akci byli, protože naše, ještì stále malá, redakce nemùže být všude. To je také výzva pro vás, milí ètenáøi. Pøidejte se k nám, pøihoïte svou trošku do mlýna informací. pokraèování na str. 2 Už je nám rok

Už je nám rok! pokraèování ze str. 1 Každá, by sebemenší, zprávièka typu: „Byl jsem tam a tam, vidìl jsem tohle a tohle, líbilo se mi to takhle a takhle,“ je užiteèná. Rádi takovéto informace uvedeme. Vždy je v našem zájmu posílit obsah èasopisu a vy se mùžete podìlit o své zážitky s dalšími. Nebo mùžete napøíklad napsat, co vás pálí. Kolikrát i sebemenší kritika dá do pohybu velké vìci, když se zapracuje vhodným zpùsobem. A navíc – psaní šlechtí ducha. Tak pište, budeme se tìšit. Co závìrem? Snad jen to, že by se mohlo pokraèovat takovýmto rychlým tempem v rozšiøování obsahu a hlavnì redakce. A už žádné krize a jen další a další povedená èísla. Tedy – JEDEME DALŠÍ ROK!

Jarní blahopøání Petra Jancková A je tu jaro. Kosí sameèci se vzájemnì pøetlaèují o svá území, první pomatené vèelky si pletou pilné zahrádkáøe odìné v záøivých barvách s kytièkou, hlaváèci jarní vystrkují žluté hlavinky, na sluneèných místech si daly dostaveníèko snìženky, bledule, krokusy a fialky, zkrátka co krok, to poezie. Snad to bylo tím jarním povìtším, nebo poouchlostí hlavní pachatelky, pøesnì pøed rokem se „rozjelo“ e-metro. Zprvu bylo kraouèké – tak „od okurek po macešky“, nehledìlo na nìjakou tu zatáèku a klikatinku v pravidlech èeského pravopisu, „ušmudlaná okénka“ neposkytovala øidièùm ten správný výhled

na tra, takže se stalo, že sem tam projeli i „blátíèkem“. Avšak nepolevili. Jezdili pravidelnì na trati www.volny.cz/e-metro/ a mìsíc co mìsíc (až na tu prázdninovou a vánoèní výluku) pøiváželi èerstvý pohled na vìci, které je pálí, informace o kultuøe v nejbližším okolí, nìco málo zamyšlení a historie. Investovali svùj èas i do vzhledu svého vláèku; umyli okna, pøidali vagónky a zøídili i odstavné depo – muzeum. A co tomuto kdes právì roènímu krasavci pøát k prvním narozeninám? Hodnì ochotných strojvùdcù, kteøí si nemyslí, že jede jen ten, kdo maže.

Zastávecká kabelová televize Tereza Nováková Snad každý, kdo si zaplatil kabelovku, s napìtím oèekával „Zastáveckou televizi“. Pøišla s mírným zpoždìním, ale kvalitì to nedodalo. Chápu, že když to nìkdo dìlá poprvé a redaktorù je málo, nemùže to být dokonalé. Ale to, co mùžeme vidìt, je trochu pod úroveò. Texty, a jsou jakkoliv dlouhé, jsou ponechány na obrazovce stejnou dobu; krátký èlánek si tedy mùžeme pøeèíst i pìtkrát za sebou. Navíc neznám èlovìka zajímajícího se o informace, které byly aktuální pøed nìkolika dny. Pøestože je vysílání dìláno v jednoduchém programu, postrádá barevnost a nápaditost.

2

Myslím, že kdyby bylo podbarvené nìjakou hudbou (napø. rádiem), bylo by zajímavìjší. Èlovìk by mìl pocit, že se dívá na televizi. Redakce by se mohla nechat inspirovat nìkterou z okolních místních kabelových televizí. Napøíklad krátké reportáže ivanèické televize, které filmuje jejich kameraman, jsou opravdu zajímavé. Ovšem na druhou stranu musím ocenit, že je vùbec snaha o vytvoøení kabelové televize v tak malé obci a navíc ivanèická kabelovka funguje již nìkolik let. Nechme se tedy pøekvapit, jak se bude úroveò naší kabelové televize vyvíjet dál.

Máte chu psát? Máte o èem psát? Máte pøíležitost!

Rádi malujete? Chcete se pochlubit? E-metro má i galerii.

www.volny.cz/e-metro

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

téma

edity králové

kataríny rusnákové

Taneèní škola Michal Holý Mighty Shake Zastávka Od minulého roku pùsobí v Zastávce taneèní škola Michala Holého. O tom, že to není vìc, kterou lze tak snadno pominout, svìdèí jak množství dìtí motajících se kolem Dìlnického domu, kde se trénuje. A že se jedná o kvalitní tanec se mùžeme pøesvìdèit i podle výborného umístìní na regionálním kole, ze kterého se postupuje na Mistrovství Moravy a Mistrovství ÈR. Formace obsadily tøi první a jedno druhé místo, pøièemž napøíklad v kategorii juniorských hip-hop formací porazili dva pøední brnìnské kluby, které bìžnì vyhrávají MÈR a dobøe se umísují na mezinárodních soutìžích. Kvalitou je tedy Mighty Shake velmi vysoko.

Taneèní show Jarní prázdniny se pro nìkoho nesly ve znamení pasivního odpoèinku, pro jiné znamenaly každodenní tvrdý trénink v Dìlnickém domì, kde od zaèátku školního roku cvièí žáci taneèní školy Mighty Shake. V sobotu 16.bøezna pøedvedli na dvouhodinové taneèní show výsledky mnohdy témìø roèní práce. Ti nejlepší reprezentovali následující sobotu Mighty Shake na regionální soutìži v Brnì. Show probìhla celkem dvakrát. První vystoupení bylo urèeno rodièùm, popøípadì nejbližším pøíbuzným, druhé bylo pro veøejnost. Celým programem provádìl zakladatel školy, trenér a zároveò jeden z taneèníkù Michal Holý. Vzhledem k jeho nervozitì a trémì se uvádìní neobešlo bez rùzných pøeøeknutí, ale všechno bylo vynahrazeno výkonem jeho svìøencù. Mile pøekvapil už upravený sál se stupòovitým hledištìm vystavìným na pódiu a zatemnìnými okny. Díky tomu vynikly svìtelné efekty a také dojem z pøedstavení se tím ještì umocnil. Nejvíce vydaøené bylo vystoupení formace dospìlých, které bylo nejoriginálnìjší ze všech. Originalitou a zajímavými nápady se však vyznaèují témìø všechny formace Mighty Shake. Ale i ostatní pøedvedli výborné výkony - a už to byly ukázky break dance, elektric boogie èi ukázky spoleèenských tancù. Také zde vystupovali žáci pøípravných kurzù, kteøí za sebou mají pouhých pìt mìsícù tancování. Myslím, že celá show byla velice zdaøená a každý z návštìvníkù chtì nechtì musel ocenit píli, snahu a vytrvalost všech úèinkujících.

Základní informace o taneèní škole Skupina Mighty Shake vznikla v záøí roku 1995; taneèní škola Michal Holý pak 1. øíjna 1999. Trenéry jsou Michal Holý a Jitka Køížová. Taneèníci jsou rozdìleni do tréninkových skupin: pøípravka (dìti do 6 let), dìti (6-11 let), junioøi (12-15 let), dospìlí (víc než 15 let) a zaèáteèníci (více než 10 let). Uèí se taneèní styly disco dance, hip-hop, electric boogie, break dance a spoleèenské tance. Nejvìtší úspìchy Michty Shake: finále Mistrovství ÈR 2000 v juniorských disco formacích, semifinále Mistrovství svìta 2000 v disco formacích, titul Mistr ÈR roku 2000 a Vicemistr ÈR 2001 Electric Boogie v jednotlivcích, titul Mistr ÈR hip-hop duo v hlavní vìkové kategorii, úèast na Mistrovství Evropy 2000 v hip-hop duo v hlavní vìkové kategorii a Mistr ÈR v juniorských formacích Electric Boogie 2002.

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

3

téma

edity králové

kataríny rusnákové

Taneèní škola Michal Holý Mighty Shake Zastávka Rozhovor s Michalem Holým Jak ses dostal k tanèení? Díky své pøítelkyni. Tancovat jsem zaèal v roce 95, když jsem jel do Skryí na taneèní tábor, co poøádal pan Burian, a vidìl jsem tancování, tak mì to prostì zaèalo bavit.

støední cestu – být kamarád, ale v rozhodujících chvílích být vedoucí. Jinak vìtšinou pøátelský pøístup se nevyplácí. Je to t잚í, než pøístup opravdu jenom uèitelský. Tak by tancování sice šlo lépe, ale mì by to nebavilo.

Je pro tebe vedení taneèní školy práce nebo spíš koníèek? Tancování je pro mì koníèek, dìlání tancování a uèení také. Ale nejhorší jsou vìci kolem toho, co se týèe od náboru dìtí až po shánìní penìz.

Zastávka je malá obec, vìtšina taneèníkù dojíždí. Není málo lidí? V okolí je lidí hodnì, ale musíme se prostì dostat do podvìdomí hlavnì rodièù. Je tady plno jiných taneèních kroužkù, které jsou levnìjší než my, ale zase kvalitnì se to nedá srovnávat. Mighty Shake je kvalitou úplnì nìkde jinde.

Jak vznikl název „Mighty Shake“? Co znamená v pøekladu? Chtìli jsme nìjaký anglický název. Doneslo se nìkolik návrhù a byla tam holka, která pøijela z Anglie, kde bydlela osm let, tak jsme se jí zeptali, který zní nejlíp v angliètinì a co se nám nejvíc líbilo, tak ten Mighty Shake. Pøeložit se to nedá doslovnì, je to nìco jako „mohutný otøes“. Kolik vychovává škola taneèníkù? Kolik lidí tancuje ve formacích? Já pod sebou mám asi tìch šedesát, sedmdesát lidí, jinak v pololetí jsme mìli 170 èlenù. Ve formacích je 52 èlenù plus spoleèenské tance – tak to by nás bylo 64, ale oni se budou soustøedit na jinou taneèní organizaci. Jaký je vztah trenér – žák? Hlavnì kamarádský. Prošel jsem dvìma profesionálními skupinami z Brna – Ego a Magic Free Group a v každé byl ten pøístup úplnì jiný. Snažím se tedy brát si z toho takovou zlatou

4

Na kolik vyjde takovéto hobby? Pro zaèáteèníky je to absolutnì nejlevnìjší a nejlepší – 200,Kè na mìsíc. Mají dvakrát týdnì tréninky, nemusí na žádné soutìže. To je to základní, než zaènou pøecházet do tìch lepších. U pokroèilých je to horší, hlavnì u juniorské kategorie. Ta zaplatí roènì asi 15000,- Kè. Na jakou hudbu se tanèí? Hudbu vyrábíme sami. Je namíchaná z jednotlivých písní, nìkteré èásti vyrábíme sami, a už jsou to odzvuky nebo skreèe. Jaké jsou vztahy mezi taneèními skupinami? Mighty Shake má vztahy se všemi taneèními skupinami velice dobré, protože jsme byli doposud takoví outsideøi, takže jsme nikomu nelezli do zelí. Byli jsme vždycky jedni z tìch dobrých, ale nikoho jsme vìtšinou

neohrozili. Se všemi vedoucími, co jsou mého vìku, a tìch je dost, jsem kamarád nejen co se tancování týèe, ale i výpomocí, a se jedná o cokoliv. Jaké mᚠplány do budoucna? Vytvoøit velkou èlenskou základnu a hlavnì pøesvìdèit všechny rodièe, aby dìti dávali za kvalitou a ne za tím, co je nejlevnìjší a pak se vùbec nestarali, co tam to dítì dìlá. Stává se, že rodièe vidí dítì až po dvou letech tancování. A tajná pøání? Já ty pøání strašnì moc mìním. Nikdy jsem nemìl nìjaký konkrétní cíl, vìtšinou tìch cílù dosahuji postupnì a zatím se to daøí velice dobøe. Jedním mým cílem je úèastnit se mistrovství svìta, pokud možno mít tam urèitým zpùsobem úspìch - nemusí být zrovna první místo. Ale do budoucna bych chtìl dìlat choreografii nìjaké velice známé zahranièní hvìzdì. Co se týèe tøeba ne tance pøímo, ale i choreografie na vystoupení. Kdy vznikl nápad uspoøádat taneèní show? Nápad vznikl už døív, ale netroufal jsem si s tím naší repertoárem vystupovat. Chtìl jsem, aby toho bylo víc, aby tam byly nové vìci, aby tam byli dospìlí, kteøí zaèali trénovat až loni na podzim. Kolik stojí taková show? Vrátí se tato investice? Tady ta stála kolem tìch 7000,- Kè, ale to jsou jenom základní výdaje, práce se nepoèítá.

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

edity králové

téma

kataríny rusnákové

Taneèní škola Michal Holý Mighty Shake Zastávka Rozhovor s Michalem Holým – pokraèování Myslím si, že se mi to bude vracet ještì pár let nazpátek. Jak se ti moderovalo? Mìl jsem pozvanou holku z divadla Prádelna, ale musela do práce, tak jsem si øíkal, že se stejnì musím ukázat pøed lidmi, jinak to nepùjde. Moderování bylo ze zaèátku hrozné, potom jsem se trochu rozmluvil. Sice jsem poøád opakoval nìjaké slovo dokola, ale strašnì mi to pomohlo tím, že èlovìk má zkusit všechno a další moderování bude tøeba jednodušší nebo když budu muset vystupovat pøed veøejností a u sponzorù. Jak se øíká „líná huba, hotový neštìstí,“ tak zrovna u mì to platí úplnì. Jsi spokojen s výkony svých svìøencù? S výkony jsem byl spokojen absolutnì, myslím si, že všichni tancovali lépe než já. Mám takový pocit, protože už na to tancování nemám tolik èasu, jenom to celé vedu a málo tancuji a mrzí mì to. Doufám, že se to v blízké dobì obrátí. Jaké byly ohlasy na taneèní show? Všechny ohlasy byly, dá se øíct, v superlativech, akorát nìjaké pøipomínky byly na moderátora, ale to se nepoèítá (smích). Mìli je lidé, kteøí už moderovali, ale já jsem prostì moderoval, jak jsem to cítil. Sem tam jsem øekl nìjakou perlièku jako: “Po pøestávce chci vidìt tady všechny nastoupený.” a bylo to jako když trénuji.

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

Jaká byla návštìvnost? Pøišlo hodnì lidí, vlastnì se tam otoèilo 600 návštìvníkù a myslím si, že na Zastávku je to absolutnì maximální úspìch. Jaká je taneèní situace v ÈR? Jak je to s jednotlivými postupovými koly na Mistrovství ÈR? Minulý rok se kvùli malému poètu soutìží pro dìtskou a juniorskou kategorii zmìnil systém postupu. Dnes se postupuje pøes krajské, nìkde i pøes okresní kola, potom je celo-moravské nebo celo-èeské kolo, ze kterých se postupuje na Mistrovství ÈR. Dá se øíct, že Morava je na tom taneènì lépe. Nejvìtší úspìchy má hlavnì v dospìlácké kategorii, a je to Disco show, Disco nebo Hip-hop. Vždycky byla na prvním místì Morava. Jak je to s poøádáním zahranièních soutìží u nás? My jsem vlastnì s tím diskotékovým tancováním zaèali – disco formace mají pùvod u nás. Èesko je taková velmoc v této disciplínì. Jsme èleny mezinárodní taneèní organizace IDO. V Prostìjovì se už 20 let setkávají soubory, které dìlají disco a poslední dva roky je tam i Mistrovství svìta v Disco show a Disco formacích plus Mistrovství Evropy v Disco dance. Je tam dobøe pøizpùsobená hala. Mìsto Prostìjov na to hodnì pøispívá díky tomu tam zùstala tato tradice. Ptát se, jestli jsi spokojen s umístìním na regionálním kole je asi bezpøedmìtné. Jaké byly ohlasy?

Ohlas na dospìláckou Disco show formaci byl absolutní, takový jsem nezažil nikdy ve svém životì, ani když jsem tancoval s Magic Free Group Brno. Docházely sms od lidí, které neznám osobnì. Psali mi, že takovou choreografii nikdy za tu dobu co tancují nevidìli, a to tancují nìkolik desítek let. Takže ohlasy nebyly jenom od mladších, ale i od starších. Co bys øekl k úspìchu hiphop formace juniorù? Taneèní skupina Dynamic byla po stránce technické o mnoho lepší, protože se vìnuje jenom hip-hopu, disco nedìlá vùbec, takže když se nìkdo vìnuje jenom jednomu stylu, tak ten styl musí nìjak vypadat. A my se vìnujeme discu i hip-hopu dohromady, což je o nìco t잚í. Ale choreograficky jsme je pøeválcovali, a to jsem strašnì rád. V choreografiích si hodnì vìøím, tancování je trošku slabší. Když má nìkdo talent, dám mu možnost, a si vymyslí sestavy, ale choreografie si budu vždycky stavìt sám. Jaké pøedpokládᚠumístìní u všech formací? V juniorech v hip-hopu bych si pøál, abychom stáli aspoò na tom tøetím místì na Mistrovství ÈR, disco show se nechám pøekvapit. Musíme ještì zapracovat. Záleží strašnì moc na porotcích. Malé dìti poèítám, že skonèí na Mistrovství Moravy. V Disco show formacích bych chtìl dosáhnout dobré umístìní na Mistrovství svìta.

5

Studentky žurnalistiky v uprchlickém táboøe v Zastávce u Brna Jana Melková, Hana Neužilová, Martina Šmídtová Všechno zaèalo na vernisáži výtvarných prací dìtí z uprchlických táborù, která se konala v úterý 20.listopadu od 18:00 v Letohrádku Mitrovských v Brnì. Výstavu poøádalo Obèanské sdružení Søedoevropský èas, Správa uprchlických zaøízení Ministerstva vnitra Èeské republiky a hlavním iniciátorem akce byl Mgr. Petr Kamenický z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Naše výprava mìla být pùvodnì „pouze“ souèástí výuky novináøské fotografie, kterou na katedøe žurnalistiky Fakulty sociálních studií vede fotografka Marie Kratochvílová. Ještì než však vernisហzaèala, nᚠplán se zmìnil. Právì paní Kratochvílová nás seznámila s øeditelkou Správy uprchlických zaøízení Miluší Dohnalovou. Ta nás pøivítala s otevøenou náruèí – správa prý vždy potøebovala mladé novináøe, jako jsme my, a to zejména pøi prezentaci azylových zaøízení na veøejnosti. Nikoliv jen pod tíhou okamžiku jsme tedy nabídly svou pomocnou ruku. A pak už šlo všechno ráz na ráz – seznámily jsme se s vedoucí Pobytového støediska Zastávka u Brna Janou Benešovskou a hned jsme se také domluvily na schùzce pøímo v Zastávce u Brna. Pøi tom všem bychom skoro pøehlédly, že kapela Swordfishtrombones zaèala hrát a ver-

6

nisហtak byla oficiálnì zahájena. Do Zastávky u Brna jsme dorazily ve ètvrtek kolem tøetí hodiny odpoledne. “Nevíte, kde je tu uprchlický tábor?” ptáme se na ulici pána v kšiltovce. Ani nestaèíme otázku dokonèit a už odmítavì kroutí hlavou a rusky nám oznamuje, že èesky moc nerozumí. Vymìníme si mezi sebou pohledy s tichým konstatováním, že jsme tu správnì. V táboøe se znovu setkáváme s paní Benešovskou, v jejíž útulné kanceláøi se pak dlouho vyptáváme na bìžný život zde – ruku na srdce, pøíliš se toho o praktických problémech takového zaøízení neví. Dovídáme se o fungování tábora, denním režimu, volnoèasových aktivitách i ohromujících poètech žadatelù o azyl, kteøí roènì zaøízením projdou. Øeè je také o nedokonalé legislativì, Ženevské konvenci, spolupráci s nevládními organizacemi, ale i o jazykových a kulturních bariérách pøi jednání s uprchlíky. V doprovodu Petra Pondìlíèka, vedoucího oddìlení vnìjších vztahù odboru práce s uprchlíky MV ÈR, absolvujeme prohlídku celého areálu – ve výtvarné dílnì si prohlížíme ještì èerstvé linoryty, výtvory místních dìtí, v pøijímací místnosti zase zkoumáme speciální jídelníèek pro muslimy i pravidla pobytu psaná v nìkolika jazycích svìta. Projdeme uèebnu

èeského jazyka i integraèní støedisko, v nìmž bydlí ti šastnìjší, co již azyl získali. Konèíme v èajovnì, kde také panu Pondìlíèkovi pøedáváme osobní kontakty na sebe a domlouváme se na formì spolupráce. Ve vlaku cestou zpìt do Brna shrnujeme své dojmy. Všechny jsme byly mile pøekvapeny, skuteènost neodpovídá obecným pøedstavám: Kde je ostnatý drát? Mají uprchlíci nìjaké vycházky? A mají veèerku? Všechno je jinak. Vìdìli jste, že žadatelé o azyl mohou kdykoliv odcházet i pøicházet a že pokud si najdou práci i vlastní bydlení, nemusí v táboøe pobývat vùbec? Ne? Pak víme, proè nás tolik potøebují – nejde ani tak o public relations, jako o osvìtu. Kromì jiného jsme se pro spolupráci se Správou azylových støedisek rozhodly právì z tìchto dùvodù. Došly jsme k závìru, že je tøeba spoleènost informovat o skuteèné tváøi této problematiky, o níž máme mnozí velmi naivní pøedstavy, které by se v mnohých pøípadech daly nazvat pøedsudky. Zároveò doufáme, že tato naše aktivita pøinese více možností i pøípadným dalším dobrovolníkùm z øad studentù žurnalistiky FSS MU a v koneèném efektu se tak budeme moci podílet na lepším jménì fakulty jako takové. A navíc, uprchlíci jsou také jenom lidé...

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

Region na Internetu Zaèínáme! Václav Nìmec Mìsíc bøezen byl mìsícem Internetu. O tom, že Internet své místo v dnešním svìtì má, jsme si øekli už minule. V bøeznu se také vyhlašovaly výsledky soutìže o nejlepší internetovou stránku mìst, obcí a regionù Zlatý erb. Redakce internetového mìsíèníku e-metro se nechala touto soutìží inspirovat, a tak pøinášet seriál èlánkù “Region na Internetu”. V nìm se pokusíme zhodnotit internetové portály jednotlivých obcí v okolí Zastávky. Samozøejmì s Vaší pomocí. Dnes si na úvod povíme, co se vlastnì dá na internetových prezentacích hodnotit. Jen stìží budeme vymezovat naprosto objektivní kritéria. V mnoha pøípadech jde o ryze subjektivní názory. A tak se alespoò pokusíme navrhnout pár bodù, kterých by si návštìvník stránek mìl všimnout. 1. Zaènìme s prvním dojmem, s grafickou úpravou. Každý z nás má jiný vkus, a tak má otázka „Jak se vám líbí?“ milióny odpovìdí. Mnoho lidí vytváøí webové stránky jen pro ukojení své tvoøivosti. Autoøi jsou spokojeni, že nìco stvoøili, ale vìøte tomu, že tmavomodré písmo na èerném podkladu je opravdu tìžko èitelné... Tito autoøi by mìli mít pøed oèima pravidlo, že ménì je nìkdy více. Tato výtka ovšem smìøuje v pøevážné vìtšinì k autorùm

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

osobních stránek; oficiální stránky institucí èi obcí vìtšinou „ladí“. 2. „Mìsto A si Vás dovoluje pozvat na vístavu malíøe X. Y.“ – Každý z nás prošel základní školou, vyjmenovanými slovy, mnoha diktáty a cvièeními na i/y nebo s/z. Vzhledem k otevøenosti a pøístupnosti Internetu mùže publikovat prakticky kdekdo. A podle toho vypadá jazyk. Gramatické chyby podráždí každého trochu soudného ètenáøe, který ve škole aspoò tu a tam nespal a dával pozor. Je jasné, že èeština je velmi složitý jazyk. To však neomlouvá základní pøehmaty. Další otázkou je styl. Ale to by bylo na delší vyprávìní. Mnoho vzdìlaných lidí nad Internetem pøemýšlí: je to dobrá cesta, má úroveò a budoucnost? Internet bezesporu budoucnost má. Jeho vážnost a úroveò však je výraznì snižována autory, kteøí neovládají ani základy svého rodného jazyka. Zde ale hovoøíme spíše opìt o soukromých stránkách a ne o stránkách oficiálních. 3. Najít si na Internetu nìjaké informace je vskutku pohodlné. Otázkou je správnost informací. I v knihách jsou chyby a Internet je daleko pøístupnìjší a na tvorbì stránek se podílí ledaskdo. Tudíž je možné najít cokoliv. Buïte ostražití a radši porovnávejte více zdrojù! 4. Další oblastí je aktuálnost, tedy zda jsou informace

prùbìžnì aktualizovány. Vzhledem k tomu, že v okolí máme vesnice a malá mìsteèka, nemùžeme v tomto ohledu èekat zázraky. Ale i aktualizace stojí za povšimnutí. 5. S internetovými stránkami jsou spojeny i položky ryze technického charakteru, které ovlivòují komfort návštìvníka stránek. Jmenujme napøíklad rychlost naèítání stránek, rozlišení, použití (neužiteèných) animací apod. Ty nám také dokáží znepøíjemnit život u monitoru. O každém z tìchto bodù by se dalo popsat mnoho papíru (nebo v našem pøípadì internetových stránek). Zajímavìjší ale bude vrhnout se pøímo do praxe. První obcí, jejíž internetové prezentaci se budeme vìnovat, jsou Støelice u Brna. Støelické stránky najdeme na adrese

www.streliceubrna.cz Podívejte se na nì a øeknìte nám svùj názor! Hlasovací zaøízení je Vám plnì k dispozici. Hodnotíme jako ve škole, tedy 1 je nejlepší, 5 nejhorší. Pokud byste chtìli støelické stránky komentovat blíže, staèí poslat email s komentáøem na adresu: [email protected] Tìšíme se na spolupráci a pøejeme pøíjemné surfování po støelických stránkách.

7

Dìti - budoucnost národa? Daniel Balušek; mìsíèník nezávislých komentáøù a úvah Èeský hrad, únor 2002 Èeské dìti trpí kromì zvýšené míry obezity i jistou dávkou funkèní negramotnosti, jak vyplynulo z loòského prùzkumu. Je opravdu na vinì souèasný systém školství? Diskuze, která se na toto téma rozpoutala v tisku dává jednoznaènì vinu vzdìlávacímu aparátu. Je to totiž nyní v módì a hodí se to. Ano, zoufale potøebujeme nìjakou druhou Marii Terezii, která by našla odvahu a do školství, které se potácí v bludném kruhu, øádnì øízla. Osobnì se však domnívám, že zásadní pøíèina neutìšeného stavu národního dorostu tkví pøece jen trochu jinde. Vždy pøece celé generace prošly tím samým školstvím a v textu se orientovat dokážou. Souèasní -náctiletí se narodili nìkdy mezi lety 1983-1991. Veselé budování socialismu naštìstí už nepamatují. Ani jim to nehodlám pøedhazovat, sám pamatuji, jak jsem nesnášel prohlášení typu: „ty nepamatuješ jaké to bylo za války, tak buï zticha“. Jejich rodièe však komunistickou éru pamatují moc dobøe. Tehdejší životní styl, zpùsob výchovy nebo spoleèenské podmínky. Nyní se snaží ze všech sil, aby výchova jejich dìtí neprobíhala jako za „totáèe“. Zdá se, že svým dìtem prokazují medvìdí službu. Neøíkám, že všechny, ale pøipadá mi, že vìtšina dìtí není vedena témìø k nièemu. Jsou vychovávány

8

v drsném konzumu. Musejí pøece mít všechno, co my jsme nemìli, obhajují se rodièe. Nìkteré rodiny dokáží materiální potøeby svých potomkù uspokojovat snáze, nìkteré jen za cenu nekoneèných hodin v zamìstnání(ch). Nemají na ratolesti èas a zatímco vydìlávají peníze, ony vysedávají pøed televizí, pøemýšlí cože to zajímavého zas nabízí vìèná reklama nebo se potulují s kamarády a pøedhánìjí se, kdo co má nebo nemá, jaké znaèky a kolik to stálo. V rámci demokratické výchovy je dìtem dovoleno témìø vše, vždy my jsme nic nesmìli, tak a si užijí svobody. Nejsou

vedeny k samostatnosti a nikdo po nich nic nežádá, vždy my jsme toho tolik museli. Navíc, protože to patøí k bontonu, nenechají èasto rodièe na škole nit suchou a naprosto nesmyslnì snižují dùstojnost a autoritu uèitelù. Výsledkem je, že dìti zcela správnì znají do detailu veškerá svá práva, ale ani jednu povinnost. Sebevìdomí z nich cáká, ale èasto ho nemají podloženo ani minimem znalostí a

dovedností. Zde musím odboèit a pøipomenout nedávno uvedenou anketu, na kterou odpovídali studenti VŠ(!), konkrétnì FFUK a kde drtivá vìtšina z tázaných nedokázala odpovìdìt na dotaz: “Proè je 17.listopad dnem státního svátku?“. Nechápu potom, co dìlají na vysoké škole. Øada tìsnì pøedlistopadových dítek už vstoupila do pracovního procesu a musím uznat, že se kolikrát nedivím zamìstnavatelùm, že o absolventy nejeví valný zájem. Z mojí vlastní zkušenosti vím, že jejich použitelnost se mnohdy rovná nule. Absolventi sice znají dva i více jazykù, byli v USA (to je dnes skoro úplnì to nejdùležitìjší), ale nemají základy slušného chování ani povìdomí o tom, jak vùbec obecnì spoleènost funguje. Co to znamená plnit si svoje povinnosti a dodržovat pravidla hry. Smekám pøed všemi uèiteli, kteøí po tom, co je jejich práce sabotována žáky samotnými a hlavnì rodièi, jsou ještì schopni svoji profesi zodpovìdnì vykonávat. Chce se mi vìøit názoru, který jsem nedávno zaslechl pøi jedné plamenné diskusi s mými spolužáky, že zmiòovaná generace teenagerù je jen obìtí experimentu, který vzešel z dìjinných událostí a spoleèenského vývoje posledních 12 let. Že rodivší se dìti dìtí tzv. Husákových budou vedeny lépe a ty jejich zase lépe. No, uvidíme.

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

Nauème se ctít demokracii! Jaroslav Pøinesdomù, rodák zbýšovský; Ozvìna 3/2001 Èeský dramatik Ladislav Stroupežnický, autor divadelní hry „Naši furiant“, by se jistì podivil, jak celosvìtové drama nabírá obrátky, až k tragédii. Psal se rok 1950. Tehdejší návsí nynìjšího mìsta Zbýšova u Brna projíždìl povoz tažený párem pøekrásných koní. Koèíroval ho sedlák Jindøich Pokorný starší. Byl právem hrdý nejen na svoji rodinu, ale i na svùj potah i celé hospodáøství. Upøímný, pohotový. Svojí otevøenou mluvou dráždil novodobé panstvo. Oni, kteøí pracovali od rána do noci na své pùdì a vypomáhali druhým, mìli se podrobit tìm, kteøí za první Èeskoslovenské republiky vykøikovali hesla: „Nás práce neživí, nás živí magistrát“. Jim mìli postoupit pozemky, zemìdìlské stroje a vše, na èem lpìli rodovou tradicí. Pøišel jiný proud. Povaleèi získali vedení svým zpùsobem a rozhodovali o životì a smrti jiných. Zakládali Jednotná zemìdìlská družstva (JZD), „porouèeli dešti, vìtru“ a urèovali, kolik plodin se musí urodit a odevzdat státu. Zpùsoby jejich poèínání byly nevybíravé. Obvinìní rolníkù, že neplnili dodávky, že øedili mléko vodou a jinak škodili státu, mìlo kruté následky. Soudcové z lidu a prokurátoøi rozhodovali. Byli dobøe školeni a chránìni zákonem, nebo stát pøevzal úlohu kata. Odsouzeným

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

byla vnucena vùle jejich zvrácenosti. S vidinami sovìtského ráje, po zpùsobu komandování malého Lenina a velkého Stalina pustošili naši zemi podle Mièurina. Vraždili nejlepší lidi vlastního národa, na takovém nízkém stupni byla morálka. Z poctivých èeských lidí dokázali nadìlat zlodìje a lumpy a cokoli jiného jen proto, aby získali moc. Dìlnický prezident Klement Gottwald dal jim požehnání k tìmto èinùm. Ozbrojené lidové milice, armáda a jiné stranické instituce dohlížely nad vším za pomoci fízlù a udavaèù. Krutý policejní režim. Jen v soukromí, a to ještì zøídka, mluvilo se pravdivì o pomìrech v Rusku. Neznalá vìtšina však rozhodla jinak. Mnozí obèané znali sedláka Jindru Pokorného (Handrycha) a jeho spoøádanou rodinu. Statný, vypracovaný, upøímný, houževnatý a znalý zemìdìlství. Co mìl na mysli, to øekl, i když se to nìkomu nelíbilo. A nechtìli ta slova slyšet mnozí z novodobého vedení obce. Na parcele ve Studených dokázal naložit na žebøiòák 34 mandelù žita a pøivézt zdárnì k vymlácení. Polní cesta byla krkolomná. Zdolal všechno v hospodáøství, statek vzkvétal jako hrušnì pøed jejich domem. Jen zlé poèínání hulvátù vykonalo své. Syn Jindra, pružný, pohledný mladý muž, èlen družstva Sokolù, na které bylo potìšením se dí-

vat pøi cvièení na bradlech, hrazdì, koni èi kruzích. Byl povolán na vojnu, nasazen do dolù v Ostravì, kde zahynul roku 1953. Pøi závalu? Jaké drama se odehrávalo? Podnìt ke zlu byl dán posudkem na osobu vedením politické strany: „Syn nemá dosud kladný pomìr k lidovì demokratickému zøízení“. Tím byl dán pokyn! Za protektorátu Böhmen und Mähren v záznamu trestaných dvì písmena vyznaèena znamenala v plném znìní „Rückwärts unerwünscht“ (návrat nežádoucí). Jak to konèívalo, je známo. Literatury na toto téma je dostatek. A viníci? Každý nemyslící, kdo takové dìní podporoval a neuvažoval o tom, že stejný osud mùže potkat i jeho - viz Slánský a další. Tak si mnozí pøedstavovali soužití lidstva? Žít jako „Petrovští loupežníci“? Selská hrdost a poctivý život pracovitých lidí byl narušen a zdolán fanatiky. Nehodí se uvádìt jména tìch, kteøí nejednali správnì, podle zásad lidskosti. Ani dnešní rozjitøená doba nejde cestou pravdy, nebo náprava charakteru a morálky národa trvá dlouho. Nemìli snad v žilách krev ti, co øíkali své názory nahlas? Jen mysleli jinak! Nechtìli násilí! Odejdeme všichni z tohoto svìta! Výstižný nápis u mnohých høbitovù øíká pravdu: „Co vy jste, my jsme byli, co my jsme, vy budete!“

9

Koncert Jaromíra Nohavici V. K., Ivanèický zpravodaj, bøezen 2002 Krásné melodie, texty básníka, charismatický, energií nabitý protagonista. Tak by se dal jednou vìtou charakterizovat únorový koncert Jarka Nohavici v Ivanèicích. Folkovou kytaru støídala halasná heligonka a zpìvák hýøil postøehy a situaèním vtipem. Jakoby se s blížící padesátkou dostával do té pravé formy. Koncert, který mìl trvat devadesát minut, se protáhl pøes dvì hodiny. Diváci totiž nechtìli Nohavicu pustit. Po nìkolika pøídavcích odešel až do šatny, aby se pøevlékl, ale potlesk neustával, spíš naopak, a tak se musel vrátit s dalšími písnìmi. Nohavicovy ivanèické koncerty byly vždy nádherné, ale ten poslední je ještì pøedèil. Jarka Nohavici jsme se zeptali, èím to je a on nám odpovìdìl: „Žiji teï v naprosté pohodì a na koncerty se tìším. Poøádám jen tak ètyøi do mìsíce, a proto jsou i pro mì zážitkem, zvl᚝ tady v Ivanèicích, vždy se mi tu moc líbí. Zájezdová pøedstavení mám rád, projdu se mìstem, dnes Ivanèicemi, zítra budu zase v Mikulovì, a mám se poøád na co dívat.“ Nohavica se jako textaø poprvé proslavil písní pro Marii Rottrovou Lásko, voníš deštìm. Tuto nádhernou píseò jistì uslyšíme na podzim pøímo od Marie Rottrové, nebo se u nás pøedstaví (poprvé) spolu se skupinou Neøež. Nyní pøichází do kin film Rok ïábla, kde kromì Nohavici zpívá nìkteré písnì i jeho kamarád Karel Plíhal. Také s tímto folkaøem pøipravuje ivanèické KIC ještì letos koncert a tak i ti, kteøí se na Nohavicùv koncert nedostali, se mají na co tìšit. ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Boty v trávì od Petry Janckové Potkala jsem boty a mìly se k sobì. Šlapaly jedna za druhou, šastny že jsou spolu. Když mìla První rozvázanou tkanièku, Druhá se ochotnì zastavila a poèkala, až si ji zaváže, a naopak. Protože šlapaly poøád spolu, stalo se, že si obì prošlapaly díru do podrážky a musely jít do opravny. Obuvník je opravil, ale ouha – jedna nová podrážka byla silnìjší. Už nemohly boty šlapat pìknì vedle sebe a vesele se na sebe smát. Teï už První nevidìla Druhé na jazýèek a bylo jí z toho smutno. Zakopávala a rozvazovala se jí tkanièka poøád dokola. Druhá z toho byla také smutná, ale výhled, který se jí naskytl díky nové podrážce, se jí docela líbil. Postupnì zapomínala na trampoty s První a vykraèovala si sama. Rozhlížela se po krajnì, libovala si jaké je to

10

pìkné, že na První nemusí èekat a mùže jít kam chce. Na cestì byla jáma a Druhá, jak se tak rozhlížela a nedávala pozor kam šlape, do té jámy spadla a ne a ne se vyškrábat ven. A k tomu všemu si roztrhla novou podrážku. Zùstala sedìt na dnì jako stará papuè a zaèalo jí být do breku. Jak to, že je v díøe. Ještì pøed chvílí si tak pìknì vykraèovala po cestì, nic jí nechybìlo, sluníèko na ni svítilo. Teï si Druhá vzpomnìla na První a pustila se do volání o pomoc. Volala a volala, prosila, aby První pøišla, podala jí dolù tkanièku a pomohla jí z té jámy ven. Jenže nikdo nepøicházel a Druhá zaèala nabírat do pláèe, až se jí rosily tkanièky. Ze samého pláèe usnula a zdál se jí sen. Byla ve vysoké trávì, tak vysoké, že ani nebe

nevidìla, a hledala První. Bìhala, volala, rozhlížela se na všechny strany, stoupala si na špièku, až se nakonec odrazila a vyskoèila tak vysoko, že uvidìla sluníèko, nebe, dokonce i První, která ležela nedaleko. Chtìla na ni zavolat: „Haló, tady jsem,“ ale v tu chvíli se probudila na okraji jámy. To mìla radost. Otoèila se na podpatku a cesta necesta pelášila domù, jako by jí za patou hoøelo, nic nedbala na pošramocenou podrážku. Doma ji První nemohla ani poznat, rozvázaná tkanièka, vyplazený jazýèek, zaprášený podpatek a páni – i nová podrážka docela znièená. A tak obì zase putovaly do opravny. Obuvník si dal tentokrát záležet a øádnì Druhou opravil. Boty se zaradovaly a šlapaly zase spolu.

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

6. èást Rok 1920

Stavby Potravní spolek „Vzájemnost – Vèela“ postavil skladištì na rùzné zboží u rozcestí silnic do Námìštì a Velké Byteše na bývalé hutnické haldì. V budovì èís. 5 zøízeno holièství. Mezi domy èís. 8 a 9 zøízena prodejna papíru. Mezi domy èís. 9 a 10 zøízena prodejna (hokynáøství). Trafika z hotelu „Zástavka“ èís. 5 pøedána byla do domu èís. 9 vdovì po vojínu. Zøízena zdravotní komise. Tohoto roku byly provedeny volby do národního shromáždìní a senátu. V domu èíslo 72 zøízeno krejèíøství. 28. øíjna zasazeny, na oslavu samostatnosti èeskoslovenské republiky, stromky ovocné u nemocnice èís. domu 72, za národních zpìvù a deklamací. Zrušení nìmecké školy 28. øíjna naøízeno okresní politickou správou (výnos ze dne 23/10 èís. 450/12) zrušení nìmecké obecné školy ve smyslu zákona 79 ze dne 3/4 1919 pro nedostatek žákù.

ležící, kde se též revoltující z ostatních obcí, u elektrárny shromažïovali. Po výstøelech vojska, které elektrárnu obklièovalo, rozprchli se revoltující dìlníci. Zajatí byli soudnì vyslýcháni a vùdci odsouzeni k nìkolikaletému žaláøi, naèež nastal úplný klid. Po dobu komunistického pøevratu od 13. do 24. prosince bylo zavedeno stanné právo.

Rok 1921

Školní rada Zøízena èeská místní školní rada, pozùstávající ze 4 uèitelù a 8 zástupcù obce. Zemøel Dr. Josef König, závodní lékaø a závodní nemocenskou pokladnou zvolen Dr. Frant. Zedníèek. Bývalý týdenní trh, schválen opìt politickou správou èíslo 428/1 B.

Pøemìna názvu obce Název obce (dosud Boží Požehnání) o jehož zmìnu žádáno bylo, pøemìnìn výnosem politické správy èís. 195/6A na „Zástavka“.

Stravování dìtí ve škole Americkou misii stravováno již od r. 1919 až do 1. dubna 1921 a to polévkou 150 žákù, 120 dìtí do 6ti let dostávalo kakao, a ženy tìhotné za poplatek 2 Kè pozdìji 5 Kè. Péèi uèitelského sboru školy obecné bylo žactvem zasazeno u obec. nemocnice 10 ovocných stromkù a nazvány sad „Svobody“. Stromky daroval uèitel Ladislav Ovesný.

Pokus o komunistický pøevrat 13. prosince pokusila se èást dìlnictva o komunistický pøevrat (puè), který se nezdaøil následkem vèasného povolání vojska z Brna. Ozbrojené dìlnictvo procházelo obcí, odebíralo v domech veškeré zbranì, a táhlo do Oslavan, mìsteèku asi 8 km jižnì od Zástavky

Sèítání lidu Pøi sèítání lidu ze dne 16. února 1921 bylo v obci napoèteno 1498 Èechù, 124 nìmcù, 10 sporných, 7 Polákù, 1 Ruska. Domù 119-105 obydlených, 14 neobydlených, 366 bytových stran. Následkem velkého sucha byla správa obce nucena uzavøíti obecní

e-metro # duben 2002 www.volny.cz/e-metro

vodovod a pouštìti vodu jenom jednu hodinu dennì, a sice od 8 do 9 hodin ráno. Nemoce R. 1921 v letních mìsících onemocnìlo nìkolik osob na tyf, a pøevezeny byly do nemocnice v Ivanèicích. Celkem zemøelo v tomto roce 23 osob. Obecní knihovna Obecní knihovna zøízena roku 1920, 28. èervence èítá koncem roku 1921, svazkù 323 – 95 ètenáøù vypùjèilo ve 32 pùjèovních hodinách 2.137 knih. Obecné knihovnì darovali: Ochotnický spolek „Tyl“ Kè 100,-, øeditel m욝anské školy Jak. Komenda 2 knihy „Bílá hora“ a „Staromìstské námìstí“. Prvním knihovníkem byl zvolen Kaplan Rich. Dle mých pamìtí existovaly v obci pøed válkou dvì knihovny a sice jedna zøízena péèí ochotnického spolku „Tyl“ umístìna byla v závodním hotelu, kde mìl shora uvedený spolek spolkové místnosti, druhá v obecné škole nìmecké, kterou vedl naduèitel Siruèek, a kde bylo možno též èeské knihy vypùjèiti. Správa místní obce pøispívá na obecní knihovnu obnosem Kè 1,- na jednoho obèana což èiní Kè 1700,roènì. Dle zákona o obecních knihovnách je obec povinna pøispívati 50 h. na jednoho obèana. Knihovna umístìna je v obecní kanceláøi. Nejèetnìji jest ve ètenáøstvu zastoupen stav dìlnický.

v pøístím díle: pøevzetí pamìtní knihy, obecná a m욝anská škola a legionáøi

11