UPLATŇOVÁNÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ V OBCHODECH S TŘETÍMI ZEMĚMI

UPLATŇOVÁNÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ V OBCHODECH S TŘETÍMI ZEMĚMI V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í OBCHODNÍ OPERACE

S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á K O M O R A K A RV I N Á

2010 - 2013

Celní předpisy

Marek Reinoha poradce v oblasti cel a unijního obchodu

Celní předpisy Jednotná celní legislativa EU. • NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní zákoník Společenství (celní kodex Společenství) • NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství • NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku • NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku • NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla • a další

Celní předpisy Národní celní legislativa. • Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění • Vyhláška č. 171/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží • Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství • a další

Základní pojmy celního práva • zboží - přestože základní celní předpisy EU pojem zboží nedefinují (zboží je definováno judikátem evropského soudního dvora), rozumí se jím veškeré hmotné věci movité, které lze zatřídit do nomenklatury celního sazebníku, a elektrická energie • osoba usazená ve Společenství: - v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště ve Společenství - v případě právnické osoby osoba, která má sídlo, řídící ústředí nebo stálou provozovnu ve Společenství • dovozem – dopravení zboží ze státu mimo EU na jednotné celní území EU • vývozem – dopravení zboží do státu mimo EU z jednotného celního území EU • deklarant – osoba, která je oprávněná podat celní prohlášení, tato osoba se může nechat zastupovat v zastoupení přímém i v zastoupení nepřímém, nepřímý zástupce však procesně jedná jako deklarant

Základní pojmy celního práva • celní prohlášení – projev vůle deklaranta, tzn. návrh, směřující k propuštění zboží do navrhovaného celního režimu. Celní předpisy stanoví, kdy je celní prohlášení podáváno v písemné podobě na předepsaném tiskopise (Jednotném správním dokladu – JSD) a kdy jinou formou

Základní pojmy celního práva • celně schválené určení – možné způsoby nakládání se zbožím, kterými jsou: - propuštění zboží do navrhovaného celního režimu - umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu - vzdání se zboží ve prospěch státu - zničení zboží pod dohledem celních orgánů - zpětný vývoz zboží z celního území Společenství • celními režimy se rozumí: - propuštění zboží do volného oběhu - propuštění zboží do režimu uskladnění zboží v celním skladu - propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku - propuštění do režimu přepracování zboží pod celním dohledem - propuštění zboží do režimu dočasného použití - propuštění zboží do režimu vývozu - propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku - propuštění zboží do režimu tranzitu

Základní pojmy celního práva • předložení zboží k celnímu řízení – oznámení celním orgánům učiněné stanoveným způsobem, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány • propuštění zboží – úkon, kterým celní orgány umožňují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do nějž je propuštěno • zboží v právním postavení dočasně uskladněného zboží – zahraniční zboží, které je pod dohledem celních orgánů, nicméně mu ještě nebylo přiděleno žádné celně schválené určení • zboží celním statusem Společenství – zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území EU a nebylo dopraveno mimo EU a zboží, které bylo do EU dovezeno z třetích zemí a bylo propuštěno do volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení na celním území EU • zbožím celním statusem zahraničním se rozumí ostatní zboží

Zastupování • Každá osoba se muže osoba nechat v jednání s celními orgány zastoupit pro provádění všech úkonu a formalit stanovených celními předpisy.

• Toto zastoupení muže být: - přímé, kdy zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby nebo - nepřímé, kdy zástupce jedná vlastním jménem na účet jiné osoby • Zástupce musí prohlásit, že jedná na účet zastoupené osoby, vymezit, zda se jedná o zastoupení přímé či nepřímé, a být zmocněn jednat jako zástupce. • Osoba, která neprohlásí, že jedná jménem nebo na účet jiné osoby, nebo prohlásí, že jedná jménem nebo na účet jiné osoby, aniž je zmocněna, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a na vlastní účet.

Celní hodnota Celní hodnota - základ pro výpočet cla Stanovení celní hodnoty vychází z principu tzv. hodnoty převodní, tedy ceny skutečně placené nebo ceny, která má být zaplacena za zboží dodané ze zahraničí do tuzemska. V komerční praxi bývá touto cenou obyčejně částka uvedená na obchodní faktuře dodavatele. Forma uskutečnění platby není přitom podstatná stejně jako skutečnost, zda platba je nebo bude uskutečněna přímo prodávajícímu nebo třetí osobě ve prospěch prodávajícího. Cenou, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, se rozumí celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží; zahrnuje veškeré platby, které kupující uskutečnil nebo má uskutečnit jako podmínku prodeje dováženého zboží prodávajícímu nebo třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího.

Celní hodnota Při určení celní hodnoty se k ceně, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, připočtou, mimo další prvky uvedené v ustanovení čl. 32 celního kodexu, zejména: - provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí, které jsou hrazeny kupujícím a nejsou zahrnuty k ceně zboží, - náklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál, které jsou hrazeny kupujícím a nejsou zahrnuty k ceně zboží, - licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, které musí přímo nebo nepřímo platit kupující jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto poplatky nejsou zahrnuty v ceně zboží, - hodnota celé části výnosu z jakéhokoli pozdějšího dalšího prodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která případně přímo nebo nepřímo prodávajícímu, - náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství, - náklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství,

Celní hodnota Do celní hodnoty se, za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, nezapočítávají, mimo další prvky uvedené v ustanovení čl. 33 celního kodexu, zejména: - náklady na dopravu zboží po jeho příchodu na místo, kde vstoupilo na celní území Společenství - dovozní cla a jiné poplatky splatné ve Společenství při dovozu nebo prodeji zboží - náklady na stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc vynaložené po dovozu na dovážené zboží - nákupní provize, - apod.

Pro správnou kalkulaci celní hodnoty je nutné zkoumat dodací doložky INCOTERMS, které, mimo jiné upravují rozdělení nákladů spojených s přepravou mezi prodávajícího a kupujícího.

Celní hodnota Celní hodnota má vliv na kalkulaci základu DPH při dovozu zboží. Dle ust. § 38 zákona o DPH je základem daně u dovozu zboží je součet: - základu pro vyměření cla - celní hodnota určená dle Kapitoly 3 celního kodexu uvedená v odst. 47 JSD - hodnoty cla - uvedené v odst. 47 JSD - vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, tzn. náklady na dopravu zboží, na pojištění zboží, na manipulaci se zbožím po cestě ze třetí země, včetně nakládky a vykládky, na služby celního deklaranta (tyto služby jsou osvobozeny od DPH)

- příslušné spotřební daně

Celní hodnota/DPH Náklady dovozce

EXW

DDU na faktuře za zboží jsou vedlejší náklady odděleny od ceny zboží

od

1000,-

1900,ve faktuře odděleno: zboží ….. 1000,doprava … 900,-

Faktura za dopravu z CH do ČR od dopravce

900,-

Faktura za prodávajícího

zboží

DDU vedlejší náklady jsou započteny do ceny prodávaného zboží 1900,-

CELNÍ HODNOTA

1300,-

1300,-

1900,-

Výše vyměřeného cla (5%)

65,-

65,-

95,-

Náklady za vnitrounijní úsek dopravy nezahrnuté v celní hodnotě

600,-

600,-

0

Faktura za vykládku

200,-

200,-

200,-

Faktura za služby celního deklaranta

100,-

100,-

100,-

2265,-

2265,-

2295,-

ZÁKLAD VÝPOČET DPH

PRO

Kontrola Celní orgány mohou provádět veškeré kontroly, které považují za nezbytné pro zajištění rádného používání celních předpisů.

Kontroly: - namátkové celní kontroly - kontroly vycházejí z analýzy rizik za použití pocítacového zpracování dat Pro účely používání celních předpisů (včetně kontrol) musí každá osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na dotyčných operacích za účelem obchodu se zbožím, poskytnout celním orgánům na jejich žádost všechny doklady a informace a veškerou potřebnou pomoc.

Následná kontrola Celní orgány jsou oprávněny po propuštění zboží do navrženého celního režimu provádět následnou kontrolu, jejímž účelem je přesvědčit se o správnosti a úplnosti údajů uvedených v celním prohlášení, pravosti dokladu k němu předložených nebo připojených a o správnosti vyměřeného cla, daní a poplatku. Následná kontrola muže být provedena u a) tuzemského vývozce nebo tuzemského dovozce, b) tuzemského příjemce nebo tuzemského odesilatele zboží c) deklaranta d) přímého zástupce e) dopravce zboží f) apod. Provádí se kontrolou obchodních dokladu a účetních záznamu a dalších písemností vztahujících se k údajům uvedeným v celním prohlášení nebo k údajům, souvisejícím s obchodními operacemi s tímto zbožím.

Následná kontrola Následnou kontrolu lze provést ve lhůtě tří let od konce roku, ve kterém vznikla povinnost zaplatit clo nebo daň. Kontrolovaná osoba je povinna: a) vytvořit podmínky pro provedení následné kontroly b) předložit celnímu orgánu veškeré vyžádané doklady a písemnosti, poskytnout mu informace k předmětu kontroly c) předložit celnímu orgánu zboží, pokud má takové zboží k dispozici d) předložit v průběhu kontroly důkazní prostředky prokazující její tvrzení, e) umožnit celním orgánům vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa a dopravního prostředku, které užívá k podnikání nebo které souvisejí s předmětem kontroly, jakož i do obydlí, pokud je také užíváno k podnikání, a umožnit jednání s jakýmkoliv svým zaměstnancem f) zapůjčit celním orgánům potřebné obchodní doklady a účetní záznamy a jiné doklady a písemnosti včetně záznamu dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky

Vstup zboží na území Společenství Osoba, která zboží dopravila na celní území Společenství, je povinna je dopravit bez zbytečného odkladu k celnímu úřadu určenému celními orgány nebo na jiné určené místo. Zboží vstupující na celní území Společenství musí být předloženo k celnímu řízení. Předkládá ho osoba, která jej dopravila na toto území, nebo případně osoba, která přebírá odpovědnost za jeho přepravu po jeho vstupu. Zboží, které vstoupilo na celní území Společenství musí být přiděleno celně schválené určení. ČR nemá s výjimkou mezinárodních letišť vstupní celní úřady, tzn. že je zboží do tuzemska zpravidla od vstupního celního úřadů přepravováno pod celní dohledem v režimu tranzitu.

Vstupní souhrnné celní prohlášení  Umožněné předkládat Vstupní celní prohlášení (Entry summary declaration) – povinné od 1.1.2011  Kdo podává ESD? - osoba, která zboží přiváží nebo přebírá odpovědnost za přepravu zboží (většinou dopravce), - ESD může podat i dovozce, příjemce příp. kdokoli, kdo je schopen dotčené zboží předložitnebo zajistit jeho předložení příslušnému celnímu orgánu.  Komu se podává ESD? - celnímu úřadu vstupu (tam, kde zboží vstupuje na území Společenství - podle čl. 184a prováděcího nařízení, čl. 36a celního kodexu) nebo případně jinému celnímu úřadu celnímu úřadu podání (v první fázi není umožněno). 19

Vstupní souhrnné celní prohlášení  Kdy se podává ESD? Před příchodem zboží na území Společenství, ve lhůtách stanovených v čl.184a) až 184c) nařízení Komise 1875/2006 pro jednotlivé druhy dopravy: • námořní přeprava - u nákladů v kontejnerech 24 hodin před nakládkou v přístavu odeslání, volně ložený, či kusový náklad 4 hodiny před vplutím do prvního přístavu na celním území Společenství • letecká přeprava - u letů na krátkou vzdálenost (méně než 4 hodiny) nejpozději v okamžiku skutečného vzletu letadla, u letů na dlouhou vzdálenost nejméně čtyři hodiny před příletem na první letiště na celním území Společenství • železniční a vnitrostátní lodní přeprava - nejméně dvě hodiny před příchodem na vstupní celní úřad • silniční přeprava - nejméně hodinu před příchodem na vstupní celní úřad 20

Vstupní souhrnné celní prohlášení  Kdy není nutné ESD předkládat? V případech dovozu: • elektrické energie, • zboží, které vstupuje potrubím, • dopisy, pohlednice a tiskoviny a to i na elektronických nosičích, • zboží přepravované podle pravidel Světové poštovní úmluvy, • zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících, • zboží, pro které je přípustné “ústní celní prohlášení“, • zboží, pro které jsou vydány karnety ATA,  Co bude musí ESD obsahovat? - údaje podle přílohy 30A nařízení Komise 1875/2006 - údaje jsou různé pro každý způsob přepravy, tj. jiné pro leteckou, námořní, železniční a silniční, dále jsou odlišné pro držitele certifikátu AEO a zjednodušené postupy.

21

Vstupní souhrnné celní prohlášení  Jak se ESD podává? - v elektronické podobě prostřednictvím zařízení na přenos a zpracování údajů (osoba musí mít povolení elektronické komunikace s parametry povolujícího celního úřadu daného členského státu ) - výjimku tvoří havarijní případy, kdy počítačový systém používaný celními orgány není funkční, nebo není funkční elektronická aplikace osoby podávající ESD – v těchto případech lze podat ESD v písemné podobě  K čemu ESD slouží? - obsah ESD bude primárně sloužit k vyhodnocení rizikovosti zásilky, tzn. bude vyhodnocováno, zda takové zboží může vůbec vstoupit na území Společenství.

22

Předložení zboží k celnímu řízení Jakmile je zboží, které není zbožím Společenství a nachází se v tranzitním režimu, dopraveno na místo určení na celním území Společenství a předloženo k celnímu řízení: - ke zboží musí být podáno souhrnné celní prohlášení nebylo-li podáno celní prohlášení - muže být zboží prohlíženo nebo z něj mohou být odebírány vzorky za účelem přidělení celně schváleného určení (na povolení CÚ). - se souhlasem celních orgánu lze zboží vykládat z dopravních prostředku, kterými je přepravováno, pouze a na místech, která k tomu tyto orgány určí nebo schválí - na zboží, na které bylo podáno souhrnné celní prohlášení, musí být podán návrh na přidělení celně schváleného určeni 20 dnu ode dne, kdy bylo podáno souhrnné prohlášení

Souhrnné celní prohlášení Souhrnné celní prohlášení

• není stanoven formulář • podepisuje osoba, která je podává • potvrdí celní orgány a uschovají je, aby mohlo být prověřeno, zda bylo danému zboží přiděleno celně schválené určení ve stanovených lhůtách Pokud bylo zboží před předložením celním orgánům přepravováno v tranzitním režimu, je souhrnným celním prohlášením doklad o tranzitu určený pro celní úřad určení.

Dočasné uskladnění Od předložení k celnímu řízení do doby, než mu bude přiděleno celně schválené určení, má předložené zboží postavení dočasně uskladněného zboží. Dočasně uskladněné zboží muže být skladováno pouze na místech schválených celními orgány. Celní orgány mohou od držitele zboží požadovat poskytnutí jistoty k zajištění celního dluhu.

Dočasně uskladněné zboží podrobeno pouze úkonům potřebným k tomu, aby bylo uchováno v nezměněném stavu, aniž by se měnila jeho obchodní úprava nebo technická charakteristika.

Celně schválená určení • propuštění zboží do navrhovaného celního režimu • umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu SCP a SCS jsou části celního území nebo provozovny umístěné na tomto území, oddělené od ostatního celního území, kde zboží ze třetích je z hlediska dovozních cel a obchodně politických dovozních opatření považováno jako by se nenacházelo na celním území Společenství a na zboží Společenství jsou v důsledku jeho umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu uplatňovány výhody, které se obvykle vztahují na zboží při jeho vývozu. • vzdání se zboží ve prospěch státu • zničení zboží pod dohledem celních orgánů

• zpětný vývoz zboží z celního území Společenství

Celní prohlášení Celní prohlášení se podává: a) písemně – JSD b) Elektronicky – systém EDI c) Ústním prohlášením nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjádří svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu.

Celní prohlášení učinit každá osoba, která muže celnímu orgánu předložit zboží nebo zajistit jeho předložení se všemi povinnými doklady - liší se dle režimu. Avšak: • vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, muže být celní prohlášení učiněno pouze touto osobou nebo jejím jménem • deklarant musí být usazen ve Společenství – tato podmínka se nevyžaduje při propouštění do režimu tranzitu nebo dočasného použití

Celní prohlášení Celní prohlášení se podává: a) celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde zboží bylo nebo má být předloženo k celnímu řízení v souladu s celními předpisy b) celnímu úřadu, který je příslušný ke kontrole místa, kde je vývozce usazen nebo kde se zboží balí nebo nakládá k vývozu

Podáním celního prohlášení podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem vzniká odpovědnost za: – správnost údajů uvedených v celním prohlášení – pravost přiložených dokladu a – dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním dotyčného zboží do daného celního režimu.

Doklady přikládané k CP Údaje uvedené v JSD musí být doloženy následujícími dokumentů:

• obchodní faktura, vystavená vývozcem a znějící na jméno dovozce, prokazující zejména měnu a částku, která je nebo bude hrazena do zahraničí  Obchodní  Konzulární  Celní  Pro forma • deklarace celní hodnoty • certifikát o původu zboží v předepsané formě • přepravní doklad, osvědčující uzavření smlouvy o přepravě věci nebo zasílatelské smlouvy, zejména z důvodu uvedení výše přepravních výloh • balicí list (pokud je to účelné) • další předepsané nebo dohodnuté doklady (zdravotní, veterinární certifikáty apod.).

Celní řízení Do jednotlivých celních režimů se zboží propouští provedením celního řízení: • jehož účelem je rozhodnout o propuštění zboží do celního režimu, vyměřit případné celní poplatky a uplatnit další obchodně-politická opatření.

• které se zahajuje se na základě celního prohlášení (JSD) přijatého celním úřadem • jehož průběh je založen na kontrole totožnosti údajů v dokumentech ke zboží se skutečným stavem zboží (kontrola dokladů nebo fyzická kontrola zboží)

Rozhodnutí Náležitosti rozhodnutí v celním řízení: označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal evidenční číslo rozhodnutí datum přijetí celního prohlášení datum vydání rozhodnutí přesné označení deklaranta popis a název zboží položka celního sazebníku vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je rozhodnutí vydáno elektronicky, jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem i) celní sazbu zboží podle celního sazebníku j) částku vyměřeného cla nebo daně k) číslo úctu banky, na nějž mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení a) b) c) d) e) f) g) h)

Chronologie úkonu v dovozu zboží CÚ vstupu

CÚ dovozu

režim tranzit 20 dnů

podání SCP

(

nebo rovnou JSD)

podání CP (např. tranzit)

předložení zboží k celnímu řízení + ukončení režimu tranzit

dočasné uskladnění

podání JSD

(pokud bylo podáno SCP)

propuštění do režimu – možnost nakládat se zbožím

Zahájení celního řízení

vstup zboží na území EU + předložení zboží k celnímu řízení

Podání ESD

32

Zjednodušené postupy Celní orgány mohu povolit, aby: a) prohlášení neobsahovalo některé údaje nebo k němu nebyly přiloženy některé doklady b) byl namísto prohlášení předloženo neúplné celní prohlášení, obchodní nebo úřední doklad spolu s žádostí propustit zboží do daného režimu c) celní prohlášení ke zboží pro daný režim bylo provedeno zápisem do protokolu V režimu tranzitu: a) povolení schváleného příjemce - umožňuje, aby zboží dopravované pod celním dohledem v celním režimu tranzitu do ČR nemuselo být dopravováno k celnímu úřadu, ale do prostor dovozce zboží b) povolení schváleného odesílatele - umožňuje, aby zboží, které má být dopraveno v režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení, nemuselo být dopravováno k celnímu úřadu, ale aby bylo přepravováno z prostor odesílatele

Celní režimy Vývoz • celním režim jehož účelem je umožnit opuštění zboží území EU, tzn. aby zboží mohlo být dopraveno do třetích zemí • celní režim, na který se vztahuje uplatnění obchodně-politických opatření souvisejících s vývozem zboží • celní režim, jehož důsledkem je osvobození dodávky zboží od DPH • výstupem zboží mimo celní území Společenství ztrácí zboží Společenství svůj celní status • do režimu vývozu nelze propustit zboží, které není zbožím Společenství

Vývoz Definice vývozu Dle celních předpisů: - dopravení zboží do státu mimo EU z jednotného celního území EU Jako předmět daně dle zákona o DPH: § 2 ZoDPH – Předmětem daně je dodání zboží za úplatu s místem plnění v tuzemsku § 13 odst. 1 ZoDPH – Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. § 66 ZoDPH – Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území EU na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství. Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

Vývoz Daňový doklad při vývozu zboží § 30 ZoDPH odst. 4 – daňovým dokladem při vývozu zboží je: a) písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, b) písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. odst. 5 - pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou

Od 1.7.2009 je elektronické celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu povinné.

Vývoz Definice vývozce Čl. 788 prováděcího nařízení k celnímu kodexu (NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93) : -

za vývozce považuje osoba, jejímž jménem a na jejíž účet je podáváno vývozní celní prohlášení a která má v době přijetí tohoto prohlášení k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat.

-

má-li na základe vývozní smlouvy k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat osoba usazená mimo Společenství, považuje se za vývozce ta smluvní strana, která je usazena ve Společenství.

e-Vývoz Elektronický vývoz – povinný od 1.7.2009: • umožňuje, aby celní úřad rozhodl o propuštění zboží na základě elektronicky podaného celního prohlášení • po propuštění zboží je vystavován Vývozní doprovodný doklad (VDD), který namísto JSD doprovází zásilku

EU

zboží e-celní prohlášení zboží

VDD

komunikace mezi CÚ

Vývoz Osvobození vývozu od DPH (§ 66) Podmínky pro osvobození: • Zboží musí být celními orgány propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území EU, nebo musí být umístěno do svobodného pásma nebo svobodného skladu. Musí existovat daňový doklad !!! • Zboží musí být je přepraveno nebo odesláno do třetí země (prokázání výstupu!!!) • Zboží je přepraveno z tuzemska: a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.

Vývoz Osvobození vývozu od DPH (§ 66) Prokazování výstupu zboží do třetích zemí:

• elektronické potvrzení celním úřadem • jiné důkazy: - potvrzené VDD - TDD list karnetu TIR - Přepravní doklady (CMR, CIM, konosament, letecký nákladní list, poštovní průvodka apod. - doklad o přidělení celně schváleného určení v zemi mimo celní území EU V uvedených dokladech musí být vyvážené zboží ztotožnitelné.

Vývoz - POZOR !!! Prováděcí nařízení k celnímu kodexu - článek 796e odst. 2 a 3, definuje: Odst. 2) – jestliže celní úřad vývozu neobdržel po uplynutí lhůty 150 dnů ode dne propuštění zboží do režimu vývozu sdělení ‚výsledky kontroly při výstupu‘ od celního úřadu výstupu ani uspokojivý důkaz, může to celní úřad vývozu považovat za informaci o tom, že zboží neopustilo celní území Společenství. Odst. 3) – celní úřad vývozu informuje vývozce nebo deklaranta a celní úřad výstupu uvedený v celním prohlášení o zrušení platnosti vývozního celního prohlášení. Dle § 66 odst. 4 zákona o DPH je jednou nutných z podmínek osvobození vývozu od DPH propuštění zboží do celního režimu vývoz – tzn. existence rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývozu (daňový doklad) !!!!

Celní režimy Volný oběh • nejznámější a nejpoužívanější dovozní celním režim • celní režim jehož účelem je umožnit volné nakládání s dovezeným zbožím na území EU • celní režim, na který se vztahuje zaplacení cla a uplatnění obchodněpolitických opatření (kvóty, licence, úřední povolení, zákazy dovozů apod.) • součástí fiskálních povinností při propuštění zboží do tohoto celního režimu je také zaplacení daní, a to DPH a spotřební daně (při dovozu zboží podléhajícího spotřebním daním dle zvláštních předpisů) • celní režim s povinným zajištěním celního dluhu • zboží je možné propustit do volného oběhu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho zvláštního použití, které mohou stanovit zvláštní právní předpisy

Celní režimy Daňový doklad při dovozu § 30 ZoDPH: odst. 1 – Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. odst. 2 – Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Od 1.11.2011 byl o v ČR zprovozněno podávání celních prohlášení elektronicky – v takovém případě je daňovým dokladem elektronické celní prohlášení.

Celní režimy S PODMÍNĚNÝM OSVOBOZENÍM OD CLA

S EKONOMICKÝM ÚČINKEM

1. tranzit 2. uskladňování v celních skladech 3. aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému 4. přepracování pod celním dohledem 5. dočasné použití

1. uskladňování v cel. skladech 2. aktivní zušlechťovací styk 3. přepracování pod celním dohledem

- přijetím celního prohlášení nevzniká celní dluh

- pouze na základě povolení celních orgánů

- při splnění podmínek uvedených režimů, clo a daně nejsou vyměřeny a vybrány

- u osob důvěryhodných

4. dočasné použití 5. pasivní zušlechťovací styk

možno kontrolovat celní úřady v prováděnípříslušného režimu

Celní režimy Uskladnění v celním skladu • celním režim s podmíněným osvobozením od dovozního cla • režim uskladňování v celním skladu podle článku 98 odst. 1 celního kodexu umožňuje skladovat v celním skladu: - zboží, které není zbožím Společenství, aniž toto zboží podléhá dovoznímu clu nebo obchodně-politickým opatřením (kód celního režimu 71), - zboží Společenství, pro které zvláštní předpisy Společenství stanoví, že se na ně v důsledku jeho uskladnění v celním skladu vztahují opatření obvykle uplatňovaná při vývozu zboží (kód celního režimu 76 a 77). Skutečnost, že režim uskladňování v celním skladu umožňuje skladovat zboží, aniž by podléhalo obchodně-politickým opatřením, žádným způsobem neovlivňuje možnost uplatnit zákazy a omezení uvedené v článku 58 odst. 2 celního kodexu (např. vojenský materiál, chemické látky, zboží podléhající CITES, apod.).

Celní režimy Uskladnění v celním skladu • celním skladem je jakékoliv zajištěné místo (prostranství, objekt nebo prostor) schválené celními orgány a které je pod jejich dohledem. Na tomto místě může být zboží skladováno pouze za podmínek předepsaných v povolení. Povolením je povolení k provozování celního skladu ve smyslu článku 100 odst. 1 celního kodexu. • celní sklady mohou být povoleny jako: - veřejné - soukromé • v celních skladech mohou být na zboží prováděny jen operace spojené s jeho udržováním a základními manipulacemi, jako jsou balení, třídění, uzpůsobení další dopravě apod. • z celního skladu lze zboží propustit do volného oběhu, vyvézt zpět mimo EU nebo propustit do jiného celního režimu

Celní režimy Aktivní zušlechťovací styk Režim aktivního zušlechťovacího styku umožňuje v souladu s článkem 114 celního kodexu, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovatelských operací na celním území Společenství bylo použito: • zboží, které není zbožím Společenství a které má být vyvezeno zpět z celního území Společenství ve formě zušlechtěných výrobků, aniž by podléhalo dovoznímu clu a obchodně-politickým opatřením (podmíněný systém); • zboží propuštěné do volného oběhu s vrácením nebo prominutím dovozního cla, kterému toto zboží podléhá, je-li vyvezeno z celního území Společenství ve formě zušlechtěných výrobků (systém navracení). Zpracovatelské operace - zpracování zboží včetně jeho montáže, sestavení nebo přizpůsobení jinému zboží, přepracování zboží nebo oprava zboží včetně jeho obnovy a seřízení.

Celní režimy Aktivní zušlechťovací styk PODMÍNĚNÝ SYSTÉM : • zahraniční zboží, které má být vyvezeno zpět z tuzemska ve formě zušlechtěných výrobků, aniž by podléhalo clu, daním,.. – zušlechtěné výrobky určeny k vývozu do zahraničí v rámci odbytu na zahraničních trzích. SYSTÉM NAVRÁCENÍ (DRAWBACK) • zboží propuštěné do volného oběhu (získává statut českého zboží) s vrácením nebo prominutím dovozního cla, kterému toto zboží podléhá, jeli vyvezeno zpět z tuzemska /EU/ ve formě zušlechtěných výrobků. – Drawback umožňuje podnikům vyhradit si právo na přiznání stejných výhod (neplacení, navrácení cla, daní) pokud zušlechtěné výrobky vyvezou do zahraničí.

Celní režimy Přepracování pod celním dohledem Režim přepracování pod celním dohledem patří mezi obchodní opatření určená k vytvoření, udržení nebo rozšíření zpracovatelských aktivit na území Společenství. Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje podrobit zboží, které není zbožím Společenství, na celním území Společenství takovým operacím, které změní jeho vlastnosti nebo stav, aniž by podléhalo dovoznímu clu nebo obchodně-politickým opatřením, a propustit do volného oběhu výrobky vzniklé z těchto operací s použitím pro ně platných dovozních cel. Přepracování pod celním dohledem se použije: - u zboží, jehož přepracováním se získají výrobky, na které se vztahuje nižší dovozní clo než na dovozové zboží, nebo - na operace určené k zajištění souladu s technickými normami, který je požadován pro účely propuštění zboží do volného oběhu. V tomto případě nemusí být splněna podmínka, že přepracované výrobky musí podléhat nižšímu dovoznímu clu.

Celní režimy Dočasné použití Režim dočasného použití umožňuje, aby zboží, které není zbožím Společenství a které má být vyvezeno zpět v nezměněném stavu, kromě běžného snížení hodnoty způsobené jeho použitím, bylo na celním území Společenství používáno s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla a aniž by se na tento dovoz vztahovala obchodně-politická opatření (článek 137 celního kodexu). Režim dočasného použití může být využit jak pro zboží, jehož vlastníkem je osoba usazená mimo Společenství, tak pro zboží, jehož vlastníkem je osoba usazená ve Společenství. Povolení k dočasnému použití se uděluje na žádost osoby, která bude zboží používat sama nebo která zajistí jeho používání. V povolení se stanoví lhůta ke zpětnému vývozu.

Celní režimy Dočasné použití S částečným osvobozením od dovozního cla Vzniká celní dluh. Dovozní clo v případě propuštění zboží do tohoto režimu činí za každý byť i jen započatý měsíc 3 % z úhrnné výše cla, které by mělo být zaplaceno za zboží, kdyby v okamžiku propuštění do tohoto režimu bylo propuštěno do volného oběhu. S úplným osvobozením od dovozního cla Případy a zvláštní podmínky, za nichž může být uplatněn režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, jsou stanoveny v článcích 554 až 578 prováděcího nařízení. Tyto případy jsou rozděleny do následujících kategorií: • dopravní prostředky, palety a kontejnery (články 555 – 562 prováděcího nařízení), • předměty osobní potřeby cestujících a zboží ke sportovním účelům dovážené cestujícími; potřeby k uspokojování potřeb námořníků (články 563, 564 prováděcího nařízení),

Celní režimy Dočasné použití • zboží určené k nápravě následků katastrof; lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení; zvířata; zboží pro použití v příhraničních oblastech (články 565 – 567 prováděcího nařízení), • zvukové, obrazové nebo datové nosiče; propagační materiály; zařízení k výkonu povolání; pedagogický materiál a vědecká zařízení (články 568 – 570 prováděcího nařízení), • obaly; formy, matrice, šablony, návrhy, nákresy, měřící, kontrolní a testovací přístroje a podobné předměty; speciální nářadí a nástroje; zboží nezbytné k provádění zkoušek nebo zkouškám podléhající; vzorky; náhradní výrobní prostředky (články 571 – 575 prováděcího nařízení), • zboží určené pro veřejné akce nebo prodej (článek 576 prováděcího nařízení), • náhradní díly, příslušenství a vybavení; ostatní zboží (články 577, 578 prováděcího nařízení).

Celní režimy Pasivní zušlechťovací styk Celní režim, který umožňuje, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z celního území Společenství za účelem podrobení zpracovatelským operacím a aby výrobky vzniklé z těchto operací byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. Povolení se uděluje na žádost osoby, která zajišťuje provádění zpracovatelských operací. Povolení může být uděleno pouze osobám usazeným ve Společenství, lze-li zjistit, že zušlechtěné výrobky pocházejí ze zpracování dočasně vyvezeného zboží a nehrozí-li, že povolení k použití tohoto režimu vážně poškodí zásadní zájmy zpracovatelů ve Společenství. V povolení se stanoví lhůta, v níž musí být zušlechtěné výrobky dovezeny zpět.

Celní režimy Pasivní zušlechťovací styk Při zpětném dovozu zboží a jeho propouštění do volného oběhu lze přiznat úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla, pokud jsou splněny všechny podmínky a povinnosti vyplývající z režimu pasivního zušlechťovacího styku a pokud návrh na propuštění zboží do volného oběhu učiní držitel povolení. Úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla, s výjimkou oprav, spočívá v tom, že se od částky dovozního cla na zušlechtěné výrobky propuštěné do volného oběhu odečte částka dovozního cla, které by bylo ke stejnému dni vyměřeno ze zboží, z něhož byly zušlechtěné výrobky získány, kdyby bylo propouštěno do volného oběhu po dovozu ze země, v níž byla provedena poslední zušlechťovací operace. Částečné osvobození od dovozního cla u placených oprav se realizuje tak, že se clo vyměří přímo ze zušlechtěných výrobků. Celní hodnotou zpět dovezeného zušlechtěného (opraveného zboží) je částka odpovídající nákladům na provedenou opravu, za předpokladu, že tato částka je jedinou úhradou držitele povolení.

Celní režimy Tranzit • celním režim s podmíněným osvobozením od dovozního cla • celní režim, který umožňuje dopravu zboží z celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení pod celním dohledem aniž by podléhalo obchodně-politickým opatřením. Plně se však uplatňují ochranné předpisy, zejména předpisy veterinární, fytokaranténní apod. • celní režim s povinným zajištěním celního dluhu • deklarant se nazývá hlavním povinným - jeho hlavní povinností je předložit zboží ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu a dodržet při tom opatření přijatá celními orgány ke ztotožnění zboží (např. neporušenými celními uzávěrami) Tranzit se dělí na: • tranzit Společenství – (vnější, vnitřní) • společný tranzit – doprava zboží mezi územím EU a třetími zeměmi, které přistoupily k Úmluvě o společném tranzitu

Celní režimy Tranzit vnější

Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží mezi dvěma místy přes celní území Společenství: 1. zboží, které není zbožím Společenství, aniž by toto zboží podléhalo dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodně-politickým opatřením, 2. zboží Společenství v případech a za podmínek stanovených postupem projednávání ve výboru tak, aby produkty, na které se v souvislosti s vývozem vztahují určitá opatření, nemohla tato opatření obcházet nebo neoprávněně využívat. Režim vnějšího tranzitu je UKONČEN, když je zboží propuštěné do tohoto režimu s požadovanými doklady předloženo celnímu ÚŘADU URČENÍ V SOULADU S PODMÍNKAMI PRO TENTO REŽIM. Hlavní povinný poskytne zajištění úhrady celního dluhu

Celní režimy Tranzit vnitřní Režim vnitřního tranzitu umožňuje přepravu zboží Společenství za podmínek uvedených níže mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území Společenství přes území třetí země beze změny jeho celního statusu: • • • • •

v režimu vnitřního tranzitu Společenství, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě (Úmluva o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 mezi zeměmi Společenství a ESVO), na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) na podkladě karnetu ATA používaného jako tranzitní doklad na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně) poštou (včetně balíkové pošty)

Svobodné pásmo, svobodný sklad Svobodná pásma nebo svobodné sklady (dále „SCP“) jsou: • lokality (prostory), ve kterých je od DPH osvobozeno dodání zboží a také poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému v těchto lokalitách. Z tohoto pohledu se jedná o lokality vybavené zvláštními privilegii. Postavení SCP: • na dovážené zboží umístěné v SCP se pohlíží jako na zboží, které nebylo přepraveno na území EU, a to do té doby, dokud není z těchto prostor vyjmuto a propuštěno do některého dovozního celního režimu. • na zboží, které je z tuzemska umístěno do SCP je pohlíženo jako na zboží vyvezené z území EU se všemi důsledky vývozu, mezi které patří i osvobození od DPH. • uvedených vlastností SCP je možné využít při realizaci různých dodávek zboží, při kterých by jinak musela být uplatňována DPH.

Svobodné pásmo, svobodný sklad Z celních předpisů obecně vyplývá, mimo jiné, že: • všechny osoby, které v SCP provádějí činnost zahrnující skladování, zpracování nebo opracování nebo prodej či nákup zboží, jsou povinny vést evidenci zboží ve formě stanovené celními orgány • v SCP může být umístěno zboží Společenství i zboží, které není zbožím Společenství (z pohledu statusu) • v SCP je povolena jakákoliv průmyslová a obchodní činnost nebo poskytování služeb • zboží opouštějící SCP může být vyvezeno nebo zpětně vyvezeno z celního území Společenství nebo dodáno do jiné části celního území Společenství • obvod a vstupní a výstupní místa SCP jsou pod dohledem celních orgánů

Zajištění celního dluhu Případy, kdy je poskytnutí jistoty povinné: • volný oběh (včetně zvýhodněného sazebního zacházení v důsledku konečného použití) • aktivní zušlechťovací styk v systému navracení a • dočasné použití s částečným osvobozením od cla • tranzit Výše jistoty je v těchto případech stanovena v částce rovnající se přesné výši celního dluhu nebo v nejvyšší možné výši odhadnuté celními orgány, tzn. ve výši 100% celního dluhu. Případy, kdy poskytnutí jistoty není povinné: • dočasné uskladnění • uskladňování v celním skladu • aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému • přepracování pod celním dohledem • dočasné použití s úplným osvobozením od cla •

Zajištění celního dluhu Zajištění celního dluhu může být poskytnuto: a) převedením nebo vložením příslušné částky na účet celního úřadu k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen ˙celní jistota˙) b) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen ˙souborná jistota˙) c) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen ˙jednotlivá jistota˙), a to s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu d) zřízením zástavního práva podle daňového řádu

Vznik celního dluhu Celní dluh vzniká: • propuštěním zboží do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, a to okamžikem přijetí celního prohlášení • protiprávním vstupem zboží podléhajícího dovoznímu clu na celní území Společenství • odnětím zboží podléhajícího dovoznímu clu celnímu dohledu • nesplněním některé povinnosti vyplývající z dočasného uskladnění zboží, které podléhá dovoznímu clu, nebo z použití z celního režimu, do nějž bylo toto zboží propuštěno • nedodržením některé podmínky stanovené pro propuštění zboží do daného režimu nebo pro udělení snížené nebo nulové sazby dovozního cla z důvodů použití zboží ke zvláštním účelům • spotřebou nebo použitím zboží, které podléhá dovoznímu clu, ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy

Úhrada celního dluhu Lhůta splatnosti: - 10 dnů ode dne kdy je dlužníkovi sdělena částka dlužného cla. Platba muže být provedena: a) bezhotovostním převodem z úctu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu b) v hotovosti - prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet celního úřadu, nebo zaměstnancům celní správy nebo výkonnému úředníku při výkonu exekuce. Za úhradu v hotovosti se považuje rovněž předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou. c) započtením přeplatku na jiném clu nebo dani d) převodem ze složené celní jistoty na žádost osoby, která celní jistotu složila

Ulehčení platby cla Odklad platby - lhůta pro odklad platby činí 30 dní - celní dluh musí být zajištěn Kromě odkladu platby mohou celní orgány dlužníkovi povolit jiná ulehčení platby – jedná se o: - posečkání - splátky Podmínky: - musí být zajištěn celní dluh - jsou zpoplatněny úrokem z odložené cástky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí

Porušení celních předpisů Přestupek Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím: 1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla 2. propuštěným do režimu vývozu, 3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho zvláštního použití, 4. zajištěným k projednání správního deliktu, 5. dočasně uskladněným 6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu, 7. pro které bylo zřízeno zástavní právo, 8. propuštěným do režimu tranzitu, nebo 9. vstupujícím na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným k celnímu řízení

Porušení celních předpisů Přestupek Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že: d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za použití zjednodušených postupů e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření, g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, nesdělí celnímu úřadu údaje podle § 319 odst. 4, i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt,

Porušení celních předpisů Přestupek Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že: j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru, nebo k) úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně: 1. nosí služební stejnokroj celní správy, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné (§ 21 odst. 1), nebo 2. užívá na vozidle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech celní správy anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného (§ 21 odst. 2 a 3). Za přestupek podle písm. a) až h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle písm. i) a j) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle písm. k) pokutu do 5 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5 000 Kč.

Porušení celních předpisů Správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že: a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím: 1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla 2. propuštěným do režimu vývozu, 3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho zvláštního použití, 4. zajištěným k projednání správního deliktu, 5. dočasně uskladněným 6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu, 7. pro které bylo zřízeno zástavní právo, 8. propuštěným do režimu tranzitu, nebo 9. vstupujícím na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným k celnímu řízení

Porušení celních předpisů Správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že: d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za použití zjednodušených postupů e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření, g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, nesdělí celnímu úřadu údaje podle § 319 odst. 4, i) přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán správní delikt, j) v rozporu s § 48 odst. 8 poruší celní závěru

Porušení celních předpisů Správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do: 1. 4 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písm. a) až g), 2. 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písm. h), 3. 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písm. i) a j) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou.

Celní sazebník Celní sazebník: • představuje ucelený systém, založený na kombinaci tří základních částí: obecnou (úvodní ustanovení, poznámky, přílohy) číselného označení zboží (podpoložka) a celního sazebního opatření (celní sazby) • sazby cla: - smluvní – stanovuje je celní sazebník a uplatňují se při dovozu ze států které jsou smluvními stranami Všeobecné dohody o clech a obchodu (známe jako Úmluva GATT) - preferenční – nejsou uvedeny v celním sazebníku ale v TARICu - všeobecné (autonomní) – jsou uvedeny v celním sazebníku jako poznámka pod čarou – jsou uplatňovány při dovozu ze zemí, kterým není přiznána doložka nejvyšších výhod vyplývajících ze členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) - paušální – uplatňuje se u dovozu neobchodního zboží

Celní sazebník Celní sazebník integrovaný do TARIC-CZ: • je základním nástrojem praktické realizace celní politiky EU, tzn. že umožňuje v návaznosti na zbožové kódy (podpoložky HS) používat opatření obchodní politiky EU • integruje vazbu podpoložky na opatření obchodní politiky EU jako jsou např. kvóty, antidumpingové celní sazby, licence, úřední povolení, zákazy nebo omezení vývozu nebo dovozu apod.

Celní sazebník Celní sazebník je uspořádán podle přísně závazné a logické struktury, skládá se z: 21 tříd (I-XXI), které tvoří 98 kapitol (01-98).

Mezi přídavné TARIC kódy patří zejména: - antidumpingové a vyrovnávací cla - zemědělské komponenty - farmaceutické výrobky - referenční ceny ryb a ostatní položky dle mezinárodních dohod.

Celní sazebník TARIC je založen na Kombinované nomenklatuře, kterou doplňuje: • o dvě místa TARICu, která rozšiřují KN a desetimístný TARIC kód • o další případné čtyřmístné přídavné TARIC kódy, které slouží ke specifikaci pravidel EU k některým druhům zboží (existuje cca 12000 přídavných kódů) Finální zařazení zboží pro uvedení do celního prohlášení tak může mít až 22 míst (desetimístný kód TARICu + čtyřmístné přídavné kódy)

Celní sazebník

Celní sazebník Principy řazení zboží v celním sazebníku: • princip hierarchie – řazení dle posloupnosti podle stupně zpracování – od surovin přes meziprodukty až k finálním výrobkům – uplatňuje se zejména ve třídách I až XV celního sazebníku • princip finality – řazení dle funkce a účelu použití přičemž není podstatné z čeho a jakým způsobem je vyrobeno – uplatňuje se u složitějších výrobků, zejména strojů a přístrojů - uplatňuje se zejména ve třídách XVI až XXI celního sazebníku • zdánlivě chaotické je řazení částí a součástí a příslušenství strojů a přístrojů – někdy mají vlastní čísla jiná než vlastní kompletní výrobek a někdy se zařazaují do stejného čísle jako vlastní výrobek a jindy se zase zařazují jako samostatné výrobky (princip multimodality).

Celní sazebník Základní postup zařazování: • Před samotným zařazováním je nutné znát odpovědi na základní zbožíznalecké otázky tj. co to je? (popis zboží), z čeho to je? (složení zboží), k čemu to slouží? (účel použití) a v jakém je to balení? Odpovědi na tyto otázky umožní vyhledat příslušnou třídu a kapitolu. • U příslušné třídy a kapitoly je nutné prostudovat příslušné poznámky z zda z ní není toto zboží vyloučeno. • V příslušné kapitole je pak nutné vyhledat příslušné číslo HS (4 místa) a teprve poté hledat položku HS a podpoložku KN Doporučení – není vhodné hledat v sazebníku ihned podpoložku KN, je nutné postupovat chronologicky, tzn. nejprve zboží zařadit do příslušného čísla HS

DĚKUJI ZA POZORNOST !

Marek Reinoha poradce v oblasti cel a unijního obchodu

▫ EKONOMICKÉ A ORGANIZAČNÍ PORADENSTVÍ ▫ CELNÍ PORADENSTVÍ ▫ PORADENSTVÍ V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ