UNNERZIT A KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGlKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ
bakalářské prezenční
2005-2008
Jana
Příspěvek
Sváčková
k problematice vzdělávání seniorů
Contribution to Senior Education
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Praha 2008 Vedoucí práce: PhDr. Michal Šerák Ph.D.
Prohlašuji, že tuto
předloženou bakalářskou
práci jsem vypracovala zcela
samostatně
a uvádím v
ní všechny použité prameny a literaturu.
(datum, podpis)
2
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Michalu Šerákovi Ph.D. za laskavé vedení a inspiraci v neposlední
řadě
svým
rodičům
a svému
příteli
za
podporu a oporu při psaní práce.
3
Obsah
Resumé ......................................................................................................................... 6 Summary ...................................................................................................................... 6 O
Úvod ..................................................................................................................... 7
1
Teoretická východiska, definice stárnutí a stáří ................................................... 8
2
3
1.1
Historická platforma..................................................................................... 8
1.2
Definice stárnutí a stáří .............................................................................. 10
1.2.1
Přistup Světové
1.2.2
Teorie třetího
1.2.3
Karpova teorie upomínek ................................................................... 11
věku .............................................................................
1.3
Stáří
1.4
Pojetí
1.5
Mýty o stáří a adjustace
10
a věk ................................................................................................... 12 seniorů
dle gerontologie, gerontopedagogiky a gerontagogiky ....... 13 stáří.. ....................................................................
1.5.l
Bromleyova koncepce adustace
1.5.2
Eriksonovo pojetí
Sociologické pojetí
stáří
stáří
15
................................................. 16
....................................................................... 17
stáří .....................................................................................
18
2.1
Stáří
2.2
Vztahy a role ve
2.3
Stáří
2.4
Autonomie ve
2.5
Stáří
2.6
Medikalizace
2.7
Shrnutí ........................................................................................................ 24
a ageismus .......................................................................................... 19 stáří.. ................................................................................
19
a gender .............................................................................................. 21 stáří .....................................................................................
22
a smrt ................................................................................................. 23 stáří
...................................................................................... 23
Psychologické a biologické aspekty seniorského věku ...................................... 25 3.1
Změny
v oblasti psychiky .......................................................................... 25
3.2
Změny
smyslového vnímání ...................................................................... 27
3.2.1
Změny
zraku ....................................................................................... 27
3.2.2
Změny
v oblasti sluchu ...................................................................... 28
3.3
Změny
v oblasti kognitivních funkcí ......................................................... 29
3.3.1
Změny
inteligence ve
3.3.2
Změny
pozornosti ............................................................................... 30
3.3.3
Změny paměti .....................................................................................
3.4 4
zdravotnické organizace ........................................... 10
Změny
stáří
v oblasti komunikace
Didaktické aspekty docility
................................................................. 29
(řeč
30
a psaný projev) .................................... 30
seniorů ...................................................................
32 4
5
6
4.1
Stárnutí mozku ........................................................................................... 32
4.2
Stárnutí a učení ........................................................................................... 33
4.3
Didaktická specifika edukace
seniorů ........................................................
34
seniorů ................................................................................
36
4.3.1
Motivace
4.3.2
Požadavky na lektora ......................................................................... 36
4.3.3
Požadavky na prostředí ...................................................................... 38
4.3.4
Kolektiv .............................................................................................. 39
Age mainstreaming, mainstreaming stárnutí.. .................................................... 41 5.1
Věkový
5.2
Mainstreaming stárnutí. .............................................................................. 42
5.3
Národní
5.4
Doporučení .................................................................................................
mainstreaming .............................................................................. 41
akční
plán sociálního začleňování.. .............................................. 42
Příklady edukačních
43
aktivit pro seniory ............................................................. 45
6.1
Univerzity třetího věku (U3V) ................................................................... 45
6.2
Akademie třetího věku (A3V) .................................................................... 46
6.3
Vzdělávání
6.4
Dalšíinstituce nabízející edukační aktivity pro seniory ............................ 47
a aktivity v domovech důchodců ............................................ 46
6.4.1
Kluby .................................................................................................. 47
6.4.2
NNO a jejich vzdělávací aktivity ....................................................... 47
7
Závěr
8
Soupis bibliografických citací: ........................................................................... 51
.................................................................................................................. 50
5
Resumé
Cílem práce
Příspěvek
k problematice
rámec nahlížení na tuto oblast věku,
stárnutí a
sleduje
vzdělávání seniorů
vzdělávání dospělých.
změnu
je poskytnout možný
Práce charakterizuje kategorie
postavení a roli seniora v historickém kontextu.
Definuje stárnutí a seniora z různých
přístupů,
stárnutí a pohled na
něj (Světová
zdravotnická organizace, sociologické teorie stárnutí, genderové problematika Dále uvádí
změny
v oblasti psychiky spojené se
stářím
stáří.
a jejich dopady na vzdělávání
seniorů.
V rámci mainstreamingu stárnutí jsou vzdělávání seniorů.
vytvořeny
V práci jsou uvedeny příklady
požadavky a
edukačních
doporučení
pro
aktivit pro seniory, tak
jak jsou institucemi běžně poskytovány v ČR Příspěvek překonání
práce má být v rozšíření možného pohledu na stereotypního pojímání
Vzdělávání
seniorů
demografickými možnosti a meze
stáří
vzdělávání seniorů
jako ztráty životního programu.
se jeví jako významná oblast, která se
změnami
bude nabírat na
vzdělávání seniorů
a
důležitosti,
současnými
a proto je vhodné znát
a nabídnout tak přiměřenou
edukační
aktivitu.
Summary
Aim of the Contribution to Senior Education is to create possible framework for understanding this area of Adult Education. Theses characterize categories of age and aging, changes in role of senior in historical point of view, defines senior and agieng throug W orld Health Organization conception, sociological theories and gender aspects of ageing. It describes psychic chances in old age and its consequences to senior education. Age mainstreaming strategy help to create certain demands on senior education. There are examples of education activities that are commonly run in the Czech Republic. The contribution of this theses is to broaden view on senior education and overcome stereotyphical understanding of old age as loss of programme.enior education seems to be very important, thanks to demographic changes and its importance will grow. Therefore it is considerable to know possibilities and limits of senior education and offer adequate education activity.
6
o
Úvod stáří
S procesem stárnutí a fenoménem přímo,
nepřímým způsobem
tak
jsme, na
veřejnosti
předkládá
obraz starých lidí
-
zprostředkovaně.
Máme
prarodiče či
se potkáváme s dalšími stárnoucími lidmi, například
Pondělíček
stárne již od narození.
životě,
se setkáváme v každodenním
v masmédiích a
reklamě.
toto hezky komentuje, že:
jak
jimi sami
nepřímo
se nám
Jedinec prakticky "člověk
je svým
vlastním experimentálním modelem stárnutí" (Pondělíček 1981, s. 11). Problematika stárnutí a
stáří
je natolik komplexní a individuální, že neexistuje jedna
všemi odborníky uznávaná a společenskými
definováno
vyčerpávající
těchto pojmů. Stáří
definice
je tedy
konvencemi, které reflektují sociální, kulturní a etická
paradigmata. Na soudobý trend zvyšování podílu starých lidí v populaci je nutné reagovat a vytvořit
stáří).
koncepce vedoucí k tzv. aktivnímu stárnutí
výuky pro
stáří
a ve
Pod pojmem aktivní stárnutí uvádí Kalvach například tyto aktivity: "zachování
dostatečné věku
(včetně
pohybové aktivity, prevence,
(arteroskleróza,
celospolečenská komunikačních
akademie 3.
osteoporóza
podpora pro
zachování
včetně
léčba
chorob vyššího
bezpečného
a rozvíjení
celoživotního
bydlení
činností
po odchodu do
Politická, kulturní, sociální hnutí by
měla
tak, aby nediskriminovala staré lidí a přispět
k reflexi specifik
důchodu"
a
psychických,
vzdělávání
(univerzity a
rozvoje seniorských center, tzv. náhradních aktivit pro volný
a dobrovolnických
této práce je
diagnostika a
vytvoření
aj),
seniory,
a sociálních aktivit
věku),
včasná
čas
(Kalvach 2004, s. 2-3).
rozhodovat a jednat v rámci tohoto trendu
zohledňovala
jejich specifické
vzdělávání seniorů
potřeby.
a možností
Cílem
vzdělávacích
aktivit v České republice s ohledem na seniory jako cílovou skupinu. Pro účely této práce se zabývám seniory s nepatologickým tzn. biologickým, fyziologickým
průběhem
gerontagogiky
seniorů.
přirozeným,
procesu stárnutí a jeho determinace z hlediska didaktiky a
7
1 1.1
Teoretická východiska, definice stárnutí a stáří Historická platforma
Pohled na stáří je kulturně a historicky determinován. Například ve staré Číně se věk po šedesátce chápal jako vstup do "blaženého
věku".
Stárnoucí lidé byli v antice pro
svou moudrost považování za vážené a ctěné, například za Římské republiky měl velké rozhodovací pravomoci senát (senex - rada starších). Ve lidé
součástí
například
rodiny, existovala vysoká
mezigenerační
institucí výměnku, kdy syn poskytoval
přenechání
statku (Tomeš 2001, s. 46) jen ti,
rodičům
kteří
středověku
byli
staří
solidarita reprezentovaná ve
stáří
bydlení a stravu za
"vypadli ze sociálních struktur"
obývali v zařízeních s přídomkem - bince (starobince, chudobince). Respekt a úcta ke starším lidem plynula z jejich role nositele kultury, tradic a zkušeností. Lidé se učili vzájemně
na syna,
nápodobou,
případně
informační
vědomosti,
z mistra na tovaryše.
nepředstavují
Teprve
době
jeden z hlavních
um se
předával
představovali "vzdělávací
osvědčené
nástupu médií
z otce prvek,
postupy, procesy a zkušenost
značně
informačních zdrojů,
zredukována, starší lidé již nyní jsou to masmédia a
vzdělávání
revoluce poukázala na problematiku
nutnou pro setrvání v pracovním
vzdělávání
lidé
řemeslný
instituce, která tuto roli převzala.
průmyslová
autonomie.
Staří
kanál", propojovali minulost její
s přítomností. Tato role je v
vzdělávací
zkušenosti a
poměru
a udržení
a kvalifikace
společenského
statusu a
S tímto trendem dochází k přesunu z tradičních laických forem na institucionalizaci a profesionalizaci procesu
vzdělávání. Vzdělání
se
má stát záležitostí mas, ne jen výsadou úzkého kruhu elity, jak tomu bylo, má být proto v krátkém
čase
poskytnuto, co
pokrok. Tato myšlenka
vzdělávání
největšímu počtu
lidí a umožnit tak rozvoj a
jako nástroje pokroku a konkurenceschopnosti je
stále živá a je možno se s tímto požadavkem setkat
například
v rámci Lisabonské
smlouvy, která představuje nástroj a směřování Evropské unie do roku 2010. Obecně
lze
říci,
že
stáří
bylo historicky individuální záležitosti
velmi malé množství lidí) a bylo se stalo díky pokroku v podmínkám záležitostí s prodlužováním
střední
lékařské
se dožívalo jen
a akceptováno. Teprve s přelomem 20. století vědě,
celospolečenskou.
lepším hygienickým a stravovacím Od
počátku
20. století se spolu
délky života, zvýšením kvality zdravotní péče a života spolu
se snižováním podílu mladších hovoří
ctěno
(stáří
o "šednutí populace",
věkových
převrácení
skupin a celkovému poklesu plodnosti
stromu života
či
demografické revoluci.
8
Toto tvrzení je platné pouze pro prozápadní euroamerický
civilizační
okruh, ke
kterému se budu ve své práci vztahovat. Mezi laickou i odbornou penzijních systému,
staří
veřejností
se poté vedou debaty o nutnosti
lidé a stárnutí je pojímáno
hodně
kriticky ve smyslu starých
lidí jako
představitelů zátěže
finanční), někteří autoři
generační
spravedlnosti. Rabušic ve své studii uvádí, že "do roku 2030
(zejména
změny
volají po tzv. předpokládá
střední varianta prognózy ČSÚ nárůst osob starších 65 let na 24%, což je 2,33 miliónů
osob." (Rabušic 2003). Jak systémů?
penzijních
flexibilního
věku
Jako možné
Problematika ústředním
zvýšení
řešení
pro odchod do
umožnění většímu počtu seniorů
řešit
demografickou krizi a s ní spojenou krizi
se uvádí změny v pracovním právu, zavedení
důchodu,
snížení
výdajů
lidí pracovat, dokud to jejich kapacita umožní.
není fenoménem nikterak okrajovým, a tak se stala také
tématem pro rok 1999, který OSN vyhlásila za rok
celospolečenské
Pozornost není ve
na penzijní systém a
pozornosti k
seniorům
společnosti věnována
a jejich
seniorům,
jen
seniorů.
potřebám
To potvrzuje
a
specifikům.
ale také celému procesu
stárnutí. Snaha zpomalit či zcela odvrátit stárnutí, existuje již od počátku lidstva. Ve středověku průmysl
se
vařily
a vynalézaly elixíry mládí, dnes kosmetický i farmaceutický
nabízí krémy a tablety proti stárnutí slibující, že známky stárnutí po jejich
aplikaci začnou mizet. Před fatálními důsledky nesmrtelnosti varoval Karel Čapek v díle
Věc
Makropulos. Zastánci makrobiotické stravy nedají zase dopustit na
možnost prodloužení plnohodnotného života výživy. V duchu
staročínských
tělesné,
který nám byl a
vděčnosti" (Kubíčková
neznamená
nutně
doporučeno:
duševní a duchovní složky,
propůjčen,
díky dodržování zásad této
moudrostí a z indických tradic bylo vytvořeno ,,Deset
rad pro vyrovnané stárnutí", kde je je celkem
člověka
,,0 svou osobnostní schránu, která pečujeme
jako o
nejvzácnější
a proto stále obnovujeme pocit úcty k němu, 2001, s. 41). Jak je patrno "proti
rezignovat na tento fakt.
Důležité
věku
dar,
odpovědnosti
není léku", ale to
je tento jev si neidealizovat a
snažit se o realistické uchopení stárnutí a stáří.
9
1.2
Definice stárnutí a
Základním
definičním
stáří
problémem jakékoli koncepce stárnutí a
komplexnost pojmu. Stárnutí a
stáří
je, jak uchopit
je jak procesem komplexním a vysoce
individuálním, tak procesem zasahujícím celou starých lidí s a do
stáří
společnost,
a proto je nutná integrace
společnosti.
Jelikož neexistuje jednotná a všemi uznávaná teoretický pojmový konstrukt
stáří
vybírám pro stárnutí tuto definici: "Stárnutí je proces velmi individuální, složitý, probíhající u
různých
lidí
různě.
Biologické stárnutí je provázeno jen velmi
pozvolným omezováním pracovních schopností následkem funkčních změn."
1.2.1
(Tomeš 2001, s. 145).
Přistup Světové
Světová
anatomických a
zdravotnické organizace stáří
zdravotnická organizace definovala
poškození fyzických
či
jako: "období života, kdy
psychických funkcí se stává
významně
manifestní
při
srovnání s předešlými životními obdobími" (Haškovcová 1990, s. 56). Dále SZO kategorizovala věkové skupiny (Pacovský 1981, s. 14): střední věk,
•
45-59 let:
•
60-74 let: vyšší(starší) věk, rané
•
75-89 let pokročilý
•
90 a více let:
čili stařecký věk,
věk"
tedy
věk,
stáří
vlastní
stáří,
sénium,
dlouhověkost.
Toto vymezení je jen rámcové a pro Dalším dělením
stáří,
je
obecně
svůj
nehodnotící charakter
hojně
využívané.
konvencemi uznávaný 65 rok života jako "důchodový
kdy je jedinci presumováno
stáří
a nárok na starobní
důchod.
Psycholog Pavel Říčan je propagátorem užívání pojmů "vstup nebo přechod do důchodu"
namísto odchod do
důchodu. "přechod či
kde je možné objevovat a také
vstup totiž asociují
něco příjemného očekávat"
něco
nového,
na rozdíl od odchodu,
které představuje "mínusové slovo" (Haškovcová 1990, s. 40). 1.2.2 Teorie třetího
věku
Někteří autoři dělí stáří
a nezávislý život ve zajišťování
65 + na tzv.
stáří,
základních
zatímco
potřeb
třetí věk
a čtvrtý věk.
"čtvrtý věk"
"Třetí věk označuje
znamená období, kdy je
aktivní
člověk při
odkázán na druhé." (Hamilton 1999, s. 20-21).
Autorem pozitivní koncepce stárnutí, které bývá
označováno
jako tzv.
třetí věk
je
10
sociolog Peter Laslett, který
seřadil
změny
stárnutí jeho stádia a
do následujících
kategorií:
"První věk věk
představuje
období závislosti, socializace, nezralosti a
zodpovědností,
je charakteristický nezávislostí, zralostí a
spořením. Třetí věk
je obdobím osobního
vzdělávání;
naplnění
a
čtvrtý věk
druhý
vyděláváním
je obdobím
konečné
je
hojně
využíváno pro svou nehodnotící konotaci a nesouvztažnost k chronologickému
věku.
závislosti, nemohoucnosti a smrti" (Ginn, Arber 1995, s. 22). Toto
Nicméně
i zde j sou patrné mezníky tak
představují přechod Zvláště
třetího věku
pojetí
vzdělávání,
z prvního
věku
jako
třetího věku
Nicméně
vstup a výstup z pracovního trhu věku
do druhého a z druhého
věku
kreativity,
sebenaplnění
do
novou koncepci
stáří.
vzdělávací
věku
ještě
Akademie
programy a aktivity pro tuto cílovou skupinu.
je nutno poznamenat, že tato pozitivní koncepce stárnutí je
podmíněna
a
Pod tímto prismatem
třetího věku,
se zrodilo mnoho institucí jako jsou Univerzity a další
třetího věku.
(možnosti cestování,
dobrovolnictví) nesvázaného povinnostmi druhého
nezastíněno věkem čtvrtým představuje třetího věku
například
dělení
a
finanční
dobrým zdravotním stavem,
soběstačností
implicitně
a celkovým
pro aktivním nastavením stárnoucího jedince.
1.2.3 Karpova teorie upomínek Americký sociolog David Karp sestavil stárnutí. Jsou jimi:
tělesné
kontextuální upomínky. častěji
vyskytují ve
upomínky,
Tělesné
stáří.
řadu klíčů,
kalendářní
které pomáhají rozpoznat
upomínky,
generační
upomínky a
upomínky jsou reprezentovány nemocemi, které se
Jedná se
například
o revma,
jakýkoli pokles fyzické kondice považuje za jeden ze
řídnutí
kostí.
signálů
upomínky mají souvislost s věkem, dle této teorie je
Nejobecněji
stárnutí.
se
Kalendářní
kalendářní věk člověka
významný a spjat s rolemi (18 let plná právní
způsobilost),
jiným
příkladem
že v období kolem 50-tého roku života a po
něm vzrůstá
obecná tendence pocitu
"života z kopečka", "bytí za zenitem" atd.
Generační
je fakt,
upomínky jsou vztaženy
především k rodičům a sourozencům. Řadí se zde zkušenosti jako mít umírající či
velmi role
zdravotně
prarodiče.
zranitelné To vše
rodiče,
přispívá
být v roli nej staršího k pocitu
vědomí
člena
rodiny po smrti
rodičů,
vlastního stárnutí. Kontextuální
upomínky se vztahují k pozici jedince v roli nejstaršího pracovníka, nejstaršího klubu
či
skupiny
člena
spolku a s tím spojená vysoká prestiž a úcta, která je této pozici v rámci připsána.
Vysoký sociální status této osoby plyne zejména ze znalosti tradic,
11
historie orgamzace nebo historie pracovního místa. V rámci této kontextuální upomínky existuje i efekt kontextuální distance zejména ve smyslu módy, jednání a jazyka, které dávají
směrem
vědomí
k mladší generaci
stárnutí (Vincent 2003,
s. 12-14). Vědomí
z
vlastní smrtelnosti, která dává limitaci lidského života je také jedním
ukazatelů
někdy
stárnutí. Toto stádium života je
charakterizováno jako tzv. krize
středního věku. Člověk bilancuje a hledá odpovědi na otázky typu: Čeho jsem dosáhl rodič? Někdy
za posledních 7 let? Jaký jsem byl jako
se v této životní
etapě
vyskytuje "syndrom prázdného hnízda" ajiné typy krizí. Úbytek fyzické nebo sociální síly jedince charakterizován poklesem soběstačnosti a snížením iniciativy
ovlivňovat
kolektivní chování (v
rodině,
v práci) je mnohými
autory považován za znak stárnutí.
Stáří
1.3
Se
stářím
a věk
je
neodmyslitelně
odlišují následující kategorie Kalendářní,
spjata kategorie
věku.
V odborné
literatuře
se obvykle
věku:
chronolologický,
matriční věk
je dán datem narození. Z biologického
hlediska je to údaj nespolehlivý. Známe mladé starce a staré mladíky. Funkční věk
odpovídá skutečnému funkčnímu potenciálu člověka. Má charakteristiky
biologické (biologický skutečný.
věk),
psychologické a sociální.
Nemusí být vždy v souladu s věkem
Produkční věk
Někdy
se mu také
říká věk
kalendářním.
se používá při ekonomické klasifikaci. Po
něm
následuje
poprodukční
(důchodový) věk.
Sociální věk, tímto termínem se
někdy označuje měnící
se životní styl, jeho znaky a
vztahy v různých obdobích životního cyklu (Pacovský 1981, s. 15). Střední "věk,
jako v
délka života
(pravděpodobná
kterého by se dožilo době
živě
doba dožití) je demografický pojem vyjadřující:
narozené
dítě,
kdyby byly úmrtnostní
poměry
stejné
konstrukce úmrtnostní tabulky" (Pacovský 1981, s. 22).
12
1.4
Pojetí seniorů dle gerontologie, gerontopedagogiky a gerontagogiky
Problematikou stárnutí a stáří
o stárnutí a
stáří
a v odborné
se "na celý úvazek" zabývá gerontologie. "je to nauka literatuře
začala
se uvádí, že
se etablovat jako
přírodní
věda tedy i s vědeckými metodami a teoriemi v 60. letech 20. století" (Ďoubal 1997,
s. 8). Snaží se hledat způsoben
jedním faktorem
zejména sleduje hlavní věku,
odpovědi či
na otázky něm
se na
příčiny
Proč
lidé stárnou? Je proces stárnutí
podílí více determinant? Gerontologie tedy
a mechanismy stárnutí, ale také se snaží o prodloužení
a to ve smyslu kvalitního života: "Nejde jen o
přidání
létům"
života k
literatuře
Gerontologie teoretická -
vytváří
člověka.
1981, s. 13). poškozují
Usiluje o
"Současné
buňky,
let k životu, nýbrž i o
(Pacovský 1990, s. 11).
Gerontologie se v odborné
starého
přidání
obvykle dělí se na tři hlavní
části: činnost
teoretické základy pro praktickou
vysvětlení různých
kolem
stránek nebo jevů stárnutí. (Pacovský
teorie stárnutí zahrnují teorii volných příčinu
a proto jsou považovány za primární
radikálů,
které
stárnutí. Další
významnou skupinou teorií jsou tzv. genetické teorie, kdy stárnutí je výsledkem buněčných
mutací a genetického programu. Pacemakerové teorie stárnutí se pokouší
o komplexní teorie vycházející z předchozích teoretických konstruktů" (Ďoubal 1997, s. 44-56). stáří,
Gerontologie klinická - se zabývá chorobami ve
jejich etiologií a patogenezí.
Synonymem pro klinickou gerontologii je geriatrie. Gerontologie sociální - se společnosti"
soustřeďuje
na vzájemné vztahy mezi starým
a
(Pacovský 1981, s. 13). Hlavními otázkami, kterými se zabývá sociální
gerontologie jsou "problematika demografického stárnutí ovdovělých
člověkem
žen),
důsledky
sociálně-psychologické
stárnutí a
(izolace,
stáří
(převaha
v oblasti ekonomické
mezigenerační
osamělých
(zabezpečení),
vztahy) a zdravotní (kvalita a
dostupnost péče)" (Zavázalová 2001, s. 8). Gerontopedagogika "je definována jako teorie výchovy a
(Zavázalová 2001, s. 77). Livečka: vědecky
které
Zevrubnější
tento obor a jeho
"Gerotopedagogika je teorií výchovy a popsána a formulována) osob starších
současně
se svojí permanentní adaptací na
technologii (pracovní složka) jsou
připravováni
předmět
vzdělávání
věkových
vzdělávání
ke
stáří
ke
stáří"
charakterizuje a ve
stáří
Ue
skupin (45-50 až 60-65),
změny
a inovace v technice a
na kvalitativní
změny
ve
struktuře
13
osobnosti i
společenského
při
života, ke které dojde
jejich odchodu z produktivního
života. Druhým okruhem osob, které jsou v ohnisku zájmu gerontopedagogiky jsou osoby v důchodovém
věku
a pracuje se s nimi prakticky až do jejich smrti"
(Livečka
1979, s. 26). Gerontopedagogika
zjišťuje vzdělávací potřeby
určuje
a výchovné obsahy,
vzdělávací
psychologické a didaktické cíle. Zahrnuje v Gerontagogika -
vzdělávání
součást
Organická
a výchova ve
kterými
stáří
přípravy
na
životními situacemi. V 90. letech se odborníci vědy,
mezigenerační poznatků
a ke
naplňují
se
sobě přípravu stáří;
(společnosti
na
Zaměření
jedinců),
pedagogicko-
má historicky dvojí pojetí. Zaměření
na vyrovnávání se s novými
přiklánějí
k pojetí gerontagogiky jako
gerontagogiky je studium a systematizace
týkajících se široce chápané edukace ve vztahu k seniorskému
(Kubát:
Gerontagogika).
Výše
zmíněné
gerontopedagogika, geronatgogika) bývají liší v pojetí
na
na pro seniorskou edukaci - snaha o podporu
Předmětem
solidarity.
stáří,
i
stáří.
andragogiky pojetí propagované v 80. letech,
preseniorskou edukaci - programy
samostatné
a zájmy
vzdělávání seniorů.
často
vědní
obory
věku.
(gerontologie,
užívána jako synonyma,
přestože
se
U geronatagogiky odpadá výchovný prvek, který je
zastoupen spíše v gerontopedagogickém pojetí. Jako hlavní rozdíl mezi gerontologií a gerontoagogikou vidím v cíli a nástrojích péče o stárnoucího obě
disciplíny shodný a tím je stárnoucí
člověka komplexně
ve
stáří
a
důraz
(velký
člověka
podmíněnost
mají
Gerontologie sleduje stárnoucího
je kladen na medicínské hledisko stárnutí, nemoci
sociálně-demografické
sleduje stárnoucího
člověk.
člověka, předmět
a jeho
analýzy stárnutí), oproti tomu gerontoagogika vzdělávací potřeby,
aktivity. Zahrnuje v a sleduje
procesu vzdělávání a učení danou stárnutím.
Vzdělávání seniorů kompenzační,
má funkce preventivní,
aktivizační,
Vzdělávání seniorů
relaxační,
rehabilitační, anticipační, adaptační,
mezigenerační
působení
a
kultivační.
plní následující funkce (Palán 2003, s. 170):
•
všeobecně vzdělávací
•
kulturně umělecké
•
poradenské
(získávání poznatků, informaci, dovedností);
(kultivace osobnosti prostřednictvím
(sociálně
psychologické
zaměřené
umění
na uchování
a kultury);
přiměřené
kvality
života v oblasti sociálních vztahů a psychologického rozvoje);
14
•
(zaměřené
zdravotní
předcházení
•
směřující
na aktivity
k udržení relativního zdraví a
a oddalování omezení, která vyplývají ze stárnutí);
právní a jiné poradenství.
1.5
Mýty o
Okolo
stáří
stáří
a adjustace
stáří
soustředilo řada mýtů
se vždy
a romantických
víra vexistenci komunit stoletých kmetu žijících koutech
země
způsob
neexistovala žádná matrika ani jiný
v křesťanské tradici, kde zdraví ve
stáří
je
2003, s. 57). Paralelu najdeme i v dnešním
evidence
stáří
romantické tendence o dobrém a zdravém
pokojně těchto
(Gruzie, Peru). Sporným bodem
Jednou z nich je i
klidně
a
v odlehlých
komunit je to, že tam skutečného
mají své
odměnou světě
pověr.
věku.
Tyto
kořeny nepochybně
za život bez
hříchů
(Vincent
k dosažení této mety má pomoci
medicína a farmacie. Stáří
jakožto
Přesto
stáří
se
člověka,
přirozený
a nevratný proces, který je
mnoho lidí obává, zejména díky
proto okolo
stáří řada mýtů.
konečnosti
nejednoznačnosti
Mezi
této životní fáze, tedy smrti.
nejčastější patří
Mýtus zjednodušené demografie - vyrostl na stává starým v den odchodu do
život, nebo
alespoň jeho
Mýtus homogenity zdá se, že všichni
Mýtus
životního cyklu jedince.
zevnějšek
staří
neužitečné. Stáří
chybného
přesvědčení,
Jako by odchodem do penze
že se
skončil
starých lidí je "stejný", nerozlišujeme jejich
potřeby,
lidé jsou stejní - šedí, shrbení.
- Co ti lidé
dělají,
pokud nepracují jsou považováni za
je pod touto optikou nahlíženo jako na období nicnedělání.
Mýtus ignorance například jde
se
tyto (Haškovcová 1990, s. 29-31):
základě
důchodu.
Vytvořila
smysluplná část.
neužitečného času
přehlížení stáří
a starých lidí. S tímto jevem se
o neuvolnění místa v hromadné
přispívají
denně
setkáváme
staříků
ve filmech
dopravě.
Mýtus arteriosklerózy a demence - viz. komické figurky senilních a vtipech,
role starého
z níž plyne pocit stigmatizace, odložení a nesmysluplnosti, dále je zde
obava z nesoběstačnosti a také
člověk
součástí
k rozšíření mýtu homogenity.
15
Mýtus schematismu a automatismu - Jako by starý
člověk
už nemyslel,
neměl
právo
myslet, jako by mu zbyl z letitých profesních i životních zkušeností jen automatismus určitých funkcí. stáří
Mýtus tabuizace a úbytku sexu ve asexuálním a bezpohlavním výzkumům
stáří.
Toto chybné
a klinické praxi ve své knize
nekončí" (Pondělíček
lidé
nabízí
existují
představy
vyvrací díky
o
četným
a dodává, že "Eros v padesáti
k upevňování partnerských
vztahů"
1981, s. 1).
přijímají
různé
povědomí
Pondělíček
prostředek
stáří
1.5.1 Bromleyova koncepce adustace Staří
společnosti
1981, s. 152) a že "v mediánu nebo za mediánem života se i
nadále sexualita potvrzuje jako (Pondělíček
- Ve
stáří
vlastní
koncepce
a nahlíží na
přijetí stáří.
ně různým způsobem. Vědečtí
odborníci
Bromley uvádí tyto strategie (Haškovcová 1990,
s. 114-116):
Konstruktivnost - představuje ideální formu adaptace na stáří. Člověk, který se vyrovnává tímto
způsobem
života. Z hlediska Vnímání
stáří
je u
se
vztahů něj
stářím
je
otevřený, přizpůsobivý,
tolerantní,
těší
se ze
si stávající udržuje a nové vztahy k druhým buduje.
optimistické a realistické, dovede zhodnotit dosavadní život i
své budoucí možnosti. Závislost - je
často
očekáváním
pasivitou,
upřednostňuje bezpečí
potřeb
od
a pohodlí, klid a
v ústraní, odchod do penze pro něj nebývá těžký.
Obranný postoj - je typický pro jedince, podíleli na komunitním a tito jedinci nesou přijmout.
Je charakteristická
pomoci z vnějšku, spoléhání pomoci a saturace
druhých lidí. Reprezentant této strategie odpočinek
stáří.
se vyskytující strategií adaptace na
stáří
kteří
společenském dění,
velmi
těžce,
"žili pro práci a v práci",
aktivně
se
spíše ostatním ze sebe dávali než brali,
respektive ho vytrvale odmítají
Souvisí to i s celospolečenským mýtem
stáří
připustit
a
,Jako ztráta programu", jako
nemít cíl. Další obavou je strach ze závislosti tzn. ztráta autonomie a
soběstačnosti.
Lidé razící tuto strategii proto obvykle odchází do penze, až když jsou k tomu okolnostmi donuceni. Nepřátelství
- je strategie
přenášením pocitů agresivitě. Stáří
ničící
viny za
jak jedince, tak i jeho okolí, a to zejména díky
neúspěchy
ve svém
životě
na druhé, podezíravosti a
chápou jako další "ránu osudu", za kterou
můžou
ne oni sami, ale ti
16
"mladší". Dále bývá charakteristická
zahořklost,
závist a zloba na celý
svět
spolu
s uzavřeností. Sebenenávist - je druhem je v tomto
případě
předchozí
jedinec sám. Sebe i
lítostiví až depresivní. Trpí pocitem "promarněn,
strategie s rozdílem akcentu hlavního viníka, tím
jedno velké
svůj
život hodnotí
zbytečnosti
a
negativně,
osamělosti,
život pro
jsou z toho ně
byl jaksi
neštěstí".
1.5.2 Eriksonovo pojetí stáří Na
stáří
jako na osmou a devátou etapu životního cyklu a jeho úkoly se dívá Erik H.
Erikson jako na antiteze integrity a zoufalství. Ctností v této životní by
měl člověk
způsob
po
překonání
etapě,
krize dojít je moudrost. Tu autor popisuje jako: "zvláštní
informovaného a nezaujatého zabývání se životem jako takovým
smrti" (Erikson 1999, s. 60). Zoufalství konce života, jeho
způsobu,
může
člověka
(Erikson 2002, s. 244).
jako
spojeného se zmateností a bezmocností. Na
něčeho,
přijímání
jednoho a jediného
sounáležitost, s tím co dávalo
v tomto pojetí i nový typ lásky k rodičům. Integrita osobnosti
věk člověka"
času
řád
je to
představuje průsečík
cyklu jedince s historickými kulturními i všemi ostatními procesy
"Osmý
opačném
co muselo být a nebylo možno nijak nahradit".
Stáří představuje
Zoufalství jedince plyne z nedostatku
tváří tvář
plynout zejména z nepředvídatelnosti
pólu pak stojí integrita (celistvost, jednotnost) "je to životního cyklu
ke které
společnosti.
hledat nové, alternativní zdroje integrity.
je tedy podle Eriksona, ve znamení
řešení
konfliktu integrity
proti zoufalství.
17
2
Sociologické pojetí stáří stáří
"Sociologie společnosti
věkové
je sociologií
skupiny. Na pozadí obecných zákonitostí celé
se zabývá zvláštní problematikou staré populace a dává fenoménů"
jednotlivých
společnosti, společenské
podněty
řešení
k
(Pacovský 1990, s. 45). Sleduje se sociální struktura vztahy, postoj ke starým lidem, jejich role ve
společnosti.
Gerontosociologie a její teoretické pozadí se dle odborné literatury vyvíjelo ve
třech
paradigmatických vlnách. V první vlně 60. léta 20. století se pozornost soustředila na Patří
psychologické a mikrosociologické aspekty stárnutí. adjustace
stáří,
na stárnutí a
otázky sociální identity a role.
stáří
Globálně
popředí
makrosociologický pohled, kde se do věkové
teorie
se v tomto období pohlíželo
jako ne zvratný proces celkového ústupu a úpadku. Druhá vlna
gerontosociologických teorií 70. léta až pol.
teorie
například
zde
stratifikace, vztahy s okolím.
80. let 20. století,
sleduje
dostává životní cyklus, biografie,
Konečně
v třetí
vlně
2. pol. 80. let 20.
století se pod vlivem fenomenologie, kritické sociologie a feministické sociologie zkoumá konstrukce sociální reality a zkoumá faktory (sociální, ekonomické, vytváření
politické, kulturní), které se podílejí na zde
čí
zájmy jsou reprezentovány za
určitým
(vysvětluje
konstrukce reality
výkladem stárnutí a
stáří)
se
(Sýkorová
2007, s. 21-23). Stáří
často ohraničeno
bývá
věkovou
povolání než životního stylu
(změna
sociálními událostmi ve vztažném rámci rodiny a
hranicí. Odchod do
důchodu představuje
materiálního standardu, hrozba
a celkového sociálního statusu). Ve
stáří vzrůstá
času
uzpůsoben
bezpečný,
s postupným úbytkem sil (madla na zařízení)
a
přitom
s hendikepem. Toto s sebou bytu, lidi,
často
přestěhování či výměny
kteří
změnám.
jsou na Proto
svůj
byt
citově
přestěhování
řazen
jeho
zařízení
přidržování,
navíc
a vybavení by
aktivní a nezávislý život i
či přijetí
do domova
uspořádání
těžké
fixování, mají sníženou schopnost
mezi psychogenní deliria. "V
být
mělo počítat
nese otázky architektonické vhodnosti
necitlivě může
měl
proti skluzové úpravy podlah,
umožňoval
pro starší lidi,
kontaktů
i požadavky na bydlení,
bytu za menší. Toto rozhodnutí bývá
nemocnice, pokud je provedeno který je
mění
a sociální interakci. Styl bydlení pro starší lidi
tak, aby byt byl
bezbariérové
sociálních
změnu
význam základních životních potřeb
(zdraví, stravy apod.). S postupným stárnutím se trávení volného
přerušení
zásadní
pro starší
přizpůsobit
důchodců
se
nebo
translokačnímu
stresu,
některých případech může
senior
vést k tzv.
18
prožívat
přechod
zařízení
do
těchto případech může prostředí
domácího
(Zimmelová,
Stáří
2.1
senior i
zemřít.
změnou
šok"). V
byli vytrženi z
psychicky vyrovnat."
2007, s. 355).
člověk přijímá stáří,
době,
kdy je kladen
obraz
důraz
stáří
a jeho hodnoty se
utváří
na rychlost a výkon, pak
mají zhoršeno smyslové vnímání a pomaleji chápou, jsou někdy
kteří
Jde zejména o klienty,
a nedokázali se s touto
Dvořáčková
"translokační
a ageismus
Nejen starý V dnešní
velmi dramaticky (vznikne tzv.
"na obtíž". Negativní postoj
vůči
i ve
společnosti.
často staří
lidé,
kteří
značně znevýhodněni
a
starým lidem se pak i vlivem absence
pozitivních modelů stáří, rozvinul do tzv. ageismu. můžeme
Ageismus
chápat jako:
proces
systematického
stereotypizování a
diskriminace lidí pro jejich
stáří, podobně
barvě
lidé jsou kategorizováni jako senilní, rigidní ve svém
pleti a pohlaví. způsobech,
myšlení a
mladším generacím
Staří
jako se rasismus a sexismus vztahují k
staromódní v morálce a dovednostech. Ageismus dovoluje
vidět
starší lidi jako odlišné od nich samých, a proto jim brání,
aby se se staršími lidmi identifikovali jako s lidskými bytostmi. Ageismus je manifestován širokým spektrem úrovni: stereotypy a mýty, diskriminační
kontaktu,
fenoménů
otevřené
opovržení a averze nebo jednoduše vyhýbání se
praktiky v bydlení, v
přídomky,
kreslené seriály a vtipy
hodnoty ve
společnosti,
2.2
Vztahy a role ve
Během stáří
se také
pro rodinu svých
služeb
vztah obrací.
dětí
podporu.
Rodičům
Většina
přednost před
bohužel toto
(Vidovičová
a službách všeho druhu,
2005). Ageismus odráží klima a
stáří
mění
(péče
zaměstnání
proto je třeba se tomuto fenoménu věnovat a nepřehlížet jej.
vztah mezi
podporu, jak
ekonomickou aktivitu, aby mohla některých
jak na individuální, tak na institucionální
o malé
rodiči
dětmi.
finanční (část
přispět
děti,
a
svým již
V první fázi
představují rodiče
jich dokonce prodlužuje svou
dospělým dětem),
výpomoc v domácnosti),
tak
postupně
převzetím
se však tento
ubývá sil, zhoršuje se jejich zdraví, a posléze sami
starých lidí
péči
od svých
potomků očekává
a dává jí naprostou
jakoukoli jinou formou (Alan 1989, s. 382). V
očekávání
u
většiny případu
nevyslyšeno a
potřebují
současné době
staří rodiče
je
se tak musí 19
péče.
spokojit s v institucionálními founami
S touto
změnou
životního
prostředí
a
narušením životních stereotypů se starý člověk vyrovnává velmi těžce. Stáří
vytvoření
je životní etapou, jejíž hlavní náplní je člověk
Starý
je obrácen do minulosti, bilancuje dosažené cíle v předchozích stáří
obdobích života. Manželské soužití ve bezpečí,
integrity vlastního života.
Ovdovění
sdílení a sounáležitosti.
má zejména funkci pocitu jistoty,
pak znamená osamocení a zvýšení pocitu
bezvýznamnosti, tento jev může být zmírněn například péčí o vnoučata. Příspěvek
základě
k sociální roli seniora ve
mají tendenci nahrazovat
vnoučat
prarodiče
chtějí
a tím
"Prarodiče
před
odvolávající se na
vnoučat
kořeny,
vnoučatům
a aktivit
s úkoly a organizaci
prarodičů dělena
klubů, spolků
minulost a
času
mravní nákazou". Druhým typem jsou
se na pomoc
do
jako subdodavatelé
zasahují do struktury
aktivit. Dále je tato skupina
specialisty - zapojení
prarodiče, kteří
rodiče,
je " ochránit
zaměřují
specialisté
volnočasových
Role
je role prarodiče a jejich typologii na
amerických studií uvádí Sýkorová:
vzdělávání,
svých
společnosti
a speciality na
původ.
na tzv. spolkové
původ
- hlásající a
Posledním typem jsou pasivní
se setkávají s vnoučaty jen několikrát do roka (Sýkorová 2005, s. 39).
prarodičů
se historicky
měnila. Dříve převažoval
specialistů,
dnes je patrný trend posunu k pasivnímu typu
vzhledem k
sociálně
demografickým
aktivní, bude pravděpodobně
změnám
prarodičů
typ
prarodičů.
- spolkových
Tento trend se
a nutnosti udržet seniory ekonomicky
rozšiřovat.
Manželství je jedním z fenoménů, které dávají starým lidem identitu, pocit hodnoty.
Je to
právě
vztah k druhému, co jedinci po odchodu do
významný. Role ve vyšším
věku
se mohou do
značné
pro ženy, které jsou "osvobozeny" od výchovy aktivním zdraví. Je
společenským
třeba
životem, a to za
podotknout, že
zvláště
dětí
míry obrátit, platí to
stáří
jako
zvláště
a stávají se tak nezávislé, žijí
předpokladu,
ve
důchodu zůstává
že jsou ony i jejich muži
chybí pozitivní model pro muže,
jelikož se typicky mužské vlastnosti spojují s energií, aktivitou, silou
těchto
schopností s věkem ubývá. Starší a stárnoucí muži mají oproti ženám tendenci se více
citově
televize
vázat na domov,
před
převládají neúčastní)
chozením ven
upřednostňují důvěrně
známé
prostředí,
sledování
Oe to díky jejich sociálnímu statusu, ve vyšším
ženy a muži se "ženských aktivit" jako je
návštěva
věku
divadel apod.
(Ginn, Arber 1995, s. 167).
20
Stáří
2.3
a geoder
stáří
Spojitost
a genderu byla dlouhou dobu opomíjena. V hlavním sociologickém
myšlenkovém proudu byly oba fenomény
striktně odděleny
(Ginn, Arber 1995, s. 1). Zásadní otázkou jak a
proč
až do 70. let 20. století
spojovat
stáří
a gender se
vycházelo z následující teze: "Sociální život je strukturován a organizován kolem věku.
referenční
Není možno používat jako
pochopení
stáří
a jeho podmíněnosti gender je
vzor muže
třeba
střední třídy.
Pro plné
užívat tyto pojmy ve vzájemném
kontextuálním spojení" (Ginn, Arber 1995, s. 2). Existuje
značný nepoměr
fakticky
značí převahu
možnosti
žen a
a postavení ve
zkušenost se sociální událostí
mužů,
Průzkumy
dříve
přispívá
což také
ovdovění.
a
poměr
3 : 1, což
Tato nerovnost má dopad na Jsou to ženy, kdo mají
střední
volnočasových)
počátku stáří
vydělávají
a udržují si širokou stáří
častěji
délka života žen je delší než
k nerovnováze zastoupení pohlaví v pozdním
ženy, které ovdoví v pozdním
Na
věku.
Uvádí se
Je to dáno zejména tím, že si muži berou
ukazují, že ženy, které ovdoví na
vzdělávacích
věku.
společnosti.
než ženy. Navíc
jako svobodné starší ženy. Pracují,
příjmu
ve vyšším
žen vyššího staršího
utváření vztahů
mladší ženy a umírají
mužů
věku.
mají tendenci se chovat
si, užívají služeb (sociálních, síť přátel
a rodiny. Oproti tomu změnou
jsou ohroženy ztrátou a
sociální role,
a zhoršením zdraví (Ginn, Arber 1995, s. 9).
základě
výzkumu a
četných případových
typické role žen ve vysokém
věku.
studií, byly odborníky vygenerovány
Jsou jimi: role "dobré matky" ("dobré
"dobré dcery", "dobré manželky", "moudré starší ženy" a role
"těžce
babičky"),
pracující ženy".
Ženy v roli "dobré matky" či "dobré babičky" jsou plně zaměstnány sociálními povinnostmi,
péčí
aktivitou ženy je rodiče či rodiče
a výchovou
péče
dětí.
o nemocné
či
Role "dobré dcery"
spočívá
v tom, že
ústřední
zranitelné starší lidi (zejména se jedná o vlastní
z manželovy strany). Tato role je v pozdějším
věku rozšířena
o
péči
o sourozence a přátele. Žena v roli "dobré manželky" je zodpovědná za zvládání rodinného života a dalších letech za často
péči
o manžela. Role "moudré starší ženy" je
doprovázená dobrovolnickou prací mimo rodinu a poskytuje ženám ve vyšším
věku příležitost
moudrého
asistence, pomoci a podpory ostatním lidem. Tato role starého
člověka je jedním
z archetypů kolektivního
vědomí
lidstva.
21
"těžce
Image
pracující ženy" je částí
významnou
důležitá
svět
u žen, pro které
práce a zaměstnání tvoří
identity. Ztráta této role neznamená však úlevu od povinností.
Psychologické zisky z práce jsou
důležité
potřebnosti
nahradit, aby se zabránilo vzniku deprese (Ginn,
a tyto zisky je
třeba
zajištění
pro
stability a potvrzení vlastní
Arber 1995, s. 54-55).
2.4
Autonomie ve
stáří
Individuální osobní autonomie je jednou z významných koncepcí, která propojuje lidské potřeby, s principy svobody a soukromí. Osobní autonomie je
součástí
identity
jedince, kořeny pojetí souvisí s liberalismem, lidskými právy a svobodami. přístupu
Autonomie a její koncepce bývá v psychologickém
chápána jako kvalita,
která je spojena zejména s potřebami, schopnostmi osobnostního osvobozením od konformismu a je považována za jeden ze
znaků
růstu
a zrání,
duševní pohody a
zdraví. Gerontosociologie v souvislosti s autonomii poukazuje na její provázanost se závislostí, která je dána
podmíněna situačně
a tím pádem relativizuje oba pojmy a
nestaví je jako opozita (Sýkorová 2007, s. 77-80). Pro seniory je autonomie
především
zdraví v doprovodu s finanční často
spjata s fyzickou
soběstačností.(Sýkorová
samotnými seniory chápán jako znak
chronologického
věku,
které nejsou
nutně
stáří,
soběstačností
a faktorem
2007, s. 90-91). Její úbytek je
na rozdíl od role
vnímány jako symboly
prarodiče či
stáří. Soběstačnost
je zdrojem sociálního uznání a sebeúcty a znamená i schopnost rozhodovat sám za sebe,
řídit
své aktivity bez pomoci a podpory druhých. Odborná literatura uvádí, že
soběstačnost
od starších lidí je
správný model
stáří.
zvláště
Jak moc je
v západní
soběstačnost
společnosti
případová
studie: "Já jsem její
s. 123), kdy starší manželský pár i srdeční
chorobou, takže
pomoci rodiny
či
nemůže
přes
oči
očekávána
jako
a "intimita na distanc" mít vlastní
soukromí, samostatný život bez závislosti na druhých následující
vítána a
důležitý
pro seniory ilustruje i
a ona je moje paže" (Wilson 2000,
hendikepy (žena je nevidomá a muž trpí
chodit rychle) jsou schopni žit
širšího sociálního okolí, díky
vytvoření
samostatně
systémů
bez
vzájemné
kompenzace nedostatků.
22
2.5
Stáří
Smrt
představuje přirozený
a smrt
posun chápání smrti. stářím,
"Dříve
konec životní dráhy jedince. V součástí
byla
připisována
Zvláště
negativní funkce.
je patrný
celého života, dnes je zejména spojena se
a proto když se vyskytuje v jiné životní
Smrti je
současnosti
etapě,
je považována za tragickou.
se starými lidmi se o smrti nemluví,
téma smrti se obchází jako něco nevhodného" (Alan 1989, s. 401). Otázce umírání a smrti se vytěsnění
snahu
samotě. říct",
věnuje
umírání a smrti.
Norbert Elias, který
Dřív
byla smrt
upozorňuje
věcí veřejnou
na vliv Freuda a
a jen mniši umírali o
Dnes je patrný odstup živých a umírajících, je dán jednak neznalostí "co
tak faktem, že dnes se umírá v hygienicky a
1998, s. 35). Se smrtí je spojen i rituál odvádějící
pohřbu,
ten
a tlumící reakce, které ohrožují organismus.
Představuje
jak uznání života zemřelého, tak pro
bych uvedla jeden shrnující citát: "zdravé mít jejich
skrytě
rodiče dostatečnou
děti
v rukou
odborníků
představuje
Pohřeb
pozůstalé
(Elias
mechanismus
je sociální záležitostí.
stavem katarze. Na
závěr
se nebudou bát života, pokud budou
integritu k tomu, aby se nebáli smrti" (Erikson 2002,
s.245).
2.6
Medikalizace stáří
Stáří
je
často
asociováno s nejrůznějšími chorobami a nemocemi. Spolu s tím, je
v laické i odborné najdou
účinné prostředky
přeceňování
vyřeší stáří
jak toto
možností medicíny,
řekne,
co
a zdravotní
redefinovat konec
člověku
zařízení
že medicína a její
řešit. Přičemž často
hovoří
"schází",
předepíše
prostředky
dochází až k nadměrnému
se o medikalizaci a
a jeho problémy a neduhy. Je to expert
jedince, kdo Lékaři
veřejnosti přítomno přesvědčení,
lékař,
očekává,
se že medicína
ne subjektivní zkušenost
léky a tím se problém
vyřeší.
tedy mají pod prismatem medikalizace tu moc,
stáří (měřitelně,
klinicky) a
začátek
smrti. Smrt
zůstává
stále
"technickým problémem", je chápána jako ztráta omnipotence medicíny a zjednodušeně
je poté medicína snahou o
předcházení
smrti. (Vincent 2003,
s. 156-159).
23
2.7
Shrnutí
Stárnutí a
stáří
jsou široké a komplexní procesy zahrnující jak individuální, tak
celospolečenskou
oblast. Proto pro jejich pochopení a porozumění jejich významu je
nutno sledovat jak
řadu
disciplín a jejich
poznatků,
které se
(gerontologie, gerontagogika, gerontosociologie aj.), tak je nutno a předsudky o homogenitě
stáří
kulturně
měla
senzitivní, protože
překonat
zabývají
stereotypy
a genderových rolí.
Nová sociální, edukativní a pracovní politika být
stářím
stáří
"přátelská vůči
a jeho definice je
starým lidem" by
kulturně podmíněno.
měla
Dále by
udržovat sociální soudržnost a posilovat rodinu, ne však na úkor žen.
Žijeme v období postmoderny a globalizace, které mají také své dopady na stáří. Jsou jimi požadavky pracovního trhu a ekonomické vlivy, konzumní vzory chování, migrace a fluidní role vytvořit
zvláště
lidí ve vysokém
si identitu, image a roli
stáří.
Toto představuje velkou možnost
způsobem příhodným
v platnost koncepce "osvobození
stáří"
a bude
pro staré lidi. Potom vejde
překonána
ageistická koncepce
"osvobození od stáří".
24
Psychologické a biologické aspekty seniorského věku
3
V této kapitole se budu
soustředit
změn
na popis
v oblasti psychiky (osobnosti
seniora, chování, jednání, prožívání) a vztahy k ostatním. Dále budu charakterizovat změny
v oblasti smyslového vnímání a řeč).
myšlení,
Veškeré výše
zmíněné
nepatologickým stárnutím a mají
změny
v oblasti kognitivních funkcí
a sledované
důsledky
pro
změny
Změny
3.1
změny
dané stárnutím jsou
stárnutí je proces a tím pádem má začíná
požadavky na
seniorů.
v oblasti psychiky
Psychologické
kdy už
souvisí s fyziologickým,
vzdělávání, ovlivňují
lektora, promítají se do didaktiky a vzdělávacích potřeb
(paměť,
určitou
obtížně
uchopitelné, zejména tím, že
dynamiku a je metodologickou otázkou,
kvalitativní zvrat a je možné danou
změnu přisoudit stáří
(Haškovcová
1990, s. 94). Pokles vitality a energie je obecným znakem stárnutí a projevuje se i v psychické oblasti zejména jako zpomalení psychomotorických funkcí. Vykonávání všech činností
je pomalejší,
zdlouhavější.
Na druhou stranu je tento deficit vyvážen
trpělivostí, systematičností, důsledností
a
důkladností.
Pokles psychické adaptability na změny v souvislosti s věkem. Starší a proto
častěji nedůvěřiví vůči
osvědčené
novým lidem,
postupy, zkušenost. V krajním
větší
způsobům
případě
a
věcem.
tato preference
staří
lidé jsou
Starší lidé preferují osvědčeného může
nabýt formu rigidity. Tato
nedůvěra
k všemu novému souvisí s nejistotou, která plyne z neznámého,
obranou může být podezíravost či úzkost. Snaha být ve známém se projevuje i v preferenci pocit sounáležitosti, generační nepatří
porozumění,
s vrstevníky pomáhá rozvíjet
protože tito lidé mají
společnou
historii, cítí se s nimi v bezpečí na rozdíl od okolního
světa
minulost,
"který jim už
a kterému nerozumí".
Zvýšená únavnost a poruchy spánku se mít
hovorů
svůj
častěji
vyskytují ve starším
věku.
Toto
může
odraz v rozmrzelosti, smutku.
25
Starší lidé se introvertizují, uzavírají do sebe, odvrací se od
současných problémů,
obrací se od materiálních hodnot k duchovním, bilancují, obrací se do minulosti a do vzpomínek. (Haškovcová 1990, s. 95-102). Pocit osamocení se dostavuje zejména po smrti partnera,
rodičů
a blízkých osob.
Rizikem nezvládnutí samoty je rozvoj deprese, hrozba sebevraždy, které mohou být výsledkem negativního bilancování. Jako obrana před samotou může sloužit: •
rodina - vnoučata, sourozenci
•
domácí
zvíře
jako
společník,
pomáhá překonat samotu, je
třeba
o
něj pečovat
- saturuje potřebu být potřebný pro druhé, udržuje jedince v kondici. člověk vypěstuje
•
ke
zvířeti
stejný vztah jako k
zapojení do dobrovolnických
Někdy
si
člověku.
činností, předávání
zkušeností, rad, pomOCI
druhým •
členství
•
sousedské vztahy, listonoš pomáhají
v organizacích a klubech (nejen pro seniory) překonat
pocit samoty, rozvíjí se
"komunitní duch" •
telefon, internet s okolním
•
prostředky umožňující
komunikaci s ostatními lidmi,
světem
televize, rádio -
někdy
fungují jako
společník, umožňují
prožít hezké chvíle,
oživit vzpomínky (Pichaud, Thareauová 1998, s. 77-81). S rostoucím
věkem
dochází k
(plačtivost, paličatost,
Psychické
změny
ve
oplošťování
emocí a zvyšování citové lability
negativismus).
stáří
lze
zjednodušeně
chápat jako negativní, protože se jedná o
úbytek, snížení a zpomalení, ale není tomu tak, stárnutí má i své pozitivní přínosy: •
vytrvalost v monotónní tělesné a duševní
•
trpělivost, větší
•
stálost v názorech a vztazích
•
obezřetnost,
•
životní nadhled (Pacovský 1990, s. 40)
činnosti
pochopení pro motivy jednání druhých, rozvaha
opatrný přístup k zadaným úkolům
26
3.2
Změny
smyslového vnímání změn
Od obecných
psychiky stárnoucího jedince se
přesouvá
ve vnímání, zejména pak k odborníky zaznamenaným objektů
spojeno s rozeznáváním percipovaných něm
Podílejí se na
všechny poznávací procesy, a proto
projevem postižení
různých
rozlišit známé a neznámé smyslového vnímání kapacitu mozku
plně
základě
minulé zkušenosti.
případné
poruchy mohou být
Změny
podněty
a situace tím slouží k orientaci v prostředí.
ovlivňují přímo
prožívat okolní
Změny
funkci mozku. Zhoršování vnímání snižuje
svět.
Pro
změny
smyslového vnímání vybírám člověka.
zraku
S procesem stárnutí dochází ke
změnám
v oblasti zrakového vnímání. zaostřovat
Dochází k zhoršení akomodace (schopnosti především
představují
prostředím, umožňují
kontakt s okolním
ty smysly, které mají zásadní vliv na psychiku a vzdělávání staršího 3.2.1
"Vnímání je
funkcí" (Vágnerová 1999, s. 41). Smysly
zprostředkovává člověku
nástroj, který
změnám smyslů.
na
změnám
pozornost ke
na
blízko),
která
vede
k presbyoptii
různé
na
vzdálenosti, stařecké
vetchozrakosti,
dalekozrakosti S tímto jevem kteří čtou potřebu
Další
stařecké
noviny v předpažení.
Přesto
nošení brýlí jako by to byl
rozšířenou
často
dalekozrakosti se
setkáváme a můžeme
takto komicky
stigmatizační
prvek
čtou
a
hojně vidět
sveřepě
lidi,
odmítají uznat
stáří.
vadou je ztráta zrakové ostrosti (schopnost
vidět ostře předměty
v určité vzdálenosti, schopnost zaostřit na detail). Řešením problému je jednak nošení brýlí, tak kontrast mezi sledovanými rozlišitelné na rozdíl od
černé
předměty (černé
na bílém je snáze
na šedém), tak zvýšením kontrastu sledovaných
předmětů.
změnám
Dále dochází ke
vnímání intenzity jasu a intenzity
k zvyšování prahu citlivosti tzn., že
staří
lidé rozeznávají
světla
směrem
intenzivnější světlo
a
větší
kontrast předmětu a pozadí. Dalším aspektem, co se
mění
ve
stáří
je vnímání barev.
v nažloutlejších odstínech. Barvy v blízkosti žluté žlutá) rozpoznávají mnohem lehčí
obtížněji.
poměrně dobře,
části
dřívějších
(červená,
lidé vidí oranžová,
ale zelenou, modrou a fialovou již rozlišují
Tyto potíže jsou výrazné až u osob ve
formy se vyskytují v
spektra
Staří
věku
osmdesát let,
nicméně
letech. 27
Vizuální práh se s
věkem
přizpůsobení
Dochází také k pomalejšímu se vidění
intenzivnější světlo.
zvyšuje, tzn. starší lidé vidí, vnímají
světelným
se horším
rovině
za šera je zhoršeno, což má v praktické
ohledně
podmínkám čtení,
řízení
automobilu atd. znevýhodňující
Jako
změny
se jeví
zorného pole a periferního
vidění
- dochází
zvláště nebezpečné
k zúžení zorného pole, které obsáhneme pohledem. Toto je
u
řidičů.
Z didaktického hlediska je nutno mít na zrakové
podněty
a pro
nejzávažnější
Mezi
přesnou
paměti,
že starší lidé pomaleji zpracovávají
identifikaci je potřebují pozorovat déle. stáří,
choroby zraku vyskytující se ve
ale nejenom v
něm patří
šedý zákal, zelený zákal a degenerace žluté skvrny. Šedý zákal (katarakt - čočky přestávají propouštět světlo), nadměrné
množství
receptorové
buňky)
zelený zákal (glaukom - v
nitroočního
moku a vznikající tlak
očních
časem
bulvách se
vytváří
poškozuje nervové a vyznačuje
a degenerace žluté skvrny, tato skvrna se
nejvyšší
ostrostí vidění a stárnutím degeneruje. (Hamilton 1999, s. 27-30).
3.2.2
Změny
v oblasti sluchu
Postupné zhoršování sluchu
začíná již
Uvádí se, že lidé již okolo padesáti let zvuků.
dospělosti,
v
věku
tento stav se z věkem prohlubuje.
mají problémy při naslouchání slabých
Oslabení sluchu je považováno za závažný problém
Sluch a jeho poruchy nejsou
ovlivněny
jen
věkem,
ovlivňující
kvalitu života.
prostředím. Průkazné
ale i
jsou
vážné poruchy sluchu u pracovníků v těžkém průmyslu. Ochabování sluchu (presbyakuze - nedoslýchavost) je další závažnou sluchovém vnímání. Je typické, že postižený
hůř
změnou
slyší tóny o vysokých frekvencích a
také dochází k posilování vnímání hluku. Nedoslýchavost jedince limituje ve znevýhodnění
vnímání okolního
světa,
vnímání
řeči
a následné reakci.
nedoslýchavosti jsou zejména v sociální oblasti. Neslyšící jsou mají větší obtíže Nedoslýchaví mlčí
svůj
či
při
komunikaci a porozumění
neslyšící lidé se
než by se vystavili
často
posměchu
straní
ve
"odříznuti
směru
Důsledky
od lidí",
sdělení.
společnosti
a nebo jsou v pasivní roli a
a nepochopení druhých.
Někteří
se proto snaží
nedostatek maskovat za pozici "snílka" (Goffman 2003, s. 17-22).
Je zde patrná obava ze stigmatizace typu starý oddaluje
návštěvu lékaře
a tím
ovlivňuje
i možnosti
=
hluchý
=
hloupý, která
často
léčby.
28
Pomoc jak
překonat
problémy se
změnami
sluchu je v řadě
naslouchátka), tak také v tom, jak člověk hovořící k Měl
by snížit tón hlasu, mluvit pomaleji a
tváře,
aby se zvýšilo
zřetelně
porozumění sdělení. Při
seniorům svůj
pomůcek
(např.
projev přizpůsobí.
vyslovovat, dívat se seniorovi do
komunikaci je
třeba
najít optimální
prostor v doslovném i imaginárním významu znamená to být dost blízko jako ubezpečení
3.3
a také dost daleko, abychom
Změny
člověku
ponechali jeho svobodný prostor.
v oblasti kognitivních funkcí
Poznávací funkce lidské psychiky slouží v orientaci v prostoru, (kdo jsem,
věk,
stav atd).
Změny
3.3.1
Změny
změny
vzdělávání.
připomenout všeobecně rozšířenou protichůdnou představu
moudrého a zkušeného a na druhé dementního starce či
stařeny,
straně
které jsou často
Psychologie zkoumala tuto otázku poklesu vytvořeny
vědomostí,
vzdělávání
stáří
problematiky. Vedle sebe tak stojí na jedné
Byly
Pro problematiku
v oblasti inteligence, paměti, pozornosti a jazyku.
inteligence ve
Neodpustím si
které
straně
obraz starého
pojetí této
člověka
jako
najdeme obraz dezorientovaného,
terčem vtipů. důvtipu
pojmy krystalická inteligence - ta člověk
i osoby
v těchto funkcích se mají vliv na intelektové
schopnosti a tím i na proces a možnosti považuji za klíčové
čase, místě
a udržení moudrosti s věkem. představuje
souhrn veškerých
získal za celý život a testuje se otázkami na
vysvětlení
abstraktních pojmů nebo požadavky návrhu řešení abstraktních úloh. Oproti tomu tzv. fluidní inteligence představuje situaci vhledem, bez nutnosti využívat
důvtip,
celoživotně
schopnost řešit problémovou
nabytých
vědomostí.
Hypotézu
poklesu fluidní inteligence s věkem a uchování krystalické inteligence potvrzují psychologické testy,
lapidárněji řečeno staří
moudrost, ale ztrácejí důvtip
či
lidé si s věkem zachovávají
SVOJI
bystrost (Hamilton 1999, s. 49-50).
29
3.3.2
Změny
pozornosti
Pozornost je schopnost
soustředit
se, zapamatovat si
určité věci
a také si je vybavit.
Z hlediska vytrvalosti je u starých lidí velmi dobrá, ale z hlediska schopnosti rozdělení současně
pozornosti (tzn.
věnovat
pozornost více než jednomu zdroji informací a
je zpracovávat) jsou na tom
staří
lidé
hůř,
než tomu bylo v mládí (Hamilton
1999, s. 74-76). 3.3.3
Změny paměti
Paměť představuje
událostí
aktuálně
schopnost uchovat si minulou zkušenost, ukládání informací a
ji používat a
zkušenosti. (Wikipedie 2008).
současně Paměť
proces vštěpování, uchovávání a vybavování
dává kontinuum lidskému životu a okolnímu
světu. paměť,
Stárnutím se prodlužuje doba vybavování, zhoršuje krátkodobá dlouhodobá
paměť zůstává
tvrdí, že
staří
z raného
dětství
lidé si
hůře
zachována. Tomuto jevu se
zapamatovatelnějším.
k zapamatování,
(př.:
pamatují si
i v detailech, ale nevzpomenou si , co měli dnes k obědu). či
(místa) "Cílem této techniky je
důvěrně
Ribotova hypotéza a ta
pamatují nová data než data stará
trénovat a tak si ji uchovat
jiných
říká
ale
věci
Paměť
lze
dokonce zlepšit. Jednou z technik je metoda loei vytvořit
,co
nejasnější
obraz, který by se tak stal
Lidé si zapamatovávají psychické obrazy místností nebo
známých míst. Do této scény je v mysli zasazena každá z položek přičemž
následně
jejich sled je
vybaven vykonáním imaginární
cesty a vzpomínáním, co bylo do každého obrazu přidáno" (Hamilton 1999, s. 97). Schopnost
naučit
se nová fakta (sémantická
konkrétní události (epizodická věcem patří
3.4
paměť)
paměť)je věkem
a
tvořit
poškozena. Eroze
v oblasti komunikace
U starších lidí dochází ke
(řeč
novým
změnám
a psaný projev)
v psaném a mluveném proJevu. Dochází
k zjednodušování tzv. anaforické referenci tj. odkazování na bylo odlišeno, který subjekt má ze Někteří autoři hovoří
paměti
učení
mezi první projevy kognitivního stárnutí (Goldberg 2006, s. 47).
Změny
dětského
si vzpomínky na
zmiňovaných jedinec
dříve zmíněné,
na mysli.
také o regresní hypotéze a to, že starý
jazyka, používá jednodušší strukturu
vět
aniž by
člověk
se vrací do
mohou být dány také poklesem
a oslabením fluidní inteligence (Hamilton 1999, s. 133-134).
30
Popsali jsme si
nejvýznamnější změny
funkcí, které nastávají v důsledku jedince
aktivně
začínají
již v rané
nenastává až ve ale
přináší
se zapojit do dospělosti
stáří. Změny
v oblasti psychiky, vnímání a kognitivních
působení
vzdělávání.
a
postupně
ve
stáří
procesu stárnutí a mají vliv na schopnost Je
třeba
mít na
paměti,
že tyto
změny
se manifestují, z toho vyplývá, že úpadek
nejsou vždy jen negativní (zpomalení, zánik),
i pozitiva (nadhled, zkušenost), která jsou dále ve
vzdělávání
a jiných
aktivitách využitelná a přínosná.
31
4
Didaktické aspekty docility seniorů
Schopnost
aktivně
nejobecněji
je lze
se zapojit do procesu
dělit
na faktory na
učící
Jedinec jako
straně
vzdělávání
je
podmíněna
straně
jedince a faktory na
se subjekt do procesu
mnoha faktory,
vzdělávání
lektora.
přichází
s
určitou
psychologickou výbavou, typem osobnosti, životní orientací a zkušenostmi. U seniorů
přístupu
je schopnost aktivního
ke
vzdělávání
modifikována
ivolučním
procesem a jeho průběhem. Involuce je
nejčastěji
příznaků
definována jako: "zanikání, soubor či
stárnutím nebo zánikem struktury
spjatých se
funkce (Pacovský 1997, s. 118). schopnosti
vzdělávání
jedince užitím adekvátních didaktických metod a vhodnou koncepcí
vzdělávání
Lektor jako organizátor a realizátor
přispívá
vzdělávání ovlivňuje
k využívání schopností, kapacity seniora a
vytváření
pro aktivního postoje
k vzdělávání, životu a stárnutí. Kromě
involuce a psychických faktorů
mnoho dalších (geografická,
časová
a
faktorů
jako jsou finanční),
se na možnostech
finanční zajištění
hustota sociální
aktivně
se vzdělávat působí
seniora, dostupnost
sítě
vzdělávání
seniora, požadavky trhu práce,
zdravotní stav, koncepce a programy vzdělávání a začleňování
seniorů
do
společnosti
atd. proměnné,
V této kapitole budu popisovat ve
stáří.
Nejprve se
zaměřím
které
na celkové
ovlivňují
změny
proces a schopnost
učit
se
v mozku, které mají vliv na
zpracovávání, ukládání a vybavování informací a jejich poškození vlivem věku. Dále budu sledovat fenomény schopnosti vybavování, lehkosti strategii
učení,
jak je vyvinuta u
rámce didaktiky vzdělávacích
4.1
seniorů
a
seniorů.
požadavků
Tyto
učení,
proměnné
trvanlivosti
učení
a
zasadím do celkového
na kompetence lektora a formování
akcí pro seniory.
Stárnutí mozku
Stárnutí má vliv na mozek a jeho funkce. S věkem dochází k úbytku synaptických spojení, což má vliv na učení (snižuje se funkcí,
mění
se
učební
výkon.
Změny
počet
neuronů
a
asociací a klesá rychlost
v mozku spojené se stárnutím se nejvíce
projevují v rozdílném zapojování hemisfér mozku. V obou hemisférách dochází ke
32
zpracovávání informací, ale v každé
hemisféře
odlišným
způsobem.
Pravá hemisféra
ukládá nové jevy, nové informace, zatímco levá hemisféra ukládá spíše rutinní osvědčené
výbava
vzorce. "Pravá hemisféra má
informačními
klíčový
připravená
komplexy
dětství,
význam v raném
k okamžitému užití omezená" (Goldberg
2006, s. 177). S věkem se informace vedoucí k zvládání nových situací, jako bychom je znali a
přesouvají
vytváří
tak
se tedy z pravé hemisféry (novinky) do hemisféry
připravené
levé (rutina), kde jsou
kdy je
dětství,
hemisféra je dominantní v raném
Lapidárně řečeno
k okamžitému užití.
kdy se zpracovávají nové jevy,
informace. Je zde nerovnováha mezi schopnostmi a
potřebami
pravá
podněty
a
organismu a ta
aktivuje pravou hemisféru s cílem najít nové řešení a obnovit rovnováhu. S rostoucím
věkem
člověk
se
více spoléhá na levou hemisféru, kde je "knihovna" pro
zvládání situací pod vlivem uložených zkušeností. Díky tomu starší jedinec nemusí složitě
hledat a
analyzovat situaci, najde rovnou zkrácené
zkušenostem. V levé
hemisféře
"Neužitečné
(například
informace
jsou uloženy jen co jste
měli
řešení
důležité
díky minulým
poznávací rutiny.
tento den na oběd před dvaceti lety) se
do levé hemisféry nedostanou" (Goldberg 2006, s. 192). Je
vědecky
prokázáno, že s věkem dochází k výraznějším
změnám
pravé hemisféry,
než levé hemisféry. Pravá hemisféra je méně využívaná a tím i ubývá její schopnost a funkce. Ve
stáří
je tedy dominantní levá hemisféra, která
smyslu nahlížení nových
jevů
umožňuje
moudrost ve
pod prizmatem minulé zkušenosti (Goldberg 2006,
s. 180). Na druhou stranu díky nižšímu využívání pravé hemisféry se starší lidé vypořádají
4.2
s řešením nových úloh,
Stárnutí a
Schopnost
učení
učením
nových pojmů.
učení
se s věkem
mění,
ale neztrácí se. Má jen svá
je nutno vzít v potaz
při vytváření vzdělávacích
paměťové
přechod
mění
schopnosti
z mechanické
celková rychlost myšlení a
stabilitou,
přesností
a precizností.
obrazy. Pro vzdělávání "Změny
hůře
učení
Narůstá
seniorů je důležité
akcí. Zejména se
paměti
a to ve
dospělý
na logickou
směru
specifika, která mění
paměť
struktura a také se
zpomalení, to je vyváženo
schopnost pamatovat si abstraktní pojmy a znát učení
ve fyziologii, motivaci a oblastech zájmu
materiál zvládnut. Starší
určitá
seniorů přinášejí změny,
postupuje jinak než mladý
dospělý,
jak je
učební
z látky si vybírá
33
jen
části
smysluplné a
užitečné
vysoké nároky na zatížení jeho smyslových učení
ve
stáří
orgánů"
mají vliv následující faktory: rychlost
a výbavnost. "S
věkem
těm úsekům,
a má sklon se vyhýbat
klesá lehkost
učení,
(Hartl 1999, s. 110). Na
učení,
kapacita
narůstá
intenzita
učení,
změny
trvanlivost
kapacita (množství zpracovaných
informací), trvanlivost (míra udržení informací v dlouhodobé nemusí klesat motivace,
které kladou
učení
-
paměti), může
odpovědnost přístupu,
studovat stimulovaná životními rolemi, vyššími sociálními
potřebami
a
ochota (prestiž,
uznání)" (Palán 2003, s. 166). Existují schopnosti, které jsou s postupujícím
věkem
bez poklesu, nebo s možností dalšího růstu: •
paměť
•
profesní paměť,
•
paměť
•
slovní zásoba,
•
všeobecná informovanost.
pro jednoduché materiály,
pro tóny,
Naopak k nejvýraznějšímu poklesu schopností s věkem dochází u výbavnosti nových materiálů, učení
symbolům,
se
vštípivost
čísel
a bezesmyslných slabik (Hartl 1999,
s. 111). Úspěšnost učení seniorů je také ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání (čím vyšší
vzdělávání,
tím nižší pokles intelektuální výkonnosti) a druhu povolání
(povolání s minimální duševní
zátěží
má negativní vliv na rozvoj a úroveň duševních
schopností) (Hartl 1999, s. 124-125).
4.3
Didaktická specifika edukace
Specifika schopnost
vzdělávání seniorů učit
se.
seniorů
plynou ze
"Způsobem
andragogiky - (didaktiky
seniorů změn,
vzdělávání
které doprovázejí stárnutí a
seniorů
vzdělávání dospělých)
se zabývá speciální
- gerontodidaktika. U
mění část
vzdělávání
se specifika krystalizují. Studující chápou všechny nové informace z pozice začleňují
svých životních zkušeností a systému" (Palán 2003, s. 178).
si je do již
Experimentálně
které mají vliv na vzdělávání ve
stáří (Livečka
vytvořeného
poznatkového
byly vyzkoumány zásadní podmínky, 1979, s. 129-130):
34
•
starší lidé si
obtížněji
osvojují
učivo,
Přitom učební
logickou strukturu.
které postrádá logické
uspořádání
a
výkon je srovnatelný s výkonem mladších
dospělých,
•
učení
starším lidem v procesu
osvojená a cvičená technika •
rychle prezentované
činí značné
zpravidla
obtíže
nedostatečně
učení,
učivo ztěžuje
učení
proces
starších lidí více, než-li je
tomu u mladších učících se, •
při procvičování času,
•
(a
upevňování)
aby dosáhli stejného
obtížnější
a horší
učební
nových
stupně
poznatků
starší lidé
osvojení učiva jako mladší
výkony nejsou u starších lidí
potřebují
více
dospělí,
výraznějším
znakem
ubývající schopnosti učit se, ale jsou spíše projevem nejistoty, kterou mají při reprodukci toho, co si učením osvojili, •
starší lidé se učí
snadněji,
když je charakterizováno určitým •
proces
učení
Zatímco delší dospělých
stupněm
přestávky
ve fázi
komplexnosti,
k zlepšení jejich učebního
procvičování učiva
učebního
vedou v učení mladších
výkonu, u starších
dospělých
experimentální výzkumy prokázaly, že výsledek procesu učení více
významným faktorem cvičení
naopak
ovlivňuje
stáří,
úspěšnosti
procesu
učení
má faktor dlouhodobého
a tréninků v učení a v intelektuálních operacích,
•
významnou roli v procesu učení hraje zdravotní faktor,
•
zvláště učení
(šumů).
výkonu,
faktor vloh a nadání než-li faktor •
je přehledně členěno, tzn.
starších lidí je mnohem více citlivý na vlivy poruch
dochází k zhoršení •
učivo
když prezentované
silný vliv na a
motivační
prezentovanou látku,
úspěšnost
procesu
faktory, tj.
učení
vnitřní
hraje
stupeň
aktivity v průběhu
ochota vnímat a osvojovat si
učivo.
35
4.3.1 Motivace seniorů Senioři
pocitu "když méně
vzdělávají
se
osamění
staří
z nejrůznějších
a izolace,
důvodů
potřeba
-
doplnění vědomostí, rozšíření
si všímají existujících obtíží
stáří,
znalostí. Je doloženo, že
společensky
lidé studují a mají jeden z jasných
lépe je
překonání
seberealizace,
garantovaných
překonávají
a
programů,
skutečně méně stůňou"
(Haškovcová 1990, s. 148). Výstižné heslo, které shrnuje podmínky radostného uvádí Pacovský ve zkratce ROSA - Racionální postoj k vlastnímu budoucnost
(těšení
se na
něco),
stáří,
orientace na
přiměřená
sociální kontakty a jakákoliv
stáří
aktivita
(Pacovský 1997, s. 32). Motivace
seniorů
učících
jako
často
se je
retardovaná vlastním
předpojatým
věku
už nemohu
postojem charakteristickým výroky typu: "To se ve svém naučit".Tento předsudek může
třeba,
aby lektor
uměl
informací a dovedností. seberealizace, umožňuje
potřebu
kontaktu, uznání,
přeměnu
vědomí,
člověk
představuje
i
"náplň
překonání
něco
nového
společenského uplatnění,
motivovat
při
osvojování potřebu
vznikají jako reakce na
pocitu
"zbytečnosti". Vzdělávání
mají podobnou hodnotovou orientaci,
naučil,
programu" a pomáhá
něco
překonat
nového zvládl.
Vzdělávání
možný pocit bezcílností jedince
na rozdíl od ostatních
profesně-kvalifikačními
vnější odměny
kteří
proroctví, a proto je
informací ve znalosti a umožní pocit seberealizace díky
Vzdělávání seniorů
motivováno
pozitivně
Vzdělávací potřeby seniorů
navázat nové kontakty s lidmi,
že se
sebenaplňujícího
seniora aktivizovat a
dává prostor pro
v penzi.
být formou
dospělých
není tak
důrazně
souvislostmi, motivem je uspokojování
získávání sociálních
kontaktů,
k vnitřnímu uspokojení z učení. Mladší
více inklinuje k rozvoji profesních dovedností, starší
zájmů,
s věkem dochází tedy od
dospělý
dospělý
tedy ve
vzdělávání
si vybírá spíše formu
zájmového neutilitárního vzdělávání.
4.3.2 Požadavky na lektora Mezi
vnější
patří
i osobnost lektora, zejména jeho didaktické schopnosti. Dále se zde
prostředí,
faktory, které se podílí na
kde se
vzdělávací
úspěšnosti
akce odehrává a
a schopnosti
neméně
vzdělávat
se ve
stáří
řadí
vliv
podstatným determinantem je
kolektiv vzdělávaných.
36
Požadavky na lektora jsou dány specifiky (Livečka
•
vzdělávané
cílové skupiny - semory
1979, s. 131, 168-170):
respektovat individualitu (senior je osoba vyzrálá na rozdíl od
v mladší
dospělosti),
má své
získal v průběhu života a sociální faktory docility vzdělání,
zakořeněné
umět
vzdělávání.
Mezi
zejména sociální postavení, dosavadní
profese (s ní spojená role, pozice, prestiž). Tyto faktory se podílejí
na výsledku učení víc než biologicky podmíněné specifika •
osob
postoje, hodnoty a znalosti které
reflektovat sociální faktory
seniorů patří
dětí či
stáří,
výklad by měl vždy být přizpůsoben tempu seniora, tzn. pomalejší - postupný výklad s menším množstvím informací seniorům určovat
dán prostor
určených
k osvojení.
tempo výkladu ve smyslu
Přitom
přístupu
je zde
k osvojení
vlastním způsobem a vlastním tempem, •
informace mají být snižují se
uspořádány
interferenční
v logickém sledu - usnadní se tak osvojení a
vlivy.
•
názornost (vizualizace informací), vysvětlení na konkrétních příkladech,
•
chyby je vhodné měnit
•
okamžitě,
třeba překonávat
ale s taktem opravovat. Je
stereotypy zpevněné dlouhodobými návyky,
aktivita a participace na
vzdělávání přispívá
k úspěšnému vzdělávání. Senior
se zapojuje (vzniká vlastní prožitek spojený s procesem upevněním).
objektem
V žádném
vzdělávací
potřebné vysvětlení
•
při
a
dynamika. Je nutné skupině,
tedy není jen pasivním
akce. Má prostor k
vyjádření,
spolu s
posluchačem
a
možnost požadovat
atd.,
zapojování do
v malé
případě
učení
vzdělávání překonat
hraje svou roli i skupinová atmosféra a
obavy,
nedůvěru
kde jedinec má dost
času
a
napětí
to se
své myšlenky
děje
vyjádřit,
nejlépe je zde
možnost dialogu a korekce s jinými účastníky, •
lektor musí dovedností,
•
počítat
s celkově
větším časem při
při ověřování úspěšnosti
kromě jednoznačné
jasnosti a
požadavkem na lektora přitom nepřetížit
umění
osvojování informací a
procesu učení,
dostatečné
názornosti prezentované látky, je
podat informace
dostatečně komplexně,
kapacitu vnímání a osvojování staršího
ale
člověka.
37
Ve
shodě
s předchozími dodává Palán následující požadavky na lektora a jeho
didaktické schopnosti (Palán 2003, str. 178): častější
•
shrnutí a opakování základních myšlenek a
provázanosti s učebními cíli,
zdůrazňování
podstatného a
zdůraznění častější
jejich
opakování
základních myšlenek. •
participace daná odvoláváním na zkušenost
účastníků
a její
uplatňování,
propojování učební látky s jejich aktuálními potřebami, •
stálost zpětné vazby (diskusí, dotazy, seminární aktivitou),
•
stále motivovat a pomáhat
při překonávání nedůvěry
ve vlastní schopnost se
učit.
"Staří
lidé se bojí experimentovat s novými zážitky, s něčím, co je jim cizí. Co když
budou muset
dělat něco
nebudou něčemu rozumět je se také
Představa,
co neznají?
neúčastní programů,
děsivá
že budou
zesměšněni,
že neobstojí,
a frustrující (Rheinwaldová 1999, s. 134), a proto
to by měl lektor umět překonat nejlépe pomocí humoru a
poukázáním na své chyby a tak se zbavit pocitu neomylnosti a docílit
přiblížení
se
seniorům.
4.3.3 Požadavky na Prostředí
musí
prostředí
stejně
jako lektor být
uzpůsobeno
specifickým
potřebám
a
zájmům
seniorů.
•
Bezbariérovost - ve smyslu
přístupnost
do
učebny
i pro seniory s omezenou
možností pohybu. Jedna z možností je zajistit si "schodolez" - plošina, která umožní
osobě
na
vozíčku překonat
pomůcka finančně náročná,
•
protiskluzové prvky navíc
často
prostředí
pro
užívají
schody a jet do místnosti. Jelikož je tato
tak ji zatím mnohé instituce nemají,
senioři
jsou náchylní upadnout
pomůcky
pro
chůzi
vzdělávání seniorů ošetřeno.
(nebezpečí
(berle, hole), toto by Pomocníkem jsou i
zlomenin), mělo
různá
mít
madla a
zábradlí, která pomáhají předcházet úrazům a usnadňují pohyb seniora, •
dostatečná
intenzita
osvětlení.
Se
stářím
se
mění
zrak a zhoršuje se
vidění
v šeru, •
luminace a kontrast všech vzdělávacích materiálů pro čitelnosti
usnadnění
viditelnosti a
pro seniory, přizpůsobení velikosti písma,
38
•
dostatečná řeči
-
hlasitost projevu lektora,
senioři
hůře
artikulace,
kde
tónech, a tak jim senior
častěji
hůře
přiměřené
někdy
slyší vyšší tóny, což bývá
seniorů,
v domovech
zřetelná
tempo
problematické
pracují ženy a ty mluvívají ve vyšších
rozumí. Zajistit omezení dalších rušivých
šumů,
pokud je to možné. •
vhodné židle - z příliš hůře
měkkých
vstává, vhodné jsou také
a nízkých židlí a pohovek se starším lidem opěradla
pro ruce a podnožka pro unavené
nohy.
4.3.4 Kolektiv Význam kolektivu ajeho vliv patří spolu s vlivem prostředí a schopnostmi lektora k vnějším
determinatům
schopnosti učit se a zapojovat se do
Tím, že je jedinec spolu s ostatními
součástí
skupiny a mají
vzdělávání
společnou
ve
stáří.
aktivitu se
omezí pocit osamění a izolace. Walschjako pozitiva skupinových aktivit uvádí (Walsch 2005, s. 20): •
umožní vzájemnou podporu lidí stejného věku,
•
zprostředkuje výměnu poznatků, zážitků
•
příležitost
•
zvýší
•
přidělí člověku určitou
•
vyvrátí neradostné a chybné představy o okolním
•
pomůže
•
pomůže
a zkušeností,
k zamyšlení sami nad sebou a porovnání s tím, jak nás vidí jiní,
sebevědomí,
roli, světě,
objevit alternativní strategie, s uvědoměním, že s podobnými potížemi jako máme my, musí
zápasit i jiní lidé, •
zvýší nezávislost,
•
příležitost naučit
jsme užívali
se nové sociální dovednosti a "oprášit" dovednosti, které
dříve,
•
umožní získat pocit, že jsme něco dokázali
•
umožní bez rizik
cvičit sebevyjadřování.
39
Tyto procesy se
snadněji dějí
v rámci malých skupin, kde rychleji dochází k rozvoji
skupinové koheze. Vhodné citlivé vedení a k naplnění pozitivních efektů vzdělávání ve Vzdělávání seniorů
a jeho
úspěšnost
uspořádání
skupin
seniorů
také
přispívá
skupině.
má mnoho dimenzí -
vnitřní
(osobnost seniora,
jeho zkušenosti, motivace, psychické vlastnosti, sociální podmínky, zdraví aj.), tak vnější
(lektor - jeho didaktické schopnosti a zkušenost s prací s touto specifickou
skupinou vzdělávání
dospělých,
nezanedbatelný je i vliv
prostředí
požadavky na
něj,
aby usnadnilo proces vzdělávání). Z výše uvedeného vyplývá, že
vzdělávání seniorů
vhodné znát a v jejich kontextu
připravovat
má svá specifika i meze, které je
a realizovat
vzdělávací
aktivity pro
semory.
40
5
Age mainstreaming, mainstreaming stárnutí
V této
věnovat
kapitole
se
budu
mainstreamingu,
a
mainstreamingem
seniorů
problematikou
globální
stárnutí,
věkového
strategie
který
hlouběj i
se
zabývá
z celospolečenského pohledu. Dále budu charakterizovat
akční
dokument Národní
popisu
plán sociálního
s mainstreamingem stárnutí a jehož
součástí
v letech 2007-2013. V závěru budou
začleňování,
který je v souladu přípravy
na stárnutí
vzdělávání seniorů
odrážející
je Národní program
doporučení
pro
požadavky mainstreamingu stárnutí.
Věkový
5.1
Představuje věci,
mainstreaming koncepční
komplexní
určitý
přemýšlení
styl
a nahlížení na
rozhodnutí a jeho dopady. Mainstreaming je "založen na snaze postavit do
centra pozornosti a zájmu tak
rámec, je to
člověka
a jeho rozmanité každodenní
"férovější" společnost. Důrazem
na
různost přispívá
potřeby
a
vytvořit
mainstreaming k prevenci
vzniku nových a reprodukci starých nerovností, jež jsou obsaženy v sociálních strukturách a z nich vycházejících politických opatřeních"
(Vidovičová
2007, s. 17).
Cílem mainstreamingu obecně je (Vidovičová 2007, s. 17): •
větší
sociální integrace určité skupiny,
•
inkluze
určitého
zájmu/problému do všech
aspektů
sociálního, politického,
ekonomického a kulturního života. Je nutné upozornit, že diskriminaci skupinám
seniorů,
věkový
mainstreaming není advokacií a ochranou proti
snahou je nastolení rovných
a tak zabránit jakékoli
formě
příležitostí
a šancí všem
diskriminace na
věkovým
základě
věku.
Mainstreaming je možno tedy chápat jako nástroj hodnocení rozhodnutí, dokumentu a praxe v dané oblasti. Další aspekt specifických
věkového potřeb
rovnost šancí a zájmů
mainstreamingu je nastolení
daných
příležitostí
věkových
skutečné
rovnosti
skupin, cílem tedy není
s přihlédnutím k
při
zachování
rovnostářství,
specifikům věkových
ale
skupin, jejich
a potřeb.
41
5.2
Mainstreaming stárnutí zaměřený
Mainstreaming
více na problematiku
seniorů
bývá nazýván jako
opatření,
mainstreaming stárnutí (ageing-mainstreaming). Obsahuje
jež mají za cíl
integrovat nebo zahrnout problematiku stárnutí do všech významných národních např.
politických domén, jako jsou vzdělání,
plánování rozvoje, finance,
zdraví a boj s chudobou, specifických
opatření
pro starší lidi (ageing-
specific) - sem spadají politiky a programy, které se zabývají (penze, dlouhodobá zdravotní
péče
a
zdravotně-sociální
zaměstnanost,
potřebami
starších lidí
služby) (Sidorenko, Walker
2004 in Vidovičová 2007, s. 19). Péče
Mainstreaming stárnutí má i dimenzi politickou. významnou složku politiky státu vůči svým
občanům.
o seniory
představuje
V rámci mezinárodních úmluv
a dohod, které ČR ratifikovala se objevují požadavky na zákaz diskriminace z důvodu Shrnutí
věku
a ochrana skupin,
věkového
kteří
cílů, nástrojů
mainstreamingu jeho
Mainstreaming stárnutí a
věku
je
jsou ohroženi
přinášení
hlediska
a
společenským vyloučením. požadavků
věku
lze uvést jako:
zejména tam, kde dosud
nebylo přítomno. Ve zkratce mainstreaming znamená (Vidovičová 2007, s. 34):
• o stáří VĚDĚT: analytické nástroje, sběr dat •
o stáří MLUVIT: zvyšování povědomí, edukace ...
•
stáří SLYŠET: konzultace ...
• do stáří INVESTOVAT: přehodnocování rozpočtů ... • ... a to vše jako doplněk k běžným seniorským politikám.
5.3
Národní
akční
plán sociálního začleňování
Je dokumentem vycházející z globálních
cílů
Evropského
společenství
a jeho cíle
JSou:
•
usnadňovat účast
na
zaměstnání
a
přístup
ke všem
zdrojům, právům,
zboží a
službám; •
předcházet rizikům
sociálního vyloučení;
•
pomáhat nejvíce zranitelným;
•
mobilizovat všechny relevantní aktéry (NAPSI 2006, s. 4) 42
Senioři
jsou v tomto dokumentu zahrnutí do okruhu zranitelných skupin a jsou zde opatření,
uvedena
přirozeném
začlenit
která je mají pomoci prostředí
sociálním
do
společnosti
a
zůstat
zaměstnávání
(programy na podporu
ve svém
osob
věkově
starších 55-64 let, programy pro podporu rozvoje zdravotních, sociálních a aktivizačních přípravy
Součástí
služeb pro seniory a jejich rodiny).
vytýčeny
na stárnutí 2003-2007. V tomto plánu jsou důstojnost
zachovat
seniorů,
život v přirozením
je i tzv. Národní program jako hlavní body
prostředí
a aktivitu (nejen
pracovního charakteru).
5.4
Doporučení
V závěru chci vyvodit
doporučení
pro instituce zabývající se problematikou
vzdělávání seniorů
Na makroúrovni jde tedy o prosazování
věkového
mainstreamingu, potažmo přemýšlení
mainstreamingu stárnutí. V praxi je to požadavek na (přímých může
i
nepřímých)
být dosaženo za
potřebách
aktivit,
činností
předpokladu
a specifikách stárnutí a
a rozhodnutí na kategorii
širokého
stáří.
Toto
o dopadech
seniorů.
společenského povědomí povědomí
lze získat díky
Tohoto
o zájmech, vzdělávání,
významnou funkci v této roli plní také masmédia a obraz jaký o seniorech vytváří. Na mikroúrovni je požadavkem využití potenciálu realistického pojetí stárnutí, nikoli glorifikace jejich zkušeností v rámci zvýšení senior
předčítá dětem
v
mateřské
či
seniorů
v praxi (otázka propagace
naopak ageismus, využití
mezigeneračního porozumění
seniorů
a solidarity
např.
školce, senior jako vedoucí zájmového kroužku,
senior jako dobrovolník v organizaci aj). Instituce a orgamzace seniorů
rovnosti
informacím a přístupu
tím, že
současně
k
seniorům" představují
umožňují
seniorům
respektují jejich specifika.
zapůjčení vozíků
(kontrastní
zapůjčení
lupy
či
k usnadnění
označení) prostorů,
jiných
chůze,
Součástí dveře,
přístup
k službám,
tohoto
přátělského
proti skluzové prvky,
další prvky jako jsou viditelné a
místností, osob a jejich funkcí, možnost
zařízení usnadňující čtení (zvláště
má senior zadat vstupní kód,
další krok k naplnění
rovnocenný
je i bezbariérovost, úprava prostor - nemít těžké
možnost zřetelné
"přátelské
vytočit číslo,
vhodné pro
případy,
kdy
vyplnit složenku), mapky s vysvětlivkami
43
usnadňující
orientaci v prostoru toto
doporučení
je platné pro veškeré instituce
ať
jde
o poštu, knihovnu či nemocnici. V
současnosti
již jsou nastaveny parametry pro práci a služby
mainstreamingu, národní vzděláváním
akční
plány) a
zabývají a je otázkou
rozšiřují
času,
seniorům
(požadavky
se instituce, které se seniory, jejich
jaká bude praktický dopad implementace
mainstreamingových strategií.
44
Příklady edukačních
6
aktivit pro seniory
Cílem této kapitoly je nastínit které se zabývají třetího věku)
z
činností
primárně vzděláváním seniorů
a to v rámci institucí,
třetího věku,
Akademie
vzdělávání seniorů
je jednou
(Univerzita
tak také v rámci institucí, které kde
seniorů
je
Univerzit
třetího věku
se mohou
řadit
6.1
seniorů,
formy edukace
instituce (knihovny, NNO ajejich aktivity pro seniory).
Vzdělávání
například
běžné
formálně
(U3V) a Akademií
do institucí, kde se
řadě
institucí, zejména v rámci
třetího věku
(A3V). Další subjekty, které
zakotveno v
uskutečňuje určitá
muzea, galerie, knihovny a také domovy
Univerzity
Univerzity
třetího věku
třetího věku
kteří
soustředěnou
třetího věku,
na poskytování
tedy seniory. Nejstarší
byla univerzita v Toulouse založena v roce 1973 nazývaná
Univerzita pro seniory. Hlavní myšlenkou bylo staré lidi,
jsou
důchodců.
formální organizaci
pro osoby, které spadají do tzv.
Univerzitou
vzdělávání seniorů
(U3V)
třetího věku představují
vzdělávání
forma
vytvořit
druhý životní program pro ty
kdysi studovat nemohli, nebo vystudovali a
chtějí
se dále
vzdělávat
(Haškovcová, 1990, s. 144). Charakteristikou U3V je úzká vazba na vysokou školu, jako kvalifikovaní
vysokoškolští
pedagogové
a
vedou
k samostatnému studiu. Studium na U3V nemá charakter
lektoři
posluchače přípravy
společenského uplatnění
semory
na povolání nebo
rekvalifikace, představuje jen alternativu jak smysluplně využívat volný dává jim možnost
působí
čas seniorů
a
(Pacovský, 1997, s. 34).
V ČR vznikla první U3V v Olomouci v roce 1986. Byla organizována okresním výborem Československého červeného kříže ve spolupráci s řadou dalších institucí, především ve spolupráci s olomouckou Fakultní nemocnicí, Českou gerontologickou společností vzdělávací
V
a Univerzitou Palackého. Svými
jsou U3V na
třetího věku
většině
vysokých škol.
Občanské
(AU3V) sdružuje instituce nabízející
seniory na úrovni vysokoškolského zahraniční
byla koncipována jako
pětiletý
cyklus a po stránce obsahové převládala tematika zdravotnická.
současné době
Univerzit
tvůrci
vzdělávání
sdružení Asociace
vzdělávací
aktivity pro
a sleduje tyto aktivity i v rámci
praxe a mezinárodní spolupráce, jak uvádí ve svém internetovém
zpravodaji. Tématika
seminářů
a
kurzů
U3V se diferenciovala a od
původní
45
později
medicínské,
informačních
šel vývoj k problematice
technologií a k tématice
společenskovědné.
6.2
Akademie
Představují
další formu
přednášek,
cykly
společných Někdy
třetího věku
(A3V)
vzdělávání seniorů.
které j sou zpravidla pestré,
setkání. Bývají též
na sebe
náplně
uspořádány
třetího věku
"Akademie někdy
je název pro
°
monotematické a zahrnuj í asi 1
do semestrálního
způsobu
organizace.
jednotlivých semestrů tematicky navazují" (Haškovcová 1990,
nejčastěji označují nejrůznější
filozofické,
vědecké, vzdělávací
instituce, organizující a realizují programy
vzdělávání
pro seniory. Z uvedených
s. 146). A3V
osvětový
charakteristik lze vyvodit rozdíl A3V od U3V: A3V mají méně náročné (např.
charakter, jsou
než U3V a mohou být poskytovány a zakládány různými organizacemi
rozhlasové akademie
Domově
třetího věku při českém
rozhlase 2 - Praha, A3V
při
určeny
jen
Sue Ryder). Programy akademií jsou pestré a nejsou a priori
seniorům,
a jiné
j sou tedy otevřené pro širokou veřejnost bez jakékoli výlučnosti (Pacovský
1997, s. 32-35). vzdělávací
Mezi
instituce, které poskytují služby jak pro širokou
odborníky, badatele a jiné
vědecké
veřejnost,
a akademické pracovníky, lze
muzea a galerie. Mají i specializované akce pro
věkové
kategorie
tak pro
řadit
knihovny,
děti
a mládež,
semory.
Vzdělávání
6.3
V domovech
a aktivity v domovech
seniorů
bývají aktivity obyvatel domova organizovány pracovníky do
programů (součástí těchto programů
bývají dobrovolné a mnohdy je jde o projev náplni
či
důchodců
vyjádření
bývají i
vzdělávací
potřeba překonat
aktivity). Tyto programy
demotivaci seniora k neúčasti
možnosti kontroly a rozhodování o svém volném
čase
(ať
a jeho
obava, ze setkání s lidmi, jejichž stav je horší než aktuální stav seniora atp.)
Programy pro seniory se mohou •
rukodělné
práce, tvořivé
•
společenské
členit
na následující kategorie:
činnosti
(s možností prodeje
či
vystavení výrobků)
programy, diskuse, hry, hudba, tanec (s možnosti využití
k pořádání domácího maškarního bálu, oslavy narozenin atd.)
46
•
cvičení,
•
náboženské programy
•
vzdělávací činnost
sporty, sportovní hry
pořádat soutěže
(mohou se
v hádankách k procvičování
paměti)
•
zvláštní akce (výlety,
Cílem všech těchto
návštěvy
programů je
divadel, zoo) (Rheinwaldová 1999, s. 22-24).
zejména aktivizace
seniorů,
udržení jejich integrity a
sebeúcty a bránit tak stagnaci a fyzickému a duševnímu chátrání
6.4
Další instituce nabízející edukační aktivity pro seniory
6.4.1 Kluby častou
Klubový život a sdružování je velmi členem nejrůznějších
zájmových určené
Existují i speciální kluby jednou
zřizovány
Zájmy
seniorů
jak
při
formou u
seniorů.
klubů (včelaři, zahrádkáři,
a
soustředěné
Mnoho
seniorů
turistické kluby aj.).
na seniory - kluby
důchodců,
domovech pro seniory, tak vznikají v rámci obcí a
hájí i Svaz
důchodců,
je
jsou
měst.
který byl založen roku 1990 a jako neziskové
občanské sdružení působí celorepublikově, je součástí rady seniorů ČR. Staví na
vzájemnosti, což vystihuje i jejich heslo:
Důchodci důchodcům,
aby
člověk
nikdy
nebyl sám" (Rada pro seniory: Znáte Svaz důchodců ČR?) 6.4.2 NNO a jejich vzdělávací aktivity V
současné
zaměřených
době
již existuje celá
na poskytování služeb
řada
nevládních neziskových organizací
seniorům.
služeb a jejich kvalita a poskytovatelé se
řídí
Mnohé spadají do tzv. sociálních
zákonem
Č.
108/ 2006 Sb. o sociálních
službách. Pro názornost uvádím jen vybrané organizace zabývající se
vzděláváním
seniorů. Řada organizací představuje spíše osvětovou vzdělávací činnost např. Česká
alzheimerovská
společnost
a mnohé další
soustřeďující
seniory a poskytujících poradenství ohledně nemocí ve
se na pomoc
pečujícím
o
stáří.
47
Život 90
Jedná se o vlastním
občanské
domově.
Sdružení poskytuje
pořádání
senior telefon,
řadu
konferencí
(např.
Jako velké pozitivum vidím provozování senioři
naučit
mohou
žít, co nejdéle ve
služeb na webovém portálu se uvádí
např.
stop násilí na seniorech), sdružení
či
provozuje bazar, kde mohou lidé prodávat
kde se
seniorům smysluplně
sdružení, které pomáhá
nakupovat
věci,
počítačové učebny
pracovat a využívat
divadlo 90 U
Valšů.
a internetové kavárny,
informačně
komunikační
technologie Ge zde i kurz ovládání mobilního telefonu) a tak získat nové kompetence a
překonat
pocit
osamění. Vzdělávacími
zabývá od roku 1990 a vedením
pořádá
aktivitami pro seniory se toto sdružení seniorů,
i akademie
kde jsou kurzy pro seniory pod
odborníků.
Nejnovějším
projektem je založení webového portálu
informace a rady nejen pro seniory a jejich rodiny, pro seniory, ale služby jsou věku.
seniorském volnočasové důstojnosti
ve
je
široké
pečovatele
veřejnosti
kde jsou
a poskytovatele služeb předseniorském
nejen v
a
může
nalézt poradny pro seniory, vyhledat
Význačným
projektem pro zachování integrity a
Uživatel zde
aktivity atd. stáří
určeny
www.seniorům.cz.
zřízení rehabilitačního
dům
a respitního centra -
Portus, který
funguje od roku 2003.
EURAG
EURAG je nezisková a nepolitická evropská instituce složená z organizací pro seniory (evropských neziskových organizací). Byla založena v roce 1962 jako "Europaische
Arbeitsgemeinschaft
skupina pro svépomoc ve
stáří"),
fůr
Altenselbsthilfe"
("Evropská pracovní
se sídlem v Luxemburgu. Od roku 1974 sídlí hlavní
sekretariát v Grazu. EURAG je nejstarší a
největší
celoevropskou organizací pro seniory, která se
pochlubit rozsáhlou sítí organizací, institucí, aktivní. V
současné době
EURAG
evropských zemích milióny starších kvality života
seniorů
na
představuje občanů
společenské
pracovní skupinu zabývající se
odborníků
v
a lidí,
kteří
může
jsou v této oblasti
se svými 152 organizacemi ve 33
Evropě
a snaží se o
zajištění
a zlepšení
a politické úrovni a v roce 2001 ustavil
vzděláváním
seniorů
také vybudoval EURAG
Centrum tréninku paměti v Praze (ČR), (Portál vzdělávání v seniorském věku 2003).
48
V
současnosti
různé
již existuje celá
řada
pestrých
edukačních
aktivit pro seniory a jsou
typy institucí, které se problematikou vzdělávání zabývají. Senior má možnost
si vybrat z nabídky institucí nabízený NNO
či
např.
U3V, tak možnost absolvovat
vzdělávací
kurz
zajít na besedu v rámci A3V organizovanou místní knihovnou.
49
7
Závěr
Vzdělávání seniorů
je mnohadimenzionální proces a já svým
zejména specifika tohoto typu (definování
stáří,
vzdělávání dospělých
věku
kategorie
a jim
pohled včetně genderového aspektu problematika
mýtů
okolo
stáří,
stáří,
příspěvkem
reflektuji
a to jak v rámci obecných teorií
přiřazeným
charakteristikám, sociologický
psychologické
změny
související se
ageismus), tak v rámci praktických
stářím,
dopadů
na
vzdělávání seniorů.
V práci jsou definovány požadavky mainstreamingové politiky, didaktické aspekty a požadavky na lektora, seniorů. Součástí
prostředí
učit
uzpůsobení vzdělávacích
práce je i analýza psychologických
zahrnuje i adjustaci jedince na seniora
a
stáří
a
přehled změn,
se. Dále jsou popsány formy
formálních a neformálních
vzdělávacích
akcí
potřebám
a
zájmům
aspektů vzdělávání seniorů,
které se podílí na schopnosti
edukačních
aktivit pro seniory v rámci
institucí a uvedeny funkce, které plní
vzdělávání seniorů,
Soudobé demografické, politické a sociální trendy vzdělávání seniorů místě věnovat
posuzovány
přispívají
k růstu významu
a celkovému zájmu o tuto populaci. Proto se domnívám, že je na
pozornost specifickým
komplexně při
potřebám
a
zájmům
seniorů,
zachování respektu k individuálním
základě
znalosti problematiky vzdělávání
potřeby
díky adekvátním
vzdělávacím
seniorů
které jsou
specifikům.
Na
je pak možno saturovat vzdělávací
akcím a programům.
50
8
Soupis bibliografických citací:
ALAN, J. 1989. Etapy života
očima
sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989.
439 s. ISBN 80-7038-044-6. ARBER, S, GINN, J. 1995. Connecting gender and ageing. 1st edition. [s.1.] : Open University Press, 1995.212 s. ISBN 0-335-19471-0. ĎOUBAL, S, et a1. 1997. Teoretická gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997.
105 s. ISBN 80-7184-481-0. ELIAS, N. 1998.0
osamělosti
umírajících v našich dnech. 1. vyd. Praha:
Nakladatelství Franze Kafky, 1998.66 s. ISBN 80-85844-39-7. ERIKSON, Erik H. 2002.
Dětství
a
společnost.
1. vyd. Praha: Argo, 2002. 387 s.
ISBN 80-7203-380-8. ERIKSON,
Erik
H.
1999.Životní cyklus
rozšířený
a
dokončený.
Praha:
Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 128 s. ISBN ISBN 80-7106-291-1. GOLDBERG, E. 2006. Paradox moudrosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 285 s. ISBN 80-246-190-6. GOFFMAN, E. 2003. Stigma. Poznámky o
způsobech
zvládání narušené identity.
1.vyd. Praha: Slon, 2003. 167 s. ISBN 80-86429-21-0. HAMILTON, I. S. 1999. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-274-2. HARTL, P. 1999. Kompendium pedagogické psychologie
dospělých.
1. vyd. Praha:
Karolinum, 1999.132 s. ISBN 80-7184-841-7. HAŠKOVCOVÁ, H. 1990. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 407 s. ISBN 80-7038. KUBÍČKOVÁ, M. 2001. Dárek ke vstupu do blaženého věku. 2. dopl. vyd. Praha:
Onyx, 2001. 47 s. ISBN 80-85228-77-7 .
51
LlVEČKA, E. 1979. Úvod do gerontopedagogiky. Praha: Ústav školských informací při ministerstvu školství ČSR, 1979.233 s.
PACOVSKÝ, V. 1981. Gerontologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1981. 299 s. PACOVSKÝ, V. 1990. O stárnutí a stáří. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 136 s. ISBN 80-201-0076-8. PACOVSKÝ, V. 1997. Proti věku není léku. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 126 s. ISBN 80-7184-486-1. PALÁN, Z. 2003. Základy andragogiky. 1.vyd. Praha : Vysoká škola J. A. Komenského, 2003.199 s. ISBN 80-86723-03-8. PICHAUD, C, THREAUOVÁ, I. 1998. Soužití se staršími lidmi. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3. PONDĚLÍČEK, I. 1981. Stárnutí,' osobnost a sexualita. 1. vyd. Praha: Avicenum,
1981. 247 s. RHEIW ALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8. SÝKOROVÁ, D, et al. 2005. Třetí věk trojí optikou. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. 187 s. ISBN 80-244-1006-0. SÝKOROVÁ, D. 2007. Autonomie ve stáří,' Kapitoly z gerontosociologie. 1. vyd. Praha: Slon, 2007.284 s. ISBN 978-80-86429-62-5. ŠTILEC, M. 2004. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-920-8. TOMEŠ, I. 2001. Sociální politika,' teorie a mezinárodní zkušenost. 2. přeprac. vyd. Praha: Sociopress, 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9. VINCENT, John A. 2003 Old Age,' key ideas. 1st edition. [s.l.] : Routledge, 2003. 190 s. ISBN 0-415-26822-2.
52
WALSH, D. 2005. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 204 s. ISBN 80-7178-970-4. WILSON, G. 2000. Understanding old age: critical and global perspectives. 1st edition. London: Sage Publications, 2000.194 s. ISBN 0-761-96011-2. ZA VÁZALOV Á, H 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8. ZIMMELOVÁ P., DVOŘÁČKOVÁ D., 2007. Faktory ovlivňující adaptaci klientů v Domově pro seniory Máj, P. zdravotně
o.
KONT AKT Odborný a
vědecký časopis
pro
sociální otázky.č. 2/2007. ISSN 1212-4117.
Elektronické zdroje:
Internetový zpravodaj.Asociace univerzit třetího věku České republiky. 2007. [online] au3v.vutbr.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://au3v.vutbr.czlindex.php>. Kalvach, Zdeněk. Úspěšné stárnutí a aktivní stáří. 2004. [online] szu.cz Zdravotně výchovné publikace vydané Státním zdravotním ústavem. [cit. 2007 -15-08]. Dostupné z WWW: <:http://www.szu.cz/Menul/publikace/starnuti.pdf>. Kubát, M.: Gerontagogika prezentace. [online] volny.cz Vysoká škola Jana Ámose Komenského. [cit. 2008-05-08]. Dostupné z WWW: <:http://www.volny.cz/ajakcl/file/Gerontagogika prezentace.pdf >. MPSV. Národní
akční
plán sociálního
začleňování
2004 - 2006. [online] mpsv.cz
[cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.mpsv.cz/files/clankY/1102/NAPSI cz.pdf>. MPSV Národní program
přípravy
na stárnutí 2003 - 2007. [online] mpsv.cz [cit.
2008- 13- 05). Dostupné z WWW:
.
53
Univerzita
Univerzita Palackého v Olomouci:
třetího
věku.
[online]
upo1.cz
[cit. 2008-26-05]. Dostupné z WWW: . Portál seniorum. 2008. [online] seniorum.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:www.seniorům.cz.
http://www.zivot90.cz/download/letakporta1.pdf>.
Portál Learning in Senior Age. 2003. [online] lisa-net.info [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.lisa-net.info/?key%5BO%5D=678&key%5Bl%5D =680&key%5B2%5D=942&lang=cz>. Portál život90 .2002. [online] zivot90.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.zivot90.cz/>. Rada seniorů ČR o. s. Znáte Svaz důchodců ČR? [online] rscr.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <: http://www.rscr.cz/lnfo%20sd.htm>. Rabušic, L.,
Vidovičová
české veřejnosti.
L.:
Senioři
a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu
Zpráva z empirického výzkumu.
Květen
2003. [online] vupsv.cz
[cit. 2007-25-06]. Dostupné z WWW: <:http://www.vupsv.cz/Rabusic-seniori a soc opat.pdf>. Vidovičová,L.
Gregorová, E. Mainstreaming
věku
jako strategie managementu
populací se stárnoucí demografickou strukturou. 2007. [online] vups.cz VÚPSV, v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno. [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz 232.pdf>. Vidovičová
L.:
Věková
diskriminačních
přístupů
2005. [online]
vupsv.cz
diskriminace - ageismus: ve vybraných oblastech [cit.
2007-30-06].
úvod do teorie a výskyt s
důrazem
Dostupné
na pracovní trh. z
WWW:
<: http://www.vupsv.cz/vidovicova-ageismus.pdf>. Wikipedie. otevřená
Paměť
(Psychologie).
encyklopedie.
2008
.[online]
[cit. 2008-29-03].
cs.wikipedia.org.Wikipedie, Dostupné
z
WWW:
<:http://cs. wikipedia.org/wiki/Pam %C4%9B %C5%A5 %28psychologie%29 >.
54
Bibliografie Council for cultural co-operation CDCC: Growing oid dif.ferentiy? Collection of articles edited by William Tyler, Strassbourg, 26. Februaby 1993. 197 s. JESENSKÝ,
Andragogika
J.
a
gerontagogika
handicapovaných.
1.
vyd.
Praha: Karolinum, 2000. 354 s. ISBN 80-7184-823-9 ŘÍČAN,
Cesta
P.
životem.
1.
vyd.
Praha: Panorama, 1990.
435
s.
ISBN 80-7038-078-0. ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Katedra andragogiky a personálního ŠIKLOVÁ,
řízení
J.
Univerzita Karlova v Praze, 2005.236 s. ISBN 80-86284-55-7.
Deník
staré
paní.
1.
vyd.
Praha: Kalich, 2003.
183
s.
ISBN 80-7017-865-5.
55
Evidenční
list knihovny Diplomové/Bakalářské
práce
se půjčují pouze prezenčně! UŽIVATEL potvrzuje svým podpisem, že pokud tuto diplomovou/bakalářskou práci Sváčková, J.: Příspěvek k problematice vzdělávání seniorů využije ve svém textu, uvede ji v seznamu literatury a bude ji řádně citovat jako jakýkoli jiný pramen.
Jméno uživatele, bydliště
Katedra (pracoviště)
Název textu, v němž bude práce využita
Datum, podpis
56
Jméno uživatele, bydliště
Katedra (pracoviště)
Název textu, v němž bude práce využita
Datum, podpis
57
Jméno uživatele, bydliště
Katedra (pracoviště)
Název textu, v němž bude práce využita
Datum, podpis
58
Jméno uživatele, bydliště
Katedra (pracoviště)
Název textu, v němž bude práce využita
Datum, podpis
59