UNNERZIT A KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA. KATEDRA ANDRAGOGlKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ. bakalářské prezenční

UNNERZIT A KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGlKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ

bakalářské prezenční

2005-2008

Jana

Příspěvek

Sváčková

k problematice vzdělávání seniorů

Contribution to Senior Education

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Praha 2008 Vedoucí práce: PhDr. Michal Šerák Ph.D.

Prohlašuji, že tuto

předloženou bakalářskou

práci jsem vypracovala zcela

samostatně

a uvádím v

ní všechny použité prameny a literaturu.

(datum, podpis)

2

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Michalu Šerákovi Ph.D. za laskavé vedení a inspiraci v neposlední

řadě

svým

rodičům

a svému

příteli

za

podporu a oporu při psaní práce.

3

Obsah

Resumé ......................................................................................................................... 6 Summary ...................................................................................................................... 6 O

Úvod ..................................................................................................................... 7

1

Teoretická východiska, definice stárnutí a stáří ................................................... 8

2

3

1.1

Historická platforma..................................................................................... 8

1.2

Definice stárnutí a stáří .............................................................................. 10

1.2.1

Přistup Světové

1.2.2

Teorie třetího

1.2.3

Karpova teorie upomínek ................................................................... 11

věku .............................................................................

1.3

Stáří

1.4

Pojetí

1.5

Mýty o stáří a adjustace

10

a věk ................................................................................................... 12 seniorů

dle gerontologie, gerontopedagogiky a gerontagogiky ....... 13 stáří.. ....................................................................

1.5.l

Bromleyova koncepce adustace

1.5.2

Eriksonovo pojetí

Sociologické pojetí

stáří

stáří

15

................................................. 16

....................................................................... 17

stáří .....................................................................................

18

2.1

Stáří

2.2

Vztahy a role ve

2.3

Stáří

2.4

Autonomie ve

2.5

Stáří

2.6

Medikalizace

2.7

Shrnutí ........................................................................................................ 24

a ageismus .......................................................................................... 19 stáří.. ................................................................................

19

a gender .............................................................................................. 21 stáří .....................................................................................

22

a smrt ................................................................................................. 23 stáří

...................................................................................... 23

Psychologické a biologické aspekty seniorského věku ...................................... 25 3.1

Změny

v oblasti psychiky .......................................................................... 25

3.2

Změny

smyslového vnímání ...................................................................... 27

3.2.1

Změny

zraku ....................................................................................... 27

3.2.2

Změny

v oblasti sluchu ...................................................................... 28

3.3

Změny

v oblasti kognitivních funkcí ......................................................... 29

3.3.1

Změny

inteligence ve

3.3.2

Změny

pozornosti ............................................................................... 30

3.3.3

Změny paměti .....................................................................................

3.4 4

zdravotnické organizace ........................................... 10

Změny

stáří

v oblasti komunikace

Didaktické aspekty docility

................................................................. 29

(řeč

30

a psaný projev) .................................... 30

seniorů ...................................................................

32 4

5

6

4.1

Stárnutí mozku ........................................................................................... 32

4.2

Stárnutí a učení ........................................................................................... 33

4.3

Didaktická specifika edukace

seniorů ........................................................

34

seniorů ................................................................................

36

4.3.1

Motivace

4.3.2

Požadavky na lektora ......................................................................... 36

4.3.3

Požadavky na prostředí ...................................................................... 38

4.3.4

Kolektiv .............................................................................................. 39

Age mainstreaming, mainstreaming stárnutí.. .................................................... 41 5.1

Věkový

5.2

Mainstreaming stárnutí. .............................................................................. 42

5.3

Národní

5.4

Doporučení .................................................................................................

mainstreaming .............................................................................. 41

akční

plán sociálního začleňování.. .............................................. 42

Příklady edukačních

43

aktivit pro seniory ............................................................. 45

6.1

Univerzity třetího věku (U3V) ................................................................... 45

6.2

Akademie třetího věku (A3V) .................................................................... 46

6.3

Vzdělávání

6.4

Dalšíinstituce nabízející edukační aktivity pro seniory ............................ 47

a aktivity v domovech důchodců ............................................ 46

6.4.1

Kluby .................................................................................................. 47

6.4.2

NNO a jejich vzdělávací aktivity ....................................................... 47

7

Závěr

8

Soupis bibliografických citací: ........................................................................... 51

.................................................................................................................. 50

5

Resumé

Cílem práce

Příspěvek

k problematice

rámec nahlížení na tuto oblast věku,

stárnutí a

sleduje

vzdělávání seniorů

vzdělávání dospělých.

změnu

je poskytnout možný

Práce charakterizuje kategorie

postavení a roli seniora v historickém kontextu.

Definuje stárnutí a seniora z různých

přístupů,

stárnutí a pohled na

něj (Světová

zdravotnická organizace, sociologické teorie stárnutí, genderové problematika Dále uvádí

změny

v oblasti psychiky spojené se

stářím

stáří.

a jejich dopady na vzdělávání

seniorů.

V rámci mainstreamingu stárnutí jsou vzdělávání seniorů.

vytvořeny

V práci jsou uvedeny příklady

požadavky a

edukačních

doporučení

pro

aktivit pro seniory, tak

jak jsou institucemi běžně poskytovány v ČR Příspěvek překonání

práce má být v rozšíření možného pohledu na stereotypního pojímání

Vzdělávání

seniorů

demografickými možnosti a meze

stáří

vzdělávání seniorů

jako ztráty životního programu.

se jeví jako významná oblast, která se

změnami

bude nabírat na

vzdělávání seniorů

a

důležitosti,

současnými

a proto je vhodné znát

a nabídnout tak přiměřenou

edukační

aktivitu.

Summary

Aim of the Contribution to Senior Education is to create possible framework for understanding this area of Adult Education. Theses characterize categories of age and aging, changes in role of senior in historical point of view, defines senior and agieng throug W orld Health Organization conception, sociological theories and gender aspects of ageing. It describes psychic chances in old age and its consequences to senior education. Age mainstreaming strategy help to create certain demands on senior education. There are examples of education activities that are commonly run in the Czech Republic. The contribution of this theses is to broaden view on senior education and overcome stereotyphical understanding of old age as loss of programme.enior education seems to be very important, thanks to demographic changes and its importance will grow. Therefore it is considerable to know possibilities and limits of senior education and offer adequate education activity.

6

o

Úvod stáří

S procesem stárnutí a fenoménem přímo,

nepřímým způsobem

tak

jsme, na

veřejnosti

předkládá

obraz starých lidí

-

zprostředkovaně.

Máme

prarodiče či

se potkáváme s dalšími stárnoucími lidmi, například

Pondělíček

stárne již od narození.

životě,

se setkáváme v každodenním

v masmédiích a

reklamě.

toto hezky komentuje, že:

jak

jimi sami

nepřímo

se nám

Jedinec prakticky "člověk

je svým

vlastním experimentálním modelem stárnutí" (Pondělíček 1981, s. 11). Problematika stárnutí a

stáří

je natolik komplexní a individuální, že neexistuje jedna

všemi odborníky uznávaná a společenskými

definováno

vyčerpávající

těchto pojmů. Stáří

definice

je tedy

konvencemi, které reflektují sociální, kulturní a etická

paradigmata. Na soudobý trend zvyšování podílu starých lidí v populaci je nutné reagovat a vytvořit

stáří).

koncepce vedoucí k tzv. aktivnímu stárnutí

výuky pro

stáří

a ve

Pod pojmem aktivní stárnutí uvádí Kalvach například tyto aktivity: "zachování

dostatečné věku

(včetně

pohybové aktivity, prevence,

(arteroskleróza,

celospolečenská komunikačních

akademie 3.

osteoporóza

podpora pro

zachování

včetně

léčba

chorob vyššího

bezpečného

a rozvíjení

celoživotního

bydlení

činností

po odchodu do

Politická, kulturní, sociální hnutí by

měla

tak, aby nediskriminovala staré lidí a přispět

k reflexi specifik

důchodu"

a

psychických,

vzdělávání

(univerzity a

rozvoje seniorských center, tzv. náhradních aktivit pro volný

a dobrovolnických

této práce je

diagnostika a

vytvoření

aj),

seniory,

a sociálních aktivit

věku),

včasná

čas

(Kalvach 2004, s. 2-3).

rozhodovat a jednat v rámci tohoto trendu

zohledňovala

jejich specifické

vzdělávání seniorů

potřeby.

a možností

Cílem

vzdělávacích

aktivit v České republice s ohledem na seniory jako cílovou skupinu. Pro účely této práce se zabývám seniory s nepatologickým tzn. biologickým, fyziologickým

průběhem

gerontagogiky

seniorů.

přirozeným,

procesu stárnutí a jeho determinace z hlediska didaktiky a

7

1 1.1

Teoretická východiska, definice stárnutí a stáří Historická platforma

Pohled na stáří je kulturně a historicky determinován. Například ve staré Číně se věk po šedesátce chápal jako vstup do "blaženého

věku".

Stárnoucí lidé byli v antice pro

svou moudrost považování za vážené a ctěné, například za Římské republiky měl velké rozhodovací pravomoci senát (senex - rada starších). Ve lidé

součástí

například

rodiny, existovala vysoká

mezigenerační

institucí výměnku, kdy syn poskytoval

přenechání

statku (Tomeš 2001, s. 46) jen ti,

rodičům

kteří

středověku

byli

staří

solidarita reprezentovaná ve

stáří

bydlení a stravu za

"vypadli ze sociálních struktur"

obývali v zařízeních s přídomkem - bince (starobince, chudobince). Respekt a úcta ke starším lidem plynula z jejich role nositele kultury, tradic a zkušeností. Lidé se učili vzájemně

na syna,

nápodobou,

případně

informační

vědomosti,

z mistra na tovaryše.

nepředstavují

Teprve

době

jeden z hlavních

um se

předával

představovali "vzdělávací

osvědčené

nástupu médií

z otce prvek,

postupy, procesy a zkušenost

značně

informačních zdrojů,

zredukována, starší lidé již nyní jsou to masmédia a

vzdělávání

revoluce poukázala na problematiku

nutnou pro setrvání v pracovním

vzdělávání

lidé

řemeslný

instituce, která tuto roli převzala.

průmyslová

autonomie.

Staří

kanál", propojovali minulost její

s přítomností. Tato role je v

vzdělávací

zkušenosti a

poměru

a udržení

a kvalifikace

společenského

statusu a

S tímto trendem dochází k přesunu z tradičních laických forem na institucionalizaci a profesionalizaci procesu

vzdělávání. Vzdělání

se

má stát záležitostí mas, ne jen výsadou úzkého kruhu elity, jak tomu bylo, má být proto v krátkém

čase

poskytnuto, co

pokrok. Tato myšlenka

vzdělávání

největšímu počtu

lidí a umožnit tak rozvoj a

jako nástroje pokroku a konkurenceschopnosti je

stále živá a je možno se s tímto požadavkem setkat

například

v rámci Lisabonské

smlouvy, která představuje nástroj a směřování Evropské unie do roku 2010. Obecně

lze

říci,

že

stáří

bylo historicky individuální záležitosti

velmi malé množství lidí) a bylo se stalo díky pokroku v podmínkám záležitostí s prodlužováním

střední

lékařské

se dožívalo jen

a akceptováno. Teprve s přelomem 20. století vědě,

celospolečenskou.

lepším hygienickým a stravovacím Od

počátku

20. století se spolu

délky života, zvýšením kvality zdravotní péče a života spolu

se snižováním podílu mladších hovoří

ctěno

(stáří

o "šednutí populace",

věkových

převrácení

skupin a celkovému poklesu plodnosti

stromu života

či

demografické revoluci.

8

Toto tvrzení je platné pouze pro prozápadní euroamerický

civilizační

okruh, ke

kterému se budu ve své práci vztahovat. Mezi laickou i odbornou penzijních systému,

staří

veřejností

se poté vedou debaty o nutnosti

lidé a stárnutí je pojímáno

hodně

kriticky ve smyslu starých

lidí jako

představitelů zátěže

finanční), někteří autoři

generační

spravedlnosti. Rabušic ve své studii uvádí, že "do roku 2030

(zejména

změny

volají po tzv. předpokládá

střední varianta prognózy ČSÚ nárůst osob starších 65 let na 24%, což je 2,33 miliónů

osob." (Rabušic 2003). Jak systémů?

penzijních

flexibilního

věku

Jako možné

Problematika ústředním

zvýšení

řešení

pro odchod do

umožnění většímu počtu seniorů

řešit

demografickou krizi a s ní spojenou krizi

se uvádí změny v pracovním právu, zavedení

důchodu,

snížení

výdajů

lidí pracovat, dokud to jejich kapacita umožní.

není fenoménem nikterak okrajovým, a tak se stala také

tématem pro rok 1999, který OSN vyhlásila za rok

celospolečenské

Pozornost není ve

na penzijní systém a

pozornosti k

seniorům

společnosti věnována

a jejich

seniorům,

jen

seniorů.

potřebám

To potvrzuje

a

specifikům.

ale také celému procesu

stárnutí. Snaha zpomalit či zcela odvrátit stárnutí, existuje již od počátku lidstva. Ve středověku průmysl

se

vařily

a vynalézaly elixíry mládí, dnes kosmetický i farmaceutický

nabízí krémy a tablety proti stárnutí slibující, že známky stárnutí po jejich

aplikaci začnou mizet. Před fatálními důsledky nesmrtelnosti varoval Karel Čapek v díle

Věc

Makropulos. Zastánci makrobiotické stravy nedají zase dopustit na

možnost prodloužení plnohodnotného života výživy. V duchu

staročínských

tělesné,

který nám byl a

vděčnosti" (Kubíčková

neznamená

nutně

doporučeno:

duševní a duchovní složky,

propůjčen,

díky dodržování zásad této

moudrostí a z indických tradic bylo vytvořeno ,,Deset

rad pro vyrovnané stárnutí", kde je je celkem

člověka

,,0 svou osobnostní schránu, která pečujeme

jako o

nejvzácnější

a proto stále obnovujeme pocit úcty k němu, 2001, s. 41). Jak je patrno "proti

rezignovat na tento fakt.

Důležité

věku

dar,

odpovědnosti

není léku", ale to

je tento jev si neidealizovat a

snažit se o realistické uchopení stárnutí a stáří.

9

1.2

Definice stárnutí a

Základním

definičním

stáří

problémem jakékoli koncepce stárnutí a

komplexnost pojmu. Stárnutí a

stáří

je, jak uchopit

je jak procesem komplexním a vysoce

individuálním, tak procesem zasahujícím celou starých lidí s a do

stáří

společnost,

a proto je nutná integrace

společnosti.

Jelikož neexistuje jednotná a všemi uznávaná teoretický pojmový konstrukt

stáří

vybírám pro stárnutí tuto definici: "Stárnutí je proces velmi individuální, složitý, probíhající u

různých

lidí

různě.

Biologické stárnutí je provázeno jen velmi

pozvolným omezováním pracovních schopností následkem funkčních změn."

1.2.1

(Tomeš 2001, s. 145).

Přistup Světové

Světová

anatomických a

zdravotnické organizace stáří

zdravotnická organizace definovala

poškození fyzických

či

jako: "období života, kdy

psychických funkcí se stává

významně

manifestní

při

srovnání s předešlými životními obdobími" (Haškovcová 1990, s. 56). Dále SZO kategorizovala věkové skupiny (Pacovský 1981, s. 14): střední věk,

•

45-59 let:

•

60-74 let: vyšší(starší) věk, rané

•

75-89 let pokročilý

•

90 a více let:

čili stařecký věk,

věk"

tedy

věk,

stáří

vlastní

stáří,

sénium,

dlouhověkost.

Toto vymezení je jen rámcové a pro Dalším dělením

stáří,

je

obecně

svůj

nehodnotící charakter

hojně

využívané.

konvencemi uznávaný 65 rok života jako "důchodový

kdy je jedinci presumováno

stáří

a nárok na starobní

důchod.

Psycholog Pavel Říčan je propagátorem užívání pojmů "vstup nebo přechod do důchodu"

namísto odchod do

důchodu. "přechod či

kde je možné objevovat a také

vstup totiž asociují

něco příjemného očekávat"

něco

nového,

na rozdíl od odchodu,

které představuje "mínusové slovo" (Haškovcová 1990, s. 40). 1.2.2 Teorie třetího

věku

Někteří autoři dělí stáří

a nezávislý život ve zajišťování

65 + na tzv.

stáří,

základních

zatímco

potřeb

třetí věk

a čtvrtý věk.

"čtvrtý věk"

"Třetí věk označuje

znamená období, kdy je

aktivní

člověk při

odkázán na druhé." (Hamilton 1999, s. 20-21).

Autorem pozitivní koncepce stárnutí, které bývá

označováno

jako tzv.

třetí věk

je

10

sociolog Peter Laslett, který

seřadil

změny

stárnutí jeho stádia a

do následujících

kategorií:

"První věk věk

představuje

období závislosti, socializace, nezralosti a

zodpovědností,

je charakteristický nezávislostí, zralostí a

spořením. Třetí věk

je obdobím osobního

vzdělávání;

naplnění

a

čtvrtý věk

druhý

vyděláváním

je obdobím

konečné

je

hojně

využíváno pro svou nehodnotící konotaci a nesouvztažnost k chronologickému

věku.

závislosti, nemohoucnosti a smrti" (Ginn, Arber 1995, s. 22). Toto

Nicméně

i zde j sou patrné mezníky tak

představují přechod Zvláště

třetího věku

pojetí

vzdělávání,

z prvního

věku

jako

třetího věku

Nicméně

vstup a výstup z pracovního trhu věku

do druhého a z druhého

věku

kreativity,

sebenaplnění

do

novou koncepci

stáří.

vzdělávací

věku

ještě

Akademie

programy a aktivity pro tuto cílovou skupinu.

je nutno poznamenat, že tato pozitivní koncepce stárnutí je

podmíněna

a

Pod tímto prismatem

třetího věku,

se zrodilo mnoho institucí jako jsou Univerzity a další

třetího věku.

(možnosti cestování,

dobrovolnictví) nesvázaného povinnostmi druhého

nezastíněno věkem čtvrtým představuje třetího věku

například

dělení

a

finanční

dobrým zdravotním stavem,

soběstačností

implicitně

a celkovým

pro aktivním nastavením stárnoucího jedince.

1.2.3 Karpova teorie upomínek Americký sociolog David Karp sestavil stárnutí. Jsou jimi:

tělesné

kontextuální upomínky. častěji

vyskytují ve

upomínky,

Tělesné

stáří.

řadu klíčů,

kalendářní

které pomáhají rozpoznat

upomínky,

generační

upomínky a

upomínky jsou reprezentovány nemocemi, které se

Jedná se

například

o revma,

jakýkoli pokles fyzické kondice považuje za jeden ze

řídnutí

kostí.

signálů

upomínky mají souvislost s věkem, dle této teorie je

Nejobecněji

stárnutí.

se

Kalendářní

kalendářní věk člověka

významný a spjat s rolemi (18 let plná právní

způsobilost),

jiným

příkladem

že v období kolem 50-tého roku života a po

něm vzrůstá

obecná tendence pocitu

"života z kopečka", "bytí za zenitem" atd.

Generační

je fakt,

upomínky jsou vztaženy

především k rodičům a sourozencům. Řadí se zde zkušenosti jako mít umírající či

velmi role

zdravotně

prarodiče.

zranitelné To vše

rodiče,

přispívá

být v roli nej staršího k pocitu

vědomí

člena

rodiny po smrti

rodičů,

vlastního stárnutí. Kontextuální

upomínky se vztahují k pozici jedince v roli nejstaršího pracovníka, nejstaršího klubu

či

skupiny

člena

spolku a s tím spojená vysoká prestiž a úcta, která je této pozici v rámci připsána.

Vysoký sociální status této osoby plyne zejména ze znalosti tradic,

11

historie orgamzace nebo historie pracovního místa. V rámci této kontextuální upomínky existuje i efekt kontextuální distance zejména ve smyslu módy, jednání a jazyka, které dávají

směrem

vědomí

k mladší generaci

stárnutí (Vincent 2003,

s. 12-14). Vědomí

z

vlastní smrtelnosti, která dává limitaci lidského života je také jedním

ukazatelů

někdy

stárnutí. Toto stádium života je

charakterizováno jako tzv. krize

středního věku. Člověk bilancuje a hledá odpovědi na otázky typu: Čeho jsem dosáhl rodič? Někdy

za posledních 7 let? Jaký jsem byl jako

se v této životní

etapě

vyskytuje "syndrom prázdného hnízda" ajiné typy krizí. Úbytek fyzické nebo sociální síly jedince charakterizován poklesem soběstačnosti a snížením iniciativy

ovlivňovat

kolektivní chování (v

rodině,

v práci) je mnohými

autory považován za znak stárnutí.

Stáří

1.3

Se

stářím

a věk

je

neodmyslitelně

odlišují následující kategorie Kalendářní,

spjata kategorie

věku.

V odborné

literatuře

se obvykle

věku:

chronolologický,

matriční věk

je dán datem narození. Z biologického

hlediska je to údaj nespolehlivý. Známe mladé starce a staré mladíky. Funkční věk

odpovídá skutečnému funkčnímu potenciálu člověka. Má charakteristiky

biologické (biologický skutečný.

věk),

psychologické a sociální.

Nemusí být vždy v souladu s věkem

Produkční věk

Někdy

se mu také

říká věk

kalendářním.

se používá při ekonomické klasifikaci. Po

něm

následuje

poprodukční

(důchodový) věk.

Sociální věk, tímto termínem se

někdy označuje měnící

se životní styl, jeho znaky a

vztahy v různých obdobích životního cyklu (Pacovský 1981, s. 15). Střední "věk,

jako v

délka života

(pravděpodobná

kterého by se dožilo době

živě

doba dožití) je demografický pojem vyjadřující:

narozené

dítě,

kdyby byly úmrtnostní

poměry

stejné

konstrukce úmrtnostní tabulky" (Pacovský 1981, s. 22).

12

1.4

Pojetí seniorů dle gerontologie, gerontopedagogiky a gerontagogiky

Problematikou stárnutí a stáří

o stárnutí a

stáří

a v odborné

se "na celý úvazek" zabývá gerontologie. "je to nauka literatuře

začala

se uvádí, že

se etablovat jako

přírodní

věda tedy i s vědeckými metodami a teoriemi v 60. letech 20. století" (Ďoubal 1997,

s. 8). Snaží se hledat způsoben

jedním faktorem

zejména sleduje hlavní věku,

odpovědi či

na otázky něm

se na

příčiny

Proč

lidé stárnou? Je proces stárnutí

podílí více determinant? Gerontologie tedy

a mechanismy stárnutí, ale také se snaží o prodloužení

a to ve smyslu kvalitního života: "Nejde jen o

přidání

létům"

života k

literatuře

Gerontologie teoretická -

vytváří

člověka.

1981, s. 13). poškozují

Usiluje o

"Současné

buňky,

let k životu, nýbrž i o

(Pacovský 1990, s. 11).

Gerontologie se v odborné

starého

přidání

obvykle dělí se na tři hlavní

části: činnost

teoretické základy pro praktickou

vysvětlení různých

kolem

stránek nebo jevů stárnutí. (Pacovský

teorie stárnutí zahrnují teorii volných příčinu

a proto jsou považovány za primární

radikálů,

které

stárnutí. Další

významnou skupinou teorií jsou tzv. genetické teorie, kdy stárnutí je výsledkem buněčných

mutací a genetického programu. Pacemakerové teorie stárnutí se pokouší

o komplexní teorie vycházející z předchozích teoretických konstruktů" (Ďoubal 1997, s. 44-56). stáří,

Gerontologie klinická - se zabývá chorobami ve

jejich etiologií a patogenezí.

Synonymem pro klinickou gerontologii je geriatrie. Gerontologie sociální - se společnosti"

soustřeďuje

na vzájemné vztahy mezi starým

a

(Pacovský 1981, s. 13). Hlavními otázkami, kterými se zabývá sociální

gerontologie jsou "problematika demografického stárnutí ovdovělých

člověkem

žen),

důsledky

sociálně-psychologické

stárnutí a

(izolace,

stáří

(převaha

v oblasti ekonomické

mezigenerační

osamělých

(zabezpečení),

vztahy) a zdravotní (kvalita a

dostupnost péče)" (Zavázalová 2001, s. 8). Gerontopedagogika "je definována jako teorie výchovy a

(Zavázalová 2001, s. 77). Livečka: vědecky

které

Zevrubnější

tento obor a jeho

"Gerotopedagogika je teorií výchovy a popsána a formulována) osob starších

současně

se svojí permanentní adaptací na

technologii (pracovní složka) jsou

připravováni

předmět

vzdělávání

věkových

vzdělávání

ke

stáří

ke

stáří"

charakterizuje a ve

stáří

Ue

skupin (45-50 až 60-65),

změny

a inovace v technice a

na kvalitativní

změny

ve

struktuře

13

osobnosti i

společenského

při

života, ke které dojde

jejich odchodu z produktivního

života. Druhým okruhem osob, které jsou v ohnisku zájmu gerontopedagogiky jsou osoby v důchodovém

věku

a pracuje se s nimi prakticky až do jejich smrti"

(Livečka

1979, s. 26). Gerontopedagogika

zjišťuje vzdělávací potřeby

určuje

a výchovné obsahy,

vzdělávací

psychologické a didaktické cíle. Zahrnuje v Gerontagogika -

vzdělávání

součást

Organická

a výchova ve

kterými

stáří

přípravy

na

životními situacemi. V 90. letech se odborníci vědy,

mezigenerační poznatků

a ke

naplňují

se

sobě přípravu stáří;

(společnosti

na

Zaměření

jedinců),

pedagogicko-

má historicky dvojí pojetí. Zaměření

na vyrovnávání se s novými

přiklánějí

k pojetí gerontagogiky jako

gerontagogiky je studium a systematizace

týkajících se široce chápané edukace ve vztahu k seniorskému

(Kubát:

Gerontagogika).

Výše

zmíněné

gerontopedagogika, geronatgogika) bývají liší v pojetí

na

na pro seniorskou edukaci - snaha o podporu

Předmětem

solidarity.

stáří,

i

stáří.

andragogiky pojetí propagované v 80. letech,

preseniorskou edukaci - programy

samostatné

a zájmy

vzdělávání seniorů.

často

vědní

obory

věku.

(gerontologie,

užívána jako synonyma,

přestože

se

U geronatagogiky odpadá výchovný prvek, který je

zastoupen spíše v gerontopedagogickém pojetí. Jako hlavní rozdíl mezi gerontologií a gerontoagogikou vidím v cíli a nástrojích péče o stárnoucího obě

disciplíny shodný a tím je stárnoucí

člověka komplexně

ve

stáří

a

důraz

(velký

člověka

podmíněnost

mají

Gerontologie sleduje stárnoucího

je kladen na medicínské hledisko stárnutí, nemoci

sociálně-demografické

sleduje stárnoucího

člověk.

člověka, předmět

a jeho

analýzy stárnutí), oproti tomu gerontoagogika vzdělávací potřeby,

aktivity. Zahrnuje v a sleduje

procesu vzdělávání a učení danou stárnutím.

Vzdělávání seniorů kompenzační,

má funkce preventivní,

aktivizační,

Vzdělávání seniorů

relaxační,

rehabilitační, anticipační, adaptační,

mezigenerační

působení

a

kultivační.

plní následující funkce (Palán 2003, s. 170):

•

všeobecně vzdělávací

•

kulturně umělecké

•

poradenské

(získávání poznatků, informaci, dovedností);

(kultivace osobnosti prostřednictvím

(sociálně

psychologické

zaměřené

umění

na uchování

a kultury);

přiměřené

kvality

života v oblasti sociálních vztahů a psychologického rozvoje);

14

•

(zaměřené

zdravotní

předcházení

•

směřující

na aktivity

k udržení relativního zdraví a

a oddalování omezení, která vyplývají ze stárnutí);

právní a jiné poradenství.

1.5

Mýty o

Okolo

stáří

stáří

a adjustace

stáří

soustředilo řada mýtů

se vždy

a romantických

víra vexistenci komunit stoletých kmetu žijících koutech

země

způsob

neexistovala žádná matrika ani jiný

v křesťanské tradici, kde zdraví ve

stáří

je

2003, s. 57). Paralelu najdeme i v dnešním

evidence

stáří

romantické tendence o dobrém a zdravém

pokojně těchto

(Gruzie, Peru). Sporným bodem

Jednou z nich je i

klidně

a

v odlehlých

komunit je to, že tam skutečného

mají své

odměnou světě

pověr.

věku.

Tyto

kořeny nepochybně

za život bez

hříchů

(Vincent

k dosažení této mety má pomoci

medicína a farmacie. Stáří

jakožto

Přesto

stáří

se

člověka,

přirozený

a nevratný proces, který je

mnoho lidí obává, zejména díky

proto okolo

stáří řada mýtů.

konečnosti

nejednoznačnosti

Mezi

této životní fáze, tedy smrti.

nejčastější patří

Mýtus zjednodušené demografie - vyrostl na stává starým v den odchodu do

život, nebo

alespoň jeho

Mýtus homogenity zdá se, že všichni

Mýtus

životního cyklu jedince.

zevnějšek

staří

neužitečné. Stáří

chybného

přesvědčení,

Jako by odchodem do penze

že se

skončil

starých lidí je "stejný", nerozlišujeme jejich

potřeby,

lidé jsou stejní - šedí, shrbení.

- Co ti lidé

dělají,

pokud nepracují jsou považováni za

je pod touto optikou nahlíženo jako na období nicnedělání.

Mýtus ignorance například jde

se

tyto (Haškovcová 1990, s. 29-31):

základě

důchodu.

Vytvořila

smysluplná část.

neužitečného času

přehlížení stáří

a starých lidí. S tímto jevem se

o neuvolnění místa v hromadné

přispívají

denně

setkáváme

staříků

ve filmech

dopravě.

Mýtus arteriosklerózy a demence - viz. komické figurky senilních a vtipech,

role starého

z níž plyne pocit stigmatizace, odložení a nesmysluplnosti, dále je zde

obava z nesoběstačnosti a také

člověk

součástí

k rozšíření mýtu homogenity.

15

Mýtus schematismu a automatismu - Jako by starý

člověk

už nemyslel,

neměl

právo

myslet, jako by mu zbyl z letitých profesních i životních zkušeností jen automatismus určitých funkcí. stáří

Mýtus tabuizace a úbytku sexu ve asexuálním a bezpohlavním výzkumům

stáří.

Toto chybné

a klinické praxi ve své knize

nekončí" (Pondělíček

lidé

nabízí

existují

představy

vyvrací díky

o

četným

a dodává, že "Eros v padesáti

k upevňování partnerských

vztahů"

1981, s. 1).

přijímají

různé

povědomí

Pondělíček

prostředek

stáří

1.5.1 Bromleyova koncepce adustace Staří

společnosti

1981, s. 152) a že "v mediánu nebo za mediánem života se i

nadále sexualita potvrzuje jako (Pondělíček

- Ve

stáří

vlastní

koncepce

a nahlíží na

přijetí stáří.

ně různým způsobem. Vědečtí

odborníci

Bromley uvádí tyto strategie (Haškovcová 1990,

s. 114-116):

Konstruktivnost - představuje ideální formu adaptace na stáří. Člověk, který se vyrovnává tímto

způsobem

života. Z hlediska Vnímání

stáří

je u

se

vztahů něj

stářím

je

otevřený, přizpůsobivý,

tolerantní,

těší

se ze

si stávající udržuje a nové vztahy k druhým buduje.

optimistické a realistické, dovede zhodnotit dosavadní život i

své budoucí možnosti. Závislost - je

často

očekáváním

pasivitou,

upřednostňuje bezpečí

potřeb

od

a pohodlí, klid a

v ústraní, odchod do penze pro něj nebývá těžký.

Obranný postoj - je typický pro jedince, podíleli na komunitním a tito jedinci nesou přijmout.

Je charakteristická

pomoci z vnějšku, spoléhání pomoci a saturace

druhých lidí. Reprezentant této strategie odpočinek

stáří.

se vyskytující strategií adaptace na

stáří

kteří

společenském dění,

velmi

těžce,

"žili pro práci a v práci",

aktivně

se

spíše ostatním ze sebe dávali než brali,

respektive ho vytrvale odmítají

Souvisí to i s celospolečenským mýtem

stáří

připustit

a

,Jako ztráta programu", jako

nemít cíl. Další obavou je strach ze závislosti tzn. ztráta autonomie a

soběstačnosti.

Lidé razící tuto strategii proto obvykle odchází do penze, až když jsou k tomu okolnostmi donuceni. Nepřátelství

- je strategie

přenášením pocitů agresivitě. Stáří

ničící

viny za

jak jedince, tak i jeho okolí, a to zejména díky

neúspěchy

ve svém

životě

na druhé, podezíravosti a

chápou jako další "ránu osudu", za kterou

můžou

ne oni sami, ale ti

16

"mladší". Dále bývá charakteristická

zahořklost,

závist a zloba na celý

svět

spolu

s uzavřeností. Sebenenávist - je druhem je v tomto

případě

předchozí

jedinec sám. Sebe i

lítostiví až depresivní. Trpí pocitem "promarněn,

strategie s rozdílem akcentu hlavního viníka, tím

jedno velké

svůj

život hodnotí

zbytečnosti

a

negativně,

osamělosti,

život pro

jsou z toho ně

byl jaksi

neštěstí".

1.5.2 Eriksonovo pojetí stáří Na

stáří

jako na osmou a devátou etapu životního cyklu a jeho úkoly se dívá Erik H.

Erikson jako na antiteze integrity a zoufalství. Ctností v této životní by

měl člověk

způsob

po

překonání

etapě,

krize dojít je moudrost. Tu autor popisuje jako: "zvláštní

informovaného a nezaujatého zabývání se životem jako takovým

smrti" (Erikson 1999, s. 60). Zoufalství konce života, jeho

způsobu,

může

člověka

(Erikson 2002, s. 244).

jako

spojeného se zmateností a bezmocností. Na

něčeho,

přijímání

jednoho a jediného

sounáležitost, s tím co dávalo

v tomto pojetí i nový typ lásky k rodičům. Integrita osobnosti

věk člověka"

času

řád

je to

představuje průsečík

cyklu jedince s historickými kulturními i všemi ostatními procesy

"Osmý

opačném

co muselo být a nebylo možno nijak nahradit".

Stáří představuje

Zoufalství jedince plyne z nedostatku

tváří tvář

plynout zejména z nepředvídatelnosti

pólu pak stojí integrita (celistvost, jednotnost) "je to životního cyklu

ke které

společnosti.

hledat nové, alternativní zdroje integrity.

je tedy podle Eriksona, ve znamení

řešení

konfliktu integrity

proti zoufalství.

17

2

Sociologické pojetí stáří stáří

"Sociologie společnosti

věkové

je sociologií

skupiny. Na pozadí obecných zákonitostí celé

se zabývá zvláštní problematikou staré populace a dává fenoménů"

jednotlivých

společnosti, společenské

podněty

řešení

k

(Pacovský 1990, s. 45). Sleduje se sociální struktura vztahy, postoj ke starým lidem, jejich role ve

společnosti.

Gerontosociologie a její teoretické pozadí se dle odborné literatury vyvíjelo ve

třech

paradigmatických vlnách. V první vlně 60. léta 20. století se pozornost soustředila na Patří

psychologické a mikrosociologické aspekty stárnutí. adjustace

stáří,

na stárnutí a

otázky sociální identity a role.

stáří

Globálně

popředí

makrosociologický pohled, kde se do věkové

teorie

se v tomto období pohlíželo

jako ne zvratný proces celkového ústupu a úpadku. Druhá vlna

gerontosociologických teorií 70. léta až pol.

teorie

například

zde

stratifikace, vztahy s okolím.

80. let 20. století,

sleduje

dostává životní cyklus, biografie,

Konečně

v třetí

vlně

2. pol. 80. let 20.

století se pod vlivem fenomenologie, kritické sociologie a feministické sociologie zkoumá konstrukce sociální reality a zkoumá faktory (sociální, ekonomické, vytváření

politické, kulturní), které se podílejí na zde

čí

zájmy jsou reprezentovány za

určitým

(vysvětluje

konstrukce reality

výkladem stárnutí a

stáří)

se

(Sýkorová

2007, s. 21-23). Stáří

často ohraničeno

bývá

věkovou

povolání než životního stylu

(změna

sociálními událostmi ve vztažném rámci rodiny a

hranicí. Odchod do

důchodu představuje

materiálního standardu, hrozba

a celkového sociálního statusu). Ve

stáří vzrůstá

času

uzpůsoben

bezpečný,

s postupným úbytkem sil (madla na zařízení)

a

přitom

s hendikepem. Toto s sebou bytu, lidi,

často

přestěhování či výměny

kteří

změnám.

jsou na Proto

svůj

byt

citově

přestěhování

řazen

jeho

zařízení

přidržování,

navíc

a vybavení by

aktivní a nezávislý život i

či přijetí

do domova

uspořádání

těžké

fixování, mají sníženou schopnost

mezi psychogenní deliria. "V

být

mělo počítat

nese otázky architektonické vhodnosti

necitlivě může

měl

proti skluzové úpravy podlah,

umožňoval

pro starší lidi,

kontaktů

i požadavky na bydlení,

bytu za menší. Toto rozhodnutí bývá

nemocnice, pokud je provedeno který je

mění

a sociální interakci. Styl bydlení pro starší lidi

tak, aby byt byl

bezbariérové

sociálních

změnu

význam základních životních potřeb

(zdraví, stravy apod.). S postupným stárnutím se trávení volného

přerušení

zásadní

pro starší

přizpůsobit

důchodců

se

nebo

translokačnímu

stresu,

některých případech může

senior

vést k tzv.

18

prožívat

přechod

zařízení

do

těchto případech může prostředí

domácího

(Zimmelová,

Stáří

2.1

senior i

zemřít.

změnou

šok"). V

byli vytrženi z

psychicky vyrovnat."

2007, s. 355).

člověk přijímá stáří,

době,

kdy je kladen

obraz

důraz

stáří

a jeho hodnoty se

utváří

na rychlost a výkon, pak

mají zhoršeno smyslové vnímání a pomaleji chápou, jsou někdy

kteří

Jde zejména o klienty,

a nedokázali se s touto

Dvořáčková

"translokační

a ageismus

Nejen starý V dnešní

velmi dramaticky (vznikne tzv.

"na obtíž". Negativní postoj

vůči

i ve

společnosti.

často staří

lidé,

kteří

značně znevýhodněni

a

starým lidem se pak i vlivem absence

pozitivních modelů stáří, rozvinul do tzv. ageismu. můžeme

Ageismus

chápat jako:

proces

systematického

stereotypizování a

diskriminace lidí pro jejich

stáří, podobně

barvě

lidé jsou kategorizováni jako senilní, rigidní ve svém

pleti a pohlaví. způsobech,

myšlení a

mladším generacím

Staří

jako se rasismus a sexismus vztahují k

staromódní v morálce a dovednostech. Ageismus dovoluje

vidět

starší lidi jako odlišné od nich samých, a proto jim brání,

aby se se staršími lidmi identifikovali jako s lidskými bytostmi. Ageismus je manifestován širokým spektrem úrovni: stereotypy a mýty, diskriminační

kontaktu,

fenoménů

otevřené

opovržení a averze nebo jednoduše vyhýbání se

praktiky v bydlení, v

přídomky,

kreslené seriály a vtipy

hodnoty ve

společnosti,

2.2

Vztahy a role ve

Během stáří

se také

pro rodinu svých

služeb

vztah obrací.

dětí

podporu.

Rodičům

Většina

přednost před

bohužel toto

(Vidovičová

a službách všeho druhu,

2005). Ageismus odráží klima a

stáří

mění

(péče

zaměstnání

proto je třeba se tomuto fenoménu věnovat a nepřehlížet jej.

vztah mezi

podporu, jak

ekonomickou aktivitu, aby mohla některých

jak na individuální, tak na institucionální

o malé

rodiči

dětmi.

finanční (část

přispět

děti,

a

svým již

V první fázi

představují rodiče

jich dokonce prodlužuje svou

dospělým dětem),

výpomoc v domácnosti),

tak

postupně

převzetím

se však tento

ubývá sil, zhoršuje se jejich zdraví, a posléze sami

starých lidí

péči

od svých

potomků očekává

a dává jí naprostou

jakoukoli jinou formou (Alan 1989, s. 382). V

očekávání

u

většiny případu

nevyslyšeno a

potřebují

současné době

staří rodiče

je

se tak musí 19

péče.

spokojit s v institucionálními founami

S touto

změnou

životního

prostředí

a

narušením životních stereotypů se starý člověk vyrovnává velmi těžce. Stáří

vytvoření

je životní etapou, jejíž hlavní náplní je člověk

Starý

je obrácen do minulosti, bilancuje dosažené cíle v předchozích stáří

obdobích života. Manželské soužití ve bezpečí,

integrity vlastního života.

Ovdovění

sdílení a sounáležitosti.

má zejména funkci pocitu jistoty,

pak znamená osamocení a zvýšení pocitu

bezvýznamnosti, tento jev může být zmírněn například péčí o vnoučata. Příspěvek

základě

k sociální roli seniora ve

mají tendenci nahrazovat

vnoučat

prarodiče

chtějí

a tím

"Prarodiče

před

odvolávající se na

vnoučat

kořeny,

vnoučatům

a aktivit

s úkoly a organizaci

prarodičů dělena

klubů, spolků

minulost a

času

mravní nákazou". Druhým typem jsou

se na pomoc

do

jako subdodavatelé

zasahují do struktury

aktivit. Dále je tato skupina

specialisty - zapojení

prarodiče, kteří

rodiče,

je " ochránit

zaměřují

specialisté

volnočasových

Role

je role prarodiče a jejich typologii na

amerických studií uvádí Sýkorová:

vzdělávání,

svých

společnosti

a speciality na

původ.

na tzv. spolkové

původ

- hlásající a

Posledním typem jsou pasivní

se setkávají s vnoučaty jen několikrát do roka (Sýkorová 2005, s. 39).

prarodičů

se historicky

měnila. Dříve převažoval

specialistů,

dnes je patrný trend posunu k pasivnímu typu

vzhledem k

sociálně

demografickým

aktivní, bude pravděpodobně

změnám

prarodičů

typ

prarodičů.

- spolkových

Tento trend se

a nutnosti udržet seniory ekonomicky

rozšiřovat.

Manželství je jedním z fenoménů, které dávají starým lidem identitu, pocit hodnoty.

Je to

právě

vztah k druhému, co jedinci po odchodu do

významný. Role ve vyšším

věku

se mohou do

značné

pro ženy, které jsou "osvobozeny" od výchovy aktivním zdraví. Je

společenským

třeba

životem, a to za

podotknout, že

zvláště

dětí

míry obrátit, platí to

stáří

jako

zvláště

a stávají se tak nezávislé, žijí

předpokladu,

ve

důchodu zůstává

že jsou ony i jejich muži

chybí pozitivní model pro muže,

jelikož se typicky mužské vlastnosti spojují s energií, aktivitou, silou

těchto

schopností s věkem ubývá. Starší a stárnoucí muži mají oproti ženám tendenci se více

citově

televize

vázat na domov,

před

převládají neúčastní)

chozením ven

upřednostňují důvěrně

známé

prostředí,

sledování

Oe to díky jejich sociálnímu statusu, ve vyšším

ženy a muži se "ženských aktivit" jako je

návštěva

věku

divadel apod.

(Ginn, Arber 1995, s. 167).

20

Stáří

2.3

a geoder

stáří

Spojitost

a genderu byla dlouhou dobu opomíjena. V hlavním sociologickém

myšlenkovém proudu byly oba fenomény

striktně odděleny

(Ginn, Arber 1995, s. 1). Zásadní otázkou jak a

proč

až do 70. let 20. století

spojovat

stáří

a gender se

vycházelo z následující teze: "Sociální život je strukturován a organizován kolem věku.

referenční

Není možno používat jako

pochopení

stáří

a jeho podmíněnosti gender je

vzor muže

třeba

střední třídy.

Pro plné

užívat tyto pojmy ve vzájemném

kontextuálním spojení" (Ginn, Arber 1995, s. 2). Existuje

značný nepoměr

fakticky

značí převahu

možnosti

žen a

a postavení ve

zkušenost se sociální událostí

mužů,

Průzkumy

dříve

přispívá

což také

ovdovění.

a

poměr

3 : 1, což

Tato nerovnost má dopad na Jsou to ženy, kdo mají

střední

volnočasových)

počátku stáří

vydělávají

a udržují si širokou stáří

častěji

délka života žen je delší než

k nerovnováze zastoupení pohlaví v pozdním

ženy, které ovdoví v pozdním

Na

věku.

Uvádí se

Je to dáno zejména tím, že si muži berou

ukazují, že ženy, které ovdoví na

vzdělávacích

věku.

společnosti.

než ženy. Navíc

jako svobodné starší ženy. Pracují,

příjmu

ve vyšším

žen vyššího staršího

utváření vztahů

mladší ženy a umírají

mužů

věku.

mají tendenci se chovat

si, užívají služeb (sociálních, síť přátel

a rodiny. Oproti tomu změnou

jsou ohroženy ztrátou a

sociální role,

a zhoršením zdraví (Ginn, Arber 1995, s. 9).

základě

výzkumu a

četných případových

typické role žen ve vysokém

věku.

studií, byly odborníky vygenerovány

Jsou jimi: role "dobré matky" ("dobré

"dobré dcery", "dobré manželky", "moudré starší ženy" a role

"těžce

babičky"),

pracující ženy".

Ženy v roli "dobré matky" či "dobré babičky" jsou plně zaměstnány sociálními povinnostmi,

péčí

aktivitou ženy je rodiče či rodiče

a výchovou

péče

dětí.

o nemocné

či

Role "dobré dcery"

spočívá

v tom, že

ústřední

zranitelné starší lidi (zejména se jedná o vlastní

z manželovy strany). Tato role je v pozdějším

věku rozšířena

o

péči

o sourozence a přátele. Žena v roli "dobré manželky" je zodpovědná za zvládání rodinného života a dalších letech za často

péči

o manžela. Role "moudré starší ženy" je

doprovázená dobrovolnickou prací mimo rodinu a poskytuje ženám ve vyšším

věku příležitost

moudrého

asistence, pomoci a podpory ostatním lidem. Tato role starého

člověka je jedním

z archetypů kolektivního

vědomí

lidstva.

21

"těžce

Image

pracující ženy" je částí

významnou

důležitá

svět

u žen, pro které

práce a zaměstnání tvoří

identity. Ztráta této role neznamená však úlevu od povinností.

Psychologické zisky z práce jsou

důležité

potřebnosti

nahradit, aby se zabránilo vzniku deprese (Ginn,

a tyto zisky je

třeba

zajištění

pro

stability a potvrzení vlastní

Arber 1995, s. 54-55).

2.4

Autonomie ve

stáří

Individuální osobní autonomie je jednou z významných koncepcí, která propojuje lidské potřeby, s principy svobody a soukromí. Osobní autonomie je

součástí

identity

jedince, kořeny pojetí souvisí s liberalismem, lidskými právy a svobodami. přístupu

Autonomie a její koncepce bývá v psychologickém

chápána jako kvalita,

která je spojena zejména s potřebami, schopnostmi osobnostního osvobozením od konformismu a je považována za jeden ze

znaků

růstu

a zrání,

duševní pohody a

zdraví. Gerontosociologie v souvislosti s autonomii poukazuje na její provázanost se závislostí, která je dána

podmíněna situačně

a tím pádem relativizuje oba pojmy a

nestaví je jako opozita (Sýkorová 2007, s. 77-80). Pro seniory je autonomie

především

zdraví v doprovodu s finanční často

spjata s fyzickou

soběstačností.(Sýkorová

samotnými seniory chápán jako znak

chronologického

věku,

které nejsou

nutně

stáří,

soběstačností

a faktorem

2007, s. 90-91). Její úbytek je

na rozdíl od role

vnímány jako symboly

prarodiče či

stáří. Soběstačnost

je zdrojem sociálního uznání a sebeúcty a znamená i schopnost rozhodovat sám za sebe,

řídit

své aktivity bez pomoci a podpory druhých. Odborná literatura uvádí, že

soběstačnost

od starších lidí je

správný model

stáří.

zvláště

Jak moc je

v západní

soběstačnost

společnosti

případová

studie: "Já jsem její

s. 123), kdy starší manželský pár i srdeční

chorobou, takže

pomoci rodiny

či

nemůže

přes

oči

očekávána

jako

a "intimita na distanc" mít vlastní

soukromí, samostatný život bez závislosti na druhých následující

vítána a

důležitý

pro seniory ilustruje i

a ona je moje paže" (Wilson 2000,

hendikepy (žena je nevidomá a muž trpí

chodit rychle) jsou schopni žit

širšího sociálního okolí, díky

vytvoření

samostatně

systémů

bez

vzájemné

kompenzace nedostatků.

22

2.5

Stáří

Smrt

představuje přirozený

a smrt

posun chápání smrti. stářím,

"Dříve

konec životní dráhy jedince. V součástí

byla

připisována

Zvláště

negativní funkce.

je patrný

celého života, dnes je zejména spojena se

a proto když se vyskytuje v jiné životní

Smrti je

současnosti

etapě,

je považována za tragickou.

se starými lidmi se o smrti nemluví,

téma smrti se obchází jako něco nevhodného" (Alan 1989, s. 401). Otázce umírání a smrti se vytěsnění

snahu

samotě. říct",

věnuje

umírání a smrti.

Norbert Elias, který

Dřív

byla smrt

upozorňuje

věcí veřejnou

na vliv Freuda a

a jen mniši umírali o

Dnes je patrný odstup živých a umírajících, je dán jednak neznalostí "co

tak faktem, že dnes se umírá v hygienicky a

1998, s. 35). Se smrtí je spojen i rituál odvádějící

pohřbu,

ten

a tlumící reakce, které ohrožují organismus.

Představuje

jak uznání života zemřelého, tak pro

bych uvedla jeden shrnující citát: "zdravé mít jejich

skrytě

rodiče dostatečnou

děti

v rukou

odborníků

představuje

Pohřeb

pozůstalé

(Elias

mechanismus

je sociální záležitostí.

stavem katarze. Na

závěr

se nebudou bát života, pokud budou

integritu k tomu, aby se nebáli smrti" (Erikson 2002,

s.245).

2.6

Medikalizace stáří

Stáří

je

často

asociováno s nejrůznějšími chorobami a nemocemi. Spolu s tím, je

v laické i odborné najdou

účinné prostředky

přeceňování

vyřeší stáří

jak toto

možností medicíny,

řekne,

co

a zdravotní

redefinovat konec

člověku

zařízení

že medicína a její

řešit. Přičemž často

hovoří

"schází",

předepíše

prostředky

dochází až k nadměrnému

se o medikalizaci a

a jeho problémy a neduhy. Je to expert

jedince, kdo Lékaři

veřejnosti přítomno přesvědčení,

lékař,

očekává,

se že medicína

ne subjektivní zkušenost

léky a tím se problém

vyřeší.

tedy mají pod prismatem medikalizace tu moc,

stáří (měřitelně,

klinicky) a

začátek

smrti. Smrt

zůstává

stále

"technickým problémem", je chápána jako ztráta omnipotence medicíny a zjednodušeně

je poté medicína snahou o

předcházení

smrti. (Vincent 2003,

s. 156-159).

23

2.7

Shrnutí

Stárnutí a

stáří

jsou široké a komplexní procesy zahrnující jak individuální, tak

celospolečenskou

oblast. Proto pro jejich pochopení a porozumění jejich významu je

nutno sledovat jak

řadu

disciplín a jejich

poznatků,

které se

(gerontologie, gerontagogika, gerontosociologie aj.), tak je nutno a předsudky o homogenitě

stáří

kulturně

měla

senzitivní, protože

překonat

zabývají

stereotypy

a genderových rolí.

Nová sociální, edukativní a pracovní politika být

stářím

stáří

"přátelská vůči

a jeho definice je

starým lidem" by

kulturně podmíněno.

měla

Dále by

udržovat sociální soudržnost a posilovat rodinu, ne však na úkor žen.

Žijeme v období postmoderny a globalizace, které mají také své dopady na stáří. Jsou jimi požadavky pracovního trhu a ekonomické vlivy, konzumní vzory chování, migrace a fluidní role vytvořit

zvláště

lidí ve vysokém

si identitu, image a roli

stáří.

Toto představuje velkou možnost

způsobem příhodným

v platnost koncepce "osvobození

stáří"

a bude

pro staré lidi. Potom vejde

překonána

ageistická koncepce

"osvobození od stáří".

24

Psychologické a biologické aspekty seniorského věku

3

V této kapitole se budu

soustředit

změn

na popis

v oblasti psychiky (osobnosti

seniora, chování, jednání, prožívání) a vztahy k ostatním. Dále budu charakterizovat změny

v oblasti smyslového vnímání a řeč).

myšlení,

Veškeré výše

zmíněné

nepatologickým stárnutím a mají

změny

v oblasti kognitivních funkcí

a sledované

důsledky

pro

změny

Změny

3.1

změny

dané stárnutím jsou

stárnutí je proces a tím pádem má začíná

požadavky na

seniorů.

v oblasti psychiky

Psychologické

kdy už

souvisí s fyziologickým,

vzdělávání, ovlivňují

lektora, promítají se do didaktiky a vzdělávacích potřeb

(paměť,

určitou

obtížně

uchopitelné, zejména tím, že

dynamiku a je metodologickou otázkou,

kvalitativní zvrat a je možné danou

změnu přisoudit stáří

(Haškovcová

1990, s. 94). Pokles vitality a energie je obecným znakem stárnutí a projevuje se i v psychické oblasti zejména jako zpomalení psychomotorických funkcí. Vykonávání všech činností

je pomalejší,

zdlouhavější.

Na druhou stranu je tento deficit vyvážen

trpělivostí, systematičností, důsledností

a

důkladností.

Pokles psychické adaptability na změny v souvislosti s věkem. Starší a proto

častěji nedůvěřiví vůči

osvědčené

novým lidem,

postupy, zkušenost. V krajním

větší

způsobům

případě

a

věcem.

tato preference

staří

lidé jsou

Starší lidé preferují osvědčeného může

nabýt formu rigidity. Tato

nedůvěra

k všemu novému souvisí s nejistotou, která plyne z neznámého,

obranou může být podezíravost či úzkost. Snaha být ve známém se projevuje i v preferenci pocit sounáležitosti, generační nepatří

porozumění,

s vrstevníky pomáhá rozvíjet

protože tito lidé mají

společnou

historii, cítí se s nimi v bezpečí na rozdíl od okolního

světa

minulost,

"který jim už

a kterému nerozumí".

Zvýšená únavnost a poruchy spánku se mít

hovorů

svůj

častěji

vyskytují ve starším

věku.

Toto

může

odraz v rozmrzelosti, smutku.

25

Starší lidé se introvertizují, uzavírají do sebe, odvrací se od

současných problémů,

obrací se od materiálních hodnot k duchovním, bilancují, obrací se do minulosti a do vzpomínek. (Haškovcová 1990, s. 95-102). Pocit osamocení se dostavuje zejména po smrti partnera,

rodičů

a blízkých osob.

Rizikem nezvládnutí samoty je rozvoj deprese, hrozba sebevraždy, které mohou být výsledkem negativního bilancování. Jako obrana před samotou může sloužit: •

rodina - vnoučata, sourozenci

•

domácí

zvíře

jako

společník,

pomáhá překonat samotu, je

třeba

o

něj pečovat

- saturuje potřebu být potřebný pro druhé, udržuje jedince v kondici. člověk vypěstuje

•

ke

zvířeti

stejný vztah jako k

zapojení do dobrovolnických

Někdy

si

člověku.

činností, předávání

zkušeností, rad, pomOCI

druhým •

členství

•

sousedské vztahy, listonoš pomáhají

v organizacích a klubech (nejen pro seniory) překonat

pocit samoty, rozvíjí se

"komunitní duch" •

telefon, internet s okolním

•

prostředky umožňující

komunikaci s ostatními lidmi,

světem

televize, rádio -

někdy

fungují jako

společník, umožňují

prožít hezké chvíle,

oživit vzpomínky (Pichaud, Thareauová 1998, s. 77-81). S rostoucím

věkem

dochází k

(plačtivost, paličatost,

Psychické

změny

ve

oplošťování

emocí a zvyšování citové lability

negativismus).

stáří

lze

zjednodušeně

chápat jako negativní, protože se jedná o

úbytek, snížení a zpomalení, ale není tomu tak, stárnutí má i své pozitivní přínosy: •

vytrvalost v monotónní tělesné a duševní

•

trpělivost, větší

•

stálost v názorech a vztazích

•

obezřetnost,

•

životní nadhled (Pacovský 1990, s. 40)

činnosti

pochopení pro motivy jednání druhých, rozvaha

opatrný přístup k zadaným úkolům

26

3.2

Změny

smyslového vnímání změn

Od obecných

psychiky stárnoucího jedince se

přesouvá

ve vnímání, zejména pak k odborníky zaznamenaným objektů

spojeno s rozeznáváním percipovaných něm

Podílejí se na

všechny poznávací procesy, a proto

projevem postižení

různých

rozlišit známé a neznámé smyslového vnímání kapacitu mozku

plně

základě

minulé zkušenosti.

případné

poruchy mohou být

Změny

podněty

a situace tím slouží k orientaci v prostředí.

ovlivňují přímo

prožívat okolní

Změny

funkci mozku. Zhoršování vnímání snižuje

svět.

Pro

změny

smyslového vnímání vybírám člověka.

zraku

S procesem stárnutí dochází ke

změnám

v oblasti zrakového vnímání. zaostřovat

Dochází k zhoršení akomodace (schopnosti především

představují

prostředím, umožňují

kontakt s okolním

ty smysly, které mají zásadní vliv na psychiku a vzdělávání staršího 3.2.1

"Vnímání je

funkcí" (Vágnerová 1999, s. 41). Smysly

zprostředkovává člověku

nástroj, který

změnám smyslů.

na

změnám

pozornost ke

na

blízko),

která

vede

k presbyoptii

různé

na

vzdálenosti, stařecké

vetchozrakosti,

dalekozrakosti S tímto jevem kteří čtou potřebu

Další

stařecké

noviny v předpažení.

Přesto

nošení brýlí jako by to byl

rozšířenou

často

dalekozrakosti se

setkáváme a můžeme

takto komicky

stigmatizační

prvek

čtou

a

hojně vidět

sveřepě

lidi,

odmítají uznat

stáří.

vadou je ztráta zrakové ostrosti (schopnost

vidět ostře předměty

v určité vzdálenosti, schopnost zaostřit na detail). Řešením problému je jednak nošení brýlí, tak kontrast mezi sledovanými rozlišitelné na rozdíl od

černé

předměty (černé

na bílém je snáze

na šedém), tak zvýšením kontrastu sledovaných

předmětů.

změnám

Dále dochází ke

vnímání intenzity jasu a intenzity

k zvyšování prahu citlivosti tzn., že

staří

lidé rozeznávají

světla

směrem

intenzivnější světlo

a

větší

kontrast předmětu a pozadí. Dalším aspektem, co se

mění

ve

stáří

je vnímání barev.

v nažloutlejších odstínech. Barvy v blízkosti žluté žlutá) rozpoznávají mnohem lehčí

obtížněji.

poměrně dobře,

části

dřívějších

(červená,

lidé vidí oranžová,

ale zelenou, modrou a fialovou již rozlišují

Tyto potíže jsou výrazné až u osob ve

formy se vyskytují v

spektra

Staří

věku

osmdesát let,

nicméně

letech. 27

Vizuální práh se s

věkem

přizpůsobení

Dochází také k pomalejšímu se vidění

intenzivnější světlo.

zvyšuje, tzn. starší lidé vidí, vnímají

světelným

se horším

rovině

za šera je zhoršeno, což má v praktické

ohledně

podmínkám čtení,

řízení

automobilu atd. znevýhodňující

Jako

změny

se jeví

zorného pole a periferního

vidění

- dochází

zvláště nebezpečné

k zúžení zorného pole, které obsáhneme pohledem. Toto je

u

řidičů.

Z didaktického hlediska je nutno mít na zrakové

podněty

a pro

nejzávažnější

Mezi

přesnou

paměti,

že starší lidé pomaleji zpracovávají

identifikaci je potřebují pozorovat déle. stáří,

choroby zraku vyskytující se ve

ale nejenom v

něm patří

šedý zákal, zelený zákal a degenerace žluté skvrny. Šedý zákal (katarakt - čočky přestávají propouštět světlo), nadměrné

množství

receptorové

buňky)

zelený zákal (glaukom - v

nitroočního

moku a vznikající tlak

očních

časem

bulvách se

vytváří

poškozuje nervové a vyznačuje

a degenerace žluté skvrny, tato skvrna se

nejvyšší

ostrostí vidění a stárnutím degeneruje. (Hamilton 1999, s. 27-30).

3.2.2

Změny

v oblasti sluchu

Postupné zhoršování sluchu

začíná již

Uvádí se, že lidé již okolo padesáti let zvuků.

dospělosti,

v

věku

tento stav se z věkem prohlubuje.

mají problémy při naslouchání slabých

Oslabení sluchu je považováno za závažný problém

Sluch a jeho poruchy nejsou

ovlivněny

jen

věkem,

ovlivňující

kvalitu života.

prostředím. Průkazné

ale i

jsou

vážné poruchy sluchu u pracovníků v těžkém průmyslu. Ochabování sluchu (presbyakuze - nedoslýchavost) je další závažnou sluchovém vnímání. Je typické, že postižený

hůř

změnou

slyší tóny o vysokých frekvencích a

také dochází k posilování vnímání hluku. Nedoslýchavost jedince limituje ve znevýhodnění

vnímání okolního

světa,

vnímání

řeči

a následné reakci.

nedoslýchavosti jsou zejména v sociální oblasti. Neslyšící jsou mají větší obtíže Nedoslýchaví mlčí

svůj

či

při

komunikaci a porozumění

neslyšící lidé se

než by se vystavili

často

posměchu

straní

ve

"odříznuti

směru

Důsledky

od lidí",

sdělení.

společnosti

a nebo jsou v pasivní roli a

a nepochopení druhých.

Někteří

se proto snaží

nedostatek maskovat za pozici "snílka" (Goffman 2003, s. 17-22).

Je zde patrná obava ze stigmatizace typu starý oddaluje

návštěvu lékaře

a tím

ovlivňuje

i možnosti

=

hluchý

=

hloupý, která

často

léčby.

28

Pomoc jak

překonat

problémy se

změnami

sluchu je v řadě

naslouchátka), tak také v tom, jak člověk hovořící k Měl

by snížit tón hlasu, mluvit pomaleji a

tváře,

aby se zvýšilo

zřetelně

porozumění sdělení. Při

seniorům svůj

pomůcek

(např.

projev přizpůsobí.

vyslovovat, dívat se seniorovi do

komunikaci je

třeba

najít optimální

prostor v doslovném i imaginárním významu znamená to být dost blízko jako ubezpečení

3.3

a také dost daleko, abychom

Změny

člověku

ponechali jeho svobodný prostor.

v oblasti kognitivních funkcí

Poznávací funkce lidské psychiky slouží v orientaci v prostoru, (kdo jsem,

věk,

stav atd).

Změny

3.3.1

Změny

změny

vzdělávání.

připomenout všeobecně rozšířenou protichůdnou představu

moudrého a zkušeného a na druhé dementního starce či

stařeny,

straně

které jsou často

Psychologie zkoumala tuto otázku poklesu vytvořeny

vědomostí,

vzdělávání

stáří

problematiky. Vedle sebe tak stojí na jedné

Byly

Pro problematiku

v oblasti inteligence, paměti, pozornosti a jazyku.

inteligence ve

Neodpustím si

které

straně

obraz starého

pojetí této

člověka

jako

najdeme obraz dezorientovaného,

terčem vtipů. důvtipu

pojmy krystalická inteligence - ta člověk

i osoby

v těchto funkcích se mají vliv na intelektové

schopnosti a tím i na proces a možnosti považuji za klíčové

čase, místě

a udržení moudrosti s věkem. představuje

souhrn veškerých

získal za celý život a testuje se otázkami na

vysvětlení

abstraktních pojmů nebo požadavky návrhu řešení abstraktních úloh. Oproti tomu tzv. fluidní inteligence představuje situaci vhledem, bez nutnosti využívat

důvtip,

celoživotně

schopnost řešit problémovou

nabytých

vědomostí.

Hypotézu

poklesu fluidní inteligence s věkem a uchování krystalické inteligence potvrzují psychologické testy,

lapidárněji řečeno staří

moudrost, ale ztrácejí důvtip

či

lidé si s věkem zachovávají

SVOJI

bystrost (Hamilton 1999, s. 49-50).

29

3.3.2

Změny

pozornosti

Pozornost je schopnost

soustředit

se, zapamatovat si

určité věci

a také si je vybavit.

Z hlediska vytrvalosti je u starých lidí velmi dobrá, ale z hlediska schopnosti rozdělení současně

pozornosti (tzn.

věnovat

pozornost více než jednomu zdroji informací a

je zpracovávat) jsou na tom

staří

lidé

hůř,

než tomu bylo v mládí (Hamilton

1999, s. 74-76). 3.3.3

Změny paměti

Paměť představuje

událostí

aktuálně

schopnost uchovat si minulou zkušenost, ukládání informací a

ji používat a

zkušenosti. (Wikipedie 2008).

současně Paměť

proces vštěpování, uchovávání a vybavování

dává kontinuum lidskému životu a okolnímu

světu. paměť,

Stárnutím se prodlužuje doba vybavování, zhoršuje krátkodobá dlouhodobá

paměť zůstává

tvrdí, že

staří

z raného

dětství

lidé si

hůře

zachována. Tomuto jevu se

zapamatovatelnějším.

k zapamatování,

(př.:

pamatují si

i v detailech, ale nevzpomenou si , co měli dnes k obědu). či

(místa) "Cílem této techniky je

důvěrně

Ribotova hypotéza a ta

pamatují nová data než data stará

trénovat a tak si ji uchovat

jiných

říká

ale

věci

Paměť

lze

dokonce zlepšit. Jednou z technik je metoda loei vytvořit

,co

nejasnější

obraz, který by se tak stal

Lidé si zapamatovávají psychické obrazy místností nebo

známých míst. Do této scény je v mysli zasazena každá z položek přičemž

následně

jejich sled je

vybaven vykonáním imaginární

cesty a vzpomínáním, co bylo do každého obrazu přidáno" (Hamilton 1999, s. 97). Schopnost

naučit

se nová fakta (sémantická

konkrétní události (epizodická věcem patří

3.4

paměť)

paměť)je věkem

a

tvořit

poškozena. Eroze

v oblasti komunikace

U starších lidí dochází ke

(řeč

novým

změnám

a psaný projev)

v psaném a mluveném proJevu. Dochází

k zjednodušování tzv. anaforické referenci tj. odkazování na bylo odlišeno, který subjekt má ze Někteří autoři hovoří

paměti

učení

mezi první projevy kognitivního stárnutí (Goldberg 2006, s. 47).

Změny

dětského

si vzpomínky na

zmiňovaných jedinec

dříve zmíněné,

na mysli.

také o regresní hypotéze a to, že starý

jazyka, používá jednodušší strukturu

vět

aniž by

člověk

se vrací do

mohou být dány také poklesem

a oslabením fluidní inteligence (Hamilton 1999, s. 133-134).

30

Popsali jsme si

nejvýznamnější změny

funkcí, které nastávají v důsledku jedince

aktivně

začínají

již v rané

nenastává až ve ale

přináší

se zapojit do dospělosti

stáří. Změny

v oblasti psychiky, vnímání a kognitivních

působení

vzdělávání.

a

postupně

ve

stáří

procesu stárnutí a mají vliv na schopnost Je

třeba

mít na

paměti,

že tyto

změny

se manifestují, z toho vyplývá, že úpadek

nejsou vždy jen negativní (zpomalení, zánik),

i pozitiva (nadhled, zkušenost), která jsou dále ve

vzdělávání

a jiných

aktivitách využitelná a přínosná.

31

4

Didaktické aspekty docility seniorů

Schopnost

aktivně

nejobecněji

je lze

se zapojit do procesu

dělit

na faktory na

učící

Jedinec jako

straně

vzdělávání

je

podmíněna

straně

jedince a faktory na

se subjekt do procesu

mnoha faktory,

vzdělávání

lektora.

přichází

s

určitou

psychologickou výbavou, typem osobnosti, životní orientací a zkušenostmi. U seniorů

přístupu

je schopnost aktivního

ke

vzdělávání

modifikována

ivolučním

procesem a jeho průběhem. Involuce je

nejčastěji

příznaků

definována jako: "zanikání, soubor či

stárnutím nebo zánikem struktury

spjatých se

funkce (Pacovský 1997, s. 118). schopnosti

vzdělávání

jedince užitím adekvátních didaktických metod a vhodnou koncepcí

vzdělávání

Lektor jako organizátor a realizátor

přispívá

vzdělávání ovlivňuje

k využívání schopností, kapacity seniora a

vytváření

pro aktivního postoje

k vzdělávání, životu a stárnutí. Kromě

involuce a psychických faktorů

mnoho dalších (geografická,

časová

a

faktorů

jako jsou finanční),

se na možnostech

finanční zajištění

hustota sociální

aktivně

se vzdělávat působí

seniora, dostupnost

sítě

vzdělávání

seniora, požadavky trhu práce,

zdravotní stav, koncepce a programy vzdělávání a začleňování

seniorů

do

společnosti

atd. proměnné,

V této kapitole budu popisovat ve

stáří.

Nejprve se

zaměřím

které

na celkové

ovlivňují

změny

proces a schopnost

učit

se

v mozku, které mají vliv na

zpracovávání, ukládání a vybavování informací a jejich poškození vlivem věku. Dále budu sledovat fenomény schopnosti vybavování, lehkosti strategii

učení,

jak je vyvinuta u

rámce didaktiky vzdělávacích

4.1

seniorů

a

seniorů.

požadavků

Tyto

učení,

proměnné

trvanlivosti

učení

a

zasadím do celkového

na kompetence lektora a formování

akcí pro seniory.

Stárnutí mozku

Stárnutí má vliv na mozek a jeho funkce. S věkem dochází k úbytku synaptických spojení, což má vliv na učení (snižuje se funkcí,

mění

se

učební

výkon.

Změny

počet

neuronů

a

asociací a klesá rychlost

v mozku spojené se stárnutím se nejvíce

projevují v rozdílném zapojování hemisfér mozku. V obou hemisférách dochází ke

32

zpracovávání informací, ale v každé

hemisféře

odlišným

způsobem.

Pravá hemisféra

ukládá nové jevy, nové informace, zatímco levá hemisféra ukládá spíše rutinní osvědčené

výbava

vzorce. "Pravá hemisféra má

informačními

klíčový

připravená

komplexy

dětství,

význam v raném

k okamžitému užití omezená" (Goldberg

2006, s. 177). S věkem se informace vedoucí k zvládání nových situací, jako bychom je znali a

přesouvají

vytváří

tak

se tedy z pravé hemisféry (novinky) do hemisféry

připravené

levé (rutina), kde jsou

kdy je

dětství,

hemisféra je dominantní v raném

Lapidárně řečeno

k okamžitému užití.

kdy se zpracovávají nové jevy,

informace. Je zde nerovnováha mezi schopnostmi a

potřebami

pravá

podněty

a

organismu a ta

aktivuje pravou hemisféru s cílem najít nové řešení a obnovit rovnováhu. S rostoucím

věkem

člověk

se

více spoléhá na levou hemisféru, kde je "knihovna" pro

zvládání situací pod vlivem uložených zkušeností. Díky tomu starší jedinec nemusí složitě

hledat a

analyzovat situaci, najde rovnou zkrácené

zkušenostem. V levé

hemisféře

"Neužitečné

(například

informace

jsou uloženy jen co jste

měli

řešení

důležité

díky minulým

poznávací rutiny.

tento den na oběd před dvaceti lety) se

do levé hemisféry nedostanou" (Goldberg 2006, s. 192). Je

vědecky

prokázáno, že s věkem dochází k výraznějším

změnám

pravé hemisféry,

než levé hemisféry. Pravá hemisféra je méně využívaná a tím i ubývá její schopnost a funkce. Ve

stáří

je tedy dominantní levá hemisféra, která

smyslu nahlížení nových

jevů

umožňuje

moudrost ve

pod prizmatem minulé zkušenosti (Goldberg 2006,

s. 180). Na druhou stranu díky nižšímu využívání pravé hemisféry se starší lidé vypořádají

4.2

s řešením nových úloh,

Stárnutí a

Schopnost

učení

učením

nových pojmů.

učení

se s věkem

mění,

ale neztrácí se. Má jen svá

je nutno vzít v potaz

při vytváření vzdělávacích

paměťové

přechod

mění

schopnosti

z mechanické

celková rychlost myšlení a

stabilitou,

přesností

a precizností.

obrazy. Pro vzdělávání "Změny

hůře

učení

Narůstá

seniorů je důležité

akcí. Zejména se

paměti

a to ve

dospělý

na logickou

směru

specifika, která mění

paměť

struktura a také se

zpomalení, to je vyváženo

schopnost pamatovat si abstraktní pojmy a znát učení

ve fyziologii, motivaci a oblastech zájmu

materiál zvládnut. Starší

určitá

seniorů přinášejí změny,

postupuje jinak než mladý

dospělý,

jak je

učební

z látky si vybírá

33

jen

části

smysluplné a

užitečné

vysoké nároky na zatížení jeho smyslových učení

ve

stáří

orgánů"

mají vliv následující faktory: rychlost

a výbavnost. "S

věkem

těm úsekům,

a má sklon se vyhýbat

klesá lehkost

učení,

(Hartl 1999, s. 110). Na

učení,

kapacita

narůstá

intenzita

učení,

změny

trvanlivost

kapacita (množství zpracovaných

informací), trvanlivost (míra udržení informací v dlouhodobé nemusí klesat motivace,

které kladou

učení

-

paměti), může

odpovědnost přístupu,

studovat stimulovaná životními rolemi, vyššími sociálními

potřebami

a

ochota (prestiž,

uznání)" (Palán 2003, s. 166). Existují schopnosti, které jsou s postupujícím

věkem

bez poklesu, nebo s možností dalšího růstu: •

paměť

•

profesní paměť,

•

paměť

•

slovní zásoba,

•

všeobecná informovanost.

pro jednoduché materiály,

pro tóny,

Naopak k nejvýraznějšímu poklesu schopností s věkem dochází u výbavnosti nových materiálů, učení

symbolům,

se

vštípivost

čísel

a bezesmyslných slabik (Hartl 1999,

s. 111). Úspěšnost učení seniorů je také ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání (čím vyšší

vzdělávání,

tím nižší pokles intelektuální výkonnosti) a druhu povolání

(povolání s minimální duševní

zátěží

má negativní vliv na rozvoj a úroveň duševních

schopností) (Hartl 1999, s. 124-125).

4.3

Didaktická specifika edukace

Specifika schopnost

vzdělávání seniorů učit

se.

seniorů

plynou ze

"Způsobem

andragogiky - (didaktiky

seniorů změn,

vzdělávání

které doprovázejí stárnutí a

seniorů

vzdělávání dospělých)

se zabývá speciální

- gerontodidaktika. U

mění část

vzdělávání

se specifika krystalizují. Studující chápou všechny nové informace z pozice začleňují

svých životních zkušeností a systému" (Palán 2003, s. 178).

si je do již

Experimentálně

které mají vliv na vzdělávání ve

stáří (Livečka

vytvořeného

poznatkového

byly vyzkoumány zásadní podmínky, 1979, s. 129-130):

34

•

starší lidé si

obtížněji

osvojují

učivo,

Přitom učební

logickou strukturu.

které postrádá logické

uspořádání

a

výkon je srovnatelný s výkonem mladších

dospělých,

•

učení

starším lidem v procesu

osvojená a cvičená technika •

rychle prezentované

činí značné

zpravidla

obtíže

nedostatečně

učení,

učivo ztěžuje

učení

proces

starších lidí více, než-li je

tomu u mladších učících se, •

při procvičování času,

•

(a

upevňování)

aby dosáhli stejného

obtížnější

a horší

učební

nových

stupně

poznatků

starší lidé

osvojení učiva jako mladší

výkony nejsou u starších lidí

potřebují

více

dospělí,

výraznějším

znakem

ubývající schopnosti učit se, ale jsou spíše projevem nejistoty, kterou mají při reprodukci toho, co si učením osvojili, •

starší lidé se učí

snadněji,

když je charakterizováno určitým •

proces

učení

Zatímco delší dospělých

stupněm

přestávky

ve fázi

komplexnosti,

k zlepšení jejich učebního

procvičování učiva

učebního

vedou v učení mladších

výkonu, u starších

dospělých

experimentální výzkumy prokázaly, že výsledek procesu učení více

významným faktorem cvičení

naopak

ovlivňuje

stáří,

úspěšnosti

procesu

učení

má faktor dlouhodobého

a tréninků v učení a v intelektuálních operacích,

•

významnou roli v procesu učení hraje zdravotní faktor,

•

zvláště učení

(šumů).

výkonu,

faktor vloh a nadání než-li faktor •

je přehledně členěno, tzn.

starších lidí je mnohem více citlivý na vlivy poruch

dochází k zhoršení •

učivo

když prezentované

silný vliv na a

motivační

prezentovanou látku,

úspěšnost

procesu

faktory, tj.

učení

vnitřní

hraje

stupeň

aktivity v průběhu

ochota vnímat a osvojovat si

učivo.

35

4.3.1 Motivace seniorů Senioři

pocitu "když méně

vzdělávají

se

osamění

staří

z nejrůznějších

a izolace,

důvodů

potřeba

-

doplnění vědomostí, rozšíření

si všímají existujících obtíží

stáří,

znalostí. Je doloženo, že

společensky

lidé studují a mají jeden z jasných

lépe je

překonání

seberealizace,

garantovaných

překonávají

a

programů,

skutečně méně stůňou"

(Haškovcová 1990, s. 148). Výstižné heslo, které shrnuje podmínky radostného uvádí Pacovský ve zkratce ROSA - Racionální postoj k vlastnímu budoucnost

(těšení

se na

něco),

stáří,

orientace na

přiměřená

sociální kontakty a jakákoliv

stáří

aktivita

(Pacovský 1997, s. 32). Motivace

seniorů

učících

jako

často

se je

retardovaná vlastním

předpojatým

věku

už nemohu

postojem charakteristickým výroky typu: "To se ve svém naučit".Tento předsudek může

třeba,

aby lektor

uměl

informací a dovedností. seberealizace, umožňuje

potřebu

kontaktu, uznání,

přeměnu

vědomí,

člověk

představuje

i

"náplň

překonání

něco

nového

společenského uplatnění,

motivovat

při

osvojování potřebu

vznikají jako reakce na

pocitu

"zbytečnosti". Vzdělávání

mají podobnou hodnotovou orientaci,

naučil,

programu" a pomáhá

něco

překonat

nového zvládl.

Vzdělávání

možný pocit bezcílností jedince

na rozdíl od ostatních

profesně-kvalifikačními

vnější odměny

kteří

proroctví, a proto je

informací ve znalosti a umožní pocit seberealizace díky

Vzdělávání seniorů

motivováno

pozitivně

Vzdělávací potřeby seniorů

navázat nové kontakty s lidmi,

že se

sebenaplňujícího

seniora aktivizovat a

dává prostor pro

v penzi.

být formou

dospělých

není tak

důrazně

souvislostmi, motivem je uspokojování

získávání sociálních

kontaktů,

k vnitřnímu uspokojení z učení. Mladší

více inklinuje k rozvoji profesních dovedností, starší

zájmů,

s věkem dochází tedy od

dospělý

dospělý

tedy ve

vzdělávání

si vybírá spíše formu

zájmového neutilitárního vzdělávání.

4.3.2 Požadavky na lektora Mezi

vnější

patří

i osobnost lektora, zejména jeho didaktické schopnosti. Dále se zde

prostředí,

faktory, které se podílí na

kde se

vzdělávací

úspěšnosti

akce odehrává a

a schopnosti

neméně

vzdělávat

se ve

stáří

řadí

vliv

podstatným determinantem je

kolektiv vzdělávaných.

36

Požadavky na lektora jsou dány specifiky (Livečka

•

vzdělávané

cílové skupiny - semory

1979, s. 131, 168-170):

respektovat individualitu (senior je osoba vyzrálá na rozdíl od

v mladší

dospělosti),

má své

získal v průběhu života a sociální faktory docility vzdělání,

zakořeněné

umět

vzdělávání.

Mezi

zejména sociální postavení, dosavadní

profese (s ní spojená role, pozice, prestiž). Tyto faktory se podílejí

na výsledku učení víc než biologicky podmíněné specifika •

osob

postoje, hodnoty a znalosti které

reflektovat sociální faktory

seniorů patří

dětí či

stáří,

výklad by měl vždy být přizpůsoben tempu seniora, tzn. pomalejší - postupný výklad s menším množstvím informací seniorům určovat

dán prostor

určených

k osvojení.

tempo výkladu ve smyslu

Přitom

přístupu

je zde

k osvojení

vlastním způsobem a vlastním tempem, •

informace mají být snižují se

uspořádány

interferenční

v logickém sledu - usnadní se tak osvojení a

vlivy.

•

názornost (vizualizace informací), vysvětlení na konkrétních příkladech,

•

chyby je vhodné měnit

•

okamžitě,

třeba překonávat

ale s taktem opravovat. Je

stereotypy zpevněné dlouhodobými návyky,

aktivita a participace na

vzdělávání přispívá

k úspěšnému vzdělávání. Senior

se zapojuje (vzniká vlastní prožitek spojený s procesem upevněním).

objektem

V žádném

vzdělávací

potřebné vysvětlení

•

při

a

dynamika. Je nutné skupině,

tedy není jen pasivním

akce. Má prostor k

vyjádření,

spolu s

posluchačem

a

možnost požadovat

atd.,

zapojování do

v malé

případě

učení

vzdělávání překonat

hraje svou roli i skupinová atmosféra a

obavy,

nedůvěru

kde jedinec má dost

času

a

napětí

to se

své myšlenky

děje

vyjádřit,

nejlépe je zde

možnost dialogu a korekce s jinými účastníky, •

lektor musí dovedností,

•

počítat

s celkově

větším časem při

při ověřování úspěšnosti

kromě jednoznačné

jasnosti a

požadavkem na lektora přitom nepřetížit

umění

osvojování informací a

procesu učení,

dostatečné

názornosti prezentované látky, je

podat informace

dostatečně komplexně,

kapacitu vnímání a osvojování staršího

ale

člověka.

37

Ve

shodě

s předchozími dodává Palán následující požadavky na lektora a jeho

didaktické schopnosti (Palán 2003, str. 178): častější

•

shrnutí a opakování základních myšlenek a

provázanosti s učebními cíli,

zdůrazňování

podstatného a

zdůraznění častější

jejich

opakování

základních myšlenek. •

participace daná odvoláváním na zkušenost

účastníků

a její

uplatňování,

propojování učební látky s jejich aktuálními potřebami, •

stálost zpětné vazby (diskusí, dotazy, seminární aktivitou),

•

stále motivovat a pomáhat

při překonávání nedůvěry

ve vlastní schopnost se

učit.

"Staří

lidé se bojí experimentovat s novými zážitky, s něčím, co je jim cizí. Co když

budou muset

dělat něco

nebudou něčemu rozumět je se také

Představa,

co neznají?

neúčastní programů,

děsivá

že budou

zesměšněni,

že neobstojí,

a frustrující (Rheinwaldová 1999, s. 134), a proto

to by měl lektor umět překonat nejlépe pomocí humoru a

poukázáním na své chyby a tak se zbavit pocitu neomylnosti a docílit

přiblížení

se

seniorům.

4.3.3 Požadavky na Prostředí

musí

prostředí

stejně

jako lektor být

uzpůsobeno

specifickým

potřebám

a

zájmům

seniorů.

•

Bezbariérovost - ve smyslu

přístupnost

do

učebny

i pro seniory s omezenou

možností pohybu. Jedna z možností je zajistit si "schodolez" - plošina, která umožní

osobě

na

vozíčku překonat

pomůcka finančně náročná,

•

protiskluzové prvky navíc

často

prostředí

pro

užívají

schody a jet do místnosti. Jelikož je tato

tak ji zatím mnohé instituce nemají,

senioři

jsou náchylní upadnout

pomůcky

pro

chůzi

vzdělávání seniorů ošetřeno.

(nebezpečí

(berle, hole), toto by Pomocníkem jsou i

zlomenin), mělo

různá

mít

madla a

zábradlí, která pomáhají předcházet úrazům a usnadňují pohyb seniora, •

dostatečná

intenzita

osvětlení.

Se

stářím

se

mění

zrak a zhoršuje se

vidění

v šeru, •

luminace a kontrast všech vzdělávacích materiálů pro čitelnosti

usnadnění

viditelnosti a

pro seniory, přizpůsobení velikosti písma,

38

•

dostatečná řeči

-

hlasitost projevu lektora,

senioři

hůře

artikulace,

kde

tónech, a tak jim senior

častěji

hůře

přiměřené

někdy

slyší vyšší tóny, což bývá

seniorů,

v domovech

zřetelná

tempo

problematické

pracují ženy a ty mluvívají ve vyšších

rozumí. Zajistit omezení dalších rušivých

šumů,

pokud je to možné. •

vhodné židle - z příliš hůře

měkkých

vstává, vhodné jsou také

a nízkých židlí a pohovek se starším lidem opěradla

pro ruce a podnožka pro unavené

nohy.

4.3.4 Kolektiv Význam kolektivu ajeho vliv patří spolu s vlivem prostředí a schopnostmi lektora k vnějším

determinatům

schopnosti učit se a zapojovat se do

Tím, že je jedinec spolu s ostatními

součástí

skupiny a mají

vzdělávání

společnou

ve

stáří.

aktivitu se

omezí pocit osamění a izolace. Walschjako pozitiva skupinových aktivit uvádí (Walsch 2005, s. 20): •

umožní vzájemnou podporu lidí stejného věku,

•

zprostředkuje výměnu poznatků, zážitků

•

příležitost

•

zvýší

•

přidělí člověku určitou

•

vyvrátí neradostné a chybné představy o okolním

•

pomůže

•

pomůže

a zkušeností,

k zamyšlení sami nad sebou a porovnání s tím, jak nás vidí jiní,

sebevědomí,

roli, světě,

objevit alternativní strategie, s uvědoměním, že s podobnými potížemi jako máme my, musí

zápasit i jiní lidé, •

zvýší nezávislost,

•

příležitost naučit

jsme užívali

se nové sociální dovednosti a "oprášit" dovednosti, které

dříve,

•

umožní získat pocit, že jsme něco dokázali

•

umožní bez rizik

cvičit sebevyjadřování.

39

Tyto procesy se

snadněji dějí

v rámci malých skupin, kde rychleji dochází k rozvoji

skupinové koheze. Vhodné citlivé vedení a k naplnění pozitivních efektů vzdělávání ve Vzdělávání seniorů

a jeho

úspěšnost

uspořádání

skupin

seniorů

také

přispívá

skupině.

má mnoho dimenzí -

vnitřní

(osobnost seniora,

jeho zkušenosti, motivace, psychické vlastnosti, sociální podmínky, zdraví aj.), tak vnější

(lektor - jeho didaktické schopnosti a zkušenost s prací s touto specifickou

skupinou vzdělávání

dospělých,

nezanedbatelný je i vliv

prostředí

požadavky na

něj,

aby usnadnilo proces vzdělávání). Z výše uvedeného vyplývá, že

vzdělávání seniorů

vhodné znát a v jejich kontextu

připravovat

má svá specifika i meze, které je

a realizovat

vzdělávací

aktivity pro

semory.

40

5

Age mainstreaming, mainstreaming stárnutí

V této

věnovat

kapitole

se

budu

mainstreamingu,

a

mainstreamingem

seniorů

problematikou

globální

stárnutí,

věkového

strategie

který

hlouběj i

se

zabývá

z celospolečenského pohledu. Dále budu charakterizovat

akční

dokument Národní

popisu

plán sociálního

s mainstreamingem stárnutí a jehož

součástí

v letech 2007-2013. V závěru budou

začleňování,

který je v souladu přípravy

na stárnutí

vzdělávání seniorů

odrážející

je Národní program

doporučení

pro

požadavky mainstreamingu stárnutí.

Věkový

5.1

Představuje věci,

mainstreaming koncepční

komplexní

určitý

přemýšlení

styl

a nahlížení na

rozhodnutí a jeho dopady. Mainstreaming je "založen na snaze postavit do

centra pozornosti a zájmu tak

rámec, je to

člověka

a jeho rozmanité každodenní

"férovější" společnost. Důrazem

na

různost přispívá

potřeby

a

vytvořit

mainstreaming k prevenci

vzniku nových a reprodukci starých nerovností, jež jsou obsaženy v sociálních strukturách a z nich vycházejících politických opatřeních"

(Vidovičová

2007, s. 17).

Cílem mainstreamingu obecně je (Vidovičová 2007, s. 17): •

větší

sociální integrace určité skupiny,

•

inkluze

určitého

zájmu/problému do všech

aspektů

sociálního, politického,

ekonomického a kulturního života. Je nutné upozornit, že diskriminaci skupinám

seniorů,

věkový

mainstreaming není advokacií a ochranou proti

snahou je nastolení rovných

a tak zabránit jakékoli

formě

příležitostí

a šancí všem

diskriminace na

věkovým

základě

věku.

Mainstreaming je možno tedy chápat jako nástroj hodnocení rozhodnutí, dokumentu a praxe v dané oblasti. Další aspekt specifických

věkového potřeb

rovnost šancí a zájmů

mainstreamingu je nastolení

daných

příležitostí

věkových

skutečné

rovnosti

skupin, cílem tedy není

s přihlédnutím k

při

zachování

rovnostářství,

specifikům věkových

ale

skupin, jejich

a potřeb.

41

5.2

Mainstreaming stárnutí zaměřený

Mainstreaming

více na problematiku

seniorů

bývá nazýván jako

opatření,

mainstreaming stárnutí (ageing-mainstreaming). Obsahuje

jež mají za cíl

integrovat nebo zahrnout problematiku stárnutí do všech významných národních např.

politických domén, jako jsou vzdělání,

plánování rozvoje, finance,

zdraví a boj s chudobou, specifických

opatření

pro starší lidi (ageing-

specific) - sem spadají politiky a programy, které se zabývají (penze, dlouhodobá zdravotní

péče

a

zdravotně-sociální

zaměstnanost,

potřebami

starších lidí

služby) (Sidorenko, Walker

2004 in Vidovičová 2007, s. 19). Péče

Mainstreaming stárnutí má i dimenzi politickou. významnou složku politiky státu vůči svým

občanům.

o seniory

představuje

V rámci mezinárodních úmluv

a dohod, které ČR ratifikovala se objevují požadavky na zákaz diskriminace z důvodu Shrnutí

věku

a ochrana skupin,

věkového

kteří

cílů, nástrojů

mainstreamingu jeho

Mainstreaming stárnutí a

věku

je

jsou ohroženi

přinášení

hlediska

a

společenským vyloučením. požadavků

věku

lze uvést jako:

zejména tam, kde dosud

nebylo přítomno. Ve zkratce mainstreaming znamená (Vidovičová 2007, s. 34):

• o stáří VĚDĚT: analytické nástroje, sběr dat •

o stáří MLUVIT: zvyšování povědomí, edukace ...

•

stáří SLYŠET: konzultace ...

• do stáří INVESTOVAT: přehodnocování rozpočtů ... • ... a to vše jako doplněk k běžným seniorským politikám.

5.3

Národní

akční

plán sociálního začleňování

Je dokumentem vycházející z globálních

cílů

Evropského

společenství

a jeho cíle

JSou:

•

usnadňovat účast

na

zaměstnání

a

přístup

ke všem

zdrojům, právům,

zboží a

službám; •

předcházet rizikům

sociálního vyloučení;

•

pomáhat nejvíce zranitelným;

•

mobilizovat všechny relevantní aktéry (NAPSI 2006, s. 4) 42

Senioři

jsou v tomto dokumentu zahrnutí do okruhu zranitelných skupin a jsou zde opatření,

uvedena

přirozeném

začlenit

která je mají pomoci prostředí

sociálním

do

společnosti

a

zůstat

zaměstnávání

(programy na podporu

ve svém

osob

věkově

starších 55-64 let, programy pro podporu rozvoje zdravotních, sociálních a aktivizačních přípravy

Součástí

služeb pro seniory a jejich rodiny).

vytýčeny

na stárnutí 2003-2007. V tomto plánu jsou důstojnost

zachovat

seniorů,

život v přirozením

je i tzv. Národní program jako hlavní body

prostředí

a aktivitu (nejen

pracovního charakteru).

5.4

Doporučení

V závěru chci vyvodit

doporučení

pro instituce zabývající se problematikou

vzdělávání seniorů

Na makroúrovni jde tedy o prosazování

věkového

mainstreamingu, potažmo přemýšlení

mainstreamingu stárnutí. V praxi je to požadavek na (přímých může

i

nepřímých)

být dosaženo za

potřebách

aktivit,

činností

předpokladu

a specifikách stárnutí a

a rozhodnutí na kategorii

širokého

stáří.

Toto

o dopadech

seniorů.

společenského povědomí povědomí

lze získat díky

Tohoto

o zájmech, vzdělávání,

významnou funkci v této roli plní také masmédia a obraz jaký o seniorech vytváří. Na mikroúrovni je požadavkem využití potenciálu realistického pojetí stárnutí, nikoli glorifikace jejich zkušeností v rámci zvýšení senior

předčítá dětem

v

mateřské

či

seniorů

v praxi (otázka propagace

naopak ageismus, využití

mezigeneračního porozumění

seniorů

a solidarity

např.

školce, senior jako vedoucí zájmového kroužku,

senior jako dobrovolník v organizaci aj). Instituce a orgamzace seniorů

rovnosti

informacím a přístupu

tím, že

současně

k

seniorům" představují

umožňují

seniorům

respektují jejich specifika.

zapůjčení vozíků

(kontrastní

zapůjčení

lupy

či

k usnadnění

označení) prostorů,

jiných

chůze,

Součástí dveře,

přístup

k službám,

tohoto

přátělského

proti skluzové prvky,

další prvky jako jsou viditelné a

místností, osob a jejich funkcí, možnost

zařízení usnadňující čtení (zvláště

má senior zadat vstupní kód,

další krok k naplnění

rovnocenný

je i bezbariérovost, úprava prostor - nemít těžké

možnost zřetelné

"přátelské

vytočit číslo,

vhodné pro

případy,

kdy

vyplnit složenku), mapky s vysvětlivkami

43

usnadňující

orientaci v prostoru toto

doporučení

je platné pro veškeré instituce

ať

jde

o poštu, knihovnu či nemocnici. V

současnosti

již jsou nastaveny parametry pro práci a služby

mainstreamingu, národní vzděláváním

akční

plány) a

zabývají a je otázkou

rozšiřují

času,

seniorům

(požadavky

se instituce, které se seniory, jejich

jaká bude praktický dopad implementace

mainstreamingových strategií.

44

Příklady edukačních

6

aktivit pro seniory

Cílem této kapitoly je nastínit které se zabývají třetího věku)

z

činností

primárně vzděláváním seniorů

a to v rámci institucí,

třetího věku,

Akademie

vzdělávání seniorů

je jednou

(Univerzita

tak také v rámci institucí, které kde

seniorů

je

Univerzit

třetího věku

se mohou

řadit

6.1

seniorů,

formy edukace

instituce (knihovny, NNO ajejich aktivity pro seniory).

Vzdělávání

například

běžné

formálně

(U3V) a Akademií

do institucí, kde se

řadě

institucí, zejména v rámci

třetího věku

(A3V). Další subjekty, které

zakotveno v

uskutečňuje určitá

muzea, galerie, knihovny a také domovy

Univerzity

Univerzity

třetího věku

třetího věku

kteří

soustředěnou

třetího věku,

na poskytování

tedy seniory. Nejstarší

byla univerzita v Toulouse založena v roce 1973 nazývaná

Univerzita pro seniory. Hlavní myšlenkou bylo staré lidi,

jsou

důchodců.

formální organizaci

pro osoby, které spadají do tzv.

Univerzitou

vzdělávání seniorů

(U3V)

třetího věku představují

vzdělávání

forma

vytvořit

druhý životní program pro ty

kdysi studovat nemohli, nebo vystudovali a

chtějí

se dále

vzdělávat

(Haškovcová, 1990, s. 144). Charakteristikou U3V je úzká vazba na vysokou školu, jako kvalifikovaní

vysokoškolští

pedagogové

a

vedou

k samostatnému studiu. Studium na U3V nemá charakter

lektoři

posluchače přípravy

společenského uplatnění

semory

na povolání nebo

rekvalifikace, představuje jen alternativu jak smysluplně využívat volný dává jim možnost

působí

čas seniorů

a

(Pacovský, 1997, s. 34).

V ČR vznikla první U3V v Olomouci v roce 1986. Byla organizována okresním výborem Československého červeného kříže ve spolupráci s řadou dalších institucí, především ve spolupráci s olomouckou Fakultní nemocnicí, Českou gerontologickou společností vzdělávací

V

a Univerzitou Palackého. Svými

jsou U3V na

třetího věku

většině

vysokých škol.

Občanské

(AU3V) sdružuje instituce nabízející

seniory na úrovni vysokoškolského zahraniční

byla koncipována jako

pětiletý

cyklus a po stránce obsahové převládala tematika zdravotnická.

současné době

Univerzit

tvůrci

vzdělávání

sdružení Asociace

vzdělávací

aktivity pro

a sleduje tyto aktivity i v rámci

praxe a mezinárodní spolupráce, jak uvádí ve svém internetovém

zpravodaji. Tématika

seminářů

a

kurzů

U3V se diferenciovala a od

původní

45

později

medicínské,

informačních

šel vývoj k problematice

technologií a k tématice

společenskovědné.

6.2

Akademie

Představují

další formu

přednášek,

cykly

společných Někdy

třetího věku

(A3V)

vzdělávání seniorů.

které j sou zpravidla pestré,

setkání. Bývají též

na sebe

náplně

uspořádány

třetího věku

"Akademie někdy

je název pro

°

monotematické a zahrnuj í asi 1

do semestrálního

způsobu

organizace.

jednotlivých semestrů tematicky navazují" (Haškovcová 1990,

nejčastěji označují nejrůznější

filozofické,

vědecké, vzdělávací

instituce, organizující a realizují programy

vzdělávání

pro seniory. Z uvedených

s. 146). A3V

osvětový

charakteristik lze vyvodit rozdíl A3V od U3V: A3V mají méně náročné (např.

charakter, jsou

než U3V a mohou být poskytovány a zakládány různými organizacemi

rozhlasové akademie

Domově

třetího věku při českém

rozhlase 2 - Praha, A3V

při

určeny

jen

Sue Ryder). Programy akademií jsou pestré a nejsou a priori

seniorům,

a jiné

j sou tedy otevřené pro širokou veřejnost bez jakékoli výlučnosti (Pacovský

1997, s. 32-35). vzdělávací

Mezi

instituce, které poskytují služby jak pro širokou

odborníky, badatele a jiné

vědecké

veřejnost,

a akademické pracovníky, lze

muzea a galerie. Mají i specializované akce pro

věkové

kategorie

tak pro

řadit

knihovny,

děti

a mládež,

semory.

Vzdělávání

6.3

V domovech

a aktivity v domovech

seniorů

bývají aktivity obyvatel domova organizovány pracovníky do

programů (součástí těchto programů

bývají dobrovolné a mnohdy je jde o projev náplni

či

důchodců

vyjádření

bývají i

vzdělávací

potřeba překonat

aktivity). Tyto programy

demotivaci seniora k neúčasti

možnosti kontroly a rozhodování o svém volném

čase

(ať

a jeho

obava, ze setkání s lidmi, jejichž stav je horší než aktuální stav seniora atp.)

Programy pro seniory se mohou •

rukodělné

práce, tvořivé

•

společenské

členit

na následující kategorie:

činnosti

(s možností prodeje

či

vystavení výrobků)

programy, diskuse, hry, hudba, tanec (s možnosti využití

k pořádání domácího maškarního bálu, oslavy narozenin atd.)

46

•

cvičení,

•

náboženské programy

•

vzdělávací činnost

sporty, sportovní hry

pořádat soutěže

(mohou se

v hádankách k procvičování

paměti)

•

zvláštní akce (výlety,

Cílem všech těchto

návštěvy

programů je

divadel, zoo) (Rheinwaldová 1999, s. 22-24).

zejména aktivizace

seniorů,

udržení jejich integrity a

sebeúcty a bránit tak stagnaci a fyzickému a duševnímu chátrání

6.4

Další instituce nabízející edukační aktivity pro seniory

6.4.1 Kluby častou

Klubový život a sdružování je velmi členem nejrůznějších

zájmových určené

Existují i speciální kluby jednou

zřizovány

Zájmy

seniorů

jak

při

formou u

seniorů.

klubů (včelaři, zahrádkáři,

a

soustředěné

Mnoho

seniorů

turistické kluby aj.).

na seniory - kluby

důchodců,

domovech pro seniory, tak vznikají v rámci obcí a

hájí i Svaz

důchodců,

je

jsou

měst.

který byl založen roku 1990 a jako neziskové

občanské sdružení působí celorepublikově, je součástí rady seniorů ČR. Staví na

vzájemnosti, což vystihuje i jejich heslo:

Důchodci důchodcům,

aby

člověk

nikdy

nebyl sám" (Rada pro seniory: Znáte Svaz důchodců ČR?) 6.4.2 NNO a jejich vzdělávací aktivity V

současné

zaměřených

době

již existuje celá

na poskytování služeb

řada

nevládních neziskových organizací

seniorům.

služeb a jejich kvalita a poskytovatelé se

řídí

Mnohé spadají do tzv. sociálních

zákonem

Č.

108/ 2006 Sb. o sociálních

službách. Pro názornost uvádím jen vybrané organizace zabývající se

vzděláváním

seniorů. Řada organizací představuje spíše osvětovou vzdělávací činnost např. Česká

alzheimerovská

společnost

a mnohé další

soustřeďující

seniory a poskytujících poradenství ohledně nemocí ve

se na pomoc

pečujícím

o

stáří.

47

Život 90

Jedná se o vlastním

občanské

domově.

Sdružení poskytuje

pořádání

senior telefon,

řadu

konferencí

(např.

Jako velké pozitivum vidím provozování senioři

naučit

mohou

žít, co nejdéle ve

služeb na webovém portálu se uvádí

např.

stop násilí na seniorech), sdružení

či

provozuje bazar, kde mohou lidé prodávat

kde se

seniorům smysluplně

sdružení, které pomáhá

nakupovat

věci,

počítačové učebny

pracovat a využívat

divadlo 90 U

Valšů.

a internetové kavárny,

informačně

komunikační

technologie Ge zde i kurz ovládání mobilního telefonu) a tak získat nové kompetence a

překonat

pocit

osamění. Vzdělávacími

zabývá od roku 1990 a vedením

pořádá

aktivitami pro seniory se toto sdružení seniorů,

i akademie

kde jsou kurzy pro seniory pod

odborníků.

Nejnovějším

projektem je založení webového portálu

informace a rady nejen pro seniory a jejich rodiny, pro seniory, ale služby jsou věku.

seniorském volnočasové důstojnosti

ve

je

široké

pečovatele

veřejnosti

kde jsou

a poskytovatele služeb předseniorském

nejen v

a

může

nalézt poradny pro seniory, vyhledat

Význačným

projektem pro zachování integrity a

Uživatel zde

aktivity atd. stáří

určeny

www.seniorům.cz.

zřízení rehabilitačního

dům

a respitního centra -

Portus, který

funguje od roku 2003.

EURAG

EURAG je nezisková a nepolitická evropská instituce složená z organizací pro seniory (evropských neziskových organizací). Byla založena v roce 1962 jako "Europaische

Arbeitsgemeinschaft

skupina pro svépomoc ve

stáří"),

fůr

Altenselbsthilfe"

("Evropská pracovní

se sídlem v Luxemburgu. Od roku 1974 sídlí hlavní

sekretariát v Grazu. EURAG je nejstarší a

největší

celoevropskou organizací pro seniory, která se

pochlubit rozsáhlou sítí organizací, institucí, aktivní. V

současné době

EURAG

evropských zemích milióny starších kvality života

seniorů

na

představuje občanů

společenské

pracovní skupinu zabývající se

odborníků

v

a lidí,

kteří

může

jsou v této oblasti

se svými 152 organizacemi ve 33

Evropě

a snaží se o

zajištění

a zlepšení

a politické úrovni a v roce 2001 ustavil

vzděláváním

seniorů

také vybudoval EURAG

Centrum tréninku paměti v Praze (ČR), (Portál vzdělávání v seniorském věku 2003).

48

V

současnosti

různé

již existuje celá

řada

pestrých

edukačních

aktivit pro seniory a jsou

typy institucí, které se problematikou vzdělávání zabývají. Senior má možnost

si vybrat z nabídky institucí nabízený NNO

či

např.

U3V, tak možnost absolvovat

vzdělávací

kurz

zajít na besedu v rámci A3V organizovanou místní knihovnou.

49

7

Závěr

Vzdělávání seniorů

je mnohadimenzionální proces a já svým

zejména specifika tohoto typu (definování

stáří,

vzdělávání dospělých

věku

kategorie

a jim

pohled včetně genderového aspektu problematika

mýtů

okolo

stáří,

stáří,

příspěvkem

reflektuji

a to jak v rámci obecných teorií

přiřazeným

charakteristikám, sociologický

psychologické

změny

související se

ageismus), tak v rámci praktických

stářím,

dopadů

na

vzdělávání seniorů.

V práci jsou definovány požadavky mainstreamingové politiky, didaktické aspekty a požadavky na lektora, seniorů. Součástí

prostředí

učit

uzpůsobení vzdělávacích

práce je i analýza psychologických

zahrnuje i adjustaci jedince na seniora

a

stáří

a

přehled změn,

se. Dále jsou popsány formy

formálních a neformálních

vzdělávacích

akcí

potřebám

a

zájmům

aspektů vzdělávání seniorů,

které se podílí na schopnosti

edukačních

aktivit pro seniory v rámci

institucí a uvedeny funkce, které plní

vzdělávání seniorů,

Soudobé demografické, politické a sociální trendy vzdělávání seniorů místě věnovat

posuzovány

přispívají

k růstu významu

a celkovému zájmu o tuto populaci. Proto se domnívám, že je na

pozornost specifickým

komplexně při

potřebám

a

zájmům

seniorů,

zachování respektu k individuálním

základě

znalosti problematiky vzdělávání

potřeby

díky adekvátním

vzdělávacím

seniorů

které jsou

specifikům.

Na

je pak možno saturovat vzdělávací

akcím a programům.

50

8

Soupis bibliografických citací:

ALAN, J. 1989. Etapy života

očima

sociologie. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989.

439 s. ISBN 80-7038-044-6. ARBER, S, GINN, J. 1995. Connecting gender and ageing. 1st edition. [s.1.] : Open University Press, 1995.212 s. ISBN 0-335-19471-0. ĎOUBAL, S, et a1. 1997. Teoretická gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997.

105 s. ISBN 80-7184-481-0. ELIAS, N. 1998.0

osamělosti

umírajících v našich dnech. 1. vyd. Praha:

Nakladatelství Franze Kafky, 1998.66 s. ISBN 80-85844-39-7. ERIKSON, Erik H. 2002.

Dětství

a

společnost.

1. vyd. Praha: Argo, 2002. 387 s.

ISBN 80-7203-380-8. ERIKSON,

Erik

H.

1999.Životní cyklus

rozšířený

a

dokončený.

Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 128 s. ISBN ISBN 80-7106-291-1. GOLDBERG, E. 2006. Paradox moudrosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 285 s. ISBN 80-246-190-6. GOFFMAN, E. 2003. Stigma. Poznámky o

způsobech

zvládání narušené identity.

1.vyd. Praha: Slon, 2003. 167 s. ISBN 80-86429-21-0. HAMILTON, I. S. 1999. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-274-2. HARTL, P. 1999. Kompendium pedagogické psychologie

dospělých.

1. vyd. Praha:

Karolinum, 1999.132 s. ISBN 80-7184-841-7. HAŠKOVCOVÁ, H. 1990. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 407 s. ISBN 80-7038. KUBÍČKOVÁ, M. 2001. Dárek ke vstupu do blaženého věku. 2. dopl. vyd. Praha:

Onyx, 2001. 47 s. ISBN 80-85228-77-7 .

51

LlVEČKA, E. 1979. Úvod do gerontopedagogiky. Praha: Ústav školských informací při ministerstvu školství ČSR, 1979.233 s.

PACOVSKÝ, V. 1981. Gerontologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1981. 299 s. PACOVSKÝ, V. 1990. O stárnutí a stáří. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 136 s. ISBN 80-201-0076-8. PACOVSKÝ, V. 1997. Proti věku není léku. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 126 s. ISBN 80-7184-486-1. PALÁN, Z. 2003. Základy andragogiky. 1.vyd. Praha : Vysoká škola J. A. Komenského, 2003.199 s. ISBN 80-86723-03-8. PICHAUD, C, THREAUOVÁ, I. 1998. Soužití se staršími lidmi. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3. PONDĚLÍČEK, I. 1981. Stárnutí,' osobnost a sexualita. 1. vyd. Praha: Avicenum,

1981. 247 s. RHEIW ALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8. SÝKOROVÁ, D, et al. 2005. Třetí věk trojí optikou. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. 187 s. ISBN 80-244-1006-0. SÝKOROVÁ, D. 2007. Autonomie ve stáří,' Kapitoly z gerontosociologie. 1. vyd. Praha: Slon, 2007.284 s. ISBN 978-80-86429-62-5. ŠTILEC, M. 2004. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-920-8. TOMEŠ, I. 2001. Sociální politika,' teorie a mezinárodní zkušenost. 2. přeprac. vyd. Praha: Sociopress, 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9. VINCENT, John A. 2003 Old Age,' key ideas. 1st edition. [s.l.] : Routledge, 2003. 190 s. ISBN 0-415-26822-2.

52

WALSH, D. 2005. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 204 s. ISBN 80-7178-970-4. WILSON, G. 2000. Understanding old age: critical and global perspectives. 1st edition. London: Sage Publications, 2000.194 s. ISBN 0-761-96011-2. ZA VÁZALOV Á, H 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8. ZIMMELOVÁ P., DVOŘÁČKOVÁ D., 2007. Faktory ovlivňující adaptaci klientů v Domově pro seniory Máj, P. zdravotně

o.

KONT AKT Odborný a

vědecký časopis

pro

sociální otázky.č. 2/2007. ISSN 1212-4117.

Elektronické zdroje:

Internetový zpravodaj.Asociace univerzit třetího věku České republiky. 2007. [online] au3v.vutbr.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://au3v.vutbr.czlindex.php>. Kalvach, Zdeněk. Úspěšné stárnutí a aktivní stáří. 2004. [online] szu.cz Zdravotně­ výchovné publikace vydané Státním zdravotním ústavem. [cit. 2007 -15-08]. Dostupné z WWW: <:http://www.szu.cz/Menul/publikace/starnuti.pdf>. Kubát, M.: Gerontagogika prezentace. [online] volny.cz Vysoká škola Jana Ámose Komenského. [cit. 2008-05-08]. Dostupné z WWW: <:http://www.volny.cz/ajakcl/file/Gerontagogika prezentace.pdf >. MPSV. Národní

akční

plán sociálního

začleňování

2004 - 2006. [online] mpsv.cz

[cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.mpsv.cz/files/clankY/1102/NAPSI cz.pdf>. MPSV Národní program

přípravy

na stárnutí 2003 - 2007. [online] mpsv.cz [cit.

2008- 13- 05). Dostupné z WWW: .

53

Univerzita

Univerzita Palackého v Olomouci:

třetího

věku.

[online]

upo1.cz

[cit. 2008-26-05]. Dostupné z WWW: . Portál seniorum. 2008. [online] seniorum.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:www.seniorům.cz.

http://www.zivot90.cz/download/letakporta1.pdf>.

Portál Learning in Senior Age. 2003. [online] lisa-net.info [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.lisa-net.info/?key%5BO%5D=678&key%5Bl%5D =680&key%5B2%5D=942&lang=cz>. Portál život90 .2002. [online] zivot90.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.zivot90.cz/>. Rada seniorů ČR o. s. Znáte Svaz důchodců ČR? [online] rscr.cz [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <: http://www.rscr.cz/lnfo%20sd.htm>. Rabušic, L.,

Vidovičová

české veřejnosti.

L.:

Senioři

a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu

Zpráva z empirického výzkumu.

Květen

2003. [online] vupsv.cz

[cit. 2007-25-06]. Dostupné z WWW: <:http://www.vupsv.cz/Rabusic-seniori a soc opat.pdf>. Vidovičová,L.

Gregorová, E. Mainstreaming

věku

jako strategie managementu

populací se stárnoucí demografickou strukturou. 2007. [online] vups.cz VÚPSV, v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno. [cit. 2008-13-05]. Dostupné z WWW: <:http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz 232.pdf>. Vidovičová

L.:

Věková

diskriminačních

přístupů

2005. [online]

vupsv.cz

diskriminace - ageismus: ve vybraných oblastech [cit.

2007-30-06].

úvod do teorie a výskyt s

důrazem

Dostupné

na pracovní trh. z

WWW:

<: http://www.vupsv.cz/vidovicova-ageismus.pdf>. Wikipedie. otevřená

Paměť

(Psychologie).

encyklopedie.

2008

.[online]

[cit. 2008-29-03].

cs.wikipedia.org.Wikipedie, Dostupné

z

WWW:

<:http://cs. wikipedia.org/wiki/Pam %C4%9B %C5%A5 %28psychologie%29 >.

54

Bibliografie Council for cultural co-operation CDCC: Growing oid dif.ferentiy? Collection of articles edited by William Tyler, Strassbourg, 26. Februaby 1993. 197 s. JESENSKÝ,

Andragogika

J.

a

gerontagogika

handicapovaných.

1.

vyd.

Praha: Karolinum, 2000. 354 s. ISBN 80-7184-823-9 ŘÍČAN,

Cesta

P.

životem.

1.

vyd.

Praha: Panorama, 1990.

435

s.

ISBN 80-7038-078-0. ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Katedra andragogiky a personálního ŠIKLOVÁ,

řízení

J.

Univerzita Karlova v Praze, 2005.236 s. ISBN 80-86284-55-7.

Deník

staré

paní.

1.

vyd.

Praha: Kalich, 2003.

183

s.

ISBN 80-7017-865-5.

55

Evidenční

list knihovny Diplomové/Bakalářské

práce

se půjčují pouze prezenčně! UŽIVATEL potvrzuje svým podpisem, že pokud tuto diplomovou/bakalářskou práci Sváčková, J.: Příspěvek k problematice vzdělávání seniorů využije ve svém textu, uvede ji v seznamu literatury a bude ji řádně citovat jako jakýkoli jiný pramen.

Jméno uživatele, bydliště

Katedra (pracoviště)

Název textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

56

Jméno uživatele, bydliště

Katedra (pracoviště)

Název textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

57

Jméno uživatele, bydliště

Katedra (pracoviště)

Název textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

58

Jméno uživatele, bydliště

Katedra (pracoviště)

Název textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

59