UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

ALENA HLOŽKOVÁ VI. ročník – kombinovaného studia Obor: Pedagogika - správní činnost

MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Evţen Růţička, CSc.

Olomouc 2011

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Evţena Růţičky, CSc. K práci jsem pouţila literatury a pramenů uvedených v seznamu.

V Olomouci dne 1. 6. 2011 ……………………………………….

Děkuji RNDr. Evţenu Růţičkovi, CSc., za odborné vedení diplomové práce, poskytování potřebných rad a materiálových podkladů k práci.

Děkuji Ing. Petru Majerovi za poskytování cenných rad a materiálových podkladů pro mou diplomovou práci a také tajemníkům bezpečnostních rad krajů, zástupcům obcí, u nichţ jsem prováděla výzkum, a pracovníkům ministerstev a správních úřadů za poskytnuté dokumenty.

OBSAH SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ .................................................................9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...............................................................................12 ÚVOD ..................................................................................................................................13 1

DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .................................................................15

1.1

Informační technologie ..........................................................................................15

1.2

Krizové řízení ..........................................................................................................16

1.3

Krizové plány ..........................................................................................................16

1.4

Krizová situace........................................................................................................17

1.5

Mimořádná událost ................................................................................................17

1.6

Kritická infrastruktura ..........................................................................................17

1.7

Hospodářská opatření pro krizové stavy .............................................................17

1.8

Veřejná správa ........................................................................................................19

2 2.1

KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY A POČÍTAČOVÉ SÍTĚ .................................20 Internet ....................................................................................................................20 2.1.1

Vznik a provoz internetu ............................................................................. 21

2.1.2

Základní sluţby internetu ............................................................................ 21

2.1.3

Elektronická pošta ....................................................................................... 21

2.1.4

World Wide Web ......................................................................................... 22

2.2

Strategický význam internetu ...............................................................................22

2.3

Informační technologie ..........................................................................................23

2.4

Geografický informační systém (GIS) ..................................................................23

2.5

Základní registry veřejné správy ..........................................................................23

3

2.5.1

Ústřední orgány a kraje ................................................................................ 24

2.5.2

Základní registry .......................................................................................... 24

2.5.3

Statistická data ............................................................................................. 25

POPIS A STRUKTURA VYBRANÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................26

3.1

Krizový informační systém WAK KIS .................................................................27 3.1.1

Nejdůleţitější databáze systému WAK KIS ................................................ 28

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Informační systém krizového řízení (ISKŘ) ........................................................29 3.2.1

Minimální varianta výstavby informačního systému krizového řízení ....... 30

3.2.2

Detailnější vlastnosti funkčních celků ......................................................... 30

3.2.3

Průběh projektu ............................................................................................ 30

3.2.4

Přístupy k datům z databází, registrů a číselníků ........................................ 31

3.2.5

Závěr ............................................................................................................ 31

Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení (IS IZS) .................32 3.3.1

Vybudování informačního systému operačních středisek IZS .................... 32

3.3.2

Realizace projektu IS IZS ............................................................................ 33

Emergency Office System (EMOFF) ....................................................................33 3.4.1

Popis systému - moduly ............................................................................... 33

3.4.2

Plánovací dokumentace ............................................................................... 34

3.4.3

Protokol........................................................................................................ 39

3.4.4

Škody a ztráty .............................................................................................. 40

3.4.5

Stav vody ..................................................................................................... 40

3.4.6

Dokumenty .................................................................................................. 40

3.4.7

Přílohy.......................................................................................................... 40

3.4.8

Sestavy ......................................................................................................... 40

3.4.9

Tisk plánu .................................................................................................... 40

3.4.10

Číselníky ...................................................................................................... 41

3.4.11

Konfigurace map ......................................................................................... 41

3.4.12

Nápověda ..................................................................................................... 41

3.4.13

O systému .................................................................................................... 41

3.4.14

Nástroje ........................................................................................................ 41

Portál krizového řízení Ústeckého kraje ..............................................................42 3.5.1

Co přinese portál krizového řízené laické veřejnosti? ................................. 43

3.5.2

Co přinese portál odborné veřejnosti? ......................................................... 44

Informační web IS KRIZKOM .............................................................................44 3.6.1

Informační systém KRIZKOM umoţňuje: .................................................. 45

3.6.2

Zabezpečení IS KRIZKOM ......................................................................... 46

Informační podpora hospodářských opatření pro krizové stavy .......................46

3.8

Informační systém ARGIS .....................................................................................47 3.8.1

Informační systém ARGIS umoţňuje:......................................................... 49

3.8.2

Struktura systému ARGIS ........................................................................... 50

3.9

Informační systém KRIZDATA ............................................................................51

3.10

Informační systém - Krizový informační systém kolejové dopravy ..................53

3.11

3.10.1

Krizový informační systém kolejové dopravy ............................................. 53

3.10.2

Způsob provozu KIS KD ............................................................................. 54

Informační systém Emergency Control Centre system Národní systém reakce na krize (ECC® NSRK) ..........................................................................................54

3.12

3.11.1

Systém zahrnuje ........................................................................................... 55

3.11.2

Oblasti opatření ............................................................................................ 55

3.11.3

Systém umoţňuje ......................................................................................... 56

Informační systém SYPOS ....................................................................................57 3.12.1

Aplikace SYPOS je nejvhodnější pro následující uţivatele ........................ 58

3.12.2

Přínosy informačního systému SYPOS ....................................................... 60

3.13

Povodňový informační systém České republiky (POVIS) ..................................61

3.14

Síť KRIZE ...............................................................................................................63

3.15

Webový portál Krizového managementu města Olomouce ...............................66 3.15.1

3.16

3.17

Webový portál Českého hydrometeorologického ústavu....................................67 3.16.1

Úsek meteorologie a klimatologie ............................................................... 68

3.16.2

Úsek hydrologie ........................................................................................... 68

3.16.3

Úsek ochrany čistoty ovzduší ...................................................................... 69

3.16.4

Další úseky a pobočky ................................................................................. 69

Webový portál Povodí České republiky ...............................................................70 3.17.1

3.18

Orgány krizového řízení .............................................................................. 66

Hlavní zdroje informací k povodňové problematice ................................... 70

Webový portál Asociace „Záchranný kruh“ .......................................................71

PRAKTICKÁ ČÁST ..........................................................................................................73 4 4.1 5 5.1

CÍL VÝZKUMU A PRACOVNÍ HYPOTÉZY ........................................................73 Výzkumný cíl ..........................................................................................................73 METODA VÝZKUMU ...............................................................................................75 Vyhodnocení dotazníku..........................................................................................75

5.2

Vyhodnocení otázky 1 ............................................................................................76 5.2.1

Formulace hypotézy k otázce 1 ................................................................... 77

5.3

Vyhodnocení otázky 2 ............................................................................................79

5.4


5.5


5.6


5.7


5.8

Vyhodnocení otázky 7 ............................................................................................85 5.8.1

Formulace hypotézy k otázce 7 ................................................................... 85

ZÁVĚR ................................................................................................................................87 LITERATURA ...................................................................................................................88 Knižní publikace .................................................................................................................88 Jiné zdroje ...........................................................................................................................88 Internet

..................................................................................................................... 88

Jiné práce ..................................................................................................................... 89 ANOTACE ..........................................................................................................................90

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulka 1: Krizový informační systém WAK KIS ............................................................. 27 Tabulka 2: Informační systém krizového řízení (ISKŘ) ..................................................... 29 Tabulka 3: Jednotná úroveň informačních systémů (IS IZS) .............................................. 32 Tabulka 4: Emergency Office System (EMOFF)................................................................ 33 Tabulka 5: Portál krizového řízení Ústeckého kraje ........................................................... 42 Tabulka 6: Informační systém KRIZKOM ......................................................................... 44 Tabulka 7: Informační podpora hospodářských opatření pro krizové stavy ....................... 46 Tabulka 8: Informační systém ARGIS ................................................................................ 48 Tabulka 9: Přehled nezbytných dodávek v České republice za jednotlivé kraje pro rok 2010 ............................................................................................................ 49 Tabulka 10: Informační systém KRIZDATA ..................................................................... 52 Tabulka 11: Informační systém KIS KD ............................................................................ 53 Tabulka 12: ECC® NSRK ................................................................................................... 55 Tabulka 13: Informační systém SYPOS ............................................................................. 58 Tabulka 14: Povodňový informační systém České republiky ............................................. 61 Tabulka 15: Síť KRIZE ....................................................................................................... 64 Tabulka 16: Krizový management města Olomouce .......................................................... 66 Tabulka 17: Český hydrometeorologický ústav .................................................................. 68 Tabulka 18: Webový portál Povodí České republiky ......................................................... 70 Tabulka 19: Webový portál „Záchranný kruh“ ................................................................... 71 Tabulka 20: Porovnání vyuţití informačních systémů krizového řízení dotazovanými respondenty .................................................................................................... 76 Tabulka 21: Kontingenční tabulka pro ověření hypotézy nulové hypotézy ........................ 78 Tabulka 22: Porovnání spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení.. 79 Tabulka 23: Procentuální vyjádření spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení ve veřejné správě ................................................................. 80 Tabulka 24: Vynaloţené finanční prostředky na vývoj a provoz jednotlivých technologií ...................................................................................................... 81 Tabulka 25: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který z uvedených systémů povaţují za dostatečný v případě řešení mimořádných událostí nebo krizových situací ............................................................................................ 82

Tabulka 26: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém je nejlépe přístupný pro vyuţití laickou veřejnost ............................................. 83 Tabulka 27: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém by bylo moţné vyuţít v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách ............................................................................................................84 Tabulka 28: Kontingenční tabulka pro ověření hypotézy nulové hypotézy ........................ 85

Obrázek 1: Ukázka z webových stránek WAK KIS – krizové plánování........................... 27 Obrázek 2: Výpis popisu „Modulu Událost“ ...................................................................... 38 Obrázek 3: Ukázka portálu krizového řízení Ústeckého kraje ............................................ 43 Obrázek 4: Ukázka změny rozsahu krize v systému KRIZKOM ....................................... 45 Obrázek 5: Funkční schéma informačních systémů pro podporu Hospodářských opatření pro krizové stavy ................................................................................ 47 Obrázek 6: Ukázka systému ARGIS při vyţadování nezbytných dodávek ........................ 50 Obrázek 7: Ukázka ze systému ARGIS části tisku sestavy Základních údajů o organizační sloţce podniku ........................................................................... 51 Obrázek 8: Ukázka formuláře nabídky uţivatelských úloh a krizovou informací o dodavatelích ................................................................................................... 52 Obrázek 9: Ukázka státních hmotných rezerv ..................................................................... 54 Obrázek 10: Ukázka výpisu z webových stránek Ministerstva obrany ČR (Národní systém reakce na krize) .................................................................................. 57 Obrázek 11: Ukázka obsahu systému SYPOS .................................................................... 60 Obrázek 12: Povodňový informační systém zahrnuje v oblasti ochrany před povodněmi . 62 Obrázek 13: Ukázka výpisu z Digitálního povodňového plánu České republiky............... 63 Obrázek 14: Ukázka databáze výjezdu Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje ................................................................................................................ 65 Obrázek 15: Geografický informační systém Olomouckého kraje - ukázka rozsahu hlasových sirén v centru města Olomouc, včetně tabulky s adresou ............. 65 Obrázek 16: Ukázka webového portálu Krizového managementu města Olomouce ......... 67 Obrázek 17: Radarové odhady sráţek v České republice ze dne 28. 5. 2011 ..................... 69 Obrázek 18: Ukázka prezentace webových stránek „Záchranný kruh“ .............................. 72

Graf 1: Porovnání vyuţití informačních systémů krizového řízení dotazovanými respondenty (40 dotazovaných respondentů) ....................................................... 77 Graf 2: Porovnání spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení ......... 79 Graf 3: Procentuální porovnání spolupráce na vývoji informačních systémů .................... 80 Graf 4: Porovnání vynaloţených finančních prostředků na vývoj a provoz jednotlivých technologií dle informací sdělených zřizovateli či provozovateli technologií...... 81 Graf 5: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který z uvedených systémů povaţují za dostatečný v případě řešení mimořádných událostí nebo krizových situací .................................................................................................................... 82 Graf 6: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém je nejlépe přístupný pro vyuţití laickou veřejnost .................................................... 83 Graf 7: Procentuální porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém by bylo moţné vyuţít v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách ................................................................................................... 84

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HOPKS

Hospodářská opatření pro krizové stavy

GIS

Geografický informační systém

ISKŘ

Informační systém krizového řízení

IS IZS

Informační systém integrovaného záchranného systému

GSM

Globální Systém pro Mobilní komunikaci původně však francouzsky „Groupe Spécial Mobile“

IZS

Integrovaný záchranný systém

HZS

Hasičský záchranný sbor

ND

Nezbytné dodávky

DND

Dodavatelé nezbytných dodávek

OPSÚ

Operační příprava státního území

ISZR

Informační systém základních registrů

CND

Číselník nezbytných dodávek

ÚVOD Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala „Vyuţití moderních informačních technologií v krizovém řízení“. Důvodem je především moţnost analyzovat stávající systémy, kterými je Česká republika podle mého názoru předimenzována. Bohuţel však neexistuje jednotný systém, který by spojoval prvky ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V minulosti byl vyvíjen jednotný informační systém krizového řízení, ten je v současné době předáván na hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů. Tento projekt dosud nenašel reálné uplatnění. Na vývoji se podíleli hasiči, zástupci krajů a

ministerstva.

Vzhledem

k narůstající

potřebě

řešit

problematiku

spojenou

s odstraňováním následků mimořádných událostí či krizových situací je nezbytné, aby kraje, případně sloţky integrovaného záchranného systému zapojené do řešení těchto problémů, byly spojeny jednotným systémem. Rozvoj informačních technologií vede ke značnému nárůstu shromaţďování dat pro potřeby rychlého rozhodování. Informační technologie mají práci zjednodušit a poskytnout podporu v oblasti řízení a výměny informací. Počítače jsou zapojovány do sítí, ať uţ pomocí mikrovlnných spojení nebo optických tras, případně jinou technologií (např. satelitní připojení, modem aj.). Oblast krizového řízení je velmi široká, navíc řešení krizových situací je výkonem státní správy a pochopit její spojitosti a řešit problémy, které mohou v naší republice vzniknout, dává moţnost právě vyuţívat moderních informačních technologií. Vycházíme-li ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a z úkolů tohoto zákona vyplývajících, je patrné, ţe pro činnost orgánů státní správy je nezbytné vytvářet informační systémy a technologie jako podpůrný prvek jednotlivých činností. Naše společnost klade důraz na efektivní vyuţívání informačních systémů a moderních informačních technologií. Informační systémy krizového řízení musí splňovat řadu podmínek pro práci v tak sloţitém procesu, jakým řešení následků mimořádných událostí a krizových situací bezpochyby je. V České republice vzniká velké mnoţství informačních systémů pro potřeby krizového řízení, které však nejsou nikým řízeny. Jedná se o informační systémy, které si například kraje nebo správní orgány vytváří pro svou vlastní potřebu. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na oblast krizového řízení a plánování, kritickou infrastrukturu, informační technologie, které jsou určeny pro podporu plánování. Jsou zde popsány způsoby, kterými jednotlivé kraje řeší svou problematiku. 13

Praktická část diplomové práce analyzuje jednotlivé systémy a hodnotí jejich vyuţitelnost pro potřeby krizového řízení. V této části také porovnávám ekonomické hledisko jejich tvorby nebo dalšího vývoje. Pro tento účel byl na všechny kraje České republiky rozeslán dotazník. Cílem mé práce je zpracovat dokument, který by byl vyuţitelný pro zástupce veřejné správy a jejich rozhodovací moţnosti o zachování, či realizaci dalších systémů podporujících činnost krizového řízení. Druhým cílem, který si zde kladu, je případná aplikace vybraných kapitol pro výuku záchranářů, zástupců obcí a tajemníků bezpečnostních rad, kteří si zvyšují svou kvalifikaci studiem na vysokých školách. Jednou z moţností je příprava navazujícího studia „Ochrany obyvatelstva“ na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. V tomto případě by si v rámci výuky našel tento materiál reálné vyuţití. Materiál bude pouţit jako didaktický podklad pro proškolování pracovníků krizového řízení na úrovni obcí a obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje.

14

1

DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

1.1

Informační technologie Cílem orgánů krizového řízení v oblasti informačních technologií je poskytnout

kvalitní komunikační nástroj na podporu plánovacích a rozhodovacích procesů v oblasti zajišťování věcných zdrojů pro řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Moderní informační technologie lze takto vyuţít s vizí maximálně zjednodušit uţivatelský přístup k informacím, minimalizovat náklady na jeho provoz a údrţbu a otevřít jej pro komunikaci s dalšími systémy na místní, regionální, státní i mezinárodní úrovni. Vývojem informačních systémů se zabývají různé vědní disciplíny. Nárůstem informačních technologií dosahuje růstu také naše ekonomika. Velmi významnou část společností zabývajícími se právě informačními technologiemi a jejich rozvojem sdruţuje ICT unie o.s., která řeší také moţné dopady nedostatku finančních prostředků na vývoj technologií a odliv kvalitních pracovníků z České republiky. (http://www.ictu.cz) Pro potřeby řešení mimořádných událostí nebo krizových situací se snaţí mnoho firem vyvinout informační systém, který by splňoval podmínky stanovené na řešení těchto situací. Vycházíme ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který definuje právě úkoly v oblasti krizového řízení a plánování. Na výše uvedený zákon navazuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Tyto dva zákony a nařízení vlády mají velký vliv na činnost orgánů státní správy a samosprávy při přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací. V posledních dvaceti letech dochází k širokému zavádění počítačových databází a vytváření různých informačních systémů, a to jak v soukromém sektoru, tak i na všech stupních státní správy.

15

1.2

Krizové řízení V Česku se nejčastěji jedná o postupy orgánů veřejné správy, podnikatelského

subjektu nebo jiné organizace v případě krizové situace (krizová opatření). Krizové plány k ochraně veřejného zájmu zpracovávají orgány veřejné správy své krizové plány. Rámec pro krizové řízení stanoví krizový zákon a jeho prováděcí předpisy. Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury. (§ 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) 1.3

Krizové plány Krizové plány jsou zpracovávány na všech úrovních státní správy. Kaţdý významný

subjekt má zpracovaný svůj krizový plán, nebo do krizového plánu doplňuje nezbytné dokumenty. Krizový plán je soubor dokumentů, které napomáhají k řešení krizových situací. Z § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, vyplývá, ţe krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje, b) plní úkoly podle krizového plánu kraje. Hasičský záchranný sbor kraje při přípravě na krizové situace a jejich řešení: organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, vede přehled moţných zdrojů rizik a provádí analýzy ohroţení, zpracovává krizový plán kraje, zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností, při jeho zpracování vyţaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních sloţek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob, plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.

16

1.4

Krizová situace Krizovou situací platná legislativa rozumí mimořádnou událost podle zákona

o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichţ je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohroţení státu (dále jen „krizový stav“). (§ 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) 1.5

Mimořádná událost Mimořádnou událostí pak rozumíme škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací. Definování krizových situací nebylo úplné, proto je potřeba ještě doplnit, co znamená pojem kritická infrastruktura. (§ 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému) 1.6

Kritická infrastruktura Kritickou infrastrukturou se rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků

kritické infrastruktury, narušením jehoţ funkce by mělo závaţný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních ţivotních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Mezi subjekty kritické infrastruktury je nezbytné zahrnout také informační a komunikační technologie. Jejich narušení by mohlo v rámci České republiky, ale prakticky celého světa, dojít k nepředstavitelným ztrátám a ekonomickým problémům. Další oblastí, která bezesporu řeší problematiku moderních informačních technologií krizového řízení ve veřejné správě, je oblast hospodářských opatření pro krizové stavy. (§ 2 odst. d) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) 1.7

Hospodářská opatření pro krizové stavy Systém hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) je dle zákona

č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů soubor organizačních, materiálních nebo finančních opatření přijímaných orgány veřejné správy za krizových situací

17

v souvislosti se zabezpečením nezbytných a mobilizačních dodávek výrobků, prací a sluţeb, bez nichţ nelze zajistit překonání krizových stavů. Systém hospodářských opatření pro krizové stavy: a) Systém nouzového hospodářství je určen k zajištění nezbytných dodávek (ND) potřebných k pokrytí základních ţivotních potřeb obyvatelstva, k podpoře činnosti hasičských záchranných sborů a k podpoře výkonu státní správy. Vychází z poţadavku, aby zajištění potřebných věcných zdrojů probíhalo pokud moţno způsobem obvyklým v období mimo krizové situace. Prioritním zdrojem potřebných věcných zdrojů jsou věcné prostředky a sluţby ve vlastnictví podnikatelů, které mohou být za podmínek stanovených zákonem vyuţity pro řešení krizových situací. b) Systém hospodářské mobilizace je určen k zajištění potřebných věcných zdrojů pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, které vyţadují za krizových situací vojenského charakteru od podnikatelské sféry v České republice. V poslední době je výroba hotových materiálních zdrojů v tomto systému nahrazována systémem opatření pro přípravu jejich výroby v objemech a termínech stanovených základními plánovacími dokumenty. c) Systém státních hmotných rezerv vytváří materiální zdroje nezbytné pro řešení krizových situací, které není moţné zajistit u podnikatelů a za jejichţ zajištění odpovídá stát. Státní hmotné rezervy vznikají na základě poţadavků krizových plánů ústředních správních úřadů a je moţné je rozčlenit na hmotné rezervy, pohotovostní zásoby, zásoby pro humanitární pomoc a mobilizační rezervy. Hmotné rezervy tvoří strategické rezervy státu v oblasti nouzových zásob ropy, ropných produktů a zásob pro zajištění surovinové a potravinové bezpečnosti České republiky. Pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému nouzového hospodářství. Mobilizační rezervy zajišťují nezbytné poţadavky v systému hospodářské mobilizace. d) Výstavbou nezbytné infrastruktury je pokryta ta část poţadavků na materiální zdroje, která má infrastrukturní charakter.

18

e) Systém regulačních opatření je připraven jako krajní opatření systému HOPKS pro období, kdy dopady krizové situace znemoţní normální trţní způsob výroby a distribuce zboţí potřebného zejména pro pokrytí základních ţivotních potřeb obyvatelstva na území postiţeném krizovou situací. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/isvs/default.html, 1. 3. 2011) 1.8

Veřejná správa Veřejná správa je správou veřejných záleţitostí, která je uskutečňována ve veřejném

zájmu, jakoţto projev, resp. součást výkonné moci. Vzhledem k tomu, ţe jde o organizovanou činnost, musí být svěřena určitému subjektu, který zaručuje, ţe bude vykonávána. Tímto subjektem je v první řadě stát a dále jiné orgány krizového řízení, které k tomu byly státem zákonem zmocněny. Veřejná správa je tvořena dvěma subsystémy státní správou a samosprávou: a) formou státní správy (vláda, ministerstva, policie aj.), b) činností samosprávy a veřejnoprávními korporacemi, které členíme na: územní (obce, kraje), zájmové (svazy, společenstva), profesní (profesní komory jako např. Česká lékařská komora, Česká advokátní komora, Agrární komora). Veřejná správa je sloţitou soustavou řídících a informačních procesů, které pomocí zpracování řídících a faktických informací zajišťují uspokojování potřeb občanů. Proto, aby mohla veřejná správa pomocí svých procesů uspokojovat potřeby občanů, poţaduje od nich příslušné řídící a faktické informace, a to především v takových typech potřeb, které si soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty nemohou zjistit svými silami a prostředky. (Kolektiv autorů, 1998, s. 39)

19

2

KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY A POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Mezi další informační technologie patří také komunikační prostředky. Bez

komunikačních prostředků by se v praxi krizové řízení a havarijní plánování prakticky neobešlo. Neodmyslitelně se jedná o prioritní prvky, které slouţí ke komunikaci záchranných sloţek na místě mimořádné události nebo krizové situace. Pro lepší vyuţití výpočetní techniky je v současné době nezbytné propojovat jednotlivé systémy a počítače do sítí. Propojení má své výhody: Sdílení hardwarových zdrojů, kdy je více uţivatelům umoţněno počítače a další hardware sdílet. V reálu to znamená, ţe uţivatel nemusí u sebe mít přímo například tiskárnu, scanner případně poštovní server. Toto řešení přináší veřejné správě velké finanční úspory. Sdílení softwarových zdrojů umoţňuje spouštět centrálně uloţené databáze a programy. V tomto případě vyuţíváme data uloţená na jednom serveru s tím, ţe jsme schopni dokumenty sdílet z jakéhokoliv místa jen za předpokladu, ţe známe např. heslo nebo jiný přístup k těmto datům. Komunikace nám v současné době umoţňuje přístup k databázím a komunikaci mezi jednotlivými uţivateli z jakéhokoliv místa. Připojit se k počítačové síti jsme schopni nyní i z místa domova např. díky telefonické komunikaci. Základní komunikací je elektronická pošta, elektronická komunikace nebo informační sluţby aj. 2.1

Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“),

ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí vyuţívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). Nejznámější sluţbou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a internet, i kdyţ WWW je jen jednou z mnoha sluţeb, které na internetu nalezneme.

20

2.1.1 Vznik a provoz internetu Historie internetu sahá aţ do 60. let 20. století, tehdy vznikl projekt ARPANET, který byl financován americkým ministerstvem obrany. Jednalo se o počítačovou síť, která měla slouţit zejména v případě válečného konfliktu. Později se tato síť začala vyuţívat pro vědecké a akademické účely. Postupně se na původní síť připojily další počítačové sítě a celá tato soustava dostala pojmenování internet. Internet je tedy dítě studené války. (Wimmer, M.: Internet a jeho sluţby, ZČU Plzeň 1999) Z výše uvedeného článku vyplývá, ţe uţ v 60. letech minulého století byl vývoj komunikačních prostředků zaloţen na řešení krizových situací nebo odstraňování jejich následků. V současnosti existuje několik moţností pro připojení počítače k internetu: telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor), kabelová přípojka, bezdrátová datová síť (satelitní síť, mobilní telefonní síť, Wi-Fi), elektrická rozvodná síť. 2.1.2 Základní služby internetu Hlavním lákadlem internetu jsou jeho sluţby. Většina všech sluţeb internetu je poskytována zcela zdarma. V rámci internetu můţe běţný uţivatel pouţívat například tyto základní sluţby: –

elektronickou poštu,

–

elektronickou konferenci,

–

telnet,

–

World Wide Web (webové stránky).

Pro činnost orgánů krizového řízení jsou nejvyuţívanější sluţbou elektronická pošta a Word Wide Web (nebo-li webové stránky). 2.1.3 Elektronická pošta Elektronická pošta, zkráceně e-mail (často také nesprávně email), je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy. Termín e-mail se pouţívá jak pro internetový systém elektronické pošty zaloţený na protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), tak i pro intranetové systémy, které dovolují 21

posílat si vzájemně zprávy uţivatelům uvnitř jedné společnosti nebo organizace (tyto systémy často pouţívají nestandardní protokoly, mívají ovšem bránu, která jim dovoluje posílat a přijímat e-maily z internetu). K širokému rozšíření e-mailu přispěl zejména internet. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%A1_po%C5%A1, 28. 5. 2011) 2.1.4 World Wide Web World Wide Web je multimediální systém vyvinutý v roce 1990. World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů. V češtině se slovo web často pouţívá nejen pro označení celosvětové sítě dokumentů, ale také pro označení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéţ webovém serveru nebo na téţe internetové doméně nejniţšího stupně (internetové stránce). (http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web, 28. 5. 2011) Podstatným rysem sluţby WWW je to, ţe odkazy mohou vést na libovolné místo v rámci internetu. Vzniká tak jedna obrovská světová globální pavučina. Pro práci se sluţbou WWW slouţí tzv. prohlíţeč. Jedná se o program, který dokáţe porozumět jazyku HTML, ve kterém je stránka napsána a lze ji zobrazit v grafické podobě. Tento program pracuje na uţivatelově počítači a pomocí http protokolu si volá u internetu jednotlivé stránky. (Wimmer, 1996, s. 63 – 68) 2.2

Strategický význam internetu Internet můţeme chápat jako informační, reklamní a komunikační sluţbu, která

kombinuje nejţádanější rysy běţných médií s moţností téměř okamţité zpětné vazby. Je nezbytné si uvědomit, ţe vyuţití technologií internetu v oblasti krizového řízení je velkou příleţitostí rychle, snadno a kvalitně sdílet data. Internet tvoří jednotnou komunikační infrastrukturu přesahující hranice států. Tohoto prvku vyuţívají mnohé kraje k přeshraniční spolupráci při odstraňování následků mimořádných událostí nebo krizových situací. Jedním takovým systémem je například

22

monitoring vodních toků a varování obyvatelstva např. na hranicích s Polskem, Rakouskem, Německem, Slovenskem aj. 2.3

Informační technologie Jednotlivé fáze procesu zpracování dat (pořízení, uchování, vlastní zpracování,

prezentace, přenos) jsou realizovány a zabezpečovány různými technologiemi. Tyto technologie se souhrnně nazývají informačními technologiemi. Nástup moderních informačních technologií pro automatizované zpracování dat začíná v 50. letech minulého století a souvisí s nástupem a rozvojem výpočetní techniky. V současné době jiţ převaţují aplikace pro zpracování datových struktur, především textů a databází. V tomto případě jiţ lze spatřovat účel pouţití informačních technologií plně ve prospěch potřeb státní správy. Informační technologie dělíme na dvě základní kategorie: technické prostředky (nebo-li hardware), programové prostředky (nebo-li software). (Friendrich a kol., 1997, s. 34) 2.4

Geografický informační systém (GIS) Geografický informační systém umoţňuje vytvářet modely části zemského povrchu

pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků. Takto vytvořený model lze pak vyuţít například při evidenci katastru nemovitostí, předpovídání vývoje počasí, určování záplavových zón řek apod. (http://cs.wikipedia.org/wiki/GIS, 27. 5. 2011) 2.5

Základní registry veřejné správy Pro podporu krizového řízení na všech úrovních je nezbytné disponovat s daty, které

plní registry veřejné správy. Jedním z těchto registrů je v současné době systém eGON. Jedná se o tvorbu centrálních registrů, jejichţ obsahem jsou: 1) registr obyvatel, 2) registr práv a povinností, 3) registr osob, 4) registr územní identifikace, adres a nemovitostí.

23

Za účelem podpory veřejné správy byly vytvořeny centrální registry veřejné správy, které řeší dosavadní potíţe související s nejednotností, multiplicitou a neaktuálností klíčových databází, je jedním z pilířů elektronizace veřejné správy. Zásadním krokem k fungování systému základních registrů bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a zákona č. 227/2009 Sb. na počátku roku 2009. Tyto zákony vytvářejí předpoklad pro spuštění systému od 1. 7. 2010 ve zkušebním provozu a o rok později v ostrém provozu. Důleţitým prvkem v systému základních registrů je tzv. referenční údaj. Ve své podstatě jde o údaj, který bude přebírán ze systému základních registrů a v příslušných agendách se bude vyuţívat jako údaj zaručený, platný a aktuální, bez nutnosti jeho ověření. Úřady budou povinny vyuţívat právě data ze základních registrů, a nikoli je vyţadovat po občanovi. V principu tak bude stačit jedna změna v registru, například při změně jména nebo adresy, která se promítne i v ostatních registrech. (http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-verejne-spravy.aspx, 27. 5. 2011) 2.5.1 Ústřední orgány a kraje V rámci přípravy Registru práv a povinností vzniká ústředním orgánům povinnost ohlásit na Ministerstvo vnitra ČR své agendy. Následně se potom budou jednotlivé orgány veřejné moci hlásit k působnosti v agendách. (http://www.szrcr.cz, 27. 5. 2011) 2.5.2 Základní registry Registr obyvatel obsahuje základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu, mezi tyto údaje patří: jméno a příjmení, datum a místo narození, úmrtí, státní občanství. Registr práv a povinností obsahuje referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, mj. oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům, informace o změnách provedených v těchto údajích apod., slouţí jako garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech.

24

Registr osob obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech jako jsou občanská sdruţení a církve. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí spravuje údaje o základních územních a správních prvcích. Všechny čtyři základní registry budou fungovat v rámci Informačního systému základních registrů, tzv. ISZR, jehoţ správu bude mít na starosti nově vzniklý státní úřad (Správa základních registrů). Technologickou platformu informačního systému budou zajišťovat další součásti eGONa – Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) a Centrální místo sluţeb (CMS). Základní registry jsou stavebním kamenem pro budoucí informační systémy krizového řízení veřejné správy. S těmito daty bude pracovat hasičský záchranný sbor v případě např. řízené evakuace obyvatel ze zatopeného území aj. 2.5.3 Statistická data Pro přípravu na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v kraji jsou zásadním způsobem pouţívána data z Českého statistického úřadu: - demografické údaje, - počet obyvatel ve vybraném regionu, - chráněná území, - počet obcí v kraji aj.

25

3

POPIS A STRUKTURA VYBRANÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE S pouţitím internetu se mi podařilo vyhledat informační systémy krizového řízení

v České republice a zjistit, jak vznikají a fungují. Materiály, které jsem pro diplomovou práci získala, tvoří především webové stránky jednotlivých organizací, případně krajů. Dalším zdrojem materiálů jsou společnosti, které vyvíjí operační programy pro krizové řízení. U kaţdé aplikace je uveden název, pouţívaná zkratka, finanční zdroje potřebné na vývoj a další provoz systému (pokud byly dostupné), případné vyuţití (zda je určen pouze pro obce, kraje, sloţky integrovaného záchranného systému nebo veřejnost). Největším vlastníkem informačních systémů pro podporu krizového řízení je Správa státních hmotných rezerv. V další části práce jsou vybrané systémy popsány v následujícím členění: 3.1

Krizový informační systém WAK KIS

3.2

Informační systém krizového řízení (ISKŘ)

3.3

Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení (IS IZS)

3.4

Emergency Office System (EMOFF)

3.5

Portál krizového řízení Ústeckého kraje

3.6

Informační web IS KRIZKOM

3.7

Informační podpora hospodářských opatření pro krizové stavy

3.8

Informační systém ARGIS

3.9

Informační systém KRIZDATA

3.10 Informační systém – Krizový informační systém kolejové dopravy 3.11 Informační systém Energency Control Centre system - Národní systém reakce na krize 3.12 Informační systém SYPOS 3.13 Povodňový informační systém České republiky (POVIS) 3.14 Síť KRIZE 3.15 Webový portál Krizového managementu města Olomouce 3.16 Webový portál Českého hydrometeorologického ústavu 3.17 Webový portál Povodí České republiky 3.18 Webový portál Asociace „Záchranný kruh“ 26

3.1

Krizový informační systém WAK KIS Společnost WAK System, spol. s r.o., vytvořila Krizový informační systém WAK

KIS pro moţné vyuţití v soukromé sféře i orgánech státní správy a samosprávy. Tabulka 1: Krizový informační systém WAK KIS

Název informačního systému

Krizový informační systém WAK KIS

Pouţívaná zkratka

WAK KIS

Webové stránky

http://www.waksystem.cz/

Finanční náklady na vývoj

Nebyly zveřejněny

Vlastník

Společnost WAK System, spol. s r.o.

Vyuţití v krajích

Všechny kraje ČR

Systém WAK KIS umoţňuje automaticky generovat krizové plány ve formátu MS Word a dále: disponuje prostředky pro časovou analýzu jednotlivých úkolů, obsahuje modul GSM slouţící k automatizovanému zasílání vyrozumění o mimořádných stavech, podporuje zpracování geografických informací včetně importu/exportu dat a podkladů, pouţívá prověřené funkce pro bezpečnou vzdálenou datovou komunikaci mezi jednotlivými uţivateli systému v šifrované podobě, umoţňuje široké nasazení dle technických a finančních moţností.

Obrázek 1: Ukázka z webových stránek WAK KIS – krizové plánování (http://www.waksystem.cz, 14. 3. 2011)

27

3.1.1

Nejdůležitější databáze systému WAK KIS Proces analýzy rizik slouţí k vytvoření uspořádané představy o rizicích, která mohou

působit ve sledované oblasti (území). Stručně řečeno odpovídá, na otázku "Před čím se chránit?". Vstupem do procesu analýzy rizik je bezpečnostní politika organizace, legislativní normy a zkušenosti pracovníků krizového řízení. Výstupem je katalog ohroţení, který slouţí jako vstupní data do procesu plánování opatření. Pro snadnější definování moţných příčin a důsledků je k dispozici datová základna. V té jsou evidovány informace slouţící pro stanovení rizik a jejich moţných dopadů v oblasti. Kaţdé ohroţení je definováno těmito základními parametry: názvem, klasifikací ohroţení (popis oblasti krizové situace), specifikací zranitelného místa (popis před čím se chránit), kvantifikací hrozby (stanovení přibliţné pravděpodobnosti vzniku konkrétního ohroţení), kvantifikací důsledků (odhadnutí míry zasaţené oblasti a vyčíslení škod), definováním preventivních opatření, sniţujících velikost dopadu ohroţení. Pomocí správně navrţených preventivních opatření můţeme sníţit riziko vzniku krizové situace. Nelze nikdy na 100 % zajistit, aby určitá krizová situace nevznikla. Je moţné však navrhnout taková opatření, abychom co nejvíce eliminovali její dopady pomocí navrţených postupů a činností. Jako hlavní informace, před čím se chránit, poslouţí katalog ohroţení a šablony typových plánů. Typové plány jsou dokumenty, kterými ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. Při návrhu plánu opatření jsou k dispozici funkce usnadňující jeho tvorbu a vyhodnocování: přiřazení jednoho opatření k více ohroţení, kopírování opatření, rozdělení opatření na jednotlivé fáze a ty pak na konkrétní úkoly, výpočet minimálního potřebného mnoţství zdrojů (materiál, prostředky, lidé), sledování doby trvání jednotlivých úkolů, fází i celého opatření v časové ose.

28

Výsledkem práce v systému WAK KIS je zpracovaný katalog ohroţení a katalog opatření, které orgány krizového řízení vyuţijí v modulu „Řešení krizové situace“. V tomto modulu jsou k dispozici nástroje pro simulaci řešení mimořádné události a při jejím vzniku pro plynulý přechod organizační jednotky do krizového stavu. Při návrhu jednotlivých postupů v reţimu simulace čerpáte informace z katalogů ohroţení a opatření a z krizových plánů. Postiţenou oblast je moţné např. zakreslit do mapy, včetně dalších objektů, jako jsou sklady, budovy apod. Následně je na uţivateli, do jaké hloubky rozpracujete jednotlivé úkoly. V modulu „Řešení krizové situace“ v informačním systému WAK KIS lze libovolně kombinovat pro jedno řešení více opatření a nastavovat jejich průběh jako paralelní či sériový. (http://www.waksystem.cz/produkty/wak-kis, 14. 3. 2011) 3.2

Informační systém krizového řízení (ISKŘ) Impulsem pro vznik Projektu „Informační systém krizového řízení České republiky“

(dále jen „ISKŘ“) byly povodně v roce 2002. Ve zprávě po povodních hejtmani jednotlivých krajů poukázali na neexistující jednotný informační systém pro podporu krizového řízení. K poţadavku hejtmanů se přidala i většina ministerstev. Poţadavky na obsah a funkcionalitu systému byly značně různorodé a slouţily jako podklad pro zpracování Studie proveditelnosti ISKŘ (dále jen „Studie“). Ve zpracované studii byl navrhovaný postup výstavby informačního systému krizového řízení rozdělen do 3 variant (varianty minimální, redukované a komplexní) ve smyslu postupného navýšení funkcionality. Toto rozdělení do variant (etap) výstavby ISKŘ se později ukázalo jako ne příliš ideálním řešením. Realizací pouze minimální varianty nemohly být naplněny všechny poţadavky krajů a ústředních správních úřadů. Tabulka 2: Informační systém krizového řízení (ISKŘ)


Informační systém krizového řízení


ISKŘ

Webové stránky

Neexistuje webová aplikace


98.900.000 Kč

Vlastník

Ministerstvo vnitra ČR


Hasičské záchranné sbory ČR – všechny kraje

29

3.2.1

Minimální varianta výstavby informačního systému krizového řízení Na základě usnesení vlády č. 572 ze dne 11. května 2005, vzala vláda na vědomí

„Závěry studie proveditelnosti informačního systému krizového řízení“a zároveň na výstavbu minimální varianty systému vyčlenila finanční prostředky ve výši 98,9 mil. Kč a následně byla započata realizace ISKŘ. Hlavní myšlenkou budování minimální varianty byla tzv. příprava na krizové situace (příprava plánovací dokumentace – krizových plánů). Rozdělení minimální varianty ISKŘ na funkční celky je následující: webový portál krizového řízení, GIS, aplikace ISKŘ. 3.2.2

Detailnější vlastnosti funkčních celků

a) Webový portál je bránou do dalších částí informačního systému krizového řízení a je rozdělen na veřejně přístupnou část, která je určena pro všechny obyvatele ČR, a na uzavřenou část, která je určena pro pracovníky krizového řízení. Webový portál rovněţ umoţňuje po zadání hesla vstup do Aplikace ISKŘ. b) Geografický informační systém, který se dále dělí na GIS IZS a GIS krizového řízení (GIS krizového řízení je v oblasti dat téměř totoţný s GIS IZS, pouze zde není moţnost editace nových GIS vrstev a zároveň GIS krizového řízení je moţné nasadit na jakýkoliv jiný informační systém s tím, ţe byla zajištěna multilicence). c) Aplikace informačního systému krizového řízení, která je určena pro vlastní práci pracovníkům krizového řízení. 3.2.3

Průběh projektu V průběhu výstavby minimální varianty ISKŘ došlo k nedodrţení termínů, a to

jednak z důvodu organizačních změn na straně integrátora a dále z důvodu pozdního uvolnění finančních prostředků MF z rezervy státního rozpočtu pro odstartování celého projektu. Opoţděný start projektu měl značný vliv na následné termíny. Po předání dokončeného díla bylo přistoupeno k testování dodaného díla. Testování proběhlo ve třech fázích: V roce 2007 proběhlo testování a akceptace jednotlivých komponentů hardwaru, systémového softwaru a Aplikace informačního systému krizového řízení (zásadní

30

vady byly do konce roku 2007 odstraněny, ostatní připomínky byly odstraněny na počátku roku 2008). V roce 2008 proběhlo testování kompletní Aplikace informačního systému krizového řízení, kterého se zúčastnili také zástupci vybraných krajů (krajských úřadů a hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů). Projevila se zásadní rozdílnost v poţadavcích na ISKŘ. Některé poţadavky znamenaly zásadní úpravy, které se dotkly i vnitřní systémové struktury informačního systému. Dne 1. 10. 2008 došlo k předání informačního systému krizového řízení do ostrého provozu. 3.2.4

Přístupy k datům z databází, registrů a číselníků I přes veškerou snahu se nepodařilo získat některá data, buď z důvodu neexistence

centrálních dat, která by byla závazná pro všechny (např. katalog odborností), nebo z nerespektování zákona č. 240/2000 Sb. (krizového zákona), kde jsou ministerstva a další ústřední správní úřady povinni poskytovat informace. Pro účely vzájemného propojení byly vyuţity všechny hardwarové a softwarové nástroje, které jiţ byly pořízeny v rámci I. fáze ISKŘ. Za hlavní klady lze označit vybudování základního jádra ISKŘ (technologické a aplikační centrum), dále vybudování GIS integrovaného záchranného systému a GIS krizového řízení. GIS krizového řízení je univerzálním řešením, které mohou v rámci připravené licence zdarma integrovat do svých provozovaných či připravovaných informačních systémů všechny sloţky integrovaného záchranného systému ČR a orgány krizového řízení (kraje, obce). 3.2.5

Závěr Na základě výše uvedených informací s přihlédnutím k finančním moţnostem

Ministerstva vnitra bylo propojení projektů ISKŘ a ISIZS nejefektivnějším řešením, které nabízí nástroje pro řešení mimořádných událostí a také krizové plánování. (http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2004307, 12. 2. 2011) Varianta redukovaná a komplexní nebyla zpracována, proto k nim nejsou doplněny další informace.

31

3.3

Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení (IS IZS) Projekt „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace

technologií pro příjem tísňového volání základních sloţek integrovaného záchranného systému“ (dále jen IS IZS“) je projektem v oblasti informačních a komunikačních technologií, jehoţ cílem je systémová modernizace technologií a činností v rámci příjmu tísňového volání a operačního řízení na operačních střediscích základních sloţek integrovaného záchranného systému (krajských ředitelství Policie ČR, zdravotnických záchranných sluţeb krajů a hasičských záchranných sborů krajů). V současnosti se projekt IS IZS nachází v přípravné fázi. Ve své diplomové práci jej zmiňuji, protoţe se jedná o průlom mezi komunikací jednotlivých operačních středisek. Tabulka 3: Jednotná úroveň informačních systémů (IS IZS)


Jednotná úroveň informačních systémů


IS IZS

Webové stránky

Neexistuje webová aplikace


2.054.000.000 Kč

Vlastník

Česká republika


3.3.1

Základní sloţky integrovaného záchranného systému ČR

Vybudování informačního systému operačních středisek IZS Zahrnuje vybudování informačního systému operačních středisek integrovaného

záchranného systému ČR s cílem zajistit provoz informačních a komunikačních sítí a sluţeb IZS, dosáhnout dokonalé propojení všech základních sloţek IZS mezi sebou bez ohledu na jejich lokaci a tak zajistit vysokou akceschopnost a operabilitu. Nová technologie by měla umoţnit velmi rychlé spojení občanů odkudkoli za srovnatelně stejnou dobu ze všech míst republiky. Půjde o komunikační technologie nové generace, které umoţní spojení IZS s občanem i jinými formami komunikace neţ jen klasickým telefonním spojením. Projekt IS IZS je tedy zaměřen na vybudování jednotné systémové a technologické platformy pro příjem tísňového volání a výměnu dat operačního řízení jednotlivých základních sloţek integrovaného záchranného systému ČR. Projekt IS IZS zajistí propojení technologií společně vyuţívaných všemi základními sloţkami IZS na úseku operačního

32

řízení a tísňového volání. Tímto krokem dojde k vyšší efektivitě fungování příjmu tísňových volání a vysílání sil a prostředků na místo události. 3.3.2

Realizace projektu IS IZS Díky realizaci projektu IS IZS dojde k: zefektivnění

příjmu

tísňového

volání

základních

sloţek

integrovaného

silách

a prostředcích

záchranného systému na všech tísňových číslech, zajištění

efektivní

výměny

informací

o vyslaných

na místo události. Díky rychlejšímu zásahu přispěje projekt ke sníţení škod na ţivotech, zdraví a majetku cílových skupin – občanů ČR, ekonomických subjektů a návštěvníků ČR, sníţení následků na ţivotní prostředí. 3.4

Emergency Office System (EMOFF) EMOFF je soubor technologií určený pro podporu analýzy, plánování a řešení

krizových stavů a mimořádných událostí. Vlastnosti systému vycházejí z analýzy procesů v krizovém řízení a z předpokládaných poţadavků na informační bezpečnost a zajištění kontinuity provozu systému. Systém podporuje součinnost více osob, organizací či orgánů v různých hierarchických úrovních a různě specializovaných. Za tímto účelem je systém sestaven do několika modulů, které představují soubory dokumentů k základním činnostem v procesu na cestě od analýzy přes plánování k vyrozumění a řešení nastalé situace. Tabulka 4: Emergency Office System (EMOFF)


Emergency Office systém


EMOFF

Webové stránky

27.340.000 Kč


Nebyly zveřejněny

Vlastník

T – SOFT a.s.


Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj

3.4.1

Popis systému - moduly „Modul Ohrožení“ slouţí jako podpora analýzy ohroţení tj. určení moţných

mimořádných událostí, míst jejich vzniku, moţných příčin a dopadu. Pomocí tohoto 33

modulu lze vytvořit evidenci jednotlivých druhů ohroţení územních celků, objektů se základními kvalitativními i kvantitativními parametry, ale také moţných následků vytipovaných událostí. Na základě evidence těchto ohroţení se automaticky vytváří přehled ohroţujících a ohroţených objektů s údaji o nebezpečných látkách, které se v objektech nacházejí. Modul obsahuje tři základní okruhy, které jsou vzájemně propojené: 1) „Přehled Ohrožení“ – informace o moţné MU, jejím druhu, místu (oblasti), zobrazení v mapě, napojení na objekt, který ohroţuje (tj. můţe být příčinou ohroţení), včetně napojení na objekty, které mohou být ohroţené. Do přehledu patří téţ dosah a přepokládaný účinek ohroţení, počty ohroţených osob a popis ohroţení. 2) „Ohrožující objekty“ – informace se skládají z těchto údajů: název, místo, adresa, provozovatel, kontakty, určení v mapě, zdroj ohroţení (látka, technologie,…) a jeho celkové mnoţství. 3) „Ohrožené objekty“ – informace se skládají z těchto údajů: název, adresa, provozovatel, druh, počet ohroţených osob, vzdálenost od místa ohroţení. 3.4.2

Plánovací dokumentace „Modul k dokumentaci“ je určen k vytváření a evidenci plánovacích dokumentů.

Umoţňuje zaznamenat typový plán řešení krizové situace, vytvářet různé druhy a formy havarijních a krizových plánů pro různá ohroţení a to podle struktury zadané Ministerstvem vnitra ČR – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR či struktury zadané uţivatelem systému. Jednotlivé body struktury mohou být vyjádřeny textem či propojením k datům o organizacích, osobách, zdrojích, opatřeních a dalších postupů. Vytvořený plán lze následně vytisknout a při jakékoliv změně relativně jednoduše aktualizovat. Obsahem modulu je: název plánu vyjadřující i bliţší označení druhu plánu (krizový, povodňový apod.), druh ohroţení, pro které je plán zpracován, v závislosti na zvoleném druhu ohroţení se při zaloţení plánu zobrazí příslušná struktura plánu, stav zpracování plánu, jednotlivé poloţky struktury plánu, které lze členit na další podpoloţky,

34

kaţdá z poloţek a podpoloţek můţe být v detailu vyjádřena textem, daty nebo číselníkem. „Modul Opatření“ umoţňuje plánovat celou řadu moţných opatření, která mají zamezit vzniku mimořádné události. V případě, ţe ke vzniku mimořádné události přesto dojde, napomáhají k jejímu řešení a ke zmírnění dopadů. „Modul Opatření“ umoţňuje zpracovávat jednotlivá opatření (vést přehled, zakládat a upravovat nová opatření a rozpracovávat jednotlivé body daného opatření). Při řešení mimořádných událostí a sledování plnění opatření mohou být jednotlivá plánovaná opatření uplatňována (aktivována). Typy opatření: 1) Opatření – Evakuace (opatření pro evakuaci obyvatel), 2) Opatření – Monitorování (charakteristika a způsob vyuţití monitorovacích systémů), 3) Opatření – Ochrana obyvatel (opatření k ochraně obyvatel), 4) Opatření – Nouzové přežití (opatření pro zajištění nouzového přeţití obyvatel), 5) Opatření – Ukrytí (opatření pro ukrytí obyvatel), 6) Opatření – Varování (opatření pro varování obyvatel).

„Modul Zdroje“ umoţňuje vést přehledné informace o dostupných zdrojích (tj. silách, prostředcích a zařízeních), které jsou vyuţitelné při řešení konkrétní mimořádné události. Úloha zdrojů je v modulu dvojí: 1) je moţné si jejich vyuţití plánovat pro zajištění opatření (přiřazení zdrojů k opatření) 2) nebo je moţné při vlastním řešení mimořádné události zdroje nasazovat a sledovat tak jejich vyuţití. Dle povahy zdroje rozlišujeme tři základní okruhy: 1) „Zdroje – síly“, kdy se jedná o lidské zdroje, organizační celky (zásahové jednotky či týmy). Představují organizační celky integrovaného záchranného systému, armády, ekonomických subjektů, dobrovolných organizací a sdruţení, s kterými se

35

počítá pro zásahy a další činnosti v systému krizového plánování a řešení mimořádných (krizových) situací. Základními parametry jsou: druh organizačního celku (týmu), název, sídlo, odpovědná osoba se spojením, nadřízená organizace, časová norma aktivace celku a způsob jejího nasazení. Další vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři, jako počty osob, vybavení, doba aktivace a jiné. 2) „Zdroje – prostředky“ eviduje stroje, nástroje, dopravní prostředky, výstroj, ochranné prostředky, suroviny, polotovary, výrobky, v podstatě všechny prostředky materiální povahy plánované či vyuţitelné v systému řešení mimořádných (krizových) situací. Parametry těchto prostředků jsou: druh, typ a název, dodavatel prostředku se sídlem, spojením, časová norma aktivace a způsob nasazení. Další vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři - např. rozměry, hmotnosti, způsob zacházení, spotřeba PHM, dosah, obsluha, lhůty kontrol a jiné, si můţe uţivatel doplnit sám, podle své potřeby, pomocí číselníků. 3) „Zdroje – zařízení“ lze vyčlenit jako samostatný druh prostředků. Do této kategorie patří prostředky se zvláštní funkcí. Zařízeními jsou zejména rozuměny nemocnice, jiná zdravotnická zařízení, veterinární zařízení, ubytovací a stravovací zařízení všech typů, úkryty, obchody, sklady, distribuční centra, opravny, laboratoře, monitorovací, informační, spojovací, varovací a jiná speciální zařízení. Pouţívá se výběr druhu podle číselníku. Vedle obvyklých parametrů jako je název, provozovatel, umístění, spojení na odpovědné osoby, časové normy aktivace zařízení jsou podle povahy (druhu) zařízení sledovány téţ různé vlastnosti detailů. Vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři (kapacity, vybavení, obsluha, lhůty aktivace a další), si můţe uţivatel doplnit sám podle své potřeby, pomocí číselníků. Modul Zdroje umoţňuje vést evidenci jednotlivých zdrojů, zadávat jejich parametry a nasazovat jednotlivé zdroje k mimořádným událostem. Další funkcí modulu Zdroje bude moţnost vyuţití zdrojů definovaných v jiných systémech – např. v IS ARGIS (viz kapitola 3.8) „Modul osoby“ umoţňuje vytvoření a udrţování databáze osob zařazených v systému krizového plánování a řešení mimořádných situací i dalších osob případně vyuţitelných jako pouhý kontakt. Podle potřeby umoţňuje sledovat osoby podle jejich

36

zařazení či specializace. Takţe lze vytvářet samostatné seznamy pracovních týmů nebo specialistů určitého druhu. Pro evidenci těchto osob je důleţité sledování parametrů, kterými jsou zejména (jméno a příjmení osoby, spojení na tuto osobu, případně i zaměstnavatel, funkce, specializace, další znalosti a dovednosti, věková skupina osoby, zařazení v rámci krizového řízení, absolvovaná školení, zdravotní prohlídky atd.). Tedy vlastnosti, které mohou ovlivňovat nasazení osoby při řešení mimořádné události. V rámci modulu Osoby jsou sledovány nejen osoby zařazené do plánů řešení mimořádné události, tj. např. specialisté, členové řídících orgánů a komisí atp., ale i kontaktní údaje na osoby, orgány krizového řízení a organizace, které v rámci systému vystupují jako dodavatelé prostředků, provozovatelé ohroţených a ohroţujících objektů či správní orgány různých území. U těchto osob stačí sledovat pouze jejich jména, funkce a spojení na ně. Tato část modulu umoţňuje sledovat nasazení osob pro mimořádné události a jejich předurčení pro zajištění opatření resp. vyrozumění (provázanost do modulů Opatření, Mimořádné události a Vyrozumění). „Modul Organizace“ je jedním ze základních modulů umoţňující funkci celého systému. Je určen k zavedení evidence organizačních celků – orgánů, úřadů, útvarů, podniků i jejich organizační struktury. Slouţí zejména pro evidenci orgánů a organizací, které se nějakým způsobem mohou dotýkat a podílet na řešení vzniklých mimořádných situací. Modul funguje zároveň jako adresář, seznam kontaktů a telefonní seznam v jednom. Je téţ podkladem pro zavádění evidence ohroţení, zdrojů, osob i plánů. Jsou zde sledovány základní parametry názvu organizace, umístění (adresy), kontaktních osob (propojení do modulu Osoby). Dále se zde sleduje základní spojení na organizaci, předmět podnikání s vazbou na číselník. Pro začlenění organizace do systému je důleţitý její druh, který charakterizuje, jaké místo v krizovém řízení organizace zastává (řídící, zásahové, výrobní atd.). K tomu slouţí opět číselník. „Modul události“ slouţí pro podporu vlastního řešení mimořádné události. Je určen k záznamu údajů o vzniklé mimořádné situaci a vytváření přehledu o všech zprávách, rozhodnutích, nasazení osob, sil a prostředků, přidělení zařízení, aktivovaných opatřeních a standardních operačních postupech. Postupným doplňováním údajů dochází k vytvoření protokolu o řešení jakékoli mimořádné (krizové) situace.

37

Obrázek 2: Výpis popisu „Modulu Událost“ (http://www.tsoft.cz/emoff-emergency-office, 14. 3. 2011)

Obsahem modulu událost je: záznam

mimořádné

události

(tj.

zadání

základních

parametrů),

místo

resp. adresa, kde k události došlo, datum a čas vzniku události, kdo vznik události ohlásil, spojení do místa události nebo na osobu, která událost ohlásila, druh události, okolnosti a určení rozsahu postiţení, vedení protokolu o mimořádné události – tj. evidence informací o všech zprávách, hlášeních, úkolech a poţadavcích, nasazení a odvolání osob a zdrojů atd., které se k mimořádné události vztahují, moţnost

zaznamenání

místa

vzniku,

předpokládané

oblasti

zasaţení

(na základě modelovacích programů) a skutečně zasaţené oblasti (na základě hlášení o situaci) do mapy, moţnost aktivování předpřipraveného modulu, moţnost aktivování předpřipraveného opatření a generování zpráv o jeho průběhu, navázání mimořádné události k dříve vytipovanému ohroţení, moţnost nasazení zdroje a osoby k mimořádné události, včetně vygenerování zprávy, generování standardizovaných zpráv: a) hlášení o vzniku MU, b) poţadavek k provedení opatření, c) hlášení k opatření, d) hlášení o činnosti, e) hlášení o situaci, f) aktivování předpřipraveného schématu vyrozumění.

38

Modul mimořádné události je propojen v zásadě do všech ostatních modulů, ze kterých čerpá informace z provedených analýz a plánů.

„Mapový modul“ je určen k přípravě typových informací pro vyrozumění stanovených osob podle předem připravených seznamů. Předem připravené texty typových vyrozumění lze před odesláním aktualizovat podle skutečné situace. Modul má několik funkcí. Jednak umoţňuje konfiguraci osob a organizací, které mají být v konkrétní situaci vyrozuměny. Tento seznam je plněn do databáze vyrozumění a můţe být navázán na konkrétní bod nebo opatření. Je uveden i způsob vyrozumění jednotlivých osob a organizací s vyuţitím přednostního a alternativního spojení. Modul také umoţňuje zaznamenávat, zda a kdy byly jednotlivé osoby vyrozuměny a zda a kdy potvrdily příjem informace. Je moţno vyuţít téţ funkci hromadného vyrozumění – pro konkrétní zvolený nakonfigurovaný seznam osob je spuštěno automatické zaslání e-mailu nebo SMS zprávy všem členům tohoto seznamu. Text zprávy můţe být předem standardizován nebo upraven uţivatelem, který akci spouští. Další funkcí modulu vyrozumění je konfigurace tzv. automatického vyrozumívání. Mohou být nakonfigurována spojení (v současném stadiu připadá v úvahu e-mailová adresa nebo moţnost zaslání SMS zprávy) na vybrané osoby, pomocí kterého jsou automaticky vyrozumívány v případě, nastane-li nějaká předpokládaná situace nebo za předpokladu provedení nějaké akce. Zpráva můţe být generována při: zaloţení mimořádné události, generování hlášení o situaci nebo činnosti, aktivování opatření, splnění bodu SOP nebo opatření, vygenerování poţadavku nebo úkolu. Text zaslaných zpráv je standardizován a můţe se lišit podle povahy spojení (např. jiný pro e-mail, jiný pro SMS). 3.4.3

Protokol Modul protokol nám umoţňuje detailní pohled na přehled zpráv k řešené mimořádné

události, včetně všech provedených předešlých operací. Seznam se nám zobrazí samostatně ve zvláštním okně. Tento modul je obdobou protokolu obsaţeného v modulu Události.

39

3.4.4

Škody a ztráty Úlohou tohoto modulu je zjištění a evidence vzniklých škod, kdy následným

vygenerováním získáme hlášení a sestavy o těchto škodách a zprávách. Pokračování potom můţe být zabezpečováno pomocí modulů Opatření, Zdroje a SOP. 3.4.5

Stav vody Modul poskytuje aktuální i archivní informace o stavu hladin vodních toků v České

republice podle toho, jak jsou zpřístupněny příslušnými vodohospodářskými orgány. 3.4.6

Dokumenty Model Dokumenty podporuje zpracování různých dokumentů, terminologických

slovníků a vedení diskusí. 3.4.7

Přílohy Modul přílohy slouţí pro práci s přílohami, které se vyskytují v celém systému

EMOFF. Uţivatel zde má moţnost vidět všechny přílohy, které jsou připojeny k záznamům ve všech modulech, ke kterým má oprávnění alespoň na čtení. Jedna příloha můţe být připojena k více záznamům. Uţivateli se zde naskýtá moţnost další práce s přílohou – můţe si přílohu otevřít a blíţe se s ní seznámit nebo si udělat přehled o tom, k jakým záznamům je připojena. 3.4.8

Sestavy Modul sestav uchovává pohromadě všechny tiskové sestavy, které byly vytvořeny

v daných modulech a jsou připraveny k dalšímu zpracování a tisku. 3.4.9

Tisk plánu Modul slouţící k tisku všech plánovacích dokumentů, které jsou neoddělitelnou

součástí IS EMOFF. Jedná se jak o plány typové, tak například naše vlastní vytvořené plány. Stejně tak je moţné vytvořit si pro daný plán vzorovou, jiţ nadefinovanou šablonu.

40

3.4.10 Číselníky Podpůrný modul, který nám umoţňuje vytvářet a upravovat číselníky jak podle potřeb jednotlivých uţivatelů, tak podle jednotlivých druhů: organizace, zařazení osob, specializace osob, ohroţení, látky, funkce osob, opatření, síly, zařízení a vlastnosti. Pomocí těchto číselníků lze vytvářet potřebné struktury. Kromě toho je zde pro prostředky Číselník nezbytných dodávek. Jiné číselníky prostředků si můţe uţivatel vytvářet sám, popřípadě je tu moţnost nechat vloţit jiný stávající číselník. Dále je zde také zobrazen Terminologický slovník (zobrazující přehled terminologických slovníků) a Vlastnosti osob (zobrazující přehled vlastností osob). 3.4.11 Konfigurace map Jedná se o modul slouţící k samostatnému nadefinování přístupu k mapovým podkladům. Zde jsou plně vyuţívány mapy Státního mapového centra. Lze však také vyuţívat vlastní mapové podklady v adresáři počítače. 3.4.12 Nápověda Podpůrná součást celého systému, která nám umoţňuje pouţít nápovědu k vybraným modulům. 3.4.13 O systému Obsah tvoří základní informace, charakteristika, struktura, podporované fáze a technologické vlastnosti celého systému včetně stručného popisu jednotlivých modulů. 3.4.14 Nástroje Modul obsahuje správu uţivatelských účtů a definování přístupových práv uţivatelů či jejich skupin k datům vedeným v produktu. Dále obsahuje správu uţivatelských číselníků vyuţívaných v produktu.

41

3.5

Portál krizového řízení Ústeckého kraje Od roku 2008 funguje na území Ústeckého kraje portál krizového řízení, jehoţ

základním úkolem je informovat odbornou i laickou veřejnost o mimořádných situacích. Tabulka 5: Portál krizového řízení Ústeckého kraje


Portál krizového řízení Ústeckého kraje


-

Webové stránky

http://pkr.kr-ustecky.cz/ 7.000.000 Kč a ročně další 1 mil. Kč na aktualizaci


Nové doplnění portálu o část pro oblast Saska 3,4 mil. eur

Vlastník

Ústecký kraj


Ústecký kraj

Záplavy, lesní poţáry, váţné dopravní nehody na frekventovaných silničních tazích, ale i havárie průmyslových, zejména chemických podniků, to všechno jsou rizika společná Ústeckému kraji i příhraničním oblastem Saska. Vzájemné předávání dat i zkušeností, společné postupy při plánování, společná cvičení a dobrá komunikace mezi českou a saskou stranou mohou významně zefektivnit řešení krizových situací, sníţit škody i náklady na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací na obou stranách hranice. „Portál pro informační podporu rozhodování za krizových situací,“ je dobrý způsob, jak těchto cílů dosáhnout. Tento portál se plně osvědčuje, proto je jeho rozšíření za hranice a obohacení o další aktivity na poli krizového řízení logickým krokem. Portál krizového řízení Ústeckého kraje, byl tedy prioritně vytvořen za účelem zmírnění následků všech neočekávaných událostí. Uţivatel, ale i občan, zde nalezne vše potřebné pro případ, ţe se ocitnete v těţké ţivotní situaci, zjistí kam zavolat, koho můţe poţádat o pomoc, seznam důleţitých subjektů, které se nacházejí v jeho blízkosti, ale také rady o tom, jak se zachovat pro sníţení rizika moţného ohroţení. Nově vzniká krizový portál Ústeckého kraje a Saska ve Spolkové republice Německo, konkrétně jeho Zemského okresu Východního Krušnohoří a Saské Švýcarsko. Portál bude slouţit sloţkám krizového managementu k soustředění detailní informace o moţných rizicích a aktuálních krizových situacích na obou stranách krušnohorských

42

hranic. Uvaţuje se, ţe se do něj zapojí téţ Liberecký a Karlovarský kraj i některé další oblasti Saska na druhé straně Krušných hor. Cílem projektu je příprava informačního portálu, který bude odbornou i laickou veřejnost na české a saské straně hranic informovat o krizových situacích v daném regionu. V průběhu přípravy portálu se uskuteční i společná cvičení záchranných sloţek, různé semináře, školení a konference. Smyslem je přiblíţit činnost záchranných sloţek na obou stranách hranice. Výsledkem projektu bude propracovaný informační portál v českém a německém jazyce, který bude slouţit laické i odborné veřejnosti. Portál bude informovat o jiţ existujících krizových situacích, ale nabídne také informace o prevenci i o tom, jak se v případných krizových situacích zachovat. Bude také usnadňovat spolupráci záchranných sloţek na české i saské straně hranice.

Obrázek 3: Ukázka portálu krizového řízení Ústeckého kraje (http://pkr.kr-ustecky.cz/Mapa-ohrozeni.aspx, 27. 5. 2011)

Co přinese portál krizového řízené laické veřejnosti?

3.5.1

1) Podrobné a průběţně aktualizované informace o moţných druzích ohroţení, jako například moţný rozsah povodní, sesuvy půdy či průmyslové havárie. 2) V případě vzniku krizové situace občané na portálu naleznou informace o jejím rozsahu, moţných následcích a také rady, jak se v krizové situaci chovat. 43

3) Pokud si krizová situace vyţádá evakuaci obyvatel, budou na portálu uveřejněny pokyny, jak mají lidé postupovat. 4) Součástí portálu budou také návody, jak poskytnout účinnou první pomoc. 5) Občané na portálu naleznou také informace o aktuální dopravní situaci, aktuální bezpečnostní situaci a energetické situaci. 3.5.2

Co přinese portál odborné veřejnosti?

1) Jednotný a aktuální přehled situace a prostředky ke koordinaci zásahu v případě mimořádné situace. 2) Podpoří vzájemné dorozumění záchranářských týmů a přípravu společných scénářů řešení krizí. 3) Souhrnná data pro krizovou připravenost a aktuální plány spojení a vyrozumění. 4) Aktualizované a ucelené informace z česko-saského příhraničí usnadní koordinaci v oblastech krizového řízení, zdravotnické záchranné sluţby, hasičů a policie. 5) Prostřednictvím zpětné vazby a vyhodnocením příčin vzniku mimořádných situací bude moţné přijímat preventivní opatření, coţ zvýší bezpečnost v regionu. 3.6

Informační web IS KRIZKOM Správa státních hmotných rezerv vyvíjí a provozuje Informační systém krizové

komunikace – IS KRIZKOM jako nástroj informační podpory pro řízené a evidované předávání poţadavku na věcné zdroje, které orgány krizového řízení potřebují k překonání krizové situace nebo odstranění jejich následků. Systém je vytvořen jako webová aplikace. Prostředí, ve kterém je realizována prezentace dat na koncových stanicích, pouţívá pouze internetový prohlíţeč ve verzi Microsoft Internet Explorer 7 a Microsoft Windows XP SP2 a výše. Tabulka 6: Informační systém KRIZKOM


Informační systém KRIZKOM


IS KRIZKOM

Webové stránky

www.krizkom.cz


15.000.000 Kč

Vlastník

Správa státních hmotných rezerv


Systém vyuţívají všechny kraje ČR

44

3.6.1

Informační systém KRIZKOM umožňuje: práci s daty podle územní nebo resortní příslušnosti a poskytuje informace o státních hmotných rezervách, zobrazuje informace o věcných zdrojích u podnikatelských subjektů zařazených do plánu nezbytných dodávek, umoţňuje jednotné a jednoznačné zpracování poţadavku na věcné zdroje, automatizovaný souhrn poţadavků, posuzování uplatněných poţadavků (zjištění disponibility věcných zdrojů, které lze zajistit na daném stupni – ve správním obvodu orgánu krizového řízení nebo v jeho odborné působnosti), zabezpečuje postoupení poţadavků, které na daném stupni nelze zajistit, orgánu krizového řízení vyššího stupně, poskytuje notifikace (upozornění) o potřebě řešit poţadavek na věcné zdroje (SMS, e-mail), průběţně informuje kaţdý článek řízení o stavu řešení poţadavku, který uplatnil na vyšším stupni, propojuje krizové štáby obcí s rozšířenou působností, krizové štáby krajů, krizové štáby ústředních správních úřadů, ústřední krizový štáb a ochraňovatele správy hmotných rezerv a umoţňuje vzájemnou komunikaci, systém umoţní poskytnout informaci o nabízené humanitární pomoci nebo materiální zahraniční humanitární pomoci orgánům krizového řízení, adekvátní ochranu dat.

Obrázek 4: Ukázka změny rozsahu krize v systému KRIZKOM (http://www.krizkom.cz, 14. 3. 2011)

45

3.6.2

Zabezpečení IS KRIZKOM Aplikace KRIZKOM zabezpečuje odesílání předdefinovaných zpráv pomocí

aktivních informačních kanálů, tj. prostřednictvím SMS, elektronické pošty a webu. Nastavení informačních kanálů můţe provést administrátor nebo uţivatel aplikace KRIZKOM, který ho můţe změnit podle svých potřeb. 3.7

Informační podpora hospodářských opatření pro krizové stavy Kromě legislativního ukotvení systému odpovídá Správa státních hmotných rezerv

i za zajišťování jeho chodu v České republice včetně jeho informační podpory. Dále zabezpečuje přípravu a realizaci systému vzdělávání všech osob, které jeho fungování zajišťují na různých úrovních, a zajišťuje nezbytnou kontrolní činnost v této oblasti. (http://www.sshr.cz/cinnosti/stranky/opatreni_krizove_stavy.aspx, 27. 5. 2011) Tabulka 7: Informační podpora hospodářských opatření pro krizové stavy


Informační podpora HOPKS


-

Webové stránky

www.sshr.cz


Nelze vyčíslit, jedná se o náklady na všechny systémy SSHR

Vlastník



Všechny kraje

Ze znění §1 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv ve znění pozdějších předpisů, vyplývá odpovědnost za řešení problematiky informační podpory Hospodářských opatření pro krizové stavy, do které patří zejména komplexní zajištění informací o věcných zdrojích potřebných k pokrytí nezbytných dodávek. Základním cílem Správy státních hmotných rezerv v uvedené oblasti je poskytnout orgánům krizového řízení informační nástroj na podporu plánovacích a rozhodovacích procesů v oblasti zajišťování věcných zdrojů pro řešení krizových situací. Základním záměrem je přitom vyuţít moderní informační technologie s cílem maximálně zjednodušit uţivatelský přístup k informacím, minimalizovat náklady na jeho provoz a údrţbu a otevřít jej pro komunikaci s dalšími systémy na místní, regionální, státní i mezinárodní úrovni. 46

Obrázek 5: Funkční schéma informačních systémů pro podporu Hospodářských opatření pro krizové stavy (http://www.sshr.cz/cinnosti/stranky/informacni_podpora_hopks.aspx, 14. 3. 2011)

3.8

Informační systém ARGIS Správa státních hmotných rezerv vyvíjí a provozuje mimo jiné jeden

z nejdůleţitějších systémů krizového řízení a tím je Informační systém plánování civilních zdrojů - IS ARGIS jako hlavní nástroj informační podpory hospodářských opatření pro krizové stavy v oblasti zajišťování věcných zdrojů. Jeho hlavním cílem je pomoci orgánům krizového řízení od úrovně obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP), přes úroveň krajských úřadů aţ po ministerstva a ostatní ústřední správní úřady při plnění povinností uloţených: zákonem č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, vyhláškou SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy v platném znění. Dnem 4. června 2001 byl zahájen provoz centrální internetové verze IS ARGIS. Nezbytné technické a programové podmínky pro práci s tímto systémem jsou na straně uţivatele minimální.

47

Tabulka 8: Informační systém ARGIS


Informační systém ARGIS


IS ARGIS

Webové stránky

www.argis-sshr.cz 115.000.000 Kč


(73 mil. Kč investičních nákladů a 42 mil. Kč neinvestičních nákladů od roku 2011)

Vlastník



Všechny kraje

Běţný uţivatel přistupuje k informačním systému ARGIS prostřednictvím internetu – spustí prohlíţeč Microsoft Internet Explorer prostřednictvím adresy www.argis-sshr.cz a následně v zobrazeném okně vyplní přihlašovací (uţivatelské) jméno a heslo. Tento portál není určen pro přístup veřejnosti, jedná se pouze o systém, který sdílí správní úřady. Výstupem je přehled o nezbytných dodávkách a evidence navrţených dodavatelů těchto dodávek. Vše slouţí prioritně k řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Tímto způsobem byly v roce 2010 zajišťovány pro obce ve správním území obce s rozšířenou působností Jeseník mostové konstrukce. Přičemţ číselník nezbytných dodávek obsahuje 513 poloţek, které vedou jednotlivé obce s rozšířenou působností případně kraje individuálně. Číselník nezbytných dodávek je rozdělen do 29 úrovní – nejobsáhlejší částí číselníku je kód úrovně 19 dopravní prostředky, který se dělí na dalších 90 částí, potraviny následně obsahují 53 základních komodit. Zbylými komoditami jsou: voda, oblečení, prostředky osobní hygieny, ochranné prostředky a obaly, zdravotnické prostředky, zdroje energie, nekovové nerostové suroviny, dřevo, papír, chemické výrobky, textilní výrobky, stavební materiál, hutní materiál, ruční nářadí a pomůcky, mechanizované nářadí a nástroje, stroje a zařízení, dopravní prostředky, ubytování, stravování, skladovací prostory, údrţba a obnova dopravních cest, poštovní a doručovací sluţby, telekomunikace, peněţní sluţby, pojišťovnictví, školy a sluţby.

48

Tabulka 9: Přehled nezbytných dodávek v České republice za jednotlivé kraje pro rok 2010

Neaktual. Z toho Počet (nebo řešeno aktualizováno poloţek původním v roce 2010 ND postupem)

Kraj

Počet dodavatelů ND

Aktual. (novým postupem)

Hlavní město Praha

301

288

10

13

6 840

Středočeský

857

852

298

5

4 333

Jihočeský

1 725

1 723

1 128

2

15 287

Plzeňský

910

890

67

20

9 320

Karlovarský

184

162

3

22

1 900

Ústecký

2 099

1 140

421

959

15 541

Liberecký

1 090

989

607

101

7 286

Královéhradecký

1 389

1 322

545

67

14 985

Pardubický

1 447

1 291

51

156

13 915

Vysočina

1 357

1 176

309

181

13 095

Jihomoravský

1 515

1 214

509

301

6 672

Olomoucký

1 550

1 550

250

0

5 452

Zlínský

1 045

1 045

339

0

7 634

806

806

181

0

9 065

16 275

14 448

4 718

1 827

131 325

Moravskoslezský CELKEM

Zdroj: prezentace Správy státních hmotných rezerv

3.8.1

Informační systém ARGIS umožňuje: práci s daty podle územní nebo resortní příslušnosti, podporu zpracování tabulkových přehledů Plánu nezbytných dodávek jako nedílné součásti krizového plánu. Organizačním prostředkem pro sběr informací o nezbytných dodávkách (zdrojích) je

pro tyto účely zpracovaný Číselník nezbytných dodávek (CND). Řízený sběr dat od právnických a podnikajících fyzických osob je zabezpečen s vyuţitím speciálního SW nástroje. Jeho pomocí je hasičským záchranným sborům jednotlivých krajů za účelem přípravy na krizové situace umoţněno vyţadovat, shromaţďovat a evidovat údaje v souladu s §15 zákona č. 240/2000 Sb.

49

Obrázek 6: Ukázka systému ARGIS při vyţadování nezbytných dodávek (Správa státních hmotných rezerv, 4. 5. 2003)

Dodavateli nezbytných dodávek (DND) se zobrazují všechna data, která jsou o něm v systému jiţ vyplněna – o něm jako dodavateli, případně o jeho organizačních sloţkách podniku, jeho kontaktech, zdrojích a smlouvách. Tato data mohl za dodavatele zadat uţivatel HZS kraje, nebo to jsou data, která poskytl dodavatel při předchozím přihlášení. U kaţdého záznamu je uvedeno, kdo je garantem vloţených dat, tj. byla-li data zadána dodavatelem nezbytných dodávek (ND) nebo uţivatelem z HZS kraje, a datum a čas aktualizace. Všechny tyto záznamy smí dodavatel ND editovat. (T-Soft, Hrdličková a Bohuslavová, 2010, s. 18) 3.8.2

Struktura systému ARGIS

1) Základní údaje - Základní obrazovkou modulu ARGIS je obrazovka základních údajů o dodavateli, který vyplňuje data. Z této obrazovky jsou volány odkazy pro zadávání dalších údajů o dodavateli – kontaktů, organizačních sloţek, moţností zajištění poptávky po zdrojích, nabídky vlastních zdrojů, smluv atd. – odkazy jsou přístupné z kaţdé obrazovky modulu ARGIS. Stránky navíc obsahují funkce pro vyvolání textu zadání, pro ukončení zadávání dat dodavatelem, pro ukončení aplikace a další: –

údaje o dodavateli nezbytných dodávek,

–

mapu,

–

údaje o organizační sloţce podniku. (Hrdličková a Bohuslavová, 2010, s. 21) 50

2) Dodavatel můţe vyplnit své organizační sloţky, které mohou být vyuţity jako dodavatelé zdrojů pro nouzové hospodářství. Tyto organizační sloţky budou vyuţívat správní úřady při návrhu dodavatelů zdrojů. Odkaz Organizační složky zobrazí seznam organizačních sloţek podniku. (Hrdličková a Bohuslavová, 2010, s. 27)

Obrázek 7: Ukázka ze systému ARGIS části tisku sestavy Základních údajů o organizační sloţce podniku (Hrdličková a Bohuslavová, 2010, s. 29)

3.9 Informační systém KRIZDATA Aplikační nástroj KRIZDATA byl vyvinut zaměstnanci Správy státních hmotných rezerv v roce 2005 na základě poţadavku Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky na předávání dat, která byla zpracována právě příslušníky HZS ČR v systému IS ARGIS (viz kapitola 3.8). Následně vedení Správy státních hmotných rezerv rozhodlo o vyuţití aplikace jako lokálního zdroje dat pro orgány krizového řízení uvedené v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a HZS ČR (krajská ředitelství a územní odbory) pro případ výpadku datové nebo elektronické sítě velkého rozsahu.

51

Tabulka 10: Informační systém KRIZDATA


Informační systém KRIZDATA


KRIZDATA

Webové stránky

http://www.krizdata.cz


Náklady odpovídají mzdovým nákladům pracovníků (informace SSHR)

Vlastník



Všechny kraje

Informační systém KRIZDATA je tedy nástroj, který slouţí pro přenos a zobrazení dat z informačního systému ARGIS (viz kapitola 3.8). Jedná se o jeden z modulů IS ARGIS, a to konkrétně modul nouzové hospodářství, ten umoţňuje sběr dat od podnikajících právnických a fyzických osob. Správa státních hmotných rezerv vyvíjí a provozuje informační systémy určené k podpoře plánování hospodářských opatření pro krizové stavy a k zajišťování věcných zdrojů za krizové situace. Vzhledem k tomu, ţe nelze vyloučit vznik krizové situace, jejíţ dopady povedou k rozsáhlému narušení datové komunikační sítě nebo budou provázeny výpadky dodávek elektrické energie pro velké územní oblasti, proto byl vyvinut a je k dispozici orgánům krizového řízení aplikační software KRIZDATA. Tento software je určen pro provoz v lokálním reţimu a prioritně se předpokládá jeho instalace na počítače s vlastním zdrojem elektrické energie, např. na notebooky. Aplikace KRIZDATA poskytuje data o dodavatelích nezbytných dodávek, dodávkách nebo sluţbách, které jsou evidovaní dodavatelé nezbytných dodávek schopni zabezpečit k překonání nebo k odstranění následku krizové situace.

Obrázek 8: Ukázka formuláře nabídky uţivatelských úloh a krizovou informací o dodavatelích (prezentace Správy státních hmotných rezerv, 23. 11. 2004)

52

Aplikace je poskytována bezplatně a je určena pro orgány krizového řízení vyjmenované v zákoně č. 240/2000 Sb. Data pro aplikaci jsou připravována zaměstnanci Správy státních hmotných rezerv se stavem k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce a jsou k dispozici ke staţení v IS ARGIS. (http://www.krizdata.cz, 14. 3. 2011) 3.10 Informační systém - Krizový informační systém kolejové dopravy Aplikace KIS KD byla uvedena do provozu na základě písemné dohody mezi Ministerstvem dopravy ČR (hradilo náklady) a Správou státních hmotných rezerv o bezplatném vyuţívání SW produktu KIS KD. Vzhledem ke skutečnosti, ţe tento nástroj byl původně vyvíjen pro zcela odlišný účel a vzhledem k potřebě zabezpečit implementaci KIS KD u jednotlivých dodavatelů nezbytných dodávek a zejména pak z hlediska zajištění vývoje návazných systémů (především IS KRIZKOM viz kapitola 3.6), byly na základě poţadavků SSHR v KIS KD provedeny úpravy v systému. Správa státních hmotných rezerv pouţívá softwarový produkt Krizový informační systém kolejové dopravy k evidenci státních hmotných rezerv. Umoţňuje podrobný zápis informací o poloţkách evidovaných rezerv, systematicky uspořádaných do předepsané datové struktury databáze. Na Správě státních hmotných rezerv jsou data potom vyuţívána pro podporu krizového plánování a řešení krizových situací. Tabulka 11: Informační systém KIS KD


Informační systém KIS KD


KIS KD

Webové stránky

http://kiskd.sshr.cz


700.000 Kč (podíl SSHR)

Vlastník

Ministerstvo dopravy ČR


-

3.10.1 Krizový informační systém kolejové dopravy – umoţňuje podrobný zápis informací o poloţkách státních hmotných rezerv (SHR), které jsou systematicky uspořádány do datové struktury, – poskytuje strukturované informace o SHR u jednotlivých ochraňovatelů,

53

– zpracovaná data jsou přenášena do souhrnné databáze na SSHR a vyuţita jako jeden ze zdrojů dat pro IS KRIZKOM pro podporu krizového plánování a řešení krizových situací. 3.10.2 Způsob provozu KIS KD 1. Lokální, tzn. databáze i aplikace je nainstalovaná na jednom PC, 2. klient – server, tzn. aplikace je umístěna na PC a přistupuje k datům na serveru, 3. klient – server (více uživatelské spuštění), tzn. aplikace je umístěna na serveru a je přístupna více uţivatelům.

Obrázek 9: Ukázka státních hmotných rezerv (prezentace Správy státních hmotných rezerv, 2. 3. 2011)

3.11 Informační systém Emergency Control Centre system Národní systém reakce na krize (ECC® NSRK) Informační systém „Aplikační programové vybavení Národní systém reakce na krize“ byl zpracován podle poţadavků na jeho funkcionalitu od Ministerstva obrany ČR a po vyhodnocení potřeb subjektů předpokládaného informačního systému, to je ústředních správních úřadů a zejména krajských úřadů, v několika verzích. Vlastní realizace proběhla v letech 2007 - 2008 po etapách. I. etapa: listopad-prosinec 2007 nasazení „Aplikační programové vybavení vybraného krajského úřadu a obcí s rozšířenou působností, II. etapa: leden-duben 2008 jako testovací verze, III. etapa: rok 2008 postupné nasazení u dalších krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností. V roce 2009 bylo „Aplikační programové vybavení“ předáno subjektům Národního systému reakce na krize k pouţívání.

54

Tabulka 12: ECC® NSRK


Národní systém reakce na krize


ECC® NSRK

Webové stránky

http://www.eccs.cz/products/custom-solutions.html


Cca 25.000 Kč - 100.000 Kč (náklady krajů)

Vlastník

Z.L.D. s.r.o. Praha


Všechny kraje (4 kraje vlastní nástavbu systému, za kterou platí roční poplatek)

Informační systém ECC® NSRK je chápán jako nosný, řídící program vojenského i nevojenského krizového řízení s propojením do všech oblastí se schopností vyvolání navazujících realizačních (operačních) plánů s následným sledováním jejich plnění a zpětnou kontrolou, napojený na alianční systém NCRS. Cílem je umoţnit všem orgánům krizového řízení reagovat na hrozící, vznikající nebo vzniklou krizovou situaci. Poskytnout orgánům krizového řízení přehled nezbytných opatření přijímaných při vzniku vojenských i nevojenských krizových situací, a to i ve vztahu k aliančním opatřením NCRS. 3.11.1 Systém zahrnuje Opatření k předcházení vzniku, resp. omezení moţností vzniku bezprostředně hrozící krizové situace a jejich potenciálních následků. Opatření k zajištění činnosti při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohroţení státu nebo válečného stavu. Opatření a činnosti státu související s pouţitím jeho disponibilních sil, prostředků a zdrojů při řešení vzniklé krizové situace. Tato opatření seskupuje do šesti základních oblastí. 3.11.2 Oblasti opatření 1)

Zabezpečení řízení státu, obrany, bezpečnosti a zajišťování zahraničních vztahů.

2)

Zpravodajského zabezpečení a ochrany.

3)

Zajišťování vnější bezpečnosti ČR.

4)

Zajišťování vnitřní bezpečnosti ČR.

5)

Zajišťování ochrany obyvatelstva.

6)

Zajišťování ochrany ekonomiky.

55

3.11.3 Systém umožňuje V podobě Seznamu opatření (SO) soustřeďovat veškeré vyhodnocené vojenské a nevojenské krizové opatření (v šesti zásadních oblastech). Informovat o centrálně vyhlášených krizových stavech a přijatých opatřeních „Národního systému reakce na krize“. Umoţňuje sdělit centrální informaci všem subjektům informačního systému pomocí systémových hlášení. Zpracovat „Katalogové listy“ (KL) k některému opatření podle konkrétních podmínek správních úřadů. Vytvářet „Katalogy opatření“ pro Krizový plán a Dílčí plán obrany ústředních správních úřadů, Zpracovat jednotlivé údaje realizačních opatření do map. Propojovat jednotlivá navazující opatření. Na společné platformě sdílet datové zdroje, dokumenty a přijeté postupy k řešení krizových situací.

Zpracované „Aplikační programové vybavení“ je v základní verzi poskytnuto podle poţadavku Ministerstva obrany ČR všem uţivatelům NSRK k zpracování katalogových listů k Seznamu opatření NSRK 2009. Dále bylo „Aplikační programové vybavení“ upraveno podle specifických poţadavků uţivatelů z testování a je zatím nasazeno v rozšířené verzi na pracovištích Ministerstva obrany ČR, Plzeňského, Zlínského, Karlovarského a Libereckého kraje. Jeho provozem jsou získávány poznatky pro jeho další rozvoj a zdokonalování. Dále jsou shromaţďovány a vyhodnocovány poţadavky dalších krajských úřadů a ústředních správních úřadů pro úpravy APV NSRK podle jejich potřeb. „Operační příprava státního území“ (dále jen OPSÚ) je součástí systému obrany státu. Zasahuje do působnosti ústředních orgánů, správních orgánů, orgánů samosprávy a právnických osob důleţitých pro obranu státu. Právně je problematika OPSÚ zakotvena v zákoně č. 2/1969 Sb. a v zákoně č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Funkčnost OPSÚ je úzce propojena s Plánem obrany České republiky, krizovými plány a dílčími plány obrany ústředních správních orgánů. Kromě této evidence umoţňuje pomocí nástrojů GIS připojení jednotlivých objektů k mapovým podkladům a tvorbu přehledů objektů podle zvolených filtrů. Ke kaţdému

56

objektu je moţné přikládat dodatečné informace, jako jsou plány popisující nebo zobrazující skutečnosti souvislé s tímto objektem a kontakty na osoby a organizace a jejich divize, důleţité pro operační přípravu objektu. Programové vybavení se skládá ze třech aplikací: 1) hlavní aplikace na MO ČR, 2) webová aplikace pro on-line sběr dat z krajů a ministerstev, 3) malá aplikace pro sběr dat přes exportované formuláře. (pozn. Malá aplikace obsluhuje sběr všech dat v případě poruchy internetu a v normálním reţimu sběr utajovaných dat). (http://www.eccs.cz/about.html, 14. 3. 2011)

Obrázek 10: Ukázka výpisu z webových stránek Ministerstva obrany ČR (Národní systém reakce na krize) (http://www.eccs.cz/products/custom-solutions.html, 27. 5. 2011)

3.12 Informační systém SYPOS SYPOS je komplexní informační systém pro potřeby krizového řízení. Umoţňuje strukturovaně popsat bezpečnostní situaci v rámci organizace a zpracovat plány pro případ vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Webová aplikace SYPOS slouţí na podporu přípravy a realizace plánovaných opatření při vzniku mimořádných událostí a při vyhlášení krizového stavu. SYPOS pomáhá zpracovat poţadovanou dokumentaci (Plán krizové připravenosti, Plán ochrany zdraví, Plán akceschopnosti), udrţovat ji v aktuálním stavu, připravovat se na mimořádné události a krizové situace. SYPOS metodicky vede, ukazuje hrozby, pomáhá řešit nestandardní situace.

57

Tabulka 13: Informační systém SYPOS


Informační systém SYPOS


SYPOS

Webové stránky

-


2.000.000 Kč (licence), další náklady jsou cca 1 mil. Kč/ rok

Vlastník

T.L.P. spol. s.r.o.


Ústecký kraj, Hlavní město Praha, Středočeský kraj

3.12.1 Aplikace SYPOS je nejvhodnější pro následující uživatele 1)

krajské úřady a obce,

2)

školy a školská zařízení (mateřské školy, základní a střední školy, ostatní vzdělávací zařízení),

3)

kulturní zařízení (muzea, knihovny, ostatní kulturní zařízení),

4)

zdravotnická zařízení (nemocnice, ostatní zdravotnická zařízení, domovy důchodců, ústavy sociální péče, ostatní zařízení sociální péče).

Ad 1) Informační podpora rozhodovacích procesů krizového řízení a bezpečnosti na školách v ČR: Systém poskytuje nástroje, metodiky a postupy pro zabezpečení ochrany osob a majetku, zabezpečení nouzového ubytování a stravování a zajištění energetické bezpečnosti vzdělávacího zařízení. Pomáhá vytvořit velmi rychle, kvalitně, v poţadované formě a obsahu potřebnou dokumentaci pro mimořádné události a krizové situace. Uživatelé této části aplikace: vzdělávací zařízení: mateřské školy, základní školy, střední školy, ostatní zařízení, orgány státní správy a samosprávy: krajský úřad (školský odbor, oddělení krizové) a obce s rozšířenou působností (krizové řízení). Školy zpracovávají plány, připravují se na ohroţení, nacházejí se v prostředí, kde hrozby jsou součástí běţného ţivota. Je to účinný nástroj pro kaţdou školu i pro další uţivatele-pracovníky krizového řízení, pracovníky školských odborů.

58

Ad 2) Informační podpora rozhodovacích procesů krizového řízení a bezpečnosti v kulturních zařízeních: Vytvořená dokumentace je v souladu s platnou legislativou pro řešení mimořádných a krizových situací a vyhlášení krizových stavů (Plán krizové připravenosti, zákona č. 240/2000 Sb.) a současně zohledňuje zvláštnosti prostředí kulturních zařízení (metodický pokyn MK ČR k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích, č.j. 14725/2004). Uživatelé této části aplikace vzdělávací zařízení: muzea, knihovny, ostatní zařízení, orgány státní správy a samosprávy: krajský úřad (odbor kultury, oddělení krizové) a obce s rozšířenou působností (krizové řízení). Ad 3) Informační podpora rozhodovacích procesů krizového řízení a bezpečnosti ve zdravotnictví ČR: SYPOS byl navrţen pro provozovatele zdravotnických zařízení. Čím více těchto zařízení subjekt provozuje (např. kraj), tím větší je potřeba systematického přístupu pro řízení bezpečnosti a krizového řízení. Systém umoţňuje evidovat jedno nebo více zařízení, kontaktní spojení, infrastrukturu a vytvářet plány pro řešení mimořádných událostí a krizových situací. Pro úroveň provozovatele poskytuje souhrnné informace, výpisy a přehledy. Webová aplikace SYPOS slouţí na podporu přípravy a realizace plánovaných opatření zdravotnických zařízení a zařízení sociálních sluţeb při vzniku mimořádných událostí a při vyhlášení krizového stavu. Systém SYPOS pro zdravotnická zařízení a zařízení sociálních sluţeb je určen pro implementaci v jednotlivých krajích ČR, ORP i pro implementaci v podmínkách Hl. města Prahy a zdravotnických zařízeních řízených ústředními orgány státní správy. SYPOS umoţňuje vytvořit velmi rychle na jednotlivých zařízeních, v jednotné formě a obsahu, potřebnou dokumentaci pro řešení mimořádné události (hromadná neštěstí) a krizových situací. Vytvořená dokumentace je v souladu s platnou legislativou pro řešení mimořádných a krizových situací. Vyhlášení krizových stavů současně zohledňuje zvláštnosti prostředí zdravotnických zařízení a zařízení sociálních sluţeb. Obsah a rozsah dokumentace je definován velikostí zařízení, úkoly v systému krizového řízení kraje a samozřejmě specifickými podmínkami kaţdého zařízení (vnější 59

a vnitřní ohroţení apod.). Pro potřeby nadřízených orgánů (na úrovni magistrátu/kraje či obce s rozšířenou působností) je moţno vytvářet sestavy a přehledy z takto vedené dokumentace. Uživatelé této části systému: zdravotnická

zařízení:

krajské

(oblastní)

nemocnice,

ostatní

nemocnice

(nezřizované krajem) a ostatní zdravotnická zařízení, zařízení sociálních sluţeb: domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, ostatní zařízení sociálních sluţeb, orgány státní správy a samosprávy: krajský úřad a obce s rozšířenou působností.

Obrázek 11: Ukázka obsahu systému SYPOS (http://www.tlp-emergency.com/sypos.html, 27. 5. 2011)

3.12.2 Přínosy informačního systému SYPOS systematizace sběru dat pro potřeby krizového řízení, zajištění souladu s poţadavky platné legislativy, standardizace plánovací dokumentace a proces její aktualizace, plánování ochrany osob a majetku, traumatologické plánování, plánování energetické bezpečnosti, evidence kritické infrastruktury, souhrnné výpisy údajů pro koordinační řešení, evidence hrozeb uvnitř i vně zařízení.

60

3.13 Povodňový informační systém České republiky (POVIS) Povodňový informační systém byl vytvořen na základě předešlých zkušeností z povodní v roce 1997, 2002 a dalších lokálních povodní. Jednalo se o naléhavou potřebu nějakým způsobem sjednotit data pouţívaná povodňovými komisemi, a především některé informace zpřístupnit orgánům veřejné správy. Kaţdý povodňový plán obsahuje celou řadu informací, které mají jednoznačnou geografickou polohu, a mají tedy přímou vazbu na geografický informační systém. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a jsou příčinou závaţných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněţ ztráty na ţivotech obyvatel postiţených území a rozsáhlé devastace krajiny včetně ekologických škod. Tabulka 14: Povodňový informační systém České republiky


Povodňový informační systém České republiky


POVIS

Webové stránky

www.povis.cz www.dppdcr.cz


18.500.000 Kč

Vlastník

Ministerstvo ţivotního prostředí ČR


Všechny kraje (navíc vybrané kraje zpracovávají svůj vlastní digitální povodňový plán viz níţe)

Prioritou je podpora systematické prevence před povodněmi. Abychom mohli nebezpečí povodně účinně čelit, je třeba vyuţívat spolehlivé informační kanály, které budou nápomocny ve sloţitých rozhodovacích procesech. Včasné, kvalitní a aktuální informace jsou jednou ze základních podmínek zlepšení ochrany před povodněmi. Mají zásadní význam pro řízení ochrany a přispívají k podstatnému sníţení povodňových škod.

61

Obrázek 12 Povodňový informační systém zahrnuje oblasti ochrany před povodněmi (http://www.povis.cz/html, 27. 5. 2011)

Zobrazení těchto informací nad mapou má velký význam v digitální podobě: v průběhu povodně umoţní digitální povodňový plán přehledný přístup k potřebným informacím a nabízí analytické nástroje pro rozhodovací procesy, vizuální přehled zaznamenaných informací, které jsou v čistě databázové podobě hůře kontrolovatelné, snadnější distribuce informací v období před povodní, kdy je moţné seznámit veřejnost prostřednictvím internetu s povodňovým zeměpisem nejbliţšího okolí (zátopová území, evakuační místa, objízdné trasy), opatřeními navrhovanými v povodňovém plánu pro krizovou situaci, kontaktními místy pro pomoc apod., v období po povodni nabízí digitální povodňový plán srozumitelné mapování povodňových škod a průběţné sledování jejich odstraňování. Povodňový informační systém eviduje digitální povodňové plány. Jedním ze základních pilířů je Povodňový plán České republiky. Dále jsou zde uvedeny povodňové plány některých krajů: Jihočeský kraj, Královehradecký kraj a obce s rozšířenou působností Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, 62

Plzeňský kraj a obec s rozšířenou působností Rokycany, Kraj Vysočina a obce s rozšířenou působností Jihlava, Středočeský kraj a obce s rozšířenou působností: Kralupy nad Vl. a Beroun, Ústecký kraj a obec s rozšířenou působností: Ústí nad Labem, Bílina, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Most, Podbořany a Roudnice nad Labem, Zlínský kraj. Povodňový informační systém POVIS slouţí jako podpora pro komunikační, koordinační a rozhodovací činnosti na všech organizačních úrovních, které jsou ze zákona povinny povodňovou situaci řešit. Zajistí včasné a adresné informování všech zainteresovaných sloţek veřejné správy o aktuálním stavu a historickém vývoji povodňové situace v jakémkoli místě České republiky. Cílem systému POVIS je zabezpečit v průběhu povodně i mimo ní základní platformu pro kvalitní komunikaci mezi všemi odpovědnými subjekty, zjednodušit a zrychlit přenos informací a v neposlední radě zajistit jednotné formáty předávaných informací. Jedná se o modulární systém, který nad centrálním skladem dat vytváří koordinační a přístupové aplikace. Kaţdý povodňový plán obsahuje celou řadu informací, které mají jednoznačnou geografickou polohu, a mají tedy přímou vazbu na GIS.

Obrázek 13: Ukázka výpisu z Digitálního povodňového plánu České republiky (http://www.povis.cz/html/, 27. 5. 2011)

3.14 Síť KRIZE Celé krizové řízení je postaveno na tom, ţe jsou mezi sebou propojeny základní a ostatní sloţky integrovaného záchranného systému. Operační a informační střediska mezi sebou navzájem komunikují a vyměňují si zásadní data týkající se odstraňování následků mimořádných událostí a krizových situací. Olomoucký kraj od roku 2003 pracuje na 63

realizaci tzv. „Sítě KRIZE“. Jedná se o ojedinělý projekt v rámci České republiky. Vize tohoto projektu spočívala v tom, ţe dojde ke kompletnímu propojení HZS, zdravotnické záchranné sluţby, PČR, obcí s rozšířenou působností, městské policie, obcí a dalších subjektů v krizovém řízení. Prioritou byla reálná moţnost přenášet – data, hlas, zálohovat kritická data jednotlivých vyjmenovaných sloţek, videa, mapy, datové věty, poštu, internet, aplikace, videokonference aj. Tabulka 15: Síť KRIZE


Síť KRIZE


-

Webové stránky

www.izsol.cz


Roční platba za pronájmy optických tras nebo mikrovlnných spojení ve výši cca 1mil. Kč

Vlastník

Olomoucký kraj


Olomoucký kraj

Síť Krize je pracovní název realizace propojení sloţek integrovaného záchranného systému, kdy mezi sebou prostřednictvím tohoto nástroje v současné době komunikují následující subjekty: Olomoucký kraj (Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a, Olomouc), Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje (tř. Kosmonautů 10, Olomouc), Zdravotnická záchranná sluţba Olomouckého kraje (Aksamitova 8, Olomouc), Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje (Schweizerova 91, Olomouc), Magistrát města Olomouce (Horní náměstí 1, Olomouc), Městská policie Olomouc (Kateřinská 23, Olomouc), Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci (Wolkerova 74/6, Olomouc), Město Prostějov (T. G. Masaryka 130/14, Prostějov), Městská policie Prostějov (Havlíčkova 4, Prostějov), Hasičský záchranný sbor územní odbor Prostějov (Wolkerova 6, Prostějov), Statutární město Přerov (Bratrská 34, Přerov), Hasičský záchranný sbor územní odbor Přerov (Šírava 25, Přerov), Středisko vzdělávání HZS Olomouc se záloţní technologií (Libušina, Olomouc), Hasičský záchranný sbor územní odbor Šumperk (Nemocniční 7, Šumperk).

64

Vyjmenované subjekty spolu sdílí data, která jsou uloţena na společných discích. Jedná se především o uloţené krizové a havarijní plány, společný geografický informační systém aj. Všechny sloţky spolu sdílí poštovní server, datový server, zálohování kritických dat (databázový server hasičů na krajském úřadě), přístup k aplikacím (IKIS, GIS, havarijní plán kraje, krizový plán kraje, povodňový plán kraje, dokumenty, kontakty). Mimo uvedené činnosti byl vytvořen jednotný webový portál www.izsol.cz.

Obrázek 14: Ukázka databáze výjezdu Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (prezentace HZS Olomouckého kraje, 17. 10. 2005)

Obrázek 15: Geografický informační systém Olomouckého kraje - ukázka rozsahu hlasových sirén v centru města Olomouc, včetně tabulky s adresou (prezentace HZS Olomouckého kraje, 17. 10. 2005)

65

3.15 Webový portál Krizového managementu města Olomouce Struktura těchto stránek je určena pro odbornou i laickou veřejnost. Cílem je seznámit občany s principy krizového řízení a nahlédnout do jeho systému. Naleznete zde návody a informace, jak se zachovat v případě mimořádné události. Základní struktura těchto stránek je postavena na jednoduchosti a srozumitelnosti. Webové stránky jsou určeny pro laickou veřejnost. Tabulka 16: Krizový management města Olomouce


Krizový management města Olomouce


KMMO

Webové stránky

www.olomouc.eu/kmmo


-

Vlastník

Město Olomouc

Vyuţití

Město Olomouc

3.15.1 Orgány krizového řízení Orgány krizového řízení představují zákonem jmenované orgány veřejné správy (státní správy a samosprávy), předurčené k řešení krizových situací, které mohou vzniknout na území České republiky. Dle „zákona o krizovém řízení“ hlava II, díl 1 – 7 se za orgány krizového řízení povaţují: vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a ostatní orgány s územní působností a orgány obce. Statutární město Olomouc má v souladu se zákonem k plnění úkolů krizového řízení v působnosti obce s rozšířenou působností zřízenu: bezpečnostní radu jako koordinační orgán pro přípravu na krizové situace (zasedá mimo období řešení krizových situací) krizové štáby jako poradní pracovní orgány řešení krizových situací (zasedá v období řešení mimořádných nebo krizových situací) Dále má vytvořenou: havarijní službu k řešení mimořádných událostí (rozumí se škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací),

66

povodňovou komisi jako příslušný orgán k plnění úkolů při ochraně před povodněmi. Systém se podrobně zabývá problematikou prevence závaţných havárií ve správním území obce s rozšířenou působností Olomouc. Laická veřejnost na webových stránkách města Olomouce můţe získat následující informace: –

sloţení odboru ochrany,

–

přehled výstrah a varovných upozornění,

–

činnost krizového managementu města Olomouce,

–

přehled varovného a informačního systému,

–

informace o prevenci závaţných havárií na městě,

–

základní údaje o poţární ochraně,

–

opatření k ochraně obyvatel,

–

terminologický slovník.

Obrázek 16: Ukázka webového portálu Krizového managementu města Olomouce (http://www.olomouc.eu/kmmo/data/pzh/pzh_seznam.htm, 27. 5. 2011)

3.16 Webový portál Českého hydrometeorologického ústavu Český hydrometeorologický ústav poskytuje široké veřejnosti základní informace, které

jsou

vyuţívány

také

orgány

krizového

řízení.

Zřizovatelem

hydrometeorologického ústavu je Ministerstvo ţivotního prostředí ČR.

67

Českého

Tabulka 17: Český hydrometeorologický ústav


Webový portál Českého hydrometeorologického ústavu


ČHMÚ

Webové stránky

www.chmi.cz


-

Vlastník



Všechny kraje

Český hydrometeorologický ústav se dělí na úseky, které spolupracují s obcemi, kraji, ale také sloţkami integrovaného záchranného systému ČR. ČHMÚ se dělí následovně: 3.16.1 Úsek meteorologie a klimatologie Úsek meteorologie a klimatologie (ÚMK) Českého hydrometeorologického ústavu je zodpovědný za měření, ukládání, vyhodnocování a archivaci meteorologických prvků, jevů a informací popisujících stav a vývoj atmosféry ve spodní troposféře. Úsek meteorologie a klimatologie dále zodpovídá za provoz a rozvoj meteorologické a hydrologické předpovědní a výstraţné sluţby, vývoj a provoz meteorologického modelu ALADIN-CZ, rozvoj klimatologické databáze CLIDATA a za spolupráci s mezinárodními organizacemi EUMETSAT, ECMWF, WMO. 3.16.2 Úsek hydrologie 1) Oddělení povrchových vod zajišťuje následující činnosti: metodické vedení poboček ČHMÚ v oblasti primárního zpracování dat (monitorování mnoţství povrchových vod, zpracování a uloţení do databáze), metodické vedení poboček ČHMÚ v oblasti sekundárního zpracování dat (reţimové

zpracování

časových

řad

hydrologických

prvků

a

odvození

dlouhodobých charakteristik), metodické vedení poboček ČHMÚ a vývoj aplikací v prostředí geografického informačního systému (GIS) v oblasti povrchových vod,

68

příprava podkladů pro podporu výkonu státní správy, zpracování výzkumných projektů, zpracování hydrologických studií, spolupráce v rámci mezinárodních komisí. 2) oddělení hydrofonu a bilancí, 3) oddělení jakosti vod, 4) oddělení hydrologického výzkumu, 5) oddělení hydrologické přístrojové techniky. 3.16.3 Úsek ochrany čistoty ovzduší 1) oddělení emisí a zdrojů, 2) emisní monitoring, 3) centrální laboratoř emisí aj. 3.16.4 Další úseky a pobočky Mezi další úseky Českého hydrometeorologického ústavu patří také ekonomický úsek a jednotlivé pobočky, které spolupracují např. s obcemi a kraji v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Takovou situací můţe být povodeň, blesková povodeň, větrná smršť, tornádo, sněhová kalamita, velké sucho aj. V ţádném případě nelze zjistit, jaké jsou náklady na provoz webových stránek provozovaných ČHMÚ.

Obrázek 17: Radarové odhady sráţek v České republice ze dne 28. 5. 2011 (http://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php, 28. 5. 2011)

69

3.17 Webový portál Povodí České republiky V kapitole 4.13 jsem se věnovala systému POVIS, jehoţ prioritou je podpora systematické prevence před povodněmi. Ochrana před povodněmi vychází z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, který byl schválen vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Tabulka 18: Webový portál Povodí České republiky


Povodí České republiky


-

Webové stránky

http://voda.gov.cz/portal/


-

Vlastník



Všechny kraje

Povodňovými orgány při povodni jsou povodňové komise, které spolupracují se sloţkami integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná sluţba, Policie České republiky aj.). 3.17.1 Hlavní zdroje informací k povodňové problematice webové stránky Ministerstva ţivotního prostředí jako ústředního povodňového orgánu, webový portál meziresortního projektu Informačního systému veřejné správy – VODA, webový portál Českého hydrometeorologického ústavu a jeho hlásné a předpovědní povodňové sluţby (viz kapitola 3.16).

70

3.18 Webový portál Asociace „Záchranný kruh“ „Záchranný kruh“ je webový portál, který je zaměřen na jednotný systém informování, vzdělávání, prevence a přípravy obyvatelstva v oblasti běţných rizik i mimořádných událostí. Důvodem zaloţení asociace bylo sjednocení postupů, transformace odborných problematik pro cílové skupiny, jako např. obyvatelstvo, obce, pedagogové, děti a mládeţ včetně odborné veřejnosti. Jedná se o celostátní informační systém, který je: –

jednoduchý a srozumitelný pro všechny občany,

–

celostátně vyuţívaný ve všech krajích,

–

zajišťuje NONSTOP provoz,

–

probíhají zde neustálá aktualizace,

–

existuje zpětná vazba a vývoj dle potřeb,

–

má mnoho uznání a ocenění.

Tabulka 19: Webový portál „Záchranný kruh“


„Záchranný kruh“


-

Webové stránky

http://infoboxy.zachranny-kruh.cz/


Cena informačního systému je závislá na počtu obyvatel v obci či městě od 500 do 1.000 Kč/rok

Vlastník

Karlovarský kraj


Všechny kraje

Tento informační systém zajišťuje ty nejdůleţitější rady, návody a informace ze světa rizik a nebezpečí pro obyvatele (návštěvníky stránek). Kaţdý občan je informován, jak se zachovat v případě krizové situace a jak pomoci sobě nebo blízkým v případě běţného ohroţení či mimořádné události. Informace na webových stránkách a rady jsou garantované odborníky z řad záchranářských subjektů. Za pouhých 10 minut je moţné zjistit aktuální výstrahy na blíţící se povodně, vichřice a jiné události prostřednictvím webu. Jednoduchá administrace systému umoţňuje úpravu vzhledu, vytváření vlastních informací a aktuálních výstrah lokálního charakteru. Tyto webové stránky jsou tedy vhodné pro vyuţití ve všech krajích nebo obcích.

71

Obrázek 18: Ukázka prezentace webových stránek „Záchranný kruh“ (http://infoboxy.zachranny-kruh.cz/prezentace_systemu.html, 14. 6. 2011)

72

PRAKTICKÁ ČÁST 4 CÍL VÝZKUMU A PRACOVNÍ HYPOTÉZY V úvodní části diplomové práce jsou vyjmenovány a popsány moderní informační technologie krizového řízení ve veřejné správě. Podařilo se mi formou dotazníku oslovit 40 subjektů veřejné správy – kraje a obce. Na základě výzkumu byly stanoveny cíle a z nich technika výzkumu, způsob sběru dat a formulování hypotéz. Nezbytným závěrem bylo zjistit, jakým způsobem jsou jednotlivé informační technologie vyuţívány v praxi. Dále jsem se dotazovala, zda je moţné vybrané webové portály pouţít pro výuku ochrany obyvatelstva na základních školách nebo středních školách. 4.1

Výzkumný cíl Cílem mého výzkumného šetření (dotazníků) bylo zjistit, jaký je současný stav

informačních technologií ve veřejné správě. Dotazníkem bylo osloveno 40 respondentů (14 krajů včetně Hlavního města Prahy a 26 obcí) s náledujícími dotazy: 1.

Je z Vaší strany pro podporu krizového řízení některý z uvedených informačních systémů využíván častěji? (označte, který systém je Vámi využíván nejčastěji)

2.

Spolupracujete

na

vývoji

některého

z uvedených

informačních

systémů

(viz vyjmenované infromační systémy)? 3.

Jaké jsou roční náklady na provoz informačních systémů na úrovni státu, kraje nebo obce (pouze objektivně, data která jsou Vám k dispozici, např. webové stránky Vašeho portálu)?

4.

Považujete informační systém krizového řízení za dostatečný pro potřebu řešení mimořádných událostí nebo krizových situací ve Vašem správním území?

5.

Uveďte, u kterého informačního systému se domníváte, že je nejlépe přístupný pro využití laickou veřejností?

73

6.

Domníváte se, že jsou informační systémy krizového řízení v České republice vhoné pro výuku v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách?

7.

Který z uvedených webových portálů je podle Vašeho mínění nejvhodnější pro výuku na základních školách a středních školách? (Porovnejte mezi sebou webový portál – Krizového řízení Ústeckého kraje, Povodňový infromační systém ČR POVIS, Krizový management města Olomouce, Český hydrometeorologický ústav ČR, Povodí Moravy a.s. a Záchraný kruh).

74

5

METODA VÝZKUMU Dotazníkového šetření se zúčastnilo 40 respondentů (14 krajů včetně Hlavního města

Prahy a 26 obcí). V tabulce 24 je uvedeno finanční porovnání jednotlivých informačních technologií krizového řízení, jsou pouţity pouze známé a objektivní hodnoty. Dále jsem dotazník zvolila jako měrný prostředek, podle něhoţ jsem zkoumala úroveň vyuţití informačních technologií krizového řízení ve veřejné správě. Pro všechny oslovené byl dotazník stejný a tvořilo jej sedm otázek. Šetření jsem provedla osobně v prosinci 2010 a výsledky i závěry uvádím v této diplomové práci. 5.1

Vyhodnocení dotazníku Cílem mého výzkumu bylo zjistit ve skupině 40 dotazovaných, jak jsou moderní

informační technologie krizového řízení vyuţívány v praxi. Pro porovnání přístupu mezi krajskými úřady a obcemi jsem stanovila hypotézu, která je uvedena v části 5.2 Vyhodnocení otázky 1. Druhá hypotéza byla stanovena u otázky 7, která je uvedena v části 5.8. Pro ověřování hypotéz se pouţívají statistické texty. „Jsou to postupy (procedury), pomocí nichţ ověřujeme, zda mezi proměnnými existuje vztah (závislost, rozdíl). Jestliţe na základě provedeného testu významnosti rozhodneme, ţe určitý výsledek šetření je statisticky významný (signifikantní), znamená to, ţe je velmi nepravděpodobné, ţe by tento výsledek byl způsoben pouhou náhodou.“ (Chráska, 2003, s. 78) Test dobré shody chí-kvadrát (ale i jiné testy významnosti) začíná formulováním tzv. nulové a aleternativní hypotézy. Nulová hypotéza (H0) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy není vztah (souvislost, rodzíl). Alternativní hypotéza (označována H1 nebo HA) je předpoklad (domněnka), ţe mezi sledovanými jevy je vztah (souvilost, rozdíl). (Chráska, 2003, s. 82-83) O přijetí nebo nepřijetí uvedených hypotéz rozhodneme na základě ověření (testování) nulové hypotézy. Zpravidla se k tomuto účelu vypočítává tzv. testované kritérium, coţ je určitá číselná charakteristika odvozená ze zjištěných dat. U testu shody chí-kvadrát je testovaným kritériem hodnota

75

Kde x2 je testované kritérium chí-kvadrát, P je tzv. pozorovaná četnost a O očekávaná četnost. (Chráska, 2003, s. 83) Jelikoţ jsem výzkum realizovala formou dotazníkového šetření, bude nejvhodnější vyuţít test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. „Tohoto statistického testu významnosti je moţno vyuţít například v případech, kdy rozhodujeme, zda existuje souvislost (závislost) mezi dvěma pedagogickými jevy, jeţ byly změřeny na úrovni nominálního (popř. orginálního) měření. Tato situace je častá např. při zpracovávání výsledků dotazníkových šetření.“ (Chráska, 2003, s. 90) 5.2

Vyhodnocení otázky 1

Je z Vaší strany pro podporu krizového řízení některý z uvedených informačních systémů vyuţíván častěji? (označte, který systém je Vámi vyuţíván nejčastěji) Tabulka 20: Porovnání vyuţití informačních systémů krizového řízení dotazovanými respondenty

název informačního systému WAK KIS ISKŘ EMOFF Portál krizového řízení KRIZKOM ARGIS KRIZDATA SYPOS POVIS

nejčastěji využitý informační systém 5 1 1 3 3 14 8 1 4 40

76

% 12,5 2,5 2,5 7,5 7,5 35 20 2,5 10 100 %

Graf 1: Porovnání vyuţití informačních systémů krizového řízení dotazovanými respondenty (40 dotazovaných respondentů)

Závěr Ze 40 dotázaných respondentů označilo za nejpouţívanější systém ARGIS, a to celkem 14 respondentů, jedná se o systém vyvinutý Správou stáních hmotných rezerv. Druhý nejpouţívanější systém krizového řízení je KRIZKOM, následuje WAK KIS a POVIS. 5.2.1 Formulace hypotézy k otázce 1 H0: Předpokládám, že mezi krajskými úřady a obcemi není statisticky významný rozdíl v přístupech do informačních systémů krizového řízení jako obce. HA: Předpokládám, že mezi krajskými úřady a obcemi je statisticky významný rozdíl v přístupech do informačních systémů krizového řízení jako obce.

77

Tabulka 21: Kontingenční tabulka pro ověření hypotézy nulové hypotézy


P

O

P-O

(P-O)2

(P-O)2

WAK KIS ISKŘ EMOFF Portál krizového řízení KRIZKOM ARGIS KRIZDATA SYPOS POVIS

5 1 1 3 3 14 8 1 4 40

2 2 2 2 5 12 9 2 4 40

3 -1 -1 -1 -2 2 -1 -1 0

9 1 1 1 4 4 1 1 0

4,5 0,5 0,5 0,4 0,8 0,8 0,1 0,5 0 2 x =8,1

O

Hladina významnosti je pravděpodobnost, ţe neoprávněně (nesprávně) odmítneme nulovou hypotézu. Hladina významnosti 0,05 (5 %) tzn. 9 – 1 = 8 Ve statistických tabulkách jsem si našla, ţe pro stupeň volnosti 8 je hladina významnosti 15,507. Testované kritérium x2 = 15,507

8,1.

Přijetí nulové hypotézy má stěţejní význam pro interpretaci dosaţených výsledků. Pokud jsme nuceni přijmout nulovou hypotézu, znamená to, ţe výsledky je moţno docela dobře připsat na vrub náhody, ţe tedy mezi studovanými jevy není významný vztah, souvislost nebo rozdíl. (Chráska, 2003, s. 84) K odmítnutí nulové hypotézy je třeba, aby vypočítaná hodnota testovaného kritéria byla větší (anebo alespoň stejně velká) jako hodnota kritická. Závěr Z výsledků zjišťuji, ţe vypočítaná hodnota testovaného kritéria x2=8,1 je menší neţ kritická hodnota x200,5=15,507, a proto přijám nulovou hypotézu. To znamená, ţe mezi krajskými úřady a obcemi není statisticky výzamný rozdíl v přístupech do infromačních systémů krizového řízení.

78

5.3


Spolupracujete na vývoji některého z uvedených informačních systémů (viz vyjmenované infromační systémy)? U 40 oslovených respondentů jsem chtěla znát odpověď na otázku, zda spolupracující na vývoji daného informačního systému. Konkrétně mě zajímalo, který systém můţe mít největší škálu spolupracovníků ze strany krajů nebo obcí. Ze 40 oslovených respondentů mi odpovědělo, ţe spolupracují na vývoji některého z uvedených informačních systémů, 14 krajů a 5 obcí. Tabulka 22: Porovnání spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení

název WAK KIS ISKŘ EMOFF webový portál ARGIS KRIZKOM SYPOS POVIS

kraje 0 1 2 6 0 0 3 2 14

obce 0 0 0 2 0 0 3 0 5

0 1 2 8 0 0 6 2 19

% 0 5,3 10,5 42,1 0 0 31,6 10,5 100

Graf 2: Porovnání spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení

79

Jednotlivé prvky jsem se rozhodla ještě porovnat pouze procentuálním rozdílem mezi kraji a obcem (viz tabulka 23, graf 3). Tabulka 23: Procentuální vyjádření spolupráce na vývoji informačních technologií krizového řízení ve veřejné správě

název Krajské úřady (14) Obce (26)

počet

%

14

73,7

5

26,3

19

100

Graf 3: Procentuální porovnání spolupráce na vývoji informačních systémů

Závěr Vzhledem k tomu, ţe obce i kraje nejčastěji vyvíjí pro vlastní potřebu webové portály, je logické, ţe i v tomto dotazníku vyplnilo kladně otázku spolupráce na webových portálech nejvíce respondentů.

80

5.4


Jaké jsou roční náklady na provoz informačních systémů na úrovni státu, kraje nebo obce (pouze objektivně, data která jsou Vám k dispozici, např. webové stránky Vašeho portálu)? Tabulka 24: Vynaloţené finanční prostředky na vývoj a provoz jednotlivých technologií

název informačního systému

částka určená na vývoj a provoz 0 Kč

WAK KIS ISKŘ

98 900 000 Kč

EMOFF

27 340 000 Kč

portál Ústeckého kraje

7 000 000 Kč 15 000 000 Kč

IS KRIZKOM

115 000 000 Kč

ARGIS

0 Kč

KRIZ DATA

100 000 Kč

NSRK SYPOS

3 000 000 Kč

POVIS

18 500 000 Kč

síť KRIZE

9 225 000 Kč

Graf 4: Porovnání vynaloţených finančních prostředků na vývoj a provoz jednotlivých technologií dle informací sdělených zřizovateli či provozovateli technologií

Závěr Reálně je jen velmi sloţité zjistit, jaké jsou skutečně vynaloţené finanční prostředky na vývoj nebo udrţení informačních technologií krizového řízení, protoţe do celkových nákladů mnohdy nebylo moţné započítat mzdy pracovníků, kteří se na vývoji podíleli. Ne všechny systémy lze mezi sebou porovnávat, někde jsou vysoké náklady na vývoj a jinde zase na roční provoz. Hodnotím pouze ty vzorky, které vykazují shodné údaje. 81

5.5


Povaţujete uvedený informační systém za vyuţitelný pro potřebu krizového řízení na úrovni kraje nebo obce v případě řešení mimořádné události nebo krizové sitauce? Tabulka 25: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který z uvedených systémů povaţují za dostatečný v případě řešení mimořádných událostí nebo krizových situací


kraje 5 1 2 6 14 14 3 14

obce 16 0 0 2 26 26 3 26

celkem 21 1 2 8 40 40 6 40

% 52,5 2,5 5 20 100 100 15 100

Graf 5: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který z uvedených systémů povaţují za dostatečný v případě řešení mimořádných událostí nebo krizových situací

Závěr Pro potřeby krizového řízení na úrovni kraj nebo obec jsou nejvíce vyuţívány informační systémy ARGIS, KRIZKOM a povodňový systém POVIS.

82

5.6


Uveďte, u kterého informačního systému se domníváte, ţe je nejlépe přístupný pro vyuţití laickou veřejností? Tabulka 26: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém je nejlépe přístupný pro vyuţití laickou veřejnost


ano 0 0 0 24 0 0 2 14 40

ne 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 24 0 0 2 14 40

% 0 0 0 60 0 0 5 35 100

Graf 6: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém je nejlépe přístupný pro vyuţití laickou veřejnost

Závěr Ze závěrů oslovených respondentů vyplynulo, ţe pro potřebu laické veřejnosti nejlépe vyhovují webové portály krizového řízení. Povodňový systém POVIS je shodou okolností také webovým portálem.

83

5.7


Domníváte se, ţe jsou informační systémy krizového řízení v České republice vhoné pro výuku v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách? Označte libovolný počet informačních systémů. Tabulka 27: Porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém by bylo moţné vyuţít v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách

název

vhodný

WAK KIS ISKŘ EMOFF webový portál ARGIS KRIZKOM SYPOS POVIS

0 2 2 26 0 0 2 27 59

rozhodně nevhodný 6 6 0 0 13 15 6 2 48

% 6 8 2 26 13 15 8 29 107

5,8 7,5 1,9 24,2 12 14,1 7,5 27 100

Graf 7: Procentuální porovnání odpovědí od krajských úřadů a obcí, který informační systém by bylo moţné vyuţít v rámci vzdělávání ochrany obyvatelstva na středních školách

Závěr Stejně jako u předešlé otázky z výzkumu vyplynulo, ţe většina oslovených respondentů je přesvědčena o tom, ţe webové portály by mohly velmi dobře slouţit pro výuku ochrany obyvatelstva na středních školách. K tomu bych dodala, ţe problematice vzdělávání dětí a mládeţe v oblasti ochrany obyvatelstva se od roku 1989 věnuje velmi malá pozornost.

84

5.8


Který z uvedených webových portálů je podle Vašeho mínění nejvhodnější pro výuku na základních školách a středních školách? (Porovnejte mezi sebou webový portál – Krizového řízení Ústeckého kraje, Povodňový infromační systém ČR POVIS, Krizový management města Olomouce, Český hydrometeorologický ústav ČR, Povodí Moravy a.s. a Záchraný kruh). 5.8.1 Formulace hypotézy k otázce 7 H0: Předpokládám, že mezi webovými portály není statisticky významný rozdíl pro výuku na základních školách a středních školách. HA: Předpokládám, že mezi webovými portály je statisticky významný rozdíl pro výuku na základních školách a středních školách. Tabulka 28: Kontingenční tabulka pro ověření hypotézy nulové hypotézy


P

O

P-O

(P-O)2

(P-O)2

O Krizové řízení Ústeckého kraje

3

2

1

1

0,5

Povodňový informační systém ČR

1

2

-1

1

0,5

Krizový management města Olomouce

2

1

1

1

1

Český hydrometeorologický ústav ČR

4

1

3

9

9

Povodí Moravy a.s.

1

2

-1

1

0,5

Záchraný kruh

29

32

-3

9

0,3

40

40

x2=11,8

Hladina významnosti je pravděpodobnost, ţe neoprávněně (nesprávně) odmítneme nulovou hypotézu. Hladina významnosti 0,05 (5 %) tzn. 6 – 1 = 5. Ve statistických tabulkách jsem si našla, ţe pro stupeň volnosti 5 je hladina významnosti 11,070. Testované kritérium x2 = 11,070

11,8

K odmítnutí nulové hypotézy je třeba, aby vypočítaná hodnota testovaného kritéria byla větší (anebo alespoň stejně velká) jako hodnota kritická. (Chráska, 2003, s. 84) 85

Závěr Z výsledků zjišťuji, ţe vypočítaná hodnota testovaného kritéria x2= 11,8 je větší neţ kritická hodnota x200,5=11,070, a proto odmítám nulovou hypotézu. To znamená, ţe mezi webovými portály je statisticky významný rozdíl pro výuku na základních školách a středních školách. Pro moţnou výuku na školách je nejvhodnějším webovým portálem Záchranný kruh.

86

ZÁVĚR Moderní informační technologie krizového řízení představují velkou škálu systémů určených především pracovníkům veřejné správy k řešení mimořádných událostí a krizových situací na teritoriu kraje. Některé z nich je moţné zpřístupnit laické veřejnosti, jedná se o webové portály. V České republice je značné mnoţství různých systémů krizového řízení, které lze mezi sebou porovnávat. Mezi nejvyuţívanější informační technologie krizového řízení patří systémy vytvářené Správou státních hmotných rezerv pro činnost orgánů státní správy – vyhledávání nezbytných dodávek aj. v případě řešení krizových situací. Tento závěr vyplynul i z dotazníkového šetření 40 oslovených respondentů. Co se týká vzdělávání, tak informační systémy vytvářené Správou státních hmotných rezerv mají vytvořeny velmi přehledné manuály, které jsou zpracovány pro školitele na úrovni kraje a obce s rozšířenou působností. Webové stránky zahrnují spíše uţitečné informace, jak zvládat mimořádné události nebo krizové situace na daném území, jako je tomu i v případě webových stránek krajských úřadů nebo různých povodí případně hydrometeorologických ústavů v České republice. Komisi Asociaci krajů ČR pro integrovaný záchranný systém byl představen Karlovarským krajem webový portál „Záchranný kruh“. Jedná se o unikátní projekt, který napomáhá laické veřejnosti proniknout do problematiky zvládání mimořádných událostí a krizových situací. Domnívám se, ţe tento webový portál je plně připraven slouţit k výuce dětí a mládeţe, ale i občanů České republiky v oblasti ochrany obyvatelstva. Tento závěr také vyplynul z výsledků dotazníkového šetření 40 oslovených respondentů.

87

LITERATURA Knižní publikace FRIEDRICH, V. - HOFMAN, J. Internet a rozvoj podnikání. 1. vyd. Cheb : ZČU FEK, 1997. HOLOUŠOVÁ D.- KROBOTOVÁ M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc : Vydavatelství UP, 2005, 117 s. ISBN 80-244-1237-3. CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc : Vydavatelství UP, 1998. 257 s. ISBN 80-706-7798-8. KOLEKTIV AUTORŮ. Analýza veřejné správy (Souhrnná zpráva). 1. vyd. Praha : NVF, 1998. WIMMER, M.: Internet a jeho služby. 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1996. 94 s. ISBN 80-7082-276-7. Jiné zdroje Internet Asociace Záchranný kruh, http://infoboxy.zachranny-kruh.cz/, 14. 6. 2011. ICT unie, Sdruţení pro informační technologie a telekomunikace, http://www.ictu.cz, 2. 2. 2011. Internetový portál Českého hydrometeorologického ústavu http://hydro.chmi.cz/hpps/ main_rain.php, 28. 5. 2011. Internetový portál krizového řízení Ústeckého kraje, http://pkr.kr-ustecky.cz/Mapaohrozeni.aspx, 27. 5. 2011. Internetový portál Veřejná správa on-line, http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2004307, 12. 2. 2011. Internetový portál Wikipedia, http://cs.wikipedia.org/wiki, 28. 5. 2011. Internetový portál Wikipedia, http://cs.wikipedia.org/wiki/GIS, 27. 5. 2011. Krizový management města Olomouce, http://www.olomouc.eu/kmmo/data/pzh/pzh_ seznam.htm, 27. 5. 2011.

88

Ministerstvo 1. 3. 2011.

vnitra

ČR,

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/isvs/default.html,

Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-verejne-spravy.aspx, 27. 5. 2011. Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, http://www.povis.cz/html, 27. 5. 2011. Správa státních hmotných rezerv, http://www.krizdata.cz, 14. 3. 2011. Správa státních hmotných rezerv, http://www.krizkom.cz,14. 3. 2011. Správa státních hmotných rezerv, http://www.sshr.cz/cinnosti/stranky/opatreni_krizove_ stavy.aspx, 27. 5. 2011. Správa státních hmotných rezerv, podpora_hopks.aspx, 14. 3. 2011.

http://www.sshr.cz/cinnosti/stranky/informacni_

Správa základních registrů, http://www.szrcr.cz, 27. 5. 2011. TLP, spol. s r. o., http://www.tlp-emergency.com/sypos.html, 27. 5. 2011. T-SOFT a.s., http://www.tsoft.cz/emoff-emergency-office, 14. 3. 2011. WAK System spol. s r.o., http://www.waksystem.cz, 14. 3. 2011. WAK System spol. s r.o., http://www.waksystem.cz/produkty/wak-kis, 14. 3. 2011. Z.L.D., spol. s r. o., http://www.eccs.cz/about.html, 14. 3. 2011. Z.L.D., spol. s r. o., http://www.eccs.cz/products/custom-solutions.html, 27. 5. 2011.

Jiné práce HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE. Prezentace „Síť Krize“. Olomouc, 2005. HRDLIČKOVÁ, M., BOHUSLAVOVÁ, L., Uživatelská příručka IS – ARGIS 2.3. verze 1. TLP spol. s r.o., Praha, 2010, 146 s. ID: 019397. RŮŢIČKA, O. Technické prostředky ve státní správě. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc, 2010. SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV. Prezentace systému ARGIS. Dolní Dvůr, 2003.

89

ANOTACE Jméno a příjmení:

Alena Hloţková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

RNDr. Evţen Růţička, CSc.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Moderní informační technologie krizového řízení ve veřejné správě

Název v angličtině:

The Use of Modern Information Technology in Emergency Management in Public Administraiton

Anotace práce:

Diplomová práce je zaměřena na zjištění dostupných informací o moderních informačních technologiích krizového řízení ve veřejné správě. Výzkum se zabývá zjištěním moţností vyuţití informačních technologií v praxi a jejich uplatnění v rámci vzdělávání.

Klíčová slova:

Krizové řízení, informační technologie, veřejná správa,

Anotace v angličtině:

The thesis focuses on finding available information on modern information technology for emergency management in public administration. The research aims to detect the scope of using information technology in practice and the possibility of their use in education.

Klíčová slova v angličtině:

Emergency Management, Information Technology, Public Administration

Přílohy vázané v práci:

Bez příloh

Rozsah práce:

90 stran

Jazyk práce:

Český

90

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Recommend Documents