UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií
BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Průvodce po provincii Shandong (prototyp) Guidebook to the Shandong province (prototype)
Olomouc 2011
Tereza Pospíchalová
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. David Uher, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veškeré pouţité prameny a literaturu.
V Olomouci dne: .........................
Podpis: …......................
ANOTACE Cílem mé bakalářské práce je vytvořit průvodce k čínské provincii Shandong. Mým záměrem není vyčerpávající studie, ale spíše seznámení s jednotlivými tematickými celky, poukázat na přednosti a zajímavosti provincie Shandong a podat o ní ucelený přehled. Práce je rozdělena do 12 základních tematických kapitol: povrch a přírodní zdroje, historie, obyvatelstvo a národnostní menšiny, politický systém a administrativní členění, hospodářství, průmysl, zemědělství, doprava a komunikace, vzdělání, kultura, sport, cestovní ruch. Tento přehled je určen státním úředníkům Zlínského kraje, který s provincií Shandong uzavřel dohodu o mezinárodní hospodářské spolupráci. Tato práce krajským úředníkům poskytuje základní informace o provincii, které následně mohou být vyuţity při plánování společných partnerských projektů s čínskou stranou. Klíčová slova: provincie Shandong, Čína, tematický přehled, povrch a přírodní zdroje, historie, obyvatelstvo, národnostní menšiny, politický systém, administrativní členění, hospodářství, průmysl, zemědělství, doprava, vzdělání, kultura, sport, cestovní ruch.
4
Děkuji svému vedoucímu práce Mgr. Davidu Uhrovi, Ph.D. za vstřícný přístup a cenné rady. Rovněţ bych touto cestou chtěla poděkovat své rodině, jeţ mi byla cennou oporou.
OBSAH EDIČNÍ POZNÁMKA ................................................................................................... 9 ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1
2
3
4
Povrch a přírodní zdroje ...................................................................................... 12 1.1
Poloha a povrch ................................................................................................ 12
1.2
Vodstvo ............................................................................................................ 12
1.3
Podnebí ............................................................................................................. 14
1.4
Fauna a flóra ..................................................................................................... 14
1.5
Nerostné suroviny ............................................................................................ 15
Historie ................................................................................................................... 16 2.1
Období paleolitu a neolitu ................................................................................ 16
2.2
Dynastie Xia (2100-1600 př. n. l.) a Shang (1600-1100 př. n. l.) .................... 17
2.3
Dynastie Zhou (1100-221 př. n. l.) a Qin (221-206 př. n. l.) ........................... 17
2.4
Období dynastie Han (206 př. n. l. – 220 n. l.)................................................. 18
2.5
Období vlády dynastie Jin (265–420) po pád dynastie Ming (1368-1644) ..... 19
2.6
Období dynastie Qing (1644-1911) ................................................................. 20
2.7
Yuan Shikai a japonská nadvláda (1912-1922) ............................................... 22
2.8
Mezinárodní konference ve Washingtonu (1921-1922) .................................. 24
2.9
Shandong po r. 1922 ........................................................................................ 25
Obyvatelstvo a národnosti.................................................................................... 27 3.1
Obecný přehled ................................................................................................ 27
3.2
Ţivotní úroveň obyvatel ................................................................................... 29
3.3
Národnostní menšiny ....................................................................................... 29
3.3.1
Etnická menšina Hui ................................................................................. 30
3.3.2
Etnická menšina Manchu (Mandţu) ......................................................... 30
3.3.3
Mongolská etnická menšina...................................................................... 31
3.3.4
Etnická menšina Miao .............................................................................. 31
Politický systém a administrativní členění ......................................................... 33 4.1
Politický systém ............................................................................................... 33
4.1.1
Politický systém ČLR ............................................................................... 33
4.1.2
Politický systém na místních úrovních ..................................................... 34
4.1.3
Provinční vláda Shandongu ...................................................................... 35 6
4.2
5
6
7
Administrativní členění .................................................................................... 36
4.2.1
Administrativní členění v ČLR ................................................................. 36
4.2.2
Administrativní členění provincie Shandong ........................................... 37
Hospodářství.......................................................................................................... 43 5.1
Obecný přehled ................................................................................................ 43
5.2
Zahraniční obchod ............................................................................................ 45
5.3
Zvláštní rozvojové zóny ................................................................................... 46
5.4
Modrá ekonomická zóna Shandong Peninsula Blue Economic Zone ............. 47
Průmysl .................................................................................................................. 49 6.1
Obecný přehled ................................................................................................ 49
6.2
Těţební průmysl ............................................................................................... 49
6.3
Potravinářský průmysl ..................................................................................... 50
6.3.1
Vinařský průmysl ...................................................................................... 50
6.3.2
Pivařský průmysl ...................................................................................... 52
6.3.3
Zpracování oleje ....................................................................................... 53
6.4
Strojírenský průmysl ........................................................................................ 53
6.5
Elektrotechnický průmysl ................................................................................ 54
6.6
Loďařský průmysl ............................................................................................ 55
6.7
Textilní průmysl ............................................................................................... 55
Zemědělství ............................................................................................................ 56 7.1
Obecný přehled ................................................................................................ 56
7.2
Rostlinná produkce........................................................................................... 57
7.2.1
8
9
Příklady specialit místní rostlinné produkce ............................................. 58
7.3
Ţivočišná produkce .......................................................................................... 59
7.4
Akvakultura ...................................................................................................... 59
Doprava a komunikace ......................................................................................... 61 8.1
Silniční doprava ............................................................................................... 61
8.2
Ţelezniční doprava ........................................................................................... 62
8.3
Letecká doprava ............................................................................................... 63
8.4
Vodní doprava .................................................................................................. 64
8.5
Telekomunikace a pošta ................................................................................... 65
Vzdělání ................................................................................................................. 67 9.1
Obecný přehled ................................................................................................ 67 7
9.2
Předškolní vzdělání .......................................................................................... 67
9.3
Základní vzdělání ............................................................................................. 68
9.4
Středoškolské vzdělání ..................................................................................... 68
9.5
Vyšší vzdělání .................................................................................................. 69
9.6
Mezinárodní školy............................................................................................ 71
10 Kultura ................................................................................................................... 74 10.1
Obecný přehled ............................................................................................. 74
10.2
Umění ........................................................................................................... 75
10.3
Divadlo a opera............................................................................................. 75
10.4
Shandongská kuchyně .................................................................................. 76
10.5
Významné osobnosti .................................................................................... 77
10.6
Tisk a média ................................................................................................. 79
11 Sport ....................................................................................................................... 81 12 Cestovní ruch......................................................................................................... 84 12.1
Obecný přehled ............................................................................................. 84
12.2
Hora Tai ........................................................................................................ 84
12.3
Qufu – Konfuciovo rodiště ........................................................................... 85
12.4
Jinan .............................................................................................................. 85
12.5
Qingdao ........................................................................................................ 86
12.5.1 12.6 12.6.1
Hora Lao ................................................................................................... 87 Yantai ........................................................................................................... 87 Penglai ...................................................................................................... 88
12.7
Weihai........................................................................................................... 88
12.8
Weifang ........................................................................................................ 89
12.9
Zibo............................................................................................................... 89
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 90 RESUMÉ ....................................................................................................................... 92 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ................................................... 93 PŘÍLOHA .................................................................................................................... 111
8
EDIČNÍ POZNÁMKA V práci je pro většinu čínských výrazů pouţita mezinárodní transkripce pinyin1, jeţ slouţí pro přepis čínských znaků do latinky. Při jejich skloňování byly pouţity české koncovky. Výjimku tvoří čínské výrazy, které jsou jiţ vţité v češtině (Peking, Šanghaj apod.). Vzhledem k zaměření práce a typu cílového adresáta jsem se rozhodla nepouţívat znakový přepis čínských výrazů. Pro názvy obchodních společností, kulturních institucí a v několika dalších případech jsou pouţity anglické názvy pro případné snadnější dohledání. V doslovných citacích je zachována transkripce originálu.
1
Pro převod pinyinu do české transkripce je moţné pouţít: VÍTEK, Antonín. Cinstina.cz [online]. 199907-09 [cit. 2011-08-08]. Transkripční tabulka pinyin -> cz . Dostupné na WWW:
.
9
ÚVOD V roce 2006 si čínská provincie Shandong po návštěvě České republiky zvolila Zlínský kraj svým partnerem pro mezinárodní hospodářskou spolupráci. Téhoţ roku podepsal tehdejší hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš s předsedou poradního lidového shromáţdění provincie Shandong prohlášení o budoucí vzájemné hospodářské spolupráci těchto dvou regionů. O rok později podepsaly obě strany vzájemnou dohodu, jeţ navazovala na předchozí prohlášení. Téma mé bakalářské práce vzešlo ze ţádosti zlínských krajských úředníků o poskytnutí bliţších informací o této čínské provincii. Téma mě mimo jiné zaujalo proto, ţe jsem se dosud setkala s informacemi o této provincii vţdy jen v podobě útrţkovitých zmínek. Proto jsem se chopila příleţitosti vytvořit si ucelenější pohled na současnou provincii Shandong. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit průvodce k provincii Shandong v podobě základního a srozumitelného tematického přehledu, kterým bych přiblíţila tuto provincii. Tento přehled je určen státním úředníkům Zlínského kraje, z nichţ někteří jiţ disponují jistým základním povědomím o Čínské lidové republice, ale postrádají bliţší informace o dané provincii. Mým záměrem není vyčerpávající studie, ale spíše seznámení s jednotlivými tematickými celky, poukázat na přednosti a zajímavosti provincie Shandong a podat o ní ucelený přehled. Pro sepsání mé práce bylo nejdříve zapotřebí stanovit její základní strukturu. Při jejím sestavování jsem se nechala inspirovat publikacemi Čínská lidová republika od Augustina Paláta z roku 1970 a Čínská lidová republika od Nataši Silné a Jaroslava Škvařila z roku 1988. Po prostudování těchto dvou průvodců jsem se rozhodla obsah práce rozdělit do 12 základních tematických kapitol: povrch a přírodní zdroje, historie, obyvatelstvo a národnostní menšiny, politický systém a administrativní členění, hospodářství, průmysl, zemědělství, doprava a komunikace, vzdělání, kultura, sport, cestovní ruch. Těchto 12 základních oddílů bude v průběhu práce dle moţností a dostupnosti informací děleno na podkapitoly zabývající se určitými oblastmi zájmu. Při psaní své práce jsem čerpala zejména z internetových zdrojů, neboť jsem v průběhu psaní nenarazila na ţádnou literaturu, která by ve větší míře pojednávala výhradně o provincii Shandong. Útrţkovité informace o Shandongu je moţné nalézt 10
v publikacích pojednávajících o Číně jako takové, ale tyto informace nepodávají ucelený přehled. Z literatury jsem při vypracovávání své práce pouţila především jiţ výše zmíněné dvě publikace o ČLR. Pro sepsání přehledu o dějinách Shandongu jsem převáţně čerpala z kniţní série Dějiny světa v deseti svazcích, jejímţ vedoucím redaktorem byl J. M. Ţukov. Oporou mi také byly Čína ve XX. století od PhDr. Ivany Bakešové z roku 2001 a Dějiny Číny od Johna K. Fairbanka z roku 2010. V kapitole věnující se cestovnímu ruchu jsem se inspirovala zajímavými tipy z turistických průvodců Čína: turistický průvodce od Davida Leffmana a spol. z roku 2006, Čína od Damiana Harpera a spol. z roku 2006 a také z průvodce Čína od nakladatelství Ikar z roku 2008. Největší část materiálů jsem však čerpala z internetových zdrojů, jejichţ seznam je uveden na konci práce. Internetovými zdroji byly převáţně čínské (příp. jejich anglické verze) a anglické stránky. Na českých internetových stránkách jsem nenarazila na ţádné, které by byly přínosem, co se týče informací o provincii Shandong. Z českých internetových zdrojů jsem vyuţila obecné informace o ČLR ze stránek českého Velvyslanectví Čínské lidové republiky, které jsou dostupné na http://cz.chinaembassy.org/cze/. Z cizojazyčných internetových stránek byly významným zdrojem informací a odkazů oficiální
stránky
lidové
vlády
provincie
Shandong,
které
jsou
dostupné
na http://www.shandong.gov.cn/index.html. Na těchto stránkách jsem získala i potřebné odkazy na webové stránky dalších provinčních vládních úřadů. Statistické údaje o provincii jsem čerpala z oficiálních stránek Statistického úřadu provincie Shandong dostupných na http://www.stats-sd.gov.cn. Velice přínosným byl v ohledu informací o celé ČLR rovněţ oficiální webový portál čínské vlády v čínské i anglické verzi, jenţ je dostupný na http://www.gov.cn/. Pro vyhledání aktuálních informací a zajímavostí jsem vyuţila internetové verze čínských novin a deníků či zpravodajských agentur. Nemalou část informací mi poskytly
články
na
webovém
portálu
XINHUANEWS,
dostupné
na http://www.chinaview.cn/. Dále pak národní čínský zpravodajský portál China.org.cn či
webové
stránky
čínského
na http://www.chinadaily.com.cn/china/.
11
deníku
China
Daily
1
Povrch a přírodní zdroje
1.1
Poloha a povrch
Přímořská provincie Shandong, jejímţ hlavním městem je Jinan, se o rozloze 156 700 km2 rozprostírá v severní části Čínské lidové republiky na dolním toku Ţluté řeky v severovýchodní části Velké severočínské níţiny2. Východní část provincie leţí na Shandongském poloostrově, který vybíhá do Ţlutého moře a odděluje od sebe Bohaiský záliv na severozápadě a Ţluté moře na východě a jihu. Západní část provincie zasahuje do vlastní pevniny. Shandong ve své západní části hraničí s provinciemi Hebei na severozápadě, Henan na západě, Anhui na jihozápadě a Jiangsu na jihu. Přes moře provincie Shandong sousedí s Liaodongským poloostrovem ze severu a na východě s Korejským poloostrovem. Topografie provincie je poměrně sloţitá. Najdeme zde níţiny, pánve, vrchoviny, hornatiny a nespočet vodních toků a nádrţí. Horské oblasti zaujímají asi 15,5 % povrchu provincie, roviny a níţiny 55 %, vrchoviny 19,4 %, jezera 0,8 % a ostatní 9,3 %.3 Shandong byl původně v dávných dobách ostrovem ve Ţlutém moři. Postupem času však Ţlutá řeka zanesla vysychající moře, které ho oddělovalo od pevniny, a tak vznikl poloostrov. Terén provincie lze rozdělit do tří částí. Západní část provincie je součástí Velké severočínské níţiny. Ústřední část provincie je hornatější neţ západní část, nachází se zde pohoří, z nichţ nejvýznamnější jsou pohoří Tai, Lu, Lao, Meng, Yi a Culai. Východní část Shandongu je tvořena vrchovinami, které většinou nedosahují výšek větších neţ 500 m n. m. Nejvyšší hora provincie, hora Tai, je součástí pohoří Tai a měří 1 545 m.4 1.2
Vodstvo
Shandongský poloostrov má členité pobřeţí s mnoha útesy, zálivy a ostrovy. Mezi zálivy při Shandongském pobřeţí patří záliv Laizhou na severu, záliv Wuleidao
山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 自然条件. Dostupné z WWW: . 3 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 自然概况. Dostupné z WWW: . 4 山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 地理概况. Dostupné z WWW: . 2
12
na jihovýchodě a záliv Jiaozhou na jihu u města Qingdao. Shandongské pobřeţí je dlouhé 3 024 km, coţ odpovídá asi 1/6 z celkové délky čínského pobřeţí. U pobřeţí provincie je roztroušeno 299 větších či menších ostrovů, největším ostrovem o rozloze 12 km2 je ostrov Nanchangshan v souostroví Miaodao. Celková rozloha pobřeţních vod náleţejících Shandongu je 170 000 km2, coţ je více, neţ činí rozloha samotného pevninského Shandongu.5 Hlavními vodními toky provincie jsou Ţlutá řeka a Velký kanál. Ţlutá řeka pramení na Tibetské náhorní plošině, teče nejdříve na severovýchod, pak se prudce stáčí k severu a obloukem obtéká Ordoskou plošinu. Do Shandongu přitéká z Henanu, protéká západní částí a vlévá se na severu provincie do zálivu Bohai. Ţlutá řeka sebou přináší spoustu naplavenin ze sprašové oblasti a v průběhu dějin několikrát změnila svůj tok, v současné době teče nad úrovní okolní půdy a rozděluje tak západní Shandong na povodí dvou řek – řeky Hai na severu a řeky Huai na jihu. Delta Ţluté řeky v severozápadní části Shandongu je nejniţším místem provincie s nadmořskou výškou 2-10 m n. m.6 Velký čínský kanál je nejdelším kanálem či umělou řekou na světě. Jeho stavba započala v 5. století př. n. l., později byl prodluţován a vylepšován a stal se důleţitou vodní cestou. V dřívějších dobách byl kanál vyuţíván pro transport věcí z jihu na sever, převáţně zemědělských produktů. Dnes je Velký čínský kanál dlouhý 1 776 km, začíná v hlavním čínském městě Peking, pokračuje přes Tianjin, provincie Hebei, Shandong, Jiangsu
a Zhejiang do
města
Hangzhou.
Do
provincie
Shandong vstupuje
na severozápadě a opouští ji na jihozápadě, v Shandongu také kanál dosahuje své nejvyšší nadmořské výšky 42 m.7 Kromě Ţluté řeky se v Shandongu nachází více neţ 1 000 dalších vodních toků, které jsou delší neţ 50 km. Z těchto vodních toků mezi největší patří řeky Tuhai, Majia, Dawen, Xiaoqing, Yi, Shu, Jiaolai, Wei, Si, Dagu, Wulong či Wanfu.8 Shandong neoplývá velkým počtem jezer. K těm větším patřím jezera Dongping, Baiyun, Qingsha a Shada. Největším jezerem o rozloze 1 375 km2 je jezero Nansi, coţ 山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 地理概况. Dostupné z WWW: . 6 Tamtéţ. 7 Grand Canal (China). In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 20 April 2002, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . 8 山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 自然条件. Dostupné z WWW: . 5
13
v překladu znamená Čtyři jiţní jezera. Toto jezero, které je největším sladkovodním jezerem na severu Číny a jedním z deseti největších čínských sladkovodních jezer, se nachází v jihozápadní části provincie při hranicích a sestává ze čtyř jezer – jezer Weishan, Zhaoyang, Nanyang a Dushan.9 1.3
Podnebí
Shandong má mírné monzunové podnebí s horkými vlhkými léty a chladnými, suchými zimami. Léta a zimy trvají déle, jara a podzimy jsou znatelně kratší. Odlišnosti jsou znát mezi západní a východní částí. Na poloostrově samotném je přímořské podnebí s poměrně mírnými zimami a ne příliš horkými léty. Oblasti, které jsou od pobřeţí vzdálenější, mají podnebí vnitrozemské s nevelkými sráţkami. Průměrné teploty v zimě se pohybují mezi -5 a 1C, v létě mezi 24-28C. Průměrné sráţky se pohybují mezi 550-950 mm. Jejich četnost klesá od východu na západ, nejvíce sráţek spadne v období od června do září.10 1.4
Fauna a flóra
V provinci lze narazit na 3 100 druhů rostlin, z toho je asi 900 druhů dřevin. Z volně ţijících zvířat, která jsou v severní Číně běţně k vidění, se tu vyskytuje více neţ 400 druhů suchozemských obratlovců. Mnoţství druhů ptáků vyskytujících se v Shandongu tvoří kolem 30 % celkového počtu druhů ptáků v Číně. Jsou mezi nimi i vzácné druhy, např. jeřáb mandţuský, labuť velká, jestřáb, poštolka rudonohá a běloocasý mořský orel.11 Shandong má díky své poloze při pobřeţí bohaté zdroje vodních rostlin a ţivočichů. Bohaiské moře má velice příznivý ekosystém, čímţ pro Shandong představuje studnici mořských produktů. Důleţitou hospodářskou hodnotu mají nejen ryby, které kaţdý rok v obrovských hejnech doputují k pobřeţí, ale i mořské řasy vyskytující se v mělkém moři. Nejdůleţitějšími mořskými produkty jsou mořští raci a plţi, mušle a mořské okurky.
山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-05]. 自然条件. Dostupné z WWW: . 10 Tamtéţ. 11 Tamtéţ. 9
14
Ze sladkovodních ţivočichů mají hospodářský význam ryby a raci kapři, makrely, mlţi; z rostlin rákos, orobinec, lotos apod.12 1.5
Nerostné suroviny
Shandong má bohaté zásoby nerostných surovin, bylo jich tu nalezeno 128 druhů. Z toho zásoby zlata, přírodní síry a sádrovce jsou největší v celé Číně. Shandongské zásoby přírodní síry představují více neţ 90 % čínských zásob, zásoby sádrovce více neţ 70 %. Na druhém místě jsou zásoby ropy, diamantů (více neţ 40 % celostátních zásob), kobaltu, magnezitu, hafnia a granitu. Kromě toho má provincie zásoby uhlí, soli, safíru, ţelezné rudy, brómu atd. Ze Shandongu pochází zhruba 26 % z celkového mnoţství zlata v Číně. Čína, jeden z největších producentů zlata na světě, se v roce 2010 opět umístila v produkci tohoto kovu na celosvětově prvním místě.13 V oblasti Jiaodong byly nalezeny zásoby ušlechtilých kovů, neţelezných kovů a nekovů – zejména zlata, mědi, tuhy, mastku, magnezitu apod. V centrální části provincie se nachází bohaté zdroje ţelezných kovů, průmyslových chemikálií, surovin pro stavební materiály a nekovů: ţelezo, bauxit, sádra, pískovec na výrobu skla, jíl, kamenná sůl, přírodní síra. V pobřeţních oblastech jsou zdroje ropy, zemního plynu a uhlí. Na jihozápadě se těţí především uhlí, většina uhelných dolů se nachází v krajích Zibo, Zaozhuang, Linyi a Yanzhou. Ropná loţiska jsou v deltě Ţluté řeky v Dongyingském kraji, další zásoby byly nalezeny v pobřeţních vodách.14
12
Tamtéţ. XINHUANEWS [online]. 2011-02-06 [cit. 2011-08-07]. China tops world in gold output in 2010. Dostupné z WWW: . 14 山东省国土资源厅 [online]. 2008-05-27 [cit. 2011-07-07]. 山东省矿产资源概况. Dostupné z WWW: . 13
15
Historie
2
Název provincie Shandong v překladu znamená „na východ od hor― (shan = hora, pohoří; dong = východ). V minulosti mělo označení „shandong― pouze zeměpisný význam, označovalo obecně území na východ od pohoří Taihang, kde ústí Ţlutá řeka do moře. Shandong je také známý pod starým názvem Qilu, zkráceně Lu. Tento název se vztahuje ke dvěma starodávným státům Qi a Lu, které na území Shandongu existovaly za vlády dynastie Západní Zhou (viz kap. 2.3).15 2.1
Období paleolitu a neolitu
Archeologické nálezy z okresu Yiyuan v kraji Zibo dokazují, ţe v této oblasti ţili lidé jiţ před 400 000-500 000 lety. V Shandongu byly nalezeny archeologické důkazy o přítomnosti kultury Beixin v okrese Teng, které se datují aţ do doby před 7000 lety. Z období pozdního neolitu byly objeveny pozůstatky po místní longshanské a dawenkouské kultuře, coţ potvrzuje, ţe se zemědělství a řemeslná výroba rozvíjely na území Shandongu jiţ před více neţ 7000 lety. Poblíţ města Dawenkou v Taianském kraji byly roku 1959 objeveny pozůstatky po tzv. kultuře Dawenkou (cca 4300-2500 př. n. l.), jejímţ centrem byla oblast pohoří Tai. Tato patriarchální kultura, která existovala současně s yangshaoskou kulturou, se vyskytovala v neolitickém období nejen na území Shandongu, ale i okolních oblastech.16 Z kultury Dawenkou se vyvinula a navázala na ni kultura Longshan, která byla soustředěna na středním a dolním toku Ţluté řeky před více neţ 4000 lety. Longshanská kultura vystřídala yangshaoskou a své jméno dostala po městě Longshan spadajícího pod jurisdikci hlavního města Jinan, kde byly roku 1928 na nalezišti Chengziya objeveny první vykopávky pozůstatků této kultury. V Shandongu byly objeveny
中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW: . 16 山东省情网 [online]. 2010-12-07 [cit. 2011-07-23]. 大汶口文化. Dostupné z WWW: . 15
16
longshanské osady, které uţ byly většinou opevněny valem s plotem z kůlů, a také velké mnoţství lesklé černé longshanské keramiky, jeţ byla na vysoké úrovni.17 2.2
Dynastie Xia (2100-1600 př. n. l.) a Shang (1600-1100 př. n. l.)
Legendárními Třemi dynastiemi čínského starověku byly dynastie Xia, Shang a Zhou. Pouze po nejmladší dynastii Zhou zůstaly vlastní písemné záznamy, které obsahovaly rovněţ informace o předchozí dynastii Shang. Teprve o mnoho století později se songští obchodníci začali zajímat o nápisy na bronzových nádobách z dynastie Shang. Nové informace o dynastii Shang však byly objeveny poté, co si na přelomu 19. a 20. století učenci všimli archaických nápisů na tzv. „dračích kostech―. Zdroj těchto věštebných kůstek byl vysledován do lokality poblíţ Anyangu v Henanu, kde archeologové objevili pozůstatky posledního shangského hlavního města.18 Uţ od dob dynastie Xia, kdy na Shandongském poloostrově ţili Dongyi lidé, existovala na území Shandongu otrokářská společnost. Následná dynastie Shang svým územím zasahovala do dnešní západní části provincie Shandong. Za rané vlády Shangů bylo jejich hlavní město několikrát přesunuto, třikrát z toho se město nacházelo na území Shandongu.19 2.3
Dynastie Zhou (1100-221 př. n. l.) a Qin (221-206 př. n. l.)
Většina prvního tisíciletí v Číně spadá do vlády dynastie Západních a Východních Zhou. Období vlády Východních Zhou se tradičně rozlišuje na tzv. období Jara a podzimu (770-476 př. n. l.) a období Válčících států (403-221 př. n. l.). V období Jara a podzimu se na jihovýchodě dnešního Shandongu rozprostíral stát Lu, který byl později dobyt jedním z největších a nejsilnějších států tehdejší doby – státem Chu. Stát Lu byl domovem slavného myslitele Konfucia, zakladatele konfucianismu (viz kap. 10.4).20 V období Válčících států existovalo na území Číny několik států, z nichţ nejsilnější byly státy Qi, Wei, Zhao, Han, Chu, Qin a Yan. Nejstarším státem z těchto „sedmi nejsilnějších― byl stát Qi, který se rozkládal na březích Bohaiského zálivu a Ţlutého moře na území dnešního Shandongu. Stát Qi, jehoţ hlavním městem bylo město Linzi, 山东省情网 [online]. 2010-12-07 [cit. 2011-07-23]. 龙山文化. Dostupné z WWW: . 18 FAIRBANK, John K. Dějiny Číny. Praha: Lidové noviny, 2010. s. 42. 19 中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW: . 20 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. II.. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1959. s. 462. 17
17
měl velice úrodnou půdu, která se stala základem pro rozvoj různých odvětví zemědělské výroby, především hedvábnictví. Centry výroby hedvábných a lněných látek byla města Linzi, Dingtao a Kangfu (dnešní Jining).21 Stát Qi prosperoval zejména díky rybolovu, solivarnictví a těţbě kvalitní ţelezné rudy.22 Stát Qi byl silný díky tomu, ţe na svém území provedl zásadní vojensko-správní a finanční reformy, jimiţ bylo zavedeno územně správní rozdělení. Byl také změněn daňový systém a ustaven státní monopol na sůl a ţelezo. Nicméně i přes svou sílu podlehl stát Qi dobyvačným Qinům. Stát Qin si postupně podmanil všechny staročínské státy a roku 221 př. n. l., po dobytí posledního zbývajícího státu Qi, sjednotil Čínu. Vláda dynastie Qin představuje přechod k feudální společnosti. 2.4
Období dynastie Han (206 př. n. l. – 220 n. l.)
Po dynastii Qin se vlády ujala dynastie Han, která na východě svého území zřídila království pod správami aristokratických rodů. Na území dnešního Shandongu bylo zřízeno království Qi.23 Za Hanů byla vytvořena severní obchodní cesta, která spojovala Čínu se vzdálenými zeměmi na Západě. Poněvadţ hedvábí, bylo za Hanů hlavním shandongským vývozním artiklem, začala se tato cesta nazývat „velkou hedvábnou cestou―. Po období rozkvětu, prosperity a klidu za vlády Hanů přišlo jiţ tradičně období krize a následného rozpadu. Obyvatelé se potýkali s tíţivými daněmi, které byly zvyšovány kvůli vojenským potřebám. Lidé se bouřili a vznikala různá povstání, z nichţ několik mělo původ právě v provincii Shandong. Jedno z největších lidových povstání v Shandongu se odehrálo na počátku 1. století n. l. poté, co Wang Mang, který se roku 9 n. l. prohlásil císařem nové dynastie Xin24, provedl reformy25, které zhoršily postavení lidových mas a prohloubily třídní rozpory. Shandongské obyvatelstvo utrpělo kvůli
中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW: . 22 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. II. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1959. s. 463. 23 FAIRBANK, John K. Dějiny Číny. Praha: Lidové noviny, 2010. s. 68. 24 Dynastie Xin panovala v letech 9-25 n. l., přerušila vládu dynastie Han. Po popravě Wang Manga byla obnovena vláda Hanů linií Východních Hanů. 25 Podrobněji: ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. II.. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1959. s. 509-511. 21
18
reformám velké škody a jak uţ to v čínských dějinách chodí, vyústila tato situace v tzv. povstání „Rudých obočí―26, jehoţ vůdcem byl rolník Fan Chong.27 Důvodů povstání bylo několik. Byly mezi nimi jiţ zmíněné důsledky reforem pro rolnické obyvatelstvo, svévolnost vyděračských úředníků a především hlad, kterým obyvatelé trpěli po sérii záplav. Hráze a přehrady na Ţluté řece se na počátku prvního století mnohokrát protrhly. Roku 11 n. l. došlo k dalšímu prolomení hráze na řece, které vedlo ke změně jejího koryta. To se rozdělilo na dvě ramena, čímţ řeka Shandong poloostrov prakticky odřízla od ostatního čínského území. Změna koryta způsobila četné záplavy, coţ vedlo hladové a zbídačené obyvatele hromadně k odchodu z domova. Povstání „Rudých obočí― se díky tomu šířilo rychle do všech oblastí. Povstalecké oddíly vedené potomky bývalé dynastie Han úspěšně dobyly hlavní město Chang’an a popravily Wang Manga, který se tu skrýval. Císařem byl prohlášen jeden z potomků císařského rodu Liu, ale toho ostatní povstalecké oddíly včetně „Rudých obočí― odmítly uznat a boje pokračovaly. Roku 25 n. l. byl císařem prohlášen Liu Xiu, který obnovil vládu dynastie Han. Obnovená linie byla nazvána Východní Chan. Povstání „Rudých obočí― bylo po sérii prohraných bitev definitivně potlačeno roku 29.28 Koncem druhého století vzplanulo v Shandongu a v jiných oblastech velké lidové hnutí známé jako povstání „Ţlutých turbanů― (ţluté turbany byly poznávacím znamením povstalců). Toto povstání propuklo roku 184 n. l. a v jeho čele byl taoistický kazatel Zhang Jiao, jenţ byl zakladatelem jedné z taoistických sekt.29 Povstání spolu s vnitřními válkami vedly ke konci Hanské dynastie a rozpadu Číny na tři samostatné státy – Wei, Wu a Shu. Shandong spadal během období Tří království do státu Wei, který ovládal území na severu Číny. 2.5
Období vlády dynastie Jin (265–420) po pád dynastie Ming (1368-1644)
Za vlády dynastie Jin (265–420) následovalo období relativního klidu, které však bylo narušeno nájezdy kočovníků. Na přelomu 3. a 4. století dochází k přílivu kočovníků – Hunů a především protomongolských kočovníků známých jako Xianbeiové. Kočovníci zaplavovali kraje v severní Číně včetně dnešního Shandongu 26
Vůdce povstání nakázal svým stoupencům, aby si obočí nabarvili rudou barvou, díky čemuţ se mohli povstalci mezi sebou lehce rozpoznat – odtud název hnutí „Rudých obočí―. 27 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. II.. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1959. s. 512-513. 28 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. II. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1959. s. 512-513. 29 Tamtéţ, s. 533-535.
19
a zakládali zde své státy. V těchto státech přijímali méně civilizovaní nájezdníci čínskou kulturu, uzavírali smíšené sňatky a dokonce si měnili příjmení na čínská.30 Na počátku období severních a jiţních dynastií připadlo území Shandongu do státu Severních Weiů (386-534). V dalších stoletích Shandong zaţil střídavě klidná a rušná období za dynastií Sui (581-618), Tang (618-907) a období Pěti dynastií (10. stol.).31 Období vlády dynastie Song (960-1279), bylo na jedné straně obdobím rozkvětu, kdy byly objeveny nové technologie a vynálezy. Ale na druhou stranu se země postupně dostala do područí kočovných kmenů v Asii. Shandong i další území severní Číny se dostaly ve 12. století pod kontrolu dţurčenů, kteří roku 1126 dobyli Kaifeng a na severu Číny zaloţili vlastní stát s vládnoucí dynastií Jin. V této době se začalo slovo Shandong uţívat jako vlastní jméno, kdyţ zde Jinové zřídili dvě správní jednotky.32 Za vlády mongolské dynastie Yuan (1271-1368) byla země vystavena svévoli jednotlivých mongolských vojevůdců, kteří spravovali jednotlivá území a vykořisťovali čínské obyvatelstvo. Dynstie Yuan byla zbavena vlády roku 1368, kdy se Zhu Yuanzhang prohlásil císařem a vznikla dynastie Ming. Právě za její vlády se Shandong stal plnohodnotnou provincií, i kdyţ území tehdejšího Shandongu bylo větší, neţ na kterém se rozprostírá současná provincie Shandong. Tehdy k ní patřila i část Liaodongského poloostrova.33 2.6
Období dynastie Qing (1644-1911)
Shandong ve své víceméně dnešní zeměpisné podobě vznikl za mandţuské dynastie Qing, která nahradila Mingy. Qingové byli v očích čínského lidu příčinou feudálního útlaku a ten se proti tomu bránil. Za jejich vlády neustával čínský lid v protimandţuském hnutí, v boji proti svým novým i dřívějším vládcům. Boj byl veden různými
tajnými
spolky
a sektami.
V Shandongu
bylo
v letech
1774-1775
zorganizováno povstání spolkem „Bílý lotos―. Ačkoli bylo povstání poraţeno, spolek definitivně rozbit nebyl a pokračoval ve svých agitacích.34 Dynastie Qing čelila od konce 18. století a především v 19. století nejen nepokojům a bojům uvnitř své země, ale začalo se zvyšovat vnější nebezpečí. „Čína, země 30
Tamtéţ, s. 781.
中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW:
31
. 32 Tamtéţ. 33 Tamtéţ. 34 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. V. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1963. s. 322.
20
s bohatými přírodními zdroji a největším počtem obyvatel na světě, avšak ekonomicky nemohoucí a zaostalá, stala se dějištěm koloniální rozpínavosti kapitalistických mocností, které tu chtěly ovládnout odbytové trhy pro své zboţí a získat nové surovinové zdroje pro svůj průmysl. Čína se postupně stávala polokolonií kapitalistických mocností.―35 Evropští a američtí kapitalisté však naráţeli na qingskou politiku omezování zahraničního obchodu. Po sporech způsobených problémem obchodu s opiem došlo k sérii tzv. opiových válek, které Čína prohrála. Čína byla nucena podepsat tzv. nerovnoprávné smlouvy, na základě kterých musela pronajmout vybraná teritoria ve městech na pobřeţí a otevřít řadu přístavních měst zahraničnímu obchodu. Cizinci, kteří se v těchto městech usadili, se těšili právu exteritoriality (nevztahovaly se na ně čínské zákony). Zboţí dováţené z tzv. smluvních států podléhalo směšně nízkým clům. Shandong se po první opiové válce octl v polokoloniálním a polofeudálním stavu. Pronikání zahraničního kapitálu do provincie narušovalo a brzdilo rozvoj národního kapitalismu. Dovoz zahraničního zboţí vedl k tomu, ţe mnoho shandongských řemeslníků a obchodníků zbankrotovalo a přišlo o práci, lidé na venkově čím dál více chudli. Začal se však pomalu rozvíjet průmysl – vyráběly se vojenská zařízení a munice; zřizovaly se továrny na výrobu vína a hedvábí; těţilo se uhlí, zlato, olovo apod.36 V roce 1897 došlo v Shandongu k významným událostem. Císařské Německo vyuţilo zabití dvou německých misionářů v listopadu 1897 jako záminky k tomu, aby obsadilo Shandong.37 Německé vojsko se vylodilo v zálivu Jiaozhou a obsadilo okolní území. Vzápětí nato dorazila do Číny vojenská expedice vedená princem Heinrichem a byla zahájena jednání. Na nich Německo po Číně poţadovalo pronajmutí zálivu Jiaozhou jako válečné námořní základny na 99 let a monopolní právo na stavbu ţeleznice v Shandongu a na těţbu nerostného bohatství v pásmu širokém 15 km po obou stranách ţeleznice. Kromě toho Německo poţadovalo další práva a výsady včetně souhlasu k tomu, ţe německá vojska obsadí území okolo zálivu Jiaozhou.
35
ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. VI. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. s. 302. 36 中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW: . 37 Podrobněji o problematice obsazení Shandongu Německem a posléze Japonskem a řešení tohoto problému: WOOD, Ge-zay. The Shantung question: a study in diplomacy and world politics. New York: Fleming H. Revell company, 1922.
21
Mandţuský dvůr na německé poţadavky přistoupil poté, co se přesvědčil, ţe výbojnou politiku Německa mlčky schvalují Anglie a Rusko.38 Německým příkladem se řídily další mocnosti, Anglii např. připadl shandongský přístav Weihai. Čína tak byla po dalších „nájemních― smlouvách rozdělena na jednotlivé sféry vlivu. Jak vyplývá z historie, Shandong byl líhní různých sekt a povstání. Také poté, co Němci obsadili Jiaozhou a nastolili tu otevřené koloniální panství, se v Shandongu rozhořelo další lidové povstání namířené proti imperialistům a vládě. Hlavní roli hrál spolek Yihetuan, který byl odnoţí spolku „Bílý lotos―. Heslem hnutí Yihetuan byla podpora mandţuské dynastie a vyhnání cizinců. Imperialisté, kteří účastníkům tohoto hnutí říkali „boxeři―, se hnutí obávali. Zapříčinili se o to, ţe guvernér Shandongu Yuxian byl za podporu boxerů odvolán a ve své funkci nahrazen Yuan Shikaiem. Ten ihned podnikl kruté kroky k potlačení boxerského hnutí.39 Mandţuové v čele s císařovnou Cixi se rozhodli vyuţít boxerského hnutí pro udrţení své nadvlády. Dvůr vydal rozkaz přerušit operace proti boxerům a vyhlásil válku mocnostem, které vpadly do Číny. Imperialistické mocnosti, pod záminkou, ţe chtějí osvobodit zastupitelské úřady v Pekingu, poslaly do Číny svá intervenční vojska. Ta po cestě z Tianjinu do Pekingu drancovala, ničila, vypalovala města a vesnice a vyhlazovala obyvatele. Po příchodu do Pekingu město vyplenila a do obyvatelů vojáci nemilosrdně stříleli.40 Přes kruté trestní operace pokračovali boxeři v odporu, díky tomu sílily ozbrojené protivládní a proticizinecké akce v různých provinciích. Odpor čínského lidu překazil západním mocnostem plány na rozdělení si Číny mezi sebe (o Shandongský poloostrov usilovalo Německo) a donutil je podepsat dohodu s Qingy. Čína se touto smlouvou zavázala platit mocnostem vysoké válečné náhrady. 2.7
Yuan Shikai a japonská nadvláda (1912-1922)
Po Xinhaiské revolucie se vlády zmocnil Yuan Shikai, který se opíral o cizí imperialisty, čínské statkáře, kompradory, vojenské generály a úředníky. Roku 1914 rozpustil parlament a začalo období Yuan Shikaiovy diktatury. Nechvalně proslulým se 38
ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. VII. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. s. 259. 39 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. VII. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. s. 262-264. 40 Tamtéţ.
22
stal kvůli souhlasu s jednadvaceti japonskými poţadavky. Japonsko totiţ vyuţilo situace, kdy byly západní mocnosti zaneprázdněny válkou v Evropě, aby si upevnilo svou moc na východoasijském kontinentě. V listopadu 1914 se Japonci zmocnili podstatné části poloostrova Shandong, který byl aţ do té doby sférou zájmu Německa. Kromě německého „pronajatého území― Jiaozhou se zmocnili i ţeleznice vedoucí z přístavu Qingdao do hlavního města provincie Shandong Jinanu. Tímto se pod japonskou kontrolu dostala prakticky celá provincie Shandong s 30 mil. obyvatel.41 18. ledna 1915 předloţilo Japonsko Číně „21 poţadavků―, z nichţ se první část týkala vlády Japonska nad Shandongem. Yuan Shikai přijal těchto „21 poţadavků― 9. května 1915, čímţ se Shandong dostal pod nadvládu Japonska. Den přijetí japonských poţadavků vešel do dějin jako den národní hanby. Japonsko si o rok později zajistilo souhlas
západních
mocností
s tím,
ţe
mu
budou
předána
německá
„práva― v Shandongu.42 Otázka japonské nadvlády v Shandongu se projednávala roku 1919 na mírové konferenci v Paříţi. Čína se konference účastnila jako jedna z tzv. „válčících mocností s omezenými zájmy― 43 . Čína od konference očekávala, ţe jí toto její území bude navráceno. „Japonsko ţádalo, aby mu mírová smlouva zabezpečila předání všech německých práv v Šan-tungu. Přitom se odvolávalo na to, ţe Francie a Anglie uznaly jeho
nároky
zakotvené
v tajných
smlouvách
z roku
1917,
i na
svůj
,21.
poţadavek‘ a na dohody, které vnutilo Číně v důsledku těchto ,poţadavků‘.―44 O Shandongu se na konferenci jednalo v rámci otázky kompenzace Japonsku za účast ve válce. Čínská delegace nebyla do sálu na jednání ani připuštěna jakoţto „vítězná země s omezenými zájmy―. „Po krátkém jednání potvrdily velmoci právo na Shandong Japonsku jako ,výraz vděčnosti za pomoc ve válce proti Německu‘. Skutečnost, ţe byl Shandong aţ do konce 19. století nezpochybnitelnou součástí Číny a ţe i Čína se angaţovala ve válce na straně velmocí, zcela ignorovaly.―45 Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu nevole a rozruchu v Číně, coţ časem vyústilo v „Májové hnutí―. Lidé ţádali odstranění nerovnoprávných smluv nejen s Japonskem 41
BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. s. 19. 42 Tamtéţ, s. 19-20. 43 tzn. Čína se mohla účastnit pouze těch jednání, která se jí bezprostředně týkala 44 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. VIII. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966. s. 108. 45 BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. s. 29-30.
23
a poraţenými zeměmi, ale také s vítěznými velmocemi. Nicméně na paříţské konferenci rozhodla 30. dubna 1919 Rada čtyř s definitivní platností o tom, ţe bývalé německé kolonie v Shandongu budou předány Japonsku. Co se týče „21 poţadavků―, ty Rada odmítla projednat s tím, ţe přesahují rámec kompetencí této konference. Čínská delegace, jednajíc v souladu s poţadavky protestních hnutí v Číně proti rozhodnutí konference, mírovou smlouvu uzavřenou ve Versailles 28. června 1919 nepodepsala.46 2.8
Mezinárodní konference ve Washingtonu (1921-1922)
K dalšímu projednání otázky Shandongu došlo roku 1921-1922 na mezinárodní konferenci ve Washingtonu, kterou iniciovala vláda USA za účelem vyřešení problémů v pacifické oblasti. Konference začala 12. listopadu 1921 a účastnily se jí USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Čína, Itálie, Belgie, Holandsko a Portugalsko. Čína předloţila program, ve kterém mimo jiné ţádala záruku územní celistvosti a politické nezávislosti, neutralitu v případě budoucí světové války a slib, ţe mocnosti nebudou mezi sebou uzavírat smlouvy na úkor Číny. Dále Čína ţádala o zrušení práva exteritoriality cizinců, navrácení bývalých německých drţav v Shandongu od Japonska, zrušení „21 poţadavků―, daňovou a celní nezávislost atd.47 Po několika týdnech jednání byla 4. února 1922 uzavřena smlouva mezi Japonskem a Čínou. „Japonsko se zavázalo, ţe odvolá vojska ze Šan-tungu. Správu nad uhelnými a ţelezorudnými doly, které před válkou patřily Německu, převzala smíšená společnost čínsko-japonská. Ţeleznice Čching-tao—Ťi-nan byla navrácena Číně s podmínkou, ţe Japonsku nahradí její majetkovou hodnotu. Později Japonsko poskytlo Číně k tomu účelu úvěr, a tak si udrţelo značný vliv v provincii Šan-tung.―48 6. února 1922 byla na konferenci podepsána tzv. smlouva devíti mocností. Smluvní státy se zavázaly, ţe budou respektovat svrchovanost a územní a správní celistvost Číny, avšak nebyly navrţeny ţádné záruky, ţe toto prohlášení bude dodrţeno. V zájmu západních mocností bylo, aby Čína zůstala nadále v polokoloniální závislosti.
46
BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. s. 30-31. 47 Tamtéţ, s. 37. 48 ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. VIII. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966. s. 386.
24
2.9
Shandong po r. 1922
Shandong se po navrácení Číně roku 1922 stal součástí území ovládaného klikou Zhili. Proti této klice vystoupil roku 1924 zhiliský generál Feng Yuxiang se svou armádu a porazil ji. Feng Yuxiang byl ochoten se spojit s národně osvobozeneckým hnutím. Jeho převrat v Pekingu však usnadnil cestu pro projaponsky orientované militaristy z Fengtianské kliky. Generál Zhang Zuolin, který ovládal severovýchodní Čínu, získal moc nad Pekingem a zřídil kontrolu nad provinciemi Zhili, Shandong, Jiangsu a Anhui.49 Koncem května 1927 dorazily do Shandongu opět vojska japonských militaristů a obsadily
Qingdao
a Jinan.
Tato
ozbrojená
intervence
měla
zadrţet
útok
kuomintangských vojsk směrem na sever. Zvedlo se tu ale silné protijaponské hnutí a lidé bojkotovali japonské zboţí v Číně, tudíţ se Japonsko stáhlo zpět. V dubnu 1928 však znovu japonská vojska vtrhla do Shandongu pod záminkou, ţe je zde třeba chránit ţivotní zájmy a majetek japonských obyvatel.50 Japonsko bylo nuceno opět svá vojska ze Shandongu stáhnout poté, co se zvedla další silná vlna protijaponského hnutí a opětovného bojkotu japonského zboţí a po vyslovení sovětské vlády proti tomuto agresivnímu činu Japonska. Evakuace japonských vojsk ze Shandongu skončila v květnu 1929. Po zahájení japonsko-čínské války se japonská vojska přesunula z jihu na sever a zahájila boje v Shandongu. Hlavní město této provincie dobylo Japonsko díky zradě kuomintangského velení. 10. ledna 1938 se v Qingdau vylodil japonský výsadek.51 Komunistická strana v Shandongu vybudovala ve středu provincie základnu lidového protijaponského odporu. Její partyzánské oddíly několikrát porazily japonské divize na shandongském území. Avšak Japoncům se nakonec podařilo zvítězit a dosáhnout svého cíle v této oblasti – ovládli ţeleznici spojující Tianjin s městem Pukou. Japonské posádky zůstaly v Shandongu aţ do konce japonsko-čínské války v roce 1945. Po konci japonsko-čínské války se více rozhořely boje mezi komunisty a kuomintangskými stoupenci. Komunisté měli v roce 1945 na území Shandongu své posádky. Komunističtí partyzáni zde postupně dobyli ţeleznici z Qingdaa do Jinanu. V Jinanu, důleţitém ţelezničním uzlu, obklíčili posádku kuomintangských vojáků, 49
ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. IX. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1967. s. 111. 50 Tamtéţ, s. 82. 51 Tamtéţ, s. 436.
25
kterou později komunisté přemohli. Tím se otevřela cesta směrem na jih, k Suzhou a Nanjingu. Boje mezi Kuomintangem a komunisty skončili roku 1949 vítězstvím komunistů a vyhlášením Čínské lidové republiky. Několik let po vzniku ČLR patřila část západního území dnešního Shandongu do provincie Pingyuan. Tato provincie však existovala jen do roku 1952. Po jejím zrušení připadly oblasti Liaocheng, Heze a Huxi provincii Shandong. Po několik dalších let probíhaly ještě administrativní a menší územní změny, např. roku 1963 připadl pod jurisdikci Shandongu okres Dongming, který předtím patřil k Henanu.52 Provincie Shandong se od vzniku ČLR do dnešní doby vypracovala v jednu z nejvýznamnějších a nejrozvinutějších provincií v republice.
中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-30]. 历史概况. Dostupné z WWW: . 52
26
Obyvatelstvo a národnosti
3 3.1
Obecný přehled
Především díky poloze na dolním toku Ţluté řeky si lidé území dnešního Shandongu vybírali jako svůj domov jiţ v paleolitu a neolitu. V dávných dobách se tu usadila nejpočetnější národnost čínského obyvatelstva Hanové. V průběhu dějin se Shandong stával centrem Hanské populace, kde kromě Hanů ţili i další národnostní menšiny jako Huiové, Mongolové a Mandţuové. Obzvláště od 13. století byl zaznamenán nárůst příslušníku Huiské a Mongolské etnické menšiny. Od zaloţení Čínské lidové republiky se střídaly období pozitivního přírůstku s negativními. Od 60. let 20. století počet obyvatel Shandongu stále narůstá. V současnosti je Shandong druhou nejlidnatější provincií Čínské lidové republiky po Guangdongu. Podle oficiálních údajů zjištěných během šestého sčítání čínského lidu, které proběhlo ke konci roku 2010, bylo v Shandongu k 1. lednu 2011 oficiálně zaznamenáno 95 793 065 obyvatel, coţ je o 5 mil. obyvatel více neţ při sčítání lidu k roku 2000.53 Hrubý roční přírůstek v posledním desetiletí tedy představoval 0,54 %. Průměrná hustota zalidnění činí 609,5 osob na 1 km2. Z celkového počtu trvalých obyvatel provincie připadá 50,57 % na muţskou populaci, 49,43 % tvoří ţeny.54 Co se týče věkového rozloţení obyvatelstva, čínská populace čelí stárnutí. Dle výsledků šestého sčítání obyvatelstva v roce 2010 představují lidé ve věku 0-14 let 15,74 %, lidé ve věku 15-64 let 74,42 % a lidé starší 65 let 9,84 % z celkového obyvatelstva provincie. Oproti roku 2000 klesl počet lidí ve věku 0-14 o 5,11 %, počet obyvatel v produktivním věku 15-64 let narostl o 3,3 %, taktéţ vzrostl počet lidí ve věku nad 65 let o 1,81 %.55 Za posledních asi 30 let se Shandongské vládě podařilo díky přísnému dohledu korigovat nárůst populace. Klesla porodnost, čímţ se sníţil roční nárůst obyvatel. Kontrola populace pozitivně přispěla ke zlepšení sociální a ekonomické situace 中华人民共和国国家统计局 [online]. 2011-04-29 [cit. 2011-07-13]. 2010 年第六次全国人口普查主 要数据公报 (第 2 号). Dostupné z WWW: . 54 山东省第六次人口普查办公室. 山东统计信息网 [online]. 2011-05-05 [cit. 2011-07-13]. 山东省 2010 年第六次全国人口普查主要数据公报. Dostupné z WWW: . 55 Tamtéţ. 53
27
provincie, přesto však jisté problémy přetrvávají. Současný stav nízké porodnosti je poměrně nestabilní a hrozí, ţe porodnost opět naskočí, neboť lidí v plodném věku přibývá. Ekonomické i sociální rozdíly mezi jednotlivými oblastmi i okresy jsou stále viditelné. Problematika stárnutí obyvatelstva je taktéţ stále aktuální. Proto chce shandongská vláda v dalších letech kromě jiného udrţet a stabilizovat nízkou porodnost a nízký přirozený přírůstek, sníţit úmrtnost kojenců a rodiček, kontrolovat poměr mezi pohlavími a vylepšit politiku plánovaného rodičovství.56 Tabulka 1: Rozložení obyvatelstva podle krajů 57
Kraj
Počet obyvatel
Počet obyvatel
v roce 2010 (v tis.)
v roce 2000 (v tis.)
1.
Linyi
10 039
9 943
2.
Weifang
9 086
8 495
3.
Qingdao
8 715
7 494
4.
Heze
8 288
8 098
5.
Jining
8 082
7 740
6.
Yantai
6 968
6 636
7.
Jinan
6 814
5 922
8.
Liaocheng
5 790
5 412
9.
Dezhou
5 568
5 294
10.
Tai’an
5 494
5 335
11.
Zibo
4 530
4 185
12.
Binzhou
3 749
3 564
13.
Zaozhuang
3 729
3 547
14.
Weihai
2 805
2 597
15.
Rizhao
2 801
2 686
16.
Dongying
2 035
1 793
17.
Laiwu
1 299
1 234
Poznámka: počet obyvatel je udáván v tis., zaokrouhleno na tisíce
山东人口网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. 人口省情. Dostupné z WWW: . 57 山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-13]. 普查公报. Dostupné z WWW: . 56
28
3.2
Životní úroveň obyvatel
Během posledního desetiletí se ţivotní podmínky obyvatel plynulým tempem zlepšují. Hodnota průměrné roční mzdy ve městech i na venkově se s léty zvyšuje, ovšem spolu s tím se v závislosti na vzrůstajících cenách komodit zvyšují nároky na výdaje obyvatel. V roce 2010 činil ve městech průměrný roční disponibilní příjem na jednoho obyvatele 19 946 yuanů58, o 12 % více neţ v roce předchozím. Roční výdaje na jednoho obyvatele vzrostly o 9,2 % na 13 118 yuanů, z toho připadlo 4 204 yuanů na potraviny. Nezaměstnanost v městských oblastech v roce 2010 mírně klesla na 3,36 %.59 Shandongská se snaţí zlepšit ţivotní úroveň venkovských obyvatel. Průměrný roční čistý příjem na osobu se v roce 2010 zvýšil pro venkovské obyvatelstvo oproti roku předchozímu o 14,2 % na 6 990 yuanů. Současně se zvýšením mzdy však vzrostly i výdaje na jednu osobu, jejichţ celková roční průměrná hodnota se navýšila o 8,8 % na 4 807 yuanů, na potraviny připadlo 1 804 yuanů.60 Tabulka 2: Přehled hodnot čistého příjmu obyvatelstva za rok (yuany) 61
r. 2005
r. 2007
r. 2009
r. 2010
městské obyvatelstvo
10 745
14 265
17 811
19 946
venkovské obyvatelstvo
3 931
4 985
6 119
6 990
3.3
Národnostní menšiny
Dle výsledků prvního sčítání lidu roku 1953 ţili v Shandongu příslušníci 14 etnických menšin z tehdy celkových 41 oficiálně uznávaných menšinových národností. Při dalších sčítáních počet jednotlivých menšin narůstal, v roce 1964 jich bylo zaznamenáno 30, v roce 1982 uţ 38 a roku 1990 počet národnostních menšin činil 53 z celkových 55 oficiálních čínských národnostních menšin.62 Dnes tvoří více neţ 99 % populace v Shandongu Hanové. Zbývající necelé 1 % shandongské populace představují národnostní menšiny, ze kterých tu ţijí především 58
Yuan je čínská měnová jednotka, 1 yuan=2,66 Kč (ke dni 2011-08-12). 国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-07-13]. 2010 年山东省国 民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 60 Tamtéţ. 61 Tamtéţ. 62 山东统计信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-13]. 人口构成. Dostupné z WWW: . 59
29
Huiové a Mandţuové. Ačkoli se dnes v Shandongu nachází příslušníci kaţdé etnické menšiny, počty jejich příslušníků se velice různí. Dle posledních dostupných údajů byly ke konci roku 2008 nejpočetnější menšinou v Shandongu Huiové, jejichţ počet přesahuje 500 tis. obyvatel. Huiové tedy tvoří kolem 3/4 celkového počtu obyvatel národnostních menšin v Shandongu. Na druhé místo se řadí Mandţuové, dále pak Korejci, Mongolové,
Miaové, Yiové
a Zhuangové. Počty příslušníků těchto
jednotlivých šesti národností přesahují 5 000.63 3.3.1 Etnická menšina Hui Přestoţe mají Huiové svou vlastní autonomní oblast Ningxia, jsou ve velkých počtech roztroušeni po celé Číně. Ţijí rovněţ v Shandongu, kde tvoří nejpočetnější místní národnostní menšinu. Jsou roztroušeni po celé provincii, nejvíce je jich soustředěno zejména v severozápadní části - v krajích Jinan, Dezhou, Tai’an, Heze a Liaocheng.64 Huiové si v průběhu dějin, kdy ţili vedle etnických Hanů, osvojili čínský jazyk. Dnes mluví dialekty čínštiny okolního obyvatelstva a s Číňany sdílí jejich znakové písmo. V jejich slovní zásobě se však zachovaly četné arabské či perské fráze a slova. Od Hanů se odlišují zejména svým náboţenstvím, drtivá většina jich je pravověrnými muslimy sunnitského vyznání. Další specifickou odlišností Huiské národnosti je například jejich styl oblékání - muţi nosí na hlavě bílé kulaté čapky a ţeny si své hlavy halí do šátků. V čínské populaci ţijí poněkud odděleně – mají své vlastní čtvrtě, restaurace, svá typická jídla, zvyky a náboţenské obřady. Věnují se především zemědělství, mnoho Huiů také provozuje huiské jídelny či restaurace.65 3.3.2 Etnická menšina Manchu (Mandžu) Mandţuové, druhá nejpočetnější národnost v Shandongu, ţijí kromě Shandongu především v provinciích Jilin, Liaoning, Hebei a Vnitřním Mongolsku. V Shandongu je většina Mandţuů soustředěna v krajích Qingdao, Weifang, Jinan a Zibo.66
山东省情网[online]. 2010-03-04 [cit. 2011-07-13]. 2009 年全省概况. Dostupné z WWW: . 64 中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. 人口 民族. Dostupné z WWW: . 65 MALINA, Jaroslav a KOLMAŠ, Josef. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 110. 63
30
Jsou to potomci kočovného kmene ze severu. Po sesazení Mingské dynastie ovládli Čínu a zaloţili Qingskou dynastii. V průběhu jejich nadvlády došlo k jejich absolutnímu počínštění. Původně měli Mandţuové své vlastní písmo i jazyk, ale po dobytí Číny postupně přijali čínskou kulturu a čínský jazyk, některé jejich zvyky přetrvaly díky tomu, ţe se staly součástí zvyků a obyčejů ostatních čínských obyvatel. Mandţuština je dnes pouţívána uţ jen ve venkovských oblastech, dochází však ke snahám tento jazyk oţivit a zabránit jeho vymření. V dnešní době se Mandţuové věnují především zemědělství a chovu dobytka. V městských oblastech se uplatňují zejména v průmyslových odvětvích.67 3.3.3 Mongolská etnická menšina Příslušníci mongolské národnosti ţijí zejména v Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko,
dále
pak
v Autonomní
oblasti
Xinjiang,
v Gansu,
Qinghaii
a severovýchodní Číně. V Shandongu ţije nejvíce Mongolů ve městě Zibo.68 Mongolské kmeny sjednocené Čingischánem podnikaly časté nájezdy na čínské území. Ve 13. století se jim podařilo Čínu dobýt a Kublaj-chán zde zaloţil mongolskou dynastii Yuan, která vládla aţ do roku 1368. Mongolové mají své písmo i jazyk, který patří do altajské jazykové rodiny a má několik dialektů. Tradiční mongolské písmo vzniklo ve 13. století na základě písma ujgurského. Dnešní podobu získala psaná mongolština ve 20. století, kdy se zavedla povinně cyrilice. Mongolové byli animisté a věřili v nadpřirozeno, dnes jsou to povětšinou lamaisté. Mongolové byli odjakţiva spíše zemědělci a chovatelé dobytka. Tomuto ţivobytí a stylu ţivota se věnují dodnes, většina jich je zaměstnána v zemědělství či průmyslu.69 3.3.4 Etnická menšina Miao Většina příslušníků národnosti Miao ţije v oblasti jiţní a jihozápadní Číny, menší skupiny se pak vyskytují na severu a roztroušeně v Shandongu. Miaové mají svůj vlastní jazyk miaoštinu, která tvoří samostatnou větev čínsko-tibetského jazykového 中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. 人口 民族. Dostupné z WWW: . 67 MALINA, Jaroslav a KOLMAŠ, Josef. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 117. 68 中国·山东 [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. 人口 民族. Dostupné z WWW: . 69 MALINA, Jaroslav a KOLMAŠ, Josef. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 118-119. 66
31
kmene a má několik dialektů. Specifikací národnosti Miao je jejich víra v nadpřirozeno a magii. Tradičními miaoskými výrobky jsou krásné výšivky, brokáty, vystřihovánky a batika. Co se týče tradičního oděvu, liší se styly podle oblastí, ale ţeny a dívky rády nosí bohatě zdobené sukně a velké mnoţství šperků.70 Miaové se převáţně zabývají zemědělstvím, případně lovem zvířat.
70
Ministry of Foreign Affairs of the Peoples’s Republic of China [online]. 2000-11-15 [cit. 2011-07-13]. The Miao ethnic minority. Dostupné z WWW: .
32
4
Politický systém a administrativní členění
4.1
Politický systém
4.1.1 Politický systém ČLR Současná čínská ústava, která byla přijata 4. 12. 1982, charakterizuje Čínskou lidovou republiku jako socialistický stát demokratické diktatury lidu, v jejímţ čele je dělnická třída, a která je zaloţena na svazku dělníků a rolníků. Ústava ustanovuje Komunistickou stranu ČLR výhradní vládnoucí politickou stranou a zakotvuje rovnost všech národů a národností, přiznává jim právo na ekonomický a kulturní rozvoj v souladu s jejich zvláštnostmi a různými potřebami.71 Ústava určuje, ţe veškerá moc ve státě je v rukou lidu. Shromáţdění lidových zástupců jsou základem čínského politického systému, neboť představují orgány, jeţ uplatňují moc lidu. Poslanci těchto shromáţdění na příslušných úrovních jsou voleni voliči, kterým jsou za svou činnost odpovědní. Nejvyšším zákonodárným orgánem je Všečínské shromáţdění lidových zástupců (VSLZ) a jeho Stálý výbor, který plní funkci VSLZ mezi jeho zasedáními. VSLZ rozhoduje o důleţitých otázkách země a volí nejvyšší vedoucí činitele ve státě. Prezident, nejvyšší představitel země, je spolu s viceprezidentem, předsedou Nejvyššího lidového soudu a dalšími významnými činiteli volen právě VSLZ.72 Nejvyšším orgánem správní a výkonné moci v ČLR je Státní rada, které jsou podřízeny příslušné orgány státní moci na niţších úrovních. Státní rada je volena na stejné funkční období jako VSLZ a je mu zodpovědná ze své činnosti. „Je sloţena z předsedy, náměstků předsedy, státních poradců, ministrů zodpovědných za jednotlivá ministerstva nebo komise, generálního sekretáře a vedoucího sekretariátu.― 73 V ČLR funguje pluralitní politický systém s tím, ţe vládnoucí politickou stranou je Komunistická strana Číny, s níţ spolupracují ostatní strany. Mimo KS Číny existuje
71
Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-0722]. Politický systém. Dostupné z WWW: . 72 Tamtéţ. 73 Tamtéţ.
33
v Číně ještě osm dalších politických stran 74 , které spolupracují s KS Číny jakoţto vedoucí stranou a podílí se na jednáních a rozhodnutích o státních záleţitostech.75 Hlavním orgánem KS Číny je Ústřední výbor komunistické strany Číny, který řídí její činnost a kontroluje veškeré dění v zemi. V čele tohoto výboru stojí generální tajemník, dnes je jím současný prezident ČLR Hu Jintao.76 4.1.2 Politický systém na místních úrovních Stejné rozdělení moci jako na nejvyšší úrovni platí na niţších administrativních stupních (provincie, kraje, okresy, obce), avšak volnost rozhodování je omezena zákony. 77 Správní orgány na místní úrovni zahrnují shromáţdění lidových zástupců, lidové vlády, lidové soudy a lidové prokuratury. Na místní úrovni jsou orgány státní moci shromáţdění lidových zástupců (SLZ) a jejich stálé výbory, které vykonávají funkce SLZ mezi jeho zasedáními. Shromáţdění lidových zástupců dohlíţí na práci lidových vlád, soudů a prokuratur na příslušné úrovni. Poslanci SLZ na úrovni provincií, autonomních oblastí a měst pod ústřední správou jsou voleni poslanci SLZ následujícího niţšího stupně. Od okresní úrovně výše jsou členové vlád a shromáţdění voleni na 5 let, v niţších úrovních pak na roky 3.78 Shromáţdění lidových zástupců v rámci své kompetence rozhodují a přijímají příslušná nařízení o plánech hospodářského a ekonomického rozvoje a rozvoje místních sluţeb. Tato nařízení nesmějí být v rozporu s ústavou, zákony a administrativními nařízeními. SLZ na své úrovni volí buď guvernéry provincií, předsedy autonomních oblastí, starosty měst, nebo u niţších článků předsedy lidových vlád. Shromáţdění lidových zástupců, která jsou na úrovni okresu a výše, volí a mohou odvolat předsedy lidových soudů a prokurátory příslušné úrovně. Všechny orgány místní správy příslušné úrovně jsou podřízeny a zodpovídají se správním orgánům, které jsou o úroveň výš.79
74
Podrobněji: Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 201107-22]. IV. The System of Multi-Party Cooperation and Political Consultation. Dostupné z WWW: . 75 Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-0722]. Politický systém. Dostupné z WWW: . 76 Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. The Communist Party of China. Dostupné z WWW: . 77 Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-0722]. Politický systém. Dostupné z WWW: . 78 SILNÁ, Nataša a ŠKVAŘIL, Jaroslav. Čínská lidová republika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. s. 110-111. 79 Tamtéţ.
34
Výkonnými orgány shromáţdění lidových zástupců příslušných stupňů jsou místní lidové vlády, jeţ jsou SLZ ze své činnosti odpovědny. Místní lidové vlády zároveň fungují pod jednotným vedením Státní rady.80 Místními soudními orgány jsou místní lidové soudy, které jsou ze své činnosti odpovědny těm státním orgánům státní moci příslušného stupně, kterými byly vytvořeny. Rozlišují se tyto stupně místních lidových soudů: základní, středního stupně a vyšší. Na místní lidové soudy dohlíţí Nejvyšší lidový soud, který je odpovědný VSLZ.81 4.1.3 Provinční vláda Shandongu Jak uţ bylo řečeno výše, v provinciích vykonávají administrativu provinční vlády, vedle nichţ existují paralelně provinční výbory Komunistické strany Číny. Provinční lidová vláda provincie Shandong, která sídlí v hlavním městě Jinanu, je nejvyšším místním správním výkonným orgánem v Shandongu. Je však přímo podřízená Státní radě, která rozhoduje o rozdělení pravomocí mezi vládou ústřední a vládou provinční a můţe zrušit nevhodná rozhodnutí a nařízení provinční vlády. Kromě Státní rady je provinční lidová vláda Shandongu za svou činnost odpovědná i Shromáţdění lidových zástupců provincie Shandong, které vydává zákony, nařízení a rozhodnutí.82 Funkcí provinční vlády Shandongu je provádět ve své správní oblasti správní činnost v oblasti vzdělání, hospodářství, vědy, kultury, zdravotnictví, tělovýchovy, rozvoje městských a venkovských oblastí, veřejné bezpečnosti, financí, občanských a etnických záleţitostí, soudní správy a plánovaného rodičovství. Dále vydává rozhodnutí a nařízení, volí či odvolává správní funkcionáře, které školí, odměňuje a posuzuje jejich činnost. Kromě výše zmíněných funkcí dohlíţí provinční vláda na činnost vlád niţších stupňů – okresních a obecních.83 Shandongská provinční lidová vláda se skládá ze 42 provinčních vládních oddělení – generálního úřadu, 25 provinčních ministerstev, kontrolního úřadu pod správou provinční vlády a dalších 16 vládních úřadů pro různé oblasti zájmu (např.
80
SILNÁ, Nataša a ŠKVAŘIL, Jaroslav. Čínská lidová republika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. s. 110-111. 81 Tamtéţ, s. 112. 82 Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. VI. The Local Administrative System. Dostupné z WWW: . 83 Tamtéţ.
35
Shandongský provinční úřad pro ochranu ţivotního prostředí, Shandongský provinční úřad pro rádiové a televizní vysílání, Shandongský provinční úřad pro turistiku apod.).84 V čele lidové vlády provincie Shandong je guvernér – v současném volebním období je jím Jiang Deming. Dále úzké vedení vlády tvoří osm viceguvernérů a poradci. 85 Skutečná moc je nicméně soustředěna v rukou tajemníka provinčního výboru Komunistické strany ČLR provincie Shandong, který má více pravomocí neţ guvernér. Současným shandongským tajemníkem KS Číny je Jiang Yikang. Provinční tajemníci KS Číny jsou voleni lidmi na nejvyšších stranických pozicích, jejich funkcí je vykonávat stranickou politiku a dohlíţet na činnost provinční lidové vlády.86 4.2
Administrativní členění
4.2.1 Administrativní členění v ČLR V ČLR byl v souladu s ústavou zaveden třístupňový systém státní správy87: 1. provincie, autonomní oblasti a města přímo pod ústřední správou 2. provincie a autonomní oblasti se dále dělí na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města 3. okresy a autonomní okresy se dělí na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin Města pod přímou ústřední správou a velká města v provinciích a autonomních oblastech se dále dělí na obvody a okresy. Autonomní prefektury jsou správně děleny na okresy, autonomní okresy a města. Dnes má ČLR 34 administrativních jednotek:
22 provincií 88 : Heilongjiang, Jilin, Liaoning, Hebei, Henan, Shandong, Jiangsu, Anhui, Shanxi, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Sichuan, Yunnan, Guizhou, Guangdong, Hainan, Hunan, Jiangxi, Fujian, Zhejiang, Hubei
84
Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. Shandong. Dostupné z WWW: . 85 中国·山东 [online]. c2006 [cit. 2011-08-01]. 省政府领导成员. Dostupné z WWW: . 86 Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006, 2011-06-10 [cit. 2011-07-22]. Local Leadership. Dostupné z WWW: . 87 中国政府门户网站. 中华人民共和国中央人民政府门户网站 [online]. 2005-06-15 [cit. 2011-08-01]. 中华人民共和国行政区划. Dostupné z WWW: . 88 ČLR si navíc nárokuje Taiwan.
36
5 autonomních oblastí (AO): Ujgurská AO Xinjiang, AO Vnitřní Mongolsko, Huiská AO Ningxia, Zhuangská AO Guangxi, Tibetská AO
4 města pod přímou ústřední správou (MÚS): Peking, Tianjin, Chongqing, Šanghaj
2 zvláštní administrativní oblasti: Hongkong, Macao
4.2.2 Administrativní členění provincie Shandong Provincie Shandong je dnes rozdělena do 17 krajů, které jsou rozčleněny do 140 okresů. Ty jsou pak dále rozděleny do 1 931 obcí.89 Krajské administrativní jednotky odpovídají v rámci ČLR druhé správní úrovni (viz výše). Správní orgány těchto jednotek sídlí v krajských metropolích, dle kterých jsou kraje pojmenovány. Administrativně dohlíţí na orgány státní správy niţších stupňů – tedy okresů a obcí. Mapa č. 1: Administrativní dělení provincie Shandong (kraje)90
89
Shandong. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 15 October 2002, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . 90 D-maps.com: free blank maps, free outline maps, free base maps [online]. c2007-2011 [cit. 2011-0717]. Shandong: free blank map, free outline map, free base map: boundaries, prefectures, main cities (white). Dostupné z WWW: .
37
Mapa č. 2: Mapa administrativního členění provincie Shandong (kraje a okresy)91
Tabulka 3: Administrativní mapka krajů a okresů
Číslo na mapce
Název okresu (pinyin)
Kraj
Lixia Shizhong Huaiyin Tianqiao Jinan
Licheng
1
Changqing Zhanqiu Pingyin Jiyang Shanhe Shinan Shibei
2
Qingdao
Sifang Huangdao Laoshan Licang Chengyang
91
Shandong. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 15 October 2002, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: .
38
Jiazhou Jimo Pingdu Jiaonan Laixi Bincheng Huimin
3
Binzhou
Yangxin Wudi Zhanhua Boxing Zouping Decheng Leling Yucheng Ling
4
Dezhou
Ningjin Qingyun Linyi Qihe Pingyuan Xiajin Wucheng Dongying
5
Dongying
Hekou Kenli Lijin Guangrao Mudan
Heze
Cao
6
Shan Chengwu Juye 39
Yuncheng Juancheng Dingtao Dongming Shizhong Rencheng Qufu Yanzhou Zoucheng 7
Jining
Weishan Yutai Jinxiang Jiaxiang Wenshang Sishui Liangshan
8
Laiwu
Laicheng Gangcheng Dongchangfu Linqing Yanggu
9
Liaocheng
Shen Chiping Dong’e Guan Gaotang Lanshan Luozhuang
10
Hedong
Linyi
Yinan Tancheng Yishui Gangshan 40
Fei Pingyi Junan Mengyin Linshu Donggang 11
Rizhao
Lanshan Wulian okres Ju Taishan Daiyue
12
Tai’an
Xintai Feicheng Ningyang Dongping Weicheng Hanting Fangzi Kuiwen Qingzhou
13
Weifang
Zhucheng Shouguang Anqiu Gaomi Changyi Linqu Changle Huancui
14
Weihai
Wendeng Rongcheng Rushan
15
Yantai
Zhifu Fushan 41
Muping Laishan Longkou Laiyang Laizhou Penglai Zhaoyuan Qixia Haiyang Changdao Shizhong Xuecheng 16
Zaozhuang
Yicheng Tai’erzhuang Shanting Tengzhou Zichuan Zhangdian Boshan
17
Zibo
Linzi Zhoucun Huantai Gaoqing Yiyuan
42
5
Hospodářství
5.1
Obecný přehled
Od dob ekonomické reformy a zavedení politiky otevírání se světu se hospodářství provincie Shandong úspěšně a stabilně rozvíjí. Se zlepšující se strukturou průmyslu a zemědělství a standardizovanou výrobou se zvyšuje jak kvalita produkce, tak trţby provincie. V roce 2010 se roční HDP Shandongu vyšplhal na více neţ 3,94 bilionů yuanů, čímţ se provincie v Číně zařadila na třetí příčku ve výši HDP. Na celkovém HDP provincie se roku 2010 podílely jednotlivé ekonomické sektory ziskem v poměru 9,1 %, 54,3 % a 36,6 %.92 Největšími podíly se na HDP Shandongu v posledních letech podílí v daném pořadí kraje Qingdao, Yantai, Jinan, Weifang, Zibo a Jining. V ČLR jsou plány hospodářského rozvoje realizovány v pětiletých úsecích – tzv. „pětiletkách―. Podle aktuálního dvanáctého pětiletého hospodářského plánu (2011-2015) chce shandongská vláda sníţit růst HDP pod 10 % za rok, coţ by mělo poskytnout prostor na restrukturalizaci hospodářství a změnu modelu pro rozvoj provincie. 93 Jedněmi z hlavních cílů „12. pětiletky― jsou udrţet průměrný roční 9% nárůst ve vyuţívání zahraničního kapitálu, rozvoj venkovských oblastí, vyšší mzdy a sníţení nezaměstnanosti
obyvatel,
zalesňování
území,
rozvoj
mořského
hospodářství
a pokračovat v rozvoji infrastruktury.94 Významnou částí shandongského hospodářství je průmyslová a výrobní činnost. Provincie má bohaté zásoby mnoha nerostných surovin – především uhlí, ţelezné rudy, zlata, ropy a zemního plynu. Těţební a hutnický průmysl patří k nejdůleţitějším provinčním průmyslovým odvětvím. Kromě toho vyniká Shandong i ve strojírenství, loďařství,
výrobě
automobilů,
petrochemickém,
textilním,
potravinářském
a elektrotechnickém průmyslu (viz kap. 6). Zásadní význam má v provincii zemědělství. Shandong je důleţitým dodavatelem zemědělských produktů a místní zemědělská produkce tvoří asi ¼ produkce celonárodní.
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省国 民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 93 SONG, Jingli. China Daily [online]. 2011-02-14 [cit. 2011-08-05]. Three provinces lower GDP targets. Dostupné z WWW: . 94 ZHAO, Ruixue. China Daily [online]. 2011-06-01 [cit. 2011-08-05]. Province eyes 10 percent growth in people’s incomes. Dostupné z WWW: . 92
43
Nejdůleţitějšími zemědělskými produkty jsou pšenice, arašídy, ovoce, zelenina, maso, vajíčka, mořské plody, bavlna a rostlinný olej (viz kap. 7). Přidaná hodnota ze sektoru sluţeb v roce 2010 činila 1,44 bilionů yuanů, o 13 % více neţ v předchozím roce. Většina zisků v terciární sféře pochází z technických sluţeb, turismu, informačních a finančních sluţeb, maloobchodu a velkoobchodu. Počet ubytovacích a restauračních podniků vzrostl na 19 177, od roku 2009 jich přibylo více neţ 4 tis.95 Shandong, jedna z nejbohatších provincií Číny, se ekonomicky zaměřuje na rozvoj velkých podniků, jejichţ výrobní značky jsou dobře známé v Číně i ve světě (Haier, Hisense, Sinotruk apod.). Dalším způsobem, kterým se vláda snaţí napomáhat rozvoji ekonomiky, jsou různé druhy projektů spojených s cestovním ruchem. Provincie chce plně a co nejlépe vyuţít všech moţností, které jí naskýtá její dlouhá a pestrá kulturní historie. Ekonomickým centrem Shandongu je město Qingdao, které si rozličné společnosti volí jako lokaci pro své pobočky – sídlí tu světoznámé obchodní značky jako Haier či Hisense. Důleţitou roli hraje v ekonomickém rozvoji Qingdaa místní přístav, který je jedním z největších a nejrušnějších přístavů na světě. Kromě Qingdaa však i další města a oblasti mají z ekonomického hlediska co nabídnout:
Qingdao:
elektrická
zařízení
a přístroje,
elektrotechnika,
počítačové
technologie, přeprava, potravinářství, loďařství
Dongying: těţba zemního plynu, ropy a s tím spojený chemický průmysl
Jining: těţba a zpracování uhlí
Yantai: zemědělství, potravinářství, počítačové technologie, elektrotechnika, přeprava
Weihai: zemědělství, potravinářství, přeprava, textilní průmysl, loďařství
Weifang: zemědělství, potravinářství, textilní průmysl
Liaocheng: textilní průmysl
Dezhou: solární energie
Jinan: stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika
Zibo: stavebnictví, těţký průmysl, těţba ropy, uhlí, zemního plynu
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省国 民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 95
44
5.2
Zahraniční obchod
Shandongský zahraniční obchod se v posledních letech úspěšně rozvíjí. Celková hodnota importu a exportu rok od roku narůstá, pouze v roce 2009 došlo k výraznému poklesu trţeb v důsledku celosvětové krize, kdy celková hodnota dovozu a vývozu oproti roku 2008 poklesla. V roce 2010 se však uţ zahraniční obchod opět vzpamatoval. Shandongské zboţí směřovalo především do Evropské unie (17,7 %) a USA (17,6 %). Objem exportu do zemí s rozvíjejícími se trhy, např. Brazílie či Rusko, rovněţ narůstá. Hlavními vývozními artikly jsou pšenice, potraviny, rostlinný olej, textil a oděvy, stroje a strojní zařízení, elektronika a nové technologie.96 Shandong navázal prospěšné obchodní vztahy s více neţ 200 zeměmi a regiony, které významně přispívají svými investicemi shandongské ekonomice. Objem zahraničního kapitálu proudícího do Shandongu se zvyšuje a provincie ho náleţitě vyuţívá.
Zahraniční
petrochemického,
investice
směřují
elektrotechnického,
především
do
průmyslu
automobilového,
textilního,
zpracovatelského
a do zemědělství. Z geografického hlediska se zahraniční investoři zaměřují převáţně na východní část Shandongu, pobřeţní města Qingdao, Yantai a Weihai a ekonomické zóny. Západní část provincie se však v posledních letech rovněţ začíná dostávat do popředí zájmu.97 Nejvýznamnějšími
zahraničními
investory jsou
společnosti
z Jiţní
Koreje,
Hongkongu a Macaa, Japonska, USA, Taiwanu, Singapuru, Velké Británie, Německa.98 V Shandongu ročně přibývá počet zahraničních společností a institucí, které si tu chtějí rozšířit své sféry působnosti. V roce 2010 jich provincie nově schválila na 360.99 Jak uţ bylo řečeno výše, vyváţí Shandong stále více produktů na rozvíjející se trhy v Jiţní Africe, Brazílii a Rusku. Mnoţství exportu high-tech produktů do Ruska a Brazílie se v roce 2010 navýšilo oproti předchozímu roku o více neţ 100 %. Vývoz
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省国 民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 97 Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 98 山东国际商务网. 山东省商务厅门户网站 [online]. 2011-01-14 [cit. 2011-07-15]. 2010 年 1-12 月山 东省外商直接投资洲别情况. Dostupné z WWW: . 99 国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省国 民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 96
45
do jiţ tradičních zemí jako USA, Japonska a na Taiwan znatelně poklesl. Ve vývozu technologicky pokročilých výrobků se ve vedení drţí město Yantai, jehoţ mnoţství exportu za rok 2010 tvořilo 62,7 % celkového provinčního vývozu. Za Yantai se ve vývozu high-tech produktů staví Qingdao a Weihai.100 5.3
Zvláštní rozvojové zóny
V roce 1978 čínská vláda odsouhlasila politiku plánovitého a postupného otevírání se vnějšímu světu. V roce 1980 byly jako první vytvořeny 4 zvláštní ekonomické oblasti Shenzhen Zhuhai a Shantou v Guangdongu a Xiamen ve Fujianu. O pár let později bylo otevřeno čtrnáct pobřeţních měst, včetně Yantaie a Qingdaa, zahraničnímu podnikání. Poté následovalo otevření celého Shandongského poloostrova zahraničním investicím. V současnosti jsou zahraničnímu obchodu otevřena všechna velká města v ČLR a bylo zřízeno několik desítek zvláštních rozvojových zón na úrovni státu.101 Typy zvláštních ekonomických zón na úrovni státu jsou následující102: -
ekonomické a technické rozvojové zóny na úrovni státu (Economic and Technological Development Zone)
-
zóny volného obchodu na úrovni státu (Free Trade Zone nebo také Bonded Zone)
-
zóny pro exportní zpracování na úrovni státu (Export Processing Zone)
-
průmyslové rozvojové zóny pokročilé technologie na úrovni státu (HighTech Industry Development Zone)
-
hraniční zóny pro ekonomickou spolupráci na úrovni státu (Border Economic Cooperation Zone)
-
státní turistická a prázdninová letoviska (National Tourist and Holiday Resort)
-
a dále investiční zóny, logistické a průmyslové parky
Účelem všech těchto zvláštních ekonomických zón a oblastí je přilákat zahraniční investory a podporovat mezinárodní obchod a spolupráci prostřednictvím upravených
山东国际商务网 [online]. 2011-02-24 [cit. 2011-08-04]. 2010 年 1-12 月份山东省高新技术产品进 出口情况年度分析报告. Dostupné z WWW: . 101 Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2010-05-02 [cit. 2011-0805]. Politika otevření se světu. Dostupné z WWW: . 102 中国开发区网 - 网络中国开发区 [online]. c2011 [cit. 2011-08-05]. 中国开发区. Dostupné z WWW: . 100
46
ekonomických podmínek (např. výhodnější daňové sazby či moderní průmyslová struktura zón). V Shandongu bylo dodnes vytvořeno 160 ekonomických zón a parků včetně osmi národních ekonomických a technických rozvojových zón (Yantai, Qingdao, Weihai, Dongying, Rizhao, Weifang Binhai, Zouping, Linyi), pěti zón pro exportní zpracování (Jinan, Qingdao, Weifang, Weihai, Yantai), dvou celních přístavů, jedné zóny volného obchodu (Qingdao) a 145 provinčních ekonomických rozvojových zón, průmyslových parků a průmyslových parků pokročilé technologie. Kromě těchto výše uvedených zón má provincie Shandong v úmyslu urychlit budování dalších zón na úrovni státu modré ekonomické zóny Shandong Peninsula Blue Economic Zone, ekologické ekonomické zóny v deltě Ţluté řeky a průmyslové zóny Shandong Peninsula High-End Industrial Cluster.103 5.4
Modrá ekonomická zóna Shandong Peninsula Blue Economic Zone
Shandongský poloostrov byl spolu se dvěma dalšími oblastmi 104 zvolen čínskou Státní radou k vytvoření modrých ekonomických zón, které jsou pilotními zónami speciálně určenými k rozvoji čínského mořského hospodářství. Vytvoření modrých ekonomických zón je součástí národního rozvojového plánu, jak co nejlépe a nejefektivněji vyuţít čínská okolní moře a jejich zdroje. 105 Účelem modré ekonomické zóny na Shandongském poloostrově má být podpora průmyslového rozvoje shandongských pobřeţních měst, rozvoje námořní dopravy a přepravy, rybolovu a kultivace mořských organismů. Má se stát centrem mořského výzkumu a přispět rozvoji nově vznikajících odvětví, která mají co do činění s mořskými vodními zdroji (biomedicína, energetické a další způsoby vyuţití moří apod.). 106
103
Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 104 Další dvě modré ekonomické zóny budou vybudovány v Zhejiangu a Guangdongu. 105 XINHUANEWS [online]. 2011-02-18 [cit. 2011-08-04]. Backgrounder: China's first ocean economic zone. Dostupné z WWW: . 106 山东半岛蓝色经济区建设办公室 [online]. 2011-03-02 [cit. 2011-08-04]. 重大意义. Dostupné z WWW: .
47
Tato modrá ekonomická zóna pokrývá nejen veškeré shandongské pobřeţní vody, ale také rozsáhlé území na pevnině včetně měst Qingdao, Yantai, Weihai, Dongying, Weifang, Rizhao a dvou pobřeţních okresů v Binzhouském kraji.107
山东半岛蓝色经济区建设办公室 [online]. 2011-03-02 [cit. 2011-08-04]. 区域范围. Dostupné z WWW: . 107
48
6
Průmysl
6.1
Obecný přehled
Provincii Shandong se podařilo vybudovat si dobře strukturovanou průmyslovou výrobní
základnu.
Provincie
vyniká
v mnoha
průmyslových
odvětvích,
mezi nejdůleţitější patří ocelářský, automobilový, petrochemický, loďařský, textilní, elektrotechnický, lehký průmysl, výroba strojů a zařízení. Přidaná hodnota v průmyslu se v roce 2010 vyšplhala na 1,88 trilionů yuanů. Ve výrobě několika desítek průmyslových výrobků zaujímá Shandong první pozici ve státě – z těch nejdůleţitějších jsou to ledničky, domácí mrazáky, zemědělské stroje, strojírenská zařízení, nákladní automobily a motocykly. Shandong je významným výrobcem strojů a strojních součástek, elektrických přístrojů a elektroniky, textilních výrobků, oděvů, ocelářských produktů a kontejnerů. Několik místních obchodních značek včetně Haier, Hisense, Tsingtao Beer, Changyu Wine, Inspur, Sinotruk je známých nejen v samotné Číně, ale i v zahraničí. Další světoznámé obchodní značky mají v Shandongu svá obchodní zastoupení, např. Siemens, Mitsubishi, Peugeot a HP.108 6.2
Těžební průmysl
Jak jiţ bylo zmíněno dříve (viz kap. 1.5), Shandong má bohaté zdroje nerostných surovin. Ročně se tu vytěţí značná část celonárodní produkce zlata. Přední oblastí v těţbě tohoto kovu je Yantaiský kraj, kde se nachází nespočet zlatých dolů. Klíčovým regionem v tomto kraji je okres Zhaoyuan. Městu Zhaoyuan byl roku 2002 udělen titul „Zlaté hlavní město Číny― a uţ několik let se tu kaţdoročně koná festival zlata. 109 V Yantaiském kraji zřídilo své doly a továrny na tavení a zpracování zlata několik společností. Mezi největší společnosti na těţbu a zpracování zlata patří Zhaojin Mining Industry Co., Ltd. a Shandong Gold Mining Group Co., Ltd. Druhá jmenovaná společnost je dceřinou firmou rozsáhlé společnosti Shandong Gold Group, jeţ je
108
Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 109 Shandong Zhaoyuan [online]. c2003-2004 [cit. 2011-07-15]. Introduction. Dostupné z WWW: .
49
druhým největším producentem zlata v Číně. Produkce této společnosti představuje asi 26% celkové národní produkce.110 Uhlí se v Shandongu těţí převáţně na jihu v krajích Zibo, Jining, Heze, Zaozhuang. Mnoţství uhlí vytěţeného v roce 2010 představovalo asi 5 % celkové čínské produkce, v provincii byly získané zásoby uhlí schopny pokrýt pouze 37 % místní poptávky. Pro zvýšení produkce a uspokojení vzrůstající poptávky bylo na počátku roku 2011 několik menších provinčních uhelných společností sloučeno v jednu Shandong Energy Group. Ta by dle předpokladů měla v roce 2015 dosáhnout roční produkce uhlí aţ ve výši 200 mil. tun.111 V Shadongu byly na pevnině i v pobřeţních mořích nalezeny bohaté zásoby ropy a zemního plynu. Roku 1961 zde bylo objeveno pole se zásobami ropy a zemního plynu, které dostalo název Shengli. Toto ropné pole se nachází v deltě Ţluté řeky na severozápadě provincie Shandong a je druhým největším ropným polem v celé ČLR po Daqingu v provincii Heilongjiang.112 Rafinerie jsou soustředěny především v krajích Binzhou, Dongying, Zibo, Weifang a Dezhou.113 6.3
Potravinářský průmysl
6.3.1 Vinařský průmysl Vinařství je jedním z předních a v současné době se rychle rozvíjejících průmyslových odvětví v Shandongu. Provincie má velice příznivé podmínky pro pěstování vinné révy, nachází se zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako proslulá francouzská vinařská oblast Bordeaux 114 či americký vinařský region Napa Valley115 v Kalifornii. Shandong tedy můţe vinařům poskytnout vyhovující půdní i klimatické podmínky, dostatek slunečního světla a sráţek.
110
WANG, Qian. China Daily [online]. 2011-05-09 [cit. 2011-07-15]. Province looking for ways to benefit from its many oustanding characteristics. Dostupné na WWW: . 111 CHEN, Sean. Business China [online]. 2011-03-22 [cit. 2011-08-07]. Shandong Province to Launch Coal Mining Carrier. Dostupné z WWW: . 112 Silná, s. 280. 113 Petro-Win [online]. c2008 [cit. 2011-07-15]. Map of Shandong’s Refineries. Dostupné z WWW: . 114 Bordeaux.com [online]. c2006 [cit. 2011-07-17]. Dostupné z WWW: . 115 NapaValley.com: The authority for lodging, winery, dining, activities, real estate, and current events in the Napa Valley [online]. c1994 [cit. 2011-08-13]. Dostupné z WWW: .
50
Provincie Shandong je dnes největším producentem vína v Číně, v roce 2010 činila místní produkce 3,75 mil. hl. Za Shandong se v produkci vína řadí jako druhá provincie Jilin (2 083 mil. hl), dále pak Henan (1 503 mil. hl) a na čtvrtém místě se umístila provincie Hebei (995 tis. hl). Produkce vína v Shandongu se oproti roku 2009 zvýšila o 4,79 % a rovnala se 34,48 % celkové produkce vína v ČLR.116 Historie vína v provincii sahá aţ do 19. století, kdy čínský diplomat Zhang Bishi dovezl víno do Shandongu, aby mohl roku 1892 ve městě Yantai zaloţit první moderní čínský vinohrad. Jeho společnost na výrobu vína Changyu Pioneer Wine Co., Ltd. je dnes jednou z největších vinařských značek v Číně. Dalšími významnými vinařskými společnostmi v Shandongu jsou Qingdao Huadong Winery Co., Ltd., China Great Wall Wine Co., Ltd., Changyu Pioneer Wine Co.117 Vinice se v Shandongu nachází hlavně v oblastech nízkých vrchovin a při pobřeţí, nejdůleţitější jsou v okolí měst Yantai, Penglai, Qingdao a Weihai. Pro první vinice v provincii
byly
vyuţity
různé
druhy
vinné
révy
převáţně
z Evropy.
Mezi nejrozšířenější druhy vína, které se v Shandongu pěstují, patří Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Cabernet Gernischt, Merlot, Chardonnay, Riesling apod. Od roku 2007 se ve městě Yantai v září koná vinobraní Yantai International Wine Festival, které kaţdoročně přiláká na několik desítek tisíc návštěvníků.118 V Shandongu si vinice zřídilo několik společností. Nejvíce vinohradů je soustředěno v oblasti u měst Yantai a Penglai, kde má své podniky asi 150 výrobců vína. 119 Penglaiský kraj je mezi zahraničními výrobci vína čím dál oblíbenější, je tu na 13 vinohradů včetně známých značek Chateau Junding a Chateau Reifeng Auzias. Penglai se stal mimo jiné první lokací v Číně, kde své vinice zřídila známá francouzská vinařská společnost Domaines Barons de Rothschild Lafite.120 Největší muzeum vína v Číně bylo otevřeno v dubnu 2010 v Qingdau. Stavba, sponzorovaná vládou, započala roku 2009. Muzeum své návštěvníky zasvětí do počátků
116
SUEN, Willa. China Wine Online [online]. 2011-03-10 [cit. 2011-07-15]. Brief introduction on 2010 China wine industry. Dostupné z WWW: . 117 The Telegraph [online]. 2011-05-20 [cit. 2011-07-15]. Chinese wine in numbers. Dostupné z WWW: . 118 RUNCKEL, Christopher W. Asia Business [online]. c2010 [cit. 2011-07-15]. Wine industry in China. Dostupné z WWW: . 119 BEALE, Maggie. China Daily [online]. 2010-10-29 [cit. 2011-07-20]. A wine history that goes back 2,200 years. Dostupný z WWW: . 120 China wines information website [online]. 2011-07-05 [cit. 2011-07-15]. Wines’s new world emerges: Shandong, China. Dostupné z WWW: .
51
a dějin vína v provincii, informuje o kultuře pití vína a jeho kvalitě. Milovníci vína jistě ocení moţnost ochutnávek vín z celého světa. 121 6.3.2 Pivařský průmysl Shandong uţ tradičně patří mezi provincie s nejvyšší produkcí piva, to se potvrdilo i roku 2010, kdy se Shandong ve výrobě piva zařadil na první místo.122 Výroba a pití piva v Číně má kořeny ve městě Qingdao v Shandongu. V Číně existuje několik domácích pivních značek, z nichţ jedním z nejznámějších je pivo Tsingtao, které spolu s pivem značky Snow 123 dominuje čínskému trhu. V zahraničí je pivo Tsingtao povaţováno za nejpřednější čínskou pivní značku v Číně. Společnost Tsingtao Brewery Co., Ltd. známá jako Tsingtao Beer, má své kořeny ve společnosti, která byla zaloţena roku 1903 německými a britskými obchodníky. Název Tsingtao vznikl v době, kdy ještě neexistovala pevná pravidla pro přepis čínských vlastních jmen do latinky. Po vzniku ČLR se společnost stala státním majetkem, k privatizaci došlo v 90. letech 20. století, kdy se společnost spojila s dalšími pivovary a vznikla dnešní podoba společnosti pod názvem Tsingtao Brewery Co., Ltd. V současnosti společnost prodává své výrobky nejen na čínském trhu, ale i v USA, Japonsku, Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Kanadě, Brazílii, Mexiku a dalších více neţ 70 zemích a oblastech ve světě.124 Tsingtao Beer dnes vyrábí čtyři značky piva: pivo Tsingtao, Hans, Laoshan a Shanshui. Společnost při výrobě pouţívá starý německý recept, kdy k výrobě pouţívá vodu, ječmen a chmel. Dnes uţ se k těmto základním výrobním přísadám přidává jako doplněk rýţe. Pivo Laoshan je proslulé tím, ţe se při výrobě pouţívá zázračná přísada – minerální voda od hory Lao.125
121
China.org.cn [online]. 2010-04-09 [cit. 2011-07-15]. China’s biggest wine museum opens in Qingdao. Dostupné z WWW: . 122 中国报告网 [online]. 2011-02-26 [cit. 2011-07-15]. 2010 年 1-12 月中国啤酒产量及增长速度统计 （分省市）. Dostupné z WWW: . 123 华润雪花啤酒 [online]. c2011 [cit. 2011-07-23]. Dostupné z WWW: . 124 TSINGTAO [online]. c1993-2009 [cit. 20. 7. 2011]. Company profile. Dostupné z WWW: . 125 Tsingtao Beer [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. History. Dostupné z WWW: .
52
Dle oficiálních údajů vydaných samotnou společností dosáhla společnost Tsingtao Brewery Co., Ltd. v roce 2010 čistého zisku v hodnotě 1,52 mld. yuanů, o 21,6 % více neţ v roce 2009.126 6.3.3 Zpracování oleje Provincie Shandong je největší výrobní základnou rostlinného oleje v ČLR, těsně za ni se řadí provincie Jiangsu a Hebei. V Shandongu je soustředěn největší počet předních společností zabývajících se zpracováním a výrobou rostlinného oleje, především z podzemnice olejné. Mezi nejdůleţitější podniky působící v této oblasti patří např. společnost Shandong Luhua Group Co., Ltd., jeţ je největším výrobcem oleje z podzemnice olejné. 127 Další významnou společností je pak Shandong Longda Foodstuff Group Co., Ltd.128 6.4
Strojírenský průmysl
Automobilový průmysl je zásadním odvětvím shandongského průmyslu. Výroba automobilů se neustále zvyšuje, v roce 2010 se vyšplhal počet vyrobených automobilů v Shandongu na 1,41 milionů. Oproti předchozímu roku produkce vrostla o 40,9 %.129 Továrny na výrobu automobilů jsou soustředěny ve větších provinčních městech. V ekonomické a technické rozvojové zóně v Yantaii sídlí podnik Shanghai GM DongYue Motors Co., Ltd., jenţ je největším výrobcem automobilů v Shandongu. Tento závod, kde se vyrábí zejména modely chevroletu, spadá pod velkou čínskou společnost Shanghai General Motors.130 V Jinanu sídlí velká národní společnost China National Heavy Duty Truck Co., Ltd., která je známá také jako Sinotruk Group. Tato společnost se specializuje na výrobu a prodej těţkých nákladních automobilů, je to jeden z největších čínských výrobců
126
China Daily [online]. 2011-03-31 [cit. 2011-07-15]. China’s Tsingtao Brewery 2010 net profit up 21,6 %. Dostupné z WWW: . 127 鲁花集团 [online]. c2011 [cit. 2011-08-05]. About us. Dostupné z WWW: . 128 LongDa Fine Food Co., LTD [online]. c2011 [cit. 2011-08-06]. Dostupné z WWW: . 129 国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-07-16]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 130 GM China [online]. c2010 [cit. 2011-07-15]. GM in China. Dostupné z WWW: .
53
v této oblasti. Je známá tím, ţe vytvořila první model JN150 těţkého nákladního automobilu značky Huanghe.131 Ve Weifangu má svou centrálu společnost Wechai Power Co., Ltd. zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem dieselových motorů. Výrobky této společnosti se pouţívají pro auta, lodě i generátory.132 Shandong se aktivně zajímá o moţnosti sníţení znečišťování ţivotního prostředí automobilovou dopravou. Provincie vyrábí elektromobily od roku 2004, dnes je tu více neţ 30 výrobců elektromobilů – např. Shandong Huoyun Electric Car Co., Ltd. 133(auta pro osobní, nákladní i jiné účely), Qingdao AUCMA Electric Vehicle Co., Ltd. 134 a další. 135 Provinční vláda se snaţí podnítit a zvýšit zájem o ekologickou dopravu. Prozatím největší a nejmodernější stanice pro dobíjení elektromobilů byla otevřena roku 2011 v Linyi.136 6.5
Elektrotechnický průmysl
Největším centrem elektroniky v Shandongu je město Qingdao, kde má svou centrálu nadnárodní společnost Haier Group. Haier vyrábí spotřební elektroniku a domácí spotřebiče – ledničky, klimatizace, mobilní telefony, počítače, televize apod. Společnost se vyvinula z prvotně malého podniku v celosvětově největšího výrobce ledniček, který zaujímá ve světě první příčku mezi značkami domácích spotřebičů. Dnes společnost Haier prodává své výrobky ve více neţ 160 zemích světa, mj. také v České republice.137 Druhou významnou společností působící ve výrobě a prodeji elektroniky je nadnárodní společnost Hisense Group s centrálou rovněţ v Qingdau. Hisense má několik dceřiných společností a vlastní tři světové obchodní značky Hisense, Kelon a Ronshen. Společnost vyrábí elektrické vybavení pro domácnosti, televize, zařízení 131
CHINA NATIONAL HEAVY DUTY TRUCK GROUP CO., LTD [online]. c2003 [cit. 2011-07-15]. Introduction CNTHTC. Dostupné z WWW: . 132 WEICHAI POWER CO., LTD [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. About WEICHAI. Dostupné z WWW: . 133 Shandong Huoyun Electric Car Co., Ltd. [online]. c2009 [cit. 2011-08-04]. Dostupné z WWW: . 134 Qingdao AUCMA Electric Vehicle Co., Ltd. [online]. c2011 [cit. 2011-08-04]. Dostupné z WWW: . 135 LIN, Zhi. XINHUA NEWS [online]. 2010-04-11 [cit. 2011-07-17]. East China builds first large electric car charging station. Dostupné z WWW: . 136 WANG, Yanfang. China.org.cn [online]. 2010-09-28 [cit. 2011-07-17]. Shandong builds electric car charging stations. Dostupné z WWW: . 137 Haier [online]. February 2011 [cit. 2011-07-17]. About Haier. Dostupné z WWW: .
54
pro digitální televizní vysílání, mobilní telefony, klimatizace a nabízí i další sluţby v informačních a komunikačních oblastech.138 Další společností působící na shandongském trhu je Qingdao AUCMA Electrical Appliance Co., Ltd. Ta se věnuje výrobě a prodeji mrazáků, ledniček, přístrojů na výrobu ledu, prodejních automatů, nápojových automatů a také výrobě, vývoji a technickému poradenství v oblasti lithium-iontových baterií. Tato firma je největším domácím výrobcem podpůrných zařízení pro chlazení nápojů, potravin.139 6.6
Loďařský průmysl
Loďařskými základnami v Shandongu jsou přístavní města Qingdao, Yantai a Weihai. Loďařství ve Weihaii je zaměřeno na výrobu kompletních lodí (multifunkční kontejnerové lodě, nákladní lodě, ropné tankery apod.) a lodních součástek a doplňků (barvy, přístroje apod.). Sídlí tu čínské i zahraniční loďařské společnosti. 6.7
Textilní průmysl
Textilní a oděvní průmysl tvoří důleţitou součást hospodářství více oblastí, rozvinutý je zejména v krajích Weifang, Binzhou, Weihai, Qingdao a Linyi. Jedním z textilnických středisek je Weihaiský kraj se společnostmi Weiqiao Textile Co., Ltd.140 či Yunlong Group141. Společnost Weiqiao Textile se v roce 2010 umístila v Číně na prvním místě v objemu vývozu textilních a oděvních produktů.142 Binzhou je rovněţ proslulé kvalitou svých textilních výrobků. V tomto kraji je několik stovek textilních společností, které se zabývají spřádáním bavlny, pleteninami, potiskem a barvením textilií a výrobou osušek, oblečení a koberců.143
138
Hisense [online]. c2008 [cit. 2011-07-17]. Hisense profile. Dostupné z WWW: . 139 Aucma [online]. c2008 [cit. 2011-07-15]. Enterprise Synopsis. Dostupné z WWW: . 140 Weiqiao Textile Company Limited [online]. c2006 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . 141 Welcome to Yunlong group! [online]. c2005-2007 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . 142 Weiqiao Textile Company Limited [online]. 2011-02-14 [cit. 2011-08-05]. Weiqiao Textiles ranked first among China’s textiles and clothing export enterprises in 2010. Dostupné z WWW: . 143 Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-08-05]. Binzhou. China. Dostupné z WWW: .
55
7
Zemědělství
7.1
Obecný přehled
Provincie Shandong představuje pro ČLR jednu z hlavních potravinových zásobáren. Zemědělství je v provincii zásadním hospodářským odvětvím. Shandong ročně plodí obrovská mnoţství pšenice, bavlny, oleje, je jednou z nejvýznamnějších oblastí, co se týče mořských plodů, ovoce, zeleniny a ţivočišných produktů. Je důleţitým vývozcem zemědělských produktů a v celonárodním měřítku představuje vývoz ze Shandongu čtvrtinu celkového čínského exportu potravin.144 V minulosti se Shandong soustředil výhradně na kvantitu produkce, aby uspěl na domácím trhu. Avšak dřívější heslo „vysoká produkce, vysoká výkonnost a vysoká kvalita― bylo pozměněno tak, ţe kvalita výroby je dnes klíčovým bodem. Se zlepšující se kvalitou produktů se zesiluje schopnost Shandongu konkurovat ostatním výrobcům na mezinárodním trhu. V roce 2003 byl Shandong jednou z prvních provincií, které zavedly národní politiku nezávadnosti potravin.145 Rok 2010 byl pro Shandong obzvláště úspěšný. Celková zemědělská produkce obilovin dosáhla 867,1 mld. jinů 146 a zlomila tak rekord z roku 1996. To i navzdory tomu, ţe vrtkavé počasí způsobilo tento rok zemědělcům mnoho problémů, protoţe museli čelit nízkým jarním teplotám, vytrvalým letním dešťům a záplavám a suchu na podzim a v zimě.147 Dle oficiálních údajů zaujímá Shandong v ČLR třetí místo, pokud jde o zahraniční investice do zemědělství ze Shandongu
tvoří
a textilního
čtvrtinu
průmyslu. Přestoţe zemědělský vývoz
celonárodního
zemědělského
vývozu,
je
dovoz
zemědělských produktů do Shandongu o něco vyšší neţ vývoz. V oblasti ekologického zemědělství je Shandong vedoucí čínskou provincií. Yantai byl v roce 2009 oceněn jako „čínský kraj biopotravin―. V kraji je osm regionů
144
Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-22]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 145 Confucian Business Group [online]. 2010-02-04 [cit. 2011-07-22]. Farming and Agriculture. Dostupné z WWW: . 146 Jin je čínská měrová jednotka: 1 jin=0,5 kg. 147 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-22]. 2010 年山东省农业和农村经济发展报告. Dostupné z WWW: .
56
zaměřených na produkci biopotravin a to z něj dělá největší čínskou ukázkovou základnu ekologického zemědělství.148 7.2
Rostlinná produkce
Pěstování zemědělských plodin je díky místnímu příznivému podnebí jednou ze silných stránek provincie. Díky svým čtyřem ročním obdobím, mírnému klimatu, dostatečnému slunečnímu záření, teplému počasí a dostatečným sráţkám, má Shandong příznivé zemědělské podmínky. Mezi nejdůleţitější zemědělské plodiny, které se v Shandongu pěstují, patří pšenice, kukuřice, sladké brambory, sójové boby, čirok, proso, rýţe, bavlna, burský oříšek, tabák, len, zelenina, ovoce, čaj, léčivé byliny a bourec morušový. V celostátním měřítku je Shandong zásadním pěstitelem pšenice, bavlny, arašídů, zeleniny a ovoce v Číně. V Shandongu se ročně sklízí dvě úrody obilovin. Z té letní je nejdůleţitější zimní pšenice, z podzimní jsou to kukuřice, sladké brambory, sójové boby, rýţe, proso, čirok a další obiloviny. Z těchto plodin jsou pšenice, kukuřice a sladké brambory jedněmi z nejvýznamnějších produktů provincie. Posledních osm let se mnoţství sklizených obilovin rok od roku zvyšuje.149 Shandong zaujímá v Číně jednu z předních příček v pěstování bavlny, které má v provincii historii delší neţ 700 let. Bavlna se tu pěstuje především v oblasti dolního toku Ţluté řeky a jejích níţin. Své přední postavení na trhu si shandongská bavlna vyslouţila díky své délce, tloušťce, síle a barvě. K roku 2010 vzrostla plocha půdy, na které se bavlna pěstuje, na 1,15 mil. hektarů, celková produkce činila 724 tis. tun. Poslední dva roky produkce bavlny klesá.150 Příznivé podmínky tu panují i pro pěstování burských oříšků. Daří se jim hlavně ve východní
části
Shandongu,
vrchovinách
centrálního
a jiţního
Shandongu
a ve vyšších nadmořských výškách v níţinách kolem Ţluté řeky, kde je písečná půda. Shandongské arašídy jsou kvalitní, mají bohatou přirozenou vůni151.
中国烟台 [online]. c2003-2008 [cit. 2011-07-31]. 农村经济. Dostupné z WWW: . 149 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-25]. 农业生产. Dostupné z WWW: . 150 山东农业信息网 [online]. 2009-01-04 [cit. 2011-07-25]. 山东省主要农产品种植面积、总产及单产 (棉花、油料、麻类). Dostupné z WWW: . 151 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-25]. 农业生产. Dostupné z WWW: . 148
57
V pěstování ovoce a zeleniny, jejichţ produkce rok od roku narůstá, si Shandong v průběhu let vyslouţil přezdívku „zeleninový koš― či „velká zeleninová farma―. Dnes se v Shandongu pěstuje více neţ 100 druhů zeleniny. Provincie je významným pěstitelem a vývozcem zeleniny a ovoce do ostatních částí Číny. Z ovoce se tu pěstují zejména hrušky, jablka a hroznové víno. Shandong je klíčovým pěstitelem a výrobcem vína. Aţ 70 % ovoce se ze Shandongu vyváţí.152 7.2.1 Příklady specialit místní rostlinné produkce153 Voňavá rýţe z Mingshui – tato rýţe se pěstuje v Jinanském kraji v okrese Zhangqiu v okolí města Mingshui, podle kterého získala svůj název. Rýţe je oblíbená zejména proto, ţe během a po uvaření krásně voní. Weifangský tabák – pěstuje se ve Weifangu a okolí. Jiţ od roku 1913 v této oblasti zkoušela americko-britská tabáková společnost experimentálně pěstovat tabák. Po zaznamenání prvního úspěchu začala společnost pěstovat tabák sušený proudem teplého vzduchu. Weifangský tabák se vyznačuje velkými silnými listy, plnou barvou a bohatou vůní. Je významným vývozním artiklem a těší se oblíbenosti jak v Číně, tak i zahraničí. Dazeshanské hrozny – pěstují se ve městě Pingdu u Qingdaa, v okolí hory Dazeshan. Pěstuje se zde více neţ 100 odrůd hroznového vína. Neoblíbenějšími odrůdami jsou tzv. dračí oka154 a hrozny vonící po růţích. Dračí oka mají fialovo-červenou barvu, jsou kulatá a jejich duţina je měkká a šťavnatá. Jsou důleţitým a oblíbeným vývozním artiklem provincie, prodávají se do Pekingu, Šanghaje, Tianjinu i do zahraničí (např. Japonsko, Singapur, Hongkong). Yantaiská jablka – kraj Yantai je známý pěstováním kvalitního ovoce. Pěstuje se zde téměř 200 různých odrůd chutných jablek. Nejznámějšími odrůdami jsou Hongfushi, Qingxiangjiao, Hongxiangjiao, Junshuai. Kromě výše uvedených příkladů se v Shandongu pěstuje mnoho dalších zemědělských plodin, které jsou známé a oblíbené doma i v zahraničí: yantaiské třešně, jujube, ořechy, yichengská granátová jablka, changleský vodní meloun, laiwuský zázvor, feichengské broskve, laiyangské hrušky, zhangqiuský pórek a další. 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-25]. 农业生产. Dostupné z WWW: . 153 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-26]. 名优特产. Dostupné z WWW: . 154 Jedná se o měkké plody longanu (asijský strom rodu Nephelium). 152
58
7.3
Živočišná produkce
Jak jiţ bylo zmíněno dříve, má Shandong díky své zeměpisné poloze příznivé podmínky pro zemědělství. Díky bohatým úrodám a mnoţství vypěstovaných zemědělských plodin se tu daří také ţivočišnému chovu, který má k dispozici 1,6 mil. hektarů přírodních pastvin.155 Shandong má v chovu zvířat dlouholeté zkušenosti. Chová se tu dobytek, drůbeţ, ovce, králíci apod. Z jednotlivých chovných oblastí je třeba zmínit např. luxiský skot, bohaiský černý skot, laiwuská černá prasata, lichaská černá prasata, qingshanské ovce, shouguangskou drůbeţ a především xiaoweihanské ovce, které jsou spolu s lichaským černým prasetem označována za „národní poklad―. Shandong se díky svému rozmanitému chovu člení mezi nejvýznamnější producenty masa, vajíček a mléka.156 Struktura ţivočišného chovu v Shandongu prošla v druhé polovině 20. století významnými změnami, reforma a otevírání se světu sehrály jedny z klíčových rolí. Dnes uţ je systém ţivočišné produkce v Shandongu na vysoké úrovni, cílem je co nejvyšší kvalita, bezpečnost a nezávadnost produktů. Díky propracovanému systému prevence nemocí se daří drţet úmrtnost chovných zvířat na nemoci pod 10 %.157 Chovem hospodářských zvířat, zpracováním masa a dalších ţivočišných produktů se v Shandongu zabývá více neţ 2000 společností, z toho jich je 29 na státní úrovni. Mezi největší patří Shandong Liuhe Group Co., Ltd. 158 , Weifang Legang Food Co., Ltd.159 nebo Shandong Qingdao Jiulian Co., Ltd., která se zaměřuje především na chov drůbeţe.160 7.4
Akvakultura
Shandong je pobřeţní provincií a má přístup k Bohaiskému i Ţlutému moři. Okolní moře pro provincii představují zdroj nerostných surovin a mořských produktů. Rozvoj, 山东畜牧网 [online]. c1999-2011 [cit. 2011-07-26]. 畜牧概况. Dostupné z WWW: . 156 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-26]. 农业生产. Dostupné z WWW: . 157 山东畜牧网 [online]. c1999-2011 [cit. 2011-07-26]. 畜牧概况. Dostupné z WWW: . 158 LIUHE Group Co. Ltd. [online]. c2010 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . 159 潍坊乐港食品股份有限公司欢迎您! [online]. c2011 [cit. 2011-08-06]. Dostupné z WWW: . 160 Ministry of Agriculture of The People's Republic of China [online]. c2011 [cit. 2011-08-06]. Shandong Qingdao Jiulian Group Co., Ltd. Dostupné z WWW: . 155
59
lov a kultivace mořských a sladkovodních produktů se rozvíjí velice rychle a Shandong neváhá do této oblasti investovat. Spolu s provincií Guangdong je Shandong největším vývozcem mořských produktů, které jsou ve velkém vyváţeny do USA, Japonska či Jiţní Koreje. 161 V roce 2010 se shandongská mořská produkce zvýšila o 3,1 %, sladkovodní o 8,1 %.162 Mezi významné místní produkty moře patří kambaly, mořští plţi, mušle, ostnozubci, malí mořští korýši, lastury, mořští i sladkovodní garnáti, mořské okurky, chaluhy, ţelvy z čeledi koţnatek, kapr ze Ţluté řeky a pstruh duhový.163
161
AquacultureWorld [online]. 1 February 2011 [cit. 2011-07-27]. Aquaculture production in China is rising fast. Dostupné z WWW: . 162 国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-07-27]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 163 山东农业信息网 [online]. c2011 [cit. 2011-07-26]. 名优特产. Dostupné z WWW: .
60
8
Doprava a komunikace
8.1
Silniční doprava
Shandong se pyšní jednou z nejkvalitnějších a nejvyspělejších silničních sítí v Číně. Díky délce silnic otevřených veřejnosti a jejich kvalitě se Shandongská silniční síť řadí mezi přední v Číně. V roce 2010 dosáhla silniční síť 229 tis. kilometrů a hustota této sítě dosáhla 146,3 km/100 km2. Z celkové Shandongské silniční sítě připadá na dálnice 4 285 km, čímţ se Shandong řadí na čtvrté místo v ČLR vzhledem k délce dálniční sítě.164 Kvalitní silnice uţ dnes spojují všechny Shandongské kraje a jejich hlavní města, dále vedou ke všem důleţitým turistickým atrakcím, přístavním městům apod. Silniční síť slouţí jak k osobní, tak nákladní přepravě. Dálnice spojují hlavní město Jinan se všemi dalšími většími městy.165 Ze severu na jih vede Pekingsko-šanghajská dálnice, která protíná města Dezhou, Jinan, Tai‘an a Linyi. Další významnou dálnicí je dálnice vedoucí z Jinanu do Qingdaa, která se táhne napříč Shandongským poloostrovem a spojuje města Jinan, Zibo, Weifang a Qingdao. Tyto dvě dálnice, které spolu geograficky tvoří písmeno „T―, představují základní síť Shandongské dálniční sítě. Na jihu protíná Shandong dálnice táhnoucí se z východu na západ, která spojuje města Rizhao, Jining a Heze. Shandong v současné době neváhá investovat do stavby infrastruktury nemalé peníze, mimo jiné také kvůli budování modré ekonomické zóny (viz kap. 5.4). Moderní ukázkou vysoké úrovně, síly a potenciálu této provincie je zdejší celosvětově nejdelší most nad mořem Qingdao Jiaozhou Bay Bridge, který byl otevřen v červnu 2011. Tento most dlouhý 41,58 km vede přes východočínskou zátoku Jiaozhou a spojuje vyspělé pobřeţní město Qingdao s oblastí Huangdao. Most zkracuje cestu mezi oběma koncovými oblastmi o 30 km na zhruba 20 minut cesty. Stavbu této ukázky moderní infrastruktury zajistila společnost Shandong Hi-Speed Group Co., Ltd., která je jednou z největších a nejúspěšnějších shandongských společností v oblasti stavby dopravních komunikací.166
连心网 [online]. 2011-05-03 [cit. 2011-07-14]. 2010 年底各省高速公路通车里程. Dostupné z WWW: . 165 山东省交通运输厅 [online]. c2011 [cit. 2011-07-16]. 交通概况. Dostupné z WWW: . 166 山东高速胶州湾大桥 [online]. 2011-06-30 [cit. 2011-07-17]. 山东高速胶州湾大桥胜利建成通车. Dostupné z WWW: . 164
61
8.2
Železniční doprava
Shandongská ţelezniční síť je poměrně hustá a propojuje více neţ 70 ţelezničních stanic. 167 Největším ţelezničním uzlem v provincii je hlavní město Jinan. Hlavní ţelezniční tepny tvoří dvě severo-jiţní a dvě východo-západní ţelezniční tratě. V západní části protínají Shandong ze severu na jih tratě Jinghu (Peking-Šanghaj) a Jingjiu (Peking-Kowloon), z východu na západ vedou tratě Jiaozhou-Jinan a Yanzhou-Shijiu. Ţelezniční trať Jingjiu začíná v Pekingu a směřuje na jih do Shenzhenu, odkud pak sleduje ţeleznici spojující Shenzhen a zvláštní administrativní oblast Hongkong. V Shandongu je na této trati pět zastávek ve městech Liaocheng, Yanggu, Taiqian, Liangshan a Heze.168 Trať spojující Peking a Šanghaj, trať Jinghu, byla vytvořena spojením tří částí, které jsou jedny z nejstarších tratí v Číně. Jedná se o jednu z nejrušnějších ţelezničních tras v Číně, protoţe spojuje dvě z nejdůleţitějších čínských měst. V Shandongu staví vlaky jedoucí po této trati ve městech Dezhou, Jinan, Tai’an, Yanzhou a Tengzhou. Některé části trati jsou zdvojeny či dokonce ztrojeny pro zvýšení efektivnosti, celá trasa byla zelektrifikována.169 Ţelezniční trať Jiaoji neboli trať Jiaozhou-Jinan spojuje město Qingdao v zálivu Jiaozhou s hlavním městem Jinan. Trať je dlouhá 470,7 km a byla uvedena do provozu jiţ roku 1909, je tedy nejstarší tratí na území provincie. Stavba této trati byla financována především německými finančníky, neboť Shandong byl na začátku 20. století územím s četnými německými koncesemi.170 Významnou tratí je od roku 2011 vysokorychlostní trať z Pekingu do Šanghaje. Tato ţelezniční trasa byla otevřena 30. června 2011 a spojuje dvě významné ekonomické zóny. Trať měří 1 318 km a její stavba trvala 2 roky, pokládání kolejí bylo dokončeno v listopadu 2010. Na trati jezdí vlaky typu CRH, které tu mohou dosáhnout rychlosti aţ 167
China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-17]. China Train Stations. Dostupné z WWW: . 168 Jingjiu Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 July 2011, last modified on 3 July 2011 [cit. 2011-07-19]. Dostupné z WWW: . 169 Jinghu Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 8 July 2006, last modified on 1 July 2011 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . 170 Jiaoji Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 May 2008, last modified on 1 July 2011 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: .
62
380 km/hod, ale z ekonomických důvodů budou nejrychlejší spoje jezdit rychlostí 300 km/hod, coţ znamená, ţe trasu v celé své délce je moţné urazit za necelých 5 hodin. Trať tedy významně urychlí osobní i nákladní přepravu. Shandongská vláda věří, ţe tato trať přispěje k ekonomickému a sociálnímu rozvoji a napomůţe zvýšení turistického zájmu o Shandong, o jeho památky a města podél tratě. Město Qufu, rodiště Konfucia, například do otevření této tratě nemělo přímé spojení se Šanghají. V provincii Shandong je na této vysokorychlostní trati šest zastávek: Dezhou East, Jinan West, Tai’an, Qufu East, Tengzhou East a Zaozhuang.171 Ţelezniční spoje v Číně jsou překvapivě dochvilné, vezmeme-li v úvahu vzdálenosti, které často musí urazit. Kvalita a pohodlí vlaků také prošly modernizací, ale vše se přirozeně odvíjí od typu vlaku a ceny jízdenky, kterou si člověk zvolí. V Číně si cestující mohou vybrat mezi několika typy vlaků dle toho, kolik jsou ochotni za cestu utratit a jak dlouhou dobu jsou ochotni strávit na cestě. Obecně platí, ţe čím levnější jízdenka, tím méně pohodlí a delší čas strávený na cestě. Cestující si většinou při cestách na delší vzdálenosti mohou vybírat, zda chtějí cestu prosedět či strávit na lůţku. Sedadel i lehátek v čínských vlacích na delší tratě existují dva typy: měkká a tvrdá. Tvrdá sedadla a lůţka jsou levnější a méně pohodlnější neţ jejich draţší varianty.172 8.3
Letecká doprava
Jakkoli je historie letecké dopravy v Shandongu krátká, rozvíjí se velice rapidní rychlostí. Dnes je v Shandongu osm letišť určených k osobní i nákladní dopravě. Tato letiště jsou situovaná ve větších městech: v hlavním městě Jinan, dále v městech Qingdao, Yantai, Weihai, Weifang, Linyi, Dongying a Jining. Z těchto osmi letišť jsou tři otevřena pro mezinárodní osobní dopravu: Jinan Yaoqiang International Airport, Qingdao Liuting International Airport, Yantai Laishan International Airport. Letiště Weihai Dashuibo Airport je otevřeno pro mezinárodní nákladní dopravu. Z místních mezinárodních letišť létají přímé spoje do zahraničí, např. do Jiţní Koreje, Japonska (Tokio, Osaka), Singapuru, Hongkongu, Ruska, Thajska i na Taiwan. Shandong
171
XINHUANEWS [online]. 2011-06-30 [cit. 2011-07-18]. Premier Wen boards bullet train as BeijingShanghai high-speed rail starts operation. Dostupný z WWW: . 172 Podrobněji: China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998 [cit. 2011-07-18]. Dostupné z WWW: .
63
provozuje více neţ 300 pravidelných leteckých linek, které směřují jak do velkých měst čínského vnitrozemí, tak do zahraničí.173 Qingdao Liuting International Airport je mezinárodní letiště leţící asi 30 km od samotného města Qingdao. V dnešní době má 14 mezinárodních a 78 domácích leteckých linek. Letiště v Qingdau provozuje mezinárodní dopravní linky do Jiţní Koreje, Japonska, Hongkongu, Singapuru či na Taiwan.174 Provincie Shandong má svou leteckou dopravní společnost Shandong Airlines, která vznikla v březnu 1994 a v září téhoţ roku spustila provoz. Centrála společnosti se nachází v Jinanu, tamní letiště Jinan Yaoqiang International Airport je hlavním centrem provozu. Dále společnost v Shandongu provozuje linky z mezinárodních letišť Yantai Laishan International Airport a Qingdao Liuting International Airport. Shandong Airlines zajišťuje letecké linky nejen do měst v čínském vnitrozemí (Peking, Šanghaj, Kanton, Wuhan atd.), ale i do Japonska, Jiţní Koreje, Hongkongu a na Taiwan.175 Na území Shandongu působí i další letecké společnosti. V Číně mezi přední domácí letecké společnosti patří Air China, China Southern Airlines, China Eastern Airlines, Shanghai Airlines, Xiamen Airlines, Hainan Airlines, Shenzhen Airlines.176 8.4
Vodní doprava
Shandong je přímořská provincie s pobřeţím o délce 3 024km.177 Díky své výhodné pozici vynakládá Shandong velké finanční prostředky na stavbu přístavů, hlubinných kotvišť, speciálních doků a přepravních zařízení, aby napomohl zvýšení přepravní kapacity. V Shandongu je dnes na 473 přístavů a kotvišť, z toho jich 197 má kapacitu
173
Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-18]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 174 Qingdao Liuting International Airport. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 17 October 2005, last modified on 31 July 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné z WWW: . 175 Shandong Airlines [online]. c2011 [cit. 2011-07-18]. About SDA. Dostupné z WWW: . 176 China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-18]. China Airlines. Dostupné z WWW: . 177 Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-18]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: .
64
vyšší neţ 10 tis. tun. 178 Délka splavných vodních cest na území provincie dosahuje 1 159 km. V roce 2010 prošlo pobřeţními přístavy v Shandongu 8,6 mld. tun zboţí, kontejnerová přeprava prolomila a překonala obvyklý standard 15,3 mil. tun. Provoz na provinčních splavných řekách se zvýšil na 65 mil. tun.179 Shandong se můţe pyšnit 26 významnými pobřeţními přístavy. Z provincie vedou mořské plavební trasy do více neţ 140 zemí a regionů. Z Qingdaa odplouvají pravidelné trajektové linky na okolní ostrovy (ostrovy Huangdao, Xuedajiao apod.) a rovněţ do zahraničí – do Shimonoseki v Japonsku a Incheonu v Jiţní Koreji. Společnost Weidong Ferry Co., Ltd., která provozuje trajekt do Incheonu, zajišťuje také trajektovou linku z města Weihai do Jiţní Koreje.180 Čtyři nejdůleţitější přístavy v Shandongu (v Qingdau, Yantaii, Rizhau a Weihaii) nedávno podepsaly smlouvu o strategickém spojenectví s největším přístavem v Korejské republice Busan. Zavázaly se ke vzájemnému poskytování rychlých a efektivních sluţeb pro osobní i nákladní dopravu. 181 Nejdůleţitějším a největším přístavem je přístav v Qingdau, kterým ročně projde 350,12 mil. tun zboţí. Přístav v Qingdau se díky tomu řadí do první desítky světových přístavů. Roční přepravní kapacita přístavu v Rizhau či v Yantaii přesahuje 170 mil. tun.182 8.5
Telekomunikace a pošta
Telekomunikační a poštovní sluţby prošly v posledních letech zásadní modernizací a rychlým rozvojem. Celkový objem telefonních a poštovních sluţeb činil v roce 2010 197,35 mld. yuanů, z toho na telefonní sluţby připadá 192,1 mld. yuanů, na poštovní 5,24 miliard yuanů. Na konci roku 2010 bylo v Shandongu zaregistrováno 20,23 mil. uţivatelů pevných linek, coţ je o 10,3 % méně neţ předchozího roku. Počet uţivatelů
山东省交通运输厅 [online]. c2011 [cit. 2011-07-16]. 交通概况. Dostupné z WWW: . 179 山东省交通运输厅 [online]. c2011 [cit. 2011-07-16]. 交通概况. Dostupné z WWW: . 180 Weidong Ferry [online]. c2005 [cit. 2011-07-21]. Schedules. Dostupné z WWW: . 181 CHEN, Zhilin. China Daily [online]. 2011-06-09 [cit. 2011-07-14]. Four Shandong ports ally with ROK's largest port. Dostupný z WWW: . 182 Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-18]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . 178
65
mobilních telefonů naopak vzrostl o 15,9 % na 61,9 mil. Telefony uţ jsou dnes v Shandongu téměř samozřejmostí, vlastní je 86,2 lidí ze 100.183 Telekomunikační sluţby zajišťuje několik klíčových telekomunikačních společností včetně China Mobile Ltd., China Telecom, China Netcom nebo China Unicom, které mají v Shandongu své pobočky.184 V provincii je více neţ 3 000 poštovních poboček. Kromě čínské pošty China Post tu v oblasti expresní zásilkové sluţby působí známé společnosti jako UPS a DHL původem z USA. Tyto společnosti v Shandongu zřídily své pobočky a nabízí svým zákazníkům všestranné sluţby.185
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-07-23]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 184 China.org.cn [online]. 2010-03-12 [cit. 2011-07-23]. Shandong Infrastructure. Dostupné z WWW: . 185 Tamtéţ. 183
66
9
Vzdělání
9.1
Obecný přehled
Vzdělání v Číně se začalo podstatně rozvíjet po zaloţení Čínské lidové republiky roku 1949. Vláda se zaměřila na zvýšení celkové úrovně kultury a vzdělání v celé republice za účelem rozvoje země, neboť před rokem 1949 bylo 80 % čínských obyvatel negramotných. Čínská vláda přistoupila k reformě školského systému, vypracovala a začala uskutečňovat celkový plán školské výuky, načeţ se počet ţáků a studentů začal rychle zvyšovat a negramotnost klesla. Roku 1986 byl přijat zákon o povinné školní docházce, čímţ se stala devítiletá školní docházka povinná pro všechny čínské děti. Během posledních desetiletí došlo k velkému rozvoji školství v Číně, neboť mu vláda věnuje pozornost jako jedné z priorit sociálního a ekonomického rozvoje. Rozhodujícím principem se stala zásada, ţe školství by mělo odpovídat potřebám modernizace země, světa a budoucnosti, coţ jen napomohlo a urychlilo rozvoj.186 V současnosti je v Číně nejvyšším školským administrativním orgánem Ministerstvo školství. Co se týče základního vzdělání, hrají v něm klíčovou roli místní správní orgány. Centrální a provinční vlády mají značnou část vlivu spíše ve vyšším vzdělání. Současný čínský školský systém se dělí do několika úrovní: předškolní, základní, středoškolské, vysoké. Kromě klasických veřejných a také soukromých škol, které začaly vznikat v 80. letech 20. století, narůstá v Číně od roku 1985 počet specializovaných škol. Čína věnuje pozornost nadaným studentům, nepřehlíţí ani potřebu výuky pro invalidní a opoţděné děti.187 9.2
Předškolní vzdělání
Předškolní vzdělání je pro Číňany důleţitou součástí vzdělávací systému. Mateřské školky jsou určeny pro děti ve věku od 3 do 6 let a dnes uţ jsou samozřejmostí ve velkých, středně velkých i menších městech. Ve venkovských oblastech se situace předškolního vzdělání také zlepšuje. Školky kombinují péči o dítě s výukou tak, aby napomáhaly dětem ve fyzickém, intelektuálním, morálním a estetickém vývoji
186
Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-0710]. Vzdělávání. Dostupné z WWW: . 187 China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (I). Dostupné z WWW: .
67
a připravily je na nástup do základních škol. Učitelé ve školkách pouţívají hry, zpěv a tanec jako důleţitou součást výuky.188 9.3
Základní vzdělání
V souladu se zákonem je základní školní docházka povinná a všeobecná. Čínští ţáci navštěvují základní školy od 6 do 12 let. Školní rok je rozdělen do dvou semestrů, ţáci si mohou uţívat letních a zimních prázdnin. Učební osnovy na základních školách zahrnují výuku čínského jazyka, matematiky, hudby, tělesné výchovy, základů přírodovědy, historie a zeměpisu, morálky a etiky. Tato základní výuka je kombinovaná spolu s prací na školních pozemcích. Cizí jazyk, většinou angličtina, je ţákům představen ve třetí třídě. Pro absolvování základní školy a přechod na niţší střední školu musí ţáci sloţit testy z čínského jazyka a matematiky.189 Základní školy jsou běţně spravovány místními správními orgány a nabízí bezplatnou výuku. Kromě státních základních škol byly zřízeny i soukromé, které spadají do vlastnictví společností či jednotlivců. 9.4
Středoškolské vzdělání
Středoškolské vzdělání je určeno pro děti od 12 do 18 let. Školy na této úrovni jsou řízeny místní vládou či různými místními společnostmi. Státem spravované střední školy se skládají ze dvou částí – niţších a vyšších středních škol. Niţší střední školy jsou bezplatné, protoţe představují dokončení posledních tří let základní povinné školní docházky. Po absolvování niţších středních škol si studenti mohou zvolit druh dalšího vzdělání, které uţ povinné není a které si uţ studenti musí zaplatit. Studenti si mohou volit mezi odbornou, technickou či všeobecnou vyšší střední školou, po které většinou pokračují ve vzdělání na univerzitách. Existují také niţší střední odborné školy, ale ty jsou převáţně situovaná na venkově.190
188
China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (III). Dostupné z WWW: . 189 China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (IV). Dostupné z WWW: . 190 China Education and Research Network [online]. 2004-12-03 [cit. 2011-07-10]. Education System in China. Dostupné z WWW: http://www.edu.cn/introduction1_1403/20060323/t20060323_111891.shtml>.
68
Učební plány všeobecných středních škol zahrnují povinné a volitelné předměty a praktické či mimoškolní činnosti. Čínský jazyk, matematika a angličtina jsou povaţovány za tři základní předměty, neboť studenti jsou pak z těchto předmětů prověřování při přijímacích zkouškách na univerzity.191 9.5
Vyšší vzdělání
Po absolvování vyšší střední školy mohou studenti pokračovat ve vzdělávání se na univerzitách, odborných vyšších školách či dalších institucích vyššího vzdělání. Pro přijetí na univerzitu se musí studenti zúčastnit národně sjednocených přijímacích zkoušek, které jsou vysoce konkurenční záleţitostí vzhledem ke kaţdoročnímu vysokému počtu zájemců o studium. Vysokoškolské vzdělání se dostalo do popředí zájmu po zavedení školské reformy a především díky politice otevírání se světu v 80. letech 20. století. V průběhu let se podařilo vytvořit systém vysokoškolského vzdělání, které zahrnuje bakalářské, magisterské i postgraduální studium. Studenti vysokých škol jsou dnes povinni platit určité poplatky za školné. Ale aby studium bylo umoţněno co největšímu počtu studentů, byl vytvořen systém stipendií pro studenty, kteří vynikají ve studiu nebo morálně. Půjčky, stipendia a práce na částečný úvazek zajišťují, ţe studenti nemusí přerušit či ukončit studium z finančních důvodů.192 Čínská vláda věnuje značnou pozornost také mezinárodní spolupráci a výměně v oblasti vysokoškolského vzdělání. Od dob reformy školství a otevírání se světu se mezinárodní spolupráce a výměna neustále zlepšují a do Číny proudí více a více zahraničních studentů, kteří mají moţnost vyuţít rozmanitých způsobů dotování studia v Čínské lidové republice. Zároveň i čínští studenti mají více příleţitostí podívat se za hranice vlastní země a prohlubovat své znalosti v zahraničí. Čínská vláda se snaţí podporovat své studenty v jejich zahraničním studiu a zároveň tyto studenty zase
191
China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (IV). Dostupné z WWW: . 192 China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Higher Education in China (III). Dostupné z WWW: .
69
povzbudit k návratu do vlasti po dokončení studií, aby se mohli vyuţít jejich nabyté znalosti.193 V Shandongu je dnes více neţ 100 vysokých škol.194 Shandongské univerzity se také kaţdoročně umisťují na předních příčkách hodnocení čínských univerzit. V posledních pěti letech se Shandong University drţí v celostátním hodnocení v první dvacítce nejprestiţnějších čínských univerzit. V roce 2010 se umístila na 14. místě, pro rok 2011 spadla o dvě příčky na místo 16.195 Mezi nejznámější shandongské univerzity patří univerzita v hlavním městě Jinanu Shandong University, dále pak Ocean University of China v Qingdau a China University of Petroleum v Dongyingu. Shandong University 196 je jedna z nejstarších a nejprestiţnějších univerzit v ČLR. Byla zaloţena roku 1901 jako druhá národní univerzita a spadá pod jurisdikci státní vlády. 197 Univerzita čítá sedm kampusů, z nichţ se šest nachází v hlavním městě Shandongu Jinanu, zbývající sedmý vzniká v Qingdau. Univerzita nabízí bakalářské, magisterské, doktorandské studijní programy v hlavních studijních disciplínách jako jsou filozofie, ekonomika, právo, literatura, historie, přírodní vědy, lékařství atd. Také se aktivně snaţí rozvíjet mezinárodní vztahy, vytvořila si rozsáhlou síť mezinárodní spolupráce zaměřenou na vzdělání a podepsala dohody o mezinárodní výměně s více neţ 50 univerzitami ve světě.198 Ocean University of China v Qingdau je jednou z hlavních všeobecných univerzit spadajících pod ústřední vládu Ministerstva školství. Univerzita se nachází v krásném přístavním městě Qingdau, kde má své tři kampusy. Nabízí klasické studijní programy a je zejména známá pro své mořské vědní disciplíny. Ocean University of China je rovněţ známá pro svůj aktivní přístup k zahraniční spolupráci a výměně studentů. Univerzita navázala přátelské styky s více neţ 120 univerzitami a vědeckými 193
Ministry of Education of the People’s Republic of China_MOE.GOV.CN [online]. c2011 [cit. 2011-0710]. The Overall Situation of Studying Abroad. Dostupné z WWW: . 194 Podrobněji: Ministry of Education of The People's Republic of China_MOE.GOV.CN [online]. [cit. 2011-08-13]. List of Chinese Higher Education Institutions . Dostupné z WWW: . 195 China Education Center [online]. c2004-2011 [cit. 2011-07-10]. China University Ranking. Dostupné z WWW: < http://www.chinaeducenter.com/en/universityranking1.php>. 196 Welcome to Shandong University [online]. c2005 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . 197 中华人民共和国教育部 [online]. c2011 [cit. 2011-07-10]. 教育部直属高等学校. Dostupné z WWW: . 198 Welcome to Shandong University [online]. c2005 [cit. 2011-07-15]. Introduction. Dostupné z WWW: .
70
výzkumnými institucemi z více neţ 30 zemí ve světě (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Kanada, Austrálie atd.). Zahraniční studenty přijímá jiţ od roku 1958, přičemţ kaţdoročně jich tu studuje více neţ jeden tisíc.199 Univerzita China University of Petroleum 200 je další z hlavních státních univerzit spadajících pod ústřední
vládu Ministerstva školství ČLR. Specializuje se
na strojírenské předměty a předměty ropného a petrochemického průmyslu. Univerzita má v Shandongu dva kampusy – jeden v Qingdau, druhý v Dongyingu.201 9.6
Mezinárodní školy
Vzhledem k tomu, ţe Shandong má příjemné podnebí a hospodářství se tu neustále úspěšně rozvíjí, přijíţdí do provincie mnoho cizinců, z nichţ se tu někteří usazují na delší dobu. Především ve velkých pobřeţních městech jako jsou Qingdao, Weihai a Yantai byly zřízeny mezinárodní školy pro děti cizinců, kteří v Shandongu dlouhodobě pobývají. Mezinárodní školy učí většinou podle amerického, nebo britského vzdělávacího systému. Nejznámějšími mezinárodními školami nabízejícími základní či středoškolské vzdělání jsou: Yew Wah International Education School 202 ve městě Yantai nabízí vzdělání dle cambridgeského systému. Škola nabízí bilingvální výuku, má bohaté zkušenosti s výukou angličtiny a čínštiny jako sekundárních jazyků. Učí zde čínští i zahraniční lektoři z USA, Velké Británie, Austrálie apod.203 International School of Qingdao (MTI)204 byla zaloţena v roce 1996 v Qingdau. Tato škola nabízí učební program dle amerického systému, který je zaměřen na přípravu
199
Ocean University of China [online]. c2005 [cit. 2011-07-15]. A Brief Introduction to OUC. Dostupné z WWW: . 200 Podrobněji: China University of Petroleum [online]. c2006 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . 201 China University of Petroleum [online]. c2006 [cit. 2011-07-15]. About CUP. Dostupné z WWW: . 202 Podrobněji: Yew Wah International Education School [online]. 2010-10-08 [cit. 2011-07-20]. Dostupné z WWW: . 203 Yew Wah International Education School [online]. 2010-10-08 [cit. 2011-07-20]. Introduction. Dostupné z WWW: . 204 Podrobněji: International School of Qingdao – Homepage [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupné z WWW: .
71
pro studium na vysoké škole. Studují zde studenti z různých zemí, převáţně Koreje, Severní Ameriky, Japonska a dalších.205 Qingdao No. 1 International School of Shandong206 byla otevřena roku 2007, vznikla přeměnou z instituce, která byla zaloţena jiţ roku 1998. Přestoţe škola spadá pod čínskou vládu, zavázala se vláda, ţe nebude zasahovat do výukového systému podle západního vzoru. Místní vláda v Qingdau přislíbila, ţe studenti této školy se budou těšit takovým podmínkám, aby se z této školy stala co nejlepší mezinárodní vzdělávací instituce.207 Tabulka 4: Přehled školních institucí v Shandongu pro rok 2010 208
Školy
Nově přijatí studenti
Počet studentů
Počet
Nárůst oproti minulému roku
Počet zájemců (tis.)
Nárůst oproti minulému roku (%)
Počet (tis.)
Nárůst oproti minulému roku (%)
Univerzity s postgraduálním studiem
31
-
23
8,2
65
13,7
Všeobecné vysoké školy
133
5
496
-1,1
1 631
2,4
Střední odborné školy209
640
-69
427
5,4
1 132
-2,9
Všeobecné střední školy
3 645
-105
1 641
2,4
5 011
0,3
Základní školy
12 405
-453
1 113
9,4
6 292
0,4
205
International School of Qingdao – Homepage [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. About Us. Dostupné z WWW: . 206 Podrobněji: Qingdao No. 1 International School of Shandong Province [online]. c2010 [cit. 2011-0725]. Dostupné z WWW: . 207 Qingdao No. 1 International School of Shandong Province [online]. c2010 [cit. 2011-07-25]. Overview of QISS. Dostupné z WWW: . 208 国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 209 Ve středních odborných školách a učilištích nejsou zahrnuty technické střední školy.
72
Specializované a zvláštní školy
145
1
4
28,8
22
6,8
Mateřské školy
17 751
2 383
1 085
20,7
2 194
21,2
73
10
Kultura
10.1 Obecný přehled Provincie Shandong je jednou z kolébek čínské kultury. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, byly zde nalezeny důkazy, ţe zde lidé ţili jiţ před více neţ 400 tisíci lety. Historie Shandongu je dlouhá a pestrá, coţ se odrazilo i v místní kultuře. Místní lidové umění je bohaté na rozličné druhy lidových oper, divadla, písní a tanců. Mimo to se v Shandongu narodily osobnosti, které v průběhu dějin značně ovlivnily čínskou kulturu a umění. Z těchto osobností je třeba zmínit Konfucia, Mencia, kaligrafa Wang Xizhia, vynálezce Lu Bana, vojenského stratéga Zhuge Lianga či spisovatele Pu Songlinga a básnířku Li Qingzhao. Rozvoji kultury napomáhá mimo jiné i narůstající počet místních kulturních institucí a podniků. Kulturní zázemí v Shandongu je opravdu bohaté nachází se tu 111 muzeí, 150 veřejných knihoven, 158 uměleckých galerií a kulturních center, působí zde na 119 různých uměleckých skupin či organizací. V Shandongu vyšlo v roce 2010 více neţ 11 tisíc knih, vychází zde desítky druhů novin, časopisů a magazínů. Rozhlasové vysílání pokrývá 98,2 % populace, televizním signálem je pokryto na 97,9 % populace. Daří se tu také filmovému průmyslu, v kinech bylo za rok promítnuto více neţ 300 filmů.210 V provincii se kaţdoročně pořádá několik desítek kulturních festivalů a oslav. Těmi nejpopulárnějšími a nejznámějšími jsou festival na oslavu narození Konfucia v Qufu, pivní festival v Qingdau, festival papírových draků ve Weifangu či tradiční kaţdoroční běh na horu Tai. Výstavu o dějinách provincie Shandong a místních charakteristikách lze zhlédnout v muzeu Shandong Provincial Museum. To se nachází v Jinanu, bylo zaloţeno roku 1954 a je nejstarším muzeem na úrovni provincie v ČLR. Jeho sbírka zahrnuje artefakty a památky od nejstarších dob po současnost. Zlatými hřeby místní sbírky jsou keramické artefakty z neolitických kultur Dawenkou a Longshan, bronzové nádoby z dob dynastií Shang a Zhou, kamenné malby z dob dynastie Han a malby z období dynastií Ming a Qing. Dále pak pečetě, buly, kaligrafická díla a vzácné knihy.211
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-07-16]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 211 山东博物馆 [online]. [cit. 2011-08-09]. Introduction in Shandong Museum. Dostupné z WWW: . 210
74
10.2 Umění Nejstaršími shandongskými (resp. čínskými) uměleckými památkami jsou nálezy keramiky objevené při archeologických vykopávkách, která pocházejí z dob kolem 4000 let př. n. l. Jedná se o keramiku z dob neolitických kultur Dawenkou a Longshan. Longshanská keramika se vyznačuje svou lesklou černou barvou a krásou tvarů. Z období dynastie Han se k významným uměleckým památkám řadí kameny či kamenné bloky, které tvořily stavební součásti hrobek, chrámů či bran. Tyto kameny byly v Shandongu nalezeny především v Jinanském, Jiningském, Zaozhuangském a Linyiském kraji. Tehdejší obyvatelé na tyto kameny pomocí maleb či rytin zaznamenali různé aspekty svých ţivotů.212 Provincie Shandong bývá nazývaná „domovem čínské kaligrafie―. V chrámech a na horách nalezneme popsané destičky, nápisy či rytiny na kamenech. Na hoře Tai v průběhu
dějin
zaznamenali
císařové,
mudrci
a další
své
návštěvy
právě
prostřednictvím nápisů. Destičky s nápisy a nápisy na kamenech byly objeveny rovněţ ve městě Pingdu či na hoře Yunfeng. Pokud jde o kaligrafii, významnou roli v jejích dějinách sehrál shandongský rodák Wang Xizhi, který proslul svým kurzivním písmem.213 10.3 Divadlo a opera Shandongské divadelní umění se rozvíjelo a vzkvétalo jiţ za dob dynastií Yuan, Ming a Qing. V průběhu dějin se v Shandongu zrodilo několik slavných dramatiků a vynikajících děl. Z těch nejstarších autorů to byli např. Gao Wenxiu, Kang Jinzhi, Li Kaixian. Do povědomí lidu se ale nejvíce zapsali dramatik Kong Shangren a spisovatel Pu Songling.214 V Shandongu je rozšířeno kolem 30 druhů divadelních her a oper. Mnoho z nich se vyvinulo z lidových příběhů a písní (např. opera Lüju), jiné např. mají původ v lidových tancích. Velmi populární jsou rovněţ hry a opery, které pochází z jiných provincií –
山东博物馆 [online]. [cit. 2011-08-06]. Exhibition of Han Dynasties Pictorial Art. Dostupné z WWW: . 213 Welcome to china travel on the net! [online]. c1999-2003 [cit. 2011-08-05]. Shandong Province, Shandong. Dostupné z WWW: . 214 山东省情网 [online]. 2010-12-29 [cit. 2011-08-06]. 山东的地方戏曲. Dostupné z WWW: . 212
75
zejména tradiční pekingská opera, opera Pingju (ze severu a severovýchodu Číny) a další.215 Oblíbeným druhem opery v Shandongu je opera Qinshu, jeţ se vyvinula na základě lidových tradic jiţ za dynastie Ming. V průběhu let se z ní utvořilo několik odnoţí – mj. rovněţ shandongská opera Qinshu. Qinshu můţe být předváděna v několika formách – účinkuje v ní buď jeden stojící umělec, dva a více sedících umělců, nebo se můţe také jednat pouze o zpěv árií. Shandongská Qinshu opera je doprovázena hrou na dulcimer
216
, charakteristická je svou melodičností a tím, ţe herci
při vystoupeních mluví shandongským dialektem.217 V posledních desetiletích získala velkou popularitu opera Lüju, která se vyvinula ze starší shandongské opery Qinshu. V Lüju herci mluví jinanským dialektem, představení obyčejně čerpají a odráţí události ze ţivota lidí.218 10.4 Shandongská kuchyně Shandongská místní kuchyně je jednou z proslulých osmi kuchařských tradic Číny. Obzvláště populární je místní kuchyně směrem na sever v Pekingu, Tianjinu a severovýchodních provinciích. Shandongská kuchyně upřednostňuje přirozenou chuť a jídla se připravují převáţně rychlým smaţením, pečením, dušením. Místní jídla se vyznačují lehkou slaností, čerstvostí, jemností, křehkostí a jsou bohatá na chuť. Velkou pozornost věnují obyvatelé při vaření také kořením a rozmanitým ochucovacím prostředkům. Hlavní přísadou je sůl, ale často uţívané jsou i sojové boby a sojová omáčka. Shandongští lidé také velmi rádi jí cibuli a nemálo ji vyuţívají jako přísadu při vaření. Shandongská kuchyně se dá rozdělit do tří kategorií219:
Jiaodongská kuchyně – oblast východního Shandongu, kuchyně zaměřená na plody moře
山东省情网 [online]. 2010-12-29 [cit. 2011-08-06]. 山东的地方戏曲. Dostupné z WWW: . 216 Starý strunný hudební nástroj, hráč rozeznívá struny údery paliček. 217 XU, Xinlei. Chinaculture [online]. c2005-2011 [cit. 2011-08-07]. Shandong Qinshu. Dostupné z WWW: . 218 赵璧, 李. 山东文化信息资源共享工程信息服务平台 [online]. 2005-12-17 [cit. 2011-08-06]. 吕剧. Dostupné z WWW: . 219 China.org.cn [online]. [cit. 2011-07-10]. Shandong Cuisine. Dostupné z WWW: . 215
76
Jinanská kuchyně – vnitrozemí provincie, charakteristická pro své polévky a jejich zuţitkování v dalších chodech
tradiční konfuciánská kuchyně
10.5 Významné osobnosti Zhuge Liang (181-234) Zhuge Liang byl vzdělanec a proslulý stratég. V době, kdy se Cao Cao připravoval táhnout na jih, stal se Zhuge Liang poradcem Liu Beie, který vládl státu Shu za období Tří království. Řídíc se Zhuge Liangovou radou, spojil Liu Bei své síly se Sun Quanem, který ovládal střední a jiţní tok Ţluté řeky, a porazil Cao Caa v bitvě u Rudého útesu. Po své smrti přenechal Liu Bei vládu na státem Shu právě Zhuge Liangovi, který vládl jménem Liu Beiova syna. Podařilo se mu pacifikovat bouřící se kmeny na jihu a zavedl systém správy přes místní náčelníky, které získal na svou stranu. Díky Zhuge Liangově politice stát Shu prosperoval. Ze severu byl stát Shu podroben častým útokům státu Wei, proti kterému Zhuge Liang uskutečnil několik neúspěšných vojenských výprav. Při jedné z nich zemřel na nemoc.220 Wang Xizhi (303-361) Wang Xizhi, narozený v Linyi, proslul jako jeden z nejlepších čínských kaligrafů. Vynikal ve všech typech písma, ale slavný je zejména pro své umění kurzivního písma xingshu, které je i přes redukci určitých forem stále čitelné. Jeho nejznámější dílo Předmluva k Pavilonu orchidejí je napsáno právě kurzivním písmem.221 Konfucius (551-489 př. n. l.) Konfucius, čínský filozof a etik, tvůrce jednoho z nejstarších morálně-etických a státoprávních učení, se narodil ve státě Lu ve městě Qufu a dodnes je uctíván jako jeden z největších mudrců všech dob. Narodil se do poměrně chudé rodiny v době, kdy byla Čína rozdrobena na malé státy, které mezi sebou bojovaly a vzájemně se pohlcovaly. Konfucius se ţivil vyučováním a během svého hojného putování byl ve styku s různými panovníky. Jeho učení, konfucianismus, se dochovalo v díle sepsaném jeho ţáky Hovory a později se stalo státní morálkou uznávanou v Číně
220
Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-07]. Zhuge Liang. Dostupné z WWW: . 221 Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-07]. Wang Xizhi. Dostupné z WWW: .
77
po další dvě tisíciletí jakoţto norma lidského chování. Jedním z hlavních Konfuciových principů bylo, ţe člověk je schopný se zdokonalit. Kaţdý se dle něj můţe stát urozeným, ušlechtilým, dokonalým člověkem, pokud o to usiluje.222 „Konfucius pohlíţel na rodinu jako na mikrokosmos státu, jeho základní článek. Panovník byl otcem všeho lidstva a představitelé státní správy na určitém stupni hierarchie byli mnohdy označováni jako ,rodiče lidu‘.― „Konfuciánství kaţdému člověku přisuzovalo určité postavení v hierarchii rodinných (a společenských) vztahů, a to v závislosti na jeho příbuzenském poměru k ostatním. Z konfucianismu bylo odvozeno pět základních etických vztahů: vladař – poddaný, otec – syn, muţ – ţena, starší – mladší a vztah mezi přáteli. Na nich byla zaloţena hierarchie mezilidských vztahů a některé z nich přetrvávají v Číně, Koreji a v dalších zemích Dálného východu dodnes.―223 Mencius (asi 372-289 př. n. l.) Mencius, Konfuciův pokračovatel, se narodil v provincii Shandong jen kousek od místa Konfuciova narození. Pečlivě studoval Konfuciovo učení, které později vykládal během svého putování ze státu do státu. Jeho učení, jímţ rozvinul konfuciánskou nauku, se soustřeďuje na lidskost. „Mencius vycházel z názoru o vrozené dobrotě. Kaţdý člověk je podle něho dobrý a niterně rozpoznává, co je správné a co špatné. Rozkvět státu je podle něho úměrný výši jeho morálky, jejímiţ konkrétními projevy jsou lidskost (žen) a spravedlnost (i). Pravý král je pro něj ten, kdo vládne ne silou, ale ctností.―224 Mencius dále zdůrazňuje, ţe důleţitou sloţkou státu je lid. Lid má totiţ právo se vzepřít a sesadit vládce, který své povinnosti neplní či je zneuţívá. Pro tento názor byl Mencius některými panovníky povaţován za nebezpečného filozofa, který postuluje právo lidí na vzpouru.225 Li Qingzhao (1084-1155) Tato spisovatelka a básnířka se narodila v Lichengu a je jednou z nejznámějších autorek básní. Náměty jejích raných básní odráţí obyčejné ţivoty ţen a dívek. Její pozdější tvorba byla poznamenána nuceným útěkem na jih poté, co dţurčeni napadli 222
MALINA, Jaroslav a KOLMAŠ, Josef. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 346. 223 Tamtéţ, s. 412-413. 224 Tamtéţ, s. 347. 225 Tamtéţ, s. 348.
78
Songy. Její manţel umírá a Li Qingzhao ve svých básních popisuje hořkosti a těţkosti svého osamělého ţivota.226 Pu Songling (1640-1715) Tento známý shandongský spisovatel se narodil v Zichuanu (dnešní Zibo) do chudé rodiny, štěstí mu nepřálo ani při císařských zkouškách, které se opakovaně pokoušel sloţit. Titulu z těchto zkoušek se dočkal aţ ve svých 71 letech. Zklamání a zoufalství ho přivedly na literární cestu, neboť tak mohl dát průchod svým pocitům.227 Proslavil se svou sbírkou povídek a krátkých příběhů Zkazky o šesteru cest osudu, na níţ začal pracovat jiţ poměrně brzy. Tato sbírka obsahující 431 povídek byla později vydána v 16 svazcích. Většina příběhů je plná nadpřirozených bytostí, ale najdou se mezi nimi i takové, které jsou zaloţeny na opravdových událostech.228 Kong Shangren (1648-1718) Tento básník a dramatik se narodil v Qufu. Proslavil se svou hrou Vějíř s broskvovými květy,
která pojednává o milostném
vztahu mezi vzdělancem
a kurtizánou na pozadí dramatického pádu dynastie Ming a nástupu Qingů. Hra byla autorovým protestem proti Mandţuům, kteří v 17. století dobyli a ovládli Čínu.229 10.6 Tisk a média V Shandongu vychází kromě celostátně vydávaných deníků, např. People‘s Daily, také několik druhů provinčních novin. Nejznámější a nejstarší jsou noviny Dazhong Daily patřící společnosti Dazhong News Group, jeţ vlastní 13 novin a periodik a webovou stránku Dazhong Website poskytující informace o provincii. Dazhong Daily, vydané poprvé 1. ledna 1939, jsou nejstaršími a nejvlivnějšími novinami v provincii.230 Shandong Publishing Group, zaloţená roku 1951, je jednou z největších a nejrychleji se rozvíjejících vydavatelských společností. Své ústředí má v Shandongu a zaujímá
226
Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-05]. Li Qingzhao. Dostupné z WWW: . 227 山东省情网. 山东省情网[online]. 9. 12. 2010 [cit. 31. 7. 2011]. 聊斋俚曲. Dostupné z WWW: . 228 山东省情网. 山东省情网[online]. 9. 12. 2010 [cit. 31. 7. 2011]. 聊斋俚曲. Dostupné z WWW: . 229 Kong Shangren. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 25 September 2005, last modified on 26 December 2010 [cit. 2011-08-14]. Dostupné z WWW: . 230 大众网-报业集团 [online]. c2000 [cit. 2011-07-27]. 集团简介. Dostupné z WWW: .
79
důleţitou pozici nejen na provinčním, ale i celostátním trhu. Společnost zahrnuje 11 vydavatelství zaměřených na vydávání publikací různých ţánrů.231 V Shangdongu vysílá 18 televizních stanic. Kromě China Central Television (CCTV)232 a několika provinčních stanic tu vysílá Shandong TV (SDTV), která vznikla v roce 1960. Je to čínská stanice, která jako jedna z prvních v Číně začala vysílat přes satelit 24 hodin denně. Vysílá nejen v Shandongu, ale i v dalších provinciích a okolních zemích.233
231
SHANDONG PUBLISHING GROUP [online]. [cit. 2011-07-20]. SHANDONG PUBLISHING GROUP. Dostupné z WWW: . 232 CCTV News - China news, world news, video reports, live events, features - CNTV English [online]. c2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné z WWW: . 233 山东卫视官方网页_山东电视台网络直播_山东卫视网络直播_齐鲁网 [online]. 2009-12-30 [cit. 2011-07-28]. 山东卫视官方网页_山东电视台网络直播_山东卫视网络直播_齐鲁网. Dostupné z WWW: .
80
11
Sport „V období před vznikem Čínské lidové republiky byla aktivní sportovní činnost
výsadou pouze několika stovek lidí. Čínské sportovní kluby existovaly jen ve velkých městech nebo v univerzitních centrech a svým počtem se nevyrovnaly ani exkluzivním klubům určeným pouze pro cizince… Do osvobození země tělovýchova a sport byly pro stamilióny Číňanů neznámým pojmem.―
234
Vedení státu provedlo reformu
školského systému a výuky tělesné výchovy na všech typech škol a zahájilo fyzickou přípravu pracujících i organizaci výkonnostního a vrcholového sportu v Číně. Pozornost byla věnována rozvoji masové tělovýchovy a vyhledávání talentů a přípravě kvalifikovaných instruktorů a trenérů. To vše přineslo svá ovoce, v Číně se dnes lidé věnují sportu jak rekreačně, tak profesionálně. Čína má dnes mnoho skvělých sportovců, kteří ji reprezentují na světových soutěţích a závodech. Shandong věnuje sportu a tělovýchově také velkou pozornost a nemálo finančních prostředků. Staví se cvičiště, sportoviště, stadiony a další sportovní centra. Větší stadiony jsou dnes ve velkých městech jako Jinan, Qingdao, Weifang a Yantai. V Jinanu byl roku 1988 postaven víceúčelový provinční stadion, který se dnes vyuţívá hlavně pro fotbalové zápasy. V Jinanu bylo rovněţ postaveno sportovní olympijské centrum, kde se v roce 2009 odehrál 11. ročník Čínských národních her (National Games of the People’s Republic of China).235 V Shandongu se velké oblibě těší tradiční čínská bojová umění (wushu) jako kung-fu, taijiquan či qigong. Mezi amatérskými sporty se vyjímají stolní tenis, badminton, biliár. Profesionální sporty získávaly pozornost od 90. let 20. století a docházelo k jejich komercializaci. V té době začaly vznikat profesionální klubové týmy. Dnes uţ není sport pouze rekreační záleţitostí, ale stává se obţivou více a více lidí. Shandong má silného sportovního ducha a sportovce, kteří vynikají v rozmanitých disciplínách – především v lehké atletice, gymnastice, stolním tenise, bojovém umění, plavání, vzpírání, střelbě, plachtění, fotbale a basketbale.
234
SILNÁ, Nataša a ŠKVAŘIL, Jaroslav. Čínská lidová republika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. s. 368-369. 235 Jinan Olympic Sports Center. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 9 May 2009, last modified on 20 August 2010 [cit. 2011-08-07]. Dostupné z WWW: .
81
Známí shandongští sportovci: Wang Feng – skokan do vody, který spolu s Qin Kaiem získal na letní olympiádě v Pekingu 2008 zlatou medaili v synchronizovaných skocích do vody.236 Lei Zhang – cyklista, který na Asijských hrách 2010 získal zlato v závodě týmů na krátkou vzdálenost i v individuálním závodě237 Gao Chang – plavkyně, která na Asijských hrách 2010 vyhrála zlato v plavání na znak na 50m238 Ren Ruiping – drţitel tří juniorských rekordů ve trojskoku239 Yuan Xiaochao – šampion Asijských her 2010 v bojovém umění wushu240 Du Li – střelkyně, která vybojovala zlato ve střelbě vzduchovkou na 10 m na olympiádě v roce 2004 a zlato ze střelby sportovní maloráţkou na LOH v Pekingu 2008241 Hao Haidong – fotbalista, jenţ je povaţován za nejlepšího fotbalového střelce v Číně za posledních 20 let.242 Profesionální čínská fotbalová liga byla zaloţena v roce 1994. Čínská fotbalová superliga (Chinese Super League), elitní skupina fotbalových klubů, odehrála první zápasy v roce 2004. Shandong má své profesionální superligové fotbalové týmy – Shandong Luneng Taishan Football Club a Qingdao Zhongneng Football Club (známý také jako fotbalový klub Qingdao Jonoon). Shandong Luneng Taishan FC byl zaloţen největší společností vyrábějící elektrickou energii v Shandongu - Shandong Luneng
2008 北京奥运会中国体育代表团成员名录 [online]. c2003-2008 [cit. 2011-08-08]. BEIJING 2008 OLYMPIC GAMES CHINESE SPORTS DELEGATION ROSTER. Dostupné z WWW: . 237 Cycling Archives [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-29]. Lei Zhang. Dostupné z WWW: . 238 XINHUANEWS [online]. 2010-11-15 [cit. 2011-07-27]. Gao Chang wins women's 50m backstroke at Guangzhou Asiad. Dostupné z WWW: . 239 Iaaf.org - International Association of Athletics Federations [online]. c1996-2009 [cit. 2011-07-27]. Athletes - Ren Ruiping. Dostupné z WWW: . 240 YI, Ling. XINHUA NEWS [online]. 2010-11-13 [cit. 2011-07-27]. A champion with few smiles. Dostupné z WWW: . 241 BAI, Xu. XINHUA NEWS [online]. 2008-08-15 [cit. 2011-07-27]. Feature: After tears and hesitation, shooter Du Li is back. Dostupné z WWW: . 242 Hao Haidong. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 31 July 2005, last modified on 8 August 2011 [cit. 2011-08-09]. Dostupné z WWW: . 236
82
Group. Tento fotbalový klub je dnes jedním z nejlepších v ČLR. V roce 1999 se klub stal dvojnásobným šampionem, kdyţ vyhrál nejvyšší čínskou fotbalovou ligu a čínský FA Cup. V roce 2006 slavil opět dvojnásobný úspěch (vítěz Čínské superligy a FA Cupu), šampionem Čínské superligy se stal i roku 2010.243 Shandong je častým pořadatelem a hostující provincií sportovních akcí, soutěţí a her. V roce 2008 se v čínském Pekingu konaly letní olympijské a paralympijské hry. Hlavním dějištěm byl Pekingský národní stadion, který je pro svůj design přezdívaný „Ptačí hnízdo.― Některé disciplíny byly pořádány na jiných místech v ČLR a Shandong byl jedním z nich. V Tianjinu, Shenyangu, Qinghuangdau a Šanghaji se odehrály fotbalové zápasy, v Hongkongu se pořádaly jezdecké závody. Shandongské Qingdao bylo díky svému příjemnému klimatu, pobřeţní lokaci a lákavým pláţím zvoleno dějištěm olympijských i paralympijských závodů v jachtingu. Centrem jachtingu v Qingdau se stal přístav Qingdao International Sailing Marina, který byl vybudován na místě bývalé Beihaiské loděnice u Fushanského zálivu.244 V říjnu 2009 se v Jinanu, hlavním městě Shandongu, konaly jedenácté dosud největší Čínské národní hry. Tato prestiţní čínská sportovní soutěţ se koná obyčejně jednou za 4 roky, další hry se budou konat v roce 2013 v Liaoningu. Hry byly započaty zahajovacím ceremoniálem v Jinanském olympijském sportovním komplexu, kde prezident Hu Jintao pronesl úvodní zahajovací řeč. Jedenáctých čínských národních her se účastnilo téměř 11 000 sportovců, bylo zlomeno několik rekordů. Provincie Shandong v těchto hrách získala první umístění v počtu získaných zlatých medailí, kterých ukořistila 63.245 V roce 2012 se Shandong stane hostující provincií další sportovní události. Ve městě Haiyang se uskuteční třetí ročník pláţových her Asian Beach Games. Město Haiyang se na tuto událost pečlivě připravuje a doufá ve vysokou účast. Pláţ, která bude dějištěm těchto významných her, jiţ byla otevřena pro veřejnost.246
243
Live scores, results, fixtures, tables, statistics and news - Soccerway [online]. c2011 [cit. 2011-07-29]. CSL - China PR - Results, fixtures, tables and news - Soccerway. Dostupné z WWW: . 244 The Official Website of the Beijing 2008 Olympic Games [online]. [cit. 2011-08-07]. Qingdao Olympic Sailing Center - The Official Website of the Beijing 2008 Olympic Games. Dostupné z WWW: . 245 WANG, Jimin. English_Xinhua [online]. 2009-10-28 [cit. 2011-07-30]. Chinese National Games closes as host Shandong tops medal table. Dostupné z WWW: . 246 XINHUANEWS [online]. 2011-06-16 [cit. 2011-07-27]. China launches National Beach Sports base . Dostupné z WWW: .
83
12
Cestovní ruch
12.1 Obecný přehled Díky své dlouhé historii můţe Shandong turistům nabídnout mnohé kulturní i přírodní zajímavosti. K vidění jsou tu nejen památky zařazené do světového dědictví UNESCO, ke kterým patří posvátná hora Tai a rodiště Konfucia ve městě Qufu, ale také krajina v oblasti ústí Ţluté řeky, město Qingdao se svým světoznámým pivovarem, město Jinan známé svými vodními prameny, město vína Yantai nebo „hlavní město papírových draků― Weifang. Krásná příroda, lákavé pobřeţní oblasti a historické památky dělají z provincie Shandong atraktivní turistickou destinaci jak pro samotné Číňany, tak i miliony návštěvníků ze zahraničí. Cestovní ruch v Shandongu proţívá období několikaletého rychlého rozvoje a hraje důleţitou roli v ekonomickém rozvoji provincie. Počet návštěvníků a turistů ročně neustále narůstá. V roce 2010 navštívilo Shandong 350 mil. turistů, celkový příjem z turismu činil 305,8 mld. yuanů. Provincie v posledních letech modernizovala, opravila či zřídila několik stovek turistických atrakcí. Dnes je tu 101 národních památek a 29 shandongských měst se řadí mezi ty nejzajímavější turistické lokace.247 12.2 Hora Tai K největším turistickým lákadlům, jimiţ Shandong disponuje, bezpochyby patří památky UNESCO hora Tai a rodiště Konfucia. Hora Tai je nejvíce uctívanou z pěti čínských posvátných taoistických hor. 248 Od dávných časů slouţila spolu se svou okouzlující krajinou jako zdroj a inspirace pro čínské umělce a vzdělance, je symbolem čínské civilizace a náboţenství. Čínští císaři se k této hoře vydávali uţ před více neţ 2000 lety, z nejvyššího místa nabízeli císařské oběti nebesům i zemi. Pro zaznamenání svých návštěv si tu císařové nechali stavět chrámy. Na horu se vydal i slavný čínský myslitel Konfucius, chrám na jeho počest stojí na vrcholku hory.249
247
国家统计局山东调查总队. 山东统计信息网 [online]. 2011-02-28 [cit. 2011-08-05]. 2010 年山东省 国民经济和社会发展统计公报. Dostupné z WWW: . 248 Pěti posvátnými taoistickými horami v Číně jsou hory Tai, Hua (Shaanxi), Heng (Hunan), Heng (Shanxi) a Song (Henan). 249 LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 340.
84
Hora Tai měří 1 545 m, nachází se ve střední části Shandongu severně od města Tai’an. Chrámy, pomníky a svatyně roztroušené po celé hoře v dnešní době denně navštěvují houfy turistů, kteří podstupují namáhavou téměř osmikilometrovou cestu na vrcholek. Hora Tai denně přiláká i početné skupiny Číňanů. Ţeny se na horu chodí modlit k taoistické bohyni Bixia Yuan Jun, princezně Růţových oblaků, která údajně pomáhá bezdětným ţenám počít dítě. Traduje se také, ţe kdo vyleze na vrcholek hory, doţije se 100 let.250 Kaţdý rok v září se hora Tai stává dějištěm mezinárodního festivalu, jehoţ hlavním programem je soutěţ o nejrychlejší výstup na vrchol hory. Soutěţ se pořádá v několika kategoriích, bojují proti sobě skupinky rozdělené dle národnosti, pohlaví a také věku. 12.3 Qufu – Konfuciovo rodiště Město Qufu, které leţí na jihu provincie, je kulturně i historicky velice významné. Městečko je slavné především díky tomu, ţe se tu narodil i zemřel slavný čínský mudrc Konfucius (551-479 př. n. l.). Mezi památky UNESCO se od roku 1994 řadí rodinné sídlo Konfuciovy rodiny, Konfuciův chrám a také hřbitov, kde byl po své smrti pochován.251 V současnosti se v Qufu kaţdoročně v září koná festival na počest narození Konfucia. Náplní festivalu je si připomenout tohoto slavného myslitele, podporovat mezinárodní spolupráci a napomáhat rozvoji cestovního ruchu. Festival ročně láká nadšence jak z Číny, tak ze zahraničí. Na programu jsou tradičně rozličná hudební, taneční a divadelní představení, speciální prohlídky a také nespočet seminářů o Konfuciových názorech a kultuře.252 12.4 Jinan Jinan, hlavní město provincie Shandong a průmyslové centrum, je hlavní dopravní a komunikační uzel provincie. Město samo toho nemá z pohledu turistických zajímavosti moc co nabídnout. Jinan leţí na místě jednoho z nejstarších osídlení v Číně, jiţně od města byly nalezeny jedny z nejstarších pozůstatků longshanské kultury. 250
LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 340. 251 UNESCO World Heritage Centre [online]. c1992-2011 [cit. 2011-08-04]. Temple and Cemetery of Confucius and the Kong Family Mansion in Qufu - UNESCO World Heritage Centre. Dostupné z WWW: . 252 Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-05]. China Qufu International Confucius Culture Festival. Dostupné z WWW: .
85
Dnešní město pochází ze 4. století n. l., kdy bylo město obchodním centrem a vojenskou základnou.253 Jinan je proslulý svými přírodními prameny, které jsou uţ dnes povětšinou součástí městských parků. Nejznámějšími prameny jsou pramen Baotu a pramen Černého tygra. Na severu města se rozprostírá park s jezerem Daming. Součástí parku jsou pavilony, vodní nádrţe, zahrady a chrámy.254 Další zajímavou atrakcí je pamětní síň, jeţ vzdává hold jedné z nejslavnějších čínských básnířek Li Qingzhao, která ţila v Jinanu v 12. století. V jihovýchodní části města se tyčí hora Qianfo (hora Tisíce Buddhů), která je poseta chrámy, svatyněmi, sochami a plastikami.255 12.5 Qingdao Město Qingdao, které je situováno na jiţním pobřeţí Shandongského poloostrova, je dnes moderním průmyslovým a kulturním městem a veledůleţitým přístavem. Qingdao se mezi ostatními městy vyjímá svou odlišnou atmosférou – působí dojmem bavorské obce. To proto, ţe Qingdao bylo na začátku 20. století německým smluvním městem a směsice evropské a čínské architektury vytváří zvláštní kouzlo tohoto pobřeţního města. Němci významně přispěli k rozvoji města – v roce 1903 zde byl otevřen pivovar Tsingtao, nainstalováno elektrické osvětlení, byla zaloţena univerzita a námořní základna a začala se stavět ţeleznice Qingdao-Jinan.256 Qingdao se můţe pochlubit atraktivními bílými písečnými pláţemi. V Qingdaoské zátoce vybíhá z pobřeţí do vody 400 m dlouhé molo Zhanqiao, jehoţ konci vévodí osmiboký pavilon Huilange. Molo Zhanqiao spolu se svým pavilonem je povaţován za symbol Qingdaa, byly pouţity také na etiketu piva Tsingtao.257 Na konci Zhongshan Lu, hlavní obchodní ulice Qingdaa, stojí katolický kostel sv. Michala, jehoţ poznávacím znamením je dvojice věţí. Qingdaoské muzeum nabízí k vidění sbírku obrazů od dob dynastie Yuan aţ do dynastie Qing a kamenné sochy Buddhů z počátku 6. století. Za prohlídku stojí i elegantní čtvrť Badaguan, kde se
253
LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 331. 254 Tamtéţ, s. 334. 255 Tamtéţ. 256 HARPER, Damian, et al. Čína. Praha: Svojtka & Co., 2006. s. 204. 257 LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 360.
86
nachází vily a sanatoria ukrytá mezi stromy. Qingdao se mimo jiné pyšní nejstarším podmořským akváriem v Číně nazvaném Qingdao Underwater World.258 Pro mnoho turistů je hlavním lákadlem v Qingdau pivovar Tsingtao, který byl roku 1903 zaloţen Němci. Návštěvníci mají moţnost si prohlédnout pivovarské muzeum, kde se návštěvníci dozvědí něco ze staleté historie piva Tsingtao, projdou si procesem výroby piva a na konci prohlídky je čekají vzorky piva zdarma.259 V Qingdau se jiţ tradičně koná kaţdý rok v srpnu mezinárodní pivní festival Qingdao International Beer Festival, kterého se účastní pivní značky z celého světa (např. holandský Heineken, mexická Corona, německý Beck’s). Tento pivní festival začíná velkolepým zahajovacím programem, který následují různá vystoupení, koncerty, soutěţe a spousta zábavy.260 Dalšími festivaly, které se v Qingdau konají, jsou např. týden módy, výstava domácích spotřebičů a pláţový festival. V Laoshan Blueberry Ecological Garden se pořádají festivaly ovoce a zeleniny.261 12.5.1 Hora Lao Hora Lao leţí asi 40 km východně od Qingdaa. Je to oblast, jeţ ke zhlédnutí naskýtá jeskyně, prameny, vodopády a palác Taiqing, který byl postaven pro taoistické rituály. Hora Lao je známý díky tomu, ţe je zdrojem minerální vody vyuţívané při výrobě piva Tsingtao, čímţ pivu dodává jeho unikátní chuť.262 12.6 Yantai Město Yantai, leţící na severu Shandongského poloostrova při pobřeţí Ţlutého moře, se stává oblíbeným letoviskem díky své malebné krajině, příjemnému podnebí a přístupu k moři.
258
Čína. Praha: Euromedia Group – Ikar, 2008. s. 146. LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 359. 260 SHI, Evelyn. CITS - China International Travel Service [online]. 2011-08-03 [cit. 2011-08-07]. Qingdao International Beer Festival 2011 to Kick Off. Dostupné z WWW: . 261 CHEN, Zhilin. China Daily [online]. 2011-07-06 [cit. 2011-08-05]. Blueberry festival attracts Qingdao locals. Dostupné z WWW: . 262 LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 362. 259
87
Rychle se rozvíjející město Yantai, které proslulo hodinkami, ovocem a vínem, je jedním z největších provinčních přístavů. Město bylo původně rybářskou vesnicí. Po opiových válkách se z něj stal britský smluvní přístav. Později Brity vystřídali Němci, pak Američané a nakonec Japonci, přesto si město zachovalo jen málo z cizí architektury. Ve městě se nenachází ţádné známější památky. Kromě parků stojí za návštěvu místní muzeum, které sídlí v největším a nejkrásnějším cechovním domě z dynastie Qing. V okolí Yantaie stojí za prohlídku místní vinohrady, Yantaiský kraj je produkcí vína proslulý.263 12.6.1 Penglai Město Penglai, které leţí asi 70 km západně od Yantaie, je pro turisty atraktivní díky chrámovému komplexu. S pavilonem Penglai, který je starý asi 1000 let, je spojena legenda o Osmi nesmrtelných, kteří zde popíjeli víno, neţ se bez člunů vydali na bájný přechod přes moře. Součástí komplexu jsou chrámy, pavilony, síně, zahrady a hradby s cimbuřím. Díky své poloze na útesu nad mořem se návštěvníci mohou také pokochat krásným výhledem.264 Kromě výroby vína je město Penglai známé také díky přeludu, který se objevuje jen jednou za několik desítek let. Poslední se objevil v létě 2006, lidé viděli ostrovy s budovami, obyvateli a mosty. Nahrávky tohoto přeludu je moţné zhlédnout ve speciální místnosti v chrámu.265 12.7 Weihai Přístavní město Weihai, leţící asi 60 km na východ od Yantaie, je známé tím, ţe bylo svědkem potupné poráţky qingské námořní flotily, kterou porazilo menší a slabší japonské loďstvo. V letech 1989-1930 bylo město Weihai britskou koncesí známou jako Port Edward. Mezi hlavní turistické atrakce v tomto kraji patří krásná příroda a vyhlídky okolních hor (např. hory Cha, Shengjing) či starověké budovy na hoře Wolong. Hlavní turistickou atrakcí u města Weihai je ostrov Liugong vzdálený asi 2 km od pobřeţí, 263
LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. s. 363. 264 Tamtéţ, s. 367. 265 DU, Jing. Gov.cn: The Chinese Central Government's Official Web Portal [online]. 2006-05-08 [cit. 2011-07-28]. Mirage occurs in Penglai city. Dostupné z WWW: .
88
ostrov je přírodní pevností chránící Weihaiský přístav. Britové si ho zvolili za svou základnu a změnili jeho ráz na britské letovisko. Na ostrově si návštěvníci mohou prohlédnout muzeum o čínsko-japonské válce 1894-1895, kde jsou mimo jiné vystaveny fotografie a artefakty z potopených lodí.266 12.8 Weifang Město Weifang leţí ve střední části provincie Shandong. K vidění pro turisty město nabízí zahradu Shihu, Muzeum papírových draků, horu Yumen, pavilon Fangong a národní lesní park s horou Yi. Weifang je obecně známý díky papírovým drakům, bývá označováno jako „hlavní město papírových draků―. Rodištěm papírových draků je vesnička Yangjiabu asi 15 km severovýchodně od Weifangu. Zde vyrobení draci se vyznačují skvělou kvalitou, vynikající rukodělnou výrobou a krásnými barvami. Pouštění papírových draků bylo oblíbené jiţ za dynastie Song, od roku 1984 se tu pravidelně kaţdý rok v dubnu pořádá mezinárodní festival papírových draků Weifang International Kite Festival, kterého se účastní milovníci draků z Číny i ze zahraničí. Festivalový program zahrnuje nejen výstavu a pouštění draků, ale také početné kulturní aktivity, ohňostroje, hudební a divadelní vystoupení.267 V roce 2008 bylo v okolí města Zhucheng ve Weifangském kraji nalezeno jedno z nejrozsáhlejších nalezišť dinosauřích zkamenělin v Asii. Od roku 2011 je v Zhuchengu otevřeno muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu dinosauřích pozůstatků.268 12.9 Zibo Za návštěvu v kraji Zibo rozhodně stojí pozůstatky Velké zdi státu Qi. Stát Qi začal tuto zeď stavět v 7. století př. n. l. jakoţto obranu proti útokům dobyvačného státu Chu. Stavba byla dokončena v období Válčících států. Zeď měří kolem 600 km a vede od Jinanského kraje aţ do oblasti pod správou Qingdaa.269
266
Čína. Praha: Euromedia Group – Ikar, 2008. s. 149.
中国潍坊 [online]. [cit. 2011-08-08]. The International Kite Festival . Dostupné z WWW:
267
. 268 XINHUANEWS [online]. 2011-07-02 [cit. 2011-08-07]. China's first tyrannosaurus museum opens in east province. Dostupné z WWW: . 269 Great Wall of Qi. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11 July 2007, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-14]. Dostupné z WWW: .
89
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo podat ucelený tematický přehled o provincii Shandong. Ve své práci jsem se v jednotlivých 12 základních kapitolách věnovala představení tematických celků týkajících se provincie Shandong. V jistých případech – např. politický systém či systém vzdělání jsem pro lepší porozumění uznala za vhodné uvést přehled situace vztahující se na ČLR obecně. Jak vyplývá z mé práce, provincie Shandong se těší velice výhodné geografické poloze. Z větší části se rozkládá na Shandongském poloostrově, coţ jí poskytuje přístup k okolním mořím a oceánům a zejména jejich bohatým zdrojům. V provincii byla nalezena rozsáhlá loţiska dalších nerostných surovin a to především ropy a zlata, jehoţ místní produkce tvoří značnou část produkce celostátní. Díky geografické poloze a tomu, ţe se nachází v mírném podnebném pásu, panují v provincii příznivé podmínky pro zemědělství. Zemědělství je v Shandongu významným hospodářským odvětvím a provincie svou zemědělskou činností má důleţité postavení i vůči celé Čínské lidové republice, neboť je jednou z hlavních potravinových dodavatelů. Provincie Shandong zaujímá přední postavení v produkci obilovin, ovoce, zeleniny, rostlinného oleje i vína. Silnou hospodářskou základnu tvoří průmyslová činnost. Ekonomika provincie Shandong staví především na známých obchodních značkách velkých společností Haier, Hisense, Sinotruk, Changyu Wine, Inspur apod. Nejsilnějšími odvětvími v provincii
jsou
průmysl
potravinářský,
elektrotechnický,
chemický,
textilní,
strojírenský, těţební a hutnický. Jakoţto jedna z kolébek čínské civilizace, kde lidé ţili jiţ před více neţ 400 tisíci lety, má provincie Shandong dlouhou a pestrou historii, coţ se odráţí i v její bohaté kultuře. Uţ v dávných dobách toto území lákalo díky svým přírodním podmínkám a zeměpisné poloze pozornost cizích zemí, od přelomu 19. a 20. století spadala některá území v provincii pod správu cizích mocností jako Německa, Anglie či později Japonska. Všechny tyto události a vlivy zanechaly v Shandongu své více či méně znatelné známky. V současné době je Shandong jednou z nejbohatších a nejrychleji se rozvíjejících provincií v ČLR. Je významným průmyslovým výrobcem, zemědělským pěstitelem, dovozcem a vývozcem. Hospodářský rozvoj této provincie a její ekonomické moţnosti jsou lákadlem pro mnoho zahraničních společností, které svými investicemi k rozvoji 90
přispívají. Provincie Shandong se aktivně zajímá o mezinárodní spolupráci, dosud navázala obchodní vztahy s více neţ 200 zeměmi a regiony ve světě. Jedním z těchto regionů, které provincie Shandong uznala za vyhovující pro mezinárodní hospodářskou spolupráci, se roku 2007 podepsáním vzájemné dohody stal Zlínský kraj v České republice. Jak vyplývá z mé práce, provincie Shandong je jednou z nejvýznamnějších oblastí Číny jak v ohledu ekonomickém, tak i kulturním s pestrou historií. Dovolím si vyslovit názor, ţe pro Zlínský kraj má tato čínská provincie obrovský potenciál pro rozvinutí partnerské spolupráce v širokém spektru oblastí. Zcela jistě bude tato spolupráce přínosem jak v oblasti ekonomické, vzdělávací, kulturní i turistické. Při vytváření konkrétních podob projektů by Zlínský kraj mohl oslovit zájmové skupiny subjektů České republiky (např. Hospodářskou komoru, kulturní nadace apod.) tak, aby partnerství s provincií Shandong mohlo mít konkrétní dopady pro obyvatele Zlínského kraje, potaţmo České republiky.
91
RESUMÉ The objective of my bachelor thesis was to create a prototype of a guidebook to the Shandong province of the People’s Republic of China. The purpose of the work was to provide a basic overview of the province, to show its strengths and interesting aspects. The work offers some useful information about twelve areas of interest regarding the province: land and mineral resources, history, population and ethnic minorities, political system and administrative divisions, economy, industry, agriculture, transport and communications, education, sports, culture, tourism. The work shows that Shandong province is a rapidly developing region in China and it is full of potential – both economic and cultural. I believe that the international relations between the Zlín region and Shandong province could be beneficial for both sides.
92
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 126 s. Čína. Z angl. orig. přel. Lenka Svobodová. Praha: Euromedia Group – Ikar, 2008. 672 s. FAIRBANK, John K. Dějiny Číny. Z angl. orig. přel. Martin Hála, Jana Hollanová a Olga Lomová. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 2010. 665 s. HARPER, Damian, et al. Čína. Z angl. orig. přel. Jana Chaloupková, Irena Kapustová, Jaroslav Kučera, et al. Praha: Svojtka & Co., 2006. 988 s. HRDLIČKOVÁ, Věna. Čína: zeměpisný a hospodářský přehled. 1. vyd. Praha: Universita Karlova, 1971. 117 s. LEFFMAN, David, LEWIS, Simon a ATIYAH, Jeremy. Čína: Turistický průvodce. Z angl. orig. přel. Radek Beneš, Zdeněk Hnilička a Pavlína Kosíková. Brno: Nakladatelství JOTA, 2006. 1336 s. Edic Livigstone – průvodci. MALINA, Jaroslav a KOLMAŠ, Josef. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 346. PALÁT, Augustin. Čínská lidová republika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1970. 283 s. SILNÁ, Nataša a ŠKVAŘIL, Jaroslav. Čínská lidová republika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 479 s. WOOD, Ge-zay. The Shantung question: a study in diplomacy and world politics. New York: Fleming H. Revell company, 1922. 372 s. ŢUKOV, J. M., hl. red., et al. Dějiny světa v deseti svazcích, sv. I.-X. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1958-1968.
93
Internetové zdroje: AquacultureWorld [online]. 1 February 2011 [cit. 2011-07-27]. Aquaculture production in China is rising fast. Dostupné z WWW: . Aucma [online]. c2008 [cit. 2011-07-15]. Enterprise Synopsis. Dostupné z WWW: . BAI, Xu. XINHUA NEWS [online]. 2008-08-15 [cit. 2011-07-27]. Feature: After tears and hesitation, shooter Du Li is back. Dostupné z WWW: . BEALE, Maggie. China Daily [online]. 2010-10-29 [cit. 2011-07-20]. A wine history that goes back 2,200 years. Dostupný z WWW: . Bordeaux.com [online]. c2006 [cit. 2011-07-17]. Dostupné z WWW: . CCTV News - China news, world news, video reports, live events, features - CNTV English [online]. c2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné z WWW: . Confucian Business Group [online]. 2010-02-04 [cit. 2011-07-22]. Farming and Agriculture. Dostupné z WWW: . Cycling Archives [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-29]. Lei Zhang. Dostupné z WWW: . D-maps.com: free blank maps, free outline maps, free base maps [online]. c2007-2011 [cit. 2011-07-17]. Shandong: free blank map, free outline map, free base map: boundaries, prefectures, main cities (white). Dostupné z WWW: .
94
Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-15]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-08-05]. Binzhou. China. Dostupné z WWW: . Department of Commerce of Shandong Province [online]. c2011 [cit. 2011-07-22]. Approaching Shandong. Dostupné z WWW: . DU, Jing. Gov.cn: The Chinese Central Government's Official Web Portal [online]. 2006-05-08 [cit. 2011-07-28]. Mirage occurs in Penglai city. Dostupné z WWW: . Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-07-22]. Politický systém. Dostupné z WWW: . Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2010-05-02 [cit. 2011-08-05]. Politika otevření se světu. Dostupné z WWW: . Embassy of the People’s Republic of China in the Czech Republic [online]. 2009-06-02 [cit. 2011-07-10]. Vzdělávání. Dostupné z WWW: . GM China [online]. c2010 [cit. 2011-07-15]. GM in China. Dostupné z WWW: . Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. The Communist Party of China. Dostupné z WWW: .
95
Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. VI. The Local Administrative System. Dostupné z WWW: . Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. Shandong. Dostupné z WWW: . Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006, 201106-10 [cit. 2011-07-22]. Local Leadership. Dostupné z WWW: . Gov.cn: The Chinese Central Government’s Official Web Portal [online]. c2006 [cit. 2011-07-22]. IV. The System of Multi-Party Cooperation and Political Consultation. Dostupné z WWW: . Grand Canal (China). In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 20 April 2002, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . Great Wall of Qi. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11 July 2007, last modified on 3 August 2011 [cit. 2011-08-14]. Dostupné z WWW: . Haier [online]. February 2011 [cit. 2011-07-17]. About Haier. Dostupné z WWW: . Hao Haidong. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 31 July 2005, last modified on 8 August 2011 [cit. 2011-08-09]. Dostupné z WWW: . Hisense [online]. c2008 [cit. 2011-07-17]. Hisense profile. Dostupné z WWW: .
96
CHEN, Sean. Business China [online]. 2011-03-22 [cit. 2011-08-07]. Shandong Province to Launch Coal Mining Carrier. Dostupné z WWW: . CHEN, Zhilin. China Daily [online]. 2011-06-09 [cit. 2011-07-14]. Four Shandong ports ally with ROK's largest port. Dostupný z WWW: . CHEN, Zhilin. China Daily [online]. 2011-07-06 [cit. 2011-08-05]. Blueberry festival attracts Qingdao locals. Dostupné z WWW: . China Daily [online]. 2011-03-31 [cit. 2011-07-15]. China’s Tsingtao Brewery 2010 net profit up 21,6 %. Dostupné z WWW: . China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (I). Dostupné z WWW: . China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (III). Dostupné z WWW: . China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (IV). Dostupné z WWW: . China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Basic Education in China (IV). Dostupné z WWW: . China Education and Research Network [online]. 2001-01-01 [cit. 2011-07-10]. Higher Education in China (III). Dostupné z WWW: .
97
China Education and Research Network [online]. 2004-12-03 [cit. 2011-07-10]. Education System in China. Dostupné z WWW: http://www.edu.cn/introduction1_1403/20060323/t20060323_111891.shtml>. China Education Center [online]. c2004-2011 [cit. 2011-07-10]. China University Ranking. Dostupné z WWW: < http://www.chinaeducenter.com/en/universityranking1.php>. CHINA NATIONAL HEAVY DUTY TRUCK GROUP CO., LTD [online]. c2003 [cit. 2011-07-15]. Introduction CNTHTC. Dostupné z WWW: . China Tour Maps [online]. c2002-2008 [cit. 2011-08-07]. Map of Shandong. Dostupné z WWW: . China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-17]. China Train Stations. Dostupné z WWW: . China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998-2011 [cit. 2011-07-18]. China Airlines. Dostupné z WWW: . China Travel Agency, China Tours, Beijing Tour Packages, 24/7 Service [online]. c1998 [cit. 2011-07-18]. Dostupné z WWW: . China University of Petroleum [online]. c2006 [cit. 2011-07-15]. About CUP. Dostupné z WWW: . China University of Petroleum [online]. c2006 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . China wines information website [online]. 2011-07-05 [cit. 2011-07-15]. Wines’s new world emerges: Shandong, China. Dostupné z WWW: . China.org.cn [online]. [cit. 2011-07-10]. Shandong Cuisine. Dostupné z WWW: . 98
China.org.cn [online]. 2010-03-12 [cit. 2011-07-23]. Shandong Infrastructure. Dostupné z WWW: . China.org.cn [online]. 2010-04-09 [cit. 2011-07-15]. China’s biggest wine museum opens in Qingdao. Dostupné z WWW: . Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-05]. China Qufu International Confucius Culture Festival. Dostupné z WWW: . Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-05]. Li Qingzhao. Dostupné z WWW: . Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-07]. Wang Xizhi. Dostupné z WWW: . Chinaculture [online]. c2003 [cit. 2011-08-07]. Zhuge Liang. Dostupné z WWW: . Iaaf.org - International Association of Athletics Federations [online]. c1996-2009 [cit. 2011-07-27]. Athletes - Ren Ruiping. Dostupné z WWW: . International School of Qingdao – Homepage [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. About Us. Dostupné z WWW: . International School of Qingdao – Homepage [online]. c2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupné z WWW: . Jiaoji Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 May 2008, last modified on 1 July 2011 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . Jinan Olympic Sports Center. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 9 May 2009, last modified on 20 August 99
2010 [cit. 2011-08-07]. Dostupné z WWW: . Jinghu Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 8 July 2006, last modified on 1 July 2011 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: . Jingjiu Railway. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 July 2011, last modified on 3 July 2011 [cit. 2011-07-19]. Dostupné z WWW: . Kong Shangren. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 25 September 2005, last modified on 26 December 2010 [cit. 2011-08-14]. Dostupné z WWW: . LIN, Zhi. XINHUA NEWS [online]. 2010-04-11 [cit. 2011-07-17]. East China builds first large electric car charging station. Dostupné z WWW: . LIUHE Group Co. Ltd. [online]. c2010 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: . Live scores, results, fixtures, tables, statistics and news - Soccerway [online]. c2011 [cit. 2011-07-29]. CSL - China PR - Results, fixtures, tables and news - Soccerway. Dostupné z WWW: . LongDa Fine Food Co., LTD [online]. c2011 [cit. 2011-08-06]. Dostupné z WWW: . Ministry of Agriculture of The People's Republic of China [online]. c2011 [cit. 2011-0806]. Shandong Qingdao Jiulian Group Co., Ltd. Dostupné z WWW: .
100
Ministry of Education of the People’s Republic of China [online]. c2011 [cit. 2011-0710]. The Overall Situation of Studying Abroad. Dostupné z WWW: . Ministry of Education of The People's Republic of China_MOE.GOV.CN [online]. [cit. 2011-08-13]. List of Chinese Higher Education Institutions . Dostupné z WWW: . Ministry of Foreign Affairs of the Peoples’s Republic of China [online]. 2000-11-15 [cit. 2011-07-13]. The Miao ethnic minority. Dostupné z WWW: . NapaValley.com: The authority for lodging, winery, dining, activities, real estate, and current events in the Napa Valley [online]. c1994 [cit. 2011-08-13]. Dostupné z WWW: . Ocean University of China [online]. c2005 [cit. 2011-07-15]. A Brief Introduction to OUC. Dostupné z WWW: . Petro-Win [online]. c2008 [cit. 2011-07-15]. Map of Shandong’s Refineries. Dostupné z WWW: . Qingdao AUCMA Electric Vehicle Co., Ltd. [online]. c2011 [cit. 2011-08-04]. Dostupné z WWW: . Qingdao Liuting International Airport. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 17 October 2005, last modified on 31 July 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné z WWW: . Qingdao No. 1 International School of Shandong Province [online]. c2010 [cit. 201107-25]. Dostupné z WWW: . Qingdao No. 1 International School of Shandong Province [online]. c2010 [cit. 201107-25]. Overview of QISS. Dostupné z WWW: . 101
RUNCKEL, Christopher W. Asia Business [online]. c2010 [cit. 2011-07-15]. Wine industry in China. Dostupné z WWW: . Shandong Airlines [online]. c2011 [cit. 2011-07-18]. About SDA. Dostupné z WWW: . Shandong Huoyun Electric Car Co., Ltd. [online]. c2009 [cit. 2011-08-04]. Dostupné z WWW: . SHANDONG PUBLISHING GROUP [online]. [cit. 2011-07-20]. SHANDONG PUBLISHING GROUP. Dostupné z WWW: 
