UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií
Bc. Kristýna Lungová
Role vody v rozvoji Haiti se zaměřením na severozápadní region
Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc. Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.
V Olomouci dne ...................................
.................................................... podpis
Děkuji doc. RNDr. Pavlu Nováčkovi, CSc. za odborné vedení, pomoc a cenné rady při koncipování diplomové práce. Děkuji také organizaci Fidcon, zvláště Ivu Roškaninovi, za umožnění pracovat na Haiti a získat tolik potřebné zkušenosti a poznatky. Mé poděkování patří i RNDr. Petru Hekerovi, Ph.D. za odbornou přípravu před odjezdem na Haiti a za testování odebrané vody. Svým rodičům děkuji za trpělivost a podporu během mého celého studia na Univerzitě Palackého v Olomouci
Obsah Abstrakt, klíčová slova ....................................................................................................... 1 Abstract, key words ............................................................................................................. 2 Seznam zkratek...................................................................................................................... 3 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 7 Seznam grafů a obrázků .................................................................................................... 8 1
Úvod ................................................................................................................................... 9
2
Cíl práce.......................................................................................................................... 11
3
Metodologie a použitá literatura ....................................................................... 13
4
Charakteristika země ............................................................................................... 16 4.1
Fyzicko-geografická sféra .....................................................................................16
4.2
Socio-ekonomická sféra .......................................................................................17
4.2.1
Státní zřízení.............................................................................................. 19
4.2.2
Ekonomika a rozvojová pomoc ................................................................. 20
4.3
5
Vodní hospodářství na Haiti ................................................................................. 26 5.1
6
Historické souvislosti vývoje Haiti .......................................................... 22
Přírodní faktory ovlivňující vodní zdroje ..........................................................27
5.1.1
Klima ......................................................................................................... 27
5.1.2
Hydrogeologie ........................................................................................... 27
5.1.3
Odlesnění .................................................................................................. 28
5.1.4
Přírodní katastrofy .................................................................................... 29
5.2
Antropogenní faktory ovlivňující vodní zdroje ....................................... 30
5.3
Zdroje pitné vody .................................................................................... 31
5.4
Institucionální zázemí vodního hospodářství ......................................... 33
Případová studie – vliv nové studny na život komunity .......................... 35 6.1
Charakteristika komuny Bombardopolis ................................................ 35
6.2
Popis vybrané studny ............................................................................. 39
6.2.1
Mikrobiologická a chemická kvalita vody ve studni ................................. 40
6.3
Analýza docházky pro vodu .................................................................... 42
6.3.1
6.4
7
8
Srovnání docházky k původnímu a novému zdroji ................................... 46
Využití času plynoucího z kratší vzdálenosti k vodnímu zdroji .............. 49
6.4.1
Volný čas dětí ............................................................................................ 49
6.4.2
Volný čas žen............................................................................................. 50
6.4.3
Volný čas muži .......................................................................................... 52
Role vody v sektorech veřejného života ......................................................... 53 7.1
Vliv vody na zdraví .................................................................................. 53
7.2
Vliv vody na vzdělání .............................................................................. 56
7.3
Vliv vody na zemědělství a podnikání .................................................... 57
Chemická a mikrobiologická kvalita vody ...................................................... 60 8.1
Hlavní mikrobiologičtí ukazatelé kvality vody ........................................ 61
8.2
Indikátory fekálního znečištění............................................................... 64
8.2.1
Koliformní bakterie ................................................................................... 64
8.2.2
Termotolerantní (fekální) koliformní bakterie ......................................... 64
8.2.2.1
8.2.3
8.3
Intestinální enterokoky ............................................................................. 65
Způsoby měření mikrobiologického znečištění ...................................... 66
8.3.1
8.4
Escherichia coli (E. coli) ................................................................................... 65
Testy na přítomnost, či nepřítomnost (P-A) ............................................. 67
8.3.1.1
Měření skrze Readicult Coliforms 100 ............................................................. 67
8.3.1.2
The Aquagenx Compartment Bag Test (CBT) .................................................. 69
8.3.1.3
Srovnání obou metod ...................................................................................... 72
Chemická a fyzikální analýza vody .......................................................... 73
8.4.1
Senzorické vlastnosti vody ........................................................................ 74
8.4.1.1
Teplota ............................................................................................................ 74
8.4.1.2
Barva ............................................................................................................... 75
8.4.1.3
Zákal ................................................................................................................ 75
8.4.1.4
Chuť a pach ..................................................................................................... 75
8.4.1.5
Průhlednost ..................................................................................................... 76
8.4.2 8.4.2.1
Fyzikální vlastnosti vody ........................................................................... 76 Hodnota pH ..................................................................................................... 77
8.4.3
Chemičtí ukazatele kvality vody ............................................................... 79
8.4.3.1
Dusičnany (NO3-) a dusitany ........................................................................... 80
8.4.3.2
Amoniakální dusík ........................................................................................... 81
8.4.3.3
Chloridy (Cl-) .................................................................................................... 81
8.4.3.4
Sírany ............................................................................................................... 82
8.4.3.5
Železo (Fe) ....................................................................................................... 82
8.4.3.6
Mangan (Mn) .................................................................................................. 82
8.4.3.7
Hořčík a vápník ................................................................................................ 83
8.4.3.8
Chrom .............................................................................................................. 83
8.4.3.9
Měď ................................................................................................................. 84
8.4.3.10 Zinek ................................................................................................................ 84 8.4.3.11 Kadmium ......................................................................................................... 85 8.4.3.12 Nikl .................................................................................................................. 85 8.4.3.13 Olovo ............................................................................................................... 86
8.5
Kvalita vody v severozápadním regionu Haiti ........................................ 86
8.6
Studna jako příklad kvalitního vodního zdroje ....................................... 87
8.7
Mikrobiologické výsledky kvality vody ................................................... 90
8.8
Chemické výsledky vody ......................................................................... 93
9
Závěr ................................................................................................................................ 96
10
Seznam literatury ................................................................................................ 101
11
Přílohy ....................................................................................................................... 111
Abstrakt, klíčová slova Diplomová práce se zabývá problematikou vody na Haiti se zaměřením na severozápadní region. Haiti je příkladem země, kde situace s přístupem k pitné vodě a sanitaci patří k těm nejhorším na celé západní polokouli. Nabídka vody se pohybuje hluboko pod poptávkou populace. Dlouhotrvající politická nestabilita a nedostatek financí plynoucí do sektoru způsobily, že na Haiti více jak 50 % obyvatel nemá přístup k pitné vodě. Situace se liší mezi jednotlivými regiony země, ale také mezi městskými a venkovskými oblastmi. Nedostatek nezávadné pitné vody uvrhuje zemi do bludného kruhu, kde kontaminovaná voda a nedostatečná hygiena snižuje zdraví obyvatelstva a zanechává tak lidi bez možnosti se vymanit z extrémní chudoby, kterou na Haiti trpí asi 80 % populace. Výstavbou studny v blízkosti lidských obydlí se zásadně mění každodenní chod komunity, zvláště žen, které nesou největší podíl na zajištění vody pro domácnost. Vliv studny se promítá do zdraví, vzdělání, zemědělství a podnikání. Čas ušetřený kratší vzdáleností k vodnímu zdroji v sobě vytváří potenciál k sociálnímu i ekonomickému rozvoji jedince i komunity. Diplomová práce, kromě kvalitativního výzkumu věnujícímu se vlivu vody na jednotlivé sféry lidského života, dává vhled do chemické i mikrobiologické kvality vodního zdroje, který nelze oddělit od tématu vody jako podmiňujícího faktoru rozvoje.
Klíčová slova: Haiti, voda, hygiena, pitná voda, studna, docházka pro vodu, zdroje pitné vody, studna, zdraví, kvalita vody, fekální znečištění
1
Abstract, key words This thesis dealing with a topic of water focuses on a northwestern region of Haiti. Haiti is a country, where the access to water and sanitation is one of the most complicated in the western hemisphere. A supply of drinking water is deep below the demand of Haitian population. Prolonged political instability and a lack of grants for water infrastructure results in more than 50 % of inhabitants having no access to save drinking water. There are differences between Haitians regions and also between rural and urban areas. A lack of safe drinking water puts the country to vicious circle of contaminated water, insufficient hygiene which endangers health of people. A poor water system leaves people without opportunity to extricate from extreme poverty that affects about 80 % Haitian population. New water wells drilled close to settlement radically changes a daily life of community, especially women who collect water for all members of their household. Water is crucial for health, education, agricultural and business. Time saved as a result of closer water source creates potential space for social and economic individual or community development. The quantitative diploma´s research focuses on microbiological and chemical quality tests of water sources. The research is so important that it cannot be separated from the main topic of water.
Key words: Haiti, water, hygiene, drinking water, water well, collecting water, water sources, quality of water, fecal contamination
2
Seznam zkratek ACF
Action contre la Faim Organizace pro boj proti hladu
ADEMA
Ansanm pou yon Demen Miyò an Ayiti Spolu pro lepší budoucnost Haiti
CAEPA
Comités d’Approvisionnement en Eau Potable et d’Asssainissement Výbor pro zlepšení pitné vody a sanitace
CDC
Centres for Disease Control and Prevention Centra pro kontrolu a prevenci nemocí
CBT
The Aquagenx Compartment Bag Test Aquagenx test
CEPALC
Commission économique pour l'Amérique Latine et les Caraïbes Ekonomická/Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik
CIA
Central Intelligence Agency Ústřední zpravodajská služba
DINEPA
La Direction Nationale de l’Eau Potable et de l’Assainissement Národní ředitelství pro pitnou vodu a sanitaci
EIU
Economist Intelligence Unit Zpravodajská jednotka deníku The Economist
EPA
United States Environmental Protection Agency Agentura ochrany životního prostředí Spojených států 3
HDP
Hrubý domácí produkt
HELP
Haiti Economic Lift Program Act Zákon o programu na pozvednutí haitské ekonomiky
HNP
Hrubý národní produkt
IHSI
Institut Haïtien de Statistique et d’Informatique Haitský institut statistiky a informatiky
KTJ
Kolonie tvořící jednotka
MARNDR
Ministère de l’Agriculture, des Ressources Naturelles et du Développement Rural Ministerstvo zemědělství, přírodních zdrojů a rozvoje venkova
MINUSTAH
United Nations Stabilization Mission in Haiti Mise OSN pro stabilizaci Haiti
NMH
Nejvyšší mezní hodnota
NTU
Nefelometrická jednotka kalnosti
ODA
Official Development Assistance Oficiální rozvojová pomoc
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OMS
Organisation Mondiale de la Santé Světová zdravotnická organizace
OREPA
Offices Régionaux de l’Eau Potable et de l’Assainissement Regionální úřad pro pitnou vodu a sanitaci
4
OSN
Organizace spojených národů
PAHO
Pan American Health Organisation Panamerická zdravotnická organizace
PNUD
Programme des Nations Unies pour le Développement Rozvojový program OSN
PSEAU
La Plateforme des Acteurs Français pour l’Eau et l’Assainissement en Haïti Platforma francouzských aktérů pro vodu a sanitaci na Haiti
UMO-PAE
Unite de Mise en Oeuvre de Plan d’Action pour l’Environnement Ustanovená jednota k vytvoření akčního pláno pro zlepšení životního prostředí
UN
United Nations Organizace spojených národů
UNC
The University of Nord Carolina Univerzita v Severní Karolíně
UNDP
United Nations Development Programme Rozvojový program OSN
UNECLAC
Economic Commission for Latin America Ekonomická/Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik
UNICEF
United Nations Children’s Fund Dětský fond OSN
5
USA
United States of America Spojené státy americké
USAID
United States Agency for International Development Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj
VTEI
Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (časopis)
WHO
World Health Organisation Světová zdravotnická organizace
6
Seznam tabulek 1 Tabulka - Typy zdrojů využívaných pro získání pitné vody ...................................................... 32 2 Tabulka- Přehled základních ukazatelů komuny Bombardopolis ve srovnání s celým státem 35 3 Tabulka - Popis nové studny .................................................................................................... 39 4 Tabulka - Kvalita vody nově vyvrtané studny .......................................................................... 41 5 Tabulka - Docházka, četnost a množství vody ......................................................................... 45 6 Tabulka - Doba chůze k původním zdrojům ............................................................................ 48 7 Tabulka - Statistika diagnostikovaných onemocnění v Bombardopolis v říjnu 2013 .............. 54 8 Tabulka - Nejčastější patogeny objevující se v pitné vodě ...................................................... 61 9 Tabulka - Vyhodnocení výsledků při použití testů Readycult Coliforms 100 ........................... 68 10 Tabulka - Tabulka pro odečtení výsledků CBT ...................................................................... 71 11 Tabulka - Srovnání metody Readycult Coliforms 100/ E. coli a CBT ...................................... 72 12 Tabulka - Srovnání jednotlivých způsobů měření hodnoty pH .............................................. 78 13 Tabulka - Vliv konduktivity na lidský organismus .................................................................. 79 14 Tabulka - Charakteristika zdrojů vody, u nichž bylo provedeno měření kvality vody ........... 89 15 Tabulka - Výsledky měření mikrobiologického znečištění ..................................................... 90 16 Tabulka - Výsledky měření kvality vody po chemické stránce............................................... 93
7
Seznam grafů a obrázků Obrázky 1 Obrázek - Rozdělení pravomocí v sektoru vody a sanitace ..................................................... 34 2 Obrázek - Postup měření při použití The Aquegenx Compartment Bag Test .......................... 70
Grafy 1 Graf - Docházka pro vodu podle pohlaví.................................................................................. 43 2 Graf - Docházka pro vodu podle věku a pohlaví ...................................................................... 44 3 Graf - Docházka pro vodu během dne ..................................................................................... 45 4 Graf - Docházka k původním zdrojům vody ............................................................................. 47 5 Graf - Vnímání změny spojené s novou studnou u dětí ........................................................... 50 6 Graf - Využití volného času u žen ............................................................................................. 51 7 Graf - Využití volného času plynoucího z nové studny u mužů................................................ 52
8
1 Úvod Voda je přírodním bohatstvím, které generuje život na naší planetě, udržuje životní prostředí a podporuje lidskou existenci. Voda je obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj, proto je velmi zarážející, že téměř 900 milionů lidí na světě, tedy každý osmý člověk, dnes nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Odhaduje se, že v roce 2025 počet lidí bez přístupu k vodě vzroste na 3 miliardy (Concern Worldwide U.S., 2012). S populací roste i poptávka po vodě. Alarmující situaci si také uvědomuje mezinárodní společenství, které cílem sedm v Rozvojových cílech tisíciletí vyhlásilo boj proti nedostatečnému přístupu k vodě a hygieně. Celosvětově snížit na polovinu počet lidí s nedostatkem vody se nejspíš nepodaří. Ke zlepšení však došlo v mnoha oblastech, zvláště v Asii. Proti tomu v Subsaharské Africe se cíle nedosáhne. Problém nedostatku vody vychází primárně z nerovného rozmístění vodních zdrojů. První velká nerovnost plyne z dichotomie globálního Severu a globálního Jihu. Sever disponuje velkými zásobami díky příznivému a na srážky bohatému klimatu. Vyspělá ekonomická a technologická úroveň umožňuje vodu využívat neomezeně. Průměrný člověk ve Spojených státech amerických denně spotřebuje 250 – 300 litrů oproti průměrnému Afričanovi, který musí vystačit s 6-15 litry na den (Pacific Institution, 2012). V diskuzích mezinárodního společenství dnes důležitost vody neustále roste. Stává se jedním z podmiňujících faktorů rozvoje člověka, ale také celé komunity a země. Konzumací kvalitní vody se předchází zdravotním problémům, kterým nejčastěji podléhají děti do pěti let. Voda nepřímo působí na vzdělání a ekonomickou aktivitu státu. Haiti je příkladem země, kde situace s přístupem k pitné vodě patří k těm nejhorším na celé západní polokouli. Extrémní klima v podobě vydatných srážek nebo dlouhotrvajících such, rozsáhlé odlesnění, nedostatečné investice do infrastruktury a 200 let trvající politická nestabilita způsobily, že 58 % obyvatel nemá přístup k pitné vodě a 45 % k sanitačním zařízením (WHO/JMP, 2014). Rozdíly jsou patrné zvláště mezi městem a venkovem. Podstatně více možností se nabízí lidem v hlavním městě,
9
kde fungují nejenom studny, ale také rozvoz vody v cisternách či dostupnost balených vod. Naopak lidé na venkově pro vodu chodí i k několik hodin vzdálenému přírodnímu zdroji, který ne vždy má kvalitní a nezávadnou vodu. Problém s pitnou vodou byl na Haiti opomíjeným tématem. Teprve až po zemětřesení v roce 2010 následovaném epidemií cholery se téma vody a sanitace stalo prioritou pro haitskou vládu i státní/neziskové organizace, které na Haiti působí. Následující diplomová práce nastiňuje celkový stav haitského sektoru pitné vody. Zvláštní oddíl je věnován severozápadnímu regionu Haiti, konkrétně komuně1 Bombardopolis, která patří mezi jednu z nejchudších oblastí země. Od roku 2009 v oblasti pracuje česká organizace Fidcon (projekt Praga-Haiti), která v tomto regionu vrtá studny. Největší část diplomové práce na základě výzkumu ukazuje dopad studní na zdraví, vzdělání, zemědělství, podnikání, ale i na samotný chod každodenního života obyvatel.
1
Komuna je obecné označení různých druhů a způsobů samosprávy. Komuny na Haiti lze v České republice přirovnat k obcím s rozšířenou působností.
10
2 Cíl práce Cílem diplomové práce je charakteristika vodního sektoru na Haiti se zvláštním zaměřením na vliv vody na lidský rozvoj a ekonomiku v severozápadním regionu Haiti. Důležitou součástí práce je kvalitativní a kvantitativní výzkum, který vycházel z tříměsíčního pobytu autorky na Haiti. Kvalitativní výzkum si kladl za cíl popsat, jak výstavba nové studny v centru města změnila život obyvatel, kteří dříve pro vodu museli chodit k přírodním zdrojům vzdáleným i několik hodin cesty. Pozoroval se vliv nového zdroje na vzdělání, zdraví, zemědělství, podnikání i chod běžného života obyvatel. Dílčím cílem byl kvantitativní výzkum, který se zaměřoval na testování kvality vody ve vybraných zdrojích severozápadního regionu po chemické i biologické stránce. Úvodní
kapitola
přináší
přehled
základních
fyzicko-geografických
a
socioekonomických indikátorů, které spolu s historií podávají úplný obraz o vývoji a o celkové situaci nejchudšího státu západní polokoule. Historie vykresluje kulturní, politický i ekonomický vývoj, který měl nemalý vliv na budování a rozvoj sektoru vody a sanitace. Následující kapitola již konkrétně charakterizuje současný stav pitné vody na Haiti a jeho institucionální zázemí a řízení. Vymezuje přírodní i antropogenní faktory, které nejvíce ovlivňují rozložení a zásobu vodních zdrojů v zemi. Závěr kapitoly podává přehled o lidmi nejčastěji využívaných zdrojů pitné vody. Nejrozsáhlejším oddílem diplomové práce je čtvrtá kapitola, která se již konkrétně zabývá problematikou vody v severozápadním regionu Haiti a ve které jsou vyhodnoceny všechny výsledky prováděného kvalitativního výzkumu ve městě Bombardopolis. Kapitola detailně popisuje komunu Bombardopolis, jeho správní město a vybranou studnu, ve které se realizoval zmíněný výzkum. Dále se analyzuje kvalita vody ve studni, návštěvnost zdroje, docházka pro vodu a využití ušetřeného času u dětí, žen a mužů. Kapitola je uzavřena popisem vlivu vody na zdraví, hygienu, vzdělání, zemědělství a podnikání. Předposlední kapitola je určitým manuálem nastiňujícím měření kvality vody po stránce chemické i mikrobiologické. Nejedná se o úplný výčet indikátorů a jejich vliv 11
na zdraví. Výběr indikátorů odpovídá nejenom důležitosti a míře vlivu na zdraví, ale také měřitelnosti v podmínkách rozvojových zemí bez odborného chemického vzdělání a bez dostatečného laboratorního vybavení. Závěrečná kapitola vyhodnocuje výsledky testovaných vzorků vody a jejich působení na zdraví obyvatel.
12
3 Metodologie a použitá literatura Diplomová práce se dělí na dva základní oddíly – část teoretickou a část praktickou. Při psaní teoretické části týkající se charakteristiky země, popisu vodních zdrojů na Haiti a obecného přehledu chemické a mikrobiologické kvality vody byla použita metoda rešerše dostupné odborné literatury, článků a statistických údajů jak na úrovni národní (v případě dat z Haiti), tak i mezinárodní. Pro Haiti neexistuje mnoho odborné literatury. Studie a články zastarávají a nových přibývá jen v omezené míře. Data první kapitoly vychází zvláště ze statistik Světové banky a OSN. Pro zpracování historie země jsem čerpala z publikací Haiti: The Tumultuous History – From Pearl of the Caribbean to Broken Nation (P. Girard, 2010), Kolaps: Proč společnosti zanikají a přežívají (M. Jared, 2008) a Haiti in the Balance: Why Foreign Aid Has Failed and What We Can Do about It (Buss a Gardner, 2008). Pro zpracování druhé kapitoly byla použita data a informace z dostupných studií od OSN (2013) Haïti: le défi de l´eau potable (MINUSTAH), Agir ensemble pour une gestion plus efficace des services de l’eau potable et l’assainissement en Haiti (Saade, 2005). Dále se vycházelo z výzkumu Wóch nan Soley: The Denial of the Right to Water in Haiti zpracovaného Centrem pro lidská práva a světovou spravedlnost (The Centre for Human Rights and Global Justice) (CHRGJ, 2005). Důležitá byla i data převzatá z haitské národní zprávy věnovaného problematice vody a správě pobřeží. Data popisující komunu Bombardopolis a stejnojmenné správní město byla čerpána z rozvojového plánu komuny (Plan Communal de Développement de la commune de Bombardopolis 2011-2016). Je nutné připustit, že ne všechny informace použité v rozvojovém plánu mohou obsahovat přesné údaje. Jedná se však o jediný dostupný dokument zabývající se danou problematikou. Poslední teoretická kapitola se věnuje obecnému přehledu indikátorů pro měření kvality vody. Zde se primární literaturou pro vypracování stal Guidelines for Drinking Water Quality vydaný Světovou zdravotnickou organizací. Tyto směrnice jsou obecně platné pro stanovení kvality vody všude na světě. Světové standardy autorka srovnávala s českou literaturou věnující se stejné problematice.
13
Kvalitativní výzkum, rozpracovaný ve třetí kapitole, si kladl hlavní výzkumnou otázku: Jak výstavba jedné studny změnila život ve vesnici/městě? Pro výzkum byl použit neexperimentální design, kdy výsledky nebyly porovnávány s kontrolní skupinou. Dopady projektu byly sledovány pouze na skupině, která získala intervenci – tj. vybudovanou studnu českou organizací Fidcon. Výzkum si kladl i vedlejší otázky s desítkou podotázek: Jaké jsou pozitivní dopady vybudování studny ve vesnici/městě? Přinesla studna nějaké negativní dopady na život ve vesnici/městě? Jak probíhala realizace studny? Jaká je využitelnost nového vodního zdroje? Jaký vliv má výstavba studny na vzdělání, zdravotní stav a hygienu obyvatel, na zemědělství a drobné podnikání? K získání dat byly použity následující metody: rozhovor, strukturovaný dotazník, pozorování a analýza projektových dokumentů. Rozhovory se uskutečnily se dvěma lidmi, kteří dobře znají život místní komunity, její zvyky a celkovou situaci ve vesnici. Jednalo se o ředitele (správce) nemocnice Steva Leach s jeho ženou Faith Leach, která v nemocnici zastává post laborantky. Dále rozhovor poskytla indická řeholní sestra Shobha D´souza, která již více než tři roky učí na jedné základní škole a pracuje s mládeží ve vybrané oblasti. Rozhovor byl také s českým lékařem MUDr. Miroslavem Smělíkem, který objasnil změny na fyzickém zdraví vyplývající z kratší vzdálenosti k vodnímu zdroji. Strukturované dotazníky byly použity pro zjištění informací přímo od lidí, kteří chodili k nové studni pro vodu. Dotazníky se dělily na tři skupiny – ženy, děti, muži, z nich každý měl sedm otázek týkající se docházky pro vodu, návštěvnosti studny, využití nově získaného času a také otázky pro zjištění vlivu vody na zdraví, vzdělání, zemědělství a podnikání. Celkem bylo do dotazníků zařazeno 90 lidí. Dotazování s sebou přinášelo několik limitujících faktorů, především jazykovou bariéru, negramotnost obyvatel a také neochotu komunikovat s bílým člověkem. Limitující faktory bylo možné eliminovat přítomností tlumočníka, který nejenom že byl schopný tlumočit z kreolštiny do francouzštiny, ale také motivoval lidi k odpovídání na zadané otázky. Dotazníky vyplňovala za jednotlivé osoby sama autorka, čímž předešla problému s negramotností dospělé populace.
14
Pozorování bylo stěžejní metodou jak pro zjištění počtu lidí docházejících pro vodu ke studni, tak pro získání ucelené představy o životě komunity a o důležitosti vody. Polostandardizované otevřené pozorování probíhalo u studny dvakrát – jednou ve státní svátek, kdy děti nebyly ve škole a lidé nepracovali, po druhé ve školní den, aby se odhalila spojitost mezi vodou a docházkou do školy. Pro výzkum se vybrala studna vyvrtaná v roce 2012 v jedné z oblastí správního města komuny Bombardopolis. Studna je situována v hustě osídlené části města, mezi fotbalovým hřištěm a tržištěm. Rok stará studna byla vybrána záměrně, protože se předpokládalo, že lidé si budou ještě pamatovat situaci před vyvrtáním studny. Otázky týkající se realizace byly zodpovězeny skrze analýzu projektových dokumentů. Poslední kapitola diplomové práce se věnuje vyhodnocení kvantitativního výzkumu se zhodnocením mikrobiologické a chemické kvality nejen pozorované studny, ale i ostatních vodních zdrojů severozápadního regionu Haiti. Metodou měření se získaly výsledky veličin: pH, konduktivity a amoniaku. Ostatní prvky – kovy, hořčík a vápník se testovaly ze vzorků zpětně v laboratoři Katedry ekologie Univerzity Palackého v Olomouci. Pro zjištění přítomnosti/nepřítomnosti koliformních bakterií, enterokoků a bakterie E. coli se využily testy firmy Merck (Readicult Coliforms 100, Readycult Enterococci 100). Mikrobiologické testování neproběhlo u všech odebraných vzorků. Důvodem byla absence elektrické energie, která se vyžadovala pro inkubaci vzorků. Samotné
provedení
výzkumu
se
potýkalo
s obtížnými
klimatickými
podmínkami (prudké lijáky, extrémní sucha), které limitovaly možnosti pozorování u studny. Podobně tomu bylo i s bezpečnostní situací, která nedovolovala autorce se po oblasti pohybovat sama.
15
4 Charakteristika země Haiti je jedna z nejchudších zemí světa. Do povědomí veřejnosti se dostává v souvislosti s politickou nestabilitou, přírodními katastrofami nebo obrovskou chudobou. Haiti je bezesporu zemí velkých protikladů, kde chudoba venkova poskytuje kontrastní pozadí výstřelkům moderních technologií v metropoli a v dalších velkých městech. Pozorovatelům zvenčí často unikají jedinečné krásy přírody a tamější kultura. Haiti se liší od ostatních států v karibské oblasti. Svými problémy a stupněm rozvoje se podobá spíše státům v subsaharské Africe.
4.1 Fyzicko-geografická sféra Haiti s hlavním městem Port-au-Prince sdílí společný ostrov Hispaniola s Dominikánskou republikou. Ostrov je po Kubě druhým největším v Karibském moři. Haiti ovšem zaujímá pouze jeho západní třetinu. K haitské pevnině, jejíž rozloha je jen o několik kilometrů větší než Morava, patří také čtyři ostrovy – La Tortue (Tortuga), La Gonâve, Vache a Grande Cayemite. Pět horských pásem (Massif du Nord, Massif des Montagnes Noires, Chaîne des Martheux, Massif de la Hotte a Massif de la Selle) pokrývá asi 75 % celkové rozlohy země. Ne nadarmo nese země jméno Haiti („hornatá země“). Nejvyšším vrcholkem je Pic la Selle s 2 680 metry. Na zbylých 25 % se rozkládají čtyři nížiny – Plaine du Nord a Plaine de l’Artibonite, Plaine de Cul-de-Sac a Plateau Centrale. Převažuje tropické podnebí s průměrnou roční teplotou 27 °C. Množství srážek je během roku velmi proměnlivé, protože Haiti leží ve srážkovém stínu Dominikánské republiky. Roční úhrn srážek průměrně dosahuje 1 200 milimetrů. Mezi nejsušší části země patří region Nord-Ouest, oblast kolem města Gonaïves a východní část Plaine du Cul-de-Sac. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeky Artibonite, Les Trois Rivières, Grand’Anse a Massacre. Většina z nich není delší než 100 kilometrů. Haiti patřilo k zemím s bujnou vegetací a deštnými lesy. Dnes podle oficiálních údajů 16
lesy tvoří 3,6 %2 země. Na Haiti se tedy jen stěží najdou souvislá zalesněná území. Deforestace a eroze patří k jedněm z nejzávažnějších problémů Haiti, které mají negativní vliv na zásoby vody a zemědělskou činnost (Knowles a spol., 1999). Rozloha: 27 065 km2 Délka hranic: 360 km (s Dominikánskou republikou) Délka pobřežní linie: 1 771 km Nejnižší bod: Karibské moře (0 m.n.m.) Nejvyšší bod: Pic la Selle (2680 m.n.m.) Průměrná nadmořská výška: 490 m.n.m. (Zdroj: CIA Factbook, 2014)
4.2 Socio-ekonomická sféra Haiti je považováno za nejchudší zemi západní polokoule a za jednu z nejhustěji osídlených zemí světa. Kritická situace přelidnění se ukazuje zvláště ve městech, kde je obrovský nedostatek obydlí a služeb, které by lidem zajistily důstojné bydlení. V hlavním městě, v němž žije asi čtvrtina celkové populace, lidé vytváří nekonečné chudinské čtvrti, slumy, či naprosto nové osady. Vzhledem k nefunkční vládě, která je v područí bohatých elit, v zemi neexistuje sociální systém, kvalitní školství a zdravotní péče. Tato neutěšená situace se negativně projevuje v nízké gramotnosti a očekávané délce života, vysoké porodnosti a rychlé urbanizaci. Zemětřesení v lednu 2010 značně zasáhlo do demografických ukazatelů, neboť při něm přišlo více než 200 000 obyvatel o život, 1,2 milionů o přístřeší a zhruba 600 000 lidí se přemístilo do venkovských oblastí (Grünewald et Binder, 2010). Poslední sčítání lidu na Haiti proběhlo po 24 letech v roce 2006. Dnes je celkem obtížné nalézt přesná data. Jednotlivé zdroje dat se od sebe nepatrně liší, ale i přes to indikátory uvedené níže vystihují situaci na Haiti. 2
Dříve se uváděla pouhá 2 procenta zalesnění. Podle údajů Světové banky (2014) je číslo již vyšší. Zde záleží na definici zalesněného území.
17
Počet obyvatel (2012): 10 413 211, z toho asi 2,5 milionu v Port-au-Prince Hustota obyvatel (2011): 385 obyvatel/km2 Etnické složení (2014): 95 % černoši, 5 % mulati a běloši Náboženství: 80 % římskokatolické, 16 % protestanti, 1 % bez vyznání, 3 % další vyznání3 Přirozený přírůstek (2011): 1,37 % Struktura obyvatel (2013) : 0-14 let: 34,6 % 15-64 let: 61,3% 65 let a více: 4,1 % Očekávaná délka života (2011): 64 let ženy/61 let muži Úmrtnost dětí do 5 let (2011): 70 dětí/ 1 000 narozených Úmrtnost matek (2010): 350 matek/ 100 000 narozených Úřední jazyk: kreolština, francouzština Gramotnost (2011): 49 % Míra čisté migrace (2010): -5 obyvatel/1000obyvatel Urbanizace (2012): 49,5 % Procento městského obyvatelstva žijícího ve slumu (2009): 70,1 % Procento lidí s přístupem k pitné vodě: 64 % (2011) Prevalence HIV/AIDS (věk 15-49) (2012): 2,1 % Plodnost (2010): 3,55
(Zdroje: CIA Factbook, 2014; Fact Fish, 2014; IHSI, 2012; Trading Economics, 2014; WHO, 2014; UNICEF 2013, UN DATA, 2014)
3
Odhaduje se, že minimálně polovina obyvatel praktikuje vúdú.
18
4.2.1 Státní zřízení Haiti již od vyhlášení nezávislosti v roce 1804 prochází politickou krizí, kdy v čele země stanula armáda, diktátoři a často i samozvaní prezidenti. Buss a Gardner (2008) uvádějí, že od roku 1804 mělo Haiti 56 prezidentů. Tři z nich byli zavražděni, sedm zemřelo v úřadě, armáda svrhla 23 prezidentů, dva prezidenti-Henri Namphy a Jean-Bertrand Aristide byli svrženi dokonce dvakrát. Pouze deset dokončilo své volební období. V roce 1946 a 1988 vládla armáda bez prezidenta. V ústavě z roku 1987 byla země označena za demokratickou republiku, kde hlavou státu je prezident a v čele vlády stojí ministerský předseda (Britannica, 2013). Prezidentské volební období je pětileté. Podle ústavy prezident spíše reprezentuje zemi, než by ji fakticky vedl. Toto ustanovení se ovšem nikdy nepromítlo do praxe. Prezident je vnímán jako jediný a hlavní představitel státní moci. Současnou hlavou státu je Joseph Michel Martelly, zvolený v roce 2011, jehož vláda nemá dohled nad celou zemí. Dominantní vliv státu je znát pouze v hlavním městě. Ačkoli je země formální demokracií, mnoho politických procesů ovlivňuje malá vrstva elit. Kvůli velké korupci a nestabilitě vlády se Haiti řadí do seznamu zhroucených států.
Index vnímání korupce: 163. místo ze 177 Index zhroucených států (2013): 8. místo ze 178 (1 – nejhorší umístění) Index ekonomické svobody (2013): 156. místo ze 178 Index slabosti státních institucí v rozvojovém světě4 (2008): 12. místo ze 141 (1 – nejhorší umístění) Index demokracie (2012): 116. místo ze 167 Index snadnosti podnikání (2013): 177. místo ze 189
(Zdroje: Transparency International, 2014; Fund for Peace, 2014; Heritage, 2014; Rice a Patrick, 2008; EIU, 2013; Doing Business, 2014)
4
Index of State Weakness in the Developing World
19
4.2.2 Ekonomika a rozvojová pomoc Haiti bylo do roku 1804 označováno Perla Karibiku, neboť vzácné dřeviny a plantáže s cukrovou třtinou učinily zemi nejbohatší kolonií Francie. Brzy po získání nezávislosti celý hospodářský systém zkolaboval a dnes země čelí vážným ekonomickým problémům. Přestože země má levnou pracovní sílu, bezcelní export do USA pro vybrané komodity, potýká se s malým zájmem investorů, a to zvláště kvůli velké chudobě, korupci, nestabilní politické situaci, nedostatečné infrastruktuře a častým přírodním katastrofám. Značný vliv na vývoj haitské ekonomiky mělo i zemětřesení v roce 2010, které uvedlo ekonomický růst do záporných čísel (-5,4 %) (Index Mundi, 2013). Zemědělství zaujímá tradiční klíčovou pozici v haitské ekonomice – generuje necelých 25 % HDP a zaměstnává asi 2/3 ekonomicky aktivního obyvatelstva. K hlavním zemědělským plodinám patří káva, mango, banány, cukrová třtina, rýže, kukuřice, maniok a proso. Nejvýznamnější ekonomickou plodinou je káva, jejíž cena na světových trzích kolísá. Zemědělská produkce je zřídka mechanizována 5. Ovlivněna je také častými suchy, cyklóny a odlesněním (The World Bank, 2008). Po roce 2010 Spojené státy americké odhlasovaly tzv. Haiti Economic Lift Program Act (HELP), který dovoluje bezcelní vývoz zboží do USA. Díky tomuto zákonu export vzrostl o 50 % a to zvláště díky investicím do textilního průmyslu6 (Index Mundi, 2013). Velmi důležitou roli v haitské ekonomice hrají remitence. Ty tvoří 20 % HDP, tedy v roce 2012 pětkrát převyšovaly podíl exportu na HDP. Jedná se o nejstabilnější zdroj financí pocházející ze 77 % z haitské diaspory v USA, 6 % z Francie, 6 % z Kanady a 2 % z Dominikánské republiky (Ausina, 2013). Vzhledem k tomu, že asi 80 % populace žije s méně než 2 dolary na den, patří Haiti do skupiny států s velkou rozvojovou pomocí. Největšího objemu oficiální rozvojové pomoci se země dočkala po zemětřesení v roce 2010, kdy ODA tvořila 46 % 5
Světová banka (2014) uvádí, že v roce 1998 bylo na Haiti pouhých 145 traktorů. Zemědělská půda tvoří více než 60 % povrchu země. 6 Na severu Haiti byl po zemětřesení postaven industriální park Caracol, který je vlastněn vietnamskou firmou a veškeré zboží se exportuje do USA. Industriální park a dění kolem něj je často velmi kontroverzní.
20
procent HDP. Množství finančních prostředků klesá, a to zvláště kvůli malé absorpční schopnosti7. V roce 2012 činil podíl ODA na HDP 16 % (Ausina, 2013).
HDP na osobu (PPP) (2012): 1058,36 dolarů Růst HDP (2012): 2,8 % Struktura HDP (2012): zemědělství: 24,7 % průmysl: 19,5 % služby: 55,8 % Míra inflace (2013): 3,40 % HNP (PPP) (2012): 12 397 854 360 USD HNP na osobu (PPP) (2012): 1 220 USD Index lidského rozvoje (2012): 0,456 (161. z 187 zemí) Nezaměstnanost (2010): 40,6 % Procento ekonomicky aktivních dětí (2005): 17,7 % Populace s denním příjmem 2 dolary: 76 % Populace s denním příjmem 1,25 dolaru: 56 % Příliv remitencí (2012): 1988 milionů USD Celková ODA (2011): 1 275 mil. USD Celková ODA na HNI (2012): 16,1 %
(Zdroje: Trading Economics, 2014; CIA Factbook, 2014; Fact Fish, 2014; The World Bank, 2014; UNDP, 2011; PNUD, 2012; OECD, 2013, World Bank 2014)
7
Po zemětřesení mezinárodní společenství přislíbilo 10 mld. dolarů. Do konce roku 2012 bylo vyplaceno pouze 60 % (Ausina, 2013).
21
4.3 Historické souvislosti vývoje Haiti Haiti si prošlo velmi komplikovanou historií, která se promítá do současného stavu země. Přestože Haiti bylo nejbohatší francouzskou kolonií, stalo se dějištěm jediného úspěšného povstání otroků a jako druhá země západní polokoule získalo nezávislost, dnes se v zemi koncentrují snad všechny problémy třetího světa. Proč tomu tak je a proč ani po více jak dvou stech letech samostatnosti Haiťané nevyšli z bludného kruhu chudoby? Historický nástin vývoje země alespoň částečně ukazuje kořeny závažných problémů. Ostrov Hispaniolu téměř do konce 15. století obývala skupina arawackých indianů zvaných Tainos. Jejich populace dosahovala přibližně půl milionu a hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství. V roce 1492 na ostrově zakotvil Kryštof Kolumbus. Dobyvatelé neměli zájem objevený ostrov osídlit, stali se spíše conquistadory toužícími po zlatu a koření (Jared, 2008). Dobyvatelé na ostrově zavedli feudální instituci „encomienda“, skrze kterou získali kontrolu nad půdou a domorodým obyvatelstvem, jež jim posloužilo jako levná pracovní síla. Indiánská populace sice nebyla zvyklá na těžkou práci, ale hlavní příčinou vysoké úmrtnosti byly evropské choroby jako tuberkulóza, chřipka a plané neštovice (Girard, 2010). Jared (2008) uvádí, že počáteční půlmilionová populace se po 27 letech od Kolumbova příchodu snížila na tři tisíce lidí, kteří v následujících desetiletích vymřeli nebo se asimilovali. Na Haiti dnes již není možné mluvit o indiánské populaci a dovolávat se jejich práv, jak je tomu v jiných státech Latinské Ameriky. Těžba zlata nepřinášela očekávané zisky. Španělé se proto začali orientovat na jiné své kolonie (např. Peru), které daleko více oplývaly nerostnými surovinami. V tomto období francouzští bukanýři a piráti začali osídlovat ostrov Tortugu a západní část Hispanioly. Španělské království postupně ekonomicky i politicky upadalo. Tohoto úpadku využila Francie. Její tlak byl natolik silný, že donutil Španělsko v roce 1697 podstoupit západní třetinu ostrova Francouzům, čímž vznikla nejlukrativnější evropská kolonie s názvem Saint Domingue. Díky podpoře francouzského dvora se osadníci 22
mohli plně zaměřit kromě kávy, tabáku a indiga na pěstování cukrové třtiny. Zisky z těchto plodin tvořily až 50 % francouzského HDP (Girard, 2010). Práce na cukrových plantážích vyžadovala dostatek levné pracovní síly, která byla zajištěna dovozem otroků z Afriky. V roce 1700 bylo na Haiti importováno 9 000 otroků, v roce 1790 48 000 otroků během jednoho roku. Celkově populace čítala asi 500 000 otroků. V konečném důsledku bylo na Haiti přivezeno více otroků než do Spojených států amerických (Buss et Gardner, 2008). Kolonialismus je často pokládán za hlavní příčinu dnešní zaostalosti Haiti. Po více než dvou stech letech již není možné se odvolávat na zločiny spáchané v minulosti. V moderní společnosti je odpovědnost za činy individuální, ne kolektivní, a proto všichni nemohou platit za chyby jednoho člověka. Dokonce i osobní odpovědnost je limitována – netrvá věčně (Girard, 2010). Ačkoli otroctví a francouzská nadvláda s sebou nesla spoustu zločinů a útlaku, na druhou stranu za několik desítek let plantážníci a otroci vytvořili lepší zemi a krajinu. Stavěla se města, kvalitní silnice a Haiti se stalo perlou Karibiku. Francouzi Haiti zanechali s velmi dobrou ekonomikou, proto je dnes velmi sporné tvrdit, že koloniální minulost je příčinou všeho špatného, co se v zemi děje. Společnost v Saint Dominigue se rozdělovala na bohaté pány (grands blancs) pohrdajícími chudšími drobnými farmáři (petits blancs) a na kolonisty nově přesídlivší z Francie, kteří hleděli svrchu na kreoly narozené v koloniích. Největší část populace (90 %) tvořili černí otroci. Absence národního cítění a velká vykořeněnost vedla ke zvyšování napětí mezi černými otroky a bílými kolonizátory. Toto napětí vyústilo v konflikt s následným vyhlášením nezávislosti. Dne 1. ledna 1804 vznikla první černošská republika na západní polokouli s arawackým názvem Haiti (tzn. hornatá země). Francie nezávislost Haiti uznala až v roce 1825, neboť žádala částku 150 milionů franků jako kompenzaci ušlých zisků a zkonfiskovaného majetku. Požadovaná suma nebyla nikdy plně zaplacena (Girard, 2010)8. Brzy po získání nezávislosti zkolaboval trh s cukrovou třtinou, příčinou bylo embargo uvalené na Haiti, ale také rozdělení plantáží na malé rodinné farmy. V politické rovině zavládl chaos, který zemi uvedl do politické krize trvající až doposud. 8
Paradoxně v roce 2003 haitský prezident Jean Bertrand Aristide žádal po Francii vrácení částky 150 milionů franků i s úroky. Konečná částka tedy byla vyčíslena na 21 685 155 571,48 dolarů (Girard, 2010).
23
Došlo k zakořenění protekcionalismu, diktátorství a korupce jako základních znaků haitského politického systému. V roce
1915
americký
prezident
Woodrow
Wilson
využil
dodatku
k Monroeově doktríně a dal svolení k intervenci na Haiti. Hlavním cílem bylo stabilizovat zemi. Konečné výsledky 19 let trvající okupace jsou sporné. Američtí odborníci se ujali správy země, financí a budování nové infrastruktury. Po této stránce tedy intervence byla přínosná. Na druhou stranu ještě více zvýraznila privilegovanou vrstvu mulatů, kteří zastávali administrativní pozice. Bílí američtí vojáci v kreolech vzbuzovali pocity nového kolonialismu. Dále byl velmi necitelně likvidován kult vúdú a kvalitní vzdělání bylo podmíněno znalostí francouzštiny. Logicky tak docházelo k tomu, že na státních školách studovali pouze žáci z bohatších rodin mluvící francouzsky. Americká vojska se z Haiti stáhla v roce 1934 a země se brzy po skončení okupace vrátila zpět na cestu chaosu a nestability (Girard, 2010). V roce 1957 prezidentské volby vyhrál Francois Duvalier, později přezdívaný Papa Doc. Z plachého dobročinného doktora se zrodil diktátor likvidující mulaty, duchovenstvo a jakýkoli zahraniční vliv v zemi (Hallward, 2010). Díky Duvalierovu antikomunistickému cítění USA v době studené války tiše tolerovaly jeho hrůzovládu (Buss et Gardner, 2008). Po jeho smrti v roce 1971 usedl do prezidentského křesla jeho syn JeanClaude Duvalier, nazývaný Baby Doc. Zemi otevřel exportu, snažil se budovat infrastrukturu, což vedlo ke zvýšení zahraniční pomoci bez ohledu na domácí politiku, která se nesla ve šlépějích jeho otce Francoisa Duvaliera. Nespokojenost obyvatel vedla k pádu režimu a odchodu Baby Docka do exilu ve Francii, ze kterého se vrátil v roce 2011 (Girard, 2010). Dnes tedy Jean-Claude Duvalier žije v jedné z nejluxusnějších čtvrtí hlavního města Port-au-Prince, aniž by byl stíhán za zločiny spáchané během jeho vlády. První demokratické volby v zemi se konaly v roce 1991, ze kterých jako vítěz vzešel charismatický kněz Jean-Bertrand Aristide. Podařilo se mu zvítězit díky velké podpoře nejchudších obyvatel toužících po změně, naopak jeho odpůrcem byla bohatá elita. Ta ho také za pomoci armády ještě téhož roku svrhla. Zpět do úřadu Aristida vrátila až druhá americká intervence v roce 1994. Ve své funkci nezůstal příliš dlouho,
24
protože v prosinci 1995 mu končilo volební období a podle ústavy do dalšího kandidovat nemohl. Prezidentem se opět stal až v roce 2001. Podobně jako za jeho předchůdců se situace na Haiti nezlepšila, naopak se prohloubily problémy s korupcí. V roce 2004 byl nucen odejít do exilu ve Středoafrické republice a následně do Jihoafrické republiky. Dnes je Aristide také zpět na Haiti. Po Aristidovi nastoupil René Préval, který svou prezidentskou kariéru započal slibně realizací reforem. Vaz mu politicky zlomilo až obrovské zemětřesení v lednu 2010. V současné době stojí v čele země Michel Martelly. Obyvatele jsou plni očekávání, jak splní svou prezidentskou funkci. Země se stále vzpamatovává z ničivého zemětřesení, rozvoj tedy není tak rychlý, jak by si mnozí představovali.
25
5 Vodní hospodářství na Haiti Voda je jeden z přírodních zdrojů, bez něhož by život nebyl možný. Je prokázáno, že kontaminovaný nebo nedostatečný vodní zdroj zvyšuje deprivaci lidí, úmrtnost dětí, snižuje průměrnou délku života a způsobuje onemocnění, která mohou být při nedostatečné zdravotní péči smrtelná. Voda kromě negativních projevů na lidském zdraví ovlivňuje pěstování plodin, chov dobytka, a celkově působí na celou ekonomiku země. Ve výsledku se tedy země dostává do bludného kruhu generující chronickou a hluboce zakořeněnou chudobu. Haiti díky svým vodopádům, řekám, členitému pobřeží, rýžovým polím vytváří dojem země bohaté na vodní zdroje. Ve skutečnosti se Haiti v Mezinárodním indexu vody (International Water Poverty Index) nachází na poslední příčce. Vykazuje nejnižší hodnoty ve všech měřených jevech – zdroj vody, přístup, kapacita, využití a kvalita vody (Lawrence a spol., 2002). Každoročně se zvyšující počet obyvatel způsobuje tlak na půdu i vodní zdroje v již tak hustě osídlené zemi. Ani přes snahy o vybudování lepší infrastruktury nemá 58 % obyvatel přístup k pitné vodě a 45 % k sanitačnímu zařízení (WHO/JMP, 2014). Rozdíly se neskrývají jen mezi urbanizovanými a rurálními oblastmi, ale také mezi samotnými městy. Podle WHO/JMP (2014) má ve městě k pitné vodě přístup 73 % populace oproti 47 % na vesnici. Nejvíce pozornosti se upírá k hlavnímu městu a blízkému okolí, protože kvalitní infrastruktura usnadňuje budování nových vodních zdrojů nebo dovoz vody v cisternách. Naopak oblasti vzdálené od hlavního města trpí nedostatkem investic do vodní infrastruktury, ale také nezájmem organizací a úřadů o nastolení nějaké změny. Tedy asi 28 komun z celkových 140 má zajištěn uspokojující přístup k pitné vodě. Nejhorší situace je pak v regionu Artibonite, Centre a Grande Anse. Situace s přístupem k vodě se nezlepšila ani s obrovským přívalem organizací zasahujících po devastujícím zemětřesení v roce 2010. Od roku 2010 se o 22 % snížil podíl obyvatel s přístupem k pitné vodě (MINUSTAH, 2013). Současná situace v sektoru vody na Haiti je dána existencí přírodních i antropogenních činitelů ovlivňujících kvalitu i kvantitu vody.
26
5.1 Přírodní faktory ovlivňující vodní zdroje
5.1.1 Klima Haiti se rozkládá na západní třetině ostrova Hispaniola v tropickém klimatickém pásu, který je charakteristický téměř stálou celoroční teplotou pohybující se v rozmezí 24-27 °C (Knowles a spol., 1999). Kvůli četnému hornatému povrchu, který tvoří asi 75 % země, Haiti trpí velkými rozdíly v úhrnu srážek. Vydatné deště jsou přinášeny ze severovýchodu a vanou severním směrem. Výsledkem jsou pak časté a bohaté deště na návětrných svazích hor (3 000 milimetrů v severozápadním regionu), naopak zbylá část země trpí nedostatkem srážek. Nejhorší je pak situace na severozápadu s 400 milimetry (UMO-PAE, 2001). Dvakrát ročně by mělo nastat období dešťů. Stejně jako srážky, tak ani období dešťů nepřichází pravidelně a ve stejné intenzitě. Malé nepravidelné srážky na mnoha místech způsobují vysychání řek, jezer a vedou k nízké úrodě v zemědělství. Lidé pro své každodenní činnosti využívají vodu povrchovou. Podpovrchová je pak využívána jako druhá možnost. S nedostatkem srážek se snižuje hygiena, a tím je ohroženo i zdraví populace (Emmanuel a Lindskog, 2000). Množství a kvalitu vody zdaleka neovlivňují jen srážky, ale také další přírodní faktory jako je podloží, zalesnění a přírodní katastrofy v podobě hurikánů, ničivých záplav a zemětřesení.
5.1.2 Hydrogeologie Ostrov Hispaniola podle jedné z teorií vznikl pozvednutím tří litosférických desek a posléze jejich podsouváním v různých geologických periodách. Pevninské desky mají původ v oceánské kůře. Povrch je tvořen vyvřelými, metamorfovanými a sedimentárními horninami (UMO-PAE, 2001). Dostupnost a množství podzemní vody jsou dány rozmístěním kolektorů, tedy druhem horniny, v níž se podzemní voda hromadí, a zlomů. Fyzikální vlastnosti kolektoru (zvláště pórovitost a propustnost) 27
určují, kolik vody může hornina pojmout. Obecně platí, že nejvíce propustnými horninami jsou hrubé sedimenty bez jílovité příměsi (štěrky, morény, sutě), dále písky a nedostatečně stmelené pískovce a silně zkrasovělé vápence (Geologická encyklopedie, 2014). Množství podzemní vody se na Haiti liší na základě různých geologických struktur, geomorfologie, typů hornin a srážek. Nejrozšířenějším podložím jsou málo propustné či vyvřelé horniny (42 % rozlohy země), v nichž je obsaženo pouhé 1 % zásob dostupné podzemní vody. Největšími zásobami vody (84 %) disponují aluviální kolektory, které však tvoří pouhých 17 % povrchu, zvláště v naplavených rovinách a údolích. Zbylou plochu země pak tvoří krasové vápence se zlomy a nesouvislé kolektory. Ty přispívají do zásob podzemní vody 14 % (Knowles a spol., 1999). Přivedení podzemní vody na zemský povrch je na Haiti náročné, poněvadž země disponuje pouze omezeným technickým zázemím a potýká se s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Výzkum americké armády pod vedením R. Knowlese (1999) uvádí, že na rovinách a v údolích řek se podzemní voda nachází do hloubky 150 metrů. Na svazích a v horských oblastech může být voda i více než 200 metrů hluboko. Na mnoha místech se získání vody kvůli hloubce stává příliš ekonomicky náročné. Sucha, která na Haiti přicházejí, negativně ovlivňují i hladinu spodní vody. Pokles hladiny podzemní vody může indikovat vysychání malých vodních ploch na povrchu. O kolik klesne hladina podzemní vody, může být odhadnuto podle nadmořské výšky, vzdálenosti od nejbližšího trvalého jezera či pramene a také od propustnosti vodonosné vrstvy. Sezónní fluktuace vodní hladiny může být více než 15 metrů (Knowles a spol., 1999).
5.1.3 Odlesnění Jedním z dalších vážných problémů ovlivňujících nejenom povrchové vodní zdroje, ale také kvalitu půdy a s tím související zemědělskou činnost, je odlesnění. Lesy se na Haiti těží již od 15. století. Španělští i francouzští kolonizátoři káceli vzácné
28
dřeviny, aby vytvořili místo pro úrodné plantáže cukrové třtiny. Takto získané stromy vyváželi do Evropy k vlastnímu obohacení. V současnosti se lesy těží pro získání stavebního materiálu, jako zdroj energie (71 % spotřeby) a pro získání zemědělské půdy. Dřevěné uhlí nepoužívají nejchudší lidé, právě naopak. Lidé na venkově používají dřevěné uhlí jen málo a raději ho prodávají, aby z příjmu zaplatili jídlo, školné pro děti, bydlení nebo zdravotní péči (CHRGJ, 2005). USAID (2010) uvedla, že v roce 1960 bylo zalesněno 60 % území, o 18 let později to bylo pouze 6,7 %. Dnes je odhadováno, že lesní porost pokrývá 4 % povrchu země. Každý rok se vykácí asi 40-50 milionů stromů na výrobu dřevěného uhlí (Emmanuel a Lindskog, 2000). Odlesnění způsobuje rychlejší proudění dešťové vody, tím dochází k erozi půdy, ztrátě úrodnosti, nízké infiltraci a také zanášení vodních toků. Voda s vyšším obsahem sedimentů ničí křehké ekosystémy jako mangrové lesy, korálové útesy a mořské řasy. Odhaduje se, že kvůli erozi půda ztrácí více jak 20 000 tun zeminy (Knowles a spol, 1999).
5.1.4 Přírodní katastrofy Haiti se nachází v zóně, kam každoročně přicházejí tropické cyklóny. Hurikánové období na Haiti trvá šest měsíců – od června do listopadu. Záplavy vyvolané tropickými bouřemi způsobují velké škody jak na lidských životech, tak i na obydlí. Efekt je stupňován absencí lesů. Například v roce 2004 při povodních zahynuly 3000 lidí. Nejničivější povodně bývají ve městě Gonaives, které je z jedné strany obklopeno mořem a z druhé vysokými horami bez lesů (Williams, 2011). V roce 2010 Haiti zasáhlo jedno z nejničivějších zemětřesení, při kterém zahynulo více než 200 000 obyvatel. Zemětřesení nepříjemně zasáhlo chod celé země, neboť postihlo hlavní město a jeho okolí. Po zemětřesení následovala epidemie cholery, způsobená fekálním znečištěním největší řeky Artibonite, která slouží mnoha lidem jako zdroj pitné vody. Kromě toho došlo k narušení již tak chudé vodní infrastruktury. 29
5.2 Antropogenní faktory ovlivňující vodní zdroje Problémy a nedostatky ve vodní infrastruktuře nejsou výsledkem události několika posledních dnů, ale dlouhé haitské historie vyznačující se politickým násilím, nestabilitou, nedostatečným budováním infrastruktury, slabými institucemi a dlouhým obdobím zadluženosti. Neustálý tlak na splácení dluhů snižoval prostředky státu na podporu základních potřeb jeho vlastních obyvatel (Shuller, 2007). Například v roce 2005-2006 musela být více než polovina haitského rozpočtu určeného na zdravotnictví použita na splácení dluhů (Injustice to Injury, 2007). Takový krok měl katastrofický dopad na zdraví a životy haitských obyvatel. Vleklá politická nestabilita je jedním z významných faktorů ovlivňujících rozvoj a zajištění pitné vody pro městské i venkovské oblasti. Takový úpadek generuje bludný kruh, ve kterém kontaminovaná voda vede ke snížení hygieny a zdraví, což ponechává lidi v chronické chudobě. Neutěšená politická situace způsobila, že vláda nikdy nebyla schopná investovat do budování infrastruktury, kterou by zajistila dodávku pitné vody pro své obyvatele. Vodovodní systém funguje jen v nepatrné části hlavního města. Napojení na vodovodní síť dnes má 2-8 % domácností (CHRGJ, 2005). K ostatním lidem, a to nejenom v hlavním městě, se voda dostává jen velmi nepravidelně. V městských oblastech má většina lidí přístup k dodávce pitné vody jen některé dny v týdnu a v určitých hodinách (Saade, 2005). Lidé na vesnicích pro vodu chodí k přírodním nebo uměle vybudovaným zdrojům vzdálených i několik hodin chůze (MINUSTAH, 2013). Dalším velmi závažným faktorem, ovlivňujícím nejenom kvalitu vody, je nakládání s odpadem ať už organického či anorganického původu. Na Haiti neexistují čistírny odpadních vod pro domácnosti ani průmysl. Odhaduje se, že 68,4 % populace nemá přístup k řádným sanitačním zařízením. Veškerý biologický odpad se tedy infiltruje do půdy a následně do podzemních vod (Saade, 2005). V hlavním městě více než deset klíčových zdrojů pitné vody obsahuje bakterie pocházející z trávicího traktu. Takto znečištěná voda není již dále vhodná ke konzumaci (Emmanuel a Lindskog, 2000).
30
Podobná situace je s likvidací odpadu anorganického původu. Jen obyvatelé hlavního města vyprodukují asi 1 500 tun odpadu denně. Tuhý odpad není pravidelně vyvážen, hromadí se v ulicích měst, znečišťuje pobřeží a stává se líhní komárů, much, zápachu a nemocí (Saade, 2005). Služba pro sběr odpadu nemá dostatečnou kapacitu, poněvadž v zemi nejsou rozmístěny popelnice ani odpadkové koše. Podle PAHO/WHO (2000) služba pro sběr odpadu pokrývá poptávku ze 47 % v hlavním městě a ze 44 % v ostatních městech (UMO-PAE, 2001). Běžní obyvatelé se nespoléhají na možný sběr, ale odpadky z různých materiálů pálí přímo v ulicích, což nepřispívá ke kvalitě ovzduší, již tak zničeného výfukovými plyny.
5.3 Zdroje pitné vody Haiti by mohlo být zemí s dostatkem vody pro všechny obyvatele. Ročně v podobě srážek průměrně získá 40 miliard m3 vody, které se však vlivem vysokých teplot a řídkého zalesnění ze 60 % vypaří, 30 % ústí bez využití do moře a pouze 10 % se infiltruje do půdy. Podle odhadů Haiti ročně disponuje celkem asi 12 miliardami m3 vody povrchové nebo podpovrchové. V současné době je využito pouze 10 % z celkového množství. Takové neefektivní nakládání s vodou pouze odráží nízkou úroveň infrastruktury, vedení institucí, nízký socioekonomický rozvoj a nedostatečnou techniku pro získávání nových zdrojů vody, zvláště podzemních (Toussaint, 2010). Zásoby podzemní vody nejsou dodnes dostatečně prozkoumány a tak se jejich množství pouze odhaduje na 56 miliard m3 (Saade, 2005). Falkenmark a Widstrand (1992) ve své analýze uvádějí, že minimální množství pro zachování zdraví a hygieny je 100 litrů na den a osobu (36,5 m3/rok). Pokud by byly všechny zdroje vody efektivně využity, lidé by měli dostatek vody pro konzumaci i každodenní činnosti. Přístup a využívání různých druhů zdrojů pitné vody nejčastěji určuje, zda jedinec žije v hlavním městě, ostatních menších městech, či na vesnici. Přístup ke kvalitním zdrojům pitné vody je podmíněn také ekonomickou situací obyvatel, druhem obydlí, ale i nabídkou. 31
V roce 2001 na Haiti proběhl zajímavý výzkum zaměřený na zjišťování podmínek života na Haiti. V jedné ze svých částí se výzkum zabýval tím, jaké zdroje využívají lidé pro získání pitné vody a jak se využití liší mezi hlavním městem, dalšími městy a venkovem.
1 Tabulka - Typy zdrojů využívaných pro získání pitné vody
Zdroj vody
Hlavní město
Napojení na vodovod Kohoutek na zahradě Studna na zahradě Studna v sousedství Veřejná fontána/studánka Koupená voda z cisterny Nákup kbelíků s vodou Nákup ošetřené vody Použití dešťové vody Pramen nebo řeka Jiné Celkem Vzorek
5,8 9,5 1,3 4,1 7,8 0,7 59,7 9,9 0,6 0,1 0,5 100 1002
Ostatní městské Venkov Celkem oblasti 2,1 0,5 2 8,1 2,7 5,2 2,8 1,8 1,9 13,9 11,2 10 29,4 22,8 20,5 0,1 0 0,2 11,9 5,3 19 2,2 0,4 2,9 0,1 3,1 2 27,1 50,5 34,7 2,3 1,7 1,6 100 100 100 1541 4641 7184 (Zdroj: Saade, 2005, str. 12)
Výsledky výzkumu ukazují, že nejčastěji lidé pitnou vodu získávají z pramenů a řek (35 %), dále z veřejných fontán (21 %) a také si vodu kupují v kbelících (19 %). Tento způsob je nejčastější v hlavním městě (60 %). Všechny uvedené zdroje nelze považovat za kvalitní a vždy vhodné ke konzumaci. OMS/UNICEF (2000) dělí jednotlivé zdroje na ty, díky nimž lidé zlepšují svůj přístup k vodě a ty, které ke zlepšení nepřispívají. Do první skupiny se řadí veřejná rozvodní síť, hydranty, vrtané studny, kryté hloubené studny a ošetřená dešťová voda. Naopak zdroje vody nepřispívajícím ke zlepšení jsou nekryté studny a prameny, voda dodávaná prodejci, či kamiony, stejně jako voda čerpaná do umělohmotných lahví. Kromě druhu zdroje vody je nutno přihlížet také na vzdálenost ke zdroji. V městských oblastech by pro získání kvalitní pitné vody člověk neměl jít dále než 200 metrů od místa bydliště. Pro venkovské oblasti neexistuje jasný číselný údaj. 32
Podle OECD (2003) by lidé neměli pro získání pitné vody ujít nepřiměřeně dlouhou dobu. Množství vody by mělo dostatečně uspokojit metabolické, hygienické i domácí potřeby člověka, čemuž odpovídá asi 20 litrů vody na osobu a den. Samozřejmě při posuzování dostatečného množství by se měly zohledňovat i vlastnosti klimatu.
5.4 Institucionální zázemí vodního hospodářství Dlouhou dobu oblast vody a sanitace spadala pod řadu institucí. Do roku 2009 sektor řídilo 11 institucí a 6 ministerstev. Zároveň se na aktivitách podílelo více jak 500 neziskových organizací z celého světa. Takto důležitý sektor postrádal centralizované řízení, které by udávalo směr, stanovilo společný cíl a koordinovalo činnosti různých aktérů (Saade, 2005). V roce 2009 proběhly rozsáhlé strukturální změny, které se zaměřily na institucionální restrukturalizaci sektoru na třech úrovních: regulace, řízení, delegované řízení. DINEPA se stala hlavním a jediným koordinačním a regulačním úřadem. Hlavním úkolem DINEPA je registrovat a kontrolovat aktéry, rozvíjet oblast, regulovat sektor a přerozdělovat investice. DINEPA zaštiťuje fungování sektoru celostátně. Regionální služby poskytuje OREPA pod hlavičkou DINEPA. Haiti je rozděleno na čtyři geografické oblasti, jež OREPA spravuje (Ouest a Port-au-Prince, Sud aux Cayes, Centre à Hinche, Nord au Cap Haïtien). Tyto regionální úřady zajišťují dodávku vody do měst. V menších městech a také na vesnicích přístup k vodě a sanitaci zařizuje CAEPA (Comités d´Approvisionnement en Eau Potable et d´Assainissement). Členové CAEPA jsou voleni a udržují úzký kontakt s místními komunitami a odborníky (PSEAU, 2011).
33
1 Obrázek - Rozdělení pravomocí v sektoru vody a sanitace
Koordinace a regulace na celostátní úrovni
Řízení a kontrola na regionální úrovni a ve velkých městech
Delegované řízení – menší města a venkov
DINEPA
OREPA
CAEPA (Zdroj: PSEAU, 2011)
Restrukturalizace napomohla zpřehlednit a lépe koordinovat činnost sektoru vody a sanitace. Mimo tyto oficiální státní úřady na území Haiti pracuje i mnoho neziskových organizací, které mají dostatek kapitálu i techniky nutné k budování infrastruktury. Organizace častěji poskytují pitnou vodu nebo chemické ošetření, než by se věnovaly sanitaci a hygieně. Důležitá je i role donorských států a jednotlivých agentur OSN. Stovky nejrůznějších donorů se zatím nepodařilo zkoordinovat tak, aby nedocházelo k překrývání pomoci.
34
6 Případová studie – vliv nové studny na život komunity
6.1 Charakteristika komuny9 Bombardopolis Bombardopolis, nejstarší haitská komuna, která byla založena již v roce 1764, leží v nejchudším severozápadním regionu Haiti (Moreau, 1798). Tento region trpí dlouhým obdobím sucha, které zapříčiňuje nedostatek potravin a vody, nízkou vzdělaností, nedostatkem zdravotnických zařízení a malým zájmem centrální vlády. Nedostatečná infrastruktura izoluje region od zbytku území. Nezpevněné cesty brání obchodu a rozvoji turistického ruchu. Region Nord-Ouest stojí na okraji zájmu státu, ale i zahraničních organizací.
2 Tabulka- Přehled základních ukazatelů komuny Bombardopolis ve srovnání s celým státem
Počet obyvatel Venkovské obyvatelstvo (%) Populace mladší 18 let (%) Počet mužů na 100 žen Rozloha (km2) Hustota obyvatel (obyv./km2) Průměrný počet lidí v domácnosti
Bombardopolis
Haiti
34 382 90,8 % 57,49 % 105 196,51 175 4,5
10 413 211 50,49 % 57,9 % 98 27 065 385 4,6 (Zdroj: IHSI, 2012)
Komuna Bombardopolis leží v srdci severozápadního regionu a sousedí s komunou Baie de Henne a Môle St. Nicolas. Rozkládá se na náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou 400-450 m.n.m. Celkem rovný terén se na jih a jihozápad svažuje do pohoří s výškou dosahující 700 metrů. Typickým rysem povrchu regionu je pozoruhodná série pobřežních teras, které vedou jako gigantické schody 9
Komuna je obecné označení různých druhů a způsobů samosprávy. Komuny na Haiti lze v České republice přirovnat k obcím s rozšířenou působností.
35
z náhorní plošiny do moře. Podle geologické mapy většinu území tvoří korálové vápence ze čtvrtohor. Vápenec z mladšího období je i součástí teras vedoucích k pobřeží. Součástí náhorní plošiny jsou vulkanické kameny, zvláště v Desfoges a na jihovýchodním okraji plošiny svažující se k Baie de Henne (Woodring, 1924). Barevná škála půd zůstává v odstínu hnědé a v jednotlivých regionech zvláště na jihu a jihozápadu se půdy zbarvují do červena až růžova. I když komuna Bombardopolis patří mezi zemědělské regiony, potýká se s problémem zasolování půdy způsobeného především velmi suchým klimatem a bariérou hor na jihu. Zasolování půd se zvyšuje zvláště u pobřeží, kde pomalu mizí vegetace méně tolerující slané půdy (République d’Haiti, 2011). Celé území komuny se nachází v semi-aridním tropickém pásu s ročním průměrným úhrnem srážek 500-800 milimetrů. Celkový výpar podle záznamů dosahuje ročně 1 100 mm, ztráta vody je tedy 300–600 milimetrů. Na území se dají rozeznat dvě roční období: období dešťů trvající od dubna do konce října a období sucha vyplňující ostatní měsíce. Období dešťů však nenastupuje pravidelně. Často dochází k rozsáhlému suchu, které je střídáno s prudkými dešti způsobujícími záplavy (MARNDR, 2011). „Když jsme sem přijeli, bylo tu velké sucho. To, že dneska prší, není pro tuhle oblast ani trochu typické, takže byste mohla získat falešný dojem. Za sedmnáct let, co tu žijeme, tu nikdy takhle často nepršelo. Letos jsme mohli dokonce sekat trávu. Naposledy jsme ji sekali před dvěma roky. Jinak to totiž nebylo potřeba, žádná tráva tu nebyla. Zažili jsme tu dlouhá léta bez deště. Ty první roky tady byly obzvlášť suché. Nedokáži vysvětlit, čím to je, ale posledních pět let je tady proti dřívějšku podstatně více srážek. Tohle je tedy výrazné zlepšení“ (Leach, 2013). Vzhledem k nedostatku srážek povrchová voda nepokrývá ani základní potřebu obyvatel či zemědělského sektoru. Územím neprotéká žádná velká řeka, koryta malých říček a potoků zůstávají po celý rok suchá, pouze v období dešťů se naplní. Pokud lidé nemají přístup ke studním či nádržím s vodou, chodí pro vodu k přírodním pramenům, kterých je na území celého regionu 54. Pro více než 34 000 obyvatel je tento počet vodních zdrojů nedostatečný v případě, když se prameny nacházejí v těžko přístupném terénu.
36
Komuna Bombardopolis má podle odhadů z roku 2012 34 000 obyvatel, z nichž asi 90,7 % žije na vesnicích. Převážně venkovské obyvatelstvo udává socioekonomickou charakteristiku celého území. Jednotlivá obydlí jsou rozházena v prostoru a často netvoří žádné souvislé osídlení. Hustota obyvatel tak patří k jedněm z nejnižších – 158 obyv./km2. Nejhustěji osídleno je centrum komuny – Bombardopolis (3 156 obyvatel) a jeho okolí. Téměř 2/3 plochy komuny jsou prakticky neobydleny, především kvůli absenci vodních zdrojů (République d’Haiti, 2011). Lidé se živí zemědělstvím, rybolovem a výrobou dřevěného uhlí. Mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny pěstované v regionu patří: hrách, kukuřice, proso, oddenkové hlízy (maniok, sladké brambory-jamy), banány a další tropické ovoce (grep, mango, avokádo, pomeranč, grenadina...). Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel vyrábí dřevěné uhlí. Jedná se o fyzicky velmi náročnou práci, která pro lidi často znamená jediný zdroj financí. Výroba dřevěného uhlí se podílí na zvyšování odlesnění území. Deforestace nesouvisí pouze se ztrátou lesní plochy, ale také s erozí, ztrátou úrodnosti, nízkou infiltrací dešťové vody a nedostatkem vody podzemní. Obyvatelé komuny Bombardopolis musí čelit kromě odlesnění i dalším problémům: -
nadměrný rybolov, úbytek korálových ostrovů
-
velké množství odpadků v přírodě – sběr odpadu není nijak řešený
-
ilegální dovoz toxického odpadu ze zahraničí
-
znečištění vodních zdrojů
-
absence pozemkové reformy
-
tlak na půdu, který vede ke ztrátě úrodnosti
-
nedostatek zdravotnických zařízení
-
nízká kvalita škol
-
vysoká nezaměstnanost
(République d’Haiti, 2011). Bombardopolis, centrální město stejnojmenné komuny, je považováno za jedno z nejdůležitějších v okrese Môle St. Nicolas. Ve městě žije 3 156 obyvatel. I když se jedná o hlavní město komuny, sídlo má spíše rurální charakter. Lidé se živí zemědělstvím, výrobou dřevěného uhlí, či drobným obchodem. Bombardopolis leží ve vnitrozemí a dopravní dostupnost mu ztěžuje nevyhovující infrastruktura. 37
Od hlavního města ho dělí 245 kilometrů po nezpevněné silnici, což odpovídá asi 10 hodinám cesty autem. Ostatní centra regionu jsou vzdálena 20–100 kilometrů. Zpevněná cesta z betonových panelů se nachází pouze v centru vesnice v úseku dlouhém asi 500 metrů. Stav infrastruktury a vzdálenost od hlavního města brání rozvoji aktivit obyvatel. Ze státního rozpočtu je nedostatečně financováno zdravotnictví a vzdělání. Celkem se ve městě nachází deset základních škol a tři školy střední. Z celkových 13 škol jsou pouze čtyři státní. Většinu škol provozují církevní instituce, či jiné nestátní subjekty díky podpoře ze zahraničí. Podobná situace je i ve zdravotnictví. V centru města se nachází jedna nemocnice s dvěma lékaři, dvěma laboranty a třemi zdravotními sestrami. Má dobré vybavení, ale kapacita nedostačuje poptávce obyvatel nejenom z komuny Bombardopolis, ale i z komuny Baie de Henne (République d’Haiti, 2011). Jedním z nejzávažnějších problémů města a celého okolí je nedostatek pitné vody. Nepravidelné srážky způsobují vysychání povrchových toků. Do roku 1978 nebyla ve městě žádná studna či nádrž na dešťovou vodu. Lidé pro vodu museli chodit k přírodním pramenům vzdálených několik hodin chůze po náročném skalnatém terénu. V roce 1978 organizace Blue Ridge vyvrtala první studnu o hloubce 76 metrů. Určitý pokrok nastal v roce 2001, kdy americká misijní organizace International Missionary Fellowship vybudovala přes 300 rodinných nádrží sbírajících dešťovou vodu (Leach, 2013). Dnes v oblasti působí další tři organizace – Action contre Famine (ACF), ADEMA, Fidcon (česká organizace), které se věnují rozvoji sektoru vody a hygieny. V současnosti obyvatelé využívají čtyři studny v centru vesnice, menší nádrže na dešťovou vodu, ale mnoho z nich stále chodí pro vodu k přírodním pramenům (Boukot, Palerme) a k jedné nádrži sycené dešťovou vodou Corossole.
38
6.2 Popis vybrané studny 3 Tabulka - Popis nové studny
Studna Lokalizace Souřadnice Vzdálenost od centra Popis prostoru Hloubka Typ pumpy Průměrná vzdálenost k nejbližšímu zdroji pitné vody Datum zprovoznění Financování
Bombardopolis 19.69560719; -73.34290265. 800 metrů poblíž fotbalového hřiště a tržnice 46 metrů nožní pumpa Vergnet 1,1 kilometrů říjen 2012 z prostředků MINUSTAH a FIDCON
Sledovaná studna se nachází severozápadně od centra vesnice vzdáleného asi 800 metrů. Studnu vybudovala česká organizace Fidcon v říjnu 2012. Tato organizace v celém regionu Nord-Ouest působí již od roku 2009 a zaměřuje se zvláště na vrtání nových studní. Ve městě Bombardopolis vybudovala kromě sledované studny ještě další dvě, v celém regionu vyvrtala celkem 27 studní. K výzkumu
vybraná
studna
se
nachází
na
veřejném
prostranství
mezi fotbalovým hřištěm a tržnicí. Stavbu této studny finančně podpořila regionální mise MINUSTAH se sídlem v Port-de-Paix. Severozápadní region má díky vápencovému podloží dostatek podzemní vody, ale ta se často nachází ve velkých hloubkách dosahujících více než 100 metrů. Hloubka studny se odvíjí od nadmořské výšky a kvality podloží. Průměrná hloubka studní v regionu je 41 metrů. S rostoucí hloubkou vrtu se zvyšují i požadavky na technické vybavení a finanční náročnost. Vrtání do větších hloubek se často stává ekonomicky nevýhodné. Nebezpečí biologického znečištění v podobě koliformních bakterií, E. coli nebo enterokoků se snižuje s rostoucí hloubkou vrtu. Sledovaná studna s hloubkou 46 metrů patří mezi středně hluboké a tedy středně chráněné proti biologickému znečištění. Vodní zdroj je osazen nožní manuální pumpou Vergnet a vydatnost odpovídá poptávce obyvatel.
39
Místo pro studnu vytipoval místní katolický kněz. Haitské obyvatelstvo patří mezi vysoce religiózní. Kněz je ve společnosti velmi vážen a představuje důležitou autoritu. Má přehled o situaci ve vesnici a dokáže určit nejpotřebnější oblast pro vrtání nového vodního zdroje. I přes velmi nejasná pozemková práva na Haiti, území, kde byla studna vyvrtána, se považuje za státní, popř. komunitní půdu, na kterou si nikdo nedělá právo. Je tedy málo pravděpodobné, že by si studnu někdo přivlastnil. V okolí se nenacházejí žádné jiné zdroje pitné vody (průměrná vzdálenost k jinému zdroji pitné vody – 1,1 kilometrů).
6.2.1 Mikrobiologická a chemická kvalita vody ve studni Haiti nemá zákonem stanovenou normu na kvalitu pitné vody. Mezní hodnoty pro jednotlivé ukazatele jsou převzaty ze směrnic Světové zdravotnické organizace. Měření kvality jednotlivých zdrojů vody se stává na Haiti obtížnější zvláště vzhledem k faktu, že laboratoř se nachází pouze v hlavním městě. Dalším limitujícím faktorem měření se stala elektrická energie dostupná v omezené míře. Elektřina se tedy vázala na určitá místa a obyvatele vlastnící solární panely, či generátory. Měření kvality vody ve sledované studni probíhalo tedy za pomoci jednoduchých nástrojů využitelných v náročném terénu. Vzhledem k výchozím podmínkám byla voda testována na přítomnost koliformních bakterií, E. coli a enterokoků. V rámci chemického rozboru se měřilo pH, konduktivita, amoniak, kovy (kadmiun, chrom, měď, nikl, olovo, zinek) a vápník s hořčíkem. Kovy, vápník a hořčík se zpětně zkoumaly v laboratořích v Olomouci.
40
4 Tabulka - Kvalita vody nově vyvrtané studny
Studna
Limitní hodnota
Ukazatelé biologického znečištění Koliformní bakterie E.coli Enterokoky
ano ne ne
0 KCJ 0 KCJ 0 KCJ
Chemičtí ukazatelé pH Konduktivita (μS/cm) Amoniak (ppm) Kadmium (mg/l) Chrom (mg/l) Měď (mg/l) Nikl (mg/l) Olovo (mg/l) Zinek (mg/l) Vápník (mg/l) Hořčík (mg/l)
7 606 0 ˂0,010 0,078 0,026 ˂0,028 ˂0,05 0,026 108,462 5,015
500 0,5 0,003 0,05 2 0,07 0,01 3 100 (optimum) 10 (minimum)
(Hekera, Lungová, 2013)
Rozbor vody po chemické stránce prokázal její nezávadnost. Zvýšený obsah solí je jen mírný, tudíž zátěž pro organismus není tak vysoká. Obecně voda má na Haiti vzhledem k blízkosti moře vyšší obsah solí. V České republice se mezní hodnota konduktivity stanovila na 500 μS/cm. Vody s vyšším obsahem způsobují průjmy a zatěžují organismus. Lidé na Haiti konzumují vodu do 1400 μS/cm. Jejich organismus si na soli zvykl natolik, že lidé nevnímají změnu v chuti a voda jim nezpůsobuje zdravotní obtíže. Testovaná voda vykazuje nepatrně zvýšený obsah chromu, který není tak vysoký, aby voda byla toxická nebo karcinogenní. Hodnoty ostatních prvků jsou v normě nebo pod detekovanou hranicí měřicího přístroje. Vápník a hořčík se ve vodě považují za žádané prvky, které prospívají lidskému organismu. Voda má optimální množství vápníku, hořčíku je méně. Vodu to však nevylučuje z potřeby. Z indikátorů biologického znečištění se ukázaly pozitivní pouze koliformní bakterie. Ty byly dlouhou dobu považovány za jediný indikátor fekálního znečištění. 41
Pojem koliformní bakterie v sobě zahrnují nejednoznačně definovanou skupinou organismů, které se nevyskytují jen ve střevech lidí a teplokrevných živočichů, ale také v půdě a sladké povrchové vodě. Z tohoto důvodu nemusí být vždy důkazem fekální kontaminace (Baudišová, 1998). Studna je situována na veřejném prostranství mezi fotbalovým hřištěm a tržištěm rozkládajícím se na mírném kopci za studnou. V blízkosti se nenachází žádné lidské obydlí, latríny ani ustájený dobytek. V zemědělství se nepoužívají žádná chemická ani biologická hnojiva. Studna je také dostatečně hluboká (46 metrů) pro možný vsak kontaminované povrchové vody. Původ koliformních bakterií ve vodě není jasný. Metoda měření ukazuje přítomnost bakterií, ale již neposkytuje data o jejich počtu. Jednou z pravděpodobných příčin výskytu koliformních bakterií je znečištění samotné pumpy. Lidé se pumpy často dotýkají ústy a špinavýma rukama. Mechanismus se nikdy nečistil. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud by došlo k dezinfekci pumpy, voda by nebyla pozitivní na koliformní bakterie.
6.3 Analýza docházky pro vodu Lidé žijící v Bombardopolis mají jen omezené zdroje pitné vody. Velká část z nich vlastní cisternu na dešťovou vodu, která jim v období dešťů může pokrýt poptávku po užitkové vodě. Pro pitnou vodu lidé musí chodit ke zdrojům ve vesnici nebo poblíž vesnice. Dlouhé vzdálenosti, teplé klima a absence dopravních prostředků činí z docházky pro vodu fyzicky i časově náročnou činnost. Organizace Fidcon vyvrtala studnu na veřejném místě v hustě osídlené oblasti nedaleko samotného centra města. Brzy po zprovoznění nové studny se poblíž zbudovalo nové tržiště, kde se pořádají minimálně jednou za měsíc velké trhy. Studna tedy neslouží jen pro potřeby obyvatel žijících v její bezprostřední oblasti, ale vodu využívají lidé jdoucí na trh, samotní obchodníci i kolemjdoucí. Pozorování u studny probíhalo během státního svátku od 8 do 17 hodin. Ve vybraný den děti nebyly ve škole a obchodníci prodávali na tržišti. Za celou pozorovanou dobu ke studni přišlo 370 lidí. Téměř 70 % všech tvořily ženy. Některé 42
z nich pouze procházely a naplňovaly u studny malé nádoby o objemu maximálně 2 litry. Větší část z nich přicházela s kanystry a brala si vodu pro domácnost. Muži někdy doprovázeli ženy, aby jim pomohli vodu napumpovat nebo odnést. Často u studny postávali a povídali si. Pokud přicházeli s dobytkem, vodu nabrali do nádob a odcházeli dál za prací. Jen menšina z nich přicházela ke studni, aby odnesla vodu pro domácnost. Docházka pro vodu ke studni je výsadou převážně žen.
1 Graf - Docházka pro vodu podle pohlaví
Graf 1: Docházka pro vodu podle pohlaví
Docházka pro vodu podle pohlaví muži
ženy
32% 68%
Detailnější analýza docházky pro vodu, která nebere v úvahu jen pohlaví, ale i věk, ukazuje, že hlavní přísun vody do domácnosti zabezpečují ženy nad 25 let. V haitských poměrech jsou to již matky s vlastní domácností. Docházka žen pro vodu během dne kolísá. Jedna žena chodí ke studni průměrně 2x denně, a to zvláště ráno do devíti hodin a pak po obědě v době od 12:30 do 13:30. Ženy sice dochází pro vodu průměrně pouze dvakrát denně, ale při jedné návštěvě odnesou domů až 43 litrů (jeden dvacetilitrový kbelík na hlavě, druhý v ruce a k tomu ještě nádoba o objemu 34 litrů. Často ženy využijí kolečka nebo osla, aby si náklad ulehčily. V takovém případě se objem odebrané vody zvyšuje).
43
Děti, ať už chlapci nebo dívky do 15 let, pro vodu chodí průměrně 3x denně – dopoledne, v poledne a odpoledne kolem 15 hodiny. Množství vody, které děti unesou, záleží na jejich věku a tělesné zdatnosti. Většina dětí, která šla pro vodu ke studni, odnesla jeden dvacetilitrový kbelík s vodou. Děti sice pro vodu chodí častěji než ženy, ale odnáší si menší množství, tudíž jejich donáška slouží jako doplnění vody, kterou přinesly ženy. Voda vzatá kolem 15 hodiny je určena na večerní hygienu, protože po 17 hodině (v létě po 19 hodině) zapadá slunce (Sunrise and Sunset, 2014). Děti a ženy večer již nevychází ven kvůli bezpečnosti. Muži nad 16 let v donášce vody do domácnosti nehrají důležitou roli. Ke studni se chodí napít, opláchnout obličej a někdy pomohou s pumpováním.
Graf 2: Docházka vodu podle věku a pohlaví 2Graf - Docházka pro vodu podle věkupro a pohlaví
Docházka pro vodu podle věku a pohlaví 160 140 120 100 do 15 let
80
16-25 let
60
nad 25 let
40 20 0 Ženy
Muži
44
3 Graf - Docházka pro vodu během dne
Graf 3: Docházka pro vodu během dne
Docházka pro vodu během dne
25
20
ženy muži
15
děti
10
5
0 8:00
9:00
10:00
11:00
12:00
13:00
14:00
15:00
16:00
17:00
5 Tabulka - Docházka, četnost a množství vody
Četnost docházky pro vodu medián průměr ženy děti 3-4 krát/den Čas, kdy je voda nabírána 8:00-10:00 10:01-12:00 12:01-14:00 14:01-17:00 1 galon (3,78 Délka pumpování litrů) 20 litrů Množství vody 1 žena dítě
2 krát/den 2-3 krát/den 2 krát/den 3 krát/den 21 % dotazovaných 26,20 % 14 % 29,40 % 30,40 % 30 sekund 3 minuty průměrně 43 litrů 20 litrů
45
6.3.1 Srovnání docházky k původnímu a novému zdroji Nelze naprosto jasně vymezit, z jak širokého okolí lidé pro vodu chodí. Výběr vodního zdroje se odvíjí od několika faktorů, nejdůležitější jsou vzdálenost a jakost vody. Lidé upřednostňují jakost vody před vzdáleností. Průjmy jsou jedním z nejčastějších onemocnění u dětí i dospělých. Lidé, pokud mají možnost čerpat kvalitní vodu, která jim nečiní potíže, ujdou i dlouhé vzdálenosti pro její získání. Podle provedeného výzkumu obyvatelé dané části Bombardopolis před vyvrtáním studny, tedy do roku 2012, využívali čtyři zdroje vody značně vzdálené od vesnice. Jednalo se o dva přírodní prameny – Boukot, Palerme; jeden rybník – Corossole a studnu nedaleko centra vesnice, kterou lidé označují jako Fontaine. Tyto zdroje vody (vyjma Corossole) spravují organizace ACF a ADEMA. Přírodní pramen Boukot se stejně jako Palerme nachází v údolí obehnané skalami. Lidé, aby si zajistili pitnou vodu, museli urazit 2,85 kilometrů (Boukot) a 5,24 kilometrů (Palerme) po svažujícím se skalnatém terénu. Vzdálenost a povrch neumožňoval lidem brát dostatečné množství vody pro vlastní potřebu. Oba tyto vodní zdroje mají dnes vybudovanou betonovou strukturu s kohoutky. Lidé docházející k tomuto zdroji neberou vodu jen do nádob, ale přes zákaz se u zdroje umývají nebo perou prádlo, či tam vodí svá zvířata. Přírodní pramen i přes betonovou strukturu se tak stává náchylnější ke kontaminaci. Vliv na kvalitu má i dešťová voda, která s sebou přináší mnoho nečistot. Testy na biologické znečištění se prováděly pouze u pramene Boukot. Výsledky pro zjištění přítomnosti koliformních bakterií, E. coli a enterokoků vyšly negativně. Voda z tohoto zdroje je tedy velmi kvalitní a lidem nezpůsobuje zdravotní potíže. Po vybudování studny k pramenům chodí podstatně méně lidí. Výstavbou studny byla naplněna jak kvalita, tak se značně snížila i docházka. Fontaine, pumpa čerpající vodu z vrtu, se nachází 400 metrů od centra vesnice, ale 1,37 kilometrů od oblasti, kde nyní stojí studna. Při biologických testech byla zjištěna přítomnost enterokoků ve vodě. Po chemické stránce neuspokojivé výsledky vyšly u vodivosti vody (809 μS/cm)10 a obsahu chromu (0,103 mg/l)11. Voda 10
Mezní hodnota: 500 μS/cm, na Haiti je voda tolerována až do 1 400 μS/cm
46
s vyšším obsahem soli není vhodná pro stálé pití. Většinou může mít nepříjemnou chuť a také může způsobovat zdravotní problémy v podobě průjmů. Přítomnost chromu ve vodě podobně jako konduktivita ovlivňuje chuť i barvu. Vyšší koncentrace může být toxická a karcinogenní. Kvalita vody této studny je ve srovnání s jinými zdroji velmi nízká. Lidé Fontaine využívali jen ve velmi omezené míře, i když jako zdroj vody se nachází nejblíže sledované oblasti. Lidé v tomto případě volili několikahodinovou chůzi ke kvalitnějšímu zdroji než k vodě s nízkou jakostí. Corossole, uměle vybudovaný rybník, se nachází 3,21 kilometrů od sledované studny. Voda již z pouhého senzorického hodnocení dosahuje nejhorší kvality. Díky červené půdě má načervenalý odstín. Nemá žádný odtok, takže zapáchá a hromadí se zde biologický materiál rostlin. Testy na koliformní bakterie, enterokoky i bakterie E. coli vyšly pozitivně. Lidé vodu z této nádrže nepoužívají ke konzumaci, využívají ji však pro hygienu, praní a umývání. Tento zdroj vody může být původcem zdravotních problémů trávicího ústrojí. Lidé používající vodu z Corossolu si stěžují na časté bolesti břicha a zažívací problémy.
4 Graf - Docházka k původním zdrojům vody
Graf 4: Docházka k původním zdrojům vody
Docházka k původním zdrojům vody Fontaine 8%
Boukot a Fontaine 4%
Boukot a Palerme 2%
Boukot 33% Boukot a Corossole 36%
11
Corossole 17%
Limitní hodnota: 0,05 mg/l
47
Podle prováděného výzkumu nejvíce lidí (36 %) před vyvrtáním studny chodilo pro pitnou vodu do Boukot a pro užitkovou vodu do Corossolu. Téměř pro třetinu dotázaných jediným zdrojem vody bylo Boukot vzdálené 2,85 kilometrů. Daleko závažnější výsledek je v případě Corossolu, který byl pro 17 % lidí jediným zdrojem pitné vody. Již daleko menší počet lidí využíval vodu z Fontaine nebo z Palerme v kombinaci s Boukot. Podle popisu kvality vody jednotlivých zdrojů lze za kvalitní pitnou vodu považovat pouze přírodní pramen Boukot, jehož výsledky na biologické znečištění vyšly negativně. Podle získaných informací, tedy do roku 2012, 75 % obyvatel žijících ve zkoumané oblasti využívalo nezávadnou pitnou vodu.
Voda je součástí každodenního života, a proto docházka k vodním zdrojům tvoří jednu z důležitých součástí dne. Lidé před vyvrtáním studny strávili na cestě pro vodu velkou část svého dne. Vzhledem k rozmístění zdrojů trvala cesta pro vodu i několik hodin. Nejvíce času (průměrně 142 minut tam i zpět) bylo věnováno docházce ke Corossolu (k nejméně kvalitnímu zdroji vody), o 30 minut méně lidé chodili do Boukot a Palerme a nejrychleji získali vodu z Fontaine.
6 Tabulka - Doba chůze k původním zdrojům
Cesta ke Corossolu Cesta do Boukot Cesta k Fontaine Cesta do Palerme
medián (tam i zpět) 120 minut 120 minut 60 minut 120 minut
průměr (tam i zpět) 142 minut 109 minut 55 minut 120 minut
Výstavbou nové studny se pro lidi radikálně změnila vzdálenost, kterou ke zdroji vody musí urazit. Studna vyvrtaná v blízkosti lidských obydlí, či v centru samotného města je nevídanou skutečností na Haiti. Dnes lidé ke studni chodí průměrně 15 minut (medián 5 minut). Díky takovému posunu lidé ušetřili průměrně 138 minut pro jednu docházku pro vodu. Pokud tedy ženy chodí 2x denně pro vodu, výstavbou studny ušetřily minimálně 276 minut denně (4 hodiny 36 minut).
48
6.4 Využití času plynoucího z kratší vzdálenosti k vodnímu zdroji Využití volného času plynoucího z blízkosti nové studny se liší podle pohlaví i věku. Ženy na Haiti jsou nejdůležitější jednotkou, která zajišťuje docházku pro vodu, péči o rodinu a často také musí do domácnosti přispívat příjmem. Využitelný čas k práci je limitován denním světlem. Ve městě Bombardopolis chybí elektrifikace a lidé nemají dostatek financí, aby si zajistili zásobu svíček, či plynových lamp. Lidé mohou pracovat pouze od východu do západu slunce. Nejdelší dny na Haiti trvají 13 hodin a 14 minut ve druhé polovině června. Naopak nejkratší dny o průměrné délce 11 hodin přicházejí v prosinci. V tomto období slunce zapadá již kolem 17 hodiny. Čas byť získaný jen docházkou pro vodu hraje důležitou roli v potenciálním rozvoji komunity. Pokud se lidem nenabídne smysluplné využití, rozvoj a změna ve společnosti přichází jen velmi pozvolna. Nově získaný volný čas žen znatelně ovlivňuje fungování domácnosti, zdraví dětí, ekonomickou aktivitu města.
6.4.1 Volný čas dětí Využití volného času dětí díky kratší docházce pro vodu se nejvíce promítl ve sféře vzdělání. 37 % respondentů uvedlo, že díky nové studni získali více času pro vypracování domácích úloh a k dalšímu samostudiu. Dříve hned po skončení vyučování musely děti pro vodu ke vzdálenému zdroji. Docházka jim zabrala většinu odpoledne, kdy bylo denní světlo. Večer kvůli absenci elektřiny nemohly studovat. Vyplnění volného času se odvíjí od požadavků, které na děti mají rodiče. Druhým nejčastějším využitím volného času byla pomoc rodičům v domácnosti (23 %), většinou se jednalo o drobné pracovní činnosti jako zametání, umývání nádobí, péče o dobytek nebo pomoc na zahradě. 14 % dětí změnu s příchodem nové studny nevnímalo pouze jako ušetření volného času, ale také díky úspoře času matek se jim zlepšila strava a tedy odpoledne po skončení vyučování na ně čekalo připravené jídlo. Pokud děti nechodí do soukromých škol s jídelnou, teplé jídlo se pro ně stává luxusem, 49
na který nejsou zvyklé. Podle grafu děti svůj volný čas využívaly ke své hygieně, odpočinku a ke hře s ostatními nebo docházce do kostela. Všechny dotazované děti s příchodem nové studny zaznamenaly značnou změnu v jejich rozložení dne a činností. U dětí, zvláště těch dospívajících, byl zaznamenán jeden negativní jev, který přichází s volným časem. Dospívající chlapci kolem věku 15 let tráví svůj volný čas kouřením a pitím alkoholu. Nelze naprosto jednoznačně určit, zda právě volný čas generovaný novou studnou vede dospívající k takovému chování, anebo se jev objeví bez rozdílu, zda vodu mají na dosah nebo pro ni musí chodit dvě hodiny.
Graf 5: Vnímání změny spojené s novou studnou u dětí 5 Graf - Vnímání změny spojené s novou studnou u dětí
Vnímání změny spojené s novou studnou u dětí studium
domácí práce
hygiena
odpočinek
hry s vrstevníky
duchovní činnost
strava
kouření a pití alkoholu 4% 2% 6%
13% 9% 7%
36% 23%
6.4.2 Volný čas žen Ženy podle haitské ústavy jsou rovnocenné s muži ve všech sférách lidského života. Skutečnost se zvláště na venkově značně liší. Tradice i kultura jí udávají pouze roli ženy v domácnosti, bez vlivu na politiku a do veřejného života. Ženy ovšem zastávají nenahraditelnou roli ve výchově dětí a v ekonomice státu. Většina haitských
50
žen se věnuje drobnému obchodnictví. Větší investice do vzdělání žen a jejich zapojení do veřejného života by mohlo být významným krokem k rozvoji celé země. Docházkou pro vodu ve sledované části Bombardopolis strávily ženy většinu svého dne. Výstavbou studny ženy ušetřily minimálně čtyři hodiny denně. Získaly tak nejen velkou úsporu času, ale také dostatek kvalitní vody pro své další aktivity. Téměř polovina dotázaných žen (45 %) svůj ušetřený čas věnovala péči o svou vlastní domácnost (uklízení, praní). Významná část žen (19 %) investovala svůj nově získaný čas do přípravy stravy, což má pozitivní dopad na zdraví dětí, které často trpí podvýživou. Kvalitnější a bohatší strava ovlivňuje zvláště u dětí jejich zdravotní stav a výsledky ve škole. Blízkost k vodě zvýšila ekonomickou aktivitu žen (10 %) a umožnila ženám odpočívat (10 %). Dále ženy získaly více času pro své děti (9 %) a v neposlední řadě ženy začaly pracovat na zahradě (5 %) a zlepšila se jejich hygiena (2 %). 6 Graf - Využití volného času u žen
Využití volného času u žen Domácí práce (uklízení, praní) Péče o děti Odpočinek Hygiena 5% 10% 10%
Příprava jídla Prodej zboží na trhu Práce na zahradě 2%
45%
9% 19%
51
6.4.3 Volný čas muži Muži v docházce pro vodu hrají jen velmi marginální roli. Kolem studny často prochází se svým dobytkem, či zdroj vody míjí při své cestě do práce. Jen malá část z nich zabezpečuje vodu pro fungování domácnosti. Nejvíce respondentů (42 %) uvedlo, že svůj volný čas věnuje práci na zahradě. Pro 21 % dotázaných se s příchodem nové studny nic nezměnilo a ve svém volném čase nezačali žádnou novou aktivitu. K velmi vyrovnaným výsledkům vyšlo v investování svého času do zapojení se do práce doma, zlepšování hygieny a péče o zvířata. Vzhledem k faktu, že muži si vodu ze studny brali do malých PET lahví, evidentně pro svou vlastní potřebu, nelze říci, zda provádění uváděných aktivit ovlivnila výstavba nové studny nebo zda tuto činnost muži vykonávali i před jejím vyvrtáním. Bezesporu se mužům zlepšil pitný režim.
7 Graf - Využití volného času plynoucího z nové studny u mužů
Využití volného času u mužů Práce na zahradě
Péče o zvířata
Hygiena
21%
Práce doma
Nic
42%
16% 11%
10%
52
7 Role vody v sektorech veřejného života 7.1 Vliv vody na zdraví Voda je jedním z nezastupitelných stavebních materiálů lidského těla. Bez vody by člověk zemřel během několika dnů. Prüs-Üstün a spol. (2008) uvádí, že nekvalitní voda a nedostatečná hygiena zapříčiňují asi 10 % všech nemocí. Lidem na Haiti chybí kvalitní a nezávadné vodní zdroje, které by zamezily výskytu nemocí spojovaných právě s vodou a hygienou. Například v roce 1999 bylo průjmové onemocnění druhou nejčastější příčinou smrti. Světová zdravotnická organizace (2007) odhaduje, že 88 % průjmů je způsobeno špinavou vodou, neadekvátní sanitací a nedostatečnou hygienou. Ve stejné studii WHO (2007) uvádí, že nejvíce haitských dětí mladších pěti let zemřelo na gastrointestinální infekce. Každé dítě mladší pěti let prožije za jeden rok průměrně sedm průjmových cyklů. V roce 1995 prevalence onemocnění byla u dětí ve věku 6-59 měsíců mezi 16-26 % (v závislosti na geografické poloze regionů) (Saade, 2005). Intestinální paraziti nebo amébovité úplavice jsou na Haiti stále častým onemocněním. Břišní tyfus způsobený bakterií Salmonella typhi se na Haiti vyskytuje díky neuspokojivému přístupu k pitné vodě a špatné hygieně. Zdravotní péče vzhledem ke stavu infrastruktury, výši financí a kvalitě lidských zdrojů patří k nejhorším v sektoru veřejných služeb. Podle statistiky Haiti disponuje 25 doktory, 11 zdravotními sestrami a jedním zubařem na 100 000 obyvatel (CHRGJ, 2005). Vládní výdaje na zdravotnictví pro rok 2012 činily 6,4 % vzhledem k HDP (World Bank, 2014). Lidé v oblasti Bombardopolis trpí mnoha nemocemi, které jsou způsobeny špatnou kvalitou vody a nedostatečnou hygienou. Lidé lékaře vyhledávají pouze v akutních případech, protože zdravotnických center na sledovaném území není mnoho a často jsou vzdáleny i několik hodin. Lékař se tak stává pro lidi nedosažitelným luxusem. Roli nehrají finance, ale absence infrastruktury a dopravních prostředků, které by je na místo pomoci dopravily. Většinou Haiťané volí pomoc šamana v místě bydliště nebo se vůbec neléčí. Podle statistických údajů lidé v říjnu 2013 přišli 53
do nemocnice v Bombardopolis vyhledat zdravotní pomoc kvůli následujícím nemocem:
7 Tabulka - Statistika diagnostikovaných onemocnění v Bombardopolis v říjnu 2013 Onemocnění Anémie Astma Zánět spojivek Kožní infekce Svrab lidský Plísňové infekce Hypertenze Akutní respirační infekce Respirační kašel Podvýživa Kwashiorkor Průjem Intestinální paraziti Diabetes Gastroezofageální reflux Zánět močových cest Zánět pochvy Malária Otitida (zánět ucha) Sexuálně přenosné nemoci AIDS Tuberkulóza Břišní tyfus Drobná zranění
Počet lidí % 98 5,7 20 1,2 23 1,3 51 3 109 6,3 79 4,6 179 10,4 35 2 162 9,4 10 0,6 2 0,1 24 1,4 151 8,8 44 2,6 122 7,1 181 10,5 13 0,8 7 0,4 13 0,8 219 12,7 16 0,9 16 0,9 5 0,3 144 8,4
(Zdroj: Leach, 2013)
Výstavbou nové studny ve vesnici se lidem podstatně snížila vzdálenost k vodnímu zdroji a tím se navýšila i poptávka po vodě. Snižující se vzdálenost ke studni má přímý dopad na fyzické zdraví žen a dětí. K přírodním pramenům dříve vedla strmá cesta, kvůli níž možnost vypomoci si kolečkem nebo tažným zvířetem byla velmi omezená. Nošení těžkých dvacetilitrových kbelíků na hlavě a v ruce znamenalo zátěž pro páteř i ruce. Zkrácením vzdálenosti se zvláště ženám zmírnil tlak na páteř, což 54
předchází chronické bolesti zad a jejím deformacím, které mohou být způsobeny nerovnoměrným rozložením neseného nákladu (Smělík, 2014). Kratší vzdálenost nejenom zlepšuje fyzické zdraví, ale také umožňuje brát více vody nebo pro vodu chodit častěji. Lidé tak mají možnost dodržovat pitný režim, brát si pravidelně čistou vodu na mytí nádobí a k tělesné hygieně. Díky programům prevence proti choleře byl dětem ve škole vštípen návyk pravidelného umývání rukou. Z 30 dotázaných dětí si 97 % vždy umývá ruce před jídlem a 86 % z nich používá při mytí i mýdlo. Vyvrtáním nové studny nelze stoprocentně prokázat, že právě tato voda má vliv na zlepšení zdraví populace. Neexistují statistiky, které by tento fakt potvrzovaly. Místní lidé do nemocnice přicházejí z nejrůznějších koutů regionu a jen s akutním onemocněním, a proto nemocniční záznamy neukazují žádné změny plynoucí z vyvrtání nové studny. Ředitel nemocnice Steve Leach (2013) během rozhovoru uvedl, že s každým novým vodním zdrojem se zdraví obyvatel zlepšuje, pokud je voda kvalitní. Voda ze studny pomáhá předcházet choleře. „Během roku 2010 a 2011, kdy na Haiti vypukla epidemie cholery, jsme tady měli mnohem méně případů nakažení než například v oblasti za horami, kde se nachází spousta řek. Tam lidé berou vodu z řek a to zapříčinilo mnohem větší počet nakažení. My jsme tady měli také pár případů, ale většinou se jednalo především o lidi, kteří si již nákazu odněkud přivezli a od nich se třeba nakazili členové rodiny. V roce 2013 jsme tu měli pouze 63 případů“ (Leach, 2013). Provedené testy prokázaly kvalitu vody ze studny. Jediným problémem jsou koliformní bakterie, jejichž zdroj není zatím znám. Voda i přes takový nález lidem nezpůsobuje zdravotní komplikace. Téměř polovina (48 %) respondentů používající vodu ze studny jako pitnou netrpí žádnými problémy spojenými s trávicím traktem. Ostatní uvedli, že trpí průjmy kvůli špatnému jídlu (19 %), nebo trpí průjmy, ale neznají jejich příčinu (9 %). Laborantka místní nemocnice konstatovala, že příčinou průjmů nemusí být jen voda, ale také zkažené jídlo nebo špinavé nádoby na vodu. „Lidé se tu vůbec nestarají o nádoby na vodu. Ty jsou často velmi špinavé. Když dáte takto špinavou nádobu do vody, tak ji kontaminujete. Lidé si tu často neuvědomují, jak je důležité udržovat
55
nádoby v čistotě. Kbelíky a kanystry používají, dokud se doslova nerozpadnou. V nádobách se množí bakterie, takže to je problém“ (Leach, 2013). Během pozorování se potvrdilo, že mnoho lidí chodí se starými nádobami, které jen občas před naplněním vypláchnou. Velká většina mladých maminek s dětmi si poblíž studny nádobu však umývala mýdlem. Toto chování je pravděpodobně důsledkem programů prevence proti choleře a vychází z vědomí, že průjmová onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí malých dětí do pěti let. Pokud by se pravidelné umývání nádob rozšířilo, mohla by se tak eliminovat onemocnění spojovaná s nedostatečně kvalitní vodou.
7.2 Vliv vody na vzdělání V odborné literatuře věnující se problematice vody v rozvoji se často uvádí, že docházka pro vodu je jedním z faktorů časté absence dětí ve výuce, hlavně pak v případě dívek. Na základě pozorování u studny v dané části města se prokázalo, že docházka pro vodu není rozhodujícím faktorem, zda dítě do školy půjde nebo ne, nehledě na pohlaví. Děti pro vodu musí docházet průměrně 3x denně. Ve svátky a o víkendech děti pro vodu chodí dopoledne, v poledne a odpoledne kolem třetí hodiny. Toto však neplatí během školních dnů. Děti pro vodu chodí ráno před vyučováním, nebo až odpoledne, když přijdou ze školy. Všech 30 dotázaných dětí uvedlo, že nikdy nešly pro vodu místo školní docházky. Během pozorovaného dopoledne (8-12 hodin) jednoho z pracovních (školních) dnů ke studni přišlo 19 chlapců a jedna dívka ve věku do 15 let, tedy ve věku povinné školní docházky. Všechny tyto děti tam přišly legitimně, protože jejich odpolední vyučování začínalo až ve 13 hodin. Rozhodujícím faktorem, zda dítě nastoupí do školy, nejsou domácí práce, ale finance. Většina fungujících škol na Haiti je soukromá, tudíž rodiče musí platit dětem školné a uniformu. Uniforma je základní složkou, bez ní děti nemohou do školy (D’Souza, 2013). V samotném městě Bombardopolis je celkem deset základních škol a 56
tři školy střední. Z celkového počtu 13 jsou pouze čtyři státní (République d’Haiti, 2011). Rodiče za jedno dítě na školní rok platí až 200 dolarů, což je pro zemi s obrovskou nezaměstnaností a průměrným příjmem na jednoho obyvatele 400 dolarů velmi obtížné (Latin American Studies, 2001). Rodiče tak často mají na zaplacení školného pouze pro jedno nebo dvě své děti, a ne vždy na celou školní docházku. Často se stává, že děti nenavštěvují školu rok, dva, často se do školy nikdy nevrátí. Někteří rodiče se rozhodnou děti posílat do státních škol, kde se neplatí školné, ale úroveň těchto škol je velmi nízká. Nedostatek kvalifikovaných učitelů a financí na provoz školy vede často ke krátkodobému uzavírání škol do doby, než stát zafinancuje jejich otevření. V chudých oblastech zvláště na severozápadě Haiti tento fakt není ničím výjimečným. Ve výzkumu nebyl zaznamenán rozdíl mezi docházkou dívek a chlapců do školy. Rodiče, pokud mají finance na zaplacení školného nebo se jim dostalo podpory ze zahraničí, dbají na to, aby děti do školy chodily bez rozdílu pohlaví. Jedním z pozitivních vlivů studny na vzdělání dětí může být zlepšení a zvýšení přísunu pitné vody. Jiné studny vybudované organizací Fidcon jsou situovány poblíž nebo v samotném areálu školy, což umožňuje dětem během přestávek se napít a opláchnout. Velký přínos mají pro školní kuchyně, které dětem mohou připravovat stravu z nezávadné vody. Dostatečný přísun tekutin zlepšuje soustředěnost dětí ve vyučování.
7.3 Vliv vody na zemědělství a podnikání Severozápadní region stejně jako samotná komuna Bombardopolis trpí vysokou nezaměstnaností. V regionu chybí infrastruktura, odborná vzdělanost lidí, ale i samotné investice. Hlavní příjmy obyvatel komuny plynou z výroby dřevěného uhlí, chovu dobytka, drobného obchodu, zemědělství a rybářství (République d’Haiti, 2011).
57
Nejvíce dotázaných žen žijících poblíž studny pracuje v sektoru zemědělství, nebo se živí drobným obchodem. Mnoho z nich zůstává v domácnosti a nevykonává žádné zaměstnání. Většina dotázaných mužů pracovala jako zedníci nebo zemědělci. Sektor zemědělství se v Bombardopolis potýká se značnými problémy v podobě nepravidelných srážek, eroze půdy, nevyjasněnými právy na půdu a také neustálým rozdělováním malých políček mezi rodinné příslušníky. Podle odhadů tvoří dnes 2/3 populace rolníci, kteří disponují půdou o rozloze menší než jeden hektar (Lundahl, 2011). Většina z této půdy nepatří lidem, kteří ji obdělávají, protože na ni nemají žádné důkazní listiny. Již od prvního přerozdělení půdy neexistuje jasné vymezení vlastnických práv. Neexistuje katastrální úřad. Vlastnictví půdy se řídí spíše zvykovou právní formou (Jean, 2008). Nová studna vybudovaná v jedné části města Bombardopolis podle výzkumu nijak nepřispěla ke změně postupů v zemědělství. Jen málokdy se stane, že by lidé nebrali vodu ze studny. Daleko častěji se u ní tvoří zástupy čekající se svými nádobami. Studna slouží výhradně k čerpání vody pro domácnosti, nikoli jako zdroj zavlažování. Nikdo z dotázaných respondentů nemá závlahový systém a vodu nepoužívá pro zalévání plodin. Lidé tedy spoléhají pouze na srážky, které přicházejí v nepravidelných periodách. Vybudovaná studna nemá přímý vliv na zvýšení zemědělské produkce a vybudování nových políček. Nová studna ovšem dává potenciál pro inovaci sektoru, také nabízí možnosti využít vodu v období velkého sucha. Nejrozšířenějším podnikáním v oblasti se stalo drobné obchodování s importovaným zbožím. Na Haiti téměř neexistuje obchod se zbožím vyprodukovaným v zemi. Spotřební zboží pochází zvláště ze Spojených států amerických a Dominikánské republiky. Drobní rolníci pěstují plodiny pro zajištění své rodiny. Přebytky prodávají na místním trhu pouze v období velké úrody. V zahájení nových aktivit lidem brání nedostatek kapitálu, ale často i materiálu, vody a ekonomické gramotnosti. Díky nově vystavěné studni šest ze 47 lidí započalo svou podnikatelskou činnost, rozšířilo dosavadní, nebo se jim podařilo uskutečnit aktivitu, ke které jim chyběl dostatečný zdroj vody. Dvěma dotazovaným lidem (muž a žena) se podařilo postavit dům. Dříve jim chyběl dostatek vody, aby se stavbou mohli započít. Podle získaných informací jeden
58
z respondentů díky bližšímu a vydatnějšímu zdroji vody rozšířil svou pekárnu a denně tak může město zásobovat větším množstvím pečiva. Tři z celkově 24 dotázaných žen si založily nový podnik – prádelnu, restauraci, žehlírnu. Otevření prádelny a restaurace v haitském standardu přímo souvisí s postavením nové studny. Díky dostupnějšímu zdroji nyní mají ženy dostatek vody pro činnost, která by byla daleko obtížněji proveditelná s dřívější dvouhodinovou docházkou k pramenu. Žehlírna vznikla jako důsledek nově vzniklého volného času plynoucího z kratší docházky pro vodu. Těchto prozatím šest případů nově vzniklých aktivit dokazuje obrovský přínos plynoucí z nově vzniklého vodního zdroje poblíž lidských obydlí. Studna nejen zvyšuje možnost odběru více vody, ale hlavně šetří čas, který může být využit k ekonomické aktivitě, přispívající, i když zatím nepatrně, k rozvoji regionu, popřípadě státu.
59
8 Chemická a mikrobiologická kvalita vody U studniční vody určené pro konzumaci je třeba znát chemické a biologické složení. O kvalitě vody často rozhoduje podloží, intenzita zemědělské činnosti, blízkost lidských obydlí, toaletních zařízení, také četnost a intenzita dešťů, stáří a údržba samotné studny. Každá země si sama definuje požadavky na kvalitu pitné vody. Tedy určí, jaké hodnoty voda musí splňovat, aby mohla být označena za pitnou. V rozvinutých zemí jsou standardy vody velmi přísné, stanovuje je zákon a dbá se na jejich dodržování12 a přesnost měření. V rozvojových zemích se setkáváme s absencí požadavků na kvalitu pitné vody. Vody je totiž nedostatek, což nutí lidi konzumovat vodu z jim nejbližšího zdroje. Takové počínání vede ke zhoršování zdravotního stavu. Špatná kontrola a také absence norem je často způsobena nefunkční vládou a chybějícími institucemi. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovuje základní normy pitné vody, kterými se řídí organizace věnující se zdraví a kvalitě vody, ale i země bez vlastních norem. WHO ve svých směrnicích uvádí velké množství mikrobiologických, biologických a fyzikálně-chemických ukazatelů kvality vody a z nich pramenící zdravotní komplikace. Není možné změřit všechny indikátory, zvláště ne v rozvojových zemích, kde laboratoře často pracují jen v hlavním městě a nestačí pokrýt poptávku. Do základního orientačního rozboru vody se vybírá 10 až 20 „hlavních“ ukazatelů. Přívlastek „hlavní“ nemusí nutně označovat zdravotně nejzávažnější, nejčastěji se jedná o ukazatele s velkou vypovídající schopností nebo o ukazatele nejčastěji překračované. Výběr dalších vhodných indikátorů se odvíjí od intenzity zemědělství, průmyslové činnosti, blízkosti lidských obydlí, ale také od složení půdy a klimatických podmínek (Kožíšek, 2003).
12
Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu stanovuje v České republice vyhláška č.252/2004 Sb. (Portál veřejné správy, 2014).
60
8.1 Hlavní mikrobiologičtí ukazatelé kvality vody I když voda vypadá jako průzračná a čistá, může být silně kontaminována patogenními organismy, které představují značné zdravotní riziko. V rozvojových zemích jsou to právě infekce s původem ve vodě, které ohrožují celosvětové společenství a každoročně jejich následkem umírají miliony lidí. V popředí veřejného zájmu tedy stojí snaha zajistit zdroje pitné vody bez přítomnosti patogenů a významné hladiny toxických látek (Merck, 2004). Nejdůležitější je dbát na ochranu pitné vody před kontaminací lidskými exkrementy nebo exkrementy jakýchkoliv zvířecích druhů. Infekce spojené s vodou nejčastěji způsobují gastroenteritidu. Symptomy tohoto onemocnění se liší podle etiologického13 činitele. Původci infekčních nemocí jsou bakterie, viry a střevní paraziti (WHO, 2008).
8 Tabulka - Nejčastější patogeny objevující se v pitné vodě
Patogeny
Zdravotní závažnost
Původ ve zvířecích fekáliích
Zdravotní komplikace
Bakterie Vibrio cholerae
Vysoká
Ne
Onemocnění cholera - křečovité bolesti břicha, akutní průjem, zvracení, absence léčby způsobuje smrt
Enterotoxigenní Escherichia coli
Vysoká
Ano
Vodnaté průjmy vedoucí k dehydrataci a následné smrti, křeče, horečnaté stavy, zimnice, nevolnost
Salmonella
Vysoká
Ne
Původce břišního tyfu, břišního paratyfu a salmonelózy z potravin, projevuje se průjmy, horečnatými stavy a křečemi v břiše
Ne
Způsobuje úplavici (shigelóza nebo dyzentérie) – vysoce infekční onemocnění; projevy: svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu
Shigella dysantrie
13
Vysoká
Etiologie – původ onemocnění
61
Campylobacter jejuni
Vysoká
Ano
Průjmy, křeče, bolesti kampylobakterióza
Pseudomonas aerugiosa
Střední
Ne
Způsobuje zánět močových cest, středního ucha a hnisající vyrážku
Legionella
Vysoká
Ne
Způsobuje legionářskou nemoc – akutní zápal plic; pontiackou horečku (onemocnění charakteru chřipky)
Yersinia enterocolitica
Střední
Ano
břicha;
onemocnění
U člověka způsobuje zánět tenkého, tlustého nebo slepého střeva provázeny průjmy. Dále může způsobit záněty kloubů a zvětšení mízních uzlin
Viry Enterovirus
Vysoká
Ne
Způsobují nejrůznější onemocnění od nachlazení, přes vyrážky až po postižení nervového systému a srdce
Adenoviruses
Střední
Ne
Gastroenterokolitida14, vodnaté průjmy, horečky
Astroviruses
Střední
Ne
Gastroenteritida15, průjmy, nevolnost, zvracení, horečnaté stavy, bolesti břicha
Hepatitis A virus
Vysoká
Ne
Vysoce infekční virus způsobující hepatitidu A – zánět jater, žloutnutí kůže
Hepatitis E virus
Vysoká
Potenciálně Vir způsobuje onemocnění projevující se podobně možná jako hepatitida A.
Noroviruses
Vysoká
Gastroenteritida; příznaky onemocnění: zvracení, Potenciálně průjem a břišní křeče, případně mírná horečka, možná zimnice, bolest svalů a hlavy, celková únava
Střevní paraziti Cryptosporidium
Vysoká
Ano
Doprovodnými symptomy jsou silné kolikovité bolesti střev a průjmy, dehydratace, zvracení, horečka, úbytek na váze
Giardia
Vysoká
Ano
Způsobuje onemocnění giardióza - hlenovitý, nekrvavý průjem s velkým obsahem tuků
Entamoeba histolytica
Vysoká
Ne
Způsobuje měňavkovitou úplavici (onemocnění jater) (Zdroj: CDC (2013); EPA (2013); WHO (2008)
14
Současně probíhající zánět žaludku, tenkého a tlustého střeva
15
Zánět (“-itida”) trávicí soustavy postihuje jak žaludek (“gastro”), tak tenké střevo
62
Popsanými patogeny se lze kromě konzumace kontaminovat také inhalací aerosolů (př. bakterie Legionella), či kontaktem kůže s vodou. Užitková voda určená ke koupání nebo praní by v ideálním případě měla vykazovat mikrobiologickou nezávadnost stejně jako zdroj určený pro konzumaci. Patogeny se nejčastěji přenášejí fekálně–orální cestou, ale není to jediný způsob přenosu. Najdeme je také v potravinách, na rukou, nádobí a oblečení hlavně tam, kde je hygiena na velmi nízké úrovni. Zvýšení hygieny, dostupnost a kvalita vody mohou vést k snižování přenosu orálně-fekální cestou (WHO, 2008). Při mikrobiologickém ověřování vody se nehledají jednotlivé viry, paraziti nebo bakterie způsobující onemocnění. Takové testování by bylo časově, technicky i finančně velmi náročné. Byla tedy zavedena koncepce indikátorových organismů, jejichž výskyt ve vodách je odrazem mikrobiologické kvality vod (Kožíšek, 2003). Pro zjištění mikrobiologického znečištění se nejčastěji využívá indikátor tzv. fekálního znečištění. Indikátorem této metody jsou organismy, které se nacházejí ve vysokém počtu v exkrementech teplokrevných živočichů, nemnoží se ve vodě, nejsou patogenní, jsou snadno stanovitelné a přetrvávají ve vodě minimálně stejně dlouhou dobu jako patogeny (Tortorello, 2003). Nejvhodnějšími bakteriálními indikátory jsou koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, E. coli a enterokoky, ačkoli nesplňují všechny zmíněná kritéria. Pokud je nález těchto bakterií ve vodě pozitivní, stává se podezřelou z kontaktu s výkaly, či pozůstatky živočichů. Nejčastěji pak taková voda obsahuje patogenní bakterie a viry, které pocházejí právě ze střevního traktu (Kožíšek, 2003).
63
8.2 Indikátory fekálního znečištění 8.2.1 Koliformní bakterie Koliformní bakterie byly do nedávna považovány za hlavní ukazatele fekálního znečištění. Pojem koliformní bakterie zahrnuje nejednoznačně definovanou skupinu organismů. Tyto bakterie se nevyskytují jen ve střevech lidí a teplokrevných živočichů, ale také v půdě a sladké povrchové vodě. Z tohoto důvodu nemusí být vždy důkazem fekální kontaminace. Koliformní bakterie se dnes stávají už méně důležitým, ale stále používaným indikátorem, neboť přítomnost těchto bakterií indikuje mikroorganismy, které mohou způsobit onemocnění. Jejich význam roste zvláště tehdy, pokud se ve vodě neprokáže přítomnost bakterie E. coli (Baudišová, 1998). Koncentrace v pitné vodě: NMH16 je 0 KTJ/100 ml (WHO, 2008)
8.2.2 Termotolerantní (fekální) koliformní bakterie Termotolerantní koliformní bakterie je užší skupina koliformních bakterií, které fermentují17 laktózu ve 44–45°C, (WHO, 2008) souvisí přímo s exkrementy vylučovanými lidmi nebo teplokrevnými živočichy. Dnes slouží jako hlavní indikátor znečištění fekálního původu. Jednou z hlavních fekálních bakterií je Escherichia coli (E. coli). Presumptivní přítomnost bakterie E. coli v pitné vodě byla směrnicí WHO v roce 1993 stanovena jako jediný správný a vyhovující indikátor fekálního znečištění vody (Merck, 2004).
16
NMH představuje hodnotu ukazatele jakosti vody, jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné (nejvyšší mezní hodnota) (Chlupáčová, 2007). 17 Fermentace - rozklad, přeměna organických látek a rostlinných produktů působením enzymů, kvašení
64
8.2.2.1 Escherichia coli (E. coli)
Escherichia coli je druh patřící k termotolerantním koliformním bakteriím, který je důležitou součástí střevní mikroflóry. Přítomnost této bakterie je nezbytná pro správný průběh trávících procesů ve střevě. Její přítomnost ve vodě značí fekální znečištění jakožto následek nedávné kontaminace. E. coli tedy vždy pochází ze střevního traktu člověka nebo teplokrevných živočichů a ve vodním prostředí se nerozmnožují. Stanovení Escherichia coli je tedy daleko reprezentativnějším ukazatelem fekálního znečištění na rozdíl od některých zástupců termotolerantních koliformních bakterií. Voda s přítomností Escherichia coli je vyloučena pro konzumaci (Baudišová, 2009). Koncentrace v pitné vodě: NMH je 0 KTJ/100 ml (WHO, 2008).
8.2.3 Intestinální enterokoky Intestinální enterokoky (dříve nazývané jako fekální streptokoky) jsou dalším indikátorem fekálního znečištění. Jsou přítomny v lidské stolici v nižším počtu než termotolerantní koliformní bakterie, ale mohou pocházet i z jiných zdrojů. V životním prostředí se rozmnožují jen zřídka a jsou rezistentní vůči desinfekci. Přítomnost enterokoků v pitných vodách nepřímo indikuje i možnou přítomnost patogenních virů, které jsou k chloraci odolnější než koliformní bakterie. Z tohoto důvodu je vyšetření enterokoků důležitým kritériem čistoty vod (Baudišová, 2009). Koncentrace v pitné vodě: NMH je 0 KTJ18/100 ml (WHO, 2008).
18
KTJ je česká verze zkratky cfu, z anglického termínu „colony forming unit“, tedy kolonii tvořící jednotka. Mikrobiologové při zjišťování počtu bakterií nebo jiných mikrobiálních buněk vycházejí z předpokladu, že jedna buňka se může na pevném médiu namnožit na kolonii buněk. Zkratka KTJ, která je v mikrobiologii používána, tedy vyjadřuje celkový počet životaschopných buněk. KTJ se stanovuje plotnovými metodami, kdy zkoumaný vzorek se nanese na Petriho misku s pevným médiem a po inkubaci se spočítají vytvořené kolonie (Bezpečnost potravin, 2012).
65
8.3 Způsoby měření mikrobiologického znečištění Pro zjištění biologického znečištění ve vodním prostředí existují čtyři různé metody, které se běžně používají. Patří mezi ně: 1) metoda membránové filtrace (MF) 2) metoda nejvíce pravděpodobného počtu (MPN) 3) test na přítomnost, či nepřítomnost (P-A) 4) určení počtu aerobních nebo heterotrofních bakterií (HPC) (Merck, 2004)
Jednotlivé metody mají různou náročnost na sterilní prostředí, vybavení, dobu a požadavky na vzdělání, či přípravu na měření. Většina metod je vhodná spíše do laboratoří. Nyní se však zaměřujeme na metody, které je možno použít v náročných a nesterilních podmínkách rozvojových zemí a které může provádět i člověk bez chemicko-biologického vzdělání. Nejrychlejší a nejpoužívanější metodou je test na přítomnost, či nepřítomnost (P-A).
Cílem
tohoto
testu
je
získat
kvalitativní
informaci
o
přítomnosti,
nebo nepřítomnosti sledovaného organismu, nebo sledované skupiny organismů (Mecrk, 2004). Test již neposkytuje kvantitativní údaje. Z výsledků tedy není zřejmé, zda se jedná o vážné nebo méně vážné znečištění. Pokud testy vyjdou pozitivně, je dobré se vzorky dál pracovat a pokusit se zařídit laboratorní testy. V roce 201319 se na trhu objevila novinka a dá se říct i přelomová metoda měření kvality vody v rozvojových zemích, která vzešla z výzkumu vedeného Dr. Markem D. Sobsey a Dr. Ku McMahan z Univerzity v Severní Karolíně. Metoda tzv. „Compartment Bag Test“ (CBT) neposkytuje jenom kvalitativní údaje, ale i kvantitativní, a to bez nutnosti odborného vzdělání v chemicko-biologické oblasti (UNC, 2014).
19
Metoda byla od roku 2011 testována a teprve na počátku roku 2013 uvedena na trh (UNC, 2014).
66
8.3.1 Testy na přítomnost, či nepřítomnost (P-A) Rychlá metoda pro detekci a identifikaci mikroorganismů ve vodě existuje pro všechny indikátory fekálního znečištění, tedy pro koliformní bakterie, E. coli i enterokoky. Testy se dají zakoupit v České republice u různých firem (Merck, Čaderský-envitek aj.). Tyto testy, i když jsou vyvíjeny různými firmami, pracují na stejném principu. Do vzorku testované vody je přidána chemická látka. Roztok se nechá inkubovat 18-48 hodin. Doba inkubace závisí na druhu chemické látky a na teplotě. Pokud po uplynutí příslušné inkubační doby dojde ke změně zbarvení vzorku, test je pozitivní na měřenou látku. Vzhledem k použité metodě nelze stanovit počet bakterií na 100 ml.
8.3.1.1 Měření skrze Readicult Coliforms 10020
Readycult coliforms je látka pro současnou detekci koliformních bakterií a E. coli. K měření je třeba nefluoreskující láhev o minimálním objemu 100ml, Readycult Coliforms 100, UV lampa o vlnové délce 366 nanometrů a miniinkubátor. Postup: 1. Nalijte vzorek vody do nefluoreskující, nejlépe sterilní nádoby, se šroubovacím víčkem. Vodní testovaný zdroj by měl být pravidelně používán. Pokud je voda brána z mechanické pumpy, je dobré, aby se před odebráním vzorku voda pumpovala 3-5 minut. Díky tomu se zabrání zkreslení výsledků kvůli možným nečistotám a usazeninám. Vzorek vody je nutno zpracovat do 6 hodin od jeho odebrání. 2. Do připraveného vzorku se přidá granulát chemické látky, který je dobré
před použitím protřepat, aby se látka rozdrobila. Granulát by neměl přijít do styku s kůží a také inhalace může být zdraví škodlivá. Doporučuje se použití ochranných rukavic a roušky na nos a ústa.
20
Se stejným postupem, ale pro měření Entorokoky lze použít Readycult Enterococci 100
67
3. Po nasypání chemické látky do vzorku vody se nádoba uzavře. Sloučenina se promíchá do kompletního rozpuštění granulí. Připravený bujón je čirý a žlutavý. Vzorek se inkubuje po dobu 18-24 hodin při teplotě 35-37°C, nebo na 48 hodin při pokojové teplotě (20-25°C).
Vyhodnocení Nedojde-li po uplynutí inkubační doby k žádnému zbarvení (tj. bujón zůstává slabě žlutavý), test je negativní jak na koliformní bakterie, tak na E.coli. Zbarvení na modro-zelený odstín indikuje přítomnost koliformních bakterií, a to dokonce i při změně barvy pouze v horní části bujónu. Přítomnost E. coli se ukáže po nasvícení vzorku UV lampou – světle modrá fluorescence indikuje přítomnost. Pozitivní výsledky testu se ukáží, i když je ve vzorku přítomna pouze jedna bakterie. Testy v mnoha případech, zvláště v prostředí rozvojových zemí, vycházejí pozitivně. Pro lepší rozdělení vzorků je dobré testy provést ještě jednou a to na menším objemu. Pokud se tedy původní test prováděl na objemu 100 ml, druhý test uděláme na objemu 10 ml. Díky výsledkům v menším objemu získáme informace, zda přítomnost bakterií je nebo není riziková, tzn. pozitivní výsledky v objemu 10 ml indikují větší riziko a vylučují testovanou vodu ze spotřeby. 9 Tabulka - Vyhodnocení výsledků při použití testů Readycult Coliforms 100 Změna barvy na modro-
Fluorescence
zelenou Negativní
-
-
Koliformní bakterie
+
-
E. coli
+
+ Zdroj: Merck (2004)
68
8.3.1.2 The Aquagenx Compartment Bag Test (CBT)
Jedná se o nový test na detekci bakterie E. coli, která je podle WHO (2008) dnes již jediným důležitým indikátorem při testování kvality vody. Jako první test byl vyvinut přímo na prostředí a podmínky rozvojového světa. Od metody zjišťující přítomnost, či nepřítomnost se liší v tom, že dokáže určit i přibližný počet bakterií. Tento test momentálně nelze zakoupit v České republice, ale lze jej získat přímo z výzkumného střediska Aquegenx, které je součástí university Severní Karolína. CBT se dnes používá na všech kontinentech. Kromě měření kvality vody v rozvojových zemích může posloužit k testování vody v zemědělství, během přírodních katastrof a vojenských operací, či k testování domácích studní nebo vody v rekreačních střediscích (Aquagenx, 2014).
Postup měření: 1) Připravte a dezinfikujte pracovní plochu, na které budete připravovat vzorky vody, abyste zamezili jeho znečištění. Takové znečištění by pak mohlo mít vliv na konečný výsledek. Kvůli manipulaci s chemickými látkami je dobré mít ochranné rukavice, které zabrání styku chemických látek s kůží. 2) Odeberte vzorek vody o objemu 100 ml do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Nádoba by měla být sterilní. Odebraný vzorek je nutno zpracovat do 6 hodin. 3) Do nádoby přidejte chemické medium. Takto připravený roztok protřepejte po dobu 15 minut. 4) Nalijte připravený roztok do sáčku rozděleného na 5 samostatných polí. Každé pole musí být naplněno až po vyznačený okraj. Před nalitím tekutiny je dobré připravený sáček projmout prsty, aby se oddělily strany sáčku. Po naplnění uzavřete sáček připravenými klipsami. 5) Nechte připravený vzorek inkubovat v minimální teplotě 25°C. Pokud teplota vzduchu je nižší, je nutno použít inkubátor. Doporučená inkubační doba: 35-44,5 °C: 20-24 hodin 30-35 °C: 24-30 hodin 69
25-30 °C: 40-48 hodin 6) Po uplynutí inkubační doby vyhodnoťte výsledek podle změny barvy roztoku. Pokud vzorek vody zůstane žlutý (žlutohnědý), test na E.coli je negativní. Modrá až modrozelená barva indikuje přítomnost E.coli ve vodě. Koncentraci bakterií E.coli pak odečtěte na základě pozitivních a negativních zbarvení jednotlivých polí a srovnejte s tabulkou 9. Pro bezpečnou likvidaci je nutné dát do roztoku tři chlórové tablety, které se nechají působit 45 minut. Poté je možno roztok vylít (Aquagenx, 2014).
2 Obrázek - Postup měření při použití The Aquegenx Compartment Bag Test
Zdroj: Aquagenx, 2014
70
10 Tabulka pro odečtení výsledků CBT
Rozdělení sáčku 1
2
3
4
5
10 ml
30 ml
56 ml
3 ml
1 ml
NMP/10 0 ml
95% interval spolehlivosti
Zdravotní riziko založeno na NMP a intervalu spolehlivosti
0,0
2,87
Nízké riziko/bezpečné
1,0
5,14
1,0
4,74
1,1
5,16
1,2
5,64
1,5
7,81
2,0
6,32
2,1
6,85
2,1
6,64
2,4
7,81
2,4
8,12
2,6
8,51
3,2
8,38
3,7
9,70
3,1
11,36
3,2
11,82
3,4
12,53
3,9
10,43
4,0
10,94
4,7
22,75
5,2
14,73
5,4
12,93
5,6
17,14
5,8
16,87
8,4
21,19
9,1
37,04
9,6
37,68
Střední riziko/ Pravděpodobně bezpečné
Střední riziko/ Eventuálně bezpečné
13,6
83,06
Vysoké riziko/ Eventuálně nebezpečné
17,1
56,35
32,6
145,55
48, 3
351,91
Vysoké riziko/ Pravděpodobně nebezpečné
>100
9435,10
Nebezpečné
71
8.3.1.3 Srovnání obou metod 11 Tabulka - Srovnání metody Readycult Coliforms 100/ E. coli a CBT
Readycult Coliforms 100/ E.coli
Compactive Bag test
Výhody
Nevýhody
rychlý test (výsledky do 2448 hodin) detekce koliformních bakterií a E. coli se stejným vybavením jen s jinou chemickou látkou jde změřit enterokoky dá se provádět v terénu i v rozvojových zemích není nutné chemické, či mikrobiologické vzdělání
nutná elektrická energie pro miniinkubátor po dobu minimálně 18 hodin test neukazuje koncentraci bakterií balení obsahuje pouze chemickou látku, ne láhve ani UV lampu
rychlý test (výsledky do 24 - 48 hodin) není nutné chemické či mikrobiologické vzdělání, k testu není nutná elektřina, kromě přítomnosti bakterie ukazuje i koncentraci test vhodný do terénu i do rozvojových zemí balení obsahuje všechny nutné komponenty pro měření pouhá detekce bakterie E. coli nikoli koliformních bakterií či enterokoky zatím méně dostupný a známý
72
8.4 Chemická a fyzikální analýza vody Fyzikální vlastnosti a chemické složení vody je určeno mnoha faktory. Prvním, člověkem neovlivnitelným faktorem, je klima, geologické podloží, kameny a půda. Kvalitu vody dále negativně ovlivňuje průmyslová činnost (těžba, továrny), zemědělství (průmyslová i přírodní hnojiva, pesticidy), blízkost lidských obydlí (splaškové vody, tuhý odpad, povrchová voda s nečistotami z měst a vesnic, paliva), ale také samotný materiál potrubí, kterými je voda přiváděna ke spotřebiteli. V dnešní době existuje nepřeberné množství chemických prvků a látek. Není možné všechny tyto látky ve vodě změřit. Každá země si stanovuje své strategie na měření kvality vody s ohledem na klimatické poměry, zemědělskou a průmyslovou činnost. Zvláštní důraz se vždy klade na ty chemické látky, které ohrožují zdraví. Významný negativní dopad na lidské zdraví má chlorid, dusičnany, arzen, olovo a kovy. Ostatní látky se stávají škodlivými až po dlouhodobém (několikaročním) vystavení jejich vlivům (WHO, 2008).
Podle České vyhlášky (č. 252/2004 Sb.) můžeme fyzikální a chemické ukazatele rozdělit na 3 skupiny: 1) Ukazatele zdravotně významné – anorganické: např. arsen, beryllium, bór, bromičnany, kadmium, měď, kyanidy, fluoridy, olovo, mangan, rtuť, nikl, dusičnany, dusitany, selen, stříbro, chlór volný, chloritany 2) Ukazatelé, jejichž zvýšené hodnoty mohou negativně ovlivnit jakost vody: např. hliník, chloridy, vodivost, sodík, amonné ionty, sírany, barva, chuť, pach, zákal, železo 3) Ukazatele – látky, jejichž přítomnost ve vodě je žádoucí: vápník a hořčík
Každý ukazatel má vyhláškou stanovenou nebo doporučenou metodu, která je dostatečně přesná a správná. V podmínkách rozvojových zemí a za předpokladu pouze základního chemického vzdělání testovatele je měření náročnější a často se uchyluje
73
k používání kolorimetrických metod. Tyto nejjednodušší metody využívají subjektivní hodnocení zbarvení testovacího materiálu prostým porovnáním intenzity zbarvení se standardem, či využití jednoduchých komparátorů. Podávají spíše orientační výsledky. Pro přesné zjištění jednotlivých hodnot se dnes využívají elektronická zařízení, která jsou finančně náročnější.
8.4.1 Senzorické vlastnosti vody Spotřebitelé vody nejčastěji hodnotí kvalitu podle těch indikátorů, které jsou schopni rozpoznat vlastními smysly. Často právě barva a vůně hrají důležitou roli ve výběru vodního zdroje. Lidé v rozvojových zemích, kteří neznají chemické látky a mikroorganismy, vybírají pitnou vodu právě podle šesti senzorických vlastností vody, kterými jsou teplota, barva, zákal, průhlednost, pach a chuť. Za jakostnější vodou jsou pak schopni chodit i o několik kilometrů dále. Těchto šest vlastností vody je tedy prvotně důležitým indikátorem pro určení kvality vody.
8.4.1.1 Teplota
Teplota podzemní vody závisí na hloubce vrstev, ze kterých voda pochází, a na rychlosti proudění vody. Čím větší hloubka, tím je průměrná teplota vody vyšší a kolísání teploty menší. Podzemní voda si uchovává teplotu v rozmezí 5 – 13 °C. Vyšší teplotu mívají vody minerální (Tolgyessy, 2003). Teplejší voda zvyšuje růst mikroorganismů ve vodě a také negativně ovlivňuje chuť, pach, barvu a častěji vede ke korozi materiálů (WHO, 2008).
74
8.4.1.2 Barva
Pitná voda by měla být bezbarvá. Barvotvorné huminové organické látky (rozložené listí, rostliny a půdní organické hmoty) mění odstín vody na žlutou až žlutohnědou. Jíly a fytoplankton pak zbarvují vodu do zelena. Na zbarvení se dále negativně projevují sloučeniny kovů (mědi, manganu, železa), ale i antropogenní činnost, které se používají v průmyslu (Chemila, 2014). Změna barvy informuje nejenom o možné přítomnosti nežádoucích chemických látek, ale také o možnosti degradace vodního zdroje nebo korozi materiálů rozvádějících vodu. Limitní hodnota je 20 mg/l Pt stupnice. Její překročení nemá samo o sobě vliv na zdraví, ale vždy by měla být objasněna příčina (WHO, 2008).
8.4.1.3 Zákal Ukazatel úzce souvisí s barvou, chutí a pachem vody. Zákal způsobují nerozpuštěné i koloidní látky anorganického (jílové minerály, oxid křemičitý, hydratované oxidy železa a manganu aj.) a organického původu (bakterie, plankton…). Vysoký zákal činí vodu nepitnou z estetických důvodů, ale také z důvodu možné přítomnosti bakterií, které se negativně projevují na lidském zdraví (Tolgyessu, 2003). Zákal snižuje účinnost případné dezinfekce. V případě podzemních vod zákal způsobují především anorganické látky. Náhlá změna zákalu je významným signálem kontaminace povrchovou vodou. Limitní hodnota je 5 ZF (NTU) (WHO, 2008).
8.4.1.4 Chuť a pach Čistá voda nevyvolává žádné pachové ani chuťové vjemy. Voda by měla být čerstvé chuti a bez zápachu, nebo minimálně bez nepříjemné a spotřebitelem přijatelné chuti a zápachu.
75
Chuť vody je podmíněna přítomností látek, které se do vody dostávají přirozenou cestou, anebo jsou důsledkem znečištění. Chuť vody významně ovlivňuje obsah železa, manganu, hořčíku, zinku, mědi, aj. Vliv na chuť má i pH. Nejvhodnější pH hodnota vody je 6-7. Hodnoty nad 8 pH způsobují louhovo mýdlovou chuť (Kožíšek, 2003). Pachem vody se označují vlastnosti vody způsobené prchavými látkami přítomnými ve vodě. Zdrojem pachu mohou být látky tvořící přirozenou součást vody (např. sirovodík), látky biologického původu (vznikající životní činností nebo odumíráním těl rostlin, řas, bakterií, plísní, hub a prvoků). Vliv na zápach i chuť má chlór používající se k úpravě pitné vody (Tolgyessu, 2003). Tyto dvě vlastnosti jsou důležitým ukazatelem, neboť prvotně varují před možným znečištěním, které by mohlo negativně působit na lidské zdraví.
8.4.1.5 Průhlednost
Jedná se o vlastnost vody, která závisí na barvě a zákalu. Průhlednost vody představuje množství světla, která proniká vodním sloupcem. Mírou průhlednosti je výška sloupce vody, při které přestane být viditelná bílá deska nebo písmo určitých rozměrů. Průhlednost se udává v centimetrech vodního sloupce. Ve znečištěných vodních zdrojích dosahuje průhlednost jen několika desítek centimetrů, v čistých jezerech to může být i 20 metrů.
8.4.2 Fyzikální vlastnosti vody U vody jako chemické sloučeniny dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku se neurčují pouze senzorické vlastnosti vody, ale i další fyzikální veličiny, které výrazně ovlivňují kvalitu vody. Překročení jejich hraničních hodnot vylučuje vodní zdroj ze spotřeby. Mezi fyzikální vlastnosti vody řadíme hustotu a viskozitu, povrchové 76
napětí, oxidačně-redukční potenciál. Ale pro zjištění kvality pitné vody jsou důležité dvě vlastnosti - hodnota pH a konduktivita (vodivost) vody.
8.4.2.1 Hodnota pH Hodnota pH (vodíkový exponent) je číslo vyjadřující kyselost či zásaditost roztoku. Jedná se tedy o logaritmickou stupnici s rozsahem hodnot od 0 do 14. Roztoky s pH ˂7 označujeme jako kyselé, roztoky s pH ˃7 zase jako zásadité. Neutrální voda má při standardních podmínkách hodnotu 7 pH. Hodnotu pH ve vodě ovlivňuje množství oxidu uhličitého a teplota. Limit pro pitnou vodu je 6,5 – 9,5, ale optimální je neutrální rozmezí cca 6 až 8 (WHO, 2008). Samotná veličina pH nemá přímou souvislost se zdravotními riziky, na druhou stranu je pH spojeno s dalšími aspekty vypovídajícími o kvalitě vody. Vyšší hodnota pH snižuje účinnost dezinfekce a může dát vodě nepříjemnou chuť (Kožíšek). Nižší hodnota pH bývá spojena s agresivitou vody a korozí kovů. Čím nižší (kyselejší) pH, tím vyšší koroze kovových materiálů (WHO, 2007). Hodnotu pH ve vodě je možno měřit hned několika způsoby. Často používanou metodou jsou pH proužky. Indikátorové papírky obsahují směs takzvaných acidobázických indikátorů. Jde o barviva, která v určitém rozmezí reagují na změnu pH změnou barvy. Proužky tedy pro zjištění pH stačí ponořit do měřené kapaliny. Malým nebezpečím je zvlhnutí papírků, které způsobí menší vypovídající hodnotu měření (Šátek, 2009). Další metodou pro měření pH vody je tzv. kapičkový tester. Ten funguje tak, že do vybraného vzorku vody se přidá roztok. S přidáním roztoku se změní zbarvení vody, které se porovnává s barevnou škálou. Každá barva určuje hodnotu pH. Tato metoda testu je rychlá a jednoduchá, ale na druhou stranu ne příliš přesná. Porovnávání vzorku s barevnou škálou ovlivňuje naše vnímání barev a rozptýlení denního světla. Dnes je nejspolehlivější metodou měření skrze jednoduché digitální pH metry. Fungují nejčastěji na knoflíkové baterie a dokáží s velkou přesností změřit pH vody na stupnici 0-14. 77
12 Tabulka - Srovnání jednotlivých způsobů měření hodnoty pH
Výhody
Nevýhody
snadné použití možná kombinace více měření (často doplňující měření na tvrdost, dusičnany aj.) snadný transport
snadné použití snadný transport
pH proužky
Kapičkový tester
pH metr
snadné použití přesné (možnost kalibrace) snadný transport (kapesní rozměry)
malá přesnost (běžně +/- 0.5pH) nejistota měření – není možná kalibrace omezená životnost náchylnost ke zvlhnutí
nevhodné do nižších teplot (zamrznutí) malá přesnost (běžně +/- 0.5 pH) při zkalení vzorku vody nemožnost měření nejistota měření (není možná kalibrace) závislost na bateriích/elektřině
(Zdroj: Šátek, 2009)
8.4.2.2 Konduktivita
Konduktivita neboli měrná vodivost je přibližná míra koncentrace elektrolytů (iontově rozpuštěných látek) ve vodě. Vyjadřuje tedy nepřímo obsah minerálních látek („solí“) nacházejících se ve vodě (Kožíšek, 2003). Limit vodivosti pro pitnou vodu je 125 mS/m, což odpovídá obsahu rozpuštěných látek asi 1 000 mg/l. Optimálně by však pitná voda měla obsahovat rozpuštěných látek méně (asi 200-400 mg/l, což je přibližně 25-50 mS/m). Vody s vyšší mineralizací (tedy s větším obsahem solí) nejsou vhodné
78
pro stále pití. Většinou mohou mít nepříjemnou chuť a také mohou způsobovat zdravotní problémy (zvláště průjmy) (Analýza vody, 2014).
13 Tabulka - Vliv konduktivity na lidský organismus
Vodící hodnota (μS/cm)21 – vliv konduktivity vody na lidský organismus Velmi dobré působení na pročištění
Dobré působení na pročištění
Ještě uspokojující
Žádné působení na pročištění
Již přetěžující organismus
Špatné působení na organismus
Silně přitěžující organismu
50-80
90-130
140-167
200-250
300-500
600-1200
1300-1500
(Zdroj: Analýza vody, 2003)
Nejjednodušší a zároveň nejpřesnější metodou měření konduktivity vody je digitální konduktometr, který po ponoření do měřené kapaliny zobrazí číselný výsledek. Přístroj se hodí do podmínek rozvojových zemí, neboť k provozu jsou třeba pouze baterie.
8.4.3 Chemičtí ukazatele kvality vody V dnešní době existuje bezpočet chemických látek používaných v průmyslu a zemědělství. Mnohé z nich se vyskytují přirozeně i v přírodě. Provádět měření na všechny chemické látky a prvky by bylo velmi náročné. Následující výčet bude zaměřen pouze na ty, které se v pitné vodě nejčastěji vyskytují a způsobují zdravotní potíže.
21
Převod jednotek: 1 mS/m = 10 μS/cm
79
8.4.3.1 Dusičnany (NO3-) a dusitany Dusičnany jsou soli kyseliny dusičné, které se přirozeně v malém množství vyskytují ve vodách. Vlivem nadměrného a často nesprávného používání minerálních i statkových hnojiv, únikem odpadních vod z netěsnících žump a septiků, živočišných farem apod. se množství dusičnanů ve vodách zvyšuje až na stovky mg/l. Dusičnany se vyskytují v přírodě (existuje několik nerostů s dusičnany), avšak jejich těžba není schopna pokrýt spotřebu, a proto se vyrábí uměle. Dusičnany se vyskytují v lidské a zvířecí moči, jsou obsaženy i v potravinách, například v zelenině, kde se často obsah dusitanu rovná nebezpečnému množství, které již není povoleno pro konzumaci vody. V zelenině se však zároveň vyskytují ochranné látky (např. vitamín C), které na rozdíl od vody toxický účinek dusičnanů redukují (Kožíšek, 2003). Dusičnany jsou samy o sobě pro člověka málo nebezpečné. Mohou škodit nepřímo tím, že se v zažívacím traktu zredukují na toxické dusitany. Dusitany v reakci se sekundárními aminy v potravě vytváří karcinogenní N-nitrosoaminy. Statistika prokázala zvýšený výskyt rakoviny jater, žaludku, tlustého střeva a močového měchýře při zvýšeném obsahu dusičnanů ve vodě (Chemila, 2014). Zvláště nebezpečné jsou dusičnany, pokud reagují v těle s hemoglobinem, při čemž vzniká methemglobin, který není schopen přenášet kyslík, a tak vzniká riziko vnitřního zadušení. Tomuto riziku jsou vystaveni zvláště kojenci do tří měsíců věku nebo někteří nemocní dospělí lidé (Kožíšek, 2003). Limitní hodnota dusičnanů ve vodě je 50 mg/l, avšak pro kojence se optimální hodnota snižuje na 10 mg/l (WHO, 2008). V rozvojových zemích je tedy nutné měřit obsah dusitanů tam, kde je intenzivnější zemědělská činnost nebo v blízkosti latrín a míst s ustájeným zvířectvem. Dusitany (NO-2) jsou reaktivnější formou oxidovaného dusíku než dusičnany, se kterými mají však stejný původ i zdravotní rizika. V koncentracích vyskytující se v podzemních a povrchových vodách jsou dusitany samy o sobě hygienicky nevýznamné. V čistých podzemních a povrchových vodách jsou přítomny nejvíce ve stopovém množství. Vyšší obsah dusitanů je možno najít v železnatých a rašelinových vodách (Tolgyessy, 2003). Limitní hodnota je 0,5 mg/l. Vzhledem ke stejnému účinku s dusičnany je nutné dbát na jejich vzájemný poměr (WHO, 2008).
80
8.4.3.2 Amoniakální dusík Z forem výskytu v souvislosti s pitnou vodou přichází v úvahu amoniak (NH3), který se ve vodě nachází ve formě amonných kationtů (NH4+). Amonné ionty vznikají z metabolických, zemědělských a průmyslových procesů. Amoniak se v podzemní vodě vyskytuje v množství maximálně 0,2 mg/l. Vzhledem k tomu, že je amoniak hlavním komponentem metabolismu savců, jeho přítomnost ve vodě indikuje možné fekální znečištění. Vyšší hodnotu NH4 můžeme pozorovat i u vody, která je ve styku s novým cementovým materiálem (skružemi). Nebezpečí amonných kationtů hrozí tedy v oblasti s intenzivním zemědělským chovem zvířat, průmyslovou činností, ale také u nově vybudovaných reservoárů a nádrží na vodu (Kožíšek, 2003). Amoniakální dusík nezpůsobuje bezprostřední újmu na zdraví. Nebezpečný je jen ve velké koncentraci. Ve vodě způsobuje změnu chuti a pachu, a proto je jeho zvýšená koncentrace patrná. Jeho přítomnost ve vodě může snižovat účinnost desinfekce a oslabení filtrů na snížení koncentrace manganu (Tolgyessu, 2003). Limitní hodnota u pitné vody je 0,5 mg/l (WHO, 2008).
8.4.3.3 Chloridy (Cl-) Chloridy jsou ukazatelem s podobným významem jako amonné ionty, neboť se ve vodě objevují s přirozeným obsahem až desítek mg/l (Kožíšek, 2003). Chloridy mohou být přírodního původu z horninového podloží nebo mohou pocházet z odpadních vod, výluhů a splachů ze zimních posypů vozovek. Dlouhodobá konzumace takové vody vede ke zvýšení krevního tlaku. Zvýšený obsah chloridů ve vodě slouží jako indikátor znečištění. Chloridy mají vliv na změnu chuti vody a zvýšenou korozi kovových materiálů. Limitní hodnota chloridů ve vodě je 250 mg/l22 (WHO, 2008).
22
V České republice je limit 100 mg/l
81
8.4.3.4 Sírany Sírany se ve vodách vyskytují většinou jako jednoduchý anion SO42-. V obyčejných podzemních a povrchových vodách se obsah síry pohybuje v desítkách až stovkách mg/l, nejčastěji pochází z hornin v podloží (Tölgyessy, 2003). Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody a ve sloučeninách s hořčíkem způsobují průjmy. Limitní hodnota síranů ve vodě je 500 mg/l23 (WHO, 2008).
8.4.3.5 Železo (Fe) Železo je jedním z nejrozšířenějších kovů na světě a v malých koncentracích je běžnou součástí vod. Koncentrace železa v podzemních vodách může dosahovat i desítek mg/l. Železo přítomné ve vodách způsobuje především technické závady tím, že materiál zbarvuje žlutě až hnědě. Z hygienického hlediska negativně ovlivňuje senzorické vlastnosti vody (hořká svíravá chuť, žlutá barva, rezavý sediment). Negativně ovlivňovat chuť vody a způsobovat její zákal mohou již koncentrace železa asi nad 0,5 mg/l (Pitter, 1999). Železité bakterie mohou tvořit usazeniny v potrubí a při jejich odumírání voda zapáchá. V České republice je limit pro železo v pitné vodě stanoven na 0,2 mg/l. Pokud kvůli geologickému prostředí hodnoty železa dosahují 0,5 mg/l, považuje se voda za vyhovující za předpokladu, že nejsou ovlivněny senzorické vlastnosti vody (Kožíšek, 2003). Světová zdravotnická organizace považuje za vyhovující i vodu s obsahem železa 2 mg/l (WHO, 2008).
8.4.3.6 Mangan (Mn) Mangan doprovází obvykle železné rudy, do vod však přichází také z půd a sedimentů. Antropogenními zdroji manganu mohou být některé průmyslové odpadní vody, např. ze zpracování rud, z chemických provozů aj. Zvýšená koncentrace železa 23
V České republice je limit 250 mg/l
82
v přírodních vodách je obvykle doprovázena koncentrací manganu. Mangan více než železo významně ovlivňuje organoleptické vlastnosti vody. V koncentraci větší než 0,3 mg/l může docházet k ovlivnění chuti vody. Nerozpuštěné vyšší oxidační formy manganu mohou hnědě zbarvovat materiály přicházející s takovou vodou do styku (Pitter, 1999). Limitní hodnota manganu v pitné vodě je 0,05 mg/l24, avšak v případě přírodního manganu se toleruje koncentrace 0,2 mg/l. Zdravotní rizika spojena s obsahem manganu v pitné vodě se objevují až od koncentrace vyšší než 0,4 mg/l (Kožíšek, 2003). Podle WHO (2008) může mangan obsažený ve vodě způsobovat neurologické potíže.
8.4.3.7 Hořčík a vápník Hořčík a vápník jsou v přírodě dosti rozšířeny. Do podzemních vod se dostávají rozpuštěním materiálů z horninového podloží. Ovlivňují chuťové vlastnosti vody. Chuťově jsou nejlepší vody obsahující převážně vápník a hydrogenuhličitany. Ve spojitosti s hořčíkem a vápníkem se také hovoří o tzv. tvrdosti vody. Jde o prvky ve vodě žádoucí, neboť mimo jiné je prokázán jejich vliv na srdečně-cévní systém a působí preventivně proti vzniku některých dalších chorob. Optimální obsah hořčíku v pitné vodě je 30 mg/l (minimum 10 mg/l), pro vápník je jako optimální obsah uváděn 100 mg/l (Pitter, 1999).
8.4.3.8 Chrom Chrom je v přírodních vodách většinou vázán na nerozpuštěné látky a sedimenty. Patří mezi esenciální mikroprvky, a proto jeho přítomnost ve vodě ovlivňuje zvláště chuť i barvu. Přítomnost chromu v pitné vodě je limitována nejvyšší přípustnou hodnotou 0,05 mg/l. Jeho vyšší koncentrace může být toxická a karcinogenní (Pitter, 1999). 24
Norma pro Českou republiku, WHO uvádí limitní hodnotu 0,4 mg/l.
83
8.4.3.9 Měď Měď se v přírodě nejčastěji vyskytuje ve formě sulfidů, ze kterých se může do podzemních vod dostat značné množství mědi v důsledku rozkladu sulfidických rud. Antropogenním zdrojem mědi zvláště v povrchových vodách mohou být odpadní vody z povrchové úpravy vody. V pitné a užitkové vodě může být zdrojem mědi rozpuštění měděného vodovodního potrubí v důsledku agresivního působení vody (Pitter, 1999). Měď podobně jako chrom patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus. Akutní ani chronická onemocnění způsobená požíváním vody s obsahem mědi nejsou známa. Negativně ovlivňuje chuť vody již v koncentraci 1 mg/l. Česká norma pro jakost pitné vody udává pro měď mezní hodnotu 0,1 mg/l. Světová zdravotnická organizace (2008) udává jako mezní hodnotu 2 mg/l celosvětově obecně platnou.
8.4.3.10
Zinek
Zinek je běžnou součástí hornin, půd a sedimentů. Do vody dostává oxidačním rozkladem sulfických rud, antropogenní činností, ale zdrojem mohou být nádoby ze zinku nebo z pozinkovaných kovů, se kterými voda přichází do styku. Zinek jako esenciální prvek se ve vyšší koncentraci (více než 3-5 mg/l) projevu na chuti vody. Jelikož je zinek součástí některých enzymů a má řadu dalších biologických funkcí, jeho deficit může být příčinou řady zdravotních problémů (Pitter, 1999). Z hygienického hlediska je zinek ve vodách málo závadný. Onemocnění způsobená požíváním vody s obsahem zinku nejsou známa, jeho vyšší koncentrace (více než 3-5 mg/l) se projevuje svíravou chutí vody. Značně toxický je zinek pro ryby a jiné vodní organismy. Mezní hodnotou stanovenou WHO i Českou republikou je 3 mg/l (WHO, 2008).
84
8.4.3.11
Kadmium
Kadmium vzhledem k chemické podobnosti doprovází zinek v jeho rudách. Významným antropogenním zdrojem kadmia jsou fosforečná hnojiva. Kadmium je součástí některých pigmentů a slouží jako stabilizátor některých termoplastů (např. PVC). Při spalování těchto plastových odpadů přechází pak kadmium do atmosféry, kde se výrazně podílí na její kontaminaci. Do atmosféry přechází kadmium také při spalování fosilních paliv, nafty a topných olejů (Tolgyessu, 2003). Kadmium patří mezi velmi nebezpečné jedy. Pokud se týká kovů, pak v řadě toxicity se nachází na druhém místě hned za rtutí. Setrvává velmi dlouho v těle, a proto je detoxikace velmi pomalá. Zesiluje také účinky jiných kovů, např. zinku. Kadmium se ukládá v kůře nadledvinek a způsobuje jejich dysfunkci. Způsobuje také dekalcifikaci kostí. Předpokládají se i karcinogenní účinky při inhalaci (Pitter, 1999). Mezní hodnota je stanovena Světovou zdravotnickou organizací (2008) na 0,003 mg/l.
8.4.3.12
Nikl
Nikl se v přírodě vyskytuje v minerálech obvykle v kombinaci se sírou, arsenem a případně antimonem. Antropogenním zdrojem niklu jsou především odpadní vody z povrchové úpravy kovů a z barevné metalurgie. Nikl se dále používá v keramickém a sklářském průmyslu. Dalším zdrojem mohou být poniklované části zařízení přicházející do styku s vodou (Pitter, 1999). Prvek není pro člověka příliš toxický, avšak patří mezi potenciální karcinogeny. Pro pitnou vodu platí mezní hodnota 0,07 mg/l podle WHO. V České republice je hodnota stanovena na 0,02 mg/l (WHO, 2008).
85
8.4.3.13
Olovo
Olovo je součástí olověných rud. Ovšem nejvýznamnějším antropogenním zdrojem olova jsou výfukové plyny motorových vozidel. Olovo se často hromadí na vegetaci v okolí komunikací a dostává se do atmosférických vod a odtud i do vod povrchových a podzemních. Dalším zdrojem může být koroze olověných částí vodovodního potrubí. Olovo pro svou toxicitu je ve vodě velmi závadné. Jeho toxicita spočívá v negativním působení na červené krvinky, nervový systém aj. Zvlášť citlivé jsou děti předškolního věku. V lidském organismu se olovo hromadí především v kostech. Prvek působí neurotoxicky a považuje se za potenciální karcinogen (Pitter, 1999). Stejně jako u jiných kovů závisí i u olova jeho toxicita na chemickém složení vody. WHO (2008) stanovila mezní hodnotu olova v pitné vodě na 0,01 mg/l.
8.5 Kvalita vody v severozápadním regionu Haiti Severozápadní region Haiti je jedním z nejsušších a nejchudších regionů země. Nedostatek vody se projevuje na vegetaci, ale také na dostupnosti a kvalitě pitné vody. Do měření bylo zařazeno 25 vodních zdrojů ve třech komunách severozápadního regionu (Nord-Ouest) – komuna Baie de Henne, Bombardopolis a Môle Saint Nicolas. Tyto komuny sdílí podobné charakteristiky týkající se zdrojů vody. Na jejich území jsou řeky s občasnými toky. Knowles a spol. (1999) ve své studii uvádí, že Haiti má 2 období dešťů – od dubna do června a od září do října. V těchto komunách téměř neprší. Výraznější srážky jsou jen od září do listopadu a to ještě značně nepravidelně. Srážky pak převažují ve vnitrozemí regionu, které je více zalesněno než oblasti u pobřeží. Největší deprivace lidí týkající se vody je v komuně Baie de Henne, kde žije podle odhadu IHS (2012) více než 26 tisíc obyvatel.
86
Zdrojem vody určené ke konzumaci jsou nejčastěji buď přírodní prameny většinou situovány v obtížně dostupném terénu, nebo studny. Kvůli špatné infrastruktuře nelze vodu přivážet v cisternách. Lidé tak musí pro vodu chodit i několik hodin a ne vždy je voda ve zdrojích vhodná ke konzumaci.
8.6 Studna jako příklad kvalitního vodního zdroje Studny jsou hlavním zdrojem pitné vody v rozvojových zemích. Haiti postrádá množství techniky, které by bylo schopno vyvrtat dostatečné množství studní, které by zajistily pitnou vodou pro většinu populace. Dnes má podle WHO/JMP(2014) přístup k vodě pouhých 58 % obyvatel. Kritická situace je zvláště v hlavním městě. Region Nord-Ouest se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, který se negativně projevuje na zdraví, hygieně a zemědělské činnosti. Do 70. let 20. století na území regionu nebyly téměř žádné studny a lidé museli využívat přírodní zdroje vzdálené několik hodin cesty v horském terénu. Vzhledem k infrastruktuře v oblasti neprobíhají téměř žádné státní projekty zaměřené na vodu a zvýšení její dostupnosti. V oblasti působí tři organizace věnující se této problematice. Těmi jsou francouzská organizace Action contre la Faim (ACF), haitská organizace ADEMA a česká organizace Fidcon (projekt Praga-Haiti). Pouze česká organizace je schopna vrtat studny. Ostatní dvě se zaměřují na budování obecních vodovodů a zkvalitňování přírodních zdrojů. Organizace Fidcon na Haiti působí od roku 2009. V roce 2011 vyvrtala první studnu. Ke konci roku byl konečný součet vyvrtaných studní 27 a další čtyři studny se organizaci podařilo opravit a znovu uvést do provozu. Přestože je oblast velmi suchá a trpí nedostatkem srážek a velkým odlesněním, podzemní vody je dost. Tato voda je však ve velkých hloubkách. Často se vrtá studna do hloubky 80-100 metrů. Přírodní zdroje jsou nejčastěji situovány mimo vesnici, či obydlenou oblast. Lidé na cestě pro vodu stráví minimálně dvě hodiny. Organizace Fidcon vrtá studny v centru vesnice/města, kde je husté osídlení bez dostatečného zdroje vody. Nejpotřebnější oblasti pro vrtání vybírá představitel komunity, který dobře zná oblast a nároky na půdu. Dbá se, aby studny stály na místě, na které si nikdo nedělá právo. 87
V opačném případě by mohlo dojít k oplocení studny, vybírání poplatku za vodu, či k naprostému prohlášení studny za soukromý majetek. Představitelem komunity je nejčastěji kněz. Kromě vlastnictví půdy se také při výběru vhodného místa řeší kvalita infrastruktury (nutná pro transport vrtačky), vzdálenost od jiného vodního zdroje, množství obyvatel, které bude budoucí studnu využívat. Již vyvrtaná studna je osazena nejčastěji manuální pumpou. Na Haiti lze zakoupit dva typy – Vergnet (nožní pumpa) či India (ruční pumpa). Výběr typu pumpy se odvíjí od hloubky vrtu (Vergnet dokáže vodu čerpat až ze 100 metrové hloubky) a také od ceny pumpy, kdy ceny pumpy Vergnet kvůli dovozu z Francie podražily až o 2 000 USD za kus. Při takové ceně se pumpa stává velmi neekonomickou vzhledem k celkovým nákladům na vrt. Průměrná studna bez zásahu vyšší moci v podobě počasí, poruchy, dobrého podloží se vyhotoví za pět dnů. Práce obnáší: vrtání, pažení, měření vydatnosti, betonování a nakonec osazení pumpou. Tým českých vrtařů pravidelně zajišťuje údržbu studny. Nejčastějšími poruchami jsou prasklé pažení, opotřebované těsnění, či utržený kovový řetěz ze systému pumpy. Místní lidé si nedokáží pumpu sami opravit, chybí jim technická znalost věci a také náhradní součástky, které je možné zakoupit jen v hlavním městě Port-au-Prince. Kvalita vody po stránce biologické i chemické byla hodnocena na 23 zdrojích vody, z čehož bylo 15 vyvrtaných studní, sedm přírodních zdrojů vody a jeden domovní rezervoár s dešťovou vodou.
88
Pořadí
Název studny
Lokalita
Komuna
hloubka m
Popis studna poblíž střední školy a budovy pro staré lidi bez domova rodinná nádrž na dešťovou vodu v centru města Bombardopolis pramen vyvěrající z hor obklopujících vesnici Mole st. Nicolas, voda zásobuje celou vesnici studna v areálu základní školy, využita pro cca 300 dětí a celou školní kuchyni studna poblíž základní školy; vulkanické podloží, lidé vodu nechtějí pít zatím z nevysvětlitelných důvodů studna sloužící pro osadu Pichon v jedné z nejchudších oblastí regionu Nord-Ouest studna s elektrickým čerpadlem v jedné z částí Maré Rouge, spravována italskou misií přírodní pramen zásobující jednu z části města Maré Rouge voda pocházející z přírodního pramene, ve škole prochází úpravnou studna v rybářské vesnici - jediný zdroj vody, studna vyvrtána několik metrů od pobřeží - odpoledne slaná voda
1
studna Jana
Bombardopolis
Bombardopolis
42
2
soukromý reservoár
Bombardopolis
Bombardopolis
-
3
pramen v Mole st. Nicolas
Mole st. Nicolas
Mole st. Nicolas
-
4
studna sv. Marie Goretti
Baie de Henne
Baie de Henne
21
5
studna Alexandra
Janvier
Mole st. Nicolas
100
6
studna Anastazie
Pichon
Baie de Henne
58
7
studna Kateřina
Dame
Mole st. Nicolas
22
Maré Rouge
Mole st. Nicolas
-
Mole st. Nicolas
Mole st. Nicolas
-
Carrenage
Mole st. Nicolas
23
Mole st. Nicolas
Mole st. Nicolas
-
fontána s kovovými kohoutky sycená vodou z přírodního pramene
Maré Rouge
Mole st. Nicolas
-
voda přiváděna potrubím za pomocí solární energie z Jean Rabel
Citerne Remy
Bombardopolis
30
studna pro osadu Citern Remy
8 9 10
11 12 13
voda z pramene Maré Rouge voda ve škole v Mole st. Nicolas studna Fanka voda u nemocnice v Mole st. Nicolas veřejný vodovod Maré Rouge studna Magdaléna
14
studna Eva
Mare-Savone
Bombardopolis
58
15
studna Stela
Citerne Remy
Bombardopolis
150
16
studna Třetí den
Sous-pont
Bombardopolis
38
17
studna Ivuše
Clenette
Bombardopolis
88
18
studna Martina
Bombardopolis
Bombardopolis
46
19
studna sv. Antonína
Baie de Henne
Baie de Henne
-
20
Fotaine v Bombardopolis
Bombardopolis
Bombardopolis
-
21
studna Etela
Riviere Henne
Baie de Henne
61
22
studna Dorota
Bombardopolis
Bombardopolis
36
23
Corossol
Bombardopolis
Bombardopolis
-
24
Boukot
Bombardopolis
Bombardopolis
-
studna v areálu školy; po vyvrtání studny v těsné blízkosti postaveny toalety opravená studna organizací Fidcon, studna v osadě Sous-pont, jediný zdroj pitné vody v oblasti studna poblíž města Bombardopolis. Situována u fotbalového hřiště studna na veřejném prostranství mezi fotbalovým hřištěm a tržnicí studna v centru vesnice vyvrtaná studna s manuální pumpou poblíž centra města. Lidé si stěžují na kvalitu vody vyvrtaná studna v odlesněné vesnici Riviere Henne, severně od Baie de Henne studna v areálu základní školy v centru města. Studna je přístupna i pro obyvatele města rybník sycen dešťovou vodou, voda má načervenalou barvu přírodní pramen několik hodin chůze vzdálen od města Bombardopolis
14 Tabulka - Charakteristika zdrojů vody, u nichž bylo provedeno měření kvality vody
89
8.7 Mikrobiologické výsledky kvality vody25 15 Tabulka - Výsledky měření mikrobiologického znečištění Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Název studny
Koliformní bakterie
E. coli
Enterokoky
studna Jana soukromý reservoir pramen v Mole st. Nicolas studna sv. Marie Goretti studna Alexandra studna Anastazie studna Kateřina voda z pramene Maré Rouge voda ve škole v Mole st. Nicolas studna Fanka voda u nemocnice v Mole st. Nicolas veřejný vodovod Maré Rouge studna Magdaléna studna Eva studna Stela studna Třetí den studna Ivuše studna Martina studna sv. Antonína Fotaine v Bombardopolis studna Etela studna Dorota Corossol
+
+
-
x
x
x
+
-
-
x
x
x
+ + + + + + + + + + + x x + + -
+ + + + + + + x x + + -
-
Boukot
x
+ x
+ + -
Znát kvalitu vody po mikrobiologické stránce je důležité, protože biologicky znečištěná vody obsahuje bakterie, parazity a viry, které se velmi negativně projevují na zdraví populace. Náchylné k nemocem jsou zvláště malé děti do pěti let, které nemají ještě dostatečně vybudovanou imunitu. Do testování vody se zařadily nejenom vzorky ze studní vyvrtaných organizací Fidcon, ale i z přírodních pramenů, či jiných vodních zdrojů, které lidé využívali jako zdroj pitné vody. Ne vždy se test mohl provést na všechny tři zkoumané indikátory 25
Vysvětlivky: + pozitivní nález; - negativní nález; x test se neprováděl
90
(koliformní bakterie, E. coli a enterokoky) z důvodu absence elektrické energie. Výstupem metody byly pouze výsledky na přítomnost, či nepřítomnost daných bakterií. Metoda již nedávala údaje o počtu. Koliformní bakterie se dříve považovaly za nejlepší indikátor dokazující fekální znečištění. V průběhu času a s rozvojem nových výzkumů se zjistilo, že koliformní bakterie jsou širokou skupinou zahrnující bakterie pocházející nejenom z trávicího traktu, ale vyskytují se i v půdě a sladkovodní povrchové vodě. Dnes WHO za nejspolehlivější indikátor fekálního znečištění považuje test na E. coli, která se primárně vyskytuje pouze v trávicím traktu člověka a teplokrevných živočichů. Měření enterokoků se používá pro zjištění účinnosti dezinfekce, protože enterokoky přežijí ve vodním prostředí déle než koliformní bakterie. Původ bakterií je různý a indikátor tedy patří spíše mezi druhotné ukazatele kvality vody. Mezi testovanými vodními vzorky jsou velké rozdíly. Z celkových 24 je pouze pět biologicky nezávadných, tedy neobsahují koliformní bakterie, E. coli ani enterokoky. Jedná se tedy o dvě studny organizace Fidcon (č. 7 a č. 10) a dva přírodní prameny (č. 12, č. 24). Lidé z přírodního pramene Boukot (č. 24) dnes berou vodu jen sporadicky, protože zdroj vody je asi hodinu chůze vzdálený od obydlí. Voda ve veřejném vodovodu v Maré Rouge je svedena z Jean Rabel a zásobuje centrum města. Vodu do jednotlivých fontán rozmístěných v centru města pohání elektrická energie skrze solární panely. Lidé vodu využívají velmi často. Studna Kateřina (č. 7) byla vyvrtána v oblasti Maré Rouge, kam již nezasahuje vodovod. Poslední studna, u níž byly negativní mikrobiologické testy, je využívána ze všech studní nejméně, protože leží poblíž pobřeží a v odpoledních hodinách je sladká podzemní voda přetlačena slanou mořskou vodou. Lidé odebírají vodu ze studny v omezené míře. Pozitivní koliformní bakterie bez přítomnosti E. coli a enterokoků se ukázaly u pěti vodních zdrojů – dvou studen organizace Fidcon (č. 14, č. 18) a tří přírodních vodních zdrojů (č. 3, č. 9, č. 11). Tři různá uměle vybudovaná vodní díla čerpají vodu z jednoho přírodního zdroje. Každé se nachází na zcela jiném místě, voda tedy musí urazit jinou vzdálenost a také ústí v jiná vodní díla (jedna fontána (č. 11), dvě trubky (č. 3, č. 9). Obě studny lidé hojně využívají a nestěžují si na zdravotní potíže.
91
Nejvíce testovaných zdrojů vody vykazují pozitivní výsledky na přítomnost koliformních bakterií a bakterie E. coli. Jedná se o 8 studní organizace Fidcon (č. 1, 5, 6, 13, 15, 16, 17, 22) a dva přírodní zdroje (č. 8, 23). U žádné vyvrtané studny si lidé nestěžovali na průjmy a jiné zdravotní obtíže. Pouze v blízkosti jedné studny (č. 22) se nacházejí toalety jako možný zdroj znečištění. V ostatních případech příčina znečištění je neznámá. Jedním z možných zdrojů by mohlo být samotné zařízení pumpy. Lidé přicházející ke studni nejen naberou vodu, ale napijí se tak, že se ústy a rukama dotýkají kovového zařízení. Tam se pak mohou usazovat bakterie, které se dostávají do pitné vody. Jedním z možných řešení jak potenciálně zbavit vodu bakterií je pravidelná desinfekce pumpy. Přírodní zdroj č. 8 lidé běžně konzumují, i když jim voda způsobuje průjmy. V blízkosti se nenachází jiný vodní zdroj. Voda z rybníku Corossole (č. 23) se díky vybudování nových studní v okolí téměř vůbec nepoužívá jako zdroj pitné vody. Přítomnost enterokoků se potvrdila u dvou zdrojů – studny Doroty (č. 22) a v rybníce Corossole (č. 23). Ideálním řešením pro ošetření vody by bylo její převařování, ale lidé ve venkovských i v městských oblastech nemají dostatek paliva ani pro přípravu jídla. Nejpoužívanějším zdrojem energie je dřevěné uhlí. Pokud by lidé začali převařovat vodu, zvýšila by se poptávka po dřevěném uhlí a vznikl by ještě větší tlak na životní prostředí, kde tvoří lesy pouhé 4 % celkové rozlohy země. Díky přítomnosti velkého množství zahraničních organizací dochází k distribuci chlórových tablet pro desinfekci vody. Tyto přípravky jsou účinné, ale časté a dlouhodobé používání nesvědčí zdraví u mladších dětí. Podle výsledků mikrobiologických testů vody a na základě dotazování se usuzuje, že lidé si na vodu s určitým množstvím bakterií zvykli. Konzumují ji, aniž by trpěli vážnějšími problémy. Situace by mohla být horší u mladších dětí, které ještě nemají vybudovanou dostatečnou obranyschopnost vůči bakteriím, virům a parazitům.
92
s tudna Ja na
s oukromý res ervoi r
pra men v Mol e s t. Ni col a s
s tudna s v. Ma ri e Goretti
s tudna Al exa ndra
s tudna Ana s tazi e
s tudna Ka teři na
voda z pra mene Ma ré Rouge
voda ve š kol e v Mol e s t. Ni col a s
s tudna Fa nka
voda u nemocni ce v Mol e s t. Ni col a s
veřejný vodovod Ma ré Rouge
s tudna Ma gda l éna
s tudna Eva
s tudna Stel a
s tudna Třetí den
s tudna Ivuš e
s tudna Ma rtina
s tudna s v. Antonína
Fotai ne v Bomba rdopol i s
s tudna Etel a
s tudna Dorota
Coros s ol
Boukot
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Pořadí Název studny
109 x
x
578
7
9
776
7,2
916
508
7,2
7
498
7,2
819
748
8 7,6
809
448
7,6
7,6
808
8
7,4
1628
7,2
606
828
7,4
1305
448
7,4
8
908
7
7
706 1056
8
x
828
7,2 x
67
x
x
0
x
x
x
0
0
0,2
0,7
0
0,3
0,4
0,1
0,5
0,6
0
0,2
0
0,6
x
0,6
0,5
0,2
ppm
μS/cm 608
Amoniak
Konduktivita
7,2
7,8
pH vody
x
x
x
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
˂0,010
x
x
x
0,084
0,103
0,092
0,078
0,075
0,075
0,069
0,061
0,073
˂0,050
˂0,050
0,085
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
0,053
˂0,050
˂0,010
˂0,050
˂0,010
˂0,050
˂0,010
˂0,050
˂0,010
(mg/l)
Chrom
˂0,010
(mg/l)
Cadmium
Měď
x
x
x
0,032
0,038
0,033
0,026
0,032
0,026
0,026
0,026
0,033
0,03
0,021
0,023
0,021
0,02
0,026
˂0,017
0,04
˂0,017
˂0,017
˂0,017
0,019
(mg/l)
Nikl
x
x
x
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
˂0,028
(mg/l)
Olovo
x
x
x
Zinek
x
x
x
0,028
0,023
0,018
0,026
0,041
0,022
0,426
0,033
0,121
0,086
0,01
0,184
0,009
˂0,009
0,059
0,019
0,081
0,07
˂0,009
0,223
0,663
(mg/l)
x
x
x
94,685
117,488
96,17
108,462
93,049
90,915
87,876
83,161
99,066
64,788
99,088
87,459
92,736
72,479
111,739
97,922
30,004
100,505
83,802
8,987
119,437
(mg/l)
Vápník
x
x
x
24,113
4,376
41,886
5,015
3,892
15,116
9,529
5,05
12,489
5,314
14,922
49,725
14,978
3,694
29,873
24,316
7,243
49,452
14,766
0,173
4,015
(mg/l)
Hořčík
Zdroj: Hekera, Lungová, 2014
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
˂0,050
(mg/l)
8.8 Chemické výsledky vody 16 Tabulka - Výsledky měření kvality vody po chemické stránce
93
Po chemické stránce výsledky vody až na výjimky odpovídají normám pro pitnou vodu. Přímo na Haiti byla měřena konduktivita, pH a amoniak. Měření ukázalo, že všechny odebrané vzorky mají pH vyšší než 7. Hodnoty pH nevykazují nějaký zásadnější vliv na zdraví člověka. Zásaditá voda nepůsobí agresivně na materiál pumpy, nezpůsobuje tedy korozi materiálů a prodlužuje životnost pumpy. Vyšší hodnoty pH naopak snižují účinnost dezinfekce a také mohou dát vodě nepříjemnou chuť (Kožíšek, 2003). Haiti je ostrovním státem, kde moře obklopuje většinu pevniny. Mořská voda ovlivňuje i vodu podzemní. U 19 testovaných vzorků z celkových 24 byla naměřena vyšší konduktivita (vodivost), než by byla optimální hodnota 500 μS/cm. Tato hodnota platí v České republice a voda s vyšším zasolením již znamená určitou zátěž pro organismus. Standardy a nároky na pitnou vodu na Haiti jsou nižší a jako mezní hodnotu konduktivity stanovila vláda ve spolupráci s WHO 1 400 μS/cm. Podle haitských měřítek mezní hodnotu překračovala pouze jedna studna (č. 10). Slaná voda se ve studni objevuje vždy odpoledne, většinou po vyčerpání podzemní sladké vody. Lidé si stěžují na zdravotní problémy, proto se v odpoledních hodinách z pitné vody stává užitková. Amoniak při svém výskytu ve vodě může indikovat možné fekální znečištění, neboť je jedním z hlavních komponentů metabolismu savců. Výsledky testovaných zdrojů vykazovaly pouze ve čtyřech případech vyšší hodnotu, než stanovuje norma WHO. Amoniální dusík nezpůsobuje bezprostřední újmu na zdraví. Nebezpečný je pouze ve velké koncentraci. Jeho přítomnost ve vodě je patrná změnou chuti a charakteristickým pachem. Zvýšená koncentrace u čtyř studní se neprojevovala žádnou změnou v senzorických vlastnostech. Měření kovů (Cr, Cu, Zn, Ca, Ni, Pb), vápníku a hořčíku probíhalo až zpětně v laboratoři v České republice. Kromě zvýšené koncentrace chromu žádný jiný kov nepřekračoval určenou mezní hodnotu. Vyšší koncentrace může být toxická nebo může mít karcinogenní účinky. Vyšší hodnoty chromu byly zaznamenány u poloviny (tedy 12) pozorovaných zdrojů, z nichž všechny byly studny. Lidé si až na studnu č. 20 nestěžovali na změnu chuti, či potíže pocházející z konzumace vody.
94
Vápník i hořčík jsou žádanými prvky ve vodě, které při vhodné koncentraci mají blahodárný účinek na lidské tělo. Optimální hodnotou vápníku je 100 ml/l. Tuto normu splňuje pět studní (č. 1, 4, 7, 18, 20). Hladinu hořčíku při minimální koncentraci 10 mg/l nesplňuje deset zkoumaných zdrojů. Optimální množství 30 mg/l obsahují pouze tři studny (č. 4, 10, 19).
95
9 Závěr Haiti zůstává nejchudším státem západní polokoule a jedním z nejchudších států světa, ačkoli poslední dvě desetiletí tam probíhá intenzivní rozvojová pomoc. Více než dvě stě let trvající politická nestabilita doprovázená násilím, nepokoji, devastací přírody, nekontrolovatelným populačním růstem a nízkými investicemi do lidského rozvoje uvrhla zemi do bludného kruhu, ze kterého se jí zatím nepodařilo vymanit. Haiti se liší od ostatních států v karibské oblasti. Svými problémy a stupněm rozvoje se podobá spíše státům v subsaharské Africe. Haiti se během koloniální správy stalo nejbohatší francouzskou kolonií nazývanou Perla Karibiku. Generovalo pro Francii obrovské zisky díky pěstování cukrové třtiny a vývozu vzácného dřeva. Přerušením obchodu s Evropou a ekonomickými embargy brzy po vyhlášení nezávislosti v roce 1804 celý hospodářský systém zkolaboval. Dnes na Haiti více než polovina obyvatel (56 %) žije pod hranicí absolutní chudoby a 76 % disponuje s pouhými 2 dolary na den. Haitské hospodářství závisí na rozvojové a humanitární pomoci. Ta se po zemětřesení v roce 2010 podílela 46 % na HDP. Dnes podíl ODA klesl na 16 %. Významným a stabilním tokem financí jsou remitence, které tvoří 20 % celkového HDP. Započítány jsou pouze remitence procházející oficiální cestou. Centrální vláda není schopna vybudovat sociální systém, kvalitní školství a zdravotní péči, proto je pro Haiti charakteristická nízká gramotnost (49 %) a očekávaná délka života (64 let ženy, 61 let muži), vysoká plodnost (3,55 dítěte na ženu) a rychlá urbanizace vytvářející slumové oblasti na předměstí velkých měst. Voda je přírodním zdrojem ovlivňujícím snad všechny sféry lidského života. S nedostatkem kvalitní vody se zvyšuje deprivace lidí, úmrtnost dětí, snižují se výnosy zemědělství a klesá celá ekonomika země. S rostoucím počtem obyvatel roste i tlak na půdu a vodní zdroje. Haiti zaujímá poslední místo v Mezinárodním indexu vody a vykazuje nejnižší hodnoty ve všech měřených indikátorech – zdroj vody, přístup, kapacita, využití a kvalita. Neutěšenou situaci potvrzují i statistky WHO, které uvádí, že přístup k pitné vodě má 58 % obyvatel, k sanitačním zařízením pouhých 45 %. Rozdíly v přístupu k vodě se liší podle regionů, rozdílná situace je na venkově a ve městě. 96
Vědecké studie se shodují, že Haiti má potenciál naplnit poptávku po pitné vodě pro všechny své obyvatele. Z celkového množství se dnes využívá pouhých 10 %. Vlivem velkého odlesnění se srážková voda nestačí do půdy infiltrovat. Prudký déšť rozrušuje půdu, která je i s živinami odnášena do moře. Podpovrchová voda je jen málo prozkoumaná a na Haiti chybí technika, která by ji dostala na zemský povrch. Nejvíce lidí čerpá vodu z řeky, pramene, veřejné fontány či studánky. Hlavními faktory ovlivňujícími nejen množství, ale i kvalitu vody, je klima, stavba podloží, míra odlesnění a přírodní katastrofy. Příčinou slabé infrastruktury je politická nestabilita s nefungujícími institucemi, jež také nemají kapacitu řídit nakládání s organickými a anorganickými odpady, které znečisťují povrchovou i podpovrchovou vodu. Severozápadní region je jedním z nejchudších a nejvíce opomíjených regionů Haiti. Velký podíl na tom má nedostatečná infrastruktura, která oblast izoluje od správního centra Port-au-Prince a tím od zájmu ostatních států a organizací. Komuna Bombardopolis, ležící v jižní části severozápadního regionu, se vyznačuje dlouhými obdobími sucha, nedostatkem potravin a vody, nízkou vzdělaností, nedostatečným počtem zdravotnických zařízení a malým zájmem centrální vlády. Kvůli absenci vody jsou neosídleny 2/3 území komuny. Provedený kvalitativní i kvantitativní výzkum se zaměřoval na správní město nesoucí stejný název jako komuna. Nejpalčivějším problémem města je nedostatečný zdroj pitné vody. Kvůli dlouhým na srážky vydatným období dochází k vysychání povrchových toků a poklesu spodní vody. Do roku 1978 ve městě Bombardopolis nebyla vybudována žádná studna ani nádrž na dešťovou vodu. V současnosti v oblasti působí tři organizace (ACF, ADEMA, Fidcon), které se zabývají rozvojem sektoru vody a sanitace. Lidé dnes mohou využívat čtyři studny přímo v centru vesnice, 300 nádrží na dešťovou vodu a také přírodní zdroje, u nichž se vybudovaly fontány ulehčující nabírání vody a zamezující znečištění. Pro kvalitativní výzkum kladoucí si za cíl analyzovat vliv nové studny na život vesnice/města byla vybrána studna situovaná ve správním městě Bombardopolis ve vzdálenosti asi 800 metrů od centra města. Sledovaný vodní zdroj vybudovala česká organizace Fidcon v roce 2012. Studna se nachází na veřejném prostranství mezi fotbalovým hřištěm a tržnicí. Provedené testy na chemickou a mikrobiologickou kvalitu
97
vody neukázaly žádné vážné problémy, které by vodu vylučovaly ze spotřeby. Jako pozitivní vyšly testy na koliformní bakterie. Přítomnost koliformních bakterií je nejspíše způsobena znečištěním zařízení pumpy, protože v blízkém okolí studny se nenachází lidská obydlí, sanitační zařízení ani ustájený dobytek. Lidé před vybudováním studny v roce 2012 k získání pitné vody využívali čtyři přírodní vodní zdroje – Corossole, Palerme, Boukot a Fontaine. Průměrná docházka k těmto zdrojům činila 106 minut (Corossole – 142 minut, Boukot – 109 minut, Fontaine – 55 minut, Palerme – 120 minut). Vzdálenost lidem neumožňovala brát větší množství vody a na cestě ke zdroji strávili většinu svého pracovního dne, který je omezen východem a západem slunce, protože ve městě zcela chybí elektrifikace. S příchodem nové studny lidé ušetří až 138 minut docházkou jedenkrát denně. Pozorováním u vybrané studny se ukázalo, že vodní zdroj navštěvuje 370 lidí, z čehož téměř 70 % tvoří ženy. Ženy nad 25 let zajišťují hlavní přísun vody do domácnosti. Ke studni chodí dvakrát denně a odnesou si minimálně 43 litrů. Nejvíce žen pro vodu přijde v ranních hodinách do devíti hodin a pak v době od 12:30 do 13:30. Děti do 15 let jsou druhou nejčastější skupinou, která zajišťuje vodu jako doplněk k vodě přinesené ženami. Ke studni chodí průměrně třikrát denně a odnesou 20l vody. Muži se na donášce vody do domácnosti příliš nepodílejí. Ke studni se chodí napít nebo opláchnout. Nejvíce času donáškou vody z nového bližšího zdroje ušetřily ženy. Pokud k vodě chodí dvakrát denně, ušetří 276 minut (4 hodiny a 36 minut). Nově získaný čas ženy investovaly zvláště do domácích prací, přípravy jídla pro děti, odpočinku a také jim zbylo více času k prodeji svého zboží na trhu. Děti díky kratší docházce ke studni mohou věnovat svůj čas studiu, pomoci rodičům s domácími pracemi, odpočinku, hře s vrstevníky. Děti si také všimly lepší a častější stravy, kterou mají doma. Mladí lidé kolem 15 let uváděli, že vzhledem k vybudování studny mají více času pro kouření a pití alkoholu. Otázkou zůstává, zda by se tento jev neprojevil bez postavení studny. Muži nezastupují důležitou roli při donášce vody pro domácnost. Volný čas tráví prací na zahradě a doma, péčí o dobytek. Pro velkou část dotazovaných se s příchodem studny nic nezměnilo.
98
Nový a blízký zdroj nepřinesl změnu jen donášce a kvalitě vody, ale ovlivnil také zdraví, vzdělání, zemědělskou a podnikatelkou činnost. Se snižující se vzdáleností se zvýšila poptávka po vodě. Vyšší množství vody vede ke zlepšení pitného režimu, hygieny a může mít pozitivní vliv na snížení výskytu průjmových onemocnění zvláště u dětí. Nikdo z respondentů netrpí průjmy kvůli kvalitě vody ze studny, nejčastějším důvodem onemocnění je špatná úprava stravy. Při zkoumání vztahu mezi bližším zdrojem vody a vzděláním se ukázalo, že docházka pro vodu neovlivňuje, zda dětí do školy chodí nebo ne. Nikdo z dotazovaných dětí nechodí pro vodu místo povinného vyučování. Faktorem ovlivňujícím vzdělání není tedy voda, ale finance. Většinu škol na Haiti provozuje soukromý zřizovatel a rodiče tak musí dětem platit školné, někdy i ve výši 200 dolarů na dítě a rok. V zemi s tak vysokou mírou nezaměstnanosti a průměrným ročním příjmem 400 dolarů na obyvatele je těžko představitelné, že by rodiče byli schopni vynakládat tak velký obnos za vzdělání dětí, proto bývá školné jednou z položek, které rodiče nemohou uhradit a děti tím pádem zůstávají bez vzdělání. Zemědělství a drobný obchod patří mezi nejdůležitější ekonomické aktivity. Nová studna podle výzkumu nepřispěla ke změně pěstitelských postupů a výnosů v zemědělství. S novou studnou nevznikl ani závlahový systém. Lidé stále spoléhají pouze na srážky, kterých je v oblasti nedostatek. Neustálý provoz a dlouhé řady u studny mohou být jedním z důvodů, proč studna nezpůsobila žádnou změnu v tomto sektoru. Stává se tak potenciálem a zdrojem vody v období velkého sucha. Vliv nové studny se naopak ukázal v sektoru drobného podnikání, kdy 6 ze 47 dotázaných buď započalo novou podnikatelskou aktivitu (prádelna, restaurace, žehlírna), rozšířilo dosavadní (pekárna), nebo se jim podařila uskutečnit aktivita, ke které jim chyběl dostatečný zdroj vody (stavba domů). Neodmyslitelnou a velmi důležitou součástí výzkumu se stalo zjišťování chemické a mikrobiologické kvality vody. Testování neprobíhalo jen u sledované studny, ale u vybraných studní a přírodních zdrojů v několika komunách severozápadního regionu. Vzorky se po mikrobiologické stránce měřily na přítomnost koliformních bakterií, enterokoků a bakterie E. coli. Ze 24 odebraných vzorků se ukázalo pět biologicky nezávadných (neobsahovaly žádnou z měřených bakterií), pět
99
zdrojů obsahovalo koliformní bakterie. U deseti vzorků vyšly pozitivní výsledky na koliformní bakterie a E. coli a u dvou zdrojů i enterokoky. Nikdo z lidí (výjimkou jednoho zdroje) si nestěžoval na trávící obtíže způsobené vodou. Lidé si tak po dlouhodobé konzumaci závadné vody vybudovali imunitu proti bakteriím, které způsobují průjmy. Po chemické stránce voda vykazovala vyšší hodnoty konduktivity (míry zasolení) ve srovnání českou limitní hodnotou. Haitské standardy překračovala pouze jedna studna. Limitní hodnota byla u několika vodních zdrojů překročena i v případě amoniaku a chromu. Zvýšení však nebylo natolik významné, aby měnilo senzorické vlastnosti vody nebo negativně působilo na zdraví obyvatel. Obecně je haitská podzemní voda chudá na hořčík, ale bohatá na vápník. Z provedených výzkumů se ukázalo, že voda má nezastupitelné místo v rozvoji komunity. S novým vodním zdrojem přichází zásadní změny v rozložení činnosti během dne u žen i dětí. Snížením času věnovaného sběru vody, vzniká prostor pro započetí nových aktivit, zlepšování hygienických a stravovacích návyků. Snížení vzdálenosti a zlepšení kvality vody ukázalo, že voda je jedním z nástrojů přispívající ke kvalitnějšímu zdraví a tím i zvyšováním průměrné délky života. Rozšiřující se nabídka vodních zdrojů společně s investicemi do vzdělání a zdravotnictví by měla být potenciálním motorem rozvoje v oblasti severozápadního regionu.
100
10 Seznam literatury Knižní zdroje BUSS, T., GARDNER, A. Haiti in the Balance: Why foreign aid has failed and what we can do about it. Washington, D. C.: The Bookings Institution, 2008. ISBN 978-0-81571391-3. EMMANUEL, E. a LINDSKOG, P. Regards sur la situation de ressources en eau de la République d´Haïti. Port-au-Prince: l'Université Quisqueya, 2000, 23 s.
GIRARD, P. Haiti: The tumultuous History - From Pearl of the Caribbean to Broken Nation. New York: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 978-0-230-10661-1
HALLWARD, P. Damming the flood Haiti and the politics of containment. New York: Verso, c2010, 474 s. ISBN 978-184-4674-664
JARED M. Kolaps: Proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008. ISBN 9788020015891.
JEAN, A. The Role of Agriculture in the Economic Development of Haiti: Why are the Haitian Peasant so Poor?. Bloomington, IN: Author House, 2008, 232 s. ISBN 14-3439975-3. LUNDAHL, M. Poverty in Haïti: Essays on Underdevelopment and Post Disaster Prospects. New York:Palgrave Macmillan, 2011. ISBN 978-0-230-28941-3. PITTER, Pavel. Hydrochemie. 3. přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 1999. ISBN 80-708-0340-1. ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Mikrobiologie v technologii vod. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2008, 252 s. ISBN 978-80-7080-676-0. TORTORELLO, M. Indicator organisms for safety and quality Uses and methods for detection: Minireview. Journal Of Aoac International. 2003, roč. 86, č. 6, s. 1208-1217. 101
TÖLGYESSY, Juraj. Chémia, biológia a toxikológia vody a ovzdušia: příručka pro uživatele domovních a veřejných studní. 2. vyd. Bratislava: Veda, 2003, 530 s. ISBN 80224-0034-3.
Internetové zdroje ANALÝZA VODY. Vodivost vody [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.analyzavody.cz/konduktivita/
AQUAGENX. Aquagenx: Safe water for anyone, anywhere, anytime [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.aquagenx.com/ AUSINA, P. Situation économique et financière d’Haïti [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: https://www.tresor.economie.gouv.fr/File/387788
BAUDIŠOVÁ, D. Mikrobiální kontaminace povrchových vod a hlavní zdroje znečištění [online]. 2009 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://heis.vuv.cz/data/spusteni/projekty/koupacivodyprof/dokumenty/prilohy/Koupa ci_vody_seminar_Baudisova.pdf
BAUDIŠOVÁ, D. Koliformní bakterie, fekální (termotolerantní) koliformní bakterie a Escherichia coli jako mikrobiologické ukazatele jakosti vody. VTEI [online]. 1998, č. 01 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-infocopy.nsf/4d735ff9c7e64b58c12569e7001a2d9c/59c2db2383e078ac802567f000308e7 9?OpenDocument
BEZPEČNOST POTRAVIN. A-Z Slovník pro spotřebitele [online]. 2012 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92185.aspx BRITANNICA. Haiti [online]. 2013 [cit. 2014-03-22]. 102
Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/251961/Haiti
CDC. A-Z Index [online]. 2013 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.cdc.gov/az/ CIA. The World Factbook [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ha.html CHRGJ. Woch nan Soley: The Denial of the Right to Water in Haiti [online]. 2005 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://chrgj.org/wp-content/uploads/2012/07/wochnansoley.pdf CONCERN WORLDWIDE U.S. Haiti: How can we increase the world’s access to clean water? [online]. 2012 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://gcc.concernusa.org/media/pdf/Water.pdf DOING BUSINESS. Economy Rankings [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/rankings EIU. Democracy Index 2012: Democracy at a standstill [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: https://portoncv.gov.cv/dhub/porton.por_global.open_file?p_doc_id=1034 EMMANUEL, E a LINDSKOG, P. Regards sur la situation de ressources en eau de la République d´Haïti [online]. 2000 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact= 8&ved=0CDwQFjAC&url=http%3A%2F%2Fwww.researchgate.net%2Fpublication%2F23 2752617_Regards_sur_la_situation_actuelle_des_ressources_en_eau_de_la_Rpubliqu e_dHati%2Ffile%2Fd912f509418ee12951.pdf&ei=TIxuU8rpBufR7Ab84GACw&usg=AFQjCNHCOT8IWHfC9Bwm5OSWiLcAGgXbEw EPA. Basic Information about Pathogens and Indicators in Drinking Water [online]. 2013 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://water.epa.gov/drink/contaminants/basicinformation/pathogens.cfm FACT FISH. Haiti [online]. 2014 http://www.factfish.com/country/haiti
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
103
FALKENMARK, M. a WIDSTRAND, C. Population and water ressources: a delicate balance [online]. 1992 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ircwash.org/sites/default/files/276-92PO-10997.pdf
FUND FOR PEACE. The Failed State Index 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://ffp.statesindex.org/rankings-2013-sortable GEOLOGICKÁ ENCYKLOPEDIE. Voda [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?voda GRÜNEWALD, F. a BINDER, A. Inter-agency real time evaluation in Haiti [online]. August 31, 2010 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.urd.org/IMG/pdf/Haiti-IASC_RTE_final_report_en.pdf HERITAGE. 2014 Index of Economic Freedom [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/ranking
CHEMILA. Chemický
slovník [online].
2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné
z:
http://www.chemila.cz/products/chemicky/
Chlupáčová, M. Mikrobiální závadnost studniční vody a dezinfekce. In: Státní zdravotní ústav [online]. 2007 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotniprostredi/mikrobialni-zavadnost-studnicni-vody-dezinfekce IHSI. Population totale, population de 18 ans et plus menses et densites estimes en 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.ihsi.ht/pdf/projection/DOC_POPTLE18_MENEST2012.pdf INDEX MUNDI. Haiti Economy Profile 2013[online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/haiti/economy_profile.html PACIFIC INSTITUTION. Water Fact Sheet Looks at Threats, Trends, Solutions [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www2.pacinst.org/reports/water_fact_sheet/ 104
INJUSTICE TO INJURY. Haiti Depth Relief Conditions [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.docstoc.com/docs/162137017/Haiti-Debt-Relief-ConditionsAdd-Injustice-to-Injury-August-3_-2007
KNOWLES a spol. Water Resources Assessment of Haiti [online]. 1999 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.gvsu.edu/cms3/assets/53940C9B-B252-5B69626B48622A4C1002/publishedliterature/acoe_water_resources_of_haiti.pdf KOŽÍŠEK, F. Studna jako zdroj pitné vody: příručka pro uživatele domovních a veřejných studní [online]. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003, 36 s. [cit. 2014-02-11]. ISBN 80-707-1224-4. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/studna.pdf
LATIN AMERICAN STUDIES. Haiti struggles to educate its children [online]. 2001[cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.latinamericanstudies.org/haiti/haiti-educate.htm LAWRENCE, P. a spol. The Water Poverty Index: an International Comparison. Keel Economic Research Paper [online]. 2002 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www-docs.tu-cottbus.de/hydrologie/public/scripte/lawrence_etal2002.pdf MARNDR. Plan directeur de vulgarisation agricole (2011-2016) [online]. 2011 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://agriculture.gouv.ht/view/01/IMG/pdf/Plan_directeur_de_vulgarisation_agricole _en_Hait-Version_finale_Mars_2011.pdf
MERCK. Water: Microbiological Examination [online]. 2004 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: https://www.emdmillipore.com/showBrochure?id=200707.255 MINUSTAH. Haïti: le défi de l’eau potable [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/ddm009_avril2013.pdf
105
MOREAU, S. Description topographique, physique, civile, politique et historique de la partie française de l'isle Saint-Domingue [online]. 1797 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.archive.org/stream/descriptiontopog00more#page/n5/mode/2up
OECD. Problèmes Sociaux Liés a la Distribution et a la Tarification de l’eau [online]. 2003 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.oecd.org/fr/environnement/outilsevaluation/15425341.pdf
OECD. Haiti [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/stats/documentupload/HTI.JPG
OSM/UNICEF. Global Water Supply and Sanitation Assessment 2000 Report [online]. 2000 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.who.int/water_sanitation_health/monitoring/jmp2000.pdf
PNUD. A propos d’Haïti [online]. 2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.ht.undp.org/content/haiti/fr/home/countryinfo/ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. Informace pro občany České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=57875&nr=252~2F2004&rpp=1 5#local-content PRÜS-ÜSTÜN A SPOL. Save Water, Bettre Health: Costs, benefits and sustainability of interventions to protect and promote health [online]. 2008 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2008/9789241596435_eng.pdf PSEAU. L’assainissement en Haïti: quels enjeux, quelles stratégies, quelles pratiques? [online]. 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pseau.org/haitieau/images/documents/cr%20runion%20assainissement%20hati%207%20mars.pdf
106
RÉPUBLIQUE D’HAITI. Plan Communal de Développement de la commune de Bombardopolis
2011-2016
[online].
2011
[cit.
2014-04-22].
Dostupné
z:
http://www.urd.org/IMG/pdf/PDC_2_Bombardopolis_2011-2016.pdf
RICE et PATRICK. Index of State Weakness in the Developing World [online]. 2008 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.brookings.edu/research/reports/2008/02/weakstates-index SAADE, L. Agir ensemble pour une gestion plus efficace des services de l’eau potable et l’assainissement
en
Haiti
[online].
2005
[cit.
2014-04-17].
Dostupné
z:
http://www.eclac.cl/publicaciones/xml/1/22651/Serie%2038%20vf.pdf
SHULLER, M. Haiti’s Debt: Progress Made but More Must Be Done [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.ijdh.org/pdf/headline5-17-07.pdf
SUNRISE AND SUNSET. Lever et coucher du soleil Port-au-Prince 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.sunrise-and-sunset.com/fr/haiti/port-auprince/2014
ŠÁTEK, M. Měření pH v akvaristice [online]. 2009 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.akvarko.cz/clanky.php?str=109&cast=4
THE WORLD BANK. Data: Haiti [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/haiti THE WORLD BANK. Haiti: Public Expenditure Management and Financial Accountability Review. Washington D.C.: The Word Bank, 2008. ISBN 978-0-8213-7591-4. TOUSSAINT, J. Haïti: Évaluation Environnementale et des Changements Climatiques [online]. 2010 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:
107
http://operations.ifad.org/documents/654016/0/Haiti++Environment+and+climate+change+assessment/24f0c1b5-9117-4fcd-960ee32c1b6ecf7b
TRADING ECONOMICS. Haiti [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/haiti/indicators
TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Corruption Perceptions Index [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2013/results WHO/UNICEF. Haiti: estimates on the use of water sources and sanitation facilities (1980 - 2012) [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.wssinfo.org/documents/?tx_displaycontroller%5Btype%5D=country_files &tx_displaycontroller%5Bsearch_word%5D=Haiti
UNC. Aquagenx, LLC [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://campusy.unc.edu/incubator/social-ventures/aquagenx
UN DATA. Haiti [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://data.un.org/Search.aspx?q=Haiti
UNDP. Human Development Index and its components [online]. 2011 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: https://data.undp.org/dataset/Table-1-Human-Development-Index-andits-components/wxub-qc5k UNICEF. Haiti statistic [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.unicef.org/infobycountry/haiti_statistics.html UMO-PAE. Haïti National Report: Integrating the Management of Watersheds and Costal Areas in Haïti [online] 2001 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:d0RN73Ma6OAJ:iwlearn.net/iwprojects/1254/reports/Haiti-national 108
report.pdf+INTEGRATING+THE+MANAGEMENT+OF+WATERSHEDS+AND+COASTAL+AR EAS+IN+HA%C3%8FTI&hl=en&gl=us&pid=bl&srcid=ADGEESjExdhLI6vAK8jEBXUu0Dbiv mP9th36YhqT4KYjXStdNJnQZYD1_D_QJWOS__85LhHQghJIOOpxZ0tSouXHOSHJurwbO sdP-jcrZArp9LDUhDob3MfNHlkjVomd0ZJQ98AvVCf&sig=AHIEtbSUkXEvUJE53qaBJWwNVC-pTgmI8A USAID. Usaid Country Profile Haiti: Property Rights & Resource Governance [online] 2010 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://usaidlandtenure.net/sites/default/files/country-profiles/fullreports/USAID_Land_Tenure_Haiti_Profile.pdf VYHLÁŠKA č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-252-2004-sb-kterou-se-stanovihygienicke-pozadavky-na-pitnou-a-teplou-vodu-a-cetnost-a-rozsah-kontroly-pitnevody WHO. Combating waterborne disease at the household level [online]. 2007 [cit. 201404-25]. Dostupné z: http://www.who.int/household_water/advocacy/combating_disease.pdf WHO. Guidelines for Drinking-water Quality [online]. 2008 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/fulltext.pdf
WHO. Haiti [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.who.int/countries/hti/en/
WHO. pH in Drinking-Water [online]. 2007 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/chemicals/en/ph.pdf WILLIAMS, V. A Case Study of the Desertification of Haiti. Journal of Sustainable Development [online].
2011,
vol.
4,
issue
3,
[cit.
2014-04-12].
DOI:
10.5539/jsd.v4n3p20. Dostupné z: http://www.ccsenet.org/journal/index.php/jsd/article/view/9646
109
WOODRING, W. Géologie de la République d'Haïti [online]. 1924 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://bme.gouv.ht/mines/woodring/ WORLD BANK. Data [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SH.XPD.TOTL.ZS/countries
Seznam respondentů Rozhovor s americkými manželi Steve a Faith Leach, kteří spravují nemocnici v Bombardopolis. Rozhovor poskytnut dne 8. listopadu 2013.
Rozhovor s indickou řeholní sestrou Shobha N´Douza, která dlouhodobě žije ve městě Bombardopolis a učí i v místní základní škole. Rozhovor poskytnut dne 11. října 2013.
Rozhovor s českým lékařem MUDr. Miroslavem Smělíkem, který pracuje v kyjovské nemocnici na ortopedickém oddělení. Rozhovor poskytnut dne 1. května 2014.
Odborné měření RNDr. Petr Hekera, Ph.D., Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, 2014.
110
11 Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1 Mapa severozápadního regionu Haiti Příloha č. 2 Mapa přírodních zdrojů v komuně Bombardopolis Příloha č. 3 Mapa všech vodních zdrojů v komuně Bombardopolis – zvláště vyznačeny nově vybudované studny organizací Fidcon Příloha č. 4 Mapa zdrojů vody, kam lidé chodí/chodili pro pitnou vodu Příloha č. 5 Foto pozorované studny Příloha č. 6 Foto přírodního zdroje Boukot Příloha č. 7 Foto nádrže Corossole Příloha č. 8 Foto studna Fontaine poblíž centra města Bombardopolis Příloha č. 9 Mapa vodních zdrojů s provedeným měřením kvality vody
111
Příloha č. 1 Mapa severozápadního regionu Haiti
Autor: Jiří Pánek ve spolupráci s autorkou (2014)
112
Příloha č. 2 Mapa přírodních zdrojů v komuně Bombardopolis
Autor: Jiří Pánek ve spolupráci s autorkou (2014)
113
Příloha č. 3 Mapa všech vodních zdrojů v komuně Bombardopolis – zvláště vyznačeny nově vybudované studny organizací Fidcon
Autor: Jiří Pánek ve spolupráci s autorkou (2014)
114
Příloha č. 4 Mapa zdrojů vody, kam lidé chodí/chodili pro pitnou vodu
Autor: Jiří Pánek ve spolupráci s autorkou (2014)
Příloha č. 5 Foto pozorované studny (2013)
Foto: autorka práce (2013)
115
Příloha č. 6 Foto přírodního zdroje Boukot
Foto: autorka práce (2013)
Příloha č. 7 Foto nádrže Corossole
Foto: autorka práce (2013)
116
Příloha č. 8 Foto studna Fontaine poblíž centra města Bombardopolis (2013)
Foto: autorka práce (2013)
Příloha č. 9 Mapa vodních zdrojů s provedeným měřením kvality vody
Autor: Jiří Pánek ve spolupráci s autorkou (2014) 117
