UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta
Diplomová práce
OLOMOUC 2011
Bc. Kristýna Spěváková, Dis.
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky
Bc. Kristýna Spěváková, Dis. V. ročník - prezenční studium Učitelství pro I. stupeň a speciální pedagogika
TÉMA REGIONU VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ - HODONÍNSKO Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.
OLOMOUC 2011
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem přitom jen uvedené prameny a literaturu.
V Olomouci dne 31.3.2011
.............................................. Kristýna Spěváková
Poděkování Děkuji Mgr. Aleně Vavrdové, Ph.D. za vedení této práce a za její ochotu a čas, který mi věnovala při odborných konzultacích v průběhu psaní diplomové práce. Rovněţ děkuji mé rodině a Janu Vacenovskému za trpělivost v době strávené při studiu.
Obsah Úvod .................................................................................................................................7 Teoretická část ................................................................................................................9 1 Hodonínsko – charakteristika regionu ........................................................................9 1.1
Geografická a vodopisná charakteristika .........................................................10
1.2
Geologická charakteristika ..............................................................................10
1.3
Rostlinstvo a ţivočišstvo .................................................................................11
2 Folklór a nářečí na Hodonínsku ................................................................................12 2.1
2.2
Folklór ..............................................................................................................12 2.1.1
Taneční folklór .....................................................................................14
2.1.2
Hudební folklór ....................................................................................16
Nářečí ...............................................................................................................17
3 Charakteristické znaky vybraných měst hodonínského regionu ...............................18 3.1
Hodonín ...........................................................................................................18
3.2
Rohatec ............................................................................................................20
3.3
Ratíškovice.......................................................................................................20
3.4
Mutěnice ..........................................................................................................20
3.5
Milotice ............................................................................................................21
3.6
Svatobořice-Mistřín .........................................................................................21
4 Dubňany ....................................................................................................................22 4.1
Geografie .........................................................................................................22
4.2
Historie.............................................................................................................22 4.2.1
Hornictví ..............................................................................................24
4.2.2
Sklářství a výroba lidové keramiky .....................................................25
4.2.3
Zpracování zeleniny .............................................................................25
4.3
Fauna a flora ....................................................................................................25
4.4
Tradice v Dubňanech .......................................................................................27 4.4.1
Folklór ..................................................................................................27
4.4.2
Lidové zvyky a slavnosti .....................................................................28
4.4.3
Kulturně-hudební ţivot v Dubňanech ..................................................29
4.4.4
Tradice vinařství ..................................................................................30
4
4.5
Nejznámější a nejslavnější osobnosti Dubňan .................................................31
4.6
Významné stavby města Dubňany...................................................................32 4.6.1
Městské objekty ...................................................................................35
4.6.2
Školy v Dubňanech ..............................................................................36
5 Regionální tematika v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání37 5.1
Vyučování vlastivědy s vyuţitím regionálních prvků .....................................41
5.2
Integrační funkce vlastivědy s vyuţitím regionálních prvků ...........................42
Praktická část ................................................................................................................43 6 Náměty do výuky vlastivědy s důrazem na regionální prvky ...................................44 6.1
6.2
6.3
Vycházky a exkurze .........................................................................................44 6.1.1
Exkurze v místní knihovně ..................................................................44
6.1.2
Vycházka na téma Poznej dubňanské památky ...................................49
6.1.3
Exkurze do nalezišť nerostných surovin v regionu Hodonín...............52
Soubor pracovních listů ...................................................................................57 6.2.1
Pracovní list č. 1...................................................................................57
6.2.2
Pracovní list č. 2...................................................................................59
6.2.3
Pracovní list č. 3...................................................................................60
6.2.4
Pracovní list č. 4...................................................................................61
Didaktické hry..................................................................................................64 6.3.1
Ţivé město............................................................................................64
6.3.2
Co je to? ...............................................................................................65
6.3.3
Pravda nebo leţ ....................................................................................66
6.3.4
Na ťukanou ..........................................................................................67
6.3.5
Rys ostrovid .........................................................................................69
6.3.6
Tajné písmo – šifry ..............................................................................70
6.3.7
Na vetřelce – co sem nepatří? ..............................................................71
6.3.8
Fakta X .................................................................................................73
6.3.9
Bingo ....................................................................................................74
6.3.10 Přemýšlej a zapamatuj si! ....................................................................76 6.3.11 Vlastivědný expert ...............................................................................77 Závěr ..............................................................................................................................79 Anotace ..........................................................................................................................80
5
Seznam pouţitých zdrojů .............................................................................................82 Seznam pouţitých zkratek ...........................................................................................85 Seznam příloh ................................................................................................................86
6
Úvod „Jsou moţná země, kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější, a přec mou zemí navţdy bude Morava; jsou moţná země, kde je voda modravá a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší―. Vítězslav Nezval Místo, kde jsme se narodili a proţili své dětství, je nám blízké, rádi se do něj po letech vracíme. Kraj opředený mnoha pověstmi, s nejrůznějšími památkami, folklórními tradicemi, kraj dobrého vína, úrodných polí a laskavých lidí, takové je Moravské Slovácko, takové jsou i Dubňany, město, v němţ jsem vyrůstala a strávila kus svého ţivota. Toto domovské město mne inspirovalo k tématu této diplomové práce. Svým kladným postojem k rodnému městu bych chtěla oslovit děti, které bych jednou ráda v tomto regionu učila. Důleţité je poznat nejdříve svůj domov a jeho okolí, a poté poznávat svět. Na základě seznámení se historií a současností města a posléze i celého regionu můţe dítě získat nejen citový vztah ke svému bydlišti, ale také si vytváří nové hodnoty rozvíjející jeho národní cítění a lásku k vlasti. Aktuálnost zvoleného tématu potvrzuje i Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání, neboť klade důraz na poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností ţáků. Nehledě na to, ţe znalost vlastní historie a kultury je také základem pro poznávání ostatních kultur (jedno z průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu – multikulturní výchova). Cílem této diplomové práce je shromáţdění informací charakteristických pro hodonínský region, se zaměřením na město Dubňany, a následně tvorba metodického materiálu, jenţ navrhuje moţnosti vyuţití regionálních prvků ve výuce na 1. stupni základní školy. Metodický materiál pouze nastiňuje moţnosti uplatnění regionální tématiky, existuje celá řada dalších aktivních činností pro zapojení ţáka do výuky. Vybrala jsem si formu vycházek a exkurzí, metodu didaktických her a pracovních listů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnuji typickým znakům regionu Hodonín s akcentem na město Dubňany. V úvodních kapitolách se zabývám se geografickou, vodopisnou,
7
rostlinnou a ţivočišnou charakteristikou, folklórní tradicí a jednotlivými městy, které k hodonínskému regionu náleţí. Čtvrtá kapitola je zaměřena na moje rodné město Dubňany. Popsala jsem město z hlediska polohy, podnebí, rostlinstva a ţivočišstva, objasnila jsem historické pozadí, ve kterém se Dubňany utvářely do dnešní podoby. Vyzdvihla jsem také významné osobnosti tohoto města a v neposlední řadě jsem uvedla důleţité památky a stavby. Pátá kapitola je věnována Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání – vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Mimo jiné zde objasňuji, ţe regionální princip ve výuce vlastivědy lze integrovat do dalších vyučovacích předmětů. V praktické části jsou přímo zpracovány náměty pro aktivní práci zejména ve výuce vlastivědy. Jsou zde obsaţeny tři návrhy vlastivědných vycházek nebo exkurzí, soubor pracovních listů a více jak deset návrhů didaktických her s regionální tématikou. Kaţdá zpracovaná vycházka také obsahuje moţnosti vyuţití v dalších předmětech. Věřím, ţe tato závěrečná práce bude podnětem pro tvořivou práci učitelů základních škol. Skrze poznávání kulturních rozmanitostí regionu mohou ţáci lépe uchopit kulturní a duchovní odkaz svého národa. Byla bych ráda, kdyby ve světle výše zmíněného motta mohl jednou kaţdý ţák říci, ţe je hrdý na svůj rodný kraj.
8
Teoretická část 1 Hodonínsko – charakteristika regionu Hodonínsko je svérázný kraj s dosud velmi ţivými folklorními tradicemi, kraj vinic a ovocných sadů, lesů a luk, ale i ploché písčité nivy při toku řeky Moravy, kraj velmi bohaté historie, v němţ se začaly psát první kapitoly našeho současného státu (Velkomoravská říše). Hodonínský region zahrnuje velké mnoţství měst či obcí, které si výčtem a později podrobnou charakteristikou popíšeme. Měřítkem pro rozdělení měst nám bude Mikroregion1 Hodonínsko a přilehlé obce k městu Dubňany, neboť tomuto městu je v diplomové práci kladena velká pozornost. Hodonínsko tedy tvoří tato města a obce: Hodonín, Starý Poddvorov, Prušánky, Dolní Bojanovice, Luţice, Rohatec, Nový Poddvorov, Josefov, Čejkovice, Mikulčice, Ratíškovice, Dubňany, Mutěnice, Milotice, Svatobořice-Mistřín.
Zdroj: http://www.hodoninsko.info/2
1
Mikroregion je sdruţení několika obcí za účelem dosaţení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. 2 Mikroregion Hodonínsko. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na:
.
9
1.1 Geografická a vodopisná charakteristika Hodonínsko leţí na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskem. Území hodonínského regionu je geomorfologicky členité. „Na severozápadě tvoří jeho hranici pohoří Chřiby a Ţdánický les, z jihovýchodu je hranice tvořena Bílými Karpaty. Směrem k řece Moravě se pohoří sniţují a zvolna přecházejí v členité pahorkatiny.―3 Osu celé oblasti tvoří Dolnomoravský úval s širokou nivou řeky Moravy. Území Hodonínska náleţí spolu s téměř celou Moravou k povodí řeky Moravy a je odvodňováno směrem k jihu. Jedním z přítoků řeky Moravy je Kyjovka, dále sem spadají přítoky Velička, Myjava a Trkmanka, ty však uţ nepatří do regionu Hodonín, který jsme si vymezili podle výše zmíněných parametrů. Část toku Moravy mezi Rohatcem a Hodonínem tvoří dnes hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V minulosti docházelo k častým záplavám v okolí řeky Moravy, proto se postupně zrodila myšlenka vybudovat meliorační systém prostřednictvím místních závlahových kanálů. To se podařilo Tomáši Baťovi, který vybudoval vodní cestu z Rohatce do Otrokovic pro dopravu energetického uhlí do svých továren4. Z rybníků patří k nejvýznamnějším a největším dvě soustavy na Kyjovce mezi Dubňany a Hodonínem – Jarohněvický (75 ha), Písečný (32 ha)5. Na území okresu Hodonín se nachází i zdroje minerální vody, z nichţ se vyuţívá v současné době pouze chlorido-jodové vody v lázních Hodonín6.
1.2 Geologická charakteristika Hodonínsko patří k území Západních Karpat, tím pádem náleţí k alpskokarpatskému pásmu v Evropě vzniklému v třetihorách. Na jeho stavbě se podílejí geologické jednotky flyšového pásma a Vídeňská pánev7. Flyše jsou sloţeny ze slepenců, jílovců, slínovců a pískovců, Vídeňská pánev s sebou přinesla jíl, písek, pískovce, slepence, štěrky a vápence. Čtvrtohorní sedimenty 3
VACHEK, M., AMBROZEK, L., KUČERA, Z. Příroda okresu Hodonín. Hodonín: Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. 8 s. 4 Srov. JANČÁŘ, J. A KOL. Rohatec. Minulost a současnost obce. Rohatec: Obecní úřad Rohatec, 2003. 5 Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 6 Srov. VACHEK, M., AMBROZEK, L., KUČERA, Z. Příroda okresu Hodonín. Hodonín: Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. 7 Srov. tamtéţ.
10
jsou zastoupeny sprašemi, pokrývající rozsáhlé plochy Dolnomoravského úvalu, a vátými písky, které lze najít mezi Bzencem a Hodonínem8. Z nerostných surovin se těţí ropa a zemní plyn – zejména v okolí Hodonína a ve Ţdánickém lese. Na Kyjovsku a Dubňansku vznikla loţiska lignitu, která se nachází pod vrstvami písků a spraše a táhnou se aţ k Bzenci. Zásoby jílů a slínů daly vzniknout tradici cihlářství9.
1.3 Rostlinstvo a ţivočišstvo Oblast Dolnomoravského úvalu, kterým se hodonínský region „táhne―, si rozdělíme do dvou území, v nichţ se výskyt ţivočichů a charakter přírody zčásti liší – na Doubravu a oblast vátých písků. Doubrava představuje komplex listnatého (převáţně dubového) a smíšeného lesa severně od Hodonína (mezi Hodonínem, Dubňany a Bzencem) na jílovém podloţí10. Patří k druhově nejbohatším a nejcennějším lesním komplexům naší vlasti. Je charakterizována těmito bylinami: lipnice hajní, mochna písečná, kručinka německá, divizna fialová, atd. Vlhkost jílovité půdy umoţňuje růst typických druhů – konvalinka vonná, mochna bílá, prvosenka jarní – ale také vzácných druhů – mečík bahenní (roste pouze v této moravské lokalitě)11. Tam, kde „jíly a podzemní voda vystupují na povrch, jsou podmáčené olšiny a bezlesé sníţeniny zvané mlaky―12. Hodonínská Doubrava je lokalitou vzácných stepních druhů kosatců, respektive kosatce pestrého13. Lesy jsou rájem houbařů, roste zde více jak 250 druhů hub14. Kolem Dubňan se nachází velké mnoţství obojţivelníků – například kuňka obecná, skokan ostronosý. Z plazů se běţně vyskytují slepýš a uţovka obojková. Ptactvo je zastoupeno včelojedem, luňákem hnědým, dudkem, ţluvou, slavíkem obecným, apod.
8
Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 9 Srov. tamtéţ. 10 Srov. VACHEK, M., AMBROZEK, L., KUČERA, Z. Příroda okresu Hodonín. Hodonín: Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. 11 Srov. tamtéţ. 12 Tamtéţ. 31 s. 13 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Z jihomoravských rezervací. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum a Okresní archiv v Mikulově, 1963. 14 Srov. JANČÁŘ, J. A KOL. Rohatec. Minulost a současnost obce. Rohatec: Obecní úřad Rohatec, 2003.
11
Váté písky jako národní přírodní památka jsou územím mezi Rohatcem a Moravským Pískem15. Této oblasti pokryté borovými monokulturami se říká Moravská sahara, neboť „geologickým podkladem jsou písky―16. V přírodní památce se nachází hojně se vyskytující vzácný travní porost kavyl písečný. Jinak se zde objevují mechy, lišejníky a tráva. Výjimečnost území se projevuje také ve výskytu fauny – hmyz zastupují motýli (např. lišaj borový, píďalka písčinná nebo vymírající druh okáč písečný) a typičtí brouci (chroust, tesařík). Ze zajímavostí jmenujme výskyt vzácného druhu netopýra (netopýr stromový)17.
2 Folklór a nářečí na Hodonínsku 2.1 Folklór Neţli pronikneme do tajů zdejšího národopisu, je nutné vyzdvihnout význam uvědomění si počátků slovanského osídlení. Zde totiţ můţeme nalézt řešení národopisných otázek. František Synek ve své publikaci zabývající se kyjovským folklórem poukazuje na archeologické nálezy, které dokládají, ţe materiální kultura Slovanů (u národů jihovýchodní Moravy – Slovácko – a jihozápadního Slovenska – Záhoří) tvořila v období Velkomoravské říše jednotný, kulturně historický celek, který se právě dochoval v dnešní lidové kultuře a folklóru18. Z badatelských souvislostí můţeme konstatovat, ţe na území jihovýchodní Moravy (dříve zvané Moravské Slovensko, dnes Slovácko) existují dvě velké národopisné oblasti, zeměpisně se váţící k Pomoraví – dnešní oblast Dolňácka a Podluţí – a k oblasti Bílých Karpat – Luhačovické Zálesí, Moravské Kopanice a Horňácko. Uvnitř těchto dvou oblastí došlo vlivem historických, společenských a kulturních podmínek k rozdělení na menší národopisné celky se svými charakteristickými znaky19.
15
Srov. VACHEK, M., AMBROZEK, L., KUČERA, Z. Příroda okresu Hodonín. Hodonín: Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. 16 Tamtéţ, 32 s. 17 Srov. tamtéţ. 18 Srov. SYNEK, F. Frajárka z Kyjovska. Portrét kraje mých snů. Synek František: Svatobořice-Mistřín, 2003. 19 Srov. tamtéţ.
12
Píseň i hudba odráţejí povahové rysy obyvatel i prostředí, v němţ vznikaly. Můţeme tak charakterizovat povahu obyvatel ţijících na Hodonínsku – Dolňáci nemají tolik výbušnosti, vznětlivosti a veselosti jako Slováci, jejichţ zpěvnost a veselá mysl je ovlivněna vysokým temperamentem a elánem. Lidová, hudební i taneční tvorba je typická průbojnou slováckostí, rytmem, dynamikou, ale také dolským steskem a melancholií20. Hodonínsko lze národopisně rozdělit na dvě velké oblasti – kyjovské Dolňácko a Podluţí. Podluţí je ohraničeno městy Hodonínem a Břeclaví. Jméno Podluţí je odvozeno od typického znaku zdejšího kraje - stojatých vod – označovaných jako „luţe". Podluţí je tedy kraj pod luţními lesy v nejjiţnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy před soutokem s Dyjí21. „Dnes dělíme Podluţí na tři oblasti – dolní, horní a charvátské. Dolní (téţ jiţní) Podluţí s obcemi Lanţhot, Kostice, Tvrdonice, Moravská Nová Ves, Týnec a Hrušky tvoří jádro a hlavní část regionu. Do horního (nyní častěji uţívaného pojmu severní) Podluţí potom patří obce bývalého okresu Hodonín a dá se stručně konstatovat, ţe právě tato část se nejpozději ustálila (zejména co do vývoje lidového kroje), a k definitivnímu příklonu k podluţáckému regionu dochází aţ v 70. letech 19. století. Dnes sem tedy zahrnujeme Dolní Bojanovice (jako přirozené národopisné centrum severního Podluţí), Prušánky, Josefov, Starý a Nový Poddvorov, Luţice a Mikulčice spojené s dříve samostatnou obcí Těšice. Charvátské (téţ někdy pouţívaný pojem západní) Podluţí potom tvoří obce Hlohovec, Poštorná a Charvátská Nová Ves, dále Stará Břeclav a Ladná22. Jak to vypadá s kroji v jednotlivých folklórních územích? Rozlišujeme kroje sváteční a pracovní. Kroje pracovní jsou jednoduché, většinou strohé. Jednotlivé národopisné oblasti můţeme rozlišit především podle svátečního kroje. Proto si popíšeme, jak kroje v jednotlivých oblastech vypadají. Chlapecký kroj v Podluţí tvoří červené nohavice a bílá košile s rukávy vyšívanými v několika pasech nad sebou bílou prolamovanou výšivkou. Na košili oblékají chlapci kratičkou vestu neboli ,,lajbl" z hedvábné zelené látky s velkými květy, ozdobený dlouhými malovanými mašlemi. Mnoţství výšivek, paličkovaných krajek a malovaných mašlí zdobí i dívčí podluţácký kroj, vyznačující se také velkým počtem 20
Srov. SYNEK, F. Frajárka z Kyjovska. Portrét kraje mých snů. Synek František: Svatobořice-Mistřín, 2003 21 Srov. ŢIDLICKÝ, V., OREL, J., ŘEHÁNEK, F. Lidové kroje na Hodonínsku. Osveta: Martin, 1982. 22 ŢIDLICKÝ, V., OREL, J., ŘEHÁNEK, F. Lidové kroje na Hodonínsku. Osveta: Martin, 1982. 123 s.
13
širokých sukní. Nejcennějšími součástmi dívčího kroje jsou bohatě vyšívané zástěry „fěrtochy", límec rukávců „obojek" a krajkové „tacle". K tomuto kroji děvčata obouvají navrapené vysoké čiţmy. Dívčí "lajbl" se podobá chlapeckému. Sváteční korunou je úprava hlavy do zvláštního červeného čepce — "roţku" nebo "kokeše" — s kyticí malovaných mašlí na temeni23.
Zdroj: www.postorna.cz24
Zdroj: www.kroje.eu25
Zdroj: www.postorna.cz
Kyjovské Dolňácko jako nejrozsáhlejší slovácká etnografická podoblast se dělí na jiţní a severní kyjovské Dolňácko. Středem je město Kyjov („Kyjovsko je jakýmsi symbolem Slovácka, pročeţ hovoří i fakt, ţe kyjovský kroj je uznáván jako národní kroj České republiky―26), dále Svatobořice-Mistřín, Dubňany, Ratíškovice, Šardice, Rohatec, Vacenovice, Skoronice, Vracov, Ţdánice, Lovčice, Bohuslavice, Jeţov, Kostelec, Vlkoš, Milotice27. Kyjovský kroj je podrobně popsán v kapitole 4.4.1. 2.1.1
Taneční folklór
Tanec je součástí kaţdé zábavy, hodů či tanečních slavností. Patří neodmyslitelně ke Slovácku. Nejčastěji jsou vyuţívány „tance s volnou vnitřní vazbou – tance točivé (sedlácké, skočná, točená, vrtěná), a dále tance s pevnou vnitřní vazbou – figurální tance (valčík a polka)―28.
23
Srov. ŢIDLICKÝ, V., OREL, J., ŘEHÁNEK, F. Lidové kroje na Hodonínsku. Osveta: Martin, 1982. Poštorná. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na:
. 25 Kroje.eu. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: <www.kroje.eu>. 26 Kyjovské kroje. [online]. [cit. 22.7.2010]. Dostupné na: . 27 Srov. SYNEK, F. Frajárka z Kyjovska. Portrét kraje mých snů. Synek František: Svatobořice-Mistřín, 2003 28 KOLEKTIV AUTORŮ. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. 15 s. 24
14
Větší pozornost bude věnována nejznámějšímu a nejcharakterističtějšímu tanci slovácké oblasti – verbuňku. V roce 2005 byl prohlášen slovácký verbuňk organizací UNESCO za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Je to vůbec poprvé, co se na tento seznam Česká republika dostala. Verbuňk se tak zařadil mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa29. Verbuňk je muţský sólový skočný improvizovaný tanec doprovázený zpěvem. Počátky verbuňku spadají do 18. století, kdy jej tančili mladí odvedenci na vojnu (v angličtině jeho název zní Dance of Recruits – tanec odvedenců, rekrutů)30. „Název tance je odvozen z německého slova Werbung, coţ v překladu znamená najímání, ucházení se―31. Většina obyvatel vnímá tento tanec jako prestiţní projev, podle něhoţ se hodnotí postavení tanečníka v rámci lokální muţské komunity. Slováčtí muţi verbuňkovými figurami vyjadřovali pocity před odchodem do vojenské sluţby, ale také ţivotní radost, emotivnost, sílu, energii a erotickou potenci. Zvláštností tohoto tance je předzpěv taneční písně. Kaţdý tanečník tančí sám za sebe, ačkoliv se tančí hromadně. Verbuňk se skládá ze tří částí: předzpěv, taneční část pomalého či středního tempa a taneční část rychlá. Znakem doprovodné melodie k tanci je tečkovaný rytmus32. Tanečník verbuňku – verbíř – můţe své taneční schopnosti a um ukázat při hodových zábavách (v průvodu chasy po městě, při vítání stárka před jeho domem, na zahájení a ukončení taneční zábavy mají přespolní chlapci moţnost ukázat verbuňk před všemi přítomnými), při svatbách, při vinobraní a při všech moţných tanečních zábavách. Taneční prvky, tj. výskoky, přeskoky, odskoky, příklepy, sráţení pat, podupy, potlesky, dřepy, přednoţení, zanoţování atd., se liší v různých oblastech Slovácka svou intenzitou, četností výskytu, vedením nohou, rukou a drţením těla při tanci33. Má několik regionálních podob, například horňácký verbuňk, stráţnický verbuňk, dolňácký verbuňk, kyjovský verbuňk či podluţácký verbuňk34. Kaţdý z nich je svým způsobem originální. Tento náročný, prestiţní a veřejností respektovaný tanec muţské části populace je právem povaţován za památku lidové kultury a národního bohatství. 29
Srov. BLAHŮŠEK, J., KRIST, J., MATUZSKOVÁ, J., PAVLIŠTÍK, K. Slovácký verbuňk. Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. 30 Srov. tamtéţ. 31 Tamtéţ, 15 s. 32 Srov. tamtéţ. 33 Srov. tamtéţ. 34 Národní ústav lidové kultury. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: .
15
Zdroj: www.radio.cz35
2.1.2
Hudební folklór
Na Moravě se díky neutuchajícím a stále rostoucím snahám o zachování národopisného dědictví daří udrţovat etnografický ráz jednotlivých oblastí. Fenomén folklorismu je zde stále aktuální, coţ dokládá jednak existence velkého mnoţství folklorních souborů a sdruţení (kromě tradičních vzniká v současné době také celá řada nových, mladých souborů) i mnoha folklorních festivalů, koncertů a jiných akcí. „Lidová hudba má v dolňáckém regionu odedávna bohatou tradici a sběru zdejších folklórních projevů se věnovali např. František Bartoš, M. Zeman, J. Poláček, F. Kyselová a další―36. Z celé řady hudebních prvků je třeba zmínit typickou instrumentální hudbu často doprovázenou zpěvem a tancem – cimbálovou muziku. V minulosti byly slavné cimbálové muziky např. Milotická Měchurova cimbálová muzika, Nedbalova muzika z Mistřína a cimbálová muzika Jury Petrů (st.). V současné době si velký ohlas získala hlavně cimbálová muzika Jury Petrů (ml.), Varmuţova muzika, nebo CM Hudci z Kyjova. Kromě cimbálových muzik měly a mají své neodmyslitelné místo také dechové kapely. Výčet
tanečních folklórních souborů, pěveckých souborů, cimbálových
a dechových muzik: ČEJKOVICE: Z organizací a spolků upozorníme na dechovou hudbu Vinařinka a mládeţnickou dechovou hudbu Čejkovjané, dále na dětský národopisný soubor Iskérka, muţský sbor Révokaz, a především na folklórní soubor Zavádka.
35 36
Český rozhlas. Rádio Praha. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.radio.cz>. ROHEL, J. František Hamada v kontextu vývoje lidové hudby na Slovácku. Diplomová práce obhájená na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2006. 40 s.
16
DOLNÍ BOJANOVICE: Mnohaletou tradici má Svatováclavský sbor a orchestr, dále zde působí dechové hudby Bojané, Šohajka a Liduška, cimbálové muziky Morava, Zádruha a Grajcar. HODONÍN: Ze široké škály zde působících organizací uveďme alespoň divadelní soubor Svatopluk, folklórní soubor Dubina, Slovácký krúţek Hodonín a samozřejmě Hodonínský symfonický orchestr a smíšený pěvecký sbor. JOSEFOV: Zastupuje jej Muţácký sbor Josefov. MIKULČICE: Působí tu cimbálové muziky Slovácko i Slovácko mladší, dále Chasa Mikulčice, muţácký sbor a téţ chrámový sbor a orchestr. RATÍŠKOVICE: Tradice zde šíří Dětská cimbálová muzika, Dětský folklorní soubor, Ratíškovská Dolina, Slovácký krúţek, Muţský pěvecký sbor či stále populárnější ţenský pěvecký sbor Robky ze Séčky. Hrají tady téţ dechové hudby Dolanka i mládeţnická Veselá muzika. ROHATEC: V obci je činný dětský folklórní soubor a muţský i smíšený pěvecký sbor. PRUŠÁNKY: Velmi činný je národopisný soubor Podluţánek, z něhoţ vzešly i cimbálové muziky Šohaj a Verbuňk. Aktivní je taky Slovácký krúţek. STARÝ PODDVOROV: Tradice zde udrţuje dětský národopisný soubor Kordulka37.
2.2 Nářečí Nářečí
na
Hodonínsku
spadá
do
nářečí
moravskoslovenského
(východomoravského)38. Společné nářeční znaky všech měst daného regionu jsou tyto39: Zachované ú např. ve slově múka, súsed, spadnút, nebo ve 3. osobě pl. nesú, berú, pletú, … Nepřehlasované a, např. kaša, koža, držat, házat,… Zachované u, např. břuch, kožuch, pokluďit, … Zachované šč, např. ščáva, ščestí, … 37
Srov. Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem. [online]. [cit. 3.8.2010]. Dostupné na: . 38 Srov. SVĚRÁK, F. Nářečí na Břeclavsku a v Dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně, 1966. 39 Pozn. pro přehlednost uvádíme pouze nejdominantnější, je jich daleko více.
17
Dlouhé ó před j, ň, např. dójit, strójit, zvónit, … Asimilace znělosti před m uvnitř slova, např. kubme, zme, … Souhláska r za obecně české ř, např. remeň, repa, … Změněná předpona, např. poklízet (místo pouklízet)40. Mnohá slova či slovní spojení lze nalézt ve slovnících daného města či obce. Za zmínku stojí například slovník Ratíškovština, kde jsou vysvětleny významy slov (např. křidélka = poklička na hrnec, Prkvančice = neurčité místo), ustálených slovních spojení (např. gabat gramórky = cvrnkat kuličky), přísloví, básničky, pořekadla, fráze a řemesla (např. súcí = soudce, adjunkt = lesní úředník se středoškolským vzděláním)41.
3 Charakteristické znaky vybraných měst hodonínského regionu Z celkového počtu měst a vesnic hodonínského regionu vybíráme jen ty, které jsou svojí historií, památkami nebo průmyslem natolik významné, aby o nich v následující kapitole byla zmínka.
3.1 Hodonín Historie Hodonína spadá pod významné události hodonínského regionu (období Rakouska-Uherska, období třicetileté války, osídlení Habsburky – 191942, apod.), ovšem zmínka o nich přesahuje rámec této práce. Hodonín je významným průmyslovým městem – převaţuje průmysl dřevozpracující (závod Lignum), elektrotechnický (slévárna, vodní elektrárna) a potravinářský (v nedávné minulosti čokoládovna Maryša, mlékárna, konzervárna, masokombinát, dříve také dva cukrovary a konzervárna ovoce a ryb). V letech
1907-1959
působilo
v Hodoníně
Sdruţení
výtvarných
umělců
moravských (SVUM), které bylo protiváhou kulturnímu světu Prahy a Brna43. 40
Srov. SVĚRÁK, F. Nářečí na Břeclavsku a v Dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně, 1966. 41 Srov. KADLČÍK, S. Ratíškovské nářečí aneb Ratíškovština. Ratíškovice: Stanislav Kadlčík, 2005. 42 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Hodonín. Dějiny města od roku 1948. Hodonín: Město Hodonín, 2008. 43 Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005.
18
Za významné umělce tohoto sdruţení povaţujeme: Joţu Úprku, Františka Úprku, dále B. Jaroňka, A. Kalvodu apod. Dodnes je SVUM věnována stálá expozice v Galerii výtvarných umění44 v Hodoníně, kterou díky své iniciativě zaloţili členové SVUM. Objev jodobromových pramenů s vysokým obsahem jodových solí dalo podnět ke vzniku lázní. Léčí se tu funkční poruchy kloubů po zánětech, poúrazové stavy a degenerativní onemocnění kloubů45. „V Hodoníně se narodila nebo tu ţila velká řada významných osobností: např. spisovatelka G. Preissová, J. Mahen, I. Olbracht, H. Malířová―46. Z nich největší osobností byl však prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Je mu věnována stálá expozice v barokním zámečku pojmenovaném po něm – Masarykovo muzeum. Secesní radnice, která stojí na náměstí T.G. Masaryka, je další dominantou města (na štítu radnice se nachází městský znak). Na náměstí se také nalézá kostel sv. Vavřince. Jedná se o gotickou stavbu ze 13. století47. Zdroj: www.hodoninsko.info48
Další významné památky či charakteristiky města49 Pomník TGM na Nám. 17. listopadu, Obchodní akademie – budova někdejší německé reálky, Nemocnice TGM, stavidlo, jez a elektrárna na řece Moravě, rybník Hliník (místo těţby cihlářské hlíny), rybník Nesyt, rybníky Písečné, ZOO. Výroba tabákových výrobků v hodonínské továrně je svého druhu nejstarší továrnou na území republiky50, vyrábí se zde dýmkový tabák, doutníky a cigarety. Těţba nafty v Moravských naftových dolech má důleţitý podíl na pracovně-ekonomické situaci města.
44
Webové stránky Galerie výtvarných umění: http://www.gvuhodonin.cz Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 46 DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 59 s. 47 Srov. STOKLASA R. Kostely na Slovácku II. Roţnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2007. 48 Mikroregion Hodonínsko. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: . 49 KOLEKTIV AUTORŮ. Hodonín. Hodonín: Město Hodonín, 2002. 50 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Hodonín. Dějiny města od roku 1948. Hodonín: Město Hodonín, 2008. 45
19
3.2 Rohatec Rozlehlou vesnici tvoří tři místní části – samotná ves s částí zvanou Na Kopci, dále Kolonie, která ke svému pojmenování přišla v 19. století při vybudování kolonie domků pro zaměstnance zdejšího cukrovaru, a Soboňky. Obec najdeme asi pět kilometrů severně od Hodonína, z jedné strany ji ohraničuje řeka Morava, z druhé lesní komplex Doubrava51. Počátkem 20. století zde vznikla továrna na cukrovinky – Maryša. Lze zde nalézt malé obecní muzeum, zajímavý kostel sv. Bartoloměje z roku 1911, i stejnému světci zasvěcenou kapli. Z osobností vynikli např. akad. malíř Karel Novák52.
3.3 Ratíškovice Obec se nachází severně od Hodonína, je obklopena ze tří stran rozsáhlým lesním komplexem Doubrava. Za zmínku jistě stojí lignitový důl Tomáš, který byl postaven v roce 1933 (nyní uţ uzavřen), který zbudoval průmyslník Tomáš Baťa. Byl nejmodernějším dolem v celé střední Evropě, uhlí se odsud dopravovalo aţ do Zlína53. Nalezneme zde Muzeum „Ve vagónu― umístěné ve dvojici ţelezničních vozů, informuje o hornictví v Ratíškovicích a okolí54. Návštěvu muzea lze spojit s krátkým výletem na dráţním šlapadle po bývalé ţelezniční vlečce vedoucí směrem na Rohatec. Vinařská obec Ratíškovice dodnes aktivně ţije folklórem a tradičními aktivitami (hody, plesy, setkání souborů, poutě, apod.).
3.4 Mutěnice Další velkou vinařskou obcí jsou Mutěnice. Její zvlněná krajina s převáţně jiţně orientovanými svahy dává kaţdoroční úrodu vinné révy. Taková charakteristika pak nahrává celkovému průmyslu. V současné době dochází k rozmachu moravských vinařských stezek – jedna z nich právě prochází Mutěnicemi. Nejzajímavější z akcí, 51
Srov. JANČÁŘ, J. A KOL. Rohatec. Minulost a současnost obce. Rohatec: Obecní úřad Rohatec, 2003. Srov. tamtéţ. 53 Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 54 MACKOVÁ-FROLCOVÁ, M. Ratíškovice. Minulost a přítomnost obce. Ratíškovice: Městský národní výbor Ratíškovice, 1990. 52
20
která probíhá vţdy první víkend v září, nese název Mutěnické vinařské dny. Je zde k vidění tradiční scénka „zaráţání hory―, bohatý kulturní program a samozřejmě nesmí chybět ochutnávka vín a burčáku spojená s návštěvou vinných sklepů55.
3.5 Milotice Milotice jsou vyhledávané především pro svůj původně renesanční zámek přestavěný na barokní rezidenci z druhé poloviny 16. století, který čítá zámecký areál s nádvořím, jízdárnu, konírnu, dvě oranţérie a francouzský park. Pořádají se zde sezónní výstavy, galerie obrazů a vín56. V katastru Milotic se nachází přírodní rezervace Písečný rybník a Horky. V obou těchto lokalitách se vyskytuje celá řada vzácných, ohroţených a chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Milotice patří do dalších typicky vinařsky laděných obcí, areál vinných sklepů Šidleny spadá do turisticky zajímavých cílů. V areálu se kaţdoročně pořádá Národopisný festival kyjovského Dolňácka.
3.6 Svatobořice-Mistřín Obec vznikla sloučením obcí Svatobořice a Mistřín. Z historického hlediska je třeba zmínit období 2. světové války, kdy byl ve Svatobořicích internační tábor pro ţidovské obyvatelstvo a politické vězně57. V současnosti je obec proslulá folklórními slavnostmi a tradicemi, mimo jiné se zde koná mezinárodní folklórní festival.
55
Srov. Obec Mutěnice. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: . Doporučení na webové stránky: www.zamekmilotice.cz 57 Srov. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. 56
21
4 Dubňany 4.1 Geografie Město Dubňany se nachází zhruba pět kilometrů severně od okresního města Hodonín v oblasti, která se nazývá Moravské Slovácko. Sousedí s městy Mutěnice, Milotice, Hodonín, Svatobořice-Mistřín a Ratíškovice. Město je obklopeno lesem zvaným Doubrava, kde se vyskytují zejména duby – odtud jeho název Dubňany. Dubňanský katastr má převáţně stepní charakter. Nalezneme zde rybníky a lesy. Vinice nejsou přímo součástí města. Nachází se na stráních sousedních katastrů měst Mutěnice a Milotice58. Město čítá kolem 6500 obyvatel. Podle posledního ověřování jsou zastoupeny tyto národnosti: česká, maďarská, německá, romská a slovenská. Dubňany leţí v nadmořské výšce 200 metrů, nejvyšším bodem je Náklo (266m n.m.)59. Z Nákla lze spatřit nádherný obraz jiţní Moravy – na jihu Bílé Karpaty, na severovýchodě Chřiby s hradem Buchlovem, na severu Stráţovský kopec, na západě Pálavu a na jihozápadě rakouské pohoří60. Městem prochází důleţitá silnice spojující města Hodonín a Kyjov. Západním směrem silnice odbočuje na Dubňany – Milotice, směrem východním na Dubňany – Ratíškovice61. Ţelezniční trať byla vedena mimo souvislou zástavbu Dubňan. V současnosti je zrušena. Součástí města jsou obydlené lokality Jarohněvice a Horní huť.
4.2 Historie První historicky doloţenou osadou na katastru byly Jarohněvice (r. 1222). První písemná zpráva o vsi Dubňany ovšem pochází aţ z roku 1349, kdy se připomíná, ţe Čeněk z Lipého prodal obec Smilovi z Letovic. Název Dubňany je podle nejstarších zpráv odvozen od dubových lesů v Doubravě. Vesnice Dubňany vznikla v místech dnešního kostela sv. Josefa a nejstarší zápis týkající se její velikosti pochází z roku 58
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Portaldubnany.cz. [online]. [cit. 18.7.2010]. Dostupné na: . 60 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. 61 Srov. tamtéţ. 59
22
1620, kdy je v místní kronice uvedeno, ţe má 86 domů s 560 obyvateli. Tento počet se přirozeně v průběhu staletí výrazně měnil – zatímco v období třicetileté války ţilo ve 14 domech jen 90 lidí, v roce 1819 je jiţ uváděno 323 domů s 1 328 obyvateli. Ke skutečnému rozvoji však dochází po roce 1850, kdy v Dubňanech vzniká sklářský průmysl (Horní huť v r. 1868, Dolní huť v r. 1875), a hlavně hornictví. Tehdy se také zemědělská vesnice mění v obec hornickou a tento trend je jen prohlouben rozvojem hornické činnosti v letech 1950 – 1980. V roce 1960 končí výstavba sídliště Lignit a Dubňany jsou cílem přistěhovalců z bliţšího i vzdálenějšího okolí, kteří tady získávají práci. Dnem 1. 7. 1964 dostávají Dubňany statut města a dva roky předtím dosahují i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii – 7 09762. V roce 1994 na počest 30. výročí povýšení Dubňan na město byl pořízen městský prapor. „Prapor tvoří tři svislé pruhy: zelený – bílý – zelený. Ve středu bílého pruhu se nachází hnědá dubová větévka s pěti ţaludy, prvek pouţitý z městského znaku.―63 Znak města Dubňany je tvořen černou dubovou větévkou s pěti hnědými ţaludy. Větévka je umístěna uprostřed znaku, podklad tvoří bílý dubový list. Jak větev, tak i list jsou součástí zeleného znaku.
Nejstarší pečeť pochází ze 17. století. Její průměr je 27 milimetrů. Nacházela se v terčovitém štítě, kde v pečetním poli svisle leţela větev se třemi ţaludy a se čtyřmi listy. Na obvodě bylo napsáno DVBNIAN64. Později se vyrobila pečeť s průměrem 29 milimetrů, v jejímţ pečetním poli je štít stejného tvaru jako na nejstarší pečeti. „Na štítě
62
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Tamtéţ, 81 s. 64 Srov. DŘÍMAL, J. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Blok: Brno, 1979. 63
23
je dubová ratolest s pěti ţaludy, ale bez listů. Opis je oddělen linkou, na vnější straně ohraničen linkou a věncem: PECET.DIEDINI.DVBNIAN―65.
Pečeť z roku 1613 Pečeť z roku 1749 4.2.1
Hornictví
„Dubňany byly aţ do poloviny 19. století zemědělskou vesnicí. Postupně se měnil charakter obce a způsob obţivy jejích obyvatel. Polovina obyvatel pracovala v hornictví a v sklárnách, zbytek zůstával při zemědělství―66. Uhelný průmysl v českých zemích vzniká v období 18. a 19. století, roste totiţ potřeba paliv pro sklářskou, potravinářskou, hutní a textilní výrobu. Těţba palivového dříví uţ nestačí. V tehdejší době se začaly prozkoumávat uhelné lokality a Dubňany patřily právě k jedné z nich. Je to počátek těžby lignitu. Nejznámější doly v Dubňanech: Jiříkovsko, důl Panna Maria, důl Alberti, důl 1. máj a důl Josef. Od roku 1990 byl vyhlášen útlumový program a těţba lignitu se zastavila67. Historie dvousetletého hornictví, které bylo skloňováno ve všech pádech, se pomalu vytrácí z našeho běţného ţivota. Připomínkou pro přítomnou a budoucí generaci jsou stálé expozice o historii hornictví a sklářství v Dubňanech a na Hodonínsku (v současnosti k vidění na ZUŠ Dubňany). Ukončením hornictví v Dubňanech skončilo i období nadprůměrně vysoké ţivotní úrovně hornických rodin. Současně to byl i konec velmi těţké a nebezpečné práce horníků, kteří dennodenně dávali všanc svůj vlastní ţivot. Díky těţbě lignitu stojí ve městě sídliště, kulturní dům, mateřská škola, obchodní síť, sportovní a kulturní areál. To vše získalo město bezplatným převodem. Bohuţel, zůstala zde i krajina, která je poznamenána sedáním zeminy68.
65
DŘÍMAL, J. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Blok: Brno, 1979. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999, 89 s. 67 Srov. tamtéţ. 68 Srov. tamtéţ. 66
24
4.2.2
Sklářství a výroba lidové keramiky
Počátek sklářského průmyslu se datuje do období let 1873. První sklářská huť byla postavena v současné osadě přiléhající k Dubňanům a byla nazvána Horní huť. Později se zbudovala v části města Jarohněvice další huť s názvem Dolní huť. V hutích se vyrábělo křišťálové sklo, pivní láhve, láhve na zavařeniny, okurky, barvené láhve, lampy a stínítka69. Dnes jiţ nefunguje ani jedna ze sklářských hutí z důvodu privatizace a následného krachu těchto společností. Velké mnoţství lidí ţijících v Dubňanech i v blízkém okolí tak ztratilo práci. Namísto výroby skla se v Dubňanech dochovala výroba broušeného skla (firma Zelený) a velkého úspěchu dosahuje také výroba keramiky. Paní Alexandra Kaňovská vyrábí ve svém ateliéru jak uţitkovou tak i soudobou keramiku, kterou osvěţuje lidovými motivy. Její figurální majolika je hodnocena na vysoké úrovni. 4.2.3
Zpracování zeleniny
Konzervárenství má v Dubňanech rovněţ dlouholetou tradici. Kozervárna byla pojmenována podle svého nejznámějšího výrobku MORAVANKA70. Byla postavena na Horní huti. Dnes jsou její areály vyuţívány společností Sluneta k výrobě elektrické energie. Zpracovávala se zde zelenina i ovoce, ze všeho nejvíce se vyráběly nakládané okurky a sterilovaný hrášek.
4.3 Fauna a flora „Polohou se naše město nachází v rozsáhlé sníţenině s plochým povrchem, kterou nazýváme Dolnomoravský úval―71. Toto území lze rozdělit na oblast Doubravy, oblast vátých písků, nivu Kyjovky a Pomoraví. Další část katastru pokrývají pole, louky, akátové, březové a smíšené lesíky. V Doubravě převaţuje samozřejmě dubový les. Dále se zde vyskytuje borovice, bříza,
69
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Srov. tamtéţ. 71 Tamtéţ, 126 s. 70
25
topol, akát a olše. V Jarohněvicích se nachází 600 let starý dub, který je povaţován za chráněný strom72. Z flory je nezajímavější ostřice, plicník úzkolistý, mochna bílá, kakost krvavý, divizna, hlaváček, oman, koniklec luční, chrpa chlumní, kostřava, psineček, knotovka, silenka a další rostliny. Z hospodářských plodin se pěstují všechny druhy obilí, z okopanin řepa, brambory a kukuřice. Daří se nejvíce okurkám, rajčatům a cibuli. Pěstuje se zde vinná réva. Z ovocných stromů jsou v Dubňanech zastoupeny třešně, višně, meruňky, broskve, švestky, jablka, hrušky a ořechy73. Vodopisně náleţí území do povodí řeky Moravy. Největším vodním tokem je říčka Kyjovka (její celková délka je 87 km). V jejím okolí převaţují lesy a louky. V posledních 30 letech klesl počet ptačích druhů, které v oblasti Kyjovky hnízdívaly74. Městem protékají dva potoky. Z rybniční soustavy se v našem katastru nalézá Jarohněvický rybník (s největší rozlohou), dále pak rybník Močidla (zde se pořádají rybářské závody) a rybník Nálezný. Co se týče fauny, výrazně poklesl oproti minulosti výskyt polní zvěře (zajíci, srnci, baţanti i koroptve). Naopak se zvýšil výskyt neţádoucí divoké zvěře (prase divoké). Z motýlů se zde vyskytují např. pestrokřídlec podraţcový a lišaj dubový. Z brouků krasec a chrobák révový a z ţivočichů netopýr, jeţek, mandelík, ještěrka zelená, křeček, sysel a lasice. Ptactvo je zastoupeno datlem, strakapoudem, sojkou, pěnkavou, hrdličkou, skřivanem a rackem. V zimě lze vidět kavky, vrány, havrany a straky75. Vzhledem k tomu, ţe Dubňany patřily k zemědělským obcím, bylo zvykem, ţe se v kaţdém domě našly slepice, krávy, koně, prasata, husy a ovce. Kaţdé selské stavení mělo konírnu a stáje pro hovězí a vepřový dobytek. Dnes je tomu zcela jinak. Velmi zřídka se ještě v rodinném domě najde dobytek či alespoň slepice. Doba diktuje útlum jakémukoliv hospodaření. Dnešní rodiny pak dávají přednost domácímu zvířectvu, jako jsou psy a kočky.
72
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Srov. tamtéţ. 74 Srov. tamtéţ. 75 Srov. tamtéţ. 73
26
4.4 Tradice v Dubňanech Láska k místu, kde člověk proţije kus svého ţivota, vzniká také v souvislosti s místními tradicemi. Tradice jako druh nemateriální kultury uspokojuje duchovní potřeby člověka. Řadíme sem zvyky a obyčeje, obřady, lidovou religiozitu a folklor (slovesný, hudební, taneční)76. Všechny tyto aspekty lidových tradic jsou poměrně rozsáhlé, proto se zaměříme na ty nejpodstatnější, skrze které se Dubňany stávají ryze osobitým jihomoravským městem. 4.4.1
Folklór
Dubňany ţijí lidovými tradicemi a zvyky. Jsou nedílnou součástí obyvatel i příleţitostí k přátelským setkáním. Jsou ozdobou kaţdé vesnice či města. Je to poklad, jímţ se máme pyšnit před ostatními. Do skupiny kyjovského kroje patří dosud hojně nošené kroje z Ratíškovic a Dubňan. Svobodní chlapci oblékají úzké nohavice z modrého sukna s bohatým černým šňůrováním, zasunuté do vysokých hladkých holínek. Černá výšivka se opakuje i na bílé košili s volnými rukávy ukončenými kraječkou. Na košili se obléká vysoko vykrojená červená vesta – „kordulka― – se spuštěnými malovanými mašlemi a jako pokrývka hlavy se potom nasazuje černý klobouk s barevnými ţinylkami a nezbytnými kosárky. U svobodných děvčat upoutají především černě vyšívané rukávce s leţatým a opět černě vyšívaným límcem zvaný obojek. Balónovitý tvar mají rukávy s „kadlemi" nad loktem. Červená široká sukně ke kolenům musí být trochu kratší neţ bílá spodnička. Nejpestřeji je zdobena zástěra tzv. „fěrtúšek― ukončený krajkou, a výrazný je šátkový úvaz hlavy. Děvčata obouvají na nohy navrapené vysoké čiţmy77.
76
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. 77 ŢIDLICKÝ, V., OREL, J., ŘEHÁNEK, F. Lidové kroje na Hodonínsku. Osveta: Martin, 1982. 91 s.
27
Zdroj: vlastní foto
4.4.2
Zdroj: www.folklornisdruzeni.cz78
Zdroj: vlastní foto
Lidové zvyky a slavnosti
Lidové tradice si dodnes uchovaly v Dubňanech nezměněný obsah. Jsou významnou sloţkou kultury našeho města. Lidé se řídí zejména ročním cyklem – v době Vánoc se dodrţují tradice úpravy štědrovečerního stolu, vánoční koleda a obdarovávání druhých. Při oslavách Nového roku se nezapomíná na novoroční koledu (popřípadě na svátek sv. Štěpána – 26.12. – štěpánská koleda). Chlapci převlečení v ţenských krojích chodí po vesnici a navštěvují své známé, hlavně děvčata, jimţ zazpívají písničku. Slavnost „Třech králů― se neobejde bez koledníků, kteří chodí dům od domu, ţehnají druhým a přejí jim klid a zdraví po celý nadcházející rok. Přitom označují navštívené domy iniciálami K+M+B. Zima je také obdobím tanečních zábav a plesů. V Dubňanech se obvykle koná alespoň 10 plesů (např. Ples města, Ples školy, Ples sportovců, velmi oblíbený Společenský ples, atd.) a kaţdý je svým slavnostním průběhem vyvrcholením společenského ţivota ve městě. Následuje fašaňk s obchůzkou a zábavou s pochováváním basy. Po fašaňku přichází sedmitýdenní doba postní. Společenský ţivot je v této době přísně omezen. Nadcházející doba Velikonoc je plná lidových zvyků – o velikonočním pondělí chodí po ulicích „šohaji― (mládenci v krojích), kteří s velkou pomlázkou, ţilou, ozdobenou mnoţstvím pestrobarevných pentlí, vyšlehají mladými vrbovými proutky
78
Folklorní sdružení České republiky. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.folklornisdruzeni.cz>.
28
dívky a ţeny. Přinášejí jim tím omlazení a zdraví po celý další rok79. Dívky jim na oplátku dají zdobené vajíčko (kraslici). V létě se těšíme z úrody. Řadíme sem slavnosti doţínkové a vinobraní. Nejvýraznější slavností celého roku jsou hody. Konají se v kaţdé obci či městě, neboť je to „slavnost obce vázaná ke dni posvěcení kostela―80. Je to velká sláva, kdyţ dívka a chlapec mohou být hlavními představiteli hodů. Říká se jim stárek a stárka. Krojovaní chodí průvodem po městě s hodovým věncem a hodovým právem, je postaven máj, tančí se a zpívá, jí se tradiční hodové pokrmy (pečená husa nebo kachna, koláče, …) a pije se dobré víno. Závěrem hodových slavností a závěrem celého roku, kdy se lidé veselí, je kateřinská zábava. Během kateřinské taneční zábavy platí „ţenské právo― – ţeny si vybírají tanečníky (=dámská volenka), starají se o občerstvení a platí hudbu81. To znamená, ţe vše je naopak, neţ je tomu obyčejně během zábav v průběhu roku. A opět následuje advent. Většina zvyků je spojena s církevním kalendářem – například na Velikonoce se uctívá Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, na Boţí tělo se chodí průvodem po městě, sypají se kolem domů okvětní lístky, které mají symbolickou úlohu – znamená to, ţe jsou naše obydlí chráněna od všeho zlého (ţivelné pohromy, bída, …). 4.4.3
Kulturně-hudební ţivot v Dubňanech
V Dubňanech tradice udrţují ţenské národopisné soubory Drmolice, národopisný soubor Dúbrava a dětský folklórní soubor Dúbravěnka, muţský pěvecký sbor Dubňany, cimbálová muzika Dúbrava a dechová hudba Vonička a Přespolanka. Tyto soubory pořádají kaţdoročně ve druhém říjnovém víkendu tradiční krojované hody s průvodem městem. Zmínit se musíme také o muţském sboru, který se účastní všech společenských akcí (svatbami počínaje a posledním rozloučením konče). Zásluhou sboru vznikla v Dubňanech tradice setkávání muţských sborů. „Tato akce, pořádaná kaţdoročně poslední dubnovou neděli, svým významem daleko překračuje hranice regionu―82.
79
Srov. SYNEK, F. Frajárka z Kyjovska. Portrét kraje mých snů. Synek František: Svatobořice-Mistřín, 2003 80 KOLEKTIV AUTORŮ. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. 28 s. 81 Srov. tamtéţ. 82 KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. 152 s.
29
4.4.4
Tradice vinařství
Vinohradnictví bylo a je nedílnou součástí dubňanského zemědělství. Hodnota vlastnictví vinohradu a jeho produktů je mnohdy nevyčíslitelná, úroda hroznů můţe být záchranou pro ne zrovna hospodářsky výnosný rok. Kronika uvádí zajímavá zjištění: „Rozvoj vinařství na jihovýchodní Moravě v podstatné míře ovlivnily budované klášterní komunity, zejména takové, které měly klášterní charakter. Vedle benediktinů to byli převáţně cisterciáci. Ti učili místní obyvatelstvo, jak budovat vinohrady, jak je obdělávat, sběr, lisování a ukládání vína―83. Z toho vyplývá, ţe za tradici vinařství vděčíme právě těmto klášterním komunitám. Na dubňanském katastru jsou vysázeny vinohrady o celkové výměře 0,5 hektaru84 – spadá sem oblast Šidleny v katastru obce Milotice, zhruba 5 kilometrů od Dubňan
se
nachází
hlavní
vinohradnická lokalita Vyšicko, trať „Pod Dubňanskú horú―. Čítá na 200 malebných návštěvníkům z přírody,
sklepů
a
skýtá
příjemné kvalitního
proţitky vína
Moravského Slovácka vůbec.
a Zdroj: http://www.mesto-dubnany.cz/85
Při výsadbě odrůd převládá Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Neuburské, Sylvánské zelené, Tramín, Frankovka, Modrý Portugal, Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Rulandské bílé, Rulandské šedé, André, Sauvignon, Irsai Oliver, Muškát moravský, Zweigeltrebe a další, velmi známé odrůdy. V posledních letech došlo k průlomu ve vysazování rezistentních odrůd – např. Malverina, Chardonnay, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, atd. Ochutnávka vína je dostupná téměř v kaţdém rodinném sklepě nebo formou řízených degustací. Kaţdoročně se koná místní výstava vín pořádaná jiţ více neţ 30 let na Velikonoční neděli.
83
KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. 97 s. Srov. tamtéţ. 85 Město Dubňany. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: . 84
30
4.5 Nejznámější a nejslavnější osobnosti Dubňan Město Dubňany nemá nijak významné památky, zato se pyšní mimořádnými osobnostmi, které se zde narodily či zde působily. Jan Bárta (*1883 – +1959) – spisovatel (autor fejetonů a odborných prací z historie českého a slovenského sklářství, romanopisec, prozaik) Dubňanský rodák, mezi jehoţ nejúspěšnější díla patří Román hloupého Honzy, historický román Vítěz, román Rákoczyho pochod86. Bohumila Dubňanská (*1883 – +1966) – spisovatelka Rodištěm spisovatelky byly Dubňany. Své příjmení Brabcová zaměnila za pseudonym Dubňanská. Je autorkou mnoha svazků povídek ze Slovácka, kde se věnuje lidovým zvykům a slavnostem. Její román Na důlní samotě se odehrává na slováckém uhelném dole. Také generační román Kaluţové byl velmi zdařilým kouskem. Do výčtu její tvorby musíme zařadit i veselohru se zpěvy Malérečka, která byla v roce 1935 zinscenována místními obyvateli. Bohumila Dubňanská měla ohnivou slováckou krev, a i kdyţ ţila provdána v Praze, její vzpomínky se stále obracely k rodnému Slovácku. Svým posledním titulem Tetička Krúţalka vykreslila moudrost venkovského lidu, jeho pracovitost a ţivotní optimismus. Psala také pohádky pro děti. Její dcera Ludmila Knoblochová-Brabcová jako malířka ilustrovala všechny její knihy87. Karel Kapoun (*1902 – +1963) – básník Dalším významným rodákem byl básník Karel Kapoun – básník mezi dvěma světovými válkami, který působil také jako učitel v Mikulčicích, Luţicích a Moravské Nové Vsi. Spolupracoval s Bedřichem Václavkem (literárním kritikem), který mu pomohl prorazit jeho básnickou dráhu roku 1936 sbírkami Závrať a Neviditelná polnice. Kapouna inspiruje v jeho verších ţena ve všech podobách, ale také rodný kraj, vzpomínky na dětství a léta mládí88. Bohumír Fiala (*1915 – +1979) – lékař a spisovatel Tentokrát se tato významná osobnost v Dubňanech nenarodila, ale proţila zde dlouhá léta jako obvodní lékař. Bohumír Fiala, prozaik, autor knih pro děti, se rozhodl do Dubňan odstěhovat za prací. Současně psal knihy, literárně přispíval do týdeníku
86
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Srov. tamtéţ. 88 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. 87
31
Slovácko a časopisu Horník. Z jeho tvorby uveďme: V Rasticově městě, Mamuti táhnou do baţin, Prečo, prečo, prečo, Celé město o tom ví89. Ludvík Podéšť (*1921 – +1968) – hudební skladatel Rodák z Dubňan hrál výborně na klavír, fagot, harmoniku, saxofon a kytaru. Byl členem studentského orchestru Klvaňova gymnázia v Kyjově. Později studoval na FF Masarykovy univerzity hudební vědu a současně také konzervatoř. Pracoval v brněnském rozhlase a na několik let se stal vedoucím hudebního vysílání v Československé televizi. Byl skladatelem filmové hudby (film Advent, Valčík pro milion, Zítra se bude tančit všude), stejně tak i operním skladatelem (Hrátky s čertem, Apokryfy)90. Miloš Stehlík (*1925 – +1989) – boxer Jeden z nejlepších rohovníků v celé tehdejší republice pocházel z Dubňan, kde začal také boxovat. Měl přes 400 vítězných utkání. Vladimír Koštoval (*1926 – +1985) – akademický sochař Narozen v Dubňanech. Koštoval pořádal 27 výstav Svazem výtvarných umělců, Domem umění v Hodoníně, Středočeskou galerií, Českým muzeem výtvarných umění a Národní galerií, uspořádal také čtyři samostatné výstavy (v Praze a v Hodoníně), realizoval několik vynikajících plastik91. Helena Malotová-Jošková (*1939) – košíkářka Nejlepší košíkářka bývalé ČSSR, mistryně sportu se narodila v Dubňanech. Mezi její světově největší úspěchy patří 2. místo v Limě v Peru, 2. místo v Brazílii a 5. místo v Praze92.
4.6 Významné stavby města Dubňany Kostel sv. Josefa K významným památkám města patří římskokatolický farní kostel zasvěcený sv. Josefu. Církev zde slaví veřejně bohosluţby, naslouchá Boţímu slovu, zpívá chvalozpěvy,
89
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. Srov. tamtéţ. 91 Srov. tamtéţ. 92 Srov. tamtéţ. 90
32
modlí se a shromaţďuje se. Farnost sv. Josefa v Dubňanech je jednou z 19 farností hodonínského děkanátu, který patří do Brněnské diecéze. Kostel „byl postaven ve své současné podobě v roce 1885, presbytář (= část kostela vyhrazená kněţím) kostela je však starší, pochází uţ z roku 1720―93. Kostel byl roku 1885 vysvěcen. Při stavbě chrámu se uplatnila dvě stylová období – kaple je v pozdním baroku, loď je novorománská. Nejváţnější změny byly provedeny během 30. let minulého století, tyto změny zůstaly v kostele dodnes
(výměna
oltáře, kazetový strop, mozaika,
nefunkcionalistické lavice)94. Součástí kostela je také vedle stojící fara, kterou postavila obec v roce 1859. K faře připadá farní zahrada a za kostelem se nachází místní hřbitov. Kříţe a sochy95 Magariův kříţ - u silnice na Mutěnice. Nechal jej postavit Josef Magarius v roce 1834. Kůřilův kříţ - nachází se v lese směrem do Hodonína. Na tomto místě zahynul r. 1945 František Kůřil z Dubňan. Nechali jej postavit jeho rodiče. Podéšťův kříţ - z roku 1784. Je na konci obce směrem na Kyjov po levé straně u plynové regulační stanice. Horákův kříţ - stojí na křiţovatce Dubňany – Kyjov s polní cestou z Vrchního konce do sklárny. Příkazských kříţ - stojí na křiţovatce Dubňany – Milotice – Mistřín. Byl postaven za náklady Josefa Příkazského z Dubňan v roce 1928 na poděkování za šťastný návrat z I. světové války. Josef Příkazský byl starostou obce 1932 – 1936. Bůčkův kříţ - je z litiny. Stojí za větrolamem (pod elektrickým vedením) od bývalého dolu Josef směrem na Milotice. Nechal jej postavit Josef Bůček za 20 zlatých.
93
STOKLASA R. Kostely na Slovácku II. Roţnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2007. 59 s. Srov. MADĚRYČ, P., ZAHRÁDKA, A. 120. Výročí posvěcení kostela sv. Josefa v Dubňanech. Dubňany: Farní rada v Dubňanech, 2005. 95 Srov. tamtéţ. 94
33
Následně zařídila jeho opravu a údrţbu rodina Rouny a Josefa Třísky na památku jejího otce Martina Zahrádky, který tragicky zahynul po úrazu kopytem koně. Vojtkův kříţ - stojí kousek za hřbitovem směrem do Ratíškovic po levé straně. Příkazských kříţ - stojí před Kolářovým domkem. Byl postaven na památku zakončení 19. století. Příkazského kříţ - se nachází na levé straně silnice Dubňany – Sklárna u bývalého JZD. Velmi často bývá zbořen a poničen dubňanskými vandaly. Chlůdilův kříţ - na tomto místě zahynula děvčata Marie a Růţena Chlůdilovy a jejich synovec František při bombardování Dubňan 8. 4. 1945 na konci II.světové války. - kříţ nalezneme v ulici Fr.Vlacha. Poláčkův kříţ - stával za Kolářovou zahradou. Na tomto místě byl údajně zastřelen v šest hodin večer 24. 11. 1880 chalupník Josef Poláček, který byl pořádný a střídmý. Jednalo se o loupeţnou vraţdu – byl okraden o peníze, které strţil za prodanou krávu ve Vracově. Vrah byl Josef Belka z Vacenovic, pověstný pytlák. V Uherském Hradišti byl odsouzen k smrti provazem. Dobešův kříţ - stojí u bývalé polní cesty Ratíškovice – Mistřín, dnes ve větrolamu za motokrosovým areálem bývalého Dolu 1. máj. Nechal jej postavit rolník Josef Dobeš z Dubňan v roce 1928. Socha svatého Vendelína - je chráněna Památkovým ústavem. Byla postavena roku 1763. Socha svatého Libora - se nachází na hrázi Jarohněvického rybníka u silnice směrem Dubňany – Mutěnice. Světec byl původně otočen čelem k rybníku, při stavbě ţeleznice došlo k obrácení sochy směrem k cestě. Je patronem nemocných, kteří trpí ledvinovými kameny, proto jeho atributem je kniha a kamínky. Mezi lidmi koluje mnoho pověstí. Soše se říkalo Liborek. Jedna pověst vypráví: „Jakýsi stařeček, který šli cestou z pole vţdy políbili světci nohu. Jednou se vraceli jako vţdy z pole domů a velice láteřili, kdeţe má fajku. Všichni doma běhali 34
a hledali, aj na pole zašli, ale fajka nikde. Aţ na druhý den, kdyţ se stařeček vraceli domů, opět líbali Liborka, a co se stalo, našli fajku na podstavci sochy.― Socha velmi často trpěla vandalstvím. V roce 1965 byla svrţena do rybníka. Poté ji převezli do Milotic a zrestaurovali ji. Dodnes stojí na ohradní zdi kostela. Socha svatého Urbana, patrona vinařů - k Urbanovi se vztahují různé pranostiky a zvyky. Má svátek 25. května, kdy začíná kvést réva vinná, a proto se stal patronem vinařů. - jedná se o nejnovější sochu v Dubňanech. Byla postavena v roce 2001 ve vinařské lokalitě Pod Dubňanskú horú. Socha sv. Jana Nepomuckého - najdeme ji v parku na ul. Malá strana. Prastarý dub - najdeme jej u Jarohněvického dvora, jeho stáří je odhadováno na 600 let.
4.6.1
Městské objekty
Od roku 1990 figuruje v Dubňanech Městský úřad (dříve Místní národní výbor, poté Městský národní výbor) sídlící v centru města v kulturním domě. V současnosti je přestěhován do přízemí kulturního domu, kde se nachází několik kanceláří, nová obřadní síň a zasedací místnost, v níţ se konávají volby. Pošta byla mnoho desítek let v blízkosti Městského úřadu. Dnes je přestěhována na ulici hlavního tahu směr Hodonín – Kyjov, kde se také nalézá zdravotní středisko, lékárna a Policie ČR. V minulosti se Dubňany pyšnily vlastním kinem, které stávalo taktéţ na hlavní ulici ve směru na Kyjov. Počínaje rokem 1994 zaniká provoz kina96 a postupně se z něj stává budova změněná k účelům pořádání diskoték. Ve městě v budově bývalé základní školy na ulici Komenského se nalézá městská knihovna. Čítá přes 6000 svazků a je rozdělena na oddělení pro děti a pro dospělé. Péči o starší občany zajišťuje dům s pečovatelskou sluţbou, který byl zřízen na popud města v roce 1993. Zde také funguje Klub důchodů, který plní zejména roli společenskou.
96
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999.
35
Pro sportovní účely je ve městě vybudováno Sportcentrum Ţelva se sportovní halou pro všechny halové sporty, posilovnou, saunou, kuţelkami, bowlingem, squashem, stolním tenisem, a také restaurací. Zde se odehrává kaţdoročně desítka velkých sportovních utkání přesahující hranice regionu. Vedle se nacházející fotbalové hřiště, tenisové kurty a přírodní amfiteátr poskytují ráj všem sportovcům. Na své si přijdou také milovníci koupaliště. Nedávno přebudované místní koupaliště se můţe pochlubit vodními atrakcemi a tobogánem. 4.6.2
Školy v Dubňanech
Počátky místního školství spadají do roku 1754, první řádná budova byla zbudována v roce 1865. Jak říkají kronikáři: „mnoho rodičů nepovaţovalo za nutné děti do školy posílat, i kdyţ byla ustanovena povinná školní docházka―97, proto začátek školství v Dubňanech nenese velké úspěchy. Postupně se počet dětí navštěvující školu zvyšoval, a z toho důvodu se vybudovala jednopatrová budova na ulici Komenského, která zde stojí dodnes. Období okupace v letech 1939-1945 znamenalo značný úpadek pro rozvoj vzdělanosti. Stejně tak i majetek školy a samotná budova utrpěly váţné poškození, tudíţ muselo dojít k jejich rekonstrukci98. Postupný nárůst ţáků donutil tehdy ještě obec rozdělit základní školu na dvě samostatné základní školy – do nedávna se uchoval lidový název „stará škola― a „nová škola― – stará škola na ulici Komenského, nová škola na ulici Hodonínská. Dnes slouţí tzv. stará škola jako základní umělecká škola (došlo ke zrušení základní školy na ulici Komenského, povinná školní docházka se přesunula do budovy tzv. nové školy, která byla před pár lety zrekonstruována a byla k ní přistavěna další část budovy, kde se nachází první stupeň ZŠ), a současně se v prostorách budovy nalézá městská knihovna. Mateřské školy v Dubňanech vznikají v roce 1949. První mateřská škola je umístěna Na sídlišti, druhá MŠ se nachází u koupaliště na ulici Ke Koupališti.
97 98
KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. 131 s. Srov. tamtéţ.
36
5 Regionální tematika v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Od roku 2007/2008 vstoupil v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), kde je Člověk a jeho svět jednou z oblastí, která se zaměřuje na vzdělávání pouze pro 1. stupeň základní školy99. Právě tato vzdělávací oblast svým širokým obsahem umoţňuje vhled do historie i současnosti, týká se člověka, rodiny, společnosti, přírody, kultury, vlasti a zdraví. Vzdělávací oblast je sloţena z očekávaných výstupů a učiva, je rozčleněna na 1. období (1. aţ 3. ročník) a 2. období (4. aţ 5. ročník). Obor vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde ţijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví Z regionálního hlediska nás budou zajímat okruhy Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas. MÍSTO, KDE ŢIJEME Očekávané výstupy – 1. období ţák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě) rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost Očekávané výstupy – 2. období ţák určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu 99
Srov. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.
37
určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam Učivo domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy – 1. období ţák rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi 38
odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům Očekávané výstupy – 2. období ţák vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spoluţáky rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy orientuje se v základních formách vlastnictví; pouţívá peníze v běţných situacích poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města) Učivo rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, ţivot a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání souţití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům― chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti ţáků školy, protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; peníze kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura
39
základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy – 1. období ţák vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost Očekávané výstupy – 2. období ţák pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s vyuţitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů Učivo orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, reţim dne, roční období současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského ţivota, státní svátky a významné dny regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost
40
báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj.100
5.1 Vyučování vlastivědy s vyuţitím regionálních prvků Vyučování vlastivědy s vyuţitím regionálních prvků má své kořeny uţ v období 18. století, kdy se velcí filozofové a pedagogové (např. J.J.Rousseau, J.H.Pestalozzi, F.Bacon) zabývali touto myšlenkou101. Komenského vyučovací zásady – zásada postupu od blízkého k vzdálenému, od známého k neznámému – dávají vzniknout tzv. „regionálnímu principu“102. Regionální princip umoţňuje realizovat vyučování vlastivědy pomocí konkrétní zkušenosti, ţáci poznávají místní krajinu, okolí, zvyky a tradice, názorně si spojí školu se ţivotem a co víc, ztotoţní se s oblastí, ze které pochází. Vycházíme-li z regionu, je namístě si terminologii „region― objasnit. Všeobecná encyklopedie Diderot uvádí pojem region jako ,,část zemského povrchu s určitými typickými znaky103.― Typickými regionálními znaky rozumíme: znaky geografické – geomorfologické zvláštnosti, terénní zvláštnosti, strukturaci říční sítě a vodstva, přírodní útvary, výskyt rostlin a ţivočichů, znaky sociální – průmysl a zemědělství, populační – hustota osídlení (včetně katastrálních plány, plánů obcí, map regionů a krajů), komunikační a kulturní – mezilidské vztahy a lidová kultura, ekonomické – hospodářský potenciál dané oblasti104. Ţáci se o regionu začínají učit nejdříve orientováním se v okolí domova a školy. Postupně se přechází k celé obci či městu a nakonec k jednotlivým regionům České republiky. Při poznávání místní krajiny se soustředíme na empirii ţáků, jako organizační formu preferujeme zejména exkurzi a vycházku. Tematický okruh Lidé a čas přímo vybízí k návštěvám muzeí, zámků, galerií a skanzenů. Ţák se tímto způsobem seznamuje s historií regionu. Určitou nevýhodou můţe být forma, jakou jsou informace ţákům předávány – je-li expozice s výkladem
100
RVP ZV, část C, 31 – 32 s. Srov. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 102 VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 55 s. 103 DIDEROT, D. Velká všeobecná encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 2000. 423 s. 104 Srov. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 101
41
přizpůsobená dětským návštěvníkům nebo dospělým. O to větší je kladena zodpovědnost na učitele, jak bude připraven na muzejní či jinou prohlídku. Výuka vlastivědy na 1. stupni by měla probíhat v duchu příjemné atmosféry, humoru a tvořivého myšlení. Nejeden ţák ocení, kdyţ budeme střídat metody a formy vyučování, kdyţ budeme vyuţívat takové vyučovací prostředky, které si ţák můţe sám vyrobit, které zná, a jsou mu blízké.
5.2 Integrační funkce vlastivědy s vyuţitím regionálních prvků Obsahová struktura vlastivědného předmětu předpokládá, ţe budou vyuţity při jednotlivých tématech poznatky ţáků z jiných předmětů. Obzvlášť při výuce regionu lze přesáhnout do jiných předmětů. Mateřský jazyk (např. výcvik psaní a čtení) můţe učitel motivovat regionální pohádkou či pověstí; poznatky, které ţáci získají při odhadování vzdáleností či z porovnávání velikostí z plánů měst, napomáhají osvojování matematického učiva105. Regionální tematika se promítá také do výtvarné výchovy (kresba znaků, erbů měst, rýsování plánů měst, apod.), tělesné výchovy (na vlastivědných vycházkách můţeme spojit pohyb s výukou o regionu) a taktéţ do dramatické a hudební výchovy (tradiční místní písně, dramatizace pohádky, která se pojí k danému regionu, apod.). Nelze opomenout fakt, ţe se vlastivědné učivo s vyuţitím regionálních prvků úzce pojí s přírodovědou, učivo se vzájemně doplňuje106 (např. výskyt rostlinstva a ţivočišstva na daném území). Charakteristickou mezipředmětovou oblastí je vztah k ţivotnímu prostředí – ţáci mohou porovnávat ţivotní prostředí svého domova s podmínkami ţivotního prostředí v jiných regionech. Takto propojená výuka dává učitelům i ţákům široké pole působnosti a vytváří tak z kaţdého vyučování neopakovatelný záţitek.
105
106
Srov. VAVRDOVÁ, A. Vybrané kapitoly k základům didaktiky vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. Srov. tamtéţ.
42
Praktická část Činnost ţáků ve výuce vlastivědy by měla být zaloţena na praktických dovednostech, přičemţ budeme vyuţívat vědomostí, které ţáci doposud získali. Právě tímto směrem se ubírá praktická část této diplomové práce. Jsou nastíněny tři metodické moţnosti vlastivědného vyučování, a to vycházky, soubor pracovních listů a didaktické hry. Vzhledem k velkým moţnostem, které vyučování vlastivědných předmětů na 1. stupni nabízí, byl výběr vyučovacích metod a forem zredukován na ty, které dělají hodiny vlastivědy aktivní a tvořivé. Obsah vyučovacích metod a forem je koncipován pro 4. a 5. třídu základní školy. Uplatnění regionálních prvků ve výuce plně odpovídá poţadavkům na efektivní výchovně vzdělávací proces v současné škole. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, respektive Školní vzdělávací program, poskytují dostatek prostoru pro tvůrčí činnost učitele a umoţňují mu doplňovat učivo místními údaji. Regionální příprava by se měla odráţet v učitelem vybraných metodách a formách. Příprava na vyučování zejména v případě vycházky či exkurze je náročná po organizační stránce jak pro učitele, tak i pro samotné ţáky. Důkladná příprava učitele (znalost prostředí, trasy, vhodné vybavení a oblečení ţáků a také závěrečná práce ţáků) je
předpokladem
pro
kvalitní
výuku.
Zvolená
témata
vycházek
poukazují
na nejdůleţitější oblasti, kterých by se výuka vlastivědy v rámci vyučování o regionu měla dotknout. Tyto vycházky obsahují historické, zeměpisné a občanskovýchovné sloţky vlastivědy. Jsou to tedy vycházky polytematické. Pracovní listy nabízí dostatek podnětů pro tvořivé myšlení, mohou se dále rozvíjet podle libosti učitele o další významné diskuze. Pracovní listy poskytují učiteli zpětnou vazbu – do jaké míry bylo probrané učivo ţáky pochopeno a osvojeno. Didaktické hry hravou formou osvětlují učivo, zopakují probíranou látku a prověří znalosti ţáků bez zbytečného stresu ze zkoušení. Tato vyučovací metoda skýtá přednosti také v tom, ţe hry jsou dětem blízké, děti si rády hrají, a přitom se učí novým vědomostem. Ve vlastivědě je tato metoda ideální, stejně tak i z hlediska všestranného vyuţití, coţ je velmi praktické. Učitel musí správně vysvětlit postup kaţdé hry tak, aby tomu děti co nejvíce rozuměly, jen tak bude zaručen validní výsledek jejich práce. Během výuky vlastivědného a regionálního učiva jsou formou pracovních listů zjišťovány znalosti ţáků o učivu našeho regionu.
43
6 Náměty do výuky vlastivědy s důrazem na regionální prvky 6.1 Vycházky a exkurze 6.1.1
Exkurze v místní knihovně
Předmět: Vlastivěda, literární výchova Ročník: 4. Tematický celek: Lidé a čas Očekávaný výstup: Ţák: pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek Učivo: regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj Téma: Beseda nad dětskými knihami s regionálními pohádkami Návštěva místní knihovny Rozsah: 4 vyučovací hodiny – 1. hodina organizována ve třídě, 2 hodiny se počítají na přesun a návštěvu místní knihovny, poslední hodina bude věnována závěrečnému zhodnocení Mezipředmětové vztahy: český jazyk – znalosti z oblasti regionální literatury, vyprávění. Organizační forma výuky: vyučovací hodina, vycházka, beseda. Vyučovací metody: slovní – vyprávění, rozhovor, práce s pracovním listem. Pomůcky: pohádkové knihy s tematikou našeho regionu (viz Příloha 1, 2, 3, 4), psací potřeby, pracovní list, papírová krabice, pohádková kniha. 44
Výchovně vzdělávací cíl: rozvoj poznání regionální literatury (zejména pohádek), rozšíření slovní zásoby, identifikace s daným regionem, stát se případným členem knihovny, naučit se vyhledávat knihy v knihovně. Úvodní část (vyučovací hodina ve třídě): Děti sedí v kruhu. Uprostřed kruhu je postavená papírová krabice. V ní je uloţena kniha. Ptáme se dětí, co si myslí, ţe je uvnitř. Může to být poklad…Děti se pokouší poznat, co je uvnitř, aniţ by krabici otevřely – podle váhy, zvuku, který vydá obsah krabice po zahrkání. Nakonec jeden z ţáků otevře krabici. Vysvětlíme dětem, ţe nemusí jít vţdy o peníze nebo drahé věci, abychom hovořili o tom, ţe máme poklad. Pokladem jsou také věci, hodnoty, které jsou pro člověka důleţité. Mohou být knížky poklad? Proč? K čemu slouží knížky? Co by se stalo, kdyby lidé nevymysleli knížky? Co by se stalo, kdyby všechny knížky ze světa zmizely? Máte doma knížky? Které? Jmenuj příklady. Děti, čte vám doma někdo pohádky? Kterou knížku a kterou pohádku máte nejraději? A proč? Děti se pokusí kamarádům představit svoji nejoblíbenější kníţku. Zkusí popsat, o čem kniha je, proč ji má rád a co se mu na ní líbí. Vedeme ţáky k souvislému projevu. Kdo je spisovatel a co dělá? Znáš jméno nějakého spisovatele? Kdo je ilustrátor, co dělá? Znáš jméno nějakého ilustrátora? Znáš některé žánry (druhy knih)? Které místní pohádky znáš? Přečteme ukázku z knihy Bílý koníček – pověsti ze Slovácka107: Zbojník Ilčík. Při čtení děti sedí na koberci. Po přečtení si shrneme hlavní postavy a jejich charakterové vlastnosti. Čím jsou nám blízké, sympatické? Co nás v pohádce zaujalo? Kdo byl zbojník Ilčík? Byl hodný nebo zlý? Byl spravedlivý? Myslíš si, že udělal dobře, když dal ženě za vyučenou? Jak by ses zachoval ty, kdybys byl na místě zbojníka Ilčíka? Kdo tuto knihu ilustroval?
107
NOVÁKOVÁ, Z. Bílý koníček. Pověsti ze Slovácka. Brno: Blok, 1984. 22-24 s.
45
46
Před návštěvou knihovny ve vyučovací hodině uspořádáme tedy takovou besedu nad knihami, které by ţáci měli znát. Bude se jednat zejména o pohádky (viz Příloha č.1, 2, 3, 4), ale také o další literaturu, která přímo souvisí s naším regionem (vyzdvihneme pohádky, které se týkají města Dubňany)108. Následuje představení autorů, spisovatelů, kteří se pojí s hodonínským regionem, popř. městem. Jedná se o Jana Bártu, Bohumilu Dubňanskou, Bohumíra Fialu a Karla Kapouna (viz kapitola 4.5). Uvedeme jejich ukázky, při exkurzi v knihovně najdeme jejich publikace a přečteme si některé jejich významné básně. Kaţdý úryvek zhodnotíme, budeme si všímat citových proţitků, které v nás četba vyvolala. Hlavní část (2 vyučovací hodiny): Vycházka se bude týkat návštěvy místní knihovny. Naváţeme na předchozí besedu nad jednotlivými ukázkami. Formou rozhovoru sdělíme ţákům, jak se zachází s knihou. Návštěva knihovny: Knihovna se nachází v prostorách bývalé základní školy. Naše knihovna byla nedávno vybavena novým nábytkem a také počítači, kde si čtenáři mohou vyhledávat informace nejen o knihách v knihovně, ale také se mohou připojit na internet, coţ je pro děti velmi lákavé. Návštěvu knihovny je nutné si předem domluvit s paní knihovnicí. Bylo by dobré, aby nás paní knihovnice provedla jednotlivými odděleními a vysvětlila dětem, jak knihy hledáme, kam je ukládáme, jak fungují výpůjčky, co všechno si lze v knihovně půjčit, zda pořádá knihovna nějaké akce pro děti, apod. Paní knihovnice děti seznámí s historií knih a technologií výroby. Děti budou mít za úkol pozorovat proces půjčování knih v knihovně, uspořádání knihovny, členění podle druhů literatury a dále podle začátečního písmene jména autora knihy. Dále budou muset vyhledat knihy, které se týkají našeho regionu, včetně knih, se kterými pracovaly v předchozí vyučovací hodině. Ţáci si vyzkouší, jak se knihy vyhledávají v katalogu dané knihovny, stejně tak se seznámí s elektronickou formou půjčování knih.
108
Viz Příloha č. 1, 2, 3, 4. NOVÁKOVÁ, Z. Bílý koníček. Pověsti ze Slovácka. Brno: Blok, 1984. 22-24 s. KOLEKTIV AUTORŮ. Kyjovsko v bájích a pověstech. Brno: Firma Šimek, 1991. 18-21 s. ŢARDECKÝ, J. Slovácké pověsti. Třebíč: Arca JiMfa, 1998. 31 s.
47
Závěr (4. vyučovací hodina): V následující vyučovací hodině shrneme všechna fakta, která jsme se dozvěděli díky výkladu paní knihovnice. Zopakujeme si zásady slušného zacházení s knihami (vypůjčenou knihu si čteme u stolečku, v pořádku ji vrátíme). Rozdáme dětem pracovní listy. Jedná se v podstatě o zpětnou vazbu; uvidíme, kolik informací si ţáci zapamatovali, co je oslovilo, apod. Pracovní list 1. V které části města se nachází knihovna?
2. Co všechno si můţeme v knihovně vypůjčit?
3. Jak se můţeš stát členem knihovny?
4. Víš, kolik má knihovna členů a zhruba kolik se zde nachází knih?
5. Jsou zde i nějaké staré knihy?
6. Která kniha tě při prohlídce knihovny nejvíce zaujala a proč?
7. Byla některá kniha zfilmována? Která?
8. Které akce pro děti pořádá místní knihovna?
9. Vyjmenuj názvy alespoň dvou knih, které se týkají našeho regionu (popřípadě města). 48
6.1.2
Vycházka na téma Poznej dubňanské památky
Předmět: Vlastivěda Ročník: 4. Tematický celek: Lidé a čas, Místo kde ţijeme, Lidé kolem nás Očekávaný výstup: Ţák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo pojmenuje kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost, srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy zdůvodní základní význam nemovitých i movitých kulturních památek určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map pouţívá peníze v běţných situacích Učivo: regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, průběh lidského ţivota, domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky
49
vlastnictví – hmotný a nehmotný majetek; peníze kultura – podoby a projevy kultury. Téma: Vycházka s poznáváním památek v Dubňanech Jarmark ve třídě Rozsah: 5 vyučovacích hodin – 1. hodina organizována ve třídě, 3 vyučovací hodiny – vycházka, poslední hodina bude věnována jarmarku a závěrečnému zhodnocení Mezipředmětové vztahy: matematika – manipulace s groši, určování měřítka na plánu města, počítání příkladů; český jazyk – pověsti o památkách (určení základní skladební dvojice, slohové cvičení), úkoly na stanovištích; výtvarná výchova, tělesná výchova. Organizační forma výuky: vyučovací hodina, vycházka. Vyučovací metody: slovní – vyprávění, rozhovor, vysvětlení; praktické – pozorování; demonstrační – papírová listina, plán města, plán trasy. Pomůcky: kompas, plán města, plán trasy, papírová listina, výrobky na jarmark ve třídě, pastelky, fixy, papíry. Výchovně vzdělávací cíl: rozvoj poznání minulosti města Dubňany prostřednictvím památek, orientace na mapě, orientace v terénu, rozvoj kognitivních vlastností (realizace vlastního plánu stezky), identifikace s daným regionem (náš původ, naše kořeny, minulost města), vzájemná kooperace mezi školou, rodiči a městem. Úvodní část (1. hodina organizovaná ve třídě): S dětmi nejdříve prostudujeme plán města Dubňany. Naučíme je, jak poznávat pomocí vysvětlivek legendu, jak se orientovat v měřítku plánu města. Jednotlivé památky (viz kapitola 4.6) si v plánu znázorníme a děti si zhotoví vlastní plán stezky. Ke kaţdé památce budou vytvořeny vysvětlivky. Učitel si pro ţáky vytvoří ohněm opáleného papíru listiny, na nichţ bude pečeť, to proto, aby dětem listina připomínala dobu minulou. Na svinuté listině budou napsány pověsti o památkách. Kaţdou listinu umístí učitel den předen do láhve a láhev dá k památce. Je třeba, aby měl vedoucí trasu prošlou, je důleţité vědět, kolik času výlet zabere. Cílem této vycházky je ukázat ţákům místa, kolem kterých denně chodí, ale moţná si jich vůbec nevšímají, protoţe neznají jejich minulost.
50
Trasa vycházky
Hlavní část (3 vyučovací hodiny mimo školu): Kdyţ se přijde k památce, která bude současně i stanovištěm, učitel vybídne ţáky, aby se pokusili nalézt láhev s listinou. Poté ji dětem přečte. Na jednotlivých stanovištích musí děti plnit úkoly učitele. Úkoly jsou napsány u památek. Za splnění úkolu dostanou groše. Stanoviště č.1 – Napiš co nejrychleji slova: čtyřslabičná, tříslabičná, dvouslabičná,… Stanoviště č. 2 – Vypočítej tyto příklady: 85-12, 58-22, 45.3, 58.2, 76+66, 67+73, … Stanoviště č. 3 – „Hádej, kdo jsem" - učitel popisuje nějaké zvíře, věc či osobu. Děti mají za úkol co nejrychleji uhodnout, o co se jedná. Stanoviště č. 4 – Pokus se nakreslit náš kostel. Stanoviště č. 5 – po výkladu učitele budou následovat otázky na téma: Pověst, která se váţe k tomuto kříţi: např. Jak se kříž jmenuje? Kdy byl postaven? Co se tehdy stalo, proč byl postaven? Víte, v které části města se nacházíme? Stanoviště č. 6 – jakmile se vydáme od 5. stanoviště k 6. stanovišti, děti budou upozorněny, aby sledovaly rostliny, stromy a ţivočichy, které cestou potkáme. U 6. stanoviště kaţdý ţák zaznamená to, co vysledoval, na papír. Čas, po který budou děti psát, bude limitován 4 minutami. Kdo bude mít nejvíce správných jevů, získává groše. Stanoviště č. 7 – Sledujte a zapisujte názvy ulic, po kterých jdeme. Stanoviště č. 8 – hra: Na spící princeznu (honěná) – jedno dítě honí – je zlá čarodějnice – a kdyţ se někoho dotkne, stane se z něj Šípková Růţenka, a ten, tak jak zrovna byl, usne. Pokud bude chtít Růţenku někdo zachránit, musí ji pohladit po tváři, tím ji vysvobodí a Růţenka je zpět ve hře. Groše vyhraje ten, kdo zachránil nejvíce Šípkových Růţenek. 51
Stanoviště č. 9 – Zkus vymyslet příběh, který se vztahuje k této legendě. Stanoviště č. 10 – Vypočítej stáří této památky. Jak stará byla předchozí památka? Stanoviště č. 11 – Jelikoţ se tato památka nachází v části obce zvané Jarohněvice, povíme dětem stručně historii Jarohněvic (viz kap. 4.2.1 – o hornictví). V této lokalitě se nachází také výjimečné druhy rostlin a ţivočichů. Které druhy rostlin a živočichů zde můžeme najít? Které druhy ryb se nachází v rybníku? Která říčka se vlévá do Jarohněvického rybníka? Stanoviště č. 12 – zahrajeme si scénku, která souvisí s pověstí vztahující se k této Dubňanské památce. Stanoviště č. 13 – u prastarého dubu: Kolik let má tento dub? - asi 600 let Cesta do minulosti – kdysi dávno se vyrývaly do skal, stromů a do zdí různé symboly, které znázorňovaly písmo nebo situaci v tehdejší době. Zkus vytvořit nějaké písmo nebo symboly, které by patřily do tehdejší doby. Stanoviště č. 14 – Napiš co nejvíce památek, u kterých jsme dnes byli? Zapamatoval sis všechny? Závěr – jarmark ve škole (závěrečná vyučovací hodina) Jakmile se s dětmi vrátíme do školy, bude se s groši obchodovat. Učitel připraví ve třídě „jarmark―. Bude zde několik stolků, kde si budou děti moci zakoupit určité výrobky, které se v Dubňanech vyrábí (například keramický ručně malovaný dţbánek, hroznové víno, láhev s vínem, pletený koš, truhlářské výrobky, květinovou výzdobu, pečivo z vyhlášené pekárny, habánská fajáns, trička s potiskem…atd.). Cílem je, aby si ţáci uvědomili, co se v Dubňanech vyrábí a kde to mohou najít. Předpokládá se, ţe při přípravě jarmarku budou spolupracovat jednotlivé firmy z Dubňan, a zejména také škola při nákupu darů za symbolickou cenu. Bylo by dobré, kdyby došlo i ke spolupráci ze strany rodičů.
6.1.3
Exkurze do nalezišť nerostných surovin v regionu Hodonín
Předmět: Vlastivěda Ročník: 4. Tematický celek: Lidé a čas, Místo kde ţijeme, Lidé kolem nás 52
Očekávaný výstup: Ţák: vyznačí cestu na určené místo rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost uplatňuje elementární poznatky o činnostech člověka, o lidské společnosti a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost, srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, hospodářství, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města). Učivo: současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, průběh lidského ţivota, okolní krajina (místní oblast, region) – vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, základní globální problémy – globální problémy přírodního prostředí. Téma: Exkurze do lignitových dolů na Hodonínsku Rozsah: 5 vyučovacích hodin Mezipředmětové vztahy: Organizační forma výuky: vyučovací hodina, exkurze, skupinová práce. Vyučovací metody: slovní – rozhovor, vysvětlení, popis; praktické – pozorování; demonstrační – ukázky obrázků lignitu. Pomůcky: obrázky lignitu, lignitových dolů Výchovně vzdělávací cíl: poznávání minulosti města Dubňany/popř. Mikulčice, seznámit ţáky s nerostným bohatstvím, které se v našem regionu nachází, a také s formami těţby, lokalitami a s případnými ţivotními problémy, které těţba nerostů přináší, identifikace s daným regionem, ověřit si znalosti, které ţáci získali při exkurzi –
53
skupinová práce, umět interpretovat výsledky své práce před celým kolektivem, vyjadřovat se srozumitelně, stručně, věcně, naučit se vzájemné spolupráci, řešit problém v klidu a bez emocí, umět si rozdělit práci v kolektivu tak, aby splnili daný úkol ve vymezeném čase, snaţit se řešení problému co nejlépe porozumět. Exkurzi zařadíme uprostřed tematického celku, neboť pomůţe k doplnění poznatků a k jejich konkretizaci. Úvodní část: Motivace: učitel přinese ţákům ukázat vzorek lignitu (alespoň na obrázku). Dále představíme na obrázcích dětem moţnosti těţby.
Zdroj: www.regiony24.cz
109
Ţáky nejdříve seznámíme s lokalitou, ve které se lignitové doly nachází. Dále s historií, druhem činnosti a současným stavem těţby lignitu: Jihomoravská lignitová pánev o celkové rozloze 320 km2 se dělí na Kyjovskou a Dubňanskou sloj. Lignitová sloj má mocnost cca 4 m a je uloţena od 0 do 260 m pod povrchem110. Dubňanská sloj má dlouholetou historii (viz kapitola 4.2.1). Druh činnosti: Hlubinná těţba lignitu Z počátku raţba štol a šachtic, později dobývání sloje Vytěţený lignit se pouţíval k otopu domácností, v místních sklárnách, cukrovarech, cihelnách a postupem času k výrobě energie v tepelné elektrárně Hodonín. Další nerostné bohatství, které se v našich přírodních podmínkách nachází: 109 110
Regiony24.cz. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.regiony24.cz>. Srov. Diamo. Státní podnik Stráž pod Ralskem. [online]. [cit. 13.11.2010]. Dostupné na: .
54
loţiska ropy: Dolní Bojanovice, Luţice, Lanţhot, Poddvorov. loţiska zemního plynu: Břeclav, Dolní Bojanovice, Luţice, Lanţhot, Podivín, Velké Bílovice. podzemní zásobníky zemního plynu: Dolní Bojanovice, Josefov, Luţice.
Firmy Moravské naftové doly111 – těţí asi 300 000 tun ropy ročně (téměř veškerá těţba na území ČR) a 100 milionů m3 zemního plynu (skoro polovina těţby na území ČR). Česká naftařská společnost112 – loţisko Charvátská Nová Ves, ropa se těţí od roku 2003 (asi 14 000 tun ropy ročně), chystá se těţba zemního plynu. Hlavní část: Učitel musí znát dopředu obsah exkurze. Je nutné, aby si s danou firmou (prostřednictvím jejich zaměstnanců) domluvil, zda je moţné exkurzi absolvovat. Pokud ano, měla by se dostatečně přizpůsobit věku ţáků. Exkurze, které jsou v současnosti realizovatelné: v dole 1. máj v Dubňanech a v dole Mír v Mikulčicích (jediné místo, kde se dodnes těţí lignit). Organizace: Prvním úkolem bude zjistit čas odjezdu vlaku/autobusu, kterým se dostaneme do Mikulčic. Před odchodem na vlakové nádraţí si připomeneme zásady bezpečnosti a pravidla slušného chování. Po příjezdu do Mikulčic seznámíme ţáky s místy, která jsou pro ně z bezpečnostních důvodů vhodná. Ţáci budou mít za úkol všímat si krajiny, která byla vlivem těţby lignitu zdevastována. Za závěr exkurze se budeme těmito problémy zabývat. Závěr: V nadcházející
vyučovací
hodině
budeme
s dětmi
vést
rozhovor
na
téma
Environmentální problémy spojené s těţbou lignitu a způsoby řešení. Cílem je, aby děti získaly náhled na moţná úskalí plynoucí z těţby lignitu, a aby si tudíţ uvědomily nebezpečí vyuţívání omezených zdrojů paliva.
111 112
Doporučení na: www.mnd.cz. Doporučení na: www.cnsoil.cz.
55
V případě zlikvidovaných a uzavřených dolů se podzemí musí zatápět. Podzemí a hlavní důlní díla jsou likvidována s ohledem na nutnost zajištění stability povrchu113. Mezi moţná nebezpečí těţby lignitu patří: poddolování – propady, poklesy půdy, z toho vyplývá porušená stabilita (únosnost území), důlní vody – moţnost výskytu silně mineralizovaných důlních vod (pokud se objeví, musí být vypouštěny). odkaliště – je místo pro trvalé uloţení sypkých odpadů po těţbě uhlí. Jedná se o vodní plochu, kde se dobře usazují chemické látky. Odkaliště mohou mít neblahý vliv na okolní ţivotní prostředí, a to zejména pokud se znečistí okolní povrchové vody. Nebezpečná je i prašnost z odkaliště a jeho vysušených částí. Vítr můţe unášet prachové částice s navázanými nebezpečnými látkami na značné vzdálenosti. Prach můţe mít negativní vliv na zdraví obyvatel bydlících v blízkosti odkaliště.
odvaly (haldy) – vytváří člověk v blízkosti dolů, lomů, odklizů a jam.
Tvoří je nevyuţitelné hmoty, které vznikly při těţbě uhlí, nerostů, rud apod. Tento materiál je při těţbě nerostných surovin nazýván hlušinou. Odvaly hrozí rizikem kontaminace podzemních i povrchových vod. Skupinová práce ţáci budou seznámeni s cílem vyučovací hodiny – opakování, shrnutí poznatků z právě uskutečněné exkurze (viz Pracovní list č. 5). Rozdělíme třídu na 3 skupiny (dle počtu ţáků) a kaţdé skupině dáme témata, která souvisí s nebezpečím při těţbě lignitu (viz výše zmíněné moţnosti) Ţáci mají v daném čase navrhnout moţnosti řešení (zhruba 8 minut). V další části si shrneme poznatky, na které přišly všechny tři skupiny, a dáme ţákům opět prostor ve skupinách prodiskutovat návrhy ostatních, vyloučit moţnosti, které nejsou realizovatelné a shodnout se na řešení globálních problémů týkajících se těţby lignitu (zhruba 5 minut). Na závěr zvolí jednoho ţáka v kaţdé skupině, který bude interpretovat výsledky celé skupiny. Nakonec budou ţákům rozdány pracovní listy (Pracovní list č. 5).
113
Diamo. Státní podnik Stráž pod Ralskem. [online]. [cit. 13.11.2010]. Dostupné na: .
56
6.2 Soubor pracovních listů 6.2.1
Pracovní list č. 1
1. Zakresli přibliţnou polohu vašeho města do obrysové mapy České republiky.
2. Podle vlastivědné mapy ČR urči, kde leţí vaše město: a) na mapě ČR podle světových stran b) ve kterém kraji 3. Popiš polohu vašeho města z hlediska přírodních podmínek (např. hory, níţiny, údolí, řeky, jezera, rybníky, lesy, apod.)
4. Uvaţuj nad tím, co je významné pro vaše město z hlediska polohy (např. hraniční přechod, dálnice, významná továrna, důleţitý dopravní tah, apod.)
5. Podtrhni červeně názvy veřejných budov a zařízení, která jsou ve vašem městě: radnice, koupaliště, zdravotní středisko, nemocnice, lékárna, základní škola, mateřská škola, pošta, soud, obchodní dům, muzeum, knihovna, policie, pracovní úřad, univerzita, hasičská zbrojnice, nádraţí, městský úřad, kostel, hřbitov, kulturní dům, banka. Napiš jiná zařízení či budovy, která zde nejsou uvedena a přitom existují ve vašem městě.
57
6. Naší krajinou protéká ………………… . Teče od …………………. (doplň světovou stranu). Odvádí vodu do …………………… . Rybníky v našem městě se nazývají ……………………………………………………………………… . Nedaleko našeho města leţí město/obec …………………………….. . 7. Největší řekou našeho regionu je řeka Morava. Jelikoţ protéká rovinami, má malý spád, v korytě se usazuje štěrk, písek a kal. Podél řeky se vytvoří z těchto nánosů ……………… (správná odpověď: niva). Zakresli nivu do obrázku.
8. V naší krajině se nachází luţní lesy. Napiš, kde je můţeme nalézt, a proč luţní lesy vznikají. 9. Luţní les je plný rozmanitých druhů rostlin a ţivočichů. Jedná se o ekosystém, který se nejvíce podobá tropickému pralesu a přitom se vyskytuje u nás. Vyhledej v atlase ţivočichy a rostliny, které se vyskytují v našem nejbliţším luţním lese, a vypiš je.
58
6.2.2
Pracovní list č. 2
1. Kolik má vaše město přibliţně obyvatel? 2. Které části vašeho města znáš? 3. Vyhledej a vypiš alespoň 5 názvů ulic vašeho města. 4. Jak se jmenuje starosta města? 5. Kdo rozhoduje o společných záleţitostech ve vašem městě? 6. Uveď příklady záleţitostí, o kterých rozhoduje starosta. 7. Zakrouţkuj správnou odpověď Ve volbách lidé volí: a) své zástupce (zastupitele), kteří pak rozhodují ve městě o důleţitých záleţitostech, b) ředitele školy, c) královnu krásy. Při hlasování rozhoduje: a) rozhodnutí většiny, b) rozhodnutí menšiny, c) názor starosty. Město nevydává finanční prostředky: a) na zajištění veřejného osvětlení, b) na údrţbu a provoz městských budov, c) na výlet zaměstnanců městského úřadu. 8. Které zařízení podle tvého mínění ve vašem městě nejvíce chybí?
59
6.2.3
Pracovní list č. 3
1. Prohlédni si internetové stránky města Dubňany: http://www.mesto-dubnany.cz/ 2. Načrtni trasu ze školy na městský úřad. Podél trasy vyznač orientační body, linie a plochy, které jsou nějakým způsobem významné. 3. Vyřeš tajenku: 1. přístroj
k určování
světových
stran 2. znázornění
povrchu
Země
do roviny 3. dopravní prostředek ve velkých městech 4. historický objekt ve městě 5. asfaltová cesta 6. den v týdnu 7. hlava našeho státu
TAJENKA: ………………………….. Vysvětli vlastními slovy, co to je: ………………………………………………….
60
6.2.4
Pracovní list č. 4
Orientace v jízdních řádech 1. Zjisti z jízdního řádu autobusů:
a) V kolik hodin odpoledne jede spoj např. z Ratíškovic do Dubňan b) Kolik je to kilometrů? c) Kolik spojů na lince Hodonín – Kyjov jede v neděli? 2. Zvol si jakékoliv větší město vzdálené alespoň 50 km od tvého bydliště (vzdálenost odhadni z vlastivědné mapy). Zjisti, jakým způsobem bys tam mohl cestovat veřejnou dopravou. Můţeš pracovat s internetovým jízdním řádem: www.idos.cz Zjištěné informace si zapisuj: Budu cestovat z ……………………… do ……………………………… . 61
Kterým dopravním prostředkem budu cestovat? …………………………….. . Den (datum), pro který vyhledám informace: ………………………………. . Cesta do zvoleného města: odjezd z …………………….. v ………………………….. , příjezd do …………………… v ………………………….. , Je nutné přesedat? ………………………………………… . Cesta ze zvoleného města zpět domů (tentýţ den): odjezd z …………………….. v ………………………….. , příjezd do …………………… v ………………………….. , Je nutné přesedat? ………………………………………… .
62
Pracovní list č. 5 1. Napiš, jak se jmenovalo město, které jsme navštívili.
2. Co bylo v tomto městě zajímavého, proč jsme jej navštívili?
3. Vzpomeň si na město, ve kterém jsme přestupovali na autobus? Projíţděli jsme také několika obcemi. Víš kterými?
4. Znáš i jiná moravská města nebo obce, kde se těţí lignit?
5. K čemu se lignit pouţívá? Uveď alespoň 2 příklady.
6. Jaká jsou nebezpečí těţby lignitu? Vzpomeneš si na několik z nich?
7. Co se ti nejvíc líbilo při exkurzi v dole Mír/ 1. máj?
63
6.3 Didaktické hry 6.3.1
Ţivé město
Vzdělávací cíl: získání vědomostí o poloze památek a městských objektů v našem městě Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme Očekávaný výstup: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo, rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o sídlištích lidí na plánu města Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště škola – prostředí školy, okolí školy, bezpečná cesta do školy obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, význačné budovy, dopravní síť Klíčové
kompetence:
kompetence
sociální
a
personální,
kompetence
komunikativní, kompetence občanské, kompetence pracovní Mezipředmětové vztahy: matematika – geometrie Výuková fáze: fixace, motivace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení, motivační rozhovor, demonstrační – plán města. Pomůcky a materiál: plán města, lepicí páska, nůţky, karty s názvy veřejných budov a důleţitých památek. Popis průběhu hry Motivace: Představte si, ţe naše město oţije. Najednou uvidíte školu, městský úřad, kostel nebo koupaliště na vlastní oči, a přitom můţeme být tady ve třídě. Nikam nemusíte chodit. Přitom budete vědět, kde se daná místa nachází, a kdybyste třeba potkali člověka, který by chtěl poradit, kde se nachází socha sv. Urbana, budete to přesně vědět. Aktivita: Rozdělíme ţáky do dvou skupin. Pro kaţdou skupinu budeme mít připravené stejné kartičky. Na zemi si vytvoříme pomocí provázku obrysový tvar 64
našeho města. Provázek na několika místech přilepíme k podlaze. Kaţdý ţák bude představovat jeden pojem a postaví se co nejpřesněji na dané místo. Můţe pracovat s pomocí plánu města. 6.3.2
Co je to?
Vzdělávací cíl: zábavné opakování a prohlubování učiva. Tematický celek: Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu. Učivo: kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové
kompetence:
kompetence
sociální
a
personální,
kompetence
komunikativní, kompetence k řešení problémů. Mezipředmětové vztahy: literární výchova, hudební výchova, výtvarná výchova. Výuková fáze: fixace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení. Pomůcky a materiál: tabule, křída. Popis průběhu hry Aktivita: Hra je obdobou známé televizní soutěţe. Učitel napíše na zadní stranu tabule název věci. Ţáci mohou být rozděleni na chlapce a dívky, nebo na řady. Ţáci kladou otázky, na které učitel odpovídá dle skutečnosti ANO-NE. Úkolem ţáků je zjistit co nejmenším počtem otázek, o jakou věc, osobnost, památku, apod. jde. Pokud ţáci odhalí, o koho nebo o co šlo, učitel otočí tabuli a ukáţe, ţe šlo skutečně o danou věc, osobnost.
Např. Zjišťujeme významnou osobnost Dubňan.
Je to žena? NE
Je to muž? ANO
Proslavil se sochařstvím? NE
Byl známý díky svým básním? NE
Byl boxer? NE
Byl hudební skladatel? ANO
Jmenoval se Ludvík Podéšť? ANO 65
6.3.3
Pravda nebo leţ
Vzdělávací cíl: zábavné shrnutí učiva, procvičování učiva, aktivizace ţáků, výuka v pohybu, kompetence k řešení problémů. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, škola – prostředí školy, okolí školy, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální a personální. Mezipředmětové vztahy: literární výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, přírodověda.
66
Výuková fáze: fixace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení. Pomůcky a materiál: tabule, křída. Popis průběhu hry Aktivita: Střed tabule je rozdělen na dvě části, na jedné je napsáno PRAVDA a na druhé LEŢ. Ţáci se rozdělí do dvou skupin a sednou si na koberec zády k sobě (např. vţdy chlapec a děvče). Učitel rozdá ţákům čísla, která si musí zapamatovat.
Pak učitel řekne nějaký výrok z probrané látky. Například: V Hodoníně se narodil T.G.M. Hodonínem protéká řeka Kyjovka. Dubňanský kroj patří do skupiny kyjovských krojů. Verbuňk jako typický slovácký tanec je zařazený organizací UNESCO do nemateriálního dědictví lidstva. Důleţitou památkou města Dubňany je obecní úřad. Apod. Po vyřčeném výroku následuje pauza, všichni ţáci se zamyslí. Učitel řekne číslo např. 5. Oba ţáci, kteří jsou zády k sobě, vystartují a dotknou se na tabuli Pravdy nebo Lţi, podle toho, zda byl výrok pravdivý nebo lţivý. Druţstvo, jehoţ člen se rychleji a správně dotkl tabule, získává bod. 6.3.4
Na ťukanou
Vzdělávací cíl: procvičení a zopakování probraného učiva, koncentrace ţáků. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury,
67
rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, škola – prostředí školy, okolí školy, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové
kompetence:
kompetence
sociální
a
personální,
kompetence
komunikativní, kompetence občanské, kompetence k řešení problému. Mezipředmětové vztahy: literární výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, přírodověda. Výuková fáze: fixace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení, motivační rozhovor Pomůcky a materiál: kartičky s obrázky nebo názvy z okruhu probírané látky. Popis průběhu hry Aktivita: Ţáci mohou hrát ve skupinách nebo všichni dohromady (záleţí na počtu ţáků). Ţáci stojí s rukama za zády kolem stolu, na který učitel poloţí obrázky (termíny, osobnosti, památky, významné události, kroje, znaky měst, rostliny, ţivočichové, apod.). Učitel pak vysloví jeden termín. Ţáci se musí rychle zorientovat a ťuknout rukou na kartu s příslušným obrázkem (názvem, termínem). Kdo ťukne rukou na kartičku, dostává ji. Kdo má nejvíce kartiček, je vítězem. Pokud se stane, ţe na danou kartu ťukne více ţáků, nevadí. Vţdy se totiţ pozná, kdo byl první. Je to ten ţák, který má ruku úplně vespod.
68
6.3.5
Rys ostrovid
Vzdělávací cíl: opakování libovolného učiva, koncentrace, rozvoj paměti. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, škola – prostředí školy, okolí školy, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky – lidé a obory zkoumající minulost, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální, kompetence k řešení problému. Mezipředmětové vztahy: literární výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, přírodověda. Výuková fáze: fixace, motivace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení.
69
Pomůcky a materiál: můţeme pouţít kartičky z předchozí hry (viz výše), magnety. Popis průběhu hry Aktivita: Učitel připevní na zadní část tabule magnetkami obrázky z oblasti probíraného učiva. Např. 15 – 20 obrázků. Ţáci se snaţí zapamatovat všechny obrázky. Učitel vybídne ţáky, aby se otočili, mezitím jeden obrázek sundá a schová. Na znamení „teď― se všichni otočí a ţák, který jako první zvolá název kartičky, kterou učitel sundal, má bod. Body se sčítají, ţáci mohou dostat odměnu.
6.3.6
Tajné písmo – šifry
Vzdělávací cíl: netradiční seznámení s tím, čeho se bude týkat výuka, rozvoj kognitivních schopností. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, 70
minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální, kompetence k řešení problému, kompetence pracovní, kompetence k učení. Mezipředmětové vztahy: český jazyk, matematika. Výuková fáze: motivace Vyučovací metody: slovní – vysvětlení, motivační rozhovor, demonstrační – ukázka šifry. Pomůcky a materiál: šifra, text. Popis průběhu hry Motivace: Tajemné písmo se v minulosti hodně vyuţívalo. Například akademik Bedřich Hrozný luští hieroglyfy, mnozí archeologové objevili tajnou zprávu zapsanou neznámým písmem, stejně tak Cyril a Metoděj přinesli nové písmo. I my dnes zkusíme rozluštit záhadný text, který je ukrytý pod šiframi nebo hieroglyfy. Tak objevíme odpověď na otázku, o čem se dnes budeme učit. Aktivita: Ţáci se seznámí se způsobem šifrování. Pak jim vzor schováme nebo smaţeme. Učitel následně nadiktuje krátký vzkaz a děti je musí převést do našeho jazyka. Moţno propojit s matematikou (např. šifry se sčítáním zlomků). Příklad: A B C DE
F G H I J
KL M N O
P R ST U
VW X Y Z
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1
2
3
5
4
5
Slovo REGION zašifrujeme takto: R E G I O N 2 5 2 4 5 4
čísla na 2. řádku
4 1 2 2 3 3
čísla na 3. řádku
6.3.7
Na vetřelce – co sem nepatří?
Vzdělávací cíl: opakování probírané látky, třídění pojmů, hledání souvislostí, aktivizace, kompetence k řešení problémů. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas 71
Očekávaný výstup: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského ţivota, státní svátky a významné dny, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence občanské. Mezipředmětové vztahy: přírodověda. Výuková fáze: aplikace, diagnostika. Vyučovací metody: slovní – vysvětlení, demonstrační – ukázka řady slov či slovních spojení, práce s textem. Pomůcky a materiál: tabule nebo pracovní list, kde jsou napsány pojmy.
72
Popis průběhu hry Aktivita: Učitel si připraví pracovní listy s řadou slov, z nichţ jedno slovo sem nepatří. Ţáci musí najít dané slovo a zdůvodnit, proč tam nepatří. Příklady slov spojené s tematikou region: 1. Mutěnice, Dubňany, Břeclav, Hodonín, Ratíškovice. 2. Vinná réva, brambory, meruňky, citrony, obilí. 3. Lužní lesy, niva, doubrava, váté písky, pahorkatina. 4. Šála, holínky, rukávce, kordulka, čižmy.
6.3.8
Fakta X
Vzdělávací cíl: ujasnění souvislostí k danému učivu, opakování učiva, brainstorming, aktivizace. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, 73
současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského ţivota, státní svátky a významné dny, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence občanské. Mezipředmětové vztahy: český jazyk. Výuková fáze: fixace, aplikace, diagnostika. Vyučovací metody: slovní – vysvětlení. Pomůcky a materiál: stopky, tuţka, papír. Popis průběhu hry Aktivita: Děti jsou rozděleny do dvou skupin. Hra aktivuje znalosti dětí o daném regionu. Stopneme přesně limit a necháme ţáky psát co nejvíce faktů o daném regionu. Stačí psát jednoslovné pojmy, ne věty, tím se ţáci zbytečně zdrţují. Po skončení limitu necháme ţáky mluvit, vysvětlí, co si napsali a proč to napsali. Kdo má nejvíce bodů, je vítězem. 6.3.9
Bingo
Vzdělávací cíl: zopakování a upevnění významu pojmů a termínů. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy,
74
okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, současnost a minulost v našem ţivotě – proměny způsobu ţivota, bydlení, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence sociální, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence občanské. Mezipředmětové vztahy: matematika. Výuková fáze: fixace, aplikace, diagnostika. Vyučovací metody: slovní – vysvětlení a popis, demonstrační – ukázka tiketu a postupu při hře. Pomůcky a materiál: pojmy a termíny na kartičkách, které chceme zopakovat a upevnit, tiket s 9 kolonkami (tabulka 3x3 kolonky). Popis průběhu hry Aktivita: Učitel si připraví sadu karet s pojmy, které potřebuje zopakovat. Dané pojmy se budou vztahovat k tématu region. Kaţdý ţák si načrtne na papír 3x3 políčka, dohromady tedy 9 políček. Učitel přečte postupně všechny pojmy a kaţdý ţák si do svého tiketu zapíše jen ta slova, kterým rozumí, která by dokázal vysvětlit. Např. čte-li učitel slova Doubrava, niva, luţní les, Bohumila Dubňanská, průmysl v Dubňanech, zemědělství v Dubňanech, řeka Morava, folklór, historie Dubňan, apod., pak si ţák zapíše do různých okýnek svého tiketu právě ta slova, která zná a která je schopen vysvětlit. Pak učitel dá karty do osudí, zamíchá je. Nejdříve řekne, ţe se bude hádat první okýnko vlevo (v tiketu) – např. v tomto okýnku má ţák napsané slovo „folklór―. Kdo se přihlásí rychleji a přitom má právě tento pojem v daném okýnku, škrtá si jej a zodpovídá na tento dotaz. Pokud odpoví správně, má jeden bod. Stejně tak ostatní ţáci, kteří mají ve svém tiketu slovo folklór, si slovo škrtají.
75
Šanci vyhrát má ten, kdo bude mít BINGO (zakřičí bingo), tzn. celý vyškrtaný tiket, a také ten ţák, který bude mít nejvíce zodpovězených pojmů. Vylosované kartičky si učitel dává bokem, aby si mohl na závěr provést kontrolu u ţáka, který vyhrál. Hru Bingo je vhodné zařadit před písemkou nebo jako závěrečné opakování. 6.3.10 Přemýšlej a zapamatuj si! Vzdělávací cíl: procvičování a zopakování probraného učiva. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní. Mezipředmětové vztahy: přírodověda. Výuková fáze: fixace, aplikace, diagnostika.
76
Vyučovací metody: slovní – vysvětlení a popis, demonstrační – ukázka tiketu a postupu při hře. Pomůcky a materiál: lístečky s otázkami a odpověďmi z probírané látky – téma region. Popis průběhu hry Aktivita: Kartičky si poloţí skupina ţáků před sebe na lavici tak, aby tvořily komínek. První z ţáků si vezme vrchní kartičku z komínku. Řekne nahlas otázku (např. Kde se v současnosti těţí v hodonínském regionu lignit? Jak se jmenuje řeka, která protéká městem Hodonín?) a odpoví pokud moţno správně. Jestliţe odpoví správně, otočí kartu a přečte správnou odpověď (Lignit se těţí v Mikulčicích. Řeka se jmenuje Morava.), kartu si nechá u sebe. Pokud neodpoví správně, přečte správnou odpověď a zaloţí kartu dospod komínku a bod nezískává. Problémové otázky se tak mohou procvičit několikrát, aţ si ţáci zapamatují správné řešení. Po vyčerpání všech karet si ţáci spočítají své body114. 6.3.11 Vlastivědný expert Vzdělávací cíl: procvičování učiva o regionu, kooperace mezi spoluţáky, rozvoj analýzy a syntézy, rozvoj paměti, aktivní výuka v pohybu. Tematický celek: Místo, v němţ ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas Očekávaný výstup: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě), vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije, Učivo: domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy,
114
Srov. KOTEN, T. Škola? V pohodě!. Most: nakladatelství Hněvín, 2006.
77
okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a ţivočichů, vliv krajiny na ţivot lidí, působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany, region – surovinové zdroje, výroba, sluţby a obchod, kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, regionální památky, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence pracovní. Mezipředmětové vztahy: český jazyk – práce s textem (slovní druhy, základní skladební dvojice). Výuková fáze: fixace, aplikace. Vyučovací metody: slovní – vysvětlení a popis, opakovací rozhovor. Pomůcky a materiál: text s prázdnými políčky (pro dvojici ţáků), slova na doplnění textu, tuţka, prouţky izolepy. Popis průběhu hry Aktivita: Ţáci dostanou odborný text daného tématu (viz Příloha č. 5). Je-li text pro ţáky daného ročníku příliš dlouhý, můţeme jej rozdělit na polovinu. Učitel si o přestávce připraví na chodbu kartičky se slovy, která chybí v textu. Slova jsou připevněna na chodbě v různých vzdálenostech a na přeskáčku. Ţáci jsou rozlosováni do dvojic. Jeden bude zapisovač a druhý běhač. Kaţdá dvojice dostane okopírovaný text. Na povel vystartují ţáci na chodbu a pátrají po vynechaných slovech. Jakmile si zapamatují určitý počet slov, vracejí se do třídy za zapisovačem a nadiktují mu slova. Nesmí to nikdo slyšet, je nutné šeptat. Zapisovač se snaţí doplnit slova do textu. Hra končí, jakmile běhač nadiktoval všechna slova a písař řekne „dost―. Následuje kontrola textu a vysvětlení případných nejasností. Text můţeme rozebrat po jazykové stránce. Například můţeme určovat druhy slov ve větách. Nebo můţeme podtrhovat základní skladební dvojice.
78
Závěr Od doby, kdy vstoupil v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, má učitel vlastivědy o dost větší prostor pro vlastní tvořivost a kreativitu, tím pádem můţe proměnit školu v zajímavou a přitaţlivou. Náplň vyučovacích hodin je prakticky vymezena pouze očekávanými výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a následným obsahem učiva. Další krok uţ je na samotném učiteli. V této diplomové práci jsem nastínila moţnosti, jak bych pracovala v hodinách vlastivědy při výuce zaměřené na vyuţití regionálních prvků. Tento počin je jedním z námětů, jak by se dala regionální tématika uchopit. Z vlastní zkušenosti vím, ţe
aktivita
ţáka,
kterou
vyvíjí
v hodinách
vlastivědy,
vede
k rychlejšímu
a efektivnějšímu osvojování učiva. Proto jsem praktickou část zaměřila na tvůrčí metody a formy vyučovací hodiny, které pomohou upevnit probíranou látku, rozvíjet slovní zásobu, představivost a samostatné rozhodování ţáků, a současně poskytnou učiteli zpětnou vazbu. Diplomová práce přináší stručnou charakteristiku hodonínského regionu, včetně příznačných rysů města Dubňany, města, ve kterém ţiji a ve kterém bych jednou ráda uplatnila svoji učitelskou profesi. Praktická část se orientuje na výuku vlastivědy ve 4. a 5. ročníku. Výběr témat vycházek a exkurzí byl realizován na základě nejdůleţitějších oblastí, kterých by se výuka vlastivědy v rámci vyuţití regionálních prvků měla dotknout. Didaktické hry jsem volila s ohledem na jejich výhody – tzn., procvičují a upevňují probírané učivo a jsou významným motivačním faktorem. Většinu her lze volně upravit a pouţít i v jiných vyučovacích předmětech. Při zpracovávání této práce jsem si rozšířila vědomosti o svém okolí. Získala jsem spoustu znalostí o různých památkách, osobnostech a o společenském ţivotě. Poznala jsem nová místa, která se mi stala inspirací pro tvorbu budoucích projektů. Doufám, ţe tyto náměty stejně tak pomohou i ostatním učitelům pro vedení výuky vlastivědy způsobem příjemným pro ně i pro jejich ţáky, poslouţí k upevnění vztahů ve třídě i k vyučovacímu předmětu a umoţní snazší získávání poznatků.
79
Anotace Jméno a příjmení:
Kristýna Spěváková
Katedra:
Katedra primární pedagogiky Pedagogické fakulty UP v Olomouci
Vedoucí práce:
Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
TÉMA REGIONU VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ -
Název v angličtině:
HODONÍNSKO Topic region-specific curriculum for elementary schools Hodonin region.
Anotace práce:
Diplomová
práce
přináší
stručnou
charakteristiku
hodonínského regionu se zaměřením na město Dubňany. Praktická část se orientuje na výuku vlastivědy ve 4. a 5. ročníku. Metodický materiál nastiňuje moţnosti uplatnění regionální tématiky ve výuce vlastivědy na 1. stupni ZŠ, a to formou vycházek a exkurzí, metodou didaktických her a pracovních listů. Výběr témat vycházek a exkurzí byl realizován na základě nejdůleţitějších oblastí, kterých by se výuka vlastivědy v rámci vyuţití regionálních prvků měla dotknout; výukové cíle odpovídají Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. Klíčová slova:
region Hodonín Dubňany regionální tématika v RVP ZV náměty do výuky – vycházky, exkurze, pracovní listy, didaktické hry
80
Anotace v angličtině:
This diploma thesis brings a brief description of the region of Hodonin specifically focusing on the town of Dubnany. The objective of the practical section is characterization of homeland education for 4th and 5th graders. The methodology material describes the option of utilizing regional themes in teaching of homeland education in elementary schools via field trips and excursions, the
use
of
educational
games
and
worksheets.
The selection of themes for field trips and excursions was based on the importance of the area which should be the subject of homeland education; educational goals Klíčová slova v angličtině:
comply with the general educational program for Hodonin region elementary schools. Dubňany Topic The Region in general educational program for elementary schools The methodology material – trips and excursions, worksheets, educational games
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1 Pohádka z Dubňan – Zbojník Ilčík Příloha č. 2 Pohádka ze Svatobořic – O vodníkovi Příloha č. 3 Pohádka z Milotic – O milotských čápech Příloha č. 4 Pohádka z Hodonína – Hodonský čert Příloha č. 5 Text k doplňování – hra Vlastivědný expert Příloha č. 6 – viz zadní kapsa diplomové práce Plán města Dubňany a Hodonín Vinařské mapy slovácké oblasti
Rozsah práce:
79 stran
Jazyk práce:
český jazyk
81
Seznam pouţitých zdrojů 1. Prameny Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
2. Citovaná literatura BLAHŮŠEK, J., KRIST, J., MATUZSKOVÁ, J., PAVLIŠTÍK, K. Slovácký verbuňk. Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. ISBN 80-86156-80-X. DAVID, P., DOBROVOLNÁ, V., SOUKUP, V. Slovácko – Hodonínsko. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Praha: S&D Praha, 2005. ISBN 80-86899-01-2. DIDEROT, D. Velká všeobecná encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 2000. ISBN 8090-272-339. DŘÍMAL, J. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Blok: Brno, 1979. JANČÁŘ, J. A KOL. Rohatec. Minulost a současnost obce. Rohatec: Obecní úřad Rohatec, 2003. KADLČÍK, S. Ratíškovské nářečí aneb Ratíškovština. Ratíškovice: Stanislav Kadlčík, 2005. KOLEKTIV AUTORŮ. Kyjovsko v bájích a pověstech. Brno: Firma Šimek, 1991. KOLEKTIV AUTORŮ. Z jihomoravských rezervací. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum a Okresní archiv v Mikulově, 1963. KOLEKTIV AUTORŮ. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Národní ústav lidové kultury: Stráţnice, 2006. ISBN 80-86156-77-X. KOLEKTIV AUTORŮ. Hodonín. Dějiny města od roku 1948. Hodonín: Město Hodonín, 2008. ISBN 978-80-254-2100-0. KOLEKTIV AUTORŮ. Hodonín. Hodonín: Město Hodonín, 2002. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubňany. Dubňany: MěÚ Dubňany, 1999. KOTEN, T. Škola? V pohodě!. Most: nakladatelství Hněvín, 2006. MACKOVÁ-FROLCOVÁ, M. Ratíškovice. Minulost a přítomnost obce. Ratíškovice: Městský národní výbor Ratíškovice, 1990. ISBN 80-900047-0-9. ISBN 80-86654-18-4. 82
MADĚRYČ, P., ZAHRÁDKA, A. 120. Výročí posvěcení kostela sv. Josefa v Dubňanech. Dubňany: Farní rada v Dubňanech, 2005. NOVÁKOVÁ, Z. Bílý koníček. Pověsti ze Slovácka. Brno: Blok, 1984. ROHEL, J. František Hamada v kontextu vývoje lidové hudby na Slovácku. Diplomová práce obhájená na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2006. STOKLASA R. Kostely na Slovácku II. Roţnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2007. SVĚRÁK, F. Nářečí na Břeclavsku a v Dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně, 1966. SYNEK, F. Frajárka z Kyjovska. Portrét kraje mých snů. Synek František: SvatobořiceMistřín, 2003. VACHEK, M., AMBROZEK, L., KUČERA, Z. Příroda okresu Hodonín. Hodonín: Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. VAVRDOVÁ, A. Didaktika vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-22-63-3. VAVRDOVÁ, A. Vybrané kapitoly k základům didaktiky vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. ISBN 80-70-678-0-03. ŢARDECKÝ, J. Slovácké pověsti. Třebíč: Arca JiMfa, 1998. ISBN 80-85766-89-2. ŢIDLICKÝ, V., OREL, J., ŘEHÁNEK, F. Lidové kroje na Hodonínsku. Osveta: Martin, 1982.
3. Internetové zdroje Český rozhlas. Rádio Praha. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.radio.cz>. Diamo. Státní podnik Stráž pod Ralskem. [online]. [cit. 13.11.2010]. Dostupné na: . Folklorní sdružení České republiky. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.folklornisdruzeni.cz>. Kroje.eu. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: <www.kroje.eu>. Kyjovské kroje. [online]. [cit. 22.7.2010]. Dostupné na: .
83
Město Dubňany. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: . Mikroregion Hodonínsko. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: . Národní ústav lidové kultury. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: . Obec Mutěnice. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: . Portaldubnany.cz. [online]. [cit. 18.7.2010]. Dostupné na: . Poštorná. [online]. [cit. 9.3.2011]. Dostupné na: . Regiony24.cz. [online]. [cit. 29.7.2010]. Dostupné na: <www.regiony24.cz>. Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem. [online]. [cit. 3.8.2010]. Dostupné na: .
84
Seznam pouţitých zkratek RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání SVUM – Sdruţení výtvarných umělců moravských TGM – Tomáš Garrigue Masaryk ZUŠ – Základní umělecká škola MŠ – mateřská škola EU – Evropská unie
85
Seznam příloh Příloha č. 1 Pohádka z Dubňan – Zbojník Ilčík
86
Příloha č. 2 Pohádka ze Svatobořic – O vodníkovi
87
Příloha č. 3 Pohádka z Milotic – O milotských čápech
88
Příloha č. 4 Pohádka z Hodonína – Hodonský čert
89
90
Příloha č. 5 Text k doplňování – hra Vlastivědný expert (viz kap. 6.3.11) 1.část Hodonínsko leţí na jihovýchodní Moravě při hranici se ……………… (Slovenskem). Území hodonínského regionu tvoří pohoří (3 pohoří) ………………… (Chřiby, Ţdánický les, Bílé Karpaty). Území Hodonínska náleţí k povodí řeky ……………. (Moravy). Jedním z přítoků řeky Moravy je ……………. (Kyjovka). Z rybníků patří k nejvýznamnějším a největším dvě soustavy na Kyjovce mezi Dubňany a Hodonínem – ……………… a ……………(Jarohněvický a Písečný). Komplex listnatého (převáţně dubového) a smíšeného lesa severně od Hodonína (mezi Hodonínem, Dubňany a Bzencem) se nazývá …………………(Doubrava). Roste zde ……….……, …………………, ………………….. a ………………… (lipnice hajní, divizna fialová, konvalinka vonná a mečík bahenní). Z plazů se běţně vyskytují ………....... a ………………… (slepýš a uţovka obojková). 2.část Hodonínský region má dvě velké národopisné oblasti: ……………….. a ……………….. (Dolňácko a Podluţí). Kroje se od sebe v těchto oblastech výrazně odlišují. Nejznámější a nejtypičtější tanec slovácké oblasti je ………………… (verbuňk). V roce 2005 byl tento muţský tanec prohlášen organizací UNESCO za nemateriální dědictví lidstva. V Miloticích se nachází ………………………….. (barokní zámek) z druhé poloviny
16.
století.
Hodonín
je
rodiště
československého
prezidenta
……………………. (T.G. Masaryka). Dubňany proslavilo ……………………… (hornictví). Dubňany sousedí
s městy …………….., …………………., ………………,
……………………………………
a
……………………..
(Mutěnice,
Milotice,
Hodonín, Svatobořice-Mistřín a Ratíškovice). V Dubňanech se pěstuje zejména …………………. (vinná réva), ze které se vyrábí víno. Nejvýraznější slavností celého roku jsou …………… (hody). Konají se v kaţdé obci či městě, protoţe je to slavnost obce vázaná ke dni posvěcení kostela.
91
Příloha č. 6 Příloha č. 6 je umístěna v zadní kapse diplomové práce
Plán města Dubňany a Hodonín
Vinařské mapy slovácké oblasti
92