Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Katedra Rekreologie

DARK TOURISM Diplomová práce

Autor: Bc. Minář Josef, DiS. Rekreologie Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2014

Jméno a příjmení autora: Bc. Josef Minář, DiS. Název diplomové práce: Dark tourism Pracoviště: Katedra Rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2015

Abstrakt: Cílem práce je vyhodnotit Památník Lidice jako lokalitu Dark tourismu v České republice. V rámci práce je zjišťováno i povědomí o Dark tourismu u dotazovaných respondentů a vnímání Dark tourismu jako formy cestovního ruchu. Pro splnění cíle byl proveden kvantitativní výzkum s využití techniky dotazníkového šetření. Výzkum se prováděl primárně na skupině dospívajících dětí, středoškoláků, záměrným výběrem na školách v České republice. Výsledky ukazují, že Památník Lidice je významnou památkou Dark tourismu v České republice.

Klíčová slova: Cestovní ruch, temný cestovní ruch, Lidice, významné místo temného cestovního ruchu

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname: Bc. Josef Minář, DiS. Title of the thesis: Dark tourism Department: Department of Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2015

Abstract: The purpose of this thesis is to asses Lidice Memorial as a Dark tourism locality in the Czech Republic. Within the thesis the awareness about Dark tourism as a special form of tourism is also evaluated by asking respondents. There was a quantitative research undertaken by technology survey to meet the objective. The research was made by deliberate choice in Czech Republic High schools asking group of teenagers. According to the result Lidice memorial is the important monument in the Czech Republic.

Keywords: Tourism, Dark tourism, Lidice, an important place of Dark tourism

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D. a uvedl jsem všechny použité literární a jiné zdroje.

V Olomouci dne ……………………

Děkuji ing. Halině Kotíkové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za odborné vedení práce, vstřícnost při konzultacích a cenné rady, které mi při psaní této práce pomohly. Rovněž děkuji zástupcům Památníku Lidice za poskytnuté materiály využité při tvorbě této práce a zástupcům škol, kteří umožnili studentům v rámci výuky vyplnit poskytnuté dotazníky. Jmenovitě pak RNDr. Mileně Minaříkové, Ing. Evě Čermákové, Mgr. Ondřeji Boumovi a Ing. Kláře Gubi.

OBSAH 1

ÚVOD...................................................................................................................................................... 8

2

PŘEHLED LITERATURY VĚNOVANÉ DARK TOURISM ........................................................ 10

3

VYMEZENÍ POJMU DARK TOURISM .......................................................................................... 12

4

5

3.1

VÝZNAM DARK TOURISM................................................................................................................... 13

3.2

KATEGORIZACE DARK TOURISMU...................................................................................................... 14

3.3

SKUPINY, KONCEPTY DARK TOURISMU .............................................................................................. 15

3.3.1.

Thanatourism ........................................................................................................................... 16

3.3.2.

Disaster tourism – katastrofický cestovní ruch ........................................................................ 16

3.3.3.

Black spot tourism ................................................................................................................... 17

3.3.4.

Cestovní ruch spojený s utrpením ............................................................................................ 17

3.3.5.

Válečný cestovní ruch .............................................................................................................. 18

3.3.6.

Prison tourism ......................................................................................................................... 18

3.3.7.

Cemetery tourism ..................................................................................................................... 19

3.3.8.

Genocidní cestovní ruch .......................................................................................................... 19

3.3.9.

Extrémní Thanaturistika .......................................................................................................... 20

3.3.10.

Navštěvování veřejných poprav .......................................................................................... 20

3.3.11.

Kategorizace dle poptávky a nabídky ................................................................................. 20

DARK TOURISM SVĚT A ČESKÁ REPUBLIKA ......................................................................... 24 4.1

DARK TOURISM V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................................................. 24

4.2

DARK TOURISM VE SVĚTĚ .................................................................................................................. 25

CÍLE...................................................................................................................................................... 27 5.1

DÍLČÍ CÍLE.......................................................................................................................................... 27

5.2

ÚKOLY ............................................................................................................................................... 27

5.3

VÝZKUMNÉ OTÁZKY .......................................................................................................................... 27

6

METODIKA ......................................................................................................................................... 28

7

VÝSLEDKY PRÁCE........................................................................................................................... 31 7.1

KLASIFIKACE PAMÁTNÍKU LIDICE ..................................................................................................... 31

7.1.1.

Lidice ....................................................................................................................................... 31

7.1.2.

Historie obce Lidice................................................................................................................. 31

7.1.3.

Památník Lidice ....................................................................................................................... 31

7.1.4.

Lidice Shall Live, Sir Barnett Stross ........................................................................................ 35

7.1.5.

Kategorizace památníku Lidice ve spojení s Dark tourismem ................................................. 36

7.2

KATEGORIZACE PAMÁTNÍKU LIDICE .................................................................................................. 36

7.2.1.

Kategorizace dle poptávky....................................................................................................... 36

7.2.2.

Kategorizace dle nabídky ........................................................................................................ 37

7.3

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................... 44

7.3.1.

Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................................... 45

8

DISKUZE ............................................................................................................................................. 67

9

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ............................................................................................................... 71

10

SOUHRN .............................................................................................................................................. 73

11

SUMMARY .......................................................................................................................................... 74

SLOVNÍČEK POJMŮ .................................................................................................................................. 75 REFERENČNÍ SEZNAM............................................................................................................................. 76 ONLINE ZDROJE ........................................................................................................................................ 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 82

1

ÚVOD ‘‘People do not die for us immediately, but remain bathed in a sort of aura of life

which bears no relation to true immortality but through which they continue to occupy our thoughts in the same way as when they were alive. It is as though they were travelling abroad.’’ Marcel Proust 1871-1922

Lidé pro nás neumírají hned, ale zůstávají v jakési auře našeho života, která nemá žádný vztah k pravé nesmrtelnosti, ale prostřednictvím, které vstupují do našich myšlenek stejně, jako když byli na živu. Je to, jako by byli na cestě v zahraničí. Marcel Proust 1871-1922 (vlastní překlad)

Temný cestovní ruch označovaný také jako Dark tourism je novou formou cestovního ruchu a jako takový je především předmětem zkoumání akademiků. Dark tourism v teoretickém pojetí se především snaží nalézat a zjišťovat nové motivy a chování účastníků cestovního ruchu a účastnit se Dark tourismu a zároveň podávat vysvětlení k významu jednotlivých míst tohoto druhu cestovního ruchu. Další souvislosti a spojení jsou v oblasti temného cestovního ruchu stále zkoumány. Stejně tak jsou zkoumány jednotlivé destinace temného cestovního ruchu. V praktickém pojetí se Dark tourism zaměřuje na návštěvy míst spjatých s katastrofami lidskými i přírodními, genocidou, smrtí významných osobností nebo jiným lidským neštěstím ať už zapříčiněným lidským přičiněním, přičiněním přírody nebo jiným, blíže neurčeným subjektem. Lidé byli, jsou a nadále budou fascinování lidskými příběhy, které končí tragicky nebo končí smrtí. I tento fakt je předmětem zkoumání Dark tourismu. Je důležitý zejména z toho důvodu, že tato fascinace je v historickém a časovém kontextu důležitým zdrojem poznání a formou nových východisek, které jsou účastníkům Dark tourismu v procesu temného cestovního ruchu předkládány. V neposlední řadě se stává Dark tourism v jistém směru výchovným modelem pro etické a humanistické pojetí lidského života, ve spojení se zvěrstvy páchanými na lidech v minulosti. Historická váha událostí, postojů lidí a jejich osobní příběhy jsou součástí temného cestovního ruchu. V mnoha případech jsou

-8-

pro dnešního návštěvníka těchto míst historické události nepochopitelné, avšak měly by být stále připomínány jako výstraha minulosti, aby nebyly opakovány. Úvodní část této práce je věnována Dark tourismu obecně. Shrnuje teoretické pojetí a konfrontuje čtenáře se současnými poznatky této formy cestovního ruchu. Uvádí shrnutí teoretických konceptů autorů zabývajících se temným cestovním ruchem na vědecké úrovni a informace o významných publikacích. Další významná část je věnována souhrnu informací o obci Lidice, jako významnému zástupci Dark tourismu v České republice, ale i na celém světě a analýze současného významu tohoto místa pro cestovní ruch. Práce si klade za cíl zjistit a kriticky posoudit motivy a povědomí potencionálních návštěvníků, navštěvujících místo tragédie a přispět tak k pochopení chování návštěvníků. Konkrétně se práce zaměřuje na Památník obce Lidice, jejíž osud byl zpečetěn 10. června 1942 po vyhlazení obce nacistickými okupanty.

-9-

2

PŘEHLED LITERATURY VĚNOVANÉ DARK TOURISM O pojmu Dark tourism existuje velké množství převážně zahraniční literatury.

I přesto, že pojem Dark tourism – temný cestovní ruch bývá v literatuře označován rozdílně, lze konstatovat, že největší počet autorů (Stone, 2012; Smith, 2002; Lennon a Foley, 2000; Tarlow, 2005) stále pracuje s pojmem Dark tourism. Dokonce velké množství autorů jako je Rojek 1993; Seaton, 1996; Lennon a Foley, 2000; Tarlow, 2005; Sharpley, 2005; Ashworth, 2005; Stone, 2006; Stone & Sharpley, 2008, se zabývají temným cestovním ruchem v rámci svého profesního zaměření a zpracovali o tomto tématu poměrně velké množství odborných článků a publikací. Díky těmto jednotlivým autorům a jejich vlastnímu výkladu, můžeme jednak pochopit podstatu temného cestovního ruchu, jak uvádí například Lennon & Foley „fenomén zahrnující prezentaci smrti a katastrof návštěvníkům a spotřeba návštěvníků “ (Lennon & Foley, 1996, 198). Lennon a Foley, 1996 také jako první použili ve své práci pojem Dark tourism. Zaměření na temný cestovní ruch však existuje již delší dobu. Autoři ovšem dříve odkazovali k popsání této formy cestovního ruchu na pojmy jako je thanatourism (Seaton, 1996) nebo pojem morbid tourism (Blom, 2000) či pojem "blackspots" (Rojek, 1993). To, že se stává temný cestovní ruch významnou části dnešní doby, fenoménem v postmoderní společnosti a stále více nabývá na významu, uvádí autor Robinson (2009). Definice pojmu Dark tourism a celého konceptu této formy cestovního ruchu zůstává však z důvodu velkého počtu badatelů poměrně roztříštěná. Jednotlivé směry v temném cestovním ruchu a jejich interpretace autory vedla k vytvoření teoretických podskupin založených do značné míry na motivaci návštěvníků např. (grief tourism – místa smutku; poverty tourism – místa chudoby, slamy; suicide tourism – místa sebevražd a disaster tourism – místa „přírodních“ katastrof, prison tourism – vězeňský cestovní ruch, …) a na povaze turistického místa, destinace a chápání samotného autora. Např. Kendle (2008) definuje cestovní ruch jako navštěvování míst po přírodních katastrofách neboli Disaster tourism. P. Tarlow (2005) definuje Dark tourism jako navštěvování míst, kde se stala nějaká historicky „pozoruhodná“ úmrtí nebo tragédie, která jsou dále ovlivňující pro náš život. Lennon a Foley (2000) definují temný cestovní ruch jako moderní fenomén, který nezohledňuje motivaci návštěvníků a je více zaměřený na stranu nabídky než poptávky. Stone (2006) zároveň definoval model „The Dark Tourism Spectrum“, který kategorizuje nebo alespoň pomáhá poskytnout informace o teoretickém rámci nabízejícím pohled, jak jsou vnímány vlastnosti jednotlivých produktů temného cestovního ruchu a to v jednotlivých odstínech spektra Dark tourismu

-10-

od nejsvětlejších až po nejtmavší. Stone (2006, 145) uvádí, že je možné touto metodou identifikovat konkrétní charakteristické rysy památky, produktů a událostí a umožní jejich zařazení do plynulého spektra přechodu od bílé až po černou. Ke zjišťovaným vlastnostem patří např. spontánnost místa nebo události, rozsah nebo jednotlivé dílčí části události, které jsou spojeny se smrtí a další. Charakteristickým prvkem pro přesné zařazení události je také prvek času. Jak uvádí Seaton (1996) prvek času, časovosti je v temném cestovním ruchu prvkem ryze individuálním a je potřebné hodnotit jednotlivě ve vztahu k jednotlivým památkám. Lennon a Foley (2000), Stone (2006) ve svých pracích také kladou důraz na osobní svědectví o temných událostech. Tvrdí, že živé svědectví může být důvodem k zařazení události do tmavšího spektra v zařazení do spektra šedi Dark tourism. Někteří autoři se více než samotnými památkami a místy temného cestovního ruchu zabývají spíše dopadem a rozměru problematiky etiky. Jedním z takových autorů je Sharpley (2009). I další autoři jako je Lennon a Foley (2000), Rittichainuwat (2009), Stone (2006) ve své práci připomínají etická dilemata, a to že by se neměl temný cestovní ruch zabývat pouze motivací jako je zvědavost návštěvníků o téma smrti, a tato touha by neměla být hlavní motivací. Měl by více pomáhat a zdůrazňovat a identifikovat poctu a vzpomínku k zemřelým. Většina autorů pak uvádí jako jeden z hlavních aspektů rozvoje temného cestovního ruchu aspekt globálních médií, díky jejichž rozšíření a opakovatelnému medializování některých „tragických“ událostí se stávají některé místa atraktivními a významnými v rámci Dark tourismu. Mezi takové autory se řadí Dunkley a kol. (2007), ale uvádí je ve svých pracích také Foley a Lennon. Autoři také poukazují i na další hlediska Dark tourismu jako je rozměr politický a ideologický. Mezi tyto autory se řadí např. Robinson (2011). Stone a Sharpley jsou autoři vytvářející v současnosti díla věnující se temnému cestovnímu ruchu. Ve svých pracích shrnují dosavadní poznatky všech významných autorů temného cestovního ruchu a jejich publikované znalosti a vědomosti podávají ve více strukturované formě. Podávají tak celkový pohled na danou tématiku temného cestovního ruchu. Kriticky se zaměřují na současné definice a celkové teoretické poznatky a zaměřují se na vzájemné propojení poptávky a nabídky. Ashworth (2005) se zabývá a zaměřuje na jednotlivé památky Dark tourismu. Zaměřuje se na postavení managementu v těchto organizacích a vytváří jakousi sadu doporučení a systémů jak je možné vést a řídit tyto památky, které mají specifické zaměření z hlediska cestovního ruchu. Sám se nesnaží ve své práci definovat obecnou formuli pro temný cestovní ruch.

-11-

3

VYMEZENÍ POJMU DARK TOURISM Tarlow (2005, 48) uvádí, že Dark tourism je: “visitation to places where tragedies

or historically noteworthy death has occurred and that continue to impact our lives”. Tedy jak z výše uvedeného a jedné z možných definic vyplývá, že temný cestovní ruch je navštěvování míst, kde se stala tragédie nebo historicky „důležitá“ smrt nebo úmrtí, které má i nadále vliv na naše životy. Obecně je temným cestovním ruchem neboli Dark tourismem označováno putování na místa, která jsou z historickým odstupem a socio-kulturním přijetím spojená s tragédií, neštěstím nebo přírodní katastrofou a zároveň se přímo či nepřímo dotýkají tématu smrti. Sharply (2009) definuje Dark tourism jako „Akt cestování do míst souvisejících se smrtí, utrpením a děsivými místy.“ V širším pojetí je však Dark tourism spojen s existencí několika směrů s velkým počtem spíše teoretických konceptů, které problematika temného cestovního ruchu zahrnuje, a které se zároveň v pohledu na jednotlivé cílové destinace mohou prolínat. Dark tourism jako forma cestovního ruchu je poměrně mladým fenoménem z konce dvacátého století. Hlavním cílem temného cestovního ruchu je zejména studium, pochopení a popis chování spotřebitelských motivů k návštěvě temných míst a dále pak klasifikace jednotlivých památek nebo obecně míst temného cestovního ruchu. Sama zkušenost se smrtí a cestování do míst spojených se smrtí není nic nového a tyto cesty můžeme najít již v dávné historii, jak uvádí např. Stone (2005) v patronaci římských gladiátorských her, účast na středověkých veřejných popravách nebo návštěvy márnic ve viktoriánském období. Místa temného cestovního ruchu se nachází všude kolem nás. Lze tvrdit, že každé větší město nebo i vesnice má svoje místo definovatelné jako místo Dark tourism. Tímto místem je hřbitov, na kterém je pohřben někdo více či méně významný, jako jsou padlí hrdinové z válek nebo významní obyvatelé. U nás jeden z nejznámějších hřbitovů je na pražském Vyšehradě, kde jsou od 19. století pohřbívány významné české osobnosti a pomník Slavín – společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností. V rámci temného cestovního ruchu se ovšem může někde jednat spíše o nevýrazné postavy minulosti. Dark tourism nabízí další nepřeberné množství míst spojených se smrtí, jako jsou katastrofy, tragédie a místa krutostí, které jak uvádí Stone (2005), se staly místy turistické „atrakce“. Mezi nejnápadnější z nich a nejčastěji uváděných v literatuře věnované temnému cestovnímu ruchu, patří nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor

-12-

Osvětim-Březinka. Dalšími místy mohou být místa bitev, vražd, nehod i vězení apod. Patří sem i místa osobního utrpení jako je např. pařížský podjezd, kde zemřela princezna Diana, princezna z Wallesu nebo horní část Václavského náměstí v Praze, kde se upálil Jan Palach. Dalšími místy mohou být místa hromadných vražd jako je Ground Zero v New Yorku. Vymezení temného cestovního ruchu je, jak uvádí Lennona a Foley (1999), dle dvou základních skupin návštěvníků a jejich motivů. První skupinou jsou ti, kteří navštěvují místa temného cestovního ruchu za účelem své vlastní osobní myšlenky, kdy jsou osobně spojení s událostí, zkušeností nebo smutkem a mají svoje autentické vzpomínky na události z onoho místa. Jsou nějakým způsobem psychicky, fyzicky nebo duchovně spojení k minulým událostem. Jak dále Lennon a Foley uvádí, jedná se především o příbuzné, přátele nebo pozůstalé zemřelých osob a zároveň jsou to osoby, které na místa cestují z důvodu jakési pietní vzpomínky a pocty památce zemřelých. Svou návštěvou vzdávají úctu a hold například těm, kteří bojovali za svou vlast a svobodu. Do druhé skupiny Lennon a Foley řadí ty, kteří cestují na místa smrti neštěstí a tragédie, za účelem zábavy, potěšení nebo vzrušení bez zjevného spojení k těmto událostem.

3.1 Význam Dark tourism Jak uvádí Stone (2012), během posledních deseti let se stalo studium temného cestovního ruchu etablovanou vědní disciplínou. A to i přes to, že zájem o tuto formu cestovního ruchu není zcela nový (Sharpley, 2009). Stone dále uvádí, že význam zkoumání temného cestovního ruchu je v kontextu celé společnosti a smrti a je předpokladem pro pochopení temného cestování. Zejména zkoumání s důrazem na západní civilizaci, v souvislosti kulturních změn celé společnosti. Stone dále zavádí do praxe pojem „Paradox absence smrti“. Jedná se o smrt v každodenním životě. Z pohledu „západního člověka“ byla smrt v každodenním životě vytlačena na okraj. Chybí klasický pohled na smrt a na přirozený proces konce v životě člověka. Následně se pak díky médiím, zejména televizi a internetu, které dle Stona využívají podvědomí fascinace smrtí např. ve filmech, se smrt dostává i do cestovního ruchu, který se tak stává vyhledávaným prvkem v podobě temného cestovního ruchu.

-13-

Dle Stona má tak Dark tourism význam, jako pojítko se smrtí a stává se tak významným prvkem zprostředkování autentického zážitku smrti.

3.2 Kategorizace Dark tourismu Komplexní pojem Dark tourism neboli temný cestovní ruch, je spojením rozmanitého segmentu cestovního ruchu. Jednotlivé kategorie Dark tourismu sjednocují velkou množinu prvků nabídky a poptávky cestovního ruchu. Na základě této široké rozmanitosti tak vznikla potřeba třídit, kategorizovat temný cestovní ruch do jednotlivých částí, které jsou zároveň podmínkou k hlubšímu pochopení smyslu této formy cestovního ruchu a prohlubování vědomostí akademické obce a pro veřejnost je možné se dle těchto kategorií lépe orientovat. Hlavním smyslem kategorizace bylo pochopit motivaci a zkušenosti návštěvníků a rozčlenit je do přehledných ucelených segmentů. Každý z autorů zabývajících se cestovním ruchem uvádí ve svých publikacích kategorizaci cestovního ruchu. Základní kategorizaci temného cestovního ruchu (obrázek 1) podává například DUNKLEY a kol. (2007).

Obrázek 1: Kategorie Dark tourismu Zdroj: vlastní překlad dle Dunkley a kol. (2007)

Dunkley zároveň uvádí, že se jedná o měnící se proces. Tedy, že jednotlivé kategorie prochází měnícími se stádii a jsou neustále měněny, případně doplňovány.

-14-

Jedná se tedy o to, že jednotlivé kategorie vlivem změn a sociokulturního prostředí udávají nové alternativní sféry a rozdělení temného cestování. Na základě těchto změn je pak možné nové třídění s rozdílným významem a dostáváme tak podrobnější rámce temného cestování, podrobnější rozdělení památek Dark tourism, které pojí společná charakteristika. Při těchto nových rozděleních je obvykle viditelný dopad prostorové vzdálenosti a časového zařazení na jednotlivé koncepty, který by byl jinak v základních kategoriích vyloučen. I přesto, že je v rámci temného cestovního ruchu rozdělení velmi komplexní a jednotlivé kategorie mohou být velice různorodé, tak zahrnují velké množství památek. Z hlediska Dark tourismu je možné pro každé místo temného cestovního ruchu provést zkoumání a zařazení jednotlivých míst dle dvou základních kategorií. A to kategorizace dle nabídky a kategorizaci dle poptávky. Tato základní kategorizace nám poskytne informace o jednotlivých místech temného cestovního ruchu a to jak ze strany motivace účastníků navštěvovat určitá místa v kategorii poptávky, a také příslušnost jednotlivých památek do jednotlivých skupin dle nabídky.

3.3 Skupiny, koncepty Dark tourismu Všechny koncepty temného cestovního ruchu vychází ze základního pojítka, které jejich význam sdružuje pod souhrnný pojem temný cestovní ruch. Jedná se o vztah

cestovní ruch + smrt + historický pohled (socio-kulturní) = Dark tourism

Tento pohled na Dark tourism podává Skinner (2012). Podle něj obsahují všechny definice konceptů Dark tourismu tři základní prvky:

•

místo je spojené s utrpením nebo smrtí

•

návštěvník je motivován zájmem o smrt a s ní související událostí

•

prvotní událost se stala již v historii

Každý koncept pak podává osobitý pohled a tvoří tak podmnožinu s vlastním zaměřením v rámci temného cestovního ruchu. Každý koncept ovšem plně obsahuje víše

-15-

zmíněné prvky a v rámci popisu turistické „atrakce“ temného cestovního ruchu, je provázán i s ostatními. Každý koncept se jeví jako základní stavební prvek temného cestovního ruchu, ovšem pohled na jednotlivé koncepty se u jednotlivých autorů liší. Základní myšlenka cestování na místa s cílem navštívit tato místa, která jsou spojena s prezentací lidské smrti a utrpení, zůstává, jak uvádí Stone (2006).

3.3.1. Thanatourism Thanatourism vychází z řeckého slova Thanatos – ztělesnění smrti. Thanatos je také označován v řecké mytologii za boha smrti. V rámci temného cestovního ruchu do thanatourismu řadíme ty události, jak uvádí Seaton (1996), které souvisí s násilnou smrtí. Do thanototourismu můžeme zařadit zejména koncentrační a vyhlazovací tábory z druhé světové války. Z novodobých míst bychom mohli do thanatourismu zařadit například Ground Zero v New Yorku jako následek teroristického útoku na WTO z 11.9.2001. Seaton dále dělí thanatourism na dalších pět forem a to: • Prohlížení a prožívání smrti nebo tragédie • Účast na místech, kde k individuální smrti, neštěstí a tragédie došlo • Návštěvy památníků zemřelých, hrobů • Zobrazení památky, důkaz, nebo symboly spojené s určitými tragickými událostmi, které jsou nějakým způsobem připojené k smrti, v jiných než původních místech • Prožívání „rekonstrukce“ událostí, které jsou nějakým způsobem spojeny se smrtí

3.3.2. Disaster tourism – katastrofický cestovní ruch Tato podskupina temného cestovního ruchu se zaměřuje na nějaké katastrofy a na cestování na tato místa (Lisle, 2004). Jedná se o živelné pohromy způsobené zásahem přírody nebo se může jednat o místa, která byla zničena zásahem a vlivem člověka. Tyto katastrofy způsobené člověkem pak mohou být způsobené úmyslně, záměrně nebo neúmyslně, náhodou. Mezi, v současné době nejznámější a nejnavštěvovanější místa katastrof způsobené úmyslným působením člověka, je památník na Ground Zero v New

-16-

Yourku jako vzpomínka na oběti teroristického útoku z 11. září 2001. Mezi neúmyslné katastrofy způsobené člověkem je pak možné zařadit výbuch jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986. Dunkley (2007) definuje tuto kategorii temného cestovního ruchu jako cestování za cíli přírodních katastrof, úmyslných pohrom nebo havárií. Jde o přímé cestování do místa přírodních katastrof za účelem zvědavosti. Zpravidla se jedná o cesty ve chvíli, kdy akutní hrozba nebezpečí katastrofy pominula. Z pohledu disaster tourismu se jedná o katastrofy, jako jsou např. tajfuny, hurikány, zemětřesení, sopečné erupce, tsunami apod. Mezi nejznámější „novodobé“ katastrofy můžeme dle webu http://www.grief-tourism.com/ zařadit hurikán Katrina v roce 2005 ve Spojených státech nebo tsunami v Thajsku v roce 2004.

3.3.3. Black spot tourism Black spot tourism je označení temného cestovního ruchu (Rojek, 1993). Jedná se například o místa častých dopravních nehod nebo jinak nebezpečná místa. V širším kontextu se jedná o jinou definici Dark tourismu.

3.3.4. Cestovní ruch spojený s utrpením Tato část temného cestovního ruchu popisuje a představuje místa, kde lidé stále zažívají nebo v minulosti zažívali utrpení, které v mnoha případech končilo smrtí. Mezi příklady památek spojených s utrpením dle Dunkley a kol. (2007, str. 8) patří zejména vězení, otrocká místa a slumy. Mezi taková místa bychom v České republice mohli například zařadit brněnský hrad Špilberk, kde vězni přežívali ve velmi drsných podmínkách a velice brzy zde umírali nebo Pevnost Terezín, která hrála významnou roli žaláře v rámci první i druhé světové války a byla zároveň největším zajateckým táborem v historii u nás. Velmi špatné hygienické podmínky zde měly za následek velkou úmrtnost vězňů. Dunkley hovoří i o tom, že v rámci této části temného cestovního ruchu mohou být i celé sídelní celky jako jsou vesnice a města. V tomto případě tomu bylo například i u Lidic, které představují velmi významné místo utrpení a smrti. Lze říci, že se jedná o jednu z nejobsáhlejších kategorií Dark tourismu, ve které se nachází ty nejtemnější památky této formy cestovního ruchu.

-17-

3.3.5. Válečný cestovní ruch Válečný cestovní ruch znamená cestování na místa válečných zón. Balvin a Sharpley (2009, str. 186) definují válečný cestovní ruch jako cestování na místa, kde se válčilo, ale také všechna místa jako jsou například válečná musea, které války a bitvy připomínají. Jedná se také o návštěvu bojišť, opevnění, hradů, vojenských tvrzí a můžeme sem zařadit i návštěvu vojenských hřbitovů. Válečný cestovní ruch přitahuje každoročně stovky diváků, ale i účastníků na rekonstrukce slavných bitev a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. V posledních letech s vlnou tzv. novodobých válek zejména na středním východě sem můžeme zařadit i putování na místa právě probíhajících válečných konfliktů. Nutno podotknout, že motivace účastníků bývá motivována v mnoha případech náboženskými pohnutkami.

3.3.6. Prison tourism Stone (2009) uvádí Prison tourism neboli vězeňský cestovní ruch jako další podskupinu temného cestovního ruchu. Jedná se o návštěvu vězení. Jednotlivé turistické atrakce mohou být buď uměle vytvořené nebo se jedná o autentická místa již nepoužívaných věznic. Mezi nejznámější na světě i díky medializaci a mnoha filmovým ztvárnění patří věznice Alcatraz, která leží v Sanfranciském zálivu v Kalifornii v USA. V České republice se může jednat o místa jako je hrad Špilberk v Brně nebo věznice gestapa v Terezíně. Návštěvy těchto míst mnohdy neslouží jen k připomenutí podmínek, ve kterých vězni žili a k prohlídce věznice, ale bývá často spojena s dalšími turistickými atrakcemi. Je tak například možné se do vězení nechat na nějakou dobu zavřít nebo navštívit věznice v netradičních nočních hodinách a prožít si tak chvíle, které zde zažívali v minulosti uvěznění „zločinci“.

-18-

3.3.7. Cemetery tourism Cemetery tourism neboli hřbitovní cestovní ruch spočívá v návštěvách hřbitovů. K návštěvě hřbitovů mívají návštěvníci rozličné důvody. Z pohledu cestovního ruchu a Dark tourismu se jedná o návštěvu památníků, hrobek významných osobností, soch a dalších prvků zde se nacházejících, které mívají často velkou historickou, kulturní ale i uměleckou hodnotu. Mezi nejvýznamnější a nejznámější světové hřbitovy můžeme zařadit například Arlingtonský národní hřbitov ve Virginii v USA, kde jsou jednak pohřbeny některé významné osobnosti historie USA, ale jsou zde pohřbeni i zesnulí vojáci bojující za USA počínaje americkou občanskou válkou až doposud. Mezi nejznámější český hřbitov pak patří hřbitov na pražském Vyšehradě se svojí hrobkou Slavín, kde jsou pochovány významné české osobnosti. Z pohledu cestovního ruchu se jedná o návštěvy hřbitovů, kde jsou připravené návštěvnické trasy, které je možné procházet. Ojediněle se lze setkat na některých místech i se službami průvodců.

3.3.8. Genocidní cestovní ruch Genocidní cestovní ruch je dominantní podmnožinou v oblasti temného cestovního ruchu a jako takový často souvisí s válečnými či poválečnými místy a přibližuje se tak ke skupině válečných temných památek. Vychází z pojmu genocida. Genocida neboli zločin proti lidskosti, je definovaný v mezinárodním trestním právu jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“. Pro pochopení genocidního cestovního ruchu je právě tato definice mezinárodního trestního práva důležitá. Z pohledu cestovního ruchu se tedy jedná o navštěvování míst, kde docházelo k vyvražďování obyvatel výše uvedených skupin obyvatel. Nejznámějším místem je zřejmě nacistický koncentrační tábor v Osvětimi. Pojem genocida je ovšem starší. První, kdo jej použil, byl polský žid Dr. Raphael Lemkin, který genocidou označil již ve třicátých letech 20. století masakr křesťanských Asyřanů Iráčany. Díky bohaté historii a zejména druhé světové válce je v Evropě poměrně dost významných míst, které je možné zařadit do genocidního cestovního ruchu. Jedná se zejména o koncentrační a vyhlazovací tábory, či místa masakrů německými jednotkami mezi ty nejznámější kromě Osvětimi, je možné zařadit Dachau, Ravensbrück nebo Chelmno. -19-

Genocidní cestovní ruch ovšem není jen otázkou minulostí, jak by se mohlo zdát. V současné době bychom mohli nazvat „novodobou genocidou“ místa, kde se bojuje zejména na středním východě. Z hlediska cestovního ruchu se tak do budoucna stávají možná významnou lokalitou.

3.3.9. Extrémní Thanaturistika K extrémnímu temnému cestovnímu ruchu řadíme účasti na veřejných popravách, účast na pohřbech, či místa vyznačující se velkým nebezpečím jak uvádí (Dunkley a kol. 2007,9). Tato část temného cestovního ruchu je závislá na politickém klima či kultuře jednotlivých států. Je nutné podotknout, že např. Česká republika se mezi tyto země neřadí na rozdíl například od USA nebo některých asijských či afrických států.

3.3.10.

Navštěvování veřejných poprav Vyjdeme-li z toho, že místo tragické události se stává místem temného cestovního

ruchu ve chvíli dostatečného časového odstupu, kdy je společenský a kulturně přijatelné, aby se na toto místo cestovalo a stávalo se místem turistické pozornosti. Jedná se o místa, kde byly dříve prováděné popravy a kde zemřel někdo, ať již odsouzen spravedlivým procesem nebo ne, ale následkem popravy. Takových míst jen v České republice můžeme najít několik více či méně známých. Do návštěv veřejných poprav však můžeme zařadit i popravy, které se „kolem nás“ odehrávají i v dnešní době. Jedná se o popravy ve státech, které z rozdílných důvodů povolují trest smrti. Tyto popravy pak jsou prováděné sice neveřejně, leč za přítomnosti např. pozůstalých, kteří přihlížejí z jejich pohledu ospravedlnitelné „vraždě“. I toto je možné řadit do temného cestovního ruchu.

3.3.11.

Kategorizace dle poptávky a nabídky Jedním z komplexnějších třídění je třídění dle Sharpley (2009), který umožňuje

dle charakteru památky spojit jednotlivé podskupiny a charakteristiky do jednotlivých odstínů spektra Dark tourism. Je tak možné se jednodušeji orientovat v zařazení jednotlivých památek. Pro tuto kategorizaci je důležité zařazení jednotlivých míst dle -20-

třídění motivace jednotlivých návštěvníků, tedy dle jejich poptávky. Typologii seskupil Sharpley do 4 základních skupin a zařadil do nich základní skupiny míst a to: Integrace •

návštěvy rekonstrukcí bitev

•

místa umožňující návštěvníkům přímé účasti jako aktéry katastrof, simulace

Zážitek •

památky spojené s válkou

•

památky holokaustu

•

místa atentátů

•

místa katastrof

Představení •

úmrtí slavných osobností a jejich pohřby

Klasifikaci •

místa představující pocit nebezpečí pro návštěvníky

Zařazení jednotlivých památek dle nabídky Sharpley definuje pouze jako rozdělení na nabídku vzniklou náhodně a nabídku vzniklou záměrně. Podrobnější třídění podává charakteristika nabídky dle Stona (2006), který nabídku jednotlivých památek třídí dle zařazení do jednotlivých odstínů spektra šedi Dark Tourism. Tedy provádí selekci památek dle přiřazení památky a daných kritérií, která tak památku posouvá do spektra od nejtemnější až po památku nejsvětlejší. Jednotlivé odstíny spektra by také měly vypovídat o památce to, zda je památka pro návštěvníka hlubokým zážitkem, který hned neodezní v případě nejtemnější části spektra nebo zda se jedná spíše o zábavnou atrakci, které slouží k momentálnímu pobavení hosta v místě atrakce. Následující schéma (obrázek 2) ukazuje, jaká kritéria na hodnocení dle Stona mají vliv.

-21-

Obrázek 2: Dark Tourism Spectrum Zdroj: Stone’s 2006

Výsledným spojením dle typologie nabídky a poptávky, Sharpley udělal matici odstínů spektra šedi Dark tourism. Jednotlivé části matice a odstíny spektra zahrnují komplexní seskupení temného cestovního ruchu v širším pojetí, kdy vychází z toho, že smrt je dominantní prvek vnímání temného cestovního ruchu. Díky sloučení nabídky a

-22-

poptávky vznikly ve výsledné matici čtyři základní kategorie temného cestovního ruchu. Jsou to: •

bledý cestovní ruch – návštěvníci nejsou motivování zájmem o smrt. Památky této části matice nevznikly primárně jako zajímavost temného cestovního ruchu.

•

šedá nabídka – zájemci zde mají zájem setkat se s faktorem strachu a smrti. Místo cestovního ruchu vzniklo s představou použít okolnosti tragédie nebo smrti.

•

šedá poptávka – návštěvníci památek, jež jsou fascinování ve velké míře smrtí, avšak místa památek nevznikla primárně jako místa temného cestovního ruchu.

•

černý cestovní ruch – návštěvníci jsou jednak fascinování smrtí, tragédií nebo osudem místa a památka vznikla za účelem tuto poptávku návštěvníků uspokojit.

Obrázek 3: Matice poptávky a nabídky Zdroj: vlastní překlad - upraveno dle Sharpley (2009)

-23-

4

DARK TOURISM SVĚT A ČESKÁ REPUBLIKA

4.1 Dark tourism v České republice Temný cestovní ruch v České republice není rozhodně nejrozšířenější formou cestovního ruchu, což vyplívá zejména i z nabídky jednotlivých cestovních kanceláří, které ve většině případů nenabízí žádné produkty Dark tourismu. Pokud nějaký produkt v nabídce některých cestovních kanceláří nalezneme, jedná se v převážné míře o návštěvu jednoho z nejvýznamnějších míst temného cestovního ruchu a to návštěva polské Osvětimi a Březinky a to nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborů. V ojedinělých případech lze v nabídce cestovních kanceláří nalézt nabídku zájezdů i do českých cílů jako je Malá pevnost Terezín a několika dalších více či méně významných míst. Jedná se ale pouze o zcela zanedbatelné procento v rámci běžně poskytované nabídky ostatních druhů zájezdů a pobytů. V rámci publikační činnosti zaměřené na temný cestovní ruch je situace obdobná, alespoň v porovnání množství publikací se zahraničními autory. Z hlediska zkoumání tohoto druhu cestovního ruchu byla zpracována anketa agentury Czech Tourism v létě v roce 2008. Anketa se zaměřovala na nalezení míst, která jsou návštěvníky těchto památek chápaná jako místa temného cestovního ruchu a nejvýznamnější „temná“ místa v České republice. Výsledky ankety ukázaly, že mezi nejvýznamnější a nejtemnější místa v České republice byly zařazeny místa jako •

Památník Terezín

•

Lidice a Ležáky

•

Slavkovské bojiště - Památník Mohyla míru

•

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze

•

Naučná stezka Jáchymovské peklo

•

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové - památník bitvy u Chlumu

•

Památník Vojna u Příbrami

•

Vyšehradský hřbitov – Slavín

•

Václavské náměstí v Praze

•

Zámek ve Velkých Losinách

-24-

Jednotlivá místa a jejich význam z pohledu Dark tourismu jsou vysvětlena v příloze č. 1. Zároveň z ankety vyplynulo, že místo Terezín chápe jako místo temného cestovního ruchu více jak 51% procent respondentů. Všechny zvolená místa ovšem splňují nejméně základní kritéria temného cestovního

ruchu.

Tedy,

že

jsou

spojena

s velkým

utrpením

nebo

smrtí

a

ze sociokulturního hlediska je možné tyto památky navštěvovat a chápat jako místa temného cestovního ruchu.

4.2 Dark tourism ve světě I když se v České republice nachází nepopíratelně desítky či možná i stovky různě navštěvovaných míst Dark tourismu a jejich význam je v rámci historie, ale i cestovního ruchu a jejich návštěvnosti nepopiratelný, nemají zdaleka takový význam jako místa světová. Zejména z pohledu jejich návštěvnosti, ale i povědomí o těchto památkách. Některá světová místa Dark tourismu představují „pojem“ a jsou tak významnými zástupci temného cestovního ruchu. Mezi tato často zmiňovaná místa můžeme zařadit místa jako je Ground zero v New Yorku, polskou Osvětim, Vražedná pole v Kambodži, Prypiat na Ukrajině, Hiroshima a další. Všechna tato místa jsou spojená s utrpením a tragédiemi, které se na nich odehrály. Všechna tato místa jsou navštěvována tisíci návštěvníků ročně, kteří si zároveň připomínají památku zesnulých na těchto místech. Vzhledem k tomu, že Dark tourism jako „neobvyklá“ forma cestovního ruchu je často zmiňována zahraničními cestovatelskými portály jako zajímavost pro turisty a každý z těchto portálů uvádí v top 10 destinacích temného cestovního ruchu mírně odlišná místa, uvádím zde přehled těch nejvíce se opakujících: •

Dharavi Slum, Mumbai, Indie

•

Tuol Sleng Genocide Museum, Phnom Penh, Cambodia

•

London Dungeon, Velká Británie

•

Černobil, Ukraina

•

Koncentrační tábor Osvětim, Polsko

•

Ground Zero, New York, USA

•

Pont de l’Alma Road tunel, Paříž, Francie

-25-

•

Okuma, Fukushima

•

Památník Hirosihma, Japonsko

•

Pompeii, Itálie

•

Most přes řeku Kwai, Thaisko

•

Cu Chi Tunely, Saigon, Vietnam

-26-

5

CÍLE Cílem diplomové práce je vyhodnotit Památník Lidice jako lokalitu Dark tourismu

v České republice. 5.1 Dílčí cíle •

Klasifikace Památníku Lidice ze sekundárních zdrojů

•

Identifikace Památníku Lidice do odstínu spektra šedi Dark tourism

•

Hodnocení povědomí o Dark tourismu jako formě cestovního ruchu v České republice

•

Posouzení návštěvy Památníku Lidice jako místa cestovního ruchu

•

Zjištění vnímání Památníku Lidice jako lokality Dark tourismu

•

Hodnocení Památníku Lidice jako místa Dark tourismu

5.2 Úkoly •

Klasifikace památníku z pohledu nabídky a poptávky

•

Vytvoření a vyhodnocení dotazníku pro účastníky nebo budoucí účastníky Dark tourismu v Památníku Lidice s ohledem na již uskutečněné výzkumy

5.3 Výzkumné otázky •

Je Památník Lidice významným místem Dark tourismu v České republice?

•

Vnímají návštěvníci nebo potencionální návštěvníci Památník Lidice jako významné místo Dark tourismu?

-27-

6

METODIKA Naplnění stanoveného cíle je založeno na zkoumání literárních zdrojů a analýze

oficiálních dokumentů vydaných přímo Památníkem Lidice. Při této teoretické části zpracování výzkumu byly použity elementární myšlenkové postupy •

analýzy

•

syntézy

•

indukce

•

konkretizace

•

komparace

Dále bylo provedeno hodnocení a zařazení Památníku Lidice do jednotlivých odstínů spektra Dark tourismu (Ston, 2006) a jím stanovených kategorií a kritérií. Toto řazení nabízí více subjektivní pohled autora, avšak při dodržení všech stanovených kritérií a je jedním možným východiskem pro následné hodnocení dotazníku.

Kvantitativní výzkum

Konstrukce dotazníku

Základním souborem respondentů v rámci dotazníkového šetření byli všichni potencionální návštěvníci a návštěvníci Památníku Lidice. Výběrovým

souborem

byli

zejména

studenti,

ojediněle

spolupracovníci

jednotlivých škol vybraných záměrným výběrem. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnil vzorek 549 respondentů. Z 549 vyplněných dotazníků jich ke zpracování bylo zařazeno 511. Ostatní dotazníky byly vyhodnoceny jako neplatné nebo chybně vyplněné. Dotazníkové šetření proběhlo ve vybraných školách a u vybraných respondentů v době od 1. 9. 2014 do 31.10. 2014.

Dotazník byl převzat a modifikován k místním podmínkám z polského výzkumu publikovaného v roce 2012, který byl prováděn Ekonomickou univerzitou v Krakově, kolektivem autorů a z jehož závěru vyšla kromě závěrečné zprávy i publikace Turystyka martyrologiezna w Polsce- na przykladzie Państwowego Muzeum Auschwitz-Birkenau.

-28-

Pro výsledky výzkumu a porovnání výsledků bylo nutné zajistit, aby byli respondenti rozděleni do dvou základních geograficky homogenních skupin, kde charakteristickým znakem byla vzdálenost (pobytu) bydliště od obce Lidice. Tento geografický prvek byl naplněný oslovením zástupců škol působících jednak v okolí obce Lidice a škol působících ve vzdálenosti větší jak min. 100 km a více od obce Lidice. Pro zajištění skupin respondentů byla použita metoda záměrného výběru. Metoda záměrného výběru byla použita vzhledem k tomu, že pro část výzkumu bylo nutné získat respondenty z co největší blízkosti Lidic a dále pak zajistit respondenty, kteří jsou geograficky co nejvíce vzdálení od tohoto místa. Na základě těchto požadavků bylo vybráno a osloveno 7 škol v blízkosti obce Lidice, přičemž byl kladen důraz na to, aby škola byla v co možná nejmenší vzdálenosti od obce Lidice, a aby měla více jak 100 studentů. Zjištění polohy škol bylo provedeno dle mapových podkladů webu maps.google.com s vrstvou středních škol. Počet studentů byl ověřený přímo na webových stránkách jednotlivých škol. Školy s nedostupnými webovými stránkami nebyly do výzkumu zahrnuty. Vybrány a osloveny byly následující střední školy: •

Gymnázium Kladno

•

Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra, Středokluky

•

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno, Dubská

•

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno

•

Střední odborná škola s.r.o., Kladno

•

Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše, Kladno

•

Gymnázium, Nad Alejí 1952, Praha 6

Ze sedmi vybraných a emailem oslovených škol na emailovou adresu ředitele školy odpověděly 4 školy a to dvě školy, že se šetření zúčastní a dvě školy se omluvily s odkazem na velké množství podobných požadavků. Ostatní školy se neozvaly a email dle doručenky ihned smazaly.

Dotazníkového šetření v blízkosti obce Lidice se zúčastnily školy •

Gymnázium Kladno

-29-

•

Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra, Středokluky

Následně bylo nutné zajistit druhou skupinu respondentů, a proto byly vybrány další školy geograficky vzdálené od obce Lidice a to tak, aby počet „vzdálených“ respondentů odpovídal cca počtu respondentů z okolí obce Lidice. Do této skupiny bylo vybráno •

Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína z Hradce Králové

•

Střední odborná škola Uničov – hotelnictví a turismus

Zástupci obou oslovených škol souhlasili s dotazníkovým šetřením, proto nebyly již další školy oslovovány. Počet studentů škol cca odpovídal počtu studentů první skupiny. Tato skupina vzdálených respondentů byla doplněna o samostatné respondenty, u nichž bylo možné zaručit jejich geografickou vzdálenost. Dotazník byl vyhotoven ve dvou provedeních a to v elektronické formě nástrojem Google Docs a ve formě tištěné pro jednodušší práci a zařazení do výuky. Gymnázium Kladno a Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína si pro vyplnění dotazníku vybralo tištěnou formu dotazníku. Střední Integrovaná Škola Stanislava Kubra a Střední odborná škola Uničov si zvolila elektronickou formu dotazníku. Ověření správnosti a srozumitelnosti dotazníku u otázek, které nebyly použity přímo z již aplikovaného výzkumu, ale byly přizpůsobené místním podmínkám v Památníku Lidice, bylo provedeno na čtyřech středoškolských studentech a jednom občanovi

důchodového

věku.

Nesrozumitelné

části

dotazníku

byly

upraveny

dle jednotlivých připomínek. Ke zpracování jednotlivých dotazníků a zpracování celkových výsledků z dotazníkového šetření byl použit program MS Excel 2013.

Časový harmonogram zpracování diplomové práce

Přípravná fáze Diplomové práce

Fáze realizace Diplomové práce

09/2013-11/2013

12/2013-08/2014 Konzultace, návrhy a opravy DP

-30-

Fáze vyhodnocení a ukončení Diplomové práce 09/2014-11/2014

7

VÝSLEDKY PRÁCE

7.1 Klasifikace Památníku Lidice 7.1.1. Lidice Významné místo nejen českých národních dějin, ale i světově známé místo spojené s krutostí druhé světové války. Česká ves ve středních Čechách nedaleko Kladna. Nebýt některých historických souvislostí a náhod, které v důsledku vedly k odpornému činu nacistických okupantů dne 10. června 1942 v probíhající druhé světové válce a provedení exemplárního trestu na starých Lidicích, byla by tato česká ves jedna z mnoha v Čechách, o které by věděli její obyvatelé, jejich příbuzní a lidé z okolí. Příběh této obce a události z června 1942 však nadobro změnily význam slova Lidice.

7.1.2. Historie obce Lidice Historie obce Lidice je datována v kronice zbraslavského opata Petra Žitavského od konce třináctého století. Nejstarší veřejná budova v obci byl kostel sv. Martina z roku 1352, který byl v historii několikrát zničen a znovu obnoven. Vesnice zaznamenala svůj největší rozmach spojený s rozvojem průmyslových podniků v Kladně v průběhu druhé poloviny devatenáctého století, kdy se její počet domů a obyvatel téměř zdvojnásobil. Nejznámější a nejtragičtější události obce byly dny po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy byla obec na základě falešných a vykonstruovaných důkazů vypálena a později totálně vyhlazena z mapy, mužští obyvatelé zastřeleni a děti s matkami odsunuty do koncentračních táborů, kde jich velká část zemřela. Většina lidických dětí byla zaplynována v polském Chelmu. V poválečné historii dochází díky iniciativě Lidice shall live k obnově vesnice vedle původních základů starých Lidic.

7.1.3. Památník Lidice Památník Lidice je příspěvkovou organizací. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury České republiky. Památník byl zřízen ke dni 31.12.2000 v souladu s usnesením vlády České republiky č. 264 ze dne 15.3.2000 k rehabilitaci památníků bojů za svobodu,

-31-

nezávislost a demokracii, a to za účelem péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejich občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí fašistického násilí a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů. (Milouš Červencl: Lidice) Součástí Památníku Lidice je muzeum se stálou expozicí Lidická tragédie, které se nachází na centrálním nádvoří památníku s Glorietem, ke kterému vede Alej dr. Barnetta Strosse, britského politika a lékaře, který se svou činností podílel na znovuobnovení Lidic. Vnitřní

interiér

muzea

se

skládá

ze

strohého

betonového

prostoru

doplněného audiovizuální technologií, která promítá obrazy již neexistující vesnice a jejich obyvatel a nabízí tak návštěvníkům emotivní prohlídku pohnutou historií obce. Suterén muzea pak dále slouží k uchování depozitářů muzea a jako technické zázemí památníku. Centrální nádvoří je pak dále z druhé strany obklopeno vzdělávacím střediskem. Středisko primárně slouží k vytváření a prezentaci ucelených programů, které jsou určeny pro žáky II. stupně ZŠ a žáky SŠ. Školící středisko je dále využíváno ke školení pedagogů v podobě vzdělávacích seminářů - „Co je fašismus a nacismus“ a „Příběh české vsi Lidice“. Ojediněle je školicí středisko využívané také i ke krátkodobým výstavám. V protilehlé straně nádvoří naproti Glorietu je pak v prostoru pod terasou dvouramenného schodiště síň IN MEMORIAM. Tento prostor je využívaný k prezentaci tematických výstav zaměřených na osudy měst a obcí s podobným osudem jako potkala obec Lidice. Jednou z významných částí památníku je Pomník dětským obětem války. Sousoší lidických dětí v nadživotní velikosti, jehož autorkou je akademická sochařka prof. Marie Uchytilová. První myšlenka projektu na vytvoření bronzového sousoší jako památku na lidické děti vznikla již v roce 1969 a však dokončené dílo v sádře bylo až o dvacet let později v roce 1989 a téhož roku autorka projektu umírá. V následujících letech od roku 1990 pokračoval v jejím započatém díle její manžel J. V. Hampl. V letech 1995 – 2000 bylo postupně s různým časovým odstupem instalováno celé sousoší 82 lidických dětí zavražděných v roce 1942. Součástí pietního místa, které se rozkládá na ploše území původní obce Lidice, je také hrob zavražděných lidických můžu. Hromadný hrob se nachází na původním místě, které se nacházelo nedaleko Horákova statku, jehož původní základy jsou z části odkryty. Na území pietního místa je dále možné nalézt obnovené základy kostela sv. Martina, školy a původního hřbitova.

-32-

Památník Lidice má i přesto, že se nachází mimo hlavní turistické destinace v České republice poměrně velkou návštěvnost, na které se podílí jak domácí tak zahraniční turisté všech věkových kategorií. V rámci jednotlivých roků jsou ovšem dominantní roky, které jsou v rámci vypálení původní obce výroční a při kterých památník s muzeem, ale i řadu vzpomínkových akcí navštíví více návštěvníků než v jiných letech.

Následující graf mapuje vývoj návštěvnosti Památníku Lidice od roku 2009 do roku 2013.

Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009-2013 70000 57518

60000

Počet návštěvníků

50000 40000

43276 35896

37109

2009

2010

41460

30000 20000 10000 0 2011

2012

2013

Návštěvnost v roce

Obrázek 4: Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009-2013 Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice

Struktura návštěvníků dle rozdělení na domácí návštěvníky a cizince ukazuje, že v dlouhodobém měřítku je struktura návštěvníků téměř vyrovnaná. Dále je patrné, že místo Památníku Lidice je z hlediska návštěvnosti více atraktivní pro návštěvníky z řad studentů, kteří zde mohou mnohdy v rámci výuky a na autentickém místě získat informace o nacistické okupaci a událostech druhé světové války. Z toho, že je návštěvnost zahraničních návštěvníku z dlouhodobého hlediska početně téměř stejná a v některých letech je dokonce vyšší, než návštěvnost domácích hostů je patrné, že světový význam lidické tragédie je velký a nezpochybnitelný.

-33-

Následující graf zobrazuje složení návštěvníků na rezidenty a cizince od roku 2009 do roku 2013.

Počet návštěvníků

Struktura návštěvníků rezidenti / cizinci 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Návštěvnost v roce cizinci

ČR

ciz. studenti

ČR studenti

CZ - celkem

Cizinci - celkem

Obrázek 5: Struktura návštěvníků rezidenti/cizinci Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice

Vzhledem k tomu, že areál památníku není využíván pouze k pietním a vzpomínkovým akcím, ale díky jeho významu a povědomí o něm, zasahují do struktury návštěvníků i kulturní a jiné akce.

Následující graf zobrazuje celkové složení návštěvníků od roku 2009 do roku 2013.

-34-

Struktura návštěvnosti památníku Lidice v letech 2009-2013

Počet návštěvníků celkem za rok

70000

60000 3261 6420

50000 2790 5211

40000 3316 2570

4150 4113

8713

7310

7122

7248

10000

8919

10023

0

2 872 2384 2009

kultura/svatby

30000

21557

10337

3881 3458 11288

8787

9871

8571

9857

9951

2171 2094 2010

5673 1907 2011

4571 1981 2012

3800 2032 2013

3316

4150

2790

3261

3881

ostatní

2570

4113

5211

6420

3458

zdarma

8713

7310

10337

21557

11288

ČR studenti

7122

7248

8787

9871

7050

ciz. studenti

8919

10023

8571

9857

9951

ČR

2 872

2171

5673

4571

3800

cizinci

2384

2094

1907

1981

2032

20000

7050

Návštěvnost v roce cizinci

ČR

ciz. studenti

ČR studenti

zdarma

ostatní

kultura/svatby

Obrázek 6: Struktura návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009 – 2013 Zdroj: vlastní - zpracování dle dokumentů Památníku Lidice

7.1.4. Lidice Shall Live, Sir Barnett Stross Lidice Shall Live tedy „Lidice budou žít“ je hnutí založené v roce 1966 anglickým politikem, poslancem britského parlamentu a lékařem Sirem Barnettem Strossem. Byl jedním z výrazných stoupenců poválečné obnovy Lidic. Založení hnutí považoval za svůj největší životní úspěch, který spočíval zejména v tom, že informace o zabití místních nevinných lidí a zničení Lidic se rozletěla do celého světa. U příležitosti 25. výročí vypálení obce Lidice vyzval umělce z celého světa, aby vyjádřili protest proti násilí. Tento protest měli provést darováním uměleckého díla,

-35-

ze kterých vznikla dnešní sbírka Lidická galerie. Tato myšlenka měla ve světě ohromně veliký ohlas a na v rámci několika následujících let bylo do sbírky darováno z celého světa necelých 350 výtvarných děl. V roce 2003 bylo z původního kulturního domu vytvořeno stále místo pro Lidickou galerii, kde je nynější sbírka umístěna a vystavena nebo uložena v depozitářích. Lidická sbírka a Lidická galerie nemá formou svého vzniku a obsahem výtvarného umění ve světě obdoby a díky tomu zaujímá výjimečné postavení nejen u nás ale i na celém světě.

7.1.5. Kategorizace památníku Lidice ve spojení s Dark tourismem Památník Lidice se bez dlouhého racionálního uvažování jeví, jako místo, které je odborně nazývané jako temný cestovní ruch. Památník Lidice bezpochyby reprezentuje místo smutku, krutosti nacistických okupantů, utrpení obyvatel Lidic a jejich smrti případně dalšího pohnutého osudu. Podstatu temného cestovního ruchu v Památníku Lidice je představena v následujícím rozdělení, kategorizaci jednotlivých částí Dark tourismu. Kategorizace Památníku Lidice je možná pro účely cestovního ruchu ze dvou základních, výše uvedených hledisek jak uvádí Sharpley ve své publikaci z roku 2009 a to dle nabídky a poptávky. Kategorizace dle nabídky a poptávky rozkladem a aplikací jednotlivých dílčích kritérií do odstínů spektra šedi Dark tourismu na památku temného cestovního ruchu je možné aplikovat na jednotlivá dílčí místa cestovního ruchu. Tím je možné určit o jaké místo v rámci cestovního ruchu se jedná a tak i vhodně volit např. segment cílových klientů a návštěvníků tohoto místa nebo provádět hodnocení z pohledu turistické atraktivity místa.

7.2 Kategorizace památníku Lidice 7.2.1. Kategorizace dle poptávky Zařazení památky dle typologie poptávky je dle již k definovaným faktům zjevná. Jedná se o památku spojenou s válkou a místo spojené maximální možnou mírou se smrtí a utrpením, tudíž dle Sherpley (2009) je možné zařadit památku do památek s funkcí zážitku.

-36-

Funkce integrace je zde možné vyloučit, protože není hlavním cílem návštěvníka nějakým způsobem kopírovat temné události tohoto místa. Funkce zážitku je navíc umocněna uvědoměním si vlastní existence a sociálního zařazení. Funkce představení zde nelze také uplatnit, jelikož je zde návštěvník poměrně silně konfrontován se smrtí, což funkce představní vylučuje i když by se mohlo zdát, že díky vzpomínkovým akcím je možné do této funkce památník zařadit. Tyto vzpomínkové akce jsou spíše primárně zaměřením nabídky ne poptávky. Funkce klasifikace památky je taktéž vyloučena pro své nízké zaměření na konfrontaci se smrtí. Z hlediska poptávky je tedy Památník Lidice nutné zařadit do skupiny zážitku. Návštěva místa v účastnících vyvolává silné emoce, které se transformují do rozjímání nad vlastní existencí, nad utrpením a smrtí. Zároveň je zde splněno kritérium místa hluboce spojeného s utrpením a se smrtí obyvatel původní vesnice.

7.2.2. Kategorizace dle nabídky V rámci nabídky temného cestovního ruchu je možné se pohybovat na škále odstínu spektra šedi Dark turismu od nejtemnější po nejsvětlejší dle naplnění podstaty hodnocení jednotlivých kritérií nabídky. Jednotlivá kritéria jsou podstatou kategorizace nabídky (Stone, 2006). Jsou to velký vliv politické ideologie

x

malý vliv politické ideologie

místa smrti a utrpení

x

místa spojená se smrtí a utrpením

orientace na vzdělání

x

orientace na zábavu

zachování pamětí/pietní místo

x

komercionalizace, romantika

vnímání autenticity místa

x

vnímání ne autenticity místa

krátká doba od události

x

dlouhá doba od události

vzniklé náhodou

x

vzniklé účelně

méně infrastruktury cestovního ruchu

x

více infrastruktury cestovního ruchu

Vliv politické ideologie Pokud bereme historii, ale hlavně osud obce Lidice v širším kontextu a spojíme-li je v souvislosti druhé světové války s okupací českého národa, jedná se zcela jistě o velký

-37-

vliv politické ideologie. A to jak ze strany německých okupantů, tak ze strany exilové československé vlády v Londýně v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Základ vypálení obce a vyvraždění obyvatel je postavený na politických rozhodnutích. 3. října 1941 byl zadán zástupci vlády v exilu úkol dvěma parašutistům z řad exilové armády. Tento úkol byl pomstít vraždění českých obyvatel (vlastenců) při nástupu SS Obergruppenführera a šéfa hlavního bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Jednalo se o 500 poprav v prvním stanném právu, kterými se také měl zlomit vzestup českého odboje. Úkol parašutistů byl zabít K. H. Franka nebo R. Heydricha tak, aby byl tento čin zapsán do dějin stejně tak jako vraždění nevinných českých vlastenců. Úspěšný atentát na R. Heydricha 27. května 1942, který provedl dobře hozenou bombou na jeho projíždějící mercedes rotný J. Kubiš následkem, kterého zastupující říšský protektor 4. června 1942 umírá, odstartoval kolotoč událostí, jejichž důsledkem bylo totální vyhlazení Lidic. Místo bývalých Lidic je ovšem i ve své novodobé historii a poválečném běsnění zneužíváno k politickým hrám po válce zejména pro propagaci komunistické strany. Památník Lidice tedy naplňuje jednoznačně vysoký vliv politické ideologie. Naplňuje tedy první dané kritérium a je možné ho zařadit do nejtemnějšího segmentu, části s největším zastoupením temnoty jak ukazuje následující schéma.

Obrázek 7: Kritérium vlivu politické ideologie na Památník Lidice Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Vliv smrti a utrpení Druhé kritérium má za cíl zjistit profil památky – Památníku Lidice, případně původní obce z hlediska cestovního ruchu zda se jedná přímo o památku spojenou se smrtí a utrpením nebo zda se jedná pouze o nepřímé spojení se smrtí a utrpením. Lidice jsou přímým místem smrti a utrpení. Jedná se o autentický místo smrti i utrpení,

-38-

kde byly násilně rozdělené rodiny. Muži starší 15 let byly odvádění do Horákova statku, odkud o pár hodin později byli vyvedeni členy gestapa a po pěti a následně i po deseti najednou zastřeleni na zahradě Horákova statku. Matky s dětmi byly shromážděny v lidické škole, která zároveň byla jejich posledním společným místem pobytu v obci. Vyhlazení Lidic dle rozkazu mělo být totální a obec měla zcela a nadobro zmizet z mapy. Pracovníci říšské pracovní služby RAD se tak nezastavili ani před totální devastací vesnice, odstřelu kostela, přemístění rybníku, změny koryta řeky, ale uchráněn nebyl ani majestát smrti a zničení původního hřbitova. Byly postupně vykopávané rakve, původní hroby zasypány a mrtvá těla okradená o zlaté šperky a zuby. Shrneme-li všechny tyto informace, můžeme označit Lidice jako památku a místo cestovního ruchu smrti a utrpení. V tomto kritériu tedy znovu zůstává památník v nejtemnější části spektra, jak je vidět na následujícím schéma.

Obrázek 8: Kritérium zastoupení smrti v místě cestovního ruchu Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Vliv orientace na vzdělání nebo zábavu Dalším, třetím kritériem v kategorizaci dle nabídky rozdělující z hlediska temného cestovního ruchu památku na temnou nebo světlou je, zda je památka orientovaná na vzdělání nebo zábavu. Díky autentickému místu původní obce a jeho přímého spojení s okupací nacistů a jejich politickou ideologií, zavraždění lidických můžu starších patnácti let, zaplynováním dětí, pobytu a týrání lidických žen v koncentračních táborech, je orientace místa památníku na zábavu zcela vyloučena. Funkce Památníku Lidice je naopak vhodná pro využití této památky pro funkci vzdělání. Část památníku je přímo pro funkci vzdělávání vyhrazena. Vzdělávací středisko Památníku Lidice má připravený program pro žáky II. stupně ZŠ a pro žáky SŠ, kterého je možné se zdarma účastnit. V rámci obohacení výuky také nabízí Památník Lidice vytvořené pracovní listy k obohacení a rozšíření výuky dějepisu a dalších -39-

občanských nauk. Od roku 2006 je také možné se v památníku účastnit akreditovaných seminářů věnujících se historii týkající se německé okupace, persekuce a německému odboji v průběhu druhé světové války. Semináře jsou primárně určeny studentům, ale i učitelům věnujících se dějepisu, občanských nauk, případně jiných příbuzných humanitních věd. Přednášky provádí přednášející z FF Univerzity Karlovy, ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, vojenského ústavu a jiných vzdělávacích institucí. Památník také nabízí kromě prohlídky pietního místa i možnost návštěvy muzea s multimediálními prvky. Zejména v minulosti, ale i nyní je možné se účastnit besed s přímými pamětníky vyhlazení obce Lidice. Lze tedy konstatovat, že i v tomto kritériu kategorizace je splněna podmínka pro zařazení do nejtemnější části spektra grafu. Tedy, že se jedná o místo spojené a orientované výhradně na vzdělání a jen zcela minimálně nebo vůbec je v rámci temného cestovního ruchu spojené se zábavou.

Obrázek 9: Kritérium zastoupení orientace na vzdělání nebo zábavu Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Kritérium zachování pamětí/pietní místo – komercionalizace, romantika Toto kritérium podává informaci o tom, zda místo cestovního ruchu naplňuje poslání zachovávat paměti či je zaměřené svou funkcí na komercionalizaci. Již webové stránky www.lidice-memorial.cz návštěvníka upozorňují na to, že Památník Lidice je státní příspěvkovou organizací, jejímž posláním je péče a uchovávání památky na lidickou tragédii a prioritou je též obnova a péče o historické objekty a areál národní kulturní památky. Z výše uvedeného je tedy očividné, že hlavní funkcí je zachovávat paměti pro budoucí generace a udržování živé myšlenky a vzpomínky na obec Lidice. Tato funkce je naplňována zejména v udržování původního prostředí, kde původní obec stávala a jak ji zanechali jednotky RAD. Také je naplňována tím, že shromažďuje hmotné důkazy o událostech nejen přímo v obci, ale také týkající se jednotlivých obyvatel

-40-

původní obce. Tyto informace zpracovává, vydává publikace a prezentuje je veřejnosti i v podobě zveřejněných expozic a výstav. V rámci památníku je budována i Lidická galerie, která slouží k výstavám, ke stálým expozicím a uchovávání Lidické sbírky – výtvarného umění. Lidická sbírka vznikla spontánně díky hnutí „Lidice budou žít“ (Lidice Shall Live). Myšlenka anglického lékaře Sira Barnetta Strosse založit hnutí pro poválečnou obnovu Lidic měla za následek nejen vybrání vysoké finanční částky na obnovu Lidic, ale především v tom, že informace o osudu obce obletěla celý svět. V roce 1966 vyzval umělce z celého světa, aby vyjádřili protest proti zvůli a násilí darováním uměleckého díla. Z těchto v budoucnu zaslaných děl vzniká unikátní sbírka výtvarného umění, která nemá společenským významem a okolnostmi jejího vzniku obdoby nejen u nás, ale na celém světě. Tato sbírka je významnou součástí a jednou z expozic, která naplňuje v památníku funkci vzpomínky. Památník každoročně pořádá pietní vzpomínku k výročí vypálení obce Lidice a další vzpomínkové akce. Hlavním účelem památníku tedy není orientace na romantiku a zaměření na komerční produkty, ale hlavně uchovávat památku původních obyvatel a sdělovat poselství pro další generace tak, aby byla historie udržována naživu a aby nebyla v budoucnu opakována. Lze tedy konstatovat, že Památník Lidice splňuje nejtemnější kritérium i v této oblasti nabídky a lze ho tak zařadit do nejtemnější části grafu.

Obrázek 10: Kritérium zachování pamětí/pietní místo – komercionalizace, romantika Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Vliv autenticity místa a její vnímání Kritérium autentičnosti památky je už díky naplnění několika předchozích kritérií kategorizace záležitostí intuitivní. Vzhledem k historii památníku se nejedná o místo uměle vytvořené, ale naopak se jedná o místo s velmi jasnou historií, která autenticitu místa událostmi, které zde proběhly, zdůrazňuje. Autenticita památky je dále zdůrazňována -41-

dalšími aktivitami, které jsou památníkem iniciovány, jako jsou například besedy s přeživšími „lidickými dětmi“, výstavy korespondence lidických dětských obětí nebo dalších přednášek a expozic doplněné původními předměty z dob před vypálením vesnice. Bezpochyby je tak možné zařadit i v této části Památník Lidice na nejtemnější část spektra grafu.

Obrázek 11: Kritérium vlivu doby od událostí Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Vliv času, který uplynul od události Kritérium času je dalším prvkem hodnocení místa temného cestovního ruchu z pohledu nabídky. Jelikož čas je relativní pojem a nikde není definované, co je dlouhá nebo krátká doba, je ohodnocení poněkud problematické. Vezmeme-li ovšem do úvahy fakt, že v současné době jsou naživu přímí pamětníci události vypálení obce a že je ještě naživu i několik přímých účastníků vyhlazení obce, jedná se o dobu poměrně krátkou. Zároveň i přesto, že první zmínka o obci je již ze 14. století je z pohledu temného cestovního ruchu bezpředmětná, jelikož související události se vážou na konec druhé poloviny dvacátého století. Je tedy možné tvrdit, že z pohledu Dark tourismu se jedná stále o krátkou dobu od události. Toto tvrzení je možné podložit i tím, že vyhlazení obce je stále živé téma u několika pozůstalých rodin a jejich potomků. Památník Lidice tedy naplňuje i v tomto bodě oblast nejtemnější.

-42-

Obrázek 12: Kritérium vlivu doby od událostí Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

Vliv vzniku místa Jedním z dalších kritérií je skutečnost, zda památka vznikla náhodně či zda byla vytvořena účelně. Účelně vzniklé místo je možné definovat jako vytvoření nějaké výstavy či exhibice. Ta není primárně spjata s místem, kde se nachází a není spojena s minulostí místa, ale je tvořena na základě jakési představy pořadatele nebo organizátora. Obec Lidice ovšem nevznikla účelně a primárně nikdy neměla sloužit k účelům cestovního ruchu. Náhoda a exemplární trest za zabití říšského protektora ovlivnila i osud vesnice a její totální devastaci. Pro účely cestovního ruchu a početných návštěv pietního místa začala obec sloužit až po skončení nacistické okupace. Je tedy možné konstatovat, že Památník Lidice a důvod jeho vzniku ovlivnili historické souvislosti a náhody, což v důsledku umožnilo, aby se s časovým a společenským odstupem stal památkou a objektem cestovního ruchu. Je tedy opět možné památník i v tomto kritériu zařadit na nejtemnější část grafu.

Obrázek 13: Kritérium vzniku památky Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

-43-

Vliv četnosti turistické infrastruktury Posledním kritériem při zařazení památky do odstínů spektra šedi Dark tourism je vliv turistické infrastruktury. Malá vzdálenost od hlavního města a relativní blízkost dálnice zajišťuje sice obci dobrou dopravní infrastrukturu, avšak památník s přilehlou Lidickou galerií je jedinou místní turistickou atraktivitou. V Lidicích se nenachází žádné další turistické atraktivity, za kterými by bylo možné přijíždět a to například i opakovaně. Primárně není místo určeno k budování žádných dalších turistických prvků. To vyplívá i z rozhodnutí vlády České republiky o založení státní příspěvková organizace Památník Lidice, které byla svěřena péče o uchování památky na lidickou tragédii a jejíž prioritou je obnovení péče o historické objekty a areál NKP, jak je uvedeno na webových stránkách Památníku Lidice. Proto je možné i v tomto kritériu zařadit památník do nejtemnějšího odstínu spektra šedi Dark tourismu jak ukazuje následující graf.

Obrázek 14: Kritérium infrastruktury cestovního ruchu Zdroj: vlastní - zpracování dle Sharpley (2009)

7.3

Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se v rámci výzkumu zúčastnilo celkem 549 respondentů.

Z toho bylo 315 respondentů z blízkého okolí Památníku Lidice a 234 respondentů z větší vzdálenosti památníku. Z 549 vyplněných dotazníků jich ke zpracování bylo zařazeno 511. Ostatní dotazníky byly vyhodnoceny jako neplatné, chybně vyplněné. Z 38 neplatných dotazníků jich bylo chybně vyplněných 22 ve skupině respondentů z blízkého okolí Památníku Lidice a 16 ve skupině respondentů z větší vzdálenosti od Památníku. Vzhledem k tomu, že jsou na grafech znázorněné dvě skupiny respondentů s celkovým počtem odpovědí a zároveň bylo v některých otázkách nutné zobrazit počty výčtů

-44-

jednotlivých odpovědí, jsou pro grafické zobrazení a přehlednost odpovědí použity sloupcové grafy s výčty čestností odpovědí.

7.3.1. Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 – Říká Vám něco pojem Temný cestovní ruch (Dark tourism)?

Téměř 83% (423) respondentů z celkového počtu platně vyplněných dotazníků uvedlo, že jim nic neříká pojem temný cestovní ruch neboli Dark Tourism. Výsledek této otázky dopadl dle předpokladů a dostupných zdrojů o této formě cestovního ruchu a potvrdil, že se z hlediska cestovního ruchu jedná především o předmět zkoumání akademiků nežli „aktivní“ formu cestovního ruchu.

Říká Vám něco pojem Temný cestovní ruch Dark tourism? 424

450 400 350 300

262

250 200

162

150 87

100 50 0

31

56

ANO

NE

Lidice

31

262

Vzdálení

56

162

Celkem

87

424

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 15: Říká Vám něco pojem Temný cestovní ruch (Dark tourism)?

-45-

Otázka č. 2 - Je pro Vás Dark tourism zajímavý? Na otázku číslo dva odpovídali pouze respondenti, kteří na otázku č. 1 – „Říká Vám něco pojem temný cestovní ruch (Dark tourism)?“ odpověděli ANO. Z těchto 87 respondentů odpovědělo 60 respondentů, že je pro ně Dark tourism zajímavý a pouze 27 respondentů odpovědělo, že ne.

Je pro Vás Dark tourism zajímavý? 70 60 50 40 30 20 10 0

60 38 27

22

18 9 ANO

NE

Lidice

22

9

Vzdálení

38

18

Celkem

60

27

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 16: Je pro Vás Dark tourism zajímavý?

Otázka č. 3 - Co si představujete pod pojmem Temný cestovní ruch (Dark tourism)?

Tato otázka byla položena formou otevřené otázky. Jednotliví respondenti uvedli, co si pod pojmem Dark tourism představují. Jako správné odpovědi byly označené ty odpovědi, které alespoň částečně splňovaly definice Dark tourismu nebo vystihovaly některou z kategorií temného cestovního ruchu a zároveň neobsahovaly v celku odpovědi nějakou chybnou část. Výsledek v porovnání s otázkou č. 1, ve které odpovědělo 87 respondentů, že vědí co je Dark tourism, ukázal, že si více jak dvojnásobek dotazovaných respondentů (236) dokáže pod tímto pojmem „představit“, co tato forma cestovního ruchu představuje.

-46-

Co si představujete pod pojmem Temný cestovní ruch (Dark tourism)? 236

250 200 150 100 50 0

124

112

Správné odpovědi

Lidice

112

Vzdálení

124

Celkem

236 Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 17: Co si představujete pod pojmem Temný cestovní ruch (Dark tourism)?

Otázka č. 4 - Kde jste se s pojmem "Dark tourism" setkal/a?

Nejčastější odpovědí a to u 406 respondentů bylo, že se s pojmem Dark tourism setkali při vyplnění dotazníku poprvé. Ostatní odpovědi byly vůči této volbě zanedbatelné avšak druhou a třetí nejčetnější odpovědí bylo, že se s touto formou cestovního ruchu setkali buď ve škole nebo někde na internetu.

Kde jste se s pojmem "Dark tourism" setkal/a? 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

406

252 154

8

44 52

14 18 32

dnes ho slyším poprvé

ve škole

na internetu

Lidice

252

8

14

Vzdálení

154

44

Celkem

406

52 Lidice

9 4 13

2 1 3

v novinách, o téma se časopise zajímám

10 4 14 jinde

9

2

18

4

1

4

32

13

3

14

Vzdálení

Celkem

Obrázek 18: Kde jste se s pojmem "Dark tourism" setkal/a?

-47-

10

Otázka č. 5 a 6 - Chtěl/a byste prohloubit svoje znalosti o této formě cestovního ruchu? Otázka č. 5 a 6 byla formulována dvojím způsobem, pro ty respondenty, kteří se s Dark tourismem nesetkali a pro ty, kteří se s ním již setkali. V obou případech byla požadována po respondentech odpověď na stejnou otázku, zda by chtěli prohloubit svoje znalosti a Dark tourism. Celých 376 respondentů odpovědělo, že má nebo by měli zájem o více informací k této formě cestovního ruchu. Pouhých 135 respondentů odpovědělo, že ne. Tento fakt ukazuje, že rozvoj temného cestovního ruchu by při správné marketingové prezentaci, ale i osvětě k této formě cestovního ruchu mohl nabídnout nové doposud nenabízené produkty cestovního ruchu.

Chtěl byste se o této formě cestovního ruchu dozvědět víc informací? 400 350 300 250 200 150 100 50 0

376

210 166

135 83

52

ANO

NE

Lidice

210

83

Vzdálení

166

52

Celkem

376

135

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 19: Chtěl/a byste prohloubit svoje znalosti o této formě cestovního ruchu?

-48-

Otázka č. 7 - V následující nabídce vyberte DVĚ místa v České republice, která se primárně NEŘADÍ mezi místa Dark tourism. V této otázce byly respondentům předložené čtyři místa. Dvě místa, která jsou neodmyslitelně spojené s temným cestovním ruchem a jejichž zařazení do této formy cestovního ruchu je nezpochybnitelné a dvě místa, která se k této formě temného cestovního ruchu neřadí. Respondenti měli zatrhnout místa, která se k temnému cestovnímu ruchu neřadí. Lze konstatovat, že 82% odpovědí od respondentů bylo správné a pouhých 18% bylo uvedeno chybně. Přesné počty jednotlivých odpovědí jsou uvedené v následujícím grafu.

V následující nabídce vyberte DVĚ místa v České republice, která se primárně NEŘADÍ mezi místa Dark tourism. 500

447

450

392

400 350 300

196

200

144

150 100 50 0

251

248

250

68

115 55 60

32 36 Malá pevnost Terezín

Mrtvý Luh

Obec Ležáky

Lázně Darkov

Lidice

32

248

55

251

Vzdálení

36

144

60

196

Celkem

68

392

115

447

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 20: V následující nabídce vyberte DVĚ místa v České republice, která se primárně NEŘADÍ mezi místa Dark tourism.

-49-

Otázka č. 8 - ZAŘADIL/A byste Obec Lidice ve středních Čechách mezi místa Dark tourism?

Tato otázka měla zjistit informaci, zda je Obec Lidice chápána respondenty jako místo Dark tourism. Vzhledem k tomu, že 485 z 511 respondentů zařadilo toto místo mezi místa Dark tourism potvrdila tato otázka předpoklad, že je obec Lidice chápána jako významné místo Dark tourism.

ZAŘADIL/A byste obec Lidice ve středních Čechách mezi místa Dark tourism? 600

485

500 400 300

275

210

200 100 0

18

8

ANO

NE

Lidice

275

18

Vzdálení

210

8

Celkem

485

26

Lidice

Vzdálení

26

Celkem

Obrázek 21: ZAŘADIL/A byste obec Lidice ve středních Čechách mezi místa Dark tourism?

Otázka č. 9 - NAVŠTÍVIL/A jsi někdy Památník Lidice?

Tato otázka rozdělovala respondenty do dvou základních skupin těch, kteří památník již někdy v minulosti navštívili a ty, kteří v památníku doposud nebyli, a zároveň určovala další postup při zpracování dotazníku. Z dotazníku je také patrné, že je výrazný rozdíl mezi demografickými skupinami. Zatímco skupina respondentů z okolí Lidic ve velké míře již památník alespoň 1x navštívila, u skupiny vzdálených respondentů je situace přesně opačná. Tento výsledek byl předpokládaný. Zároveň je možné konstatovat, že i přes to, že se jedná o místo světového významu, má Památník Lidice jako místo temného cestovního ruchu zejména lokální význam.

-50-

NAVŠTÍVIL/A jste někdy Památník Lidice? 300 250

266

242

245 194

200 150 100 50 0

51

24 ANO

NE

242

51

Vzdálení

24

194

Celkem

266

245

Lidice

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 22: NAVŠTÍVIL/A jste někdy Památník Lidice?

Otázka č. 10 - Kolikrát jste Památník Lidice navštívil/a?

Tato otázka se zjišťovala pouze od respondentů, kteří již někdy navštívili Památník Lidice. Otázka číslo deset měla ukázat, zda se jednotliví návštěvníci Památníku Lidice do památníku vracejí opakovaně. Také u této otázky se ukázalo, že geografická odlišnost skupin má na opakované návštěvy významný vliv. Zatím co respondenti z okolí Lidic památník navštívili ve většině případů opakovaně a při různých příležitostech, tak vzdálení účastníci cestovního ruchu navštívili Památník Lidice nebo jeho část maximálně 2x. Z výsledku je tedy možné usuzovat, že vzdálenost turistické destinace a platí to i pro místa temného cestovního ruchu, je významný faktor, který ovlivňuje návštěvnost místa.

-51-

Kolikrát jste Památník Lidice navštívil/a? 83

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

61

57

54

52

57 41 27

22 2

41

27

0

0

0

1x

2x

3x

Více jak 5x

Více jak 10x

Lidice

61

52

57

27

41

Vzdálení

22

2

0

0

0

Celkem

83

54

57

27

41

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 23: Kolikrát jste Památník Lidice navštívil/a?

Otázka č. 11 - NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě Lidickou galerii Památníku Lidice?

Tato otázka se zjišťovala pouze od respondentů, kteří již někdy navštívili Památník Lidice. Otázka zjišťovala u jednotlivých respondentů, zda při svojí návštěvě Památníku Lidice účastník temného cestovního ruchu navštívil i Lidickou Galerii s uměleckými díly. Výsledek ukázal, že z 266 dotazovaných respondentů, kteří památník navštívili alespoň 1x, navštívilo Lidickou galerii pouze 196 účastníků cestovního ruchu.

NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě Lidickou galerii Památníku Lidice? 250 200

196

182

150 100 50 0

70

60 14

10

ANO

NE

Lidice

182

60

Vzdálení

14

10

Celkem

196

70

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 24: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě Lidickou galerii Památníku Lidice?

-52-

Otázka č. 12 - NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě pietní místo s Růžovým sadem a pomníkem dětí (místo bývalé vesnice)?

Tato otázka se zjišťovala pouze od respondentů, kteří již někdy navštívili Památník Lidice. Otázka zjišťovala u jednotlivých respondentů, zda při svojí návštěvě Památníku Lidice účastník temného cestovního ruchu navštívil i pietní místo s hrobem lidických mužů a pomníkem lidických dětí a Růžový sad. Výsledek ukázal, že z 266 dotazovaných respondentů, kteří památník navštívili alespoň 1x, navštívilo pietní místo 244 respondentů a jen minimum návštěvníků tuto část památníku při svojí návštěvě vynechalo. Zároveň se tak pietní místo a Růžový sad stalo nejvíce navštěvovanou částí památníků z nabízených možností. Z hlediska cestovního ruchu je tedy vhodné v rámci této části památníku soustředit a nabízet další služby cestovního ruchu.

NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě pietní místo s Růžovým sadem a pomníkem dětí (místo bývalé vesnice)? 300 250 200 150 100 50 0

244

228

16

14

8

ANO

NE

Lidice

228

14

Vzdálení

16

8

Celkem

244

22

Lidice

Vzdálení

22

Celkem

Obrázek 25: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě pietní místo s Růžovým sadem a pomníkem dětí (místo bývalé vesnice)?

Otázka č. 13 - NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě museum Památníku Lidice?

Tato otázka se zjišťovala pouze od respondentů, kteří již někdy navštívili Památník Lidice. Otázka zjišťovala u jednotlivých respondentů, zda při svojí návštěvě Památníku Lidice účastník temného cestovního ruchu navštívil i museum Památníku Lidice. Výsledek

-53-

ukázal, že z 266 dotazovaných respondentů, kteří památník navštívili alespoň 1x, navštívilo Lidickou galerie 199 účastníků cestovního ruchu.

NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě museum Památníku Lidice? 250 200

199

183

150 100 50 0

67

59 16

8

ANO

NE

Lidice

183

59

Vzdálení

16

8

Celkem

199

67

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 26: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě museum Památníku Lidice?

Otázka č. 14 - Která část Památníku se Vám nejvíce líbila?

Tato otázka se zjišťovala pouze od respondentů, kteří již někdy navštívili Památník Lidice. Výsledkem bylo zjistit nejatraktivnější část památníku z pohledů respondentů, návštěvníků, kteří již památník navštívili. Z pohledu na grafické znázornění je patrné, že je jednoznačně z pohledu návštěvníků nejlépe hodnocené Pietní místo a Růžový sad. Dále následuje Museum památníku a až na posledním místě je Lidická Galerie. Stejným výsledkem hodnotili atraktivitu obě skupiny návštěvníků, i když u vzdálených návštěvníků se z důvodu počtu respondentů, kteří památník navštívili, nejedná o tak markantní rozdíly. Z pohledu předchozích otázek se tedy u Pietního místa nejedná pouze o nejnavštěvovanější část, ale také o nejatraktivnější část památníku. Z pohledu temného cestovního ruchu je nutné podotknout, že se u Pietního místa jedná o autentické místo Dark tourismu.

-54-

Která část Památníku se Vám nejvíce líbila? 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

184

172

38

32

48

34 2

12 10

Lidice

Vzdálení

Celkem

Lidická galerie

32

2

34

Pietní místo a Růžový sad

172

12

184

Museum

38

10

48

Lidická galerie

Pietní místo a Růžový sad

Museum

Obrázek 27: Která část Památníku se Vám nejvíce líbila?

Otázka č. 15 - Jaký BYL Váš důvod k návštěvě?

Nejčastější důvod k návštěvě Památníku Lidice je dle jednotlivých odpovědí respondentů školní nebo jiná exkurze, což je vzhledem k věkovému průměru respondentů, kdy primární skupinou jsou respondenti do 20 let, možné předpokládat. Ovšem ihned za touto početnou skupinou jsou důvody jako zvědavost, zájem o historii památníku, zájem o historii místa nebo vzpomínka na oběti nacistické okupace. Vzhledem k hlavnímu účelu památníku, jehož cílem je vzdělávání v oblasti historie a uchování místa, dopadly tyto výsledky dle předpokladu a je vidět, že se cíle památníku daří zaměstnancům a zřizovateli plnit.

-55-

Jaký BYL Váš důvod k návštěvě? jiný důvod

50

6

školní nebo jiná exkurze

44 145

4

zájem o historii místa

141 73

8

touho získat další informace o místě

65 68

4

zvědavost

64 104

8

touha ověřit znalosti získané ve škole

16

2

touha vzdát oběť zavražděným lidickým obyvatelům

96

14 28

4

vzpomínka na oběti nacistické okupace

24 69

6

zájem o historii památníku

63 78

8 0

70 20

Celkem

40 Vzdálení

60

80

Lidice

Obrázek 28: Jaký BYL Váš důvod k návštěvě?

-56-

100

120

140

160

Otázka č. 16 - Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás návštěva památníku vyvolala?

V rámci zaznamenaných odpovědí, odpovědělo nejvíce respondentů, že v nich návštěva památníků vyvolala pocity smutku a lítosti, což asi nejlépe vystihuje události, které se zde staly a velice dobře charakterizují prvky temného cestovního ruchu. V porovnání s otázkou č. 19 – „Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala?“, se zároveň jedná o stejné emoce. Je zde tedy možné pozorovat i propojení temného cestovního ruchu a Filmového cestovního ruchu a je možné nejméně konstatovat, že se tvůrcům filmu podařilo velice dobře přiblížit „realitu“ této destinace. Ostatní emoce byly zastoupené v nižší míře, ovšem nejednalo se o ojedinělé zastoupení těchto emocí.

Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás návštěva památníku vyvolala? jiné emoce

6 6

0

žádné emoce to u mě nevyvolalo

35 31

4

nenávist

26 24

2

hněv

50

6

lítost

44 154

9

podráždění

145 38

6

bezmocnost

32 81

14

dojetí

67 76

8

smutek

68 164

16 0

20

148 40

Celkem

60 Vzdálení

80

100

120

140

Lidice

Obrázek 29: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás návštěva památníku vyvolala?

-57-

160

180

Otázka č. 17 - VIDĚL/A jste film LIDICE (2011)

Z 266 respondentů, kteří Památník Lidice navštívili, jich 179 zhlédlo film LIDICE, který se věnuje „temné“ historii tohoto místa. Je tedy možné konstatovat, že filmová turistika se ovlivňuje s temným cestovním ruchem, ale tento vztah funguje i naopak.

VIDĚL/A jste film LIDICE (2011)? 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Lidice

176

162

90

80 14

10

ANO

NE

162

80

Vzdálení

14

10

Celkem

176

90

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 30: VIDĚL/A jste film LIDICE (2011)

-58-

Otázka č. 18 - VIDĚL/A jste film LIDICE (2011) před první návštěvou památníku?

Výsledek této otázky naplnil předpoklad. Valná většina návštěvníků, kteří Památník Lidice již navštívili, jsou ze skupiny respondentů z blízkého okolí Lidic. Tento fakt a premiéra filmu, které proběhla až v roce 2011, předpokládá, že většina respondentů památník navštívila již před dobou, kdy byl film natočený.

VIDĚL/A jste film LIDICE (2011) před první návštěvou památníku? 160 140 120 100 80 60 40 20 0

138

130

38

32 6

8

ANO

NE

Lidice

32

130

Vzdálení

6

8

Celkem

38

138

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 31: VIDĚL/A jste film LIDICE (2011) před první návštěvou památníku?

Otázka č. 19 - Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala?

Nejvyšší míru zastoupení u respondentů měla odpověď: smutek a lítost. Tyto emoce nejen že úzce souvisí s temným cestovním ruchem, ale zároveň korespondují i s výsledky dotazu č. 16 – „Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás návštěva památníku vyvolala?“, tedy s reálnými pocity vyvolanými u respondentů přímo z místa.

-59-

Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala? jiné emoce

1 0 1

žádné emoce to u mě nevyvolalo

0

8 8

nenávist

2

36 34

hněv

3

37 34

lítost

4

podráždění

4

bezmocnost

2

dojetí

2

smutek

68 64 23 19 37 35 53 51 93

6

87

0

20

Celkem

Vzdálení

40

60

80

100

Lidice

Obrázek 32: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala?

Otázka č. 20 - Chtěl/a by, jste někdy Památník Lidice navštívit? Na tuto otázku a následující tři otázky odpovídali respondenti, kteří na otázku č. 9 – „NAVŠTÍVIL/A jsi někdy Památník Lidice?“, odpověděli NE. Z pohledu destinace cestovního ruchu je patrné, že velká část respondentů projevila zájem místo Památníku Lidice navštívit, ale doposud neměli zřejmě příležitost. Z pohledu cestovního ruchu je to nevyčerpaná příležitost a je možné pokrýt toto místo novou službou například zájezdem některých cestovních kanceláří. Vzhledem k věkovému složení respondentů se jedná o nabídku pro školy jako školní zájezdy atd. případně nabídku poznávacích, vzdělávacích zájezdů pro širokou veřejnost. Vzhledem k tomu, že se lokalita památníku nachází v poměrně malé vzdálenosti od hlavního města, je možné tento „nový“ produkt spojit s nějakou současnou nabídkou cestovního ruchu.

-60-

Chtěl/a by, jste někdy Památník Lidice navštívit? 250 196

200

154

150 100 50 0

42

40

49

9 ANO

NE

Lidice

42

9

Vzdálení

154

40

Celkem

196

49

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 33: Chtěl/a by, jste někdy Památník Lidice navštívit?

-61-

Otázka č. 21 - Jaký BY BYL Váš důvod/účel návštěvy?

Odpovědi respondentů na tuto otázku jasně ukazují, že hlavním důvodem k cestě respondentů by byla zvědavost, zájem o historii památníku a vzpomínka na oběti nacistické okupace. Pomineme-li v tomto ohledu zvědavost jako základní vlastnost každého člověka, jsou následující důvody součástí účelu návštěvy Dark tourism. Vzpomínka na oběti nacistické okupace či zájem o historii památníků a tím i událostí, které k jeho vybudování vedly, jsou jedním z charakteristických prvků Dark tourismu.

Jaký BY BYL Váš důvod/účel návštěvy? 1 0 1

jiný důvod školní nebo jiná exkurze

32

10

zájem o historii místa

53

9

touho získat další informace o místě

42

50

9

zvědavost

62

59

touha ověřit znalosti získané ve škole

4 7

touha vzdát oběť zavražděným lidickým obyvatelům

11 28 22

6

vzpomínka na oběti nacistické okupace zájem o historii památníku

74

19

Celkem

20 Vzdálení

80

65

15

0

127

97

30

40

60

80

93

100

Lidice

Obrázek 34: Jaký BY BYL Váš důvod/účel návštěvy?

-62-

120

140

Otázka č. 22 - Viděl/a jste film LIDICE (2011)?

Z odpovědí respondentů na tuto otázku není možné usuzovat žádný praktický závěr ani přínos pro temný cestovní ruch. Poměr odpovědí respondentů, kteří památník nikdy nenavštívili, zda film zhlédli nebo ne je téměř vyrovnaný. Dle grafu není ani možné konstatovat, že zhlédnutí filmu mělo za následek návštěvu památníku.

Viděl/a jste film LIDICE (2011)? 140 120 100 80 60 40 20 0 Lidice

123

122

98

96

26

25

ANO

NE

25

26

Vzdálení

98

96

Celkem

123

122

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 35: Viděl/a jste film LIDICE (2011)?

Otázka č. 23 - Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala? I v otázce č. 23 je hlavní emocí vyvolanou v kontextu lidických událostí, smutek a lítost. Jak již bylo řečeno výše, zejména smutek je spojen s formou temného cestovního ruchu. Tento pocit není vyvolaný pouze v rámci přímé návštěvy památníku, ale jak ukázaly odpovědi uvedené v otázce č. 23 a č. 19 je přenositelný i v rámci Filmového cestovního ruchu, který je v případě, že pojednává o místě temného cestovního ruchu úzce spojený. Je tedy opět možné konstatovat, že jednotlivé formy cestovního ruchu se navzájem ovlivňují.

-63-

Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala? jiné emoce

10 9

1

žádné emoce to u mě nevyvolalo

0

nenávist

3 3 19 16

3

hněv

25

6

lítost

31

51

13

podráždění

17

6

bezmocnost

23

50

10

dojetí

44

8

smutek

Celkem

20

60

52

78

18 0

64

40

Vzdálení

60

80

96 100

120

Lidice

Obrázek 36: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala?

Následující čtyři otázky byly respondentům položeny za účelem výzkumu charakteristik a identifikace profilu respondenta. Skládaly se z otázek, zda je muž nebo žena, z dotazu na věk respondenta, státní příslušnost a nejvyšší dosažené vzdělání. Přehled jednotlivých charakteristik respondentů je uveden v následujících grafech.

-64-

Zastoupení pohlaví 600 511 500 400 300

218 176

200

156

117

179

62

100 0

332

293

Mužů

Žen

Celkem

Mužů

Lidice Počet

117

176

Žen

Celkem

Mužů

Vzdálení 293

62

156

Žen

Celkem

Celkem 218

179

332

511

Obrázek 37: Zastoupení pohlaví

Věkové rozložení repondentů 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

423

271 152 51

42

9

13

24

0-20

21-40

41-60

Lidice

271

9

13

Vzdálení

152

42

24

Celkem

423

51

37

Lidice

Vzdálení

Celkem

Obrázek 38: Věkové rozložení respondentů

-65-

37

Státní příslušnost 600 9

500 400 300

5

502

4

200 288

100 0

214

Lidice

Jiná Česká

Vzdálení

Celkem

5

4

9

288

214

502

Česká

Jiná

Obrázek 39: Státní příslušnost

Nejvyšší získané vzdělání respondentů 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

390 252 138 13 14 27

11

54 65 3 6 9

14 6 20

základní

vyučení

Lidice

252

13

11

3

14

Vzdálení

138

14

54

6

6

Celkem

390

27

65

9

20

Lidice

středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

Vzdálení

Celkem

Obrázek 40: Nejvyšší získané vzdělání respondentů

-66-

8

DISKUZE

Obec Lidice ve středočeském kraji je na první pohled vesnice jako každá. Ovšem troufám si tvrdit, že již málokterá vesnice má tak dobře zmapovanou a popsanou historii jejich i jednotlivých obyvatel jako právě obec Lidice. Tedy alespoň historii posledních 150 let. Velkou zásluhou je zde hlavně činnost Památníku Lidice, který jednotlivé dokumenty a archiválie shromažďuje. Na základě těchto dokumentů a badatelské činnosti jednotlivých badatelů vychází o Lidicích publikace zejména z doby okupace a po ní. Tento fakt potvrzuje zejména 32 aktuálně nabízených publikací, které je možné zakoupit přímo přes webové stránky památníku nebo při jeho návštěvě. V rámci zpracování práce bylo možné získat přístup k jednotlivým literárním zdrojům pro analýzu popisných a historických dat a svědčí to tak o dobré činnosti památníku, pro kterou byl zřízen. V rámci teoretické podstaty temného cestovního ruchu je žádoucí zařazení potencionální památky temného cestovního ruchu dle poptávky a nabídky. To zejména pro orientaci výzkumníků a badatelů, kteří se v budoucnu rozhodnou toto místo z tohoto nebo podobného pohledu hodnotit. Z hlediska potencionálních návštěvníků Památníku Lidice je toto teoretické zařazení také významné. Každý z návštěvníků toto zařazení, byť nevědomě, provádí před samotnou návštěvou nebo při návštěvě samotné cílové destinace. Pro každého návštěvníka je důležité, zda je v cílové destinaci dostatečné množství turistické infrastruktury, zda je možné se do místa bezpečně dopravit nebo zda je místo, které navštíví, vybudované bez nějakých historických konsekvencí nebo zda má hluboké historické kořeny atd. Toto hodnocení může tedy velice výrazně prospět ke klasifikaci místa pro hodnocení lokality temného cestovního ruchu a již předem napovědět návštěvníkům do jakého místa, lokality nebo destinace pojedou. Hodnocení toho, zda je Dark tourism významným druhem cestovního ruchu a hodnocení povědomí o této formě cestovního ruchu je spíše teoretickým prvkem Dark tourismu. Dle mého názoru a dle potvrzení dosažených výsledků v rámci dotazníkového šetření, povědomí o této formě cestovního ruchu nemá žádný vliv nebo jen zcela zanedbatelný na chápání a interpretaci jednotlivých památek Dark tourismu, které se v rámci cestovního ruchu navštěvují. Dark tourism, dle mého názoru, slouží pro kategorizaci a charakterizaci památek v rámci akademického a vědeckého bádání. Jeho využití je možné pro třídění památek v rámci cestovního ruchu, zejména pro odborné pracovníky. Toto předpokládají i jednotliví autoři a dokládá to i závěr z mého výzkumu,

-67-

kde pouhých 87 z 511 respondentů odpovědělo, že o Dark tourismu někdy dříve slyšela. Zároveň dokázalo více jak dvě třetiny dotázaných správně označit místa Dark tourismu v České republice nebo zařadit místo Lidice mezi místa Dark tourismu. Význam pojmu Dark tourism není tedy důležitý, vyjma odborného zařazení. Ovšem činnosti, které v rámci Dark tourismu probíhají, jsou důležitými prvky cestovního ruchu pro všechny jeho účastníky. Posouzení důvodu návštěvy Památníku Lidice bylo hodně ovlivněné cílovou skupinou respondentů, na kterou byl výzkum zaměřený. Ve výsledcích dotazníku vyšlo jako hlavní důvod k návštěvě školní nebo jiná exkurze, což je v porovnání s výsledky polského výzkumu, na němž byl základ dotazníku postavený, důvod rozdílný. V muzeu v Osvětimi vyšel jako hlavní důvod návštěvy zájem o historii muzea a vzpomínka na oběti nacistické genocidy. Ovšem je nutné podotknout, že tento důvod návštěvy Památníku Lidice, byl vyhodnocen respondenty také v poměrně velkém zastoupení. Vzpomínka na oběti nacistické okupace a zájem o historii památníku a místa byly důvodem poměrně častým a v rámci cílové skupiny je možné jej nazvat jako dostatečným. Dalo by se konstatovat, že tento výsledek je srovnatelný přiměřeně věku respondentů. Opačná situace byla při vyhodnocení vnímání památníku nebo motivů návštěvy památníku. Zde lze konstatovat, že se výsledky dotazníkového šetření naprosto shodují s výsledky původního polského dotazníku, který byl aplikován v polské Osvětimi jakožto nejznámějším a jedním z největších vyhlazovacích táborů. V obou dvou případech označili respondenti

výzkumů

jako

nejvýznamnější

dojem

z návštěvy

smutek.

V rámci

dotazníkového šetření byla aplikována i otázka na dojmy ze zhlédnutí filmu LIDICE. I v tomto případě byl hlavním dojmem smutek. Lze tedy říci, že z pohledu Dark tourismu a jeho památek, které mají stejné zařazení v matici poptávky a nabídky dle Sharpley (2009), je možné očekávat i stejné vnímání těchto památek většinou návštěvníků. Tento prvek teorie Dark tourismu je důležitý pro formulaci jednotlivých nabídek u podobných míst, aby bylo možné klientům nabízet „očekávané produkty“ cestovního ruchu. Z pohledu hodnocení Památníku Lidice jako místa Dark Tourismu vyplývá, že Památník Lidice je významným místem cestovního ruchu. To je doloženo i ročním počtem návštěvníků v jednotlivých letech v Památníku Lidice. V rámci hodnocení dotazníku vyšlo, že většina respondentů, kteří památník navštívili, ho navštívili opakovaně a respondenti, kteří památník nenavštívili, by ho chtěli ve většině případů navštívit. Vezme-li se v úvahu fakt, že pojem Dark tourism nebo temný cestovní ruch není zcela běžný pojem, a že se jedná pouze o teoretické vymezení formy cestovního ruchu, můžeme konstatovat, že -68-

se jedná zcela určitě o významné místo cestovního ruchu. Dle výsledků dotazníků se zároveň jedná i o místo Dark tourismu, jelikož je Památník Lidice v očích účastníků cestovního ruchu takto chápán. Z uvedeného výzkumu je zřejmé, že je možné považovat Památník Lidice za významné místo Dark tourismu v rámci České republiky. Také je patrné, že návštěvníci, ale i budoucí návštěvníci, Památník Lidice vnímají jako místo temného cestovného ruchu, i když pro ně temný cestovní ruch není zcela známým a využívaným pojmem. Památník Lidice je tedy dle dosažených výsledků možné vyhodnotit jako lokalitu Dark toursimu v České republice.

Za hlavní limit této práce můžeme považovat skupinu respondentů. Touto skupinou byla sice cíleně zvolena skupina školní mládeže, kde se dal zejména očekávat edukační vliv temného cestovního ruchu, jak uvádí Dr. Philip Stone na webovém portále http://darktourism.org.uk/ a je to i primární skupina navštěvující vzdělávací centrum, které je součástí Památníku Lidice. Zároveň se jedná o skupinu, která je z dlouhodobého hlediska nejpočetnější skupinou návštěvníků v Památníku Lidice. Nicméně pokud by byl výzkum prováděný v širších souvislostech a na větším vzorku respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin, bylo by zřejmě dosaženo rozdílných výsledků a tyto výsledky by mohly být zároveň přesnější. Tento výzkum by však již zcela jistě přesahoval možnosti diplomové práce. Hodnocení nabídky a poptávky je v práci pouze dle dohledaných zdrojů a dle subjektivního pohledu autora, což tento typ hodnocení umožňuje. Přesnějších výsledků hodnocení poptávky a nabídky v rámci temného cestovního ruchu, zejména pak zařazení do jednotlivých odstínů spektra šedi Dark tourismu dle Stone (2006) u Památníku Lidice, by bylo možné dosáhnout například zpracováním tohoto hodnocení do dotazníku nebo ankety pro respondenty.

V rámci dalšího výzkumu by bylo možné aplikovat výzkum rovnoměrně do jednotlivých věkových kategorií tak, aby nabízel komplexní pohled, ne jen aby byl zaměřený na jednu věkovou skupinu. Výzkum by tak podával výsledky platné s určitou odchylkou pro celou populaci. Stejně tak by bylo možné a dobré zařadit do výzkumu více respondentů. V rámci výzkumu památníku by bylo dále možné zjišťovat i otázky týkající se přímo infrastruktury cestovního ruchu. Může to být kvalita služeb, průvodcovské -69-

služby, zázemí cestovního ruchu, stravovací a ubytovací služby. Tyto informace by následně mohly dobře sloužit k rozvoji celého Památníku Lidice.

-70-

9

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Hlavním cílem práce bylo hodnocení potenciálu Lidického památníku jako

významné lokality Dark tourismu v České republice. Jelikož jde v tomto případě o celkový komplexní pohled, byl tento cíl naplněný třemi základními činnostmi. Nejprve provedením analýzy současného a minulého stavu Památníku Lidice, analýzou a zhodnocením vydaných dokumentů. Dále provedením subjektivního hodnocení památníku autorem v rámci nabídky a poptávky této destinace a zařazení památky temného cestovního ruchu do jednotlivých odstínů spektra Dark tourismu dle Stone (2006). V závěru práce byl provedený a vyhodnocený kvantitativní výzkum, který měl za cíl analyzovat účast nebo potencionální účast a motivy návštěvníků na temném cestovním ruchu s důrazem na Památník Lidice, který se jednak zabýval formou temného cestovního ruchu a povědomím o této formě, ale analyzoval i konkrétní dopady této formy cestovního ruchu na potenciál Lidického památníku. Jednotlivé dílčí výsledky dotazníku zde byly doplněné o vlastní postřehy a syntézy poznatků autora. Analýzy dokumentů ukázaly, že z pohledu cestovního ruchu se u Památníku Lidice jedná v celkovém měřítku o významnou památku a atrakci cestovního ruchu, kterou ročně navštíví tisíce rezidentních i zahraničních návštěvníků. Tito návštěvníci sem jezdí zejména za poznáním, avšak díky historickým konsekvencím a zvýšené koncentraci návštěvníků při výročí vyhlazení obce, lze tuto památku zařadit i do významných památek temného cestovního ruchu. Právě každoroční pietní akce spojené se vzpomínkou na obyvatele zničené obce, přivedou do památníku více návštěvníků. Vysoký potenciál památky temného cestovního ruchu autor práce nalezl i v kategorizaci památky dle nabídky a poptávky a zařazení památky do jednotlivých odstínů spektra šedi Dark tourismu, kde je možné Památník Lidice zařadit do nejtemnějšího spektra šedi, tedy mezi nejautentičtější památky temného cestovního ruchu. Syntéza provedených analýz a zjištěných poznatků u zkoumaného souboru respondentů ukázala, že i přes to, že je Dark tourism významnou formou cestovního ruchu, do níž můžeme zařadit stovky památek a to nejen v České republice, ale i ve světě, že je formou pouze teoretickou. Pojem temný cestovní ruch nebo Dark tourism je používán pouze akademickou obcí a v odborné literatuře. Z pohledu účastníků cestovního ruchu je tato forma, zejména toto označení marginální. Přesto však je pojem temný cestovní ruch většinou účastníků chápán správně a účastníci dokáží ve větší míře správně označit místa,

-71-

která se řadí do temného cestovního ruchu. Památník Lidice je pro oslovené respondenty chápán jako místo Dark tourism v České republice. Dále bylo zjištěno, že vzdálenost od památky má výrazný vliv na navštívení památky. Zároveň byla respondenty jako nejoblíbenější část památníku vyhodnocena část Pietního místa. Pro další rozvoj památníku by bylo dobré se zaměřit více na přilákání potencionálních nových návštěvníků do Muzea a Galerie například častější obměnou expozic nebo jejich aktualizací. Nejčastějším dojmem spojeným s návštěvou památníku a s tragickými událostmi Lidic je dle zjištění smutek, což plně naplňuje podstatu temného cestovního ruchu. V rámci šetření bylo také potvrzeno, že forma temného cestovního ruchu se může ovlivňovat s dalšími formami cestovního ruchu, což bylo prokázáno na filmovém cestovním ruchu v rámci dotazníkového šetření.

-72-

10 SOUHRN Práce se zabývá hodnocením potenciálu Lidického památníku jako významné lokality Dark tourismu v České republice a hodnocením formy Dark tourismu ze současných literárních zdrojů a od autorů zabývajících se temným cestovním ruchem, pohledem autora samotného a kategorizací Památníku Lidice v rámci temného cestovního ruchu a pohledu respondentů v rámci dotazníkového šetření. Struktura práce se skládá ze tří hlavních částí a to sběru a analýzy sekundárních dat, analýzou Památníku Lidice autorem a kategorizací této památky v rámci temného cestovního ruchu a zařazením památky do odstínů spektra šedi. Poslední částí práce je vyhodnocení kvantitativního výzkumu z dotazníkového šetření. V rámci práce je kladena otázka, zda je Památník Lidice významným místem Dark tourismu v České republice. V práci je také kladen důraz na pohled návštěvníků a potencionálních návštěvníků na Památník Lidice. Na tyto základní otázky hledá autor odpovědi z nabízených a analyzovaných dat a z dotazníkového šetření mezi respondenty. V rámci práce je Památník Lidice charakterizován jako významná památka temného cestovního ruchu. Tento výsledek potvrzuje v rámci analýzy sám autor. Památka je zároveň vyhodnocena i dotazovanými respondenty jako památka temného cestovního ruchu.

-73-

11 SUMMARY The thesis evaluates a potential of Memorial in Lidice as an important Dark tourism locality in the Czech Republic, it also evaluates forms of Dark tourism from contemporary literary works through views of authors of these. As a part of the survey, categorization of Lidice Memorial as part of Dark tourism was also made. The thesis consists from three main parts; collection and analysis of secondary data, Lidice Memorial analysis by author, categorization of this monument and classify of the monument into shades of grade. The last part is focused on evaluation of quantitative research from the survey. As a part of the thesis, there is a question whether Lidice Memorial is an important place of Dark tourism in the Czech Republic. Author accents the opinion of visitors and potential visitors of Lidice memorial and seeks answers from supplied and analyzed data from surveys. Lidice memorial is characterized as important monument of Dark tourism. This result is confirmed by analysis undertaken by thesis author. The monument was simultaneously evaluated as Dark tourism monument by asked respondents.

-74-

SLOVNÍČEK POJMŮ Dark tourism – temný cestovní ruch Protektorát - formálně autonomní státní útvar, který je pod ochranou nebo přímou správou jiného státu

-75-

REFERENČNÍ SEZNAM

ASHWORTH, G. and HARTMANN, D. Horror and Human Tragedy Revisited: The Management of Sites of Atrocities for Tourism. New York: Cognizant Communication Corporation, c2005. pp. 91-9 Blom, T. (2000). Morbid tourism - a postmodern market niche with an example from Althorp. Norwegian Journal Of Geography, 54(1), 29-36. Coats, A., & Ferguson, S. (2013). Rubbernecking or Rejuvenation: Post Earthquake Perceptions and the Implications for Business Practice in a Dark Tourism Context. Journal Of Research For Consumers, (23), 32-65. Coles, T. (2002). Dark tourism— the attraction of death and disaster, by John Lennon and Malcolm Foley. Continuum, London and New York, 2000. International Journal Of Tourism Research, pp. 485-486. Dunkley, R.A., Morgan, N. and Westwood, S. (2007), "A shot in the dark? Developing a new conceptual framework for thanatourism", Asian Journal of Tourism and Hospitality, pp. 54-63. Dunkley, R.A., Morgan, N. and Westwood, S. (2011) Exploring meanings and motivations in battlefield tourism. Tourism Management. 2011, pp 57-74 Foley, M., and J.J. Lennon. 1996 JKF and Dark Tourism: A Fascination With Assassination. International Journal of Heritage Studies 2: 198-211. Jamal, T. and Robinson, M. (2009), "Introduction: the evolution and contemporary positioning of tourism as a focus of study", in Jamal, T. and Robinson, M. (Eds), The Sage Handbook of Tourism Studies, Sage Publication, London, pp. 1-16. John J. Lennon, Malcolm Foley, (1999) “Interpretation of the Unimaginable”, The U.S. Holocaust Memorial Museum, Washington, D.C., and Dark Tourism, in Journal of Travel Research 38, 1999 pp. 46-50 John J. Lennon, Malcolm Foley, (2000) Tourism: The Attraction of Death and Disaster,London, Continuum, Rittichainuwat, B.N. and Chakraborty, G. (2009). Perceived travel risks regarding terrorism and disease: the case of Thailand. Tourism Management, pp. 410–418. Robinson Peter, Sine Heitmann, Peter U. C. Dieke (2011). Research Themes for Tourism CABI, 2011

-76-

Rojek, C. (1993) Ways of Seeing-Modern Transformations in Leisure and Travel. London: Macmillan. Seaton A.V. (1996). Guided by the dark: from thanatopsis to thanatourism. International Journal of Heritage Studies 2, pp. 234-244. Seaton, A.V. 1999 War and Thanatourism: Waterloo 1815-1914. Annals of Tourism Research, pp. 130-159. Seaton, A. (2002) Thanatourism’s final frontiers? Visits to cemeteries, churchyards and funerary sites as sacred and secular pilgrimage Tourism Recreation Research, pp. 73-82. Sharpley, R. (2005). Travels to the edge of darkness: Towards a typology of dark tourism. In C. Ryan, S. Page and M. Aicken (eds) Taking Tourism to the Limits: Issues, Concepts, and Managerial Perspectives (pp. 215-226), Oxforf, Elsevier. In R.Sharpley & P.R.Stone (eds) The Darker Side of Travel: The Theory and Practice of Dark Tourism. Channel View Publications: Bristol, pp.145-163. Sharpley, R. (2009) Battlefield Tourism: Bringing Organised Violence Back to Life. In R.Sharpley & P.R.Stone (eds) The Darker Side of Travel: The Theory and Practice of Dark Tourism. Channel View Publications: Bristol, pp.186-206. Skinner, (2012) J. Writing the Dark Side of Travel. New York: Berghahn Books, 2012, Sládek Oldřich (1986), Zločinná role gestapa;Praha1986 Stehlík Eduard (2012). LIDICE Příběh české vsi: Praha: V RÁJI Stone, P. R. (2006). A dark tourism spectrum: Towards a typology of death and macabre related tourist sites, attractions and exhibitions, pp. 145-160. Stone P., Sharpley R. (2008). Consuming dark tourism: a thanatological perspective. Annals of Tourism Research 35(2), 574-595. Stone, P. R. (2012). Dark tourism and significant other death. Towards a Model of Mortality Mediation. Annals Of Tourism Research, Tarlow, P. (2005). Dark tourism: The appealing dark side of tourism and more. In M. Novelli (Ed.), Niche tourism, contemporary issues trends and cases pp. 47–58. Oxford: Elsevier. Tazim Jamal,Mike Robinson (2009) The SAGE Handbook of Tourism Studies London: SAGE Publications Ltd Kolektiv

autorů.

(2013).

Martyrology toursim

–

Polish

perspective.

Krakow:

PROKSENIA. Kolektiv autorů. (2007). LIDICE očima pamětníků a autorů literatury faktu: Praha: Pražská vydavatelská společnost, s.r.o. -77-

ONLINE ZDROJE

Památník Lidice (2002). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2002_cz.pdf Památník Lidice (2003). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2003_cz.pdf Památník Lidice (2004). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/ar2004_cz.aspx Památník Lidice (2005). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2005_cz.pdf Památník Lidice (2006). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2006_cz.pdf Památník Lidice (2007). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2007_cz.pdf Památník Lidice (2008). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2008_cz.pdf Památník Lidice (2009). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2009_cz.pdf Památník Lidice (2010). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2010_cz.pdf Památník Lidice (2011). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2011_cz.pdf Památník Lidice (2012). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2012_cz.pdf Památník Lidice (2013). Výroční zpráva. Retrived 1.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/report/ar2013_cz.pdf Institute for Dark Tourism Research. Retrived 12.5.2014 from World Wide Web. http://dark-tourism.org.uk/ Institute for Dark Tourism Research. Retrived 21.5.2014 from World Wide Web. http://www.lidice-memorial.cz/history_cz.aspx Kendle, A. (2008). Dark Tourism: A Fine Line Between Curiosity and Exploitation. Avaliable from Vagabondish: Essentials and ephemera for the curious traveler. . Retrived 18.5.2014 from World Wide Web http://www.vagabondish.com/dark-tourism-travel-tours/

-78-

Dr Philip Stone, Institute for Dark Tourism Research. http://dark-tourism.org.uk/ Retrived 29.6.2014 from World Wide Web. Grief Tourism, Travel to areas affected by natural disasters, places where people were murdered. http://www.grief-tourism.com/ Retrived 3.7.2014 from World Wide Web.

-79-

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Kategorie Dark tourismu................................................................................... 14 Obrázek 2: Dark Tourism Spectrum.................................................................................... 22 Obrázek 3: Matice poptávky a nabídky ............................................................................... 23 Obrázek 4: Vývoj návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009-2013 .............................. 33 Obrázek 5: Struktura návštěvníků rezidenti/cizinci............................................................. 34 Obrázek 6: Struktura návštěvnosti Památníku Lidice v letech 2009 – 2013 ....................... 35 Obrázek 7: Kritérium vlivu politické ideologie na Památník Lidice................................... 38 Obrázek 8: Kritérium zastoupení smrti v místě cestovního ruchu ...................................... 39 Obrázek 9: Kritérium zastoupení orientace na vzdělání nebo zábavu................................. 40 Obrázek 10: Kritérium zachování pamětí/pietní místo – komercionalizace, romantika ..... 41 Obrázek 11: Kritérium vlivu doby od událostí .................................................................... 42 Obrázek 12: Kritérium vlivu doby od událostí .................................................................... 43 Obrázek 13: Kritérium vzniku památky .............................................................................. 43 Obrázek 14: Kritérium infrastruktury cestovního ruchu ..................................................... 44 Obrázek 15: Říká Vám něco pojem Temný cestovní ruch (Dark tourism)? ....................... 45 Obrázek 16: Je pro Vás Dark tourism zajímavý? ................................................................ 46 Obrázek 17: Co si představujete pod pojmem Temný cestovní ruch (Dark tourism)? ....... 47 Obrázek 18: Kde jste se s pojmem "Dark tourism" setkal/a? .............................................. 47 Obrázek 19: Chtěl/a byste prohloubit svoje znalosti o této formě cestovního ruchu? ........ 48 Obrázek 20: V následující nabídce vyberte DVĚ místa v České republice, ....................... 49 Obrázek 21: ZAŘADIL/A byste obec Lidice ve středních Čechách mezi místa Dark tourism? ............................................................................................................................... 50 Obrázek 22: NAVŠTÍVIL/A jste někdy Památník Lidice? ................................................. 51 Obrázek 23: Kolikrát jste Památník Lidice navštívil/a? ...................................................... 52 Obrázek 24: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě Lidickou galerii Památníku Lidice? .. 52 Obrázek 25: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě pietní místo ....................................... 53 Obrázek 26: NAVŠTÍVIL/A jste při svojí návštěvě museum Památníku Lidice? .............. 54 Obrázek 27: Která část Památníku se Vám nejvíce líbila?.................................................. 55 Obrázek 28: Jaký BYL Váš důvod k návštěvě? .................................................................. 56 Obrázek 29: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás návštěva památníku vyvolala? ............... 57 Obrázek 30: VIDĚL/A jste film LIDICE (2011)................................................................. 58 Obrázek 31: VIDĚL/A jste film LIDICE (2011) před první návštěvou památníku? .......... 59 Obrázek 32: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala? ........... 60 -80-

Obrázek 33: Chtěl/a by, jste někdy Památník Lidice navštívit? .......................................... 61 Obrázek 34: Jaký BY BYL Váš důvod/účel návštěvy? ....................................................... 62 Obrázek 35: Viděl/a jste film LIDICE (2011)? ................................................................... 63 Obrázek 36: Jaký dojem (pocity, emoce) ve Vás zhlédnutí filmu Lidice vyvolala? ........... 64 Obrázek 37: Zastoupení pohlaví .......................................................................................... 65 Obrázek 38: Věkové rozložení respondentů ........................................................................ 65 Obrázek 39: Státní příslušnost ............................................................................................. 66 Obrázek 40: Nejvyšší získané vzdělání respondentů .......................................................... 66

-81-

PŘÍLOHY Příloha 1 Památník Terezín Památník Terezín, společně s Malou pevností, Muzeem Ghetta a Magdeburskými kasárnami je národní kulturní památkou připomínající historii českého národa. Uchovává vzpomínky na desetitisíce obětí zdejšího věznění a to již od první světové války. V oblasti České republiky je to jediná instituce svého druhu. Jak je uvedeno na oficiálních webových stránkách památníku „posláním je uchovávat památku obětí rasové a politické perzekuce v letech nacistické okupace, rozvíjet muzejní, výzkumnou a vzdělávací činnost, jakož i pečovat o místa spojená s utrpením a smrtí desetitisíců obětí vlády násilí.“ Lidice a Ležáky Lidice a Ležáky, jako jedny z mála vesnic, které byly zničené díky zvůli nacistických okupantů. Přesto v české, ale i světové historii mají nezastupitelné a nenahraditelné místo. Způsob jakým byla obec Lidice a následně i Ležáky zničena a vliv politických rozhodnutí na její destrukci na základně nepřímých a neprokazatelných důkazů je výstrahou budoucnosti. Totální destrukce obce 10. června 1942, vyvraždění všech mužů a téměř všech dětí a převoz žen do koncentračních táborů, dali podmět k poválečné obnově Lidic a vystavění Památníku zdejším obětem na místě, kde původní obec stávala. Slavkovské bojiště - Památník Mohyla míru Památník Mohyla míru na Slavkovském bojišti byl postavený na počest vojáků padlých 2. prosince 1805 v bitvě u Slavkova. Bitva známá také jako bitva tří císařů je známá i díky tomu, že zde bojoval Napoleon I., který se svojí početně slabší armádou čítající 75 000 vojáků porazil početně silnější nepřítele z 90 000 armádou a to Ferdinanda I. rakouského císaře a Alexandra I. ruského cara. Na slavkovském zámku bylo 6. prosince 1805 uzavřeno příměří. Na počest 18 000 padlých vojáků je každoročně pořádána historická obnova bitvy a jsou zde také pořádány různé pietní vzpomínky.

-82-

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze Pražský kostel sv. Cyrila a Metoděje je významnou památkou nejen svoji historickou hodnotou, ale z pohledu Dark toursimu zejména z důvodu události druhé světové války. V průběhu června 1942 se zde skrývali čeští výsadkáři, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942. Parašutisté se v kryptě kostela ukrývali celých 20 dnů. Dne 17. června 1942 byli ovšem odhaleni gestapem po zradě Karla Čurdy, také výsadkáře zadrženého gestapem již dříve, který jejich úkryt prozradil. Po několikahodinových dlouhých bojích a mnohanásobné přesile gestapa zde čeští výsadkáři hrdinně umírají v kryptě kostela vlastní rukou, tak aby nepadli do zajetí živí. Naučná stezka Jáchymovské peklo Naučná stezka Jáchymovské peklo připomíná dávnou i poměrně nedávnou historii zdejšího kraje. Jako území bohaté na nerostné suroviny zde nejprve v 16. století probíhala těžba stříbra později zejména ve 20. století těžba uranu. Právě zdejší uranové doly a okolnosti jejich těžby v polovině 20. století jsou významným prvkem Dark Tourism. Uran jako důležitá surovina byl nejprve do konce druhé světové války významnou vojenskou surovinou pro německé okupanty. Ovšem po osvobození Rudou armádou se situace nemění a zdejší nerostné suroviny dále, trochu jinak těží Sovětský svaz. I pro ten byla surovina tak cenná, že nedodržel dané spojenecké dohody a využíval těžbu pro sebe. Způsob těžby byl prováděn vězni a se změnou politické situace pak následně politickými vězni. V mnoha případech byla práce strojů nahrazována práci vězňů. V Jáchymovských dolech mnoho vězňů zemřelo díky náročným pracovním i hygienickým podmínkám. Doly si prošlo za svoji existenci přes 60 000 vězňů. Areál bojiště bitvy u Hradce Králové - památník bitvy u Chlumu Areál bojiště a památník jsou na památku prusko-rakouské bitvy z 3. července roku 1866. Památník vznikl na paměti obětem padlých v této bitvě. Již po konci bojů se v okolí místa bojiště začali objevovat jednotlivé pomníčky padlých vojáků, o které se rozvinula všestranná občanská péče. Následkem toho bylo v roce 1936 v centrální prostoru bojiště vybudované válečné museum.

-83-

V posledních letech byly v rámci muzea zřízeny nové expozice a výzbroje a výstroje zúčastněných armád a byla přistavěna nová část muzea. Památník Vojna u Příbrami Památník Vojna se nachází v místech německého zajateckého tábora. Byl budován v letech 1947-1949 jako zajatecký tábor německými válečnými zajatci. Po odsunu válečných zajatců sloužil jako tábor nucených prací zejména pro politické vězně. Vězni komunistického režimu pracovali zejména v přilehlých uranových dolech a podíleli se na těžbě uranu. Jako pracovní tábor fungoval až do roku 1960, kdy byl z provozních důvodů uzavřen, a vězni byli přemístěni do věznice Bytíz. Tábor byl v roce 2001 prohlášen za národní kulturní památku a následně v roce 2005 byl zpřístupněný veřejnosti. Muzeum má připomínat národu zejména naši komunistickou minulost. Vyšehradský hřbitov – Slavín Vyšehradský hřbitov se nachází na pražském Vyšehradě. Národním pohřebištěm se stal v roce 1869 a stal se tak místem odpočinku významných českých osobností a umělců. Je zde pohřbeno víc jak 600 významných osobností českých dějin. Součástí hřbitova je Hrobka Slavín, kde jsou pochovány nejvýznamnější osobnosti z české historie. Václavské náměstí v Praze Václavské náměstí je důležité v rámci Dark tourismu díky události upálení Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969 na protest proti okupaci Sovětských vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Oba dva položili život za svobodu a demokracii. V horní části náměstí před Národním museem byl po Sametové revoluci na jejich počest a na památku událostí roku 1969 vybudován pomník, u kterého probíhají každoročně vzpomínkové akce. Zámek Velké Losiny Obec Velké Losiny i místní zámek, ale i celé okolí Šumperska jsou známé především čarodějnickými procesy. Tyto procesy zde probíhaly v průběhu 17. století a z pohledu temného cestovního ruchu jsou významné zejména z toho důvodu, že zde v té době zemřelo upálením několik desítek zde žijících lidí.

-84-

Čarodějnické procesy jsou významným lákadlem zdejšího zámku, který na svoji neblahou historii, jejíž byl součástí, vzpomíná i ve zdejší expozici zámku, kde se s ní mohou případní návštěvníci, podrobněji seznámit.

-85-

Příloha 2

-86-

-87-

-88-

-89-

Příloha 3

-90-

Příloha 4 Vážená paní ředitelko, dovolte mi, abych se Vám představil a zároveň Vás tímto požádal o malou spolupráci na mém projektu diplomové práce. Moje jméno je Minář Josef a studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci management cestovního ruchu. V rámci mého tématu se zabývám analýzou „temného cestovního ruchu“ se zaměřením na místo Lidice a jeho historické konsekvence a jako na významné místo Dark tourism v České republice. Do analýzy nutně potřebuji zapojit i respondenty z řad studentů z „blízkého“ okolí obce Lidice, kteří mohou mít odlišný úhel pohledu na danou problematiku. Pro potřeby své práce jsem si zvolil Vaši školu, zejména z důvodu naplnění stanovených kritérií. Proto bych Vás chtěl požádat o konkrétní vyplnění dotazníku vašimi studenty, jehož tvar přikládám v příloze. Vyplnění dotazníku trvá cca 5 min. a je možné jej vyplnit se studenty např. v hodinách občanských nauk. Dotazníky budou vyplněny anonymně a mohu se zaručit tím, že výsledky budou zveřejněny jen jako celek, nikdy ve spojení s konkrétní osobou. Aby Vaší škole nevznikly žádné finanční ztráty, případně nějaké další náklady spojené z naší spolupráce, zaslal bych Vám vytištěné dotazníky obratem poštou na Vámi zaslanou adresu, případně zpřístupnil elektronicky pro vyplnění přes web. Záleží na Vašich dispozicích a možnostech. Prosím Vás o brzké zaslání informace, zda je možné u Vás ve škole provádět tuto část projektu, zda byste byli ochotni ve třídách se studenty provést vyplnění dotazníku a případně kolik tříd byste mohli do vyplnění dotazníku zapojit, abych zaslal dotazníky v dostatečném množství. V případě jakýkoliv dalších dotazů mě můžete kontaktovat na tel. čísle: 777 055 255 Předem děkuji za Váš čas a kladnou odpověď.

Minář

-91-

Příloha 5

-92-