Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Institut celoživotního vzdělávání

Školství a tvorba vnitřních předpisů Education and creation of internal rules

Bakalářská práce

Václav Florian Obor : Školský management

Vedoucí práce: JUDr. Dalimila Gadasová, Dr. OLOMOUC 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil.

V Olomouci, dne 29. března 2011

..............................................................

Děkuji vedoucí práce JUDr. Dalimile Gadasové, Dr. za odborné vedení práce, za cenné rady, podněty a připomínky, jež vedly k jejímu vzniku, a všem ředitelům a příslušným pracovníkům škol za spolupráci.

Anotace bakalářské práce

Název práce :

Školství a tvorba vnitřních předpisů

Příjmení a jméno :

Florian Václav

Katedra :

Institut celoživotního vzdělávání

Obor :

Školský management

Vedoucí práce :

JUDr. Dalimila Gadasová Dr.

Počet stran :

55

Počet příloh : Rok obhajoby :

4 2011

Abstrakt: Nejdůležitějším předpokladem fungování společnosti je existence a realizace právních norem. Základními prameny práva ve školství je zákon 561/2004 Sb. a jiné obecně závazné právní předpisy, které se uskutečňují ve školách soustavou jejich dokumentů a vnitřních předpisů. Tato práce srovnává a hodnotí, jak se uplatňují vnitřní předpisy jako nástroj řízení a realizace pramenů práva ve školství na vybraných školách Ústeckého kraje.

Abstract: The most important prerequisite for functioning of the society is existence and implementation of law. The main source of law in education is act no. 561/2004 Coll and other general regulations, which take place in schools by system of internal regulations and documents. This works compares and evaluates how the rules are applied as internal management tool and implementation of the basic source of law an selected schools in region Ústí.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 8 1. Právní normy společnosti, jejich systém, význam právních norem jako normativů určujících chování členů společnosti ............................................................................. 8 2. Vnitřní předpisy jako aplikace právních norem, jejich funkce, význam, obecná pravidla a zásady jejich tvorby .................................................................................... 13 2.1 Obecná pravidla tvorby vnitřních předpisů ................................................................. 14 2.2 Obecné zásady vnitřních předpisů .............................................................................. 15 2.3 Základní druhy vnitřních předpisů .............................................................................. 17 3. Systém právních norem ve školství ............................................................................... 19 3.1 Školský zákon jako základní pramen práva ve školství.............................................. 19 3.2 Dokumentace a vnitřní předpisy škol a školských zařízení ........................................ 23 3.2.1 Dokumentace škol a školských zařízení............................................................... 23 3.2.2. Vnitřní předpisy škol a školských zařízení........................................................... 24 II. PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 26 4. Metodologická hlediska výzkumného šetření ................................................................ 26 4.1 Cíl výzkumného šetření ............................................................................................. 26 4.2 Výzkumný vzorek...................................................................................................... 26 4.3 Použité metody šetření .............................................................................................. 27 5. Vyhodnocení vnitřních předpisů vybraných škol Ústeckého kraje na základě teoretických poznatků o jejich tvorbě.......................................................................... 28 5.1 Vybrané školy Ústeckého kraje ................................................................................. 28 5.1.1 Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem........................................... 28 5.1.2 Střední škola technická v Mostě .......................................................................... 30 5.1.3 Střední škola stavební v Teplicích ....................................................................... 32 5.1.4 Střední škola energetická a stavební v Chomutově ............................................. 34 5.1.5 Střední škola řemesel a služeb v Děčíně .............................................................. 37 5.1.6 Střední odborná škola technická a zahradnická v Lovosicích ............................... 38 5.2 Srovnání vybraných škol z hlediska jejich vnitřních předpisů .................................... 40 6. Shrnutí významu, možností a účinnosti vnitřních předpisů ve školství ...................... 44 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 48 Použitá literatura................................................................................................................ 49 Právní normy použité v textu............................................................................................. 50 Internetové stránky ............................................................................................................ 50 Přílohy................................................................................................................................. 51 Příloha č. 1 : Střední škola technická v Mostě ................................................................... 51 Příloha č. 2 : Střední škola technická a zahradnická Lovosice ........................................... 53 Příloha č. 3 : Střední škola energetická a stavební v Chomutově ....................................... 54 Příloha č. 4 : Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem.................................... 55

5

ÚVOD Žádná společnost nemůže správně fungovat bez jasně stanovených pravidel. Proto si všechny společnosti vždy vytvářely a vytváří společenské normy, formalizovaná pravidla chování, vyhlašovaná stanoveným způsobem, která jsou obecně závazná a jejichž dodržování je vynutitelné. Tato pravidla nazýváme právními předpisy, právními normami společnosti. Právní normy mají vždy určitý společenský cíl, jímž je docílení příslušného žádoucího stavu. Toho právní norma dosahuje buďto tím, že působí tak, aby žádoucí stav nastal, anebo, pokud tento stav již ve společnosti nastal, působí k jeho zachování. Realizací práva ve společnosti rozumíme jednak proces tvorby právních norem, pomocí nichž chceme stanoveného cíle dosáhnout, a dále také proces vyhodnocování výsledku působení právních norem porovnáním dosaženého stavu se stavem výchozím. Uplatňování práva v praxi je nezbytnou součástí procesu řízení na každé úrovni společenského života, ať už se jedná o výrobní sféru, nevýrobní sféru nebo o školství. Pramenů práva ve školství je přitom celá řada. Vedle vnitroresortních norem a předpisů, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a které obsahují speciální úpravu týkající se vztahů v tomto resortu, hlavním z nich je zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zde platí i celá řada obecně závazných právních norem vydávaných jinými resorty. Způsobem realizace právních norem v konkrétní organizaci jsou její vnitřní předpisy, které jsou zároveň i důležitým nástrojem řízení. Přitom mají-li být tyto předpisy skutečně účinné a účelné, musí být sestavovány s respektováním konkrétních teoretických zásad. Tato práce si klade za cíl zmapovat na základě teoretických poznatků systém a úlohu vnitřních předpisů jako nástroje realizace práva a nástroje řízení na vybraných školách Ústeckého kraje a vyhodnotit, jakou úlohu tyto předpisy plní a na jaké úrovni se realizace práva a řízení na těchto školách nachází. Při zpracovávání tohoto úkolu se objevovaly problémy, které bylo třeba řešit. V některých školách ochotně prezentovali výsledky své práce, protože si byli vědomi toho, že tuto oblast mají dobře propracovanou, jinde nebyla ochota ke spolupráci tak velká buďto proto, že vrcholový management školy nepřikládá vnitřním předpisům tak důležitou roli a hlavní váhu klade na vlastní pedagogickou práci a budoucnost školy, anebo proto, že si byl tento management vědom, že má v této oblasti 6

mezery. Nicméně smyslem této práce nebylo pouze školy vyhodnotit, porovnat, zatratit a vyzdvihnout, ale naopak právě zaostávajícím nabídnout zkušenosti jinde již dobře zúročené. Po úvodní teoretické části, která se věnuje právním normám ve společnosti, jejich úloze, vnitřním předpisům jako nástroji uskutečňování právních norem a teoretickým předpokladům tvorby těchto vnitřních předpisů, je v praktické části proveden výzkum, jak jsou na vybraných školách vnitřní předpisy tvořeny a jakou úlohu v procesu řízení a realizace práva sehrávají. V závěru jsou pak navržena doporučení ke zkvalitnění procesu řízení ve školství.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. Právní normy společnosti, jejich systém, význam právních norem jako normativů určujících chování členů společnosti „ Společnost k tomu, aby náležitě fungovala, potřebuje regulaci společenských vztahů, která ji udržuje v rovnovážném (homeostatickém) stavu. Společenské regulativní systémy, které takto působí, vznikají zčásti nezávisle na vůli lidí, jsou dány přírodou (přírodními zákonitostmi), z velké části však jde o společenskou autoregulaci, tj. o regulativní systémy, které si společnost vytváří sama. Společenské regulativní (tj. ve výše uvedeném smyslu autoregulativní) systémy náleží jak do oblasti materiální, tak do oblasti duchovní kultury společnosti. Nejvýznamnějším regulačním systémem současné společnosti z oblasti materiální kultury je trh. Ke kultuře duchovní náleží nepochybně právo.“1 Norma ve svém původním, obecném významu je pravidlo stanovící, že něco má být. To platí i pro normu právní, která je jedním z pravidel lidského chování. 2 Každá právní norma má v právním systému společnosti své postavení, dané její právní silou. Z tohoto postavení lze vyčíst, kdo je tvůrcem právního předpisu a jaký charakter moci má, zda jde o moc zákonodárnou nebo výkonnou, předpoklady, které vedly k vydání toho kterého právního předpisu, nebo rozsah právní regulace a závaznosti ve vztahu k adresátům. V systému právního řádu platí určité zásady. Právní předpis nižší právní síly nemůže být v rozporu s právním předpisem vyšší právní síly. Právní předpis lze zrušit, změnit nebo doplnit předpisem stejné právní síly nebo vyšší právní síly, nikdy předpisem právní síly nižší. Zařazení právního předpisu rovněž vypovídá o tvůrci tohoto předpisu, čili o tom, zda se jedná o projev moci zákonodárné (právní předpisy primární, např. zákony), moci výkonné (právní předpisy sekundární, např. nařízení, vyhlášky) nebo o projev krajské nebo obecní samosprávy. Právní předpisy sekundární (podzákonné, prováděcí) svou platností a účinností nemohou předcházet právním předpisům primárním a retroaktivita (zpětná účinnost) právního předpisu se obecně v právním řádu nepřipouští. „Teorie klade požadavek nepřípustnosti retroaktivity zákonů jako jeden z nezbytných požadavků právní jistoty. V našem právu obecný zákaz retroaktivity zákonů výslovně stanoven není. Výslovně platí jen pro trestní právo3, kde se v § 16, odst. 1 Trestního zákoníku praví, že „trestnost činu se posuzuje podle zákona 1

KNAPP V., Teorie práva, C.H.Beck, Praha, 1995, s. 27 KNAPP V., Teorie práva, C.H.Beck, Praha, 1995, s. 147 3 čl. 40 Listiny základních práv a svobod . Seznam všech použitých zkratek právních norem je uveden v závěru práce. 2

8

účinného v době, kdy byl čin spáchán. Podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější“. Obecnou platnost zákazu retroaktivity by bylo možné vyvodit z článku 1 Ústavy České republiky, a to z pojmu právního státu. ………… Retroaktivita má totiž za následek, že v čase, kdy subjekt právně významně koná, nemůže znát, jaké právní důsledky jeho chování vyvolá podle budoucího retroaktivního právního předpisu. Retroaktivita znamená v právní regulaci vysokou právní nejistotu.“ 4 Všechny prameny práva mají svou absolutní nebo relativní právní sílu. „Právní síla je chápána absolutně, totiž tak, že se rozeznávají právní normy různé úrovně, tj. právní úrovně vyšší a nižší právní síly (u nás normy zákonné a podzákonné) a relativně, tzn. ve vzájemném vztahu právních norem, v němž platí, že právní norma nižší právní síly nesmí odporovat právní normě vyšší právní síly“5 Absolutní právní sílu mají primární (zákonné) právní předpisy a jsou jimi ústavní zákony, zákony a zákonná opatření Senátu podle čl. 33 Ústavy. Na jejich základě jsou vydávány sekundární (podzákonné) prováděcí předpisy, mezi které patří nařízení vlády České republiky, právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými správními orgány a orgány územní samosprávy a vyhlášky orgánů územní samosprávy v samostatné a přenesené působnosti. „Terciární tvorba práva v České republice není přípustná. Sekundární právní norma nemůže provést další delegaci (subdelegaci) legislativní pravomoci, takže terciární právní normy neexistují“6. Z tohoto důvodu interní normy (vnitřní předpisy), o kterých budeme pojednávat v dalších kapitolách, nemohou být normami právními, ale jde pouze o realizaci práva v konkrétním subjektu společnosti. Podle relativní právní síly dělíme právní předpisy na orginární (původní, neodvozené), kam patří

právní předpisy primární (zákonné)

a vyhlášky orgánů územní samosprávy

v samostatné působnosti, a právní předpisy derivativní (odvozené,delegované), kterými jsou nařízení vlády, právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy a vyhlášky orgánů územní samosprávy v přenesené působnosti. Jen pro úplnost, součástí právního řádu se zvláštním postavením jsou i mezinárodní smlouvy. Jejich zvláštnost spočívá v tom, že v případě sporu mají přednost před zákony, tj. i před ústavním zákonem České republiky v případě, že k jejich ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a Česká republika je proto jimi vázána. Vůči národním právním předpisům mají ratifikované mezinárodní smlouvy nadřazené postavení, což v praxi znamená, že v případě

4

KNAPP V., Teorie práva, C.H. Beck, Praha, 1995, s. 208 – 209 KNAPP V., Teorie práva, C.H. Beck, Praha, 1995, s. 156 – 157 6 KNAPP V., Teorie práva, C.H. Beck, Praha, 1995, s. 157 5

9

rozdílné úpravy mezinárodní smlouvou a národním pramenem práva platí ustanovení mezinárodní smlouvy.

HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ÚSTAVA LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD ÚSTAVNÍ ZÁKONY

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

ZÁKONY

VYHLÁŠKY ÚSTŘEDNÍCH ÚŘADŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, NAŘÍZENÍ OBCÍ A KRAJŮ

Obr.č. Grafické znázornění hierarchie právního řádu7

7

Zdroj : KOBLIHA J., Základy školského a pracovního práva, Univerzita J.E.Purkyně, Pedagogická fakulta, Ústí nad Labem, 2007, s.14

10

Tvorba zákonů je výsledkem legislativního (zákonodárného) postupu, který zahrnuje zákonodárnou iniciativu, projednávání, schvalování a vyhlašování zákona. V České republice mají pravomoc vydávat právní předpisy Parlament České republiky, stanovené orgány výkonné moci a příslušné orgány územních samosprávných celků. Zákonodárnou iniciativu, čili právo navrhovat Poslanecké sněmovně nové zákony a změny těch stávajících, mají jednotliví poslanci nebo skupiny poslanců, Senát, vláda a zastupitelstva krajů (vyjma návrhu zákona o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu, který podává pouze vláda). Navrženou předlohu zákona nejdříve projednává Poslanecká sněmovna ve svých výborech a poté ve sněmovně v po sobě následujících čteních. Ke schválení zákona je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Poté je návrh zákona předložen Senátu, který má na jeho projednání a případné odsouhlasení 30 dnů. Pokud Senát s návrhem zákona nesouhlasí, může jej Poslanecké sněmovně vrátit nebo předložit s pozměňovacími návrhy a Poslanecká sněmovna hlasuje o těchto pozměňovacích návrzích znovu. Senát může též vyjádřit vůli, že se zákonem nebude zabývat nebo se ve stanovené lhůtě k zákonu nevyjádří, pak je zákon přijat a postoupen k podpisu prezidentu republiky, který jej do 15 dnů od jeho postoupení podepíše nebo vrací Poslanecké sněmovně s odůvodněním k novému projednávání (veto zákona). Poslanecká sněmovna může následně nadpoloviční většinou všech poslanců prezidentovo veto přehlasovat, aniž by byl návrh jakkoliv pozměněn, čímž dojde i k jeho vyhlášení, v opačném případě platí, že zákon přijat nebyl. Výjimku z tohoto legislativního procesu představují ústavní zákony. Při jejich přijetí musí souhlasit alespoň tři pětiny všech poslanců sněmovny a také tři pětiny přítomných senátorů. Ústavní zákony mohou být měněny a doplňovány zase jen ústavními zákony a prezident je nemůže vetovat. Podzákonné právní předpisy tj. nařízení a vyhlášky, v nichž se stanovují podrobnější pravidla, která nejsou obsažena přímo v zákonech, vydávají k provedení příslušných zákonů a v mezích své působnosti ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy. Z tohoto všeho vyplývá, že tvorba a vyhlášení právního předpisu je pevně formálně stanovený proces, který má svá jasná pravidla, a pouze při jejich dodržení může příslušný právní předpis nabýt platnosti. Ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, zákonná opatření Senátu parlamentu (rovněž i nálezy Ústavního soudu České republiky) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává ministerstvo vnitra. Dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu. Každý právní předpis má rovněž stanoven i den své účinnosti, což je zpravidla patnáctý den po vyhlášení, 11

pokud není stanovena pozdější účinnost. Výjimečně lze datum účinnosti právního předpisu stanovit dříve, ne však přede dnem vyhlášení předpisu ve Sbírce zákonů, předpis nikdy nemůže nabýt své účinnosti před svým vyhlášením. Ratifikované mezinárodní smlouvy se zveřejňují ve Sbírce mezinárodních smluv. Předpisy, které vydávají kraje, se vyhlašují ve Věstníku právních předpisů kraje, předpisy obcí vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů nebo v hromadných informačních prostředcích. Proces tvorby právních norem, pomocí nichž chceme stanoveného cíle ve společnosti dosáhnout, a také porovnávání výsledků jejich působení s výchozím stavem, který vedl k vydání příslušné právní normy,

nazýváme realizací práva. Přitom významným

společenským i logickým požadavkem právní jistoty je bezrozpornost právního řádu, což znamená, že právní normy jako takové nesmí být ve vzájemném rozporu, jedna nesmí protiřečit druhé a vedle toho ani v právní normě jako takové nesmí být ustanovení, která si navzájem odporují. V právní terminologii hovoříme o vnitřní bezrozpornost právních norem jako takových a vzájemné bezrozpornosti právních norem. Rozpornost právních norem je buď logická nebo praxeologická. „Logická rozpornost spočívá v neslučitelnosti současné platnosti normativních vět“ (jedna věta právní normy svou logikou popírá věty jiné), „praxeologická rozpornost spočívá v rozporu mezi cíli, k jejichž dosažení působí právní normy“ (každá právní norma má svůj cíl a tyto cíle jsou protichůdné v celku nebo ve své části). „Tato rozpornost bývá nazývána praxeologickou nerozhodností právních norem“ 8. Odstraňování logických rozporů je možné jedině cestou interpretace (výkladu) právní normy, která je v těchto případech právotvorná, dotváří právní systém. Nejvýznamnějším způsobem interpretace je soudní judikatura, zejména publikovaná rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, respektive vyšších soudů vůbec. Podle kontinentálního práva, ke kterému patří i náš právní systém, musí soud rozhodnout, i když mu zákon neříká jak. Musí si pomoci interpretací, analogií, dotvořením podle platného práva. Při interpretaci se uplatňují také zásady takzvané derogace mlčky, tedy že pozdější právní předpis mlčky ruší právní přepis dřívější, pokud nemohou oba platit pro zjevné rozpory zároveň, že právní předpis speciální ruší za stejných podmínek jako výše právní předpis obecný a že právní předpis vyšší právní síly ruší konkurující s ním právní předpis nižší právní síly.

8

KNAP V., Teorie práva, C.H.Beck, Praha, 1995, s. 166

12

2. Vnitřní předpisy jako aplikace právních norem, jejich funkce, význam, obecná pravidla a zásady jejich tvorby Realizace práva ve společnosti je součástí procesu řízení na každé úrovni společenského života. Soustava řídících aktů v každé organizaci musí respektovat obecně závazné právní normy a vedle toho upravuje konkrétní podmínky jejího fungování. K vydání vnitřních předpisů zpravidla vedou následující důvody : buďto jeho vydání vyžaduje obecně závazný právní předpis anebo vnitřní předpis slouží k provedení určitého vydaného právního předpisu v konkrétních podmínkách dané instituce. Proces řízení v každé organizaci je složen z celé soustavy řídicí aktů, které rozlišujeme z nejrůznějších hledisek, například podle rozsahu působnosti (týkají se celé organizace nebo jen určitého útvaru), podle obsahu (individuální nebo kombinované řídicí akty) a také na vnitřní předpisy a individuální řídicí akty. Individuální řídicí akty jsou závazné ústní pokyny nebo písemnosti nadřízených vydané pro podřízené, které nemají charakter normativního právního aktu, jsou pouze jednorázové a upravují určitou konkrétní, neopakující se skutečnost. Splněním úkolu, který vyplývá z individuálního řídicího aktu, pozbývá tento akt platnosti. Individuální řídicí akty jsou například příkazy nadřízeného, rozhodnutí, závěry z kontroly plnění uloženého úkolu, individuálně uložené úkoly, úkoly uložené v zápisu z porady. Vnitřní předpisy

9

jsou normativním aktem, který neřeší konkrétní otázku ve vztahu

k určitému účastníku, neřeší určitou konkrétní a neopakovatelnou situaci, jsou normou, upravující určitý opakovatelný stav nebo proces. Mají písemnou podobu a jejich závaznost nevyplývá přímo z jejich podstaty, ale z toho, že mezi tvůrcem a adresátem tohoto řídicího aktu je vztah podřízenosti a nadřízenosti. Vnitřní předpis nesmí ukládat povinnost jednotlivým zaměstnancům. Musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy a měl by jej vydávat statutární orgán organizace. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen. Přitom vydávající je povinen prokazatelně seznámit všechny adresáty, pro které je závazný, s vydáním, změnou nebo zrušením tohoto předpisu nejpozději do patnácti dnů od této skutečnosti. Toto prokazatelné seznámení má rozhodující význam například v případě soudního sporu, kdy je třeba nad veškerou pochybnost (podpisovým záznamem) prokázat, že

9

§ 305 zákoníku práce

13

příslušný konkrétní odpovědný pracovník byl skutečně s obsahem vnitřního předpisu seznámen.10

2.1 Obecná pravidla tvorby vnitřních předpisů Jak již bylo zmíněno, potřeba vydání vnitřního předpisu vyplývá jednak ze zákonných předpisů a v druhé řadě z vnitřních potřeb organizace práce a řízení organizace. Z hlediska zaměstnavatele a jeho zaměstnanců je nezbytné jednoznačně stanovit činnosti a povinnosti jednotlivých zaměstnanců. Zpravidla se jedná o činnosti, které jsou vymezeny platnými právními předpisy (školský zákon, ochrana majetku, ochrana zdraví a bezpečnosti při práci, požární předpisy apod.). Vedle toho si může zaměstnavatel stanovit, vymezit a rozhodnout v rámci svých vnitřních vlastních potřeb určité postupy, pravidla a organizační řády specifické pro své potřeby, které nejsou do podrobností platnými předpisy řešeny. Jak rozhodnutí, která rozpracovávají platné právní předpisy, tak rozhodnutí, která specifikují a řeší konkrétní potřeby organizace, je nutné vyhotovit v písemné podobě, a nazýváme je běžně vnitřními předpisy nebo vnitřními směrnicemi. Mají – li vnitřní akty řízení plnit efektivně svoji úlohu a nemají – li být jen formálním kusem papíru, jehož vypracování někdo vyžadoval, musíme při jejich tvorbě dbát určitých pravidel, která bychom mohli shrnout do následujících odstavců: Vnitřním předpis musí být formulován sice obecně, ale naprosto přesně, konkrétně a jednoznačně. Jen tak může být jeho dodržování kontrolováno a jeho porušení vynucováno k tomu stanovenými prostředky. V opačném případě se stává pouhým formálním aktem bez skutečného významu. Je iluzorní se domnívat, že pro zaměstnance se obsah vnitřního předpisu automaticky stává zákonem, který budou důsledně dodržovat. Realizace vnitřního předpisu se stává neúčinnou právě v případě, že jeho formulování je školní ukázkou selhání samotné teorie tvorby právních norem. Závazné normy chování mohou ukládat povinnosti a poskytovat práva jen v takovém rozsahu, ve kterém bude příslušný nadřízený pracovník schopen kontrolovat a případně prostřednictvím stanovených sankcí vymáhat jejich plnění. Pokud je kontrola z hlediska časového, organizačního nebo finančního příliš náročná nebo neproveditelná, ztrácí takový vnitřní předpis smysl, míjí se účinkem. Při tvorbě vnitřního předpisu je proto třeba pamatovat právě na proveditelnost kontroly plnění. Nadměrné a neúčelné množství vnitřních předpisů je 10

SVOBODOVÁ,J., PODHORSKÝ, J. Praktický průvodce vnitřními směrnicemi pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu, ANAG, 2003, s. 10

14

také zdrojem vysoké administrativní náročnosti řízení, protože nejenom řídící pracovník brzy ztrácí v tomto množství přehled. Vnitřní předpisy v písemné podobě jsou zároveň i prvkem informativním. Nejenže přikazují či zakazují, ale zároveň adresáty informují o tom, co je či není dovoleno. Proto by měly být psány jazykem srozumitelným, aby adresáti porozuměli obsahu jednotlivých ustanovení. Pokud je to vhodné nebo možné, lze používat i různé značky (piktogramy), které zpravidla vedou k lepšímu zapamatování obsahu předpisu. Při tvorbě vnitřních předpisů je třeba mít na paměti i to, že právo nikdy nebylo a není všemocným prostředkem a normou regulace chování jednotlivců. Existují i cíle chování, kterých působením jakékoliv i sebelepší normy dosáhnout prostě nelze a je třeba volit jiné motivační prostředky. Má-li být zvolen k dosažení požadovaného cílového stavu vnitřní předpis, je třeba zhodnotit jeho účinnost, účelnost a přiměřenost ve vztahu k tomuto záměru.

2.2 Obecné zásady vnitřních předpisů Všechny řídicí akty, které organizace vydává v procesu řízení, by měly mít příslušnou formalizovanou strukturu: 11 

název organizace a její adresa



identifikační údaje



datum a místo vydání



název předpisu



uvozovací věta a úvodní ustanovení



vlastní text



závěrečná případně přechodná ustanovení



autor předpisu, podpis oprávněné osoby



seznam příloh



rozdělovník

Identifikační údaj řídicího aktu označuje, o jaký řídicí akt jde (řád, směrnice, příkaz, rozhodnutí, pokyn, informace). Číslování by mělo být prováděno z jednoho centralizovaného místa v organizaci, aby byl ve vydávaných a platných předpisech přehled. V uvozovací větě případně v úvodních ustanoveních se uvádí, na základě jakého oprávnění se řídicí akt vydává (odvolání se na vyšší právně závazný akt či na příslušné rozhodnutí) včetně odkazů na tyto 11

HRUŠKA, V., Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy, GRADA Publishing, 2007, s. 18-19

15

předpisy nebo akty. Vlastní text by měl být přehledně členěn a měl by obsahovat i výklad zásad a pojmů, pokud jsou v textu zmiňovány. Přechodná ustanovení v těchto řídicích aktech nejsou často používána, protože nacházejí využití pouze v těch případech, kdy se dořešují určité otázky nebo se řeší přechod z jedné úpravy na druhou, což ve vnitřních podmínkách organizací nebývá zas až tak obvyklé. Oproti tomu závěrečná ustanovení mají své opodstatnění, měli bychom zde najít závaznost vydávaného řídicího aktu, platnost a účinnost, derogační klauzuli, odpovědnost za kontrolu a termíny provádění kontrol. U platnosti a účinnosti vnitřních řídicích aktů organizací najdeme oproti právním předpisům rozdíly. Právní předpis zaniká pouze jeho zrušením, zatímco vnitřní předpis může zaniknout splněním všech úkolů v něm uvedených, uplynutím časové doby, na kterou byl vydán, pokud byl při vydávání časově omezen a výslovným zrušením tohoto vnitřního předpisu. Rozdíly najdeme také u účinnosti právního předpisu a vnitřního předpisu. Účinnost právního předpisu může nastat nejdříve dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole. Účinnost právního předpisu tedy nikdy nemůže předcházet den jeho vyhlášení. U vnitřního předpisu může datum platnosti a účinnosti splývat stejně jako u právního předpisu, ale ve výjimečných případech může být datum účinnosti u vnitřního předpisu stanoveno i zpětně, není-li to v neprospěch jeho adresáta, zejména zaměstnanců. Přípustnost retroaktivity u vnitřních předpisů je tedy oproti právnímu předpisu velkou odlišností. Součástí závěrečných ustanovení je i derogační klauzule, tedy uvedení předpisů, které se případně tímto vnitřním předpisem mění nebo zrušují. Vedle těchto formálních náležitostí by měl dobrý vnitřní předpis splňovat další základní předpoklady. Jeho text by měl být racionální a srozumitelný, měl by být koncipován věcně, stručně a přehledně, daná problematika by měla být řešena komplexně a jednoznačně, text by neměl připouštět nejasnosti a mnohoznačnost, v každém případě musí být v souladu s právní normou, která jeho vydání iniciuje, a musí na příslušný právní předpis navazovat. Nově vydávaný vnitřní předpis musí být v souladu s ostatními platnými vnitřními předpisy organizace, jeho úprava by měla reprezentovat organizaci jako takovou i navenek. Velmi podstatnou podmínkou je i to, že vnitřní předpis by neměl mít vnitřní rozpory, jeho jednotlivé části nebo ustanovení by si neměly vzájemně protiřečit. Mezi nejčastější nedostatky vnitřních předpisů v návaznosti na výše vymezené základní podmínky dobře zpracovaných vnitřních předpisů pak patří neujasněnost používaných termínů, které nejsou jednoznačně a určitě vymezeny, chybějící výklad používaných pojmů nebo zkratek, neujednocené názvosloví, řídicí akty postrádají systematičnost a logiku. 16

Podstatnou a často se vyskytující chybou, která degraduje celý vnitřní předpis, je nedůsledné uplatňování základních znaků vnitřní normy normativnost – závaznost – obecnost a zejména absence normativních ustanovení kdo – co – kdy – jak – komu. Normativností vnitřního předpisu rozumíme, že z formulace vět musí být jednoznačně jasné, kdo to má udělat, co má udělat, kdy to má udělat, jak to má udělat a komu má výsledek předat. Závazností rozumíme, že z formulace vnitřního předpisu musí být jednoznačně patrné, pro koho je závazný, a obecností rozumíme, že vnitřní předpis neřeší konkrétní případ, nýbrž stanoví pravidlo pro opakované situace a postupy. Dalšími možnými nedostatky je nepřehlednost a obsáhlost vnitřních předpisů, výskyt jazykových nesprávností nebo dokonce gramatických chyb, existence mnohých zkratek, které nejsou všeobecně známy a způsobují nečitelnost předpisu. Někdy se objevuje chybná volba druhu řídicího aktu (například je vydán příkaz ředitele místo směrnice na činnost dlouhodobého charakteru a jednorázový předpis je nazván směrnicí) případně chybí všechny náležitosti závěrečných ustanovení, zejména kdy nabývá řídicí akt účinnosti, což je chyba poměrně zásadní zejména v případě, kdy by bylo na základě vnitřního předpisu potřeba řešit vzniknuvší situaci.

Je důležité vnitřní předpisy nejen vytvářet, ale také je kontrolovat, jak v praxi působí, zda se nezměnila jejich návaznost na vyšší právní předpis nebo na potřeby organizace, a v takovém případě je revidovat nebo případně zrušit.

2.3 Základní druhy vnitřních předpisů Jak již bylo řečeno, právním předpisem obvykle rozumíme obecně závazný právní předpis, normu veřejně vydávanou orgány veřejné moci v rámci veřejné správy. Vnitřní předpis je v tomto ohledu protikladem právního předpisu, neboť jde o neveřejný dokument (jehož zveřejnění je ovšem přípustné), kterým právnická osoba, ať už veřejnoprávní nebo soukromoprávní, upravuje práva a povinnosti svých pracovníků, členů, zaměstnanců či zástupců v rámci své působnosti. Mezi nejběžnější a nejzákladnější vnitřní předpisy patří z tohoto pohledu řády, směrnice a pokyny, případně rozhodnutí nebo nařízení. U právnických osob, které nejsou zřizovány zřizovatelem, lze za vnitřní předpis považovat i jejich základní zřizovací dokument,12 tedy společenskou smlouvu, 13 zakladatelskou smlouvu, zakladatelskou 12 13

JAKUBKA, J, Vnitřní předpisy zaměstnavatele, ASPI, Praha, s. 23 - 29 § 56 - §153 obchodního zákoníku

17

listinu nebo stanovy

14

. Tyto dokumenty se používají zejména v podnikatelském prostředí,

proto se jimi nebudeme podrobněji zabývat. Řády, směrnice a pokyny však patří mezi vnitřní předpisy, se kterými se setkáme i ve školství. Vnitřní řády jsou předpisy, kterými se stabilizují důležité řídící systémy a určuje se jimi zpravidla vnitřní struktura organizace. Patří sem například organizační řád, zaměstnanecké řády (pracovní řád, mzdový a prémiový řád), řády technického charakteru (spisový a skartační řád) a ekonomického charakteru (vnitřní pravidla hospodaření). Směrnice jsou vnitřní předpisy, kterými se rozpracovávají oblasti činností organizace tak, aby fungovaly řídicí vztahy a byla konkrétně stanovena pravomoc a odpovědnost příslušných zaměstnanců. Měly by obsahovat ustanovení, podle kterých se utváří účelné stereotypní chování, a na druhé straně ponechávají dostatek prostoru pro kreativitu a samostatnost jednotlivých zaměstnanců. Pokyny jsou vnitřní předpisy vydávané vedoucími jednotlivých útvarů pro detailnější úpravu činností podřízených zaměstnanců při plnění jejich pracovních úkolů. Vydávají se tam, kde nejsou směrnice, protože jejich vydávání by bylo neúčelné.

14

§ 154 – 220 obchodního zákoníku

18

3. Systém právních norem ve školství

3.1 Školský zákon jako základní pramen práva ve školství

Školství je v rámci společnosti veřejnou službou, je součástí takzvané společenské nadstavby. Jeho posláním není v současném pojetí vzdělávání a rozvoj pouze dětí a mladé generace, nýbrž celoživotní vzdělávání všech občanů společnosti. Jako veřejná služba je financováno z veřejných financí společnosti přerozdělením vytvořeného hrubého domácího produktu. Základním pramenem práva ve školství je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který „upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách, školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen vzdělávání) uskutečňuje. Vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství“ 15 Školský zákon nahradil k 1. lednu 2005 tři zákony, a to zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 306/1999 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Související zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním zařízením a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, vydáním nového školského zákona platnosti nepozbyl, byl pouze částečně novelizován, a to zejména z hlediska používané terminologie v návaznosti na nově vydaný předpis. V platnosti zůstal rovněž zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V resortu školství platí vedle školského zákona další vnitroresortní předpisy, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, spadají do jeho působnosti a upravují speciální charakter vztahů v tomto resortu. 16

15 16

HÝBLOVÁ, R., Školská legislativa, Univerzita Palackého Olomouc, 2010, s. 5 Platný seznam těchto vnitroresortních předpisů k 30.6.2010 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pod číslem jednacím 4557/2010-80.V tomto seznamu nejsou uvedeny obecně závazné právní předpisy vydávané jinými resorty.

19

Vedle toho platí v resortu školství také obecně závazné právní předpisy vydávané jinými zmocněnými subjekty (zákony nebo vyhlášky v působnosti jiných ministerstev). Spektrum právních norem, na které musí reagovat vnitřní předpisy ve školství, je tedy značně rozsáhlé. Stěžejní právní normou a pramenem práva ale bezesporu zůstává zmíněný zákon 561/2004 Sb.. Nový školský zákon byl koncipován z hlediska širšího pohledu na celoživotní učení a otevřel prostor pro vzájemné prostoupení vzdělávání takzvaného „počátečního“ se vzděláváním „celoživotním“. Významnou změnou, kterou tento zákon umožnil, bylo uznávání vzdělání dosaženého mimo formální vzdělávací systém nebo možnost zkrácených forem studia. Další novelizace školského zákona, kterých bylo do konce roku 2010 již dvaadvacet17 , tento trend ještě více rozšířily a podpořily. Zákonem 561/2004 Sb. byl zaveden termín „vzdělávání“, jímž se rozumí vzdělávání a výchova jako proces. „Vzdělávání“ je tak odlišeno od pojmu „vzdělání“, kterým se označuje úspěšné zakončení procesu vzdělávání. Tímto vymezením se nový školský zákon odlišuje od Listiny základních práv a svobod, podle které „každý má právo na vzdělání“.18 Vzhledem k tomu, že stejný výsledek vzdělávání nelze každému zaručit (například pro nestejné předpoklady pro dané studium nebo pro ztrátu zdravotní způsobilosti), je terminologii školského zákona bližší pojem „vzdělávání“. Nový školský zákon klade důraz zejména na rovnost vzdělávacích příležitostí pro všechny a na respektování vzdělávacích potřeb jednotlivců. „Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem a na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní“.19 Dalšími zásadami tohoto zákona je prosazování principů názorové snášenlivosti, zákaz diskriminace z hlediska přístupu ke vzdělávání ať už se jedná o rasu, barvu pleti, pohlaví, náboženské, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ, tělesnou nebo duševní nezpůsobilost, zásada možnosti vzdělávat se po celou dobu života, a to při vědomí spoluzodpovědnosti za své vzdělávání v procesu celoživotního učení, zásada svobodného šíření poznatků vyplývajících ze soudobého stavu poznání světa, jež jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, nebo zásada zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků vědy, výzkumu a vývoje. 20

17

Viz přehled novelizací zákon 561/2004 Sb. k 31.12.2010 článek 33 Listiny základních práv a svobod 19 § 16, odst. 6 zákona 561/2004 Sb. 20 § 2 odst. 1 zákona 561/2004 Sb. 18

20

Zásada bezplatného základního a středního vzdělávání zůstala zachována ve školách veřejných zřizovatelů, tedy školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

21

Tato zásada koresponduje i s obecnými cíli vzdělávání, jimiž je rozvoj osobnosti člověka, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, utváření vědomí národní a státní příslušnosti nebo zmiňované získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání. 22 Ve školách soukromých zřizovatelů popřípadě v církevních školách stejně jako ve veřejných vyšších odborných školách lze úplatu za vzdělávání (školné) požadovat i nadále. Školským zákonem byl nově zaveden Národní program vzdělávání jako základní kurikulární dokument, který zpracovává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V něm jsou rozpracovány cíle a zásady vzdělávání stanovené školským zákonem pro jednotlivé oblasti vzdělávání a ministerstvo jej projednává „s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení“. 23 Pro každý obor v základním a středním vzdělávání a také pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání jsou pak vydávány rámcové vzdělávací programy, které „musí odpovídat nejnovějším poznatkům vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a

také poznatkům pedagogiky a psychologie o

účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání, přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného“.

24

Tyto rámcové vzdělávací programy představují státem stanovený povinný

obsah vzdělávání, takzvané „neopomenutelné minimum“, jsou závazným kriteriem při stanovování výše finančních prostředků přidělovaných na činnost škol ze státního rozpočtu a závazným východiskem pro tvorbu a obsah školních vzdělávacích programů, podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Rámcové vzdělávací programy je možné „v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní změnu s dostatečným časovým předstihem“. 25 Školní vzdělávací programy, které vydává ředitel školy nebo školského zařízení, si tvoří podle příslušného rámcového vzdělávacího programu škola sama a může v něm reagovat na 21

viz článek 33, odstavec 2 Listiny základnách práv a svobod, kde se stanoví základní právo občanů na bezplatné vzdělání v základních a středních školách veřejných zřizovatelů. 22 § 2 odst. 2 zákona 561/2004 Sb. 23 § 3, odstavec 1 zákona 561/2004 Sb. ve znění pozdějších úprav 24 HÝBLOVÁ, R., Školská legislativa, Univerzita Palackého Olomouc, 2010, s. 7 25 HÝBLOVÁ, R., Školská legislativa, Univerzita Palackého Olomouc, 2010, s. 8, srovnej též § 4, odst. 4 zákona 561/2004 Sb.

21

situaci v regionu, požadavky trhu práce, přání žáků nebo jejich zákonných zástupců. Musí ovšem respektovat „neopomenutelné minimum“ rámcového vzdělávacího programu, čímž je také zaručena vzájemná srovnatelnost škol stejného typu, nutná například pro přestup žáků mezi školami v průběhu roku, nebo jako penzum nutných znalostí a dovedností pro přijímací řízení na školu vyššího stupně. Obsah vzdělávání může být uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (modulů). V souvislosti se zavedením školních vzdělávacích programů zákon opustil rozdělení oborů škol na „studijní obory“ a „učební obory“ a zavádí pouze souhrnný pojem „obor vzdělávání“. Poněkud odlišně mají strukturu vzdělávacích programů definovánu vyšší odborné školy, kde se vzdělávání uskutečňuje podle vzdělávacích programů, které si zpracovávají vyšší odborné školy pro jednotlivé obory samy a předkládají je MŠMT ke své akreditaci respektive 26

zápisu do školského rejstříku.

Zápis do školského rejstříku je podmínkou výkonu činnosti

školy nebo školského zařízení. 27 Školy a školská zařízení

28

zřizují kraje, obce a dobrovolné svazky obcí, Ministerstvo

školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zahraničních věcí. Kraje, obce a svazky obcí zřizují školy a školská zařízení 29 jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, respektive podle zákona 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona 561/2004 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřizuje školy a školská zařízení jako státní příspěvkové organizace,

30

Ministerstvo

obrany,

Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo jako jejich součást,

31

Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje

školy při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech jako součást těchto úřadů. Vedle těchto institucí mohou školy a školská zařízení zřizovat i církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno toto právo podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). Ostatní právnické osoby 26

§ 104 a následující zákona 561/2004 Sb. § 7, odst. 6 zákona 561/2004 Sb. 28 Školské zařízení podle § 7, odst. 4 školského zákona poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči . 29 § 8, odst. 1 zákona 561/2004 Sb., § 8, odst. 2 – 4 zákona 561/2004 Sb. 30 zákon 219/2000 Sb.,§ 54,odst.2 31 zákon 219/2000 Sb. 27

22

nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení podle zvláštních předpisů, 32 předmětem činnosti těchto zřizovaných škol je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle zákona 561/2004 Sb.

3.2 Dokumentace a vnitřní předpisy škol a školských zařízení S činností a chodem školy, vzhledem k její povaze, úkolům a poslání, je spojena poměrně rozsáhlá spisová agenda, jejíž vedení vyplývá ze školského zákona č. 561/2004 Sb. a z dalších obecně závazných právních norem vydávaných subjekty mimo resort školství. Tuto spisovou agendu tvoří povinná dokumentace škol a školských zařízení na základě příslušných ustanovení školského zákona (eventuelně jiného pramene práva, například správním řádem), a pak vnitřní předpisy, které jsou spjaty zejména s majetkem, jeho evidencí a ochranou, s hospodářskou dokumentací a účetní evidencí, s personální a mzdovou oblastí a také s bezpečností a ochranou zdraví při práci.

3.2.1 Dokumentace škol a školských zařízení Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci: 33 

rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady související se zápisem do školského rejstříku uvedené v § 147 školského zákona



evidence dětí, žáků nebo studentů (školní matrika)



doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a o jeho ukončování



vzdělávací programy školy



výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy



třídní knihy, které obsahují průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a o jeho průběhu

32 33



školní řád (školy) nebo vnitřní řád (školská zařízení), rozvrh vyučovacích hodin



záznamy z pedagogických rad

například obchodní zákoník nebo zákon 248/1995 Sb. § 28, dost. 1 zákona 561/2004 Sb.

23



knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, případně lékařské posudky s tím související



protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy



personální a mzdová dokumentace, hospodářská dokumentace, účetní evidence (dle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) a další dokumentace stanovená zvláštními právními předpisy

Její vedení a obsah buďto přímo nařizuje školský zákon případně další zákony, například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších úprav, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších úprav nebo prováděcí vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke školskému zákonu vydané, zejména vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení, vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři nebo vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.

3.2.2. Vnitřní předpisy škol a školských zařízení Kromě této povinné dokumentace předepsané školským zákonem, která je specifická pro školy a školská zařízení, vedou školy „ještě další dokumentaci, která souvisí s řízením školy, s hospodařením, s personální dokumentací a podobně.“

34

Obecně platnými prameny práva

upravujícími tyto oblasti jsou zejména zákoník práce, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších úprav nebo vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. V této oblasti se otevírá široké pole působnosti škol pro tvorbu vnitřních předpisů jako nástroje řízení a kontroly v rámci procesu řízení. Vnitřní předpisy jsou nedílnou součástí potřebné dokumentace o stavu a úrovni vnitřního kontrolního systému. Aby však plnily své poslání, musí být formálně i věcně správné. Věcná nesprávnost by i při zachování formálních náležitostí byla hrubou chybou. Nejenže zavádí 34

HANZELKA M., KANTOROVÁ J., PROKUPKOVÁ D., SOUČEK Z., Meritum Řízení školy, ASPI, Praha, 2009, s. 209

24

uživatele v omyl, ale umožňuje i nesprávnou interpretaci analyzovaných dat, dějů nebo postojů. Ani pouze formálním splněním požadavků zákona nejsou zajištěny všechny potřebné funkce vnitřních předpisů. Pokud neposkytují reálný popis činností, tedy pokud jsou formálně sice správné (splňují všechna teoretická východiska a postupy tvorby vnitřních předpisů), ale věcně jsou udělány pouze formálně a neposkytují skutečný obraz a popis jednotlivých činností, bude docházet k závadám ve věcném plnění nebo v průběhu těchto, zdánlivě formálně správně upravených činností. Proto je nutno obsahu a náležitostem vnitřních předpisů věnovat náležitou pozornost a péči. Četnost, rozsah a obsah vnitřních předpisů ve školství se odvíjí především od statutu, organizačního řádu a popisu pracovních míst organizace, zřizovacích funkcí, způsobu financování a nakládání se zdroji, míry spolupráce se zřizovatelem, povahy hospodářských a finančních operací, povahy a vlastností lidských zdrojů, zavedených činností (hlavní, doplňkové, provozní, majetkové), velikosti rozpočtu, rozsahu a klasifikace majetku, četnosti detašovaných pracovišť, centralizace či decentralizace kompetencí a odpovědnosti, časových potřeb a harmonogramů a podobně. 35

35

HANZELKA M., KANTOROVÁ J., PROKUPKOVÁ D., SOUČEK Z., Meritum Řízení školy, ASPI, Praha, 2009, s. 190

25

II. PRAKTICKÁ ČÁST 4. Metodologická hlediska výzkumného šetření

4.1 Cíl výzkumného šetření Cílem praktické části této práce je vyhodnocení, jak jsou tvořeny vnitřní předpisy na vybraných školách Ústeckého kraje, zda jejich tvorba odpovídá teoretickým zásadám, jakou úlohu plní vnitřní předpisy na vybraných školách Ústeckého kraje, zda slouží na školách jako nástroj řízení a realizace právních norem. Výzkumné šetření by mělo poskytnout odpověď na následující otázky: Odpovídají vnitřní předpisy vybraných škol teoretickým zásadám a postupům tvorby vnitřních předpisů? Plní vnitřní předpisy úlohu nástroje řízení v dané organizaci? Uskutečňují vnitřní předpisy těchto škol právní normy platné ve školství?

4.2 Výzkumný vzorek Pro výzkum úrovně vnitřních předpisů ve školství byly vybrány následující školy Ústeckého kraje (jde o státní školy, jejich zřizovatelem je ve všech případech Ústecký kraj):

Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem Střední škola technická v Mostě – Velebudicích Střední škola stavební v Teplicích Střední škola energetická a stavební v Chomutově Střední škola řemesel a služeb v Děčíně Střední odborná škola technická a zahradnická v Lovosicích

Výběr škol byl zvolen tak, aby z různých okresů Ústeckého kraje byla zastoupena jedna škola, a přitom aby byly tyto školy obdobné svým zaměřením.

26

4.3 Použité metody šetření

Použitými metodami při výzkumném šetření byla komparace teoretických poznatků o tvorbě vnitřních předpisů se skutečností na jednotlivých školách a srovnání jednotlivých škol co do jejich úrovně v tvorbě vnitřních předpisů jako nástroje řízení mezi sebou. Vnitřní předpisy jednotlivých škol byly porovnávány z hlediska jejich souladu s teoretickými předpoklady, zásadami a postupy pro tvorbu vnitřních předpisů, z hlediska jejich utřídění a systematičnosti, vypovídací a řídící úrovně a z pohledu, jak slouží jako nástroj realizace základních pramenů práva ve školství.

Závěrem vlastní výzkumné části je celkové vyhodnocení úrovně vnitřních předpisů na vybraných školách Ústeckého kraje a navržení případných doporučení, které by zlepšily proces řízení ve zkoumaných organizacích.

27

5. Vyhodnocení vnitřních předpisů vybraných škol Ústeckého kraje na základě teoretických poznatků o jejich tvorbě

5.1 Vybrané školy Ústeckého kraje

5.1.1 Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem Střední škola stavební a technická je od 1. 9. 2010 nástupnickou organizací, která vznikla sloučením

Integrované

střední

školy

stavební

a

Střední

školy

technické.

Novou školu tvoří dvě sekce, sekce stavební a sekce technická. Bývalá integrovaná střední škola stavební měla v regionu dlouholetou tradici zejména ve vazbě na pozemní stavitelství, její historie se datuje od roku 1953. Škola má akreditaci ve stavební sekci na čtyřleté studijní obory Technická zařízení budov, Nábytkářská a dřevařská výroba, Operátor dřevařské a nábytkářské výroby a Ekonomika a podnikání a tříleté učební obory Instalatér, Truhlář, Truhlářské práce, Tesař, Tesařské práce, Zedník, Zednické práce, Malířské a natěračské práce, Kominík, Umělecký truhlář a řezbář, Pokrývač a Čalouník. V technické sekci má škola akreditaci na výuku čtyřletých studijních oborů Mechanik elektrotechnik, Mechanik seřizovač a Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení a tříletých učebních oborů Mechanik opravář motorových vozidel, Autoelektrikář, Elektrikář, Obráběč kovů, Strojní mechanik, Karosář, Operátor skladování. Škola rovněž může poskytovat nástavbové studium v oboru Podnikání.

36

Od 1. února 2011 škola obdržela certifikát páteřní školy Ústeckého

kraje. Teoretická i praktická výuka probíhá v areálu školy, odborný výcvik žáků prvních ročníků je ve cvičných dílnách školy. Od druhých ročníků již žáci vykonávají produktivní činnosti v rámci výuky u stavebních firem na základě uzavřených smluv o provádění prací, případně zpracovávají smluvně dohodnuté objednávky pro odběratele na cvičných dílnách školy. V tomto ohledu je pro školu velmi důležitá přítomnost generálního partnera, pro kterého vychovává budoucí pracovníky ve stavebních oborech přímo na zakázku . Škola disponuje vlastním Domovem mládeže s celodenním stravováním, školní jídelnou, kvalitním sportovním zázemím a nadstandardním vybavením IT technologií. Mezinárodní aktivity školy umožňují odborné a poznávací stáže žáků v cizině. Škola je zapojena do projektu UNIV 2

36

http://www.stsul.cz/

28

Ústeckého kraje, v rámci kterého se chce stát centrem celoživotního vzdělávání obyvatel regionu. Dále se ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou v Ústí nad Labem škola podílí na projektu „Podpora stavebních oborů“, který usiluje o zlepšení nastaveného mechanismu mezi školami a zaměstnavateli, a to zejména v oblasti stavebního průmyslu (obory zedník, tesař). Jedním ze základních cílů projektu je propagace stavebních řemesel a popularizace stavebních oborů. Realizátoři tohoto projektu usilují, aby si zaměstnavatelé opět uvědomili, že jejich funkce je v této oblasti nenahraditelná, i když těžiště úkolu musí zůstat na školách, které mají praktickou možnost organizovat soulad mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. Cílem projektu je představit stavebnictví jako moderní odvětví s dlouhodobou perspektivou práce a vrátit učebním oborům prestiž, kterou měly a kterou si zasluhují. Vzhledem k tomu, že se škola chová jako moderní a ambiciózní subjekt a její vrcholový management využívá ve své činnosti nejnovějších poznatků a metod, stejnou pozornost věnuje i zpracování svých vnitřních předpisů jako důležitých nástrojů řízení organizace. Vnitřní předpisy jsou na škole označovány jako „rozhodnutí ředitele“ (pro vnitřní předpisy charakteru směrnice) a „příkaz ředitele“ pro jednorázové vnitřní předpisy, které splněním pozbývají platnosti. Pro každý rok je zavedena samostatná číselná řada. Každé rozhodnutí ředitele je opatřeno rozdělovníkem, obsahuje datum a místo vydání, datum účinnosti, seznam případných příloh. V závěrečných ustanoveních je uvedeno, který dřívější předpis toto rozhodnutí ředitele nahrazuje. Vnitřní předpisy mají uveden obsah, ze kterého je přehledně patrno, co řeší a v jakých posloupnostech. Předpisy jsou zpracovány s respektováním teoretických zásad a postupů pro jejich tvorbu. Škola má velmi podrobně a vyčerpávajícím způsobem zpracovánu ve vnitřních předpisech oblast spojenou s majetkem, jeho evidencí a ochranou, s hospodářskou dokumentací a účetní evidencí, s personální a mzdovou oblastí (platový předpis) a také s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Má zpracovány příslušné řády (školní řád, provozní řád, klasifikační řád, provozně dopravní řád na zabezpečení autoprovozu, pracovní řád pro zaměstnance, řád Domova mládeže, spisový a skartační řád), přehledně jsou vyřešeny záležitosti související s výukovou činností (činnost předmětových a oborových komisí na škole, zabezpečení závěrečných a opravných zkoušek, postup při přezkušování v náhradním termínu, postup při zabezpečování materiálu na výuku, stanovení přímé pedagogické činnosti, stanovení podmínek při provádění produktivní činnosti žáků v odborném výcviku) a dalšími provozními činnostmi (náhrady při pracovních cestách, používání telefonů pro soukromé účely, provádění doplňkové činnosti).

29

Vnitřní předpisy školy se centrálně evidují a zakládají v sekretariátě ředitele školy. Jednotlivým zaměstnancům jsou předávány podle rozdělovníku proti podpisu, takže je jednoznačná prokazatelnost seznámení s příslušnými ustanoveními v případě, že je třeba řešit jakoukoliv mimořádnou událost. Jediný nedostatek, který je možné na zpracování vnitřních předpisů školy najít, je to, že nelze vyčíst z vnitřního předpisu jeho zpracovatele, kterému by bylo možno adresovat případné připomínky. Celkově lze hodnotit úroveň vnitřních předpisů na škole jako velmi dobrou, úlohu nástroje řízení a realizace obecně závazných právních norem tyto předpisy bezesporu plní.

5.1.2 Střední škola technická v Mostě Střední škola technická v Mostě je největším komplexním vzdělávacím zařízením v České republice. Její počátky sahají do padesátých let minulého století, kdy byla vybudována pro výchovu učňovského dorostu pro tehdejší komplex Severočeských hnědouhelných dolů a v podstatě i uhelný průmysl v celé tehdejší republice. V současnosti jsou zde obory zaměřené na strojírenství, elektrotechniku, stavebnictví, ale také ekonomiku, administrativu a zejména také výpočetní techniku. Tento areál je vybudován na kapacitu 2 200 žáků, v současné době se jich zde učí necelá polovina. V komplexu školy se vedle teoretického vyučování provádí i odborný výcvik, je zde domov mládeže a školní jídelna. Škola má akreditaci na poskytování 4letého středního vzdělávání zakončeného maturitní zkouškou v oborech Mechanikseřizovač, Silniční doprava, Elektrotechnika, Pozemní stavitelství, Peněžní manipulant, Chovatelství a Bezpečnostně právní činnost a středního vzdělání s výučním listem v oborech Zámečník, Obráběč kovů, Automechanik, Elektrikář, Truhlář, Instalatér, Montér suchých staveb, Zedník, Jezdec a chovatel koní a Operátor skladování. Škola je zaměřena i na rekvalifikační celoživotní vzdělávání a na pořádání odborných kurzů a školení. Spolupracuje se strategickými partnery v rámci regionu a zapojuje se i do celé řady projektů, o čemž svědčí i její dobře zpracované internetové stránky

37

dokumentaci školy.

37

http://www.sstmost.cz

30

, na nichž zveřejňuje i veřejně přístupnou

Škola je orientována na kvalitu a bezpečnost, je držitelem ISO 9001 : 200838 a OHSAS 18001:2007 (poslední recertifikační audit provedený společností SGS

39

proběhl v březnu

2010) a tato její orientace je patrná nejen z vnější prezentace, ale i ze zpracování a využívání vnitřních předpisů jako nástroje řízení a realizace obecně závazných právních norem. Vnitřní předpisy zpracovávají jednotlivé odborné úseky podle potřeb vyplývajících z obecně závazných právních norem nebo z vnitřních potřeb úseku, jejich forma, vydávání a evidence je soustředěna na jednom místě, u příslušného odborného pracovníka. Po vydání příslušné směrnice si příslušný odborný úsek hlídá případné legislativní změny a iniciuje případnou revizi vnitřního předpisu. Tento se po připomínkovém řízení a schválení eviduje v podací knize a je opatřen evidenčním listem, který obsahuje všechny další důležité náležitosti (kdo předpis zpracoval, schválil, číslo a název, datum platnosti a účinnosti, případně kterého předpisu a kolikátá je to novela nebo který předpis je pozměňován případně novým předpisem nahrazen) včetně rozdělovníku.40 Jediná věc, kterou je potřeba v souvislosti s vnitřními předpisy dořešit, je seznamování s vydaným předpisem, respektive jeho průkaznost, neboť dříve byl předpis rozesílán v tištěné podobě a jeho převzetí bylo podepisováno, dnes v době všestranných úspor se předpisy většinou rozesílají elektronicky a počet tištěných verzí se omezuje, což ovšem znamená dořešit průkaznost tohoto způsobu předávání vnitřních předpisů. Číselná řada je vedena pro každý rok zvlášť, veškeré vnitřní předpisy toho kterého roku jsou číslovány jednotnou číselnou řadou, rok je uveden za lomítkem. Organizace používá směrnice jako dlouhodobé řídicí normy, příkaz jako jednorázovou normu a opatření 38

„ Normy ISO (International Organisation for Standardization, tj. Mezinárodní organizace pro standardizaci) vznikly v 90. letech 20. stol. a od té doby jsou neustále rozšiřovány a revidovány a četnost jejich užívání neustále roste. Certifikace se stává nejen marketingovou výhodou, ale v řadě případů se jedná i o nutnou podmínku pro oslovení určitých zákazníků (certifikát může být např. podmínkou pro to, aby se firma mohla přihlásit do výběrového řízení na určitou zakázku, je nezbytná pro jednání se zahraničními partnery apod.). Normy řady ISO 9000 jsou založeny na osmi obecných zásadách, směrodatných zejména pro vrcholový management a platných pro jakýkoli typ organizace: zaměření na zákazníka, vedení, spojení pracovníků, procesní přístup, systémový přístup k managementu, neustálé zlepšování, rozhodování na základě faktů, vzájemně výhodné dodavatelské vztahy. Výchozí snahou je orientace na zákazníka, jejíž podstatou je poznat současné a budoucí potřeby zákazníků a plnit dodávanými výrobky anebo službami jejich požadavky či dokonce překonávat jejich očekávání“. VAŠŤATKOVÁ, J., MICHEK, S. Modely řízení kvality a škola. Univerzita Palackého Olomouc, 2010, s. 25

39

Společnost SGS Czech Republic působila v českých zemích od 20. let minulého století do roku 1948. Od svého znovuzaložení v roce 1990 prošla dynamickým rozvojem, úspěšně se podílela na celé řadě projektů a získala významnou skupinu domácích zákazníků především díky vysoké kvalitě služeb a unikátní mezinárodní síti poboček. Hlavní aktivity SGS zahrnují kontrolní služby v mezinárodním obchodě v oblastech zemědělských produktů a potravin, spotřebního zboží, nerostných surovin, petrochemie a průmyslových zařízení. Současně s rozšiřováním těchto hlavních aktivit SGS vstoupila do nových odvětví v sektoru investiční výstavby a zejména certifikace systémů jakosti a ochrany zdraví. Certifikát SGS je uznáván celosvětově, certifikáty, osvědčení a zprávy SGS uznávají banky (často je dokumentem předepsaným v akreditivu), pojišťovny, velké organizace i vládní orgány na celém světě 40 v příloze č. 1 jsou uvedeny ukázky používaných titulních listů předpisů školy

31

jako normu reagující na konkrétní přechodnou změnu podmínek nebo situace dlouhodobě upravenou směrnicí. Vnitřní předpisy mají připojené přílohy, pokud jsou jejich součástí, jsou bez neznámých zkratek, škola má vypracovány Zásady pro pořizování písemností, kde je uvedeno, jakým způsobem včetně formálních náležitostí mají být oficiální dokumenty školy vypracovány. Celkově jsou zpracovány vnitřní předpisy ze všech oblastí činnosti školy, z oblasti organizační, provozní, ekonomické, oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, oblasti vzdělávací (včetně prevence sociálně patologických jevů a motivačních programů), doplňkové činnosti (škola pronajímá nebytové prostory, sportoviště a pozemky) a zadávání veřejných zakázek pro zajišťování některých dodavatelských služeb pro školu. Z celkového charakteru vnitřních předpisů, jejich zpracování, zasvěcenosti pracovnice odpovědné za jejich centrální evidenci a úroveň vyplývá, že škola je skutečně orientována na kvalitu po všech stránkách, že tyto vnitřní nástroje řízení školy nejsou jen formálním splněním nějaké povinnosti, ale že se skutečně využívají. Této kvality škola dosahuje s vynaložením mzdových prostředků, kumulací činností nepedagogického pracovníka (momentálně pracovnice), která má na starosti celkovou prezentaci a image školy ve vztahu k veřejnosti.

5.1.3 Střední škola stavební v Teplicích Střední škola stavební v Teplicích, historicky bývalá Střední škola stavební vychovávající učně pro národní podnik Vodní stavby Teplice, je státní školou s bohatou historií a úzkou vazbou na region, s akreditací na poskytování středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou s maturitním vysvědčením v oborech Management obchodu a služeb, Dřevařská a nábytkářská výroba a Podnikání a středního vzdělání ukončeného závěrečnou zkouškou s výučním listem v oborech Autoelektrikář, Mechanik opravář motorových vozidel, Elektrikář, Instalatér, Klempíř, Karosář, Malíř a lakýrník, Nástrojař, Obráběč kovů, Pokrývač, Podlahář, Tesař, Truhlář, Strojní mechanik, Zedník, Tesařské a truhlářské práce - truhlářské práce ve stavebnictví, Malířské, lakýrnické a natěračské práce, Zednické práce a v dvouletých oborech Malířské a natěračské práce a Stavební výroba. Má dvě odloučená pracoviště v Krupce a v Duchově, která vznikla sloučením s bývalou Střední školou stavební v Duchově a Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm v Krupce. Vedle vzdělávání mládeže nabízí škola i celoživotní vzdělávání dospělých – rekvalifikace v oborech stavebnictví a strojírenství.

32

Disponuje vlastním Domovem mládeže s celodenním stravováním a vlastním školicím střediskem. Díky tomuto sloučení vznikl poměrně velký komplex, prezentující se jako jedna ze sedmi páteřních škol Ústeckého kraje. Škola vidí svou budoucnost zejména v rámci spolupráce s Evropskou unií, zapojuje se do řady projektů v rámci unie a je zapojena i do projektu UNIV 2 KRAJE. Nicméně bližší informace o škole včetně seznámení se s veřejně přístupnými dokumenty školy je v současné době obtížné získat, protože internetové stránky školy jsou ve výstavbě

41

. Filozofie pojetí vnitřních předpisů jako nástroje řízení a nástroje

realizace práva na této škole je poněkud svérázná. Škola neklade na tvorbu vnitřních předpisů tak velký důraz a v jejich úloze nespatřuje zásadní význam, protože vnitřní předpisy plní spíše „úlohu kontrolní a informační pro učitele“ jako návod, kde mají případné další informace najít. Ve vlastním řízení vychází vrcholový management z toho, že pracuje ve škole s erudovanými a pro svou věc zapálenými odborníky, kteří své věci rozumí a potřebují tudíž spíše již řečený návod nebo informace, kde najít případné věci další k určitým změnám nebo úpravám. Vnitřní předpisy organizace netvoří homogenní celek a budí dojem, že jsou tvořeny poněkud živelně. K doložení tohoto konstatování, pro označení vnitřních předpisů používá organizace označení „směrnice, příkaz ředitele, řád, vnitřní sdělení, interní sdělení, vnitropodniková směrnice, směrnice ředitele, závazný předpis, pokyn ředitele nebo dokonce upozornění“. Se zněním vnitropodnikových předpisů jsou vedoucí pracovníci seznamováni na poradách vedení a další zveřejňování nebo seznamování podřízených pracovníků je pak již v jejich kompetenci. Seznamování s vnitřními předpisy lze tedy ověřit pouze příslušným zápisem z porady. Většina vnitřních předpisů není ani číslovaná a aktuální není ani jejich současný platný seznam. Z obsahu a charakteru vnitřních předpisů školy je patrná absence teoretických znalostí o jejich tvorbě nebo nedostatek času toho, má mít předpisy na starosti. Není patrné, zda je stanoven pracovník, který by je soustřeďoval, evidoval, čísloval, sledoval aktuálnost nebo potřebu novelizace nebo zrušení. Pro jiná pracovní vytížení je jejich tvorba pravděpodobně pojímána zčásti jako formální, nutné zlo, jako okrajová práce. Některé předpisy jsou zpracovány lépe a jiné hůře. Například Pokyn ředitele k používání a provozu služebních motorových vozidel, Vnitropodniková směrnice o cestovních náhradách nebo Směrnice o způsobu evidence a vymáhání pohledávek jsou zpracovány vzorově, abstrahujeme-li od toho, že nemají žádné číselné označení. Oproti tomu Příkaz ředitele 2/2004, kterým je směrnice k odpadovému hospodářství, má jako jedna z mála směrnic nejen slovní, ale i číselné označení, ale je spojením směrnice (dlouhodobého řídicího aktu) a 41

http://www.ssstavebni.tce.cz/

33

příkazu (jednorázového řídicího aktu) do jednoho jediného dokumentu. Jiné předpisy mají naprosto zmatečný a nepropracovaný text.

42

Některé vnitřní předpisy jsou nesprávně

nazývány, příkaz je označen jako směrnice a zjevná směrnice jako příkaz, některé vnitřní předpisy jsou vydány samostatně, přestože by mohly být docela dobře součástí jiného vnitřního předpisu (zejména předpisy z oblasti účtování a oběhu účetních dokladů). Celkový dojem z tvorby a používání vnitřních předpisů na této škole je takový, že vnitřní předpisy jsou spíše vydávány ve stavu nouze, při řešení nějakého vzniklého problému, tedy v některých případech jako vyvolaná nutnost, než jako preventivní činnosti a nástroj řízení sloužící vrcholovému managementu v jeho každodenní práci. Vnitřní předpisy této školy příliš podle teoretických východisek o jejich tvorbě zpracovávány nejsou.

5.1.4 Střední škola energetická a stavební v Chomutově Je školou komplexního typu s teoretickou a praktickou výukou středního vzdělání se zaměřením na elektrotechniku, energetiku, strojírenství, stavebnictví a požární techniku a ochranu. Škola je centrem celoživotního učení s akreditací pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro rekvalifikační vzdělávání. Žákům zajišťuje ubytování hotelového typu ve třech domovech mládeže s kompletním stravováním a výběrem ze dvou hlavních jídel ve dvou školních jídelnách. Své služby poskytuje zákazníkům v souladu se zavedeným standardem kvality podle norem ISO 9001:2008. Tento moderní komplex vznikl k 1. září 2007 spojením dvou škol, a sice Integrované střední školy energetické Chomutov a Střední školy stavební Chomutov a stavěl na více jak padesátileté tradici vzdělávání v tomto regionu a také na významné dlouholeté spolupráci se silným partnerem jako je ČEZ, neboť Integrovaná střední škola energetická byla původně zřízena a vychovávala učně přímo pro ČEZ. V současné době škola nabízí čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou v oborech Mechanik elektronik, Strojník požární techniky, Strojírenská a elektrotechnická zařízení, Mechanik silnoproudých zařízení, Nábytkářská a dřevařská výroba a Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov a tříleté studium v oborech Elektrikář, Zámečník, Instalatér, Klempíř pro stavební výrobu, Lakýrník, 42

Vnitřní předpis pro poskytování náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti například uvádí: „Tento vnitřní předpis platí od 1.1.2010 do změny. Po uplynutí této doby může být prodloužen nebo změněn. Dojde – li ke změně v důsledku změny obecně závazného právního předpisu, může být uskutečněna i v průběhu doby platnosti.“

34

Truhlář, Tesař, Montér suchých staveb, Zedník, Zednické a tesařské práce, Čalouník zakončené závěrečnou zkouškou s výučním listem a nástavbové studium s maturitní zkouškou v oborech Podnikání, Elektrotechnika, Provozní technika a stavební provoz. Kromě vlastního vzdělávání nabízí škola rozšiřující aktivity ke zvýšení uplatnitelnosti absolventů jako je získání řidičského oprávnění skupiny B a C, svářecí kurzy, oprávnění ke svařování plastů, lešenářský kurz, přezkoušení montéra sádrokartonových konstrukcí KNAUF, osvědčení montéra sádrokartonových konstrukcí německé firmy FAA Hamburg a jiné. Silné postavení školy dokládá i její členství v celé řadě významných profesních sdružení a spolupráce s nejdůležitějšími organizacemi v regionu 43. Vedle certifikátu ISO 9001:2000 / ISO 9001 : 2008 (dohledový audit provedený společností SGS proběhl v prosinci 2009) je škola držitelem i dalších certifikátů kvality a její důsledná orientace na kvalitu je patrná i z jejích vnitřních předpisů. Na tvorbu vnitřních předpisů na škole existují dva dokumenty, jednak směrnice o řízení dokumentů,44 což je vlastně „návod“ na tvorbu vnitřních předpisů stanovený závazně v rámci metodiky ISO

45

,

postup jejich projednávání, schvalování, novelizace nebo rušení, a směrnice o řízení záznamů, kde jsou uvedeny druhy dokumentů vydávaných nebo ukládaných na škole, jejich struktura, identifikace, distribuce a uchovávání včetně způsobu skartace. Vnitřní předpisy škola čísluje číselnou řadou podle jejich druhu, procesu, který upravují, a pořadového čísla v rámci druhu. Podle druhů rozlišuje škola dokumenty na dokumenty politiky kvality (dle ISO), které stanovují záměry školy ve vztahu ke kvalitě a vytvářejí rámec pro stanovení cílů kvality školy, na příručky kvality (jde o stručný graficky znázorněný organizační řád školy s vymezení řídících struktur a vazeb z hlediska procesního řízení), rozhodnutí ředitele (vnitřní předpisy nastavující pravidla určitých konkrétních činností), příkazy, směrnice, interní pokyny, pracovní postupy, záznamy, ostatní dokumentaci a externí dokumentaci. Z hlediska procesů člení vnitřní předpisy na dokumenty procesů řídících (plánovací rozhodnutí, stanovení pravomoci a odpovědnosti, řízení, prevence a kontrola, interní audit),

43

http://www.ssecv.cz

44

v příloze č. 3 je uvedena ukázka provedení předpisů školy Dobrý úmysl vybudovat systém jakosti podle ISO 9000 a připravit certifikaci malé firmy, která má omezenou kapacitu pracovníků a potřebných fondů, se často zastaví na úkolu sestavit a napsat „Příručku jakosti“. Aby se usnadnilo zpracování příruček a sjednotit přístup, Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) vydala „Směrnice pro vypracování příruček jakosti ISO 10013“, která byla vydána jako ČSN ISO 10013. Systém managementu jakosti a příručka jakosti jsou specifické pro každou jednotlivou organizaci. Z norem ISO by mělo být vybráno a použito jen to, co je z hlediska firmy (organizace) významné pro zabezpečení managementu a jakosti produktu. FIDLER, R., FIDLER, P., Základy managementu jakosti, Brno : PC – DIR Real s.r.o. , s.71

45

35

procesů hlavních (vzdělávací činnosti a ubytování) a podpůrných procesů (monitorování zdrojů a jejich analýza, lidské zdroje a nakupování zdrojů činností). Na první pohled se zdá tento systém složitý, ale při bližším zkoumání je v něm logika, organizovanost a pevný řád. Každý dokument má svou titulní stranu, obsahující vedle názvu a čísla počet stran, počet případných revizí dokumentu a jejich rozsah nebo důvod, nikde nechybí platnost a účinnost dokumentů, případně způsob jejich zrušení a eventuelní nahrazení dokumentem jiným. Organizace vydávání vnitřních předpisů je navázána na organizační schéma školy, centrální evidence a ukládání je v sekretariátu ředitele. Vedle dokumentace ukládané školám školským zákonem a zveřejňované na webových stránkách školy, rovněž velmi přehledně uspořádaných (Školní řád, pracovní řád, organizační řád, pedagogicko – organizační zajištění školního roku, koncepce rozvoje kariérového poradenství, výchovného poradenství, řád Domova mládeže nebo školní jídelny a další) má škola zpracovány vnitřní předpisy z oblasti personální a mzdové agendy (lidské zdroje a personální agenda, vnitřní platový předpis, práva a povinnosti pedagogických a nepedagogických pracovníků), výchovně vzdělávací činnosti (proces vzdělávání, hodnocení výsledků vzdělávání, odměna žákům za produktivní činnost, postup školy při zajišťování hodnocení uchazečů v systému dílčí kvalifikace), bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP při výuce, školení a přezkušování z vyhlášky 50, BOZP při práci), organizačních a provozních záležitostí (poradní orgány ředitele školy, používání mobilních telefonů, provoz osobní a nákladní dopravy, závodní stravování, postup při zajišťování nákupů, provoz kamerového systému, postup při provádění doplňkové činnosti školy), hospodářské dokumentace (evidence, účtování a odepisování majetku a zásob, vedení pokladny, postupy účtování, oběh účetních dokladů, inventarizace majetku a její postupy, poskytování cestovních náhrad, péče o majetek školy, nájmy nebytových prostor), kontroly (pravidla vnitřního kontrolního systému, audit kritických bodů) a hospodaření s fondy školy (fondové hospodaření, čerpání FKSP) V celém systému zpracování vnitřních předpisů je zjevné, že v nich škola spatřuje nástroj řízení a jako takové je i využívá. Jsou propracované, splňují všechna teoretická východiska. Na jejich tvorbu využívá škola externího kvalifikovaného spolupracovníka, bez jehož odsouhlasení ředitel školy vnitřní předpis neschválí. Při čerpání provozních prostředků, nikoli mzdových, má přitom jistotu, že vnitřní předpisy na jeho škole jako nástroj řízení skutečně sloužit mohou, tím spíše, že jsou vydávány se znalostmi z teorie řízení, managementu nebo marketingu.

36

5.1.5 Střední škola řemesel a služeb v Děčíně

Tato škola je rovněž školou s bohatou historií a tradicí. Vyučování zde bylo zahájeno již v 90. letech 19. století a v poválečném období se zde vystřídalo na osmdesát oborů. Byla zde Dívčí obecná škola, Rodinná škola, obory lodní dopravy, strojírenské a grafické obory (např. reprodukční grafik) a mnoho dalších oborů z oblasti řemesel i služeb, v sedmdesátých letech minulého století zde fungovala i střední škola pro pracující, která vlastně přetrvala do současné doby v nástavbové formě studia, kterou škola pořádá. Nabídka studijních a učebních oborů se během let stabilizovala a v současné době má škola akreditaci na poskytování vzdělávání ve čtyřletých studijních oborech zakončených maturitní zkouškou Ekonomika a podnikání se zaměřením na obchod a služby nebo na cestovní ruch, dále v oborech Gastronomie se zaměřením na specializaci kuchař nebo číšník, servírka a dále ve čtyřletých oborech Fotograf anebo Obchodník. Nástavbové studium pokračuje na škole formou denního nebo dálkového studia v oboru Podnikání. Učební obory jsou na škole tříleté a jednoleté, tříleté učební obory s výučním listem Mechanik opravář motorových vozidel, Cukrář, Číšník, Kadeřník, Kuchař, Prodavač a Truhlář, a jednoleté učební obory Kadeřník a Kuchař číšník určené úspěšným absolventům oborů s maturitní zkouškou a úspěšným absolventům jiných tříletých oborů s výučním listem. Škola disponuje vlastním domovem mládeže 46. Vlastní praktický výzkum vnitřních předpisů byl na této škole poněkud odlišný od škol ostatních. Pan ředitel byl požádán o umožnění nahlédnutí do vnitřních předpisů školy a o jejich přehled (seznam), aby bylo možno si učinit představu o tom, které předpisy jsou zpracovány, a následně by byly některé náhodně zvoleny pro další zkoumání a hledání odpovědí pro praktický výzkum položené otázky. Při další návštěvě dal pan ředitel k dispozici některé vnitřní předpisy, které však sám zvolil, s komentářem, že má v počítači zpracovánu celou řadu vnitřních předpisů, protože každá učebna, každé specializované pracoviště má svůj provozní řád a vedle toho je celá řada předpisů z oblasti ekonomické, provozní, organizační a z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale že jde o know how školy, které chce chránit a obává se jeho případného zcizení nebo použití v jiných podmínkách. Skutečný soupis zpracovaných vnitřních předpisů předložen nebyl, a výběr vnitřních předpisů k bližšímu posuzování nebyl ani vyčerpávající, ani náhodný, ale byl předem připraven 46

http://www.sosruska.cz

37

ředitelem školy. Z těchto důvodů nelze celkově hodnotit stav vnitřních předpisů na této škole, nelze zobecnit závěry z předložených předpisů na celkový stav ve škole zejména proto, že to nebylo vlastním zkoumáním ověřeno. Škola má zpracován organizační řád včetně příloh, kterými jsou organizační schéma, pracovní náplně vybraných funkcí, metodické orgány škol a plán hospitací a kontrolní činnosti na příslušný školní rok. Z provozní oblasti byl předložen ke zkoumání školní řád, vnitřní řád Domova mládeže, provozní řád tělocvičny školy, zásady chování v počítačové učebně, vnitřní řád posilovny a vnitřní řády pracovišť odborného výcviku. V oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má škola zpracován traumatologický plán o poskytování první pomoci na pracovištích, poučení žáků z hlediska bezpečnosti práce a záznam o tomto poučení a knihu úrazů zaměstnanců. O tuto oblast se stará smluvní firma. V oblasti ekonomické byly předloženy směrnice včetně jejich soupisu, které upravují evidenci, účtování a odpisování majetku a zásob, inventarizaci majetku, poskytování cestovních náhrad a účtování o nich, archivaci a skartaci včetně skartačních lhůt, poskytování osobních ochranných a pracovních prostředků, odpisové plány a harmonogramy účetních závěrek. Tyto směrnice z ekonomické oblasti jsou přímo vzorové a odpovídají všem ustanovením příslušných obecně závazných předpisů a teoretickým východiskům o tvorbě vnitřních předpisů. Jsou zpracovány s rutinní znalostí a nelze jim nic vytknout. Podle vyjádření pana ředitele škola ve vnitřních předpisech zpracovává vedle předložených řádů a směrnic také příkazy ředitele a vnitřní předpisy jako nástroj řízení na škole rozhodně slouží. Jsou sestavovány jako nástroj prevence, nikoli jako nástroj řešení dodatečného řešení již vzniknuvších problémů. Toto tvrzení ale prakticky ověřit nebylo možné.

5.1.6 Střední odborná škola technická a zahradnická v Lovosicích

Střední odborná škola v Lovosicích vznikla ze tří zemědělských učilišť umístěných v Lovosicích, nedalekém okresním městě Litoměřice a v obci Vrbičany. Litoměřické učiliště mělo před sloučením více jak šedesátiletou tradici. Od roku 1980 byla škola vedena jako Střední odborné učiliště zemědělské se sídlem v Lovosicích, v roce 1983 byla zprovozněna nová školní zahrada v Litoměřicích pro výuku odborného výcviku oboru zahradník.

38

V roce 1996 bylo v rámci optimalizace a úbytku žáků sloučeno zemědělské učiliště Mšené – Lázně s lovosickou školou. Rozhodující pro další vývoj školy byla stoletá povodeň v roce 2002, která zasáhla velmi citelně území nejen litoměřického okresu, ale celého Ústeckého kraje. Tři lovosické střední školy, a sice Střední odborné učiliště Lovosice Terezínská ulice, Střední průmyslová škola chemická a Střední odborné učiliště zemědělské, byly sloučeny do jediného subjektu, který se dále nazýval Střední průmyslová škola, střední odborné učiliště a odborné učiliště Lovosice. Areál učiliště v ulici Terezínská byl opuštěn, protože se stal pro další využívání nadbytečný, a budova bývalé Střední průmyslové školy chemické se stala pracovištěm sloučené školy. V roce 2006 byla škola přejmenována na Střední odbornou školu technickou a zahradnickou. Nový název lépe charakterizuje zaměření současné školy, protože původně silný chemický průmysl v této oblasti ustoupil do pozadí a již nebylo potřebné vychovávat tak silnou a významnou učňovskou základnu jako dříve. V současné době se na Střední odborné škole technické a zahradnické v Lovosicích nabízí výuka ve čtyřletých maturitních oborech Autotronik, Aplikovaná chemie a dvouletý nástavbový obor Podnikání pro absolventy učebních oborů s výučním listem, ve kterých absolventi získají střední vzdělání s maturitní zkouškou, a tříleté učební obory pro chlapce i dívky Automechanik, Operátor skladování, Prodavač květin, Zahradník, Květinářské a aranžérské práce, tříleté učební obory pro chlapce Opravář zemědělských strojů, Truhlář – výroba nábytku, Zámečník, a pak tříleté učební obory Kuchařské práce a Opravářské práce, kam jsou přednostně přijímáni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve všech učebních oborech získá absolvent střední vzdělání s výučním listem. Učební obor Zámečník je zařazen do motivačních programů Ústeckého kraje. Škola disponuje vlastním domovem mládeže s celodenním stravováním, v rámci domova mládeže je k dispozici i posilovna. Je zapojena i do projektů v rámci celoživotního vzdělávání 47. Střední odborná škola technická a zahradnická má nový vrcholový management, paní ředitelka je ve funkci krátkou dobu, a některé věci a činnosti ve škole dle jejího vyjádření ještě plně neodpovídají jejím představám. Například internetové stránky má škola udělané přehledně, ale některé zveřejňované dokumenty na nich ještě umístěny nemá. Obdobně jsou na tom i vnitřní předpisy školy. Škola sice vnitřní předpisy z dřívějšího období zpracované má, ale jsou udělané pouze formálně, neodpovídají teoretickým východiskům o jejich tvorbě, a jako nástroj řízení tyto vnitřní předpisy nikdy nesloužily. V některých případech jsou jako vnitřní předpis založeny fotokopie krajského předpisu nebo návod na zpracování konkrétního 47

http://sos.soslovo.cz/

39

předpisu, který vydal jiný subjekt. Na nových vnitřních předpisech se však již intenzivně pracuje a ty předpisy, které škola zpracované nově má, již odpovídají teoretickým předpokladů a východiskům o tvorbě vnitřních předpisů.48 Škola má zpracované vnitřní předpisy z oblasti ekonomické, pro které používá označení směrnice (dlouhodobý dokument) a příkaz (předpis, jehož platnost vykonáním skončila). U směrnic jsou přílohy a vzorové tiskopisy. Směrnice jsou číslovány jednotnou číselnou řadou lomeno rokem vydání. Každá směrnice má svou košilku, titulní list, na kterém je uvedeno, kdo směrnici zpracoval, kdo ji schválil, kdy byla zpracována, datum platnosti a účinnosti. Na titulním listu jsou evidovány i revize této směrnice, jejich číslo a změny, které provedla. Seznamování se směrnicemi se provádí pouze elektronickou cestou, což znesnadňuje průkaznost seznámení adresáta s vnitřním předpisem v případě nějakého problému, který vnitřní předpis závazně upravil, ale právě průkaznost seznámení adresáta s tímto předpisem může být rozhodující pro posouzení míry jeho zavinění. Rovněž rozdělovník adresátů na titulním listě není uveden, komu byl předpis předán, se dá zjistit pouze zprostředkovaně. Směrnice jsou vázány a označovány na zadní straně razítkem, aby byla vyloučena případná záměna listů. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v předpisech ještě dokončena není, tato činnost byla svěřena dodavatelské firmě. Dále škole chybí dokončit řády školy a učeben. V ekonomickém úseku jsou soustředěny vnitřní předpisy týkající se ochrany a evidence majetku a účtování o něm a také vnitřní předpisy s ekonomickou činností související, jako směrnice o používání mobilních telefonů nebo cestovních náhrad. Ostatní vnitřní předpisy školy jsou soustředěny v sekretariátě školy. Jednotná evidence vnitřních předpisů a jejich soustředění na jednom místě školy však chybí. Dokončení předpisů zejména z provozní oblasti, jejich evidenční soustředění na jednom místě a promyšlení průkaznosti seznamování s vnitřními předpisy jsou ale jediné problémy, které před vrcholovým managementem školy ještě stojí. Jinak je úroveň jejich vnitřních předpisů velmi slušná.

5.2 Srovnání vybraných škol z hlediska jejich vnitřních předpisů

Na základě provedeného výzkumného šetření na vybraných školách bylo možno rozdělit tyto školy do několika základních skupin. V jedné skupině jsou Střední škola technická v

48

v příloze č. 2 je uvedena ukázka zpracování nových vnitřních předpisů školy

40

Mostě a Střední škola energetická a stavební v Chomutově. Tyto školy mají zavedeny systémy řízení kvality ISO 9001:2008, což je ucelená koncepce řízení kvality, která vychází ze souboru mezinárodních norem ISO 9000 stanovujících minimální požadavky na procesy řízení kvality. Do tohoto souboru norem patří i ISO 9001, podle které lze získat certifikát řízení kvality v podmínkách České republiky. Při hodnocení kvality řízení v konkrétní organizaci je posuzována shoda procesů, které v organizaci probíhají, s požadavky a kriterii danými příslušnou normou. Maximální přizpůsobení požadavkům ISO a získání certifikátu kvality však negarantuje kvalitu produktu, který škola poskytuje, tedy kvalitu vzdělávacího procesu, nýbrž kvalitu fungování školy. Způsobilost firmy pro certifikaci ISO posuzují auditorské organizace v auditech jakosti, což jsou velmi přísné prověrky externími auditory. Předpokladem úspěšného zavedení systému ISO je ztotožnění se nejen ze strany vedení, ale i ze strany zaměstnanců s principy a nároky vyplývajícími z ISO, což znamená zásadní změnu jejich postojů ke kvalitě, k vlastní odbornosti, k potřebnosti dalšího vzdělávání. Tím, že tyto školy získaly certifikát osvědčující kvalitu vnitřních procesů ve škole, je v podstatě logicky dané, že i jejich vnitřní předpisy budou odpovídat požadavkům řízení kvality a že budou jako nástroj řízení používány. Proto na vnitřních předpisech těchto škol nenajdeme žádný podstatnější prohřešek. Jediné, co snad není všude úplně dořešeno, je průkaznost seznamování příslušných pracovníků s těmito normami, protože v souvislosti s úspornými opatřeními a s rozvojem informačních a komunikačních technologií přecházejí i školy na předávání dokumentů elektronickou poštou. Tímto způsobem není ale vždy úplně zajištěna právě ona potřebná průkaznost seznámení s vydaným předpisem v případě, že je třeba podle jeho ustanovení řešit nějaký problém. Ve druhé skupině pak jsou ostatní školy, které certifikát řízení kvality zaveden nebo získán nemají. Nemůžeme proto říci, že jsou tyto školy horší nebo jejich proces řízení je méně kvalitní. Tyto školy nemusely o certifikát požádat nebo ve své organizaci případně preferují jiný model řízení. Do této druhé skupiny patří ze zkoumaných škol Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem, Střední škola stavební v Teplicích, Střední škola řemesel a služeb v Děčíně a Střední odborná škola technická a zahradnická v Lovosicích. I mezi těmito školami a jejich pojetím vnitřních předpisů bychom našli rozdíly. Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem a Střední škola technická a zahradnická v Lovosicích prošly nedávno organizačními změnami, na které postupně reagují. Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem se před nedávnou dobou (k 1. 9. 2010) sloučila s jinou střední školou v Ústí nad Labem a celou řadu vnitřních předpisů bylo potřeba přizpůsobit této změně. Na škole se však k tomu postavili s příslušnou a patřičnou odpovědností, byvši si vědomi 41

toho, jakou důležitou úlohu kvalitně zpracované vnitřní předpisy v procesu řízení sehrávají. Ústecká škola je školou velmi ambiciózní a není proto vyloučeno, že i ona v budoucnu půjde cestou certifikace procesu řízení kvality. Střední škola technická a zahradnická v Lovosicích rovněž prošla v nedávné minulosti podstatnou změnou. Nastoupil nový vrcholový management, který nebyl spokojen vedle jiných věcí ani s úrovní vnitřních předpisů, jež po svých předchůdcích převzal. Toto lze hodnotit také velmi pozitivně a z tohoto pohledu případně i přehlédnout některé nedostatky, které vnitřní předpisy mají (jde zejména o to, že nejsou ještě všechny dokončeny, a také je třeba dořešit systém průkaznosti seznamování zaměstnanců školy s vydanými normami, což je však víceméně problém ve větší či menší míře většiny studovaných škol). Střední škola stavební v Teplicích a Střední škola řemesel a služeb v Děčíně tvoří pak třetí, samostatnou skupinu. Střední škola stavební v Teplicích sem patří proto, že její model řízení je od ostatních škol poněkud odlišný. Vrcholový management nepřikládá vnitřním předpisům školy takovou důležitost a potřebnost, jakou přikládá pedagogické a výchovné práci pedagogických a nepedagogických zaměstnanců školy. Proto jsou vnitřní předpisy této školy zpracovány s nejmenší péčí v rámci sledovaných škol, čemuž odpovídá i jejich úroveň a to, že jako nástroj řízení s největší pravděpodobností sloužit nemohou a neslouží. V žádném případě to není ale možno dát do ekvivalentu s tvrzením, že tato škola je ve svých výchovně vzdělávacích výsledcích horší nebo že kvalita jejích výstupů je horší než u druhých srovnávaných škol. Skutečnost může být přesně opačná, ale to nebylo předmětem zkoumání a porovnávání této práce. V této skupině zůstala i Střední škola řemesel a služeb v Děčíně z důvodu, který byl zmíněn již v kapitole o samotné škole a jejích vnitřních předpisech. V rámci praktického výzkumu totiž nebyl získán obraz o celkovém stavu a zpracování vnitřních předpisů této školy. Vzorek, který byl vrcholovým managementem školy předložen, sice odpovídal teoretickým východiskům o tvorbě vnitřních předpisů, ale škola ani na opakovanou žádost nepředložila celkový seznam jejích vnitřních norem, aby bylo možno zjistit, pro které oblasti činnosti školy zpracované jsou, eventuelně nejsou, ani neposkytla k nahlédnutí jiné vnitřní předpisy než ty, které sama pro tento účel vybrala. Nelze proto paušalizovat, že stejně kvalitně jsou zpracovány i ostatní vnitřní předpisy, ani nelze v této práci zodpovědně potvrdit, že je škola vůbec zpracovány má.

42

SŠ DC

SŠ CV

SŠ LO

SŠ MO

SŠ TP

SŠ ÚL

název a adresa organizace identifikační údaj (druh předpisu) datum a místo vydání název předpisu číslo předpisu uvozovací věta a úvodní ustanovení vlastní text závěrečná ustanovení autor předpisu podpis oprávněné osoby datum účinnosti seznam příloh rozdělovník průkaznost seznámení s předpisem

X X X X X

X X X X X X X X X X X X X X

X X X X X

X X X X X X X X X X X X X O

X

X X X X X X X X

úplnost vnitřních předpisů přesnost, konkrétnost formulací srozumitelnost jazyka stručnost, výstižnost předpisu systematičnost a logika předpisů

N

X X X X X X X

X X X X X X O

X X X X X

Vysvětlivky: SŠ DC SŠ CV SŠ LO SŠ MO SŠ TP SŠ UL

Střední škola řemesel a služeb v Děčíně Střední škola energetická a stavební v Chomutově

X = O = N =

ano, zcela vyhovuje částečně nemohlo být průkazně ověřeno

Střední odborná škola technická a zahradnická v Lovosicích Střední škola technická v Mostě Střední škola stavební v Teplicích Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem

Obr. 2 Srovnání vnitřních předpisů škol

43

X X X X X

X X O X X X O X X

X X X X X

X X X X

6. Shrnutí významu, možností a účinnosti vnitřních předpisů ve školství

Vnitřní předpisy jsou ve školství, jak již bylo mnohokrát v této práci řečeno, nástrojem realizace práva a nástrojem řízení. Řízení má podstatný vliv na činnost školy i na pedagogický proces. Má – li být škola efektivní a úspěšná, musí být dobře řízená a organizovaná, což je podmíněno dobrou přípravou a úrovní řídících pracovníků. V dnešní době již nestačí, aby ředitel školy znal pouze školu, normy pro její činnost, její každodenní chod, práci svých kolegů, měl určité zkušenosti z práce s rodiči, s veřejností, ale je potřeba, aby měl znalosti i z oblasti teorie řízení a managementu. Společnost a spolu s ní i škola se podstatně změnila. Vzdělávací činnost se stala mnohem složitější a její řízení mnohem náročnější než dříve. Škola se dnes stává „ základní a jedinou produktivní jednotkou ve školském systému. Při respektování rámcových cílů a zásad (zpravidla zakotvených ve školském zákoně) se má škole dostat maximum možné autonomie a dostatek rozhodovacího prostoru. Škola má sama rozhodovat o svém pedagogickém programu a jeho zabezpečení a sama nese odpovědnost za uspokojení potřeb a požadavků svých klientů – žáků, jejich rodičů, veřejnosti, celé společnosti. Rozhodujícím posunem v dnešní škole je přechod od jednostranné učební orientace na vzdělávací obsah k orientaci na rozvoj žáka, na kvalitu života školy“.

49

Tato orientace předpokládá zásadní změny v pojetí, struktuře a způsobech řízení školy. Autonomie školy je charakterizována tvůrčí svobodou učitelů, respektováním osobnosti žáka, změnami postavení školy v dané komunitě, spoluúčastí veřejnosti, zvláště rodičů a místních orgánů na spolurozhodování o záležitostech školy a její kontrole. Řídící činnost se stává charakteristickou vlastností pedagogických činností, mění se úloha a funkce ústředních orgánů ve školství respektive vztahy jejich výkonných orgánů se školami. Ústřední orgány připravují cíle, principy a strategii školské politiky, vytvářejí finanční podmínky pro fungování škol, stanoví kriteria a standardy pro hodnocení výkonnosti a výsledků práce škol. Vnější regulace a vnější zásahy se postupně přeměňují v autoregulaci, vnější kontrola školy nadřízenými orgány zčásti přechází v sebekontrolu a sebehodnocení, stejně jako v hodnocení klienty školy a veřejností. V těchto podmínkách již nestačí, aby ředitel školy byl úspěšný jen díky svému talentu, dlouholeté praxi a zvládnutí řídících dovedností nezřídka metodou pokusů a chyb. Tímto způsobem se z dobrých učitelů mohou stát špatní vrcholoví manažeři. Má – li být ředitel školy ve své práci úspěšný, potřebuje k tomu vedle vrozených dispozic a dovedností, mezi které patří umění vcítit se do potřeb spolupracovníků a žáků, ale i 49

BACÍK, F., KALOUS, J., SVOBODA, J. a kol., Kapitoly ze školského managementu. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 1998, s. 16 - 17

44

v neposlední řadě zdravá touha po řízení a po určité moci, také dovednosti a znalosti získané. Sem patří vedle odborných pedagogicko – psychologických znalostí celá řada sociálně – psychologických, právních, ekonomických a organizačně administrativních znalostí a dovedností a v neposlední řadě i znalosti z oblasti řízení. Považuje se za nezvratitelný fakt, že „úspěšně řídit školu, znamená ji především důkladně znát, znát její poslání a funkci, činnost a procesy, které zde probíhají a jejich podmíněnost zákonitostmi a pravidly, kterým tyto aktivity podléhají, kterými se řídí. To se vztahuje zejména k hlavní účelové činnosti školy – pedagogickému procesu, k jeho činitelům – učitelům a žákům, k obsahové a procesní stránce jejich činností i vzájemných vztahů. Představa, že lze úspěšně zasahovat do těchto složitých, mnohostranně podmíněných procesů bez potřebných znalostí pouze na základě subjektivních přání nebo z titulu úřední „moci“, je zcela falešná. Ačkoliv jsou řídící pracovníci vybaveni v současnosti značnými pravomocemi, nemohou si například libovolně stanovit program, cíle a úkoly (byť i s nejlepšími úmysly), které neodpovídají podmínkám a možnostem školy, či pro které nezískali své spolupracovníky. Podobně nemohou nahodile zasahovat do pedagogického procesu, do odborných kompetencí svých spolupracovníků, nebrat v úvahu objektivní a subjektivní podmíněnost jejich činností.“ 50

Tento poznatek jsem si prakticky ověřil nejen na Střední škole technické a zahradnické v Lovosicích, ale i při své odborné praxi na Škole řemesel v Jaroměři. Také na této státní škole, stejně jako na Střední škole technické a zahradnické v Lovosicích, se v nedávné době změnilo vedení. Paní ředitelka, když se přihlašovala do konkurzu jako pedagogický pracovník školy (učitel všeobecně vzdělávacích předmětů), byla do značné míry vedena snahou školu v regionu zachovat a zároveň neměla příliš velkou představu o tom, jaká činnost je s úlohou ředitelky školy spojena. Její úloha byla i ztížena tím, že dokumentace školy včetně vnitřních předpisů nebyla zpracována způsobem, který by odpovídal požadavkům moderního řízení nebo koneckonců i platným právním normám. V současné době tato paní ředitelka obdobně jako vrcholový management na škole v Lovosicích řeší nejrůznější záležitosti, dohání celou řadu činností, které nebyly na škole řádně nebo zcela zabezpečovány, a přitom má mnoho důležitých úkolů spojených s dalším rozvojem školy a zachováním její existence. Může sice navázat na historii a dobrou pověst školy v regionu, může navázat na tradice, ale to na dlouhou dobu nepostačí a budoucnost školy to v tržních podmínkách nezajistí. Pokud bude chtít školu zachovat a také rozvíjet, bude se muset naučit v těchto nových podmínkách 50

BACÍK, F., KALOUS, J., SVOBODA, J. a kol., Kapitoly ze školského managementu. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 1998, s. 15 - 16

45

pohybovat a úspěšně se vyrovnat s činností vrcholového manažera ve školství. A dnes již zcela přesně ví, že bez používání nejnovějších poznatků z teorie řízení a školského managementu, které si bude muset, pokud bude chtít být prospěšná své škole, urychleně doplnit. Ze zásadních změn v novém pojetí, struktuře a způsobech řízení školy vyplývá i rostoucí význam vnitřních předpisů ve školství. V podmínkách tuhého centralistického řízení, kdy škola měla minimální rozhodovací pravomoc a byla svázána množstvím předpisů, opatření, nařízení a kontrol, nebyl v podstatě pro uplatňování vlastního efektivního řízení příliš velký prostor. Ředitel školy nebyl manažerem, ale vykonavatelem cizích nařízení, opatření a předpisů. V podmínkách rostoucí autonomie současné školy se tato situace zásadně mění. Ředitel má být v prvé řadě úspěšným manažerem, který zajistí škole ty nejlepší podmínky pro její výchovně vzdělávací činnost, ale zároveň musí reagovat na nestabilitu vnitřního prostředí státu a neustálé změny na politické scéně, které s sebou nutně přinášejí i neustálé změny a doplňky právních norem (případně i vedoucích odborů nadřízených orgánů). „Úspěšné organizace mají následující filozofii: respektujte individuum, dopřejte lidem být vítězi, ponechte jim prostor, zacházejte s nimi jako s dospělými. Existují zde spolu centrální orientace a autonomie individua. Ta je ovšem výsledkem discipliny (sdílené hodnoty), která vytváří jakýsi základ pro to, aby lidé experimentovali. Toto vše pak vytváří základ, na němž je založena praktická každodenní autonomie“.

51

Jestliže na straně jedné roste tvůrčí svoboda

učitelů, jim musí být jasně stanovena na straně druhé pravidla a podmínky, za kterých se jejich výchovně vzdělávací činnost odehrává. Bez této discipliny samostatnost učitele ve třídě brzy degeneruje do nevázanosti. Není – li tvůrčí samostatnost učitele zasazena do určitého hodnotového a řídícího systému školy, může to vést ke značnému praktickému oddělení. Tvůrčí samostatnost a svoboda ponechaného prostoru totiž neznamená nerespektování pravidel, norem a hodnot. Stanovení pravidel a podmínek, vytýčení daného rámce mají za úkol vnitřní předpisy školy. Význam vnitřních předpisů ve školství proto v nových podmínkách vzrůstá. Spolu s tím roste i význam jejich správné tvorby, protože jinak zůstávají jen popsaným papírem bez valného významu pro řízení organizace a zbytečně promrhanou energií, která mohla být vynaložena daleko účelnějším způsobem. S úrovní vnitřních předpisů souvisejí i možnosti jejich používání jako nástroje řízení a jejich účinnost. Úzce s tím souvisí i využívání vnitřního kontrolního systému školy, který má za úkol zabezpečit, aby se pravidla nastavená ve 51

BACÍK, F., KALOUS, J., SVOBODA, J. a kol., Kapitoly ze školského managementu. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 1998, s. 220

46

vnitřních předpisech skutečně dodržovala a nebyla pouze prázdnou proklamací. Jak bylo potvrzeno vlastním šetřením ve vybraných školách, pokud jsou vnitřní předpisy sestaveny účelně, logicky, promyšleně, a vrcholový management je takto jako nástroj řízení a prostředek vymezení samostatnosti jednotlivých subjektů vnímá, jako nástroj řízení slouží a svou úlohu plní. Odměnou je vrcholovému managementu to, že se může věnovat dlouhodobým koncepcím rozvoje školy a vytvářením podmínek dlouhodobé existence školy, pokud není zbytečně zaměstnán každodenními otázkami chodu školy, které si vyřešil kvalitními vnitřními předpisy.

47

ZÁVĚR Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, jaké jsou možnosti, jaký je význam a úroveň vnitřních předpisů ve školství. Školství je oborem lidské činnosti, kde sice vnitřní předpisy svůj význam mají a musí mít, protože jsou nejen převedením obecně platných právních norem do konkrétních podmínek a protože společnost, která nedokáže zajistit svými právními normami stejné a spravedlivé podmínky pro všechny, nemůže být nazývána společností demokratickou, ale protože jsou zároveň i rámcem a vymezením podmínek, ve kterých se činnost školy odehrává. Vedle důležitého právního rámce je zde ještě další, neméně významný rozměr: školství a výchova mladé generace je více než společenskou službou, vychovávat nastupující generaci a trvale zvyšovat vzdělanost celé společnosti v rámci celoživotního vzdělávání je posláním. Vnitřní předpisy zajistí správnou organizaci školy, její provozně vzdělávací činnosti, ochranu majetku, ochranu zaměstnanců, žáků a studentů, zajistí co neefektivnější využití omezených a mnohdy bez ohledu na skutečné potřeby školy přidělovaných prostředků, to všechno je úkolem vnitřních předpisů. Ale pokud nemá škola vedle kvalifikovaného managementu kvalifikované a kvalitní pedagogy, nemůže své poslání, své výchovně vzdělávací úkoly plnit. Jak bylo řečeno v souvislosti s normami řízení kvality ISO, řízení kvality a zpracované vnitřní předpisy v souladu se zákony a teoretickými východisky zajistí, že škola funguje jako kvalitně řízená organizace, jako dobře seřízený stroj, ale řízení kvality samo o sobě nezajistí kvalitní výstup školy, vzdělanou a kvalitně připravenou mladou generaci, kterou společnost potřebuje. Proto je třeba vidět dobré a kvalitní vnitřní předpisy jako důležitý a výchozí předpoklad dobré školy, ale nikoli jako všespasitelný nástroj. Dobrá a dobře fungující škola potřebuje vedle dobrých a fungujících nástrojů řízení také dobře připravené, nadšené, schopné, kvalifikované a neustále se vzdělávající pedagogy, kteří mnohdy své práci věnují celý svůj život. Proto není školství a vzdělávání povoláním, ale posláním.

48

Použitá literatura 1) BACÍK, F., KALOUS, J., SVOBODA, J. Kapitoly ze školského managementu. Praha :

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1998. 377 s. ISBN 80-86039-49-8 2) DĚDIČ, J. a kol. Učebnice práva. Praha : Vydavatelství Prospektrum, 1995. 278 s.

ISBN 80-7175-006-9 3) FIDLER, R., FIDLER, P. Základy managementu jakosti. Brno : PC – DIR Real s.r.o..

1998. 106 s. ISBN 80-214-1229-1 4) HANZELKA, M., KANTOROVÁ, J., PROKUPKOVÁ, D., SOUČEK, Z. Meritum

Řízení školy Praha : ASPI, a.s., 2009. 253 s. ISBN 978-80-7357-413-0 5) HARVÁNEK,J. a kolektiv Teorie práva. 2.vydání Brno : Masarykova univerzita 2004.

343s. ISBN 80-210-3509-9 6) HRUŠKA, V. Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy. Praha : GRADA Publishing a.s.,

2007. 284 s. ISBN 978-80-247-1987-0 7) HÝBLOVÁ, R. Školská legislativa. 1. vydání Olomouc : Vydavatelství Univerzity

Palackého, 2010. 71 s. ISBN 978-80-244-2541-2 8) JAKUBKA, J. Vnitřní předpisy zaměstnavatele. 1.vydání Praha : ASPI a.s., 2008 196 s.

ISBN 978-80-7357-396-6 9) KARHANOVÁ-HORYNOVÁ, E. Průvodce vybranými kapitolami práva. Liberec :

Vydavatelství Technické univerzity , 2006. 92 s. ISBN 80-7372-048-5 10) KLIMEŠ, F.Základy práva. Praha : Vydavatelství ČVUT Praha, fakulta strojní, 2005. 135

s. ISBN 80-01-03273-6 11) KNAPP,V. Teorie práva. Praha : C.H.Beck , 1995. 247 s. ISBN 80-7179-028-1 12) KOBLIHA, J. Základy školského a pracovního práva. Ústí nad Labem : Univerzita Jana

Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta, 2007. 204 s. ISBN 978-80-7044-896-0 13) NOVÝ, K. Právní rádce pro ředitele škol. Praha : PROSPEKTRUM, 1997.

248 s.

ISBN 80-7175-023-9 14) PEŠTÁLOVÁ,L., ZELENÁ,J., VOKÁČ,P. Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním a jiném vzdělávání, odborný výklad. 2.vydání RESK, spol. s r.o., 2010. 267s. ISBN 978-80-904324-1-3 15) SLAVÍKOVÁ,L. Řízení školy a pedagogického procesu. Praha : Vydavatelství Univerzity

Karlovy – Pedagogická fakulta, 2003. 56 s. ISBN 80-7290-134-6 16) SVOBODOVÁ, J. Vnitřní směrnice pro územní samosprávné celky, příspěvkové

organizace, státní fondy a organizační složky státu. 2. vydání.Olomouc : ANAG, spol.s r.o. 2007. 331 s. ISBN 978-80-7263-406-4

49

17) SVOBODOVÁ, J.,PODHORSKÝ, J. Praktický průvodce vnitřními směrnicemi pro

územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. 2. vydání. Olomouc : ANAG, spol.s r.o. 2003. 207 s. ISBN-80-7263-161-6 18) VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4.vydání. ANAG,

spol.s r.o., 2009. 798 s. ISBN 978-80-7263-530-6 19) VAŠŤATKOVÁ, J., MICHEK, S. Modely řízení kvality a škola. 1. vydání . Olomouc :

Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 50 s. ISBN 978-80-244-2608-2 20) zákon 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) ve znění pozdějších platných předpisů 21) zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších platných předpisů 22) zákon 262/2006 Sb.(zákoník práce) ve znění pozdějších platných předpisů 23) Časopis Poradce veřejné správy č.11, státní správa – samospráva – úřady –

školy –

zdravotnictví. 2010. 88 s. ISSN 1802-839X Právní normy použité v textu Obchodní zákoník zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších úprav Ústava ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších úprav Listina základních práv a svobod usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky zákon 248/1995 Sb. zákon 248/1995 Sb., O obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů zákon 219/2000 Sb. zákon 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Školský zákon nebo též zákon 561/2004 Sb. zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších úprav

Internetové stránky http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb http://www.stsul.cz http://www.sstmost.cz http://www.ssstavebni.tce.cz http://www.ssescv.cz http://www.sosruska.cz http://sos.soslovo.cz 50

Přílohy Příloha č. 1 : Střední škola technická v Mostě Krycí a evidenční list vnitřního předpisu Název:

Číslo: Druh: Schválil:

např. Příkaz ředitele (směrnice, opatření) ředitel (titul, jméno a příjmení)

Dne: Útvar:

Č.j.: dle knihy

Zpracoval:

Nahrazuje:

Počet listů:

referát, který ŘA zpracoval (např. ŘA ekonomického charakteru = ekonomické

počet listu + počet příloh (počet listů příloh

Platí Vydáno dne: Zrušeno: od: Rozdělovník: dle rozdělovníku v evidenčním listu ŘA (A, B, C)

51

Č.j.: ............... (dle knihy)

Evidenční

list

vnitřního předpisu Počet kopií: ............ Číslo: Druh: Název: Schválil: Dne: Zpracoval útvar: Vyřizuje: Počet stran: Nahrazuje:

Vydáno dne: Platí od: Rozdělovník:

Rozdělovník: A - vedení = ředitel, zástupci Ř a další + sekretariát Ř, B - vedoucí zaměstnanci C - jmenovitě uvedeni zaměstnanci nebo funkce - dle obsahu ŘA, odborová organizace

52

Příloha č. 2 : Střední škola technická a zahradnická Lovosice Krycí list vnitřního předpisu

Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace

SMĚRNICE Č. . . /. . . .

„Název řídícího aktu“

Datum vydání: ………..

Vyřizuje: …………………….. Podpis

Účinnost od: ………..

Schválil: ……………………... Podpis

Změny: poř.č.

číslo řídícího aktu

název řídícího aktu

1. 2.

3.

4.

5.

6.

7.

53

účinnost od

záznam provedl

Příloha č. 3 : Střední škola energetická a stavební v Chomutově Krycí list vnitřního předpisu

54

Příloha č. 4 : Střední škola stavební a technická v Ústí nad Labem Krycí list vnitřního předpisu

Rozdělovník: – ředitel školy – zástupce ředitele pro teoretické vyučování, statutární zástupce ředitele školy – zástupce ředitele pro odborný výcvik – zástupce ředitele pro teoretické vyučování, vedoucí odloučeného pracoviště – zástupce ředitele pro odborný výcvik – zástupce ředitele pro výchovu mimo vyučování – zástupce ředitele pro ekonomickou, správní a personální činnost – výchovný poradce – výchovný poradce – personalistika žáků – mzdová účetní, personalistika zaměstnanců – účetní, sekretariát

Zpracoval: PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D. Schválil: PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D. Datum vydání: 5. leden 2011 Účinnost: od 5. ledna 2011

55