UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ
BAROKIZACE BAZILIKY SV. PROKOPA V TŘEBÍČI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VYPRACOVALA: Daniela Nemelová VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.
OLOMOUC 2012
Bakalářskou v Třebíči
práci
jsem
na
téma
vypracovala
barokizace samostatně
baziliky za
sv.
pomocí
Prokopa citované
l i t e r a t u r y.
V Olomouci dne ……………… …………………………………... 2
Děkuji
vedoucímu
mé
bakalářské
práce
p rof.
PhDr.
L a d i s l a v u D a n i e l o v i , P h . D . z a c e n n é r a d y a p ř i p o m í n k y, d á l e b yc h r á d a p o d ě k o v a l a I n g . P a v l u M a x o v i z a u m o ţ n ě n í p o ř í z e n í fotografií
a
Mgr.
Antonínu
Ţamberskému
v Třebíči.
3
z Muzea
V ys o č i n y
Obsah 1 Úvod........................................................................................................................... 6 2 Přehled bádání ............................................................................................................ 7 3 Popis stavby ............................................................................................................. 11 3.1 Exteriér.............................................................................................................. 12 3.1.1 Východní závěr .............................................................................................. 12 3.1.2 Trojlodí .......................................................................................................... 14 3.1.3 Předsíň a portál .............................................................................................. 15 3.1.4 Západní závěr ................................................................................................. 17 3.2 Interiér ............................................................................................................... 18 3.2.1 Krypta ............................................................................................................ 18 3.2.2 Východní závěr .............................................................................................. 18 3.2.3 Severní boční kaple ........................................................................................ 20 3.2.4 Jiţní boční kaple ............................................................................................ 22 3.2.5 Trojlodí .......................................................................................................... 22 3.2.6 Severní boční loď ........................................................................................... 23 3.2.7 Jiţní boční loď ............................................................................................... 24 3.2.8 Západní závěr ................................................................................................. 24 4 Dějiny místa a stavby ............................................................................................... 27 4.1 Zaloţení benediktinského kláštera .................................................................... 27 4.2 Stavba baziliky .................................................................................................. 28 4.3 Dobytí města 1468 ............................................................................................ 30 4.4 Pernštějnové a Osovští ...................................................................................... 31 4.5 Valdštejnové ..................................................................................................... 32 4.6 Barokní úpravy.................................................................................................. 33 4.7 Od barokních úprav po současnost ................................................................... 33 5 Barokizace baziliky.................................................................................................. 35 5.1 Povolení k přestavbě ......................................................................................... 35 5.2 Prameny ............................................................................................................ 37 5.3 Kaňkova účast ................................................................................................... 37 5.4 Průběh barokizace ............................................................................................. 38 5.4.1 Rok 1725 ........................................................................................................ 38 5.4.2 Rok 1726 ........................................................................................................ 38 5.4.3 Rok 1727 ........................................................................................................ 39 5.4.4 Rok 1728 ........................................................................................................ 39 5.4.5 Rok 1729 ........................................................................................................ 41 5.4.6 Rok 1730 ........................................................................................................ 41 5.4.7 Rok 1731 ........................................................................................................ 42 5.4.8 Rok 1732 ........................................................................................................ 43 5.4.9 Rok 1733 ........................................................................................................ 44 5.5 Zhodnocení barokizace ..................................................................................... 44 6 Závěr ........................................................................................................................ 47 7 Poznámky................................................................................................................. 48 8 Seznam pramenů ...................................................................................................... 53 9 Abecední seznam literatury...................................................................................... 54 10 Chronologický seznam literatury ........................................................................... 57 11 Seznam vyobrazení v příloze ................................................................................. 60 4
12 Seznam vyobrazení na CD ..................................................................................... 62 13 Vyobrazení ............................................................................................................. 66 14 Anotace .................................................................................................................. 77
5
1 Úv o d Tématem mé bakalářské práce je barokizace baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Většina badatelů zaměřuje svůj zájem na s t ř e d o v ě k o u č á s t s t a v b y, j e j í p o p i s a s t a v e b n í v ýv o j . V ýz n a m n ý přínos k problematice barokizace učinili Čeněk Sameš a Pavel T u r e c k ý,
oba
ve
s v ýc h
p racích
zveřejnili
značné
mnoţství
archivních pramenů, které objasňují stavební postup barokních úprav. Barokní přestavba, jeţ probíhala mezi lety 1725 aţ 1733, v ýr a z n ě z m ě n i l a v z h l e d b a z i l i k y. S t a v e b n í k e m b yl J a n J o s e f hrabě
z Valdštejna,
stavitelem
císařs ký
architekt
František
Maxmilián Kaňka. První část bakalářské práce se zaměří na přehled bádání o třebíčské bazilice a přínos jednotlivých autorů k otázce barokní p ř e s t a v b y. V druhém oddílu práce se budu věnovat popisu jednotlivých částí exteriéru a interi éru baziliky v jejich současném stavu s č á s t e č n ým o h l e d e m n a p o z d ě j š í z m ě n y v z h l e d u . T ř e t í č á s t p r á c e b u d e p o j e d n á v a t o d ě j i n n é m v ýv o j i b a z i l i k y v kontextu zaloţení
h i s t o r i c k ýc h
událostí
benediktinského
města
Třebíče
a
následného
kláštera
od
počátků
zbudov ání
b a z i l i k y a ţ p o b a r o k n í ú p r a v y, k t e r é d o t é t o k a p i t o l y n e b u d o u z a č l e n ě n y. V h i s t o r i c k é m v ýv o j i p o k r a č u j i p o r o c e 1 7 3 3 a ţ p o současnost. Barokizaci
věnuji
následující
samostatn ou
kapitolu,
ve
k t e r é m á m v ú m ys l u p o p s a t j e d n á n í s o l o m o u c k o u b i s k u p s k o u konsistoří
o
povolení
k přestavbě
a
poté
průběh
oprav
v j e d n o t l i v ýc h l e t e c h a p o k u s í m s e v yh o d n o t i t , d o j a k é m í r y barokizace zasáhla do vzhledu baziliky. Další částí bude obrazová příloha, do práce bude přiloţeno C D s d a l š í m i v yo b r a z e n í m i , p r o o d l i š e n í b u d o u t yt o o b r á z k y označeny v textu [obr.c]. 6
2 Přehled bádání Většina badatelů zaměřuje svou pozornost na středověkou č á s t b a z i l i k y, j e j í d a t a c i a s t a v e b n í v ý v o j . B a r o k n í p ř e s t a v b a b yl a ještě na počátku 20. století neznámou etapou v dějinách třebíčské s t a v b y. A v š a k i p ř e s z n a l o s t a r c h i v n í c h p r a m e n ů d o d n e s n e b yl o zcela
určeno,
do
jaké
míry barokní
úpravy změnily
vzhled
b a z i l i k y. Nejstarší
publikací
z a b ýv a j í c í
se
barokní
přestavbou
třebíčské baziliky je text Čeňka Sameše z roku 1934, který o d h a l i l d o s u d n e z n á m o u e t a p o u v d ě j i n á c h s t a v b y. U v e ř e j n ě n í m několika
zpráv
z Valdštejnského
archivu
v Doksech
podává
Sameš jako první informaci o strţení klenby hlavní lodi na konci 1 7 . s t o l e t í a p r ů b ě h u p ř e s t a v b y, j i ţ v y m e z u j e l e t y 1 7 2 5 a ţ 1 7 3 2 , avšak v samotném textu dataci mě ní na 1724 aţ 1731 . Citováním smluv
podepsaných
Františkem
Maxmiliánem
Kaňkou
také
d o k l á d á p ř í m o u a r c h i t e k t o v u ú č a s t . S a m e š s e n e j p r v e z a b ýv á hledáním zednického mistra na snesení a nahrazení nebezpečné klenby během let 1696 – 1697 a zřízením zámecké kaple roku 1704,
ale
jednání
jádro
o
textu
povolení
spočívá
v opravách
k přestavbě
chrámu.
s olomouckou
Popisuje
biskupskou
konsistoří, která sestavila tříčlennou komisi, jeţ měla třebíčský k o s t e l p r o h l é d n o u t . S a m e š p í š e o č e t n ýc h p ř e k á ţ k á c h , k t e r é bránily
komisi
zasvěcení
k udělení
povolení,
chrámu, pravidelnost
do
nichţ
spadá
b o h o s l u ţ e b , v ýb ě r
otázka
kaplana
a
finanční zajištění. Dále Sameš cituje uzavření smlouvy mezi hrabětem Janem Josefem z Valdštejna a Kaňkou dne 30. 9. 1727 a z á r o v e ň u v a ţ u j e o ú č a s t i K a ň k y, k t e r ý s e r o k u 1 7 2 4 s t a l s t á l ým stavebním poradcem hraběte, před sepsáním oficiální smlouvy a o v yp r a c o v á n í
návrhu
na
celkovou
obnovu
chrámu.
Průběh
p ř e s t a v b y p o p i s u j e p r o s t ř e d n i c t v í m K a ň k o v ýc h p ř í k a z ů k d a l š í m u postupu ze dne 10. 5. 1728 a citací fragme ntů zpráv zámeckého purkrabího roku 1728. Uvádí dvě pracovní smlouvy podepsané 7
p ř í m o K a ň k o u a z a b ýv á s e s p o r e m k a m e n í k ů r o k u 1 7 3 1 . P o s l e d n í citovaný dopis je z roku 1732, hovoří o stavbě dvouvěţového p r ů č e l í . Z d ů v o d u n e d o s t a t k u p r a m e n ů v ys l o v u j e S a m e š o t á z k u o ú č a s t i K a ň k y p o s m r t i h r a b ě t e r o k u 1 7 3 1 , k d y b yl a d o s t a v b o u pověřena
dcera
a
dědička
hraběte
Marie
Anna
hraběnka
Fürstenbergová.1 Zoroslava Drobná roku 1941 zohledňuje Samešovy poznatky o p ř e s t a v b ě . P ř i p o p i s u u p o z o r ň u j e n a b a r o k n í ú p r a v y, š t u k o v o u i s o c h a ř s k o u v ýz d o b u s t a v b y. 2 Roku
1969
se
o
barokních
úpravách
zmiňuje
Antonín
Bartušek, který je datuje lety 1725 aţ 1737. Zmiňuje dostavbu západních věţí a zbudování štítu mezi nimi, štukovou klenbu v hlavní
lodi
a
štukové
orámování
oken
a
osazení
pilířů
plastikami.3 Viktor Kotrba roku 1976 cituje Sameše i Bartuška a hodnotí t ř e b í č s k ý c h r á m v r á m c i b a r o k n í g o t i k y. T v a r o s l o v í s t a v b y j e v ýr a z n ě o m e z e n o , p r o j e v u j e s e p o u z e n a h r o t i t ýc h o k n e c h a vstupním portálu na západní straně, které Kotrba určuje jako doznívající odkaz díla Jana Blaţeje Santiniho -Aichela.4 Petr Kroupa se ve své diplomové práci z roku 1978 věnuje v r o č e n í v ýs t a v b y s t ř e d o v ě k é č á s t i b a z i l i k y , p r o z k o u m á n í a p o p i s u j e j í c h j e d n o t l i v ýc h č á s t í , z e k t e r ýc h v yč l e ň u j e v e š k e r é p o z d ě j š í ú p r a v y p o r u š u j í c í p ů v o d n í v z h l e d s t a v b y. V o t á z c e b a r o k n í c h ú p r a v v yc h á z í z e S a m e š o v y p u b l i k a c e a p r a m e n ů , k t e r é j s o u v n í z v e ř e j n ě n y. 5 Článek časopisu Umění z roku 1992 odkazuje na Samešovu publikaci smlouvu
ohledně s
průběhu
tesařem
potvrzuje
účast
přehledu
dalších
Vietem
stavitele prací
barokní
p ř e s t a v b y,
Lindnerem
Kaňky po podepsaných
z roku
smrti
dále 1731.
hraběte
Kaňkou
zmiňuje
a
Navíc
citováním v yp l a c e n í
c e s t o v n í c h n á k l a d ů k d u b n u 1 7 3 3 . Z m i ň u j e t a k é v yp l a c e n í d v o u
8
komisařů, stavitele Františka Ignáce Préeho a revid enta Eberla, k t e ř í b yl i r o k u 1 7 3 6 v ys l á n i d o T ř e b í č e . 6 V průběhu
let
1992
aţ
1994
v yc h á z e l y
v Třebíčském
z p r a v o d a j i č l á n k y A n t o n í n a Ţ a m b e r s k é h o o j e d n o t l i v ýc h č á s t e c h b a z i l i k y, v e k t e r ý c h s e v ě n u j e p o p i s u a p ř e m ě n ě j e d n o t l i v ýc h č á s t í s t a v b y. Z a b ý v á s e s t a v e m b a z i l i k y p ř e d b a r o k n í ú p r a v o u , b ě h e m n í ţ m u s e l y b ýt v c h r á m u z r u š e n y b yt y a d a l š í v e s t a v b y. Článek o západním závěru baziliky pojednává nejen o jejím současném vzhledu, ale i její pravděpodobné středověké pod obě a r o z s a h u b a r o k n í p ř e s t a v b y, b ě h e m n í ţ b y l a h l a v n í l o ď s j e d n o c e n a o d s e k á v á n í m . Ţ a m b e r s k ý z v a ţ u j e , z d a b yl p r o s t o r p o d h u d e b n í m kůrem
vůbec
zaklenut
a
zda
n yn ě j š í
klenba
není
prvním
z a k l e n u t í m t o h o t o p r o s t o r u , d í k y č e m u ţ b y K a ň k o v a o p r a v a b yl a č á s t e č n ě d o s t a v b o u b a z i l i k y. D á l e u p o z o r ň u j e n a č e t n ý v ýs k y t k a m e n i c k é z n a č k y „ A “ v z á p a d n í č á s t i s t a v b y, k t e r á m o h l a p a t ř i t baroknímu kameníkovi Antonínu Müllerovi z Duchcova.7 Roku 1995 Ţamberský shrnuje své předchozí dílo, nepřináší nic nového.8 Roku 1999 přináší Petr Turecký nové informace o průběhu b a r o k i z a c e , k t e r o u v ym e z u j e l e t y 1 7 2 5 a ţ 1 7 3 3 . V e s v é p r á c i kromě Samešovy publikace a článků Ţamberského cituje dosud nepublikované
archivní
prameny
z brněnského
archivu,
které
o b s a h u j í 2 8 s m l u v a d o h o d , z n i c h ţ s e T u r e c k ý p o d r o b n ě z a b ýv á devatenácti.
Rozšiřuje
se
tím
pohled
na
časové
zařazení
p ř e s t a v b y, ú č a s t k a m e n í k ů a t e s a ř ů a j e j i c h v yp l á c e n í . U v e d e n í m K a ň k o v ýc h
poţadavků
z 27.
10.
1725
potvrzuje
Samešovu
d o m n ě n k u o ú č a s t i s t a v i t e l e p ř e d p o d e p s á n í m o f i c i á l n í s m l o u v y. Tureck ý dále zvaţuje přímou účast Franti ška Ignáce Préeho, který roku
1727
vstupuje
třebíčského chrámu.
do
Kaňkových
sluţeb,
na
opravách
9
Dobroslav Líbal se v Katalogu české gotické architektury z r o k u 2 0 0 1 v ě n u j e p ř e v á ţ n ě s t a r é č á s t i b a z i l i k y, d o k t e r é K a ň k a 9
při přestavbě značně zasáhl, i přes respektování středověkého s t a v u s t a v b y. L í b a l p o p i s u j e č á s t i b a z i l i k y, k t e r é b yl y b ě h e m barokní obnovy významně upraveny nebo provedeny zcela nově a z t r á c e j í t í m s v o u a u t e n t i c i t u . 10 V novinovém článku z roku 2003 Jiří Joura k barokním ú p r a v á m z m i ň u j e p o u z e n o v é z a k l e n u t í h l a v n í l o d i a v yz d o b e n í p i l í ř ů s o c h a m i s v ě t c ů . 11 Rudolf Fišer se v knize z roku 2004 věnuje barokní opravě jen okrajově, shrnuje poznatky a přínos Sameše, Bartuška a T u r e c k é h o . 12 Ve své další publikaci z roku 2009 se Fišer otázce barokní p ř e s t a v b y v í c e v ě n u j e . I n a d á l e v yc h á z í z p ř e d c h o z í c h p r a c í , p í š e o j e d n á n í k o m i s e a o b š í r n ě j i s e z a b ýv á r o z p o č t e m , f i n a n c o v á n í m stavby a mnoţstvím spotřebovaného materiálu. Navíc zmiňuje účast
tesařského
kamenického zednického
mistra
mistra mistra
třebíčského
z Pernštejna Salierera
a
zámku
Václava
Karla
Petra
praţského
Gellera, Rossnera,
klempíře
Josefa
Schlafmutera. Pod vlivem Ţamberského uvádí, ţe Kaňka západní část baziliky nejen opravil, ale i dostavěl s tím, ţe rozsah jeho z á s a h ů n e n í z a t í m b e z p e č n ě u r č e n . 13
10
3 Po p i s s t a v b y Benediktinský Nanebevzetí
klášter
s chrámem
původně
zasvěceným
Panny Marie, dnes sv. Prokopa, se nachází
na
svaţitém návrší na levém břehu řeky Jihlavy severozápadním s m ě r e m o d c e n t r a m ě s t a T ř e b í č e . B a z i l i k a b ýv a l é h o k l á š t e r a m á rozměry 72 metrů na délku a 23 metrů na šířku. Baziliku tvoří p r o t á h l é t r o j l o d í b e z p ř í č n é l o d i , o r i e n t o v a n é v ýc h o d n í m s m ě r e m [ o b r . 1 ] . 14 K l á š t e r n í k o s t e l p o d r o b n ě j i p o p s a l i D o b r o s l a v L í b a l 15 a P e t r K r o u p a 16, z j e j i c h ţ p r a c í b u d u p ř i p o p i s u p ř e v á ţ n ě v yc h á z e t . D l o u h ý p r e s b yt á ř t v o ř í d v ě č t v e r c o v á p o l e , n a v ýc h o d ě j e u z a v ř e n p ě t i b o k ým z á v ě r e m . K n ě ţ i š t ě j e p o p o d é l n ýc h s t r a n á c h o d d ě l e n o p l n ým i z d m i o d b o č n í c h k a p l í . S e v e r n í b o č n í k a p l i , ukončenou půlkruhovou apsidou, tvoří dvě obdélná pole kříţové k l e n b y.
K její
západní
straně
se
připojuje
obdélný
prostor
s k ř í ţ o v ým k l e n u t í m . J i ţ n í b o č n í k a p l e b yl a s ym e t r i c k y z n o v u obnovena ve 20. století. Na západní straně bočních kaplí přiléhají ke
kněţišti
na
obou
stranách
dvě
obdélná
klenební
pole,
prostorově spojená s bočními loděmi. P o d v ýc h o d n í m c h ó r e m s e n a c h á z í t r o j l o d n í k r yp t a . J e j í hlavní loď ukončuje apsida na půdorysu pěti stran osmiúhelníku, o b ě b o č n í l o d ě j s o u z a k o n č e n y p ů l k r u h o v ým i a p s i d a m i . Hlavní loď kostela tvoří tři v ose řazená téměř čtvercová pole se síťovou klenbou. Obě boční lodě se skládají ze sedmi klenebních polí. Jejich dvě pole odpovídají jednomu čtverci hlavní lodi. Ze severní strany přiléhá ke kostelu čtvercová předsíň s osou na pátém klenebním poli boční lodi, částečně p ř e s a h u j e i d o p o l í v e d l e j š í c h . P ř e d s í ň z a k r ýv á h l a v n í v s t u p d o kostela. Na západě hlavní loď ukončuje čt vercová vnitřní předsíň. Po jejíchţ stranách se nacházejí západní pole obou bočníc h lodí a hranolové nároţní věţe [obr. 2]. 11
Z jiţní strany se ke kostelu připojuje trojkřídlá stavba b ýv a l ýc h k l á š t e r n í c h b u d o v , v 1 6 . s t o l e t í p ř e s t a v ě n é n a z á m e k . J a k o s t a v e b n í m a t e r i á l b a z i l i k y b yl a u ţ i t a h r u b o z r n n á ţ u l a , z e k t e r é j s o u k v á d r y z d i v a , k l e n e b n í n o s n ý s ys t é m a j e d n o d u š š í v ýz d o b a . S l o ţ i t ě j š í s o c h a ř s k é p r á c e b yl y p r o v e d e n y v p í s k o v c i z nedalekého
oslavanského
lomu.
Dodnes
se
na
n ě k t e r ýc h
v yt v o ř e n
ze
spárového
k v á d r e c h d o c h o v a l y k a m e n i c k é z n a č k y . 17 3.1 Exteriér 3.1.1 Východní závěr Plášť
apsidy
hlavní
lodi
je
řádkového zdiva. Pětiboký závěr lemuje sokl, v ose kaţdé strany s e n a c h á z í k r u h o v é o k é n k o v e d o u c í d o k r yp t y. V e s t ř e d n í m o k é n k u s e z a c h o v a l a p ů v o d n í k a m e n n á v ýp l ň v e t v a r u č t yř l i s t u [obr.c
2].
mohutné
V rozích
přízední
závěrečného
opěrné
pilíře.
p o l yg o n u Na
opěráky
jsou
postaveny
dosedají
liché
a r k á d y. P o d v r c h o l e m j e j i c h o b l o u k ů j s o u v e s t ě n ě o s a z e n a t ř i kruhová
kónická
okna,
boční
strany
závěru
b yl y
dodatečně
p r o l o m e n y h r o t i t ě z a v r š e n ým i o k n y [ o b r . c 4 ] . P r o s t ř e d n í o s o v é k r u h o v é o k n o s e s k l á d á z d e s e t i s l o u p k ů s p o l yg o n á l n í m i d ř í k y s o u s t ř e d ě n ýc h k o l e m p r o f i l o v a n é h o k r u h u . D ř í k y j s o u p r o p o j e n y p ů l k r u h o v ým i v sousedních
obloučky stěnách
3].
[obr.c
v yp l ň u j í
Kruhová
ploché
okna
neogotické
umístěná
plaménkové
k r u ţ b y p o c h á z e j í c í z 1 9 . s t o l e t í , k t e r é b yl y o d p o č á t k u ř e š e n y odlišně neţ okno prostřední. Vrcholy
arkád
nesou
římsu,
na
kterou
dosedá
drobná
a r k á d o v á g a l e r i e , k t e r o u n a v š e c h s t r a n á c h p o l yg o n u t v o ř í p ě t i c e s d r u ţ e n ýc h o k é n e k s p ů l k r u h o v ým z a k l e n u t í m , v r o z í c h p o l yg o n u jsou od sebe okénka oddělena zdivem [obr.c 5]. Zdrobnělá galerie b yl a z a z d ě n a b ě h e m b a r o k n í p ř e s t a v b y v 1 8 . s t o l e t í , z n o v u s e o t e v ř e l a a ţ v r o c e 1 9 2 6 . B ě h e m t é t o o b n o v y b yl y n ě k t e r é z d ř í k ů 12
a p a t e k n a h r a z e n y n o v ým i . G a l e r i i u k o n č u j e n a d o k e n n í ř í m s a s b o b u l o v ým v l ys e m n a h o ř e . A r k á d o v o u g a l e r i i z a v r š u j e p u l t o v á stříška. Polygonální apsida pokračuje nad stříškami stěnami, které mají v kaţdé své straně osmiboké okénko a které ukončuje hlavní ř í m s a s e z u b o ř e z e m a o b l o u č k o v ým v l y s e m [ o b r . c 6 ] [ o b r . 5 ] . Mezičlánkem mezi zdmi apsidy a stěnou kněţiště jsou v ys t u p u j í c í š n e k o v i t á s c h o d i š t ě . V ř e t e n o v é s c h o d i š t ě n a j i ţ n í s t r a n ě v ys t u p u j e a ţ k h l a v n í ř í m s e a o s v ě t l u j í j e j č t y ř i ú z k á o k é n k a [ o b r . c 7 ] . S e v e r n í š n e k o v i t é s c h o d i š t ě s a h á d o v ýš e zdrobnělé
galerie
a
je
osvětlováno
pouze
jedním
okénkem
v přízemí. Jiţní boční chór tvoří obdélná kaple a půlkruhová apsida. L o ď d o s e d á n a z á p a d n í s t r a n ě n a v ýc h o d n í k ř í d l o b u d o v z á m k u . Podnoţ
apsidy
je
na
v ýc h o d n í
straně
pročleněna
k r u h o v ým
o k é n k e m v e d o u c í m d o k r yp t y. N a d n í m s e v o s e a p s i d y n a c h á z í půlkruhově zakončené okno. Boční stěna kaple má v přízemí umístěna dvě kruhová okna a nad nimi ve stěně dvě půlkruhově z a v r š e n á o k n a . J i ţ n í b o č n í c h ó r b yl z n o v u o b n o v e n a ţ b ě h e m 2 0 . století [obr.c 8]. Severní boční chór se skládá z obdélné kaple ukončené půlkruhovou
apsidou
[obr.c
9].
Ta
spočívá
na
podezdívce
s k r u h o v ým o k é n k e m d o k r yp t y. P l á š ť a p s i d y v e r t i k á l n ě č l e n í d v o j i c e p o l y g o n á l n í c h p ř í p o r s n í z k ý m i k a l i c h o v i t ým i h l a v i c e m i . L e v á h l a v i c e , p ř i p o h l e d u z v ýc h o d u , j e z d o b e n a p a l m e t o u s t ř e m i hlavičkami. Na hlavici přímo dosedá polopostava vousatého muţe p r o v e d e n á v e v ys o k é m r e l i é f u [ o b r . c 1 0 ] . P r a v o u h l a v i c i z d o b í č t yř i m u ţ s k é p o s t a v y d r ţ í c í s e z a r u c e , m e z i k t e r ým i s e n a c h á z e j í p a l m e t k y. N a h l a v i c i d o s e d á v ys o k ý r e l i é f p o l o p o s t a v y m u ţ e s plnovousem s korunou na hlavě [obr.c 11]. Na plochu hlavic d o s e d á o b l o u č k o v ý v l ys o b í h a j í c í c e l o u a p s i d u . N a d v r c h o l y o b l o u č k ů p r o b í h á z u b o ř e z . S t ě n u u k o n č u j e ř í m s a s b o b u l o v ým 13
v l ys e m . F a s á d u s e v e r n í h o b o č n í h o c h ó r u č l e n í p ě t i c e o p ě r n ýc h pilířů, střídavě silnějších a slabších. V jejich osách se nachází p ě t o k e n s p ů l k r u h o v ým z a k o n č e n í m . S t ě n u u k o n č u j e o b l o u č k o v ý v l ys a k o r u n o v á ř í m s a [ o b r . c 1 2 ] . K n ě ţ i š t ě n a v a z u j í c í n a v ýc h o d n í p o l y g o n á l n í a p s i d u j e u ţ š í . Jeho boční stěny horizontálně člení na severní i jiţní straně parapetní
římsa,
na
kterou
dosedá
šest
oken
s p ů l k r u h o v ým
završením. Mezi okny jsou stěny členěny lizénami [obr.c 13]. Poslední dvě okna na jiţní stěně jsou dnes zazděna. V těchto místech se ke kostelu napojují budovy zámku. Nad
p o l yg o n á l n í m
závěrem
v yr ů s t á
štít
presbytáře
s okénkem a omítnutou plochou s letopočtem 1727 pod vrcholem. Uprostřed
hřebenu
střechy
se
nachází
sanktusní k,
tvořený
oktogonálním hranolem, otevřenou lucernou, cibulí a makovicí s l a t i n s k ým k ř í ţ e m n a v r c h o l u . 3.1.2 Trojlodí Severní
stranu
hlavní
lodi
zesiluje
šestice
opěrných
přízedních pilířů, které jsou ukončeny parapetní římsou. Nad ní č l e n í s t ě n u š e s t s t e j n ě š i r o k ýc h l i z é n . V j e j i c h o s á c h s e n a c h á z í š e s t l o m e n ýc h o k e n . F a s á d u j i ţ n í s t r a n y h l a v n í l o d i p r o č l e ň u j e taktéţ
šest
lizén,
mezi
k t e r ým i
je
umístěno
šest
hrotitě
z a v r š e n ýc h o k e n , j e j i c h ţ s p o d n í č á s t p ř e k r ýv á s t ř e c h a z á m e c k é h o křídla. F a s á d a s e v e r n í b o č n í l o d i j e r o z v r ţ e n a č t yř m i o p ě r n ý m i p i l í ř i , k o l e m k t e r ýc h s e z a l a m u j e p r ů b ě ţ n ý s o k l . S t ě n u m e z i p i l í ř i č e l n í č t yř i p ů l k r u h o v ě z a k o n č e n á o k n a [ o b r . c 1 4 ] . V t ě c h t o místech
se
k severní
boční
lodi
dodatečně
napojuje
severní
předsíň. Od předsíně pokračuje kra tší úsek boční lodi, v jehoţ stěně se nachází jedno lomené okno [obr. 6]. Severní boční loď je p o c e l é s v é d é l c e o b í h á n a o b l o u č k o v ým v l ys e m a k o r u n o v o u římsou. 14
V prvním poli jiţní boční lodi se nalézá procesní portál [obr.c 15], který vedl do dnes zanikléh o ambitu kláštera. Ostění p o r t á l u j e t ř i k r á t p r a v o ú h l e o d s t í n ě n o s v l o ţ e n ým i s l o u p k y. D o s t i poškozený
portál
je
ukončen
p ů l k r u h o v ým i
archivoltami.
T ym p a n o n , l e m o v a n ý o b l o u č k o v ým v l ys e m , z d o b í v ys o k ý r e l i é f B e r á n k a b o ţ í h o u p r o s t ř e d , j e h o ţ k o r o u h e v b yl a u r a ţ e n a , a d v o j i c e d o s e b e z a k o u s n u t ýc h z v í ř a t . J i ţ n í b o č n í l o ď j e n a d s t a v e n a patrem
zámeckého
křídla.
Fasádu
člení
pětice
půlkruhově
z a k l e n u t ýc h o k e n . O m í t n u t é n a d s t a v e n é p a t r o č e l n í p ě t o k e n obdélníkového tvaru. 3.1.3 Předsíň a portál P ř e d s í ň s e č t v e r c o v ým p ů d o r ys e m b yl a k s e v e r n í s t r a n ě k o s t e l a p ř i p o j e n a d r u h o t n ě , a l e v p r ů b ě h u j e d n é s t a v e b n í e t a p y. D í k y p ř e v ýš e n í b o č n í l o d i s e p ř e d s í ň n a v e n e k j e v í j a k o p a t r o v á , obě její úrovně jsou členěny odlišně. Severní nároţí zesilují opěrné polopilíře spočívající na t rnoţi. Na kaţdé ze tří stran se p ř e d s í ň o t e v í r á d v o j i c e m i p ů l k r u h o v ýc h a r k á d u m í s t ě n ýc h n a p i l í ř o v ýc h s v a z c í c h u m í s t ě n ýc h v r o z í c h p ř e d s í n ě a u p r o s t ř e d jejích stran [obr.c 17]. Pilířové svazky tvoří obdélné jádro s d v o j i c í v o l n ě s t o j í c í c h s l o u p k ů u m í s t ě n ýc h n a k r a t š í c h s t r a n á c h a jedním sloupkem nacházejícím se na straně vnitřní. Kouty p ř e d s í n ě v yp l ň u j í s l o u p k y. N a d h l a v i c e m i s l o u p k ů o b í h a j í p o d a r k á d a m i k r yc í d e s k y a ř í m s a . P i l í ř e j s o u s k l e n u t y p ů l k r u h o v ým i p a s y. P r o s t ř e d n í s v a z k o v é p i l í ř e z e s i l u j í p ř í z e d n í o p ě r n é p i l í ř e . Pod stříškami opěráků probíhá po celém obvodu parapetní římsa, k t e r á d ě l í p ř e d s í ň h o r i z o n t á l n ě n a d v ě p o l o v i n y. N a ř í m s u n a d k a ţ d o u a r k á d o u n a s e d á d v o j i c e r o m á n s k ýc h s d r u ţ e n ýc h o k é n e k [ o b r . c 1 9 ] . S t ě n y p ř e d s í n ě v r c h o l í o b l o u č k o v ým v l y s e m , n a d k t e r ým p r o b í h á z u b o ř e z a ř í m s a . S e d m i d í l n ý k l e n e b n í n o s n ý s ys t é m t v o ř í m a s i v n í ţ e b r a s t ýk a j í c í s e v o s m i d í l n é m s v o r n í k u .
15
S e v e r n í p ř e d s í ň k r yj e h l a v n í v s t u p d o k o s t e l a [ o b r . 7 ] . Půlkruhový
portál
tvoří
šestice
d e k o r o v a n ýc h
p í s k o v c o v ýc h
ú s t u p k ů , m e z i k t e r ý m i j s o u o s a z e n y ţ u l o v é s l o u p k y. K o l e m o b o u stěn portálu obíhá souvislý sokl, na který dosedají sloupkové p a t k y. K a ţ d o u s t r a n u p o r t á l u z d o b í c e l k e m j e d e n á c t s l o u p k ů , d v o j i c e p ř i v s t u p u d o k o s t e l a , š e s t s l o u p k ů v o s t ě n í a č t yř i umístěné před nároţím předsí ně [obr.c 21]. Kalichovité hlavice s l o u p k ů j s o u z d o b e n y b o b u l e m i . O s t ě n í m e z i s l o u p k y v yp l ň u j e p á s o v á r e l i é f n í v ýz d o b a , s h o d n á s v ýz d o b o u a r c h i v o l t [ o b r . c 2 2 ] . Na vrcholu prvního vnitřního pásu ostění jsou umístěny na obou stranách ploché reliéfy okřídlených postav s rozevřenou knihou p ř e d s e b o u . P o d n i m i p á s p o k r ýv a j í a b s t r a k t n í l i s t y. D r u h ý p á s z d o b í m u š l o v i t é o r n a m e n t y p r o p o j e n é s c h e m a t i z o v a n ým i l i l i e m i . Na vrcholu třetího pásu, podobně jako na prvním, jsou usazeny o k ř í d l e n é p o s t a v y s m l u v í c í p á s k o u . O b ě f i g u r y m a j í z v í ř e c í r ys y , p o s t a v a v l e v é č á s t i m á n a h l a v ě z a h n u t é r o h y, t ě l o f i g u r y n a p r a v o j e p o k r yt o s t yl i z o v a n o u s r s t í . P á s j e č l e n ě n l i s t o v ým o r n a m e n t e m . Č t v r t ý p á s j e p o k r yt n o r m a n s k ým m o t i v e m s i l n é h o p r u t u . P á t ý p á s t v o ř í p l o c h ý v ýţ l a b e k , z j e h o ţ o k r a j e v yr ů s t a j í d r á p k y. N á r o ţ n í š e s t ý p á s č l e n í m ě l k ý r e l i é f p a l m e t e k . V l a s t n í v c h o d j e p r a v o ú h l ý, k o u t o v é k o n z o l y z d o b í v ys o k ý figurální reliéf. Jedná se o postavy sedících opatů s berlou v ruce,
jejich
r o z e z n a t e l n ý. o b l o u č k o v ým
obličeje Konzoly v l ys e m
jsou
individualizované
nesou
[obr.c
29].
plný Na
t ym p a n o n
jeho
vnitřní
v yt e s á n z l a c e n ý n á p i s :
Ex longaeva vastatione servavit restauravitque Vincentius Comes de Waldstein MDCCCLXII. 16
a
šat
dobře členěný
ploše
b yl
Půlkruhové archivolty člení hladké oblouny a pročleněné p á s y,
jejichţ
v ýz d o b a
je
shodná
s motivy
u ţ i t ým i
v ostění
portálu. Ve spodní části vnější archivolty se na levé i pravé s t r a n ě n a c h á z í r e l i é f y p o s t a v s p o š k o z e n ým i h l a v a m i , n a v r c h o l u je umístěna postava anděla s mluvící páskou přes kolena. 3.1.4 Západní závěr Západní
část
stavby nacházející
se mezi
boční
lodí
a
n á r o ţ n í m i v ě ţ e m i s e n a s e v e r n í s t r a n ě d o c h o v a l a c e l á . J e v ys o k á dvě patra, její nároţí zesiluje opěrák se soklem. Stěnu člení půlkruhově zaklenuté okno v přízemí, balkon na krakorcích a půlkruhově zaklenuté okno v prvním podlaţí. Stěnu ukončuje o b l o u č k o v ý v l ys [ o b r . 6 ] . Západní průčelí kostela je trojdílné [obr. 9]. Jeho střední část
v yp l ň u j e
pásová
rustika.
Přízemí
průčelí,
oddělené
od
v yš š í c h p a t e r ř í m s o u , m á v o s e u m í s t ě n ý h r o t i t ě z a v r š e n ý v c h o d d o k o s t e l a s j e d n í m l o m e n ým o k n e m p o k a ţ d é s t r a n ě [ o b r . c 3 2 ] . N a d ř í m s o u s t ř e d n í č á s t p r ů č e l í č l e n í v ys o k é l o m e n é o k n o v ys o k é p ř e s d v ě p a t r a [ o b r . c 3 3 ] . V ě ţ e , k t e r é m í r n ě v ys t u p u j í p o s t r a n á c h průčelí, mají kaţdá v přízemí a obou patrech nad ří msou po jednom
hrotitě
mohutnou završuje
završeném
římsou zubatý
oknu.
s pultovou štít
se
Stěna
stříškou.
s e g m e n t o v ým
průčelí
je
Střední
část
oknem
ukončena průčelí
u m í s t ě n ýc h
u p r o s t ř e d . P l o c h u š t í t u č l e n í p á s k y. N a č t yř e c h š p i c í c h š t í t u j s o u umístěny
vázy,
hlavní
špice
vrcholí
l a t i n s k ým
kříţem.
Nad
bočními stranami průčelí stoupají hranoly bočních věţí kaţdá s j e d n í m l o m e n ým o k n e m . H r a n o l y j s o u z a k o n č e n y ř í m s o u . S t ř e c h u ukončuje makovice s patriarchálním kříţem [obr. 8].
17
3.2 Interiér 3.2.1 Krypta P o d v ýc h o d n í m z á v ě r e m b a z i l i k y, p r e s b yt á ř e m i o b ě m a b o č n í m i k a p l e m i b y l a z b u d o v á n a t r o j l o d n í k r yp t a . P o d l a h a k r yp t y j e p o k r yt a p o d é l n ý m i k a m e n n ým i p l o t n a m i . O b d é l n á k r yp t a j e r o z d ě l e n a p ě t i d v o j i c e m i o k t o g o n á l n í c h p i l í ř ů n a t r o j l o d í . K a ţ d o u z l o d í t v o ř í p ě t z a s e b o u ř a z e n ýc h č t v e r c o v ýc h p o l í . J e d n o t l i v é p r o s t o r y k r yp t y p r o p o j u j í š i r o k é a r k á d y.
Na
o s m i b o k ýc h
pilířích
a
p ě t i b o k ýc h
přízedních
p ř í p o r á c h s p o č í v á k ř í ţ o v á k l e n b a s h r a n o l o v ým i ţ e b r y. H l a v i c e j s o u k a l i c h o v i t é , z d o b e n é p ř e v á ţ n ě r o z v i t ým i b o b u l e m i s l i s t y. Svorníky kleneb mají plastickou výzdobu. Ve dvou klenebních polích
se
zachovalo
původní
prkenné
bednění
[obr.c
38].
V druhém poli severní stěny trojlodí je půl metru nad podlahou umístěn kruhově zaklenutý vchod se třemi stupni vedoucími do k r yp t y a s c h o d i š t ě m v e d o u c í m d o k o s t e l a n a d k r yp t o u [ o b r . c 4 0 ] . Stejný vchod se nacházel i na protilehlé straně, dnes je však zazděn cihlami. T r o j l o d n í k r yp t u u k o n č u j e p o l yg o n á l n í a p s i d a . R o z d ě l u j í j i tři oktogonální pilíře a nepůvodní vysoký sloup s entazí [obr.c 39]. V kaţdé stěně apsidy se nachází jedno kruhové okénko, p r o s t ř e d n í j e z d o b e n o č t yř l i s t o u k r u ţ b o u . Mezi
loděmi
půlkruhové oblouky.
a
bočními Severní
kaplemi
kapli
tvoří
se jedno
nacházejí
dva
pole kříţové
klenby s hranolovými ţebry a s apsidou zaklenutou konchou. Kapli osvětlují dvě kruhová okénka v severní stěně a jedno k r u h o v é o k n o v o s e a p s i d y. J i ţ n í a p s i d a p o c h á z í z p ř e s t a v b y ve 20. století. 3.2.2 Východní závěr Apsida hlavní lodi baziliky je přístupná po třech stupních u m í s t ě n ýc h p o d v í t ě z n ým o b l o u k e m . P o d l a h u t v o ř í t m a v é a s v ě t l é 18
čtvercové dlaţdice poloţené nakoso. Podél pětibokého závěru obíhají průběţné lomené liché arkády [obr.c 41]. Jsou rozděleny c e l k e m d o s e d m i ú s e k ů ; p ě t č t yř d í l n ýc h ú s e k ů u k o n č e n ýc h n a k a ţ d é m k r a j i ú s e k y t r o j d í l n ým i . A r k a t u r u t v o ř í c e l k e m t ř i c e t t ř i v o l n ýc h s l o u p k ů s r o z m a n i t ě z d o b e n ý m i k a l i c h o v i t ým i h l a v i c e m i . Ve
v ýz d o b ě
v ys k yt u j í
převaţují
se
zde
zavité
však
i
bobule
hlavice
p ř e k r yt é
s hlavičkami
palmetkami, ptáků
nebo
figurálními motivy. Lomené arkády člení perlovec, na vrcholu je ukončuje
římsa.
Ve
třech
stěnách
nad
římsou
se
nacházejí
kruhová okna, boční stěny ve stejné úrovni prolamují hrotitě z a k o n č e n á o k n a . Ř í m s a o d d ě l u j e d v o j i c e r o m á n s k ýc h s d r u ţ e n ýc h oken v kaţdé stěně závěru, která vedou do zdrobnělé galerie [obr. 10]. Nad biforii se v klenebních čelech nachází kruhová okénka. Klenební
ţebra
s k a l i c h o v i t ým i
jsou
nesena
hlavicemi.
osmi Klenba
v ys o k ým i nad
v o l n ým i
v ýc h o d n í m
sloupy závěrem
baziliky je osmidílná ţebrová [obr.c 42]. Apsidu
odděluje
od
v ýc h o d n í h o
pole
kněţiště
lomený
oblouk spočívající na příporách. V nadezdívce jsou prolomena č t yř i r o m á n s k á o k n a . K n ě ţ i š t ě , j e h o ţ p o d l a h a j e p o k r yt a č t v e r c o v ým i n a k o s o k l a d e n ým i d l a ţ d i c e m i t m a v é a s v ě t l é b a r v y, t v o ř í d v ě č t v e r c o v á p o l e o d d ě l e n á s p u š t ě n ým p a s e m . V e v ý c h o d n í c h k o u t e c h p r v n í h o pole
kněţiště
jsou
umístěna
vřetenová
levotočivá
schodiště.
Severní schodiště vede k ochozu zdrobnělé galerie s vchodem vedoucím
na
půdu
bočního
chóru. Jiţní
schodiště umoţňuje
přístup na půdu apsidy s vchodem vedoucím na ochoz galerie. Nad útvarem schodišť stěnu člení obdélníková okna a nad nimi konzoly pro sochy v nadţivotní velikosti. Z á p a d n ě o d s c h o d i š ť , s t á l e v e v ýc h o d n í č á s t i p r v n í h o p o l e kněţiště, jsou na severní i jiţní stěně osazeny portály vedoucí do kaplí bočních lodí. Oba portály mají shod né ostění jedenkrát p r a v o ú h l e o d s t u p n ě n é s v l o ţ e n ým i t ř i č t v r t ě v á l c o v ý m i d ř í k y 19
s k a l i c h o v i t ým i h l a v i c e m i . L e v á h l a v i c e s e v e r n í h o p o r t á l u j e z d o b e n a b o b u l e m i , p r a v á r e l i é f e m d v o j i c e p t á k ů d o t ýk a j í c í c h s e hlavami [obr.c 44]. Na jiţním portálu zdobí levou hl avici reliéf kříţe,
pravou
p a l m e t k y.
Levou
koutovou
konzolu
severního
portálu zdobí reliéf dvou sedících postav pod stromem, pravou dvojice ptáků. Levá konzola u jiţního portálu zobrazuje anděla s r o z e v ř e n ým i k ř í d l y, p r a v á d v a p t á k y s e s p o l e č n o u h l a v o u . T ym p a n o n y
obou
portálů
v ym e z u j e
půlkruhová
archivolta
l e m o v a n á p á s e m p e r l o v c e . P l o c h y t ym p a n o n ů j s o u d n e s b í l e o m í t n u t y s č e r n ým i n á p i s y. D v e ř e s e v e r n í h o p o r t á l u j s o u z d o b e n y znakem Pernštejnů. Nad portály je severní i jiţní stěna prvního pole kněţiště p r o l o m e n a d v o j i c í s d r u ţ e n ýc h r o m á n s k ýc h o k e n . V k l e n e b n í c h čelech se nachází na kaţdé straně tři půlkruhově zaklenutá okna. Osmidílnou klenbu doplněnou koutovými trojpaprsky nesou dvě č t yř b o k é p ř í p o r y s k o n z o l a m i . P r v n í a d r u h é p o l e k n ě ţ i š t ě d ě l í l o m e n ý p a s n a m o h u t n ýc h k o n z o l o v ý c h p ř í p o r á c h . P a s v yn á š í v ys o k o u n a d e z d í v k u p r o l o m e n o u t ř e m i r o m á n s k ým i o k n y. Severní stěnu druhého, západního pole kněţiště otevírají dvě sdruţená románská okna. Jiţní stěnu člení pouze jedno b i f o r i u m , d r u h é z á p a d n í z a n i k l o z ř í z e n í m a r k ýř o v é o r a t o ř e [ o b r . c 47].
V klenebních
čelech
se
na
kaţdé
stěně
nachází
tři
p ů l k r u h o v ě z a k l e n u t á o k n a . Ţ e b r o v á o s m i d í l n á k l e n b a s r o h o v ým i k l í n y v y c h á z í z e d v o u p ř í z e d n í c h p ř í p o r . P r e s b yt á ř o d h l a v n í l o d i odděluje
vítězný
lomený
oblouk
s v ys o k o u
kamennou
n a d e z d í v k o u , j e j í ţ z á p a d n í s t r a n u o t e v í r á p ě t i c e r o m á n s k ýc h s d r u ţ e n ýc h o k e n [ o b r . c 4 8 ] . 3.2.3 Severní boční kaple Severní boční kapli, zvanou téţ „opatská“, tvoří dvě téměř č t v e r c o v á p o l e n a v ýc h o d ě u k o n č e n á p ů l k r u h o v o u a p s i d o u . K a p l i osvětluje
jedno
okno
umístěné 20
v ose
apsidy
a
dvěma
okny
s p ů l k r u h o v ým z a k l e n u t í m v s e v e r n í s t ě n ě . V r o z í c h k a p l e j s o u umístěny trojboké a uprostřed delších stěn pětiboké přípory s k a l i c h o v i t ým i h l a v i c e m i , k t e r é n e s o u ţ e b r o v o u k ř í ţ o v o u k l e n b u . Vítězný oblouk je sklenut pasem, a psida konchou. B ě h e m r o k u 1 9 3 2 b yl y p o d b a r o k n í m i p ř e m a l b a m i o b j e v e n y fragmenty nástěnných maleb. Nejrozsáhlejší celky se dochovaly n a j i ţ n í a s e v e r n í s t ě n ě k a p l e [ o b r . c 5 0 ] . V ýj e v y r o z d ě l u j e nápisová páska do tří pásem nad sebou. Díky fragmentárně d o c h o v a n é m u t e x t u b yl o m o ţ n é s c é n y i k o n o g r a f i c k y u r č i t j a k o v ýj e v y z e ţ i v o t a s v . J a n a E v a n g e l i s t y . A r c h i t e k t o n i c k é č l á n k y, pilíře a ţebra klenby, zdobí malované mramorování. V ýc h o d n í
pole
jiţní
stěny
kaple
zobrazuje
sv.
Jana
Evangelistu zkoušeného jedem před vele knězem Aristodemem z E f e s u . N a d v ýj e v e m j e v t r o j ú h e l n í k o v é m p o l i p o d l o m e n ým obloukem znázorněna polopostava biskupa. V západním poli jiţní s t ě n y j e v yo b r a z e n a s c é n a m u č e n í s v . J a n a E v a n g e l i s t y v k á d i s v r o u c í m o l e j e m . N a d t o u t o m a l b o u s e p o d l o m e n ým o b l o u k e m nachází scénou
fragment je
scény
znázorněno
obětování
vzkříšení
Izáka.
vdovy
Pod
mučednickou
Drusiany
sv.
Janem
Evangelistou. Jako první malby ve 30. letech popsal František Doleţel, k t e r ý j e i d e n t i f i k o v a l j a k o v ýj e v y z e ţ i v o t a s v . B e n e d i k t a a poslání
jeho
duchovních
s yn ů . 18 J i ř í
Mašín
roku
1954
díky
r o z l u š t ě n ým n á p i s ů m u r č u j e s c é n y j a k o v ýj e v y z e ţ i v o t a s v . J a n a E v a n g e l i s t y. 19 P o d r o b n ě j š í p o p i s a r o z b o r m a l e b p ř i n e s l a H a n a H l a v á č k o v á r o k u 1 9 9 3 . 20 M e z i s e v e r n í b o č n í k a p l í a v ýc h o d n í m k o n c e m s e v e r n í boční lodi se nachází obdélný prostor o velikosti jednoho pole kříţové
k l e n b y.
z a k l e n u t ým i
Místnost
je
přístupná
dveřmi. Osvětluje ji
z kaple
půlkruhově
jedno půlkruhové okno na
s e v e r n í s t ě n ě . K l e n e b n í n o s n ý s ys t é m j e ř e š e n o b d o b n ě j a k o v kapli. 21
3.2.4 Jižní boční kaple J i ţ n í b o č n í k a p l e b yl a z n i č e n a v 1 5 . s t o l e t í a o b n o v e n a během oprav na počátku 20. století. Dnes slouţí jako sakristie. Kapli
osvětlují
tři
půlkruhově
zakončená
okna,
jedno
v ose
apsidy a dvě v jiţní stěně. Na severní stěně se nachází fragment původního přízedního polopilíře. Západní stěna je prolomena v e l k ým p ů l k r u h o v ě z a k l e n u t ým o k n e m , k t e r é v e d e d o b o č n í h o chóru. 3.2.5 Trojlodí P o d l a h a v t r o j l o d í b a z i l i k y, t v o ř e n á t m a v ým i a s v ě t l ý m i č t v e r c o v ým i d l a ţ d i c e m i k l a d e n ým i n a k o s o , l e ţ í p ř i b l i ţ n ě o 6 0 c e n t i m e t r ů n í ţ e n e ţ p o d l a h a p r e s b yt á ř e . P ů v o d n ě h l a v n í l o ď o d kněţiště oddělovala přepáţka lektoria. Dokládají to pískovcové k v á d r y s r e l i é f n í m i r o s t l i n n ým i m o t i v y u m í s t ě n é n a n á r o ţ í c h polopilířů
vítězného
renovace ve 20. století.
oblouku,
které
b yl y
objeveny
během
21
Hlavní loď baziliky propojuje s bočními loďmi šest párů m e z i l o d n í c h l o m e n ýc h a r k á d , k t e r é n e s o u s t ř í d a v ě s i l n ě j š í a s l a b š í s v a z k o v é p i l í ř e . J s o u č t v e r c o v é p r o f i l a c e s p ř i l o ţ e n ým polopilířem na kaţdé straně. K slabším pilířům (první, třetí a p á t ý p á r o d v ýc h o d u ) j e n a s t r a n ě d o h l a v n í l o d i p ř i p o j e n a pětiboká přípora, k silnějším párům pilířů (druhému a čtvrtému) se připojuje uţší pětiboká přípora v kombinaci s pilastry. Hlavice p i l í ř ů b yl y v p a t ě a r k á d o s e k á n y b ě h e m b a r o k n í p ř e s t a v b y [ o b r . 16]. Polopilíře na straně hlavní lodi sahají aţ nad vrcholy arkád, k t e r é p o c h á z í z d o b y b a r o k n í p ř e s t a v b y a j s o u z d ě n é . 22 P o l o p í l í ř e z a k o n č u j í o m í t n u t é h l a v i c e , j e j i c h ţ k r yc í d e s k y p ř e c h á z í d o p r ů b ě ţ n é p o d o k e n n í ř í m s y. N a d h l a v i c e m i š e s t i s l a b š í c h p i l í ř ů s e n a c h á z í b a r o k n í s o c h y č e s k ýc h p a t r o n ů v n a d ţ i v o t n í v e l i k o s t i [obr.c 53, 54, 55, 56, 57 a 58] . Nad sochami se nacházejí konzoly 22
nesoucí
patky
klenby
hlavní
lodi.
Silnější
pilíře
podpírají
s p u š t ě n é p a s y k l e n b y. S e v e r n í i j i ţ n í s t ě n u n a d a r k á d o v o u ř í m s o u člení
šestice
s l e p ýc h
hrotitě
z a v r š e n ýc h
oken
l e m o v a n ýc h
p l a s t i c k ým i š a m b r á n a m i . N a j i ţ n í s t ě n ě n a d k a r t u š e m i t ř e t í h o a ţ š e s t é h o o k n a z ů s t a l y v r c h o l y s d r u ţ e n ý c h p ů l k r u h o v ýc h o b l o u č k ů , v e d o u c í c h p ů v o d n ě d o t r i f o r i a n a d b o č n í l o d í [ o b r . c 6 0 ] . 23 H l a v n í l o ď o s v ě t l u j e n a k a ţ d é s t r a n ě š e s t l o m e n ýc h o k e n v k l e n e b n í c h čelech, na jiţní stěně jsou okna ve spodní třetině slepá. Původně m ě l a b ýt h l a v n í l o ď z a k l e n u t a o s m i d í l n o u k o p u l o v o u k l e n b o u , podobně jako dvě pole kněţiště. Během závěrečné fáze stavby d o š l o k e z m ě n ě a h l a v n í l o ď b yl a z a k l e n u t a š e s t i d í l n o u k l e n b o u . 24 Současná síťová ţebrová klenba ve výši 24 metrů pochází z doby barokní
přestavby
6 1 ] . 25 P a s y
[obr.c
klenby
jsou
hranolové
lomené [obr. 11]. 3.2.6 Severní boční loď V e v ýc h o d n í č á s t i s o u s e d í d v ě p o l e b o č n í l o d ě s e s e v e r n í stranou kněţiště. Osvětlují je dvě půlkruhově zakončená okna. J i ţ n í s t ě n u č l e n í v k a ţ d é m p o l i v ýk l e n e k . K ř í ţ o v á ţ e b r o v á k l e n b a spočívá na polygonálních příporách. N a v ýc h o d n í p o l e n a v a z u j e s e d m p o l í b o č n í l o d i n a t é m ě ř čtvercovém
p ů d o r ys u .
Jsou
osvět lena
pěticí
půlkruhově
z a v r š e n ýc h o k e n v j e d n o t l i v ýc h p o l í c h s e v e r n í z d i . D o p á t é h o pole ústí dnešní hlavní vchod. Stěnu člení pětiboké přípory s k a l i c h o v i t ým i
hlavicemi
nesoucí
ţebrovou
kříţovou
klenbu
[obr.c 65]. Nad severní boční lodí je prostor rozděle n kamennými přepáţkami na sedm místností. V šesti z nich se nachází zazděné hrotitě
završené
v ýk l e n k y.
V sedmé
z a k l e n u t ý v ýk l e n e k r o v n ě ţ z a z d ě n .
23
místnosti
je
půlkruhově
3.2.7 Jižní boční loď J i ţ n í l o ď j e ř e š e n a o b d o b n ě j a k o l o ď s e v e r n í . D v ě v ýc h o d n í p o l e s o u s e d í c í s j i ţ n í s t r a n o u k n ě ţ i š t ě m a j í k o s o d é l n ý p ů d o r ys . N a v ýc h o d n í s t ě n ě o t e v í r á p o l e o k n o s p ů l k r u h o v ým z a k l e n u t í m vedoucí do jiţní boční kaple. Na jiţní stěně prvního pole se nachází zazděný půlkruhový otvor. V druhém poli na severní s t ě n ě j e z a z d ě n ý p ů l k r u h o v ý p o r t á l v e d o u c í d o k r yp t y. O b ě p o l e jsou
zaklenuta
ţebrovou
kříţovou
klenbou
spočívající
na
p o l yg o n á l n í c h p ř í p o r á c h . Sedm polí boční lodi osvětluje pět půlkruhově zaklenutých o k e n u m í s t ě n ýc h v j e d n o t l i v ýc h p o l í c h j i ţ n í z d i . V p r v n í m p o l i s e n a c h á z í v s t u p d o b ý v a l é k ř í ţ o v é c h o d b y. P o l y g o n á l n í p ř í p o r y n a j i ţ n í s t ě n ě j s o u v y š š í n e ţ p ř í p o r y s v a z k o v ýc h p i l í ř ů . K l e n b a j e ţebrová kříţová [obr.c 66]. P r o s t o r n a c h á z e j í c í s e n a d j i ţ n í b o č n í l o d í b yl r o z d ě l e n n a n ě k o l i k m í s t n o s t í p ř i č l e n ě n ýc h k b u d o v á m z á m k u , k d e s l o u ţ í j a k o kanceláře
Muzea
V ys o č i n y
Třebíč.
Hrotité
v ýk l e n k y
v m í s t n o s t e c h j s o u z a z d ě n y. 3.2.8 Západní závěr Hlavní
loď
baziliky
je
na
západním
konci
uzavřena
č t v e r c o v ým p r o s t o r e m , o d d ě l e n ým o d l o d i p ř e p á ţ k o u [ o b r . 1 2 ] . Místnost
tak
nabývá
charakteru
p ř e d s í n ě . 26 D ě l í c í
chrámové
příčku otevírají ve spodní části tři arkády spočívající na dvou v o l n ýc h h r a n o l o v ý c h p i l í ř í c h . O b ě b o č n í a r k á d y j s o u v ýr a z n ě v yš š í a u ţ š í n e ţ p r o s t ř e d n í . N a s e v e r n í a j i ţ n í s t r a n ě j s o u a r k á d y neseny
posledním
párem
pilířů
mez ilodních
arkád
trojlodí.
Čtvercové pilíře ze všech stran zesilují přiloţené polopilíře. Na v r c h o l u p ř e p á ţ k u u k o n č u j e p r o l a m o v a n á p o p r s e ň s p ů l k r u h o v ým i o b l o u č k y.
Chrámovou
předsíň
propojují
se
západními
poli
b o č n í c h l o d í p r ů c h o d y. S e v e r n í p r ů c h o d j e u z a v ř e n p ů l k r u h o v ě [obr.c 67], protější jiţní má lomenou klenbu [obr.c 68]. Severní a 24
j i ţ n í s t ě n u p ř e d s í n ě t v o ř í p l n á z e ď . B ě h e m b a r o k n í c h ú p r a v b yl a západní
stěna
prolomena
vchodem
s l o m e n ým
portálem,
od
kterého vede z předsíně schodiště. Po obou stranách portá lu se n a c h á z í h r o t i t ě z a v r š e n é o k n o . K r u c h t a j e p o d k l e n u t a v ýš k o v ě stlačenou osmidílnou klenbou s klíny v rozích, která spočívá na přízedních polygonálních příporách [obr. 13]. Kruhový svorník zdobí reliéf hvězdy s letopočtem 1727 [obr. 14]. Tribunu
hudebního
kůru
na
v ýc h o d n í
straně
ohrazuje
prolamovaná porpseň. V západních rozích bočních stěn se nachází d v e ř n í o t v o r y, n a j i ţ n í s t r a n ě z a z d ě n ý . N a s e v e r n í i j i ţ n í z d i s e nachází dvě kusé hranolové přípory. V západních rozích jsou osazeny původní
kusé
konzoly
[obr.
15].
Na
západní
stěně
tribuny se po stranách velkého okna nachází původní krátké konzolové přípory [obr.c 70], které dokazují záměr, ţe hlavní loď měla
b ýt
zaklenuta
s ys t é m e m
polí
s osmidílnou
k l e n b o u . 27
Současná klenba nad tribunou je síťová ţebrová. V nejzápadnějším poli severní boční lodi se nachází vchod d o s e v e r n í z á p a d n í v ě ţ e , t v o ř e n ý p ů l k r u h o v ým p o r t á l e m b e z členění [obr. 17]. Z původní věţe se dochovalo pouze středověké jádro. V přízemí věţe se původně nacházela místnost s kříţovou ţ e b r o v o u k l e n b o u , j e j í ţ v ýb ě h y s e d o c h o v a l y v r o z í c h . D n e s j e zde vřetenové schodiště vedoucí do prvního patra, osvětlené j e d i n ým o k n e m v z á p a d n í s t ě n ě [ o b r . c 7 2 ] . S c h o d i š t ě ú s t í d o čtvercové místnosti s kříţovou ţebrovou klenbou, osvětlují ji okna na severní a západn í zdi [obr.c 74]. Na jiţní straně se n a c h á z í s e g m e n t o v ě z a v r š e n ý v s t u p n a k r u c h t u , n a v ýc h o d n í straně
segmentově
završený
vchod
do
přibliţně
čtvercové
místnosti nad boční lodí. Tuto místnost osvětluje jedno okno na s e v e r n í s t r a n ě , p o d k t e r ým j e v s t u p n a v n ě j š í b a l k o n s l e t o p o č t e m 1930 nad vrcholem. Z průchodu mezi místnostmi v prvním patře odbočuje úzké kamenné schodiště v síle zdi [obr.c 76]. Schodiště v e d e d o o k e n n í h o v ýk l e n k u p r o s t o r y v e d r u h é m p a t ř e . V j i ţ n í 25
stěně
místnosti
je
dnes
zazděný
vstup
do
b ýv a l é h o
patra
n yn ě j š í h o k ů r u [ o b r . 1 8 ] . P o d é l s t ě n m í s t n o s t i s t o u p á d ř e v ě n é s c h o d i š t ě d o c i h l o v é n a d s t a v b y v ě ţ e , v e k t e r é s e n a c h á z í z v o n y. V jiţní stěně nadstavby se nachází asi metr nad podlahou vstup d o p ů d n í h o p r o s t o r u b a z i l i k y [ o b r . c 7 9 ] . 28 J i ţ n í v ě ţ b yl a n a p o č á t k u 1 6 . s t o l e t í z b o u r á n a d o v ý š e z á m e c k ýc h b u d o v , j e j í d n e š n í p o d o b a p o c h á z í z d o b y b a r o k n í c h přestaveb. Přízemí jiţní věţe, které se do boční lodě otevírá l o m e n ým o b l o u k e m , t v o ř í č t v e r c o v á m í s t n o s t s e z a z d ě n ý m o k n e m v jiţní stěně. Je zaklenuta ţeb rovou kříţovou klenbou [obr.c 80]. V prvním patře se nachází dvě místnosti oddělené obloukem, který vznikl na místě dělící přepáţky. Obě místnosti byly před b a r o k n í m i ú p r a v a m i p ř i p o j e n y k z á m e c k ým b u d o v á m . M í s t n o s t v e d r u h é m p a t ř e n e m á v s t u p , j e p ř í s t u p n á p o u z e p o ţ e b ř í k u z p ů d y. R o k u 1 9 5 9 b yl y p o d o m í t k a m i v e v ý c h o d n í m í s t n o s t i v p r v n í m p a t ř e v ě ţ e o b j e v e n y f r a g m e n t y n á s t ě n n ýc h m a l e b . N a v ýc h o d n í stěně je zobrazeno zvěstování Panně Marii. Na severní stěně je znázorněna
trůnící
Panna
Marie
v doprovodu
andělů. Pravou
r u k o u d r ţ í J e ţ í š k a , l e v o u u k a z u j e d o l ů . V ýj e v y j s o u d o c h o v á n y v o b r ys o v é l i n i i s m í s t y z a c h o v a n o u p o d k l a d o v o u b a r v o u . M a l b y v z n i k l y p r a v d ě p o d o b n ě p o p o l o v i n ě 1 4 . s t o l e t í . 29
26
4 D ě j i n y mí s t a a s t a v b y 4.1 Založení benediktinského kláštera Benediktinský klášter zaloţila uprostřed Třebečského lesa údělná moravská kníţata Oldřich Brněnský a jeho mladší bratr Litold Znojemský roku 1101 v době bojů o praţský kníţecí stolec.
Jejich
otec
Konrád,
brněnský údělný
kníţe,
rozdělil
m o r a v s k ý ú d ě l m e z i s v é d v a s yn y, k d yţ s t a r š í m u O l d ř i c h o v i p ř e n e c h a l B r n ě n s k o a p r o m l a d š í h o L i t o l d a v yč l e n i l Z n o j e m s k o . 30 Česk ý kníţe Břetislav II. si nechal roku 1099 v Řezně od německého císaře potvrdit nástupnictví svého mladšího bratra Bořivoje navzdory zavedenému seniorátu, český
kníţecí
stolec
připadnout
po
podle kte rého měl
jeho
smrti
nejstaršímu
P ř e m ys l o v c i , t o t i ţ O l d ř i c h o v i B r n ě n s k é m u . R o k u 1 0 9 9 v yt á h l Břetislav II. proti Brnu a přiměl Oldřicha i jeho bratra Litolda o p u s t i t ú d ě l y, k t e r é n á s l e d n ě p ř e n e c h a l s v é m u b r a t r u B o ř i v o j o v i . T e n s e p o B ř e t i s l a v o v ě s m r t i s t á v á r o k u 1 1 0 1 č e s k ým k n í ţ e t e m . Oldřich s podporou svého bratra Litolda hodlal po návratu zpět n a M o r a v u p r o s a d i t s v ů j n á r o k n a k n í ţ e c í s t o l e c , c o ţ v yú s t i l o v ozbrojený konflikt s Prahou. V této době zakládají bratři na pomezí zároveň
m o r a v s k ýc h slouţit
údělů
i
jako
benediktinský rodové
klášter,
pohřebiště.
který
Zboţný
měl
skutek
v yj a d ř u j í c í p o d p o r u c í r k v e s o u č a s n ě o d r á ţ í i O l d ř i c h o v y p o l i t i c k é a m b i c e . 31 Téhoţ
roku
Oldřichovo
vojenské
taţení
proti
Praze
ztroskotalo bitvou u Mal ína a oba bratři se poraţeni vrátili zpět n a s v é m o r a v s k é ú d ě l y. J i m i z a l o ţ e n ý k l á š t e r b yl p o t ř e c h l e t e c h dostavěn
a
dne
10.
července
1104
praţský
biskup
Heřman
v ys v ě t i l p r v n í k o s t e l í k s v . B e n e d i k t a . J e h o p ř e s n á p o d o b a a n i p o l o h a n e j s o u d n e s z n á m y. P r v n í k o n v e n t p ř i š e l d o t ř e b í č s k é h o kláštera
zřejmě
z blízkosti
kláštera se jmenoval Kuno.
Freisingu
32
27
a
Pasova,
první
opat
P o s v é s m r t i b yl i o b a z a k l a d a t e l é p r a v d ě p o d o b n ě p o c h o v á n i v k r yp t ě k l á š t e r n í h o k o s t e l a , L i t o l d r o k u 1 1 1 2 , O l d ř i c h r o k u 1 1 1 3 . 33 J e d i n ým z d r o j e m i n f o r m a c í o z a l o ţ e n í , v ys v ě c e n í z r o k u 1104 a prvotním obdarování kláštera je opis Kosmovy Kroniky české, který vznikl v třebíčském klášteře mezi lety 1439 aţ 1468, d n e s u l o ţ e n v A r c h i v u m ě s t a B r n a . D o t o h o t o o p i s u k r o n i k y b yl vloţen opis starší předloh y z období let 1156 aţ 1161, který k r o k u 1 1 1 5 o b s a h u j e v s u v k u o z a l o ţ e n í k l á š t e r a v T ř e b í č i . 34
4.2 Stavba baziliky N a p o č á t k u 1 3 . s t o l e t í b yl k l á š t e r d o s t a t e č n ě h o s p o d á ř s k y i ekonomicky zajištěn, aby mohl přistoupit k přestavbě chrámu i kláštera
a
později
k zaloţení
nového
kolonizačního
města
Třebíče. O p r ů b ě h u v ýs t a v b y b a z i l i k y z a s v ě c e n é P a n n ě M a r i i s e nedochovaly
ţádné
z p r á v y.
Starší
literatura
stavbu
datuje
35
přibliţně do rozmezí let 1240 aţ 1260 . František Doleţel za nejstarší část baziliky pokládá hlav ní loď a věţ, po kterých měla následovat
v ýs t a v b a
p r e s b yt á ř e
s apsidou.
Období
v ýs t a v b y
r o z š i ř u j e m e z i l é t a 1 2 2 0 a ţ 1 2 7 0 . 36 D o b r o s l a v L í b a l v yv r a c í z a h á j e n í v ýs t a v b y p ř e d r o k e m 1 2 4 0 . O d l i š u j e d v ě h u t ě p ů s o b í c í zde
přibliţně
přinášející
do
zohledňující hodnotí
jako
do
roku
Třebíče vliv
1250,
burgundské
domácí
stylově
první
z jihozápadní
stavební
cisterciácké jednotnou
prvky
Francie a
druhou
a r c h i t e k t u r y.
Stavbu
v harmonickém
uţívání
r o m á n s k ýc h i r a n ě g o t i c k ýc h p r v k ů . 37 A n t o n í n B a r t u š e k p ř e j í m á L í b a l o v y n á z o r y i d a t o v á n í . 38 P e t r K r o u p a r o z l i š u j e t ř i e t a p y v ýs t a v b y b a z i l i k y. B ě h e m p r v n í s e p o s t a v i l a k r yp t a , v ýc h o d n í c h ó r a v ýc h o d n í p o l e j i ţ n í boční
lodi,
b yl o
navrţeno
zaklenutí
hlavní
lodi
sledem
o s m i d í l n ýc h k o p u l o v ýc h k l e n e b . N á s l e d u j e d r u h á e t a p a , k t e r á s e 28
c h a r a k t e r i z u j e z m ě n o u v e v e d e n í s t a v b y, c o ţ s e p r o j e v i l o n a z m ě n ě p l á n u z a k l e n u t í l o d i z o s m i d í l n ýc h k l e n e b n a š e s t i d í l n é . V druhé etapě se zbudovaly mezilodní arkády s částí stěn nad nimi, boční lodě včetně zaklenutí, severní předsíň s portálem, z á p a d n í v ě ţ e a p r ů č e l í . P r v n í d v ě f á z e v ýs t a v b y p r o v á d ě l a j e d n a huť z Dolního Rakouska v první polovině 50. let 13. století. Roku 1260 přišla do Třebíče nová huť, která dokončila hlavní loď a z á p a d n í č á s t . 39 Aneţka Merhautová a Dušan Třeštík rozlišují pouze dvě stavební
fáze.
Během
první
se
v první
třetině
13.
století
z b u d o v a l a v ýc h o d n í č á s t , p r á c e p o t é p o k r a č o v a l y v l e t e c h 1 2 4 0 a ţ 1 2 6 0 b u d o v á n í m s t ř e d n í a z á p a d n í č á s t i . 40 T ř i o b d o b í v ýs t a v b y p o p i s u j e v e s v ý c h č l á n c í c h A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý. V p r ů b ě h u p r v n í f á z e , k t e r á z a č a l a j i ţ 1 2 2 0 , v z n i k l a p o u z e k r yp t a , v ys p ě l á h u ť p o t é o d c h á z í a j e n a h r a z e n a j i n o u p r a c u j í c í j e š t ě v r o m á n s k é m d u c h u n a v ýc h o d n í m c h ó r u v č e t n ě triumfálního bočních
oblouku,
lodí.
Jako
bočních
důkaz
c h ó r o v ýc h
odlišných
kaplích
stavebních
a
závěru
hutí
uvádí
k a m e n i c k é z n a č k y , k t e r é s e v k r yp t ě o b j e v u j í v e l i c e z ř í d k a , zatímco v apsidě a kněţišti jsou na většině kvádrů [obr.c 81]. Kamenické značky se nacházejí dále na zdivu v západní části, d í k y č e m u ţ t u t o č á s t p ř i ř a z u j e k d r u h é f á z i s t a v b y. N a ú r o v n i vítězného oblouku je zřetelná diskontinuita řádek zdiva, která dokládá, ţe se hlavní loď stavěla aţ po dokončení mnišského chóru. Na hlavní lodi pracovala po proluce na počátku 40. let 13. s t o l e t í j i n á s t a v e b n í h u ť p r a c u j í c í v o d l i š n é m d u c h u . 41 Jiří
Kuthan
označuje
velko u
část
kostela
za
s t yl o v ě
j e d n o t n o u , v yb u d o v a n o u b ě h e m p r v n í f á z e v e 2 0 . a 3 0 . l e t e c h 1 3 . s t o l e t í . D o t o h o t o o b d o b í s p a d á k r yp t a , v ýc h o d n í c h ó r s b o č n í m i kaplemi, obvodové zdivo trojlodí, severní předsíň s portálem a návrh
zaklenutí
hlavní
lodi
kopulovou
29
k lenbou.
Druhá
fáze
proběhla aţ po polovině 13. století stavbou horní části střední l o d i a z a k l e n u t í m . 42 Poslední datování stavby od Rudolfa Fišera klade počátek v ýs t a v b y b a z i l i k y n a p ř e l o m 2 0 . a 3 0 . l e t 1 3 . s t o l e t í a j e j í d o k o n č e n í v p o l o v i n ě 6 0 . l e t 1 3 . s t o l e t í . P o d l e n ě j b yl a s t a v b a n a p o č á t k u 4 0 . l e t p ř e r u š e n a z ř e j m ě k v ů l i v p á d u T a t a r ů d o E v r o p y. 43 4.3 Dobytí města 1468 N o v é k o l o n i z a č n í m ě s t o T ř e b í č b yl o z a l o ţ e n o z a p ř i s p ě n í benediktinského kláštera po polovině 13. století na pravém břehu řeky Jihlavy a sjednoceno s původní trţní osadou na pravém břehu. Nejstarší písemnou zprávou o Třebíči jako o městu je listina od opata Martina z roku 1277, ve které jsou oceňovány zásluhy měšťana Heřmana, pravděpodobného lokátora nového města Třebíče. Roku 1335 získává m ěsto Třebíč od markraběte moravského Karla privilegium k dotvoření městské samosprávy a p o s t a v e n í h r a d e b . 44 V průběhu husitských válek patřila Třebíč k opoře táboritů na Moravě, vojenská posádka sídlila v klášteře aţ do roku 1435. Po jejím odchodu se benediktinský klášter ocitl v hluboké krizi, v yd á v a l z n a č n é č á s t k y n a o b n o v u p o n i č e n ýc h s t a v e b , u p a d a l d o d l u h ů a b yl n u c e n z a s t a v o v a t s v ů j m a j e t e k . Během
č e s k o - p r u s k ýc h
válek
třebíčský
klášter
v čele
s opatem Matějem podporoval krále Jiřího z Poděbrad. 12. května 1 4 6 8 v o j s k o M a t yá š e K o r v í n a o b l e h l o a o d v a d n y p o z d ě j i d o b yl o m ě s t o T ř e b í č . Z b y t e k v o j s k a v e d e n ý s yn e m J i ř í h o z P o d ě b r a d Viktorinem se stáhl do kláštera. 6. června se dvěma oddílům Viktorinovy jízdy podařilo probít obleţením z kláštera a připojit s e k v o j s k u , k t e r é k r á l J i ř í v ys l a l T ř e b í č i n a p o m o c . Z b y l ý o d d í l s e 1 5 . č e r v n a v z d a l u h e r s k é m u v o j s k u . M a t yá š K o r v í n v yh n a l opata
Matěje,
klášterní
majetek
30
zabavil
a
město
s částí
klášterních statků dal do zástavy Zdeňku ze Šternberka, vůdci j e d n o t y z e l e n o h o r s k é . 45 4.4 Pernštějnové a Osovští Roku 1490 král Vladislav Jagellonský zastavil město i klášter
Vilémovi
z Pernštejna,
zadluţený
konvent
neměl
p r o s t ř e d k y n a v yk o u p e n í s v ýc h s t a t k ů . V i l é m z P e r n š t e j n a s p l á c e l dluhy benediktinů a provedl nejnutnější opravy kl ášterních budov i kostela, roku 1492 získal od krále povolení k opravě zdí a v ým ě n ě
krovů.
Roku
1502
nechal
z bezpečnostních
důvodů
strhnout jiţní věţ kostela, která byla za války poškozena a h r o z i l a z ř í c e n í m , k á m e n b yl p o u ţ i t n a d a l š í o p r a v y. 46 P o s l e d n í benediktini odešli z kláštera v roce 1526. Roku 1556 získali P e r n š t e j n o v é T ř e b í č d o d ě d i č n é h o v l a s t n i c t v í . 47 V druhé
polovině
50.
let
16.
století
město
Třebíč
i
s klášterem odkoupil Burian Osovský z Doubravice, po jeho smrti p ř e c h á z í p a n s t v í d o r u k o u s yn a S m i l a , k t e r ý s e v ýz n a m n ě p o d í l e l na obnově města, které se zvolil za své trvalé sídlo. Tři křídla b ýv a l ýc h
klášterních
budov
nechal
přestavět
na
renesanční
z á m e k , z v ýš i l j e p ř í s t a v b o u p a t r a a j i h o z á p a d n í k ř í d l o r o z š í ř i l západním směrem o další budovu. Stavebn í úpravy se znatelně dotkly
také
b a z i l i k y,
která
jiţ
slouţila
s v ě t s k ým
účelům,
p ř e v á ţ n ě j a k o s k l a d i š t ě a s ýp k y. V j i h o v ýc h o d n í s t ě n ě z á v ě r u k r yp t y b y l p r o r a ţ e n n o v ý v c h o d , s č í m ţ p r a v d ě p o d o b n ě s o u v i s e l o odstranění jednoho sloupu [obr.c 82]. Kruhová okna apsidy a z d r o b n ě l á g a l e r i e n a d n i m i b yl y z ř e j m ě v t é t o d o b ě z a z d ě n y. V e v ýc h o d n í c h
polích
půdy
nad
severní
boční
lodí
vznikl
b yt
s vchodem ústícím do štítu nad boční apsidou [obr.c 83]. Celá jiţní boční loď byla zdí oddělena od hlavní lodi a přepáţkami r o z d ě l e n a n a m e n š í m í s t n o s t i s l o u ţ í c í j a k o k u c h yň , p r á d e l n a a l e d n i c e . 48 T r i b u n a
nad
jiţní
boční
lodí
b yl a
v délce
zámku
z v ýš e n a a k n ě m u p ř i č l e n ě n a . V n ě j š í s t ě n a b yl a p r o l o m e n a o k n y 31
s p í s k o v c o v ým
ostěním.
Střecha
zvýšené
stavby
zasahuje
do
p o l o v i n y o k e n h l a v n í l o d i , k t e r é b yl y č á s t e č n ě z a z d ě n y. P ř í z e m í i patro jiţní věţe se staly součástí zámku. K zámku se připojila i západní
část
b a z i l i k y.
Hudební
kůr
b yl
v ýš k o v ě
přepaţen,
d ů k a z e m j s o u d n e s z a z d ě n é d v e ř e v e v ýš c e n a j i ţ n í s t ě n ě s e r b y r o d u O s o v s k ýc h a Ţ e r o t í n ů [ o b r . c 8 4 ] . N a c h á z e l y s e z d e z á m e c k é sály a zbrojnice. Místnost v prvním patře severní věţe, zaklenutá omítnutou kříţovou ţebrovou klenbou z 16. století, slouţila jako b yt p r o m u š k e t ýr a . M í s t n o s t v e d r u h é m p a t ř e v ýš k o v ě p ř e p a ţ i l i , na jiţní stěně se nachází
z a z d ě n ý v s t u p d o b ýv a l é h o p a t r a
h u d e b n í h o k ů r u . 49 4.5 Valdštejnové Manţelka Smila Osovského Kateřina z Valdštejna se po jeho smrti provdala za Karla staršího ze Ţerotína. Po Obnoveném z ř í z e n í z e m s k é m r o k u 1 6 2 8 m u s e l K a r e l , v yz n á n í m č e s k ý b r a t r , i se svou manţelkou opustit Třebíč a odejít do emigrace. Kateřina postoupila město svému bratru Adamovi a Třebíč přešla do v l a s t n i c t v í V a l d š t e j n ů . 50 Za Karla Ferdinanda z Valdštejna se bazilika nacházela ve v e l m i š p a t n é m s t a v u . Š e s t i d í l n á k l e n b a b yl a p o p r a s k a n á , t ě ţ k á k r yt i n a s t ř e c h y a p o š k o z e n ý k r o v z p ů s o b i l y r o z e s t u p o v á n í z d í hlavní
lodi.
Na
jaře
roku
1696
zahájil
třebíčský
hejtman
K r s c h o w i t z j e d n á n í s v í d e ň s k ým k a m e n i c k ým m i s t r e m K a š p a r e m Hansem Peringerem o snesení klenby baziliky a jejím zastřešení prozatímním
d ř e v e n ým
stropem.
Po
předloţení
rozpočtu
b yl
Peringerův návrh odmítnut jako příliš finančně náročný, proto z á m e c k ý h e j t m a n v yh l e d a l t ř e b í č s k é h o z e d n i c k é h o m i s t r a J i ř í h o Černoška. Aţ o rok později proběhlo jednání se dvěma jménem n e z n á m ým i
mistry,
u m í s t ě n ýc h
v chrámu.
kteří
měli
Mistři
zaručit
klenbu
bezpečnost
postupně
s ýp e k
podepřeli
a
rozebrali, kostel byl poté zastřešen šindelem a podlaha hlavní 32
l o d i b yl a v yd l á ţ d ě n a c i h l a m i . P o s m r t i K a r l a F e r d i n a n d a r o k u 1702
se
jeho
nástupce
Jan
Karel
z Valdštějna
zaslouţil
o
n a v r á c e n í k o s t e l a s a k r á l n í m ú č e l ů m . 51 N e j l é p e z a c h o v a n o u č á s t b a z i l i k y, v ýc h o d n í c h ó r , n e c h a l p ř e p á ţ k o u o d d ě l i t o d z b yt k u c h r á m u . J a k o z á m e c k á k a p l e b yl a d n e 1 4 . 9 . 1 7 0 4 z a s v ě c e n a s v . P r o k o p o v i . 52 4.6 Barokní úpravy V druhé polovině 20. let a na počát ku 30. let 18. století stavitel František Maxmilián Kaňka provedl barokní přestavbu baziliky a celý nově opravený chrám pod patrociniem sv. Prokopa b yl n a v r á c e n c í r k e v n í m ú č e l ů m 53. 4.7 Od barokních úprav po současnost Díky nově zřízenému kaplanství se seve rní předsíň baziliky o d r o k u 1 7 5 9 z a č a l a p o u ţ í v a t j a k o b y t p r o k a p l a n a . P ř e d s í ň b yl a p ř e p a ţ e n a d v ě m a d ř e v ě n ým i p o d l a h a m i a p o r t á l b yl o m í t n u t m a l t o u a o d d ě l e n d ř e v ě n o u p ř e p á ţ k o u . K v ů l i b yt u v z n i k l n o v ý vchod do kostela západně od předsíně v místech dnešního okna. V r o c e 1 8 5 6 b yl a v k n ě ţ i š t i p o s t a v e n a o r a t o ř . P o o b j e v e n í portálu
roku
1862
nechává
Vincenc
z Valdštejna
přesunout
k a p l a n ů v b yt . P o r t á l j e o č i š t ě n a j s o u z h o t o v e n y n o v é ţ u l o v é d ř í k y s l o u p k ů o s t ě n í . T ym p a n o n j e o p a t ř e n z l a c e n ým n á p i s e m . Z a J a n a z V a l d š t e j n a p r o b ě h l a o p r a v a a p s i d y. B ě h e m r o k u 1 8 7 1 b yl a prolomena
nová postranní
okna
do
závěru
baziliky a
boční
kruhová okna získala novou plaménkovou kruţbu. O dva roky p o z d ě j i j e p r o b a z i l i k u z ř í z e n á m r a m o r o v á k a z a t e l n a [ o b r . c 8 5 ] . 54 Roku
1910
vzniká
v Třebíči
„Jednota
sv.
Prokopa
pro
v n i t ř n í o b n o v u a v ýz d o b u b a z i l i k y“ , k t e r á u s i l o v a l a o o p r a v u z d e j š í b a z i l i k y, a v š a k j e d n á n í b yl a p ř e r u š e n a p r v n í s v ě t o v o u válkou. K této myšlence se roku 1924 navrátil třebíčský farář František
Doleţel,
jehoţ
zásluhou 33
vznikla
„Jednota
pro
zabezpečení který jiţ v yt v o ř i l
baziliky sv. Prokopa“. Architekt
před nový
válkou projekt
v yp r a c o v a l na
obnovu.
Kamil Hilbert,
plány obnovy i Restaurace
rozpočet,
b yl a
zahájena
následujícího roku 1925 pod dohledem Zdeňka Wirtha, Stanislava S o c h o r a a A l o i s e H e r z á n a 55. P o s t u p n ě s e o b n o v o v a l v ý c h o d n í závěr,
znovuobjevená
zdrobnělá
galerie
apsidy
byla
opět
o t e v ř e n a , č á s t d ř í k ů a h l a v i c s l o u p k ů m u s e l a b ýt v ym ě n ě n a [ o b r . c 86]. Roku 1932 objevil František Doleţel pod omítkou v severní b o č n í k a p l i n á s t ě n n é m a l b y. D o r o k u 1 9 3 4 p r o š l a r e s t a u r a c í v ě t š i n a č á s t í b a z i l i k y a o b n o v e n é č á s t i b yl y o p ě t v ys v ě c e n y. D o roku
1936
probíhalo
zabezpečování
a
v yd l á ţ d ě n í
k r yp t y. 56
V p r ů b ě h u r o k u 1 9 5 6 b yl a n o v ě p o s t a v e n a j i ţ n í b o č n í k a p l e . N á s l e d u j í c í h o r o k u b yl y p r o s t o r y b ý v a l é h o z á m k u u p r a v e n y p r o p o t ř e b y Z á p a d o m o r a v s k é h o m u z e a . 57 Ode dne 3. 7. 2003 je bazilika sv. Prokopa společně s ţ i d o v s k ým m ě s t e m a h ř b i t o v e m z a p s á n a n a s e z n a m u s v ě t o v é h o k u l t u r n í h o d ě d i c t v í U N E S C O . 58 D o r o k u 2 0 1 0 s í d l i l o v b u d o v ě zámku
Muzeum
Vysočiny Třebí č,
rekonstrukcí.
34
nyní
celá
stavba
prochází
5 B a r o ki z a c e b a z i l i ky Největší přínos k otázce barokních úprav baziliky v 18. století
přinesli
Čeněk
Sameš
a
Pavel
T u r e c k ý.
Čerpali
z archívních pramenů, které dokládají účast stavitele Františka M a x m i l i á n a K a ň k y a k t e r é p ř i b l i ţ u j í p r ů b ě h p ř e s t a v b y, a č k o l i j e j í plný rozsah není dodnes spolehlivě určen. Kaňka přistupoval k o p r a v ě c i t l i v ě , s j e d n o t i l v z h l e d s t a v b y o d s e k á v á n í m p i l í ř o v ýc h h l a v i c , ú p r a v o u o k e n h l a v n í l o d i a n a t ř e n í m s t ě n , j e ţ m ě l o z a k r ýt veškeré zaklenutí
n e r o v n o s t i . 59 hlavní
lodi
N e j v ýr a z n ě j š í m a
zbudování
zásahem
je
dvouvěţového
pak
nové
průčelí
na
západní straně. 5.1 Povolení k přestavbě Na počátku 18. století se bazilika nacházela ve velice neutěšeném
stavu,
kdy
b yl a
po
mnoho
let
uţívána
k h o s p o d á ř s k ým ú č e l ů m . P ř í t o m n o s t p a n s k é k u c h yn ě a p r á d e l n y narušila základy jiţní části stavby natolik, ţe se stěny lodi rozestoupily a stavba se stala nebezpečnou. Prvním pokusem o n a v r á c e n í b a z i l i k y k c í r k e v n í m ú č e l ů m b yl o z ř í z e n í k a p l e r o k u 1704 za hraběte Jana Ka rla z Valdštejna. Avšak aţ jeho nástupce Jan Josef se rozhodl zchátralou baziliku opravit v plném rozsahu. P ř e d z a h á j e n í m p ř e s t a v b y b yl o n u t n o v yj e d n a t p o v o l e n í o d olomoucké biskupské konsistoře, pod kterou Třebíč spadala. O průběhu jednání s olomouckou konsistoří se podrobně rozepisuje S a m e š , k t e r ý m í n í , ţ e p r á c e n a p ř e s t a v b ě b yl y z a h á j e n y r o k u 1 7 2 4 ještě
před
udělením
povolení
od
k o n s i s t o ř e . 60
Fišer
tuto
domněnku upřesňuje tvrzením, ţe se roku 1724 nejednalo o v ýz n a m n ě j š í
stavební
ú p r a v y,
ale
mohlo
jít
o
zahájení
v yk l i z o v a c í c h p r á c í . 61 Jan Josef z Valdštejna pověřil hraběcího zemského advokáta František Nadelera jednáním s olomouckou konsistoří. Nadeler na p o č á t k u r o k u 1 7 2 5 p o s l a l k o n s i s t o ř i d o p i s s ţ á d o s t í o v yt v o ř e n í 35
komise,
která
by
rozhodla
o
závaţnosti
stavbu
baziliky
a
schválila její opravu. O hraběcí ţádosti se v konsistoři jednalo d n e 1 4 . 5 . 1 7 2 5 , a v š a k p o ţ a d o v a n á k o m i s e b yl a v yp s á n a t é m ě ř s ročním zpoţděním dne 26. 3. 1726. Tvořili ji tři členové, Martin Ţourek, děkan z Telče, Řehoř Ţiţka, farář z Urbanova, a třebíčský děkan Martin Josef Matlocius, který se zřej mě obával o h r o ţ e n í s v é p o z i c e . 62 V yp s a n á k o m i s e u z n a l a n u t n o s t o p r a v y k o s t e l a a n a v r h l a c e l k o v é o d d ě l e n í k o s t e l a o d z á m e c k é s t a v b y. K o m i s e s e z a b ýv a l a d a l š í m i z á v a ţ n ým i o t á z k a m i n a v r ţ e n ý m i k o n s i s t o ř í k p r o j e d n á n í . D ů l e ţ i t ým
problémem
se
stala
volba
zasvěcení
obnovené
b a z i l i k y. A d v o k á t N a d e l e r s i n e b yl j i s t ý p ů v o d n í m z a s v ě c e n í m b a z i l i k y, k t e r é n á l e ţ e l o P a n n ě M a r i i , a j e l i k o ţ k a p l e o p r a v e n á z p r e s b yt á ř e n e s l a z a s v ě c e n í s v . P r o k o p a , ţ á d a l n e c h a t v o l b u zasvěcení
na
hraběti.
Ten
přenechal
rozhodnutí
na
samotné
k o n s i s t o ř i s p ř á n í m , a b y b yl y v b a z i l i c e s l a v e n y o b a s v á t k y . D a l š í o t á z k o u k p r o j e d n á n í k o m i s e b yl o , k o m u m á b ýt chrám po přestavbě svěřen a s jakou pravidelností se mají konat b o h o s l u ţ b y. H r a b ě n e j p r v e z v a ţ o v a l p o n e c h á n í s o u č a s n é h o s t a v u a obnovený kostel opět svěřit kapucínům, kteří měli na starost zámeckou
kapli,
a
bohosluţby se
konaly vţdy ve
středu
a
v neděli. Komise oproti tomu poţadovala mše kaţdodenní. Návrh k o m i s e , a b y b yl a s p r á v a c h r á m u s v ě ř e n a t ř e b í č s k é m u d ě k a n o v i , h r a b ě r á z n ě o d m í t l a v ys l o v i l p ř á n í o s ym b o l i c k é n a v r á c e n í k o s t e l a b e n e d i k t i n s k ým m n i c h ů m t í m , ţ e b y d v ě m a k a p l a n ů m tohoto řádu svěřil správu chrámu i konání bohosluţeb. Problém b yl
vyřešen
svěřením
kostela
kapucínům
s tím,
ţe
děkan
Matlocius bude v bazilice celebrovat slavnostní mše. P o s l e d n í o t á z k o u , k t e r o u s e k o m i s e z a b ýv a l a , b yl a v ý š e finanční
č á s t k y,
kterou
měl
hrabě
v yn a k l á d a t
na
udrţování
c h r á m u . H r a b ě t e m p ů v o d n ě n a v r ţ e n á č á s t k a 5 0 0 z l a t ýc h n a k o n e c v z r o s t l a n a k o n e č n ý c h 1 5 0 0 z l a t ýc h . 63 36
Povolení k přestavbě chrámu olomoucká konsistoř udělila d n e 2 9 . 5 . 1 7 2 6 , t e d y v d o b ě , k d y p r á c e n a o b n o v ě j i ţ p r o b í h a l y.
5.2 Prameny S a m e š v e s v é p u b l i k a c i c i t u j e 5 l i s t ů p o d e p s a n ýc h p ř í m o s t a v i t e l e m K a ň k o u z c e l k o v é h o p o č t u 1 1 u v e d e n ýc h p r a m e n ů . Průběh přestavby dále přibliţuje prostřednictvím listu hejtmana K i r p a l l a z e d n e 5 . 1 . 1 7 2 6 a z b yt k ů z p r á v z á m e c k é h o p u r k r a b í h o Jakuba Hübsche z roku 1728. Turecký opravy
rozšiřuje
citováním
znalostní
pramenů
oblast
uloţených
t ýk a j í c í
se
v Moravském
barokní zemském
archivu v Brně, fondu Velkostatek Třebíč, K 449. Ve svém textu z m i ň u j e c e l k e m 2 8 p r a m e n ů , v í c e s e v ě n u j e 1 9 s p i s ů m . 64 5.3 Kaňkova účast Císařský architekt František Maxmilián Kaňka vstoupil do s l u ţ e b V a l d š t e j n ů m e z i l e t y 1 7 1 3 - 1 7 1 4 . 65 30. 9. 1727 uzavřel Kaňka smlouvu s hrabětem na opravu t ř e b í č s k é b a z i l i k y, z a j e h o p r á c e m u m ě l o b ýt v yp l á c e n o 1 9 0 z l a t ýc h r o č n ě . S m l o u v o u s e z a v á z a l o p r a v i t c h r á m v e s t a r é podobě, navštívit stavbu dvakrát do roka a při té příleţitosti p ř e d a t p o l í r o v i s t a v b y i n s t r u k c e n a d a l š í p o s t u p . D á l e m ě l v yb í r a t v h o d n é ř e m e s l n í k y. 66 Ţe
se
však
Kaňka
účastnil
stavebních
úprav
jiţ
před
s e p s á n í m s m l o u v y, p o t v r z u j e j i ţ S a m e š , k t e r ý c i t u j e l i s t z e d n e 5 . 1 . 1 7 2 6 o d e s l a n ý t ř e b í č s k ým h e j t m a n e m F r i d r i c h e m K i r p a l l e m , k t e r ý d o s v ě d č u j e K a ň k o v u p ř í t o m n o s t v T ř e b í č i . 67 T u r e c k ý k e d n i 25. 10. 1725 cituje dopis stavitele Kaňky hraběti Valdštejnovi, ve kterém stavitel rozepisuje své poţadavky na stavební materiál a p o k yn k v yk l i z e n í n u t n é m u p ř e d z a h á j e n í m s t a v b y. K a ň k a s e t a k na obnově kostela podílel jiţ od samotného začátku a Turecký p ř e d p o k l á d á , ţ e m u s e l a b ýt u z a v ř e n a n ě j a k á p ř e d b ě ţ n á s m l o u v a . 68 37
Fišer
navíc
předpokládá,
ţe
přímým
vedením
pověřil stavitele Františka Ignáce Préeho.
stavby
Kaňka
69
Z e d n e 2 . 4 . 1 7 2 6 p o c h á z í K a ň k o v y p o k yn y k o d s t r a n ě n í předchozích vestaveb schválené hrabětem z Valdštejna. Do léta m ě l b ýt z r u š e n p u r k r a b s k ý b yt n a d s e v e r n í b o č n í l o d í a b yt m u š k e t ýr a n a c h á z e j í c í s e v z á p a d n í p ř e d s í n i , s t a r é p ř í č k y m a j í b ýt v yk l i z e n y. V t o m t o l i s t u s e K a ň k a z m i ň u j e o v yp r a c o v á n í v ýk r e s u , k t e r ý j e b o h u ţ e l d n e s n e z n á m ý. 70 5.4 Průběh barokizace 5.4.1 Rok 1725 P r á c e n a p ř e s t a v b ě b a z i l i k y b yl y z a h á j e n y j i ţ r o k u 1 7 2 5 . Kaňka se na obnově podílel od jejího samého počátku, kdy sepsal poţadavky na potřebný materiál.
5.4.2 Rok 1726 R o k u 1 7 2 6 K a ň k a v yp r a c o v a l v ýk r e s y n a s t a v b u k o s t e l a , n e c h a l v yk l i d i t c h r á m o v ý p r o s t o r a d a l p o s t a v i t l e š e n í p r o k l e n b u hlavní lodi. Z e d n e 2 7 . 8 . 1 7 2 6 p o c h á z í p ř e h l e d p r a c í , k t e r é b yl y n a o b n o v ě b a z i l i k y j i ţ p r o v e d e n y, a p o k yn y n a d a l š í p o s t u p . B yt p u r k r a b í h o , p a n s k á k u c h yn ě s k o m o r a m i s e j i ţ s t r h l y . K v ů l i p ř í t o m n o s t i k u c h y n ě v j i ţ n í b o č n í l o d i b yl y t ř i p i l í ř e č á s t e č n ě z n i č e n y a m ě l y b ý t p o d e z d ě n y a o d z á k l a d ů n a h r a z e n y n o v ým i k v á d r y.
Zeď
baziliky
b yl a
v místech
k u c h yn ě
pokleslá
a
v yc h ýl e n á . S t ě n u n a s e v e r n í s t r a n ě p o š k o d i l a v l h k o s t , k l e n b y obou bočních lodí narušily povětrnostní podmínky a z části se z ř í t i l y. O k n a s e v e r n í b o č n í l o d i s e m ě l a z v ě t š i t , v j i ţ n í b o č n í l o d i se pak mají okna i dveře zazdít. Pilíře hlavní lodi se pak budou s ym e t r i c k y u p r a v o v a t . D á l e s e m a j í z a č í t p r á c e n a o p r a v ě s t ř e c h y n a d p r e s b yt á ř e m v č e t n ě p r o v e d e n í s a n k t u s o v é v í ţ k y. 71
38
Dne 31. mistrem
8. 1726 Kaňka
Christianem
podepsal
Eckertzem
kontrakt
z Duchcova
s t e s a ř s k ým
na
práce
na
b a z i l i c e . 72 T é h o ţ d n e p o d e p i s u j e s m l o u v u s k a m e n i c k ým m i s t r e m A n t h o n i M ü l l e r e m . S o u č á s t í o b o u d o h o d b yl o v yp s á n í o d m ě n z a v yk o n a n é p r á c e . 73 2 . 9 . 1 7 2 6 v yd á v á K a ň k a p ř í k a z y p r o p o l í r a s t a v b y, v e k t e r ýc h r e k a p i t u l u j e p o k yn y z e s r p n a a p ř i d á v á n á d e n í k y.
Z roku
1726
pochází
také
blíţe
pokyn y pro
nedatovaný
a
nepodepsaný dopis zaslaný Kaňkovi s dotazem na postup dalších p r a c í . 74
5.4.3 Rok 1727 K a ň k a p o d á v á d a l š í z p r á v u o p ř e s t a v b ě a v yk o n a n é p r á c i d n e 2 5 . 2 . 1 7 2 7 , v n í ţ i n f o r m u j e o o p r a v ě p o š k o z e n ýc h p i l í ř ů , proraţení oken, opravě vnější stěny a zřízení klenebních pasů nad p i l í ř i . V yc h ýl e n á z e ď v m í s t e c h b ýv a l é k u c h yn ě b yl a v y r o v n á n a . N á s l e d u j í p o k yn y p r o d a l š í p r á c e , j a k o j e o p ě t o v n é z a k l e n u t í boční lodi a sjednocení vzhledu pilířů. Pobořená klenba západní předsíně bude podezděna. Kámen získaný strţením starých částí, m á b ýt o p ě t p o u ţ i t . 75 V t o m t o r o c e b i s k u p s k á k o n s i s t o ř u d ě l i l a povolení nutné k přestavbě a hrabě z Valdštejna uzavřel s Kaňkou o f i c i á l n í s m l o u v u . S a m e š p í š e , ţ e v t o m t o r o c e b yl d o n o v é h o sanktusníku uloţen spis purkrabího Fridricha Kirpalla (roku 1885 o p s á n p r o m ě s t s k ý a r c h i v , p o t é z n i č e n v l h k e m ) . 76 K r o k u 1 7 2 7 s e vztahuje nápis na vnější stěně apsidy, který udává rok ukončení p r a c í n a t é t o č á s t i b a z i l i k y. 77 T e n t ýţ l e t o p o č e t n e s e t a k é k r u h o v ý s v o r n í k k l e n b y p o d h u d e b n í m k ů r e m n a z á p a d n í s t r a n ě . 78
5.4.4 Rok 1728 D a l š í p o k yn y o d K a ň k y p o c h á z í z e d n e 1 0 . 5 . 1 7 2 8 , v e k t e r é i n f o r m u j e o z v ýš e n í p i l í ř ů a ţ d o ú r o v n ě h l a v i c , v j e j i c h ţ v ýš c e bude
provedena
kordonová
římsa, 39
která
by hlavice
z a k r yl a .
Začaly se práce na klenbě hlavní lodi, které postupovaly od v ýc h o d n í č á s t i k z á p a d u . Z d o b e n í k l e n b y m á b ýt p r o v e d e n o p o d l e s t a r ýc h v z o r ů z c i h e l a v á p n a , ţ e l e z n é k l e š t ě v k l e n b ě b u d o u z a z d ě n y. V r á m c i s y m e t r i c k é h o v z h l e d u b a z i l i k y i r o v n o m ě r n é h o o s v ě t l e n í b yl a o k n a h l a v n í l o d i n a s e v e r n í s t r a n ě v y r o v n á n a . V o l b u v ýz d o b y p i l í ř ů h l a v n í l o d i p ř e n e c h á v á K a ň k a n a h r a b ě t i , j e ţ s e m á r o z h o d n o u t m e z i z a k o n č e n í m p i l í ř ů p yr a m i d a m i n e b o sochami světců. Mají pokračovat práce na zaklenutí lodi a poté z a p o č n e ú p r a v a z á p a d n í h o p r ů č e l í v č e t n ě d v o u v ě ţ í . 79 Téhoţ
dne Kaňka dohodl
s m l o u v u s t e s a ř s k ým
mistrem
Wentzlem Köhlerem pro práci na hlavní střeše. Ve zprávě z 6. 9. 1728 Kaňka zhodnocuje splnění pokynů z května a přidává, co je nutné udělat během podzimu. Klenba h l a v n í l o d i v yz t u ţ e n á ţ e l e z e m b yl a h o t o v á p o h u d e b n í k ů r , m á s e dále začistit hrubým vápnem a vzhl edově sjednotit. Okna hlavní l o d i n a j i ţ n í s t r a n ě , d o s u d z a z d ě n á a z a k r yt á v ys o k o u s t ř e c h o u , m a j í b ýt o p ě t p r o r a ţ e n a a s t ř e c h a b u d e s n í ţ e n a . O p ě r n é p i l í ř e v yv e d e n é n a d s t ř e c h u b yl o n u t n é v y r o v n a t . K a ň k a d á l e z m i ň u j e polírovo
p o c h yb e n í ,
kdy
nevhodně
pouţil
kámen
na
vrchol
střechy a nad starý vchod, coţ musel polír opravit na vlastní n á k l a d y. M a j í s e d o k o n č i t p ř í p r a v y p r o z a p o č e t í p r á c e n a z á p a d n í f a s á d ě k o s t e l a . 80 Zřejmě z roku 1728 pochází nepodepsaný a nedatovaný s e z n a m p r a c í v yk o n a n ýc h n e z n á m ým k a m e n í k e m , k t e r é m á K a ň k a ohodnotit.
Ze
zprávy
v yp l ý v á ,
ţe
klenba
ještě
n e b yl a
d o k o n č e n a . 81 Pro
rok
třebíčského dozvídáme,
1728
čerpal
purkrabího ţe
v průběhu
Sameš
Jakuba ledna
údaje
Hübsche, byly
z fragmentů ze
v ym ě n ě n y
zpráv
kterých dva
se
pilíře
v m í s t e c h b ýv a l é k u c h yn ě a v ú n o r u s e z b u d o v a l o l e š e n í p r o k l e n b u . V b ř e z n u a d u b n u b yl y z e s í l e n é z d i s t á h n u t é ţ e l e z n ým i kleštěmi a opěrné pilíře vevazovány do zdí. V červenci a srpnu se 40
z velké části dokončila klenba a zároveň probíhaly práce na z d e c h h l a v n í l o d i , b ě h e m k t e r ýc h s e z h o t o v i l y ř í m s y. V s r p n u k a m e n í k u p r a v i l o k n a h l a v n í l o d i a v ym ě n i l n ě k t e r á s t a r á ţ e b r a . Během září
se přikročilo k očištění kněţiště
a jeho natření
k a m e n n o u b a r v o u . 82
5.4.5 Rok 1729 D n e 1 7 . 5 . 1 7 2 9 K a ň k a u z a v ř e l s k a m e n i c k ým m i s t r e m Anthoni
Müllerem
a
za
přítomnosti
zámeckého
purkrabího
d o h o d u , k t e r á o b s a h u j e p o d r o b n ý p o p i s v yk o n a n ýc h p r a c í v č e t n ě o d m ě n y p r o k a m e n í k a . 83 Ze
dne
22.
7.
1729
pochází
smlouva
na
zhotovení
k a m e n n ýc h d l a ţ d i c z p e r n š t e j n s k é h o a k u n š t á t s k é h o m r a m o r o v é h o l o m u s k a m e n i c k ý m m i s t r e m K a r l e m P e t r e m R o s s n e r e m . 84 S a m e š se
domníval,
ţe
touto
dohodou
b yl a
nahrazena
spolupráce
s M ü l l e r e m , T u r e c k ý v š a k t u t o d o m n ě n k u v yv r a c í , k d yţ k e d n i 2 7 . 7 . 1 7 2 9 c i t u j e z ú č t o v á n í p r a c í p r o v e d e n ýc h M ü l l e r e m n a d l á ţ d ě n í k o s t e l a a k l e n b ě p o d h u d e b n í k r u c h t o u 85 a o h o d n o c e n í a v yp l a c e n í t ě c h t o p r a c í p o l í r e m 1 9 . 8 . 1 7 2 9 . 86
5.4.6 Rok 1730 9. 1. 1730 sepsal v ým ě r u
kamenických
nový purkrabí Jan Václav Janoušek
prací
převáţně
v druhé polovině předchozího roku.
na
pilířích
v y k o n a n ýc h
87
Další Kaňkou podepsaný dokumen t pochází z 18. 5. 1730, v e k t e r é m s e p s a l j i ţ v yt v o ř e n é k v á d r y a d e s k y. 88 Kaňka
uzavřel
11.
8.
1730
smlouvu
s k a m e n i c k ým
t o v a r yš e m M i c h a e l e m G o l t c h e m ( u S a m e š e j a k o G o l t ) z T ř e b í č e na práci na hudebním kůru a zhotovení dlaţebních desek pro podlahu celého kostela kromě presbytáře, kde se mělo pouţít v á p e n c e z p e r n š t e j n s k é h o l o m u . 89
41
Purkrabí
Janoušek
podepsal
13.
8.
1730
smlouvu
s k a m e n i c k ým m i s t r e m V á c l a v e m L i š k o u z H r u b š i c n a d o d á n í dlaţdic za niţší cenu, neţ poţadoval Goltsch. Mezi kameníky tak n a s t a l s p o r , j e h o ţ r o z ř e š e n í j e v š a k S a m e š o v i n e z n á m é . 90 R o k u 1 7 3 0 v z n i k l y p r o b a z i l i k u d v a n á p i s y, j e j i c h ţ a u t o r e m b yl h e j t m a n P i s c h e l l y. P r v n í s e n a c h á z í n a v í t ě z n é m o b l o u k u , j e namalován na kartuši zdobené plastikami andílků po stranách u m í s t ě n é p o d š t u k o v ým
erbem
ro du
Valdštejnů, který hrabě
n e c h a l v yh o t o v i t . N á p i s i n f o r m u j e o p r o v e d e n í o p r a v .
HONORI DE I, ET B. VIRGINIS MARIA E EX PROFANATIS RUDERIBUS RESTITUIT JOANNES JOSEPHUS S. R. I. COMES DE WALDS TEIN ANNO 1730 [obr. 19] D r u h ý n á p i s , p r o v e d e n ý č e r n ým p í s m e m , j e u m í s t ě n n a kartuši omítnuté bílou barvou na nadezdívce lomeného pasu mezi dvěma poli kněţiště.
SVB PATROCINIO NATIVITATIS SANCTAE DEIPAREQM VIRGINIS MARIAE [obr. 20] Text je uváděn jako chronogram ukrývající v sobě letopočet v z n i k u . 91 O b a n á p i s y t a k p o u k a z u j í n a r o k 1 7 3 0 , k d y b yl y p r á c e n a k o s t e l e p r a v d ě p o d o b n ě z v e l k é č á s t i h o t o v y. 92
5.4.7 Rok 1731 29. 3. 1731 píše hejtman Pischelly valdšt ejnskému účetnímu T h o m a s i L u d . J i s c h o v i o p o s t u p u s t a v b y, b ě h e m k t e r é h o b yl a j e d n a z v ě ţ í v yz d ě n a d o v ýš k y h l a v n í ř í m s y, d r u h á s n e s e n a d o
42
n u t n é v ýš k y. N o v ý p o r t á l b yl z a k l e n u t a z a č a l o s e s p ř í p r a v a m i n a k l e n b u n a d h u d e b n í m k ů r e m . 93 Hrabě Jan Josef z Valdštejna se nedočkal dokončení barokní p ř e s t a v b y. Z e m ř e l d n e 2 2 . 4 . 1 7 3 1 a d o s t a v b o u v e s v é z á v ě t i pověřil
svou
dceru
a
dědičku
Marii
Annu
kněţnu
Fürstenbergovou. Práce na kostele tak pokračovaly bez přerušení. Dne 28. 6. 1731 sepsali Thomas Jischa a Frantz Ondratchek p ř i b l i ţ n ý r o z p o č e t c e n y n a s t a v b u z á p a d n í f a s á d y, d v o u v ě ţ í a štítu mezi nimi pro roky 1731 aţ 1733. Západní část stavby má b ýt p r o v e d e n a p o d d o h l e d e m p o l í r a b ě h e m d v o u l e t , t ř e t í h o r o k u bude
provedeno
konečné
začištění.
Tento
návrh
obsahuje
p o d r o b n ý r o z p i s j e d n o t l i v ýc h m e z d a c e n y m a t e r i á l u . 94 P r a c í m ě l i b ýt p o v ě ř e n i z e d n i c k ý m i s t r S a l i e r e r a o s m t o v a r yš ů . 95 Kamenický mistr Goltsch sepsal 1. 8. 1731 poţadavek na d a l š í p r á c e n a s t a v b ě , k t e r ý p o d e p s a l K a ň k a . 96 P r á c e s e t ýk a l y hlavní římsy na fasádě, nového portálu a parapetu hudebního k ů r u . O p r o t i p ř e d c h o z í s m l o u v ě z č e r v n a b yl y s n í ţ e n y n á k l a d y. 97 3 . 8 . 1 7 3 1 u z a v ř e l K a ň k a k o n t r a k t s e z n o j e m s k ým t e s a ř e m V i e t e m L i n d n e r e m n a s t ř e c h u m e z i v ě ţ e m i . 98 Z roku
1731
pochází
zřejmě
i
č t yř i
zprávy
s nejistým
d a t o v á n í m i n f o r m u j í c í o p o s t u p u p r a c í n a z á p a d n í č á s t i k o s t e l a . 99 J e d n a z e z p r á v , p o j e d n á v a j í c í o v yz d ě n í v ě ţ e a d o k o n č e n í p r a c í na
klenbě
hudebního
kůru,
odpovídá
P i s c h e l l yh o ú č e t n í m u J i s c h o v i z t é h o ţ r o k u .
informacím
z dopisu
100
V p r o s i n c i t é h o ţ r o k u b yl s e p s á n v ý p i s s t a v e b n í h o ú č t u z a p r á c e v r o c e 1 7 3 1 . 101
5.4.8 Rok 1732 P o s l e d n í m p r a m e n e m c i t o v a n ým S a m e š e m j e d o p i s z 8 . 7 . 1732
od
hejtmana
P i s c h e l l yh o
adresovaný
valdštejnskému
ú č e t n í m u J i s c h o v i , v e k t e r é m h o i n f o r m u j e , ţ e b yl p o s t a v e n k r o v jedné z věţí, avšak práce na druhé z věţí budou náročnější co se 43
práce
i
materiálu
nádeníků.
t ýč e .
Z toho
důvodu
přijali
osm
dalších
102
5.4.9 Rok 1733 Kaňka se na dostavbě třebíčského chrámu podílel aţ do roku 1733, kdy je zde naposledy doloţen. 16. 4. toho roku sepsal v Praze, na základě předchozí prohlídky z 20. 3., přehled prací, které
je
nutné
provézt
na
dokončení
průčelí
včetně
věţí.
N á s l e d u j í c í h o d n e 1 7 . 4 . m u b yl y p r a v d ě p o d o b n ě n a p o s l e d y p r o p l a c e n y c e s t o v n í n á k l a d y. 103 5.5 Zhodnocení barokizace Barokní úpravy do značné míry pozměnily středověkou tvář kostela,
avšak
z Valdštejna
a
zásluhou stavitele
stavebníka Františka
Jana
Josefa
Max miliána
hraběte
Kaňky
b yl a
chátrající bazilika zachráněna a obnovena. V době, kdy se kostel v yu ţ í v a l k h o s p o d á ř s k ým a o b yt n ým ú č e l ů m , b yl y j e h o p r o s t o r y p o z m ě n ě n y v e s t a v b a m i p ř e p á ţ e k a p r o b o u r á v á n í m d r u h o t n ýc h v c h o d ů . B a r o k n í ú p r a v y s e z a č í n a j í v y k l i z e n í m k u c h yn ě , s ýp e k č i b yt ů n a c h á z e j í c í c h s e v b a z i l i c e . S t a v b u b yl o d á l e n u t n é s t a t i c k y z a j i s t i t . K v ů l i p ů s o b e n í k u c h yn ě a p r á d e l n y b yl a s t ě n a n a j i ţ n í s t r a n ě h l a v n í l o d i p o k l e s l á a m u s e l a b ýt v yr o v n á n a d ř í v , n e ţ s e p ř i s t o u p i l o k p r a c í m n a d a l š í c h č á s t e c h b a z i l i k y. S t í m s o u v i s í t a k é p o t ř e b a p o d e z d í t a nahradit
tři
zničené
pilíře
v jiţní
části
hlavní
lodi.
Pilíře
m e z i l o d n í c h a r k á d s e z v ýš i l y a z e s í l i l y p ř i p o j e n í m p ř í p o r , a b y mohly
nést
novou
klenbu.
Rozestupující
se
stěny,
které
z a p ř í č i n i l y p o p r a s k á n í a n á s l e d n é s n e s e n í p ů v o d n í k l e n b y, s e m u s e l y n e c h a t s t á h n o u t ţ e l e z n ým i k l e š t ě m i . D n e s j e r o z d í l m e z i s t ě n a m i v p ř í z e m í a n a v r c h o l u v í c e n e ţ m e t r o v ý. T a k é k l e n b y v obou
bočních
lodích
b yl o
kvůli
44
značnému
narušení
nutno
o p r a v i t , v j i ţ n í l o d i , k t e r á b yl a v í c e p o š k o z e n a , j s o u z á s a h y c i t e l n ě j š í . V c e l é m c h r á m u v z n i k l y n o v é p o d l a h y. Další
otázkou,
kterou
se
Kaňka
musel
z a b ýv a t ,
bylo
z a v e d e n í d o s t a t e č n é h o p ř í s u n u s v ě t l a d o b a z i l i k y. K r u h o v á o k n a v apsidě a trpasličí galerii nechal z důvodu zesílení zdí zazdít. K v ů l i p ř í v o d u s v ě t l a d o h l a v n í l o d i m u s e l a b ýt s t ř e c h a n a d j i ţ n í boční lodí sníţena, aby se následně mohla prorazit zazděná okna na jiţní stěně hlavní lodi. Okna v severní boční lodi bylo nutno zvětšit, zatímco okna v jiţní lodi se zazdila. Nově byla také proraţena okna na z ápadní straně v přízemí i v úrovni hudebního kůru. V duchu interiéru
i
s ym e t r i e
exteriéru
barokní b a z i l i k y.
g o t i k y b yl Jiţní
sjednocen
boční
loď,
na
vzhled níţ
se
neudrţování podepsalo více, se obnovovala podle lodi severní. Hlavice
pilířů,
které
původně
n esly
mezilodní
a r k á d y,
b yl y
o s e k á n y a p i l í ř e m ě l y z í s k a t s t e j n o u v ýš k u a n a b ýt j e d n o t n é p o d o b y. S d r u ţ e n á o k é n k a v h l a v n í l o d i b yl a z a z d ě n a a z m ě n ě n a v s l e p á l o m e n á o k n a s e š t u k o v ým i š a m b r á n a m i , o k n a n a d n i m i s e s ym e t r i c k y v y r o v n a l a . H l a v n í
loď od západní
č ásti baziliky
oddělila dělící příčka otevřená třemi arkádami, díky které pod kůrem
vznikla
předsíň
sklenutá
osmidílnou
klenbou,
která
odkazuje na kopulovou klenbu ve východním chóru. V západní s t ě n ě b yl p r o r a ţ e n n o v ý v c h o d v o s e k o s t e l a , p o r t á l v p ř e d s í n i b yl z a z d ě n a n e p o u ţ í v a l s e . Z á p a d n í p r ů č e l í p a k t v o ř í d v ě s ym e t r i c k é v ě ţ e s e š t í t e m m e z i n i m i . J i ţ n í v ě ţ m u s e l a b ýt n o v ě p o s t a v e n a , o k n a b yl a s j e d n o c e n a t a k , a b y v z h l e d j i ţ n í v ě ţ e odpovídal podobě severní věţe. V r á m c i s ym e t r i e b yl v n ě j š e k i v n i t ř e k b a z i l i k y o m í t n u t . D o s á h l o s e t í m z a k r yt í n e s r o v n a l o s t í v e z d i v u i v yu ţ i t í j i n é h o materiálu neţ kamene, zvláště pak v místě mezilodních arkád a v ě ţ í , n a k t e r é b y l y p o u ţ i t y c i h l y. N a t ě c h t o m í s t e c h o m í t k a
45
d o d n e s z ů s t a l a , z v ě t š i n y o s t a t n í c h č á s t í b yl a o m í t k a v e 2 0 . a 3 0 . letech 20. století odstraněna. V p r ů b ě h u b a r o k n í c h o p r a v b yl k o s t e l d á l e v yz d o b e n š e s t i sochami na pilířích hlavní lodi, dvěma sochami v patě vítězného oblouku a dvěma sochami na pilastrech v kněţišti. Okna hlavní l o d i i b o č n í c h l o d í b yl a o p a t ř e n a š t u k o v ým i š a m b r á n a m i , s t e j n ě tak sdruţená okénka na vítězném oblouku, biforia v prvním poli k n ě ţ i š t ě i v s t u p y š n e k o v i t ýc h s c h o d i š ť v e d o u c í c h d o z d r o b n ě l é galerie. I přes svůj značný rozsah provedl Kaňka opravy baziliky velice citlivě a s ohledem na středověký vzhled baziliky. Nejen ţ e p ř i t o m v yu ţ í v a l s t a r é f o r m y, a l e o p ě t o v n ě o s a z o v a l p ů v o d n í k a m e n n é k v á d r y. S í ť o v á k l e n b a h l a v n í l o d i , k t e r á s e o d c h y l u j e o d středověkého
pojetí,
b yl a
dlouho
dokonce
povaţovaná
za
p ů v o d n í . D í k y t o m u t o p ř í s t u p u j e d o d n e s n a n ě k t e r ýc h č á s t e c h baziliky obtíţné určit míru jeho zásahů a to i přes znalost archivních pramenů, které přibliţují průběh barokizace. Turecký d o k o n c e v ys l o v u j e n á z o r , ţ e d í k y K a ň k o v u z á s a h u s e s t a v b a vzhledově
více
přiblíţila
tvarosloví
vrcholné
gotiky
p o d o b ě , k t e r o u m o h l a m í t b a z i l i k a p ř e d p ř e s t a v b o u . 104
46
oproti
6 Zá v ě r Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila barokizaci baziliky
sv.
v letech
1725
zachránila
v Třebíči.
Prokopa aţ
1733
chátrající
Barokní
v ýz n a m n ě stavbu.
úprava
pozměnila
Stavebník
probíhající
tvář
Jan
kostela
Josef
a
hrabě
z Valdštejna přestavbou pověřil císařského architekta Františka Maxmiliána Kaňku. Cílem
práce
bylo
shromáţdit
v literatuře
dostupné
i n f o r m a c e t ýk a j í c í s e o b d o b í b a r o k n í c h ú p r a v . N e j v í c e k t é m a t u p ř i n á š í Č . S a m e š a P . T u r e c k ý, n a k t e r é n a v a z u j í n á s l e d u j í c í autoři.
Další
informace
o
barokní
přestavbě
se
nacházejí
v textech V. Kotrby, A. Ţamberského a R. Fišera. V d a l š í k a p i t o l e p o p i s u j i s o u č a s n ý v z h l e d j e d n o t l i v ýc h č á s t í exteriéru a interiéru baziliky s přihlédnutím na někter é pozdější změny či přestavby. Následující h i s t o r i c k ýc h
část
událostí
sleduje
dějiny
města
od
baziliky
samotného
v rámci zaloţení
b e n e d i k t i n s k é h o k l á š t e r a . D á l e z m i ň u j i v ýv o j n á z o r ů j e d n o t l i v ýc h badatelů
na
vročení
a
fáze
stavby
baziliky
ve
13.
století.
V dalších částech této kapitoly s e zabývám proměnami baziliky a j e j í m p o s t u p n ým c h á t r á n í m a ţ d o p o č á t k u 1 8 . s t o l e t í , k d y s e chrám opět navrátil církevním účelům. Další dějiny následují aţ po barokních úpravách, jimţ je věnována samostatná kapitola, po současnost. Část začíná
práce
oddílem
z a b ýv a j í c í popisujícím
se
barokními
jednání
o
opravami
povolení
baziliky
k přestavbě
s olomouckou biskupskou konsistoří. Následující oddíl přibliţuje a r c h i v n í p r a m e n y, k t e r é c i t u j í Č . S a m e š a P . T u r e c k ý , z n i c h ţ v yc h á z í m p ř i p o p i s u s t a v e b n í c h u d á l o s t í v j e d n o t l i v ýc h l e t e c h . Kapitola
je
uzavřena
zhodnocením,
p ř e s t a v b a p o z m ě n i l a v z h l e d b a z i l i k y.
47
do
jaké
míry
Kaňkova
7 Po z n á mky 1
Čeněk Sameš, Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725 – 1732, Třebíč 1934.
2
Zoroslava Drobná, Basilika sv. Prokopa v Třebíči, Praha 1941.
3
Antonín Barušek, Umělecké památky Třebíče , Brno 1969.
4
Viktor Kotrba, Česká barokní gotika, dílo Jana Sant inihoAichla, Praha 1976, s. 91.
5
Petr Kroupa, Třebíčská bazilika (diplomní práce), FF Univerzity J . E . P u r k yn ě , B r n o 1 9 7 8 .
6
Petr
Macek
–
Pavel
Vlček
–
Pavel
Zahradník,
František
Maxmilián Kaňka, „In regno bohemiae aedilis famosissimus“, Umění XXXXII, 1992, s. 180-225. 7
Antonín
Ţ a m b e r s k ý,
Apsida
zámecké
b a z i l i k y,
Třebíčský
z p r a v o d a j , 1 9 9 2 , č . 7 , s . 9 - 1 1 . – I d e m , T r i f o r i u m č i t r i b u n y, Třebíčský zpravodaj , 1992, č. 9, s. 7 -8. – Idem, Východní věţe, Třebíčský zpravodaj , 1992, 4. 10, s. 7 -8. – Idem, Třebíčské lektorium, Třebíčský zpravodaj, 1992, č. 11, s. 5, č. 1 2 , s . 7 - 9 . – I d e m , D v ě t ř e b í č s k é k r y p t y, T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1993, č. 3, s. 7-8, č. 5, s. 8-10. – Idem, Západní závěr, Třebíčský zpravodaj , 1993, č. 6, s. 6-7, č. 7, s. 7-9, č. 9, s. 78, č. 10, s. 13-14, č. 11, s. 6-7, č. 12, 6-7, 1994, č. 1, s. 8-9. 8
A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý, J i ř í U h l í ř ,
Bazilika bývalého opatství
benediktinů v Třebíči, Třebíč 1995. 9
P e t r T u r e c k ý, P ř e s t a v b a t ř e b í č s k é b a z i l i k y v l e t e c h 1 7 2 5 – 1733, Západní Morava III, 1999, s. 171 -183.
10
Dobroslav
Líbal,
Katalog
gotické
architektury
v České
republice do husitských válek , Praha 2001, s. 501 -517. 11
J iří Joura, Hlavní loď baziliky a kůr, Horácké noviny XIV, 2003, č. 98, s. 5.
12
Rudolf
Fišer,
Třebíč:
z historie
Třebíč 2004. 48
benediktinského
opatství ,
13
Rudolf Fišer, Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Praha 2009, 37-44.
14
Ţamberský – Uhlíř, (pozn. 8), s. 21.
15
Líbal, (pozn. 10), s. 501-517.
16
Kroupa, (pozn. 5), s. 16 -44.
17
Ţ a m b e r s k ý, A p s i d a z á m e c k é b a z i l i k y , ( p o z n . 7 ) . – Ţ a m b e r s k ý – Uhlíř, (pozn. 8), s. 27.
18
František Doleţel, Průvodce basilikou sv. Prokopa v Třebíči – zámku, Třebíč 1935, s. 6.
19
Jiří Mašín, Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, Praha 1954, s 56-58.
20
Hana Hlaváčková, Wandgemälde in der ehemaligen Abstkapelle in Třebíč (Trebitsch), Umění XLI, 1993, s. 194 -198.
21
Ţ a m b e r s k ý, T ř e b í č s k é l e k t o r i u m , ( p o z n . 7 ) . – B a r t u š e k , ( p o z n . 3), s. 9-15.
22
Bartušek, (pozn. 3), s. 9-15.
23
Líbal, (pozn. 10), s. 51 4.
24
Ţamberský – Uhlíř, (pozn. 8), s. – Dobroslav Líbal, Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948, s. 28, 31.
25
Doleţel, (pozn. 18), s. 3.
26
Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , ( p o z n . 7 ) .
27
Líbal, (pozn. 24), s. 28, 31.
28
Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , ( p o z n . 7 ) .
29
Ibidem, č. 12, s. 6-7.
30
Rudolf Fišer – Eva Nováčková – Jiří Uhlíř, Třebíč. Dějiny města I., Brno 1977, s. 13-14.
31
Rudolf Fišer, Benediktinský klášter v Třebíči, Třebíč 2001, s. 3.
32
Ibidem, s. 4.
33
Fišer – Nováčková – Uhlíř, (pozn. 30), s. 19.
34
Ibidem, s. 17 -19.
35
Alfred
Wenzel,
Die
Baugeschichte
Trebitsch, Marburg 1929, s. 64. 49
der
Klosterkirche
zu
36
Doleţel, (pozn. 18), s. 12.
37
Líbal, (pozn. 10), s. 502 -504, 508, 516 -517.
38
Bartušek, (pozn. 3), s. 9 -37.
39
Kroupa, (pozn. 5), s. 63-87.
40
Aneţka
Merhautová
–
Dušan
Třeštík,
Románské
umění
v Čechách a na Moravě, Praha 1984, s. 247-248. 41
Ţ a m b e r s k ý, A p s i d a z á m e c k é b a z i l i k y , ( p o z n . 7 ) , s . 1 0 - 1 2 .
42
Jiří Kuthan, Česká architektura v době pozdních Přemyslovců, Praha 1994, s. 407-422.
43
Fišer, (pozn. 13), s. 26-29.
44
Fišer – Nováčková – Uhlíř, (pozn. 30), s. 43.
45
Ibidem, s. 58-59.
46
Fišer, (pozn. 13), s. 36-37.
47
Fišer – Nováčková – Uhlíř, (pozn. 30), s. 72.
48
Kroupa, (pozn. 5), s. 79-80.
49
Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , ( p o z n . 7 ) , č . 7 , s . 7 - 9 .
50
Fišer – Nováčková – Uhlíř, (pozn. 30), s. 107.
51
Sameš, (pozn. 1) s. 3-5.
52
Fišer, (pozn. 13), s. 38.
53
Tomuto tématu je věnována 5. kapitola.
54
Kroupa, (pozn. 5), s. 83-84.
55
Fišer, (pozn. 13), s. 44.
56
Kroupa, (pozn. 5), s. 84-87.
57
Bartušek, (pozn. 3), s. 82. – Západomoravské muzeum od roku 2 0 0 3 p ř e j m e n o v a n é n a M u z e u m V ys o č i n y T ř e b í č .
58
Fišer, (pozn. 13), s. 7.
59
Kroupa, (pozn. 5), s. 82.
60
Sameš, (pozn. 1), s. 5.
61
Fišer, (pozn. 13), s. 40.
62
Sameš, (pozn. 1), s. 8.
63
Ibidem, 8 -11.
64
Seznam pramenů uveden v kapitole 8. 50
65
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , 1 7 4 .
66
Sameš, (pozn. 1), s. 6.
67
Ibidem, s. 6, pozn. 3.
68
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 2 .
69
Fišer, (pozn. 13), s. 40.
70
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 6 .
71
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 7 .
72
Ibidem, s. 177 -178.
73
Sameš, (pozn. 1), s. 12, 18 -19, příloha č. 4.
74
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , 1 7 8 .
75
Ibidem, s. 178 -179.
76
Sameš, (pozn. 1), s. 12, pozn. 1.
77
Ibidem, s. 13, pozn. 1.
78
Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , ( p o z n . 7 ) .
79
S a m e š , ( p o z n . 1 ) , s . 6 - 8 , 1 5 - 1 7 , p ř í l o h a 2 . – T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s. 179.
80
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 9 - 1 8 0 .
81
Ibidem, s. 180.
82
Sameš, (pozn. 1), s. 11.
83
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 8 0 .
84
Ibidem, s. 173. – Fišer, (pozn. 13), s. 42.
85
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 8 0 .
86
Ibidem, s. 173, 181.
87
Ibidem, s. 181.
88
Ibidem.
89
Sameš, (pozn. 1), s. 12.
90
Ibidem, s. 13.
91
Z v ýr a z n ě n á p í s m e n a j s o u n a k a r t u š i
v ýr a z n ě v ě t š í
z b ýv a j í c í m u t e x t u . – K r o u p a , ( p o z n . 5 ) , s . 3 0 . 92
Fišer, (pozn. 13), s. 43.
93
Sameš, (pozn. 1), s. 20, příloha 7.
94
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 8 1 . 51
oproti
95
Fišer, (pozn. 13), s. 43.
96
Macek, (pozn. 6), s. 207-208.
97
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 8 2 .
98
Macek, (pozn. 6), s. 180-225. – Fišer, s. 29.
99
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 3 .
100
Ibidem, s. 182.
101
Sameš, (pozn. 1), s. 19, příloha 6.
102
Ibidem, s. 13 -14, pozn. 3.
103
Macek, (pozn. 6), s. 180 -225.
104
T u r e c k ý, ( p o z n . 9 ) , s . 1 7 5 .
52
8 S e z n a m p r a me n ů Prameny
se
nacházejí
v Moravském
v Brně, fondu Velkostatek Třebí č, K 499. Fasc.1, fol.33a, r Fasc.1, fol.20a-23r, 19a Fasc.1, fol.34a-37a Fasc.1, fol.25a, r Fasc.1, fol.15a-16a Fasc.1, fol.54a-55r Fasc.1, fol.32a, r Fasc.1, fol.40a-42r Fasc.1, fol.1a-3a Fasc.1, fol.A28, B24 Fasc.1, fol.6a-8a Fasc.2, fol.26a Fasc.1, fol.9a-11a Fasc.2, fol.23a, r Fasc.1, fol.12a Fasc.2, fol.15a, r Fasc.1, fol.18a Fasc.1, fol.52a, r Fasc.2, fol.22a Fasc.2, fol.32a-33a Fasc.1, fol.46a-47a Fasc.1, fol.45a, r Fasc.1, fol.17a Fasc.1, fol.48a-50
53
zemském
archivu
9 Abecední seznam literatury Antonín Bartušek, Umělecké památky Třebíče , Brno 1969. František Doleţel, Průvodce basilikou sv. Prokopa v Třebíči – zámku, Třebíč 1935. Rudolf Fišer – Eva Nováčková – Jiří Uhlíř, Třebíč, Dějiny města I, Brno 1977. Rudolf Fišer, Benediktinský klášter v Třebíči, Třebíč 2001. Rudolf Fišer, Bazilika svatého Prokopa v Třebíči, Třebíč 2003. Rudolf Fišer, Třebíč, z historie benediktinského opatství , Třebíč 2004. Rudolf Fišer, Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Praha 2009. Hana Hlaváčková, Wandgemälde in der e hemaligen Abstkapelle in Třebíč (Trebitsch), Umění XLI, 1993, s. 194 -198. Jan Janák, Třebíč, Dějiny města II , Brno 1981. Jiří Joura, Hlavní loď bazilik y a kůr, Horácké noviny XIV, 2003, č. 98, s. 5. Viktor Kotrba, Česká barokní gotika, Praha 1976. Petr Kroupa, Třebíčská bazilika (diplomní práce), FF Univerzity J . E . P u r k yn ě , B r n o 1 9 7 8 . Zdeněk Kudělka, Románská architektura na Moravě, in: Rudolf Chadraba (ed.), Dějiny českého výtvarného umění, 1 /1, Od počátků do konce středověku, Praha 1984. Albert Kutal, České gotické umění , Praha 1972. Jiří Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců , Praha 1994. Libuše Lefnerová, Třebíčská basilika , Brno 1972. Dobroslav Líbal, Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948. Dobroslav Líbal, Gotická arc hitektura, in: Rudolf Chadraba (ed.), Dějiny českého výtvarného umění, 1/1 ., Od počátků do konce středověku, Praha 1984. 54
Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice od husitských válek, Praha 2001. Petr
–
Macek
Pavel
Vlček
–
Zahradník,
Pavel
František
Maxmilián Kaňka, „In regno bohemiae aedilis famosissimus“, Umění XXXXII, 1992, s. 180-225. Jiří Mašín, Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, Praha 1954. Jiří
Mašín,
Románské
malířství,
in:
Rudolf
Chadraba
(ed.),
Dějiny českého výtvarného umění, 1/1., Od počátků do konce středověku, Praha 1984. Aneţka Merhautová – Dušan Třeštík, Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1984. Čeněk Sameš, Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725-1732, Třebíč 1934. P e t r T u r e c k ý, P ř e s t a v b a t ř e b í č s k é b a z i l i k y v l e t e c h 1 7 2 5 - 1 7 3 3 , Západní Morava III, 1999, s. 171 -183. Alfred
Wenzel,
Die
Baugeschichte
der
Klosterkirche
zu
Trebitsch, Marburg 1929. Antonín
Ţ a m b e r s k ý,
Apsida
zámecké
b a z i l i k y,
Třebíčský
zpravodaj, 1992, č. 7, s. 9-11. A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý , T r i f o r i u m č i t r i b u n y, T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1992, č. 9, s. 7-8 Antonín Ţamberský, Východní věţe, Třebíčský zpravodaj , 1992, 4. 10, s. 7-8. Antonín Ţamberský, Třebíčské lektorium, Třebíčský zpravodaj , 1992, č. 11, s. 5, č. 12, s. 7 -9. A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý , D v ě t ř e b í č s k é k r yp t y, T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1993, č. 3, s. 7-8, č. 5, s. 8-10. Antonín Ţamberský, Západní závěr, Třebíčský zpravodaj , 1993, č. 6, s. 6-7, č. 7, s. 7-9, č. 9, s. 7-8, č. 10, s. 13-14, č. 11, s. 6-7, č. 12, 6-7, 1994, č. 1, s. 8 -9.
55
Antonín
Ţamberský –
Jiří
Uhlíř,
Bazilika bývalého opatství
benediktinů v Třebíči , Třebíč 1995.
56
1 0 Ch r o n o l o g i c ký s e z n a m l i t e r a t u r y Alfred
Wenzel,
Die
Baugeschichte
der
Klosterkirche
zu
Trebitsch, Marburg 1929. Čeněk Sameš, Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725-1732, Třebíč 1934. František Doleţel, Průvodce basilikou sv. Prokopa v Třebíči – zámku, Třebíč 1935. Dobroslav Líbal, Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948. Jiří Mašín, Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, Praha 1954, s 56-58. Antonín Bartušek, Umělecké památky Třebíče , Brno 1969. Albert Kutal, České gotické umění , Praha 1972. Libuše Lefnerová, Třebíčská basilika , Brno 1972. Viktor Kotrba, Česká barokní gotika, Praha 1976. Rudolf Fišer – Eva Nováčková – Jiří Uhlíř, Třebíč, Dějiny města I, Brno 1977. Petr Kroupa, Třebíčská bazilika (diplomní práce), FF Univerzity J . E . P u r k yn ě , B r n o 1 9 7 8 . Jan Janák, Třebíč, Dějiny města II , Brno 1981. Zdeněk Kudělka, Románská architektura na Moravě, in: Rudolf Chadraba (ed.), Dějiny českého výtvarného umění, 1/1, Od počátků do konce středověku, Praha 1984. Dobroslav Líbal, Gotická architektura, in: Rudolf Chadraba (ed.), Dějiny českého výtvarného umění, 1/1 ., Od počátků do konce středověku, Praha 1984. Jiří
Mašín,
Románské
malířství,
in:
Rudolf
Chadraba
(ed.),
Dějiny českého výtvarného umění, 1 /1., Od počátků do konce středověku, Praha 1984. Aneţka Merhautová – Dušan Třeštík, Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1984.
57
Petr
Macek
–
Pavel
Vlček
–
Pavel
Zahradník,
František
Maxmilián Kaňka, „In regno bohemiae aedilis famosissimus“, Umění XXXXII, 1992, s. 180-225. Antonín
Ţ a m b e r s k ý,
Apsida
zámecké
b a z i l i k y,
Třebíčský
zpravodaj, 1992, č. 7, s. 9-11. A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý , T r i f o r i u m č i t r i b u n y, T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1992, č. 9, s. 7-8 Antonín Ţamberský, Východní věţe, Třebíčský zpravodaj , 1992, 4. 10, s. 7-8. Antonín Ţamberský, Třebíčské lektorium, Třebíčský zpravodaj , 1992, č. 11, s. 5, č. 12, s. 7 -9. Hana Hlaváčková, Wandgemälde in der ehemaligen Abstkapelle in Třebíč (Trebitsch), Umění XLI, 1993, s. 194-198. A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý , D v ě t ř e b í č s k é k r yp t y, T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1993, č. 3, s. 7-8, č. 5, s. 8-10. Antonín Ţamberský, Západní závěr, Třebíčský zpravodaj , 1993, č. 6, s. 6-7, č. 7, s. 7-9, č. 9, s. 7-8, č. 10, s. 13-14, č. 11, s. 6-7, č. 12, 6-7, 1994, č. 1, s. 8-9. Jiří Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců , Praha 1994. Antonín
Ţamberský
–
Jiří
Uhlíř,
Bazilika bývalého opatství
benediktinů v Třebíči , Třebíč 1995. P e t r T u r e c k ý, P ř e s t a v b a t ř e b í č s k é b a z i l i k y v l e t e c h 1 7 2 5 - 1 7 3 3 , Západní Morava III, 1999, s. 171 -183. Rudolf Fišer, Benediktinský klášter v Třebíči, Třebíč 2001. Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice od husitských válek, Praha 2001. Rudolf Fišer, Bazilika svatého Prokopa v Třebíči, Třebíč 2003. Jiří Joura, Hlavní loď bazilik y a kůr, Horácké noviny XIV, 2003, č. 98, s. 5. Rudolf Fišer, Třebíč, z historie benediktinského opatství , Třebíč 2004. 58
Rudolf Fišer, Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Praha 2009.
59
11 Seznam vyobrazení v příloze V e š k e r é p ů d o r ys y z a m ě ř i l A n t o n í n Ţ a m b e r s k ý. Není-li
uvedeno
jinak,
autorem
fotografií
Daniela
Nemelová.
1)
P ů d o r ys b a z i l i k y, p ř e v z a t o z A . Ţ a m b e r s k ý, J . U h l í ř ,
Bazilika bývalého opatství benediktinů v Třebíči , Třebíč 1995, příloha č. 1. 2)
P ů d o r ys y
j e d n o t l i v ýc h
pater
západního
závěru,
p ř e v z a t o z A . Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1993, č. 6, s. 6. 3)
Řez
spodní
částí
severní
věţe,
převzato
z A.
Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1 9 9 3 , č . 1 1 , s . 6 . 4)
Řez
západním
závěrem
v rovině
přístavku
věţí,
p ř e v z a t o z A . Ţ a m b e r s k ý, Z á p a d n í z á v ě r , T ř e b í č s k ý z p r a v o d a j , 1993, č. 12, s. 7. 5)
V ýc h o d n í z á v ě r b a z i l i k y, p o h l e d z v ý c h o d u .
6)
Západní
část
severní
boční
lodi
mezi
předsíní
a
severní věţí. 7)
Portál v severní předsíni.
8)
Severní věţ, pohled ze severu.
9)
Západní
průčelí,
pohled ze
západu,
převzato z R.
Fišer, Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Praha 2009, s. 41. 10)
Apsida a část kněţiště, pohled z hudebního kůru.
11)
Hlavní loď baziliky, pohled z hudebního kůru.
12)
Přepáţka mezi hlavní lodí a záp adní předsíní, pohled
z v ýc h o d u . 13)
Západní předsíň, pohled ze severu.
14)
Klenební svorník v západní předsíni.
15)
Přípory klenby na západní stěně hudebního kůru.
60
16)
Pilíř jiţní boční lodi se stopami osekání hlavice,
detail. 17)
Nejzápadnější pole severní boční lodi se vstupem do
18)
S e v e r n í v ě ţ , m í s t n o s t v 2 . p a t ř e s e z a z d ě n ým v s t u p e m .
19)
E r b n a v í t ě z n é m o b l o u k u z d o b y b a r o k n í o p r a v y.
20)
Kartuš s nápisem na nadezdívce lomeného oblouku
věţe.
m e z i a p s i d o u a k n ě ţ i š t ě m z d o b y b a r o k n í o p r a v y.
61
12 Seznam vyobrazení na CD 1)
P o l y g o n á l n í a p s i d a a j i ţ n í b o č n í k a p l e z j i h o v ýc h o d u .
2)
O k n o k r yp t y s e č t y ř l i s t e m v o s e z á v ě r u .
3)
R o z e t o v é o k n o a p s i d y.
4)
Polygonální apsida ze severu s dodatečně prolonemý
oknem. 5)
Trpasličí galerie z jihu.
6)
Horní
část
polygonální
a p s i d y,
štít
kněţiště
s omítnutou plochou s letopočtem 1727. 7)
Schodišťový přístavek na jiţní straně.
8)
J i ţ n í b o č n í k a p l e z v ýc h o d u .
9)
S e v e r n í b o č n í k a p l e z v ýc h o d u .
10)
Apsida severní boční kaple, detail levé hlavice a
reliéfní postavy nad ní. 11)
Apsida severní boční kaple, detail pravé hlavice a
postavy nad ní. 12)
Severní boční kaple ze severu.
13)
Horní část kněţiště ze severu.
14)
Severní boční loď, část mezi kaplí a předsíní.
15)
Procesní
portál,
převzato
z R.
Fišer,
Bazilika
sv.
Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči, Praha 2009, s. 43. 16)
Severní předsíň z východu.
17)
Severní předsíň ze západu.
18)
Interiér severní předsíně, západní část.
19)
H o r n í č á s t s e v e r n í p ř e d s í n ě z v ýc h o d u .
20)
Portál, levá část ostění.
21)
Portál, pravá část ostění.
22)
P o r t á l , a r c h i v o l t y.
23)
Portál, detail postavy v horní prvního pásu na levé
straně. 24)
Portál, detail postavy v horní části prvního pásu na
pravé straně. 62
25)
Portál, detail postavy v horní části třetího pá su na
levé straně. 26)
Portál, detail postavy v horní části třetího pásu na
pravé straně. 27)
Portál, konzola na levé straně.
28)
Portál, konzola na pravé straně.
29)
P o r t á l , t ym p a n o n s n á p i s e m z r o k u 1 8 6 2 .
30)
Portál,
detail
postavy
ve
spodní
části
vnější
postavy
ve
spodní
části
vnější
archivolty na levé straně. 31)
Portál,
detail
archivolty na pravé straně. 32)
Západní závěr, přízemí s barokním vchodem.
33)
Západní závěr, okno nad vchodem.
34)
Západní závěr, štít.
35)
Západní závěr, okno v prvním patře jiţní věţe.
36)
Západní závěr, vrchol jiţní věţe.
37)
K r yp t a .
38)
K r yp t a , č á s t k l e n b y s o d k r yt ým b e d n ě n í m .
39)
A p s i d y k r yp t y s e s l o u p e m m í s t o p ů v o d n í h o p i l í ř e .
40)
V s t u p n a s e v e r n í s t r a n ě k r yp t y.
41)
A p s i d a , s e v e r n í č á s t l i c h é a r k á d y.
42)
Apsida, osmidílná k lenba.
43)
Vstup na šnekovité schodiště na severní straně.
44)
Portál severní boční kaple v prvním poli kněţiště.
45)
Kněţiště, severní strana druhého pole.
46)
Půda nad severní kaplí, biforium vedoucí do kněţiště.
47)
Kněţiště, jiţní strana druhého pole s oratoří a sochou
sv. Metoděje. 48)
Vítězný oblouk, pohled z hlavní lodi.
49)
Vítězný oblouk, pohled z kněţiště.
50)
M a l b y v s e v e r n í b o č n í k a p l i , d r u h é p o l e j i ţ n í s t ě n y.
51)
H l a v n í l o ď , d r u h ý m a t ř e t í p i l í ř j i ţ n í s t ě n y. 63
52)
Pilíř mezi hlavní lodí a jiţní b oční lodí.
53)
Socha sv. Václava na prvním pilíři na severní straně.
54)
Socha sv. Ludmily na prvním pilíři na jiţní straně.
55)
Socha sv. Prokopa na třetím pilíři na severní straně.
56)
Socha sv. Vojtěcha na třetím pilíři na jiţní straně.
57)
Socha
sv.
Jana
Nepomuckého
na
pátém
pilíři
na
severní straně. 58)
Socha sv. Ivana na pátém pilíři na jiţní straně.
59)
Hlavní loď, severní strana, pohled z hudebního kůru.
60)
H l a v n í l o ď , č á s t s d r u ţ e n ýc h o k e n n a j i ţ n í s t r a n ě .
61)
Klenba hlavní lodi, pohled z hudebního kůru.
62)
Půda hlavní lodi.
63)
P ů d a h l a v n í l o d i , d e t a i l z a v ě š e n í k l e n b y.
64)
Půda hlavní lodi.
65)
Severní boční loď, pohled ze západu.
66)
Jiţní boční loď, pohled ze západu.
67)
Severní půlkruhový průchod z boční lodi do předsíně.
68)
Jiţní lomený průchod z boční lodi do předsíně.
69)
Západní předsíň, vchod.
70)
Hudební kůr, okno na západní stěně.
71)
Hudební kůr, síťová klenba.
72)
Severní věţ, vřetenové schodiště, spodní část okna na
severní straně. 73)
Severní věţ, vřetenové schodiště, horní část okna na
severní straně. 74)
Severní věţ, první patro, okno na západní straně.
75)
Severní věţ, první patro, klenba.
76)
Severní věţ, schodiště v síle zdi.
77)
Severní věţ, druhé patro, okno na západní straně.
78)
Severní věţ, druhé patro, podlaha.
79)
Severní věţ, vstup ze zvonice na půdu hlavní lodi.
80)
Jiţní boční loď, nejzápadnější pole. 64
81)
Kamenické značky v apsidě.
82)
Z a z d ě n ý v s t u p d o k r yp t y n a j i h o v ýc h o d n í s t r a n ě .
83)
Severní boční kaple, zazděný vstup ve štítu.
84)
Hudební kůr, zazděné dveře na jiţní straně.
85)
Kazatelna.
86)
Trpasličí galerie, jiţní část.
87)
J i h o v ýc h o d n í k r u h o v é o k n o a p s i d y.
65
1 3 Vy o b r a z e n í 1 ) P ů d o r ys b a z i l i k y
66
2 ) P ů d o r ys y p a t e r z á p a d n í h o z á v ě r u
67
3) Řez severní věţí
4) Řez západním závěrem
68
5 ) V ýc h o d n í z á v ě r
6) Část severní boční lodi
69
7) Portál
8) Severní věţ
70
9) Západní průčelí
10) Apsida
71
11) Hlavní loď
72
12) Dělící přepáţka
13) Západní předsíň
73
14) Svorník
15) Přípory klenby hudebního kůru
16) Detail pilíře
74
17) Vstup do severní věţe
18) Severní věţ
75
19) Erb na vítězném oblouku
20) Kartuš na nadezdívce
76
1 4 An o t a c e Název práce:
Barokizace baziliky sv. Prokopa v Třebíči
Title:
The baroque modification of St. Prokop's Basilica in Třebíč
V ys o k á š k o l a :
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta:
Filozofická fakulta
Katedra:
Katedra dějin umění
Autor práce:
Daniela Nemelová
Vedoucí práce:
Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.
Stran:
77
Znaků:
68 255
Příloh:
11
Klíčová slova:
architektura, barokizace, bazilika, oprava, přestavba, stavebník, stavitel , západní průčelí
K e yw o r d s :
architecture, baroque modification, basilica, reparation, reconstruction, building owner, builder, west facade
Resumé:
V práci je shromáţděna literatura vztahující se k tématu, práce je zaměřena na popis interiéru a exteriéru třebíčské b aziliky a její dějiny od zaloţení po současnost, cílem je především přiblíţit období barokní přestavby a poukázat na z m ě n y v z h l e d u s t a v b y p o c h á z e j í c í z t é t o d o b y.
S u m m a r y:
In this dissertation is collected the litarature related to the topic, the dissertation is focused to the description of inside and outside of the basilica of Třebíč, the target of dissertation is primarily to describe the era of baroque modification of the building and to point to the changes of the appearance of the building coming from this period.
77
