UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA KATEDRA KŘESŤANSKÉ VÝCHOVY Sociální pedagogika

VOLNÝ ČAS DĚTÍ NA VALAŠSKOKLOBOUCKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

OLOMOUC 2014

Vedoucí práce: Mgr. Michal Láník

Vypracovala: Ludmila Mikulková

Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „Volný čas dětí na Valašskokloboucku“ jsem vypracovala samostatně, pod vedením Mgr. Michala Láníka a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedené v seznamu literatury na konci práce. Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušila žádná autorská práva. Souhlasím s tím, aby byla moje práce uložena v univerzitní knihovně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Olomouci dne …………………………… podpis studenta

Poděkování Děkuji vedoucímu své práce Mgr. Michalovi Láníkovi za odborné vedení, ochotu, trpělivost, poskytování cenných rad a čas, který mi věnoval. Děkuji také ředitelům základních škol, Mgr. Alešovi Kozubíkovi, řediteli ZŠ Újezd, Mgr. Romanovi Rydvalovi, řediteli ZŠ BrumovBylnice a Mgr. Karlovi Ptáčkovi, řediteli ZŠ Valašské Klobouky, kteří mi umožnili provést na jejich základní škole výzkum a také všem zúčastněným respondentům za vyplnění dotazníků. Dále děkuji své rodině a svým přátelům za pomoc a podporu, nejen při zpracování bakalářské práce, ale po celou dobu mého studia.

Anotace Bakalářská práce s názvem „Volný čas dětí na Valašskokloboucku“ se zaměřuje na využití volného času dětí zmíněného regionu. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části se zabýváme pojmy volný a polovolný čas. Díváme se na volný čas z různých pohledů (ekonomického, sociologického a sociálně psychologického, …), dále popisujeme volnočasové činnosti (relaxace a zájmy), výchovu mimo vyučování a také zařízení pro volný čas ve Valašských Kloboukách a blízkém okolí. Nakonec se zabýváme cílovou skupinou, kterou tvoří mladší školní věk a starší školní věk. Ve druhé části se seznámíme se samotným výzkumem, jeho analýzou a zjištěnými výsledky. Cílem našeho zkoumání je zjistit, jaké aktivity ve volném čase u dětí převažují a zda-li mají dostatek možností trávení volného času ve Valašských Kloboukách a jeho okolí. K zjištění skutečnosti jsem použila dotazník, jenž je uveden v příloze mé práce. Klíčová slova Volný čas, polovolný čas, relaxace, zájmy a zájmová činnost, výchova mimo vyučování, zařízení pro volný čas ve Valašských Kloboukách a okolí, mladší školní věk, starší školní věk, výzkum, výzkumné otázky.

Abstract This bachelor thesis called Leisure Time of Children at district of Valašské Klobouky is focused on spending of leisure time in the already mentioned region. Thesis is divided into theoretical and practical part. In the first part the terms leisure time and semi-leisure time are mentioned. I discuss these issues from different points of view – economic, sociological, social pedagogy. Moreover, I describe leisure time activities (relaxation and interests), nonschool education and last but not least the free time facilities in Valašské Klobouky and surroundings. Finally I focused on the target group consisted of younger school age and older school age. In the second part I introduced the research, its analysis and results. The aim of this research to discover which activities are more favoured by children and if they have enough opportunities to spend their free time at district of Valašské Klobouky. In order to obtain necessary information I used a questionnaire enclosed in appendix of my thesis.

Key words leisure time, semi-leisure time, relaxation, interests and activities, non-school education, free

time facilities in Valašské Klobouky, younger school age, older school age, research, research question.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1. VOLNÝ ČAS ........................................................................................................................ 9 1.1. Polovolný čas ................................................................................................................. 10 1.2. Různé pohledy na volný čas .......................................................................................... 11 1.2.1. Ekonomické hledisko ...................................................................................................... 11 1.2.2. Sociologické a sociálněpsychologické hledisko .......................................................... 11 1.2.3. Politické hledisko ............................................................................................................. 11 1.2.4. Zdravotně-hygienický pohled ........................................................................................ 11 1.2.5. Pedagogické a psychologické hledisko ......................................................................... 12 1.3. Volný čas a životní styl ................................................................................................. 12 2. VOLNOČASOVÉ ČINNOSTI .......................................................................................... 14 2.1. Relaxace......................................................................................................................... 14 2.1.1. Význam a účinky relaxace .............................................................................................. 14 2.1.2. Techniky relaxace ............................................................................................................ 15 2.1.3. Nácvik relaxace ve škole ................................................................................................ 16 2.2. Zájmy a zájmová činnost ............................................................................................... 16 2.2.1. Zájmové činnosti společenskovědní .............................................................................. 16 2.2.2. Zájmové činnosti pracovně-technické........................................................................... 17 2.2.3. Zájmové činnosti přírodovědné ..................................................................................... 17 2.2.4. Zájmové činnosti estetickovýchovné ............................................................................ 17 2.2.5. Zájmové činnosti tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření ................ 17 3. VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ (VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE)..................... 19 3.1. Funkce výchovy mimo vyučování ................................................................................. 19 3.1.1. výchovně-vzdělávací funkce .......................................................................................... 19 3.1.2. zdravotní funkce ............................................................................................................... 20 3.1.3. sociální funkce.................................................................................................................. 20 3.1.4. preventivní funkce ........................................................................................................... 20 3.2. Zařízení pro výchovu mimo vyučování ......................................................................... 20 3.3. Vybraná zařízení pro volnočasové aktivity ve Valašských Kloboukách a okolí .......... 22 3.3.1. Dům dětí a mládeže Valašské Klobouky ...................................................................... 22 3.3.2. Nízkoprahové zařízení Kampak? Valašské Klobouky ............................................... 22 3.3.3. Rodinné centrum Kaštánek Valašské Klobouky ......................................................... 24

3.3.4. Rodinné a mateřské centrum Malenka Brumov-Bylnice ........................................... 26 3.3.5. DDM Brumov – Bylnice................................................................................................. 26 3.3.6. Možnosti trávení volného času, které oblast Valašskokloboucka nabízí ................. 27 4. CÍLOVÁ SKUPINA ........................................................................................................... 29 4.1. Mladší školní věk (asi 6 – 10 let) .................................................................................. 29 4.2. Střední školní věk (asi 11 – 13 let) - pubescence nebo puberta. ................................... 30 4.3. Starší školní věk (asi 14 – 16 let) .................................................................................. 30 5. VOLNÝ ČAS DĚTÍ NA VALAŠSKOKLOBOUCKU ................................................... 31 5.1. Charakteristika škol ....................................................................................................... 31 5.2. Cíl výzkumu .................................................................................................................. 32 5.3. Definice výzkumného problému ................................................................................... 32 5.4. Metoda výzkumu ........................................................................................................... 33 5.5. Výzkumný soubor.......................................................................................................... 34 5.6. Výsledky výzkumu ........................................................................................................ 35 5.7. Analýza a interpretace dat ............................................................................................. 36 5.8. Diskuze .......................................................................................................................... 71 ZÁVĚŘ .................................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 76 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 78

ÚVOD Volný čas je v dnešní uspěchané době velkým bohatstvím. Málo kdo umí svůj volný čas využívat efektivně. Jak bude dítě trávit volný čas, jaké bude mít zájmy a pro jaké aktivity se nadchne či rozhodne je zpočátku úlohou hlavně rodičů. Rodiče jsou důležitým faktorem toho, jestli bude dítě trávit svůj volný čas vhodně či nikoliv. Proto je důležité, aby také rodiče trávili dostatek času se svými dětmi, hráli si s nimi, chodili na procházky do přírody, na nějakou společenskou událost (např.: dětský karneval) a hledali v dětech určitý signál a předpoklady, pro nějakou činnost, která by je mohla zaujmout, a podle toho také nabídli dítěti aktivitu, u které by byl tento jejich předpoklad rozvíjen. Mnohdy se také stane, že dítě si vybere např. kroužek samo a chce tam chodit jen kvůli tomu, že tam chodí i jeho kamarádi. Zde hrají také úlohu rodiče, kteří dítěti buď dovolí a nebo nedovolí si tento kroužek zkusit (nakonec to může být právě to, co dítě zaujme a bude se tomu chtít věnovat dále). Další vliv zde má i škola a již zmínění vrstevníci. Vrstevníci jsou důležití pro dítě hlavně v pubertě, kdy si dítě upevňuje své hodnoty, zájmy a touží někam patřit. Pokud dítě má koníček, kterému se věnuje dlouhý čas a propluje i bouřlivým obdobím puberty je dost pravděpodobné, že se tomuto koníčku bude věnovat i nadále, třeba celý život. Některé děti ovšem toto štěstí nemusí mít a vlivem party s aktivitou skončí a mohou sklouznout k negativním jevům (alkohol, cigarety, …), proto je zde důležitý vliv rodiny (hlavně podpora dítěte v dané činnosti). Je dobré, aby se nejen děti, ale lidé obecně, věnovali nějakému koníčku, aby se odpoutaly od všedního života. Televize, tablety, počítače a různé technologické vymoženosti ovládly dětský svět (hlavně v současnosti). Místo čtení pohádek, mnoho dětí sleduje pohádky v televizi nebo na internetu, místo procházek do přírody, děti sedí u počítače a hrají hry. Místo aby šly děti ven s kamarády, raději si s nimi píšou na Facebooku a jiných sociálních sítích. Málo dětí už dnes ví, co to je rozbité koleno, být umazaný od bláta, stavení hrází na potoce a vymýšlení různých lumpáren. Já jako dítě tohle všechno zažila a moje dětství bez internetu, mobilu, tabletu aj., bylo krásné („nevirtuální“) a více založeno na opravdových kamarádstvích. Technologie ovlivňuje náš volný čas, nelze bez ní žít, ale je potřeba ji používat pozorně. Dnešní obrázek typické rodiny jedoucí na dovolenou vypadá asi takto: všichni poslouchají v autě rádio, cestu hledají přes GPS (papírovou mapu dnes používá čím dál méně lidí). Maminka hledá nějaké aktivity pro rodinu přes iPhone. Dcera píše SMS svým kamarádkám na novém dotykovém telefonu a syn čte knihy v čtečce. Musíme, ale také uvést i některé výhody. Do čtečky se vejdou desítky knih (je to lehčí než kdybychom braly vytištěné 7

knížky), s GPS se můžeme dostat téměř kamkoliv a díky Smartphonu si můžeme psát s kamarády po celém světě. Technologie je zodpovědnost, nepoužíváme-li ji s opatrností, může to skončit zle.1 Ve své bakalářské práci se zabývám tématem: Volný čas dětí na Valašskokloboucku. Chtěla bych se zaměřit hlavně na to, jak je naplněn volný čas dětí zmíněného regionu. Chci zjistit, které aktivity či trendy u nich převažují a jaké možnosti k jeho využití oblast Valašských Klobouk nabízí. Práce je rozdělena na dvě části (teoretickou a praktickou), v první části vymezujeme pojem volný čas jako takový a popisujeme polovolný čas. Díváme se na volný čas z různých pohledů a to z pohledu ekonomického, sociologického a sociálně psychologického, politického, zdravotně-hygienického a pedagogicko-psychologického. V této části také popisujeme volnočasové činnosti (relaxace, zájmy), výchovu mimo vyučování a v neposlední řadě také zařízení pro volnočasovou činnost ve Valašských Kloboukách a okolí. Jelikož je výzkum zaměřen na vývojové období mladší školní věk a starší školní věk, zmiňuji se v práci také o této věkové skupině. Druhá polovina práce je věnována výzkumu, kde je mým cílem analýza a posouzení současného stavu této problematiky. K zjištění skutečnosti jsem použila dotazník, jenž je uveden v příloze mé práce. Dotazník vyplnilo celkem 247 žáků ZŠ Valašské Klobouky, ZŠ Brumov-Bylnice, ZŠ Újezd. Zúčastnili se ho žáci 3, 4, 5, 6, 8, 9. třídy.

1

Srov. How technology changes leisure time. Teenink [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.teenink.com/nonfiction/all/article/482282/How-technology-changes-leisure-time/

8

1. VOLNÝ ČAS Tato kapitola vymezuje pojem volný čas, popisuje různé pohledy na volný čas a životní styl. Definic volného času je poměrně mnoho. J. Dumazedier definuje volný čas jako „soubor činností, které může člověk provozovat s plnou libovůlí, buď pro odpočinek nebo pro pobavení, či pro rozvoj svých znalostí nebo nezištné školení, pro svou dobrovolnou účast na společenských záležitostech nebo svobodnou tvůrčí činnost poté, když se uvolnil ze závazků pracovních, rodinných i společenských.“2 „Volný čas osvobozuje od povinností určitého druhu, je svobodnou volbou.“3 Yong a Willmitt charakterizují volný čas jako „cokoliv, co lidé za volný čas považují.“4 Kratochvílová vymezuje volný čas jako „čas na oddych, rekreáciu, regeneráciu fyzických a psychických síl, na uvolnenie po práci, štúdiu, na spoločenské stretnutia (s kamarátmi, priateľmi, blízkými luďmi), na poznávanie světa, života, na seberealizáciu v aktivitách, činnosti podľa vlastných potrieb a záujmov, predstáv, túžob a ašpirácií a hodnôt.“5 Švédský sociolog tvrdí, že „volný čas jsou hodiny a minuty, které využíváme k aktivitám vybíraným podle vlastního přání. Současný americký sociolog Koshar volný čas definuje jako odměnu za vykonanou práci.“6 V publikaci Pedagogika volného času, jejíž autorkou je Jiřina Pávková, definovali Průcha, Walterová a Mareš, volný čas takto: „Volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené.“7 Co se týká dětí a mládeže do volného času rozhodně nepatří vyučování, sebeobsluha, péče o zevnějšek a osobní věci, rodinné povinnosti, péče o domácnost, výchovné zařízení a vzdělávání, nepatří zde také činnosti spojené s biologickou stránkou člověka (jídlo, hygiena, spánek, …). Podmínkou vedení zájmové činnosti je, aby byla vedena nenásilně, pestrá a přitažlivá nabídka činností a dobrovolná účast na těchto činnostech.8

2

HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 25. KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. 2011, s. 27. 4 KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. 2011, s. 31. 5 KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. 2011, s. 32. 6 KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. 2011, s. 30. 7 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 13. 8 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 13. 3

9

Prostředí, ve kterém dítě tráví volný čas je velmi různorodé (domov, škola, společenské organizace, instituce), mnoho dětí ale tráví svůj volný čas na veřejných prostranstvích, na ulici, často bez dohledu svých rodičů. Tato situace je neuspokojivá, protože je tím ohrožena bezpečnost a také výchova dětí. První místo v zájmu o trávení volného času dětí, by měla mít rodina (někdy to tak není).9 Dále mezi subjekty, které ovlivňují volný čas, patří skupina vrstevníků, lokální pospolitosti (např.: sousedské vztahy, obec, …), občanské sdružené a jiné instituce, hromadné sdělovací prostředky (časopisy, internet, rádio, …), škola, školní družina, domy dětí a mládeže apod.10 „Volný čas dětí a mládeže a péče o něj má z pedagogického hlediska dva úkoly:  Výchova ve volném čase - bezprostřední naplňovaní volného času smysluplnými aktivitami rekreačními i výchovně vzdělávacími  Výchova k volnému času - seznámí jedince s množstvím zájmových aktivit, poskytne mu v nich základní orientaci a pomůže mu na základě vlastních zkušeností v různých oborech najít oblast zájmové činnosti, která mu dá možnost uspokojení a seberealizace (vytváří tedy návyky pro budoucí trávení volného času).“11

1.1. Polovolný čas „Do polovolného času řadíme hraniční činnosti na pomezí času povinného a vázaného (ten zahrnuje např.: hygiena, spánek, jídlo, …), jsou to aktivity přinášející radost a případný praktický užitek (ruční práce, kutilství, zahrádkaření).“12 „Pokud je volný čas zaměřen částečně na nějaký zištný, utilitární nebo angažovaný cíl, je volným časem jen částečně.“13 V tomto případě je to tedy polovolný čas (semi-loisir).

9

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 14. Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 30-32. 11 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 18. 12 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 10-11. 13 KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. 2011, s. 27. 10

10

1.2. Různé pohledy na volný čas 1.2.1. Ekonomické hledisko „Důležité je kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas, zda a jakým způsobem se aspoň část nákladů vrátí.“14 Zde se také nabízí otázka: Kolik prostředků jsou lidé schopni a hlavně ochotni věnovat proto, aby mohli využívat volný čas. 1.2.2. Sociologické a sociálněpsychologické hledisko Zde je důležité sledovat, jak volný čas, respektive činnost ve volném čase přispívá k vytváření mezilidských vztahů. Vytváření skupin (formálních i neformálních), které jsou založeny na základě nějaké společného zájmu, je součástí socializace jedince. Způsob využívání volného času je ovlivněn prostředím (důležitý je vliv rodiny), protože děti vidí ve svých rodičích vzor (pozitivní nebo negativní). Rodina, která neplní dobře svou výchovnou funkci, je charakteristická nezájmem o dítě. Takové dítě se pak může dostat do nežádoucí vrstevnické skupiny, kde je ohrožen jeho vývoj. Silně působícím sociálním jevem jsou také hromadné sdělovací prostředky (televize, počítač, …), zde je nebezpečí v tom, že děti sledují nevhodné pořady nebo tráví u televize příliš mnoho času. 1.2.3. Politické hledisko Zde je nutné si uvědomit,15 „jak a do jaké míry bude stát svými orgány zasahovat do volného času obyvatelstva, jaká bude školská politika“16 a jestli bude věnována pozornost i zařízením ovlivňující volný čas. 1.2.4. Zdravotně-hygienický pohled Jde zde hlavně o podporu zdravého tělesného i duševního vývoje člověka (režim dne, hygiena prostředí, sociálních vztahů a duševního života člověka).17 „Správné využívání volného času se pozitivně projevuje na zdravotním stavu člověka.“18

14

PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 15. Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 15-16. 16 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 16. 17 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 16-17. 18 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 17. 15

11

1.2.5. Pedagogické a psychologické hledisko Jedná se o „věkové a individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase.“19 Je také potřeba se zamyslet, „jakým způsobem činnosti ve volném čase přispívají k uspokojování biologických i psychických potřeb člověka. Pedagogické ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu dětí a mládeže, poskytovat prostor pro jejich spontaneitu, uspokojovat potřeby nových dojmů, seberealizace, sociálních kontaktů, …“20

1.3. Volný čas a životní styl Způsob jakým využíváme volný čas, je jedním z ukazatelů životního stylu. Volný čas je také důležitou hodnotou, ale pro každého člověka má jiný význam. „Životní styl můžeme definovat jako souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho chování i ve způsobu využívání a ovlivňování materiálních a sociálních životních podmínek.“21 Líbila se mi věta: „Volný čas, jako největší bohatství člověka“22. Dalo by se říct, že v dnešní uspěchané době je volný čas opravdu bohatstvím, protože lidé, pořád někde spěchají, neustále pracují a neumí odpočívat. Pro některé lidi je hlavní hodnotou práce, často lidé sami sebe přetěžují a nedokážou odpočívat bez výčitek svědomí, pro jiné lidi jsou životní náplní činnosti ve volném čase koníčky nebo jiná zábava a práci berou jako nutné zlo. Hodnotová orientace člověka Hodně lidí se zaměřuje hlavně na nákup drahých věcí (např.: sportovní pomůcky, auta, zájezdy) než na jejich využití ve volném čase. Tyto zakoupené věci totiž člověku zvyšují prestiž. Jednání člověka Jednání člověka souvisí s mírou aktivity a také kolik úsilí je člověk ochoten vynaložit pro splnění svých plánů (např.: muže baví fotbal, ale on sedí u televize a sleduje fotbal v televizi, nenapadne ho, aby si šel koupit lístky a fandil na stadionu a už vůbec ne, aby si ho zahrál sám). Důležitým ukazatelem životního stylu jsou také sociální interakce a vztahy mezi lidmi (někteří tráví čas sami, jiní ho raději tráví v nějaké velké skupině). Hlavní roli při

19

PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 17. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 17. 21 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 29. 22 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 29. 20

12

posuzování sociálních vlivů ve volném čase hraje rodina. Rodiče jsou pro své děti vzorem a děti si osvojují a napodobují životní styl svých rodičů, tak jak ho vidí v rodině. Záliby a zájmy můžou člověka zachránit v jeho obtížných životních situacích a ztrátách. Výchova ke zdravému životnímu stylu se velmi úzce pojí s pedagogickým ovlivňováním volného času. Cílem je tedy vychovat člověka, který dokáže se svým volným časem hospodařit, váží si ho (zná jeho hodnotu) a má pestré zájmy a také jeden celoživotní zájem.23

23

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 29-31.

13

2. VOLNOČASOVÉ ČINNOSTI 2.1. Relaxace Nejprve si definujeme pojem relaxace a pak další dva pojmy, které s tématem relaxace také souvisí a to je napětí a únava. V dnešní době se pojmem relaxace „označují techniky nácviku pravidelného uvolnění, zaměřené na odstranění tělesného a duševního napětí. Proto o relaxaci hovoříme jako o technice psychofyzického uvolňování.“24 Relaxace a odpočinek souvisí také s režimem dne. Při sestavování režimu dne je důležité dbát na některé z následujících požadavků: dopřát dětem dostek času k odpočinku, naučit je odpočívat a představit jim relaxační techniky, střídat náročné a méně náročné činnosti, střídat práci a odpočinek.25 Napětí Napětí je emocionální vzrušení, které má velký vliv na jednání člověka. Projevem nepřiměřeného napětí je např.: zhoršení pozornosti, paměti a myšlení. Při emocionálním napětí (tréma) můžeme u lidí vidět např.: zčervenání, poruchy rytmu dýchání, změna mimiky.26 Únava „Ďurič definuje únavu jako psychofyziologický stav lidského organismu, vznikající jako následek jeho snahy obnovit psychosomatický funkční potenciál, který se během intenzivní nebo dlouhotrvající činnosti člověka postupně snižuje (vyčerpává).“27 Když žáci ve škole intenzivně a dlouhodobě pracují vede to k nižší pozornosti, k pomalému zapamatování a celkově je snížená funkce psychiky. Proto může relaxace sloužit jako nástroj k překonávání těchto nežádoucích jevů (napětí a únava) ve škole. 2.1.1. Význam a účinky relaxace Dnešní školy a organizace kladou na funkční zdatnost žáků vysoké nároky. Skoro celý den vlastně žák jakoby „pracuje“ (vyučování, doma se připravuje do školy, chodí do zájmových kroužků, …), to způsobuje, že žák má málo času na relaxaci a odpočinek.

24

LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 83. Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2003, s. 58. 26 Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 83. 27 LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 84. 25

14

Dlouhodobé přetěžování dětí (které není úměrné věku) může ovlivnit to, jak se dítěti daří ve škole, ale také jeho emocionální a tělesné zdraví.28

2.1.2. Techniky relaxace V současné době existuje mnoho relaxačních technik. Mezi ty nejznámější patří Jacobsonova technika progresivní relaxace a Schultzův autogenní trénink. Tyto dvě techniky se však využívají spíše u dospělých k psychoterapeutickým účelům. Další, z u nás známých technik, které lze u psychofyzického uvolňování použít je např.: Machačova relaxačněaktivizační metoda, Mariščukův relaxační trénink a psychohry Masterse a Houstonové.29 U Jacobsonovi techniky progresivní relaxace je cílem „nacvičit vědomé ovládání svalového napětí při tělesném odpočinku a tím dosáhnout odpočinku centrální nervové soustavy.“30 Schultzův autogenní trénik pracuje se dvěma pojmy a to relaxace a koncentrace.31 „Relaxace umožňuje na základě fyziologických mechanismů navodit duševní klid a současně zklidnit a zharmonizovat i činnost vnitřních orgánů. Koncentrace představuje bezvýhradné soustředění na určitou představu, která potom ovlivňuje organismus.“32 U dětí se techniky autogenního tréninku využívají spíše k léčbě bolestí hlavy, při léčba onkologických pacientů, při snížení hněvu a větší koncentraci pozornosti, …33 Psychohry (Mind Games) „využívají cílené fantazijní zážitky při relaxaci a přinášejí řadu podrobně rozpracovaných témat podněcujících představivost. Psychohry představují tvořivé použítí poznatků z oblasti hypnózy a autohypnózy – zejména možností, které pomáhají rozvinout schopnost fantazijního prožívání.“34 Je to teda jakýsi návod pro „cesty“ po nevyužitých oblasteh lidské představivosti a obrazotvornosti.35 Hudba může působit léčivě, proto lze při relaxaci využít i hudbu, tj. muzikoterapie. Hudba je užitečná v případě, když má člověk problém s verbálním projevem (je ve stavu deprese, úzkosti, …), pro uvolnění napětí je vhodné spojit hudbu s pohybem. Hudba pomáhá rychleji odstraňovat únavu a má uklidňující vliv na nervovou soustavu. Důležité je mít na paměti, že u dětí nemusí vždy poslouchání hudby vzbudit relaxaci.

28

Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 83 Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 84. 30 LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 85. 31 Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 86. 32 LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 86. 33 Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 84-85. 34 LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 94. 35 Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 94. 29

15

2.1.3. Nácvik relaxace ve škole Jednou z možností jsou dechová cvičení, která spočívají v tom, že dítě pohodlně sedí, ruce má na lavici a má na nich položenou hlavu. Má zavřené oči a poslouchá pokyny pedagoga, zpočátku se dítě na své dýchání vůbec nebude soustředit a bude neklidné, ale po týdnu pravidelného opakování, už to bude lepší a dítě bude schopno najít si pohodlnou polohu k relaxačnímu cvičení. Cvičení trvá asi tři až čtyři minuty. Po nácviku správného sezení a dýchání se začíná s druhou fází nácviku. Po tom, co jsou děti uvolněné jim pedagog vyprávíme speciální příběhy (relaxační příběhy). Pedagog tyto příběhy vypráví klidným a monotónním hlasem. Příběhy jsou přizpůsobeny věku dětí, aby v nich vyvolaly příjemné pocity a podpořily fantazii, … Po skončení příběhu jsou děti uvedeny do bdělého stavu (např.: otevřete oči a pořádně se protáhněte, …).36 Relaxace u dětí je vhodné provádět v odpoledních hodinách (většinou po čtvrté až páté vyučovací hodině, když děti pociťují větší únavu) a vhodné jsou také školní družiny nebo školní kluby. Děti po relaxaci trochu regenerují své síly, odpočinou si a lépe se pak soustředí na přípravu na vyučování.37

2.2. Zájmy a zájmová činnost „Zájmové činnosti chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Zájmy souvisejí s celkovým zaměřením osobnosti a lze je charakterizovat jako relativně stálé snahy zabývat se předměty nebo činnostmi, které člověka upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Zájmy patří mezi vlastnosti aktivačně-motivační – vedou osobnost k činnosti (aktivně) a vyvolávají pohnutku (motiv) k činnosti zaměřené určitým směrem.“38 Podle výzkumů, které byly provedeny je zřejmé, že zájmy rozvíjejí jedinci hlavně v těch oblastech, ve kterých jsou úspěšní, dosahují nějakých úspěchů a uspokojení z toho zájmu. 2.2.1. Zájmové činnosti společenskovědní Jedná se o činnosti, které nám umožňují poznávání společenského dění a historických událostí. Tyto činnosti vedou jedince k pěstování tradicí našeho národa, vztahu k vlasti a

36

Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 100-103. Srov. LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1999, s. 106. 38 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 92. 37

16

jazyku, ale také k rodičovství a partnerství. Příkladem takových činností je zájmové studium cizích jazyků, publicistika, dodržování lidových zvyků a tradic, … 2.2.2. Zájmové činnosti pracovně-technické Pomáhají jedinci ve zdokonalení se v manuálních dovednostech, umožňují použití teoretických poznatků v praxi. Prohlubuje se zde zájem o tvořivou práci, řešení problémů vědy a techniky.39 „Zájmovou aktivitu dětí významně ovlivnil rozvoj nových, společensky důležitých oborů (kybernetiky, elektrotechniky, elektroniky, výpočetní techniky, …).“ 40 Jako příklad pracovně-technických činností můžeme uvést: činnost, která je spojena s dopravní výchovou, drobné opravy hraček, příprava pokrmů, výpočetní technika, audio a videotechnika. 2.2.3. Zájmové činnosti přírodovědné Tyto činnosti přispívají k rozvíjení vědomostí o přírodě a ochraně přírody. Pokud má dítě zájem o živou a neživou přírodu, můžeme ho vést k ochraně přírody a vytváření správných hodnot. Děti zde přijímají za své poznatky o neživé přírodě, rostlinách a živočiších a základní dovednosti v péči o ně. Příkladem těchto zájmových činnosti jsou pěstitelské práce, chovatelství, rybářství, tvorba herbářů, spolupráce s institucemi jako jsou např.: muzea, botanické zahrady, planetária, …41 2.2.4. Zájmové činnosti estetickovýchovné „Činnosti

jsou

zaměřeny

na

rozvíjení

výtvarného,

hudebního,

literárního,

dramatického a hudebně-pohybového projevu, na kulturu chování a výchovu vkusu, rozvoj tvořivosti.“42 Jako příklad můžeme uvést: výtvarné (práce s výtvarným materiálem, modelování, chápání výtvarného umění, …), hudební (zpěv, hudební hry, hra na hudební nástroj, poslech hudby, informace o hudebních skladatelích, umělcích, …). 2.2.5. Zájmové činnosti tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření Umožňují fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Zdravý vývoj souvisí s úměrnou pohybovou aktivitou. Pokud dítě pozná různé druhy sportu a aktivně ho provozuje, může se 39

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 93-94. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 94. 41 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 95. 42 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 96. 40

17

v dospělosti sport stát jeho koníčkem. Je důležité, aby tato zájmová činnost byla zaměřena na sportovní hry, prvky z gymnastiky, turistiky, plavání, apod. Velice oblíbené jsou také netradiční sporty, jako je např.: taekwondo, frisbee, … Příkladem těchto činností je např.: atletika, rytmická gymnastika a tanec, sezónní sporty (bruslení, lyžování, akrobacie, …). U dětí v mladším školním věku je žádoucí, nabízet jim činnosti, ve kterých se mění prostředí a obsah. V tomto věku těžíme z nadšenosti dětí po všem novém, touze a chuti, která je charakteristická pro tento věk. Starší děti je nutné neustále „navádět“, rozvíjet a usměrňovat zájmy, které si vytvářejí různými prostředky, aby jejich směr odpovídal osobním i společenským potřebám.43

43

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 96-98.

18

3. VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ (VÝCHOVA VE VOLNÉM ČASE) V této kapitole si řekneme něco o výchově mimo vyučování. Toto téma také patří do volného času, protože výchova mimo vyučování se děje ve volném čase. Příkladem instituce, která se zabývá výchovou mimo vyučování, je školní družina, děti si tam hrají, dělají, co je baví, neučí se tam (pokud chtějí, mohou si však s paní vychovatelkou udělat úkoly). Školní družina je také místem, kde jsou děti hlídány v době, kdy jsou jejich rodiče v práci. Po vyučování (ve volném čase) se na výchově dětí podílí rodina, zařízení pro výchovu mimo vyučování a také škola. Výchovu mimo vyučování můžeme definovat jako činnost, která probíhá mimo povinné vyučování, tudíž se uskutečňuje většinou ve volném čase, probíhá mimo vliv rodiny a je realizována v zařízení (organizaci). Důležitým úkolem výchovy mimo vyučování je vést člověka k celoživotnímu vzdělávání a také je to prevence sociálně patologických jevů.44 Zahrnuje nejen aktivity ve volném čase (odpočinek, zábava, zájmová činnost, …), ale i oblast dětských povinností (psaní úkolů do školy, sebeobsluha, připravování se na vyučování). 45 „První instituce, které pečovaly o děti školního věku v době mimo vyučování (např.: útulky, spolky, dobrovolná sdružení, …), kladly důraz na sociální a preventivní funkci. Důležité bylo děti ohlídat, poskytnout jim přijatelné zázemí a zaměstnat je, aby se nemohly věnovat nevhodným, společensky nežádoucím činnostem.“46 Postupně se ukázalo, že cílené a promyšlené působení na osobnost dítěte mělo i zdravotní a preventivní výsledky.47 „Tato oblast výchovy tedy plní funkci výchovnou, vzdělávací, zdravotní i sociální.“48

3.1. Funkce výchovy mimo vyučování Zde jsou popsány čtyři funkce: výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální, preventivní. 3.1.1. výchovně-vzdělávací funkce Díky zajímavým volnočasovým činnostem jsou děti motivovány k efektivnímu využívání volného času a k získávání nových schopností a dovedností (formování osobnosti). 44

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 37. Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 67. 46 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 70. 47 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 70. 48 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 37. 45

19

To, že jsou děti úspěšné v zájmových činnostech, jim dává pocit uspokojení, ale i příležitosti k seberealizaci. 3.1.2. zdravotní funkce Tato funkce pomáhá hlavně regulovat režim dne a vytvářet zdravý životní styl, tzn. střídání činností (tělesné duševní, práce a relaxace, ….). Nesmíme opomenout, že do této funkce patří také zásady bezpečnosti. 3.1.3. sociální funkce Instituce pro výchovu mimo vyučování svou péčí o děti, zbavují rodiče starostí o děti, když jsou v práci. Podílí se tedy na utváření kvalitních sociálních vztahů.49 Dále zde patří i nácvik komunikativních dovedností a seznámení se s pravidly společenského chování.50 3.1.4. preventivní funkce Děti, ale i mládež často neumějí efektivně využívat volný čas. Mezi základní problémy, které se následně objevují, patří např.: nealkoholová toxikománie, trestná činnost, alkoholismus, násilná trestná činnost, … 51 Zde je prevence chápána ve třech částech:  Primární - je určena celému obyvatelstvu  Sekundární - je určena hlavně pro rizikové skupiny i jedince (je pravděpodobnost, že se stanou výtržníky) a oběti rizikových jedinců  Terciální - zabránění opakovaného chování rizikových jedinců nebo léčení těchto jedinců

3.2. Zařízení pro výchovu mimo vyučování Aby mohly být realizovány cíle výchovy mimo vyučování je k tomu zapotřebí různých institucí. Školní družiny Jsou určeny pro práci s dětmi, které navštěvují první stupeň základní školy. Mezi základní funkce patří výchovná, zdravotní, ale také sociální péče a bezpečnost dětí (když jsou 49

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 40. Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 43-44. 51 Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 28-29. 50

20

rodiče v zaměstnání). Jsou zde rozmanité možnosti zájmových činností a důraz je kladen hlavně na pohyb. Školní kluby Jsou určeny pro děti na druhém stupni základní školy a studenty středních škol. Tyto kluby jsou dobrovolné. Ústředním bodem zájmové činnosti jsou zde pravidelné kroužky, široká nabídka spontánních aktivit v klubu (počítače, čtenářská místnost, …), ale také venkovní aktivity. Střediska pro volný čas dětí a mládeže Zahrnují DDM (domy dětí a mládeže) a stanici zájmových činností. Tato zařízení se už specializují na jednotlivé kroužky, které vedou odborní pedagogové. Jsou zde realizovány pravidelně zájmové kroužky, ale i příležitostné akce jako jsou např.: letní tábory, soutěže pro talentované děti, aktivity na hřištích, …52 Domovy mládeže „Zajišťují výchovnou péči, ubytování a stravování žáků středních škol, kteří vzhledem ke své vzdálenosti zvolené školy od místa trvalého bydliště, nemohou denně dojíždět.“53 Základní umělecké školy „Se svými hudebními, hudebně-pohybovými, výtvarnými a literárně-dramatickými obory, poskytují uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v estetickovýchovné oblasti.“54 Jazykové školy Jedná o zájmové vzdělávání v cizích jazycích. Církve a náboženská společenství Zde patří např.: salesiánské středisko mládeže, které se zabývá volnočasovými aktivitami s křesťanskou myšlenkou.55

52

Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 43-44. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 44. 54 PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 44. 55 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 2002, s. 44-45. 53

21

3.3. Vybraná zařízení pro volnočasové aktivity ve Valašských Kloboukách a okolí

3.3.1. Dům dětí a mládeže Valašské Klobouky Předmětem činnosti Domu dětí a mládeže Valašské Klobouky je především náplň volného času, dětí, studentů, maminek s dětmi, dospělých a seniorů, dále je zde věnována pozornost také nadaným dětem a studentům. Dům dětí a mládeže pořádá také různé akce, přehlídky prací dětí, tábory a jiné vzdělávací, zájmové a rekreační akce. Nejvíce se však DDM Valašské Klobouky věnuje kroužkům ve společenské oblasti, techniky, přírodovědy a sportu. DDM se také snaží využívat dotací od Zlínského kraje, nadace SYNOT a Kulturního fondu Zlínského kraje, jedná se hlavně o výlety, koncerty a zájezdy do aquaparku. Dům dětí a mládeže Vlašské Klobouky také každoročně pořádá zájezdy k moři. Mezi navštívené země patří: Itálie, Řecko, Bulharsko a Chorvatsko.56

Kontakt: Dům dětí a mládeže Valašské Klobouky, okres Zlín Mlýnská 432, 766 01 Valašské Klobouky, IČ 75082802 tel. 577 311 156, [email protected] , www.ddmvk.cz Zaměstnanci: Ředitel: Mgr. Michal Láník 739 030 002, [email protected] zástupce ředitele: Hana Tarabusová 731 163 592, [email protected] pedagog volného času: Mgr. Monika Bartošáková 775104872 [email protected] 3.3.2. Nízkoprahové zařízení Kampak? Valašské Klobouky „Klub KamPak? funguje jako nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Byl založen 1. 4. 2009, je registrovanou sociální službou dle zákona 108/ 2006 Sb. o sociálních službách a Vyhlášky 505/ 2006 Sb. Je držitelem pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí ve stanoveném rozsahu“.58

56

Poznámka: tyto informace jsem získala z propagačního letáku DDM Valašské Klobouky a z rozhovoru se svým vedoucím bakalářské práce Mgr. Michalem Láníkem, který je rovněž ředitelem DDM Valašské Klobouky a který mi dal tento propagační materiál k nahlédnutí. 57 Kontakt. DDM Valašské Klobouky [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.ddmvk.cz/clanky/kontakt/ 58 Info o klubu. Kampak? [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dokampaku.cz/?page_id=2

22

Zřizovatelem Nízkoprahového zařízení Kampak?, je nestátní nezisková organizace, Vzdělávací, sociální a kulturní středisko při Nadaci Jana Pivečky, obecně prospěšná společnost. Zařízení tvoří pevnou součást systému péče o sociálně ohrožené děti a mládež na regionální úrovni. Je registrovanou službou sociální prevence typu nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Zařízení je rovněž držitelem pověření pro výkon sociálně právní ochrany dětí ve stanoveném rozsahu. Nízkoprahové zařízení Kampak? Poskytuje bezplatné ambulantní sociální služby mládeži a mladým dospělým ve věku od 11 do 26 let. Účelem zařízení je poskytovat mládeži, ohrožené sociálním vyloučením, ambulantní sociální služby, dále slouží hlavně mládeži, která je ohrožena sociálně patologickými jevy nebo evokuje životní styl neakceptovaný většinovou společností. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny snížením sociálních a zdravotních rizik, souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v sociálním prostředí a pomáhat či řešit nepříznivé životní situace. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služby jsou bezplatné a poskytují se všem jedincům cílové skupiny stejně – bez ohledu na původ, náboženské vyznání, sociální status, rasu, pohlaví a sexuální orientaci. Uživatelé mají svobodu volby, a to, jak při pohybu v prostorách zařízení, tak ve volbě vykonávaných činností.59 Klub KamPak? má od prosince 2011 dvě pracoviště, a to ve Slavičíně a ve Valašských Kloboukách. Nízkoprahovost znamená 3 věci: Anonymita Pracovníci Kampaku o klientovi nepotřebují nic vědět, informace o sobě jim předává pouze on sám, jejich rozsah a účel má klient pod kontrolou Bezplatnost Aktivity v klubu jsou zdarma. Klient, si ale nesmí z klubu nic odnášet, …atd. Důvěra Je zde vůči klientům zachována mlčenlivost 60

59

Poznámka: tyto informace jsem získala z rozhovoru se svou mentorkou, která je zároveň i vedoucím pracovníkem Nízkoprahového zařízení Valašské Klobouky (Mgr. Kristýnou Dvořákovou) a z popisu realizace poskytování sociálních služeb, který Mgr. Kristýna Dvořáková zpracovala (schválila Mgr. Božena Filáková, ředitelka o. p. s.) a který mi dala k nahlédnutí. 60 Srov. Info o klubu. Kampak? [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dokampaku.cz/?page_id=2

23

Poradenství je zdarma. Všechno je anonymní a nízkoprahové (vše je mezi klientem a pracovníkem). Pokud je nutné spolupracovat ještě s jinou institucí, je nutný souhlas klienta. Mezi nejčastější řešené problémy patří návykové látky (alkohol, experimenty s drogami), rodina, škola, partnerské a mezilidské vztahy, sexuální vztahy a trestná činnost.61 Pracovníci v klubu V klubu pracují lidé, kteří mají potřebné vzdělání na to, aby byli schopní klientům pomoct a odborně pracovat. V klubu KamPak?, ve Valašských Kloboukách pracují: Kristýna - sociální pracovník, zástupce vedoucí Pepa - sociální pracovník Jitka - sociální pracovník Michal - pedagogický pracovník Do klubu chodí také stážisté nebo praktikanti, kteří pracovníkům v rámci praxe pomáhají.62 Obecné informace Ředitelka Kampak?: Mgr. Božena Filáková E- MAIL: [email protected] TELEFON:

776 673 995 – sociální pracovník, obecné informace o klubu, poradenství 774 099 456 – klubový telefon, jakékoliv informace 603 271 904 – vedoucí klubu, obecné informace, stížnosti, organizační záležitosti Otevírací doba klub VALAŠSKÉ KLOBOUKY: ÚTERÝ od 14 do 20 hodin, STŘEDA od 14 do 20 hodin, PÁTEK od 15 do 21 hodin.

Klub Kampak? Má svou stránku také na Facebooku. Osobní kontakt, je stejně nejlepší.63 3.3.3. Rodinné centrum Kaštánek Valašské Klobouky Klientelou rodinného centra, jsou rodiny s dětmi od 0 do 6 let, senioři a těhotné ženy. Rodinné centrum Kaštánek poskytuje služby rodinám s malými dětmi, prostřednictvím hezkého prostředí, kde si děti mohou hrát a rodiče nebo prarodiče trávit společně a efektivně svůj volný čas, komunikovat s jinými rodiči a zapojovat se do aktivit a programů, které jim 61

Srov. Pomůžeme ti?. Kampak? [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dokampaku.cz/?page_id=92 62 Srov. Lidé v klubu. Kampak? [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dokampaku.cz/?page_id=45 63 Srov. Kontakty. Kampak? [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dokampaku.cz/?page_id=16

24

rodinné centrum Kaštánek nabízí. Klientům je v rodinném centru k dispozici přebalovací a kojící koutek, hlídání dětí a je možné si pronajmout prostory Kaštánku pro dětské oslavy narozenin. Součástí centra je také dvorek s ovečkami a poníkem. Tradicí se stala také loutková představení. Rodinné centrum Kaštánek je také součástí komunitního plánování a členem Sítě mateřských center ČR.64 Cílem rodinného centra Kaštánek je „rozvoj aktivního a tvořivého života rodiny, rozvoj rodičovských kompetencí, prevence negativních jevů v rodinách a podpora vrstevnických vztahů mezi dětmi od raného dětství, rozvoj komunikačních dovedností, vzájemné tolerance a porozumění.“ 65 Mezi služby, které mohou klienti v RC Kaštánek využít, patří např.: logopedie, cvičení pro těhotné ženy, laktační poradna, konzultace fyzioterapeutky, přednášky a besedy, tvořivé dílny, seniorklub, kurz angličtiny, kurz zdravého věření, knihovna, herna s hračkami, bazar oblečení…66

Adresa Rodinné centrum Kaštánek Kramolišova 126 Valašské Klobouky PSČ 766 01 V Kaštánku je otevřeno: po, st, pá 8:00 – 13:00, út, čt 8:00 – 16:30 hodin. Vstupné na dopoledne pro celou rodinu je 30Kč. Kontaktní osoba: Mgr. Markéta Šobáňová tel:+420 604 522 581 e-mail: [email protected]

64

Srov. O nás. Rodinné centrum Kaštánek, o. s. [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.rckastanek.cz/clanky/o-nas.html 65 O nás. Rodinné centrum Kaštánek, o. s. [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.rckastanek.cz/clanky/o-nas.html 66 Srov. Služby. Rodinné centrum Kaštánek, o. s. [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.rckastanek.cz/clanky/sluzby.html 67 Kontakty a otevírací doba. Rodinné centrum Kaštánek, o. s. [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.rc-kastanek.cz/clanky/kontakty-a-oteviraci-doba.html

25

3.3.4. Rodinné a mateřské centrum Malenka Brumov-Bylnice Rodinné a mateřské centrum Malenka spadá pod charitu ve Valašských Kloboukách a je určeno pro rodiče a děti. Toto centrum se nachází v budově bývalé Národní školy v Brumově, na ul. 1. května. Otevírací doba: každé úterý a čtvrtek od 8:00 do 12:00 hodin.68 V rodinném a mateřském centru Malenka se mohou klienti těšit na: poradenství, hernu pro děti, programy pro děti (i rodiče), společné akce pro rodiny, různé aktivity, mini knihovnu, přátelskou atmosféru, …69 Kontakty: Web: http://malenka.aspone.cz, www.valkobouky.charita.cz e-mail: [email protected] telefon: 733 755 932 70 3.3.5. DDM Brumov – Bylnice Dům dětí a mládeže existuje v Brumově-Bylnici již od roku 1981. Ve školním roce 2012/2013 bylo otevřeno 64 zájmových kroužků pro děti, mládež i dospělé. Rozdělení kroužků: společenské, sportovní a technické. Dům dětí a mládeže pořádá celoročně různé akce (sportovní soutěže, turnaje, společenské akce, besídky, kde vystupují sami děti) a zájezdy do aquaparku nebo zábavného parku ve Zlíně. Neodmyslitelnou součástí letních prázdnin jsou také letní tábory, ať už příměstské nebo pobytové. DDM se neustále snaží vymýšlet pro děti nejrůznější aktivity a z části tak zabránit sociálně patologickým jevům (např.: kriminality, drogová závislost, …). 71 Mezi kroužky, které najdeme v DDM Brumov-Bylnice, patří např.: Šachy, flétna, táborová kytara, kreativní klub, rybář, Aqua aerobic, plaváček, psaní všemi deseti na počítači, počítače, míčové hry, JIU-JITSU, mažoretky, orientální tance, country tance, mladý

68

Srov. Kontakty. Rodinné a mateřské centrum Malenka [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné http://malenka.aspone.cz/malenka-kontakty.aspx 69 Srov. Program. Rodinné a mateřské centrum Malenka [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné http://malenka.aspone.cz/malenka-program.aspx 70 Program. Rodinné a mateřské centrum Malenka [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné http://malenka.aspone.cz/malenka-program.aspx 71 Srov. O nás. DDM Brumov-Bylnice [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné http://ddmbylnice.hyperlinx.cz/

26

z: z: z: z:

zdravotník, Florbal, nohejbal, stolní tenis, modelářství (letecký, plastikový), dřevodílna, angličtina, Bruslení, disco dance, ….72

Adresa: Dům dětí a mládeže Brumov-Bylnice, okres Zlín, příspěvková organizace Mýto 184 763 31 Brumov-Bylnice

E-mail: [email protected] IČ: 75043220 Bc. Antonín Strnad – ředitel mob.: 603 884 271, tel.: 577 330 586, e-mail: [email protected] Františka Daňová – statutární zástupce ředitele mob.: 605 433 128, tel.: 577 330 586, e-mail: [email protected] Pedagog volného času: Ing. Martin Ptáček (tel.: 577 330 586) a Bc. Martin Krahula (tel.: 577 330 586)73 3.3.6. Možnosti trávení volného času, které oblast Valašskokloboucka nabízí Valašské Klobouky, žijí různými kulturními akcemi, folklórem a udržováním tradic, proto zde najdeme kulturní dům, staré dřevěnice, městské muzeum, druhý muzejní objekt tzv. Červený dům, kino a také folklórní soubory (Klobučan a Dúbrava), které město a vůbec oblast Valašska, prezentují na různých festivalech. Dále zde najdeme také dům dětí a mládeže, Základní uměleckou školu, školní družinu, školní klub, dětská hřiště, hřiště s umělým povrchem, fotbalové hřiště, sportovní halu s lezeckou stěnou, tenisový kurt, hřiště na plážový volejbal, tělocvičny, koupaliště, knihovnu, saunu, lyžařské vleky a v zimním období

upravované

běžkařské

trasy

a

naučnou

72

stezku

k

rozhledně

Královec.

Srov. Kroužky a aktivity. Dům dětí a mládeže Brumov - Bylnice [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://ddmbylnice.hyperlinx.cz/krouzky-a-aktivity#quicktabs-krouzky_a_aktivity=2 73 Kontakty. Dům dětí a mládeže Brumov - Bylnice [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://ddmbylnice.hyperlinx.cz/kontakty-ddm-brumov-bylnice

27

Brumov-Bylnice je trochu sportovnější město, proto sportovní vyžití občanů, je tam opravdu velké, např.: sportovní a rekreační areál, krytý plavecký bazén, tělocvična, fotbalové hřiště, víceúčelové atletické hřiště, hřiště s umělou travnatou plochou, krytý zimní stadion, 200 m dlouhá běžecká dráha s umělým povrchem, koupaliště, krytý bazén, který využívají žáci nejen z broumovské základní školy, ale i žáci z okolních škol, dále tam také najdeme školní družinu, školní klub, městské muzeum, kulturní dům, kino, středověkou zříceninu hradu a dům dětí a mládeže. V Újezdě zase tolik možností k trávení volného času není, protože je to vesnice, ale i tak si myslím, že obyvatelé jsou prozatím s nabídkou spokojení. Mezi vyhledávané aktivity v obci patří hlavně lyžařský vlek s umělým zasněžováním, který je známý v širokém okolí, dále koupaliště, dvě fotbalová hřiště, tartanové hřiště na tenis a jiné míčové hry, které využívají, jak žáci základní školy, tak i ostatní občané, školní družina, kulturní dům, kde se konají různé kulturní akce a v zimě, slouží i jako kino a velkým lákadlem je také letní kino s různými filmy.

28

4. CÍLOVÁ SKUPINA V této kapitole si charakterizujeme cílovou skupinu, což jsou děti školního věku (mladší školní věk a starší školní věk). Podle čl. 1 Úmluvy o právech dítěte, je dítě charakterizováno jako „každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.“74

4.1. Mladší školní věk (asi 6 – 10 let) V tomto období dítě relativně rychle vyroste do výšky a vyvíjí se mu trvalý chrup. Děti v tomto věku mají velkou potřebu pohybu, zlepšuje se jim pohybová koordinace. 75 Je důležité činnosti uspořádat tak, aby děti měly prostor i odpočívat, protože se většinou přeceňují a neodhadnou vlastní možnosti (tzn., že se unaví rychleji než starší děti).

76

Důležitým znakem je názorné vnímání, tzn., že dítě vnímá lépe to, co je názorné (např.: v přírodovědě se učí o srně, je dobré, když jim učitel srnu ukáže na obrázku nebo si udělají procházku do lesa a podívají se do krmelců na její potravu a třeba ji v lese i zahlédnou). Pozornost dítěte se zlepšuje a vyvíjí se záměrná pozornost (jedinec vnímá to, co chce nebo to, co potřebuje). Mladší školní věk je dobou, kdy děti navazují nové a kvalitnější společenské vztahy. Dítě si vytváří vztah k učitelům, vrstevníkům, vychovatelům. Vznikají první herní skupiny a první kamarádství. Typickým znakem tohoto věku je také zvídavost, proto velmi významnou činností je učení.77 Aby děti dodržovaly pravidla a nepodváděly, motivujeme je odměnou nebo trestem. Mají velmi živou fantazii.78 Rozvoj estetického cítění (vkus).79 „Mladší školní děti jsou většinou bezelstné, důvěřivé, dobře přijímají autoritu dospělého, vidí v něm vzor. Vyžadují individuální vztah s dospělým“80 (hlavně např.: na táborech).

74

Úmluva o právech dítěte. Vláda České republiky [online]. 2008 [cit. 20.4.2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/umluva-opravech-ditete-42656/ 75 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 86. 76 Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 16-17. 77 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 86-90. 78 Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 16-17. 79 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 88. 80 HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 17.

29

4.2. Střední školní věk (asi 11 – 13 let) - pubescence nebo puberta. Jedním z typických znaků tohoto období je pohlavní zrání. Dospívání u chlapců a dívek probíhá odlišně. Dívky většinou dospívají rychleji než chlapci.81 „Postupně se rozvíjí logické a abstraktní myšlení, pozornost a soustředěnost. Typický je růst citové zranitelnosti, přecitlivělosti, náhlé změny nálad.“82 Co se týká řeči, tak mluví v delších a složitějších větách. V rozhovorech s kamarády se často objevují slangové, vulgární výrazy nebo vymyšlená slova, kterým rozumí jen členové některých skupin.83 Utváří se mravní cítění, tzn. prožívání nespravedlnosti, dobrý pocit z pomoci slabšímu. Kvůli růstu se narušuje pohybová koordinace, dochází k sexuálnímu dozrávání a postupnému odpoutávání se od rodiny (samostatnost). Dítě více zkoumá samo sebe, to vede ke srovnávání se s ostatními dětmi. Jedinec je málo ochoten plnit příkazy autorit a ke všemu je hodně kritický.84 „V období středního školního věku se výrazně mění vztah dospívajících k ostatním lidem – k dospělým, vrstevníkům, starší mládeži i mladším dětem, k jednotlivcům i sociálním skupinám.“85 Jedná-li se o dospělé, jsou dospívající jedinci kritičtí (nemají rádi kritiku a ironické poznámky dospělých) a to hlavně k autoritám, které dříve uznávali (učitelé, rodiče, …). Výraznou charakteristikou osobnosti dospívajícího je sebeúcta a sebehodnocení, často tato složka kolísá, což vede k méněcennosti nebo přehnanému sebevědomí.86

4.3. Starší školní věk (asi 14 – 16 let) Zde dochází k vrcholu vývoje myšlení a dalších poznávacích procesů (paměť, pozornost, představivost). Dítě se osamostatňuje, což má za následek odmítání autorit. Typickými znaky jsou nejistota a to, že dítě pochybuje o vlastní osobě. Dochází k tělesnému a duševnímu dozrávání, které je spojeno s proměnami nálad i chování. Jedinec dosahuje pohlavní zralosti. Mění se a prohlubují se jeho zájmy. V tomto období je také nutné dát dítěti důvěru, pozitivní hodnocení a také potřebují uznání.87

81

Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 91-92. 82 HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 18. 83 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 92-94. 84 Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 18. 85 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 96. 86 Srov. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 2008, s. 96-98. 87 Srov. HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas. 2004, s. 18.

30

5. VOLNÝ ČAS DĚTÍ NA VALAŠSKOKLOBOUCKU Pátá kapitola je druhou částí bakalářské práce, je tedy částí výzkumnou.

5.1. Charakteristika škol ZŠ ÚJEZD Vesnice Újezd se nachází na jižním okraji Vizovické vrchoviny, tedy poblíž Valašských Klobouk. Já jsem bývalou žákyní této základní školy z let 1999-2007, takže z uvedených škol, znám tuto školu asi nejlépe. V současné době je škola po rekonstrukci, byl zde vybudován bezbariérový přístup a výtah, … Součástí školy je také počítačová učebna, tělocvična, školní družina a venkovní tartanové hřiště. Škola nabízí prostorové i materiální vybavení pro výuku žáků a taktéž různé aktivity a kroužky jako je např.: folklórní kroužek, výuka jazyků, zdravotnický kroužek, sportovní kroužek aj. ZŠ VALAŠSKÉ KLOBOUKY Město Valašské Klobouky se nachází na severu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Město je centrem jižního Valašska. Ve Valašských Kloboukách se nachází restaurace, kavárny a poliklinika. Město ale také myslí na volný čas svých občanů, proto tady najdeme např.: sportovní stadion, několik tělocvičen, koupaliště, kino, Základní umělecká škola, … Co se týče kultury, působí tady dva folklórní soubory (Klobučan, Dúbrava), dechové hudby a hudební a taneční skupiny.88 Součástí Základní školy Valašské Klobouky je školní jídelna, družina a školní klub. Taktéž zde působí žákovský parlament, prostřednictvím zvolených zástupců, prezentuje plánované volnočasové aktivity či blížící se změny na škole. Škola se také zapojuje do různých projektů, např.: Comenius nebo adopce na dálku. Škola každoročně pořádá a zúčastňuje se různých sportovních akcí, např.: plavecký výcvik 3. tříd, lyžařský výcvik, Valašská sportovní liga, …89

88

Srov. Současnost města Valašské Klobouky. Valašské Klobouky [online]. 2005 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.valasskeklobouky.cz/soucasnost-mesta/d-1332/p1=1737 89 Srov. Sport. Základní škola Valašské Klobouky [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://new.zsvk.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=973&Itemid=68

31

ZŠ BRUMOV-BYLNICE Městu Brumov-Bylnice vévodí zřícenina hradu ze 13. století, kde se každoročně konají akce pro děti i dospělé (pro děti je to Pohádkový hrad a pro dospělé hudební festival Rockové hradby).90 Základní škola v Brumově-Bylnici je výborně prostorově i materiálně vybavená. Můžeme zde najít např.: krytý bazén, který využívají i školy ze širokého okolí k plaveckému výcviku, dále běžecká dráha s umělým povrchem, sportovní hala, školní jídelna, … Je zde také bezbariérový přístup pro tělesně postižené žáky.91

5.2. Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumu je zjistit jaké aktivity převažují u dětí a dále pak také jestli mají dostatek možností k trávení volného času ve Valašských Kloboukách a okolí. V tomto případě nás bude zajímat, jaké aktivity děti ve volném čase nejraději vykonávají a co jim např.: brání ve věnování se nějaké oblíbené aktivitě. Mimo jiné je také důležitou informací ve výzkumu, jaké aktivity chybí dětem v jejich městě/obci. V závěru výzkumu bude uvedeno srovnání jednotlivých škol (v čem mají děti z dané školy výhodu oproti dětem z jiné školy).

5.3. Definice výzkumného problému Kvalitně trávený volný čas je pro děti důležitou součástí života, protože děti teď ze všech stran ohrožují sociálně patologické jevy a technické vymoženosti. Všechny tyto výše jmenované věci mohou dítě negativně ovlivňovat. Pokud se tak stane, nezbývá rodičům nic jiného, než se s těmito problémy obrátit na odborníky z řad psychologů, sociálních pedagogů, výchovných poradců, učitelů, vychovatelů, ale i sami rodiče a prarodiče musí přidat ruku k dílu. Je dobré si uvědomit, že lehčí je předcházet soc. patologickým jevům, než je následně odstraňovat, proto dnes existují různé preventivní programy. Je tedy nutné se zamyslet nad některými otázkami: Jak děti vlastně tráví volný čas? Schází se s vhodnými kamarády? Jaký je vlastně jejich vztah k volnému času?

90

Srov. Pamětihodnosti. Oficiální stránky města Brumov-Bylnice [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.brumov-bylnice.cz/mesto/pametihodnosti/ 91 Srov. Úvod. Základní škola Brumov-Bylnice [online]. 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://zsbru.hyperlink.cz/index.php

32

Výzkumná část se snaží nahlédnout do volného času dětí a to konkrétně dětí z oblasti Valašskokloboucka. Cílem našeho zkoumání je zjistit jaké aktivity převažují u dětí a jestli mají dostatek možností trávení volného času ve Valašských Kloboukách.

5.4. Metoda výzkumu Jako výzkumnou metodu ke sběru dat jsem si zvolila anonymní dotazník, který se používá pro hromadné získávání písemných údajů (písemné kladení otázek a získávání písemných odpovědí). Základní podmínkou dotazníku je „přesná formulace konkrétního cíle a úlohy dotazníku ve vztahu ke zvolenému problému.“92 Respondentem rozumíme osobu, která vyplňuje dotazník. Základními požadavky dotazníku je validita (platnost), reliabilita (spolehlivost výzkumné metody) a praktičnost.93 Dotazník byl rozdán mezi žáky základních škol v Újezdě, v Brumově-Bylnici a ve Valašských Kloboukách, celkem tedy sedmi tříd (3. – 9. třída). Dotazníky byly řádně zkontrolovány a nevyplněné nebo špatně vyplněné dotazníky byly vyřazeny. Správně vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel a data zpracována funkcí četnosti. Dotazník je rozdělen na 3 části, na čtyři samostatné strany. Vzor dotazníku je přiložen v příloze. Popis částí dotazníku: Dotazník je rozdělen na tři části. V první části jsou žáci seznámeni s informacemi o mě, jakožto autorovi dotazníku, s informacemi o dotazníku (cíl dotazníku, k čemu dotazník slouží) a také s informacemi, jak dotazník vyplňovat (je to anonymní dotazník, odpovědi mají respondenti zakroužkovat, popřípadě dopsat). Ve druhé části už následují samotné otázky. Otázky jsou převážně polouzavřené, tzn., že respondent si může vybrat z nabízených možností, popřípadě napsat vysvětlení nebo doplnění do otevřené otázky. Na začátku druhé části se zabýváme otázkou: co dítě dělá, když přijde ze školy. Dále jsou otázky zaměřené na aktivity ve městě/obci (jaké mají možnosti ve městě/obci, co jim tam chybí) a následující otázky zkoumají kroužky a volnočasové aktivity (jaké kroužky děti navštěvují a proč, co jim v kroužcích chybí, co je vedlo nebo co jim brání ve výběru volnočasové aktivity, kolik času týdně věnují volnočasovým aktivitám). Na konci druhé části jsou převážně odpočinkové otázky, které se týkají přírody a táborů (účast na 92

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6. s. 99. 93 Srov. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.

33

táborech, nabídka táborů). Třetí a tedy závěrečnou část dotazníku tvoří anketní otázka, která zjišťuje názory žáků na problematiku neefektivního trávení volného času u dětí a dále také poděkování za zodpovězené otázky a přání hezkého dne.

5.5. Výzkumný soubor Pro tento výzkum byly vybrány tři základní školy z oblasti Valašskokloboucka a to: ZŠ Újezd, ZŠ Brumov-Bylnice a ZŠ Valašské Klobouky. Z těchto uvedených škol se výzkumu zúčastnilo 247 žáků, ve věku 9 – 16 let. Jednalo se o žáky z 3. – 9. třídy. Vyplněné dotazníky byly zkontrolovány a z celkového počtu 247 dotazníků muselo být 27 vyřazeno, kvůli nevyplněným nebo špatně vyplněným odpovědím. Výzkumu se tedy celkem zúčastnilo 220 respondentů. Základní škola Újezd Výzkumu se zúčastnili žáci třetí, šesté a deváté třídy. Výzkum byl proveden dne 15. 5. 2014. Respondenti byli seznámeni s dotazníkem a byly jim zodpovězeny případné dotazy k dotazníku. Přesto některé otázky byly nepochopeny a tito respondenti byli vyřazeni. Ze ZŠ Újezd se mi vrátilo tedy 90 vyplněných dotazníků. Základní škola Valašské Klobouky Výzkumu se zúčastnili žáci čtvrté a osmé třídy. Děti vyplnily dotazníky dne 19. 5. 2014. Děti byly seznámeny s dotazníkem a jeho vyplňováním a také jsem jim odpověděla na dotazy ohledně dotazníku (bylo třeba jim objasnit pojem nízkoprahové zařízení). Ze ZŠ Valašské Klobouky se mi tedy vrátilo 54 vyplněných dotazníků. Základní škola Brumov-Bylnice Výzkumu se zúčastnili žáci páté a osmé třídy. V páté třídě byl výzkum proveden dne 19.5.2014. I tito žáci byli seznámeni s vyplňováním dotazníku a byly jim zodpovězeny dotazy, týkající se dotazníku. Ze ZŠ Brumov-Bylnice se mi vrátilo 76 vyplněných dotazníků.

34

5.6. Výsledky výzkumu Dotazník byl správně vyplněn 143 děvčaty (65%) a 77 chlapci (35%). Celkový počet respondentů zahrnutých do výsledků výzkumu je 220. Graf č. 1 - Počet respondentů

Výzkumu se zúčastnilo celkem 220 žáků. Správně vyplněné dotazníky odevzdalo 143 děvčat a 77 chlapců, celkem tedy 220. Graf č. 2 - Počet nesprávně vyplněných dotazníků u chlapců a děvčat

Nesprávně vyplněných dotazníků bylo 27, z toho 11 bylo vyplněno děvčaty (41%) a dalších 16 bylo vyplněno chlapci (59%).

35

5.7. Analýza a interpretace dat

Otázka č. 1: Co děláš, když přijdeš ze školy domů? Otázka byla uzavřená, tzn., že žáci si mohli vybrat z nabízených možností, pokud tráví čas jinak, než je uvedeno, připsali svou odpověď do kolonky, “jiné“. Cílem bylo zjistit, jak děti tráví volný čas po škole. Nejvíce respondentů, tj. 14% odpovědělo, že nejčastěji tráví volný čas po škole s kamarády, 12% se věnuje sportu, 11% pomáhá svým rodičům, dále 10% poslouchá hudbu, 9% sleduje televizi a navštěvuje kroužky, 7% pracuje na počítači (škola, vyhledávání informací), dále 7% se věnuje péči o domácí mazlíčky, 6% tráví čas po škole s rodinou, 5% čte, 4% označilo odpověď jiné, 4% hraje hry na počítači a 2% spí. Odpovědi respondentů na otázku č. 1 znázorňuje graf č. 3. Graf č. 3 – otázka č. 1

Ze zjištěných dat vyplývá, že se žáci po škole nejčastěji věnují kamarádů, sportu, pomáhají rodičům a poslouchají hudbu. Přišlo mi zajímavé, že hry na počítači hraje pouze 4% žáků. Domnívala jsem se, že technologie zláká více dětí. Na zmíněné mají určitě vliv i rodiče, jak nám vyšlo ve výzkumu, musejí jim děti pomáhat, tudíž mají méně času na počítač (počítačové hry). V jiných odpovědích se názory dětí lišily, nejvíce žáků však uvedlo, že píší domácí úkoly (14 respondentů).

36

Graf č. 4 – srovnání dle škol (otázka č. 1)

Na tomto grafu je uvedeno srovnání (otázka č. 1) jednotlivých škol. Můžeme vidět, že žáci ze ZŠ Újezd tráví u počítače mnohem více času než žáci ZŠ Valašské Klobouky a ZŠ Brumov, může to být způsobeno tím, že v obci Újezd žáci nemají tolik volnočasového vyžití jako již zmíněné školy, proto častěji usedají za počítač a hledají si informace. Nejčastěji tedy tráví volný čas s kamarády žáci ZŠ Újezd a ZŠ Brumov. Újezd je malá vesnice, kde se děti často potkávají. V Brumově je velké sídliště, kde děti bydlí kousek od sebe, mohou tedy trávit čas společně, stejně tak děti z Újezda. Co se týká hudby a sportu, odpověďmi se od sebe všechny školy moc neliší. V Újezdě se nachází dvě fotbalová hřiště a děti proto často tráví svůj volný čas pouze tím, že mezi sebou hrají fotbal nebo vybíjenou. V Brumově mají děti širší sportovní možnosti (fotbalové hřiště, zimní stadion, krytý bazén, …). U kroužky, mě výsledek výzkumu nijak nepřekvapil, protože děti z Brumova a z Valašských Klobouk mají větší možnosti navštěvovat kroužky než děti z vesnice Újezd, které jsou omezené např.: dopravou, proto většinou děti navštěvují kroužky realizované školou. Odpověď, pomoc rodičům, mě docela překvapila, protože jsem si myslela, že děti z vesnice Újezd budou rodičům více pomáhat, třeba se zahrádkou nebo domácími pracemi, více tedy děti pomáhají v ZŠ Brumov. Otázka č. 2: Dáváš přednost stolním hrám (šachy, karty, …) nebo počítačovým hrám? Otázka byla uzavřená, takže si žáci mohli vybrat ze tří odpovědí (stolní hry, počítačové hry, nahraji žádné hry). Tato otázka si klade za cíl zjistit, jestli počítačové hry nevytlačily hry stolní, vzhledem k tomu, že počítačovým hrám věnuje svou pozornost čím dál více dětí, místo toho, aby si zahráli stolní hru spolu s rodiči a zažili u toho mnohem více

37

legrace. U her ve volném čase děti preferují na 53% hry na počítači a na 45% stolní hry a 2% nehraje ani stolní, ani počítačové hry. Graf č. 5 – otázka č. 2

Ze zjištěných dat tedy vyplývá, že děti dávají přednost počítačovým hrám, ale dětí najdou se i děti, které stále rády hrají stolní hry. Graf č. 6 – srovnání dle škol (otázka č. 2)

Na grafu vidíme, že ve vesnici Újezd převládají počítačové hry nad stolními, ve Valašských Kloboukách je taky o něco více dětí, které raději hrají počítačové hry, v Brumově naopak převládají stolní hry nad těmi počítačovými. Řekla bych, že stolní hry hrají děti převážně ve školních družinách a klubech, některé děti i s rodiči doma. Děti, jejichž rodiče na ně nemají příliš mnoho času nebo mají hodně práce, se tedy raději ubírají k počítačovým hrám, kde si mohou vytvořit svůj vlastní svět.

38

Otázka č. 3: Ve volném čase upřednostňuješ organizované činnosti (vede ji učitel, vychovatel, trenér, …) nebo neorganizované činnosti (jsem sám, s kamarády, s rodiči)? Opět se jedná o otázku uzavřenou, žáci si mohli vybrat pouze mezi odpovědí a) organizované činnosti nebo odpovědí b) neorganizované činnosti. Zde bylo cílem zjistit, jestli si děti raději hrají sami, s kamarády nebo k tomu potřebují odborné vedení (učitel, trenér, vychovatel, …) a také jestli je více baví, když pro ně někdo vytvoří program, ať už v kroužku nebo na tréninku nebo jestli si raději tvoří svůj „hrací“ program sami. Respondenti se více přiklonili k neorganizované činnosti (66%), kdy si rádi hrají sami nebo s kamarády, naopak 34% respondentů vyhovuje spíše organizovaná činnost s učitelem nebo trenérem. Graf č. 7 – otázka č. 3

Z uvedených dat tedy vyplývá, že si děti raději hrají sami venku a dovádějí spolu, než aby museli poslouchat nějakou autoritu třeba v kroužku. Našla se, ale i skupinka dětí, které mají raději organizovanou činnost v kroužku s vedoucím, učitelem nebo trenérem. Graf č. 8 – srovnání škol (otázka č. 3)

39

Z uvedeného grafu vyplývá, že děti z vesnice Újezd preferují více neorganizovanou činnost, protože si rády vymýšlejí různé hry sami, ať už je to slepá bába, hraní si na potoce, vyrábění píšťalek nebo vymýšlení nějakých lumpáren. Jde zde také o to, že děti jsou svým způsobem svobodné ve volbě hry, žádný pedagog jim neříká, co mají dnes dělat, tráví čas společně s kamarády a to je baví nejvíce. Stejně tak je tomu i v Brumově, kde také děti více preferují neorganizovanou činnost. Tento fakt je překvapivý vzhledem ke skutečnosti, že Brumov jako město nabízí řadu zájmových kroužků či družin, kde převládá právě organizovaná činnost. Je zde hodně volnočasového vyžití, takže děti mohou k trávení volného času využít zimní stadion k bruslení, fotbalové hřiště a mnoho dalších míst, kde si můžou sami dovádět. Ve Valašských Kloboukách mají děti raději organizovanou činnost, je zde hodně kroužků a taktéž nadaných dětí, které navštěvují ZUŠ, kde je učitelé učí mnoho zajímavých věcí (výtvarná výchova, taneční kroužky, hudební nástroje). Otázka č. 4: Jaké jsou možnosti trávení volného času ve tvém městě/obci? Byla to uzavřená otázka, kde však žáci mohli zakroužkovat víc odpovědí nebo vyjádřit svůj názor v kolonce, “jiné“. Cílem bylo zjistit, jaké vůbec mají děti možnosti ve svém městě/vesnici? Mají vůbec nějaké možnosti? Trávení volného času na vesnici a ve městě se liší. Děti z města (Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice), mají totiž větší možnosti trávení volného času než děti z vesnice (Újezd). Co se týká možností trávení volného času ve městě/obci, tak 16% dětí odpovědělo kroužky, ve všech třech městech/obci mají děti možnost navštěvovat nějaký kroužek, ať už pořádaný školou nebo třeba Domem dětí a mládeže. 14% dětí uvedlo knihovna, ta se nachází v Újezdě, Brumově i Valašských Kloboukách. 13% dětí zvolilo bazén, 10% kino, 10% počítače, 8% kavárny, 7% DDM s nabídkou aktivit, který najdeme v obou městech, tzn., v Brumově i Valašských kloboukách. Dále 7% dětí zvolilo posilovnu, 7% park, 5% divadlo, s poznámkou o malém divadle v městě Brumov a 16% uvedlo jinou odpověď, tyto odpovědi se však lišily, bylo zde uvedeno např.: hřiště (fotbalové, tenisové, dětské, …), houpačky pro děti, hospoda, cyklostezka nebo také lyžařský vlek.

40

Graf č. 9 – otázka č. 4

Z uvedených dat tedy vyplývá, že jako možnost trávení ve svém městě/obci volného času uvádí děti kroužky, knihovnu, bazén, kino, počítače (např.: s veřejným internetem) a kavárny. Mezi méně uváděné odpovědi patří např.: posilovna, DDM s nabídkou aktivit, park, divadlo a jiné odpovědi. Graf č. 10 – srovnání škol (otázka č. 4)

Na grafu lze vidět, že v Újezdě se nenachází žádné divadlo, ani DDM s nabídkou aktivit. Divadlo není ani ve Valašských Kloboukách (spíše dramatický kroužek), je zde ale DDM s nabídkou aktivit. V Brumově zase divadlo i DDM s nabídkou aktivit je. Za to kroužky, kavárnu, bazén i knihovnu najdeme ve všech třech městech/obci. V Brumově je bazén součástí školy, kde jezdí na plavání i žáci z okolních vesnic, v Újezdě a Valašských Kloboukách je pak venkovní koupaliště. 41

Otázka č. 5: Jaká zařízení pro volnočasové aktivity ti ve tvém městě/obci chybí? Opět to je otázka s uzavřenými odpověďmi, kde si mohly děti vybrat. Cílem bylo zjistit, jestli je něco, co by ve svém městě/obci uvítali, aby jejich volný čas byl tráven efektivně. Děti ve městě mají mnoho možností, ale v obci je toho méně, proto mě zajímalo, co by děti z vesnice ve své obci nejvíce uvítali. Co se týká možností, které dětem ve městě/obci chybí, tak nejvíce dětí (19%) odpovědělo, že by chtělo prostor pro netradiční sporty (lezecká stěna, minigolf, …), dále by 17% dětí uvítalo cyklostezku do okolí, 10% dětí čajovnu, 9% dětí odpovědělo kino, 9% dětí nic nechybí a jsou spokojeni, 8% běžecké trasy, 5% by si přálo kulturní a sportovní kroužky, PC hernu/internet a nízkoprahové zařízení a 4% dětí odpovědělo, že by chtělo mít ve svém městě/obci volně přístupná sportoviště a hřiště pro organizované sporty. Graf č. 11 – otázka č. 5

Z uvedeného grafu tedy vyplývá, že mezi volnočasové vyžití, které dětem v městě/obci chybí, patří hlavně prostor pro netradiční sporty (minigolf, lezecká stěna, …), cyklostezka do okolí a čajovna.

42

Graf č. 12 – srovnání škol (otázka č. 5)

Ze srovnání škol je patrné, že žáci ze ZŠ Újezd a ZŠ Valašské Klobouky by nejvíce uvítali cyklostezku do okolí, Valašskokloboucko je opravdu krásná oblast s množstvím památek a přírodních úkazů, které by bylo vhodné si na kole projet. A cyklostezka by byla určitě pohodlnější než ježdění po lese. Na grafu také můžeme vidět, že děti z Újezda mají mnohem větší zájem o prostor pro netradiční sporty než děti z Brumova a Valašských Klobouk, protože na vesnici je o mnoho méně možností než ve městě a proto by tyto děti uvítali např.: minigolf, lezeckou stěnu nebo petanque. Přece jenom v Brumově mají hodně velké sportovní vyžití (zimní stadion, běžecká dráha, hřiště, …), ale jde vidět, že přece jenom by se ještě něco našlo, co v tomto městě nemají (netradiční sporty). Velký zájem vzbudilo v Újezdě i kino, děti touží po častějším promítání filmů a pohádek. V létě je zde na koupališti zbudováno letní kino s mini filmovým festivalem, ale jak je vidět, děti by si přály kino s častějším (celoročním) promítáním. Můžeme si také všimnout, že ani jedna ze škol nemá velký zájem o dětská hřiště, bude to dáno nejspíš tím, že v Brumově, Újezdě i Valašských Kloboukách již taková hřiště vybudována jsou. Mezi jinými odpověďmi bylo uvedeno 3D kino a jezdecký klub. Otázka č. 6: Co by se mělo ve tvé škole, DDM, jiném volnočasovém zařízení změnit, aby pro tebe byla náplň kroužků přitažlivější? Opět otázka s uzavřenými odpověďmi, děti tam mají však místo na vyjádření svého názoru. Cílem otázky je odhalit, proč některé děti nechtějí chodit do kroužků, proč je některé 43

kroužky nebaví. Vedoucí se pak můžou nad touto otázkou zamyslet a zkusit situaci zlepšit a vytvořit takové podmínky, aby se dětem v kroužku líbilo. Graf č. 13 – otázka č. 6

Co se týká přitažlivější náplně kroužků, tak 21% žáků by uvítalo lepší vybavení, 16% více volných vstupů bez poplatků, 14% více kroužků, 12% kroužek vícekrát týdně, 11% uvedlo jinou odpověď, 10% přidat více soutěží a her, 8% lepšího vedoucího a otevřít nový kroužek, např.: na celé odpoledne. V odpovědi jiné, žáci nejvíce uváděli odpověď: nic mi nechybí. Ze zjištěných dat jsme zjistili, že nejvíce dětem nevyhovuje vybavení kroužků, chtěli by více volných vstupů bez poplatků a více kroužků (šiří nabídku kroužků). Graf č. 14 – srovnání škol (otázka č. 6)

Ze srovnání škol je patrné, že žáci ze ZŠ Újezd by více uvítali lepší vybavení než žáci ze ZŠ Brumov a ZŠ Val. Klobouky. Val. Klobouky a Brumov jsou na tom s procenty stejně,

44

ale taktéž by uvítali lepší vybavení. Jak jsem již výše zmínila, Újezd je malá vesnice a kroužků tam není mnoho, proto mě nepřekvapil fakt, že žáci ze ZŠ Újezd by chtěli více kroužků než žáci z Brumova, ve Valašských Kloboukách by žáci rovněž uvítali větší množství kroužků. S tím souvisí i další fakt, že děti z Újezda a z Val. Klobouk, by chtěly, aby kroužek byl vícekrát týdně. Lepšího vedoucího, by si chtěli více žáci ze ZŠ Újezd než z ostatních škol. Hodně záleží na tom, jak učitel kroužek vede, jestli je pro děti zajímavý, jestli je baví, … od toho se také vyvíjí fakt, že žáci ZŠ Val. Klobouky hlasovali méně pro lepšího vedoucího, ale zase by uvítali, aby byl kroužek vícekrát do týdne. Zde tedy vidíme, že ve Valašských Kloboukách nemají problémy s lektory zájmových kroužků. Žáci z Brumova i z Újezda se shodli na tom, že by byli pro zavedení více volných vstupů bez poplatků na různé akce. A jak už jsem výše zmínila, více jiných odpovědí napsali děti z Brumova a to, že jim nic nechybí. Otázka č. 7: Který kroužek navštěvuješ? Jedná se o uzavřenou otázku, žáci si tedy mohli vybrat odpověď, která se jim nejvíce hodí. Cílem bylo zjistit o které kroužky je v oblasti Valašskokloboucka největší zájem. Graf č. 15 – otázka č. 7

Co se týká kroužků, tak nejvíce oblíbeným (navštěvovaným) kroužkem je sportovní kroužek (28%), dále 16% taneční kroužek, 15% hudební nástroje, 11% výtvarný kroužek, 10% pěvecký kroužek, 7% plavání, 5% jazykový kroužek, 4% žáků nenavštěvuje žádný kroužek, 3% počítačový kroužek a 1% technický kroužek. Ze zjištěných dat jsme zjistili, že nejvíce dětí navštěvuje sportovní a taneční kroužek a věnují se hudebním nástrojům, mezi ty méně navštěvované patří např.: technický nebo počítačový kroužek. Může to být způsobeno 45

tím, že technika děti moc nezajímá a počítače mají doma, pracují na nich ve škole, takže jim nejspíš přijde zbytečné hlásit se do počítačového kroužku. Graf č. 16 - srovnání škol (otázka č. 7)

Na grafu srovnání škol vidíme, že nejoblíbenější je sportovní kroužek a to v Újezdě a Brumově. V Újezdě jsou dvě fotbalová hřiště, tartanové hřiště na tenis a míčové hry. Také zde funguje sportovní kroužek v rámci základní školy. V Brumově mají sportovní vyžití širší, je zde bazén, běžecká dráha, zimní stadion, fotbalové hřiště, … Taneční kroužky navštěvují více děti ve Valašských Kloboukách a v Brumově, v Újezdě pak méně. Ve Valašských Kloboukách

jsou

totiž

dva

folklórní

soubory

(Klobučan

a

Dúbrava),

výuka

latinskoamerických tanců a taneční skupina ELES, zabývající se diskotancem. V Brumově v DDM nalezneme také širokou škálu tanečních kroužků. V Újezdě moc tanečního vyžití není, funguje tam jen při základní škole malý folklórní soubor Újezďánek. Výtvarné kroužky jsou naopak nejvíce navštěvovány v Újezdě (např.: keramika nebo výtvarný kroužek ve škole, organizovaný ZUŠ Valašské Klobouky). Pěvecký kroužek je rovněž více navštěvovaný v Újezdě než v Brumově nebo Valašských Kloboukách. Zde vystupují děti na různých akcích (vánoční besídky a různá vystoupení pro seniory a rodiče, …). Technický kroužek neláká téměř žádné děti, našlo se jich jen pár v Újezdě, které některý technický kroužek navštěvují. Ani jeden ze žáků ZŠ Valašské Klobouky nenavštěvuje plavání, kdežto děti z Brumova a Újezda ano. Děti ze ZŠ Brumov, mají plavecký bazén přímo ve škole, takže to mají lepší a děti z Újezda jezdí právě do Brumova na plavecký výcvik (některé děti plavání baví a je dost možné, že tuto odpověď označily, i když nechodí do

46

plaveckého kroužku, ale jezdí na plavecký výcvik v rámci školy). Jazykový kroužek je také oblíbenější v obci újezd než ve městech. V rámci ZŠ Újezd funguje kroužek němčiny. Otázka č. 8: V jaké organizaci navštěvuješ své kroužky? Tato otázka byla uzavřená s tím, že žáci měli prostor uvést i jiné odpovědi. Cílem bylo zjistit, v jakých institucích děti nejvíce navštěvují kroužek. Graf č. 17 – otázka č. 8

Co se týká organizací a jejich kroužků tak nejvíce dětí (26%) navštěvuje své kroužky přímo ve škole, 22% dětí v DDM, 18% dětí v Základní umělecké škole, 12% dětí ve sportovním klubu, 11% dětí navštěvuje skaut, 6% dětí nenavštěvuje žádný kroužek, 4% dětí ve školním klubu, 1% dětí uvedlo jinou odpověď. Z průzkumu tedy vyplývá, že nejvíce dětí navštěvuje své kroužky v rámci školy nebo chodí do domu dětí a mládeže (DDM). Graf č. 18 – srovnání škol (otázka č. 8)

47

Ze srovnání škol je patrné, že nejvíce dětí navštěvuje kroužky v rámci školy v Újezdě, protože jinou možnost ani nemají, ve vesnici není jiné zařízení (např.: DDM, ZUŠ, …), které by nabídlo dětem volnočasové aktivity. Aby ovšem i tyto děti měly nějaké kroužky a zájmy, spolupracuje ZŠ Újezd např.: se ZUŠ Valašské Klobouky, kdy učitelé jezdí za dětmi a vedou přímo v ZŠ výtvarný kroužek nebo se věnují hudebním nástrojům. S tím souvisí také fakt, že více dětí z Brumova a Val. Klobouk navštěvuje kroužky v DDM, protože v obou městech se Dům dětí a mládeže nachází, tudíž děti mají širší nabídku kroužků. Základní uměleckou školu navštěvují děti z Újezda i z Val. Klobouk více než z Brumova, protože jak jsem již uvedla, ZUŠ se nachází sice ve Valašských Kloboukách, ale ZŠ Újezd spolupracuje se ZUŠ Val. Klobouky a tak tedy někteří učitelé (výtvarná výchova a hudební nástroje) jezdí přímo do ZŠ Újezd učit děti. Skaut navštěvuje více dětí z Újezda a z Brumova než z Valašských Klobouk, protože v Újezdě funguje mini skautský kroužek, který si říká Svišti a v Brumově na tomto principu funguje Junák Brumov. Překvapilo mě, že sportovní klub uvedlo více dětí z Újezda než z okolních měst, protože sportovní vyžití je podle mě širší v Brumově, ale myslím, že je to způsobeno tím, že každý druhý kluk v Újezdě hraje fotbal a hodně dětí chodí při základní škole do sportovního kroužku, který je spíše zaměřeno na míčové hry). Mezi jinými odpověďmi bylo uvedeno nejčastěji schóla v kostele nebo jízda na koni (takovému kroužku se věnují v obci Lipina). Otázka č. 9: Proč jsi se do kroužků, které navštěvuješ, přihlásil/a? Tato otázka byla uzavřená a děti si vybíraly z uvedených odpovědí. Zajímalo mě, co vlastně vede děti k tomu, aby se přihlásily do nějakého kroužku, jestli se tam přihlásily kvůli kamarádovi, je to jejich rozhodnutí nebo rozhodnutí rodičů. Graf č. 19 – otázka č. 9

48

Co se týká důvodu přihlášení se do kroužku, tak 40% žáků odpovědělo, že se chtěli něco nového naučit, 33% žáků to chtělo vyzkoušet, 17% žáků jej chtělo vyzkoušet díky tomu, že jej navštěvuje jiný kamarád, 6% žáků se do kroužku přihlásilo kvůli rodičům, ale kroužek se jim líbí, 2% žáků se do kroužku přihlásilo kvůli rodičům, ale v kroužku se jim nelíbí a 2% žáků nenavštěvuje žádný kroužek. Z průzkumu tedy vyplývá, že nejčastějším důvodem přihlášení se do kroužku je, že se žák chtěl něco zajímavého naučit nebo tento kroužek chtěl jen vyzkoušet. Graf č. 20 – srovnání škol (otázka č. 9)

Ze srovnání škol vyplývá, že odpověď: „chtěl/a jsem to vyzkoušet“, dalo více žáků z Újezda a z Brumova než Val. Klobouk. Může to být způsobeno tím, že si dítě našlo nějaký kroužek, který neznalo a chtělo jej jen vyzkoušet. Tento fakt platí i u odpovědi: „chtěl/a jsem se něco zajímavého naučit“. Větší vliv na výběr kroužků mají kamarádi u žáků ze ZŠ Újezd a ZŠ Val. Klobouky než u žáků z Brumova. V Újezdě to může být způsobeno tím, že kamarád/ka žáka dojíždí do nějakého kroužku, druhé dítě to zaujme a jede se tam s ním podívat. Pokud se mu to zalíbí, začne jej navštěvovat také. Tohle je i můj případ, také mě k mému celoživotnímu koníčku přivedla kamarádka. Z průzkumu je patrné to, že se až na pár případů, rozhodují děti sami (bez vlivu rodičů) do jakého kroužku budou chodit.

49

Otázka č. 10: Jaké volnočasové aktivitě by ses chtěl/a věnovat, kdybys mohl/a? Jednalo se o uzavřenou otázku, ale děti měly i prostor pro připsání vlastní odpovědi. Cílem otázky bylo zjistit, jaké mají děti sny, jaké aktivitě by se chtěly věnovat, kdyby mohly (kdyby jim to rodiče, finance, čas dovolili). Graf č. 21 – otázka č. 10

Co se týká aktivity, které by se chtěly děti věnovat, kdyby mohly tak, 8% dětí by se chtělo věnovat bojovému umění, 7% dětí by se chtělo věnovat jízdě na koni a tenisu, 6% by se chtělo věnovat krasobruslení, fotografování, horolezectví a fotbalu, 5% dětí by se chtělo věnovat atletice, cyklistice, šermu, hrát v divadle, cizím jazykům, počítačům a zumbě/aerobicu, 4% dětí by se chtělo věnovat hudebnímu nástroji, józe, keramice a dále byly uvedeny jiné odpovědi, které se lišily (např.: hokej, street dance, geocashing, florbal, ….). Z uvedených dat tedy vyplývá, že nejvíce by se děti chtěly věnovat (kdyby mohly) bojovému umění, jízdě na koni a tenisu.

50

Graf č. 22 – srovnání škol (otázka č. 10)

Ve srovnání jsou uvedeny jen nejvíce zastoupené aktivity (uvádím nejvyšší hodnoty). Ze získaných dat je patrné, že žáci ze ZŠ Újezd by se chtěli více věnovat bojovým sportům než žáci z Val. Klobouk a Brumova, ale zase v Brumově je větší zájem než ve Valašských Kloboukách. Je to možná i tím, že čím dál více je v dnešní době moderní umět sebeobranu a různé chvaty z bojových sportů. I tohle možná u dětí zvedlo zájem o bojové umění. O fotografování mají zase více zájem děti ze ZŠ Brumov o něco méně pak Újezd a Valašské Klobouky. Každý si chce na památku udělat pár fotek z dovolené, výletu a proto je dobré, aby uměl fotoaparát správně používat. Dnes existují mobily s fotoaparátem, ale čím dál více lidí se začíná živit tím, že fotí. Proto i děti by měly mít takový základní náhled do světa fotoaparátů a úpravy fotek. Vyfocená fotka je hezká, ale pokud člověk (dítě) umí fotku správně upravit je ještě hezčí. Děti ze ZŠ Újezd by chtěly jezdit na koni více než děti z Valašských Klobouk a Brumova. Je to dáno možná tím, že děti z vesnice více tíhnou k přírodě a všemu s ní spjaté. Cyklistice by se chtělo věnovat více dětí z Brumova. V Brumově je velké sportovní vyžití, takže je pochopitelné, že by se děti chtěly věnovat i jinému sportu (cyklistice) než město nabízí. Děti z Újezda by se také chtěly věnovat cyklistice, v oblasti Valašskokloboucka je mnoho krásných míst, kde se dá dojet na kole, takže proč v tom děti nepodporovat? Fotbalu by se chtělo věnovat nejvíce dětí z Újezda, protože fotbal tu hraje každý druhý chlapec a jsou tu vybudována i dvě fotbalová hřiště. Šermu by se také chtělo věnovat více dětí z Újezda, protože tato aktivita v obci není a nejbližší šermířský kroužek je v Luhačovicích. Myslím si, že historie je pro děti stále zajímavá a šerm určitě není nuda, ba naopak je to celkem dřina, ale pokud rytíř bojuje o krásnou princeznu, dá se to vydržet. Hrát v divadle by chtělo více dětí z Brumova, je to proto,

51

že v Brumově je malé divadélko, určitě se tu najde i dramatický kroužek, takže si myslím, že možnost pro děti stát se hercem/herečkou tu určitě je. V Újezdě je také malý dramatický kroužek, který navštěvují děti a hrají pak představení pro rodiče nebo o Vánocích živý Betlém. Ve Valašských Kloboukách o herectví děti moc zájem nemají. Žáci ze ZŠ Újezd by více upřednostnily tenis než žáci ze ZŠ Val. Klobouky a ZŠ Broumov, protože v Újezdě je vybudováno u školy nové tartanové hřiště, které je mezi dětmi velmi oblíbené, tenis míčové hry tam chodí hrát nejen děti, ale i dospělý. Výuku cizích jazyků by stejně upřednostnily děti z Újezda i z Brumova. Jazyky jsou v dnešní době velmi důležité, jak pro cestování, tak i třeba v počítačích. V Újezdě funguje kroužek němčiny pro žáky ZŠ Újezd a také soukromé hodiny angličtiny pro širokou veřejnost. V DDM Brumov, najdeme také širokou nabídku cizích jazyků. Otázka č. 11: Kolikrát týdně se věnuješ následujícím volnočasovým aktivitám? Zde měli žáci zakroužkovat kolik času za týden, věnují uvedeným aktivitám. Cílem bylo zjistit, kolikrát týdně se žáci věnují jednotlivým aktivitám a jestli bude převažovat sport, počítač, hudební nástroj nebo třeba výtvarné činnosti. Tabulka č. 1 – sport ÚJEZD

VAL. KLOBOUKY

BRUMOV

1x/týden

4,4

11

24,2

39,6

18%

2x/týden

11

8,8

6,6

26,4

12%

3x/týden

17,6

2,2

11

30,8

14%

4x/týden

13,2

6,6

11

30,8

14%

5x/týden

26,4

17,6

17,6

61,6

28%

vůbec

11

13,2

6,6

30,8

14%

SPORT

procenta

220

Co se týká sportovní aktivity, tak z celkového počtu 220 žáků se 28% žáků se věnuje sportu 5x/týden, 18% žáků se sportu věnuje 1x/týdně, což je dobrý fakt, protože mají alespoň nějaký pohyb, který jim jistě prospívá. Dále 14% žáků se sportu věnuje 3x/týdně, 4x/týdně nebo se sportu nevěnuje vůbec a 12% žáků se sportu věnuje 2x/týdně. Z uvedených dat tedy vyplývá, že nejvíce žáků (28%) se sportu věnuje 5x/týden, což je velmi pozitivní fakt.

52

Srovnání škol (otázka č. 11) Tabulka č. 2 – srovnání škol (sport) SPORT 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 4,4 11 17,6 13,2 26,4 11 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 11 8,8 2,2 6,6 17,6 13,2 59,4 (27%)

BRUMOV 24,2 6,6 11 11 17,6 6,6 77 (35%)

Ze srovnání je patrné, že nejvíce (5x/týden) se sportu věnují děti ze ZŠ Újezd. Může to být dáno tím, že v této obci dávají velký důraz na fotbal a vše s ním spojeno nebo děti mohly brát jako sport i jezdění na kole po vesnici, tréninky na basketbal a volejbal v tělocvičně, ping pongové turnaje, … Alespoň 1x/týdně se sportu nejvíce věnují děti z Brumova. V Brumově mají mnoho sportovního vyžití, takže děti si mohou alespoň jednou týdně vybrat mezi širokou nabídkou sportovních aktivit. Tabulka č. 3 – tanec TANEC 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 11 4,4 0 2,2 8,8 57,2

VAL. KLOBOUKY 11 13,2 2,2 0 4,4 28,6

BRUMOV 24,2 4,4 0 0 0 48,4

46,2 22 2,2 2,2 13,2 134,2 220

21% 10% 1% 1% 6% 61%

Co se týká tance, tak z celkového počtu 220 respondentů se 61% žáků vůbec nevěnuje tanci, 21% dětí tancuje 1x/týdně, 10% dětí tancuje 2x/týdně, 6% dětí tancuje 5x/týdně a 1% dětí tancuje 3x/týdně a 4x/týdně. Ze získaných dat tedy vyplývá, že většina dotazovaných se tanci nevěnuje.

53

Tabulka č. 4 – srovnání škol (tanec) TANEC 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 11 4,4 0 2,2 8,8 57,2 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 11 13,2 2,2 0 4,4 28,6 59,4 (27%)

BRUMOV 24,2 4,4 0 0 0 48,4 77 (35%)

Co se týká tance, tak nejvíce dětí se tanci nevěnuje v ZŠ Újezd, protože kromě folklorního souboru Újezďánek při ZŠ Újezd v obci jiné taneční možnosti nejsou. Stejně odpovídali i děti ve Valašských Kloboukách a Brumově, při čemž v těchto městech jsou v nabídce různé taneční kroužky. Řekla bych tedy, že děti o tanec v dnešní době moc zájem nejeví. Pětkrát za týden nejvíce tancují děti z Újezda. Bude to způsobeno tím, že berou tanec jako takový (ne kroužek) anebo dojíždí do tanečních kroužků do měst. Aspoň 2x/týdně se tanci věnují nejvíce děti z Valašských Klobouk. Jsou zde dva folklorní soubory, Základní umělecká škola (s kroužkem baletu, …) a různé taneční kurzy (latinsko-americké tance, …). Otázkou je, jestli děti to brali tak, že 2x/týdně chodí do tanečního kroužku nebo si jen tak zatancují doma. Alespoň 1x/týden se nejvíce tanci věnují děti z Brumova, mají tak taneční kroužky, které 1x/týdně navštěvují. O něco méně dětí se 1x/týdně věnuje tanci v Újezdě a ve Valašských Kloboukách. V Újezdě je jednou týdně již zmíněný folklórní kroužek a ve Valašských Kloboukách jsou jednou týdně také taneční kroužky. Tabulka č. 5 – výtvarná činnost VÝTVARKA 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 28,6 15,4 8,8 4,4 2,2 24,2

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 13,2 19,8 8,8 6,6 2,2 4,4 2,2 0 2,2 2,2 30,8 44

61,6 30,8 15,4 6,6 6,6 99

28% 14% 7% 3% 3% 45%

220

Z celkového počtu 220 respondentů se 45% vůbec nevěnuje výtvarné činnosti, 28% dětí se věnuje 1x/týdně, 14% dětí se věnuje výtvarné činnosti 2x/týdně, 7% dětí 3x/týdně, 3%

54

dětí se výtvarné činnosti věnuje 4x/týdně a 5x/týdně. Ze získaných hodnot vyplývá, že nejvíce dětí se výtvarné činnosti vůbec nevěnuje. Tabulka č. 6 – srovnání škol (výtvarná výchova) VÝTVARKA 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 28,6 15,4 8,8 4,4 2,2 24,2 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 13,2 8,8 2,2 2,2 2,2 30,8 59,4 (27%)

BRUMOV 19,8 6,6 4,4 0 2,2 44 77 (35%)

Na srovnání škol vidíme, že 1x/týdně se nejvíce věnují výtvarné činnosti děti ze ZŠ Újezd, kde je otázkou jestli se výtvarné činnosti věnují jen ve škole nebo i mimo školu. V rámci školy byl zřízen výtvarný kroužek, ale po nějaké době byl zrušen, protože bylo málo dětí. Výtvarné činnosti se vůbec nevěnují děti z Brumova. Brumov je město zaměřené spíše na sport, takže je jasné, že děti budou více využívat sportovních aktivit a trávit čas venku než sedět u stolečku doma a něco vyrábět. Stejnou situaci vidíme i ve Valašských Kloboukách, protože i přesto je zde velká nabídka výtvarných a rukodělných činností děti o ně mají moc zájem. Přitom výtvarná oblast probouzí v dítěti kreativitu a fantazii. Tabulka č. 7 – hudební nástroje HUD. NÁSTROJ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 11 4,4 0 2,2 11 55

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 8,8 17,6 2,2 8,8 2,2 0 0 0 4,4 6,6 41,8 44

37,4 15,4 2,2 2,2 22 140,8 220

17% 7% 1% 1% 10% 64%

Z celkového počtu 220 respondentů, 64% žáků nehraje na žádný hudební nástroj, 17% žáků hraje 1x/týdně na hudební nástroj, 10% žáků hraje 5x/týdně na hudební nástroj, 7% žáků hraje 2x/týdně na hudební nástroj a 1% žáků hraje 3x/týdně a 4x/týdně na hudební nástroj. Ze získaných dat vyšlo, že nejvíce dětí nahraje na žádný hudební nástroj, ale 17% hraje na hudební nástroj aspoň 1x/týdně.

55

Tabulka č. 8 – srovnání škol (hudební nástroje) HUD. NÁSTROJ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 11 4,4 0 2,2 11 55 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 8,8 2,2 2,2 0 4,4 41,8 59,4 (27%)

BRUMOV 17,6 8,8 0 0 6,6 44 77 (35%)

Ze srovnání škol je jasné, že nejvíce dětí nehraje vůbec na hudební nástroj. V Újezdě nehraje více dětí na hudební nástroj než v Brumově a ve Valašských Kloboukách. Domnívám se, že to je tím, že děti nemají trpělivost se něco dlouhodobě učit a také, když do Újezda přijíždějí učitelé ze ZUŠ Val. Klobouky, tak děti často musí čekat v pořadníku, aby se vůbec dostaly do kroužku hudebních nástrojů, a to může většinu dětí odradit. Nejvíce dětí se 5x/týdně věnuje hudebnímu nástroji v Újezdě. Myslím si, že děti do toho počítají každodenní cvičení na hudební nástroj (ale to jsou jen ti nejpilnější žáci) nebo jen zkušební hraní (pokud jsou děti samouci). Jednou týdně se hudebnímu nástroji věnují nejvíce děti z Brumova. Tabulka č. 9 – zpěv ZPĚV 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 24,2 8,8 4,4 0 11 35,2

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 13,2 17,6 2,2 4,4 0 0 0 2,2 8,8 2,2 35,2 50,6

55 15,4 4,4 2,2 22 121 220

25% 7% 2% 1% 10% 55%

Z celkového počtu 220 respondentů se 55% nevěnuje vůbec zpěvu, 25% dětí se zpěvu věnuje 1x/týdně, 10% dětí se zpěvu věnuje 5x/týdně, 7% dětí se zpěvu věnuje 2x/týdně, 2% dětí se zpěvu věnuje 3x/týdně a 1% dětí se zpěvu věnuje 4x/týdně. Z uvedených dat vyplývá, že se většina dětí zpěvu nevěnuje, jen 25% se zpěvu věnuje 1x/týdně.

56

Tabulka č. 10 – srovnání škol (zpěv) ZPĚV 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 24,2 8,8 4,4 0 11 35,2 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 13,2 2,2 0 0 8,8 35,2 59,4 (27%)

BRUMOV 17,6 4,4 0 2,2 2,2 50,6 77 (35%)

Ze srovnání škol je patrné, že více žáků se zpěvu nevěnuje v Brumově než v Újezdě a Valašských Kloboukách. Může to být způsobeno tím, že v Brumově není pěvecký sbor anebo tím, že děti raději poslouchají a zpívají si sami doma, než aby se tomu více věnovaly. 5x/týdně se děti více věnují zpěvu v Újezdě než v uvedených městech, může to být velkou oblibou hudební výchovy nebo prostě děti jen každý den poslouchají písničky a zpívají si je. Alespoň 1x/týdně se děti věnují zpěvu opět v Újezdě více než ve Valašských Kloboukách a Brumově a to díky folklórnímu kroužku nebo pěveckému sboru. V Brumově to může být tím, že děti chodí k někomu soukromě na zpěv a ve Valašských Kloboukách se děti 1x/týdně věnují zpěvu díky hudební výchově a někteří i navštěvováním folklórního souboru nebo základní umělecké školy. Tabulka č. 11- technický kroužek TECHNICKÝ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 4,4 2,2 2,2 0 4,4 70,4

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 6,6 4,4 0 2,2 0 4,4 0 2,2 0 2,2 52,8 61,6

15,4 4,4 6,6 2,2 6,6 184,8 220

7% 2% 3% 1% 3% 84%

Co se týká technického kroužku, tak z celkového počtu 220 respondentů, odpovědělo 84% dětí, že se technikou vůbec nezabývá, 7% dětí se věnuje technice 1x/týdně, 3% dětí se technice věnuje 3x/týdně a 5x/týdně, 2% dětí se technikou zabývají 2x/týdně, 1% dětí se zabývá technikou 4x/týdně. Ze získaných dat tedy vyšlo, že většinu dětí technika vůbec nezajímá.

57

Tabulka č. 12 – srovnání škol (technický kroužek) TECHNICKÝ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 4,4 2,2 2,2 0 4,4 70,4 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 6,6 4,4 0 2,2 0 4,4 0 2,2 0 2,2 52,8 61,6 59,4 77 (27%) (35%)

Většinu dětí technika vůbec nezajímá (na tom se shodly všechny tři školy). V Újezdě se však 5x/týdně věnuje technice více dětí než v obou městech. Může to být tím, že Újezd je vesnička a hodně chlapců pomáhá tatínkům v garáži a sami si občas zkoušejí postavit nějakou káru, proto je všechno zajímá více než děti z města. 1x/týdně se technice věnují více děti z Valašských Klobouk než z Brumova a Újezda, je to dáno možní tím, že mají ve škole nějaký technický předmět. Tabulka č. 13 – plavání PLAVÁNÍ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 17,6 4,4 0 0 6,6 55

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 8,8 24,2 2,2 2,2 2,2 0 0 0 0 2,2 46,2 48,4

50,6 8,8 2,2 0 8,8 149,6 220

23% 4% 1% 0% 4% 68%

Z celkového počtu 220 respondentů, 68% žáků se plavání vůbec nevěnuje, 23% žáků se plavání věnuje 1x/týdně, 4% žáků se plavání věnují 2x/týdně a 5x/týdně, 1% žáků se plavání věnuje 3x/týdně. Ze získaných dat tedy vyplývá, že převážná většina žáků se plavání nevěnuje, ale 23% aspoň jednou týdně chodí plavat.

58

Tabulka č. 14 – srovnání škol (plavání) PLAVÁNÍ 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 17,6 4,4 0 0 6,6 55 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 8,8 2,2 2,2 0 0 46,2 59,4 (27%)

BRUMOV 24,2 2,2 0 0 2,2 48,4 77 (35%)

Na srovnání škol vidíme, že děti z Újezda se nevěnují plavání více než děti z Valašských Klobouk a z Brumova. V Újezdě totiž není žádný bazén, jen v létě je zde otevřeno veřejné koupaliště. Děti z Brumova se věnují plavání 1x/týdně více než děti z Újezda a z Valašských Klobouk, protože v Brumově mají přímo ve škole krytý bazén, kde probíhá i výuka tělesné výchovy. Tabulka č. 15 – cizí jazyky CIZÍ JAZYKY 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 13,2 15,4 17,6 2,2 6,6 28,6

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 6,6 6,6 4,4 4,4 4,4 15,4 2,2 4,4 8,8 2,2 33 44

26,4 24,2 37,4 8,8 17,6 105,6 220

12% 11% 17% 4% 8% 48%

Z celkového počtu 220 respondentů, 48% dětí se vůbec nevěnuje cizím jazykům, 17% dětí se cizím jazykům věnuje 3x/týdně, 12% dětí se cizím jazykům věnuje 1x/týden, 11% dětí se věnuje cizím jazykům 2x/týden, 8% dětí se věnuje cizím jazykům 5x/týdně a 4% dětí se věnuje jazykům4x/týdně. Ze získaných dat vyplývá, že většina dětí se cizím jazykům moc nevěnuje, ale 17% dětí se cizím věnuje 3x/týdně.

59

Tabulka č. 16 – srovnání škol (cizí jazyky) CIZÍ JAZYKY 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 13,2 15,4 17,6 2,2 6,6 28,6 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 6,6 4,4 4,4 2,2 8,8 33 59,4 (27%)

BRUMOV 6,6 4,4 15,4 4,4 2,2 44 77 (35%)

Na srovnání vidíme, že v Brumově se děti nevěnují jazykům více než v Újezdě a ve Valašských Kloboukách. Ve Valašských Kloboukách se děti věnují 5x/týdně cizím jazykům více než děti z Brumova a Újezda. Je to dáno tím, že ve škole se učí cizí jazyky a v DDM Val. Klobouky je široká nabídka kurzů cizích jazyků. Děti se tak mohou více zdokonalovat. Aspoň 1x/týdně nebo 2x/týdně se jazykům více věnují děti z Újezda. Děti k tomu mohou motivovat výměnné pobyty, které zařizuje škola (nedávno zde byly na návštěvě děti z Indie, Číny a Anglie, …). Také v Újezdě přímo ve škole funguje kroužek angličtiny a jsou zde možnosti i soukromé výuky angličtiny. Tabulka č. 17 - počítače POČÍTAČE 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 4,4 6,6 0 8,8 55 8,8

VAL. KLOBOUKY BRUMOV 6,6 8,8 4,4 6,6 6,6 17,6 0 8,8 22 8,8 19,8 26,4

19,8 17,6 24,2 17,6 85,8 55 220

9% 8% 11% 8% 39% 25%

Z celkového počtu 220 respondentů, tak 39% dětí se 5x/týdně věnuje počítači, 25% dětí se nevěnuje počítači vůbec, 11% dětí se věnuje počítači 3x/týdně, 9% dětí se věnuje počítači 1x/týdně a 8% dětí se věnuje počítači 2x/týdně a 4x/týdně. Z uvedených dat tedy vplývá, že většina dětí se věnuje počítači 5x/týdně a 25% dětí vůbec (dokážou se zabavit jinak než vysedávat u počítače).

60

Tabulka č. 18 – srovnání škol (počítače) POČÍTAČE 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden vůbec

ÚJEZD 4,4 6,6 0 8,8 55 8,8 83,6 (38%)

VAL. KLOBOUKY 6,6 4,4 6,6 0 22 19,8 59,4 (27%)

BRUMOV 8,8 6,6 17,6 8,8 8,8 26,4 77 (35%)

Na srovnání škol vidíme, že nejvíce dětí, které netráví čas u počítače je v Brumově a je to tím, že děti tam mají mnoho sportovních i jiných možností, takže mají šanci chodit do mnoha kroužků a tím pádem jim moc času na počítač nezbývá. Děti ve Valašských Kloboukách také netráví u počítače tolik času, je jich však méně než v Brumově. Dětí, které jsou u počítače 5x/týdně je víc v Újezdě než v Brumově a Valašských Kloboukách. V Ůjezdě totiž děti nemají tolik možností trávení volného času, a proto dochází k tomu, že většinu svého volného času tráví u počítače, kde si píšou s kamarády, hledají informace do školy nebo hrají hry. Dětí, které jsou u počítače 1x/týdně nebo 3x/týdně je více v Brumově než v Újezdě a Valašských Kloboukách. Bude to zřejmě tím, že děti používají počítač ke komunikaci s kamarády, hledání informací do školy a hraní her více než děti z Újezda a Val. Klobouk. Otázka č. 12: Co nebo kdo tě ovlivňuje při výběru volnočasových aktivit? Jedná se o uzavřenou otázku, kde si žáci měli vybrat z uvedených odpovědí. Zde jsem chtěla zjistit, kdo děti ovlivňuje při výběru kroužku, jestli jsou to rodiče, jestli do kroužku chodí jen kvůli kamarádovi nebo jestli je to z vlastního rozhodnutí. Graf č. 23 – otázka č. 12

61

Co se týká ovlivňování při výběru volnočasových aktivit, tak nejvíce žáků (48%) odpovědělo, že je neovlivňuje nic a nikdo, 22% žáků ovlivňují kamarádi, 20% žáků ovlivňují rodiče, 10% žáků ovlivňuje škola. Z průzkumu tedy vyplývá, že nejvíce žáků neovlivňuje nikdo a nic při výběru volnočasové aktivity. Graf č. 24 – srovnání škol (otázka č. 12)

Ze srovnání škol je patrné, že rodiče ovlivňují nejvíce žáků v ZŠ Újezd, protože si myslím, že zde jde hlavně o dopravu do kroužků ve městech. Kamarádi ovlivňují žáky také více v Újezdě než ve městech Valašské Klobouky a Brumov. Kamarádi totiž byli, jsou a vždycky budou důležití pro volný čas dětí. Ve všech třech školách se ale nejvíc shodli na tom, že při volnočasových aktivitách je neovlivňuje nikdo, že je to svobodné rozhodnutí dítěte samotného jakou činnost bude vykonávat a do jakého kroužku se přihlásí. Pak už je to, ale jen na rodičích jestli dítěti činnost dovolí. Otázka č. 13: Co ti brání ve využívání volnočasových aktivit? Tato otázka byla uzavřená, ale žáci měli možnost napsat i jinou odpověď. Cílem bylo zjistit překážky, které brání dětem ve využívání volnočasových aktivit.

62

Graf č. 25 - otázka č. 13

Co se týká překážek ve využívání volnočasových aktivit, tak nejvíce žákům (52%) brání dostatek času, 12% žáků uvedlo jinou odpověď, 11% žáků uvedlo nesouhlas rodičů a špatné dopravní spojení, 10% žáků si nemůže vybrat z nabízených aktivit, 4% žáků brání nedostatek peněz. Mezi jinými odpověďmi bylo nejvíce uvedeno, že žákům nebráni nic. Ze získaných dat tedy vyplývá, že největší překážkou ve využívání volnočasových činností je nedostatek času. Graf č. 26 – srovnání škol (otázka č. 13)

Ze srovnání škol vyplývá, že žáci ze všech tří škol se shodli na tom, že největší překážkou ve využívání volnočasových aktivit je nedostatek času. Co se týká dopravního spojení tak tuto překážku uvedli více žáci z Újezda. Jak už jsem uvedla výše, Újezd je malá vesnice, kde nabídka kroužků je malá a proto za některými kroužky (za širší nabídkou kroužků) musí děti dojíždět do měst. Nesouhlas rodičů, uvedlo stejný počet žáků, jak v Újezdě, tak ve Valašských Kloboukách. V Újezdě to může být kvůli finanční situaci rodiny 63

nebo špatnému dopravnímu spojení. Ve Valašských Kloboukách může být důsledkem to, že dítě třeba již chodí do mnoha kroužků. Mezi jiné odpovědi uváděli žáci nejčastěji, že jim nebrání nic. Otázka č. 14: Chodíš rád/a do přírody? (např.: procházka do lesa, …) Tato otázka byla uzavřená a cílem bylo zjistit, jaký vztah mají děti k přírodě, jestli rády chodí do přírody nebo nikoliv. Graf č. 27 – otázka č. 14

Zde převážná většina žáků (71%) odpovědělo, že rádi chodí do přírody, 28% chodí do přírody jen někdy a jen 1% nechodí do přírody. Graf č. 28 – srovnání škol (otázka č. 14)

Na grafu můžeme vidět, že žáci rádi chodí do přírody, ale děti ze ZŠ Újezd chodí častěji do přírody než děti z měst Valašské Klobouky a Brumov. Je to tím, že Újezd je malá

64

vesnice obklopena lesy a tudíž mají děti přírodu blíže než městské děti. Rozdíl v chození do přírody u žáků ZŠ Brumov a ZŠ Újezd je však minimální. Otázka č. 15: Kdyby sis měl/a vybrat, dal/a bys ve svém volném čase přednost počítači nebo vycházce do přírody? Tato otázka byla uzavřená, ale žáci měli možnost uvést jinou činnost, kterou třeba vykonávají místo počítače a vycházky do přírody. Cílem bylo zjistit, jestli si děti umí udělat čas na vycházku do přírody a chvíli si odpočinout od internetu a všedních starostí nebo jen sedí u počítače a vycházka do přírody jim nic neřekne, anebo se aspoň snaží tyto činnosti střídat. Graf č. 29 – otázka č. 15

Co se týká volbou mezi počítačem a přírodou tak 42% žáků uvedlo, že se tyto činnosti snaží střídat, 36% žáků dává přednost vycházce do přírody, 12% žáků preferuje počítač a 10% žáků dává přednost jiným činnostem, než jsou vycházky do přírody a počítač. Z výzkumu je parné, že nejvíce žáků se snaží tyto činnosti střídat.

65

Graf č. 30 – srovnání škol (otázka č. 15)

Ve srovnání škol vidíme, že celkově počítač upřednostňuje málo dětí, což je dobré znamení, protože si děti dokážou udělat čas i na vycházku do přírody. Procházky do přírody upřednostňují více žáci ZŠ Brumov než žáci z Újezda a z Valašských Klobouk. V Brumově je zřícenina hradu obklopena přírodou a lesy. Je to klidné místo, kde si mohou žáci udělat hezkou procházku. Hrad je vyhledávaným místem i pro různé akce a koncerty. Ve Valašských Kloboukách je hezké místo na procházku rozhledna Královec, která od města není ani nijak daleko a Újezd je vesnička obklopena lesy, takže možností na procházku je opravdu mnoho. Jak je ovšem na grafu vidět, procházce v Újezdě dalo přednost méně žáků než v Brumově a Valašských Kloboukách. Nejvíce žáků uvedlo, že činnosti střídá, což je také dobrý fakt. Více střídají tyto činnosti žáci ZŠ Újezd, tipů na vycházky do přírody tu mají opravdu hodně, ale chápu, že někdy mají chuť si i zahrát na počítači třeba oblíbenou hru. O něco méně se snaží tyto činnosti střídat žáci ZŠ Brumov a žáci ZŠ Valašské Klobouky. Mezi jinými činnostmi bylo uvedeno např.: sport, kamarádi, čtení nebo tanec. Otázka č. 16: Jezdíš o prázdninách na tábory? Tato otázka byla uzavřená s tím, že pokud děti nejezdí na tábor, měli uvést důvod, proč tam nejezdí. Cílem bylo zjistit, jestli jsou tábory u dětí oblíbené a jezdí tam rádi anebo nejsou oblíbené a proč?

66

Graf č. 31 – otázka č. 16

Co se týká ježdění o prázdninách na tábory, tak 62% žáků jezdí o prázdninách na tábory a 38% nejezdí. Z výzkumu tedy plyne, že žáci rádi jezdí na tábory. Graf č. 32 – srovnání škol (otázka č. 16)

Nejraději jezdí na tábory děti ze ZŠ Brumov, protože tam mají jistě velkou nabídku táborů. Taktéž děti ze ZŠ Újezd jezdí rády na tábory, zde je pořádán jen tábor příměstský, ale děti hodně jezdí na tábory do okolních obcí a některé i do měst. Na tábory nejezdí více dětí z Újezda. Může to být tím, že v Újezdě je jen příměstský (farní) tábor a tábor malých svišťů a to některým dětem nemusí vyhovovat. Obecně si myslím, že děti na tábory nejezdí, protože jezdit nechtějí. Rodiče o ně mají strach, nemohou si vybrat tábor, který by je zaujal nebo v tom hrají roli i ceny táborů. Mezi nejčastější důvody, proč žáci nejezdí na tábory, bylo uvedeno, že dítě nechce, nebaví ho to, má málo času, tábory stojí moc peněz, špatná hygiena a nedá se tam klidně spát.

67

Otázka č. 17: Líbí se ti nabídka táborů a akcí ve tvém okolí? Jedná se o uzavřenou otázku, kde si děti měly vybírat z nabízených možností. Cílem bylo zjistit, jestli nabídka táborů a akcí v okolí dětem vyhovuje a jestli o této nabídce vůbec děti vědí. Graf č. 33 – otázka č. 17

Co se týká informací o okolních akcích a nabídky táborů, tak 61% žáků se nabídka líbí, 24% žáků nejezdí na tábory a nenavštěvuje okolní akce, 11% žáků se nabídka nelíbí a 4% žáků o nabídce táborů a okolních akcích vůbec neví. Z výzkumu tedy vyplývá, že nejvíce žákům se nabídka táborů a okolních akcí líbí. Graf č. 34 – srovnání škol (otázka č. 17)

Nejvíce se nabídka akcí a táborů líbí žákům ZŠ Brumov. Bude to nejspíš tím, že mají dobře provedené webové stránky a taky na hradě Brumov bývá hodně akcí pro děti i dospělé. Nabídka akcí a táborů se líbí také dětem ze ZŠ Újezd. Bude to tím, že hodně akcí pořádá přímo škola anebo i ve škole na nástěnce najdou mnoho plakátů a informací o okolních akcích. Ve Valašských Kloboukách najdou informace a nabídku táborů také na nástěnkách ve 68

škole, ale hlavně na nástěnkách v DDM. Nabídka akcí a táborů se nelíbí více dětem z Újezda, protože zde není moc možností nebo konané akce se jim zdají už ohrané. Na tábory nejezdí více dětí z Újezda, jak už jsem se zmínila, může to být, že se jim příměstské tábory v Újezdě nelíbí, nechce se jim, nebo obecně o táborech neví nebo se jim tábory zdají moc drahé. Otázka č. 18: Proč si myslíš, že někteří mladí lidé (ale i děti) neumí vhodně využít svůj volný čas a proto chodí do hospody, kouří, užívají drogy, …? Tato otázka byla uzavřená, takže děti si vybírali z uvedených odpovědí. Otázka byla spíše anketní a zajímal mě názor žáků na to, jaký mají vlastně pohled na trávení volného času dětí (mladých lidí). Graf č. 35 - otázka č. 18

Co se týká názoru na nevhodně trávený čas u mladých lidí (dětí), žáci odpovídali takto: 39% žáků si myslí, že se dětem rodiče nevěnují, 21% žáků si myslí, že kroužky dětem připadají trapné a jsou ztrátou času, 17% žáků neví, 16% žáků si myslí, že se děti prostě nudí, 7% žáků je toho názoru, že děti nemají zájem chodit do kroužků. Ze získaných dat jsme zjistili, že nejvíce žáků si myslí, že mladí lidé (děti) v dnešní době neumí vhodně trávit volný čas, protože se jim rodiče nevěnují nebo jim kroužky připadají trapné.

69

Graf č. 36 – srovnání škol (otázka č. 18)

Na srovnání škol vidíme, že žáci ze všech tří škol se shodli na tom, že se rodiče dětem nevěnují. V Újezdě si to, však myslí děti více než ve Valašských Kloboukách a Brumově. Žáci z Újezda si myslí více než v obou městech, že se děti nudí. V dnešní době mi přijde, že čím dál méně dětí si umí hrát a najít si sami aktivitu, co by je bavila. Jsou také líné si nějakou aktivitu najít, proto často dochází k nudění se. V Újezdě si myslí, že dětem připadají kroužky trapné a ztráta času, tohle si myslí více také ve Valašských Kloboukách než v Brumově. Přijde jim divné a trapné dělat něco, co se odlišuje od jiných (např.: folklórní tance, sport, nějaký koníček obecně), takové děti si myslí, že je modernější psát si s kamarády na Facebooku, hrát on-line hry nebo třeba zkusit cigarety. Žáci v ZŠ Brumov odpověděli vícekrát, že neví, proč se to děje než žáci v ZŠ Val. Klobouky a v ZŠ Újezd.

70

5.8. Diskuze V následující diskuzi se budeme snažit popsat nejdůležitější výsledné informace z našeho zkoumání a shrnout výsledky. Sběr dat probíhal na základě anonymního dotazníku v ZŠ Újezd, ZŠ Valašské Klobouky a ZŠ Brumov. Tímto dotazníkem jsme se snažili zjistit, jak žáci těchto škol tráví svůj volný čas. První zajímavá informace, která nám z výzkumu vyplynula je, že děti nejraději tráví volný čas s kamarády, věnují se sportovním aktivitám, poslouchají hudbu nebo pomáhají rodičům v domácnosti. Soudím tak podle otázky „Co děláš, když přijdeš ze školy domů?“, z celkového počtu 220 respondentů odpovědělo 123 žáků, že tráví nejraději volný čas s kamarády, 103 žáků se věnuje sportu, 95 žáků uvedlo, že pomáhá rodičům a 90 žáků rádo poslouchá hudbu. Dovoluji si říct, že tohle je velmi pozitivní zjištění, protože na prvních příčkách není televize ani počítač (televizi a počítač uvedlo méně žáků). Děti v dnešní době jsou ovlivněny technologiemi, ale jak je vidět dokážou si je i odříct a věnovat se jiným činnostem. Co, už ale není tak pozitivní je, že kdyby si mohly děti vybrat dali by přednost počítačovým hrám před těmi stolními. Bohužel zde se moje očekávání potvrdilo a děti raději unikají do virtuálního světa ke smyšleným hrdinům, než aby si třeba společně s rodinou zahrály, Člověče, nezlob se nebo karty, kde si rozvíjí logické a strategické myšlení. Neorganizované činnosti jsou u žáků více oblíbené než ty organizované, důvodem většinou je, že dítě má volnost, může si dělat, co chce, nemusí poslouchat autoritu a svou činnost si může pojmout po svém. Obecně nejvíce dětí navštěvuje sportovní kroužek, což je velmi kladná informace, protože sport je důležitý pro zdravý život dětí i dospělých. Dalšími oblíbenými kroužky jsou taneční kroužek, kde se dítě učí rytmu a koordinaci svých pohyby, výtvarný kroužek, kde je rozvíjena jeho fantazie, jemná motorika a kreativita a hudební nástroje, které rozvíjí v dítěti talent a učí se trpělivosti při nácviku a citu pro hudbu. Otázkou „Co by se mělo ve tvé škole, DDM, jiném volnočasovém zařízení změnit, aby pro tebe byla náplň kroužků přitažlivější?“, jsme sledovali hlavně, co dětem chybí v kroužku, co by změnily nebo vylepšily, aby se jim tam líbilo a aby je kroužek bavil. Z celkového počtu 220 respondentů, odpovědělo 77 žáků, že by uvítali nové a lepší vybavení v kroužku, což je pochopitelné, ale ne každá škola, DDM (kroužek) na to mají dostatečné množství prostředků. Občas mi přijde, že děti jsou moc náročné, ale bohužel ne vždy lze jejich požadavkům vyhovět, 59 žáků uvedlo, že by chtělo více vstupů bez poplatků, opět zde jde jen o finanční stránku zařízení, která kroužek nabízí.

71

Dále jsem také zjišťovala, proč se děti vlastně hlásí do kroužků? Odpověď mě trochu překvapila, protože jsem si myslela, že hlavní vliv na to budou mít kamarádi, ale z 220 respondentů odpovědělo 40% žáků, že se chtěli něco zajímavého naučit, 33% žáků chtělo ten kroužek jen zkusit a teprve 17% žáků chodí do kroužku, protože tam chodí i kamarádi. Zajímavé informace nám přinesla otázka „Kolikrát týdně se věnuješ uvedeným volnočasovým aktivitám“ a zde nastalo to, co jsem očekávala, protože nejvíce žáků uvedlo, že 5x/týdně se věnuje počítači a sportu (někdo uvedl sport, někdo počítač) je jasné, že tyto dvě aktivity mezi sebou budou vždy bojovat. Jsou totiž děti co rádi, sportují, jsou děti, které nesportují a raději hrají hry na počítači a pak jsou děti, které sice rády sportují, ale občas si i sednou k tomu počítači, aby si zahráli nějakou hru, našli si informace do školy, nebo si jen psali s kamarády na sociálních sítích. Jinak aktivitám typu tanec, výtvarná výchova, zpěv, hudební nástroj, plavání se děti věnují 1x/týdně a nebo vůbec. Jen cizím jazykům se pravidelně věnuje 17% žáků, třikrát za týden. Další děti se věnují uvedeným činnostem vícekrát týdně jen občas. Hlavním činitelem, který brání dětem ve využívání volnočasových aktivit, je hlavně nedostatek svého času, dopravní spojení a nebo jim nebrání nic ve využívání volnočasových aktivit. Dalším pro nás zajímavým faktem byly otázky týkající se přírody, počítače a táborů. Děti chodí rády do přírody, pokud by si ale měli vybrat mezi přírodou a počítačem, tak 42% se tyto činnosti snaží střídat a 36% žáků jde raději na procházku do přírody, tento výsledek mě obzvlášť potěšil, protože jde vidět, že děti zajímá i příroda kolem nás, nejen virtuální svět počítačů. Z výzkumu také plyne, že děti rády jezdí na tábory a líbí se jim nabídka táborů a akcí v regionu. Poslední otázka byla spíše anketní, kde mě zajímal pohled žáků na nevhodně trávený volný čas mladých lidí (dětí). „Proč si myslíš, že někteří mladí lidé (děti) neumí vhodně využít svůj volný čas a proto chodí např.: do hospody, kouří, užívají drogy…?“ Na odpovědích žáků bylo vidět, že se nad tím dokázali zamyslet a zvolit odpověď tak, jak si myslí, že to opravdu je. Žáci tedy uvedli, že děti neumí trávit svůj volný čas, protože se jim rodiče nevěnují, kroužky jim připadají trapné, je to pro ně ztráta času a protože se děti nudí. Dále popíšeme nejdůležitější odlišnosti ve srovnání škol (ZŠ Újezd, ZŠ Valašské Klobouky a ZŠ Brumov. Zde jsme přišli k pozoruhodným skutečnostem, hlavně v oblasti možností volného času, které dětem nabízí město/obec. V obci Újezd jsou možnosti, které najdeme i v jiných obcích nebo městech, jako je např.: knihovna s veřejným internetem, koupaliště, kino (v létě letní kino), několik málo kroužků pořádaných školou, dále také žáci uvedli lyžařský vlek (jako zajímavost, kterou nemá každá obec). V městech Valašské Klobouky a Brumov jsou tyto možnosti obohaceny ještě o Dům dětí a mládeže, posilovnu, 72

kavárny a v Brumově mají ještě navíc malé divadlo, park a přímo ve škole krytý bazén, kde probíhá plavecký výcvik i pro žáky z okolních škol. Co se týká zařízení, která v městech/obci chybí, tak se žáci ze ZŠ Újezd, ZŠ Valašské Klobouky i ZŠ Brumov shodli na tom, že jim chybí prostor pro netradiční sporty jako je mini golf, petanque nebo lanové centrum a také čajovna, …. Ve Val. Kloboukách a Újezdě navíc chybí žákům cyklostezka a pěší a běžecké trasy. V Brumově většina žáků uvedla, že jim ve městě nic nechybí, protože v městě se nachází široká nabídka volnočasových aktivit pro děti i dospělé. Je zajímavé, že žáci uvedli, že se nejvíce věnují sportu, ale v Újezdě i ve Valašských Kloboukách chybí nebo by uvítali, více sportovních kroužků. Můžeme se domnívat, že se děti větší míře věnují naorganizovanému sportu, tzn., že si jen tak mezi sebou hrají na hřišti fotbal, sami (bez pedagogů) hrají tenis nebo doma podle různých videí posilují, cvičí aerobic nebo jiná podobně zaměřená cvičení. Data byla zpracována pomocí funkce četnosti v tabulkovém kalkulátoru Microsoft Excel.

73

ZÁVĚŘ Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem: Volný čas dětí na Valašskokloboucku. Volný čas totiž stále považujeme za důležitou hodnotu v životě každého člověka. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je definován pojem volný čas, polovolný čas, díváme se na volný čas z různého pohledu, dále popisujeme volnočasové činnosti, kde jsou zahrnuty také zájmy a relaxace, výchova mimo vyučování, vybraná zařízení pro volný čas ve Valašských Kloboukách a okolí a také cílová skupina (mladší a starší školní věk). V praktické části se zabývám samotným výzkumem volného času dětí na Valašskokloboucku, jeho analýzou a zjištěnými výsledky. Cílem našeho zkoumání bylo zjistit, jaké aktivity u dětí ve volném čase nejvíce převažují a zda-li mají děti dostatek možností trávení volného času ve Valašských Kloboukách a jeho okolí. Ve výzkumné části jsme data zpracovali pomocí funkce četnosti v tabulkovém kalkulátoru Microsoft Excel. Z výzkumu jsme se dozvěděli, že děti nejraději tráví čas po škole s kamarády, věnují se sportu, hudbě nebo pomáhají doma rodičům. Děti dávají přednost počítačovým hrám, před těmi stolními. Nejvíce navštěvovaný je sportovní kroužek a děti chodí do kroužků hlavně proto, že se chtějí něco zajímavého naučit nebo si to jen vyzkoušet. Hlavní činitel, který brání dětem ve využívání volnočasových aktivit je, nedostatek času anebo jim v tom nebrání nic. Děti také rády chodí do přírody a jezdí na tábory. V poslední (anketní) otázce jsem zjišťovala názor na nevhodně trávený čas u mladých lidí (dětí) a žáci si myslí, že to je proto, že se rodiče dětem nevěnují, kroužky jim připadají trapné a je to pro ně ztráta času. Hlavní rozdíl mezi uvedenými školami byl v tom, že Újezd je malá vesnice, která moc možností k trávení volného času nemá. Nejvíce využívaný bývá v zimě lyžařský vlek, v létě tenisové kurty, dětská hřiště a obě fotbalová hřiště. Dále jsou zde kroužky při škole (folklorní kroužek, kurz němčiny, výtvarný kroužek, sportovní kroužek, …). Ve městech je samozřejmě těch možností více, ve Valašských Kloboukách mohou děti navštěvovat DDM se širokou nabídkou aktivit, Základní uměleckou školu, jsou zde dva folklorní soubory a také několik kroužků v rámci školy. V Brumově je zase rozsáhlé sportovní vyžití (krytý bazén, běžecká dráha, fotbalové hřiště, zimní stadion) a také hezká procházka je k zřícenině hrudu Brumov. Každé město/obec tedy vyniká něčím jiným a jen na dětech, kterou činnost si zvolí. Moje bakalářská práce mi přinesla také potěšující zprávu, že hodně dětí tráví čas v přírodě, věnuje se sportu nebo kamarádům a ne jen sezení u počítače. Většina dětí také jezdí 74

na tábory a využívá táborových nabídek a akcí v regionu, což je dobře, na táboře se dítě naučí mnoho věcí, zažije spoustu legrace a naváže nová přátelství, která mohou trvat i celý život. Myslím si, že umět efektivně a smysluplně využít volný čas je hodně důležité, hlavně v dnešní uspěchané době. Znám hodně dětí, co s nadšením navštěvují nějaký kroužek a pak se mu věnují celé dětství, mládí až do dospělosti. Teď ze mě mluví trochu i moje zkušenost, protože jako sedmileté dítě jsem začala chodit do folklórního souboru, ano měla jsem mockrát tendence s tím skončit, hlavně v době dospívání, ale moji rodiče mě v tom hodně podporovali (vozili mě na akce i zkoušky a chodili mi fandit na vystoupení). Dokonce jsem překonala i období puberty (kdy většina dětí se svým koníčkem skončí) a věnovala jsem se dál folklóru a věnuju se mu i teď. Folklór se stal součástí mého života a dal mi mnoho zážitků, kamarádů, naučila jsem se hodně věcí a pokud budu moct, budu se mu i nadále věnovat. Tím chci jen říct, že pokud dítě vidí podporu ve svém okolí a hlavně v rodičích, tak se bude kroužku věnovat, proto jsem i do výzkumu volila takové otázky, abych zjistila, proč vlastně děti chodí do kroužků, co je k tomu přivedlo, jakou činnost dělají nejraději ve volném čase a hlavně mě zajímal názor (anketní otázka), proč si myslí, že i v dnešní době neumí děti trávit efektivně svůj volný čas, když se jim mnohdy otevírá tolik možností. V závěru můžeme říct, že cíl, který jsme si stanovili, jsme naplnili. Díky výzkumu víme, co dělají děti po skončení vyučování, jaké mají možnosti ve svých městech/obci, co jim naopak ve městě/obci chybí, … Známe rozdíly mezi školami (ZŠ Újezd, ZŠ Val. Klobouky a ZŠ Brumov).

75

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Bibliografie 1) PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Vyd. 3. Praha: Portál, 2002, 231 s. ISBN 80-717-8711-6. 2) HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-807-3674-731. 3) HÁJEK, B. Děti, vedoucí, volný čas:. Ilustrace Jana Wienerová. Praha: IDM MŠMT, 2004, 120 s. ISBN 80-867-8406-1. 4) KNOTOVÁ, D. Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido, 2011, 101 s. ISBN 978-807-3152-239. 5) LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Vyd. 1. Překlad Jakub Dobal. Praha: Portál, 1999, 199 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-717-8205-X. 6) HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2003, 105 s. Texty pro distanční studium. ISBN 80-729-0128-1. 7) GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6. 8) Informace získané z rozhovoru s Mgr. Kristýnou Dvořákovou, která je pracovníkem Nízkoprahového zařízení Valašské Klobouky a z popisu realizace poskytování sociálních služeb, který Mgr. Kristýna Dvořáková zpracovala (schválila Mgr. Božena Filáková, ředitelka o. p. s.). 9) Informace získané z propagačního letáku DDM Valašské Klobouky a z rozhovoru se svým vedoucím bakalářské práce Mgr. Michalem Láníkem, který je rovněž ředitelem DDM Valašské Klobouky.

Webové stránky 1) Úmluva o právech dítěte. Vláda České republiky [online]. 2008 [cit. 20.4.2014]. Dostupné

z:

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-

vlady/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/umluva-o-pravech-ditete-42656/ 2) Kontakt. DDM Valašské Klobouky [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.ddmvk.cz/clanky/kontakt/

76

3) Sport. Základní škola Valašské Klobouky [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://new.zsvk.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=973&Itemid=68 4) Současnost města Valašské Klobouky. Valašské Klobouky [online]. 2005 [cit. 2014Dostupné

05-09].

z:

http://www.valasskeklobouky.cz/soucasnost-mesta/d-

1332/p1=1737 5) How technology changes leisure time. Teenink [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.teenink.com/nonfiction/all/article/482282/How-technology-changesleisure-time/ 6) Úvod. Základní škola Brumov-Bylnice [online]. 2006 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://zsbru.hyperlink.cz/index.php 7) Pamětihodnosti. Oficiální stránky města Brumov-Bylnice [online]. 2014 [cit. 2014-0511]. Dostupné z: http://www.brumov-bylnice.cz/mesto/pametihodnosti/ 8) Nás. DDM Brumov-Bylnice [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://ddmbylnice.hyperlinx.cz/ 9) Kroužky a aktivity. Dům dětí a mládeže Brumov - Bylnice [online]. 2013 [cit. 201404-29]. Dostupné z: http://ddmbylnice.hyperlinx.cz/krouzky-a-aktivity#quicktabskrouzky_a_aktivity=2 10) Kontakty a otevírací doba. Rodinné centrum Kaštánek, o. s. [online]. 2014 [cit. 201404-29]. Dostupné z: http://www.rc-kastanek.cz/clanky/kontakty-a-oteviraci-doba.html 11) Kontakty. Rodinné a mateřské centrum Malenka [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://malenka.aspone.cz/malenka-kontakty.aspx 12) Info

o

klubu.

Kampak?

[online].

http://www.dokampaku.cz/?page_id=2

77

[cit.

2014-04-26].

Dostupné

z:

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. – Dotazník na téma: Volný čas na Valašskokloboucku

78

Příloha 1. Dotazník na téma: Volný čas na Valašskokloboucku

Dotazník na téma Volný čas dětí na Valašskokloboucku Dobrý den, jmenuji se Ludmila Mikulková a studuji na CMTF UP v Olomouci obor sociální pedagogika. Píšu bakalářskou práci na téma Volný čas dětí na Valašskokloboucku, jejíž součástí je výzkum pomocí dotazníku. Proto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Údaje z něj budou použity jen na výzkum v mé bakalářské práci. Dotazník je ANONYMNÍ, za jeho vyplnění Vám předem moc děkuji. Vhodnou odpověď prosím zakroužkujte nebo dopište hůlkovým písmem. Pohlaví:

Chlapec

Děvče

Název školy: …………………………………………………………………………… Třída: Věk: 1. Co děláš, když přijdeš ze školy domů? (můžeš zakroužkovat i víc možností) a) Televize h) Sport b) Pracuji s počítačem (škola, zájmy, i) Rodina hledání informací, …) j) Kroužky c) Hraji hry na počítači (tuto možnost k) Domácí mazlíčci vyber, pokud hraješ jen hry) l) Spánek d) Kamarádi m) Pomoc rodičům e) Četba n) Jiné (uveď): f) Restaurace, kluby, kavárny, … ………………………………… g) Hudba 2. Dáváš přednost stolním hrám (šachy, karty, …) nebo počítačovým hrám? a) Stolní hry b) Počítačové hry 3. Ve volném čase upřednostňuješ organizované činnosti (vede ji učitel, trenér, …) nebo neorganizované činnosti (jsem sám, s kamarády, s rodiči)? a) Organizovaná činnost b) Neorganizovaná činnost 4. Jaké jsou možnosti trávení volného času ve tvém městě/obci? (můžeš zakroužkovat i více odpovědí)

d) Kroužky e) Knihovna f) Kavárny

a) Divadlo b) Kino c) Bazén 79

g) h) i) j)

DDM s nabídkou aktivit PC Posilovna Park

k) Jiné (uveďte): ……………………………………. l) Žádné

5. Jaká zařízení pro volnočasové aktivity ti ve tvém městě/obci chybí? a) Volně přístupná sportoviště h) Pěší a běžecké trasy b) Hřiště pro organizované sporty i) Kino (např.: tenisové kurty, fotbalové hřiště) j) PC herna/ internet c) Kulturní kroužky (např.: tanec, zpěv) k) Čajovna d) Sportovní kroužky l) Nízkoprahové zařízení e) Dětská hřiště, místa pro hraní dětí m) Nic mi nechybí (např.: skluzavky, houpačky, …) n) Jiné (uveď): f) Prostor pro netradiční sporty (např.: …………………………………… lezecká stěna, minigolf, petanque, ……………………………………. skateboard)

g) Cyklostezky do okolí 6. Co by se mělo ve tvé škole, DDM, jiném volnočasovém zařízení změnit, aby pro tebe byla náplň kroužků přitažlivější? a) Otevřít nový kroužek, např.: na celé odpoledne b) Lepší vybavení c) Více kroužků d) Kroužek vícekrát týdně e) Přidat více soutěží, her, … f) Lepšího vedoucího (který bude mít zájem o kroužek, dobré nápady, větší znalosti, …) g) Více volných vstupů (bez poplatků) h) Jiné (uveď): ………………………………………………………………………… 7. Který kroužek navštěvuješ? a) Sportovní b) Taneční c) Výtvarný d) Hudební nástroje e) Pěvecký f) Technický (např.: modeláři, …) g) Plavání h) Jazykový i) Počítačový 8. V jaké organizaci navštěvuješ své kroužky? a) DDM (Dům dětí a mládeže) b) Základní umělecká škola c) Škola d) Školní klub e) Skauti f) Sportovní klub g) Nenavštěvuji žádný kroužek h) Jiné (uveď): …………………………………………………………………………..

80

9. Proč jsi se do kroužků, které navštěvuješ, přihlásil/a? a) Chtěl/a jsem to zkusit b) Chtěla jsem se něco zajímavého naučit c) Chtěli to rodiče a kroužek se mi líbí d) Chtěli to rodiče, ale mně se v kroužku nelíbí e) Do kroužku chodí kamarád/ka, tak jsem to taky zkusil/a 10. Jaké volnočasové aktivitě by ses chtěl/a věnovat, kdybys mohl/a? a) Mažoretky n) Horolezectví b) Latinsko-americké tance o) Fotbal c) Folklór p) Modelář d) Balet q) Paličkování e) Krasobruslení r) Historické tance f) Hrát na hudební nástroj s) Šerm g) Bojové umění t) Hrát v divadle h) Jóga u) Tenis i) Fotografování v) Jazyky j) Keramika w) Počítače k) Jízda na koni x) Zumba / aerobic l) Atletika y) Jiné (uveď) ……………………… m) Cyklistika 11. Kolikrát týdně se věnuješ následujícím volnočasovým aktivitám? (vybranou odpověď zakroužkuj)

SPORT

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

vůbec

TANEC

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

VÝTVARNÁ ČINNOST

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

HUDEBNÍ NÁSTROJE

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

ZPĚV

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

TECHNICKÝ (př.: modelář) 1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

PLAVÁNÍ

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

CIZÍ JAZYKY

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

POČÍTAČ

1x/týden 2x/týden 3x/týden 4x/týden 5x/týden

Vůbec

12. Co nebo kdo tě ovlivňuje při výběru volnočasových aktivit? a) Škola b) Rodiče c) Kamarádi d) Nikdo 13. Co ti brání ve využívání volnočasových aktivity? a) Nedostatek peněz b) Nedostatek času c) Nesouhlas rodičů 81

d) Špatné dopravní spojení (nemám se tam jak dostat) e) Nemohu si vybrat z nabízených aktivit f) Jiné (uveďte): ………………………… 14. Chodíš rád/a do přírody? (např.: procházky do lesa, …) a) Ano b) Ne c) Někdy 15. Kdyby sis měl/a vybrat, dal/a bys ve svém volném čase přednost počítači nebo vycházce do přírody? a) Počítač b) Vycházka do přírody c) Tyto činnosti se snažím střídat d) Dávám přednost jiným činnostem než je počítač a příroda (uveď prosím jaké) …………………………………………………………………………………… 16. Jezdíš o prázdninách na tábory? a) Ano b) Ne (uveď proč?): ………………………………………………………………………. 17. Líbí se ti nabídka táborů a akcí ve tvém okolí? a) Ano b) Ne c) Nejezdím na tábory (nenavštěvuji akce) d) Nevím o nich

18. Proč si myslíš, že někteří mladí lidé (ale i děti) neumí vhodně využít svůj volný čas a proto chodí do hospody, kouří, užívají drogy … ? a) Rodiče se jim nevěnují b) Mají hodně peněz c) Prostě se nudí d) Nemají zájem chodit do kroužků e) Kroužky jim připadají trapné a jsou podle nich ztráta času f) Nevím

Děkuji za zodpovězené otázky a přeji hezký den.

82