UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství

Bc. Anna Vojtková

Vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Šárka Ježorská, Ph.D.

Olomouc 2012

ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE Název práce: Vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů Název práce v AJ: The impact of canistherap y on anxiet y and depression of seniors. Datum zadání: 2012-01-19 Datum odevzdání: 2012-05-07 Vysoká škola: Ústav ošetřovatelství, FZV UP v Olomouci Autor práce: Bc. Anna Vojtková Vedoucí práce: Mgr. Šárka Ježorská, Ph.D. Abstrakt v ČJ: Diplomová práce je vypracována se zaměřením na vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů v Domově důchodců Radkova Lhota. Teoretická část diplomové práce nabízí rozsáhlejší informace o canisterapii a základní informace o depresi a úzkosti. V neposlední řadě jsou zde uvedené stručné informace o ošetřovatelské diagnostice včetně vybraných ošetřovatelských diagnóz. Praktická část se zab ývá výzkumným šetřením, k jehož realizaci b yl y použit y dva standardizované dotazníky (BDI-II a Beckův inventář úzkosti) a jeden dotazník vlastní konstrukce. Pomocí těchto dotazníků b yl zmapován vliv canisterapie na úzkost a depresi a jiné faktory, které ovlivňují ps ychický stav seniorů. Cíle práce b yl y splněny a srovnány v diskuzi s dosaženými výsledky jiných autorů. V závěru práce jsou shrnuté dosažené výsledky, doporučení pro praxi a edukační materiál.

Abstrakt v AJ: The thesis is developed with a focus on the impact of the canine anxiet y and depression in the elderl y in retirement homes, Radek Lhota. The theoretical part of this thesis provides extensive information about canine therap y and basic information about depression and anxiet y. Finall y there are the brief information about nursing diagnosis including selected nursing diagnoses. The practical part deals with a research on the implementation used two standardized questionnaires (BDI-II and Beck

Anxiet y Inventory) and a questionnaire of our own design. Using these questionnaires has been mapped to canine effect of anxiet y and depression, and other factors that influence the ps ychological state of seniors. Work objectives are met and compared in a discussion with the results of other authors. In conclusion the results are summarized and recommendations for practice and educational material

Klíčová slova: canisterapie, léčba psem, deprese, úzkost, senior Klíčová slova v AJ: canistherap y, therapy dog, depression, anxiet y, senior Rozsah: 67 stran + 7 příloh

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................6 2

CANISTERAPIE............................................................................................................7 2.1

Dělení canisterapie ..................................................................................................8

2.2

Cíle canisterapie ......................................................................................................9

2.2.1

Cíle stanovené u seniorů (dle individuálních potřeb) ......................................9

2.3

Indikace a kontraindikace canisterapie .................................................................10

2.4

Canisterapie u seniorů ...........................................................................................11

1.4.1 Canisterapie u seniorů žijících v domově důchodců ...........................................11

3

4

2.5

Canisterapeutické desatero....................................................................................16

2.6

Výběr a příprava klientů pro canisterapii..............................................................17

ÚZKOST A DEPRESE ................................................................................................19 3.1

Úzkost ...................................................................................................................19

3.2

Výskyt a etilogie úzkosti.......................................................................................20

3.3

Léčba úzkosti ........................................................................................................22

3.4

Canisterapie a úzkost.............................................................................................22

3.5

Deprese..................................................................................................................23

3.6

Výskyt a etiologie deprese ....................................................................................24

3.7

Léčba deprese........................................................................................................26

3.8

Canisterapie a deprese...........................................................................................26

SENIOR........................................................................................................................27 4.1

Stáří a stárnutí .......................................................................................................27

4.1.1

Členění stáří: ..................................................................................................27

4.2

Dlouhověkost ........................................................................................................28

4.3

Polymorbidita........................................................................................................28

4.4

Posouzení zdravotního stavu seniora ....................................................................28

4.5

Psychické změny ve stáří ......................................................................................29

4.5.1 a)

Paměť ....................................................................................................................30

b)

Psychomotorika.....................................................................................................30

c)

Pocit zbytečnosti, nepotřebnosti............................................................................30

d)

Osamělost..............................................................................................................30

4.6

Úmrtnost................................................................................................................31

4.7

Nemocnost.............................................................................................................31

4.7.1

Charakter nemocnosti u seniorů ....................................................................31

4.7.2

Nejčastější choroby vyššího věku..................................................................32

4.8 5

6

Canisterapie a senior .............................................................................................32

OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA.....................................................................33 5.1

Diagnostický algoritmus .......................................................................................33

5.2

Ošetřovatelské diagnózy u úzkosti a deprese........................................................35

METODIKA.................................................................................................................37 6.1

Stanovené cíle a hypotézy.....................................................................................37

6.2

Metoda výzkumného šetření .................................................................................38

6.2.1

7

Schopnost učení .............................................................................................29

Dotazník BDI-II.............................................................................................38

6.3

Dotazník Beckův inventář úzkosti ........................................................................39

6.4

Zkoumaný soubor respondentů .............................................................................40

6.5

Realizace výzkumného šetření ..............................................................................42

6.6

Statistické zpracování............................................................................................42

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ..................................................................................43 7.1

Interpretace výsledků k cíli č. 1 a hypotézám č. 1 a 2 ..........................................43

7.2

Interpretace dat k cíli č. 2 a hypotézám č. 3 a 4 ....................................................45

7.3

Interpretace dat k cíli č. 3......................................................................................47

7.4

Možné faktory ovlivňující účinky canisterapie.....................................................49

DISKUZE ............................................................................................................................51 ZÁVĚR ................................................................................................................................56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJE INFORMACÍ ......................................57 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .........................................................62 SEZNAM OBRÁZKŮ.........................................................................................................63 SEZNAM TABULEK .........................................................................................................64 SEZNAM GRAFŮ ..............................................................................................................65 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................66 PŘÍLOHY ............................................................................................................................67

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem použité informační zdroje. Současně souhlasím s tím, ab y práce b yla využita ke studijním účelům.

Olomouc 2012

……………………… Podpis

Chtěla b ych poděkovat Mgr. Šárce Ježorské, Ph.D., za její odborné vedení diplomové práce a za její užitečné a tvůrčí rady. Dále chci poděkovat Emilu Skácelovi, řediteli Domova pro seniory v Radkově Lhotě za umožnění výzkumného šetření a vrchní sestře Daně Pátkové za skvělou spolupráci při výzkumném šetření. A v neposlední řadě mé díky patří i panu Vladimíru Doškovi sociálnímu pracovníkovi pro přímou pečovatelskou péči a osobní asistenci, který vede canisterapii v již zmíněném domově, za jeho cenné rady. Děkuji

také

své

rodině

za

jejich

trpělivost

a

podporu.

ÚVOD Úvod b yl napsán na základě prostudování odborné literatury. Bylo čerpáno například od autorů Velemínského (2007), Galajdové (2011), Topinkové (2005) atd. Canisterapie je v České republice poměrně mladým pojmem. Canisterapie je vhodná v podstatě pro všechny nemocné s výjimkou lidí s alergií na zvířecí chlup y. Může b ýt využita i při velkých stresových situacích (odloučení od rodiny, od domova). Při provádění canisterapie musí b ýt přítomen i terapeut klienta, který ho vede. Je vhodným pomocníkem při rehabilitaci klientů, protože správné aktivit y se psem napomáhají k rozvoji jemné motoriky, verbální i neverbální komunikaci, zlepšuje se orientace v prostoru a v neposlední řadě motivuje klienta k podílení se na léčebném procesu. U

seniorů

žijících

v domovech

důchodců

často

nastupují

pocit y

méněcennosti, zb ytečnosti, mají pocit osamělosti, že je opustila rodina a nechtějí b ýt na obtíž, v takovém případě je vhodné začít aplikovat canisterapii. Senior se těší na den, kdy ho má navštívit canisterapeut se svým psem. Dojde k nabourání stereot ypu a klient se může opět cítit potřebný, když vidí, že pes poslouchá jeho povel y, má zájem si se seniorem hrát. Pes u klientů vzbuzuje pocit y radosti a klidu a zároveň odbourává pocit osamělosti. Součástí diplomové práce je také edukační program s názvem: Canisterapie a senior. Tento edukační materiál je určen pro klient y žijící v domově důchodců a pro jejich rodiny. Vytvořená edukační brožura umožňuje klientům

a

členům

jejich

rodiny

nastudování

základních

informací

o canisterpii obecně, o jejich indikacích, kontraindikacích a vlivu na jejich zdraví a ps ychiku. Materiál má také sloužit k přiblížení tématu canisterpie, protože toto téma, prozatím, není v České republice příliš rozšířeno.

6

1 CANISTERAPIE V ČR se s pojmem canisterapie poprvé setkáváme v roce 1993, brněnské sdružení FILIA začalo rozvíjet organizované aktivity se ps y a vytvářet s ystémový přístup a metodiku terapeutického využívání psů. Důležit ým členem tohoto sdružení b yla Jiřina Lacinová. Canisterapie je složeninou dvou slov: canis (latinsky pes) a terapie (řecky léčba). Canisterapie využívá

pozitivního

(Velemínský,

2007,

působení s.60).

psa

Zdraví

je

na

zdraví

definováno

člověka dle

WHO

(Světová zdravotnická organizace) jako ,,stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“ (WHO, 2012). Canisterapie může být prováděna s jakýmkoliv plemenem ať už s průkazem původu nebo bez něj. Pes dokáže sám o sobě vyvolat dobrou náladu (Canisterapie, 2012). Canisterapie je součástí zooterapie a je řazena do podpůrných forem psychoterapie, která spočívá v kontaktu člověka se psem a jejich vzájemné pozitivní interakce. Canisterapie pomáhá při řešení především citových, ps ychologických a sociálně integračních problémů. Může

se

aplikovat

u

klientů

všech

věkových

kategorií,

může

b ýt

praktikována u každého klienta zvlášť nebo skupinovou formou. Léčba psem dále přispívá k nácviku koncentrace a zvýšení pozornosti, k rozvoji jemné motoriky, podněcuje verbální a neverbální komunikaci, orientaci v prostoru, podněcuje motivaci podílet se na vlastním léčebném procesu a zlepšuje interakci mezi klientem a ostatními klient y, ošetřovateli. Může snižovat

agresivitu

klientů

a

zlepšovat

jejich

kvalitu

života

(Velemínský, 2007, s.60-61).

7

1.1 Dělení canisterapie Canisterapii dělíme dle jejího zaměření na aktivitu za pomocí psa- Animal Assisted Activities (AAA), kdy je zaměřena na zlepšení kvalit y života klienta, provádí se pomocí přirozeného kontaktu člověka a psa, aktivizuje klient y. Dále ji dělíme na terapii za pomocí psa- Animal Assisted Therap y (AAT), při ní dochází k cílenému kontaktu a úkolům, které zadává ps ycholog, speciální pedagog, fyzioterapeut apod. a tím se stává součástí podpůrné metody celkové rehabilitace (prohřívání, uvolňování). Posledním způsobem využití canisterapie je vzdělávání za pomocí psů- Animal Assisted Education (AAE), využívá se pozitivního vlivu psů na žáky se speciálními potřebami (zážitková výuka, osvětová akce) (Akční pes, 2012). Dalším dělením canisterapie je dle formy na individuální a skupinovou. Individuální canisterapie je, jak už z názvu vypl ývá, aplikována u jednoho klienta. Velkou výhodou individuální canisterapie je, že ji lze přizpůsobit momentálním potřebám klienta a klient má se psem intenzivnější kontakt. Tato forma canisterapie je časově náročnější než skupinová canisterapie. Na druhou stranu je více náročná na organizaci a samotný výkon canisterapie. Je nutné rozvrhnout dobu canisterapie tak, ab y každý klient měl dostatek času, ale zároveň musí být brán ohled i na vytíženost psa (Cantes.eu, 2012).

8

1.2 Cíle canisterapie U terapeutické canisterapie a u vzdělávací canisterapie stanovuje cíle odborník na základě zjištěných informaci o klientovi (diagnóza, etiologie postižení, zásady terapie a výchovy). Spolu s těmito okolnostmi se při tvorbě cílů bere ohled i na schopnosti, dovednosti, potřeb y, zájm y a situaci daného klienta. Každý cíl musí b ýt pro každého klienta individuální a spolu s cílem se také stanovuje plán, postup y, metody a konkrétní aktivit y, které povedou k naplnění cílů. Je důležité, ab y postup canisterapie navazoval a b yl propojen s terapiemi, kterých se klient účastní. U canisterapie zlepšující kvalitu života je cílem poskytnout klientům možnost příjemně stráveného času, navodit pocit radosti a příjemných emocí, ale také lze pomocí

canisterapie

pomoci

klientům

v obtížném

období

(postižení,

onemocnění) (Velemínský, 2007, s. 78).

1.2.1 Cíle stanovené u seniorů (dle individuálních potřeb)

Pohyblivost- trénování jemné i hrubé motoriky, motivace k pohybu, spontánní cílený a sm ysluplný pohyb , koordinace pohyb u, zachování sebepéče

(stravovýní,

hygienická

péče,

oblékání),

manipulace

s kompenzačními pomůckami, radost z pohybu. Ps ychická podpora- opora při odloučení od rodiny, nabourání stereot ypního dne, pozitivní ovlivnění nálady, zamezení čast ým změnám nálad, prevence nebo snížení deprese, radost, smích, úsměv, spokojenost, emoční jistota, pocit pohody, relaxace, zapomenutí na problém y, upevnění pocitu jistot y a bezpečí, přijetí stáří, aktivizace, radost z vlastní aktivit y, udržení sm yslu života, posílení pocitu b ýt užitečný, kontakt s okolním světem, umožnění vyjádření emocí, naplnění potřeb y tělesného kontaktu.

9

Kognitivní oblast, motivace- stimulace vnímání, bdělost, trénování sm yslů, pozornosti,

soustředění,

m yšlení,

paměti,

orientace

v čase,

orientace

v prostředí, motivace. Sociabilita a sociální dovednosti- navázání kontaktu a vztahu s jinými lidmi, pocit sociální jistot y, vyrovnaný a pozitivní přístup k sobě samému, soběstačnost, vytržení z izolace, udržení a posílení různých dovedností a schopností. Vztah ke psům, zvířatům- umožnění kontaktu se psem, připodobění běžnému životu (mimo domov pro seniory), možnost projevu kladného vztahu ke zvířatům a přírodě (Velemínský, 2007, s. 79-81).

1.3 Indikace a kontraindikace canisterapie Canisterapie je indikována ke zlepšení ps ychosociálního zdraví u klientů s mentálním postižením, sm yslovým a tělesným postižením, u klientů s epilepsií, v logopedii, ps ychologii, ps ychiatrii, geriatrii. Uklidňující vliv canisterapie a zlepšení nálady se projevilo také u klientů, u kterých hrozila deprivace, pocit samot y, nejistot y a v podstatě u klientů každého věku a se všemi t yp y zdravotních okolností. Slouží jako dobrý pomocník k posílení motivace (např. k pohybu, k léčbě, k pozornosti), slouží jako zpestření stereot ypního dne v zařízení. Canisterapie má však také své kontraindikace kam řadíme v první řadě nezájem ze strany klienta o canisterapii, dále problémy s imunitou, otevřené rány, astma, alergie, akutní infekční onemocnění. Kontakt psa s klientem nesmí b ýt potenciálním zdrojem ps ychických ani zdravotních obtíží jak u klienta, tak u psa. U klientů ve stádiu terminálního onkologického

onemocnění

je

důležité

zvážit

rizika

oproti

rizikům

canisterapie (Velemínský, 2007, s. 77).

10

1.4 Canisterapie u seniorů Mnoho seniorů má pocit y méněcennosti, odsunutí do pozadí, osamocení, nepochopení, cítí se izolovaní. Cítí změnu svých schopností. V takovýchto situacích je na místě pes. Osaměl ý senior má najednou svého společníka, má vedle sebe tvora, o kterého se musí starat a pečovat o něj. Někteří senioři si se svým psem vykládají, učí je poslušnosti. Cítí vedle sebe další b ytost, která k nim vzhlíží a je jim oddaná. Senior chodí více ven, protože musí svého psa pravidelně venčit (Galajdová, 2011, s. 50).

1.4.1 Canisterapie u seniorů žijících v domově důchodců Miklová uvádí, že zvíře je nejčastěji nejspolehlivějším a často i jediným přítelem člověka v osamělosti a nemoci. Kontakt se zvířetem je prospěšný hlavně pro udržení rovnováhy citového, společenského a duševního života (Miklová, 2008, s. 97). 1.4.1.1 Problémy seniorů žijících v domově důchodců •

Zdravotní potíže- zdravotní stav je u každého klienta individuální dle jeho onemocnění. Vysokou zátěž u klienta vyvolávají především onemocnění bolestivá, invalidizující a znetvořující, dále také onemocnění s vlekl ým průběhem nebo onemocnění, u kterého je rychlé střídání průběhu onemocnění, u těchto stavů může klient pociťovat úzkost a obavy z budoucnosti.

•

Změna kvalit y života- z objektivního hlediska můžeme hodnotit kvalitu života po stránce ekonomické, b ytové a zdravotní. Důležité je však hodnocení ze subjektivního hlediska klienta. Většina klientů řadí na první pozici zdraví.

11

Kvalita života se většinou snižuje se zdravotním postižením a se závislostí na cizí pomoci. Velemínský ve své publikaci uvádí, že dále ke zlepšení přispívá- mít dobrý vztah k lidem a svému okolí, vést společenský život, b ýt bezkonfliktní, mít přátelé, koníčky a zálib y. •

Problém y s adaptací- u seniorů je značně snížena schopnost přizpůsobit se, t ýká se to vlastního onemocnění, pob ytu v cizím prostředí nebo sociálních změn.

•

Smutek- k pocitu smutku vede fakt, že senior odchodem do domova důchodců navždy opouští místo svého trvalého b ydliště, své přátelé, své zvíře a rodinu.

•

Osamělost- většina klientů nab ývají dojmu, že do domova důchodců jsou odloženi, protože už nejsou potřební a nikdo je nemá ráda, pak se cítí osaměle.

•

Závislost-

s přibývajícími

zdravotními

problém y

a s postupným ub ýváním sil, začíná b ýt senior b ýt závislí na lidech ve svém okolí. U těžce závisl ých osob je soustavná péče velice náročná a často končí umístěním seniora do zařízení pro seniory (Velemínský, 2007, s. 139).

12

1.4.1.2 Canisterapie jako vhodná volnočasová aktivita Canisterapie je jednou z volnočasových aktivit, mezi které patří muzikoterapie, trénování paměti, arteterapie a pomáhá s výše uvedenými problém y (Velemínský, 2007, s. 139). Churchill at. ol. ve své studii uvádí, že canisterapie má pozitivní vliv na ps ychiku u pacientů s Alzheimerovou nemocí. Klienti projevovali

radost

a

náklonnost

k psovi

(Churchill at.ol., 1999, s. 16-17). Cíle canisterapie u seniorů o Ovlivnění zdravotního stavu klientů o Zvýšení kvalit y života o Zlepšení adaptace o Zvýšení sebevědomí o Zmírnění stresu o Zlepšení jemné motoriky o Zbavení pocitů osamělosti (Velemínský, 2007, s. 139) o Posílení pocitu spokojenosti o Posílení pocitu radosti o Zlepšení pocitu subjektivního zdraví (Miklová, 2008, s. 97)

13

1.4.1.3 Konkrétní oblasti ovlivňované canisterapií A. Vzájemná interakce o Interakce

mezi

spoluobyvateli

zlepšuje

náladu

a

usnadňuje

skupině.

Docházení

na

klientů

potkávání

jiných

domova-

pes

komunikaci

ve

canisterapii

umožňuje

ob yvatel

domova

a usnadňuje jim navázání nových přátelství. o Interakce mezi klientem a psem- pes si u klienta mnohem snáze získá důvěru než terapeut, chová se před klientem přirozeně a na nic si nehraje. B. Emoce a chování klienta Canisterapie ovlivňuje negativní emoce a přeměňuje je na kladné. U klientů uzavřených na svých pokojích, kteří přem ýšlí nad svými starosti, znatelně zlepšuje náladu. Klienti přestanou věnovat pozornost svým problémům a soustředí se na psa. C. Stimulace k aktivitě seniorů Klienti mohou chodit se ps y na procházky, vodit je na

vodítku.

Při

canisterapii

je

možnost

také

zapojení kognitivního tréninku. Klientovi se sdělí plemeno

psa,

pravidelnost

krmení,

návštěvy

u veterináře a klient je musí zopakovat, čímž procvičuje svou paměť. Klienti mohou schovávat granule pro psa po místnosti nebo na svém těle a pes si je musí sám najít. Klient může psovi zadávat povel y a sledovat, jak ho je pes plní, tím se procvičují verbální schopnosti klienta.

14

D. Sebevědomí Zvýšené sebevědomí může b ýt docíleno tím, když klient zjistí, že pes plní jeho povel y, že on sám si zapamatoval spoustu nových informací o psovi. Nemusí se obávat, že selže, protože pes na něj neklade vys oké nároky, jde mu pouze o to, ab y se s ním klient mazlil a dával mu povel y a za ně mu poskytl pamlsek. E. Jemná motorika Hlavním cílem canisterapie je procvičení obratnosti, hybnosti a úchopové funkce ruky. o Hmatová

stimulace-

možnost

pohladit

zvíře,

obejmout zvíře, pomazlit se s ním. o Polohování- zmírnění spasticky o Úchopová

funkce

ruky-

používají

se

různé

předmět y- válcový úchop (kost, hřeben na česání psa),

kulový

úchop

(míček),

klíčová

špetka

(nasazování vodítka), pinzetová špetka (zapínání suchých zipů na vodítku, úchop piškotu), háčkový úchop

(nasazování

obojku

přes

hlavu)

(Velemínks ý, 2007, s. 139-140).

15

1.5 Canisterapeutické desatero 1. Před vstupem do zařízení je pes čist ý (srst, tlapky) a upravený (v případě nepříznivého počasí nosíme sebou vždy hadřík, ručník na utření), hygiena psa. 2. Pes je každoročně komplexně přeočkován (parvoviroza, leptospiroza, psinka, vzteklina,…) a minimálně 2x ročně odčervován (doložit očkovacím průkazem) – jen zdravý pes může pracovat. 3. Canisterapeut se v zařízení přezouvá, je vždy čistě oděn, upraven. 4. Pes má vždy v zařízení k dispozici misku s vodou. 5. Doporučení:

Uzavření

písemné

smlouvy

se

zařízením

(datum, čas návštěvy,…). Záleží na vzájemné dohodě. 6. V zařízení: před první návštěvou se prokáže platným Certifikátem canisterapeutického t ýmu, Očkovacím průkazem psa. CT t ým je označen – psovod tričkem a pes košilkou. 7. Se psem pracuje canisterapeut pouze tehdy, je-li pes i psovod v optimální fyzické a ps ychické kondici. 8. Canisterapeut nikdy nezůstává s klientem při práci o samotě. Trváme na přítomnosti odpovědného personálu a dbáme jejich pokynů. 9. Canisterapeut od psa neodchází, nenechává ho v žádném případě s klientem,

ani

s

personálem

samotného

(za svého psa nese zodpovědnost psovod). 10.

Jeví-li

pes

známky

únavy,

pes

neochotně

pracuje

( je nervozní, těkavý) canisterapii ihned ukončíme a věnujeme mu prostor pro odpočinek, regeneraci sil, vyběhání na bezpečném místě,..(pes po terapii v klidu načerpá síl y) (Canisterapie, 2009).

16

1.6 Výběr a příprava klientů pro canisterapii A. Povolení zákonných zástupců a klientů- před zahájením canisterapie je nutné získat informovaný souhlas od klienta nebo od jeho zákonného zástupce. Klient nebo jeho zákonný zástupce musí b ýt seznámen s výhodami canisterapie, ale i s jejími riziky a se způsob y jak rizikům předcházet. B. Vyloučení alergiků- zjištění alergie na pokožku nebo srst psů je nutné

před

zahájením

canisterapie,

ab y

se

předešlo

možným

komplikacím. C. Vyloučení klientů s fóbií- klient s fóbií ze psů b y měl b ýt dostatečně izolován, ab y se cítil v bezpečí. D. Identifikace klientů pro polohování- pokud v daném prostředí přichází v úvahu metoda polohování a pokud tuto metodu chce canisterapeut provozovat, je možné přednostně vybrat klienty, kteří b y z polohování měli největší užitek. Podmínkou je, že nemají strach ani z těsného kontaktu se psem. Je úlohou fyzioterapeuta, ab y vytipoval klient y, pro které b y polohování b ylo vhodnou metodou, a nabídl jim tuto možnost. E. Identifikace klientů pro individuální terapii- individuální terapie se nejčastěji volí u klientů, kteří jsou z nějakého důvodu izolování od ostatních nebo mají specifické potřeb y oproti ostatním. F. Vytvoření skupiny klientů- canisterapeut si určí, jak početnou skupinu se svým psem zvládne a zařízení toto rozhodnutí musí respektovat. Pro úspěšnost canisterapie je důležitá kontinuita, proto b y se skupina neměla často měnit. G. Příprava klienta- je naprosto nezb ytné, ab y b yl klient důkladně seznámen s tím, kdy a jak bude canisterapie probíhat. U klientů se zhoršenou schopností komunikace je třeba vytvořit způsob, jak označovat canisterapii např. piktogram, alternativní komunikační s ymbol (např. vodítko) apod (Animoterapie, 2012).

17

Ochrana práv klienta
Klientovi musí b ýt umožněno se intervence nezúčastnit nebo kontakt odmítnout, pokud si jej nepřeje. I u form y "aktivit" je proto dobré, ab y člen personálu komunikoval s klient y těsně před vstupem psa a zjistil, zda mají/nemají o kontakt zájem.
Kde je to fyzicky možné, je dobré, ab y se canisterapie konala v samostatné místnosti (např. společenská místnost) tak, ab y se mohli sejít pouze ti klienti, kteří mají o intervenci zájem.
Personál nemá právo zneužívat canisterapie jako výchovného prostředku st ylem "Na canisterapii půjdeš, jen když nebudeš zlobit." Canisterapie není odměnou, ale terapií a jako taková má

sm ysl

pouze

pokud

je

kontinuální.

Navíc

je

často

nejpotřebnější právě pro ony "zlobil y". Tento přístup personálu nejen že omezuje práva klientů, snižuje účinnost metody, ale také zneužívá dobré vůle canisterapeutů.
Při výběru klientů je nutno dbát na etičnost výběru. Způsob, jakým jsou klienti pro terapii vybíráni, musí b ýt založen na jasných a spravedlivých principech, které si zařízení definuje a používá.
Při plánování lze vycházet z toho, že metoda je účinná především při pravidelných intervencích, nejlépe aspoň 1x týdně. Pokud množství klientů výrazně převyšuje nabídku, uvažuje

se

o

přijetí

dalších

canisterapeutických

t ýmů.

Vytvoření např. 4 skupin klientů a jejich rotace b y znamenala, že klient psa uvidí 1x měsíčně. To může b ýt přijatelné u společensky zaměřených aktivit, ale pro terapeutické záměry je to neužitečné (Animoterapie, 2012).

18

2 ÚZKOST A DEPRESE

2.1 Úzkost Jendou z definic úzkosti, kterou uvádí Topinková (1995) je, že je to difuzní, často obtížně vyjadřitelný vágní pocit úzkosti, celkového ohrožení a pesimistického očekávání, který je doprovázen nepříjemnými tělesnými pocit y a příznaky, např. pocení, nával y, motorickou tenzí nebo neklidem. Tento stav obvykle nenastává bezprostředně po vyvolávajícím podnětu a pacient neb ývá schopen příčinu své úzkosti definovat nebo je úzkostná reakce na podnět zcela nepřiměřená“ (Topinková, 1995, s. 235). Úzkost (anxieta) je nepříjemný subjektivní pocit. Mezi úzkostí a strachem je rozdíl v tom, že člověk s úzkostí má obavy z nekonkrétních věcí nebo má obavy z maličkostí a pociťuje vnitřní napětí, neklid. Subjektivní prožitek může b ýt velice zatěžující, může vést k sebevražednému jednání nebo raptu. Může se vys kytovat i u různých onemocnění jako je schizofrenie, epilepsie, toxikomanie, demence aj. Volně pl ynoucí úzkost bývá projevem generalizované úzkostné poruchy naopak náhlé, krátké ataky úzkosti (od několika vteřin až do 20 minut) bývají t ypickým projevem panické poruchy. Až u 9 % populace se objevují nadměrné obavy o zdraví doprovázené silnou úzkostí. Úzkost se může také rozvíjet po traumatickém zážitku (Praško, 2011, s. 98). Pokud je úzkost vleklá, narušuje vnímání signálů z vegetativní sféry. V těchto situacích může způsobovat bolesti na hrudi s obavou z infarktu, bolesti žaludku, nauseu, zaujatost až bolesti hlavy, vlekl ý pocit vyčerpání a mnoho jiných tělesných potíží. Člověk s těmito pocity opakovaně navštěvuje lékaře, avšak s negativními výsledky. To však v klientovi vzbuzuje pocit, že jeho nemoc je tak vážná, že mu ji lékaři nechtějí sdělit nebo,

že

je

skryta

a

lékaři

ji

neumějí

odhalit.

Začne

svůj

život

přizpůsobovat domnělé nemoci a má pocit, že nikdo z jeho okolí ho

19

nechápe, že mu nikdo nevěří. Při léčbě úzkosti se upřednostňuje v první řadě

ps ychoterapie

a

farmakoterapie,

zejména

podávání

anxiol ytik

a antidepresiv, je až druhořadá (Tuček, 2005, s. 66).

2.2 Výskyt a etilogie úzkosti Úzkostné stavy se vyskytují asi u 1/5 starých lidí a jsou častým důvodem pro stesky seniorů. Obvykle však t yto stavy neb ývají považovány za ps ychiatrickou chorobu, a tak prevalence generalizovaného úzkostného stavu činí asi 3 % Ve stáří je větší predispozice k úzkostným stavům, senioři se musí přizpůsobovat svému zdravotnímu stavu, úmrtí blízkých. Dle

příčiny

se

úzkost

dělí

na

primární

a

sekundární

(Topinková, 1995, s. 235).

1. Primární úzkostné stavy o Situační úzkost- vystupňovaná úzkostná reakce na očekávaný výkon (bolestivé vyš etření) o Porucha

adaptace

s úzkostnou

náladou-

může

b ýt

také

označovaná jako posttraumatická reakce. Charakterizuje se přehnanou úzkostí po víceméně běžné nebo závažné události (ztráta peněz, úmrtí blízkého atd.) o Generalizovaný úzkostný stav- trvalá úzkost, pocit y obav a starostí. Ve stáří je čast ý. o Fobie-

panická

obava

z konkrétní

události,

která

nemá

opodstatnění (agorafobie- strach b ýt vzdálen od domova) (Topinková, 1995, s. 235).

20

2. Sekundární

úzkostné

ve

stavy-

stáří

jsou

častější

a

b ývají

vyvolávány organickým onemocněním. o Úzkost

u

somatických

chorob-

hyperthyreoza,

hyperkortizolismus, hypogl ykemie, angina pectoris, arytmie, kardiální

selhávání,

prolaps

mitrální

chlopně,

astma

bronchiále, Parkinsonova choroba. Někdy však mohou být somatické

potíže

projevem

úzkosti

a

zhoršují

somatické

onemocnění. o Úzkost u ps ychiatrických chorob a onemocnění CNS- úzkost může b ýt přítomna u každé ps ychiatrické nemoci, nejčastěji se vyskytuje u delirií, depresí, demencí. o Farmakologicky

vyvolaná

úzkost-

objevuje

se

u

léčby

s ympatomimetiky, teofylinu, t yroxinu, digoxinu a u všech léků s anticholinergním účinkem a kofeinu. Dále se objevuje při vysazení

návykových

benzodiazepinů,

látek

hypnotik

(ps ychostimulancií, a

alkoholu)

(Topinková, 1995, s. 236).

21

2.3 Léčba úzkosti 1. Nefarmakologická léčba- měla b y b ýt léčbou první volby. Lékař b y měl znát sociální zázemí klienta a na základě těchto poznatků může doporučit změnu životního st ylu. Účinná je také individuální nebo skupinová ps ychoterapie, dále relaxační techniky, kognitivní terapie. Ps ychoterapii lze rozdělit na dynamickou terapii a ps ychoanal ýzu (jedinec si ujasňuje svůj dřívější život a buduje si novou osobnost, která úzkostné stavy lépe zvládne) a na kognitivně behaviorální terapii (pomáhá klientovi zorientovat se v problému, který úzkost spouští a co ji ovlivňuje. Snaží se konstruktivně pracovat na tom, ab y nepříjemné příznaky odezněl y). 2. Farmakologická oxazepam,

anxiol ytika,

léčba-

diazepamm

antihistaminika,

benzodiazepiny, neuroleptika

(Úzkost, 2012).

2.4 Canisterapie a úzkost Angela Schwarz a Gary Patronek (2009) ve svém výzkumu uvádí, který zaměřili na vliv canisterapie na úzkost u dětí, které navštíví zubního lékaře, že přítomnost psa před zubní prohlídkou snižuje projevy úzkosti u dětí,

u

kterých

má

být

prohlídka

provedena

(Schwarz, Patronek, 2009, s. 290).

22

2.5 Deprese Topinková (2005) uvádí, jako definici deprese následující: Deprese je stav patologického afektu s převahou smutné nálady, působící na vnímání, poznávání

a

emoční

zkušenost.

Přítomny

jsou

příznaky

ps ychické,

somatické a behaviorální“ (Topinková, 2005, s. 145). Patří mezi afektivní poruchy nebo-li poruchy nálady. Člověk prožívá velice smutnou náladu, ztrátu zájmu a potěšení ze všech svých činností a zábav. Může se projevovat nechutí k jídlu, změnou tělesné hmotnosti, poruchami spánku, ps ychomotorickým neklidem či útlumem, ztrátou energie, pocit y bezcennosti,

pocit y

viny,

obtížným

přem ýšlením

a

soustředěním,

myšlenkami na smrt nebo sebevraždu, může dojít až k pokusu o sebevraždu. Pocit y nemocného jsou beznaděj, bezradnost, sklíčenost. Deprese může b ýt doprovázena i somatickými projevy, jako například svíráním na hrudi, bolestmi svalů, kloubů, pocit y těžkých končetin, nemocný zanedbává své přátelé a své blízké okolí protože nemá o nic zájem a nic ho nebaví. Ps ychomotorický neklid se může projevovat neschopnosti vydržet na jednom místě, neustál ým přešlapováním, poklepáváním, hraní si s vlas y, s předmět y (tužka, prst ýnek) nebo naopak při útlumu dochází k zpomalení řeči, zpomalená gestikulace, omezení verbálního projevu. Depresivní člověk je unavený, cítí úb ytek energie, i malé běžné věci se mu zdají b ýt nezvladatelné. U nemocných se objevují autoakuze (pocit y méněcennosti, špatnosti, viny), které mohou narůstat až do sebeobviňování z něčí smrti (Mahrová, 2008, s. 78). Nemocní mají až úzkostné obavy z budoucnosti, vnímají svět podle své depresivní nálady, kvalita jejich života je značně snížena (Tuček, 2005, s. 67).

23

2.6 Výskyt a etiologie deprese Deprese u seniorů se vyskytuje častěji než u mladších lidí. Plně vyjádřená deprese se vyskytuje v 1-10%, ovšem prevalence tzv. subs yndormální deprese je 10-40%. Pokud je senior hospitalizovaný nebo žije v instituci, tak je prevalence deprese ještě vyšší. Deprese u seniorů v ČR se v domácím prostředí vyskytuje v 8-9%, ale u seniorů nad 85 let je prevalence vyšší, až 20%. Studie Gerontologického centra v Praze zjistila, že depresivita u seniorů žijících v domovech důchodců

je

čast ým

jevem

až

v 46%

(Holmerová, Jurašková, Vaňková, 2007). Podmínky vzniku deprese nejsou zcela objasněny, v úvahu se připouštějí tři faktory: o Biologické faktory- změny biochemické (serotonin, noradrenalin, dopamin atd.) -

změny imunit y (pokles nálady při infekčních onemocněních- chřipka)

-

změny

ps ychoendokrinologické

(osa hypotalamus- hypofýza- nadledvinky)

o Genetické faktory o Ps ychosociální

faktory-

nepříznivé

životní

události,

deprivace,

zneužívání v ranném dětství (Tuček, 2005, s. 67).

24

Obrázek č. 1 Bludný kruh deprese (Praško, 2003, s. 57)

SPOUŠTĚČ: Nedokázala jsem se přinutit umýt nádobí.

ANUTOMATICKÉ DEPRESIVNÍ MYŠLENKY: Už nedokážu zvládnout ani nejlehčí práce. Zasloužím si to, nikdy jsem nestála za nic. Už nikdy to nebude lepší.

CHOVÁNÍ:

EMOCE: Vztek na sebe, bezmoc, strach, trýzeň, beznaděj.

ÚBYTEK ENERGIE

Zůstávám s posteli, pláču, nic nedělám.

TĚLESNÉ REAKCE: Sevření hrudníku, bolest hlavy, tíha celého těla, slabost svalů

25

2.7 Léčba deprese 1. Nefarmakologická

změna

léčba-

životního

st ylu

(vhodná fyzická aktivita, plnohodnotná výživa), ps ychoterapie (kognitivně- behaviorální, interpersonální a ps ychodynamická), fototerapie

(užívání

intenzivního

světla

nad

10 000

luxů,

doporučuje se především v zimních měsících a nemá nežádoucí účinky). 2. Farmakologická (inhibitory

antidepresiva

léčba-

zpětného

antidepresiva,

vychytávání

bicyklická

serotoninu,

dualistická

antidepresiva,

inhibitory

monoaminooxidáz y) (Topinková, 2005, s. 147).

2.8 Canisterapie a deprese Cline

a

Krista

Marie

Clark

(2010)

ve

svém

výzkumu

uvádějí,

že canisterapie nemá signifikantní vliv na depresi, ale uvádějí, že canisterapie pokud má aspoň mal ý vliv na depresi, tak je to častěji u klientů

žijících

bez

partnera

než

u

klientů,

kteří

partnera

mají

(Cline, Clark, 2010).

26

3 SENIOR

3.1 Stáří a stárnutí „Stáří je označení pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově specifickou rychlostí s výraznou interindividuální variabilitou a vedoucích k t ypickému obrazu označovanému jako stařecký fenot yp“ (Kalvach, 2004, s. 47). Další definice stáří od Langmeiera a Krejčířové (2006) zní takto: „Pod pojmem stáří se zpravidla rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a jež kulminují v terminálním stádiu a smrti“ (Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 202). „Stárnutí

je celoživotní

proces, jehož involuční projevy se stávají

zřetelnějšími zhruba od přelomu 4. a 5. decennia, a to v závislosti na náročnosti prostředí“ (Muhlpachr, 2004, s. 18).

3.1.1 Členění stáří:

o 65- 74 let: mladí senioři (young old)- problematika pensiování, volného času, aktivit, seberealizace o 75- 84: staří senioři (old old)- problematika adaptace, tolerance zátěže, specifického stonání, osamělosti o 85 a více let: velmi staří senioři neboli dlouhověcí (very old old)problematika soběstačnosti a zabezpečení (Kalvach, 2004, s. 47).

27

3.2 Dlouhověkost Kalvach uvádí, že dlouhověkost je ,,pozitivní odchylka v průběhu stárnutí a v délce života.“ Vymezení dlouhověkosti je nejčastěji 90 a více let. Jako maximální délka života je vymezen věk 125 let. Na dlouhověkost má velký vliv genetika (geny: Gen MORF4, Gen Klotho, Gen IGF-1R, Gen APOE atd.) a prostředí (Kalvach, 2008, s. 39-42).

3.3 Polymorbidita Pol ymorbiditou se rozumí přítomnost více onemocnění najednou, Tento jev se často vyskytuje ve stáří, kdy senioři trpí současně například ICHS, diabetem mellitem, artrózou a hypertenzí (Lékařské slovníky, 2012).

3.4 Posouzení zdravotního stavu seniora Kromě obvyklého posouzení zdravotního stavu je nutné u seniorů posoudit celkovou

zdatnost,

soběstačnost,

ps ychosociální

pohodua

socioekonomickou situaci seniora. Dle Topinkové se zaměřujeme na tuto okruhy: o Zdravotní stav, zdravotní rizika a komorbidita- kompletní klinické vyšetření,

screening

rizikových

faktorů,

kontrola

imunizace

a zhodnocení medikace (její účelnost a bezpečnost) o Fyzická

výkonnost

a

soběstačnost-

zhodnocení

výkonnosti

a zdatnosti, u zdatných jedinců lze využít ergometrie, spirometrie, dynamometri

atd.

zdravotního

rizika

Hodnotí a

se

rehabilitační

soběstačnost

potenciál,

jedince.

stupeň

Využívají

se

standardizované testy:

28

 Test instrumentálních všedních dovedností (IADL)- hodnocení celkového funkčního stavu, schopnosti vykonávat konkrétní činnosti, viz. příloha č. 1  Test základních sebeobslužných činností (ADL)- testuje se schopnost provádět šest základních činností spojených se soběstačností

a

mobilitou

v modifikaci

podle

Barthelové,

viz. příloha č. 2 o Duševní zdraví a psychická pohoda- pro hodnocení duševního stavu se

nejčastěji

užívá

Krátká

škála

mentálního

stavu

(MMSE),

viz. příloha č. 3 a Škála deprese pro geriatrické pacient y, viz. příloha č. 4. Tyto test y slouží především k odhalení ps ychopatologií ve stáří (demence, deprese, úzkost) a ke zhodnocení ps ychosociální pohody. o Sociální status a ekonomické zajištění- zde se hodnotí ekonomické zabezpečení seniora, jeho sociální kontakt y, poskytované sociální služb y, pomoc pečovatelů atd. (Topinková, 2005, s. 11-12).

3.5 Psychické změny ve stáří

3.5.1 Schopnost učení Starý člověk potřebuje k naučení se poměrně více času než mladý člověk, díky tomu to může působit, že staří lidé jsou měně schopní, ale tak tomu není. Pokud se seniorovi poskytne dostatek času, je schopen se naučit stejnou látku jako mladý jedinec, ovšem je tu jedno omezení a to takové, že učební látka musí odpovídat, jak zájmům seniora, tak i jeho duševní úrovni. Velice důležitá je motivace (Dörner, 1999,s. 251).

29

a) Paměť Senior si lépe pamatuje, co se stalo před dvaceti let y, než co se stalo před dvěma dny. Prohlubuje se dlouhodobá paměť a krátkodobá paměť se horší (Dörner, 1999,s. 251).

b) Psychomotorika Od 30. roku věku se dá pozorovat zpomalení ps ychického tempa. Při udržování ps ychomotoriky je důležitá motivace a trénink (šití, psaní, křížovky atd.) (Dörner, 1999, s. 252).

c) Pocit zbytečnosti, nepotřebnosti Když má senior spoustu času, už nechodí do zaměstnání, rodina ho často nenavštěvuje, začíná mít pocit, že už je nepotřebný, zb ytečný. Důležitá je zde

motivace,

zabavení

seniora

nebo

různé

zájmové

klub y

(Döner, 1999, s. 252).

d) Osamělost Nemožnost najít partnera nebo spřízněného člověka k dialogu. Člověk, který trpí osamocením, má často starost o svou duši, snaží se pocitu osamělosti vyhýbat a vyhledává komunikaci například s lékařem, který jeví zájem o jeho zdraví, o jeho osobu (Döner, 1999, s. 253).

30

3.6 Úmrtnost Úmrtnost narůstá s věkem. V dnešní době 75 % lidí umírá ve věku nad 65 let. Hlavními příčinami úmrtí jsou kardiovaskulární onemocnění, infekční onemocnění,

nádorová

onemocnění,

úraz y

a

demence

(Topinková, 2005, s. 5).

3.7 Nemocnost Zdravotní stav u seniorů je velmi heterogenní. Jako celek se senioři vyznačují vyšší mírou chronických a degenerativních onemocnění, ale také vyšší incidencí akutních zhoršení a dekompenzací. U seniorů se častěji vyskytují potíže (dušnost, kašel, bolesti, zažívací potíže atd.), tato potíže postupně narůstají s věkem. U seniorů nad 80 let se zvyšuje výskyt pol ymorbidit y,

například

kardiovaskulárním

onemocněním

trpí

91

%

seniorů (Topinková, 2005, s. 5).

3.7.1 Charakter nemocnosti u seniorů

o Narůstání celkové prevalence a pol ymorbidita o Změna spektra chorob- více chronických a degenerativních nemocí, častější akutní dekompenzace a hospitalizace o Riziko přechodu do chronicit y a vysoký invalidizující potenciál nemoci o Významná sociální komponenta (Topinková, 2005, s. 5)

31

3.7.2 Nejčastější choroby vyššího věku

1. Kardiovaskulární chorob y (form y ICHS, hypertenze, ikt y) 2. Nemoci pohybového aparátu (osteoporóza, artróza) 3. Metabolická onemocnění (diabetes mellitus) 4. Gastrointestinální

a

respirační

onemocnění

(Topinková, 2005, s. 6)

3.8 Canisterapie a senior Motomura,

Yagi

a

Ohyama

(2004)

uvádějí

ve

svém

výzkumu,

že

canisterapie má dobrý vliv na ps ychiku u pacientů s demencí. Klienti pociťují zlepšení své nálady (Motomura, Yagi, Ohyama, 2004, s. 40). I autorka Volšická (2008) uvádí ve svém článku Canisterapie u seniorů s Parkinsonovou

nemocí,

že

canisterapie

u

klientky

s Parkinsonovou

nemocí, která trpěla depresemi a dokonce mluvila o smrti, došlo ke změně jejího ps ychického stavu. Klientka již při první návštěvě projevovala nadšení z přítomnosti psa, při druhém kontaktu se psem se již klienta zapojovala do hovoru a vyprávěla humorné historky. Klientka se na psa vždy těšila, zlepšoval ji náladu a díky němu klienta pociťovala klid a pohodu (Volšická, 2008, s. 44).

32

4 OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA

Důležit ý

krok

v ošetřovatelské

diagnostice

učinilo

seskupení

NANDA- International (North American Association for Nursing Diagnosis International) když vyvinulo zevrubný a široce uplatnitelný diagnostický s ystém. Tento s ystém je mezinárodní a obsahuje ošetřovatelské diagnóz y i s číselnými kódy a obsahuje prvky (určující znaky, související faktory, rizikové faktory, definice), které vyhledáváme při určování ošetřovatelské diagnóz y. Ošetřovatelská diagnostika se aplikuje u jedince, komunit y nebo rodiny (Marečková, 2006, s. 17).

4.1 Diagnostický algoritmus Existuje specifická metodika, která nám přesně určí přítomnost dysfunkční nebo potenciálně dysfunkční potřeb y nebo nalezení diagnóz k podoře zdraví vyskytující se k určitému datu a hodině. Tato metodika se naz ývá diagnostický

algoritmus.

Nalezení

dysfunkční

potřeby

se

naz ývá

diagnostický závěr. První fází je nalezení aktuálních diagnóz, postupujeme s ystematicky od první diagnostické třídy až k poslední. Pro potvrzení diagnostického závěru je nutné nelézt alespoň jeden určující znak a jeden související

faktor,

pokud

jsou

nalezeny,

tak

posledním

krokem

je

zhodnocení definice, zda klientova situace skutečně odpovídá definici uvedené u vybrané diagnóz y. Pokud jí stav klienta odpovídá, je možno zapsat název ošetřovatelské diagnóz y i s číselným kódem do ošetřovatelské dokumentace. Pokud se stav klienta neshoduje s definicí diagnóz y, je nutné vrátit se zpět k určujícím znakům a souvisejícím faktoru a znovu je zhodnotit, pokud došlo k chybě je nutné ji napravit, pokud však k chybě nedošlo a výsledek je opět negativní, nemůže b ýt tato ošetřovatelská diagnóza uváděna. Druhou fází je nalezení potenciálně disfunkčních

33

diagnóz. Jedná se o potřeb y, které prozatím nejsou dysfunkční, ale klient svým rizikovým chováním (rizikové faktory) umožňuje, ab y se dysfunkční stal y. Postupuje se stejně, jako u první fáze, od první třídy až po poslední, rozdíl je v tom, že nevyhledáváme určující znaky a související faktory, ale pouze rizikové faktory, pokud je nalezen alespoň jeden rizikový faktor a stav klienta odpovídá definici uvedené u ošetřovatelské diagnóz y, můžeme tvrdit, že se tato diagnóza u klienta vyskytuje. Třetí fází je nalezení diagnóz k podpoře zdraví, u klienta se nevyskytují dysfunkční potřeb y. U těchto diagnóz se klient chová vhodně ve prospěch svého zdraví, ale vhodnou edukací se jeho chování dá ještě zlepšit. Postupujeme stejně jako v první fázi (Marečková, 2006, s. 36- 39).

34

4.2 Ošetřovatelské diagnózy u úzkosti a deprese Tabulka č. 1 Ošetřovatelské diagnózy u úzkosti a deprese DIAGNOSTICKÁ

TŘÍDA

DOMÉNA

KÓD + NÁZEV OŠETŘOVATELSKÉ GIAGNÓZY

Management zdraví

1. Podpora zdraví

00099

Neefektivní

udržování zdraví 00078 Neefektivní péče o vlastní zdraví 00193 Zanedbávání sebe sama Příjem potravy

2. Výživa

00002 Nevyvážená výživa: méně,

než

je

potřeba

organismu

3. Vylučování

a Funkce močového systému

00011 Zácpa

výměna 4. Aktivita/Odpočinek

Spánek/ Odpočinek

00095 Nespavost 00097

Nedostatek

zájmových aktivit 00093 Únava -

5. Percepce/ Kognice 6. Sebepercepce

Sebepojetí

00054 Riziko osamělosti 00125 Bezmocnost

7. Vztahy mezi rolemi

Plnění rolí

00207 Snaha zlepši vztah 00052 Zhoršená sociální interakce

8. Sexualita 9. Zvládání/tolerance

Reakce na zvládání zátěže

00146 Úzkost

35

zátěže 10. Životní principy

Hodnoty, víry

00185 Snaha zvýšit naději

Soulad hodnot/víry/jednání

00067 Riziko duchovního strádání

11. Bezpečnost/ochrana

-

-

12. Komfort

-

-

13. Růst/vývoj

-

(Herdman, 2010)

36

5 METODIKA

5.1 Stanovené cíle a hypotézy V tomto výzkumném šetření b yl y stanoveny 4 cíle a 4 hypotézy. Stanoveny b yl y na základě studia odborné literatury a odborných studií, které b yl y získány pomocí rešeršní strategie.

Cíl 1.

Zmapovat vliv canisterapie na depresi u seniorů a srovnat výsledky s kontrolní skupinou.

Hypotéza 1. Očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře deprese naměřené dotazníkem BDI-II mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou.

Hypotéza 2. Očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřenou dotazníkem BDI-II.

Cíl 2.

Zmapovat vliv canisterapie na míru úzkosti u seniorů a srovnat výsledky s kontrolní skupinou.

Hypotéza 3. Očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře úzkosti naměřené

dotazníkem

Beckův

inventář

úzkosti

mezi

zkoumaným souborem a kontrolní skupinou.

Hypotéza 4. Očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou úzkosti naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti.

37

Cíl 3 .

Zjistit subjektivní přínos canisterapie pro klienta – seniora žijícího v domově pro seniory.

Cíl 4.

Vytvoření edukačního materiálu

5.2 Metoda výzkumného šetření Pro výzkumné šetření b yla zvolena metoda anonymního dotazníkového šetření. Byl y použity standardizované dotazníky BDI-II a Beckův inventář úzkosti, které nemohou b ýt v této diplomové práci zveřejněny. Dále b yl vytvořen nestardardizovaný dotazník pro účel y této výzkumné studie, který obsahoval

otázky

ke zjištění

demografických

údajů

o

zkoumaných

respondentech a otázky o aplikaci canisterapie u respondentů (viz. příloha č. 5). Otázky b yl y sestaveny z dostupných odborných zdrojů a dotazník b yl schválen vedoucí práce Mgr. Šárkou Ježorskou, Ph.D.

5.2.1 Dotazník BDI-II

Jedná se o standardizovaný dotazník autorů: Becka, Steera a Browna. Slouží jako subjektivní stupnice k určení míry deprese, jak u zdravé populace, tak u populace s diagnostikovanou depresí. Metoda neměří depresi jako takovou, ale měří její afektivní, kognitivní, motivační a fyziologické s ym ptom y. V dotazníku je obsaženo 21 otázek, které se zaměřují na s ymptom y deprese. Respondent vybírá hodnocení každé položky na čt yřbodové škále Likertova typu 0-3, výjimku tvoří otázky 16 a 18, které mají hodnocení sedmibodové (0, 1a, 1b, 2a, 2b, 3a, 3b). Vyhodnocení

metody

je

snadné

a

rychlé,

spočívá

ve

sčítání

bodů

(Preiss, Vacíř, 1999, s. 3).

38

5.3 Dotazník Beckův inventář úzkosti Standardizovaný dotazník sestavený z 21 položek, které jsou umístěné do sloupce,

kdy

každá

otázka

má

stejné

4

odpovědi.

Dotazník

je

sebeposuzovací a vztahuje se na poslední t ýden. Klient má na výběr odpovědi: Vůbec- 1 bod, Mírně (moc mě to nerušilo)- 2 body, Středně (b ylo to nepříjemné, ale dalo se to vydržet)- 3 body a Vážně (stěží jsem to vydržel/a)- 4 body.

Součet bodů vyjadřuje intenzitu úzkosti: Tabulka č. 2 Vyhodnocení Beckova inventáře úzkosti Celkový skór

Závažnost onemocnění

Méně než 21

Mírné projevy úzkosti

22- 35

Střední závažnost potíží

36 a více

Vysoká závažnost potíží

(Pastucha, s. 54, 2010)

39

5.4 Zkoumaný soubor respondentů Zkoumaný soubor tvořilo celkem 50 respondentů. Výběrová kritéria pro výběr respondentů byla tato: • Ženy a muži • Senioři žijící v Domově pro seniory Radkova Lhota • Senioři, u nichž je aplikovaná canisterapie Kontrolní skupinu tvořilo 50 respondentů. Výběrová kritéria pro výběr respondentů b yla tato: • Ženy a muži • Senioři žijící v Domově pro seniory Radkova Lhota • Senioři, u nichž není aplikovaná canisterapie V následujícím grafu je znázorněno zastoupení mužů a žen ve výzkumném šetření. Z celkového počtu 100 (100%) respondentů vzešlo 57 (57%) žen a 43 (43%) mužů.

Graf č. 1 Pohlaví respondentů

40

Průměrný věk respondentů b yl 78 let a nejčastější odpovědí na otázku: Jak dlouho žijete v domově pro seniory, b yl o více jak 5 rok, což uvedlo 39% dotazovaných. V grafu je znázorněna, v procentech, délka pobytu v domově pro seniory.

Graf č. 2 Doba pobytu v domově pro seniory

41

5.5 Realizace výzkumného šetření Výzkumné šetření probíhalo v Domově pro seniory Radkova Lhota. Před zahájením výzkumného šetření, b yla řediteli domova předložena písemná žádost o udělení souhlasu k distribuci dotazníků (viz. Příloha č. 5) v rámci výzkumného

šetření

k diplomové

práci.

Po

udělení

souhlasu,

b yl y

dotazníky dodány vrchní sestře i s obálkami, do kterých klienti vkládali své vyplněné dotazníky a odevzdávali je zalepené vrchní sestře. Pomocí zalepených

obálek

byla

dosažena

anonymita

výzkumného

šetření.

Výzkumné šetření bylo realizováno od 6. února do 13. února. Celkem b ylo rozdáno 100 dotazníků- 50 dotazníků b yl o určeno pro klient y, u kterých je aplikovaná canisterapie a 50 dotazníků pro klient y, u kterých canisterapie aplikovaná není. Návratnost dotazníků b yla 100 %.

5.6 Statistické zpracování Pro zpracování získaných dat b yl použit tabulkový editor Microsoft Excel. Získané hodnot y b yly zpracovány ručně do tabulek a vyhodnoceny pomocí programu Microsoft Excel. Data b yla počítána pomocí vzorce fi= ni/N fi- relativní četnost ni- absolutní četnost N- celková četnost Pro ověření stanovených hypotéz y b yl y použit y t yto statistické metody: Studentův t- test a Pearsonův koeficient korelace.

Při konstrukci grafů

b ylo využito výsečových grafů.

42

6 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

6.1 Interpretace výsledků k cíli č. 1 a hypotézám č. 1 a 2 Cíl 1.

Zmapovat vliv canisterapie na depresi u seniorů a srovnat výsledky s kontrolní skupinou

Hypotéza 1. Očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře deprese naměřené dotazníkem BDI-II mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou.

Hypotéza 2. Očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřenou dotazníkem BDI-II.

Tabulka č. 3 Distribuce průměrných hodnot naměřených dotazníkem BDI-II pro zkoumaný soubor a kontrolní skupinu

Skupina

N

BDI-IIx

Min. hodnoty

Max. hodnoty

Zkoumaný soubor

50

8,58

1

30

Kontrolní skupina

50

7,14

1

25

N- počet respondentů BDI- II x - průměrné hodnot y naměřené dotazníkem BDI-II

43

Graf č. 3 Průměrné hodnoty naměřené dotazníkem BDI-II

Dle hypotéz y č. 1 očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře deprese

naměřené

dotazníkem

BDI-II

mezi

zkoumaným

souborem

a kontrolní skupinou. Pro porovnání výsledků b yl použit jednostranný t-test s rovností rozpt ylu. Jelikož t = 0,12, tato hodnota není signifikantní na hladině významnosti p 0 , 1 . Lze tedy konstatovat, že rozdíl není signifikantní. Hypotéza č. 1 b yla ověřena a neb yla přijata.

Dle hypotéz y č. 2 očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřené dotazníkem BDI-II. Pro porovnání výsledků b yl použit Pearsonův korelační koeficient. Výsledné r = -0,1. Jelikož r = -0,1 je < p 0 , 0 5 , lze konstatovat, že existuje negativní korelace mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřené dotazníkem BDI-II, tato korelace však není signifikantní. Hypotéza č. 2 tak b yla ověřena a neb yla přijata.

44

6.2 Interpretace dat k cíli č. 2 a hypotézám č. 3 a 4 Cíl 2.

Zmapovat vliv canisterapie na úzkost u seniorů a srovnat výsledky s kontrolní skupinou.

Hypotéza 3. Očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře úzkosti naměřené dotazníkem

Beckova inventáře úzkosti

mezi

zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Hypotéza 4. Očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou úzkosti naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti.

Tabulka č. 4 Distribuce průměrných hodnot naměřených dotazníkem Beckova inventáře úzkosti Skupina

N

Beckův i. ú. x

Min.

Max.hodnoty

hodnoty Zkoumaný

50

30,4

21

45

50

29,02

21

51

soubor Kontrolní skupina

N- počet respondentů Beckův i. ú. x - průměrné hodnot y naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti

45

Graf č. 4 Průměrné hodnoty naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti

Dle hypotéz y č. 3 očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře úzkosti naměřené dotazníkem Beckův inventář úzkosti mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Pro porovnání výsledků b yl použit t test s rovností rozpt ylu. Jelikož t = 0,25, což není signifikantní na p 0 , 1 , tak lze konstatovat, že rozdíl není signifikantní. Hypotéza č. 3 b yla ověřena a neb yla přijata.

Dle hypotéz y č. 4 očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou úzkosti naměřené dotazníkem Beckův inventář úzkosti. Pro porovnání výsledků b yl použit Pearsonův korelační

koeficient.

Jelikož r = - 0,01 je > p 0 , 1

Výsledné =

r

=

-

0,01.

0,184, lze konstatovat, že neexistuje statisticky

významná korelace mezi délkou aplikované canisterapie a mírou úzkosti naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti. Hypotéza č. 4 tak b yla ověřena a neb yla přijat

46

6.3 Interpretace dat k cíli č. 3 Cíl 3.

Subjektivní přínos canisterapie pro klienta.

Respondenti mohli vybírat z více možností. Z celkového počtu odpovědí 82 (100%) uvedlo nejčastěji, jako subjektivní přínos, pocit radosti 32 (39%) dotazovaných a pocit klidu uvedlo 31 (38%) klientů. Snížení pocitu osamělosti uvedlo 15 (18%) respondentů. Pouze 3 (4%) klienti uvedli zlepšení spánku a pro jednoho (1%) klienta, neměla canisterapie žádný subjektivní přínos. Respondenti se mohli vlastními slovy vyjádřit, jaká pro ně jsou negativa canisterapie. 6 (12%) respondentů uvedlo, že jim je nepříjemné, když pes občas pouští chlup y. 3 (6%) respondentům vadil zápach psů a jeden (2%) dotazovaný

uvedl,

že

si

m yslí,

že

canisterapie

se

provádí

pouze

z finančních důvodů a je mu líto psů. 40 (80%) klietů nevnímala žádná negativa canisterapie.

Tabulka č. 5 Subjektivní přínos pro klienta ni

fi (%)

Pocit radosti

32

39%

Pocit klidu

31

38%

Necítím se osamělý/á

15

18%

Zlepšení spánku

3

4%

Žádný

1

1%

Σ

82

100%

ni- absolutní četnost fi- relativní četnost Σ- suma

47

Graf č. 5 Subjektivní přínos pro klienta

Tabulka č. 6 Negativa canisterapie ni Pes

občas

pouští 6

fi (%) 12%

chlupy Zápach psů Myslím

si,

že

3

6%

se 1

2%

canisterapie provozuje z finančních

jen důvodů,

je mi líto psů Žádné

40

80%

Σ

50

100%

ni- absolutní četnost fi- relativní četnost Σ- suma

48

6.4 Možné faktory ovlivňující účinky canisterapie Dále nás zajímalo jaký vliv na úzkost a depresi má společné soužití s partnerem. Pouze 3 (6%) klienti, u kterých b yla aplikovaná canisterapie, žili společně se svým partnerem a 47 (94%) klientů žilo bez partnera. Naopak klienti bez canisterpie žili častěji se svým partnerem. 17 (34%) seniorů b ylo ub ytováno se svým partnerem a 33 (66%) jich b ylo bez partnera.

Zkoumaný soubor:

Graf č. 6 Žijete s partnerem/kou?

49

Kontrolní skupina:

Graf č. 7 Žijete s partnerem/kou?

Z uvedených údajů v dotaznících vyplívá, že u zkoumaného souboru je vyšší průměrný věk

a to 79 let a u kontrolní skupiny b yl i respondenti

s průměrným věkem 76 let. Všech 50 (100%) respondetů uvedlo, že za nimi canisterapeut se svým psem dochází 1x t ýdně, což je malá frekvence na ovlivnění úzkosti nebo deprese.

50

DISKUZE

Tato diplomová práce b yla svou teoretickou i praktickou částí zaměřena na vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů žijících v Domově pro seniory

v Radkově

Lhotě.

Výzkumné

šetření

přineslo

řadu

velice

zajímavých a překvapivých výsledků. Vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů není prozatím v České republice příliš prozkoumán, a proto b ylo obtížné nalézt dostatek odborných poznatků o tomto tématu. Pro dohledání co

největšího

počtu

odborných

zdrojů

b yla

provedena

rešerše

přes

NCO NZO Brno a dále také b yla provedena rešerše z odborných databází, jako jsou PubMed, Ebsco a Nursing & Allied Health Source. Vyhledávání proběhlo pomocí kombinací klíčových slov canisterapie, léčba psem, deprese, úzkost, senior. Základní

demografické

údaje

b yl y

získány

z první

části

dotazníku

z položek 1 a 2. Z celkového počtu 100 dotazovaných b ylo 57 žen a 43 mužů. Průměrný věk respondentů b yl 78 let. U zkoumaného souboru b yl vyšší průměrný věk (79 let) než u kontrolní skupiny (76 let). Prvním cílem práce b ylo zmapovat, vliv canisterapie u seniorů a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. K prvnímu cíli se vztahuje H 1 – Očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře deprese naměřené dotazníkem BDI-II mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. A H 2 – Očekáváme, že existuje signifikantně negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřenou dotazníkem BDI-II. Hypotéza č. 1 b yla stanovena na základě článku od Volšické (2008, s. 46), v němž uvádí, že u pacientky s depresivním laděním Parkinsonovy nemoci, která b yla velice depresivní a mluvila o smrti, už při první návštěvě psa, mohla pozorovat změnu v chování klientky, klientka b yla potěšena. Při druhém kontaktu se psem se klientka účastnila hovoru, na psa se těšila, dokonce vyprávěla anekdot y. Klientka uvedla, že při návštěvě psa má vždy pocit klidu a dobré nálady. Druhým podkladem pro tuto hypotézu b yl výzkum od autorů Cline

51

a Krista Marie Clark (2010),

kteří

ve svém

výzkumu

uvádějí, že

canisterapie má větší vliv na depresi u klientů žijících bez partnera (Cline, Clark, 2010). V této diplomové práci b yl použit dotazník BDI-II na změření míry depresivit y u klientů, u kterých je canisterapie aplikovaná a u klientů, u kterých canisterapie aplikovaná není a tyto dvě skupiny b yly porovnány. Výsledky neb yl y signifikantní a lze tedy konstatovat, že canisterapie nemá významný vliv na snížení deprese u seniorů žijících v Domově pro seniory v Radkově Lhotě. Musíme však brát i ohled na nezávisle proměnné, které mohl y

t yto

výsledky

ovlivnit,

jako

například

na

věk

klientů,

kdy

u zkoumané skupiny b yl průměrný věk vyšší (79 let) než u kontrolní skupiny (76 let). Dále se můžeme domnívat, že výsledky mohl y b ýt ovlivněny soužitím klientů s partnerem, tedy i jejich sociální oporou. Klienti, u kterých b yla canisterapie aplikována žili v nižším procentu s partnerem/kou (6%), naopak klienti, kteří canisterapii nepodstupovali, b yli častěji ub ytováni s partnerem/kou (34%). Každodenní vztah a kontakt s blízkým člověkem je silnějším faktorem ovlivňujícím míru deprese, než návštěva canisterapeuta se psem jednou týdně. Tímto můžeme odůvodnit skutečnost, že hypotéza č. 1 neb yla přijata. K podobným výsledkům dospěli ve svém

výzkumu

autoři

Motomura,

Yagi

a Ohyama

(2004), kteří

u zkoumaného prvku osob nezjistili významný vliv canisterapie na depresi, ale konstatovali, že má canisterapie pozitivní vliv na psychiku klientů (Motomura, Yagi, Ohyama, 2004, s. 40). Druhá hypotéza b yla stanovena na podkladě výzkumu Kalinové a Motlové (2005, s. 294), které uvádějí, že krátký, ale intenzivní kontakt se zvířetem má pozitivní přínos v oblasti ps ychosociální. Tento fakt neb yl v této diplomové

práci

potvrzen,

délka

aplikovaná

canisterapie

neměla

signifikantní vliv na depresi naměřenou dotazníkem BDI-II. Tyto výsledky však mohl y ovlivnit výše uvedené faktory, a také to, že canisterapie u těchto seniorů b yla prováděna pouze 1x týdně, ale ne po cel ý den,

52

canisterapie b yla prováděna cca 20 minut u každého klienta, dle jeho potřeb. Druhům cílem této diplomové práce b ylo zmapovat, vliv canisterapie na úzkost u seniorů a srovnat výsledky s kontrolní skupinou. K tomuto cíl y b yl y formulovány dvě hypotéz y. H 3 – očekáváme, že existuje signifikantní rozdíl v míře úzkosti naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou. Tato hypotéza b yla stanovena na základě získaného výzkumu od Angela Schwarz a Gary Patronek (2009) kteří se zaměřili na vliv canisterapie na úzkost u dětí, které navštíví zubního lékaře, že přítomnost psa před zubní prohlídkou snižuje projevy úzkosti

u

dětí,

u

kterých

má

b ýt

prohlídka

provedena

(Schwarz, Patronek, 2009, s. 290). Výzkumné šetření v této diplomové práci tento fakt nepotvrdilo. Rozdíl v míře úzkosti mezi zkoumaným souborem a kontrolní skupinou neb yl signifikantní. Hypotéza b yla ověřena, ale neb yla přijata. Respondenti mohli b ýt ovlivnění několika faktory. Jedním z těchto faktorů mohl b ýt věk respondentů, kde na základě odpovědí v dotazníku vyšlo, že zkoumaný soubor má vyšší věkový průměr (79 let) než kontrolní skupina (76 let). Dalším faktorem mohlo b ýt základní onemocnění klienta. Vrchní sestra Domova pro seniory konstatovala, že canisterapie se provádí převážně u klientů s Alzheimerovou nemocí, Parkinsonovou nemocí a demencí. Tato onemocnění zvyšují míru úzkosti a deprese (Kafka, 1998, s. 181). Dalším důvodem mohla b ýt nízká frekvence aplikování canisterapie, která b yla prováděna

pouze

1x

týdně

a

u

každého

klienta

pouze

pár

minut

(cca 20). A v neposlední řadě to mohl být důležit ý faktor a to soužití s partnerem/kou, kdy klienti bez canisterapie žili až v 34% s partnerem/kou a

klienti

s canisterapií,

uváděli

pob yt

s partnerem/kou

pouze

v 6%.

K druhému cíli se také vztahuje H 4 – očekáváme, že existuje signifikantní negativní vztah mezi délkou aplikované canisterapie a mírou deprese naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti. Tato hypotéza se opírá o výzkumnou studii od autorů Schwarze a Patronka (2002, s. 290). Zkoumali,

53

zda canisterapie sníží úzkost u dětí, které navštěvují zubního lékaře, šlo pouze o jeden kontakt dítěte a psa. Z výsledků výzkumu vyp lynulo, že děti b yl y výrazně klidnější, spolupracoval y a míra úzkosti se snížila. Druhý zdroj, který vedl k vytvoření této hypotéz y je od autorek Kalinové a Motlové (2005, s. 294), které uvádí, že krátkodobá, ale intenzivní canisterapi ovlivňuje pozitivně ps ychosociální oblast. Tato hypotéza b yla ověřena, ale neb yla přijata. Z výzkumného šetření této práce vypl ynulo, že délka canisterapie nemá vliv na míru úzkosti. Tento fakt může b ýt ovlivněn již výše uvedenými faktory. Můžeme zde brát ohled na průměrný věk respondentů, kdy u zkoumaného souboru b yl vyšší, dále na soužití s partnerem, kdy respondenti z kontrolní skupiny žili častěji se svým partnerem,

na

t yp u

základního

onemocnění

(Alzheimerova

nemoc,

Parkinsonova nemoc, demence atd.) a intenzita aplikované canisterapie (cca 20 minut, dle stavu klienta). Třetím cílem b ylo zjistit, jaký subjektivní přínos má canisterapie pro klient y. Cíl b yl sestaven na základě několika zdrojů, skupina autorů Motomura, Yagi a Ohyama (2004, s. 40) uvádí, že canisterapie má příznivý vliv na ps ychiku u seniorů s demencí a výrazně zlepšuje jejich náladu. Dalším zahraničním výzkumem, který b yl podkladem pro stanovení tohoto cíle, b yl výzkum autorů Cicholesové, Kociové, Strhárska, Výrostka, Takáče a Bodnára (2005, s. 115), kteří ve výsledcích svého výzkumu uvádějí, že léčba psem má pozitivní vliv na chování u mentálně postižených dětí. K tomuto cíl y se stahovala položka č. 5, kde klienti mohli vybírat z více možností (pocit radosti, pocit klidu, zlepšení spánku, necítí se osaměl ý/á nebo žádný přínos), tato položka b yla formulována na základě získané studie od Churchill at. ol.1999, s. 16-17), uvádí ve svém výzkumu, že canisterapie má pozitivní vliv na ps ychiku u pacientů s Alzheimerovou nemocí.

Klienti

projevovali

radost

a

náklonnost

k psovi

(Churchill at.ol., 1999, s. 16-17). Tento cíl b yl splněn, 39% respondentů uvedlo, že canisterapie jim navozuje pocit radost, 38% uvedlo, pocit klidu, 18% dotazovaných uvádělo jako

54

přínos canisterapie snížení pocitu osamělosti a 4% klientů uvedlo zlepšení spánku, pouze pro 1% neměla canisterapie žádný přínos. U tohoto cíle nás zajímala i negativa canisterapie. Klienti se k této položce vyjadřovali vlastními slovy. 80% respondentů uvedlo, že pro ně canisterapie nemá žádná negativa, 12% dotazovaných uvedlo, že je obtěžuje občasné pouštění chlupů od psa, 6% uvedlo jako negativem zápach psů a 1 klient uvedl, že si myslí, že se canisterapie provozuje pouze z finančních důvodů a že lituje ps y. Čtvrtým cílem b ylo vytvořit edukační materiál. Edukační materiál b yl vytvořen na základě získaných informací z odborných zdrojů. Tento edukační materiál bude umístěn v Domově pro seniory Radkova Lhota a je určen pro klient y domova a pro jejich rodinné příslušníky. S odkazem na přílohu č. 6 lze konstatovat, že cíl b yl splněn.

55

ZÁVĚR Hlavní motivací k napsání této diplomové práce b yl osobní zájem o vliv canisterapie na ps ychiku seniorů. A druhým neméně podstatným důvodem b ylo osvětlení tohoto tématu jako celku. Cílem práce b ylo co nejpřesnějším způsobem přiblížit pojem a využití canisterapie, k čemu b ylo zapotřebí podrobné

prostudování

dostupné

literatury

a odborných článků. Závěrem této práce lze konstatovat, že canisterapie nemá signifikantní vliv na úzkost a depresi u seniorů, t yto výs ledky však mohou b ýt ovlivněny několika

faktory,

jako

jsou

například

věk

respondenta,

soužití

s partnerem, základní onemocnění (Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc a demence), intenzita prováděné canisterapie a v neposlední řadě může výsledky ovlivňovat počet respondentů. Bylo však prokázáno, že canisterapie má pozitivní subjektivní význam pro klient y, přispívá k zlepšení jejich nálady, snížení pocitu osamělosti, klienti pociťují klid a radost a v malé míře napomáhá k zlepšení spánku. Můžeme se tedy domnívat, že canisterapie je pro seniory přínosem. Pro další výzkum v oblasti této problematiky b y b ylo možné doporučit, ab y b yl soubor respondentů větší. Bylo by vhodné oslovit respondent y se stejným onemocněním, ve stejném věku a také rozlišit respondent y, kteří žijí s partnerem od respondentů, kteří s partnerem nežijí. Výsledky b y mohlo pozitivně ovlivnit navýšení počtu respondentů. Doporučení pro praxi by b yla následující: Zvýšit frekvenci canisterapie u klientů, zhodnotit, která forma canisterapie je pro klient y větším přínosem, zda individuální nebo skupinová. Pokud b y to b ylo možné, tak doporučit domovům pro seniory vlastnit psa, s kterým b y senioři mohli trávit svůj volný čas a, o kterého b y se mohli starat.

56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJE INFORMACÍ

1.

KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6.

2.

TOP INKOVÁ, E., NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 304 s. + 8 příloh ISBN 80-7169-099-6

3.

TOP INKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 241 s. ISBN 80-7262-365-6

4.

KALVACH, Z., ZADÁK, Z., J IRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., HOLMEROVÁ, I., WEBER, P., a kol. Geroatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada Publishing, 2008. 336 s. ISBN 97880-247-2490-4

5.

MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské diagnózy v nanda doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3

6.

HERDMAN, T. Ošetřovatelské diagnózy definice a klasifikace 2009-2011. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 480 s. ISBN 978-80-247-3423-1

7.

TUČEK,

J.,

CHODURA,

V.

Psychiatrie.

3.

vyd.

České

Budějovice: Jihočeská univerzita v ČB, 2005. 88 s. ISBN 80-7040786-7

8.

PRAŠKO, J. a kolektiv, Obecná psychiatrie. 1. vyd. Olomouc: UP v olomouci, 2011. 514 s. ISBN 978-244-2570-2

9.

Dö RNER, K., PLOG, U. Bláznit je lidské. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 356 s. ISBN 80-7169-628-5

57

10.

MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M., a kol. Sociální práce

s lidmi s duševním onemocněním. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2138-5

11.

VELEM ÍNSKÝ, M. a kol., Zooterapie ve světě objektivních

poznatků. České Budějovice: Dona, 2007. 330 s. ISBN 978-80-7322109-6

12.

GALAJDOVÁ,

L.,

GALAJDOVÁ,

Z.

Canisterapie.

Pes

lékařem lidské duše. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. 168 s. ISBN 97880-7367-879-1

13.

PREISS,

M.,

VACÍŘ,

K.

Beckova

sebeposuzovací

škála

depresivity pro dospělé BDI-II. Příručka. Brno: Ps ychodiagnostika, s.r.o. 1999.

14.

EISERTOVÁ, J., Pobytové a voločasové aktivity se zaměřením

na problematiku canisterapie. 1. vyd. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta, 2011, 104 s. ISBN 978-80-7394-294-6

15.

DIVIŠOVÁ, Z., Praktické využití psů v zoorehabilitaci. 1. vyd.

Praha:

Česká

zemědělská

univerzita,

2010,

180

s.

ISBN 978-80-213-2092-5

16.

PETRŮ, G., Edukační aspekty canisterapie. 1. vyd. Olomouc:

Univerzitata

Palackého

v Olomouci,

2008,

33

s.

ISBN 978-80-244-1957-2

17.

Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat: odborná

konference s mezinárodní účastí: sborník příspěvků. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008, 119 s. ISBN 978-80-213-1773-4

18.

SDRUĚNÍ

k tvorbě ISBN

19.

FILIA,

metodiky.

Mezinárodní

Brno:

Sdružení

seminář Filia,

a

zooterapiích:

2004,

90

s.

80-239-3591-7 KARÁSKOVÁ,

V.,

Pes

a

dítě

s mentálním

postižením.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 27 s. ISBN 80-244-0953-4

58

20.

MIKLOVÁ,

S.

2008.

Zkušenosti

s canisterapií

v našem

zařízení. Kontakt. 2008, X: 1-122, s. 96-98. ISSN 1212-4117

21.

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2.

vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9.

22.

MÜHLPACHR,

P.

Gerontopedagogika.

1.

vyd.

Brno:

Masarykova univerzita v Brně, 2004. 203 s. ISBN 80-210-3345-2.

23.

KAFKA, J. a kol.: Psychiatria. Učebnica pre lekárske fakulty.

Martin : Osveta, 1998. 236 s. ISBN 80-88824-66-4

24.

PRAŠKO, J, a kol.: Deprese a jak ji zvládat. 1. vyd.

Praha:Portál, 2003. 184 s. ISBN 80-7178-809-0

25.

VOLŠ ICKÁ, J. 2008. Canisterapie u seniorů s Parkinsonovou

nemocí. Kontakt. 2008, X:1-122, s. 44-45. ISSN 1212-4117

26.

KALINOVÁ, V., MOTLIVÁ, L. 2005. Rekondiční víkendové

pob yt y se zaměřením na zooterapii. Kontakt. 2005, 7:200-398, s. 294-297. ISSN 1212-4117

27.

MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. a kol.: Sociální práce

s lidmi s duševním onemocněním. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2138-5

28.

STYX, P.: O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševně nemocnými

lidmi. Brno: Computer Pres, 2003. 178 s. ISBN 80-72268-28-7

29.

WHO

[on-line],

[cit.

13-2-2012],

dostupné

na

www:

http://www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf

30.

ANKČNÍ PES [on-line], [cit. 13-2-2012], dostupné na www:

http://www.akcnipes.cz/canisterapie.php?celkem=7&od=6

31.

PASTUCHA, P., Disociativní symptomy u vybraných typů

psychických onemocnění. Disertační práce. Úspěšně obhájena. 2010, Olomouc, Lékařská fakulta

32.

CANISTERAP IE [on-line], [cit. 9-4-2012], dostupné na www:

http://www.canisterapie.cz/cz/

59

33.

CANTES.EU [on-line], [cit. 13-1-2012], dostupné na www:

http://cantes.eu/co-je-canisterapie/ 34.

ÚZKOST

[on-line],

[cit.

14-2-2012],

dostupné

na

www:

http://www.uzkost.cz/terapie.htm 35.

ZDRAVOTNICKÉ

dostupné

na

www:

NOVINY

[on-line],

[cit.

5-4-2012],

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-

list y/deprese-ve-stari-310100

36.

LÉKAŘSKÉ S LOVNÍKY [on-line], [cit. 10-4-2012], dostupné

na www: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/polymorbidita

37.

COCHOLESOVÁ, T., KOCIOVÁ, K. a kol. 2006. Canisterapia-

pomocná terapia sposobením psa. Pehabilitácia. 2006. Roč. 43, č. 2, 114-117 s., ISSN 0375-0922

38.

CHURCHILL, M. at. ol., Using a therapy dog to alleviate the

agitation and desocialization of people with Alzheimer's dinase. [on-line],

[cit.17-4-2012],

dostupné

na

www:

http://search.proquest.com/docview/225542950/13629EE14306F410C DB/2?accountid=16730. 1999, 16-22 s. ISSN 02793695 39.

CLINE, K., CLARK, Psychological Effects of Dog Ownership:

Role Strain, Role Enhancement, and Depression. 2010, ISSN 00224545, [cit.

17-4-2012],

dostupné

na

www:

http://search.proquest.com/docview/734592595/1362A03972619EA6A 13/3?accountid=16730, 40.

MOTOMURA, N., YAGI, T., OHYAMA, H., Animal

assisted therapy for people with dementia. 2004, 40-42 s., [cit. 15-12-2012], dostupné na www: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=12&hid=104&sid=9ac4609 9-eb26-4a9c-8ed3-

60

53aa6ff469be%40sessionmgr115&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2Z Q%3d%3d#db=a9h&AN=15373643 41.

SCHWARZ, A., PATRONEK, G., Methodological issues in studying the anxiety-reducing effects of animals: Reflections ftx>m a pédiatrie dental study. 2002, 290-299 s., [cit. 15-12-2012], dostupné na www: http://web.ebscohost.com/ehost/resultsadvanced?sid=9ac46099eb26-4a9c-8ed353aa6ff469be%40sessionmgr115&vid=9&hid=104&bquery=%28thera py+dog%29+AND+%28anxiety%29&bdata=JmRiPWE5aCZkYj1idGg mZGI9ZWloJmRiPThnaCZkYj1seGgmZGI9c2loJmRiPXMzaCZ0eXB lPTEmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl

61

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK s.

Strana odkazu

=

Rovná se. Výsledek je.

Σ

Celková suma

ICHS

Ischemická choroba srdeční

atd.

A tak dále.

WHO

Anglicky World Health Organization, překlad do češtiny je Světová

zdravotnická organizace AAA

Animal Assisted Activities

AAT

Animal Assisted Therap y

AAE

Animal Assisted Education

CT

Canisterapeutický

CNS

Centrální nervová soustava

č.

Číslo

%

Procenta

IADL

Test instrumentálních všedních dovedností

ADL

Test základních sebeobslužných činností

MMSE

Krátká škála mentálního stavu

fi

Relativní četnost

ni

Absolutní četnost

N

Celková četnost

NANDA North American Association for Nursing Diagnosis International

62

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Bludný kruh deprese

25

63

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Ošetřovatelské diagnóz y u úzkosti a deprese Tabulka č. 2 Vyhodnocení Beckova inventáře úzkosti

35-36 39

Tabulka č. 3 Distribuce průměrných hodnot naměřených dotazníkem BDI-II pro zkoumaný soubor a kontrolní skupinu

43

Tabulka č. 4 Distribuce průměrných hodnot naměřených dotazníkem Beckův inventář úzkosti

45

Tabulka č. 5 Subjektivní přínos pro klienty

47

Tabulka č. 6 Negativa canisterapie

48

64

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Pohlaví respondentů

40

Graf č. 2 Doba pob yt u v domově pro seniory

41

Graf č. 3 Průměrné hodnot y naměřené dotazníkem BDI-II

44

Graf č. 4 Průměrné hodnot y naměřené dotazníkem Beckova inventáře úzkosti

46

Graf č. 5 Subjektivní přínos pro klienta

48

Graf č. 6 Žijete s partnerem/kou?

49

Graf č. 7 Žijete s partnerem/kou?

50

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Test instrumentálních všedních činností Příloha č. 2 Barthelův test základních všedních činností Příloha č. 3 Test kognitivních funkcí Příloha č. 4 Škála deprese pro geriatrické pacient y Příloha č. 5 Dotazník vlastní konstrukce Příloha č. 6 Edukační materiál Příloha č. 7 Žádost o výzkumné šetření

66

PŘÍLOHY

67

Příloha č. 1 Test instrumentálních všedních činností

Test instrumentálních všedních činností Podle Lawsona a Bodyho (IADL-Instrumental Activity Daily Living)

Hodnocení:

01.

Vyhledá samostatně číslo,vytočí je

10

Zná několik čísel,odpovídá na zavolání

05

Nedokáže používat telefon

00

Cestuje samostatně dopravním prostředkem

10

Cestuje,je-li doprovázen,vyžaduje pomoc druhé osoby

05

Speciálně upravený vůz

00

Dojde samostatně nakoupit

10

Nakoupí s doprovodem a radou druhé osoby

05

Neschopen bez podstatné pomoci

00

Uvaří samostatně celé jídlo

10

Jídlo ohřeje

05

Jídlo musí být připraveno druhou osobou

00

Body:

Činnost:

02.

03.

04.

05.

06.

Telefonování

Transport

Nakupování

Vaření

Domácí práce

Práce okolo

Udržuje domácnost s výjimkou těžkých prací,provede pouze lehčí 10 práce nebo neudrží přiměřenou čistotu Provede pouze lehčí práce nebo neudrží přiměřenou čistotu

05

Potřebuje pomoc při většině prací nebo s v domácnosti prací neúčastní

00

Provádí samostatně a pravidelně

10

68

domu

07.

08.

Užívání léků

Finance

7 Hodnocení

Provede pod dohledem

05

Vyžaduje pomoc,neprovede

00

Samostatně v určenou dobu správnou dávku,zná názvy léků

10

Užívá,jsou-li připraveny a připomenuty

05

Léky musí být podány druhou osobou

00

Spravuje samostatně,platí účty,zná příjmy a výdaje

10

Zvládne drobné výdaje,potřebuje pomoc se složitějšími operacemi

05

Neschopen bez pomocí zacházet s penězi

00

Závislí

00-40 bodů

Částečně závislí

41-75 bodů

Nezávislí

76-80 bodů

69

Příloha č. 2 Barthelův test základních všedních činností

Barthelův test základních všedních činností. /ADL-activity daily living)

Činnost:

01. Najedení,napití

02. Oblékání

03. Koupání

04. Osobní hygiena

05. Kontinence moči

06. Kontinence stolice

07. Použití WC

Provedení činnosti:

Bodové skóre

Samostatně bez pomoci

10

S pomocí

05

Neprovede

00

Samostatně bez pomoci

10

S pomocí

05

Neprovede

00

Samostatně nebo s pomocí

05

Neprovede

00

Samostatně nebo s pomocí

05

Neprovede

00

Plně kontinentní

10

Občas inkontinentní

05

Trvale inkontinentní

00

Plně kontinentní

10

Občas inkontinentní

05

Inkontinentní

00

Samostatně bez pomoci

10

70

08. Přesun lůžko-židle

09. Chůze po rovině

10. Chůze po schodech

S pomocí

05

Neprovede

00

Samostatně bez pomocí

15

S malou pomocí

10

Vydrží sedět

05

Neprovede

00

Samostatně nad 50 metrů

15

S pomocí 50 metrů

10

Na vozíku 50 metrů

05

Neprovede

00

Samostatně bez pomocí

10

S pomocí

05

neprovede

00

Hodnocení stupně závislosti Hodnocení:

Závislost

Body

Vysoce závislý

00 – 40 bodů

Závislost středního stupně

45 – 60 bodů

Lehká závislost

65 – 95 bodů

nezávislý

96 – 100 bodů

71

Příloha č. 3 Test kognitivních funkcí

Test kognitivních funkcí-Mini Mental State Exam (MMSE)

Oblast hodnocení:

Max.skóre:

1.Orientace: Položte nemocnému 10 otázek. Za každou správnou odpověď započítejte 1 bod. Který je teď rok? Které je roční období? Můžete mi říci dnešní datum? Který je den v týdnu? Který je teď měsíc? Ve kterém jsme státě? Ve které jsme zemi? Ve kterém jsme městě? Jak se jmenuje tato nemocnice?(toto oddělení?,tato ordinace?) - Ve kterém jsme poschodí?(pokoji?) 2.Paměť: -

Vyšetřující jmenuje 3 libovolné předměty(nejlépe z pokoje pacienta-například židle,okno,tužka)a vyzve pacienta,aby je opakoval. Za každou správnou odpověď je dán 1 bod 3.Pozornost a počítání: Nemocný je vyzván aby odečítal 7 od čísla 100 a to 5 krát po sobě. Za každou správnou odpověď je 1 bod. 4.Krátkodobá paměť (=výbavnost): Úkol zopakovat 3 dříve jmenovaných předmětů (viz bod 2.) 5.Řeč, komunikace a konstrukční schopnosti: (správná odpověď nebo splnění úkolů = 1 bod) Ukažte nemocnému dva předměty (př.tužka,hodinky) a vyzvěte ho aby je pojmenoval. Vyzvěte nemocného, aby po vás opakoval:

72

- Žádná ale - Jestliže - Kdyby Dejte nemocnému třístupňový příkaz: „Vezměte papír do pravé ruky,přeložte ho na půl a položte jej na podlahu.“ Dejte nemocnému přečíst papír s nápisem „Zavřete oči“. Vyzvěte nemocného, aby napsal smysluplnou větu (obsahující podmět a přísudek,která dává smysl) Vyzvěte nemocného,aby na zvláštní papír nakreslil obrazec podle předlohy.1 bod jsou li zachovány všechny úhly a protnutí vytváří čtyřúhelník.

Hodnocení: 00 – 10 bodů

těžká kognitivní porucha

11 – 20 bodů

středně těžká kognitivní porucha

21 – 23 bodů

lehká kognitivní porucha

24 – 30 bodů

pásmo normálu

73

Příloha č. 4 Škála deprese pro geriatrické pacienty

Škála deprese pro geriatrické pacienty-Geriatric depression scale. (podle Sheik,J.I.,Yesavage,J.A..Clin.Gerontol.,5,1986 s.165-172)

8

Vyberte na každou z uvedených otázek odpověď „ano“ nebo „ne“ a odpověď zaškrtnete!

01.

Jste v zásadě spokojen se svým životem?

ano

ne

02.

Vzdal jste se v poslední době mnoha činností a zájmů?

ano

ne

03.

Máte pocit,že váš život je prázdný?

ano

ne

04.

Cítíte se často sklíčený a smutný?

ano

ne

05.

Máte vesměs dobrou náladu?

ano

ne

06.

Obáváte se že se Vám přihodí něco zlého?

ano

ne

07.

Cítíte se převážně šťastný?

ano

ne

08.

Cítíte se často bezmocný?

ano

ne

09.

Vysedáváte raději doma,než by jste šel mezi lidi a seznamoval se s novými věcmi?

ano

ne

74

10.

Myslíte si,že máte větší potíže s pamětí než vaší vrstevníci?

ano

ne

11.

Myslíte si že je krásné býti na živu?

ano

ne

12.

Napadá Vás někdy,že život nestojí za nic?

ano

ne

13.

Cítíte se plný elánu a energie?

ano

ne

14.

Myslíte si,že vaše situace je beznadějná?

ano

ne

15.

Myslíte si že většina lidí je na tom lépe než Vy?

ano

ne

Hodnocení:

1 bod za každou odpověď „ano“ u otázek

2 3 4

6

1 bod za každou odpověď „ne“ u otázek

1

5

Bez deprese

00 – 05 bodů

Mírná deprese

06 – 10 bodů

Manifestní deprese vyžadující odborníka

Nad 10 bodů

8 9 10 7

12 11

14 15 13

75

Příloha č. 5 Dotazník vlastní konstrukce Zkoumaný soubor

Dotazník pro klienty s canisterapií: Vážení klienti, dovoluji si Vás oslovit s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia, oboru Dlouhodobá ošetřovatelská péče u dospělých, na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazník je zcela anonymní a všechny údaje budou považovány za důvěrné. Výsledky výzkumného šetření budou zpracovány a uvedeny v mé diplomové práci na téma ,,Vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů“, která bude dostupná na Fakultě zdravotnických věd v Olomouci.

Velice Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. Bc. Anna Vojtková

1.Část 1. Vaše pohlaví o Žena o Muž

76

2. Váš věk:…………………………………

3. Jak dlouho žijete v domově pro seniory?

o o o o

Méně jak 1 rok Více jak 1 rok Více jak 5 let Více jak 10 let

2. Část 1. Jak často k vám dochází terapeut se psem? o o o o

1. Denně 1. Týdně 1 za 14 dní 1 za měsíc

2. Jak dlouho je u Vás prováděna canisterapie? (uveďte v měsících) 77

………………………………………………………………….

3. Žijete s partnerem/kou (manželem/kou)? o Ano o Ne

4. Uveďte prosím na níže uvedené škále jak silnou úzkost pociťujete (1 je nejnižší míra a 7 nejvyšší).

78

5. Jaký přínos pro Vás canisterapie má? (můžete označit více možností) o Pocit radosti o Pocit klidu o Zlepšení spánku o Necítím se osamělý/á o Žádný

6. Co považujete za negativa canisterapie? (vypište prosím) ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………

79

Kontrolní skupina

Dotazník pro klienty bez canisterapií: Vážení klienti, dovoluji si Vás oslovit s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia, oboru Dlouhodobá ošetřovatelská péče u dospělých, na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazník je zcela anonymní a všechny údaje budou považovány za důvěrné. Výsledky výzkumného šetření budou zpracovány a uvedeny v mé diplomové práci na téma ,,Vliv canisterapie na úzkost a depresi u seniorů“, která bude dostupná na Fakultě zdravotnických věd v Olomouci.

Velice Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. Bc. Anna Vojtková

1.Část 1. Vaše pohlaví o Žena o Muž

80

2. Váš věk:…………………………………

3. Jak dlouho žijete v domově pro seniory?

o o o o

Méně jak 1 rok Více jak 1 rok Více jak 5 let Více jak 10 let

2. Část

1. Žijete s partnerem/kou (manželem/kou)? o Ano o Ne

81

2. Uveďte prosím na níže uvedené škále jak silnou úzkost pociťujete (1 je nejnižší míra a 7 nejvyšší).

82

Příloha č. 6 Edukační materiál

83

84

Příloha č. 7 Žádost o výzkumné šetření

85

86