UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ

Bc. Michaela ŠESTÁKOVÁ

Klasifikace afrických států na základě ukazatelů cestovního ruchu

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Kladivo, Ph.D. Olomouc 2015

Motto „Cestovat znamená objevovat, že v názorech na jiné země se všichni mýlí.“

Aldous Huxley

“If you reject the food, ignore the customs, fear the religion and avoid the people, you might better stay at home.”

James Michener

Bibliografický záznam Autor (osobní číslo):

Bc. Michaela Šestáková (R130378)

Studijní obor:

Mezinárodní rozvojová studia

Název práce:

Klasifikace afrických států na základě ukazatelů cestovního ruchu

Title of thesis:

Classification of the African states based on the tourism indicators

Vedoucí práce:

Mgr. Petr Kladivo, Ph.D.

Rozsah práce:

147 stran, 24 vázaných příloh

Abstrakt:

Diplomová práce je zaměřena na klasifikaci a regionalizaci, v podobě grafických výstupů, předmětem jsou státy Afriky na základě vybraných ukazatelů o cestovním ruchu, které zahrnují i informace týkající se českých cestovních kanceláří. Pozornost je věnována také vývoji cestovního ruchu ve dvou pětiletých obdobích, jež zobrazují i výhled do budoucnosti. Konečná fáze shrnuje výsledky analýzy a vytváří konfrontaci s aktuálním stavem.

Klíčová slova:

klasifikace a regionalizace, grafický výstup, ukazatel cestovního ruchu, cestovní kancelář, analýza, konfrontace

Abstract:

The thesis is focused on the classification and regionalization in the form of graphic outputs. It studies, selected African states based on given tourism indicators which also include data related to the Czech travel agencies. Furthermore, the diploma thesis concentrates on tourism progress during two five-year periods which show the outlook for the future. The final step summarizes the results of the analysis and creates a confrontation with the current situation.

Keywords:

classification and regionalization, graphic outputs, tourism indicator, travel agency, analysis, confrontation

Prohlášení Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně a veškeré knižní a elektronické zdroje, ze kterých bylo čerpáno, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne 2. 4. 2015 …….…………..…………..…… Bc. Michaela Šestáková

Poděkování Děkuji Mgr. Petru Kladivovi, Ph.D. za cenné rady, podnětné připomínky a velkou trpělivost při vypracovávání této práce. Na závěr bych chtěla poděkovat své rodině a nejbližším za velkou podporu, jež mi poskytovali po celou dobu psaní mé práce.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ACK

Asociace cestovních kanceláří České republiky

AČCKA

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

CK

Cestovní kancelář

CR

Cestovní ruch

DRK

Demokratická republika Kongo

HDI

Human development index Index lidského rozvoje

JAR

Jihoafrická republika

NP

Národní park

TGV

Train à Grande Vitesse Vysokorychlostní vlak francouzských státních drah

UNDP

United Nations Development Programme Rozvojový program Organizace spojených národů (OSN)

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

UNWTO

United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu

OBSAH 1

ÚVOD A CÍLE PRÁCE ................................................................................................. 11

2

REŠERŠE LITERATURY, METODY PRÁCE A ZDROJE DAT ........................... 13

3

2.1

Rešerše literatury ....................................................................................................... 13

2.2

Metody práce a zdroje dat ......................................................................................... 14

CESTOVNÍ RUCH A JEHO VÝVOJ NA AFRICKÉM KONTINENTU ............... 19 3.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................................. 19

3.1.1

4

Trvale udržitelný cestovní ruch .......................................................................... 19

3.2

Historie cestování a vznik cestovního ruchu ............................................................. 20

3.3

Potenciál cestovního ruchu ........................................................................................ 21

3.3.1

Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ........................................... 22

3.3.2

Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................. 22

3.3.3

Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................. 23

3.4

Ukazatelé cestovního ruchu ....................................................................................... 25

3.5

Cestovní ruch a africké rozvojové země.................................................................... 26

3.5.1

Afrika a její charakteristika ................................................................................ 27

3.5.2

Fyzicko-geografické, socioekonomické a politické podmínky Afriky .............. 27

3.5.3

Vývoj cestovního ruchu na africkém kontinentu ............................................... 30

3.5.4

Rozdělení Afriky do sub-regionů ....................................................................... 32

PROSTOROVÁ DIFERENCIACE CESTOVNÍHO RUCHU V AFRICE .............. 45 4.1

Potenciál pro cestovní ruch........................................................................................ 45

4.1.1

Počet pokojů ubytovacích zařízeních ................................................................. 45

4.1.2

Počet mezinárodních letišť ................................................................................. 47

4.1.3

Počet mezinárodních příletů ............................................................................... 48

4.1.4

Počet UNESCO památek ................................................................................... 50

4.2

Reálné ukazatele cestovního ruchu............................................................................ 51

4.2.1

Cestovní služby spotřebované cestujícími za období 2002-2006 ...................... 52

4.2.2

Počet přijetých turistů za období 2002-2006...................................................... 54

4.2.3

Příjmy za období 2002-2006 .............................................................................. 56

4.2.4

Cestovní služby spotřebované cestujícími za období 2007-2011 ...................... 57

4.2.5

Počet přijetých turistů za období 2007-2011...................................................... 59

4.2.6

Příjmy za období 2007-2011 .............................................................................. 61

4.2.7

Rozdíl mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2002-2006 a 2007-2011 62

4.3

Cestovní kanceláře - poznávací vs. pobytové zájezdy............................................... 66

4.3.1

Poznávací zájezdy .............................................................................................. 67

4.3.2

Pobytové zájezdy................................................................................................ 69

5

SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ............................................................................................. 71 5.1

Vývoj ukazatelů reálného CR v obdobích 2002-2006 vs. 2007-2011 ....................... 71

5.2

Potenciál pro cestovní ruch a jeho reálné projevy ..................................................... 75

5.3

Potenciál pro cestovní ruch a nabídka českých cestovních kanceláří........................ 78

5.4

Pozitivní a negativní vývoj cestovního ruchu v Africe a rizika regionu ................... 82

6

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 84

7

SUMMARY..................................................................................................................... 86

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................................. 87 8.1

Knižní zdroje ............................................................................................................. 87

8.2

Elektronické zdroje .................................................................................................... 89

8.3

Elektronické zdroje cestovních kanceláří ................................................................ 100

Seznam příloh ....................................................................................................................... 105

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE Předmětem diplomové práce je v současné době velmi významné hospodářské odvětví, které od druhé poloviny 20. století zaznamenává velký rozkvět – cestovní ruch (Kučerová, 2011, s. 1). Podle Světové organizace cestovního ruchu se jedná o činnost osob cestujících do míst a pobývajících v těchto lokalitách mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času či služebních cest (Rytířová, c2005-2015). Hlavní náplní cestovní ruchu neboli turismu, je především organizace služeb a umožnění cestujícím, turistům, zpříjemnit cestování, ať už jde o pobytové, rekreační či poznávací zájezdy. Jde o obor, který neustále prochází změnami, aktualizacemi a modernizací, dynamicky se vyvíjí a i proto se řadí mezi odvětví, jež tvoří nedílnou součást národního hospodářství. A co více, v dnešní uspěchané a hektické době by si málokdo bez tohoto druhu odpočinku a relaxace dokázal představit svůj život. Obecně lze říci, že se turistický ruch pojí s příjemnými, zajímavými, mnohdy až romantickými představami. To vše je podpořeno marketingem cestovních kanceláří, jež jsou založeny na dech beroucích přírodních krásách, architektonických skvostech, nakupování, zábavě všeho druhu či nevšedních zážitcích konče (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 5) a jako celek tvoří to, čemu by se dalo říkat „ráj na zemi“ aneb dokonalá a vysněná dovolená. Cestovní ruch má svou bohatou historii a je znám po celém světě, avšak v jistých oblastech se cestování, odpočinek a rekreace spojí s odlišnými fenomény. Příkladem toho je africký kontinent, při jehož vyslovení si každý představí spíše ty negativní faktory, které si tento velký a lidnatý region již několik desetiletí nese. Jedná se o hlad, chudobu, tropické nemoci, zaostalost, nebezpečí, konflikty, nízkou hospodářskou úroveň států aj. I přes to, že je region pro tato fakta celosvětově známý, je terčem nekončící masové zahraniční turistiky, a zároveň patří mezi nejčastěji vyhledávané destinace pro svou panenskou přírodu a dobrodružství safari (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 5). Africké státy sice mají oproti zbytku světa jistou nevýhodu, co se turismu týká, avšak potenciál je zde velký. Kdyby došlo k odbourání bariér a nedostatků, se kterými se Afrika spoustu let potýká, byl by rozvoj cestovního ruchu na daleko vyšší úrovni; jelikož každý stát má své specifické a neobyčejné rysy, které ho dělají zajímavým proti těm okolním. Jistým východiskem, jak tomuto rozvoji pomoci, může být investice či finanční pomoc do většího rozmachu tohoto odvětví, což by ve finále pomohlo Africe snížit rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a postupem času ji také posunout i mezi nejvyhledávanější zahraniční turistické destinace. 11

Hlavním cílem diplomové práce je klasifikace států Afriky na základě statistických dat o cestovním ruchu. V práci bude provedena velmi jednoduchá regionalizace Afriky podle vybraných ukazatelů cestovního ruchu (ty byly rozděleny do dílčích podskupin: potenciál k cestovnímu ruchu vs. jeho reálné projevy) a v neposlední řadě zde budou využity údaje českých cestovních kanceláří zaměřujících se na pobytové nebo poznávací zájezdy na africkém kontinentu. Detailněji bude v této práci rozebrán i vývoj cestovního ruchu po roce 2000 (konkrétněji ve dvou pětiletých obdobích, tj. v letech 2002-2006 a 2007-2011) s nastíněním možného vývoje do budoucna, jehož součástí bude i diskuze nad výsledky a zhodnocení, zda jsou výsledky ukazatele pro potenciál pro cestovní ruch shodné s reálnými ukazateli cestovního ruchu či s aktuálním a reálným stavem v regionu, tj. s destinacemi vybranými cestovními kancelářemi. Dílčím cílem je také členění Afriky na sub-regiony podle různých kritérií, které mají vztah k cestovnímu ruchu.

12

2 REŠERŠE LITERATURY, METODY PRÁCE A ZDROJE DAT 2.1 Rešerše literatury Diplomová práce se opírá o řadu zdrojů, ať už se jedná o ty v knižní podobě či v elektronické formě zpravidla dostupné prostřednictvím internetu. Zastoupení obou kategorií literárních pramenů bylo přibližně vyrovnané a oba druhy zdrojů poskytly nutné informace, fakta a data k řešené problematice. Celá práce je prokládána termíny cestovní ruch či africký kontinent. S oběma pojmy bylo nutné se hned na začátku obeznámit. S prvním pojmem, cestovním ruchem neboli turismem, se pojí historie cestování a samotný vznik tohoto odvětví světového hospodářství, tyto informace byly dostupné v knižní publikaci Základy cestovního ruchu (Vystoupil, Šauer, 2006). Tato vysokoškolská skripta nabízí nejen náhled na historický vývoj cestovního ruchu (od cestování k cestovnímu ruchu), hlavně se ale zabývají lokalizací turistického ruchu a potenciálem využitelným v praxi, tj. faktory rozvoje a rozmístění, jež se dělí na selektivní, lokalizační a realizační. Každý z těchto faktorů má své dílčí sektory, s jejichž pomocí došlo k rozvoji cestovního ruchu naplno. Africký kontinent v souvislosti s turismem řeší knižní publikace nesoucí název Geografie turismu: mimoevropská teritoria (Hamarneh, 2012). Jak již samotný titul napovídá, spis se zaměřuje na oblast mimo Evropu, především však na africké státy, které jsou velmi podrobně rozděleny do sub-regionů a rozebrány z hlediska jednotlivých předpokladů turismu. Hlavní myšlenkou je nejen analýza historie těchto zemí, s níž je spojena koloniální minulost a otrokářství, které určitou měrou mají stále vliv na rozvoj cestovního ruchu, ale také hodnocení přírodního a kulturního potenciálu regionu. Kniha reflektuje rozmanitost přírodních krás, avšak upozorňuje čtenáře i na problémy s africkým kontinentem spojenými, ať z roviny politické, ekonomické či sociální. Do popředí staví hlavně jednotlivé korporace a regionální uskupení, která vidí jako možnou pomoc v rozvoji, vyzdvihuje zejména Africkou unii. V poslední části publikace lze nalézt nejčastěji navštěvované africké země včetně zdůvodnění, proč do této kategorie patří. Další literárním zdrojem, o který se práce opírá, je elektronický studijní materiál Ostravské univerzity v Ostravě s názvem Cestovní ruch v Africe a na Blízkém východě (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012). Toto skriptum se z velké části věnuje problematice turismu v Africe, kontinent rozděluje do dílčích sub-regionů a detailněji je rozebírá. Zaměřuje se však i na fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristiku afrického kontinentu, vyzdvihuje pozitiva a popisuje i negativa této oblasti. 13

Mezi stinné stránky cestovního ruchu patří kromě vlivů na životní prostředí a ekonomiku také sociální efekty, mezi něž se řadí demonstrační efekt nebo marginalizace. Ani tyto dva faktory nepřispívají k rozvoji cestovního ruchu. Jejich problematika je popsána v kapitole „Vlivy cestovního ruchu“ v bakalářské práci Hodnocení ekonomických, sociálních a ekologických vlivů cestovního ruchu na regionální ekonomiku (Rimeš, 2006). Hlavními vysokoškolskými pracemi (bakalářskými i diplomovými), které jsou v práci použity, je bakalářská práce Historie cestovního ruchu (Blažková, 2012) a diplomová práce Cestovní ruch a jeho vliv na rozvoj se zaměřením na Tanzanii (Kučerová, 2011). První z nich se zaměřuje na historii a vývoj cestovního ruchu, pro Afriku to bylo období starověku, a to díky nejstarší starověké civilizaci – starověkému Egyptu. Druhá z výše uvedených vymezuje význam pojmu cestovní ruch a vysvětluje koncepci trvale udržitelného cestovního ruchu. Tento bod je také důkladněji prozkoumán a vysvětlen i v elektronické publikaci nazývající se Výkladový slovník cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002). Společně s potenciálem cestovního ruchu patří mezi aktuální témata, která jsou v diplomové práci rozebírána. Pro doplnění informací o samotném pojmu cestovní ruch, o jeho ukazatelích nebo předpokladech či o charakteristikách jednotlivých afrických zemí a jejich aktuálním stavu týkajícím se např. vízové kontroly byl použit internetový server CzechTourism (Rytířová, c2005-2015), Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR, 2010 a 2013), Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR, 2013, 2014 a 2015), ale i Zákon č. 40/1964 sb., občanský zákoník nebo Zákon č. 455/1991 sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon) vysvětlující rozdíl mezi cestovními kancelářemi a agenturami.

2.2 Metody práce a zdroje dat Analytická část této práce se týká zpracování a prezentace dostupných ukazatelů a indikátorů cestovního ruchu, které jsou vybrány tak, aby vykreslily prostorovou diferenciaci CR v Africe, a aby pomohly vytvořit závěrečnou typologii, popř. regionalizaci kontinentu. Význam zvolených ukazatelů CR je ve třetí, teoretické, kapitole práce detailněji objasněn, čtvrtá kapitola diplomové práce se na vybrané ukazatele zaměřuje detailněji ve smyslu jejich prostorové diferenciace, která je prostřednictvím kartogramů názorně prezentována. Výběr samotných charakteristik byl již od počátku poměrně složitý, protože shromáždit data za všechny státy Afriky za pokud možno za stejný časový moment, bylo téměř nemožné. Nejprve došlo k zohlednění, co vlastně jednotlivé charakteristiky vyjadřují, a poté k rozdělení do dvou základních skupin: ukazatele potenciálu pro CR, proti nim pak ty, 14

pomocí nichž lze změřit reálný CR. Protože se část práce věnuje preferovaným lokalitám českých cestovních kanceláří, je vše doplněno o data z jejich internetových stran (viz str. 17), stěžejní bodem byly informace o počtu zájezdů (pobytových i poznávacích) a samozřejmě jejich cílové destinace. Sběr statistických dat probíhal od září do prosince roku 2014. Na počátku se pracovalo s širším spektrem indikátorů, postupnou selekcí, při které byla brána na zřetel dostupnost údajů pro co nejvíce států v širším časovém intervalu (2002-2011), ale zůstaly v každé skupině čtyři ukazatele, které ale i tak velmi dobře posloužily k analýze prostorové diferenciace CR v Africe i k naznačení finální typologie. Při výběru indikátorů byl kladen důraz na jejich aktuálnost a co největší reprezentativnost (respektive co největší pokrytí území afrického kontinentu). Data pro charakteristiky zaměřené na potenciál pro CR byla sesbírána za takový rok z posledních 10 let (2000-2009)1, ve kterém byla zaznamenána jejich největší četnost pro africké státy. Pro indikátor „počet pokojů (v hotelích nebo jiných ubytovacích zařízeních)“ to byl rok 2006, pro další dva, „počet mezinárodních letišť“ a „průměrný počet mezinárodních příletů za 1 den“, byl zvolen rok 2008. „Počet UNESCO památek“ pak má nejaktuálnější datování, a to z roku 2014 (tj. včetně posledního zápisu přírodní památky delty řeky Okavango v Botswaně právě z tohoto roku)2. Pro další kroky směřující k finální analýze, bylo nutné absolutní hodnoty indikátorů afrických států z daného roku (2006 či 2008 – dle indikátoru3) relativizovat na 1 000 obyvatel za pomoci středního stavu počtu obyvatel sledovaného období4 (viz Příloha č. 3, 4 a 5) a následně pak prostřednictvím mediánu a mezikvartilového rozpětí standardizovat5. V dalším bodu došlo, pro potřeby typologie těchto států, k rozdělení ukazatelů do skupin (potenciál vs. reálný CR), jejich sumarizace a následná kartografická prezentace. Pro doplnění jsou zde uvedeny definice charakteristik: Medián

dělí soubor hodnot

na dvě stejné početné poloviny; 50% hodnot je větších, než je hodnota mediánu a 50% hodnot je menších, než je hodnota mediánu. Mezikvartilové rozpětí Q =

75- 25

je rozdělení

statistického souboru na 4 stejné části, první část (dolní kvartil) odděluje dolní ¼ všech 1

Novější data za ukazatele potenciálu pro cestovní ruch nebyla zjištěna. Delta řeky Okavango patří mezi poslední přírodní památku z afrického kontinentu, která byla v roce 2014 zapsána na seznam Světového kulturního dědictví (UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015). 3 Ukazatel týkající se počtu UNESCO památek nebyl relativizován, pouze u něj proběhl proces standardizace – z absolutních hodnot (viz Příloha č. 10). 4 Sledovaným obdobím se myslí léta 2000 a 2006 (pro počet pokojů) nebo 2000 a 2008 (pro zbylé dva indikátory týkající se počtu mezinárodních letišť a průměrného počtu mezinárodních příletů za 1 den), na jejichž základě byl spočítán střední stav počtu obyvatel. 5 Státy, u kterých nebyla zjištěna data, bylo mnoho, a standardizovány nebyly, po standardizaci jim byla udělena nulová hodnota. 2

15

hodnot v řadě a třetí část (horní kvartil) naopak rozděluje horní čtvrtinu řady, prostřední kvartil se shoduje s mediánem (Brázdil, 1995, s. 61). Standardizace

je

procesem

převodu

původních

hodnot

(se

specifickým

průměrem/mediánem a směrodatnou odchylkou/mezikvartilovým rozpětím) na data nová se specifickým průměrem (zpravidla 0) a směrodatnou odchylkou (1). Základní myšlenka tedy spočívá v převodu reálných hodnot těchto statistických souborů na nová data, bezrozměrná, tzv. standardizovaná, která bude možné porovnávat, „nasčítávat“ atd. (Kladivo, 2013). V případě diplomové práce bude tedy platit tento vztah:

standardizace = (a- )/Q

kdy:

a…… hodnota za daný rok.

Výběr ukazatelů ze sekce reálného CR měl velmi podobný scénář jako předešlá skupina, ale s tím rozdílem, že dostupnost dat byla podstatně lepší, přičemž sledovaným obdobím byla léta 2002-2011. Tyto hodnoty byly opět relativizovány na 1 000 obyvatel středního stavu počtu obyvatel v pozorovaném období a navíc rozděleny na dva pětileté úseky, 2002-2006 a 2007-2011, tzn., byly za každou charakteristiku napočítány pětileté průměry (Příloha č. 6). Všechny, již relativizované, hodnoty indikátorů v sekci reálných indikátorů pro cestovní ruch, byly za pomoci mediánu a mezikvartilového rozpětí opět standardizovány6, sumarizovány a kartograficky prezentovány. Do této skupiny byly zařazeny charakteristiky: cestovní služby (zboží a služby) spotřebované cestujícími, počet přijetých turistů či, příjmy (výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků), výdaje mezinárodních odchozích návštěvníků7“. Hlavním zdrojem dat pro analytickou část diplomové práce byly internetové stránky The World Bank. Nejvíce dat bylo převzato z volně dostupné publikace World Development Indicators z prosince roku 2012, další data byla posbírána z portálu Tourism Data for Africa spravovaného African Development Bank. Poslední informace, týkající se afrických památek zapsaných do Světového kulturního dědictví UNESCO, byly převzaty z jejich oficiálního webu. Veškeré parametry týkající se ukazatelů cestovního ruchu, dle kterých byla kapitola vypracována, jsou popsány na jejím začátku. 6

Státy, u kterých nebyla zjištěna data, bylo ve srovnání s ukazateli pro potenciál pro cestovní ruch daleko méně, a proto byly také standardizovány. Po tomto procesu jim zůstala standardizovaná hodnota, v mapě jsou však znázorněny v kategorii „data nezjištěna“. 7 Výjimku tvoří výdaje mezinárodních odchozích návštěvníků, které nejsou kartograficky zobrazeny, ale s jejich hodnotami se však v analýze také počítá (viz 4.2.7).

16

Sběr dat z cestovních kanceláří probíhal ve dvou etapách a všechny informace byly převzaty z webových serverů jednotlivých cestovních kanceláří (viz. 8.3). První období začalo na začátku července 2014, kdy byly získány první informace o cestovních kancelářích a o tom, do jakých míst v Africe míří jejich klientela v letních měsících a na podzim. Druhá etapa se realizovala v listopadu téhož roku, kdy byly shromážděny informace na další kalendářní rok 2015, přesněji do konce června. Byly tak sesbírány údaje za jeden celý rok, začínající 1. července 2014 a končící 30. června 2015. Diplomová práce obsahuje ve své celkové analýze také expedice, jež jsou pro lepší znázornění a představu rozděleny na pobytové a poznávací zájezdy. Jejich počet v tabulce (Příloha č. 22) vyjadřuje, kolik zájezdů se uskutečnilo v daném zkoumaném období a do jaké cílové oblasti. Do analýzy vstupovaly údaje z cestovních kanceláří, nikoliv z cestovních agentur. Rozdíl mezi nimi je následující. Podle zákona ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně Zákona č. 40/1964 sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a Zákona č. 455/1991 sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů je cestovní kancelář ta, která zájezdy prodává a také je pořádá, kdežto cestovní agentura má za úkol zájezdy pouze zprostředkovávat, na účasti samotného zájezdu se však nepodílí, sesbírává zájezdy ze všech cestovních kanceláří, se kterými má podepsanou smlouvu o zprostředkování (MMR ČR, 2010). Jednotlivé cestovní kanceláře, jejichž výčet lze nalézt v závěru této práce (Příloha č. 23), zaměřené na africký kontinent byly do průzkumu vybrány na základě dvou hlavních zdrojů8. Prvním z nich byla Asociace cestovních kanceláří České republiky, která působí na českém trhu od roku 1990 a sdružuje cestovní kanceláře i cestovní agentury v naší zemi. Do asociace může vstoupit jakákoliv cestovní kancelář nebo agentura mající alespoň dva zaměstnance, provozuje-li svoji činnost minimálně 12 měsíců a získá-li doporučení dvou již členů asociace. Po splnění těchto kritérií je cestovní kancelář do této koalice zapsána (ACK ČR, c2009-2015). Druhým typem je Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Jedná se o české profesní sdružení subjektů cestovního ruchu, které bylo založeno v roce 1991 a jež má v současné době více jak 240 členů. Členem se mohou stát cestovní kanceláře a agentury zabývající se příjezdovým a výjezdovým cestovním ruchem. Přidruženými členy jsou hotely, školy, firmy, jež nabízejí služby cestovního ruchu, nebo také zahraniční cestovní kanceláře (AČCKA, c2014). 8

Analýza je obohacena o tři cestovní kanceláře, které nejsou členem ani Asociace cestovních kanceláří České republiky ani Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (viz výše) a jejichž výběr probíhal zcela náhodně. Názvy těchto CK jsou uvedeny a označeny v závěru práce (Příloha č. 23).

17

Velkou nevýhodou a negativem při tomto získávání informací byla vzájemná komunikace mezi jednotlivými cestovními kancelářemi. Jednalo se o to, že jedna cestovní kancelář nabízela své zájezdy a také pobyty jiné, spřátelené cestovní kanceláře. Na tento fakt se však přišlo velmi záhy, tudíž bylo zamezeno zkreslení finálních hodnot, aby si cestovní kancelář, která zájezd pouze zprostředkovávala přes své webové stránky, nepřipisovala destinaci, do které zájezdy sama nepřipravovala. Další stinnou stránkou bylo to, že jednotlivé cestovní kanceláře v průběhu měsíců, i dnů, přidávaly na své internetové stránky nová destinační místa, ve finální statistice se tedy může stát, že se cílová místa nebudou shodovat s aktuálními informacemi, které jsou na webových stránkách k dispozici. Posledním bodem, který také mohl výsledky zahýbat, ale nestalo se tomu tak, jsou expedice či tour, které měly svůj hlavní výletní cíl a ostatními zeměmi projížděly a to tak, že zde měly pouze jednu či dvě zastávky, do finální statistiky byly také započítány, jelikož se její návštěvníci v této oblasti pozdrželi. Pro lepší názornost řešené problematiky je text prokládán tabulkami a mapovými výstupy v podobě kartogramů, které byly vytvořeny v prostředí programu QGIS. Tyto doplňující přílohy a obrázky znázorňují prostorovou diferenciaci sledovaných ukazatelů na území afrického kontinentu, včetně výsledných typologií.

18

3 CESTOVNÍ RUCH A JEHO VÝVOJ NA AFRICKÉM KONTINENTU 3.1

Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní

ruch

neboli

turismus,

celosvětový

fenomén,

který

v současnosti

zaznamenává velký rozmach, patří mezi dynamicky se rozvíjející složky národního, ale i světového hospodářství. Jde o takové odvětví, jež má za úkol splnit touhy lidí v oblasti turistiky, rekreace či kultury. Cílem je, aby k němu došlo mimo obvyklé prostředí, tzn. mimo trvalé bydliště, a to zejména ve volném čase člověka. Hlavním subjektem turismu je občan, turista, návštěvník a k tomu, aby byly uspokojeny jeho tužby a přání, byla vytvořena stupnice profesí a subjektů, jež zajišťují jednodušší chod a hlavně jistý komfort. Mezi tyto subjekty patří cestovní kanceláře, agentury, letecké společnosti nebo síť ubytovacích, stravovacích či sportovních zařízení (Rytířová, c2005-2015). S každým odvětvím se pojí kladné či záporné body a cestovní ruch není výjimkou. Faktory jsou sociokulturní, přírodní či ekonomické prostředí, mají na turismus pozitivní, ale zároveň i negativní vliv (Kučerová, 2011, s. 6). Pozitiva představují šanci nebo potenciál, jenž by se měl využít. Oproti tomu negativa značí problém, kterému je třeba čelit nebo se ho vyvarovat. V současnosti je však cestovní ruch zaměřen velmi jednostranně, a to zejména na masu obyvatel beroucí cílové destinace útokem. To má, v dané oblasti, za následek zranitelnost nejen hospodářského rozvoje, ale i rozvoje turismu.

3.1.1 Trvale udržitelný cestovní ruch V souvislosti se stinnými stránkami ovlivňujícími životní prostředí, jako je hluk, znečišťování vody, ovzduší, ničení památek, flory či fauny, se pojí termín trvale udržitelný cestovní ruch. Tento pojem vychází z koncepce trvale udržitelného rozvoje9, který se na začátku 70. let 20. století, kdy se společenské potřeby dostaly na těsný okraj přírodního prostředí, stal předmětem politických, ekonomických a sociálních strategických plánů (Kučerová, 2011, s. 6). Cestovní ruch hraje velmi významnou roli v rozvoji dané oblasti a podílí se na celosvětovém HDP, ale jeho negativům, environmentálním dopadům, však doteď nebyla věnována přílišná pozornost. Na nutnost řešení udržitelnosti upozornil až rapidní rozvoj tohoto odvětví. Pojem trvale udržitelný cestovní ruch je tedy takový cestovní ruch, kdy aktivity poskytovatelů služeb návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují místní komunitu,

9

Trvale udržitelný rozvoj je Světovou komisí pro životní prostředí definovaný jako rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů (World Commission on Environment and Development, 1987, s. 43).

19

místní ekosystémy a biosféru pouze tak, že nevratně nemění místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru a neomezují tak funkce biosféry a lidské aktivity v budoucnosti (Pásková, Zelenka, 2002, s. 302). Myšlenkou trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu se zabývá Globální etický kodex cestovního ruchu, jenž v roce 1999 přijali účastníci zasedání Valného shromáždění UNWTO, mezi jehož členy spolu s Českou republikou patří také africké státy. Hlavním cílem je společnými silami, za účasti jednotlivým účastníků turismu, co nejvíce minimalizovat nežádoucí dopady na životní prostředí a kulturní odkazy, a zároveň však maximálně těžit z přínosů turistického ruchu, a to tak, aby došlo k podpoře udržitelného rozvoje a snížení chudoby, zejména v afrických státech. Značnou přítěží spolupráce však může být to, že se cestovní ruch v každém státě vyvíjel jinak a s odlišnou intenzitou, proto má každá země jiný pohled na zkoumanou věc, to je ale učí mezi sebou komunikovat a vzájemně se tolerovat ve svých názorech, jelikož jejich prvotní iniciativou je mír a také prosperita celé společnosti (Kučerová, 2011, s. 6-7).

3.2

Historie cestování a vznik cestovního ruchu Podnět, který motivoval lidi k cestování, se v průběhu let měnil. Na počátku se tomu

tak dělo z důvodu přežití, člověk cestoval, jelikož se potřeboval přemístit z jednoho místa na druhé z důvodu např. úrodnější zemědělské půdy či kvůli potravě. Postupem času a se zvyšujícími potřebami se jeho motiv změnil, do popředí se dostal obchod, bohatství, dobývání nových území či poznání, později i zábava. Od poznání došlo velmi záhy na potřebu trávení volného času, rekreace a regenerace sil. Zahájení cestovního ruchu se datuje od 19. století, které znamenalo změnu ve vývoji společnosti. Jedná se o období, jež je začátkem naplňování základních předpokladů pro cestovní ruch, tj. svoboda pohybu obyvatel, volný čas, měřítko uspokojování lidských potřeb stejně jako úroveň technického rozvoje. Posledním faktorem objeveným na úplném konci je potenciál krajiny pro turismus (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 50). Cestování bylo od svého úplného zrodu spojeno s finančními prostředky, jednalo se o nákladnou, náročnou a také nebezpečnou aktivitu, pro niž musely existovat velmi závažné důvody. Není tedy divu, že prvními turisty byli převážně poutníci putující na svatá místa nebo ti, kteří cestovali za účelem klidu, čistšího prostředí a zlepšení zdravotního stavu do lázní či ozdravoven (Williams, 2009, s. 27). Cestovní ruch souvisí hlavně se změnami ve společnosti, se sociálními změnami, především se vznikem střední třídy a následným zvyšujícím se počtem lidí v této sféře, které

20

pomohla zejména politická situace dané země vyvíjející se po druhé světové válce. Dříve se jednalo pouze o záležitost luxusní, jen velmi bohatí si mohli dovolit využít tohoto druhu odpočinku za hranicemi země, a to na delší dobu, než tomu bývá v dnešní době. V současnosti je turismus řazen mezi spotřební sféru, jež si jen velmi malá hrstka obyvatel nemůže, z důvodu nedostatku financí dovolit (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 13). Celý globální průmysl turismu je založen na mobilitě obyvatel, kteří cestují za relaxací a odpočinkem. Se zvyšujícím se počtem cestovatelů se zvyšuje i atraktivnost prostředí, jež si pro trávení své dovolené vybrali. Jsou to tedy na prvním místě právě turisté, kteří si výběrem destinace kupují rekreaci a odpočinek a vytvářejí tak hlavní hybnou sílu cestovnímu ruchu, který pak remodeluje život v zemi jejich cílové oblasti. Když pak přichází na téma rozvoj turistického ruchu, zaměření padá v prvé řadě na vyhodnocení lokalizačních faktorů, dále na zdůraznění selektivních předpokladů stejně jako na cílené rozvinutí realizačních faktorů (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 14).

3.3

Potenciál cestovního ruchu Než dojde k samotnému zaměření se na předpoklady rozvoje turistického ruchu, je

důležité si vymezit důležitý pojem, potenciál cestovního ruchu. Toto slovní spojení se chápe jako souhrn všech předpokladů a podmínek cestovního ruchu, které slouží k rozvoji daného regionu nebo oblasti. Jednoduše řečeno, zda má území podmínky k tomu, aby se mohlo stát turisticky zajímavým a rozvíjelo se v tomto duchu (Linderová, 2013, s. 56). Potenciál cestovního ruchu se představuje i jako souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, která je při jeho kvantitativním hodnocení oceněna na základě bodové škály a snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu např. nízká kvalita ovzduší, znečištěné moře, znečištěné pláže, vysoká kriminalita, výskyt nakažlivých nemocí atd. (Pásková, Zelenka, 2012, s. 221). Souhrn všech územních podmínek a předpokladů pro rozkvět turistického ruchu vytváří jeden velký složitý systém, kterým se zabývá více vědních oborů dohromady (ekonomika, politika, geografie, sociologie, demografie atd.). Stále se tím ale rozumí potenciál cestovního ruchu, do jehož souboru vstupují rozdílné aspekty, jak hodnoty a odkazy kulturně-historické, tak i přírodní prostředí či výsledky lidské činnosti. U některých složek je však zajímavé, že působí zcela nehmotně a nedají se změřit, jelikož zde působí tzv. „genius loci“ (Bína, 2010).

21

Pokud se potenciál cestovního ruchu adekvátně využívá a rozumně se k němu budují i vhodná zařízení, vytváří se reálný cestovní ruch. Ten se od potenciálu odlišuje tím, že jeho komponenty již své místo v turistickém ruchu mají zrealizované, opominou-li se všechny negativní faktory na něho působící, kdežto potenciál na své využití teprve čeká. Jsou to skutečné, v některém případě i hmatatelné věci. Tři zásady, které ale stimulují vznik cestovního ruchu a vytvářejí možnosti pro jeho lokalizaci či umožňují jeho faktickou realizaci (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 59), se nazývají lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu. Tyto faktory mají obrovský vliv na samotný rozvoj turistického potenciálu v každém regionu, jsou to body, jež cestovní ruch nejvíce ovlivňují, jelikož bez nich by cestovní ruch nemohl existovat. 3.3.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Lokalizační předpoklady rozhodují o lokalizaci, o využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností či charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit - jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejich jedinečnost, exotika činí turismus přitažlivější, o jejich využití se následně starají selektivní a realizační podmínky. Mezi základní komponenty přírodních předpokladů se řadí reliéf, morfologické, klimatické a hydrologické poměry spolu s flórou a faunou. Tyto charakteristiky území mají potenciál přilákat do oblasti turisty (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 60). Společenské faktory představují stálé objekty (hrady, zámky, divadla) nebo jednorázové kulturní akce - festivaly, koncerty, církevní akce (Rytířová, c2005-2015). 3.3.2 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Selektivní předpoklady se vyznačují především řadou vzájemně propojených faktorů, které hrají důležitou roli při výběru destinace mezi regiony, jež si konkurují. Dělí se do dvou skupin: objektivní a subjektivní faktory. Mezi ty objektivní patří demografické, urbanizační, ekonomické, sociální, technické, administrativní faktory a vnitropolitická situace, zejména ten fakt, zda se jedná o stát přátelský či nepřátelský vůči našemu státu nebo jestli je stát politicky stabilní či nikoliv. Pro lepší pochopení jsou zde jednotlivé faktory blíže specifikovány (Rimeš, 2006, s. 12; Vystoupil, Šauer, 2006, s. 59-60): Demografické faktory: lidský faktor vstupuje na trh cestovního ruchu nejen jako pracovní síla ale i jako účastník, turista. Je důležité brát ohled na to, že rozdílné rekreační nároky má rodina s dětmi, mladí a svobodní, či starší obyvatelstvo. 22

Urbanizační faktory: jiné nároky na rekreaci má městské a venkovské obyvatelstvo, ať už jde o stránku kvantitativní či kvalitativní. Velkou roli hraje také socioekonomická struktura města a jeho funkce. Ekonomické faktory: jsou bezpochyby nejvýznamnějšími ukazateli turismu, jelikož výdaje na služby spojené s turistikou jsou závislé na ekonomické situaci obyvatelstva, výdaje pak utváří podíl služeb cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu. Výše výdajů je ovlivněna povahou člověka, jeho vzděláním a výchovou, životním a pracovním prostředím, stejně jako znalostí cizích jazyků. Sociální faktory: patří sem zejména aktuální životní úroveň (kvalita zdraví a života) a s tím spojené množství volného času. Technické faktory: stupeň rozvoje techniky ve společnosti spolu s úrovní infrastruktury velmi radikálně ovlivňuje a zasahuje do složek dopravy, úrovně ubytování, stravování, sportovních aktivit, bezpečnostní technologie či doplňkových služeb. Technický pokrok a cestovní ruch jsou spolu velmi úzce propojeny, čímž dochází k získávání širší turistické klientely. Administrativní faktory: na uspořádání mezinárodního cestovního ruchu mají také vliv státní hranice, jež tvoří systém hraničních kontrol pro pohyb lidí ze státu a zpět. Do této kategorie patří letiště, přístavy či silnice. Vnitropolitická situace: mírové podmínky bez válečných konfliktů či státních převratů, příznivé společenské klima nebo charakter politického systému jsou hlavními podmínkami rozvoje turismu v daném státu – tzn. čím je politická situace v zemi stabilnější, tím intenzivnější rozmach cestovnímu ruchu umožňuje. Životní prostředí: v tomto případě záleží i na kvalitě životního prostředí, jež přímo ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu. Do skupiny subjektivních faktorů lze zařadit módnost, vliv reklamy a propagace či vlastní zážitky, zkušenosti nebo poznatky o místních kulturách (Rytířová, c2005-2015). 3.3.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Realizační předpoklady mají dominantní postavení pro finální fázi uskutečňování CR. Jedná se o poskytování služeb a způsob koordinace turismu. Jde hlavně o ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, zábavní či dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky). Neodmyslitelnou součástí tvoří samozřejmě dopravní síť a dopravní prostředky, jelikož bez nich by nedošlo k prostorové realizaci a rozvoje CR a rekreace (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 66).

23

Každý z těchto předpokladů dává dohromady mozaiku ideálního a bezkonkurenčního rozvoje cestovního ruchu. Díky silné pozici dopravní, ubytovací a zábavní infrastruktury se vytváří silné odvětví národního hospodářství, jež se ne malou částí podílí na světové tvorbě hrubého domácího produktu, celkově 11% (Czech Tourism, c2008-2015). Je to především reklama, která je zaměřená na turistické destinace či na cestování samo o sobě a posouvá toto novodobé odvětví dopředu, ať už s sebou nese negativní či pozitivní důsledky. Dalším faktorem, který také pohání cestovní ruch stále vpřed, je globalizace. Lidé se soustřeďují do velkých aglomerací, dochází ke zlepšování moderních technologií, jež umožňují snáze a rychleji překonávat vzdálenosti stejně tak jako lépe komunikovat. Pozitiva, ale i ty stinné stránky, které cestovní ruch jakožto i jiná odvětví má, lze vidět na následujícím výčtu (Vaníček, Křesťan, 2007, s. 8-9): Pozitivní stránky  ochrana významných přírodních zdrojů (národní nebo přírodní parky a rezervace) a kulturně-historických památek  způsob vedoucí ke zlepšování rozšiřování mezinárodní integrace a kooperace mezi jednotlivými státy  rozvoj CR vede k řešení sociálně-ekonomických problémů obyvatel (zlepšení postavení žen ve společnosti)  umožnění modernizace (infrastruktura), rozvoje ekonomiky a prosperity  zapojení místních obyvatel do procesu rozkvětu turismu  vytváření nových pracovních míst  rozvoj malého a středního podnikání  růst konkurenceschopnosti  zvýšení povědomí ostatních států o globálních/civilizačních problémech např. v rozvojových zemích, ale i zapracování na jejich odstranění či snížení (zmírňování chudoby, zvýšení životního standardu aj.) Negativní stránky  znehodnocování přírodního prostředí (fauny a flóry: safari) nebo kulturně-historických památek masovým proudem turistů  znečištění vody, ovzduší, zvýšení produkce odpadu  zvýšení intenzity hluku

24

 zintenzivnění dopravy  sociální efekty jako demonstrační efekt10, dualizace společnosti11, marginalizace společnosti12 mají vliv na zvýšený výskyt patologických jevů (kriminalita, vandalismus, narkomanie, prostituce, konflikty atd.)  komercionalizace  sezónnost  postupná ztráta národní identity (prolínání místních a nadnárodních kultur)  střet odlišných etnických a sociálních skupin  ekonomická závislost na cestovním ruchu

3.4

Ukazatelé cestovního ruchu Jakákoliv činnost se musí kvalifikovat, měřit nebo počítat. Stejně je tomu i tady, každý

bod z těchto pozitiv i negativ se nějakým způsobem vyměřuje, aby se ve finále dospělo k tomu, proč nebo zda vůbec daný činitel patří do kategorie kladných či záporných stránek. K tomu slouží ukazatele cestovního ruchu, které se v oblasti turismu rozdělují na ekonomické, statistické či ukazatele výkonnosti a kapacity v odvětví. Tyto agregáty představují aktivitu každého státu, především jeho rozvinutost, popřípadě stagnaci, či dokonce útlum. Jsou rozhodujícími činiteli pro rozvoj ekonomiky, růstu a stability země (Rytířová, c2005-2015). Mezi ekonomické ukazatele rozvoje národního hospodářství se řadí hrubý domácí produkt13, inflace14, nezaměstnanost či bilance zahraničního obchodu15. Charakteristika cestovního ruchu má naopak úplně jiné ukazatele ekonomiky, mezi ně patří např. počet zahraniční turistů, kteří do země přijeli, či podíl zaměstnaných lidí v tomto oboru v daném státu. Dalším příkladem může být výjezdový cestovní ruch, což je suma, kterou turisté z dané země v jiném státu utratili, na druhou stranu domácí cestovní ruch představuje, jaké byly výdaje návštěvníků na jejich cestách po své zemi, tzn. částka vynaložené na stravování, ubytování, dopravu nebo zboží (Rytířová, c2005-2015).

10

Napodobování vzorců chování rezidentů místními lidmi – preference stejných produktů či využívání stejných atraktivit (Heřmanová, 2012). 11 Společnost se rozděluje na dva póly: chudé a bohaté (Rimeš, 2006, s. 28) 12 Vytlačování místních obyvatel z ekonomických i sociálních míst, která jsou pro cestovní ruch prestižnější – historické centrum (Rimeš, 2006, s. 29). 13 Množství služeb nebo statků, které ekonomika státu za dané období vyprodukovala (Rytířová, c2005-2015). 14 Nestabilita cen na trhu (Rytířová, c2005-2015). 15 Peněžní hodnota všech ekonomických transakcí, které proběhnou mezi danou zemí a ostatními státy během jednoho období (Rytířová, c2005-2015).

25

Podstatnou informaci vedle ukazatelů ekonomiky tvoří také statistické ukazatele. Představují údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení16, které slouží k cestovnímu ruchu17, dále informace o turistech podílejících se na zahraničním cestovním ruchu společně s daty z hraniční statistiky (hraniční kontroly letištní, silniční nebo železniční). Důležité jsou také i závěry z průzkumů o výjezdovém a domácím cestovním ruchu prováděné v domácnostech (Legierská, 2007, s. 19). Předmětem zájmu posledního ukazatele výkonnosti a kapacity jsou zejména hodnověrná data, která jsou poskytnutá hromadnými ubytovacími zařízeními tzv. ubytovateli. Do této kategorie spadá počet ubytovaných hostů a počet přenocování - podíl využitých lůžek/pokojů v určitém období (Boruta, Slach, 2010; MMR ČR, 2013). Všechny ukazatele spolu těsně souvisí a jsou mezi sebou provázané. Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu by měly být ukazatele co možná nejkvalitnější. Ne ve všech státech tomu tak je, existující země, kde je velmi náročné udělat výzkum či šetření a získat potřebné informace, aby se podle nich mohl identifikovat a změřit cestovní ruch a s ním i jeho rozvoj. Ty státy, které zcela jistě patří do skupiny složitěji definovaných, co se ukazatelů, ale i samotného popisu turismu týká, budou popsány v další kapitole.

3.5

Cestovní ruch a africké rozvojové země Cestovní ruch je obor, se kterým se dá jednoduše pracovat a ve srovnání s ostatními

odvětvími ho lze najít kdekoliv na světě, i v rozvojových zemích (Tůma, 2010). Jistou překážkou je ovšem fakt, že problematikou cestovního ruchu v zemích třetího světa (potažmo Afrikou jako celým kontinentem) se málokdo zabývá a pokud ano, jde o zaměření na regiony nejvíce turisticky navštěvované, např. pro své „nekončící pláže“ nebo druhově rozmanitou přírodní scenerii, a ty méně známé destinace se vynechají, i když mohou disponovat daleko širší nabídkou. Novou destinací cestovního ruchu může být i přes své negativní faktory rozvojového regionu kromě Jihovýchodní Asie (Malajsie, Thajsko, Singapur, Indonésie či Filipíny), jež patří mezi nejrozmanitější destinace turistického ruchu v současné době, právě také Afrika brána jako jeden velký celek (Dvořáková, 2010, s. 30).

16

Tímto pojmem se myslí penziony, hotely, ubytovny pro turisty, kempy a chatové osady (ČSÚ, 2015). Jde o zařízení, která poskytují účastníkům turismu přechodné ubytování - pravidelné či nepravidelné ubytování (Legierská, 2007, s. 19). 17

26

3.5.1 Afrika a její charakteristika Afrika, třetí největší kontinent světa rozprostírající se od Středozemního moře k mysu Dobré naděje, leží mezi Atlantským a Indickým oceánem. S rozlohou přibližně 30mil. km2 zaujímá pětinu světové souše. Sahara, poušť světa, rozděluje plochu kontinentu na dva odlišné světy, „bohatou“ severní a „chudou“ subsaharskou Afriku (Havlíček, 2006, s. 191). Africký region se skládá z 55 států, na jejichž ploše žije více než jedna miliarda obyvatel. Vzhledem ke složení populace se Africe přezdívá „černý kontinent“, jež je kolébkou lidstva, jelikož odtud se rozšířil po celé zeměkouli první člověk nazývaný Homo sapiens (Havlíček, 2006, s. 185).

3.5.2 Fyzicko-geografické, socioekonomické a politické podmínky Afriky Pro lepší vysvětlení a zmapování cestovního ruchu v Africe, zejména co se přírodních lokalizačních faktorů týká, je důležité si tuto oblast fyzicko-geograficky charakterizovat. Jelikož jsou to právě přírodní podmínky, v podobě lokalizačních předpokladů, které turismus velkou silou podmiňují. a) Fyzicko-geografické podmínky Africký region je součástí Africké litosférické desky pohybující se severním směrem a kolidující s deskou Eurasijskou. Alžírsko a Tunisko jsou proto známé pro silná zemětřesení a sopečnou činnost vlivem toho, že se nacházejí v zóně subdukce18. Na východní straně kontinentu vznikly geomorfologickým jevem divergence příkopové propadliny, mezi nejznámější patří Velká příkopová propadlina, která je v některých částech zaplněna jezery tektonického původu (např. Tanganika, Malawi). Náhorní plošiny, rozsáhlé nížiny či pánve19 patří mezi další četné tvary nacházející se na africkém území (Hamarneh, 2012, s. 167-168). Vlivem polohy v tropickém pásu a částečného zasahování do podnebného pásu subtropického, jsou pro Afriku typickým znakem existence pouště, z nichž ta největší, Sahara, zasahuje do území celkem 11 států. Pobřeží je lemováno nížinami, horská pásma jsou typická pro Maroko (pohoří Atlas) a také pro Jižní Afriku (Dračí hory). Největší z horských masivů vystupující nad tanzanskou krajinu je nejvyšší hora Afriky pokrytá věčným sněhem Kilimandžáro. Teplotní poměry ale sněhu nepřejí tolik jako v Evropě, jelikož zde převažují

18

Podsouvání jedné litosférické desky pod druhou, zejména hustší oceánské desky pod lehčí kontinentální kůru. Průvodními projevy celého procesu jsou silná zemětřesení a sopečná činnost. 19 Konžská či Čadská pánev

27

především velké rozdíly teplot v průběhu dne a menší rozdíly teploty během roku. Nejvíce dešťových kapek spadne v oblasti Guinejského zálivu (Hamarneh, 2012, s. 167-168). Region je bohatý na různé tvary reliéfu, zejména co se týká afrických řek. Velmi často se na nich vyskytují vodopády a peřeje, příkladem mohou být Viktoriiny vodopády na Zambezi či Livingstonovy vodopády na řece Kongo. Většina vody je odváděna pěti největšími řekami – Kongo, Nil, Niger, Orange a Zambezi (Hamarneh, 2012, s. 168). Vegetační pásmovitost spolu s rostlinstvem a živočišstvem je uspořádána stejně jako podnebné pásy. Poblíž rovníku se s velkým množstvím rostlinných i živočišných druhů nachází tropické deštné lesy. Na severní a jižní straně od nich se vyskytují savany prorostlé travnatými porosty s roztroušenými stromy, jež vytváří domov pro stáda antilop, zeber, slonů či žiraf. Pro ochranu zde byly zřízeny národní parky a přírodní rezervace, které jsou cílem mnoha zahraničních návštěvníků. Africké parky neleží pouze v jednom státě, spousta z nich je přeshraničních s datem vzniku až po druhé světové válce. Ne nadarmo se zde rozkládá i největší národní park na světě, který nese jméno Kaza neboli Chráněná oblast KavangoZambezi. Rozprostírá se na území pěti států – Angola, Botswana, Namibie, Zambie a Zimbabwe (Hamarneh, 2012, s. 168-169). Stepi jsou dalším typem travnatých krajin, tentokrát již beze stromů, které jsou v africkém regionu k vidění. V oblasti suchého tropického podnebného pásma se nachází pouště a polopouště, na jejichž půdě se jen velmi zřídka vyskytují rostliny, pouze ty, jež potřebují malé množství vláhy, což obstarají oázy, zdroje podzemní vody. Subtropické rostlinstvo (palmy, olivovníky, citrusy, vinná réva) se objevují při pobřeží Středozemního moře a na jihu Afriky, v subtropickém pásu. V Jihoafrické republice se také nalézá velmi známá vinařská stezka nesoucí název Stellenboschská, jež poskytuje zázemí pro celkem 130 producentů vín (Hamarneh, 2012, s. 169). Po národních a přírodních parcích představují nejvíce turisticky lákavé oblasti i přímořské destinace, zejména u Středozemního moře v Maroku, Tunisku a Alžírsku, dále také na pobřeží Atlantského oceánu s nesčetným počtem středisek k rekreaci či na pobřeží Indického oceánu v Keni, Tanzanii nebo Jihoafrické republice (Hamarneh, 2012, s. 168).

28

b) Socioekonomické a politické podmínky I přes přirozený dostatek přírodních zdrojů se Afrika řadí se mezi nejchudší regiony světa. Neustálý nárůst počtu obyvatel způsobuje to, že HDP na obyvatele den ode dne klesá. Hlavním problémem je zejména to, že se tento region orientuje na těžební průmysl a na exportně zaměřené zemědělství, na druhou stranu je zde nedostatečně rozvinutý zpracovatelský průmysl a struktura služeb. Nejen tyto faktory ovlivňují systém afrického hospodářství, historický kontext má zde také své místo (obchod s otroky, kolonizace a dekolonizace). Vliv historie je ale odlišný ve vývoji dvou geograficky oddělených částí – severní a subsaharské Afriky. Dalším faktorem, který se na celkovém rozvoji podílí, či jej zpomaluje, jsou nejvážnější demografické a sociální problémy, zde patří výskyt nakažlivých chorob či vysoká negramotnost obyvatel (Hamarneh, 2012, s. 163-164). V Africe se nachází, kromě přírodních pokladů, také společenské předpoklady turismu, především kulturně-historické památky, které po sobě zanechaly starověké civilizace, či dědictví koloniální architektury. Je zde možné také narazit na domorodou kulturu původních obyvatel (Masajové, Křováci, Pygmejové či Hotentoti). Severoafrické země mají zvyky arabské, muslimské, ale jedná se převážně o bělošské obyvatelstvo. Mezi bělochy lze také zařadit i obyvatelstvo evropského původu žijící na území jižní Afriky, jejichž zvyky jsou směsí anglických a nizozemských kolonizátorů a zvyklostí místních. V oblastech ve středu a jižní části Afriky zakotvilo naopak křesťanské obyvatelstvo. Bělošsko-černošská populace obývá místa přelomová, kde se láme bělošská a černošská populace, jde o Sahel20 (Súdán), oblast Etiopie a Somálska. Černošské obyvatelstvo žije směrem na jih od Sahary, Etiopie a Somálska. Původní černošské obyvatelstvo, Pygmejové, obývají těžko dostupná území v oblasti rovníkového pralesa v Konžské pánvi, Hotentoti žijí v oblasti Namibie, Botswany a jižní Angoly a Malgaši jsou typickými obyvateli Madagaskaru (Hamarneh, 2012, s. 165). Region se také vyznačuje nízkou hustotou zalidnění, v současné době se jedná o hodnotu 24 obyv./km2, a je také nejméně urbanizovanou oblastí světa, avšak růst urbanizace je v Africe nejrychlejší na světě. Posledním faktem, až neuvěřitelným pro nás Evropany, je zvyšující se počet lidí žijících pod hranicí chudoby, jejichž denní příjem nepřevyšuje 1,25 USD. Ani demokratické reformy či politická situace nevede region ku prospěchu, právě naopak, nekončící korupce a politická nestabilita jsou prvními impulzy ke vzniku občanských

20

Přechod mezi savanou a pouští, navazuje na Saharu.

29

válek, státních převratů, vojenských pučů a revolucí21. Porušování lidských práv, politická rivalita nebo napětí mezi sousedy způsobují mezistátní konflikty (Gedlu, 2004). Bariérám sociálního a ekonomického rozvoje se africké státy snaží čelit vytvářením nejrůznějších integrací a regionálních seskupení. Nejdůležitějším společenstvím je Africká unie, která má souhrnné cíle zaměřené na zájmy afrického regionu jako celku, především na zlepšení a urychlení politické a hospodářské integrace světadílu, jež by mu umožnila hrát ve světě důležitější roli a řešit tak různorodé úlohy na ochranu lidských práv či řešení konfliktu uvnitř regionu (Hamarneh, 2012, s. 165-166). Podporou turismu jsou kromě Východoafrického společenství22, jehož hlavní prioritou je právě podpora turismu, životního prostředí, bezpečnosti, míru nebo kooperace s Evropskou unií, také Africká asociace turismu (African Travel & Tourism Association, ATTA), která zajišťuje Africe přísun návštěvníků ze všech koutů světa. Jedná se o profesionály v oblasti turismu, hlavně cestovní kanceláře, a to ze 48 zemí světa, včetně České republiky (Hamarneh, 2012, s. 169). Atraktivitou celého regionu také stále zůstává nesčetný počet zdejších památek, které byly postupem času zapisovány na prestižní seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. 3.5.3 Vývoj cestovního ruchu na africkém kontinentu V jednotlivých zemích světa probíhal samotný vývoj cestovního ruchu zcela odlišně, záleželo zde zejména na hospodářsko-politickém uspořádání, které bylo v každé zemi realizováno jiným způsobem a v jinou dobu. Afrika, bohužel, v tomto ohledu zůstávala již od samého začátku v nevýhodě. Prvopočátky cestování začaly již v období před n. l., jelikož už od starověku se lidé vydávali na cesty, ať už se jednalo o diplomatické, obchodní, studijní cesty či vojenská tažení. Cestovalo se převážně pěšky či koňmi, s rozvíjející se technikou přišly na řadu jednoduché vozy, cesta trvala týdny, měsíce, ba dokonce i roky. Ti, kteří se rozhodli jít na takovou dlouhou pouť, hledali místo k přenocování, v té době se datuje i existence ubytovacích a stravovacích míst v podobě klášterů, hostinců nebo městských domů (Blažková, 2013, s. 13). Z této doby pochází i turisticky velmi známé pyramidy v Gíze (sever Egypta), postavené v letech 2 700 až 2 560 př. n. l., jedná se o první a jediný do současnosti zachovaný prvek z tradičních divů světa (Rux, 2014, s. 13). 21

Příkladem je Arabské jaro, vlna revolucí, protestů a nepokojů vedená proti politickým vůdcům ve většině arabských států. Začala se šířit v roce 2010 a měla negativní vliv na politiku, ekonomiku a turismus zasažených zemí (Hamarneh, 2012, s. 166). 22 Regionální mezivládní organizace sdružující státy východní Afriky – Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda (Hamarneh, 2012, s. 166).

30

Kolébkou rekreačních a poznávacích cest, které vedly později k rozvoji cestovního ruchu, bylo Středomoří. Mezi prvními vyspělými civilizacemi, jež se začaly zaměřovat na mořeplavectví, nejvíce vynikali předci afrického kontinentu a zároveň nejstarší cestovatelé Egypťané a hned za nimi Féničané. O obyvatelích starověkého Egypta se říká, že patřili mezi první národ, který cestoval za účelem poznání. Jejich cílem byly převážně pyramidy, jejichž stáří se odhadovalo na tisíc let. To dokazují i nálezy archeologů, kteří našli na jejich zdech nápisy těchto turistů. Pro Egypťany mělo cestování velký význam, poukazuje to existence boha cestování a jejich cesty na posvátná místa (Rux, 2014, s. 14). Později, v době antické, si lidé řekli, že je čas prozkoumat planetu Zemi důkladněji. Za ty, jež se na tuto cestu vypravili, jsou považováni spolu s Řeky a Římany hlavně Féničané, kteří se vydali na cestu kolem Afriky v 6. stol. př. n. l. (Blažková, 2013, s. 13; Rux, 2014, s. 14). V pozdější době starověku, kdy po celém světě probíhaly velké objevy, Afriku zasáhlo období kolonizace evropskými dobyvateli, kteří si po otrokářské vlně odvlečení místního obyvatelstva na práci po celém světě, začali tento region v 19. století postupně rozebírat a tvořit kolonie. „Černý kontinent“ byl již od samého začátku své existence v oslabení a pod nadvládou cizí říše po několik desetiletí. Výhodou Afriky byl ten fakt, že poskytovala zdroj surovin, které na celé Zemi nebyly k nalezení. To stejné se dá říci o ničím nenarušené přírodě, ta dnes tvoří četné množství národních parků23, zachovalé kultuře domorodných obyvatel a architektuře. To vše dalo určitý základ mezinárodnímu cestovnímu ruchu, jež se tam po dekolonizaci v roce 1960 začal postupně formovat a díky němuž tento region pomalými krůčky směřuje dopředu. Africkým problémem je ovšem jak samotná historie, tak i současné problémy politické nebo ekonomické, jež brání většímu rozvoji turistického ruchu v Africe v konkurenci ostatním turisticky zajímavým světovým zemím (Kučerová, 2011, s. 15). K významným cestovatelům po africkém kontinentu patřil ve 14. století Abú Abdallah Ibn Battúta, marocký objevitel, jehož první kroky z jeho domoviny směřovaly přes Severní Afriku do Káhiry a následně až k Rudému moři. Navštívil také východní cíp Afriky (Súdán, Tanzanii, Zanzibar) a jeho poslední cesta vedla přes Saharu do říše Mali (Martínek, 2011). Mezi nejznámější a velké cestovatele 19. století se řadí skotský misionář a lékař David Livingstone, který objevil velkolepé vodopády, místními lidmi nazývané „Hřmící hory“, a po britské královně Viktorii je nazval Viktoriinými. Jeho dalšími objevy byly jezera Malawi (Malawi), Tanganika (leží na hranicích DRK, Burundi, Zambie a Tanzanie) nebo Mweru 23

Nejstarší africký národní park, Virunga ležící na území Demokratické republiky Kongo, byl založen již v roce 1925 (Stirton, 2014).

31

(hranice mezi DRK a Zambií). Byl také prvním člověkem, který prošel proti proudu veletoku Zambezi až do portugalské kolonie Angoly, jejíž hlavní město, Luanda, byla v té době velkým přístavištěm využívaným obchodníky s otroky (Martínek, 2012). Minulé století je v objevování a cestování Afriky bezesporu spojeno s českými jmény, zejména Emilem Holubem, badatelem a výzkumníkem po jižní Africe, nebo Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem, cestovateli, jež jako jediní na světě projeli africký kontinent autem (Česká televize, 1998 a 2010). 3.5.4 Rozdělení Afriky do sub-regionů Jak již bylo zmíněno, africký kontinent se dělí do dvou základních regionů, na Severní a Subsaharskou Afriku. Dle The United Nations (2013) se subsaharská část rozděluje ještě na čtyři základní sub-regiony: Západní, Střední, Východní a Jižní Afriku, celkem je jich tedy pět, včetně Severní Afriky. Každý sub-region se pak dále člení na jednotlivé státy (Příloha č. 1). Tato kapitola pojednává o jednotlivých sub-regionech Afriky, které jsou z hlediska cestovního ruchu nesmírně zajímavé. Vzhledem k tomu, že mezi sub-regiony existují značné rozdíly v rozvoji turismu, je každý sub-region na základě lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu stručně rozebrán (Příloha č. 2). a) SEVERNÍ AFRIKA Tento sub-region zahrnuje do své kategorie tyto státy: Alžírsko, Egypt, Libyi, Maroko, Súdán, Tunisko a Západní Saharu24. I když se může zdát, že z kulturního a společenského hlediska je Egypt blízký spíše Blízkému východu, z geografické stránky se řadí do Severní Afriky (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 51). Tab. 1: Vybrané ukazatele sub-regionu Severní Afrika za rok 2011 Severní Afrika Alžírsko Egypt Libye Maroko Súdán Tunisko

Počet obyvatel 37 762 962 79 392 466 6 103 233 32 059 424 36 430 923 10 673 800

Rozloha (km2) 2 381 740 995 450 1 759 540 446 300 2 376 000 155 360

Hustota zalidnění

HDP na osobu HDI (USD) (pořadí)*

15,86 79,76 3,47 71,83 19,70 68,70

5 244 2 781 12 375 3 054 1 435 4 297

96 113 64 130 169 94

Zdroj: The World Bank (c2015), UNDP (2014)*; vlastní úpravy

24

Ke státu Západní Sahara nebyla nalezena žádná data, proto je v této práci vynechán.

32

Lokalizační faktory Zvážíme-li přírodní poměry, má tato oblast velmi homogenní rysy s jihoevropskými zeměmi ležícími kolem Středozemního moře, lze tedy říci, že severoafrický region je velmi silně vázán na Evropu. Ve srovnání se subsaharskou Afrikou dokázaly země v přímořských oblastech Středozemního moře (s výjimkou Libye), díky vhodných klimatickým podmínkám a subtropickému pásu na severním pobřeží, rozvinout CR, zejména plážovou turistiku (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 51). Na území severní Afriky se nacházejí tři velmi důležité geografické znaky, které turismu napomáhají. Jedná se pohoří Atlas na západě regionu, v jižní části je to poušť Sahara a dále delta Nilu na východní straně. Všechny samy o sobě mají své osobité kouzlo, pro Saharu je to post třetí největší pouště světa s nikdy nekončícím pískem a v Maroku jsou to nejvyšší vrcholky pohoří Atlas, jehož hory bývají v zimních měsících zasněžené, lákající ke sjezdovému či freestyle lyžování nebo běhu na lyžích. Posledním přírodním divem je delta Nilu patřící mezi největší říční delty na světě, kolem níž se dodnes táhne úrodný pás, který v minulosti určoval rozvoj tamější civilizace (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 52). Kultura a historie regionu jsou největšími turistickými atraktivitami, kterými severní Afrika disponuje. Je možné zde najít nejstarší civilizaci na světě, jejímž pozůstatkem jsou nejznámější pyramidy v Gíze. Největší vliv na dnešní ráz oblasti ale měla arabská invaze, která přinesla kulturu, jazyk i náboženství (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 56). Hlavním dorozumívacím prostředkem je tedy arabský jazyk25. Existenci islámského náboženství dokazují nejposvátnější muslimská města v Africe, jde zejména o tuniský Kajruván, čtvrté nejposvátnější místo vůbec, po Mekce, Medině a Jeruzalému (Česká televize, 2001). I přes převahu Arabů se zde najdou i minoritní skupiny obyvatel, mezi něž patří Berbeři, původní obyvatelé regionu zatlačení během arabské expanze do horských oblastí Maroka, Alžírska, ale i Libye či Egypta (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 57). Tito lidé stále dávají najevo svoji specifickou kulturu a jazyk (směs arabštiny a hebrejštiny), s jejich tradicemi souvisí i tance, písně a příběhy představené na Národním festivalu berberské kultury v marockém městě Fez (Palova, 2013).

25

Vlivem koloniální minulosti zde přetrvala francouzština (Maroko, Tunisko, Alžírsko), italština (Libye) a částečně i angličtina - urbánní oblasti Egypta (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 57).

33

Selektivní předpoklady Politická nestabilita, revoluce (např. Arabské jaro), občanské války či atentáty jsou jedním z faktorů, které negativně ovlivňují CR v této oblasti. Další hrozbou, která ovlivňuje situaci ve společnosti, je především zvýšený příklon k islámskému fundamentalistickému hnutí a možný teroristický útok z řad islamistických organizací, jež jsou si vědomy, že jejich země jsou na turismu velmi závislé, a hrozby jsou jen vodítkem k tomu, jak dosáhnout svých cílů. Turisté ze západních zemí se proto stávají nejen terčem nelegálních překupníků a průvodců, ale také jednoduchým zdrojem příjmů. Nejen tyto faktory hrají roli ve výběru destinace v severní Africe, také potřebná víza jsou nutností - kromě Tuniska a Maroka26 (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 65). Realizační předpoklady Pro úspěšný rozvoj cestovního je důležitá hlavně dopravní dostupnost do regionu, aby se zejména zahraniční turisté měli jak dopravit do místa své cílové destinace. Proto se klade velký důraz na výstavbu mezinárodních letišť, pro mezinárodní i vnitrostátní dopravu, jež umožňuje spojení i mezi vzdálenějšími kouty v horách či v poušti. Maroko ale i Egypt se vyznačují skvělou dopravní infrastrukturou, je zbudována tak, aby spojovala nejrůznější turistická místa v zemích. Do Maroka je velmi snadné se dostat také trajektem ze Španělska. I pravidelné lodní linky do regionu, především do Alžírska nebo do Egypta, zde mají své místo. Na lodích po řece Nilu se podnikají výlety za památkami starověkého Egypta až téměř ke hranicím se Súdánem, jež má velmi omezené možnosti rozvoje cestovního ruchu v důsledku dlouhodobých občanských válek, které zanechaly infrastrukturu ve špatném stavu (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 59-62). V celém regionu je více rozvinutá doprava silniční než železniční, i když i ta se má v letošním roce dočkat své obnovy zejména v Maroku. Tato země v roce 2010 koupila čtrnáct dvoupodlažních souprav TGV, jejichž trať by měla propojit nejdůležitější města na SZ pobřeží státu. Půjde tak o první vysokorychlostní železnici v Africe (ČT24, 2010). b) ZÁPADNÍ A STŘEDNÍ AFRIKA Rozvoj turismu je ve státech západní a střední Afriky závislý na mnoha faktorech. K rozmachu dochází ve všech zemích, rozdílná je však rychlost, s jakou se cestovní ruch v jednotlivých oblastech rozvíjí. V Západní Africe se turistický ruch využívá velmi málo, i 26

Vízum na území obou států není nutné, pokud doba pobytu v těchto zemích nepřekročí 90 dní (MZV ČR, 2014).

34

když jsou zde národní parky s množstvím zvěře, vodopády, pevnosti či veletok Niger nebo africké vesnice, mj. sub-region také zasahuje do Guinejského zálivu s možnostmi přímořského turismu. Naopak světově nejméně navštěvovanými zeměmi jsou státy Střední Afriky. Potýkají se totiž s hlavními problémy, mezi něž patří následky kolonizace či občanské války a s tím spojen politický neklid uvnitř státu, konflikty, ale i klimatické podmínky – část sub-regionu leží na Sahaře (Hamarneh, 2012, s. 172-173). Tab. 2: Vybrané ukazatele sub-regionu Západní a Střední Afrika v roce 2011 Západní Afrika

Počet obyvatel

Benin Burkina Faso Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Kapverdy Libérie Mali Mauritánie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Senegal Sierra Leone Togo

9 779 795 15 995 313 1 734 966 24 820 706 11 161 530 1 624 228 490 556 4 079 697 13 985 961 3 702 763 16 511 462 164 192 925 19 389 954 13 330 737 5 865 491 6 472 304

Střední Afrika Angola Čad DRK Gabon Kamerun Kongo Rovníková Guinea Středoafrická republika Sv. Tomáš a Princův ostrov

Počet obyvatel

Rozloha (km2) 112 760 273 600 10 120 227 540 245 720 28 120 4 030 96 320 1 220 190 1 030 700 1 266 700 910 770 318 000 192 530 71 620 54 390

Rozloha (km2)

Hustota zalidnění

HDP na osobu (USD)

86,73 58,46 171,44 109,08 45,42 57,76 121,73 42,36 11,46 3,59 13,04 180,28 60,97 69,24 81,90 119,00 Hustota zalidnění

802 600 506 1 570 498 629 3 798 374 669 8 755 374 1 502 1 195 1 119 374 588 HDP na osobu (USD)

HDI (pořadí)* 167 181 168 135 178 176 133 182 175 159 186 156 170 155 180 162 HDI (pořadí)*

20 180 490 12 080 037 63 931 512 1 594 034 21 156 272 4 225 359 715 996

1 246 700 1 259 200 2 267 050 257 670 472 710 341 500 28 050

16,19 9,59 28,20 6,19 44,76 12,37 25,53

5 318 823 231 11 114 1 260 3 485 27 478

148 183 187 106 150 137 136

4 436 217

622 980

7,12

489

179

183 177

960

190,81

1 473

144

Zdroj: The World Bank (c2015), UNDP (2014)*; vlastní úpravy

35

Lokalizační předpoklady Země západní a střední Afriky jsou bohaté na přírodní a kulturní krásy, oproti jižní či východní části kontinentu však v přilákání turistů zaostávají. Oba regiony leží na jih od Sahary a dosahují na svém západním a jižním okraji na Atlantský oceán. Krajina postupně přechází z pouští, přes polopouště, stepi k travnatým savanám až k listnatému lesu a tropickému deštnému pralesu při pobřeží Atlantiku (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 80). Tato oblast jde však rozdělit na tři velké části, které jsou charakteristické svou přírodní a kulturní pestrostí, jedná se o Guinejský záliv, střední Afriku a země Sahelu. Země Guinejského zálivu (Benin, Guinea, Guinea-Bissau, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Togo, Benin a Nigérie) leží v tropickém pásu a jsou ovlivňovány pasáty a monzuny vanoucími z oceánu, s nimiž přichází přívalové deště, které zde zůstávají přes hlavní turistickou sezonu duben až červenec. Daleko vlhčí klima s častými srážkami však panuje v regionu střední Afrika a především ve státech jako je Demokratická republika Kongo, Kamerun, Kongo, Rovníková Guinea, Gabon a Středoafrická republika. Odlišné klima lze nalézt severně od Guinejského zálivu, v oblasti Sahelu, do kterého patří země jako je Senegal, Mauritánie, Burkina Faso, Mali, Niger a Čad, pro něž je typické teplo, sucho a mnoho slunných dní (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 80-81). Konžský deštný prales, významný pro svou biologickou rozmanitost, je stále dominantou regionu, stejně jako nejznámější Čadské jezero, jehož plocha z důvodu vysokého množství odváděné vody na zavlažování vysychá; paradoxem této země je naopak NP Zakouma a Manda či růžové skály Le rocher aux éléphants. Turisticky zajímavými jezery jsou naopak Tanganika, Kivu či Albertovo jezero, jejichž polovina nebo v případě jezera Tanganika většina rozlohy patří Demokratické republice Kongo (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 83 a s. 89). Dominantou regionu je však velmi hustě zalesněná horská plošina (Guinejská vysočina), která je známá pro bohatství ebenového a mahagonového dřeva. Vysoké vrcholky hor střední a západní Afriky však patří Kamerunské hoře, aktivní sopce, jejíž vrchol bývá pokryt sněhovou pokrývkou (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 85). Turistický ruch je v regionu podporován množstvím historických památek, např. Ghana je jedinou africkou zemí, která nabízí k prozkoumání pevnosti a hrady jako je Elmina či kapli St. Jago ležící na jihu země. Velmi zajímavým a specifickým zvykem regionu předávaným z generace na generaci po mnoho století jsou i různorodá řemesla, jedná se o koženou galanterii, výrobu nádobí a soch ze dřeva či kamene s přírodními motivy, šperkařství nebo košíkářství a výrobu pestrobarevných tkanin (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 88). 36

Selektivní a realizační předpoklady Státy na území západní a střední Afriky se musí vyrovnávat s řadou překážek a obtíží, které jim v rozvoji turismu nejvíce brání. Majoritním problém je především chudoba, jež sužuje většinu zemí v regionu, dalším faktorem je geografická izolace turisticky zajímavých lokalit, jejíž hlavní příčinou je nedostatečná hustota a kvalita silniční a železniční dopravy, stejně jako vysoké ceny vnitrostátních a mezinárodních letenek. I vysoký výskyt kriminality, konfliktů mezi státy, tropických nemocí (v poslední době ebola, malárie, lepra, žlutá zimnice, tyfus nebo spavá nemoc) není pro příjezd zahraničních turistů příznivý. Ne nadarmo tyto destinace cestovní kanceláře zcela vynechávají. Investorů není dostatek, proto zde neroste ani infrastruktura nebo ubytovací zařízení pro turisty i přes to, že by region měl co nabídnout (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 88-89). c) VÝCHODNÍ AFRIKA Druhou nejnavštěvovanější oblastí subsaharské Afriky (po Jižní Africe) je právě východní část tohoto kontinentu, jinak řečeno Africký roh (nebo Somálský poloostrov), na jehož ploše se rozprostírají tyto státy: Etiopie, Somálsko, Džibutsko a Eritrea, které spolu s dalšími 14 státy (viz Tab. 3) tvoří východoafrický region (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 97). Tab. 3: Vybrané ukazatele sub-regionu Východní Afrika v roce 2011 Východní Afrika

Počet obyvatel

Burundi Džibutsko Eritrea Etiopie Jižní Súdán (*2011) Keňa Komory Madagaskar Malawi Mauricius Mosambik Rwanda Seychely

9 540 362 846 646 5 932 852 89 393 063 10 381 110 42 027 891 683 081 21 678 934 15 457 531 1 286 051 24 581 367 11 144 315 87 441

Rozloha (km2) 25 680 23 180 101 000 1 000 000 644 329 569 140 1 861 581 540 94 280 2 030 786 380 24 670 460

Hustota zalidnění 371,51 36,52 58,74 89,39 16,11 73,84 367,05 37,28 163,95 633,52 31,26 451,74 190,09

HDP na HDI osobu (USD) (pořadí)* 271 1 353 482 357 1 859 808 810 465 365 1 151 535 583 11 711

185 165 177 174 nezjištěno 143 163 151 171 77 184 166 52

37

Východní Afrika

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Hustota zalidnění

HDP na HDI osobu (USD) (pořadí)*

Somálsko

9 907 903

627 340

15,79

nezjištěno nezjištěno27

Tanzanie

46 354 607

885 800

52,33

532

152

Uganda

35 148 064

199 810

175,91

487

161

Zambie

13 633 796

743 390

18,34

1 425

164

Zimbabwe

13 358 738

386 850

34,53

757

173

Zdroj: The World Bank (c2015), UNDP (2014)*; vlastní úpravy

Každá země je odlišná, zejména co se týká úrovně infrastruktury či rozvoje cestovního ruchu, vše je více rozebráno na základě jednotlivých předpokladů: lokalizačních, selektivních a realizačních. Lokalizační předpoklady V oblasti se nachází Velká příkopová propadlina, jejíž pás se táhne od Mrtvého moře až po jezero Malawi a jež vytváří krásné hory – pohoří tektonického rázu, Simien, které leží v etiopském NP a je bohaté na endemické druhy živočichů a rostlin (Papež, 2014). Velkou dominantou regionu jsou s velmi vyhledávanou turistickou atraktivitou, činnou sopkou Erte Ale, také dvě nejvyšší hory celé Afriky, Kilimandžáro a Mount Kenya (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 97). Podél příkopové propadliny je možné nalézt i velké množství jezer, první z nich, nejvýznamnější a zároveň druhé největší na světě, je Viktoriino jezero, a druhé, nejhlubší jezero světa, nese název Tanganika. V oblasti také pramení hned po Amazonce nejdelší řeka světa, Nil. Východní Afrika se nachází v blízkosti rovníku, je zde tedy podnebí tropické se střídáním dvou období dešťů a se dvěma obdobími sucha. Ve srovnání s jinými oblastmi nalézajícími se kolem rovníku je Roh Afriky studenějším z důvodu vysoké nadmořské výšky. Pobřežní oblasti bývají naopak teplejší než vnitrozemí, jehož klima je ovlivněno hlavně větry, nikoliv obdobími dešťů. Hlavní turistická sezona probíhá od prosince do března a od července do října, kdy probíhá této lokalitě fáze sucha a zvířata se tedy koncentrují kolem vodních zdrojů, a tudíž je možné je lépe pozorovat (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 98-99). Krajina je v regionu velmi rozmanitá, nachází se zde pouště (Keňa, Somálsko), tropické deštné lesy (Uganda) s četným výskytem goril a šimpanzů, polopouště vhodné k chovu velbloudů a savany (Keňa, Tanzanie). Největší turistickou atrakcí jsou kromě

27

Data za rok 2011 nebyla u daných indikátorů zjištěna.

38

Viktoriiných vodopádů, také safari, přírodní parky, kde je možné řídit vozidla či se jen tak procházet a pozorovat volně žijící zvířata (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 99). Bohatost krajiny přináší rozmanitost pro biodiverzitu. Žije zde totiž tzv. „velká pětka“. Jedná se o označení pěti nebezpečných zvířat: lva, slona, buvola, nosorožce a levharta (Švestka, Cikán, 2014), které je, dle bílých lovců, nejobtížnější ulovit. V regionu lze také nalézt různé druhy opic, paviány, dále zebry, žirafy a antilopy v savanách, v deštných pralesích pak gorily nebo šimpanzy, jež je možné na dvou určitých místech dokonce i pozorovat, a to v pohoří Virunga a v ugandském pralese Bwindi (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 99-100). O východní Africe se mluví jako o nejdéle osídleném regionu světa, což také dokazují nálezy zkamenělých lidských pozůstatků, nejvíce jich je v Keni, Tanzanii a Etiopii. Část z nich je v národním muzeu v této zemi také uložena, jedná se o repliku našeho předka z druhu Australopithecus afarensis, „Lucy“ (White, Miller, 2009). V období před vznikem kolonií se v tomto regionu také nacházely velmi slavné státy, např. Aksumské království ležící na území dnešní Etiopie. Dynastie, kdysi v té oblasti vládnoucí, po sobě zanechala skalní chrámy, nejvýznamnější jsou k nalezení v horách na severu země nedaleko od hlavního města, v Lalibele (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 100-101). Východoafrická oblast byla v minulosti pod velkým arabským a islámských vlivem. Arabští obchodníci zde zakládali osady28 a především obchodní centra, mezi něž patřila města Mogadišu či Zanzibar. Výjimkou nebylo ani vytváření svahilské kultury na africkém pobřeží Indického oceánu, do které se řadí také svahilský jazyk, svahilština, která byla ve třech východoafrických státech, Keni, Tanzanii a Ugandě, prohlášena úředním jazykem. Mezi evropské prvky v regionu patří pevnost Fort Jesus v Keni, která byla před čtyřmi lety rovněž zapsána mezi kulturní skvosty dědictví UNESCO a v minulosti sloužila hlavně jako pobřežní opevnění mající zajistit Portugalcům výhradní postavení v oblasti (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 102-103). Co činí tento region obzvláště zajímavým, je rozmanitost etnických skupin, jež si zachovaly původní způsob života. Patří zde kmen Mursi v Etiopii, pro něhož je velmi příznačný široký talířek vložený do dolního rtu ženy. Vesnice kmene Masajů (Keňa, Tanzanie) i Samburů (Keňa) bývají na seznamu cestovních kanceláří velmi často, a to z důvodu jejich přátelského přístupu k lidem, nejraději jim ukazují své zvyky a tradice (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 103). 28

Příkladem takové osady je Lamu, nejstarší a nejlépe zachovaná svahilská osada, která byla v roce 2001 zapsána do Světového kulturního dědictví UNESCO (Bílek, 2013). Lamu je také považováno za centrum islámské vzdělanosti, proto sem proudí nejvíce investic ze Saúdské Arábie.

39

Mezi další zvláštnosti patří střet dvou odlišných světových náboženství, islámu a křesťanství. Islám je díky arabskému vlivu zastoupen na pobřeží východní Afriky, zato vnitrozemí patří z důvodu koloniální minulosti převážně křesťanství. Přesto však ve všech zemích přetrvává působení tradičního náboženství. Odlišná je Etiopie, kde převažuje ortodoxní náboženství s důležitým svátkem Meskel, který oslavuje nalezení pravého kříže a jeho slavení je možné vidět po celé zemi, součástí oslav jsou také tance a zpěvy (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 103-104). Selektivní předpoklady Všechny země východní Afriky patří z hlediska HDI k zemím s nízkou mírou lidského rozvoje (viz. Tab. 3)29, některé z nich dokonce k nejchudším zemím světa. Ve sdělovacích prostředcích jsou velmi často zmíněny zprávy z tohoto regionu v souvislosti s regionálními konflikty30 a občanskými válkami, jež v některých státech přetrvávají dodnes. Příkladem je Somálsko, kde válka dospěla až do takové fáze, že obyvatelé téměř desetimilionové země zde v roce 2011 trpěli hladem (ČT24, 2012). Státy se v této oblasti vyznačují politickou nestabilitou s častými politickými převraty či etnickými střety, za zmínku stojí poslední genocida 20. století odehrávající se ve Rwandě (Ridvanová, 2009). V některých státech však neklidná situace ustupuje, je mezi nimi Keňa a Tanzanie, tyto státy poměrně dlouhodobě drží politickou stabilitu pevně v rukách (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 109-111). Ve východní Africe nicméně stále existuje nebezpečí útoků somálských pirátů, kteří během let 2005-2012 vybrali na výkupném celkem 8 miliard korun (ČT24, 2013). Zaměřují se na výletní nebo obchodní lodě a jejich směr je různorodý, neoperují jen kolem Somálska, jsou schopni jet až k Seychelským ostrovům. Podle BBC News (2014) však došlo v roce 2012 k rapidnímu poklesu těchto útoků a pirátství u východního pobřeží Afriky je na ústupu. Realizační předpoklady Infrastruktura zemí Východní Afriky je odlišně rozvinutá, nejrozvinutější je především v Keni a Tanzanii. Silniční cesty jsou v oblasti zpevněné jen z poloviny, kvalitnější cesty spojují dopravní trasy do měst a přístavů. Nejkvalitnější cesty má překvapivě Rwanda, za jejíž opravou stojí firma Strabag (MZV ČR, 2014). Železniční doprava v regionu se vyznačuje pouze třemi železničními trasami spojujícími více zemí. První je železnice vedoucí z Ugandy do Keni, z Etiopie do hlavního města Džibutska, Džibuti, jde druhá a poslední začíná 29

Státy s nízkou mírou lidského rozvoje jsou země v kategorii od 142. do 187. místa (UNDP, 2011). Jedná se zejména o Somálsko, Etiopii, Eritreu a Jižní Súdán (Lidovky.cz, 2014; Polochová, 2011; Záhořík, 2008). 30

40

v Tanzanii a končí v Zambii (Ranganathan, Foster, 2011, s. 18-19). Regionem také prochází některé z trans-afrických dálnic, např. trasa z hlavního města Čadu do Džibuti či cesty z Káhiry do botswanského Gaborone - procházející přes Etiopii, Keňu a Tanzanii (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 105). Vzhledem k nekvalitním silničním cestám představuje nejrychlejší způsob, jak se do regionu dostat a překonat velkou vzdálenost, letecká doprava. Letiště v etiopském hlavním městě spolu s keňským velkoměstem Nairobi patří mezi nejvýznamnější dopravní uzly, na jejichž základnách působí lokální aerolinky létající na velké vzdálenosti, a to jak do Evropy, tak i do Asie. Samozřejmě ani vnitrostátní lety nejsou v této oblasti výjimkou, spojují totiž nejvíce navštěvovaná turistická místa. Důležitou dopravní spojkou je také lodní doprava využívaná nejen pro účely turismu, ale také pro obchod ostrovních států, Seychel nebo Komor. Známé přístavy patří pod vlajku Keni či Tanzanie, jedná se o Mombasu a Dar esSalaam, za zmínku stojí i přístavní místo v Džibuti (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 105). d) JIŽNÍ AFRIKA Region Jižní Afrika je vymezen pěti státy: Namibií, Botswanou, Lesothem, Svazijskem a Jihoafrickou republikou, která se řadí mezi nejlidnatější státy oblasti a zároveň patří mezi hlavní ekonomické a regionální centrum. Všechny jihoafrické státy vyjma Lesotha, patří do třetí kategorie indexu lidského rozvoje, mezi země se středním lidským rozvojem31. O tom svědčí i to, že se jedná o sub-region z hlediska zahraničních turistů nejnavštěvovanější (Hamarneh, 2012, 175). Tab. 4: Vybrané ukazatele sub-regionu Jižní Afrika v roce 2011 Počet obyvatel

Jižní Afrika Botswana Jihoafrická republika Lesotho Namibie Svazijsko

1 986 701 51 579 599 2 029 516 2 217 618 1 212 159

Rozloha (km2) 566 730 1 213 090 30 360 823 290 17 200

Hustota zalidnění 3,51 42,52 66,85 2,69 70,47

HDP na HDI osobu (USD) (pořadí)* 8 533 8 070 1 106 5 293 3 725

118 123 160 120 140

Zdroj: The World Bank (c2015), UNDP (2014)*; vlastní úpravy

31

Státy se střední mírou lidského rozvoje jsou země v kategorii od 95. do 141. místa (UNDP, 2011).

41

Lokalizační předpoklady Příroda je zde na každém kousku území velmi rozmanitá. Přechází přes pouště Namib a Kalahari (z 85% pokrývá Botswanu), polopouště Karoo, travnaté savany, deštné lesy s lagunou v NP Tsitsikamma, mokřady delty řeky Okavango32, jež jsou domovem mnoha druhů rostlin a zvěře33, až po nejvyšší pohoří jižní Afriky s vrcholky vyššími než 3 000 metrů, Dračí hory, kde se uplatňuje vysokohorská turistika (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 125). Obrovské množství druhově pestrých rostlin, pro které je území domovem, nelze vidět nikde jinde než na předměstí Kapského města, v jedné z nejvýznamnějších botanických zahrad celosvětového měřítka patřící na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO (Grulich, 2012). Nejvýznamnějšími turistickými místy jsou hlavně národní parky: Etosha v Namibii, kde je možné vidět zástupce z tzv. „velké pětky“, nebo Namib-Naukluft, místo s krásnými tvary až 300 m vysokých písečných dun. Jihoafrická republika má však těchto přírodních skvostů nejvíce, rovných 13. Nejznámější je Krugerův národní park, který je rozlehlý bezmála jako Morava, a na jeho území žije více než 2 000 lvů a přes 13 000 slonů (Pšeničná, Papež, 2014). Plošně nejrozsáhlejší národní park na světě se jmenuje Central Kalahari Game Reserve a je domovem pro neustále se přemísťující původní obyvatele, Křováky (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 127, s. 134). Jihoafrický stát patří mezi velmi vhodná místa pro trávení rodinné dovolené, a to především pro svá přímořská letoviska. Nabízí pestrost nejen z hlediska přírody, krajiny, kultury, podnebí, infrastruktury, je ale i rájem pro všelijaké aktivity, od těch klidných, relaxačních až po adrenalinové sporty. Turismus zde otevřel své brány hned po ukončení apartheidu a stal se jedním z nerychleji se rozvíjejících odvětví. S přírodními podmínkami, podnebím, slunečním světlem a půdou země je spojeno také víno, svou výrobou patří na 9. příčku mezi největšími světovými producenty tohoto lahodného pití, které se na toto území dostalo zásluhou nizozemských přistěhovalců (Česká televize, 2005). Historie vinařství se započala před 363 lety, a to u mysu Dobré naděje, kde byla zřízena zásobovací stanice (Severa, 2009). Mezi turistická lákadla JAR patří Kapské město, kterému dominuje Stolová hora s botanickou zahradou, v blízkosti je již zmíněný mys Dobré naděje, ale hlavně je zde k vidění kombinace moderní a koloniální architektury s viktoriánskými i malajskými prvky.

32

Řeka je vhodná k projížďkám lodí nazývanou mokoro - kanoe vydlabaná z jednoho kusu kmene (Hamarneh, 2012, s. 204). 33 Výborným místem pro pozorování slonů, lvů, jaguárů a ptactva jsou laguny, kanály, ale i ostrovy nacházející se právě na této největší vnitrozemské deltě světa.

42

Černošská ghetta jsou zase typickým příkladem pozůstatku apartheidu, ukazují současný život obyvatel africkým slumů s jejich kulturou (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 136-138). Lesotho je oproti Jihoafrické republice, v níž leží, spíše klidným místem, i přestože patří mezi ty chudší státy v regionu. Nelze zde najít žádný národní park se safari, avšak v NP Sehlabathebe je možné vidět kousek Evropy, alpskou vegetaci, bažiny, jezera či ostré skalní útvary (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 140). Svazijsko je ve srovnání se zbytkem jihoafrického sub-regionu jiné, tato monarchie je bohatá spíše na kulturu a její dědictví či řemesla nebo tradice než na přírodu. Nefrekventovanější místo na nákupy, údolí Ezulwini, navštěvují turisté zejména kvůli nekončícímu množství obchodů s tradičními šperky či keramikou (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 141-142). Velmi zachovalou koloniální architekturu lze spatřit v Namibii, hlavně ve městě Kolmanskop, jež bylo v minulosti sídlem ředitelství diamantových dolů a zároveň jedním z nejbohatších měst. V současnosti je bohužel pohlceno pouští. Na území Namibie se nachází množství jeskyní s prehistorickými skalními malbami, které jsou dílem Křováků, jež spolu s Hotentoty dnes tvoří pouze nepatrnou část původní populace (Hamarneh, 2012, s. 203). Selektivní předpoklady Botswana je státem, který si od získání nezávislosti neprošel žádným konfliktem, vojenským převratem ani ekonomickou krizí. Dobře zvolená vláda a hlavně dobrá správa zaručily Botswaně redistribuci příjmů tam, kde v tu chvíli potřebovala. Jako jedna z jihoafrických zemí je na nejvyšší pozici v indexu lidského rozvoje a zajišťuje také vysoký standard vzdělání a lékařskou péči, faktem ale zůstává, že je z velké části ekonomicky závislá na JAR, s níž vytváří celní unii (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 131; Hamarneh, 2012, s. 203). Společným znakem pro všechny státy a nejvíce rozšířeným náboženstvím je křesťanství, lze zde najít také prvky hinduismu nebo islámu, stejně jako domorodá náboženství. Základním jazykem, kterým se dá v regionu domluvit, je mimo jiné i angličtina. JAR se totiž jako kosmopolitní země vyznačuje dokonce jedenácti úředními jazyky, anglický jazyk se v tomto výčtu však řadí až na čtvrté místo (MZV ČR, 2014). Velký problém, který sužuje především Jihoafrickou republiku, je nemalý výskyt HIV/AIDS, počet osob žijících s touto nemocí dokonce rok od roku stoupá. I přesto zemi navštíví 8 milionů turistů ročně (Hamarneh, 2012, s. 200). I kriminalita a vysoký počet vražd patří mezi negativní faktory oblasti, Botswana však vykazuje velmi nízkou míru těchto 43

přestupků a trestních činů, za to se v jejím NP Chobe velmi hojně vyskytuje moucha tse-tse, která je přenašečem spavé nemoci. Naopak Svazijsko je zemí, kde hrozí nebezpečí nákazy malárií (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 133, s. 141). Realizační předpoklady Důležitou spojnicí v regionu je trans-kalaharská silnice spojující Namibii přes Botswanu s JAR. Jen malé procento silnic v regionu je však asfaltových, ostatní cesty jsou prašné a nezpevněné a využívá se jen jejich zlomek; autobusové linky jezdí jen mezi městy. Je však podstatné vědět, že v regionu se oproti jiným státům světa jezdí na levé straně (ČT24, 2009). Hlavní dopravní infrastruktura, který bývá uplatňována, je železniční, v Jihoafrické republice se dokonce jedná o státní systém tratí, její rozsah zde překračuje africký průměr (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 135). Vodní doprava je omezena pouze na námořní sektor, např. jihoafrické řeky splavné nejsou, tudíž není divu, že vlastníkem je stát, a hlavní obří přístav nese jméno Durban. Důležité spojení mezi státy, ale i kontinenty, zajišťují letecké společnosti, které mohou přistát na třech nejlepších letištích v Africe, z nichž všechny leží v Jihoafrické republice. Jedná se o mezinárodní letiště v Kapském městě, Johannesburgu a Durbanu, kde si letiště nese název King Shaka (Douglas, 2013). Botswana je však zemí nebezpečnou, co se týká dopravy, tento problém spočívá v přírodních podmínkách v kombinaci s nepřipraveností řidiče. Prašné cesty, defekty a velké vzdálenosti mezi místy zabrzdí návštěvníky, ale i lokální obyvatelstvo na hodně dlouhou dobu, proto se doporučuje si na tyto cesty nezapomenout vzít dostatek jídla, pití, ale i pár pneumatik navíc (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 134). Paradoxem regionu je Lesotho, kde se dá všude do okolí dopravit veřejnou dopravou. Do podvědomí se pomalu dostává i pěší turistika či výlety na ponících. Vstup na území státu je oproti ostatním zemím v regionu formalitou, v Lesothu se nečeká, vízum je možné dostat na každém hraničním vstupu, do zbývajících států se na toto povolení musí čekat (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 140). Zajímavostí oblasti je pestrost ubytování, v Namibii rok od roku roste počet farem, jež nabízejí přespání v soukromí a umožňují tak návštěvníkům nahlédnout do života jejich zemědělské komunity. I JAR se může chlubit tímto druhem rekreace, nabízí tzv. „guest cottages“, vesnické domky pro turisty, které jim poskytnou nejen bližší kontakt s místními lidmi, ale i s tradiční kuchyní (Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012, s. 129; Hamarneh, 2012, s. 202).

44

4 PROSTOROVÁ DIFERENCIACE CESTOVNÍHO RUCHU V AFRICE V následující kapitole jsou pomocí grafických příloh a na základě tří hlavních skupin ukazatelů cestovního ruchu (potenciál pro cestovní ruch, reálné ukazatele cestovního ruchu a doplňující informace týkající se cestovních kanceláří) znázorněny turisticky zajímavé africké destinace. Do první kategorie patří charakteristiky potenciálu pro cestovní ruch, konkrétně to jsou: počet pokojů (v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních), počet mezinárodních letišť, průměrný počet mezinárodních příletů za 1 den a počet UNESCO památek. Data byla převzata z internetového serveru Tourism Data for Africa, který spravuje African Development Bank. Všechny hodnoty, kromě počtu UNESCO památek, byly relativizovány na 1 000 obyvatel středního stavu a standardizovány.

4.1

Potenciál pro cestovní ruch Potenciálem pro cestovní ruch se vyznačují ty země, jež mají všechny předpoklady a

podmínky k tomu, aby se zde mohl turismus neboli cestovní ruch rozvíjet. Mezi jednotlivé indikátory potenciálu pro CR byly na základě nejvyššího počtu získaných informací vybrány výše zmíněné ukazatele, které dokazují, že rozvoj v oblasti turistického ruchu je na africkém kontinentu do budoucna možný. 4.1.1 Počet pokojů ubytovacích zařízeních Prvním příkladem je indikátor vztahující se na počet pokojů (v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu), ať už v hotelích či jiných ubytovacích zařízeních, v tomto případě mají převahu státy z regionu Severní Afrika (viz Obr. 1), jedná se zejména o Egypt a Libyi, nebo naopak dvě země reprezentující Západní Afriku, Gambie a Senegal. Nejdominantnějším státem ze všech je však Egypt, který dle Přílohy č. 7 vykazuje nejvyšší počet pokojů v daném roce. Nezanedbatelné hodnoty se však týkají také ostatních zemí spadajících do druhé kategorie, jejímž hlavním lídrem je Svazijsko, i přes to, že Nigérie má mnohem lepší výsledky v absolutních hodnotách (Příloha č. 7). Ty však vlivem relativizace a následné standardizace spadly v žebříčku na horší místo. Z ostrovních států je na první příčce Mauricius a hned za ním Komory (Obr. 2). Celková statistika má jeden obrovský nedostatek, k více než polovině afrických zemí i ostrovů nebylo možné získat hodnoty počtu pokojů.

45

Obr. 1 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu pokojů v roce 2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 2 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě počtu pokojů v roce 2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

46

4.1.2 Počet mezinárodních letišť Dalším bodem řadícím se do kategorie potenciálů cestovního ruchu jsou hodnoty týkající se počtu mezinárodních letišť na celém africkém kontinentu za vybraný rok 2008. Nejlépe ze všech států se v této statistice umístilo Maroko s celkovým počtem 17 mezinárodních letišť (Příloha č. 8), do této třídy byly na základě standardizace zařazeny také státy jako Džibutsko, Gabon či Svazijsko (Obr. 3), na druhou stranu z ostrovních zemí Sv. Tomáš a Princův ostrov nebo Komory (Obr. 4). Ani jedna z těchto destinací však vysoký počet mezinárodních letišť nemá, opakem je Mali, Súdán či Tunisko (Příloha č. 6), které se na základě relativizace (přepočet na 1 000 obyvatel středního stavu) a standardizace dostaly do druhé kategorie s hodnotami v rozmezí 0,0-0,9. Největším překvapením a trochu i záhadou je Jihoafrická republika, o které je známo, že její tři mezinárodní letiště se v roce 2013 umístila v anketě The World Airport Awards mezi nejlepšími třemi (Douglas, 2013). V celkové analýze ji lze nalézt v sekci, ke které nebyla zjištěna hodnověrná data. I zde má statistika jedno negativum, 26 států z možných 55 nemá uveden údaj o vysvětlovaném indikátoru, jeho hodnoty nebyly zjištěny. Výjimku tvoří Středoafrická republika, která si standardizací nulovou hodnotu vysloužila a díky tomu se zařadila do této kategorie.

1 Středoafrická republika

1

Obr. 3 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu mezinárodních letišť v roce 2008 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

47

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 4 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě počtu mezinárodních letišť v roce 2008 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.1.3 Počet mezinárodních příletů Třetí ukazatel patřící do skupiny potenciál pro CR popisuje průměrný počet mezinárodních příletů do vybraných afrických zemí za určený rok 2008. I z této kategorie, která je kartograficky znázorněna na Obr. 5 a 6 (viz níže), vyčnívá Maroko, jež spolu s Džibutskem, Tuniskem a Senegalem dosahuje nejvyšší hodnoty v tomto indikátoru (Příloha č. 9). I absolutní hodnoty Keni se pohybují ve vysokých číslech, přepočet na 1 000 obyvatel středního stavu a standardizace však tento stát posunuje do sekce hodnot menších než 1,0, která je tvořena Středoafrickou republikou, Svazijskem a dvěma ostrovními zeměmi, Komorami a ostrovem Sv. Tomáš a Princův ostrov ležícím v Guinejském zálivu. Hodnotit africké státy podle tohoto ukazatele je dosti problematické, protože se podařilo sesbírat data jen k 18 zemím. Je tedy možné, že tato informace může ovlivnit závěrečnou klasifikaci států, přesto však je zařazení této charakteristiky do výzkumu velmi důležité.

48

Obr. 5 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě průměrného počtu mezinárodních příletů za 1 den v roce 2008 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory Gambie

->

Kapverdy

Mauricius

Obr. 6 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě průměrného počtu mezinárodních příletů za 1 den v roce 2008 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

49

4.1.4 Počet UNESCO památek Poslední indikátor, který byl vybrán do této skupiny, se týká celkového počtu UNESCO památek v roce 2014. Na africkém kontinentu bylo loni napočítáno celkem 135 památek UNESCO, jedná se buď o památky kulturního, přírodního rázu či památky kombinované (Příloha č. 11, 12 a 13).

Obr. 7 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu UNESCO památek v roce 2014 (standardizované hodnoty) Zdroj: UNESCO World Heritage Centre (c1992-2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

V 15 afrických zemích se nenachází ani jeden z těchto unikátních skvostů, který může nabývat několika podob, ať už se jedná o budovy, hory, jezera, národní parky nebo dokonce celá města, zejména jejich historické části. Za to v 11 afrických státech je naopak k vidění pouze jedna pamětihodnost. Nejvíce památek se nachází v Etiopii a Maroku, a to rovných 9 (Příloha č. 10, Obr. 7). O něco méně, osm, jich lze nalézt v Jihoafrické republice a Tunisku. Alžírsko, Egypt, Senegal a Tanzanie jich nabízejí sedm, ve velké míře jde zejména o kulturní pozoruhodnosti, ty jsou četnější než ty přírodní nebo jejich kombinace (Příloha č. 11). Do této kategorie se řadí také Keňa s celkem 6 památkami (třemi kulturními a třemi přírodními). Co se týká regionů, dominuje nejvíce sever, který je tvořen Alžírskem, Egyptem, Marokem a 50

Tuniskem. Ani východní část Afriky nemá špatné výsledky, je doplněna o Etiopii, Keňu a Tanzanii. Z hlediska ostrovních států lze konstatovat, že polovina z nich Mauricius, Seychely či Kapverdy (Obr. 8) má na svém území alespoň jednu z těchto památek. Na Seychelách převažují přírodní krásy, kdežto Mauricius a Kapverdy lákají na kulturu.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy Gambie

-> Mauricius

Obr. 8 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě počtu UNESCO památek v roce 2014 (standardizované hodnoty) Zdroj: UNESCO World Heritage Centre (c1992-2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.2

Reálné ukazatele cestovního ruchu Druhá kategorie se zabývá reálnými ukazateli cestovního ruchu, sem byly zařazeny

čtyři indikátory: „cestovní služby (zboží a služby) spotřebované cestujícími, počet přijetých turistů, či příjmy (výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků) a výdaje mezinárodních odchozích návštěvníků34“. Údaje pochází z publikace World Development Indicators z portálu The World Bank. Jedná se o data z prosince roku 2012. Všechny hodnoty, které byly v této

34

Výjimku tvoří výdaje mezinárodních odchozích návštěvníků, které nejsou kartograficky zobrazeny, ale s jejich hodnotami se však v analýze také počítá (viz 4.2.7).

51

sekci uvedeny, jsou opět relativizovány na 1 000 obyvatel středního stavu a následně standardizovány. Pro lepší práci s daty a větší názornost jsou údaje rozděleny na dvě pětiletá období, první časová éra trvala od roku 2002 do roku 2006 a na ni navazuje rozmezí let 2007-2011. 4.2.1 Cestovní služby spotřebované cestujícími za období 2002-2006 Cestovní služby se vztahují na zboží a služby, které z hospodářství získávají cestující v dané zemi pro vlastní potřebu během návštěvy kratší než jeden rok pro obchodní nebo osobní účely. Cestovní služby zahrnují výrobky a služby spotřebované cestujícími, jako je ubytování a stravování či doprava. Jedná se o procentuální hodnoty z konečných exportů (celkové obchodní vývozy), jež jsou produkty prodané zemí do zahraničí (jako například telekomunikace a pokročilé počítačové služby). Nejde ale o tzv. hrubé domácí produkty, mezi které patří zboží a služby.

Obr. 9 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě cestovních služeb za období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

52

Z Obr. 9 je vidět, že mezi kontinentální země, kde se spotřebuje největší procento výrobků a služeb se řadí Guinea-Bissau a Gambie na západě nebo na jihu Botswana, Namibie a Lesotho. O pár procent méně se tak děje v Libérii, v Sieře Leoně či Svazijsku (Příloha č. 15). Do stejné hodnotové kategorie také patří na východě Džibutsko nebo Rwanda, na západě Benin, středoafrický stát Gabon, či sousedící země Libye a Tunisko v severní části kontinentu. Záporné hodnoty lze najít při pobřeží Guinejského zálivu, v Kamerunu, Nigérii a Pobřeží Slonoviny, na severu, v Alžírsku a Egyptě nebo na východním cípu Afriky, kde leží Etiopie a Keňa. Nezjištěné hodnoty se ve velké míře týkají hlavně sub-regionu Střední Afrika, konkrétně Demokratické republiky Kongo, Čadu, Rovníkové Guiney a Středoafrické republiky. Ostatní sub-regiony mají své země, které je podrží (viz region Jižní a Severní Afrika), tudíž nedojde v rámci regionu k poklesu úrovně jejich prestiže. ¨ Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 10 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě cestovních služeb za období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

53

Nejvyšších čísel v této kategorii (Příloha č. 15) však dosahuje ostrov (Obr. 10) ležící východně od Madagaskaru, Seychely, který spolu s ostrovem Sv. Tomáš a Princův ostrov a Kapverdami leží v tabulce na prvních třech pozicích, jejich číselné hodnoty jsou však velmi rozdílné, pohybují se od 67,09 do 10,3, jež patří bývalé portugalské kolonii, Kapverdám.

4.2.2 Počet přijetých turistů za období 2002-2006 Tento indikátor popisuje počet turistů, kteří cestují do jiné země, než země, ve které se obvykle zdržují, a mimo své obvyklé prostředí, po dobu nepřesahující 12 měsíců.

Obr. 11 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu přijetých turistů v období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Z Obr. 11 je více než patrné, že převažující oblast s nejčetnějšími příjezdy patří jihoafrickému regionu, jemuž vévodí Botswana, Namibie nebo Svazijsko. Významné a důležité jsou také hodnoty Lesotha či Jihoafrické republiky, které dohromady vytvářejí silné postavení sub-regionu Jižní Afrika. Proti němu v dominanci soupeří africko-arabská oblast se státy, jako je Tunisko, Egypt nebo Maroko, jež tvoří celek s Alžírskem a Libyí, které jsou zařazeny do třetí hodnotové kategorie. Již méně podstatný je v tomto seskupení východní 54

konec Afriky, který ve srovnání se dvěma již popsanými regiony mírně zaostává. Je tvořen zejména státy nacházejícími se ve třetí kategorii hodnot, hovoří se o Burundi, Džibutsku, Eritreji, Keni, Malawi a Mosambiku. Pomyslnými tahouny této koalice zemí je Rwanda, Zambie a Zimbabwe. Západní Afriku s nejvyšším počtem přijetých turistů reprezentuje Gambie a Senegal, Střední Afriku pak Gabon. Do regionu Východní Afrika se také řadí ostrovní stát Seychely (Obr. 12), který jako v předešlém případě dominuje i tomuto indikátoru. Za ním následuje nejvzdálenější ostrov od Afriky, Mauricius, a po něm Kapverdské ostrovy. Ani Sv. Tomáš a Princův ostrov či ostrovy Komory nemají špatné výsledky, oproti výše uvedeným ostrovům však nejspíš nepatří k těm nejoblíbenějším, co se přijetých turistů týká. Z

hlediska

dostupnosti

dat

lze

tento

ukazatel

považovat

za

jeden

z

nejreprezentativnějších, zjištěna byla data za 55 zemí (pouze 7x nezjištěno).

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Gambie

Kapverdy

Mauricius

Obr. 12 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě počtu přijetých turistů v období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

55

4.2.3 Příjmy za období 2002-2006 Jedná se o výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků, včetně plateb národním dopravcům za mezinárodní dopravu. Tyto příjmy zahrnují jakoukoli jinou platbu za zboží nebo služby přijímané v cílové zemi. Indikátor tedy představuje příjmy pro cílovou zemi, ve které příchozí návštěvníci nechají při svém pobytu určitý finanční obnos. Posledním popisovaným bodem časového rozmezí pěti let, od 2002 do 2006, jsou příjmy neboli náklady (v USD) všech mezinárodních přijíždějících hostů do cílových afrických zemí. Podle Obr. 13 je patrné, že tento indikátor má hodně společného s výše popsaným, také zde vystupují do popředí podobné země, v určitých případech i regiony, které zaznamenávají největší hodnoty. Jde zejména o Tunisko a Maroko či na opačné straně afrického kontinentu o Botswanu, Namibii a Jihoafrickou republiku. Do druhé kategorie patří Egypt a Libye na severu, které až na Alžírsko vyplňuje severní sub-region, jih je zastoupen pouze Svazijskem, zato středozápadní oblast reprezentuje pět států, Gabon, Gambie, Ghana, Libérie a Senegal. Třetí hodnotová kategorie -0,03-0,34 zahrnuje východní část představující Džibutsko, Eritreu, Keňu, Tanzanii, Zimbabwe a ostrovní stát Madagaskar, jih je obohacen o Svazijsko.

Obr. 13 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě příjmů za období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

56

Slabý příjem je vidět např. u Burkiny Faso, Čadu, Nigeru, Nigérie, Středoafrické republiky a Súdánu. Státy, ke kterým nebyl údaj zjištěn, jsou vyobrazeny v mapě bílou barvou, celkový počet je totožný s předešlým případem, sedmi státům hodnota chybí. Trojice ostrovních států v čele se Seychelami, dále Mauriciem a Kapverdami je z hlediska příjmů mezi nejúspěšnějšími zeměmi Afriky, i přes to, že standardizovanými hodnotami se rapidně liší (Příloha č. 17). Dle Obr. 14 by se dalo říci, že africké ostrovy jsou v porovnání s kontinentální částí Afriky o něco lepší, jelikož spadají, až na Madagaskar, do třech hodnotových kategorií, a tudíž jsou v mapovém výstupu vyobrazeny nejtmavšími odstíny.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 14 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě příjmů za období 2002-2006 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.2.4 Cestovní služby spotřebované cestujícími za období 2007-2011 Na rozmezí let 2002-2006, které posledním indikátorem skončilo, navazuje další zkoumané pětileté období, se začátkem v roce 2007 a konečným rokem 2011. Cílem je posoudit vývoj v ukazatelích představujících reálné projevy CR a intenzitu změn.

57

Z Obr. 15 je zřejmé, že mezi dominantními kontinentálními zeměmi je Gambie a Guinea-Bissau a na jihu Lesotho, stejně tak to bylo i v předešlých pěti letech. Z tohoto hlediska tedy ke změně nedošlo. Botswana a Namibie se ocitá ve druhé kategorii mající hodnoty 0,4-4,0, ostatní státy zůstávají ve srovnání s pětiletým období 2002-2006 bez nějaké výraznější úpravy, patří mezi ně na východě Benin, Libérie, Sierra Leone, na západě Džibutsko, Rwanda, na severu Libye a na jihu Svazijsko. Oproti předešlému období si naopak mírně polepšila Angola a Togo, které se ze záporných čísel posunuly ke kladným hodnotám (Příloha č. 15). Velký propad však zaznamenal Gabon a Madagaskar, jejichž údaje spolu s ostatními jedenácti zeměmi nebyly možné zjistit.

Obr. 15 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě cestovních služeb za období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Značný nárůst se na základě Obr. 16 i Přílohy č. 15 přisuzuje ostrovním státům jihovýchodně, jihozápadně a západně od kontinentální Afriky. Jde o Seychely, Sv. Tomáš a Princův ostrov a o Kapverdy. Druhý z ostrovů zaznamenal větší změnu než zbylé dva, i přes to však zůstává na stejné pozici. Z ostrovů však v rámci indikátoru zaostávají Komory patřící do hodnotové kategorie bez zjištěných dat. 58

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 16 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě cestovních služeb za období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.2.5 Počet přijetých turistů za období 2007-2011 Co se týká druhého indikátoru, ani zde nedošlo k markantní změně z hlediska počtu přijetých turistů. Přední pozici si stále drží, podle Obr. 17, Botswana a Svazijsko, stejně jako z ostrovních států Seychely, Mauricius a Kapverdy (Obr. 18), u nichž byl zaregistrován mírný nárůst počtu turistů, kteří do těchto ostrovních zemí zavítali. Vysoký počet návštěvníků mezi léty 2007-2011 přijel do Egypta, Maroka, Tuniska na severní straně Afriky či do Jihoafrické republiky, Lesotha a Namibie ležící na jihu kontinentu. Střední Afrika je reprezentována pouze Gabonem. Ostatní země, zařazené do jednotlivých hodnotových kategorií, neprošly výraznější změnou, mají stejné pozice, jaké měly v předešlém pětiletém období 2002-2006. Obrovský pokles však zaznamenala Eritrea, která se spolu s ostrovem Komory propadla z kladných čísel do záporných (viz Příloha č. 16), cestujících tímto směrem tudíž ubylo. V negativních hodnotách jsou vlivem nezjištěných informací také státy Libérie, Jižní Súdán, Mauritánie, Pobřeží Slonoviny, Rovníková Guinea, Somálsko a Západní Sahara.

59

Obr. 17 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu přijetých turistů v období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Seychely Seychely

Sv. Tomáš a Sv. Tomáš a Princův ostrov Princův ostrov

Komory

Gambie Gambie

Kapverdy

Mauricius

Obr. 18 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě počtu přijetých turistů v období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

60

4.2.6 Příjmy za období 2007-2011 Indikátor, který uzavírá sekci reálných ukazatelů pro cestovní ruch, s sebou nenese téměř žádný rozdíl ve srovnání s předešlou popisovanou pětiletou érou, u některých států však dochází buď k růstu či naopak k poklesu příjmů (USD), které jsou příchozími zahraničními návštěvníky zajištěny. Nejdominantnějšími kontinentálními zeměmi (viz Obr. 19) jsou stále Namibie, Maroko a Tunisko, jejichž pozice se během času nezměnila. V popředí zůstávají také státy na jižním konci Afriky, jedná se o Botswanu a Jihoafrickou republiku, na západě o Gambii a Senegal, sever patří Egyptu.

Obr. 19 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě příjmů za období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Zbylé africké země nezaznamenaly větší změny, stále si drží svoji pozici jako v předešlém období, jen některé z nich se v daném indikátoru zlepšily, jejich příjmy vzrostly. Příkladem je Angola, Guinea-Bissau, Rwanda či východoafrická Uganda, v těchto místech došlo k nárůstu příjmů na 1 000 obyvatel středního stavu. Prudký pokles je zaregistrován na jihu Afriky, v Lesothu a Svazijsku, dále v Eritreji, Kamerunu a severoafrické Libyi, tři z nich se oproti rozmezí let 2002-2006 propadly do záporných hodnot (Příloha č. 17). 61

Státy, u kterých nebyla zjištěna data, se rozrostly o jednu středoafrickou zemi, Čad, jinak jejich počet zůstává neměnný. Opačný protipól tvoří ostrovní země (Obr. 20), které v počtu příchozích návštěvníků mají první pozici. Od posledního zkoumaného období u nich došlo k markantnímu posunu vpřed. Největší změnu lze vidět u nejmenšího afrického ostrova, Seychel, jež se o polovinu své původní hodnoty dostaly výše (Příloha č. 17). Společně s Mauriciem a Kapverdami tvoří silnou trojici.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Gambie

Obr. 19 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě příjmů za období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu)

Kapverdy

Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS Mauricius

Obr. 20 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě příjmů za období 2007-2011 (standardizované hodnoty na 1 000 obyvatel středního stavu) Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.2.7 Rozdíl mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2002-2006 a 2007-2011 Dalším a zároveň velmi zajímavým oddílem v této diplomové práci je rozdíl výdajů mezinárodních odchozích návštěvníků v zemích, které navštívili, včetně plateb zahraničním dopravcům za mezinárodní dopravu od příjmů mezinárodních příchozích návštěvníků. Jedná se o rozdíl mezi příjmy a výdaji (v USD) na 1 obyvatele ve dvou pětiletých obdobích 20022006 a 2007-2011.

62

Data obou indikátorů (výdajů i příjmů) byla zrelativizována, následně byly tyto hodnoty od sebe odečteny (příjmy-výdaje) a zprůměrovány do jednotlivých časových period, 2002-2006 a 2007-2011 (pětileté průměry). Finální výpočet je uveden v závěru práce (Příloha č. 18 a 19).

Obr. 21 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2002-2006 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Nejvyšší hodnoty (Obr. 21) jsou na africkém jihu, v Botswaně, Namibii a Jihoafrické republice, konkurují jim státy na severu Afriky, jde o Maroko a Tunisko, ale i Egypt, který má v této kategorii nejnižší údaj (60,7 dolar/os.) za dané zkoumané období. Ani státy ležící na Africkém Rohu (Eritrea, Keňa) nedosahují špatných výsledků, spolu s Gambií, Ghanou, Libérií, Senegalem, Svazijskem a Zimbabwe tvoří skupinu zemí řadící se do druhé sekce, kde se dolar pohybuje od 8,1 do 36,0. Zbylé státy, které neklesají pod nulovou hranici, jsou stále v plusových číslech a jejich obyvatelé stále těží z příjmu z cestovního ruchu. Na opačném konci se nachází státy se zápornými hodnotami, jejichž obyvatelé více peněz utratí v zahraničí než turisté v jejich zemi (např. Libye, Kongo či Pobřeží Slonoviny). Tady je rozdíl v příjmech a výdajích větší než 20 dolarů, v případě Gabonu až 150 dolarů. 63

Nulové údaje u některých států značí nezjištěnou hodnotu pro daný rok, v jistých případech se jedná i o delší časové období, do této kategorie patří Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán, Mauritánie, Rovníková Guinea, Somálsko a Západní Sahara.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 22 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2002-2006 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Celému období však dominují tři ostrovní státy, jejich příjmy z cestovního ruchu dosahují až 2 600 dolarů na osobu (Příloha č. 18), tímto státem jsou Seychely (Obr. 22). Hned za nimi je Mauricius a Kapverdy, jejichž hodnotové údaje spadají pod 1 000 dolarů na jednoho člověka. Další dva ostrovy, Sv. Tomáš a Princův ostrov a Komory, se nacházejí v následující hodnotové třídě, jejíž hranice je 8,1-36,0 dolarů na obyvatele. U pětiletého období 2007-2011 dochází ke značným změnám, co se týká zlepšení a zhoršení stavu z hlediska toho, zda si jednotlivé osoby v afrických státech svůj příjem z cestovního ruchu udrží či ho naopak v cizině utratí. Pro několik států se však situace mění velmi rapidně, Libye se z -96 dolarů propadá na -252 (Příloha č. 18), hodnotovou třídu

64

nemění, jen více a více prohlubuje svoje útraty a ze všech zemí Afriky je na tom, ve srovnání s předešlou časovou periodou, nejhůře. Pokles kladného salda (rozdílu mezi příjmy a výdaji) je znát (viz Obr. 23 a Příloha č. 18) u Eritreje, Ghany, Libérie či Svazijska. Pro Čad a Gabon se změnily hodnoty ze záporných na nulové, k těmto dvěma státům, jakož i k Demokratické republice Kongo, Jižnímu Súdánu, Mauritánii, Rovníkové Guiney, Somálsku a Západní Sahaře nebyla zjištěna data.

Obr. 23 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2007-2011 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Pozitivní nárůst dolaru na obyvatele za toto zkoumané období je reprezentován Angolou a Lesothem, jež se ze záporných čísel v předešlé časové periodě dostávají na hodnoty kladné pohybující se v rozmezí 5-7 dolarů. Totéž se týká i Etiopie, Madagaskaru, Rwandy a Tanzanie, jimž se ve srovnání s léty 2002-206 zvýšil příjem z turismu o několik dolarů (Příloha č. 18). Ostatní státy, i s těmi ostrovními (Obr. 24), si své pozice drží, nachází se ve stejných hodnotových kategoriích jako v předcházejícím období. Je třeba však dodat, že Seychely,

65

Mauricius, Kapverdské ostrovy či kontinentální země jako je Maroko a Tunisko si svá místa podtrhují zvýšením již tak vysokého výnosu z turistického ruchu.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Kapverdy

Mauricius

Obr. 24 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji na 1 obyvatele v období 2007-2011 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

4.3

Cestovní kanceláře - poznávací vs. pobytové zájezdy Poslední geograficky znázorněnou informací jsou turisticky oblíbené africké

destinace, do nichž se z České republiky cestuje. Informace k vypracování této statistiky byly poskytnuty online českými cestovními kancelářemi35 (Příloha č. 23) na základě jejich zaměření v období od 1. 7. 2014 do 30. 6. 2015. Pro lepší názornost jsou tato data ještě rozdělena do dvou částí, na pobytové a poznávací zájezdy. Počet poznávacích či pobytových zájezdů u jednotlivých destinací znázorňuje, do kterých států se cestuje nejvíce a kam naopak nejméně či dokonce vůbec.

35

Jelikož je celkový počet CK vysoký, jsou jejich internetové stránky uvedeny na konci diplomové práce (viz 8.3).

66

4.3.1 Poznávací zájezdy Z Obr. 25 je patrné, že české CK preferují a vytvářejí poznávací zájezdy zejména do sub-regionů Jižní a Východní Afrika, kde je zaznamenána jejich nejvyšší koncentrace. Jedná se především o cílové destinace jako je Keňa, Tanzanie nebo Uganda, jejichž počet se pohybuje mezi 11 a 20 zájezdy - jde o obsahově i termínově jiné zájezdy (Příloha č. 22). Uganda je v této kategorii zahrnuta spíše jako druhotná země, primárním cílem je buď návštěva Keni, nebo Tanzanie, při expedicích zaměřujících se alespoň na dva státy bývá proto Uganda až na druhém místě, není to však pravidlem (CK Alexandria, 2015). Na jih Afriky převládají zájezdy hlavně do Jihoafrické republiky a Zimbabwe či na ostrov Madagaskar ležící poblíž jihovýchodního pobřeží Afriky jako kontinentu. Ani výpravy do Botswany, Namibie, Svazijska nebo Zambie nezůstávají oproti ostatním pozadu, dalo by se říci, že doplňují jižní část Afriky a vytvářejí tak velmi silnou pozici na trhu. Pás nejvíce navštěvovaných zemí začíná v Etiopii a táhne se přes Keňu, Tanzanii, Malawi, Mosambik až do Jihoafrické republiky a Namibie. V sub-regionu Severní Afrika dominují pobřežní státy, mezi něž patří Maroko, Egypt, Alžírsko nebo Tunisko. Z ostrovních států (Obr. 26) má dobrou pozici Mauricius s osmi zájezdy, Kapverdy mají pouze polovinu, čtyři. Oproti Seychelským ostrovům a Komorám řadícím se do hodnotové kategorie 2-3 zájezdů, má ostrov Sv. Tomáš a Princův ostrov ve zvoleném období pouze jeden výjezd tímto směrem. Do celkem 15 zemí Afriky se však poznávací zájezdy vůbec nekonají (žádné zájezdy se nepodařilo zmapovat), příkladem je polovina států Střední Afriky (Angola, DRK, Kongo, Rovníková Guinea, Středoafrická republika) či některé státy Západní Afriky (Guinea, GuineaBissau, Libérie, Mauritánie, Niger, Pobřeží Slonoviny a Sierra Leone). Východní části Afriky, Africkému Rohu, chybí k celistvosti Somálsko, naopak sever Afriky by mohl být zabarven celý nebýt Libye a Západní Sahary, do jejichž míst se poznávací zájezdy za vybraný časový úsek neuskutečnily.

67

Obr. 25 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu poznávacích zájezdů v období od 1. 7. 2014 - 30. 6. 2015 Zdroj:Internetové stránky českých CK (viz 8.3); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory Gambie Ostrov Sal

Kapverdy

Ostrov Boa Vista

Mauricius

Obr. 26 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě průměrného počtu poznávacích zájezdů v období od 1. 7. 2014 - 30. 6. 2015 Zdroj:Internetové stránky českých CK (viz 8.3); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

68

4.3.2 Pobytové zájezdy Evidentní úbytek zájezdů oproti poznávacím zaznamenávají pobytové zájezdy (Obr. 27), které směřují do Keni na východě Afriky nebo do Egypta a Tuniska ležících na severu při pobřeží Středozemního moře. O něco méně pobytových zájezdů se ve zkoumaném období uskutečnilo do Jihoafrické republiky, Tanzanie či arabské monarchie Maroka. Nenižší počet je však zaznamenán do Gambie a Senegalu na západní straně africké kontinentu a do Mosambiku nebo na Madagaskar.

Obr. 27 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě počtu pobytových zájezdů v období od 1. 7. 2014 - 30. 6. 2015 Zdroj:Internetové stránky českých CK (viz 8.3); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Nejvyhledávanějším turisticky zajímavým ostrovem je (dle Obr. 28 a Přílohy č. 22) s šestnácti pobytovými zájezdy je Mauricius a s jedenácti zájezdy souostroví v Indickém oceánu, Seychely. Kapverdy se řadí do druhé hodnotové kategorie, kdežto Madagaskar a Sv. Tomáš a Princův ostrov do skupiny s počtem 1-3 zájezdy, v tomto případě jich má ale tento čtvrtý největší ostrov na světě, Madagaskar, oproti ostrovu v Guinejském zálivu o trochu více. Do celkem 46 afrických států se s českými CK však vůbec nejezdí, jak je vidět na Obr. 27, téměř celá Afrika je pokryta jednou barvou, do popředí vystupuje jako u pobytových zájezdů, oblast jihovýchodu, od Keni po Jihoafrickou republiku a tři severoafrické státy. 69

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Ostrov Sal

Kapverdy

Ostrov Boa Vista

Mauricius

Obr. 28 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě průměrného počtu pobytových zájezdů v období od 1. 7. 2014 - 30. 6. 2015 Zdroj:Internetové stránky českých CK (viz 8.3); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

70

5 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ V rámci diskuze dochází ke komparaci výsledků: a) vývoje ukazatelů reálného CR v obdobích 2002-2006 vs. 2007-2011 b) potenciálu pro CR a jeho reálných projevů c) potenciálu pro CR a nabídkou českých CK

5.1 Vývoj ukazatelů reálného CR v obdobích 2002-2006 vs. 2007-2011 V této části jde o komparaci součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu za dvě sledovaná pětiletá období, 2002-2006 a 2007-2011. Konfrontovanými body jsou indikátory, které byly v práci již několikrát zmiňovány a v předchozí kapitole analyzovány a popisovány, jedná se o cestovní služby (zboží a služby) spotřebované cestujícími, počet přijetých turistů či příjmy (výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků). Standardizované hodnoty těchto indikátorů byly sečteny a vyznačeny do tabulky (viz Příloha č. 20 a 21), avšak na kartografickém výstupu se podílely jen ty africké státy, u kterých byla známa data dvou a více indikátorů, proto je u některých zemí ve sloupci „SOUČET“ v Příloze č. 20 a 21 nulový údaj, i když reálný součet jednotlivých indikátorů by byl ve skutečnosti jiný. Státy, které nesou v „SOUČTU“ nulovou hodnotu, byly vynechány z toho důvodu, že by přidáním jejich dat do analýzy mohlo dojít ke zkreslení finálních informací. Komparací Obr. 29 a 30, součtů hodnot reálných ukazatelů cestovního ruchu během dvou pětiletých období 2002-2006 a 2007-2011, je patrné, že první kategorie zůstává u obou sledovaných časových period identická, tzn., patří do ní stejné státy, mezi něž se řadí Botswana, Namibie a Tunisko (v letech 2002-2006 zde mělo svoje místo i Svazijsko). Je také charakteristická svými vysokými číselnými hodnotami, které se ve srovnání s prvním pětiletým obdobím u všech států nepatrně zvýšily (Příloha č. 21). Ani u další skupiny hodnot nedošlo k rapidním změnám, ve srovnání s obdobím 20022006, je stále tvořena Egyptem, Gambií, Guineou-Bissau, Jihoafrickou republikou, Libérií, Lesothem, Marokem a Zimbabwe (v tomto pořadí). Pouze data středoasijského státu Gabon klesly na nulové hodnoty vlivem nedostatku indikátorů za dané pětileté období a Libye se propadla do třídy s hodnotami 0,07-0,35, důvodem toho jsou především několikaleté libyjské problémy s vůdcem země, prezidentem Muammarem Kaddáfím (Česká televize, 2011).

71

Obr. 29 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 2002-2006 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Obr. 30 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 2007-2011 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

72

Posun z hlediska kategorií je reprezentován dvěma státy: Kongem a Mosambikem (Příloha č. 21). Obě dvě země se v letech 2002-2006 nacházely v záporných hodnotách, druhé pětileté období je však pro Kongo přínosnějším ve všech indikátorech, Mosambik zaznamenává posun pouze u indikátoru týkajícího se počtu příjezdů. Počet států s nezjištěnými hodnotami se v letech 2007-2011 oproti časové periodě 2002-2006 rozrostl o další dvě země, Čad a Gabon, zatímco Guinea, která zde ještě v prvním pětiletém období patřila, změnila hodnotovou kategorii z nulové na zápornou. Všechny indikátory patřící do skupiny reálných ukazatelů se v jejím případě pohybují v negativních číslech (Příloha č. 21), tudíž posun do záporných dat se u tohoto západoafrického států dal očekávat. Od let 2002-2006 (Obr. 29) je zaznamenána kladná změna v počtu států ležících v záporné hodnotové kategorii, v prvním případě jde o 18 států, v dalším pětiletém období (Obr. 30) se jedná o 14 zemí. Nejvyšší hodnoty v součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu, za dvě pětiletá období patří ostrovním státům Seychely, Sv. Tomáš a Princův ostrov, Mauricius a Kapverdy v tomto pořadí. Na Obr. 31 a 32 jsou znázorněny nejtmavší barvou a dle Přílohy č. 20 a 21 se jednotlivé indikátory u všech zmiňovaných států během časové periody 2007-2011 zvedly o několik čísel výše. Jedinou výjimku tvoří Komory, které sice do stejné hodnotové kategorie s ostatními ostrovy nepatří, mají však kladné datové údaje a během sledovaných období neprošly žádnou výraznější změnou. Státy ležící mimo kontinent Afrika, jsou zeměmi, které reálným ukazatelům cestovního ruchu, ať již během let 2002-2006 či 2007-2011, dominují. Pevninská část se skládá z nejsilnějších států, do jejichž skupiny se řadí Botswana, Namibie či Tunisko.

73

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Gambie

Kapverdy

Mauricius

Obr. 31 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 2002-2006 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory

Gambie

Kapverdy

Mauricius

Obr. 32 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě součtu reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 2007-2011 Zdroj: The World Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

74

5.2

Potenciál pro cestovní ruch a jeho reálné projevy Předmětem této části je konfrontace součtu hodnot ukazatelů pro potenciál pro

cestovní ruch a součtu hodnot reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 2002-2006 a 2007-2011. První kategorie popisuje součet čtyř indikátorů, jde o počet pokojů v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních, počet mezinárodních letišť + průměrný počet mezinárodních příletů za 1 den a počet UNESCO památek. Standardizované hodnoty těchto indikátorů byly sečteny a vyznačeny do tabulky (viz Příloha č. 14), kartografický výstup je ale tvořen jen těmi africkými zeměmi, u kterých byla známa data minimálně dvou a více indikátorů, proto je u některých států ve sloupci „Součet“ v Příloze č. 14 nulový údaj, i když by jejich finální součet měl jinou hodnotu. Státy, které nesou v „Součtu“ nulovou hodnotu, byly vynechány proto, že by přidáním jejich údajů do statistiky mohlo dojít ke zkreslení konečných informací. Druhá skupina součtu hodnot reálných ukazatelů cestovního ruchu za období 20022006 a 2007-2011 byla v předešlém bodu podrobněji rozebrána, proto není třeba jejich dalších komentářů. Srovnáním dvou hlavních kategorií cestovního ruchu, jak ukazatele pro potenciál pro cestovní ruch, tak reálných ukazatelů pro CR (Obr. 29, 30 a 33) vystupuje do popředí několik států, jejichž geografické rozložení na mapě je velmi pestré. Každý z pěti sub-regionů je zde představen alespoň dvěma státy. Severoafrické země jsou reprezentovány Egyptem, Marokem, Tuniskem a Libyí, tyto státy jsou pro oba popisované ukazatele společnými cíli. To mají společné i se státy na opačném konci kontinentu, jihu, které jsou charakterizovány Lesothem a Svazijskem, východ je zastupován Džibutskem, Keňou a Zimbabwe, západ naopak Gambií, Senegalem a Mauritánií. Tyto země ve svých výsledcích podtrhují své výsadní postavení na trhu, jelikož dle obou popisovaných ukazatelů jsou jejich konečné informace totožné. Středoafrický sub-region nedominuje žádnými státy, které by byly společné pro oba vylíčené ukazatele. Hlavním důvodem jsou především rizika a problémy (Příloha č. 2), jež tyto země mají, jedná se hlavně o geografickou polohu (Sahel, vnitrozemská izolace) a s tím spojené neustálé přívalové deště pro státy ležící v blízkosti Guinejského zálivu, dále chudobu, konflikty mezi sousedícími zeměmi, tropické nemoci či kriminalitu (MZV ČR, 2015). I přes tyto negativní stránky patří tento region dle Obr. 33 mezi země, které mají z hlediska rozvoje cestovního ruchu jistý potenciál, a to díky přírodním krásám (Konžský deštný prales, jezero Tanganika, Kiwu, Albertovo, Kamerunská hora či růžové skály Le rocher aux éléphants)

75

nacházejícím se převážně v Demokratické republice Kongo, Čadu nebo Kamerunu. Vše doplňují památky UNESCO, které jsou v tomto sub-regionu také k vidění (Příloha č. 13). Na druhou stranu jihoafrická část, konkrétně státy Botswana, Jihoafrická republika a Namibie, která podtrhuje reálné ukazatele cestovního ruchu, v ukazatelích pro potenciál pro cestovní ruch zcela chybí. Vysvětlením je hlavně ten fakt, že k těmto státům nebylo možné získat potřebné údaje, proto v této kategorii oproti jiným zaostávají, jelikož tyto země rozhodně patří mezi ty s širokou nabídkou turisticky zajímavým míst (Příloha č. 2, 11, 12 a 13). Převládají u nich, jak přírodní památky, tak kulturní pamětihodnosti, i přes to, že je v daném regionu vysoký výskyt HIV/AID či kriminality (Prokeš, 2013).

Obr. 33 Prostorové rozložení cílových afrických destinací na základě součtu ukazatelů pro potenciál pro CR Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

Opakem kontinentálních zemí jsou státy ležící mimo pevninu, ty jsou opřeny o Kapverdy, Komory, Mauricius, Seychely a Sv. Tomáš a Princův ostrov. Z hlediska první popisované kategorie, viz Obr. 34, jsou zcela vypuštěny ostrovy Kapverdy a Seychely, navzdory tomu, že reálným ukazatelům cestovního ruchu (spolu s Mauriciem a ostrovem Sv. Tomáš a Princův ostrov) dominují (Obr. 31 a 32). Hlavním důvodem proč tomu tak je, může být, že státy nemají dostatek dat, jelikož jediným posouzeným indikátorem je počet UNESCO 76

památek nalézajících se v těchto ostrovních zemích. Kapverdy, ostrov jako celek, by mohly z hlediska cestovního ruchu turisty oslovit36, jejich kouzlo však nejspíš nebylo ještě objeveno, jelikož do 90. let 20. století žil ostrov jen z pěstování tropických plodin a lovu ryb (Štěrbová, 2011). Ve srovnání s ostatními ostrovy mají tyto země nejvyšší HDP (viz Tab. 2 a 3), proto jsou na prvních pozicích druhého konfrontovaného ukazatele (reálné ukazatele pro CR). Zatímco Komory a Sv. Tomáš a Princův ostrov podtrhují tu skutečnost, že mají potenciál pro cestovní ruch, dokonce i samotná fakta, viz reálné ukazatele pro cestovní ruch (viz Obr. 31, 32 a 34), o tom hovoří.

Seychely

Sv. Tomáš a Princův ostrov

Komory Gambie Ostrov Sal

Kapverdy

Ostrov Boa Vista

Mauricius

Obr. 34 Prostorové rozložení ostrovních afrických států na základě součtu ukazatelů pro potenciál pro CR Zdroj: African Development Bank (c2015); vlastní úpravy a zpracování pomocí programu QGIS

36

Nejnavštěvovanějšími ostrovy Kapverd jsou zejména ostrov Sal a Boa Vista (Cestovní kancelář Čedok a.s, c2015; Firo-Tour a.s, c2015).

77

5.3

Potenciál pro cestovní ruch a nabídka českých cestovních kanceláří Obě kategorie, a to jak součet hodnot ukazatelů pro potenciál pro CR, tak počet

pobytových a poznávacích zájezdů českých CK za zkoumanou časovou periodu 1. 7. 2014 30. 6. 2015, byly v diplomové práci již popsány, v následujícím oddílu jde pouze o jejich srovnání a zjištění, zda teorie (potenciál pro cestovní ruch) potvrzuje praxi (pobytové a poznávací zájezdy českých cestovních kanceláří). a) Srovnání pobytových zájezdů s ukazateli pro potenciál pro cestovní ruch Konfrontací Obr. 27 a 33 (str. 69 a 76), srovnáním pobytových zájezdů s ukazateli pro potenciál pro cestovní ruch, se do popředí dostávají státy ležící při pobřeží, a to pouze v severní, jihovýchodní a západní části afrického kontinentu, kde je jejich četnost největší. Ze severní oblasti převládají hlavně země, jako jsou Egypt, Maroko a Tunisko, jež jsou omývány Středozemním mořem. To je také jeden z důvodů, proč se do těchto destinací turisté vydávají, neboť tyto země severní Afriky mají vhodné podmínky pro plážovou turistiku (Příloha č. 2). Skutečnost, že jsou tyto státy důvodem návštěvy zahraničních návštěvníků, dokazují také pamětihodnosti, které je zde možné vidět. Kromě UNESCO památek (Příloha č. 11 a 13) zahrnujících tuniské posvátné místo Kajruván je zde možné shlédnout také egyptské pyramidy. Tyto státy však na konci roku 2010 postihla vlna protestů37, a proto se do popředí dostalo Maroko, které vytěžilo z Arabského jara maximum a přilákalo turisty z Egypta a Tuniska právě sem (ČT24, 2012). Východní sub-region Afriky je tvořen zejména Keňskou republikou, která patří mezi politicky stabilní země (viz Příloha č. 2) a nabízí celou řadu přírodních skvostů přes safari s „velkou pětkou“ a národními parky, jimž dominuje Tsavo East nabízející 20 000 slonů, tisíc buvolů a na 500 druhů ptáků (Papež, 2013), až po svahilskou kulturu a nejzajímavější keňský kmen Samburu. Již méně významnými zeměmi východu jsou Madagaskar a Mosambik, i přesto mají tyto pobřežní státy svým návštěvníkům co poskytnout. Kromě panenských pláží ostrovního pobřeží se některé jejich památky nacházejí na prestižním seznamu Světového dědictví UNESCO (Příloha č. 11 a 13). Madagaskar láká na kouzelnou krajinu plnou savan, tropických pralesů, polopouští, na korálové útesy, stolové hory, především ale je však domovem vzácných neobvyklých stromů, baobabů, a lemurů (Kudynová, 2008). Zatímco Mosambik, který velmi pomalými kroky začíná být pro turisty lákadlem, by za několik let mohl 37

V analýze však tento jev není téměř vůbec viditelný díky tomu, že se jednalo o konec roku 2010, neboť v tomto termínu statistika končí. Výrazné změny by byly patrné až v následujících letech.

78

konkurovat turisticky známé východoafrické destinaci, Seychelám. K vidění jsou zde panenské pobřeží či vnitrozemská tropická krajina, zábavu však přináší sportovní rybářství (Novotná, 2011; Papež, 2015). Západoafrické země jsou reprezentovány Gambií a Senegalem, tyto státy vlastní jak kulturní (Gambie, Senegal), tak přírodní památky UNESCO (Senegal). Ve druhé z těchto popisovaných zemí se dokonce nachází i nejstarší africká památka do tohoto prestižního seznamu zapsaná, jde o ostrov Gorée, který zde byl zaznamenán již v roce 1978. Tento ostrov se svým obchodem s lidmi zapsal do nejděsivějších stránek lidských dějin (Trávníčková, 2011). Gambie reprezentuje Západní Afriku coby země se slunečným počasím, s dlouhými plážemi s jemným pískem, kde je možné nejen rybařit, ale také si zahrát golf (Stella Travel, c2015; Stružková, 2007). Senegal je znám hlavně jako cílová země velmi slavné motoristické soutěže Rally Dakar, závodu terénních vozidel a motocyklů, pro cestovatele však země představuje nekonečné zážitky v pozorování divokých zvířat na speciálních vorech – pirohy (Česká televize, 2008). Další pevninské státy, které však z hlediska ukazatelů pro potenciál pro cestovní ruch (Obr. 33) představovaly jistou možnost potenciálu, se na kartografickém výstupu (Obr. 27) neobjevily. Jde o severoafrickou Libyi či středoafrické a západoafrické státy (Demokratickou republiku Kongo, Gabon, Nigérii, Pobřeží Slonoviny, Středoafrickou republiku aj.). Subregiony Střední a Západní Afrika mají, co by svým návštěvníkům nabídly (Příloha č. 2), nedostatkem jsou zde ale problémy a nebezpečí, jež si region středoafrický (viz 5.2) i západní nese. Příkladem mohou být tropické nemoci, např. ebola, jež byla loni zaznamenána v Guiney, Libérii a Sieře Leone, a jejíž konec by mohl nastat do konce tohoto roku (ČT24, 2015). Tyto země také donedávna patřily dramatickým konfliktům a doteď zůstávají politicky nestabilní (MZV ČR, 2015; Prokop, Viliš, 2012). Mezi nestabilní země také patří Libye, jež se čtyři roky po svržení prezidenta Kaddáfího rozpadá a kde se k moci pomalu ale jistě může dostat Islámský stát, který již ovládl východo-libyjskou oblast (Sedlářová, 2014). Naopak některé státy, jež jsou součástí Obr. 27, se ale při komparaci s ukazateli pro potenciál pro cestovní ruch nepropojily, patří mezi ně Jihoafrická republika a Tanzanie. Oběma zemím chybí pro tento krok datové informace, jelikož se jedná o turisticky velmi navštěvované oblasti, viz Obr. 25 (str. 68). Země mají společnou nespoutanou přírodu safari a nebezpečná zvířata „velké pětky“ (Kratochvilová, 2010; Příloha č. 2), národní parky či vrcholky hor (Stolová hora – JAR, Kilimandžáro – Tanzanie). Mezi další prvky dokazující, že se JAR řadí mezi nejvyhledávanější turisticky zajímavé destinace, svědčí i pestrobarevná směsice černošských kultur, vinařský region a kosmopolitní „Mother City“ Kapské Město 79

ležící při pobřeží (Papež, 2013 a 2015). V Tanzanii převládají přírodní úkazy kráteru Ngorongoro, spíše kaldery, jež vznikla až zhroucením již vyhaslé sopky (Česká televize, 2002), nebo jemný písek, průzračná tyrkysová voda, kokosové palmy, korálový útes nevelkého ostrova na východním pobřeží Tanzanie, Zanzibaru (Borovička, 2009; Zíma, 2015), jehož hlavní město je společně s dalšími kulturními, přírodními či kombinací těchto dvou památek, jak Tanzanie, tak Jihoafrické republiky, zapsáno na Světovém kulturním dědictví UNESCO (Příloha č. 11, 12 a 13). b) Srovnání poznávacích zájezdů s ukazateli pro potenciál pro cestovní ruch Poznávací zájezdy (Obr. 25, str. 68) jsou, až na několik výjimek, reprezentovány stejnými zeměmi jako pobytové zájezdy. Severní Afrika je doplněna o Alžírsko, středoafrický region zastupuje Kamerun, Západní Afrika v tomto případě nemá účast téměř žádnou, zato pás táhnoucí se od východní části Afriky (Etiopie) přes Zimbabwe až po Botswanu a Namibii je nejvíce zastoupený, a to zcela bezkonkurenčně. I když je Alžírsko arabskou zemí, nabízí památky doby Féničanů, Kartaginců a Římanů či Byzantské říše. Kulturní pamětihodnosti jsou pro tento severoafrický stát typické (Příloha č. 11), stejně jako přezdívka „Paříž Afriky“, jež se Alžíru občas říká. Hlavním důvodem je podoba koloniálních domů, které jsou identické s francouzskou metropolí (Novotná, 2011). Střední Afrika je spíše regionem, který nepatří mezi turisticky vyhledávaná místa vlivem výskytu tropických nemocí či konfliktů mezi státy, avšak Kamerun tento fakt mírně potlačuje. Kráterová jezera „Twin Lakes“, vodopády Ekom, nejstarší královský palác v zemi či divoké a opuštěné pláže jsou jen zlomkem toho, co lze v tomto pobřežním státě vidět (Zítka, 2011). Východoafrickou oblast zastupuje hned pět zemí, Uganda, Zimbabwe, Etiopie, Zambie a Malawi (v tomto pořadí, dle četnosti poznávacích zájezdů). V podkapitole 4.3.1 bylo zmíněno, že Uganda nepatří mezi cílové země jako Keňa či Tanzanie a je sekundární destinací, do které se turisté vydávají jen na krátkou chvíli při cestě do okolních států. Tato rovníková země s nejvyšší horou Mt. Stanley v pohoří Ruwenzori, jež je známé zejména mezi horolezci a vysokohorskými turisty, dokazuje, že nemusí být pouhou druhotnou zemí, jelikož možnost pozorovat gorily a šimpanze v divokém prostředí národního parku Bwindi (Příloha č. 13) je možné jen v některých afrických zemích (Papež, 2013). Na druhou stranu Zimbabwe je centrem kulturních a přírodních památek UNESCO (Příloha č. 11 a 13), jejichž dominantou jsou zejména Viktoriiny vodopády, které se rozprostírají i na území Zambie. Pro toto místo je 80

typická zážitková turistika od rybaření, raftingu, přes procházku kolem vodopádů, na které lze narazit na divoké lvy, po bungee jumping či vyhlídkový let nad vodopády (Papež, 2013). Zambie, i na základě Obr. 25, není oproti Zimbabwe oblastí, kde by turisté jezdili pravidelně, donedávna totiž byla tato země chudým státem, který se Zimbabwe pouze sousedil (Štaud, 2010). Taktéž Malawi není destinací, do které by se cestovalo často (CK Livingstone, s r. o., c1995-2015), patří do skupiny zemí, jako je například Uganda či Zambie, které jsou i vlivem špatné dostupnosti nedoceněné. Je však zemí rozmanitou, od šnorchlování v jezeře Malawi, přes výstup na třítisícovou horu Sapitwa až po návštěvu pěti národních parků ležících v jižní části země (Endris, Papež, 2013). Poslední východoafrický stát se oproti svým sousedům vyznačuje především křesťanstvím (ortodoxní verze). Tomu nasvědčují i kulturní památky UNESCO (Příloha č. 11) nacházející se na tomto území, z nichž nejstarší a nejproslulejší se nazývá Lalibela. Jedná se o poutní místo, jež je jedinečné nejen pro svou minulost, ale také architekturu. Příroda je pro Etiopii také charakteristická, je zde nejznámější národní park Simien Mountains, dalším turistickým lákadlem je autentický kmen Omo (Papež, 2013). Jihoafrický region v této kategorii reprezentuje Botswana, Namibie, Svazijsko a Lesotho. Botswanu a Namibii spojuje dohromady delta řeky Okavango, v loňském roce zapsaná do seznamu UNESCO (Příloha č. 13), safari, poušť Kalahari či původní obyvatelé oblasti, Křováci. Botswana je obohacena o NP Chobe (Hocek, 2007), kdežto Namibie ještě o poušť Namib a NP Namib-Naukluft či Fish River Canyon (Papež, 2015). Stejně jako východoafrické státy, o kterých již bylo v předešlém odstavci hovořeno, i Lesotho a Svazijsko jsou sekundárními zeměmi, zejména při cestě do Jihoafrické republiky či Botswany a Namibie (Cestovní kancelář Adventura, s r.o., c2014). Horské království Lesotho se nachází v nadmořské výšce 2 300 až 3 000 m n. m. (CK Livingstone, s r. o., c1995-2015) a jeho nejnižším místo dosahuje 1 300 metrů nad mořem (Švamberk, 2014). Příroda Lesotha však nevypadá vůbec africky, divokých zvířat v této výšce mnoho nežije, vyjma ptáků, kterých je zde hojně, vidět lze ale drobná zvířata, např. kobylky či mravence (Švamberk, 2014). Kdežto Svazijsko láká na nákupy v údolí Ezulwini (Příloha č. 2) či nádherné vodopády Phophonyane (Stella Travel, c2015). Z ostrovních států mají z hlediska pobytových i poznávacích zájezdů převahu ostrovy Mauricius, Kapverdy a Seychely (viz Obr. 26 a 28), které jsou dle Obr. 34 (str. 77) bez potenciálu cestovního ruchu. Kapverdy jsou reprezentovány zejména ostrovy Sal a Boa Vista nacházejícími se na severu, ty jsou především rájem surfařů, kde slunce svítí po celý rok na bílé pláže a azurový oceán (Košťálová, 2008), to stejné se nachází také na Mauriciu, kde se, 81

podobně v Gambii, hraje golf (Papež, 2014). V obou zemích lze nalézt kulturní památky světového formátu, UNESCO (Příloha č. 11). Seychely oslňují turisty zlatými plážemi, blankytně modrou vodou, obřími želvami (Bratršovská, 2014) či dvěma přírodními památkami UNESCO (Příloha č. 13). Mezi méně významné země, co se zájezdů týká, se řadí Komory a Sv. Tomáš a Princův ostrov. Jejich hlavním turistickým problémem je vzdálenost od pevninské části Afriky či neexistence ani jedné světově známé památky - Příloha č. 11, 12 a 13 (BBC, 2014).

5.4

Pozitivní a negativní vývoj cestovního ruchu v Africe a rizika regionu Z výše detailně popsaných kapitol je evidentní, že cestovní ruch na africkém

kontinentě směřuje kupředu. V určitých regionech, kde jsou země na přírodu či kulturu bohaté a turismus zde dominuje, se státům v oblasti turistického ruchu velmi daří, jde hlavně o Severní, Východní (včetně Seychel a Mauriciu) a Jižní Afriku, za nimi však zaostává Střední (s výjimkou Kamerunu) a z velké části také Západní Afrika (kromě Gambie a Senegalu). Pozitivně se vyvíjejícími zeměmi, jež mají obrovský potenciál, který doposud nebyl zcela využit, patří především Malawi, Mosambik, Uganda a Zambie, z ostrovních států Kapverdy jako celek se všemi malými ostrovy k němu připadajícími. Malawi, stejně jako Uganda a Zambie jsou zeměmi druhotnými, i když mají vytvořený dostatečný potenciál, jediné, co jim však chybí, jsou turisté a příjem z nich (Obr. 19, str. 61). Přestože většina peněz v zemích zůstává (Obr. 23, str. 65), ve srovnání s Jihoafrickou republikou či Egyptem a Marokem je to stále málo. Mosambik je další vycházející africká hvězda. Tento stát patří k nejrychleji se rozvíjejícím destinacím a jeho největším investorem nejsou bývalí kolonizátoři, Portugalci, ale Jihoafričané (MZV ČR, 2013). Jejich investice do cestovního ruchu byly uzpůsobeny tak, aby nenarušily místní komunity (Papež, 2015), země by si rozvoj turismu nemohla sama dovolit, jelikož jí stejně jako předcházejícím státům chybí finance (Obr. 19). Ostrovním státem, který má zvýšený potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jsou Kapverdy. Páteří turismu je však nyní pouze ostrov Sal či Boa Vista (Cestovní kancelář Čedok a.s, c2015; Firo-Tour a.s, c2015). Tyto dva kapverdské ostrovy nejvíce zaplňují katalogy cestovních kanceláří (Košťálová, 2008) i přes to, že samotné ostrovy Kapverdy se skládají z celkem 10 ostrovů a 5 malých ostrůvků, které spojuje jeden důležitý fakt, sopečný původ (Česká televize, 2007). Ostrov Sao Vicente ležící východním směrem od ostrova Sal je lákadlem pro hudebníky a milovníky tance. O jeho sousedu, Santo Antau, nacházejícím se severním směrem od Sao Vicenta, se říká, že je nejzelenějším a nejhornatějším ostrovem a

82

kromě hor ho zaplňují sopky a krátery. Pláže z černého písku a proudy vychrlené lávy lze nalézt na ostrově Fogo, jež sousedí s ostrovem Santiago, kde se nachází také hlavní město Kapverd, Praia (Štěrbová, 2011). Kapverdám nechybí turisté ani příjem z nich (Obr. 18 a 20, str. 60 a 62), problém tkví v tom, že cestovní kanceláře nabízejí zájezdy jen na ostrov Sal nebo Boa Vista, i když i ostatní výše vyjmenované ostrovy mají také zajímavá a kouzelná místa k vidění. Další stát ležící na jihu Afriky a mající potenciál rozvoje turismu je Lesotho. Hlavní vinou nedostatku turistů v této zemi je především dopravní infrastruktura, silnice nejsou bezpečné. Do konce roku 2020 by však mělo dojít dle World Health Organization (c2015) k jejich rekonstrukci, poněvadž se zde dá stejně jako v Maroku také lyžovat (Stella Travel, c2015). Negativně se cestovní ruch vyvíjí na západní straně Afriky a v sub-regionu Střední Afrika. Zde potenciál rozvoje turismu sice je, ale riziko představují tropické nemoci, např. malárie v Demokratické republice Kongo (Brinzanik, 2012) nebo konflikty či kriminalita (Příloha č. 2). V Jihoafrické republice či v zemích Jižní Afriky také dochází k trestné činnosti nebo se zde vyskytuje nemoc HIV/AIDS - prvenství v této nemoci si drží Svazijsko (Behenský, 2007), i přesto však JAR zaznamenává vysoký počet zahraničních návštěvníků a její vláda si slibuje, že se do konce roku 2020 dostane mezi dvacet nejnavštěvovanějších zemí světa (ČT24, 2013). Státy, jež však ročně přilákají vysoký počet turistů, se nicméně mohou stát do budoucna hrozbou. Hlavními představiteli jsou Alžírsko a Tunisko na severu a Madagaskar na východě Afriky. Tyto státy, turisty velmi hojně navštěvovány, mohou o tento přídomek přijít vlivem nepokojů, demonstrací či teroristických akcí konaných v posledních několika letech (Česká televize, 2011; MZV ČR, 2015). Příkladem je Alžírsko, po němž začaly v roce 2011 sílit protesty i v Tunisku, které od pádu vlády jejich prezidenta Zina Bin Alího zápolí se stále rostoucím vlivem islámských radikálů (Hudema, 2015). Překvapením může být celkem poklidná východoafrická země Madagaskar, kde není politická situace od roku 2009, kdy došlo ke svržení prezidenta Marca Ravalomanana, vůbec stálá a i doposud zde hrozí neočekávané změny (MZV ČR, 2015). Afrika má do budoucna, co se týká turistického ruchu, potenciál dalšího rozvoje tohoto zajímavého a pestrého odvětví hospodářství (viz pozitivně se vyvíjející státy). Problémem avšak zůstávají negativní faktory, které si s sebou tento kontinent již po staletí nese a se kterými se tyto africké země nebudou moci jen tak, a bez cizí pomoci, vzepřít. 83

6 ZÁVĚR Cestovní ruch sám o sobě nepatří mezi nejnovější odvětví, jeho kořeny spadají do dávné minulosti, kdy se lidé začali přemisťovat, což byl prvotní impulz, který naznačoval jistý pohyb z místa na místo. Samotný pojem se však definoval až později, proto se o tomto odvětví hospodářství dá hovořit jako o mladém oboru. V některých státech světa se cestovní ruch vyvíjí velmi rychle, jelikož jsou země obohaceny o turisticky zajímavá místa, která přilákají ročně davy návštěvníků. V jejich případě jde hlavně o materiální stránku, finanční, jež má prostředky k tomu, aby se díky nim turistická prostředí zdokonalovala. Jejich pozitivum také spočívá v nulové stinné stránce, která by mohla turistický ruch v zemi ovlivňovat a nepřispívat tak k jeho rozvoji. Tento případ se ale netýká afrického kontinentu, jehož turismus je, zvláště v některých regionech, kontrolován zejména negativními faktory i přesto, že jeho potenciál rozvoje cestovního ruchu zde naznačuje pravý opak. Nejdůležitějším bodem diplomové práce byla klasifikace států Afriky na základě statistických dat o cestovním ruchu. Byla provedena regionalizace Afriky podle vybraných ukazatelů cestovního ruchu: potenciál pro CR x reálné ukazatele CR (rozděleny do dvou pětiletých období, 2002-2006 a 2007-2011) s využitím informací od českých cestovních kanceláří, zájezdy do Afriky byly rozděleny na pobytové nebo poznávací. V analýze se ukázalo, že v některých oblastech se ukazatelé liší, důvodem byl hlavně nedostatek hodnověrných dat, které by mohly ke statistice přispět. Navzdory tomu se ale v rozboru projevily silné regiony, popřípadě státy, které turismu dominují, ať už v ukazatelích pro potenciál pro cestovní ruch, tak v reálných ukazatelích pro cestovní ruch, mezi pobytovými a poznávacími zájezdy či dokonce z hlediska teorie. I když nejslabším článkem analýzy byly ukazatelé pro potenciál pro cestovní ruch, jimž chyběl dostatek informací, Afriku ale přece jen ovládl Severní, Východní a Jižní sub-region s jeho čelními představiteli, které nesou nejvyšší četnost na základě všech zkoumaných indikátorů týkajících se turismu. Zbylé dva sub-regiony, Západní a Střední Afrika, již ve svých výsledcích nebyly zcela tak úspěšné i přes vyšší procento ukazatelů pro potenciál pro cestovní ruch či lokalizačních předpokladů (Příloha č. 2). V ostatních ukazatelích tyto státy zklamaly, v tomto případě teorie potvrzuje praxi a tudíž ten fakt, že vlivem negativních stránek, hrozeb a rizik, které tyto oblasti prezentují, zde není zaznamenán vysoký počet přijetých turistů. Důsledkem toho v těchto regionech nedochází k rozvoji cestovní ruchu jako u jeho sousedních států, které reprezentují africký kontinent v celosvětovém formátu.

84

Další cíl práce byl zaměřen na vývoj cestovní ruchu a jeho budoucnost, která se pro některé státy stává otazníkem, co se týká prognózy dalšího rozvoje turismu. Markantnější pokles rozvoje afrického cestovního ruchu záleží na stále se měnící situaci v některých zemích. Vliv sílícího islámského náboženství, jež v mnohých státech překračuje hranice běžného chodu, ale i neustálá politická nestabilita, demonstrace, převraty či převládající tropické nemoci, to vše rozvoj turismu zpomaluje. Rozvoj cestovního ruchu je však zaměřen na ty oblasti a státy, které mají velký potenciál rozmachu tohoto odvětví, ale chybí jim však pro samotný rozjezd, buď potřebné investice, nebo větší marketingová propagace. Turisty cestující do afrických zemí neodrazují stinné stránky, které celou Afriku již několik desetiletí trápí. Dokazují jen to, že cestovní ruch zde funguje a pokud nedojde k výraznější kolizi, která může zasáhnout jakýkoliv sub-region Afriky, i ten prosperující, mohou tyto státy stále vítat nové návštěvníky. Je však potřebná větší iniciativa ze strany afrických zemí, pokud chtějí do svého regionu přilákat vyšší počet turistů a zachovat si svá kulturní a přírodní dědictví pro své pokračovatele a další budoucí generace.

85

7 SUMMARY Tourism industry, in some countries of the world, is getting further very quickly as there are countries that are enriched by interesting places that attract many visitors coming by. It is all about the financial situation, mainly, because developed countries have the power and the money to rebuild and clean places that have touristic potential. The African continent is different as it is controlled by negative aspects, despite the fact that the potential of tourism development suggests the opposite. The crucial part of the thesis was the classification of the African countries which was based on the statistical data of tourism. The regionalization of Africa was made by selected tourism indicators: potential vs. real tourism indicators. In addition, the statistics took into account information from the Czech travel agencies which were divided into the sightseeing holidays and excursion tours. Due to the lack of reliable data, the analysis showed that in some areas the indicators are totally different. Despite the fact, the very strong touristic regions (countries) came to the fore. Those which dominated the most are the North, the East and the South sub-regions (with their leading countries). The last two sub-regions, the West and Central Africa were not as successful as they are known for their negative aspects, threats and risks. This is the reason why they are not approved by many tourists therefore cannot develop their tourism. The next part of the thesis was focused on the development of tourism and its future. There are many facts which have to be considered. Firstly, it is the constantly changing situation in some countries that may cause some problems in the future. It can be a threat of the still rising force of the Islamic state, political instability, demonstrations, coups or prevalent power of the tropical diseases. Secondly, the tourism development is focused on those areas and countries, that have a great potential for expansion, but they need either investments or better marketing promotion for them to begin. There are many tourists travelling to Africa who are not frightened of Africa’s downsides. This is an excellent proof of a working tourism industry here. If there is not a significant conflict, these countries can still welcome new people coming by. However, if the African countries want to attract bigger groups of tourists they need to take initiative in preserving their cultural and natural heritages for the future generations. Keywords: tourism, classification, regionalization, tourism indicators, analysis, sightseeing holidays, excursion tour

86

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 8.1

Knižní zdroje

ACK ČR. Podmínky členství [online]. c2009-2015 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.ackcr.cz/podminky-clenstvi/. AČCKA. Základní informace o AČCKA [online]. c2014 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.accka.cz/stranky/o-asociaci/zakladni-informace-o-accka. BÍNA, Jan. Ústav územního rozvoje: Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. 2010 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf. BLAŽKOVÁ, Lenka. Historie cestovního ruchu. Jihlava, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. BRÁZDIL, Rudolf. Statistické metody v geografii: cvičení. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 177 s. ISBN 80-210-1260-9. DVOŘÁKOVÁ, Lucie. Jihovýchodní Asie jako nová destinace cestovního ruchu. Praha, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu - mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 224 s. ISBN 978-80-247-4430-8. HAVLÍČEK, Tomáš. Svět: státy, národy, světadíly. 1. vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2006. ISBN 978-802-4217-574. KLADIVO, Petr: Základy statistiky: studijní opora. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 64 s. ISBN 978-80-244-3841-2. KUČEROVÁ, Eva. Cestovní ruch a jeho vliv na rozvoj se zaměřením na Tanzanii. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.

87

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné z: http://www.vspj.cz/ISBN/Skripta%20-%20V%C5%A0PJ/Cestovn%C3%AD%20ruch%20%20Ivica%20Linderov%C3%A1.pdf. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. RIMEŠ, Miroslav. Hodnocení ekonomických, sociálních a ekologických vlivů cestovního ruchu na regionální ekonomiku. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. RUX, Jaromír. Dějiny turismu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. ISBN 97880-87035-92-4. Dostupné z: http://www.vspj.cz/ISBN/Skripta%20%20V%C5%A0PJ/D%C4%9Bjiny%20turismu%20-%20Jarom%C3%ADr%20Rux.pdf. TŮMA, Jakub. Potenciál destinačního managementu ve vybraných zemích Subsaharské Afriky pro zlepšení postavení místního obyvatelstva: implikace pro Etiopii. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2.

WORLD COMMISSION ON ENVIRONMENT AND DEVELOPMENT. Our Common Future. Oxford: Oxford University Press, 1987. 416 s. ISBN 978-0-19-282080-8. WILLIAMS, Stephen. Tourism geography: A new synthesis. Londýn: Routledge, 2009, 328 s. ISBN 02-038-7755-1.

88

8.2

Elektronické zdroje

AFRICAN DEVELOPMENT BANK. Tourism Data for Africa [online]. c2015 [cit. 2015-0219]. Dostupné z: http://tourismdataforafrica.org.

BBC NEWS. Drop in sea piracy helped by big Somali improvement, says watchdog [online]. 2014 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-africa-25746045. BBC NEWS. Sao Tome and Principe [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-africa-14093493. BEHENSKÝ, Petr. Svazijsko - království AIDS a projíždějících turistů [online]. 2007 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-46048840-svazijsko-kralovstvi-aids-aprojizdejicich-turistu. BÍLEK, Alexander. Po stopách UNESCO: Střelba vedle našeho auta i krásný ostrov Lamu [online]. 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://cestovani.lidovky.cz/po-stopach-unescostrelba-vedle-naseho-auta-i-krasny-ostrov-lamu-pxa-/po-stopachunesco.aspx?c=A131227_160348_ln-po-stopach-unesco_ape. BOROVIČKA, Bohuslav. Novinky.cz: Panenské pláže v Zanzibaru často turisty rozesmějí [online]. 2009 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/183025panenske-plaze-v-zanzibaru-casto-turisty-rozesmeji.html. BORUTA, Tomáš; SLACH, Ondřej. Význam statistických ukazatelů pro hodnocení přínosů cestovního ruchu na lokální a regionální úrovni [online]. 2010 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/cgsostrava2010/dok/Sbornik_CGS/Geografie_cestovniho_ruchu/Vyz nam_statickych_ukazatelu.pdf. BRATRŠOVSKÁ, Vlaďka. Travel Trade Gazette: Seychely – rozsypané zelené smaragdy v Indickém oceánu [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/seychelyrozsypane-zelene-smaragdy-v-indickem-oceanu/.

89

BRINZANIK, Dušan. Rozvojovka: Epidemie malárie v Kongu: Za pacienty na motorce, lodí nebo pěšky [online]. 2012 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1148-epidemie-malarie-v-kongu-za-pacienty-na-motorcelodi-nebo-pesky.htm. CZECH TOURISM. Udržitelný cestovní ruch [online]. c2008-2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/. ČESKÁ TELEVIZE. 7 divů Česka [online]. 2010 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267292848-7-divu-ceska/4044-divy/?divdetail=40. ČESKÁ TELEVIZE. Alžírsko, Tunisko i Jemen zachvátily demonstrace [online]. 2011 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/113325-alzirsko-tunisko-ijemen-zachvatily-demonstrace/. ČESKÁ TELEVIZE. Libye na pokraji občanské války [online]. 2011 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/116019-libye-na-pokraji-obcanske-valky/. ČESKÁ TELEVIZE. Na cestě po Kapverdských ostrovech [online]. 2007 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/207562260120007-naceste-po-kapverdskych-ostrovech/. ČESKÁ TELEVIZE. Na cestě po Senegalu [online]. 2008 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/208562260120013-na-ceste-posenegalu/. ČESKÁ TELEVIZE. Poklady světa: Kajruván [online]. 2001 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1098111108-poklady-sveta/402223100061016/. ČESKÁ TELEVIZE. Poslední ráje: Kráter Ngorongoro, dítě vulkánu [online]. 2002 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1109071409-posledniraje/204382524380014-krater-ngorongoro-dite-vulkanu/.

90

ČESKÁ TELEVIZE. Po stopách Emila Holuba [online]. 1998 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1004077138-po-stopach-emila-holuba/. ČESKÁ TELEVIZE. Putování za vínem: Jihoafrická republika I. [online]. 2005 [cit. 201502-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10076494947-putovani-za-vinemv/20554215481-jihoafricka-republika-i/. ČESKÁ TELEVIZE. Putování za vínem: Jihoafrická republika II. [online]. 2005 [cit. 201502-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10076494947-putovani-za-vinemv/20554215482-jihoafricka-republika-ii/. ČSÚ. Veřejná databáze: Počet ubytovacích zařízení [online]. 2015 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=2235. ČT24. Ebola připravila tisíce malých Afričanů o rodiče [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/305081-ebola-pripravila-tisice-malychafricanu-o-rodice/. ČT24. Egypt ani Tunisko vás neláká? Zkuste Maroko [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/164287-egypt-ani-tunisko-vasnelaka-zkuste-maroko/. ČT24. Somálsko - začarovaný kruh hladomoru a nekonečných bojů [online]. 2012 [cit. 201502-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/207822-somalskozacarovany-kruh-hladomoru-a-nekonecnych-boju/. ČT24. Somálští piráti se činili: Za sedm let vybrali na výkupném osm miliard [online]. 2013 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/248749-somalsti-piratise-cinili-za-sedm-let-vybrali-na-vykupnem-osm-miliard/. ČT24. U nás jste doma, láká turisty JAR [online]. 2007 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/244789-u-nas-jste-doma-laka-turisty-jar/.

91

ČT24. Vlevo se jezdí především v Británii a v bývalých britských koloniích [online]. 2009 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/48706-vlevose-jezdi-predevsim-v-britanii-a-v-byvalych-britskych-koloniich/. ČT24. Vysokorychlostní vlaky jedou do Afriky, Maroko koupilo TGV [online]. 2010 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/109633vysokorychlostni-vlaky-jedou-do-afriky-maroko-koupilo-tgv/. DOUGLAS, Kate. How we made it in Africa: Africa’s top three airports rank higher than any airports in the USA [online]. 2013 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.howwemadeitinafrica.com/africas-top-three-airports-rank-higher-than-anyairports-in-the-usa/26124/. DROBÍK, Tomáš; HOCH, Tomáš; RUDINCOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch v Africe a na Blízkém východě [online]. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012 [cit. 201501-20]. ISBN 978-80-7464-149-7. Dostupné z: http://geografie.osu.cz/wpcontent/uploads/MCRAF_studijni_text_final.pdf. ENDRIS, Tomáš; PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Malawi, nebroušený diamant z jihu Afriky [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrikaasie/302711-malawi-nebrouseny-diamant-z-jihu-afriky.html. GEDLU, Mesfin. Britské listy: Globální politika a úskalí africké obnovy [online]. 3. 2. 2004 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/16825.html. GRULICH, Vít. Zahrady světa: Kirstenbosch National Botanical Garden – Jihoafrická republika, Kapské Město [online]. 2012 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/kirstenbosch/. HEŘMANOVÁ, Eva. On-line výkladový slovník arts managementu a arts marketingu: Efekt demonstrační [online]. 28. 3. 2012 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Efekt_demonstra%C4%8Dn%C3%AD.

92

HOCEK, Jan. iDNES.cz: Na safari v africkém Švýcarsku [online]. 2007 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/na-safari-v-africkem-svycarsku-des-/kolemsveta.aspx?c=A071209_181336_igsvet_tom. HUDEMA, Marek. Hospodářské noviny. Teroristé v Tunisku zabíjeli zahraniční turisty. Útočníci jsou prý spojeni s Islámským státem [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63706420-teroriste-v-nbsp-tunisku-zabijeli-zahranicni-turistyutocnici-jsou-pry-spojeni-s-islamskym-statem. KOŠŤÁLOVÁ, Michaela. iDNES.cz: Kapverdský ostrov Sal: ráj hlavně v katalogu cestovek [online]. 2008 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/kapverdsky-ostrov-salraj-hlavne-v-katalogu-cestovek-p0y-/rady-nacestu.aspx?c=A080527_154933_ig_zkusenosti_tom. KRATOCHVILOVÁ, Viola. Novinky.cz: Kam na safari s celou rodinou? V Jižní Africe budete spokojeni [online]. 2010 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/215353-kam-na-safari-s-celou-rodinou-v-jizniafrice-budete-spokojeni.html. KUDYNOVÁ, Karolina. Novinky.cz: Madagaskar je královstvím baobabů, lemurů a drahokamů [online]. 2008 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/153359-madagaskar-je-kralovstvim-baobabu-lemuru-adrahokamu.html. LEGIERSKÁ, Yvona. Statistika v cestovním ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d99c234e7624-4a22-9638-7688dd1040e8/Statistika-v-cestovnim-ruchu.pdf. LIDOVKY. CZ. Válka přivedla Jižní Súdán na pokraj hladomoru [online]. 2014 [cit. 201502-06]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/jiznimu-sudanu-hrozi-nebyvaly-hladomor-f0n/zpravy-svet.aspx?c=A140519_161325_ln_zahranici_msl.

93

MARTÍNEK, Jiří. Hedvábná stezka: Abú Abdalláh Muhammad Ibn Battúta - cestovatel z Maroka [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/8572-abu-abdallah-muhammad-ibn-battutacestovatel-z-maroka/. MARTÍNEK, Jiří. Hedvábná stezka: David Livingstone - objevitel Viktoriiných vodopádů [online]. 2012 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/cestovatele/9032-david-livingstone-objevitel-viktoriinychvodopadu/. MMR ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 [online]. 2013 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d44344-8d38-f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-20142020.pdf. MMR ČR. Zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje Zákon č. 159/99 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, s účinností od 1. 8. 2006 [online]. 2010 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Prehled-platnych-pravnich-predpisu/Archiv/Zakon-c214-2006-Sb-ktery-novelizuje-zakon-c-1. MZV ČR. Export: Investiční klima [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.export.cz/afrika/mosambik/mosambik-investicni-klima/1407-mosambikinvesticni-klima. MZV ČR. Jihoafrická republika: Základní informace o teritoriu [online]. 2014 [cit. 2015-0207]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/jihoafricka_republika/. MZV ČR. Kongo (Kinshasa): Základní informace o teritoriu [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/kongo_kinshasa/. MZV ČR. Libérie: Základní informace o teritoriu [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/liberie/.

94

MZV ČR. Madagaskar: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/madagaskar/cestovani/other.htmlM. MZV ČR. Rwanda: Ekonomická charakteristika země [online]. 2014 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/rwanda/ekonomika/ekonomicka_charakt eristika_zeme.html. MZV ČR. Tunisko: Víza - režim vstupu [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/tunisko/cestovani/visa.html. MZV ČR. Velvyslanectví České republiky v Alžíru: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/algiers/cz/konzularni_informace_pro_obcany_cr/cestovani_do_alzirska/sp ecifika_bezpecnostni_situace.html. NOVOTNÁ, Petra. Novinky.cz: Alžírsko dokáže překvapit. Poznejte pět míst, která v něm stojí za návštěvu [online]. 2011 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/232256-alzirsko-dokaze-prekvapit-poznejte-petmist-ktera-v-nem-stoji-za-navstevu.html. NOVOTNÁ, Petra. Novinky.cz: Hitem cestovatelů je Mosambik, turisticky neobjevená země s velkým potenciálem [online]. 2011 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/223467-hitem-cestovatelu-je-mosambik-turistickyneobjevena-zeme-s-velkym-potencialem.html. PALOVA, Kamila. iDNES.cz: Jak vypadá berberská domácnost? [online]. 2013 [cit. 201502-04]. Dostupné z: http://palova.blog.idnes.cz/c/328742/Jak-vypada-berberskadomacnost.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Destinace týdne - Nejkrásnější hory východní Afriky, pohoří Simien [online]. 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrikaasie/340791-destinace-tydne-nejkrasnejsi-hory-vychodni-afriky-pohori-simien.html. 95

PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Kapské Město, jižní brána do Afriky [online]. 2013 [cit. 2015-0318]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/300464-kapske-mesto-jiznibrana-do-afriky.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Kdo chce poznat Jihoafrickou republiku, stane se polykačem kilometrů [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/360049-kdo-chce-poznat-jihoafrickou-republikustane-se-polykacem-kilometru.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Keňský národní park Tsavo East je u Čechů stále populárnější. Jak se nezklamat při výběru výletu do něj? Poradíme [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/322453-kensky-narodni-park-tsavo-east-je-ucechu-stale-popularnejsi-jak-se-nezklamat-pri-vyberu-vyletu-do-nej-poradime.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Mauricius – Zlatý slavík africké turistiky [online]. 2014 [cit. 201503-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/323443-mauricius-zlatyslavik-africke-turistiky.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Nejkrásnější západy slunce najdete v Namibii [online]. 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/362802-nejkrasnejsizapady-slunce-najdete-v-namibii.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Svět začal objevovat bílé pláže Mosambiku [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/357454-svet-zacalobjevovat-bile-plaze-mosambiku.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Uganda - navštivte ji, než dorazí masová turistika [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/309411-ugandanavstivte-ji-nez-dorazi-masova-turistika.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Viktoriiny vodopády - ráj aktivní dovolené [online]. 2013 [cit. 201503-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/299289-viktoriinyvodopady-raj-aktivni-dovolene.html.

96

PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Vycházející africká hvězda - Mosambik [online]. 2015 [cit. 2015-0319]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/364009-vychazejici-africkahvezda-mosambik.html. PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Země, kde Bůh má stále ještě duši – Etiopie [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/314812-zeme-kdebuh-ma-stale-jeste-dusi-etiopie.html. POLOCHOVÁ, Iveta. iDNES.cz: Nenápadná válka v Africkém rohu: v Somálsku bojují už dva sousední státy [online]. 2011 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nenapadna-valka-v-africkem-rohu-v-somalsku-bojuji-uz-dva-sousednistaty-1nz-/zahranicni.aspx?c=A111129_162841_zahranicni_ipl. PROKEŠ, Jan. Rozhlas.cz: Kriminalita v JAR je pořád závratná, ale blýská se na lepší časy, tvrdí mladí [online]. 2013 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/1180252. PROKOP, Jan; VILIŠ, Jakub. Rozhlas.cz: Před deseti lety utichla občanská válka v Sierra Leone [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/afrika/_zprava/pred-deseti-lety-utichla-obcanska-valka-v-sierraleone--1006362. PŠENIČNÁ, Hana; PAPEŽ, Jan. Novinky.cz: Destinace týdne: Vlajková loď Jihoafrické přírody – Krugerův národní park [online]. 2014 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrika-asie/325732-destinace-tydne-vlajkova-lodjihoafricke-prirody-krugeruv-narodni-park.html. RANGANATHAN, Rupa; FOSTER, Vivien. East Africa’s Infrastructure: A Continental Perspective [online]. 2011 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://elibrary.worldbank.org/doi/pdf/10.1596/1813-9450-5844. RIDVANOVÁ, Jana. Britské listy: Genocida ve Rwandě, nebo neokoloniální válka Spojených států s Francií o nerostné bohatství ve východním Kongu? [online]. 2009 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/46648.html. 97

RYTÍŘOVÁ, Jitka. CzechTourism [online]. c2005-2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz. SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Islámský stát se roztahuje v Libyi, popraviště si zřídil na stadionu [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/islamsky-stat-v-libyi-0tx/zahranicni.aspx?c=A141120_114027_zahranicni_bse. SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Libye se tři roky po Kaddáfím rozpadá, vláda zasedá v hotelu Dům míru [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/libye-tri-roky-posmrti-kaddafiho-dql-/zahranicni.aspx?c=A141017_135900_zahranicni_bse. SEVERA, Martin. Magazín.e15.cz : Jihoafrická republika: země vínu zaslíbená [online]. 2009 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/gourmet/priste-reality-bydleni68173. STELLA TRAVEL. Moje Afrika [online]. c2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.mojeafrika.cz.

STIRTON, Brent. National Public Radio: How Africa's Oldest National Park Can Benefit Both Gorillas And Locals [online]. 2014 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.npr.org/blogs/goatsandsoda/2014/11/07/362084196/how-africas-first-nationalpark-can-benefit-both-gorillas-and-locals. STRUŽKOVÁ, Karin. iDNES.cz: Gambie: dotek opravdové Afriky [online]. 2007 [cit. 201503-18]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/gambie-dotek-opravdove-afriky-dkp-/kolemsveta.aspx?c=A070211_121435_igsvet_tom. ŠTAUD, František. Rozvojovka: Turismus třetího tisíciletí [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/797-turismus-tretiho-tisicileti.htm. ŠTĚRBOVÁ, Lucie. Novinky.cz: Největším lákadlem Kapverd je mrtvé jezero se zázračnou léčivou vodou [online]. 2011 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/252538-nejvetsim-lakadlem-kapverd-je-mrtvejezero-se-zazracnou-lecivou-vodou.html. 98

ŠVAMBERK, Alex. Novinky.cz: Nebroušený diamant černého kontinentu nabízí útěk od moderních technologií [online]. 2014 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/334885-nebrouseny-diamant-cerneho-kontinentu-nabiziutek-od-modernich-technologii.html. ŠVESTKA, Jan; CIKÁN, Tomáš. Novinky.cz: Velká pětka: Mezi nejnebezpečnější zvířata Afriky patří lev, ale i buvol. Proč? [online]. 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/353225-velka-petka-mezi-nejnebezpecnejsi-zvirataafriky-patri-lev-ale-i-buvol-proc.html.

THE UNITED NATIONS. Composition of macro geographical (continental) regions, geographical sub-regions, and selected economic and other groupings [online]. 2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://millenniumindicators.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm#africa. THE WORLD BANK. Data [online]. c2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/. TRÁVNÍČKOVÁ, Dana. Novinky.cz: Senegal – Dakar, ostrov Gorée a závod Paříž-Dakar [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/afrikaasie/336094-senegal-dakar-ostrov-goree-a-zavod-pariz-dakar.html. UNDP. Data: Human Development Reports [online]. 2014 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/data.

UNESCO WORLD HERITAGE CENTRE. World Heritage List [online]. c1992-2015 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&l=en&&&&mode=list. VANÍČEK, Jiří; KŘESŤAN, Vladimír. Marketing cestovního ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf.

99

WHITE, Frank; MILLER, Marsha. Týden.cz: Lucy, nejslavnější fosilie světa, míří na internet [online]. 2009 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/veda-atechnika/veda/lucy-nejslavnejsi-fosilie-sveta-miri-na-internet_104673.html#.VNOjLZ2G-ZB.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. Lesotho officially launched the Decade of Action for Road Safety 2011-2020 [online]. c2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.afro.who.int/en/lesotho/press-materials/item/2986-lesotho-officially-launched-thedecade-of-action-for-road-safety-2011-2020.html. ZÁHOŘÍK, Jan. Rozvojovka: Hrozí nová válka mezi Etiopií a Eritreou? [online]. 2008 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/625-hrozi-nova-valka-mezietiopii-a-eritreou.htm. ZÍMA, Stanislav. Novinky.cz: Odhalte taje Zanzibaru [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/poradna-ack-cr/362222-odhalte-tajezanzibaru.html. ZÍTKA, Tomáš. Novinky.cz: V Kamerunu najdete všechna kouzla Afriky na jednom místě [online]. 2011 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/231241-v-kamerunu-najdete-vsechna-kouzla-afrikyna-jednom-miste.html.

8.3

Elektronické zdroje cestovních kanceláří

AIR MARINE TRAVEL & INCENTIVE s r.o. Rychlé hledání zájezdu [online]. c1998-2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.airmarine.cz/. ANCORA - CESTOVNÍ KANCELÁŘ s r.o. Rychlé vyhledávání [online]. c2015 [cit. 201503-02]. Dostupné z: http://www.ancora.cz/. AZUR REIZEN, s r.o. Online rezervace [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.azurreizen.cz/.

100

CESTOVNÍ KANCELÁŘ ADVENTURA, s r.o. Zájezdy poznávací, Afrika [online]. c2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www.adventura.cz/zajezdy/?druh=poznavacizajezdy&kontinenty=afrika. CESTOVNÍ KANCELÁŘ BEST REISEN s r.o. Vyhledat dovolenou [online]. c1994-2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.bestreisen.cz/. CESTOVNÍ KANCELÁŘ ČEDOK a.s. Vyhledávání zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-0226]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/zajezdy?Theme=EX&MaxPrice=208990&ProductTypeID=1015&Sourc ePageID=1613. CESTOVNÍ KANCELÁŘ ESO TRAVEL a.s. Exotická dovolená - přehled zemí [online]. c1994-2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.esotravel.cz/dovolena/. CESTOVNÍ KANCELÁŘ GEOPS. Časový přehled zájezdů 2015 [online]. c2008-2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.geops.cz/zajezdy/casovy-prehled-zajezdu/. CESTOVNÍ KANCELÁŘ MONOI. Destinace [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.monoi.cz/destinace. CESTOVNÍ KANCELÁŘ NOMÁD. Přehled zájezdů [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.nomad.cz/cs/tour_list.php. CESTOVNÍ KANCELÁŘ PANGEOTOURS a.s. Přehled zájezdů [online]. c2007-2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.pangeotours.com/zajezd/afrika/. CESTOVNÍ KANCELÁŘ POZNÁNÍ. Vyberte typ zájezdu [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.poznani.cz/. CK ALEXANDRIA. Dovolená léto 2015, Zima 2014/15, lyžování, exotika, plavby [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.alexandria.cz/dovolena#zajezd.

101

CK ALEX s r.o. Naše zájezdy [online]. c1990-2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.ckalex.cz/zajezdy-alex/. CK ALVAREZ. Poznávací zájezdy do Afriky [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www.alvarez.cz/poznavaci-zajezdy/afrika. CK BLUE SKY TRAVEL. Vyhledávání zájezdů [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.blueskytravel.cz/. CK ERIKA, s r. o. Afrika [online]. c2012 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.erikatour.cz/zajezdy/afrika/. CK EXPECTA s r.o. Zájezdy [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.expecta.cz/. CK FISCHER, a.s. Last minute Exotika [online]. c1999-2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.fischer.cz/last-minute/exotika. CK GO AFRIKA. Zájezdy [online]. c2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.goafrika.cz/zajezdy/. CK HROCH s r. o. Zájezdy [online]. c2010 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.aktivnidovolena.cz/Zajezdy/afrika/,%20http://www.world-trek.cz. CK INDALO SPACE. Nabídka zájezdů [online]. c2012 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.indalo.cz/. CK LIVINGSTONE, s r. o. Katalog zájezdů - Afrika [online]. c1995-2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.livingstone.cz/zajezdy/katalog/afrika/. CK MARCO POLO. Zájezdy [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.marco-polo.cz/.

102

CK MAYER CROCUS. Poznávací zájezdy [online]. c2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.ckmayer.cz/. CK MUNDO. Zájezdy 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zajezdy. CK NOVA s r.o. Vyhledávač nabídek CK NOVA [online]. c2012 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.cknova.cz/. CK REDOK. Zájezdy [online]. c2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.redok.cz/. CK RUBIKON. Typy zájezdů [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.ckrubikon.cz/. CK SEN. Vyhledávání zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.cksen.cz/. EXIM TOURS a.s., cestovní kancelář. Pobytové zájezdy [online]. c2013 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www.eximtours.cz/pobytove-zajezdy. FIRO-TOUR a.s. Poznávací zájezdy [online]. c2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.firotour.cz/zajezdy/poznavaci-zajezdy/. CHINA TOURS, s r.o. Vyhledávání zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://www.chinatours.cz/. IDEAL-TOUR PRAHA, s r.o. Vyhledat zájezdy [online]. c2004-2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.idealtour.cz/. INEX-CESTOVNÍ KANCELÁŘ s r.o. Exotické zájezdy [online]. c2009 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.ckinex.cz/exoticke-zajezdy. ITRAVEL CESTOVNÍ KANCELÁŘ, s r.o. Rychlé vyhledávání [online]. c2015 [cit. 2015-0302]. Dostupné z: http://www.i-travel.cz/. 103

KUDRNA s r.o. Aktivní dovolená s Kudrnou [online]. c2011 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.kudrna.cz/. NATOUR SPOL. s r. o. Všechny zájezdy [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.natour.cz/. PALMA TRAVEL. Vyhledávání zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.palma-travel.cz/. PEGAS GROUP & TRAVEL a.s. Vyhledávání [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.pegas-travel.cz/. SIAM TRAVEL. Exotika [online]. c2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.siamtravel.cz/cz/exotika.html?action=zrus_hledani. SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s. Afrika [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.snailtravel.cz/afrika/. UNITRAVEL GROUP, s r.o. Kompletní výpis zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: ww.unitravelgroup.cz/exotika. ZOOM TRAVEL s r.o. Afrika - přehled poznávacích zájezdů [online]. c2015 [cit. 2015-0226]. Dostupné z: http://www.zoomtravel.cz/poznavaci/afrika.

104

Seznam příloh Příloha č. 1:

Regionální členění Afriky

Příloha č. 2:

Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady v afrických sub-regionech

Příloha č. 3:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2006 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 1: počet pokojů - v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních)

Příloha č. 4:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2008 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 2a: počet mezinárodních letišť)

Příloha č. 5:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2008 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 2b:průměrný počet mezinárodních příletů za 1 den)

Příloha č. 6:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2002 a 2011 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům reálných ukazatelů cestovního ruchu v Africe

Příloha č. 7:

Údaje o počtu pokojů v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních v roce 2006 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace

Příloha č. 8:

Údaje o počtu mezinárodních letišť v roce 2008 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace

Příloha č. 9:

Údaje o průměrném počtu mezinárodních příletů za 1 den v roce 2008 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace

Příloha č. 10: Počet UNESCO památek na africkém kontinentu a jejich následná standardizace Příloha č. 11: Kulturní památky UNESCO v Africe Příloha č. 12: Kombinované kulturní a přírodní památky UNESCO v Africe Příloha č. 13: Přírodní památky UNESCO v Africe Příloha č. 14: Součet standardizovaných hodnot pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch Příloha č. 15: Údaje o cestovních službách (zboží a služby) spotřebovaných cestujícími za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky Příloha č. 16: Údaje o počtu přijetých turistů za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky Příloha č. 17: Údaje o příjmech (výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků) za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky

Příloha č. 18: Rozdíl mezi příjmy a výdaji (v USD) na 1 obyvatele ve dvou pětiletých obdobích 2002-2006 a 2007-2011 v afrických státech Příloha č. 19: Rozdíl mezi příjmy a výdaji (v USD) na 1 obyvatele ve dvou pětiletých obdobích 2002-2006 a 2007-2011 v afrických sub-regionech Příloha č. 20: Součet standardizovaných hodnot reálných ukazatelů pro cestovní ruch za období 2002-2006 Příloha č. 21: Součet standardizovaných hodnot reálných ukazatelů pro cestovní ruch za období 2007-2011 Příloha č. 22: Počet poznávacích a pobytových zájezdů do afrických destinací ve zkoumaném období od 1. 7. 2014 do 30. 6. 2015 Příloha č. 23: Výčet českých cestovních kanceláří spadajících do tří kategorií (člen ACK, AČCKA a nečlen) Příloha č. 24: Cestovní kanceláře a jejich expedice (do afrických cílových destinací) rozdělené na poznávací a pobytové zájezdy

Příloha č. 1:

Regionální členění Afriky (zdroj: vlastní zpracování pomocí programu QGIS)

Příloha č. 2:

Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady v afrických sub-regionech (zdroj: Drobík, Hoch, Rudnicová, 2012; vlastní zpracování) Severní Afrika

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY vhodné klimatické podmínky (subtropický pás) plážová turistika Sahara, pohoří Atlas, delta Nilu nejstarší civilizace: pyramidy v Gíze (Egypt) posvátné místo Kajruván (Tunisko) arabská kultura (arabská expanze - 8. st.) původní obyvatelé regionu - Berbeři

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY politická nestabilita, revoluce, občanské války islámské fundamentalistické hnutí REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY výstavba mezinárodních letišť pravidelné lodní linky (trajekt, lodě po Nilu) první vysokorychlostní železnice v Africe (Maroko)

Střední a Západní Afrika LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Guinejský záliv: přívalové deště Sahel: teplo a sucho Konžský deštný prales x Čadské jezero národní parky a růžové skály Le rocher aux éléphants

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY chudoba tropické nemoci: ebola, lepra, malárie, tyfus kriminalita

jezera Tanganika, Kivu či Albertovo

nezajímavé investiční prostředí

konflikty

Guinejská vysočina - ebenové a mahagonové dřevo Kamerunská hora: aktivní sopka pevnosti a hrady různorodá řemesla: košíkářství, šperkařství, kožená galanterie Východní Afrika LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Velká příkopová propadlina nejvyšší hory: Kilimandžáro a Mount Kenya Viktoriino jezero pramen řeky Nilu safari, přírodní parky "velká pětka": lev, slon, buvol, nosorožec, levhart replika předka "Lucy" svahilská kultura evropské prvky vlivem příchodu kolonizátorů etnika kmene Masajů, Mursi, Samburů střet křesťanství (vnitrozemí) a islámu (pobřeží) X ortodoxní náboženství (Etiopie)

REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY nedostatečná infrastruktura a ubytovací zařízení vysoké ceny mezinárodních a vnitrostátních letenek

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY nízká míra lidského rozvoje občanské války (Somálsko - hlad) politická nestabilita (s výjimkou Keni a Tanzanie) politické převraty a etnické střety (genocida ve Rwandě) somálští piráti REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY nejkvalitnější cesty (Rwanda) železniční doprava (3 trasy) trans-africká dálnice lodní doprava (Seychely a Komory)

Jižní Afrika LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY poušť Namib a Kalahri mokřady delty řeky Okavango Dračí hory botanická zahrada v Kapském městě

Namib-Naukluft: písečné duny národní parky: nejznámější Krugerův NP JAR: producent vína, Stolová hora, mys Dobré naděje, černošská ghetta Svazijsko: nákupy v údolí Ezulwini původní obyvatelé Křováci (Namibie, Botswana)

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY výskyt HIV/AIDS kriminalita a vzrůstající počet vražd (x Botswana) JAR: regionální a ekonomické centrum Botswana: vysoký index lidského rozvoje (kvalitní vláda a správa) tropické nemoci: spavá nemoc (Botswana) a malárie (Svazijsko) REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY trans-kalaharská silnice JAR: státní systém železničních tratí a nejlepší letiště v Africe nesplavné řeky (stát vlastníkem)

Příloha č. 3:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2006 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 1: počet pokojů - v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních) (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Státy Benin Burkina Faso Burundi DRK Džibutsko Egypt Gabon Gambie Guinea Guinea-Bissau Kamerun Keňa Komory Lesotho Libérie Libye Madagaskar Maroko Mauricius Mosambik Niger Nigérie Senegal Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Togo Tunisko Zimbabwe

Počet obyvatel v roce 2000

Počet obyvatel v roce 2006

Střední stav

6 949 366 11 607 944 6 674 286 46 949 244 722 887 66 136 590 1 225 527 1 228 863 8 746 128 1 273 312 15 927 713 31 285 050 528 312 1 856 225 2 891 968 5 176 185 15 744 811 28 710 123 1 186 873 18 275 618 10 989 815 122 876 727 9 861 679 27 729 798

8 443 671 13 822 257 8 042 579 55 590 838 787 544 72 990 754 1 412 907 1 482 324 9 798 963 1 452 659 18 611 937 36 757 498 616 526 1 940 413 3 384 791 5 686 475 18 826 126 30 395 097 1 252 698 21 587 317 13 679 705 143 314 909 11 582 925 32 397 535

7 696 518,50 12 715 100,50 7 358 432,50 51 270 041,00 755 215,50 69 563 672,00 1 319 217,00 1 355 593,50 9 272 545,50 1 362 985,50 17 269 825,00 34 021 274,00 572 419,00 1 898 319,00 3 138 379,50 5 431 330,00 17 285 468,50 29 552 610,00 1 219 785,50 19 931 467,50 12 334 760,00 133 095 10 722 818,00 302,00

139 428

158 806

149 117,00

1 063 715 4 864 753 9 563 500 12 503 652

30 063 666,50

1 118 253 1 090 984,00 5 685 845 5 275 299,00 10 127 900 9 845 700,00 12 724 308 12 613 980,00

Příloha č. 4:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2008 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 2a: počet mezinárodních letišť) (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Státy Burkina Faso Burundi DRK Džibutsko Gabon Gambie Guinea Guinea-Bissau Kamerun Keňa Komory Lesotho Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mosambik Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Senegal Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tunisko Zambie

Počet obyvatel v roce 2000

Počet obyvatel v roce 2008

Střední stav

11 607 944 6 674 286 46 949 244 722 887 1 225 527 1 228 863 8 746 128 1 273 312 15 927 713 31 285 050 528 312 1 856 225 5 176 185 15 744 811 11 321 496 10 260 577 28 710 123 1 186 873 18 275 618 10 989 815 122 876 727 16 131 332 9 861 679

14 659 646 8 624 280 58 819 038 810 100 1 482 843 1 577 984 10 314 678 1 516 920 19 595 026 38 773 277 649 291 1 972 199 5 876 805 19 926 785 14 138 207 13 138 299 30 955 151 1 268 565 22 762 525 14 737 895 151 208 080 18 260 044 12 238 791

13 133 795,00 7 649 283,00 52 884 141,00 766 493,50 1 354 185,00 1 403 423,50 9 530 403,00 1 395 116,00 17 761 369,50 35 029 163,50 588 801,50 1 914 212,00 5 526 495,00 17 835 798,00 12 729 851,50 11 699 438,00 29 832 637,00 1 227 719,00 20 519 071,50 12 863 855,00 137 042 403,50 17 195 688,00 11 050 235,00

3 638 316 27 729 798

4 185 106 34 040 065

3 911 711,00 30 884 931,50

139 428 1 063 715 9 563 500 10 100 981

168 253 1 153 929 10 328 900 12 456 527

153 840,50 1 108 822,00 9 946 200,00 11 278 754,00

Příloha č. 5:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2000 a 2008 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch ve vybraných státech Afriky (indikátor č. 2b: průměrný počet mezinárodních příletů za 1 den) (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Státy Burundi DRK Džibutsko Guinea Guinea-Bissau Keňa Komory Lesotho Malawi Maroko Mauritius Mosambik Niger Nigérie Senegal Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tunisko

Počet obyvatel v roce 2000 6 674 286 46 949 244 722 887 8 746 128 1 273 312 31 285 050 528 312 1 856 225 11 321 496 28 710 123 1 186 873 18 275 618 10 989 815 122 876 727 9 861 679

Počet obyvatel v roce 2008

Střední stav

8 624 280 7 649 283,00 58 819 038 52 884 141,00 810 100 766 493,50 10 314 678 9 530 403,00 1 516 920 1 395 116,00 38 773 277 35 029 163,50 649 291 588 801,50 1 972 199 1 914 212,00 14 138 207 12 729 851,50 30 955 151 29 832 637,00 1 268 565 1 227 719,00 22 762 525 20 519 071,50 14 737 895 12 863 855,00 151 208 080 137 042 403,50 12 238 791 11 050 235,00

3 638 316 27 729 798

4 185 106 34 040 065

3 911 711,00 30 884 931,50

139 428 1 063 715 9 563 500

168 253 1 153 929 10 328 900

153 840,50 1 108 822,00 9 946 200,00

Příloha č. 6:

Údaje o počtu obyvatel v roce 2002 a 2011 s hodnotami středního stavu potřebné k výpočtům reálných ukazatelů cestovního ruchu v Africe (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát

Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad DRK Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Počet obyvatel v roce 2002

Počet obyvatel v roce 2011

Střední stav

32 572 977 14 886 574 7 414 744 1 808 976 12 296 399 7 037 727 8 959 964 49 516 960 744 434 68 302 914 4 281 576 69 948 344 1 285 318 1 306 667 19 786 307 9 045 748 1 330 849

37 762 962 20 180 490 9 779 795 1 986 701 15 995 313 9 540 362 12 080 037 63 931 512 846 646 79 392 466 5 932 852 89 393 063 1 594 034 1 734 966 24 820 706 11 161 530 1 624 228

35 167 969,5 17 533 532,0 8 597 269,5 1 897 838,5 14 145 856,0 8 289 044,5 10 520 000,5 56 724 236,0 795 540,0 73 847 690,0 5 107 214,0 79 670 703,5 1 439 676,0 1 520 816,5 22 303 506,5 10 103 639,0 1 477 538,5

45 808 736 7 186 820 16 782 044 459 140 33 000 524 556 028 3 283 719 1 885 487 3 070 673 5 340 389 16 736 029 11 926 778 10 882 662 29 311 443 1 210 196 2 877 431 19 319 894 1 958 303 11 817 297 129 224 641

51 579 599 10 381 110 21 156 272 490 556 42 027 891 700 216 4 225 359 2 029 516 4 079 697 6 103 233 21 678 934 15 457 531 14 416 737 32 059 424 1 286 051 3 702 763 24 581 367 2 217 618 16 511 462 164 192 925

48 694 167,5 8 783 965,0 18 969 158,0 474 848,0 37 514 207,5 628 122,0 3 754 539,0 1 957 501,5 3 575 185,0 5 721 811,0 19 207 481,5 13 692 154,5 12 649 699,5 30 685 433,5 1 248 123,5 3 290 097,0 21 950 630,5 2 087 960,5 14 164 379,5 146 708 783,0

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Zimbabwe

Počet obyvatel v roce 2002

Počet obyvatel v roce 2011

Střední stav

16 674 987 551 399 8 987 523 10 390 050 83 700 4 493 047 7 825 924

19 389 954 715 996 11 144 315 13 330 737 87 441 5 865 491 9 907 903

17 760 643,0 617 087,5 9 769 946,0 11 596 208,0 84 286,0 5 002 624,0 8 646 659,5

3 767 248 29 186 427

4 436 217 36 430 923

4 037 266,5 32 080 360,5

144 447 1 082 183 35 806 497 5 123 674 9 781 900 25 943 441 10 625 423 12 640 922

183 177 1 212 159 46 354 607 6 472 304 10 673 800 35 148 064 13 633 796 13 358 738

161 302,5 1 137 937,0 40 187 559,5 5 668 528,5 10 118 650,0 29 711 852,5 11 867 388,5 12 931 195,0

Příloha č. 7:

Údaje o počtu pokojů v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních v roce 2006 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Stát Benin Burundi Džibutsko Egypt Gambie Guinea Guinea-Bissau Keňa Komory Kongo Libye Madagaskar Maroko Mauricius Mosambik Niger Nigérie Senegal Súdán Svazijsko Togo Tunisko Zimbabwe

Absolutní hodnoty počtu pokojů 20 300 800 500 177 613 000 7 984 000 4 500 3 718 000 7 202 000 200 5 000 13 162 000 11 900 64 000 10 700 5 200 1 900 40 814 000 15 842 000 2 800 456 300 5 200 825 000 43 000

Relativní hodnoty počtu pokojů 2,63756 0,10872 0,00975 235181,87855 6052,07483 3,31958 400,96864 417,02797 0,00588 8,73486 2423,34750 0,68844 2,16563 8,77203 0,26089 0,15404 306,65126 1477,48123 0,09314 418,24628 0,98573 83,79292 3,40892

medián mezikvartilové rozpětí

Standardizace počtu pokojů -0,00180 -0,00804 -0,00829 581,04737 14,94434 -0,00011 0,98235 1,02202 -0,00830 0,01327 5,97897 -0,00661 -0,00296 0,01336 -0,00767 -0,00793 0,74932 3,64205 -0,00808 1,02503 -0,00588 0,19871 0,00111 3,36425 404,74930

Příloha č. 8:

Údaje o počtu mezinárodních letišť v roce 2008 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Stát Burkina Faso Burundi DRK Džibutsko Gabon Gambie Guinea Guinea-Bissau Kamerun Keňa Komory Lesotho Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauritius Mosambik Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Senegal Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tunisko Zambie

Absolutní hodnoty počtu mezin. letišť

Relativní hodnoty počtu mezin. letišť

Standardizace počtu mezin. letišť

2 1 3 1 3 1 1 1 3 3 1 1 3 1 2 6 17 1 5 1 5 2 1 1 9

0,00015 0,00013 0,00006 0,00130 0,00222 0,00071 0,00010 0,00072 0,00017 0,00009 0,00170 0,00052 0,00054 0,00006 0,00016 0,00051 0,01385 0,00003 0,00024 0,00008 0,00004 0,00012 0,00009 0,00026 0,00029

-0,16893 -0,20415 -0,32510 1,71445 3,20288 0,74674 -0,24632 0,75368 -0,14176 -0,27784 2,35793 0,43599 0,46938 -0,32618 -0,16104 0,42036 22,21292 -0,36303 -0,01956 -0,29076 -0,35818 -0,22772 -0,26991 0,00000 0,05845

1 1 8 3

0,00650 0,00090 0,00080 0,00027

10,20594 1,05615 0,89675 0,01691 0,00026

medián mezikvartilové rozpětí

0,00061

Příloha č. 9:

Údaje o průměrném počtu mezinárodních příletů za 1 den v roce 2008 ve vybraných státech Afriky a jejich následná standardizace (zdroj: African Development Bank, c2015; vlastní zpracování)

Stát Burundi DRK Džibutsko Guinea-Bissau Keňa Komory Lesotho Malawi Maroko Mauricius Mosambik Niger Senegal Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tunisko

Absolutní hodnoty Relativní hodnoty Standardizace průměrný počet mezin. průměrný počet mezin. průměrný počet příletů příletů mezin. příletů 7,1 14 53,93 2 188 2 3 5 477 24 3 12 232 8 8,75

0,00093 0,00026 0,07036 0,00143 0,00537 0,00340 0,00157 0,00039 0,38853 0,00080 0,00015 0,00093 0,02100 0,00205 0,00028

-0,10668 -0,18730 8,32970 -0,04527 0,43266 0,19326 -0,02904 -0,17174 46,98911 -0,12171 -0,20170 -0,10612 2,33158 0,02904 -0,18504

1 11 299,06

0,00650 0,00992 0,03007

0,57036 0,98594 3,43398 0,00181 0,00823

medián mezikvartilové rozpětí

Příloha č. 10: Počet UNESCO památek na africkém kontinentu a jejich následná standardizace (zdroj: UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea

Počet UNESCO památek 7 0 1 2 1 0 1 5 0 7 0 9 1 2 2 1 0 8 0 2 1 6 0 1 1 0 5 3 2 4 9 2 2 1 2 3 2 4 0

Standardizace 1,42857 -0,57143 -0,28571 0 -0,28571 -0,57143 -0,28571 0,85714 -0,57143 1,42857 -0,57143 2 -0,28571 0 0 -0,28571 -0,57143 1,71429 -0,57143 0 -0,28571 1,14286 -0,57143 -0,28571 -0,28571 -0,57143 0,85714 0,28571 0 0,57143 2 0 0 -0,28571 0 0,28571 0 0,57143 -0,57143

Stát

Počet UNESCO památek

Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

0 7 2 0 0 2 2 0 0 7 1 8 3 1 0 5

medián mezikvartilové rozpětí

Standardizace -0,57143 1,42857 0 -0,57143 -0,57143 0 0 -0,57143 -0,57143 1,42857 -0,28571 1,71429 0,28571 -0,28571 0 0,85714 2 3,5

Příloha č. 11: Kulturní památky UNESCO v Africe (zdroj: UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015; vlastní zpracování) Stát

Kulturní památky UNESCO

Alžírsko

Al Qal'a of Beni Hammad (1980) Djémila (1982) Kašbach v Alžíru (1992) Timgad (1982) Tipasa (1982) Údolí M'Zab (1982) Abomey - královské paláce (1985) Tsodilo (2001) Ruiny v Loropéni (2009) Abu Mena (1979) Historická Káhira (1979) Memfis a jeho nekropole – pyramidová pole od Gízy po Dahshur (1979) Nubijské památky od Abu Simbel po Fílai (1979) Oblast kláštera sv. Kateřiny (2002) Starověké Théby s nekropolí (1979) Aksum (1980) Fasil Ghebbi, oblast Gondar (1979) Kulturní krajina Konso (2011) Opevněné historické město Harar Jugol (2006) Skalní chrámy, Lalibela (1978) Tiya (1980) Údolí Awash (1980) Údolí Omo (1980) Kunta Kinteh Island and Related Sites (2003) Stone Circles of Senegambia (2006) Pevnosti a hrady v Ghaně (1979) Tradiční obydlí Ašantů (1980) Kulturní a botanická krajina Richtersveld (2007) Kulturní krajina Mapungubwe (2003) Naleziště fosilií hominidů Sterkfontein, Swartkrans, Kromdraai a okolí (1999) Ostrov Robben (1999) Pevnost Fort Jesus, Mombasa (2011) Město Lamu (2001) Posvátné lesy Mijikenda Kaya (2008) Cidade Velha, Historic Centre of Ribeira Grande (2009) Archeologické naleziště Cyrene (1982) Archeologické naleziště Leptis Magna (1982) Archeologické naleziště Sabratha (1982) Skalní malby v Tadrart Acacus (1985) Staré město Ghadames (1986)

Benin Botswana Burkina Faso Egypt

Etiopie

Gambie Ghana JAR

Keňa

Kapverdy Libye

Stát Madagaskar Malawi Mali

Maroko

Mauricius

Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Senegal

Súdán

Tanzanie

Togo Tunisko

Uganda

Kulturní památky UNESCO Královská hora Ambohimanga (2001) Skalní umění v Chongoni (2006) Hrobka Askiova (2004) Stará města Djenné (1988) Timbuktu (1988) Archeologické naleziště Volubilis (1997) Historické město Meknes (1996) Ksar of Ait-Ben-Haddou (1987) Medina v Essaouira (dříve Mogador) (2001) Medina v Marakeši (1985) Medina v Tetouanu (dříve Titawin) (1997) Medina ve městě Fez (1981) Portuguese City of Mazagan (El Jadida) (2004) Rabat, Modern Capital and Historic City: a Shared Heritage (2012) Aapravasi Ghat (2006) Kulturní krajina Le Morne (2008) Starodávný ksour ve městech Ouadane, Chinguetti, Tichitt a Oualata (1996) Ilha de Moçambique – ostrov Mosambik (1991) Twyfelfontein (2007) Historické centrum města Agadez (2013) Kulturní krajina Sukur (1999) Posvátný háj Osun-Osogbo (2005) Historické město Grand-Bassam (2012) Delta řeky Saloum (2011) Kamenné kruhy v Senegambii (2006) Kulturní krajiny Bassari, Fula a Bedik (2012) Ostrov Gorée (1978) Ostrov Saint-Louis (2000) Archeologické místa ostrova Meroe (2011) Gebel Barkal a archeologická naleziště v regionu Napatan (2003) Kamenné město Zanzibar (2000) Ruiny Kilwa Kisiwani a Songo Mnara (1981) Skalní malby v okolí Kondoa (2006) Koutammakou, krajina kmene Batammariba (2004) Amfiteátr v El Jem (1979) Archeologické naleziště Kartágo (1979) Dougga / Thugga (1997) Kajruván, nejsvatější město Maghrebu (1988) Medina v Sousse (1988) Medina v Tunisu (1979) Punské město Kerkuane a jeho nekropole (1985) Hrobky bugandských králů v Kasubi (2001)

Stát Zimbabwe

Kulturní památky UNESCO Národní památka - ruiny Khami (1986) Národní památka Great Zimbabwe (1986) Pahorky Matobo (2003)

Příloha č. 12: Kombinované kulturní a přírodní památky UNESCO v Africe (zdroj: UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Gabon JAR Lesotho Mali Tanzanie

Smíšené kulturní a přírodní památky UNESCO Tassili n'Ajjer (1982) Ekosystém a zbytky kulturní krajiny v Lopé-Okanda (2007) Maloti-Drakensberg Park (2000) Maloti-Drakensberg Park (2000) Útes Bandiagara (Země Dogonů) (1989) Chráněná oblast Ngorongoro (1979)

Příloha č. 13: Přírodní památky UNESCO v Africe (zdroj: UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015; vlastní zpracování) Stát

Přírodní památky UNESCO

Botswana Delta řeky Okavango (2014) Čad Lakes of Ounianga (2012) Demokratická republika Kongo Národní Park Garamba (1980) Národní park Kahuzi – Biega (1980) Národní park Salonga (1984) Národní park Virunga (1979) Přírodní rezervace Okapi (1996) Egypt Wadi Al-Hitan (Velrybí údolí) (2005) Etiopie Simien Mountains národní park (1978) Guinea Mount Nimba Strict Nature Reserve (1981) JAR Chráněná oblast kapské flóry (2004) iSimangaliso Wetland Park (1999) Vredefort Dome (2005) Keňa Kenya Lake System in the Great Rift Valley (2011) Národní park Mount Kenya (1997) Národní parky u jezera Turkana (1997) Kongo Sangha Trinational (2012) Kamerun Rezervace Dja Faunal (1987) Sangha Trinational (2012) Madagaskar Deštné pralesy v regionu Atsinanana (2007) Tsingy de Bemaraha Strict Nature Reserve (1990) Malawi Národní park Jezero Malawi (1984) Mauritánie Národní park Banc d´Arguin (1989) Namibie Namib Sand Sea (2013) Niger Národní park W v Nigeru (1996) Přírodní rezervace Aïr a Ténéré (1991) Pobřeží Slonoviny Národní park Comoé (1983) Národní park Taï (1982) Přírodní rezervace Mount Nimba (1981) Senegal Národní park Niokolo-Koba (1981) Ptačí rezervace Djoudj (1981) Seychely Atol Aldabra (1982) Přírodní rezervace Vallée de Mai (1983) Středoafrická republika Národní park Manovo-Gounda St Floris (1988) Sangha Trinational (2012) Tanzanie Národní park Kilimandžáro (1987) Národní park Serengeti (1981) Přírodní rezervace Selous (1982) Tunisko Národní park Ichkeul (1980) Uganda Národní park Bwindi (1994)

Stát

Přírodní památky UNESCO

Uganda Zambie Zimbabwe

Národní park Rwenzori (1994) Mosi-oa-Tunya/Viktoriiny vodopády (1989) Mosi-oa-Tunya/Viktoriiny vodopády (1989) Národní park Mana Pools, safari oblasti Sapi a Chewore (1984)

Příloha č. 14: Součet standardizovaných hodnot pro ukazatel potenciálu pro cestovní ruch (zdroj: African Development Bank, c2015; UNESCO World Heritage Centre, c1992-2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad DRK Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jižní Afrika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny

Počet pokojů 0,00000 0,00000 -0,00180 0,00000 0,00000 -0,00804 0,00000 0,00000 -0,00829 581,04737 0,00000 0,00000 0,00000 14,94434 0,00000 -0,00011 0,98235 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 1,02202 -0,00830 0,01327 0,00000 0,00000 5,97897 -0,00661 0,00000 0,00000 -0,00296 0,01336 0,00000 -0,00767 0,00000 -0,00793 0,74932 0,00000

Počet mezinárodních letišť 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 -0,16893 -0,20415 0,00000 -0,32510 1,71445 0,00000 0,00000 0,00000 3,20288 0,74674 0,00000 -0,24632 0,75368 0,00000 0,00000 -0,14176 0,00000 -0,27784 2,35793 0,00000 0,43599 0,00000 0,46938 -0,32618 -0,16104 0,42036 22,21292 -0,36303 0,00000 -0,01956 0,00000 -0,29076 -0,35818 -0,22772

Průměrný počet mezin. příletů 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 -0,10668 0,00000 -0,18730 8,32970 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 -0,04527 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,43266 0,19326 0,00000 -0,02904 0,00000 0,00000 0,00000 -0,17174 0,00000 46,98911 -0,12171 0,00000 -0,20170 0,00000 -0,10612 0,00000 0,00000

Počet UNESCO památek

Součet

1,42857 0,00000 -0,57143 0,00000 -0,28571 -0,28751 0,00000 0,00000 -0,28571 -0,45465 -0,57143 -0,89030 -0,28571 0,00000 0,85714 0,34475 -0,57143 9,46443 1,42857 582,47594 -0,57143 0,00000 2,00000 0,00000 -0,28571 2,91717 0,00000 15,69108 0,00000 0,00000 -0,28571 -0,53215 -0,57143 1,11932 1,71429 0,00000 -0,57143 0,00000 0,00000 -0,14176 -0,28571 0,00000 1,14286 2,31970 -0,57143 1,97147 -0,28571 -0,27245 -0,28571 0,12124 -0,57143 0,00000 0,85714 7,30550 0,28571 -0,04708 0,00000 -0,33278 0,57143 0,99179 2,00000 71,19907 0,00000 -0,47138 0,00000 0,00000 -0,28571 -0,51464 0,00000 0,00000 0,28571 -0,11910 0,00000 0,39114 0,57143 0,34371

Stát Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Počet pokojů

Počet mezinárodních letišť

Průměrný počet mezin. příletů

Počet UNESCO památek

Součet

0,00000 0,00000 3,64205 0,00000 0,00000 0,00000

0,00000 0,00000 -0,26991 0,00000 0,00000 0,00000

0,00000 0,00000 2,33158 0,00000 0,00000 0,00000

-0,57143 -0,57143 1,42857 0,00000 -0,57143 -0,57143

0,00000 0,00000 7,13229 0,00000 0,00000 0,00000

0,00000 -0,00808

0,00000 0,05845

0,02904 -0,18504

0,00000 0,00000

0,02904 -0,13467

0,00000 1,02503 0,00000 -0,00588 0,19871 0,00000 0,00000 0,00000 0,00110

10,20594 1,05615 0,00000 0,00000 0,89675 0,00000 0,01691 0,00000 0,00000

0,57036 0,98594 0,00000 0,00000 3,43398 0,00000 0,00000 0,00000 0,00000

-0,57143 -0,57143 1,42857 -0,28571 1,71429 0,28571 -0,28571 0,00000 0,85714

10,20487 2,49570 0,00000 -0,29159 6,24373 0,00000 -0,26881 0,00000 0,85725

Příloha č. 15: Údaje o cestovních službách (zboží a služby) spotřebovaných cestujícími za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

0,00023 0,00138 0,00733 0,03823 0,00486 0,00342 0,00000

-0,28721 -0,16980 0,43981 3,60769 0,18737 0,03987 -0,31114

0,00022 0,00489 0,00755 0,03085 0,00399 0,00394 0,00000

-0,36996 0,28343 0,65639 3,91976 0,15805 0,15039 -0,40127

0,00000 0,01139 0,00061 0,00000 0,00025 0,00855 0,04629 0,00320 0,00000 0,04705

-0,31114 0,85656 -0,24846 -0,31114 -0,28566 0,56489 4,43327 0,01653 -0,31114 4,51085

0,00000 0,01258 0,00066 0,00000 0,00029 0,00000 0,04229 0,00231 0,00025 0,06884

-0,40127 1,36108 -0,30843 -0,40127 -0,36118 -0,40127 5,52250 -0,07821 -0,36601 9,24181

0,00139 0,00000 0,00100 0,10386 0,00102 0,00000 0,00443 0,04471 0,02445 0,01061 0,00188 0,00363 0,00505 0,00207 0,04560 0,00000 0,00159 0,04071 0,00320 0,00003

-0,16826 -0,31114 -0,20892 10,33433 -0,20616 -0,31114 0,14254 4,27166 2,19515 0,77656 -0,11880 0,06042 0,20648 -0,09858 4,36213 -0,31114 -0,14810 3,86115 0,01730 -0,30832

0,00137 0,00000 0,00091 0,13302 0,00084 0,00000 0,00489 0,03734 0,02023 0,00584 0,00000 0,00323 0,00483 0,00187 0,04229 0,00000 0,00183 0,03067 0,00437 0,00019

-0,20939 -0,40127 -0,27318 18,23094 -0,28354 -0,40127 0,28418 4,82886 2,43171 0,41666 -0,40127 0,05159 0,27558 -0,13970 5,52259 -0,40127 -0,14427 3,89514 0,21130 -0,37524

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

0,00068 0,00000 0,00640 0,00339 0,65768 0,01681 0,00000

-0,24169 -0,31114 0,34459 0,03637 67,09660 1,41154 -0,31114

0,00094 0,00000 0,00683 0,00417 0,56697 0,00797 0,00000

-0,26925 -0,40127 0,55493 0,18341 79,01499 0,71496 -0,40127

0,00000 0,00227

-0,31114 -0,07811

0,00000 0,00215

-0,40127 -0,09986

0,50339 0,03000 0,00173 0,00287 0,00553 0,00257 0,00455 0,00000 0,00000

51,28298 0,51703 2,76319 0,01316 -0,13381 0,00160 -0,01653 0,00359 0,25564 0,00492 -0,04821 0,00250 0,15570 0,00370 -0,31114 0,00000 -0,31114 0,00000 0,00304 medián 0,00976 mezikvart.rozpětí

72,01994 1,44249 -0,17751 0,10140 0,28799 -0,05159 0,11704 -0,40127 -0,40127 0,00286 0,00714

medián mezikvart.rozpětí

Příloha č. 16: Údaje o počtu přijetých turistů za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

37,24108 8,47959 18,57834 759,25770 15,12865 15,86220 3,02239

0,32411 -0,12800 0,03075 11,67366 -0,02348 -0,01195 -0,21378

52,07073 20,65361 23,24085 1080,28271 19,99764 23,06556 6,84455

0,34698 -0,07760 -0,04264 14,24265 -0,08647 -0,04500 -0,26422

0,77561 36,18911 97,12700 17,38214 2,66894 175,77204 66,53555 23,13170 4,48069 9,70574

-0,24910 0,30758 1,26547 0,01195 -0,21933 2,50171 0,78460 0,10232 -0,19085 -0,10872

1,50432 59,25329 160,42982 15,90324 5,30186 242,23629 84,89019 34,58528 3,01392 34,25557

-0,33639 0,44405 1,81139 -0,14180 -0,28507 2,91696 0,79052 0,11068 -0,31599 0,10622

148,05670 0,00000 10,47622 374,28375 31,79248 38,41996 8,37917 178,60171 0,00000 15,71003 10,89148 34,50461 9,96867 178,32616 590,71771 0,00000 25,14409 367,28804 3,91255 6,81925

2,06605 -0,26129 -0,09661 5,62216 0,23847 0,34264 -0,12957 2,54619 -0,26129 -0,01434 -0,09008 0,28110 -0,10459 2,54186 9,02434 -0,26129 0,13396 5,51220 -0,19979 -0,15409

176,22171 0,00000 21,99062 706,98041 38,79261 22,79150 33,40786 175,82232 0,00000 6,38331 13,92699 55,93930 13,83862 278,15248 745,35247 0,00000 76,16028 471,47771 4,98886 8,65156

2,02481 -0,35672 -0,05953 9,19769 0,16754 -0,04871 0,09477 2,01941 -0,35672 -0,27046 -0,16851 0,39926 -0,16970 3,40234 9,71627 -0,35672 0,67254 6,01501 -0,28930 -0,23980

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

0,00000 0,00000 50,56323 60,29988 1530,50329 7,35614 0,00000

-0,26129 -0,26129 0,53353 0,68658 23,79705 -0,14565 -0,26129

0,00000 0,00000 62,74344 76,80097 2009,82370 7,83589 0,00000

-0,35672 -0,35672 0,49122 0,68120 26,80483 -0,25082 -0,35672

2,13015 4,60718

-0,22780 -0,18887

9,53616 14,50732

-0,22785 -0,16066

0,86915 75,94427 7,71204 752,06272 -0,03599 18,58287 -0,05220 18,22930 8,78127 640,42140 -0,04141 29,55050 0,51200 68,12788 -0,26129 0,00000 2,16919 168,54591 16,62217 medián 63,61634 mezikvart.rozpětí

0,66962 9,80695 -0,10559 -0,11036 8,29819 0,04264 0,56399 -0,35672 1,92107 26,39568 73,99517

71,91457 507,23370 14,33279 13,30151 575,25460 13,98768 49,19364 0,00000 154,61835

medián mezikvart.rozpětí

Příloha č. 17: Údaje o příjmech (výdaje mezinárodních příchozích návštěvníků) za období 2002-2006 a 2007-2011 ve všech státech Afriky (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

7316,95968 4574,05304 13212,85628 263703,89057 3303,95794 199,81932 2453,24267

-0,09948 -0,17871 0,07082 7,30622 -0,21539 -0,30505 -0,23996

11398,56819 26520,71137 21151,68836 201492,43361 5844,72091 237,43963 0,00000

-0,16620 0,27957 0,12130 5,43743 -0,32992 -0,49521 -0,50221

0,00000 10066,68863 83843,05056 14019,16493 5731,66705 43978,47750 39982,06374 28373,90316 0,00000 2580,58623

-0,31083 -0,02005 2,11097 0,09411 -0,14527 0,95949 0,84405 0,50875 -0,31083 -0,23629

0,00000 15482,31225 164300,52291 8981,44959 14564,01928 0,00000 45414,22599 40267,38921 262,21065 29916,53060

-0,50221 -0,04582 4,34108 -0,23745 -0,07289 -0,50221 0,83652 0,68480 -0,49448 0,37968

149739,06723 0,00000 11455,07960 362279,22940 22266,19172 32233,69756 8906,94945 12044,03484 23906,29307 44363,99112 12216,84254 5362,40544 11474,50650 156821,96874 879282,98646 0,00000 5133,35224 184275,76635 2369,34452 990,70033

4,01436 -0,31083 0,02005 10,15356 0,33233 0,62024 -0,05355 0,03706 0,37970 0,97062 0,04206 -0,15593 0,02061 4,21895 25,08713 -0,31083 -0,16255 5,01195 -0,24239 -0,28221

200858,76276 0,00000 11635,75058 836564,90693 38574,36302 55893,44864 14690,75352 16084,44824 30408,80478 23361,13441 30421,86184 6149,09073 22267,41533 274380,85066 1306348,27435 0,00000 9823,36952 249783,07992 4824,01841 4920,40865

5,41875 -0,50221 -0,15921 24,15826 0,63489 1,14543 -0,06915 -0,02807 0,39419 0,18643 0,39457 -0,32095 0,15419 7,58606 38,00665 -0,50221 -0,21263 6,86096 -0,36001 -0,35717

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Relativní hodnoty (2002-2006)

Standardizace

Relativní hodnoty (2007-2011)

Standardizace

4729,55850 0,00000 3787,12431 24628,74071 3210497,59153 9714,90162 0,00000

-0,17421 -0,31083 -0,20144 0,40057 92,42392 -0,03021 -0,31083

6700,20787 0,00000 17988,84047 49815,13497 4461001,82711 5347,19379 0,00000

-0,30470 -0,50221 0,02807 0,96625 131,00031 -0,34458 -0,50221

1595,13869 2506,20625

-0,26475 -0,23844

2361,33367 7683,82886

-0,43260 -0,27570

0,97850 47271,43101 1,42815 32954,37269 0,24635 30973,51557 -0,19159 7232,91768 6,53854 352937,39778 -0,04329 20092,99151 -0,09080 10722,66236 -0,31083 0,00000 0,03228 35108,89751 10760,88411 medián 34620,22267 mezikvart.rozpětí

0,89127 0,46923 0,41083 -0,28900 9,90177 0,09010 -0,18613 -0,50221 0,53274 17036,64436 33923,31930

44636,62993 60203,68439 19289,55153 4128,05546 237126,49415 9262,29692 7617,51416 0,00000 11878,25255

medián mezikvart.rozpětí

Příloha č. 18: Rozdíl mezi příjmy a výdaji (v USD) na 1 obyvatele ve dvou pětiletých obdobích 2002-2006 a 2007-2011 v afrických státech (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování)

STÁT Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán (*2011) Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny

2002-2006 -3,72468 -3,81171 6,27886 124,95738 -1,20276 -5,86877 -5,39713 0,00000 -5,47934 60,74113 14,01916 4,82829 -150,02335 35,08974 12,63812 -3,65688 -18,08694 65,26497 0,00000 -8,73693 176,63792 18,64882 19,86117 -24,99060 -2,47057 14,05690 -96,31703 6,51992 0,07469 1,58688 126,95174 656,38895 0,00000 -2,22134 134,22196 -0,45234 -8,79508 -26,17022

2007-2011 -4,87414 5,04319 9,37584 97,13859 -1,73893 -10,95614 0,00000 0,00000 -6,08461 123,37055 8,98145 12,81067 0,00000 39,34100 -0,01146 -4,03262 -13,01712 56,64912 0,00000 -12,22900 543,41884 31,95889 29,30336 -31,01381 7,72054 9,53861 -252,18500 24,14243 2,14098 4,13335 217,44444 966,66942 0,00000 -1,65667 189,03817 -0,75148 -51,31681 -22,63432

STÁT Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

2002-2006 0,00000 0,65507 13,21122 2 557,95743 3,48617 0,00000 -7,56948 -12,86769 35,58531 21,88873 7,57448 -2,39921 196,90374 5,63412 -0,72468 0,00000 11,87825

2007-2011 0,00000 8,21397 24,34704 3 707,61455 1,06444 0,00000 -11,75713 -28,54550 37,97213 -34,49224 12,13062 -3,96928 299,22470 9,49116 1,95915 0,00000 35,10890

Příloha č. 19: Rozdíl mezi příjmy a výdaji (v USD) na 1 obyvatele ve dvou pětiletých obdobích 2002-2006 a 2007-2011 v afrických sub-regionech (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování)

REGIONY Severní Afrika

2002-2006

2007-2011

Alžírsko Egypt Libye Maroko Súdán Tunisko Západní Sahara Západní Afrika

-3,72468 60,74113 -96,31703 126,95174 -12,86769 196,90374 0,00000

-4,87414 123,37055 -252,18500 217,44444 -28,54550 299,22470 0,00000

Benin Burkina Faso Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Kapverdy Libérie Mali Mauritánie Niger Nigérie Pobřeží Slonoviny Senegal Sierra Leone Togo Střední Afrika

6,27886 -1,20276 35,08974 12,63812 -3,65688 -18,08694 176,63792 14,05690 1,58688 0,00000 -0,45234 -8,79508 -26,17022 13,21122 3,48617 -2,39921

9,37584 -1,73893 39,34100 -0,01146 -4,03262 -13,01712 543,41884 9,53861 4,13335 0,00000 -0,75148 -51,31681 -22,63432 24,34704 1,06444 -3,96928

-3,81171 -5,39713 0,00000 -150,02335 -8,73693 -24,99060 0,00000 -7,56948 35,58531

5,04319 0,00000 0,00000 0,00000 -12,22900 -31,01381 0,00000 -11,75713 37,97213

Angola Čad Demokratická republika Kongo Gabon Kamerun Kongo Rovníková Guinea Středoafrická republika Sv. Tomáš a Princův ostrov

REGIONY Východní Afrika Burundi Džibutsko Eritrea Etiopie Jižní Súdán (*2011) Keňa Komory Madagaskar Malawi Mauricius Mosambik Rwanda Seychely Somálsko Tanzanie Uganda Zambie Zimbabwe Jižní Afrika Botswana Jihoafrická republika Lesotho Namibie Svazijsko

2002-2006

2007-2011

-5,86877 -5,47934 14,01916 4,82829 0,00000 18,64882 19,86117 6,51992 0,07469 656,38895 -2,22134 0,65507 2 557,95743 0,00000 7,57448 5,63412 -0,72468 11,87825

-10,95614 -6,08461 8,98145 12,81067 0,00000 31,95889 29,30336 24,14243 2,14098 966,66942 -1,65667 8,21397 3 707,61455 0,00000 12,13062 9,49116 1,95915 35,10890

124,95738 65,26497 -2,47057 134,22196 21,88873

97,13859 56,64912 7,72054 189,03817 -34,49224

Příloha č. 20: Součet standardizovaných hodnot reálných ukazatelů pro cestovní ruch za období 2002-2006 (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Cestovní služby

Počet příjezdů

Příjmy

Součet

-0,28721 -0,16980 0,43981 3,60769 0,18737 0,03987 -0,31114

0,32411 -0,12800 0,03075 11,67366 -0,02348 -0,01195 -0,21378

-0,09948 -0,17871 0,07082 7,30622 -0,21539 -0,30505 -0,23996

-0,06257 -0,47650 0,54138 22,58757 -0,05150 -0,27713 -0,76488

-0,31114 0,85656 -0,24846 -0,31114 -0,28566 0,56489 4,43327 0,01653 -0,31114 4,51085

-0,24910 0,30758 1,26547 0,01195 -0,21933 2,50171 0,78460 0,10232 -0,19085 -0,10872

-0,31083 -0,02005 2,11097 0,09411 -0,14527 0,95949 0,84405 0,50875 -0,31083 -0,23629

0,00000 1,14409 3,12798 -0,20508 -0,65026 4,02609 6,06192 0,62760 0,00000 4,16585

-0,16826 -0,31114 -0,20892 10,33433 -0,20616 -0,31114 0,14254 4,27166 2,19515 0,77656 -0,11880 0,06042 0,20648 -0,09858 4,36213 -0,31114 -0,14810 3,86115 0,01730 -0,30832

2,06605 -0,26129 -0,09661 5,62216 0,23847 0,34264 -0,12957 2,54619 -0,26129 -0,01434 -0,09008 0,28110 -0,10459 2,54186 9,02434 -0,26129 0,13396 5,51220 -0,19979 -0,15409

4,01436 -0,31083 0,02005 10,15356 0,33233 0,62024 -0,05355 0,03706 0,37970 0,97062 0,04206 -0,15593 0,02061 4,21895 25,08713 -0,31083 -0,16255 5,01195 -0,24239 -0,28221

5,91215 0,00000 -0,28548 26,11005 0,36464 0,65175 -0,04059 6,85491 2,31356 1,73284 -0,16683 0,18559 0,12250 6,66224 38,47360 0,00000 -0,17670 14,38530 -0,42488 -0,74462

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Cestovní služby

Počet příjezdů

Příjmy

Součet

-0,24169 -0,31114 0,34459 0,03637 67,09660 1,41154 -0,31114

-0,26129 -0,26129 0,53353 0,68658 23,79705 -0,14565 -0,26129

-0,17421 -0,31083 -0,20144 0,40057 92,42392 -0,03021 -0,31083

-0,67719 0,00000 0,67668 1,12352 183,31757 1,23567 0,00000

-0,31114 -0,07811

-0,22780 -0,18887

-0,26475 -0,23844

-0,80369 -0,50541

51,28298 2,76319 -0,13381 -0,01653 0,25564 -0,04821 0,15570 -0,31114 -0,31114

0,86915 7,71204 -0,03599 -0,05220 8,78127 -0,04141 0,51200 -0,26129 2,16919

0,97850 1,42815 0,24635 -0,19159 6,53854 -0,04329 -0,09080 -0,31083 0,03228

53,13063 11,90338 0,07656 -0,26031 15,57545 -0,13291 0,57691 0,00000 1,89033

Příloha č. 21: Součet standardizovaných hodnot reálných ukazatelů pro cestovní ruch za období 2007-2011 (zdroj: The World Bank, c2015; vlastní zpracování) Stát Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

Cestovní služby

Počet příjezdů

Příjmy

Součet

-0,36996 0,28343 0,65639 3,91976 0,15805 0,15039 -0,40127

0,34698 -0,07760 -0,04264 14,24265 -0,08647 -0,04500 -0,26422

-0,16620 0,27957 0,12130 5,43743 -0,32992 -0,49521 -0,50221

-0,18918 0,48540 0,73506 23,59984 -0,25833 -0,38982 0,00000

-0,40127 1,36108 -0,30843 -0,40127 -0,36118 -0,40127 5,52250 -0,07821 -0,36601 9,24181

-0,33639 0,44405 1,81139 -0,14180 -0,28507 2,91696 0,79052 0,11068 -0,31599 0,10622

-0,50221 -0,04582 4,34108 -0,23745 -0,07289 -0,50221 0,83652 0,68480 -0,49448 0,37968

0,00000 1,75931 5,84404 -0,78052 -0,71914 0,00000 7,14954 0,71727 -1,17648 9,72771

-0,20939 -0,40127 -0,27318 18,23094 -0,28354 -0,40127 0,28418 4,82886 2,43171 0,41666 -0,40127 0,05159 0,27558 -0,13970 5,52259 -0,40127 -0,14427 3,89514 0,21130 -0,37524

2,02481 -0,35672 -0,05953 9,19769 0,16754 -0,04871 0,09477 2,01941 -0,35672 -0,27046 -0,16851 0,39926 -0,16970 3,40234 9,71627 -0,35672 0,67254 6,01501 -0,28930 -0,23980

5,41875 -0,50221 -0,15921 24,15826 0,63489 1,14543 -0,06915 -0,02807 0,39419 0,18643 0,39457 -0,32095 0,15419 7,58606 38,00665 -0,50221 -0,21263 6,86096 -0,36001 -0,35717

7,23417 0,00000 -0,49192 51,58689 0,51889 0,69546 0,30979 6,82021 2,46917 0,33264 -0,17520 0,12991 0,26007 10,84869 53,24550 0,00000 0,31564 16,77111 -0,43801 -0,97221

Stát Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Sv. Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

Cestovní služby Počet příjezdů

Příjmy

Součet

-0,26925 -0,40127 0,55493 0,18341 79,01499 0,71496 -0,40127 -0,40127 -0,09986

-0,35672 -0,35672 0,49122 0,68120 26,80483 -0,25082 -0,35672 -0,22785 -0,16066

-0,30470 -0,50221 0,02807 0,96625 131,00031 -0,34458 -0,50221 -0,43260 -0,27570

-0,93067 0,00000 1,07422 1,83086 236,82012 0,11955 0,00000 -1,06171 -0,53623

72,01994 1,44249 -0,17751 0,10140 0,28799 -0,05159 0,11704 -0,40127 -0,35348

0,66962 9,80695 -0,10559 -0,11036 8,29819 0,04264 0,56399 -0,35672 1,92107

0,89127 0,46923 0,41083 -0,28900 9,90177 0,09010 -0,18613 -0,50221 0,53274

73,58083 11,71867 0,12773 -0,29796 18,48794 0,08114 0,49490 0,00000 2,05255

Příloha č. 22: Počet poznávacích a pobytových zájezdů do afrických destinací ve zkoumaném období od 1. 7. 2014 do 30. 6. 2015 (zdroj: internetové stránky jednotlivých cestovních kanceláří viz 8.3; vlastní zpracování)

STÁTY Alžírsko Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad Demokratická republika Kongo Džibutsko Egypt Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Maroko Mauricius Mauritánie Mosambik Namibie Niger Nigérie

POZNÁVACÍ ZÁJEZDY 4 0 2 10 1 3 1 0 1 9 2 8 1 1 2 0 0 16 0 5 4 19 2 0 5 0 0 13 4 1 19 8 0 6 10 0 1

POBYTOVÉ ZÁJEZDY 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 0 0 0 1 0 0 0 4 0 0 6 10 0 0 0 0 0 3 0 0 4 16 0 1 0 0 0

STÁTY Pobřeží Slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Somálsko Středoafrická republika Súdán Svatý Tomáš a Princův ostrov Svazijsko Tanzanie Tanzanie (Zanzibar) Togo Tunisko Uganda Zambie Západní Sahara Zimbabwe

POZNÁVACÍ ZÁJEZDY

POBYTOVÉ ZÁJEZDY 0 0 4 2 3 0 0 0 3 1 7 20 6 3 6 11 8 0 11

0 0 0 1 11 0 0 0 0 1 0 6 6 0 9 0 0 0 0

Příloha č. 23: Výčet českých cestovních kanceláří spadajících do tří kategorií (člen ACK, AČCKA a nečlen) (zdroj: ACK ČR, c2009-2015; AČCKA, c2014; Cestovní kancelář Monoi, 2015; Cestovní kancelář Nomád, 2015; Zoom Travel s r.o., c2015; vlastní zpracování)

ČLEN ACK

ČLEN AČCKA

NEČLEN

Adventura Air Marine Alex Alexandria Alvarez Ancora Azur Reizen Best Reisen Blue Sky Travel Bluestyle Čedok Eso Travel Eximtours Expecta Firo-tour Fischer China Tours Marco Polo Natour Pegas group & travel Siam Travel Sunset Travel UnitravelGroup

CK Hroch CK Mayer CK Nova Erika Tour Eso Travel Exim Tours GEOPS Go Afrika Ideal Tour Indalo Inex I-Travel Kudrna Livingstone Mundo Palma Travel Pangeo Tours Poznání Redok Rubikon Sen Snail Travel UnitravelGroup

Monoi Nomád Zoom Travel

Příloha č. 24: Cestovní kanceláře a jejich expedice (do afrických cílových destinací) rozdělené na poznávací a pobytové zájezdy (zdroj: internetové stránky jednotlivých cestovních kanceláří viz 8.3; vlastní zpracování)

Cestovní kancelář

Cílové země (pobytové x poznávací zájezdy)

Adventura

Poznávací zájezdy Botswana, Etiopie, JAR, Keňa, Lesotho, Madagaskar, Maroko, Mauricius, Mosambik, Namibie, Senegal, Svazijsko, Tanzanie, Tunisko, Uganda, Zambie, Zanzibar, Zimbabwe Pobytové zájezdy: Egypt, JAR, Mauricius, Seychely, Tanzanie Poznávací zájezdy: JAR, Sv. Tomáš a Princův ostrov Pobytový zájezd: Egypt Pobytové zájezdy: Egypt, Mauricius, Seychely, Tunisko Poznávací zájezdy Alžírsko, Botswana, Etiopie, JAR, Kamerun, Keňa, Komory, Lesotho, Madagaskar, Maroko, Mauricius, Namibie, Svazijsko, Tanzanie, Tunisko, Uganda, Zanzibar, Zimbabwe Pobytový zájezd: Egypt Pobytové zájezdy: Egypt, Tunisko Pobytový zájezd: Tunisko Pobytové zájezdy: Egypt, Mauricius, Seychely Poznávací zájezdy: Egypt, Maroko Pobytový zájezd: Tunisko Poznávací zájezdy: Ghana, Kamerun, Keňa, Tanzanie, Togo Poznávací zájezd: Tunisko Poznávací zájezd: Maroko Poznávací zájezdy Burundi, Egypt, Etiopie, Gabon, JAR, Kamerun, Kapverdy, Keňa, Madagaskar, Maroko, Namibie, Rwanda, Tanzanie, Tunisko, Uganda, Zimbabwe Pobytové zájezdy: Egypt, Kapverdy, Keňa, Mauricius, Seychely, Tunisko Poznávací zájezdy: Etiopie, JAR, Madagaskar, Maroko, Namibie, Tanzanie Poznávací zájezdy: Botswana, Kapverdy, Namibie, Súdán, Uganda, Zambie, Zimbabwe Pobytové zájezdy: Gambie, Mosambik Poznávací i pobytové zájezdy Egypt, JAR, Keňa, Madagaskar, Maroko, Mauricius, Seychely, Tanzanie, Zanzibar Poznávací zájezd: Madagaskar Pobytové zájezdy: Kapverdy, Mauricius, Senegal, Zanzibar Poznávací i pobytové zájezdy: Egypt, Keňa, Maroko, Tunisko Pobytové zájezdy: Egypt, Kapverdy, Keňa, Tunisko Poznávací zájezdy: Alžírsko, Botswana, JAR, Madagaskar, Malawi, Mosambik, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe

Air Marine Alex Alexandria Alvarez

Ancora Azur Reizen Best Reisen Blue Sky Travel Bluestyle CK Hroch CK Mayer CK Nova Čedok

Erika Tour Eso Travel

Eximtours

Expecta Firo Tour

Cestovní kancelář Firo Tour Fischer GEOPS Go Afrika

China Tours Ideal Tour Indalo Inex I-Travel Kudrna Livingstone

Marco Polo

Monoi Mundo Natour Nomád

Palma Travel Pangeo Tours

Pegas group & travel Poznání

Cílové země (pobytové x poznávací zájezdy) Pobytové zájezdy: Mauricius, Seychely Poznávací i pobytové zájezdy: Egypt, Kapverdy, Keňa, Maroko, Tunisko Pobytové zájezdy: Egypt, Keňa, Maroko, Mauricius, Seychely, Tunisko, Zanzibar Poznávací i pobytové zájezdy: JAR, Tanzanie Poznávací zájezd: Maroko Poznávací zájezdy: Rwanda, Uganda, Tanzanie Pobytový zájezd: Mauricius Poznávací i pobytové zájezdy: Keňa, Zanzibar Poznávací zájezdy: Botswana, JAR, Keňa, Maroko, Uganda, Zanzibar, Zambie, Zimbabwe Poznávací zájezd: Maroko Pobytový zájezd: Mauricius Poznávací zájezdy: Keňa, Mauricius, Seychely, Tanzanie Pobytový zájezd: Egypt Poznávací zájezd: Maroko Poznávací zájezdy Alžírsko, Benin, Botswana, Burundi, Čad, Eritrea, Etiopie, Ghana, JAR, Kamerun, Keňa, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Maroko, Mauricius, Mosambik, Namibie, Rwanda, Súdán, Svazijsko, Tanzanie, Togo, Uganda, Zanzibar, Zambie, Zimbabwe Poznávací zájezdy Botswana, Etiopie, JAR, Keňa, Malawi, Mosambik, Namibie, Svazijsko, Tanzanie, Uganda, Zambie, Zimbabwe Pobytové zájezdy: Mauricius, Seychely, Tanzanie, Zanzibar Poznávací zájezdy: Botswana, JAR, Keňa Pobytové zájezdy: Kapverdy, Keňa Poznávací zájezdy: Madagaskar, Maroko, Tanzanie Pobytový zájezd: Mauricius Poznávací zájezdy Alžírsko, Botswana, Etiopie, Eritrea, Gambie, JAR, Keňa, Komory, Lesotho, Madagaskar, Maroko, Mauricius, Namibie, Senegal, Seychely, Súdán, Svazijsko, Tanzanie, Uganda, Zanzibar, Zimbabwe Poznávací zájezd: Madagaskar Pobytové zájezdy: Mauricius, Seychely Poznávací zájezdy Botswana, JAR, Malawi, Maroko, Mosambik, Namibie, Svazijsko, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe Poznávací i pobytový zájezd: Egypt Poznávací zájezdy: Kapverdy, Maroko

Cestovní kancelář

Cílové země (pobytové x poznávací zájezdy)

Redok Rubikon Sen

Poznávací zájezdy: Egypt, Keňa, Tanzanie, Madagaskar Poznávací zájezd: Mauricius Poznávací zájezdy Benin, Burkina Faso, Burundi, Čad, Džibutsko, Etiopie, JAR, Kamerun, Keňa, Lesotho, Madagaskar, Mali, Maroko, Mosambik, Namibie, Nigérie, Rwanda, Svazijsko, Tanzanie, Togo, Uganda, Zambie, Zimbabwe Poznávací zájezd: Uganda Pobytový zájezd: Madagaskar Poznávací i pobytové zájezdy: Egypt, Keňa, Mauricius, Tanzanie Poznávací zájezd: Tanzanie Pobytové zájezdy Egypt, JAR, Kapverdy, Madagaskar, Mauricius, Seychely, Sv. Tomáš a Princův ostrov, Zanzibar Poznávací zájezdy: Egypt, Keňa Pobytové zájezdy: Egypt, Keňa, Mauricius, Seychely, Tanzanie Poznávací zájezdy: JAR, Keňa, Tanzanie

Siam Travel

Snail Travel

UnitravelGroup Zoom Travel