UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH STUDIÍ

Bakalářská práce Andrea Vymlátilová

Sexualita seniorů

Olomouc 2013

vedoucí práce: Mgr. Lucia Pastieriková, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Andrea Vymlátilová V Olomouci dne: 17.4.2013

…………………………………

Děkuji Mgr. Lucii Pastierikové, Ph.D. za cenné rady a odborné informace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce a za mimořádně vstřícný přístup po celou dobu tvorby bakalářské práce.

Obsah: 1.

Sexualita, sex ...................................................................................................................... 8

1.1.

Co je sexualita a co sex............................................................................................... 8

1.2.

Lidská přirozenost ...................................................................................................... 9

1.3.

Problémy související se sexualitou ............................................................................. 9 1.3.1.

Změny u ţen ......................................................................................................... 9

1.3.1.1. 1.3.2.

Změny u muţů .................................................................................................... 10

1.3.2.1.

2.

Klimakterium ................................................................................................ 9

Adropauza ................................................................................................... 10

1.4.1.

Vlivy na partnerský vztah ................................................................................... 11

1.4.2.

Porozumění nebo sex .......................................................................................... 11

Stárnutí............................................................................................................................. 12

2.1.

Kdo je senior............................................................................................................. 12

2.2.

Věková kategorie ...................................................................................................... 12

2.3.

Období starší dospělosti: 50 – 60 let ........................................................................ 13

2.4.

2.5.

2.3.1.

Tělesné změny .................................................................................................... 14

2.3.2.

Sexualita v období 50 – 60 let ............................................................................ 15

2.3.3.

Partnerský vztah – manţelství ............................................................................ 16

Rané stáří: 60 – 75 let ............................................................................................... 17 2.4.1.

Tělesné změny .................................................................................................... 18

2.4.2.

Psychické změny ................................................................................................ 18

2.4.3.

Manţelství .......................................................................................................... 18

Pravé stáří: 75 let a více ............................................................................................ 19 2.5.1.

Tělesné změny .................................................................................................... 19

2.5.2.

Psychologie stáří ....................................................................................................... 20

2.6.

2.6.1. 3.

Socializace a její změny ..................................................................................... 19

Zvykání si na stáří – adaptace............................................................................. 20

Dotazníkové šetření zaměřené na sexualitu seniorů .................................................... 22

3.1.

Cíle šetření ................................................................................................................ 22

3.2.

Hypotézy................................................................................................................... 22 3.2.1.

Konkrétní hypotézy ............................................................................................ 22

Metody šetření .......................................................................................................... 23

3.3.

3.3.1.

Popis pouţitého dotazníku .................................................................................. 23

3.4.

Analýza získaných dat .............................................................................................. 24

3.5.

Interpretace výsledků ................................................................................................ 25

Závěr ........................................................................................................................................ 55 Seznam literatury ................................................................................................................... 56 Přílohy Anotace

Úvod Téma pro svoji bakalářskou práci jsme si zvolili poněkud netradiční. Tím je sexualita seniorů. Proč jsme takto zvolili? Sexualita seniorů se nám zdá velmi opomíjená, jako by starší lidé uţ neměli právo na sexuální a partnerský ţivot. Senioři jsou spíše spojováni s nemocemi, nemohoucností a nezájmem o okolí. Ale můţe a je tomu i jinak. Sexualita je velice široký pojem, do kterého spadá velice široké spektrum oblastí. Tento pojem neobsahuje jen sex, ale také partnerské vztahy. Které jsou důleţitou podstatou našeho ţivota. Sexualita seniorů. Tomuto tématu se spousta lidí vyhýbá, nemluví o něm. Sexualita seniorů přijde lidem jako tabu. Myslí si, ţe sexualita je jasně spojována s lidmi mladšími, v tzv. produktivním věku. Avšak, kdo z nás si dokáţe představit, ţe senioři či naši prarodiče ţijí sexuálním ţivotem nebo si našli nového partnera. Nejspíš nikdo. Kaţdý má právo na sexualitu, ať jde o mladého člověka či seniora. Starý člověk má pořád právo si „uţívat ţivota“ a přijímat výzvy, které mu přichystá ţivot. Ale kaţdý je jiný. Jeden se straní okolí a vyhýbá se jakémukoli kontaktu, jiný si ţivota uţívá plnými doušky. Člověk v starším věku, kdyţ přijde o ţivotního partnera, ať uţ tou ztrátou myslíme smrt či odchod od rodiny k jinému partnerovi, vybírá ze dvou moţností. Jednou z nich můţe být to, ţe člověk nechce zůstat sám a najdete si nového partnera, nebo díky předchozím zkušenostem, o novém partnerovi nechce ani slyšet a zůstává sám. Ale poloţme si ruku na srdce a odpovězme si pravdu, kdo z nás by chtěl v ţivotě zůstat sám. Ve většině případů by to dopadlo tak, ţe nikdo nechce zůstat sám, ale našly by se i takové případy, které by byly opakem. U sexuality jde také hlavně o to, s někým být, mít v druhém člověku, partnerovi, oporu, aby nám byl na blízku, kdyţ jej potřebujeme. A to je to nejdůleţitější, mít po svém boku někoho, komu věříme, máme ho rádi a to samé očekáváme od toho druhého.

6

V teoretické části se budeme více věnovat oblasti sexuality, její definici a jaký je rozdíl mezi sexualitou a sexem. V následující kapitole se zabýváme stárnutím, jeho jednotlivými etapami. V těchto etapách popisujeme změny, jak fyzického, tak psychického charakteru, které provází stáří. V práci se téţ zmiňujeme o partnerských vztazích a manţelstvích seniorů, o reakcích na odchod ţivotních partnerů. A zvládnutí této situace. Cílem této práce je poukázat na sexualitu a partnerské vztahy seniorů. Na základě dotazníku, chceme zmapovat jejich informovanost, problematiku a vztahy v partnerství a sexualitě seniorů. Chtěli bychom zjistit jejich názor a přístup k sexualitě seniorů.

7

Teoretická část

1. Sexualita, sex

Jaký je rozdíl mezi sexualitou a sexem? Sexualita je velice široký pojem, kam můţeme zahrnout partnerské vztahy, sex a mnoho dalších. Ovšem většina lidí slyší slovo sexualita a uţ jej mají spojeno se sexem a věcmi s ním spojené.

1.1.

Co je sexualita a co sex

Co můţeme chápat pod pojmem sexualita? Kdyţ se řekne sexuality, většina z nás si tento pojem spojí se sexem a nic jiného uţ je nenapadá. Ale není tomu tak. Sexualita není jen sex, jsou to partnerské vztahy, být partnerovi nablízku, proţívat s ním okamţiky špatné, ale i dobré. Je to pohlaví, to naše i to opačné. Sexualita je naše potřeba, touha, chápání sebe sama i toho druhého. „Vědci se zabývající se sexuální psychologii odhalili fakt, že psychosexualita člověka (subjektivní pocit pohlavní příslušnosti) nemusí nutně souhlasit s jeho fyziosexualitou (s anatomickým pohlavím). Psychosexualita člověka je otevřená a platí to i o sexuálním sebechápání, to je představa, kterou má člověk o své vlastní sexuální povaze, o jeho sexuálním zájmu a ostatní. Obě tyto stránky se vyvíjejí zejména ze vztahu dítěte ke svým nejbližším, z pojetí „mužskosti“ a „ženskosti“, z dovoleného a zakázaného.“ (Borneman, 1990, s. 538) Se sexem mají lidé spojen jen pohlavní styk, mazlení, líbání a různé sexuální projevy. Je také poţíváno jako synonymum erotiky. Ovšem sex vychází ze slova pohlaví. (Borneman, 1990)

8

1.2.

Lidská přirozenost

Do lidské přirozenosti samozřejmě patří i jiţ zmíněná sexualita. Přirozené patří k nám samotným, je to naše nedílná součást. Máme city, které nám dávají pocit štěstí, tu vědomost, ţe můţeme s někým být. Sexualita nedoprovází od narození aţ do smrti. „Sex nás baví, způsobuje nám rozkoš a pro většinu z nás je to velmi přirozená věc. Prožíváme jej všichni nebo téměř všichni. Samozřejmě existují jedinci, kteří umírají, aniž by kdy uskutečnili sexuální styk, to ovšem neznamená, že se nezabývali jinou formou sexuality. To, že sexem žijeme téměř všichni je dáno erotickou představivostí, ale i faktem, že sexualita je jedním z nejčastějších témat našich intimních rozhovorů, je nedílnou součástí předsudků. Kromě jídla a pití, spánku jako základních fyziologických projevů, neexistuje činnost tak častá a běžná a to ve věku od čtrnácti do sedmdesáti let (nebo ještě dříve a ještě později).“ (Stuart – Hamilton, 1999, s. 168)

1.3.

Problémy související se sexualitou Problémy, které se naskytly ve stáří, jsou nejrůznějšího charakteru. U muţů je

přítomna například erektilní dysfunkce u muţů, u ţen bolestivost při styku.

1.3.1. Změny u žen U ţen dochází nejčastěji k bolestivosti při pohlavním styku, dále ke sníţení chuti k sexu. Výskyt dalších faktorů jako gynekologické potíţe. A také je moţné zmínit výkyvy nálad, které souvisí s klimakteriem – přechodem. Ţena má obavy také z toho, ţe uţ pro svého muţe není dostatečně atraktivní jako před několika lety, ţe jej tolik nepřitahuje. (Togner, 2011)

1.3.1.1.

Klimakterium

Ke klimakteriu neboli také přechodu dochází u ţen mezi 45 aţ 50 lety. Délka trvání je několik let, přibliţně 5 – 6 let. Díky sniţování hormonu estrogenu se projevují u ţeny návaly, které jsou typické pro přechod a také s tím spojené pocení, a pocení nejen přes den, ale především v noci. Následky klimakteria se projevují na našem zdraví, čímţ je nemoc

9

osteoporóza, v překladu řídnutí kostí. Opomenout nelze ani psychiku, která je také poškozena. Ţeny, procházející klimakteriem jsou více emocionálně labilní, mají pocity úzkosti. Potíţe mají ţeny téţ se spánkem, především s usínáním, probouzením se během spánku, tím vzniká spánkový deficit. (Togner, 2011) Ovšem nelze říci, ţe to takto probíhá u kaţdé ţeny, je to proces, který je individuální, některé ţeny na sobě nepociťují přechod, jiné ano. V důsledku klimakteria ţeny nemají chuť k sexu nebo mají potíţe se sexem.

1.3.2. Změny u mužů U muţské populace se tomu děje jinak. Jde o potíţe spojené s erekcí, to znamená pomalý nástup erekce nebo nedostatečná erekce. A zmínku stojí i obtíţe s prostatou.

1.3.2.1.

Adropauza

Označení adropauza znamená muţský přechod. Je zde určitá podobnost s ţenským přechodem. Tvorba hormonů pozvolně klesá, ale ve své podstatě je zachována. Důsledkem je sníţení aktivity v sexuálním ţivotě, ve výkonnosti. Jsou přítomny i zmíněné poruchy erekce. Pomoc přichází se změnou jídelníčku a celkové ţivotosprávy a celkovým pohybem. (Turčan, Centrum Mediol, 2012) Faktory ovlivňující andropauzu: kouření uţívání alkoholu genetické vlivy stres pokles pohybové aktivity a mnoho dalších faktorů Rizika: centrální mozková příhoda obezita cukrovka 10

infarkt (Turčan, Centrum Mediol, 2012) I přes veškeré projevující se problémy se mohou manţelé, partneři obejmout, políbit, být tu pro sebe. 1.4. Partnerské vztahy Partner je ten, kdo stojí po našem boku při situacích, které zasahují do našeho ţivota, ať uţ jsou dobré nebo špatné. Partner je nám oporou, kamarádem. Partnerský vztah budujeme celý ţivot, nikoli jeden či dva roky, jak si někteří myslí.

1.4.1. Vlivy na partnerský vztah Ovlivnil nás někdo v dětství? Má na náš partnerský vztah vliv někdo z rodiny? Odpovědí je, ano má. V dětství jsme ovlivněni babičkou, tetou, strýcem, ale hlavně rodiče. Avšak v dospělosti, pozdní dospělosti a stáří nemůţeme dávat vinu rodičům. V dospělosti jsme za svůj ţivot a partnerské vztahy odpovědni sami. (Holoubková, 2010)

1.4.2. Porozumění nebo sex Partnerský vztah je nejen o lásce, sexu a vášni, ale i porozumění, naslouchání toleranci toho druhého, úctě a schopnosti odpouštět. Avšak příčinou rozpadu vztahů bývají malichernosti a neschopnost řešit vyskytující se problémy. (Holoubková, 2010)

11

2. Stárnutí Kdo z nás by chtěl být starý? Stárnutí patří k ţivotu, je to další etapa tohoto ţivota. Zhoršuje se paměť tělesná aktivita. Ale co je pozitivem? Za zmínění stojí moudrost, nadhled a klid s jakým senior řeší problémy.

2.1.

Kdo je senior

„Senior je ve slovníku cizích slov definován jako „ starší či nejstarší člen nějakého společenství, shromáždění apod., zpravidla požívající zvláštní úcty či práv…“ (Klimeš, 1983, s. 643) Dále má senior i další význam. Tímto významem je člověk v letech, stařec nebo starý člověk. Kaţdý z nás si vybaví seniora jinak. Někdo si představí svoji sedmdesátiletou babičku, sedící v křesle, jak plete svetr. Jiný si představí šedesátiletého profesora ve škole. Jinak chápeme seniora, kterému je 65 let a chodí o francouzské holi, a jinak 65letého sportovce, atleta, který vypadá o mnoho mladší, neţ mu ve skutečnosti je. (Pondělíček, 1981) Kaţdý člověk si rád uţívá mládí, je ve výborné fyzické i psychické kondici. Oproti tomu, ve stáří, dochází ke sníţení těchto sil.

2.2.

Věková kategorie

Věkovou kategorii nelze specifičtěji určit. Máme mnoho pravidel, podle kterých lze určit hranici věkové kategorie. „Stáří dělíme na tyto skupiny: 45 – 59: střední věk 60 – 74: vyšší (starší) věk, rané stáří 75 – 89: pokročilý čili stařecký věk, vlastní stáří, sérum 90 a více let: dlouhověkost“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 14) Senilita, tímto slovem můţeme nahradit termín stáří. Ale kdyţ pouţijeme slovo senilita nebo senilní, zní to poněkud hanlivě, nezdvořile. 12

„Věk můžeme dělit: kalendářní funkční sociální produkční“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 15) „ Kalendářní věk je dán datem narození.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 15) Funkční věk nemusí být věkem kalendářním. Sociálním věkem můţeme označit dobu, kdy lidé mění svůj ţivotní styl. „ Stárnutí a stáří je specifický biologický proces, který je charakterizován tím, že je dlouhodobě nakódován, je nevratný, neopakuje se, jeho povaha je různá, zanechává trvalé stopy.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 57)

2.3.

Období starší dospělosti: 50 – 60 let

„Stárnutí je spojeno s vědomím, že začal proces postupného zhoršování vlastní tělesné i psychické kondice, různých kompetencí i sociálního postavení, a že jde o proces, který je neodvolatelný a nevratný.“ (Vágnerová, 2008, s. 229) U lidí v tomto období můţeme pozorovat zvýšenou unavitelnost, pamatují si čím dál méně informací. Mnozí si nechtějí připustit nebo se nemohou vyrovnat s tím, ţe stárnou. V mladším věku těmto lidem vadil stereotyp, nyní se s ním začínají sţívat. Nechtějí si zvykat na změny, bojí se toho, ţe uţ by tyto změny nemuseli zvládnout. A proto jsou spokojeni se stereotypem, který je jistý a neměnný. Vágnerová (2008) pokládá věk 50 let za mezník. Před 50. rokem jsou lidé ještě ve skvělé kondici, uţívají si „dospělosti“, ale po 50. roce uţ jim dochází, ţe za chvíli přijde doba, kdy budou slavit 60. narozeniny. A to uţ je doba, kdy si uvědomují, ţe jsou starší a uţ nemohou provozovat některé věci, které provozovali. Starší přátelé jim radí, ţe by měli napsat závěť, najít si koníčka jako například vyšívání, práce na zahradě. Ale není tomu tak u všech seniorů. Někteří z nich ţijí zajímavějším a zábavnějším ţivotem neţ mnozí mladí lidé. Lidé v tomto věkovém období se více upínají na svoji rodinu a uzavírají své soukromí před okolím. Rodina je pro ně vše, v podstatě jediní lidé, se kterými jsou v kontaktu. Někteří

13

jsou na svoji rodinu fixováni aţ příliš. Poté můţe docházet k tomu, ţe ţádají přítomnost své rodiny neustále, nepřipouští si, ţe jejich rodina, děti mají svůj osobní ţivot a ţe mají i jiné povinnosti, neţ být ustavičně se svými rodiči. Také se člověk v tomto věku značně upíná na svá vnoučata. Jsou pro něj vše, má k nim velice vřelý a hluboký vztah. Snaţí se jim předat svoje zkušenosti, připravuje je na ţivot, čemu by se měla vyhnout, učí je jezdit na kole a jiné. Senior má svého koníčka a dobře vyuţitý čas. Smrt, konec ţivota, to jsou další záleţitosti, o kterých člověk v tomto kritickém období, začíná přemýšlet. Blíţí se jeho konec, uţ tu moc dlouho nebude, chtěl by stihnout ještě spoustu věcí. I tyto věty slyšela většina z nás z úst našich prarodičů. (Vágnerová, 2008)

2.3.1. Tělesné změny

„Stárnutí je proces, spojený pozvolným úpadkem všech tělesných funkcí.“ (Vágnerová, 2008, s. 238) Tělesné funkce jsou sníţeny, ale hodně pozorovatelné jsou spíše aţ v období 65 let a výše. Kolem věku 50 let je na sobě člověk někdy ani nepociťuje. K dalším zhoršujícím znakům můţeme zařadit: smyslové funkce, zrak, sluch sníţení tělesné aktivity a pohybové souhry nemoci a různé choroby (Vágnerová, 2008) Tyto zmíněné znaky jistě kaţdý z nás u seniorů zpozoroval. Jsou to znaky, které ke stárnutí neodmyslitelně patří. Smrt. Smrt je dalším bodem, který bychom měli zařadit do této problematiky. Kaţdý z nás má strach ze smrti, a ve starším věku tomu není jinak. V tomto věku je to leckdy i horší. A tento strach ze smrti se stává být silnějším i kvůli takovým situacím jako je například smrt blízké osoby – přítele. Stává se ještě těţší, ţe přítel byl ve stejné věkové kategorii. (Vágnerová, 2008) Dalšími znaky, které tu nebyly ještě zmíněny, jsou znaky objektivně pozorovatelné. Mezi tyto příznaky patří vrásky, pozorovatelné nejen na obličeji, ale na končetinách a

14

dalších částech těla. Je moţno pokračovat v šedivých vlasech, i kdyţ mnohdy se šedivé vlasy objevují i mnohem dříve neţ ve stáří.

2.3.2. Sexualita v období 50 – 60 let „Sexualita je v tomto věku přirozenou součástí života, avšak dochází zde k další diferenciaci, frekvence styku i míra jeho uspokojivosti může být velice variabilní“ (Vágnerová, 2008, s. 246) V tomto věkovém období dochází k určitému kolísání. Člověk má strach, ţe selţe, nebo si klade otázku: „Jsem pro ni/ něj dost atraktivní? Nejsem starý/stará?“. V této zmiňované věkové kategorii jde především o pohodu, ať uţ se jedná o pohodu fyzickou či psychickou. „Mění se i postoj k sexu. Už nemůže být chápán jako oblast výkonová a nemůže sloužit jako prostředek potvrzení vlastních kompetencí.“ (Vágnerová, 2008, s. 247) Pro lidi v období věku 50 aţ 60 let sex uţ nebývá tím nejdůleţitějším ve vztahu. Pro některé je fakt sniţujícího se sexuálního ţivota přijatelným a příjemným.

15

2.3.3. Partnerský vztah – manželství Jedním z faktorů dobrého manţelství je trávení času s partnerem/manţelem. Vytvořit s ním domov plný lásky pro své děti a další generace. Dlouholeté manţelství? V dnešní době uţ nikdo z jedinců neví, co znamená dlouholeté manţelství. Po vzniklém, většinou malicherném konfliktu, se partneři/manţelé od sebe stěhují a rozvádí. Dlouholetá a šťastná manţelství jsou pravděpodobně fenoménem minulého století. Naši prarodiče a rodiče našich prarodičů vydrţeli mnohem větší problémy, konflikty a jiná utrpení v manţelství, a jen díky podpoře, komunikaci a pochopení spolu v manţelství zůstali. „Spokojenost a stabilitu manželství mohou ovlivnit prožité události, míra jejich zátěžovosti, ale i způsob jejich zvládnutí, komplex celého společného života, jehož jedna důležitá část, spojená se založením rodiny a výchovou dětí, je nyní splněna.“ (Vágnerová, 2008, s. 266) I kdyţ mluvíme o dlouhotrvajícím manţelství, které je šťastné, mnohdy tomu tak není. Manţelství je dlouholeté, ale stereotypní, bez spokojenosti. Manţelský či partnerský vztah je v tomto etapě stáří ovlivněn několika faktory. Zmínit můţeme faktory jako například změna zdravotního stavu, která neodmyslitelně patří ke stáří, dále pak změny v rodině – děti opouští svůj domov a zakládají vlastní rodinu. Faktory působící na vztah v dobrém slova smyslu jsou pochopení partnerů navzájem, samotnou ukázkou můţe být, ţe partneři jsou pokojnější, nejsou nervózní jako někteří mladí lidé. Partneři si spolu uţívají kaţdé volné chvíle, soustředí se sami na sebe a na své blízké, mezi které patří rodina. V mladším věku bývají manţelé/ partneři spíše zaměřeni na svoji profesi a touţili být nejlepšími, o to méně se zajímali o rodinu. Ale ve stáří se jí mohou věnovat neustále. (Vágnerová, 2008) Hádky a konflikty mezi partnery nevznikají kvůli malichernostem a nejsou tak časté jak tomu bylo v mládí. Jsou citlivější, při výkladu problému, který nastal. Jak uţ bylo zmíněno, vztahy v manţelství prochází změnou, někdy pozitivní jindy negativní. Partneři jsou na sebe více vázáni, jeden druhého znají, ví o něm vše, jaké mají povahy, které z nich jsou špatné, které dobré. Jaké jídlo mají rádi, které jim je naopak protivné. Zaţili jen s druhým dobré i zlé a ustáli to spolu jako pár. Tudíţ nač hledat nová dobrodruţství v náručí jiného partnera, který o nich neví nic.

16

Protikladem jsou lidé, kterým partnera vzala smrt, ovdovělí, či rozvedení. (Vágnerová, 2008) Měli by zůstat sami nebo by měli dát šanci lásce nové? Tato záleţitost je velmi individuální. Někdo na lásku zanevřel, můţe se domnívat, ţe mu není přáno, aby byl šťastný, kdyţ předchozí vztah mu nevyšel. Jiní jsou názoru opačného, ale uţ nehledají partnera, s kterým by bydlel v jedné domácnosti, nýbrţ partnera, s kterým by mohl vykonávat společné aktivity, chodit na různé společenské akce. Člověk, který se rozvedl či ovdověl, má nového partnera, ale uţ s ním neplánuje rodinu. Děti má z minulého manţelství, popřípadě je i prarodičem, tudíţ je tato jeho kapitola uzavřena.

2.4.

Rané stáří: 60 – 75 let Sloţky charakterizující tuto etapu stáří: moudrost nadhled pocit naplnění úbytek energie proměna osobnosti (Vágnerová, 2008, s. 299) Důleţitou záleţitostí se stává zhodnotit svůj ţivot. Nelitovat ničeho, co člověk

udělal a neudělal. Nezoufat nad tím, co by bylo lepší, mít tu moţnost ţít znovu a všechno změnit. Tímto problémem se zatěţují někteří senioři, začnou litovat mnohých věcí, jsou emocionálně na dně a uţ je přestává mnoho věcí těšit. Je třeba se ohlédnout za ţivotem v dobrém, uvědomit si, ţe tu je rodina, která ocení zkušenost ţivota tohoto seniora. Následně můţe být uţitečným.

17

2.4.1. Tělesné změny Změny v tělesné oblasti jsou u kaţdého jedince jiné. V tomto zmiňovaném letitém stádiu mají lidé problémy s velkým mnoţstvím onemocnění. Část z nich má opravdu problémy, ale někteří jsou tak zvaní „hypochondři“. Jsou to lidé, kteří mají neustálý pocit, ţe jsou nemocní nebo je něco trápí, ale není to tak. Tito lidé postupem času tímto naříkáním a stíţností bývají nepříjemní. Další oblastí tělesných změn je vzhled, na většině seniorů se projevují změny rychle a ve větší míře a na jiném pomaleji. Mnozí senioři, zvláště dámy o sebe velice dbají a stávají se z nich „dámy na úrovni“. (Vágnerová, 2008) Toto platí nejen o dámách, ale i o jistých muţích.

2.4.2. Psychické změny V kategorii seniorů s věkem 60 aţ 75 let dochází k problémům se zapamatováním, obnovením a celkovým zpomalením. (Vágnerová, 2008, s. 315) Ohledně zpomalení nejde u seniorů o to, ţe by běţné úkoly nezvládaly, ale potřebují na ně delší čas. Za zmínku jistě stojí i fakt, ţe staří lidé hůře slyší a vidí. Najdou se i tací jedinci, kteří se nechtějí připustit skutečnost, ţe potřebují brýle či naslouchadlo. Myslí si, ţe oni nepatří do „starého ţeleza“ a ţe vše zvládají, dobře slyší a vidí.

2.4.3. Manželství Jak uţ bylo řečeno, manţelství ve stáří, je stabilnější neţ v mladším věku, člověk není tolik agresivní či výbušný. Problémy uţ nejsou povaţovány za tolik závaţné nebo je zde snaha najít určitý kompromis. Senioři jsou na sebe zvyklí a nechtějí si zvykat na věci jiné, nové. A právě z toho vyplývá, ţe i kdyţ jsou senioři v manţelství dlouho, neznamená, ţe jsou v něm spokojeni. Jde o stereotyp. Do manţelství téţ patří intimita, ovšem se zvyšujícím se věkem dochází k jejímu sníţení. „Potřebu blízkosti uspokojuje též pouhá přítomnost partnera, vědomí, že zde a bude i nadále.“ (Vágnerová, 2008, s. 372) V tomto období není hlavním prvkem pohlavní styk, jak tomu bylo dříve, ale je důleţité vědomí, ţe máme partnera, ţe je zde pro nás, je v naší blízkosti. 18

Kdyţ manţelé vědí, ţe je tu jeden pro druhého, poté je pro ně velmi bolestné, kdyţ celoţivotního partnera navţdy ztratí. Smrt je jednou z událostí, která je v tomto věku očekávaná. Starší lidé tuto ztrátu proţívají daleko intenzivněji neţ mladší lidé. (Vágnerová, 2008) Ovdovělý senior, ztratil celoţivotního partnera, který mu byl vţdy, při jakékoli přítěţi či záţitku. Najednou je sám, v mnohých případech ztratil chuť ţít, i nadále chce být se svým partnerem, chce zemřít. Pocit osamělosti, ztráta partnera, s kterým plánoval další záţitky. Vdovec/vdova na mrtvého partnera neustále vzpomíná, myslí na něj. Můţe dojít k takovému smutku, kdy senior nechce jíst, je pořád doma, nechce přijímat ţádné návštěvy a uţ vůbec nespí. Tyto rysy mají za následek, ţe se seniorovi přitíţí a onemocní. Ovdovění neznamená samotu, uzavřít se do sebe. Někteří ze seniorů hledají oporu u rodiny. Jiní najdou pochopení a útěchu u přítele, který se později stane partnerem. Toto partnerství, ovšem zůstává partnerstvím, většina ovdovělých do svazku manţelského nechce vstoupit znovu. A postoj společnosti k těmto partnerstvím? Většinou se společnosti tato partnerství nelíbí. A obzvláště se nelíbí rodině. Jsou zvyklí na určité věci, a zvykat si na nového člena rodiny je zvláštní.

2.5.

Pravé stáří: 75 let a více Senioři jsou v tomto věku zaměstnáni hlavně vlastním ţivotem a jeho zvládáním.

Straní se společnosti, chtějí mít „svůj klid“. Zde se začíná také řešit otázka umístění do domova důchodců či domova s pečovatelskou sluţbou. Ovšem záleţí na seniorovi samotném a jeho soběstačnosti.

2.5.1. Tělesné změny V tomto vysokém věku je sníţena soběstačnost, v horších případech se senior stává závislým na pomoci druhých, nejčastěji své rodiny.

2.5.2. Socializace a její změny Problematika osamělosti, závislosti, pomoci. Domov důchodců, pečovatelská sluţba. Zmiňovaná oblast je pro část seniorů stresující a pro další část je pocitem úlevy. Druhá část nechce svoji rodinu ţádat o pomoc nebo ji zatěţovat a raději volí jisté zařízení.

19

Ostatní senioři jsou zvyklí a závislí na své rodině a nedokáţou si představit, ţe by ţili bez ní. Je to velice individuální proces. (Vágnerová, 2008)

2.6.

Psychologie stáří

U starého člověka můţeme vnímat sníţení tempa, hlavně toho psychomotorického. Uţ tolik nevnímá a neřeší komplikované věci, problémy a podobně. Nemůţeme říci, ţe všichni staří lidé jednají pomaleji, u některých jedinců tomu tak není. Záleţí ovšem na zkušenostech. U starých lidí můţeme pozorovat nástup depresí, úzkosti a smutku. V mladém věku jste více aktivní, oproti tomu ve stáří, jste zvyklí na své pohodlí a klid. „Starý člověk projevuje větší stálost ve svých názorech a ve svých vztazích.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 81) Z toho vyplývá, ţe většina lidí ve stáří má stálého partnera. S tímto partnerem většinou zůstávají aţ do konce ţivota.

2.6.1. Zvykání si na stáří – adaptace

„Většina lidí má strach ze stárnutí, nechtějí si to připustit. I přesto, že je to věc přirozená a nelze se jí vyhnout. I když někteří si myslí, že se nějakým způsobem vyhnou, jako je plastická operace a jiné věci. Špatná příprava, zvykání a naopak vřelá přijetí. Tak může člověk reagovat na stáří. Někdo reaguje na stáří dobře, ale většina z nás určitě zná více ty případy, kdy člověk nástup stáří snáší dost špatně. Jedni přijmou stáří a stárnutí jako přirozenou věc, která k životu patří, jiní ji nepřijmou. Řeší to tím, že si například obarví vlasy, aby skryly vlasy, které začínají šedivět nebo si najdou nového mladšího partnera.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 81) Jak lidé reagují na stáří, můţeme rozdělit do několika kategorií: 1. konstruktivnost 2. obranný postoj 3. závislost 4. nepřátelství

20

5. sebenenávist První kategorie je značkou ideál. V této kategorii najdeme termíny jako optimismus, přizpůsobivost. Jedinec se věnuje stále svým zájmům, komunikuje s ostatními. Člověk se smiřuje s tím, ţe stárne. V dalším souboru, který je nazván jako Obranný postoj, má člověk strach ze stárnutí. Osoba podnikala různé akce, byla aktivní, pracovitá. Nyní má strach, ţe to vše skončí a nic nebude jako dřív. Závislost je pro něj to, z čeho má obavy. Závislost. Uţ tento výraz nám naznačuje, ţe jedinec bude potřebovat pomocnou ruku. Někoho, kdo se o něj „bude starat“. Dříve byl pasivní, ostatní mu pomáhali, nyní počítá s tím, ţe tomu bude stejně. Nyní přistupujeme k další kategorii, kterou je nepřátelství. Do této skupiny zahrnujeme jedince, kteří svalují svoji vinu na ostatní. Jsou agresivní. Nevycházejí s mladými lidmi, závidí jim. Deprese, ty vystihují poslední skupinu, sebenenávist. Z depresí se v občasných případech přechází k sebevraţdě. Tito lidé jsou velice pasivní. Nevyhledávají společnost, kontakty.

21

Praktická část

3. Dotazníkové šetření zaměřené na sexualitu seniorů V praktické části jsme pouţili ke sběru dat dotazník. Dotazník jsme nechali vyplnit seniory v oblasti Moravskotřebovska a Jevíčska. Dotazník jsme pouţili proto, ţe zpracování dat bude rychlé a snadné. (Chráska, 2007)

3.1.

Cíle šetření

Před samotným výzkumem je potřeba si stanovit cíle, kterých chceme dosáhnout. Našim hlavním cílem je zjištění, jak jsou na tom v dnešní době senioři v oblasti sexuality a partnerských vztahů. Mezi parciální cíle výzkumu patří zjistit, zda senioři stále ţijí sexuálním ţivotem. Dalším parciálním cílem je zjištění, zda byli senioři v mládí dostatečně informování o sexualitě a zda jim vyhovuje dnešní přístup k sexualitě.

3.2.

Hypotézy

Hypotézy jsou jádrem pro klasický kvantitativní výzkum. Při pouţívání hypotéz je důleţité dodrţovat základní poţadavky. Hypotéza je tvrzení, které bývá vyjádřeno oznamovací větou. Musí být vyjádřen vztah mezi dvěma proměnnými, a proto musí být formulována jako tvrzení o rozdílech, vztazích a následcích. Jestliţe se nám nezdaří hypotézu ve výzkumu vyvrátit, můţeme ji přijmout, ale nemůţeme ji povaţovat za jednou provţdy dokázanou, protoţe při opakovaném ověření hypotézy se mohou objevit fakta, která s ní nejsou slučitelná. (Chráska, 2008)

3.2.1. Konkrétní hypotézy Abychom došli k závěru naší práce, tak jsme si v předchozí kapitole stanovili hlavní cíl a parciální cíle výzkumu. V této části jsme si vytvořili konkrétní hypotézy, které budeme analýzou získaných dat ověřovat.

22

H1: Předpokládáme, ţe v dnešní době je lepší přístup k informacím o sexualitě. H2: Předpokládáme, ţe většina dotazovaných nerealizuje téměř ţádné formy sexuálních projevů. H3: Předpokládáme, ţe většina dotazovaných pouţívá nějaké podpůrné prostředky. H4: Předpokládáme, ţe většina dotazovaných nebude souhlasit se souţitím bez manţelství.

3.3.

Metody šetření

Údaje potřebné k výzkumné části bakalářské práce jsme zajistili formou dotazníku. Dotazník (viz Příloha č. 1) byl anonymní a slouţil jako výzkumný materiál. Byl určen pro skupinu respondentů, kterou byli senioři – muţi a ţeny. Dotazník jsme rozeslali se souhlasem vedoucí bakalářské práce. Celkem jsme rozeslali 120 dotazníků do oblasti Moravskotřebovska a Jevíčska. Před samotným vyplňováním dotazníků, jsme respondenty seznámili s absolutní anonymitou, a k čemu mají výsledky slouţit. Ţádným překvapením pro nás nebylo, ţe někteří respondenti, odmítli na danou problematiku odpovídat. Vráceno mi bylo 20 nevyplněných dotazníků. Vyplněné dotazníky jsme osobně převzali.

3.3.1. Popis použitého dotazníku Pro výzkum jsme vyuţili nestandardizovaný dotazník. V dotazníku jsme se snaţili o srozumitelnost a jasnou formulaci kladených otázek. V první části se zaměřujeme na sociodemografické údaje respondentů, kterými jsou pohlaví, věk. V další části se zaměřujeme na to, zda respondenti ţijí sami nebo v manţelství, zda mají děti a jsou s nimi v kontaktu. Dotazník obsahuje 20 poloţek. Byly zde zkombinované uzavřené a otevřené otázky. U zavřených otázek měl respondent moţnost vybrat jen jednu z nabízených variant. Oproti tomu u otevřených otázek měl dotazovaný na výběr z více moţností nebo mohl otázku doplnit svojí vlastní výpovědí.

23

Jak uţ jsme zmínili, prvních 5 otázek zkoumá osobní údaje dotazovaných. Další otázky souvisí se zkoumanou problematikou. Poslední poloţka umoţňuje dotazovaným vyjádřit svoje připomínky k dané problematice.

3.4.

Analýza získaných dat

Jednotlivé odpovědi dotazníku jsme sečetli, tyto výsledky jsme převedly na procenta. Poté jsme data zaznamenali do tabulek a tabulky doplnily grafy. Tyto grafy jsme připravili v aplikaci Excel.

24

Interpretace výsledků

3.5.

1. Jakého jste pohlaví? Tabulka č. 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví

Odpověď muţi ţeny celkem

Počet 47 53 100

Podíl v % 47% 53% 100%

Graf č. 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví Z dané tabulky vyplývá, ţe na dotazník odpovědělo 53 ţen (53 %) a 47 muţů (47%).

25

2. Jaký je Váš věk? Tabulka č. 2 Rozdělení respondentů dle věku

Odpověď 55-65 66-75 76-84 85 a více celkem

Počet Podíl v % 55 55% 25 25% 16 16% 4 4% 100 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 28 60% 27 51% 12 26% 13 25% 4 9% 12 23% 3 6% 1 2% 47 100% 53 100%

Graf č. 2 Rozdělení respondentů dle věku Z celkového počtu respondentů bylo 55 (55%) ve věku 55 – 65 let. Ve věku 66 – 75 let bylo 25 (25 %) respondentů. Ve věkové kategorii 75 – 84 let bylo 16 (16 %) respondentů. A poslední kategorie obsahovala nejméně respondentů – 4 (4%) respondentů. Ze 47 (100 %) muţů bylo 28 (60 %) ve věku 55 – 65 let. Ve věku 66 – 75 let bylo 12 (26 %) muţů. Kategorie 76 – 84 let obsahovala 4 (9 %) muţů. Nejméně muţů 3 (6 %) bylo ve věku 85 let a více. Z 53 (100 %) ţen bylo 27 (51 %) ve věku 55 -65 let. V další věkové kategorii 66 – 75 let se nacházelo 13 (25 %) ţen. Skupina 76 – 84 let obsahovala 12 (23 %) ţen. Nejméně obsahovala opět kategorie 85 let a více – 1 (2 %) ţenu.

26

3. S kým žijete v současnosti? Tabulka č. 3 Soužití

Odpověď sám s manţelem/manţelkou s druhem/druţkou jiná odpověď celkem

Počet Podíl v % 27 27% 54 54% 17 17% 2 2% 100 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v% 12 26% 15 28% 26 55% 28 53% 9 19% 8 15% 0 0% 2 4% 47 100% 53 100%

Graf č. 3 Soužití Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů odpovědělo 27 (27 %), ţe ţijí sami. V manţelství ţije 54 (54 %) respondentů. S druhem/druţkou – 17 (17 %) respondentů. Jinak odpověděli 2 (2 %) respondenti. Ze 47 (100 %) muţů ţije samo 12 (26 %) muţů, s manţelkou – 26 (55 %) muţů, s druţkou 9 (19 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen ţije samo 15 (28 %) ţen, s manţelem 28 (53 %) ţen, s druhem – 8 (15 %) ţen. A jen 2 (4 %) ţeny odpověděly, ţe ţijí se synem a jedna s kamarádkou.

27

4. Kolik máte dětí? Tabulka č. 4 Počet dětí

Odpověď 1 dítě 2 děti 3 děti 4 a více ţádné celkem

Počet Podíl v % 14 14% 44 44% 28 28% 7 7% 7 7% 100 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 8 17% 6 11% 20 43% 24 45% 12 26% 16 30% 5 11% 2 4% 2 4% 5 9% 47 100% 53 100%

Graf č. 4 Počet dětí Tabulka ukazuje, ţe z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných má 1 dítě 14 (14%) dotazovaných, 2 děti má 44 (44 %) dotazovaných, 3 dětí – 28 (28 %) dotazovaných, 4 a více dětí – 7 (7 %). 6dné dítě nemá 7 (7 %) dotazovaných. Z této tabulky vyplývá, ţe ze 47 (100 %) muţů má 1 dítě 8 (17 %) muţů, 2 děti má 20 (43 %) muţů, 3 děti – 12 (26 %) muţů, 4 a více dětí – 5 (11 %) muţů. Ţádné dítě nemají 2 (4 %) muţi. Z 53 (100 %) ţen má 1 dítě 6 (11 %) ţen, 2 děti – 24 (45 %) ţen, 3 děti – 16 (30 %) ţen, 4 a více dětí – 2 (4 %) ţeny. Ţádné dítě nemělo 5 (9 %) ţen.

28

5. Jste s nimi v kontaktu? Tabulka č. 5 Kontakt s dětmi

Odpověď ano ne celkem

Počet Podíl v % 80 80% 20 20% 100 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 38 81% 42 79% 9 19% 11 21% 47 100% 53 100%

Graf č. 5 Kontakt s dětmi Z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných se se svými dětmi stýká 80 (80 %) dotazovaných. V kontaktu s dětmi není 20 (20 %) dotazovaných. Ze 47 (100 %) seniorů je s dětmi v kontaktu 38 (81 %) seniorů, není s dětmi v kontaktu 9 (19 %) seniorů. Z 53 (100%) seniorek se s dětmi stýká 42 (79 %) seniorek, nestýká se s nimi 11 (21%) seniorek.

29

6. Co si představujte pod pojmem sexualita? Tabulka č. 6 Pojem sexualita

Odpověď souţití s partnerem sex a věci s ním spojené výběr partnera vzhled, přitaţlivost nevím jiná odpověď celkem

Počet Podíl v % 42 28% 65 43% 7 5% 18 12% 19 13% 0 0% 151 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 19 29% 23 27% 29 45% 36 42% 2 3% 5 6% 7 11% 11 13% 8 12% 11 13% 0 0% 0 0% 65 100% 86 100%

Graf č. 6 Pojem sexualita Zde si mohli dotazovaní vybrat více moţností. Celkový počet odpovědí byl 152 (100%). Z celkového počtu 151 (100 %) odpovědí, bylo přiřazeno 42 (28 %) odpovědí k souţití s partnerem. Sex a věci s ním spojené – 65 (43 %) odpovědí. Výběr partnera – 7 (5%) odpovědí. Vzhled a přitaţlivost – 18 (12 %) odpovědí. A 19 (13 %) odpovědí bylo nevím. 47 (100 %) muţů vybralo 65 (100 %) odpovědí. Z toho bylo vybráno 19 (29 %) odpovědí k souţití s partnerem. Sex a věci s ním spojené – 29 (45 %) odpovědí, výběr partnera – 2 (3 %) odpovědí, vzhled a přitaţlivost – 7 (11 %) odpovědí. Odpovědi nevím bylo 8 (12 %). 30

53 (100 %) ţen vybralo 86 (100 %) odpovědí. Souţití s partnerem - 23 (27 %) odpovědí, sex a věci s ním spojené – 36 (42 %) odpovědí, výběr partnera – 5 (6 %) odpovědí, vzhled a přitaţlivost – 11 (13 %) odpovědí, nevím – 11 (13 %) odpovědí.

31

7. Kde jste získávali informace o sexualitě? Tabulka č. 7 Informace o sexualitě

Odpověď ve škole u rodičů u sourozenců u kamarádů z knih z časopisů z internetu jiná odpověď celkem

Počet 44 11 8 38 28 28 8 8 173

Podíl v % 25% 6% 5% 22% 17% 16% 5% 5% 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 20 24% 24 27% 6 7% 5 6% 4 5% 4 5% 22 26% 16 18% 10 12% 18 20% 14 16% 14 16% 5 6% 3 3% 4 5% 4 5% 85 100% 88 100%

Graf č. 7 Informace o sexualitě I zde měli respondenti moţnost volit více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 173 (100 %), z toho 44 (25 %) odpovědí bylo přiřazeno k moţnosti „ve škole“. U rodičů – 11 (6 %) odpovědí, u sourozenců – 8 (5 %) odpovědí, u kamarádů – 38 (22 %) odpovědí, z knih – 28 (17 %) odpovědí, z časopisů – 28 (16 %) odpovědí, z internetu – 8 (5 %) odpovědí. A jinde bylo uvedeno 8 (5 %) odpovědí. Nejvíce získávali dotazovaní informací ve škole. 47 (100 %) muţů vybralo 85 (100%) moţností. Z toho 20 (24 %) odpovědí ve škole, u rodičů - 6 (7 %) odpovědí, u 32

sourozenců – 4 (5 %) odpovědí, u kamarádů – 22 (26 %) odpovědí, z knih – 10 (12 %), z časopisů – 14 (16 %) odpovědí, z internetu – 5 (6 %). Byli zde i jiné odpovědi 4 (5 %), 2 muţi získávali informace z televize a 2 muţi nikde. 53 (100 %) ţen zvolilo 88 (100 %) odpovědí, z toho 24 (27 %) odpovědí ve škole, u rodičů – 5 (6 %) odpovědí, u sourozenců – 4 (5 %) odpovědí, u kamarádů – 16 (18 %) odpovědí, z knih – 18 (20 %) odpovědí, z časopisů – 14 (16 %) odpovědí, z internetu – 3 (3%) odpovědí. A také 4 (5 %) odpovědi byli- informace ţeny získávaly z televize nebo nikde.

33

8. Je podle Vás v současnosti lepší přístup k informacím o sexualitě? Tabulka č. 8 Přístup k informacím

Odpověď ano ne nevím nejsem si jist/jistá celkem

Počet Podíl v % 77 77% 1 1% 18 18% 4 4% 100 100%


Graf č. 8 Přístup k informacím Na otázku „Je podle Vás v současnosti lepší přístup k informacím o sexualitě?“ odpovědělo z celkového počtu 100 (100 %) respondentů, 77 (77 %) respondentů, ţe je lepší přístup k informacím. Odpověď, ţe není lepší přístup informacím, vybral 1 (1 %) respondent, moţnost nevím volilo 18 (18 %) respondentů. A jisti si nebyli 4 (4 %) respondenti. Předpokládali jsme, ţe většina respondentů odpověděla, ţe je v současnosti lepší přístup k informacím. Výsledky výzkumu tuto hypotézu potvrdily. Ze 47 (100 %) muţů zodpovědělo 38 (81 %) muţů, ţe se v současnosti lépe dostanete k informacím o sexualitě. Moţnost nevím volilo 8 (17 %) muţů a jist si nebyl 1 (2 %) muţ.

34

Z 53 (100 %) ţen odpovědělo 39 (74 %), ţe je lepší přístup k informacím, odpověď ne volila jedna 1 (2 %) ţena. Jisty si nebyly 3 (6 %) ţeny.

35

9. Byli jste v mládí dle Vás, dostatečně informováni o sexu? Tabulka č. 9 Dostatečná informovanost o sexu


Počet Podíl v % 12 12% 54 54% 11 11% 23 23% 100 100%


Graf č. 9 Dostatečná informovanost o sexu Z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných odpovědělo 12 (12 %) dotazovaných, ţe v mládí byli dostatečně informování. Valná většina, tím je 54 (54 %) dotazovaných reagovalo na tuto otázku odpovědí ne. 11 (11 %) dotazovaných nevědělo, jestli bylo v mládí dostatečně informováno o sexualitě. A jisto si nebylo 23 (23 %) dotazovaných. Ze 47 (100 %) seniorů odpověděli 4 (9 %) senioři, ţe byli dostatečně informováni, moţnost ne zvolilo 26 (55 %) seniorů. Variantu nevím zvolilo 7 (15 %) seniorů. Jisto si nebylo 10 (21 %) seniorů.

36

Z 53 (100 %) seniorek odpovědělo 8 (15 %) seniorek, ţe byly v mládí dostatečně informovány o sexualitě. Variantu ne volilo 28 (53 %) seniorek, variantu nevím vybraly 4 (8 %) seniorky. Jisto si nebylo 13 (25 %) seniorek.

37

10. Mluvili jste s dětmi o sexualitě?


Počet Podíl v % 38 38% 43 43% 7 7% 12 12% 100 100%


Tabulka č. 10 Poučení o sexualitě, sexu

Graf č. 10 Poučení o sexualitě, sexu Z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných potvrdilo 38 (38 %) dotazovaných, ţe s dětmi o sexualitě mluvili. Většina s dětmi o sexualitě nemluvila, to je 43 (43 %). Odpověď ne volilo 7 (7 %) dotazovaných. Jisto si nebylo 12 (12 %) dotazovaných. Ze 47 (100 %) muţů své děti o sexualitě informovalo 22 (47 %) muţů. Své děti neinformovalo o sexualitě 18 (38 %) muţů. 4 (9 %) muţi něvěděli, zda své děti o sexualitě informovali. Jisti si nebyli 3 (6 %) muţi. Z 53 (100 %) ţen informovalo děti o sexualitě 16 (30 %) ţen. Ty, které své děti neinformovaly bylo 25 (47 %) ţen. Variantu nevím volily 3 (6 %) ţeny. Jisto si nebylo 9 (17 %) ţen.

38

11. Změnil se podle Vás v současnosti pohled na sexualitu oproti minulosti?


Počet Podíl v % 79 79% 6 6% 14 14% 1 1% 100 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v% 35 74% 44 83% 4 9% 2 4% 8 17% 6 11% 0 0% 1 2% 47 100% 53 100%

Tabulka č. 11 Pohled na sexualitu

Graf č. 11 Pohled na sexualitu Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů, zvolilo variantu ano 79 (79 %) respondentů. Moţnost ne – 6 (6 %) respondentů. Moţnost nevím – 14 (14 %) respondentů. Jist si nebyl 1 (1 %) respondent. Ze 47 (100 %) muţů zvolilo variantu ano 35 (74 %) muţů. Moţnost ne volili 4 (9%) muţi. Varianta nevím – 8 (17 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen volilo variantu ano 44 (83 %) ţen. Podle 2 (4 %) ţen se pohled na sexualitu v současnosti nezměnil. Zda se pohled změnil neví 6 (11 %) ţen. V pohledu na sexualitu si není jista 1 (2 %) ţena.

39

12. Vyhovuje Vám dnešní „moderní“ přístup k sexualitě?

Odpověď 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 celkem

Počet 6 1 7 13 22 17 13 9 5 7 100

Podíl v % 6% 1% 7% 13% 22% 17% 13% 9% 5% 7% 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 4 9% 2 4% 1 2% 0 0% 3 6% 4 8% 5 11% 8 15% 11 23% 11 21% 4 9% 13 25% 9 19% 4 8% 4 9% 5 9% 0 0% 5 9% 6 13% 1 2% 47 100% 53 100%

Tabulka č. 12 Přístup k sexualitě

Graf č. 12 Přístup k sexualitě Respondenti zde volili, jak jim vyhovuje dnešní moderní přístup k sexualitě, a to ve škále 1 – 10, při čemţ 1 je nejniţší spokojenost a 10 nejvyšší spokojenost. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů odpovědělo ve ve škále spokojenosti: 1 - nejniţţsí spokojenost: 6 (6 %) respondentů, z 47 (100 %) muţů volili nejniţší škálu 4 (9 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volilo škálu 1 – 2 (4 %). 40

2: 1 (1%) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volil tuto spokojenost 1 (2 %) muţ. 3: 7 (7%) respondentů, ze 47 (100 %) volili tuto spokojenost 3 (6 %) muţi, z 53 (100 %) volily tuto spokojenost 4 (8 %) ţeny. 4: 13 (13 %) respondentů, ze 47 (100 %) volilo zmíněnou spokojenost 5 (11 %) muţů, z 53 (100 %) ţen volilo stejně 8 (15 %) ţen. 5 – střední spokojenost: 22 (22 %) respondentů, ze 47 (100 %) bylo středně spokojeno 11 (23 %) muţů, z 53 (100 %) ţen středně spokojeno 11 (21 %) ţen. 6: 17 (17 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volili tuto spokojenost 4 (9 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volilo stejně 13 (25 %) ţen. 7: 13 (13 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volilo zmíněnou spokojenost 9 (19%) muţů, z 53 (100 %) ţen volily spokojenost na škále 7 – 4 (8 %) ţen. 8: 9 (9 %) respondentů, ze 47 (100 %) volili vyšší spokojenost 4 (9 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volilo vyšší spokojenost 5 (9 %) ţen. 9: 5 (5 %) respondentů, z 53 (100 %) ţen volilo zmíněnou spokojenost 5 (9 %) ţen. 10 – nejvyšší spokojenost: 7 (7 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volilo nejvyšší spokojenost 6 (13 %) muţů, z 53 (100 %) volila nejvyšší spokojenost 1 (2 %) ţena.

41

13. Žijete stále sexuálně?


Počet 60 40 100

muži ženy Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % 60% 31 66% 29 55% 40% 16 34% 24 45% 100% 47 100% 53 100%

Tabulka č. 13 Sexuální život

Graf č. 13 Sexuální život Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů, 60 (60 %) respondentů ţije stále sexuálně, 40 (40 %) respondentů uţ sexuálně neţije. Ze 47 (100 %) muţů ţije sexuálně 31 (66 %) muţů a sexuálně neţije 16 (34 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen ţije sexuálně 29 (55 %) ţena a sexuálně neţije 24 (45 %) ţen.

42

14. Jaké formy sexuálních projevů realizujete?

Odpověď mazlení líbání masturbace pohlavní styk ţádné jiná odpověď celkem

Počet Podíl v % 51 28% 40 22% 12 7% 45 25% 34 19% 0 0% 182 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 21 22% 30 34% 22 23% 18 20% 12 13% 0 0% 27 29% 19 22% 12 13% 21 24% 0 0% 0 0% 94 100% 88 100%

Tabulka č. 14 Formy sexuálních projevů

Graf č. 14 Formy sexuálních projevů Zde měli dotazovaní moţnost volit více variant. Celkový počet byl 182 (100 %) odpovědí , z toho bylo přiřazeno 51 (28 %) odpovědí k moţnosti mazlení. Dále respondenti realizují líbání, tomu nasvěčuje 40 (22 %) odpovědí. Nejméně realizují masturbaci – 12 (7%) odpovědí. Odpověď „pohlavní styk“ byla zvolena 45 (25 %) odpověďmi. Odpovědí na „ţádné formy sexuálních „ bylo 34 (19 %). Ze 47 (100 %) seniorů zvolilo jako formu sexuálních projevů mazlení a to 30 (34%) odpověďmi. Líbání bylo zvoleno 22 (23 %) odpověďmi. Odpověď „masturbace“ volilo 12 (13%) seniorů. Senioři preferují i pohlavní styk, to nám potvrdilo 27 (29 %) odpovědí seniorů. Ţádné formy sexuálních projevů byly zvoleny ve 12 (13 %) odpovědích. 43

Z 53 (100 %) seniorek zvolilo mazlení jako častou formu sexuálních projevů a to 30 (34 %) odpovědí. Líbání zvoleno 18 (20 %) odpověďmi. Pohlavní styk zvolen 19 (22%) odpověďmi. Ţádné formy – 21 (24 %) odpovědí. U této otázky jsme předpokládali, ţe většina dotazovaných nerealizuje téméř ţádné formy sexuálních projevů. Z výsledků je zřejmé, ţe byla hypotéza vyvrácena. Respondenti realizují většinu forem sexuálních projevů.

44

15. Jste spokojeni se svým sexuálním životem?

Odpověď 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ne celkem

Počet 5 1 4 6 13 8 11 16 8 12 16 100

Podíl v % 5% 1% 4% 6% 13% 8% 11% 16% 8% 12% 16% 100%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 4 9% 1 2% 1 2% 0 0% 3 6% 1 2% 1 2% 5 9% 3 6% 10 19% 4 9% 4 8% 3 6% 8 15% 9 19% 7 13% 6 13% 2 4% 5 11% 7 13% 8 17% 8 15% 47 100% 53 100%

Tabulka č. 15 Spokojenost se sexuálním životem

Graf č. 15 Spokojenost se sexuálním životem Respondenti zde volili jak jsou spokojeni se svým sexuálním ţivotem, a to ve škále 1 -10, při čemţ 1 je nejniţší spokojenost a 10 nejvyšší spokojenost. Nebo zad s ním spokojeni nejsou.

45

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů odpovědělo ve ve škále spokojenosti: 1 – nejniţší spokojenost: 5 (5 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volili nejniţší spokojenost 4 (9 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volila nejniţší spokojenost 1 (2 %) ţena. 2: 1 (1 %) respondent, ze 47 (100 %) muţů volil tuto spokojenost 1 (2 %) muţ. 3: 4 (4 %) respondenti, ze 47 (100 %) muţů volili zmíněnou stspokojenost 3 (6 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volila zmíněnou spokojenost 1 (2 %) ţena. 4: 6 (6 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volil tuto spokojenost 1 (2 %) muţ, z 53 (100 %) ţen volilo ve škále 4 – 5 (9 %) ţen. 5 – střední spokojenost: 13 (13 %) respondentů, ze 47 (100 %) byli středně spokojeni 3 (6 %) muţi, z 53 (100 %) ţen bylo středně spokojeno 10 (19 %) ţen. 6: 8 (8 %) respondentů, ze 47 muţů byli spokojeni ve škále 6 – 4 (9 %) muţi, z 53 (100%) ţen volily tuto spokojenost 4 (8 %) ţeny. 7: 11 (11 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volili zmíněnou spokojenost 3 (6 %) muţi, z 53 (100 %) ţen volilo zmíněnou spokojenost 8 (15%) ţen. 8: 16 (16 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volilo tuto míru spokojenosti 9 (19%) muţů, z 53 (100 %) ţen volilo zmíněnou spokojenost 7 (13 %) ţen. 9: 8 (8 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů volilo vyšší spokojenost 6 (13 %) muţů, z 53 (100 %) ţen volilo vyšší míru spokojenosti 7 (13 %) ţen. 10 – nejvyšší spokojenost: 12 (12 %) respondentů, ze 47 (100 %) muţů bylo nejvíce spokojeno 5 (11 %) muţů, z 53 (100 %) ţen bylo nejvíce spokojeno 7 (13 %) ţen. Se svým sexuálním ţivotem není z celkového počtu 100 (100 %) respondentů spokojeno 16 (16 %) respondentů. Ze 47 (100 %) muţů není spokojeno 8 (17 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen není spokojeno 8 (15 %) ţen.

46

16. Používáte nějaké podpůrné prostředky?

Odpověď ano ne nevím o existenci podpůrných prostředků celkem

Počet 10 87

Podíl v % 10% 87%

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % 6 13% 4 8% 41 87% 46 87%

3

3%

0

0

3

6%

100

100%

47

100%

53

100%

Tabulka č. 16 Podpůrné prostředky

Graf č. 16 Podpůrné prostředky Pokud u této otázky respondenti zvolili, ţe pouţívají podpůrné prostředky, mohli doplnit, o jaké prostředky se jedná. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů pouţilo podpůrné prostředky 10 (10%) respondentů. Kde nás překvapil nízký počet respondentů. Podpůrné prostředky nepouţilo 87 (87 %) respondentů. O existenci podpůrných prostředků neví 3 (3 %) respondenti. Ze 47 (100 %) muţů pouţívalo podpůrné prostředky 6 (13 %) muţů, jednalo se o viagru u 4 muţů a pornografický časopis uvedl 1 muţ. Podpůrné prostředky nepouţilo 41 (87 %) muţů.

47

Z 53 (100 %) ţen pouţily podpůrné prostředky 4 (8 %) ţeny. U 2 ţen se jednalo o vibrátor a u 1 ţeny o ţenskou viagru. Podpůrné prostředky nepouţilo 46 (87 %) ţen. O existenci podpůrných prostředků nevěděly 3 (6 %) ţeny. Předpokládali jsme, ţe většina dotazovaných pouţívá podpůrné prostředky. A výsledky nám tuto hypotézu vyvracejí.

48

17. Máte problémy související se sexualitou a sexuálním životem?


muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % 8 8% 6 13% 2 4% 92 92% 41 87% 51 96% 100 100% 47 100% 53 100%

Tabulka č. 17 Problémy se sexualitou

Graf č. 17 Problémy se sexualitou Pokud u této otázky odpověděli respondenti, ţe měli problémy související se sexualitou, mohli doplnit, o jaké problémy se jedná. Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů mělo problémy související se sexualitou 8 (8 %) respondentů, problémy nemělo 92 (92 %) respondentů. Překvapilo nás vysoké mnoţství respondentů, kteří nemají problém se sexualitou. Ze 47 (100 %) muţů má problémy související se sexualitou 6 (13 %) muţů, z toho 3 muţi jako důvod problému, ţe jsou bez partnera, 1 muţ má problém se vzrušením a 1 muţ uvedl jako důvod problému stydlivost. Problémy nemá 41 (87 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen mají problémy se sexualitou 2 (4 %) ţeny. Jako důvod problému uvádí 1 ţena stydlivost a 1 je bez partnera. Problémy se sexualitou nemá 51 (96 %) ţen.

49

18. Souhlasíte s tím, jak v dnešní době spousta lidí spolu žije jen tak „na hromádce“ (bez manželství)?


Počet Podíl v % 44 44% 27 27% 18 18% 11 11% 100 100%


Tabulka č. 18 Soužití bez manželství

Graf č. 18 Soužití bez manželství Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů souhlasilo 44 (44 %) respondentů s tím, ţe spousta lidí ţije jen tak „na hromádce“. S tímto však nesouhlasí 27 (27 %) respondentů. Moţnost „nevím“ zvolilo 18 (18 %) respondentů. Jisto si tím není 11 (11 %) respondentů. Ze 47 (100 %) muţů se zmiňovanou problematikou souhlasí 23 (49 %) muţů. Naopak s ní nesouhlasí 9 (19 %) muţů. Moţnost „nevím“ zvolilo 10 (21 %) muţů. Jisto si touto problematikou není 5 (11 %) muţů. Z 53 (100 %) ţen s touto problematikou souhlasí 21 (40 %) ţen. Nesouhlasí s ní však 18 (34 %) ţen. Moţnost „neví“ zvolilo 8 (15 %) ţen. Jisto si nebylo 6 (11 %) ţen.

50

Předpokládali jsme, ţe většina dotazovaných nebude souhlasit se souţitím bez manţelství. A výsledky nám tuto hypotézu vyvracejí.

51

19. Co si myslíte, měl by senior/seniorka, po ztrátě svého manžela/manželky, dát šanci „nové lásce“ (najít si nového partnera nebo být věrný celý život tomu jednomu životnímu)?

Odpověď ano, měl by dát šanci ne, měl by být věrný i po ztrátě nevím nejsem s jist/jistá jiná odpověď celkem

muži ženy Počet Podíl v % Počet Podíl v % Počet Podíl v % 71 71% 31 66% 40 75% 5 17 7 0 100

5% 17% 7% 0% 100%

3 10 3 0 47

6% 21% 6% 0% 100%

2 7 4 0 53

4% 13% 8% 0% 100%

Tabulka č. 19 Šance pro „nové lásku“

Graf č. 19 Šance pro „novou lásku“ Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů si myslí, ţe by se měla dát šance nové lásce 71 (71 %) respondentů. Tím se vyplnily naše předpoklady. Naopak s tím nesouhlasí 5 (5 %) respondentů. Moţnost „nevím“ zvolilo 17 (17 %) respondentů. A jisto si tím nebylo 7 (7 %) respondentů. 52

Ze 47 (100 %) muţů souhlasilo s tím, ţe by se měla dát šance nové lásce 31 (66 %) muţů. Opak tvrdili 3 (6 %) muţi. Moţnost „nevím“ zvolilo 10 (21 %) muţů. Jisti si touto problematikou nebyli 3 (6 %) muţi. Z 53 (100 %) ţen souhlasilo s tím, ţe by se měla dát šance nové lásce 40 (75 %) ţen. Opak tvrdily 2 (4 %) ţeny. Moţnost „nevím“ volilo 7 (13 %) ţen. A jisty si tím nebyly 4 (8 %) ţeny.

53

20. Pokud se chcete vyjádřit k otázce Sexualita seniorů, zde máte prostor k vyjádření Vašich názorů. V této otázce měli respondenti moţnost vyjádřit se k problematice sexuality seniorů. K této problematice se nám vyjádřil jen 1 respondent. Který se vyjádřil takto: „Dnešní sexualita seniorů vychází ze spokojeného souţití partnerů v dnešní uspěchané době, a proto i kvalita sexu je závislá na nestresovém zázemí.“

54

Závěr: V naší práci jsme se zabývali problematikou sexuality a partnerských vztahů lidí seniorského věku. Cílem naší práce bylo zmapování informací, vztahů a jiných procesů týkajících se sexuality a partnerských vztahů. Důleţité je poukázat na samotnou problematiku sexuality. Jelikoţ je tato problematika velmi opomíjena. Seniory a sexualitu si kaţdý jen těţce spojuje. Je to pro většinu populace nemyslitelná představa, ţe by senioři měli svůj sexuální ţivot. Sice dochází ke změnám, jak psychického tak fyzického charakteru, ale i přesto jsou zachovány určité touhy. Touhy, které jsou naprosto přirozené, i kdyţ pro některé nepředstavitelné a směšné. Mladší generace by se s tímto faktem měl smířit, vţdyť i oni budou starší a budou mít touhy i ve stáří. V praktické části jsme uţili kombinovaný dotazník s otevřenými i uzavřenými otázkami. Zjišťovali jsme, jak jsou na tom senioři v oblasti sexuality a partnerství. Zda stále ţijí sexuálně, zda uţívají některých podpůrných prostředků. Následně, jestli jsou se svým sexuálním ţivotem spokojeni. Dále jsme se také věnovali přístupu k sexualitě, zda se přístup změnil a jak seniorům vyhovuje moderní přístup. Cíle týkající se naší bakalářské práce, byly naplněny prostřednictvím hypotéz, které byly ověřeny. Přičemţ hypotézy H2, H3 a H4 byly vyvráceny. První hypotéza H1, kdy jsme předpokládali, ţe většina respondentů seniorského věku, odpověděla, ţe je v současnosti lepší přístup k informacím neţ v minulosti, byla potvrzena. V získávání dat pro výzkum jsme se setkali s odmítavým přístupem respondentů. 20 respondentů odmítlo dotazník vyplnit s tím, ţe nechtějí mluvit o svých soukromých věcech. Proto si myslíme, ţe by senioři měli být otevřenější modernějšímu přístupu k sexualitě. Neměli by se stydět za svoji sexualitu.

55

Seznam literatury

BORNEMAN, E.: Encyklopedie sexuality. Vydání neuvedeno. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1990. ISBN 80 – 85605 – 17 – 1. FAFEJTA, M.: Úvod do sociologie – pohlaví a sexualita. Vydání neuvedeno. Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004. ISBN 80 – 867 – 6806 – 6. HAŠKOVCOVÁ, H.: Fenomén stáří. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80 – 7038 – 158 – 2. HEŘMANOVÁ, H., PACOVSKÝ, V.: Gerontologie. 1. vydání. Praha: Aviceum, zdravotnické nakladatelství, 1981. ISBN 80 – 044 – 81. HOLOUBKOVÁ, M.: Kvalitní partnerské vztahy. 1. vydání. Praha: nakladatelství Miroslavy Holoubkové, 2010. ISBN 978 – 80 – 904026 – 1 – 4. CHRÁSKA, M.: Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitavního výzkumu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978 – 80 – 247 – 1369 – 4. MORUS: Světové dějiny sexuality. 1. vydání. Praha: Horizont, 1969. ISBN neuvedeno. PACOVSKÝ, V.: O stárnutí a stáří. 1. vydání. Praha: Aviceum, zdravotnické nakladatelství, 1990. ISBN 80 - 201 – 0076 – 8. PONDĚLÍČEK, I.: Stárnutí: osobnost a sexualita. 1. vydání. Praha: Aviceum, 1987. ISBN neuvedeno. PONDĚLÍČKOVÁ-MAŠLOVÁ, J., RABOCH, J.: O sexualitě a partnerských vztazích. 1. vydání. Praha: Galén, 2005. ISBN 80 – 7262 – 323 – 0. RIDLEY, M.: Červená královna – Sexualita a vývoj lidské přirozenosti. 2. vydání, 1. vydání v Portálu. Praha: Portál, 2007. ISBN 978 – 807 – 3671 – 358. STUART - HAMILTON, I.: Psychologie stárnutí. 1. vydání. Praha: Portál, 1999. ISBN 80 – 7178 – 274 – 2. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978 – 80 – 246 – 1318 – 5. 56

ZVĚŘINA, J.: Sexuologie nejen pro lékaře. 1. vydání. Brno: Cerm, 2003. ISBN 80 – 7204 – 264 – 5.

KLIMES, L. in TRUHLÁŘOVÁ, Z., MARKOVÁ, D. Společenské mýty o sexualitě seniorů. [online] 2007 [cit. 2013-04-14] Dostupné z: http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2008053105. POLÁCHOVÁ, E.: Adaptace a příprava na stáří. [online]. 2007 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/adaptace-a-priprava-na-stari-305689. TOGNER, V. Klimakterium a psychické problémy. [online]. 2011 [cit. 2013-04-08] Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/klimakterium-a-psychicke-problemy.htm. TRUHLÁŘOVÁ, Z. - MARKOVÁ, D.: Společenské mýty o sexualitě seniorů. [online]. 2001 [2007] [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2008053105. TURČAN, P.: Andropauza. Mužský přechod. [online]. 2012 [cit. 2013-04-08] Dostupné z: http://sex-vztahy.doktorka.cz/andropauza-muzsky-prechod/ UZEL,

R.:

Sexualita

člověka.

[online].

2000

[cit. 2013-04-08]. Dostupné z:

http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2405&s_ts=37557,6767708333.

57

Přílohy DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Andrea Vymlátilová. Jsem studentkou 3. ročníku Pedagogické fakulty v Olomouci. Píši bakalářskou práce na téma Sexualita seniorů, a tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi pomůže při psaní bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní, nebude použit k žádným dalším účelům. Vám to zabere pár minut času a mně to velice pomůže. Předem bych Vám chtěla poděkovat za vyplnění. S pozdravem Andrea Vymlátilová. 1. Jakého jste pohlaví? Muţ Ţena 2. Věk: 55 – 65 66 – 75 76 – 84 85 a více 3. S kým ţijete v současnosti: Sám S manţelem/manţelkou S druhem/druţkou Jiné (Uveďte prosím.) 4. Kolik máte dětí? 1 2 3 4 a více

5. Jste s nimi v kontaktu? Ano Ne 6. Co si představujete pod pojmem „sexualita“? (Můţete zvolit více variant) Souţití s partnerem Sex a věci s ním spojené Výběr partnera Vzhled, přitaţlivost Nevím Jiné (Uveďte prosím) 7. Kde jste získávali informace o sexualitě? (Můţete zvolit více variant) Ve škole U rodičů U sourozenců U kamarádů Z knih Z časopisů Z internetu Jinde (Uveďte prosím) 8. Je podle Vás v současnosti lepší přístup k informacím o sexualitě? ano ne nevím nejsem si jist/jistá

9. Byli jste v mládí, dle Vás, dostatečně informování o sexu – jako je dnes např. sexuální výchova? ano ne nevím nejsem si jist/ jistá 10. Mluvili jste s dětmi o sexualitě, sexu? Ano Ne Nevím Nejsem si jist/jistá 11. Změnil se podle Vás v současnosti pohled na sexualitu oproti minulosti? (Pokud ano, přejděte k otázce č. 12) Ano Ne Nevím Nejsem si jist/jistá 12. Vyhovuje Vám dnešní „moderní“ přístup k sexualitě?(Ve škále 1 – 10, při čemţ 10 je nejvyšší spokojenost a 1 nejniţší). 1

2

3

13. Ţijete stále sexuálně? Ano Ne

4

5

6

7

8

9

10

14. Jaké formy sexuálních projevů realizujete? (Můţete zvolit více variant) Mazlení Líbání Masturbace Pohlavní styk Ţádné Jiné (uveďte prosím) 15. Jste spokojeni se svým sexuálním ţivotem? (Pokud jste volili moţnost ano, jaká je Vaše spokojenost na škále 1 – 10, přičemţ 10 je nejvyšší spokojenost a 1 nejniţší) Ano 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Ne 16. Pouţíváte nějaké podpůrné prostředky? Ano Ne Nevím o existenci podpůrných prostředků Pokud ano jaké? (uveďte prosím) 17. Máte problémy související se sexualitou a sexuálním ţivotem? Ano Ne Pokud ano jaké (uveďte prosím)

10

18. Souhlasíte s tím, jak v dnešní době spousta lidí spolu ţije jen tak „na hromádce“(bez manţelství)? ano ne nevím nejsem si jist/jistá 19. Co si myslíte, měl by senior/seniorka, po ztrátě svého manţela/manţelky, dát šanci „nové lásce“ (najít si nového partnera nebo být věrný celý ţivot tomu jednomu ţivotnímu)? Ano, měl by dát šanci „nové lásce“ Ne, měl by být věrný i po ztrátě Nevím Nejsem si jist/ jistá Jiné (Uveďte prosím) Pokud se chcete vyjádřit k otázce sexualita seniorů, zde máte prostor k vyjádření Vašich názorů.

Anotace Jméno a příjmení:

Andrea Vymlátilová

Katedra:

Ústav speciálněpedagogických studií

Vedoucí práce:

Mgr. Lucia Pastieriková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Název v angličtině:

Sexualita seniorů

Sexuality of seniors

Anotace práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sexuality seniorů. V teoretické části práce se věnuji pojmu sexualita obecně, dále problematice samotného procesu stárnutí – jeho fázím a projevům. A důleţitou roli zde hrají také partnerské vztahy. V praktické části byl pouţit dotazník.

Klíčová slova:

Anotace v angličtině:

Sexualita, sex, stáří, senior, stárnutí, partnerské vztahy This thesis deals with the sexuality of older people. The theoretical part is devoted to the koncept of sxuality in general and the isme of the aging process itself – its stages and manifesttations. A signifiant role i salso played by partnership relations. In practical part was used a questionnaire.

Klíčová slova

Sexuality, sex, old age, senior, aging process, relationships

v angličtině: Přílohy vázané v práci:

Dotazník

Rozsah práce:

s. 64

Jazyk práce:

Český

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Recommend Documents