UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta
Ústav pedagogiky a sociálních studií
MARKÉTA STONÁČKOVÁ
III. ročník – kombinované studium Obor: Pedagogika – veřejná správa
VÝZNAM ÚVĚROVÝCH REGISTRŮ PŘI REALIZACI ÚVĚROVÝCH OBCHODŮ Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
OLOMOUC 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 7.dubna 2010
........................................... Vlastnoruční podpis
Poděkování Děkuji Ing. Aleně Opletalové za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Děkuji také zaměstnancům bank, u nichţ jsem prováděla výzkum, za ochotu a spolupráci při dotazníkovém šetření.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................... 5 I TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................ 7 1 VŠEOBECNÝ POHLED NA PROBLEMATIKU ........................ 8 1.1 Situace na úvěrovém trhu v ČR ........................................................ 8 1.2 Úvěrové produkty bankovních a nebankovních společností ............ 9 1.3 Zadluţenost a náklady .................................................................... 12 2 ÚVĚROVÉ REGISTRY .................................................................... 14 2.1 Druhy úvěrových registrů ............................................................... 14 2.2 Výměna informací mezi úvěrovými registry ................................. 19 2.3 Výpisy z úvěrových registrů........................................................... 20 II PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................... 21 3 STANOVENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ................................... 22 3.1 Pouţité metody ............................................................................... 22 3.2 Charakteristika skupiny respondentů ............................................. 24 3.3 Sběr dat ........................................................................................... 24 4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ....................................................... 25 4.1 Shrnutí empirického šetření ............................................................ 31 ZÁVĚR ................................................................................................... 34 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ....................... 36 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................... 38 PŘÍLOHA č. 1 ANOTACE
ÚVOD Od počátku 90. let do dnešního dne je bankovnictví oblastí s velmi dynamickým vývojem. Hlavně na počátku zmíněného období docházelo k většímu nárůstu počtu bank, jejich poboček a v důsledku i počtu pracovníků. Zvýšený počet bank měl za následek zvýšení konkurence a následovalo i rozšiřování nabídky bankovních produktů a sluţeb. Zhruba od poloviny 90. let začíná být postupně kladen důraz na kvalitu bankovních sluţeb včetně kvality úvěrového portfolia, jelikoţ s tímto souvisí i hospodářské výsledky bank. Oblast bankovnictví nezůstává pozadu a jako mnohé jiné oblasti spojené s naším ţivotem se neustále vyvíjí. Stále dochází k inovacím nabídky bankovních produktů a sluţeb, která je ovlivněna poptávkou na trhu, ale i konkurencí. Trh s úvěrovými produkty se dost uvolnil resp. moţnost získání úvěrových produktů a to mělo za následek postupné zadluţování občanů. V této oblasti v mnoha případech lidé neodhadli své splátkové moţnosti a docházelo a dochází k nesplácení dluhů. Tím se zhoršuje kvalita úvěrového portfolia. Jako obranu proti vzniku delikvence občanů začali banky a společnosti poskytující úvěrové produkty vyuţívat úvěrové registry. Úvěrové registry poskytují informace o klientech resp. poskytnutých úvěrových produktech-výše zadluţenosti a jejich platební morálku. Vznik úvěrových registrů má velice pozitivní dopad, jelikoţ jejich vyuţíváním dochází ke sniţování počtu nesplácených úvěrových obchodů. „Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněţních prostředků nebo odloţená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit“.1 Téma bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu aktuálnosti a velkého významu daného tématu v současné době. Jelikoţ pracuji v bankovnictví jiţ 17 let a poskytuji klientům úvěrové produkty bude můj pohled na zmíněné téma spojen přímo s praxí. Cílem této mé práce je provést analýzu problematiky úvěrových registrů, u zaměstnanců bank zjistit informovanost o registrech, náměty na zlepšení jejich funkčnosti a upřesnění jejich významu při realizaci úvěrových obchodů v návaznosti na zadluţení resp. předluţení občanů a firem. 1
§ 2 a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru
5
Součástí mé práce je také dotazník (příloha č. 1), prostřednictvím něhoţ byl proveden výzkum související s uvedenou problematikou. Osloven byl vzorek respondentů - zaměstnanců bank. Zaměstnanci měli moţnost u jednotlivých otázek zvolit jednu nebo více odpovědí podle uvedených moţností. Odpovědi jsou pro přehlednost znázorněny pomocí grafu. Výsledkem výzkumu je zjištění, jaký názor zastávají zaměstnanci bank a zda je potřeba v této oblasti činit kroky k zdokonalení informačního systému. Následně jsem vyhodnotila skutečnosti vyplývající z výsledků dotazníků.
6
I. TEORETICKÁ ČÁST
7
1 VŠEOBECNÝ POHLED NA PROBLEMATIKU Domácnosti v České republice (dále jen ČR) dělí svůj disponibilní příjem na část pokrývající spotřebu a část pokrývající případné investice a pohledávky (např. splátky půjček a úvěrů). Vzhledem k moţnostem na úvěrovém trhu neboli jednoduchosti získání úvěrových produktů se čím dál víc zvětšuje část příjmu určená na pokrytí splátek různých typů úvěrových produktů.
1.1 Situace na úvěrovém trhu v ČR V 90. letech minulého století vyuţívali občané v ČR úvěry na pořízení věcí nezbytně nutných a finančně náročnějších jako zařízení bytu, pořízení automobilu apod. V této době bylo vyřízení úvěru i náročnější, jelikoţ i při niţších částkách výše úvěru, bylo nutno úvěr zajistit ručitelským závazkem fyzické osoby. Česká spořitelna poskytovala novomanţelské půjčky na zařízení bytu do výše 50 tis., následně byl tento limit sníţen na částku 10 tis. a i tato niţší výše úvěru musela být zajištěna min. jedním ručitelem. Dříve neexistovala moţnost splátkového prodeje přímo u prodejce. Úvěrová politika měla přísnější pravidla a úvěr nebo půjčku bylo moţno získat pouze v bance. Postupem času se trh s úvěry uvolnil a rozšířili se moţnosti a účel půjčování peněz. Jelikoţ na tyto moţnosti nebyli všichni lidé zvyklí, stala se jednoduchost a dostupnost úvěrových produktů pro mnohé lákadlem, coţ někdy mělo a má za následek špatný odhad finanční situace rodiny a přecenění svých moţností. Mnoho rodin si neuvědomuje, ţe můţe nastat nějaká nepředvídaná situace a s ní spojené nepředpokládané výdaje, úraz, poškození zdraví a tím i zhoršení finanční situace rodiny nebo ztráta zaměstnání. Z toho vyplývá, ţe pokud se rozhodneme vyuţít úvěrové nabídky trhu, je třeba naopak tvořit finanční rezervy pro případ mimořádných výdajů nebo zajištění úvěru formou pojištění pro případ ztráty zaměstnání, úrazu, smrti. Moţnost vyuţít úvěrových obchodů mají v současnosti i studenti, kterým banky nabízejí úvěrové produkty, i kdyţ nemají svůj vlastní příjem. Pokud jsou plnoletí, v ČR dovrší věku 18 let, není nutno, aby o jejich závazcích byli informováni jejich rodiče, i kdyţ po dobu studia mají vůči svým dětem vyţivovací povinnost.
8
Na tuto problematiku poukazuje i pořad České televize vysílaný v průběhu roku 2009 s názvem „ Krotitelé dluhů“ , kde se finanční poradci snaţí upravit rodinný rozpočet, splátkové zatíţení občanů, vytvořit finanční rezervy a tím zlepšit finanční situaci rodiny i jednotlivců. V důsledku narůstajícího zadluţení obyvatelstva a následného nesplácení závazků vznikly úvěrové registry, ve kterých je moţno zjistit výši zadluţenosti a platební morálku dluţníků, coţ z pohledu bank má velice pozitivní charakter. Banky touto cestou, u ţadatele o úvěrový produkt, mohou zjistit, zda klient nezatajil úvěrovou angaţovanost u jiných peněţních ústavů nebo nebankovních institucí a ověřit výši splátek úvěrových obchodů. Dále v registru „Solus“ je moţno ověřit zda-li klient nemá pohledávky po splatnosti např. u mobilních operátorů. Registry jsou nápomocny i z hlediska přeúvěrování
(předluţení) klientů,
ve smyslu zhodnocení finanční situace ţadatelů, aby splátky úvěru nepřesáhly příjem klienta resp. poměrnou část – volné finanční prostředky, které by mohly pokrýt případnou splátku úvěrového obchodu. Poměrnou část volných finančních prostředků si kaţdá banka stanovuje sama interně. V následující kapitole se budeme věnovat konkrétním úvěrovým produktům, které banky v současné době poskytují.
1.2 Úvěrové produkty bankovních a nebankovních společností Chodit do banky kvůli potřebě pořídit si lepší elektroniku, odjet na nákladnou dovolenou nebo nakoupit drahé dárky na Vánoce je z hlediska finanční zdravosti nevhodné. Tyto výdaje totiţ nevytváří hodnotu do budoucna. Jinak řečeno, není vhodné se zadluţovat je-li ţivotnost úvěrované věci kratší neţ splatnost úvěru. Rozumným zadluţením se jeví úvěry na pořízení bydlení, investice do vzdělání a podnikání. Od takto půjčených peněz můţeme čekat v budoucnu zhodnocení, které by mělo převýšit náklady – úroky a poplatky v bance.2 Mezi nejčastěji nabízené úvěrové produkty patří:
2
BUDÍK, L. Zadluţení. Osobní finance 11/2008
9
Kontokorentní úvěr (neboli povolený debet) Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který poskytuje banka klientovi – majiteli běţného účtu tak, ţe mu umoţní z tohoto účtu čerpat finanční prostředky „do mínusu“ a do určité výše. Čerpání je umoţněno hotovostně či bezhotovostně (převodem). Výhodou kontokorentního úvěru je, ţe se jedná o pohotový zdroj peněz a banka nezkoumá účel pouţití prostředků. Nevýhodou tohoto úvěru se můţe zdát poplatek, který některé banky uplatňují, i kdyţ kontokorentní úvěr klient momentálně nečerpá. Jedná se o poplatek za tzv. rezervaci zdrojů. Jelikoţ jde o krátkodobý úvěr, splatnost tohoto produktu se pohybuje od 6 měsíců do 1 roku. Za splacení úvěru se povaţuje skutečnost kladného zůstatku na účtu min. po dobu 24 hodin. Při překročení doby splatnosti úvěru je běţný účet klienta zablokován do doby vyrovnání úvěru. Roční úrokové sazby kontokorentních úvěru se v současné době pohybují od 11 % do 20 %. Kreditní karta Kreditní (úvěrové) karty umoţňují neustálý a okamţitý přístup k finančním prostředkům poskytnutých bankou. Ve většině případů musí mít klient u banky vedený běţný účet. Kreditní karty jsou zejména určeny k bezhotovostním platbám u obchodníků či přes internet. Specifikem těchto karet je moţnost vyuţití tzv. bezúročného období, v případě úhrady celé vyčerpané částky do určitého data. Čerpanou částku je však moţno splácet v pravidelných splátkách, ale jiţ s příslušným úrokem. Úrokové sazby kreditních karet jsou rozmanité v rozmezí od 15 % do 30 %. Nákupní úvěrová karta Nákupní úvěrové karty vydávají splátkové společnosti a nejsou vázány na běţný účet v bance. Společnosti většinou nezkoumají schopnost splácení ani platební morálku klientů. Tento zjednodušený, ale rizikovější postup poskytnutí úvěrové karty je vykoupen vyššími úrokovými sazbami za čerpání finančních prostředků z karty. Další vyuţití úvěrových karet je obdobné jako u karet kreditních např. čerpání hotovosti jak z bankomatu tak bezhotovostně platbou u obchodníků.
10
Spotřebitelský úvěr „Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněţních prostředků nebo odloţená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit“.3 Spotřebitelský úvěr můţe být účelový (účel úvěru je uveden ve smlouvě) nebo neúčelový. Spotřebitelský úvěr umoţňuje spotřebitelům získat finanční prostředky na cokoliv, od spotřebního zboţí přes dovolenou, dárky k vánocům (coţ je nezdravé zadluţování) aţ po financování koupě auta nebo rekonstrukce nemovitosti. Výhodou je získání větší částky peněz bez zajištění a naopak nevýhodou jsou vyšší úrokové sazby, ve srovnání s úvěry na bydlení. Roční úrokové sazby se v současnosti pohybují od 7 % do 25 %. Splátkový prodej Na splátkový prodej se specializují převáţně nebankovní společnosti např. financování automobilů, kuchyní, nábytku, elektroniky. Finanční prostředky jsou vţdy poskytnuty na nákup konkrétního zboţí, produktu. Výhodou je, ţe si spotřebitel můţe pořídit zboţí kdykoli a bez zdlouhavé administrativy. Se spotřebitelem je uzavřena kupní smlouva, ve které je ošetřen způsob a výše splácení pořizovaného zboţí. Splatnost půjčky se pohybuje nejčastěji od 4 do 72 měsíců. Po předloţení potřebných dokladů je půjčka poskytnuta zpravidla do půl hodiny a vybrané zboţí si můţete odvézt domů. Hypoteční úvěr „Hypoteční úvěr je úvěr se lhůtou splatnosti nejméně pět let zajištěný zástavním právem k tuzemské nemovitosti, který banka poskytuje právnickým a fyzickým osobám na nákup, výstavbu, rekonstrukci a údrţbu tuzemských nemovitostí a který je financován prostřednictvím vydávání a prodeje hypotečních zástavních listů“.4 Hypoteční úvěr je nejvyuţívanějším způsobem financování bydlení a je poskytován pouze na investice do nemovitosti.
3
§ 2 a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru
4
PAVELKA, F. – OPLTOVÁ, R. Jak správně na hypotéky. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2003. 11 s. ISBN 80-901486-7-3.
11
1.3 Zadluţenost a náklady Na českém finančním trhu úvěrové obchody kvetou. Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se během září 2009 opět zvýšily, na 958,4 miliardy korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadluţení o 115,9 miliardy korun.5 Celosvětová finanční krize měla v Česku ten efekt, ţe banky zpřísnily prozatím pouze poskytování dlouhodobých úvěrů na bydlení – hypoték. V omezené míře poskytují bankovní domy tzv. 100 % hypotéku – výše hypotéky odpovídá 100 % hodnoty zastavované nemovitosti. Je potřeba pochopit a objasnit rozdíl mezi bankami a některými nebankovními společnostmi. Uvědomělá finanční instituce půjčí tolik, aby se klient za normálních okolností nedostal kvůli úvěru do problémů. Takový ústav chce vydělávat prostřednictvím úroků a poplatků, ale nemá zájem na bankrotu klienta. Pokud tedy klienta v nějaké bance odmítnou kvůli nedostatečné bonitě, je nerozváţné chodit ţádat někam jinam. První odmítnutí je dobrým signálem, ţe úvěr by byl pravděpodobně na hraně schopnosti ho splácet. Zatímco bankovní dům vám půjčí peníze aţ poté, co si ověří vaši schopnost splácet, lichvářskou firmu vaše bonita zajímá jen na oko. Půjčí téměř všem a neřeší jak budete v budoucnu splácet. Ţádné zbytečné papírování, ţádné prověřování v registrech dluţníků, ţádné dokládání příjmů. Moţnost vypadá sice lákavě, ale v důsledku spotřebitel zjistí, ţe celkové náklady spojené s úvěrovým obchodem tzv. RPSN (dále jen „roční procentní sazba nákladů“) se vyšplhá někdy aţ k neuvěřitelným 300 – 400 %. A tehdy začínáme mluvit o nezdravém zadluţování, které je bohuţel trendem současnosti. Co je to RPSN? „Roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr se rozumí procentní podíl z dluţné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku“.6 Zjednodušeně řečeno, jedná se o veškeré náklady spojené s úvěrovým obchodem úroková sazba, poplatek za vyřízení úvěru, měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu apod. Tento údaj umoţňuje spotřebitelům kvalifikované objektivní porovnání
5
iHNed.cz. Finance. ČNB: Dluh českých domácností opět vzrostl, v září na 958,4 miliardy. [cit. 200911-02]. Dostupné z:
6
§ 2 d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru
12
úrovně jednotlivých spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu. RPSN je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který vypovídá o úrovni a výhodnosti platebních podmínek úvěru.7 Slušná RPSN by neměla překročit 18 % p. a. (zkratka p.a. je z latinského per annum, tj. ročně). Výborné nabídky se pak pohybují kolem 12 % p. a., cokoli kolem 15 % p. a. se dá nazvat rozumné. U některých typů splátkového prodeje je moţno se setkat i s RPSN 0 %, coţ samozřejmě představuje ideální stav. Toto je důleţitý ukazatel i z pohledu schopnosti splácení spotřebitele, jelikoţ v samotné splátce nemusí být obsaţeny veškeré náklady spojené s úvěrem. V důsledku nesplácení závazků můţe občanům vzniknout negativní záznam v úvěrových registrech, které vznikly nejenom za tímto účelem.
7
DUPAL, L. – NOVÁK, K. – SCHLOSSBERGER, O. Rádce spotřebitele – Uzavíráme spotřebitelské smlouvy. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005. 31 s. ISBN 80-251-0497-4.
13
2 ÚVĚROVÉ REGISTRY V České republice působí čtyři úvěrové registry z nichţ kaţdý plní odlišnou funkci. Úvěrový registr je databáze, kde jsou shromáţděny informace o klientech finančních institucí, kteří mají problémy se splácením svých závazků (vykazují splátky po splatnosti), nebo jen úvěrové závazky vyuţívají. Prostřednictvím úvěrových registrů si pak instituce tyto informace o klientech vyměňují. Nejdůleţitější pro banky i nebankovní subjekty poskytující úvěrové obchody jsou především informace o platební morálce a schopnosti klienta splácet, v souvislosti s dalšími úvěrovými obchody uvedenými v úvěrových registrech.8 Úvěrové registry se dělí na pozitivní a negativní. V negativních jsou obsaţeny jen záznamy o porušení platební morálky, nesplácení závazků vůči věřiteli. Společnost věřitele však musí být členem úvěrového registru. V pozitivních jsou kromě pozitivní historie splácení uvedeny informace o dalších úvěrových obchodech vyuţívaných klientem, jako výše poskytnutého úvěru, výše splátky, splatnost a aktuální zůstatek úvěrového obchodu.
2.1 Druhy úvěrových registrů V této kapitole se budeme zabývat jednotlivými druhy úvěrových registrů, kterými jsou Centrální registr úvěrů, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a sdruţení SOLUS, včetně jejich charakteristiky. Centrální registr úvěrů Garantem Centrálního registru úvěrů (dále jen CRÚ) je Česká národní banka (dále jen ČNB) a jeho účastníky jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, které působí v České republice. Účastníci registru jsou povinni na základě vydaného opatření ČNB č. 5/2002 předávat do registru údaje o svých klientech. V registru jsou obsaţeny informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Nejsou v něm evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů ani údaje o depozitních účtech (běţné účty bez povoleného debetu, spořící a termínované 8
ZATLOUKAL, J. Úvěrové registry v Česku. Osobní finance 10/2008
14
účty). Zpracování úvěrových informací v informační databázi České národní banky a sdílení těchto informací vymezeným okruhem účastníků CRÚ vyplývá ze Zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, § 38a. Podrobná pravidla přístupu účastníků CRÚ k informacím stanovuje Vyhláška ČNB č. 164/2002 o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi ČNB CRÚ. 9 Databáze CRÚ je aktualizována měsíčně a jejím obsahem jsou:
identifikační údaje o klientech (právní forma, IČ, název, adresa sídla, země apod.)
identifikační údaje pohledávky (číslo pohledávky, datum vzniku a splatnosti, typ a další specifikace pohledávky)
hodnoty pohledávky (celková výše pohledávky, aktuální zůstatek, jistina po splatnosti, úroky a poplatky po splatnosti, počet dnů po splatnosti)
další proměnné vztahující se k pohledávce (měna pohledávky, typy zajištění pohledávky)
Bankovní registr klientských informací Bankovní registr klientských informací (dále jen BRKI) byl spuštěn v roce 2002. Jeho provozovatelem je Czech Banking Credit Bureau (dále jen CBCB). Účastníky Bankovního registru mohou být všechny banky, které aktivně působí na českém trhu a nejsou v nucené správě či likvidaci. Informační systém Bankovního registru je tvořen pozitivními i negativními informacemi o bonitě (výši splátek), důvěryhodnosti a platební morálce klientů. Informace jsou uchovávány po dobu trvání smluvního vztahu a pak po dobu dalších čtyř let po jeho ukončení. 10 Databáze BRKI je taktéţ aktualizována měsíčně jako CRÚ a obsahuje:
identifikační údaje o klientech (jméno, rodné číslo, adresa)
počet existujících úvěrových obchodů (spotřebitelské úvěry, hypoteční úvěry, kreditní karty, povolené debety – kontokorenty)
výši jednotlivých poskytnutých úvěrových obchodů a jejich aktuální zůstatek
9
výši splátky příslušného úvěrového závazku
ČNB. Centrální registr úvěrů. [cit. 2010-01-12]. Dostupné z:
10
CBCB. O nás. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z:
15
délku splatnosti resp. datum kdy má být závazek doplacen
počet splátek po splatnosti a jejich výši – aktuálně i historicky
Aktuální uţivatelé BRKI:
Česká spořitelna, a.s.
Československá obchodní banka, a.s.
GE Money Bank, a.s.
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Komerční banka, a.s.
Raiffeisenbank a.s.
Hypoteční banka, a.s.
Citibank a.s.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
Wüstenrot stavební spořitelna a.s.
Wüstenrot hypoteční banka a.s.
LBBW Bank CZ a.s.
Raiffeisen stavební spořitelna a.s.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Volksbank CZ, a.s.
Oberbank AG – pobočka Česká republika
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
BRE Bank S.A.
HSBC Bank plc – pobočka Praha
Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha11
Nebankovní registr klientských informací Provozovatelem Nebankovního registru klientských informací (dále jen NRKI) je zájmové sdruţení právnických osob LLCB, z.s.p.o., které bylo zaloţeno v roce 2004. Základním účelem NRKI je vzájemné informování věřitelských subjektů o údajích, které vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů. 11
CBCB. O nás. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z:
16
Informace jsou uchovávány pro potřebu vzájemného informování věřitelských subjektů po dobu existence smluvního vztahu a po dobu dalších čtyř let po jeho ukončení.12 Bankovní a nebankovní registr své informace sdílejí tudíţ databáze NRKI je aktualizována měsíčně a jejím obsahem jsou shodné informace s databází BRKI. Zakladatelem sdruţení LLCB, z.s.p.o. je osm společností působících na území České republiky v oblasti leasingu a splátkového prodeje:
ČSOB Leasing, a.s.
GE Money Auto, a.s.
GE Money Multiservis, a.s.
UniCredit Leasing CZ, a.s.
Santander Consumer Finance a.s.
ŠkoFIN s.r.o.
Leasing České spořitelny, a.s.
s Autoleasing, a.s.
Dalšími účastníky NRKI jsou:
12
DS Leasing, a.s.
D.S. Leasing Full Service, s.r.o.
RCI Financial Services, s.r.o.
Credium, a.s.
TOYOTA Financial Services Czech s.r.o.
s Autoúvěr, a.s.
PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o.
UNILEASING a.s.
S MORAVA Leasing, a.s.
AGRO LEASING J.Hradec s.r.o.
IMPULS – Leasing – AUSTRIA s.r.o.
Raiffeisen – Leasing, s.r.o.
Diners Club Czech
LLCB. Nebankovní registr klientských informací. [cit. 2009-11-23]. Dostupné z:
17
SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.
COFIDIS s.r.o.
CETELEM ČR, a.s.
Factoring České spořitelny, a.s.
NLB Factoring, a.s.13
Registr fyzických osob a Registr IČ sdruţení SOLUS SOLUS zahájil svou činnost v roce 1999. Jedná se o zájmové sdruţení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších sluţeb poskytovaných spotřebitelům, podnikatelům a právnickým osobám. Název sdruţení vznikl sloţením počátečních písmen z původního názvu, a to Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. Lze říci, ţe původní název nejlépe vystihuje jeho hlavní cíl.14 SOLUS vytváří dva registry klientských informací, a to Registr fyzických osob (spotřebitelů) a Registr IČ, do kterého jsou zařazeny fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby. Zatímco první tři zmíněné registry jsou pozitivní, SOLUS je pouze negativní. Do registrů jsou klienti zařazeni aţ v okamţiku, kdyţ přestanou splácet svůj úvěrový závazek nebo nebudou plnit své smluvní závazky. Informace o dluţnících jsou v registru vedeny po dobu trvání dluhu, a následně ještě tři roky po jeho uhrazení. Registry obsahují pouze údaje týkající se identifikace klienta, informace o typu a výši nesplacené pohledávky. Aktuální členové sdruţení SOLUS:
13
BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku
CCS Česká společnost pro platební karty s.r.o.
CETELEM ČR, a.s.
Citibank Europe plc, organizační sloţka
COFIDIS s.r.o.
Credium, a.s.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
LLCB. Nebankovní registr klientských informací. [cit. 2009-11-23]. Dostupné z:
14
SOLUS. Historie sdružení. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z:
18
Československá obchodní banka, a.s.
Český Triangl, a.s.
ČSOB Leasing, a.s.
E.ON Česká republika, s.r.o.
ESSOX s.r.o.
Home Credit a.s.
Komerční banka, a.s.
LBBW Bank CZ a.s.
MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
PROFI CREDIT Czech, a.s.
Raiffeisenbank a.s.
Santander Consumer Finance a.s.
s Autoleasing, a.s.
s Autoúvěr, a.s.
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
T-Mobile Czech Republic a.s.
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
UniCredit Leasing CZ, a.s.
VB Leasing CZ, spol. s r.o.
VLTAVÍN leas, a.s.
Vodafone Czech Republic a.s.15
2.2 Výměna informací mezi úvěrovými registry Banky nepotřebují souhlas klienta k tomu, aby si mohly informace o klientech vyměňovat mezi sebou. Tato skutečnost je ošetřena v §38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách. Banky ovšem mají zájem na tom, aby registr obsahoval údaje i od nebankovních institucí (tzn. např. leasingových společností a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů), a bylo tak moţné získat maximální informace o klientech. Tím umoţňují dobrým klientům, aby jejich úvěrová historie byla k dispozici také nebankovním 15
SOLUS. Členové. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z:
19
subjektům (institucím), a klient tak získal výhody vyplývající z pozitivních informací uvedených v registrech. A s těmito společnostmi si mohou údaje o klientech vyměňovat jen se souhlasem klientů. Taktéţ nebankovní subjekty, budou-li uţivateli registru, musí od klienta získat souhlas se zpracováním osobních údajů.16 Ochranu osobních údajů upravuje Zákon o ochraně osobních č. 101/2000 Sb. Zákon byl zpracován za účelem, aby došlo „k naplnění práva kaţdého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichţ se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států“.17 Občan (klient) můţe získat informaci o údajích uvedených ve zmíněných registrech, týkající se jeho osoby, prostřednictvím výpisu z úvěrového registru.
2.3 Výpisy z úvěrových registrů Informace v úvěrových registrech, zobrazující se bankovním a nebankovním subjektům, neuvádějí konkrétní instituci u níţ je úvěrový obchod vyuţíván nebo byl vyuţíván. Toto je jeden z důvodů proč klienti ţádají o výpis z úvěrového registru. Ţádost můţe podat pouze klient jehoţ se informace týká, coţ se opírá o jiţ uvedenou ochranu osobních údajů. Z tohoto důvodu musí být na ţádosti zasílané poštou úředně ověřený podpis ţadatele. Formulář ţádosti o výpis je moţno získat na internetových stránkách příslušného úvěrového registru, kde je téţ uvedena adresa, kam ţádost zaslat, a ceník spojený s vyhotovením zmíněného výpisu.
16
CBCB. Otázky a odpovědi. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z:
§ 1 a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
20
II. PRAKTICKÁ ČÁST
21
3 STANOVENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU V praktické části bakalářské práce se věnuji výzkumu, který je zaměřen na vyuţití, význam a potřebnost úvěrových registrů v České republice. Na základě dotazníkové metody jsou zjišťovány odpovědi na otázky týkající se zkoumané problematiky.
3.1 Pouţité metody Pro empirickou část jsem pouţila metodu dotazníku. Vzhledem k počtu 70 oslovených respondentů byl vhodnější dotazník neţli rozhovor. Dotazník je jedním z nejběţnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichţ cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor) je moţné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat. Přes tyto výhody můţe být sestavení a správné vyhodnocení dotazníku dost obtíţné, obvzláště pokud jej nezpracovává odborník. Otázky mohou být špatně formulovány, navrţené odpovědi nemusí poskytovat potřebný prostor pro validní odpovědi, forma nebo obsah dotazníku můţe odradit od dokončení jeho vyplňování a nakonec ani výsledky nemusí být dostatečně relevantní pro naplnění cíle dotazování.18 Dotazník má své výhody i nevýhody, jak uvádí prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc. a dále i určité zásady formulování otázek. Výhody dotazníku jedna z nejlevnějších metod průzkumu jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje jedna z nejméně dotěrných metod průzkumu – respondent jej můţe vyplnit v klidu domova 18
Dotazník-on line. Dotazník je... [cit. 2010-02-05]. Dostupné z:
22
jednoduchý na vyplnění – téměř kaţdý alespoň jednou v ţivotě vyplňoval dotazník Nevýhody dotazníku můţe být obtíţné získat respondenty v dotazníku je snadnější vyplnit nepravdivé informace redukuje komunikaci, protoţe 90 % komunikace je nonverbální – dotazník ji nedokáţe zachytit Hlavní zásady formulování otázek Jednoznačnost – formulovat výstiţné a jednoduché věty. Je lepší se vyvarovat dvojitých záporů a nejednoznačných slov jako občas, někdy, několik apod. Srozumitelnost – pouţívat jazyk cílové skupiny respondentů, vţít se do role dotazovaného. Například manaţeři a mládeţ mají rozdílné způsoby vyjadřování a v mnoha oblastech pouţívají odlišné pojmy. Stručnost – pouţívat krátké, stručné věty. Validnost – ptát se na to, co skutečně potřebujeme zjistit, jinými slovy, zda-li odpověď na otázku pomůţe dosaţení stanoveného cíle průzkumu. Jinak je lepší otázku zcela vynechat. Nepouţívat sugestivní otázky, tj. takových, které svou formulací napovídají odpověď. Vyvarovat se haló-efektu, tj. řadě příbuzných otázek za sebou, kde se odpověď z první otázky přenáší i do ostatních.19 Dotazník v plném znění je uveden v příloze č. 1 (v dotazníku byly pouţity jak otázky otevřené tak uzavřené). V rámci otázek č. 1-3 byly pouţity otázky otevřené a u otázek č. 4-7 se jedná o otázky uzavřené.
19
CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu – základy kvantitativního výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.
23
3.2 Charakteristika skupiny respondentů Dotazníkové šetření bylo pouţito na vzorku zaměstnanců bank, kteří poskytují úvěrové obchody. Jako ideální jsem zvolila počet 70 respondentů pro větší objektivitu výsledků výzkumu.
3.3 Sběr dat Respondenti byli vybráni náhodným výběrem. Dotazník byl zaslán na sekretariáty ředitelů jednotlivých bank s ţádostí o rozeslání zaměstnancům poskytující úvěrové obchody a s poţadavkem zpětné vazby kolika zaměstnancům byl dotazník zaslán. Sekretariáty zaslali zaměstnancům banky elektronickou formou, na jejich sluţební mailové adresy, dotazník obsahující 7 otázek s ţádostí o jeho vyplnění. Dotazník byl zaslán 70 zaměstnancům. Ještě týţ den jsem získala odpověď od 25 zaměstnanců a v průběhu 2 týdnů od dalších 18 zaměstnanců. Celkem jsem tedy získala odpověď od 43 zaměstnanců z celkového počtu 70 oslovených, coţ je návratnost 61 %.
24
4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 1. Kolik je úvěrových registrů v ČR? Vyjmenujte. 1 registr
2 registry
3 registry
4 registry
5 registrů
0
10
14
19
0
0% 0% 23%
1. registr 2. registry
44%
3. registry 4. registry 33%
5. registrů
Z grafu je patrné, ţe 44 % zaměstnanců označila správný počet úvěrových registrů v České republice, a to Bankovní a Nebankovní úvěrový registr, sdruţení (registr) SOLUS a Centrální registr úvěrů (CRÚ). Ostatní zaměstnanci, kteří neuvedli plný počet registrů odpověděli takto: 33 % označilo Bankovní a Nebankovní úvěrový registr a sdruţení SOLUS a 23 % označilo Bankovní a Nebankovní úvěrový registr. Z uvedeného průzkumu vyplývá, ţe většina respondentů odpověděla správně, jelikoţ ti co zmínili pouze tři úvěrové registry neuvedli CRÚ. V tomto registru jsou obsaţeny
informace
o
úvěrových
závazcích
fyzických
osob
podnikatelů
a právnických osob. Jelikoţ všichni zaměstnanci banky neposkytují úvěry podnikatelům, proto nemají v povědomí CRÚ a tím pádem označili niţší počet registrů.
25
2.
Jsou
v úvěrových
registrech
pouze
negativní
informace
o dluţnících? ano
ne
0
43
0% ANO NE 100%
Z uvedených výsledků vyplývá, ţe všichni dotázaní odpověděli správně „NE“, protoţe v úvěrových registrech jsou uvedeny také informace o pozitivním splácení úvěrových obchodů, výši poskytnutého úvěru, aktuálním zůstatku úvěru, výši splátky, coţ dotázaní dále uvedli.
3. Jaké další informace by měly být v úvěrových registrech uvedeny? (můţete uvést i další) Název banky věřitelů
43
Název věřitelů
Přesný počet dnů
Den platby splátky
(nebankovní instituce)
po splatnosti
v měsíci
43
19
5
Název banky věřitelů
0% ANO NE 100%
26
Název věřitelů (nebankovní instituce)
0% ANO NE 100%
Přesný počet dnů po splatnosti
44%
ANO NE
56%
Den platby splátky v měsíci
12% ANO NE 88%
V této otázce se měli zaměstnanci vyjádřit ke čtyřem návrhům tzn. ţe mohli označit i více moţností. S mými návrhy, aby v úvěrových registrech byl uveden název banky věřitelů a název věřitelů (nebankovní instituce) souhlasilo 100 % respondentů. S dalším návrhem, přesný počet dnů po splatnosti, uţ souhlasilo pouze 44 % dotázaných. Čtvrtý návrh pokládali za nejméně důleţitý, proto s ním souhlasilo pouze 12 % dotázaných.
27
4. Jaký význam mají úvěrové registry při realizaci úvěrových obchodů? Nevýznamný
Spíše
Průměrný
Spíše důleţitý
Velmi důleţitý
0
0
43
nevýznamný
0
0
0% Nevýznamný
0% 0%
Spíše nevýznamný
0%
Průměrný Spíše důležitý
100%
Velmi důležitý
Z průzkumu je patrné, ţe úvěrové registry při realizaci úvěrových obchodů mají velmi důleţitý význam. Jsou hlavně nápomocny z hlediska přeúvěrování (předluţení) klientů na základě čehoţ dochází i k porušení platební morálky tzn. k pozdní úhradě splátek úvěrových obchodů nebo nesplácení závazků vůbec.
5. Měly by být úvěrové registry veřejné tzn. běţně přístupné občanům např. na internetu? ano
ne
10
33
28
23% ANO NE 77%
Pokud „ano“, které informace byste uvedly jako veřejné? Veškeré informace
Negativní informace
Pozitivní informace (např. výše úvěr. závazků, výše splátky)
0
10
0
0%
Veškeré informace
0%
Negativní informace Pozitivní informace
100%
Většina zaměstnanců nesouhlasí s tím, aby úvěrové registry byly veřejně přístupné občanům s ohledem na ochranu osobních údajů, jelikoţ by mohlo docházet k jejich zneuţití. Zbývajících 23 % zaměstnanců s uveřejněním souhlasí a ti by uvedly pouze negativní informace, aby nedocházelo k uzavírání úvěrových a jiných obchodů s klienty, kteří jiţ porušili platební morálku.
29
6. Měly by být v úvěrových registrech údaje o veškerých úvěrových obchodech,
poskytnutých
veřejnými
institucemi,
z důvodu
narůstajícího předluţování občanů?
ano
ne
40
3
7% ANO NE 93%
Zde je moţné zjistit skutečnost, ţe 93 % dotázaných zastává názor uvádět v úvěrových registrech údaje o veškerých úvěrových obchodech, poskytnutých veřejnými institucemi (např. CREDITLINE, a.s., Český Triangl, a.s., Home Credit a.s.), z důvodu narůstajícího předluţování občanů a firem. Pokud by tento systém jiţ existoval, zlepšila by se platební morálka a zamezilo se nezdravému zadluţování občanů a firem.
7. Je podle vás nutné, aby vyuţívání úvěrových registrů bylo pro subjekty poskytující úvěrové obchody povinností danou legislativou? ano
ne
40
3
30
7% ANO NE 93%
Z grafu je zřejmé, ţe vyuţívání úvěrových registrů pro subjekty poskytující úvěrové obchody by mělo být povinností dané legislativou, coţ představuje souhlas 93 % dotázaných zaměstnanců. Nedojde-li ke schválení příslušných zákonů v této oblasti je tato záleţitost ve zmíněné oblasti neřešitelná.
4.1 Shrnutí empirického šetření Z provedeného výzkumu vyplývají následující poznatky 1. Zaměstnanci bank mají v povědomí hlavně tři úvěrové registry a to, Bankovní a Nebankovní úvěrový registr a sdruţení SOLUS. Tyto registry obsahují informace týkající se občanů. V posledním registru, kterým je Centrální registr úvěrů jsou uváděny informace týkající se podnikatelských subjektů. Skutečnost, ţe všichni zaměstnanci bank neposkytují úvěrové produkty podnikatelům měla za následek neuvedení čtvrtého úvěrového registru – CRÚ. Mohu konstatovat, ţe většina zaměstnanců bank uvedla správný počet úvěrových registrů v ČR. 2. Z odpovědí je zřetelné, ţe všichni dotazovaní znají obsah informací uvedených v úvěrových registrech, jelikoţ se ve 100 % shodli, ţe se nejedná pouze o negativní informace. Zaměstnanci při realizaci úvěrových obchodů pracují i s pozitivními informacemi zmíněných registrů, které následně vyuţívají pro schválení či zamítnutí úvěrového obchodu. Jsou pro ně důleţité informace jako: pozitivní splácení úvěrových obchodů, výše poskytnutého úvěru, aktuální zůstatek úvěru, výše splátky. 3. Úvěrové registry postrádají jisté informace, které by mohly být nápomocny při práci zaměstnanců bank v souvislosti s poskytováním úvěrových obchodů.
31
Zaměstnanci se bez rozdílu shodli na chybějících informacích, jako je název banky věřitelů a název věřitelů – nebankovních institucí. Dále jiţ v menším počtu zmínili uvedení přesného počtu dnů po splatnosti a jako nedůleţitou informaci uvedli den platby splátky v měsíci. 4. Z bankovní praxe je moţno vidět, ţe úvěrové registry resp. informace v nich uváděné jsou v dnešní době jiţ neoddělitelnou součástí při realizaci úvěrových obchodů a z toho vyplývající velmi důleţitý význam. Velký význam je spatřován z hlediska nezdravého zadluţování občanů, které by se dalo označit jako předluţování. Následky tohoto předluţování si spousta občanů neuvědomuje, ale mohou být opravdu nedozírné a v konečném důsledku mohou skončit exekucí a v neposlední řadě i osobním bankrotem. 5. I kdyţ v současnosti se jiţ velké mnoţství informací z různých oblastí zveřejňuje, nebyla většina dotázaných v tomto ohledu nakloněna skutečnosti, ţe by měly být úvěrové registry veřejné. Tento nesouhlas byl vyjádřen s ohledem na ochranu osobních údajů s obavou jejich zneuţití. Ti, kteří tuto obavu nemají a souhlasili s uveřejněním informací úvěrových registrů však doplnili, aby se jednalo pouze o informace negativní. Uveřejnění negativních informací by mohlo být nápomocno při uzavírání např. obchodních smluv, zakázek mezi občany a firmami, jelikoţ by si věřitel, zhotovitel mohl ověřit solventnost resp. platební schopnost zákazníka. Zjištěním
negativní
informace v registru by bylo
signálem nekorektnosti
a nepravděpodobného plnění závazků vyplývající z případných obchodních smluv či zakázek. 6. Evidence veškerých úvěrových obchodů, poskytnutých veřejnými institucemi, v úvěrových registrech by měla velice pozitivní charakter z důvodu zamezení předluţování občanů a firem. Souhlasný postoj vyjádřila většina respondentů. V současnosti je trh s úvěrovými produkty velice rozšířen a velice dostupný široké veřejnosti. Tato skutečnost má však i negativní stránku. Řada občanů i firem nebere na zřetel své finanční moţnosti a následně dochází k předluţování. Povinnost uvádět informace o veškerých úvěrových obchodech můţe tomuto předluţování zamezit, jelikoţ instituce poskytující úvěrové obchody by další úvěrový produkt neposkytla klientovi, který by jiţ překračoval svými závazky své finanční moţnosti.
32
7. Aby subjekty poskytující úvěrové obchody povinně vyuţívaly úvěrové registry je nutno tuto skutečnost zapracovat do příslušných zákonů. Pokud tato povinnost nebude dána legislativou je tato záleţitost ve zmíněné oblasti neřešitelná, coţ potvrdila taktéţ většina dotázaných.
33
ZÁVĚR Cílem této mé práce bylo provést analýzu problematiky úvěrových registrů, u zaměstnanců bank zjistit informovanost o registrech, náměty na zlepšení jejich funkčnosti a upřesnění jejich významu při realizaci úvěrových obchodů. Tohoto cíle jsem dosáhla na základě výzkumu mezi zaměstnanci bank. Poskytování úvěrových obchodů je samozřejmě pomoc při vyřešení různých ţivotních situací a potřeb občanů. Vzhledem k uvolnění trhu s úvěry, jednoduchosti a dostupnosti úvěrových moţností dochází postupně k výskytu negativního vlivu a to, předluţování domácností i firem. Mnoho rodin neumí s těmito moţnostmi nabídky úvěrových produktů rozumně nakládat, coţ představuje přecenění svých finančních schopností a následné nesplácení úvěrových závazků. Vznikem úvěrových registrů a jejich vyuţívání na úvěrovém trhu došlo k posunu v úvěrové politice. Se zhoršující se kvalitou úvěrového portfolia začaly banky a společnosti poskytující úvěrové produkty vyuţívat úvěrové registry jako ochranu proti vzniku a prohlubování delikvence občanů. Vyuţíváním registrů se také snaţí předcházet moţnému vymáhání pohledávek po splatnosti, coţ můţeme příznačně označit jako prevenci. Z jiného úhlu pohledu je moţné říci, ţe dochází i k ochraně klientů, kteří přeceňují své finanční moţnosti. Na základě zjištěného úvěrového zatíţení v úvěrových registrech jiţ není klientům poskytnut další úvěrový obchod a tím je moţné zamezit jejich případnému předluţení. V rámci bankovní praxe je moţno spatřit velmi důleţitý význam zmíněných registrů při realizaci úvěrových obchodů, na kterém se shodli bez rozdílu všichni zaměstnanci bank zúčastněni na dotazníkovém šetření. Tento význam spatřují právě v oblasti uvedeného předluţování občanů (domácností). Jako dochází k inovaci v jiných důleţitých oblastech, byl by vhodný posun, rozšíření informací i v oblasti úvěrových registrů. K inovaci by mohlo dojít uvedením dosud chybějících informací jako: název banky věřitelů a název věřitelů – nebankovních institucí, přesný počet dnů po splatnosti, den platby splátky v měsíci. Aby význam registrů měl širší pojetí a registry byly nápomocny široké veřejnosti v běţném ţivotě, nabízí se za tímto účelem myšlenka zveřejnění. S ohledem na ochranu osobních údajů by bylo vhodné zveřejnění pouze negativních informací. Tato alternativa můţe být zajímavá při uzavírání obchodních smluv, zakázek mezi občany a firmami z pohledu solventnosti a důvěryhodnosti zákazníka (klienta).
34
Vzhledem ke stále se zvyšující zadluţenosti českých domácností spatřuji jako většina dotazovaných zaměstnanců bank za nezbytné, aby všechny instituce poskytující úvěrové obchody měly povinnost vyuţívat úvěrové registry. Tzn. uvádět veškeré informace o poskytnutých úvěrových obchodech v návaznosti na jiţ zmíněné předluţování domácností, čímţ by se tomuto negativnímu dopadu dalo přiměřeně zamezit. Dodrţování této povinnosti je moţno docílit jedinou alternativou a tou je zapracování této skutečnosti do příslušných zákonů. Pokud nebude tato povinnost ošetřena legislativou mohu konstatovat, ţe nebude docíleno správného významu a přínosu úvěrových registrů. Svou prací jsem se snaţila vytvořit ucelený pohled na úvěrové registry, jejich význam, potřebnost a přínos. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v kapitolách Shrnutí empirického šetření č. 1 – 7. Tuto práci si dovoluji nabídnout jako základní studijní materiál a podklad pro případné školení pracovníků bank zabývajících se poskytováním úvěrových obchodů.
35
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Pouţitá literatura HOLOUŠOVÁ, D. – KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2.vyd. UP Olomouc 2005. ISBN 80-244-1237-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu – základy kvantitativního výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. PAVELKA, F. – OPLTOVÁ, R. Jak správně na hypotéky. 2.vyd. Praha: Consultinvest, 2003. ISBN 80-901486-7-3. DUPAL, L. – NOVÁK, K. – SCHLOSSBERGER, O. Rádce spotřebitele – Uzavíráme spotřebitelské smlouvy. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-2510497-4. ŠIMÁNKOVÁ, J. – SYROVÝ , P. – ŠÍMA, J. Jak na úvěry. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-015-7. BUDÍK, L. Zadluţení. Osobní finance 11/2008 ZATLOUKAL, J. Úvěrové registry v Česku. Osobní finance 10/2008
Právní předpisy Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
36
Internetové zdroje CBCB. O nás. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/registr.html CBCB. Otázky a odpovědi. [cit. 2009-11-15]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/fag1.html#16 SOLUS. Historie sdružení. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: http://www.solus.cz/historie-sdruzeni/ SOLUS. Členové. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: http://www.solus.cz/clenove/ ČNB. Centrální registr úvěrů. [cit. 2010-01-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/ LLCB. Nebankovní registr klientských informací. [cit. 2009-11-23]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/nrki.htm LLCB. Nebankovní registr klientských informací. [cit. 2009-11-23]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/ Dotazník-on line. Dotazník je... [cit. 2010-02-05]. Dostupné z: http://www.dotaznik-online.cz/ iHNed.cz. Finance. ČNB: Dluh českých domácností opět vzrostl, v září na 958,4 miliardy. [cit. 2009-11-02]. Dostupné z: http://www.finweb.ihned.cz/c1-38863460-cnb-dluh-ceskych-domacnosti-opetvzrostl-v-zari-na-958-4-miliardy
37
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Dotazník pro zaměstnance bank
38
