UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy
SYLVA KAPLANOVÁ IV. ročník – prezenční studium
Obor: německý jazyk – hudební výchova
PIANO DRUMS Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr., Bc. Gabriela Coufalová, Ph. D
OLOMOUC 2007 1
Děkuji Mgr., Bc. Gabriele Coufalové, Ph. D. za odborné vedení práce. Děkuji Angelovi Kellymu za ochotu konzultovat vše potřebné o Piano Drums. Děkuji Bc. Lucii Doušové, Mgr. Markétě Holkové, Mgr. Renatě Holkové, Mgr. Michaele Bezemkové, Janě Rathouské, Anetě a Veronice Valasovým za poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji Ludmile Hornové za fotodokumentaci během návštěvy koncertů v ČR. Děkuji Urszule Waclawik za laskavou kontrolu anglického překladu. Děkuji Kateřině Hůlkové za pomoc s vytvořením videopřílohy. 2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 30. 5. 2007 3
Obsah 1. Úvod……………………………………………………………………………..5 2. Sběr materiálů a osobní konzultace s autorem nástroje………..………………...7 3. Osobnost autora a jeho hlavní hudební činnost 3.1 Osobnost autora………………………………………………………..…...10 3.2 The Kelly Family – Domovská skupina Angela Kellyho ………….....…....15 4. Další hudební činnost Angela Kellyho 4.1 Sólová kariéra Angela Kellyho…………………………………………..…33 4.2 Další projekty studiové a koncertní………………………………...………51 5. Piano Drums 5.1.1
Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho…………………………..56
5.1.2
Historie vzniku Piano Drums………………………………………63
5.1.3
Organologický popis nástroje………………………………………70
5.1.4
Srovnání Piano Drums se soupravou Terryho Bozzia…...………...83
5.1.5
Ladění bicích nástrojů a Piano Drums...…………...………………84
5.1.6
Komponisté a hráči na Piano Drums……………………………….89
5.1.7
Využití nástroje v současné tvorbě…………………….…………...91
5.1.8
Skladby pro Piano Drums………………………………………….93
5.1.9
Turné PIANO DRUMS Tour ‘05……….…..………………………96
5.1.10 Možnosti budoucího vývoje nástroje……………………………...101 6. Závěr…………………………………………………………………………..103 7. Seznam použité literatury a pramenů 7.1 Seznam použité literatury…………………………………………………105 7.2 Seznam použitých pramenů………………………………………………106
4
Úvod Na podzim roku 2005 jsem uvažovala o výběru tématu diplomové práce. Rozhodla jsem se zvolit si jako téma Piano Drums, chromaticky laděnou bicí soupravu irského bubeníka, skladatele, zpěváka a producenta Angela Kellyho. O tomto projektu jsem zpočátku neměla mnoho informací (též proto, že Angelo Kelly nenavštívil v rámci svého turné PIANO DRUMS Tour ‘05 Českou republiku). Moji přátelé, kteří se zúčastnili koncertu v Halle an der Saale (17. 7. 2005), však hodnotili Piano Drums velmi kladně, což mě spolu s několika fotografiemi z internetu podnítilo, abych se o tento projekt začala více zajímat. Angelo Kelly se proslavil zejména jako člen rodinné skupiny The Kelly Family, již méně je známý jako sólový zpěvák a kytarista, studiový bubeník, lektor seminářů o hře na bicí nástroje a hudebním byznysu, soukromý učitel hry na bicí nástroje, zakladatel labelu TEN4ONE Records a autor speciální bicí soupravy Piano Drums umožňující melodickou hru. Sám autor o Piano Drums uvádí1 :„Es ist ein chromatisch gestimmtes Schlagzeugset und der Aufbau basiert auf der Struktur eines Klaviers.“ („Je to chromaticky laděná bicí souprava a její výstavba je založena na struktuře klavíru.“) Axel Mikolajczak (2005)2 se vyjadřuje o Piano Drums jako o novém hudebním nástroji: „Mit seinem ambitionierten Projekt ‘Piano Drums’ war Angelo Kelly im Juli 2005 mit einer sehr erfolgreichen Tour unterwegs. Bei dieser Tour stellte er sowohl das von ihm konzipierte ‘Piano Drums’-Set, als auch die speziell für diesen Instrument von ihm geschriebene Kompositionen vor, die die Rolle des Drumsets in der Musik neu definieren.“ („Se svým ambiciózním projektem ‘Piano Drums’ byl Angelo Kelly v červenci 2005 na velmi úspěšném turné. Na tomto turné představil jak bicí soupravu ‘Piano Drums’, již sám navrhl, tak skladby, které napsal speciálně pro tento nástroj a které nově definují roli bicí soupravy v hudbě.“) Toto jeho označování Piano Drums jako nového hudebního nástroje jsem si dovolila převzít do své práce. Tento koncept považuji za originální a jsem toho názoru, že by si zasloužil více pozornosti. Zároveň jsem si byla vědoma toho, že tento projekt není v České republice ani v mezinárodním kontextu příliš známý, dodnes o Piano Drums nevyšla žádná
1
Piano Drums [online]. [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web:
2 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 24.
5
publikace, v českém jazyce existuje dokonce pouze minimum zmínek na internetu, a i ty jsou velmi stručné. Proto jsem si kladla za cíl vytvořit ucelenější pojednání o tomto projektu, jeho vzniku, vývoji, funkci, tvorbě pro tento nástroj, využití v praxi a dalších souvisejících dílčích tématech. Skutečnost, že tímto projektem se odborná veřejnost dosud zabývala jen málo, mě utvrdila ve výběru tématu. Byla jsem si však vědoma toho, že sběr materiálů bude poněkud obtížnější, jak popisuji v kapitole 2. Považovala jsem za vhodné zařadit Piano Drums do kontextu hudební činnosti Angela Kellyho, neboť se tento projekt značně vymyká jeho ostatnímu působení: v části 3.1 představuji tohoto hudebníka, poté se věnuji aktivitám jeho domovské skupiny (část 3.2). Dále se práce zabývá vedlejšími projekty Angela Kellyho (kapitola 4), kam spadá i Piano Drums. Uvádím zde informace o nejaktuálnějším dění kolem Angela Kellyho – o jeho sólové kariéře (část 4.1), též o jeho studiové a koncertní spolupráci s jinými hudebníky (část 4.2). Zejména se pak zabývám Piano Drums: specifikuji vliv jiných bubeníků na Angela Kellyho a jeho koncept Piano Drums (část 5.1), popisuji historii vzniku nástroje od vlastního autorova nápadu po zatím konečnou podobu Piano Drums (část 5.2), zejména se zaměřuji na detailní organologický popis nástroje a jeho součástí ve všech zjištěných fázích vývoje v průběhu dvou let (část 5.3). Následně srovnávám Piano Drums se speciálně upravenou bicí soupravou významného představitele melodické hry na bicí nástroje Terryho Bozzia (část 5.4). Laděním bicích nástrojů i Piano Drums se zabývám v části 5.5. Ojedinělost tohoto nástroje pak popisuji v části 5.6. O přínosu Piano Drums pro současnou hudbu a využití tohoto nástroje pojednávám v části 5.7, o skladbách pro Piano Drums pak v části 5.8. V části 5.9 popisuji koncertní turné Piano Drums Live ‘05, které se stalo vyvrcholením dvouleté práce na tomto projektu, a v části 5.10 se pak zamýšlím nad možnostmi budoucího vývoje Piano Drums. Autor navrhl Piano Drums tak, aby řazení jednotlivých součástí nástroje bylo (i přes jejich značné množství) srozumitelné široké veřejnosti, ale zároveň jde o nástroj, který je svým způsobem výjimečný a nový (mj. umožňuje hudební vyjádření i jiným způsobem, než je u standardní bicí soupravy obvyklé), takže dokáže zaujmout i odborníky. Všechny překlady použité v diplomové práci (z německého a anglického jazyka) provedla autorka.
6
Sběr materiálů a osobní konzultace s autorem nástroje Při sběru materiálů pro psaní této diplomové práce jsem velmi brzy zjistila, že o Piano Drums existuje minimum tištěné literatury (např. německé odborné časopisy o bicích nástrojích) a že budu muset hodně čerpat z důvěryhodných internetových zdrojů (např. oficiální webové stránky Angela Kellyho) a z videomateriálů natočených na jednotlivých koncertech turné PIANO DRUMS TOUR ‘05, ať už oficiálně vydaných, či natočených účastníky koncertů. Uvažovala jsem též o cestě do Německa na některý z koncertů Angelovy domovské skupiny The Kelly Family (skupina nekoncertovala v České republice od roku 2002 a turné PIANO DRUMS TOUR ‘05 skončilo dříve, než jsem si tento nástroj zvolila jako téma své diplomové práce), abych se po vystoupení pokusila s Angelem Kellym osobně setkat, bylo-li by to možné3, a konzultovat vše potřebné k této diplomové práci. Angelo Kelly mi však vše výrazně usnadnil tím, že na program svého prvního sólového turné I’m Ready Tour ‘06 zařadil i tři koncerty v České republice: 22. 9. 2006 v Ostravě, 23. 9. v Brně a 24. 9. v Praze. Postupně jsem začala považovat osobní konzultaci s ním za nezbytně nutnou, neboť ne vše, co jsem o Piano Drums potřebovala vědět, bylo možné vyčíst z článků, webových stránek a fotografií. Od začátku jsem plánovala zúčastnit se brněnského koncertu, případně i koncertu ostravského, po zralé úvaze jsem se ovšem rozhodla jet na všechna tři zmíněná vystoupení (jedním z důvodů byla též obava, že se mi nepodaří mluvit s Angelem Kellym hned na prvním nebo druhém koncertě a na další jeho vystoupení nebo na koncert The Kelly Family bych se do termínu odevzdání diplomové práce pravděpodobně nedostala). Po příjezdu do Ostravy ke klubu Prostor jsem vyhledala přítomnou vedoucí pořádající agentury, představila se a poprosila ji, zda by bylo možné domluvit konzultaci s Angelem Kellym ohledné této diplomové práce. Odpověď nezněla zamítavě, v tu chvíli to však nebylo možné, protože Angelo Kelly odešel z klubu a ani telefonicky nebyl k zastižení. To zatím nevadilo, neboť do začátku koncertu zbývalo několik hodin; v jejich průběhu se Angelo Kelly vrátil a nevznikl žádný závažný
3
Dnešní situace kolem The Kelly Family neodpovídá dění kolem skupiny přibližně před deseti lety, kdy měli Kellyovi z bezpečnostních důvodů ochranku a pro fanoušky bylo téměř nemožné setkat se s některým z členů skupiny. V dnešní době se stává, že sami členové skupiny dávají po koncertech autogramy a pohovoří s fanoušky, ovšem jen tehdy, dovolují-li to časové možnosti.
7
problém. Bylo však třeba respektovat, že se musí se svou doprovodnou skupinou připravit na vystoupení a nezbývá mu čas na mnoho jiných činností. V závěru koncertu Angelo Kelly slíbil, že uspořádá malou autogramiádu. Svůj slib splnil a souhlasil i s tím, že se s fanoušky, kteří o to měli zájem, též vyfotografuje. Při fotografování jsem mu stručně vysvětlila, že studuji hudební výchovu na pedagogické fakultě a zvolila jsem si jako téma své diplomové práce právě jeho nový nástroj – Piano Drums. Zároveň jsem ho poprosila o možnost konzultace na toto téma. Odpověděl, že možná ano. Řekla jsem mu, že se zúčastním sobotního koncertu v Brně a nedělního koncertu v Praze. Na otázku, zda by bylo možné mluvit spolu tam, znovu odpověděl, že to neslibuje, ale snad tato možnost bude. Celý náš rozhovor proběhl v německém jazyce. Do Kulturního domu Rubín v Brně-Žabovřeskách, kde se konal další z koncertů Angela Kellyho, jsem přijela v sobotu (23. 9. 2006) odpoledne, kdy do začátku koncertu opět zbývalo několik hodin. Nebyla to však ideální doba pro konzultaci, návštěvníkům koncertu ani nebylo známo, kde se Angelo Kelly právě nachází. Nezdálo se mi vhodné podruhé kontaktovat vedoucí pořádající agentury, zvláště když jsem věděla, že Angelo Kelly mívá před koncertem často v plánu procházku po městě (tak tomu bylo i den předtím v Ostravě) a pak se samozřejmě musí připravit na koncert. Trochu jsem se již obávala, zda se mi podaří s ním mluvit, protože jsem si byla vědoma, že následujícího dne se koná poslední z trojice koncertů v ČR (koncert v Praze, kde byla očekávána největší návštěvnost, což podle mého odhadu znamenalo menší šanci setkat se s Angelem Kellym na dostatečně dlouhou dobu potřebnou k rozhovoru o Piano Drums). Také po tomto koncertě se konalo setkání s fanoušky (viz příloha č. 1), které postupně přešlo v diskusi, neboť na místě byl přítomen německý fanoušek, který se intenzivně zajímal o hru na bicí. Angelo Kelly ochotně zodpověděl množství jeho otázek; fanoušek kladl především dotazy týkající se techniky hry a chtěl, aby mu Angelo vysvětlil některé nejasnosti. Angelo tak učinil a nakonec fanouškovi věnoval své DVD PIANO DRUMS Live ‘05. Podařilo se mi spontánně se vmísit do diskuse a Angelo Kelly mi ochotně vyprávěl, co ho přimělo zkonstruovat bicí nástroj, na který je možno hrát i melodicky. Mluvil i o tom, jak sledoval videonahrávky svého vzoru Terryho Bozzia. Jelikož jsem tohoto bubeníka do té doby neznala, poprosila jsem Angela Kellyho, aby mi jeho jméno napsal; on vzal prázdnou autogramkartu a poznamenal na ni Bozziovo jméno a příjmení. Vysvětlil mi, že Terry Bozzio je mj. spojen s hudební činností Franka Zappy. Ptala jsem se Angela zejména na to, co jsem se 8
do té doby v žádném článku o Piano Drums nedočetla: na to, jakým způsobem komponuje skladby pro tento nástroj, zda si tyto skladby zapisuje do not a zda na vystoupeních pak podle not hraje, jaký je rozsah nástroje, nakolik využívá klavíru či elektronických klávesových nástrojů k čemukoli, co s Piano Drums souvisí, a také na ladění Piano Drums. Znovu jsem se přesvědčila, že Angelo Kelly je velmi ochotný, přátelský a sdílný člověk, který se svým fanouškům věnuje a nevyhýbá se ani odborně zaměřeným dotazům. Celý náš rozhovor proběhl opět v německém jazyce. Na koncert v Praze (24. 9. 2006) jsem jela již s jistým pocitem úlevy, protože jsem se hodně dověděla a mé cestování splnilo svůj účel. Bylo dobře, že se mi podařilo mluvit s autorem Piano Drums již den předtím, neboť v době, kdy jsem dorazila k pražskému klubu Mlejn, se Angelo Kelly procházel se svou manželkou a nejmladší dcerou v centru Prahy a neměl by pravděpodobně čas konzultovat Piano Drums. V Praze se mu, jak sám uvedl4, velmi líbí: „Nachdem wir alles aufgebaut hatten, bin ich mit meiner Frau in die City von Prag gefahren, wo wir ein paar Freunde trafen und ich muss sagen: Prag ist eine der schönsten Städte, die ich jemals gesehen habe.“ („Poté, co jsme všechno postavili /aparaturu apod. - pozn. překl./, jel jsem s manželkou do centra Prahy, kde jsme se setkali s několika přáteli, a musím říct: Praha je jedno z nejhezčích měst, které jsem kdy viděl.“) Po koncertě se opět konala autogramiáda a Angelo Kelly se s fanoušky fotografoval. Bylo jich více než na předchozích dvou koncertech, akce proto trvala téměř do půlnoci. Byla sice možnost mluvit během autogramiády s Angelem Kellym osobně, ovšem větší množství přítomných fanoušků se trochu projevilo na průběhu autogramiády – na jakýkoli rozhovor by bylo minimum času. Podařilo se mi tam ovšem zakoupit DVD PIANO DRUMS Live ‘05, které není v českých obchodech běžně k dostání5. Toto DVD se později stalo velmi užitečným materiálem pro psaní této diplomové práce, protože obsahuje podrobné informace o vzniku Piano Drums, fotografie nástroje a jeho částí v různých fázích vývoje a velké množství videomateriálů natočených během turné PIANO DRUMS TOUR ‘05.
4
Kelly, A. Tourtagebuch [online]. [cit. 28. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: 5 Možno případně objednat prostřednictvím internetu nebo z Německa.
9
Osobnost autora Autor Piano Drums Angelo Gabriele Kelly se narodil 23. 12. 1981 v Pamploně (Španělsko). Je nejmladší z dvanácti sourozenců, jedenáct z nich se postupně proslavilo jako členové hudební skupiny The Kelly Family (zal. 1974 jako The Kelly Kids). Je známý zejména jako bubeník, zpěvák a producent této skupiny. Žije v Německu (Köln), má však irské občanství (ze strany otce je irského původu, matka byla po svém otci Finka a po své matce Rakušanka). Hovoří plynně anglicky, německy, částečně francouzsky. Je ženatý; se svou dlouholetou snoubenkou Kirou Harms (*1978, dcera německého komunálního politika Detleva Harmse; studentka vysoké školy, nyní vokalistka v doprovodné skupině Angela Kellyho) se oženil 1. 5. 2005. Mají spolu tři děti: Gabriel Jerome (*2001), Helen Josephine (*2002) a Emma Maria (*2006). Jeho otec Daniel Jerome Kelly (11. 10. 1930 – 5. 8. 2002) vystudoval matematiku a filozofii na vysoké škole, později se stal obchodníkem se starožitnostmi a hudebníkem. Matka Barbara Ann Kelly (2. 7. 1946 – 10. 11. 1982) byla baletkou. Zemřela velmi brzy na rakovinu, proto Angela pomáhala vychovávat jeho starší nevlastní sestra Kathleen Ann (*1963). Kellyovy děti nechodily do školy, vyučoval je jejich otec (středoškolský učitel matematiky) a soukromí učitelé (hudbu např. Carlos Itoiz, významný španělský kytarista specializující se na flamenco), přesto mají dobré jazykové znalosti. To mohlo být způsobeno i častým stěhováním a neobvyklým životním stylem rodiny: v roce 1966 se Kellyovi rozhodli odjet z USA do Evropy, aby začali vést méně konzumní styl života, během let 1966-1976 žili na různých místech Španělska (např. Talavera de la Reina, Gamonal, Belascoain, Pamplona), během let 1976-1977 pobývali postupně v Itálii, Rakousku, Irsku, Německu a Nizozemí. V roce 1981 se zejména kvůli matčinu onemocnění rakovinou vrátili do Španělska (věřili, že zde budou lepší podmínky pro zlepšení jejího zdravotního stavu), krátce po matčině smrti se rodina přestěhovala do Francie (1983). Z ekonomických důvodů se Kellyovi z Francie za několik let odstěhovali, v roce 1986 strávili osm měsíců koncertováním ve dvaceti státech USA a v roce 1988 se na delší dobu usadili v Německu. Odtud se v roce 1996 přestěhovali do Irska, ovšem v září 1998 se do Německa opět vrátili. Dnes již rodina nebydlí společně; jednotliví členové žijí sami, se svými partnery či s rodinami v Německu, Francii, Irsku, Španělsku a USA. 10
Od raného dětství se Angelo Kelly setkával s hudbou. Nejprve hlavně prostřednictvím hudební skupiny svého otce a sourozenců. Jako sotva tříletý poprvé stál na pódiu a zpíval. Vyprávěl o tom pro časopis Drums & Percussion6: „Bei einem Song, ‘Hiroshima I'm sorry’, habe ich ihm dann mal das Mikro geklaut und stand, noch nicht mal drei Jahre alt, auf der Bühne und habe mitgesungen. Von da an durfte ich regelmäßig mitmachen – das prägt dich als Kind.“ („Při jedné písni, ‘Hiroshima I’m Sorry’, jsem mu /svému otci – pozn. překl./ pak jednou sebral mikrofon a stál jsem, ještě ani ne tříletý, na pódiu a zpíval jsem také. Od té doby jsem směl pravidelně zpívat s ostatními – to člověka v dětství ovlivní.“) V šesti letech ho vyučoval hře na perkusní nástroje Nippy Noya – významný perkusionista indonéského původu, známý zejména hrou na conga, působící dnes v Nizozemí (Enschede) na konzervatoři. Noya chlapci doporučil, aby se učil hrát na bicí, neboť brzy rozpoznal jeho výrazné nadání pro rytmus. Jako sedmiletý se Angelo Kelly začal učit od sestry Kathleen hrát na akustickou kytaru a později od bratra Johna Michaela (*1967) na bicí. Kromě toho umí hrát na baskytaru, klavír, klávesy, jako dítě hrál i na harmoniku, housle a niněru, ale na tyto tři nástroje dnes už nehraje. Několik let navštěvoval hodiny baletu, stejně jako jeho sourozenci. Angelo Kelly začal velmi brzy též komponovat a psát texty písní: v sedmi letech napsal hudbu i text ke své první písni Pee-Pee, která vyšla na albu Keep On singing (1989). Následovala píseň The Swan vydaná na albu Honest Workers (1991). Od roku 1992 hraje Angelo Kelly ve skupině zejména na bicí. První studiové album, na kterém se podílel jako bubeník, vyšlo v roce 1996 po názvem Almost Heaven. Toto album Angelo spolu se sestrou Kathleen a bratrem Michaelem Patrickem (*1977) rovněž produkoval. Ve skupině hrál též na kytary, perkusní a klávesové nástroje a nadále se věnoval zpěvu. Na každé album skupiny přispěl minimálně jednou písní, kterou sám zkomponoval, otextoval a nazpíval. Nejznámější jsou jeho duety se starším bratrem Patrickem. Angelo Kelly se učil hrát na bicí u Jürgena Zöllera (bubeník německé rockové skupiny BAP) a určité zkušenosti mu předávali i Hartmut Pfannmüller (bývalý bubeník ve skupině rakouského zpěváka Rainharda Fendricha a producent několika alb The
6
Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.angelokelly.in-de.net/bands/bands.php?id=769>
11
Kelly Family), Marco Minnemann7 a Dieter Blahak (odborník v oblasti bicích nástrojů, vedoucí obchodu Drum Center v Kölnu, později spolupracoval s Angelem Kellym při vzniku Piano Drums). Od roku 1996 neměl Jürgen Zöller kvůli vlastnímu koncertnímu vystupování dostatek času jezdit s Kellyovými všude, kam bylo třeba, aby mohl Angela vyučovat, a tak je Angelo od tohoto roku žákem Billyho Cobhama (věnuji se mu podrobněji v části Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho). Ten se později stal jeho dobrým přítelem. Angelo výuku u Billyho Cobhama na čas přerušil, později na ni ovšem opět navázal. Své dovednosti ve hře na klavír prohloubil zejména v roce 2000 – tehdy skupina omezila koncertování, Angelo tak opět získal čas navštěvovat hodiny klavíru. V posledních několika letech působil Angelo Kelly jako bubeník v rodinné skupině The Kelly Family i v několika jiných skupinách a hudebních projektech (SIX, The WAMP, Uli Kurtinat & Band, spolupracoval jako bubeník i se svým bratrancem Adamem O’Henrym, který byl v roce 1998 součástí rodinné skupiny The Kelly Family a později se opět věnoval sólové kariéře), hostoval jako bubeník a vokalista ve studiu při nahrávání alb (např. sólové album Angelova bratra Patricka Kellyho In Exile (2003), album německého zpěváka Stephana Rungeho Unterwegs (2004), soundtrack k muzikálu POE - Pech und Schwefel autorů Franka Nimsgerna a Heinze Rudolfa Kunzeho (2004), album Anderster (2004) dnes již neexistující německé punkrockové skupiny WIZO, album různých interpretů The Loner – A Tribute To Jeff Beck natočené, jak již název napovídá, jako pocta hudebníku Jeffu Beckovi (2005), sólové album Angelovy sestry Kathleen Kelly Godspel (2005), album Uliho Kurtinata Ellen (2006), se svým učitelem hry na bicí Billym Cobhamem natočil DVD Call and Response (2004, věnuji se mu podrobněji v části Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho), během let 2003-2005 pracoval na speciální chromaticky laděné soupravě bicích, kterou nazval Piano Drums podle principu řazení jednotlivých součástí. V listopadu 2004 poprvé představil Piano Drums veřejnosti (viz část Historie vzniku Piano Drums) a v roce 2005 se vydal s novou verzí tohoto nástroje na turné nazvané PIANO DRUMS Tour '05. V roce 2006 vyšlo jeho DVD Piano Drums Live ‘05, které obsahuje dokumentaci historie vzniku, podrobnou fotodokumentaci a videodokumentaci vlastní výroby
7
*1970, německý bubeník, známý mj. velkou rychlostí své hry. Spolupracoval s mnoha interprety včetně The Kelly Family i s jednotlivými členy skupiny na jejich sólových projektech. S Angelem Kellym se přátelí.
12
nástroje, záznamy z koncertů turné PIANO DRUMS Tour ‘05 a rozsáhlá interview s autorem nástroje. V soukromí upřednostňuje rockovou hudbu, za své hudební vzory považuje kromě své rodiny např. zpěváky Boba Dylana8, Dona McLeana9, Bruce Springsteena10, skupiny Coldplay11, Mahavishnu Orchestra12, Pearl Jam13, The Police14, bubeníky Terryho Bozzia, Billyho Cobhama, Tica Torrese, Larse Ullricha (věnuji se jim podrobněji v části Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho), Marca Minnemanna, v posledních letech je zvláště ovlivněn jazzem - John Coltrane15, Miles Davis16 (na tyto hudebníky odkazuje i v textu písně Don’t Always Want z alba Homerun, 2004), Herbie Hancock17. Pro časopis Drums & Percussion18 uvedl, že poslech hudby je pro něj velmi důležitý: „Ich bin ein Musik-Junkie. Ich kaufe zu viele CDs und höre mir einfach alles an, was ich bekommen kann.“ („Jsem závislý na hudbě. Kupuji si tolik CD a poslouchám jednoduše všechno, co lze sehnat.“) V současné době působí jako bubeník, zpěvák a příležitostný kytarista (doprovodná akustická kytara) ve skupině The Kelly Family, spolu se sourozenci je producentem většiny alb skupiny a autorem hudby i textů písní, účastní se různých seminářů, hudebních veletrhů a jiných akcí zaměřených na hru na bicí (od roku 1997 i jako lektor, např. na Frankfurter Musikmesse), nadále spolupracuje s významnými bubeníky (Billy
8
*1941, americký hudebník, zpěvák, skladatel, textař a básník; věnuje se zejména folkové hudbě. Je držitelem mnoha hudebních ocenění včetně Grammy, mezi jeho nejslavnější písně patří např. Blowin’ In The Wind a Times They Are A-Changing. Mnohé jeho texty jsou silně protiválečné. 9 *1945, americký hudebník, zpěvák, skladatel a textař. Proslavil se zejména písněmi American Pie a Vincent (tuto píseň Angelo Kelly též hrál a zpíval na některých koncertech). 10 *1949, americký rockový zpěvák, skladatel, textař a kytarista, držitel mnoha ocenění včetně Grammy a Oscara. Nejslavnější se stala jeho píseň Streets Of Philadelphia. 11 Anglická britpopová/alternativně rocková skupina založená v roce 1998. Její vůdčí osobností je zpěvák Chris Martin. 12 Americká skupina (1970-1976, 1984-1986) věnující se zejména fúzi jazzové a rockové hudby. Název pochází od jména Mahavishnu, které přijal vedoucí člen skupiny John McLaughlin. Jedním ze zakládajících členů byl klavírista a hudební skladatel českého původu Jan Hammer. 13 Americká alternativně rocková/grungeová skupina založená v roce 1990. Její vůdčí osobností je zpěvák a kytarista Eddie Vedder. 14 Anglická rocková skupina. Její vůdčí osobností je zpěvák a baskytarista Sting (vl. jm. Gordon Summers), který dosáhl značného úspěchu i jako sólový umělec. Velmi známou se stala píseň Every Breath You Take. Skupina se v polovině osmdesátých let rozpadla, později se její členové opět sešli ke společné práci. 15 1926-1967, významný americký jazzový saxofonista a hudební skladatel. 16 1926-1991, významný americký jazzový trumpetista a hudební skladatel, představitel různých odvětví jazzu. Ovlivnil mnoho dalších (nejen jazzových) hudebníků. 17 *1940, významný americký jazzový pianista. 18 Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 27. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.angelokelly.in-de.net/bands/bands.php?id=769>
13
Cobham, Phil Maturano19, Marco Minnemann). Od roku 2004 vyučuje hru na bicí (zejména soukromě), externě působí též jako lektor v Drummers Institute v Düsseldorfu, kde vede např. workshopy týkající se hudebního byznysu. Nedávno začal provozovat též soukromé poradenství v této oblasti, stejně jako band coaching. Velmi se zajímá o vše, co se týká bicích nástrojů, sleduje novinky v této oblasti. V roce 2006 založil Angelo Kelly svůj vlastní label TEN4ONE Records, 7. 7. 2006 vydal své první sólové album I’m Ready20 a uspořádal k němu koncertní turné. Od roku 2006 vystupuje tedy rovněž sólově jako zpěvák a kytarista. 11. 5. 2007 vydal Angelo Kelly další sólové album Rejoice And Be Glad21 a pořádá k němu koncertní turné, při němž opět navštíví i Českou republiku. Koncert je plánován na 2. 6. 2007 v Retro Music Hall v Praze. Věřím, že to bude příležitost poděkovat Angelovi Kellymu za jeho ochotu, se kterou se mi věnoval na loňských koncertech a za informace, které mi k psaní této diplomové práce poskytl. Ve svých pětadvaceti letech je Angelo Kelly úspěšným hudebníkem, který nezůstal jen u působení v jedné skupině, ale angažuje se i v několika jiných projektech a svou činnost průběžně rozšiřuje na další hudební aktivity.
19
Bubeník žijící v New Yorku. Věnuje se jazzu, rocku a afrokubánské hudbě, je též lektorem seminářů o hře na bicí a externě působí v Drummers Institute v Düsseldorfu. 20 Tomuto albu se věnuji podrobněji v části Sólová kariéra Angela Kellyho. 21 Tomuto albu se taktéž věnuji podrobněji v části Sólová kariéra Angela Kellyho.
14
The Kelly Family – domovská skupina Angela Kellyho Domovská skupina Angela Kellyho, The Kelly Family, existuje od roku 1974 (tenkrát ještě pod názvem The Kelly Kids). Rodina Kellyova se ovšem věnovala hudbě a tanci již předtím. „‘Ich wuchs in einer Familie auf, in der die Tradition zu singen noch lebendig war’, sagt Dan Kelly, ‘meine Frau war Tänzerin, doch nun sangen und tanzten wir nicht mehr.’22“ („‘Vyrůstal jsem v rodině, v níž ještě byla živá tradice zpívat’, říká Dan Kelly, ‘moje žena byla tanečnice, ale přesto jsme už /doma, ve volném čase - pozn. překl./ nezpívali a netančili.’“ Rodina se částečně vzdala pasivních činností a snažila se více věnovat hudbě, ale stále se zdálo, že to nestačí. To se otec rozhodl změnit. Kellyovi se nakonec odstěhovali z USA, kde v té době bydleli, do Evropy, aby tam začali žít celkově méně konzumním způsobem života než dosud. Evropu otec znal z doby, kdy v Římě studoval. Pro Zeit Magazin23 uvedl, jak ho oslovila: „Evropa je jako vibrující organismus, jako velká matka, která všechny živí. Amerika je ve srovnání s ní kulturní provincie.“ (Wendling, 1996, s. 21) Pro další život rodiny zvolil Španělsko, neboť tamní učitele hudby považoval za nejlepší. Angelo Kelly později pro časopis Drums & Percussion24 uvedl: „…meinem Vater war es immer wichtig, nur die besten Lehrer für uns zu engagieren, auch in Zeiten, wo wir noch nicht viel Geld hatten.“ („Pro mého otce bylo vždy důležité, aby pro nás angažoval jen ty nejlepší učitele, a to i v dobách, kdy jsme ještě neměli mnoho peněz.“) Ve Španělsku na Kellyovy velmi zapůsobili místní vesničané, hudba zde byla všudypřítomná. Venkovští obyvatelé měli ve zvyku zpívat při každé možné příležitosti. Kellyovi se k nim přidávali a později začali též sami vystupovat. Nejprve jen pro přátele, na svatbách a oslavách, a to i jednotliví členové sólově (v menší míře). K tomu, aby se začali učit hrát na hudební nástroj, je často podnítili místní hudebníci skvěle ovládající své hudební nástroje. Z roku založení skupiny vyplývá, že její složení se postupně měnilo, neboť někteří její členové se narodili dokonce později, než skupina vznikla. V roce svého vzniku vystupovala skupina ve Španělsku ve složení: otec Daniel Jerome Kelly (zpěv, velký
22
Převzato z bookletu alba: The Kelly Family. Wonderful World! [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1981. EAN 0724359439822 23 Zeit Magazin z 24. 11. 1978, převzato z: Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 80-7205-358-2 24 Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.angelokelly.in-de.net/bands/bands.php?id=769>
15
buben), matka Barbara Ann Kelly (zpěv, tanec), děti Caroline (*1962, zpěv, akordeon), Kathleen (zpěv, housle), Paul, (*1964, zpěv, saxofon), John (zpěv, bicí), ve skupině krátce působila též dcera jejich učitele hudby (kytara). Zhruba o rok později se ke svým sourozencům přidala Maria Patricia (*1969, zpěv, kytara). V roce 1974 Kellyovi poprvé vystoupili ve španělské televizi jako The Kelly Kids a vydali se na turné po Španělsku. Jejich repertoár tehdy tvořily španělské i jiné lidové písně a koledy25. Politická nestabilita ve Španělsku v roce 1975 přiměla Daniela Kellyho k úvahám o odstěhování se ze země. Kellyovi se rozhodli žít aspoň nějaký čas na cestách. Ze Španělska se vydali přes Francii do Itálie. Rodina Kellyova původně neměla v úmyslu stát se světově známou skupinou. Např. na DVD Cover The Road (2003)26 uvádějí Kellyovi o svém otci: „Er hatte nicht vor, aus der Kelly Family einen grossen Erfolg machen. Das war spontan. Er sah, dass seine Kinder Spass haben, also war es gut.“ (Neměl v úmyslu udělat z Kelly Family velmi úspěšnou skupinu. To bylo spontánní. Viděl, že jeho děti to baví, takže to bylo dobře.“) Již dříve hráli a zpívali se svými přáteli ve Španělsku před domem, kde bydleli, či jinde na ulici, nikoli ovšem pro výdělečné účely. Během návštěvy Říma v roce 1976 byl však jejich autobus27 vykraden, zloděj ponechal nedotčené pouze hudební nástroje a cestovní pasy. Rodina tak přišla o veškeré finanční prostředky, které měla k dispozici. Proto se Kellyovi spontánně rozhodli vydělat si peníze vystupováním na ulici. Již na konci prvního dne měli dostatek finančních prostředků na další cestu. Pokračovali do Rakouska, Irska, Německa a Nizozemí. Pouliční muzicírování je nadchlo. V Bonnu působili nejdříve jako pouliční umělci, v roce 1976 se ke svým zpívajícím sourozencům přidal James Victor (*1971) a o rok později další z bratrů, Joseph Maria (*1972). To už Kellyovi vystupovali s Cirkusem Roncalli28. Ve stejném roce strávili Kellyovi osm měsíců v obytném voze v Irsku. Tam rovněž působili jako pouliční muzikanti, po návratu z Irska přechodně sídlili v Německu. Některé z dětí tam navštěvovaly baletní školu29 John Cranko-Schule (ve Stuttgartu). 25 Později začala skupina hrát i coververze známých písní, např. What A Wonderful World, kterou proslavil Louis Armstrong, A Hard Day’s Night či Let It Be od Beatles. 26 The Kelly Family. Cover The Road [DVD]. Mawa, 2003. EAN 8713053006982 27 Typický autobus The Kelly Family byl tenkrát pro rodinu Kellyových nejen dopravním prostředkem, ale i dočasným mobilním bydlištěm. 28 Především v západní Evropě známý velký cirkus pod vedením Berharda Paula, první představení se konalo v roce 1976. 29 Hodiny baletu navštěvovali v dětství skoro všichni sourozenci Kellyovi, baletu je též učila matka Barbara Ann a jedna z nejstarších sester Kathleen.
16
V té době odešla ze skupiny tehdy šestnáctiletá Caroline. Ve hře na akordeon ji ve skupině zastoupila o rok mladší sestra Kathleen. V roce 1977 podepsali poprvé smlouvu s hudebním vydavatelstvím. Zástupce vydavatelství si jich všiml při jednom pouličním vystoupení: „Hráli jsme jako vždy na ulici, najednou k nám přišel nějaký muž a řekl, že s námi chce udělat desku.30“ (Wendling, 1996, s. 37) Skupina nahrála tři alba31. Píseň Who'll Come With Me (David's Song) otextovaná otcem Danielem Kellym a nazpívaná Johnem Kellym se v roce 1980 stala v Nizozemí a v Belgii největším hitem a skupina absolvovala 40 televizních vystoupení. Nově nabytá popularita však nepřinesla jen pozitiva. Kellyovi, kteří se cítili být spíše pouličními muzikanty než televizními hvězdami, se nechtěli vzdát životního stylu a způsobu provozování hudby, na něž byli dosud zvyklí. Patricia Kelly se o tom pro Bravo vyjádřila takto: „Jsou to pro mě špatné vzpomínky. Roky předtím byly tak skvělé a plné zážitků, a teď jezdíme od hotelu k hotelu a od jedné televizní show ke druhé. To je tak nudné! Už skoro vůbec nezpíváme živě, ale jen k playbacku v televizi. To nikoho z nás nebaví!32“ (Wendling, 1996, s. 39) Po vypršení smlouvy chtěla média, aby se tehdejší hlavní zpěvák The Kelly Family John Kelly stal sólovou dětskou hvězdou, otec Daniel Kelly to však nedovolil. Nechtěl tehdy jedenáctiletého Johna vystavit tlaku showbyznysu, dával přednost zdravému způsobu života a provozování hudby pro radost před laciným pozlátkem. Později za to byl John svému otci vděčný: „Měli jsme tehdy jiné publikum, fanoušci tak nešíleli jako dnes, když se objeví Paddy a Angelo. Ale i tehdy jsem dostával hodně milostných dopisů. Chtěli ze mě udělat dětskou hvězdu, ale můj otec řekl ne. Teď jsem rád, že mě před tím uchránil.33“ (Reinhard, 1996, s. 13) Rodina se následně odstěhovala do Nizozemí. V Nizozemí Kellyovi nahráli další dvě alba: Christmas All Year (1981) a Wonderful World! (1981). Autorkou hudebních aranžmá pro tato alba a producentkou byla Kathleen Kelly. Zároveň na albu Wonderful Word! poprvé vyšly písně, ke kterým
30
Bravo z 22. 12. 1994, převzato z: Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 80-7205-358-2 31 Písně z těchto alb i některé z novějších písní vyšly později na několika výběrech, tato alba však nejsou považována za oficiálně vydaná alba The Kelly Family. 32 Bravo z 8. 12. 1994, převzato z: Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 80-7205-358-2 33 Bravo z 22. 12. 1994, převzato z: Reinhard, L. Kelly Family „Sometimes I wish I were an angel“. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 129 s. ISBN 80-7205-382-5
17
napsal hudbu i text někdo z dětí Kellyových: Kathleen je autorkou písní Lonely a Txiki34. V roce 1981 onemocněla matka Barbara Ann rakovinou. Rodina předtím pobývala v Německu, kvůli matčině nemoci se však vrátila do Španělska. Hudba pro Kellyovy dočasně ztratila na důležitosti, chtěli se více věnovat matce a žít jako před začátkem své kariéry, bez zájmu médií. Ve Španělsku se matčin zdravotní stav částečně zlepšil a 23. 12. 1981 porodila v Pamploně svého nejmladšího potomka Angela Gabriele. Zemřela necelý rok po jeho narození, 10. 11. 1982. V roce 1982 se Michael Patrick Kelly (*1977) poprvé pěvecky zapojuje do dění ve skupině, zatím jen občas. Zhruba za rok začíná se skupinou tančit jeho starší sestra Barbara Ann ml. (*1975), později též hrála na conga i na jiné hudební nástroje a zpívala. The Kelly Family nadále vystupovala, ale už méně často, v televizních pořadech se neobjevovala. V této době ze skupiny nastálo odešla Caroline35. Po matčině smrti se Kellyovi rozhodli opustit Španělsko a strávit nějaký čas ve Francii. Kolem roku 1983 vystupovali na ulicích Paříže i v metru a vydělávali si tak na živobytí. Rovněž prodávali svá alba přímo na koncertech. Některé z dětí nadále navštěvovaly hodiny baletu. Velmi brzy, již v roce 1984, se projevilo i Angelovo hudební nadání a jeho zájem o zpěv a veřejné vystupování – píseň Hiroshima, I’m Sorry (viz část Osobnost autora). V té době se též ke skupině plnohodnotně připojil Patrick. Tehdy dvacetiletý Paul naopak skupinu opustil36. K pobytu rodiny ve Francii se váže též vysvětlení, proč Kellyovi nosili (a někteří z nich dodnes nosí) typické dlouhé vlasy. Na tuto otázku odpověděla Patricia Kelly pro časopis Praline37 takto: „Přitom jsme to ale neplánovali. Když jsme byli před několika lety v Paříži, chodili tam všichni s krátkými vlasy, protože to bylo právě v módě. Ale protože nenapodobujeme každý trend, rozhodli jsme se nechat si narůst vlasy.“ (Reinhard, 1996, s. 71) V roce 1986 podnikli Kellyovi osmiměsíční turné po USA. Tehdy pětiletý Angelo poprvé sólově zpíval celou píseň (Danny Boy, irská lidová píseň). Předtím se ke skupině připojila jeho o dva roky starší sestra Maite (*1979). Přibližně od tohoto období
34
Píseň pojednává o baskickém revolucionáři a její text je napsaný kombinací španělštiny a baskičtiny. Přechodně opět žila s rodinou kvůli nemoci matky Barbary Ann a následnému úmrtí. Pak nejprve bydlela ve Španělsku a starala se o nejstaršího bratra Daniela, později se oba natrvalo usadili v USA. 36 V současné době s The Kelly Family opět vystupuje. 37 Praline z r. 1994, převzato z: Reinhard, L. Kelly Family „Sometimes I wish I were an angel“. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 129 s. ISBN 80-7205-382-5 35
18
koncertovala skupina v devítičlenném složení (Kathleen, John, Patricia, James, Joseph, Barbara ml., Patrick, Maite a Angelo), ve kterém se později velmi proslavila. V roce 1988 se Kellyovi vrátili do Německa. V té době absolvovali i dva koncerty denně ve svém vlastním cirkusovém stanu, občas vystoupili i v koncertní hale. Založili v Německu vlastní vydavatelskou firmu Kel-Life GmbH, neboť již měli nepříliš dobré zkušenosti s diktátem velkých hudebních vydavatelství a chtěli o své hudbě a o všem, co se jí týká, rozhodovat úplně sami. V tomto roce vyšlo další album nazvané příznačně Live, neboť obsahuje záznamy z živých vystoupení skupiny. Na albu se objevily převážně tradicionály a převzaté písně. Přibližně v té době se už i Angelo skladatelsky zapojil do tvorby skupiny - napsal svou vůbec první píseň Pee-Pee. Píseň vyšla o rok později na albu Keep On Singing38. V roce 1989 koupili Kellyovi v Amsterdamu starý hausbót, opravili ho, pojmenovali ho na počest svého pradědečka Sean O’Kelley a nastěhovali se na něj. Představovalo to pro ně možnost svobodně cestovat, ale zároveň mít i své stálé obydlí. Později, v roce 1991, s ním zakotvili v Kölnu. Dnes se hausbót nachází v Technisches Museum Speyer, kam byl v roce 2004 bratry Kellyovými převezen. Na albu New World (1990) tvoří vlastní tvorba The Kelly Family již zhruba polovinu všech písní; za všechny vzpomeňme aspoň píseň Papa Cool, jež vznikla během nepřítomnosti otce (utrpěl záchvat mrtvice a musel být hospitalizován. Kellyovi od té doby nahrávali alba bez otce, počínaje již zmíněným albem New World, a též sami absolvovali koncertní turné.) Text této písně pojednává přímo o Kellyových, o jejich rodinném životě. Jednotliví členové skupiny v něm představují sebe samotné a nepřímo vyjadřují otci dík za to, čemu je naučil, ať již v hudbě, či po ostatních stránkách života. Album Honest Workers (1991) rovněž obsahuje vlastní tvorbu The Kelly Family přibližně z poloviny, je zde však více vidět hudební zrání zejména starších sourozenců. Zatímco dříve psali skoro všechny původní písně skupiny otec Daniel Kelly a jeho dcera Kathleen, nyní se na albech skladatelsky více podíleli i další členové skupiny. Text písně When I Was In Town nazpívané Johnem Kellym velmi výstižně vyjadřuje další jev, který se stal pro The Kelly Family typickým - jejich koncerty navštěvují příslušníci různých věkových kategorií a subkultur: „…Listening from every age, from punkies to Grandmothers, from heavies to little children, like you’ve never seen
38
Album bylo pojmenováno podle posledních slov zesnulé matky Barbary Ann. Děti její poslední přání bezezbytku splnily.
19
before…39“ (Poslouchali lidé každého věku, od punkerů po babičky, od vyznavačů heavy metalu po malé děti, jak to člověk ještě nikdy předtím neviděl…) Několikaleté období kolem roku 1992 (album Street Life) bývá fanoušky skupiny často nazýváno Street Life Time40, písně typické pro toto období jsou zároveň někdy též označovány jako Street Life Songs. Některé z nich nebyly vydány na albech a jsou příznivcům skupiny známé právě jen díky živým pouličním vystoupením. Název alba i období vznikl podle místa provozování hudby: koncerty se skutečně stále odehrávaly na ulici. Kellyovi vždy chtěli přesvědčit posluchače při živých pouličních koncertech. Dále prodávali svá alba na těchto koncertech. Toto období v životě rodiny Kellyových charakterizovala tvrdá práce, neboť se o vše kolem vystupování a fungování skupiny starali úplně sami, ale zároveň je toto období fanoušky skupiny považováno za šťastné a spokojené, bez nešvarů, které později přinesla sláva: rozhádaní a hysteričtí fanoušci, pronásledování skupiny nevhodně se chovajícími fanoušky, obléhání obydlí členů skupiny některými neodbytnými fanoušky, činnost paparazzi fotografů z řad novinářů i některých fanoušků, smyšlené novinové články s úmyslem uškodit skupině. Tyto skutečnosti se později opakovaně staly námětem textů písní The Kelly Family. Skupina neváhala ironizovat dotěrnost fotografů, hysterii některých fanoušků a lživé zprávy v bulvárních médiích např. v textu písně Big Mouth On TV (album Growin’ Up, 1997), na sólovém albu Patricka Kellyho In Exile (2003) se objevila ještě nekompromisnější kritika poměrů v showbyznysu v písni Movie. Dodnes však tento problém nejlépe ukazují velmi realistická výpověď v podobě písně Look Up My File41 (1996, vydaná později na albu The Bonus Tracks Album, 1999) a ironický, téměř naturalisticky pojatý text písně Million Flies (demo, 2002, obě písně od stejného autora). Album Wow (1993) bylo prvním za dobu existence The Kelly Family, na němž vyšly jen písně, které napsali sami členové skupiny. Kellyovi se často zajímali o ekologii, proto i zde se toto téma objevuje hned v úvodní písni When The Last Tree… Píseň zpracovává staré indiánské přísloví: „When the last tree has been taken and last river has been poisoned, caught the last fish from the ocean, eat you money then…“ („Až
39
Citace z textu písně When I Was In Town (album: The Kelly Family. Honest Workers [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1991. EAN 724359440026). 40 Někdy též Streetlife, streetlife. 41 Nekompromisní vzkaz hysterickým fanouškům obsahuje verš „But I’m not a drug for sale“ („Ale já nejsem droga na prodej“).
20
pokácíte poslední strom, otrávíte poslední řeku a ulovíte poslední rybu, zjistíte, že peníze se nedají jíst…“)42. Kathleen Kelly uvedla v roce 1993 pro německou verzi časopisu Bravo43: „Jsme pouliční muzikanti a chceme jimi také zůstat. To je náš život.“ (Wendling, 1996, s. 65). V té době však pro skupinu pomalu přestávalo být možné vystupovat na ulicích, protože měla již velmi mnoho příznivců a nebylo by z bezpečnostních důvodů vhodné nadále koncertovat tímto způsobem. Vydání alba Over The Hump (1994) tuto skutečnost jen potvrdilo. Náměty textů opět vycházejí ze života rodiny (např. písně Roses of Red či Break Free), stále je zde cítit vliv španělské lidové hudby (píseň Ares Qui), též nelze upřít jistý sociálně-kritický podtext (píseň Why Why Why). Počínaje tímto albem se Angelo Kelly dostal do role jednoho z leaderů skupiny, nejprve zejména díky duetům se svým starším bratrem Patrickem, později i díky vlastní tvorbě. Toto album bylo v kariéře skupiny přelomovým a dodnes drží rekord v prodejnosti alb v Německu. Mezi vydáním alb Wow a Over The Hump vyšel ještě výběr starších písní The Very Best Over 10 Years (1993) a album obsahující převážně vánoční koledy Christmas For All (1994). Na tomto albu se objevila originální rocková úprava44 známé písně Irwinga Berlina45 White Christmas46. Kellyovi začali vystupovat v obřích halách; jejich koncerty byly vyprodané. Mezi jejich největší úspěchy při halových koncertech patří vystoupení v dortmundské Westfallenhalle47 v roce 1994 (kapacita 16000 lidí) a dva vyprodané koncerty během jednoho dne v Hanns-Martin-Schleyer-Halle (Stuttgart, kapacita 12500-15500 lidí) v dubnu 1995. Vystupovali i na stadionech, největší živý koncert absolvovali ve Vídni před 250000 lidmi. Kellyovi se též opět začali objevovat v televizi, např. open-air koncert na Loreley (Německo) v roce 1995 vysílala v přímém přenosu německá televize. Skupina najala ochranku; bez té se koncerty nyní již neobešly. 42
Citace z textu písně When The Last Tree… (album: The Kelly Family. Wow [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1993. EAN 0724359439921) 43 Bravo z 2. 9. 1994, převzato z: Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 80-7205-358-2. 44 Verze této písně, jak ji pojali Kellyovi na albu Christmas For All, mě částečně inspirovala ke zrychlené úpravě této písně pro vystoupení s kolegyněmi na vánočním večírku Katedry německého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 12. 12. 2006, kde jsem hrála na klávesy a zpívala. 45 1888-1989, americký hudební skladatel a textař ruského původu. 46 Píseň napsal Irwing Berlin v roce 1940, proslavil ji americký zpěvák Bing Crosby (1903-1977). 47 Na tomto koncertě přišel otec Daniel Kelly po několika letech opět na pódium za svými dětmi. Koncert byl natáčen a později vydán v podobě sestřihu na videokazetách Tough Road vol. 1 a 2. Třetí část, Tough Road vol. 3 – Backstage, obsahuje mj. též sestřih z vystoupení skupiny na festivalu Out In The Green ve Winterthuru (Švýcarsko).
21
Významným úspěchem bylo též vystoupení před publikem složeným z vyznavačů hardrockové hudby na festivalu Out In The Green ve Winterthuru (Švýcarsko) 9. 7. 1994. Tohoto festivalu se mj. zúčastnily např. skupiny 4 Non Blondes48, Aerosmith49 a Whitesnake50. Kellyovi zde vystupovali spíše v pozici předkapely, přesto se jim podařilo nadchnout publikum zvyklé na podstatně tvrdší hudební styl. Představili zde např. píseň Let My People Go (traditional) v rockové úpravě. Pozitivní reakce sklidili i od svých kolegů z branže. Téhož dne proběhla jam session skupiny se zpěvačkou Lindou Perry51, tehdejší členkou skupiny 4 Non Blondes, a zpěvák Steven Tyler52 ze skupiny Aerosmith, který vystoupení Kellyových sledoval z vedlejšího pódia, se vyjádřil takto: „Super. Jsem opravdu nadšený.53“ (Wendling, 1996, s. 93) Předtím, než začalo vystoupení skupiny Aerosmith, pozval Steven Tyler Kellyovy, aby sledovali koncert jeho domovské skupiny z pódia. To znamenalo pro The Kelly Family skutečnou poctu. Přibližně srovnatelný (v České republice možná větší) úspěch jako po vydání alba Over The Hump následoval s vydáním alba Almost Heaven (1996). Nešlo o tak velkou změnu hudebního směřování skupiny jako např. později na albu La Patata, určitých změn však hudba The Kelly Family opět doznala. Sólový vokální projev stál v popředí více než předtím, typické sbory byly sice zachovány, aranžmá některých nových písní byla však transparentnější, Kellyovi se jedenkrát nebáli dokonce užít v aranžmá jen kytar s podporou perkusních nástrojů. Současně s nahráváním alba Almost Heaven absolvovali Kellyovi i evropské stadiónové turné. V tomto období dosáhla v České republice sláva The Kelly Family vrcholu. Kellyovi zde opakovaně vystupovali, stali se idoly mnoha mladých lidí, časopisy pro mládež pravidelně zveřejňovaly články o skupině i reportáže z koncertů. Bývalí pouliční muzikanti, kteří navázali na rodinné tradice, odmítali konzumní způsob života založený na honbě za penězi a jejichž způsob provozování hudby nebyl zaměřený na získání celoevropského (a později celosvětového) komerčního úspěchu, se přesto velmi proslavili – a na veřejnost se začal dostávat zkreslený obraz o skupině a jejích členech.
48
Dnes už neexistující americká rocková skupina. Proslavila se zejména písní What’s Up. Americká rocková skupina založená 1970. Proslavila se zejména písněmi Dream On, Cryin’, Crazy a dalšími. 50 Anglo-americká rocková skupina založená v roce 1977 bývalým členem anglické rockové skupiny Deep Purple Davidem Coverdalem. 51 *1965, americká zpěvačka, skladatelka a producentka, bývalá členka skupiny 4 Non Blondes. 52 *1948, vl. jm. Stephen Victor Tallarico, americký rockový zpěvák, hudebník a skladatel, vůdčí osobnost skupiny Aerosmith. 53 Hit!, 9/1994, převzato z: Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 807205-358-2 49
22
Kvůli způsobu prezentování skupiny v některých médiích (pravděpodobně též díky četnosti zmínek o skupině ve vybraných konkrétních časopisech pro mládež) a též kvůli tomu, že část jejího publika v té době tvořily (ne vždy vhodně se chovající) dívky staršího školního věku54, však skupina získala image, která její hudbě příliš nepříslušela, a která byla později příčinou předsudků mnoha lidí vůči skupině. S odstupem zhruba deseti let se k tomu Angelo Kelly v rozhovoru pro časopis Drums&Percussion55 vyjádřil takto: „Ich bin jetzt 22 Jahre alt, habe Kinder, eine Frau und mache seit nahezu zweiundzwanzig Jahren Musik. Ich bin im Prinzip auf alles stolz, was ich in der Zeit erreicht habe, wobei auch ich Dinge habe, die ich mir nicht mehr anhöre oder anschaue, was sicherlich bei jedem Menschen so sein dürfte. Aber wenn ich betrachte, was ich in welchem Alter gemacht habe, bin ich schon mit Stolz erfüllt, zumal es weiß Gott nicht der normale Weg ist, den ich bzw. meine Familie eingeschlagen hat. Wenn wir einen Fehler gemacht haben, dann war das der direkte Kontakt zu den Medien, der bei unserem Durchbruch 1994 über uns hereinbrach und dem wir nicht gewachsen waren. Da sind wir dann auch an falsche Leute geraten und haben uns ein Image aufgebaut, was eigentlich nicht unserer Musik gerecht wurde. Mittlerweile ist das Ganze gewachsen, auch musikalisch sehr gereift, und umso größer ist eben die Akzeptanz.“ („Je mi teď 22 let, mám děti, manželku a dělám už téměř 22 let hudbu. Jsem v principu hrdý na vše, čeho jsem za tu dobu dosáhl, přičemž jsou také věci, které už neposlouchám nebo se na ně nedívám, což bývá jistě u každého člověka. Ale když pozoruji, co jsem v kterém věku dělal, naplňuje mě to hrdostí, tím spíš, že to – bůhví – není normální cesta /běžný způsob života-pozn. překl. / kterou jsme se já, potažmo moje rodina, vydali. Pokud jsme udělali nějakou chybu, pak to byl přímý kontakt s médii, která se přes nás převalila v roce 1994 při našem průlomu a kterým jsme nestačili. Proto jsme též narazili na špatné lidi a vybudovali si image, která vzhledem k naší hudbě vlastně nebyla oprávněná. Mezitím to všechno dospělo, také hudebně velmi vyzrálo – a tím lepší je přijetí /skupiny i její hudby-pozn. překl./.“)
54
U mnohých z nich se jednalo pouze o módní záležitost v období puberty. Fanoušci (dnes často mladí dospělí ve věku 20 až 30 let, kteří mají nezřídka již vlastní rodiny), kteří svou přízeň skupině a její hudbě věnovali opravdově a nikoli jako výraz touhy „být in“, navštěvují koncerty skupiny dodnes, kupují si její alba, zajímají se o dění okolo skupiny, často jsou navzájem v kontaktu více způsoby (dopisy, emaily, webové stránky, SMS) a navazují mezi sebou přátelství. 55 Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.angelokelly.in-de.net/bands/bands.php?id=769>
23
Angelův starší bratr Joseph Kelly se na toto téma vyjádřil v rozhovoru uveřejněném v české verzi časopisu Popcorn56 ještě o hodně radikálněji: „Nechceme kolem nás žádný humbuk! (…) Protože média toho v naší rodině hodně poničila. (…) Při albu ‘Over the Hump’ jsme byli opravdu autentičtí a reální. Skutečně jsme žili na ulici, byli jsme bohémové, hippies, vyděděnci… (…) 1996 přišla krize – byli jsme zajatci našeho úspěchu a už jsme nebyli volní. (…) Ta vlna šílenství nás převálcovala. Roky jsme hráli jen na festivalech a najednou jsme vystupovali na stadiónech! Byla to opravdu bláznivá doba: před naším zámkem stanovali lidi, všude nás pronásledovaly houfy fanoušků a k tomu ještě ošklivé palcové titulky o naší rodině. Zaplať Pánbůh, že už je to za námi.“ Na otázku, zda mu nechybí křik fanoušků, odpověděl: „Nikomu z nás nechybí! To nám nikdy nechybělo. Dřív jsme šli na pódium a měli před sebou 50000 lidí – to byl vážně řev! Mysleli jsme si: Copak jsme ve filmu?“ Na dotaz, s jakým pocitem si prohlíží fotografie z té doby, uvedl: „Částečně s hrdostí, částečně s hrůzou. Některé vzpomínky jsou fajn, ale u jiných si řekneš: jsem rád, že dnes žiju zdravě! Je nám teď líp. Každý ví, pro co žije, kvůli čemu pracuje. Já mám ženu, dvě děti57, tenhle rok pořádáme 110 koncertů, bez palcových titulků! Spousta našich fanoušků rostla s námi, někteří odešli a jiní zase přišli. Ale už žádné netahají v bezvědomí z publika a na pódium nelítají žádná plyšová zvířátka.“ Ovšem ne všude je tomu tak, jak výše uvádí Angelo Kelly. V Německu a některých jiných zemích západní Evropy (např. Nizozemí) je The Kelly Family stále velmi populární a téměř každý rok pořádá koncertní turné, v České republice si však někteří lidé myslí, že skupina již neexistuje, nevědí nic o její nové tvorbě a mnoho lidí má na skupinu špatný názor, aniž by kdy slyšeli cokoli jiného z tvorby skupiny než několik písní, které se před deseti až dvaceti lety dostaly do rádií. Příznivci skupiny mají zkušenosti s tím, že „nezasvěceným posluchačům“ se hudba The Kelly Family často líbí, ale v okamžiku, kdy se dovědí, o kterou skupinu jde, dotyčný posluchač naprosto změní svůj názor, a to i v případě, že se o dané nahrávce předtím vyjádřil velmi kladně. Rádia dnes již nechtějí hudbu The Kelly Family hrát, neboť vůči skupině existují předsudky, zároveň se tyto předsudky ještě více posilují právě tím, že nová tvorba skupiny se neobjevuje v médiích a posluchači tak nemají možnost tuto hudbu poznat.
56 57
The Kelly Family: Konec mlčení! In: Popcorn, [Praha]: 2004/10, s. 62. V roce 2006 se narodilo třetí dítě Josepha Kellyho a jeho manželky Tanji, dcera Lilian.
24
V roce 1996 se Kellyovi rozhodli koupit nové sídlo East Grove blízko Cóbhu a posléze se usadili na několik let v jižním Irsku. Znamenalo to pro ně větší soukromí a též možnost bydlet opět v zemi svých předků. Kellyovi se též rádi sešli s jinými hudebníky ke spolupráci. Např. na videokazetě nazvané Cross Roads 1 (1996), vánočně-novoročním speciálu natočeném v Irsku, je zaznamenáno hned několik těchto vystoupení: písně Ares Qui a Contratiempos se španělským flamencovým duem Navajita Plateá58, irská lidová píseň Rocky Road To Dublin se skupinou Chieftains59, píseň Bumblebee Jig se skupinou The Bumblebees60 či duet Kathleen Kelly a velkého oblíbence Kellyových Joe Cockera61 Up Where We Belong. Velkou poctou pro ně jistě bylo pozvání od italského operního pěvce Luciana Pavarottiho (*1935) k účinkování na charitativním koncertě Pavarotti & Friends v italské Modeně (1996). Tam společně s Pavarottim zazpívali píseň Ave Maria62. Dále spolupracovali též např. s Josém Carrerasem63. V roce 1997 vydala skupina album Growin’ Up. Na něm se tvorba skupiny více přiklonila k rockové hudbě (např. písně Angels Flying, Ego, Another World a Rock’n’Roll Stole My Soul), píseň Another World opět obsahuje sociálně-kritický podtext, ovšem tentokrát o poznání výrazněji než např. píseň Why Why Why z alba Over The Hump (1994). Bez zajímavosti však není ani spolupráce skupiny se symfonickým orchestrem, např. v písni All Along The Way (I Will Be With You). V roce 1998 koupili Kellyovi zámek Gymnich64 a přestěhovali se opět do Německa. Toto obydlí Kellyových se později stalo častým cílem cest některých fanoušků, kteří nezřídka stanovali před zámkem, neustále se zdržovali v okolí budovy, nechovali se zde vhodně, obtěžovali místní obyvatele včetně Kellyových hlukem a nepořádkem, což vedlo k opakovaným stížnostem, mnozí fanoušci se nechovali vhodně ani k samotným členům skupiny, v některých případech se dokonce pokusili vniknout do zámecké zahrady, což se Kellyovým pochopitelně nelíbilo. V průběhu několika let však někteří 58
Duo bylo založeno v roce 1992. Tvoří ho zpěvák a skladatel Ildefonso de los Reyes (*1969) a kytarista Francisco Carrasco Soto (*1976). 59 Irská folková skupina založená v roce 1962 hráčem na tin whistle a skladatelem Paddym Moloneym. Skupina získala šest amerických hudebních cen Grammy. 60 Irská folková skupina založená v roce 1992. 61 *1944, anglický rockový a bluesový zpěvák. Proslavil se mj. vystoupením na americkém hudebním festivalu Woodstock v roce 1969. K jeho nejznámějším písním patří např. You Are So Beautiful, Unchain My Heart či již zmíněná Up Where We Belong, duet s americkou zpěvačkou Jennifer Warnes (*1947). 62 Velmi známá píseň na latinský liturgický text zkomponovaná Charlesem Gounodem na základě 1. preludia z alba Temperovaný klavír J. S. Bacha. 63 *1946, vl. jm. Josep Carreras i Coll, španělský operní pěvec. 64 Bývalý vládní zámek v blízkosti Bonnu. Tehdejší německá vláda ho využívala jako hotel pro státní návštěvy.
25
členové skupiny vstoupili do manželství nebo založili své vlastní rodiny a ze zámku se odstěhovali65. Zámek byl později z velké části prodán, neboť ho Kellyovi považovali za nevyužitý. Dnes je opět přístupný veřejnosti. Nachází se v něm hotel a restaurace, pořádají se prohlídky zámku i různé kulturní a společenské akce. Album From Their Hearts vydané v roce 1998 představuje „umírněnější“ tvář The Kelly Family, přibylo klávesových a smyčcových aranžmá (např písně You’re Losing Me, Sweetest Angel), i když se zde též najdou rockověji pojaté písně (I Feel Love, You Got Me Rockin’ Now). Stále je patrná i inspirace španělskou lidovou hudbou (píseň Yo Te Quiero). Na této písni se instrumentálně podíleli i španělští flamencoví kytaristé Carlos Itoiz (otec operní pěvkyně Maite Itoiz, pozdější manželky Johna Kellyho) a Francisco Javier Ruiz. Na albu dále spolupracovali baskytarista Ken Taylor, kytarista a klávesista Johann Daansen, klávesista Kristian Schulze a Mnichovský filharmonický orchestr. Ve stejném roce vyšlo dvojalbum Live Live Live. Obsahuje výběr třiceti písní skupiny nahraných během živých koncertů a sólo na bicí (Angelo Kelly). Jedná se o písně z období let 1993 až 1997. V roce 1999 vydala Kathleen Kelly sólové album The Best Of Kathy Kelly. Album se skládá nejen z písní, které Kathleen již někdy zpívala s The Kelly Family, ale obsahuje i písně nové, zkomponované přímo pro toto album. Slyšíme zde stejné hostující hudebníky jako na albu From Their Hearts: Mnichovský filharmonický orchestr, Carlos Itoiz, Francisco Javier Ruiz či Kristian Schulze, který společně s Johannem Daansenem napsal i jednu z písní, I Pray That One Day… Bylo to poprvé, kdy někdo z devíti členů nejznámějšího složení The Kelly Family vydal sólové album. V roce 1999 vyšlo album The Bonus Tracks Album. Jak už název napovídá, jedná se o písně, které zatím nebyly oficiálně vydány na řadových albech skupiny nebo vyšly pouze jako B-strany singlů, v několika případech jsou to jiné verze již vydaných písní. Za všechny stojí za zmínku přinejmenším rocková balada Never Gonna Break Me Down a Eine Familie ist wie ein Lied, německá verze písně Une famille c’est une chanson, která, jako mnohé jiné, vypráví jmenovitě o Kellyových - o otci Danielovi, jeho potomcích, jejich životě a jejich budoucnosti. Ve stejném roce oslavila skupina čtvrtstoletí své činnosti. Vydání alb Best Of The Kelly Family a Best Of The Kelly Family 2 je tedy možno chápat ve spojení s touto 65
Dnes bydlí sourozenci Kellyovi sami či se svými partnery, partnerkami a rodinami v Německu, Francii, Španělsku, Irsku a USA.
26
skutečností. Tato dvě alba obsahují kromě výběru nejznámějších písní skupiny i několik nových písní, za všechny jmenujme alespoň The Children Of Kosovo, v níž Kellyovi reagovali na aktuální problém války v Kosovu. Výtěžek z prodeje tohoto singlu věnovali na charitativní účely. V roce 2000 se připojil ke skupině německý klávesista, kytarista a producent Matthias Krauss66. Působil v ní zejména jako klávesista při živých vystoupeních. Spolupracoval i na sólových projektech některých členů skupiny (Kathleen, Patrick, Angelo). Přibližně ve stejné době jako Matthias Krauss se k The Kelly Family připojil baskytarista Christian Prüssing, který působil ve skupině zejména při živých vystoupeních. Později však ze skupiny odešel a jeho místo zaujal kytarista a baskytarista Wilhelm Geschwind. V roce 2000 vyšlo druhé sólové album Kathleen Kelly nazvané Morning Of My Life. Na tomto albu jsou všechny písně – kromě jedné – nově zkomponované. Jedná se spíše o popovější album, převažují na něm pomalejší písně, které dávají vyniknout sopránu Kathleen Kelly, v jiných písních se však opět ukazuje její velmi kladný vztah ke španělské lidové hudbě – ze všech sourozenců Kellyových je to spolu s Johnem právě Kathleen, koho španělský folklór ovlivnil nejvíce. Maite Kelly se v letech 2001-2002 se svým pozdějším manželem Florentem Raimondem (pracoval v Africe jako dobrovolník) začala věnovat projektu Afrika TogoProjekt, který podporují dodnes. Cílem tohoto projektu je vybudovat v Lomé, hlavním městě afrického státu Togo, univerzitní faru a studentské centrum. Maite Kelly a Florent Raimond pořádali k tomuto projektu prezentace, jejichž součástí bylo i hudební vystoupení Maite. Tyto prezentace se konaly v kostelích; v září 2004 navštívili i Českou republiku (Hulín, Kroměříž). V roce 2002 vyšlo album La Patata, které je považováno za další přelom v kariéře The Kelly Family. Jedná se o první album, které skupina natočila po odchodu Kathleen Kelly67 z vedoucí pozice (její místo tehdy zaujal Patrick Kelly68, který již dříve svou nevlastní sestru v této pozici občas zastupoval69) ve skupině. To už samo o sobě 66
Matthias Krauss působí v mnoha hudebních skupinách a projektech jako klávesista, kytarista, producent a zvukař; je mj. členem doprovodné skupiny Angela Kellyho. 67 Kathleen Kelly studovala operní zpěv a v současné době dává přednost spíše své sólové kariéře, i když občas též vystupuje s The Kelly Family. 68 Patrick Kelly je známý svým kladným vztahem k rockové hudbě (mezi jeho oblíbené interprety patří Bruce Springsteen a skupina Pearl Jam, dále velmi kladně hodnotí např. tvorbu skupin U2 a Aerosmith), proto se částečně dalo očekávat, že skupina se pod jeho vedením více přikloní k tvrdšímu zvuku. 69 V současné době se dá říci, že skupina žádnou výraznou vůdčí osobnost nemá; role jejích členů jsou zhruba vyrovnané.
27
nasvědčuje výrazným změnám ve zvuku alba i v charakteru písní a jejich aranžmá. Tou největší změnou je celkový zvuk alba s příklonem spíše k rocku (např. písně What’s A Matter You People, Lord Can You Hear My Prayer) a elektronickému popu (např. píseň Love Music ‘N’ Sun), jednou z velmi markantních změn je omezení sborů na minimum; Kellyovi se nebojí zvukových i textařských experimentů (píseň So Many Troubles), Angelo a James Kellyovi hrají na albu dokonce i na djembe, bez zajímavosti není ani fakt, že La Patata je prvním albem skupiny, na kterém bylo užito počítačových úprav hudby jako efektu; najdeme zde však i kytarové balady (píseň Brother Brother). V životě rodiny vždy měla víra v Boha své místo, nyní se to však více projevilo v textech písní (Oh God či již zmíněná Lord Can You Hear My Prayer). Pozadu nezůstává ani již vícekrát zmíněné sociálně-kritické cítění Kellyových: Angelo Kelly ve své písni New Morals (Human Race) vyjádřil obavy z budoucnosti světa; text se dotýká i kontroverzních témat jako klonování lidí či otázka trestu smrti. Speciální edice tohoto alba byla doplněna o několik bonusových stop a především o píseň Mrs. Speechless, kterou napsal Angelo Kelly a v níž nehraje tradičně na bicí, ale na klavír. Na albu spolupracovali jako hostující hudebníci Matthias Krauss (klavír, klávesy, kytara, mandolína,…), Christian Prüssing (baskytara) a Fabio Trentini70 (baskytara). Album produkovali Patrick a Angelo Kellyovi. 5. 8. 2002 zemřel po dlouhé těžké nemoci otec Daniel J. Kelly. Během posledních dvanácti let utrpěl záchvat mrtvice a dva infarkty; po tom druhém v roce 2001 se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Po veřejném církevním smutečním obřadu v Německu následoval pohřeb v úzkém rodinném kruhu v Irsku. Na konci roku 2002 vyšlo třetí sólové album Kathleen Kelly Straight From My Heart. I toto album je popovějšího charakteru. Najdeme na něm mimo jiné slavnou gospelovou píseň Oh Happy Day. Opomenuta není ani irská lidová hudba (Old Black Joe, The Rose Of Tralee). V roce 2003 vyšlo sólové album Patricka Kellyho nazvané In Exile. Album představuje další odklon od hudby The Kelly Family, má rockovější zvuk (nejmarkantnější je to v písni No Fuzz, No Buzz, Back To Rock 'n' Roll) a více využívá elektroniky. Všechny písně s výjimkou jedné zkomponoval a otextoval Patrick Kelly sám. Texty jsou hodně ovlivněny Patrickovou silnou vírou v Boha (písně Pray Pray Pray, Thanking Blessed Mary, Search For Truth), některé texty se značnou otevřeností
70
*1968, italský baskytarista a producent žijící v Německu. Působí v Popinstitutu v Hannoveru.
28
reagují na aktuální témata (válka - píseň Living In The Line Of Fire, pedofilie – píseň Money Making Machine). Na albu spolupracovali i bubeník Marco Minnemann, kytarista Peter Wölpl71, klávesista Matthias Krauss, klávesista Kristian Schulze, klávesista Mario Brinkmann, baskytarista Fabio Trentini, houslistka Luluk Purwanto72 a wuppertalský dětský sbor Ölberg Kinderchor. Vokály k písni Movie nazpíval Angelo Kelly. Kellyovi po čtvrtstoletí (přibližně), v roce 2003, opět spolupracovali s cirkusem Roncalli. Dění v manéži se účastnili nejen jako hudebníci, ale někteří z nich vystoupili i v roli artisty (Joseph73 a jeho pozdější manželka Tanja74). Kellyovi vystupovali s tímto cirkusem již v 70. letech75 a s vedoucím cirkusu Bernhardem Paulem se dodnes přátelí. V roce 2004 se Kellyovi znovu vydali na turné s cirkusem Roncalli. Spolupracovali zde na programu nazvaném Phantasie verboten. Někteří z nich se opět zapojili do představení nejen jako hudebníci, ale i jako artisté (Joseph, James) nebo v roli klauna (Maite), Patrick měl v manéži komediantský výstup, Patricia ztvárnila „hiphoperku“, jindy zpívala ve výšce na laně. Není bez zajímavosti, že představení Phantasie verboten navštívil v lednu 2004 i tehdejší německý prezident Johannes Rau. V roce 2004 vyšlo dvojalbum Homerun. Jeho název symbolizuje, jaké písně tento titul obsahuje: HOME se jmenuje první část alba, která se skládá spíše z balad v akustickém aranžmá, druhá část nazvaná RUN obsahuje rockověji pojaté písně. Album je instrumentálně pestré mj. díky využití niněry (píseň Babylon, jako hráč na niněru se zde představil Paul Kelly, který se svými sourozenci delší dobu nevystupoval a působil jako sólový pouliční muzikant), wurlizeru (např. píseň Blood) a saxofonu (např. píseň I Wish The Very Best), jako hostující hudebníci na albu spolupracovali Peter Materna (saxofon), Wilhelm Geschwind (baskytary a Piccolo Double Bass), kytarista Axel Hilgenstöhler (kytara, wurlizer) a Marco Weis (sound treatment). Album je též ovlivněno Angelovým velmi kladným vztahem k jazzu. Texty se nevyhýbají dosud nezpracovávaným tématům: píseň Street Kid (Gucci Shit) ironizuje konzumní 71
Německý kytarista a producent, spolupracoval mj. s Billym Cobhamem a rakouský zpěvákem Falcem, nyní působí v Popakademie Baden-Württemberg v Mannheimu a v Berufsfachschule für Musik Dinkelsbühl. 72 *1959, houslistka a zpěvačka indonéského původu věnující se zejména jazzu. Spolu se svým manželem Reném van Helsdingenem je členkou hudebního uskupení Luluk Purwanto & the Helsdingen Trio. 73 Joseph Kelly je nejen hudebníkem, ale i sportovcem. Věnuje se extrémním sportovním disciplínám, zejména maratonu, ultramaratonu a triatlonu, ale i boxu, kickboxu a horolezectví, pravidelně a s úspěchem se účastní triatlonových závodů Ironman včetně toho nejobtížnějšího, Ironman Hawaii. 74 *1973, německá tanečnice a zpěvačka. 75 Tehdy Kellyovi z peněz vydělaných každodenním pouličním vystupováním finančně pomohli Bernhardu Paulovi, aby mohl svůj cirkus nadále provozovat.
29
opojení módními značkami a marnivost obecně; není opomíjeno ani téma partnerství píseň What If Love… se zamýšlí nad problémy milostných vztahů v dnešní době z různých úhlů pohledu. Bez zajímavosti není umístění intra k písni Carry My Soul „God speaks in the silence of the heart and we listen76“ („Bůh mluví do ticha srdce a my posloucháme“, namluveno Matkou Terezou77) - na album. Podobně intro k písni Blood namluvila China Keitetsi78: „My name is China Keitetsi and I was a child soldier. And I'm here in the west and I can just close my eyes and say I'm happy, but it hurts too, to share this freedom alone while my friends are still there, told who to hate and, and who to love, who to end and who to spare.79“ („Mé jméno je China Keitetsi a byla jsem dětským vojákem. A jsem tady na Západě a můžu jen zavřít oči a říct, že jsem šťastná, ale sdílet tuhle svobodu také bolí, jestliže moji přátelé jsou stále tam a je jim přikazováno, koho nenávidět a koho milovat, koho zabít a koho ušetřit.“) Autora písně Jamese Kellyho inspirovalo k napsání této písně osobní setkání s Chinou Keitetsi na festivalu
organizace
Amnesty
International80
v Berlíně.
Velmi
otevřený
a
nekompromisní text písně otevírá téma války a dětských vojáků v ní, zejména v afrických zemích. Výtěžek z prodeje singlu věnovali Kellyovi na charitativní účely. Na začátku písně Blood je rovněž slyšet dětský sbor Ölberg Kinderchor, který se skupinou i s jejími jednotlivými členy vícekrát spolupracoval. Angelo Kelly dokončil po dvou letech vývoje svůj nový hudební nástroj nazvaný Piano Drums, který se na konci roku 2005 stal předmětem této diplomové práce. S novým hudebním nástrojem vyjel Angelo Kelly v létě 2005 na koncertní turné po Německu, aby Piano Drums představil veřejnosti. V roce 2005 vyšlo čtvrté sólové album Kathleen Kelly Godspel. Na tomto albu se podíleli i Angelo a James Kellyovi. Album má modernější zvuk než předchozí alba Kathleen Kelly, opět na něm převládají pomalejší písně, v textech je znát větší příklon
76
Citace z Intro: Mother Theresa (album: The Kelly Family. Homerun [CD]. Universal, 2004. EAN 602498662281) 77 1910-1997, vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu, křesťanská misionářka původem ze Skopje (Makedonie, tehdy Albánie), zakladatelka řeholního řádu Misionářky milosrdenství a nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1979. Působila zejména v Indii, kde zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti, nemocnice a školy. 78 *1976 v Ugandě, od svých osmi let byla dětským vojákem. Po deseti letech v armádě se jí podařilo uprchnout. Dnes žije v Dánsku. Vydala knihu nazvanou Child Soldier: Fighting For My Life. Stala se mezinárodní mluvčí pro situaci dětských vojáků v celém světě. 79 Citace z Intro: China Keitetsi (album: The Kelly Family. Homerun [CD]. Universal, 2004. EAN 602498662281) 80 Celosvětová nevládní organizace, která sleduje dodržování lidských práv a vystupuje proti jejich porušování.
30
ke křesťanské tématice (např píseň I Wanna Walk In Your Footsteps). Na tomto albu zpívá Kathleen Kelly v angličtině, němčině, španělštině a latině. V roce 2005 též vyšlo album HOPE, které Kellyovi vydali za účelem charitativní pomoci projektu St. John Children81 ve Vilnjusu (Litva). Tento projekt podporují již od roku 1996. Album obsahuje devět písní The Kelly Family v akustickém provedení a novou píseň I’ll Be Your Man, kterou napsal Angelo Kelly a spolu se svou manželkou Kirou ji také nazpíval. V roce 2005 se Kellyovi opět vydali na turné s cirkusem Roncalli. Program cirkusu nesl tentokrát název Who’ll Come With Me. I tentokrát se někteří členové The Kelly Family představili publiku nejen jako hudebníci, ale i jako artisté. Především Joseph Kelly se odvážil zapojit se do ještě nebezpečnějších artistických výstupů než v předchozím programu Phantasie verboten. Během tohoto turné s Kellyovými opět spolupracovali bubeník Marco Minnemann a saxofonista Peter Materna, který se dříve též aktivně účastnil některých koncertů skupiny. V roce 2005 vyšel i výběr písní Jamese Kellyho nazvaný podle jedné z nich Babylon. Album obsahuje převážně písně z období let 2002-2004, výjimkou je rocková balada Cover The Road vydaná původně na albu Over The Hump (1994). Na albu též najdeme píseň Wasting All My Time, která vyšla do té doby pouze na maxisinglu Mrs. Speechless (2002). John Kelly založil v červnu 2006 se svou manželkou Maite Itoiz82 projekt Tales From The Secret Forest, který mísí pop, rock a keltskou hudbu s vlivy klasické hudby. Při vystoupení je na scéně celkem dvanáct hudebníků, mezi nástrojovým obsazením lze najít elektrické kytary, baskytaru, klavír, keltskou harfu s ocelovými strunami, irské flétny, cello a bicí. Stejnojmenné společné album obou manželů Tales From The Secret Forest vyšlo v roce 2006. Při jeho nahrávání spolupracovali manželé Kellyovi se symfonickým orchestrem Galaxy Symphony Orchestra. Část výtěžku z prodeje tohoto alba náleží organizaci WWF83. Ve stejném roce vyšlo též první sólové album Angela Kellyho I’m Ready. Věnuji se mu podrobněji v části Sólová kariéra Angela Kellyho.
81
Organizace pomáhající dětem žijícím na ulici nebo v rodinách, kde je přítomno domácí násilí. *1975, španělská operní pěvkyně, kytaristka a producentka, dcera flamencového kytaristy Carlose Itoize, který vyučoval hře na kytaru i některé členy The Kelly Family. 83 World Wide Fund For Nature, jedna z největších mezinárodních organizací na ochranu přírody založená ve Švýcarsku v roce 1961 jako World Wildlife Fund. 82
31
Na přelomu let 2006-2007 proběhlo dlouhé koncertní turné nazvané Good News. Jednalo se o trochu jiné turné, než byli příznivci skupiny dosud zvyklí: akustické koncerty se konaly v kostelích. Kellyovi složili svůj program z gospelů a písní skupiny obvykle hraných na koncertech. Angelo Kelly vydal v květnu 2007 druhé sólové album nazvané Rejoice And Be Glad. Věnuji se mu podrobněji v části Sólová kariéra Angela Kellyho. Po vydání alba následuje koncertní turné, během nějž Angelo Kelly opět navštíví Českou republiku. Maite Kelly v současnosti pracuje na svém prvním sólovém albu, vydání je plánováno na příští rok. Skupina v létě pořádá kratší open-air turné. Vystupuje dodnes v proměnlivém složení čtyř až šesti členů. Někteří z členů skupiny se nadále hodlají věnovat i započaté sólové kariéře. The Kelly Family je skupina v mnoha směrech neobyčejná; v současné době se trochu „vrací ke kořenům“, nepřikládá příliš velkou důležitost komerčnímu úspěchu a hudba, kterou provozuje, se oproti např. 90. létům značně změnila, stejně jako životní styl členů skupiny. Angelo Kelly se postupně stal jednou z nejvýraznějších osobností skupiny, to však nebrání jeho činnosti v ostatních hudebních projektech.
32
Sólová kariéra Angela Kellyho Angelo Kelly započal svou sólovou kariéru v roce 2006, kdy vydal své první sólové album I’m Ready. Všech třináct písní sám zkomponoval, otextoval a nazpíval. Na tomto albu poprvé zpívá vokály jeho manželka Kira. Na albu spolupracovala jako harfenistka i sestra Angela Kellyho Patricia (píseň I Trust In You) a Peter Materna (věnuji se mu podrobněji v části Další projekty studiové a koncertní) jako saxofonista. Album zní poněkud odlišněji než alba The Kelly Family, Angelo Kelly se ve své současné písňové tvorbě nevyhýbá mísení žánrů, převládá zaměření na rock a pop, výrazný odklon směrem k tvrdšímu rocku a vypjatějšímu vokálnímu projevu představují písně I’m Sorry a Hello, objevuje se však i vliv jazzu a funky (např. ve skladbě If You Gotta Do), poslední skladba I’m Coming Home je výrazně bluesová. Texty písní vycházejí zejména z Angelových zkušeností z poslední doby, komentují současnou moderní společnost (píseň Invincible Child), odrážejí vztahy se sourozenci (píseň You Have A Place) a významné události v Angelově životě - vztah s Kirou Harms a následná svatba; narození dětí a role otce (písně Finally One, If You Love Me), ale vyjadřují i Angelovu víru v Boha (písně Child Of God, I Trust In You, Thy Will Be Done). Krátce po vydání alba uspořádal Angelo Kelly stejnojmenné turné (viz příloha č. 6). Vystupoval s doprovodnou skupinou ve složení Claus Fischer84/Hanno Busch85 (elektrická kytara), Matthias Krauss (klávesy, akustická kytara), Jens Bachmann86 (baskytara) a Florian Bungardt87 (bicí), vokály zpívala jeho manželka Kira. V rámci tohoto turné se uskutečnily i tři koncerty v České republice, které jsem navštívila a sbírala na nich informace k psaní této diplomové práce. Měla jsem to štěstí, že se mi podařilo s Angelem Kellym mluvit a dovědět se konkrétní informace např. ohledně umělců, kteří ho při tvorbě tohoto nástroje ovlivnili, ohledně vzniku Piano Drums, způsobu komponování pro tento nástroj, ladění a rozsahu nástroje. Koncertní turné Angela Kellyho a jeho doprovodné skupiny – I’m Ready Tour ‘06 – se konalo od 13. 7. 2006 do 1. 10. 2006 a zahrnovalo celkem 48 vystoupení v osmi 84
*1965, německý kytarista, baskytarista, bubeník a producent, leader skupiny Claus Fischer & Electric Ladyband, manžel německé moderátorky, zpěvačky a herečky kanadského původu Anke Engelke. Spolupracoval s mnoha interprety, např. zpěvačky Anastacia a Kylie Minogue a zpěvák Lionel Richie. 85 *1975, německý kytarista, člen skupiny Claus Fischer & Electric Ladyband. Věnoval se mj. i jazzu. 86 Německý baskytarista a zpěvák, člen německé poprockové skupiny Neuser a hudebního uskupení Jens Bachmann Quartett věnujícího se jazzu. 87 *1975, německý bubeník, člen skupiny Claus Fischer & Electric Ladyband a člen hudebního uskupení Jens Bachmann Quartett.
33
zemích (Německo, Nizozemí, Belgie, Rakousko, Dánsko, Norsko, Polsko, Česká republika): 13. 7. 2006 v Leverkusenu (Sensenhammer), 14. 7. v Herfordu (Elfenbein), 15. 7. v Salzgitteru (Schloss Salder), 16. 7. v Giessenu (MuK), 20. 7. v Erfurtu (Presseklub), 21. 7. v Potsdami (Lindenpark), 22. 7. v Salzwedelu (Hanseat), 23. 7. Halle/Saale (Urania 70), 27. 7. v Koblenzi (Suppkultur), 28. 7. v Aschaffenburgu (Colossaal), 29. 7. v Ingolstadtu (Paradox), 30. 7. v Bochumi (Riff), 3. 8. v Hamburgu (Logo), 4. 8. v Dresden (Tante Ju), 5. 8. v Berlíně (Knaack), 6. 8. tamtéž, 10. 8. v Kühlungsbornu (Konzertgarten Ost), 11. 8. ve Schwerinu (Speicher), 12. 8. v Dampu (Congresscenter), 13. 8. v Heiligenhafenu (Aktiv Hus), 17. 8. v Heidelbergu (Schwimmbad Club), 18. 8. v Hennefu (Landgasthof Wolters), 19. 8. v Hann. Mündenu (Kurbelkasten), 20. 8. v Münsteru (Skaters Palace), 24. 8. v Brémách (Tivoli, vše Německo), 25. 8. ve Weertu (Nizozemí, De Bosuil), 26. 8. v Dürenu (Německo, Endart), 27. 8. v Zoetermeeru (Nizozemí, De Boerderij), 31. 8. v Groningenu (Nizozemí, Simplon), 1. 9. v Lübecku (Německo, Riders Cafe), 2. 9. v Maaseiku (Belgie, Fuego), 3. 9. v Duisburgu (Parkhaus), 7. 9. v Trieru (Exhaus, oba Německo), 8. 9. v Innsbrucku (Rakousko, Live Stage), 9. 9. v Reichenbachu u Stuttgartu (Die Halle), 10. 9. ve Freiburgu (Waldsee, oba Německo), 14. 9. v Koldingu (Dánsko, Godset), 15. 9. v Hillerodu (Dánsko, Stoberihallen), 16. 9. v Oslo (Norsko, RÅ nightclub), 17. 9. Frederikshavn (Dánsko, Det Musiske Hus), 21. 9. v Krakówě (Polsko, Klub Lochness), 22. 9. v Ostravě (Klub Prostor), 23. 9. v Brně (KD Rubín), 24. 9. v Praze (Klub Mlejn), 28. 9. v Münchenu (Backstage), 29. 9. v Geře (Comma), 30. 9. ve Fuldě (Kreuz), 1. 10. v Kölnu (Stollwerk, poslední čtyři Německo). Před začátkem turné provedl Angelo Kelly se svou doprovodnou skupinou několik zkoušek. Vybrali písně, které pak tvořily program koncertu (písně ze sólového alba Angela Kellyho I’m Ready i starší písně, které napsal Angelo Kelly pro repertoár The Kelly Family), několik jich znovu aranžovali (např. píseň I Will Be Your Bride, kde v nové verzi zpívá i Angelova manželka Kira). Úvodní koncert tohoto turné proběhl v Leverkusenu v Sensenhammer. Zde Angelo Kelly rok předtím též vystoupil v rámci turné PIANO DRUMS Tour ‘05. Do deníku z turné (Tourtagebuch88) zveřejněného později na oficiálních stránkách angelokelly.com napsal: „Ich muss ehrlich zugeben, dass ich vor der Show ein bisschen nervös war, obwohl ich tausende Konzerte mit meiner Familie und anderen Bands gespielt habe. 88
Kelly, A. Tourtagebuch [online]. [cit. 10. května 2007]. Dostupné na World Wide Web:
34
Zuvor habe ich nie alleine bei einer ganzen Show gesungen und dazu noch mit eigener Band.“ („Musím přiznat, že jsem byl před začátkem show trochu nervózní, přestože jsem se svou rodinou a jinými skupinami odehrál tisíce koncertů. Předtím jsem nikdy nezpíval sám během celého koncertu, a k tomu ještě s vlastní kapelou.“) Tento koncert byl vyprodaný. Druhý ze série koncertů se konal v Herfordu v klubu Elfenbein. Konají se zde koncerty různých žánrů i soukromé akce. Angelo Kelly byl potěšen příznivou odezvou publika: „Die Show lief gut und als ich danach ein paar Autogramme gab, erzählten mir die Leute, wie gut sie das Konzert fanden. Ich bin wirklich froh darüber, dass das Publikum die Show zu mögen scheint und ich bin dankbar für ihr Feedback.89“ („Koncert proběhl dobře, a když jsem po něm dal pár autogramů, vyprávěli mi lidé, jak moc se jim koncert líbil. Mám z toho opravdovou radost, že se zdá, že publiku se koncert líbí, a jsem vděčný za jejich odezvu.“) Třetí vystoupení se odehrálo v Salzgitteru na zámku Schloss Salder. Byl to první open-air koncert tohoto turné. Angelo Kelly k tomuto koncertu dodává: „Die Show war sehr gut, obwohl ich Probleme mit meiner Stimme hatte, da ich doch mehr singe, als ich gewohnt bin. Ich glaube aber, dass die Leute im Publikum das nicht so mitbekommen haben und eine Menge Spaß hatten.90“ („Show byla velmi dobrá, přestože jsem měl problémy s hlasem, protože přece jen zpívám více, než jsem zvyklý. Věřím ale, že lidé v publiku to tolik nezachytili a dobře se bavili.“) Následující koncert se konal v Giessenu v klubu MuK. Je to místo, kde se konají různé koncerty a párty. Angelo Kelly se později podělil91 se svými příznivci o své dojmy takto: „Wir waren zuerst etwas beunruhigt, als wir die Treppen vom Club sahen, weil wir das ganze Equipment, die Anlage, Instrumente etc. nach oben schleppen mussten und das war nicht lustig. (…) Um 20:00 Uhr begann die Show und ich muss sagen, dass ich einen tierischen Spaß hatte, das Publikum war wirklich gut drauf und ich denke, es war die bisher beste Show. Ich glaube, wir kommen bei meiner nächsten Tour zurück zum MuK, auch wenn es bis dahin noch keinen Aufzug gibt.“ („Trochu jsme nejdříve znejistěli, když jsme viděli schody toho klubu, protože jsme museli všechny věci, zařízení, nástroje atd. táhnout nahoru a to nebyla legrace. (…) Ve 20:00 začal koncert a musím říct, že mě to strašně bavilo, publikum bylo opravdu skvělé a myslím,
89
l. c. l. c. 91 l. c. 90
35
že to byl dosud nejlepší koncert. Věřím, že při mém dalším turné přijedeme znovu do MuK, i kdyby tam do té doby pořád ještě nebyl výtah.“) Další z koncertů se konal v Erfurtu v Presseklubu. Zde se konají spíše různé párty, ale též koncerty. O místě konání Angelo Kelly říká92: „Der Club war relativ klein, aber sehr schön. In solch einen Club würde ich gehen, wenn ich mir ein Jazz- Konzert angucken wollen würde.“ („Klub byl relativně malý, ale velmi pěkný. Do takového klubu bych šel, kdybych se chystal na jazzový koncert.“) O samotném koncertě se pak vyjádřil93 takto: „Die Show war etwas anders, da die Zuschauer so nah waren, dass ich das Gefühl hatte in einem Wohnzimmer zu singen. Ich konnte mich nicht richtig bewegen, so dass ich die Rock Songs nicht so performen konnte, wie ich gerne wollte. Ich glaube, dass die Zuschauer eine schöne Zeit hatten und ihnen die Show Spaß gemacht hat, besonders weil meine Stimme wieder in Form war, nachdem drei Tage keine Shows waren.“ („Koncert byl trochu jiný, protože diváci byli tak blízko, že jsem měl pocit, jako bych zpíval v obývacím pokoji. Nemohl jsem se pohybovat tak, jak by bylo třeba, takže jsem ty rockovější písně nemohl předvést tak, jak bych rád. Myslím, že diváci strávili pěkný večer a na koncertě se bavili, zvláště proto, že můj hlas byl opět ve formě, poté, co se tři dny nekonaly žádné koncerty.“) V Potsdami vystoupil Angelo Kelly v Lindenparku. Zde se konají zejména koncerty, ale i festivaly. Angelo Kelly o tomto vystoupení říká94: „Wir spielten im Lindenpark, der wirklich einer der coolsten Rock Clubs ist, die ich kenne. (…) Ich werde dort auf jeden Fall wieder spielen.“ („Hráli jsme v Lindenparku, který je opravdu jedním z nejlepších rockových klubů, které znám. (…) Budu tu každopádně opět vystupovat.“) Prostředí města Salzwedel i sociokulturního centra Hanseat bylo Angelovi Kellymu rovněž známé: „Ich hab‘ dort schon im letzten Jahr bei meiner ‘PIANO DRUMS’ Tour gespielt und als wir die Tour zusammengestellt haben, wollte ich dort unbedingt wieder spielen.95“ („Hrál jsem tam už v minulém roce při svém turné ‘PIANO DRUMS’ Tour a když jsme sestavovali turné /I’m Ready Tour ‘06 – pozn. překl./, chtěl jsem tam určitě opět hrát.“) Vystoupení v Halle an der Saale hodnotil96 Angelo Kelly později též značně pozitivně: „…es wurde ein richtig gutes Konzert. Die Tour läuft richtig gut und 92
l. c. l. c. 94 l. c. 95 l. c. 96 l. c. 93
36
es bereitet mir sehr viel Spass.“ („…byl to opravdu dobrý koncert. Turné probíhá opravdu dobře a přináší mi hodně zábavy.“) Koncert se konal v klubu Urania 70, kde obvykle probíhají různé akce, koncerty i párty. Před koncertem však nastaly určité technické problémy: „Urania 70 ist eigentlich ein ganz schöner Laden, aber wir hatten leider ein paar Probleme mit der Stromversorgung. Wir mussten dann die Show um ca. 30 Minuten verschieben, weil der Typ von dem Club die notwendigen Kabel/Adapter holen musste.“ („Urania 70 je vlastně docela pěkný klub, ale měli jsme bohužel trochu problémy se zásobením elektřinou. Museli jsme pak koncert asi o třicet minut posunout, protože ten člověk z klubu musel sehnat potřebné kabely/adaptéry.“) Koncert v Koblenzi proběhl v Party- und Konzertklubu Suppkultur. Konají se zde obvykle koncerty různých žánrů, ale i např. taneční 50’s/60’s Rock’n’Roll Party. Koncert v Aschaffenburgu se konal v klubu Colossal, kde obvykle probíhají různé koncerty od popu přes rock až po funky. Angelo Kelly o tomto koncertu říká97: „Das Publikum war gut drauf und der Club hatte einen coolen Vibe. (…) Colossaal ist definitiv einer der angesagtesten Clubs in Deutschland. Ich bin mir sicher, dass ich dort eines Tages noch mal spielen werde. Ich habe die Show sehr genossen und das Publikum war grossartig.“ („Publikum bylo dobré a klub má cool atmosféru. (…) Colossaal je rozhodně jeden z nejvyhlášenějších klubů v Německu. Jsem si jistý, že tam jednoho dne budu zase hrát. Velmi jsem si koncert užíval a publikum bylo skvělé.“) Další z koncertů se odehrál v Ingolstadtu v Cafe Paradox. Jedná se o kavárnu a bar, konají se zde ovšem také koncerty, většinou rockové či alternativnějšího zaměření. O tomto koncertě se Angelo Kelly vyjádřil98 takto: „Ich fühlte mich nicht sehr gut und ich muss sagen, dass die Show echt hart für mich war. Nach der Show gebe ich normalerweise immer Autogramme und mache Photos. Aber nach dieser Show ging ich sofort in den Bus. Ich konnte nicht einmal mehr richtig stehen. Ich war einfach nur müde.“ („Necítil jsem se moc dobře a musím říct, že ten koncert byl pro mě opravdu těžký. Po koncertě dávám normálně vždy autogramy a fotografuji se. Ale po tomto koncertě jsem šel hned do autobusu /Angelo Kelly jezdí na turné autobusem určeným k tomuto účelu-pozn. překl./. Nemohl jsem už ani pořádně stát. Byl jsem prostě jen unavený.“)
97 98
l. c. l. c.
37
Koncert v Bochumi byl snímán kamerami a Angelo Kelly začal uvažovat o vydání DVD99 z turné: „Ich denke darüber nach, eine DVD über die Tour zu machen. Ich werde wahrscheinlich ein paar mehr Shows aufnehmen, damit ich am Ende die besten Momente der verschiedenen Shows auswählen kann. Es ist nicht 100% sicher, dass die DVD gemacht wird. Ich denke nur darüber nach und muss erst das Resultat sehen.100“ („Přemýšlím, že bych udělal DVD o tomto turné. Nechám pravděpodobně nafilmovat několik dalších koncertů, abych mohl nakonec vybrat ty nejlepší momenty různých koncertů. Není stoprocentně jisté, že se to DVD uskuteční. Jen o tom přemýšlím a musím nejdříve vidět výsledek.“) Koncert se konal v klubu Riff. Tento klub pořádá koncerty, ale je zde i diskotéka, kde probíhají různé párty. Koncert v Hamburgu byl posledním ze třinácti vystoupení v řadě, kde působil jako kytarista Hanno Busch. Stálý kytarista doprovodné skupiny Angela Kellyho a koproducent alba I’m Ready Claus Fischer se nemohl prvních třinácti koncertů zúčastnit. Angelo Kelly o Buschovi píše v deníku z turné (Tourtagebuch101) zveřejněném na oficiálních stránkách: „Hanno ist ein unglaublicher Musiker und ein toller Typ. Danke, Hanno.“ („Hanno je neuvěřitelný hudebník a skvělý člověk. Děkuji, Hanno.“) Koncert proběhl v rockovém klubu Logo. O koncertě v Hamburgu se Angelo Kelly vyjádřil102 takto: „In Hamburg zu spielen ist immer wieder eine Freude. Ich kann mich nicht erinnern, jemals einen schlechten Gig in dieser Stadt gehabt zu haben.“ („Hrát v Hamburgu je vždy radost. Nevzpomínám si, že bych měl v tomto městě někdy nějaký špatný koncert.“) Další z koncertů se konal v Dresden v klubu Tante Ju. Zde je kromě koncertů též možnost soukromých akcí. Byl to první koncert tohoto turné, kde se na postu kytaristy představil Claus Fischer. Angelo Kelly o něm v deníku z turné (Tourtagebuch103) píše: „Claus und ich verstehen uns ziemlich gut und ich liebe es, mit ihm Jokes zu machen. Ich denke, wir werden eine Menge Spass auf der Bühne haben.“ („Claus a já si docela dobře rozumíme a moc rád s ním na pódiu vtipkuji. Myslím, že si na pódiu užijeme spoustu legrace.“) Dva koncerty v Berlíně v klubu Knaack se konaly ve dvou dnech po sobě, 5. a 6. 8. 2006. V tomto klubu probíhají koncerty, ale je zde též možnost pořádání soukromých 99
DVD nazvané I’m Ready Live! vyšlo 1. 6. 2007. l. c. 101 l. c. 102 l. c. 103 l. c. 100
38
oslav. Angelo Kelly k těmto dvěma koncertům dodává104: „Beide Shows waren unterschiedlich, aber ich denke beide waren gut. Berlin ist eine grossartige Stadt geworden und ich komme gerne hierher.“ („Oba koncerty byly rozdílné, ale myslím, že oba byly dobré. Z Berlína se stalo velkolepé město a rád sem jezdím.“) Open-air koncert v Kühlungsbornu se konal v Konzertgarten Ost. Probíhají zde koncerty, festivaly, párty, ale také sportovní události. Angelo Kelly se k tomuto městu a ke koncertu samotnému později vyjádřil105 takto: „Nachdem wir den ganzen Sommer in großen Städten gespielt haben, war es schön, endlich am Strand zu sein. Die Show war gut und das Publikum war sehr gemischt. Ich finde es cool, wenn alte Damen und kleine Kinder direkt neben einem jungen Paar stehen und alle eine schöne Zeit haben.“ („Po tom, co jsme celé léto hráli ve velkých městech, bylo hezké hrát konečně na pláži. Koncert byl dobrý a publikum bylo velmi smíšené. Přijde mi to fajn, když stojí starší dámy a malé děti hned vedle mladého páru a všichni se dobře baví.“) Prostředí města Schwerinu, kde se odehrál další koncert, bylo Angelovi Kellymu dobře známé: „Ich erinnere mich noch, daß wir in Schwerin oft auf der Straße gespielt haben. Es war immer sehr gut und ich war froh, wieder dorthin zurückzukehren.106“ („Vzpomínám si ještě, že jsme ve Schwerinu často hráli na ulici. Vždy to bylo fajn a jsem rád, že se sem mohu zase vrátit.“) Ke koncertu samotnému pak uvedl107 toto: „Das Konzert war nicht so voll wie andere Shows, aber es wurde einer der besten Gigs. Das Publikum war super, der Club war cool und die Band klang hammermäßig.“ („Koncert nebyl tak plný jako jindy, ale byl to jeden z nejlepších. Publikum bylo super, klub byl cool a kapela zněla úžasně.“) Koncert proběhl v sociokulturním centru Speicher. Toto centrum pořádá koncerty (blues, rock, reggae, folk atd.), divadelni představení, aktivity pro děti, oslavy, filmová představení a jiné akce. Další z koncertů se konal v Dampu. Toto prostředí bylo Angelovi Kellymu rovněž známé, neboť zde Kellyovi před několika lety též vystupovali. Angelo Kelly měl z tohoto koncertu opět pozitivní pocit a složení publika bylo podle jeho slov108 podobné jako v Kühlungsbornu: „Die Show verlief gut und das Publikum war wieder sehr gemixt (sowohl jüngere als auch ältere Gäste). Mir gefällt das und ich hoffe, dieser Weg hält
104
l. c. l. c. 106 l. c. 107 l. c. 108 l. c. 105
39
zukünftig an.“ („Koncert proběhl dobře a publikum bylo opět velmi smíšené /mladší, ale i starší hosté/. Mně se to líbí a doufám, že to tak do budoucna zůstane.“) Koncert v Heiligenhafenu se konal v Aktiv Hus. Po tomto vystoupení se ukázalo, že koncertní turné neznamená jen zábavu, ale někdy také stres, jak Angelo Kelly dodává109: „Nach dem Konzert mussten wir sehr zügig abbauen, da ich am nächsten Tag meinen Flieger in Köln bekommen musste.“ („Po koncertě jsme museli velmi rychle rozložit a sbalit technické zařízení, protože jsem druhý den musel stihnout letadlo z Kölnu.“) Angelo Kelly poté odcestoval kvůli propagaci svého alba I’m Ready do Norska, kde živě vystoupil v ranním televizním pořadu. Po návratu z Norska pokračovalo turné v Heidelbergu, kde Angelo Kelly vystoupil v klubu Schwimmbadclub: „Es war ein toller Gig und das Publikum war super. Der Club ist legendär und mir wurde gesagt dass sogar schon Nirvana dort spielten.110“ („Byl to skvělý koncert a publikum bylo super. Ten klub je legendární a bylo mi řečeno, že tam hrála dokonce i Nirvana111.“) Na tomto vystoupení opět zaujal post kytaristy Hanno Busch. Angelo Kelly o tom v deníku z turné (Tourtagebuch) zveřejněném na oficiálních stránkách uvedl112: „Hanno war zurück für dieses Wochenende, weil Claus nicht konnte. Es war schön, dass wir ihn wieder im Team begrüßen durften.“ („Hanno byl pro tento víkend zpět, protože Claus nemohl. Bylo pěkné, že jsme ho opět mohli přivítat v týmu.“) Koncertu v Hennefu se zúčastnila řada hudebníků, Angelových přátel a též někteří členové jeho rodiny. Angelo Kelly sebekriticky přiznává113: „Ich wollte eine richtig gute Show bieten, meines Erachtens war sie gut, auch wenn es meiner Meinung nach nicht der Beste Gig war. Ich werde immer noch etwas nervös, wenn meine Brüder, Schwestern und Freunde da sind. Ich vermute, das kommt daher, weil ich möchte, dass sie die Band und mich in Hochform sehen sollen, aber ich glaube, das ist normal.“ („Chtěl jsem nabídnout opravdu dobrý koncert a myslím, že byl dobrý, ale přece jen podle mého názoru nebyl nejlepší. Pokaždé trochu znervózním, když jsou zde moji bratři, sestry a kamarádi. Domnívám se, že je to kvůli tomu, že bych rád, aby viděli mou 109
l. c. l. c. 111 Dnes již neexistující americká alternativně rocková (grungeová) skupina založená v roce 1987. Proslavila se zejména písní Smells Like Teen Spirit. Vůdčí osobností skupiny byl zpěvák Kurt Cobain (1967-1994). Dalšími členy byli baskytarista Kris Novoselic (*1965) a bubeník Dave Grohl (*1969), který později (v roce 1995) založil americkou rockovou skupinu Foo Fighters. 112 l. c. 113 l. c. 110
40
kapelu a mě v nejlepší formě, ale myslím, že to je normální.“) Publikum bylo tentokrát opět značně smíšené, jak Angelo Kelly dodává114: „Das Publikum war richtig gut drauf und es war sehr gemixt. Einige kamen sogar von Spanien, Holland, Polen, Irland und ein paar anderen Ländern.“ („Publikum bylo opravdu dobré a bylo velmi smíšené. Někteří přijeli dokonce ze Španělska, Nizozemí, Polska, Irska a pár jiných zemí.“) V Hann. Mündenu se vystoupení odehrálo v Kurbelkasten. Konají se zde nejen koncerty, ale i různé párty. Angelo Kelly se o klubu i o koncertu vyjádřil115 velmi pozitivně: „Es ist ein richtig schöner Ort mit einer guten Atmosphäre. Die Leute vom Club waren sehr nett und sie gaben uns das Gefühl, wie zu Hause zu sein. Der Gig war der Hammer – es war einer der Besten bislang. Ich hatte viel Spaß, alles hat gepasst, der Club, das Publikum, die Show … es war großartig.“ („Je to opravdu krásné místo s dobrou atmosférou. Lidé z klubu byli velmi milí a měli jsme u nich pocit, jako bychom tam byli doma. Ten koncert byl bomba – jeden z nejlepších dosud. Dobře jsem se bavil, všechno fungovalo, klub, publikum, koncert…bylo to skvělé.“) Další z koncertů se konal v Münsteru ve Skaters Palace. Jak už název napovídá, konají se zde kromě hudebních vystoupení i akce zaměřené na skate subkulturu. Zde byl Angelo Kelly již méně spokojen: „Normalerweise mag ich es, nach Münster zu kommen, weil ich ein paar Leute dort kenne, aber dieses Mal war es nicht. Der Club, wo wir spielten, machte leider keinerlei Werbung und stellte das Konzert nicht einmal auf die eigene Homepage. (…) Vom ersten Moment an fühlte ich mich unerwünscht…116“ („Normálně jezdím rád do Münsteru, protože tam znám pár lidí, ale tentokrát tomu tak nebylo. Klub, kde jsme hráli, neudělal bohužel žádnou reklamu a neuvedl koncert dokonce ani na svých webových stránkách. (…) Od prvního momentu jsem se necítil vítán…“) Přesto pak dodal117 několik pozitivněji laděných vět: „Die Show war OK. Ich glaube, das Publikum war glücklich und auch ohne Werbung war es sehr voll. Ich komme, denk ich, nicht zurück zu dem Club, werde aber probieren, wieder in Münster zu spielen, nächstes Mal aber an einen anderen Platz.“ („Koncert byl OK. Myslím, že publikum bylo šťastné a i bez reklamy bylo velmi plno. Myslím, že do toho klubu už znovu nepřijedu, pokusím se ale opět v Münsteru vystoupit, tentokrát ovšem na jiném místě.“)
114
l. c. l. c. 116 l. c. 117 l. c. 115
41
Koncert v Brémách se uskutečnil v klubu Tivoli. Angelo Kelly i tento koncert a celkové prostředí hodnotí118 velmi pozitivně: „Der ‘Tivoli’ ist wirklich ein großartiger Club. Er hat eine große Bühne, cooles Lichtequipment und es war sehr cool dort zu sein. Die Show hat viel Spaß gemacht, die Band hat cool geklungen und da Publikum war toll. Ich werde definitiv dorthin zurückkommen.“ („‘Tivoli’ je opravdu bezvadný klub. Má velké pódium, skvělé světelné zařízení a bylo moc fajn tam být. Koncert nás bavil, kapela zněla skvěle a publikum bylo báječné. Určitě se tam vrátím.“) Další z koncertů se uskutečnil ve Weertu v hudebním centru De Bosuil. Konají se zde koncerty, festivaly apod. Tentokrát nebyl přítomen klávesista a kytarista Matthias Krauss, neboť vystupoval v Berlíně se skupinou Scorpions119, spolu s Babelsberger Filmorchester. Skupina částečně upravila jeho klávesové party, při několika písních zaujal jeho místo Angelo Kelly a při písni Finally One hrála na klávesy Angelova manželka Kira. Kytarové party přidal ke svým kytarista skupiny Claus Fischer. Angelo Kelly k tomuto koncertu říká120: „Ich habe mich wirklich auf mein erstes Konzert in Holland gefreut, weil ich in der Vergangenheit sehr schöne Erlebnisse bei Gigs mit meiner Familie hatte, von denen ich einige niemals vergessen werde. Ich muss sagen, dass ich sehr enttäuscht wurde. Das erste Mal auf dieser Tour hat ein Großteil der Menge während der ganzen Show laut geredet. (…) Ich habe versucht, mein Bestes zu geben und hoffe, dass es für diejenigen, die zugehört haben, genug war.“ („Na svůj první koncert v Holandsku jsem se opravdu těšil, protože jsem zde měl v minulosti velmi pěkné zážitky z koncertů s mou rodinou, z nichž některé nikdy nezapomenu. Musím říct, že jsem byl velmi zklamán. Poprvé během tohoto turné velká část lidí nahlas mluvila během celého koncertu. (…) Snažil jsem se vydat ze sebe to nejlepší a doufám, že to těm, kteří poslouchali, stačilo.“) Koncert v Dürenu se konal v Kulturfabrik Endart. Konají se zde koncerty, párty i festivaly. Angelo Kelly byl s tímto koncertem podstatně spokojenější než s tím předchozím: „Der Club war wirklich sehr schön… (…) Es war ein guter Gig und das Publikum war großartig.121“ („Klub byl opravdu moc pěkný… (…) Byl to dobrý koncert a publikum bylo skvělé.“)
118
l. c. Německá rocková skupina založená v roce 1965. Proslavila se zejména písněmi Send Me An Angel, Still Loving You a Wind Of Change (reagující na politické změny ve střední a východní Evropě v roce 1989). Její vůdčí osobností je zpěvák Klaus Meine. 120 l. c. 121 l. c. 119
42
V Zoetermeeru se koncert uskutečnil v Cultuurpodium De Boerderij. Konají se zde koncerty, kabaret, je zde i taneční program. Angelo Kelly byl s tímto koncertem spokojen: „Es war ein guter Gig und wir hatten eine Menge Spaß122.“ („Byl to dobrý koncert a hodně nás to bavilo.“) Též dodává, co zde pro něj bylo neobvyklé: „Allerdings war dort eine Sache, die etwas seltsam war. Direkt neben dem Club war ein Coffee Shop, und ich meine keines Café, wo man normalerweise Kaffee bekommt. Ich glaube, viele Bands mögen es, wahrscheinlich nur deswegen, dort zu spielen. Ich habe nie probiert, Gras zu rauchen, weil es mich einfach nie interessiert hat und ich es für dumm und bescheuert halte.123“ („Ovšem byla tam jedna věc, která je trochu nezvyklá. Přímo vedle klubu byl coffee shop, a nemyslím tím žádnou kavárnu, kde člověk normálně dostane kávu. Myslím, že mnoho skupin tam rádo hraje pravděpodobně jen kvůli tomu. Já jsem nikdy nezkoušel kouřit trávu, protože mě to jednoduše nikdy nezajímalo a považuji to za hloupé.“) Koncert v Groningenu se uskutečnil v klubu Simplon. Tento klub hodnotí124 Angelo Kelly rovněž pozitivně: „Einmal mehr war der Club großartig. Ich finde, Holland hat einige der besten Venues, die ich jemals gesehen habe.“ („Zase jednou skvělý klub. Myslím, že Nizozemí má jedna z nejlepších zázemí ke koncertům, která jsem kdy viděl.“) K samotnému koncertu se pak vyjádřil125 takto: „Die Show war leider nicht so gut besucht, aber wir hatten einen großartigen Gig. Die Leute waren in einer guten Stimmung und alle hatten eine gute Zeit.“ („Na vystoupení nebylo bohužel tolik lidí, ale byl to skvělý koncert. Lidé byli v dobré náladě a všichni strávili pěkný večer.“) Lübeck byl Angelovi Kellymu též velmi dobře známý, neboť zde Kellyovi často vystupovali jako pouliční muzikanti. Sám k tomu říká126: „Es war eine schöne Zeit für uns und ich mag es immer wieder zurückzukommen.“ („Byla to pro nás krásná doba a rád se sem vždy vracím.“) Koncert se konal v Riders Cafe. Angelo Kelly se o koncertu později vyjádřil127 takto: „Die Show war sehr gut und das Publikum fantastisch. Der Club war cool und ich hoffe, schon bald wiederzukommen.“ („Koncert byl velmi dobrý a publikum fantastické. Klub byl fajn a doufám, že sem zase brzy přijedu.“) Angelo Kelly následně odjel svou rodinou a doprovodnou skupinou do Belgie, kde se v Maaseiku konal jediný koncert v této zemi. Místem jeho konání byl klub Fuego. 122
l. c. l. c. 124 l. c. 125 l. c. 126 l. c. 127 l. c. 123
43
Angelo Kelly k tomuto koncertu říká128: „Die Show war gut, ich glaube allerdings, dass das belgische Publikum eher ruhig ist und dass sie erst zuhören und dann beginnen lauter zu werden, aber ich finde das gut.“ („Koncert byl dobrý, myslím si ovšem, že belgické publikum je spíše klidnější a že nejdřív poslouchají a pak začnou být hlasitější, ale myslím, že je to tak dobře.“) Poté se Angelo Kelly se svou rodinou a doprovodnou skupinou vrátil do Německa, kde pokračovala další část turné koncertem v Duisburgu. Koncert se uskutečnil v Parkhausu. Konají se zde zejména koncerty, ale též akce pro děti. Angelo Kelly uvádí129: „Es war kein großer Club, aber dafür sehr voll. (…) Das Konzert war der Hammer und das Publikum war großartig. Uns hat es sehr im Parkhaus gefallen und ich hoffe, dass wir schon bald wieder dorthin zurückkehren können.“ („Nebyl to příliš velký klub, ale zato bylo velmi plno. (…) Ten koncert, to byla bomba, a publikum bylo skvělé. Nám se v Parkhausu velmi líbilo a doufám, že se tam budeme moci už brzy zase vrátit.“ Koncert v Trieru se konal v klubu Exhaus. Angelo Kelly komentoval130 tento koncert takto: „Der Club war sehr eigenartig und klang ziemlich schlecht. Die Show war sehr hart für mich, weil meine Frau an diesem Wochenende nicht dabei sein konnte. Ohne ihr auf der Bühne zu stehen ist ziemlich komisch.“ („Klub byl dost zvláštní a znělo to v něm značně špatně. Ten koncert byl pro mě hodně těžký, protože moje žena nemohla být o tomto víkendu přítomna. Stát na pódiu bez ní je dost zvláštní.“) Turné pokračovalo jediným koncertem v Rakousku. Ten se uskutečnil v Innsbrucku v Live Stage. Konají se zde nejrůznější koncerty, od blues přes folk, rock, punk až po metal, ale např. též hiphop. Angelo byl zde o mnoho spokojenější než v Trieru, jak později uvedl131: „Das Venue ist wunderschön… (…) Die Show war viel besser als die in Trier und es war schön, wieder in Österreich zu sein.“ („To místo konání je nádherné… (…) Koncert byl o mnoho lepší než ten v Trieru a bylo hezké být zase v Rakousku.“) Poté se turné opět přesunulo do Německa. Další z koncertů se konal v Reichenbachu u Stuttgartu v Kulturinitiative Die Halle. Angelo Kelly hodnotí132 tento koncert pozitivně: „Der Club war schön voll und wir hatten einen guten Gig. Ich glaube, ich 128
l. c. l. c. 130 l. c. 131 l. c. 132 l. c. 129
44
werde dorthin zurückkehren.“ („Klub byl pěkně plný a byl to dobrý koncert. Věřím, že se tam vrátím.“) Ve Freiburgu se koncert konal ve Waldsee. Byl to poslední koncert tohoto turné, na kterém zaujal post sólového kytaristy Hanno Busch. Jak Angelo Kelly uvádí133, stal se Hanno Busch již součástí skupiny: „Er spielte fast die Hälfte aller Gigs, weil Claus Fischer nicht immer konnte. Zunächst war Hanno nur der Ersatzmann für Claus, aber er wurde mehr und mehr Teil der Band, den wir nicht missen möchten. Die Gigs mit ihm waren anders als die mit Claus, aber zusammen hatten wir viel Spaß und ich bin froh, ihn auf dieser Tour dabei gehabt zu haben. Danke, Hanno!“ („Hrál skoro na polovině všech koncertů, protože Claus ne vždy mohl. Nejdřív byl Hanno jen náhradník za Clause, ale stal se více a více členem skupiny, kterého bychom neradi postrádali. Koncerty s ním byly jiné než ty s Clausem, ale společně jsme zažili spoustu legrace a jsem rád, že mohl být s námi na tomto turné. Děkuji, Hanno!“) K samotnému koncertu se Angelo Kelly vyjádřil134 takto: „Die Show verlief gut und das Publikum war sehr gemixt. Da waren ein paar ältere Menschen, einige kamen aus verschiedenen Ländern wie Österreich, Schweiz, Polen und sogar Frankreich… Ich mag es, wenn das Publikum gemischt ist, denn das zeigt, dass meine Musik, die ich mit meiner Band mache, auch verschiedene Leute anspricht.“ („Koncert probíhal dobře a publikum bylo velmi smíšené. Bylo tam pár starých lidí, někteří lidé přijeli z různých zemí jako Rakousko, Švýcarsko, Polsko a dokonce Francie… Jsem tomu rád, když je publikum smíšené, protože to ukazuje, že moje hudba, kterou dělám se svou skupinou, oslovuje různé lidi.“) Poté se hudebníci přesunuli do Dánska, kde turné pokračovalo dalšími koncerty. První z nich se konal v Koldingu v klubu Godset. Angelo Kelly o Dánsku a o tomto koncertě říká135: „Ich liebe es, nach Dänemark zu kommen, denn dort ist einfach alles toll. Die Menschen sind freundlich, das Essen ist großartig, die Venues sind sauber und perfekt organisiert. Die erste Show verlief super und wir hatten eine richtig coole Zeit.“ („Jsem moc rád, když přijedu do Dánska, neboť tam je jednoduše všechno skvělé. Lidé jsou přátelští, jídlo je výborné, místa konání koncertu jsou čistá a perfektně organizovaná. První koncert proběhl super a strávili jsme opravdu fajn večer.“)
133
l. c. l. c. 135 l. c. 134
45
V Dánsku pokračovalo turné koncertem v Hillerodu. Koncert se konal v klubu Stoberihallen. Angelo Kelly dodává136: „Die Show war großartig, wir hatten alle eine super Zeit und das Publikum war fantastisch. Es war vermutlich eines der besten Konzerte auf dieser Tour. Die Leute vom Club waren cool und der Tag verlief einfach super.“ („Koncert byl skvělý, všichni jsme strávili super večer a publikum bylo fantastické. Byl to zřejmě jeden z nejlepších koncertů tohoto turné. Lidé z klubu byli fajn a ten den proběhl jednoduše super.“) Hudebníci se následně přesunuli přes Švédsko do Norska. V Oslo (v RÅ nigthclubu) se konal jediný norský koncert. Angelo Kelly se k tomuto koncertu vyjádřil137 takto: „Es war mein erster Gig in Oslo und es war OK, aber nicht besonders voll. Ich glaube, beim nächsten Mal werde ich in einem anderen Club spielen, weil der Laden eher eine Disco war, als ein Live Club.“ („Byl to můj první koncert v Oslo a bylo to OK, ale ne příliš plno. Myslím, že příště bych hrál v nějakém jiném klubu, protože tento byl spíše diskotéka, než klub pro živé koncerty.“) Následně se hudebníci opět vrátili do Dánska, kde se konal poslední z dánských koncertů – ve Frederikshavnu v Det Musiske Hus. Angelo Kelly toto město rovněž znal, neboť v něm asi rok předtím vystupoval s The Kelly Family. Dodává138: „Das Venue ist spitze und die Leute, die dort arbeiten, waren sehr nett. Wir hatten eine gute Show und am Ende war ich ein bisschen traurig, dass wir wieder weiter mussten. Ich hoffe, dass wir im nächsten Jahr den ein oder anderen Gig mehr in Dänemark spielen können.“ („Místo konání koncertu je bezvadné a lidé, kteří tam pracují, byli velmi milí. Byl to dobrý koncert a na konci jsem byl trochu smutný, že musíme zase dál. Doufám, že příští rok budeme moci v Dánsku opět jednou nebo vícekrát vystoupit.“) Po přesunu do Polska se v Krakówě konal jediný polský koncert – v klubu Lochness. I tento koncert byl nafilmován pro chystané DVD. Angelo Kelly byl příjemně překvapen: „Die Show war sehr schön und ich war sehr überrascht, wie viele Menschen in Polen die Texte kennen, insbesondere von den neuen Songs des Albums, welches leider noch nicht in Polen veröffentlich wurde. Ich hoffe, nächstes Jahr wieder in Polen spielen zu können.139“ („Koncert byl moc hezký a byl jsem velmi překvapen, kolik lidí v Polsku zná texty, zvláště k novým písním z alba, které v Polsku bohužel ještě nevyšlo. Doufám, že příští rok budeme moci v Polsku opět vystupovat.“) 136
l. c. l. c. 138 l. c. 139 l. c. 137
46
Následovaly tři koncerty v České republice. První z nich se konal v Ostravě v Klubu Prostor (Tančírna). Konají se zde koncerty, párty, ale například též festival ostravských skupin. Angelo Kelly k tomuto koncertu později řekl140: „Es war nicht sehr voll, aber die Show war dennoch sehr gut.“ („Nebylo příliš plno, ale koncert byl přesto velmi dobrý.“) Druhý z koncertů v České republice proběhl v Brně v Kulturním domě Rubín. Klub pořádá divadelní představení, koncerty, semináře, kongresy, plesy atd. V té době se právě opravoval, ale uvnitř byl plně funkční. Angelo Kelly proto dodává141: „Das Gebäude sah ganz schön heruntergekommen aus, aber innen sah es aus wie in den 60ern. Das Publikum war cool und der Gig war super.“ („Ta budova se jevila dost zchátralá, ale uvnitř to vypadalo jako v 60. letech. Publikum bylo fajn a koncert byl super.“) Poslední z koncertů v České republice se konal v Praze v Klubu Mlejn. Sídlí zde Rocková škola Come To Jam, pořádají se zde hudební kursy i koncerty, mj. i pro začínající kapely, které tak dostávají možnost předvést své umění. Angelo Kelly se později o tomto klubu i o koncertu vyjádřil142 velmi kladně: „Endlich wieder ein cooler Club, wo man eine gute Show spielen kann. (…) Während der Show hatten wir viel Spaß und das Publikum war großartig. Es war wunderbar wieder zurück in Tschechien zu sein und ich hoffe, im nächsten Jahr wiederkommen zu können.“ („Konečně zase jeden fajn klub, kde se dá hrát dobrý koncert. (…) Během vystoupení jsme si užili hodně legrace a publikum bylo skvělé. Bylo úžasné být zase v České republice a doufám, že v příštím roce budeme moci opět přijet.“) Koncertům v České republice se podrobněji věnuji v kapitole Sběr materiálu a konzultace s autorem nástroje. Z České republiky se hudebníci vydali opět do Německa, kde proběhla závěrečná část turné. Začínala v Münchenu v klubu Backstage. Angelo Kelly popsal tento koncert v deníku z turné (Tourtagebuch143) uveřejněném na oficiálních stránkách takto: „Es war sehr lustig, denn gleich neben uns im anderen Club war ein Heavy Metal Festival an diesem Tag. Während wir aufbauten, hörten wir den Soundcheck der anderen Bands und es gab viel, sehr viel Double Bass und eine Menge Geschrei. Das Publikum in München ist sehr verschieden. Sie sind es gewohnt, zunächst ruhig zu sein, wobei ich 140
l. c. l. c. 142 l. c. 143 l. c. 141
47
vermutlich früher gedacht hätte es würde ihnen nicht gefallen, bis zu dem Punkt am Ende, wo sie ausrasten und nach Zugaben rufen.“ („Byla to legrace, protože hned vedle nás v jiném klubu byl téhož dne heavymetalový festival. Zatímco jsme připravovali pódium a techniku, slyšeli jsme zvukovou zkoušku jiných skupin a bylo v tom mnoho, velmi mnoho baskytar a hodně řevu. Publikum v Münchenu je velmi různé. Jsou zvyklí být nejdříve klidní, kvůli čemuž jsem si dříve asi myslel, že se jim to nebude líbit, až do momentu na konci, kdy se odreagují a volají po přídavcích.“) Další z koncertů se odehrál v Geře v Klubzentrum Comma. Konají se zde koncerty, festivaly i projekce filmů. Město bylo Angelovi Kellymu též známé: „Ich erinnere mich, dass ich oft mir meiner Familie auf den Straßen Geras gespielt habe und es ist erstaunlich, wie sich die Stadt /positiv/ verändert hat.144“ („Vzpomínám si, že jsem často vystupoval s rodinou v ulicích Gery a je udivující, jak se to město /pozitivně/ změnilo.“) Koncert ho též nadchl: „Die Show war sehr cool und wir hatten alle eine Menge Spaß.145“ („Vystoupení bylo moc fajn a všichni jsme si užili spoustu legrace.“) Předposlední koncert tohoto turné se konal ve Fuldě v Kulturzentrum Kreuz. Centrum pořádá koncerty i různé párty. Angelo Kelly o tomto vystoupení říká146: „Die Show in Fulda war sehr hart für mich. Am Ende einer langen Tour machen die Crew und die Band immer Späße bei der letzten Show, aber bei dieser Tour war es beim vorletzten Gig, denn jeder wusste, dass die letzte Show gefilmt werden würde. Ich war mir nicht sicher, was sie machen würden, und somit konnte ich von der ersten Minute an nichts anderes denken, was als nächstes geschehen würde, obwohl ich einen kühlen Kopf hätte bewahren sollen, also konnte ich nicht mein Bestes geben. Am Ende der Show sagte ich zu den Leuten, dass es mir Leid tut, heute nicht mein Bestes gegeben zu haben. Das Publikum schien es gar nicht gemerkt zu haben und ich glaube, sie hatten dennoch viel Spaß, aber ich dachte, ich müsse ehrlich zu ihnen sein. (…) Ich hoffe nach Fulda zurückkommen zu können, denn das Publikum war fantastisch und ich will ihnen beim nächsten Mal mein Bestes geben!“ („Koncert ve Fuldě byl pro mě hodně těžký. Na konci dlouhého turné dělá personál a skupina při posledním koncertě vždy nějaké vtípky, ale při tomto turné to bylo již při předposledním koncertě, protože všichni věděli, že poslední koncert se bude natáčet. Nebyl jsem si jist, co udělají, a proto jsem nemohl od první minuty na nic jiného myslet, než co se stane příště, ačkoli jsem měl zachovat
144
l. c. l. c. 146 l. c. 145
48
chladnou hlavu, a tak jsem nemohl ze sebe vydat to nejlepší. Na konci koncertu jsem řekl lidem, že je mi líto, že jsem ze sebe nemohl vydat to nejlepší. Zdálo se, že publikum to vůbec nezaregistrovalo a myslím, že se přesto dobře bavilo, ale měl jsem pocit, že k nim musím být upřímný. (…) Doufám, že budu moci do Fuldy opět přijet, protože publikum bylo fantastické a příště chci kvůli nim vydat ze sebe to nejlepší!“) Poslední koncert turné I’m Ready Tour ‘06 se konal v Kölnu ve Stollwerk. Koncert byl snímán kamerami pro připravované DVD. Angelo Kelly se o tomto koncertě vyjádřil147 takto: „Die letzte Show war in Köln und wurde unbeschreiblich gut. (…) Die Show hat sehr viel Spaß gemacht, die Band spielte großartig und am Ende wurde es richtig emotional, ich meine, ich fing sogar an zu weinen und glaubt mir, ich hab‘ das nicht gespielt. Alle Erfahrungen und Anstrengungen, aber vor allem die guten Zeiten, die wir alle zusammen hatten, machten diese Show so speziell und ließen die Tour in einer Art und Weise enden, wie es besser hätte nicht sein können.“ („Poslední koncert byl v Kölnu a byl nepopsatelně skvělý. (…) Koncert nás velmi bavil, kapela hrála úžasně a na konci to bylo opravdu emocionální, mám za to, že jsem dokonce začal plakat a věřte mi, nehrál jsem to. Všechny zkušenosti a námaha, ale především doba, kdy nám bylo dobře, kterou jsme všichni dohromady prožili, to vše dělalo tento koncert tak zvláštním a zakončilo to turné tak, že lépe by to nebylo možné.“) Druhé sólové album nazvané Rejoice And Be Glad vyšlo 11. 5. 2007. Angelo Kelly opět sám zkomponoval, otextoval a nazpíval všech dvanáct písní. Jeho manželka Kira tentokrát zpívá nejen vokály, ale i sólový part v písni Love Is All. I toto album zní značně odlišně než alba The Kelly Family. Stylově se opět pohybuje mezi popem (např. písně No Chance a Let me Dream, která je též zajímavá využitím ostinátního klavírního doprovodu; ostinátní doprovod využil Angelo Kelly i na předchozím albu v písni Finally One) a rockem (např píseň Returned, která mj. obsahuje asi nejpropracovanější kytarové sólo, které někdo z Kellyových kdy použil v písni), píseň Rejoice And Be Glad má záměrně jednoduché kytarové aranžmá, místy se objevují experimenty s tvrdší formou rockové hudby, a to jak v oblasti kytar (píseň Blasphemy), tak v oblasti vokálního projevu (píseň Broken Man), píseň Farewell je instrumentálně pestřejší využitím akordeonu. Nadále je však znát i Angelova částečná inspirace jazzem. Texty písní opět odrážejí vztahy se sourozenci (píseň Farewell), jeho vlastní rodinný život (píseň Let Me Dream), autor se též vyjadřuje k životnímu stylu dnešních mladých lidí
147
l. c.
49
(píseň No Chance), píseň Since You’re There je vzpomínkou na zesnulého otce. Oproti předchozímu albu se Angelo Kelly ve svých textech více zabývá náboženskou tématikou (např. písně Blasphemy a Have Faith). K tomuto albu probíhá přibližně dvouměsíční koncertní turné. Sólová kariéra Angela Kellyho nemá sice taková komerční ohlas jako hudební činnost The Kelly Family, pro Angela Kellyho však nabývá na významu; je relativně úspěšná, pro Angela Kellyho má však větší význam možnost hudebně se vyjádřit i jinak než dosud. Tuto možnost sice měl a má v projektech popsaných v části Další projekty studiové a koncertní, jeho sólová kariéra je však v kontextu těchto projektů výjimečná tím, že je autorem veškeré hudby i textů a zakladatelem vlastního labelu TEN4ONE Records.
50
Další projekty studiové a koncertní Angelo Kelly se kromě působení ve své domovské skupině The Kelly Family podílí i na jiných hudebních projektech (mj. například Piano Drums), z nichž nejvýznamnější je v současné době jeho sólová kariéra. Jako hostující hudebník často spolupracoval na sólových albech některých svých sourozenců: např. album Patricka Kellyho In Exile (2003), kde nazpíval vokály k písni Movie, album Kathleen Kelly Godspel (2005). Též se však nevyhýbal ani spolupráci s různými jinými hudebníky. Angelo Kelly se podílel jako bubeník na písni Ganz egal z alba Unterwegs (2004) německého zpěváka, skladatele, textaře, herce a moderátora Stephana Rungeho. Požádal ho o to producent tohoto alba Matthias Krauss, který již dříve mnohokrát spolupracoval se členy The Kelly Family. Zároveň se na tomto albu podílel i baskytarista Christian Prüssing, který je mj. též známý svou spoluprací s The Kelly Family. Stephan Runge absolvoval hereckou školu Schauspielschule Bochum148 (dříve Westfälische Schauspielschule Bochum), studoval zpěv u Martina Krasněnka149 a Beth Griffith150, věnuje se hudbě, rozhlasovým hrám, moderování i herectví. Ztvárnil např. roli Martina Sonderhoffa v seriálu Unter uns151. Jeho hudba je spíše popovějšího charakteru. Název svého alba Unterwegs a jeho složení vysvětluje Runge takto: „In den letzten Jahren habe ich ‘unterwegs’ viele Texte und Songs geschrieben, die bisher nicht veröffentlicht wurden. Eine Hand voll dieser Songs habe ich aus meiner heutigen Sicht überarbeitet und neu eingespielt. In dieser Zeit sind auch neue Ideen gereift und neue Songs entstanden.152“ („V minulých letech jsem ‘na cestě’ napsal mnoho textů a písní, které nebyly dosud vydány. Hrstku těchto písní jsem přepracoval ze svého dnešního pohledu a znovu jsem je nahrál. V této době též dozrály nové nápady a vznikly nové písně.“) SIX je německá rocková skupina, která vznikla v roce 1992 z původně countryové skupiny Scout. Je známá nejen coververzemi známých písní, ale i svou vlastní tvorbou. Zakládajícím členem a vůdčí osobností je Stefan Krähe (zpěv, kytara). Obsazení 148
Od roku 2000 přiřazeno k Folkwang-Hochschule jako Studiengang Schauspiel Bochum. Basbarytonista, v současné době vyučuje na Universität zu Köln, Erziehungswissenschaftliche Fakultät. 150 Americká sopranistka. Působila mj. též v Německu. 151 V tomto seriálu byla jako znělka použita melodie písně Hope ze sólového alba Patricka Kellyho In Exile (2003). 152 Unterwegs [online]. [cit. 28. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: 149
51
skupiny se v průběhu let několikrát změnilo; jednou z těchto změn byl odchod bubeníka Matthiase „Matze“ Mantzkeho v roce 2004, kterého dočasně nahradil Angelo Kelly. Angelo se na začátku roku 2004 seznámil s dalším členem skupiny SIX, baskytaristou Robertem Gläserem153, a brzy zjistil, že by měl zájem o hudební spolupráci s ním, ale v té době nezbýval ani jednomu z nich čas na vedlejší projekty. Když však skupina SIX pořádala 24. 6. 2004 oslavy výročí svého založení, pozvala si jako hosty právě The Kelly Family. Skupiny společně vystoupily na dvou koncertech, přičemž Angelo hrál na bicí jako host i při třech písních skupiny SIX. Po druhém z těchto koncertů sdělil Gläser Angelovi, že bubeník Mantzke plánuje odchod ze skupiny a SIX hledají nového bubeníka. Zatím se jen nezávazně domluvili na spolupráci Angela se SIX, bylo nutné zvážit zejména jeho časové možnosti. Robert Gläser Angelovi po několika dnech telefonoval a nabídl mu, tentokrát závazně, aby Angelo se SIX vystupoval do doby, než najdou nového stálého bubeníka. Angelo tuto nabídku přijal (i proto, že skupina The Kelly Family předtím na půl roku přerušila veřejné vystupování) a na tři měsíce se stal součástí skupiny SIX. Ostatní členové The Kelly Family s jeho rozhodnutím souhlasili a pokládali ho za správné. Během měsíce se Angelo musel naučit zahrát asi 70 písní (s přípravou mu pomáhal bývalý bubeník skupiny SIX Matthias Mantzke) a též si pak musel zvyknout na to, že koncerty skupiny SIX trvají zhruba tři a půl hodiny, což je zejména pro bubeníka určitá fyzická zátěž. V době od 30. 9. 2004 do 8. 1. 2005 vystoupil se SIX na celkem 40 koncertech a tato spolupráce ho hudebně velmi obohatila. WIZO byla německá punkrocková skupina založená v roce 1986. Populární se stala zejména v 90. letech. Její název je akronymem názvu Women's International Zionist Organisation154. Skupina byla kromě své hudby známa i skandály. Vůdčí osobností skupiny byl kytarista a zpěvák Axel Kurth. V roce 2005 Kurth skupinu rozpustil. S Kurthem se Angelo Kelly seznámil v Conny’s Studiu nedaleko Kölnu, kde Kellyovi nahrávali album Homerun (2004). Kurth Angela požádal, aby se podílel na jedné písni pro nové album skupiny WIZO jako bubeník, a Angelo souhlasil. Píseň s názvem Schlau, Versaut und Gutaussehend z alba Anderster (2004) nahrál Axel Kurth
153
Gläser později spolupracoval na albu Angela Kellyho I’m Ready (baskytara v písni I’m Sorry). Mezinárodní ženská organizace se sídlem v Izraeli, zal. 1920 v Londýně. Zaměřuje se na pomoc ženám, dětem a starším lidem.
154
52
(zpěv) spolu s Helmutem Zerlettem155 (Hammondorgel), baskytaristou skupiny Fool’s Garden156 Dirkem Blümleinem a Angelem Kellym (bicí). POE – Pech und Schwefel je muzikál německých autorů Franka Nimsgerna (hudba) a Heinze Rudolfa Kunzeho (texty písní). Kunze je známý jako textař, překladatel, hudebník a znalec Edgara Allana Poea157. Již déle uvažoval o muzikálovém projektu, který by pojednával o životě a díle tohoto spisovatele. Muzikál uvedlo divadlo Saarländisches Staatstheater Saarbrücken (premiéru měl 30. 10. 2004), pro které připravil skladatel Nimsgern již čtvrtý projekt. Děj muzikálu částečně využívá námětů Poeových děl, dotýká se ovšem i spisovatelova života: Poea přivádějí jeho vlastní fantazie k šílenství, záhadný doktor Pilatus mu slibuje uzdravení. Pod tímto jménem se však skrývá ďábel… Nabízí spisovateli „pomoc“ výměnou za ony hororové literární scény, které sám není schopen vymyslet. Poe přijímá – a vše se jen zhorší, neboť se jeho šílené fantazie stávají skutečností. Snaží se je vrátit zpět do knih, to však už nelze. Prožívá lásku s Virginií (fantazijní postava a skutečná osoba zároveň), Pilatus však chce, aby ji Poe obětoval. Spisovatel to však odmítne udělat a vypoví ďáblovi smlouvu… Při souboji nepozná, že sám je Pilatus, a tím, že svého nepřítele zabije, umírá též on sám. Ve své tvorbě však žije dál… Stejnojmenný soundtrack k tomuto muzikálu vyšel v roce 2004. Angelo Kelly se na něm podílel jako bubeník (písně Schlag ein; Lasst ihn frei, sperrt ihn weg; Wie tief, wie weit; Alles auf Rot; Auf den Flügeln der Nacht; Auf den Flügeln der Nacht Reprise). The WAMP158 je společný projekt čtyř hudebníků, přičemž každý z nich reprezentuje jiný hudební styl: pop (Angelo Kelly, bicí), rock (Wilhelm Geschwind, baskytara), jazz (Peter Materna, altsaxofon, tenorsaxofon) a blues (Martin Scholz, klávesové nástroje). Název WAMP je složený z počátečních písmen křestních jmen jednotlivých členů (Wilhelm, Angelo, Martin, Peter). Společně vydali album Sessions (2005), které obsahuje šest instrumentálních skladeb se stopáží přesahující většinou šest minut. Peter Materna (*1965) vystudoval hru na saxofon na Musikhochschule Köln a na Folkwang-Hochschule Essen, věnuje se zejména jazzové hudbě. V roce 1989 založil Peter Materna Quartett, jehož členem je i Martin Scholz, pozdější pianista projektu The WAMP. Materna komponoval pro projekt The WAMP hudbu a je autorem hudebních 155
*1957, německý klávesista, skladatel a producent. V letech 1995-2003 působil jako klávesista v zábavném programu německé televizní stanice SAT1 Die Harald Schmidt Show. 156 Německá skupina založená v roce 1991. Proslavila se zejména písní Lemon Tree (1996). 157 Anglický spisovatel (1809-1849), položil základy detektivní a hororové literatury; známá je jeho báseň Havran. 158 Viz příloha č. 7.
53
aranžmá. S Angelem Kellym se seznámil v roce 2002 na festivalu Umsonst&DraußenFestival Rheinkultur a brzy se spřátelili. Peter Materna též spolupracoval jako hostující saxofonista na albu Homerun (2004) Angelovy domovské skupiny The Kelly Family, s Angelem na jeho sólovém albu I’m Ready (2006) a s jeho bratrem Patrickem na jeho sólovém albu In Exile (2003). Martin Scholz vystudoval hru na klavír se zaměřením na jazz na FolkwangHochschule Essen u Simona Nabatova159 a působí též v oblasti současného jazzu (např. Peter Materna Quartett), zároveň je známý spoluprací s interprety bluesové hudby. Wilhelm Geschwind vystudoval hru na klasickou kytaru na Musikhochschule Aachen a Musikhochschule Köln, je známý především jako baskytarista v oblasti popové, rockové a jazzové hudby (doprovázel na živých vystoupeních např. Glorii Gaynor160 a Jennifer Rush161, je členem Pia Fridhill Tria162 a skupiny Manteca163) a též jako učitel na Musikhochschule Aachen a na Pädagogische Hochschule Aachen. Spolupracoval s The Kelly Family jako baskytarista na albech La Patata (2002) a Homerun (2004), vystupoval s touto skupinou i na koncertech. The Loner - A Tribute To Jeff Beck (2005) je název alba, na němž se podílelo více interpretů, kteří tak chtěli vzdát hold hudebníku Jeffu Beckovi164. Album obsahuje třináct písní v podání různých hudebníků z oblasti popové, rockové a jazzové hudby a představuje písně Jeffa Becka v různých interpretacích. Není bez zajímavosti, že píseň Star Cycle, která se na tomto albu též objevila, napsal pro Becka hudebník a skladatel českého původu Jan Hammer a vyšla též na albu Dereka Sheriniana Black Utopia. Za všechny, kdo se na tomto albu podíleli, jmenujme aspoň: Alex Gunia165, Scott Henderson166, Steve Lukather167, Simon Philips168, Dennis Chambers169, Billy
159
Významný pianista ruského původu specializující se hlavně na jazzovou hudbu. V letech 1989-1991 vyučoval na Folkwang-Hochschule Essen. 160 *1949, vl. jm. Gloria Fowles, americká popová zpěvačka. Proslavila se zejména písní I Will Survive. 161 *1960, americká popová zpěvačka. Proslavila se zejména písní The Power Of Love. 162 Členy tohoto tria jsou Pia Fridhill (zpěv), Jens Hoffmann (akustická kytara, vokály) a Wilhelm Geschwind (hraje zde na Piccolo Double Bass). Trio je ovlivněno soulem a jazzem. 163 Kvarteto zaměřené na latinskoamerickou, afrokubánskou a brazilskou hudbu. 164 *1944, vl. jm. Geoffrey Arnold Beck, anglický kytarista a skladatel, bývalý člen skupiny The Yeadbirds. Později založil vlastní skupinu The Jeff Beck Group a působil též jako sólový umělec. Věnuje se rocku, jazzu i blues. 165 Německý kytarista, podílel se mj. na písni Uliho Kurtinata Ellen jako hráč na elektrickou kytaru. Spolu s Matthiasem Krausssem založili skupinu Matalex. 166 *1954, americký bluesový kytarista, proslavil se zejména ve skupině Tribal Tech. 167 *1957, americký kytarista, skladatel a producent. Dříve spolupracoval s Jeffem Beckem. 168 *1957, americký bubeník. Spolupracoval s mnoha hudebníky, mj. s Jeffem Beckem. 169 *1959, americký bubeník. Spolupracoval s mnoha hudebníky, mj. s Jeffem Beckem.
54
Sheehan170, Kirk Covington171, Vinnie Colaiuta172, Derek Sherinian173, Tony Franklin174. Mnozí z nich s Jeffem Beckem v minulosti spolupracovali. Angelo Kelly se podílel na písni Dinner For Jeff. Tuto píseň nahráli členové německé skupiny Trinity, kde mj. působí i Matthias Krauss. Angelo Kelly se k nim připojil jako bubeník. Uli Kurtinat (* 1952) byl léta především výrobcem kytar a vešel též ve známost díky svému obchodu s kytarami a kytarovým příslušenstvím Ulis Musik v Leverkusenu a Kölnu. Soukromě se vždy více věnoval hudbě než obchodní činnosti, kolem roku 2000 se však rozhodl představit své hudební umění veřejnosti. Vydal dvě alba – Simple Things (2000) a Ellen (2006). Druhé album pojmenoval podle své ženy a nahrál ho se svou skupinou ve složení Matthias Krauss (klávesové nástroje, kytara, vokály), Alex Olivari175 (kytara, vokály), Pit Hupperten (baskytara, vokály), Mario Di Cara (perkuse, vokály) a Lilian Nagy (perkuse, vokály). Kurtinatova hudba je ovlivněna rockem a jazzem. Na svých písních spolupracoval se zpěvačkou, skladatelkou a textařkou Amy Antin. Ke spolupráci si pravidelně přizve několik hostujících hudebníků.176 Angelo Kelly se představil ve skupině Uliho Kurtinata již v roce 2003 jako hostující bubeník na deseti koncertech, mj. na jazzovém festivalu Leverkusener Jazztage177. Na pozici bubeníka se podle časových možností střídal s Nickim Olivarim178. Na druhém albu Uliho Kurtinata Ellen hraje Angelo Kelly na bicí v šesti skladbách. Angelo Kelly se sešel ke společné hudební činnosti s hudebníky, kteří dříve spolupracovali s The Kelly Family, ale působil i v projektech, do kterých ho přizvali jiní interpreti. Mnohých studiových a koncertních projektů se účastnil i díky svému zájmu o jazz. Také se svým učitelem hry na bicí Billym Cobhamem (věnuji se mu podrobněji v části Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho) kromě výuky samotné opakovaně hudebně spolupracoval.
170
*1953, americký baskytarista. Působil ve skupině Mr. Big, spolupracoval mj. s Jeffem Beckem. Americký bubeník. Působil zejména ve skupině Tribal Tech spolu se Scottem Hendersonem. 172 *1956, americký bubeník, spolupracoval mj. s a Jeffem Beckem a Frankem Zappou. 173 *1956, americký klávesista, působil ve skupině Dream Theater a ve skupině Alice Coopera. 174 Anglický baskytarista, působil např. ve skupinách Whitesnake a The Firm. 175 Dříve hostující hudebník, později stálý člen skupiny. Spolupracoval též s Angelovým bratrem Patrickem jako kytarista, doprovázel zpěvačky Glorii Gaynor a Jennifer Rush. 176 Např. Johann Daansen, kytarista, klávesista, skladatel a autor hudebních aranžmá. Spolupracoval též s The Kelly Family a skladatelsky se podílel se na sólovém albu Angelovy sestry Kathleen The Best Of Kathy Kelly. Ve skupině Uliho Kurtinata působil jako hostující hráč na elektrickou kytaru. 177 Na tomto festivalu spolupracoval Angelo Kelly s Kurtinatem již rok předtím. 178 Bubeník, bratr Alexe Olivariho. 171
55
Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho Při rozhovoru s Angelem Kellym po koncertě v Brně 23. 9. 2006 jsem se samozřejmě ptala i na to, co ho přimělo k tomu, aby sestrojil Piano Drums. Jedním z důvodů byla i jeho touha hrát i na bicích nástrojích melodicky, nikoli využívat pouze rytmickou funkci těchto nástrojů. Angelo Kelly při našem rozhovoru zmínil, že již delší dobu pozoroval různé významné bubeníky a jejich způsob hry, podrobně studoval dostupné videomateriály včetně výukových videokazet a uvažoval zároveň mj. o tom, jakým způsobem docílí někteří bubeníci melodické hry. Již z dřívější doby mi bylo známo, že Angelo Kelly považuje v oblasti hry na bicí za své vzory Tica Torrese179, Joeye Kramera180 a Larse Ullricha181. V rozhovoru pro německou verzi časopisu Bravo182 (Reinhard, 1996, s. 22) uvedl: „Můj bratr Johnny mi ukázal základy, ale většinu se učím sám a odkoukávám od jiných bubeníků. Mými vzory jsou Tico Torres z Bon Jovi, Joey z Aerosmith a Lars Ullrich z Metalliky. Tico udělal video o bubnování, to jsem intenzivně studoval.“ Melodičnost hry na bicí se však obvykle pojí spíše s jazzem než s rockovou hudbou; Angelo Kelly je sám velkým příznivcem jazzu a mezi bubeníky, kteří ho ovlivnili, patří i jeho učitel hry na bicí Billy Cobham. Billy Cobham183 (*1944) je významný americký jazzový bubeník, známý zejména díky svému působení v Mahavishnu Orchestra. Cobham spolupracoval s mnoha vynikajícími hudebníky, např. s Milesem Davisem, kterého Angelo Kelly též velmi obdivuje. Cobham je známý tím, že hraje na bicí způsobem nazývaným Open Handed – bubeník nemá překřížené ruce při hře na hi-hat a vířivý buben (odtud název Open Handed – „s otevřenýma rukama“), vůdčí úlohu přebírá levá ruka. Důvodů, proč někteří bubeníci upřednostňují tento způsob hry, je více: některým bubeníkům připadá hraní s překříženýma rukama méně pohodlné, jiní chtějí využít větší volnosti, kterou tento způsob hry poskytuje; ti, kteří mají levou ruku dominantní, považují tento způsob hry za 179
*1953, vl. jm. Hector Samuel Juan Torres, americký bubeník kubánského původu. Působí v americké rockové skupině Bon Jovi (zal. 1983), která se proslavila např. písněmi Always, Bed Of Roses, It’s My Life a dalšími. 180 1950, vl. jm. Joseph Michael Kramer, americký bubeník a perkusionista, proslavil se zejména jako člen americké hardrockové skupiny Aerosmith. 181 *1963, americký bubeník dánského původu. Působí v americké heavymetalové skupině Metallica (zal. 1981), která se proslavila např písněmi Enter Sandman, Nothing Else Matters či Unforgiven II. 182 Bravo, září 1994, převzato z: Reinhard, L. Kelly Family „Sometimes I wish I were an angel“. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 129 s. ISBN 80-7205-382-5 183 Viz příloha č. 8.
56
jednodušší (to však není Cobhamův případ). V časopise Drums & Percussion184 vysvětlil Cobham užívání Open Handed při své hře takto: „… durch die Entwicklung spielten Schlagzeuger dann auch überkreuz, was Snare und HiHat betrifft. Es machte zwar eigentlich nicht wirklich Sinn, man braucht zuviel Energie in dieser Spielweise, aber so ist es bis heute geblieben. Ich habe mich einfach anders entschieden und eben »Open Handed« gespielt, weil es mir mehr zusagte.“ („…během vývoje hráli bubeníci pak též s překříženýma rukama, co se týký vířivého bubnu a hi-hat. Sice to vlastně ve skutečnosti nemělo smysl, pro tento způsob hry je potřeba příliš mnoho energie, ale zůstalo to tak dodnes. Já jsem se jednoduše rozhodl jinak a hrál jsem prostě »Open Handed«, protože mi to víc vyhovovalo.“) Na hraní způsobem Open Handed je Cobham zvyklý již od doby, kdy již jako šestiletý začal na škole v Brooklynu (New York) hrát ve skupině bicích nástrojů. Cobham a ostatní mladí bubeníci se od počátku učili co největší rytmické přesnosti a shodě při současné hře všech členů takové skupiny. Současně se při tomto druhu hry naučil způsob úchopu paliček, který se v těchto skupinách bicích nástrojů užívá – konvenční držení (Traditional Grip). Toto držení vzniklo kvůli vojenskému mašírování s bubnem a i v dnešní době je používáno mj. v jazzové hudbě. Bubeník při něm drží paličku levou rukou mezi palcem a dlaní, ukazovák a prostředník jsou nad paličkou, prsteník pod ní. Pravá ruka pak drží paličku tzv. shodným držením (Matched Grip). Konvenčního držení i shodného držení využívají Billy Cobham i Angelo Kelly dle potřeby. Na DVD PIANO DRUMS Live ‘05 je dobře vidět, jak Angelo Kelly mění způsob úchopu dle potřeby během sóla185 na Piano Drums – úvodní část sóla až po několik rytmických a tempových zvratů hraje pomocí shodného držení, po výrazném zrychlení krátce hraje levou rukou na vířivý buben pouze prsty a poklepem paličky o hranu vířivého bubnu, po přechodu k další části sóla změní úchop do tradičního držení, opře levou paličku o blánu jednotlivých chromaticky laděných roto-toms a několik taktů sóla hraje údery pravou paličkou kolmo na tuto levou paličku střídané hraním na chromaticky laděné roto-toms. V další části sóla využívá při hraní spíše rytmických částí nástroje (zejména pak vířivý buben) – opět pomocí shodného držení. Po prostudování videomateriálů The Kelly Family jsem zjistila, že Angelo Kelly hrává na koncertech The Kelly Family při hře na vířivý buben a hi-hat s překříženýma
184
Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.angelokelly.in-de.net/bands/bands.php?id=769> 185 Nahráno při vystoupení ve Freiburgu 22. 7. 2005.
57
rukama, stejně jako jeho starší bratr John. U Piano Drums jsou sice jádrem nástroje chromaticky naladěné roto-toms, na DVD PIANO DRUMS Live ‘05 jsem si však všimla, že při sólu186 obsluhuje vířivý buben levou rukou, stejně jako při hře s překříženýma rukama. Billy Cobham působí též jako sólový umělec, méně již jako učitel187. Angelo Kelly se stal jeho žákem ve svých čtrnácti poté, co ho z časových důvodů přestal vyučovat Jürgen Zöller. Získal od známého Cobhamovo telefonní číslo a domluvil si schůzku v Irsku, kde Kellyovi v té době bydleli. Zdá se to jako velmi odvážný pokus (jestliže Angelovi bylo tenkrát pouze čtrnáct let a Billy Cobham byl již dlouho pokládán za jednoho z nejvýznamnějších světových bubeníků, zejména v oblasti jazzové hudby), Cobham ze začátku příliš nesouhlasil, přesto přijel, aby si mladého bubeníka skupiny The Kelly Family alespoň poslechl. Poté se dohodli, že bude Angela vyučovat, sám však výuku nazývá188 spíše jakousi „výměnou zkušeností“: „Das Unterrichten ist nicht unbedingt etwas, was ich bevorzuge, da ich in dieser Beziehung nicht immer die besten Erfahrungen gemacht habe. Ich sehe es daher heute eher als eine Art Erfahrungsaustausch. Ich gebe Hinweise, was wie möglich ist, und biete Optionen an. Ich gebe nicht einen bestimmten Weg vor, sondern orientiere mich an dem, was der Schüler, in diesem Fall Angelo, wollte, welche Vorstellungen er hatte usw.“ („Vyučování není bezpodmínečně něco, čemu dávám přednost, protože s tímto vztahem /role učitele a žáka – pozn. překl./ jsem měl ne vždy tu nejlepší zkušenost. Proto to dnes vidím spíše jako výměnu zkušeností. Dávám pokyny, co jak jde, a nabízím možnosti. Neudávám určitou cestu, orientuji se podle toho, co by ten žák, v tomto případě Angelo, chtěl, jaké má představy atd.“) Cobham též velmi kladně hodnotí189 Angelovy pokroky ve hře na bicí: „Du hast mehr Kontrolle über dich und dein Spiel und entwickelst Ideen im Kopf, die es umzusetzen gilt. Insbesondere bei Fills hat Angelo ein besseres Gefühl dafür entwickelt, wie er was zu spielen hat. Das Timing ist besser verinnerlicht. Die Kontrolle des Fuß-Spiels und die Balance im Spiel sind gereift, kontrollierter, was man jetzt deutlich hört.“ („Máš teď nad sebou a svou hrou větší kontrolu a rozvíjíš v hlavě nápady, které se dají uskutečnit. Obzvlášť u rytmických ozdob /krátký vír nebo variace – pozn. překl./ se u Angela lépe rozvinulo cítění, jak má co hrát. Timing /přesné časové
186
Nahráno při vystoupení v Hildesheimu 8. 7. 2005. Angelo Kelly je v současnosti jeho jediným žákem. 188 l. c. 189 l. c. 187
58
rozvržení skladby – pozn. překl/ se lépe prohloubil. Kontrola hry nohou a vyváženost při hře jsou vyzrálé, kontrolovanější, což je teď zřetelně slyšet.“) Postupem času se Angelo Kelly s Billym Cobhamem skutečně spřátelil. Angelo vidí jejich spolupráci a vztah ke Cobhamovi takto: „…diese Freundschaft ist mir sehr wichtig, da ich Billy jederzeit anrufen konnte oder ihm eine Mail schicken, wenn ich Fragen hatte. Aus meiner Sicht werde ich ein Leben lang ein Schüler bleiben, und manchmal werden einem Dinge auch erst nach langer Zeit bewusst, technische Belange, Stockhaltungen, musikalische Dinge, über die man zwar bereits gesprochen hatte, aber eben noch nicht so wirklich verstanden und/oder erkannt. Und da ist eine solche Freundschaft einfach durch nichts zu ersetzen.190“ („…toto přátelství je pro mě velmi důležité, protože mohu Billymu kdykoli zatelefonovat nebo mu poslat email, mám-li nějaký dotaz. Z mého pohledu zůstanu po celý život žákem – a někdy si člověk některé věci uvědomí až po dlouhé době, technické záležitosti, držení paliček, věci týkající se hudby, o kterých se sice už mluvilo, ale které člověk ještě tak úplně nepochopil a/nebo nerozpoznal. A proto se takové přátelství jednoduše nedá ničím nahradit.“) Výsledkem jejich společné práce je DVD Call And Response (2004). Tento výraz charakterizuje spojení dvou hudebních frází, přičemž druhá z těchto frází, často hraná jiným hudebníkem, je chápána jako určitá reakce, „odpověď“ na první frázi. Tímto způsobem společně pracovali i Billy Cobham a Angelo Kelly. Nápad nahrát a vydat společné DVD měli již dříve, Angelo však nebyl z časových důvodů schopen věnovat se kromě působení v The Kelly Family i jiné hudební činnosti. Jakmile to však čas dovoloval, začali se Billy Cobham a Angelo Kelly zabývat představou, jak by mělo DVD vypadat, a brzy nato vznikla první část, tenkrát ještě jako video. Poté absolvovali několik společných vystoupení a nahráli koncert v Düsseldorfu. Tuto nahrávku pak spolu s fotogalerií připojili na výsledné DVD jako bonusovou část. DVD Call And Response tedy obsahuje část výukovou a koncertní. Nemělo se jednat jen o technicky zaměřenou výukovou část, ale i o spolupráci obou bubeníků v rolích učitele a žáka a předání zkušeností a nápadů, které Billy Cobham a Angelo Kelly během své spolupráce rozvinuli, méně zkušeným bubeníkům. Cobham se nezaměřuje na experimentování s chromaticky naladěnými součástmi bicí soupravy, přesto při své hře dokáže dosáhnout dojmu melodičnosti. Angelo Kelly o tom pro Drums & Percussion191 uvádí: „…für die Gigs mit Billy wäre es schon eine 190 191
l. c. l. c.
59
Herausforderung, denn er spielt auch mit wenigen Trommeln und Cymbals schon unglaublich melodiös und musikalisch, so dass ich ihn mit diesem Set ideal ergänzen würde.“ („…pro ty koncerty s Billym by to byla opravdu výzva, protože on hraje i s málo bubny a činely opravdu neuvěřitelně melodicky a muzikálně, takže bych ho s touhle soupravou /Piano Drum – pozn. překl./ ideálně doplňoval.“) Angelo Kelly vstřebával pochopitelně i Cobhamův vliv. Navíc by bez určité technické vyspělosti a hráčské zdatnosti, které Angelo Kelly získal pod jeho vedením, bylo jistě obtížnější komponovat a provádět skladby na Piano Drums či takový nástroj vůbec navrhnout, neboť pouze ten, kdo již dosáhl určité úrovně dovedností, je schopen rozvíjet svůj um směrem k objektivně složitějším záležitostem. Při promýšlení konceptu spojení melodické hry a rytmu u bicího nástroje se však Angelo Kelly vydal spíše směrem, ke kterému ho inspiroval jeho další vzor, Terry Bozzio192. Pro časopis Sticks Magazin für Schlagzeug + Perkussion193 Angelo Kelly uvádí: „Irgendwann habe ich dann Terry Bozzio mit einer Drum-Solo-Performance auf Video gesehen – ich habe übrigens Terry bis heute noch nicht live erleben können, denn immer, wenn er in Europa spielte, war ich selbst auch gerade auf Tournee – aber ich habe eben im Lauf der Zeit so einige Videos, Konzertaufnahmen von im angesehen und seine Entwicklung der Solo-Drum-Performance und Kompositionen verfolgt. Ich fand das, was Terry machte, einfach revolutionär, bin aber interessanterweise nicht sofort auf die Idee gekommen, auch etwas in dieser Art zu machen.“ („Někdy pak jsem viděl na videu Terryho Bozzia se sólovým vystoupením na bicí – Terryho jsem ostatně dodnes živě vidět nemohl, protože vždy, když hrál v Evropě, byl jsem sám také právě na turné – ale viděl jsem prostě tak v průběhu času nějaká videa, nahrávky koncertů a sledoval jsem jeho rozvíjení sólového hraní na bicí a skladeb. To, co Terry dělal, jsem považoval jednoduše za revoluční, ale je zajímavé, že mě nenapadlo hned, dělat také něco takového.“) Terry Bozzio (*1950) je významný bubeník italsko-amerického původu. Proslavil se zejména svou spoluprací s Frankem Zappou194, kdy mj. dokázal zahrát mimořádně
192
Viz příloha č. 9. Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 24-25. 194 1940-1993, významný americký hudebník a skladatel. Věnoval se rocku, progresivnímu rocku, jazzu, byl ovlivněn klasickou hudbou, velmi obdivoval Edgara Varèse (1883-1965). Ve své tvorbě se vždy snažil přinášet něco nového, nebál se experimentovat, jeho texty byly často ironické a satirické. Jeho tvorba je v kontextu nonartificiální hudby považována za značně komplikovanou. Kromě své hudební činnosti též natočil několik filmů. 193
60
obtížnou skladbu nazvanou The Black Page195 (zkomponováno Zappou). Později založil spolu se svou tehdejší manželkou, vokalistkou Dale Bozzio, skupinu Missing Persons196, v poslední době spolupracoval se skupinou Korn197. Vystupuje jako sólový bubeník ve vlastním koncertním programu, pořádá semináře hry na bicí, natočil několik instruktážních videokazet (Melodic Drumming and the Ostinato Vol. I, II, and III). Spolupracoval s mnoha významnými hudebníky, např. Dweezil Zappa198, Jeff Beck, Herbie Hancock. Spolu se zpěvákem Ronniem Jamesem Diem199 a kytaristou Slashem200 získal v lednu 2007 místo (v podobě dlaždice) na hollywoodském chodníku slávy Hollywood’s Rock Walk. Terry Bozzio byl spoluprací s Frankem Zappou značně ovlivněn: „"I worked with him three years, went on four world tours, played on about 10 albums, and developed as a musician. I was exposed to his genius on so many levels. We did a lot of orchestral stuff that was very challenging, TV shows, playing in big arenas where I learned how to project to people a quarter mile away, how to survive on the road.201“ (Pracoval jsem s ním tři roky, jel jsem na čtyři světová turné, hrál jsem asi na deseti albech, a rozvíjel se jako hudebník. Jeho génius na mě působil na tolika úrovních. Hráli jsme hodně orchestrálního materiálu, který byl velmi podnětný, dělali jsme TV shows, hráli jsme ve velkých arénách, kde jsem se naučil, jak působit na lidi, kteří byli čtvrt míle daleko, jak přežít na ulici.“) O své spolupráci se Zappou Bozzio dále uvádí202: „My only regret is that I didn't ask him more about half the stuff he was talking about. I just tried to play cool and act like I knew what he was talking about when I really didn't. He was 10 years older than me and a bona fide genius. I was lucky to be in his presence.“ („Jediné, čeho lituji, je, že jsem se ho více neptal na polovinu hudebního materiálu, o kterém mluvil. Snažil jsem se jen působit ‘cool‘ a dělat, jako bych věděl, o čem mluví, i 195
Napsáno původně pro bicí a melodické perkuse; skladba byla nazvána The Black Page, neboť obsahuje velmi mnoho not a s trochou nadsázky se dá říci, že tím vyvolává dojem „černé“ notové stránky. Je ve 4/4 taktu, ale obsahuje polyrytmy a množství nepravidelných rytmických útvarů, dokonce i kvintoly a sextoly uvnitř trioly. 196 Americká skupina (zal 1980) řadící se k představitelům období New Wave (inspirováno punk rockem). 197 Americká nu-metalová skupina, zal 1993. 198 *1969, americký kytarista, syn Franka Zappy. 199 *1942, vl. jm. Ronald James Padavona, americký heavymetalový zpěvák. Je známý např. spoluprací s americkou heavymetalovou skupinou Black Sabbath, v současnosti působí v americké heavymetalové skupině Dio. 200 *1965, vl. jm. Saul Hudson, americký hardrockový kytarista. Proslavil se zejména jako člen americké hardrockové skupiny Guns’N’Roses, v později době založil spolu s některými bývalými členy Guns’N’Roses skupinu Velvet Revolver. 201 Lieck, K. Destination unknown [online]. The Austin Chronicle: Archives: 1998-1999 [cit. 7. května 2007]. Dostupné na World Wide Web: 202 l. c.
61
tehdy, když jsem opravdu nevěděl. Byl o deset let starší než já a v dobrém slova smyslu génius. Byl jsem šťastný, že mohu být v jeho přítomnosti.“) Při našem rozhovoru se Angelo Kelly se o tomto vynikajícím hudebníkovi a jeho tvorbě též kladně vyjádřil. Bozzio je známý svou rozsáhlou soupravou bicích, kterou sám sestavil. Tato souprava se skládá z velkého množství bubnů, činelů a přídavných perkusních nástrojů, mnohé z těchto součástí jsou chromaticky laděné, aby byla umožněna melodická hra. Činely nejsou chromaticky řazené; nejsou uzpůsobené tak, aby odpovídaly co nejkonkrétnějšímu tónu, ale jsou podle Bozziova návrhu umístěné stupňovitě po sériích. Terry Bozzio komponuje pro svou upravenou sadu bicích skladby203, které provádí mj. na svých sólových vystoupeních. Je příznivcem Stravinského a o svých skladbách říká204: „"It‘s kind of like a piano in accompanying pattern and soloing against the melody, and musically speaking, it‘s like drawing on classical music because a lot of it is coming from classical music like Bartok or Stravinsky. On the other hand, it‘s coming from jazz, because a lot of it is improvisational and spontaneous.“ („Je to něco jako u klavíru při doprovázejících figurách a sólo hře proti té melodii, a v hudebním vyjádření je to jako čerpání z klasické hudby, protože hodně z toho pochází z klasické hudby, např. Bartóka a Stravinského. Na druhou stranu vychází tato hudba i z jazzu, protože je hodně improvizační a spontánní.“) Po koncertní části vystoupení často následuje diskusně-instruktážní část, ovšem pouze v anglicky mluvících zemích. Terry Bozzio je též považován za vynálezce melodického ostinata pro bicí soupravu. Vycházel ze způsobu hry na klavír, kdy klavírista užívá v levé ruce ostinátního doprovodu, zatímco pravou rukou improvizuje vlastní sólo. Podobně postupoval Bozzio při hře na bicí soupravu. Pomocí basových bubnů a hi-hat často hraje ostinátní figury, zatímco rukama vytváří na ostatních částech bicí soupravy vlastní sólo proti tomuto ostinatu. Terry Bozzio se ve své tvorbě vždy snaží přinášet něco nového, stylově má nejblíže k rocku, ale nechává se inspirovat i klasickou hudbou. Stále se snaží vylepšovat svou bicí soupravu a objevovat tak nové možnosti hry na bicí. Svou hudební činností inspiruje k zamyšlení nad funkcí bicí soupravy nejen jako rytmického prostředku v rámci hudební skupiny apod., ale i jako nástroje sólového, na který je možno hrát melodicky.
203
Tyto skladby často obsahují polyrytmy – více rytmů současně znějících, každý bývá v jiném metru, nikoli pouze jeden násobkem druhého. 204 l. c.
62
Historie vzniku Piano Drums Angelo Kelly působí v současnosti zejména jako bubeník, ovšem ne vždy tomu tak bylo. Do svých deseti let byl spíše zpěvákem, kytaristou, hrál též na baskytaru a na klavír, s pomocí kytary a klavíru rovněž komponoval. Zabýval se tedy hudbou nejen po rytmické a dynamické stránce, jako je tomu u bicích, ale i melodií – ta byla velmi důležitá u všeho, čemu se v hudbě věnoval. Bubeníkem se stal až později. Již dříve přemýšlel o tom, jak propojit komponování s hrou na bicí, jak spojit různé hudební činnosti, kterým se věnoval – jako člen The Kelly Family zastával ve skupině vždy několik pozic v krátkém časovém období: v rámci jednoho koncertu např. během několika písní postupně vystřídal post zpěváka, bubeníka, kytaristy, baskytaristy, někdy i hrál několik písní na klavír či na klávesy, často hrál na hudební nástroj a zároveň zpíval. Tomuto všemu se Angelo snažil věnovat a prohlubovat své dovednosti, nezanedbávat zpěv ani komponování kvůli hře na bicí (na tu se později zvláště specializoval). Jako dítě si myslel, že hra na bicí a komponování jsou dvě hudební činnosti, které se musejí rozvíjet nezávisle na sobě. Ovšem v posledních několika letech se stalo obtížnějším rozhodovat se, čemu by se právě teď měl věnovat více, kterou činností by měl trávit více času, jestliže se nechtěl vzdát ani hry na bicí, ani ostatních hudebních aktivit, zejména ne komponování a zpěvu. Jestliže se více věnoval bicím, cítil, že je to na úkor jeho ostatních hudebních dovedností, a naopak. Proto uvažoval nad spojením melodie, rytmu i dynamiky a nakonec dospěl k vytvoření konceptu Piano Drums, kde aplikoval melodickou složku hudby na bicí soupravu: „…ich dachte, das ist praktisch der einfachste Weg, beides perfekt zusammen zu bringen. Die Komponistenseite in mir, mit dem Wollen zu komponieren und sich durch Melodien, Arrangements oder was auch immer zu äußern. Und die Schlagzeugerseite, so bin ich glücklich, dass es jetzt funktioniert.205“ („…myslel jsem, že je to prakticky ten nejjednodušší způsob, jak perfektně spojit obojí dohromady. Mou skladatelskou stránku, s touhou komponovat a vyjádřit se melodiemi, aranžmá či čím ještě. A mou stránku bubeníka…, takže jsem šťastný, že to teď funguje.“) Konkrétní nápad vytvořit speciální chromaticky laděnou bicí soupravu, která by nejvíce vyhovovala jeho záměrům, dostal koncem roku 2003 při sledování 205
Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Interview. ISBN: 3-86543-256-5
63
videonahrávky Terryho Bozzia, přičemž se zároveň zamýšlel nad strukturou Bozziovy chromaticky laděné bicí soupravy. Zdálo se mu, že způsob řazení206 částí Bozziovy bicí soupravy
by
jemu
samotnému
jako
bubeníkovi
příliš
nevyhovoval.
Jako
nejsmysluplnější se mu jevila představa bicí soupravy rovněž chromaticky laděné, ale sestavené podle struktury klavíru, tedy poněkud jiné rozmístění jednotlivých částí než u klasických bicích. Jak uvádí pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion207, tento systém by mu více vyhovoval i pro komponování: „Besonders für den kompositorischen Aspekt hielt ich das einfach für sinnvoller, mit dem Set-Aufbau eine Analogie zur Klaviertastatur zu schafen.“ („Zvláště pro ten skladatelský aspekt jsem považoval prostě za smysluplnější, vytvořit při výstavbě bicí soupravy analogii ke klávesnici klavíru.“) Nápadem sestavit nástroj, který později nazval Piano Drums, se neustále zabýval a cítil potřebu vyzkoušet, jestli jeho koncept bude fungovat i v praxi, nikoli jen na teoretické úrovni. Koncept tohoto nástroje měl v hlavě zhruba dva roky, v mysli si přesně představoval, jak tento nástroj bude znít a jaké možnosti by měl mít: „Man hat zwei Jahre eine Idee im Kopf, du kannst es hören - du weißt genau, wie es klingt, wie es werden soll, und ich wusste, es wird funktionieren. Aber da konnte ich nicht wirklich sicher sein, denn so ist das noch nie realisiert worden. Und jetzt höre ich, dass es da ist und dass es mit etwas mehr Arbeit gehen wird. Das ist total verrückt.208“ („Člověk má dva roky v hlavě nápad, slyšíš to – víš přesně, jak to zní, jak by to mělo být, a věděl jsem, že to bude fungovat. Ale nemohl jsem si tím být opravdu jistý, protože takhle se to ještě nikdy nerealizovalo. A teď slyším, že je to tady a to s trochou práce půjde. To je totálně bláznivé.“) Od začátku plánoval dvě úrovně umístění částí pomyslné „klaviatury“, „bílou“ a „černou“, zcela v souladu s umístěním a funkcí bílých a černých kláves na klavíru. Rozsah nástroje se měl pohybovat dle možnosti od dvou do tří oktáv. Po vytvoření tohoto konceptu na teoretické úrovni zkoušel sestavit jednotlivé části své vlastní bicí soupravy – bubny o průměrech od 8" do 14" – a naladit je tak, aby tvořily oktávu. Tyto bubny byly sice pro jeho záměr kvůli své značné velikosti poněkud nepraktické, zjistil však, že toto seřazení zleva doprava od nejhlubšího „základního 206
Složení Bozziovy bicí soupravy se podrobněji věnuji v části Srovnání Piano Drums se soupravou Terryho Bozzia a v příloze č. 23. 207 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 25. 208 Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543-256-5
64
tónu“ po nejvyšší, obráceně vzhledem k způsobu řazení součástí klasické bicí soupravy, poskytuje větší možnosti melodické hry. Uvažoval o zkonstruování prototypu budoucího nástroje. „Ich musste irgenwie einen Prototyp von diesem Schlagzeug bauen. So ein Ding mit handelsüblichen Toms und dergleichen zusammen zu bauen kostet nicht allzuviel…“209 („Musel jsem postavit nějaký prototyp této bicí soupravy. Sestavit takovou věc z toms, které se jsou k dostání v obchodě, nestojí tolik…“) Výrobu tohoto prototypu konzultoval od začátku s vedoucím Drum Center v Kölnu Dieterem Blahakem, s nímž se přátelí. Společně uvažovali, čím nahradit bubny používané pro výrobu klasických bicích souprav, a rozhodli se zakoupit pro záměr zkonstruování prototypu nástroje osm sad po třech rototoms. Každá sada obsahuje jeden 6" roto-tom, jeden 8" roto-tom a jeden 10" roto-tom. V tomto pokusném stadiu vývoje chtěli zejména zjistit, zda je takový nástroj vůbec možné vyrobit, a prakticky si ověřit, aspoň přibližně, jeho funkčnost. Na základě výsledků tohoto pokusu chtěl pak Angelo Kelly svůj koncept nadále rozvíjet a zpřesňovat. Z těchto důvodů volil ke konstrukci prototypu nepříliš drahé roto-toms standardní kvality, které lze koupit v obchodě s hudebními nástroji, nikoli speciální, na zakázku vyrobené součásti. Nejdříve sestavoval dohromady pouze šest roto-toms, které měly představovat „bílé klávesy“, a pět, které měly představovat „černé klávesy“. Pak se snažil se sestavit dvě oktávy roto-toms a zjistil, že s roto-toms je výsledek ještě lepší než s obvyklými toms. Tato verze prototypu obsahovala 24-25 roto-toms, jak je uvedeno na DVD Piano Drums Live ‘05: „Das waren so um die 24-25 Toms.210“ Osm sad roto-toms po třech kusech tvoří dohromady 24 roto-toms, dle fotografie (příloha č. 10) je to 25 roto-toms, což odpovídá dvěma oktávám. Tenkrát ještě řadil všechny tyto roto-toms do jednoho půlkruhu, nikoli do dvou úrovní, jako je tomu dnes. Vně tohoto půlkruhu seřadil pak třináct činelů, se kterými experimentoval. V tomto stadiu vývoje nástroje kombinoval dostupné činely značek Sabian a Anatolian. Po vlastním zkonstruování tohoto prototypu začal Angelo Kelly jednotlivé roto-toms ladit a po několika dnech dospěl k závěru, že jeho koncept je funkční. Na hudební veletrh Frankfurter Musikmesse 2004 (31. 3. – 3. 4.) přivezl Angelo Kelly ve svém laptopu digitální dokumentaci prototypu Piano Drums a v této podobě
209
Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of The Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5 210 l. c.
65
představoval svou novou bicí soupravu různým odborníkům z oblasti bicích nástrojů (např. Phil Maturano) a též zástupcům firem vyrábějících bicí nástroje. Reakce na jeho nový projekt byly různé; mnozí oslovení zástupci firem byli však vstřícní a Angelo si pro výrobu svého nástroje nakonec vybral brazilskou firmu RMV. S jejím šéfem spolupracoval pak na dalším vývoji nástroje, zejména co se týká funkce jednotlivých částí a připojení menších toms. Několik měsíců zkoušel ve studiu „klasické“ bubny od RMV, neboť se chtěl s výrobky této značky (v Německu relativně nové) dobře seznámit a potřeboval mít jistotu, že pro výrobu nového svého nástroje zvolil správného výrobce součástí. Nakonec byl velmi spokojen jak s dodanými bubny, tak s celkovým přístupem firmy RMV. Roto-toms nebyly pro záměr Angela Kellyho plně vyhovující, neboť měly po obvodu příliš pevný ráfek. Proto si nechal v Brazílii u firmy RMV vyrobit první prototyp toms, o kterém říká211: „Das sind einfach Tamburins mit Bass-Drum-Klammern, einem Rim drauf und einem Mount.“ („To jsou prostě tamburíny s basovými kolíčky, ráfkem a uchycením.“) Tyto toms byly pro Angelovy záměry vyhovující, stále byla možnost vylepšit je, ale v této fázi vývoje byly naprosto dostačující. Angelo Kelly se zaměřil na chromatické naladění, na „výšku tónu“. Při ladění pracuje s napětím membrány toms (ať již s jednou u roto-toms, či s oběma u toms, které se později staly součástí jeho koncertního nástroje). Dbal též na to, aby při vzniku nástroje dosáhl požadovaného zvuku. Při hraní na první prototyp toms od RMV ovšem zjistil, že tyto součásti nemají podle jeho představ dostatečně masivní korpus a po úderu znějí příliš krátce. Konzultoval to se šéfem firmy RMV. Jako nejvhodnější řešení se ukázalo použití malých Piccolo Toms s oběma blánami. Po opakovaném zkoušení velikostí součástí a dalším zkoušení materiálu vyrobila firma za několik týdnů konečnou verzi toms, která se stala součástí Angelova koncertního nástroje. S těmito toms byl Angelo díky jejich dobrému zvuku velmi spokojen. Dalším stadiem vzniku Piano Drums byl vývoj chromaticky laděných činelů, ověření jejich funkčnosti a použití v konceptu Piano Drums. Záměrem Angela Kellyho bylo připojit k stávající verzi Piano Drums celou jednu oktávu chromaticky laděných činelů. Od začátku plánoval použít nejen chromaticky laděné toms, ale přidat i chromaticky laděné činely uspořádané rovněž podle vzoru klaviatury klavíru. Pro
211
l. c.
66
časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion212 uvádí: „Ich wollte also Drums und Cymbals nach einem System zu einem Instrument zusammenstallen, dessen Struktur jeder sofort versteht.“ („Chtěl jsem z bubnů a činelů sestavit nástroj podle systému, jehož struktuře hned každý porozumí.“) Nejdříve chtěl ovšem zkonstruovat prototyp nástroje skládajícího se pouze z bubnů, až poté měl v úmyslu zabývat se činely. Musel kvůli vzniku Piano Drums hodně číst o hudebních nástrojích a hodně se toho o nich naučit. Mnoho hudebních nástrojů si též prohlédl a především poslechl, mezi nimi též cup chimes, perkusní nástroje tvarem připomínající činely, na kterých je možné vyloudit „konkrétní“ tón. Věděl, že čím větší je tloušťka činelu, tím spíš je možné, aby po úhozu vydával „konkrétní“ tón, proto počítal s tím, že bude muset použít silnější činely, než je běžné. Nechtěl však do svého nástroje integrovat cup chimes, crotales213 ani zvony, trval na použití skutečných činelů. Postupně přišel na to, že by mělo jít o činely podobné spodnímu činelu hi-hat. Vyhovovalo mu, že tento činel vydává – za předpokladu, že je použit způsobem, jakým se používá crash činel – po úhozu nejen typický zvuk činelu, ale též je možné vyloudit něco, co lze nazvat jakýmsi základním tónem. Proto vybral asi z dvanácti dostupných hi-hats několik spodních činelů, které k sobě přibližně ladily svým základním tónem, a na těch svou teorii ověřoval. Snažil se najít činely, které po úhozu vydávaly nejen tento základní tón, ale zároveň i neztrácely charakter typického zvuku činelu. Angelo již předtím několik let spolupracoval s tureckou firmou Anatolian214, která vyrábí činely. Tuto firmu oslovil se žádostí o výrobu činelů pro Piano Drums. Reakce firmy byla kladná, a tak Angelo a jeho spolupracovníci strávili několik dnů (21. - 25. 9. 2004) v Istanbulu v jedné z továren, kde se činely dodnes vyrábějí ručně. Pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion215 později řekl: „Mit dem Einsatz von Maschinen oder computergesteuerter Fertigung wäre es sicherlich einfach gewesen, aber es war eben auch reizvoll auszuprobieren, ob solche ‘gestimmten’ Cymbals auch von Hand gefertigt werden konnten.“ („S použitím strojů nebo počítačově řízené výroby by to bylo jistě jednodušší, ale bylo to prostě i vzrušující, vyzkoušet, jestli se takové ‘laděné’ činely dají zhotovit i ručně.“) Pro Angela Kellyho byla návštěva v továrně na výrobu činelů zajímavým zážitkem. „Für mich ist dieser Besuch in dieser Fabrik etwas 212
Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 26. 213 Perkusní nástroj, tvarem připomínající činely. 214 Později též představil Piano Drums v Berlíně na akci této firmy Anatolian Day 12. 12. 2004. 215 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 26.
67
ganz Besonderes, weil sie hier speziell für mich Cymbeln produzieren und mir helfen, aus meiner Idee Realität werden zu lassen.216“ („Pro mě je tato návštěva v této továrně něčím zvláštním, protože tady vyrobí činely speciálně pro mě a pomáhají mi, aby se můj nápad stal realitou.“) Též uznal, že jeho přání je neobvyklé, zároveň však vyjádřil nadšení, že firma Anatolian pomáhá uskutečnit jeho záměr. „Auf der einer Seite bin ich sehr glücklich, auf der anderen Seite bin ich doch ziemlich nervös, weil das schon eine echt verrückte Idee ist, Cymbeln exakt auf Noten zu bekommen.217“ („Na jednu stranu jsem velmi šťastný, na druhou stranu jsem přece jen docela nervózní, protože to je opravdu bláznivý nápad, získat činely ‘přesné’ tónové výšky.“) Pracovníkům istanbulské továrny nejprve podrobně vysvětlil svůj záměr. Nechal vyrobit činely o průměrech 6", 8", 10", 12" a 14", kromě toho také několik kusů činelů o průměrech 11" a 13". Dělníci použili formy pro splash činely a pro malé crash činely. Výroba 6" a 8" činelů byla ovšem složitější, neboť všechny činely musely být 2-3krát silnější než je běžné. Angelo Kelly k tomu pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion218 říká: „Bei dieser Materialstärke überhaupt die typische Wölbung hinzubekommen erfordert bei Handhämmerung ja schon den dreifachen Zeitaufwand. Das war von Seiten der Leute bei Anatolian also schon ein großes Entgegenkommen, so viel Mühe in das Projekt zu investieren.“ („Získat při této tloušťce materiálu to typické zakřivení vyžaduje při ruční výrobě trojnásobek času. To byl ze strany lidí z Anatolianu opravdu velký krok vstříc, investovat do toho projektu tolik námahy.“) Angelo Kelly a jeho spolupracovníci vybírali mezi velkým množstvím vyrobených činelů ty, které nejlépe tónově ladily s jednotlivými tóny přineseného keyboardu a zvukově se k sobě hodily219. Bylo třeba vybírat velmi pozorně a pečlivě. Angelo sám vyzkoušel každý z činelů pomocí hry různými typy paliček, se svým spolupracovníkem neustále srovnávali „tón“ činelu s příslušným tónem keyboardu, dokud si nebyli jisti, že našli správný činel. Angelo vybral třináct činelů několika velikostí (rozsah jedné oktávy, tedy dvanáct půltónů), poté, co z nich na místě sestavil vlastně chromatickou stupnici, je opět důkladně zkoušel, dokud nebyl plně spokojen. Byl si vědom, že vyrobené činely stejné velikosti mohou znít trochu jinak: na rozdíl od výroby strojem
216
Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543-256-5 217 l. c. 218 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 26. 219 Viz příloha č. 13.
68
dochází při ruční výrobě k jemným tonálním odchylkám a materiál není vždy úplně přesně stejně silný. Pro dělníky z istanbulské továrny byla výroba činelů pro Piano Drums něčím úplně novým, neboť podobné činely zatím ještě pro nikoho nevyráběli. Není též pravděpodobné, že by se tyto činely jednou vyráběly sériově, protože pro získání jedné sady třinácti chromaticky laděných činelů je třeba vyrobit mnoho dalších činelů, mezi kterými je pak proveden výběr, a to se z finančního hlediska nevyplatí. Poté, co byl nástroj asi týden nebo dva týdny způsobilý k vystupování, představil Angelo Kelly poprvé Piano Drums veřejnosti během Musik-Produktiv Hausmesse v Ibbenbürenu 6. 11. 2004220. Později přiznal, že si ze začátku nebyl jist, zda nedělá chybu. „Ich war mir nicht sicher, ob es ein Fehler war. Ich war da mit meinem Set, das ich gerade eine oder zwei Wochen hatte, hatte gerade meine Cymbeln, ein oder zwei Songs und noch ein paar zu schreiben, ich dachte nur: Mach ja keine Fehler…hoffentlich funktioniert das…hoffentlich gefällt es den Leuten… Ich war so richtig nervös.221“ („Nebyl jsem si jistý, jestli to nebyla chyba. Byl jsem tu se svou bicí soupravou, kterou jsem měl právě týden nebo dva, měl jsem ty činely, jedna nebo dvě skladby byly již hotové a ještě jsem nějaké měl psát, myslel jsem si jen: Neudělej nějakou chybu…doufejme, že to bude fungovat…doufejme, že se to lidem bude líbit… Byl jsem docela nervózní.“) Jeho obavy však nebyly na místě, publikum přijalo Piano Drums velmi dobře. „Aber die Leute reagierten sehr gut und fanden es gut. Das war ganz wichtig, ganz wichtig.222“ („Ale lidé reagovali velmi dobře a líbilo se jim to. To bylo velmi důležité, velmi důležité.“) Angelo Kelly svůj nástroj dále upravoval a vylepšoval až do zatím konečné podoby (jeho koncertní nástroj). Tyto změny – kromě pozdějšího uspořádání chromaticky laděných toms do dvou úrovní – nebyly již příliš významné, přesto jsem považovala za nutné zmínit se o nich v části Organologický popis nástroje. Návrh a konstrukce Piano Drums trvaly přibližně dva roky. Pro Angela Kellyho nebyla práce na tomto nástroji zpočátku jednoduchá, též se neobešel bez pomoci různých odborníků a bez podpory firem vyrábějících bicí nástroje. Tato spolupráce byla však úspěšná a Angelo Kelly si prakticky ověřil funkčnost konceptu Piano Drums.
220
Viz příloha č. 15. Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of The Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5 222 l. c. 221
69
Organologický popis nástroje Speciální bicí souprava Angela Kellyho s chromaticky uspořádanými součástmi nazvaná Piano Drums je značně rozsáhlá a obsahuje součásti, které nejsou běžnou výbavou standardní bicí soupravy používané v oblasti populární hudby (dále jen standardní bicí souprava). Její zatím konečná podoba je výsledkem zhruba dvouleté práce a experimentování s různými druhy bicích nástrojů. Mezi fází vývoje nástroje popsanou v bodě 3 a koncertní podobou Piano Drums uplynulo přibližně čtvrt roku až půlrok – to dokládá, jak intenzivně se Angelo Kelly v tom období věnoval vývoji tohoto nástroje. Vývoj tohoto nástroje zahrnoval několik fází:
1. Prototyp s jedenácti chromaticky laděnými roto-toms Během vývoje Piano Drums se nástroj opakovaně rozšiřoval a zdokonaloval. Již od začátku však obsahoval prototyp nástroje oblast chromaticky uspořádanou a oblast rytmickou. Chromaticky uspořádaná oblast nevyžadovala zatím další dělení, neboť se skládala pouze z roto-toms, rytmická oblast se již v této fázi vývoje nástroje dá rozdělit na součásti běžně používané u standardních bicích souprav (bubny a činely) a součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané. Již nyní obsahoval prototyp nástroje sedm pedálů.
Chromaticky uspořádaná oblast Toms Angelo
Kelly
použil
nejdříve
jedenácti
chromaticky
laděných
roto-toms
s průhlednou blánou odpovídajících rozsahu c1-a1, uspořádaných centrálně kolem vířivého bubnu do jedné úrovně tvaru půlkruhu obsahující dvě řady. První – dolní – řadu tvořilo šest roto-toms, které měly představovat bílé klávesy klavíru, druhou – horní – řadu tvořilo pět roto-toms (ve skupinkách po dvou a třech), které měly představovat černé klávesy klavíru.
70
Rytmická oblast Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Ze začátku používal Angelo Kelly jeden basový buben, stejně jako tomu bývá u standardních bicích souprav. Tento buben se nacházel vzhledem k centrálnímu vířivému bubnu mírně vpravo. Od začátku byly v soupravě Piano Drums, nyní ještě prototypu, integrovány tři vířivé bubny; jeden byl umístěn centrálně, dva další vířivé bubny značky RMV pak vertikálně nalevo a napravo od tohoto centrálního vířivého bubnu.
Činely Standardní bicí souprava obvykle využívá jednoho hi-hat činelu. Již této fázi vývoje obsahovala souprava Piano Drums dva hi-hat činely značek Anatolian a Sabian umístěné uprostřed (mezi pomyslným e1 a f1) a vpravo. Dále obsahoval tento prototyp nástroje jeden crash činel umístěný vlevo.
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané
Splash činel není příliš běžnou výbavou standardních bicích souprav. Součástí prototypu Piano Drums byl však už tehdy jeden splash činel značky Sabian umístěný napravo od centrálního vířivého bubnu.
Tato verze nástroje byla zatím ještě značně jednoduchá (viz přílohy č. 10 a 11) a měla sloužit pouze jako mezistupeň pro další vývoj nástroje.
2. Prototyp s dvaceti pěti chromaticky laděnými roto-toms I v této fázi vývoje lze nástroj rozdělit na oblast rytmickou a oblast chromaticky uspořádanou; tu je poprvé možno rozdělit na toms a činely. Dělení rytmické části nástroje zůstává stejné. Angelo Kelly začal chromaticky uspořádanou oblast svého 71
nového nástroje velmi brzy rozšiřovat o další roto-toms a dokonce začal už i experimentovat s činely, přičemž rytmická oblast nástroje neprošla zatím téměř žádnými změnami. V této fázi vývoje se zaměřil především na možnost ladění rototoms a jejich sestavování podle vzoru klávesnice klavíru; výstavba rytmické oblasti nástroje nebyla v té době tak důležitá jako výstavba chromaticky uspořádané oblasti nástroje. Počet pedálů se oproti verzi popsané v bodě 1 nemění.
Chromaticky uspořádaná oblast Toms Oproti verzi popsané v bodě 1 obsahoval nástroj v této fázi vývoje dvacet pět chromaticky laděných roto-toms s průhlednou blánou odpovídajících rozsahu c1-c3, uspořádaných centrálně do jedné úrovně tvaru oblouku obsahující dvě řady, přičemž centrální vířivý buben se nacházel uvnitř tohoto oblouku pod jeho vrcholem. První – dolní – řadu tvořilo patnáct roto-toms, které měly představovat bílé klávesy klavíru, druhou – horní – řadu tvořilo deset roto-toms (ve skupinkách po dvou a třech), které měly představovat černé klávesy klavíru.
Činely Zde se v chromaticky uspořádané oblasti nástroje poprvé objevují experimenty s činely. Zatím šlo o dostupné činely značek Anatolian a Sabian, nikoli o speciální činely vyrobené později pro Piano Drums firmou Anatolian. Již v této fázi vývoje jich bylo třináct a Angelo Kelly se je i zde pokoušel uspořádat podle vzoru klaviatury klavíru do jedné úrovně obsahující dvě řady (dolní řada o osmi činelech má symbolizovat bílé klávesy klavíru, horní řada o pěti činelech po skupinkách dvou a tří činelů má symbolizovat černé klávesy klavíru). To mělo odpovídat rozsahu jedné oktávy, od velkého C po malé c. V této verzi nástroje však nebyla tato úroveň celistvá, ale tvořila spíše dvě skupinky činelů – levá skupinka obsahující pět činelů (tři z nich ve spodní řadě měly představovat bílé klávesy klavíru, zbývající dva v horní řadě měly představovat černé klávesy klavíru) a pravá skupinka obsahující osm činelů (pět z nich ve spodní řadě mělo představovat bílé klávesy klavíru, zbývající tři v horní řadě měly představovat černé klávesy klavíru). Mezi pomyslným velkým E a velkým F byla tedy mezera, neměla však praktický význam a celá tato úroveň činelů měla být chápána jako
72
jeden celek. Činely byly upevněny pomocí běžných stojanů tak, aby tvořily půlkruh vně chromaticky laděných toms, o něco výše než tyto toms.
Rytmická oblast Rytmická oblast nástroje zůstala zatím v podstatě nezměněná.
Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Angelo Kelly nadále používal jeden basový buben, podobně jako u standardních bicích souprav. Tento buben se nacházel napravo od centrálního vířivého bubnu. Tři vířivé bubny v soupravě Piano Drums zůstávaly; neměnilo se ani jejich umístění: jeden centrálně, další dva vířivé bubny značky RMV byly upevněny vertikálně vlevo a vpravo.
Činely I v této fázi vývoje Piano Drums zůstávaly dva hi-hat činely značky Sabian a Anatolian, kvůli přidání dalších toms se jejich umístění sice nezměnilo vzhledem k centrálnímu vířivému bubnu, změnilo se ovšem vzhledem k těmto toms: jeden hi-hat činel byl umístěn mezi pomyslným h1 a c2, druhý mezi pomyslným e2 a f2. Umístění jednoho crash činelu se opět nezměnilo vzhledem k centrálnímu vířivému bubnu, změnilo se však vzhledem k chromaticky laděným roto-toms: tento crash činel se nacházel mezi pomyslným e1 a f1,
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané
Jeden splash činel značky Sabian umístěný napravo od centrálního vířivého bubnu stále zůstával součástí Piano Drums.
73
Tato podoba223 Piano Drums byla rovněž pokusným mezistupněm sloužícím k dalšímu vývoji nástroje.
3. Nástroj již způsobilý k veřejnému vystoupení Během října až listopadu 2004 byla dokončena další fáze vývoje Piano Drums, nástroj se v mnohém začínal podobat zatím konečné, koncertní verzi. Nejdůležitější bylo, že technické možnosti nástroje již dovolovaly s Piano Drums vystupovat. Angelo Kelly absolvoval první veřejné vystoupení s touto verzí Piano Drums 6. 11. 2004 v Ibbenbürenu na Musik-Produktiv Hausmesse (viz příloha č. 15). Chromaticky uspořádanou oblast nástroje lze rozdělit na toms a činely (tentokrát již speciálně vyrobené firmou Anatolian, pečlivě vybrané a sestavené), rytmická část nástroje, kterou je možno (stejně jako v předchozích fázích vývoje nástroje) rozdělit na součásti běžně používané u standardních bicích souprav (bubny, činely) a součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané, byla rozšířena. Oproti prototypům přibyly pedály pro ovládání dalších součástí.
Chromaticky uspořádaná oblast nástroje Toms V této fázi vývoje Piano Drums nebylo použito roto-toms, ale speciálně vyrobených toms od firmy RMV. Již zde byly toms nalakovány bíle a černě, což mělo symbolizovat bílé a černé klávesy klavíru. Angelo Kelly je řadil, stejně jako u verze popsané v bodě 2, do jedné úrovně o dvou řadách odpovídající rozsahu c1-c3. Toto jádro ve tvaru oblouku bylo umístěno, stejně jako u verze popsané v bodě 2, centrálně kolem vířivého bubnu (ten se nacházel uvnitř tohoto oblouku pod jeho vrcholem). Dolní řadu tvořilo patnáct toms, přičemž první čtyři zleva se poněkud lišily od jedenácti ostatních, bíle nalakovaných: měly masivnější korpus, první a třetí zleva byl natřen stříbřitě šedě, druhý a čtvrtý zleva měl pak tmavou barvu. Nad nimi se nacházela řada deseti černě nalakovaných toms (ve skupinkách po dvou a třech, stejně jako je tomu u černých
223
Viz příloha č. 12.
74
kláves klavíru), přičemž první dva zleva měly též poněkud masivnější korpus. Rozdíl však nebyl tak markantní jako u spodní řady toms.
Činely Již v této podobě nástroje nevyužíval Angelo Kelly běžně dostupných činelů, ale činelů zhotovených na zakázku firmou Anatolian. Tytéž činely se staly součástí jeho koncertního nástroje. Jejich umístění bylo však poněkud odlišné: tenkrát byly ještě upevněny na dvou navzájem nespojených stojanech (nad chromaticky laděnými toms, poněkud směrem dopředu) v jedné úrovni obsahující dvě řady (osm činelů v dolní řadě mělo znázorňovat bílé klávesy klavíru, pět činelů ve skupinkách po dvou a třech v horní řadě mělo znázorňovat černé klávesy klavíru) odpovídající rozsahu velkého C až malého c, přičemž na levém stojanu byla upevněna skupina pěti činelů a na pravém stojanu byla upevněna skupina osmi činelů. Mezi pomyslným velkým E a velkým F tedy vznikla mezera o přibližné velikosti jednoho činelu, která však neměla praktický význam. Koncertní nástroj Angela Kellyho pak již tuto mezeru neobsahoval a tato soustava činelů měla být, stejně jako předtím, chápána jako jeden celek.
Rytmická oblast nástroje Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Oproti prototypům obsahovala souprava Piano Drums v této fázi dva basové bubny. Nacházely se vepředu a byly opatřeny typickým logem Piano Drums. Tato verze Piano Drums využívá čtyř vířivých bubnů. Hlavní je umístěn centrálně, další vlevo pod dolní řadou dolní úrovně chromaticky laděných toms (mezi levým hihat činelem a jedním z kotlů), ostatní dva vířivé bubny značky RMV se nacházejí vlevo a vpravo ve vertikální poloze. Zatímco v předchozích verzích nástroje se vůbec neobjevily kotle, v této fázi vývoje připojil Angelo Kelly k Piano Drums dva kotle značky RMV. Jsou umístěné na levém okraji oblouku chromaticky laděných toms, směrem dovnitř tohoto oblouku.
75
Činely V této verzi Piano Drums obsahoval nástroj stále dva hi-hat činely, tentokrát umístěné vlevo a vpravo od vířivého bubnu. Angelo Kelly též integroval do této verze Piano Drums dva crash činely; jeden se nacházel vlevo mezi pomyslným e1 a f1, druhý vpravo mezi pomyslným e2 a f2. V této fázi vývoje nástroje se poprvé objevují china činely; Angelo Kelly použil dvou, a to jednoho úplně vlevo a druhého úplně vpravo.
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané
Splash činel byl zakomponován i v předchozích verzích nástroje, a to napravo od centrálního vířivého bubnu. Toto umístění se nemění ani v této fázi vývoje.
4. Nástroj v prosinci 2004 Pro oficiální stránky – server angelokelly.in-de.net – byl nástroj v prosinci 2004 zdokumentován na několika fotografiích (viz přílohy 16 a 17). Z těch je možné vyčíst, že nedošlo k mnoha změnám oproti verzi nástroje, kterou Angelo Kelly představil 6. 11. 2004 v Ibbenbürenu, přesto je na první pohled zřetelné, že k Piano Drums přidal další basové bubny až do počtu pěti.
Chromaticky uspořádaná oblast nástroje Toms Rozsah, vzhled a umístění chromaticky laděných toms se shoduje s verzí nástroje popsanou v bodě 3.
Činely Rozsah a umístění chromaticky řazených činelů se shoduje s verzí nástroje popsanou v bodě 3. Jde stále o tytéž speciálně vyrobené činely značky Anatolian.
76
Rytmická oblast nástroje Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Oproti standardní bicí soupravě, která využívá jednoho basového bubnu, obsahovala souprava Piano Drums v této fázi dokonce pět basových bubnů značky RMV, což je počet, který se objevuje u minimálního množství bicích souprav používaných v oblasti popové a rockové hudby. Dva z nich se nacházely vepředu a byly opatřeny typickým logem Piano Drums. Největší basový buben byl umístěn vlevo (z pohledu hráče) od těchto dvou centrálních basových bubnů, další dva menší pak vpravo od dvou centrálních basových bubnů. Tato verze Piano Drums využívá, stejně jako verze popsaná v bodě 3, čtyř vířivých bubnů. Jejich umístění se nezměnilo – hlavní se nachází centrálně, další vlevo, ostatní dva vířivé bubny značky RMV jsou umístěny vertikálně vlevo a vpravo. Počet a umístění kotlů se oproti verzi popsané v bodě 3 nezměnilo.
Činely Počet a umístění hi-hats, crash činelů, stejně jako china činelů se v této fázi vývoje nástroje nemění.
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané
I předchozí verze nástroje obsahovaly splash činel, a to napravo od centrálního vířivého bubnu, stejně jako v této verzi nástroje.
5. Nástroj na začátku roku 2005 Nástroj se od předchozí verze liší pouze málo. Tyto změny se do podoby koncertního nástroje Angela Kellyho též promítly jen částečně. S touto verzí224 Piano Drums natočil Angelo Kelly prezentační videoklip ke skladbě Song One „Promo“. 224
Viz příloha č. 18.
77
Chromaticky uspořádaná oblast Toms Rozestavění a rozsah speciálně vyrobených chromaticky laděných toms od firmy RMV se shoduje s předchozí verzí. První čtyři toms zleva v dolní řadě (symbolizuje bílé klávesy klavíru) a první dva toms zleva v horní řadě (symbolizuje černé klávesy klavíru) se však už nelišily vzhledem od ostatních chromaticky laděných toms.
Činely Umístění činelů se vzhledem k předchozí verzi nezměnilo. Stále se jedná o tytéž chromaticky řazené činely vyrobené na zakázku firmou Anatolian.
Rytmická oblast Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Počet basových bubnů byl oproti předchozí verzi snížen na tři. Dva největší z nich (s logem Piano Drums) se nacházely vepředu. Počet a umístění vířivých bubnů se oproti předchozí verzi nemění. Tato verze byla rozšířena o jeden kotel umístěný vpravo pod dolní řadou dolní úrovně chromaticky laděných toms.
Činely Počet a umístění hi-hat činelů, crash činelů a china činelů se ani v této verzi Piano Drums nemění.
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané Jeden splash činel zůstává umístěn nalevo od centrálního vířivého bubnu, stejně jako v předchozích verzích.
78
6. Koncertní nástroj, zatím konečná podoba Piano Drums Struktura koncertního nástroje225 Angela Kellyho se dá, tak jako u předchozích verzí, rozdělit na dvě oblasti, a to oblast chromaticky uspořádanou a oblast rytmickou. Chromaticky uspořádaná oblast se dělí na soustavu toms a soustavu činelů, rytmickou oblast lze dále rozdělit na část, kterou tvoří součásti běžně používané i u standardních bicích souprav, a část tvořenou součástmi speciálními, u standardních bicích souprav běžně nepoužívaným.
Chromaticky uspořádaná oblast Soustava toms Soustava chromaticky laděných toms značky RMV řazených podle vzoru klaviatury klavíru tvoří základ Piano Drums. Jejich korpus je vyroben z javorového dřeva, ze stejného materiálu, který firma RMV používá i pro výrobu součástí svých standardních bicích souprav. Jsou uspořádané do dvou úrovní, přičemž každá úroveň obsahuje dvě řady – řadu bíle nalakovaných toms symbolizujících bílé klávesy klavíru a nad nimi (ve skupinkách po dvou a třech toms, v souladu s rozmístěním černých kláves klavíru) řadu černě nalakovaných toms symbolizujících černé klávesy klavíru. První – dolní – úroveň, umístěná centrálně kolem hlavního vířivého bubnu, tvoří typický půlkruh a skládá se z dvanácti bíle nalakovaných toms (o průměrech od 6" do 12", největší úplně vlevo, nejmenší úplně vpravo) a osmi černě nalakovaných toms (ve skupinkách po dvou a třech) nad nimi (taktéž o průměrech od 6" do 12"), což odpovídá rozsahu malého a až e2. Druhá úroveň, vyšší a kratší, je umístěná vně tohoto půlkruhu nad jeho pravým okrajem a vznikla z praktických důvodů – pokud by se dále pokračovalo v řazení toms směrem doprava, stala by se hra na Piano Drums poněkud problematickou. Angelo Kelly k tomu pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion226 uvedl: „Da ich nicht weiter nach rechts herum aufbauen wollte – da müsste ich ja fast schon im Kreis spielen – habe ich das quasi konzeptuell von einer zweimanualigen Orgel abgeschaut.“ („Protože jsem nechtěl dál stavět dokola doprava – vždyť to už bych musel hrát skoro v kruhu – odkoukal jsem to konceptuálně přibližně z dvoumanuálových 225
Viz přílohy č. 19, 20 a 21. Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 28. 226
79
varhan.“) Tato úroveň se skládá z pěti bíle nalakovaných toms a tří černě nalakovaných toms nad nimi, což odpovídá rozsahu f2 až c3. Angelo Kelly k ní pro časopis Sticks Magazin für Schlagzeug + Perkussion227 dále uvedl: „Ich könnte natürlich die zweite Ebene, oder das zweite Manual, auch ganz um das Set herum weiterführen, aber man würde mich nicht mehr sehen, und ich könnte auch nicht mit dem Publikum oder eventuell mal mit anderen Musikern kommunizieren.“ („Mohl bych samozřejmě tu druhou úroveň, ten druhý manuál, také vést dál kolem celé bicí soupravy, ale to už by mě nebylo vidět a nemohl bych také komunikovat s publikem nebo eventuálně s jinými hudebníky.“)
Činely Koncertní nástroj Angela Kellyho obsahuje soustavu třinácti ručně vyrobených činelů značky Anatolian o průměrech od 6" do 14" (největší činely úplně vlevo, nejmenší činely úplně vpravo) uspořádaných podle vzoru klaviatury klavíru do jedné úrovně obsahující dvě řady (dolní řada o osmi činelech má symbolizovat bílé klávesy klavíru, horní řada o pěti činelech po skupinkách dvou a tří činelů má symbolizovat černé klávesy klavíru). To odpovídá rozsahu jedné oktávy, od velkého C po malé c. Činely jsou upevněné na kovovém rámu nad chromaticky laděnými toms, poněkud směrem dopředu. Tyto součásti Piano Drums jsou určeny především k melodické hře. Sóla na Piano Drums nejsou však realizována pouze pomocí rytmické oblasti nástroje, ale je do nich zapojena i chromaticky uspořádaná oblast nástroje228.
Rytmická oblast Součásti běžně používané u standardních bicích souprav
Bubny Standardní bicí souprava obsahuje jeden basový buben. Angelo Kelly zakomponoval do svého koncertního nástroje tři basové bubny značky RMV: jeden o průměru 16" a dva o průměru 20". Tyto dva větší basové bubny jsou umístěny vepředu a opatřeny typickým logem Piano Drums. Levý basový buben je naladěn níže než pravý. Nejmenší 227 228
l. c. Např. sólo na Piano Drums při vystoupení v Hildesheimu 8. 7. 2005.
80
ze tří basových bubnů se nachází úplně vpravo a je naladěn o něco výše než ostatní dva. Všechny tři jsou naladěné tak, aby se jejich zvuk k sobě hodil a umožňoval hraní vhodných rytmických motivů. Ovládají se, podobně jako u standardní bicí soupravy, pomocí pedálů. Oproti standardní bicí soupravě, kde bývá jeden vířivý buben, využívá koncertní verze Piano Drums tří. Jeden z nich – hlavní, centrálně umístěný vířivý buben značky RMV, ve velikosti 12" x 5, 5" – má stejnou funkci jako u standardní bicí soupravy, další dva o průměru 10" (ze začátku nebývaly tyto dva vertikální vířivé bubny shodně velké; menší se nacházel vlevo) jsou upevněny vertikálně vlevo a vpravo. Koncertní verze Piano Drums obsahuje dva kotle o průměrech 14" a 16". Jsou naladěné neutrálněji, aby bylo možné využívat nejen jejich rytmické funkce (především), ale v případě potřeby je integrovat i do melodické hry na Piano Drums. Nacházejí se na levém okraji půlkruhu chromaticky laděných toms, směrem dovnitř tohoto půlkruhu, lehce zasunuté pod první tři toms zleva z dolní řady dolní půlkruhové úrovně. Celkový počet toms zakomponovaných do koncertního nástroje Angela Kellyho je tedy třicet; dvacet osm chromaticky laděných toms a dva kotle.
Činely Ve standardní bicí soupravě se obvykle používá jeden hi-hat činel. Koncertní nástroj Angela Kellyho obsahuje dva hi-hat činely značky Anatolian o průměru 10" a 12", jeden vlevo a jeden vpravo, umístěné mezi chromaticky laděné toms, levý hi-hat činel nad pomyslným c1, pravý hi-hat činel mezi pomyslným h1 a c2, (ovšem tak, aby byl pro všechny součásti nástroje dostatek místa). Angelo Kelly je obsluhuje zejména pomocí pedálů umístěných nalevo a napravo od pedálů pro basové bubny, u Piano Drums již méně využívá hry paličkami na hi-hat. Podobně jako u basových bubnů je základní tón jednoho hi-hat činelu nižší než základní tón druhého hi-hat činelu. Součástí standardní bicí soupravy bývají jeden až dva crash činely, Angelo Kelly pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion229 uvádí, že integroval do svého koncertního nástroje celkem tři crash činely: „Links davon habe ich ein 17" Crash und weiter links noch ein 18" China, die gehören allerdings nicht zu der chromatisch gestimmten Cymbal-Reihe. Rechts von den ‘Piano Drums’-Cymbals/Bells habe ich dann ein 16" Crash und für Trash-Akzente noch ein 14" Crash…“ („Vlevo od toho /od
229
l. c.
81
soustavy chromaticky řazených činelů-pozn. překl./ mám crash činel o průměru 17" a dále vlevo ještě china činel o průměru 18", ty ovšem nepatří k chromaticky řazené soustavě činelů. Vpravo od ‘Piano Drums’-činelů/zvonů /soustava chromaticky řazených činelů-pozn. překl./ mám pak crash činel o průměru 16" a pro tříštivé úhozy ještě jeden crash činel o průměru 14"…“). Dle fotografie přiložené k tomuto článku (totožné s fotografií v bookletu DVD Piano Drums Live ‘05 a v části Photo Gallery, Witten tohoto DVD, příloha č. 20) jsou však součástí této koncertní verze Piano Drums dva crash činely a dva china činely, vše od značky Anatolian.
Součásti u standardních bicích souprav běžně nepoužívané
Je možné, aby si bubeník ke složení standardní bicí soupravy přidával další součásti dle svého uvážení a dle potřeby. V standardních bicích soupravách se obvykle neužívá china činelu, Angelo Kelly pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion230 uvádí, že součástí jeho nástroje je jeden china činel o průměru 18" (viz předchozí citace). Dle fotografie přiložené k tomuto článku (totožné s fotografií v bookletu DVD Piano Drums Live ‘05 a v části Photo Gallery, Witten tohoto DVD, příloha č. 20) jsou však součástí této koncertní verze Piano Drums dva crash činely a dva china činely. Ani splash činel nepatří k běžným součástem standardní bicí soupravy, Angelo Kelly však připojil jeden splash činel značky Anatolian, o průměru 10", vedle centrálního vířivého bubnu napravo. Angelo Kelly zahrnul do svého koncertního nástroje též jeden čínský gong. Ten je umístěn úplně vpravo a ovládá se pomocí pedálu. Angelo Kelly věnoval vývoji a vylepšení Piano Drums hodně času a zejména v období mezi říjnem 2004 a začátkem roku 2005 tento nástroj velmi intenzivně upravoval. Nástroj prošel šesti zjištěnými fázemi vývoje (včetně dvou zjištěných prototypů), jeho zatím konečná podoba má lepší zvuk než ostatní verze Piano Drums a nejlépe vyhovuje potřebám autora.
230
l. c.
82
Srovnání Piano Drums a bicí soupravy Terryho Bozzia Pro srovnání s Piano Drums Angela Kellyho jsem použila schématický nákres a popis verze bicí soupravy Terryho Bozzia z roku 2002 (viz příloha č. 23). Tento nákres a popis je dostupný na serveru Muzikus.cz a zpracoval ho Milan Milata, český bubeník a autor článků mj. o bicích soupravách známých bubeníků. Angelo Kelly nechtěl příliš napodobovat svůj vzor Terryho Bozzia, jeho koncept Piano Drums je původní a přizpůsobený Angelovým hráčským a skladatelským potřebám. Přesto mají obě tyto bicí soupravy mnohé společné. Angelo Kelly integroval do Piano Drums centrální vířivý buben velikosti 12" x 5,5", stejně jako Terry Bozzio. Rovněž podobně jako tento bubeník používá Angelo Kelly více než jeden basový buben, Bozzio měl v roce 2002 dva basové bubny ve stejně velikosti (22" x 14"), Angelo Kelly používá tří (dva o průměru 20" a jeden o průměru 16"), rozdílně laděných. Terry Bozzio umístil piccolo tom/malý buben vertikálně (ovládá pedálem). Od začátku jsou též součástí Piano Drums dva vertikálně umístěné vířivé bubny o průměru 10". Angelo Kelly rovněž používá, stejně jako Terry Bozzio, dva hi-hat činely (Bozzio měl v roce 2002 ve své bicí soupravě hi-hat činely o průměru 14" a 13", Angelo Kelly zahrnul do Piano Drums dva rozdílně laděné hi-hat činely o průměru 10" a 12"). Tito bubeníci mají taktéž společné, že používají některé činely, jež jsou ručně vyrobené. Do svých speciálních bicích souprav rovněž zahrnuli některé méně obvyklé součásti: gong, china činely a splash činely (Angelo Kelly pouze jeden splash činel). Bozzio používá některých součástí, kterých Angelo Kelly u Piano Drums nepoužívá (ride činel, cup chimes, woofer, remote kick, Bell Disc). Zároveň však Angelo Kelly připojil k Piano Drums chromaticky řazené činely, Bozzio chromatického řazení činelů neužívá, umístil své činely stupňovitě po sériích. Další důležitý rozdíl je, že Bozzio řadí toms i činely z pohledu zleva doprava od nejmenších po největší, tak jako tomu bývá u standardních bicích souprav, Angelo Kelly však umístil chromaticky řazené součásti Piano Drums z pohledu zleva doprava od největších po nejmenší, aby mohl docílit vzestupného umístění základních tónu toms i činelů (podobně, jako je tomu u klavíru). Bicí souprava Terryho Bozzia a Piano Drums mají dva základní společné rysy: obě tyto soupravy jsou značně rozsáhlé, obě též obsahují chromaticky řazené součásti. Nejdůležitější rozdíl však spočívá v tom, že koncept Piano Drums se odvíjí od struktury klávesnice klavíru. 83
Ladění bicích nástrojů a Piano Drums Při našem rozhovoru v Brně 23. 9. 2006 jsem s Angelem Kelly mluvila též o ladění. Vysvětlil mi, že kompletní naladění Piano Drums mu trvá přibližně dvě hodiny, drobné úpravy ladění musí však provádět i během vystoupení vždy po několika skladbách, protože toms se během koncertu mírně rozlaďují. Zajímalo mě též, jakých pomůcek231 Angelo Kelly k ladění používá, či zda ladí např. podle jiného hudebního nástroje. Zjistila jsem, že vozí s sebou na vystoupení menší klávesy značky Casio, podle kterých Piano Drums ladí. Nejdříve se snaží co nejpřesněji naladit tom, který symbolizuje c1, podle c1 hraného na klávesách, poté již ladí všechny ostatní toms chromaticky podle sluchu. Tento systém byl pro něj nejlepším řešením z možností, o kterých dříve uvažoval: „Ich habe mir viele Gedanken gemacht, wie ich da vorgehen sollte. Ob ich nun ein Stimmgerät einsetzen sollte, oder die Toms mit einem Stimm-System ausstatten sollte, wie zum Beispiel das von ‘Arbiter Drums’, das ja mit nur einer Stimmschraube funktioniert.232“ („Hodně jsem si dělal starosti, jak bych měl zde postupovat. Jestli bych měl použít ladičku, nebo přidat k těm toms nějaký ladicí systém, jako třeba ten od ‘Arbiter Drums’, který je opatřen pouze jedním ladicím šroubem.“) K ladění bubnů je nutné mít určité znalosti o bicích nástrojích, neboť jen tak může bubeník správně pracovat a docílit požadovaných výsledků. Angelo Kelly uvádí233, že záleží hlavně na zkušenostech s laděním bicích: „Es ist einfach die Frage der Zeit, wie lange man denn schon Drums gestimmt hat, welche Erfahrungen man da hat. Dann kommt man irgendwann an den Punkt, wo so etwas eigentlich ziemlich schnell geht. Wenn du die Toms einmal sorgfältig durchgestimmt hast, dann dauert zum Beispiel das Fine-Tuning vielleicht gerade mal 5 Minuten. Wer Erfahrung hat, der weiß ja auch, wo die Tendenzen zur Verstimmung liegen, denn es sind ja meistens die Stimmschrauben im Rimshot-Bereich. Wenn du allerdings komplett neue Felle aufziehen musst, dann dauert das Einstimmen bei 30 Toms natürlich sehr lange.“ („Je to jednoduše otázka času, jak dlouho už člověk ladí bubny, jaké zkušenosti s tím má. Pak jednou dosáhne toho, že už 231
Ladičky pro bicí fungují např. na principu měření napětí. Mohou bubeníkům pomoci např. tehdy, když je třeba vyměnit blány – usazení se provádí vždy ručně, poté je možno přikročit k naladění na „konkrétnější tón“ a jestliže máme zaznamenán požadovaný zvuk (je třeba předtím změřit pomocí ladičky napětí blány při tomto zvuku), je možné pomocí ladičky tohoto zvuku opět rychleji docílit. Ne vždy však tato zařízení fungují, např. při rozdílné tloušťce blány apod. 232 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 28. 233 l. c.
84
to jde vlastně docela rychle. Když ty toms jednou pečlivě naladíte, pak trvá například jemné doladění asi pět minut. Kdo je zkušený, ví také, kde jsou tendence k rozlaďování, protože to jsou většinou ladicí šrouby na okraji rámu. Pokud ovšem musíte natáhnout úplně nové blány, pak trvá naladění při 30 toms samozřejmě velmi dlouho.“) Při chromatickém ladění pracuje Angelo Kelly s napětím blan toms. Chromatické ladění bubnů není příliš obvyklé, základní postup ladění234 je však pro všechny bubny stejný. Nejdříve vybereme vhodnou blánu, je též vhodné sundat obě „původní“ blány (není to však vždy nutné, např. konkrétně v případě Piano Drums, jestliže Angelo Kelly zná rozsahy ladění svých bubnů a ví, k jakému základnímu tónu chce právě dospět). Též zjistíme rušivé vibrace (klepnutím rukou na korpus bubnu) a odstraníme je. Poté postavíme buben spodní stranou nahoru a nasadíme nejdříve rezonanční (spodní) blánu. Je velmi vhodné zvolit jako podložku koberec, nikoli tvrdý povrch. Šrouby je možné utáhnout prsty, jde-li to snadno, v opačném případě pomocí klíče, a to tak, aby měly kontakt s podložkou nebo ráfkem. Pomocí dvou ladicích klíčů v přímce naproti sobě blánu usadíme – utáhneme postupně až k dosažení tří otáček na každém šroubu (postupovat po půl otáčkách). Následně již lze zjistit, zda je zvuk bubnu čistý a nezkreslený (zvednutím bubnu pár centimetrů nad zem a úhozem na blánu). Pokud zvuk není čistý, utáhneme ladicí šrouby o další půl otáčky a znovu vyzkoušíme zvuk bubnu; tento postup opakujeme, dokud nedosáhneme čistého zvuku. To je důležité pro jemnější naladění. Až zní buben čistě, postavíme ho opět na koberec a mírně poklepeme ladicím klíčem u každého ladicího šroubu (ve vzdálenosti 2,5-4 cm od okraje blány), abychom zjistili, zda buben zní ve všech místech na okraji stejně. Pokud tomu tak není, jemně doladíme, dokud blána nezní jednotně. Je třeba ladit pouze nahoru, nikoli dolů (příliš utažený šroub nejdříve více povolíme a poté ho opatrně utahujeme až do požadované polohy. Poté s bubnem 12 hodin nepracujeme, aby se blána usadila. Nedovolují-li to časové možnosti, lze blánu usadit i zahřátím běžným vysoušečem vlasů (nastaveným na nižší teplotu), a to dvěma až třemi otáčkami po obvodu, asi 5-8 cm nad povrchem. Jestliže je blána usazená, povolujeme dvěma ladicími klíči šrouby až do chvíle, kdy buben nerezonuje. Pak již lze přikročit k jemnějšímu naladění. Buben při tom držíme za ráfek nebo ho můžeme upevnit na stojan. Tentokrát postupujeme při utahování šroubů po čtvrt otáčkách, někdy můžeme ladit velmi jemně po polovině či čtvrtině tohoto úseku. To zopakujeme u každého šroubu a až postoupíme o určitý úsek u všech, 234
Všechny tyto rady pro ladění bicích nástrojů jsem čerpala z: Bible ladění bicích nástrojů [online]. Dostupné na World Wide Web:
85
zkoušíme pomocí úhozu na blánu čistotu „tónu“. Až se poprvé ozve čistý tón, přestaneme ladit. Jde o nejnižší možné ladění pro danou blánu a daný buben. Jestliže se toto nedaří, opakujeme celý postup od nasazení blány. Pokud nedojde ani nyní k vyřešení problému, může být příčinou špatná blána, styčné hrany či nedostatečné usazení blány. To odstraníme tak, že blánu necháme dalších 24 hodin usadit a poté opakujeme postup; v časové tísni lze blánu vyměnit nebo zkusit opětovné zahřátí. Dále je třeba naladit hrací blánu. Po vybrání vhodné blány položíme buben na koberec rezonanční blánou dolů. Napnutí a usazení blány je stejné jako u rezonanční blány. Nejdříve blánu poněkud podladíme (pomocí dvou ladicích klíčů povolíme až do bodu, kdy blána nerezonuje). Poté postavíme buben na koberec, držíme ho za ráfek a úhozem zkoušíme jeho zvuk. Není-li stejný jako na stojanu, vysuneme držák víc z bubnu. Jestliže nedojde k vyřešení problému, je vhodné zvážit nové uchycení. Nyní lze již přikročit k jemnému ladění na „konkrétnější tón“. Utahujeme hrací blánu po čtvrt otáčky či po osmině otáčky, opět po utažení všech šroubů o tento úsek vyzkoušíme úhozem zvuk bubnu. Je též vhodné průběžně kontrolovat rovnoměrnost naladění. Buben bude znít postupně dobře, po několika otáčkách ladicích šroubů opět hůře a po několika dalších otáčkách znovu dobře. Od určitého bodu začne blána hodně přeznívat, zde je vhodné vrátit se zpět o čtvrt či půl otáčky a zkontrolovat, zda blána zní všude rovnoměrně. Chceme-li vyšší ladění než to, kterého jsme právě dosáhli, je třeba více utáhnout rezonanční blánu (přibližně o osminu až čtvrtinu otáčky u každého šroubu. Pak lze hrací blánu opět jemně doladit). Objeví se Dopplerův efekt – výška tónu se bude po úhozu snižovat; to znamená, že požadovaná výška ještě nebyla dosažena. Při dalším ladění směrem nahoru tento efekt vymizí. Nyní jsou blány naladěny přibližně stejně. Chceme-li ještě vyšší zvuk, je třeba znovu ještě více utáhnout rezonanční blánu (asi o čtvrtinu, osminu či šestnáctinu otáčky ladicího šroubu) a postup s hrací blánou zopakovat. Výměna blan je potřebná zejména v případě, že se začne odlupovat pískování (z důvodu příliš vysokého ladění, příliš silných úhozů na buben či tehdy, nebyla-li blána již velmi dlouho vyměněna), ztrácí-li blána pružnost (projevuje se důlky či vytlučením, vydutím; často v důsledku nesprávného používání, přílišného napětí), pokud ladíme nízko a blána zní zkresleně či pokud hrajeme v menším/větším prostoru než předtím (kvůli práci s mikrofony a celkové akustice místa konání vystoupení). Možné jsou též výměny blan z důvodu experimentování.
86
Bubny mají obvykle tendenci k podlaďování. Vlivem teploty prostředí dochází k rozpínání a smršťování, též dochází ke změnám pružnosti blan. Proto je vhodné dolaďovat bicí až poté, co po určitý čas zůstaly v daném prostředí. Rozlaďují se obě blány, nikoli jen hrací blána. Doladění lze provést dvěma způsoby. Při prvním necháme buben na stojanu nebo ho držíme rukou za ráfek, vždy v blízkosti mušle poklepeme na blánu a zjišťujeme, kde je buben naladěn nejníže; toto místo utáhneme a tento proces opakujeme, dokud nejsou všechny utaženy stejně. Poté doladíme rezonanční blánu. Výsledek zkontrolujeme úhozem na buben; nezní-li tak, jak potřebujeme, změníme pomocí velmi jemného ladění napětí obou blan (od šestnáctiny po osminu otáčky); pokud ani nyní nedošlo k vyřešení problému, po úhozu na buben pomalu utahujeme rezonanční blánu pomocí ladicího klíče (ne více než jednu otáčku šroubu). Jestliže se nám takto podaří dosáhnout správného naladění, je problém způsoben právě rezonanční blanou. Šroub poté povolíme a utahujeme všechny šrouby napínající rezonanční blánu (velmi jemně, malé úseky), dokud buben nezní požadovaným způsobem. Jestliže ani nyní nezní buben správně, šrouby opět povolíme do původního stavu a postupujeme stejně u hrací blány. V případě, že nelze buben doladit tímto způsobem, položíme ho hrací blanou na koberec, poklepeme v blízkosti každé mušle, abychom zjistili, která je naladěná nejníže (tu utáhneme), postup opakujeme, dokud všechna místa nezní stejně. Poté podladíme buben až do bodu bez rezonance a opět zvyšujeme napětí blány, a to až do chvíle, dokud nedosáhneme čistého zvuku. To zkontrolujeme úhozem na hrací blánu; jsme-li spokojeni, začneme ladit buben na „konkrétnější tón“. Není-li výsledek dostatečný, opět postupujeme jako v předchozím případě. Po úhozu pomalu dolaďujeme buben na rezonanční straně pomocí ladicího klíče (to by nemělo přesáhnout jednu otáčku). Dospějeme-li takto ke správnému ladění, pak je problém způsoben rezonanční blánou. Povolíme daný šroub a utahujeme šrouby na rezonanční straně, dokud nedosáhneme potřebného výsledku. Je-li výsledek stále nedostatečný, šrouby opět povolíme a celý postup aplikujeme na hrací blánu. Ve výjimečném případě je možné, že ani poté nedosáhneme zvuku, jaký potřebujeme. Za těchto okolností je pak třeba zkusit opět zahřát blánu a opakovat celý ladicí postup, anebo ji sundat, opět usadit a znovu opakovat ladění od začátku. K dosažení dobrého zvuku je nutné, aby byl buben přesně kulatý. Též úhel zkosení styčných hran musí být všude stejný. Styčné hrany musí mít stále kontakt s blánou; pokud ne, často to způsobuje zhoršený zvuk.
87
Jestliže potřebujeme doladit buben, který má již dobře nastavený zvuk, ale záleží na „tónové výšce“ (používáno zejména u chromatického ladění), lze toho dosáhnout raději změnou napětí rezonanční blány než změnou napětí hrací blány. Je vhodné postupovat při utahování šroubu po malých úsecích. O barvě zvuku rozhoduje materiál – druh dřeva a tloušťka dřeva. Toms od firmy RMV použité u Piano Drums jsou vyrobeny z javorového dřeva. Princip ladění chromaticky řazených toms u Piano Drums je stejný jako princip ladění jakýchkoli jiných toms, zde však více záleží na přesnosti naladění požadované „tónové výšky“. Při tomto velkém počtu toms (dvacet osm) je naladění náročnější, Angelo Kelly však postupem času získal určité zkušenosti, díky kterým je schopen naladit Piano Drums rychleji než dříve.
88
Komponisté a hráči na Piano Drums Bicí souprava Piano Drums byla navržena a zkonstruována (za pomoci Dietera Blahaka z Drumcenter v Kölnu a odborníků z několika firem zabývajících se výrobou bicích nástrojů) Angelem Kellym. Jde výhradně o jeho sólový projekt, do kterého nejsou (aktivně – skladatelsky či hráčsky) zapojeni žádní jiní skladatelé či bubeníci. Angelo Kelly je tedy jediným komponistou a hráčem na Piano Drums. Nástroj existuje pouze v jednom exempláři na světě (mj. kvůli značně obtížné, finančně a časově náročné výrobě činelů, které ve výsledku tvoří chromaticky řazenou soustavu). O výrobu Piano Drums rovněž není v Německu (kde Angelo Kelly žije a tvoří), v Evropě či ve světě zájem: nástroj není příliš známý – vešel v povědomí některých odborníků v oblasti bicích nástrojů i jiných lidí díky účasti Angela Kellyho na hudebních veletrzích a akcích firem vyrábějících bicí nástroje (Frankfurter Musikmesse, Musik-Produktiv Hausmesse v Ibbenbürenu, Anatolian Day) a koncertnímu turné PIANO DRUMS Tour ‘05, příznivcům The Kelly Family je nástroj známý nejen díky tomuto turné, ale i díky působení Angela Kellyho v této skupině235. Hlavním důvodem však je, že stavba Piano Drums a možnosti tohoto nástroje jsou natolik neobvyklé, že není jisté, zda by o hru na tento nástroj a komponování pro něj (zvláště při náročnosti jeho výroby) měl zájem ještě někdo jiný než jeho autor, jenž navrhl a zkonstruoval Piano Drums vlastně pouze pro své skladatelské a hráčské potřeby, původně jako experiment (Angelo Kelly si nejprve potřeboval ověřit, zda může takový nástroj v praxi vůbec existovat). Angelo Kelly k tomu pro časopis Drums & Percussion236 uvedl: „Ob das jetzt außer mir persönlich überhaupt noch irgendwen interessiert, ist dafür erst mal absolut zweitrangig. Mein Ehrgeiz ist jedenfalls geweckt und noch lange nicht gestillt.“ („Jestli to teď kromě mě osobně ještě kohokoli jiného zajímá, je ovšem naprosto vedlejší. Každopádně to vzbudilo moji ctižádost, a ta nebude ještě dlouho ukojena.“ Piano Drums je však nástrojem, kvůli němuž se Angelo Kelly musel naučit mnoho nového, získal lepší renomé mezi odborníky v oblasti bicích nástrojů, upoutal pozornost
235
Angelo Kelly nikdy nehrál na Piano Drums během žádného koncertu skupiny. Příznivci skupiny byli však o jeho novém sólovém projektu aspoň rámcově informováni již dříve, než začalo turné koncertnímu turné PIANO DRUMS Tour ‘05, neboť se obvykle hodně zajímají o veškeré aktuální dění kolem členů skupiny. 236 Call & Response [online]. Drums & Percussion, 2004, č. 9/10, [cit. 26. února 2007]. Dostupné na World Wide Web:
89
i lidí, kteří ho do té doby příliš neznali, představil veřejnosti poněkud jinou stránku své hudební osobnosti, prokázal svou hráčskou vyspělost a skladatelskou zdatnost.
90
Využití nástroje v současné tvorbě Bicí nástroje zajišťují ve skladbě rytmický doprovod, někteří hudebníci se jich však snaží využít i jinak, a to jako sólového nástroje či k vytváření melodie, často též obojí najednou. Tak je tomu i v případě Angela Kellyho. Jeho bicí souprava Piano Drums je nástrojem sólovým, Angelo Kelly v minulosti nevyloučil spolupráci s jinými hudebníky (např. Billy Cobham, viz část Bubeníci, kteří ovlivnili Angela Kellyho), na svých vystoupeních s Piano Drums však žádné hosty neměl. Zejména bubeníci věnující se jazzu často dosáhnou dojmu melodičnosti i bez chromatického ladění své bicí soupravy a při menším počtu jejích součástí. Při snaze o chromatické naladění a uspořádání součástí bicí soupravy jde však zejména o dosažení „základních tónů“ určité výšky u dané součásti bicích (tom, činel), což je v oblasti bicích nástrojů stále ještě značně nová tendence. Většina bubeníků v oblasti populární hudby využívá bicí skutečně zejména k zajištění vhodného rytmického doprovodu skupiny, někteří progresivnější bubeníci se však snaží nacházet nové postupy ve hře na tento nástroj a objevovat jeho nové možnosti. Nejznámější je v tomto směru bubeník Terry Bozzio, jeho melodické ostinato pro bicí soupravu a speciálně upravená, rozsáhlá bicí souprava složená z velkého množství součástí, z nichž mnohé jsou naladěné na určitý „základní tón“ a chromaticky uspořádané. Terry Bozzio se velmi zasloužil o sólový koncert na bicí jako koncertní formu (tímto způsobem vystupuje i Angelo Kelly s Piano Drums), jeho melodické ostinato pro bicí soupravu též inspirovalo mnohé jiné bubeníky. Angelo Kelly Bozzia též považuje za svou inspiraci a řadí se k bubeníkům, které ovlivnil právě tento interpret (a dále např. Marco Minnemann, se kterým se Angelo Kelly přátelí). Pojímá ovšem svou tvorbu pro Piano Drums tak, jak uvedl pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion237: „Mein Ansatz ist es nicht, ein Stück zu konstruieren, was nur technisch beeindruckt, und ich versuche auch, nicht diese Ostinato-Schiene zu verfolgen – gut, das mach ich dann, wenn ich es kompositorisch brauche, aber nicht zum Selbstzweck oder zur Show. Ostinati kommen vielleicht dann ins Spiel, wenn ich eine Begleitung zu einer Melodie brauche, aber garantiert nicht, weil ich jetzt versuche, der OstinatoKönig zu werden.“ („Můj přístup není takový, abych vystavěl skladbu, která dělá dojem jen technicky, a snažím se také, abych nenásledoval ‘zajeté koleje’ stylu užívajícího 237
Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 30.
91
ostinata – dobře, to budu dělat, když to budu potřebovat skladatelsky, ale ne samoúčelně nebo kvůli show. Ostinata pak snad přicházejí v úvahu, jestliže potřebuji doprovod k nějaké melodii, ale určitě ne kvůli tomu, že bych se teď snažil stát se králem ostinata.“) Bicí souprava, u níž se pracuje s laděním toms, vyžaduje přidávání určitého množství dalších toms ke stávajícím součástem; tyto soupravy o mnoha součástech pak dosahují větších rozměrů. U Piano Drums je velké množství přidaných toms nezbytností, neboť bylo vhodné, aby tyto toms tvořily minimálně jednu oktávu, jestliže jejich uspořádání má symbolizovat klaviaturu klavíru (Angelo Kelly přidával další toms dle možnosti až do rozsahu dvou a půl oktávy). Tento princip řazení jednotlivých toms a činelů je snadno srozumitelný i laikovi v oboru bicích nástrojů. Nápad vytvořit chromaticky laděnou soupravu bicích uspořádanou podle vzoru klaviatury klavíru je zcela nový; Angelo Kelly se přiznává ke svému obdivu k Bozziovi a jeho tvorbě, oba se snaží využívat možnosti naladění toms a získání určitého „základního tónu“, originalitu konceptu Piano Drums však tvoří zejména to, že předlohou pro uspořádání těchto toms a též činelů je klaviatura klavíru. To poskytuje Angelovi Kellymu mj. možnost komponovat např. za pomoci klavíru nebo jiného melodického nástroje, což je další zvláštností Piano Drums. To, že je bicí souprava Piano Drums tak odlišná od běžné bicí soupravy používané v oblasti populární hudby, dává vzniknout předpokladu, že skladby komponované pro tento nástroj budou velmi odlišné od běžné písňové tvorby popových či rockových skupin. Zároveň se tyto skladby též poněkud liší od instrumentální tvorby pro sólový melodický nástroj, neboť „tón“ tvořený na chromaticky naladěných toms má poněkud jinou délku a barvu, než je tomu u melodických nástrojů. Přesto se v těchto skladbách dá najít určitá formální struktura, motivy, témata apod. Piano Drums poskytuje větší hráčské možnosti než standardní bicí souprava, a to především díky soustavě chromaticky laděných toms a chromaticky řazených činelů. Své využití nachází při provádění skladeb napsaných pro tento nástroj, Angelo Kelly se mnohdy pokoušel přenést na tuto speciální bicí soupravu i jiné skladby. Piano Drums využil zatím výhradně na sólových koncertních vystoupeních s tímto nástrojem. Bylo by technicky možné doprovázet na Piano Drums i písně z oblasti popové a rockové hudby, neboť souprava má všechny hlavní části běžné bicí soupravy – basový buben, vířivý buben, hi-hat, kotle, činely. K těmto účelům však stačí standardní bicí souprava, jakou Angelo Kelly používá např. při koncertech The Kelly Family. 92
Skladby pro Piano Drums Piano Drums je nejen nový hudební nástroj, ale i nový hudební koncept, který vyžaduje zkomponování skladeb psaných zpravidla se záměrem provádění na Piano Drums. Při našem rozhovoru v Brně 23. 9. 2006 mi Angelo Kelly vysvětlil, že své skladby pro Piano Drums komponuje různým způsobem (často tak, že melodii složí za pomoci klavíru a na Piano Drums k této melodii přidá doprovod hraný v rytmické oblasti nástroje – basové bubny, vířivé bubny, činely, gong). Není to však jediná možnost – komponuje též přímo za pomoci Piano Drums, aniž by používal jakýkoli obvyklý melodický hudební nástroj, na nějž umí hrát. Ani zde není způsob, jakým komponuje, jednoznačný: nejčastěji začne melodií, ke které se posléze snaží najít vhodný doprovod, jindy vymyslí určité rytmické schéma, které se mu může stát inspirací k melodii. Rovněž kytara je nástrojem, pomocí nějž zkomponuje melodii, ke které pak vymýšlí vhodný doprovod. Angelo Kelly se pokusil zahrát na Piano Drums i skladby, které nebyly určeny pro tento nástroj: „Dann gibt es noch Kompositionen, die ich zunächst einmal gar nicht für Piano Drums geschrieben habe, sondern für ein Quartett oder Quintett, zum Beispiel so eine Art Jazz-Standard, was ich mal auf das Piano Drums-Set übertragen habe und es hat funktioniert.238“ („Pak jsou také ještě kompozice, které jsem nejprve vůbec nenapsal pro Piano Drums, ale pro kvartet nebo kvintet, například něco jako jazzový standard, což jsem také jednou přenesl na soupravu Piano Drums a fungovalo to.“) Ne vždy je však možné komponovat tím způsobem, že je melodie či konkrétní skladba složená za pomoci běžného melodického hudebního nástroje přenesena na Piano Drums. Dle slov239 Angela Kellyho je tomu tak zejména kvůli problematickému dosahování delších notových hodnot na Piano Drums: „Am Klavier hast du ja ein Sustain-Pedal und auch mit einer E-Gitarre kann man längere Sounds oder Notenwerte erzeugen, das ist bei Drums eben nicht der Fall.“ („U klavíru je Sustain pedál a i u elektrické kytary se dá docílit delších tónů či notových hodnot, to u bubnů prostě není ten případ.“) Angelo Kelly komponuje též během improvizování na Piano Drums, přičemž se někdy podaří, že vznikne určitý motiv, se kterým se dá pracovat. Improvizování ho 238
Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 30. 239 l. c.
93
značně zaujalo, na turné PIANO DRUMS Tour ‘05 improvizoval vždy jednu skladbu, každý večer se též snažil jednu novou skladbu zkomponovat. K improvizování pak pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion240 též uvedl: „Ich möchte mich mit diesem Instrument ‘Piano Drums’ so weiter entwickeln, dass ich dieses Instrument so beherrsche, dass ich, während ich improvisiere, quasi in Echtzeit komponieren kann.“ („Rád bych se s Piano Drums dále zdokonalil tak, že tento nástroj budu ovládat natolik, že budu moci během improvizace moci komponovat přibližně v reálném čase.“) Skladby speciálně napsané pro Piano Drums (ať již jsou jejich melodie zkomponované přímo za pomoci tohoto nástroje, nebo jiného nástroje za účelem pozdějšího provádění na Piano Drums) jsou instrumentální, Angelo Kelly vystupuje s Piano Drums jako sólový hráč, při hře ho nedoprovází žádný jiný hudebník ani vokalista. Pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion241 přiznal: „Als Singer/Songwriter habe ich ja Erfahrung mit dem Schreiben von Songs, also Melodien und Lyrik, aber reine Instrumentalmusik – und dann auch noch für Drums – das ist für mich Neuland. Da habe ich noch viel zu entdecken. Und es ist für mich sehr spannend, denn auf einmal muss ich jetzt ohne Lyrik etwas ‘erzählen’, eine Stimmung, eine Atmosphäre oder ein Bild erzeugen und Emotionen erzielen. Das hat für mich sehr viel mit Jazz zu tun, auch mit klassischer Musik und mit Filmmusik.“ („Jako zpěvák/autor mám zkušenosti se psaním písní, tedy melodií a textů, ale čistě instrumentální hudba – a ještě pro bicí – to je pro mě něco úplně nového. Tady mám ještě hodně co objevovat. A je to pro mě velmi vzrušující, protože najednou musím něco ‘vyprávět’ bez textu, vytvořit náladu, atmosféru nebo obraz a dosáhnout emocí. To má pro mě velmi mnoho společného s jazzem, též s klasickou hudbou a s filmovou hudbou.“) Při našem rozhovoru v Brně 23. 9. 2006 mi Angelo Kelly též řekl, že na rozsahu nástroje nezáleží tolik jako na oné výsledné náladě, atmosféře či emocích (podobně jako o tom předtím mluvil pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion, viz citace výše). Angelo Kelly je hudebník, který zná noty a je schopen podle nich hrát na několik hudebních nástrojů, ale pro Piano Drums si (jak jsem se dověděla z našeho rozhovoru v Brně 23. 9. 2006) při komponování nepíše noty, a to ani obvyklé noty pro bicí, ani nevyvinul žádný druh speciálního notového zápisu určeného právě pro Piano Drums. Při vystoupení též nehraje z not, stejně jako při sólových koncertech s doprovodnou skupinou nebo pří koncertech The Kelly Family. Občas noty používat musel (např. kvůli 240 241
l. c. l. c.
94
studiové práci), to se však netýkalo Piano Drums. Skutečnost, že neexistuje žádný notový zápis jakékoli skladby pro Piano Drums (Angelo Kelly je jediným hráčem a komponistou na tento nástroj), mi trochu ztížila sběr materiálu k této diplomové práci, bylo však možné udělat si představu o skladbách Angela Kellyho pro Piano Drums podle DVD PIANO DRUMS Live ‘05, kde je zaznamenáno jedenáct skladeb a tři sóla, vše nahráno během turné PIANO DRUMS Tour ‘05, s výjimkou skladby Song One „Promo“, která byla natočena v podobě jednoduchého videoklipu. DVD PIANO DRUMS Live ‘05 obsahuje tyto skladby: Drum & Bass Funny Thing Monk Style Movie Song Broken China West A Bit Of Folk Standing Alone Menue Song 80th Song Song One „Promo“ Téměř všechny tyto skladby vznikly v období od listopadu 2004 do července 2005. Obvykle obsahují introdukci (hranou často pouze v rytmické oblasti nástroje), hlavní melodické téma, případně jedno či více vedlejších melodických témat (hráno na chromaticky laděné toms, někdy též na chromaticky řazené činely), Angelo Kelly též někdy zařadil mezivětu (v některých skladbách více mezivět; tyto mezivěty jsou často hrány v rytmické oblasti nástroje) a většina z těchto skladeb končí codou. Komponování instrumentálních skladeb pro Piano Drums je pro Angela Kellyho novou zkušeností, která mu pomáhá zlepšovat se skladatelsky i hráčsky a objevovat nové stránky své hudební osobnosti.
95
Turné PIANO DRUMS Tour ‘05 Vůbec první sólové koncertní turné Angela Kellyho s jeho novým hudebním nástrojem – PIANO DRUMS Tour ‘05 – se konalo od 7. 7. 2005 do 24. 7. 2005, proběhlo celé na území Německa a zahrnovalo celkem 12 koncertních vystoupení: 7. 7. v Leverkusenu (Sensenhammer), 8. 7. v Hildesheimu (Kulturfabrik), 14. 7. v Ibbenbürenu (Musik Produktiv), 15. 7. 2005 v Salzwedelu (Hanseat), 16. 7. v Potsdami (Waldschloss), 17. 7. Halle an der Saale (Kulturverein Objekt5), 18. 7. v Berlíně (JazzClub A-Trane, dva koncerty, jeden v 19:00, druhý ve 22:00), 21. 7. v Darmstadtu (Multi-Media-Haus Goldene Krone), 22. 7. ve Freiburgu (Jazzhaus), 23. 7. ve Wittenu (klub Werkstadt) a 24. 7. v Kölnu (Drumcenter). Součástí každého z koncertů byla diskusní část, během které se návštěvníci mohli zeptat Angela Kellyho na cokoli, co se týká Piano Drums, ale i na jeho ostatní hudební činnost, mnozí přítomní fanoušci využili příležitosti a zajímali se též o aktuální dění kolem jeho domovské skupiny The Kelly Family. Den před začátkem turné provedl Angelo generální zkoušku. Nevyskytly se během ní žádné závažné technické problémy. Jeho koncertní nástroj je novou verzí Piano Drums (nikoli prototyp, kterých bylo během vývoje nástroje několik) a má výrazně lepší zvuk než předchozí verze nástroje. První ze série koncertů se konal v Leverkusenu v Industriemuseum Freudenthaler Sensenhammer. Jedná se o bývalou továrnu, jejíž prostory jsou dnes využívány jako muzeum a konají se zde též koncerty, divadelní představení a výstavy. Na DVD Piano Drums Live ‘05 jsou k vidění fotografie z tohoto koncertu. Angelo Kelly pro deník z turné (Tourtagebuch)242 uvádí: „Es verlief extrem gut und ich bin sehr glücklich, dass das Publikum es genoss und mir so viel Applaus gab. Ich habe ein gutes Gefühl für den weiteren Verlauf der Tour, jetzt wo ich weiß, dass auch das Publikum angetan ist von meinem Konzept PIANO DRUMS.“ („Probíhalo to velice dobře a jsem velmi šťastný, že si to publikum užívalo a tolik mi aplaudovalo. Teď, když vím, že i publikum zaujal můj koncept PIANO DRUMS, mám dobrý pocit pro další průběh turné.“) Tento koncert byl, jako mnohé jiné, vyprodaný. Jako druhé město v pořadí navštívil Angelo Kelly Hildesheim. Samotnému koncertu předcházel hodinový rozhovor v rádiu. Angela potěšil moderátorův postoj: „Es war 242
Kelly, A. PIANO DRUMS Tourtagebuch [online]. [cit. 5. března 2007]. Dostupné na World Wide Web:
96
ziemlich gut, weil der DJ mir nicht dauernd doofe Fragen gestellt hat, wie viele Journalisten, sondern sich wirklich für mein Konzept PIANO DRUMS und meine Intentionen interessiert hat243.“ („Bylo to docela dobré; protože ten DJ mi pořád nepokládal hloupé dotazy jako mnoho novinářů, nýbrž se opravdu zajímal o můj koncept PIANO DRUMS a o mé úmysly.“) Koncert se konal v sociokulturním centru Kulturfabrik. Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenáno sólo na Piano Drums z tohoto koncertu. Diskusní část vystoupení byla tentokrát obzvlášť dlouhá, čemuž byl Angelo Kelly velmi rád: „Das Hildesheimer Publikum war super. Sie haben mir soviel zurückgegeben. Und als ich ihnen die Chance gab, Fragen zu stellen, kamen wir in ein langes Gespräch, welches ich sehr genossen habe.244“ („Hildesheimské publikum bylo super. Dali mi toho tolik zpět /energie, nadšená reakce publika - pozn. překl./. A když jsem jim dal možnost klást otázky, vznikl z toho dlouhý rozhovor, který jsem si velmi užíval.“) Koncert byl opět vyprodaný. Prostředí města Ibbenbüren, které si Angelo vybral pro svůj třetí koncert turné PIANO DRUMS Tour ‘05, mu bylo známé díky tamějšímu hudebnímu veletrhu MusikProduktiv Hausmesse, kde 6. 11. 2004 vůbec poprvé představil Piano Drums. Natočil zde několik rozhovorů, též se ani v průběhu turné nepřestal zajímat o novinky v oblasti bicích souprav. Koncert proběhl v klubové atmosféře hudebního centra Musik Produktiv Ibbenbüren245. K samotnému koncertu a k vlastnímu výkonu se Angelo Kelly vyjádřil246 poněkud kriticky: „Es war einer von den Tagen, wo Du dein Bestes gibst, aber es einfach nicht sein soll. Gott sein Dank schien es den Leuten dennoch zu gefallen und sie gaben mir eine tolle Resonanz und schienen glücklich zu sein. Vielleicht bin ich einfach zu kritisch zu mir selbst, aber ich war nicht mit mir zufrieden.“ („Byl to jeden z těch dnů, kdy ze sebe vydáš to nejlepší, ale prostě to nemá tak být. Díky Bohu se zdálo, že se to lidem přesto líbilo a jejich odezva byla skvělá a vypadali šťastní. Možná jsem jednoduše jen příliš kritický k sobě samému, ale nebyl jsem sám se sebou spokojený.“) Při vystoupení v Salzwedelu byl přítomen štáb místní televize, který celý koncert natáčel. Koncert se konal v klubu sociokulturního centra Hanseat. Z tohoto koncertu měl Angelo Kelly dle vlastních slov247 výrazně lepší subjektivní pocit než z předchozího vystoupení: „Nach dem ersten Song wusste ich, dass es ein gutes Konzert 243
l. c. l. c. 245 K tomuto hudebnímu centru též patří rozsáhlý obchod s hudebními nástroji a online obchod. 246 l. c. 247 l. c. 244
97
werden würde, das Publikum war großartig, ich fühlte mich gut biem Spielen und nach der Show war ich sehr glücklich.“ („Po první skladbě jsem věděl, že to bude dobrý koncert, publikum bylo skvělé, cítil jsem se při hraní dobře a po koncertě jsem byl velmi šťastný.“) Dalším dobře známým místem byla Potsdam. V jejím okolí působil Angelo Kelly tři měsíce jako bubeník skupiny SIX a dopoledne v den svého vystoupení v Potsdami se dokonce zúčastnil svatby svého bývalého kolegy z této skupiny. Vystoupení se konalo v objektu Waldschloss. Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenána skladba Drum&Bass z tohoto koncertu. Angelo Kelly se ke koncertu vyjádřil248 takto: „…das Konzert wurde sehr gut, anders als Salzwedel, aber das ist gut, denke ich, denn jeder Gig sollte unterschiedlich sein.“ („…koncert byl velmi dobrý, jinak než v Salzwedelu, ale myslím, že to je dobře, protože koncerty by měly být různorodé.“) Vystoupení v Halle an der Saale se konalo v prostorách Kulturverein Objekt5. Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenána skladba Funny Thing z tohoto koncertu. I sám Angelo Kelly byl spokojen jak s vystoupením, tak s prostředím, ve kterém hrál: „Das Konzert war schon ausverkauft, was auf der einen Seite schön ist, aber andererseits auch traurig für die, die nicht reinkommen. Ich hatte einen guten Gig und das Publikum war super249.“ („Koncert byl už vyprodaný, což je na jednu stranu pěkné, na druhou stranu ale také smutné pro ty, kdo se nedostali dovnitř. Byl to dobrý koncert a publikum bylo super.“) V Berlíně vystoupil Angelo v rámci turné PIANO DRUMS Tour ‘05 dvakrát v tentýž den, a to v jazzovém klubu A-Trane. Tento klub mu byl rovněž známý a již dříve si přál jednou zde vystupovat. Prostředí klubu i koncerty hodnotí250 velice pozitivně: „Es hat einen coolen Vibe, ein sehr gutes Programm und ist meiner Meinung nach einer der besten Jazzclubs in Deutschland. Die erste Show war um 19:00 und war gut. Aber es war schon komisch zu wissen, dass da noch ein Konzert auf mich wartet. Die zweite Show war um 22:00 und war der Hammer. An diesem Tag waren viele Freunde und Bekannte dort, was cool ist, mich aber manchmal auch nervös macht.“ („Má /klub – pozn. překl./ skvělou atmosféru, velmi dobrý program a je to podle mě jeden z nejlepších jazzových klubů v Německu. První vystoupení bylo v 19:00 a bylo dobré. Ale bylo zvláštní vědět, že mě tady čeká ještě jeden koncert. Druhé vystoupení bylo ve
248
l. c. l. c. 250 l. c. 249
98
22:00 a byla to bomba. Toho dne tam bylo hodně mých přátel a známých, což je skvělé, ale někdy mě to také znervózňuje.“) Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenána skladba Menue Song (v bonusové části DVD) a sólo na Piano Drums. Koncert byl opět vyprodaný. V Darmstadtu se koncert konal v čerstvě opraveném multikulturním centru Goldene Krone. I toto město bylo Angelovi známé, ale nikdy předtím nevystupoval přímo v Goldene Krone. Publikum se mu zdálo trochu stydlivé, ale to pro něj nic nemění na dobrém pocitu z koncertu: „Abends hatte ich einen sehr guten Gig und die Menschen schienen es zu mögen, obwohl ich denke, dass sie sehr schüchtern waren und nicht richtig aus sich rauskamen, aber das ist OK, solange sie glücklich nach diesem Konzert nach Hause gegangen sind.251“ („Večer to byl velmi dobrý koncert a lidé vypadali, že se jim to líbí, i když si myslím, že byli velmi nesmělí a nevydali ze sebe všechno, ale to je OK, pokud po tomto koncertě odcházeli domů šťastní.“) Koncert ve Freiburgu se konal v známém jazzovém klubu Jazzhaus. Na zdech klubu visí fotografie umělců, kteří zde též vystupovali, z čehož může člověk cítit jistý respekt – nejinak tomu bylo i u Angela: „Das Jazzhaus ist ein sehr bekannter Jazzclub in Deutschland, als ich mir die Bilder and den Wänden betrachtete, wer schon alles hier war, bekam ich richtig Angst, aber fühlte mich zugleich auch geehrt, hier spielen zu dürfen.252“ („Jazzhaus je velmi známý německý jazzový klub, když jsem si prohlížel ty obrázky na stěnách, kdo všechno už tu byl, dostal jsem opravdu strach, ale zároveň jsem se cítil poctěn, že zde mohu hrát.“) Samotný koncert se ovšem podle jeho slov253 velmi vydařil: „Die Show begann 19:30 Uhr, schon nach dem ersten Song bekam ich vom Publikum einen riesigen Applaus, ich genoss den gig in Freiburg sehr, nicht nur weil ich glücklich über das Spielen hier war, sondern auch, weil das Publikum großartig war.“ („Koncert začal v 19:30, už po první skladbě následoval obrovský aplaus, koncert ve Freiburgu jsem si velmi užíval, nejen proto, že jsem byl šťastný, že zde hraji, ale také proto, že publikum bylo úžasné.“) Na DVD Piano Drums Live ‘05 jsou zaznamenány skladby Monk Style, Broken, A Bit Of Folk a 80’s Song (poslední jmenovaná skladba je v bonusové části DVD) a sólo na Piano Drums, vše z tohoto koncertu.
251
l. c. l. c. 253 l. c. 252
99
Předposlední koncert tohoto turné proběhl ve Wittenu v kulturním centru pro mladé Werkstadt. Konají se zde různé párty a koncerty rockové i jazzové hudby. Před samotným koncertem našel Angelo Kelly čas na interview pro DVD W wie Witten254. Pro toto DVD byl též natáčen celý koncert, část jej byla nakonec v DVD použita. Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenána skladba China West z tohoto koncertu a jsou na něm též k vidění fotografie z tohoto koncertu. Závěrečný koncert Piano Drums Tour ‘05 se konal v Kölnu v Drumcenter, které Angelo Kelly od dětství navštěvuje. Zde je vedoucím Angelův dobrý přítel Dieter Blahak, jenž mu hodně pomohl zejména v první fázi vývoje Piano Drums. Dá se tedy mluvit o domácím prostředí. Tento koncert navštívila i Angelova manželka Kira a hodně přátel. Na DVD Piano Drums Live ‘05 je zaznamenána skladba Standing Alone a sólo na Piano Drums, obojí z tohoto koncertu. Koncert byl rovněž vyprodaný. Projekt Piano Drums se ukázal být úspěšný i z pohledu veřejnosti. Angelo Kelly uskutečnil toto turné pouze v rámci Německa; v budoucnu by možná bylo vhodné, aby s Piano Drums přijel i do jiných zemí. Záleží však pouze na něm, nakolik se tomuto projektu bude chtít věnovat, jak dále uvádím v části Možnosti budoucího vývoje Piano Drums.
254
W wie Witten (W jako Witten) je projekt wittenského filmového producenta Olivera Fuchse, obchodního vedoucího firmy Mediacore. Fuchs si přečetl v novinách výzvu, že wittenští občané by měli prokázat více vlastní iniciativy, co se týká města, ve kterém žijí, a to ho přivedlo na nápad natočit film o Wittenu. Výsledkem je informativně zábavné DVD W wie Witten, které představuje toto město a jeho blízké okolí tak, jak je lidé možná neznají. Koncert Angela Kellyho ve Wittenu v rámci turné PIANO DRUMS Tour ‘05 se uskutečnil právě v době přípravy DVD W wie Witten, a tak byl rovněž natočen jako jedna z kulturních událostí, které se ve městě konaly.
100
Možnosti budoucího vývoje Piano Drums Piano Drums je stále ještě značně nový hudební nástroj, který během svého vývoje prošel několika zdokonaleními a změnami složení (např. postupné přidávání chromaticky laděných
roto-toms,
částečné
změny jejich
umístění
vzhledem
k centrálnímu vířivému bubnu a jejich pozdější výměna za toms vyrobené firmou RMV, pokusy s přidáním činelů, jejich pozdější výměna za speciální chromaticky uspořádané činely od firmy Anatolian a změna způsobu upevnění těchto činelů, změny počtu a umístění činelů v rytmické oblasti nástroje, změny umístění hi-hats, přidávání basových bubnů až do počtu pěti a opětovné snížení jejich počtu na tři, přidání dalšího vířivého bubnu (do tehdejšího celkového počtu čtyř) a jeho pozdější opětovné odstranění přidávání kotlů až do počtu tří a jejich pozdější redukce na dva, změny uspořádání chromaticky laděných toms – do dvou úrovní nad sebou, přidání čínského gongu. V posledních dvou letech se Angelo Kelly kromě toho, že je členem The Kelly Family, věnoval především své sólové kariéře zpěváka, kytaristy, skladatele a textaře, nahrával sólová alba a pořádal k nim koncertní turné. Tomu se hodlá věnovat i nadále (důkazem toho je koncertní turné Angelo Kelly & Band Live '07 – dvanáct vystoupení v době od 24. 5. 2007 do 10. 6. 2007). Chromaticky laděná souprava Piano Drums tedy není projektem, na který momentálně klade největší důraz, pro časopis Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion255 však po skončení turné Piano Drums Tour ‘05 přibližně nastínil další možnosti vývoje nástroje: „Die ganze untere Pedal-Struktur kann sich natürlich im Laufe der Zeit komplett verändern, das ist überhaupt nicht festgelegt. Langfristig möchte ich auch mal versuchen, zumindest eine Oktave an Bassdrums in das Set zu integrieren.“ („Celá ta spodní struktura pedálů se samozřejmě může v průběhu času kompletně změnit, to vůbec není definitivně stanoveno. Výhledově, ve vzdálenější budoucnosti, bych chtěl též zkusit integrovat do té soupravy nejméně jednu oktávu basových bubnů.“) Tato oktáva basových bubnů by měla mít rovněž strukturu po vzoru klávesnice klavíru. K tomu by bylo třeba použít – z důvodu místa – menší basové bubny (předpokládaný průměr je 14" až 18"). Bylo by též vhodné upevnit některé z nich ke kovovému rámu – osm dolních basových bubnů by představovalo bílé klávesy klavíru, nad nimi by se mělo nacházet pět basových bubnů ve skupinkách po dvou a třech, což by představovalo černé klávesy klavíru. Angelo Kelly též uvádí, že tato nová část Piano 255
Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 28.
101
Drums by vyžadovala speciální pedály: „Und natürlich müssten auch spezielle Pedale entwickelt werden, mit anderer Schlägelführung. Vielleicht so ähnlich angeordnet, wie die Fußpedale bei einer Orgel.
256
“ („A samozřejmě by se také musely vyvinout
speciální pedály, s jiným vedením paličky. Možná podobně uspořádané jako nožní pedály u varhan.“) Zároveň však přiznává, že si není úplně jist uskutečněním tohoto plánu: „Ob ich das hinkriege, hängt also sehr stark von der möglichen HardwareEntwicklung ab, aber auch davon, ob man die Bassdrums auch noch kontrolliert und tief genug stimmen kann. Es gibt also noch viel zu tun!257“ („Jestli to vyjde, závisí velmi silně na možném vývoji materiálu, ale také na tom, jestli je možné ty basové bubny kontrolovaně a dostatečně hluboko naladit. Je tedy ještě hodně co dělat!“) Kvůli možnosti dosažení delších notových délek napadlo Angela Kellyho v minulosti připevnit na chromaticky uspořádané činely tlumítka, nepovažuje to ovšem za příliš šťastné řešení: „Obwohl ich schon mal darüber nachgedacht habe, an den Cymbals Dämpfer anzubringen, die man dann über Pedale wieder lösen kann, aber ich glaube, das ist Schwachsinn…258“ („I když jsem už někdy uvažoval o tom, přidat k činelům tlumítka, která by se dala pomocí pedálů zase uvolnit, ale myslím, že to je hloupost…“) Na to reagoval redaktor časopisu STICKS, že by bylo nejspíš příliš nákladné realizovat toto pro celou oktávu činelů. Angelova ne úplně vážně míněná odpověď zněla: „Okay, vielleicht denke ich da doch noch mal drüber nach.“/lacht/259 („OK, možná to přece jen ještě promyslím.“/smích/) Bicí souprava Piano Drums poskytuje určité možnosti rozvoje nástroje; zda budou realizovány a kdy, to záleží na Angelovi Kellym a na tom, kolik času bude chtít Piano Drums věnovat a nakolik bude této své speciální bicí soupravě dávat přednost před ostatními hudebními projekty. Záleží též na jeho skladatelských a hráčských potřebách.
256
l. c. l. c. 258 Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10, s. 30 259 l. c. 257
102
Závěr Cílem této diplomové práce bylo zejména popsat vznik a vývojové fáze Piano Drums, stavbu tohoto nástroje, princip řazení jednotlivých součástí, skladby psané pro tento nástroj a zároveň vytvořit celistvější studii o tomto konceptu Angela Kellyho. Vývoj chromaticky laděné bicí soupravy nazvané Piano Drums a tvorba pro tento nástroj je jedním z vedlejších projektů Angela Kellyho, též tvoří značně ojedinělou součást jeho hudební činnosti, rozhodla jsem se tedy začlenit Piano Drums do kontextu ostatní tvorby tohoto hudebníka. Proto jsem se po části 3.1, ve které představuji autora, zastavila u činnosti skupiny The Kelly Family (část 3.2), ve které se zejména proslavil, poté jsem se věnovala dalším projektům Angela Kellyho včetně jeho sólové kariéry započaté v loňském roce (část 4.1 a 4.2). Následně jsem popsala vliv bubeníků, kteří Angela Kellyho vyučovali či se stali jeho vzory nejen v oblasti melodické hry na bicí soupravu (část 5.1), též jsem v části 5.2 nastínila historii vzniku Piano Drums v rozmezí dvou let – od počátečního autorova nápadu sestavit chromaticky laděnou bicí soupravu přes první pokusy s roto-toms, zlepšování součástí a výrobu speciálních činelů až po fázi vývoje nástroje, se kterou již bylo možné veřejně vystupovat (další úpravy kromě seřazení chromaticky laděných toms do dvou úrovní již nebyly příliš významné, přesto jsem považovala za nutné je později alespoň stručně popsat). Poté jsem v části 5.3 za pomoci dostupných obrazových materiálů i informací z interview s Angelem Kellym vypracovala podrobný popis vývoje stavby nástroje během šesti zjištěných fází (na tuto část práce jsem od počátku kladla důraz). Považovala jsem rovněž za vhodné srovnat Piano Drums se speciální bicí soupravou Terryho Bozzia (část 5.4), nejen proto, že obě tyto soupravy jsou značně rozsáhlé a vyznačují se velkým počtem součástí, ale zejména proto, že mají některé z těchto součástí chromaticky seřazené a umožňují melodickou hru. Tento způsob hry je podmíněn správným naladěním bicí soupravy, proto následně pojednávám o ladění bicích nástrojů (část 5.5). Specifikuji zde obecné principy, ale též informuji konkrétně o ladění Piano Drums. Dále uvádím, že autor Piano Drums Angelo Kelly je zároveň jediným komponistou a hráčem na tento nástroj (část 5.6), též specifikuji využití nástroje (část 5.7). Na tuto část navazuji pojednáním o skladbách pro Piano Drums (část 5.8), které jsou rovněž značně odlišné od ostatní (téměř výhradně písňové) tvorby Angela Kellyho. Tyto skladby představil Angelo Kelly během koncertního turné PIANO DRUMS Tour ‘05, o kterém pojednávám v části 5.9.
103
Piano Drums je koncept existující teprve od roku 2003 a již v polovině roku 2005 byl značně rozvinutý, neboť Angelo Kelly na něm v průběhu té doby intenzivně pracoval. Nástroj poskytuje možnosti dalšího vývoje; jak ovšem uvádím v části 5.10, záleží na autorovi samotném, kolik času a úsilí do tohoto projektu v budoucnu investuje, a na technických možnostech, dostupnosti potřebných součástí apod. Přínosem je zejména skutečnost, že v českém a pravděpodobně i celosvětovém prostředí jde o první komplexnější pojednání o tomto novém hudebním nástroji (dosud vyšlo pouze několik časopiseckých a internetových článků v Německu a objevilo se několik zmínek v různých interview s autorem). Zároveň by tato práce měla sloužit jako zdroj informací pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.
104
Seznam použité literatury 1. Mikolajczak, A. Angelo Kelly: Piano Drums. In: Sticks - Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2005/10 2. Reinhard, L. Kelly Family „Sometimes I wish I were an angel“. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 129 s. ISBN 80-7205-382-5 3. The Kelly Family: Konec mlčení! In: Popcorn, [Praha]: 2004/10, s. 62. 4. Wendling, P. Kelly Family. 1. vyd. Praha: Pragma, 1996. 136 s. ISBN 80-7205-358-2
105
Seznam použitých pramenů CD nosiče: 1. Kelly, A. I’m Ready [CD]. TEN4ONE Records, 2006. EAN 4029758735527 2. Kelly, A. Rejoice And Be Glad [CD]. TEN4ONE Records, 2007. EAN 4029758735503 3. Kelly, P. In Exile [CD]. Polydor/Universal, 2003. EAN 00044007600627 4. The Kelly Family. Almost Heaven [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1996. EAN 0724359439020 5. The Kelly Family. Cross Roads 1 [VHS]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1996. EAN 4012976051135 6. The Kelly Family. From Their Hearts [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1998. EAN 724349837621 7. The Kelly Family. Growin’ Up [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1997. EAN 724359439228 8. The Kelly Family. Homerun [CD]. Universal, 2004. EAN 602498662281 9. The Kelly Family. Honest Workers [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1991. EAN 724359440026 10. The Kelly Family. La Patata [CD]. Polydor/Universal, 2002. EAN 00044006556925 11. The Kelly Family. Over The Hump [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1994. EAN 4012976051111 12. The Kelly Family. Wonderful World! [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1981. EAN 0724359439822 13. The Kelly Family. Wow [CD]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1993. EAN 0724359439921
Digitální nosiče: 1. Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. ISBN: 3-86543-256-5. 2. The Kelly Family. Cover The Road [DVD]. Mawa, 2003. EAN 8713053006982
VHS nosiče: 1. The Kelly Family. Cross Roads 1 [VHS]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1996. EAN 4012976051135 106
2. The Kelly Family. Tough Road Vol. 1. [VHS]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1994. EAN 4012976051067 3. The Kelly Family. Tough Road Vol. 2. [VHS]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1994. EAN 782124289430 4. The Kelly Family. Tough Road Vol. 3 – Backstage. [VHS]. [Köln]: Kel-Life GmbH, 1996. EAN 782124289430
Internetové zdroje: 1. 02-Jun-93 Get a Grip Tour [online]. Dostupné na World Wide Web: 2. 2004 Concerts [online]. Dostupné na World Wide Web: 3. 4 Non Blondes [online]. Dostupné na World Wide Web: 4. About Don McLean [online]. Dostupné na World Wide Web: 5. About Tico [online]. Dostupné na World Wide Web: 6. Aerosmith [online]. Dostupné na World Wide Web: 7. Alex Olivari & Band & Juke and the Blue Joint. Blues-Wochenende in der Oase [online]. Dostupné na World Wide Web: 8. Aktuelles rund um „W wie Witten“. Angelo Kelly im Interview [online]. Dostupné na World Wide Web: 9. Alex Olivari Lebenslauf [online]. Dostupné na World Wide Web: 10. Amnesty International [online]. Dostupné na World Wide Web: 11. Angelo (Gabriele) Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 12. Auszug Leverkusener Jazztage 31. 10. -9. 11. 2002 [online]. Dostupné na World Wide Web:
107
13. Band [online]. Dostupné na World Wide Web: 14. Bandhistory – The Kelly Family [online]. Dostupné na World Wide Web: 15. BAP [online]. Dostupné na World Wide Web: 16. Bass drum [online]. Dostupné na World Wide Web: 17. Bean, J. P. The Story. Part One: On the Runway to Fame. [online]. Excerpts from: Joe Cocker - With A Little Help From My Friends - The Authorized Biography. 1. vyd. London: Omnibus Press, 1990. 204 s. ISBN 0711922268. Dostupné na World Wide Web: 18. Bean, J. P. The Story. Part Five: Soaring to New Heights. [online]. Excerpts from: Joe Cocker - With A Little Help From My Friends - The Authorized Biography. 1. vyd. London: Omnibus Press, 1990. 204 s. ISBN 0711922268. Dostupné na World Wide Web: 19. Bible ladění bicích nástrojů [online]. Dostupné na World Wide Web: 20. Billy Cobham [online]. Dostupné na World Wide Web: 21. Billy Cobham & Angelo Kelly: Call &Response [online]. Dostupné na World Wide Web: 22. Billy Cobham Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 23. Billy Sheehan [online]. Dostupné na World Wide Web: 24. Bing Crosby [online]. Dostupné na World Wide Web: 25. Bio – who am I? [online]. Dostupné na World Wide Web: 26. Biography. Beginnings: Early Life and the Miles Davis Quintet [online]. Dostupné na World Wide Web: 27. Bob Dylan [online]. Dostupné na World Wide Web:
108
28. Bruce Springsteen [online]. Dostupné na World Wide Web: 29. Call and response [online]. Dostupné na World Wide Web: 30. Call & Response [online]. Dostupné na World Wide Web: 31. "CALL AND RESPONSE", DVD-PRODUKTION MIT ANGELO KELLY UND BILLY COBHAM [online]. Dostupné na World Wide Web: 32. CLAUS FISCHER, BANDLEADER [online]. Dostupné na World Wide Web: 33. Crash cymbal [online]. Dostupné na World Wide Web: 34. Das Afrika Togo-Projekt [online]. Dostupné na World Wide Web: 35. Dave Grohl [online]. Dostupné na World Wide Web: 36. Deep Purple [online]. Dostupné na World Wide Web: 37. Der neue Schlagzeuger [online]. Dostupné na World Wide Web: 38. Derek Sherinian [online]. Dostupné na World Wide Web: 39. DIE GROSSE DASEINS-TRANSFORMATION [online]. Dostupné na World Wide Web: 40. Die Harald Schmidt Show [online]. Dostupné na World Wide Web: 41. Discographie. Alben [online]. Dostupné na World Wide Web: 42. Discography [online]. Dostupné na World Wide Web: 43. Diskografie [online]. Dostupné na World Wide Web:
109
44. DOZENTEN. Profil – Fabio Trentini [online]. Dostupné na World Wide Web: 45. Dozenten-Team Popmusikdesign. Peter Wölpl [online]. Dostupné na World Wide Web: 46. Drum kit [online]. Dostupné na World Wide Web: 47. Dweezil Zappa [online]. Dostupné na World Wide Web: 48. Edgar Allan Poe [online]. Dostupné na World Wide Web: 49. Fabio Trentini. STORY [online]. Dostupné na World Wide Web: 50. Floor tom [online]. Dostupné na World Wide Web: 51. FLORIAN BUNGARDT, SCHLAGZEUG [online]. Dostupné na World Wide Web: 52. Foo Fighters [online]. Dostupné na World Wide Web: 53. Fool’s Garden Biography[online]. Dostupné na World Wide Web: 54. Frank Zappa [online]. Dostupné na World Wide Web: 55. Gastdozenten: Angelo Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 56. Gastdozenten: David Sievers [online]. Dostupné na World Wide Web: 57. Gastdozenten: Phil Maturano [online]. Dostupné na World Wide Web: 58. Gloria Gaynor [online]. Dostupné na World Wide Web: . 59. Gymnich [online]. Dostupné na World Wide Web: 60. Hablando en Plata…[online]. Dostupné na World Wide Web: 110
61. HANNO BUSCH, GITARRE [online]. Dostupné na World Wide Web: 62. Helmut Zerlett [online]. Dostupné na World Wide Web: 63. Hi-hat [online]. Dostupné na World Wide Web: 64. How To Hold Your Sticks [online]. Dostupné na World Wide Web: 65. China cymbal [online]. Dostupné na World Wide Web: 66. China Keitetsi [online]. Dostupné na World Wide Web: 67. China Keitetsi [online]. Dostupné na World Wide Web: 68. Industriemuseum Freudenthaler Sensenhammer [online]. Dostupné na World Wide Web: 69. Interview mit Angelo Kelly von der Kelly Family [online]. Dostupné na World Wide Web: 70. Irwing Berlin [online]. Dostupné na World Wide Web: 71. Jan Hammer [online]. Dostupné na World Wide Web: 72. Jeff Beck [online]. Dostupné na World Wide Web: 73. Jeff Beck Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 74. Jennifer Rush [online]. Dostupné na World Wide Web: 75. Jennifer Warnes [online]. Dostupné na World Wide Web: 76. Jens Bachmann Quartett [online]. Dostupné na World Wide Web: 77. Joey Kramer [online]. Dostupné na World Wide Web: 111
78. John Coltrane [online]. Dostupné na World Wide Web: 79. John Cranko-Schule [online]. Dostupné na World Wide Web: 80. John Kelly and Maite Itoiz [online]. Dostupné na World Wide Web: 81. John McLauglin [online]. Dostupné na World Wide Web: 82. José Carreras [online]. Dostupné na World Wide Web: 83. Jürgen Zöller Biografie [online]. Dostupné na World Wide Web: 84. Kathy Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 85. Kathy Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 86. Kelly, A. Tourtagebuch [online]. Dostupné na World Wide Web: 87. Kirk Covington [online]. Dostupné na World Wide Web: 88. Klub Mlejn. O nás [online]. Dostupné na World Wide Web: 89. Korn [online]. Dostupné na World Wide Web: 90. Kris Novoselic [online]. Dostupné na World Wide Web: 91. Kurt Cobain [online]. Dostupné na World Wide Web: 92. Kurz Bio [online]. Dostupné na World Wide Web: 93. Lars Ullrich. Stats. Story [online]. Dostupné na World Wide Web: 94. Leverkusener Jazztage 2003 [online]. Dostupné na World Wide Web: 95. Linda Perry [online]. Dostupné na World Wide Web: 112
96. Lindenberg, Ch. Circus Roncalli Show- und Galaveranstaltungen [online]. Dostupné na World Wide Web: 97. Lindenberg, Ch. Die Geschichte des Circus Roncalli [online]. Dostupné na World Wide Web: 98. Lieck, K. Destination unknown [online]. The Austin Chronicle: Archives: 19981999 Dostupné na World Wide Web: 99. "LIVE" Uli Kurtinat-Band feat. Angelo Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 100. Luciano Pavarotti [online]. Dostupné na World Wide Web: 101. Luluk Purwanto [online]. Dostupné na World Wide Web: 102. Maite Itoiz Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 103. Manteca. Die Band [online]. Dostupné na World Wide Web: 104. Marco Minnemann [online]. Dostupné na World Wide Web: 105. Mario Brinkmann: Music [online]. Dostupné na World Wide Web: 106. Martin Krasnenko [online]. Dostupné na World Wide Web: 107. Matka Tereza [online]. Dostupné na World Wide Web: 108. Matthias Krauss [online]. Dostupné na World Wide Web: 109. Milata, M. Bubenické sestavy – Terry Bozzio [online]. Muzikus, [Praha]: Muzikus, 8/2002. Dostupné na World Wide Web: 110. Miles Davis [online]. Dostupné na World Wide Web: 113
111. Missing Persons [online]. Dostupné na World Wide Web: 112. Mitarbeiter [online]. Dostupné na World Wide Web: 113. Navajita Plateá [online]. Dostupné na World Wide Web: 114. Nippy Noya [online]. Dostupné na World Wide Web: 115. Nirvana (band) [online]. Dostupné na World Wide Web: 116. Open handed drumming [online]. Dostupné na World Wide Web: 117. Our story. How the Bumblebees came together [online]. Dostupné na World Wide Web: 118. Paddy (Michael Patrick) Kelly [online]. Dostupné na World Wide Web: 119. Pearl Jam [online]. Dostupné na World Wide Web: 120. Peter Materna. Maternas Soul [online]. Dostupné na World Wide Web: 121. Peter Materna. Vita [online]. Dostupné na World Wide Web: 122. Peter Wölpl, Dozent für E-Gitarre und Band [online]. Dostupné na World Wide Web: 123. Peter Wölpl, Gitarre [online]. Dostupné na World Wide Web: 124. Phil Maturano Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 125. Pia Fridhill Trio. About [online]. Dostupné na World Wide Web: 126. Piano Drums [online]. Dostupné na World Wide Web: 127. POE. Das Musical von Franz Nimsgern und Heinz Rudolf Kunze [online]. Dostupné na World Wide Web: 114
128. Poe – Pech und Schwefel [online]. Dostupné na World Wide Web: 129. Polydor [online]. Dostupné na World Wide Web: 130. RETROSPEKTIVE. Wie alles begann, bis in die Gegenwart [online]. Dostupné na World Wide Web: 131. Ride cymbal [online]. Dostupné na World Wide Web: 132. Scorpions. History [online]. Dostupné na World Wide Web: 133. Scott Henderson [online]. Dostupné na World Wide Web: 134. Schauspiel Bochum [online]. Dostupné na World Wide Web: 135. Selbstdarstellung [online]. Dostupné na World Wide Web: 136. Simon Nabatov [online]. Dostupné na World Wide Web: 137. Simon Phillips Biography. History [online]. Dostupné na World Wide Web: 138. Slash (musician) [online]. Dostupné na World Wide Web: 139. Splash cymbal [online]. Dostupné na World Wide Web: 140. Stadtgarten 23. 3. 2003 – recorded live auf Mini Disc [online]. Dostupné na World Wide Web: 141. Stein, D. Melodisches Schlagzeugspiel [online]. Převzato z: TERRY BOZZIO. ONE OF A KIND. In: Sticks. Magazin für Schlagzeug + Perkussion, [Köln]: 2006/2, s. 13f. Dostupné na World Wide Web: 142. Steve Lukather Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 143. Steven Tyler [online]. Dostupné na World Wide Web: 115
144. Studiogast: Runge, Stephan [online]. Dostupné na World Wide Web: 145. Tales From The Secret Forest: Show [online]. Dostupné na World Wide Web: 146. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 147. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 148. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 149. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 150. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 151. Terry Bozzio [online]. Dostupné na World Wide Web: 152. Terry Bozzio: A Glimpse Into The Improvisational Mind [online]. Dostupné na World Wide Web: 153. Terry Bozzio Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 154. Terry Bozzio Biography [online]. Dostupné na World Wide Web: 155. Terry Bozzio inducted into Hollywood's Rockwalk. Slash and Ronnie James Dio selected as well [online]. Dostupné na World Wide Web: 156. The Black Page [online]. Dostupné na World Wide Web: 157. The Chieftains: Meet The Chieftains [online]. Dostupné na World Wide Web: 158. The intermarriage & lifepartners [online]. Dostupné na World Wide Web:
116
159. The Kelly Family [online]. Dostupné na World Wide Web: 160. The Loner – A Tribute To Jeff Beck. Gewaltige Geburtstagsparty für eine GitarrenLegende [online]. Dostupné na World Wide Web: 161. The Mahavishnu Orchestra [online]. Dostupné na World Wide Web: 162. The Police [online]. Dostupné na World Wide Web: 163. The WAMP [online]. Dostupné na World Wide Web: 164. The WAMP [online]. Dostupné na World Wide Web: 165. Thomas Stachelhaus Fotografie [online]. Dostupné na World Wide Web: 166. Tom-tom drum [online]. Dostupné na World Wide Web: 167.Tourdaten [online]. Dostupné na World Wide Web: 168. Tribal Tech [online]. Dostupné na World Wide Web: 169. Trinity [online]. Dostupné na World Wide Web: 170. ULI KURTINAT & BAND [online]. Dostupné na World Wide Web: 171. Ulis [online]. Dostupné na World Wide Web: 172. Ullmann, G. Hausboot Sean O’Kelley der weltbekannten Kelly Family [online]. Dostupné na World Wide Web: 173. Unterwegs [online]. Dostupné na World Wide Web:
117
174. Various artists – The Loner, A Tribute To Jeff Beck (2005, ESC Records, ESC 03697-2) [online]. Dostupné na World Wide Web: 175. Vinnie Colaiuta [online]. Dostupné na World Wide Web: 176. WIZO (BAND) [online]. Dostupné na World Wide Web: 177. Warum eine "Infotainment-DVD" über Witten? [online]. Dostupné na World Wide Web: 178.Was ist "W wie Witten"? [online]. Dostupné na World Wide Web: 179. Wer arbeitet hinter den Kulissen von „W wie Witten“? [online]. Dostupné na World Wide Web: 180. Wilhelm Geschwind [online]. Dostupné na World Wide Web: 181. Wir über uns [online]. Dostupné na World Wide Web: 182. White Christmas (song) [online]. Dostupné na World Wide Web: 183. Whitesnake [online]. Dostupné na World Wide Web: 184. Women’s International Zionist Organisation [online]. Dostupné na World Wide Web: 185. WWF [online]. Dostupné na World Wide Web:
Další zdroje: Rozhovor s Angelem Kellym po skončení koncertu v Brně 23. 9. 2006 (v rámci sólového turné I’m Ready Tour ’06).
118
Seznam příloh 1. Angelo Kelly a autorka před rozhovorem. Kulturní dům Rubín, Brno, 23. 9. 2006. Foto: Ludmila Hornová 2. Angelo Kelly na pódiu jako dítě. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web: 3. Otec Daniel Kelly se svými dětmi – The Kelly Family v 80. letech. Dostupné na World Wide Web: 4. The Kelly Family v době své největší slávy. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web: 5. The Kelly Family kolem roku 2004. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web: 6. Angelo Kelly a jeho doprovodná skupina (vč. Angelovy manželky Kiry) při koncertě (turné I´m Ready Tour ‘06). Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web: 7. Členové projektu The WAMP. Zleva: Angelo Kelly, Peter Materna, Wilhelm Geschwind, Martin Scholz. Dostupné na World Wide Web: 8. Billy Cobham a Angelo Kelly u Piano Drums. Frankfurter Musikmesse, duben 2005. Zde byly chromaticky řazené činely ještě upevněny jednotlivě. Dostupné na World Wide Web: 9. Terry Bozzio hrající na svou speciální bicí soupravu. Dostupné na World Wide Web:
119
10. Prototyp Piano Drums č. 1. Foto č. 1. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5 11. Prototyp Piano Drums č. 1. Foto č. 2 – detailní pohled zepředu. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5 12. Prototyp Piano Drums č. 2. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5 13. Angelo Kelly vybírá činely, které hodlá později integrovat do Piano Drums. Istanbul, září 2004. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543256-5 14. Angelo Kelly si vyzkoušel ruční výrobu činelů. Istanbul, září 2004. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543-256-5 15. Angelo Kelly hrající na Piano Drums na Musik-Produktiv Hausmesse v Ibbenbürenu 6. 11. 2004. Dostupné na World Wide Web: 16. Piano Drums v prosinci 2004. Foto č. 1 – z pohledu hráče. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web 17. Piano Drums v prosinci 2004. Foto č. 2 – pohled zepředu. Na fotografii je dobře vidět všech pět basových bubnů. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web 18. Angelo Kelly hrající na Piano Drums na začátku roku 2005. Verze nástroje, se kterou autor natočil videoklip ke skladbě Song One „Promo“. Záběr z tohoto videoklipu. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Bonus Tracks, Song One „Promo“. ISBN: 386543-256-5 120
19. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 1. Witten, 23. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Photo Gallery, Witten. ISBN: 3-86543-256-5 20. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 2. Witten, 23. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Photo Gallery, Witten. ISBN: 3-86543-256-5 21. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 3 – pohled zepředu. Leverkusen, 7. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web: 22. Angelo Kelly ladící jeden z chromaticky řazených toms. Berlín, 18. 7. 2005. Dostupné na World Wide Web 23. Schématický nákres bicí soupravy Terryho Bozzia. Převzato z: Milata, M. Bubenické sestavy – Terry Bozzio [online]. Muzikus, [Praha]: Muzikus, 8/2002. Dostupné na World Wide Web: 24. Schématický nákres Piano Drums. Nákres provedla autorka. 25. Video ukázka hry na Piano Drums. Přiložené CD obsahuje minutové ukázky ze skladeb Drum & Bass, Monk Style a Movie Song. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. ISBN: 3-86543-256-5
121
Přílohy
1. Angelo Kelly a autorka před rozhovorem. Kulturní dům Rubín, Brno, 23. 9. 2006. Foto: Ludmila Hornová
2. Angelo Kelly na pódiu jako dítě. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web:
122
3. Otec Daniel Kelly se svými dětmi – The Kelly Family v 80. letech. Dostupné na World Wide Web:
4. The Kelly Family v době své největší slávy. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web:
123
5. The Kelly Family kolem roku 2004. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web:
6. Angelo Kelly a jeho doprovodná skupina (vč. Angelovy manželky Kiry) při koncertě (turné I’m Ready Tour ‘06). Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web:
124
7. Členové projektu The WAMP. Zleva: Angelo Kelly, Peter Materna, Wilhelm Geschwind, Martin Scholz. Dostupné na World Wide Web:
8. Billy Cobham a Angelo Kelly u Piano Drums. Frankfurter Musikmesse, duben 2005. Zde byly chromaticky řazené činely ještě upevněny jednotlivě. Dostupné na World Wide Web:
125
9. Terry Bozzio hrající na svou speciální bicí soupravu. Dostupné na World Wide Web:
10. Prototyp Piano Drums č. 1. Foto č. 1. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5
126
11. Prototyp Piano Drums č. 1. Foto č. 2 – detailní pohled zepředu. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543256-5
12. Prototyp Piano Drums č. 2. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Making Of the Piano Drums. ISBN: 3-86543-256-5
127
13. Angelo Kelly vybírá činely, které hodlá později integrovat do Piano Drums. Istanbul, září 2004. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543-256-5
14. Angelo Kelly si vyzkoušel ruční výrobu činelů. Istanbul, září 2004. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Making&More, Anatolian Trip. ISBN: 3-86543-256-5
128
15. Angelo Kelly hrající na Piano Drums na Musik-Produktiv Hausmesse v Ibbenbürenu 6. 11. 2004. Dostupné na World Wide Web:
16. Piano Drums v prosinci 2004. Foto č. 1 – z pohledu hráče. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web
129
17. Piano Drums v prosinci 2004. Foto č. 2 – pohled zepředu. Na fotografii je dobře vidět všech pět basových bubnů. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web
18. Angelo Kelly hrající na Piano Drums na začátku roku 2005. Verze nástroje, se kterou autor natočil videoklip ke skladbě Song One „Promo“. Záběr z tohoto videoklipu. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Bonus Tracks, Song One „Promo“. ISBN: 3-86543256-5
130
19. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 1. Witten, 23. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Photo Gallery, Witten. ISBN: 3-86543-256-5
20. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 2. Witten, 23. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Převzato z: Kelly, A. PIANO DRUMS Live ‘05 [DVD]. Bosworth, 2006. Bonus, Photo Gallery, Witten. ISBN: 3-86543-256-5
131
21. Zatím konečná verze Piano Drums, koncertní nástroj Angela Kellyho. Foto č. 3 – pohled zepředu. Leverkusen 7. 7. 2005. Foto: Thomas Stachelhaus. Dostupné na World Wide Web:
22. Angelo Kelly ladící jeden z chromaticky řazených toms. Berlín, 18. 7. 2005. Dostupné na World Wide Web
132
23. Schématický nákres bicí soupravy Terryho Bozzia260
Vysvětlivky: Bubny DW Selectors 1: 12" x 5,5" solid; malý buben 2: 22" x 14" basový buben 2x 3: 22" x 8" woofer 4: 8" x 2" piccolo tom 4x 5: 8" x 5" piccolo tom 6: 8" x 6" piccolo tom 7: 8" x 7" piccolo tom 8: 10" tom 9: 12" tom 10: 14" kotel 11: 16" kotel 12: 18" kotel
260
Milata, M. Bubenické sestavy – Terry Bozzio [online]. Muzikus, [Praha]: Muzikus, 8/2002, [cit. 4. května 2007]. Dostupné na World Wide Web:
133
13: 20" x 8" remote kick 14: 28" x 8" remote kick 15: 8" x 1" piccolo tom/malý buben; aktivace pedálem
Činely Sabian AL: 8" ručně vyrobený Splash 8" RadiaChinese BL: 12" RadiaSplash 14" RadiaChinese CL: 8" RadiaSplash DL: 16" RadiaLight Crash EL: 10" RadiaSplash FL: 18" RadiaCrash L: 16" RadiaHeavy Crash 18" RadiaChinese HL: 8" ručně vyrobený Leopard Splash 10" RadiaChinese IL: 13" RadiaBell Disc JL: 8 1/2" RadiaCupChime KL: 12 1/2" RadiaBell Disc LL: 8" RadiaCup Chime ML: 13" ručně vyrobené Bright Hats NL: 7" RadiaCup Chime OL: 11" RadiaBell Disc PL: 15" RadiaChinese 18" RadiaChinese AR: 18" RadiaCrash 20" RadiaLarge Bell Chinese BR: 18" ručně vyrobený Leopard Splash 20" RadiaChinese CR: 20" RadiaCrash DR: 12" RadiaSplash ER: 22" RadiaCrash FR: 14" RadiaCrash 134
GR: 20" RadiaCrash 20" RadiaChinese HR: 14" RadiaCrash 16" RadiaChinese IR: 28" RadiaGong JR: 14" RadiaBell Disc KR: 9" RadiaCup Chime LR: 14" ručně vyrobený Leopard Hi-Hat Top 14" RadiaFlat Bell Disc MR: 20" RadiaFlat Ride 20" malý RadiaBell Chinese NR: 7" malý RadiaBell Cup Chime OR: 8" ručně vyrobený Leopard Splash 8" RadiaBell Disc PR: 7 1/2" RadiaCup Chime QR: 12" RadiaBell Disc SR: 16" RadiaChinese 20" malý RadiaBell Chinese
135
Schématický nákres Piano Drums261
Vysvětlivky: Bubny RMV 1: chromaticky laděné toms (28x) 2: kotle (2x) 3: basové bubny (3x) 4: vířivé bubny (3x)
Činely Anatolian 5: chromaticky řazené činely (13x) 6: hi-hat (2x) 7: crash činely (2x) 8: china činely (2x) 9: splash činel 10: čínský gong
261
Nákres provedla autorka.
136
ANOTACE Jméno a příjmení:
Sylva Kaplanová
Katedra:
Katedra hudební výchovy UP v Olomouci
Vedoucí práce:
Mgr., Bc. Gabriela Coufalová, PhD.
Rok obhajoby:
2007
Název práce:
Piano Drums
Název v angličtině:
Piano Drums
Anotace práce:
Irský hudebník Angelo Kelly navrhl a zkonstruoval během let 2003-2005 speciální chromaticky laděnou bicí soupravu, která umožňuje melodickou hru. Autor nazval svůj nový hudební nástroj Piano Drums, protože seřadil chromaticky laděné součásti této soupravy po vzoru klaviatury klavíru. Rovněž zkomponoval skladby určené pro tento nástroj. Cílem této diplomové práce je přinést ucelené pojednání o Piano Drums, historii vzniku nástroje, stavbě nástroje, tvorbě pro Piano Drums, možnostech budoucího vývoje nástroje a dalších souvisejících skutečnostech. Práce zároveň zařazuje Piano Drums do kontextu ostatní hudební činnosti Angela Kellyho.
Klíčová slova:
Piano Drums. Angelo Kelly. The Kelly Family. Organologie. Bicí nástroje. Melodická hra. Ladění. Terry Bozzio.
137
Anotace v němčině:
Klíčová slova v němčině:
Anotace v angličtině:
Klíčová slova v angličtině:
Der irische Musiker Angelo Kelly hat in den Jahren 2003-2005 ein spezielles, chromatisch gestimmtes Schlagzeug entworfen und konstruiert. Dieses Schlagzeug ermöglicht ihm, melodisch zu spielen. Der Autor hat es Piano Drums benannt, weil er die chromatisch gestimmte Bestandteile dieses Schlagzeugs nach der Struktur eines Klaviers angeordnet hat. Er hat auch Kompositionen geschrieben, die für diesen Instrument bestimmt sind. Diese Diplomarbeit soll eine komplexe Studie von Piano Drums sein; sie ist auf die Beschreibung der Geschichte des Entstehens von Piano Drums, den Aufbau dieses Instruments, der Kompositionen für Piano Drums, der Möglichkeiten der künftigen Entwicklung dieses Instruments und anderer Zusamenhänge gezielt. Diese Diplomarbeit stellt Piano Drums auch im Kontext der anderen Tätigkeit von Angelo Kelly vor. Piano Drums. Angelo Kelly. The Kelly Family. Organologie. Schlagzeug. Melodisches Spiel. Stimmung. Terry Bozzio. The Irish musician Angelo Kelly developed and constructed a special, chomatically tuned drum kit during the years 2003-2005. This drum kit allows him to play melodically. The author decided to call his new drum kit Piano Drums because he had arranged the chromatically tuned components according to a note placement structure of a piano. He has written some compositions for this new instrument, too. This diploma thesis is tended to be a complex analysis of Piano Drums; it deals with the history of the developement of this instrument, the structure of Piano Drums, the compositions written for this instrument, the possibilities of the future progress of Piano Drums and other related facts. This diploma thesis presents Piano Drums in the context of the other Angelo Kelly’s musical activities, too. Piano Drums. Angelo Kelly. The Kelly Family. Organology. Drum kit. Melodic drumming. Tuning. Terry Bozzio.
Rozsah práce:
118 s., 15 s. obr. a textových příloh
Jazyk práce:
Jazyk český
138
