UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Gabriela Pospíšilová
Vliv sociálních sítí (Facebook) na volný čas mládeže
OLOMOUC 2012
Vedoucí práce: PhDr. Vladimíra Kocourková, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 18. června 2012
..…………………………. Gabriela Pospíšilová
Děkuji PhDr. Vladimíře Kocourkové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování cenných rad a připomínek při jejím vypracování. Děkuji žákům základní školy Aloise Štěpánka v Dolanech u Olomouce za pomoc při výzkumném šetření a hlavně jejich paní ředitelce, která mi výzkum umožnila provést.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Gabriela Pospíšilová
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií PdF UP Olomouc
Vedoucí práce:
PhDr. Vladi míra Kocourková, Ph D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Vliv sociálních sítí (Facebook) na volný čas mládeže
Název v angličtině:
The influence of social networks (Facebook) on youth leisure
Anotace práce:
Téma bakalářské práce je Vliv sociálních sítí (Facebook) na volný čas mládeže. Cílem práce je popsat problematiku volné času a sociálních sítí, zjistit, jestli mládež tráví svůj volný čas raději u internetu, nebo aktivnějším způsobem. V teoretické části je popsáno vývojové období dětí staršího školního věku, jeho kognitivní a emocionální vývoj, je vymezen pojem volný čas, jeho historie a současné možnosti. Dále je tato část věnována médiím, internetu, sociálním sítím a Facebooku. Praktická část se věnuje výsledkům dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno právě na význam sociálních sítí ve volném čase dospívajících.
Klíčová slova: Anotace v angličtině:
Mládež, volný čas, média, internet, sociální sítě, Facebook The goal of the bachelor work is The Influence of the social networks (Facebook) on the young teenager’s free time. The aim of this work is to describe the problems of the free time in connection with the social networks and realize, if young people prefer spending their free time using
the internet or in any more active way. The theoretical part is describing the evolutional period of older young learner’s age and their cognitive and emotional development, the term of free time is also mentioned here, as well as its history and current possibilities. This part is also concerning the topic of media, internet, social networks and Facebook. The practical part is dealing with the results of the survey, which focused on the importance of the social networks in a free time of young teenagers. Klíčová slova v angličtině:
Youth, leisure, internet, social network, Facebook
Přílohy vázané v práci:
3 přílohy – hlavní stránka portálu Facebooku, dotazník, tabulka pro kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát
Rozsah práce:
63 s.
Jazyk práce:
Český
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 I
TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 10
1
CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÉHO OBDOBÍ .................................................... 11 1.1
2
3
4
Děti staršího školního věku ........................................................................................ 11
1.1.1
Dívky ................................................................................................................... 12
1.1.2
Chlapci ............................................................................................................... 12
VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE ............................................................................... 14 2.1
Vysvětlení pojmu volný čas ....................................................................................... 14
2.2
Historie volného času ................................................................................................. 14
2.3
Dnešní možnosti využívání volného času .................................................................. 15
MÉDIA A INTERNET.... ........................................................................................... ....17 3.1
Média a jejich druhy ................................................................................................... 17
3.2
Internet........................................................................................................................ 17
3.2.1
Vznik internetu .................................................................................................... 18
3.2.2
Funkce internetu ................................................................................................. 18
SOCIÁLNÍ SÍŤ FACEBOOK.COM ............................................................................. 20 4.1
Vymezení pojmu sociální síť ..................................................................................... 20
4.2
Facebook.com............................................................................................................. 20
4.2.1
Základní informace o účtu na Facebooku .......................................................... 22
5
KOMUNIKACE ON-LINE ............................................................................................ 24 5.1
Defnice komunikace ................................................................................................... 24
5.2
Výhody komunikace on-line ...................................................................................... 25
5.3
Nevýhody komunikace on-line .................................................................................. 26
II
EMPIRICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 27
6
CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 28 6.1
Výzkumný cíl ............................................................................................................. 28
6.2
Stanovení problému a formulace hypotéz .................................................................. 28
6.3
Metoda výzkumu ........................................................................................................ 29
6.4
Výzkumný soubor ...................................................................................................... 30
6.5
Průbeh výzkumu ......................................................................................................... 31
6.6
Vyhodnocení a zpracování dotazníkového šetření ..................................................... 32
6.7
Testování hypotéz....................................................................................................... 50
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 58 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 61 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 63
ÚVOD Média, internet a sociální sítě se dnes již staly nedílnou součástí velkého procenta lidí po celém světě. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem sociálních sítí na dnešní populaci, konkrétně na mládež v pubescentním věku. Jak mladí lidé v dnešní době tráví svůj volný čas a jak virtuální svět a konkrétně sociální sítě ovlivňují jejich životy. Inspirací pro výběr zvoleného tématu mi byl fakt, že je tohle téma a celá oblast relativně nová, ale hlavně že sociální sítě se čím dál tím více stávají fenoménem dnešní společnosti. Velice mě v tomhle kontextu zaujaly zprávy a informace v médiích, a proto jsem se rozhodla prozkoumat do hloubky tohle téma a zjistit, jak velkou roli hrají internet a sociální sítě v životě dětí druhého stupně základních škol. Původně jsem se chtěla zabývat vlivem sociálních sítí u dospělé populace, ale vzhledem k mému studijnímu oboru jsem nakonec zvolila věkovou kategorii dvanáct až třináct let, což odpovídá žákům sedmé třídy druhého stupně základních škol. Základní formální uspořádání bakalářské práce je rozděleno na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje následujícím oblastem: Vývojové období adolescenta (děti staršího školního věku), volný čas, média, internet, sociální sítě, komunikace. Děti staršího školního věku - Tato kapitola nám objasní, jací jsou lidé v dospívajícím věku, v čem hledají smysl života, objasníme, jaký je jejich citový a sociální vývoj a jaké jsou rozdíly ve vývoji dívek oproti vývoji chlapců. Pojem volný čas zná každý z nás, jen málokdo ale zná něco z jeho historie. Kdy poprvé vzniklo sousloví „volný čas“, jak jej trávily děti a dospívající dříve a jak jej tráví v dnešní moderní době. Oblast médií je jistě dnes již velice rozsáhlá a téma samo o sobě je dost rozvinutelné a pro dnešní dobu zajímavé. Také internet je jeden z nejdůležitějších pojmů, protože právě na internetu se provozují a vytvářejí sociální sítě, které jsou pro následující bakalářskou práci nezbytné. Díky tomu bude médiím a internetu také věnována celá kapitola, stejně jako již zmíněným sociálním sítím. Posledním základním tématem teoretické části je komunikace on-line, neboli virtuální komunikace. Objasníme, jaké jsou výhody a nevýhody takovéto komunikace. Cílem teoretické části práce je za pomoci odborné literatury objasnit a charakterizovat již zmíněné vývojové období, volný čas, média a internet, sociální sítě a komunikaci jejich prostřednictvím. Původně jsem se chtěla věnovat situaci v celosvětovém měřítku, nakonec jsem ale zvolila pouze měřítko pouze pro Českou Republiku. Jak vnímají virtuální svět děti 8
staršího školního věku v naší Zemi ve spojení s volným časem, jakým aktivitám dávají přednost, co je pro ně podstatou a smyslem. Na situaci v celosvětovém měřítku bych se případně mohla zaměřit u budoucí diplomové práce. V empirické části bakalářské práce je realizován výzkum, kterým se pokusíme zjistit, jaký postoj mají děti staršího školního věku k počítačům, sociálním sítím (Facebooku), ke sportu a vůbec k trávení svého volného času. Předpokládám, že v odpovědích dětí budou značné rozdíly, protože z velké části také záleží na rodině a stylu života. Cílem empirické části je tedy za pomoci dotazníkového šetření zjistit, jaký postoj mají děti k trávení volného času a jak jej nejraději tráví, jestli jejich volný čas ovlivňují sociální sítě a zdali je rozdíl v trávení volného času mezi pohlavím.
Motto: „Moje děti samozřejmě budou mít počítač. Ale nejdříve dostanou knihu.“ ~Bill Gates~
9
I
TEORETICKÁ ČÁST
10
1 CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÉHO OBDOBÍ V první kapitole je popsáno vývojové období staršího školního věku, protože právě těm bude věnována velká pozornost v oblasti výzkumu vlivu sociálních sítí na jejich volný čas.
1.1 Děti staršího školního věku (prepubescence) Vývojové období staršího školního věku začíná v době, kdy se objevují první známky pohlavního dospívání. Děti staršího školního věku řadíme do období pubescence, které se dále dělí na fázi prepuberty (u dívek od 11. roku, u chlapců o 1 – 2 roky později) a fázi vlastní puberty (13 – 15 let). (Šimíčková-Čížková a kol., 2008) Podle Václava Příhody je pubescence třetím pětiletím lidského života. V tomto pětiletí probíhá značné biologické přetváření, je to tudíž nejzajímavější, ale také nejtěžší psychologické období našeho života. (Příhoda, 1967) Období pubescence bývá často nazýváno jako léta „bouří a stresů“, protože zde nastává přechod mezi dětstvím a dospělostí. Dospívající jedinci to v tomto období nemají vůbec jednoduché. Jsou na ně často kladeny požadavky jako na dospělou společnost, očekává se od nich, že se podřídí normám chování dospělého jedince. Měli by vytvářet heterosexuální vztahy, naučit se samostatnosti a soběstačnosti, odpoutat se od rodičů, volit si budoucí povolání a vytvářet si tak svou vlastní cestu životem. Díky těmto faktorům u nich převládá rozkolísanost a konfliktnost. Charakteristickými jsou změny po všech stránkách osobnosti. Mění se jak fyzický, tak i psychický vývoj. Kognitivní vývoj V období prepuberty stoupá fantazie, která se stává spojením skutečností, reálným prožíváním a ideálem. Fantazie se projevuje sněním, kdy jedinec sám sebe vidí v ideálním světle, ve kterém má ideální představy o životě a jeho kvalitách. Příliš mnoho denního snění však může mít negativní vliv na motivaci pro učení a tím i na úspěchy ve škole. Velké vývojové změny se projevují také v myšlení. Charakteristický pro toto období je počátek abstraktního myšlení, tedy přechod od konkrétních operací k formálním operacím. Začíná schopnost usuzovat a vyvozovat logické závěry. Objevuje se samostatnost v myšlení. V prepubertě jsou také znát kognitivní rozdíly mezi chlapci a dívkami. Zatímco dívky jsou úspěšnější v jazykovém vzdělání a verbálních projevech, chlapci vynikají v řešení početních úloh. 11
Citový vývoj Citový vývoj se nejvíce projevuje v chování, které je výbušné, velmi často probíhá reakce smutku, smíchu, pláče, vzteku byť jen na nepatrný podnět. Projevuje se citlivost vůči nespravedlnosti a kritice, která přichází ze strany rodičů, nebo vychovatelů. Člověk v období prepuberty téměř nestačí pozorovat změny vlastního těla, které mu způsobují citový zmatek, vyvolávají nespokojenost se sebou samým a tím i snižují pocit sebedůvěry. Klade velký důraz na svůj fyzický vzhled a je velmi citlivý na jeho kritiku. Sociální vývoj Začíná osamostatňování se od rodiny, pevnost citové vazby k rodičům se uvolňuje. Typické je navazování vztahů s vrstevníky, sdružování se do různých skupin podle společných zájmů a koníčků. Tvoří se skupiny buď čistě dívčí, nebo čistě chlapecké.
1.1.1 Dívky Je všeobecně známé, že dívky dospívají rychleji než chlapci. Bývají ve svých letech vývojově vyspělejší a díky tomu se orientují spíše na starší chlapce. Do popředí zájmů dívek se čím dál více staví péče o jejich vzhled. V tomto období hrozí riziko bulimií a anorexií, protože dívky většinou nejsou spokojené s tím, jak vypadají a ohrožují své zdraví. Srovnávají se s ostatními děvčaty a často vidí ideál krásy úplně opačný svému zevnějšku. Velmi časté je nízké sebevědomí, pocity deprese a melancholie. Středem jejich zájmu se stává opačné pohlaví, proto pro ně chtějí být co nejatraktivnější. Jsou úspěšnější ve verbálních projevech a učení se cizích jazyků. Období prepuberty u děvčat je kratší a uzavřenější a nastává okolo 10. roku. Období vlastní puberty potom v 12,5 letech. Děvčata prepubertu i pubertu vnímají mnohem lépe než chlapci. I přesto, že toto období trvá kratší dobu než u chlapců, přechod je pozvolnější.
1.1.2 Chlapci Jak už bylo výše řečeno, chlapci dospívají později než dívky. Zájem o opačné pohlaví zatím není tak intenzivní, jako u dívek. Chlapci dávají spíše přednost vrstevnickým 12
chlapeckým skupinám a partám, kde bojují o určitý status a sociální roli. Vůdce takovéto jejich party mnohdy překoná i autoritu rodičů. Můžeme u nich předpokládat výchovné problémy jak ve škole, tak v rodině, protože vývojový proces je rozptýlenější a dlouhodobější, než u dívek. Období prepuberty začíná u chlapců zhruba v 11 letech a období vlastní puberty po třináctém roce života. (Šimíčková-Čížková a kol., 2008)
13
2 HISTORICKÝ VÝVOJ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE Jako druhou kapitolu jsem zvolila „Historický vývoj volného času dětí a mládeže“, protože právě o ten především jde v naší bakalářské práci a hlavně ve výzkumu. Volný čas je velmi důležitým pojmem v životě každého z nás, obzvláště v životě dětí a dospívajících. Proto je důležité naložit s ním co nejefektivněji.
2.1 Vymezení pojmu volný čas Pod pojmem „volný čas“ se skrývá: „Čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů, Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku).“ (Průcha, 1995, s. 274) Podle Hofbauera je volný čas dobou, kdy člověk nedělá činnosti, které vyplývají z jeho sociálních rolí, tedy pod nějakým tlakem. Někdy se volný čas vymezuje jako doba, která nám zbývá po splnění všech pracovních i nepracovních závazků. Nejlépe však lze charakterizovat jako činnost, do které člověk vstupuje na základě dobrovolného rozhodnutí, která mu přináší příjemné nové zážitky a pocit uspokojení. Mezi hlavní funkce volného času můžeme zařadit: odpočinek – který posiluje imunitní systém a může přidat až roky života. Je to tzv. regenerace pracovní síly. zábavu – neboli regenerace duševních sil. Zábava člověku přináší radost, uspokojení a hlavně oddech. rozvoj osobnosti – což můžeme chápat také jako spoluúčast na vytváření kultury. (Hofbauer, 2004)
2.2 Historie volného času V této podkapitole si objasníme, jak trávily volný čas děti dříve a jak jej tráví dnes. Co všechno se postupem času a vlivem moderní doby změnilo, nebo zdali si vůbec dnešní děti dovedou představit, že by nebyla žádná moderní technologie. Ve starověku a středověku bychom pojem „volný čas“ hledali marně. Existuje řada faktorů, které odlišují středověké lidi od těch současných. Ve středověku měl člověk mnohem blíž k přírodě a dával tak ve svých zábavách a volných chvílích mnohem větší prostor svému 14
tělu, než svému duchu. Středověcí lidé zachovávali tzv. římský zvyk, podle kterého byl den rozdělen na dvacet čtyři hodin (dvanáct hodin od východu do západu slunce a dvanáct hodin během noci). Zajímavostí je, že hodinu v červnu ve dne trvala našich dnešních devadesát minut, zato v prosinci jen třicet minut. Slunce řídilo lidem životy jak ve městech, tak i na vesnicích. Lidé mnohdy pracovaly v létě 16 až 17 hodin denně, v zimě maximálně dvanáct hodin. Není žádnou novinkou, že musely pracovat i děti. Čas na odpočinek byl tudíž pro ně – hlavně v letních měsících – téměř zanedbatelný. Významným obdobím vzniku volného času je 16. století. V průběhu tohoto století začal být označován čas, kterým člověk mohl volně disponovat po skončení práce. V 18. století se pak pojem volný čas stal synonymem pro zábavu a rozptýlení. (Verdon, 2003) Na začátku 19. století se denní pracovní doba začala zkracovat na 12 – 14 hodin. O velký rozvoj volného času se v této době postaral pedagog Miroslav Tyrš, který v roce 1862 založil tělovýchovný spolek Sokol, který mohly navštěvovat jak dospělí, tak v první řadě hlavně děti. Ve druhé polovině 19. století k nám pak přichází skauting, charakteristické jsou i různé kulturní a charitativní spolky a sdružení, z nichž některé zajímaly i o využití volného časů dětí a mládeže. (Přádka, 1999)
2.3 Současné možnosti využívání volného času V dnešní době již mají jak děti, tak dospělí nekonečné množství možností, jak naložit se svým volným časem. My se ale zaměříme pouze na děti. První zkušenosti z prožitku volného času dítě získává v rodině. Každá rodina má velký zájem na tom, aby její děti mohly svůj volný čas využívat na základě svého dobrovolného rozhodnutí co nejefektivněji a smysluplněji. Mezi ty nejzákladnější volnočasové aktivity můžeme zařadit: Volnočasová zařízení školy o školní družiny a školní kluby – využívají je většinou děti zaměstnaných rodičů na prvním stupni základní školy a jsou určena pro činnost žáků mimo vyučování.Vznikly po druhé světové válce. o základní umělecké školy – rozvíjí u dětí schopnosti v oblasti umění a připravuje je na střední, nebo vysoké školy, které jsou umělecky založené. 15
o jazykové školy – rozvíjí schopností a dovedností žáků v oblasti učení se cizích jazyků. Mimoškolní organizace – sem můžeme zařadit širokou škálu institucí pro volný čas, např. o domy dětí a mládeže – jsou to zařízení pro aktivity volného času dětí, mládeže, ale i dospělých. Zřizovatelem je většinou obec nebo kraj. Ve větších městech se stávají komplexem několika zařízení. Můžeme zde najít rozsáhlou nabídku jak sportovních, tak uměleckých aktivit. Synonymem se obvykle stává spojení „centrum volného času“. o parky a hřiště – parky se postupně měnili ve specifická volnočasová zařízení pro aktivní odpočinek. Dnes v parcích můžeme vidět hřiště, kde si rodiče s dětmi chodí hrát. Jsou k dispozici různé průlezky, skluzavky, pískoviště, houpačky, nebo třeba malé kolotoče. Hřiště se často stávají součástí denního života jak dětí, tak i dospělých. K dispozici jsou hřiště spontánních her pro malé děti, streetbalová nebo basketbalová hřiště pro větší děti, lezecké stěny, skateboardové rampy, nebo třeba naučné poznávací stezky. o sportovní kluby – většinou sportovně zaměřené. Jednoduše sem řadíme veškeré kluby, ve kterých jde o nějakou soutěž (míčové sporty, atletika, gymnastika, ale třeba i klub rybářů apod.). o zájmové kluby a kroužky – můžou být sportovně, umělecky i technicky založené (tanec, kroužky kreativity, keramiky, informatiky, hra na hudební nástroj, práce s přírodními materiály, agility). o další střediska volného času – rozvíjejí zájem o vědu, techniku, nebo přírodní jevy, všechny druhy umění, zájem o sporty a turistiku, zábavu a oddech, ochranu životního prostředí. V neposlední řadě také o mezinárodní aktivity, do kterých můžeme zařadit zájezdy, tábory a jiné pobyty v zahraničí, kde se mladí lidé setkávají též s mladými lidmi, ovšem z jiných zemí. (Hofbauer, 2004)
16
3 MÉDIA A INTERNET Média a internet spolu neodlučitelně souvisí. V dnešní moderní a uspěchané době jsou velmi populárním tématem, proto je dobré znát o nich pár základních informací. Média a internet dnes již neodmyslitelně patří do života všech lidí a čím dál více i do životů dětí.
3.1 Média a jejich druhy „Kdyby zmizela média, nic by nezůstalo stejné. Náš způsob zábavy by se změnil. Nemohli bychom sledovat sportovní týmy v novinách, dívat se na televizi, ani jít si užít do kina. Nemohli bychom na večírcích ani pro uvolnění poslouchat hudební nahrávky. Naše chápání politiky a celého světa, který nás obklopuje, by se změnila. Bez televize, nahrané hudby, filmů, rozhlasu a internetu bychom měli velký podíl času ve vlastních rukou…“ (Jirák, Köpplová, 2007, s. 15) Slovo „média“ bylo odvozeno z latinského slova „médium“, což znamená střed, nebo prostředí. Obecně však média chápeme jako prostředník, přenašeč, jako něco, co nám zprostředkovává informace. Za médium je dnes považován jakýkoliv komunikační prostředek (Petříková, Štěpánek, 1998) Média lze zařadit do různých kategorií podle toho, jakou roli plní ve společenské instituci, nebo jaký typ společenských vztahů mají vytvářet, nebo podporovat. Rozeznáváme: Masová média – mezi které patří např. noviny, časopisy, knihy, rozhlasové stanice, televize. Oslovuje obrovský počet lidí, zde ovšem nevzniká dialog ani zpětná vazba. Interpersonální média – sem řadíme naopak média, u kterých dialog i zpětnovazební efekt vzniká. Jsou to média podporující vztahy mezi lidmi, např. zprávy SMS, e-mail, sociální sítě a tudíž veškerá komunikace přes internet, který si uvedeme v následující podkapitole. (Spousta, 1996)
3.2 Internet Internet je celosvětově rozsáhlá počítačová síť. Téměř před dvaceti lety byl internet neznámým pojmem, dnes je však pro mnohé nezbytnou nutností. Ovlivňuje styl života 21. století, nyní je vnímán jako synonymum pro intenzivní a rychlou komunikaci. Umožňuje
17
jednoduchý přístup k velkému množství informací. Zajišťuje komunikaci s našimi blízkými a přáteli, ale také s lidmi, které neznáme. (Divínová, 2005). Slovo
„Internet“
pochází
z
mezinárodní
(původně
latinské)
předpony „inter“ (česky „mezi“) a anglického slova „net“ (network, česky „síť“). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť. (wikipedia. Internet. [online].) 3.2.1 Vznik Internetu Každý z nás zná internet, málo kdo už ale ví, jak internet vlastně vznikl, proč se stal tolik populárním a co mu předcházelo. Internet se zrodil ve vojenské laboratoři v USA v roce 1969 pod názvem ARPANet, aby mohli počítačoví inženýři a vědci pracující na vojenských základnách po celé Americe sdílet stroje a drahou techniku. Po čase se mu začalo říkat E-mail, který tak změnil síť v nový, rychlý komunikační kanál. Na samém začátku ARPANet tvořily pouze čtyři počítače. Jejich počet však postupem času rapidně stoupal a síť se tak propojila i do jiných států světa. Později se ARPANet rozdělil na dvě části – ARPANet a MiNet. Tyto sétě mezi sebou navzájem komunikovaly. Vznik dnešní podoby internetu se datuje do roku 1993, kdy byl vytvořen program Mosaic, který zjednodušil používání internetu. Díky tomuto programu dnes známe tzv. hypertextové odkazy neboli stránky WWW. (Divínová, 2005) „Internet je možné si představit jako pavoučí síť s mnoha různými cestami, kterými je možno se dostat z bodu A do bodu B. Data, jež odesíláme nebo stahujeme, jsou rozdělena do malinkých balíčků, které se k místu určení vydávají mnoha různými cestami tak, aby informace byla obtížně zachytitelná. Za tyto principy vděčí internet svému vojenskému původu. Síť prý odolá rozsáhlé destrukci i nukleárnímu útoku. Pokud je jedna cesta vyřazena z provozu, balíček jednoduše cestuje v rámci té, která nebyla porušena. To ji dělá „virtuální“ sítí, která běhá po povrchu skutečné sítě telekomunikačních společností (Anderson, 1996).“ (Divínová, 2005, s. 13) 3.2.2 Funkce Internetu Dá se říci, že internet plní v současné době v zásadě shodné funkce jako klasická elektronická média.
18
Informační funkce – jsou to různé zprávy, komentáře, aktuality atp. Jde o novou formu prezentace, díky které si oživíme čtení dříve klasických, čistě papírových novin a časopisů. Zaručuje tak, že tato média nebudou televizním vysíláním zcela vytlačena. Čtení internetových novin je zpravidla mnohem vyšší, než periodicita tištěných vydání. Významnou část tvoří i neperiodický tisk, kam můžeme zařadit internetové verze encyklopedií, map, turistických příruček, jízdních řádů atd. Součástí informační funkce byly původně i internetové diskuse (chaty), dnes už ovšem volně přecházejí do zábavy. Většina informací na internetu je bezplatná a tudíž volně přístupná. Postupně však přibývají informační stránky, které jsou z části, nebo zcela placené. Zábavné funkce – zahrnují především hudbu, humor, hudební a filmové klipy, fotografie a mnoho dalšího od vysoké kultury až po klasickou lidovou zábavu. Nejrozšířenější zábavnou funkcí jsou beze sporu hry, které ve skutečnosti převažují nad veškerými výše uvedenými ostatními druhy zábavy. Komerční funkce – sem řadíme především reklamy a elektronické nákupy. Právě elektronické nákupy jsou specifickým přínosem internetu, hlavně co se týká rozsahu a komplexnosti služeb. Zde se uplatňuje interaktivita jako důležitá vlastnost internetu. Dálkově provozované služby – jsou to především komunikační zdroje, jako je elektronická pošta (e-mail) a SMS zprávy. Patří sem i elektronické bankovnictví a elektronické vyřizování na úřadech. (Musil, 2003)
19
4 SOCIÁLNÍ SÍŤ FACEBOOK Tato kapitola bude celá věnována sociálním sítím, především tedy portálu Facebook.com, který v posledních letech vstoupil do života téměř každého z nás.
4.1 Vymezení pojmu sociální síť Sociální sítě mají své kořeny již v polovině 90. let minulého století v USA. Dříve to byly sítě, pomocí nichž mezi sebou komunikovali hlavně studenti. (Kulhánková, Čamek, 2010) Dnešní sociální sítě jsou opravdovým fenoménem. Už se neomezují pouze na studenty a mají tak miliony členů po celém světě. Obecně je každá sociální síť skupinou lidí, která spolu komunikuje různými prostředky. V užším pojetí, moderním a hlavně převažujícím sociální sítí nazýváme službu na internetu, která umožňuje registrovaným členům vytvářet osobní veřejný, nebo částečně veřejný profil, komunikovat spolu navzájem, chatovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa a další zajímavé aktivity. Komunikace mezi uživateli sociálních sítí probíhá buď soukromě (zpravidla jen mezi dvěma uživateli), nebo veřejně (hromadně) mezi uživatelem a skupinou dalších lidí. V současné době největší, nejznámější a nejnavštěvovanější sociální sítí na světě je
„facebook.com“
s téměř
800
miliony
registrovaných
uživatelů
(leden
2012).
(wikipedia. Sociální síť. [online].)
4.2 Facebook Není snad na světě člověka, který by v dnešní době neznal tuhle největší a nejpoužívanější sociální síť na světě. Pro upřesnění je tedy Facebook společenský webový systém, který slouží jak ke tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli a udržování vztahů, tak i ke sdílení multimediálních dat a v neposlední řadě pro zábavu. (Procházka, 2010, s. 57) Facebook byl založen v únoru roku 2004 bývalým studentem Harvardské Univerzity, Markem Zuckerbergem. On a jeho pár přátel vytvořili síť ze seznamů studentů a z ročenek hlavně proto, aby ulehčili prvákům orientaci v novém prostředí a životě na univerzitě. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 9) Původně měl tento systém sloužit pouze studentům Harvardské univerzity, později byly postupně přidávány další univerzity. Od 11. srpna roku 2006 se může připojit kdokoliv, kdo má více jak 13 let. Každý, kdo má zájem vlastnit svůj účet na Facebooku se musí pouze zaregistrovat na webové stránce www.facebook.com. Po registraci má uživatel možnost 20
vyplnit si svůj profil s veškerými detaily. Následně se může připojovat k různým skupinám a získávat stále nové přátele. Komunikovat navzájem lze pomocí zpráv, nebo diskusních fór. (Procházka, 2010, s. 58) Vezmeme-li stoupající popularitu této sociální sítě, není divu, že absolventi chtějí nadále zůstávat v kontaktu se svými bývalými spolužáky a profesory, přestěhovaní lidé se svými starými kamarády nebo lidé s rodinou v zahraničí. Největší zastoupení uživatelů ještě nedávno tvořili mladí lidé do 25 let. S posunující se věkovou hranicí těch „prvních“ se ale posunuje i věková hranice ostatních uživatelů. (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 10) Facebook je používán ve 170 zemích světa a je dostupný ve 35 jazycích, včetně češtiny. Tabulka 1: Počet uživatelů Facebooku ve světě
zdroj: www.portiscio.net
Tabulka 1 nám ukazuje, že podle statistik z 3. září 2011 má Facebook téměř tři čtvrtě miliardy uživatelů po celém světě, přesněji 728 153 280 uživatelů.
21
Tabulka 2: Počet uživatelů Facebooku v ČR
zdroj: www.portiscio.net
Podle statistik z tabulky 2 bylo v České republice ke dni 3. září 2011 spočítáno celkem 3 348 500 uživatelů Facebooku, což je téměř třetina celé populace žijící na našem území. (Hejl, Z. Počet uživatelů Facebooku 2011. [online].) 4.2.1 Základní informace o účtu na Facebooku Z mého pohledu je pro tuto bakalářskou práci důležité znát pár základních informací o založení účtu na Facebooku. Profily uživatelů jsou stavebním materiálem celé této sociální sítě. Stránka s profilem uživatele bude obsahovat jen ty informace, které do ní uživatel sám zadá. Může se podělit o informace z oblasti vzdělání nebo zaměstnání, o svém rodinném stavu, může zde zadat i kontaktní údaje, nebo informace z oblasti zájmů a koníčků. V neposlední řadě může přidávat samozřejmě i fotografie. Pro úspěšné založení svého profilu na portálu facebook.com je nezbytné znát několik základních informací, bez kterých bychom si profil jen stěží založili. Věková hranice uživatele: Uživatelem se může stát každý, kdo je starší 13 let.
22
Podmínky registrace: Na úvodní stránce (příloha č. 1 - hlavní stránka portálu facebook.com) uživatel vyplní údaje do polí v pravé části stránky. Pole budou obsahovat informace jako je křestní jméno, příjmení, věk, e-mail atd. Zároveň se na stránce uživatel dozví, proč jsou po něm tyto základní údaje vyžadovány. Po kliknutí na tlačítko přihlášení se uživatel dostane na stránku pro potvrzení identity, kde na něj čeká tzv. „zkreslené písmo“. Ochranné prvky – „zkreslené písmo“: Každý uživatel internetu už jistě zná tzv. ochranu před servery, které rozesílají nevyžádané spamy. Tohle písmo se používá k tomu, aby si servery neotevřely síť a tím nezneužívaly našich e-mailů, nebo osobních údajů. Servery totiž „zkreslené písmo“ nepřečtou a tak jsou naše údaje před spamy chráněny. Nám stačí jen písmo přepsat do uvedeného řádku a opět kliknout na tlačítko „přihlášení“. Konečná aktivace účtu Pokud uživatel nechce momentálně vyhledávat své přátele, zadávat informace do profilu, nebo si nechat načíst vlastní profilovou fotku, může přejít rovnou k potvrzení registrace e-mailem. Do emailové schránky uživatele bude odeslán odkaz, kterým se účet definitivně aktivuje.
23
5 KOMUNIKACE ON-LINE 5.1 Definice komunikace V Pedagogickém slovníku najdeme definici, která zní, že komunikace je: „Sdělování, dorozumívání. Z pedagogického hlediska je důležitá sociální komunikace, tj. sdělování a dorozumívání mezi lidmi. Mívá tuto strukturu: mluvčí – záměr sdělení – formulace sdělení – vlastní sdělení – posluchač – interpretace obsahu a záměru mluvčího – reakce posluchače. Sociální komunikace vytváří základní souvislosti mezi hlavními stránkami sociálního styku lidí: mezi činností, interakci a společenskými vztahy.“ (Průcha a kol., 1995, s. 104) Obecně, komunikace je sdělovací proces, proces dorozumívání mezi lidmi. Díky komunikaci si člověk utváří svou vlastní osobnost a vztahy s ostatními. Elektronickou komunikaci můžeme potom snadno definovat jako výměnu informací a dat, která probíhá v elektronické podobě. (Šmahel, 2003) Komunikaci lze jednoduše rozdělit na asynchronní a synchronní. U asynchronní (nesoučasné) komunikace není potřeba, aby obě komunikující strany byly u počítače ve stejnou dobu. Obvykle si mezi sebou zanechávají vzkazy, které si čtou až po připojení na internet a následně na ně odpovídají. Vzorem takovéto komunikace je třeba email nebo webové nástěnky. Při synchronní (současné) komunikaci jedinci mezi sebou vedou rozhovor. Je proto důležité, aby obě strany byly připojeny k internetu ve stejný okamžik. Mohou si tak navzájem pokládat otázky, řešit problémy, reagovat na názory jiných. Pro tento typ komunikace se také používá výraz, že „komunikujeme v reálném čase, tedy on-line“. Patří sem např. ICQ, email, chaty, telefonování přes Skype, diskusní skupiny. Základní dělení komunikace on-line je vytvořeno podle toho, jakým způsobem jsou informace předávány. Můžou být předávány formou textu (nejčastější forma komunikace on-line, probíhá prostřednictvím emailu, chatu apod.), zvukem (posílání zvukových souborů nebo nahrávek), obrazem (zasílání různých obrázků a fotografií) anebo multimediálně, což znamená formou textu, zvuku a obrazem společně (videokonference). Z následujícího dělení se tak můžeme dozvědět, které smysly jsou ve virtuální komunikaci využívány nejvíce. (Šmahel, 2003)
24
5.2 Výhody komunikace ON-LINE 1) Globálnost Díky on-line komunikaci máme možnost komunikovat s lidmi z celého světa, ať už se sousedy žijícími od nás jen pár metrů, nebo s kamarády vzdálenými tisíce kilometrů. Máme možnost dozvědět se něco o cizích zemích, zvycích a jako velkou předností je určitě procvičování si světových jazyků pomocí komunikace s cizinci. 2) Rychlost Čas a tempo je v on-line komunikaci snad tou největší výhodou. Samy si můžeme regulovat tempo odepisování a odpovídání zejména při asynchronní textové komunikaci. Posilujeme tím naši sebekontrolu a sebereflexi. Možnost kdykoliv poslat zprávu vytváří příjemný pocit vědění, že se s určitým člověkem můžeme spojit kdykoliv chceme. Je v podstatě „pořád přítomný“. 3) Rovnost statusu Další výhoda spočívá v tom, že všichni lidé mají na internetu stejné příležitosti. Ať jsou lidé jakkoliv vysocí, mají jakoukoliv barvu pleti, sexuální orientaci nebo náboženské vyznání, funguje v prostředí internetu tzv. „internetová demokracie“. 4) Ukládání zpráv Verbální komunikace je nezachytitelná a nedá se nijak zaznamenat, nebo se k ní zpětně vrátit (pokud ovšem nemáme diktafon, kameru apod.). Oproti tomu velká část zprostředkovatelských portálů on-line komunikace má funkci historie, kde má uživatel možnost zpětně si přečíst svoji dřívější konverzaci. Ovšem stejný text čtený v jinou dobu může být interpretován rozdílně. Záleží na současné situaci a vztahem mezi člověkem, s nímž komunikace probíhala. 5) Anonymita Velké množství anonymity při on-line komunikaci získává člověk díky tomu, že není druhým viděn. Anonymita nám umožňuje upřímně a otevřeně mluvit a reagovat na různé druhy témat, které by pro nás mnohdy v běžné komunikaci byly tabu.
25
5.3 Nevýhody komunikace ON-LINE 1) Neverbální komunikace Jako hlavní nevýhodou komunikace on-line je určitě neverbální komunikace. Nemáme možnost vidět druhého, jak reaguje na určité podněty, sledovat jeho mimiku, nervozitu a celkově jej pozorovat. Neverbální komunikace bývá mnohdy považována za důležitější, než komunikace verbální, protože ne vše jde vyjádřit slovy. Mnohdy takto také poznáme, že s mluvčím není něco v pořádku, nebo že nám dokonce lže. 2) Závislost Závislost lidí na technologiích stále narůstá. Příznaky takovéto závislosti se mohou projevovat v době, kdy u sebe zrovna nemáme počítač a nemůžeme tak ukojit svoje potřeby. Projevy jsou podrážděnost, nervozita, agrese, náladovost. Velmi závislý člověk je schopen kvůli počítači ztratit zaměstnání, přítele či přítelkyni, nebo dokonce celou rodinu. V tomhle směru je závislost na technologiích srovnatelná se závislostí na hracích automatech. 3) Slabá fyzická aktivita / zdravotní potíže Jako poslední nevýhodou je zmíněna omezená fyzická aktivita. Komunikace on-line znamená vysedávání u počítače, kdy po čase mohou začít bolet nebo pálit oči či otékat kotníky. Nesprávné sezení pak způsobuje bolest zad. V neposlední řadě je to také nesprávné dodržování životosprávy, kdy čas strávený u počítače utíká mnohem rychleji než normálně a člověk si mnohdy neuvědomí, že nedodržuje např. pitný režim. (Divínová, 2005)
26
II
EMPIRICKÁ ČÁST
27
6 EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ Tato kapitola by mohla být pomocným vodítkem jak pro pedagogy, tak pro rodiče, kteří mají doma dítě v pubescentním věku. Na základě ní by se mohla realizovat určitá změna v oblasti výchovy k volnému času, nebo naopak může zavládnout pocit uspokojení, že žáci sedmých tříd stále mají ke svému volnému času aktivní přístup a zatím je nepohltila vlna „internetové mánie“. V následující kapitole jsou uvedeny výsledky z výzkumu, který byl prováděn na Základní škole Aloise Štěpánka v Dolanech u Olomouce. Výzkumu se zúčastnili žáci druhého stupně základní školy, a to třídy 7. A a 7. B. Tyto třídy byly zvoleny z důvodu toho, že věk žáků těchto tříd se pohybuje v rozmezí 12 – 13 let, což je věkové období začínající pubescence, a tudíž nejlepší vhodná věková skupina pro realizaci výzkumu. Dotazník jsem sestavila na základě různých článků z odborné literatury a internetu, týkajících se rizikové skupiny dětí, na kterou má v této věkové kategorii internet a také sociální sítě největší dopad.
6.1 Výzkumný cíl Cílem mého výzkumu je zjistit, zdali sociální sítě a konkrétně Facebook má velký vliv na volný čas dětí v pubescentním věku. Jestli mají účty na sociálních sítích, kolik času tráví denně na internetu, zda tráví svůj volný čas raději mezi kamarády, nebo raději u počítače. Pokusíme se také odpovědět na otázku, zdali je rozdíl v trávení volného času mezi dívkami a chlapci. Zároveň výzkum ukáže, kterým dalším činnostem se děti ve volném čase věnují, jestli jsou spíše aktivní, nebo pasivní. Nabízí se výzkumná otázka, která zní: Tráví děti více volného času doma na sociálních sítích na internetu, nebo dávají přednost chození ven s kamarády a tím i aktivnějšímu využití volného času?
6.2 Stanovení problému a formulace hypotéz „Stanovení problému je zdánlivě nejjednodušší fází pedagogického výzkumu. Ve skutečnosti je však právě tato fáze neobyčejně náročná.“ (Chráska, 2006, s. 9)
28
Hypotéza je předběžné tvrzení, odpověď na stanovený problém. Je vyjádřena oznamovací větou
(naopak
od
výzkumného
problému,
který
je
vyjádřen
větou
tázací).
Vždy musí vyjadřovat vztah mezi dvěma proměnnými (pokud tomu tak není, nemůžeme hovořit o hypotéze). Hypotéza musí být empiricky ověřitelná, tzn., že proměnné, které v ní vystupují, musí být měřitelné. (Chráska, 2006) Stanovili jsme si problém, který zní: P: Existuje rozdíl mezi chlapci a dívkami ve využívání sociální sítě Facebook jako způsobu trávení volného času? Hlavní hypotéza je potom formulována takto: H: Mezi chlapci a dívkami neexistuje rozdíl ve využívání sociální sítě Facebook jako způsobu trávení volného času. Pracovní hypotézy: Pracovní hypotéza 1: Chlapci a dívky dávají přednost aktivnímu využívání volného času před sezením na internetu. Pracovní hypotéza 2: Chlapci a dívky se věnují rozdílným mimoškolním aktivitám. Pracovní hypotéza 3: Chlapci a dívky tráví na internetu stejné množství volného času. Pracovní hypotéza 4: Chlapci a dívky si zakládají účty na sociálních sítích ve stejném poměru. Pracovní hypotéza 5: Počet „virtuálních“ a „reálných“ přátel není u chlapců a dívek rozdílný.
6.3
Metoda výzkumu Jako nejvhodnější výzkumnou metodou byla zvolena metoda dotazování, tedy dotazníku.
Dotazník je metoda kladení otázek v písemné podobě a získávání písemných odpovědí. Výhodou dotazníkového šetření je v první řadě rychlé shromáždění dat od respondentů, snadná proveditelnost a zpracování. Jeho nevýhodou je ovšem to, že hrozí riziko toho, že respondenti nebudou brát výzkum vážně a tudíž by mohlo dojít ke zkreslenému výsledku zkoumaných dat. (Chráska, 2007) V dotazníku bylo použito celkem 14 otázek, z toho 12 uzavřených, s možností výběru odpovědi a 2 otázky otevřené, které měly sloužit pro vyjádření odpovědi vlastními slovy. 29
Výhodou tohoto dotazníku je snadnější vyhodnocování odpovědí a dotazovaní určitě raději kroužkují odpovědi, než zdlouhavě přemýšlejí, jak a co do odpovědi napsat. Otázky v dotazníku se zaměřují hlavně na znalost či neznalost Facebooku, zda žáci mají či nemají účet na této sociální síti, jestli dávají přednost virtuální komunikaci, před tou osobní, či nikoliv a hlavně, jestli tráví na internetu více času, než je zdrávo. Výzkum byl prováděn osobně, respondentům byly dotazníky předloženy v písemné podobě. Výsledky a závěry z dotazníků jsou uvedeny v následující bakalářské práci. Ukázka dotazníku je předložena v příloze 2.
6.4
Výzkumný soubor Respondenty výzkumu byly žáci dvou sedmých tříd druhého stupně Základní školy
Aloise Štěpánka v Dolanech u Olomouce. Výzkumnou skupinu tvořilo 33 žáků. Z třídy 7.A se výzkumu zúčastnilo 8 dívek a 9 chlapců, z třídy se potom zúčastnilo 9 dívek 7 chlapců. Cílovou věkovou skupinou tedy byli žáci ve věkovém rozmezí 12 – 13 let.
Graf 1: 7.A třída
Graf 2: 7.B třída
7.A třída dívky 47%
7.B třída chlapci 44%
chlapci 53%
dívky 56%
30
Graf 3: třídy 7. A a 7. B dohromady, rozděleno na chlapce a dívky
7. A + 7. B
chlapci 48%
dívky 52%
6.5 Průběh výzkumu Výzkum jsem prováděla na začátku měsíce května roku 2012. U sestavování dotazníku jsem kladla velký důraz na to, aby výzkumné otázky splnily svůj účel a hlavně aby vyzkoumaly to, k čemu byly předurčeny. Otázky jsem volila stručné, jasné a také ne moc dlouhé. Jelikož by respondenti přikládali o přestávce mému výzkumu malou váhu, rozhodla jsem se výzkum provést přímo ve vyučovací hodině. Po předchozí domluvě s ředitelkou školy to nebyl žádný problém. Ve třídě 7.A jsem narušila výuku předmětu „výchova ke zdraví“, ve třídě 7.B potom předmět „fyzika“. Po krátkém představení se a odůvodnění, proč právě od nich potřebuji pomoc, jsem žákům rozdala dotazníky a trpělivě čekala, než žáci zodpoví všechny otázky. Případné nejasnosti v dotazníku jsem ochotně vysvětlila, a zabránila tím tak možnost špatného pochopení položené otázky. Po odevzdání posledního vyplněného dotazníku do mých rukou jsem žákům poděkovala, popřála jim úspěšné zakončení školního roku a rozloučila se jak s nimi, tak s vyučujícími učitelkami, které mému dotazníkovému šetření přihlížely.
31
6.6 Vyhodnocení a zpracování dotazníkového šetření Výzkum byl zpracován kvantitativně pomocí tabulek četností a grafů, ve kterých jsou znázorněny odpovědi žáků. Tabulky jsou rozděleny zvlášť na chlapce a zvlášť na dívky, v grafech jsou potom odpovědi zaznamenány v relativní četnosti, v absolutní četnosti a dohromady procentuálně. Naším cílem nyní bude se za pomoci tabulek a grafů seznámit s výsledky dotazníkového šetření.
Položka č. 1 se zaměřovala na znalost či neznalost určité sociální sítě, konkrétně tedy Facebooku.
Tabulka 3: Znalost Facebooku 6.7
dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
1,000
33
100
0
0,000
0
0
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
ano
16
1,000
17
ne
0
0,000
∑
16
1
Graf 4: Znalost Facebooku
18 16 14 12 chlapci
10
dívky
8 6 4 2 0 ano
ne
32
Z odpovědí na položku č. 1 jsme zjistili, že jistou sociální sít znají všichni z dotazovaných, tedy celých 100%. Podle mě v dnešní době najdeme jen zanedbatelné množství dětí, kteří by Facebook neznaly. Tato síť je celosvětově známá a propagovaná jak v rozhlase, tak v televizi, nebo na různých internetových stránkách.
Položka č. 2 zkoumala, zdali žáci mají svůj vlastní účet na Facebooku. Tabulka 4: Účet na Facebooku 6.8
dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,765
22
66,667
3
0,176
6
18,182
0,25
1
0,059
5
15,151
1
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
ano
9
0,562
13
ne
3
0,188
4 16
mám, ale nepoužívám ∑
Graf 5: Účet na Facebooku
14 12 10 8
chlapci
6
dívky
4 2 0 ano
ne
mám, ale nepoužívám
33
Z 2. položky jsme zjistili, že většina žáků účet na Facebooku má (81,82%, z čehož 15,15% jej nevyužívá). Jelikož některým respondentům ještě nebylo 13 let a nesplňují tak podmínky pro založení účtu na Facebooku, odpověděli na otázku záporně (18,18%). Myslím si, že pokud by žáci, kteří odpověděli záporně, byli starší, účet by založený určitě měli a tím bychom se dostali na stoprocentní úspěšnost této položky.
Položkou č. 3 jsme se snažili vyzkoumat, kolik času denně jednotlivý žák stráví na internetu. Tabulka 5: Denně strávený čas na internetu 6.9
dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,118
5
15,151
3
0,176
10
30,303
0,375
5
0,294
11
33,333
0
0,000
5
0,294
5
15,152
0
0,000
2
0,118
2
6,061
16
1
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
½ hodiny
3
0,187
2
1 hodinu
7
0,438
2 hodiny
6
>3 hodiny nechodím na internet ∑
Graf 6: Čas strávený denně na internetu 7 6 5 4 3
chlapci
2
dívky
1 0 1/2 hodiny
1 hodinu
2 hodiny >3 hodiny
nechodí na internet
34
Z položky č. 3 jsme zjistili, že děti tráví na internetu nejvíce 1 – 2 hodiny denně. Což si myslím, že ještě není tak hrozné vzhledem k dnešnímu životnímu stylu mládeže. Přiznávám se, že jsem v této položce očekávala mnohem horší výsledky. Dívky jsou v tomto ohledu horší než chlapci, jak můžeme vidět, pět dívek z celkového počtu sedmnácti tráví denně na internetu déle jak tři hodiny. Pro lepší orientaci je to celých 29,41%, což podle mě není úplně nejméně.
V položce č. 4 mě zajímalo, kolik času denně stráví děti konkrétně na Facebooku. Tabulka 6: Čas strávený denně na Facebooku dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,118
10
30,303
1
0,059
4
12,121
0,000
4
0,235
4
12,121
2
0,124
7
0,412
9
27,273
nemám FB
3
0,188
3
0,176
6
18,182
∑
16
1
17
1
33
100 %
ni
fi
ni
fi
15 min.
8
0,500
2
30 min.
3
0,188
0
hodinu a déle připojení po celou dobu, co je zapnutý PC
35
Graf 7: Čas strávený denně na Facebooku 8 7 6 5 4
chlapci
3
dívky
2 1 0 15 min.
30 min.
hodinu a déle
po celou nemám dobu FB zapnutí PC
Z tabulky 6 pro otázku č. 4 jsme zjistili, že nejvíce respondentů (30,303%) se připojuje na Facebooku pouze na 15 minut z celkového času sezení u počítače. Za zmínku stojí i fakt, že téměř jedna třetina všech dotazovaných (27,273) je připojena na dané sociální síti po celou dobu, co mají zapnutý počítač. Tento jev byl dříve častější spíše u starších dětí, ale jak můžeme vidět, nyní to již není pravidlem.
Položka č. 5 zjišťovala, proč se nejčastěji respondenti přihlašují na FB a k jakým účelům jej využívají. Tabulka 7: Využívání Facebooku dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,171
13
21,311
13
0,371
22
36,066
0,154
8
0,229
12
19,672
3
0,115
5
0,143
8
13,115
nemám FB
3
0,115
3
0,086
6
9,836
∑
26
1
35
1
61
100%
ni
fi
ni
fi
řešení věcí do školy povídání si s kamarády domlouvání si schůzek hraní her
7
0,269
6
9
0,347
4
36
Graf 8: Využívání Facebooku 14 12 10 8 6 4 2 0
chlapci dívky
Jelikož v otázce mohli respondenti vybírat více odpovědí, jsou odpovědi o to zajímavější. Když pomineme těch 6 dětí, kteří Facebook nemají (9,836%) a nemohou se tak zúčastňovat otázek v našem výzkumu, nejvíce dětí, a to 22 (36,066%) odpovědělo, že Facebook mají právě z toho důvodu, aby si dopisovali s kamarády. Celkem 13 dětí (21,311%) také překvapivě odpovědělo, že na sociální síti řeší věci do školy. 12 dětí (19,672%) si domlouvá schůzky a pouze 8 dětí (13,115%) hraje hry (tohle procento mi přišlo dost malé vzhledem k věku dětí a jejich potřebám hrát různé strategické a jiné hry).
Položka č. 6 nám přiblížila, z jakého důvodu si respondenti založili účet na FB. Tato otázka byla otevřená, takže dala volný průchod odpovědím.
37
Tabulka 8: Důvod založení účtu na Facebooku dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,346
18
40,000
8
0,308
10
22,222
0,105
0
0,000
2
4,444
0
0,000
1
0,039
1
2,222
2
0,105
0
0,000
2
4,445
0
0,000
3
0,115
3
6,667
1
0,053
2
0,077
3
6,667
nemám FB
3
0,158
3
0,115
6
13,333
∑
19
1
26
1
45
100%
ni
fi
ni
fi
9
0,474
9
2
0,105
škola
2
hry
psaní si s kamarády domluva ven/schůzky
být „v obraze“ kvůli klukům komunikace s příbuznými
Graf 9: Důvod založení účtu na Facebook 10 8 6 4
chlapci
2
dívky
0
Podle tabulky 8 je jasné, že 18 dotazovaných (40%) z celku si založilo Facebook právě kvůli dopisování si s kamarády. Tuhle odpověď jsem i očekávala, protože v dopisování 38
si s kamarády a blízkými lidmi jsou právě sociální sítě v dnešní době nejvíce moderní a pohodlné. 10 dětí (22,222%) si domlouvá schůzky, 2 děti (4,444%) opět uvedly, ž řeší věci do školy, pouze jedno dítě (2,222%) napsalo, že hraje hry, dva dotazovaní (4,444%) chtějí být „v obraze“ a vědět, co se kde děje. Tři dívky (6,667%) se nebály uvést i fakt, že si Facebook založily kvůli chlapcům a třikrát (6,667%) padla také odpověď, že díky sociální síti si mohou psát se svými příbuznými, kteří jsou třeba v zahraničí. Položka č. 7 zkoumala, jestli děti dávají přednost povídání si s kamarády přes internet, nebo s nimi jdou raději ven a povídají si osobně. Tabulka 9: Povídání si přes internet/osobně dívky
chlapci
Odpověď přes internet
∑
%
0,000
6
18,182
17
1,000
27
81,818
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
6
0,375
0
10
0,625
16
1
jdeme ven, nebo k někomu domů ∑
Graf 9: Povídání si přes internet/osobně
18 16 14 12 chlapci
10
dívky
8 6 4 2 0 přes internet
venku/u někoho doma
39
Z tabulky 9 a následného grafu 7 je jasné, že velká většina, všech 27 dotazovaných (81,818%) zvolila odpověď jít si povídat s kamarády ven, nebo k někomu domů. Jen zanedbatelná část 18,182%) zvolila možnost povídání si přes internet. Zajímavostí je, že takto odpovídali pouze chlapci a žádná dívka. V tomhle směru jsou tedy dívky aktivnější a raději chodí s kamarády a kamarádkami ven, než aby seděly u PC. Položkou č. 8 jsme se ptali respondentů, jestli řeší konflikty raději osobně, nebo přes internet. Tabulka 10: Řešení konfliktů dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,882
23
69,697
0
0,000
1
3,030
0,437
0
0,000
7
21,212
0
0,000
2
0,118
2
6,061
16
1
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
8
0,500
15
1
0,063
neřeším je
7
jinak
osobně přes internet
Graf 10: Řešení konfliktů 16 14 12 10 8
chlapci
6
dívky
4 2 0 osobně
přes internet
neřeší je
jinak
40
Z následující otázky je jasné, že co se týče konfliktů, téměř na plné čáře vítězí řešení konfliktů osobně. Takto odpovědělo celých 23 žáků (69,696%). Zajímavé je, že pouze jeden chlapec (3,030%) odpověděl, že raději řeší konflikty přes internet. Naopak 7 chlapců (21,212%) konflikty neřeší vůbec a u dvou dívek (6,061%) záleží na tom, s kým se hádají, nebo jak jsou problémy závažné. Podle mě je dobré, že většina respondentů je schopna řešit problémy „tváří v tvář“. To, že někteří chlapci neřeší problémy vůbec je v tomto věku úplně normální. Myslím si, že je pouze řeší samy v sobě, ale na venek nedají nic znát. Položka č. 9 se zaměřila na fakt, který se týká „virtuálních přátel“ a „pravých přátel“, neboli s kolika lidmi ze svého seznamu přátel na Facebooku se respondenti setkávají i v běžném životě. Tabulka 11: Setkávání se s přáteli v běžném životě dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,295
13
39,394
9
0,529
14
42,424
0,000
0
0,000
0
0,000
0
0,000
0
0,000
0
0,000
nemám FB
3
0,187
3
0,176
6
18,182
∑
16
1
17
1
33
100%
se všemi s více jak polovinou s méně jak polovinou jen s pár nejbližšími
ni
fi
ni
fi
8
0,500
5
5
0,313
0
41
Graf 11: Setkávání se s přáteli v běžném životě 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci dívky
Z tabulky je vidět, že nejvíce dětí si píše s více jak polovinou (42,424%), nebo dokonce úplně se všemi (39,394%). S méně jak polovinou, nebo jen s těmi nejbližšími si nepíše ani jeden žák z dotazovaných. Podle mě je dobré, že přátelé na Facebooku jsou i přátelé v realitě. Existují lidé, kteří mají ve svém seznamu třeba 500 přátel, z toho ale polovinu téměř neznají a nikdy si s nimi nic nenapsali. Jsem ráda, že naši respondenti takoví nejsou. Položkou č. 10 jsme se zajímali, s kolika lidmi ze svého seznamu přátel na Facebooku si respondenti napíší alespoň jednou za týden. Tabulka 12: Dopisování dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,118
3
9,091
6
0,353
8
24,242
0,313
2
0,118
7
21,212
5
0,313
4
0,235
9
27,273
nemám FB
3
0,187
3
0,176
6
18,182
∑
16
1
17
1
33
100%
se všemi s více jak polovinou s méně jak polovinou jen s pár nejbližšími
ni
fi
ni
fi
1
0,062
2
2
0,125
5
42
Graf č. 12: Dopisování 6 5 4 3
chlapci
2
dívky
1 0
Z tabulky 12 je jasné, že ne se všemi lidmi, které mají dotazovaní v přátelích, jsou v užším kontaktu a píší si s nimi často. Jak můžeme vidět z grafu, nejvíce dotazovaných, a to 9 (27,273%), zodpovědělo, že si píší jen s těmi nejbližšími. S víc jak polovinou si napíše 8 dětí (24,242%), s méně jak polovinou 7 dětí (21,212%) a pouze 3 děti (9,091%) si píší úplně se všemi přáteli, které mají na svém Facebookovém účtu. 6 dětí (18,182%) se opět k otázce nemohlo vyjádřit, protože nemají účet na FB. Řekla bych, že tyto odpovědi jsou takové, jaké by každý z nás očekával. Není přece možné, aby děti byli v kontaktu s každým ze svých přátel na Facebooku, když jich má třeba 200. Položka č. 11 zjišťovala u žáků, zdali používají i nějaké další sociální sítě. Tabulka 13: Používání jiných sociálních sítí dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,257
18
31,579
7
0,200
14
24,561
0,045
7
0,200
8
14,035
3
0,136
7
0,200
10
17,545
Lidé
2
0,091
4
0,114
6
10,526
MySpace
0
0,000
1
0,029
1
1,754
∑
22
1
35
1
57
100%
ni
fi
ni
fi
Skype
9
0,409
9
ICQ
7
0,319
Twitter
1
E- mail
43
Graf 13: Používání jiných sociálních sítí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci dívky
Otázka 11 byla otevřená, a proto žáci mohli uvádět více odpovědí. Zjistili jsme, že kromě Facebooku 18 dotazovaných používá Skype (31,579%), 14 z nich ICQ (24,562%). 10 dotazovaných (17,544%) odpovědělo, že používá e-mail, tudíž si mylně myslí, že e-mail je sociální síť, a proto lze říct, že v tomto směru nemají ještě zcela jasno. 8 dětí (14,035%) uvedlo sociální síť Twitter, což je síť podobná Facebooku, 6 z nich (10,526%) používá portál Lidé.cz a pouze jedna dívka (1,754%) uvedla, že má účet i na sociální síti MySpace. Jak můžeme vidět, svět sociálních sítí není tedy jen o Facebooku, ale adolescenti mají své účty na více sociálních sítích. Otázka č. 12 se ptala, jestli jsou dotazovaní poznamenaní zkratkami typickými pro sociální sítě (např. LOL, JJ, NZ, BTW, OMG…) a jestli tyto zkratky používají i ve verbální komunikaci.
44
Tabulka 14: Používání výrazů dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,059
1
3,030
0
0,000
5
15,152
0,562
7
0,412
16
48,485
2
0,125
9
0,529
11
33,333
16
1
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
0
0,000
1
5
0,313
občas
9
nikdy ∑
ano, pořád jen mezi kamarády
Graf 14: Používání výrazů 9 8 7 6 5
chlapci
4
dívky
3 2 1 0 ano, pořád
mezi kamarády
občas
nikdy
Zjistili jsme, že tyto děti nejsou ještě tolik poblázněny výrazy sociálních sítí a používají je z velké části jen občas (48,485%), nebo dokonce vůbec (33,333%). 5 z nich uvedlo, že je používá pouze mezi kamarády a jediná jedna dívka tyto výrazy používá v normální komunikaci pořád, ať už je mezi kamarády, nebo v rodinném kruhu. Tato otázka byla zvolena pouze pro zajímavost, protože já osobně znám pár dětí adolescentního věku, které jsou tímto fenoménem poznamenáni velmi. U žáků základní školy A. Štěpánka v Dolanech se ovšem tzv. „poblázněnost“ dosud neprojevila.
45
Položka č. 13 se zaměřila na to, co děti dělají ve svém volném čase, kterým aktivitám se věnují. Tabulka 15: Aktivity ve volném čase
sportuji
dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,222
18
27,273
4
0,111
8
12,121
0,267
14
0,389
22
33,333
1
0,034
5
0,139
6
9,091
7
0,233
5
0,139
12
18,182
30
1
36
1
66
100%
ni
fi
ni
fi
10
0,333
8
4
0,133
8
chodím do zájmových kroužků chodím ven s kamarády čtu zajímavé knížky a časopisy sedím doma u TV nebo na internetu ∑
Graf 15: Aktivity ve volném čase 14 12 10 8 6
chlapci
4
dívky
2 0
46
Děti měli možnost vybrat si více než jednu odpověď, proto je odpovědí tolik. Z tabulky je patrné, že děti tráví nejraději svůj volný čas venku s kamarády. Téměř jedna třetina všech dotazovaných ve volném čase sportuje (27,273%). Pasivní přístup k trávení volného času má 12 dětí (18,182%), které zvolili sledování TV, nebo sezení u PC. 8 dětí (12,121%) se věnuje zájmovým kroužkům a 6 dětí (9,091%) rádo čte knihy, nebo časopisy. Podle mě lze říci, že děti tráví svůj volný čas velmi aktivně, ať už jsou venku mezi kamarády a jezdí třeba na kole, nebo hrají kolektivní hry, nebo se věnují nějakému sportu.
Položka č. 14 se zajímala, jestli děti mimo školu navštěvují nějaký zájmový, nebo sportovní kroužek. Tabulka 16: Sportovní a zájmové kroužky dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,765
27
81,818
4
0,235
6
18,182
17
1
33
100%
ni
fi
ni
fi
ano
14
0,875
13
ne
2
0,125
∑
16
1
Graf 16: Sportovní a zájmové kroužky
14 12 10 8
chlapci
6
dívky
4 2 0 ano
ne
47
Z následující tabulky a grafu je patrné, že děti navštěvují ve volném čase zájmové, nebo sportovní kroužky. Nasvědčuje tomu fakt, že celých 27 dětí (81,818%) z celkového počtu 33 (100%) uvedlo kladnou odpověď. Pouze 6 dětí (18,182%) odpovědělo záporně, což znamená, že nenavštěvují žádný sportovní, ani zájmový kroužek. Myslím si, že je dobře, že děti samy od sebe chodí sportovat. Předcházejí tak dětské obezitě, která je v dnešní době také velmi žhavým tématem. Položka č. 15 se zaměřuje na druhy sportovních a zájmových kroužků. Pokud nějaký kroužek děti navštěvují, zajímalo nás jaký.
48
Tabulka 17: Druhy kroužků dívky
chlapci
Odpověď
∑
%
0,000
5
9,804
0
0,000
9
17,647
0,077
3
0,120
5
9,804
5
0,192
2
0,080
7
13,725
0
0,000
4
0,160
4
7,843
0
0,000
2
0,080
2
3,922
5
0,193
0
0,200
10
19,608
0
0,000
9
0,360
9
17,647
26
1
25
1
51
100%
ni
fi
ni
fi
florbal
5
0,192
0
fotbal
9
0,346
2
hra na hudební nástroj stolní tenis výtvarná výchova zumba turistický kroužek, airsoft, rybaření, cyklistika tenis, hiphop, balet, hasič, volejbal, skaut, AJ, FJ, agility ∑
49
Graf 17: Druhy kroužků 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci dívky
Poslední výzkumná otázka byla otevřená, proto žáci odpovídali každý po svém a můžeme tak vidět velký rozptyl mezi jednotlivými kroužky. Opět byla možnost uvedení všech kroužků, které navštěvují. Zjistili jsme, jaké kroužky a v jakém množství žáci navštěvují. Nejčastěji navštěvovaným sportovním kroužkem je podle tabulky fotbal, který uvedlo celkem 9 chlapců (19,565%). Druhým nejnavštěvovanějším kroužkem se stal kroužek stolního tenisu, kam chodí jak chlapci, tak dívky a dohromady jej uvedlo 7 dětí (13,725%). 5 dětí hraje ve volném čase florbal (10,869%) a 5 dětí (10,869%) chodí do hudební výchovy a učí se tak hrát na nějaký hudební nástroj. 4 žákyně navštěvují kroužek výtvarné výchovy, 2 žákyně chodí cvičit zumbu. Turistický kroužek, airsoft, rybaření a cyklistiku má v oblibě po jednom žákovi, stejně jako tenis, hiphop, balet, hasičský kroužek, volejbal, skaut, anglický jazyk, francouzský jazyk a agility po jedné žákyni.
6.7 Testování hypotéz V následující podkapitole se budeme věnovat pravdivosti či nepravdivosti stanovených hypotéz. Pro jejich ověření jsem vybrala test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. Tento test je velmi častý při zpracování výsledků dotazníkového šetření a díky němu rozhodujeme, zda existuje určitá závislost mezi dvěma proměnnými. Začneme tím, že budeme formulovat nulové a alternativní hypotézy. Nulová hypotéza (H0) představuje tvrzení, které předpokládá, že mezi zkoumanými jevy není závislost. Alternativní hypotéza (HA) je naopak tvrzení, které závislost mezi proměnnými předpokládá. Výsledky, které jsme získali dotazníkovým šetřením, jsme zapsali do tzv. „kontingenčních 50
tabulek“. Jsou vyjádřeny čísly bez závorek (P). Součtem četností ve sloupcích a řádcích dostaneme tzv. „marginální četnosti“ (okrajové). Následně vypočítáme pro každé pole kontingenční tabulky očekávané četnosti (O), které jsou uvedeny v závorkách a odpovídají platnosti nulové hypotézy. Očekávanou četnost lze jednoduše vypočítat tak, že vynásobíme marginální četnosti (četnosti v řádcích a sloupcích) v tabulce, jejíž součin následně dělíme celkovou četností. Dalším krokem je určení testového kritéria x2, které vypočítáme jako součet hodnot (P – O)2/O pro jednotlivá pole kontingenční tabulky. „Vypočítaná hodnota x2 je ukazatelem velikosti rozdílu mezi skutečností a vyslovenou nulovou hypotézou. Pro posouzení vypočítané hodnoty x2 je třeba dále určit počet stupňů volnosti vypočítaného testového kritéria. Pro tabulku o r řádcích a s sloupcích se určí počet stupňů volnosti podle vztahu f = (r – 1)·(s – 1), kde r je počet řádků v kontingenční tabulce a s je počet sloupců v kontingenční tabulce“. (Chráska, 2006, s. 93 – 94) Na základě vypočítaného počtu stupňů volnosti a následné zvolené hladiny významnosti 0,05 (riziko omylu = 5%) najdeme ve statistické tabulce (viz. příloha č. 3) kritickou hodnotu testového kritéria, kterou budeme srovnávat s hodnotou vypočítanou. Jestliže je vypočítaná hodnota testového kritéria menší než hodnota kritická, přijímáme nulovou hypotézu (tudíž odmítáme hypotézu alternativní). V případě, že je vypočítaná hodnota rovna, nebo dokonce větší, než hodnota kritická, odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme a přijímáme hypotézu alternativní. (Chráska, 2006) Tento postup jsme uplatnili při testování hypotéz a jejich pravdivosti.
H1: Chlapci a dívky dávají přednost aktivnímu využívání volného času před sezením u počítače. Tato hypotéza byla stanovena proto, abychom zjistili, jestli děti raději sedí doma u PC, nebo jestli se svým volným časem nakládají aktivněji. Tvořili jsme ji z dotazníkových otázek 7 a 13. Nulová a alternativní hypotéza: H01: Mezi chlapci a dívkami a jejich aktivním využíváním volného času není statisticky významný rozdíl. 51
HA1: Mezi chlapci a dívkami a jejich aktivním využíváním volného času je statisticky významný rozdíl. Tabulka 18: Využívání volného času
Aktivita povídání si s kamarády chození ven s kamarády sport zájmové kroužky
Pohlaví chlapci
dívky
∑
10 (11,5)
17 (15,5)
27
8 (9,4)
14 (12,6)
22
10 (7,7)
8 (10,3)
18
4 (3,4)
4 (4,6)
8
43
75
∑
32
Vypočítaná hodnota testového kritéria:
x2= (P – O)2/O = 2,091
Počet stupňů volnosti:
f = (r – 1)·(s – 1) = 3
Kritická hodnota testového kritéria:
x20,05(3) = 7,815
H1: 2,091
přijímáme nulovou hypotézu (H0)
7,815
Vypočítaná hodnota testového kritéria je menší než kritická hodnota, proto přijímáme hypotézu nulovou (H0) a odmítáme tak hypotézu alternativní (HA). Mezi chlapci a dívkami tedy není statisticky významný rozdíl, proto můžeme říci, že chlapci a dívky jsou v aktivnosti na stejné úrovni v aktivním trávení svého volného času. Tímto se nám potvrdila stanovená hypotéza.
52
H2: Chlapci a dívky se věnují odlišným mimoškolním aktivitám (zájmovým a sportovním kroužkům). Chlapci a dívky mají v dospívajícím věku odlišné zájmy a koníčky, proto se domnívám, že mezi pohlavím je rozdíl ve využívání volného času, co se mimoškolních aktivit týče. Následující hypotézu jsme vytvořili z dotazníkových otázek 14 a 15. Nulová a alternativní hypotéza: H02: Mezi chlapci a dívkami není statisticky významný rozdíl ve věnování se mimoškolním aktivitám. HA2: Mezi chlapci a dívkami je statisticky významný rozdíl ve věnování se mimoškolním aktivitám. Tabulka 19: Mimoškolní aktivity
Druhy florbal /fotbal Hra na hud. nástroj Stolní tenis Výtvarná výchova/zumba ∑
Pohlaví chlapci
dívky
∑
14 (9,2)
0 (4,8)
14
2 (3,3)
3 (1,7)
5 (4,6)
2 (2,4)
0 (3,9)
6 (2,1)
21
11
5 7
6 32
Vypočítaná hodnota testového kritéria:
x2 = (P – O)2/O = 20,055
Počet stupňů volnosti:
f = (r – 1) · (s – 1) = 3
Kritická hodnota testového kritéria:
x20,05 (3) = 7,815
H2: 20,055
7,815
přijímáme alternativní hypotézu (HA)
53
Vypočítaná hodnota testového kritéria je větší, než hodnota kritická, proto přijímáme alternativní hypotézu (HA) a odmítáme hypotézu nulovou (H0). Stanovená hypotéza se nám tedy potvrdila, proto můžeme říci, že dívky mají jiné zájmy než chlapci, co se týče volnočasových aktivit. Chlapci se raději věnují míčovým a kolektivním sportům, dívky si raději zajdou zatančit, nebo jsou více umělecky nadané. Proto je také v hudebních a výtvarných kroužcích většina zájemců ženského pohlaví. H3: Chlapci a dívky tráví na internetu stejné množství volného času. Myslím si, že ve věku našich respondentů nehraje příliš velkou roli to, jestli jde o chlapce, nebo o dívku. Podle mě na internetu tráví stejní množství času, protože si hlavně dopisují on-line se svými vrstevníky. Dívky s dívkami, chlapci s chlapci. Existují však i výjimky, i když v tomhle věku jen zřídka. Následující hypotéze byly věnovány dotazníkové položky 3 a 4. Nulová a alternativní hypotéza: H03: V trávení volného času na internetu mezi chlapci a dívkami není statisticky významný rozdíl. HA3: V trávení volného času na internetu mezi chlapci a dívkami je statisticky významný rozdíl. Tabulka 20: Trávení volného času na internetu Pohlaví
Čas strávený na internetu
chlapci
dívky
∑
½ h – 1h
10 (7,7)
5 (7,3)
15
2 h a déle
6 (8,3)
10 (7,7)
16
∑
16
15
31
Vypočítaná hodnota testového kritéria:
x2 = (P – O)2/O = 2,736
Počet stupňů volnosti:
f = (r – 1)·(s – 1) = 1
Kritická hodnota testového kritéria:
x20,05(1) = 3,841 54
H3: 2,736
přijímáme nulovou hypotézu (H0)
3,841
Hodnota testového kritéria, kterou jsme vypočítali, je menší než kritická hodnota, tudíž přijímáme nulovou hypotézu (H0) a odmítáme hypotézu alternativní (HA). V tomto případě tedy mezi chlapci a dívkami a trávení volného času na internetu není statisticky významný rozdíl. Hypotéza, kterou jsme si na začátku stanovili, se tedy potvrdila, a proto ji můžeme přijmout. Pohlaví žáka tedy nemá vliv na dobu strávenou u počítače. H4: Chlapci a dívky si zakládají účty na sociálních sítích ve stejném poměru. Myslím si, že nezáleží v tomto případě na pohlaví, jestli jsme chlapec, nebo dívka. Zaregistrovat se na sociální síť může každý bez ohledu na pohlaví. Všichni mají stejné možnosti a podmínky, proto si myslím, že mezi počtem založených účtů na sociálních sítích nebude mezi chlapci a dívkami rozdíl. Tuto hypotézu jsme utvořili z dotazníkových položek 2 a 11. Nulová a alternativní hypotéza: H04: V počtu založených účtů na sociálních sítích mezi chlapci a dívkami není statisticky významný rozdíl. HA4: V počtu založených účtů na sociálních sítích mezi chlapci a dívkami je statisticky významný rozdíl. Tabulka 21: počet založených účtů Pohlaví
Účty na soc. sítích
chlapci
dívky
Facebook
13 (11,1)
14 (15,9)
ICQ
7 (5,7)
7 (8,3)
Twitter
1 (3,3)
7 (4,7)
Lidé.cz
2 (2,5)
4 (3,5)
MySpace
0 (0,4)
1 (0,6)
1
∑
23
33
56
55
∑ 27 14 8 6
Vypočítaná hodnota testového kritéria:
x2 = (P – O)2/O = 4,619
Počet stupňů volnosti:
f = (r – 1)·(s – 1) = 4
Kritická hodnota testového kritéria:
x20,05(4) = 9,488
H4: 4,619
přijímáme nulovou hypotézu (H0)
9,488
Hodnota testového kritéria, kterou jsme vypočítali, je opět menší než hodnota kritická. Proto přijímáme nulovou hypotézu (H0) a odmítáme alternativní hypotézu (HA). Nyní tedy můžeme s jistotou říct, že nezáleží na pohlaví při zakládání účtu na sociální síti a že mezi chlapci a dívkami v tomto případě není statisticky významný rozdíl. Díky tomu se nám opět potvrdila stanovená hypotéza. H5: Počet „virtuálních“ a „pravých“ přátel není u chlapců a dívek rozdílný. Tuto hypotézu jsem stanovila, protože mě zajímalo, jestli si dospívající přidávají do svého seznamu přátel na sociálních sítích i lidi, které v životě neviděli a o kterých třeba jen něco zaslechli. U některých lidí to na podobném principu funguje a tak jsem chtěla zjistit, jestli je tomu tak i u našich dotazovaných. Následující hypotézu jsme vytvořili z dotazníkových položek 9 a 10. Nulová a alternativní hypotéza: H05: V počtu „virtuální“ a „reálných“ přátel u chlapců a dívek není statisticky významný rozdíl. HA5: V počtu „virtuálních“ a „reálných“ přátel u chlapců a dívek je statisticky významný rozdíl.
56
Tabulka 23: „virtuální“ a „reální“ přátelé Pohlaví
Kolik z nich opravdu zná
chlapci
dívky
∑
všechny
8 (6,3)
5 (6,7)
13
polovinu
5 (6,7)
9 (7,3)
14
polovinu
0 (0,0)
0 (0,0)
0
13
14
27
∑
Vypočítaná hodnota testového kritéria:
x2 = (P – O)2/O = 1,687
Počet stupňů volnosti:
f = (r – 1)·(s – 1) = 2
Kritická hodnota testového kritéria:
x20,05(2) = 5,991
H5: 1,687
přijímáme nulovou hypotézu (H0)
5,991
Hodnota testového kritéria, kterou jsme vypočítali jako poslední je menší než kritická hodnota. Přijímáme tedy hypotézu nulovou (H0) a odmítáme hypotézu alternativní (HA). Stanovená hypotéza byla potvrzena a můžeme říci, že rozdíl v počtu „virtuálních“ a „reálných“ přátel mezi chlapci a dívkami není statisticky významný. Naši dotazovaní si tedy do seznamu přátel přidávají jen lidi, které opravdu znají a nezáleží na tom, jestli je konkrétním dotazovaným chlapec nebo dívka. Hlavní hypotéza zněla: H: Mezi chlapci a dívkami neexistuje rozdíl ve využívání sociální sítě Facebook jako způsobu trávení volného času. Z výpočtů stanovených pracovních hypotéz jsme zjistili, že pohlaví dospívajícího nemá vliv na využívání sociální sítě Facebook jako způsobu trávení volného času. Podmínkou pro přijetí hlavní hypotézy je potvrzení všech pracovních hypotéz. V našem výzkumu se všechny pracovní hypotézy potvrdily, proto přijímáme hlavní hypotézu.
57
ZÁVĚR V dnešním světě je téma sociálních sítí velmi rozsáhlé. Není snad na světě člověka, který by neznal pojem „sociální síť“. Tak jako patří knihy do knihovny, patří dnes již téměř do každé domácnosti počítač s možností připojení se na internet. Sociální sítě dříve či později pohltí nevědomky každého z nás. Tato bakalářská práce je tedy zaměřena na problematiku právě sociálních sítí (konkrétně tedy té nejznámější – Facebooku) a volný čas. Čím dál více přibývá obézních dětí a hodně lidí se ptá, proč tomu tak je. Je to z toho důvodu, že dnešní mladá populace zlenivěla, vše mají na dosah ruky. Mladí lidé, pokud dnes potřebují něco sdělit, nebo se na něčem domluvit se svým kamarádem, nevezmou kolo nebo nenazují tenisky a nevydají se pěšky. Jednoduše vezmou do ruky telefon, nebo zapnou internet a sdělí, co potřebují bez sebemenšího pohybu. Práce byla zaměřena na děti sedmých tříd druhého stupně základní školy, tedy na věkové rozmezí 12 – 13 let. Vybrala jsem tohle rozmezí, protože si myslím, že právě ve dvanácti letech nastává ten pověstný zlom, kdy děti propadnou tajům internetu a hlavně sociálním sítím. Cílem bylo zjistit, jak působí sociální sítě (konkrétně Facebook) na děti staršího školního věku, jestli na nich zanechává následky v podobě používání komunikačních zkratek typických pro sociální sítě. Zdali děti dávají přednost vysedávání u počítače, nebo si jdou raději společně se svými kamarády zahrát do přírody nějakou hru. Zaměřila jsem se především na dobu, kterou děti denně stráví na internetu. Průzkum ukázal, že na internet chodí denně celých 94% dotazovaných, z čehož účet na Facebooku vlastní celých 82% a každý z nich se na svůj účet přihlásí denně alespoň na 15 minut. Účet na Facebooku si děti založili z rozdílných důvodů, největším důvodem je však „kvůli dopisování s kamarády“, který uvedlo celých 40%. Příjemným zjištěním pro mě bylo, kolik dotazovaných se věnuje aktivnímu využívání volného času. Celých 82% dětí navštěvuje nějaký sportovní nebo zájmový kroužek a dává tak využití volného času nějaký smysl. Docela mě zaskočilo, že odpověď některých chlapců na otázku, zda si raději povídají s kamarády přes internet, nebo jdou s nimi ven, odpověděli, že raději sedí u počítače a „ťukají“ do klávesnice. Když si vzpomenu na mé trávení volného času s vrstevníky, je mi vlastně dnešních dětí docela líto. Média je plně pohltila. Já bych své dětství neměnila. Lze jednoduše říci, že mezi chlapci a dívkami vesměs nebyly ve výzkumu objeveny statisticky významné rozdíly. Tráví na internetu stejné množství volného času, zakládají 58
si účty na sociálních sítích ve stejném poměru, není mezi nimi rozdíl v počtu „virtuálních“ a „reálných“ přátel. Cílem bakalářské práce bylo v teoretické části obeznámit čtenáře s pojmy volný čas, média, internet, Facebook a komunikace. V praktické části byl pak realizován výzkum, který nám potvrdil všechny stanovené pracovní hypotézy. Na základě toho jsme mohli přijmout hlavní hypotézu, která tvrdila, že mezi chlapci a dívkami neexistuje rozdíl ve využívání sociální sítě Facebook jako způsobu trávení volného času. Cíl své bakalářské práce proto považuji
za splněný. Jak jsem již zmínila v úvodu, tato bakalářská práce se zaměřovala pouze na měřítko v naší republice. V následující diplomové práci bych proto ráda rozvedla stejnou problematiku, ovšem v celosvětovém měřítku.
59
SEZNAM ZKRATEK AJ – Anglický Jazyk apod. – a podobně atd. – a tak dále BTW – By The Way – přeložena z anglického jazyka jako „mimochodem“ FB – Facebook FJ – Francouzský jazyk JJ – Jo Jo – slangový výraz pro kladnou odpověď LOL – Lot Of Laughs – přeloženo z anglického jazyka jako „hodně se smějící“ mj. – mimo jiné min. – minuta/minuty např. – například NZ – není zač OMG – Oh My God – přeloženo z anglického jazyka jako „Bože“ PC – počítač TV – televize
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DIVÍNOVÁ, R. Cybersex: Forma internetové komunikace. Praha: TRITON s.r.o., 2005. 167 s. ISBN 80-7254-636-8. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5. CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 200 s. ISBN 80-244-1367-1 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost: stručný úvod do studií médií a mediální komunikace. Praha: Portál, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7367-287-4 KULHÁNKOVÁ, H., ČAMEK, J. Fenomén Facebook. Kladno: BigOak, 2010. 128 s. ISBN 978-80-904764-0-0. MUSIL, J. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003. 261 s. ISBN 80-7220-157-3. PETŘÍKOVÁ, J., ŠTĚPÁNEK, D. Média - prostředky transferu informací. 1. vydání. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1998. 48 s. ISBN 80-210-1992-1. PROCHÁZKA, D. První kroky s internetem. 3. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 108 s. ISBN 978-80-247-3255-8. PRŮCHA, J. a kol. Pedagogický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4. PŘADKA, M. Kapitoly z dějin pedagogiky volného času. 1. vydání. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 1999. 93 s. ISBN 80-210-2033-4. PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky I.: vývoj člověka do patnácti let. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 461 s. Bez ISBN. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. 175 s. ISBN 978-80-244-2141-4. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. 522s. ISBN 80-7178-308-0. 61
VERDON, J. Volný čas ve středověku. Vyšehrad, 2003. 261 s. ISBN 80-7021-543-7. SPOUSTA, V. et. al. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 1996. 82 s. ISBN 80-210-1275-7.
Internetové zdroje: Dům dětí a mládeže [online]. Poslední aktualizace 2012-06-16 [cit. 2012-06-17], Wikipedie. Dostupné z WWW:
HEJL, Z.: Počet uživatelů Facebooku 2011 [online]. 2011-01-06 [cit. 2012-06-16]. Dostupné z WWW: Internet [online]. Poslední aktualizace 2012-06-16 [cit. 2012-06-16], Wikipedie. Dostupné z WWW: . Sociální síť [online]. Poslední aktualizace 2012-06-02 [cit. 2012-06-16], Wikipedie. Dostupné z WWW: .
62
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Hlavní stránka portálu facebook.com Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát
63
Příloha č. 1 - hlavní stránka portálu facebook.com
Příloha č. 2 – Dotazník
Dotazník
1. Víš, co je to Facebook? a) ano b) ne 2. Máš účet na Facebooku? a) ano b) ne c) mám, ale nepoužívám jej 3. Kolik času denně strávíš na internetu? a) ½ hodiny b) hodinu c) 2 hodiny d) 3 hodiny a déle (uveď, prosím, kolik) …………………………… e) nechodím na internet 4. Kolik času denně strávíš konkrétně na Facebooku? a) ¼ hodiny b) ½ hodiny c) hodinu a déle d) jsem připojen/a po celou dobu, co mám zapnutý PC e) nemám Facebook 5. K jakým účelům facebook využíváš? (*můžeš vybrat více odpovědí) a) řešení věcí do školy b) povídání si s kamarády c) domlouvání si schůzek d) hraní her e) nemám Facebook 6. Z jakého důvodu sis založil/a účet na Facebooku?
7. Dáváš přednost povídání si s kamarády přes internet, nebo s nimi raději jdeš ven? a) přes internet b) jdeme ven, nebo k někomu domů 8. Řešíš konflikty raději osobně, nebo přes internet (chat, skype,…)? a) osobně b) přes internet c) neřeším je d) jinak (uveď)___________________________________________ 9.
S kolika lidmi z tvého seznamu přátel na Facebooku se setkáváš i v běžném životě? a) se všemi b) s více jak polovinou c) s méně jak polovinou d) jen s pár nejbližšími e) nemám Facebook
10. S kolika z nich si napíšeš na facebooku alespoň jednou za týden? a) se všemi b) s více jak polovinou c) s méně jak polovinou d) jen s pár nejbližšími e) nemám Facebook 11. Používáš i nějaké další sociální sítě? (Jaké?)
12. Používáš běžně užívané výrazy sociálních sítí (např. LOL, JJ, NZ, BTW,…) i v běžném životě v komunikaci? a) ano, pořád b) ano, ale jen mezi kamarády c) občas d) nikdy
13. Co děláš nejraději ve svém volném čase? a) sportuji b) chodím do zájmových kroužků c) chodím ven s kamarády d) čtu zajímavé knížky a časopisy e) sedím doma u televize nebo internetu 14. Navštěvuješ mimo školu nějaký kroužek? a) ano b) ne 15. Pokud kroužek/kroužky navštěvuješ, které to jsou?
Děkuji za spolupráci !!!
Příloha č. 3: Kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát
Stupně volnosti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Hladina významnosti 0,05 3,841 5,991 7,815 9,488 11,070 12,592 14,067 15,507 16,919 18,307 19,675 21,026 22,362 23,685 24,996 26,296 27,587 28,868 30,144 31,410 32,671 33,924 35,172 36,415 37,652 38,885 40,113 41,337 42,557 43,773
0,01 6,635 9,210 11,341 13,277 15,086 16,812 18,475 20,090 21,666 23,209 24,725 26,217 27,688 29,141 30,578 32,000 33,409 34,805 36,191 37,576 38,932 40,289 41,638 42,980 44,314 45,642 46,963 48,278 49,588 50,892
