UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Michaela Vytřísalová

Vzdělávání Romů v České republice

OLOMOUC 2014

vedoucí práce: doc. Mgr. Štefan Chudý, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně, a že jsem v seznamu literatury uvedla všechny prameny, z nichž jsem pro tuto práci čerpala.

Místo a datum: ……………………

Podpis……………………..

2

Děkuji všem, kteří mě při psaní této práce inspirovali a povzbuzovali. V první řadě patří velké díky vedoucímu mé bakalářské práce doc. Mgr. Štefanu Chudému, Ph.D. za rady, trpělivost a potřebné odborné konzultace. Také děkuji za podporu a pochopení své rodině.

3

OBSAH

ÚVOD

5

A) TEORETICKÁ ČÁST

7

1. HISTORIE ROMŮ

7

1.1. Kdo jsou Romové a jejich dělení

7

1.2. Romové – jejich putování a usazování v Českých zemích

8

1.3. Romové v letech 1918 – 1989

10

1.4. Romové po roce 1989

11

2. VZDĚLÁVÁNÍ ROMŮ

12

2.1. Vzdělávání Romů v minulosti

12

2.2. Vzdělávání Romů v současnosti

13

2.2.1. Předškolní výchova

15

2.2.1.1.

Mateřské školy

16

2.2.1.2.

Přípravné třídy základních škol

17

2.2.2. Základní vzdělávání 2.2.2.1.

Asistent pedagoga

2.2.3. Sekundární a terciární vzdělávání

19 20 21

3. SOUČASNÝ STAV V PROBLEMATICE VZDĚLÁVÁNÍ ROMŮ

23

B) PRAKTICKÁ ČÁST

25

ÚVOD 4. Cíl výzkumné části a jeho šetření

25 25

4.1. Metodologie výzkumného šetření

26

4.2. Předpoklady výzkumného šetření

27

4.3. Dotazníkové šetření

27

4.3.1. Dotazník určený pro pedagogy a asistenty pedagogů

27

4.3.2. Dotazník určený pro romské žáky

34

4.4. Vyhodnocení dotazníků

42

4.5. Závěr

42

SHRNUTÍ

44

Seznam použité literatury

45

Seznam příloh

47

Úvod

„Roma nane jekh - aňi pre jekh vast nane sa o angušťa jekh.“ „Romové nejsou všichni stejní - vždyť ani prsty na jedné ruce nejsou stejné.“ Romské přísloví Romové. Romská problematika. Není člověka, kterého by toto téma nechávalo chladným. Romové tu žijí s námi již více než šest století a stále jsme se spolu nenaučili žít, existovat vedle sebe s tolerancí a náležitou úctou, která všem náleží. Z historického hlediska to pro Romy nebylo nikdy ideální, když se ohlédneme do minulosti, uvidíme spoustu nenávisti a nepochopení. Minulý režim se snažil o násilnou asimilaci, která se negativně podepsala na několika generacích především tím, že se snažil samotným Romům vnutit názor, že být Romem je něco špatného, čeho je potřeba se zbavit. Režim současný má snahu zapojit Romy do společnosti s ohledem na jejich vlastní identitu a kulturu, v praktickém životě to, ale není snadný úkol, který se ne vždy setká s úspěchem. Dostat Romy z okraje společnosti je nelehký úkol. Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde je potřeba pomoci, je vzdělání. Plnohodnotné vzdělání, především romských dětí, může být východiskem ze začarovaného kruhu sociálního vyloučení. Většina romských dětí byla v minulosti umisťovaná do specializovaných základních škol, kde se vyučovalo podle osnov pro děti s lehkým mentálním postižením, tato praxe bohužel přetrvává i v dnešní době. Tím se často romské děti distancují od dalšího vzdělávání a končí tak pouze se základním vzděláním, a to ještě v lepším případě. Kvalitní vzdělání by jim přineslo lepší vyhlídky do budoucna, především lepší možnost se uplatnit na trhu práce a zvýšilo by jejich kvalifikovanost a konkurenceschopnost. Další překážkou, neméně závažnou, v tomto snažení, bývá i romská rodina a její pojetí výchovy a také její nedůvěra k institucím. Romské dítě je vychováváno odlišněji, než jak jsme zvyklí a při vstupu do školy je často v cizím prostředí ztracené. Navíc vzdělání v hodnotovém žebříčku Romů nezaujímá nijak důležité místo a dětem se tak dostává pouze malé podpory a motivace ze strany rodiny. Je tedy zásadní ukázat jak důležité vzdělání je a jak moc může ovlivnit jejich budoucnost. 5

Téma bakalářské práce jsem si vybrala, protože je mi blízké. Několik let jsem pracovala s Romy, a především romskými dětmi, v Centru pro rodinu, děti a mládež Moravský Beroun, kde jsem zjistila, jak nedostatek vzdělání může být pro život v této společnosti limitující. I přes to, že v současné době je snaha o zlepšení situace Romů ve sféře vzdělávání, uvedení do praxe je velice náročné. Důležité je především zvýšit informovanost Romů o přístupech ke vzdělávání a motivovat je, aby o vzdělávání projevili aktivní zájem. Cílem této práce je představit problematiku vzdělávání Romů v České republice, a to jak v současnosti, tak i s ohledem na minulost. Bakalářskou práci jsem rozdělila na část teoretickou, ve které jsem využila obsahovou analýzu odborných zdrojů a na část praktickou, ve které jsem představila výsledky dotazníkového šetření.

6

A) Teoretická část

1 HISTORIE ROMŮ

1.1 Kdo jsou Romové a jejich dělení Romové, kteří v současné době tvoří v ČR národnostní etnikum, se na našem území začali usazovat před více jak šesti stoletími. Na území nynější České republiky přicházeli ze své původní země, kterou je Indie. „ Z Indie Romové emigrovali patrně za obživou, jejich migrace trvala řadu století. Přesto vzhledem k chybějícím pramenům a dokumentům nedokážeme přesně určit, kdy se Romové vydali na svou pouť do Evropy ani co je k tomu přimělo. Svou vlast opouštěli po vlnách a dnes je najdeme po celém světě.“1 V Indii, která je založena na kastovním systému, patřili i Romové do určité kasty. Toto kastovní zařazení by mohlo objasnit důvod a období proč k migraci Romů docházelo. „Dohady o tom, do které kasty Romové v přísně rozdělené indické společnosti náleželi, vedou mezi sebou dlouhá léta lingvisté i historikové. Většina oborníků však předpokládá, že Romové patřili k nejspodnější kastě a nejnižší kasta byli tzv. nedotknutelní. Příslušnost Romů k této kastě by vysvětlovala i důvod, proč Romové začali Indii od 8. století opouštět. Tento časový údaj potvrzuje i fakt, že v jejich jazyce nejsou zachyceny změny, ke kterým došlo v příbuzných indických jazycích později. Je možné, že Romy z Indie vyhnala i častá sucha a s nimi spojený nedostatek potravy, nebo se chtěli vymanit z přísně rozdělené indické kastovní společnosti a hledat nová "odbytiště" pro své výrobky a služby.“2 Romské etnikum nemůžeme brát jako celek jak zmiňuje Davidová „majoritní obyvatelstvo vnímá Romy obvykle nesprávně jako homogenní skupinu, ne tedy v její diferenciaci ani podle ostatních znaků.“3 Romové můžou být děleni podle různých znaků a hledisek, „protože označení Rom je souhrnné jméno řady etnických skupin, které mají společný původ, jazyk a mnoho společných kulturních rysů.“4 Unucková uvádí, že obecně existuje trojí dělení Romů a to vnitřní, které je z pohledu Romů, vnější a dělení odborné z hlediska etnicko-jazykového. 1

UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 http://romove.radio.cz/cz/clanek/18530 3 DAVIDOVÁ, Eva. Romové a česká společnost, hledání domova, porozumění a vzájemného soužití, 2001 4 UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 2

7

K vnitřnímu dělení dochází na základě způsobu života, tedy „před zákazem kočování v roce 1959 na kočovné, polokočovné a usedlé. U nás to byly kočovné nebo polokočovné skupiny olašských Romů, které k nám přišly z území dnešního Rumunska a Moldávie…Polokočovné skupiny měly přechodná obydlí, ve kterých se zdržovaly zpravidla pouze v zimním období. Kočovnictví provozovaly v souladu se zdroji své obživy…Usedlí Romové se usadili za Marie Terezie a živili se provozováním svých profesí nebo drobnými službami.“5 Z hlediska vnitřního dělení se Romové jak uvádí Unucková dělí i na městské a venkovské nebo dalším hlediskem může být i dělení podle „respektování či nerespektování různých tradic a pravidel, podle kterého se dělí na čisté Romy „žuže Roma“ a špinavé Romy „degeša Roma.“6 U vnějšího dělení, dělení z pohledu ostatních, tedy neromů, záleží „na úrovni znalostí o Romech, ale nejrozšířenější je hledisko podle stupně asimilace – tedy na slušné a neslušné Romy, a s tím souvisí i dělení podle sociální úrovně…Romy můžeme rozlišovat také podle vnějšího vzezření.“7 Vezmeme-li v úvahu dělení z hlediska jazykově-etnického, můžeme Romy rozdělit „…do tří dialektových skupin…mezi nimi existuje různě vysoký stupeň srozumitelnosti: 

Skupina balkánsko-karpatsko-baltská



Skupina gurbetsko-cerharská



Skupina kalderašsko-lovárská

Ze všech těchto dělení je zřejmé, že Romové nejsou a nikdy nebyli homogenní skupinou.“8

1.2 ROMOVÉ – JEJICH PUTOVÁNÍ A USAZOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Romové, jak už bylo řečeno, pocházejí z indického subkontinentu, na tento fakt upozornil jako první již v 18. Století I. Vályi. Svou pravlast začali opouštět v rozmezí 3. – 9. stol. n. l., putovali přes Persii, Arménii a do Evropy se z Malé Asie dostali kolem 12. stol. n. l. Na své cestě se postupně oddělovaly skupiny, které se rozhodly usadit na územích, kterými

5

UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 7 UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 8 UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi, historie a současnost Romů, 2007 6

8

procházely.9 S příchodem do Evropy a tedy do byzantské říše došlo ke vzniku nejrozšířenějšího pojmenování Romů: Cikán. „Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti.“10 Romové dále na svých cestách pokračovali podél řeky Dunaj, až doputovali do Uher, kde se objevili v 14. stol. Zde užívali titul vévoda/ vojvoda, který jim přidělil panovník tzv. glejtem. Dále pokračovali směrem k českým zemím, v 15. stol. se objevili na Slovensku a první zmínka o pobytu Romů na našem území, kterou si můžeme být jisti, pochází z roku 1417. Nicméně povědomí o Romech na našem území se objevuje od století 14. „V roce 1417 vystavil v jihoněmecké Lindavě Zikmund Lucemburský (tehdy římský a uherský král) průvodní list pro skupinu „cikánských křesťanských psanců“. V roce 1422 papež Martin V. vystavil glejt pro Romy vedené „vojvodou“ Ondřejem, aby po 7 let ochraňoval jejich putování v rámci přikázaného pokání.“11 Z počátku kladné přijetí Romů na našem území, které jim zaručovaly glejty vydané Zikmundem Lucemburským, se v první polovině 16. stol. mění a gradují v silné protiromské nálady původního obyvatelstva. Počátky těchto protiromských nálad se jako první objevují kolem roku1538 na Moravě. „V uvedeném roce se moravský zemský sněm usnesl, že do dvou týdnů mají být Romové z území Moravy vykázáni. Usnesení měl provolávat zvláštní posel ve všech moravských městech a městečkách. Z celého Českého království měl pak Romy vypovídat již dříve zmíněný mandát českého krále a císaře Ferdinanda I. z roku 1545.“12 Vztahy mezi Romy a majoritní společností se v průběhu let nadále vyhrocovaly, docházelo k pronásledování a proti Romům byly vyhlášeny tvrdé represe. Cílem bylo vyhnání Romských obyvatel ze země. K těmto krokům proti Romům docházelo na všech územích Evropy, kde se Romové postupně usazovali. Prvním zlomem ve vztahu majoritní společnosti k Romům dochází za vlády Marie Terezie v letech 1740 – 1780, kdy dochází k prvním pokusům o jejich asimilaci. V 60. letech vydává 9

HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002 HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002 11 HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002 12 HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002 10

9

Marie Terezie usnesení o povinném usazování Romů, a to především na Moravě. Cílem bylo vytvořit z Romů řadové rolníky. V asimilaci Romů pokračuje po Marii Terezii i její syn Josef II. V průběhu 19. stol. se sami Romové snažili o získání trvalých bydlišť, a proto bylo toto usazování úspěšnější než za tereziánských reforem, protože bylo dobrovolné a pocházelo od samotných Romů. To se ovšem nesetkalo s pochopením majoritní společnosti a pod tlakem tak vznikaly od poloviny 19. století romské osady, především na jižní Moravě.

1.3 ROMOVÉ V LETECH 1918 - 1989 Se vznikem první československé republiky v roce 1918 se situace Romů příliš nezměnila. Ačkoliv patřila Československá republika k demokratickým státům, s romskou otázkou si nedokázala poradit. Po vzoru francouzského práva byl zaveden zákon číslo 117 o potulných cikánech. Tento zákon se vztahoval nejen na Romy, ale i na tuláky a na všechny, kteří žili podobným způsobem života. Během II. světové války bylo vyhlášeno trvalé usidlování kočujících osob, vznikaly cikánské tábory a v „ prosinci 1942 – výnosem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera o deportacích cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (OsvětimBřezinka), kde byl k tomu účelu vytvořen speciální rodinný tzv. cikánský tábor. Od jara 1943 do července 1944 byla postupně deportována naprostá většina Romů z protektorátu do největšího komplexu koncentračních táborů.“13 V těchto táborech zemřelo vlivem nelidských podmínek, hladu a nemocem na 20 000 Romů z celé Evropy. Během II. světové války bylo zabito kolem půl milionu Romů. Po II. světové válce se řešení romské otázky vrátilo k předválečnému stavu. Na území Moravy zbylo po válce pouze několik desítek romských rodin a tak dochází ke stěhování Romů ze Slovenska, převážně jako pracovních sil. K usazování docházelo především v pohraničních oblastech. Státem byl přijat proces řízené asimilace a byl schválen zákon o trvalém usidlování kočovných osob. Snahou poválečného řešení romské otázky bylo potlačení všeho romského a splynutí s majoritní společností.

13

HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002

10

1.4 ROMOVÉ PO ROCE 1989 V 90. letech 20. stol. dochází k postupnému zlepšování přístupu k Romům, jsou zakládány organizace na podporu romských obyvatel, např. Kulturní svaz občanů romské národnosti, Svaz romských autorů a spisovatelů, Matice romská – romské křesťanské sdružení, Nadace Dženo, Společenství Romů na Moravě…vznikají romská média, zpočátku periodika, noviny, posléze bylo založeno vysílání při Českém rozhlase. V roce 1991 bylo založeno Muzeum romské kultury a od roku 1990 jsou pořádány romské festivaly, kde prezentují svou vlastní kulturu.14

14

HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002

11

2 Vzdělávání Romů

2.1 Vzdělávání Romů v minulosti Vzdělávání a výchova romských dětí probíhalo již od minulosti nesystematicky. Díky kočovnému způsobu života se školní docházka nebo jakákoliv forma institucionálního vzdělávání romským dětem vyhýbala. Otázka vzdělávání romských dětí nebyla vyřešena ani za první republiky. První „cikánská škola“ vzniká v roce 1926 v Užhorodě na Podkarpatské Rusi. Další školy vznikaly postupně, ale jejich nevýhodou bylo vyloučení romských dětí z přirozeného kolektivu svých vrstevníků. V době první republiky již existovala povinná školní docházka, ale za její nedodržování nebyl nikdo sankciován. Ke změně dochází až po II. světové válce s nástupem komunismu. Právě komunistický režim přinesl určité změny v řešení romské otázky. Z počátku šlo především o převýchovu Romů a hledání způsobů společného soužití s majoritní společností, které by bylo nediskriminující. To ale postupně vedlo až k násilné asimilaci romského obyvatelstva. Prvotním cílem bylo zapojení všech školou povinných romských dětí do vzdělávacího procesu a postupné odstranění negramotnosti dospělé romské populace. Prvním krokem bylo vydání směrnice č. 110/1958 o výchově a vyučování cikánských dětí ministerstvem školství a kultury, ve které se upravovala stávající praxe v základním vzdělávání romských dětí. Směrnice upravovala existenci vyrovnávacích tříd pro zaostávající romské děti, ty ale nesměly fungovat v rámci zvláštních škol, ale při základních osmiletých školách.15 Dalším krokem bylo založení 10 tzv. školiček pro zanedbané cikánské děti, které byly spojeny s mateřskými školami, družinami a školními jídelnami. Zaváděly se také úlevy na placení stravného a příspěvky na školní pomůcky pro děti ze sociálně slabých romských rodin. Idealistický směr převážně výchovného působení se ukázal jako neúčinný a pomalý a začalo zavádění tvrdších opatření, které měly vést trvalé asimilaci romského obyvatelstva. Byly zavedeny postihy pro rodiče, kteří nezajišťovali povinnou školní docházku svých dětí, zřizovaly se samostatné třídy pro zanedbané romské děti a povinné kurzy pro romskou

15

HAIŠMAN, Tomáš. Romové v České republice (1945 – 1998), 1999

12

mládež. Přes snahu a opatření, které komunistický režim v oblasti vzdělávání romských dětí zavedl, se rozdíl mezi dětmi s majoritní společnosti a romskými dětmi zvětšoval a zhoršoval. „Komise nezávislých expertů v roce 1990 konstatovala vedle subjektivních faktorů /vnitřního vztahu Romů ke vzdělání a neschopnosti romských rodičů dětem pomáhat při školní přípravě/ byl základní příčinou na vnější straně problému rigidní školský systém, který ve výchovně vzdělávacím procesu počítá výhradně s dětmi vybavenými takovými osobnostními a rodinnými dispozicemi, které jim zabezpečují bezkonfliktní existenci ve škole. Děti vymykající se běžnému průměru, dokonce ať již jakýmkoliv směrem, byly tímto systémem izolovány na okraji dětského kolektivu, aniž by jim byly poskytnuty podmínky pro získání vzdělání přiměřeného jejich schopnostem a možnostem.“ 16

Komunistická politika násilné asimilace Romů, kdy byla jejich vlastní identita potlačována, jazyk, kultura a tradice zakazovány měla v důsledku za následek celkové zhoršení situace v oblasti vzdělávání romských dětí a také to, že dnes má okolo 80% Romů pouze základní vzdělání a to včetně toho nedokončeného.17

2.2 Vzdělávání Romů v současnosti V České republice podle odhadů žije okolo 250 000 až 300 000 Romů, z toho se odhaduje, že 30% Romů je negramotných. Základní školu dokončí jen 15% romských žáků, kteří do školy nastoupí a na zvláštní školy je umisťováno až 80% romských dětí. Střední školu v dnešní době studuje jen něco okolo 1 500 Romů, na vysokých školách jich je odhadem 100.18 „Romové jako cílová skupina vzdělávacích programů a vyrovnávacích akcí jsou v českém vzdělávacím systému pojímáni především jako sociokulturně znevýhodněná skupina („komunita“), která v minulosti byla a dosud je terčem diskriminačních jednání, na které dnes leží zátěž negativních stereotypů majority.“19 Důležitým procesem, který by měl odstranit diskriminaci především ve vzdělávání romských žáku, je zavádění vyrovnávacích postupů. Jde tedy především o specifický přístup učitelů a přizpůsobení se potřebám a zvláštním podmínkám Romů v jejich cestě za vzděláním. Nejde zde při tom o tzv. pozitivní 16

VÍŠEK, Petr, Romové v České republice (1945 – 1998), 19998 Vzdělávání Romů v ČR, projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 18 Vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků, Národní program PHARE 2000, Česká republika CZ 00-02-03, Podpora romské integrace, Zkvalitňování romského vzdělávání 19 HAJSKÁ, Markéta., Romové v českém vzdělávacím systému 17

13

diskriminaci. „Vyrovnávací postupy směřující k překonání historicky vzniklého znevýhodnění některých skupin jsou výslovně povoleny jak Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, tak i Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin, tak i směrnicí Evropské unie 2000/43/ES, která je přímo doporučuje.20 Mezi nejúspěšnější vyrovnávací postupy patří především přípravné třídy a romští pedagogičtí asistenti. Romští žáci školní prostředí vnímají z větší části negativně. Může za to převážně minulý režim, který nepodporoval začleňování Romů do společnosti, s ohledem na jejich vlastní identitu a kulturu, ale snažil se o násilnou asimilaci. Tento negativní postoj ke školství se předává z generace na generaci a vzniká tak těžko řešitelná situace jakým způsobem motivovat romské žáky ke studiu. Všeobecně vzdělání v hodnotovém žebříčku Romů nemá příliš velkou váhu. Pro většinu Romů je představa vysokoškolského, a v některých případech i středoškolského vzdělání, jen těžko představitelná. Vzdělaných lidí si Romové velmi váží, ale vzdělání je pro ně dlouhodobý proces a jeho celkový potenciál a prospěch v budoucnosti je pro ně těžko uchopitelný. „Zlomovým momentem v otázce vzdělávání Romů u nás bylo přijetí Usnesení vlády ČR č. 686 z 29. 10. 1997, které do jisté míry reflektovalo tzv. „Bratinkovu“ zprávu o stavu romské komunity v ČR z roku 1997. Na základě tohoto usnesení bylo možné, kromě jiného, např. zaměstnávat na školách romské pedagogické asistenty. V průběhu devadesátých let umožnilo MŠMT ČR formou metodických pokynů, ale i změnami v zákonech školám zahájit několik významných „vyrovnávacích“ akcí pro lepší adaptaci romských dětí v základní škole.“21 V současné době je politika státu obrácena k plnohodnotné integraci Romů při respektování jejich národní identity, kultury a jazyka. „Vláda uznala, že samotný vzdělávací systém doposud nedostatečně reflektoval projevy sociokulturní odlišnosti romských dětí a jejich specifické potřeby.“22 Je častým jevem, že romské děti nastupující do prvních tříd, nejen že přichází do cizího prostředí a kolektivu se kterým dosud, díky vynechání předškolního vzdělávání, neměly zkušenosti, ale hlavním problémem je, že tyto děti neovládají plně český jazyk a vzniká tím jazyková bariéra, se kterou si ani jedna strana neumí poradit. „Mnoho

20

BALVÍN, Jaroslav, Filosofie výchovy a metody výuky romského žáka, 2008 Vzdělávání Romů v ČR, projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 22 HAJSKÁ, Markéta., Romové v českém vzdělávacím systému 21

14

Romů pod dlouholetým tlakem začalo při komunikaci s dětmi používat češtinu, aby děti neměly ve škole problémy. Jejich jazyk ale logicky nebyl (a u mnohých není dodnes) normativní, je to romský etnolekt češtiny, ovlivněný jednak romštinou, jednak nespisovnou češtinou, kterou se neučili ve škole, ale od svého okolí, často též od sociálních vrstev, které často spisovný jazyk nepoužívají. Tomuto etnolektu pak učí své děti. Problémy s češtinou mají pak děti ve všech jazykových rovinách – od fonetiky až po stylistickou oblast.“23 Častou praxí a velkým problém současného školství se, stejně jako v minulosti, tak i v dnešní době stává, že romské děti jsou ve většině případů zařazovány do dříve zvláštních, dnes specializovaných základních škol. V těchto školách jsou tak vzdělávány po boku mentálně postižených dětí. Tato praxe tak znemožňuje přístup romských dětí k plnohodnotnému vzdělání a diskvalifikuje je i do budoucnosti ve sféře zaměstnanosti.

2.2.1 Předškolní výchova „U romských dětí je účast v předškolním vzdělávání nižší ve srovnání s ostatními dětmi. Výzkum Světové banky, Agentury EU pro základní práva a Rozvojového programu OSN s názvem „Situace Romů v 11 členských státech EU “ uvádí, že se předškolního vzdělávání účastní 27% romských dětí ve srovnání se 64% podílem neromských dětí z vyloučených lokalit. V důsledku toho vykazují romské děti nižší připravenost pro zahájení povinné školní docházky v běžné základní škole.“24 V roce 2005 přijala Česká republika Akční plán Dekády romské inkluze na období 2005 – 2015. V rámci předškolní výchovy jde především o vytvoření komplexního systému předškolní péče pro socio-kulturně znevýhodněné skupiny zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce mateřské školy) a jejich zapracování do školského zákona.25 Romské děti jsou většinou znevýhodněny již při vstupu do prvních tříd z důvodu absence předškolního vzdělávání. Rodina je totiž nedokáže dostatečně připravit na nástup do škol a do vzdělávacího proudu. Je to dáno rozdílným přístupem k výchově a sociokulturním prostředím, ve kterém je dítě vychováváno. Romské dítě je vychováváno v kolektivu dětí různých věkových kategorií a není vedeno k samostatnosti, jako je tomu u dětí majoritní společnosti. 23

Vzdělávání Romů v ČR, projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 25 Zpráva o naplňování Dekády romské inkluze 2005-2015 , www.vlada.cz 24

15

Romské dítě se také potýká s rozdílností kultur v odvětví, jako jsou pohádky, říkanky, písničky, kterým se děti z většinové společnosti učí od dětství a jsou jim tedy vlastní. Tyto rozdíly mají často za následek vyčlenění romských dětí z kolektivu svých vrstevníků. Předškolní výchova má tedy ve vzdělávání důležitou roli. „K překonání sociokulturního handicapu potřebují tyto děti cílenou asistenci. Ideální formou takovéto cílené asistence v předškolním věku by byla pravidelná docházka do mateřské školy od tří do šesti let. Vzhledem k tomu, že většina matek romských dětí je nezaměstnaná a tedy v domácnosti, a také proto, že mateřské školy nejsou bezplatné, většina romských rodin své děti do mateřských škol nezapisuje. Náhradní formou cílené asistence je vytváření přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (dále jen „přípravné třídy“) a využívání vychovatelů - asistentů učitele.“26 „K zajištění především pravidelné předškolní přípravy dětí je třeba interdisciplinárního přístupu – spolupráce pracovníků resortů školství, mládeže a tělovýchovy a práce a sociálních věcí - pracovníků orgánů sociálně právní ochrany, případně i pracovníků nestátních neziskových organizací, které se profilují v dané oblasti (romští terénní sociální pracovníci, NNO realizující volnočasové aktivity pro děti).“27

2.2.1.1 Mateřské školy Předškolní vzdělávání v mateřských školách je dobrovolné a je upřednostňováno před jinými formami předškolního vzdělávání. Děti navštěvující mateřské školy mají větší šanci a jsou lépe připraveni na přechod na základní školy a vykazují větší míru úspěšnosti v základním vzdělávání. „Negativním trendem je segregace romských dětí už na tomto stupni vzdělávání, která vyplývá z vysoké koncentrace romské populace na určitém území. V blízkosti bydliště se pak logicky vyskytují MŠ s vyšším podílem romských dětí.“28 Problémem u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, kam se řadí většina romských dětí, je také financování. Provoz mateřských škol není bezplatný a rodiče romských dětí si to ve většině případů nemohou dovolit. „Svou roli zde sehrávají i postoje rodičů a nedocenění významu předškolní přípravy pro budoucí úspěch dítěte na ZŠ. Vzdělávání v MŠ je vnímáno jako určitý

26

Zpráva o stavu romských komunit v České republice 2004, www.vlada.cz Koncepce (projekt) včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání, http://aplikace.msmt.cz/PDF/INtextkoncepcevcasnepece.pdf 28 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 27

16

nadstandard vzhledem k tomu, že je mnoho romských matek v domácnosti, kde může zajistit péči o dítě v předškolním věku bezplatně.“29 Pedagogové v současnosti usilují o vytvoření uceleného systému, který by byl ukotven v legislativě. Je běžnou praxí, že romské děti jsou zapsány v mateřských školách, ale jejich docházka je buď nepravidelná, nebo do mateřských škol docházet přestanou. „Praxe i výzkumy přitom ukazují, že pokud tyto děti před nástupem na základní školu chodily do mateřské školy, mohou v první třídě podávat výkony srovnatelné s výkony jejich vrstevníků.“30 Důležitou roli v předškolním vzdělávání hraje navázání vztahů a spolupráce s rodinou. Ke zmírnění či k eliminaci sociálního znevýhodnění romských dětí může výrazně přispět využití včasné péče, která spočívá ve včasné diagnostice jejich speciálních vzdělávacích potřeb, na níž navazuje včasná pedagogická intervence propojená s intervencí sociální (formou cílené osvěty a sociálním práce s rodiči romských dětí). Jejím cílem je stabilizace rodinného prostředí tak, aby byli rodiče schopní vytvořit dítěti podnětné prostředí pro jeho správný vývoj.31

2.2.1.2 Přípravné třídy základních škol Celkově bylo v ČR v roce 2011 zřízeno 228 přípravných tříd, v nichž se vzdělávalo 2 800 sociálně znevýhodněných dětí. Z kvalifikovaných odhadů odborníků vyplývá, že drtivá většina těchto dětí je romských.32 Přípravné třídy, někdy označované jako „nulté“ ročníky byly zřízeny z rozhodnutí vlády ČR při vybraných školách jako experiment již v roce 1993. „V současné době jsou nulté ročníky zřizovány podle Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustavení funkce vychovatele - asistenta učitele z roku 2000.“33

29

Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz PIORECKÝ, Viktor, Příručka pro obce – agentura pro sociální začleňování/ Vzdělávání, Úřad vlády pro ČR – odbor pro sociální začleňování, Praha 2012 31 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 32 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 33 Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s., O Romech – manuál pro obce, Praha 2002 30

17

„Cílem přípravné třídy je systematicky připravovat děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku základní školy a předcházet u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohly ohrozit průběh jejího dalšího vzdělávání a jejich perspektivy v dalším životě.“34 Přípravné třídy mají sloužit převážně k adaptaci na nové školní prostředí a režim, ale neměly by být primárně určeny pro osvojení českého jazyka romskými dětmi, ten by měl být vyučován hravou formou tak, aby byl dětmi přijat v takovém rozsahu, který je nezbytný pro výuku na školách. Přípravné třídy mají především sloužit jako prostředek, ve kterém si romské děti osvojí i vlastní kulturu, tradice a budou rozvíjet romský jazyk.35 Výuka by měla být zaměřena individuálně na každé dítě zvlášť, pro to je důležitá, u tohoto typu vzdělávání, omezená kapacita dětí ve třídě. Rámcový výchovný vzdělávací plán si v tomto případě vypracovává každá škola zvlášť podle potřeby a schopností dětí, o postupu práce by měl rozhodovat pedagog, který je obeznámen s potřebami a konkrétními problémy dětí. Důležitá je i osobnost pedagoga. Ten by měl být schopen vytvořit příjemné prostředí, které u dětí vzbuzuje pocit důvěry a bezpečí a motivuje ke vzdělávání. Pedagog by měl v ideálním případě navázat kontakt a spolupráci s rodinou a vzbudit v nich důvěru a zájem o vzdělávání svých dětí. „Rodiče by měli být seznamováni s možnostmi, jak mohou svým dětem pomoci – a to prostřednictvím všech způsobů, které se učiteli podaří realizovat, ať už jsou to návštěvy v rodinách, návštěvy rodičů ve škole při vyučování nebo besídkách či jiných společných akcích, výletech, schůzkách rodičů aj.“36 Výchovný a vzdělávací obsah přípravné třídy je rozpracován do následujících okruhů učiva: - vytváření kulturně sociálních a hygienických návyků - rozumová výchova (rozdělená na oblast jazykovou a komunikativní, oblast matematických představ a oblast rozvoje poznání) - hudební výchova - výtvarná výchova - pracovní výchova - tělesná výchova37 Tyto okruhy bývají vzájemně propojeny.

34

Přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, www.socialni-zaclenovani.cz NELEŠOVSKÁ, ALENA, Přístupy primární školy ke vzdělávání romských žáků, 36 Přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, www.socialni-zaclenovani.cz 37 Přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, www.socialni-zaclenovani.cz 35

18

2.2.2 Základní vzdělávání Do základního vzdělávání řadíme základní školy hlavního vzdělávacího proudu a specializované základní školy, které byly dříve označovány jako „zvláštní“ nebo „pomocné“ školy a dnes převážně označovány jako školy praktické nebo speciální. Romské děti již při vstupu do základních škol mají ve většině případů zhoršené podmínky, z toho důvodu byly v roce 2011 vytvořeny a legislativně ukotveny vyrovnávací opatření pro sociálně znevýhodněné romské děti, které jsou vymezeny v ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.38 „Mezi tato opatření patří využívání pedagogických, případně speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků; poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku; využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení; individuálního vzdělávacího plánu a využívání služeb asistenta pedagoga.“39 Nižší vzdělanostní šance je typická pro romské studenty v hlavním vzdělanostním proudu. I když romské dítě nastoupí do první třídy na základní škole, je zde přibližně poloviční šance, že školu dokončí se svými vrstevníky nebo na stejné škole. K odchodu z původní třídy dochází především v třídě první a po celou dobu studia na druhém stupni.40Je to zapříčiněno především rozdílným rodinným zázemím, jazykovou vybaveností, negativním přístupem ke vzdělávání, který je u romské menšiny zakořeněn již po generace a důležitým faktorem je i prostředí sociálně vyloučených lokalit, ze kterých většina těchto dětí přichází. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva shledal ve věci D. H. a ostatní versus Česká republika, že v hlavním vzdělávacím proudu dochází k nepřímé diskriminaci romských žáků. Ti byli převážně umisťování do tehdejších zvláštních škol, kde byly vzdělávání podle osnov pro žáky s lehkou mentální retardací.41 S touto praxí se školy v ČR potýkají dodnes. Kromě nepřímé diskriminace, kdy jsou romské děti umisťovány do specializovaných škol, se české školství potýká i se segregací Romů. Jde především o spádové školy, které se nachází v sociálně vyloučených lokalitách a kde je vysoké procento romských žáků. Dochází tak ke vzniku tzv.

38

Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 40 GAC spol. s r.o., Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, Praha, leden 2009 41 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 39

19

„romských“ škol a v těchto školách romští žáci „mají přibližně trojnásobně vyšší šanci, že skončí bez kvalifikace, respektive s neukončenou základní školou.“42 Vláda i legislativa se snaží situaci ve vzdělávání romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí zlepšovat. Pro podporu individuálního vzdělávání byly vytvořeny vyrovnávací opatření, jako je asistent pedagoga. Podporou pro školy je realizace projektu s názvem Centra podpory inkluzivního vzdělávání nebo programu EU peníze školám. V praxi ale nedochází zatím k výraznějšímu pokroku. Hlavní překážkou je „financování, které je závislé na dotačních a rozvojových programech MŠMT, na finanční spoluúčasti krajů a obcí, dále na finančních prostředcích z evropských strukturálních fondů.“43Dotace podpory romským dětem ze sociálně vyloučeného prostředí je velmi problematické. „Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajském normativu přiznává příplatek k normativu pouze jedné skupině žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a to žákům se zdravotním postižením. Žáci se sociálním znevýhodněním jsou v tomto ohledu zcela opomenuti a školy tak nemají k dispozici finanční prostředky na zabezpečení vyrovnávacích opatření a vytvoření takových podmínek vzdělávání, které by odpovídaly jejich speciálním vzdělávacím potřebám.“44

2.2.2.1 Asistent pedagoga K legislativnímu ukotvení asistentů pedagoga došlo v roce 1998, od této doby je většina plně hrazena ze státního rozpočtu. Hlavní činností asistenta pedagoga je pedagogická asistence učitelům při výuce, pomoc žákům a jejich rodičům při aklimatizaci na školní prostředí, zapojení kulturně specifického prostředí žáků do vzdělávacího procesu ve škole, pomoc žákům při přípravě na vyučování, spolupráce s učitelem při komunikaci s rodiči žáků a s komunitou v místě školy.45 Asistenti pedagoga patří v programu vyrovnávacích opatření k nejvíce využívaným. Od roku 1999, kdy začali na školách působit, se jejich počet zvýšil a v roce 2011 jich na školách působilo 508, z toho jednu čtvrtinu zaujímají pedagogičtí asistenti z řad Romů46 a jejich počet se neustále zvyšuje. „Myšlenku zaměstnávat na škole romské pedagogické asistenty začala 42

GAC spol. s r.o., Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, Praha, leden 2009 43 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 44 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 45 Müllner J., INFORMACE MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence. 46 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz

20

prosazovat Mgr. Helena Balabánová, zakladatelka a první ředitelka (1993–2000) soukromé základní školy Přemysla Pittra v Ostravě. Školy, která jako jedna z prvních v republice, začala systematicky přistupovat k romským dětem dle zásad respektujících jejich specifické požadavky.“47 První romské pedagogické asistenty zavedly nevládní organizace Nová škola a Společenství Romů na Moravě. Ve školách, kde je zastoupeno větší množství romských žáků, je role pedagogického asistenta nezastupitelná. Velkou výhodou je, pokud ovládá romský jazyk, ten usnadňuje komunikaci s dětmi i rodiči. Asistent pedagoga je přítomen ve vyučování a má za úkol pomáhat učiteli při výuce, kdy se individuálně věnuje žákům. Pomáhá jim překonat jazykovou bariéru, sociokulturní znevýhodnění, strach z neznámého prostředí.

2.2.3 Sekundární a terciární vzdělávání Vstup romských žáků na střední školy je podmíněn úspěšným ukončením devítileté školní docházky v hlavním vzdělávacím proudu. To bývá problém u romských dětí, které ve větší míře základní vzdělání ukončí již před 9. ročníkem, a ti kteří vzdělání ukončí, dále na střední vzdělávání nenastoupí. Do sekundárního vzdělávání tak pokračuje pouze 40% absolventů základních škol.48 Příčinou bývá především zhoršený prospěch v posledních ročnících základních škol i malá podpora ze strany rodiny. Na vině jsou i špatné zkušenosti a nedůvěra rodičů těchto dětí, ve střední vzdělávání, které je podle nich zbytečné a sociální ani ekonomický prospěch nepřináší. V případě, že se romští studenti rozhodnou v dalším vzdělávání pokračovat, vlivem nízké profesní aspirace volí spíše učební obory, na kterých studium trvá kratší dobu a je zakončeno výučním listem. Na střední školy zakončené maturitou odchází minimum romských dětí. V praxi nejsou připraveny na příchod romských studentů ani střední školy, které tolik nevyužívají inkluzivního opatření ve vzdělávání jako školy základní. Na středních školách je také větší zastoupení studentů z majoritní společnosti a romští žáci, kteří byli zvyklí docházet do škol v sociálně vyloučených lokalitách, kde je větší zastoupení romských žáků, mají problém navázat vztah s neromskými studenty a cítí se tak ohroženi. To zpravidla vede ke zvýšení absencí, které mají za následek vyloučení ze studia. Důležitou roli zde hrají i finance.

47 48

Vzdělávání Romů v ČR, projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz

21

Romští žáci většinou pocházejí z ekonomicky slabých rodin, pro které je studium na středních školách finančně náročné. Malé procento absolventů středních škol má za následek i malé zastoupení romských studentů v terciárním vzdělávání. Romských studentů vysokých škol nebo vyšších odborných škol je v současné době pouze několik desítek. „Určitým demotivujícím faktorem k přechodu do tohoto stupně vzdělávání je dlouhodobost, finanční náročnost vysokoškolského studia a nejistota, zda se studentům podaří školu úspěšně dokončit. Absolventi středních škol z nízkopříjmových romských domácností více preferují i rychlý nástup na trh práce, který jim umožní získat co nejdříve příjem a dosáhnout tak ekonomické nezávislosti.“49

49

Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz

22

3 Současný stav v problematice vzdělávání Romů Vzdělávání Romů je i přes veškeré snahy státu a jeho integrační politiky aktuálním problémem, který se nedaří úspěšně řešit. Ve srovnání s majoritní společností je nízká úroveň vzdělání Romů alarmující a ohrožuje jejich úspěšné zařazení a konkurenceschopnost na pracovním trhu. Romové tak setrvávají v sociálním vyloučení, které se přenáší z generace na generaci. V současné době vyrůstá celá jedna generace romských dětí, jejichž rodiče převážnou část jejich života strávili bez pracovního zařazení, odkázaná na pomoc státu a sami si tak nevytvořili pracovní návyky. I přes snahu státu o integraci romských dětí do procesu vzdělávání dochází k jejich nepřímé diskriminaci v přístupu ke vzdělání. Romské děti jsou častěji zařazováni do specializovaných základních škol než děti neromské nebo dochází do tzv. spádových škol, kde je větší zastoupení romských dětí. Významnou úlohu ve vzdělávání dětí hraje předškolní výchova, u romských dětí je ale návštěva předškolních zařízení velmi nízká. Její absence se tak negativně promítá i v pokračujícím vzdělávání na základních školách. V současné době se nedaří rodiče romských dětí motivovat k jejich zařazení do předškolního vzdělávání, důvodem je především vysoká finanční zátěž romských rodin, pro které je předškolní výchova nadstandard, vzhledem k tomu, že většina matek zůstává v domácnosti a mohou tak zajistit bezplatnou péči dětem doma. „Špatná socioekonomická situace vyloučených romských domácností, nízká úroveň vzdělání rodičů jim brání zabezpečit dostatečnou přípravu a rozvoj dovedností dětí v domácím prostředí.“50 Dílčím úspěchem v této problematice je zřizování přípravných tříd pro sociálně znevýhodněné děti. Vzhledem k absenci docházky do předškolního vzdělávání, které děti systematicky připravuje na vzdělávací proces, je nástup do prvních tříd základních škol pro romské děti prvním kontaktem s prostředím mimo rodinu. To způsobuje mnoho komplikací. Výchova v romské rodině se zcela liší od toho, jak je výchova pojata ve většinové společnosti. Romské děti mají k dispozici více svobody a jsou orientovány na život ve skupině, na rozdíl od neromských dětí, které jsou vychovávány především k individualitě a samostatnosti. U romských dětí je také „méně rozvinutý kulturní kapitál, kdy se dítě (ve srovnání s ostatními) v rodině méně často setkává s potřebnou kulturní kompetencí, kterou škola u dětí předpokládá a 50

Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2012, www.vlada.cz

23

vyžaduje v oblastech obecného kulturního rozhledu, znalostí, schopnosti hodnocení a rozlišení hodnot i nástrojů: od pojmového vybavení až po existenci domácí knihovny, kulturních zážitků a podobně.“51 Spolu s jazykovou bariérou a nízkou motivací a podporou ze strany rodiny vzniká tak u romských dětí handicap, který jen s obtížemi překonávají. První třída je tak pro tyto děti zatěžkávací zkouškou. Z vyrovnávacích opatření, která byla v roce 2011 legislativně ukotvena, je nejúspěšnějším asistent pedagoga, jejichž počet se neustále zvyšuje a „dle údajů MŠMT tvoří jednu čtvrtinu asistentů Romové. Někteří romští asistenti dosáhli vysokoškolského vzdělání a nyní působí zpětně jako pozitivní vzor na romské žáky, kteří tak v praxi vidí, že vyšší úroveň vzdělání přináší v dospělosti zaměstnání, stálý příjem a jistou společenskou prestiž.“52 Problémem je také nízká profesní aspirace romských dětí, kdy jen malé procento pokračuje, pokud ukončí úspěšně základní školu, na středních školách. Ze středních škol volí převážně ty, které končí výučním listem. Absence středoškolského vzdělání, které by bylo zakončeno maturitní zkouškou, tak automaticky vylučuje jejich účast na vysokoškolském vzdělání. Důležitou úlohu ve vzdělávání a podpoře Romů sehrává i financování. „Velmi problematickou je oblast financování inkluze sociálně znevýhodněných žáků do běžných škol. Vzdělávání této cílové skupiny je v současnosti výrazně podfinancováno a znemožňuje běžným školám vytvořit vhodné podmínky pro inkluzi těchto dětí. Proinkluzivní reformě brání i zastavení realizace některých individuálních projektů národních, které měly být financovány z evropských strukturálních fondů.“53

51

GAC spol. s r.o., Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, Praha, leden 2009 52 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz 53 Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011, www.vlada.cz

24

B) Praktická část

Úvod Vzdělávání Romů je v současné době velmi diskutované téma. Na straně jedné je zde snaha o začlenění Romů do majoritní společnosti, které se neobejde bez pomoci a zásahu státu a na straně druhé je zde otevřená nenávist majoritní společnosti k romské minoritě, kdy majoritní společnost odsuzuje jakékoliv úlevy a pomoc určené Romům. Romové jsou přitom nejvíce ohrožení sociálním vyloučením, které dále ovlivňuje jejich působení ve společnosti. Důležitým prvkem v jejich snaze o začlenění do většinové společnosti je právě oblast vzdělávání. S kvalitním vzděláním přichází i lepší vyhlídky na získání dobrého zaměstnání a s tím souvisí i zlepšení sociálního statutu. Současná politika státu napomáhá začlenění Romů do většinové společnosti s ohledem na jejich vlastní identitu a kulturu. I přes veškeré snahy jde o náročný a dlouhodobý proces, který vyžaduje toleranci a trpělivost obou stran.

4. Cíl výzkumné části a jeho šetření Výzkumné šetření v této bakalářské práci je zaměřeno na situaci ve vzdělávání romských žáků, které je provázeno častými školními neúspěchy. Oblastmi výzkumného šetření jsem zvolila Šternberk, Olomouc, Uničov, Moravský Beroun a jejich okolí a toho z toho důvodu, že zde žiji a pracuji a není mi tak tato oblast zcela neznámá. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjištění aktuálního stavu přístupu a vztahu romských dětí a jejich rodin ke škole a vzdělávání, a to jak z pohledu pedagogů, tak z pohledu samotných romských dětí.

4.1. Metodologie výzkumného šetření V praktické části byl jako metoda výzkumu zvolen kvantitativní výzkum ve formě dotazníku, který je velmi frekventovanou metodou k získávání dat v pedagogickém výzkumu.54 Cílovou skupinou byli zvoleni pedagogové základních a specializovaných 54

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. 2007

25

základních škol ve Šternberku, Olomouci, Uničově a Moravském Berouně a romské děti ve Šternberku, Olomouci a Moravském Berouně. Dotazník, jako formu výzkumu, jsem si zvolila z důvodu, že jde o časově méně náročnou metodu, prostřednictvím které lze získat odpovídající množství respondentů. Jako limit jsem si stanovila 150 respondentů z řad pedagogických pracovníku a asistentů pedagoga a 100 respondentů z řad romských dětí a mládeže, kteří navštěvují základní školy nebo specializované základní školy. Dotazník určený pedagogům obsahuje 14 uzavřených otázek zaměřených na vzdělávání romských dětí a mládeže a do škol byl doručen elektronicky, prostřednictvím emailové zprávy a online dotazníku. Dotazník určený romským dětem a mládeži obsahuje 14 uzavřených otázek, které se zaměřují na oblast vzdělávání, školního prostředí a zájmu rodiny o vzdělávání. Respondentům byl doručen prostřednictvím pracovníků nízkoprahových zařízení a center pro volnočasové aktivity, které tyto děti často navštěvují. Návratnost rozeslaných dotazníku byla v případě dotazníku určených pro pedagogy a asistenty pedagogů 84%, ze 150 odeslaných dotazníku se jich vyplněných vrátilo 126. V případě dotazníku určených pro romské děti a mládež byla návratnost 76%, ze 100 odeslaných dotazníků se jich vyplněných vrátilo 76.

4.2. Předpoklady výzkumného šetření 1. Předpoklad:

Předpokládáme, že romské děti, které nenavštěvují předškolní výchovu,

se hůře adaptují ve školách hlavního vzdělávacího proudu. 2. Předpoklad:

Předpokládáme, že rodiče romských dětí zaujímají laxní přístup ke

vzdělávání svých dětí. 3. Předpoklad:

Předpokládáme, že pro vzdělávání romských dětí jsou nezbytná

vyrovnávací opatření. 4. Předpoklad:

Předpokládáme, že romské děti mají nízké profesní aspirace.

5. Předpoklad:

Předpokládáme, že romských žáků, kteří nenavštěvují předškolní

výchovu, bude 85%. 6. Předpoklad:

Předpokládáme, že jazyková bariéra romských dětí, ovlivňuje jejich

úspěšnost ve vzdělávání.

26

4.3. Dotazníkové šetření 4.3.1. Dotazník určený pro pedagogy a asistenty pedagogů 

Demografické údaje 1.

Pohlaví respondentů Graf 1

12% Muž Žena 88%



Komentář: takový výsledek, kdy je z celkového počtu 126 respondentů 88% žen a 12% mužů, lze očekávat. Je všeobecně známo, že ve školství je více žen než mužů

2.

Věk respondentů Graf 2 2%

21%

21%

≥ 30 31 - 40 25%

31%

41 - 50 51 - 60 ≤ 61



Komentář:

z celkového počtu 126 respondentů je 21% mladších 30 let, 25%

ve věku 31 až 40 let, 31% ve věku 41 až 50 let, 21% ve věku 51 až 60 let a 2% ve věku nad 61 let

27

3.

Délka praxe ve školství Graf 3

15%

26% ≥5 let 6 - 10 let

25%

11%

11 - 20 let 21 - 30 let

23%



Komentář:

≤31 let

z celkového počtu 126 respondentů pracuje ve školství do 5 let

26%, 6 až 10 let 11%, 11 až 20 let 23%, 21 až 30 let 25% a více jak 30 let 15% dotázaných.

4.

Je u romských dětí, které nenavštěvovaly předškolní výchovu, horší

adaptace na školní prostředí? Graf 4 4%

2% Ano

18%

Spíše ano

10% 66%

Nevím Spíše ne Ne



Komentář:

Většina dotázaných se shoduje, že absence předškolní výchovy

zhoršuje adaptaci na školní prostředí. To může být především z toho důvodu, že 28

romské děti se s nástupem do základních škol ocitají poprvé mimo vliv a působení své rodiny a jsou pro ně v cizím prostředí.

5.

Pomáhají rodiče romských dětí s jejich přípravou do školy? Graf 5 2% 5% 5%

Ano

30%

Spíše ano Spíše ne

58%

Ne Nevím



Komentář:

většina dotázaných se shoduje, že rodiče romských dětí

s přípravou do školy nijak nepomáhají. Je to dáno převážně tím, že vzdělání pro Romy není příliš důležité a své děti nemotivují.

5. Jaký předmět se pro romské děti jeví jako nejproblematičtější? Graf 6

12% 41% 29%

Český jazyk Matematika Cizí jazyk

18%



Komentář:

Jiné

romské děti přichází do základních škol v situaci, kdy řádně

neovládají český jazyk, v rodině komunikují romsky nebo směsicí romštiny a češtiny, a z toho vyplývají i jejich problémy v ostatních předmětech 29

7.

S jakou překážkou ve vzdělávání romských dětí se setkáváte nejčastěji? Graf 7 2% 3% 7%

Jazyková bariéra

14%

Rodina

14%

Absence v docházce

17%

Výchovné problémy Sociální prostředí

20%

Motivace 23%

Finance Jiné



Komentář:

romské děti se ve školním prostředí musí potýkat s řadou

překážek. Dle odpovědí respondentů jsou největšími překážkami sociální prostředí a výchovné problémy, dále je to vysoká míra absence v docházce do školy, rodina a také motivace. Nezanedbatelnou překážkou je i jazyková bariéra a nedostatek financí rodiny.

8.

Měli by romské děti, které hůře zvládají učivo ZŠ, být přeřazeny do SZŠ? Graf 8 8%

5%

Ano 36%

16%

Spíše ano Spíše ne Ne

35%

Nevím



Komentář:

názory respondentů se z větší části shodují, že romské děti, které

hůře zvládají učivo, by měly být přeřazeny do speciálních základních škol. 30

Je na vaší škole multikulturní výchova?

9.

Graf 9

13%

9%

Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

50%

12% 16%



Komentář:

multikulturní výchova se ve školách začíná objevovat již ve

větším měřítku, ale stále je mnoho škol, které ji ve svých osnovách nemají. Pro romské děti je důležité, aby se ve škole a v učebních osnovách vyučovala i o kultuře a dějinách jejich vlastního národa.

10.

Jaká opatření by vám ve vaší práci nejvíce pomohla? Graf 10 5%

Asistent pedagoga

17%

24% Snížení počtu žáků 24%

6%

Práce s rodinou Rozvoj vzdělávání pedagogů

24%

Povinnost docházky do předškolního zařízeni Jiné



Komentář:

práce s romskými dětmi je náročná, proto pedagogové vítají

různé druhy opatření. Dotázaní pedagogové se převážně shodují, že nejvíce by jim v jejich práci pomohlo snížení počtu žáku ve třídách, intenzivnější práce s rodinou romských žáků a povinnost docházky do předškolních zařízení.

31

11.

Spolupracují rodiče romských žáků se školou a pedagogy? Graf 11 1% 18%

17%

5% Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

59%



Komentář:

negativní zkušenosti a nedůvěra k institucím brání romským

rodičům v navázání užšího kontaktu se školou a vzájemné spolupráci. To se může projevovat i nezájmem o školní výsledky svých dětí a tím je nepřímo demotivovat ve vzdělávání. Důvodem může být i fakt, že vzdělání pro Romy není příliš důležité.

12.

Je na vaší škole k dispozici asistent pedagoga? Graf 12 14%

Ne Ano

86%



Komentář:

zavádění funkce asistenta pedagoga patří k jednomu

z nejúspěšnějších vyrovnávacích postupů.

32

12.1. Pokud ano, je pro vás přínosný? Graf 13 7% 9%

Ano

17%

Spíše ano 67%

Spíše ne Ne



Komentář:

většina respondentů se shoduje, že asistent pedagoga je pro

jejich práci přínosem. Důkazem je i stoupající počet asistentů v praxi. Je podpora romským žákům do sekundárního vzdělávání

13.

dostatečná? Graf 14 2% 15%

34% Ano Spíše ano

28%

Nevím Spíše ne 21%



Komentář:

Ne

převážná část respondentů hodnotí podporu romským žákům do

sekundárního vzdělávání kladně. Nízké zastoupení romských žáků v sekundárním vzdělávání je tak dáno především jejich nízkou profesní aspirací a špatným školním prospěchem na ZŠ.

33

14.

Je finanční podpora státu školám dostatečná? Graf 15 2% 6% 8% Ano 36%

48%

Spíše ano Spíše ne Ne Nevím



Komentář:

převážná část respondentů hodnotí podporu státu školám

negativně. 48% ji hodnotí jako nedostatečnou, 36% jako spíše nedostatečnou. Jen 2% hodnotí finanční podporu státu jako spíše dostačující a 8% jako dostatečnou.

4.3.2. Dotazník určený pro romské žáky 

Demografické údaje

1.

Pohlaví respondentů Graf 16

46% 54%

Chlapci Dívky



Komentář:

z celkového počtu dotázaných je 54% chlapců a 46% dívek.

Poměr dívek a chlapců je tedy přibližně vyrovnaný.

34

2.

Věk respondentů Graf 17 0% 4% 33% 6 - 10 let 11 - 15 let 63%

16 - 19 let 20 a více let



Komentář:

nejvíce dotázaných 63% bylo ve věku 11 - 15 let, v této věkové

skupině byli ke spolupráci nejvíce ochotní. Dotazovaných ve věku 6 - 10 let bylo 33%, 16 – 19 let byli 4% a dotazovaní ve věku 20 let a více nejsou zastoupeni.

3.

Typ školy Graf 18 0% 4% Základní škola

38% 58%

Specializovaná základní škola Střední škola Vysoká škola



Komentář:

největší zastoupení u dotazovaných mají žáci základní školy a to

59%, dále jsou to žáci specializovaných základních škol 38%, na střední školu chodí 3% dotazovaných a studenti vysokých škol nejsou zastoupeni.

35

3.1.

V kolikáté třídě jsi byl přeřazen do SZŠ Graf 19 0% 4%

0%

0%

1. třída

10%

2. třída

10%

3. třída

48%

4. třída 5. třída

24%

6. třída 4%

7. třída 8. třída 9. třída



Komentář:

nejvíce dotázaných žáků - 48% je přeřazeno již v první třídě,

která se tak jeví jako nejproblematičtější co se týče zátěže na děti. Ve druhé třídě přestoupily 4% dotazovaných, ve třetí třídě přestoupilo 24% dotazovaných. Druhý stupeň základních škol bývá charakterizován nárůstem požadavků na žáky, proto i zde se odehrává mnoho přestupů na SZŠ. U romských dětí také dochází k nárůstu absencí a s tím zhoršující se prospěch a nezvládání učiva.

4.

Navštěvoval/ a jsi mateřskou školu nebo jiný typ předškolního zařízení? Graf 20 5% 9%

Ano, pravidelně Ano, nepravidelně Ne

86%



Komentář:

nepravidelná nebo častěji chybějící docházka do předškolních

zařízení je u romských dětí velmi častá. Důvodem je převážně špatná finanční 36

situace romských rodin a fakt, že většina romských matek je v domácnosti a tak se o děti starají bezplatně.

Líbí se ti ve škole?

5.

Graf 21 3% 16%

28%

Ano Většinou ano 31% 22%

Někdy ano, někdy ne Spíše ne Ne



Komentář:

s nástupem do první třídy se romské děti poprvé ocitají v cizím

prostředí mimo vliv své rodiny. Není pro to překvapením, že ve většině odpovědí uvádí, že se jim ve škole nelíbí.

6.

Jak se ve škole cítíš? Graf 22

25%

13% Velmi dobře 28%

Spíše špatně

34%



Komentář:

Spíše dobře

Špatně

značná část dotázaných se ve školním prostředí necítí dobře.

Klima školy přitom může z velké části ovlivňovat školní výsledky a docházku do školy.

37

7.

Co pro tebe znamená škola a vzdělání? Graf 23

4%

12%

42%

Povinnost Důležité pro můj budoucí život

24%

Zbytečnost Nic to pro mě neznamená 18%



Komentář:

Jiné

velký počet dotázaných dětí si uvědomuje důležitost vzdělání

pro svoji budoucnost, ale i přesto je docházka do školy pro mnohé z nich spíše nepříjemná povinnost a zbytečnost.

8.

Jaký předmět je pro tebe ve škole nejproblémovější? Graf 24 2% 22% Český jazyk 52% 24%

Matematika Cizí jazyk jiné



Komentář:

mnoho romských dětí s nástupem do školy neovládá dostatečně

český jazyk, v rodinách mluví směsí romštiny, češtiny a někdy i slovenštiny. Jazyková bariéra má tak vliv i na zvládání ostatních předmětů.

38

Kolik času věnuješ přípravě do školy?

9.

Graf 25 0%

0%

6% 37%

1 hod denně 2 hod denně Nepřipravuji se

57%

Připravuji se nepravidelně Jiné



Komentář:

značná část dotázaných přípravě do školy nevěnuje přílišnou

pozornost. Problém může být v chybějící podpoře ze strany rodiny, ale také v nedostatečném zázemí pro domácí přípravu. V romské domácnosti často chybí klidné místo, kde by se děti přípravě do školy mohly věnovat.

10.

Kdo ti pomáhá s přípravou do školy? Graf 26

6%

22% Matka 3%

38%

Otec Starší sourozenec

18%

Jiný rodinný příslušník Nikdo

13%

Jiné



Komentář:

v případech, kdy se romské děti přípravě do školy věnují, jim

nejčastěji pomáhá matka, starší sourozenec nebo jiný rodinný příslušník, méně

39

pak už otec. Dotazované romské děti také často uváděly, že s přípravou jim vypomáhají pracovníci nízkoprahových zařízení nebo center kam docházejí.

11.

Zajímají se rodiče o tvůj školní prospěch? Graf 27

9%

15%

Ano, velmi

21%

Spíše ano

25%

Spíše ne Ne, nezajímají

30%

Jiné

 Komentář:

u Romů všeobecně nepatří vzdělání k důležitým hodnotám a tak

mu nevěnují tolik pozornosti, kolik by bylo potřeba. S pedagogy bývají rodiče romských žáku v kontaktu jen sporadicky a často jen ve chvílích, kdy se řeší nějaký problém.

12.

Jaké povolání bys chtěl v budoucnu vykonávat? Graf 28 Kuchař/ ka 8%

Číšník/ ice

20%

13%

Zpěvák/ čka 12%

12%

Fotbalista Policista

8%

10% 8%

5%

4%

Zedník Prodavač/ ka Cukrářka Kadeřnice Učitelka v mateřské škole



Komentář:

dotazovaní žáci často jmenovali povolání, které nemá příliš

velké nároky na vzdělání a ve většině případů je potřeba jen výuční list. Jen ve 40

dvou případech, a to jmenování profese policisty a učitelky v mateřské škole, je potřeba středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Vybrané profese volily převážně z toho důvodu, že je jim tato činnost známá, vykonává ji někdo z jejich blízkého okolí.

13.

Jak trávíš svůj volný čas? Graf 29

24%

S kamarády venku 52%

16%

Doma s rodinou Přípravou do školy Navštěvuji zájmové kroužky

8%

Jiné 0%



Komentář:

romské děti mají velkou volnost, co se týče toho, jak tráví jejich

volný čas. Ten, ale ve většině případů, nevyužívají smysluplně. Do zájmových kroužků chodí jen 16% dotázaných, větší část pobývá venku na ulici s vrstevníky. 24% dotázaných uvedlo, že svůj volný čas tráví v nízkoprahových zařízení a centrech pro volný čas, pokud jsou jim k dispozici.

41

4.4. Vyhodnocení dotazníků Výzkum v praktické části, pro který byla zvolena, forma dotazníku, je zaměřen na zjištění aktuální situace v oblasti vzdělávání romských dětí, a to jak z pohledu pedagogů a asistentů pedagoga, tak z pohledu samotných romských dětí. Cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit výzkumné předpoklady, které byly zformulovány na začátku praktické části. Ze zjištěných výsledků výzkumu můžeme sdělit: 1. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že romské děti, které nenavštěvují předškolní výchovu, se hůře adaptují ve školách hlavního vzdělávacího proudu – byl prostřednictvím výzkumu potvrzen. 2. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že rodiče romských dětí zaujímají laxní přístup ke vzdělávání svých dětí - byl prostřednictvím výzkumu potvrzen. 3. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že pro vzdělávání romských dětí jsou nezbytná vyrovnávací opatření - byl prostřednictvím výzkumu potvrzen. 4. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že romské děti mají nízké profesní aspirace – byl prostřednictvím výzkumu potvrzen. 5. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že romských žáků, kteří nenavštěvují předškolní výchovu, bude 85% - nebyl prostřednictvím výzkumu potvrzen. Romských dětí, které se nezúčastnily předškolního vzdělávání, je dle dotazníku 86%. 6. výzkumný předpoklad - Předpokládáme, že jazyková bariéra romských dětí, ovlivňuje jejich úspěšnost ve vzdělávání – byl prostřednictvím výzkumu potvrzen.

4.5. Závěr Výsledky výzkumného šetření nejsou nijak překvapivé. Je všeobecně známo, že vzdělání pro Romy nemá takovou hodnotu jako pro většinovou společnost. Prostřednictvím dotazníkového šetření jsme zjistili, že význam vzdělání si Romové, i romské děti, pro svoji budoucnost uvědomují, ale je to pro ně spíše abstraktní pojem, pro který nemají praktické využití. Problém ve vzdělávání začíná již u dětí, které ve většině případů, nedochází do žádného předškolního zařízení. Absence předškolní výchovy je 42

přitom pro tyto děti zásadní a negativně se odráží i v jejich vzdělávání na základních školách a výše. Negativně se na vzdělávání romských dětí odráží také sociálně znevýhodňující prostředí, jazyková bariéra a velmi nízká podpora ze strany rodiny. I přes snahu, která je tomuto problému věnována, stále dochází k nepřímé diskriminaci Romů v oblasti vzdělávání. Jedná se především o nerovný přístup ke vzdělávání, kdy je velké procento romských dětí umisťováno do specializovaných základních škol oproti dětem neromským, a také o segregaci romských žáků, kdy navštěvují převážně tzv. spádové školy. Nižší vzdělanost u Romů a její původ je tedy jak v rodině, tak v prostředí a systému školy. Ke zlepšení situace by bylo přínosem navázat užší spolupráci s rodinou, která je v současné situaci na velmi špatné úrovni, zlepšit informovanost Romů o možnostech a přístupech ke vzdělávání a zvýšit motivaci romských rodin, aby podporovaly vzdělávání svých dětí.

43

Shrnutí Tato bakalářská práce je zaměřena na vzdělávání Romů v České republice. Zabývá se přístupem ke vzdělávání v minulosti i současnosti a strukturou vzdělávání. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části pojednává o historii Romů, jejich příchodu na území dnešní ČR a působení zde. Historie Romů je zde zpracována stručně a přináší pouze náhled toho, jak byli Romové v českých zemích přijati a jaká úloha je jim většinovou společností přisuzována. Druhá kapitola rozebírá strukturu českého školství a jeho přístupu ke vzdělávání Romů, a to jak v minulosti, tak v současnosti. Třetí kapitola mapuje aktuální problematiku v přístupu ke vzdělávání Romů. Zabývá se příčinami a problémy nižší vzdělanosti u Romů, kterou se z dlouhodobého hlediska nedaří vyřešit. Praktická část zaujímá druhou část bakalářské práce. Je zde uvedeno výzkumné šetření, metodologie, stanovené výzkumné předpoklady a převážnou část této kapitoly tvoří dotazníkové šetření, kde jsou uvedeny grafy a zpracovány výsledky dotazníkového šetření.

The summary This bachelor thesis is focused on education of Roma in the Czech Republic. It deals with access to education in the past and in the present and with structure of education. Bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. First chapter of theoretical part is about history of Roma, their arrival to territory of current Czech Republic and their action here. History of Roma is here worked briefly and it only brings view how Roma were accepted at Czech lands and what is their role here. Second chapter analyze structure of Czech education and its access to education of Roma in the past and present. Third chapter is about actual problems of access to Roma`s education. It deals with causes and problems of lower Roma`s education, which can not solve in the long – term. Practical part covers second part of bachelor thesis. You can find out the survey, methodology, established research assumptions and most of this part cover question survey, where are graphs and results. 44

Zdroje a literatura 

UNUCKOVÁ, Michaela. Žijí mezi námi: historie a současnost Romů. Karviná: Sdružení Romů severní Moravy, 2007. 35 s. ISBN 978-80-239-9286-1



DAVIDOVÁ, Eva. Romové a česká společnost: hledání domova, porozumění a vzájemného soužití. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2001. 89 s. ISBN 80-238-7739-9



HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů. Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2001–2002. 83 s.



HAIŠMAN, Tomáš, et al. Romové v České republice (1945 – 1998), 1. vydání. Praha: socioklub, 1999, 558 s. Sešity pro sociální politiku, ISBN 80-902260-7-8



VÍŠEK, Petr, et al. Romové v České republice (1945 – 1998), 1. vydání. Praha: socioklub, 1999, 558 s. Sešity pro sociální politiku, ISBN 80-902260-7-8



BALVÍN, Jaroslav. Filozofie výchovy a metody výuky romského žáka. 1. vydání. Praha: RADIX, spol. s r.o., 2008. 256 s. ISBN 978-80-86031-83-5



BALVÍN, Jaroslav, et al. Romové a alternativní pedagogika. 1. vydání. Ústí nad Labem: HNUTÍ R, 2000, 200 s. ISBN 80-902461-7-6



BALVÍN, Jaroslav, et al. Romové a zvláštní školy. 1. vydání. Ústí nad Labem: HNUTÍ R, 1997, 189 s. ISBN 80-902149-6-7



PIORECKÝ, Viktor. Příručka pro obce – agentura pro sociální začleňování/ Vzdělávání. 1. vydání. Praha: Úřad vlády pro ČR – odbor pro sociální začleňování, 2012. 48 s. ISBN: 978-80-7440-068-1



POLÁČKOVÁ, Lýdie, et al. O Romech – manuál pro obce, Praha: VCVS ČR, o.p.s., 2002, 150 s.



SULITKA, Andrej. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. / Tatjana Šišková (ed.), 1. vydání. Praha: Portál. 2001. 200 s. ISBN 80-7178-648-9



MARÁDOVÁ, Eva. Multikulturní vzdělávání. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s., 2006, 44 s. ISBN 80-86991-82-2



Kolektiv autorů Muzea romské kultury. Romové – O Roma: Tradice a současnost/ Angodes the akanák. Brno: SVAN/ Moravské zemské muzeum/ Muzeum romské kultury v Brně. 1999, 92 s. ISBN 80-85956-14-4 (SVAN), ISBN 80-7028-141-3 (MZM), ISBN 80-902476-1-X (MRK)

45



NAVRÁTIL, Pavel, et al. Romové v české společnosti: jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. 1. vydání. Praha: Portál. 2003, 224 s. ISBN 80-7178-741-8



BUCHTOVÁ, Kateřina. Přístup Romů ke vzdělání v České republice v porovnání s některými členskými státy Evropské unie. (studentská vědecká odborná činnost), Praha, 2012, 35 s.



ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. 84 s. ISBN 80-247-0277-0



CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007, 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4

Internetové zdroje 

romove.radio.cz, Historie a původ Romů [online] 1999 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/18530



projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, Vzdělávání Romů v ČR [online] 2002 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove/18.pdf



HAJSKÁ, Markéta. Romové v českém vzdělávacím systému [online] 2005 [cit. 201301-28] Dostupné z: http://epolis.cz/download/pdf/materials_53_1.pdf



Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2011[online] 15. listopad 2012 [cit. 2013-0609]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/aktuality/zprava-o-stavu-romske-mensiny-v-cr-za-rok-2011-100979/



Zpráva o naplňování Dekády romské inkluze 2005-2015 v roce 2008 [online], červen 2009, [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitostiromske-komunity/dokumenty/ed_iii_2008_Zprava_Dekada_romske_inkluze.doc



Zpráva o stavu romských komunit v České republice 2004 [online], 12. prosinec 2006 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/zprava-o-stavu-romskych-komunit-v-ceske-republice-za-rok2004-20260/



Přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí [online], 12. ledna 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.socialnizaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-k-oblasti-vzdelavani/pripravna-trida/download

46



NELEŠOVSKÁ, Alena. Přístupy primární školy ke vzdělávání romských žáků [online], 2006 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.pf.ujep.cz/files/data/KPR_konferenceprispevek12.pdf



Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit [online], leden 2009 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1241013852.pdf



Müllner, Jaroslav, INFORMACE MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence [online], 31. srpen 2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialniprogramy/informace-msmt-k-zabezpeceni-vzdelavani-deti-zaku-a-studentu-sespecialunimi-vzdelavacimi-potrebami-s-podporou-asistence



Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže [online], listopad 2007 [cit. 2013-09-01]. Dostupné z: http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_ROMSKOLY_analyza_vz delavacich_potreb_romskych_deti_FINAL.pdf?langSEO=documents&parentSEO=na se_prace_vystupy&midSEO=GAC_ROMSKOLY_analyza_vzdelavacich_potreb_rom skych_deti_FINAL.pdf



Vzdělávací metodologie pro podporu romských žáků [online], 8. ledna 2004 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumentyk-oblasti-vzdelavani/vzdelavaci-metodologie-pro-podporu-romskych-zaku-metodickaprirucka-pro-1-stupen-zs-phare-2000/details



Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2012 [online], 27. listopadu 2013 [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/zprava-o-stavu-romske-mensiny-v-ceske-republice-za-rok2012-113913/

Seznam příloh 

Dotazník 1



Dotazník 2

47

Dotazník 1 Vzdělávání Romů v ČR Dobrý den, dostává se k Vám dotazník, jehož prostřednictvím bych chtěla zjistit Vaše názory a postoje ke vzdělávání Romů. Cílem tohoto dotazníku je zjistit aktuální stav přístupu romských dětí a jejich rodin ke vzdělávání z pohledu pedagogů a na základě zjištěných údajů navrhnout opatření pro zlepšení situace v oblasti vzdělávání. Dotazník je anonymní a bude použit v praktické části mé bakalářské práce. Prosím o jeho pravdivé vyplnění a označení vybraných odpovědí, kterých může být i více. Předem Vám moc děkuji za ochotu a čas.

1. Jsem a. Muž b. Žena 2. Váš věk ……………………… 3. Kolik let jste již ve školství ……………………… 4. Je u romských dětí, které nenavštěvovaly předškolní výchovu, horší adaptace na školní prostředí? a. Ano, tyto děti se hůře adaptují b. Spíše ano c. Nevím d. Spíše ne e. Ne, není rozdíl, jestli předškolní výchovu navštěvovaly nebo ne 5. Pomáhají rodiče romských dětí s jejich přípravou do školy? a. Ano, pomáhají b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne, nepomáhají e. Nevím 6. Jaký předmět se pro romské děti jeví jako nejproblematičtější? a. Český jazyk b. Matematika c. Cizí jazyk d. jiné 7. S jakou překážkou ve vzdělávání romských dětí se setkáváte nejčastěji?

a. Jazyková bariéra b. Rodina c. Vysoká absence v docházce do školy d. Výchovné problémy e. Sociální prostředí f. Motivace g. Finance h. Jiné 8. Měly by romské děti, které hůře zvládají učivo ZŠ, být přeřazeny do SZŠ? a. Ano, měly by být přeřazeny b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne, neměly by být přeřazeny e. nevím 9. Je na vaší škole multikulturní výchova? a. Ano b. Spíše ano c. Nevím d. Spíše ne e. Ne 10. Jaká opatření by vám ve vaší práci nejvíce pomohla? a. Asistent pedagoga po celou dobu vyučování b. Snížení počtu žáku ve třídě c. Práce s rodinou d. Rozvoj vzdělávání pedagogů zaměřené na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí e. Povinnost docházky do předškolních zařízení f. Jiné… 11. Spolupracují rodiče romských žáků se školou a pedagogy? a. Ano, spolupracují b. Spíše ano c. Nevím d. Spíše ne e. Ne, nespolupracují 12. Je na vaší škole k dispozici pedagogický asistent? a. Ne b. Ano Pokud ano, je pro vás přínosný? i. Ano, je přínosný ii. Spíše ano iii. Spíše ne iv. Ne, není přínosný 13. Je podpora romským žákům do sekundárního vzdělávání dostatečná? a. Ano, je dostatečná

b. Spíše ano c. Nevím d. Spíše ne e. Ne, není dostatečná 14. Je finanční podpora státu školám dostatečná? a. Ano, je dostatečná b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne, není dostatečná e. Nevím

Dotazník 2 Vzdělávání Romů v ČR Dobrý den, dostává se k Vám dotazník, jehož prostřednictvím bych chtěla zjistit Váš vztah a postoje ke vzdělávání. Dotazník je anonymní a bude použit v praktické části mé bakalářské práce. Prosím o jeho pravdivé vyplnění a označení vybraných odpovědí. Děkuji za Vaši ochotu a čas.

1. Jsem a. Muž b. Žena 2. Váš věk………… 3. Jsi žákem a. Základní školy b. Specializované základní školy i. V kolikáté třídě jsi byl/ a přeřazen/ a do SZŠ?………………………………… c. Střední školy d. Vysoké školy 4. Navštěvoval/ a jsi mateřskou školu nebo jiný typ předškolního zařízení? a. Ano, chodil/ a jsem pravidelně b. Ano, ale chodil/ a jsem nepravidelně c. Ne, nenavštěvoval/ a jsem 5. Libí se ti ve škole? a. Ano, libí b. Většinou ano c. Někdy ano, někdy ne d. Spíše ne e. Ne, nelíbí 6. Jak se ve škole cítíš? a. Velmi dobře b. Spíše dobře c. Spíše špatně d. Špatně 7. Co máš ve škole rád? a. Spolužáky b. Učitele

c. Přestávky d. Vyučování e. Nic, do školy nechodím rád 8. Co pro tebe znamená škola a vzdělání? a. Je to pro mě povinnost b. Je to důležité pro můj budoucí život c. Je to pro mě zbytečnost d. Nic to pro mě neznamená e. Jiné 9. Jaký předmět ve škole je pro tebe nejproblémovější? a. Český jazyk b. Matematika c. Cizí jazyk d. Jiné 10. Kolik času věnuješ přípravě do školy a. 1 hodina denně b. 2 hodiny denně c. Do školy se nepřipravuji d. Do školy se připravuji nepravidelně e. Jiné 11. Kdo ti pomáhá s přípravou do školy? a. Matka b. Otec c. Starší sourozenec d. Jiný rodinný příslušník e. Nikdo f. Jiné 12. Zajímají se rodiče o tvůj školní prospěch? a. Ano, velmi se zajímají b. Spíše ano c. Spíše ne d. Ne, nezajímají e. Jiné 13. Jaké povolání bys chtěl/ a v budoucnu vykonávat? ………………………………… 14. Jak trávíš svůj volný čas? a. S kamarády venku b. Doma s rodinou c. Přípravou do školy d. Navštěvuji zájmové kroužky e. Jiné

ANOTACE Jméno a příjmení:

Michaela Vytřísalová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

doc. Mgr. Štefan Chudý, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Vzdělávání Romů v České republice

Název práce v angličtině:

Education of Roma in the Czech Republic

Anotace práce:

Tématem bakalářské práce je vzdělávání Romů v České republice. Práce je zaměřena na strukturu a problematiku vzdělávání Romů. Teoretická část se zabývá stručnou historií Romů, strukturou českého školství ve vztahu k Romům a aktuální problematikou ve vzdělávání Romů. Praktická část se zabývá výzkumem, který zjišťuje aktuální problémy ve vzdělávání Romů.

Klíčová slova:

Romové, romské děti, romská mládež, vzdělání, vzdělanostní nerovnosti, vzdělávání, vzdělávací systém, vzdělávací instituce, vzdělávací politika, školy, školství,

Anotace v angličtině:

Theme of the bachelor`s thesis is the education of Roma in the Czech Republic. Work is focus on structure and issue of Roma`s education. Theoretical part is about brief history of Roma, structure of Czech education to relation of Roma and actual issues of Roma`s education. Practical part is about research of actual issues in education of Roma.

Klíčová slova v angličtině:

Romanies, Romani children, Romani youth, education, educational inequalities, educational system, educational institutions, educational policy, schools

Přílohy vázané v práci:

Příloha číslo 1: Dotazník pro pedagogy Příloha číslo 2: Dotazník pro romské děti

Rozsah práce:

47 stran

Jazyk práce:

Český jazyk