UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD ÚSTAV PORODNÍ ASISTENCE

Simona Malúšková

INDUKOVANÝ POROD Bakalářská práce

Vedoucí práce: MUDr. Martina Studničková

OLOMOUC 2011

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Příjmení a jméno autora: Malúšková Simona Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence

Název práce: Indukovaný porod Název práce v AJ: Induced labor Vedoucí práce: MUDr. Martina Studničková Datum zadání práce: 2011-01-30 Datum odevzdání práce: 2011-05-06 Rok Obhajoby: 2011

Abstrakt v ČJ: V bakalářské práci zjišťuji nejčastější příčiny indukcí, následné ukončení porodu a zdravotní stav novorozence po porodu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá vysvětlením nejdůležitějších pojmů dané problematiky. Praktická část vznikla formou anonymního dotazníkového šetření a veškeré získané údaje jsou shrnuty do grafů s následným popisem. V diskuzi a závěru práce jsou tyto výsledky podrobně rozebrány.

Abstrakt v AJ: This bachelor thesis is investigating most common reasons of inductions, completion of the childbirth and the health state of the newborn after the childbirth. Work consists of theoretical part and practical part. Teoretical part explains most important ideas of the given problematics. To create a practical part, anonymous questionary was used and the obtained results were sumed up to the graphs with description. Discussion and conclusion evaluates previously obtained results.

2

Klíčová slova v ČJ: Těhotenství, porod, indukce, programovaný porod

Klíčová slova v AJ: Pregnancy, childbirth, induction, programmed childbirth

Rozsah práce: 59 s., 5 příloh

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a uvedla jsem všechnu použitou literaturu. V Olomouci dne 6.5. 2011

......................... podpis

4

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří především MUDr. Martině Studničkové za podporu, trpělivost, čas a cenné rady, které mi udělila během tvorby bakalářské práce. Můj velký dík patří také všem respondentům, bez kterých by tato práce neměla význam. A v neposlední řadě si zaslouží poděkování má rodina a přátelé, kteří mi byli oporou po celou dobu studia.

5

Obsah ÚVOD

8

TEORETICKÁ ČÁST 1. Těhotenství

9

1.1 fyziologická délka těhotenství

9

1.2. výpočet termínu porodu

10

2. Porod 2.1 definice, klasifikace

11

2.2 spouštěcí mechanismy

12

2.3 porodní síly

13

3. Preindukce porodu

15

3.1 Indikace a kontraindikace

16

3.2 Metody preindukce

17

3.2.1 přirozené

17

3.2.2 mechanické

17

3.2.3 farmakologické

19

4. Indukce porodu 4.1 Indikace k indukci

21 21

4.1.1 lékařské

21

4.1.2 sociální

22

4.2 Kontraindikace k indukci

23

4.2.1 absolutní

23

4.2.2 relativní

23

4.3 Metody indukce

24

4.3.1 mechanické

24

4.3.2 farmakologické

24

6

5. Programovaný porod

26

5.1 výhody

26

5.2 nevýhody

26

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Stanovené cíle šetření

28

7. Metodika práce

28

7.1 zvolená metoda

28

7.2 struktura dotazníku

29

7.3 zkoumaný soubor

29

7.4 organizace výzkumného šetření

29

8. Výsledky výzkumného šetření

30

DISKUZE

48

ZÁVĚR

52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

53

SEZNAM TABULEK

56

SEZNAM GRAFŮ

57

SEZNAM ZKRATEK

58

PŘÍLOHY

59

7

Úvod „Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem“ ( Jean Henri Fabre) Vznik nového života je od nepaměti nedílnou součástí přírody. Jak všichni dobře víme, splynutím mužské spermie a ženského vajíčka se začíná utvářet nový jedinec, originál. Nastává pro ženu jedno z nejhezčích období života - těhotenství. O tom, že těhotenství s sebou přináší řadu změn, není jediný pochyb. Každá žena, která si touhle životní etapou prošla, by mohla hodiny vyprávět o tom, jak se den po dni měnilo její tělo, zvyšovaly se nároky organismu a čím dál více si ten malý rostoucí jedinec získával její přízeň a veškerou lásku. Ovšem i těhotenství musí jednou skončit. A než si žena toho malého drobečka konečně stiskne v náručí a stane se jeho strážným andělem, musí podstoupit ještě jednu životní zkoušku, a tou je porod. Porodem se z žen stávají matky, z mužů otcové. S blížícím se termínem porodu, že zvyšuje i napětí, obavy z vlastní neschopnosti porodit dítě a v neposlední řadě i strach z porodních bolestí. A co když ten významný okamžik nepřichází? Určený termín už je dávno pryč a žena stále neporodila? Ruku na srdce, ale takových žen v porodnictví stále přibývá. A jelikož je takhle problematika velmi diskutabilní, rozhodla jsem se, že se stane mým tématem k bakalářské práci. V následujících kapitolách Vám okrajově přiblížím již zmiňované těhotenství a k tomuhle tématu i blízkou část " výpočet termínu porodu". V práci jsem se dále zabývala porodem, jaké jsou jeho spouštěcí mechanismy a porodní síly. Dvě velké kapitoly tvoří preindukce a indukce porodu, které jsem podrobněji rozvedla. Americkým trendem, který se pomalu dostává i k nám do Evropy je programovaný porod, který jsem uvedla v kapitole č. 5. K vytvoření praktické části mi dopomohla dotazníková metoda. Pomocí dotazníků jsem chtěla zjistit informovanost rodiček o indukovaném porodu, nejčastější příčiny právě indukovaného porodu a následný zdravotní stav dítěte. Vše je pak shrnuto v diskuzi a závěru práce.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1. TĚHOTENSTVÍ „ V přítmí dělohy se po devět měsíců shluk buněk proměňuje v nového člověka, připraveného spatřit světlo světa. Pro nastávající rodiče je to období čekání, očekávání, starostí i radostí. Neuvěřitelné - budeme mít děťátko! Půjde všechno tak, jak má? Bude to chlapeček nebo holčička?” 1 Krátké, avšak nezapomenutelné období v životě ženy, kdy v organismu dochází k vývoji jedince. Samotný pojem těhotenství není jen otázkou vývoje plodu v děloze matky, ale je provázeno řadou psychických a somatických změn. Nastávají změny v reprodukčním systému. Nejvíce se mění děloha. Vlivem hormonálních změn, které bezesporu těhotenství přináší, se děloha zvětšuje, mění svoji barvu, tvar i uložení. Její hmotnost, která u netěhotné ženy činí kolem 60g, se v průběhu gravidity mění a na konci těhotenství se pohybuje kolem 1000g.2 Ostatní orgány v reprodukčním systému, jako jsou zevní rodidla pochva a mléčná žláza, se taktéž přizpůsobují potřebám těhotné a vyvíjejícího se plodu. Změny jsou znatelné i v ostatních tělních orgánech a velkou proměnu zaznamenává i psychika těhotné.

1.1 Fyziologická délka těhotenství Nelze se stoprocentní jistotou stanovit přesnou délku těhotenství. Obecně vzato se délka těhotenství počítá od prvního dne poslední menstruace. Zaznamenává se v ukončených týdnech a dnech. Průměrná doba trvání je tedy stanovena na 280 dnů, tj. 40 týdnů nebo-li 10 lunárních měsíců. Přesto se těhotenství dělí ještě na tři velké úseky - trimestry. 3 Když se ale zamyslíme, tak těhotenství nezačíná prvním dnem poslední menstruace, ale až v době splynutí spermie a vajíčka, což je zhruba o 14 dní později, proto lze porod očekávat již 267 den od počátku ovulace.4

9

1.2 Výpočet termínu porodu V praxi se osvědčily dva výpočty termínu porodu, které se vzájemně kombinují, a to výpočet podle prvního dne poslední menstruace a podle ultrazvukového vyšetření.9 Přesto existují i jiné typy, méně spolehlivé, podle kterých se dá termín určit. 

Výpočet podle prvního dne poslední menstruace - jde o nejčastější výpočet, který

se v porodnictví používá (tzv. Naegeleho pravidlo). Pokud má žena pravidelný menstruační cyklus, je výpočet následující: k prvnímu dni poslední menstruace připočteme sedm kalendářních dní a odečteme tři měsíce. Příklad: 11.2.2011 uvedla žena datum poslední menstruace +7 dní - 3 měsíce = 18.2.- 3 měsíce = 18.11.2011 předpokládaný datum porodu. 2 

Výpočet podle pohybu plodu - u druhorodiček a vícerodiček, které cítily pohyby

již v předchozím těhotenství, se předpokládá, že budou vnímavější, proto se k prvním pohybům přičte + 5 kalendářních měsíců. U prvorodiček se přičítá + 4,5 měsíce. Tahle metoda je spíše orientační, doplňková a termín porodu bývá obvykle nepřesný.2 

Výpočet podle data oplodňující soulože - od uváděného data soulože odečteme 3

měsíce.3 

Výpočet podle ultrazvukového vyšetření - nejpřesnější výpočet určení porodu.

Provádí se v prvním trimestru těhotenství a na základě velikosti plodu určuje stáří těhotenství. 3

________________________________________________________________ 1 2 3 4 9

HAMBERGER, Lears; NILSSON, Lennart. Tajemství lidského života, s. 239 ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 98, 110. ČECH, Evžen. Porodnictví, s. 44, 88, 89. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu., s.76.

Naše porodnice.cz [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-18]. Výpočet termínu porodu těhotenská kalkulačka na termín porodu. Dostupné z WWW:

10

2. POROD

2.1 Definice a klasifikace porodu „Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z organismu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života (cca od ukončeného 24. týdne těhotenství), nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g nebo více. Za známky života považujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Pokud má plod porodní hmotnost menší než 500 g, je klasifikován jako novorozenec pouze tehdy, pokud projevuje alespoň jednu známku života déle než 24 hodin. Pokud tuto podmínku nesplní, je klasifikován jako potrat. Z uvedeného vyplývá, že pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jeho životní projevy než ukončený týden těhotenství nebo hmotnost plodu. Podle ukončeného týdne těhotenství klasifikujeme porod následovně. 1.

Předčasný porod. K porodu dojde před ukončením 37. týdne těhotenství.

2.

Porod v termínu. K porodu dojde v průběhu 38.-40. týdne těhotenství.

3.

Potermínový porod. K porodu dojde po ukončeném 40.-42. týdnu těhotenství.

4.

Porod po 42. týdnu těhotenství. Jde o patologické přenášení, kterému je nutno

zabránit. Podle průběhu klasifikujeme porod následovně. 1.

Samovolný (spontánní) porod je ten, který nastoupil na základě přirozených

pochodů organismu ženy a probíhal bez zásahů porodníka. 2.

Medikamentózní porod. Po spontánním nastoupení porodní činnosti jsou

přirozené pochody modifikovány aplikací léčebných prostředků, a to převážně za účelem koordinace děložní činnosti, zmírnění bolestivosti nebo ovlivnění III. doby porodní.

11

3.

Indukovaný porod je vyvolán uměle aplikací uterokinetických preparátů

(oxytocin, prostaglandiny), a to buď z lékařské indikace nebo z důvodů nemedicínských (programovaný porod). 4.

Operativní porod je takový, kde muselo být těhotenství ukončeno nebo porod

plodu urychlen z indikace ohrožení života nebo zdraví matky, plodu, nebo obou porodnickou vaginální nebo abdominální operací. Mezi operativní porody řadíme i ty, kdy byla vykonána porodnická operace ve III. době porodní. 5.

Fyziologický porod probíhá působením přirozených porodních mechanismů za

pomoci nikoliv zásahu personálu porodního sálu. 6.

Porod patologický je ten, kdy dochází k rozvoji porodnické patologie, kterou je

nutno aktivně řešit. “ 2

2.2 Spouštěcí mechanismy Dodnes není přesně známo, jaký spouštěcí mechanismus porod vyvolává. Všechny jsou navzájem propojené, proto nelze s přesností říci, co odstartuje celý kolotoč porodu.10 Ještě před samotným nástupem porodu dochází k tzv. odtoku hlenové zátky. Nachází se uvnitř hrdla děložního a po celou dobu těhotenství brání vstupu infekce. Odtok hlenové zátky může signalizovat blížící se porod, není to však důvod cesty do porodnického zařízení. 11 Mezi vyvolávající faktory bezesporu patří: 1.

Progesteron - produkován placentou. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že

potlačuje odezvy imunologického systému. Bez progesteronu by tělo reagovalo na plod jako na cizí těleso a vypudilo ho. 12 Jeho pokles na konci těhotenství vede k vyšší hladině estrogenu a ke zvýšené aktivitě myometria, což zapříčiní nástup děložní činnosti. 2 2.

„Oxytocin ať původu mateřského, nebo fetálního je velmi důležitý faktor, který

určuje sílu a trvání děložní kontrakce, pokud je již děložní činnost vyvolána. U ženy nevyvolává endogenní oxytocin nástup děložní činnosti, přestože v termínu porodu je 12

myometrium velmi citlivé k působení oxytocinu. Před začátkem porodní činnosti nejsou hladiny oxytocinu u ženy zvýšeny. K prudkému nárůstu dochází až v průběhu porodu. 3.

Estrogeny. Jejich hodnoty se směrem k začátku porodu zvyšují. Stimulují

myometrální aktivitu cestou syntézy prostaglandinů v plodových blanách a decidue. 4.

Fetální kortizol působí v placentě zvýšenou produkci estrogenů, snížení sekrece

progesteronu a vylučování prostaglandinů. 5.

Prostaglandiny E2 a F2-alfa. Před nástupem porodní činnosti dochází k

výraznému

nárůstu

hladin

prostaglandinů

v

plodové

vodě.

Prostaglandiny

pravděpodobně hrají hlavní roli v aktivaci děložní činnosti. Vyvolávají kontrakce myometria stimulací hladké svaloviny, ovlivňují působení oxytocinu a působí na kolagenolytické procesy v pojivové tkáni děložního hrdla. 6.

Distenze stěny děložní. S postupujícím těhotenstvím dochází k napínání stěny

děložní. Vyvolaný tlak působí na svaly a nervová zakončení v oblasti vnitřní branky a vede k vyvolání děložních kontrakcí. Tato teorie je pouze okrajová, přestože v případech zvýšené distenze stěny děložní, jak je tomu u vícečetného těhotenství nebo při polyhydramniu, dochází k předčasnému nástupu děložní činnosti.” 2

2.3 Porodní síly Mezi porodní síly, které vtlačují plod do porodnických cest, patří děložní stahy, břišní lis a zemská gravitace. 1. „Děložní stahy - kontrakce jsou stahy děložních vláken,mimovolné,

na

vůli

nezávislé, dostavující se v intervalech, vyvolané zkrácením svalových buněk. Kontrakce je nutno odlišit od jiné vlastnosti elastických vláken - retrakce, schopnosti pasivně se přizpůsobit zmenšenému obsahu dutého orgánu. To je vlastnost všech rozepnutých dutých orgánů. Svalové kontraktilní buňky tvoří stěnu děložního těla - aktivní části dělohy. V dolním děložním segmentu a v děložním hrdle je převaha vazivových buněk, svalové buňky jsou v těchto částech dělohy krátké - pasivní část dělohy. Děložní tělo je při stahu fixováno vazy, a proto, jak se jeho stěna při stazích zkracuje, vytahuje směrem vzhůru jak dolní děložní segment, tak děložní hrdlo. 13

Při děložní kontrakci se zvyšuje tlak na děložní obsah, zvýší se tlak v plodovém vejci. Hydrostaticky se šířící zvýšený tlak působí zejména ve směru poddajného dolního děložního segmentu, který se roztahuje a je do něho vháněna plodová voda, takže tato část dělohy je rozpínána zevnitř. Stažená děložní stěna ztvrdne, děloha se napřímí a přitlačí se k břišní stěně, což lze registrovat pohledem i pohmatem. Vlastní stah začíná u děložního dna v místech u děložních rohů označovaných jako „místo vzruchu” odkud se šíří směrem dolů rychlostí 2 cm/sekundu, takže celá děloha je stažená asi za 15 sekund. Níže uložené části děložní stěny se začínají stahovat později, stahy mají nižší intenzitu, trvají kratší dobu. Fyziologickými

stahy

není

plod

ohrožen,

změny

však

vznikají

ve

fetoplacentárním a uteroplacentárním oběhu. Za stahu jsou stlačovány děložní žíly, krev nemůže odtékat a v uteroplacentárním prostoru ( prostoru mezi děložní stěnou a lůžkem) krev stagnuje, takže na konci stahu plod nedostává dostatek kyslíku. 2. Břišní lis představují stahy svalů břišní stěny při bránici fixované po hlubokém vdechu. Tento stah rodička svojí vůlí ovládá. Stah vyvolá tlak na vnitřní břišní orgány a přenáší se i na dělohu. Správně použit před maximem děložní kontrakce zvýší její efekt. Používá se ve vypuzovací době porodu, po rozvinutí branky a po dokončení vnitřní rotace k vypuzení plodu. Mluví se o tlačení nebo nucení.” 5 3. Zemská gravitace - vlivem gravitace plod napomáhá otevírání porodních cest, proto je dobré aby rodička v I době porodní raději volila vertikální polohy před horizontálními. 13

_____________________________________________________________________ 2 5

ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 109-110; MACKŮ, František; MACKŮ, Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem, s. 225-228.

10

Babyonline.cz : praktický průvodce moderních rodičů [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2007-2011 [cit. 201104-18]. Spouštěcí mechanizmy porodu. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-4572. 11 Naseporodnice.cz [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Hlenová zátka-odchod hlenové zátky. Dostupné z WWW: . 12 Www.fit-porod.cz : zdravá v těhotenství a mateřství [online]. ..Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Jaké hormony mě v těhotenství ovlivňují?. Dostupné z WWW: . 13 Www.miminet.cz : portál pro maminky [online]. 2004-2007 [cit. 2011-04-19]. Porod. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-9969.

14

3. PREINDUKCE PORODU

V porodnictví existuje mnoho případů, kdy je zapotřebí těhotenství ukončit předčasně. Indikací je celá řada a patří mezi ně především stavy, které by ohrožovaly zdraví nebo život rodičky nebo stavy, ohrožující zdraví a život plodu. 8 „Fetálních indikací s rozvojem prenatální diagnostiky přibývá. Zatímco u císařského řezu na stavu děložního hrdla prakticky nezáleží (pouze je nutné digitálně zprůchodnit cervikální kanál pro odchod krve a očistků), u vaginálně vedeného porodu hraje stav děložního hrdla a jeho „připravenost” velmi důležitou roli a je alfou i omegou úspěšné indukce porodu. Existuje celá řada skórovacích schémat posuzujících stav uzávěrového aparátu dělohy. U nás se nejvíce vžilo palpační hodnocení podle Bishopa, nově často doplňované o ultrazvukovou transvaginální cervikometrii. Bishop hodnotí těchto 5 kritérií: délku hrdla, konzistenci, prostupnost, směr nebo uložení hrdla děložního a stav poševních kleneb. Každý parametr je hodnocen 0-2 body. Bishopovo skóre narůstá logicky s blížícím se termínem porodu a zohledňuje i paritu sledované těhotné. Neplatí to však ve všech případech. Bishopovo skórování je jistě zatíženo subjektivní chybou a má jen orientační význam při stanovení rizika předčasného porodu. Naopak pro posouzení „zralosti” děložního hrdla pro případnou indukci porodu je plně dostačující. Z tohoto hlediska jsou nejdůležitější první 3 parametry - délka, konzistence a prostupnost. O připraveném nebo jinak označovaném „zralém” hrdle mluvíme tehdy, dosáhne-li Bishopovo skóre hodnoty 6 a více. V tomto případě předpokládáme a můžeme i objektivně ověřit, že hrdlo je zkrácené, měkké konzistence a je prostupné alespoň pro prst, což umožňuje dosažení dolního pólu vaku blan k jeho případné dirupci. Takto zralé hrdlo po vyvolání děložní činnosti nebude klást nepřiměřený odpor a lze předpokládat, že se bude plynule měnit v porodnickou branku a porod tak bude plynule pokračovat. Nedosahuje-li hrdlo tohoto stupně zralosti, měli bychom jej před indukcí porodu k tomuto stavu přivést. V angloamerické literatuře se tento proces označuje jako rippening, v německé jako priming hrdla děložního.” 8 ( viz tab. 1, s.16).

15

Cervix skóre

0

1

2

Lokalizace čípku

Sakrálně

mediálně

ventrálně

Konzistence

Tuhá

polotuhá

měkká

Zkrácení hrdla

0%

˂ 50%

> 50%

Dilatace hrdla

˂ 0,5 cm

0,5 - 1,5 cm

> 1,5 cm

Klenba poševní

Prázdná

plná nevyvinutá

plná vyvinutá

čípku

Tab. č. 1 Cervix skóre

3.1 Indikace a kontraindikace preindukce porodu Indikace k preindukci jsou shodné jako indikace k indukci, tedy následující: 

Potermínová gravidita



Diabetes mellitus



Hypertenzní a renální onemocnění



Mrtvý plod



Makrosomie plodu



Nitroděložní růstová retardace plodu (IUGR) Kontraindikace k preindukci:



Kefalopelvický nepoměr



Akutní porodnické krvácení



Akutní hypoxie plodu



Těžké získané (myoma uteri praevium) nebo vrozené (uterus duplex) vývojové vady dělohy



Karcinom v malé pánvi14 16

3.2 Metody preindukce 3.2.1 Přirozené metody Jsou to metody šetrné a v mnohých případech dopomohly ke spontánnímu vyvolání porodu. 

Teplá koupel - doporučovaná na konci těhotenství a v průběhu první doby

porodní. Děloha se při ní uvolní, prohřeje a samotný porod se může uspíšit. 

Nechráněný pohlavní styk - je dokázáno, že sperma obsahuje prostaglandiny,

které jsou příčinou děložních kontrakcí. Tuto metodu doporučují i sami odborníci jako alternativu k vyvolání porodu. Mnohdy jde o účinnou a přinejmenším velmi příjemnou metodu. 

Stimulace prsních bradavek - metoda považovaná za velmi účinnou. Stimulací

bradavek dochází k vyplavování hormonu oxytocinu a tím i podpoře děložní činnosti. 

Klystýr - je vhodnou metodou před začátkem kontrakcí. Teplá voda podpoří

pohyby střev, děloha reaguje silnějšími stahy. 

Fyzická námaha - jedna z nejstarších alternativních metod v porodnictví. 15



Čaj z maliníkového listí - říká se, že vyvolává silné kontrakce dělohy, proto se

nedoporučuje pít před termínem porodu. 

Lněné semínka - změkčují stolici, což vede k pozvolnému otevírání porodních

cest. Nejlépe je užití spolu s čajem z maliníkového listí. 16

3.2.2 Mechanické metody preindukce Pokud se stalo, že žádná z uvedených přirozených metod nebyla dosti účinná, aby vyvolala děložní kontrakce a abychom předešli zdravotním problémům dítěte, je nutné přírodě trochu pomoci. „Mechanické metody preindukce jsou založeny na zavedení cizího tělesa do kanálu děložního hrdla. Tato mohou být buď inertní, nebo absorpční. Inertní tělesa nemění svůj tvar, absorpční vstřebávají tekutiny z okolních tkání, bobtnají, radikálně rozšiřují svůj průměr a svojí expanzí vyvíjejí tlak na cervikální kanál, který rozšiřují. Mechanismus účinku těchto prostředků je pravděpodobně založen na stimulaci endogenní sekrece prostaglandinů z tkání cervikálního kanálu, které vyvolávají 17

aktivaci kolagenolytických procesů ve vazivové architektonice děložního hrdla a přispívají ke změně spektra glykosaminoglykanů v cervikální matrix. V současnosti je od používání většiny z nich upuštěno (metreuryuter, metranoikter, bužie). Nicméně některé z nich prožívají renesanci, i když jejich používání je v porovnání s medikamentózními metodami preindukce minoritní.”6 1. Dilatace hrdla děložního pomocí laminárií - dříve

se

k

rozšíření

hrdla

děložního používaly laminárie z mořských řas. Tyčinky se zaváděly do hrdla a svou absorpční schopností zvětšovaly svůj průměr. Dnes jsou tyto přírodní prostředky nahrazeny lamináriemi ze syntetických materiálů. Na trhu je nejznámější tyčinka Dilapan. Jde o jednorázovou, 2-4 mm silnou sterilní pomůcku, která dokáže zvětšit svůj objem až 3x. Samozřejmostí je správné zavedené tyčinky, proto se před samotným zavedením doporučuje hrdlo fixovat kleštěmi. Tyčinky dilapan je možné vyjmout již za osm hodin od zavedení a pokud je hrdlo dostatečně rozšířeno, je možno přejít k samotné indukci. V opačném případě proces opakujeme zavedením dalších tyčinek6. 2. „Dilatace hrdla pomocí Folleyova katétru. Tato metoda vychází z bývalého použití metreurynterů. Je jistě nejméně šetrná. Nalezne své uplatnění při stavech, které vyžadují poměrně urgentní řešení, a tam, kde není nutné brát ohled na stav plodu, tj. u plodů mrtvých, u septických stavů v druhém trimestru gravidity a u indukovaných přerušení těhotenství např. z genetických příčin. Před zavedením katétru sonograficky ověříme uložení placenty. Použijeme Folleyův katétr s balónkem o obsahu 75 ml. Po jeho zavedení hrdlem děložním až za vnitřní branku balónek naplníme. Na vývodu katétr zatížíme cca 0,5 kg závažím ( improvizovaně plastiková láhev infuzního roztoku). Zavedení a naplnění balónku katétru většinou vyvolá děložní kontrakce, které můžeme posílit infuzí s oxytocinem. Potřebnou dilataci hrdla naplněným balónkem signalizuje jeho expulze, kterou můžeme očekávat v průběhu cca 3 hodin.” 8 3. „Oloupnutí dolního pólu vaku blan ( Hamiltonův hmat). Cirkulárním digitálním odloučením choria od decidua v oblasti za vnitřní brankou dochází podobně jako u předchozích metod ke stimulaci endogenní sekrece PG z buněk deciduy, a tím k urychlení zracích procesů v dolním segmentu děložním.” 6

18

3.2.3 Farmakologické metody preindukce Jsou založeny na preparátech, které pomáhají k dozrání hrdla děložního. Vpravovány jsou do porodních cest, především pak do poševní klenby a cervikálního kanálu.2 Na českém trhu je v dnešní době k dostání několik přípravků v různých formách aplikace. Jak už bylo řečeno, cílem preindukce je dosažení takového stavu, při kterém hrdlo děložní bude natolik připravené, aby nekladlo odpor při samotném porodu. 8 1. Prostaglandiny jsou nejčastější a zároveň nejúčinnější preparáty u preindukce. Název vznikl od švédského biochemika a neurologa Ruleta, který předpokládal, že tyhle substance se nacházejí pouze v prostatě, proto název prostaglandin. Je také dokázáno, že všechny prostaglandiny nejsou stejné. Liší se svou chemickou strukturou a ve vědních oborech jsou značeny zkratkou PG. 17 Podle určitých změn v jádře rozlišujeme pět skupin PG a dvě z nich působí v oblasti porodnictví a gynekologie. Na konci těhotenství je jim připisován dvojí účinek. Jednak svoji aktivitou způsobují zrání čípku děložního a působením na hladkou svalovinu stěny děložní vyvolávají kontrakce. Do běžné praxe se zavedly přípravky, které obsahují PGE2 neboli dinoproston a PGE1 taktéž misoprostol. Nežádoucí účinky PG jsou popisovány zřídka, přesto se můžou objevit příznaky gastrointestinální např. pocity nevolnosti, zvracení, průjem, dále pak děložní hypertonus či nízký krevní tlak.6 PG můžeme podávat formou per os, intravenózně, vaginálně nebo cervikálně. Ovšem vzhledem k vyšším nežádoucím účinkům při celkovém podání se raději volí varianta podání lokálního. 18 Lokální aplikace PGE2 „Intracervikální aplikace PGE2 v gelu s protrahovanou dobou vylučování (lékový základ triacetin, tylóza). Aplikovaná dávka je 0,5 mg dinoprostonu. Podle nálezu poté indikujeme vlastní indukci porodu. Vaginální aplikace PGE2 gelu do zadní klenby má identický zrací efekt na děložní hrdlo. Při neúspěchu se může dávka opakovat. Novější metodou je forma pesaru z hydrogelového polymeru. Umožňuje protrahované působení dinoprostonu (8-12 hodin), který se uvolňuje rychlostí 0,3 mg/hodinu. Pesar je uložen v pásce, která umožňuje inzerci do těsné blízkosti děložního hrdla a jeho snadné odstranění. 19

Aplikace PGE1 Velmi slibné jsou četné publikace týkající se celkové a lokální aplikace PGE1 (misoprostol). Ve srovnání s PGE2 v gelovém základu má stejnou účinnost s minimálními vedlejšími účinky. Jeho velkou výhodou oproti PGE2 preparátům je velice nízká cena. Vzhledem k tomu, že u nás nejsou preparáty obsahující PGE1 registrovány pro použití k preindukci a indukci porodu, nejsou oficiálně používány. Oxytocin má teoreticky pouze uterokinetický účinek bez vlivu na zrací pochody v hrdle. Nicméně je popsán i jeho zrací efekt na hrdle, který je identický s účinkem PGE2 gelu.” 6

______________________________________________________________ 2 6 8

ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 345. HÁJEK, Zdeněk . Rizikové a patologické těhotenství, s. 353; 354. DOLEŽAL, Antonín. Porodnické operace, s.98; 99; 101;

14

ROZTOČIL, Aleš. Preindukce a indukce porodu-doporučený postup. Česká gynekologie: časopis české gynekologické a porodnické společnosti. Březen 2011, roč. 76, č.1, s. 12-13. 15 Www.bizy-bee.com [online]. 2007-2010 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod. Dostupné z WWW: . 16 Www.femina.cz : fame.fancy.fun [online].Limemedia, a.s, 2007, 31.5.2007 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod!. Dostupné z WWW: . 17 Www.hormony. estranky.cz [online]. 2007, 19.9.2007 [cit. 2011-04-23]. Tajemný svět hormonů. Dostupné z WWW:. 18 Www.porodnice.cz [online]. 2011, 2011 [cit. 2011-04-20]. Prostaglandiny. Dostupné z WWW: .

20

4. INDUKCE PORODU

„Indukce porodu je umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství, a to v případě, že svalovina dělohy je normotonická, nejsou přítomny děložní kontrakce a je zachovaná plodová voda.”19 Z časového hlediska je možná indukce porodu u životaschopného plodu ve stáří 24 týdnu těhotenství . „U indukce porodu mrtvého plodu je hmotnostní hranice 1000 g a více (určeno arbitrárně). je-li hmotnost pod 1000 g, pak se jedná o indukci potratu. ”19

4.1 Indikace k indukci porodu Indikací k ukončení těhotenství indukcí je v porodnictví mnoho. Přesto se rozdělují důvody na lékařské a sociální.

4.1.1 Indikace lékařské Patří mezi ně ty důvody k ukončení gravidity, kdy by se mohlo objevit zhoršení zdravotního stavu matky, plodu nebo obou. 

„Potermínová gravidita je nejčastější indikací k indukci porodu. Otázkou

zůstává, kolik dní po překročeném termínu porodu je optimální vyčkat před aktivním ukončením těhotenství. Přístupy k tomuto problému se dělí na aktivní, kdy se porod indukuje po ukončení 41. týdne těhotenství, a expektační, kdy se funkce fetoplacentární jednotky v pravidelných intervalech monitorují a těhotenství se ukončuje až v 43. týdnu nebo později. Nebyla jednoznačně prokázána výhodnost jednoho nebo druhého postupu. Nicméně větší část prací se jak z medicínských (snížení počtu císařských řezů), tak z psychologických (stresové očekávání nepřicházejícího porodu, obavy o stav plodu) důvodů kloní spíše k aktivnímu přístupu. 

Diabetes mellitus

- pokud je onemocnění dobře kompenzováno a nejsou

přítomny negativní známky diabetu v těhotenství jako makrosomie, polyhydramnion a diabetické komplikace u matky, je možné těhotenství ukončit indukcí v 39.-40. týdnu gravidity. Diabetička by neměla přenášet, a to z důvodu rozvoje makrosomie plodu a vzniku diabetických komplikací gravidity. 21



Rh-izoimunizace - indukce porodu připadá v této indikaci v úvahu při stoupajícím

titru protilátek, pokud plod není výrazně postižen hemolýzou a následnou anémií a jsou splněny podmínky k indukci porodu. 

Hypertenzní a renální onemocnění - nejčastěji se jedná o preeklampsii, esenciální

hypertenzi, chronickou glomerulonefritidu a pyelonefritidu. 

Nitroděložní růstová retardace plodu ( IUGR) - po neúspěšné konzervativní

terapii a při prohlubující se hypotrofizaci 

Geminy v 38. týdnu těhotenství - pokud je poloha prvního dvojčete podélná

hlavičkou, druhé dvojče je rovněž v poloze podélné a nejsou přidruženy další závažné porodnické komplikace. Přístup individuální a velmi uvážlivý. 

Konec pánevní úplný nebo naléhání hýžděmi v termínu porodu pokud u

prvorodičky není hmotností odhad vyšší než 3500 g a u vícerodičky 3800 g. Přístup individuální ve výjimečných případech. 

Mrtvý plod



Velký plod



Zatížená porodnická anamnéza”6

4.1.2 Indikace sociální Důvod se netýká lékařské problematiky, nýbrž jde o důvody sociální, které bychom měli brát v úvahu při indukci porodu. 

Indikace geografické - porod je možno indukovat v případech, kdy se bydliště

pacientky nenachází dostatečně blízko na to, aby byla schopná přijet včas do porodnického zařízení. 

Indikace lingvistické - nastávají tehdy, pokud by nebyl tlumočník v době termínu

porodu k dispozici. 

Indikace bezpečnostní - pokud se žena nachází ve městě s velkou kriminalitou, je

možno porod v termínu ukončit v denních hodinách. 

Indikace psychologicko-sociální 6

22

4.2 Kontraindikace k indukci porodu Kontraindikace můžeme rozdělit na absolutní a relativní. 4.2.1 Absolutní kontraindikace Důvody zcela nepřístupné k vedení porodu vaginální cestou. 

Kefalopelvický nepoměr - rozdíl mezi biparietálním průměrem hlavičky plodu a

tvrdých porodních cest. 

Akutní a hypoxie plodu - snížený obsah kyslíku, který může bezprostředně

ohrozit život plodu. 

Akutní porodnické krvácení - mohou sem patřit případy jako placenta praevia

nebo-li vcestné lůžko, abrupce placenty (předčasné odlučování). 

Stav po operacích v malé pánvi jako např.: operace pro vrozené vývojové vady,

pro močovou inkontinenci, pro patologické uložení rodidel aj. 

Anomálie dělohy a nepravidelnosti porodních cest



Karcinom v oblasti pánve .6

4.2.2 Relativní kontraindikace Jsou často vázané na typ přípravku, který se k indukci používá. Přesto lze indukci provést za přísných podmínek. 

známá alergie na oxytocin nebo prostaglandiny



astma, tuberkulóza a jiné závažné onemocnění dýchacího systému



infekce, která se vyskytla v souvislosti s porodními cestami. Proto by se mělo

před každou indukcí odebrat kultivace z pochvy a děložního hrdla. Pokud se infekce vyskytla, je nutné nejprve pacientku přeléčit a následně provádět indukci, aby se tím zamezilo infekci u plodu. 

stav dělohy po císařské řezu a rozsáhlých rupturách stěny děložní.



Nezralé hrdlo dle Bishop skóre. Pokud je skóre nižší než 5 je nutné před indukcí

hrdlo připravit tzv. preindukcí (viz kap. č. 3). 6

23

4.3 Metody indukce Tak jako u preindukce rozdělujeme metody indukce na mechanické a medikamentózní.

4.3.1 Metody mechanické „Jedinou klinicky používanou metodou je v současnosti dirupce vaku blan (amniotomie). Samotné protržení vaku blan může vyvolat porodní činnost. Mechanismus

účinku

je

pravděpodobně

cestou

aktivace

kaskády

kyseliny

arachidonové, jejímž výsledkem je výrazné zvýšení sekrece endogenních PG z decidui a amnia v oblasti vnitřní branky. Pokud nedojde po samotné amniotomii k nástupu děložních kontrakcí do dvou hodin, aplikují se farmakologické metody (oxytocin, PG). Kombinací těchto dvou metod dojde ke zkrácení porodu a k vyššímu procentu úspěšnosti indukce.” 6

4.3.2 Farmakologické metody „Metody medikamentózní jsou aplikace oxytocinu a prostaglandinů ( PG E2, PG F2-alfa). Oxytocin je dekapeptid vylučovaný ze zadního laloku hypofýzy, kde se shromažďuje po jeho produkci v hypotalamu (supraaoptická a paraventikulární jádra). K indukci porodu se používá syntetický preparát v kapénkové infuzi po předchozí (cca 2 h) dirupci vaku blan. Většinou se aplikuje 2 m. j. oxytocinu v 500 ml 5% glukózy. Rychlost aplikace roztoku se řídí podle kontrakční aktivity myometria, podle stavu plodu (vznik hypoxie) a vznik eventuálních vedlejších účinků. Oxytocin je možno podávat i v sublingválních linguettách. Jeho účinnost je v této aplikaci nižší. Prostaglandiny ( PG E2 a PG F2-alfa) jsou nenasycené dvacetiuhlíkové mastné kyseliny. Nejde o hormony, ale o tkáňové mediátory, které jsou produkovány a rychle metabolizovány v místě jejich působení na tkáňových membránách. Na konci gravidity mají dvojí porodnický účinek. Svojí kolagenolytickou aktivitou způsobují zrání hrdla a uterokinetickým působením na myometrium vyvolávají děložní kontrakce. V praxi se používá více PG E2 než PG F2-alfa. Od původní intravenózní a perorální aplikace 24

bylo upuštěno pro častý výskyt nežádoucích vedlejších gastrointestinálních účinků (nauzea, zvracení průjem), nižší účinnost a vysokou spotřebu indukčního preparátu. V Současnosti se používá lokální aplikace vaginální, intracervikální a extraamniální, které mají vyšší účinnost při nižší spotřebě indukčního preparátu a při minimálních vedlejších účincích.” 3

________________________________________________________________________________________ 3 6

ČECH, Evžen. Porodnictví, s. 125 HÁJEK, Zdeněk . Rizikové a patologické těhotenství, s.351; 352;355.

19

Gynekologie/Porodnictví. vyd. 1. Praha : MEDICAL TRIBUNE, s.r.o., 2006. s. 165.

25

5. PROGRAMOVANÝ POROD

Programovaný porod můžeme definovat jako umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení termínového fyziologického těhotenství bez medicínských důvodů. .Provádí se na přání pacientky, obvykle v ranních hodinách. Podmínkou programovaného porodu je: 

souhlas rodičky s ukončením těhotenství



jednoplodová gravidita v termínu (39-41 týden těhotenství)



poloha plodu podélná hlavičkou



plod bez známek hypoxie nebo jiné závažné komplikace



a v neposlední řadě i připravenost organismu matky na porod20

5.1 Výhody programovaného porodu Výhody programovaného porodu můžeme rozdělit na medicínské, psychologické a organizační. Medicínské výhody: prevence prodlouženého těhotenství, monitorování plodu od počátku porodu až po samotné vypuzení (předcházíme možnostem komplikací mimo zdravotnické zařízení). Psychologické důvody: snížení stresových situací u matky před samotným začátkem porodu, organizace domácnosti po dobu nepřítomnosti rodičky. 20 Organizační a ekonomické důvody: „spočívají v rovnoměrné distribuci porodů a eliminaci výdajů na monitorování a hospitalizaci pacientek s potermínovým těhotenstvím.” 6 5.2 Nevýhody programovaného porodu Nebyly potvrzeny žádné nevýhody co se týče iatrogenního poškození, dystokie nebo větší frekvenci operativních porodů. Umělé vyvolání porodu může ovšem způsobit větší bolestivost při děložních kontrakcích. Záleží i na samotném postupu lékaře a na psychice rodičky a prahu bolestivosti. 6

26

„Maminky, které se pro programovaný porod rozhodnou, často vyžadují i epidurální analgezii, což dnes nečiní ve většině porodnic organizační problémy. Epidurální analgezie pak výrazně sníží porodní bolesti po některých porod vyvolávajících lécích”4 Závěrem je možné k téhle problematice dodat, že nebyly potvrzeny žádné přínosy programovaného porodu, ale také nebyly zjištěny žádné negativní důsledky. Proto, pokud se rodička rozhodne pro programovaný porod a nejsou zjištěny žádné kontraindikace, které by mohly bránit, nelze od tohoto rozhodnutí ženu zrazovat. 6

_____________________________________________________________________ 4 6

PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu, s. 287. HÁJEK, Zdeněk . Rizikové a patologické těhotenství, s. 357

20

ĽUBUŠKÝ, Marek. Www.lubusky.com [online]. 2007 [cit. 2011-04-24]. Preindukce a indukce porodu. Dostupné z WWW: .

27

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Cíle práce 1.

Zjistit, zda rodička měla před nástupem do nemocnice k umělému vyvolání

porodu všechny potřebné informace 2.

Zjistit tři nejčastější příčiny, které vedly k umělému vyvolání porodu

3.

U respondentek zmapovat průběh porodu, průměrnou dobu trvání indukovaného

porodu a jakým způsobem porod skončil. 4.

Zmapovat zdravotní stav dětí po indukci porodu

5.

Vypracování edukačního materiálu

7. Metodika práce 7.1 Zvolená metoda Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsem si zvolila metodu výzkumného šetření pomocí dotazníku. Dotazník se skládá z 19 otázek a jsou zvoleny tak, aby odpovídaly cílům práce. V dotazníku jsem respondentky seznámila s výběrem tématu a poprosila je o jeho následné vyplnění. Upozornila jsem také na to, že je zcela anonymní a veškeré potřebné informace budou sloužit jen pro vypracování mé praktické části. V závěru jsem neopomněla poděkovat za čas, který dotazníku věnovaly.

28

7.2 Struktura dotazníku Jak už jsem uvedla, obsahuje dotazník 19 otázek. Otázky jsem pokládala: 

Otevřené - respondentky odpovídaly svými slovy a mohly se plně vyjádřit k

dané otázce. 

Polootevřené



Uzavřené V úvodní části dotazníku jsem zjišťovala všeobecné informace o ženě ( věk,

vzdělání, životní úroveň), dále následovaly otázky týkající se těhotenství. Otázky 6,7, 8 a 9 se týkají mého prvního cíle a to problematiky informovanosti rodiček. Otázka 10 zjišťuje nejčastější příčinu právě indukovaného porodu. Otázky 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 se týkají třetího cílu práce a tím je zjistit jaké je doba trvaní u indukovaného porodu a jakým způsobem byl porod ukončen. Poslední otázky jsem zaměřila na zdravotní stav novorozence. V závěru jsem nechala místo pro vyjádření k tématu. Respondentky se hojně vyjadřovaly a volné odpovědi jsem uvedla v příloze. 7.3 Zkoumaný soubor Dotazník byl sestaven jen pro určitou skupinu rodiček, a to pro ženy, které si prošly indukcí porodu. Na dotazník mi odpovědělo 136 respondentek, z toho pouze 96 dotazníků bylo vyhodnotitelných. 7.4 Organizace výzkumného šetření Výzkumné šetření probíhalo od 25.2. 2011 do 31.3.2011. Dotazník byl nejdříve schválen vedoucím práce a s povolením výzkumného šetření rozdán na porodnickogynekologické klinice FN Olomouc. Následně jsem se spojila s internetovým servrem maminkymaminkam.cz, naseporodnice.cz, porodnice.cz a požádala je o vyvěšení dotazníku na jejich stránkách. I oddělení porodního sálu Uherskohradišťské nemocnice mi vyšlo vstříc a v rámci své praxe jsem rozdala dotazníky i tam.

29

8. Výsledky výzkumného šetření Obecné informace Položka č. 1 Kolik Vám bylo let v době provedení indukce porodu? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 4 ženy ve věku 16-21 let (4,2%), 37 žen ve věku 22-27 let (38,5%), 38 žen ve věku 28-33 (39,6%) let a 17 žen ve věku 34 a více let (17,7%). Je to otázka pouze orientační, ale i věk rodičky může ovlivnit informovanost o dané problematice. Tabulka č.1 Věk ženy Věk

16 - 21 let

22 - 27 let

28 - 33 let

34 a více

Počet

4

37

38

17

Procenta

4,2%

38,5%

39,6%

17,7%

Graf č. 1 Kolik Vám bylo let v době prove dení indukce porodu?

16-21 let 17,7%

4,20% 38,5%

22-27 let

28-33 let 39,6%

34 a více

30

Položka č. 2 Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 3 se základním vzděláním (3,10%), 13 žen, které má střední vzdělání bez maturity (13,5%), 55 žen má střední vzdělání s maturitou (57,3%), 7 z nich ukončilo vyšší odbornou školu (7,30%) a 18 žen vystudovalo vysokou školu (18,8%). Z grafu vyplývá, že nejčastějším uvedeným vzděláním je střední škola s maturitou. Tabulka č. 2 Vzdělání

Základní

Střední bez maturity

střední s maturitou

vyšší odborné

vysokoškolské

Počet

3

13

55

7

18

Procenta

3,10%

13,50%

57,30%

7,30%

18,80%

Položka č. 3 Jak byste zhodnotila Vaši životní úroveň? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 2 z nich (2,0%), že jejich životní úroveň je nízká. Nejvíce respondentek 70 (73 %) odpovědělo, že jejich životní úroveň je střední a 24 žen (25%) žije na vysoké úrovni. Tabulka č. 3

Životní úroveň

Nízká

Střední

Vysoká

Počet

2

70

24

Procenta

2,00%

73,00%

25,00%

31

Položka č. 4 Pokolikáté jste rodila? Z tabulky vyplývá, že nejvíce odpovídaly ženy, které rodily poprvé. Jejich počet je 53 (55,2%), na druhém místě jsou druhorodičky 36 (37,5%). Čtyři ženy, které rodily potřetí (4,1%) a 3 ženy, které mají za sebou více jak 3 porody (3,1%).

Tabulka č. 4 Porod

Poprvé

Podruhé

Potřetí

Vícekrát

Počet

53

36

4

3

Procenta

55,20%

37,50%

4,10%

3,10%

Graf č. 2

Po kolikáte jste rodila?

4, 1%

3, 1%

poprvé podruhé

potřetí 55,2% 37,5%

vícekrát

32

Položka č. 5 Byla Vám u předchozího těhotenství též provedena indukce? Z celkových 43 žen, které rodily více než jednou, odpovědělo 32 žen, tedy 74,4%, že u předchozího těhotenství byla též indikace k indukci. Z zbylých 11 žen (25,6%) nebyla v minulém těhotenství provedena indukce.

Tabulka č. 5 Indukce u předchozího těhotenství

Ano, byla

Ne, nebyla

Počet

32

11

procenta

74,40%

25,60%

Graf č. 3 Byla Vám u přechozího těhotenství též provedena indukce?

25,6% ano, byla

ne, nebyla 74,4%

33

Cíl 1 - Zjistit, zda rodička měla před nástupem do nemocnice k umělému vyvolání porodu všechny potřebné informace. Položka č. 6 Jaké byly Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděla více jak polovina rodiček, tedy 52 žen (54,2%), že byly před nástupem do nemocnice nervózní a měly strach o dítě. 30 z nich (31,2 %) byly špatně informované a nevěděly, co je v nemocnici čeká. 4 dotazované ženy (4,2%) uvedly smíšené pocity a 10 rodiček (10,4%) se těšilo, až do nemocnice nastoupí. Tabulka č. 6

Počet

52

Nevěděla jsem, co mě čeká, nikdo mně nic neřekl 30

Procenta

54,2%

31,2%

Pocity

Byla jsem nervózní a měla jsem strach o dítě

Zažívala jsem smíšené pocity

Těšila jsem se

4

10

4,2%

10,4%

Graf č. 4 Jaké byly Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu?

byla jsem nervózní a měla jsem strach o dítě

31,2% 4,2%

54,2%

10,4%

nevěděla jsem, co mě čeká, nikdo mně nic neřekl Zažívala jsem smíšené pocity Těšila jsem se

34

Položka č.7 Potřebné informace o téhle problematice jste získala? Z celkového počtu 96 respondentek se 33 žen (34,4%) dozvědělo potřebné informace od lékaře. Od porodní asistentky to bylo 26 žen (27,10%). Rodina a přátelé poskytli informace 17 ženám (17,70%) a 20 žen (20,8%) si přečetly informace z internetu, brožur atd.

Tabulka č. 7 Získané informace

Od lékaře

Od porodní asistentky

Od rodiny, přátel

Z časopisů, internetu, brožur

Počet

33

26

17

20

Procenta

34,40%

27,10%

17,70%

20,80%

Graf č. 5

Potřebné inform ace jste získala?

od lékaře

20,8% 34,4%

od porodní asistentky od rodiny, přátel

17,7% 27,1%

z časopisů, internetu, brožur

35

Položka č. 8 Byly pro Vás získané informace dostačující? Z celkových 96 respondentek odpovědělo 55 žen (57,3%), že pro ně byly informace dostačující. Zbylých 41 rodiček (42,7%) nebylo s informacemi spokojeno.

Tabulka č. 8 Informace

Ano byly

Ne, nebyly

Počet

55

41

Procenta

57,30%

42,70%

Graf č. 6

Byly pro Vás získané informace dostačující?

ano byly ne, nebyly

42, 7%

57,3%

36

Položka č. 9 Uvítala byste informační brožuru o téhle problematice? Z 96 respondentek odpověděla největší část, tedy 91 žen (94,8%) , že by uvítaly informační brožuju k danému tématu, zbylých 5 si myslí, že není potřeba.

Tabulka č. 9 Informační brožura

Ano, byla by užitečným materiálem

Ne, myslím si, že k tomuhle problému se napsalo už mnoho informací

Počet

91

5

Procenta

94,8%

5,20%

Graf č. 7

Uvítala byste informační brožuru o téhle problematice?

5%

ano, byla by užitečným materiálem ne, myslím si, že k tomhle problému se napsalo už mnoho informací

95%

37

Cíl 2 - Zjistit tři nejčastější příčiny, které vedly k umělému vyvolání porodu

Položka č. 10 Jaký byl hlavní důvod, že bylo vaše těhotenství uměle ukončeno? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděla větší část (68,8%), tedy 66 žen, že jejich důvodem byla potermínová gravidita. U 8 rodiček (8,3%) byl důvod gestační diabetes mellitus. Pro velký váhový odhad bylo indukováno 5 (5,2%) těhotenství. Předčasný odtok plodové vody uvedlo 6 žen (6,3%), zatížená porodnická anamnéza byla zjištěna u 1 ženy (1%) a jiné důvody uvedlo 10 žen (10,4%). V odpovědi jiné důvody se 8x objevila odpověď programovaného porodu, 2x Rhizoimunizace . Tabulka č. 10

Důvody

Potermínová gravidita

Gestační diabetes mellitus

Velký váhový odhad

Předčasný Zatížená odtok porod. plod.vody anamnéza

Jiné důvody

Počet

66

8

5

6

1

10

Procenta

68,8%

8,3%

5,2%

6,3%

1%

10,4%

Graf č. 8 Jaký byl hlavní důvod, že bylo Vaše těhotenství uměle ukončeno? 8,3%

5,2%

6,3% 1%

10,4%

Potermínová gravidita Gestační diabetes mellitus Velký váhový odhad dítěte Předčasný odtok plod. vody Zatížená porod. Anamnéza

68,8%

jiné důvody

38

Cíl 3 - U respondentek zmapovat průběh porodu průměrnou dobu trvání indukovaného porodu a jakým způsobem porod skončil. Položka č. 11 Jakým způsobem u Vás proběhlo vyvolání porodu? Z celkových 96 respondentek, kterým byl porod vyvoláván, odpovědělo 61 žen (63,5%), že porod byl indukován pomocí prostaglandinu, u 25 žen (26%) lékař provedl dirupci vaku blan a u zbylých 10 žen (10,5%) byla provedena indukce na základě oxytocinu v infuzním roztoku.

Tabulka č. 11 Za pomoci

Pomocí Lékař provedl dirupci prostaglandinu vaku blan

Pomocí oxytocinu v infuzním roztoku

Počet

61

25

10

Procenta

63,50%

26%

10,50%

Graf č. 9

Jakým způsobem u Vás proběhla indukce porodu?

10,5%

pomocí prostaglandinu lékař provedl dirupci vaku blan

63,5%

pomocí oxytocinu v infuzním roztoku

26%

39

Položka č. 12 Nastaly u Vaší osoby po vyvolání porodu nějaké zdravotní komplikace? Pokud ano, uveďte prosím jaké. Z tabulky vyplývá, že 73 žen (76%) neuvedlo při indukci porodu žádné zdravotní komplikace. 23 žen (24%) uvádí v následující otázce své zdravotní problémy.

Tabulka č. 12 Komplikace

Ano

Ne

Počet

23

73

Procenta

24%

76%

Graf č. 10

Nastaly u vaší osoby po vyvolání porodu nějaké zdravostí kom plikace?

24% ano

Ne

76%

40

Položka č. 13 Jaké zdravotní problémy se u Vás vyskytly? Z 23 respondentek, které v předchozí otázce uvedly zdravotní komplikace, uvedlo 7 žen (30,4%) bolesti hlavy, 6 žen (26%) zvracelo, 5 z nich (21,7%) uvádí mdloby, 2 ženy trpěly bolestmi zad a 3 rodičky (13,2%) měly zvýšení TK.

Tabulka č.13 Problém

Bolesti hlavy

Zvracení

Mdloby

Bolesti zad

Zvýšený krevní tlak

Počet

7

6

5

2

3

Procenta

30,40%

26%

21,70%

8,70%

13,20%

Graf č. 11

Jaké zdravotní kom plikace se u Vás vyskytly?

bolesti hlavy

13,2% 30,4%

8,7%

zvracení mdloby bolesti zad zvýšený krevní tlak

21,7% 26%

41

Položka č. 14 Vzpomenete si, jak dlouho trval porod od začátku indukce do narození dítěte? Z tabulky vyplývá, že 5 rodiček ( 5,20%) uvedlo délku porodu kratší než dvě hodiny. Naopak nejvíce rodiček 32 (33,4%) rodilo více jak 12 hodin od začátku indukce porodu. 25 žen (26%) se vešly do rozhraní 8-12 hodin a 15 rodiček dokonce do kategorie 2-4 hodin.

Tabulka. č 14 Čas Počet Procenta

<2 hodiny

2-4 hodiny

4-8 hodin

8-12 hodin

více jak 12 hodin

5 5,20%

15 15,60%

19 19,80%

25 26%

32 33,40%

Graf č. 12

Vzpom enete si, jak dlouho trval porod od začátku indukce do narození dítěte? < 2 hodiny 2 - 4 hodiny 4-8 hodin

19,8%

26%

8-12 hodin více jak 12 hodin

15,6%

5,2% 33,4%

42

Položka č.15 Jakým způsobem porod skončil? Z celkového počtu 96 respondentek, porodilo spontánně 68 žen, to je 70,8%. Císařským řezem pro komplikace porodilo 23 žen (24%), za pomocí vakuumextraktoru se narodily 3 děti (3,10%) a kleště byly použity u 2 žen (2,10%).

Tabulka. č 15 Porod Počet Procenta

Porodila jsem spontánně 68 70,8%

Císařským řezem pro komplikace 23 24%

Dítě se narodilo Dítě se pomocí narodilo vakuumextraktoru pomocí kleští 3 2 3,10% 2,10%

Graf č. 13 Jakým způsobem porod skončil?

porodila jsem spontánně

24%

3, 1% 2, 1%

císařským řezem pro komplikace dítě se narodilo pomocí vakuum extraktoru dítě se narodilo pomocí kleští

70,8%

43

Položka č. 16 Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou? 23 žen odpovědělo v předchozí otázce, že porod byl ukončen císařským řezem pro komplikace. 16 z nich (69,6%) uvedlo jako důvod pokles srdečních ozev, 6 žen (26,1%) bylo indikováno k s.c. pro nepostupující porod a u 1 ženy (4,3%) bylo zaznamenáno akutní krvácení.

Tabulka č. 16 Nepostupující porod

Akutní krvácení

Komplikace

Pokles srdečních ozev

Počet

16

6

1

Procenta

69,6%

26,1%

4,3 %

Graf č. 14 Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou?

26,1%

4,3%

pokles srdečních ozev nepostupující porod akutní krvácení

69,6%

44

Položka č. 17 Pokud jste porodila spontánně, za pomoci vakuumextraktoru nebo kleští, byl u Vás proveden nástřih hráze? U velké většiny 52 (71,3%), které porodily vaginálně, porodní asistentka provedla nástřih hráze. 12 rodiček (16,4%), u kterých nebyla provedena epiziotomie, uvedlo, že přesto poranění měly. Posledních 9 žen (12,3%) bylo po porodu zcela bez poranění.

Tabulka č. 17

Poranění

Ano, porodní asistentka mi provedla nástřih

Ne, nástřih proveden nebyl, ale poranění jsem měla

Ne, porod proběhl zcela bez poranění

Počet

52

12

9

Procenta

71,3%

16,4%

12,3%

Graf č. 15

Pokud jste porodila spontánně, za pomocí vakuu extraktoru nebo kleští, byl u Vás proveden nástřih hráze?

16,4%

ano, porodní asistentka mi provedla nástřh

12,3%

ne, nástřih hráze proveden nebyl, ale poranění jsme měla 71,3%

ne, porod proběhl zcela bez poranění

45

Cíl 4 - Zmapovat zdravotní stav dětí po indukci porodu Položka č. 18 Jaký byl zdravotní stav dítěte po porodu? Z 96 respondentek porodilo 75 žen (78,1%) zdravé dítě, bez zdravotních komplikací. 18 žen zaznamenalo u svého dítěte drobné zdravotní problémy, které ovšem za pár minut zcela vymizely. 3 děti (3,1%) se narodily v takovém stavu, který vyžadoval okamžitou léčbu. Ze všech respondentů nikdo neuvedl, že by dítě po porodu zemřelo. Tabulka. č 18

75

Nastaly drobné komplikace, které během pár minut/dní vymizely 18

Dítě mělo značné komplikace, které potřebovaly včasnou léčbu 3

78,1%

18,8%

3,1%

Zdr. stav dítěte

Velmi dobrý, všechno bylo v pořádku

Počet Procenta

Dítě po porodu zemřelo 0 0%

Graf č. 16 Jaký byl zdravotní stav dítěte po porodu?

velmi dobrý, všechno bylo v pořádku

18, 8%

3, 1%

nastaly drobné komplikace, které během pár minut vymizely dítě mělo značné komplikace, které vyžadovaly včasnou léčbu

78,1%

dítě po porodu zemřelo

46

Položka č. 19 Pokud mělo dítě zdravotní komplikace, můžete prosím uvést jaké? Na tuhle otázku odpovídalo 21 žen (100%). 7 žen odpovědělo, že jejich dítě mělo po porodu dechovou tíseň, 2 ženy (9,5%) uvedly porodní nádor dítěte, 10 rodiček (47,6%) uvedlo u svého dítěte cyanózu končetin a 2 z nich (9,5%) vážný stav, který byl podmíněn těžkou hypoxií s následnou resuscitací. Tabulka č. 19 Komplikace Počet Procenta

7

2

10

Těžká hypoxie plodu resuscitace nov. 2

33,4%

9,5%

47,6

9,5%

Dechová tíseň

Porodní nádor

Cyanóza končetin

Graf č. 17 Pokud m ělo dítě zdravotní kom plikace, m ůžete prosím úvest jaké?

dechová tíseň

porodní nádor

9,5% 33,4%

cyanóza končetin

47,6%

9,5%

těžká hypoxie plodu - resuscitace nov.

Cíl 4 - vypracování edukačního materiálu Vypracován praktický průvodce preindukcí a indukcí porodu.

47

DISKUZE Bakalářská práce se zabývá problematikou "indukovaného porodu". Na začátku práce jsem si stanovila pět cílů, které postupem času dostávaly reálnou podobu. K výzkumnému šetření jsem zvolila formu dotazníkového šetření, které jsem v rámci své praxe rozdávala rodičkám, které přicházely do porodnického zařízení k indukci porodu. Výsledky svého výzkumného šetření jsem prezentovala do grafů a tabulek a porovnávala s výsledky bakalářské práce autorky Bc. Andrey Saletové, která se v roce 2008 na UTB ve Zlíně ve své práci zabývala problematikou indukovaných porodů prostaglandiny. V práci jsem nejdříve pokládala všeobecné otázky týkající se věku, kdy žena podstoupila indukci, vzdělání a životní úrovně rodičky. Nepokládala jsem je jen tak ledabyle, ale i z těchto otázek jde vydedukovat určitá míra informovanosti, která v této problematice panuje. Jak už jsem popsala výše, nejčastější věková skupina, která měla zkušenosti s indukcí, byla v rozmezí 28-33lety, s rozdílem 1% se za ní postavila skupina respondentek ve věku 22-27 let. Již v téhle otázce jsem porovnala skutečnosti výzkumu od Bc. Saletové, která ve své práci uvedla, že častěji se porod indukuje u žen starších 30 let. Je tomu proto, že současným trendem je oproti minulosti rodit děti právě ve věku nad zmiňovaných 30 let. Se stoupající tendencí, je možné, že věk rodičky bude za pár let vyšší. V otázce vzdělání jsem se dopracovala k jasnému výsledku, a to, že většina dotazovaných ukončila své vzdělání maturitní zkouškou. Se stoupajícím počtem lidí, kteří studují na vysokých školách, jsem předpokládala, že počet odpovědí bude u téhle možnosti vyšší, přesto z 96 respondentek vystudovalo VŠ celých 18,8%. Životní úroveň byla nadpoloviční většinou odhlasována jako střední, což ve výsledku dělalo 73 %. Tyhle otázky jsem pokládala spíše jen jako doplňující informace, nevztahují se k žádnému stanovenému cíly, ale zhodnotila jsem je, abych dostala přehled o svých respondentkách. V otázce č. 4 ,,Pokolikáté jste rodila" mi více jak polovina dotázaných (55,2%) odpověděla, že rodila poprvé. I tady můžu porovnat výsledek s Bc. Saletovou A., která ve své práci z roku 2008 uvádí, že porod je častěji indukován u primipar. I tady ovšem záleží na mnoha faktorech, které jsou přidružené právě k indukci porodu. Můj první cíl, který jsem si zvolila, byl zjistit míru informovanosti rodiček o indukovaném porodu před nástupem do porodnice. Jako první jsem položila zcela 48

záměrně otázku o pocitech, jaké zažívala rodička před nástupem do porodnice k vyvolání porodu. Byla položená proto, abych zjistila, zda byly rodičky natolik informované o dané situaci, že strach, nervozita a obavy nehrály žádnou roli. Opak se mi ale potvrdil. Nejen že ženy zažívaly před nástupem k indukci strach, ale 31,2% z nich byly naprosto neinformované ohledně tématu indukce. Bohužel nemůžu svůj dosavadní výsledek srovnat s žádnou proběhlou studií na tohle téma, přesto mě výsledek nepřekvapil, protože i ze své praxe vím, že ženy opravdu přicházejí do porodnice se strachem a obavami, a v mnoha případech nemůže být o informovanosti vůbec žádná řeč. Z celkového počtu 96 žen mi na otázku č. 7 ohledně získaných informací odpovědělo 59 žen, že potřebné informace získaly buď od svého lékaře nebo od porodní asistentky. Zbylých 37 žen si našlo informace u přátel, rodiny, nebo z internetu popřípadě brožur. Z toho jasně vyplývá, že i přestože většina dotázaných určitým způsobem získala informace od odborných pracovníků, není takhle skutečnost nijak zvlášť ohromující a odborníci na slovo vzatí by měli klást větší důraz na to, aby měla rodička veškeré informace, které se týkají jejího těhotenství a porodu a především, aby odpadly negativní pocity před indukcí. 91 žen, tedy necelých 95%, by uvítalo informační brožuru nebo jakýkoliv jiný materiál, který by byl ucelený a dal jim všechny potřebné informace o téhle problematice. Proto nemohl být můj poslední cíl práce jiný, než vypracovat pro ženy praktického průvodce, který bude přehledný a poskytne všechny informace na vyřčené otázky. Můj druhý cíl se týkal nejčastějších indikací k indukci porodu. Též jsem mohla srovnat studii s Bc. Saletovou. Ze svých zpracovaných odpovědí jsem vybrala tři nejčastější indikace, které jsem porovnala jak s Bc. Saletovou, ale i odbornou literaturou. V průzkumu mně tedy vyšlo, že 68,8% žen bylo přijato k indukci z důvodu prodlouženého těhotenství. K podobným výsledkům se dopracovala i Bc. Saletová A., která má jako nejčastější příčinu indukce uvedenou taktéž graviditu prolongatu. Druhé a třetí místo v mém dotazníků obsadil gestační diabetes mellitus, který byl příčinou indukce u 8,3% indukcí, a programovaný porod, který rodičky uváděly v jiných důvodech. Bc. Saletová uvedla ve své práci na druhé příčce programovaný porod, který činil 19%, a třetí místo si získala se svými 11% závažná porodnická anamnéza, která v mém dotazníku byla důvodem indukce pouze u 1% žen. 49

Třetí cíl jsem soustředila už na samotný porod. Chtěla jsem zmapovat, jakým způsobem došlo k vyvolání porodu, jakou průměrnou dobu trval a jak byl následně ukončen. Jako doplňkové otázky jsem se zeptala na zdravotní stav matek po vyvolání porodu. Nejčastější odpovědí, kterou jsem dostala na otázku, jakým způsobem proběhlo samotné vyvolání porodu, mi ve velké většině, tedy 63,5% rodičky odpověděly, že vyvolání proběhlo za pomoci prostaglandinu. Ke stejnému výsledku se dopracovala i Bc. Saletová A., která uvedla, že 90% respondentek mělo indukovaný porod za pomocí tabletky prostaglandinu. Z dotazníku jsem dále vyhodnotila, že 25 ženám byl porod indukován tím, že lékař provedl dirupci vaku blan a zbylým 10 ženám byl podán infuzní roztok s oxytocinem. Ve výsledném hodnocení vyšlo Bc. Saletové A. že, v 10,3% byl porod indukován pomocí dirupce vaku blan a v 0,3 % za pomocí oxytocinu. Tenhle výsledek není nijak zvlášť překvapující, protože i v běžné praxi je nejčastější způsobem indukce zavádění tablety prostaglandinu. Doba trvání porodu je velmi individuální, proto jsem se rozhodla zjistit průměrnou dobu trvání porodu od začátku indukce po vypuzení plodu. Tuhle položku jsem srovnala s Bc. Macháčkovou E., která ve své práci o "Bolesti při spontánním a indukovaném porodu" z roku 2009 uvedla, že u indukovaného porodu je průměrná doba trvání 6-8 hodin. S touhle odpovědí se neshoduji, protože ve svých výsledcích jsem se dopracovala k časovému rozhraní "více jak 12 hodin" (26%). Porod je věc velmi individuální a proto není možné stanovit průměrnou přesnou časovou hranici. V otázce "jakým způsobem porod skončil" jsem zjistila velmi pozitivní výsledek. Z výzkumného šetření mi výsledky ukázaly, že celých 70,8% žen porodilo spontánně. Výsledek je téměř shodný s Bc. Satelovou A. a Bc. Mecháčkovou E., které ve svých pracích uvedly, že nejčastějším způsobem byl též porod spontánní. Jako doplňující otázky v tomuhle cíly se týkaly zdravotního stavu matky, zdravotních problémů při porodu a porodního poranění. Z celkového počtu 96 respondentek uvedlo 24% zdravotní komplikace. Nejčastější příčinou byla uváděna bolest hlavy (30,4%) a zvracení (26%). Je to z toho důvodu, že podané preparáty k indukci porodu mohou způsobit zmíněné nežádoucí účinky. V téhle části jsem srovnala s Bc. Saletovou A. ještě poporodní poranění u matky. Výsledky jsme měli podobné, a to takové, že porodní poranění jak ve smyslu 50

epiziotomie, tak ruptur prodělalo v mém výzkumu 87% a ve výzkumu Bc. Saletové 80%. Záleží na mnoha faktorech, proč bylo nutné provádět epiziotomie nebo proč byla zapříčiněna ruptura. Např. na paritě těhotenství, na dostatečném chránění hráze a v neposlední řadě také na poddajnosti porodních cest Můj čtvrtý cíl jsem zaměřila na problematiku zdravotního stavu dětí po indukovaných porodech. Opět jsem své výsledky porovnala s Bc. Saletovou A. V naprosté většině případů (78%) byl zdravotní stav dítěte velmi dobrý a v necelých 18 % případů nastaly mírné komplikace, které během pár minut vymizely. V práci Bc. Saletové A. je uváděno Apgar skóre, kdy uvádí, že v 1. a 5. minutě bylo Apgar skóre 8/9 a u 6% případů bylo skóre 8/8. Jako nečastější zdravotní problém u dítěte po porodu byl uváděn porodní nádor. Bohužel jsem tyhle výsledky nemohla srovnat s žádnou studií. Stav dětí po indukci porodu vykazuje i nadále velmi dobré výsledky. Můj pátý cíl jsem zaměřila na vypracování edukačního materiálu, na základě výsledků o problematice informovanosti.

51

ZÁVĚR

Práce byla zaměřena především na informovanost a zdravotní stav jak matky, tak dítěte po indukovaném porodu. Ze svého výzkumu jsem zjistila mnoho důležitých informací. První cíl, zaměřený na celkové povědomí rodiček o indukci porodu byl splněn. Ženy získaly nejvíce informací od lékaře nebo porodní asistentky. Informace pro ně byla ve většině případů dostačující, přesto by 95% žen uvítalo ucelený edukační materiál o dané problematice. Proto jsem se rozhodla pro zpracování praktického průvodce, ve kterém je možno najít veškeré informace jak z praktického, tak odborného hlediska. Druhým cílem jsem se zaměřila na nejčastější indikace indukce porodu. Výsledek nebyl překvapující, protože, jak se píše i v odborné literatuře, nečastější indikací u vyvolání porodu je prodloužené těhotenství. Druhý cíl by tedy splněn. Třetí cíl byl zaměřen na okolnosti týkající se samotného porodu. Tedy jeho způsobu vyvolání, délky trvání a samotného ukončení. Výsledky dokazují, že nejčastějším způsobem u indukce porodu je samotné vyvolání pomocí prostaglandinu. Stejné výsledky uvádí i odborná literatura. Jak už jsem se zmínila, délka trvání je věc individuální a způsob ukončení byl ve většině případů veden přirozenou cestou. Cíl byl tedy splněn. Čtvrtý cíl zaměřený na problematiku zdravotního stavu dítěte po indukci porodu nebyl překvapující. Velká většina matek neudávala u svých dětí žádné zdravotní komplikace a nebo se zdravotní stav upravil do pár minut/ dní od porodu.

52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje 1. HAMBERGER, Lears; NILSSON, Lennart. Tajemství lidského života. Vyd.1. Praha 3 : Svojtka&Co, 2003. 239 s. ISBN 80-7237-768-x. 2. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. vyd. 1. Praha 7 : Grada publishing, 2008. 391 s. ISBN 978-80-247-1941-2 3. ČECH, Evžen. Porodnictví. vyd. 1. Praha 7 : Grada publishing, 1999. 434 s. ISBN 80-7169-355-3. 4. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. vyd. 2. Praha 5 : Galén , 2005. 414 s. ISBN 80-7262-411-3 5. MACKŮ, František; MACKŮ, Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem. vyd. 1. Praha : Grada publishing, 1998. 327 s. ISBN 80-7169-589-0 6. HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství. vyd. 1. Praha 7 : Grada publishing, 2004. 444 s. ISBN 80-247-0418-8 7. ČECH, Evžen. Porodnictví. vyd. 2. Praha 7 : Grada publishing, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1303-9. 8. DOLEŽAL, Antonín. Porodnické operace. vyd. 1. Praha 7 : Grada publishing, 2007. 376 s. ISBN 978-80-247-0881-2. 14. ROZTOČIL, Aleš. Preindukce a indukce porodu-doporučený postup. Česká gynekologie: časopis české gynekologické a porodnické společnosti. Březen 2011, roč. 76, č.1, s. 12-13. ISSN 1210-7832

53

21. SALETOVÁ, Andrea. Indukovaný porod prostaglandiny. Zlín, 2008. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií 22. IVANOVÁ, Kateřina., JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 99s. ISBN 978- 80- 244-1832-

Internetové zdroje 9. Naše porodnice.cz [online]. Verze 1.0. Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-18]. Výpočet termínu porodu - těhotenská kalkulačka na termín porodu. Dostupné z WWW: 10. Babyonline.cz: praktický průvodce moderních rodičů [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2007-2011 [cit. 2011-04-18]. Spouštěcí mechanizmy porodu. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-4572. 11. Naseporodnice.cz [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Hlenová zátka-odchod hlenové zátky. Dostupné z WWW: . 12. Www.fit-porod.cz: zdravá v těhotenství a mateřství [online]. ..Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Jaké hormony mě v těhotenství ovlivňují?. Dostupné z WWW: . 13. Www.miminet.cz: portál pro maminky [online]. 2004-2007 [cit. 2011-04-19]. Porod. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-9969. 15. Www.bizy-bee.com [online]. 2007-2010 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod. Dostupné z WWW: . 16. Www.femina.cz: fame.fancy.fun [online].Limemedia, a.s, 2007, 31.5.2007 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod!. Dostupné z WWW: . 17. Www.hormony. estranky.cz [online]. 2007, 19.9.2007 [cit. 2011-04-23]. Tajemný svět hormonů. Dostupné z WWW: . 18. Www.porodnice.cz [online]. 2011, 2011 [cit. 2011-04-20]. Prostaglandiny. Dostupné z WWW: . 54

Gynekologie/Porodnictví. vyd. 1. Praha : MEDICAL TRIBUNE, s.r.o., 2006. 638 s. ISBN 80-903708-2-9. 19.

20. ĽUBUŠKÝ, Marek. Www.lubusky.com [online]. 2007 [cit. 2011-04-24]. Preindukce a indukce porodu. Dostupné z WWW: .

55

SEZNAM TABULEK

3. Tabulka cervix skóre

16

Tabulka č. 1 Věk ženy

30

Tabulka č. 2 Vzdělání

31

Tabulka č. 3 Životní úroveň

31

Tabulka č. 4 Porod

32

Tabulka č. 5 Indukce u předchozího těh.

33

Tabulka č. 6 Pocity

34

Tabulka č. 7 Získané informace

35

Tabulka č. 8 Informace

36

Tabulka č. 9 Informační brožura

37

Tabulka č. 10 Důvody

38

Tabulka č. 11 Vyvolání za pomoci

39

Tabulka č. 12 Komplikace

40

Tabulka č. 13 Zdrav. problémy

41

Tabulka č. 14 Čas

42

Tabulka č. 15 Způsob porodu

43

Tabulka č. 16 Komplikace při porodu

44

Tabulka č. 17 Poranění

45

Tabulka č. 18 Zdrav. stav dítěte

46

Tabulka č. 19 Komplikace u dítěte

47

56

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1

30

Graf č. 2

32

Graf č. 3

33

Graf č. 4

34

Graf č. 5

35

Graf č. 6

36

Graf č. 7

37

Graf č. 8

38

Graf č. 9

39

Graf č. 10

40

Graf č. 11

41

Graf č. 12

42

Graf č. 13

43

Graf č. 14

44

Graf č. 15

45

Graf č. 16

46

Graf č. 17

47

57

SEZNAM ZKRATEK DIC

Diseminovaná intravaskulární koagulopatie

FN

Fakultní nemocnice

IUGR

Nitroděložní růstová retardace

PG

Prostaglandin

S.C.

Sectio caesarea ( císařský řez)

UTB

Univerzita Tomáše Bati

58

PŘÍLOHY Příloha č. 1

Dotazník

Příloha č. 2

Žádost o povolení výzkum. šetření - FN Olomouc

Příloha č. 3

Žádost o povolení výzkum. šetření - Uherskohradišťská nemocnice

Příloha č. 4

Příklady volných odpovědí k otázce č. 6

Příloha č. 5

Příklady volných odpovědí k otázce č. 16

59

Příloha č. 1

DOTAZNÍK

Milá maminko, jmenuji se Simona Malúšková a jsem studentkou 3. ročníku oboru porodní asistence na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Do rukou se Vám dostal dotazník na téma Indukovaný porod a ráda bych Vás poprosila o jeho následné vyplnění. Dotazník je anonymní a informace z něj získané budou sloužit pouze pro vypracovaní praktické části mé bakalářské práce. Své odpovědi prosím zaškrtněte, popřípadě doplňte. Předem bych Vám chtěla poděkovat za čas, který jste nad tímto dotazníkem strávily Simona Malúšková 1. Kolik Vám bylo let v době provedení indukce porodu? A.) 16 - 21 C.) 28 - 33 B.) 22 - 27 D.) 34 a více 2. Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? A.) základní B.) střední bez maturity C.) střední s maturitou D.) vyšší odborné E.) vysokoškolské 3. Jak byste zhodnotila Vaši životní úroveň? A.) nízká B.) střední C.) vysoká 4. Pokolikáté jste rodila? A.) poprvé B.) podruhé C.) potřetí D.) vícekrát

60

5.) Byla Vám u předchozího těhotenství též provedena indukce ? (Neodpovídejte, pokud jste u předchozí otázky zatrhla možnost A.) A.) ano B.) ne

6. Popište prosím Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 7. Potřebné informace o téhle problematice jste získala? A.) Od lékaře B.) Od porodní asistentky C.) Od rodiny, přátel D.) Z časopisů, internetu, brožur 8. Byly pro Vás získané informace dostačující? A.) Ano, byly dostačující B.) Ne, nebyly dostačující 9. Uvítala byste informační brožuru o téhle problematice? A.) Ano, byla by užitečným materiálem B.) Ne, myslím si, že k tomuhle problému se napsalo už mnoho informací 10.) Jaký byl hlavní důvod, že vaše těhotenství bylo uměle ukončeno? A.) potermínová gravidita ( přenášení) B.) gestační diabetes mellitus C.) velký váhový odhad dítěte (hmotnost vyšší jak 4000g) D.) předčasný odtok plodové vody E.) zatížená porodnická anamnéza (tělesné postižení, velká vzdálenost od porodnice, překotný porod..) F.) pokud byl důvod jiný napište prosím jaký: ............................................................................ .......................................................................................................................................................

61

11. Jakým způsobem u Vás proběhlo vyvolání porodu? A.) pomocí prostaglandinu - tabletky, kterou mi lékař zavedl do pochvy B.) lékař provedl dirupci vaku blan neboli odtekla plodová voda C.) pomocí oxytocinu v infuzi (kapačce), který zvyšuje děložní kontrakce 12. Nastaly u Vaší osoby po vyvolání nějaké zdravotní komplikace? A.) Ano, nastaly B.) Ne, nenastaly 13. Jaké zdravotní problémy se u Vás vyskytly? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 14. Vzpomenete si, jak dlouho trval porod od začátku indukce do narození dítěte? A.) < 2 hodiny B.) 2 - 4 hodiny C.) 4 - 8 hodin D.) 8 - 12 hodin E.) více jak 12 hodin 15. Jakým způsobem porod skončil? A.) porodila jsem spontánně B.) císařským řezem pro komplikace C.) dítě se narodilo za pomocí vakuumextraktoru (vexu, zvonu) D.) dítě se narodilo za pomocí kleští - klešťový porod 16. Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou? (Neodpovídejte, pokud jste u předchozí otázky zatrhla možnost A.) ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 17. Pokud jste porodila spontánně, za pomoci vakuumextraktoru nebo kleští, byl u vás proveden nástřih hráze? A.) ano, porodní asistentka mi provedla nástřih B.) ne, nástřih proveden nebyl, ale poranění jsem měla C.) ne, porod proběhl zcela bez poranění

62

18. Jaký byl zdravotní stav dítěte po porodu? A.) velmi dobrý, všechno bylo v pořádku B.) nastaly drobné komplikace, které během pár minut vymizely C.) dítě mělo značné komplikace, které vyžadovaly včasnou léčbu D.) dítě po porodu zemřelo 19. Pokud mělo dítě zdravotní komplikace, můžete prosím uvést jaké? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................

Místo pro Vaše vyjádření k téhle problematice ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................

Ještě jednou Vám děkuji za čas, který jste věnovaly mému dotazníku.

63

Fakultní nemocnice Olomouc Porodnicko - gynekologická klinika I. P. Pavlova, 6 779 00 Olomouc

Žádost o povolení výzkumného šetření

Dobrý den, jmenuji se Simona Malúšková a jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru porodní asistentka na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Žádám Vás o povolení výzkumného šetření k mé bakalářské práci prostřednictvím dotazníkové metody. Bakalářskou práci píši na téma Indukovaný porod a dotazníky by byly určeny rodičkám, u kterých byl porod indukován. Výzkumné šetření by probíhalo na porodním sále od 25. 2. 2011 do 31. 3. 2011.

Za kladné vyřízení předem děkuji ____________________ Simona Malúšková

Souhlasíme s výzkumným šetřením na Porodnicko - gynekologické klinice

________________________ razítko a podpis 64

Uherskohradišťská nemocnice, a.s. Porodnicko - gynekologické oddělení J. E. Purkyně 365 686 68 Uherské Hradiště

Žádost o povolení výzkumného šetření

Dobrý den, jmenuji se Simona Malúšková a jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru porodní asistentka na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Žádám Vás o povolení výzkumného šetření k mé bakalářské práci prostřednictvím dotazníkové metody. Bakalářskou práci píši na téma Indukovaný porod a dotazníky by byly určeny rodičkám, u kterých byl porod indukován. Výzkumné šetření by probíhalo na porodním sále od 28. 2. 2011 do 31. 3. 2011.

Za kladné vyřízení předem děkuji ___________________ Simona Malúšková

Souhlasíme s výzkumným šetřením na porodním sále Uherskohradišťské nemocnice

______________________ razítko a podpis 65

Příklady volných odpovědí k položce č. 6 Jaké byly Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu? Bála jsem se, asi tak normálně jako každá maminka. Ale těšila jsem se, až bude malá venku. Byla jsem nervozní co mě čeká a jak to bude probíhat. Byla jsem ráda, že jdu právě na vyvolávaný porod, protože mi odpadl stres z toho, jak poznám, jestli už to jsou či nejsou kontrakce a jestli jedu do porodnice moc brzy nebo včas. Též jestli pro mě bude vůbec místo, protože v té době byly porodnice kapacitárně dost vytížené. Cítila jsem strach Hlavní pocit byl ten, že jsem se moc těšila na miminko. Nic jiného jsem si nepřipouštěla a brala jsem všecko tak nějak "sportovně" :-) Jako prvorodička,tenkrát,strach z neznámého,obavy,aby všechno bylo v pořádku a dítě se narodilo bez komplikací a zdravé.Také obavy z chování zdravotního personálu na porodním sále. Měla jsem z toho hrozné obavy, strach, paniku, úzkost Nejistota, strach.... nevěděla jsem co mě čeká. Nervozita, nevěděla jsem do čeho jdu, strach Nervozita, očekávání, těšení se na miminko Nevěděla jsem, co mě bude čekat. Nikdo mě předem neinformoval, jak to bude probíhat. 66

Obavy, ale i radost z toho že už to konečně bude :-) vzhledem k preeklampsii bylo obě těhotenství velmi nepříjemné. Obavy, pretože som nevedela čo ma čaká - p prvom dieťati, pri druhom taktiež obavy, aby to celé dobre dopadlo Porod mi byl vyvolán porodní asistentkou ne lékařem.Začaly mi porod. stahy, tak jsme jeli do nemocnice, potom se zastavily tudiz mi byl porod vyvolán, pocity jsem měla spíše pozitivní,těšili jsme se s manželem na miminko,byla jsem nervozni jen trochu,snažila jsem se myslet na to naše krásné miminko,které se má narodit. Příšerné Přiznám se, že jsem byla trochu nervózní, jak bude vyvolávaný porod probíhat. Smíšené pocity, ale hlavně strach Strach a obavy o zdraví miminka. Jestli bude vše probíhat jak má a nedojde k zaklínění miminka v porodních cestách Strach, nevěděla jsem, do čeho jdu, přece vyvolávaný porod bývá těžký. Zvláštní pocit, když víte, že teď už to přijde. Důvěra ve zdravotnický personál a jejich erudici. Těším se na miminko, zvládnu vše, bolesti se nebojím. Strach STRACH,,,Z BOLESTI,,,Z KOMPLIKACI

67

Totální neinformovanost, bezmoc, pocit tupé ovce, která jde na porážku, protože nemá žádnou jinou možnost, protože nedostala jiné informace a v rámci strachu z jiných lékařů tupě nastoupila na službu svého kamaráda na vyvolaný porod bez řádné indikace. Po přenášení a neustálém pozorování se, jsem se těšila na miminko a na to, že to bude za mnou, ale neměla jsem sebemenší tušení, co mě čeká. Zmatek, radost, že už budu mít miminko u sebe, smutek z odloučení od manžela Už jsem to chtěla mít za sebou. Stísněnost, obava, nejistota. Smíšené pocity, doufala jsem, že to bude jeden z těch "lepších a rychlejších porodů" Postavená před hotovou věc ze dne na den a pocit pane jo už zítra???Nic hrozného :) Očekávání bezproblémového porodu. Nevěděla jsem, jak to celé bude probíhat .

68

Příklady volných odpovědí k položce č. 16 Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou? Nepostupující porod Dítě mělo pupečník kolem krku a klesaly mu ozvy srdce. Dítě mělo třikrát omotanou pupeční šňůru kolem krku, nebyly slyšet srdeční ozvy. Dítěti při zátěžových testech padaly srdeční ozvy, a lékaři chtěli porod urychlit aby to zvládlo. Klesly ozvy u plodu, klesala i saturace kyslíkem, neotevíraly se porodní cesty (po 12 hodinách kontrakcí asi 3cm branka). Dítě mělo omotaný pupečník kolem krčku a hlavičky, takže nemohl sestupovat porodními cestami. Miminku začalo zlobit srdíčko a velký otok hlavičky. Neotvírala jsem se. Pro nepostupující porod (malá nechtěla sestoupit do porodních cest) Velká hlava, nechtěl prolést porodníma cestama a ve zprávě byla uvedená hrozící hypoxie plodu Zkoušela jsem tlačit, ale pořád nechtěl sestoupit, tak jsem skončila na císaři. Začala jsem hodně krvácet z porodních cest, tak jsem skončila na operačním sále 69