UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra psychologie a patopsychologie

Emocionální prožívání žen v období gravidity – informovanost o alternativních porodech

Bakalářská práce

Pavla Skalníková Obor: Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Kamila Holásková, PhD.

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze uvedených zdrojů a pramenů literatury.

V Olomouci dne 9. 4. 2013

……………………………………... Pavla Skalníková

Děkuji PhDr. Kamile Holáskové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce a poskytování cenných rad v průběhu zpracování.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................... 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 7

1. EMOCE ..................................................................................................................... 7 1.1 Pojem emoce......................................................................................................... 7 1.2 Charakteristika emocí............................................................................................ 7 1.3 Funkce emocí ........................................................................................................ 9 1.4 Hodnoty a klasifikace emocí ................................................................................. 9 1.5 Výraz emocí........................................................................................................ 11 1.6 Vývoj emocí ....................................................................................................... 12 2. TĚHOTENSTVÍ....................................................................................................... 16 2.1 Oplození ............................................................................................................. 16 2.2 Těhotenství ......................................................................................................... 16 2.2.1 Příznaky těhotenství ......................................................................... 16 2.2.2 Členění prenatálního období ............................................................. 17 2.2.3 Časové členění těhotenství ............................................................... 17 2.2.4 Druhy těhotenství ............................................................................. 17 2.2.5 Rizikové faktory v těhotenství .......................................................... 18 2.2.6 Komplikace v těhotenství ................................................................. 19 2. EMOCIONÁLNÍ PROŽÍVÁNÍ V TĚHOTENSTVÍ ................................................. 21 3.1 Psychologie těhotenství ....................................................................................... 21

3.2 Psychologické fáze v těhotenství ......................................................................... 21 3.3 Psychoprofylaktická příprava – předporodní kurzy.............................................. 22 3.4 Emoční poruchy v těhotenství ............................................................................. 24 3.4.1 Rizikové faktory rozvoje úzkosti v graviditě ..................................... 24 3.4.2 Klinické projevy úzkostných poruch................................................. 25 3.5 Psychopatologie v těhotenství ............................................................................. 26 II.

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................. 27

1.

STANOVENÍ CÍLE A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ............................................ 27

2.

POPIS METODY A VZORKU ............................................................................ 27 2.1 Popis metody ...................................................................................................... 27 2.2 Popis vzorku ....................................................................................................... 28

3.

VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................................................................... 29

4.

DISKUZE ............................................................................................................ 40 ZÁVĚR ................................................................................................................ 43 SEZNAM LITERATURY .................................................................................... 44 ANOTACE .......................................................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................. 47

ÚVOD Téma mé bakalářské práce nazvané Emocionální prožívání žen v období gravidity – informovanost o alternativních porodech už naznačuje obsah práce. Cílem této bakalářské práce je popsat emoce, těhotenství a emocionální prožívání v těhotenství. Toto téma jsem si vybrala z více důvodů. Jednak proto, že psychologii považuji za velice zajímavý vědní obor, ale především proto, že mě zajímá oblast těhotenství a emocionálního prožívání v těhotenství. Myslím si, že každá žena, která chce rodinu, by měla mít přehled o dané problematice. Teoretická část obsahuje popis a charakteristiku emocí, funkce emocí, hodnoty a klasifikace emocí, výraz a vývoj emocí. V další kapitole se zaměřuji na oplození, těhotenství, příznaky těhotenství, členění prenatálního období, časové členění těhotenství, druhy těhotenství, rizikové faktory v těhotenství a komplikace v těhotenství. V poslední kapitole

je

popsána

psychologie

těhotenství,

psychologické

fáze

v těhotenství,

psychoprofylaktická příprava, emoční poruchy a psychopatologie v těhotenství. V praktické části se budu zabývat především návštěvností předporodních kurzů a výběrem formy porodu. Zaměřím se na místa, kde ženy získávají největší množství informací o těhotenství, porodu a vývoji dítěte. Zda je k porodu doprovází blízká osoba a jestli jsou s výběrem porodnice spokojeny. Výzkumné šetření provedu pomocí dotazníku. Cílem této práce je shrnout informace o emocích gravidních žen. Dobrat se oné tenké hranice mezi „normálním stavem“ a stavem již závažným, který některé ženy během těhotenství postihuje. Má práce může být čtenářům zdrojem informací o dané problematice.

6

TEORETICKÁ ČÁST

I.

1. EMOCE 1.1 Pojem emoce „Emoce lze definovat jako schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti a nelibosti, spojeným s fyziologickými reakcemi a změnou aktivity, event. i dalšími vnějšími projevy.“ (Vágnerová, 2004, s. 143) Emoce

jsou

nejzákladnější

pocity,

které

prožíváme

společně

s motivy.

Pod motivem si můžeme představit například hlad nebo sex, pod emocemi radost či vztek. Emoce a motivy se navzájem prolínají, to znamená, že sex je nejen silným motivem, ale také zdrojem radosti. Emoce jsou spouštěny z vnějšku, motivy jsou vysílané z nitra. Emoce jsou obvykle vyvolány vnějšími situacemi a emoční reakce směřují k těmto situacím. Naopak motivy jsou většinou vyvolány situacemi zevnitř, příkladem může být homeostatická nerovnováha. (Atkinson, 2003) Nakonečný ztotožňuje emoce s city a popisuje jejich projevy při stavech jako je např. radost, smutek, hněv, závist, lítost, strach atd. Uvádí, že emoce jsou často doprovázeny i s charakteristickými tělesnými projevy (motorickými a žlázovými aktivitami apod.). (Nakonečný, 2000)

1.2 Charakteristika emocí Základní charakteristika emocí je komplexnost. Komplexnost emocí má hlavní funkci v regulaci psychické činnosti. (Nakonečný, 2000) „Emoce je komplexní stav vznikající v reakci na určité efektivně zabarvené zážitky. Intenzivní emoce obsahují přinejmenším šest složek.“ (Atkinson, 2003, s. 389) Složky emocí obsahují: ·

Subjektivní prožitek emoce

·

Vnitřní fyzické reakce, na kterých se podílí CNS

·

Kognitivní hodnocení pozitivní či negativní události

·

Výraz obličeje 7

·

Reakce na emoce

·

Sklon jednání (Atkinson, 2003)

Další významný znak je diferencovanost emocionálních reakcí: „Novorozenec prožívá jen libost a nelibost, spojené s mírou vzrušení, nemluvně již vykazuje určité vrozené druhy emocí (strach, vztek a další) a dalším vývojem se emocionální život člověka dále diferencuje až do bohaté škály emocionálních a zejména citových reakcí, což je funkcí kognitivního zpracování emociogenních situací: radost z úspěšně složené zkoušky nebo úspěchu v práci.“ (Nakonečný, 2000, s. 19) Polarita emocí je další důležitý znak, především jejich citové složky. Každá emoce, cit má svůj protiklad: radost a smutek, úcta a opovržení, lítost a zlomyslnost atd. Polarita se vyskytuje nejen v emocionální složce, ale i v běžném přírodním či společenském životě (den a noc, muž a žena, bohatství a bída). (Nakonečný, 2000) Aktivace emocí probíhá prostřednictvím tělesných změn, např. zrychleným srdečním tepem či dýcháním, suchem v ústech a krku, pocením nebo chvěním končetin. Většina fyziologických změn, které jsou vyvolané emocí je způsobena aktivací sympatiku v autonomním nervovém systému. Sympatikus vyvolává tyto změny: zvýšení krevního tlaku, zrychlené dýchání, zúžení zornic, zvýšení pocení a snížení vylučování slin a hlenu, snížení glykemie v krvi, zvýšení srážlivosti krve, odvádění krve od žaludku a střev k mozku a kosterním svalům, husí kůži. Tyto fyziologické změny způsobené sympatikem připravují tělo na boj či útěk. (Atkinson, 2003) Intenzita emocí je závislá na funkčnosti páteřní míchy. U osob, které mají poškozenou nebo přerušenou páteřní míchu, se počitky nemohou dostat do mozku a tím se u nich snižuje možnost aktivace na cítění emocí. (Atkinson, 2003) Rozdělení charakteristiky emocí dle Vágnerové: ·

Prožitky, ve kterých rozlišujeme libost-nelibost a dále stupeň napětí

·

Fyziologickou reakcí, která je charakteristická pro specifický okruh emocí a různí se mírou aktivace (způsob reagování na určité situace)

8

·

Vnější projevy emocí (mimika, pantomima), které jsou typické pro dané emoce (Vágnerová, 2004)

1.3 Funkce emocí Hlavní funkce emocí je modulace vnitřního stavu, to znamená nejen schopnost aktivizace, ale i navození pocitu uvolnění. Emoce mají stimulační účinek v určité aktivitě, ale tato aktivita nemusí být vždy chápána jako účelná. Mimo jiné se člověk nemůže vždycky chovat, tak jak by sám chtěl, ale je omezen určitými sociálními normami. (Vágnerová, 2004) „Emoce mají velký význam i pro učení, protože emocionální prožitek akcentuje význam nějakého poznatku či zkušenosti, a vzhledem k tomu může být snadněji zafixován, ale na druhé straně někdy také eliminován. Emoce dávají veškerému dění nějaký význam a tak ovlivňují jeho zpracování, včetně zapamatování. Negativní emoční prožitek bude posilovat tendenci příště se takové situaci vyhnout, pozitivní prožitek bude stimulovat její opětovné vyvolání.“ (Vágnerová, 2004, s. 147) Komunikační funkci zajišťují vnější projevy emocí, mezi které patří především mimické projevy, jež jsou každému snadno srozumitelné pro svoji univerzálnost. „Umožňují orientovat se v aktuálním vyladění komunikačního partnera, a vzhledem k tomu adekvátněji reagovat. Vnější výraz emocí slouží jako signál postoje k partnerovi, resp. dané situaci. (Např. úsměv vyjadřuje ochotu k navázání kontaktu, ke spolupráci apod.).“ (Vágnerová, 2004, s. 147)

1.4 Hodnoty a klasifikace emocí Nakonečný uvádí, že každý člověk má nastavené určité hodnoty a hodnotový systém, který je většinou stabilní a je tvořen menšími a většími prioritami. Emoce tvoří funkční jádro hodnocení, tedy i hodnot. Důležitou funkci má i motivace a kognice (poznávání), které spolupracuje s emocemi. (Nakonečný, 1998) „Emoce slouží základní orientaci, jsou to subjektivní prožitky, v nichž je zahrnuto hodnocení prožívané skutečnosti. Primárními dimenzemi emocí je libost-nelibost a vzrušení-uklidnění. Emoční prožitky lze diferencovat i na základě dalších charakteristik,

9

podle jejich kvality, zaměření (k okolnímu světu či sobě samému), intenzity a délky trvání.“ (Vágnerová, 2004, s. 151) Vágnerová klasifikovala emoce následovně: ·

Pozitivní a negativní emoční prožitky – libost, příjemnost nebo naopak nelibost a nepříjemný pocit

Často

bývají

symbolicky znázorňovány,

např.

barvou.

Černá

barva

ve středoevropských zemích vyjadřuje smutek, v Asii jej symbolizuje barva bílá. Radost a pohoda je vyjadřována sytými a jasnými barvami. -

Radost je typicky pozitivní emoce, která je příjemná a vzniká uspokojením nějaké potřeby nebo pouhé představy uspokojení. Vnějším projevem radosti bývá smích, veselost, usměv.

-

Štěstí je pocit radosti, pohody a uspokojení. Jedná se o ideální psychický stav, který ovšem v intenzivní podobě nelze udržet dlouho. Lidský mozek nedokáže dlouhodobě udržet takový stav metabolismu, který dané emoce spouští. Z tohoto důvodu nelze udržet pocit dlouhodobého štěstí prostřednictvím psychoaktivních látek.

-

Smutek a zármutek jsou typické negativní emoce. Člověk je v psychické nepohodě, trápí se a je nešťastný. Tyto negativní emoce vznikají na základě neuspokojení některé z potřeb či nějaké ztráty. S těmito emocemi souvisí útlum činností, nezájem a mohou vést až k beznaději. Vnějším projevem bývá pláč a nečinnost.

-

Hněv, zlost a vztek jsou specifické negativní emoce, při kterých člověk cítí nespravedlnost a následně má snahu potrestat viníka. Typickým tělesným projevem bývá nápadné chování s agresivními prvky. Pozitivním účinkem těchto emocí je odreagování se a vyrovnávání se s problémovými životními situacemi.

-

Strach a úzkost jsou charakteristické emoce vznikající při ohrožení nebo pouhé představě nebezpečí. Probíhají v přítomnosti a zejména v budoucnosti, kterou hodnotí velmi negativně. Hlavním rozdílem mezi strachem a úzkostí spočívá v obsahu obav. U strachu je obava

10

konkrétní, člověk přesně ví, čeho se bojí. Naopak u úzkosti je obava neurčitá a člověk cítí pouze pocit ohrožení. ·

Vztahové emoce – mohou mít pozitivní nebo negativní charakter -

Láska je pozitivní emoce k určitému objektu.

-

Nenávist je negativní emoce k určitému objektu.

-

Pohrdání je negativní emoce, která je spojena s nadřazeností nad jiným objektem.

·

Emoční prožitky ovlivněné intenzitou a délkou trvání -

Afekt je intenzivní krátkodobá citová reakce. Pro organismus je energeticky náročný, a proto rychle odeznívá. Je charakteristický prudkou negativní reakcí vůči vyvolávajícímu podnětu. Intenzita afektu je do značné míry ovlivněna temperamentem dané osoby.

-

Emoční epizoda je reakce rozvíjející se v čase a jednotlivé pocity se v průběhu mění a navzájem ovlivňují. Lze ji chápat jako citovou složku nějaké situace či události, která má určitou dynamiku, vznikne, postupně se rozvíjí a následně je ukončena.

-

Nálada je dlouhodobé emoční vyladění, které ovlivňuje posuzování veškerého dění. Např. při smutném vyladění posuzuje člověk všechno okolo sebe nepřiměřeně pesimisticky. Protože nálada nemá velkou prožitkovou intenzitu, může trvat i velmi dlouho. (Vágnerová, 2004)

Atkinson popisuje kognitivní hodnocení, které určuje druh a intenzitu prožívané emoce. Pokud člověk prožívá nějakou událost, interpretuje aktuální dění s ohledem na osobní cíle a pohodu. (Atkinson, 2003)

1.5 Výraz emocí „Ačkoliv jsou emoce všeobecně chápány jako vnitřní, subjektivně prožívané stavy, samotné slovo (latinského původu) vyjadřuje pohyb z nitra ven. Emoce mají skutečně tendenci projevit se navenek v několika pozorovatelných ukazatelích a změnách: svalovými pohyby v obličeji, jeho zblednutí či zrudnutí, pohyby končetin i celého těla, pocením změnami hlasového projevu (síla, výška, intonace, plynulost, rychlost).“ (Slaměník, 2011, s. 58)

11

Mimické projevy, které doprovázejí emoce, slouží k důležitým sdělovacím prostředkům. Od roku 1872, kdy Charles Darwin publikoval dílo zaměřující se na výraz emocí u lidí i zvířat, patří mimické projevy z psychologického hlediska k velmi důležitým. Prostřednictvím výrazu může jeden člen druhého informovat o hrozícím nebezpečí. Novější výzkumy poukazují na to, že emoční výrazy mají kromě sdělovací funkce i podíl na subjektivním prožitku emoce, stejně tak jako aktivace a hodnocení. (Atkinson, 2003) Atkinson uvádí, že určité výrazy jsou všeobecně známé bez ohledu na to, odkud člověk pochází. Jako příklad uvádí výraz vzteku, který je projevuje zarudnutím v obličeji, poklesnutím či stažením obočí, rozšířením nosních dírek, sevřením čelistí a zatnutím zubů. Dále uvádí, že každá kultura má své zvyklosti a pravidla pro sdělování emocí. Jako ukázku popisuje příklad, kdy některé kultury vyjadřují smutek po ztrátě milované osoby prostřednictvím hlasitého pláče a nářku, jiné kultury se s touto ztrátou vyrovnávají prostřednictvím tance a veselí. „Základem emočních výrazů, které se jeví jako univerzální, jsou konvenční formy výrazů představující jakýsi jazyk emocí, kterému rozumějí ostatní příslušníci určité kultury, avšak nikoli příslušníci jiných kultur.“ (Atkinson, 2003, s. 402)

1.6 Vývoj emocí „Emoční funkce jsou ontogeneticky dřívější, resp. mají na počátku vývoje i kognitivní význam, a zároveň představují primární motivačně-regulační systém. Emoce slouží jako motivační složka zvídavosti, slouží k navození a udržení sociálních interakcí, a tímto způsobem pozitivně ovlivňují rozvoj veškerého poznávání. Emoční a kognitivní funkce se v průběhu celého dětství vzájemně ovlivňují a podporují tak celkový rozvoj dítěte.“ (Vágnerová, 2004, s. 164) Novorozenecké a kojenecké období Prostřednictvím emocí sděluje novorozenec svému okolí především tělesné potřeby a stavy a okolo 3. měsíce potřebu společnosti dospělé osoby. Pomocí emocí projevuje libost a nelibost v prvním roce života. Negativní emoce jsou signálem pro pečující osobu, že dítěti něco chybí nebo se něčeho dožaduje: potravy, přebalení či společnosti. Novorozenec disponuje mimickými a hlasovými výrazy základních emocí jako je spokojenost, radost, smutek, strach, překvapení či nechuť. (Slaměník, 2011)

12

„Úsměv je v prvních týdnech zaznamenatelný ve spánku ve fázi REM. Po prvním měsíci se úsměv objevuje při něžném pohlazení, v 8-10 týdnech se objevuje sociální úsměv, adresovaný přítomné osobě a vyznačující se očním kontaktem. Přibližně ve třetím měsíci se úsměv stává vyjádřením zájmu o integraci, ale také projevem radosti z úspěšně vykonaného pohybu nebo nápodoby rozesmáté tváře dospělého.“ (Slaměník, 2011, s. 69) Batolecí a předškolní období V tomto období se rozvíjí dětská osobnost a osamostatňování, které se projeví nárůstem negativistických reakcí a záchvaty vzteku. Dítě se snaží prosadit svoji vůli a odmítá subjektivně nepřijatelné požadavky. V souvislosti se socializačním vývojem se objevují i projevy zahanbení, soucitu a pocity viny. Postupně je dítě schopno projevit soucit s jiným člověkem, a pokud provede něco nežádoucího, cítí se zahanbeno. Projevuje se zde první zvnitřnění se sociálními normami. Dochází k proměně emočního prožívání, které je spojeno s kognitivním vývojem a projeví se vztahem k sobě samému, ale i ostatním lidem a jejich požadavkům. „Vývojově důležité jsou projevy sebehodnotících emocí, jako je např. zahanbení, hrdost, pýcha apod., které zatím odrážejí především hodnotící postoje subjektivně významných dospělých (např. rodičů).“ (Vágnerová, 2004, s. 165) Dále se v tomto období udržuje citová závislost dítěte na rodičích. Ta je určující k dalšímu vývoji sociálního cítění a má vliv na navazování a udržování sociálních kontaktů v budoucnosti. (Nakonečný, 2000) Školní věk Dochází k rozvoji emocí, které souvisí se sebehodnocením i s hodnocením jiných, především vrstevníků. Dítě v tomto věku již dokáže zcela charakterizovat svoje pocity a emoce. (Vágnerová, 2004) Za velice důležitou je považována schopnost ovládání se a kontrolování emočních projevů, které je nezbytnou podmínkou pro vstup do školy. (Slaměník, 2011) Nakonečný popisuje dětské emoce, které se vyznačují určitými charakteristikami. Nejdůležitější z nich jsou: ·

Krátkodobost dětských emocí- rychlý průběh 13

·

Labilita dětských emocí- časté změny a kolísání nálad

·

Spontánnost, nepotlačitelnost dětských emocí - postupným vývojem se dítě učí ovládat svoje emoce (Nakonečný, 2000)

Období dospívání, puberty a adolescence Puberta

je

charakteristická

silnou

proměnou

emočního

života.

Změny

se týkají především intenzity prožívání emočních podnětů, ale také kvality emocí. Důsledkem tělesných změn dochází k výrazné emoční labilitě, která se projevuje častými změnami nálad a špatně ovladatelnými emočními výbuchy, které mohou vést až k apatii či depresi. Dospívající prožívají emoce velice hluboce a v silné intenzitě. (Slaměník, 2011) Vágnerová uvádí, že dospívající si už více uvědomují, že všechny svoje pocity nemusí dávat najevo a sdělovat je svému okolí. To vede následně k odlišnému chování, které může vyvolat celkovou nejistotu. Nejistota však slouží i jako impulz k dalšímu rozvoji. (Vágnerová, 2004) Prostřednictvím rychlého fyzického růstu a změn, dospívající ve větší míře řeší svůj fyzický vzhled a jednotlivé části těla. Případné tělesné nedokonalosti, zdravotní problémy nebo malé vzhledové odchylky jsou pro dospívajícího velice stresující a následně u jedince vyvolávají pocity méněcennosti (Slaměník, 2011). „Pubescent se stává kritický vůči dosavadním autoritám dospělých a často reaguje velmi podrážděně na jejich výtky či přání. To vyplývá především z přechodu od dětského světa do světa dospělých a z rodící se samostatnosti dospívajícího.“ (Slaměník, 2011, s. 75) Adolescence neboli druhá část dospívání je typická všeobecným zklidněním emočního prožívání a přináší větší sebekontrolu a ovládání emocí. Nálada se stabilizuje a tvoří se pevný hodnotový systém. Dle statistik získává většina populace v období adolescence první sexuální zkušenosti. Platonické lásky se mění v partnerské vztahy. (Nakonečný, 2000) Adolescenti se odpoutávají od rodičů a na konci období jsou již zcela samostatní. Velice důležité pro psychický rozvoj adolescenta je usilování o vlastní pohled na svět a jeho fungování, ale uvědomění si své role v něm. Adolescent prochází procesem utváření identity, který je spojen s mnoha nejistotami a pochybami, které prožívá velice těžce. 14

Avšak do období rané dospělosti většinou mladý člověk vstupuje se stabilními představami o sobě samému. (Slaměník, 2011) Období dospělosti a stáří Dospělost se vyznačuje realistickým pohledem na svět, přizpůsobováním se různým životním situacím a zvýšenou odpovědností ke své rodině. Nejdůležitější impulzy pro emoce vycházejí z rodiny, zaměstnání, manželství a zájmů. Dospělý jedinec více lpí na životních jistotách, jako je zaměstnání spojené s finančním zabezpečením rodiny. (Nakonečný, 2000) Ve stáří je hlavním emočním zdrojem sociální situace a zdravotní stav jedince. Nový smysl života je mnohdy nalezen v péči o vnoučata. V tomto období člověk prochází náročnými životními situacemi jako je odchod do důchodu a ztráta sociálních kontaktů, úbytek fyzických sil či vážné onemocnění nebo smrt partnera a následná osamělost. (Nakonečný, 2000)

15

2. TĚHOTENSTVÍ 2.1 Oplození Oplození se uskuteční pohlavním spojením muže a ženy. Splynutím hlavičky spermie s jádrem vajíčka vzniká buňka nového jedince. Pohlaví jedince je určeno při spojení pohlavních buněk. (Rokyta, 2008)

2.2 Těhotenství Těhotenství neboli gravidita je významné období v životě ženy, kdy se v jejím těle vyvíjí plod. Tento stav trvá 280 dní, což je období trvající 40 týdnů, tedy 9 kalendářních a 10 lunárních měsíců. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a končí obvykle porodem. (Roztočil, 2008)

2.2.1 Příznaky těhotenství Pařízek rozděluje příznaky, známky těhotenství podle průkaznosti: ·

Nejisté

·

Pravděpodobné

·

Jisté

Nejisté známky těhotenství jsou způsobeny celkovými změnami organismu těhotné ženy, které se projevují střídáním nálad, tvorbou tekutiny v prsech, tzv. kolostrem, častým nucením k močení, zvýšeným sliněním. (Pařízek, 2008) Další typické příznaky doprovázející těhotenství jsou ranní nevolnosti, citlivost prsů, bolest hlavy a únava, nadýmání, vaginální výtok a změny chuti k jídlu. (Behinová, 2012) Pravděpodobnou známkou těhotenství je vynechání očekávané menstruace. Jisté známky těhotenství představují objektivní průkaz plodu a jeho projevů prostřednictvím těhotenských testů či ultrazvuků. (Pařízek, 2008)

16

2.2.2 Členění prenatálního období ·

Fáze oplození – uhnízdění blastocytů a vytvoření tří zárodečných listů, které trvá přibližně 3 týdny. Již koncem 3. týdne vzniká nervová trubice, která je základem nervového systému.

·

Embryonální období – vytváření se základů pro všechny orgány. Trvá od 4. do 12. týdne. V tomto období je riziko vzniku závažných vývojových vad embrya.

·

Fetální období – dokončování vývoje orgánových systémů. Některé orgány už začínají pracovat. Trvá od 12. týdne do narození. (Kelnarová, 2010)

2.2.3 Časové členění těhotenství ·

První trimestr – začíná splynutím pohlavních buněk a končí 13. týdnem těhotenství. Je charakteristický bouřlivým vývojem zárodků v děloze matky doprovázený nevolností a únavou. Protože se vyvíjí jednotlivé orgány, je plod v tomto období velice citlivý a zranitelný na působení škodlivin.

·

Druhý trimestr – začíná na konci 13. týdne a končí ve 26. týdnu. Ustupují nevolnosti a začíná se zvětšovat bříško. Často dochází v sexuálním životě ženy ke zvýšení libida. V tomto období ženy navštěvují screeningová vyšetření a další metody prenatální diagnostiky (ultrazvukové vyšetření, kombinovaný test, amniocentéza, biopsie choriových klků aj.) na odhalení vývojových vad plodu.

·

Třetí trimestr – období od 27. týdne těhotenství do porodu. Je typický rychlým nárůstem plodu v děloze. Žena se fyzicky i psychicky připravuje na porod. Dítě v děloze již slyší a reaguje na hudbu, rozeznává světlo a tmu. (Kelnarová, 2010)

2.2.4 Druhy těhotenství ·

Fyziologické – normálně probíhající těhotenství, bez problémů a odchylek od normy.

·

Rizikové – během těhotenství je zjištěno riziko, ale další průběh těhotenství probíhá normálně. Rizikových těhotenství je přibližně 30 %.

17

·

Patologické – v těhotenství je prokázána choroba či stav, které ohrožují život matky i plodu. Patologických těhotenství je přibližně 10 %. (Gregora, 2011)

2.2.5 Rizikové faktory v těhotenství Prostřednictvím nepříznivých vlivů zevního prostředí může dojít k poškození nebo dokonce úmrtí plodu, proto by se měla těhotná žena vyvarovat rizikovým faktorům. Za rizikové faktory se považují především návykové látky např. drogy, cigarety, alkohol, léky a také infekční onemocnění. Buňky zárodku jsou velice citlivé a náchylné k zevním nepříznivým vlivům. Nejvyšší riziko působení škodlivin se může projevit v prvních třech měsících života zárodku a může vést k rozvoji vývojové vady či potratu. Avšak působení škodlivých látek je nebezpečné i v pozdějších fázích těhotenství. Může dojít k pomalejšímu růstu plodu v děloze, předčasnému porodu, k vzniku nemocí projevujících se až v pozdějším věku nebo k nitroděložnímu úmrtí plodu. (Gregora, 2011) Drogy v těhotenství Drogově závislé ženy otěhotní jen velmi vzácně, protože nemívají menstruační krvácení. Přesto může dojít k ovulaci i otěhotnění. Drogy zásadně poškozují plod i jeho vývoj. Při užívání opiátů a barbiturátů vzniká těžká závislost plodu na droze. Po odejmutí drogy (po porodu) vzniká tělesná reakce, při které je ohrožen život dítěte. Hašiš, kokain a halucinogeny způsobují psychickou závislost plodu. Kokain navíc může způsobit deformaci plodu. (Macků a Macků, 1998) Kouření v těhotenství Kouření v těhotenství je velice nebezpečné, protože cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivých látek, které výrazně narušují zdraví nejen matky, ale i plodu. Pokud žena kouří, měla by přestat v okamžiku, kdy se dozví, že je těhotná. Stejně nebezpečné je i pasivní kouření, které stejně jako aktivní ohrožuje zdraví matky i plodu. Cigaretový kouř snižuje přívod kyslíku k vyvíjejícímu se plodu. V prvních týdnech těhotenství kouření výrazně zvyšuje riziko samovolného potratu.

Později může vést ke zpomalení

nitroděložního vývoje plodu. Děti kuřaček mají větší předpoklady k mozkovým dysfunkcím, poruchám soustředění a chování. (Gregora, 2011)

18

Alkohol v těhotenství Větší množství konzumace alkoholu může v těhotenství vést k samovolnému potratu, předčasnému porodu či vzniku některých komplikací spojených s porodem. V mnoha studiích bylo prokázáno, že alkohol může narušit nitroděložní vývoj plodu a způsobit tzv. FAS neboli fetální alkoholový syndrom, který může vést k nejrůznějším vývojovým vadám nebo mentální retardaci. Mezi další komplikace u dětí alkoholiček patří nízká porodní hmotnost, riziko náhlého úmrtí novorozence porucha učení a chování atd. (Gregora, 2011) Užívání léků v těhotenství Užívání léků v těhotenství může být velmi nebezpečné, především v prvním trimestru těhotenství. Léky působí nejen na organismus ženy, ale i na plod. Při dlouhodobém užívání nebo při zvýšených dávkách mohou některé látky způsobit vážné komplikace v těhotenství. Těhotná žena by měla před užitím léku prostudovat příbalový leták, ve kterém je uvedeno, zda je tento lék vhodný pro těhotné nebo kojící ženy. Nežádoucí účinek léku v těhotenství se může projevit zvýšenou dráždivostí dělohy ke stahům, změnami v prokrvení dělohy, může ovlivnit látkovou výměnu mezi plodem a matkou a může vyvolat vznik vrozených vývojových vad plodu. (Macků a Macků, 1998) Infekční onemocnění v těhotenství Gregora dále uvádí infekční onemocnění, která mohou způsobit poškození plodu. Za nejzávažnější infekční onemocnění v těhotenství jsou považovány toxoplazmózy, zarděnky, syfilis, cytomegalovirus, chřipka a další. Toxoplazmóza může poškodit mozek a zrak nenarozeného dítěte. Zarděnky mohou způsobit samovolný potrat nebo nitroděložní poškození plodu, které se projeví postižením sluchu, očního aparátu či srdce. (Gregora, 2011)

2.2.6 Komplikace v těhotenství Rh negativita Rh faktor je vlastnost krvinek, která rozlišuje spolu s krevními skupinami druh krve. Pokud je přítomen Rh faktor, znamená to, že dotyčný jedinec je pozitivní. Není-li přítomen, jedná se o Rh negativitu. Problém nastane v těhotenství, pokud je matka 19

Rh negativní a plod je po otci Rh pozitivní. Organismus matky začne proti plodu vytvářet protilátky, které prostoupí přes placentu do krve plodu a způsobí rozpad červených krvinek. To může způsobit žloutenku, anemii nebo nitroděložní úmrtí plodu. V dnešní době je toto riziko poměrně malé. Je dobře vypracovaný systém, jak Rh negativní ženu před tvorbou protilátek chránit. V průběhu těhotenství se provádí dvakrát kontrolní odběr krve, který zjišťuje případnou tvorbu protilátek matky k plodu. Rh negativní těhotné ženě je aplikována injekce s látkou, která zničí krvinky vyvolávající tvorbu protilátek a nadále je sledována ve specializovaném pracovišti. (Gregora, 2011) Gestační diabetes mellitus Jde o stav vyvolaný těhotenstvím, projevující se poruchou glukózového metabolismu. Hodnoty glykemie jsou po zátěžovém glukózovém testu patologické. Projevuje se okolo 30. týdne těhotenství. Po skončení těhotenství porucha zmizí. Pokud se porucha glukózové tolerance po zátěži objeví během prvního trimestru, respektive před 18. týdnem těhotenství, většinou se jedná o typ cukrovky, která přetrvá i po porodu. (Macků a Macků, 1998) Při nálezu gestačního diabetu je žena odeslána do diabetologické poradny, kde většinou prvním opatřením je dieta a pohyb. V případě, že jsou tato opatření nedostačující, může být nasazena i léčba inzulínem. (Gregora, 2011) Hypertenze – vysoký krevní tlak U 40 až 50 % žen, které trpí hypertenzí před otěhotněním, se projeví komplikace způsobené vysokým krevním tlakem. Hrozí riziko předčasného odlučování placenty, hypotrofie plodu, potratů a předčasných porodů. (Macků a Macků, 1998) Diagnostice a léčbě hypertenze v těhotenství je věnována velká pozornost. Podávané léky musí být určené pro těhotné ženy, které neohrozí vyvíjející se plod. Také po porodu by měly být tyto ženy nadále sledovány. (Gregora, 2011)

20

2. EMOCIONÁLNÍ PROŽÍVÁNÍ V TĚHOTENSTVÍ 3.1 Psychologie těhotenství Těhotenství je dobou psychické, fyzické a někdy i sociální zátěže. Je třeba se vyrovnat s vlastní psychickou a fyzickou proměnou, s novými občas nepříjemnými pocity a s novou rolí matky. Negativní emoce se objevují i tehdy, pokud je těhotenství plánované a matka se na dítě těší. Jejich příčinou může být pocit neodvolatelnosti nové role, strach ze zodpovědnosti, z porodu, nelibosti ze ztráty určitého smyslu života, nechuť k vlastnímu tělu, výčitky ve vtahu k partnerovi atd. (Vágnerová, 2000)

3.2 Psychologické fáze v těhotenství První trimestr V prvním období je žena často zaměřená sama na sebe, pozoruje své tělo a první známky těhotenství. Dochází ke smíření s faktem, že se v ní vyvíjí plod, který změní chod celé rodiny. Těhotná žena se často obrací na svoji matku o radu a pomoc. Toto období je charakteristické ambivalentními pocity s pochybami a strachem, rozladěnost, přecitlivělost, nejistota a obavy z infekčního onemocnění, které by mohly poškodit plod. Ženy jsou citlivé na reakce partnerů k těhotenským obtížím. (Rastislavová, 2008) Stadelmann uvádí, že první třetina těhotenství je pro partnera těhotné ženy velice náročná. „Dítě nelze vidět, cítit, nahmatat, ale přece je tady. Žena je někdy jako proměněná. Cítí věci, které jiným zůstanou utajeny, vnímá mnohem citlivěji, pláče a směje se pro tutéž věc zároveň.“ (Stadelmann, 2009, s. 42) Vágnerová popisuje období před narozením dítěte pro budoucí rodiče, jako významnou životní událost, zejména pokud jde o prvorozence. Budoucí rodiče procházejí obdobím změn v jejich rolích, mění se vzájemný vztah a dosavadní způsob života. (Vágnerová, 2000) Druhý trimestr Ve druhé psychologické fázi znatelně přibývá objem břicha a plod je vidět na ultrazvukovém vyšetření. Protikladné pocity z těhotenství se často mění v pozitivní. 21

Žena v pokročilejší fázi gravidity uvádí, že těhotenství bylo plánované. Tato fáze začíná v době, kdy žena začne cítit pohyby plodu. (Rastislavová, 2008) „Důležitým mezníkem v rozvoji rodičovských postojů jsou první pohyby dítěte, které se objeví přibližně v polovině těhotenství. Matka vnímá tyto projevy, jimiž se dítě ohlašuje, jako projevy konkrétní bytosti, kterou lze identifikovat na základě určitého chování. Projevy plodu jsou již v této době individuálně specifické (jednotlivé plody se liší např. v pohybové aktivitě). Pod vlivem této zkušenosti, se postoj matky (resp. obou rodičů) k nenarozenému dítěti mění, zpravidla v pozitivním směru.“ (Vágnerová, 2000, s. 350) V tomto trimestru si žena plně uvědomuje existenci plodu, komunikuje s ním a podporuje zdárný konec těhotenství zdravým životním stylem. Pokud nemá těhotenské potíže je aktivní, chodí na cvičení určené speciálně pro těhotné ženy, vyhledává informace v knihách a chodí na předporodní kurzy. Ohledně pohlaví a vzhledu dítěte žena často vyplňuje pochybnosti a nejistoty svými fantaziemi. Důležitá je spolupráce s lékařem, se kterým konzultuje svoje pocity, obavy a plány. (Rastislavová, 2008) Třetí trimestr Pro závěrečné období je charakteristické zařizování prostředí pro příchod miminka, nakupování výbavičky a příprava na porod. Pokud by příprava zcela chyběla, může to naznačovat přítomnost vážné psychické poruchy. Toto období je emočně nejnáročnější. Organismus ženy je zatížený, objevuje se zvýšená únava, špatný spánek a celková tělesná nepohoda. Velikost bříška může vyvolat pocity nepřitažlivosti a následně snížit sebevědomí. Žena pociťuje strach z porodu a bolesti. Obává se komplikací, které ohrozí zdraví a život dítěte. V extrémním případě může žena pociťovat strach o svůj život a strach ze smrti. Velice důležitá je podpora od porodníka a informace z předporodních kurzů. Jejich cílem je celková podpora sebevědomí ženy, víru ve vlastní schopnosti porodit a postarat se o dítě. Nejdůležitější je harmonické rodinné zázemí a zvýšená pozornost partnera. (Rastislavová, 2008)

3.3 Psychoprofylaktická příprava – předporodní kurzy Psychofyzická příprava k porodu se provádí v posledních třech měsících těhotenství v několika sezeních. Účelem je odstranění či zmírnění negativních emocí, tedy strachu z porodu a bolesti, obavy o vývoj dítěte apod. Naopak má vyvolat pozitivní postoj 22

k celému těhotenství i porodu a důvěru ke zdravotnickému personálu v porodnici. (Macků a Macků, 1998) K rozvoji předporodních kurzů v ČSSR došlo až na konci 80. let díky MUDr. Čepickému a PhDr. Pečené, kteří vypracovali nový model psychoprofylaktické přípravy. Základním cílem je snížení úzkosti a strachu z porodu a nabití reálného pohledu na porod prostřednictvím pochopení celého děje. Jde o přípravu na změny, které těhotenství doprovázejí, na situace, se kterými se může rodička během porodu setkat. Připravuje ženu na novou roli matky. Informace na předporodním kurzu podává vyškolená porodní asistentka. Většinou pracuje se skupinou těhotných žen a jejich partnerů. Ideální počet je 8 účastníků, maximum 12. (Rastislavová, 2008) Pod klasickou předporodní přípravou se rozumí setkání skupiny trvající 60 minut v minimální délce 6 besedních hodin. Během nich se probere těhotenství a jeho průběh (2 hodiny), porod (2 hodiny) a šestinedělí, kojení a péče o kojence (2 hodiny). Do klasické předporodní přípravy nepatří těhotenské cvičení, které je však vhodným doplňkem pro zdravý průběh těhotenství. (Čepický, 2006) Stadelmann popisuje plán přípravného kurzu k porodu, kdy se vysvětlí, popíší a procvičí následující témata: ·

Těhotenské problémy a obtíže, stravování v těhotenství a uvolňující cviky

·

Obsah těhotenského průkazu

·

Vnímání těla a nácvik správného držení těla

·

Pohyby při dýchání a jejich praktický nácvik

·

Dechová cvičení během doby otevírací a porodní

·

Porodní polohy při tlačení

·

Porodní fáze a jejich průběh

·

Porod a šestinedělí

·

Příprava prsů na kojení

·

Informace o kojení v prvních týdnech

·

Proměna ženy během šestinedělí

·

Péče o dítě a přebalování

·

Použití přírodních léčebných prostředků během těhotenství, porodu a šestinedělí (Stadelmann, 2009) 23

Rastislavová doporučuje účast na nadstavbových předporodních kurzech vedených psychoterapeutem především ženám, které jsou ohroženy psychopatologií v důsledku rizikových faktorů, např. věku (mladší 18 let, primipara starší než 35 let), těžké sociální situaci nebo jiné náročné životní události či vážné somatické choroby. Dále ženám, které mají zvýšený strach a úzkost z porodu, obtíže s přijetím těhotenství, rizikové těhotenství spojené s dlouhodobou hospitalizací nebo výrazné psychosomatické potíže. (Rastislavová, 2008)

3.4 Emoční poruchy v těhotenství Gravidita může být sama o sobě zdrojem úzkosti nebo se může projevovat zhoršením úzkostných poruch. Rastislavová dělí tři základní faktory strachu a úzkosti gravidní ženy na úzkost vztahující se k těhotenství a porodu, úzkost týkající se očekávané péči o dítě a úzkost jako psychopatologický symptom. Bylo zjištěno, že gravidní ženy nejčastěji udávají nedůvěru k porodnímu personálu, strach z vlastní neschopnosti, strach ze smrti své, dítěte nebo obou, strach z nesnesitelné bolesti a strach ze ztráty sebeovládání. Strach ze smrti je častější u žen, které měly předchozí porod komplikovaný. (Rastislavová, 2008)

3.4.1 Rizikové faktory rozvoje úzkosti v graviditě ·

Přítomnost psychické poruchy – deprese, úzkostné stavy, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti

·

Stresující stavy spojené s těhotenstvím – somatické potíže, psychické prožívání těhotenských změn, psychické potíže z hospitalizace

·

Předchozí rizikové těhotenství a problematický porod – porodní trauma, narození postiženého dítěte, úmrtí dítěte

·

Psychosociální problémy – vztahové problémy, nízká sociální podpora, ekonomická nouze (Rastislavová, 2008)

24

3.4.2 Klinické projevy úzkostných poruch Generalizovaná úzkostná porucha Projevuje se starostmi a obavami z průběhu těhotenství, které jsou spojené s celodenní úzkostí, podrážděností, pohotovostí k naříkání a výčitkám, neschopností si odpočinout, soustředit se, plánovat volný čas. Tokofobie – fobie z porodu Je charakterizována jako fobický strach a vyhýbání se těhotenství navzdory silné touze mít dítě. Existuje buď primární, kterou má žena již od dospívání nebo sekundární, která vznikla až jako následek traumatického zážitku spojeného s předchozím porodem či příznakem prenatální deprese. Strach se zesiluje s blížícím se termínem porodu. (Rastislavová, 2008) Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) Projevuje se vtíravými myšlenkami a nutkavým jednáním. Myšlenky žena vnímá jako nesmyslné a obtěžující, ale nedají se vůlí utlumit. Kompulze je chápána jako nutkavé opakující se chování, které má zdánlivě účelové jednání a může mít charakter rituálních aktů. Při potlačení žena pociťuje úzkost a vnitřní napětí. Typickým projevem OCD je abnormální potřeba čistoty a tendence zamezení potencionálnímu nebezpečí. Asi ¼ OCD u žen vzniká v období šestinedělí a myšlenky jsou agresivně zaměřeny na novorozence. Příznaky poruchy mohou narušit schopnost matky postarat se o dítě a terapie OCD v době okolo porodu může mít pro novorozence zásadní význam. Posttraumatická stresová porucha (PTSD) Příčinou může být komplikovaný a bolestivý porod, předčasný porod nebo úmrtí dítěte. V poporodním období se projevuje nepříjemnými vzpomínkami a sny, ztrátou pozitivních citů, vyhýbavým chováním a zvýšenou psychickou a fyzickou vzrušivostí. Těhotenská deprese Na rozdíl od úzkosti je způsobena především působením biologických vlivů. Psychosociální vlivy jako např. negativní postoj k těhotenství a nižší socioekonomický status se taktéž podílejí na vzniku těhotenské deprese. Zřídka může vyústit v sebevraždu. 25

Rizikovým faktorem je psychiatrická anamnéze a zátěž s výskytem sebevraždy v rodině. V četných výzkumech bylo zjištěno, že výskyt je nejvyšší okolo 25. týdne těhotenství a nejnižší okolo 7. týdne. (Rastislavová, 2008)

3.5 Psychopatologie v těhotenství Münchhausenův syndrom by proxy V těhotenství se projevuje výjimečně. Žena může předstírat patologii plodu, aby sobě zajistila kontakt a péči od zdravotnického personálu. „Tyto ženy reagují stereotypně, opakují tytéž symptomy (předstírají předčasný porod, předčasný odtok plodové vody, křeče, nauzeu a zvracení, nepřítomnost pohybů apod.), ať je léčba jakákoliv.“ (Rastislavová, 2008, s. 44) Popření těhotenství Stav, vyskytující se u schizofreniček s bludy, ženy s nízkou inteligencí nebo u relativně normálních žen, které z různých důvodů popírají těhotenství (náboženství, nechtěné těhotenství aj.) Mentální anorexie Ženy trpící anorexií často neotěhotní pro poruchy menstruačního cyklu nebo zpomalený sexuální vývoj. Pokud dojde k otěhotnění, zdravotní stav ženy se rapidně zhorší. Žena má ještě větší obavy o tvar těla a váhu. Anorektické ženy většinou přibírají na váze méně i při dobré péči. Vědecky jsou dokázány častější spontánní potraty, perinatální úmrtnost a porody menších či poškozených novorozenců, vyšší úzkostnost a deprese při těhotenství, poporodní deprese a vztahové problémy s novorozenci. V tomto případě je nutná profesionální péče terapeuta. Mentální bulimie Zdravotní stav bulimiček se během těhotenství většinou zlepšuje. V posledním trimestru mizí příznaky až u 70 % pacientek. Často se ovšem objevují problémy jako je hypertenze či poloha koncem pánevním. Stejně jako u anorexie je nutná je profesionální péče terapeuta během těhotenství a do spolupráce je vhodné zapojit i partnera a rodinu těhotné ženy. (Rastislavová, 2008) 26

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

1. STANOVENÍ CÍLE A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK Hlavním cílem této praktické části je procentuální zjištění nejčastějších forem porodů a návštěvnost kurzů předporodní přípravy. V tomto výzkumu se zaměřím především na to, jakou formu porodu si nejčastěji vybírají prvorodičky a jakou několikanásobné matky s ohledem na jejich věk. S ohledem na cíl práce byly stanoveny tyto otázky: ·

Kde ženy získaly nejvíce informací o těhotenství, porodu a vývoji dítěte?

·

Navštěvují ženy předporodní kurzy?

·

Je průběh těhotenství bezproblémový?

·

Jaký typ porodu se nejčastěji vyskytuje?

·

Doprovází k porodu rodičky blízká osoba?

·

Jsou ženy spokojeny s volbou porodnice?

2. POPIS METODY A VZORKU 2.1 Popis metody Výzkumná část byla provedena pomocí dotazníku. Podle Chrásky je dotazník velmi používaná metoda pro získání dat v pedagogickém výzkumu. Dotazník obsahuje předem připravené a pečlivě definované otázky, které jsou logicky seřazeny, a respondent na ně postupně odpovídá. Data získaná v dotazníku mají pouze určitou dobu platnosti a vyžadují velmi opatrnou interpretaci. Velkou výhodou dotazníku je poměrně rychlé a ekonomické shromažďování dat od velkého počtu respondentů. (Chráska, 2007) V dotazníku

je

devět

otázek

uzavřeného

typu.

„Uzavřené

položky

se vyznačují tím, že se u nich respondentům předkládá vždy určitý počet předem připravených odpovědí. Hlavní výhodou těchto položek je to, že se podstatně zjednodušuje vyhodnocování odpovědí.“ (Chráska, 2007, s. 166) Otázky obsahují výběrové 27

dichotomické a polytomické odpovědi. Dichotomické odpovědi jsou pouze dvě a navzájem se vylučují. U polytomických odpovědí je předloženo více odpovědí než dvě. (Chráska, 2007)

2.2 Popis vzorku Dotazníky jsem rozdávala v mateřské školce v Bobrové, dále na gynekologické ambulanci v nemocnici v Novém Městě na Moravě, na poliklinice ve Žďáře nad Sázavou a také mezi své příbuzné, kamarádky a známé. O vyplnění dotazníku jsem žádala ženy, které rodily během posledních pěti let. Dotazníky byly anonymní. Ženy do nich nevyplňovaly jméno ani jiné osobní údaje. Překvapila mě ochota maminek k vyplnění dotazníku. Sběr dat mi nečinil potíže. Celkový počet vyplněných dotazníků je 135.

28

3. VÝSLEDKY VÝZKUMU Otázka č. 1 Jste prvorodička nebo několikanásobná matka?

Prvorodička Několikanásobná matka

69 66

51 % 49 %

Tabulka č. 1 k otázce č. 1

Prvorodičky Několikanásobné matky

Graf č. 1 k otázce č. 1 Graf č. 1 poukazuje na rozdělení prvorodiček a několikanásobných matek. Z grafu vyplývá, že z dotázaných respondentek je 51 % prvorodiček a 49 % několikanásobných matek.

29

Otázka č. 2 Jste žena ve věku?

Prvorodička Několikanásobná matka

Do 30 let 47 35% 17 13%

Nad 30 let 22 16% 49 36%


Prvorodičky do 30 let Prvorodičky nad 30 let Několikanásobné matky do 30 let Několikanásobné matky nad 30 let

Graf č. 2 k otázce č. 2 Graf č. 2 poukazuje na rozdělení žen prvorodiček do 30 let a nad 30 let a několikanásobných matek do 30 let a nad 30 let. Z grafu je na první pohled patrné, že nejpočetnější skupiny tvoří prvorodičky do 30 let a několikanásobné matky nad 30 let. Naopak nejužší skupinu tvoří několikanásobné matky do 30 let.

30

Otázka č. 3 Jaké je vaše vzdělání? Nižší Prvorodička do 30 let Prvorodička nad 30 let Několikanásobná matka do 30 let Několikanásobná matka nad 30 let

7 2 6 13

5% 1% 4% 10%

40 20 11 36

Vyšší 30% 15% 8% 27%


40 35

Prvorodičky do 30 let

30 25

Prvorodičky nad 30 let

20

Několikanásobné matky do 30 let

15

Několikanásobné matky nad 30 let

10 5 0

Nižší

Vyšší

Graf č. 3 k otázce č. 3 Graf č. 3 poukazuje na rozdělení žen podle vzdělání. Z tohoto grafu je patrné, že ženy mají častěji vyšší vzdělání, což je celkem 80 % dotázaných respondentek. Nejpočetnější skupinu žen s vyšším vzděláním tvoří ženy prvorodičky do 30 let. Oproti tomu skupina žen s nižším vzděláním tvoří pouze 1/5, tedy 20 % z celkového počtu 135 dotázaných žen.

31

Otázka č. 4 Kde jste získala největší množství informací o těhotenství, porodu a vývoji dítěte?

Prvorodička do 30 let Prvorodička do 30 let Několikanásobná matka do 30 let Několikanásobná matka nad 30 let

Lékař

Předporodní kurzy

Knihy

Internet

5

4%

12

9%

3

2%

16 12%

9

7%

2

1%

3

2%

6

4%

5

4%

5

2%

3

2%

0

0%

1

1%

5

4%

3

2%

3

4%

4

3%

1

1%

5

4%

12

9%

15 11% 10

7%

6

4%

1

1%

Blízká osoba

Jiné


16 14 12


10 8


6 4


2


0

Graf č. 4 k otázce č. 4 Graf č. 4 poukazuje na nejvíce využívaný zdroj informací o těhotenství, porodu a vývoji dítěte. Z grafu vyplývá, že největší množství informací získávají ženy na kurzech předporodní přípravy a na internetu. Dle dotázaných žen nejméně naopak od lékaře a z jiných zdrojů, než byly v dotazníku uvedeny. Graf dále ukazuje, že prvorodičky 32

do 30 let nejčastěji čerpají informace z internetu, naopak několikanásobné matky nad 30 let z knih.

33

Otázka č. 5 Navštěvovala jste předporodní kurzy? Ano

Ne

Prvorodička do 30 let Prvorodička nad 30 let Několikanásobná matka do 30 let

20 10 10

15% 7% 7%

27 12 7

20% 9% 5%

Několikanásobná matka nad 30 let

26

19%

23

17%


30 25

Prvorodičky do 30 let 20


15


10


5 0

Ano

Ne

Graf č. 5 k otázce č. 5 Graf č. 5 poukazuje na to, zda ženy navštěvují předporodní kurzy. Z grafu je patrné, že procentuální rozdíl mezi ženami, které navštěvují a nenavštěvují kurzy předporodní přípravy je minimální. Nejširší skupinu žen absolvující kurzy jsou několikanásobné matky nad 30 let. Ženy, které profylaktickou přípravu navštěvují nejméně, jsou prvorodičky do 30 let.

34

Otázka č. 6 Moje těhotenství bylo? Bez problémů a potíží Prvorodička do 30 let Prvorodička nad 30 let Několikanásobná matka do 30 let Několikanásobná matka nad 30 let

37 19 17 39

28% 14% 13% 29%

Těhotenství bylo rizikové 10 3 0 10

7% 2% 0% 7%


40 35


30 25


20


15 10


5 0

Bez problémů a potíží

Těhotenství bylo rizikové

Graf č. 6 k otázce č. 6 Graf č. 6 poukazuje na to, zda bylo těhotenství bez problémů a potíží nebo rizikové. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 84 % žen má průběh těhotenství bezproblémový a bez potíží. Pouze 16 % z celkového počtu respondentek má těhotenství rizikové. Nejčastěji uvedené problémy těhotných žen, jsou gestační diabetes mellitus a zkrácený děložní čípek.

35

Otázka č. 7 Jakou formou probíhal váš porod?

Prvorodička do 30 let Prvorodička nad 30 let Několikanásobná matka do 30 let Několikanásobná matka nad 30 let

Přirozený porod

Císařský řez

Porod s epidurální anestezií

Alternativní porod

25

19%

8

6%

5

4%

9

7%

13

10%

3

2%

2

1%

4

3%

11

8%

3

2%

0

0%

3

2%

39

29%

3

2%

2

1%

5

4%


40 35 30


25


20 15


10


5 0

Přirozený porod

Císařský řez

Porod s epidurální anestezií

Alternativní porod

Graf č. 7 k otázce č. 7 Graf č. 7 poukazuje na nejčastější formy porodu u dotazovaných žen. Z grafu je zcela patrné, že nejčastější formou porodu je přirozený porod, který si vybere 66 % všech respondentek. Jako druhou nejčastější formu porodu respondentky volí 36

alternativní porod. Nejméně vybíranou formou je porod s epidurální anestezií, kterou zvolí pouze 9 dotazovaných žen.

37

Otázka č. 8 Měla jste u porodu doprovod blízké osoby?


Ano 36 16 15 38

27% 12% 11% 29%

Ne 11 6 2 11

8% 4% 1% 8%


40 35


30 25


20


15


10 5 0

Ano

Ne

Graf č. 8 k otázce č. 8 Graf č. 8 poukazuje na doprovod blízké osoby při porodu. Na první pohled je patrné, že ženy, které jsou k porodu doprovázeny blízkou osobou, jasně převyšují ty, které k porodu chodí samy. Z celkového počtu 135 dotazovaných žen, pouze 30 nemělo u porodu žádný doprovod. Zajímavé je, že nejčastěji doprovázené ženy jsou několikanásobné matky nad 30 let.

38

Otázka č. 9 S volbou porodnice jsem byla?


Spokojena 45 33% 21 16% 16 12% 47 35%

Nespokojena 2 1% 1 1% 1 1% 2 1%


50 45 40


35 Prvorodičky nad 30 let

30 25


20


15 10 5 0 Spokojena

Nespokojena

Graf č. 9 k otázce č. 9 Graf č. 9 poukazuje na spokojenost s volbou porodnice. V grafu je zcela patrná převaha kladných odpovědí nad zápornými. Celkově 96 % všech respondentek je spokojeno s volbou porodnice. Pouhá 4 % žen není s volbou porodnice spokojena.

39

4. DISKUZE Sběr dat probíhal prostřednictvím anonymního dotazníku. Velice mne překvapila ochota maminek ke spolupráci k vyplnění dotazníku. Ženy byly velice příjemné a spousta z nich se rozpovídala o jejich těhotenství. Sběr dat mi nečinil žádné obtíže. Některé ženy se nabídly, že dotazníky dají svým kamarádkám, maminkám. Tato spolupráce mi hodně pomohla a překvapila. Tato část bakalářské práce také představuje objasnění výsledků výzkumných otázek. Otázka č. 1: Kde ženy získaly nejvíce informací o těhotenství, porodu a vývoji dítěte? Ze získaných dat vyšlo, že ženy získávaly nejvíce informací na kurzech předporodní přípravy, internetu a v knihách viz Tabulka č. 4. Je zajímavé, že ženy prvorodičky do 30 let získávaly nejvíce informací z internetu, naopak několikanásobné matky nad 30 let z knih. Nejméně ženy získávaly informace z jiných zdrojů. Do jiných zdrojů respondentky nejčastěji vyplnily studium Střední zdravotnické školy či studium Porodní asistentky. Je zajímavé, že většina zdravotních sester a porodních asistentek i přes své znalosti navštěvovaly kurzy předporodní přípravy. Otázka č. 2: Navštěvují ženy předporodní kurzy? Prostřednictvím

získaných

dat

vyšlo

najevo,

že

více

dotázaných

žen

na kurzy profylaktické přípravy nechodí, viz graf č. 5. Tyto výsledky mne překvapily. Očekávala jsem, že většina žen předporodní přípravu absolvuje. Domnívám se, že psychoprofylaktická příprava je velice důležitá a přínosná. Na kurzech se žena dozví velké množství informací a získá i praktický nácvik některých dovedností. Návštěvnost kurzů zcela jistě souvisí s nabídkou v okolí bydliště respondentek. Ženy z vesnice mají mnohdy méně možností než ženy z větších měst. Další možný důvod, proč ženy kurzy neabsolvují kurzy je jejich finanční situace, nezájem k získání nových informací nebo neochota se vzdělávat.

40

Otázka č. 3: Je průběh těhotenství bezproblémový? Většina žen uvedla, že jejich těhotenství probíhalo bezproblémově, viz graf č. 6. Překvapilo mne, že nejvíce problémů a potíží měly prvorodičky do 30 let. Očekávala jsem, že problémové těhotenství budou mít častěji ženy starší 30 let. Je možné, že za problémové těhotenství u prvorodiček do 30 let může částečně jejich nižší věk, nevyřešené vztahové a finanční situace a jejich psychické prožívání v těhotenství. Mezi nejčastěji uváděnými problémy byly např. gestační diabetes mellitus, zkrácený čípek či vícečetná těhotenství. V jednom případě respondetka uvedla toxoplazmózu. Otázka č. 4: Jaký typ porodu se nejčastěji vyskytuje? Drtivá většina respondentek zvolila přirozený porod, pouze 16 % žen si vybralo porod alternativní, viz tabulka č. 7. Domnívala jsem se, že ženy budou alternativním porodům více nakloněny a budou je více volit. Myslím si, že alternativní porod je dobrá volba, pokud má žena bezproblémový průběh těhotenství a na tento typ porodu je připravena. Předpokládám, že volba porodu i částečně souvisí s nabídkou porodnic v okolí místa sběru. Je možné, že pokud by sběr dat probíhal v regionu, kde porodnice alternativní porody nabízí, byly by výsledky jiné. Další důvod, proč ženy raději volí přirozený porod, než alternativní možná souvisí se strachem z nových metod. Doufám, že do budoucnosti se metoda alternativních porodů ještě rozšíří a ženy z nich nebudou mít obavy. Otázka č. 5: Doprovází k porodu rodičky blízká osoba? Ze získaných dat vyšlo najevo, že 79 % žen, mělo u porodu doprovod blízké osoby, viz tabulka č. 8. Některé ženy uvedly, že ačkoliv doprovod neměly, přáli si ho. Na otázku, kdo ženu doprovodil k porodu, respondentky nejčastěji vyplňovaly, dle mého očekávání, partnery a otce dětí. Ovšem byly i odpovědi, které mne překvapily. Několik respondentek uvedlo, že byly doprovázeny sestrami, dvě uvedly své matky a jedna dokonce nejstarší dceru. Osobně si nedovedu představit, že ženu k porodu doprovází mladá dívka, která porod ještě nezažila. Je možné, že taková zkušenost může dívku ovlivnit v přístupu k těhotenství a porodu.

41

Otázka č. 6: Jsou ženy spokojeny s volbou porodnice? U

poslední

otázky

v dotazníku,

odpovědi

zcela

přesvědčivě

ukázaly,

že 96 % žen byla s volbou porodnice spokojena, viz graf č. 9. Takový výsledek jsem předpokládala. Ženy, které uvedly, že s volbou spokojené nebyly, měly ve většině případů těhotenství či porod komplikovaný.

42

ZÁVĚR Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat emoce, těhotenství a emocionální prožívání v těhotenství. Cílem praktické části bylo ze získaných dat odpovědět na stanovené výzkumné otázky. V teoretické části jsem popsala a charakterizovala emoce, funkce a hodnoty emocí. Dále jsem vymezila klasifikaci emocí, jejich výraz a vývoj. V následující kapitole jsem se zaměřila na oplození, těhotenství a jeho příznaky. Rozčlenila jsem prenatální období, popsala časové členění těhotenství, druhy těhotenství, rizikové faktory a komplikace v těhotenství.

V poslední kapitole

jsem

snažila

popsat

psychologii těhotenství,

psychologické fáze v těhotenství, důležitost a obsah profylaktické přípravy, emoční poruchy a krátce také psychopatologii v těhotenství. Pro vypracování teoretické části bakalářské práce jsem použila odbornou literaturu. V praktické části jsem získávala data pomocí dotazníku. Cílem dotazníkového šetření bylo odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Celkem jsem sesbírala 135 dotazníků od žen, které rodily během posledních pěti let. V praktické části byly stanoveny cíle, výzkumné otázky a dále tato část obsahovala popis metody a vzorku. Důležitou část práce tvořily výsledky výzkumu, kde byly zaznamenány a popsány výsledky dat. Tato část obsahovala devět otázek. V každé otázce byla sestavena tabulka a graf ze získaných dat a popisek grafu. V poslední kapitole praktické části, diskuzi, jsem se vracela k výzkumným otázkám, na které jsem odpovídala. Některé výsledky ze získaných dat mne překvapily, jiné jsem očekávala. I nadále bych se chtěla této problematice věnovat a v diplomové práci na ni navázat a výzkum ještě více rozšířit, aby získaná data byla objektivnější.

43

SEZNAM LITERATURY ·

ATKINSON, R. L. Psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 751 s. ISBN 80-7178640-3.

·

BEHINOVÁ, M. Nová kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. 3. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2012. 367 s. ISBN 978-80-204-2816-5.

·

ČEPICKÝ, P. Jak odpovídat na otázky o těhotenství, porodu a péči o novorozence: Příručka pro gynekology - porodníky. 1. vyd. Praha: Levret, 2006. 99 s. ISBN 80903183-9-8.

·

GREGORA, M. a kol. Nová kniha o těhotenství a mateřství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 229 s. ISBN 978-80-247-3081-3.

·

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Úvod do kvantitativně orientovaného výzkumu. Praha: Grada, 2006. 247 s. ISBN 978-80-247-13694.

·

KELNAROVÁ,

J.

Psychologie:

pro

studenty

zdravotnických

oborů.

1. vyd. Praha: Grada, 2010. 162 s. ISBN 978-80-247-3270-1. ·

MACKŮ, F., MACKŮ, J. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 328 s. ISBN 80-7169-589-0.

·

NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 590 s. ISBN 80-200-0689-3.

·

M.,

Nakonečný.

Lidské

emoce.

1.

vyd.

Praha:

Karolinum,

2004.

335 s. ISBN 80-200-0763-6. ·

PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vyd. Praha: Galén, 2005. 414 s. ISBN 80-7262-411-3.

·

RATISLAVOVÁ, K. Aplikovaná psychologie porodnictví. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008. 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4.

·

ROKYTA, R. Fyziologie pro bakalářská studia. 2. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. 426 s. ISBN 80-86642-47- x.

·

ROZTOČIL, A. a kol., Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 405 s. ISBN 978-80-247-1941-2.

·

SLAMĚNÍK, I. Emoce a interpersonální vztahy. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3311-1.

·

STADELMANN, I. Zdravé těhotenství, přirozený porod. 3. vyd. Praha: One Woman Press, 2009. 513 s. ISBN 978-80-86356-50-1. 44

·

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

·

VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 356 s. ISBN 80-246-0841-3.

45

ANOTACE Jméno a příjmení:

Pavla Skalníková

Katedra:

Psychologie a patopsychologie

Vedoucí práce:

PhDr. Kamila Holásková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Emocionální prožívání žen v období gravidityinformovanost o alternativních porodech

Název práce v angličtině:

Woman's emotional experiences in pregnancyalternative delivery awarness

Anotace práce:

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická

část

popisuje

emoce,

těhotenství

a emocionální prožívání těhotenství. Praktická část obsahuje

poznatky

týkající

se

návštěvnosti

předporodních kurzů a nejčastěji vybíranou formu porodu. Prostřednictvím dotazníku byly zjištěny odpovědi na výše uvedené otázky. Klíčová slova:

Emoce, těhotenství, emocionální prožívání

Anotace v angličtině:

Bachelor’s dissertation is divided into two parts. Theoretical part describes emotions, pregnancy and emotional experience of pregnancy. Practical part contains knowledge concerning attendance of antenatal courses and the most chosen form of birth. Through a questionnaire there were found answers to the questions above.

Klíčová slova v angličtině:

Emotion, pregnancy, emotional experiences

Přílohy vázané v práci:

Příloha č. 1: Dotazník

Rozsah práce:

47 s., 2 s. příloh

Jazyk práce:

Čeština 46

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník

47

PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK Dobrý den, Jmenuji se Pavla Skalníková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, kde veškerá data budou anonymně zpracována v mé bakalářské práci. Děkuji Vám za spolupráci. PROSÍM ZAKŘÍŽKUJTE JEN JEDNU MOŽNOST

1. ZAŠKRKNĚTE PROSÍM, JSTE-LI: ’ Prvorodička ’ Několikanásobná matka 2. JSTE ŽENA VE VĚKU: ’ Do 30 let ’ Nad 30 let 3. JAKÉ JE VAŠE VZDĚLÁNÍ: ’ Nižší (základní, vyučení) ’ Vyšší (maturita, VOŠ, VŠ) 4. KDE JSTE ZÍSKALA NEJVĚTŠÍ MNOŽSTVÍ INFORMACÍ O TĚHOTENSTVÍ, PORODU A VÝVOJI DÍTĚTE: ’ Lékař ’ Předporodní kurz ’ Knihy ’ Internet ’ Blízká osoba ’ Jiné

…………………………………………………………………………………

5. NAVŠTĚVOVALA JSTE PŘEDPORODNÍ KURZY: ’ Ano ’ Ne 6. MOJE TĚHOTENSTVÍ BYLO: ’ Bez problémů a potíží ’ Mé těhotenství bylo rizikové (prosím vypište problémy) ………………………………………………………………………… 7. JAKOU FORMOU PROBÍHAL VÁŠ POROD: ’ Přirozený porod ’ Císařský řez ’ Porod s epidurální anestezií ’ Alternativní porod (porod do vody, na porodní vak, na porodní stoličce…) 8. MĚLA JSTE U PORODU DOPROVOD BLÍZKÉ OSOBY: ’ Ano (vypište prosím koho) ………………………………………………………....... ’ Ne 9. S VOLBOU PORODNICE JSEM BYLA: ’ Spokojena ’ Nespokojena

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Recommend Documents