UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

Diplomová práce Bc. Marie Tošovská

Informovanost osob starších 40 let o možnostech prevence kolorektálního karcinomu

Olomouc 2012

Vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením MUDr. Kateřiny Kikalové, Ph.D. a uvedla v ní veškerou použitou literaturu i ostatní zdroje. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla používána ke studijním účelům. V Olomouci dne 9. června 2012

Podpis: ……………………

Poděkování Ráda bych poděkovala MUDr. Kateřině Kikalové, Ph.D. nejen za její cenné rady a připomínky, ale také za ochotu a trpělivost při vedení mé diplomové práce.

OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 6 2. CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY....................................................................... 7 3. TEORETICKÉ POZNATKY .................................................................................... 8 3.1 Rakovina ................................................................................................................. 8 3.2 Kolorektální karcinom ............................................................................................ 9 3.2.1 Epidemiologie .................................................................................................. 9 3.2.2 Etiopatogeneze ............................................................................................... 12 3.2.3 Klasifikace ..................................................................................................... 15 3.2.4 Klinické příznaky ........................................................................................... 17 3.2.5 Diagnostika .................................................................................................... 18 3.2.6 Léčba kolorektálního karcinomu ................................................................... 20 3.2.7 Prognóza ........................................................................................................ 25 3.2.8 Prevence ......................................................................................................... 25 3.3 Informační zdroje pro veřejnost ............................................................................ 35 4. METODIKA PRÁCE ............................................................................................... 38 4.1 Zdroje odborných poznatků .................................................................................. 38 4.2 Užitá metoda šetření ............................................................................................. 38 4.3 Organizace šetření a charakteristika respondentů ................................................. 39 4.4 Zpracování dat ...................................................................................................... 39 4.5 Charakteristika zkoumaného souboru ................................................................... 39 4.5.1 Charakteristika dle věku a pohlaví................................................................. 40 4.5.2 Charakteristika dle vzdělání........................................................................... 41 4.5.3 Charakteristika dle zaměstnání ...................................................................... 42 4.5.4 Charakteristika dle místa bydliště .................................................................. 43 5. VÝSLEDKY .............................................................................................................. 44 5.1 Četnost kolorektálního karcinomu v rodinné anamnéze....................................... 44 5.2 Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků ......................................................... 45 5.3 Povědomí respondentů o prevenci ........................................................................ 47 5.3.1 Informovanost o příčinách vzniku karcinomu ............................................... 48 5.3.2 Informovanost o faktorech působících proti vzniku karcinomu .................... 52 5.3.3 Znalosti potravin s vysokým obsahem vlákniny............................................ 55 5.4 Ochranný účinek vlákniny .................................................................................... 58

5.5 Účast na primární prevenci ................................................................................... 60 5.5.1 Pohybová aktivita .......................................................................................... 60 5.5.2 Účast na preventivních prohlídkách .............................................................. 62 5.6 Účast na sekundární prevenci ............................................................................... 64 5.7 Respondenti s výskytem KR-CA v rodině ............................................................ 65 6. DISKUSE ................................................................................................................... 68 7. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 71 8. SOUHRN ................................................................................................................... 72 9. SUMMARY ............................................................................................................... 73 Seznam literatury .......................................................................................................... 74 Seznam tabulek, grafů a obrázků ................................................................................ 79 Seznam zkratek ............................................................................................................. 81 Seznam příloh ................................................................................................................ 82 Anotace .......................................................................................................................... 89

1. ÚVOD Kolorektální karcinom (KR-CA) je nejčastější nádorové onemocnění trávicího traktu. Celosvětově jeho incidence stoupá a to i přes to, že lze dobře realizovat jeho primární prevenci. „Navzdory tomu, že kolorektální karcinom je dobře přístupný vyšetření, přichází téměř polovina nemocných v pokročilých stádiích s postižením lymfatických uzlin a s výskytem vzdálených metastáz.“ (Holubec, 2004). Prováděním testu na okultní krvácení ve střevě (sekundární prevence) může být objevena první známka zhoubného bujení. „Na začátku roku 2009 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví ČR celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt kolorektálního karcinomu.“ (www.kolorektum.cz). Odhalení nemoci v prvopočátku výrazně zvyšuje šanci na vyléčení. Pozdní diagnostika zhoršuje prognózu a má velký dopad na kvalitu života pacienta. Častým problémem v zastírání příznaků onemocnění a v odkládání první návštěvy lékaře je stud a strach. Jsou to pochopitelné obavy, které je ale třeba zdárně překlenout. Diplomová práce je zaměřena na problematiku možností prevence KR-CA a na informovanost veřejnosti o tomto onemocnění. Téma jsem si zvolila z vlastního zájmu. Ve své dosavadní praxi zdravotní sestry se totiž s tímto onemocněním v různých stádiích setkávám velmi často a jsem toho názoru, že primární prevence (spolu s prevencí sekundární) je nejefektivnější způsob, jakým lze této chorobě předejít. Pokud začnou jednotlivci v rámci společnosti dodržovat komplexní preventivní opatření KRCA, mohlo by se postupně dařit snižovat jeho incidence v populaci. Základní předpoklad úspěšnosti této strategie tkví právě v dodržování zásad primární prevence. Problém vidím v neinformovanosti lidí o možnostech prevence a škodlivosti nezdravého životního stylu a také v neochotě zapojit se do péče o vlastní zdraví ve chvíli, kdy nejsme nemocní.

6

2. CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Hlavní cíl:  Zmapovat povědomí a účast respondentů na primární prevenci kolorektálního karcinomu. Výzkumný předpoklad: -

Předpokládáme, že 50 % respondentů s pozitivní rodinnou anamnézou označí jako jeden z hlavních faktorů příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva rodinný výskyt.

-

Předpokládáme, že 50 % respondentů označí konzumaci červeného masa a uzenin a stravu s vysokým obsahem živočišných tuků za jeden z hlavních faktorů příčin vzniku rakoviny tlustého střeva.

Dílčí cíle:  Určit počet osob, které znají ochranný účinek vlákniny. Výzkumný předpoklad: -

Předpokládáme, že alespoň 25 % respondentů zná ochranný účinek vlákniny.

 Zjistit účast respondentů na screeningovém vyšetření na kolorektální karcinom. Výzkumný předpoklad: -

Předpokládáme, že 70 % respondentů bude vědět, kdo jim může poskytnout test na okultní krvácení.

-

Předpokládáme, že alespoň 25 % respondentů provádí test na okultní krvácení do stolice.

-

Předpokládáme, že více než 50 % respondentů s pozitivní rodinnou anamnézou na kolorektální karcinom provádí test na okultní krvácení.

 Určit počet respondentů s pozitivním výskytem kolorektálního karcinomu v rodině, kteří dodržují primární preventivní opatření. Výzkumný předpoklad: -

Předpokládáme, že méně než 25 % respondentů s pozitivním výskytem kolorektálního karcinomu v rodině se aktivně podílí na primární prevenci. 7

3. TEORETICKÉ POZNATKY 3.1 Rakovina Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí u dětí i dospělých v České republice (ÚZIS, 2011). Onemocnění je způsobeno zhoubným nádorem, který je typický agresivním růstem, prorůstáním, ničením okolní tkáně a tvořením dceřiných ložisek (metastáz). Nádorem změněná tkáň je ireverzibilní – nelze změnit na normální tkáň. Rakovina působí na celý organismus, který výrazně strádá (Hugo, Vokurka, 2011). Nádorové onemocnění je provázeno genetickými změnami, které jsou vrozené nebo jsou zapříčiněny zevními faktory. Vrozené (geneticky dědičné) jsou zakódované ve všech buňkách organismu, tím zvyšují riziko vzniku nádorů. Dědičný nemusí být jen sklon ke vzniku nádorů, ale také onemocnění, které považujeme za prekancerózu nádoru. Například četné polypy tlustého střeva často vedou ke vzniku karcinomu. Do vnějších příčin patří fyzikální vlivy (př.: rtg a ionizující záření), viry, chemické látky − karcinogeny (př.: dehet), hormony a životní styl. Zdravý způsob života velkou měrou přispívá k prevenci rakoviny (Mačák, Mačáková 2004). Dělení nádorů: 1) dle biologických vlastností: Benigní (nezhoubné) – netvoří metastáze, při růstu značně utlačuje okolní tkáň. Intermediální – mohou tvořit metastázy, vytváří rozhraní benigních a maligních nádorů. Maligní (zhoubné) – rostou rychle a neohraničeně, destruují okolní tkáň, tvoří metastázy a často recidivují. 2) dle histologického původu: Mezenchymové – řadí se sem nádory z pojivových tkání, tukové tkáně, svaloviny, cév a krvetvorných tkání (kostní dřeň, lymfatický systém, slezina) - sarkom Epitelové – z pojivového a žlázového epitelu - karcinom Neuroektodermové – nádory mozku, míchy, periferních nervů - meningiom, neuroblastom, melanom Smíšené – tvoří dvě a více histologicky odlišné tkáně - fibrolipom, fibroadenom (Mačák, Mačáková, 2004).

8

3.2 Kolorektální karcinom 3.2.1 Epidemiologie Kolorektální karcinom (KR-CA) je nejčastější nádor trávicího traktu. Již mnoho let probíhají rozsáhlé epidemiologické studie, které se zabývají příčinami, prevencí i včasnou diagnostikou KR-CA. Z jejich výsledků nepřímo vyvozujeme rizikové faktory a rizikové skupiny pacientů, přímo nám poskytují informace o rozložení tohoto onemocnění v populaci. Za uplynulých 20 let se jeho frekvence téměř zdvojnásobila a to i přes to, že KR-CA lze dobře ovlivnit včasnou prevencí. Incidence (počet nově vzniklých případů daného onemocnění za jeden rok, propočítáno nejčastěji na 100 000 obyvatel) výrazně narůstá s věkem. Nejčastěji se vyskytuje u osob mezi 65-75 rokem života, do 35 let jsou výjimky (www.svod.cz).

Incidence a mortalita v České republice Kolorektální karcinom představuje z celkového počtu zhoubných novotvarů 1314 % a tím se zařazuje mezi nejčastější onkologická onemocnění (Vorlíček, 2012). Od roku 2002 je v ČR každoročně diagnostikováno přes 8000 případů KR-CA, v roce 2009 to bylo 8205 pacientů. Rozdíl v incidenci KR-CA je mezi muži a ženami. Muži trpí KRCA častěji než ženy. V roce 2009 onemocnělo 4839 mužů a 3366 žen. Na obrázku č. 1 je vidět, jak výrazně roste incidence tohoto nádorového onemocnění. Mezi roky 1990 a 1991 je patrný značný vzestupný charakter, který trvá (www.svod.cz). Mortalita neboli úmrtnost je vyobrazena na obrázku č. 1 jako spodní křivka. Vzhledem k navyšující se incidenci se i mortalita stále zvyšuje, od roku 1977 se téměř ztrojnásobila. V roce 2009 zemřelo na KR-CA 4169 nemocných (ÚZIS, 2010). Obrázek č. 2 o věkové struktuře populace postižené zhoubným novotvarem tlustého střeva ukazuje, že incidence prudce narůstá po 65. roce života. Novotvary u lidí do 40 let se většinou objevují z důvodu genetické zátěže. Všechny uvedené grafy jsou volně dostupné na webových stránkách Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice, které zřizuje Národní onkologický registr (NOR). Data potřebná k vytvoření grafů jsou zprostředkována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

9

Obr. č. 1: Incidence a mortalita zhoubných novotvarů tlustého střeva a konečníku od roku 1977.

Obr. č. 2: Věková struktura populace pacientů se zhoubným novotvarem tlustého střeva a konečníku.

10

Incidence a mortalita srovnání se zahraničím „V roce 2002 bylo podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) zjištěno asi 1 023 000 případů nově diagnostikovaných onemocnění KR-CA (v roce 1996 to bylo 875 000 případů), z toho 550 000 u mužů a 473 000 u žen (tj. 54 % u mužů a 46 % u žen). Podle těchto čísel tvořil KRK asi 9,4 % celosvětového výskytu zhoubných novotvarů.“ (Axman, 2009). Ve světovém měřítku zaujímá ČR v incidenci KR-CA u mužů přední příčky. 65 % všech případů se nachází v rozvinutých zemích světa. Mnohem nižší výskyt je v zemích Afriky a Asie. Jeden z hlavních důvodů takových rozdílů jsou stravovací zvyklosti v jednotlivých zemích. V roce 2002 činila světová mortalita 528 000 osob (278 000 mužů a 250 000 žen) (Čelko, 2005).

Obr. č. 3: Incidence diagnóz C18-C21 v ČR ve světovém srovnání.

11

3.2.2 Etiopatogeneze Věk, pohlaví, zvýšený výskyt nádoru v některých rodinách, geografické rozdíly mají beze sporu vliv na vznik kolorektálního karcinomu. Příčinné faktory lze rozdělit na genetické (endogenní) a na vlivy vnějšího prostředí (exogenní). Endogenní faktory mají hereditární charakter, to znamená, že jsou vyvolány vrozenou predispozicí v podobě geneticky přenosné poruchy a tím způsobují familiární výskyt. Do exogenních činitelů řadíme vlivy vnějšího prostředí, které odpovídají za většinu karcinomů v oblasti sestupného tračníku, sigmoidea a konečníku (Holubec, 2004). Endogenní (genetické) faktory Hereditární charakter má asi 15 % kolorektálních nádorů (Axman, 2009). Řadí se sem syndromy mnohotné adenomatózní polypózy (familiární adenomatózní polypóza, Gardnerův syndrom) a syndromy familiárního výskytu nepolypózních karcinomů tlustého střeva (Lynchův syndrom I, II). Familiární adenomatózní polypóza (FAP) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění, které se projevuje přítomností stovek polypů v tlustém střevě a konečníku. Choroba je způsobena mutací APC genu (Adenomatous Polyposis Coli). Prevalence výskytu takové mutace je asi 1/8000. „Osoby s FAP jsou vystaveny extrémnímu riziku další mutace a pravděpodobnost vzniku kolorektálního karcinomu je 100% do 50 let. U těžké (agresivní formy) lze na rozdíl od atenuované formy1 očekávat vznik KR-CA u postiženého jedince do 40 let věku. Z tohoto důvodu má screening u FAP rizikových skupin naprosto zásadní význam.“ (Axman, 2009). Hereditární

nepolypózní

kolorektální

karcinom

(HNPCC)

je

autozomálně

dominantní choroba označována také pod názvem Lynchův syndrom. Příčinou vzniku je vrozená mutace některého genu ze skupiny MMR genů ("mismatch-repair geny"). Nejznámější jsou geny hMLH1 a hMSH2, které zajišťují systém oprav náhodných chyb vzniklých při standardní DNA replikaci (Minárik, 2005). Z celkového počtu KR-CA tvoří 1-5% (Mařatka, 1999). „HNPCC je spojen se 28-75% celoživotním rizikem kolorektálního karcinomu u mužů a 24-52% rizikem u žen; může být přítomno určité množství polypů tlustého střeva (počet nepřesahuje 100 polypů).“ (Plevová, 2009).

1

Atenuovaná (mírnější) forma FAP (AFAP) je charakterizovaná menším počtem polypů (<100)

a pozdějším nástupem onemocnění (vznik karcinomu ve čtvrté dekádě života) (Štekrová, 2007).

12

Rozlišují se dvě klinické formy: Lynchův syndrom I, u něho se vyskytuje pouze kolorektální karcinom, a Lynchův syndrom II, u něho se vyskytují i jiné formy malignit (tumor endometria, žaludku, kůže, urotraktu). Ve vyhledávání rodin s tímto syndromem má

nenahraditelnou

úlohu

tvorba

rodokmenu,

který

musí

odpovídat

tzv.

amsterdamským kritériím (Plevová, 2009; Axman, 2009; Green, 1998). Amsterdamská kritéria:  Tři příbuzní postižení karcinomem sdruženým s HNPCC  Postiženy dvě po sobě jdoucí generace  Alespoň jeden nemocný byl v době diagnostiky ve věku pod 50let  Nádor byl verifikován patologem  Byla vyloučena familiární adenomatózní polypóza Diagnostika dle uvedených podmínek je náročná. Kritéria jsou vhodná především pro vědecké definování syndromu (Mařatka, 1999). Exogenní faktory Vlivy zevního prostředí jsou hlavní příčinou vysoké incidence KR-CA v naší populaci. Řadíme sem nezdravý způsob života především nevhodné stravovací návyky (Holubec, 2004). Ovlivnitelné exogenní faktory:  Nadbytek tuků v potravě – hlavně živočišné  Nevhodná tepelná úprava masa – smažení, grilování, uzení  Nedostatek vlákniny ve stravě (hlavně nerozpustné)  Zvýšená konzumace červeného masa a uzenin  Nedostatek protektivních látek ve stravě (vitamin C, kyselina listová, vápníku, selenu)  Alkohol  Kouření  Zvýšená hmotnost  Nedostatek pohybové aktivity Neovlivnitelné exogenní faktory:  Věk (riziko se výrazně zvyšuje nad 45 let)  Výskyt KR-CA v rodinné anamnéze (vysoké riziko mají příbuzní I. kategorie)  Adenomové polypy a osoby po polypektomii 13

 Idiopatické střevní záněty v osobní anamnéze (ulcerózní kolitida) Od 70. let se několik studií zabývá vlivem hormonů na vznik KR-CA. Výsledky jsou sporné. Některé práce ale dokazují, že hormonální antikoncepce snižuje riziko vzniku karcinomu na polovinu a ochranný efekt pak trvá dalších 10 let po vysazení léčby (Lukáš, 2005). Vznik kolorektálního karcinomu Nádory kolorekta lze rozdělit na sporadické a familiární (hereditární). Většina KRCA se vyskytuje ve formě sporadické. Tento typ se vyznačuje kompletním vyřazením funkce obou alel důležitého genu. Aby došlo ke změně je třeba ještě dalších mutací v somatické buňce, k tomu ale nedochází tak často a proto se sporadické nádory vyskytují ve vyšším věku. Hereditární forma představuje mutaci genu ve všech buňkách v těle jedince. „Druhá alela genu má normální funkci a rozvoj nádorového bujení se projeví až tehdy, když je vyřazena somatickou mutací i druhá kopie identického genu a dojde k poruše regulace buněčného cyklu či opravě chyb deoxyribonukleové kyseliny (DNA). U hereditární formy nádorového onemocnění tedy stačí k vyřazení genu pouze jediná mutace somatické buňky.“ (Holubec, 2004). Oproti sporadické formě se výskyt KR-CA u hereditární formy posunuje do mladších věkových kategorií. Biologická aktivita nádoru Pochopení biologické aktivity je klíčové pro další vývoj diagnostických, terapeutických i výzkumných činností, které by mohly zlepšit prognózu pacientů nebo také zabránit růstu nádorového bujení. V praxi to znamená upravení genetického defektu, pozastavení metastazování nádoru nebo vývoj nových terapeutických postupů. Základní vlastností nádoru je vytváření dceřiných ložisek (metastazování). K procesu dochází za určitých podmínek a probíhá ve čtyřech etapách. 1) invaze nádoru do okolí: dochází k průniku nádorové buňky bazální membránou extracelulární matrix. Mechanickým poškozením se buňky šíří do okolí pomocí zvýšeného tlaku uvnitř rostoucího nádoru. 2) transport nádorových buněk: formou pasivního transportu se šíří lymfatickou a krevní cestou. Cirkulující maligní buňky neznamenají vždy vznik metastáz. Z řečiště jsou

odstraňovány

makrofágy,

granulocyty,

imunologickými

lymfocyty) a také mechanickými faktory (turbulence krve). 14

mechanismy (T-

Sentinelova uzlina je lymfatická uzlina, která je nejbližší primárnímu nádorovému ložisku a zároveň drénuje jeho spádovou oblast. Do takové uzliny nádory metastazují jako první. 3) nidace nádorových buněk a jejich zpětný průnik do tkáně: nejčastěji se uhnízdí v kapilárách parenchymatózního orgánu. Nádorové buňky vytvoří v řečišti spolu s krevními destičkami agregáty, které mají lepší přilnavost ke kapilárám. Působením tromboxanu A, který se z agregátu uvolňuje, se vzniklý mikrotrombus definitivně zafixuje na stěně cévy. Okamžitá tvorba fibrinového obalu chrání mikrotrombus před lymfocyty a mechanickými vlivy krevního proudu. 4) růst metastáz v novém prostředí: metastázy nemusí okamžitě zahájit agresivní růst, mohou i setrvat v klidovém stavu. Zvětšování nádorového zárodku vyvolávají produkty různých onkogenů a látky produkované vlastním nádorem. Predispozicí pro růst je přísun živin a kyslíku (Holubec, 2004).

3.2.3 Klasifikace Dělení dle lokalizace: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) dělí nádory kolorekta dle anatomického výskytu: C18 zhoubný novotvar tlustého střeva C18.0 cékum C18.2 colon ascendens C18.3 flexura hepatica C18.4 colon transversum C18.5 flexura lienalis C18.6 colon descendens C18.7 colon sigmoideum C19 zhoubný novotvar rektosigmoideálního spojení C20 zhoubný novotvar konečníku-rekta C21 zhoubný novotvar řiti a řitního kanálu

Staging Dělení nádorů se děje na základě stupně penetrace střevní stěnou, stupně postižení regionálních uzlin a na přítomnosti nebo nepřítomnosti vzdálených metastáz. Jedna

15

z nejstarších klasifikací je Dukesova, její základy pochází z roku 1930. Skupiny pacientů jsou rozděleny takto: (Holubec, 2004) A: tumor neprorůstá muscularis propria B: tumor prorůstá muscularis propria C: postižení regionálních lymfatických uzlin D: přítomnost vzdálených metastáz V dnešní době je nejvíce využívaná TNM klasifikace, která se stala předmětem pro vznik mezinárodní onkologické organizace Union for International Cancer Control (UICC). Nyní je mezinárodně uznávanou klasifikací pTNM (patologická) – od TNM klasifikace se liší obohacením o výsledek z histologie (Mařatka, 1999). Primární nádor (T) TX:

primární nádor nelze hodnotit

T0:

bez známek primárního nádoru

Tis:

karcinom in situ (intraepiteliální nebo invaze do lamina propria mucosae)

T1:

nádor postihuje submukózu

T2:

nádor postihuje tunica muscularis propria

T3:

nádor postihuje subserózu nebo se šíří do neperitonealizované perikolické nebo perirektální tkáně

T4:

nádor přímo postihuje jiné orgány nebo prorůstá na viscerální peritoneum

Regionální mízní uzliny (N) NX:

regionální uzliny nelze hodnotit

N0:

regionální mízní uzliny bez metastáz

N1:

metastázy v 1 až 3 regionálních mízních uzlinách

N2:

metastázy ve 4 nebo více regionálních mízních uzlinách

Vzdálené metastázy (M) MX:

vzdálené metastázy nelze hodnotit

M0:

bez vzdálených metastáz

M1:

vzdálené metastázy jsou přítomny

(Sobin a kol., 2011)

16

Graging Slouží pro určení stupně diferenciace nádorových buněk. Grading je považován za jeden z prognostických faktorů. Stádia G3 a G4 mají pro pacienta nejhorší prognózu (Holubec, 2004). GX:

grading nemůže být stanoven

G1:

dobře diferencované tumory

G2:

středně diferencované tumory

G3:

málo diferencované tumory

G4:

nediferencované nádory

Endoskopická klasifikace Karcinom tlustého střeva se endoskopicky rozděluje dle makroskopického vzhledu. Pro nádory tlustého střeva platí tato: (Mařatka, 1999) I. typ vyklenutý a) polypózní – výčnělek s hlavičkou a stopkou (dle zřetelnosti stopky se dělí na stopkatý, polostopkatý a přisedlý) b) vilózní – vyklenutí s vláknitým povrchem c) houbovitý – má nepravidelný tvar, často zvředovatí II. typ vyhloubený – ulcerózní (exulcerovaný)- nepravidelný tvar, nekrotická spodina III. typ pokročilý – infiltrující IV. typ pokročilý, neklasifikovatelný

3.2.4 Klinické příznaky První příznaky jsou většinou obtížně zaznamenatelné, protože jsou malé a mnohdy na určitý čas vymizí. Z důvodu relativně banálních obtíží, které můžeme připisovat například nevhodné stravě, je zanedbání nemoci časté. Některé nádory jsou úplně asymptomatické, ty však potom dorůstají do větších velikostí. Intenzita a druh symptomů se liší dle lokalizace nádoru a dle jeho velikosti. „Přibližně 45 % všech kolorektálních malignit je umístěno v konečníku. V tlustém střevě bývá asi 30 % karcinomů lokalizováno v pravé polovině tračníku (cékum a ascendent), v oblasti příčného tračníku 15 %, descendent postihuje asi 8 % tumorů a sigma 45 %.“ (Axman, 2009).

17

Časný karcinom je provázen nepatrným krvácením do stolice. Dlouhodobé malé zakrvácení způsobuje anémii. Levostranné tumory se projevují změnou střevní pasáže ve smyslu obstrukce. K zužování průsvitu střeva dochází agresivním růstem nádoru, který narušuje defekační stereotyp. Obstrukce může mít i kolikovitý průběh a subileózní charakter (Mařatka, 1999). Pravostranné tumory se projevují převážně celkovými nespecifickými příznaky jako je hubnutí, anémie a únava. U některých pacientů se projevují jako dolní dyspeptický syndrom. Obdobně se projevují novotvary vzniklé v oblasti příčného tračníku (Lata, Bureš, Vaňásek, 2010). Karcinomy konečníku mají typičtější příznaky než nádory v ostatních částech tlustého střeva. Vyznačuje se opakovaným nucením na stolici (tenesmy) s malým odchodem stolice s hlenem a krví. Při vyšetření per rektum může být karcinom i hmatatelný (Vokurka, Hugo, 2011). Metastázy vznikají převážně v játrech, plicích, vaječnících a v peritoneu. V některých případech se mohou objevit příznaky metastazování dřív, než je objeven primární nádor v kolorektu (Mařatka, 1999).

3.2.5 Diagnostika Stanovení

diagnózy

se

děje

dvěma

způsoby.

První

je

diagnostika

u asymptomatických nemocných, kdy se jedná o screening a za druhé je to zjišťování konkrétní diagnózy u nemocných s klinickými příznaky. FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ Nádory jsou vzácně hmatné přes stěnu břišní. Vyšetření per rektum umožňuje nahmatat tuhý nepohyblivý útvar. Ne všechny nádory jsou ale v dosahu digitálního vyšetřování

lékaře.

Z dosažitelných

malignit

rekta

je

30-60 %

hmatných

(Mařatka, 1999). Se zlepšující se diagnostikou je význam vyšetření per rektum značně zpochybňován. LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ Klasické biochemické vyšetření krve nemá velký vliv na diagnostiku. Může odhalit sekundární anémii, ale ostatní parametry bývají v normě, takže neukazují na konkrétní patologii.

18

Pro zjištění maligního bujení slouží nádorové markery, které jsou produkovány tumorovými buňkami nebo organizmem jako reakce na zhoubný růst. Každé onkologické onemocnění se vyznačuje produkcí jiných markerů. Některé nádory vyplavují specifické markery, podle kterých lze zjistit, o který nádor se přesně jedná. U kolorektálního karcinomu zatím nebyl nalezený specifický nádorový marker, který by lékaře upozorňoval na zhoubné bujení kolorekta. Hlavními vyšetřovanými markery jsou karcinoembryonální antigen CEA a marker CA 19 – 9 (Holubec, 2004). ZOBRAZOVACÍ METODY S postupným vývojem endoskopie zobrazovací metody ustupují do pozadí. V diagnostice KR-CA jsou radiologické způsoby vyšetřování považovány za doplňující, přitom umožňují zobrazení střeva v celé své délce, zobrazení změn motility a fixace střeva.  Konvenční radiodiagnostika -

Irigoskopie- tak, kde nelze provést kolposkopii, provádí se metodou dvojího kontrastu. „Vlastní vyšetření začínáme v poloze na břiše a plníme vhodně naředěnou suspenzí baria (1 díl BaSO4 a 3 díly vody) či komerčně vyráběným přípravkem (např. Prontobario Colon Bracco) až po lienální flexuru. Potom insuflujeme vzduchem pomocí balonku připojeného dvojcestnou rourkou. Pacienta snímkujeme v různých polohách tak, že vždy nejvýše uložená část tlustého střeva obsahuje plyn a zde se vytváří tenký povrchový „film“ baria, který umožní zobrazení i velmi drobných lézí.“ (Holubec, 2004).

 Ultrasonografické vyšetření -

Transabdominální – orientační vyšetření pro průkaz metastáz a další růst nádoru.

-

Endorektální – provádí se pomocí rektální ultrazvukové sondy, Významná pro průkaz hloubky penetrace nádorů rekta do stěny tlustého střeva. Zobrazuje i uzliny v periproktální oblasti o velikosti 3 mm. (Holubec, 2004)

 Počítačová tomografie – pro detekci šíření nádoru, provádí se před plánovanou operací, v pooperačním období slouží k detekci metastáz (Mařatka, 1999).  Magnetická rezonance – svoje místo má spíše jenom v diagnostickém a předoperačním období (Holubec, 2004).

19

ENDOSKOPIE  Rektoskopie – metoda zobrazuje 35-45 % nádorů v maximální vzdálenosti 25 cm. Výkon slouží ke stanovení diagnózy, odběru vzorků tkáně na cytologii, ale i umožňuje menší terapeutické zákroky (polypektomie).  Kolonoskopie – základní endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Slouží k diagnostice, odběru vzorků tkáně a terapeutickým zákrokům. Při podezření na KR-CA je to vyšetření první volby. Zobrazuje všechny malignity, které jsou vidět z lumen střeva. Vyšetření předchází příprava pacienta. 3 dny před kolonoskopií pacient vynechá stravu bohatou na železo, mléko a zbytkovou stravu. K vyprázdnění střeva jsou používány projímavé čistící roztoky, které pacient musí vypít. Kvalitní příprava předurčuje dobrou orientaci ve střevě a přehlednost střeva pro lékaře. Komplikace nejsou běžné. Jejich počet by neměl přesáhnout 1 % (Lipská, 2009).

3.2.6 Léčba kolorektálního karcinomu K léčbě kolorektálního karcinomu se nejvíce využívá chirurgická léčba, protinádorová chemoterapie, radioterapie, cílená biologická léčba nebo kombinace jednotlivých léčebných metod. Nejobtížnější a zároveň nejnákladnější je léčba metastatického onkologického onemocnění. Účinnost i náklady léčby výrazně zvyšuje použití preparátů z tzv. biologické léčby (www. kolorektum.cz). CHIRURGICKÁ LÉČBA V současné době je chirurgické řešení v onkologické léčbě kolorektálního karcinomu nedílnou součástí. Radikalita chirurgické resekce kolorekta je značně ovlivněna stupněm a charakterem pokročilosti nádorového onemocnění. Hlavním cílem chirurgické léčby je kompletní odstranění zhoubného novotvaru kolorekta se současným odstraněním spádové lymfatické oblasti a popřípadě odstraněním dalších okolních orgánů, které jsou zhoubným novotvarem postiženy. Důležitým a neopomenutelným faktorem ovlivňujícím léčbu je také celkový stav pacienta v perioperačním období (Penka, Kala, 2008). V rámci chirurgického řešení lze využít metody kolonoskopie, laparoskopie či laparotomie. Kolonoskopie se využívá pouze k odstranění drobných polypů střeva či menších nádorů. Laparoskopická metoda má oproti laparotomické výhodu zejména ze strany menší zátěže na pacienta a rychlejší doby hojení, lze ji ovšem využít jen v některých případech (www.kolorektalni-karcinom.cz). K chirurgické léčbě 20

jsou indikovaní všichni pacienti s kolorektálními nádory, u nichž lze očekávat radikální (kurativní) výkon nebo výkon paliativní, u kterého nelze odstranit veškerou nádorovou tkáň, ale zároveň vytváří podmínky pro další operační či multimodální (širokospektrou) léčbu, nebo vede k obnově a udržení střevní průchodnosti, ošetření jiného akutního stavu, nebo směřuje k obnově či zachování kvality a délky života (Hoch, 2005). Elektivní operace -

Indikována u onkologických pacientů, kteří jsou bez známek akutního stavu.

Akutní operace -

Indikována při akutním stavu, který je vyvolán vlastním nádorem (obstrukce, perforace, krvácení).

-

Cílem je na prvním místě ošetření akutního stavu a následně odstranění nádoru v závislosti na podmínkách akutní operace (Hoch, 2005).

Typy chirurgických výkonů:  Pravostranná hemikolektomie -

Při tomto výkonu je odstraněn pravý (vzestupný) tračník, kontinuita střeva je posléze zajištěna pomocí ileotransverzoanastomózy.

-

Indikována u nádorů céka a vzestupného tračníku, u některých počátečních forem nádorů céka je prosazována méně radikální metoda tzv. ileocekální resekce

 Rozšířená pravostranná hemikolektomie -

Na rozdíl od pravostranné hemikolektomie zahrnuje taktéž resekci příčného tračníku.

-

Tento druh výkonu bývá často spojen s tendencemi k přetrvávajícím průjmům, z důvodů odstranění části tračníku, kde dochází k resorpci asi 90 % vody.

 Resekce příčného tračníku -

Indikována u nádorů příčného tračníku.

-

Méně častý výskyt.

 Levostranná hemikolektomie -

Zahrnuje odstranění příčného tračníku společně se sestupným tračníkem až po esovitou kličku, nezahrnuje resekci rekta (Penka, Kala, 2008).

 Nízká přední resekce -

Indikována u nádorů lokalizovaných v oblasti esovité kličky. 21

 Subtotální kolektomie -

Indikována při mnohočetných tumorech tračníku.

-

Postup je obdobný jako při pravostranné a levostranné hemikolektomii.

-

Výkon je zakončen ileorektoanastomózou.

 Proktokolektomie -

Úplné odstranění tlustého střeva s rektem nebo i análním kanálem, výkon bývá zakončen terminální ileostomií.

 Kolostomie -

Patří mezi akutní výkony, jež jsou indikovány u stenozujícího tumoru levé poloviny tračníku.

 Paliativní výkony -

Paliativní anastomózy na tračníku, kolostomie, ileostomie, endoskopická paliativní léčba, laserová elektrokoagulace (Holubec a kol., 2004).

CHEMOTERAPIE Chemoterapie je, na rozdíl od chirurgické léčby či radioterapie, které patří mezi metody lokální léčby, léčbou systémovou. Spočívá v podání specifické skupiny léčiv tzv. cytostatik do krevního oběhu pacienta. Mezi nejvíce používaná cytostatika k léčbě kolorektálního karcinomu patří 5 – fluorouracil, oxaliplatina a irinotekan. Proces chemoterapie probíhá v cyklech a v obdobích pauzy dochází k regeneraci zdravé tkáně. Chemoterapie s sebou nese celou řadu nepříjemných vedlejších účinků, mezi něž patří např. snížení obranyschopnosti organismu, riziko krvácení, tvorba aft v dutině ústní, průjmy, nevolnost, zvracení atd. Neadjuvantní -

Podává se současně s ozařováním (radioterapií) u nádorů konečníku.

-

Cílem je zmenšení rozsahu nádorového ložiska pro snadnější odstranění tumoru.

Adjuvantní -

Jedná se o tzv. zajišťovací léčbu po operacích nádorů tlustého střeva a rekta.

-

Cílem je snížení rizika recidivy onemocnění.

Paliativní -

Indikována u tzv. diseminovaných nádorů, čili s metastázami v těle. 22

-

Cílem

je

zpomalení

průběhu

onemocnění,

prodloužení

života

(www.rakovinastrev.cz). RADIOTERAPIE Radioterapie neboli léčba zářením je lokální metodou léčby kolorektálního karcinomu. Z důvodu příliš vysokého rizika závažného poškození sliznice tenkého střeva, které přiléhá k tračníku, se radioterapie nepoužívá v oblasti léčby nádorů tlustého střeva, ale využívá se pouze u karcinomu rekta (www.rakovinastrev.cz). Radioterapie se používá jako samostatná metoda, kombinovaná s chemoterapií jako konkomitantní léčba, a to jak v předoperační, tak pooperační. Typy radioterapie:  Předoperační radioterapie -

předoperační ozařování má oproti pooperační radioterapii některé výhody, a to např. cévní zásobení v oblasti pánve není porušeno chirurgickým zákrokem a fibrotickými změnami a lze tedy předpokládat větší pravděpodobnost odpovědi na radioterapii

-

při předoperační radioterapii je menší pravděpodobnost radiačního poškození tenkého střeva, neboť právě po operaci může dojít k přesunu jeho kliček do ozařované malé pánve

-

při tomto typu radioterapie dochází v řadě případů ke zmenšení rozsahu nádoru a tím

ke

zlepšení

výsledků

následné

chirurgické

léčby,

v kombinaci

s chemoterapií snižuje riziko pooperačního rozsevu nádorových buněk do oblasti pánve a břicha  Neoadjuvantní konkomitantní chemoradioterapie -

spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií a to ve smyslu systémové chemoterapie přidané k předoperační radioterapii

-

konkomitantní chemoradioterapie je zatížena vyšší toxicitou a její indikace musí být zvážena zodpovědně a obezřetně

 Pooperační radioterapie -

Pooperační ozáření je indikováno u nádorů rozsahu pT3 a pT4 a při průkazu postižení lymfatických uzlin, dále také při neradikální resekci nebo při fixaci tumoru ke křížové kosti nebo pánevním stěnám

23

 Intraoperační radioterapie -

v ČR se tento typ radioterapie neprovádí na žádném pracovišti

-

během chirurgického zákroku se jednorázově aplikuje na oblast tumoru vyšší dávka záření, která je v pooperačním období doplněna o adjuvantní zevní radioterapii

 Brachyradioterapie -

v ČR se používá v omezeném počtu případů, aplikace je možná pouze v přísně vybraných indikacích, spočívá v zavedení speciálního aplikátoru přímo do konečníku

-

lze ji kombinovat se zevní radioterapií

 Kurativní radioterapie -

tento typ radioterapie lze zvážit u pacientů s lokálně pokročilým inoperabilním tumorem, u pacientů s kontraindikacemi k chirurgické léčbě a při odmítnutí operace

-

může být aplikována samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií

 Paliativní radioterapie -

zaujímá významné místo v léčbě pokročilých karcinomů u pacientů ve špatném celkovém stavu, v léčbě recidiv a uplatňuje se také v léčbě diseminovaného onemocnění, není-li indikováno chirurgické řešení (Vyzula, 2007).

BIOLOGICKÁ LÉČBA Spočívá v cíleném ovlivnění především nádorových buněk a v minimálním působení na buňky tělu vlastní. Biologická léčba má podstatně menší množství nežádoucích účinků než chemoterapie. Ve většině případů se ovšem nepoužívá jako samostatná metoda léčby, ale v kombinaci právě s chemoterapií, která její účinky posílí. Velkou nevýhodou a mnohdy i překážkou je vysoká cena léčiv, užívaných k biologické léčbě kolorektálního karcinomu. Cílená biologická léčba je vázána na podání pouze v tzv. komplexních onkologických centrech, která se nachází v Brně, Praze, Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Ústí nad Labem, Jihlavě, Českých Budějovicích a Novém Jičíně (www.rakovinastrev.cz).

24

3.2.7 Prognóza Rozeznáváme několik prognostických faktorů, které zásadně ovlivňují další vývoj onemocnění. Prvním faktorem je věk do 40 let a pak 75 let a více. U mladších nemocných se předpokládá akutnější a intenzivní průběh, u starších lidé je problém s polymorbiditou, která vývoj uzdravování výrazně mění. Z hlediska invaze nádoru do okolí rozlišujeme tyto prognostické faktory: postižení uzlin, penetrace nádoru střevní stěnou a tvorba metastáz v jiných orgánech. Významným činitelem je histologický typ nádoru. „Podle depistážních studií mají nejlepší prognózu asymptomatičtí pacienti. Řada prací však zpochybňuje důležitost časového faktoru pro přežití nemocných a předpokládá biologicky determinované chování kolorektálního karcinomu v době diagnózy. Čím je nádor malignější, tím jsou symptomy naléhavější, kdežto nádory objevené v bezpříznakovém období mají lepší prognózu, neboť časný záchyt byl umožněn jejich a priori malou agresivitou.“ (Mařatka, 1999).

3.2.8 Prevence Ve snaze předcházet vypuknutí rakoviny kolorekta je zásadní prevence, kterou lze rozdělit na čtyři skupiny: primární, sekundární, terciální a kvartérní.

Primární prevence Primární prevence je vnímána jako strategie vedoucí k předcházení vzniku nádorového onemocnění. Týká se převážně zdravých lidí. Jejím cílem je omezení nebo vyloučení etiologických faktorů, které mohou vznik nádoru iniciovat. Jedním z doporučení plynoucích z tohoto pojetí primární prevence je snaha zlepšit životní prostředí a životosprávu populace. Změna životosprávy zahrnuje nejen úpravu jídelníčku, ale také důraz na pravidelnost stravy, snížení příjmu rizikových potravin, zvýšení fyzické aktivity, snížení konzumace alkoholu a omezení kouření tabákových výrobků. Nedílnou součástí primární prevence je i monitoring rodinné anamnézy, dále využití genealogických a genetických metod a zjišťování pravděpodobnosti propuknutí tohoto onemocnění u rizikových osob (Adámková, 2010). ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Autorem pojmu životní styl je zakladatel individuální psychologie, rakouský psychiatr Adler, který začal používat tento pojem, aby zdůraznil jedinečnost každého 25

člověka (Adler, 1999). V literatuře je životní styl interpretován v mnoha dalších souvislostech a někdy bývá − z určitého úhlu pohledu − zaměňován s pojmem „životní způsob.“ (Čeledová, Čevela, 2010). Životní způsob je však obecný pojem, který popisuje životní projevy jednotlivců nebo společnosti. Životní styl je pak chápán mnohem konkrétněji, a to jako forma projevu života jednotlivců nebo skupin. Týká se hlavně jejich práce, společenského života, vzdělání, kultury nebo trávení volného času (Ivanová, 2006). Životní styl ve svém důsledku představuje konkrétní strategii chování každého jedince v jeho životě, která se promítá např. v rozhodnutí o dodržování zásad zdravé výživy, či přiměřené fyzické aktivity na úkor nesprávné životosprávy a konzumního života či naopak. Velkou roli v tomto rozhodování hraje věk, temperament, pohlaví, vzdělání, zaměstnání nebo životní hodnoty člověka. Vliv těchto faktorů je však často omezován např. zvyky společnosti, ve které jedinec žije. Ke správnému rozhodnutí předurčuje člověka především vzdělání, které zahrnuje i případnou vědomost o podpoře či podlomení jeho zdraví (Machová, 2009). Největší vliv na zdraví člověka, vyjma vrozených předpokladů, lékařské péče a vlivu životního prostředí, má bezesporu životní styl (Zvírotský, 2009). „Zdravý způsob života zahrnuje zdravý životní styl, tj. takový, který vede k podpoře zdraví a k ochraně před vznikem nemocí.“ (Čeledová, Čevela, 2010). Zdraví člověka nejvíce poškozuje nesprávná výživa, kouření, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž, zvýšená konzumace alkoholu, zneužívání drog a rizikové sexuální chování (Čeledová, Čevela, 2010). Základní nutriční složky a jejich spojitost s KR-CA Výživa bývá jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují četnost výskytu kolorektálního karcinomu (Axman, 2009). Sacharidy, bílkoviny a tuky jsou pro svoje energetické charakteristiky všeobecně považovány za základní živiny. Nezastupitelnou složkou stravy jsou pak vitaminy, minerální látky a voda (Piťha, Poledne, 2009) Zastoupení základních živin zkonzumovaných během dne určuje tzv. energetickou hodnotu potravy. Bílkoviny by měly být vůči denní dávce v poměru 15-20 %, tuky 2530 % a cukry 50-55 % (Čeledová, Čevela, 2010).

26

BÍLKOVINY Bílkoviny jsou makromolekulární látky složené z maximálně 20 druhů kódovaných aminokyselin, pospojovaných peptidovou vazbou. Lidský organizmus je na příjmu těchto látek závislý, protože právě bílkoviny jsou základními stavebními kameny tkání. Za určitých okolností mohou dokonce představovat významný zdroj energie. Zásadní roli hrají také v organizmu ve formě enzymů a hormonů, které se, mimo jiné, podílejí na řízení životních procesů v lidském těle (Piťha, Poledne, 2009). Bílkoviny lze podle jejich původu rozdělit na živočišné a rostlinné. Význam těchto bílkovin pro výživu člověka je posuzován z hlediska skladby a množství tzv. esenciálních aminokyselin přítomných v dané bílkovině, tj. těch, které si tělo neumí samo vytvořit a musí je nutně získat z potravy. Obsah esenciálních aminokyselin také určuje další klasifikaci bílkovin používanou v praxi. Pokud jsou v bílkovině zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny, označují se pojmem plnohodnotné. V opačném případě jsou řazeny do skupiny neplnohodnotných bílkovin. První skupina bílkovin se nachází hlavně v mase, mléce a vejcích, neplnohodnotné potom v luštěninách, bramborách, zelenině a obilovinách. Dostatečné zastoupení obou druhů bílkovin v potravě má vliv na zvýšení jejich biologické využitelnosti. Ve spojitosti s rakovinou tlustého střeva a konečníku hraje roli hlavně jejich nevhodná úprava než samotná konzumace bílkovin (Piťha, Poledne, 2009). TUKY Tuky jsou nepostradatelnou složkou potravy. Organismus jich využívá především jako zásobárny energie, neboť jsou ze všech živin energeticky nejhodnotnější. Z chemického hlediska se jedná o estery vyšších mastných kyselin a glycerolu, jejichž společnou vlastností je hydrofobnost. Fyzikální a chemické vlastnosti předurčují tyto jednoduché lipidy také pro další významné funkce: termoregulace, mechanická ochrana vnitřních orgánů, absorbce vitamínů rozpustných v tucích, zdroj některých pro organismus esenciálních vyšších mastných kyselin, ad. I přes toto pozitivní vnímání vlivu tuků na zdraví člověka je třeba dodržovat jejich denní příjem nižší než 30 % celkového energetického příjmu (Piťha, Poledne, 2009). Podle původu lze totiž tuky rozdělit na rostlinné a živočišné. A právě živočišné tuky jsou podle všeho příčinou zvyšujícího se rizika vzniku rakoviny tlustého střeva. Kolorektální karcinom se ve větší míře objevuje i u osob, které konzumují nadměrné 27

množství smažených a pečených jídel. Příznivý účinek na snížení rizika vzniku onemocnění mají omega-3-polynenasycené kyseliny (Adámková, 2010). SACHARIDY Sacharidy jsou chemické sloučeniny, které se podle počtu sacharidových jednotek základního uhlíkatého řetězce rozdělují na monosacharidy (1 jednotka), oligosacharidy (2-10 jednotek) a polysacharidy (11 a více jednotek). Do této skupiny využitelných sacharidů se řadí také rozpustná vláknina. Do skupiny tzv. nevyužitelných sacharidů náleží nerozpustná vláknina. Organismus sacharidy přijímá převážně potravou. Při metabolismu sacharidů tělo získává nejvíce energie, kterou může − na rozdíl od energie získané z lipidů nebo bílkovin – poměrně snadno využít. Z toho důvodu by energetický příjem z těchto látek neměl přesáhnout 55 % z celkové denní energetické bilance zajišťované stravou. Sacharidy lze také dělit na jednoduché a složité. Jednoduché sacharidy (např. glukóza nebo sacharóza) jsou v trávicí soustavě mnohem snáze odbouratelné, a proto se rychle dostávají do krve. Významnou bezrozměrnou fyzikální veličinou je glykemický index potravin (GI), který se rozhodující měrou podílí na ovlivňování hladiny glykémie v krvi. Hodnota GI je pro každou potravinu specifická a vyjadřuje, jak rychle dojde k využití glukózy z potravy (Piťha, Poledne 2009). 

Vláknina Sacharidy, na které nepůsobí enzymy trávicího traktu, jsou považovány za vlákninu.

Do vlákniny se počítají neškrobové polysacharidy a lignin. Vláknina je významná pro svoji ochrannou úlohu při prevenci rakoviny (Piťha, Poledne 2009). V 75 % výzkumů bylo prokázáno, že vláknina v potravě má vliv na snížení výskytu kolorektálního karcinomu (Vyzula, 2007). „Zvýšení vlákniny ve stravě asi o 13 g na den by mohlo snížit incidenci CRC o 31%.“ (Vyzula, 2007). Vláknina se rozděluje na dvě skupiny − rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina v trávicím traktu absorbuje vodu, zvětšuje svůj objem a je také využitelná jako potrava mikroorganismů v tlustém střevě. Dalším jejím příznivým účinkem je relativní snižování množství toxické látky ve střevě. Nerozpustná vláknina také zvětšuje svůj objem a navíc urychluje průchod zbytků potravy tlustým střevem (Vyzula, 2007).

28

Tabulka č. 1 Obsah vlákniny v potravinách Potravina pšeničné otruby lněná semínka rozinky fazole sója švestky celozrnné pečivo ovesné vločky rybíz rýže natural banán mrkev brambory jablko pomeranč rajče rýže bílá

Vláknina (g/100g) 45 38 35 15 18 17 8- 10 7 6 4 3 3 2 2 2 1 1

Převzato z: http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76601

Dietní doporučení k prevenci nádorových onemocnění Výživa obecně a související faktory  vyvážená a pestrá strava -

konzumace potravin převážně rostlinného původu, strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a cereálie

 tělesná hmotnost -

BMI u dospělých jedinců v rozmezí 18,5-25

 pohybová aktivita -

aktivní životní styl (např. 1 hodina ostré chůze denně)

Potraviny a nápoje  zelenina a ovoce -

celoroční konzumace různých druhů, 400-800 g denně

 ostatní rostlinné potraviny -

konzumace potravin bohatých na škrob a proteiny (cereálie, luštěniny) 29

-

600-800 g denně

 alkoholické nápoje -

konzumace se nedoporučuje

-

kdo alkohol konzumuje: muži – omezit příjem na maximálně 2 jednotky denně, ženy – omezit na 1 jednotku denně

 maso -

omezit příjem červeného masa na max. 80g/ den

-

zvýšit příjem rybího a drůbežího masa

 tuky -

limitovat příjem živočišných tuků, přednostně konzumovat rostlinné

Zpracování potravin  sůl a solení -

příjem soli by měl být méně než 6g/ den

-

k ochucování potravin častěji používat koření a bylinky

 skladování -

nekonzumovat zkažené potraviny (napadené plísní a hnilobou)

 uchování, ochrana -

preferování zmrazování potravin před jinou konzervací

 tepelná úprava -

upřednostňovat vaření a dušení, maso a ryby upravovat při nižších teplotách

-

nejíst spálené, přepálenou šťávu z masa, grilované maso

Tabák  dietní doplňky – vitaminové preparáty -

při dodržení zásad správného stravování není třeba je konzumovat

 tabák -

nepoužívat žádné tabákové výrobky

(Vyzula, 2007)

30

Sekundární prevence – screening Screening znamená použití diagnostických testů k vyhledávání rizikových nebo nemocných osob, které nemají příznaky daného onemocnění. Význam screeningu spočívá v tom, že některá nádorová onemocnění vznikají pomaleji, takže člověk má šanci zachytit prvotní příznaky a vyhledat vhodný screening. Brzký záchyt nemoci předurčuje dobrou prognózu. Například u rakoviny slinivky břišní je tak rychlé šíření maligních buněk, že screening již nemá smysl, protože onemocnění je většinou diagnostikováno velice pozdě. Pro screening KR-CA jsou stanoveny dvě strategie. První je vyhledávání markerů, které naznačují nádorové bujení. Děje se tomu tak prostřednictvím vyšetřovacích metod stolice a méně často krve. Do kategorie druhé spadají zobrazovací metody, které umožňují vizualizaci střeva a jeho lumen a tím zprostředkovávají přímou diagnostiku zhoubného novotvaru (Vyzula a kol., 2007). Screening na základě nálezů v krvi Carcinoembryonální antigen (CEA) a antigen CA 19-9 patří do markerů značící nádorové bujení KR-CA, které lze zjistit serologickým vyšetřením z krve. Množství vyplavených tumorových markerů se odvíjí od stádia onemocnění. U některých pacientů nemusí být ani z krve prokázány. Vhledem k nízké spolehlivosti a vyšším ekonomickým nákladům, se tato metoda běžně nepoužívá jako prvotní screeningová (Holubec, 2004). Guajakový test na okultní krvácení Guajakový test (gTOKS, Haemoccult test) na okultní krvácení je starším typem. Test neumí odlišit lidské krevní barvivo od zvířecího, které je obsažené ve zkonzumované potravě – maso, uzeniny. Před vyšetřením předchází dieta, která eliminuje množství falešně pozitivních výsledků (Suchánek a kol., 2011). Dodržení dietních opatření (omezení červeného masa, příjmu železa a některých druhů ovoce a zeleniny) je předpokladem pro pravdivý výsledek. Falešně negativní výsledek může nastat u klientů, kteří se stravují velkým množstvím ovoce a zeleniny obsahující vitamin C. Při nárazové konzumaci množství 250mg a více bylo zjištěno vyšší procento falešně negativních výsledků (Levin, 2008).

31

„Jako první tuto metodu pro skríning CRC použil v r. 1971 D. H. Greegor, který pro detekci krve ve vzorku stolice použil guajakovou pryskyřici. Princip této metody se nezměnil doposud, i když se vyvinuly pro pacienty i lékaře snadno obslužné sety. Spočívá v přeměně bezbarvé redukované formy guajakové pryskyřice na modrou oxydovanou formu.“ (Moravec, 2009). Test je jednoduchý, provádí se v pohodlí domova. Odebírají se tři vzorky stolice ze třech po sobě jdoucích vyprázdněních, které se natírají na testovací destičku. Mezi klienty je test znám pod názvem „psaníčkový test“ nebo „obálková metoda“ (Suchánek a kol., 2011). Imunochemický test na okultní krvácení Imunochemický test na okultní krvácení (iTOKS) je modernější typ vyšetřování. Ze vzorku stolice reaguje proteinová složka lidského hemoglobinu globin, který zvířecí maso neobsahuje (Moravec, 2009). Tím se zvyšuje senzitivita testu a celkově jeho spolehlivost. Velkou výhodou je, že odpadá nutnost dietního opatření, odebírá se malé množství stolice a ze vzorku je možno zjistit přesné množství obsažené krve (kvantitativní test) (Suchánek a kol., 2011). Detekce patologické DNA ve stolici Detekce patologické DNA ve stolici je vyšetření, které se zatím běžně v praxi nepoužívá, prozatím je to metoda spíše experimentální. Spočívá v prokazování mutované DNA specifické pro KR-CA. Nevýhody: -

k rozboru je třeba větší množství stolice (30g)

-

vysoké ekonomické náklady

-

DNA ve stolici je náchylná k poškození (riziko znehodnocení vzorku) (Moravec, 2009)

Kolonoskopie „První

totální

kolonoskopie

u

člověka

byla

provedena

L.

Provenzalem

a A. Revignasem roku 1965 na Univerzitě v Cagliari na Sardinii.“ (Lukáš, 2005). „Kolonoskopie a endoskopické odstranění adenomů tlustého střeva je jediná prokazatelně účinná metoda sekundární prevence tlustého střeva. Zásadou je, že se

32

nesnažíme polypy pouze bioptovat, ale polyp má být kompletně celý odstraněn.“ (Vyzula, 2007). V dnešní době je endoskopická kolonoskopie vyšetřením první volby při podezření na KR-CA. Další metoda, která se postupně vyvíjí je CT kolonografie. Některé práce dokládají její vysokou senzitivitu, v praxi se ale běžně nepoužívá. Její velkou nevýhodou je radiační zátěž pro vyšetřovaného (Moravec, 2009). V roce 2005 proběhl v ČR průzkum, který zjišťoval počet kolonoskopií provedených na základě předchozího pozitivního gTOKS. Zjištěno: „Jedna desetina kolonoskopií byla provedena z indikace pozitivního gTOKS, ale každý šestý endoskopicky diagnostikovaný KRCA byl diagnostikován na podkladě screeningu.“ (Frič, 2007). Pacienti starší 55 let, kteří se nerozhodli pro TOKS mají možnost využít primární screeningovou kolonoskopii. Vyšetření indikuje praktický lékař nebo gastroenterolog a je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Je-li výsledek vyšetření negativní, provádí se kolonoskopie opět za 10 let (www.kolorektum.cz). Screeningový dispenzární proces Screeningový proces probíhá ve dvou strategiích. První je zaměřena na asymptomatologickou populaci ve věku nad 50 let. Druhá se zaměřuje na vysokorizikovou skupinu lidí s rodinným výskytem KR-CA. „Populační screening sporadického KRCA byl zahájen v ČR 1. 7. 2000. Jeho zavedení předcházela obtížná jednání mezi ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami a odbornými společnostmi. Při těchto jednáních poskytla zavedení screeningu významnou podporu nadace Vize 97 (D. a V. Havlovi). ČR se stala v celosvětovém měřítku druhou zemí, v níž byl program populačního screeningu KRCA přijat.“ (Frič, 2007). A) POPULAČNÍ 

Asymptomatičtí jedinci ve věku 50–54 let Praktický lékař nebo gynekolog provádí TOKS u bezpříznakových jedinců

1 x ročně. Negativní výsledek −> za rok se TOKS opakuje. Pozitivní výsledek −> screeningová kolonoskopie. Je-li výsledek z kolonoskopie negativní, screeningový program je u jedince přerušen. Je-li výsledek pozitivní, následuje další diagnostika a léčba. 33



Asymptomatičtí jedinci ve věku 55 let a více Klient má možnost buď podstoupit primární screeningovou kolonoskopii, která se při

negativním výsledku opakuje po 10 letech, nebo může provádět každé dva roky TOKS. Obě varianty jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (Věstník MZ ČR, 2009). A) DISPENZÁRNÍ PROGRAM 

Hereditární syndromy -

Familiární adenomatózní polypóza: testování pro APC gen, kolonoskopie ve věku 10-12 let a následně sigmoideoskopie 1x ročně.

-

Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom: sestavení rodokmenu (Amsterdamská kritéria), testování pro MMR geny, kolonoskopie každé 1-2 roky ve věku 20-30 let, od 40 let kolonoskopie 1x ročně.



KR-CA v rodinné anamnéze Od 40 let každoroční provádění TOKS.



Anamnéza adenomových polypů Po odstranění polypu kolonoskopie za 3 roky, dále při normálním nálezu kontrola za

5 let. U pacientů s polypy je dispenzární program přizpůsoben individuálně. Pacienti s rozsáhlými polypy mohou mít první kontrolu i po 6 týdnech. 

Stav po resekci KR-CA Individuální přístup, nejčastěji do 3 měsíců od operace.



Stav po operaci CA prsu, dělohy, ovaria, vylučovacího systému TOKS každoročně bez rozlišování věku.



Nespecifické střevní záněty -

Ulcerózní kolitida: kolonoskopie každé 1-2 roky, doba zahájení sledování je různá

-

Crohnova choroba: každé 2 roky kolonoskopie

Pacienti s ulcerózní kolitidou a s Crohnovou chorobou jsou svým gastroenterologem průběžně sledováni. Vzhledem k postupně vyvíjejícím se problémům určuje lékař kdy je kolonoskopie vhodná a kdy není (Vyzula, 2007).

34

Terciální prevence „Terciární prevence si klade za cíl zachytit případný návrat nádorového onemocnění po primární léčbě a bezpříznakovém intervalu včas a tedy ve stále ještě léčitelné podobě. Základem pro úspěšnou terciární prevenci je jasné stanovení odpovědnosti za pacienta a odbourávání disperzního systému, v němž se za přemíry vyšetření prováděných na různých místech, často vytrácí jednotící pohled na onkologicky nemocného.“ (Žaloudík, Vyzula, Vorlíček, 2009).

Kvartérní prevence „Kvartérní prevence znamená předvídání a předcházení důsledkům progredujícího a nevyléčitelného nádorového onemocnění, které mohou zkracovat zbytek života nebo snižovat jeho kvalitu.“ (Žaloudík, Vyzula, Vorlíček, 2009). Zaměřuje se na léčbu bolesti, paliativní medicínu, včasné zajištění psychologických, sociálních i duchovních potřeb.

3.3 Informační zdroje pro veřejnost Informace o onemocněních (příznaky, diagnostika, léčba, prevence, atd.) poskytují praktičtí lékaři, gynekologové, gastroenterologové a další specialisté. Každý ale nechce lékaře navštěvovat jen z toho důvodu, aby se něco dozvědět. Veřejnosti přístupné jsou samozřejmě odborné knihy a časopisy, ale těm laik nemusí vždy úplně rozumět. Proto jsou některé publikace nebo internetové stránky přizpůsobeny široké veřejnosti. Níže uvádím výčet informačních zdrojů, které se zabývají problematikou kolorektálního karcinomu. Na internetových stránkách lze nalézt i diskuzní fóra nemocných s rakovinou. SUCHÁNEK, Š., BARKMANOVÁ, J. a P. FRIČ. Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence zabírá. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 35 s. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-2474-7. http://www.linkos.cz: Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na uvedeném odkazu jsou dostupné odborné články a informace o rakovině tlustého střeva a konečníku, rakovině prsu, slinivky břišní, žlučníku a dalších druhů rakoviny. http://www.kolorektum.cz/: Oficiální stránky projektu „Program kolorektálního screeningu v České republice“. 35

http://onkomajak.cz/: „Hlavním cílem je zachraňovat a ukazovat cestu, seznamovat s možnostmi, které má každý občan naší republiky, když se ocitne na rozbouřeném moři v podobě diagnózy – rakovina.“ (onkomajak.cz). http://www.strevo-tour.cz/: Střevotour je: „Kampaň, kterou připravuje občanské sdružení Onkomaják, je zaměřená na zvýšení povědomí o prevenci a včasné odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku.“ (www.strevo-tour.cz). Obdobný projet probíhá i v zahraničí. Deník Právo v únoru 2012 uvedl článek, kde se zaměřuje na kampaň Střevo tour. „Po republice jezdí obrovská maketa tlustého střeva o rozměrech 9 x 4 m, kterou se dá procházet jako tunelem. Ředitelka sdružení Onkomaják Pavla Freij tvrdí, že kampaň přispěla k prohloubení znalostí lidí o tomto onemocnění, a hlavně přiměla mnoho lidí více dbát na prevenci.“ (Právo, 2012). http://www.vize.cz/: Internetový portál Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, kde jsou dostupné informace jak o rakovině kolorekta, tak o projektu: „Včasná diagnóza a prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku“(www.vize.cz). http://www.rakovina-streva.cz: Stránky kampaně: „Nenechám se vyloučit…“ „Cílem kampaně je upozornit veřejnost na nutnost prevence rakoviny tlustého střeva formou včasného vyšetření.“ (www.rakovina-streva.cz). http://www.svod.cz/: Portál Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Jsou zde uvedena epidemiologická data jednotlivých malignit. http://www.prevencenadoru.cz:

Webové

stránky

vytvořené

Masarykovým

onkologickým ústavem v Brně. http://www.rektum.cz/:

„Portál,

který

je

věnován

především

vzdělávání

zdravotnických pracovníků v problematice nádorů rekta - diagnózy C20.“ (www.rektum.cz). http://www.sgo-cls.cz/: Společnost pro gastrointestinální onkologii Česká lékařská společnost J. E. Purkyně (ČLS JEP). http://www.cgs-cls.cz/: Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP. http://www.kolorektalni-karcinom.cz/

36

http://www.europacolon.com: Internetové stránky evropské organizace, která se věnuje problematice kolorektálního karcinomu. http://www.iba.muni.cz: Institut biostatistiky a analýz Masarykovi univerzity v Brně. „Činnost IBA MU je primárně zaměřena na organizační a odborné zajištění rozsáhlých vědeckých projektů a projektů klinického výzkumu.“ (www.iba.muni.cz). http://www.rakovinastrev.cz/

37

4. METODIKA PRÁCE 4.1 Zdroje odborných poznatků Všechny odborné poznatky byly získány zejména z prostudované literatury, převážně z publikací českých. Ve výčtu použité literatury se nachází mnoho článků, které mají často jako podklad epidemiologický, diagnostický, preventivní či jiný výzkum nebo se zaměřují na propagaci prevence kolorektálního karcinomu. Menší zastoupení pak mají publikace cizojazyčné, které mají charakter studie a jsou dostupné v odborné databázi MEDLINE pomocí volně přístupného rozhraní PubMed. Významným zdrojem se staly internetové stránky, které se zaměřují na problematiku kolorektálního karcinomu a to z odborného, ale také z laického hlediska. Pramenem informací se staly i fóra určená pro nemocné nebo pro vyléčené pacienty, kterým jako následek léčby zůstala trvalá stomie.

4.2 Užitá metoda šetření Pro výzkumné šetření kvantitativního výzkumu byla použita metoda pomocí anonymních dotazníků. Výběr metody se odvíjel od zvolených cílů práce a od celkového charakteru výzkumu. Výhoda dotazníkového šetření spočívá v rychlém získání velkého množství informací od početné skupiny respondentů. Nevýhodou je neúplná návratnost rozdaných dotazníků a možnost, že respondenti nebudou odpovídat pravdivě nebo dotazník nebude vyplněn kompletně a bude muset být vyřazen z výzkumného šetření. Před samotným zahájením výzkumu a vytvořením konečné podoby dotazníku jsem provedla předvýzkum. První verzi dotazníku jsem předala k vyplnění 5 lidem cílové kategorie. Po zkonzultování všech položek jsem změnila znění některých otázek. Dotazník obsahoval 17 položek zvolených tak, aby souvisely s cíly práce a tím zjišťovaly konkrétní výsledky. Jednotlivé položky byly směrovány na všechny respondenty – muže i ženy vybraných věkových kategorií. Osobní údaje o respondentovi jsem zařadila až na konec dotazníku. Charakteristika dotazníkových položek: 1, 4, 11, 13, 14, 16, 17 − Uzavřené s výběrem jedné z nabízených odpovědí 5, 12 − Otevřené položky 38

6, 7, 10 − Polouzavřené položky s možností uvést více odpovědí 2, 3, 8, 9, 15 − Polouzavřené položky s výběrem varianty a prostorem pro doplnění vlastní odpovědi

4.3 Organizace šetření a charakteristika respondentů Byly osloveny osoby starší 40 let z Litomyšle a okolí. Většina respondentů pocházela z přilehlých obcí, převážně z obce Morašice. Věková hranice byla zvolena po předchozím prostudování odborné literatury. Z grafů zobrazujících výskyt KR-CA je patrné, že riziko stoupá po 40. roce věku a obzvlášť vysoké riziko je u lidí po 65. roce života. Lidé s rodinným výskytem onemocnění by měli věnovat preventivním opatřením pozornost mnohem dříve, z toho důvodu jsem věkovou hranici respondentů posunula už na 40 let. Šetření probíhalo v květnu 2012. Dotazníky byly předávány osobně nebo rozesílány prostřednictvím e-mailu v aplikaci Microsoft Word 2007. Respondenti byli seznámeni s pokyny pro vyplňování jednotlivých položek. Dotazníkové šetření probíhalo mimo zdravotnická zařízení. V náhodném souboru zkoumaných osob se objevilo několik zdravotníků a také osoby s pozitivní rodinnou anamnézou na kolorektální karcinom, u kterých jsem předpokládala vyšší informovanost v této problematice.

4.4 Zpracování dat Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány pomocí počítačových aplikací Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007. Údaje byly zpracovány do graficky přehledných tabulek a grafů. V tabulkách jsou data vyjádřena absolutní (n) a relativní četností (v %), která byla zaokrouhlena na dvě desetinná čísla. U každé tabulky je slovní hodnocení dat. Pokud není uvedeno jinak, je za celek (100 %) považován celkový počet správně vyplněných dotazníků, které byly zahrnuty do výzkumného šetření.

4.5 Charakteristika zkoumaného souboru Celkový počet rozdaných dotazníků byl 165, vyplněných se vrátilo 149. Návratnost tedy činila 90,30 %. Všechny dotazníky ale nebyly vyplněny správně nebo úplně, proto muselo být 13 (8,72 % z vrácených dotazníků) vyřazeno. Dále jsou tedy zpracovány

39

informace získané ze 136 kompletně vyplněných dotazníků, což činí 82,42 % z celkového počtu rozdaných dotazníků. Pro správný popis respondentů jsem zvolila tato kritéria: pohlaví, věk, vzdělání, rozdělení na zdravotnická a nezdravotnická povolání, rozdělení dle místa bydliště, výskyt kolorektálního karcinomu v rodinné anamnéze a počet vykouřených cigaret za den.

4.5.1 Charakteristika dle věku a pohlaví Výzkumného šetření se účastnilo 136 respondentů. Celý soubor je v následujících tabulkách a grafech rozčleněn dle různých kritérií. Prvním měřítkem je pohlaví. Výzkumný vzorek obsahoval celkem 76 žen (55,88 %) a 60 mužů (44,12 %). Druhým měřítkem je věk. V tabulce č. 2 a grafu č. 1 jsou respondenti rozděleni do věkových kategorií 40-50, 51-60, 61-70, 71-80 a 81 a více let. Nejpočetnější je věková kategorie v rozmezí 40-50 let, zahrnující 51 respondentů z toho je 24 mužů (17,65 % z celkového počtu) a 27 žen (19,85 % z celkového počtu). Nejméně zastoupená je věková kategorie 81 a více let, ta zahrnuje celkem 5 respondentů, v níž jsou 3 muži (2,20 % z celkového počtu) a 2 ženy (1,47 % z celkového počtu). Dále bylo v souboru 21 žen (15,44 %) a 14 mužů (10,30 %) ve věkové kategorii 51-60 let, 17 žen (12,50 %) a 12 mužů (8,82 %) ve věkové kategorii 61-70, 9 žen (6,62 %) a 7 mužů (5,15 %) ve věku 71-80. Tabulka č. 2: Charakteristika respondentů dle pohlaví a věku 81 <

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

9

2

76

55,88

12

7

3

60

44,12

29

16

5

136

100

3,68

-----

100

Věk

40-50

51-60

61-70 71-80

Ženy

27

21

17

Muži

24

14

Absolutní četnost Relativní četnost v%

51

35

37,50

25,74

21,32 11,76

40

Graf č. 1: Věkové kategorie respondentů

4.5.2 Charakteristika dle vzdělání V tabulce č. 3 a grafu č. 2 je znázorněno nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. 13 (9,56 %) respondentů dosáhlo základního vzdělání, 42 (30,88 %) respondentů je vyučeno, 56 (41,18 %) je středoškolsky vzděláno, 7 (5,15 %) respondentů vystudovalo vyšší odbornou školu a 18 (13,23 %) respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Tabulka č. 3: Charakteristika respondentů dle vzdělání Vzdělání

ZŠ

SOU

SŠ

VOŠ

VŠ

Ženy

9

17

35

4

11

Muži

4

25

21

3

7

Absolutní četnost

13

42

56

7

18

Relativní četnost v %

9,56

30,88

41,18

5,15

13,23

41

Graf č. 2: Charakteristika respondentů dle vzdělání

4.5.3 Charakteristika dle zaměstnání Z celkového počtu respondentů pracuje či pracovalo ve zdravotnictví 15 (11,03 %) osob. Mimo zdravotnictví pracuje 121 (88,97 %) respondentů.

Tabulka č. 4: Charakteristika respondentů dle zaměstnání Pracuje ve zdravotnictví

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

ANO

15

11,03

NE

121

88,97

Celkem

136

100

42

4.5.4 Charakteristika dle místa bydliště Poslední obecná osobní informace, která se netýká prevence KR-CA, byla zaměřena na místo bydliště respondentů. Bylo zjištěno, že 49 (36,03 %) respondentů bydlí ve městě, 84 (61,76 %) respondentů bydlí na vesnici a 2 (2,21 %) osoby z výzkumného šetření bydlí na samotě. Tabulka č. 5: Charakteristika respondentů dle místa bydliště Místo bydliště Absolutní četnost Relativní četnost v %

Město

Vesnice Samota

49

84

3

36,03

61,76

2,21

43

5. VÝSLEDKY 5.1 Četnost kolorektálního karcinomu v rodinné anamnéze Z celkového počtu zkoumaného vzorku má 20 osob pozitivní rodinnou anamnézu na kolorektální karcinom. V procentuálním vyjádření to je 14,71 %. Absolutní hodnoty a relativní hodnoty četnosti v procentech jsou uvedeny v tabulce č. 6 a v grafu č. 3.

Tabulka č. 6: Charakteristika respondentů dle pozitivity rodinné anamnézy na KR-CA Pozitivita Absolutní četnost anamnézy KR-CA

Relativní četnost v %

ANO

20

14,71

NE

116

85,29

Celkem

136

100

Graf č. 3: Četnost KR-CA v rodinné anamnéze respondentů

44

5.2 Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků V tabulce 7 je zaznamenána absolutní četnost a relativní četnost osob, které kouří a které ne. Kouřením je myšleno kouření cigaret, doutníků a tabákových dýmek. Z celkového počtu 136 respondentů kouří 19 (13,97 %) osob a 117 (86,03 %) je nekuřáků. Výsečový graf č. 4 ukazuje, že z celkového počtu kuřáků je 5 (3,68 %) žen a 14 (10,29 %) mužů.

Tabulka č. 7:Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků

Kouříte?

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

ANO

19

13,97

NE

117

86,03

Celkem

136

100

Graf č. 4:Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků

45

Všech 19 kuřáků v dotazníku vyplnilo počet vykouřených cigaret za den. Relativní četnosti zvolených variant jsou vždy vypočítány z absolutní četnosti kuřáků. První variantu 21 a více cigaret/ den si vybralo 7 osob (36,84 %), 11-20 cigaret/ den vykouří 5 (26,32 %) osob, 6-10 cigaret/ den zvolilo 5 (26,32 %) osob a 1-5 cigaret za den vykouří 1 (5,26 %) respondent. Možnost e) nabízela vlastní upřesnění pojmu příležitostné kouření. Poslední variantu si vybral jeden muž, který napsal, že to pro něho znamená kouřit 1x za týden. Z celkového počtu kuřáků zaujímá respondent kouřící jednou týdně 5,26 %. Tabulka č. 8 a graf č. 5 shrnují všechna prezentovaná data. Tabulka č. 8:Množství vykouřených cigaret za časovou jednotku Počet cigaret Absolutní četnost Relativní četnost v % 21 a více/den

7

36,84

11-20/den

5

26,32

6-10/den

5

26,32

1-5/den

1

5,26

1x týdně

1

5,26

Celkem

19

100

Graf č. 5: Množství vykouřených cigaret za časovou jednotku

46

5.3 Povědomí respondentů o prevenci Na povědomí respondentů o prevenci KR-CA se konkrétně zaměřuje první část hlavního cíle diplomové práce: Zmapovat povědomí a účast respondentů na primární prevenci kolorektálního karcinomu. Část mapování povědomí se v dotazníku odráží v otázkách číslo 1, 2, 3 a 6. Na úvod byla první otázka dotazníku zaměřena na celkové zamyšlení se nad významem prevence rakoviny. Stylem otázky jsem chtěla respondenty uvést do problematiky. 120 (88,24 %) respondentů je toho názoru, že zdravý životní styl významně napomáhá prevenci rakoviny. 8 (5,88 %) respondentů s tvrzením nesouhlasí, a tak zvolili možnost b) NE. Zbylých 8 (5,88 %) osob nevyjádřilo na tuto problematiku svůj názor. Skupina, která nesouhlasí s pozitivním efektem zdravého životního stylu na prevenci rakoviny, se skládala ze 6 mužů a 2 žen. Z počtu 6 mužů byli 3 vyučeni a 3 středoškolsky vzdělaní, 2 ženy dosáhly základního vzdělání. Skupina bez názoru na pozitivitu zdravého životního stylu na prevenci rakoviny se skládala z 5 mužů a 3 žen, z toho 2 muži dosáhli základního vzdělání, 3 muži a 2 ženy jsou vyučeni a 1 žena je středoškolsky vzdělaná. Tabulka č. 9: Názor respondentů na pozitivitu zdravého životního stylu v prevenci rakoviny.

Absolutní četnost Relativní četnost v % 120

88,24

NE

8

5,88

Nemám názor

8

5,88

136

100

ANO

Celkem

47

5.3.1 Informovanost o příčinách vzniku karcinomu Znalosti respondentů zaměřené na příčiny vzniku kolorektálního karcinomu mapovala otázka číslo 2. Respondenti měli možnost označit jednu a více odpovědí, většina tu možnost využila. Celkem bylo zaškrtnuto 500 odpovědí, z toho považuji 443 odpovědí (88,60 % z celkového počtu odpovědí) za správné, 54 odpovědí (10,80 % z celkového počtu odpovědí) za chybné a 3 (0,60 %) respondenti zvolili variantu m), kde vypsali jinou neuvedenou příčinu. Z důvodů přehlednosti jsem položku m) neřadila do správných ani do chybných odpovědí. Pro lepší orientace v tabulkách je odpověď m) „jiné“ přeškrtnuta. Přehled četnosti odpovědí v procentech je zobrazen v tabulce č. 11 a v grafu č. 6. Barevně jsou označeny správné odpovědi. Tabulka 10 prezentuje četnost jednotlivých odpovědí dle vzdělání a dle pohlaví. 87 (63,97 %) respondentů zaškrtlo možnost a) rodinný výskyt. Z celkového počtu odpovědí tato položka zaujímá 17,40 %, a tím se stala nejčastěji volenou odpovědí. Položku g) nízký obsah vlákniny ve stravě zaškrtlo 63 (46,32 %) respondentů. Počet odpovědí na tuto položku představoval 12,60 % z celkového počtu. Třetí nejpočetnější skupina je skupina respondentů, kteří zvolili odpověď d) konzumace červeného masa a uzenin. Ta zahrnuje 62 (45,59 %) respondentů a v celkovém počtu odpovědí je zastoupena 12,40 %. Dle četnosti zvolených správných odpovědí se za variantou d) konzumace červeného masa a uzenin nachází f) kouření (41,91 % − relativní četnost z celkového počtu respondentů), c) strava s vysokým obsahem živočišných tuků (38,97 %), b) jiné onemocnění střeva (32,35 %), h) nadváha (28,68 %), k) alkohol (24,26 %) a jako poslední varianta byla j) nedostatek kyseliny listové (3,68 %). 47 (34,56 %) respondentů označilo za správnou odpověď i) stres. Po prostudování literatury a pečlivém rozmýšlení jsem tuto možnost zahrnula do chybných odpovědí. Otázka se ptá na hlavní příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Stres působí obecně jako podpůrný faktor pro vznik rakoviny. V dostupné literatuře jsem nenalezla stres jako hlavní příčinu vzniku KR-CA. 3 respondenti neznají příčinu vzniku KR-CA, proto zvolili variantu l) Nevím. Z celkového počtu zaujímají 2,21 %.

48

2) Které z následujících faktorů lze zařadit do hlavních příčin vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku? Lze zaškrtnout více odpovědí. a) rodinný výskyt

h) nadváha

b) jiné onemocnění střeva

ch) hormonální antikoncepce

c) strava s vysokým obsahem živočišných tuků

i) stres

d) konzumace červeného masa a uzenin

j) nedostatek kyseliny listové

e) nadměrné pití minerálních vod

k) alkohol

f) kouření

l) Nevím.

g) nízký obsah vlákniny ve stravě

m) jiné:…………………………

Tabulka č. 10: Četnost odpovědí na otázku č. 2 Absolutní

Možnosti

ZŠ

SOU

SŠ

VOŠ

VŠ

Ženy

a)

8

20

41

4

14

56

b)

2

6

20

5

11

28

16

44

c)

4

18

20

1

10

31

22

53

d)

4

20

26

2

10

35

27

62

e)

0

0

0

0

1

0

1

1

f)

6

20

20

4

7

27

30

57

g)

4

15

28

3

13

41

22

63

h)

5

12

15

2

5

24

15

39

ch)

0

1

1

1

0

1

2

3

i)

3

12

25

4

3

33

14

47

j)

1

1

2

0

1

3

2

5

k)

4

11

10

0

8

17

16

33

l)

0

1

2

0

0

0

3

3

m) *

0

1

1

1

0

1

2

3

Muži četnost 31 87

Správné

38

123

182

21

79

262

181

443

Chybné

3

14

28

5

4

34

20

54

* grilování, přepálené tuky a sedavé zaměstnání

49

Tabulka č. 11: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 2 Možnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Relativní četnost v %

(z celkového počtu respondentů)

(ze součtu všech odpovědí)

a)

87

63,97

17,40

b)

44

32,35

8,80

c)

53

38,97

10,60

d)

62

45,59

12,40

e)

1

0,74

0,20

f)

57

41,91

11,40

g)

63

46,32

12,60

h)

39

28,68

7,80

ch)

3

2,21

0,60

i)

47

34,56

9,40

j)

5

3,68

1,00

k)

33

24,26

6,60

l)

3

2,21

0,60

m)

3

2,21

0,60

správné

443

-------

88,60

chybné

54

-------

10,80

50

Graf č. 6: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 2

V grafu je zobrazena relativní četnost v %, která je vypočítána ze součtu všech odpovědí na otázku č. 2.

51

5.3.2 Informovanost o faktorech působících proti vzniku karcinomu Informovanost respondentů o faktorech, které působí proti vzniku kolorektálního karcinomu, zjišťovala otázka číslo 3. Respondenti měli možnost jedné a více odpovědí (stejně jako v otázce č. 2), většina tu možnost využila. Celkem bylo zaškrtnuto 445 odpovědí, z toho považuji 404 odpovědí (90,79 % z celkového počtu) za správné, 39 odpovědí (8,76 % z celkového počtu) za chybné a 2 respondenti (0,45 %) zvolili variantu k), kde vypsali jiný neuvedený faktor. Z důvodu přehlednosti jsem položku k), stejně jako v předchozí otázce položku m), neřadila do správných ani do chybných odpovědí. Pro lepší orientaci v tabulkách je odpověď k) „jiné“ přeškrtnuta. Přehled četnosti odpovědí v procentech je zobrazen v tabulce 13. Barevně jsou označeny odpovědi správné. Tabulka 12 prezentuje četnost jednotlivých odpovědí dle vzdělání a dle pohlaví. 86 (63,24 %) respondentů zaškrtlo možnost h) preferování celozrnného pečiva. Z celkového počtu odpovědí tato položka zaujímá 19,33 % a tím se stala nejčastěji volenou odpovědí. Položku d) pravidelná pohybová aktivita označilo 79 (58,09 %) respondentů. Z celkového počtu odpovědí položka představuje 17,75 %. V pořadí třetí nejpočetnější skupina je skupina respondentů, kteří zvolili odpověď e) omezování příjmu grilovaného masa a smažených jídel. Ta zahrnuje 73 (53,68 %) respondentů a v celkovém počtu odpovědí je zastoupena 16,40 %. Sestupně dle hojnosti správně zvolených odpovědí je za variantou e) omezování příjmu grilovaného masa a smažených jídel umístěna položka ch) konzumace více než 30 g vlákniny za den s 59 (43,38 % − z celkového počtu) správnými odpověďmi, a) udržování stálé tělesné hmotnosti 51 (37,50 %), b) dostatek zbytkové stravy 44 (32,35 %), i) dostatek kyseliny listové 12 (8,82 %). Chybných odpovědí bylo označeno 39 (8,76 % z celkového počtu odpovědí). 30 respondentů zvolilo variantu j) přirozená míra stresu. Ze stejných důvodů jako v otázce č. 2 jsem položku řadila do chybných odpovědí. Variantu l) Nevím nezvolil žádný respondent.

52

3) Označte faktory, o kterých si myslíte, že působí proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku: a) udržování stálé tělesné hmotnosti

h) preferování celozrnného pečiva

b) dostatek zbytkové stravy

ch) konzumace více než 30g vlákniny/ den

c) nadměrné solení

i) dostatek kyseliny listové

d) pravidelná pohybová aktivita

j) přirozená míra stresu

e) omezování příjmu grilovaného masa a smažených jídel f) zneužívání halucinogenních látek

k) jiné:………………….

g) smog

l) Nevím.

Tabulka č. 12: Četnost odpovědí na otázku č. 3 Možnosti

ZŠ

SOU

SŠ

VOŠ

VŠ

a)

5

14

20

4

b)

3

12

15

c)

0

5

d)

7

e)

Absolutní četnost

Ženy

Muži

8

29

22

51

5

9

31

13

44

0

0

0

0

5

5

19

39

4

10

48

31

79

5

23

32

3

10

47

26

73

f)

0

0

0

0

1

1

0

1

g)

0

1

0

0

2

1

2

3

h)

8

25

36

7

10

50

36

86

ch)

1

15

27

4

12

34

25

59

i)

2

2

4

1

3

10

2

12

j)

2

5

16

3

4

19

11

30

k)*

1

0

1

0

0

1

1

2

l)

0

0

0

0

0

0

0

0

Správné

31

110

173

28

62

249

155

404

Chybné

2

11

16

3

7

21

18

39

* pravidelná stolice, přiměřená pracovní činnost

53

Tabulka č. 13: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 3 Možnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost % (z

Relativní četnost % (ze

celkového počtu součtu všech respondentů) odpovědí)

a)

51

37,50

11,46

b)

44

32,35

9,89

c)

5

3,68

1,12

d)

79

58,09

17,75

e)

73

53,68

16,40

f)

1

0,74

0,22

g)

3

2,21

0,67

h)

86

63,24

19,33

ch)

59

43,38

13,26

i)

12

8,82

2,70

j)

30

22,06

6,74

k)

2

1,47

0,45

l)

0

0

0

správné

404

-------

90,79

chybné

39

-------

8,76

Graf č. 7: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 3

54

5.3.3 Znalosti potravin s vysokým obsahem vlákniny Šestá otázka zjišťovala informovanost respondentů o obsahu vlákniny ve vybraných potravinách. Organizace vyplňování byla stejná jako u druhé a třetí otázky. 104 osob (76,47 %) vyplnilo možnost d) ovesné vločky, které mají z výběru možností vyšší obsah vlákniny, významné pro prevenci KR-CA. Další potravina s vysokým obsahem vlákniny byla dle četnosti odpovědí varianta f) otruby. Tuto variantu zvolilo 92 (67,65 %) respondentů. Třetí nejvíce vyznačovanou potravinou byly luštěniny prezentované písmenem e). Označilo je 90 respondentů (66,18 %). V této otázce bylo nalezeno celkem 27 chybných odpovědí (6,35 %). Králičí maso c) – označilo 9 respondentů (6,62 %). Nejméně byla volena varianta a) čokoláda – označili ji 3 respondenti (2,21 %). Celkem bylo zaškrtnuto 425 odpovědí, z toho považuji 392 odpovědí (92,24 % z celkového počtu odpovědí) za správné, 27 odpovědí (6,35 % z celkového počtu) za chybné a 6 respondentů (1,41 %) zvolili variantu k), kde vepsali jinou neuvedenou potravinu s vysokým obsahem vlákniny. Odpověď k) jiné nebyla řazena do správných ani do chybných odpovědí. Přehled absolutní četnosti a četnosti odpovědí v procentech je zobrazen v tabulkách č. 14 a č. 15 a v grafu číslo 8. Barevně jsou označeny odpovědi správné. Variantu l) Nevím nezvolil žádný respondent.

55

6) Vyberte potraviny, ve který se vyskytuje nejvíce vlákniny: a) čokoláda

g) jablka

b) vepřové maso

h) vejce

c) králičí maso

ch) rozinky

d) ovesné vločky

i) mléko

e) luštěniny

j) sušené švestky

f) otruby

k) jiné……………….

l) Nevím.

Tabulka č. 14: Četnost odpovědí na otázku č. 6 Možnosti

ZŠ

SOU

SŠ

VOŠ

VŠ

a)

1

1

0

0

1

2

1

Absolutní četnost 3

b)

1

1

1

0

2

5

0

5

c)

2

1

4

0

2

7

2

9

d)

6

29

46

7

16

63

41

104

e)

6

28

40

5

11

54

36

90

f)

5

23

40

5

17

55

35

92

g)

6

23

30

1

6

46

20

66

h)

1

2

0

0

1

1

3

4

ch)

0

2

6

0

2

9

1

10

i)

1

2

1

0

2

3

3

6

j)

3

8

15

1

5

24

8

32

k)*

0

1

3

2

0

5

1

6

l)

0

0

0

0

0

0

0

0

Ženy

Muži

Správné

26

113

177

19

57

251

141

392

Chybné

6

7

6

0

8

18

9

27

* banány, zelí, rýže

56

Tabulka č. 15: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 6 Možnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost % (z

Relativní četnost % (ze

celkového počtu součtu všech respondentů) odpovědí)

a)

3

2,21

0,71

b)

5

3,68

1,18

c)

9

6,62

2,12

d)

104

76,47

24,47

e)

90

66,18

21,18

f)

92

67,65

21,65

g)

66

48,53

15,53

h)

4

2,94

0,94

ch)

10

7,35

2,35

i)

6

4,41

1,41

j)

32

23,53

7,53

k)

6

4,41

1,41

l)

0

0

0

Správné

392

-------

92,24

Chybné

27

-------

6,35

Graf č. 8: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 6

57

5.4 Ochranný účinek vlákniny Na znalosti respondentů o ochranných účincích vlákniny je zaměřen dílčí cíl: Určit počet osob, které znají ochranný účinek vlákniny. Ke splnění předem stanoveného cíle sloužila otázka číslo 7, ve které měli účastníci výzkumného šetření vybrat správná tvrzení. V položce bylo možno označit více odpovědí. Správně odpovědi jsou opět vyznačeny barevně. Celkem bylo označeno 208 správných odpovědí. Nejvíce respondentů se přiklonilo k variantě e) Vláknina se podílí na odstraňování škodlivých látek z tlustého střeva. Zvolilo ji 123 osob, což činí z celkového počtu respondentů 90,44 %. Tuto možnost neoznačilo jenom 13 respondentů. Ochranné účinky vlákniny se projevují jen při konzumaci potravin s jejím obsahem 30 g/den a více. Tento fakt znalo 47 (34,56 %) dotazovaných. 38 respondentů ví, že nerozpustná vláknina se podílí na ochraně střeva ve vyšší míře než rozpustná. 1 žena a 3 muži jsou toho názoru, že vláknina nemá žádné ochranné účinky na tlusté střevo. Celkem bylo označeno 30 chybných odpovědí, což vyjadřuje 12,61 % z celkového počtu odpovědí.

7) Vyberte pravdivá tvrzení: a) Vláknina zpomaluje posun střevního obsahu. b) Ochranné účinky vlákniny se projevují v množství 30 g/den a více. c) Ochranné účinky vlákniny se projevují v množství do 30 g/den. d) Nerozpustná vláknina se vyšší mírou podílí na snižování rizika kolorektálního karcinomu než vláknina rozpustná. e) Vláknina se podílí na odstraňování škodlivých látek z tlustého střeva. f) Vláknina nemá žádné ochranné účinky na tlusté střevo.

58

Tabulka č. 16: Četnost odpovědí na otázku č. 7 Možnosti

ZŠ

SOU

SŠ

VOŠ

VŠ

a)

3

8

4

0

b)

2

9

23

c)

0

2

d)

3

e) f)

Absolutní četnost

Ženy

Muži

3

8

10

18

1

12

29

18

47

5

0

1

4

4

8

9

13

5

8

20

18

38

9

38

53

6

17

71

52

123

1

0

1

1

1

1

3

4

Správné

14

56

89

12

37

120

88

208

Chybné

4

10

10

1

5

13

17

30

Tabulka č. 17: Četnost odpovědí na otázku č. 7 – v procentech Možnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost % (z

Relativní četnost % (ze

celkového počtu součtu všech respondentů) odpovědí)

a)

18

13,24

7,56

b)

47

34,56

19,75

c)

8

5,88

3,36

d)

38

27,94

15,97

e)

123

90,44

51,68

f)

4

2,94

1,68

Správné

208

-------

87,39

Chybné

30

-------

12,61

59

Graf č. 9: Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí na otázku č. 7

5.5 Účast na primární prevenci Zjišťování účasti respondentů na primární prevenci KR-CA je součást výše uvedeného hlavního cíle diplomové práce. Otázky číslo 4, 8 a také 14, která se týká kouření a je již výše vyhodnocena, byly stanoveny tak, aby zjišťovaly informace vedoucí ke splnění cíle práce, tj. Zmapovat povědomí a účast respondentů na primární prevenci kolorektálního karcinomu.

5.5.1 Pohybová aktivita Otázka číslo 4 měla za úkol zjistit účast respondentů na pohybové aktivitě, která velkou měrou přispívá prevenci KR-CA. 40 (29,41 %) respondentů uvádí, že se pohybové aktivitě věnují denně. Délka pohybu je stanovena na alespoň 20 min. 38 (27,94 %) respondentů se pohybu věnuje jednou krát do týdne. 32 (23,53%) respondentů sportuje 3x týdně a 2x měsíčně sportuje 5 osob ze 136 respondentů. Variantu e) Nevěnuji se pohybové aktivitě zvolilo celkem 18 (13,24 %) osob – 11 žen a 7 mužů. Více než polovina z nich byla ve věkové kategorii 40-50 a 51-60. Pro respondenty s omezenou pohyblivostí jsem do dotazníku zařadila i odpověď f) Vzhledem ke zdravotnímu stavu nelze. Možnost označily tři osoby, které zaujímají z celkového počtu 2,20 %. Tabulka č. 18 a graf č. 10 zaznamenávají zjištěné hodnoty. 60

Tabulka č. 18: Četnost odpovědí na otázku č. 4- pohybová aktivita

Ženy

Muži

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

a) denně

18

22

40

29,41

b) 3x týdně

17

15

32

23,53

c) 1x za týden

25

13

38

27,94

d) 2x měsíčně e) Nevěnuji se pohybové aktivitě f)Vzhledem ke zdr. stavu nelze

2

3

5

3,68

11

7

18

13,24

2

1

3

2,20

Pohybová aktivita

Graf č. 10: Procentuálně vyjádřené odpovědí respondentů na ot. č. 4 − pohybová aktivita

61

5.5.2 Účast na preventivních prohlídkách Součástí prevencí kolorektálního karcinomu jsou i preventivní prohlídky, při kterých se člověk může dozvědět důležité informace nebo mohou být odhaleny první příznaky nejen rakoviny, ale i jiných závažných onemocnění. Tabulka č. 19: Účast respondentů na pravidelných preventivních prohlídkách Lékař

Ženy

Muži

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

a) praktický lékař

67

52

119

87,50

b) gynekolog

60

---------

60

78,94 *

c) stomatolog

58

25

83

61,03

d) žádný

3

2

5

3,68

e) jiný

17

14

31

22,79

* za 100 % byl považován celkový počet žen tedy 76, ostatní údaje jsou propočítány z celkového počtu respondentů (100 % = 136) Tabulka číslo 19 ukazuje četnost odpovědí respondentů na osmou otázku. Ze všech respondentů navštěvuje praktického lékaře 119 osob, to je 87,50 %. Zubního lékaře navštěvuje s cílem preventivní prohlídky z celkového počtu 83 osob (61,03 %), to znamená, že 53 respondentů stomatologa preventivně nenavštěvuje. 31 mužů a žen navštěvuje i jiné, v dotazníku neuvedené, lékaře. Pro stručný přehled specialistů, ke kterým respondenti chodí na prohlídky, byla sestavena níže uvedená tabulka č. 20. Z celkového počtu 76 žen navštěvuje gynekologa 60 z nich. V procentuálním zastoupení to je 78,94 %. Zbylých 15 žen bylo ve věku 60 let a výše, jedna měla 46 let. K žádnému lékaři nechodí 5 respondentů, tedy 3,68 %. Graf č. 11 shrnuje výše zpracované výsledky.

62

Graf č. 11: Účast respondentů na preventivních prohlídkách

Tabulka č. 20: Ostatní lékaři, které respondenti navštěvují. Lékaři

Ženy Muži Absolutní četnost

Kardiolog

3

2

5

Oční

1

2

3

Endokrinolog

3

0

3

Gastroenterolog

2

1

3

Internista

3

5

8

Ortoped

2

0

2

Urolog

0

3

3

Plicní

1

0

1

Neurolog

2

0

2

ORL

0

1

1

63

5.6 Účast na sekundární prevenci Dílčí cíl: Zjistit účast respondentů na screeningovém vyšetření na kolorektální karcinom. Pro splnění výše uvedeného cíle byly stanoveny dvě otázky (číslo 9 a 10). Otázka číslo 9 je zaměřená na zájem respondentů o test na okultní krvácení a na jeho praktické provedení. Otázka číslo 10 se ptala na to, kdo může tento test poskytnout. Tabulka č. 21: Přehled odpovědí na otázku č. 9

Odpovědi

Ženy

Muži

Relativní četnost v %

NE

49

40

65,44

ANO

25

17

30,88

Vyšetř. neznám

2

3

3,68

Přehled odpovědí je uveden v tabulce č. 21. Ze všech respondentů provádí pravidelně TOKS 25 žen a 17 mužů (celkem 42, 30,88 %). To znamená, že z tohoto výzkumu provádí test polovina respondentů starších 50 let. Každý respondent, který odpověděl ano, doplnil informaci o tom, jak často si test provádí. Tabulka č. 22 ukazuje, že 23 respondentů provádí test 1x za 2 roky (55%). 1x za rok provádí test 11 lidí (26 %). Celkem 5 osob z vyšetřovaného vzorku neznalo test na okultní krvácení. Kromě jednoho byli všichni ve věkové kategorii 40-50 let, jeden byl starší 51 let. Tabulka č. 22: Frekvence prováděného TOKS TOKS

Ženy Muži Absolutní četnost Relativní četnost v %

1x/půl rok

3

2

5

12

1x/ rok

5

6

11

26

1x/2 roky

16

7

23

55

1x/3 roky

0

1

1

2

1x/5 let

1

1

2

5 64

Poslední otázka dotazníku, která souvisela s prevencí kolorektálního karcinomu, měla 6 variant. Respondenti mohli označit více odpovědí a také této možnosti využili. Správné odpovědi jsou pro přehlednost vyznačeny barevně stejně jako výsledky v tabulce č. 23. Z tabulky je patrné, že nejvíce lidí zaškrtávalo odpověď a) praktický lékař. Následovala varianta c) gastroenterolog, kterou zvolilo 38 respondentů. 20 lidí se také přiklonilo ke správné variantě b), tedy k možnosti předepsání TOKS gynekologem. Všichni lidé (tedy 119), kteří navštěvují praktického lékaře, věděli, že TOKS jim může (poskytnout) právě tento lékař. Celkem 13 (9,56 %) osob neví, kdo test předepisuje. Z toho 3,68 % respondentů test nezná, jak uvedli v předchozí otázce. Tabulka č. 23: Četnost odpovědí na otázku č. 10 Lékař

Ženy

Muži

Absolutní četnost Relativní četnost v %

a) praktický lékař

71

47

118

86,76

b) gynekolog

18

2

20

14,71

c) gastroenterolog

26

12

38

27,94

d) stomatolog

0

0

0

0

e) jakýkoliv lékař

1

1

2

1,47

f) nevím

2

11

13

9,56

5.7 Respondenti s výskytem KR-CA v rodině Poslední cíl práce se zaměřuje na skupinu 20 respondentů s pozitivní rodinnou anamnézou na kolorektální karcinom. Cíl: Určit počet respondentů s pozitivním výskytem kolorektálního karcinomu v rodině, kteří dodržují primární preventivní opatření. Ke splnění cíle byla vytvořena otázka pátá. Vyplňovali ji všichni respondenti. Hodnotila jsem pouze skupinu se zkušeností s kolorektálním karcinomem v rodině, protože tato skupina osob má vysoké riziko propuknutí nemoci. Respondenti měli za úkol vyjádřit se k množství zkonzumovaných vybraných potravin za časovou jednotku. 65

Měli možnost se vyjádřit ke konzumaci potravin denně, týdně a měsíčně. Při vyhodnocování jsem výsledky propočítala tak, abych je mohla uvádět za časovou jednotku - týden. Každý odpovídal různě, proto by hodnocení všech dotazníků nebylo zcela validní a hodnotné. Při vytváření tabulek jsem přihlédla k rozdělení potravin na dvě kategorie. První je skupina podporující vznik kolorektálního karcinomu a druhá je skupina potravin, které obsahují zvýšené množství vlákniny. Vzhledem k tomu, že druhá skupina je početnější, musela jsem pro ni speciálně upravit systém hodnocení.

5) Vyjádřete množství vybraných potravin, které zkonzumujete (např. jablko 2x/ den): Potraviny

denně

Uzeniny Smažené jídlo Ovesné vločky Sója Celozrnné pečivo Pomeranč Jablko Banán Rýže Fazole Vepřové maso Mrkev Rajče Okurka Brambory

66

týdně

měsíčně

Kolikrát za týden konzumují respondenti potraviny: uzeniny, smažené jídlo a vepřové maso je uvedeno v tabulce č. 24. Z 12 žen konzumuje vybranou skupinu potravin 8 žen 3-6x za týden, 2 ženy 1-2x za týden a 2 ženy konzumují potraviny denně. Z 8 mužů konzumují vybranou skupinu potravin 4 muži denně, 3 ji mají ve svém jídelníčku 3-6x za týden a 1 je konzumuje 1-2x za týden. Tabulka č. 24: Četnost odpovědí na otázku č. 5 - uzeniny, smažená jídla a vepřové maso Uzeniny, smažené jídlo, vepřové maso

Ženy

Muži

Absolutní četnost

1-2x / týden

2

1

3

3-6x / týden

8

3

11

7x a více

2

4

6

Kolikrát za týden konzumují respondenti potraviny se zvýšeným obsahem vlákniny, uvádí tabulka č. 25. Z 12 žen konzumuje vybranou skupinu potravin 5 žen 21-30x za týden, 3 ženy řadí do svého jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu 31x a více za týden. Ostatní je jedí méně než 20x za týden. Z 8 mužů konzumují vybranou skupinu potravin 3 muži denně – tedy 21x a více za týden, 5 mužů se stravuje potravinami bohatými na vlákninu 20x a méně za týden. U těchto mužů převažují spíše potraviny v první skupině- tedy uzeniny, smažená jídla a vepřové maso. Tabulka č. 25: Četnost odpovědí na otázku č. 5 - potraviny s vyšším obsahem vlákniny Potraviny s vyšším obsahem vlákniny

Ženy

Muži

Absolutní četnost

1-10x / týden

2

3

5

11-20x / týden

2

2

4

21-30x / týden

5

1

6

31x a více

3

2

5

67

6. DISKUSE V části výzkumu, která se věnovala vyhodnocení dotazníkového šetření, bylo zjištěno, že znalosti respondentů vztahující se k problematice kolorektálního karcinomu, jsou různé. Rozdíly se mění dle vzdělání, věku a podle typu kladených položek a jejich variant. Konkrétně jsem se zaměřila na hodnocení úrovně znalostí v oblasti příčin vzniku KR-CA, faktorů působících proti vzniku KR-CA, primární a sekundární prevence. Další hodnocenou oblastí byla účast respondentů na prevenci. Zjišťovala jsem, jestli respondenti chodí na pravidelné preventivní prohlídky a zda provádí test na okultní krvácení ve stolici. Zvláštní kapitolou se pak stali respondenti s pozitivní rodinnou anamnézou na dané onemocnění. Z celkového počtu vyplněných dotazníků (136) bylo jen 20 respondentů se zkušeností s KR-CA v rodině. Z charakteristiky zkoumaného vzorku mě velice zaujal údaj o počtu kuřáků. Z celé skupiny zkoumaných jich bylo pouze 19 (13,97 %) z toho 12 kuřáků je informováno o spojitosti kouření a vzniku kolorektálního karcinomu. I přes všechny znalosti nadále kouří. Z otázky číslo 2 vyplynulo, že celkem 87 respondentů označilo rodinný výskyt za jeden z hlavních faktorů, který způsobuje rakovinu tlustého střeva. V procentuálním zastoupení to je 64 %. Předurčila jsem si, že vyhodnotím, kolik osob s KR-CA v rodině bude vědět, že se rodinný výskyt významně podílí na propuknutí této nemoci. Zjistila jsem, že 16 osob (z celkových 20) tento fakt zná. V procentuálním zastoupení je to 80 %. Tím byl potvrzen předpoklad, který jsem si stanovila před tvorbou práce. Mohu tedy konstatovat, že lidé s KR-CA v rodině si jsou rizika vědomi. Stravu s vysokým obsahem živočišných tuků spojuje s příčinami vzniku KR-CA 53 respondentů (39 %). Konzumaci červeného masa a uzenin zařadilo do příčin 62 respondentů (46 %). Předpokládala jsem, že čísla budou o několik procent vyšší. Hranici 50 % se blíží možnost týkající se červeného masa a uzenin. V tomto případě nastavený předpoklad nebyl potvrzen. U druhé otázky je třeba si povšimnout skutečnosti, že vysoké procento respondentů volilo možnost g) nízký obsah vlákniny ve stravě. Hodnota se blíží 50 %, což znamená, že téměř polovina respondentů zná možný následek konzumace stravy s nízkým obsahem vlákniny. Výsledek se vztahuje k předpokladu, který říká, že alespoň 25 % respondentů zná ochranný účinek vlákniny. 59 (43 %) osob označilo v otázce číslo 3 68

možnost ch) konzumace více než 30g vlákniny za den. Poslední otázka, která směřovala ke zjištění znalostí respondentů o účincích vlákniny (č. 7), potvrdila, že alespoň 25 % respondentů zná pozitivní účinek vlákniny na tlusté střevo. Ve všech možnostech procentuální zastoupení přesáhlo nastavenou hranici. Během výzkumného šetření jsem nalezla oblasti, které by se mohly stát předmětem dalšího zkoumání. Zajímavé by jistě bylo zkoumání množství průměrně zkonzumované vlákniny ve stravě za danou časovou jednotku. Při porovnávání výsledků s výsledky obdobných prací jsem zjistila, že úrovně znalostí se podobají. Z faktorů působících proti vzniku KR-CA respondenti volili nejčastěji preferenci celozrnného pečiva (63,24 %). Více jak polovina respondentů ví, že je může ochránit pravidelná pohybová aktivita a omezení příjmu grilovaného masa a smažených jídel. Z oblasti sekundární prevence jsem se zaměřila na informovanost respondentů o možnosti poskytnutí TOKS a na účast v screeningu KR-CA. 87 % respondentů ví, že jim může TOKS poskytnout praktický lékař. Můžu tedy konstatovat, že předpoklad byl splněn a většina lidí ví, kdo jim může TOKS poskytnout. Jenom 15 % osob je informováno o tom, že TOKS předepisuje i gynekolog. Vzhledem k tomu, že ve zkoumaném vzorku respondentů nejsou jenom ženy, nebudu toto číslo brát absolutně. Muži totiž nemají k takovým informacím od gynekologa přístup. 42 (31 %) respondentů ze zkoumaného vzorku provádí pravidelně TOKS. Vzhledem k věku se jednalo o osoby nad 50 let nebo osoby s pozitivním výskytem KR-CA v rodině. Stanovený předpoklad sice byl potvrzen, ale myslím si, že výsledek by měl mít určitě vyšší hodnoty. Spočítáme-li počet lidí nad 50 let, dostáváme 85 osob. To znamená, že TOKS provádí polovina z nich. Vzhledem k incidenci KR-CA v ČR by měl tento počet přesahovat polovinu. Polovina respondentů, kteří mají KR-CA v rodině, by měli TOKS provádět v rámci screeningu (dle mého předpokladu). Zjistila jsem, že 8 lidí ze zkoumaného vzorku TOKS pravidelně provádí. Zbylých 11 si test nedělá nebo ho dokonce nezná. Předpokládala jsem, že test bude provádět více než polovina osob, výsledek je ale jen 40 %. Na skupinu s pozitivním výskytem KR-CA v rodině jsem se zaměřila z několika úhlů pohledu. Jedním z nich bylo zjišťování počtu kouřících respondentů z této skupiny. Zjistila jsem, že 8 lidí z celkových 20 kouří. To znamená, že 60% respondentů ze

69

skupiny s pozitivním výskytem KR-CA v rodině si snižují množství příčin, které by mohly onemocnění vyvolat. Předpoklad, který se zaměřoval na dodržování primární prevence, bylo velice náročné vyhodnotit. V dotazníku jsem se na tuto problematiku zaměřila v otázce číslo 5, kde měli respondenti vyplnit množství zkonzumovaných potravin za časovou jednotku. Myslím si, že ne všichni respondenti vyplnili tuto část dotazníku úplně. Zjištěné hodnoty je tedy možno brát jen jako orientační. V rámci této otázky jsem ale zjistila, že muži v porovnání s ženami konzumují vícekrát za týden uzeniny, smažená jídla a vepřové maso, kdežto ženy preferují zdravější potraviny zastoupené v předložené tabulce. Výsledek odpovídá obecně známé skutečnosti, že ženy se více zajímají o zdravé stravování než muži. Kdybych měla celkově shrnout výsledky týkající se informovanosti vzorku zkoumané zdravé populace, musím říci, že znalosti problematiky byly průměrné. Co se týče účasti na prevenci, považuji výsledky spíše za neuspokojivé. Široká veřejnost by se měla zaměřit hlavně na primární a sekundární prevenci. Z primární prevence považuji za stěžejní stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Dle mého názoru by se měly podpůrné akce a kampaně šířící osvětu více dostávat mezi obyčejné lidi, kteří jsou vysoce ohrožení KR-CA. Lidé vyššího věku často nemají k informacím přístup. Z vlastní zkušenosti, potvrzené i výsledky tohoto výzkumného šetření, mohu říci, že se lidé většinou začínají zajímat o svůj zdravotní stav až ve chvíli, kdy je ohroženo jejich zdraví. Takový přístup je ale neefektivní, protože následkům onemocnění kolorektálního karcinomu v pokročilých stádiích už není možné zabránit.

70

7. ZÁVĚR Zpracováním této diplomové práce jsem získala představu o povědomí a osobní účasti respondentů na primární prevenci kolorektálního karcinomu. Oslovila jsem celkem 165 náhodně vybraných osob starších 40 let. Vyplněný dotazník odevzdalo 136 respondentů. Výsledky výzkumného šetření naznačují, že většina respondentů s pozitivní rodinnou anamnézou je informována o zvýšeném riziku onemocnění rakovinou trávicího ústrojí, což považuji za důležitý prvek prevence. Je ale znepokojující, že pouze 39 % osob považuje stravu s vysokým obsahem tuků za příčinu vzniku rakoviny. Jen o několik procent více respondentů označilo konzumaci červeného masa a uzenin jako další příčinu vzniku tohoto onemocnění. Možná i tato skutečnost má za následek prvenství České republiky v rámci vyspělých států Evropy v incidenci rakoviny tlustého střeva. Zabývala jsem se i sekundární prevencí, kde jsem zjistila, že 87 % respondentů ví, kdo jim test na okultní krvácení může poskytnout. Tato skutečnost není významná pro samotnou kvalitu prevence, mnohem důležitější je pravidelná kontrola formou testu na okultní krvácení každého jednotlivce. Účastníci v šetření dále vyjádřili, že si jsou vědomi ochranného účinku vlákniny. Při vyhodnocování dotazníků jsem zjistila, že šetření se zúčastnilo pouze 20 osob s pozitivní anamnézou kolorektálního karcinomu. Vyplývá z něho, že 8 respondentů z 20 kouří a nedbá v tomto směru na prevenci. Co se týče návyků stravování, nebylo možno výsledky získat, neboť dotazníky v této položce nebyly správně vyplněny. Pro nízký počet účastníků v kategorii respondentů s rodinnou anamnézou tedy nemohu považovat výsledky v této části za validní. Závěrem bych chtěla dodat, že každá prevence má smysl. Negativní postoj k prevenci, podle mého názoru, často vyplývá z negativních zkušeností s touto chorobou nebo z nedostatečné informovanosti veřejnosti.

71

8. SOUHRN Diplomová práce se zaměřuje na zjištění míry informovanosti vybrané skupiny osob. Výzkumné

šetření

probíhalo

pomocí

dotazníkové

metody.

Teoretická

část

charakterizuje kolorektální karcinom z hlediska etiologie, diagnostiky, léčby a prevence. Hlavním cílem je zjišťování vědomostí o příčinách vzniku kolorektálního karcinomu, o ochranných faktorech působících proti jeho vzniku a zjišťování informovanosti o sekundární prevenci. Dále je práce zaměřena na účast respondentů v preventivním programu proti rakovině tlustého střeva a konečníku. Dílčí cíl se zabývá skupinou respondentů s rodinným výskytem tohoto onemocnění. Jako zvláštní kapitola je v práci zařazen seznam převážně internetových stránek, které se problematice věnují.

72

9. SUMMARY The diploma work is focused on inquiring the level of awareness of the selected group of people. The research invetigation was done by the questionnaire method. The theoretical part charcterizes colorectal cancer in terms of etiology,diagnosis,treatment and prevention. The main aim of the research is to find out the knowladge about causes of the colorectal cancer,about prevention factors working against the formation of the colorectal cancer and knowladge of the secondary prevention. Further, the work is focused on the participation of the respondents in the prevention program against the cancer of the colon and rectum. One of the targets deals with family history of this desease. A special chapter in the work is a list of mostly internet pages dedicated to these issues.

73

Seznam literatury 1) ADÁMKOVÁ, V. Civilizační choroby - žijeme spolu. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 130 s. ISBN 978-80-7387-413-1. 2) ADLER, A. Porozumění životu: úvod do individuální psychologie. 1. vyd. Praha: Aurora, 1999. 158 s. ISBN 80-85974-76-2. 3) AXMAN, R. Kolorektální karcinom – rizikové faktory a prevence. České Budějovice, 2009. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 4) ČELEDOVÁ, L. a R ČEVELA. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 126 s. ISBN 978-80-247-3213-8. 5) ČELKO, A. M. Epidemiologie, trendy incidence a mortality kolorektálního karcinomu. Bulletin hepato-pankreato-biliární chirurgie, 2005, roč. 13, č. 2, s. 4044. ISSN 1210-6755. 6) ČSN ISO 690. Informace a dokumentace: Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 7) FRIČ, M. a kol. Screening sporadického kolorektálního karcinomu v ČR. Interní medicína pro praxi. 2007, č. 5. 8) GREEN, S. E., D. M. BRADBURN, J. S. VARMA a J. BURN. Hereditary nonpolyposis colorectal cancer. International Journal of Colorectal Disease. 1998, roč. 13, č. 1. DOI: 10.1007/s003840050123. 9) HOCH, J. Návrh standardu chirurgické léčby kolorektálního karcinomu. Bulletin hepato-pankreato-biliární chirurgie. 2005, roč. 13, č. 2. ISSN 1210-6755. 10) HOLUBEC, L., a kol. Kolorektální karcinom: současné možnosti diagnostiky a léčby. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 175 s. ISBN 80-247-0636-9. 11) INFORMAČNÍ potravin [online].

CENTRUM 2011

BEZPEČNOSTI [cit.

POTRAVIN. Bezpečnost

2012-06-20].

Dostupné

z:

http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76601 12) IVANOVÁ, K. Životní styl jako sociální determinanta zdraví. Praha, 2006. Rigorózní práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 74

13) JABLONSKÁ, M. a kol. Kolorektální karcinom: časná diagnóza a prevence. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 454 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-7169-777-X. 14) LATA, J., J. BUREŠ a T. VAŇÁSEK. Gastroenterologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2010, 256 s. ISBN 978-807-2626-922. 15) LEVIN, B. et. al. Screening and surveillance for the early detection of colorectal cancer and adenomatous polyps, 2008: a joint guideline from the American Cancer Society, the US Multi-Society Task Force on Colorectal Cancer, and the American College of Radiology. Cancer Journal for Clinicians. 2008, vol. 58, no. 3. Dostupné z: http://guideline.gov/content.aspx?id=14346 16) LIPSKÁ, L. a kol. Recidiva kolorektálního karcinomu: komplexní přístup z pohledu chirurga. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 431 s. ISBN 978-80-247-3026-4. 17) LUKÁŠ, K. Historie endoskopie - 200 let dokumentované endoskopie (1806-2006). Gastroenterologie a hepatologie. 2005, roč. 59, č. 6. 18) LUKÁŠ, K. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 288 s. ISBN 80-247-1283-0. 19) MAČÁK, J. a J. MAČÁKOVÁ. Patologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 347 s., 24 s. barev. příl. ISBN 80-247-0785-3. 20) MACHOVÁ, J. a kol. Výchova ke zdraví. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 291 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-2715-8. 21) MAŘATKA, Z. Gastroenterologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 490 s. ISBN 80-718-4561-2. 22) MINÁRIK, M. Genetika a biologie kolorektálního karcinomu. Bulletin hepatopankreato-biliární chirurgie. 2005, roč. 13, č. 2. ISSN 1210-6755. 23) MORAVEC, M. Kolorektální karcinom, možnosti prevence a včasného záchytu. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta, 2009 24) PENKA, I. a Z. KALA. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu. Onkologie. 2008, roč. 2, č. 1. Dostupné z: http://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2008/01/03.pdf 25) PIŤHA, J. a R. POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 143 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-2488-1.

75

26) PLEVOVÁ, P. a kol. Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC, Lynchův syndrom). Klinická onkologie. 2009, roč. 22, suppl., 12- 15. ISSN 0862495X. 27) SOBIN, L. H., M. K. GOSPODAROWICZ a Ch. WITTEKIND. TNM klasifikace zhoubných novotvarů - česká verze. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011. ISBN 978-80-904259-6-5. 28) Standard při poskytováni a vykazováni výkonů screeningu nádorů kolorekta v České republice. In: Věstník MZ ČR. 2009. 29) SUCHÁNEK, Š., BARKMANOVÁ, J. a P. FRIČ. Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence zabírá. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 35 s. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-2474-7. 30) ŠTEKROVÁ, J. a kol. Familiární adenomatózní polypóza a její genetické vyšetření. Onkologická péče. 2007, č. 2. Dostupné z: http://www.linkos.cz/files/onkologickapece/2/19.pdf 31) ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Zdravotnictví České republiky 2010 ve statistických údajích. Praha: ÚZIS ČR, 2011. ISSN 08625883. 32) VOKURKA, M. a J. HUGO. Praktický slovník medicíny. 10., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2011, xv, 519 s. ISBN 978-80-7345-262-9. 33) VORLÍČEK, J. a kol. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 448 s. Sestra. ISBN 978-80-247-3742-3. 34) VYSLOUŽIL, K. Komplexní léčba nádorů rekta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 196 s. ISBN 80-247-0628-8. 35) VYZULA, R., ŽALOUDÍK, J., a kol. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly. Praha: Maxdorf, 2007, 287 s. Jessenius. ISBN 978-807-3451-400. 36) ZVÍROTSKÝ, M. Úvod do zdravotní gramotnosti pro pedagogy: učební text pro studenty pedagogických oborů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7290-431-0.

76

Internetové zdroje: 1) ČGS ČLS JEP. Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP [online]. 2011 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.cgs-cls.cz 2) DUŠEK L., MUŽÍK J., KUBÁSEK M., KOPTÍKOVÁ J., ŽALOUDÍK J. a R. VYZULA. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova

univerzita,

[2005],

[cit.

Dostupný

2012-5-31].

z

WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861. 3) DUŠEK, L., ZAVORAL, M., MÁJEK, O., SUCHÁNEK, Š., MUŽÍK, J., PAVLÍK, T., ŠNAJDROVÁ, L. a J. GREGOR. Kolorektum.cz – Program kolorektálního screeningu v České republice [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.kolorektum.cz/ 4) EuropaColon

[online].

2012

[cit.

Dostupné

2012-06-19].

z:

http://www.europacolon.com/ 5) FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE A INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ.

Rektum.cz

[online].

2012

[cit.

2012-06-19].

Dostupné

z:

http://www.rektum.cz 6) INFORMAČNÍ CENTRUM BEZPEČNOSTI POTRAVIN. Bezpečnost potravin [online].

2011

[cit.

2012-06-20].

Dostupné

z:

http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76601 7) KAMPAŇ: NENECHÁM SE VYLOUČIT…. Rakovina - střeva [online]. 2011 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.rakovina-streva.cz/ 8) Kolorektalni-karcinom.cz

[online].

2011

[cit.

2012-06-15].

Dostupné

z:

http://www.kolorektalni-karcinom.cz/ 9) MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Institut biostatistiky a analýz [online]. 2012 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.iba.muni.cz/ 10) MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV. Prevence nádoru [online]. 2009 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.prevencenadoru.cz 11) OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ONKOMAJÁK. Onkomaják: Pomoc onkologickým pacientům [online]. 2009 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://onkomajak.cz/

77

12) Rakovina

střev [online].

2012

[cit.

2012-06-15].

Dostupné

z:

http://www.rakovinastrev.cz/ 13) SGO ČLS JEP. Společnost pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP [online]. 2011 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.sgo-cls.cz 14) STŘEVO-TOUR [online]. 2011 [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.strevotour.cz/ 15) VIZE 97. Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 [online]. 2007 [cit. 201206-19]. Dostupné z: http://www.vize.cz 16) WORLD HEALTH ORGANIZATION. International Agency for Research on Cancer [online]. 2010 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www-dep.iarc.fr/ 17) Z rakoviny se vyléčí až polovina nemocných. Právo [online]. 2012, 22., č. 34 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.onkomajak.cz/upload/file/download/Pravo1onkomajak.pdf 18) ŽALOUDÍK, J., R. VYZULA a J. VORLÍČEK. Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně: Onkoprevence pro Českou republiku [online]. 2012, 30. 04. 2009 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/prevence-a-skrining/onkoprevence-pro-ceskou-republiku-1/

78

Seznam tabulek, grafů a obrázků Obr. č. 1: Incidence a mortalita zhoubných novotvarů tlustého střeva a konečníku od roku 1977. Obr. č. 2: Věková struktura populace pacientů se zhoubným novotvarem tlustého střeva a konečníku. Obr. č. 3: Incidence diagnóz C18-C21 v ČR ve světovém srovnání. Tabulka č. 1 Obsah vlákniny v potravinách Tabulka č. 2: Charakteristika respondentů dle pohlaví a věku Tabulka č. 3: Charakteristika respondentů dle vzdělání Tabulka č. 4: Charakteristika respondentů dle zaměstnání Tabulka č. 5: Charakteristika respondentů dle místa bydliště Tabulka č. 6: Charakteristika respondentů dle pozitivity rodinné anamnézy na KR-CA Tabulka č. 7:Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků Tabulka č. 8:Množství vykouřených cigaret za časovou jednotku Tabulka č. 9: Názor respondentů na pozitivitu zdravého životního stylu v prevenci rakoviny. Tabulka č. 10: Četnost odpovědí na otázku č. 2 Tabulka č. 11: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 2 Tabulka č. 12: Četnost odpovědí na otázku č. 3 Tabulka č. 13: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 3 Tabulka č. 14: Četnost odpovědí na otázku č. 6 Tabulka č. 15: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 6 Tabulka č. 16: Četnost odpovědí na otázku č. 7 Tabulka č. 17: Četnost odpovědí na otázku č. 7 – v procentech Tabulka č. 18: Četnost odpovědí na otázku č. 4- pohybová aktivita Tabulka č. 19: Účast respondentů na pravidelných preventivních prohlídkách Tabulka č. 20: Ostatní lékaři, které respondenti navštěvují. Tabulka č. 21: Přehled odpovědí na otázku č. 9 Tabulka č. 22: Frekvence prováděného TOKS Tabulka č. 23: Četnost odpovědí na otázku č. 10 Tabulka č. 24: Četnost odpovědí na otázku č. 5 - uzeniny, smažená jídla a vepřové maso 79

Tabulka č. 25: Četnost odpovědí na otázku č. 5 - potraviny s vyšším obsahem vlákniny Graf č. 1: Věkové kategorie respondentů Graf č. 2: Charakteristika respondentů dle vzdělání Graf č. 3: Četnost KR-CA v rodinné anamnéze respondentů Graf č. 4:Procentuální zastoupení kuřáků a nekuřáků Graf č. 5: Množství vykouřených cigaret za časovou jednotku Graf č. 6: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 2 Graf č. 7: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 3 Graf č. 8: Četnost odpovědí v procentech na otázku č. 6 Graf č. 9: Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí na otázku č. 7 Graf č. 10: Procentuálně vyjádřené odpovědí respondentů na ot. č. 4 − pohybová aktivita Graf č. 11: Účast respondentů na preventivních prohlídkách

80

Seznam zkratek APC – Adenomatous Polyposis Coli BI – body mass index CA – karcinom CEA – Carcinoembryonální antigen ČLS JEP – Česká lékařská společnost J. E. Purkyně ČR – Česká republika DNA – deoxyribonukleová kyselina FAP – Familiární adenomatózní polypóza g – gramy gTOKS – guajakový test na okultní krvácení HNPCC – Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom iTOKS – imunochemický test na okultní krvácení KR-CA – kolorektální karcinom KRK – kolorektální karcinom (uvedeno pouze v některých citacích) min – minuty MKN-10 – Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů NOR – Národní onkologický registr RTG – rentgen UICC – Union for International Cancer Control ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR WHO – Světová zdravotnická organizace

81

Seznam příloh Příloha č. I: Dotazník Příloha č. II. Schéma strategie screeningu na kolorektální karcinom 50-54 let Příloha č. III. Schéma strategie screeningu na kolorektální karcinom 55 let a více Příloha č. IV. Standard při poskytováni a vykazováni výkonů screeningu nádorů kolorekta v České republice

82

Příloha č. I DOTAZNÍK- určen pro osoby nad 40 let Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého anonymního dotazníku (do 15 min). Dotazník se týká problematiky prevence kolorektálního karcinomu (předcházení rakoviny tlustého střeva a konečníku). Jsem studentka Pedagogické fakulty v Olomouci, získané podklady budou sloužit ke zpracování mé diplomové práce zabývající se touto problematikou. Vámi zvolené odpovědi zakroužkujte nebo doplňte. Můžete označit více odpovědí. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas věnovaný vyplňování. Marie Tošovská 1) Domníváte se, že zdravý životní styl významně napomáhá prevenci rakoviny? a) ANO

c) Nemám názor.

b) NE

2) Které z následujících faktorů lze zařadit do hlavních příčin vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku? Lze zaškrtnout více odpovědí. a) rodinný výskyt

h) nadváha

b) jiné onemocnění střeva

ch) hormonální antikoncepce

c) strava s vysokým obsahem živočišných tuků

i) stres

d) konzumace červeného masa a uzenin

j) nedostatek kyseliny listové

e) nadměrné pití minerálních vod

k) alkohol

f) kouření

l) Nevím.

g) nízký obsah vlákniny ve stravě

m) jiné:…………………………

3) Označte faktory, o kterých si myslíte, že působí proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku: h) udržování stálé tělesné hmotnosti

h) preferování celozrnného pečiva

i) dostatek zbytkové stravy

ch)

konzumace

více

než

vlákniny/ den j) nadměrné solení

i) dostatek kyseliny listové

k) pravidelná pohybová aktivita

j) přirozená míra stresu

l) omezování příjmu grilovaného masa a smažených jídel m) zneužívání halucinogenních látek

k) jiné:………………………..

n) smog

l) Nevím.

30g

4) Pohybové aktivitě se věnuji: a) denně (alespoň 20 min)

d) 2x měsíčně

b) 3x týdně (alespoň 20 min)

e) Nevěnuji se pohybové aktivitě.

c) 1x za týden

f) Vzhledem ke zdravotnímu stavu nelze.

5) Vyjádřete množství vybraných potravin, které zkonzumujete (např. jablko 2x/ den): Potraviny

denně

týdně

měsíčně

Uzeniny Smažené jídlo Ovesné vločky Sója Celozrnné pečivo Pomeranč Jablko Banán Rýže Fazole Vepřové maso Mrkev Rajče Okurka Brambory 6) Vyberte potraviny, ve kterých se vyskytuje nejvíce vlákniny: g) čokoláda

g) jablka

h) vepřové maso

h) vejce

i) králičí maso

ch) rozinky

j) ovesné vločky

i) mléko

k) luštěniny

j) sušené švestky

l) otruby

k) jiné……………….

l) Nevím.

7) Vyberte pravdivá tvrzení: g) Vláknina zpomaluje posun střevního obsahu. h) Ochranné účinky vlákniny se projevují v množství 30g/den a více. i) Ochranné účinky vlákniny se projevují v množství do 30g/den. j) Nerozpustná vláknina se vyšší mírou podílí na snižování rizika kolorektálního karcinomu než vláknina rozpustná. k) Vláknina se podílí na odstraňování škodlivých látek z tlustého střeva. l) Vláknina nemá žádné ochranné účinky na tlusté střevo. 8) V rámci pravidelných lékařských preventivních prohlídek navštěvuji tyto lékaře: a) praktický lékař

d) žádný

b) gynekolog

e) jiný:……………………….

c) stomatolog 9) Provádíte pravidelně test na okultní krvácení? (test na skryté krvácení ve stolici; provádí se roztíráním vzorku stolice na testovací destičku) a) NE b) ANO Pokud ano, jak často:………………….. c) Vyšetření neznám. 10) Test na skryté krvácení do stolice může poskytnout: a) praktický lékař

d) stomatolog

b) gynekolog

e) jakýkoliv lékař

c) gastroenterolog

f) Nevím. Doplňující informace:

1)

a) žena

b) muž

2) Váš věk: ………..... let 3) Uveďte nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní

d) vyšší odborné

b) vyučen(a)

e) vysokoškolské

c) středoškolské s maturitou 4) Vyskytuje se ve Vaší rodinné anamnéze kolorektální karcinom? (rodiče, sourozenci, děti)

a) ANO

b) NE

5) Kouříte? Pokud ano, jak často? a) NE b) ANO

a) 21 a více cigaret/ den

d) 1-5 cigaret/ den

b) 11-20 cigaret/ den

e)

příležitostně

–

upřesněte:

…………… c) 6-10 cigaret/ den 6) Jste zdravotník? (zdravotní sestra, lékař/ka, záchranář, apod.) a) ANO 7) Kde bydlíte?

b) NE a) město

b)vesnice

c)samota

Příloha č. II.

Převzato z: www.kolorektum.cz

Příloha č. III.

Převzato z: www.kolorektum.cz

ANOTACE Jméno a příjmení:

Bc. Marie Tošovská

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Název práce:

Informovanost osob starších 40 let o možnostech prevence kolorektálního karcinomu

Název v angličtině:

Awareness of persons over 40 years about possibility of prevention of colorectal cancer Diplomová práce shrnuje problematiku onemocnění kolorektálního karcinomu v České republice, která je v současnosti na předních místech ve výskytu této agresivní choroby na světě. Teoretická část je zaměřena na epidemiologii,

Anotace práce:

charakteristiku,

diagnostiku,

léčbu

a

prevenci rakovinného bujení v oblasti tlustého střeva. Výzkumná část se zabývá metodikou a samotnou realizací dotazníkového šetření u náhodného vzorku respondentů ve věku 40 let a více a informovaností o předcházení této choroby. V dotazníkovém šetření je mimo jiné sledováno, zda osoby s rodinnou anamnézou dodržují základní pravidla primární a sekundární prevence.

Klíčová slova:

Kolorektální karcinom, rakovina, prevence, diagnostika, léčba, informovanost The thesis summarizes problems of colorectal cancer in the Czech Republic which is currently among countries

Anotace v angličtině:

with highest occurence of this aggressive disease in the world. The theoretical section focuses on the epidemiology, characteristics, diagnosis, treatment and prevention of cancerous growths in a colon. The research

section discusses two major themes - the methodology and the actual implementation of a survey on a random sample of respondents aged 40+ and awareness about prevention of the disease. The survey among other things aims to find out whether people with a family history follow basic rules of primary and secondary prevention. Klíčová slova v angličtině:

Colorectal cancer, cancer, prevention, diagnosis, treatment, awareness Příloha č. I: Dotazník Příloha č. II. Schéma strategie screeningu na kolorektální karcinom 50-54 let

Přílohy vázané v práci:

Příloha č. III. Schéma strategie screeningu na kolorektální karcinom 55 let a více Příloha č. IV. Standard při poskytováni a vykazováni výkonů screeningu nádorů kolorekta v České republice

Rozsah práce:

94 stran

Jazyk práce:

Český jazyk