UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

LENKA HOMZOVÁ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav porodní asistence

CVIČENÍ A JEHO VLIV NA PRŮBĚH ŠESTINEDĚLÍ

Bakalářská práce

LENKA HOMZOVÁ 3. ročník, bakalářský studijní program ošetřovatelství forma studia: prezenční studijní obor: PORODNÍ ASISTENCE

vedoucí práce: Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb. as.

Olomouc 2010

Děkuji Mgr. Ditě Onderkové, za odborné vedení bakalářské práce a vrchní sestře Věře Tisoňové z nemocnice Prostějov za její pomoc při realizaci průzkumného šetření.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí‘‘ vypracovala samostatně pod vedením své vedoucí bakalářské práce a použila jen uvedené informační zdroje. Souhlasím současně s užitím práce ke studijním účelům.

V Olomouci dne …………………

……………………….

OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................- 6 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................- 7 1. Anatomie ženských pohlavních orgánů ................................................................- 7 1.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna) ...................- 7 1.2 Zevní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa).....................- 8 2. Svaly ženských pohlavních orgánů.......................................................................- 9 3. Fyziologie šestinedělí a jeho nepravidelnosti .....................................................- 10 3.1 Fyziologické šestinedělí......................................................................................- 10 3.1.1 Involuce pohlavních orgánů ............................................................................- 10 3.1.2 Mléčná žláza ....................................................................................................- 11 3.1.3 Psychika v poporodním období.......................................................................- 12 3.2 Nepravidelnosti šestinedělí .................................................................................- 12 3.2.1 Nepravidelnosti kojení a puerperální psychóza...............................................- 13 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

Tělesné změny po graviditě z pohledu fyzioterapie ..........................................- 15 Děložní involuce ................................................................................................- 15 Insuficience pánevního dna ...............................................................................- 16 Břišní svalstvo....................................................................................................- 17 Prsní svaly, laktace ............................................................................................- 17 Cévní zásobení dolních končetin .......................................................................- 18 Změna těžiště těla, vliv na osový aparát ............................................................- 18 Pánev, kloubní spojení pánevního kruhu ...........................................................- 19 -

5. Mateřství – psychosociální pojem ......................................................................- 22 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

Pohybová aktivita v šestinedělí..........................................................................- 23 Základní pravidla ...............................................................................................- 23 Doporučené sporty.............................................................................................- 24 Nebezpečné aktivity...........................................................................................- 26 Kontraindikace cvičení ......................................................................................- 27 Vliv cvičení na poporodní depresi .....................................................................- 27 -

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................- 29 7. Doporučená forma kinezioterapie......................................................................- 29 7.1 Doporučení pro 0. den porodu ...........................................................................- 29 7. 2 Doporučení pro 1. den po porodu ......................................................................- 31 7. 3 Doporučení pro 2. - 3. den po porodu................................................................- 32 7.4 Doporučení pro 4. den po porodu ......................................................................- 33 7.5 Hojení ran a péče o jizvu (epiziotomie, ruptura, laparotomie) ..........................- 35 7.6 Spolupráce porodní asistentky s fyzioterapeutem .............................................- 36 8. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ......................................................................................- 37 8.1 Cíle výzkumného šetření ....................................................................................- 37 8.2 Metodika výzkumného šetření............................................................................- 37 -

8.2.1 Organizace šetření ...........................................................................................- 37 8.2.2 Zpracování získaných dat ................................................................................- 37 8.3 Charakteristika zkoumaného souboru.................................................................- 37 8.4 Interpretace výsledků ..........................................................................................- 38 DISKUZE .................................................................................................................- 42 ZÁVĚR .....................................................................................................................- 46 DOPORUČENÍ PRO PRAXI...................................................................................- 47 ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE......................................................................- 48 LITERATURA A PRAMENY.................................................................................- 50 INTERNETOVÉ ZDROJE.......................................................................................- 53 SEZNAM OBRÁZKŮ..............................................................................................- 56 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................- 56 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................- 57 -

ÚVOD K napsání bakalářské práce na téma: ,,Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí‘‘ mě motivovala řada podnětů. Jedním z nich byla skutečnost, že jsem se v poslední době začala věnovat cvičení a všemu, co s ním souvisí. Při vykonávání povinné praxe na oddělení šestinedělí jsem se často setkávala s šestinedělkami, které měly zájem o informace týkající se cvičení po porodu. Tyto ženy jsou motivovány spíše představou opětovné pěkné postavy, ale význam pohybu a posilování v šestinedělí pro fyzické zdraví mnoho žen netuší, možná právě z nedostatečné edukace. Cílem této práce je zjistit, jak dalece rehabilitační cvičení ovlivňuje průběh prvních šesti týdnů po porodu. Toho bych chtěla dosáhnout shromážděním co nejvíce informací a studiem vhodné literatury. Práce je rozdělena na část teoretickou, která se zabývá anatomií a fyziologií šestinedělí a na část praktickou, která je zaměřena na vhodnost cviků v prvních dnech po porodu, neboť realizace výzkumného šetření, dokládající pozitivní vliv cvičení na jednotlivé orgánové soustavy, by bylo komplikované a bez neustálé spolupráce lékařů neefektivní. Pro podložení mé domněnky o nedostatečné edukaci žen po porodu ohledně rehabilitace jsem zpracovala malý dotazník, za účelem zjistit informovanost šestinedělek porodní asistentkou o významu cvičení . Dotazovaná skupina byly ženy po porodu na oddělení šestinedělí ve Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov.

-6-

TEORETICKÁ ČÁST

1.

Anatomie ženských pohlavních orgánů Veškerá dostupná literatura rozděluje ženské pohlavní orgány na vnitřní ženské

pohlavní orgány a zevní ženské pohlavní orgány. K reprodukčním orgánům se zpravidla řadí i mléčná žláza a svaly pohlavních orgánů. Zejména odpovídající struktura a pevnost svalstva dna pánevního má podpůrný vliv na správné uložení a funkci ženských pohlavních orgánů, ale i vylučovacího ústrojí (Roztočil a kol. 2001, Čech a kol. 1999).

1.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna) Mezi vnitřní ženské pohlavní orgány řadíme: vaječníky (ovaria - párová endokrinní žláza, pomocí vazu fixovaná k děloze), vejcovod (tubae uterinae- párový orgán nálevkovitě vyúsťující do břišní dutiny), děloha (uterus - svalový orgán uložený v pánevní dutině, přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, děloha je ve své poloze fixována závěsným a podpůrným aparátem, který je tvořen svalovou skupinou dna pánevního a děložními vazy). Mezi vnitřní ženské pohlavní orgány je řazena i pochva (vagina - odvodná pohlavní cesta, svírající s osou dělohy úhel 70 až 100 stupňů) (Roztočil a kol. 2001, Citterbart a kol. 2004, Čech a kol. 1999).

Obr.1. Vnitřní ženské pohlavní orgány -7-

1.2 Zevní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa) Mezi zevní ženské pohlavní orgány patří: hrma (mons pubis), velké stydké pysky (labia majora pudendi), malé stydké pysky (labia minora pudendi), poštěváček (clitoris), poševní vchod (vestibulum vaginae), panenská blána (hymen), bulbi vestibuli (párové kavernózní těleso, obklopující poševní vchod), Bartholiniho žlázy (glandula vestibularis major Bartholini - párová žláza uložená ve velkých labiích), hráz (perineum - 4 cm široká přepážka mezi zadní komisurou, velkými stydkými pysky a řitním otvorem) (Kudela a kol. 2004, Citterbart a kol. 2004).

Obr. 2. Zevní ženské pohlavní orgány Prs (mamma)

Prsy jsou párový orgán, ve kterém je uložena mléčná žláza (glandula mamme). Prs je rozlišen na 4 kvadranty, centrální část a mamiloaerolární komplex. Uprostřed dvorce je prsní bradavka (papilla mamme). Vlastní mléčná žláza se skládá z 15 – 20 laloků (lobi), které se dále dělí na lalůčky (lobuli) (Citterbart a kol. 2004, Roztočil a kol. 2001).

Obr. 3. Anatomie prsu

-8-

2. Svaly ženských pohlavních orgánů Svaly ženských pohlavních orgánů, zvláště svaly dna pánevního mají své významné postavení ve správné funkci pohlavních orgánů. Jejich ochabnutí vede k řadě potížím, např. potíže s udržením moči, narušení citlivosti při souloži nebo pokles dělohy.

Svaly dna pánevního

Svaly dna pánevního tvoří podpůrný systém, který zahrnuje svalové pánevní dno a systém facií a ligament, zabraňující výhřezu orgánů a umožňující porod plodu. Svalové dno pánevní (diaphragma pelvis) s perineem (hrází) fixuje a nese pánevní orgány. Pokud se vezme v úvahu sklon pánve, nese většinu hmotnosti břišních a pánevních orgánů spona stydká a přední část pánevního dna, která je zdvojená. Samotné pánevní dno má nálevkovitý tvar. Začíná na stěnách pánve a sbíhá se ke konečníku. V předu a na bocích je m.levator ani, mediálně m.pubococcygeus a laterálně m. illiococcygeus a dorzolaterálně m. coccygeus. Význam pro kontinenci má m. sphincter ani externus, obkružující rektum (Kubátová, Pyšný 2006). Urogenitální dno, diaphragma urogenitale, je ploténka trojúhelníkového tvaru rozpínající se mezi dolními rameny kostí sedacích a kostí stydkých. Zesiluje pánevní dno ve ventrální části. Je uložena pod m. levator ani. Svalstvo hráze se skládá z m.compresor urethrae, m. sphincter urethrovaginalis, m.ischiocavernosus, m. bulbospongiosus (Kubátová, Pyšný 2006, Čech a kol. 1999).

Obr.4. Základní svaly dna pánevního

-9-

3. Fyziologie šestinedělí a jeho nepravidelnosti Název ,, šestinedělí ‘‘udává období trvající šest týdnů, relativně by ale mohlo trvat i týdnů osm. Může probíhat zcela přirozeně, pak jej označujeme jako fyziologické nebo se během něj mohou vyskytnou komplikace, které je nutno terapeuticky řešit. Každá žena má nárok na pomoc porodní asistentky, v jejíž kompetenci je komplikace včas odhalit (Stadelmann 2004).

3.1 Fyziologické šestinedělí Při fyziologickém šestinedělí nenastávají žádné komplikace a vše probíhá bez nutnosti zásahů lékaře. Dochází k fyziologické regeneraci organismu. Nejen ženské pohlavní orgány se navrací do své původní polohy, ale určité změny zaznamenává i kardiovaskulární, močový, zažívací, svalový systém a v neposlední řadě psychika ženy. Šestinedělí dělíme na časné (prvních 7 dnů) a pozdní šestinedělí, které končí 42.dnem po porodu. Pozdní šestinedělí je nezbytné pro involuci reprodukčních orgánů (Pařízek 2005, 2006, Čech a kol.1999).

3.1.1 Involuce pohlavních orgánů Hmotnost dělohy na konci šestinedělí klesne z původních 1000g na 80 g, což znamená, že tento orgán prodělává největší změny. Zmenšuje se zejména délka a to bez současné změny počtu buněk svaloviny (Čech a kol. 1999). Čech a kol. (1999) ve své publikaci uvádí: ,,Následkem zmenšeného obsahu děložní dutiny po vypuzení plodového vejce je v časném puerperiu vyšší myometrální a intrauterinní tlak, obnovuje se děložní činnost, intenzita kontrakcí je značně vysoká a je vnímána zvláště u vícerodiček…‘‘(Čech a kol., Porodnictví, 1999, str.137). Vyplavováním oxytocinu z hypofýzy, intenzita těchto kontrakcí roste. Následkem ozdravných procesů kdy se děložní dutina potřebuje vyčistit, vylučuje očistky (odborně lochia). Jejich zásaditá reakce pozmění poševní pH na alkalické, čímž je usnadněna cesta vstupu infekce. Vzhled lochií se postupně mění. Žena by měla být poučena o zvýšené intimní hygieně (Roztočil a kol. 2001). Do původního stavu se navrací také pochva, jejíž stěny

- 10 -

postupně zpevňují. Původní kvalitu však stěna pochvy nezíská nikdy (Čech a kol. 1999). Svalstvo dna pánevního a břišní stěny podléhá rovněž involučním změnám. Náprava břišní stěny nebývá nikdy dokonalá, proto je nutno celý regenerační proces podporovat posilováním nejen svalstva pánevního dna, ale později také břišních svalů.

3.1.2 Mléčná žláza Koncem 10. týdne těhotenství začne mléčná žláza tvořit mlezivo (kolostrum). Po porodu placenty započne vylučování

prolaktinu, hormonu, který zaktivizuje

mléčnou žlázu ke tvorbě mateřského mléka (www.porodnice.cz). Oxytocin pomáhá jeho vylučování. Tento děj nazýváme ,, let down reflex .‘‘ První den po porodu se tvoří kolostrum (mlezivo), které oproti mateřskému mléko obsahuje velké množství bílkovin. Zvlášť důležitá je tvorba imunoglobulinu A, který si novorozenec nedokáže vytvořit. Tato bílkovina slouží jako ochrana střev před bakteriemi. Dále v něm najdeme především více magnesia, které má pozitivní vliv na peristaltiku střev. Malé množství tohoto mleziva méně zatěžuje ledviny novorozence (www.kojeni.arcs.cz). Mateřské mléko se začne tvořit druhý nebo až třetí den. ,,Při jednom kojení se složení mění asi tak, že nejdřív jde na řadu přední mléko, které tiší žízeň miminka. Obsahuje více vody a cukru. Potom následuje zadní mléko, které obsahuje víc tuků a bílkovin‘‘ (Šráčková, Mamita 13/2005 ). První dny dosahuje sekrece 200 – 500 ml, ve druhém týdnu 1000 ml a později i více. Žena v šestinedělí musí být řádně poučena nejen o dodržování zvýšené hygieny v období kojení, ale především o výhodách a správné technice kojení, která zahrnuje i vhodné polohy (www.kojeni.cz). Existuje poloha tanečníka vhodná pro nedonošené novorozence, fotbalová poloha vhodná pro ženy s velkými prsy nebo poloha v polosedě pro ženy po císařském řezu. Šestinedělce by mělo být umožněno první přiložení k prsu do 30 minut po porodu (Kudela a kol. 2004). Tab.1. Složení mateřského mléka 100ml mléka

Mlezivo

Přechodné

Zralé mléko

Kravské

Bílkoviny (g)

2,7

1,6

1,2

3,3

Tuk (g)

2,0

3,0

3,5

3,8

- 11 -

Uhlovodany

5,7

6,4

7,0

4,7

0,27

0,20

0,72

57

63

67

65

240

260

280

270

(g) Minerální soli 0,31 (g) Kalorická hodnota (kcal) Kalorická hodnota (kj) Čerpáno z : Stadelmann , Zdravé těhotenství, přirozený porod, 2004, str.446

3.1.3 Psychika v poporodním období Poporodní psychická adaptace probíhá ve dvou fázích. Pasivní fáze trvá 2–3 dny, nastupuje hned po porodu a je charakterizována pasivitou matky. Aktivní fáze nastupuje asi 3.den po porodu (Roztočil a kol. 2001). U ženy se může vyskytnout stav, který je charakterizován nervozitou, neklidem a postihuje asi 60% žen. Je nezbytně nutné tomuto stavu věnovat zvýšenou pozornost a sledovat zda se jedná pouze o poporodní splín, který do dvou týdnů odezní nebo o vážnější stav–laktační psychózu. Stadelmann, Ingeborg (2004) uvádí: ,, Všichni si musí uvědomit, že při porodu ze sebe musela vydat vše, aby dítě porodila. Po tomto výkonu se každá žena cítí prázdná a nechráněná. Nastupuje pocit poranění a osamocení‘‘(Stadelmann, Ingeborg, Zdravé těhotenství, přirozený porod, 2004, str.290).

3.2 Nepravidelnosti šestinedělí Při překročení hranice krevní ztráty přes 300ml, hovoříme o puerperálním krvácení. Časné krvácení se objeví do konce 1.týdne po porodu. Příčina může spočívat v porodním poraněním, reziduích a koagulačních poruchách (Roztočil a kol. 2001). Krvácení v pozdním poporodním období bývají mnohem silnější a nesou sebou riziko hemoragického a hypovolemického šoku. Dalším problémem může být infekce rodidel zapříčiněná nejčastěji bakteriemi. Pokud má žena dělohu obrácenou dorzálně, mohou

- 12 -

se v ní městnat očistky, které se následně infikují (Čech a kol. 1999, Roztočil a kol. 2001). Přední místo v příčinách mateřské úmrtnosti zaujímají především cévní komplikace. Obzvláště po porodu císařským řezem dochází k mnohem rychlejší krevní srážlivosti. Již první dny po porodu se mohou objevit známky povrchového zánětu žil (tromboflebitis) (Zwinger 2004). Jako prevence těchto závažných komplikací se uplatňuje časná vertikalizace po porodu a účinná cévní gymnastika.

3.2.1 Nepravidelnosti kojení a puerperální psychóza Jednou z příčin nesprávného kojení mohou být anatomické odchylky bradavek nebo problémy související s tvorbou a vylučováním mateřského mléka. Nedostatečná tvorba mléka vzniká buď při málo vyvinutých prsech nebo jako následek nesprávné techniky kojení. U dítěte je příčinou nedostatečný sací reflex (Pařízek 2005, 2006). Mezi další poruchy patří i nadměrná produkce mléka, poranění bradavek, zánět prsu nebo retence mléka (zadržení mléka). K těmto komplikacím dochází v rozmezí 48 -72 hodin po porodu (Stadelmann 2004). Prevencí a léčbou možných komplikací je dostatečné kojení v pravidelných intervalech, správná technika, dodržování hygienických zásad a popřípadě využití fyzikální terapie (Roztočil a kol 2001, Kudela a kol. 2004, Stadelmann 2004). V průběhu gravidity produkuje děloha hormon progesteron s mírně sedativními a uklidňujícími účinky. Po porodu však tato produkce ustane. Důsledkem je zvýšená psychická vnímavost na stresující situace. Ženy tak mohou trpět úzkostí, neklidem a pocitem strachu. Přesná příčina těchto potíží není dosud známá. Vyvolávajícím faktorem může být například traumatický porod. U většiny žen se jedná o tzv. poporodní splín a obvykle do dvou týdnů samovolně ustoupí (Kudela a kol. 2004, Pařízek a kol. 2005, 2006). Závažnějším stavem je puerperální (laktační) psychóza, kdy žena ztrácí kontakt s reálným světem. U většiny žen se objeví do 14 dnů a může skončit fatálně pro matku i dítě. Psychózy dělíme na amentní (náhlý začátek, dezorientace, paranoia, halucinace, následná amnézie), manické (megalomanie), v obou případech je poměrně dobrá prognóza. Endogenní a schizofrenní jsou závažnějšího rázu, mají horší prognózu a manifestují se později. K typickým příznakům patří nechutenství, poruchy spánku,

- 13 -

úzkost, zmatenost a panika. Mohou se přidat i halucinace a bludy (Čech a kol. 1999). V případě vážnějších potíží je tedy nutné ženu hospitalizovat na psychiatrii.

- 14 -

4. Tělesné změny po graviditě z pohledu fyzioterapie Fyzioterapie po porodu má několik významů: pomáhá celkovém zotavení z porodní námahy, posiluje ochablé a unavené svalstvo, upravuje vyměšování, předchází trombembolickým komplikacím a může ovlivňovat příznivě i tvorbu mléka (Pros 1962).

Vliv fyzioterapie:


Podpora involuce dělohy a správného uložení v malé pánvi.




Zpevnění pánevního dna.




Zpevnění svalstva břišní stěny.




Prokrvení prsních svalů a podpora laktace.




Zlepšení výkonnosti všech vnitřních orgánů (aktivizace metabolismu).




Posílení svalů dolních končetin a ochrana kloubů.




Prevence trombembolických komplikací.




Prevence komplikací vylučovacího systému a vyprazdňování stolice.




Podpora správné postury těla.




Odstranění svalových dysbalancí (narušení vztahu mezi svaly náchylné k tuhosti či zkrácení a svaly, které mají tendenci k útlumu. Podílí se na nich tři faktory: délka svalu, práh dráždivosti a zapojování svalů) (Janda 1995).




Psychika

( Adamírová 1999, Volejníková 1993)

Pod vedením rehabilitačních sester jsou ženy poučeny o vhodnosti různých cviků podle způsobu porodu (Čech a kol. 1999, Pařízek 2005, 2006). V mnoha českých porodnicích se tomu tak bohužel neděje, nebo fyzioterapeuté navštěvují pouze ženy po císařském řezu (např. Středomoravská nemocniční a.s. Nemocnice Prostějov).

4.1 Děložní involuce Vypuzením placenty se uvolňují proteolytické enzymy, svalová vlákna se kontrahují a svalové buňky se zmenšují. Děložní svalovina je anemizována kontrakcemi a stlačením stěn arterií hladkého svalstva (Čech

- 15 -

a kol. 1999). Pro

podporu zavinování dělohy má velký význam polohování na břicho podložené např. polštářkem (odlehčení nalitých prsou). Polohování je doporučeno 5 x denně na dobu 15 minut v intervalu 2 hodin od vaginálního porodu a 24 hodin po porodu SC (Sectio Cesarea) (www.sestinedeli.cz) .

4.2 Insuficience pánevního dna Heiko,

B.G.,

Franz,

vedoucí

lékařka

ženské

kliniky

v nemocnici

v Braunschweigu uvádí: ,, Během těhotenství má 30 – 60% žen potíže s únikem moči ‘‘(Cantieni, B., Cvičení po porodu, 2007, str. 9). U určitého procenta žen problémy s inkontinencí vyvolané vaginálním porodem souvisí se změnami pánevních orgánů, jako je poranění měchýře, poranění nervů a svalů močové trubice a konečníku. Prevalence inkontinence u žen ve věku mezi 15 a 64 let se pohybuje od 10% do 30%. Odhady prevalence močové inkontinence v těhotenství jsou ale vyšší, pohybují se mezi 20% a 67 % (Pelvic Floor Muscle Training During Pregnancy to Prevent Urinary Incontinence: A Single-Blind Randomized Controlled Trial). ,,Ve velice hodnotných studiích se v posledních letech prokázalo, že kvalitně vedené cvičení se jeví jako nejefektivnější forma likvidace obtížné inkontinence‘‘ (Cantieni, B., Cvičení po porodu, 2007, str.9). Pokud je správným způsobem procvičováno svalstvo pánevního dna, dochází k jeho elevaci a s ním i elevaci vnitřních orgánů pánevních (pokleslá děloha, vagina, měchýř a také samozřejmě střeva). Všechna tahle cvičení vedou k aktivizaci metabolismu – látkové výměně a tím k prvenci obstipace (Adamírová 1999).

www.aarskrickova.cz Obr. 5 Ochablé versus zdravé pánevní dno

- 16 -

4.3 Břišní svalstvo Břišní stěna tvoří svalově - fasciální korzet, který udržuje statiku trupu a spolupůsobí při zachovávání statiky páteře a celé postavy. Těhotná děloha vyvolává maximální tlak, obzvláště na svaly vedoucí z oblasti pod hrudní kostí po kost stydkou (mm.recti abdominis). Povolené facie, poškozená struktura vazivového vlákna a šlach vytváří vyklenutí v mediální části. Následkem je rozestup - diastasis mm.recti abdominis. Přestože je diastáza řazena mezi kýly, nejedná se o pravou kýlu, jelikož zde není

vytvořena

kýlní

branka

a

nehrozí

tedy

riziko

uskřinutí

útrob

(www.zdravi.centrum.cz). Jedná se o rozestup krytý pouze peritoneem a kůží, který narušuje pevnost celého trupu a tzv. svalového korzetu. Komplikaci je nutné včas diagnostikovat (při změně polohy do sedu vzniká mezera mezi svaly palpačně na 2-3 prsty (3-5 cm u mírné a 8-10cm u rozsáhlejší diastázy) a dle míry rozestupu ošetřit pomocí fyzioterapie nebo abdominoplastiky. Při mírném rozestupu je velmi důležité zpočátku defekt fixovat a pod vedením erudovaného fyzioterapeuta provádět cílená izometrická cvičení (kontrakce svalu bez změny jeho přirozené délky). Je nutno uvést, že posilování svalstva břišní stěny je možné až po zpevnění svalstva dna pánevního. Přímé a šikmé břišní svaly se posilují v poměru 1:2 formou izometrického cvičení (Dráč, Křupka 1992).

4.4 Prsní svaly, laktace Efektivitu laktace lze také podporovat pomocí fyzioterapie. Při posilování a protahování jsou vlákna prsního svalstva aktivní, jsou více prokrveny a je podporována tvorba mateřského mléka. Faktory ovlivňující kvalitu mateřského mléka nelze s jistotou určit. V nedávné době provedené studie uvádějí, že hladiny Imunoglobulinu A (IgA) v mateřském mléce po vyčerpávající fyzické zátěži jsou nižší oproti hladině po odpočinku. Účinek mírného cvičení na imunitní složky mateřského mléka však nejsou hlášeny. Cílem studie bylo zjistit zda 30 minut mírného cvičení ovlivňuje imunologické vlastnosti mateřského mléka. Jedna skupina žen vykonávala 3 x týdně 30 minut aerobního cvičení a druhá skupina nevykonávala žádný pohyb nebo jen zřídka. Následně byly odebrány vzorky před a 10 a 60 minut po cvičení. Zkoumány byly hladiny IgA,

- 17 -

lactoferinu, lysozymu a kardiovaskulární činnost. Výsledkem bylo, že aktivní ženy měly vyšší úroveň kardiovaskulární činnosti bez změny hladiny IgA, lactoferinu a lysozymu. Závěr tedy zněl: ,, Střední zátěž během kojení zvyšuje kardiovaskulární činnost bez ovlivnění hladiny IgA, lactoferrinu nebo lysozymu v mateřském mléce‘‘ (Cheryl, Hunter , Effect of Exercise on Immunologic Factors in Breast Milk, 2 February 2003).

4.5 Cévní zásobení dolních končetin V graviditě i šestinedělí dochází ke zpomalení průtoku krve v dolních končetinách. Po porodu stoupá počet krevních destiček i jejich srážlivost, zároveň stoupá hladina fibrinogenu a koagulačního faktoru VIII. Důsledkem těchto změn se zvyšuje riziko trombembolických komplikací. I u žen po porodu Sectio cesarea je prevencí časná vertikalizace a cévní gymnastika zvyšující krevní návrat z dolních končetin k srdci (Čech 1999, Roztočil 2001). Časná vertikalizace po porodu ale nebyla ,,trendem‘‘vždy. Ještě v šedesátých letech bylo ženám v šestinedělí doporučováno ležet na posteli téměř celý týden, neboť se předpokládalo, že ještě nezavinutá a těžká děloha více ochabuje prosáklé pánevní dno (Čepický 2004).

4.6 Změna těžiště těla, vliv na osový aparát V graviditě je těžiště ženské postavy posunuto ventrálně a horní část trupu se pro zajištění rovnováhy posouvá směrem dorzálním. Dochází ke zvětšení bederní lordózy, která je kompenzovaná hrudní kyfózou a krční lordózou. Bederní lordóza vede k otevření meziobratlových prostor lumbosakrálního (L/S) ventrálním směrem.

přechodu páteře

Zvětšení bederní lordózy po porodu bylo zjištěno ve studii

Snijderse a kol., který u 16 žen 2 týdny po porodu měřil křivku páteře. Meziobratlové ploténky jsou zatíženy zejména v části dorzální. Vazivová spojení páteře byla v průběhu gravidity velmi namáhána (Dráč, Křupka 1992, Kušová).

- 18 -

4.7 Pánev, kloubní spojení pánevního kruhu Relaxin, hormon přítomný v těhotenství, přeměňuje kolagen, jež snižuje sílu pojivové tkáně a tím usnadňuje její roztažení a snižuje její tuhost. Tím snadno dochází k oddělování a pohybům v pevných spojích pánevního pletence. Komplikací jsou blokády v oblasti SI kloubu (křížokyčelní skloubení – articulatio sacroiliaca) (Kušová). V SI kloubu dosahuje uvolnění přibližně 1-2 mm a jeho funkce může být blokována funkčním zkrácením svalů v jeho okolí (Marek a kol. 2005). Dylevský a kol.(2000) uvádí, že pánev vzniká spojením kostí pánevních, kosti křížové a kostrče. Čihák (2001) ale tvrdí, že pánev je pevný kruh, který vzniká skloubením kosti křížové s oběma kostmi pánevními. Jejich spojením (pomocí pánevních vazů a spojením obou kostí pánevních) ve sponě stydké vzniká pevný kruh (Kubátová, Pyšný 2006). Normální postavení pánve je z klinického hlediska tehdy, kdy horní trny kosti kyčelní na pravé a levé straně jsou uložené u stojícího člověka v horizontální rovině (hřebeny kostí kyčelních jsou z pohledu zezadu ve stejné výšce) (Tichý 2000, Kubátová, Pyšný 2006, Marek a kol. 2000). Na postavení pánve se podílejí některé svaly zádové, břišní, svaly kloubu kyčelního a svaly pánevního dna. Pokud vlivem těhotenství a porodu zůstane nesprávné postavení pánve, může to vést k sakrálním bolestem a nutnosti ošetřujícího zákroku fyzioterapeuta měkkými technikami, mobilizací a následným aktivním cvičením

pro srovnání svalových

dysbalancí. Podstatou měkkých technik je odhalení a ovlivnění určité patologické bariéry v tkáních pomocí ruky fyzioterapeuta (aplikace tahů na cílovou měkkou tkáň). Tato technika je spolu s ostatními diagnostickými a terapeutickými postupy označována pod pojmem ,,manuální medicína‘‘ (Dvořák 1996). Nesmírně důležité je také zapojit posilování hýžďových svalů, zejména m.gluteus medius, jehož přední nebo zadní část může klopit pánev dopředu i dozadu. Velký hýžďový sval (m.gluteus maximus) zmenšuje sklon pánve, táhne ji dozadu a tím napřimuje trup (Kubátová, Pyšný 2006). Uvolnění kloubních spojů pánevního kruhu je zakódovaný proces usnadňující postup plodu kostěným porodním kanálem. Je to určité opatření přírody proti rupturám v průběhu porodu.

- 19 -

Jednotliví autoři zjistili, že při fyziologicky probíhajícím těhotenství dochází v symfýze k uvolnění od 3 až do 8mm (Dráč, Křupka 1992).Patologické uvolnění spoje (až 20mm) porušuje statiku a pohyblivost těla a vyvolává značné bolesti. Příčinou tohoto nadměrného uvolnění je bezesporu hormonální účinek (vysoké hodnoty estrogenu, progesteronu a relaxinu). V experimentální studii Uhlíř (1961) dokazuje, že uvolnění symfýzy způsobují především estrogeny, ACTH a kortikoidy

a že účinek relaxinu u člověka není

objasněný. Carda (1974) dává progesteronu spíše opačný účinek – zpevnění pánevního spojení. Pelveolýza (uvolnění všech třech pánevních spojů) se vyskytuje přibližně u 1% těhotných žen. Nejtypičtější je bolest v lůně při pohybu a při tlaku na symfýzu. Chůze je kolísavá a bolest se zintenzivňuje při chůzi do schodů. Účinnou léčbou nadměrného uvolnění pánevních spojů je několikadenní klid na lůžku a zpevňující bandáž (Dráč, Křupka 1992).

- 20 -

Tab.2. Stručný přehled rozdílů mezi ženou, která po porodu rehabilituje a ženou, která je pasivní

Žena rehabilituje Dno pánevní, děloha, močový měchýř, střevo Břišní svaly

Prsní svaly

Pasivní žena

Posílené

dno

riziko

inkontinence

a

stolice,

retroverse

pánevní,

moči a kolem pochvy, riziko inkontinence moči rizika a stolice → psychické problémy, pokles

zabránění dělohy

nižší Ochablé svalstvo kolem močové trubice

jejího dělohy a močového měchýře, menší

a

sestupu.

prožitek ze sexu.

Správné držení těla, lepší vyprazdňování, usnadňuje zavinování dělohy, lepší opora bederní páteře, lepší prokrvení pokožky a vazivové tkáně → redukce strií, odbourávání stresových hormonů → zmírnění poporodních depresí.

Ochablé

břišní

svalstvo

a

svalstvo

svalového korzetu → špatné držení těla, horší vyprazdňování, ochablé svalstvo pánevního dna, převislé břicho.

Prokrvené prsní svalstvo → Ochablé svalstvo prsou → možné obtíže podpora laktace dýchání

s kojením.

Dýchací

Správné

preventivně Nesprávné dýchání může zvyšovat tlak

ústrojí

bojuje proti poklesu orgánů malé na pánevní dno, zvláště na m. levator ani. pánve a snižuje riziko pozdních Větší riziko trombembolické nemoci. dechových

komplikací

po

porodu. Dolní

Zrychlený krevní oběh, prevence Podstatně vyšší riziko cévních komplikací

končetiny

cévních komplikací zvláště po oproti ženě, která rehabilituje. porodu Sectio Cesarea.

Čerpáno z: Adamírová 1999, Lang –Reeves 2008, Zwinger 2004,

- 21 -

5. Mateřství – psychosociální pojem Společností je mateřství stále vnímáno jako přirozená role ženy a také je od ženy očekáváno určité chování, které s touto rolí souvisí. Pokud je tedy vše vnímáno jako přirozené, žena má být sebevědomá, oplývat sebedůvěrou a má být šťastná. Pokud tohle nepociťuje, je okolím někdy automaticky brána jako ,,špatná matka‘‘. Žena má však plné právo prožívat i jiné pocity než ty kladné. Je to pocit nejistoty v lásce k dítěti, snížené sebeúcty, strach. Vše ale souvisí s velkým tlakem okolní společnosti, která je zarytě přesvědčena o tom, že mateřství rovná se láska, štěstí, radost a nikdy ne jinak. Důvodem je i to, že psychika ženy v těhotenství a šestinedělí je často odsunována stranou, méně se o ní hovoří a vše se soustřeďuje pouze na tělesnou schránku. Poukazuje to také na nedostatek odborných psychologů zabývajících se mateřstvím (www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz). K tomu, aby se každý z nás cítil spokojený a vyrovnaný, vedou složité cesty, které jsou vysoce individuální a hledáním těchto cest se postupně vytváří jádro duševní pohody člověka, tedy zdraví…(Blahutková 2003). Je velice důležité, aby se ženy po porodu naučili zvládat pocity, které doprovází období šestinedělí. K tomuto zvládání jim mohou pomoci různé činnosti. K prvním z nich patří právě cvičení, které má nejen pozitivní vliv na psychiku matky, ale především přispívá ke zlepšení zdravotního stavu ženy. Další příjemnou metodou je relaxace a to jednak aktivní (procházky, čtení) nebo pasivní (aromaterapie, spánek).

- 22 -

6. Pohybová aktivita v šestinedělí Většina žen považuje za důležité být po porodu v dobré psychické a fyzické rovnováze (Hošek, Tilinger 2007). Podpůrným prostředkem pro fyziologický průběh šestinedělí je vhodná forma kinezioterapie, přispívající především ke kompenzaci jednostranné zátěže při fyzicky náročném nošení dítěte. Udržení kondice je proto nesmírně důležité. Aby byla kinezioterapie účinná a efektivní, musí být dodržována základní pravidla a kontraindikace.

6.1 Základní pravidla Cvičení nebo–li kinezioterapie v šestinedělí má 3 významy, jednak význam terapeutický, preventivní, ale v neposlední řadě pro mnoho žen také význam estetický. Základní pravidla:


Ženě musí být řádně vysvětlen význam cvičení v šestinedělí a nutnost jeho zařazení do denního režimu i po odchodu z porodnice.




S polohováním se začíná přibližně 2 hodiny po vaginálním porodu a po porodu Sectio Cesarea za 24 hodin. S cévní a dechovou gymnastikou po porodu SC je vhodné začít hned jak odezní anestezie.




Dodržování kontraindikací cvičení jako je horečka a jiných stavů, které se neslučují s fyziologicky probíhajícím šestinedělím.




Ženy cvičí na rovném lůžku bez polštářů.




Pokoj by měl být vyvětraný.




Ženy by měly mít před cvičením vyprázdněný močový měchýř.




Vhodná doba na cvičení je ráno.




Doba cvičení by neměla přesáhnout 20 minut.




Ženy po porodu jsou unavené a proto je dobré cviky prokládat dechovou gymnastikou a relaxací.




Cvik se provádí pouze do 1. pocitu táhnutí. Svaly jsou elastičtější (účinek progesteronu a relaxinu), ale zranitelnější (www.bud-fit.cz, Volejníková 1993).




Břišní svalstvo se posiluje až po zpevnění pánevního dna.

- 23 -




Cvičit by žena měla až po kojení.




Vyvarovat se zvedání těžkých předmětů při zadržení dechu, neboť je tím vyvíjen tlak na pánevní dno, které více ochabuje.

Strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku. ,,Cvičení v době laktace zabraňuje pravděpodobně ztrátě vápníku v kostním tkanivu. Studie university Utah zjistila u méně se pohybujících žen, které kojily déle než 6 měsíců, snížení vápníku v kostní tkáni i když ho konzumovaly víc, než jsou doporučené denní dávky. Sportovní aktivita může tento příliš velký úbytek vápníku zastavit ‘‘(Brachovcová 1997). Nevhodná sportovní aktivita může ještě více zhoršovat některé urogenitální problémy, například stresovou inkontinenci. Pro správnou funkci svěračů a močového měchýře je nutné pevné pánevní dno a také vazy, které napomáhají udržet polohu orgánů malé pánve. Pokud tato neuromuskulární struktura není v kondici, může později dojít i k výhřezu orgánů. Z tohoto hlediska jsou některé sporty rizikové: aerobic, běh, skoky, gymnastika, judo, míčové hry, jízda na koni…( Cinglová 2002).

6.2 Doporučené sporty V těhotenství se zcela mění těžiště těla, což je způsobeno zvětšeným objemem břicha a narůstající váhou. Dochází k velkému přetížení svalů zejména v oblasti bederní páteře. Oslabeny jsou i břišní svaly a právě tato nerovnováha mezi břišními svaly a přetíženými zádovými svaly vede k bolestem zad. Nesprávnými cviky si ale žena může i ublížit, a proto je důležité dodržovat správný postup, aby byla sladěna aktivace břišního svalstva, svalstva kolem páteře a pánevního dna. Toto pravidlo je důležité z důvodu případného zranění při cvičení. Poslední výzkumy například uvádějí, že po porodu by se měly nejdříve posilovat šikmé břišní svaly a následně až za 6 měsíců přímý břišní sval. Zdůvodňuje se tím predilekce vzniku diastázy přímých břišních svalů (Adamírová 1999, Cantieni 2007). Vhodné cvičení je na gymnastických míčích. Hájková (2009) uvádí: ,, Dva až tři týdny po porodu je vhodné začít s chůzí se zaměřením na správné držení těla. Při chůzi se zapojuje komplexně celé tělo. Asi šest týdnů po porodu může žena začít plavat, vhodný je kraul nebo prsa. Je to další všestranná aktivita, která posiluje celé

- 24 -

tělo. Běh, aerobic, tai – bo a další sporty kde dochází k otřesům již vyžaduje pevné pánevní dno. Proto je lepší počkat alespoň tři měsíce a předtím se věnovat poporodnímu cvičení a postupnému zvyšování kondice‘‘(Hájková, M., Fyzioterapie v šestinedělí, Sborník konference pro sestry, fyzioterapeuty a ergoterapeuty, 10.- 11. února 2009, Ústí nad Labem).

Cvičení bez použití pomůcek

Pro ženu, která nikdy necvičila je vhodné začít pozvolnými cviky pouze vahou vlastního těla, čili bez použití pomůcek jako jsou činky, gumy nebo Overball. Vhodným začátkem je pouze protahování neboli strečink, při kterém zkrácené svalstvo dostává svou přirozenou délku. Bez pomůcek lze kvalitně protahovat, ale i posilovat skupinu svalstva zad, krčních svalů, prsou, svalstvo paží, břišních svalů, pánevního dna ale i svaly hýždí a dolních končetin. O tom jak správně provádět jednotlivé cviky by měla být žena informovaná nejlépe fyzioterapeutem nebo i porodní asistentkou. Žena má na tyto informace právo a měly by ji být poskytnuty (www.bud-fit.cz).

Cvičení s použitím balančních pomůcek

Nejvhodnějšími cvičebními pomůckami pro ženu po porodu jsou právě balanční pomůcky. Patří mezi ně měkký míč o průměru kolem 22 – 26 cm (Overball, Softball) nebo velký gymnastický míč (Gymball). Oba míče jsou nestabilní a proto jsou svaly neustále aktivní. Intenzitu jednotlivých cviků lze zvyšovat změnou polohy nohou, paží nebo například zavřením očí (Thierfelder 1998). Čím více jsou nafouknuté, tím jsou balanční polohy intenzivnější a obtížnost cviků se tím stupňuje. Tato balanční technika slouží k zapojení hlubokého stabilizačního systému, který není v dnešní době tak aktivizovaný jako v minulosti, což je způsobeno především pohodlným způsobem života. Poslední studie v oblasti fyzioterapie ukazují, že pro stabilizaci páteře jsou významné hluboko uložené svaly. Jde především o svaly obratlů páteře, mm. obliqui (šikmé svaly), quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní), mm.intercostales ext. et int.(mezižeberní svaly zevní i vnitřní), hluboké flexory šíje a hlavy, svaly supra a infrahyoidní (svaly nadjazylkové a podjazylkové), m.pyramidalis (rudimentární sval v oblasti úponu přímého břišního svalu na stydkou

- 25 -

kost), diaphragma pelvis (svaly pánevního dna mimo sfinktery), diaphragma (bránice) a diaphragma oris (svalová spodina dutiny ústní) (Čihák 2001). Overball nebo Softball je malý, lehký, nafukovací a pružný míč, používaný fyzioterapeuty. Cvičení s Overballem je příjemné a má spíše pomalejší charakter. Využívá hlavně balanc a tím aktivuje insuficientní hluboký stabilizační systém, který udržuje rovnováhu a zlepšuje posturu. Overball lze dle individuální potřeby různě nafukovat. Jako

při každém cvičení je důležité dodržovat určitá pravidla: cviky

se neprovádí švihem ale tahem, cvičí se bez obuvi, důležité je správné dýchání – vydechuje se při kontrakci a nádech se provádí se svalovým uvolněním. Ze začátku lze Overball nafouknout pouze do jedné poloviny nebo i méně, aby nedošlo k prudkému zatížení svalů. Pomocí Overballu lze velmi dobře docílit pevného svalstva hýždí, pánevního dna a prsního svalstva, zvláště v poporodním období (Thierfelder 1998, www.bud-fit.cz ). Dalším vhodným balančním cvičením je využití Gymballu, který patří mezi velmi dobré rehabilitační balanční pomůcky. Umožňuje mnohostranné procvičení těla se zapojením především hluboce uloženého svalstva, upevňuje celkovou kondici, snižuje napětí organismu a posiluje hlavně zádové a břišní svalstvo. Gymball slouží také k tomu, aby procvičoval reakci svalových skupin na změnu polohy a těžiště jeho hlavního využití je především při rehabilitaci páteře nebo pro těhotenské cvičení (Thierfelder 1998). Důležité je, aby velikost Gymballu odpovídala postavě. V sedě na míči by nohy v kolenou měly svírat úhel 110°. Menší velikost není ze zdravotních důvodů vhodná a na velkém Gymballu hrozí pád. Pravidlem při cvičení v šestinedělí je, že se cvičí vždy s nohama u sebe, aby nedocházelo k ještě většímu rozvolnění pánevních a kloubních vazů, které bylo způsobeno těhotenskými hormony, zvýšenou váhou a porodem. Dále se vylučují poskoky do doby posílení pánevního dna z důvodu prevence poklesu orgánů v malé pánvi.

6.3 Nebezpečné aktivity K běžným sportovním aktivitám, které žena provozovala před těhotenstvím: běh, aerobic, tenis, cyklistika, jogging nebo jízda na koni, je vhodné se vrátit až po několika měsících po porodu po zpevnění pánevního dna a břišního svalstva. Pokud toto pravidlo není dodrženo, může dojít k ještě většímu ochabnutí svalstva dna - 26 -

pánevního a k následným pozdějším komplikacím. Ženy, které byly zvyklé chodit do posilovny by měly první měsíce raději cvičit v domácím prostředí a to bez závaží, aby nedocházelo k zadržování dechu a tím vyvíjení tlaku na zcela nezpevněné pánevní dno. Po normálním porodu je doporučeno cvičit pouze takovou intenzitou, která ženě vyhovuje a také s ohledem na zdravotní stav. V šestinedělí není vhodnou aktivitou plavání, protože děložní krček zůstává rozšířený ještě několik týdnů po porodu a bakterie by tak mohly proniknout až do dělohy a způsobit infekci (Brachovcová 1997).

6.4 Kontraindikace cvičení Existují určité obtíže nebo stavy, které se neslučují s fyziologickým šestinedělím a ty mohou vést k určitým omezením v oblasti poporodního cvičení. Jedním z nich je stav, kdy po 1 až 2 týdnech ustane vylučování očistků, ale následně se znovu objeví s větší intenzitou. V tomto případě se může jednat o uvolnění dělohy, kdy se znovu otevřely již uzavřené cévy. Děloha, která se zklidňuje může mít sklon ke krvácení. Pokud k tomu dojde, je důležité na nějakou dobu cvičení omezit (Brachovcová 1997, Čech 1999). Dalším omezením, kdy by žena neměla cvičit patří teplotové komplikace signalizující většinou nastupující infekci nebo velké krevní ztráty při porodu, kdy je nutno ženě podávat transfuze. Vysoký krevní tlak v těhotenství může přetrvávat určitou dobu i po porodu. U těchto žen je vhodné vyčkat na ustálení hodnot. Velkou skupinu omezení tvoří také rozsáhlé poranění hráze a měkkých porodních cest, kdy doba potřebná na zhojení tkáně je podstatně delší (Brachovcová 1997).

6.5 Vliv cvičení na poporodní depresi Kolísání hladiny hormonů, tělesných tekutin a elektrolytů v bezprostředním poporodním období může mít asi u 40% žen za následek vznik poporodních depresí. Až 80% matek prožívá tzv. baby blues, který se projevuje změnami nálad, plačtivostí, bolestmi hlavy. Přibližně 20% matek trpí poporodní depresí až rok po porodu. Nejzávažnější forma je poporodní neboli laktační psychóza, která se objeví asi u třech

- 27 -

žen z tisíce v rozmezí dvou poporodních týdnů. Vyžaduje terapii a farmakologickou léčbu. Jedny z posledních výzkumů prováděných lékaři upozorňují na to, že deprese mohou být vyvolány poklesem hladiny endorfinů v mozku. Endorfin je látka opiového charakteru navozující slastný pocit, jejíž tvorba je zvýšená v těhotenství. Ke zvýšenému vylučování této látky také dochází právě při cvičení (Brachovcová 1997, Čech a kol. 1999). Při depresi nastává utlumení metabolismu a apatie. Tělesné cvičení vede ke zvýšení podráždění a pohyb tak působí jako mentální odbočka, při které dochází k uvolnění emocí

a odpoutávání pozornosti od příčiny napětí. Pohyb

má tedy krátkodobý i dlouhodobý účinek na psychickou pohodu při snižování deprese. Pozitivně ovlivňuje sebeúctu a úzkost (Hátlová 2003).

- 28 -

PRAKTICKÁ ČÁST

7. Doporučená forma kinezioterapie Sestava

cviků

je

vždy

zvolená

s přihlédnutím

k průběhu

porodu,

aktuálnímu zdravotnímu stavu a je zaměřena na prevenci časných i pozdních poporodních komplikací. Je nutné, aby o významu kinezioterapie byla žena vždy poučena fyzioterapeutem nebo porodní asistentkou.

7.1 Doporučení pro 0. den porodu ● Gynekologická poloha při porodu vede ke zpomalení krevního oběhu v dolních končetinách. Tento stav je rizikem pro vznik trombembolické nemoci. Jedním z preventivních opatření je časná vertikalizace (již po dvou hodinách od porodu).

Pozn. : Ženy po porodu per Sectio Cesarea (SC) jsou vertikalizovány až po 24 hodinách od operace. Velmi důležitý je nácvik vertikalizace s fixací jizvy.

● Již 2 hodiny po porodu per vaginam má pro ženu velký význam polohování do polohy na břiše jako prevence retroverze dělohy a podpora jejího zavinování. Děloha je po porodu překrvená a ochablá. Závěsný aparát je protažený a podpůrný aparát je zhmožděný (edémy, epiziotomie). Pokud žena leží pouze na zádech, podporuje tím nežádoucí retroverzi dělohy a tím do budoucna předpoklad pro její sestup. Velmi důležité je také vyprázdnění močového měchýře, neboť močový měchýř svým tlakem táhne dělohu do retroverze. Polohovat je vhodné 5 x denně na dobu 15 minut po kojení (www.sestinedeli.cz , Čech a kol. 1999).

Pozn.: Ženy po porodu SC mohou polohovat na břicho až po 24 hodinách od operace.

● V den porodu může být žena značně vyčerpaná, proto je důležité se zaměřit na dechovou gymnastiku spojenou s relaxací. Anatomicky správné dýchání podpírá orgány dutiny břišní a propojuje hluboký svalový systém. Hluboké břišní dýchání - 29 -

podporuje reakce svalstva dna pánevního, aby vždy chránilo a podpíralo při smíchu, kašli, kýchání a správně se uvolnilo při vyprazdňování (Cantieni 2006).

Pozn.: Po porodu SC může někdy celková anestézie způsobit drobné podráždění dýchacích cest. Dýchací cesty je třeba uvolňovat odkašláváním s fixací břišní stěny. Jakmile jsou dýchací cesty uvolněny, začíná se s hlubokým hrudním dýcháním. Tím se tělo lépe zbavuje anestetik (Volejníková 1993).

● Gynekologická poloha při porodu stejně jako operační poloha při porodu per Sectio Cesarea, znamená riziko zpomalení průtoku krve v dolních končetinách a vznik trombembolických komplikací (Volejníková 1993). Účinným preventivním opatřením je cévní gymnastika zahrnující izometrické kontrakce dolních končetin a pohyby hlezna.

- 30 -

7. 2 Doporučení pro 1. den po porodu 1.den po vaginálním porodu žena nadále pokračuje v polohování, cévní a dechové gymnastice. Jako prevence komplikací je sestava doplněna o další cviky.

Pozn.: Žena po porodu SC je po 24 hodinách vertikalizována a začíná s polohováním na břicho - podpora lepšího hojení rány.

●

Posilování pánevního dna provádí od prvního dne po porodu jak ženy

po vaginálním porodu, tak i ženy po porodu SC. Výjimku tvoří šestinedělky, kterým byla provedena epiziotomie, nebo došlo k ruptuře III° (rozsáhlá trhlina s poškozením zevního svěrače konečníku) (Roztočil 2001). Tyto ženy mohou s cíleným posilováním pánevního dna začít až po zhojení jizvy. Posilování pánevního dna spočívá v izometrické kontrakci svalstva kolem pochvy a močové trubice. Důležité je, aby žena současně nestahovala konečník.

Pozn.: Ženy po SC mohou začít s posilováním pánevního dna ihned.

● Velmi důležité je zařazení posilování (izomerické kontrakce) gluteálních svalů (zejména m.gluteus medius) neboť tyto svaly mají vliv na správné postavení pánve v laterolaterálním směru (nestabilita pánve díky rozvolnění). Jedním z úkolů hýžďových svalů (mm.gluteus maximus, gluteus medius, gluteus minimus) je také chránit chrupavky kloubů kosti křížové a kloubů kyčelních (Cantieni 2007).

●

Prsní svalstvo (m. pectoralis) se vějířovitě rozpíná od hrudníku

až na ramena a má význam pro správné držení těla, čímž se také nepřímo podílí na správném uložení a sklonu pánve (Adamírová 1999). Posilování a protahování prsních svalů podporuje aktivaci a prokrvení svalových vláken, čímž je podpořena i laktace.

- 31 -

7. 3 Doporučení pro 2. - 3. den po porodu 2. - 3. den po porodu ženy pokračují cviky z prvního dne s připojením dalších preventivních cviků. Pánevní dno je možné posilovat s větší intenzitou. Šestinedělky nadále pokračují v polohování (Volejníková 1993).

● Tyto dny již zařazujeme cviky v poloze na břiše a v podporu klečmo. Význam cviků v kleče spočívá především v prevenci retroverze dělohy a správného postavení pánve.

● Vhodnou prevencí pro podporu peristaltiky jsou švihové pohyby v kyčlích dopředu a dozadu nebo zanožování.

Pozn.: !!! Při komplikaci, jakou je uvolnění SI skloubení a symfýzy, neprovádět abdukci v kyčlích (např. turecký sed) (Dráč, Křupka 1992). Stav se projevuje bolestí při vstávání a otáčení v posteli. Mobilizaci provádíme pouze trakcí dolních končetin. Terapie spočívá ve zpevnění tzv. Stodartovým pásem a kinezioterapii : posilování svalů pouze v poloze na zádech. Kontraindikací je bolest. Stav se upraví za cca 4-6 týdnů po porodu.

- 32 -

7.4 Doporučení pro 4. den po porodu ● Od čtvrtého dne po porodu se zařazují kromě všech předchozích cviků také cviky na posílení šikmých břišních svalů. Přímý břišní sval (m. rectus abdominis) lze posilovat až po zpevnění pánevního dna.

Pozn.: Ženy po porodu SC mohou začít s posilováním přímých břišních svalů až po odstranění stehů nebo svorek, šikmé mohou posilovat lehce izometrickou kontrakcí a s fixací rány.

Pozn.: !!! Při diastáze mm.rectus abdominis (rozestup přímých břišních svalů v oblasti linea alba) je důležité pomocí aspekce a palpace zjistit rozsah diastázy a stanovit léčebný plán, který zahrnuje kinezioterapii s fixací a metodické posilování břišních svalů. Žena musí být poučena o sebekontrole správnosti provedení cviku, tak aby při kontrakci nebyl rozestup viditelný. Pokud není cvik prováděn správně, může dojít ke zhoršení diastázy. Diastáza není jen kosmetický defekt, ale jde o porušení celého svalově vazivového korzetu a jeho funkce vyrovnávající statiku postavy (Dráč, Křupka 1992). Náprava trvá 6 měsíců a více. Prevencí je dobrý stav břišního svalstva před a v těhotenství.

Obr. 6 Diastasis mm. recti abdominis www.befitmom.com

- 33 -

● Velmi důležité je také zapojení cviků na vyrovnání bederní lordózy. Nadměrná zátěž bederní páteře v těhotenství způsobuje

funkční poruchy páteře,

velkých kloubů, svalové dysbalance a spazmy. Pevnou, silnou, pohyblivou a vzpřímenou páteř zajišťuje tzv . autochtonní svalstvo. Je to skupina asi dvou set malých svalů, které podpírají obratle vpravo, vlevo, nahoře a dole (Cantieni 2007). Svaly jsou součástí hlubokého stabilizačního systému, který je většinou insuficientní. Zvláště po porodu je vhodné tyto svaly posilovat a podporovat anatomicky správné vyrovnání páteře (Dráč, Křupka 1992).

Obr.7 Schéma správného a nesprávného postavení páteře

První postava z obrázku znázorňuje správné postavení páteře, které zajišťuje rovnoměrné napětí břišní stěny a páteře se správným sklonem pánve. U druhé postavy převažuje napětí svalů bederní páteře nad insuficietním muskulofasciálním korzetem břišní stěny. Zřetelný je zvýšený sklon pánve, zhoršená bederní lordóza, zvětšená hrudní kyfóza a krční lordóza

(DRÁČ,

Pavel,

KŘUPKA,

Josef.

Trvalé

zmeny

po tehotnosti, 1992. str. 58).

● Následkem gravidity může dojít ke zborcení nožní klenby, proto je důležité se zaměřit na správné postavení chodidla. Chodidlo a holeň svírá přirozený pravý úhel, současně má být chodidlo uvolněné, prsty ani stažené a ani příliš vytažené. Ideální postavení je, když stojí pata a základní kloub palce ve stejné výši. Vhodnou formou kinezioterapie je flex (ohnutí) chodidla a point (napnutí) (Cantieni 2007).

● Další svalovou skupinou, kterou je vhodné posléze posilovat je svalstvo vnitřních stehen a svalstvo paží.

- 34 -

7.5 Hojení ran a péče o jizvu (epiziotomie, ruptura, laparotomie) Hojení je proces, který vede k obnově tkání a je podstatný pro přežití organismu. Hojení ran probíhá v několika fázích. První fáze trvá přibližně 4 dny, dochází zde k tvorbě fibrinující tkáně. Tato fáze je označována jako zánětlivá a doporučuje se svalstvo jizvy nenamáhat. Po zánětlivé fázi nastupuje fáze proliferační, v níž dochází k epitelizaci a trvá přibližně 5 – 20 dní. V tomto období je důležité předcházet vzniku infekce a lehce zatěžovat okolí rány pro podporu prokrvení. Poslední fází hojení ran je fáze reparační, která obvykle trvá 21 – 100 dní. V této fázi dochází k aktivaci fibroblastu a tím k produkci kolagenu Pro zkrácení doby hojení je vhodné postupné zatížení. Porodní poranění (poranění perinea – ruptura, epiziotomie) představuje pro ženu v prvních dnech po porodu per vaginam velkou nepříjemnost. Použití různých gelů, roztoků, vaků s ledem atd. pro zmírnění dyskomfortu hráze bylo hodnoceno jako málo účinné.

Doporučení vychází z předpokladu, že ochlazování tlumí bolest a otok.

Účinek je ale pouze symptomatický. Randomizované studie uvádí, že studená sedací lázeň je účinnější než teplá, ale rozdíl je omezen pouze na první půl hodinu. Kromě bolesti ženy pociťují také tlak, který lze zmírnit pomocí lokální fyzioterapie. Při ležení nebo sezení se využívala řada jednoduchých pomůcek, například kruhovité polštáře z gumy, pro riziko trombózy ze sníženého žilního návratu však byly vyřazeny. Ženy si však do porodnice nosí dětské kruhy na plavání, což dosvědčuje že skutečně přináší úlevu. Poporodní perineální dyskomfort významným způsobem ovlivňuje kvalita osobní péče (Enkin a kol. 1998). Žena musí být řádně poučena o hygieně a dalších skutečnostech ohledně péči o jizvu. Aby se jizva po epiziotomii, ruptuře perinea nebo po císařském řezu lépe zhojila, je nutné ji neustále udržovat v čistotě a suchu. První čtyři dny by neměla být jizva namáhána vůbec. Cca od 5. do 20. dne je vhodné jen lehce zatěžovat okolí rány na podporu prokrvení. Asi

od 21. dne do 100. dne a déle je nutné jizvu postupně

zatěžovat. V dnešní době je bolest perinea po porodu běžná a stává se předmětem randomizovaných studií, které jsou podstatné pro vývoj účinnější léčby tohoto problému (Enkin a kol. 1998).

- 35 -

7.6 Spolupráce porodní asistentky s fyzioterapeutem Míra spolupráce souvisí s personálním obsazením oddělení šestinedělí. V minulosti ženská sestra pouze kontrolovala cvičení vedené rozhlasem nebo podle návodu fyzioterapeuta. V případě, že oddělení šestinedělí nemělo vlastního fyzioterapeuta, vedla cvičení pouze ženská sestra. Porodní asistentka nebo fyzioterapeut musí ženám srozumitelně vysvětlit význam cvičení v šestinedělí a nutnost jeho zařazení do denního režimu (Suchá, Chlubnová 1979).

- 36 -

8. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ

8.1 Cíle výzkumného šetření Cíl 1 Zjistit kolik žen se před těhotenstvím a v průběhu těhotenství věnuje pohybovým aktivitám. Cíl 2 Zjistit kolik žen jeví zájem o pohybovou aktivitu po porodu. Cíl 3 Zjistit jaká je informovanost žen po porodu o rehabilitaci na oddělení šestinedělí porodní asistentkou.

8.2 Metodika výzkumného šetření Pro realizaci výzkumného šetření byla použita dotazníková metoda. Vyplňování dotazníků je anonymní. Dotazník obsahuje 7 položek. Otázky jsou uzavřené a polozavřené. U polozavřených otázek respondentka doplnila zvolenou odpověď vlastními slovy.

8.2.1 Organizace šetření Výzkumné šetření bylo realizováno v lednu 2010 ve Středomoravské nemocniční a.s. Nemocnice Prostějov. Vyhotoveno bylo 50 dotazníků, které byly rozdány náhodně vybraným ženám po porodu. Vráceno bylo 42 dotazníků (84%).

8.2.2 Zpracování získaných dat Zpracováno

bylo

42

dotazníků.

Výsledky

šetření

byly

zpracovány

a vyhodnoceny pomocí grafů v programu Microsoft Excel a Microsoft Word. V tabulkách jsou výsledky uvedeny v absolutní a relativní četnosti. Každá položka je doplněna grafickým zhodnocením (viz. přílohy).

8.3 Charakteristika zkoumaného souboru Cílovou skupinou byly vzhledem k tématu práce pouze náhodně vybrané ženy po porodu na oddělení šestinedělí bez ohledu na věk a způsob porodu.

- 37 -

8.4 Interpretace výsledků Položka 1 Rodila jste poprvé nebo jste více rodička.

Tabulka 1 Parita Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prvorodička

20

48%

Více rodička

22

52%

Celkem

42

100%

Analýzou dat výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek, je 20 (48%) žen primipary (prvorodičky) a 22 (52%) žen multipary ( více rodičky). Graf 1 (viz. příloha č. II.)

Položka 2 Věnovala jste se před těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám.

Tabulka 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Věnovala

19

45%

Nevěnovala

23

55%

Celkem

42

100%

Analýzou dat výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek, vykonávalo pohybovou aktivitu před těhotenstvím 16 (38%) žen. Pohybové aktivitě se před těhotenstvím nevěnovala 26 (62%) žen.

Graf 2 (viz. příloha č. III.)

- 38 -

Položka 3 Věnovala jste se během těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám.

Tabulka 3 Pohybová aktivita během těhotenství

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Věnovala

16

38%

Nevěnovala

26

62%

Celkem

42

100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek, se během těhotenství věnovalo pohybové aktivitě 16 (38%) žen. Pohybu se nevěnovalo 26 (62%) žen.

Graf 3 (viz. příloha č.IV.)

Položka 4 Měla byste zájem o cvičení a posilování po porodu doma podle instruktážní kazety či DVD jako prevenci poporodních komplikací.

Tabulka 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních komplikací Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano, měla bych zájem

28

67%

Ne, neměla bych zájem

14

33%

Celkem

42

100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek by o posilování po porodu mělo zájem 28 (67%) žen. Zájem by nemělo 14 (33%) respondentek. Graf 4 (viz příloha č.V.)

- 39 -

Položka 5

Získala jste po porodu nějaké informace o posilování pánevního dna

a o celkové rehabilitaci od porodní asistentky na oddělení šestinedělí.

Tabulka 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu. Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano, byla jsem dostatečně informovaná

19

45%

Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

20

48%

O tyto informace nemám zájem

2

5%

O tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat

1

2%

42

100%

Celkem

Analýzou výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek bylo dostatečně informovaných 19 (45%), 20 (48%) ženám žádné informace poskytnuty nebyly. O informace neměly zájem 2 (5%) ženy. Informace si musela sama vyžádat 1 (2%) žena.

Graf 5 (viz. příloha č.VI.)

Položka 6 Byla jste informovaná na oddělení šestinedělí od porodní asistentky o významu polohování v lehu na břiše s cílem podpory zavinování dělohy.

Tabulka 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy.

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano, byla jsem dostatečně informovaná

17

40%

Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

25

60%

Celkem

42

100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek bylo o významu polohování na břiše informováno 17 (40%) žen. Žádné Informace nebyli poskytnuty25 (60%) ženám.

Graf 6 (viz. příloha č. VII.)

- 40 -

Položka 7 Byla jste informovaná porodní asistentkou na oddělení šestinedělí o významu posilování pánevního dna jako prevence pozdějších poporodních komplikací.

Tabulka 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna. Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano, byl mi vysvětlen význam posilování

11

26%

Ne, nikdo mi nic nevysvětlil

12

29%

Byla jsem dostatečně informovaná z vlastních zdrojů (knihy, časopisy, dvd)

19

45%

Celkem

42

100%

Analýzou výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek byl význam posilování pánevního dna vysvětlen 11 (26%) ženám. Nikdo nic nevysvětlil 12 (29%) ženám. Z vlastních zdrojů bylo informováno 19 (45%) žen.

Graf 7 (viz. příloha č. VIII.)

- 41 -

DISKUZE Bakalářská práce se zabývá problematikou pozitivního ovlivnění průběhu šestinedělí pomocí kinezioterapie.

Kinezioterapie neboli léčebná tělesná výchova

je předmětem fyzioterapie, problematika šestinedělí však spadá do porodní asistence. Cílem této práce bylo shromáždit informace, dokazující vzájemné propojení těchto klinických oborů. Fyzioterapie ovlivňuje nejen pohybový aparát, ale v podstatě všechny orgánové systémy. Tato skutečnost může být bez spolupráce s fyzioterapeuty snadno opomíjena a tak může snáze dojít k tomu, že změny vzniklé následkem gravidity se mohou stát trvalými. Publikace od P. Dráče a J. Křupky (Trvalé zmeny po tehotnosti), jež se zabývá touto problematikou, poukazuje na spojitost mezi oběma obory, čímž koresponduje s cílem mé práce. Jejím obsahem je tedy seznámení nejen s involucí ženských

pohlavních

orgánů,

ale

také

s klinicky

významnými

změnami

muskuloskeletárního systému ženy a vhodnými pohybovými aktivitami v šestinedělí. Abychom mohli výzkumným šetřením objektivně zjistit, zda jednotlivé formy kinezioterapie vedou k nápravě těchto změn (ochabnutí pánevního dna, pelveolýza, narušení statiky těla), byla by nutná dlouhodobá a neustálá spolupráce nejen s lékaři a fyzioterapeuty, ale především také s konkrétními klientkami. Této problematice ale byla věnována řada výzkumů. Například Katedra porodnictví a gynekologie a Urologická klinika, (Harvey MA.)

Queens University, Kingston, on Canada,

zkoumala cvičení během těhotenství a po porodu a jeho roli v prevenci dysfunkce pánevního dna. Závěr výzkumného šetření zněl, že poporodní posilování pánevního dna se zdá být účinné v prevenci poporodní inkontinence moči. Údaje o vlivu posilování na prevenci anální inkontinence a prolapsu dělohy však nebyly potvrzeny (www.ncbi.nlm.nih.gov). Toto tvrzení vyvrací jediná velká kontrolovaná studie hodnotící účinky postnatálního cvičení u žen tři měsíce po porodu. Studie zjistila, že ženy které dostaly podrobné instrukce měli stejný výskyt inkontinence jako ty, které získaly běžné informace. Z toho je patrné, že nebyla prokázána prospěšnost postnatálního cvičení na výskyt následné inkontinence. Ženy zařazené do intenzivního programu postnatálního cvičení však trpěly daleko méně bolestí perinea (Enkin a kol. 1998).

- 42 -

Otázkou je, zda tři měsíce po porodu je dostatečně dlouhá doba, aby se prokázala efektivita postnatálního posilování pánevního dna. U mnoho žen se močová inkontinence nebo pokles dělohy manifestuje v pozdějším

věkovém

období. Mohli bychom si tedy dovolit tvrdit, že při několikaletém soustavném posilování pánevního dna by se procento žen léčených pro močovou inkontinenci snížilo? Dlouhodobé studie, které by zkoumaly problematiku v horizontu několika desítek let, se mi nepodařilo vyhledat. V některých zdravotnických zařízeních spolupráce mezi fyzioterapeutem a porodní asistentkou zcela chybí. Např. Porodnicko gynekologická klinika Fakultní Nemocnice Olomouc péči fyzioterapeuta ženám po porodu neumožňuje. Tato péče není poskytnuta ani ženám po gynekologických operacích. Naopak porodnické oddělení Středomoravské nemocniční a.s. – odštěpný závod Nemocnice Prostějov poskytuje ošetření fyzioterapeutem ženám po porodu Sectio Cesarea. Pracovník fyzioterapie tyto ženy navštěvuje od 1. dne po výkonu a provádí edukaci o významu posilování pánevního dna a dalších preventivních opatřeních. Pokud

na oddělení šestinedělí pracovník fyzioterapie chybí, měli bychom

se zamyslet nad tím, zda je porodní asistentka alespoň částečně schopna tuto péči nahradit a jestli je v této oblasti také dostatečně erudovaná. Pokud mají tuto službu v některých nemocnicích pouze šestinedělky po porodu SC, jsou ženy po vaginálním porodu ochuzeny o kvalitní péči v prevenci pozdních poporodních komplikací. Hlavním problémem mohou být finance a nedostatek personálního vybavení. Porodní asistentka pracující na oddělení šestinedělí by v tom případě měla být schopna dostatečně informovat ženu o významu kinezioterapie po porodu jako prevence komplikací, vést ženu k realizaci kinezioterapie a v neposlední řadě kontrolovat správnost provedení jednotlivých cviků. Z mého výzkumu však vyplývá, že zhruba polovina respondentek nebyla v oblasti fyzioterapie informována vůbec. Proto dalším cílem mé práce bylo zjistit pomocí výzkumného šetření míru informovanosti žen v oblasti poporodní kinezioterapie a zmapovat kvalitu péče porodních asistentek na oddělení šestinedělí. Výzkumné šetření bylo realizováno ve Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod Nemocnice Prostějov na oddělení šestinedělí. Zcela anonymní dotazníky obsahující 7 položek byly rozdány náhodně vybraným ženám po porodu. U první položky výzkumného šetření byla zkoumána parita respondentek. Výsledkem bylo, že 52% dotazovaných žen byly multipary (více rodičky). - 43 -

Cílem druhé položky bylo zjistit, kolik žen se před graviditou věnovala pravidelné pohybové aktivitě. Analýzou výsledků se prokázalo, že více než polovina (55%) respondentek před těhotenstvím neprovozovalo žádnou pohybovou aktivitu. Naopak Bejdáková (2006) ve své studii zjistila, že pravidelné pohybové aktivitě se před otěhotněním věnovalo až 86 % respondentek. Z toho bylo nejoblíbenější pohybovou aktivitou plavání, cyklistika a aerobic. Kolik žen se věnovalo pravidelnému pohybu v průběhu těhotenství

bylo

předmětem třetí položky. Výsledek prokázal, že až 68% žen se v těhotenství pohybu nevěnovalo.

Proč se ženy pohybu nevěnovaly nebylo předmětem zkoumání, ale

můžeme se domnívat, že jednou z příčin mohla být špatná informovanost žen o významu pohybu v graviditě. Mohlo se jednat o ženy, u kterých byl pohyb kontraindikován z důvodu rizikové gravidity? Bejdáková (2006) uvádí výsledky svých studií, které byly zaměřeny také na fyzickou aktivitu v těhotenství a předmětem zkoumání byly také důvody proč se nějaké aktivitě ženy nevěnovaly. Závěrem studie bylo, že v průběhu těhotenství cvičilo 50% žen. Výsledek se tedy od naší studie lišil pouze 18%. Mezi nejoblíbenější pohybové aktivity patřilo speciálně vytvořené cvičení pro těhotné v rámci kurzů a gravidjóga. Z jedné studie zkoumající komparaci pohybových aktivit v těhotenství dnes a před 30-ti lety vyplynulo, že v dnešní době má žena velký výběr pohybových aktivit od přirozených až po speciálně vytvořené (např. pilates). Předchozí generace žen neměla možnost tak širokého sportovního vyžití a věnovaly se spíše přirozenému pohybu (domácí práce, zaměstnání). Riziková těhotenství se však neobjevovala tak často jako dnes (Kubíčková 2009). Cílem čtvrté položky bylo zjistit, jaký byl zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence komplikací. Zájem by mělo 67 % žen. Pátá položka se zabývala informovaností žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu. Výsledkem bylo, že až 48 % žen nebylo informováno vůbec. Dostatečně informováno bylo 45% žen a pouze 5 % žen o tyto informace nemělo zájem. Informace si musela sama vyžádat 2% žen. Problematice vlivu individuální fyzioterapeutické péče na průběh těhotenství již byla věnována bakalářská práce. U žen, které v průběhu gravidity využívaly péči fyzioterapeuta, byl prokázán pozitivní vliv na pohybový aparát (Kotršalová, J.). Částečně odlišný názor

měl ale Uhlíř (1961) ve své experimentální studii, která

zjistila, že fyzioterapie není příliš efektivní, neboť narušení pohybového aparátu - 44 -

v těhotenství způsobují estrogeny, ACTH a kortikoidy. Progesterony a androgeny údajně tento účinek nemají. Popírá také účinek relaxinu u člověka. Uhlířovu tvrzení oponuje Carda (1974), který udává, že progesteron má účinek opačný a používá ho k léčení pelveolýzy. Na základě šesté položky byla zjišťována informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy. Výsledek byl překvapivý, až 60% žen nebyly poskytnuty žádné informace. Ze sedmé položky vyplývá informovanost

žen porodní asistentkou

na oddělení šestinedělí o významu posilování pánevního dna jako prevence pozdějších poporodních komplikací. Výsledek ukázal, že téměř polovina žen (45%) byla informovaná z vlastních zdrojů. Žádné informace nebyli poskytnuty 29% žen. Informace o významu posilování pánevního dna byly podány pouze 26% žen. Z našeho výzkumného šetření se potvrdilo, že většina žen se před těhotenství ani v průběhu těhotenství nevěnovalo pravidelným pohybovým aktivitám. Výsledky týkající se pohybu v průběhu gravidity mohou být zkresleny skutečností, že jsme u této položky současně nezjišťovaly příčinu toho, proč se ženy pohybu nevěnovaly. U některých rizikových gravidit je fyzická aktivita kontraindikována na základě doporučení lékaře. Předpoklad, že edukace porodní asistentkou v oblasti kinezioterapie je nedostatečná, se potvrdil z páté položky, kdy téměř polovina žen (45%) nebyla o významu rehabilitace po porodu informována vůbec a z šesté položky, kdy až 60% žen nebylo informováno o významu polohování jako prevence komplikací. U těchto položek mohli být výsledky opět zkresleny faktem, že u těchto žen nebyl zjišťován způsob porodu, neboť ženy po porodu SC jsou edukovány fyzioterapeutem. Z toho usuzuji, že pokud by předmětem zkoumání byly výhradně ženy po vaginálním porodu, bylo by procento neinformovaných žen vyšší. Zájem žen o informace týkající se cvičení po porodu doma byl potvrzen.

- 45 -

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo především ukázat jak významná je mezioborová spolupráce porodní asistence s fyzioterapií pro poskytnutí kvalitní péče klientkám po porodu. V jednotlivých kapitolách je popsán fyziologický průběh šestinedělí (puerperia) s jeho nepravidelnostmi. Samostatná kapitola, věnovaná tělesným změnám po graviditě z pohledu fyzioterapie je shromážděním důležitých informací týkajících se

především muskuloskeletárních změn způsobených graviditou. V páté kapitole

je lehce nastíněna i psychosociální stránka mateřství. Praktická část bakalářské práce je rozdělena na doporučenou formu kinezioterapie v prvních dnech po porodu a na analýzu výzkumného šetření. Výzkumné šetření mělo za cíl zjistit zda ženy před a v průběhu gravidity cvičily, zda mají zájem o cvičení po porodu a zda jsou ze strany porodních asistentek dostatečně informovány. Všechny cíle bakalářské práce byli splněny, neboť jsem při psaní shrnula veškeré poznatky a přesvědčila se o tom, jak je velmi důležité aby byly porodní asistentky v neustálé spolupráci s fyzioterapií a aby byly v této oblasti celoživotně vzdělávány. Jedině tak mohou poskytnout kvalitní péči ženám po porodu nejen po stránce gynekologicko-porodnické. Pro názornost jsou v přílohách zařazeny fotografie cviků. Tvorba této práce byla pro mé budoucí povolání velmi inspirující a motivující. Zjistila jsem spoustu nových poznatků o šestinedělí a jeho spojitosti s fyzioterapií.

- 46 -

DOPORUČENÍ PRO PRAXI Využití této práce pro praxi by spočívalo ve vytvoření edukačního materiálu pro porodní asistentky ale také pro laickou veřejnost (ženy po porodu). Materiál by obsahoval stručný popis změn v šestinedělí způsobených graviditou a ukázku základních cviků se srozumitelným popisem. Nechybělo by v něm ani vysvětlení významu cvičení pro prevenci a nápravu změn musculoskeletárního systému. Tento edukační materiál by byl dostupný pro všechny ženy po porodu. Odbornější verze by byla určena pro porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí.

- 47 -

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bakalářská práce Název práce: Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí Název práce v AJ: The exercising and its influence of course of the childbed Datum zadání: 2010-01-11 Datum odevzdání:

2010-05-05

Vysoká škola, fakulta, ústav : Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce:

Homzová Lenka

Vedoucí práce:

Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb.as.

Oponent práce: Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb.as. Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce představuje pohybovou aktivitu v období šestinedělí jako metodu

preventivního opatření proti časným i pozdním poporodním komplikacím. Jejím

obsahem je propojení fyzioterapie s porodní asistencí. Těžiště práce tvoří výběr vhodných pohybových aktivit a cviků s cílem podpořit fyziologický průběh šestinedělí a dále analýza získaných dat poskytujících informace o míře edukace žen po porodu.Tato bakalářská práce je přispěním ke zkvalitnění poporodní péče na oddělení šestinedělí v oblasti edukační činnosti porodních asistentek.

Klíčová slova v ČJ: šestinedělí,

poporodní komplikace, fyzioterapie, porodní asistence,

pohybová aktivita, edukace

- 48 -

Abstrakt v AJ: : This bachelor thesis introduces the exercisive activity in the childbed as method to prevent early and later postnatal complications. It contains connection of physiotherapy with midwifery. The base of work is created by the choice of moving activity and exercises for improving physiological process of the childbed and the analysis of gained data providing information about scale of knowledge for women after the birth. This bachelor thesis contributes for upgrading postnatal care in department of childbed in the education activity for midwives.

Klíčová slova v AJ: childbed, obstetrics complications, physiotheraphy, midwifery, exercisive activity, education

Rozsah: 57

s., 16 příl.

- 49 -

LITERATURA A PRAMENY ADAMÍROVÁ, Jiřina. Gynegymnastika. Praha: Jan Vašut, 1999.125 s. ISBN 80-7236064-7. BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství. Praha: Grada, 2006. 133 s. ISBN 80-247-1214-8. BLAHUTKOVÁ, Marie. Psychomotorika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 92 s. ISBN 80-210-3067-4. CANTIENI, Benita. Cvičení po porodu. Brno: Computer Press, a.s, 2007. 160 s. ISBN 978-80-251-1465-0. CINGLOVÁ, Lenka. Vybrané kapitoly z tělovýchovného lékařství. Praha: Karolinum, 2002. 199 s. ISBN 80-246-0492-2. CITTERBART, Karel. Gynekologie. Praha: Galén, 2001. 278 s. ISBN 80-7262-094-0. ČECH, Evžen. Porodnictví. Praha: Grada, 1999. 434 s. ISBN 80-7169-355-3. ČEPICKÝ, Pavel. Péče o ženu v porodnici a v šestinedělí. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004. 14 s. ISBN 80-7071-244-9. ČIHÁK, Radomír. Anatomie. Díl 1, Obecná anatomie a pohybový aparát. Praha: Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992. 170 s. ISBN 80-217-0235-4. DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 1996. 73 s. ISBN 80-7067-688-4. ENKIN, Murray.; MARC J.N.C., Keirse.; RENFREW, Mary.; NEILSON, James. Efektivní péče v perinatologii. Praha: Grada Publishing, 1998. 385 s. ISBN 80-7169417-7. GLASER, Hugo. Žena a její problémy. Praha: Orbis, 1973. 276 s. HÁJKOVÁ, Michaela. Sborník konference pro sestry, fyzioterapeuty a ergoterapeuty. Ostrava: DTO CZ, 2009. 53 s. ISBN 978-80-02-02119-3. HÁTLOVÁ, Běla. Kinezioterapie. Praha: Karolinum, 2003. 167 s. ISBN 80-246-07190.

- 50 -

HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, KROBOTOVÁ, Milena. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-3. HOŠEK, Václav, TILINGER, Pavel. Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2007. 244 s. ISBN 978-80-86317-53-3. JANDA, V., Vyšetřování hybnosti. Praha: Avicenum, 1995.235 s. ISBN 80-7254-1870. JURÍČKOVÁ, Lubica, IVANOVÁ, Kateřina. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KUBÁTOVÁ, Jana, PYŠNÝ, Ladislav. Poruchy v postavení pánve a hodnocení vlivu cvičení na hyperlordotické držení těla. Univerzita J.E. Turkyně v Ústí nad Labem, 2006. 180s. ISBN 80-7044-823-7. KUBÍČKOVÁ, Dominika. Komparace pohybových aktivit v těhotenství dnes a před 30 lety. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Diplomová práce, 2009. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví. Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6. KUŠOVÁ, Sabina. Změny axiálního systému gravidních. Katedra anatomie a biomechaniky, UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6. LANG-REEVES, Irene. Pánevní dno. Praha: Jan Vašut, 2008. 126 s. ISBN 978-807236-590-6. MAREK, Jiří a kol. Syndrom kostrče a pánevního dna. Praha: Triton, 2006. 117 s. ISBN 80-7254-638-4. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. Praha: Galén, 2005, 2006. 414 s. ISBN 80-7262-411-3. PROS, Jiří. Význam tělesné výchovy pro ženu. Praha: Ústřední ústav zdravotnické osvěty v Praze, 1962. ROZTOČIL, Aleš. Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod. Praha: One Woman Press, 2004. 579 s. ISBN 80-86356-31-0. SUCHÁ, Hana, CHLUBNOVÁ, Božena. Rehabilitace v práci ženské sestry. Brno:Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1979. 52 s. Tiráž. znak: 57-855-79. - 51 -

ŠRÁČKOVÁ, Danuše. Mamita. Mateřské mléko stále nenahraditelné. Praha:Občanské sdružení laktační liga. Roč.2005. č.13. THIERFELDER, Susanne. Cvičíme s gymnastickým míčem. Praha: Ivo Železný, 1998. 122 s. ISBN 80-240-0271-X. TICHÝ, Miroslav. Základy pro studium pohybu:učební text pro studenty fyzioterapie, ergoterapie a tělesné výchovy. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, Ústav zdravotnických studií, 2008. 125 s. ISBN 978-80-7044-985-1. VITÍKOVÁ, Radka. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha: Galén, 2007. 127 s. ISBN 978-80-7262-409-6. VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Rehabilitace v práci porodní asistentky. 2.dopl. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 68 s. ISBN 80-7013150-0. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. Praha: Karolinum, 2004. 532 s. ISBN 80-246-08227.

- 52 -

INTERNETOVÉ ZDROJE BRACHOVCOVÁ, Jitka. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Závěrečná práce.Fakulta tělesné kultury a sportu. Karlova Univerzita v Praze V Kutné Hoře, srpen 1997 [cit. 2010-03-18] Dostupné na: http://www.bodybuilding.cz/diplomove_prace/cviceni_tehotenstvi_a_sestinedeli/cvice ni_tehotenstvi_a_sestinedeli_3.htm#7.%20Cvi%C4%8Den%C3%AD%20po%20porod u BŘIŠNÍ SVALY PO PORODU. [CIT.2010-04-03]. Dostupné na: http://zdravi.centrum.cz/plasticka-chirurgie/2008/11/11/clanky/brisni-svaly-po-porodu/ CVIČENÍ SE ZDRAVOTNICKÝM MÍČEM. [cit.2010-02-01] . Dostupné na : http://www.obezita.cz/novinky/detailzpravy/?tx_ttnews[tt_news]=72&tx_ttnews[back Pid]=78&cHash=8591cbc1f HANÁKOVÁ, Taťána. Tělesná cvičení v šestinedělí. [cit. 2010-03-22] Dostupné na: http://www.gynor.cz/index.php/po-porodu/cvieni-v-estinedli

HARVEY, Ma. Cvičení pánevního dna během a po těhotenství: systematický přehled o jejich roli v prevenci dysfunkce pánevního dna. Katedra porodnictví a gynekologie a Urologická klinika, Queens University, Kingston, ON, Canada. Komentář v: J Obstet Gynaecol Can. 2003 Jun. [2010-04-09] Dostupné na:http://cc/pubmed/12806450

CHERYL, HUNTER. Effect of Exercise on Immunologic Factors in Breast Milk . Electronic

artikle.2

February

2003.

[cit.

2010-01-16]

Dostupné

na:

http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/111/2/e148 IBLOVÁ, Veronika. Nepodceňujte laktační psychózu. Červenec 2009. [cit.2010-0325] Dostupné na: www.zdrave.cz/magazin/psychologie-a-vztahy-14/rosemary-mapsychozu-375/ KOTRŠALOVÁ, Jana. Fyzioterapeutické ovlivnění pohybového aparátu v průběhu těhotenství a příprava k porodu. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Bakalářská práce,

- 53 -

2009. [2010-04-13] Dostupné na :

http://theses.cz/id/rrio9k/?title=59;zpet=%2Fth_search%2Fprace_na_stejne_tema.pl%3 Fpg%3D6%3Btitle%3D LAKTAČNÍ LIGA. 10 kroků k podpoře kojení. [cit. 2010-03-15] Dostupné na: http://www.kojeni.cz/10kroku.php MYDLILOVÁ, Anna, PAULOVÁ, Magdalena. Fyziologie laktace.[cit. 2010-01-20] Dostupné na: http://www.porodnice.cz/fyziologie-laktace OBSTETRICS & GYNECOLOGY. Pelvic Floor Muscle Training During Pregnancy to Prevent Urinary Incontinence: A Single-Blind Randomized Controlled Trial. February 2003 - Volume 101 - Issue 2 - p 313-319. [ cit.2010-01-15] Dostupné na: http://journals.lww.com/greenjournal/Abstract/2003/02000/Pelvic_Floor_Muscle_Trai ning_During_Pregnancy_to.18.aspx PSYCHIKA ŽENY V TĚHOTENSTVÍ. [2010-03-02] Dostupné na: http://www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz/stranka/pristup-spolecnosti-k-prozivanitehotenstvi ŠVACH, Filip. Cvičení v šestinedělí. Červen 2009. [cit.2010-03-08] Dostupné na: http://www.bud-fit.cz/fitness/cviceni-doma/Cviceni-v-sestinedeli-(1)/ VÝHODY KOJENÍ .[cit. 2010-02-18]. Dostupné na: http://www.kojeni.arcs.cz/index.php?id_text=23&menu=25

http://www.sestinedeli.cz/priklady-cviku/ [cit. 2010-03-16]

- 54 -

ZDROJE OBRÁZKŮ http://myhealth.ucsd.edu/library/healthguide/enus/images/media/medical/hw/h9991308 -001.jpg [2009-12-15] http://www.allaboutimplants.com/breast_augmentation_guide/images/breast_anatomy. gif [2010-01-15] http://www.soinsinfirmiers.com/images/anatomie/anatomie_appareil_genital_feminin.j pg [2010-01-22] http://www.mjeger.ch/images/5175.jpg [2010-02-05] www.hanakova-gynekologie.wz.cz/.../10_02/02.jpg [2010-02-28] http://www.aarskrickova.cz/myself/pelvic_health.html [2010-02-10] http://www.befitmom.com/abdominal_seperation.html [2010-02-15] DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992. 170 s.

ISBN 80-217-0235-4. str. 58

- 55 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány……………………………………………. - 7 Obr.2 Zevní ženské pohlavní orgány……………………………………………… - 8 Obr.3 Anatomie prsu……………………………………………………………. . - 8 Obr.4 Základní svaly dna pánevního……………………………………………... - 9 Obr.5 Ochablé versus zdravé pánevní dno……………………………………….. - 16 Obr.6 Diastasis mm.recti abdominis……………………………………………... -33 Obr.7 Schéma správného a nesprávného postavení páteře………………………. - 34 -

SEZNAM TABULEK TEORETICKÁ ČÁST

Tab.1 Složení mateřského mléka…………………………………………………. – 11 Tab.2 Stručný přehled rozdílů mezi ženou, která po porodu rehabilituje a ženou, která je pasivní………………………………………………………………………….. - 21 -

PRAKTICKÁ ČÁST Tab.1 Parita……………………………………………………………………….. -38 Tab.2 Pohybová aktivita před těhotenstvím……………………………………… - 38 Tab.3 Pohybová aktivita během těhotenství……………………………………... - 39 Tab.4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních komplikací ................................................................................................................................. - 39 Tab.5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu…………………………………………………………………………. - 40 Tab.6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy………………………………………………………………….- 40 Tab.7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna ……………………………………………………………………………………. - 41 - 56 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha I.

Výzkumné šetření – dotazník

Příloha II.

Graf 1 Parita

Příloha II.

Graf 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím.

Příloha IV.

Graf 3 Pohybová aktivita během těhotenství.

Příloha V.

Graf 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako

prevence

poporodních komplikací. Příloha VI.

Graf 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové

rehabilitaci po porodu. Příloha VII. Graf 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy. Příloha VIII. Graf 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna. Příloha IX.

Cévní gymnastika

Příloha X.

Polohování

Příloha XI.

Pánevní dno

Příloha XII.

Posilování a protahování prsních svalů

Příloha XIII. Cviky v podporu klečmo Příloha XIV. Břišní a hýžďové svaly Příloha XV.

Švihové pohyby v kyčlích a zanožování

Příloha XVI.

Žádost o provedení výzkumného šetření

- 57 -

Příloha I.

Výzkumné šetření – dotazník

Cíle výzkumného šetření : 1. Zjistit kolik % žen se před těhotenstvím a v průběhu těhotenství věnuje pohybovým aktivitám. 2. Zjistit kolik % žen se věnuje pohybovým aktivitám po porodu. 3. Zjistit jaká je informovanost žen po porodu o rehabilitaci na oddělení šestinedělí porodní asistentkou.

Dotazník - Informovanost matek po porodu o rehabilitaci na odd.šestinedělí porodní asistentkou

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Lenka Homzová Porodní asistence 3.ročník 2009/2010

- 58 -

Dotazník na téma: Zjistit

Informovanost matek po

porodu

o předcházení změn vzniklých následkem těhotenství a porodu, na oddělení šestinedělí. Obsahuje 7 zmapovat, jak dalece jsou ženy

jednoduchých otázek a

má za cíl

po porodu informovány o významu

rehabilitace, posilování pánevního dna a cvičení, jako prevenci pozdějších poporodních komplikací, přímo porodní asistentkou na oddělení šestinedělí. Při vyplňování položených otázek se budete řídit následujícími pokyny uvedenými po znění otázky. Vyplněním dotazníku nám umožníte širší rozhled nad problémovou situací. Dotazník byl vytvořen studentkou Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci ke zpracování bakalářské práce a je zcela anonymní. Po vyplnění dotazníku prosím o zpětné odevzdání dotazníku porodní asistentce/sestře…… Následně bude dotazník zpracován. Dotazovací část :

1.) Rodila jste poprvé nebo jste více rodička ● z nabízených odpovědí zakroužkujte jednu

a) prvorodička b) více rodička

2.) Věnovala jste se před těhotenstvím pravidelným pohybovým aktivitám? ● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) věnovala (jaké……………………………………………………………………....) b) nevěnovala

3) Věnovala jste se během těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám? ● zakroužkujte jednu z uvedených možností a) ano (jaké……………………………………………………………………….)

- 59 -

b) nevěnovala

4). Měla byste zájem o cvičení a posilování po porodu doma podle instruktážní kazety či DVD jako prevenci poporodních komplikací? ● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, měla bych zájem b) ne, neměla bych zájem

5.) Získala jste po porodu nějaké informace o posilování pánevního dna a o celkové rehabilitaci od porodní asistentky na oddělení šestinedělí ? ● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, byla jsem dostatečně informovaná b) ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty c) o tyto informace nemám zájem d) o tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat

6.) Byla jste informovaná na oddělení šestinedělí od porodní asistentky o významu polohování v lehu na břiše s cílem podpory zavinování dělohy ? ● zakroužkujte jednu z možností

a) ano, byla jsem dostatečně informovaná b) ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

7.) Byla jste informovaná porodní asistentkou na oddělení šestinedělí o významu posilování pánevního dna jako prevence pozdějších poporodních komplikací. ● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, bylo mi vysvětleno proč je důležité posilovat pánevní dno b) ne, nikdo mi nic nevysvětlil c) byla jsem dostatečně informovaná z vlastních zdrojů ( knihy, časopisy, dvd)

- 60 -

Příloha II. Graf 1 Parita

Parita

48%

Prvorodička Více rodička

52%

Příloha III.

Graf 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím.

Pohybová aktivita před těhotenstvím

45%

Věnovala Nevěnovala

55%

- 61 -

Příloha IV.

Graf 3 Pohybová aktivita během těhotenství.

Pohybová aktivita během těhotenství

38% Věnovala Nevěnovala

62%

Příloha V. Graf 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních komplikací.

Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních komplikací

Ano, měla bych zájem

33%

67%

Příloha VI.

- 62 -

Ne, neměla bych zájem

Graf 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu.

Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu. Ano byla jsem dostatečně informovaná Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty O tyto informace nemám zájem O tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat 5%

2% 45%

48%

Příloha VII.

Graf 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy.

Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy.

40%

Ano, byla jsem dostatečně informovaná Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

60%

- 63 -

Příloha VIII. Graf 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna.

Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna Ano, byl mi vysvětlen význam posilování Ne, nikdo mi nic nevysvětlil Byla jsem dostatečně informovaná z vlastních zdrojů (knihy, časopisy, dvd) 26% 45%

29%

- 64 -

Příloha IX. Cévní gymnastika Cíl: podpora prokrvení dolních končetin

Poloha 1

Poloha 2

Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny natažené, paže jsou podél těla nebo volně položené na břiše. Provádíme protahování špičky a paty (Suchá, Chlubnová 1979).

- 65 -

Příloha X. Polohování

Cíl: podpora zavinování dělohy a prevence retroverze.

Výchozí poloha je leh na břiše, které je podložené polštářkem nebo rukama. Ženy po vaginálním porodu mohou polohovat hned od 2 hodin po porodu. Ženy, které rodily císařským řezem až za 24 hodin od operace (Volejníková 1993).

- 66 -

Příloha XI. Pánevní dno Cíl: posílení svalstva dna pánevního a prevence pozdních poporodních komplikací.

Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny jsou natažené, ruce podél těla. Dolní končetiny stiskneme k sobě od kotníků až do kyčlí. Lehce nadzvedneme pánev, vtáhneme břicho, konečník, pochvu a močovou trubici směrem nahoru. Povolíme (Suchá, Chlubnová 1979).

- 67 -

Příloha XII. Posilování a protahování prsních svalů

Cíl : podpora laktace Cvik 1 Varianta A: bez použití pomůcek

Varianta B: s využitím Overballu

Výchozí polohou je sed na podložce. Ruce před tělem, pokrčené v lokti. Dle varianty A: ruce zaklesnuté do sebe a střídavě zatlačíme k sobě. Uvolníme. Dle varianty B: ruce střídavě stlačují Overball. Lokty jsou ve výši ramen (Volejníková 1993).

- 68 -

Cvik 2

Cíl : protažení prsních svalů, mobilizace páteře do rotace. Výchozí poloha je vzpor klečmo. Paži zvedáme do strany, rotujeme hrudní páteř a očima po celou dobu sledujeme prsty – provedeme nádech a vracíme zpět do středu. Hlava visí- výdech (Marek a kol. 2005).

- 69 -

Příloha XIII. Cviky v podporu klečmo Cíl: prevence retroverze dělohy, podpora správného postavení pánve a vyrovnání bederní lordózy.

Výchozí polohou je vzpor klečmo. Dlaně opřené o zem, lokty napnuté. Střídavě zanožíme a unožíme pravou a levou dolní končetinu. Zpět opřeme o zem (Volejníková 1993).

- 70 -

Příloha XIV. Břišní a hýžďové svaly Cíl: posílení břišních a hýžďových svalů, relaxace paravertebrálních svalů bederní páteře, obnova správného držení pánve, uvolnění dolní části hrudní páteře.

Výchozí poloha je leh pokrčmo. Kolena a chodidla asi 20 cm od sebe. Paže jsou volně podél těla. Vtáhneme pupek, podsadit pánev, stáhnout hýždě a volně dýchat. Pánev a páteř obratel po obratli zvedáme nahoru až po dolní úhel lopatek. Vrátíme se dolů, 5 cm nad zemí se zastavíme, nadechneme se – stáhneme ještě víc. S výdechem povolíme (Marek a kol. 2005).

- 71 -

Příloha XV. Švihové pohyby v kyčlích a zanožování Cíl: podpora peristaltiky Cvik 1

Výchozí polohou je stoj spojný. Pro lepší stabilitu je možné opřít se o stěnu nebo židli. Střídavě zanožujeme pravou a levou nohu.

Cvik 2

Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny máme natažené. Ruce skrčíme upažmo pod čelem. Střídavě zanožíme pravou a levou.

- 72 -

Příloha XVI. Žádost o provedení výzkumného šetření

- 73 -